Kancelář CZELO - Záznam ze zasedání Jméno: S kým: Název akce
Petra Perutková Veřejné slyšení k návrhu Horizontu 2020 (ITRE)
Datum: Kde: Zapsala
20.3.2012 Brusel PP
A. Sartori přivítala všechny zúčastněné (vědce, zástupce univerzit, průmyslu atd.). Zdůraznila, že H2020 bude se s plánovaným rozpočtem 80 mil. euro největším programem pro podporu výzkumu a inovací v Evropě. Zmínila, že se zúčastnila oslav 5. výročí ERC a ocenila vysokou úroveň excelence, která tam byla představena. Výsledky hodnocení rámcových programů však ukazují na přetrvávající překážky jako např. byrokracie, které by bylo potřeba odstranit. Uvedla, že hlavní části H2020 jsou předmětem procesu spolurozhodování, kdy návrh projde schvalovacím procesem Evropského parlamentu a Rady EU. Ukončení projednávání v ITRE by mělo proběhnout na podzim, pak budou následovat jednání v Radě EU. Prezentace řečníků jsou k dispozici na stránkách výboru. Panel 1 – excelentní věda T. R. Madurell – zpravodajka pro oblast excelence ve vědě – zahájila debatu o prvním pilíři úvahou o konceptu excelence, o tom, jak ji lze měřit, zda má koncept excelence zůstat vyhrazen jen základnímu výzkumu nebo má být aplikován napříč H2020. Poukázala na rozdíly v účasti v RP mezi ČS (a s tím související nerovnoměrné čerpání rozpočtu na výzkum napříč ČS) a položila otázku, jak podpořit šíření excelence, např. v malých resp. nových ČS (EU-12). Podpora excelence je podle Madurell otázkou lidských zdrojů, „governance“, genderové rovnosti, ale také kvalitní infrastruktury. J. M. Gago poděkoval EK, že vytvořila návrh H2020. Hlavním nedostatkem H2020 je podle něj oslabení role SSH. To by mělo být změněno – role SHH není vzhledem ke společenským změnám, ke kterým bude docházet v následujícím desetiletí, zanedbatelná. Upozornil také na rozdíly mezi ČS, co se týče excelentního výzkumu. Uvedl, že ERC znamená výrazný krok vpřed, ale chybí podpora „kolaborativního hraničního výzkumu“. ERC ho nepodporuje a v 7. RP není žádný obdobný instrument, který by ho podporoval (FET se zaměřuje pouze na technologie, nikoli na základní výzkum). Je také třeba revidovat koncept ERA – mělo by jít o ambici propojit systém všech výzkumných organizací a partnerů, kteří ERA tvoří. K. Deketelaere (zástupce LERU – League of E. Research Universities) uvedl deset bodů – pět, které by neměly být na H2020 měněny a pět, které je potřeba změnit či přehodnotit. Měnit by se nemělo následující: vědecká excelence jako hlavní kritérium pro rozhodnutí o financování v H2020 (co se týče EU-12 LERU nabízí spolupráci ve formě tzv. „bridging activities“, navíc by pro tyto země měly mít možnost využít strukturální fondy či jiné zdroje než H2020) možnost financování až 100% nákladů a 20% nepřímých nákladů (management projektů bude jednodušší, pomůže to přilákat personál, který by pracoval výhradně na EU projektech) - 120% je však podle LERU minimum DPH jako uznatelný náklad navýšení rozpočtu ERC (ale je vzhledem k nízké míře úspěšnosti – okolo 13% - je potřeba prosazovat ještě větší navýšení rozpočtu zjednodušení pravidel (např. zrušení timesheetů, pokud výzkumný pracovník pracuje na projektu ze 100%) Bylo by potřeba zvážit/provést následující změny: navýšit rozpočet akcí Marie Curie rozšířit „bottom-up“ princip a FET do priorit 2 a 3
explicitněji vyjádřit podporu SSH v H2020 – zároveň by si ale univerzity měly přestat stěžovat na špatnou situaci v SSH a měli by se otevřít spolupráci napříč vědními obory (mezioborovost by měla být v SSH běžnější) – toto by EK a EP měli zdůraznit full cost model by neměl být jen tak odstraněn z H2020 – pro řadu univerzit je to důležitý nástroj interního managementu a měl by být dále podporován lépe ošetřit otázku duševního vlastnictví – v pravidlech je třeba usilovat o vyváženost mezi právy univerzit a právy průmyslu (co se týče přístupu ke stávajícím znalostem apod.) E. L.-Tamaya nahradil profesor Belasco. H2020 je velký krok vpřed (důraz na inovace apod.), nicméně stále je zde prostor pro zlepšení. Co se týče systému financování, EK navrhuje jen jeden způsob úhrady nákladů. Na akce Marie Curie je vyhrazen nízký rozpočet, IOF (International Outgoing Fellowship) mizí z návrhu. V tomto směru bychom měli být ambicióznější. Je třeba více motivovat mladé lidi pro práci ve výzkumu. Belasco navrhl mj. vytvoření jedné agentury pro management žádostí a projektů jako efektivnější způsob implementace rámcových programů než je tomu dosud. P. Gruss – předseda Max Planck Society – vyjádřil souhlas se všemi body, který uvedl Deketelaere. Ve svém příspěvku se zaměřil na tři otázky: Proč potřebujeme excelentní vědu v Evropě?, Jak Max Planck přispívá k excelenci v Evropě?, Jaká je pozice Max Plancku k H2020? Excelenci v Evropě potřebujeme, protože generuje znalosti, vede ke vzdělávání a přispívá k řešení globálních problémů (jako je např. nárůst světové populace a s tím související rostoucí spotřeba energie, stárnutí populace, klimatické změny). Je třeba více investovat do základního výzkumu – je zásadní pro inovace. Podle studie, kterou prezentoval, je 73% patentů financováno veřejnými organizacemi. Excelence je důležitá nejen pro vědu, ale i pro ekonomiku, ekonomický růst. Jak Max Planck přispívá k excelenci v Evropě? Podle Grusse excelence ve vědě vyžaduje malá kreativní, nezávislá centra začleněná do většího rámce. To je případ Max Plancku – zahrnuje 80 organizací, cca 22 000 zaměstnanců, roční rozpočet činí 1,3 mld. euro (o čerpání rozhoduje Max Planck, nejvíce peněz získává z ERC a Marie Curie grantů). 30% ředitelů a 89% „postdoků“ pochází mimo Německo. 17 vědců Max Plancku od r. 1948 získalo Nobelovu cenu. Max Planck má tzv. „Max Planck Centre Concept“ – v rámci něj je možné financovat spolupráci (podpora výzkumné skupiny v instituci v dané zemi, „research schools“ aj.) s jakoukoli zemí: Země, kde Max Planck investuje, se musí finančně spolupodílet z 50%. Tento koncept vidí jako jeden způsob, jak rozšířit excelenci do nových ČS. Jaká je pozice Max Plancku? Bylo potřeba zvýšit rozpočet na Marie Curie a podpořit internacionalizaci výzkumu. Doporučuje vytvořit excelentní výzkumné clustery v regionech, které v excelenci nevynikají. Komentáře MEP: V následné sekci otázek MEP upozorňovali na nerovnoměrné „rozložení“ excelence, zejména v rámci nových ČS. Jak pomoci těmto státům? Prostřednictvím strukturálních fondů? Excelence, výzkum, inovace by např. podle SE měla být pro celou Evropu. Jaká jsou opatření na institucionální a v politické rovině? Jak můžeme měřit excelenci - je v tomto směru dostatek transparence? Excelence vs. mezinárodní dimenze? Světová scéna? V EU existuje 27 různých národních grantových agentur – integrace by byla potřebná i v tomto směru. Proč Max Planck otevírá nová centra např. v Lucemburku, ale ne v nových ČS – jaká je jejich spolupráce se střední a V Evropou? V čem jsou bariéry nefinančního charakteru? Reakce panelu: J. M. Gago: Je nutné podpořit excelenci v zemích, které v tomto směru zaostávají, nelze je izolovat, mezinárodní spolupráce ve výzkumu je zcela zásadní. Žádná země nemůže vybudovat excelentní síť v izolaci. Možná řešení: pomocí vybraných nástrojů H2020 (např. by ERC mohla v každé zemi
propagovat ceny excelence nebo by bylo možné více podpořit profesní růst a vzdělávání např. zavedením postdoktorských grantů pro všechny ČS). Zásadní jsou ale také národní politiky (mezinárodní spolupráce, nezávislé hodnocení, příležitosti pro ty nejlepší). Deketelaere: Excelence by měla nekompromisně zůstat kritériem pro financování. Je potřeba budovat infrastruktury. LERU je připravena nabídnout „twinningy“ – již existují např. s Maltou. A jak měřit excelenci? Osvědčeným vzorem je právě ERC, jejíž panely excelenci už 5 let hodnotí. Gruss: Je potřeba posílit silné a pomoci méně silným. V Německu existují tzv. „flexible units“, investuje se do studijních programů, mezinárodních vědeckých škol, výzkumných skupin v partnerských zemích. Nezanedbatelnou roli by měly hrát také strukturální fondy. Madurell: Strukturální fondy nejsou dostačující k podpoře excelence. Je třeba zvýšit rozpočet na akce Marie Curie a celkově na H2020 vzhledem k tomu, že vůbec poprvé jsou v jednom balíčku zahrnuty inovace a výzkum. Je potřeba také mít dobré nástroje, aby EU přilákala soukromé investory. Panel 2 – společenské výzvy Prezentace panelu zahájili P. Lamberts a M. Matias. R. Shattock (Imperial College) představil zdraví celé světové populace jako jednu z významných společenských výzev (Evropa bude muset mj. řešit globální nemoci, epidemie, pandemie, které neznají hranic). Malárie, TBC a AIDS každý rok zabijí 4 mil. lidí. Navíc se TBC a HIV stále více šíří ve východní Evropě a sousedících zemích. Evropská společnost bude profitovat z jakéhokoli pokroku ve výzkumu v této oblasti. Dalším problémem je stárnoucí populace (Evropa bude potřebovat levnější vakcíny, léky atd.). Vzhledem k tomu, že méně než 10% výdajů na výzkum v oblasti zdraví se vydává na nemoci, které postihuje 90% světové populace, bude potřeba zvýšit investice do výzkumu, který se zabývá zdravím celosvětové populace. Bude nutné spolupracovat se zeměmi, které jsou postiženy nemocemi, posílit mezioborovou a mezisektorovou spolupráci a podpořit dlouhodobé, flexibilní financování, které by nebylo založeno na projektové bázi (za účelem podpory komercializace produktů). EU by měla být hlavním hráčem ve financování těchto oblastí. C. Neubauer uvedla, že výzkum financovaný z veřejných zdrojů by měl být především prospěšný pro společnost, nikoli pro velké koncerny. V H2020 není zahrnuta občanská společnost (programy typu Věda ve společnosti, které byly obsaženy v 7. RP, zmizely z návrhu H2020). I věda by se měla učit od společnosti (nejen vice versa, což je současný přístup). Občanská společnost hraje důležitou roli ve vědě – účastní se projektů v oblasti zdraví, životního prostředí, zemědělství, dopravy (tzv. „scientific third sector“). Neubauer navrhuje, aby do definice právnické osoby („legal entity“) byly zahrnuty i veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi („civil society organisations“). Ch. Micheloni uvedla, že zemědělství může přispět zejména k řešení následujících společenských výzev: klimatické změny, nedostatek potravin a zdrojů, nedostatek sociální soudržnosti. Může vyprodukovat dostatek kvalitních potravin pro zdravý životní styl, což sníží náklady na zdravotní péči a ochranu životního prostředí. Uvedla příklad ekologického farmářství. Více informací viz www.tporganics.eu J. Andersen uvedl, že H2020 je velmi dobrý a vizionářský návrh, zásadní je podle něj navrhovaná simplifikace a globální perspektiva. Excelentní výzkum by měl být podporován v celé Evropě. „Copenhagen Research Forum“ vytvořila na základě konzultace s cca 600 vědci několik doporučení pro H2020, více viz http://www.crf2012.org/ Komentáře MEP:
Podporuje aktuální návrh programu skutečně mezioborovost? Je žádoucí externalizovat management výzev resp. implementaci programu? Jaká bude role EIT (uvažuje se o založení znalostních a inovačních komunit v oblasti zdraví)? Zvážit zavedení auditů na evropské, národní a regionální úrovni za účelem racionalizace ERA a zajištění konsistence aktivit na různých úrovních? Reakce panelu: Problém je, že výzkum v oblasti zdraví je fragmentovaný a že Evropa v globálním kontextu často nemá žádnou váhu. Panel zdůraznil, že pro podporu excelence je nezbytné podporovat vzdělávání a profesní růst nejen „postdoků“ a Ph.D. a také možnosti budoucího uplatnění výzkumných pracovníků. Nedostatečně se diskutuje, jak vědeckou excelenci měřit. Otázkou je efektivita využití fondů na evropské, národní a regionální úrovni (možná by bylo řešením zavést více výzev pro koordinaci výzkumných programů, ERA-NET). Evropské výzkumné organizace nejsou orientované na mezioborovost. Panel vyjádřil obavu z externalizace služeb (do implementačních agentur), která by namísto zjednodušení mohla vést k větší fragmentalizaci a vytváření vlastních pravidel. Politický kontext M. G. Quinn poděkovala ITRE za organizaci tohoto setkání a také zpravodajům za jejich práci. Uvedla, že věda a inovace jsou zásadní pro Evropu. Poslední Hodnocení implementace Unie inovací (The Innovation Union Scoreboard 2011) ukazuje, že růst EU se zpomaluje. Největší prostor pro zlepšení je v oblasti inovací v soukromém sektoru. EK bude prosazovat inovace a excelenci v celé Evropě a bude klást důraz na synergie mezi H2020 a kohezní politikou, ale také na „open, transparent, merit based recruitment“ v rámci celé EU. Dále bude klást důraz na spolupráci mezi sektory (průmyslem a akademickou sférou) a mezioborovost. SSH budou zabudovány průřezově do celého návrhu H2020. EK bude usilovat o maximální provázanost mezi všemi třemi pilíři H2020. U. T. Pedersen – zástupce dánského předsednictví – uvedl, že Rada EU by se na konci května 2012 měla dohodnout na prvním kompromisním návrhu k H2020. Podrobnosti (jako např. nástroje a rozpočet) budou řešeny až za dalších dvou předsednictví. Mezi ČS panuje shoda v následujících bodech: zachování excelence jako kritéria pro rozhodnutí o financování, silná podpora ERC, pozitivní postoj k možnému navýšení rozpočtu ERC, důležitost vzdělávání a profesnímu růstu, nutnost posílit účast soukromého sektoru vč. MSP (zjednodušení pravidel), posílení spolupráce mezi univerzitami a průmyslem (např. průmyslový doktorát jako nástroj), mezioborový přístup v rámci společenských výzev, SSH napříč výzvami. Podle B. H. Lee z Univerzity ve Stanfordu by hlavním měřítkem úspěchu H2020 měl být počet vytvořených pracovních míst. Uvedl příklad Silicon Valley, která vytvořila 1,3 mil. pracovních míst, zejména v oblasti biotechnologií, medicíny a softwaru, z toho za poslední čtyři roky 500 000 nových pracovních míst, a představuje tak nejrychleji rostoucí sektor v USA. Pro Evropu bude zásadní vytvořit podmínky stimulující přeshraniční investice. Základem národních inovačních politik by měla být analýza, kolik každá země přiláká „start-upů“, resp. tzv. „pipeline analysis“. Podle Leeho je nutné posílit sektor MSP, aby byl inovativnější, zlepšit transparentnost IPR (Lee navrhuje vytvoření celoevropské databáze duševního vlastnictví, které vzniklo v rámci projektů 7. RP), zjednodušit strukturu konsorcií a nabídnout alternativní struktury, reformovat systém univerzit mj. ve smyslu užší spolupráce s průmyslovou sférou, podpořit podnikatelského ducha u studentů apod. Panel 3 – vedoucí postavení průmyslu Panel zahájili M.G. Carvalho a P. Skinner. Carvalho uvedla, že je nezbytné posílit účast MSP a zmínila čtyři výzvy, kterým je potřeba věnovat největší pozornost, tj. interakce s dalšími pilíři H2020, otázka, jak zajistit, aby H2020 pokryl celý řetěz od samotného výzkumu až po uvedení na trh (bude nutná jasná definice např. vlajkových iniciativ), velký počet nástrojů (mj. JPI, JTI, PPP),
které by bylo potřeba zjednodušit a snížit jejich počet a skutečnost, že demonstrační fáze je velmi drahá (řešením by mohlo být vícezdrojové financování, kdy by strukturální fondy hrály zásadní roli). Skinner uvedl, že úspěch H2020 závisí především na soukromém sektoru vč. MSP a pro něj je potřeba vytvořit vhodné nástroje. Ch. de Caro představila koncept tzv. „bussiness angles“ - individuálních investorů využívajících vlastní kapitál na financování perspektivních MSP s výrazným růstovým potenciálem s cílem zhodnocení vložených prostředků. Investice dosahují v průměru okolo 25 000 – 500 000 euro. „Bussiness angel“ do firmy přináší také jisté know how v podobě odborných znalostí, orientaci v daném oboru popř. kontaktů na strategické partnery. Takto byla financována řada firem vč. Google a Skype. V Evropě „bussiness angles“ investují každý rok cca 4 mld. euro do cca 20 000 podniků, nejčastěji v oblasti ICT. Málo evropských projektů vstupuje do fáze komercializace. Důvodem je podle Caro jak nedostatek informací na straně výzkumných pracovníků, tak i investorů. Důležitý je v tomto směru jak management, tak i otázka práv k duševnímu vlastnictví. Caro doporučuje, aby při hodnocení projektů byl přítomen někdo z podnikatelské sféry, dále zřízení speciálních fondů umožňujících mezinárodní spolufinancování (např. ze strany „bussiness angles“, případně i možnost využití strukturálních fondů). Pobídkou pro investory by také byly např. daňové úlevy. Zástupkyně Bracco Research Center, která nahradila dr. Uggeriho, ocenila v rámci H2020 zjednodušení, integrování různých finančních nástrojů do jednoho, větší zaměření H2020 na demonstrační projekty. Bylo by však potřeba posílit spolupráci mezi MSP a většími podniky, projekty by měly být hodnoceny nejen podle vědecké kvality návrhu, ale i podle tržního potenciálu („market impact“), hodnotitelé by měli být také z průmyslového sektoru. Uvítala by zvýšení nepřímých nákladů na 30-40%. JTI a PPP by měly být posíleny a měl by do nich být více včleněn inovační aspekt. Závěr První panel zaměřený na excelentní vědu vyjádřil potřebu navýšení rozpočtu nejen na akce Marie Curie, které hrají důležitou roli pro podporu excelence ve smyslu podpory dalšího vzdělávání a profesního růstu výzkumných pracovníků, ale i na H2020 jako celek vzhledem k tomu, že jsou vůbec poprvé ve stejném balíčku zahrnuty inovace spolu s výzkumem. Stejně tak dospěl panel k závěru, že excelence by měla být podporována v celé Evropě, např. za využití strukturálních fondů. Druhý panel diskutoval, jak by H2020 mohl přispět k řešení společenských výzev, zejména v oblasti zdraví, udržitelného zemědělství a bezpečnosti potravin. Třetí panel zdůraznil, že v dnešní ekonomické situaci hraje klíčovou roli konkurenceschopnost evropského průmyslu. Je potřeba posílit účast MSP, vytvořit pro ně vhodné nástroje a posílit investice ze soukromého sektoru. Zároveň je nutné zajistit možnost vícezdrojového (mj. s využitím strukturálních fondů). Prezentace ze slyšení jsou k dispozici na internetové stránce výboru ITRE: http://www.europarl.europa.eu/committees/en/ITRE/events.html?id=hearings
