Kancelář CZELO - Záznam z jednání Jméno:
Anna Vosečková
S kým: Název akce
Světové fórum výroby 2012
Datum:
16. - 18. 10. 2012
Kde:
Stuttgart
Zapsala
AV
Světové fórum výroby 2012 se konalo ve dnech 16. – 18. října 2012 v německém Stuttgartu. Zúčastnilo se ho přes 400 pozvaných expertů z 33 zemí evropských a dalších 10 zemí z celého světa. SVĚTOVÉ FÓRUM VÝROBY 2012 (WORLD MANUFACTURING FORUM 2012, WMF) Chytré politiky pro globální výrobní inovace Stuttgart, 16. – 18. 10. 2012 http://www.worldmanufacturingforum.org/ Mezinárodní obchodní prostředí prodělalo v posledním desetiletí dramatické změny. Technologie a dovednosti jsou klíčovými diferenciátory inovací. Globální hodnotové řetězce jsou stále více propojovány a narůstá soutěživost o omezené energetické zdroje a suroviny. Výrobní sektor je hnací silou globálního hospodářského růstu a udržitelného rozvoje, ale současné obchodní prostředí čelí mnoha výzvám i mnoha novým příležitostem (možnostem). Přístup k mezinárodnímu spotřebitelskému trhu se zjednodušil. Členské země OECD zachovaly vysokou úroveň výdajů na vědy a technologie, nicméně země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) je výrazně dohánějí. Zdá se, že i vlády jsou ochotné schválit takové politiky, které umožní průmyslu chopit se nových příležitostí pro provádění inovací. Záměrem letošního fóra bylo usnadnit dialog mezi podniky a vládními činiteli tak, aby byly prozkoumány výzvy pro inovace výrobního sektoru v kontextu rozhodování vlád. Diskutovalo se o globálních potížích podniků, nakládání se strategickými zdroji a o návrzích, jak by vlády mohly podpořit globální inovace výrobního sektoru navyšováním udržitelnosti obchodních operací a snižováním rizik konfliktů prostřednictvím efektivního dialogu a mezinárodní vědeckotechnické spolupráce. 16. října 2012 Zahájení WMF Fred-Holger Günther, předseda WMF Současné světové fórum volně navazuje na akci, která se pod názvem „Innovation in Global Manufacturing“ konala 16. – 17. 5. 2011 u jezera Como v Itálii (http://www.worldmanufacturingforum.org/#!__wmf2011). Na ní zástupci zúčastněných zemí potvrdily, že je nutné zahájit globální dialog a projednat terminologii, jako jsou inovace, trhy, zakázky, přístup k trhu, globalizace, chytré politiky a strategie či průmyslové cíle. V rámci WMF budou projednány následující otázky: • představuje výrobní sektor cestu z krize?
• • • • • • •
mohou politiky zajistit šetrné využívání zdrojů? jak přispívá výrobní sektor k blahu společnosti? mohou být vztahy podnikatelů a finančníků přátelské? jaká je budoucnost výrobního sektoru? jak zajistit snížení spotřeby energií ve výrobním sektoru? strategické nakládání s materiály a vztah k životnímu prostředí společenské aspekty – inovace na pracovišti
Videoposelství předsedy EK Barossa Ocenil, že evropský průmysl vyvinul velké úsilí v hospodářské krizi. 74 mil. pracovních míst se vztahuje k výrobnímu sektoru. Průmyslová výroba je sice o 10 % nižší než byla před krizí, nicméně věří, že průmysl využije příležitosti, které nabízejí zvláště klíčové technologie (KETs) a přispěje tak k udržitelnému růstu a vytváření nových pracovních míst. Zmínil novou průmyslovou politiku, kterou EK nedávno předložila. Před dvěma týdny pak EK navrhla Akt o jednotném trhu 2. Německo je velkým příkladem úspěšných inovací a technologického rozvoje. EU musí světu dokázat, že je světovým lídrem v průmyslové výrobě. Plenární zasedání 1 Výrobní sektor – cesta z hospodářské krize? předsedající: Herbert Von Bose, ředitel průmyslových technologií, Generální ředitelství EK pro výzkum a inovace (DG RTD) Ekonomická krize zvýšila povědomí o deficitních rozpočtech vlád, dopadech deregulace finančního průmyslu a posunu k průmyslu služeb. Experti se usilovně snaží nalézt krátkodobá řešení. Otázkou je, zda existuje aspoň malá naděje pro dlouhodobá řešení prostřednictvím výrobního sektoru. V rámci tohoto zasedání proto byly posouzeny ekonomické megatrendy a úloha výrobního sektoru. Proč je výrobní sektor důležitý – evropský pohled Ingo Rust, náměstek Ministerstva financí a hospodářství, Bádensko-Württembersko, Německo Vyzdvihl význam továrního a mechanického strojírenství. Spolková země B-W. zajišťuje 30% globálního obratu světa. Většinou se jedná o MSP. Ty musí být flexibilní a inovativní - jsou to utajení šampioni. V rámci DE je v B-W zaměstnáno nejvíce lidí ve výrobním sektoru. 4,1% HDP země B-W jsou reinvestovány do VaVaI. Budou usilovat o to, aby maximálně přispěli do dialogu IMF. Život a práce v městském prostředí Hans-Jörg Bullinger, předseda Sdružení Fraunhofer (FG), Německo FG je největším klastrem v DE. Realizují aplikovaný výzkum (Max Planck pak základní). Pracují s VŠ. Finanční model FG: roční rozpočet - až 2 mld. eur v letošním roce, získávají granty (nejsou stoprocentně financovány vládou jako Max Planck). Proč téma městského prostředí: z důvodu odklonu od jaderné energetiky musí zvážit, jak bude jejich země fungovat – v severních částech budou zdrojem větrné elektrárny, ale v jiných částech je situace složitá. K možnému řešení patří i fotovoltaika, ale problémem je ukládání energií. Doufá, že bude
evropská síť (grid). Nutné kompletně přebudovat energetický systém. Mají Unii pro výzkum (Research Union), kterou vytvořila vláda – třetinu tvoří zástupci průmyslu, třetinu zástupci výzkumu a třetina představují zástupci státní správy. FG pracuje na vybudování virtuálního Města budoucnosti (Morgenstadt). Existuje několik prioritních oblastí, které je nutné řešit do budoucna: trhy zítřka, zdraví a výživa, ochrana a bezpečnost, mobilita a přeprava, informace a komunikace, energie a živobytí, výroba a životní prostředí. Probíhá několik studií ke globální urbanizaci (mega města a mega aglomerace). Ve všech sektorech musí dojít k revolučním změnám – nacházíme se uprostřed technologického skoku. Největší výzvou je rychlost inovací – cyberfyzikální technologie kolidují se stávající výstavbou a strukturou měst obecně. Nutný systémový víceoborový výzkum. Jsou zapojeni vědci i průmyslové podniky. Výzvou je znovu zařazení továren do městského prostředí – urbanizace výroby - nutný citlivý přístup, nicméně již toto bylo realizováno pilotně a obyvatelé to přijali pozitivně. Prosperita DE závisí z velké většiny na výrobním sektoru. Energetická účinnost v oblasti výroby je zásadní. Průmysl spotřebuje téměř polovinu dodávek elektřiny v DE. Proto řeší projekty jako je Zelené technologie pro karosérie aut či Zelené hnací systémy. Příklady úspory zdrojů (např. recyklace surovin z výrobků). Finanční nadace pro inovace a udržitelný růst Carlos Costa, guvernér Portugalské centrální banky, jeden z iniciátorů ETP ManuFuture Nutné podporovat obchod, což ale ve svém důsledku znamená podpořit výrobní sektor, a překonat obavy z investic do nových převratných technologií. Musí být vyvážený přístup k výrobnímu sektoru a službám – tvoří dva základní pilíře ekonomiky. Vytvářejí pracovní místa, pokud tedy nejsou podporovány, má to velký nepříznivý dopad na veřejné rozpočty (buď musí stát vytvářet sám nová pracovní místa, nebo vyplácet sociální dávky nezaměstnaným). Nelze pouze udržovat status quo, nutné podnikat kroky ke zlepšení a zefektivnění, jinudy cesta z krize nevede. Vrátit se ke kořenům – k výrobnímu průmyslu. Zacílit inovační systém na produktivní oblast. Také nutná udržitelnost v oblasti daní. Finanční podmínky jsou klíčové nejen pro výrobní sektor, ale i pro investory, a musí proto být bezpečné a efektivní. K Měnové unii (eurozóně): nejsou srovnatelné podmínky (různá výše úroků v členských státech), proto je nutné seriózně zvážit vytvoření Bankovní unie. Podmínky pro růst jsou velmi důležité a musí být spravedlivé napříč eurozónou (příklad DE – IT). Nutná cenová stabilita a efektivní nástroje na financování inovací. Plenární zasedání 2 Jak mohou politiky zajistit šetrné využívání zdrojů? předsedající: Engelbert Westkämper, Sdružení Fraunhofer, Německo S ohledem na neustále zvyšující se poptávku po vzácných prvcích, energii a vodě je žádoucí prozkoumat, jak by mohla politika podpořit udržitelné využívání globálních zdrojů, spolupráci s mezinárodní komunitou a sdílení řešení, která poskytují zelené technologie. Co průmysl očekává od politiků? Göran Ottosson, výkonný ředitel LKAB Schwedenerz GmbH, Německo Většina železné rudy je produkována mimo Evropu, přitom v EU se hodně zpracovává. Existuje problém s přepravou. 90 % železné rudy EU je vyrobeno v SE. Ročně LKAB investuje půl milionu eur do výroby železné rudy. Svět bez oceli je nemyslitelný - spotřeba oceli stoupá s rostoucí ekonomikou. Čína je největším výrobcem oceli na světě. Poptávka po surovinách je ohromná a neustále narůstá. Je to dlouhodobá výzva pro německý region. Evropská iniciativa pro
suroviny zahájena v r. 2008. Poté detailněji popsal výzkumná centra LKAB: Hjalmar Lundbohm Research Centre, LKAB Centre of Excellence, CAMM Centre for Advanced Mining and Metallurgy (zahrnuje i vzdělávání) – finančně podporuje vláda. Efektivní je budování podzemních úložišť produktů železné rudy. Pro jejich budování však jsou nutná stavební povolení a další dokumentace, jejichž získání trvá extrémně dlouho. Zde je žádoucí podpora ze strany politiků. Technologická řešení pro šetrné využívání zdrojů Stephan Csoma, místopředseda Umicore, Belgie Umicore poskytuje technologická řešení jak pro šetrné využívání zdrojů, tak i pro recyklaci. Materiály měly vždy význam pro inovace a pokrok a jsou rozhodujícími i pro technologie v budoucnu. Městské zdroje surovin jsou často bohatší než zdroje primární – jedná se např. o získávání kovů z použitých výrobků (velkým zdrojem jsou např. mobilní telefony). Umicore je v recyklaci velmi aktivní. Legislativní opatření na národní i evropské úrovni podpořily významně nárůst recyklace v EU. Podobné kroky dělá i USA, Japonsko a další země. Nutné jsou komplexní hodnotové řetězce, které zahrnují recyklaci – zde je důležitý sběr použitých výrobků, např. autobaterie. Ve sběru se však podstatně pokulhává přesto, že existují efektivní recyklační technologie (mobily leží doma a nevrací se). Problematický je rovněž export odpadu, čímž Evropa přichází o zdroje. Stejně tak i tzv. backyard processing – nečastější způsob recyklace, ale dochází zde k velkým ztrátám, neboť se zaměřuje výhradně na zlato a stříbro, ostatní je ztraceno. Recyklace zvyšuje přístup k nedostatkovým kovům. Jsou současné politiky schopny zaručit udržitelné užívání zdrojů? Reiner Roghmann, provozní ředitel chemické společnosti Dow Central, Německo Probíhá udržitelná renesance výrobního sektoru, ale EU musí zvolit správnou cestu, tj. zaměřit se na tradiční obory, ve kterých je silná, a cíleně je podpořit. V této době není vhodné experimentovat v oborech, ve kterých existují lídři v dalších částech světa. Populace Indie a Číny bude bojovat o omezené zdroje energie a další zdroje - je nutné si uvědomit, že Evropa není sama. Dále je nutné řešit nové globální výzvy a přizpůsobovat naše komunity globálním podmínkám. Jinudy cesta nevede. V Dow se zaměřili se na podporu udržitelnosti a navazování globální spolupráce. V lednu 2011 zahájili spolupráci ke všem aspektům ochrany přírody. EU nutně potřebuje regulatorní prostředí, které je předvídatelné. EU dále musí vypracovat a zahájit rámcové strategie, a zajistit i jejich prosazování / vynucování. Jedině pak bude zajištěna udržitelná renesance výrobní sektoru. Plenární zasedání 3 Výrobní sektor – průkopník prosperity společnosti předsedající: Marco Taisch, Polytechnika v Milaně, Itálie V intenzivním a multikulturním výrobním prostředí jsou pracovníci pod tlakem, aby zlepšili účinnost a kvalitu prostřednictvím nových technologií. Toto vyžaduje nové organizační přístupy a hluboké porozumění otázek všemi relevantními hráči. V této části byly prozkoumány způsoby, jak čelit budoucím výzvám. Jak vybudovat učící se výrobní organizaci v globálním prostředí Werner Müller, výkonný místopředseda Manufacturing and Quality Management Diesel Systems, Robert Bosch GmbH, Německo
Představil budování virtuálního Centra kompetence „Lead Plants and International Production Network“, do které je zapojena vždy jedna vedoucí továrna pro každou výrobní oblast + další výrobní továrny. Vyzdvihl význam nepřetržitého vzdělávání a odborné přípravy. Bosch má školu i univerzitu, a navíc i tříletý učňovský program. Mají vypracovaný Integrovaný kvalifikační koncept firmy. Zpráva o „High Road Partnerships“: Inovace ve vytváření dobrých pracovních míst a silných společenství Robert Baugh, výkonný ředitel AFL-CIO Industrial Union Council, USA Problém v USA: produktivita se zvyšuje, ale mzdy klesají, v lepším případě stagnují. Přitom mají méně dovolené a dalších výhod než mají ostatní země (graf za léta 1948 – 2011). Zpráva o High Road Partnership připravená pro americkou vládu bude zveřejněna v průběhu několika týdnů. Je nutná vysoce výkonná organizace práce, vyšší mzdy, strategie pro dovednosti / kvalifikace a nové pojetí pracovních míst, které zahrne i vyšší odpovědnost. Musí být rovněž zeštíhleny řídící struktury a stanoveny standardy. V USA bohužel nemají učňovské školství. Za posledních 12 let ztratily USA šest milionů pracovních míst, což se projevilo i na poklesu exportu - pokles křivky kopíruje pokles počtu míst. Např. v minulosti vyráběli obráběcí stroje – nyní již ne. Konkurenti jako Japonsko, Německo či Kanada předhánějí USA. Dalším problémem je, že USA nemají stanovené žádné cíle – a pokud cíle neexistují, nikoho nenutí k pokroku. Nutné sladit strategie, politiku a investice, změnit daňovou strukturu, investovat do infrastruktur (např. do energetické). K tomu je nutná vize. Příležitosti pro státní úředníky v komplexním světě výroby Jan Mischke, přední vědecký pracovník na McKinsey Global Institute (MGI), Švýcarsko Výrobní sektor přispívá neproporcionálně k růstu produktivity, buď přímo, nebo prostřednictvím přelévání technologií. Podíl výrobního sektoru na celkové zaměstnanosti klesá (všude po světě) – zejména následkem rozvoje sektoru služeb. Regionální zpracovatelský sektor patří v pokročilých ekonomikách k největším zaměstnavatelům. Stárnutí populace sníží růst HDP per capita, pokud nedojde k velkému nárůstu v produktivitě. Čtyřmilionová města, ke kterým patří např. i Abidžan, představují velkou příležitost pro evropské firmy i státní činitele. Vysoce kvalifikovaných pracovníků bude nedostatek, na druhou stranu bude málo pracovních míst pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Dalším dlouhodobým trendem je zvyšování mezd v Číně a Indii. Po poklesu ve 20. století se ceny zboží od r. 2000 prudce navýšily. Zvýšila se i nestálost a nejistota. Podniky toto musí přijmout a přizpůsobit se nové éře výroby – porozumět novému světu, definovat cestu vpřed a budovat nové dovednosti. Plenární zasedání 4 Mohou se finančníci a průmyslníci spřátelit? předsedající: Claudio Boër, Univerzita aplikovaných věd Jižního Švýcarska Finančnímu sektoru je dávána vina za to, že realizuje vysoce rizikové investice pro své vlastní krátkodobé zisky, a neinvestují do projektů, které budují společnosti v dlouhodobém výhledu. Průmyslu se zase vytýká, že neinvestuje do pokročilých technologií, a vládám, že připravují politiky a strategie, které toto vše umožňují. Zasedání mělo posoudit, kdy toto vše skončí a jakým způsobem se kdokoliv může podílet na ekonomickém úspěchu.
Názory průmyslu Patrice Vandendaele, výkonný ředitel DEVAN Chemicals, Belgie Představil pohled evropských malých a středních podniků (MSP) – podle něj už hra skončila, je nutná nová evropská / světová strategie. On sám je chemický inženýr a podnikatel (není finančník ani politik) – na rozdíl od politiků přichází do styku se skutečnou ekonomikou, nikoliv virtuální. Jeho podnik byl založen v r. 1977, je to rodinný podnik se 48 zaměstnanci, z nichž 33 % pracuje ve VaV, jsou technologická společnost. Mají 3 výzkumné laboratoře – v UK, PT a BE. Mají dlouhodobou strategii, definovanou již v r. 2000, která je aktuální a platná dodnes. Inovace v ní hrají klíčovou úlohu. Důležitý je i přístup - v době krize nelze očekávat okamžité zisky (návratnost investic). Nutné také investovat do lidí a jít cestou otevřené inovace – žádný podnik (ani velká firma) již nemohou postupovat jednotlivě, nutná spolupráce a výměna informací. Bohužel vše dnes řídí finančníci (a ne inženýři) s krátkodobou vizí a požadavkem okamžitých zisků – právě toto nazývá virtuální ekonomikou. Zisk nutné vracet do podniku, ne celý použít ve svůj vlastní prospěch. Tržní politiky nejsou řešením - je to opět krátkodobé řešení. Jak tedy postupovat: vzděláváním, komplexním přístupem, vložit na lidi odpovědnost za dlouhodobá rozhodnutí, změnit společnosti tak, aby byli lidé opět ve středu pozornosti, vrátit se zpět ke kořenům a zpět k reálné ekonomice. Vlády a finančníci by měli podpořit podnikání a MSP, provést reindustrializaci, valorizovat podniky (nechápe, proč propouštějí lidi, když zisky stoupají). Názory finančníků Laura Piovesan, vedoucí Divize inovativního průmyslu, Ředitelství projektů v Evropské investiční bance, EU Představila perspektivu finanční instituce a podmínky, za kterých EIB poskytuje půjčky. Je přesvědčena, že EIB zajišťuje přístup podniků k financování inovativních projektů, a to hlavně zavedením nových nástrojů Evropského rozvojového fondu. Zmínila i Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) s kapitálem poskytnutým z 50 % od 7. RP a 50 % od EIB. Popsala několik VaVaI projektů, které nedávno podpořili. (pozn. autorky: velmi nepřesvědčivé vystoupení) Názory průmyslu Liu Jie, hlavní provozní, Mindray Bio--Medical Electronics Co. Ltd, město Shenzen, Čína Představil pokrok v rozvoji města v průběhu posledních 30 let, výhodou je sousedství se Šanghají. Jedná se první a nejúspěšnější čínskou Zvláštní hospodářskou zónu (Special Economic Zone). Je výrobním centrem Číny, inovační hnací silou a číslem 1 v žebříčku čínských inovativních měst. Představil detailněji společnost Mindray – nepřetržitý růst, také díky velkým investicím do VaV. Nutná vzájemná důvěra mezi finančníky a výrobním sektorem. K tomu je hlavním nástrojem vzájemná komunikace. Jeho společnost např. pořádá čtvrtletní aktivity ve formě Earning calls a Investors days – podobné akce by měly být korporátními rituály. Hodnotná práva k duševnímu vlastnictví vyžadují jistotu, předvídatelnost a globální pohled Anthony Tridico, vedoucí partner bruselské kanceláře evropské advokátní společnosti Finnegan Ochrana IPR vytváří bezpečný přístav pro investory a průmysl. Hodnota IP má mnoho forem – právo na licencování, na soudní spory, zvýšená výkonnost, ale i zvýšení bariér, právo na prodej. Co hledají investoři: cennou technologii, kvalitní IP, svobodu fungování a průhledné vlastnické vztahy. O co usilují podniky - udržet konkurenty v dostatečné vzdálenosti, získat přístup
k technologiím, generovat zisky z licencování. Ale IP samotné nestačí na udržení odstupu od konkurentů – mohou chránit úplně jinou věc nebo chránit pouze omezenou část, mohou mít i mezery či jsou slabá. Proč se to stává – protože mnoho podniků se soustředí na získání IP, místo aby usilovaly o IP se strategickou hodnotou – nutné strategické patentové plánování. Na základě čeho je nutné plánovat: vyjít z toho podnik dělal v minulosti, co dělají konkurenti, jaké IP již mají, jaké jsou alternativní cesty, zda bude zablokována jediná cesta, kterou ostatní musí používat, zda to požadují zákazníci, a dbát na to, aby byla připravena zadní vrátka. Pro uchování IP jsou klíčové zaměstnanecké smlouvy. 17. října 2012 Plenární zasedání 5 Budoucnost výrobního sektoru předsedající: Heinrich Flegel, člen Dozorčí rady, Daimler, Německo Výrobní sektor zeštíhlel a stal se čistším, ale jak bude vypadat v budoucnu? Založené na výpočetní technice, vycházející z přání jednotlivých zákazníků či masová výroba? Kam nás dovede demokratizace výrobního sektoru? V průběhu zasedání byly posouzeny různé futuristické scénáře, které by mohly zajistit, aby výrobní sektor nezaniknul, ale naopak se stal integrální, a přesto neviditelnou součástí naší společnosti. Budoucnost továren Fred van Houten, CIRP, Production Engineering Research, Nizozemí Poskytl přehled historického vývoje výroby, kdy zvláště pára + ocel umožnily přepravu zboží. Příklady masové produkce: v automobilové výrobě byl průkopníkem Ford, který zpřístupnil auta široké veřejnosti. Současné dilema asijských producentů: mzdy stoupají, proto musí nastoupit automatizace (nyní je např. v továrně 250 tisíc lidí manuálně sestavujících výrobky). Pro Evropu platí, že země, které mají silný výrobní sektor, se dostávají z krize rychleji. Zde je však další dilema: nové výrobky potřebují odběratele, lidé si tyto produkty musí dovolit koupit. Platné je: nové nápady = inovace = pracovní místa = prosperita, současně však jsou nezbytné i investice do VaV. Budoucí továrny musí vytvářet hodnoty s nižšími náklady a nižší spotřebou energií. Továrny se digitalizují, stroje jsou chytřejší a komunikují i mezi sebou. Problémy: vytváříme příliš mnoho odpadu (proč každý rok nový mobil?). Přejít na myšlení v dlouhodobé perspektivě. Intenzivně výpočetní výroba Romain Lavault, místopředseda pro strategický rozvoj, Dassault Systèmes, France (působil i ve výkonných funkcích v USA) Jeho hlavním cílem je zatraktivnit výrobu mladé generaci. DS je druhá největší softwarová společnost v Evropě. Došlo k základnímu obratu: od opakujících se fyzických interakcí (prostřednictvím nástrojů) ke kognitivním interakcím (počítače – roboti). Tři procenta pracovní síly v Japonsku jsou roboti, v DE 1,6 %. Přechod od výroby podporované počítači k intenzivně výpočetní výrobě. Digitální továrny (DT) = virtuálně plánovaná, připravená a naprogramovaná výroba. DT musí být přizpůsobeny dělníkům / pracovníkům, ne naopak. Virtuální a skutečný model musejí být vzájemně propojeny. Ale intenzivně výpočetní výroba generuje velké objemy dat, které je nutné analyzovat, aby se pak mohlo postoupit dál, proto je zásadní rychlost zpracování. Nastává přechod od plánované linkové výroby k vzájemně závislé celosvětové síti. To vyžaduje monitorování, kontrolu a optimalizaci v reálném čase.
Projektování továrny budoucnosti Pierfrancesco Manenti, vedoucí Europe, Middle East & Africa Manufacturing Insights (pobočka společnosti IDC se sídlem v Itálii) Nutné zajistit nejen vedoucí postavení ve výrobcích, ale i v cenách. Znovu se klade důraz na disciplinované řízení operací (management) – musí být zajištěna kontrola a kontakt se zákazníky. Řídící zásady továrny budoucnosti: vedoucí postavení v cenové politice, naplnění potřeb zákazníků, důraz na schopnosti a dovednosti. Nové výrobní moduly – strojírenství na zakázku. Nové modely zásobovacích řetězců – platformy a sítě. Vysvětlil termín „Global Plant Floor“ (kombinace multi-továrny a masivní konfigurace, v podstatě síť továren řízená jako jedinečná virtuální továrna). Zásadní pro tuto transformaci jsou informační technologie, ale do budoucna je nejlepším modelem automatizovaná továrna. K hlavním překážkám patří: nedostatek kvalifikovaných sil, nesprávný management, chybějící strategie rozvoje atp. Plenární zasedání 6 Energetická produktivita výroby předsedající: Ji Oh Song, hlavní manažer provozu, Samsung Electronics Co., Ltd. Spotřeba energií ve výrobním sektoru pokrývá téměř 30 % světové spotřeby. Hlavními dvěma pilíři udržitelného užívání energií je energetická účinnost a používání obnovitelných zdrojů energií. Jak mohu být využívány, aby bylo dosaženo udržitelnějšího přístupu ze strany globálního výrobního sektoru? Chápání průmyslové energetické účinnosti a význam energetického managementu Ernst Worrell, Copernicus Institute of Sustainable Development, Utrecht University, Nizozemí Problémem je rychlý nárůst výroby zboží, způsobil to zvláště tzv. čínský syndrom. Dochází energie i atmosféra. Energetická účinnost (EE) patří k nejdůležitějším výzvám zásobování. Jak docílíme EE? – nutné správné chápání užívání energií, monitorování a benchmarking, energetická strategie, změna myšlení lidí, užívání nových technologií pro docílení EE. Nevěřit tomu, že to, co se dělalo v minulosti, je platné i v současnosti. 75 % vysoce postavených vedoucích pracovníků je přesvědčeno, že výdaje na elektřinu jsou nejméně kontrolovatelné ze všech. Považují je většinou za technickou otázku, proto jsou často decentralizované a neorganizované. Nutný systematický přístup – závazek vedoucích pracovníků, jmenování ředitele pro energetiku, definování energetické politiky, dedikovaný tým, hodnocení výkonnosti (systematicky sbírat data, definovat výchozí stav, stanovit ukazatele, analyzovat energetickou spotřebu, zavést technické hodnocení a audity), stanovit cíle (definovat záměr, odhadnout potenciál pro změnu, určit cíle a zajistit jejich komunikaci napříč společností), vytvořit akční plán (definovat technické kroky a milníky, určit úlohy a zdroje), který poté musí být implementován, vytvořit komunikační plán (zvyšovat povědomí, budovat kapacity, motivovat a monitorovat), hodnotit pokrok (měřit výsledky), ocenit úspěchy (dávat interní uznání, přijímat uznání z vnějšku). Od energetické účinnosti k energetické produktivitě Miguel Angel Bengochea, ředitel společnosti Keraben Systems & Innovation, Španělsko Dle zprávy OECD ke globální průmyslové spotřebě energií má 22 % emisí CO2 v Evropě na svědomí průmysl. Potencionálních úspor lze dosáhnout např. novými technologiemi, implementací BPT či BAT, a to především v největších průmyslových sektorech, jako je
ocelářství a chemický a petrochemický průmysl. Ale i lehký průmysl může přispět až 40 % k úsporám. Představen by španělský keramický sektor, který čítá cca 250 podniků. S cílem být konkurenceschopnými došlo v posledních 30 letech k velkým technologickým změnám, v posledním desetiletí se zaměřením na architektonické výrobky s novými vlastnostmi a funkcemi (např. samočisticí fasády), ale to většinou představuje vyšší energetickou spotřebu. Ve Španělsku však na to dávali pozor, a snažili se snižovat nutné nároky na energie. K úspěšným příkladům patří: změnili palivo (přešli na přírodní plyn), masivně implementovali BAT a BPT při vypalování, přešli k jednofázovému vypalování (předtím dvě etapy), zkrátili dobu vypalování, optimalizovali hořáky a plamen, zahájili využívání tepla generovaného při vypalování a užívání nových dekoračních technologií. Mezery ve financování energetické účinnosti a některá řešení Matthias Kollatz-Ahnen, vedoucí odborník, společnost PwC, Frankfurt, Německo Představil výchozí body, kterými jsou na úrovni EU zejména cíle 20/20/20, přičemž tím třetím je právě energetická účinnost (EE) - zpočátku se zdálo, že bude cílem nejjednodušším, ale ukázalo se, že opak je pravdou: podstatného pokroku bylo dosaženo pouze v prvních dvou cílech, pro EE se odhaduje padesátiprocentní plnění. Nutné sladění zájmů za dosažení cíle je slabé, neboť priority se během krize měnily. Také finanční nástroje často nejsou k dispozici. Nutná je i změna uvažování: často se k EE přistupuje individuálně, ne komplexně a integrovaně ve výrobním plánu). Názory veřejnosti navíc často podporují výrobu obnovitelných energií a ignorují EE. Na úrovni EU by byl žádoucí následující vývoj: vytvořit fondy pro EE (úvěrové, ne kapitálové), které by podpořily energetické projekty smluvních zadavatelů (např. veřejné osvětlení), nový přístup k projektovému financování (zlepšení EE v celé společnosti považovat za projekt), financovat ve velkém EE v domácnostech (v bydlení). EE je i novým klíčovým cílem Evropského regionálního rozvojového fondu a Evropského sociálního fondu v programovacím období 2014-2020. Fondy pro rozvoj měst patří k novým finančním nástrojům a jsou nyní také otevřeny pro EE (12 zemí již využilo). Paralelní zasedání 7a Environmentální aspekty: Správa strategických materiálů předsedající: Massimo Mattucci, předseda EFFRA (Evropské sdružení Továren budoucnosti), Itálie Udržitelný rozvoj rostoucí světové ekonomiky vyžaduje přísnější řízení nakládání s omezenými zdroji. Snižující se zásoby některé suroviny, k nimž patří i vzácné zemské kovy (rare earth metals), vyvolávají obavy u hi-tech podniků. Jakým způsobem lze tento problém řešit? Technologie pro náhradu vzácných zemských prvků Hiroyuki Mikami, vedoucí odboru, Hitachi Research Laboratory, Japonsko Představil historii vývoje technologií motorů a tři milníky (rok 1830, 1900 a 2000). V současnosti je zásadním požadavkem minimalizace velikosti motoru. Rovněž se musí brát v úvahu environmentální pozadí – potřeba jsou motory s vysokou účinností. Japonské firmy sice nyní musí čelit problémům po zemětřesení v r. 2010, nicméně je nutné pokračovat ve vývoji účinnějších motorů pro průmysl, domácnosti i kanceláře. Došlo k posunu v Nařízení pro motory s vysokou účinností v souladu se standardy IEC. Dosaženo bylo rovněž pokroku ve výrobě permanentních magnetických motorů, které používají vzácné zemské magnety. Představil poté nové trendy v aplikacích a matriálech pro permanentní magnety, včetně technických detailů.
Udržitelné využívání materiálových zdrojů: Budoucí výzvy a příležitosti v oblasti nerostných surovin napříč celým hodnotovým řetězcem Andrea Maria Ferrari, manažer oddělení technologického transferu a adaptací, D’Appolonia, Itálie V celém procesu týkajícího se surovin se cokoliv a kdykoliv můře pokazit: zahrnuje dolování a těžbu, přepravce a distributory a zpracovatelské a výrobní společnosti. K výzvám v oblasti surovin patří jejich vzácnost a omezené množství (kolik ještě zbývá?, kdy materiál dojde?). Do hry vstupují i politická rozhodnutí zemí, na jejichž území se surovina nachází. Kritičnost a série faktorů, které ovlivňují možnosti přístupu průmyslu rozvinutých zemí ke vzácným surovinám potřebných pro vyspělé technologie a zelenou ekonomiku přiměly v r. 2010 EK k zahájení Iniciativy k surovinám. K uvedeným příčinám se řadí i ekonomické, fyzické a geopolitické příčiny. V oblasti vody pak byla v r. 2010 zahájena Evropská technologická platforma (ETP) pro vodu a věnuje se udržitelné správě vody ze strany průmyslu. V r. 2011 pak zahájena ETP Waterborne z důvodu potřeby sofistikovaného přístupu ke všem aspektům prostředí moří a oceánů. V tomtéž roce byla vypracována Strategická výzkumná agenda pro fotovoltaiku. Od října 2009 pak funguje Poradní výbor pro výzkum evropské silniční přepravy. K výzvám vztahujícím se k megatrendům patří zelená energie, dokonalejší výrobní procesy, snížení emisí CO2, cloud computing, správa vody, růst asijského letectví atd. Patří sem i sociální a biosférické megatrendy. Ze sedmi současných vlajkových iniciativ se čtyři přímo vztahují k surovinám. Nulové defekty, nulová zpoždění, nulový odpad, nulové znečištění Gautam Maini, výkonný ředitel firmy Maini Precision Products Pvt. Ltd, Indie Představil tento rodinný podnik založený v r. 1973. V Indii panují těžké podmínky pro podnikání, např. nejsou k dispozici žádné půjčky. Firma v současnosti zajišťuje komplexní škálu inovativních precizních výrobků, např. i pro letectví, zpracování materiálů či elektrická vozidla (vytvořili nový model, do prodeje půjde za 3 měsíce, splňuje i všechny standardy pro prodej v Evropě). Klíčovými jsou pro ně kreativita a věrnost. Podnik dodržuje zásady nulové filozofie: výroba s nulovými závadami, nulové stížnosti, nulové kompromisy, nulové výmluvy, nulové ztráty. Je to jediná továrna v Indii, která dodržuje všechny parametry – proto i nulové znečištění. Mají solární zdroj elektřiny, i bez klimatizace mají o pět stupňů nižší teplotu než venku. Nesváří, pouze letují či lepí. Zisky se snaží používat i ve prospěch společnosti, např. realizují projekt Gramothan – pozvednutí venkova a snižování chudoby. (pozn. autorky: velmi působivé, evropské firmy se ještě musí hodně učit) Zasedání 8 Transformace zdrojů pro globální prosperitu (Kulatý stůl) předsedající: Richard McCormack, nakladatel/vydavatel, Manufacturing & Technology News, USA Dialog s vrcholnými manažery o klíčových otázkách a prioritách, které byly představeny na třech plenárních zasedání prvního dne WMF. Prozkoumány byly možnosti, kterými může výrobní sektor podpořit lepší a stabilnější ekonomiku, globální management strategických zdrojů a sociální udržitelnost. Účastníci kulatého stolu: • Pat Gouhin, ředitel, International Society for Automation (ISA), USA • Bruce Grey, výkonný ředitel, Advanced Manufacturing CRC, Austrálie
• Beat Hotz-Hart, člen Rady ETH, Science Domain and University of Zurich, Švýcarsko • Uwe Kubach, místopředseda, SAP AG, SAP Research • Rainer Zimmerman, vedoucí oddělení „Complex Systems and Advanced Computing“, Generální ředitelství EK pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) Závěry kulatého stolu: HDP není správným indikátorem, vše je hodně komplexní – mělo by se zjednodušovat všude, udržitelnost je na předním místě, nutné jsou národní strategie pro výrobní sektor, WMF poskytlo vhodnou příležitost pro vytvoření celosvětové sítě, na okraj WMF došlo k neformálnímu sdílení informací, jít směrem nulové filozofie. Poslední den (18. 10.) byla představena situace výrobního sektoru v oblasti Stuttgartu exkurzemi do podniků.
Závěr WMF Herbert Van Bose, ředitel průmyslových technologií, DG RTD – připomněl podporu předsedy EK, význam lidských zdrojů pro výrobní průmysl, finanční prostředí a interakce s průmyslem, podmínky žití a práce. Bob Kiggans, místopředseda Rady ředitelů ATI, USA – v listopadu přebírá předsednictví IMS, další WMF se bude konat ve Washingtonu D.C. v říjnu r. 2013. Konference ManuFuture 2013 se bude konat v průběhu litevského předsednictví v Radě EU ve dnech 6. - 8. října 2013 ve Vilniusu.
