Kancelář CZELO - Záznam z jednání Jméno:
Anna Vosečková
S kým: Název akce
Euroscience Open Forum (ESOF) 2012
Datum:
11.-15.7.2012
Kde:
Dublin
Zapsala
AV
Páté bienální fórum Euroscience Open Forum (ESOF) 2012 se konalo v irském Dublinu ve dnech 11. – 15. července 2012 a přilákalo více než více než 4 200 účastníků ze 70 zemí. Organizovala ho nezisková evropská organizace Euroscience, jejímiž členy se mohu stát nejen vědci a veřejné i soukromé výzkumné subjekty, ale kdokoliv zajímající se o oblast VaVaI. Vědecký program ESOF je všeoborový a skládá se z tzv. programu o kariérách (Career Programme), který je specificky zaměřen na mladé vědce, z programu věda a podniky (Science to Business Programme), který oslovuje obchodní sféru a potencionální podnikatele, a z programu Věda ve městě (Science in the City Programme), jehož cílem je prostřednictvím specifických akcí přiblížit vědeckou kulturu veřejnosti hostitelského města. Zahajovací zasedání: Prezident Irska Michael D Higgins: - ocenil interdisciplinaritu programu - připomněl globální kontext vědy - pro zajištění konkurenceschopnosti a udržitelného vývoje je nutné patřičně předělat a uzpůsobit současné systémy výroby a spotřeby. Hlavní vědecký poradce Irska a předseda organizačního týmu ESOF 2012 Patrick Cunningham: - připomněl, že se jedná o pátý ročník ESOF (1. se konalo v r. 2004 ve Švédsku, následovalo DE, ES a IT) - v reakci na výzvu k programu dostali více než 420 návrhů zasedání, výběrem prošla jedna čtvrtina, což je více než 100 zasedání Předseda Euroscience Eric Banda: - cení si přínosu unijních rámcových programů pro evropský výzkum - podporují koncept excelence, významný byl vznik a úspěch ERC - nutné více podpořit vědecké vzdělávání Evropská komisařka Máire Geoghegan-Quinn: - označila ESOF za největší vědeckou akci v Evropě - se z vědy nesmí stát luxus v době krize, kdy jsou snižovány rozpočty - připomněla význam rámcových programů a přípravu H2020 - ESOF poskytuje ideální platformu pro diskusi široké odborné veřejnosti Irský ministr pro inovace Richard Bruton: - vyzdvihl odborné kapacity a otevřenost irské vědy - zdůraznil význam úzké provázanosti výzkumu s inovativními podniky. Kancelář CZELO zajistila účast na následujících sekcích:
Klíčové proslovy: Jules Hoffman, profesor imunologie na Štrasburské univerzitě, vědecký ředitel francouzského Národní centra vědeckého výzkumu (CNRS) a nositel Nobelovy ceny 2011 v oboru lékařských věd nebo fyziologie vystoupil s hodinovou přednáškou, ve které představil výsledky svého výzkumu: „From insects to mammals: reflections on a European journey through basic research on immune defenses“ (videozáznam je k dispozici jako součást zahajovacího zasedání zde: http://esof2012.org/livestream/ Bývala prezidentka Irska (1992-7), poté na pětileté období Vysoká představitelka OSN pro lidská práva, zakladatelka nadace Climate Justice a patronka ESOF 2012 Mary Robinson promluvila na téma „Equity and Climate Science“. Změnu klimatu označila ze jeden z devíti kritických procesů v oblasti politiky a pojednala o způsobech, jakými mají vědci přesvědčit politiky (používat nové nástroje komunikace, ke kterým patří např. simulace a animace). Co se týká spravedlnosti v otázce změny klimatu, jsou dopady těchto změn pro některé národy na světě otázkou života a smrti (nucená migrace z oblastí, které již nejsou obyvatelné). Přitom vlády nejsou ochotné postupovat rychleji a přihlásit se tak k odpovědnosti za celý svět (Summit Země v Rio de Janeiro v červnu 2012). Součástí problematiky je i spravedlnost v dostupnosti potravin (Right2Food) – v dubnu 2013 se v Dublinu bude konat konference na tato témata. Evropská komisařka Máire Geoghegan-Quinn vystoupila s přednáškou na téma spolupráce, soutěže a propojení v oblasti evropské vědy: „Collaboration, competition, connection: evidence of intelligent design in European science policy?“. Vyzdvihla následující: - věda musí být respektována, je nutné podporovat výzkum vedený zvídavostí i vycházející ze společenských potřeb - posílení a vyváženost obou motivací (zvídavosti i plnění poltických cílů) - vědecky potvrzená fakta nemohou zpochybněna rozhodnutím politiků - výzkum má centrální postavení v Evropě (připravovaný program H2020, sdělení k ERA včetně problematiky otevřeného přístupu. Proslov komisařky je k dispozici zde: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/12/559&format=HTML&age d=0&language=EN&guiLanguage=en V následném panelu vystoupili: Torsten Nils Wiesel (nositel Nobelovy ceny 1981 v oboru lékařských věd nebo fyziologie) – ocenil vznik Evropské rady pro výzkum (ERC), nicméně představil pohled z venku (přes 50 let pracuje víceméně mimo Evropu) – země, které jsou silné v oblasti VaV získávají většinu grantů, proto je nutné podpořit i rozvoj slabších zemí. Subra Suresh (ředitel NSF USA od r. 2010) – 1/3 světového výzkumu se realizuje v USA, méně než 1/3 v Evropě a další třetina v Asii, Austrálii atd. Proto jsou nutné společně sdílené zásady (k nim patří IPR i např. volný pohyb osob). K řešení společných výzev navrhl vytvoření Globální rady pro výzkum (Global Research Council). Člen Správní rady a samostatný ředitel společnosti Google John Hennessy připomněl, že Google sám začal jako výzkumný projekt. Uvedl další úspěšný příklad: soutěž na samořídící vozidlo vyhlásila vláda USA v r. 2004, rok nato byl vítězný projekt zahájen. Jeden dolar z veřejného rozpočtu vygeneroval 147 dolarů. V diskusi dále zazněla podpora otevřeného přístupu (umožní vědcům ze vzdálenějších oblastí přispět svým názorem k řešení), diskutována byla i problematika odpovědnosti vědců za to, aby nezpůsobovali škody veřejnosti a skutečnost, že věda vyvrací či validuje fakta a pověsti. Generální ředitel CERN Rolf-Dieter Heuer představil ve více než hodinové přednášce nazvané „The search for a deeper understanding of our universe at the Large Hadron Collider: the world´s largest particle accelator“ velmi poutavě výzkum, který vedl k prokázání, že
subatomární částice Higgsův boson skutečně existuje.
vědecká zasedání Archeologie a radioaktivní odpad (Archeology meets radioactive waste) Členové diskusního panelu: Anders Högberg a Cornelius Holtorf z Linnaeuské univerzity (SE), Erik Setzman z SKB (SE) a Patrik Charton z francouzské Národní agentury pro správu radioaktivního odpadu (ANDRA). Zajímavě pojaté zasedání, pojednávající o úložištích radioaktivního odpadu, která by měla být funkční minimálně sto tisíc let. Otázkou zůstává, jak upozornit budoucí obyvatele Země (pokud vůbec nějací budou ☺) na nebezpečnost těchto lokalit. V současnosti jsou barely označovány anglickými nápisy a úložiště sama výstražnými nápisy na kamenných sloupech (jak dlouho však vydrží, aby zabránily např. za tisíc let nežádoucí těžbě či zvídavosti archeologů, bude někdo rozumět angličtině? použít spíše figurativní nápisy?). Před sto tisíci lety byl na Zemi člověk neandertálský – kdo to bude za sto tisíc let? Zmíněn byl rovněž působivý dánský technologický film o budování úložiště „Into Eternity: A Film for the Future“. Možnosti uchovávat informace existují – např. safírový disk s aluminiovým středem vydrží až milion let a uchovává informace analogicky: kdo ho ale bude těch milion let uskladňovat, a budou existovat přístroje, které ho poté přehrají? Možná se změní i měření času, jako tedy předat budoucím generacím poselství o úložištích. V současnosti jsou úložiště nejlepším řešením, což do budoucna nevylučuje objev nových technologií pro likvidaci tohoto druhu odpadu.
Afrika: přetahování o přírodní zdroje či znalostně ekonomické partnerství? (Africa: a scramble for natural resources or knowledge economy partnership?) Řečníci: Alan Belward z DG JRC (EK), Patrice Christmann z francouzského Úřadu pro geologický a těžební výzkum (BRGM), Roseanne Diab z Jihoafrické akademie věd (ASSAf), John Ouma-Mugabe z Ústavu pro technologické inovace Pretorijské univerzity Postřehy z prezentací a diskuse: - africké geologické zdroje mají zásadní význam pro budoucnost, mezinárodní společnosti by proto měly Africe pomoci v těžbě udržitelným způsobem, výhodným pro obě strany - Africká unie připravila dokument „Africa Mining Vison 2015“ - Afrika je závislá na dřevě jako zdroje energie, proto se zmenšuje vegetace - věda a výzkum jsou zásadní pro přechod Afriky ke znalostní ekonomice - iniciativa ASTII (African Science, Technology and Innovation Indicators Initiative) vedla k definování indikátorů, na jejichž základě byl poté v r. 2010 připraven Africký inovační výhled - význam partnerství: NASAC (Síť afrických Akademií věd), SciELO SA (platforma pro otevřený přístup k článkům a publikacím http://www.scielo.org.za/, podobný přístup jako Brazílie a další latinskoamerické země) - Afrika potřebuje technologie vyvinuté v EU, které zlepší situaci v udržitelnosti přírodních zdrojů a předejde místním konfliktům (např. elektronické obchodování) - význam GRI (Global Reporting Initiative https://www.globalreporting.org) - pronikání Č9ny a USA do afrických zemí: není to jenom o těžbe nerostných surovin, ale předávají i znalosti a technologie.
Modelování dopadů inovací a znalostí (Modelling the impacts of innovation and knowledge) Řečníci: Werner Roeger z EK (DG ECFIN), Gilles Koléda z laboratoře ERASME v Paříži, Raffaele Paci z Univerzity v Cagliari (IT), Andries Brandsma z EK (DG JRC) Postřehy z prezentací a diskusí: - makromodelování investic do znalostí: např. pro oblast VaV model QUEST III, který identifikuje strukturální nedostatky, poskytuje tabulky dle různých indikátorů pro státy eurozóny - vlády preferují politiky se ziskem v krátkém výhledu: proto nejsou politiky VaV v popředí zájmu - ekonomická výkonnost regionu je pozitivně ovlivňována přenosem znalostí, zvláště technologií, od sousedních regionů - nejvýznamnějším faktorem posílení ekonomické výkonnosti je lidský kapitál (potenciál) a jeho dostupnost v místě, přičemž dopad lidského kapitálu je 3 – 4x vyšší než kapitálu technologického - představen byl rovněž model NEMESIS - v rámci Společného výzkumného střediska EK (JRC) pracuje tým pro Regionální ekonomické modelování, důraz na NEG (new economic geografy) – rovnoměrné rozprostření hospodářských aktivit Vzdělávací a školící aktivity pod IMI (IMI: How European cohesion will help to promote IMI´s education and training programmes Řečníci: ředitel kanceláře IMI Michel Goldman, Dimitri Corpakis z EK (DG RTD), Tony Payton z Univerzity Manchester (UK), Frederik Wittock ze společnosti Janssen Pharmaceutical (BE) Postřehy z prezentací a diskusí: - vzdělávací a školící pilíř IMI zajistí přední postavení Evropy ve výzkumu léčiv - vše zastřešuje a koordinuje síť EMTRAIN http://www.emtrain.eu/ - zahrnuje vzdělávací programy jako je EUPATI, SaveSciMET, PharmaTrain či on-line program EU2P - v rámci PharmaTrain byl zahájen vzdělávací kurs „Master of Regulatory Affairs“ – o jeho učební osnovy je zájem z celého světa, šest vysokých škol již s IMI podepsalo memorandum o porozumění o využívání syllabu - další aktivitou PharmaTrain je i CEMDC (Cooperative European Medicines Development Course), v rámci kterého školitelé jezdí přímo do států EU (byli i v ČR) - v r. 2011 se v ČR konala akce PharmaSciFair - databáze „on-course“ http://www.emtrain.eu/index.php/on-course-introduction nabízí přehled všech relevantních vzdělávacích příležitostí v Evropě (celkem na 4 tisíce kursů), zapojeno je 991 VŠ, 39 zemí a 21 jazyků - vzdělávání a školení může být podpořeno z Evropského sociálního fondu, nutné je usilovat o to, aby bylo školení pro výzkumníky včas zahrnuto do operačního programu.
Zjednodušování reprezentace evropského výzkumu (Time to simplify the representation of European research) Řečníci: předseda Euroscience Eric Banda, ředitel pro ERA na DG RTD Octavi Quintana Trias, předseda ScienceEurope Paul Boyle, předseda ESF Martin Heinz
Postřehy z prezentací a diskusí: - zájmové organizace (stakeholder organizations, SHO) jsou často autonomní, ale ne nezávislé: financovány z veřejných rozpočtů, dodržují národní legislativní rámec včetně rozhodovacího procesu - v rámci úsilí o završení ERA podepíše EK s vybranými SHO memoranda, ve kterých je přesně definována jejich specifické úkoly a explicitní cíle - neintegrují se národní systémy VaV, ale je nutné zajistit interoperabilitu a vzájemné propojení - nový evropský lobbistický think-tank ScienceEurope vznikl sloučením EUROHORCs a části ESF, sídlí v Bruselu, kritizován však zvláště proto, že nebude umožňovat společné financování projektů (oproti ESF) - nicméně zúčastnění nebyli spokojeni s dosavadním fungováním ESF. Science-2-Business Jak překonat výzvy, kterým čelí evropský systém IPR? (How to overcome the challenges facing the European IPR system?) Řečníci: Alfred Radauer z Technopolis (AT), nezávislý expert na inovace a IPR Victor Rodríguez (NL), europoslanec Paul Rübig (DE), Jeremy Philpott z Evropského patentového úřadu (EPO), Michael Wurst z IBM Irsko Postřehy z prezentací a diskusí: - pobočka Technopolis ve Vídni se specializuje na IPR, vychází přitom z aktivit EP (STOA), např, publikace Copyright in the EU - What next? (2011), Current Policy Issues in the Governance of the European Patent System (2009) a Towards an IPR Strategy for Innovation in Europe (2009) http://www.europarl.europa.eu/stoa/cms/home/publications/studies - náklady na překlady patentů, udržovací poplatky, náklady žalob u soudů a nedostatek technických soudců představují přetrvávající překážky evropského systému - podání patentu přes EPO je až 20x dražší než v USA, udržování patentové ochrany v 27 ČS EU může být až 60x dražší než v USA, přitom ale přetrvává právní nejistota (protichůdná rozhodnutí národních soudů) - autorská práva (copyright) řeší v EU sedm směrnic – nutná harmonizace a a pouze jedno nařízení pro copyright (Evropský kodex pro autorská práva) - EP nesouhlasí s rozhodnutím Evropské rady o třech sídlech Evropského patentové soudu (Paříž, Londýn, Mnichov) ze závěru června tr. a navrhuje jedno sídlo v Lucemburku - v některých případech není vhodné podávat patentovou žádost, ale uchovat patent jako výrobní tajemství - EPO schválí pouze cca polovinu z podaných žádostí, ale zveřejní všechny – na webu mají přes 12 milionů dokumentů, které představují cenný zdroj informací - v r. 2011 podal IBM v USA 6 180 patentových žádostí, zahájili činnost Open Innovation Network - situaci v EU navíc komplikují rozhodnutí Evropského soudního dvora v oblasti IPR - hodnotitelé návrhů projektů v 7. RP mohou zneužít informace z projektů, které nebyly schváleny pro spolufinancování - počet podaných patentů by neměl být indikátorem úspěšné výkonnosti, neboť země mají různá pravidla: v EU může každý podat patent a průběžně ho doplňovat, v Japonsku to nejde, takže místo jednoho patentu je např. v průběhu 2-3 let podáno patentů sedm ke stejnému vynálezu.
Dopady otevřených inovací na výzkumné organizace a vysoké školy (Impact of open innovation on RPOs and universities) Řečníci: Salvatore Amici Roxas z EK (DG JRC), Alberto Di Minin z Ústavu managementu (IT), Erik Arnold z Technopolis a Univerzity v Twente (NL), Pat Frain z Dublinské univerzitní koleje (IE), Ronald M. Wolf z Philips Research (NL) Postřehy z prezentací a diskusí: - představen byl TTO Circle (skupina kanceláří pro technologický transfer), který založila EK (DG JRC): snaha o posílení šíření a využití výsledků VaV - pokud podnik/společnost určitý výsledek nevyužily samy, tak zanikl, proto vznikla myšlenka otevřených inovací - dopad především ve farmaceutickém průmyslu (malé společnosti nemohly realizovat nápady, nyní je mohou převzít poučnosti velké) - na VŠ je generováno mnoho poznatků, které však nejsou využity: nutné propojení s průmyslem, pro přenos nápadů z VŠ do průmyslových podniků lze využít služeb poradenských společností - vznik center kompetence, která realizují dlouhodobý výzkum formou klastru VŠ a podniků, mění uvažování a chování VŠ - v rychle vyvíjejícím se světě jsou formální dohody, které musí podnik uzavírat s veřejnou výzkumnou institucí, překážkou pokroku (zdlouhavé vyjednávání textu) - britská Lambertova komise v r. 2004 vypracovala 5 vzorových dohod pro spolupráci VŠ a průmyslu, používají je dodnes,převzalo je i Dánsko a Německo, které je přizpůsobily svým potřebám - Univerzita Glasgow realizuje otevřený přístup: co nepotřebuje, může využít kdokoliv. Výstava Svůj stánek na ESOF měla i Akademie věd ČR, jehož chod zabezpečilo Středisko společných činností. V prostorách výstaviště probíhaly i tzv. „Speaker slot“ – na jednom znich představila Akademii věd ČR Michaela Žaludová z SSČ, včetně projektu Otevřená věda. Následně vystoupil i jeden z přímých účastníků tohoto projektu středoškolský student Ondřej Borovec, který prezentoval svou práci na téma „Termoelektrické materiály a krystalická super mřížka“ (mimo jiné za ni získal i zlatou medaili na soutěži I-SWEEP v USA).
Internetové odkazy: ESOF 2012 - http://esof2012.org/ program ESOF - http://esof2012.org/programme/ přímé přenosy - http://esof2012.org/livestream/ řečníci - http://esof2012.org/speakers/
