Kancelář CZELO - Záznam z jednání Jméno:
Anna Vosečková
S kým: Název akce
Kulatý stůl JRC ke zvýšení podílu vysokých škol na výzkumu a inovacích
Datum:
11. 4. 2013
Kde:
budova Berlaymont
Zapsala
AV
Společné výzkumné středisko EK (JRC) zorganizovalo dne 11. dubna 2013 v Bruselu celodenní kulatý stůl pod názvem „How to increase the contribution of unversities to science and innovation“, jehož hlavním cílem bylo identifikovat osvědčené postupy a budoucí výzvy v oblasti provázání aktivit vysokých škol s přenosem technologií a inovací a zmapovat existující strategie a funkční modely. Účastnilo se na 100 zástupců sféry akademické, výzkumné i průmyslové, styčných kanceláří, členských států i regionálních orgánů a institucí EU. Zahájení: Vladimír Šucha, zástupce generálního ředitele JRC: VŠ jsou integrální součástí vzdělávání i výzkumu, a proto významným partnerem pro JRC. Záměrem je navázat užší vztahy s VŠ a lépe je začlenit do aktivit JRC. Jan Truszczynski, generální ředitel EK pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež: v příštím rámcovém programu H2020 – růst bude dosažen partnerstvími, nutné adekvátní podpůrné struktury, aby tato partnerství efektivně fungovala; současně provázat vzdělávání a výzkum; některé aktivity již běží desítky let – akce Marie Curie, některé jsou novější, jako je EIT; v r. 2011 byly zahájeny Znalostní aliance (Knowledge Alliances, KA), jejichž hlavním mottem jsou inovace, v současnosti běží 6 KA, v první výzvě bylo předloženo 90 návrhů, loňská výzva bude realizována až pod budoucím programem Erasmus pro všechny; prudce se navyšuje zájem průmyslu; k EIT – vznikl jako reakce na mezeru mezi nápady a jejich překlopení do výrobků a uvedení na trh, v rámci existujících 3 KICů vyzdvihl programy magisterské i doktorské; v rámci akcí Marie Sklodowska-Curie v H2020 budou pokračovat IAPP (IndustryAcademia Partnerships and Pathways) – čtyřleté PhD, polovinu strávit v podniku; výsledky nadcházejícího sedmiletého období musí být výrazně kvantitativně i kvalitativně lepší. Anne Glover, hlavní vědecká poradkyně předsedy EK Barrosa: někdy jsou VŠ trochu neviditelné v místě svého působení – nezapojují se do místních společenství; v inovacích EU pokulhává – nepřeklápí poznatky do výrobků a služeb; VŠ velmi často ustrnuly – ona sama studovala před 40 lety, ale téměř nic se na její VŠ nezměnilo – to je alarmující; na VŠ zřídka existují víceoborové katedry; nelze se úzce zaměřit pouze na vystudovaný obor a ztratit tak schopnost komunikovat s vědci z jiných oborů, toto je nutné ošetřovat ze strany VŠ v průběhu studia; takové přístupy již nicméně existují – nutné sdílet osvědčené praktiky a nástroje, komunikovat navzájem a důvěřovat si; VŠ by se měly více otevřít a být integrální součástí společenského prostředí a místní komunity, nutné provázat potřeby se schopnostmi. Dominique Ristori, generální ředitel JRC: evropské VŠ poskytují prvotřídní vzdělávání, nicméně v celosvětovém srovnání zaostávají; připomněl cíl, aby minimálně 40% populace ve věku do 30 40 let mělo terciární vzdělávání do r. 2020; VŠ musí realizovat nejen základní, ale i aplikovaný výzkum a inovace, nutné jsou proto konkrétní iniciativy – např. dosažen velký úspěch v kvantových technologiích, ale chybí krok směrem k inovacím.
Sekce I – Vytváření podmínek stimulujících vědy a inovace (ustavení správného prostředí) moderátor Kurt Deketelaere, generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU) – připomněl Sdělení k ERA z července 2012: přenos znalostí a technologií (KTT) je jedním z nejvýznamnějších témat; VŠ by měly stimulovat mobilitu akademiků mezi VŠ a podniky; LERU podepsala Memorandum o porozumění s EK s jasně definovanými závazky a koncem letošního roku podají EK zprávu, co vykonali; již vydali studii ke kancelářím pro KTT s řadou doporučení - VŠ by měly veřejně informovat o tom, co dělají v KT; členové LERU jsou zapojeni do všech 3 KICů, rovněž jsou přizváni jako pozorovatelé k TTO Circle (aktivita JRC). Tony Raven, výkonný ředitel Cambridge Enterprise: v současnosti existuje 19 vědeckých parků v okolí Cambridge; 1 500 společností je v místním klastru; minulý rok se v této oblasti snížila nezaměstnanost o 5 %; vytvořen dynamický ekosystém kolem univerzity - studie amerického MIT k nejúspěšnějším vytvořeným ekosystémům kolem VŠ a Cambridge obsadila 3. místo; čeho bychom se měli snažit docílit: vyřešení problémů, kterým v současnosti čelí společnost; dále hrají VŠ důležitou úlohu v přeměně společnosti – př. Google, Facebook, Skype; poptávka musí vycházet od podnikové sféry, nezačínat dodávkou od VŠ. Andrea Saltelli, vedoucí oddělení ekonometriky a aplikované statistiky, JRC Ispra: sledují různá hodnocení univerzit, SJTU 2005, porovnání ARWU a THES – srovnávají různé žebříčky, vytvářejí indikátory excelence ve výzkumu - (např. HICIT …..), dále např. provádějí hodnocení VŠ v regionálním měřítku (JRC s DG REGIO), v top 20 je Praha; dále vypracovali Summary Innovation Index 2010; spolupracují se Světovou bankou k mezigenerační mobilitě v přístupu k terciárnímu vzdělávání (86 zemí) – velké rozdíly napříč Evropou; obecně lze konstatovat, že vlády EU 27 konstantně snižují výdaje na vzdělávání během krize (údaje Eurostatu); za excelentní označil komparativní studii Švédska k poklesu výzkumu s mezinárodním dopadem v posledních 20 letech ve srovnání s DK, NL a CH – Akademirapport z prosince 2012. diskuse: společnost má problémy a VŠ má fakulty a katedry, ale aktivity se nepotkávají, proto je nutná multidisciplinarita; nevytvářet nepotřebné technologie; také nutný nový přístup ke znalostnímu trojúhelníku, podpora EIT a KICů, přestože vylepšení jsou nutná švédská studie je významná; základní výzkum je důležitý, nesmí být zlikvidován; inovace musí být integrální součástí výzkumu i výuky; jak docílit toho, aby se velké firmy napojily na VŠ navržena dvě řešení: hodně financí jde do výzkumu, ale pouze malé částky jdou na prověření toho, zda výzkum byl efektivní a vedl k něčemu smysluplnému; druhým řešením jsou otevřené inovace VŠ založené na vlastním výzkumu dotaz, zda nově zavedené evropské hodnocení VŠ (U-Multirank) bude mít nějaké dopady, zůstal bez reakce Sekce II: vyslyšení budoucích potřeb obchodního sektoru moderátor Tadeusz Luty, Vratislavská technologická univerzita, člen Rady guvernérů JRC Luc Hendrickx, ředitel politiky podnikání a vnějších vztahů, UEAPME: je nutné vyslyšet potřeby celé společnosti, jejíž součástí je i obchodní sektor včetně MSP; ty nemají finance na výzkum, takže v tomto ohledu nemůže nikdo (ani VŠ) od nich cokoliv očekávat; většina MSP realizuje inovace, které nejsou založené na VaV, ale na zdokonalování každodenních činností a
v průběhu výkonu – proto je vítaná široká definice inovací (ta ze strany EK toto splňuje); nároky na vzdělávání: MSP potřebují aby absolventi dostali vzdělávání v oblasti podnikání – management, finance atp.; chybí experti a technici, a přesto je vysoká nezaměstnanost, zvláště mezi mládeží; sdružení jako UEAPME jsou významnými prostředníky mezi VŠ a MSP; potřeby MSP v oblasti výzkumu – VŠ nejsou ochotné to dělat (často tomu brání i složité procedury na národní úrovni). Yves Poilane, ředitel Télécom Paris Tech a místopředseda Konference tzv. velkých škol (Conférence des Grandes Ecoles): jedná se o cca 200 škol; ve FR začali cca před 6 lety vytvářet klastry kompetence (přes půl miliardy euro ročně z veřejných zdrojů, ze soukromých zdrojů až dvakrát tolik); také vytvořeno několik nástrojů na podporu KTT (ještě pod Sarkozyho vládou), nyní jsou právě uváděny v praxi, např. TT Acceleration Societies; klastry kompetence např. u Paříže, v Grenoblu, atd., vytvářejí společenství ústavů a vysokých škol dle geografického hlediska, zakládat na VŠ společné katedry nebo laboratoře s účastí průmyslu; specifika Grand Ecoles: menší co do počtu studentů, velmi specializované a provádějí výzkum na vysoké úrovni (několik držitelů Nobelových cen jsou jejich absolventy); nutné zdokonalit přístup a práci s lidským kapitálem na VŠ; diverzifikace i v ohledu státní příslušnosti a skladbě studentů; stimulovat spolupráce budoucích inženýrů, designérů a manažerů na společných projektech. Jacques Lukasik, generální tajemník EUROCASE (Evropská rada Akadmeií aplikovaných věd, technologií a strojírenství): podepsali nedávno Memorandum o spolupráci s JRC; on sám má 18leté zkušenosti z VaV, poté přešel do podnikové sféry (LaFarge); inovace jsou klíčové pro průmyslovou konkurenceschopnost a průmyslový výzkum řeší zásadní vědecké otázky; připomněl význam ekonomické přidané hodnoty (EVA); v r. 2004 vytvořili vlastní síť (10 průmyslových a 22 akademických partnerů ze 13 evropských zemí) financovanou průmyslem. David Wilkinson, ředitel pro vědeckou politiku a vnější vztahy , JRC: požadavky na absolventy musí být odborné, manažerské a podnikatelské; TT z VŠ do průmyslu je nutností, ale nefunguje to; úlohu mají VŠ i ve výhledových studiích (foresight) – jak bude svět vypadat v budoucnosti; JRC nyní zkoumá, jak bude EU dále postupovat ve foresightu; napomáhat bude i Science and Industry Forum, které JRC založilo; v letošním roce plánují setkání k foresightu se zástupci vlád, na rok 2014 připravují konferenci k foresightu; pracují např. na studii k zabezpečení potravin v r. 2030 (společně s DG AGRI, ENVI, RTD a DEVCO) nebo k ekoprůmyslu (voda, kvalita vzduchu, odpady, obnovitelné energie, energetická účinnost); EU potřebuje vizi spolupráce VŠ s průmyslem, nutné výhledové strategie pro dovednosti, výzkum a TT; JRC tvorbu těchto vizí podpoří. diskuse: kdo identifikuje,co podniky potřebují od VŠ? jaké fórum, či platforma? nejlepší asi je toto realizovat na místní či regionální úrovni seskupit MSP dle zaměření a poté se jich ptát, využít k tomu sdružení a cechy, ale i místní samosprávu vhodná je také spolupráce VŠ s Obchodními či Hospodářskými komorami v regionech, organizovat večerní akce, aby se podniky mohly účastnit, na specifická témata k navázání spolupráce s VŠ, také realizovat miniforesighty (pro úzké přesně definované oblasti) MSP vznikají a zanikají, nutné přistupovat dle sektoru Sekce III: Spolupráce prostřednictvím vědeckých parků moderátor: Ioan Dumitrache, předseda Rumunské národní rady univerzit pro výzkum,
Ministerstvo školství, výzkumu a inovací (byl členem Rady guvernérů JRC): nutný nový typ společnosti, který bude schopen vyřešit nejpalčivější výzvy/hrozby Marc Schublin, ředitel Strategického rozvoje a politik EU v Evropském investičním fondu: EIF je finančním ústavem, který již podpořil přes milión MSP ve 30 různých zemích; finanční zdroje získává EIF od EIB, EK (CIP – 1 mld., RSI – 120 mil., Progress Microfinance – 200 mil.), národní a regionální fondy (Funds of Funds); v ČS mají zprostředkovatele i partnery; podporují komercializaci výzkumu a TT (využívají je více severské země a UK) – partnerství s výzkumem, založeno na inovativních hi tech, licencování IP, spin-out fondy; další nástroje jako jsou obchodní inkubátory jsou tradičnější a využívají je hlavně nové ČS; dálším nástrojem je EIF TT Transactions či KT Strategic Partnership (efektivní otevřená pracovní skupina, schůzky každé dva měsíce; 2 priority do budoucna: Proof-of-Concept Fund (European Investment Facility – nejedná se o dotační program) a Patentový fond (podporující trh IP); výzvy: najít správné protějšky provázané s VŠ, vysoká přidaná hodnota, vyrovnat se s poskytováním menších částek a především získat financování na období 2014 – 2020 (dedikovaný rozpočet na transfer technologií). Horst Hippler, předseda Konference německých rektorů: v Německu jsou inovace jsou součástí výuky, především na technických univerzitách, a samozřejmostí je profesor přednášející podnikání; je to výsledek německé Iniciativy; nesmí se zapomínat na lidský kapitál a mobilitu výzkumných pracovníků z univerzit do podnikové sféry; v DE neexistuje pouze akademická kariéra, ale každý musí povinně strávit 5-7 let v průmyslu než se zase může vrátit na univerzitu; seskupování v jednotlivých oblastech . např. Cáchy a okolí, nebo Mnichov a okolí, a tyto oblasti mezi sebou soupeří. Jari Lauronen, správní ředitel finského Vědeckého parku v Joensuu, člen Rady Mezinárodního sdružení vědeckých parků a areálů inovací (IASP): představil misi, cíle a aktivity IASP; první park vznikl cca před 50 lety; jsou velmi heterogenní, členy jsou vědecké a technologické parky při vysokých školách, výzkumných institucích, i regionálních rozvojových agenturách atd.; založeno 1984, v současnosti 371 členů (z toho 210 v Evropě) ze 69 zemí; cílem MSP je dělat obchod, a ne inovace; MSP potřebují podporu pro rozvoj, velké firmy ne, proto by různé podpůrné modely a nástroje měly být více zaměřeny na MSP; potřebujeme nové podniky, ne inovace; zdroje jsou omezené – čas, finance, know how, atd., MSP většinou nemají manažerské dovednosti – nejvíce času tráví řešením operativních otázek, rozhodování probíhá spontánně, ne na základě analýz; příklady aktivit vědeckých parků: tematické obchodní snídaně, tematické brainstormingy, roadshow, podpora rozvoje podnikání, přenosu znalostí a společné postupy vysokých škol a parků, proto by měly parky hrát významnější úlohu. Giancarlo Caratti, vedoucí oddělení duševního vlastnictví a transferu technologií, JRC: představil JRC (v současnosti již kolem 2 800 pracovníků), pak detailně k TTO Circle – Memorandum o porozumění podepsáno 19. 10. 2011 v Grenoblu, v současnosti zapojeno více než 130 tisíc lidí, mají 4 pracovní balíčky, jedním z cílů je vytvořit TT Financial Facility (ve spolupráci s EIF), nyní probíhá ex-ante hodnocení dopadů, k rozhodnutí by mělo dojít na podzim 2013; TT nebude fungovat sám od sebe, ale musí být aktivně podporován a vyžaduje nové finanční nástroje. diskuse: soustředit se spíše na mladé a rostoucí podniky než na MSP obecně nicméně nová pracovní místa vytvářejí většinou již déle fungující MSP, ne nové jak postupovat v oblastech, které jsou venkovské bez hustšího osídlení – jak vytvářet oblasti kompetence a klastry
prostředí kolem VŠ je velmi různorodé, nelze se soustředit pouze na spin-outs k úlohám VŠ patří především výuka (nutné však změnit kurikula) a dále přenos poznatků do soukromé sféry - proto nutné vytvářet klastry
Závěry: Dominique Ristori, generální ředitel JRC: 1. význam VŠ (40 % občanů EU do r. 2020 vysokoškolsky vzdělaných) 2. hodnotící žebříčky VŠ: musí se změnit postavení evropských VŠ 3. v zájmu VŠ je přeorientovat se na potřeby podniků (oboustranně prospěšná spolupráce) 4. využívat všechny dostupné nástroje k posílení dialogu mezi vědou a průmyslem 5. JRC zmapuje evropské univerzity v návaznosti na jejich specializaci (mapa) Edit Herczog, europoslankyně, členka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ve Výboru ITRE odpovídá za přípravu MFF, kapitolu 1. a), ve Výboru BUDG odpovídá za rozpočet na VaVaI): 1. zdrojem inovací je lidská síla, to se ovšem na evropské úrovni nezmiňuje, protože vzdělávání je v kompetenci ČS 2. zelené technologie vznikají v Evropě, ale zelená výroba ze 78 % probíhá v Asii, je nutné ji vrátit do Evropy 3. nutné zdokonalit správu znalostí – jak je zpeněžit a přeměnit v zisk 4. mnoho firem založených studenty v USA vznikly na studentských ubytovnách, ne přímo na VŠ 5. v Evropě je na 25 mil. MSP - jak rozpoznat ty s potenciálem pro růst a inovace 6. z krize nelze vyjít pouze úspornými opatřeními (tak jako se nezhubne pouze tím, že se přestane jíst), proto EP neschválil MFF, vyjednávání se vyvíjí pozitivně pro návrhy EP Webové odkazy: informace o akci http://ec.europa.eu/dgs/jrc/index.cfm?id=1410&obj_id=16580&dt_code=NWS&lang=en&ori=H PG některé z prezentací http://ec.europa.eu/dgs/jrc/index.cfm?id=1410&obj_id=4470&dt_code=EVN&lang=en
