Kancelář CZELO - Záznam jednání Jméno: S kým: Název akce
Anna Vosečková, Michaela Vlková Konference R2S
Datum: Kde: Zapsala
13.-14.4.2010 Valencie, ES AV, MV
Ve dnech 13.-14. dubna 2010 se v Kongresovém paláci ve Valencii konala konference „From Economic Recovery to Sustainability“ (R2S), kterou organizovalo španělské předsednictví v Radě EU (Ministerstvo věd a inovací a Centrum pro rozvoj průmyslových technologií CDTI) a Evropská komise (DG RTD a DG INFSO) ve spolupráci s regionální vládou Valencie. K hlavním otázkám diskutovaným v rámci konference patřily 4 partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPPs), zřízené v návaznosti na Evropský plán ekonomické obnovy: → Továrny budoucnosti (Factories of the Future, FoF) → Energeticky účinné budovy (Energy-efficient Buildings, EeB) → Evropská iniciativa Zelená auta (European Green Cars Initiative, EGCI) → Budoucí internet (Future Internet, FI) S úvodními proslovy vystoupili generální tajemník pro inovace španělského ministerstva věd a inivací Juan Tomás Hernani, valencijský ministr průmyslu, obchodu a inovací Vicente Rambla a zástupce generálního ředitele EK pro výzkum Rudolf Strohmeier, kteří vyzdvihli především: - aktuálnost tématu PPPs v oblasti výzkumu v době ekonomické a finanční krize - novou strategii ekonomického růstu Europe 2020, schválenou v březnu t.r. Evropskou radou - klíčovou úlohu PPPs ve zvyšování zapojení soukromého sektoru - významný přínos Ad-hoc průmyslové poradní skupiny EFFRA k budoucímu směřování - nezbytnost Evropského plánu pro inovace. Následovaly paralelní sekce věnované jednotlivým PPPs. •
Továrny budoucnosti (Factories of the Future, FoF)
Část 1: Potřeby průmyslu, vize a implementace FoF PPP Předseda: Maurici Lucena, generální ředitel CDTI Řečníci: Heinrich Flegel, předseda ETP ManuFuture + Daimler, Massimo Mattucci, předseda EFFRA + COMAU, Iňaki Larraňaga, člen Správní rady EFFRA + Mondragón MCC Výtah z jednotlivých příspěvků a z následné diskuse: – výrobní průmysl zůstává klíčovým pro Evropu a je hnacím motorem evropského hospodářství – transformace průmyslu prostřednictvím výroby založené na znalostech dává vznik high tech průmyslovým odvětvím – růst, vedoucí postavení a udržitelnost vyžadují klíčový prvek, kterým jsou inovace – výrobní průmysl poskytuje pracovní místa (20% z celkového počtu), snižuje chudobu a šetří přírodní zdroje – 66% soukromých investic do VaV pochází od výrobního sektoru – cíle FoF a jeho hlavní témata obsahuje Strategická víceleté cestovní mapa – Evropské sdružení pro Továrny budoucnosti (EFFRA) vzniklo v dubnu 2009 pro implementaci FoF PPP – výzkumné priority EFFRA: udržitelná průmyslová výroba, ICT, vysokovýkonná výroba materály – 1. výzva FoF byla publikována 30.7.2009 s uzávěrkou v listopadu (dnes již 2 projekty podepsány) a bylo dosaženo silného zapojení průmyslu, včetně SMEs – jedním z doporučení zprávy Skupiny sherpů pro společné technologické iniciativy (JTI Sherpa Group report) je návrh vytvořit rámcové finanční nařízení pro iniciativy jako jsou PPPs (při přípravě 8. RP)
– – – – –
ke krátkodobým opatřením patří např. jmenovat pozorovatele pro jednání programového výboru, navrhovat experty pro hodnocení projektů, zakládat s EK industry-driven consortia význam FoF spatřují zvláště pro vytvoření Evropského výrobního systému díky výzkumu dochází k intenzivnější mezinárodní spolupráci i v oblasti průmyslové výroby pokrok průmysl není možný bez jeho doplňkové složky, kterou představují malé a střední podniky (SMEs) k udržení konkurenceschopnosti je zásadní objevovat nové znalosti prostřednictvím výzkumu, transferovat znalosti do nových výrobků a služeb a být jedničkou na trhu
Část 2: Schopnosti VaV reagovat na potřeby průmyslu a podpořit společnou vizi Předseda: José-Lorenzo Vallés, HoU DG RTD Řečnící: Ricardo Bueno, ad-hoc industrial advisory group, Edoardo Rabino, Výzkumné centrum Fiatu, Eldaw Eldhukri, Cardiffská univerzita, Juan Carlos Dürsteler, INDO, Engelbert Westkämper, Fraunhofer IPA, a Rainer Bischoff, KUKA Zajímavé body z diskuse: - investice do výzkumu ze strany průmyslu klesají - nutné zapojit větší počet SMEs - spolupracovat s partnery vně Evropy - nedostatečná koordinace a duplikace úsilí a zdrojů = přetrvávající problém - požadavek dát PPPs takové pravomoci, aby se věnovaly přípravě FP8 se zaměřením na SMEs - Spolupráce průmyslu ve výrobě: podpořit prostřednictvím benefitů z regionální úrovně? - vytvořit Evropskou síť s regionálními centry - vznik EMIRA (European Manufacturing Innovation and Research Area) - dobrý příklad: EUROP (robotika): Evropská technologická platforma, 123 členů, z průmyslových partnerů je většina SMEs - pro SMEs dosud existuje málo pobídek – potřebují poradce k zapojení do projektů a následně i podporu administrativní, proto nutný nový mechanismus - přetrvává mezera mezi tím, co nabízí akademická obec a tím, co potřebuje průmysl Část 3: Budoucí směřování Předseda José Caldeira, INESC Porto Řečníci: Arun Junai (TNO), Iňaki Sáez (Nicolás Correa Group), Tullio Tolio (ITIA), Bob Struijk (FANUC Robotics), Enrique Montiel (INESCOP) a Joachim Schaper (SAP) Postřehy z diskuse: - vznik E-machines, - SMEs potřebují podporu v oblasti výzkumných projektů, je to pro ně náročné - analyzovat potřeby SMEs a otevírat nové průmyslové sektory - vyhodnotit úspěchy FoF a zachovat je pro 8. RP - dodržovat zásadu transparentnosti a nestrannosti - zachovat finanční příspěvek pro SMEs na 75% (v rámcových programech) - podpořit rozvoj demonstračních modelů - pro rozvoj automatizace průmyslu je nutná podpora ze strany výzkumných center - velký potenciál Evropy je ve výrobním průmyslu - living labs – SAP Research Future Factory - průmysl může ve větší míře vyvíjet nechráněné nástroje a metody - překážky a limity spolupráce: obchodní modely jsou odlišné, problematika IPR - FP8 – pevně stanovit procento rozpočtu pro demonstrace, integrovat CIP do FP, zjednodušit pravidla a postupy - vytvořit nový rámec pro udržitelný výzkum - zavádět pokročilé technologie do tradičních sektorů - problematika vzdělávání a odborné přípravy nových lidských zdrojů, které jsou potřeba do výrobního sektoru: využívat výzkumné projekty včetně vytvořených demonstračních
modelů •
Energeticky účinné budovy (Energy Efficient Buildings, EeB)
První sekci konference věnovanou energeticky účinným budovám (EeB) zahájil předseda asociace E2B Ignacio Calvo. Sekce se věnovala potřebám průmyslu v PPP EeB. Calvo mj. zmínil, že rok 2010 je rokem, kdy by mělo dojít k revizi finančního mechanismu, který by mohl nabídnout přeměnu PPPs do JTIs, v což EeB doufá (ve svých stanoviscích se opíral o závěry JTIs Sherpas Group). Z hlediska přípravy 8. RP by měly existovat modelové iniciativy pro vytváření budoucích JTIs. Za firmu Bouygues hovořil Gaëtan Desruelles. Tato firma se věnuje výzkumu nových materiálů, vybavení a ICT, které vedou ke snižování energetické spotřeby budov. Cílem do budoucna je stavba „energeticky pozitivních“ budov. Kromě toho Bouygues provádí výzkum v oblasti vzduchu (snižování CO2) nebo přírodních zdrojů a pracuje na projektech ekologických a inteligentních měst. G. Desruelles upozornil na důležitost nástroje PPP pro soukromý sektor. Současně uvedl, že ze strany podniků je potřeba standardů a norem. Dále promluvil Luc Bourdeau, generální tajemník Evropské technologické platformy pro stavebnictví. Nejprve shrnul některá fakta týkající se stavebního sektoru v EU. Tento sektor vytváří 10 % HDP, zaměstnává 30% všech osob zaměstnaných v průmyslu. Tvoří ho cca 3 miliony podniků, ze kterých je 95% MSP s méně než 20ti zaměstnanci. Sektor se potýká s nízkou úrovní inovace. Podle studie provedené v UK vyprodukuje 1 £ investovaná do stavebnictví celkově v ekonomice 2,84 £. Budovy mají velký potenciál co se týká úspor energie. Dále L. Burdeau zmínil nedávno vydanou Roadmap pro PPP EeB, která hovoří především o renovaci existujících budov, energeticky pozitivních budovách a integraci nových technologií. Zmínil také první výzvu EeB, ve které byl silně zastoupen průmysl (z toho MSP – 24%). Za další evropské výzvy s dopadem na sektor budov/stavitelství označil infrastruktury, které zastarávají a čelí mnoha rizikům (např. záplavy); stárnutí populace, které znamená snižování stavu pracovní síly a potřeby nových služeb; nebo zdraví – kvalita vzduchu v interiérech budov. Integrace vstupů z ostatních sektorů považuje také za zásadní. V rámci diskuse zazněla otázka, jak je to se skutečným podílem soukromého sektoru na projektech PPP, které budou financovány ze 7. RP. Herbert von Bose z EK (ředitel Direktorátu G, DG RTD) uvedl, že ve skutečnosti je 60 % financovaných z veřejných prostředků a pouze 40 % ze soukromých zdrojů. Tento výsledek je dán tím, že projekty se řídí pravidly 7. RP (MSP tak může pokrýt náklady na výzkum ze 75 %). Jiná situace je v JTIs, kde je poměr 50 – 50 zachován. Na dotaz, jak budou měřeny dopady PPP na průmysl, odpověděl, že to je náročný úkol, přesto za jeden z jasně měřitelných výstupů považují počet výsledných demonstrací. Další sekce EeB se zaměřila na možnosti výzkumu a vývoje reagovat na potřeby průmyslu. S prezentací na téma definice Roadmap pro PPP EeB vystoupil Stefano Carosio (Ad-hoc průmyslová poradní skupina pro EeB). Roadmap obsahuje především průmyslovou vizi a dlouhodobou strategii pro sektor (výzkumné priority). Její hlavní pilíře tvoří 1/systémový přístup, 2/rozvoj potenciálu distriktů a 3/koncept „geoklastrů“. Popsal proces definování roadmap a veřejnou konzultaci, která k ní proběhla. Následoval kulatý stůl na téma výzkumné výzvy v hlavních tematických oblastech EeB, ve kterém se představili Gerd Hauser (Fraunhofer), Bruno Smets (Philips), Ángel López Buendía (RENAC) a Roger de Block (Saint Gobain). Gerd Hauser hovořil především o konceptu energeticky pozitivních budov a způsobech, jak jich dosáhnout. Předpokládá, že od roku 2020 budou všechny nově postavené budovy více či méně energeticky pozitivní. Dále uvedl některé podmínky pro energeticky pozitivní budovy např. snížení ztrát z ventilace, nárůst zisků ze solární energie, zvýšení efektivity světelných zařízení, přijetí opatření, které umožní vyhnout se klimatizaci atd. Bruno Smets se věnoval roli ICT v energeticky účinných budovách. Zmínil především tzv. LED technologii pro osvětlení, která má velký potenciál pro využití v nových
budovách, podporuje „inteligentní osvětlení“ a je snadno integrovatelná do dalších technologií v budovách. Dále představil scénáře pro podporu energetických úspor pomocí ICT, systémy pro kontrolu osvícení (např. v závislosti na teplotě v místnosti) nebo systémy svícení zabudované v celkovém řešení budovy. Příspěvek Angela Lopeze Buendía se týkal především nových materiálů (zejména nano-), které mohou být energeticky efektivní, zdravotně nezávadné a bezpečné, ekoefektivní, případně mohou mít řadu dalších charakteristik. Roger de Block hovořil o renovaci budov, která bude vést ke vzniku energeticky účinných budov. Podle jeho slov je až 60% evropských budov starších 30ti let, renovace je nicméně možná ve většině případů. Renovace se týká střech, zdí, oken a podlah domů. Uvedl některé příklady, jakými je možné inovovat tyto prvky. V rámci diskuse byla položena otázka mj. na rentabilitu použitých nových technologií v budovách. Tato rentabilita je individuální, pohybuje se ale okolo 6-7 let. Diskuse se také stočila na mezinárodní spolupráci, kdy zástupci E2B potvrdili svůj zájem spolupracovat např. s Čínou, kdy se mj. zúčastní světové výstavy Expo v Šanghaji. Třetí sekci věnovanou energeticky účinným budovám uvedl Jesús Isoird ze španělské technologické platformy pro stavitelství. Následovala prezentace Olafa Adana, koordinátora národních styčných pracovníků E2B (NLP – National Liaison Points) o práci a aktivitách těchto národních kontaktů. Styční pracovníci tvoří mezičlánek mezi národní komunitou a E2B, poskytují informace o národních prioritách asociaci E2B, která je pak může reflektovat ve své agendě. Jsou napojeni na národní síť všech důležitých aktérů v sektoru. Jsou nezávislí, mají napojení na národní politiku a sítě aktérů a jsou zapojení do národních stavebních platforem. Nejsou zapojeni do hodnocení projektů. Sdílí mezi sebou „best practices“. Jako příklad uvedl O. Adan národní síť v Nizozemí, která má již 40 členů. Síť NLP koordinuje Nizozemí a Velká Británie, prozatím ji tvoří 12 NLP z 8mi zemí (ČR mezi nimi nefiguruje). Účastníky kulatého stolu této sekce byli Alain Martí (EDF), Javier Urreta (Tecnalia) a Mats O´Fällman (Climatewell). Tématem kulatého stolu byla role průmyslu a výzkumných organizací v budoucím vývoji EeB. Alain Martí představil vizi budoucí EDF, do které patří např. boj s klimatickými změnami nebo s nedostatkem energií. V souvislosti s rolí průmyslu a výzkumných organizací poukázal především na potřebu spolupráce těchto dvou skupin, odstranění bariér (ze systémového hlediska), potřebu dlouhodobého a stabilního výzkumného programu a podtrhl důležitost nástroje PPP a označil ho za dobrou cestu. Javier Urreta zdůraznil nezbytnost pokrytí celého inovačního cyklu a stejně jako předchozí řečník hovořil o potřebě dlouhodobého a stabilního výzkumného rámce pro EeB. PPP označil za významnou příležitost a dobrý příklad pro 8. RP. Mats O´Fällman uvedl, že nezbytná je vůle pro spolupráci mezi průmyslem a výzkumem. Je třeba také vidět výsledky a důkazy této spolupráce. Ve své prezentaci také hovořil o španělských nemocnicích – jako o příkladu sektoru, ve kterém je velký potenciál pro úsporu energie. Na závěr prvního dne proběhla společná plenární sekce, ve které byly představeny závěry proběhnuvších částí konference. Ignacio Calvo shrnul sekci energeticky účinných budov. Zopakoval fakta a procenta, která se týkají evropského sektoru stavebnictví, představil průmyslové sdružení pro energeticky účinné budovy – E2B, zmínil průmyslovou poradní skupinu, která vypracovala Multiannual Roadmap a zprávu navrženou tzv. Sherpas´ group, která obsahuje doporučení pro budoucí vývoj a fungování nástrojů spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ricardo Bueno za sekci Továren budoucnosti hovořil o průmyslových potřebách a vizi. Označil výrobní sektor za důležitého přispívatele k prosperitě Evropy a zdůraznil nezbytnost inovací v tomto sektoru. Herbert von Bose zhodnotil první rok iniciativ PPP jako úspěšný a konferenci označil za vhodnou příležitost k pohledu na dosavadní proces spojený s těmito iniciativami. Z klíčovou označil roli národních států v tomto procesu. Zdůraznil také, že partnerství PP musí být založeno na vzájemné důvěře. Sekci uzavřel Juan Tomás Hernani, který hovořil především o prioritách ES PRES. Mezi tyto priority patří vytvoření Evropského inovačního plánu, proces simplifikace evropských programů pro výzkum (zjednodušení, boj proti fragmentaci, zjednodušení reportování, zvýšení transparentnosti atd.), vytváření iniciativ PPP nebo vytvoření ERA pro lidi. Veřejný sektor má potenciál pomoci naplnění priorit – poskytnutím finančních zdrojů, využíváním služeb (veřejné zakázky apod.). Iniciativy PPP musí být implementovány jednotně – jako jednotný instrument.
Druhý den konference zahájili svými příspěvky Z. Stančič, zástupce generálního ředitele DG INFSO, B. Brosera reprezentující region Valencia. Stejně jako řečníci předchozího dne zdůraznili význam PPP v současné době a jejich soulad s novou strategií Evropa 2020. Automobilový průmysl PPP velmi vítá a využívá je nejen pro oblast výzkumu a vývoje. V případě internetu budoucnosti může nově vzniklé PPP přispět k řešení digitální agendy EU. Hlavní výhodou PPP je, že se jedná o jediný nástroj, který spojuje dohromady všechny klíčové hráče jednotlivých sektorů, především však průmysl, jehož role je v tomto případě nezastupitelná. •
Evropská iniciativa pro zelená auta (European Green Cars Initiative, EGCI)
Část 1: EGCI - základní krok k dekarbonizaci dopravy Předseda: Thierry Van der Pyl (ředitel DG INFSO) Řečnící: Sylvain Haon ((POLIS), Antonio Cejalvo (Regionální vláda Valencie), Gunnar Muent (EIB), Franz Söldner (EK – DG Transport) - dekarbonizace je nutná obecně, zvláště pak v oblasti dopravy a automobilového průmyslu - problematika zelené mobility je zásadní pro občany a místní samosprávu, př. Madrid, Barcelona - Londýn zavedl parkoviště vyhrazená pouze pro elektrická vozidla a zvláštní dopravní značku: Electric vehicles users only - Paříž – Autolib´ (flotila veřejných elektrických vozidel), 1000 stanovišť, z toho 700 přímo v Paříži - Stockholm – 35% aut zakoupených ve Stockholmu je poháněno alternativními palivy - Valencie: podpora udržitelné mobility, alternativních paliv, správy autoparku a kursy odborné výchovy pro řidiče - přednosti zelených aut: energetická účinnost, šetrné k životnímu prostředí, energetická závislost - nutné vybudovat síť čerpacích stanic (maximální grant 45%, 1 stanice na 10 tis. obyvatel), podpořit poptávku, (formou grantů, např. španělský program CO2TXE), významnou úlohu má V+V+I (EPV Project), další: pilotní projekt k car sharing ve městě Valencii - EIB: největší multilaterální (nekomerční) finanční institucí na světě, politický cíl: znalostní ekonomika, RSFF (podíl z FP7 - právě z něho byly podpořeny GC iniciativy), před krizí byl objem půjček cca 2 mld. eur ročně, v současnosti funguje ECTF (European Clean Transport Facility, v letech 2009-10 je k dispozici 8 mld. eur celkem a 5 mld. již bylo půjčeno) - VaV: zdokonalení konvenčních technologií, vývoj nových, výzkum v oblasti dopravy a energetiky - Vyzdvižen význam demonstračních projektů – biopaliva (projekty v FP6 a 7) Část 2: Technologie pro zelená a elektrická vozidla Předseda András Siegler (ředitel dopravy, DG RTD) Řečníci: Wolfgang Steiger (ERTRAC), Günter Lugert (EPoSS), Ronnie Belmans (Smartgrids), Alessandro Coda (eSafety Forum RTD WG) - hladký přechod k alternativním zdrojům vyžaduje souhlas společnosti - problematika dobíjecích stanic (doma – výhoda, že nevyžaduje téměř žádné investice; nabíjení kdekoliv; rychlonabíjecí stanice – požadují nový evropský standard; stanice pro výměnu baterií: rychlé a flexibilní, nutné minimálně 3 baterie na auto, baterie musí být standardizované - Vehicle-to-grid (V2G): vyžaduje více investic (např. měřidlo stavu nabití baterie) - nutný je systematický přístup k udržitelné silniční dopravě (výzkum ve 4 hlavních tématech: energetická účinnost, dekarbonizace energií, spolehlivost a bezpečnost) - na paměti přitom musí vždy být globální konkurenceschopnost – leadři: USA a Čína - městská doprava versus dálková přeprava; požadavky zákazníků na mobilitu - průmyslová cestovní mapa pro elektrifikaci – do r. 2020: masová výroba elektrických
-
vozidel Evropské technologické platformy jsou velmi prospěšné, PPPs musí pokračovat Důležitý je i příspěvek od výzkumu v oblasti sociálních věd eSafety Forum: existuje od r. 2003, v aktualizované SRA identifikovali 4 klastry ICT relevantní k dopravě: On-board Vehicle System, Safety aspects/New concepts, VehicleInfrastructure aspects, Electric Vehicles in Transport system)
Část 3: Budoucí směřování Předseda: Andrés Zabara, ředitel technologií, CDTI Řečníci: Nevio di Giusto (EGCI Advisory Board), Bernard Duhem (ministerstvo pro rozvoj FR), Mario Aymerich (EIB), Frank Bekemeier (koordinátor projektu VERDE) - Informace o úloze průmyslové poradní rady EGCI, dodali rovněž prioritní oblasti do výzev připravovaných pro r. 2011 (publikovány budou v červenci 2010) - uchovat systémový přístup, úzká koordinace evropských a národních VaV programů je nezbytná - standardizované zástrčky, fakturační systémy, cílem je harmonizace napříč Evropou - rychlá reakce na požadavky trhu a průmyslu, schémata státních podpor pro start-ups - poradní skupina EGCI by měla pokračovat i v FP8 - ERA-NET Plus v oblasti elektromobility: vyvinula se na základě aktivity Eranet transport II (2008-2010), podnět dala EK, 10 zemí se podílí na přípravě, rozhodnutí ČS koncem dubna, výzva koncem července, předložení návrhu v říjnu, zahájení ERA-NET Plus a 1. výzva se očekává v prosinci, bude dvoufázové hodnocení (duben a červenec 2011, výsledky v říjnu) - francouzský projekt Predit = programová platforma ke koordinaci VaI pro povrchovou dopravu (silniční, železniční i vodní), dohoda na 5 let (2008-2012), nemají společný rozpočet, pouze koordinují priority a aktivity - Francouzský plán on ultra low CO2 vehicles, vyhlášen v říjnu 2008, 400 mil. eur na 4 roky (2009-2012), dobíjecí infrastruktura, nutné demonstrační modely, právní aspekty, experimenty a standardizace (FR-DE pracovní skupina) - EIB: jednou z priorit ekonomické a sociální koheze je rozvoj Transevropských sítí (TENs) a aspekty environmentální, 3 pilíře požadavků na hodnocení žádostí: způsobilost, technická kvalita a finanční riziko, EIB podporuje rozvoj měst a doplňkově i vzdělávací projekty, nástroj ELENA (European Local Energy Assistance) – podpora maximálně na 3 roky •
Internet budoucnosti (Future Internet, FI)
První sekci věnovanou PPP Future Internet (FI) uvedl Luis Rodríguez–Roselló (EK, DG INFSO), který představil iniciativu jako takovou a její hlavní cíle. Na úvod uvedl, že v oblasti FI již bylo financováno více než 100 VaV projektů. Obecným cílem FI je např. dosáhnout otevřené, bezpečné a důvěryhodné internetové infrastruktury; zlepšit propojení mezi technologiemi a aplikacemi; zefektivnit komerční proces a činnost infrastruktury; posílit partnerství mezi sektory, maximalizovat společenské přínosy. Mezi výzvy a příležitosti FI se řadí např. zvýšení hodnoty sítě a její efektivity, která by měla přispět k ekologičtějšímu a udržitelnějšímu hospodářství nebo snížení nákladů. Iniciativa se soustředí na vytváření „inteligentnějšího světa“, a to především v oblastech bydlení, energetiky, dopravy a zdraví. Dále byla představena architektura programu. L. Rodríguez-Roselló uvedl, že FI není obvyklá komerční záležitost. Soustředí se na omezené množství efektivních projektů, nové aktéry v hodnotovém řetězci, využití předchozích výsledků, na inovaci vycházející od uživatelů nebo využití potenciálu veřejného sektoru prostřednictvím otevřenosti a infrastruktur. První výzvy pro podávání návrhů projektů by měly být vyhlášeny v červenci 2010. Dále vystoupil Diego Pavia (CEO, Atos Origin) s prezentací na téma, jak může internet budoucnosti podpořit evropské hospodářství. Klíčem je správné vedení ze strany průmyslu. Je třeba najít novou cestu po překonání globální krize. Evropa by měla krizi (problém) vnímat jako příležitost, možnost pro vytvoření zcela nových konceptů. Je to také příležitost pro nové služby – tyto služby mají navíc potenciál být atraktivní, efektivní a důvěryhodné. Pokud jde o současný stav
používání internetu, lidé dělají 90 % veškeré práce, v internetu budoucnosti vidí možnost, kdy chytré sítě budou dělat 80 – 90 % aktivit. Vyjmenoval 6 klíčových oblastí internetu z hlediska profesionálního života (doprava, energetika, životní prostředí) a soukromého života (volný čas, zdraví, turistika). Zdůraznil, že je nezbytné, aby byly veřejné i soukromé prostředky k dispozici od počátku iniciativy a aby byla vyjasněna role a koordinace mezi Komisí a členskými státy. Vince Pizzica (Technicolor) se věnoval scénářům pro budoucnost “content sector“. Za klíčovou výzvu označil sjednocení rámce pro řízení dat. Zmínil také koncept digitálního domova (domácí síť, řízené služby, domácí spotřebiče). Základem pro FI PPP by podle něj mělo být vytvoření nového evropského průmyslu pro sektor “content“ a dále společně infrastruktury pro připravované služby. Miguel Ángel Sánchez Fornié (European Utilities Telecom Council Board of Directors) svou prezentaci zaměřil hlavně na oblast Smart Grids (inteligentní rozvodné sítě) a ICT pro Smart Grids, jejíž rozvoj je nezbytný vzhledem k neustále se zvyšující spotřebě energií. Potřebné jsou demonstrační projekty a projekty velkého rozsahu (po vzoru USA – American Recovery and Reinvestment Act, srovnání s USA EU dává na demonstrační projekty pro inteligentní sítě v rámci SET Plánu 2 mld. €, USA dává na stejnou oblast 4,5 mld. USD). Problémem podle jeho slov je neexistence společných standardů v Evropě. Rozvoj ICT pro Smart Grids je klíčový, důvěryhodné rozvodné sítě vyžadují důvěryhodné ICT. Následující sekce věnovaná FI měla podtitul Globální technologické trendy. Vystoupili zde Fernando Fournón (Telefónica), Lutz Heuser (SAP Research) a Marko Erman (ThalesGroup). Hovořili především o důležité roli ICT a nutnosti podpory vývoje těchto technologií. S ohledem na internet budoucnosti je třeba se věnovat také otázkám bezpečnosti. Je nutné se zamyslet nad propojením a doplňkovostí různých aktivit v rámci ICT – FI PPP, ICT KIC (Evropský technologický a inovační institut), výzkumné aliance FI a 7. RP. V poslední sekci Future Internet se hovořilo o „evropském inovačním ekosystému“. Členy panelu byli Thomas Hiegand (Fraunhofer), Ari Pouttu (University of Oulu), Guillermo Cisneros Pérez (Technical University of Madrid) a Godwin Caruana (Malta Information Technology Agency). Panelová diskuse byla zaměřena na výzvy pro výzkum a jak s nimi naložit s pomocí evropských výzkumných nástrojů. Thomas Hiegand se ve své prezentaci věnoval 3D média aplikacím, hovořil o revoluci, která se v této oblasti za poslední dobu udála. Ari Pouttu představil ve svém příspěvku město Oulu, které je aktivně zapojeno do projektu OULLABS (European Network for Living Labs). Cílem projektu je nabídnout obyvatelům Oulu lepší služby a přístroje (pod heslem „lepší město, lepší život“). Ve městě např. funguje síť pabouku, což je veřejně přístupná bezdrátová (wifi) síť (na 150 tis. obyvatel je k dispozici 1500 přístupových bodů). G. Cisneros Pérez zmínil španělské pilotní projekty v oblasti FI (podporovány jsou chytré zdraví / energie / bydlení / doprava / životní prostředí) - patří mezi ně např. pilot spadající do Smart Health Polytechnické univerzity v Madridu, dva piloty inteligentní energie – Magic Box a Centre for Energy Efficiency, dva piloty v inteligentní dopravě – Service demonstration centre a Intelligent cabin test-bed nebo potenciální piloty Telefóniky – Smart Santander a Smart Barcelona. FI PPP jsou ve Španělsku výrazně podporovány ze strany průmyslu (Telefonica, ATOS etc.) i ze strany veřejného sektoru (ministerstvo průmyslu, ministr pro telekomunikace a informační společnost), což je velmi důležité. Sekci EGCI shrnul M. L. Soria ze španělské národní skupiny pro zelená auta: – závazek ze strany místních a regionálních autorit napříč Evropou je nezbytný – ETP jsou klíčovým hráčem => jejich podpora EGCI je zásadní – potřeba systematického přístupu a velkých koordinovaných pilotních projektů, které budou demonstrovat dopad této iniciativy i pokrytí kritického množství hráčů Sekci Future Internet shrnul D. Kennedy ze společnosti Eurescom: – PPP mohou přispět k posílení průmyslových inovací – koordinované úsilí je žádáno všemi stranami
– – – –
průmysl vyjádřil jasný závazek podílet se na této iniciativě výzva pro aktivní spolupráci ze strany veřejných autorit hodnotový řetězec není v současné době optimální hlavní výzva – pracovat chytřeji
Závěry ES PRES přednesl A. Azcorra: – PPP jsou úspěšným nástrojem, jsou důležité pro obnovu Evropy a existuje otevřená možnost pro vnik PPP v dalších oblastech – potřeba zlepšit konzistentnost v organizaci a důsledky PPP, soulad s dalšími nástroji EU je nutný – řídící struktury PPP zajišťují otevřený přístup a transparentnost; je možná externalizace části administrativy při zachování transparentnosti pro EK – závazky po roce 2013 – budou PPP podporovány nebo se bude jednat o jiný nástroj? Jak budou financovány? – je třeba to řešit již nyní – tento proces vyžaduje periodické přezkoumávání – je nutné řešit sociální dopad tohoto nástroje Konferenci uzavřeli Francisco Ros (španělský národní tajemník pro telekomunikace a informační společnost) a Neelie Kroes (eurokomisařka pro digitální agendu). F. Ros zmínil sedm tzv. „flagship“ iniciativ, ze kterých jedna je digitální agenda a zdůraznil, že sektor ICT byl prvním, který se vzpamatoval z hospodářské krize. V závěrečném proslovu komisařky Kroes, který se soustředil hlavně na oblast ICT, byly nejdůležitějšími následující postřehy: - MSP jsou pro Evropu velmi důležité, jsou motorem inovací a růstu - ICT mohou podstatným způsobem podpořit produktivitu a růst Evropy - PPPs přinášejí přidanou hodnotu - Je třeba se vyvarovat plýtvání se zdroji, především pak s energiemi. Internet hraje velkou roli ve snižování spotřeby energie.
