Kancelář CZELO - Záznam jednání Jméno:
Soňa Jarošová
Datum:
S kým:
Pavlína Pancová Šimková, Klára Glittová
Kde:
22.-23. 6. 2015 EK Charlemagne building Alcide de Gasperi room
A new start for Europe: Opening up to an Zapsala: SJ ERA of innovation Ve dnech 22. až 23. června 2015 Evropská komise pořádala konferenci s názvem A new start for Europe: Opening up to an ERA of innovation. Název akce:
Videozáznam z konference je k dispozici ZDE. 22. 6. 2015 V úvodním proslovu nazvaném Opening up to an era of innovation evropský komisař pro vědu, výzkum a inovace Carlos Moedas definoval hlavní směřování Evropského výzkumného prostoru (ERA), tedy přechod od fyzické dimenze, budované v uplynulých 15 letech, k dimenzi digitální. V tomto ohledu označil tři výzvy: efektivnější komercializaci výsledků evropského výzkumu (research result to market), soustředění na špičkový výzkum (quantity to quality of output) a vědní diplomacii – globální váhu jednotného evropského výzkumu. V návaznosti na ně vytyčil tři priority: 1) Open Innovation: zahrnutí všech aktérů do procesu inovací, flexibilita dosud příliš zdlouhavého legislativního procesu rychlému vývoji technologií. 2) Open Science (OS): vytvoření inovačního ekosystému, v jehož středu jsou univerzity, přímo napojené na průmyslovou a podnikatelskou sféru a lidské zdroje. Zdůraznil zejména nutnost napojení na rizikový kapitál a snazší propojení financování vědy skrze strukturální fondy. Dalším předpokladem jsou otevřená data v rámci ERA (open data). 3) Openness to the world: ERA jako světový hráč globálních výzkumných partnerství, jakými je např. spolupráce s Čínou (EU-China summit on Innovation and Research cooperation area), severoatlantická spolupráce, partnerství PRIMA, iniciativy jako EuroMED atp. V další části se Thierry Van Der Pyl (DG Connect) a Jack Metthey (DG R&I) vyjadřovali k veřejné konzultaci na téma Science 2.0: science in transition, neboť pojem Open science vzešel právě z této konzultace. Otevřený přístup k informačním zdrojům (včetně vědeckých databází) pak tvoří průřezovou prioritu strategie jednotného digitálního trhu, která byla přijata 10. června. Důraz má být kladen na vývoj jednotné e-infrastruktury a cloudových technologií, zvětšení vědecké komunity, provázanost výzkumu s potřebami veřejnosti a rychlá reflexe společenských výzev. V neposlední řadě zazněla nutnost soustředit se na výzkum, jehož výsledky lze dále využívat (re-use of data), neboť podle magazínu Nature až 60 % výsledků nemá další využití. Na téma OS dále hovořil profesor Johannes Vogel, generální ředitel Přírodovědného muzea v Berlíně (Museum für Naturkunde Berlin) a profesor biodiverzity a veřejné vědy (Public Science) na Humboldtově univerzitě. Hovořil o způsobech zvyšování vědecké gramotnosti veřejnosti a o zapojení veřejnosti do inovačních procesů (bottom-up citizen science). Zároveň však zdůraznil, že
špičkový vědecký výzkum a koherentní politiku výzkumu je nutné vést pro společnost. Ve druhé části programu prvního dne paralelně proběhly tři panelové diskuse: Developping research infrastructures for open science V panelové diskuzi vystoupili: Sergio Bertolucci (CERN), Natalia Manola (University of Athens), Rolf Apweiler (EMBL – EBI), Peter Wittenburg (RDA Europe) a Alessandra Mileo (Insight Research Center). A. Mileo zdůraznila, že diskuze zaměřená na téma open data se musí také týkat vlastnictví dat jako takových, nutnosti jejich standardizovaného formátu a kodexu nakládání s daty. V tomto ohledu je důležitá horizontální komunikace. R. Apweiler poukázal, že je nutná standardizace především pro meta data a je nutné procesy strukturovat, současný stav je příliš fragmentovaný. Sdílená data mohou napomoci spolupráci napříč disciplínami. Např. v oblasti zdravotnictví hraje velkou roli ochrana osobních údajů a nutné vybalancovat tuto ochranu a využití získaných dat. S. Bertolucci považuje za velmi důležitou diskuzi o duševním vlastnictví a bezpečnosti dat. Data představují informace a znalosti. Je nutné ustavit vzájemnou důvěru mezi jednotlivými aktéry. N. Manola zdůraznila potřebu harmonizace infrastruktury a vytvoření bezpečného prostoru pro uložení dat, je také nutné diskutovat o nákladech na správu dat. Diskuze byla mimo jiné zaměřena na náklady na správu dat a infrastruktury. Jednou z možností je dedikace určitého procenta finančních prostředků z projektu na správu dat. Infrastruktura musí být přímo napojena na výzkum. Data management plány, které jsou součástí projektových návrh H2020, musí být realizovány a data by měla být strojově čitelná. Je důležité se zaměřit na dopad výsledků a duševní vlastnictví. Řízení nakládání s daty musí být transparentní a v rovnováze. Je třeba nejprve realizovat pilotní aktivity a poučit se z jejich výstupů a zároveň je nutné stavět na existující infrastruktuře. Creating incentives and removing barriers V panelové diskusi věnované vytváření stimulů a odstraňování překážek OS vystoupili zástupci univerzit a vydavatelství. Přítomní se vyjádřili k tomu, které překážky považují za nejvýznamnější, kde vidí jejich řešení a co by doporučili legislativním orgánům: Kurt Deketelaere (LERU) zdůraznil tři hlavní výzvy: potřebu kvalitních výsledků a hodnocení, vytvoření legálního rámce a zvyšování povědomí. James Wilsdon (University of Essex) upozorňuje na propojení mezi technickým přístupem a hodnotami. Otázkou je jak můžeme změřit či vyhodnotit výzkum. Catriona Maccallum (PLOS) kritizovala zejména systém odměn, kdy výzkumníci a vydavatelé za sdílení svých informací nedostávají žádnou odměnu. Údaje by měly být součástí článků. Eva Mendez (Universidad Carlos III de Madrid) považuje za nejdůležitější vysvětlit veřejnosti koncept OS, výzkumníci by měli být proškoleni, data z veřejných výzkumů musí být opakovaně použitelná. Wim Van der Stehl (Springer) považuje trh pro otevřenou vědu za malý a proto v nich komerční společnosti nevidí zisk. Doporučení a řešení: Všichni přítomní se shodli na potřebě jednotné metriky. Vědecká obec by měla být proškolena
o fungování OS. LERU dává za příklad své vypracovávání map pro open access publikace. Podle řečníků je nezbytný společný postup členských států, jednotné standardy a metody. Rovněž musí dojít k vytvoření platné legislativy a zvolení vhodného pravidelného financování. V panelové diskusi nazvané Open science and society vystoupili zástupci výzkumných institucí z Belgie, Dánska, Německa a Nizozemí. Bernard Van der Meulen (Rathenau Institute) označil jako největší současné výzvy pro OS: příliš silný tlak na individuální zisk, riziko utilitárního užívání otevřených dat v samotném výzkumu, (umožňují nalézt pozitivní korelaci k dílčím výzkumům pouze za účelem publikování vědeckých článků) a s tím související nutnost výchovy výzkumníků, komplexitu informačních kanálů, či zapojení veřejnosti a získávání její důvěry. Marian Deblonde (VITO, Flemish Institute for Technological Research) upozorňovala na skutečnost, že koncept OS nesmíme omezovat jen na přístup k informacím, jedná se rovněž o vyvolání debaty o účelu vědeckého bádání a s ním související dotační a řídící strategie: ty dnes fungují výlučně na principu top-down. Dále zmínila klíčovou problematiku vlastnictví dat využívaných v OS. Klaus Tochtermann (Leibnitz Association) upozornil, že proces vytváření OS je již zahájen, zaostává legislativa a řízení. Vědecké komunity EU např. již nyní žádají pro využívání shromažďování dat (data storage) kapacity v USA, což je pro EU nelichotivé. Tyto kapacity a jejich infrastruktury jsou přitom klíčové: shromažďování dat je účelné pouze tehdy, je-li jako infrastruktura využitelná, tj. jednotná a přehledná tak, aby kvantita komunikačních kanálů nebyla na úkor kvality výzkumu. Nutné je dále uchopit samotnou službu shromažďování dat (collecting data), která ovlivňuje otázku vlastnictví dat. Tochtermann dále hovořil o nutnosti vytvoření prostoru pro výzkumné aktivity občanů a rozšíření jejich přístupu k dotačním mechanismům, např. propojením croudfundingových protálů a evropských dotačních agentur. Za problém označil fragmentaci: to, co funguje na úrovni menších celků (např. digitalizace vědeckých zdrojů uvnitř Leibnitz Research Allinace sdružující 40 subjektů), nefunguje na celoevropské úrovni, což snižuje efektivitu OS. Alan Irwin (Copenhagen Business School) zdůraznil, že otevřenost je spojená nádoba s demokracií a OS podmiňuje otevřenou společnost. Označil za kámen úrazu evropské vědy to, že postrádá jasnou dlouhodobou vizi. Otevřenost také znamená nové nasměrování. V závěrečném proslovu načrtl generální ředitel pro výzkum a inovace Robert-Jan Smits politický program pro OS v Evropě (Towards a european open science agenda), jemuž vyjádřili podporu ministři členských států na zasedání rady pro konkurenceschopnost ve dnech 28. a 29. května. Prozatímní program stojí na třech pilířích: 1. Vytváření stimulů a odstraňování překážek OS 2. Rozvoj a harmonizace stávajících výzkumných a vědeckých infrastruktur, využití nových technologií (např. European Open Science Cloud) Zpřístupnit a otevřít vědu veřejnosti za účelem přímějšího řešení společenských výzev 23/06/15 Druhý den konference byl věnován budoucím krokům pro vytvoření nové ERA of Innovation. Komisař Jyrki Katainen pronesl úvodní řeč na téma A world-class R&I ecosystem for Europe. Dále proběhla panelová diskuse s názvem Towards an ERA of Innovation, zaměřená na vylepšení
rámcových podmínek pro vědu a výzkum. Vystoupili na ní zástupci univerzit (Manchester, Maastricht), zástupkyně EARTO (European Association of Research and Technology Organisations), a političtí činitelé (EP, býv. premiér Finska). V příspěvku s názvem Boosting excellence in Europe shrnula lotyšská ministryně pro školství a vědu Marite Seile priority právě končícího lotyšského předsednictví ve vědě a výzkumu, tedy především příprava na OS prostřednictvím propojení stávajících infrastruktur, optimálního využití veřejných financí a navázání financování vědy na investiční programy a strukturální fondy. Z následných panelových diskusí informujeme o panelu Modern skills for the modern researcher na níž vystoupili zástupci univerzit, technologických výzkumných pracovišť a evropských sdružení vysokých škol a technologických organizací. Společným tématem byly tzv. Soft skills, PhD studentů, inspirace u partnerů v Asii a v severní Americe při podpoře vyšší míry podnikavosti ve studijních programech a s tím související změna hodnocení studentů a jejich výzkumné práce. Hugo Horta (University of Hong Kong) označil za hlavní překážku evropské vědy antikreativní akademickou reprodukci, která evropské akademiky oddaluje od reálného světa. Pochválil praxi rozšířenou na portugalských univerzitách, kde jsou PhD studenti podporováni v publikování během doktorského studia, čímž se urychluje jejich zapojování do soukromé sféry a zároveň se zvyšuje prestiž univerzity. Jako následováníhodný příklad ze své domovské univerzity uvedl zajištění vedoucích a oponentů PhD disertací zvenčí, což bývá na evropských univerzitách těžké prosadit. Paul Jankowitsch (TU Wien) hovořil o nutnosti definovat soft skills, aby bylo možné institucionalizovat jejich podporu. Poznamenal, že zaměstnavatelé (průmyslové podniky) od nových rekrutů z řad absolventů očekávají větší míru nezávislosti, tedy vlastnost, kterou akademické vzdělání rozvíjí jen minimálně. Profesor Ernst Schmachtenberg (CESAER) poukázal na naivitu na straně studentů při výběru PhD programů, které nenabízejí uplatnění v reálné ekonomice. Přínosný byl v tomto ohledu vnější pohled, kterým přispěl profesor Alfred Huan, výkonný ředitel singapurské Agency for Science, Technology and Research Graduate Academy (A*Star GA), sdružující 4400 výzkumných pracovníků z celého světa. Tato instituce se dlouhodobě zaměřuje na součinnost akademické a podnikatelsko-průmyslové sféry, identifikace stávajících a budoucích potřeb průmyslu a podpora výzkumu v těchto konkrétních oblastech. Huan zdůraznil, že oproti Evropě je v Singapuru zakořeněna orientace společnosti na perspektivní obory (medicína, finance atp.). Napříč obory je pak důraz kladen na výuku vedení týmů a projektového řízení. Carlos Härtel, předseda asociace EIRMA (European Industrial Research Management Association) a vedoucí manažer GE Global Research Europe, zdůraznil propast mezi chápáním úspěchu v průmyslu, kde je úspěch (úspěch produktu) výsledkem kolektivního úsilí, a v akademickém prostředí, kde má úspěch povahu individuálních výsledků. Akademické prostředí by se mělo soustředit na produkci absolventů schopných vytvářet fungující týmy. Poukázal také na evropskou neochotu riskovat, zisk je však přirozenou součástí inovací. Mark Ferguson (Science Foundation Ireland, SFI), navrhl inspirovat se americkým systémem NSF (National Science Foundation) a tzv Innovation Corps Team Programmes (I-Corps), stavícím na přejímání nápadů z tržního prostředí. Další příklad vidí v rozšíření praxe Fondu pro výzkum britského NHS, zaměřeného na zlepšení životních podmínek pacientů, a ve kterém jsou hodnotiteli právě cíloví pacienti.
Další dva panely byly věnovány otázkám integrity a genderové rovnosti ve vědeckém výzkumu a dále snaze o překonání fragmentace evropského výzkumného prostoru. Na závěr dopoledního programu proběhl slavnostní podpis společného prohlášení (Joint statement) mezi Evropskou komisí a zúčastněnými stranami: LERU (League of European Research Universities), EARTO (European Association of Research and Technology Organisations), CASEAR (Conference of European Schools for Advanced Engineering Education and Research), EUA (European University Association) a Science Europe. V odpolední části proběhly dvě tematické debaty o novém přístupu k inovacím. První se týkala zohlednění občanských inovací (Opening up europe to citizen innovation). Vystoupili na ní profesor ekonomie Eric Von Hippel (MIT) a profesor Pedro Oliveira (CatólicaLisbon School of Business and Economics). Eric von Hippel, světový odborník na tzv. user-led innovation (inovaci prováděnou uživateli) na konkrétních příkladech demonstroval svůj model, který je postaven na přehlíženém inovačním potenciálu uživatelů: produkce uživatelských inovací přesahuje produkci vědeckých inovací v poměru 100:1. Uživatelé jsou ve své práci motivováni vlastním využitím, nikoli vidinou zisku. V případě lékařství a péče o pacienty se často jedná o mimořádné vynálezy. Jejich produkty nejsou chráněné ani patentované. Přitom však v mnoha případech prototypy přebírají průmysloví výrobci, kteří získali patent při komercializaci. Jedná se jak o jednoduché designové inovace – tímto způsobem vzniklo např. terénní (horské) kolo – až po technicky vyspělé vynálezy, jakými je umělá slinivka pro diabetiky, či robotické protézy končetin, tisknuté pomocí 3D tiskáren. Prof. Von Hippel dlouhodobě volá po legislativní podpoře tohoto plodného alternativního inovačního systému, zahrnutí do statistik a šíření informací – tedy položkám, které bývají pro jednotlivé občanské inovátory nedostupné. Navrhuje uplatnit model uhlíkového trhu, tedy ze stávajících nedostatků vytvořit přednosti. Pedro Oliveira představil platformu inovací v oblasti zdravotnické péče Patient Innovation, která si od svého založení v roce 2013 vydobyla celosvětové uznání a podporu nejen sdružení pacientů z desítek zemí, ale také firem a nadnárodních organizací (OSN). Jejím posláním je usnadnit šíření občanských inovací v oblasti kvality života pacientů, což se pozitivně odráží i na kvalitě práce a života poskytovatelů zdravotnické péče. Jedná se o nevyužitý potenciál, pokud nejsou tyto inovace šířeny (často o nich neví ani ošetřující lékař), nejsou dále využívány a vyvíjeny. Příkladné uchopení inovací však zachraňuje životy, jak ukazuje mezi jinými příklad britského pacienta, inženýra Tala Golesworthyho trpícího Marfanovým syndromem, který v roce 2004 vynalezl vlastní implantát (personalized external aortic root), jímž zachránil život nejen sobě, ale díky převzetí jeho vynálezu i dalším 56 pacientům. Platforma nyní usiluje o vybudování akcelerátoru inovací ve zdravotnictví (Health Innovation accelerator), uznání autorit, odstranění administrativních a legislativních bariér a podporu veřejných činitelů při šíření těchto vědeckých poznatků. V závěrečné panelové diskusi s názvem Boosting growth through innovation se řečníci shodli na prioritách evropské politiky v oblasti inovací pro ekonomický růst: Simon Hamilton (ministr
zdravotnictví Severního Irska) zdůraznil nutnost využití inovačního potenciálu občanů, Gaelle Hotellier (vedoucí oddělení FCH v Siemens AG Process Industries and Drivers) upozornila na permanentní zpoždění legislativy oproti inovacím a nutnost větší flexibility legislativy tak, aby se přizpůsobovala vývoji a ne naopak, Dorte Hoppner (European Private Equity and Venture Capital Association), hovořila o lepším využití rizikového kapitálu v oblasti inovací (např. průlomová švédská firma Spotify musela hledat investory v USA a na Blízkém východě), ale také o nutnosti změnit myšlení tak, aby neúspěch či bankrot byl vnímán jako příležitost nového začátku, ne jako celoživotní tragedie. Inovativní financování jako je Crowdfunding, či firmy venture capital odhalují a evaluují nejlepší firmy a šampionů zítřka daleko efektivněji, nežli státní orgány a politici. Delphine Manceau (profesorka na pařížské pobočce ESCP Europe) poukázala na neblahý dopad ještě stále velice fragmentovaného jednotného trhu na MSP, především na start-upové podniky, a tedy na nutnost dokončit jeho sjednocení, a Jan-Eric Sundgren (senior vice president ve Volvo Group) poznamenal, že EU příliš vehementně prosazuje evropský „ideál“ rovnoměrně rozprostřít investice a dotace, naopak podpora nejlepších není dostatečně evropskou myšlenkou. Regulace by měla zajistit, že prostředky půjdou tam, kde budou nejlépe využité, nikoliv že se naplní kvóty.
