Kancelář CZELO - Záznam jednání Jméno:
Irena Křemenová
Datum:
20.–21. listopadu 2012
S kým:
Kateřina Slavíková
Kde:
Hotel Metropole, Brussels
Název akce
New Skills for a European Bioeconomy
Zapsal
IK, KS
Konference Nové schopnosti pro evropskou bioekonomiku (New Skills for a European Bioeconomy), pořádaná Evropskou komisí, se konala ve dnech 20.–21. listopadu 2012 v Bruselu. Cílem konference bylo identifikovat nové schopnosti nezbytné pro přechod k bioekonomice a způsoby, jak tyto dovednosti a znalosti získat. Rovněž se konference zaměřovala na to, jak nové schopnosti, know-how, kompetence a kapacity vytvořené vědeckou obcí využít v praxi tak, aby nastartovaly potřebné změny a pomáhaly rozvíjet nové modely pro budoucí bioekonomické sektory. Zahajovací řeči se ujal Rudolf Strohmeier (DG pro výzkum a inovace), který zdůraznil potřebu inovací pro udržitelný růst a konkurenceschopnost Evropy. Zásadní jsou v tomto ohledu investice do výzkumu a vývoje, ale i rozvoje znalostí a schopností. Právě schopnosti použitelné v oblasti bioekonomiky musí být zkvalitněny a rozšířeny (např. nové vzdělávací programy, které by byly průřezové mezi obory KBBE). Je nutné zajistit, aby byly uspokojovány požadavky zaměstnavatelů a získané schopnosti absolventů odpovídaly těm požadovaným. Sekce 1: Building the Bioeconomy: Skills Challenge (Budování bioekonomiky: výzva schopností) Ve své prezentaci se Ken Guy (OECD) věnoval vymezení pojmu „bioekonomika“. OECD vidí bioekonomiku jako aplikaci biotechnologií do primární produkce. Nicméně definice tohoto termínu se v USA, Kanadě i EU různí. Podle Guye je potřeba strategický a integrovaný přístup k rozvoji schopností pro bioekonomiku. Upozornil, že vzhledem k rychlosti změn je téměř nevyhnutelná tzv. skills gap (nabídka schopností neuspokojuje poptávku). K jejímu zmírnění je nutné přesně identifikovat potřeby biosektorů. Sekce 2: Aligning Science and Innovation with Global Challenges and Bioeconomy Needs: Skills for Scientists (Věda a inovace vyrovnávající se s globálními výzvami a potřebami bioekonomiky: schopnosti pro vědce) Ulrich Schurr (Bioeconomy Science Center Jülich) hovořil o integrované bioekonomice. Je nutné optimalizovat vědeckou základnu, neboť disponujeme omezeným půdním fondem. Dále musí být bioekonomika integrována s ekonomikou (zajištění efektivního využívání energie a zdrojů, konkurenceschopnost, tržní orientace) a se společností (diverzifikace produktů, přijetí bioekonomických principů společností a zákazníky). Josef Glössl (Austrian Association of Molecular Life Sciences and Biotechnology, BOKU univerzita ve Vídni) hovořil o velkém potenciálu bioekonomiky v Podunají (na 3 mil. studentů). Jako příklad spolupráce uvedl ICA Regional Network for Central and South Eastern Europe, v jejímž rámci existuje „Danube Master“ – společná struktura magisterského studijního programu
věnovaného udržitelnému rozvoji. V rámci ICA probíhají i pravidelné rektorské konference (příští se koná v Praze – listopad 2012). Glössl také představil CDR (Centre for Development Research at BOKU University). Rob Henderson (BioTalent Canada) představil kanadský pohled na dané téma. Až 80 % podniků v bioekonomice v Kanadě jsou MSP. Ty čelí omezeným možnostem rozvoje potřebných schopností a snižující se vládní podpoře. Henderson zmínil důležitost průmyslových partnerství a potřebu toho, aby absolventi univerzit nebyli jen vědci, ale rovněž podnikateli, kteří budou umět výsledky svých aktivit propagovat a zkomercializovat. Henderson upozornil na skills gap a obecnou nepřipravenost absolventů pro budoucí povolání, na regulační dichotomii (bioekonomika je vysoce regulovanou oblastí, ale profese v jejím rámci regulované nejsou) a na nedostatky expertíz v oblasti HR. Více na www.biotalent.ca. Eva Johansson (Swedish University of Agricultural Sciences) představila zejména programy své univerzity dotýkající se bioekonomiky a zdůraznila potřebu „myšlení více zaměřeného na spolupráci“. Sekce 3: Growing Business on New Knowledge and Skills in Bioeconomy: Industry Needs (Narůstající obchod s novými znalostmi a schopnostmi v bioekonomice: potřeby průmyslu) Gernot Klotz (European Chemical Industry Council, platforma SusChem) upozornil, že Evropa má stejné množství patentů jako např. USA, ale chybí jí jejich praktické využití – technologie. Dále Klotz představil studii „Skills for Innovation: Industry Needs“ a jako klíč k inovacím označil vědeckou interdisciplinaritu. Zdůraznil, že v Evropě chybí intenzivní spojení mezi průmyslem a sférou vyššího vzdělání, trojúhelník výzkum–vzdělání–průmysl není kompletní. Ton Bisseling (Wageningen University, Nizozemí; EPSO) se věnoval problematice motivace studentů pro vstup do oblasti bioekonomiky a dále procesu výběru těch nejlepších studentů pro tento obor. Giorgio Rosso Cicogna (Central European Initiative) představil Central European Initiative (CEI), jež je mezivládní platformou a čítá osmnáct členů. Jejím cílem je regionální kooperace pro evropskou integraci a navazování spolupráce mezi makroregiony. Hlavním tématem CEI je energetika, v tomto ohledu jsou pro země CEI velmi atraktivní biopaliva. Důsledkům přechodu na biopaliva se věnuje „Bloomberg Report“, který si CEI nechala zpracovat. Kare Riis Nielsen (Novozymes, Dánsko) si pod pojmem bioekonomika představuje přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a od ropných rafinérií k biorafinériím. Upozornil, že Evropa disponuje dostatečným množstvím biomasy, která by jí ve finále umožnila být energeticky soběstačnou. I Nielsen zmínil rozdíl mezi množstvím evropských patentů a jejich využitím v praxi. Podle něj je nutná také koordinace a koherence politik a přesvědčení klientů (uživatelů technologií – producentů) a koncových spotřebitelů produktů. Ocenil také fungování PPPs. Achim Marx (Evonik Industries AG, Německo) hovořil o potřebě nahlížet na bioekonomiku holisticky, vyjasnit, čím přesně se chceme zabývat a soustředit pozornost nejen na biomasu, ale i na další obnovitelné zdroje. Zdůraznil i potřebu být vždy zcela konkrétní a vyměňovat si názory a zkušenosti celosvětově. Sekce 4: Inclusion of Primary Producers in the Knowledge Loop (Zahrnutí primárních
producentů do znalostní „smyčky“) Pekka Pesonen (COPA-COGECA) zdůraznil důležitou roli zemědělského sektoru a lesnictví v procesu snižování závislosti na tradičních zdrojích energie. S ohledem na snižování zemědělské produktivity v EU ocenil funkci PPPs (Public-Private Partnerships). Uvedl, že COPA-COGECA podporuje jednotný evropský patent. Davide Viaggi (University of Bologna, Itálie) představil některé konkrétní příklady aplikace biotechnologií a prezentoval několik poučení, která z těchto případových studií vzešla: důležitost konzistence na ose informace-schopnosti-podněty, stavět na podnikání, zajištění konzistence právního systému, využívat vytvořené expertízy. Lorenz Kock (projekt Pro Grass, Německo) se věnoval tématu udržitelnosti zemědělství. Zmínil problematiku stárnoucí populace zaměstnané v zemědělském sektoru a důležitost přístupu k informacím. Doporučil pozměnit a aktualizovat obsah některých vysokoškolských studijních programů a dát více příležitostí k projevu mladým profesionálům. Codrin Paveliuc-Olariu (Gembloux AgroBioTech Belgie; Young Professionals in Local Development, Rumunsko) doporučil produkci založenou na skladovatelné bioenergii a zdůraznil důležitost komunitního lokálního rozvoje a užitečnost mobilních zařízení. Maurice Boland (UCD-Teagasc Agriculture Partnership, Irsko) se věnoval zahrnutí primárních producentů do znalostní smyčky bioekonomiky. Zmínil, že farmáři budou potřebovat přístup k relevantním informacím v reálném čase. Dále bude nutné, aby primární producenti byli schopní využívat nové technologie co nejefektivněji. Mělo by se navýšit využívání senzorových technologií a zefektivnit užívání webových stránek. Pozornost by se měla upnout i na genetický výzkum dobytka, na zdraví a welfare zvířat a resistenci rostlin vůči chorobám. Zásadní bude i schopnost poskytovat a absorbovat nové znalosti. Sekce 5: How to Improve Academia/Industry Dialogue? (Jak zlepšit dialog mezi akademickou sférou a průmyslem?) Christian Jourquin (Solvay Group, Belgie) upozornil na to, že Evropa je bohatá jen na jediný zdroj, a to znalosti. Právě s nimi je nutné pracovat a efektivně je využívat. V dnešní době se snižují bariéry mezi jednotlivými disciplínami, komplexita problémů však narůstá. Narůstá také specializace vzdělání, nicméně spolu s tím se zvyšuje riziko, že nabyté znalosti budou rychle zastaralé. K odstranění tohoto problému je nutné posílit spolupráci mezi průmyslem a akademickou sférou (horizontální integrace). Dále je důležité, aby byl zachován „nepřerušený řetězec znalostí“ – od výučních programů až po špičkové univerzity (vertikální integrace). Jourquin hovořil i o integraci zkušenostní, díky níž dochází k zužitkování a kapitalizaci znalostí. Zdůraznil potřebu sdílených projektů a partnerství obecně. Katrien Maes (League of European Research Universities (LERU), Belgie) představila organizaci LERU a dále se věnovala tématu profesního rozvoje. Takový rozvoj nelze uskutečnit bez sebehodnocení, speciálních kurzů zaměřených na jednotlivé schopnosti a dalších kariéru rozvíjejících aktivit. V současnosti je poptávka po internacionalitě, intersektoralitě a interdisciplinaritě. Maes také zmínila možnosti poskytované EU – např. ERA, H2020, EIT/KICs, JTIs… Zkritizovala ale jejich fragmentaci a doporučila zaměřit se na hledání synergií mezi nimi. Mark Van Waes (Bio Base Europe Training Center, Nizozemí) představil školící centrum Bio Base
Europe, jež je řízeno podniky. Centrum se soustředí na výcvik běžných zaměstnanců, ne výzkumných pracovníků, a snaží se zaujmout zejména mladé lidi. Manuel Pérez-Alonso (Bioval, Španělsko) představil instituci Bioval, která má 60 členů. Upozornil také na roli Španělské asociace podnikatelů ve vědě a technologiích (The Spanish Association of Entrepreneurs in Science and Technology). Sekce 6: How to Foster Development of Necessary Skills: Gearing up Education and Training for the Bioeconomy (Jak podpořit rozvoj nezbytných schopností: urychlení vzdělávání a školení pro bioekonomiku) David Castle (University of Edinburgh, Spojené království) představil nový magisterský studijní program své univerzity, který byl vytvořen podle požadavků zaměstnavatelů. Tento tzv. BIG (Management of Bioeconomy, Innovation and Governance, Řízení bioekonomiky, inovací a dozoru) byl spuštěn letos, ale i přesto byl Castle schopen již nyní identifikovat některé nedostatky, výzvy, ale i úspěchy. Antonio Ranieri (European Centre for the Development of Vocational Training – CEDEFOP) se věnoval tzv. skills mismatch (schopnosti absolventů/ žadatelů o práci neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů). Tapani Pöykkö (University of Applied Science, Finsko) představila magisterský studijní program své univerzity spojený s bioekonomikou. Talat Ciftci (Bahcesehir University, Turecko) představil hlavní bioekonomické výzvy v Turecku: sektorální hodnocení bioekonomického potenciálu, odhad a zužitkování bioekonomických zdrojů, návrh udržitelného a moderního způsobu života, odhad budoucích potřebných schopností, elearningové programy, vytvoření povědomí o bioekonomice ve společnosti, vyškolení vedoucích pracovníků, zvážení, zda by měla být bioekonomika samostatným studijním programem. Cristina Silva (TRACKFAST; Catholic University of Portugal) představila organizaci TRACKFAST a její cíle a webové stránky www.foodgalaxy.org a www.foodcareers.eu. Sekce 7: The Challenge of Skills in the Bioeconomy: Active Role for Policies („Schopnostní výzva“ v bioekonomice: aktivní role politik) Pascal Bergeret (Ministry of Food, Agriculture and Fisheries, Francie) zmínil evropské iniciativy zabývající se či dotýkající se bioekonomiky. Představil národní plány (National Plans) Francie v této oblasti, dále „smíšené technologické jednotky“ (Mixed Technological Units), „skupiny pro zemědělství“ (Networks in Agriculture) a záměr nějakým způsobem integrovat klastry a KICs. Francesco Lescai (University College London; European Federation of Biotechnology) zdůraznil, že je nutné lépe koordinovat různé iniciativy (jak v obecné rovině, tak na úrovni Evropské komise), dále stimulovat nové, hybridní vzdělávací rámce, zkvalitnit evropské rámce pro mobilitu a podporovat nové mladé profesionály tím, že jim EU pomůže zajistit budoucí uplatnění. Dále Lescai naléhal na aplikaci evropských průmyslových doktorátů (European Industrial Doctorates). Zmínil také, že i rámcový program H2020 nabízí některé programy zaměřené na mladé profesionály z oblasti bioekonomiky. Obecně je třeba přehodnotit tradiční bariéry, zvýhodnit inovátory a zajistit inkluzivní koordinaci politik.
Luca Polizzi (Scotland House) uvedl, že ve Skotsku zatím diskuze o bioekonomice jako celku neprobíhá, nýbrž funguje několik iniciativ. Diskuze probíhají podle Polizziho hlavně ve třech oblastech – sektor biotechnologií (vědy o živé přírodě), sektor obnovitelných zdrojů a potraviny a nápoje. Erja Ämmälahti (Tekes) představila finskou agenturu pro technologie a inovace Tekes a dále upozornila, že existuje více pojetí bioekonomiky. Pro své potřeby si Tekes vytvořil vlastní koncept, který zahrnuje obnovitelné zdroje, jež vedou k udržitelnosti a „bio-based“ produktům, a postuhlíkovou éru. Nezbytná je ovšem poptávka po těchto procesech a produktech a také systémový přístup. Ve výsledku pak vzniknou nové znalosti, nové obchodní modely a nové obchodní příležitosti. Potřebné jsou podle Ämmälahti také koherentní politické nástroje. Ocenila také význam mobility. Podporována by měla být nejen studentská mobilita, ale i profesorská, neboť díky ní se znalosti a ideje šíří nejvíce. Závěrečná sekce Patricia Reilly (kabinet evropské komisařky Geoghegan-Quinn – výzkum, inovace, věda) několika slovy celou konferenci shrnula. Základem je podle ní kvalita lidského kapitálu, nezbytné jsou i komunikační dovednosti, aby mohla být partnerství dále rozvíjena. Zmínila i důležitost sociálních a humanitních věd, které mají výsledky budoucího vývoje zasadit do etického a právního rámce. Richard Howell (Ministry of Agriculture, Food and Marine, Irsko) také několika větami shrnul konferenci a přidal několik informací o bioekonomice v Irsku. Zmínil iniciativy Green Economy Strategy, Action Plan for Jobs 2012, Food Harvest 2020, Harnessing Our Ocean Wealth či AgriFood Graduate Development Programme. Představil také projekt NutraMare a Irské technologické centrum pro biorafinérie a bioenergii. Na závěr pozval účastníky na konferenci k bioekonomice, která se uskuteční 14. – 15. února 2013.
