Kancelář CZELO - Záznam jednání Jméno: S kým: Název akce
Kateřina Slavíková, Jana Daďová, Lucia Hrivňáková PPP4 Broadband Days
Datum:
9. prosince 2014
Kde: Zapsal
Brusel, Belgie JD, LH
V Bruselu (Belgie) se dne 9. prosince 2014 konala konference s názvem PPP4 Broadband. Hlavním tématem bylo partnerství veřejného a soukromého sektoru při financování projektů zaměřených na budování vysokorychlostního internetového pokrytí, a to zejména v rurálních oblastech. Panel I: Roberta Calcina, JTS project manager, představila projekt PPP4 Broadband, který byl financován v rámci Programu pro jihovýchodní Evropu (SEE Programme). Na programu spolupracuje 16 zemí (8 členských států EU a 8 nečlenů), které si stanovily za cíl vyvinout inovativní broadbandová řešení pro jihoevropský region. Tento region čelí specifickým problémům, hustota populace je zde velmi nízká a poskytovatelé internetu nemají velký zájem do oblasti samostatně investovat. Schváleno bylo proto 5 projektů pro ICT řešení, s celkovým rozpočtem 8 milionů eur. Anna Krzyzanowska, head of unit for Broadband Policy, European Commission, informovala, že ICT představují 38% venture kapitálu EU a 17% patentů EU. Nová komise si uvědomuje, že digitální trh je motorem růstu a vytváří pracovní místa, proto si stanovila jako jednu ze svých priorit dosažení jednotného digitálního trhu. Nový komisař pro digitální ekonomiku a společnost, Günther Oettinger bude mít na starosti ICT aspekt výzkumu a budování digitální infrastruktury. Místopředsedy Evropské komise pro jednotný digitální trh, Andrus Ansip, bude usilovat o boření hranic a o to, aby všechno, co můžeme dosáhnout ve fyzickém světě, měli možnost dosáhnout i ve světě digitálním. Jyrki Katainen, komisař pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost, bude odpovědný za stimulační balíček, který má povzbudit příliv soukromých investic pro financování rizikovějších projektů. Politiky EU, podporující broadband (BB): Digitální agenda pro Evropu (DAE 2010-2020) stanovila 3 cíle pro broadband: základní broadband pro všechny občany do roku 2013, internet s rychlostí nad 30 Mbps pro všechny do roku 2020 (v současnosti Next Generation Network pokrývají 62% domácností v EU, ale jednom 18% v rurálních oblastech) a internet s rychlostí nad 100 Mbps pro polovinu populace do roku 2020 (zatím má k němu přístup jenom 5,3% z těch, kteří si platí za internet). Vize „Connected Continent“ - budovat infrastrukturu, dosáhnout otevřeného internetu, stimulovat hospodářskou soutěž na trhu. „Cost reduction directive“ - lépe využít stávající infrastrukturu. Z veřejných zdrojů se na financování broadbandových projektů využívá: Connecting Europe Facility (CEF) – 150 milionů eur pro broadband, podpora pro inovativní řešení, posilování efektivního a vyváženého proudění soukromých a veřejných investic do BB, technická asistence v spolupráci se Světovou bankou (fi-compass – platforma pro poradní služby o finančních nástrojích v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů a mikrofinancování v rámci Programu pro zaměstnanost a sociální inovace). Strukturální fondy: 4,2% financí ze strukturálních fondů proudí do ICT, pro broadband je na období 2014-2020 vyhrazeno 5,7 miliard eur z ERDF (Evropský fond regionálního rozvoje), 1 miliarda eur
z EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova). Více informací o investicích do broadbandu je možné nalézt v průvodci Broadband Investment Guide, který byl publikován v září, nebo na interaktivním webovém portálu Broadband for All (info k jednotlivým zemím, mapy, kontakty, projekty). Jan Kubalík, Agency for Innovation and European Cooperation: PPP4 Broadband je projekt, který se soustřeďuje na regionální a lokální komunity a přispívá k naplňování cílů Digitální agendy pro Evropu. Využívá přitom PPP formát, který se jeví jako nejvhodnější vzhledem na omezený zájem soukromých aktérů pouštět se do budování infrastruktury ve vyloučených oblastech a vzhledem k tomu, že někteří veřejní aktéři nemají dostatek financí pro budování infrastruktury. Sledujíc metodologii EPEC (The European PPP Expertise Centre) se rozlišuje 5 typů partnerství veřejného a soukromého sektoru (private DBO, public DBO, build own operate, PPP joint venture, GOCO). Na základě toho bylo vytvořených 9 PPP4 Broadband modelů, které je možné aplikovat v závislosti od specifik daného kraje, a které jsou dostupné ve všech národních jazycích. Výzkumní koncept byl ověřen na 4 pilotních akcích (v Řecku, Makedonii, Rumunsku a Slovinsku) – nejprve byly identifikovány oblasti bez broadbandového pokrytí, následně byla navrhnuta strategie, zvolen typ partnerství a nakonec podepsána smlouva s privátní společností. Informování veřejnosti probíhalo na národních seminářích a konferencích (PPP4 Broadband Days, SEE ICT Conference). Byla také založena podpůrná infrastruktura, tzv. Centra excelence (CoE), které jsou mostem mezi soukromou a veřejnou stranou a poskytují asistenci v plánovací fázi projektu (končí se podpisem kontraktu se soukromým aktérem). Tyto centra ostanou v provozu a budou vykonávat svou činnost za menší poplatky (kromě Slovinska, kde bude CoE fungovat bezplatně). Shrnutí projektu: 9 zemí, 12 projektových partnerů, 5 přidružených partnerů, 8 pozorovatelů, 9 center excelence, 4 pilotní akce, 18 národních školení, 3 studijní návštěvy, 4800 připojených domácností (14100 občanů), celková investice v hodnotě 2,4 milionů eur. Pro více informací navštivte portál ppp4broadband.eu. QA: Q: Jaká je budoucnost projektu PPP4Broadband? A: V budoucnosti budou fungovat nezávislé centra excelence s potřebným know-how, které budou kontaktovány veřejnými představiteli nebo neziskovými organizacemi za účelem konzultace. Očekává se také přistoupení dalších států k iniciativě (v první řade Česká republiky). Panel II: Florian Damas, Alcatel Lucent: ultra-broadband infrastruktura a její budování přináší velké benefity pro různé sektory (podnikání, e-governance, obrana, průmysl, e-finančnictví, e-vzdělávání, turizmus, atd.). Čelíme však několika výzvám: malá hustota obyvatelstva v některých oblastech (ale i přesto nutné zajistit internetové pokrytí – 50% HDP přichází z neurbánních oblastí), dostupné zdroje z hlediska sítí (potřeba dotáhnout dostupnost síťových zdrojů, vzhledem na současný rapidní růst počtu nových zařízení a služeb), investiční kapacita (broadband by potřeboval investici ve výši více než 200 miliard eur (nejvíc na pasivní infrastrukturu a cca 20% na aktivní – IP Stream, Bitstream). K budování infrastruktury dochází relativně pomalu ale spotřebitelé přitom chtějí služby co nejdříve. Měli bychom usilovat o utváření trhu, který by byl otevřený pro jakéhokoli providera, který je schopný dodat služby přímo uživateli (podporuje to hospodářskou soutěž v digitálních službách). Docházet by také mělo ke kombinaci různých technologií. Technologií budoucnosti je fiber-to-thehome (nová tech. TWDM-PON je přátelská k životnímu prostředí, efektivní z hlediska nákladů, uspokojí zákazníky s různými potřebami - domácnosti, podniky, veřejnou správu).
V různých státech nacházíme různé modely výstavby broadbandové infrastruktury, například: infrastruktura kontrolována vládou (Austrálie – jediný operátor NBCO, 3 technologie: fibre, fixed wireless, satelite; jedna síť v každé domácnosti nezávisle od poskytovatele služeb – inspirativní příklad pro diskuzi o PPP projektech pro broadband), infrastruktura sponzorována vládou (Japonsko, Litva, Lotyšsko, Jižní Korea a jiné), řízena soukromým aktérem s vládní podporou (Singapur, Francie), privátní investice v kontextu silní regulace, privátní investice se slabou regulací (např. USA). Je potřeba vytvářet takové podmínky, které přilákají soukromé investice (dlouhodobé smlouvy s firmami na 20 či 30 let či podíl na vlastnictví, aby byly ochotny do oblasti investovat). Pozitivní příklady: C4 Energy ve Švédsku, Axione ve Francii (vybudovaných 10 sítí a jejich vzájemné propojení – ISAM GPON + IP/MPLS), EPB Chattanooga. Ioannis Kostopoulos, ADEP/Region of Western Greece, Prezentace pilotního projektu v západním Řecku, v regionu kolem města Patras: Region Západní Řecko (jeden ze 13 řeckých regionů) se rozprostírá na území 11336 km2, má 679 tisíc obyvatel (7% celkové populace Řecka), hlavním městem je Patras. Za cílovou oblast bylo zvoleno předměstí města se 1350 obyvateli, hustotou zalidnění 49 obyvatel/km2 a broadbandovým pokrytím 14%. Veřejné investice do broadbandové infrastruktury tvořily 4,5 milionů eur. Hlavním cílem je propojení broadbandových sítí s existující wifi infrastrukturou a zdvojnásobení pokrytí oblasti vysokorychlostním internetem (ze 14% na 28%). Celkové náklady byly odhadnuty na 19500 eur, operační náklady na 4000 eur a smlouva se soukromým aktérem navržena na 15 let. Byl zvolen PPP model GO.CO, ve kterém je síťová infrastruktura budována a řízena soukromým sektorem, veřejný sektor si zachovává vlastnictví a kontrolní pravomoc. V zájmu zajištění finanční podpory byl úspěšně podán návrh projektu v rámci iniciativy Connected Communities Initiative (CCI). Vytvořené bylo centrum excelence, které organizovalo 2 národní školení, připravuje modely pro budoucí investování do broadbandu a poskytuje asistenci veřejné správě. Andrijana Bogdanovska Djurovič, Centre for knowledge management, Former Yugoslav Republic of Macedonia. Prezentace pilotního projektu v Makedonii, oblast Makedonska Kamenica: Jedná se o rurální oblast na severovýchodě Makedonie s počtem obyvatel 8110, hustotou zalidnění 20-40 obyvatel/km2 a broadbandovým pokrytím 10-15% (hlavně ADSL, veřejná wifi síť v centrální části). Vzhledem na rostoucí počet podniků v oblasti a vysokou poprávku ze strany obyvatel byl vypracován investiční návrh pro ultra-broadband technologii (fiber-to-the-home) s rychlostí vyšší než 100 Mbps. Bylo odhadnuto, že na výstavbu této infrastruktury je potřeba 313 952 eur, zvolen byl PPP model ve formě společné investice se sdílením příjmů (joint investment with revenue sharing), byla vypracována smlouva se soukromým aktérem na 20 let, přičemž vlastnictví připadne obci. Hlavním cílem je podpora ekonomického rozvoje, turizmu veřejných služeb a zaměstnanosti. Zřízeno bylo centrum excelence, které již vydalo zprávu Broadband development in Macedonia, vytvořilo několik investičních modelů přizpůsobených dle národní legislativy, zorganizovalo 2 národní školení, studijní návštěvu, konferenci a informační den pro telekomunikační operátory. V budoucnosti bude v této činnosti pokračovat a poskytovat právní asistenci a podporu z hlediska možností financování broadbandových projektů. Larisa Oprean, ALBA Iulia Association fot Intercomunity Development, Romania. Prezentace pilotního projektu v Rumunsku, komuna Galda de Jos: Oblast tvoří celkem 11 malých vesnic s celkovým počtem obyvatel nepřevyšujícím 5 tis. Především díky hornaté krajině a rozvojovým problémům zde nejsou poskytovatelé internetového připojení ochotni investovat. Hlavním cílem projektu je pokrýt připojením sto procent daného území, přičemž technické řešení musí být přizpůsobeno dané krajině, rozmístění obydlí i nedostatku elektrického vedení. Jako model pro projekt byl vybrán Joint Venture Basic, kde veřejnou část tvoří společnost ALBA, která pracuje na budování infrastruktury. Národní centrum excelence zde působí jako zprostředkovatel a poradce.
Stanko Šalamon, ICT Technology Network. Prezentace pilotního projektu ve Slovinsku, okres Ajdovština: Okres má rozlohu zhruba 245km2 a je situován v západní části Slovinska. Tvoří jej celkem 45 osad a 6 tis. domů, populace čítá necelých 19 tis. obyvatel s hustotou osídlení 77p./km2. Hospodářství této oblasti tvoří především zemědělství a potravinářský a textilní průmysl. Zdejší projekt má za cíl pokrýt 70% území. Komerční zájem vyjádřili tři soukromí poskytovatelé, kteří shodně nabídli 100% pokrytí území internetem s rychlostí 100Mb/s. Nebezpečím u podobných projektů je, že operátoři pouze vyjádří zájem, získají peníze, ale se stavbou infrastruktury nebudou mít důvod pospíchat či ji vůbec ukončit. Role Center excelence je zde vitální. Centra musí podporovat tento hlavní cíl, ne se pouze soustředit na modely PPP. Zde Centrum připravilo akční plán a poskytuje právní a technickou podporu za současné spolupráce s krajem Ajdovština, kterému zároveň zprostředkovává monitoring realizace. Národní centrum excelence tak tvoří kontaktní místo pro kraje, spolupracuje s ministerstvem školství, vědy a sportu, plus poskytuje služby jako je příprava dokumentace či právní poradenství. Kromě toho připravuje i půdu pro podobné projekty v Chorvatsku a Albánii. Hlavním cílem vždy musí zůstat zájem konečných uživatelů s využitím zájmu soukromých služeb. Panelová diskuze Moderátor: Fillippo Munisteri, economic analyst, unit “Broadband“ at DG CONNECT Prezentace: Andres Gavira, senior telecommunications expert, Project Directorate, European Investment Bank (EIB): Prezentace působnosti EIB a jejího zapojení do PPP. EIB poskytuje rizikové financování investičním projektům, inovativním SMEs a expertní poradenství pro udržitelné investiční projekty. V současnosti je největším multilaterálním poskytovatelem půjček na světě. Každý rok financuje zhruba 440 projektů ve více než 160 zemích, přičemž v posledních letech dochází k výraznému růstu objemu financí. EIB funguje jako katalyzátor investic prostřednictvím půjček, propojování a poradenství. V oblasti širokopásmového připojení zaznamenala EIB růst investic a celkového vlivu na ekonomiku, přičemž nejvíce financí míří do malých soukromých projektů. Od roku 2003 poskytla EIB asi 13bn EUR v přímých půjčkách na 52 projektů infrastruktury širokopásmového připojení. Finanční nástroje se pro každý sektor liší. Laure Blanchard-Brunac, senior banker, ICT, ERBD: Prezentace Evropské banky pro obnovu a rozvoj (ERBD), která působí z velké části k podpoře soukromého sektoru a jeho důležitosti pro hospodářství. ERBD byla založena v roce 1991, na jejím vlastnictví se podílí celkem 65 států a 2 mezivládní instituce (EK a EIB), operuje v 35 zemích, disponuje základním kapitálem 35bn EUR. Na rozdíl od EIB má větší volnost ve využití rozdílných nástrojů, díky čemuž také proudí větší část financí do zemí mimo EU. Hlavním cílem ERBD je poskytnout rámec pro umožnění investic do vědomostí a inovací k růstu a úspěchu skrze tři hlavní pilíře – dosažitelnost, přístup a cenovou dostupnost. Goran Živec, Vahta, d.o.o., private open access wholesale operator: Prezentace své firmy a její participace na projektech spojených s ICT. Venkovské oblasti bez přístupu k internetovému připojení obvykle nejsou středem komerčního zájmu. Firmy, které jsou ochotny postavit síť zároveň potřebují řádný návrat svých investic, ne jen „vyplacení“ původně vložených financí. U venkovských oblastí je pak problém, nejsou zde velké firmy, které by byly schopny lobbovat u EU, nemají dostatečné kapacity, nemají zkušenosti a ostatní velké komerční operátory podobné oblasti nezajímají. Musíme vymyslet něco, co by konkrétní malé projekty spojovalo. Dalším problémem je také dlouhodobost projektů, kterou musíme rozvrhnout na dvacet a více let, s čímž souvisí i potřeba
možnosti prodat část vlastnictví do rukou soukromých společností, které jsou nyní až příliš omezeny pravidly evropských projektů. Diskuze: -
-
-
Komise je příliš zaměřená na peníze a investice. Digitální sektor je přirozeně vnímán jako sektor vhodný pro PPP, což je ale třeba změnit. Důležité také řešit problém v komunikaci mezi institucemi a ostatními aktéry. Není příliš zřejmé, zda je PPP skutečně nástrojem pro zmírnění rizika investic, musí zde být něco k vybudování a posléze k případnému prodeji a návratu vložených financí. Je nutné vytvořit základní rámec pro financování. Oblast technického poradenství je důležitá, ale – obecně není problém ve vypracování projektu, ale nalezení vhodného partnera pro kraje, které často nemají dostatek informací. Nejlepším řešením by bylo dodat krajům základní rámec a pokyny jak mohou postupovat. Technické záležitosti nejsou problémem, tím je samotný obsah, obchodní plán a druh partnerství. Kraje či dané oblasti nemají dostatek informací na koho se obrátit, co je třeba připravit pro smlouvu atd. Neexistuje také jasná komunikace mezi kraji a bankami. Kraje tak neznají jasná kritéria pro hodnocení svých projektů. Banky: každý projekt je jiný a vyžaduje specifickou pozornost a odlišná kritéria pro hodnocení, která ani tak nejsou příliš jasná. Měl by být vytvořen speciální finanční nástroj pro rozšíření širokopásmového připojení přímo na úrovni vlád a regionů. DG REGIO – v příštím roce bude zahájena iniciativa k multiregionální spolupráci. Komise může také nabídnout technické poradenství.
