Kancelář CZELO - Záznam jednání Jméno:
Anna Vosečková, Michaela Vlková
S kým: Název akce
Informační den k výzkumným PPPs
Datum:
11.-12.7.2011
Kde:
EK Charlemagne
Zapsala:
AV, MV
Plenární zasedání Herbert von Bose, ředitel pro průmyslové technologie DG RTD (Direktorát G) Letošní informační den k PPPs je již třetí v pořadí, dorazilo nejvíce účastníků, nejen z Evropy, ale i z celého světa. Představil nový koncept informačního dne, kdy část prvního dne bude věnována politické úrovni a poté dostanou účastníci aktuální informace o implementaci jednotlivých PPP. Následovat bude detailní představení jednotlivých výzev a prezentace návrhů projektů a nabídek spolupráce. Druhý den dopoledne pak chce EK nově slyšet reakce a doporučení od účastníků, co by chtěli, co se jim nelíbí, co je třeba zlepšit a více zohlednit atd. Rudolf Strohmeier, zástupce generálního ředitele DG RTD Přivítal velký a stoupající zájem o PPPs. V rámci této 3. výzvy bude na PPPs k dispozici 18 mil. eur, výzva bude publikována 19.7.2011. Ad-hoc průmyslové poradní skupiny (Ad-hoc Industrial Advisory Groups, AIAG) všech 3 PPPs připravily cestovní mapy a agendy. V rámci PPP Továrny budoucnosti (Factories of the Future, FoF) již běží 61 projektů, v PPP Energeticky účinné budovy (Energy-efficient Buildings, EeB) 41 projektů a v PPP Zelená auta (Green Cars, GC) 54 projektů. Cca 50% rozpočtu mířilo přímo do průmyslu, z toho ¼ malým a středním podnikům (SMEs). PPPs pomáhají řešit velké společenské výzvy (např. energetická spotřeba a úspory energií) a průmysl v nich má vedoucí úlohu při správě a implementaci. PPPs pokrývají celý řetězec, od základního, přes aplikovaný výzkum až po velké demonstrátory, přirozeně je zohledněn i prvek inovací. Přispívají rovněž k vytváření ekologického průmyslu a nových pracovních míst, takže prospěch má nejenom průmysl, ale celá společnost. Antti Peltomäki, zástupce generálního ředitele DG INFSO Připomněl, že informační a komunikační technologie (ICT) jsou průřezově přítomny ve všech PPPs. GC má významné místo v Bílé knize k dopravní politice, neboť automobilový sektor je motorem evropské ekonomiky, a ICT přispívají k inovativním řešením v oblasti elektromobility. V rámci FoF napomáhají ICT zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti výrobního průmyslu digitální továrny zkrátí dobu dodání výrobku na trh a virtuální továrny propojují trh s výrobou a spotřebiteli. V EeB jsou ICT schopny snížit spotřebu energií (vytápění a osvětlení) až o 20%. První výzvy EeB se věnovaly snížení spotřeby energií v budovách, další se zaměřila i na bezprostřední okolí budov. Výzva na rok 2013 bude cílena na celá města (smart cities - chytrá města). PPP FoF – pokrok v implementaci, Massimo Mattucci (COMAU) MM vyzdvihl potěšující výsledky prvních dvou výzev, hlavně co se týká účasti průmyslu. Za velmi pozitivní označil nejen podporu ze strany DG RTD, ale i ze strany EP, což je důležité pro budoucí financování. Připomněl podobná iniciativu USA: Advanced Manufacturing Partnership (AMP), ve které bude na rok 2012 k dispozici 500 mil. dolarů a v příštích 4 letech má dojít k nárůstu až na 1 miliardu dolarů. Proto by 3-4% rozpočtu Horizontu 2020 mělo jít na FoF, aby Evropa držela krok se světem a byly splněny vytyčené relevantní výzvy - průmysl je připraven vložit stejné částky. EFFRA (Evropské sdružení pro Továrny budoucnosti) připravilo cestovní mapu na léta 2014-2020 pod názvem „FoF beyond 2013“. Mapa zohledňuje VaV a nově i inovační aktivity a v současnosti
k ní probíhají veřejné konzultace. Všechny tři PPPs pak společně pracují na řídícím modelu PPP (governance model) a na přípravě dohody o smluvním partnerství (contractual partnership agreement), která bude definovat úlohy a odpovědnosti. PPPs by měla řídit správní rada složená ze zástupců průmyslu, výzkumu a EK. Hlavním důvodem je zajištění dlouhodobé stability, proto je nutné urychlit jeho formalizaci. PPP EeB – pokrok v implementaci, Paul Cartuyvels (BOUYGUES) PC zmínil, že existuje přes 40 Evropských technologických platforem (ETPs), otázkou je, jaký mají dopad. Podle něho pokrok nastal teprve až se zahájením PPPs. Pro implementaci EeB bylo založeno sdružení podle belgického práva, v současnosti již má přes 150 členů. Rozpočet k dispozici na EeB je velký, proto je nutné přijít s propracovanými návrhy projektů a částku vyčerpat. Pravidelné a efektivní jsou diskuse s EK, na kterých jsou formulovány konkrétní kroky. Rovněž pochválil spolupráci s EP. Důležité jsou plány do budoucna na období 2014-2020, proto také připravují víceletou cestovní mapu. Nezapomínají přitom ani na komunikační rozměr: důležité je informovat co nejvíce o dosažených výsledcích prostřednictvím dobré komunikační strategie. V některých zemích (ve 13) již aktivně fungují národní styčné osoby (national liaison points). EeB organizuje semináře na evropské, národní a lokální úrovni (lze využít a pozvat je). Připomněl, že 4% ze strukturálních fondů mohou být využita na modernizaci starých budov. Za předchůdce PPPs lze označit i Společné technologické iniciativy (JTIs) – v současnosti je jasné, že do budoucna bude vznikat spíše model PPPs. GC PPP – pokrok v implementaci, Wolfgang Steiger (VOLKSWAGEN) WF ocenil působení ad-hoc průmyslových poradních skupin. V rámci GC se podařilo propojit všechny relevantní průmyslové sektory, 5 generálních ředitelství EK i Evropskou investiční banku (EIB) s dalšími evropskými iniciativami (ERTRAC, EPoSS, SmartGrids). Již v r. 2009 připravili Cestovní mapu pro elektrifikaci (obsahující 6 hlavních oblastí), a víceletou cestovní mapu pak v r. 2010. Je založena na třech pilířích (prioritách): elektrifikace, nákladní auta pro dálkovou přepravu a logistika a součinnost (komodalita) více druhů dopravy. Důraz je rovněž kladen na šíření informací o dosažených výsledcích, jednak prostřednictvím webové stránky a publikováním brožur, jednak konkrétními prezentačními akcemi, např. v Bruselu před budovou EP (předváděli elektrická vozidla – auta, nákladní vozy i vlak). Model PPP je efektivní a jednoduchý, priority jsou definovány každoročně. Výborná je spolupráce průmyslu a EK. Hodnoty jako je flexibilita a otevřenost musí být zachovány Výsledky 3 výzkumných PPPs a výhled do budoucna, José-Lorenzo Vallés, DG RTD J-LV představil postavení PPPs v kontextu strategie Evropa 2020 a ve vlajkových iniciativách Unie inovací a Digitální agenda. FoF má na 4 roky k dispozici 1,2 mld. eur v tématech NMP a ICT, EeB má na 4 roky 1 mld. eur v tématech Doprava, NMP, Životní prostředí (včetně změny klimatu), Energie a ICT, GC má na stejné období přidělený rozpočet 5 mld. eur celkem, z toho 1 mld. na výzkum v tématech NMP, Doprava, Životní prostředí a ICT. K výhodám PPPs mimo jiné patří i to, se zaměřují na využívání průmyslových technologií a častější využívání nástrojů, které jsou uživatelsky přátelské pro MSP. Ve výzvách 7. RP bývají výzvy pro PPPs uvedeny ve zvláštní příloze, která shromažďuje všechny relevantní informace. Výsledky výzev: FoF – ve výzvě 2010 schváleno 25 projektů (z 97 návrhů), z výzvy 2011 financováno 36 projektů (ze 193), EeB, z výzvy 2010 financováno 12 projektů (ze 60 návrhů), z výzvy 2011 financováno 24 projektů (ze 120 návrhů), GC - ve výzvě 2010 schváleno 31 projektů (z 94), z výzvy 2011 financováno 23 projektů (z 87). V prosinci 2010 a v červnu 2011 se představitelé tří PPPs setkali s generálním ředitelem EK pro VaI Robertem-Janem Smitsem, dne 12.7.2011 se setkají s komisařkou Máire Geoghegan-Quinn. PPPs rovněž organizují semináře k dopadům výzkumu, např. v říjnu či v listopadu 2010. V návrhu revize Finančního nařízení z loňského roku jsou nové články specificky věnované PPPs. V současnosti rovněž pracuje podskupina pro ideální podobu PPPs v novém
rámcovém programu Horizont 2020. Jedná se o interní skupinu EK, návrh programu musí být hotov v září tr. Ve výzvě 2012 je na PPPs k dispozici cca 418 mil. eur, vyhlášena bude 19.7.2011. Bude pouze jednokolové hodnocení, v první řadě je nutné splnit formální kritéria. Text výzvy k PPPs je shrnut v Příloze 5. Paralelní zasedání k jednotlivým PPPs 1. TOVÁRNY BUDOUCNOSTI (FOF) Ricardo Bueno – pokrok ve Víceleté cestovní mapě FoF Představil strukturu cestovní mapy, která obsahuje vedle hlavních výzev několik sub-domén: • SD1 Udržitelná výroba (environmental friendliness, economic growth, social well-being) • SD2 Inteligentní výroba s podporou ICT (smart factories, virtual factories, digital factories) • SD3 Vysoce výkonná výroba (flexible adaptive production equipment, high precision micro-manufacturing machines and systems, tools for production planning and in-situ simulation, zero defect manufacturing) • SD4 Využívání nových materiálů ve výrobě (net-shaped manufacturing for advanced materials, new materials functionalities, manufacturing strategies for renovation and repair, product design using sustainable material processing technologies) 35 témat z 50 již bylo pokryto minulými výzvami, připravuje se výzva na rok 2013. První úspěšné projekty FoF + rady, jak připravit dobrý projekt a čeho se vyvarovat Projekt Midemma (Joseba Perez Bilbatua) a projekt FoFdation (Jean-Bernard Hentz) - základní pilíře úspěšného návrhu: kvalita, angažovanost všech partnerů a precizní práce - co nemá chybět: přehlednost, vědecká a technická excelence, dobře organizované konsorcium, záměr využít maximálně výsledků projektu (plán musí být plněn od počátku aktivit) - návrh projektu by měla dokončit jedna osoba, aby text byl konzistentní (nejlépe rodilý mluvčí) - jaké zapojit průmyslové partnery: podniky si musí být vědomy toho, že výsledky nebudou k dispozici hned zítra, musí přispět svým dílem práce - doporučení: stát se hodnotitelem návrhů projektů, zapojit se do aktivit relevantních ETPs, stát se členem sdružení, v tomto případě EFFRA Příležitosti ve výzvě FoF 2012 Rady: - pozorně přečíst celý text výzvy, nejenom titulky - zapojovat partnery z celého světa - dodržet stanovené minimální i maximální limity rozpočtu - když se jedná o projekty cílené na MSP, musí mít MSP silnou vedoucí úlohu (i když nemusí být koordinátorem), • •
Tematická priorita NMP – rozpočet 100 milionů eur, uzávěrka 1.12.2011 Tematická priorita ICT – rozpočet 60 milionů eur, uzávěrka 1.12.2011
(Detailní popis výzev je uveden na webu – viz odkaz na konci záznamu) FoF – Impact and Future Outlook – Andrea Gentili, DG RTD Diskuse ke 4 otázkám Čím je PPP výjimečné, čím se liší od ostatních nástrojů?
Jaké jsou důvody pro pokračování PPP v průmyslové výrobě po 2013? Které technologie by měly být pokryty v budoucnosti? Jaké závazky jsou nutné ze strany soukromého sektoru? Dimitris Kiritsis, EPFL, CH Průmyslová výroba je zásadní pro rozvoj Evropy. Udržitelnost znamená zachovat počet negativní prvků na minimu a zefektivnit výrobní postupy, životní cyklus výrobků a zavést inovační technologie. ICT je hlavním prvkem konkurenceschopné výroby. Významné je šíření výsledků a informací dle dobře sestaveného akčního plánu, cílené na obchodní a podnikatelské kruhy. Rovněž je nezbytné intenzivně zapojovat místní inovační agentury. V neposlední řadě nesmí být zanedbáván aspekt průběžného odborného vzdělávání - trvalý rozvoj kompetencí a průmyslové vzdělávání. José Carlos Caldeira, INESC Porto Průmyslová relevance a zapojení průmyslu do PPP je něco výjimečného a rozhodně to není obvyklé, rovněž výzvy nejsou typické, také čas k podpisu grantové dohody je podstatně kratší. Důležité je i zapojení regionální i lokální úrovně, neboť mnoho aktivit probíhá přímo na základě regionálních iniciativ, přičemž jsou využívány regionální finanční zdroje. Jak dál do budoucna: průmysl musí hrát vedoucí úlohu ve všech etapách, nutné je vyjasnit, co se myslí inovacemi v souvislosti se spojením s výzkumem – jaké kroky podporovat na evropské úrovni a jaké na regionální, nutné vhodně propojit finanční zdroje a definovat v nich priority, které se musí vhodně doplňovat s dlouhodobou perspektivou. Philip Geerts, CECIMO Úspěšnost PPP prokazuje zapojení průmyslu (přes 50%), vypracování víceletých cestovních map, a definování priorit. Nutné jsou jednodušší postupy, oceňuje zapojení různých DGs. Jak dál do budoucna: pořád se evropský průmysl potýká s následky krize, a proto je nutná další podpora v rámci Balíčku obnovy, nelze ustrnout na místě kvůli konkurenci na globální úrovni. Dále je zapotřebí mít komplexní politiku inovací a zapojení všech relevantních hráčů. V programu H2020 musí dojít ke změně pravidel hodnocení - průmysl musí pokrýt celý hodnotový řetězec, prokázat, že má jasný plán pro politiku IP i pro prokázání výsledků prostřednictvím demonstračních aktivit. Dále je žádoucí uchovat jednokolové hodnocení, zohledňovat klíčové technologie, kombinovat financování ze 3 zdrojů: EU, národní a regionální úrovně. Význam mají společné výzvy napříč několika tématy. Pro fungování PPP je nutné mít smluvní dohody, tj. zformalizovat spolupráci. Liviu Jalba (Rumun), MICROELECTRONICA Zástupce rumunského SME informoval, že je zapojen do jednoho projektu ze strukturálních fondů (60 mil. eur), ale musí řešit velké problémy - ze začátku museli hradit všechno, což je pro SMEs nemožné (pak dostanou zpětně proplacených 60%), nutné vytvářet trvalá partnerství, ale zde to není možné, také v projektech SF musí prokázat že služby jsou nejlevnější – ale pro oblast výzkumu je to nesmyslné (jak toto prokázat?). Podporuje PPP – přivádí různé hráče dohromady. Ale nesouhlasí s tím, že význam mají pro vytváření nových pracovních míst – pro SME je to nesmysl, on nechce a nepotřebuje vytvářet nová místa. K závazkům průmyslu: podle něho je zásadní podnikat poctivě, držet PPP od politiky, SF mohou rozšířit PPP na lokální úroveň, ale nejsou přátelské k MSP. Diskuse: - nevěřit všemu, co Obama plánuje, nejsou na to finance (reakce od Kanaďana) - PPP úspěšné, protože spojilo různé hráče, ale mnoho byrokracie, negativní zvláště pro MSP, které se již podruhé nezapojí, jaký výhled do budoucna poté, co projekty skončí? nutná rovněž možnost měnit cíle v průběhu projektu, nebát se zneužití fondů ze strany
-
-
MSP: dostávají tak malé částky, že námaha nestojí za to nezbytné je i zapojení akademické sféry, nezapomínat na to k zapojování regionálních fondů: využívat přímo pro inovace, na národní úrovni podporovat šíření informací PPP přinesly vzrušující a výborné výsledky, ale není jasné, co se s nimi pak děje, jak jsou využity, proto je nutné i toto zohlednit a podpořit, buď ve formě výrobku nebo služby většina politiků odpovědných za průmysl a podnikání používá metody, které jsou 40-50 let staré, vyvarovat se toho a neuzavírat se v Evropě, otevírat trhy, projekty musí jít dál – až na období 10 let, přes vývoj výrobku až po jeho uvedení na trh nicméně PPPs jsou dobrým modelem pro celý svět
2. ENERGETICKY ÚČINNÉ BUDOVY (EEB) Stefano Carosio (D´Appolonia) – pokrok v naplňování víceletého plánu EeB - Hlavními třemi výzvami v této oblasti jsou: rekonstrukce existujících budov, výstavba energeticky pozitivních nových budov a energetická účinnost obcí a obvodů - Jako důležitý aspekt EeB byl zmíněn tzv. geo-clustering, který pomáhá využít potenciál efektivních budov - Carosio upozornil na nově vydanou brožuru obsahující informace o úspěšných projektech 1. výzvy EeB (brožura zatím není dostupná on-line, měla by se objevit na www.e2b-ei.eu) - Mezi hlavní oblasti, na které se projekty zaměřovaly, patříiy Value chain a MSP, transfer znalostí, skladování energie, Life-Cycle Assessment, systémy pro energetický management apod. - Probíhá aktualizace víceletého plánu (Multi-Annual Roadmap), přihlíží se zvláště k aspektu pokrytí celého hodnotového řetězce - Relevantní jsou rovněž tzv. netechnologické výzvy jako např. školení a šíření znalostí, vytváření business modelů nebo opatření podporující inovace Byly představeny dva úspěšné projekty EeB – Tibucon a NanoPCM Juliusz Zach (Mostostal) - Tibucon je projekt spadající do oblasti ICT, zaměřuje se na sítě samonapájecích sensorů (sensory nevyužívají baterie, ale např. PV nebo vibrace) - Sensory monitorují budovy a jejich prostředí, napomáhají energetické účinnosti - Součástí projektu jsou dvě demonstrační oblasti existujících budov (ve Španělsku a Polsku) José Cubillo Capuz (Acciona) - NanoPCM je projekt zaměřený na skladování energie, sleduje charakter izolace a chování materiálů při skladování energie - Projekt spadá do oblasti nanotechnologií – konkrétně využití nanočástic v izolačních materiálech V následující části byla představena jednotlivá témata EeB, která se objeví ve výzvě 2012 - DG INFSO – Mercé Griera i Fisa - DG ENERGY – Alexandros Kotronaros - DG RTD – Patrice Millet, Alexandre d´Angelo, Dominique Planchon, George Katalagarianakis, Monique Levy, Michel Chapuis EeB - Impact and Future Outlook – José-Lorenzo Vallés, DG RTD Řečníci reagovali na stejné otázky jako v sekci FoF. Jesús Isoird (Acciona) V otázce opodstatnění pokračování PPP po roce 2013 upozornil především na to, že již dnes je
jasné, že nebude dosaženo energetických cílů pro rok 2020. Z tohoto důvodu je třeba vyvíjet další úsilí, aby jich bylo dosaženo alespoň částečně. Dalším důvodem je fakt, že energetická účinnost je jednou z hlavních priorit EU. Je třeba podporovat přenos technologií na trh a vyvíjet nové nákladově efektivní – technologie. V otázce zapojení soukromého sektoru zdůraznil potřebu silné mobilizace finančních prostředků, zvýšení diseminace výsledků, vytváření jasných strategií pro využití výsledků a také nezbytný aspekt – důraz na přijetí ze strany veřejnosti. Luc Bourdeau (CSTB) Model PPP je odlišný od zbytku 7. RP – tento přístup by měl být zachován. PPP vypisuje pravidelné výzvy a má přesně definovaný rozpočet. Výběr témat probíhá na celoevropské úrovni se zapojením všech důležitých hráčů. Přístup je značně koherentní. K otázce budoucího zaměření v oblasti technologií a k novým výzvám: - Podpora zachování systémového přístupu - Přístup by se měl vyvíjet od obecných otázek ke konkrétním výrobkům a službám - Je třeba brát v potaz metody, nástroje a koncepty - Velkou výzvou je stále renovace stávajících budov, na to je třeba pamatovat - Vyzdvihl aspekty interaktivity a „embedded energy“ Gaëtan Desruelles (Bouyues) Uvedl, že v oblasti energetické účinnosti zatím nebylo dosaženo uspokojivého pokroku. Je třeba vytvořit specifická jednotná pravidla, která dopomohou zvýšit pokrok. Problémem je, že i přes veškeré snahy, množství CO2 neklesá, ale naopak stoupá (viz. zpráva z minulého roku). EU by se měla do budoucna specificky zaměřit na energetikou účinnost (USA a další státy typu Japonsko nebo Čína tak již činí, Evropa zaostává). Alain Martí (EDF) Zaměřil se specificky na klíčové otázky a sektory. Velkou výzvou jsou existující budovy (produkce CO2 a spotřeba energie). Nejvíce energie v budovách je spotřebováno na topení a ohřev vody. K řešení problémů musejí být více využívány informační a komunikační technologie a chytré měření. Diskuse: - Pokud mají být nové produkty pro budovy levnější, dostupnější a snazší na výrobu, je často třeba využívat nejrůznější chemikálie a chemické substance – tyto prvky pak ale znesnadňují až znemožňují následnou recyklaci. Je třeba brát na vědomí. - Zavádění opatření a nových prvků do budov je potřeba podpořit finančními pobídkami - PPP by měly pomoci ke zvýšení exportního potenciálu evropských firem - Jakým způsobem se nejlépe využijí výsledky projektů - Je potřeba pamatovat na obyvatele budov – nesmějí být nijak znevýhodněni nebo omezováni zaváděním opatření pro energetickou účinnost - Iniciativa a její aktivity musejí být adekvátně propagovány, předpokládá Komise nějakou informační kampaň? Shrnutí paralelních zasedání EeB (zpravodaj Bruno Smets, Philips) Výhody PPP: • spolupráce napříč všemi sektory přes celý hodnotový řetězec (dříve toto nebylo) • PPP je v podstatě programem (ne projektem), a to vyžaduje jiné řízení Pokračování: • cíle 2020 v oblasti úspor energií nebudou splněny, nutné vyvinout další úsilí
• v návaznosti na diskusi o jaderné energetice budou nutná nová řešení • fragmentace stavebního průmyslu – musí se řešit dlouhodobě Závazky soukromého sektoru: • nutné vyvážit úsporná energetická opatření s pohodlím uživatelů a cenovými relacemi • šíření výsledků přes celý hodnotový řetězec Budoucí výzvy: • nutný systematický přístup nejen na úrovni budov, ale v rámci celého obvodu • renovace budov představují hlavní výzvu • nutné definovat jednoduché výkonnostní indikátory pro monitorování dopadů PPP FoF (zpravodaj Geoff Pegman, R U Robots Ltd) Výhody PPP: • zapojení průmyslu i do přípravy výzev • nový způsob řízení, rychlost hodnocení, vyšší účast průmyslu • zapojení národní i regionální úrovně, účast několika DG Pokračování: • dopady krize budou pokračovat po 2030 • zvýšení konkurenceschopnosti je dlouhodobý úkol Jaké závazky průmyslu: • průmysl podporuje PPP, neboť se aktivně zapojuje Budoucí výzvy: • nutné zapojit i jiné oblasti než NMP a ICT • EFFRA nyní zahájilo konzultace k novému zaměření GC (zpravodaj Gereon Meyer, VDI) Výhody PPP: • pro životní prostředí, pro společnost (bezpečné silnice a energie), pro ekonomiku – kapacity průmyslu pro pokrokový VaV • vedoucí úloha EU v dekarbonizaci Pokračování: • zachovat rychlost a efektivitu Jaké závazky průmyslu: • posílit zpětné vazby průmyslu při formulování výzev a plánů • vytvořit právní subjekt pro EGCI, vytvořit Poradní výbor pro Správní radu, • zajistit větší zviditelnění Budoucí výzvy: • lehká elektrická vozidla (do 500 kg), nové konstrukce a kontroly • masová výroba, která sníží současné ceny např. baterií • umožnit přístup dravým menším hráčům, tj. MSP • navázat uší kontakty s ČS, např. prostřednictvím programových výborů • půjčky EIB: poskytovat i moderním vznikajícím technologiím, infrastrukturám, službám i demonstracím pro využití na trhu Průběžné hodnocení tří PPPs z Balíčku obnovy Zpravodaj Expertní skupiny Geoff Pegman představil výsledek činnosti této skupiny. Zpráva byla publikována v květnu 2011. Průběžné hodnocení vyznělo pozitivně, nicméně je nutné uvést, že dosud neexistují kvantitativní data, neboť žádný z projektů nebyl prozatím ukončen. Hodnocení vycházelo z postojů a názorů relevantních subjektů. Cílem PPPs je poskytnout podporu v oblasti VaI strategicky významným průmyslovým sektorům. Za účelem zvýšení efektivnosti je nutné zajistit jim dlouhodobou podporu v programu Horizont 2020. Významné bylo nastartování úzké
spolupráce EK a průmyslu. Zprávy rovněž ocenily zájem průmyslu, který se projevil v zapojení do projektů (přes 50%). Pozitivní je zkrácení doby od podání projektu k podpisu grantové dohody. Nutné je zlepšit komunikační strategii PPPs. Zpráva mj. upozorňuje i na důležitost rozvoje KET (Key Enabling Technologies) a problém „valley of death“ – mezi výzkumem a trhem. K pěti hlavním doporučení patří: 1. pokračovat a dále rozvinout iniciativy výzkumných PPPs v novém rámcovém programu 2. formalizovat a zprůhlednit řídící procedury 3. administrativní postupy dále racionalizovat 4. zohlednit inovační akce, které podpoří transfer nových konceptů na trh 5. posílit šíření výsledků a komunikační strategii Diskuse: - sektor VaV musí poskytovat inovace průmyslu, povinností průmyslu je tyto inovace přebírat a realizovat, vhodným polem jsou ETPs - kdy uvidí společnost/veřejnost výsledky PPP? dodávají služby a výrobky na trh ve výhledu 2-5 let, ale nutné toto prověřovat a hlavně organizovat demonstrační aktivity - inovace vycházejí většinou ze start-up aktivit - harmonizace na evropské, národní i regionální úrovni: využít zkušenosti JTIs, kde jsou i zástupci ČS, které se mohou podílet na formulování priorit, také ERA-Nety jsou vhodné - skutečnou hodnotou PPP je nízká úroveň byrokracie, a proto je nutné dát pozor, aby se toto nezměnilo zapojením ČS Budoucnost PPPs Ředitel pro průmyslové technologie na DG RTD Herbert von Bose představil pohled EK, která považuje PPPs za ideální nástroj pro realizaci inovací, proto v H2020 budou PPPs a vzniknou i další. Lidé chtějí práci – proto vytváření nových míst bude zásadním kritériem pro selekci nových PPPs. Zohledněno bude i kritérium přispění ke zlepšení životního prostředí a klimatu na Zemi. Důležité je rovněž přispět ke konkurenceschopnosti a vytváření zisku na straně firem (z čehož bude profitovat i společnost). Jak dále: EK jednala s průmyslem i dalšími DGs, udělali velký pokrok, již byly 3 schůzky, průmysl se hodně angažuje, dodává nápady, jak dále spravovat PPPs. Způsob fungování PPPs bude záviset na projednávání návrhu revize Finančního nařízení. Jak vybírat PPP – v první řadě musí být závazek ze strany průmyslu postupovat za společným cílem a určení cíle v průmyslovém sektoru, ve kterém bude možno výsledek výzkumu využít. Dosud se po ukončení projektů dále nepokračovalo (DG RTD dále nesledovalo, co se děje s výsledky výzkumu), nyní se to musí napravit a dále vycházet a pracovat s výsledky výzkumu, aby opravdu společnost měla užitek z vložených finančních prostředků. EK se na tento aspekt v projektech více zaměří. JTIs jsou příliš komplikované, složitá struktura… PPPs jsou efektivnější, ale nutné více zformalizovat strukturu. JTIs se naopak musí zjednodušit, tudíž vznikne něco mezi PPP a JTI. Zásadní je transparentnost a otevřenost – nevytvářet uzavřené kluby. Otázka adekvátních pravidel: v PPPs platí pravidla 7. RP, což bylo velkou výhodou, EK mohla dát spolufinancování SMEs ve výši 75% (velké průmyslové podniky 50%). Ale nelze pořád zvyšovat kofinancování, jak po tom někteří neustále volají. Tímto způsobem EK hodlá pokračovat, nebude tvořit žádná extra pravidla. Závěrečná řeč komisařky pro vědy, výzkum a inovace Máire Geoghegan Quinn K budoucnosti PPPs v širším kontextu H2020: poděkovala za příspěvky do veřejných konzultací (více než 2000) + téměř 700 pozičních dokumentů. H2020 bude podporovat výzkumné a inovační cíle strategie EU 2020. EK má nyní jasnou představu, co se od nového rámcového programu očekává, a udělá vše pro to, aby tato očekávání splnila (zjednodušení, odstranění překryvů, transparentnost, rychlost, uchování kolaborativního výzkum, podpora blue-sky základního výzkumu, ale i aplikovaného výzkum blíže trhu, oslovení všech prvky inovačního cyklu včetně většího počtu demonstračních aktivit a transferů technologií). Připravují kritéria pro výběr PPP:
bude k nim patřit přidaná hodnota, význam průmyslového sektoru, závazky průmyslu a schopnost přilákat další investice. Návrh víceletého finančního rámce: navržen rozpočet 80 mld. eur na H2020 na období 2014-2020. Návrh připraví EK do konce listopadu t.r., následovat bude schvalování Radou EU a EP. Je přesvědčena o světlé budoucnosti VaVaI, PPPs jsou klíčová. Odkazy: Úplný dokument k výzvě 2012 (Příloha 5): http://www.czelo.cz/dokums_raw/Annex5_Workprogramme_PPP_Topics_2012.pdf Prezentace budou umístěny zde: http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/fp7-information-day-for-ppp-2011_en.html Zpráva o pokroku třech PPPs a stručný přehled výzev zde: http://www.czelo.cz/dokums_raw/Research_PPPs_Progress_report_2011_including_Calls.pdf Střednědobé hodnocení třech PPPs zde: http://www.czelo.cz/dokums_raw/Research_PPPs_Interim_Assessment.pdf Víceleté cestovní mapy tří PPPs zde: http://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/industrial-advisory-groups_en.html
