Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v České republice

Masarykova Univerzita Fakulta sociálních studií

Historie, současnost a perspektivy Fair trade v Evropě a jeho možnosti v České republice

Luděk Štěrba Vedoucí práce: RNDr. Naďa Johanisová

Msida 2004

Motto: Každá obchodní transakce je úkolem k tomu, aby z ní obě strany vyšly spravedlivě.1 Adam Smith, Teorie mravních citů (1759)

1

Every business transaction is a challenge to see that both parties come out fairly. Adam Smith, The Theory of Moral Sentiments.

2

PODĚKOVÁNÍ: Mé velké díky patří na prvním místě Nadi Johanisové za vedení, četná upozornění na literaturu a problémy a cenné rady pro psaní této práce; za možnost praxe ve Fair trade organizaci děkuji Evropské Unii a jejímu programu Leonardo da Vinci, jmenovitě pak Věře Honzíkové ze zahraničního oddělení MU za cennou pomoc při organizaci praxe. Veliké poděkování za přínosnou praxi, cenné zkušenosti, praktické rady, informace, maximální otevřenost, pomoc a výborné přijetí náleží maltskému družstvu Koperattiva Kummerċ Ġust a všem jeho členům a spolupracovníkům, především pak jeho vedoucí Nathalii Grima, Adrianovi Grima, Vinceovi a Lillian Caruana, Karstenovi Xuereb a Sině Pisani. Poděkování si zaslouží též následující lidé, kteří mi pomohli: Stacey Ebejer, Roderick Agius, William Azzopardi, William Grech, Michael Gatt, James Farrugia, John Axiak, Jaime Viloria, Marie Claire Abdilla, Manwel Fenech, Joseph Fenech, Kevin Attard, Isabelle Bonnici, Mark Abela, Antoinette Briffa-Psaila, Ann Bugeja, Charles a Marie Galea, Lana Turner, Marie Therese Galea, Georgina Abela, Robert Borg, Pauline Abela a Christine Fenech. Velké poděkování náleží též spolupracujícím nevládním organizacím Grupp għat-Tielet Dinja, Inizjamed, Kopin, MOVE! a Moviment Graffiti. Za možnost začít s Fair trade prakticky v ČR, podporu a spolupráci i cenné informace děkuji Šárce Špačkové; Yvonně Gaillyové a ZO ČSOP Veronica; Martině Holcové; Michalu Jordánovi; Kláře Dvořákové; Jiřímu Peškovi; Petrovi Kulíškovi a INEXU SDA; Luboru Kysučanovi a všem dalším Fair trade nakloněným přednášejícím a studentům Humanitní environmentalistiky; Janě Sobotkové; Michalu Rezkovi, Zdeňkovi Hrubému a FSC ČR; Dagmar Smolíkové a Hnutí Duha; Petře Kocourkové; Jiřímu Silnému¸ Evě Knappové, Tomáši Tožičkovi a Ekumenické Akademii Praha; Věře Lukášové a o.p.s. Jeden svět; Maxovi Jensenovi a o.s.Permalot Za mnohé cenné informace, literaturu a další pomoc nezištně poskytnutou děkuji Katrin Prőll a projektu Trialog rakouské organizace Horizont 3000; Lucovi Palagi, Gianlucovi Bozzia, Danilovi Tucconi a CTM Altromercato; Paolovi Bravi; Marlike Kocken a EFTA; Monice Berresheim-Kleinke a FLO International; Julii Smith a Traidcraft; Fairtrade Foundation UK; Juanitě Fox a Ten Thousand Villages; Leonu Lenhartovi a Fairtrade Austria; Brittě Coy a NEWS!; Liz Parker a Bananalink; Janě Slovákové a o.s.Fairtrade Slovakia; Wojciechovi Zięba a Stowarzyszenie Sprawiedliwego Handlu Trzeci Swiat i My.

Prohlašuji, že jsem na této práci pracoval samostatně a všechny použité prameny uvádím v seznamech literatury. 3

OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................ 7 1.1 PROČ VLASTNĚ FAIR TRADE A PROČ BĚŽNÝ OBCHOD NENÍ SPRAVEDLIVÝ .......................... 8

2. CO JE FAIR TRADE............................................................................ 10 3. HISTORIE FAIR TRADE.................................................................... 16 3.1 PRVNÍ POKUSY ................................................................................................................. 16 3.2 60.LÉTA 20.STOLETÍ - POČÁTKY ROZVOJE FAIR TRADE .................................................... 17 3.3 70.LÉTA - POLITICKÁ FÁZE............................................................................................... 18 3.4 80. - 90. LÉTA - OBCHODNÍ FÁZE ..................................................................................... 19

4. SOUČASNÁ SITUACE (1995-2003) ................................................... 21 4.1 PŘEHLED FAIR TRADE ...................................................................................................... 21 4.2 PRODUKTY ....................................................................................................................... 24 4.2.1 Potraviny ......................................................................................................... 24 4.2.1.1 Káva............................................................................................................ 24 4.2.1.2 Čaj .............................................................................................................. 26 4.2.1.3 Kakao.......................................................................................................... 27 4.2.1.4 Banány........................................................................................................ 30 4.2.1.5 Rýže............................................................................................................ 33 4.2.1.6 Cukr ............................................................................................................ 34 4.2.1.7 Ostatní potraviny ........................................................................................ 36 4.2.2 Nepotravinářské zboží.................................................................................... 37 4.2.2.1 Umělecké a řemeslné výrobky ................................................................... 37 4.2.2.2 Bavlna a textil............................................................................................. 38

5. PERSPEKTIVY DO BUDOUCNA ..................................................... 40 6. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH ........................................ 42 6.1 AUSTRÁLIE ...................................................................................................................... 42 6.2 BELGIE ............................................................................................................................. 42 6.3 DÁNSKO ........................................................................................................................... 43 6.4 FINSKO ............................................................................................................................. 43 6.5 FRANCIE ........................................................................................................................... 43 6.6 IRSKO ............................................................................................................................... 44 6.7 ITÁLIE .............................................................................................................................. 44 6.8 JAPONSKO ........................................................................................................................ 45 6.9 KANADA .......................................................................................................................... 45 6.10 LUCEMBURSKO .............................................................................................................. 46 6.11 MALTA ........................................................................................................................... 46 6.12 NĚMECKO ...................................................................................................................... 47 6.13 NIZOZEMÍ ....................................................................................................................... 47 6.14 NORSKO ......................................................................................................................... 48 6.15 NOVÝ ZÉLAND/AOTEAROA ............................................................................................ 48 6.16 PORTUGALSKO ............................................................................................................... 48 6.17 RAKOUSKO..................................................................................................................... 49 6.18 ŘECKO ........................................................................................................................... 49

4

6.19 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ ............................................................................................. 49 6.20 ŠPANĚLSKO .................................................................................................................... 50 6.21 ŠVÉDSKO ........................................................................................................................ 51 6.22 ŠVÝCARSKO ................................................................................................................... 51 6.23 VELKÁ BRITÁNIE ........................................................................................................... 52

7. MOŽNOSTI FAIR TRADE V ČESKÉ REPUBLICE ...................... 53 8. PROBLÉMY A OMEZENÍ.................................................................. 54 8.1 PROBLEMATICKÉ ASPEKTY KONCEPTU ............................................................................. 54 8.2 PROBLÉMY STANDARDIZACE A CERTIFIKACE ................................................................... 55 8.2.1 Spojení environmentálního a sociální rozměru? (srovnání lesních certifikací FSC a PEFC).......................................................................................... 61 8.3 JAK FAIR TRADE PŮSOBÍ ................................................................................................... 63

9. ZÁVĚR ................................................................................................... 65 10. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ............................................ 67 10.1 LITERATURA A MATERIÁLY ............................................................................................ 67 10.2 DALŠÍ INSPIRUJÍCÍ LITERATURA K TÉMATU .................................................................... 69 10.3 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................... 71 10.3.1 Střechové organizace .................................................................................... 71 10.3.2 Národní certifikační organizace .................................................................. 72 10.3.3 Dovozci a prodejci......................................................................................... 72 10.3.4 Organizace v zemích producentů ................................................................ 79 10.3.5 Jiné relevantní organizace ........................................................................... 82

11.PŘÍLOHY.............................................................................................. 87 PŘÍLOHA 1 ČLENOVÉ EFTA................................................................................................... 87 PŘÍLOHA 2 ČLENOVÉ NEWS! ................................................................................................ 87 PŘÍLOHA 3 ČLENOVÉ FLO INTERNATIONAL .......................................................................... 88 PŘÍLOHA 4 ČLENOVÉ ISEAL ................................................................................................. 89 PŘÍLOHA 5 CENY KÁVY.......................................................................................................... 90 PŘÍLOHA 6 VÝROBNÍ NÁKLADY KÁVY ................................................................................... 91 PŘÍLOHA 7 FAIR TRADE KÁVA ................................................................................................ 92 PŘÍLOHA 8 KAKAOVÝ OLIGOPOL ........................................................................................... 93 PŘÍLOHA 9 NÁHRAŽKY KAKAOVÉHO MÁSLA ......................................................................... 94 PŘÍLOHA 10 FAIR TRADE KAKAO ........................................................................................... 94 PŘÍLOHA 11 FSC CERTIFIKOVANÉ LESY................................................................................. 95 PŘÍLOHA 12 POČET FIREM CERTIFIKOVANÝCH FSC ............................................................... 96 PŘÍLOHA 13 PŘÍKLADY VÝROBCŮ .......................................................................................... 97 Cercle des Secheurs, Burkina Faso ........................................................................ 97 Fruits of the Nile, Uganda ....................................................................................... 97 Meru Herbs, Keňa ................................................................................................... 97 Panmai, Thajsko ...................................................................................................... 98 Salay, Filipíny........................................................................................................... 98 Tea Promoters, Indie ............................................................................................... 98 Toledo Cocoa Growers Association, Belize ........................................................... 99

ANOTACE ............................................................................................... 100

5

RESUMÉ .................................................................................................. 100

6

1. Úvod V následující práci se snažím podat nezkreslený obrázek velmi pestrého konceptu Fair trade – ve zkratce neziskového2 sociálně a environmentálně přijatelného obchodu se zeměmi globálního Jihu. Tento v evropských zemích známý a populární koncept si pomalu ale jistě hledá své místo i v České republice. V oddíle druhém se snažím ujasnit, co přesně Fair trade znamená, rozpoznat jeho pozici ve srovnání s jinými aktivitami snažícími se o ‚spravedlivější‘ obchod a přiblížit podstatu tohoto u nás dosud téměř neznámého ekonomického jevu. V oddíle třetím podávám velmi zkrácený obrázek historie Fair trade, především pro základní přehled z jakých kořenů toto široké hnutí vychází a co do značné míry stále ovlivňuje jeho současnou podobu. Hlavní část práce se zaměřuje na současnost Fair trade, nejdříve obecně, z výšin celoevropského a globálního pohledu. Následuje část zaměřující se na Fair trade z pohledu jednotlivých produktů, z pohledu na situaci na světovém trhu. Z této části by mělo vyplynout, proč vlastně Fair trade existuje: jako odpověď na nespravedlnost ‚volného‘ trhu a jeho možná alternativa. Dále následuje část, ve které se snažím odhadnout budoucí trendy Fair trade v kontextu globalizace. V oddílu šestém podávám stručný přehled o situaci v jednotlivých zemích, ze které jednoznačně vyplývá vysoká popularita tohoto konceptu v mnoha zemích a jeho vzrůstající síla, především na místní, ale i na národní a mezinárodní úrovni. Oddíl sedmý tvoří krátká úvaha o možnostech a perspektivách Fair trade v České republice. V oddíle osmém pak poukazuji na nedořešené problémy Fair trade, ukazuji jeho proměnlivost a jistou omezenost a snažím se ukázat nebezpečí, jimž je nebo pravděpodobně bude vystaven. Přeji konceptu Fair trade, aby se ve zdraví vypořádal s těmito problémy a nedostatky a zdárně se rozvíjel ke spokojenosti všech jeho účastníků. V neposlední řadě mu též přeji, aby zdárně a pevně zakotvil v srdcích, myslích a peněženkách obyvatel české kotliny, moravských úvalů a slezských hor, tak jako se mu to povedlo u obyvatel

2

Fair trade organizace jsou většinou not-for-profit organizace, jejichž případný zisk je investován do rozvojového vzdělávání a projektů v rozvojových zemích. Snad by se dal použít i výraz ‚neziskové podnikání’.

7

miliónových metropolí, alpských údolí či pobřežních městeček v mnoha končinách Evropy.

1.1 Proč vlastně Fair trade a proč běžný obchod není spravedlivý Odpověď na tuto otázku by si vyžadovalo prostor několika knih a není v možnostech ani této práce ani autora na ni jednoznačně a do hloubky odpovědět. Proto uvádím jen několik příkladů, většinu z nich obecně známých, které pokazují jak na nedostatky obecně prosazované myšlenky volného obchodu tak na realitu současného obchodu verbálně prosazujícího tyto myšlenky, ve skutečnosti však často řízeného pomocí cel a tarifů. V práci vycházím do značné míry z materiálů Fair trade organizací, především proto, že jsou relativně nejdostupnější a nejdůvěryhodnější3. Ve srovnání s další dostupnou literaturou jsou také podrobnější, netrpí přílišnou teoretičností a odtržeností od reality a nabízí praktické příklady řešení. V současné době 20 % světové populace konzumuje 80 % světových zdrojů, Spojené státy s 6 % populace světa spotřebovávají 30 % energie, zatímco na Indii s 20 % populace připadají pouhá 2 %4. Podle kritérií OSN vzrostl počet nejméně rozvinutých zemí od 60.let do konce 90.let z 31 na 49. Tyto země do značné míry závisí na vývozu asi 30 komodit do vyspělých zemí (nejdůležitější asi káva, čaj, cukr, kakao, banány, bauxit, měď, cín, nitráty, kaučuk a bavlna)5. Mnohé z nich jsou závislé na jediné komoditě – například Srí Lanka na čaji, Zambie na mědi, Uganda na kávě, Ghana a Pobřeží Slonoviny na kakau. Obchod s těmito komoditami kontrolují průměrně z 80 % velké nadnárodní firmy6, které tak určují do značné míry ceny, z ceny konečného produktu obdrží pěstitelé minimum. Ke zhoršování situace bezpochyby přispívá i Společná zemědělská politika Evropské Unie (CAP). Přímé podpory zemědělcům na výrobu nepodmíněné omezením jejich produkce jim umožňují vyrábět více než jsou evropské potřeby, a přebytky jsou pomocí dalších podpor vyváženy zvláště do zemí třetího světa, čímž snižují ceny pro místní zemědělce a ničí tamní ekonomickou rovnováhu, vedou obyvatele do závislosti na

3

Použité informace pochází z větší části ze zdrojů Fair trade organizací, nicméně není důvod je považovat za nedůvěryhodné. fair trade organizace nemají důvod své informace zkreslovat, naopak informace dodávané Fair trade pracovníky ze zemí třetího světa jsou často jedním z mála důvěryhodných zdrojů. 4 Chocolate the Facts s.15. 5 Tamtéž. 6 Většina těchto trhů je kontrolována 3-6 společnostmi. Tamtéž.

8

dovozu zatím levných potravin ze zahraničí7 a tím k potřebě většího množství zahraniční měny získatelné jen vyšším vývozem. Ovšem vývozu do zemí EU, Japonska i USA je často bráněno lobbyistickými aktivitami výrobců na Severu pomocí protekcionistických opatření jako jsou celní tarify a kvóty na množství dováženého zboží. Rizika nestabilních cen jsou přenášena na farmáře v rozvojových zemích, kteří tyto podpory na vývoz či jakékoliv dotace nedostávají8. Zjednodušeně lze říci a spočítat, že na jednu evropskou krávu připadá ročně na dotacích dvakrát tolik peněz než kolik činí průměrný roční příjem farmáře ve třetím světě9. V neposlední řadě pak množství přímých dotací vyplácených zemědělcům snižuje množství peněz poskytnutých například na rozvojovou pomoc, kterou podle kritérií OSN, která se zavázala plnit, v současnosti splňují pouze Švédsko, Dánsko, Norsko, Nizozemí a Švýcarsko10. Další složitou otázkou, na kterou bohužel není v této práci prostor, je, k čemu a jak je tato pomoc používána či často spíše zneužívána, a to jak ze strany dárců tak ze strany příjemců. Globální systém obchodování ustanovující globálně vzájemně nahraditelné komodity místo originálních nezaměnitelných výrobků má jistě i svá pozitiva – snižuje ceny pro spotřebitele a zavádí standard určité komodity, což může být jak negativní – kvalitnější druhy jsou smíchány s méně kvalitními a může to vést k nižší „globální kvalitě“ produktu, jako se tomu stalo u kávy a čaje, tak i pozitivní - vyšší standardní kvalita jako je tomu v případě banánů. K negativům jednoznačně patří potlačování místních specifik a odrůd, přinášející nahraditelnost výrobku - kukuřice z Iowy je stejná jako z Argentiny a vede ke „ztrátě tváře“ – nelze vystopovat historii konkrétního výrobku na pultu, tedy ani konkrétní sociální a environmentální dopady jeho výroby. Mizení geneticky odlišných odrůd je velkým nebezpečím pro světové zemědělství11.

7

Totéž víceméně platí i pro USA a Kanadu, které svým farmářům také poskytují četné dotace na podporu vývozu. Velkým problémem je, že vývoz levného obilí do chudých zemí podporovaly i rozvojové agentury - například americká US Aid Agency v rámci svého programu rozvojové pomoci, v tomto případě spíše „pomoci“. 8 At´ už kvůli tomu, že neexistují nebo kvůli korupci. 9 Trade for Change s.1. 10 Země OECD se zavázaly do roku 2010 ročně přispívat 0,7 % svého HDP na rozvojovou pomoc (cíl OSN), plní to pouze výše zmínění, o absurdně nízkém podílu rozvojové pomoci České republiky a ostatních středo- a východoevropských zemí lépe pomlčet (poskytnutých 400 milionů korun na rozvojovou pomoc (respektive 1,6 miliardy i s humanitární pomocí a odpuštěním dluhů) místo 16 miliard, což by odpovídalo 0,7 % HDP (v roce 2001) je neuvěřitelné číslo). Ani cíli EU - minimu 0,39 % HDP do roku 2009 (tzn. kolem 9 miliard ročně) se neblížíme... Neumannová 2003, Europe in the World 2003:48. Cílem EU pro rok 2006 je 0,33 % HDP. Development Co-operation 2003:14. 11 Viz podrobně Douthwaite, Short Circuit, kapitola 6 Life from the Land.

9

Z obsáhlé studie amerického Sustainability Institute, která se snaží shrnout dopady dnešního působení světového obchodu z hlediska systémového přístupu vyplynula tato tři podstatná negativa: - tendence k překračování výrobní kapacity přírodních zdrojů systému, ve kterém je komodita produkována. - tendence k překračování schopnosti životního prostředí absorbovat odpady. - tendence k neustálému snižování nákladů a příjmů výrobců a obcí bez ohledu na jejich skutečné potřeby12. Všechny výše zmíněné jevy vedly v posledních desetiletích k hledání alternativ. Jednou z nich velmi se rozvíjející v posledních letech je Fair trade.

2. Co je Fair trade Termín je nejrozšířenější v anglické verzi - Fair trade, (Fairer Handel německy, commerce équitable francouzsky, comercio justo španělsky, commercio equo e solidale italsky, comércio justo portugalsky, sprawiedliwy handel polsky....) V současnosti lze ovšem říci, že se ujímá termín Fair Trade jako obecně srozumitelný i v neanglicky mluvících zemích. Přesný český ekvivalent zatím neexistuje a tak budu v následující práci užívat termínu Fair trade13, který mi připadá nejpřípadnější a jaksi neutrálně znějící; z možných českých překladů – asi nejpravděpodobnější spravedlivý obchod, mi v češtině zní až příliš honosně a absolutně, ač také byl a asi bude používán14. Další termín – rovnoprávný obchod (equitable) použitý například jako název semináře zabývajícího se kromě jiného také Fair trade15, má podle mne širší vymezení – nejen Fair trade jako takový, ale i další aktivity jako jsou etické bankovnictví, podmínky světového obchodu či obecně problematika rozvojové pomoci. Pokud by se termín Fair trade obecně neujal, pak by asi nejlepší alternativou mohl být spravedlivější obchod, který byl použit například pro informační leták vydaný brněnským Ekologickým Institutem Veronica. Termínem, který také vystihuje část podstaty tohoto konceptu a mohl by se stát tím pravým, by mohl být poctivý obchod; ačkoli nebo právě proto, že by mohl provokovat kontroverzi nepoctivosti jiného obchodu. Další možnost – fér obchod,

12

Race to the bottom – soutěž o přízeň investorů pomocí pobídek, danových prázdnin, úlevám na clech, darováním pozemků... Viz Moving Sustainability… 2003:12. 13 Zatím není jasné kterou variantu zvolit: Fair trade, Fairtrade, Fair Trade, fair trade nebo fairtrade. 14 Gaillyová 2000:25. 15 Pořádaného Ekumenickou Akademií v Praze 2.-4.5.2003 ve spolupráci s Evangelische Akademie Baden a EA Meissen.

10

používaný například slovenským o.s. Fairtrade Slovakia se mi nezdá být v českých zemích použitelnou alternativou. V případě používání termínu Fair trade ovšem plyne jisté nebezpečí zmatení pro anglického jazyka méně znalé z podobného termínu trade fair, což ovšem znamená veletrh, prodejní a kontraktační výstavu či obchodní prezentaci firem a nemá s alternativním obchodem téměř nic společného. Problematické je také jeho užívání pro osoby angličtiny neznalé, které si pod tímto souslovím těžko něco představí. Fair trade je částí širšího proudu alternativních ekonomických aktivit jako jsou etické banky, úvěrová družstva, projekty nevládních rozvojových organizací, církevních charit apod. Nějaká jednotná, v některém právním dokumentu zakotvená definice Fair trade prozatím neexistuje. Zatím nejreprezentativnější definicí je zřejmě následující, na které se shodli členové platformy FINE při setkání v létě 199916: Fair trade je alternativní přístup ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu. Je to obchodní partnerství, jehož cílem je udržitelný rozvoj pro vyloučené a znevýhodněné výrobce. Tohoto cíle se snaží docílit poskytováním výhodnějších obchodních podmínek, zvyšováním uvědomění spotřebitelů a kampaněmi. Fair trade si klade 6 cílů: 1. Zlepšit životní podmínky a blahobyt výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím lepších cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů. 2. Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele17, a chránit děti před využíváním v procesu výroby. 3. Zvyšovat vědomí spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce tak, aby svou kupní sílu mohli využít pozitivním způsobem. 4. Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost. 5. Přispívat tak ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu. 6. Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení18.

16

Platforma FINE byla založena v roce 1998 a sdružuje následující níže podrobněji popsané zastřešující organizace zabývající se problematikou Fair Trade - FLO, IFAT, NEWS! a EFTA. Viz kapitola 3.4. 17 Indigenous people. 18 Kunz 1999:8.

11

Obsáhlejší definice severoamerické Fair Trade Federation19(FTF) vysvětluje kritéria a odlišnosti od konvenčního obchodu stanovuje následovně: Spravedlivé mzdy: Výrobci dostávají za své výrobky spravedlivou cenu, což znamená, že pracovníci obdrží přinejmenším minimální mzdu v dotyčné zemi stanovenou. Protože však minimální mzda často nestačí pro uspokojení základních potřeb člověka, pracovníkům je zaručena taková mzda, která jim umožní tyto základní potřeby (jídlo, přístřeší, vzdělání a zdravotní péče pro celou rodinu) pokrýt. Spravedlivá mzda nutně neznamená,že spotřebitel za výrobek zaplatí více. Protože Fair trade organizace vynechávají vykořisťující prostředníky a jednají přímo s výrobci, snižují tak náklady a zvyšují tak podíl, který z maloobchodní ceny dostane výrobce. Odpovídající pracoviště: Družstva a sdružení nezávislých výrobců jsou rozumnou alternativou k podmínkám velkovýroby a vykořisťujících dílen, kde nezabezpečení pracovníci dostávají nižší než minimální mzdu a většina zisku odtéká do rukou zahraničních investorů nebo místních elit, které často mají malý zájem o dlouhodobou prosperitu obcí, v nichž fungují. Fair trade organizace se angažují především v oblasti malých podniků, pracovníky vlastněných a demokraticky řízených družstev a sdružení přinášejících prospěch svým pracovníkům a obcím. Díky sdružování mají nezávislí výrobci přístup k úvěrům, snižují své náklady na suroviny a získávají tak vyšší a spravedlivější ceny za své produkty. Pracovníci získávají vyšší výdělky, zisky jsou rovnoprávněji rozdělovány a často investovány do místních projektů péče o děti, zdravotní péče, vzdělávání a překonávání analfabetismu. Pracovníci si také zlepšují své organizační a řídící schopnosti, které jim pak umožňují svépomocí zajistit rozvoj jejich obcí. Jsou zajištěny bezpečné a zdraví neškodící pracovní podmínky a zabezpečena kontrola využití místních zdrojů. Vzdělávání spotřebitelů: Fair trade organizace vychovávají spotřebitele k vědomí důležitosti nákupu Fair trade produktů, čímž podporují spravedlivé mzdy a pracovní podmínky. Prostřednictvím spravedlivějšího obchodu a chování se způsobem respektujícím práva pracovníků a životní prostředí se hnutí Fair trade snaží vzdělávat spotřebitele o často skrytých lidských nákladech jejich „výhodných nákupů“. Poskytováním informací o výrobci, kultuře a podmínkách, za nichž výrobek vznikl Fair trade organizace zvyšují respekt a porozumění mezi kulturami spotřebitelů a výrobců

19

O´Brien 2002:12-13.

12

v rozvojových zemích. Vzdělávají také spotřebitele a odpovědné osoby o nerovnostech globálního obchodu. Trvalá udržitelnost: Fair trade organizace doporučují výrobcům účast v přírodě přátelských způsobech užívání a správy místních zdrojů. Mnoho členů FTF pracuje s výrobci z oblastí s vysokou biodiverzitou na vývoji výrobků založených na trvale udržitelném užívání místních přírodních zdrojů, čímž dávají zúčastněným obcím podnět k ochraně jejich přírodního prostředí pro příští generace. Finanční a technická podpora: Malí farmáři a řemeslníci z rozvojových zemí postrádají levný přístup k penězům, což snižuje jejich výdělky. Členové FTF nakupující přímo od výrobců často výrobcům poskytují finanční pomoc, ať už formou přímé půjčky, platby předem nebo spojením se zdroji financování. Oproti mnohým běžným dovozcům, kteří platí za výrobky s 60-90 denním zpožděním, Fair trade organizace často platí předem, takže výrobci mají dostatek peněz na suroviny a své základní potřeby během výroby. Často poskytují další důležité technické poradenství a podporu jako jsou informace o trhu, zpětnou vazbu o výrobku a výcvik ve správě financí. Oproti komerčním dovozcům Fair trade organizace udržují dlouhodobé obchodní vztahy se svými výrobci a pomáhají jim adaptovat se při změnách trendů. Respekt ke kulturní identitě: Fair trade organizace povzbuzují k výrobě a vývoji výrobků založených na kulturních tradicích výrobců adaptovaných pro západní trhy. Snaží se podporovat umělecké schopnosti výrobců způsobem, který zachovává jejich kulturní identitu. Odpovědnost veřejnosti: Finance, politika řízení a obchodní praktiky členů FTF jsou otevřené veřejnosti a kontrolované FTF. Kromě termínu Fair trade bývají užívány v souvislosti se snahami o zlepšení podmínek mezinárodního obchodu ještě následující termíny a aktivity: Alternative trade - alternativní obchod, do značné míry synonymum, hodně se používalo v 60-70.letech – např. ATO (Alternative Trade Organisations), IFAT (International Federation for Alternative Trade); dnes je používanější Fair trade. Alternative trade je spíše obecný, a zdá se, širší termín pro opak konvenčního mezinárodního obchodu, tedy negativně oproti němu vymezený. Fair trade sám sebe vymezuje pozitivně a do názvu klade důraz na spravedlnost, tedy jistým konkrétním směrem mířenou alternativitu ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu. Zatím neexistuje obecný konsensus a používají se oba termíny, víceméně jako synonyma.

13

Ethical trade – etický obchod; tento termín bývá používán ve dvou významech – jednak v širším smyslu slova, tedy jako obchodní praktiky respektující základní etická pravidla; v tomto případě je Fair trade jednou z jeho odnoží, specializovanou na malé a znevýhodněné výrobce v rozvojových zemích, kteří by se na globálním trhu sami neprosadili. V užším a častěji používaném smyslu slova se jedná o termín spojený s ekonomickými aktivitami běžných firem, používaný v souvislosti se zaváděním firemních kodexů chování v rozvojových zemích; může zde hrozit nebezpečí, že se jedná jen o krásná slova snažící se ukázat firmu ve světle přijatelném pro vybíravé zákazníky na Severu, jakýsi „fairwashing“20. Organizací, která je hlavní zastřešující platformou tohoto konceptu, je Ethical Trading Iniciative (ETI)21, používá standardů vycházejících z mezinárodně uznaných standardů Mezinárodní organizace práce (ILO). Hlavní rozdíl oproti Fair trade spočívá v tom, že Fair trade je zaměřen více na přímou pomoc konkrétním znevýhodněným komunitám na Jihu pomocí obchodu a zajištění přístupu na trh Severu za zvýhodněných podmínek zahrnující postupný rozvoj a zlepšování, investice do svépomoci, povinnost investovat do místní komunity, transparentnost vlastnictví, dlouhodobé vztahy mezi výrobci a spotřebiteli či formou rozvojové pomoci skrze obchod; zatímco cílem etického obchodu je zajistit základní pracovní standardy v podnicích a pobočkách velkých firem již vyvážejících na Sever a ujistit o tom zákazníky na Severu. V tomto kontextu by se dalo říci, že Fair trade je jakousi prohloubenější, konkrétnější a přímější formou etického obchodu pro ty, kteří se ještě nedostali na světový trh. Otázku důvěryhodnosti etického obchodu se mi zatím nepodařilo plně rozluštit. Nicméně exkurs na webové stránky jedné z šesti největších čokoládových firem22 poskytující obrázek firmy hrdě se hlásící k etickému obchodu jako k základnímu principu její činnosti23 a srovnání tohoto obrázku s realitou obchodu s kakaem mou důvěru v toto schéma rozhodně neposílilo. I ostatní firmy se nějakou formou hlásí k eticky a environmentálně ohleduplnému chování: další z firem se podle jejich 20

Tím mám na mysli analogii k brainwashingu – obecnému vymývání mozků a greenwashingu - natírání na zeleno, vytváření image environmentálně přijatelných praktik subjektu, která se environmentálně přijatelně nechová. 21 Nevládní zastřešující organizace, jejímiž členy jsou jednak zúčastněné firmy (např. The Body Shop, Chiquita, Levi Strauss, Marks & Spencer či Tesco), jednak nevládní organizace zaměřené na pomoc (např. Oxfam, CAFOD, Traidcraft Exchange, Christian Aid, Fairtrade Foundation, Save the Children či War on Want...) a odborové svazy. 22 Více o podmínkách obchodu s kakaem viz v kapitole 4.2.1.3. 23 Cadbury- Schweppes (www.cadburyschweppes.com).

14

informací podílí na úsilí OSN v boji proti zneužívání dětské práce a snaze o zlepšení životních podmínek farmářů v západní Africe24; jiná nás informuje, že dosáhla velkého úspěchu na poli životního prostředí zavedením PET lahví namísto PVC25. Další firma26 se hlásí k zavedení dovozu trvale udržitelné kávy, tvořící nepatrnou část jejího obchodu s kávou; středoevropskému uchu nanejvýš podivně zní její úsilí v boji proti hladu v Lotyšsku poskytováním základních potravin nebo program pomoci Slovensku zabývající se poskytováním kvalitnější a častější stravy starým lidem. Další se pro jistotu nevyjadřují vůbec27 nebo nabízí pouze obecná ”gumová“ prohlášení o vysoké úrovni etiky a mravního jednání firmy a stálé snaze o trvalou udržitelnost28. Další dva pojmy souvisejicí s naším tématem uvádí C.Hines29; jedná se ovšem spíše o teoretická pojmenování určitého širšího přístupu než o obecně používané a jasně definované pojmy. Managed trade - tedy řízený obchod, je obchod, jehož cíle a úhel pohledu je stejný jako u běžného mezinárodního obchodu – tedy zisk především, ale managed trade je omezován a kontrolován vládami, používá tarifů, podpor, systematického plánování a svým pojetím vychází přímo z Keynese:„Každý národ má právo na stálý systém obchodních intervencí tak, aby si zajistil kontrolu své vlastní budoucnosti s možností izolovat se od rozmarů trhu a praktik nadnárodních firem, které jsou mimo jeho kontrolu“. Self-reliant trade – soběstačný obchod – obchod, jehož cílem je snaha vystříhat se závislosti na obchodu. Prostředky, jak toho dosáhnout, jsou zde prostředky předchozího modelu, ovšem se zahrnutím mezinárodních pracovních a sociálních standardů; počítá s dlouhodobějšími mimoekonomickými cíli, které jsou prvořadé; orientace na růst není na prvním místě.30 Otázkou, která se mi ovšem vkrádá v souvislosti s tímto druhem obchodu do mysli, je, zda v praxi opravdu existuje něco, co by se tak mohlo nazvat, nebo se jedná pouze o teoretický koncept založený na přání otcem myšlenky.

24

Mars (www.mars.com). Nestlé (www.nestle.com) ve svých francouzských plnírnách minerálek Vittel a Contrexeville. 26 Kraft Foods (www.kraft.com). 27 Ferrero (www.ferrero.it). 28 Hershey (www.hersheys.com). 29 Hines 2000a:132. 30 Hines 2000a:133. 25

15

3. Historie Fair trade 3.1 První pokusy Počátky uplatňování myšlenek Fair trade se jistě dají vystopovat už v 19 století, kdy na jejich základě byla zakládána první družstva vlastníků a spotřebitelů. Snahy o vyloučení zbytečných prostředníků, přiblížení výrobce a konečného spotřebitele a posílení jejich vztahu, zdůraznění lokálních vazeb a významu výrobců pro místní komunitu byly základem vzniku družstevního hnutí v Anglii, Itálii, Španělsku a dalších zemích. Smutná je diskreditace těchto hnutí a myšlenek ve střední a východní Evropě, kde měly velkou tradici31, a to jak v době totality32, tak i po jejím konci33. Ovšem také na Západě se často tato družstva proměnila v klasické firmy či sítě supermarketů, kde se vztah výrobce a spotřebitele ztrácí a odlišit je od běžné firmy je obtížné34. Existuje nicméně i množství dobře fungujících příkladů35 Historie Fair trade, jak je vnímán nyní, totiž jako pomoc lidem z rozvojových zemí při průniku na jiný či globální trh při současném zajištění spravedlivé ceny za jejich produkty a práci při respektování určitých sociálních a environmentálních standardů, začíná v podstatě po druhé světové válce. Tento způsob prodeje uplatňovali mnohé misionářské společnosti přinejmenším od 19.století jako formu podpory svých aktivit v misijních zemích a místních obyvatel36. Britská, za druhé světové války skupinou oxfordských quakerů založená nevládní organizace Oxfam, pracující s poválečnými

31

Úvěrová drużstva typu Schulze-Delisch či Reiffeisen (družstevní záložny a tzv. kampeličky podle jejich zakladatele Kampelíka) se u nas masově šířila od konce 19.století a zabránila krachu řady drobných řemeslníků a rolníků. V období první republiky existovala take rolnická zásobovací a výkupní družstva a síť spotřebních družstev, která podstatně přispěla ke zmírňování sociálních rozporů v zemi. 32 Jednota – spotřební družstvo se nijak nelišila od jiných státních podniků, JZD rozhodně nebyla dobrovolnými sdruženími malých vlastníků půdy a od státních podniků se lišila také víceméně jen názvem. 33 Družstevní záložny jako synonymum krádeže vkladů téměř dokonale zdiskreditovaly kredit kampeliček přetrvávající z dob první republiky. Existují ovšem i kampeličky solidní, bohužel o nich málokdo ví. Osobní sdělení, Naďa Johanisová. Také bývalá JZD či Jednoty, pokud nezkrachovaly, se staly většinou obchodními společnostmi a s družstevními myšlenkami nemají už nic společného. Snad jen bytová družstva vzniklá nově jako sdružení vlastníků bytů v bytových domech (nikoli ovšem ta přetrvávající z dob totalitních) pozitivně navazují na tuto myšlenku. V roce 2002 u nás bylo 746 zemědělských družstev (České zemědělství, 2002); otázka ovšem je, zda vůbec a jak mnoho mají tato družstva společného s družstevními myšlenkami, když vznikla transformací pseudodružstev vzniklých v době totality. 34 Například družstevní britská Co-operative Wholesale Society (CWS) je dnes obchodním řetězcem nepříliš se lišícím od jiných řetězců. 35 Viz Douthwaite, Short Circuit. 36 Jistě podrobnějšího zkoumání by si zasloužily tyto aktivity v rámci historie jednotlivých misijních aktivit církví a misijních řádů. Kořeny Fair trade vychází mnohdy ze stejných pohnutek a kolem 60 % současných Fair trade organizací vzniklo z podnětu členů církví a je jimi z části financováno či vlastněno. Například aktivity severoamerických mennonitů na podporu souvěrců v mennonitských koloniích v paraguayském Gran Chacu nákupem jejich produktů koncem 19. a počátkem 20. století jsou toho dokladem. Novinkou 20. a 21. století je jistě otevřenost pro všechny, nevázanost na náboženské struktury a globalizace tohoto obchodu. Viz Kunz 1999.

16

uprchlíky v Evropě, rozšiřovala svou působnost do zemí třetího světa, a když během 50.let tehdejší ředitel britského Oxfamu navštívil Hongkong plný čínských uprchlíků, napadla ho myšlenka na prodej jejich výrobků v Británii. Podobně v roce 1959 vznikla v Nizozemí z iniciativy skupiny katolických křesťanů v městě Kerkrade specializovaná organizace S.O.S. Wereldhandel37. Jejím prvotním cílem byla finanční podpora méně rozvinutých oblastí v zemích třetího světa a podpora rozvojových projektů. Na základě těchto projektů vzniknuvší malé dílny či skupiny výrobců měly poté problémy s odbytem svých výrobků v místě a tak vznikl nápad prodávat jejich výrobky v zemích Severu. Take v severní Americe začaly aktivity tohoto druhu po druhé světové válce. V roce 1946 členové mennonitské církve38 Edna Ruth a Joe Bylerovi ze své návštěvy Portorika dovezli první vyšívané ubrusy koupené od místních žen a začali je prodávat ve farnostech v Pennsylvánii. Z těchto aktivit se pak během dalšího vývoje vyvinul Mennonite Central Committee Self Help Crafts. Od 70.let na jeho základě pak vznikla celá síť specializovaných obchodů v USA a Kanadě Ten Thousand Villages39. Podobně v roce 1949 byl členy americké protestantské církve Church of Brethren v Marylandu založen SERRV – Sales Exchange for Refugees Rehabilitation Vocation40 na pomoc zvláště evropským uprchlíkům.

3.2 60.léta 20.století - Počátky rozvoje Fair trade Dobročinné prodeje v rámci různých církví či jiných sdružení existovaly jistě už během 50.let, například v rámci World University Service v Německu a Nizozemí či výše zmíněného britského Oxfamu. V širším a organizovanějším měřítku se ovšem toto hnutí začalo rozvíjet právě v 60.letech. V roce 1965 Oxfam začal projekt „Bridge“, který měl zajistit malý, ale stálý zdroj příjmů jeho účastníkům. Tento program byl úspěšný a tak vznikla první alternativní obchodní organizace41, dovážející hlavně různé řemeslné výrobky z rozvojových projektů – dřevořezby z Haiti, bambusové výrobky z Filipín, slaměné zboží a keramiku z Mexika nebo sandály z Indie. Specializované Fair trade

37

S.O.S. Světový obchod. Od roku 1994 přejmenovaná na Fair Trade Organisatie – v současnosti největší holandská a 3.největší evropská Fair trade organizace. 38 Mennonitská nebo též anabaptistická církev je jedna z amerických církví vzešlá z protestantských základů. 39 Dnes provozuje asi 150 obchodů v USA a Kanadě a je největší severoamerickou Fair trade organizací. Explore the Village 2002. 40 Nynější SERRV International, v současnosti druhá největší Fair trade organizace v USA, nezaměřuje se už pouze na uprchlíky. 41 Dnešní pobočka Oxfam Fair Trade UK.

17

obchody42 jako zvláštní a samostatný segment trhu tedy vznikají především od 2.poloviny 60.let. První evropský čistě Fair trade obchod byl otevřen v roce 1969 v nizozemském Brekelenu43. Jejich síť se brzy kromě Nizozemí a Velké Británie rozšířila především do Belgie, Německa, Švýcarska a Dánska. Později následovalo Rakousko, Švédsko, Itálie a Francie. V polovině 80.let bylo po celé Evropě už asi 1000 takových obchodů a dnes jich je kolem 3000.

3.3 70.léta - Politická fáze Změny ve světové organizaci obchodu po velké ropné krizi v roce 1973 spolu s nástupem neoliberalismu na počátku 80.let se odrazily i ve změně pojetí Fair trade. Jednak se Fair trade organizace zaměřily na snahu rozšířit povědomí o Fair trade na celou společnost a jednak se sami začali více otvírat; z čistě církevních či křesťansky orientovaných misijních projektů se staly projekty zahrnující účast odborových organizací, environmentální, protijaderné a mírové skupiny, ženské hnutí a protirasistické skupiny. Kromě z církevních kořenů vzešlých vznikají i levicově zaměřené Fair trade organizace. Celkově lze říci, že právě v této době došlo ke vzniku určité koalice občanského sektoru v oblasti Fair trade44. Začala také postupná profesionalizace Fair trade organizací, ačkoliv jsou dosud do značné míry závislé na dobrovolné práci. V kontextu nástupu neoliberalismu v ekonomice a závodů ve zbrojení v politice a výše zmíněných aktérů Fair trade, často levicově zaměřených, pak nepřekvapí snahy obchodovat s tzv. socialistickými rozvojovými zeměmi jako byla tehdejší Tanzanie, či americkým embargem postižená sandinovská Nikaragua45. Cílem bylo kromě poskytnutí trhu a odbytu výrobků také poskytnout těmto zemím solidaritu a ukázat přívětivější tvář, než tehdejší americká zahraniční politika. Dnes je pozůstatkem

42

Worldshop či Fair trade shop v angličtině, weltläden německy, bottega del mondo italsky, magasin du monde francouzsky, tienda del comercio justo španělsky...v češtině zatím potřebný termín chybí. Fair trade obchod zní nepříliš pěkně, obchod či obchůdek jednoho světa zní lépe, ovšem problémem pro věci neznalého je české nerozlišování mezi trade a shop - obchod. 43 Bucolo 1999:16. 44 Zde si nelze neodpustit poznámku, že společný nepřítel - ekonomický neoliberalismus - zde spojoval aktéry, kteří by asi za jiných okolností k sobě těžko hledali cestu. Další doklad toho, že vše špatné je pro něco dobré… 45 Na počátku 80. let došlo v Nikaragui ke svržení pravicového diktátora Somozy, jenž si do značné míry zprivatizoval celou zemi do rukou své rodiny, levicovým hnutím sandinistů (s kubánskou a sovětskou podporou); USA v rámci tehdejší politiky zatlačování komunismu vyhlásily na Nikaraguu obchodní embargo – a doplatili na to opět nikaragujští farmáři.

18

tohoto období fakt, že asi 60 % Fair trade organizací vychází církevních kořenů, zbylých 40 % z politicky levicových, původně studentských hnutí46.

3.4 80. - 90. léta - Obchodní fáze Nastupuje ekonomický neoliberalismus spojený se zaváděním pravidel volného obchodu47. V důsledku více příčin, které zahrnovaly například zvýšenou nabídku a růst vlivu velkých obchodníků došlo ke kolapsu cen mnohých komodit – např. kávy, a to do takové míry, že jejich cena na světovém trhu nepokrývá náklady na jejich produkci. Mnoho zemí závislých na těchto komoditách se tak stalo naráz ještě chudšími. Další zhoršení situace přivodil masový nástup produkce levnějších náhražek přírodních a tropických produktů – umělá vlákna místo bavlny a juty, řepný cukr a kukuřičný glukózový sirup místo třtinového cukru, syntetický kaučuk místo přírodního. V důsledku neúspěšnosti mnoha projektů vlády – dárci od druhé poloviny 80.let začínají pomalu přehodnocovat chápání rozvojové politiky dosud prezentované především jako industrializace a urbanizace48. Vznik společného evropského trhu vedl k velkým změnám a byl vynikajícím impulsem pro další rozvoj Fair trade - směrem k postupující profesionalizaci a snaze uplatnit se na hlavním trhu, ke snaze nezůstat omezen jen na specializované Fair trade obchody, dobročinné bazary, Fair trade dny a zásilkové katalogy. Tato snaha prodávat i „normálním“ zákazníkům v supermarketech či jídelnách institucí vedla jednak ke specializaci – vznikají specializovaní dovozci a velkoobchodníci, asociace a sítě prodejců, jednak ke vzniku jasně odlišující certifikace, jako významného způsobu, jak šířit povědomí a rozeznatelnost Fair trade výrobků na běžném trhu. Tyto snahy o standardizaci a certifikaci Fair trade produktů vyústily ve vznik zvláštní ochranné známky. První Fair trade ochranná známka a certifikační organizace vznikla v roce 1988 v Nizozemí pod jménem Max Havelaar49. Po jeho vzoru pak vznikly v dalších zemích pod stejným jménem nezávislé certifikační organizace (Belgie (1990), Francie a Švýcarsko (1992), Dánsko, Norsko), v dalších zemích pak 46

Zvláště v Itálii, Nizozemí, Francii a Španělsku. General Agreement on Trade and Taxes (GATT), dochází k rušení tarifů, cel a obecně ke snížení kontroly v mezinárodním obchodě. 48 Či v jiném pojetí a jinde jako elektrifikace a vláda sovětů, příp. Sovětů… 49 Podle stejnojmenného románu významného holandského spisovatele 19.století Eduarda DouwesDekkera řečeného Multatuli (=Mnoho jsem zažil a vytrpěl) vydaného roku 1860 – odehrávajícího se v tehdejší Nizozemské Indii (dnešní Indonésii) a líčící poměry na tamějších plantážích, v obchodu s kávou a obecně systém koloniální správy a obchodu. Korupce a nespravedlnost typická pro dnešní Indonésii byla v podstatě stejná za holandské koloniální správy – jen tam byli navíc Holanďané, kteří si část zisku přivlastňovali a v podstatě spolupracovali s místními náčelníky na vykořisťování obyvatel. 47

19

vznikly certifikační organizace pod názvem TransFair (Německo (1993), následovaly Lucembursko, Rakousko, Itálie, Kanada, USA, Japonsko) a nezávisle na nich Fair Trade Foundation (Velká Británie (1994) a Irsko). V 90.letech také dochází ke vzniku zastřešujících Fair trade organizací50. Jako globální organizace sdružující výrobce, vývozce a dovozce vznikla při setkání 36 Fair trade organizací v nizozemském Noordwijku aan Zee v roce 1989 International Federation for Alternative Trade (IFAT). Sídlí v britském Bicesteru a v současnosti sdružuje kolem 200 členských organizací z 55 zemí. Její výhodou je globální rozměr, prostor pro diskusi o kritériích a trendech Fair trade, je vhodným místem pro setkávání a kontakt spotřebitelů, výrobců, dovozců a prodejců, pro sdílení informací, jejich zapojení do konkrétních kampaní a projektů, dále se snaží rozvíjet akce na podporu nároků domorodých obyvatel na jejich půdu a zvyšovat povědomí veřejnosti o alternativním obchodu; nevýhodou, jak už tomu u globálních organizací bývá, je jistý nedostatek soustředěnosti na určité konkrétní problémy a nepříliš velká akceschopnost. V roce 2002 zavedl IFAT vlastní certifikační značku, certifikující organizace a nikoliv výrobky. Další organizací, oficiálně vzniklou sice až v roce 1990, ovšem neformálně existující již nejméně 10 let předtím jako síť spolupracujících evropských dovozců, je European Fair Trade Association (EFTA) se sídlem v nizozemském Maastrichtu51 a pobočkou v Bruselu. Sdružuje 12 nejvýznamnějších Fair trade dovozců z 9 evropských zemí52. Je asi nejaktivnější a převážně na lobbying a zavádění společné politiky zaměřenou Fair trade organizací. Vydává také pravidelné zprávy a přehledy o situaci Fair Trade v Evropě a koordinuje prováděné výzkumy. Má bezpochyby velký podíl na vzniku a vývoji Fair trade certifikace53. V roce 1994 jako reakce na vznik společného evropského trhu vzniká sdružení národních asociací Fair trade obchodů v evropských zemích - Network of European World Shops (NEWS!) se sídlem v nizozemském Utrechtu. V současnosti přesídlilo do Bruselu a sdružuje 15 členů z 13 evropských zemí54. Soustřeďuje se na lobbying, podporu profesionalizace world shopů a sdílení informací, pořádá každoroční den evropských Fair trade obchodů. Jeho dosah a vliv je ovšem poměrně slabý55.

50

Podrobněji se vznikem a působením Fair trade zastřešujících organizací zabývá Guttiérez 1996. Nedávno se hlavní kancelář přestěhovala do nizozemského Schin op Geul. 52 Viz příloha 1. 53 Podílela se na založení TransFair. 54 Viz příloha 2. 55 Osobní sdělení. Seminář o Fair trade, Verona 2003 51

20

Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade Labelling Organisations Internatinal (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 17 národních certifikačních organizací56. Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní certifikační instituce v současnosti probíhají v Austrálii a Novém Zélandu, Egyptě, Mexiku a Španělsku. FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 300 z 40 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci právě zaváděné jednotné Fair trade známky. Zatím málo známou zastřešující organizací57 sdružující mezinárodní akreditační, certifikační a standardy určující organizace v oblasti sociálně a environmentálně zaměřené certifikace je International Social and Environmental Accreditation and Labelling Alliance (ISEAL) – vznikla v roce 199958 a sídlí v Kanadě.

4. Současná situace (1995-2003) 4.1 Přehled Fair trade Průzkum, který provedla agentura EUROBAROMETER pro Evropskou Komisi v roce 1997, ukázal, že znalost konceptu Fair trade mezi evropskou veřejností není špatná – 11% obyvatel už někdy koupilo Fair trade výrobek; i když samozřejmě existují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi podle dostupnosti a zavedenosti (škála se pohybovala od 3% v Portugalsku a Řecku, po 49 % v Nizozemí)59. Bylo zjištěno, že 74 % obyvatel by si koupilo Fair trade banány, kdyby byly stejně všude dostupné jako konvenční a 37% obyvatel by bylo ochotno zaplatit o 10 % navíc oproti konvenčním banánům stejné kvality. Průzkum také prokázal celkem předpokládanou tezi o pozitivním vlivu předchozích nákupních rozhodnutí - 93 % těch, kdo měli s Fair trade produkty už nějakou zkušenost, bylo ochotno koupit Fair trade banány a 70 % by zaplatilo o 10 % více.60 V současnosti tvoří objem Fair trade podle C. Hinese 0,03 % světového exportu61, ovšem údaje EFTA uvádějí 0,01%, což se mi zdá spíše odpovídat pravdě. Jisté je, že Fair

56

Viz příloha 3. Organizace sdružující mezinárodní organizace, které sdružují národní organizace, „deštník deštníků“. 58 Viz příloha 4. 59 Communication on „Fair Trade“ from the European Commission to the Council 1999:4. 60 Tamtéž. 61 Hines 2000a:132 57

21

trade se přímo týká a ovlivňuje životy asi 800 000 zúčastněných výrobců a jejich rodin, což odhadem ovlivňuje život kolem 5 milionu lidí v rozvojových zemích62. Fair trade je záležitost především západních společností: z celkového objemu Fair trade prodeje připadá 70 % na Evropu, kde lze tyto produkty koupit na více než 70 000 prodejních míst, z toho ve 3000 specializovaných Fair trade obchodech a 43 000 supermarketech. O zbylých 30 % se dělí především USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko. Podmínky pro Fair trade se v jednotlivých zemích značně liší. Podle délky existence, znalosti konceptu ve veřejnosti a významu by se rozvoj Fair trade v jednotlivých zemích dal rozdělit následovně: 1. Nejrozvinutější, ukazující budoucí trendy: Nizozemí, Švýcarsko. 2. Dobře rozvinuté s dlouhou tradicí a dobrou znalostí veřejnosti: Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko. 3. Středně rozvinuté a rychle se rozvíjející v poslední době: Itálie, Finsko, Irsko, Norsko, Francie, USA, Kanada, Japonsko. 4. Méně rozvinuté s velkým potenciálem do budoucna a prudkým rozvojem v současnosti: Španělsko, Portugalsko, Austrálie, Nový Zéland. 5. Málo rozvinuté, v počátcích: Řecko. Do této kategorie bych řadil i Českou republiku a ostatní postkomunistické státy střední, východní a jihovýchodní Evropy. Toto rozdělení je samozřejmě schematické a ne plně pravdivé, neboť nebere v potaz rozdíly mezi regiony v jednotlivých zemích (staré a nové spolkové země v Německu, severní a jižní Itálie), kulturní rozdíly (USA, Japonsko) nebo specifičnost jednotlivých zemí (Francie). Čtyřmi největšími dovozci podle obratu za rok 2002 byli v následujícím pořadí: 1. gepa (Německo) 40 milionů €, 2. CTM Altromercato (Itálie) 32 milionů €, 3. Fair Trade Organisatie (Nizozemí) 18 milionů €, 4. Traidcraft (Velka Británie) 15 milionů €63. O růstu významu a vlivu Fair trade svědčí i následující aktivity: Evropská Unie zahrnuje Fair trade do svého programu na zvýšení sociální odpovědnosti firem64. O Fair trade proběhla debata v britském parlamentu a britský premiér Blair navštívil Fair trade

62

Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:12. Osobní sdělení, Verona, červen 2003, založené na materiálech EFTA a IFATu. 64 Corporate Social Responsibility (CSR). 63

22

družstvo Kuapa Kokoo v Ghaně; podle rozhodnutí nizozemské vlády nepodléhají investice do organizací certifikovaných jako Fair trade daním; všechny významné řetězce supermarketů ve Švýcarsku a téměř všechny italské prodávají Fair trade kávu65. Instituce jako mnohé evropské parlamenty, ministerstva životního prostředí, Světová banka či firma Volkswagen podávají Fair trade kávu ve svých prostorách66. Kolem 69 % objemu Fair trade v Evropě tvoří potravinářské zboží, z čehož téměř polovina připadá na kávu67. Trvale roste množství druhů zboží a objem prodeje. Asi 27 % tvoří nepotravinářské spotřební zboží. Zbylá 4 % tvoří literatura, propagační materiály a zboží od domácích znevýhodněných výrobců. Odhad celkového obratu Fair trade v Evropě za rok 2001 byl 370 milionů €68. Certifikovány (tzn. mající přesné standardy a nesoucí FLO známku) jsou v současné době69 následující produkty – káva, čaj, kakao a čokoláda, cukr, banány, ananas, mango, rýže, pomerančová šťáva, med, sušené ovoce a míče. V procesu vývoje jsou standardy pro víno, olej, citrusy a další tropické komodity jako koření a marmelády. Jedním z doposud málo zmíněnych, ale nezastupitelných aspektů Fair trade je dobrovolnictví. Ve Fair trade je aktivně zapojeno kolem 100.000 dobrovolníků70, na kterých je celá koncepce do značné míry závislá. Díky dobrovolnictví, tedy sníženým či nulovým nákladům na mzdy zaměstnanců v zemích Severu, se daří udržovat konečné ceny produktů na přijatelné úrovni. Otázka je, kam se bude Fair trade vyvíjet s pokračující profesionalizací a pronikáním do supermarketů, které snižují náklady spíše zaměstnáváním na snížené úvazky, dočasnými zaměstnanci a cenovým tlakem na své dodavatele. Zda bude morálně přijatelnější cesta Fair trade obchodů za snížením nákladů pomocí dobrovolnictví úspěšná a Fair trade obchody si udrží své zákazníky, nebo zda postupně pod tlakem supermarketů skončí nebo se profesionalizují či zda budou zákazníci Fair trade obchodů nadále kupovat Fair trade výrobky v nich a zákazníci supermarketů v supermarketech, je otázka, na kterou ukáže odpověď nejbližší budoucnost. Prozatím jsou však Fair trade obchody bez práce dobrovolníků stěží představitelné. Všeobecné rozšíření Fair trade certifikace prokazatelně zvýšilo znalost konceptu mezi lidmi a zvýšilo dostupnost Fair trade produktů. V roce 2001 byla vytvořena 65

Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:2. Tamtéž. 67 2 % celkového objemu kávy prodané v zemích Evropské Unie. Communication 1999:3. 68 Krier 2001:16. 69 Data z listopadu 2003. FLO International. 66

23

jednotná celoevropská (v podstatě celosvětová) ochranná Fair Trade známka namísto původních 7 různých národních známek a v průběhu roku 2003 je postupně začala plně nahrazovat, různou rychlostí v různých zemích. Růst poptávky spotřebitelů po sociálně a environmentálně přijatelných produktech vede kromě nezávislé certifikace také k zavádění různých firemních či oborových kodexů chování71. Jejich problémem ovšem je oproti nezávislé certifikaci principiální netransparentnost a obtížná kontrola, spotřebitel jim může jen důvěřovat, ale těžko prověřovat72.

4.2 Produkty 4.2.1 Potraviny 4.2.1.1 Káva Káva je druhou nejobchodovanější komoditou na světě hned po ropě a nejdůležitější zemědělskou komoditou třetího světa vůbec73. Poskytuje živobytí více než 100 milionům lidí a na jejím pěstování je závislých kolem 25 milionů farmářů z 80 zemí74. Roční světový obrat obchodu s kávou je 55 miliard $75 a vypěstuje se jí kolem 7 milionů tun76. Nejvýznamnějšími producenty jsou v současné době Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie, Indie, Mexiko, Guatemala, Etiopie, Pobřeží Slonoviny a Uganda77. Pro mnohé africké a středoamerické země je káva hlavní exportní komoditou (Etiopie, Uganda, Burundi, Rwanda, Nikaragua, Honduras, Salvador)78. V současné době prudce roste její pěstování v asijských zemích – hlavně ve Vietnamu a Indii. Pro světový trh s kávou je typická velká fluktuace cen, což je zčásti zaviněno podobně jako v obchodu s kakaem tím, že se jedná o plodinu stromovou79 a také velká závislost na počasí ovlivňující úrodu v jednotlivých oblastech pěstování. Velký vliv ale zřejmě mají i spekulace na růst či pokles cen, jimž je trh s kávou vystaven. Káva mění majitele až stopadesátkrát (!!!), než se dostane ke svému konečnému spotřebiteli.80 Velký 70

Communication 1999:3. Codes of Conduct (CoC). 72 Viz více v kapitole Problémy standardizace a certifikace. 73 Spilling the Beans 2002:4. 74 Spilling the Beans 2002:4. 75 Challenges of Fair Trade 2001:59. 76 V roce 2002 to bylo 7 126 000 tun podle statistiky International Coffee Organization (ICO). Viz více na stránkách www.ico.org. 77 Challenges of Fair Trade 2001:63. 78 Spilling the Beans 2002:6. 79 Viz podrobněji trh s kakaem, 4.2.1.3. 80 Spilling the Beans 2002:4. 71

24

pokles ceny počátkem roku 1990, způsobený zhroucením sdružení výrobců kávy, kdy cena klesla o více než třetinu za jediný týden, velmi poškodil množství farmářů. Tyto fluktuace mají negativní vliv především na malé farmáře, kteří žijí od úrody k úrodě. Odhaduje se, že například jen v Hondurasu to mělo za následek opuštění půdy a odchod až 100 000 farmářů do měst81. Stejná situace panuje i v Africe. Mnozí farmáři si už nemohou dovolit platit školní poplatky svým dětem. Během 90.let cena prudce kolísala a od roku 2000 opět klesala82. Zatím nejnižší cena v celé historii byla v koncem roku 200183, tak nízká, že nepokrývala výrobní náklady ani těch nejefektivnějších pěstitelů. Mnohým z nich sklizeň jejich kávy přinesla ještě větší ztrátu, než kdyby ji nechali shnít na keřích. Ani současná cena84 nepokrývá náklady většiny farmářů, ti přesto často setrvávají u jejího pěstování – při alternativách, které se jim nabízejí: pěstovat koku či prodat a opustit svou půdu, se většina rozhodne zůstat u kávy, zvýšit její produkci a nějak se protlouci do časů lepších cen, tím přispívají k další nadprodukci. Jako i u dalších produktů, je velká část trhu v rukou nadnárodních firem. Není tu sice ještě tak velká koncentrace jako u jiných komodit, ale rychle postupuje. V současné době 15 největších firem85 ovládá asi 80 % trhu. Celkově lze říci, že tento trh je velmi nestabilní a v rukou spekulantů. Pro dokreslení nepoměru zisku jednotlivých aktérů: z jedné a třičtvrtě libry, kterou zaplatí návštěvník londýnské kavárny za svůj šálek capuccina, dostane farmář v Kolumbii asi 5 pencí86. Káva je také bezpochyby nejdůležitějším a nejtypičtějším Fair trade výrobkem, tvoří největší část objemu Fair trade. Ve Fair trade s kávou se angažuje 185 sdružení z 24 zemí Afriky, Latinské Ameriky a Asie87 s 510 000 členy a zlepšuje tak život kolem 2,5 milionu lidí. Byla také jedním z prvních Fair trade výrobků – nejdříve se objevila v Nizozemí v roce 1973. Fair trade zajišťuje pěstitelům stabilní cenu kávy vždy pokrývající výrobní náklady a navíc prémii na rozvoj navíc, obvykle je 60 % ceny placeno předem, takže farmáři se nemusí zadlužovat a platit úroky, odpadá také množství

81

Challenges of Fair Trade 2001:59 Za libru kávy arabica dostal dodavatel v Hondurasu v lednu 2000 0,70 $, zatímco v prosinci téhož roku už jen 0,35 $.Údaje ICO. Viz příloha 5. 83 V říjnu 2001cena v Hondurasu poklesla na pouhých 0,15 $ za libru arabicy. Údaje ICO. 84 Listopad 2003 – kolem 0,49 $ za libru kávy arabica, 0,34 $ za libru méně kvalitní kávu robusta. Aktuální denní ceny kávy jsou dostupné na stránkách ICO - www.ico.org. Viz příloha 6. 85 Čtyři největší - Nestlé, Kraft Foods, Procter & Gamble a Sara Lee-Douwe Egberts ovládají 40 % trhu; o další velkou část se dělí následující Neuman Kaffee, Volcafé, Esteve, Aron, Cargill, ED&F Man, Dreyfus, Mitsubishi a Tchibo. Spilling the Beans..2002:8 a Challenges of Fair Trade 2002:61. 86 Spilling the Beans 2002:4 87 Viz příloha 7. 82

25

prostředníků a překupníků. Pokud je světová cena vyšší než dohodnutá stabilní cena88, dostávají farmáři pětiprocentní prémii nad světovou cenu. Výsledkem je káva, jejíž cena se jen mírně liší od konvenční, a u vysoce kvalitních druhů či u kávy organické je většinou na stejné úrovni. 4.2.1.2 Čaj Také čaj můžeme zařadit mezi typické koloniální produkty, téměř polovina89 vypěstované úrody se vyváží. Ve velkém se obchoduje především se třemi odlišnými typy - čajem černým (fermentovaným), zeleným (nefermentovaným) a Oolongem (polofermentovaným). Největšími producenty jsou Indie (28 % světové roční produkce), Čína (24%), Srí Lanka (10%), Keňa (9%), Turecko (6%) a Indonésie (5,5%). Největší výrobci vzhledem k vysoké domácí spotřebě opět nejsou největšími vývozci a tak pořadí vývozců je následující: Srí Lanka (21 % světového vývozu), Keňa (19%), Indie (17 %), Čína (16%), Indonésie (8%) a Argentina (4%). Roste podíl afrických zemí na vývozu (Keňa, Tanzanie, Uganda, Malawi, Zimbabwe)90. S nárůstem globálního oteplování se dělají dokonce pokusy o pěstování čaje v jižní Anglii91, takže zanedlouho nemusí platit, že Velká Británie je druhým největším světovým dovozcem čaje92 po Rusku. Oproti situaci v obchodu s kávou a kakaem se s čajem neobchoduje jako s komoditou. Existují velké rozdíly v cenách podle kvality, podle místa sklizně i podle ročních období. Velké firmy obchodující s čajem mají ovšem velký vliv – 7 nejvýznamnějších firem93 obchoduje s 85 % světového vývozu. Tyto firmy v důsledku své pozice na trzích ovlivňují svými nákupy a množstvím zásob cenu a množství čaje na trhu a v důsledku jejich činnosti také dochází ke snižování kvality a růstu zaměnitelnosti čajů – k vytváření jakési „celosvětové čajové směsi“ nižší kvality94, podobně jako se

88

Což už dlouho není. Dlouhodobá výkupní cena za Fair trade kávu je 1,26 $ za libru arabicy a 1,06 $ za libru robusty. Podle výzkumu FLO z roku 1997 činí výrobní náklady malého farmáře na produkci libry arabicy 0,75 – 0,90 $. Velké plantáže dokáží snížit náklady na úroveň kolem 0,5 $ a mohou si dovolit počkat s prodejem několik měsíců po sklizni, kdy bývají vyšší ceny; malí, často zadlužení farmáři jso nuceni prodávat svou úrodu ihned po dozrání. Například výkupní cena v Mexiku v roce 2000 byla mezi 0,45 - 0,89$ za libru, to je ovšem cena, kterou platili velcí zpracovatelé velkým dodavatelům, nikoli prostředníci malým farmářům. Spilling the Beans 2002:14-15. 89 44,7 % v roce 1999. Challenges of Fair Trade 2001:70. 90 Challenges of Fair Trade 2002:70-71. 91 Dle zpravodajství BBC. 92 137 000 tun ročně, což je 2,5 kg na osobu v roce 2000. Challenges of Fair Trade 2001:77. 93 Lipton (Unilever), Allied Lyons, Tetley, Premier Brands, Cooperative Wholesale Society (CWS), Associated British Foods (ABF) a James Finlay. Challenges of Fair Trade 2001:71. 94 Jejich produkty se těžko dají odlišit a situace zřejmě spěje k vytvoření standardizovaného “čaje” - vzniku čaje-komodity, International Tea Organization atp...,zatím existuje International Tea Committee…

26

tomu stalo již dříve u kávy. Často také vlastní plantáže a zpracovatelské provozy, kontrolují i dopravce a lodní zasílatelství. Čaj bývá nejčastěji vyvážen v relativně brzkém stadiu výroby – hned po základním zpracování. Nejlukrativnější část výroby zahrnující až 50 % konečné ceny čaje – míchání, balení, reklama a marketing bývají vesměs prováděny až v zemích spotřeby. Samotné pěstování čaje je velmi náročné na práci – sběr se provádí ručně několikrát do roka, náročné je také základní zpracování – čaj musí být zpracován pokud možno ještě v den sběru, nemá-li být jeho kvalita snížena. Pracovní podmínky na plantážích jsou velmi špatné, zvláště v severní a severovýchodní Indii; v jižní Indii a na Srí Lance je situace lepší, přesto nikoli záviděníhodná. Například odbory sice existují, ale často nikoho nereprezentují a jsou vůči zaměstnancům lhostejné95. Pro situaci v Africe jsou typické malé farmy, prodávající své výpěstky prostředníkům a zpracovatelům, kteří jim často snižují ceny z důvodu domněle nižší kvality96. Fair trade v oblasti čaje je poměrně rozvinutý. V současné době se dováží od 50 organizací z 9 zemí97 a je dostupný ve všech 17 zemích, kde působí certifikační organizace. Specifická je pro projekty týkající se čaje kromě vyšší ceny a všeobecného směřování k organické produkci snaha o balení a výrobu konečného produktu přímo na místě produkce. Příkladem je TPI - Tea Promoters India, soukromá firma, která si pronajala státní plantáž v Dardžilingu v severní Indii, dnes pěstuje certifikovaný organický čaj a provozuje balírnu, školu pro děti okolních obyvatel, knihovnu a společenské centrum, stanici na bioplyn. Projekt Stassen na Srí Lance - ve spolupráci s německou organizací gepa pomáhá s pěstováním organického čaje, jeho balením do v místě pletených košíčků a zaměstnává více než 2000 místních obyvatel Další podobné projekty existují i v afrických zemích (Keňa, Tanzanie, Zimbabwe)98. 4.2.1.3 Kakao Kakao patří mezi produkty typicky koloniální, produkce se téměř kryje s vývozem. 70% kakaa pochází ze západní Afriky, zbytek je produkován v jihovýchodní Asii (17 %) a Latinské Americe (13%). Největšími producenty a zároveň vývozci silně závislými na 95

Challenges of Fair Trade 2002:72-73. Jinak řečeno je prostě podvádí, neboť pěstitelé nemají informace o cenách, ani možnost nezávisle dokázat prostředníkům kvalitu dodávaného čaje. Osobní sdělení, Luca Palagi, Floriana, listopad 2003. 97 Z Číny, Indie, Nepálu, Srí Lanky, Vietnamu, Keni, Tanzanie, Ugandy a Zimbabwe. Data FLO International, listopad 2003. 96

27

cenách této plodiny jsou Pobřeží Slonoviny a Ghana, které dohromady produkují asi 55 % světové produkce kakaa. Mezi významné producenty pak patří z afrických zemí ještě Nigérie a Kamerun, v Asii Indonésie a Malajsie, v Americe Brazílie a Ekvádor99. Pro trh s kakaem jsou typické střídající se období přebytku a nedostatku spojené s výchylkami cen. Příčinou je nerovnováha poptávky a nabídky způsobovaná tím, že kakaové boby jako plody stromů nemohou být rychle z roku na rok vypěstovány – v období velké poptávky se sází hodně nových stromů, které ovšem začínají plodit až po letech, kdy už poptávka může být úplně jiná a často tak v období přebytku snižují ceny, mnohde se je ani nevyplatí sklidit a shnijí na stromech…Další velký vliv na trh s kakaem mají spekulační nákupy - investoři, kteří jen investují své peníze do kakaa jako výhodné komodity a spekulují na pokles či růst ceny - kakao změní průměrně čtrnáctkrát svého majitele, než se dostane ke konečnému výrobci. Dalším důvodem nestability je opět vliv nadnárodních firem výrobců čokolády, které se staly díky svým zásobám a vlivu na ceny nejsilnějšími hráči na trhu s kakaem – 6 největších firem100 ovládá 80 % trhu. V letech 1999 - 2000101 došlo k poklesu ceny kakaa až o polovinu oproti předchozímu roku v důsledku rozhodnutí EU povolující nahrazení kakaového másla v čokoládě jinými levnějšími rostlinnými tuky102 až do výše 5 % celkové hmotnosti. Toto opatření je sice zmírněno tím, že kakaové máslo může být nahrazeno pouze 6 druhy tropických tuků, majících podobné vlastnosti jako je stejná teplota tání a mísitelnost s kakaovým máslem v jakémoliv poměru, v konečném důsledku dochází ke snížení spotřeby kakaa a tak ke snížení množství peněz plynoucích do pěstitelských zemí. I navzdory několika špatným sklizním v devadesátých letech byla cena kakaa v roce 2000 na 27-letém minimu. V současné době cena sice stoupla103, vzhledem k nepokojům v Pobřeží Slonoviny a špatné úrodě v dalších zemích, přesto je však stále nezaručuje spravedlivou mzdu svým pěstitelům.

98

Challenges of Fair Trade 2001:74-6. Challenges of Fair Trade 2001:89-91. 100 Viz příloha 8. 101 0,36 $ za libru na newyorské burze v listopadu 2000 oproti 0,72 $ za libru v listopadu 1998. Aktuální denní ceny kakaa lze nalézt na stránkách International Cocoa Organisation (ICCO) – www.icco.org. 102 Viz příloha 9. 103 V roce 2002 a první polovině roku 2003 došlo k prudkému vzestupu cen až na 0,80 -1$ za libru, cena současná (14.listopad 2003) je 1594 $ za tunu, což znamená kolem 0,72 $ za libru kakaa, v přepočtu 43,47 Kč za 1 kg bobů. Což je ovšem cena na burze, nikoli cena kterou dostane farmář. Z ceny 100g tabulky mléčné čokolády v obchodě (kolem 20 Kč včetně DPH) s obsahem kakaa kolem 25% (25 g) to znamená při kurzu 27,3 Kč/ 1$ (14.11.2003) cenu obsaženého kakaa 1,09 Kč! Viz denní ceny na www.icco.org. Stabilní dlouhodobá Fair trade cena byla stanovena na 1600 $ za tunu, za organické kakao 1800 $. V případě, že tržní cena převyšuje Fair trade cenu, dostávají zúčastnění k tržní ceně navíc příplatek 150 $. 99

28

Zpracování kakaových bobů na kakaový prášek, kakaové máslo či kakaovou hmotu probíhá především v zemích Severu – důvodem je jak podnebí, tak nedostatek zpracovatelských kapacit a nízká kvalita zpracování v zemích původu. Přesto roste podíl zpracování přímo na místě - a dnes například Brazílie a Malajsie kakao dováží a zpracovávají, zatímco jejich pěstování vzhledem k příliš vysoké ceně práce omezují. Pěstování se tak stává „výsadou“ nejchudších zemí s nejnižšími mzdami, na farmách a plantážích v Pobřeží Slonoviny pracují ti úplně nejchudší - imigranti ze sousední Burkiny Faso, běžná je dětská a otrocká práce. 70 % zisku zůstává čokoládovému průmyslu, farmář dostane stěží 5 %104. Pracovníci na farmách většinou nikdy čokoládu ani neochutnali, neboť si ji při svých mzdách nemohou dovolit koupit. Situace na brazilských kakaových plantážích105 v severovýchodní provincii Bahia, soustřeďující 90 % brazilské výroby kakaa je hrozivá. Běžné je používání v Evropě zakázaných pesticidů bez adekvátních ochranných pomůcek, zaměstnavatelé vybízí své pracovnice ke sterilizaci - jinak je nezaměstnají106. Fair trade v oblasti kakaa se rozvíjí poměrně dlouho a v současné době je certifikované Fair trade kakao dostupné od osmi sdružení z osmi zemí107. Například švýcarská Claro dováží přímo na místě zpracované kakaové máslo a prášek od družstva El Ceibo z Bolívie a sdružení Conocado z Dominikánské republiky, spolu s Fair trade třtinovým cukrem z Filipín je zpracovává a výsledkem je organická Fair trade čokoláda Mascao. Jiným velmi úspěšným příkladem je sdružení Kuapa Kokoo z Ghany, které v roce 2001 sdružovalo kolem 35 000 členů v 684 vesnicích a mělo fungující projekty přechodu na organickou produkci, pomoc svým znevýhodněným členům jako budovani studní a stavby škol a stalo se dokonce podílníkem v Day Chocolate Company - britském výrobci Fair trade čokolády. Nejvíce Fair trade čokolády se prodá ve Švýcarsku, Nizozemí a Velké Británii, v přepočtu na osobu vede Lucembursko. Dalším zajímavým použitím Fair trade kakaového másla je jeho užívaní v kosmetice108.

104

Challenges of Fair Trade 2001:92 V Brazílii, Malajsii a Indonésii převažují velké plantáže oproti situaci v Africe, pro kterou jsou typické malé farmy. Odborníci na kakao se ovšem shodují, že nejkvalitnější kakao je africké a pěstování na malých farmách pro kvalitu optimální. 106 Až 70 % z nich, severovýchod Brazílie. Chocolate, The Facts, s.4. 107 Viz příloha 10. 108 Firma Bodyshop. 105

29

4.2.1.4 Banány V současné době tvoří banány pátou nejobchodovanější zemědělskou komoditu světového obchodu (po obilí, cukru, kávě a kakau). Co se týče celkové hodnoty produkce jsou na čtvrtém místě za rýží, pšenicí a kukuřicí109. Z produkce kolem 86 milionů tun110 ročně sklizených banánů se na světovém trhu obchoduje kolem 14 %111. Největší pěstitelé – Indie, Brazílie, Ekvádor, Filipíny, Čína a Indonésie ovšem opět nejsou největšími vývozci, neboť pěstují banány téměř výhradně pro domácí spotřebu (případ Indie, Brazílie, Číny). Většina banánů je zde pěstována malými farmáři pro vlastní potřebu či maximálně místní trh. Největšími vývozci jsou Ekvádor (34 % ročního světového vývozu), Kostarika (18%), Kolumbie (13%), Filipíny (9%), Guatemala (6%), Honduras (4%) a Panama (4%) a v těchto zemích, zvláště v případě středoamerických a Ekvádoru, vysoce závislých na banánech, také převažují velké plantáže. Největším dovozcem je Evropská Unie, s dovozem přes 4 milionů tun ročně, což činí 35 % světového obchodu s banány112. Na trhu s banány opět platí, že 86 % trhu je kontrolováno 5 největšími firmami113, které tak mají rozhodující slovo, neboť vlastní i balírny, přepravní společnosti, chladírny a distribuční velkoobchodní firmy. Neustálý tlak na snižování cen vede v poslední době tyto firmy ke snaze přesunout se do chudších zemí, kde mohou platit nižší mzdy - z jižní a střední Ameriky především do jihovýchodní Asie, kde je ve srovnání s Amerikou nižší cena práce114, neexistují odbory, jsou zde nižší daně a nižší environmentální standardy ochrany, pokud vůbec nějaké. Další strategií je zbavovat se vlastnictví plantáží, uzavírat dlouhodobé smlouvy se smluvními výrobci za zhoršených podmínek115 a věnovat se pouze marketingu a obchodu.

109

Liddell 2000:3-4. Toto číslo zahrnuje všechny druhy banánů, nejen velké žluté sladké banány odrůdy Cavendish známé u nás, ale také sladké červené banány, zelené (plantains, plátanos) – používané vařené jako zelenina, malé pisangy, bananitos (baby bananas) atp. 111 Liddell 2000:3-4. 112 Přibližně 20 % z tohoto množství (asi 850 000 tun) produkuje EU sama – banány se pěstují na španělských Kanárských ostrovech, na portugalské Madeiře, na řecké Krétě a na francouzských zámořských územích Guadeloupe a Martinique v karibské oblasti. Challenges of Fair Trade 2001:121. 113 Chiquita (United Fruit), Dole (Standard Fruit) sídlící v USA, Del Monte s majiteli z Mexika a Spojených Arabských Emirátů, Fyffes sídlící v Irsku a ekvádorská Noboa/Pacific Fruit. Liddell 2000:5. 114 Průměrná denní mzda pracovníků na plantáži činila v roce 2001 10 $ v Kostarice a 6,40 $ v Ekvádoru, zatímco na Filipínách 3,50 $ a v Indonésii pouhých 1,60 $/den. Challenges of Fair Trade 2002:117. 115 Například oficiální výkupní cena banánů v Ekvádoru v roce 1999 klesla za půl roku z 3,20 $ za krabici (40lb = 18,14 kg) na 2,20 $ u stálých dodavatelů na výlučnou smlouvu, nezávislým výrobcům platili dokonce pouze 1$, ve srovnání s cenou v Evropě, kde tatáž krabice ve velkoobchodě stála v tutéž dobu až 25 $ neuvěřitelné. Challenges of Fair Trade 2002:119. Průměrné výrobní náklady v roce 1998 však činily 4,70 – 5,90 $ za krabici. Van de Kasteele 1998. 110

30

Velké plantáže přispívají značně k environmentálním škodám a škodám na lidském zdraví. Podle průzkumů je například 90 % korálových útesů na kostarickém pobřeží mrtvých v důsledku pesticidů splavených převážně z banánových plantáží. Kostarika je také na jednom z prvních míst na světě ve spotřebě pesticidů na osobu116 a také v počtu otrav pesticidy117. U žen pracujících v balírnách banánů byl prokázán dvojnásobný výskyt leukémie a porodních defektů než v ostatní populaci118. Odvodnění plantáží vede k růstu povodní a sesuvů v důsledku svedení odvodňovacích kanálů z plantáží do řek, plantáže také často bývají zakládány na místě původních lesů119. Dalším nebezpečím je slabá odolnost vyšlechtěných odrůd proti škůdcům, neboť na exportních plantážích je pěstována jediná geneticky homogenní odrůda, poskytující sice vysokou úrodu, ale náchylná ke škůdcům a chorobám, silně vyčerpávající půdu a potřebující velké množství hnojiv. Pracovní podmínky na plantážích se stále zhoršují – dochází ke snižování sociálních standardů, rušení kolektivních smluv tam, kde existují odbory, vznik pseudoodborů Solidarismo financovaných přímo firmami, prodlužování pracovní doby (až na 12 hodin denně), zaměstnávání krátkodobých imigrantů za prací z ještě chudších oblastí. V důsledku toho je v oblastech pěstování banánů na export zvýšená migrace120, vznikají „čistě mužské vesničky“, zvýšila se nejistota práce, roste alkoholismus a jiné závislosti, prostituce, násilí a dochází k rozpadu rodin. Odborově organizovaní pracovníci bývají propuštěni a jsouce na černé listině obíhající mezi vlastníky plantáží, mají problém získat práci jinde. Většina zaměstnanců je zaměstnána krátkodobě na tříměsíční smlouvu, neexistují dovolené či nemocenské dávky. Dělník na plantáži získá z konečné ceny banánu 1-3 %, malý farmář 7-10 %, v zemi produkce zůstává průměrně 12 %121. I malí nezávislí farmáři jsou nuceni k těmto opatřením, aby mohli soutěžit s cenami produkce z velkých plantáží.

116

4 kg na osobu ročně oproti celosvětovému průměru 0,5 kg. Podrobněji viz Astorga 1998. 72 % všech případů otrav se stalo na banánových plantážích (!) oproti např. 7 % na květinových plantážích, 6% na třtinových, 5% kávových, 4% na ananasových a 2% při výrobě pesticidů. Challenges of Fair Trade 2001:118. 118 Dle výzkumu National University of Costa Rica. Podrobněji Astorga 1998. 119 Kostarika není zemí, kde je situace nejhorší, ale naopak je jedna z vyspělejších a jediná, kde takovéto průzkumy vůbec existují; v poměrech Latinské Ameriky je pokládána za rozvinutější zemi, s vyššími mzdami a životními standardy, kam míří mnozí imigranti za prací ze sousední Nikaraguy a Panamy; bývá také nazývána Švýcarskem Latinské Ameriky. Jsou-li výše zmíněné podmínky v Kostarice, jak je tomu v jiných zemích… 120 Například v Belize téměř všichni dělníci na plantážích pochází z ještě chudšího Salvadoru, Hondurasu a Guatemaly. Challenges of Fair Trade 2001:127. 121 Podrobně viz Bermudez 1998 117

31

Fair trade v oblasti banánů začal už v 70.letech, kdy švýcarská dobrovolnická skupina Frauenfelder Bananenfrauen začala pracovat na kampani týkající se podmínek v banánovém průmyslu. První „banány solidarity“ z Nikaraguy se prodávaly také v 70.letech ve Švýcarsku. Brzy poté následovala Belgie a Německo. V současné době122 lze Fair trade banány koupit v 10 evropských zemích, Kanadě a Japonsku. V roce 1996 došlo k rozšíření prodeje i do supermarketů a množství takto prodaných Fair trade banánů značně stouplo. Banány se dováží od 10 producentů z Dominikánské republiky, Ekvádoru, Ghany, Kolumbie, Kostariky a Návětrných ostrovů v Karibském moři123. Nejvíce Fair trade banánů spotřebovává Velká Británie (13 000 tun), Švýcarsko (10 000 tun), Nizozemí (4 000 tun)124. Velmi rychle roste také zájem o organické Fair trade banány. Největším úspěchem je Švýcarsko, kde Fair trade banány tvoří až 20 % podílu na trhu a jejich prodejní cena v obchodech je stejná jako u běžných banánů125. Nepominutelný úspěch Fair trade v oblasti banánů měl také vliv na nadnárodní banánové firmy – Chiquita začala rozvíjet projekt na zlepšení situace na plantážích v Kostarice monitorovaný Rainforest Aliance, Dole zavádí integrovaný systém péče o rostliny (IPM) podle standardů ISO 14000, Del Monte začalo prodávat „banány s láskou“126 o kterých tvrdí, že splňují sociální standard SA 8000127 a Fyffes zavedlo svůj vlastní kodex chování ve spolupráci s ETI. Otázku, zda se jedná o „fairwashing“ nebo jde skutečně o zájem managementu těchto firem o zlepšení situace zaměstnanců a environmentálně přijatelnější chování, si netroufám posoudit. Nepochybné je, že firmy reagovaly na přání zákazníků a v jejich strategiích, jak si udržet či zvýšit svůj podíl na trhu, se dnes objevují sociální a environmentální ohledy. Nicméně zprávy od latinskoamerických odborových organizací hovoří o velmi malé či žádné změně, které tyto programy a kodexy chování přinesly pro pracovníky na plantážích128. Jisté ovšem je, že koupě Fair trade banánů dává spotřebiteli jistotu v těchto ohledech.

122

Data z června 2002. Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:15. Výkupní cena byla stanovena v rozmezí 7,25 – 11,50 $ za krabici v závislosti na spotřebitelských cenách v různých zemích původu. Challenges of Fair Trade 2001:128. 124 Data FLO International. 125 Max Havelaar Switzerland Report. Otázka konečné ceny banánů na trhu je složitá: Fair trade organické banány a běžné organické banány stojí kolem 3 €/kg, Fair trade neorganické a neFair trade značkové (Chiquita) kolem 2 €/kg, běžné neznačkové 1-1,5 €/kg, stav v Itálii 2003. 126 „Banana con amore“ na italském trhu. Challenges of Fair Trade 2001:130. 127 Viz více v kapitole 8.2 Problémy standardizace a certifikace. 128 Challenges of Fair Trade 2001:130. 123

32

4.2.1.5 Rýže Největšími pěstiteli rýže jsou Čína (31 % světové roční produkce), Indie (21%), Indonésie (8,6%), Bangladéš (6%), Vietnam (5%) a Thajsko (4%)129. Situace světového vývozu se ovšem značně liší, neboť rýže se pěstuje ve většině asijských a afrických zemí především pro vlastní spotřebu - takže největšími světovými vývozci rýže nejsou její největší producenti nýbrž v následujícím pořadí Thajsko (29% světového vývozu rýže), Vietnam (18%), USA (12%), Čína (9%) a Pákistán 8 %130. Také objem světového obchodu s rýží není příliš velký ve srovnání s celkovou produkcí131. Obchoduje se především s dlouhozrnnou odrůdou Indica, krátkozrnnou Japonica a voňavými odrůdami (Basmati, Jasmine). Ze zemí EU se nejvíce rýže132 pěstuje v Itálii (53 % produkce EU) a Španělsku (31 %), o zbytek se dělí Francie, Portugalsko a Řecko. Dováží se především Indica a vonící druhy. Pro světový trh s rýží je typická velká nestabilita, způsobená závislostí na úrodě v každém roce, některé státy jsou jeden rok vývozci a druhý rok dovozci. Existují velká omezení vývozu ze strany vlád zemí závislých na rýži jako hlavním zdroji potravy obyvatel (vývozní licence). Značný vliv má také postavení klíčových hráčů na trhu, kde existuje tak velké soustředění kapitálu, že čtyři největší obchodníci s rýží133 ovládají přes 40 % trhu a působí na výrobce i tím, že jsou zároveň významnými dodavateli hnojiv a zemědělských potřeb. Nové pokusy s geneticky modifikovanými odrůdami se nevyhýbají ani rýži134, a snaží se navázat farmáře na velké firmy dodávající jak osivo a hnojiva tak i kupující vypěstovanou rýži. Nebezpečí také plyne ze snižování počtu odrůd a zaměření se na několik málo z nich monokulturně a intenzivně pěstovaných135. Jiným nebezpečím je vyšší používání umělých hnojiv a pesticidů, které jsou nebezpečné pro ryby, tradičně chované na rýžových polích a tvořící potřebný doplněk bílkovin pro samozásobitelské farmáře. Fair trade v oblasti rýže se potýká s problémy hlavně kvůli clům ze strany dovozců a omezením na vývoz ze strany zemí vyvážejících, někdy dokonce zneužívaných jako

129

Tamtéž s. 137. Tamtéž s. 138. 131 Například v roce 2001 bylo sklizeno 595 milionů tun rýže, světovým trhem prošlo 22,7 milionů tun, tedy 3,7%. Challenges of Fair Trade 2001:137-8. 132 Naprosto převažuje Japonica, vhodná i pro evropské podnebí., co se množství týká – 2,5 milionu tun ročně (2001), ve světovém měřítku tedy velmi málo. 133 Continental, Cargill, Glencore a Riz et Denrées. Challenges of Fair Trade 2001:140. 134 „Zlatá rýže“- obohacená o provitamín A. 135 Z doložených více než 86 000 odrůd roste, např.. v Kambodži na 84 % rýžových polí jediná odrůda. Challenges of Fair Trade, 2001:136. 130

33

hůl na nepohodlnou konkurenci136. Přesto se už téměř 10 let dováží malé množství voňavé jasmínové rýže, většinou organicky pěstované, ze severovýchodního Thajska137. V současné době roste poptávka i nabídka, především po speciálních a exotických druzích jako jsou americká černá, fialová, červená či bílá voňavá rýže. Další sdružení farmářů vznikla v Thajsku, Indii, Pakistánu a Laosu, a Fair trade rýže je nyní dostupná i v mnoha dalších zemích. FLO registruje 5 organizací, všechny z Thajska. Oproti jiným komoditám je ovšem Fair trade v oblasti rýže dosud v počátcích a dovážené množství rýže je velmi malé. 4.2.1.6 Cukr Největšími světovými exportéry cukru jsou Brazílie (18 % světového exportu cukru), Evropská Unie (15 %) a Thajsko (11%)138. Export cukru je ovšem v těchto zemích jen jednou z mnoha položek vývozu. Mnohem větší význam má cena cukru na světových trzích pro menší země, které jsou na exportu cukru závislé jako na hlavním zdroji zahraniční měny, jako jsou Belize (39% hodnoty veškerého exportu země), Dominikánská republika (24 %), Guyana (36 %), Fidži (40 %), Kuba (69 %), Mauritius (28 %)139. Zvláštním jevem je existence preferovaného přístupu některých zemí na významné trhy – na trh EU má bezcelní kvóty na dovoz Mauritius a Guyana140, na trh severoamerický má zase zlepšený přístup Dominikánská republika a Filipíny141. Situace na trhu EU, kde extrémně vysoká cla na dovoz cukru142 prakticky zabraňují dovozu, je nadále neudržitelná; navíc existují garantované ceny domácím výrobcům (třikrát vyšší než světové ceny) – jsou sice omezené kvótami143, které jsou ovšem tak vysoké, že převyšují celkovou spotřebu cukru v EU a naopak dovolují výrobcům

136

Případ snah Oxfamu v indickém státě Urísa v roce 1997, ústící v soudní proces za snahu vyvézt 14 tun organické rýže do Belgie a Británie, z jehož výtěžku se měla postavit loupárna rýže pro místní farmáře, má co dělat spíše se snahami místních zkorumpovaných elit a obchodníků s rýží o větší moc než s ochranou místního trhu a zajištěním potravy pro domácí obyvatelstvo; zákaz vlády vyvážet rýži podložený celoindickou neúrodou v tomto regionu majícím trvalé přebytky rýže vede naopak k ožebračování místních obyvatel a růstu moci zprostředkovatelů nad farmáři. Chalenges of Fair Trade 2001:144-5. 137 Švýcarská Claro a thajská organizace Green Net. 138 Pare 2002:1. 139 Challenges of Fair Trade 2001:96. 140 Jako bývalé kolonie – britská a francouzská. 141 V případě Filipín také bývalá kolonie, Dominikánská republika je zase blízký spojenec. 142 V EU v roce 2000 256 %, vyšší cla na dovoz cukru má jen Japonsko - 346 %!!! Challenges of Fair Trade 2001:102. 143 V roce 2001 činila 14 500 000 tun. Challenges of Fair Trade 2001:100.

34

produkovat další tuny cukru nad dotované množství144. Každoročně EU exportuje na světový trh kolem 6 milionů tun145 – tedy čtvrtinu až třetinu své roční výroby. Nízká cena je ještě podporována dotacemi na podporu vývozu. Lobby evropských výrobců cukru zatím vítězí. Ovšem snad pouze dočasně – od roku 2006 mají být sníženy dovozní tarify na cukr pro dovoz z 48 nejméně rozvinutých zemí a od roku 2009 úplně zrušeny. Vliv evropských podpor vývozu cukru vede k snižování ceny cukru na světovém trhu, což v některých regionech zemí Jihu vedlo k úplné likvidaci pěstování cukrové třtiny, v jiných k dalšímu zhoršování sociálních a pracovních podmínek zaměstnanců v zemědělství a cukrovarnictví. Nejdůležitější oblast pěstování cukrové třtiny – severovýchodní Brazílie je současně nejchudším brazilským regionem s nejnižšími mzdami, nejvyšším podílem dětské práce a nejnižší vzdělaností. V Dominikánské republice se sekáči cukrové třtiny rekrutují převážně z emigrantů ze sousedního Haiti, nejchudší země západní polokoule; je zde běžný zákaz opouštět plantáže či naprostá nedostupnost zdravotní péče pro pracovníky146. Fair trade v oblasti cukru má svá specifika – především se liší tím, že cukr se vyrábí i v zemích konečné spotřeby a tak vysoká cla chránící domácí výrobce mají vliv na cenu a tím pádem na množství dovezeného cukru, což například v případě kávy či kakaa neexistuje. Problémem je také zpracování – cukrová třtina musí být zpracována ihned po sklizni a výrobní zařízení i malého cukrovaru je velmi drahé. Proto existuje jen málo sdružení malých pěstitelů, kteří jsou schopni vyrobit konečný produkt – Fair trade třtinový cukr v kvalitě přijatelné pro evropské trhy. První Fair trade cukr uvedl na trh švýcarský Max Havelaar v roce 1994. V současné době FLO registruje 13 výrobců ze 7 zemí147, z čehož polovina má současně i certifikát organického zemědělství a tento cukr je dostupný ve většině zemí. V roce 2002 činil celkový dovoz FLO certifikovaného Fair trade cukru asi 650 tun. Jeho spotřeba roste – ani ne tak díky většímu zájmu spotřebitelů o tento cukr jako takový, ale díky rostoucímu množství Fair trade cukru používaného pro výrobu Fair trade čokolády, müsli tyčinek, cukrovinek či kakaových nápojů v prášku. Situace v ČR není o mnoho jiná než v zemích EU – i u nás má silné postavení lobby cukrovarníků a pěstitelů řepy, ministerstvo zemědělství poskytuje víc než slušné dotace, existují kvóty výroby a subvence na vývoz cukru. V roce 2002 bylo dovezeno do 144

Součást evropské Common Agricultural Policy (CAP). Například v roce 2002 6,9 milionu tun. Svoboda, Divišová 2002:6. 146 Challenges of Fair Trade 2001:104. 147 Dominikánská republika, Ekvádor, Filipíny, Kostarika, Malawi, Paraguay a Peru. Data FLO International, listopad 2003. 145

35

ČR 42 347 tun cukru, zatímco vývoz činil 107 707 tun, respektive 206 071 tun, započítáme-li do něj i vývoz ve výrobcích obsahujících cukr. Nejvíce se vyvezlo do Polska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Slovenska, Uzbekistánu, Ukrajiny a Německa148. Třtinový (ne Fair trade) cukr se k nám dováží v malém množství převážně z Mauritia149. 4.2.1.7 Ostatní potraviny Kromě výše zmíněných produktů, které představují z hlediska objemu prodeje velkou většinu Fair trade dostupných potravin, jsou na trhu i další Fair trade produkty – velký růst prodeje vykazují ovocné šťávy150. Pomerančová šťáva, nejdříve zavedená v Nizozemí a dnes dostupná v 13 zemích měla největší úspěch a získala významný podíl na trhu. V současné době roste poptávka po dalších exotických šťávách151 a šťávách organických. Dalším produktem dlouhodobě zavedeným a prodávaným v 8 zemích je med152. Zde je ovšem diskutabilní, zda neoddiskutovatelný sociální přínos pro obyvatele rozvojových zemí vyváží environmentální dopady jeho dovozu. Je lokálně získatelné zboží potřeba dovážet z jižní Ameriky? Pravda, lesní či luční evropský med není týž jako med z mexického pralesa či uruguayské pampy. I co se týká množství, není podíl dovezeného medu zrovna vysoký, je to spíše doplněk a rozšíření nabídky produktů, takže si myslím, že je to poměrně nedůležitá otázka. Přesto vzbuzuje velké pochybnosti o Fair trade jako řešení environmentálních problémů…Dalšími dostupnými produkty jsou čerstvé mango, ananas a bananitos153, olej154, sušené ovoce a ořechy155 a další výrobky z Fair trade surovin, především čokoláda, čokoládové, ovocné či müsli tyčinky a jiné cukrovinky jako sušenky apod., marmelády156, čaje z rooibosu157, 148

Svoboda, Divišová 2002:6. Vzhledem k jeho konečné ceně kolem 70 Kč/kg díky clu. 150 Od 15 organizaci z 6 zemí – Brazílie, Ekvádoru, Indie, Kostariky, Kuby a Mexika. Data FLO International, listopad 2003. 151 Mangová, ananasová, grapefruitová, banánová a maracujová. Data FLO International. 152 Od 26 organizací ze 7 zemí - Chile, Guatemala, Mexiko, Nikaragua, Tanzanie, Uruguay a Zambie. Data FLO International, listopad 2003. 153 Nizozemský dovozce Agrofair zásobující Fair trade banány většinu evropských zemí, kde je lze dostat, dováží i Fair trade mango z Mexika, Ekvádoru a Ghany a od konce roku 2002 také Fair trade ananas. Od konce roku 2003 dováží bananitos (baby bananas)- jinou odrůdu banánů, v Evropě malo známou. Připravuje se i dovoz a certifikace citrusů, což by mohl být významný další krok k rozšíření Fair trade trhu. 154 Olivový olej z Palestiny, mangový z Burkiny Faso. Materiály Claro a CTM Altromercato. 155 Mango z Burkiny Faso, ananas z Beninu, kešu z Guiney-Bissau, para z Brazílie, buráky ze Salvadoru, sušené banány, papája či kokos z Filipín, rozinky z Jižní Afriky, kiwi z Bolívie, datle z Palestiny…Materiály gepa a Commercio Alternativo. 156 Druhy jako ananasová z Laosu, pomerančovo-grapefruitová ze Svazijska či speciální z květů ibišku Carcadé z Keni, a jiné exotické jako maracujová, papajová, mangová, guavová či kumquatová. Materiály gepa a CTM Altromercato. 149

36

honeybushe158, maté159 a ovocné, guaraná nápoje, quinoa160, rýžové a quinoové těstoviny, kuskus161, chili omáčky, chutney z tropického ovoce, čočka, fazole, soja, koření, víno, banánové, palmové a quinoové pivo, rum, cachica162 a bio-likéry, dokonce Fair trade žvýkačky163 apod. Jak vidět nabídka v zemích s nejrozvinutějším Fair trade trhem164 poskytuje mnohé – asi brzy dospěje do stadia, do kterého dospěl trh s organickými potravinami - existence Fair trade cigaret však zatím na rozdíl od „biocigaret“ na sebe nechává čekat.

4.2.2 Nepotravinářské zboží 4.2.2.1 Umělecké a řemeslné výrobky Dovoz uměleckých výrobků stál u zrodu Fair trade a i v současné době tvoří významnou část celkového obratu Fair trade v Evropě (asi 27%), v severní Americe dokonce až 50 %. Až 50 % těchto výrobků se dováží z Asie, o zbytek se rovným dílem dělí Afrika s Blízkým Východem a Latinská Amerika. Kolem 5000 druhů výrobků od 400 Fair trade sdružení zahrnuje zboží od textilu a oděvních doplňků přes keramiku, sklo, různé umělecké předměty, proutěné zboží, hudební nástroje, nábytek až po šperky či speciality jako pakistánské Fair trade míče či indické kuchyňské nádobí. Následující důvody ukazují téměř předurčenost tohoto druhu zboží pro Fair trade: výrobky jsou náročné na práci, jejich výrobou je podporována místní kultura, je snadné je vyrábět přímo doma nebo v malých dílnách nenáročných na vybavení, udržují se tradice a řemeslné dovednosti, používají se místní suroviny, vyrábí se originály, sice podobné, ale ne stejné. Rozmanitost těchto výrobků a touha zákazníků po neopakovatelnosti přispívá k omezené možnosti je standardizovat, vyrábět ve velkých sériích či na běžících pásech. Honba za co nejnižší cenou zde není tak silná jako v jiných odvětvích. Velké nadnárodní firmy se v této oblasti příliš neangažují. I zde se ovšem setkáváme s vlivy globálního trhu. Pro konvenční trh s řemeslnými předměty je typické velké množství prostředníků. Mezi dovozcem do země prodeje a 157

Aspalathus linearis – jihoafrická rostlina Cyclopodia intermedia - jihoafrická rostlina. 159 Ilex paraguayensis – Yerba maté, velmi populární nápoj v Argentině, jižní Brazílii, Paraguayi a Uruguayi. 160 Chenopodium quinoa Willd. – “incká pšenice”, amarantu podobná rostlina pěstovaná hlavně v Peru a Bolívii. 161 Především z Palestiny (CTM Altromercato, Commercio Alternativo). 162 Druh brazilské lihoviny podobný rumu (nikoliv tuzemskému). 163 Obsahující mexické Fair trade chicle oproti konvenčním. Materiály gepa. 158

37

výrobcem v rozvojové zemi je celá řada agentů a zprostředkovatelů165, vytvářejících celé sítě, což ovlivňuje i výši ceny pro výrobce – ta je obvykle velmi nízká. Neprůhlednost tohoto obchodu je také zřejmá: Když dovozce vyžaduje certifikát o nepoužívání dětské práce při výrobě, vývozce mu jej s úsměvem rád poskytne, protože nikdo není schopen dohledat a zkontrolovat, že určitý výrobek opravdu nebyl tímto způsobem vyroben166. Pro Fair trade v této oblasti jsou typické dva odlišné způsoby fungování: jednak na marketing zaměřené organizace sdružující jednotlivá menší sdružení výrobců, kterým poskytují potřebný servis, či pomoc s designem výrobků; druhým typem jsou projekty nevládních organizací pro znevýhodněné, chráněné dílny, svépomocné ženské projekty apod., kteréžto aktivity poskytují i přístřeší či vzdělávají své členy. Fair trade je pro mnoho těchto skupin jediná příležitost, jak se dostat na zahraniční trh, či vůbec získat odbyt pro své výrobky. Významným přínosem je také podíl Fair trade na zvyšování znalostí spotřebitelů o podmínkách ve výrobě koberců či textilu. V současné době probíhá ve spolupráci FLO a IFAT proces vytváření standardů pro nepotravinářské zboží. Jako pilotní nepotravinářský produkt obdržely certifikaci FLO sportovní míče, dovážené od dvou výrobců z Pákistánu a prodávané zatím v Itálii a Švédsku. Pokud bude tento proces úspěšně dokončen, bude se moci Fair trade známka objevit také na dalším velkém trhu. 4.2.2.2 Bavlna a textil Největšími pěstiteli bavlny je Čína (20,3 % světové produkce), USA (18,7 %), Indie (14,5 %), Pákistán (9,4 %), Uzbekistán (6 %) a Turecko (4,4%)167. Významná je produkce bavlny pro západoafrické státy (Mali, Senegal, Benin), jejich produkce činí dohromady asi 4,8 %); EU (Španělsko, Řecko) ročně vypěstuje 550 000 tun (2,9%). Největšími zpracovateli bavlny jsou Čína, Indie, USA, Turecko, Brazílie, Indonésie a Mexiko168. Pěstování bavlny má významné environmentální dopady – bavlna je náročná na vodu, zavlažováno je kolem 15 % polí, což v oblastech pěstování bavlny, většinou v subtropech s aktuálním nedostatkem vody často vede k desertifikaci a zasolování půdy. 164

Zde vycházím především z prodejních katalogů britských (Traidcraft), německých (gepa), španělských (Ideas), švýcarských (Claro) a italských (CTM Altromercato, Commercio Alternativo). 165 Příklad Filipín ukazuje, že přinejmenším pět úrovní zprostředkovatelů; výrobce z filipínské vesnice nemá šanci proniknout na trh a prodávat své pletené výrobky přímo americkému dovozci. Challenges of Fair Trade 2001:152-3. 166 Zvláště pověstní hrozivými podmínkami, dětskou a otrockou prací jsou výrobci koberců v Pakistánu, Indii a Nepálu. 167 Challenges of Fair Trade 2001:183. 168 Tamtéž.

38

Odstrašujícím a obecně známým příkladem je Uzbekistán – katastrofa vyschlého Aralského jezera je dokladem vlivu neudržitelného pěstování bavlny na životy obyvatel. Velmi podobné problémy existují i v Egyptě, Súdánu a dalších zemích. Při pěstování se také používá velké množství pesticidů169 a umělých hnojiv, při sklizni pak defolianty. Organické pěstování bavlny je relativně nové, první pokusy začaly v 80.letech v Turecku, dnes tvoří organická produkce bavlny asi 1% světové produkce, ale rychle roste170. V některých oblastech Turecka a Indie dokonce převažuje. Problémem je opět cena certifikace, kterou si nemohou malí farmáři dovolit, i když by splňovali její podmínky a v mnoha zemích neexistence odděleného trhu s organickou bavlnou či povinnost prodávat výpěstky státem vlastněné exportní organizaci, která nerozlišuje organickou bavlnu od konvenční. Fair trade bavlna zatím neexistuje. Také zpracování bavlny má významné environmentální a sociální dopady. Díky globalizaci se dnes 75% textilního průmyslu nachází v rozvojovém světě a přesun tohoto průmyslu do zemí s nejnižšími mzdami a standardy stále pokračuje. Bavlněný prach a množství bělidel, činidel a umělých barviv používaných při výrobě často poškozuje zdraví zaměstnanců. Pracovní podmínky žen a často dětí pod 15 let zaměstnaných v textilních továrnách v Latinské Americe či Číně si nezadají s obrazem britských továren 19. století171. Existují výrobci172 vyrábějící z organicky pěstovaných surovin a snažící se co nejvíce omezit používání nebezpečných chemikálií při výrobě. Fair trade v této oblasti zatím není příliš rozvinut, existují ale textilní výrobky vyráběné „řemeslně“, za použití přírodních barviv a spravedlivých podmínek. Fair trade tak nabízí alespoň částečnou alternativu nepodílení se na extrémně nespravedlivých praktikách konvenčního textilního průmyslu173. Problémem je nicméně velmi vysoká cena těchto výrobků ve srovnání s tovární výrobou.

169

Při pěstování bavlny (4% světového zemědělství) se spotřebovává 11 % světové produkce pesticidů (a 65 % insekticidů). Roční odhady smrtelných otrav pesticidy činí až 40 000 lidí, především v rozvojových zemích. Challenges of Fair Trade 2001:178. 170 Challenges of Fair Trade 2001:182. 171 Clean Clothes Campaign uvádí jako běžné a typické podmínky v textilních továrnách neomezenou pracovní dobu, úkolové mzdy, časté přesčasy, neexistenci nemocenského pojištění či rodičovské dovolené, sexuální obtěžování.atd…viz podrobněji na www.cleanclothes.org. 172 Např. americký výrobce oděvů Patagonia. 173 Jiným zajímavým příkladem tohoto přístupu je maličká britská firma Feelgood Factory, v podstatě jediný člověk, pravidelně jezdící do Indie, kde nakoupí kvalitní doma vyráběné látky, s kterými pak kočuje po Británii a prodává je. Viz Ajrakh.

39

5. Perspektivy do budoucna Téměř jisté a spíše jen otázkou času se zdá být šíření Fair trade aktivit do nově přistupujících zemí EU: u nás se touto problematikou zabývají Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, o.p.s. Jeden svět, Ekumenická akademie a INEX-SDA; na Slovensku o.s. Fairtrade Slovakia; v Polsku Stowarzyszenie Sprawiedliwego Handlu „Trzeci Świat i My“ a Polska Akcja Humanitarna; na Maltě Koperattiva Kummerċ Ġust, Grupp għat-Tielet Dinja a Kopin; v Estonsku Estonian Fund for Nature; ve Slovinsku SEECRAN; aktivity tohoto druhu začínají i v Srbsku. Zatím se ke mně nedostala informace, že by se Fair trade někdo hlouběji zabýval v Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Chorvatsku, na Kypru, v Rumunsku, Bulharsku, Makedonii, Bosně, Černé Hoře a Albánii. Zajímavou možností dalšího rozvoje a šíření konceptu Fair trade je možnost jeho provozování přímo v zemích Jihu, v zemích produkce. Jeden z prvních pokusů tohoto druhu úspěšně proběhl v Indii174. Projekt na zavedení výroby Fair trade zápalek byl založen na spolupráci německé poradenské organizace Fairtrade e.V. a místní indické nevládní organizace. Dosavadní systém výroby zápalek podomácku ručně vyráběných v regionu Sivakasi v jižní Indii byl pověstný dětskou prací a velmi nízkými úkolovými mzdami. Základem projektu bylo určení základní mzdy pokrývající životní náklady a zavedení přijatelných pravidel výroby – v důsledku toho se mzdy zvýšily o 50 %. Jedním z prvních zákazníků se kromě německých NGO stala indická síť pětihvězdičkových hotelů, která tyto zápalky odebírá pro své klienty. V počátcích je síť Fair trade obchodů v indických městech vznikající ve spolupráci s CTM Altromercato. Dalším příkladem je velký úspěch filipínských Fair trade výrobků v obchodech thajského Bangkoku. Zdá se, že i přímo v zemích, kde jsou Fair trade produkty vyráběny, je tedy možné získat pro ně odbyt. Například peruánské Fair trade organizace vyrábějící keramiku s úspěchem prodávají část své produkce na místním trhu, problémem je ovšem cena, která je výrazně nižší než cena, kterou dostanou v rámci Fair trade. Totéž platí i o mnoha pěstitelích kávy prodávajících část své méně kvalitní produkce pro místní spotřebu. Další otázkou je, zda se rozšiřuje vnímání nepřijatelnosti dosavadních podmínek výroby i na tyto země, nebo zda jde jen o důsledek globalizace – ne už chudý Jih a bohatý Sever, ale enklávy chudoby i na Severu a enklávy bohatství i na Jihu; či bohatí 174

Kunz 1999:29.

40

„globálové“175 cestující po celém světě vyžadující spravedlivé produkty a posilující si tak svůj status versus chudí „lokálové“ musící se spokojit s tím nejlevnějším bez ohledu na podmínky při výrobě. Obrázek bohatých „Seveřanů“, kteří neví „co by roupama dělali“ a tak po indickém hotelu vyžadují Fair trade zápalky z FSC certifikovaného dřeva k připálení svých biocigaret z certifikovaného biotabáku a v krabičce z neběleného recyklovaného papíru…, zatímco chudý „Jižan“ musí koupit nejlevnější možný výrobek - od nadnárodní firmy vlastněné „Seveřany“ (?). Nevím, osobně bych zůstal v této otázce spíše skeptický, Indie sama o sobě není příkladem nejchudší země176, ale spíše kontinentem, zahrnujícím jak chudé tak bohaté. Myslím si ovšem, že potenciál do budoucna pro Fair trade přímo v zemích Jihu, zvláště v těch ne úplně nejchudších latinskoamerických177 či asijských178 i některých afrických179 je značný. Velkým zlomem pro celé hnutí Fair trade bylo zavedení certifikace spojené často s rozsáhlými informačními a propagačními kampaněmi. Díky nim se Fair trade výrobky (potraviny) dostaly do běžného prodeje v supermarketech a spotřebitelé, kteří neměli dosud možnost si je koupit, tak tuto možnost dostali. Otázka dostupnosti v supermarketech nicméně dosud rozděluje Fair trade hnutí, někteří účastníci odmítají možnost nákupu Fair trade výrobků v supermarketech nadnárodních řetězců jako jdoucí proti hlavní myšlence a cíli Fair trade. Jiní jí blahořečí jako možnost dostat se do povědomí široké veřejnosti – mainstreamu a vyjití z ‚ghett‘ církevních, studentských, rozvojových, antiglobalizačních, environmentálních a sociálních organizací a jim přátelských kruhů. Osobně bych souhlasil s argumenty obou směrů a vyčkal, jak se bude dál situace vyvíjet. Možný je vznik dvojí Fair trade linie, podobně jako je tomu u ekologického zemědělství180. Existence dvojí certifikace181 by tomu mohla nasvědčovat. Můžeme být časem svědky ‚mainstream‘ Fair produktů (FLO) a ‚spravedlivějších‘ Fair produktů (IFAT)? Pro Fair trade jako celek by to asi nebylo nejšťastnější řešení. 175

Bauman 1999. Podle metodiky OSN do seznamu 49 nejméně rozvinutých zemí (least developped countries (LDC)) Indie nepatří. Viz podrobně na www.unesco.org/ldc/list.htm. (13.4.2003). 177 Fair trade obchod existuje v argentinském Buenos Aires, aktivity tohoto druhu probíhají i v Brazílii (Sao Paulo), též v Chile, Uruguayi a Mexiku – zde byla nedávno založena samostatná Fair trade certifikační organizace, možná Venezuela, Kostarika. 178 Určitě Izrael, Jižní Korea, Taiwan, Singapur, Hongkong, Thajsko, Indie možná i Čína, Malajsie, Filipíny, bohaté arabské státy, Turecko, Rusko. 179 Bezpochyby Jihoafrická republika, možná Egypt či metropole mnoha afrických zemí. 180 ‚Mainstream‘ a biodynamické, v ‚organicky pokročilejších‘ zemích s vlastní certifikací jako ‚lepší (a dražší) bio‘. 176

41

Jisté je stálé rozšiřování nabídky produktů, každý měsíc lze najít nové řemeslné výrobky i potraviny182; v oblasti certifikace se připravuje například certifikace Fair trade pomerančů a standardy se plánují i na další výrobky. Dalším obecným jevem je rozšiřování nabídky výrobků o výrobky organizací znevýhodněných skupin přímo ze zemí Severu jako jsou indiánské komunity v USA a Kanadě, Aboriginals v Austrálii, Maorové na Novém Zélandu, či výrobky uprchlíků, chráněných dílen lidí s postižením či malých ekologicky hospodařících NGO či církevních komunit183.

6. Situace v jednotlivých zemích 6.1 Austrálie Situace v Austrálii je velmi zajímavá. Nedávno vzniklá Fair Trade Association Australia and New Zealand (FTAANZ)184 chystá zavedení certifikace na květen 2004, kdy se stane též plnoprávným 18. členem FLO International. Fair trade nicméně existuje v Austrálii už dlouho, nejvýznamnějším dovozcem je Oxfam Trading, další menší dovozci Trade Winds Tea & Coffee a Trading Partners. Síť obchodů funguje nezávisle a neorganizovaně. Vzhledem k menší znalosti ve veřejnosti je zde velký potenciál k šíření.

6.2 Belgie Belgie je zemí s dlouhou tradicí Fair trade. Dvě největší organizace, Oxfam Wereldwinkels ve vlámské části a Magasins du Monde Oxfam ve francouzské části jsou, jak napovídá název, součástí velké rodiny nadace Oxfam. Oxfam Wereldwinkels s obratem kolem 5 milionů € se specializuje na dovoz potravin a provozuje kolem 175 obchodů (Wereldwinkel), velmi populární i mimo Belgii jsou její čokoládové výrobky Equita. Magasins du Monde Oxfam s obratem 2,7 milionu € se specializují na řemeslné výrobky a provozují 75 obchodů (magasin du monde). V Belgii působí i pobočka nizozemské Fair Trade Organisatie. Kromě toho lze Fair trade výrobky (potraviny) certifikované belgickým Max Havelaar koupit asi v 1000 supermarketech. Vzhledem k sídlu Evropské Unie v Bruselu mají svou základnu v Belgii i mezinárodní Fair trade 181

„Tradiční“ Fair trade hnutí – certifikace organizací (IFAT) a „Nový“ Fair trade – certifikace výrobků (FLO). 182 Stačí pravidelně sledovat nabídkové katalogy největších dovozců jako gepa nebo CTM Altromercato. 183 Organické ovocné šťávy a víno z hospodářství lidí s mentálním postižením a církevních komunit v nabídce CTM Altromercato. 184 Založená australskými a novozélandskými NGOs, s působností po obě země.

42

organizace185 a ve spolupráci s belgickými organizacemi dosáhly značných úspěchů i na lokální úrovni - závazky místních zastupitelstev nakupovat Fair trade atp...

6.3 Dánsko Fair trade je zde poměrně rozvinutý a dlouho známý, vzhledem k tradičně silné pozornosti Dánska věnované problémům rozvoje. Velmi silná je pozice certifikace Max Havelaar, jejíž výrobky lze najít v 2700 (většina) supermarketech. Hnutí Fair trade obchodů je relativně slabší, existuje kolem 20 specializovaných obchodů, z nich jen asi polovina je členy sdružení dánských Fair trade obchodníků FairNet. Největším dovozcem, specializujícím se na potraviny je U-Landsimporten. Dva další menší dovozci, Butik Salam a U-Landsforeningen Svalerne dováží hlavně řemeslné výrobky. Fair trade káva a čaj je v prodeji například v dánském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí. Dalším zajímavým směřováním je snaha o spojení s místní ekologickou produkcí186.

6.4 Finsko Fair trade ve Finsku je relativně nový. Maailmankauppojen liito ry187 sdružuje kolem 30 existujících obchodů a další organizace, zabývající se rozvojovou problematikou. Zatím neexistuje velký dovozce a obchody dováží nezávisle na sobě. Certifikační organizace Reilun kaupan edistämisyditys ry188 byla založena ve spolupráci environmentálních, rozvojových a církevních organizací, odborů a sdružení Fair trade obchodů. Jí certifikované výrobky jsou dostupné v 2100 supermarketech. Vzhledem k tomu, že Finsko má nejvyšší spotřebu kávy na osobu na světě189, pro Fair trade kávu je zde velký potenciál. Prominentním uživatelem Fair trade kávy je finský parlament.

6.5 Francie V porovnání s ostatními srovnatelnými státy (Německo, Itálie, Velká Británie) je Francie pozadu. Francouzský commerce équitable se velmi rozvíjí až v posledních několika

letech.

Velká

kampaň

v letech

1998-99

ve

spolupráci

s odbory,

185

EFTA Advocating and Campagning Office, NEWS!. Spočívající v úzké spolupráci Fair trade dovozce U-Landsimporten s dodavatelem produktů ekologického zemědělství Urtekram. 187 Finské sdružení Fair trade obchodů. 188 Finské sdružení pro podporu Fair trade. 189 Kolem 10 kg ročně. 186

43

environmentálními, spotřebitelskými a mládežnickými organizacemi vedla k prosazení konceptu ve veřejnosti. Velký úspěch mělo zavedení certifikace Max Havelaar do supermarketů, dnes dostupné ve 2500 z nich. Existuje kolem 90 Fair trade obchodů (magasin du monde). Největším dovozcem je Solidar’Monde s obratem 3,1 milionu €. Sdružení Fair trade obchodů190 poskytuje důležité marketingové a vzdělávací služby svým členům. Kromě toho existuje i Plateforme du Commerce Équitable (PFCE) sdružení dovozců, prodejců a rozvojových organizací mající na starost lobbying a propagaci.

6.6 Irsko Irský Fair trade je do značné míry stále pod vlivem britských Fair trade organizací. Největší Fair trade organizací – dovozcem skrze Oxfam UK a provozovatelem 20 Fair trade obchodů je Oxfam Ireland. Kromě toho existují i další nezávislé obchody a malí dovozci, spojení většinou s rozvojovými organizacemi. Celkem je zde asi 30 specializovaných obchodů. Nedlouho existující certifikační organizace Fairtrade Mark Ireland zavedla Fair trade produkty zatím asi do 50 supermarketů. Nicméně prudký růst prodeje a zájmu v poslední době dává tušit, že Fair trade si získává srdce irských spotřebitelů.

6.7 Itálie Situace v Itálii má svá specifika – italské commercio equo e solidale je do značné míry založeno na družstevním hnutí - malých nezávislých družstvech a sdruženích nadšenců působících v místě svého bydliště a provozujících jeden až dva obchody. Existují samozřejmě i větší a profesionalizující se družstva191. Největší italský a druhý největší evropský Fair trade dovozce CTM Altromercato192 je sdružení nezávislých družstev. Fair trade v Itálii začal asi před patnácti lety. CTM bylo založeno v roce 1988, bouřlivý rozvoj však nastal až v posledních čtyřech letech, kdy vznikla velká část sítě Fair trade obchodů (bottega del mondo). Dnes jich je v provozu kolem 400. CTM Altromercato se profiluje ne čistě jako obchodní organizace, ale také jako alternativní hnutí, Fair trade obchody regionálně působících nezávislých družstev v jednotlivých 190

Fédération Artisans du Monde. Cooperativa Chico Mendes provozující 10 obchodů v Miláně a okolí, Cooperativa Mandacarú v provincii Trento, Cooperativa Pace e Sviluppo v provincii Treviso. 192 Cooperazione Terzo Mondo – Spolupráce s Třetím světem, obrat 32 milionů € (za období červenec 2002-červen 2003). 191

44

italských městech a regionech jsou zároveň centry alternativního života a rozvojového vzdělávání. V současné době je velmi zajimavým fenoménem vznik Fair trade kaváren a restaurací,

často

fungujících

i

jako

knihovna

rozvojové,

antiglobalizační

a

environmentálně zaměřené literatury a kontaktní centrum pro různé NGO v místě. Spolu s tím se velké oblibě těší i družstevní etické bankovnictví193. CTM Altromercato se vědomě rozhodlo nepoužívat Fair trade značky a certifikace, ač splňují její kritéria, kontrolovaná italským TransFairem, členem FLO, ale posilovat svoji značku Altromercato jako alternativu. V současnosti je situace taková, že Fair trade produkty jsou dostupné i v 2700 supermarketech – některé řetězce prodávají Fair trade produkty certifikované TransFairem a jiné produkty CTM Altromercato. Dalšími významnými dovozci jsou Commercio Alternativo (obrat 4,5 milionu €), Equoland (1,75 mil.), Libero Mondo (1,7 mil.), Equo Mercato (1 mil.) a Roba dell’Altro Mondo (650 000). Tradičně nejsilnějsí je Fair trade hnutí na severu, od Říma na jih, na Sicílii a Sardinii je méně rozvinuté194, ale v posledních letech i tam vzkvétá.

6.8 Japonsko Japonský Fair trade je pro nás exotický a pro člověka neznalého japonštiny je mnoho informaci o něm bohužel nedostupných. Nicméně největším dovozcem je Alter Trade, specializující se na potraviny, kromě toho existuje množství dalších malých dovozců a obchodů, zvláště s řemeslnými výrobky, časté je spojení prodeje bio a Fair potravin. Existuje certifikační organizace TransFair Japan.

6.9 Kanada Kanadský Fair trade se vyvíjel v úzké spolupráci a velmi podobně jako Fair trade ve Spojených státech. Významným specializovaným prodejcem jsou Ten Thousand Villages. Další významnou Fair trade organizací je Oxfam Canada. Velmi populární se zvláště v poslední době stává Fair trade káva, dodáváná dovozci Bridgehead, La Siembra a Just Us! Coffee. Podobně jako v USA je situace značně nepřehledná a existuje mnoho malých dovozců, nezávislých prodejců, církevních a studentských skupin angažujících se v této oblasti. Organizace v Quebecu mají úzké vztahy s francouzskými Fair trade

193

Organizace Banca Etica, Etimos... Informace o situaci v italském Fair trade se opírají především o poznatky a osobní sdělení na semináři organizovaném ve spolupráci projektu Trialog rakouské NGO Horizont 3000 a italského CTM Altromercato proběhnuvšího ve dnech 20-21.6.2003 v italské Veroně.

194

45

organizacemi. Certifikace je ve srovnaní s USA pokročilejší a kanadský TransFair certifikuje větší objem a má větší nabídku produktů než jeho kolega v USA.

6.10 Lucembursko Lucemburský Fair trade má dlouhou tradici. Existuje zde 5 Fair trade obchodů195, které vytvořili společnou koordinační organizaci Arbechtsgrupp Drett-Welt-Butteker196. Zboží, vzhledem k velikosti a poloze Lucemburska pochází především od německých (gepa) a belgických (Magasins du Monde Oxfam, Oxfam Wereldwinkels) dovozců. Existuje zde vlastní certifikační organizace TransFair Minka, jejíž produkty lze nalézt v sítích supermarketů (70, všechny tři velké řetězce) a obchodech zdravé výživy (80). Zajímavým a následováníhodným je používání Fair trade surovin v sedmi místních pekárnách a Fair trade čokoláda ve 40 % vánočních balíčků, které obce dávají místním dětem. Právě díky kontaktům ZO ČSOP Veronica na lucemburský Fair trade se povedlo dostat do Brna první vzorek Fair trade potravin jako vzorek na propagaci a další spolupráce by byla velmi přínosná.

6.11 Malta Jeden obchůdek provozovaný družstvem Koperattiva Kummerċ Ġust podle italského vzoru, zboží především od italských organizací CTM Altromercato a Commercio Alternativo, britské Cafédirect a Traidcraft, připravuje se spolupráce na projektech s organizacemi hlavně v oblasti Středomoří (Maroko, Palestina). Vznikl v roce 1997 v úzké spolupráci s dalšími nevládními organizacemi a pravděpodobně nebude mít v brzké době následovníky, vzhledem k potenciálu Malty197. V plánu je nicméně přesun obchodu do větších a lépe umístěných prostor, rozvoj prodeje skrze spřízněné skupiny v obcích a farnostech, větší propagační kampaň, vzdělávací kampaň ve školách (Fair trade snídaně) a další networking v rámci CTM Altromercato a IFATu, jichž je družstvo aktivním členem.

195

Na zemi s 420 000 obyvatel velmi slušné číslo. Pracovní skupina obchodů třetího světa. 197 400 000 obyvatel. 196

46

6.12 Německo Německo je největším trhem pro Fair trade na světě. Existuje zde kolem 700 Fair trade obchodů (Weltläden), větší část z nich sdružených ve Weltläden Dachverband198. Největším dovozcem Fair trade výrobků na světě je právě německá gepa. Její obrat je kolem 40 milionů € ročně. Poskytuje i dovozní služby pro menší Fair trade organizace z dalších evropských zemí. Další významní dovozci jsou El Puente (2,5 milionu €) a Dritte-Welt Partner (2,3 milionu). Velký úspěch má certifikace - německý TransFair má výrobky jím certifikované v prodeji ve všech velkých řetězcích supermarketů v 19 000 prodejních místech. Fair trade káva a čaj jsou dostupné v Bundestagu, bavorském a durynském parlamentu a prezidentské kanceláři. Budoucnost je ve sbližování bio a Fair, tak aby časem mohla vzniknout jedna značka.

6.13 Nizozemí Jedna z nejrozvinutějších Fair trade zemí, s druhým největším podílem peněz na osobu utracených za Fair trade výrobky – 2,12 € ročně199 a největším podílem znalosti konceptu Fair trade ze zemí Evropské Unie (49% dotázaných). Certifikační značku Max Havelaar znalo naprosto nejvíc dotázaných – 74 %200. Nizozemí často sloužilo jako model pro Fair trade organizace v jiných zemích a nizozemský Max Havelaar byl první certifikační organizací, podle které vznikly všechny ostatní. Nizozemská Fair Trade Organisatie je třetí největší dovozce Fair trade výrobků v Evropě s obratem 18 milionů € ročně a její výrobky tvoří kolem 63 % Fair trade prodeje v Nizozemí. Druhý největší nizozemský dovozce De Evenaar se soustřeďuje na nepotravinářské zboží a jeho podíl je kolem 10 %. Největším dovozcem čerstvého Fair trade ovoce v Evropě je v Nizozemí sídlící společnost Agrofair, vlastněná z 50 % evropskými Fair trade dovozci (Fair Trade Organisatie, gepa, CTM Altromercato..) a z 50% organizacemi Fair trade pěstitelů v rozvojových zemích. Landelijke Vereniging van Wereldwinkels (LVWW)201 sdružuje kolem 400 specializovaných obchodů, které začínají postupně používat jednotné logo a profesionalizuji se. Fair trade výrobky jsou dostupné i v 2200 supermarketech (90 % všech nizozemských supermarketů), kromě toho v mnoha školách a ve většině městských

198

Sdružení Fair trade obchodů. Mainstreaming... 2001:8. 200 Dle výzkumu z roku 1999. 201 Nizozemská asociace Fair trade obchodů. 199

47

institucí, ministerstev a parlamentu. Také velká část vánočních balíčků, které svým zaměstnancům každoročně dávají firmy, nyní obsahuje Fair trade výrobky.

6.14 Norsko Situace norského Fair trade je poměrně složitá. Po krachu norského Fair trade dovozce Alternativ handel se rozpadla síť Fair trade obchodů v současné době existují jen jednotlivé nezávislé obchody, dovážející své zboží samostatně. Situaci nicméně zachraňuje certifikační organizace Max Havelaar, jejíž výrobky jsou dostupné v sítích supermarketů (3000) a značka je ve veřejnosti dobře známá. Mnoho instutucí a firem také nabízí Fair trade kávu v automatech, stejně jako je dostupná v parlamentu, na ministerstvech a univerzitách.

6.15 Nový Zéland/Aotearoa Situace na Novém Zélandu je velmi podobná Austrálii. Nedávno vzniklá certifikační organizace FTAANZ má působnost pro obě země a jejími zakladateli jsou nevládní organizace z obou zemí. Nejvýznamnějším dovozcem a provozovatelem sítě 30 Fair trade obchodů po celém Novém Zélandu je Trade Aid Importers, další důležitý je Oxfam New Zealand. Velký nárůst popularity zaznamenává Fair trade v poslední době.

6.16 Portugalsko Fair trade v Portugalsku je velmi nový, první Fair trade obchod vznikl v roce 1999 v městečku Amarante u Porta. V současné době202 zde existuje 6 obchůdků (Lisabon, Porto, Aveiro, Evora, Almada..), další 4 se připravují v brzké době na otevření. Zboží pochází především od italských a španělských dovozců. Plánují ovšem i vlastní projekty spolupráce především s portugalsky hovořícími rozvojovými zeměmi (Angola, Mozambik, Východní Timor, Kapverdy). V posledním období zde Fair trade zažívá velký boom a růst popularity203. Zkušenosti z Portugalska by pro český Fair trade mohly být velmi přínosné vzhledem k velmi podobné velikosti a ekonomické síle obou zemí, nevýhodou je geografická a částečně i kulturní vzdálenost.

202 203

Osobní sdělení, Pedro Villarinho, Verona, červen 2003. Osobní sdělení, Diana Henriques.

48

6.17 Rakousko Rakouský Fair trade se velmi rozvíjí zvláště v posledních několika letech. Největší rakouská Fair trade organizace – EZA Dritte Welt204 sice existuje už od roku 1975, ale její velký rozvoj se datuje do 90. let (v současnosti s obratem kolem 6 milionů € ročně). Dnes je v Rakousku kolem 70 specializovaných obchodů (Weltläden). Velmi úspěšná je certifikační organizace Fairtrade Austria, bývalý TransFair, člen FLO, jejíž produkty jsou prodávány ve většině supermarketů (1500). Pro Rakousko příznačná je spolupráce se svazem ekologických zemědělců Bio Ernte a společná bio+Fair informační kampaň. Zajímavým modelem, který by stál za následování, je závazek regionální vlády ve Štýrsku používat ve svých zařízeních Fair trade výrobky a tam, kde je možný výběr, dávat jim přednost před konvenčními, s tím, že během několika let mají Fair trade výrobky tvořit 25% výdajů.

6.18 Řecko Fair trade v Řecku je v počátcích. Existuje zde jedna dovozní organizace Cosmos Art, spolupracující s nizozemskou Fair Trade Organisatie. Prodává také Fair trade výrobky (98 % řemeslné výrobky, zbytek káva) ve svém obchodu v Aténách a dodává je do asi 100 dalších prodejních míst. Nicméně čistě Fair trade obchody, jak je známe z jiných zemí, v Řecku nenajdeme. Znalost konceptu je velmi slabá, stejně jako zájem řecké veřejnosti o rozvojovou problematiku. Dalším problémem je nižší nákupní síla řecké společnosti a tím pádem větší důraz na ceny produktů, což znevýhodňuje Fair trade. Jistá podobnost s naši situací by mohla být poučná.

6.19 Spojené státy americké Fair trade v USA má dlouhou historii, je zde více malých a nezávislých dovozců, prodejců a skupin, často vázaných na některou z křesťanských protestantských církví. Situace je poměrně nepřehledná. Největší dovozce je Ten Thousand Villages se sítí vlastních obchodů jak v USA tak v Kanadě. Spolu s druhým nejvýznamnějším dovozcem SERRV se soustřeďují na řemeslné výrobky. Největším dovozcem Fair trade kávy a čaje je Equal Exchange. Kromě toho existuje kolem 100 nezávislých menších dovozců. Certifikační organizace TransFair je v porovnání s evropskými certifikacemi slabá, ale její význam roste. Zájem o Fair trade výrobky roste, USA mají jeden z největších ročních 204

EZA - Entwicklungszusammenarbeit mit den Dritte Welt = Rozvojová spolupráce s třetím světem.

49

přírůstků prodeje Fair trade výrobků a velký potenciál. Fair trade, dosud omezený vesměs na univerzity, některé církevní, sociálně a environmentálně zaměřené skupiny se postupně dostává do povědomí širší veřejnosti a Fair trade káva je například dostupná i v řetězcich kaváren205 a supermarketů206. První organizací sdružující dovozce, výrobce, velkoobchodníky a prodejce v USA a Kanadě byla North American Alternative Trade Organization, v roce 1994 vzniklá na základě každoročních konferencí skupin zabývajících se Fair trade. Od roku 1995 pracuje pod názvem Fair Trade Federation (FTF). Sídlí ve Washingtonu, D.C. a reprezentuje asi 150 organizací. Poskytuje informace, spojuje výrobce s dovozci a spotřebiteli, koordinuje výzkumy, pořádá každoročně konferenci Fair trade a světový den Fair trade. Od roku 1999 existuje jako samostatná organizace Fair Trade Resource Network (FTRN)207, sídlící také ve Washingtonu,D.C., která se zaměřuje na především na šíření informací o Fair trade, zvyšování povědomí veřejnosti, sběr a zpracování dat o Fair trade. Na jejich webových stránkách jsou také k nalezení zajímavé dokumenty o Fair trade, především v severní Americe. Blízce spolupracující organizací je Co-op America zabývající se výchovou spotřebitelů, obchodu i investorů ve směru trvalé udržitelnosti a sociální odpovědnosti, každoročně

vydávající

Green

Pages,

seznam

firem

a

produktů

splňujících

environmentální a sociální standardy.

6.20 Španělsko Situace španělského comercio justo je poněkud nepřehledná, nicméně v posledních letech se překotně rozvíjí. Největší dovozci jsou Intermón Oxfam (převážně řemeslné výrobky), který současně provozuje dvacet vlastních obchodů; další dva velcí dovozci se specializují na potraviny: katalánská Alternativa 3 a andaluská IDEAS, která má i vlastní síť 15 obchodů (tiendas de la solidaridad). Kromě toho existují další menší dovozci jako Equimercado a Mercadeco. Existuje kolem 60 obchodů koordinovaných pomocí Comisión de Tiendas de Comercio Justo. Fórum Fair trade organizací – Coordinadora Estatal de Organizaciones de Comercio Justo sdružuje rozvojové organizace, dovozce a obchodníky. Certifikace zatím neexistuje, ale vede se o ní diskuse a připravuje se. Koncept je dosud ve veřejnosti relativně málo známý, ale stále roste počet institucí, jako

205

Starbucks. Safeway. 207 Původně součást FTF. 206

50

například regionální vlády Katalánska a Baleárských ostrovů, které se rozhodly Fair trade podpořit.

6.21 Švédsko Švédsko ma dlouhou tradici Fair trade. Největší dovozce je Sackeus, dovážející především potraviny s obratem 1,7 milionu € ročně; dva další dovozci Alternativ Handel a North & South Exchange jsou mnohem menší. Některé obchody dovážejí i samostaně nebo od nizozemských a německých dovozců. Existuje kolem 25 Fair trade obchodů (Världsbutik) sdružených ve Världsbutikerna for Rättvis Handel208 a používajících též společné logo. Certifikační organizace Föreningen för Rättvisemärkt, založená v roce 1996, umožnila, aby Fair trade produkty byly dostupné v 750 supermarketech. Dalším prodejním kanálem je kolem 1000 církevních skupin po celé zemi, což vzhledem k rozloze země je významným způsobem distribuce. Na pořadu dne je snaha o spojení nabídky bio a Fair produktů.

6.22 Švýcarsko Země s pravděpodobně nejrozvinutějším Fair trade trhem na světě. Zdejší Max Havelaar certifikoval 60 druhů kávy (5% trhu, 1200 tun), med (10% dovozu medu, 370 tun), kakao a čokoládu (1%, 210 tun), čaj (5% trhu černého čaje, 40 tun), banány (22% trhu, 13.000 tun v roce 2001), pomerančovou šťávu (5% trhu, 3,5 milionu litrů), rýži, čerstvé ovoce - ananas, mango, cukr (1% trhu, 24 tun)209. Novinkou je certifikace řezaných květin (8 % celkového dovozu růží). Švýcarsko vykazuje největší podíl peněz na osobu utracených za Fair trade výrobky ze všech evropských zemí – v přepočtu 6, 75 € ročně210. Nejvýznamnějším

dovozcem

a

současně

prodejcem

vlastnícím

síť

specializovaných Fair trade obchodů v německy mluvících kantonech211 je Claro Fair trade AG, které prodávají jak potraviny, tak řemeslné výrobky či biokosmetiku.. Kromě nich v německy mluvícím Švýcarsku funguje dalších 125 podobných specializovaných obchůdků s produkty od Clara. Druhou nejvýznamnější organizací je Caritas Fairness, pobočka švýcarské katolické Caritas, která dováží a prodává převážně řemeslné výrobky. 208

Sdružení Fair trade obchodů pro spravedlivý obchod. Viz zpráva Max Havelaar Switzerland 2001, uvedené údaje jsou za rok 2001. 210 Mainstreaming…2001:8. 211 135 obchodů Claro Weltläden s jednotným designem, otvírací dobou, velikostí, prodejní strategií a promotion. Krier 2001:55. 209

51

Ve francouzsky mluvících kantonech působí 44 obchůdků, sdružených v Association Romande de Magasins du Monde, s produkty především od Clara a několik obchůdků je i v italsky mluvícím kantonu Ticino, s výrobky opět od Clara a vztahy k sdružení italských Fair trade obchodů (ABdM). Certifikační organizace Max Havelaar byla založena s finanční podporou švýcarského ministerstva zahraničí. Dva největší řetězce supermarketů212 prodávají Fair trade potraviny ve více než 2100 supermarketech. Největším úspěchem jsou Fair trade banány, které obsadily celosvětově nejvyšší podíl Fair trade výrobku na trhu – 22 %213 a jejich cena je srovnatelná s banány z konvenčního obchodu. Znalost certifikační značky Max Havelaar uvádělo v průzkumu z roku 1998 60 % dotázaných214. Fair trade káva je podávána například na regionálních a federálních úřadech,

Swissairu či v sídle Mezinárodním výboru Červeného kříže a

institucí OSN. Hlavním úkolem švýcarského Fair trade trhu je nyní udržení získané pozice, protože potenciál pro zvýšení prodeje se už zdá vyčerpán. Důraz je kladen na větší podíl produktů současně certifikovaných jako produkty ekologického zemědělství a Fair trade, po kterých je největší poptávka a obecně zvýšení kvality výrobků.

6.23 Velká Británie Fair trade je zde tradiční a poměrně dobře známý veřejnosti. Největší dovozce Traidcraft je specializovaný na potraviny, s obratem 15 milionů € ročně. Má vlastní síť 4500 dobrovolných prodejců po celém Spojeném království, velkou část také prodává skrze poštovní objednávky a Fair trade obchody. Druhým největším je Oxfam, soustřeďující se spíše na řemeslné výrobky a prodávajíci Fair trade ve více než 300 svých obchodech. Další menší dovozci jsou skotský Equal Exchange a Shared Earth z Yorku. Konsorcium Twin Trading, společně založené Traidcraftem, Oxfamem, Equal Exchange a TWIN, dováží a dodává velmi populární kávu Cafédirect a čaj Teadirect. British Association of Fair Trade Shops (BAFTS) sdružuje velkou část Fair trade obchodů (Worldshop), kterých je kolem 400. Fair trade výrobky certifikované certifikační organizací Fairtrade Foundation jsou k dostání ve více než 3100 supermarketech. Kampaň Fair trade obcí si získala širokou podporu veřejnosti a mnoho 212

Migros a Co-op, které dohromady ovládají 75 % švýcarského maloobchodního trhu potravin. Krier 2001:56. 213 Dle údajů Max Havelaar Switzerland report; Krier 2001:56 uvádí 15 % - což i tak je celosvětově absolutně nejvyšší podíl na trhu. 214 Krier 2001:56.

52

obecních zastupitelstev, škol a dalších institucí tak dnes nabízí tyto produkty svým zaměstnancům a žákům ve školních jídelnách.

7. Možnosti Fair trade v České republice V České republice je situace zatím v počátcích – existuje jediný Fair trade obchod v Praze provozovaný obecně prospěšnou společností Jeden svět215. V Brně je možné od konce roku 2003 omezený sortiment koupit v Ekologické poradně Veronica216 díky spolupráci Společnosti pro Fair trade a rozvojové vzdělávání, Ekologického institutu Veronica a o.p.s. Jeden svět. Ze srovnání ČR s ostatními zeměmi EU v podobných oblastech vyplývá, že zájem o Fair trade výrobky v budoucnu poroste. Jak rychle, záleží do značné míry na úspěšnosti informační kampaně a vzdělávacích aktivit, nutného prvního kroku k rozvoji tohoto konceptu u nás. Téměř naprostá neznalost konceptu ve veřejnosti a nedostupnost Fair trade výrobků se zdaji být momentálně zásadními problémy, s kterými se Fair trade u nás potýká Zájem o výrobky, podle reakce veřejnosti, která měla možnost se s výrobky Fair trade setkat, je značný; někteří tyto výrobky a koncept Fair trade znají z pobytu v zemích, kde jsou běžně v prodeji, jiní se s nimi setkali poprvé, ale koncepce Fair trade jim připadá zajímavá a přínosná. Mnohé z nich nadchla ekologická certifikace – zatím u takových výrobků jako káva či čokoláda u nás těžko dostupná a nepříliš obvyklá. Problémem zůstává především možnost, kde si tyto výrobky koupit a pravděpodobně klíčovou úlohu bude hrát cena – bude-li příliš vysoká ve srovnání s běžnými výrobky, hrozí nebezpečí, že si Fair trade výrobky nekoupí ani ti, kterým je koncept sympatický a oslovil je. Zatím u nás neexistuje aliance rozvojových, církevních, sociálních, environmentálních a antiglobalizačních organizací, které jsou v západoevropských zemích často hlavními propagátory Fair trade a mnohde i společnými zakladateli specializovaných Fair trade organizací. O tom, že by Fair trade patřil k samozřejmé součásti jejich činnosti nebo se stal výrazem odpovědného spotřebitele u státních institucí, jako je tomu v mnoha zemich EU, si zatím můžeme nechat jen zdát.

215 216

Obchůdek jednoho světa, Korunní 60, Praha 2-Vinohrady. Panská 9.

53

Nicméně v médiích se začínají objevovat informace týkající se tohoto tématu217 a zájem o tento koncept u spotřebitelů, nevládních organizací a dalších subjektů evidentně roste. Vstup do Evropské Unie, kdy by mělo být mnohem snazší dovážet výrobky od evropských Fair trade dovozců, by měl přinést další impuls pro rychlejší rozvoj tohoto zatím pomalu, ale jistě se prosazujíciho konceptu.

8. Problémy a omezení 8.1 Problematické aspekty konceptu Nebezpečím Fair trade může být jeho omezenost na určitou skupinu lidí – může se tak vytvořit zóna relativního bohatství v chudé oblasti, což může vyvolat odpor proti Fair trade v těch, co se na něm nepodílejí. Místní úředníci mnohdy ani nemají zájem zlepšit situaci lidí, naopak mohou ztratit kontrolu nad dosud na nich závislými lidmi, což vyvolá jejich odpor a obstrukce. Pokud sami něco nezískají z Fair trade projektů, nemají zájem na tom, aby se lidé organizovali do družstev a organizací, v některých oblastech je to dokonce životu nebezpečné. Zakladatelé a podporovatelé Fair trade družstev mnohde zemřeli za podezřelých okolností či byli zavražděni218. Výrobci se mohou stát závislí na Fair trade exportu a odejít úplně z místního trhu. Dlouhodobé a stabilní vztahy s odběrateli na Severu se tak mohou stát i pastí hrozící ztrátou dynamiky organizace. Naštěstí mnozí dovozci jsou si tohoto nebezpečí vědomi a pomáhají organizacím výrobců se stálou obměnou nabídky výrobků (design, obaly, marketing, vývoj) a povzbuzují je na cestě k větší samostatnosti a nezávislosti, uplatnění na místním trhu apod. Dalším výrazným problémem je nebezpečí kulturní eroze. Velkou popularitu si získal Fair trade v Latinské Americe, kde poměrně dobře fungují komunitní projekty a Fair trade se velmi úspěšně rozvíjí. Situace v Asii je také Fair trade nakloněna, i když zde bývají problémy s transparentností organizací, oproti Africe jsou ale zanedbatelné. Afrika ve Fair trade zaostává, a má velké problémy s plněním standardů. Problémem je, že standardy byly vytvořeny na Západě a reflektují westernizované vidění světa. Byly vytvořeny s ohledem na situaci Latinské Ameriky, odkud pocházely první organizace a výrobky, postupně se uplatňovaly i v Asii a Africe. Požadavek demokratického rozhodování organizací je v africkém kontextu často plněn jen formálně. Mnohé africké projekty a organizace nefungují na principu komunity a společných 217

Sedmá generace, Veronica, Literární noviny, Bariéry, Nový prostor, Čro - Vltava, Mladý svět…

54

investic jako v Asii a Latinské Americe, ale v rámci rodinných klanů a neformální ekonomiky. Může a má Fair trade vnucovat evropská měřítka v principu odlišným kulturám, kterým je demokratické rozhodování cizí? Je trvale udržitelný export marmelády z Keni - plněné do v Evropě vyrobených sklenic s etiketami vytištěnými v Evropě zpracovávané pomocí v Evropě vyrobených strojů opatřených díky pomoci v Evropě sídlící Fair trade organizace a konzumované evropskými spotřebiteli? Podle názoru Lucy Palagiho219, odpovědného v CTM Altromercato za projekty v Africe by ideální budoucností Fair trade v Africe bylo odejít z Afriky a nechat africké společnosti žít v systému neformální ekonomiky. Na druhé straně tento stav je zatím stěží dosažitelný, takže prozatímním řešením by mohlo být vytvoření specifických standardů pro Afriku. V současnosti však Fair trade pomáhá konkrétním lidem v Africe tak jako tak, i když jeho působení není ideální220.

8.2 Problémy standardizace a certifikace Otázka Fair trade certifikace je poměrně složitou kapitolou a palčivým současným problémem Fair trade hnutí. Existují zde dva zatím se neslučující přístupy: certifikace výrobků a certifikace organizací. Koncepce certifikace organizací (zaváděná IFATem od roku 2002) se vztahuje výlučně na způsob činnosti celé organizace, certifikované jako Fair trading organizace. Pro spotřebitele se tak tyto organizace stávají důvěryhodným subjektem dodávajícím produkty vyráběné za spravedlivých podmínek. Nevýhodou je možnost jejího uplatnění zatim pouze v rámci Fair trade hnutí, neboť jinak je naprosto neznámá. Certifikace výrobků (FLO a národní certifikační organizace v jednotlivých zemích), má výhodu snadné dostupnosti pro výrobce a získala si tak u nich oblibu. Nevýhodou je, že v zemích, kde neexistuje národní certifikační orgán, je celá tato certifikace k ničemu, neboť tuto značku nemá kdo prosazovat. Nebezpečím je zde také zapojenost velkých řetězců, které uspokojí malou Fair trade žádající část spotřebitelů a jinak se stále chovají neudržitelně. Základní otázkou, na kterou si v oblasti standardů musíme odpovědět, je, zda má vůbec smysl vytvářet jednotné celosvětové standardy. Podmínky v zemích Severu jsou 218 219

Francisco Alves Mendes Filho, známější jako Chico Mendes v Brazílii. Osobní sdělení, Luca Palagi, Birkirkara, listopad 2003

55

jiné než v zemích Jihu, lidé jsou zvyklí na jiné životní standardy, pracovní podmínky, délku svátků, podnebí ovlivňující práci, „dovolenou“… Teprve, odpovíme-li si na ni kladně, můžeme připustit, že celá standardizace jako nutný předpoklad certifikace má smysl. Z tohoto úhlu pohledu musíme uznat oprávněnost a potřebnost Standardů ILO221. Praxe dodržování základních standardů ILO sice nesvědčí o tom, že by tyto standardy měly velký praktický dopad, přesto však mohou sloužit a slouží jako základní vyžadované minimum pro další náročnější certifikační systémy. Jejich základní a podstatnou nevýhodou je jejich prosaditelnost – mnoho vlád je podepsalo, ale málokdo je prosazuje a kontroluje jejich dodržování. Problémem je i jejich zavádění: pokud by si je výrobce v některé zemi, kde nejsou běžně dodržovány,přál zavést, ponese sám náklady na jejich zavedení, pravděpodobně pak bude muset zvýšit ceny a sníží tak svou konkurenceschopnost. FLO Fair trade standardy náklady na zavedení řeší rozdělením těchto nákladů mezi výrobce a spotřebitele. Cílem je sdílet náklady s výrobcem. Fair trade standardy jsou více šité na míru podmínkám rozvojových zemí a oproti ILO standardům lépe řeší otázku mzdy. V mnoha zemích zákonem stanovená minimální mzda neznamená zajištění základních životních potřeb, proto Fair trade standardy vyvíjí vlastní nezávislé pojetí toho, co znamená dostačující mzda pro zajištění životních potřeb v závislosti na různých cenách a podmínkách v jednotlivých regionech. Dalším aspektem FLO standardů je jejich průběžnost. Důraz je na započetí a postupné uvádění standardů do života, nikoli nutnost splnit je předtím, než bude certifikace zavedena a známka poskytnuta. To také zlevňuje jejich zavedení oproti například praxi certifikace organického zemědělství, které si mnozí malí zemědělci z rozvojových zemí díky ceně za certifikaci nemohou dovolit, ač by její podmínky snadno splňovali. Klíčovým problémem důvěryhodnosti standardů a v očích spotřebitele certifikační známky a celého systému je kontrola. Je potřebná na dvojím stupni – jednak interní, prováděná někým přímo z organizace, tedy dobrovolná a předpokládající zájem standardy plnit, nikoli je obcházet a jejich plnění pouze předstírat; její výhodou je znalost problémových

míst,

situace

a

rychlé

odstraňování

nedostatků;

nevýhodou

220

Asijští a latinskoameričtí výrobci často dotují africké (v rámci cen Fair trade dovozců). Osobní sdělení, Luca Palagi, Birkirkara, listopad 2003. 221 Podrobně dostupné na stránkách ILO – zde proto jen v kostce uvádím 5 základních standardů nejčastěji používaných a uváděných – zákaz dětské práce; zákaz nucené a otrocké práce; zákaz diskriminace

56

nedůvěryhodnost v očích veřejnosti. Druhým nepostradatelným stupněm je kontrola externí, nezávislým inspektorem certifikační organizace; její nevýhodou je neznalost prostředí a podmínek, možná snaha skrývat nedostatky; výhodou větší důvěryhodnost veřejnosti a neexistence „provozní slepoty“. Teprve kombinace obojího dává šanci k vybudování důvěry v certifikační systém. V poslední době se často vytvářejí kodexy chování institucí či asociací výrobců určitého oboru. Z toho plyne problém růstu množství certifikačních značek a systémů. Například v Belgii existuje 40 různých certifikačních značek, což často vede k zmatku spotřebitelů222. Příklad pseudoznačky Fair and Care Scheme zavedené německými dovozci koberců na své zboží ukazuje, že se jedná pouze o matení zákazníků.223 Na dovezený koberec je prostě nalepena značka a nikdo už nekontroluje, zda jsou výrobcem plněny podmínky výroby. V lepším případě se tak jedná o dobrým úmyslem motivovanou snahu vyhovět přání zákazníka na přijatelné podmínky výroby, v horším (možná častějším) případě pouze o marketingový trik, jak si získat či udržet zákazníka a vyhovět jeho přáním takovým způsobem, aby se vlk zákazníkova svědomí nažral, ale koza firemního zisku zůstala celá. Největším nebezpečím těchto pseudoznaček je podkopávání důvěry zákazníků v jakékoliv značky, což může časem vést k úplnému odmítnutí značek jako něco znamenajících a potvrzujících. Důvěra spotřebitelů ve značku je nejdůležitějším kapitálem systému certifikace. Existují ovšem i důvěryhodné značky vytvořené ve spolupráci odborů, rozvojových organizací a sdružení obchodníků, příkladem zde může být německý Flower Label Programm, snažící se zavést sociálně a environmetálně přijatelná kritéria pro pěstování květin na Jihu a jejich dovoz na Sever. Jako u všech certifikačních systémů zde platí přímá závislost na spotřebitelské poptávce, která je postavena na komunitě informovaných spotřebitelů. Problém může nastat a často i nastává z důvodu přebytku nabídky nad poptávkou: pokud se příliš mnoho výrobců snaží uplatnit na trhu s kvalitní kávou arabica, poruší tím jeho stabilitu a sníží tak ceny. Podpora výrobců v tomto specifickém segmentu trhu nemůže být řešením problémů systému ovlivňujícího milióny farmářů224. Ne všichni výrobci se mohou

z důvodů rasy, pohlaví, náboženství…; právo na odborové sdružování; právo na kolektivní výhody a vyjednávání. Více viz www.ilo.org. 222 Mainstreaming Fairtrade Labelling 2002:6. 223 Kunz 1999:20. 224 Gresser, Tickell 2002: 42.

57

specializovat na určitý fair trade produkt, protože po něm není dostatečná poptávka – ne všichni, kteří by chtěli, se tak mohou Fair trade účastnit225. Základním znakem důvěryhodnosti certifikačního systému je, zda je externě monitorován nebo nikoliv. Průzkum ILO z listopadu 1998226, který zkoumal a porovnával na dvěstě těchto kodexů, došel k závěrům, že pouze třetina se odvolává na standardy ILO, jen 15 % obsahovalo články o právu na odbory a/nebo právu na kolektivní výhody, zato 45 % zdůrazňovalo zákaz dětské práce227 a 75 % zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek, tedy to, co nejsnáze osloví potenciální zákazníky. Nelze ovšem tvrdit, že všechny firemní kodexy chování jsou typický „fairwashing“, jsou mezi nimi určitě některé smysluplné projekty. V oblasti nezávislých standardů je možné za relativně důvěryhodný sociální standard považovat například americký SA 8000228, i když ani jemu se nevyhnuly problémy. Jedním z nebezpečí je výklad tohoto standardu managementem – byl zaznamenán případ z Číny, kde zavedení tohoto standardu místo zlepšení vedlo spíše ke zhoršení situace pracovníků – dělníkům bylo řečeno, že sice mají zaručenu osmihodinovou pracovní dobu přesně podle podmínek standardů, což ale znamená, že musí více pracovat a vyrobit stejné množství výrobků jako dříve za 12 hodin, chtějí–li si zachovat stejnou výši mzdy jako měli před zavedením standardu229. Často je také pracovníky vnímán spíše jako soubor pravidel, která musí pod hrozbou sankcí dodržovat, než nástroj, který jim má pomoci k lepším pracovním podmínkám230. Je zřejmé, že zde se zavedení standardu míjí se svým účelem a pouze se drží litery – to je, myslím si, nebezpečí všech certifikací a formálních shora zavedených pravidel. Fair trade standardy jsou plně kompatibilní se standardy ILO, vychází z nich a jsou povinné jako minimum, i když v mnohých otázkách se mírně míjí – asociace nezávislých farmářů má sice zaručeno právo na odbory podle standardů ILO, ale toto právo je pro ně irelevantní; jinde žádné odbory neexistují. 225

Moving sustainability…2003:47. Overview of Global Developments and Office activities concerning Codes of conduct, social labelling and other private sector initiatives adressing labour issues, dostupné na www.ilo.org 227 Ovšem s velkými rozdíly ve stanovení věku, kdy člověk už není dítětem. 228 Obdoba environmentálního standardu ISO 14000 či standardu kvality ISO 9000 v oblasti sociální, spravovaný organizací Social Accountability International, k podmínkám podrobněji viz www.cepaa.org. V současnosti tuto certifikaci obdrželo 310 firem z 38 zemí se 138.000 zaměstnanci. Jejich seznam je dostupný na www.sa-intl.org/Accreditation/CertifiedFacilities.htm (říjen 2003). Podle počtu zaměstnanců, kteří certifikaci podléhají je nejvíce certifikovaných z Číny, Vietnamu, Brazílie, Filipín, Pakistánu a Indie.., podle množství firem je pořadí Čína, Itálie, Brazílie, Indie, Vietnam a Pakistán… Certifikována je i jedna česká, nadnárodní firmou vlastněná firma - Westvaco Svitavy, vyrábějící obalové materiály. 229 Zeegers 2000. 226

58

Jistě i Fair trade standardy čelí problémům důvěryhodnosti. Opravdu velké nebezpečí, s kterým však pravděpodobně nelze moc udělat, je ve vlivu médií. Případ reportáže německé televize z Fair trade organizace v Africe, která medializovala neplnění toho, co bylo zákazníkům Fair trade obchodů slibováno231, vedla ke snížení prodejnosti a ztrátě důvěry části zákazníků. V hlavním čase odvysílaná reportáž232 odhalující negativa tak může mít dalekosáhlý dopad na celý koncept. Transparentnost certifikace a opravdu nezávislá kontrola je tudíž klíčovým aspektem důvěryhodnosti a tím pádem i prodeje, který je na důvěře spotřebitelů v případě Fair trade naprosto závislý. Jedním z vnitřních problémů Fair trade standardů je cosi, co bych pracovně nazval „určení míry Fairtradedovitosti“ u výrobků skládajících se z více přísad. U certifikace organických produktů platí pravidlo, že výrobek musí obsahovat 95 % součástí z organického zemědělství. U Fair trade výrobků je to obtížné stanovit – může být čokoláda obsahující pouze 30 % Fair trade kakaa považována za Fair trade nebo ne? Dnes převládá názor, že 51 % objemu produktu233 musí být z Fair trade certifikovaných surovin. Zdánlivě jasné a jednoznačná hranice jako u pravidel certifikace organického zemědělství, kterou si také Fair trade certifikace bere za vzor. Problémem ovšem je, jak do tohoto objemu produktu zahrnout pracovní podmínky při výrobě, které jsou součástí standardu či jak určit 51% hranici u výrobků nepotravinářských. Ošidnost 51% povinného obsahu prozradí následující příklad. Žvýkačky obsahují především cukr a chicle234, podstatný komponent, bez kterého by žvýkačka nebyla žvýkačkou. V současné době prodávané Fair trade žvýkačky se vyrábí z Fair trade chicle a konvenčního rafinovaného cukru. Chicle ovšem tvoří podstatně méně objemu výsledné žvýkačky než cukr a rozhodně nedosahuje potřebné 51% hranice. Z tohoto úhlu pohledu tedy žvýkačky nesplňují nároky certifikace. Jiný úhel pohledu však prozradí oprávněnost certifikace. Jeden sběrač chicle ve středoamerickém pralese ročně nasbírá kolem 300 kilogramů, zatímco průměr množství cukru vyrobeného jedním pracovníkem činí 30 tun. Srovnáním potřebného množství práce - pracnosti získání potřebných surovin - dojdeme 230

Challenges of Fair Trade2002:53. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda se v tomto případě jednalo o oprávněné výtky a zjištění nebo šlo o honbu za senzací a nepravdivé zkreslení situace. Mnohdy dobrovolníci v obchodech z neznalosti přehánějí výhody pro výrobce, takže není těžké je nachytat a dokázat nepravdivost mnohých tvrzení. To ovšem nic nemění na prokázané prospěšnosti Fair trade pro výrobce. 232 Ať už pravdivá nebo nepravdivá, ve výsledném působení to nehraje tak velkou roli. 233 U tekutin platí, že musí splňovat 51% Fair trade součástí v suchém stavu. U produktů složených z více surovin platí pravidlo, že pokud hlavní součást výrobku činí 95 a více %, nemusí se již nic víc prokazovat; u produktů obsahujících 51-95 % musí být na obalu přesně specifikovány podíly jednotlivých složek s uvedením procentuálního podílu Fair trade surovin. Pravidla TransFair Germany. 234 Pryskyřice ze stromu rodu Sapodilla, rostoucího v Mexiku. 231

59

k závěru, že z tohoto úhlu pohledu tvoří chicle ve žvýkačce přes 90% a tyto žvýkačky tak plně vyhovují certifikaci235. Ale jak to zahrnout do standardu? Obecně by se dalo shrnout problematiku spojení sociálních a environmentálních standardů následovně: Samotná organická certifikace často nemusí řešit sociální problémy a může používat sociálně neúnosných praktik - příkladem mohou být americké organické mléčné velkofarmy v Kalifornii vlastněným velkými nadnárodními firmami236. Trh s organickými produkty v USA dospěl do fáze, kdy velké firmy disponují mocí nad trhem tak, jako se tomu stalo u běžných komodit, což jim umožňuje snižovat standardy – ekologicky certifikovaným drůbežárnám v Georgii237 se podařilo snížit standardy na používaná krmiva, takže už nemusí být 100 % organická. Od jiných velkofarem se tyto farmy liší pouze způsobem produkce, nikoliv rozměry, sociálními podmínkami, podporou rozvoje venkova atd., což bezpochyby bylo původním komplexnějším záměrem organické certifikace. Problémem je moc nad standardy, vliv toho, kdo určuje jejich základní nastavení a snaha certifikovaných subjektů standardy zvyšovat či snižovat. Základním aspektem je zde opět motivace: pokud certifikovaní splní standardy, nemají motivaci standardy zvyšovat a překračovat je, neboť za to není žádná odměna, naopak může nastat snaha o jejich snížení. Pokud jsou však certifikovaní účastníky procesu stálého zlepšování a zvyšování standardů, motivace hraje klíčovou roli, a certifikace jako neustálý proces tak může přinášet potřebnou dynamiku neustálého rozvoje. Fair trade zatím díky jeho nižší rozvinutosti ve srovnání s certifikací ekologického zemědělství tato koncentrace moci a z ní plynoucí problémy a tlak na standardy tolik nehrozí, ovšem nebezpečí prve zmiňované tu bezpochyby je. Čistě sociálně certifikované výrobky nemusí být environmentálně přijatelné – u mnohých Fair trade výrobců od běžných komerčních subjektů převzatá snaha o co nejvyšší produkci nemusí brát příliš ohled na environmentální zátěž produkce. Motivace certifikovaných je zde také víceméně zajištěná nutností rozvoje a dynamika certifikace je jedním ze základních aspektů Fair trade certifikace. Ovšem zvyšování příjmů cestou zvyšování produkce se nezdá být tou nejperspektivnější politikou. Kvalita místo kvantity je jistější, nikoliv ovšem vše řešící přístup. Vyšší než standartní úroveň kvality Fair trade by měla být samozřejmostí. V oblasti Fair trade zemědělství standardní integrovaná ochrana, ač je 235

Kunz 1999:11-12. 5 organických mléčných velkofarem, z nich dvě „průmyslové“ ,každá s 5000 krávami, kontroluje 70 % trhu s organickými mléčnými produkty v Kalifornii… Podrobně viz Baker 2002. 236

60

jistě přínosem oproti konvenčnímu přístupu, nemusí být do budoucna dostatečná. Je ovšem dobré a časté, že mnozí výrobci jsou v procesu přechodu na organickou produkci. Klíčovým momentem Fair trade však nadále zůstává jeho odbyt a větší rozšíření. Do budoucna se proto jeví nezbytným spojení obou principů pokud možno do jediné certifikace. Environmentální požadavky Fair trade standardů zatím nejsou dostatečné, stejně jako sociální standardy organické certifikace zatím nepodporují sociálně udržitelné chování výrobců. Práce sdružení ISEAL na postupném sjednocování podmínek a koordinaci lobbyingu v oblasti sociální a environmentální standardizace je nepostradatelná a snad jednou v budoucnu, doufejme, vyústí ve vznik jednotné nezávislé a důvěryhodné environmentálně sociální certifikace a známky.

8.2.1 Spojení environmentálního a sociální rozměru? (srovnání lesních certifikací FSC a PEFC) Jedním z dalších systémů certifikace, který bych zde rád podrobněji ukázal jako příklad toho, že i mimo samotný Fair trade se jeho principy může dařit uplatňovat, je lesní certifikace zaváděná pod hlavičkou Forest Stewardship Council (FSC) od roku 1993. Tato certifikace zahrnuje dva rozdílné procesy – jednak certifikaci lesního managementu – tedy zabezpečení trvale udržitelného a co možná přírodě blízkého hospodaření v lesích a jednak certifikaci spotřebního řetězce – tedy výrobků dřevozpracujících firem, kde musí být důsledně a kontrolovatelně používáno k výrobě FSC dřevo. Důraz je především kladen na environmentální aspekty hospodaření, ale i sociální a pracovní standardy zde hrají svou roli a je kontrolováno jejich dodržování. Praktické zkušenosti z jejich zavádění u nás vedly ke zlepšení sociální situace zaměstnanců, zlepšení komunikace s obcemi i zaměstnanci, stejně jako environmentálně mnohem přijatelnějšímu hospodaření (nepoužívání pesticidů, ponechávání části mrtvého dřeva v lese, ponechávání a značení doupných stromů, zákaz kácení podél vodních toků a pramenišť…) nad rámec současného lesního zákona.238 V celkovém objemu je takto certifikovaných v současné době asi 2-3 % světových lesů, v absolutních číslech se jedná o přibližně 40.000 000 hektarů lesa v 57 zemích, z čehož největší část se nachází v Evropě a Americe239. U nás se zatím jedná o jeden podnik – Školní lesní podnik MZLU Masarykův les Křtiny s 10 441 hektary lesa, ale další jsou v procesu certifikace 237

Baker 2002. Osobní sdělení. Zdeněk Hrubý, Michal Rezek, FSC ČR 239 Viz příloha 11. 238

61

(Lesní správa Lány, snad Lesy města Brna...). Co se týká druhé části – dřevozpracujícího průmyslu je certifikováno kolem 2400 firem v 59 zemích, opět ponejvíce v Evropě a Americe.240 Důležitým aspektem, shodným s Fair trade certifikací je, že se jedná o certifikaci konkrétních vlastníků, často obecních či komunitou vlastněných lesů a že je certifikován proces, snaha o další zlepšování stavu lesa, posun k trvalé udržitelnosti environmentální i sociální spíše než dosavadní stav. Množství certifikovaných lesů, dřevozpracujících podniků a také poptávka po FSC dřevě každoročně roste, hlavně v zemích s největším rozšířením a znalostí značky (Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Švédsko) je značná. Také co se týče cen, platí totéž co u Fair trade, že může, ale nemusí být dražší než konvenční dřevo. I u nás už jsou výrobky FSC ke koupi241 a certifikováno je zatím 11 dřevozpracujících firem. Jisté nebezpečí skýtá způsob certifikace – FSC sama necertifikuje, pouze akredituje specializované certifikační firmy – nebezpečí je zde v tom, že certifikační firmy jsou placeny za certifikaci – a mají tedy zájem certifikovat co nejvíce – na druhou stranu musí respektovat podmínky akreditace, aby o ni nepřišli242. Monitorují dodržování standardů a případně i certifikaci odebírají243. Problematická je také FSC certifikace už existujících monokulturních plantáží. Zde se zatím vedou spory zda a za jakých podmínek je certifikovat, platí ovšem, že už certifikovaný les změnit v plantáž nelze. Velké nebezpečí hrozí přirozeným lesům tam, kde majitel napřed z přirozeného lesa vytvoří plantáž a pak si ji nechá certifikovat jako FSC. Tyto standardy jsou vytvářeny FSC: obecné celosvětové vytvářené centrem a platné tam, kde prozatím neexistují standardy národních iniciativ a jednotlivé národní standardy vytvářené na základě světových standardů místními skupinami podle specifických místních přírodních podmínek či typu lesů. FSC se dále snaží podporovat jejich šíření. Konkurenční, ale také již značně rozšířenou lesní certifikací je Pan European Forest Certification (PEFC). Zdá se, že jde o cosi podobného Ethical trade v oblasti koncepcí Fair trade; tento systém je také zaměřen na „hlavní proud“, zde se ovšem bezpochyby jedná o typický greenwashing a pseudocertifikaci, což v případě ethical trade prozatím není úplně jasné. Zatímco FSC je podporována především renomovanými 240

Viz příloha 12. V řetězcích Hornbach a OBI. IKEA tvrdí, že je prodává pod vlastní značkou – ale zde není jasné, zda se jedná výlučně o FSC dřevo. 242 Což se už také stalo. 243 Což se už přihodilo. 241

62

nevládními organizacemi jako WWF, Greenpeace a Friends of the Earth, ale kupodivu i obchodními řetězci – IKEA, Home Depot, B & Q či Assi Domäin snažícími se zřejmě o vylepšení své image u zákazníků, PEFC podporují především velcí vlastníci lesů, sdružení dřevozpracujícího průmyslu a papíren. Standardy PEFC vychází z lesních zákonů a v podstatě automaticky je obdrží každý, kdo dodržuje místní lesní zákon, což ovšem v žádném případě nezaručuje trvalou udržitelnost, neboť velkoplošné holoseče či likvidace unikátních biotopů a jejich nahrazení monokulturou v mnoha lesních zákonech není řešena, nebo pokud je, často není dodržována a patřičně postihována. Monitorování dodržování standardů prakticky neexistuje, a zatím nikomu nebyl certifikát odebrán244. Při anketě finských vlastníků lesů certifikovaných PEFC dokonce 59 % z nich ani nevědělo, že je jejich les certifikovaný, natož aby dodržovali nějaké standardy z této certifikace vyplývající245. Signifikantní pro tuto certifikaci je také to, kdo ji provádí – u nás například Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) podřízený Ministerstvu zemědělství, tvůrce smutně pověstných lesních hospodářských plánů dříve prosazujících monokultury a holoseče a dnes, kdyby to bylo možné, zřejmě také. Tato certifikace stejně jako podobná americká246 Sustainable Forestry Iniciative (SFI) a kanadská Canadian Standards Association (CSA) propagovaná a zaváděná hlavně velkými vlastníky lesů a papírnami není důvěryhodná.

8.3 Jak Fair trade působí Příklady působení Fair trade na výrobce podávám v příloze 13. Myslím, že tyto příklady potvrzují oprávněnost tvrzení o jeho prospěšnosti. Z hlediska neoliberálních ekonomů je Fair trade bezpochyby neobhajitelným protekcionismem neoprávněně zvýhodňujícím některé subjekty na trhu. Z úhlu pohledu alternativních ekonomů (například David Korten) by se však dalo dodat, že za současného stavu světového obchodu jsou naopak nadmíru zvýhodňovány velké firmy, a že znevýhodnění výrobci rozhodně nejsou v rámci tohoto konceptu zvýhodňováni nad rozumnou míru. Jedná se naopak o cosi jako je program pozitivní diskriminace v oblasti vzdělávání – zajištění výhodnějších podmínek pro ty, kdo by byli jinak bez šance. Jde o snahu srovnat výchozí podmínky, nikoli o podporu neschopných. Nehledě k sociálním ohledům – lidé účastnící se Fair trade se nestávají milionáři, ale používají své „výhody“ 244

Rezek M., osobní sdělení Rezek 2001. 246 Míněny Spojené státy americké 245

63

k zajištění svých základních životních potřeb, které jim současný stav světového obchodu nezabezpečuje. Zvýhodňuje-li současný mezinárodní obchod (a korupce..) především oligopoly, Fair trade je jedním z pokusů o udržení rovnoprávného a spravedlivého dělení příležitostí, tedy bytostným zastáncem pravidel volného trhu, jak je formuloval A.Smith. Evropská Unie jednoznačně uznává kompatibilitu konceptu Fair trade s pravidly WTO247. Výtce, že jde o nesystémové opatření se asi nevyhneme, ano, je to nesystémové řešení. Ale jestliže tento koncept pomáhá několika milionům zúčastněných v nezáviděníhodné situaci, má smysl. Držet se čistě systémového řešení nespravedlností světového obchodu (pokud o toto řešení někdo opravdu intenzivně usiluje, o čemž bych si dovolil pochybovat248) za cenu horších životních podmínek pro tisíce lidí mi připadá jako lpění na liteře, zatímco duch se už dávno ztratil. Jestliže je celý systém mezinárodního obchodu nespravedlivý ve svém zárodku, už ze své podstaty, a z toho, co jsem se zatím dozvěděl, jsem došel k názoru, že tomu tak je, a jestliže se ho přitom nelze nezúčastnit, neboť i tak uzavřené země jako Bhútán či Severní Korea jsou jeho účastníky, byť omezeně, a jestliže na radikální změnu tohoto systému není v nejbližší budoucnosti naděje, pak mi i takové částečné nesystémové řešení pro malou část lidí jako je koncept Fair trade, připadá naprosto oprávněné a legitimní. Další výtkou a možná, že oprávněnou je, že Fair trade je pouze pro vyvolené, že ne každý, kdo by chtěl, se do něj může zapojit249. Tato výtka by se také dala formulovat jako „privatizace problému lidských práv“250: pro účastníky Fair tradu standardy a práva platí, pro pracovníky mimo ne. Z této výtky plyne otázka, zda by místo zavádění vyšších Fair trade standardů nebylo lepší podporovat zavádění alespoň minimálních standardů ILO. Nevím, na tuto otázku nemám jasnou odpověď. Možná je to opravdu tak, že někdo prostě měl to štěstí a k Fair trade se dostal či nachomýtl.

247

Communication 1999:6. Například padesát let činnosti Mezinárodní organizace práce (ILO) zatím nepřineslo žádoucí zlepšení situace pracovníků v rozvojových zemích, základní standardy ILO mnoho zemí nedodržuje, i když se k tomu jejich vlády písemně zavázaly. 249 Buď o Fair trade neví, nebo v jeho blízkosti neexistuje žádná organizace nebo už existující organizace nepřibírají další zájemce z důvodů omezeného odbytu zboží. 250 Kunz 1999:31. 248

64

9. Závěr Fair trade je životaschopným způsobem obchodu, který zohledňuje přijatelné a trvale udržitelné podminky pro výrobce i spotřebitele. Za současných podmínek mezinárodního obchodu je Fair trade beze vší pochybnosti spravedlivější alternativou. Zda je dlouhodobě trvale udržitelný a možný jako většinový způsob obchodu pro mě nadále zůstává otázkou, na kterou jsem odpověď nenalezl. Netroufám si odpovědět ani ano ani ne. Fair trade je rozhodně výzvou pro běžný ‘free trade’ a příkladem toho, že to jde i jinak, pokud je dostatek vůle ze strany lidí na Severu. Co se týká možnosti úspěchu tohoto konceptu v České republice, nenalezl jsem žádný důvod, proč by u nás Fair trade nemohl fungovat. Přes všechna omezení, jako jsou nízká kupní síla obyvatel či novost tohoto konceptu pro české spotřebitele, nám příklad úspěchu prodeje a certifikace ekologických potravin ukazuje, že je u nás o k přírodě a lidem spravedlivější produkty zájem. Ze srovnání s podobnou situací ve většině zemí EU (pokročilá organická produkce, Fair trade relativně méně rozvinutý) mi vyplývá, že když Česká republika pokročila v organické produkci a koncept je stále známější, není jediný racionální důvod, proč by si Fair trade take neměl získat časem popularitu, jako se to povedlo ve výše zmíněných zemích. Poměrně výjimečná situace na Maltě, (organická produkce dosud v počátcích a naopak Fair trade je pokročilejší) se zdá být výjimkou potvrzující pravidlo. Nemůžeme sice očekávat, že budeme za dva roky tam, kde je dnes v této oblasti Německo nebo Itálie, ale přesto by vývoj u nás mohl být rychlejší, vezmeme-li si poučení z chyb, které Fair trade hnutí udělalo v těchto zemích v minulosti. Bohužel rozsah této práce mi nedal možnost podrobněji se tomuto tématu věnovat. Jako nic lidského ani Fair trade není dokonalý a environmentální a sociální krizi světa nevyřeší. Myslím si, že pokud k Fair trade nepřistupujeme s ambicemi, že by měl vyřešit problém mezinárodního obchodu, pak můžeme být s jeho příspěvkem ke zlepšení současné situace navýsost spokojeni. Fair trade sám o sobě neřeší problémy mezinárodního obchodu, ale ve spolupráci s dalšími aktivitami je rozhodně přínosem pro komunity, kde působí, i pro spotřebitele na Severu. Lze jej považovat i za určitou vyšší formu rozvojové pomoci, ve srovnání s velkými projekty by to mohl být téměř ideální prostředek vycházející z místních podmínek, možností a kultury. Jeho velmi oceňovanou

65

stránkou je, že není vnímán na prvním místě jako pomoc, ale jako obchod251, a to jak účastníky z Jihu tak i spotřebiteli ze Severu. Zda je přínosem pro přírodu? Myslím, že jednoznačně ano. Přes určitou problematičnost daleké lodní dopravy Fair trade přináší a podporuje ekologické zemědělství, zalesňovací a protierozní projekty, podílí se na rozvoji venkova a brání odchodu obyvatel do měst, podporuje malé farmáře, poskytuje práci v odlehlých venkovských oblastech i velkoměstských slumech. Přes všechny potíže, omezení a existující nedostatky má své místo na světě a je dobře, že svým malým dílem přispívá k jeho menší nespravedlnosti.

251

Viz populární heslo kampaní Trade not Aid, nebo názvy Fair trade organizací Traidcraft a Trade Aid.

66

10. Použitá literatura a zdroje 10.1 Literatura a zdroje citované v textu Ajrakh, Printing & Dyeing of Fabric, bez vročení, leták. Lower St. Clears, Wales, The Feelgood Factory. Astorga Yamileth, (1998), The Environmental Impact of the Banana Industry. A case study of Costa Rica, URL dokument: http://bananas.agoranet.be/Environmental.htm (19.3.2003) Baker Linda (2002), The Not-so-sweet Success of Organic Farming. Salon.com, July 29, 2002, URL dokument http://www.salon.com/tech/feature/2002/07/29/organic/index.html Bauman Zygmunt, (1999), Globalizace, Důsledky pro člověka. Praha, Mladá fronta. Bermudez Umaña Gilberth, (1998), Working conditions in Latin American Banana Plantations, URL dokument: http://bananas.agoranet.be/WorkingConditions.htm (19.3.2003) Bucolo Elisabetta, (1999), Le commerce équitable. démocratiques. URL dokument: www.karlpolanyi.org (12.2.2003)

Paris,

Impatiences

Challenges of Fair Trade 2001-2003 (2001), Fair Trade Yearbook. Maastricht, EFTA. Chocolate the Facts, bez vročení, brožura. Oxford, Third World First. Communication on „Fair Trade“ from the European Commission to the Council, (1999), Brussels. URL dokument www.worldshops.org/fairtrade/communication1.htm (7.2.2003) České zemědělství (2002). Praha, Zemědělský svaz. Douthwaite Richard, (1998), Short Circuit. White River Junction, Vermont, Green Chelsea Publishing Company. Developing Fairtrade´s Labelling, FLO International Report 2000-2001 (2001). Bonn, FLO International. Development Co-operation of the European Union and the Process of Enlargement, (2003). Brussels, EU. Europe in the World, (2003), Essays on EU Foreign, Security and Development Policies. London, BOND. Explore the Village, Ten Thousand Villages Annual Report, (2002). Akron, Pennsylvania, Ten Thousand Villages.

67

Gaillyová Yvonna, (2000), Spravedlivá čokoláda – krůčky ke globální zodpovědnosti, Veronica č.1, s. 25. Gresser Charis, Tickell Sophia, (2002), Mugged: Poverty in your coffee cup. Oxfam International. Guttiérez A.M., (1996), NGOs and Fair Trade, the Perspectives of Some Fair Trade Organisations, Dissertation - University of East Anglia, URL dokument http://www.citinv.it/equo/corsi/guttierez/ (5.2.2003) Hines Colin, (2000a), Localization: A Global Manifesto. London, Earthhscan. Hrubý Zdeněk, FSC certifikace krok za krokem, bez vročení, leták. Brno, Hnutí Duha IFAT Annual Report 2002, (2003). Krier Jean-Marie, (2001), Fair Trade in Europe 2001, Facts and Figures on the Fair Trade Sector in 18 European Countries. Maastricht, EFTA. Kunz Martin, (1999), Fair Trade – How does it Relate to Other Attempts to Improve Working Conditions in Global Economy? Wiesbaden, World University Service. URL dokument www.fairtradesolutions.com/fairtradeenglish.pdf (6.2.2003) Liddell Ian, (2000), Unpeeling the Banana Trade. London, Fairtarde Foundation. URL dokument www.fairtrade.org.uk/downloads/pdf/unpeeling.pdf (10.4.2003) Mainstreaming Fairtrade Labelling, FLO International Report 2001-2002 (2002). Bonn, FLO International. Max Havelaar Switzerland Report 2001, URL dokument www.maxhavelaar.ch/web/havelaar/mainR2.nsf/allbyunid/AD5E24835FD2A24DC1256 B7C002E11C9/$file/Porträte.pdf (11.2.2003) Moving Sustainability into the Mainstream of Natural Resource Economies, A Sustainability Institute Draft Report (2003). Hartland, Vermont, Sustainability Institute. Multatuli (vl. jm. Douwes-Dekker Eduard) (1947), Max Havelaar. Praha, Svoboda. Neumannová Jana, (2003) Africký hlad Afričanům. Respekt, r. 14, č.13, s.10 O´Brien Chris, 2002 Report on Fair Trade Trends in the U.S. & Canada, (2002), Washington D.C., Fair Trade Federation, URL dokument www.fairtradefederation.org/2002trends.htm (7.2.2003) Overview of Global Developments and Office activities concerning Codes of conduct, social labelling and other private sector initiatives adressing labour issues (1998), Geneve, ILO. URL dokument www.ilo.org (12.4.2003)

68

Pare Simon, (2002), Le sucre labellisé Max Havelaar: entre le protectionnisme et la mondialisation. Montreuil, Max Havelaar France. Ransom David, (2001), The No-nonsense Guide to Fair Trade. Oxford, New Internationalist. Rezek Michal, Hrubý Zdeněk, Lesní certifikace Forest Stewardship Council, bez vročení, brožura, Brno, Hnutí Duha. Rezek Michal, (2001), Certifikace šetrně obhospodařovaných lesů – informační list. Brno, Hnutí Duha. Spilling the Beans on the Cofee Trade, (2002). London, Fairtrade Foundation, URL dokument www.fairtrade.org.uk/downloads/pdf/spilling.pdf (30.3.2003) Svoboda Ivan, Divišová Eva, (2002), Situační a výhledová zpráva Cukr, cukrovka, prosinec 2002. Praha, Ministerstvo zemědělství, URL dokument www.mze.cz/cz/komodity/_svz/svz_cukr_2002_12.pdf (20.2.2003). Trade for Change, bez vročení, brožura. London, Christian Aid. Van de Kasteele Adelien, (1998), The Banana Chain: The Macroeconomics of the Banana Trade, URL dokument: http://bananas.agoranet.be/MacroEconomics.htm (19.3.2003) Zeegers Alexia, (2000), SA 8000: une norme sociale au bénéfice des travailleurs du Sud ou des multinationales du Nord? Lettre Vêtements propres no.7, December 2000 .

10.2 Použitá literatura necitovaná v textu Ausubel Kenny, (2001), The Bioneers: Declaration of Interdependence. White River Junction, Vermont, Green Chelsea Publishing. Birchall Johnston, (1997), The International Co-operative Movement. Manchester and New York, Manchester University Press. Brichetti Paolo, (2003), Fair trade, i conti con la coerenza. Altreconomia, no.43, Ottobre 2003, p.15-18. Daly Herman E., Cobb J.B., Cobb C.W.,(1994), For the Common Good : Redirecting the Economy toward Community, Environment and Sustainable Future. Boston, Beacon Press. Daly Herman E.,(1996), Beyond Growth: The Economics of Sustainable Development. Boston, Beacon Press Douthwaite Richard, (1999), Ekológia peňazí. Dolný Kubín, diveRzita.

69

Dietz Martin, Piepel Klaus, Van Biesbrock Johanna (eds.), (2001), Development Impact of Fair Trade, Contributions for Discussions. Aachen/Stuttgart/Bonn, Misereor/Bread for the World/Friedrich Ebert Foundation. Ericson Rosemarie Benz, (2002), The Conscious Consumer. Akron, Pennsylvania, Ten Thousand Villages. Facts and Figures on the Fair Trade Sector in 16 European Countries (1998). Maastricht, EFTA. Fair Trade in Europe, Facts and Figures on the Fair Trade Sector in 14 European Countries (1995). Maastricht, EFTA. Fair Trade Organisatie Annual Review 2001, Fair Trade Organisatie Netherlands, URL dokument: www.fairtrade.nl/download/37annualreview.doc (8.4.2003) Fairtrade Foundation UK Annual Review 2000-2001. London, Fairtrade Foundation. Food Rights, Re-writing Trade Rules, bez vročení, brožura. London, Action Aid. The Food Question: Profits versus People?, (1990), Bernstein Henry, Crow Ben, Mackintosh Maureen, Martin Charlotte (Eds.). London, Earthscan. Genuss im Einklang mit der Natur, bez vročení, brožura. Wien, Transfair Ősterreich. Georgescu-Roegen Nicholas (1971), The Entropy Law and the Economic Process, Cambridge, Harvard University Press Gorz André, (1994), Capitalism, Socialism, Ecology. London, Verso. Gorz André, (1999), Reclaiming the Work. Beyond the Wage-based Society, Cambridge, Polity Press. Hines Colin, (2000), Localization - The Post-Seattle Alternative to Globalization, The Ecologist report, Vol. 30, No.6, pp.55-57. Hines Colin, (2002), Local Food:Global Solutions, Resurgence No.210, pp. 30 -33. Klein Naomi, (2001), No logo. London, Flamingo. Korten David.C. (1987), Third Generation NGO Strategies: A Key to Peoplecentered Development, World Development, Vol.15, pp 145-159 Korten David C. (2001), Keď korporácie vládnu svetu. Košice, Mikuláš Hučko. Laville Jean-Louis, (2000), L´économie sociale et solidaire en Europe. Paris, Impatiences démocratiques. URL dokument: www.karlpolanyi.org (13.2.2003)

70

Lecomte Tristan, bez vročení, Tendances de consommation : le fort développement du marché du Commerce Équitable. URL dokument: www.altereco.com/PDF/…(15.2.2003) Legrain Philippe, (2002), Open World:The Truth About Globalisation. London, Abacus. Madeley John, (2000), Hungry for Trade. How the Poor Pay for Free Trade. London, Zed Books. Madeley John, (2003), A People’s World. Alternatives to Economic Globalization. London, Zed Books. Mishan Ezra J., (1994), Spor o ekonomický růst. Praha, Sociologické nakladatelství. Morelli Anna, (2003), Fiori, solo spine per i lavoratori. Altreconomia, No. 41, Luglio-Agosto 2003, pp. 28-29. Morelli Anna, (2003), Tazzine nere, effetto domino. Altreconomia, No. 40, Giugno 2003, pp.6-9. Murphy Dervla, (1993), The Ukimwi Road. From Kenya to Zimbabwe. London, John Murray. Murphy Dervla, (1999), One Foot in Laos. London, Flamingo. Němcová Lidmila (ed.), (2001), Vybrané kapitoly z českého družstevnictví, Praha, Družstevní asociace ČR. Novati Emilio, (2003), Il tempo del riscatto. Altreconomia, No.40, Giugno 2003, pp.10-11. Sendorf Mark, Clive Hamilton, (1997), Human Ecology, Human Economy, Chapter 6 Trade and the Environment, pp. 148-167. St.Leonards, Australia, Allen and Unwin. Stalker Peter, (2001), The No-nonsense Guide to International Migration. Oxford, New Internationalist.

10.3 Internetové zdroje 10.3.1 Střechové organizace www.eftafairtrade.org – EFTA - European Fair Trade Association, Schin op Geul, Netherlands www.fairtrade.net – FLO - Fairtrade Labelling Organisations International, Bonn Germany www.fairtradefederation.org – FTF - Fair Trade Federation, Washington DC, USA 71

www.ifat.org – IFAT - International Federation for Alternative Trade, Bicester, UK www.worldshops.org – NEWS! - Network of European World Shops, Brussels, Belgium

10.3.2 Národní certifikační organizace www.fta.org.au - Fair Trade Association Australia and New Zealand (FTAANZ), Canberra www.fairtrade.at – Fairtrade Austria (bývalý Transfair), Wien www.maxhavelaar.be – Max Havelaar Belgium, Bruxelles www.transfair.ca – TransFair Canada, Ottawa www.maxhavelaar.dk – Max Havelaar Denmark, København www.reilukauppa.fi – Reilun Kaupan Edistämisyhdistys – Finnish Association for Promoting Fair Trade, Helsinki, Finsko www.maxhavelaarfrance.org – Max Havelaar France, Paris - Montreuil www.transfair.org – TransFair Germany, Köln www.fair-mark.org – Fair Trade Mark Ireland, Dublin www.transfair.it – TransFair Italy, Padova www.transfair-jp.com – TransFair Japan, Tokyo www.transfair.lu – TransFair Minka Luxemburg, Oetrange www.comerciojusto.com.mx - Comercio Justo Mexico, AC www.maxhavelaar.nl –Max Havelaar Netherlands, Utrecht www.maxhavelaar.no – Max Havelaar Norway, Oslo www.rattvisemarkt.se - Föreningen för Rättvisemärkt, Stockholm, Sweden www.maxhavelaar.ch – Max Havelaar Switzerland, Basel www.fairtrade.org.uk – Fairtrade Foundation, London, UK www.transfairusa.org – TransFair USA, Oakland, California

10.3.3 Dovozci a prodejci Austrálie252

252

nejedná se o reprezentativní výčet organizací, ale pouze o ty, které mají, nebo u kterých jsem nalezl funkční webovou stránku. Důležité Fair trade organizace jsou zde zmíněny; menší organizace a producenti mnohdy website nemají. To se týká hlavně velkého množství malých dovozců v USA (viz seznam členů FTF na www.fairtradefederation.org) a nezávislých obchodů či církevních charit.

72

www.oxfamtrading.org.au – Oxfam Trading, Athol Park, South Australia www.tradewinds.org.au – Trade Winds Tea & Coffee Pty Ltd, Rewesby North, NSW www.tradingpartners.com.au – Trading Partners, Hawthorn, Victoria Belgie www.madeindignity.be – Magasins du Monde Oxfam, Bruxelles, řemeslné výrobky, dovozce prodejce www.oww.be – Oxfam Wereldwinkels, Gent, potraviny dovozce prodejce www.maya.be – Maya Fair Trading, Liége Česká republika www.fairtrade.zde.cz, www.fairtrade.cz - Společnost pro Fair trade a rozvojové vzdělávání o.s., Brno Dánsko www.fairtrade.dk – FairNet Odense, sdružení prodejců www.salam.dk – Butik Salam Import, Odense, řemeslné výrobky www.u-landsimporten.dk – U-Landsimporten, Nykobing Mors, dovozce potraviny Finsko www.maailmankaupat.fi – Maailmankauppojen Liitto ry, Turku, - Finnish Association of World Shops, asociace prodejců www.kehitysmaakauppa.org – Tampeeren Kehitysmaakauppa, Tampere Francie www.andines.com - Andines S.A., Paris - L´Ile Saint Denis, dovozce, prodej www.altereco.com – Alter Eco S.A., Paris, dovozce, velkoobchod www.artisanatsel.com – Artisanat SEL (Service d´Entraide et de Liaison), Villemandeur www.artisansdumonde.org – Féderation Artisans du Monde, Paris, asociace prodejců a síť obchodů Artisans du Monde www.azimuts-art-nepal.com – Azimuts Artisans du Népal, Bazens www.coordinationsud.org/coordsud/membres/aspal.html - ASPAL - ARTISAL Association de Solidarité avec les Peuples d´Amerique Latine, La Couronne www.bouticethic.com – Boutic Ethic, Le Lyon d´Angers www.commercequitable.org – PFCE - La Plate-Forme pour le Commerce Équitable,

Paris

-

Pantin,

společná

platforma

-asociace

dovozců,

prodejců,

dobrovolnických skupin 73

www.commercequitable.com – Commercequitable.com SARL, Paris - La Varenne St.Hilaire - prodejní katalog www.commerce-solidaire.com – Commerce solidaire com, Artisans du Soleil, Saint Barthelémy d´Anjou, dovozce, prodejce www.edea.fr – Édéa, Paris, dovoz, prodej - dřevěné výrobky www.equiterre.com – Association EquiTerre, Paris, asociace, prodej ,dovoz www.sira-kura.com – Sira Kura, Paris, dovoz, prodej www.solidarmonde.fr –Solidar Monde, Paris – Vitry sur Seine, dovozce Irsko www.chocaid.com – CHOCaid, Cork, prodej fair trade čokolády na pomoc rozvoj. projektů www.dakini.ie – Dakini, Galway, dovozce a prodejce [email protected] - Association of Fair Trade Shops in Ireland, Waterford www.oxfamireland.org – Oxfam Ireland, Dublin Itálie www.assobdm.it – Associazione Botteghe del Mondo, Reggio Emilia, asociace prodejců www.altromercato.it – CTM (Cooperativa Terzio Mondo) Altromercato, Bolzano Verona, největší dovozce a velkoobchod www.commercioalternativo.it – Commercio Alternativo, Ferrara, dovozce a prodej www.chicomendes.it – Cooperativa Chico Mendes, Milano, prodej www.commercioequo.org – Cooperativa Pangea, Roma, prodej www.equoland.it – Equoland Positive Trade, Campi Bisenzio (Firenze), dovozce www.equomercato.it – Equomercato Cooperativa, Cantú (Como), www.liberomondo.org – Libero Mondo Cooperativa Sociale, Brà (Cuneo), dovozce, prodejce www.ravinala.org – Cooperativa Ravinala, Reggio Emilia, dovozce, prodejce www.roba.coop – Roba dell´Altro Mondo, Rapallo (Genova), dovozce www.consapevolezza.it/partners/comes/comes.asp - Comes, Commercio equo e solidale, Roma http://media.supereva.it/enghera.freeweb/index.htm - Cooperativa Sociale Enghera, Catania, Sicilia Japonsko

74

www.altertrade.co.jp, www.sbpark.com/atjhp/ – Alter Trade Japan Inc., Tokyo, dovozce banány, káva, cukr www.globalvillage.or.jp – Global Village Fair Trade Company (v japonštině) www.yk.rim.or.jp/~ngo/ - Nepali Bazaro www.peopletree.co.jp - People Tree, Fair Trade Imports and shop (v japonštině) www.p-alt.co.jp/ - Press Alternative, (v japonštině) Kanada www.bridgehead.ca – Bridgehead 2000, Ottawa, Ontario, káva čaj kakao www.justuscoffee.com – Just Us! Coffee Roasters Co-operative, Wolfville, Nova Scotia, www.lasiembra.com – La Siembra Co-op, Ottawa, Ontario, kakao, čokoláda, cukr www.levelground.com – Level Ground Trading Ltd, Saanichton, British Columbia, káva www.oxfam.ca – Oxfam Canada, Toronto, Ontario www.commerceequitable.com – Commerce Équitable Oxfam Québec, Montreal www.equiterre.qc.ca – Equiterre, Montreal, Quebec, prodej Malta www.maltaforum.org – Koperattiva Kummerċ Ġust, Valletta - Pembroke, dovozce, prodejce Německo www.dritteweltpartner.de, www.dwp-rv.de – Dritte Welt Partner, Ravensburg, dovozce velkoobchod www.el-puente.de – El Puente GmBH, Harsum, dovozce www.gepa3.de – GEPA Fair Handelshaus, Wuppertal, největší světový dovozce a velkoobchod www.podi-mohair.de – Podi Mohair, Langen, dovoz, prodej www.team-versand.de – Eine Welt TEAM Versand GmBH, Bohmte, dovozce www.topqualitea.com – Top QualiTea, Freiburg, dovozce, poradenství - čaj www.weltlaeden.de - Weltläden Dachverband, Mainz, asociace prodejců Nizozemí www.agrofair.org – Agrofair, Netherlands, dovozce fair trade banánů a jiného ovoce www.amandla.nl – Amandla, Deventer, dovozce www.barbosa.nl – Barbosa do Brazil, dovozce 75

www.fairtrade.nl – Fair Trade Organisatie, Culemborg, dovozce www.goedwerk.nl – Stichting Goed Werk, Veenendaal, dovozce www.hasla.nl – Huulp aan Sri Lanka, Enschede, dovozce www.jab-origin.nl – Just a Business, Culemborg, dovozce www.kinta.nl – Kinta – Afrikanische Kunstnijverheid, Amsterdam, dovozce www.madatnepal.nl – Madat Nepal Handel, Amersfoort, dovozce www.wereldwinkels.nl - Landelijke Vereiniging van Wereldwinkels, Utrecht, asociace prodejců www.wierook.nl – De Moeder´s Wierook, Almere-Haven, dovozce Norsko www.fairtrade.no – Fair Trade Norge, Hølen, dovozce, prodejce Nový Zéland www.oxfam.org.nz - Oxfam New Zealand www.tradeaid.co.nz – Trade Aid Importers Ltd, Christchurch, dovozce, prodejce Polsko www.sprawiedliwyhandel.org - Stowarzyszenie Sprawiedliwego Handlu Trzeci Swiat i My, Gdansk-Wrzeszcz Portugalsko http://homepage.esoterica.pt/~cidac/index.html - CIDAC (Centro de Informação e Documentação Amilcar Cabral), Lisboa www.sul-online.org – Associação de Cooperação para o Desenvolvimento, Aveiro Rakousko www.cona.at – CONA HandelsGmBH, Ried im Traunkreis, dovozce www.eine-welt-handel.com – Eine Welt Handel AG, Leoben, dovozce a prodejce www.elinka.com – El Inka, Oberndorf, dovozce www.eza3welt.at – EZA (Entwicklungszusammenarbeit) mit der Dritten Welt GmBH, Bergheim (Salzburg), dovozce, prodejce www.weltlaeden.at – Arge Weltläden, Feldkirch, asociace prodejců Řecko www.cosmosart.gr – Cosmos Art, Athens Spojené království Velké Británie a Severního Irska www.bishopstontrading.co.uk – Bishopston Trading, Bristol www.thebodyshop.com – The Body Shop International, London, výrobce kosmetiky z fairtrade surovin 76

www.bookchair.com – Bookchair Company Ltd, London, dřevěné výrobky www.bafts.org.uk – BAFTS – British Association of Fair Trade Shops, London, asociace prodejců www.cafedirect.co.uk – Cafédirect Ltd., London, káva,čaj www.clipper-teas.com – Clipper Teas, Beaminster, čaj www.divinechocolate.com – Day Chocolate Company, London, čokoláda www.equalexchange.co.uk – Equal Exchange Trading Ltd., Edinburgh, potraviny www.ganesha.co.uk – Ganesha, London, řemeslné výrobky www.greenandblacks.com – Green and Black´s, London, čokoláda www.onevillage.co.uk – One Village, Charlbury, řemeslné výrobky www.oneworldshop.co.uk – One World Shop, Edinburgh, Scotland www.oxfam.org.uk/fair_trade - Oxfam UK www.sharedearth.co.uk – Shared Earth Ltd, York, řemeslné výrobky www.traidcraft.co.uk – Traidcraft plc, Gateshead www.tropicalforest.com – Tropical Forest Products Ltd, Aberystwyth, Wales, med www.tropicalwholefoods.com – Tropical Wholefoods, London, ovoce,zelenina, koření www.twin.org.uk – TWIN (Third World Information Network) Trading Spojené státy americké www.asianworldimports.com – Asian World Imports, Blue Hill, Maine, řemeslné výrobky www.bluehandstore.com – Blue Hand Store (Batik) textil www.brighthope.org – Bright Hope International, Hofman Estates, Illinois, řemeslné výrobky www.cafecampesino.com – Café Campesino, Americus, Georgia, káva www.deansbeans.com – Dean´s Beans, Orange, Massachusetts, káva čaj www.tibetcollection.com – dZi Tibet Collection, Washington DC, řemeslné výrobky www.easternartarcade.com – Eastern Art Arcade, Downers Grove, Illinois, řemeslné výrobky www.equalexchange.com – Equal Exchange, Canton, Massachusetts, káva,čaj, kakao www.fairtradequilts.com – Fair Trade Quilts & Crafts, Virginia Beach, Virginia, řemeslné výrobky, textil 77

www.guayaki.com – Guayakí Sustainable Rainforest Products, San Luis Obispo, California, yerba maté www.jamtown.com – Jamtown, Seattle, Washington, řemeslné výrobky www.kusikuy.com – Kusikuy Clothing Company, Brattleboro, Vermont, textil www.lucuma.com – Lucuma Designs, Ardmore, Pennsylvania, řemeslné výrobky www.macrosun.com – MacroSun International, Missouri, řemeslné výrobky www.marketplaceindia.com – Market Place: Handwork of India www.mayaworks.com – Maya Works, Chicago, Illinois, řemeslné výrobky www.paperroadtibet.org – Paper Road Tibet, Washington DC, papírové výrobky www.patagonbird.com – Patagon Bird, NY, New York, řemeslné výrobky www.peacecraft.org – Peacecraft, Albuquerque, New Mexico, řemeslné výrobky www.ramon5.com – Ramona Enterprises, San Francisco, California www.rishashay.com – Rishashay, Missoula, Montana, řemeslné výrobky www.sasak.com – Sasak Gallery and Imports, Seattle, Washington, řemeslné výrobky www.serrv.org – SERRV International, New Windsdor, Maryland, řemeslné výrobky www.singingshamantraders.com – Mata Ortiz Originals, Coeur d´Alene, Idaho, řemeslné výrobky www.tenthousandvillages.com – Ten Thousand Villages, Akron, Pennsylvania, + New Hamburg, Ontario, Kanada www.transylvanianimages.com – Transylvanian Images, Oakland, California, řemeslné výrobky www.tribalfiber.com – Tribal Fiber, Nederland, Colorado, výrobky z konopí www.wildboarcreek.com – Wild Boar Creek, Washington DC, řemeslné výrobky www.windingroadtrading.com – Winding Road Trading Company, Broomfield, Colorado, řemeslné výrobky Španělsko www.alternativa3.com – Alternativa 3, Tarrassa, Barcelona, Katalánsko, dovozce www.cooperaccio.org - Cooperacció, Barcelona, Katalánsko www.e-comerciojusto.org – Coordinadora Estatal de Organizaciones de Comercio Justo, Donostia, Baskicko, asociace Fair trade organizací www.equimercado.adsis.org – Equimercado ADSIS, Bilbao, Baskicko www.intermonoxfam.org – Intermon Oxfam, Valencia 78

www.comerciosolidario.com – IDEAS, Córdoba, dovozce www.laceiba.org - La Ceiba Cooperativa de Comercio Justo, Madrid www.euskalnet.net/erein - Erein Getxo, Algorta, Baskicko www.euskalnet.net/mercadeco – Mercadeco www.nodo50.org/espanica - Espanica Comercio Justo, Madrid www.panxea.org - Panxea, Asociacion para o Comercio Xusto e Solidario, Santiago de Compostela, Galicia www.setem.org – Federacion SETEM, Madrid, dovozce www.sodepaz.org – Sodepaz, Madrid www.solidaridad.org – Solidaridad Internacional, Madrid www.xarxaconsum.org - Xarxa Consum Solidari, Barcelona, Katalánsko Švédsko www.alternativhandel.com –Alternativ Handel, Göteborg, dovozce www.la-maison-afrique.se – La Maison Afrique AB, Vessigebro, dovozce www.rattvishandel.se – Rättvis Handel Import AB, Göteborg, dovozce www.sackeus.se – Sackeus, Göteborg, dovozce www.varldsbutikerna.org – Världsbutikerna för Rättvis Handel, Gőteborg, asociace prodejců Švýcarsko www.mdm.ch – Association romande des Magasins du Monde, Lausanne, asociace prodejců www.claro.ch - Claro Fair Trade AG, Orpund, dovozce a síť obchodů www.caritas.ch – Caritas Schweiz Fairness Handel, Luzern www.gebana.com – Gebana AG, Zürich, dovozce potraviny

10.3.4 Organizace v zemích producentů Bangladéš www.aranyacrafts.com – Aranya Crafts, Dhaka www.basebangladesh.com – BaSE - Bangladesh Shilpo Ekota (United Artisans of Bangladesh) www.peoplink.org/ecota – ECOTA (Effort for Crafts Organization Trading Advancement) Fair Trade Forum, Dhaka www.peoplink.org/partners/bd/gb/ - Gonno Unnayan Prochesta Batik

79

www.peoplink.org/partners/bd/nr/ - Noakhali Rural Development Society www.peoplink.org/partners/bd/pu/ - Pollee Unnayan Prokolpo www.citechco.net/swallows/thanapara/ - Thanapara Swallows Development Society Bolívie www.senor-de-mayo.com – ASARBOLSEM (Asociación Artesanal Boliviana Señor de Mayo) Brazílie www.vivario.org.br – Viva Rio Comercio Solidario Ekvádor www.sinchisacha.org – Fundación Sinchi Sacha, Quito www.yachanagourmet.com – Yachana Gourmet, Quito ,kakao,čokoláda Filipíny www.apfti.org.ph – APFTI (Association of Partners for Fairer Trade Inc.), Quezon City www.philippinefairtrade.com – Community Crafts Association of the Philippines (CCAP), Quezon City www.preda.org/fairtrading – PREDA (People´s Recovery, Empowerment and Development Assistance Foundation) Fair Trade Products, Olongapo City www.salayhandmade.com – Salay Handmade Paper Industries Inc., Salay Ghana www.kuapakokoo.com – Kuapa Kokoo, Ashtown, Kumasi, sdružení pěstitelů kakaa Guatemala www.creceridea.com – Asociación para la Promoción del Comercio Equitativo de Centroamerica y Mexico - CRECER, Ciudad de Guatemala Haiti www.drexco.com - Drexco, Port-au-Prince Indie www.peoplink.org/asha –Asha Handicrafts Association www.imagination-auroville.com – Imagination Auroville www.silence-india.com – Silence www.peoplink.org/sipa – South Indian Producers Assoociation, Teynampet Chennai 80

www.peoplink.org/tara – TARA (Trade Alternative Reform Action) Projects, New Delhi Indonésie www.mitrabali.com – Mitra Bali Foundation, Lod Undut Tubuh, Bali www.peoplink.org/pekerti – The Pekerti Foundation www.pekerti.com –Pekerti Nusantara, Jakarta Izrael www.sunbula.org – Sunbula, West Bank and Gaza Strip Chile www.comerciojusto.cl – ACJR (Alianza Chileana por un Comercio Justo y Responsable) www.xmission.com/~arts/comparte/

-

COMPARTE

(Comercializadora

de

Productos Artesanales Exportables) Chilean Handicrafts www.fundacionsolidaridad.cl – Fundación Solidaridad, Santiago www.tiendacomerciojusto.cl – Tienda Comercio Justo, sdružení nevlád. organizací podporujících FT Keňa www.apdkbombolulu.com – Association for the Physically Disabled of Kenya (APDK) Bombolulu, Mombasa www.africaonline.co.ke/gatsby - Gatsby Marketing Centre Kolumbie www.promotoraccio.com.co – Promotora de Comercio Social, Medellín Kostarika www.frentesolidario.org – Asociación Latinoamericana de Pequeños Caficultores, Alajuela Mexiko www.geocities.com/paualweb – PAUAL (Pequeños Apicultores Unidos de America Latina) – asociace výrobců medu www.frentesolidario.org/yeninavan – Yeni Navan www.laneta.apc.org/xochiquetzal/ - Xochiquetzal Nepál www.bhaktapurcraft.com – Bhaktapur Craft Printers, Bhaktapur www.fairtradegroupnepal.org – Fair Trade Group, Kathmandu (11 členských organizací) 81

www.peoplink.org/kts/ - Kumbeshwar Technical School www.peoplink.org/mahaguthi/ - Mahaguthi Craft with a Conscience Nigérie www.fantsuam.com – Fantsuam Foundation, Jos www.peoplink.org/partners/ng/na – ATNN (Alternative Trade Network of Nigeria) Peru www.candelaperu.org – CANDELA (Commercio Alternativo y Developmiento Latina America) www.ciap.org – CIAP (Central Interegional de Artesanos del Peru) www.manosamigas.com –Manos Amigas S.A., Lima Srí Lanka www.ccodp.org – CCODP (Central Council of Disabled Persons), Bandarawela www.peoplink.org/gospelhouse – Gospel House Handicrafts, Madampe www.tradenetsl.lk/siyath – Siyath Exports, Colombo Thajsko www.thaicraft.org – The Thai Craft Association, Bangkok www.ttcrafts.co.th – Thai Tribal Crafts, Chiang Mai Vietnam www.aulacdesigns.com –Au Lac Designs, Ha Noi www.craftlink-vietnam.com – Craft Link, Ha Noi Zimbabwe www.africanhandmadepaper.com – Mapepa, Ruwa, Zimbabwe

10.3.5 Jiné relevantní organizace http://fairtrade.asn.au – People for Fair Trade, Australia – dobrovolnická síť www.acri-cocoa.org – World Cocoa Foundation, USA www.aquariumcouncil.org – Marine Aquarium Council (MAC), Honolulu, Hawaii, USA www.banafair.de – BanaFair e.V., Gelnhausen, Germany, nezisková organizace zabývající se trhem s banány www.bananalink.org.uk – Banana Link UK informace o ochodu s banány, odkazy www.bizme.de - Bremen Information Centre for Human Rights and Development, Germany

82

www.bsca.com.br – Brazil Specialty Coffee Association, Alfenas, Brazil www.brot-fuer-die-welt.org – Brot für die Welt, Protestant Development Agency, Stuttgart, Germany www.cafeunidos.org – Cafe Unidos, kanadská stránka věnovaná fair trade kávě ze všech aspektů, zaměřená na Kanadu, Spojené státy a Mexiko www.cafod.org.uk – Catholic Agency for Overseas Development (CAFOD), London, UK www.catgen.org – bývalý Peoplink USA, nyní CatGen (Catalogue General) www.cbea.org – Commonwealth Banana Exporters Association, sdružení pěstitelů a vývozců banánů z bývalých britských karibských ostrovů www.ccfd.asso.fr – Comité Catholique contre la Faim et pour le Développement (CCFD), Paris, France www.cepaa.org, www.sa-intl.org – Social Accountability International, N.Y., USA spravuje standard SA 8000 www.certifiedwood.org – Forest Certification Resource Center, Portland, Oregon, USA www.cipsi.it - Coordinatio de initiative popolari de solidarieta internazionale, Roma, Italy www.christianaid.org.uk – Christian Aid, London, UK www.cleanclothes.org – Clean Clothes Campaign www.comhlamh.org – Comhlámh – Development Workers in Global Solidarity, Dublin .Ireland www.coopamerica.org – COOP America, Washington DC, USA nezisková organizace, vydavatel Green Pages www.coordinationsud.org

–

Coordination

SUD

-

Solidarité

Urgence

Développement, Paris, France sdružení NGO rozvojové pomoci www.cordaid.nl – Cordaid, Den Haag, Netherlands www.crida-fr.org – Centre de Recherche et d´Information sur la Démocratie et l´Autonomie (CRIDA), Paris, France www.czechfsc.cz – Forest Stewardship Council ČR, Brno www.enda.sn – Environnement et Développement du Tiers-Monde (ENDA), Dakar, Senegal www.ethicaltrade.org – Ethical Trading Iniciative (ETI), London, UK

83

www.fairtrade.de – Fair Trade e.V., Wuppertal, Germany nezisková organizace zabývající se lobbyingem, poradenstvím, marketingem, vzděláváním o Fair Trade Fair Trade Assistance, Netherlands poradenství, marketing, vzdělávání www.fairtradecenter.se – výborně udělaná stránka o Fair Trade, rozvojové pomoci, ekologii, globalizaci, s mnoha odkazy a jedinou nevýhodou - je bohužel pouze ve švédštině www.fairtraderesource.org – Fair Trade Resource Network, Washington DC, USA www.fairtradesolutions.com – Fair Trade Solutions, Windsor, UK poradenská a marketingová organizace www.fes.de – Friedrich Ebert Stiftung, Bonn, Germany www.fian.de - FoodFirst Information and Action Network, Herne, Germany www.flower-label-programm.org - Flower Label Programm, Bonn, Germany www.fors.cz - FORS, česká platforma nevládních rozvojových organizací www.fscoax.org – Forest Stewardship Council (FSC), Main Office - Oaxaca, Mexico; International Center – Bonn, Germany www.fsc-info.org – přehledný vyhledávač všech FSC certifikovaných lesů, dřevozpracujících firem a jejich produktů www.funedesin.org – Foundation for Integrated Education and Development, Quito, Ecuador www.globalexchange.org – Global Exchange, San Francisco, California, USA vzdělávací organizace, promotion www.gorta.ie – The Freedom from Hunger Council of Ireland, Dublin, Ireland www.helvetas.ch – Schweizer Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit, Zürich, Switzerland www.hivos.nl – Humanistisch Instituut voor Ontwikkelingssamenwerking, Den Haag, Netherlands www.icco.nl – Interkerkelijke Organisatie voor Ontwikkelingssamenwerking, Zeist, Netherlands www.icco.org – International Cocoa Organisation (ICCO), London, UK www.ico.org – International Coffee Organisation (ICO), London, UK www.ictsd.org –International Centre for Trade and Sustainable Development (ICTSD), Geneva, Switzerland www.ifoam.org – International Federation of Organic Agriculture Movements (IFOAM), Tholey-Theley, Germany 84

www.iied.org – International Institute for Environment and Development (IIED), London,UK www.iisd.org – International Institute for Sustainable Development (IISD), Winnipeg, Canada www.ilo.org – International Labour Organisation (ILO), Geneva, Switzerland www.ioas.org – International Organic Accreditation Service (IOAS), Jamestown, North Dakota, USA www.irft.org – International Resources for Fairer Trade (IRFT), Mumbai, India www.isealalliance.org – International Social and Environmental Accreditation and Labelling Aliance (ISEAL), Kaslo, British Columbia, Canada www.itto.or.jp – International Tropical Timber Organisation (ITTO), Jokohama, Japan www.jah.nl – Stichting Jongeren voor alternatieve Handel, Utrecht, Netherlands, asociace dobrovolníků www.karlpolanyi.org – Institut Karl Polanyi, l´Université Concordia, Montreal, Canada www.kez.cz – Kontrola ekologického zemědělství (KEZ), o.p.s., Chrudim www.krav.se – Krav, Uppsala, Sweden labellingová organizace pro organické potraviny www.maketradefair.com – Oxfam International www.mcc.org – Mennonite Central Committee, Akron, Pennsylvania, USA www.mennonites.org – Mennonite Church USA www.misereor.de – Misereor e.V., Catholic Development Agency, Aachen, Germany www.msc.org – Marine Stewardship Council www.neweconomics.org – New Economics Foundation, London, UK www.novib.nl – Novib Oxfam, Den Haag, Netherlands www.oekobank.de – Ökobank, Frankfurt am Main, Germany www.oikocredit.com - Oikocredit Netherlands www.panda.org – World Wide Fund for Nature (WWF) www.pan-europe.net – Pesticides Action Network Europe www.pan-international.org – Pesticides Action Network International www.pefc.cz – Pan European Forest Certification (PEFC) ČR, Brandýs nad Labem

85

www.pefc.org – Pan European Forest Certification (PEFC) Council, MerlHollerich, Luxembourg – centrála PEFC www.peopleforfairtrade.org – People for Fair Trade, Seattle, Washington, USA síť dobrovolníků www.rainforest-alliance.org – Rainforest Alliance, N.Y. USA, její součástí je Sustainable Agriculture Network (SAN) www.rugmark.de – Rugmark Europe, Köln, Germany nezisková organizace zabývající se dětskou prací ve výrobě koberců a textilním průmyslu v Asii, vlastní label www.sasa.org.za – South African Sugar Association (SASA), www.scaa.org – Specialty Coffee Association of America (SCAA), Long Beach, California, USA www.shared-interest.com – Shared Interest Society Ltd, Newcastle upon Tyne, UK www.sidi.fr – Société d´Invesstissement et de Développement International (SIDI), Paris, France www.step-foundation.ch – STEP Foundation, Bern, Switzerland – rozvojové projekty- koberce www.sweatshopwatch.org – Sweatshop Watch, Oakland, California, USA www.trialog.or.at – Trialog Wien, Austria, projekt rakouské organizace Horizont 3000 zaměřený na rozvojovou pomoc, a pomoc jejímu rozvoji v nově přistupujících zemích EU. www.triodos.nl –Triodos Bank, Zeist, Netherlands www.trocaire.org – Trocaire, Kildare, Ireland www.undp.org – United Nations Development Programme (UNDP) www.yachana.com – Yachana Lodge – Ekoturistický projekt organizace Funedesin Ecuador

86

11.Přílohy Příloha 1 Členové EFTA Belgie

Magasins du Monde Oxfam Oxfam Werelwinkels

Francie

SolidarMonde

Itálie

CTM Altromercato

Německo

Gepa

Nizozemí

Fair Trade Organisatie

Rakousko

EZA Dritte Welt

Španělsko

IDEAS Intermon Oxfam

Švýcarsko

Claro

Velká Británie

Oxfam UK Traidcraft

Příloha 2 Členové NEWS! Belgie

Magasins du Monde Oxfam Oxfam Wereldwinkels

Dánsko

Fairnet

Finsko

Maailmankauppojen Liitto ry

Francie

Artisans du Monde

Irsko

Association of Fair Trade Shops in Ireland

Itálie

Associazione Botteghe del Mondo

Německo

Weltläden Dachverband

Nizozemí

Landelijke Vereniging van Wereldwinkels

Rakousko

Arge Weltläden

Španělsko

Coordinadora Estatal de Organizaciones de Comercio Justo

Švédsko

Världsbutikerna főr Rättvis Handel

Švýcarsko

Claro Fair Trade Association romande des Magasins du Monde

Velká Británie

British Association of Fair Trade Shops

87

Příloha 3 Členové FLO International Belgie

Max Havelaar Belgium

Dánsko

Max Havelaar Denmark

Finsko

Reilun kaupan edistämisyhdistis ry

Francie

Max Havelaar France

Irsko

Fair Trade Mark

Itálie

TransFair Italy

Japonsko

TransFair Japan

Kanada

TransFair Canada

Lucembursko

TransFair Minka Luxemburg

Německo

TransFair Germany

Nizozemí

Stichting Max Havelaar

Norsko

Max Havelaar Norge

Rakousko

FairTrade Austria

Spojené státy americké

TransFair USA

Švédsko

Főreningen főr Rättvisemärkt

Švýcarsko

Max Havelaar Stiftung Schweiz

Velká Británie

Fair Trade Foundation

88

Příloha 4 Členové ISEAL Fair trade Labelling Organizations sdružení

národních

Fair

trade

certifikačních

International (FLO)

organizací

Forest Stewardship Council (FSC)

certifikace trvale udržitelného dřeva a lesního hospodaření

International Federation of Organic sdružení organizací ekologických zemědělců a Agriculture Movements (IFOAM)

národních certifikačních organizací ekologického zemědělství

International

Organic

Accreditation akreditace certifikace pro IFOAM

Service (IOAS) Marine Aquarium Council (MAC)

certifikace a standardizace obchodu s akvarijními rybičkami, korály, ochrana korálových útesů a pobřežních společenstev

Marine Stewardship Council (MSC)

certifikace a standardizace trvale udržitelného rybolovu

Social

Accountability

International sociální certifikace dle sociálního standardu SA

(SAI) Sustainable

8000 Agriculture

Network pobočka Rainforest Alliance

(SAN)

89

Příloha 5 Ceny kávy Cena kávy odrůdy arabica na newyorské komoditní burze a cena téže certifikované fair trade kávy

Materiály Fairtrade Foundation a Newyorská komoditní burza.

90

Příloha 6 Výrobní náklady kávy Průměrné výrobní náklady (v dolarech za libru kávy) a průměrná výkupní cena běžné kávy

Materiály ICO

91

Příloha 7 Fair trade káva Afrika

Etiopie Kamerun Kongo Rwanda Tanzanie Uganda

Asie

Indonésie Papua Nová Guinea Thajsko Východní Timor

Latinská Amerika

Bolívie Brazílie Dominikánská republika Ekvádor Guatemala Haiti Honduras Kolumbie Kostarika Mexiko Nikaragua Peru Salvador Venezuela Data FLO International, listopad 2003

92

Příloha 8 Kakaový oligopol Cadbury-Schweppes

Ferrero Hershey Mars - Masterfoods Nestlé

Phillip Morris - Kraft Foods

Bouquet d’Or (Francie) Hueso (Španělsko) Piasten (Německo) Neilson (Kanada) Productos Santi (Argentina)... Poulain (Francie) Guber Schokoladen (Německo) Sperlari (Itálie)... Čokoládovny Orion (Česká republika) Goplana (Polsko) Malčika (Bulharsko) Intercsokolade (Maďarsko) Rowntree (Velká Británie) Curtiss Brands (USA) D’Onofrio (Peru) Buitoni (Itálie) Perrier (Francie)... Figaro (Slovensko) Jacobs – Suchard - Milka (Německo) Csmege (Maďarsko) Côte d’Or (Belgie) Republica (Bulharsko) Olza (Polsko) Poiana (Rumunsko) Lacta (Brazílie) Terry’s (Velká Británie) Freia (Norsko) Marabou (Švédsko) Toblerone (Švýcarsko)… Ransom 2001:117

93

Příloha 9 Náhražky kakaového másla bambucký tuk zvaný též máslovníkový olej (butteroil) z máslovníkových ořechů (shea nut, Butyrospermum parkii) ze západní Afriky bornejský tuk zvaný též illipe či tengkawang (Shorea spp.) olej z jader manga (Mangifera indica) palmový olej z palmy olejné (Elaeis guineensis, Elaeis olifera) tuk Kokum gurgi (Garcinia Indica) tuk sal (Shorea robusta) výjimku mají čokolády používané do mražených krémů a zmrzlin, kde může být použit i kokosový olej. Příloha č.1 k vyhlášce 76/2003 Sb.

Příloha 10 Fair trade kakao Belize Bolívie Dominikánská republika Ekvádor Ghana Kamerun Kostarika Nikaragua

Toledo Cocoa Growers Association El Ceibo Conacado MCCH Kuapa Kokoo MACEFCOOP APPTA Data FLO International, listopad 2003

94

Příloha 11 FSC certifikované lesy Podle rozlohy (stav 4.11.2003) Švédsko Polsko Kanada Spojené státy Chorvatsko Lotyšsko Rusko Brazílie Jižní Afrika Velká Británie Estonsko Bolívie Nový Zéland Mexiko Německo Irsko Guatemala Litva Chile Švýcarsko Maďarsko Japonsko Nizozemí Zimbabwe Belize Indonésie Malajsie Uruguay Kostarika Namibie Argentina Slovensko Šalomounovy ostrovy Honduras Uganda Rumunsko Ekvádor Kolumbie Svazijsko Francie Filipíny Nikaragua Itálie Česká Republika Panama Srí Lanka

9.819 777 ha 6.141 929 4.209 354 3.711 686 1.988.480 1.685 932 1.395 479 1.376 943 1.374 423 1.154 835 1.063 517 946 888 675 808 562 052 447 885 438 000 435 090 385 537 353 577 202 981 188 687 171 011 127 627 127 285 95 800 90 240 77 242 75 094 69 800 61 130 47 797 43 659 39 402 37 277 35 000 31 611 21 341 20 056 17 018 16 375 14 800 13 157 11 411 10 441 9 991 9 790 95

Lichtenštejnsko Thajsko Norsko Belgie Rakousko Paraguay Zambie Čína Španělsko Dánsko Finsko

7 372 6 349 5 100 4 342 4 044 2 700 983 940 449 372 93 ha Forest Stewardship Council, www.fscoax.org, 4.11.2003

Příloha 12 Počet firem certifikovaných FSC vyrábějící FSC výrobky Spojené státy Velká Británie Německo Nizozemí Brazílie Polsko Švédsko Jižní Afrika Kanada Švýcarsko Japonsko Nový Zéland Itálie Belgie Česká Republika

554 309 238 170 149 134 126 121 98 96 55 55 54 52..... 11 Forest Stewardship Council, www.fscoax.org, 8.1.2003

96

Příloha 13 Příklady výrobců Cercle des Secheurs, Burkina Faso „Sdružení sušičů” změnilo život asi 600 venkovských zemědělců v jedné z nejchudších zemí světa – západoafrické Burkině Faso. Plody manga jsou na Severu poměrně drahé, ale v Burkině Faso jsou běžné a často hnijí na ulicích, vyvážet je ovšem není snadné (mango „nerado cestuje„) - stojí to dost peněz a péče. Zemědělci proto experimentovali se zpracováním plodů a uspěli s jejich sušením na slunci, takže jsou schopni za jeden den získat usušené mango. Nedávno se sdružení podařilo jejich mangovníkové sady dát certifikovat jako organické, což dále zvýšilo zájem o jejich výrobky. Členové sdružení dostávají technickou podporu při pěstování a dále se vzdělávají, sdružení se stalo motorem celkového rozvoje oblasti kde působí. V Burkině Faso, kde míra analfabetismu je 66% u mužů a 85 % u žen – jedna z nejvyšších na světě (a 70 % farmářů tvoří ženy), má tento příklad velký dopad. Jejich sluncem sušené mango nemá sice tak lákavou barvu a pravidelný tvar jako sušené mango běžně dostupné v českých obchodech, ale chuťově je nesrovnatelně lepší.

Fruits of the Nile, Uganda „Ovoce Nilu” je jednou ze skupin zaměřených na vzdělávání farmářů v oblasti solárního sušení, ale i marketingu jejich produktů. Solární sušičky zprvu užívané jednotlivými zemědělci a sdruženími samostatně daly vzniknout malým venkovským sušárnám, které dnes poskytují dostatek solární elektrické energie, dříve naprosto nedostupné, i pro domácnosti zemědělců, kteří ji tak mohou využívat k činnostem pro nás samozřejmým, pro ně však znamenajícím velkou novinku - světlo, vaření....

Meru Herbs, Keňa “Meruské bylinky” mají 430 členů (farmářů) a poskytují obživu 2300 lidem v okrese Tharaka ve východní Keni, 6 hodin jízdy od Nairobi v období sucha. Sdružení pěstuje a zpracovává na čaj heřmánek, ibišek a citronovou trávu (Lemongrass). Kromě toho pěstují papaju, mango, banány a maracuju, které zpracovávají na džemy. Specialitou, ve které nemají konkurenci, je speciální džem z květů ibišku Carcade. Projekt vznikl v roce 1989, kdy ve spolupráci s katolickou diecézí Meru byl postaven zavlažovací systém. V roce 1991 vzniklo sdružení Meru, k jehož cílům patřilo

97

získávat prostředky na údržbu zavlažovacího systému a zvyšovat životní úroveň svých členů. V roce 1996 byla postavena továrnička na zpracovaní džemů. V současné době provozují zpracování a balení čajů a výrobu džemů. Od roku 1999 se část farmářů účastní projektu přechodu na ekologicky certifikovanou produkci, která by měla být úspěšně ukončen certifikací v letošním roce.

Panmai, Thajsko Sdružení “Mnoho stromů” vzniklo v jedné z nejchudších oblastí Thajska – na seveovýchodě, v roce 1985, aby pomohlo zastavit stále rostoucí odchod obyvatel do velkých měst. Kolem 500 žen z 24 vesnic skrze ně prodává své doma tkané hedvábné výrobky. Sdružení tak podporuje používání původních ručních tkacích technik a místních přírodních barviv. V období sázení a sklizně rýže tkaní neprobíhá, aby nebyl narušen tradiční způsob života. „Používáme přírodní barviva, protože chceme chránit naše přírodní dědictví. Přírodní barvivo je nám blízké, z našeho okolí. Stromů a listů je všude kolem nás dostatek, zatímco umělá barviva vypouštěná do rybníka ničí přírodu.„ Pi Moon, členka Panmai z vesnice Songhong

Salay, Filipíny Sdružení Salay vzniklo v roce 1987 jako odpověď na nezaměstnanost a hladomor způsobený potyčkami mezi vládou a povstalci. Zaměřilo se na výrobu ručního papíru z místních zdrojů. Dnes zaměstnává 270 lidí, a vyrábí různé druhy papíru, krabiček, pozunámkových bloků z ručního papíru do něhož jsou vlisovány místní rostliny a listy stromů. Lidé mají možnost pracovat v místě, kde se narodili, mají přístup k elektřině, lékařské péči, probíhá pro ně výuka angličtiny a práce na počítači. Zaměstnanci, kteří mají zájem, se mohou stát podílníky sdružení.

Tea Promoters, Indie Dardžilinský čaj je proslulý po celém světě. V roce 1990 si soukromá společnost TPI pronajala od indické vlády jednu z tamních velmi zanedbaných čajových plantáží. Pracovníci z plantáže Samabeong provozovali samozásobitelské pěstování potravin a prodávali ručně zpracovávaný čaj. Během let se stali silným společenstvím. Ředitel TPI a také bývalý správce čajové plantáže Brídž Mohan se rozhodl, že to je příležitost

98

k zavedení nového přístupu – ekologickému pěstování čaje a sociálnímu rozvoji. A co více, nechtěl to dělat pro pracovníky, ale spolu s pracovníky. Zanedbaná plantáž byla ideální pro ekologickou produkci, protože dlouhá léta nebyla nijak chemicky ošetřována; také sociální rozvoj, zvláště školství bylo velmi zanedbáváno. V důsledku nepřítomnosti vlastníka či správce si pracovníci sami vytvořili správní radu, která nyní ve spolupráci s novým nájemcem probrala potřebná opatření na zavedení novinek. Tato první správní rada se stala modelovým příkladem pro další Fair trade plantáže a její činnost vedla k mnoha pozitivním změnám v této oblasti. V současné době stojí v Samabeongu společenské centrum s knihovnou, kde si pracovníci mohou číst či sledovat televizi; centrum slouží také jako místo pro shromáždění odborů a původně sloužilo také jako škola. Dnes je zde také střední škola zaměřená na pěstování čaje otevřená všem dětem z okolí. Jsou zde zaměstnáni kvalifikovaní učitelé poskytující dobré vzdělání místním lidem. Kromě sociálních přínosů bylo také vysazeno mnoho nových čajových keřů a více než 20 000 stromů jako protierozní ochrana a zdroj palivového dříví. Staví se stanice pro zpracování bioplynu. Funguje zde továrnička zpracovávající a balící čaj rovnou pro konečné spotřebitele, která dává práci 24 ženám. Tato proměna trvala méně než 10 let.

Toledo Cocoa Growers Association, Belize Toledské sdružení pěstitelů kakaa je sdružení farmářů pěstujících v malé středoamerické zemi Belize na pobřeží Mexického zálivu kakaové boby. Pěstují je bez použití pesticidů a z jejich bobů se vyrábí speciální zlatá mayská čokoláda s příměsí místní přírodní vanilky, obsahující až 70 % kakaa, což znamená o to méně cukru. Kromě toho je z kakaa vyráběn také místní nápoj zvaný „kukuh„ – složený z kakaa, pomerančů, vanilky a nového koření. S pomocí britské firmy, která tuto čokoládu a nápoj vyrábí a prodává v Británii mohou tak belizští farmáři pokračovat v tradičním pěstování kakaa – v zástinu vyšších stromů bez použití chemických prostředků s respektem k dalším obyvatelům pralesa. Za pomoci peněz, které získali prodejem, mohli opravit střechy svých domů. Jejich dalším plánem je oprava cesty do vesnice, kde žijí. Dosud museli nosit pytle s kakaem k nejbližší silnici na zádech, neboť do vesnice se nebylo možno dostat. Vybráno z materiálů CTM Altromercato a Fairtrade Foundation

99

Anotace Práce shrnuje zásady konceptu Fair trade – sociálně a environmentálně přijatelného obchodu se znevýhodněnými výrobci z rozvojových zemí. Zařazuje tento koncept do kontextu ostatních pokusů o spravedlivější poměry mezinárodního obchodu Shrnuje informace o jeho historii, podává přehled o jeho současných podobách a aktivitách v jednotlivých zemích. Ukazuje neudržitelnost současného volného obchodu na příkladech kávy, čaje, kakaa, banánů, rýže, cukru, řemeslných výrobků a bavlny. Poukazuje na možnosti a příležitosti pro tento rozšířený koncept v České republice. Snaží se rozpoznat budoucí trendy, které se v rámci Fair trade objevují a které by mohly hrát v budoucnu významnou roli, například jeho postupné sbližování s ekologickým zemědělstvím a certifikací lesnictví. I přes množství v práci zmíněných problémů a omezení nalézá oprávněnost a prokazatelnou sociální a environmentální prospěšnost Fair trade. Resumé The Past, the Present and Perspectives of Fair Trade in Europe and its Opportunities in the Czech Republic This thesis gives a summary of the basic principles of Fair Trade – not-for-profit trade with disadvantaged Third World producers in a socially and environmentally acceptable way. It places this concept into the wider context of other attempts at making international trade fair. It summarizes information about its history, gives an overview of the current situation and its activities in particular countries. It shows the ways in which free trade is unsustainable, as we can see on the international stage with regard to coffee, tea, cocoa, bananas, rice, sugar, handicrafts and cotton. It points out the possibilities and opportunities for this widespread concept in the Czech Republic. It tries to find out future trends that are already appearing now and how these could play an important role in the future. One such example is the gradual convergence to organic agriculture and the adaptation of forestry certifications. It shows the legitimacy and substantial social and environmental value of Fair Trade in spite of its numerous problems and limitations.

100