Možnosti uplatnění a význam programu Fair trade v ČR

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Možnosti uplatnění a význam programu „Fair trade“ v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jan Winkler, Ph.D.

Vypracovala: Vendula Špačková

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti uplatnění a význam programu „Fair trade“ v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………… podpis bakaláře ……………………

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji svému vedoucímu práce panu Ing. Janu Winklerovi, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení při zpracování bakalářské práce. Bakalářská

práce

byla

zpracována

s podporou

Výzkumného

záměru

č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

ABSTRAKT

Bakalářská práce se zabývá programem „Fair trade“ v ČR. V teoretické části bakalářské práce je popsán pojem „Fair trade“, vývoj, principy a cíle „Fair trade“ obchodování. Dále pak prospěšnost „Fair trade“ programu, jeho perspektivy a možnosti „Fair trade“ v ČR.

V praktické

části

je

vyhodnocen

průzkum

na

základě

písemných

standardizovaných dotazníků. Na dotazník odpovědělo 207 respondentů.

Klíčová slova: fair trade, káva, dotazník

ABSTRACT

This bachelor thesis deals with the „Fair trade“ programme in the Czech Republic. The theoretical part is focused on the definition of the term „Fair trade“, its development, principles and objectives of the „Fair trade“ business. Furthermore, it describes the benefits, perspectives and the potential of the „Fair trade“ in the Czech Republic. The analytical part presents the evaluation of the written and standardized questionnaires. There were 207 respondents who participated on the research.

Keywords: Fair trade, Coffee, Questionnaire

OBSAH

1 ÚVOD............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 9 3.1 Program „Fair trade“............................................................................................... 9 3.1.1 Vysvětlení pojmu „Fair trade“ ......................................................................... 9 3.1.2 Principy „Fair trade“...................................................................................... 10 3.1.3 Vývoj a historie „Fair trade“.......................................................................... 10 3.2 Cíle „Fair trade“.................................................................................................... 13 3.3 Značení „Fair trade“.............................................................................................. 13 3.4 Produkty „Fair trade“............................................................................................ 15 3.4.1 Potraviny........................................................................................................ 15 Káva ........................................................................................................................ 16 Čaj........................................................................................................................... 18 Čokoláda a kakao.................................................................................................... 19 Cukr ........................................................................................................................ 20 3.4.2 Ostatní potraviny............................................................................................ 21 3.4.3 Řemeslné výrobky ......................................................................................... 22 Umělecké a řemeslné výrobky................................................................................ 22 Bavlna a textil ......................................................................................................... 23 3.5 Možnosti „Fair trade“ v ČR .................................................................................. 24 3.5.1 Vývoj „Fair trade“ v ČR ................................................................................ 24 3.5.2 Současná situace „Fair trade“ v ČR ............................................................... 24 3.5.3 Organizace „Fair trade“ v ČR ........................................................................ 25 3.5.4 Prospěšnost a perspektivy „Fair trade“.......................................................... 26 4 MATERIÁLY A METODIKA.................................................................................... 28 4.1 Metodika vyhodnocení názorů dotazovaných ...................................................... 28 5 VÝSLEDKY................................................................................................................ 32 5.1 Výsledky průzkumu formou dotazníků ................................................................ 32 6 DISKUZE .................................................................................................................... 37 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 41 8 POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................................... 43

9 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ......................................................................... 47 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 48

1 ÚVOD Pojem „rozvoj“ prošel od 50. let významným vývojem. V 80. letech se začala prosazovat představa udržitelného rozvoje na straně jedné a lidského rozvoje na straně druhé. Rozvoj vyjadřuje určitý proces zlepšení kvality lidského života. Tento proces zahrnuje sociální, kulturní, ekonomickou, politickou a environmentální dimenzi, a právě na těchto základech je postavena rozvojová spolupráce. Základy konceptu lidského rozvoje předložil indický ekonom Amartya Sen, který v roce 1998 získal Nobelovu cenu za ekonomii. Koncept lidského rozvoje klade důraz na „lidské schopnosti“ a rozšiřování možností, jak mohou lidé prožít svůj život. Amartya Sen popsal tři zásadní úrovně, a to „možnost žít dlouhý a zdravý život“, „možnost získávat vědění“ a „možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života“ (Kaplan, Králová et al., 2007). Na podobných principech je právě založen program „Fair trade“, neboli spravedlivý obchod. „Fair trade“ je organizované sociální hnutí, které prosazuje ekologické a pracovní standardy a cíle sociální politiky v oblastech rozvojových zemí. Strategie „Fair trade“ spočívá převážně v pomoci vytvořit pro drobné výrobce z rozvojových zemí vyšší ekonomickou jistotu a tím tak vytvořit podmínky pro důstojný život. Činí tak přímou nabídkou konkrétních forem pracovních příležitostí a smluvních podmínek, které jsou pro ně přínosem. „Fair trade“ obchodování se zaměřuje zejména na vývoz „Fair trade“ produktů z rozvojových zemí, které bylo v roce 1999 popsáno v tzv. platformě FINE (Mohan, 2010). „Fair trade“ program je klíčovou snahou o přetvoření globální ekonomiky. Jeho součástí je „Fair trade“ certifikace, označení a sociální odpovědnost podniků. Program „Fair trade“ je přijímán jako alternativní globalizace a obchodní úsilí o spravedlnost (Raynolds, Murray et al., 2007). Bakalářská práce se zabývá obchodováním „Fair trade“, tzn. formou spravedlivého obchodu pomoci lidem z rozvojových zemí. Práce je věnována zejména informovanosti o programu „Fair trade“ v ČR, návykům v nakupování a výběru kávy a případným možnostem zvýšení prodeje „Fair trade“ produktů.

7

2 CÍL PRÁCE •

Vypracovat literární rešerši o historii, současném stavu programu „Fair trade“

•

Na základě vlastního šetření vyhodnotit informovanost o programu „Fair trade“ v ČR

•

Zhodnotit návyky v nakupování a výběru kávy ve vybraném okruhu respondentů

•

Navrhnout možnosti zvýšení prodeje „Fair trade“ kávy

8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Program „Fair trade“ Definicí programu „Fair trade“ je skutečně celá řada, avšak nejvýstižnější je definice, kterou odsouhlasili členové platformy FINE při setkání v létě roku 1999 : Fair trade je obchodování založené na úctě, dialogu a transparentnosti, jehož důsledkem má vzrůst spravedlnost v mezinárodním obchodě. Cílem „Fair trade“ je nabízet lepší obchodní podmínky, chránit práva vyloučených a znevýhodněných pěstitelů a výrobců a tudíž přispívat k jejich udržitelnému rozvoji (Asociace pro FT, 2011).

3.1.1 Vysvětlení pojmu „Fair trade“

Označení „Fair trade“ lze do češtiny přeložit jako obchod spravedlivý či rovnoprávný. Užívá se mnoha označení v různých jazycích světa např. „commercio quo e solidle“ - italsky, „commerce équitable“ – francouzsky, „comercio justo“ – španělsky, „comércio justo“ – portugalsky ect., avšak v současnosti se nejvíce ujímá označení „Fair trade“ převzaté z anglického jazyka. „Fair trade“ je způsob obchodu, jehož cílem je přímá a účinná podpora drobných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Taková podpora je založena na vytvoření obchodního partnerství mezi výrobcem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé. Tento obchod je alternativní k dnešnímu mezinárodnímu obchodu. Tito výrobci „Fair trade“ jsou pak zvýhodněni díky spravedlivým obchodním podmínkám a také možnosti žít kvalitnější život, vymanit se z chudoby a plánovat budoucnost. Spotřebitelům pak „Fair trade“ dává možnost zapojit se efektivně a účinně do snižování chudoby lidí v rozvojových zemích (NaZemi, 2011). Obchodování „Fair trade“ má snahu osvojit si určité tržní strategie pro mobilizaci povědomí spotřebitelů o drobných výrobcích a pěstitelích ze zemí třetího světa a tím jim pomoci vybudovat vyšší ekonomickou jistotu (Mohan, 2010).

9

3.1.2 Principy „Fair trade“

Obchodní činnost „Fair trade“ je na první pohled obdobná běžnému konvenčnímu obchodu, avšak liší se hlavní myšlenkou. Vývoj výrobků, jejich produkce, přeprava, marketing - vše se shoduje s klasickým způsobem obchodování na trhu výrobků a služeb. Na konvenčním trhu je snaha podniků vyrábět a produkovat výrobky na trh s co možná nejnižší cenou, která jim dává možnost stát se konkurence schopnými a tak zajistit požadovaný zisk. Právě tímto konečným poselstvím se „Fair trade“ odlišuje od konvenčního trhu, neboť je založen na principu platit za výrobky maximální možnou cenou (Chmelař, 2010).

3.1.3 Vývoj a historie „Fair trade“

Program „Fair trade“ má svůj původ již od poválečného období 20. století, kdy se v zemích USA a Evropy za pomoci církevních organizací začaly dovážet výrobky výrobců z tehdejších rozvojových zemí. Vznik hlavní myšlenky „Fair trade“ pak datujeme na konec čtyřicátých let v USA. Hlavní aktivitu a pomoci iniciovaly v USA a Kanadě dvě protestantské církevní organizace a to Ten Thousand Villages a SERRV – Sales Exchange for Refugee Rehabilitation Vocation. Jejich pomoc spočívala v prodeji výrobků dovážených z rozvojových zemí. Za první evropskou aktivitu na poli „Fair trade“ považujeme pomoc britské organizace Oxfam UK, která pomohla Řecku v období krize. Britskému Oxfamu se tak podařilo na těchto základech stavět a vybudovat tak síť charitních obchodů. V těchto letech se také zasloužila nizozemská organizace S.O.S. Wereldhandel, která využívala ke své fair-tradové činnosti církevních kostelů (NaZemi, 2011). V roce 1964 vznikla nová koncepce na pomoc rozvojovým zemím, tudíž první významná podpora „Fair trade“ a to na konferenci Spojených národů o obchodu a rozvoji. Deklarovala hlavní zájem na rozvoji tržních řešení před jednorázovými finančními injekcemi heslem „Trade not aid“ v překladu „Obchod namísto pomoci, či peněz“ (Asociace pro FT, 2012). V roce 1965 již výše zmíněná organizace Oxfam začala propagovat projekt „Bridge“, jehož cíl byl zajistit malý, avšak stálý zdroj příjmů jeho účastníkům. Program „Bridge“ oslavoval úspěch a tak tedy vznikla první organizace pro alternativní obchod, 10

dovážející převážně řemeslné výrobky z rozvojových zemí. Řemeslnými výrobky jsou myšleny např. vyřezávané výrobky z Haiti, bambusové výrobky z Filipín, sandály z Indie, slaměné výrobky a keramiku z Mexika (NaZemi, 2011). O čtyři roky později, v Holandském Breukelenu, roku 1969 byl založen první obchodní trakt tzv. „worldshop“, ve kterém se prodávaly řemeslné výrobky produkované drobnými řemeslníky z rozvojových zemí. Toto byl první impuls pro desítky dalších podobných evropských obchodů, které vznikaly v následujících letech (Bucolo, 1999). Typickými organizacemi let sedmdesátých byly organizace „Fair trade“ alternativního obchodu, které prezentovaly výrobky především ze zemí Latinské Ameriky a Afriky. Toto jednání dávalo důraz na politický postoj a solidaritu znevýhodněných výrobců a zemědělců. Naneštěstí koncem sedmdesátých let však přišla nečekaná krize pro alternativní obchodování. O sortiment řemeslných výrobků z rozvojových zemí mívali zákazníci čím dál menší zájem a nespočetně organizací stojících za „Fair trade“ se potýkalo s ekonomickými a následně existenčními problémy (NaZemi, 2011). V roce 1986 se snažili mexičtí farmáři z Chiapas prolomit zoufalou ekonomickou situaci drobných pěstitelů v rozvojovém světě. Oslovili nizozemskou nevládní organizaci Solidaridad s prosbou o rozvojovou pomoc při prodeji jejich produkce kávy. Jejich požadavky spočívaly v převedení prodeje kávy prostřednictvím „světových obchodů“ na prodej na evropském spotřebním trhu. Zásadními požadavky byly spravedlivé a rovnoprávné obchodní podmínky a odběr několikanásobně většího množství vypěstované kávy. Reakce Solidaridad byla pozitivní a otevřená vývoji nové „Fair trade“ značky (NaZemi, 2011). V roce 1988 vznikla pod záštitou Solidaridad v Holandsku první značka „Fair trade“ s názvem Max Havelaar podle literární postavy, která symbolizuje vzdor dělníků na koloniálních kávových plantážích vůči jejich vykořisťování. Výrobky označené tímto logem si během krátké doby získaly u odběratelů a zákazníků oblibu. Brzy začaly ostatní evropské země (Dánsko, Norsko, Francie, Švýcarsko a Belgie) přijímat na svůj trh tuto značku, nebo přišly s logem vlastním jako Transfair, nebo Fairtrade Mark (Jaffee, 2007). Od této chvíle se na trh dostávaly nejen výrobky řemeslné povahy, ale i zemědělské produkty (Jaffee, 2007). 11

Šíření certifikace a jednotného loga „Fair trade“ se neustále vyvíjelo a postupovalo po celé Evropě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let zaznamenal „Fair trade“ potřebu mezinárodní spolupráce a institucionalizace, tudíž bylo potřeba vytvořit jednotný koncept, který by se dokázal prosadit i na poli světové ekonomiky. V roce 1989 tak vznikla v Holandsku organizace IFAT – International Fair Trade Association, nebo také International Federation for Alternative Trade, v dnešní době známá jako WFTO – World Fair Trade Organisation. Členy International Fair Trade Association byly producentské organizace i „Fair trade“ obchodníci z padesátipěti zemí světa (NaZemi, 2011). Roku 1990 bylo založeno sdružení dovozců v asociaci EFTA – European Fair Trade Association, která sdružovala dvanáct největších evropských importérů. V roce 1994 vznikla organizace národních asociací „Fair trade“ s názvem NEWS – Network of European World Shops, která reprezentovala vysokým počtem obchodů ve třinácti zemích Evropy. Ve stejném roce pak vznikla i FTF – Fair Trade Federation, která měla působnost v Severní Americe a byla obdobou International Federation for Alternative Trade (EFTA, 2009). Koncem 80. let se program „Fair trade“ začal měnit i na kvalitativní úrovni. Vyvinul se zde zásadní princip fair-tradového labellingu neboli certifikace. Tato oficiální certifikace se začala šířit i do dalších zemí, a proto v roce 1997 byla založena organizace FLO - Fairtrade Labelling Organizations International. Hlavním úkolem FLO organizace je koordinace certifikace produktů, stanovení standardů, limitů a kritérií pro jednotlivé „Fair trade“ výrobky a jejich monitoring (FLO,2011). V témže roce začala evropská značka Transfair působit i v Kanadě, USA a Japonsku (Chmelař, 2010). V roce 1999 vznikla nejvýznamnější platforma FINE, jejíž název je odvozen od organizací EFTA, IFAT a NEWS (Fairtrade Foundation, 2011). V roce 2002 organizace FLO spustila jednotnou certifikace FAIRTRADE ve všech zemích světa (FLO Int,2005). V roce 2009 se na celém světě prodalo více než 3,4 miliardy euro výrobků se známkou „Fair trade“ (NaZemi, 2011).

12

3.2 Cíle „Fair trade“ Podle platformy FINE, která je sdružující pro mezinárodní a evropské organizace zabývající se programem „Fair trade“, jsou cíle následující (Asociace pro FT, 2011):

1) Placení spravedlivé ceny za výrobky od drobných výrobců a stanovení limitní ceny výrobků, pod kterou pak dohody mezi pěstiteli a obchodníky nesmějí klesnout. Vylepšení ekonomické a životní situace výrobců zpřístupněním jejich výrobků na trh a podpora „Fair trade“ organizací. 2) Zákaz dětské práce, která ovlivňuje právo na vzdělání a zdravotní stav dítěte a převážně tak jeho tělesný i duševní vývoj. Podpora a ochrana rozvoje znevýhodněných pěstitelů a výrobců, obzvláště žen a domorodých skupin a národů. 3) Tvorba transparentního obchodního vztahu, který je založen na vzájemném dialogu a respektu obou stran. Obstarání důstojných a bezpečných pracovních podmínek pracovníkům na plantážích či v dalších podnicích a zajistit jim mzdu plně pokrývající jejich náklady na živobytí. 4) Rozvoj komunit, vedení kampaní za provozování změn v konvenčním mezinárodním obchodování a podpora rozvoje zejména v oblasti sociální. 5) Podpora udržitelného rozvoje pěstitelských a výrobních postupů, které zachovávají ekosystémy pro další generace. Ochrana životního prostředí, zákaz užívání škodlivých agrochemikálií a geneticky upravených plodin. Ochrana lidských práv a zdraví pěstitelů a spotřebitelů.

3.3 Značení „Fair trade“ „Fair trade“ produkty v zásadě poznáte dle ochranné známky Fairtrade, která se vyskytuje přímo na obalech výrobků. Tato známka poskytuje spotřebitelům určité informace o výrobku a to zejména tím, že splňuje stanovené sociální, ekologické a ekonomické požadavky spravedlivého obchodu. Certifikační známka je všeobecně registrovaná jako ochranná obchodní známka a jejím výhradním vlastníkem je mezinárodní organizace FLO – Fairtrade Labelling Organizations International. FLO auditoři jsou vysoce kvalifikovaní a jejich sídlem je právě ta zem či region, ve které 13

jsou schopni se seznámit s místními kulturami, jazyky a právními systémy v plné míře. Každý z těchto auditorů je vystaven každoročním zkouškám kvalifikace. V České republice je správou ochranné „Fair trade“ známky zmocněna Asociace pro Fair trade a zaregistrována je u Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze. V současné době nesou označení „Fair trade“ tisíce produktů a dostupné jsou ve více než padesáti zemích po celém světě (Asociace pro FT, 2011).

„Fair trade“ výrobek lze také poznat podle značky obchodní organizace. V Evropě můžeme najít již několik desítek důvěryhodných obchodních společností využívajících principů spravedlivého obchodování, avšak u některých svých produktů obchodní známku „Fair trade“ nutně nevyužívají. Obchodní známka „Fair trade“ má silnou morální a finanční hodnotu (NaZemi, 2011).

Obchodní společnosti využívající principů „Fair trade“, nikoli však vždy ochrannou známku:

1) EZA – Entwicklungszusammen – „Rozvojová spolupráce“ - Rakousko

14

2) Equosolide – „Fair trade“ - Itálie

3) El puente – „Most“ - Německo

4) Oxfam Fair Trade – Velká Británie

5) Fair Trade original - Holandsko

6) GEPA – The fair trade company - Německo

3.4 Produkty „Fair trade“

3.4.1 Potraviny V České republice je široká nabídka „Fair trade“ certifikovaných výrobků od kávy počínaje, přes čaj, cukr, koření, kakao, banány, ovocné džusy, ořechy, rýži až po víno. Veškeré tyto produkty jsou dostupné ve specializovaných „Fair trade“ obchodech, 15

prodejnách s bio výrobky, obchodech se zdravou výživou či supermarketech (Asociace pro FT, 2011).

Káva

Poprvé byla káva uvedena mezi výrobky „Fair trade“ v roce 1973 v Holandsku organizace FTO – Fair Trade Organisatie. Dalšími kroky ji pak následovaly i ostatní firmy a organizace a velký vzrůst nabídky a poptávky po kávě vykazovala zvláště po roce 1989, kdy byl zaveden labelling (ICO, 2011). Pěstování kávy poskytuje živobytí více než sto milionům lidí a je na něm závislých přibližně dvacetpět milionů pěstitelů kávy z více než osmdesáti zemí celého světa. Těmi nejvýznamnějšími producenty kávy jsou v současné době Brazílie, Vietnam, Indonésie a Kolumbie, dále pak Mexiko, Kostarika, Itálie, Guatemala, Uganda a Salvador. Zpracovatelský trh kontroluje pouze několik nadnárodních společností zejména Kraft Foods, Nestlé, Procter & Gamble, Sara Lee a Starbucks (NaZemi, 2011). První nejobchodovatelnější komoditou je ropa, tou druhou je káva. Je to nejcennější zemědělská komodita na evropském i světovém trhu (Špačková, 2002). Kávu získáváme z plodů keře či nízkého stromku kávovníku. Kávovník řadíme do rodu Coffea – čeleď Rubiaceae – mořenovité a zapadá sem kolem šedesáti druhů tohoto stromu (Nowak, Schulzová, 1998). Aby kávovník plodil kvalitní zrna, je zapotřebí, aby při jeho pěstování byly splněny určité podmínky. Je potřeba, aby se průměrná teplota v oblasti, kde roste, pohybovala mezi patnácti až maximálně třiceti stupni Celsia. Podnebí by mělo být vlhké a půda kyselejší. Kávovníku vyhovují spíše zastíněná místa, nemá rád přímé slunce, a proto se v některých zemích světa pěstuje ve vyšších polohách vedle zastíněných lesů a pralesů. Káva vypěstovaná v takových podmínkách je kvalitnější. Plody kávovníku, které se nazývají kávovníkové třešně, dozrávají v takovém prostředí pomaleji, což má vliv na tvorbu chuťových vlastností (Mamacoffee, 2011). Nejvíce využívaný kávovník k pěstování kávy se nazývá kávovník arabský, který má několik svých odrůd např. typica, bourbon, caturra. Dále pak kávovník robusta a kávovník liberijský (Svět kávy, 2011).

16

Kávovník arabský (Coffea arabica) dorůstá do výšky třech metrů a za příznivých podmínek plodí už třetím rokem po vysazení. Přiměřené výnosy lze očekávat již od šestého roku po výsadbě. Rodí po dobu dvacetpět až třicetpět let dle odrůdy, klimatických a půdních podmínek. Optimální nadmořská výška pro pěstování je od 600 m do 1200 m. Podíl kávovníku arabského na světové produkci kávy je 75 %, avšak pouze jedna pětina z vypěstovaného množství jsou velmi kvalitní velká zrna. Zbytek vykazuje určité vady zrn, a tudíž spadá do nižších tříd (Rohwer, 2000).

Kávovník robusta (Coffea robusta – canephora) je původem z tropických deštných lesů v povodí řeky Kongo. Poskytuje první úrodu již druhým rokem po vysazení a plody uzrávají v průběhu celého roku. Je vysoce odolný proti nižším teplotám. Pěstuje se ve výškách 500 m až 900 m. Oproti kávovníku arabskému jeho zrna obsahují dvakrát až třikrát větší množství kofeinu, i přestože jsou menší a nedosahují takové chuťové kvality. V některých zemích Afriky a jihovýchodních oblastech Asie dávají pěstování tohoto druhu přednost pro jeho skromné nároky na jakost půdy a vyšší úrodnost. V současné době sklizeň kávy kávovníku robusta představuje zhruba 25 % světového podílu produkce, který neustále stoupá (Svět kávy, 2011).

Kávovník liberijský (Coffea liberica) je původem z tropických deštných lesů západní Afriky. Dnes se pěstuje pouze v malém množství především v Kamerunu, Libérii a na území Pobřeží slonoviny. Jeho zrna jsou velká, nahořklá a používají se výhradně do kávových směsí (Valíček, 2002).

Systém „Fair trade“ zaručuje družstvům drobných pěstitelů kávy cenu, která skutečně pokrývá jejich životní náklady a náklady na produkci. Klade důraz na důstojné, bezpečné a zdraví uchovávající a neohrožující pracovní podmínky a zamezuje zneužívání dětské práce. Omezuje používání agrochemických prostředků. Podporuje rozvoj místních komunit např. pomocí sociálních prémií „Fair trade“, které se družstvům vyplácejí soustavně s výkupní cenou, tzn., že pěstitelé si sami demokratickým způsobem rozhodují o použití těchto prostředků v prospěch celé své komunity. V programu „Fair trade“ je zaručena jistota, že pěstitelé kávy dostanou za kávu zaplacenu odpovídající odměnu a jejich družstvo udržuje dlouhodobé obchodní 17

vztahy s dovozci, aby tak nedocházelo k vykořisťování pěstitelů ze stran místních překupníků (NaZemi, 2011).

Nejprodávanější zrnkové a rozpustné kávy různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi – společnost pro „Fair trade“ (2011): 1) Káva Forestal Bio – pocházející z horských oblastí Kostariky a část jejího výdělku jde do fondu pro udržení biodiverzity flóry a fauny v oblastech tropického deštného pralesa a suchých pralesů v Kostarice. 2) Káva Kalinda Haiti Arabica – kvalitní káva dovážená z horských oblastní Haiti. 3) Káva La Cortadora Arabica Bio – horská bio a „Fair trade“ káva ze středoamerického Salvadoru. 4) Káva Nuevo Futuro Bio Arabica – bio káva dovážená z kolumbijských hor. 5) Káva Tanzanie Bio – rozpustná bio káva vyráběná v továrně Tanica v Bukobě u Viktoriina jezera v Tanzanii. 6) Káva Tatawelo – vysoce kvalitní káva arabica od indiánských komunit z horských oblastí Chiapasu v Mexiku a sousedící části Guatemaly.

Čaj

Stejně jako káva je zařazen i čaj mezi typické produkty kolonií a skoro celá polovina vypěstované úrody je exportována. Obchodováno je ve velkém množství se třemi typy čaje a to s čajem černým – fermentovaných, zeleným – nefermentovaných a Oolongem – polofermentovaným (ČSOP, 2012). Nejvíce čaje se vyprodukuje v Číně a Indii, dohromady tyto státy vydají asi 65 % veškerého čaje na světě. Dále pak Srí Lanka, Keňa a Turecko. Čaj se pěstuje na čajových plantážích nebo také na čajových zahradách. V Indii a na Srí Lance přetrvává systém vlastnictví a to takový, že majitel čajových zahrad vlastní zpravidla i všechnu půdu kolem čajové plantáže a domy zaměstnanců na ní pracujících. Již z koloniálních dob k tomuto vlastnictví patří také dědičný nárok na práci v čajové zahradě. V Africe je pěstování poněkud rozdílné, neboť čaj pěstují převážně drobní zemědělci pracující na vlastních pozemcích (NaZemi, 2011).

18

Systém „Fair trade“ zaručuje stejné pracovní podmínky, důstojné živobytí pro zemědělce, omezování agrochemie, podporování místních komunit jak na kávových, tak i na čajových plantážích (NaZemi, 2011).

Nejprodávanější čaje různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi – společnost pro „Fair trade“ (2011): 1) Čaj černý Assam Banaspaty Bio – sypaný bio čaj z assámské plantáže Banaspaty ve východní Indii. 2) Čaj černý English Breakfast Bio – klasický černý bio čaj z Darjeelingu v Indii. 3) Čaj Pekoe černý se zázvorem Bio – černý sypaný „cejlonský“ čaj s kousky zázvoru. 4) Čaj zelený s jasmínem Bio – Al Gelsomino – zelený čaj z Darjeelingu v bio kvalitě s jasmínem.

Čokoláda a kakao

Kakao je typickým koloniálním produktem a jeho pěstování a produkce se téměř kryje s exportem. Nejvíce kakaa pochází ze západní Afriky, ostatní převážně z jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. Počátky objevení kakaa se spojují s datem objevení Ameriky Španěly. Hernán Cortés byl chutí kakaa natolik nadšen, že přivezl kakaové boby do Evropy. Hořká chuť kakaa v Evropě nesklidila velký úspěch. Ten se ale dostavil v 17. století, kdy se začalo kakao sladit. Slazené kakao se tak stalo národním španělským nápojem a postupně se rozšířilo do celé Evropy. S rostoucí spotřebou se začal rozvíjet rozsáhlý průmysl, který odebíral kakao z plantáží Střední a Jižní Ameriky, Indonésie a Afriky (Bionebio, 2010). Pěstování kakaa je spjato se zneužíváním a využíváním dětí k práci při sběru kakaových bobů. Podle studie Mezinárodního ústavu pro tropické zemědělství pracuje na západě Afriky asi dvěstěpadesát tisíc dětí, odkud pochází zhruba 70 % světové produkce kakaa. V tomto případě jsou omezena práva dětí na přístup ke vzdělání a do budoucna přicházejí o možnost nalézt kvalifikované a lépe placené zaměstnání (NaZemi, 2011). Neúplné a nedůsledně sepsané zákony na ochranu životního prostředí a zdraví pracovníků v zemědělství, případně jejich úmyslné nedodržování, umožňují v řadě 19

západoafrických a latinskoamerických zemí používání chemických prostředků prakticky bez jakéhokoliv omezení v kvalitě a množství. Kakaovník se tak stal nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou 20. století. Na tento popud vzniklo, v bolivijské Amazonii, družstvo El Ceibo, které sdružuje malé pěstitele z třicetiosmi družstev regionu Alto Beni. El Ceibo uvedlo, díky „Fair trade“, do provozu továrnu na zpracování kakaových bobů. Zde se zpracovávají ekologicky pěstované kakaové boby na kakaové máslo, prášek a čokoládu značky Ceibolito. Kakao této značky získalo již několik cen za kvalitu (NaZemi, 2011).

Nejprodávanější kakaové a čokoládové výrobky různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi – společnost pro „Fair trade“ (2011): 1) Čokoládová tyčinka Fairetta – Pobřeží slonoviny 2) Čokoládové vajíčko s „Fair trade“ překvapením – Dominikánská republika 3) Čokoláda Divine – Ghana 4) Čokolády Xoco – Peru 5) Čokolády Zotter – Nikaragua 6) Kakao Bio – Bolívie 7) Kakaový Chocolé Bio nápoj – Dominikánská republika 8) Kakaový nápoj s chilli Ciokaribi Peperoncino - Mauritius

Cukr

Největší vývozci cukru jsou ve světě Brazílie, Thajsko a Evropská unie. Vývozci ovlivňují trh s cukrem, ale mnohem větší dopad má cena cukru na světových trzích pro menší země, které jsou na exportu cukru závislé. Mezi tyto země patří Belize, Dominikánská republika, Guyana, Fidži, Kuba a Mauritius. Evropská unie preferuje přístup, kdy některé země musí platit vysoká cla na dovoz cukru a některé jsou podřízeny bezcelním kvótám na dovoz cukru. K těm zemím, které nepodléhají clu, patří Mauritius a Guyana (Štěrba, 2004). Bio třtinový „Fair trade“ cukr Camari pochází z ekologické produkce v Ekvádoru. Tento cukr pochází od tří skupin producentů a to od asociace pěstitelů cukrové třtiny Vilojolema v Ingapi, skupiny pěstitelů v Santa Terese v Pacto a družstva pěstitelů El Paraíso v Pacto. Zemědělci těchto zemí se spojili a společně hospodaří na ploše 20

stopatnácti hektarů půdy. Vyrobený cukr se pak přes projekt Camari vyváží. Camari je program nadace Fondo Ecuatoriano Populorum Progressio, která podporuje venkovské komunity v Ekvádoru. Camari je členem mezinárodní asociace IFAT (NaZemi, 2011).

3.4.2 Ostatní potraviny

Banány

V České republice si prozatím „Fair trade“ banány koupit nemůžeme, ale s pomocí kampaně „férové banány“ se možná budoucnost stane skutečností. Od 80. let minulého století byly do programu „Fair trade“ zapojeny i banány a v roce 1996 pak byly na trh uvedeny s ochrannou známkou „Fair trade“. Obchodování s férovými banány spadá pod čtyři zásadní organizace a to Banana Link – Velká Británie, NaZemi – Česká republika, BanaFair – Německo, Peuples Soldaire – Francie. Všechny tyto organizace jsou členy EUROBANU – European Banana and Agro-Industrial Action Network. Hlavním cílem je trvalá udržitelná a férová produkce banánů. Organizace Peuples Solidaires je také členem ActionAid International (NaZemi, 2011).

Ananas

Již od roku 1998 se neustále zvyšuje produkce ananasů. Částečný přínos na tom má popularita nových druhů ananasů jako je Gold. Velké množství ananasů je vypěstováno v Latinské Americe na rozsáhlých plantážích, které patří velkým nadnárodním firmám, ale díky vyšší poptávce se dostali na světový trh i drobní pěstitelé ovoce. Jedním takovým podnikem je Del Monte nebo Dole. Dále pak sdružení Asoproagroin, které vzniklo v roce 2002 jako sdružení čtyřicetisedmi malých zemědělců ananasů a pomerančů z kostarických regionů Chorotega a Huetar Norte. Cílem tohoto sdružení bylo získat lepší dovednosti, zlepšit způsoby pěstování ananasů, obhospodařování půdy a dostat své produkty na světový trh. Nyní má sdružení 160 členů a „Fair trade“ ananasy a bio ananasy vyváží do celé Evropy. Organizace Asoproagroin dnes poskytuje finanční injekce malým pěstitelům ananasů, pomáhá s certifikací a ekologickým pěstováním (NaZemi, 2011).

21

Mango

Existuje sdružení „Manga Brasil“, které zahrnuje kolem osmdesáti malých farmářů hospodařících v okolí vesnice Manicoba. Z této oblasti pochází více jak polovina veškeré produkce manga na světovém i evropském trhu (NaZemi, 2011).

3.4.3 Řemeslné výrobky Umělecké a řemeslné výrobky

Umělecké a řemeslné výrobky nemohou mít oficiální značku „Fair trade“, neboť je velice obtížné stanovit u nich závazná kritéria. Zárukou, že výrobky, které jsou prezentovány jako „Fair trade“ je to, že jsou dováženy „Fair trade“ organizacemi. Řešení tohoto problému můžeme najít aspoň z části v systému Sustainable Fair Trade Management. Jde o systém takový, který dává certifikaci „Fair trade“ na řemeslné výrobky těm organizacím, která je vyrábí a která je schopna ve své dokumentaci prokázat, že stanovila spravedlivé ceny a že jejich kalkulace a pracovní podmínky zaměstnanců jsou v souladu s principy „Fair trade“. Přidělený certifikát pak vypadá následovně:

FAIR

TRADE

CERTIFIED

BY

WORLD

FAIR

TRADE

ORGANIZATION. První takový certifikát získala firma ASHA (Jeden Svět, 2011). Každá země ovšem problémy se značením řeší i jinými způsoby. Např. v USA se používá značení „Union-made“, které garantuje, že oděvní část byla vyrobena v podniku, kde existují svobodné odbory (Union Label, 2010). Švýcarsko naproti tomu preferuje systém značení zvaný „Confidence in Textiles“, který je založen na dvou souborech standardů. Prvním standardem je Öko-tex standard 100, který zajišťuje zdravotní nezávadnost oblečení a tím druhým je Öko-tex standard 1000, který ujišťuje spotřebitele o snížení negativních vlivů oděvní výroby na životní prostředí (Oekotex, 2011).

Nejprodávanější umělecké a řemeslné výrobky různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi – společnost pro „Fair trade“ (2011): 1) Hračka textilní ježek – Srí Lanka

22

2) Volejbalový míč z přírodního kaučuku certifikované FSC a vyrobený za „Fair trade“ podmínek – Pákistán 3) Mýdlo Ajanta – Indie 4) Hračka bavlněná opice – od komunit z „Fair trade“ organizace MESH – Indie

Bavlna a textil

Pro výrobu textilu je nejdůležitější rostlinou bavlník, která je nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou světa. Bavlna je pěstována především v rozvojových zemích světa. Jelikož i v tomto odvětví se nedodržování zákonů a mezinárodních pravidel při nakládání s chemikáliemi objevuje, dochází k časté kontaminaci půdy, vody, ale i k otravám lidí, popáleninám či nádorovým onemocněním. Proto je pěstování bavlny s certifikací „Fair trade“ šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale obzvláště k lidem, zajišťujícím pěstitelský chod na bavlníkových plantážích (NaZemi, 2011). Výroba textilu se čím dál více přesouvá do rozvojových zemí. Většinu každodenního běžného oblečení tak vyrábějí zaměstnanci velkých textilních podniků a továren, ve kterých není kladen důraz na dodržování pracovních a mnohdy i lidských práv. Zaměstnanci jsou nuceni k mnohahodinovým neplaceným přesčasům, nedostávají ochranné pracovní pomůcky, pracují často bez smluvního ujednání, bez pojištění či nároku na zákonnou dovolenou. Program „Fair trade“ nám zaručuje, že textilní výrobky označené fair-tradovou značkou, jsou od podniků, kteří pro své zaměstnance utváří uspokojivé pracovní podmínky a platí za jejich práci odpovídající mzdu (NaZemi, 2011). „Fair trade“ textilní organizace MESH, která vznikla v Indii, získala v roce 2000 mezinárodní ocenění Helen Keller Award pro svoji podporu handicapovaným a lidem zasaženým leprou. MESH obchoduje s více než čtyřiceti skupinami řemeslníků po celé Indii, ale také z „Fair trade“ organizacemi ze Severní Ameriky a Evropy (NaZemi, 2011).

Nejprodávanější textilní a bavlněné výrobky různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi – společnost pro „Fair trade“ (2011): 1) Mikina z bio a „Fair trade“ bavlny – Indie 2) Hedvábná barevná šála z „Fair trade“ organizace MESH – Indie 23

3) Zástěry a utěrky od komunit z organizace MESH – Indie

3.5 Možnosti „Fair trade“ v ČR 3.5.1 Vývoj „Fair trade“ v ČR V první polovině devadesátých let se v České republice začaly objevovat první pokusy o uplatnění konceptu „Fair trade“. Po prvním decentním snažení se konečně na přelomu století začaly objevovat první organizace na plno se věnující propagaci a obchodování s produkty z rozvojových zemí. Roku 1994 byl založen první „Fair trade“ obchod Jeden svět, který byl původně charitativního účelu. Až v roce 2003 vznikla první česká „Fair trade“ organizace a to Společnost pro Fair Trade, která však od roku 2011 přijala jméno NaZemi a v témže roce se začala věnovati „Fair trade“ i Ekumenická akademie Praha. Roku 2004 se „Fair trade“ organizace sdružily do Asociace pro fair trade a téhož roku proběhl import prvních „Fair trade“ potravin do České republiky. V roce 2008 vznikla v Praze první licencovaná pražírna fairtradové kávy a v roce 2009 se Asociace pro Fair Trade formálně i přímo začlenila do mezinárodní „Fair trade“ struktury (NaZemi, 2011).

3.5.2 Současná situace „Fair trade“ v ČR Myšlenka spravedlivého obchodu s výrobci ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky je v českém prostředí poměrně mladá, i přesto, že první Obchod Jednoho Světa byl otevřen v Praze na Korunní ulici před více než dvanácti lety (Veronica, 2011). Jedním z nově zavedených trendů v České republice je vytváření privátních „Fair trade“ značek ze strany největších supermarketů. Druhým navazujícím trendem je pak částečné či dokonce úplné přijetí „Fair trade“ principů ze strany nadnárodních výrobců potravin, jako jsou např. Nestlé, Tchibo, Cadbury, Dole, Pfanner či kavárny řetězce Starbucks (NaZemi, 2011). Řetězce, které se do „Fair trade“ programů zapojily v posledních dvou letech, jsou např. Drogerie DM, Marks&Spencer, Interspar, Makro, Globus a Tesco. „Fair trade“ výrobky jsou rovněž dostupné ve specializovaných internetových e-shopech či jako součást širšího sortimentu virtuálních obchodů. Kromě kamenných a internetových prodejen zvyšuje popularitu také uvedení „Fair trade“ výrobků v restauracích Eurest. 24

Společnost Eurest je od roku 1991 největší cateringovou společností v České republice (Asociace pro FT, 2012). I přes aktivitu velkoobchodních řetězců neustále rostou také malé specializované obchody s názvem NaZemi, které provozuje stejnojmenná fair-tradová organizace. Tím přispívá k větší a rychlejší dostupnosti „Fair trade“ sortimentu zboží v České republice. Obchody NaZemi se nachází v Praze, Brně, Olomouci, Pardubicích, Poličce a Trutnově. V těchto obchodech se soustřeďuje široký sortiment „Fair trade“ potravinových i řemeslných výrobků z celého světa. Výrobky jsou dováženy od mnoha evropských importérů např. od Commercio Alternativo (Itálie), Gepa (Německo), El Puente (Rakousko), EZA (Rakousko), Lobodis (Francie), Eine Welt Handel (Rakousko), TraidCraft (Velká Británie). Mimo tyto produkty jsou zde výrobky dovážené přímo organizací NaZemi od indické „Fair trade“ organizace MESH. Zvláštností je, že v žádném z těchto obchodů nepracují zaměstnanci, nýbrž neplacení dobrovolníci (NaZemi, 2011). Díky velkému zájmu o „Fair trade“ kávu vznikla v roce 2008 v České republice první pražírna kávy se jménem Mamacoffee, která byla i první pražírnou ve střední Evropě. Mamacoffe je také od roku 2009 prvním přímým dovozcem „Fair trade“ čajů a kávy do České republiky. Společnost Mamacoffee však provozuje i celou řadu fairtradových kaváren (Mamacoffee, 2012).

3.5.3 Organizace „Fair trade“ v ČR V současné době působí na území České republiky pět organizací, které se zabývají „Fair trade“ obchodováním. Jsou to NaZemi – společnost pro „Fair trade“, Excellent, s.r.o., Fair Trade Centrum, s.r.o., Jeden Svět, o.p.s. a Ekumenická akademie Praha. Všechny tyto organizace jsou pod ochranou Asociace pro „Fair trade“. Další organizace, které přispívají, nebo se věnují obchodování „Fair trade“ jsou různá střediska ekologické výchovy, ekologické poradny, rozvojové a vzdělávací organizace a příspěvkové organizace pracující s dobrovolníky (Veronica, 2012). Společnost NaZemi – jejím posláním je vytvářet pro obyvatele rozvojových zemí příležitosti, které jim umožní lepší finanční zázemí a důstojné životní podmínky v rámci udržitelného rozvoje, vést českou veřejnost ke globální odpovědnosti a solidaritě a prosazovat ekologicky odpovědný přístup k výrobě, obchodu a spotřebě zboží. 25

NaZemi spolupracuje např. s Českým fórem pro rozvojovou spolupráci a se Zeleným kruhem, účastní se kampaně Česko proti chudobě a kampaně Business a lidská práva a spolupracuje na projektu World Banana Forum (NaZemi, 2011). Excellent, s.r.o. – od 1. 8. 2011 se stala firma Excellent součástí belgické společnosti Miko Káva, s.r.o., která napomáhá pěstitelům kávy, ale také přispívá k ochraně deštných pralesů (Excellent, 2012). Fair Trade Centrum, s.r.o. – organizace, která se orientuje na odebírání produktů značek Gepa, Schweitzer, Lobodis, Neuteboom, El Puente, Comercio Alternativo, ale především Eine Welt Handel AG. Tato firma dodává jak potraviny, tak výrobky řemeslné povahy na úrovních maloobchodních i velkoobchodních. Motto firmy je „Žít a nechat žít“ (FT Centrum, 2012). Jeden Svět, o.p.s. – nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1994 pražskými sbory Českobratrské církve evangelické jako nadace. Roku 2001 se stal Jeden Svět obecně prospěšnou společností. Jeden Svět pracuje na základě dobrovolnosti a jejím cílem je pomáhat chudým a handicapovaným lidem v zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Společnost se orientuje jak na prodej řemeslných výrobků, tak potravin (Jeden Svět, 2012). Ekumenická akademie Praha – nevládní nezisková organizace, která se zabývá vzděláváním a informováním společnosti o „Fair trade“ obchodování. Pořádá studijní pobyty, semináře a vzdělávací konference. Obsahově se zaměřuje na otázky kultury, politiky, vztahů církve a společnosti, sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje. Ekumenická akademie je členem Ekumenické asociace akademií a laických center v Evropě (EAALCE), evropské sítě European Network on Debt and Development (EURODAD), zakládajícím členem Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS), Asociace pro Fair Trade etc. (EA Praha, 2012).

3.5.4 Prospěšnost a perspektivy „Fair trade“

Růst mezinárodního obchodu a globalizace se všeobecně považuje za nástroj podpory rozvoje ekonomiky a ekonomické prosperity po celém světě, ale také přitahuje kritiku odpůrců globalizace, kteří tento růst považují za příčinu určitých sociálních problémů. Aby se tyto sociální problémy neprohlubovaly, ale spíše eliminovaly, aktivisté „Fair trade“ začali propagovat „Fair trade“ obchodování. Zásadním 26

argumentem předloženým proti běžnému konvenčnímu mezinárodnímu obchodu je vysoký nedostatek transparentnosti a informovanosti v mezinárodních komoditních řetězcích (Mohan, 2010). „Fair trade“ je obchodní partnerství, nikoliv charita. Cílem „Fair trade“ je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí, čehož se snaží docílit především poskytováním spravedlivých obchodních podmínek pro zapojené výrobce a pěstitele, kladením důrazu na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí, zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci drobných řemeslníků a zemědělců v rozvojových zemích. To, že produkty „Fair trade“ jsou cenově srovnatelné s běžnými výrobky je způsobeno tím, že zákazník platí nejen garantovanou kvalitu, ekologicky šetrnější výrobu, ale podporuje i sociální a ekonomický rozvoj zemědělců v rozvojových zemích. Doplňkové prémie totiž umožňují výstavbu vzdělávacích zařízení, nemocničních zařízení či zařízení na úpravu pitné vody ve vesnicích. Největší výhodou „Fair trade“ však představuje garantovaná cena a jistota výdělku lidem ze zemí třetího světa (Kuldová, 2011). Jedním z nových trendů v oblasti „Fair trade“, který teprve nedávno dorazil do České republiky je vytváření soukromých „Fair trade“ značek ze strany největších supermarketů, jako je například Tesco. Druhým je pak částečné přijetí „Fair trade“ principů ze strany nadnárodních zpracovatelů potravin, jako jsou například Nestlé, Tchibo, Pfanner, Starbucks etc. (NaZemi, 2010). Důležitým

aspektem

pro

budoucnost

„Fair

trade“

je

převážně

princip

environmentální udržitelnosti. Škodlivé agrochemikálie případně geneticky upravené plodiny jsou v případě „Fair trade“ produktů naprosto vyloučeny. „Fair trade“ obchodování podporuje výrobní a pěstitelské postupy, které umožňují zachovat udržitelný rozvoj a ekosystémy pro budoucnost a budoucí generace nedotčené a nezpůsobují tak negativní efekty na zdraví jak spotřebitelů, tak pěstitelů (Želetava, 2012).

27

4 MATERIÁLY A METODIKA 4.1 Metodika vyhodnocení názorů dotazovaných Průzkumem provedeným pomocí dotazníků se zjišťovalo povědomí veřejnosti o programu „Fair trade“. Dotazník byl určen pro širokou veřejnost nezávisle na věku, zaměstnání či pohlaví. Dotazník se skládá ze 17 otázek a dotazující odpovídal výběrem jedné či více odpovědí. Mezi respondenty byl dotazník rozeslán pomocí elektronické pošty, ve větší míře však v tištěné podobě. Celkový počet dotazovaných je 207 osob. Kompletní dotazník je zobrazen v příloze Obrázek č. 1. První čtyři otázky byly zaměřeny na základní a osobní údaje respondentů, tedy pohlaví, věk, velikost trvalého bydliště a povolání.

muž žena

1) Vaše pohlaví

(do kolonky prosím vepište číslicí)

2) Váš věk

3) Kde bydlíte

na vesnici ve městě v krajském městě

4) Vaše povolání

pracující student pracující i student nezaměstnaný

Další otázky (5 – 8) byly zaměřeny na spotřebu a koupi kávy. Zda je dotazovaný konzumentem kávy, kde si kávu dopřeje, kolik je ochoten za šálek kávy utratit peněz a podle čeho při nákupu kávu vybírá.

28

ano, každý den ano, 1-3x týdně ne, vůbec

5) Pijete kávu?

6) Kde kávu běžně pijete?

doma v zaměstnání v kavárně v restauracích kdekoliv z automatu nikde

7) Kolik jste ochotni za šálek kávy utratit?

do 28 Kč 29 – 35 Kč 36 - a více Kč

8) Podle čeho kávu při nákupu vybíráte?

podle ceny podle obalu podle reklamy podle značky podle země původu

Další dvě otázky (9, 10) se zaměřují na zjištění, zda se respondent zajímá o situaci v rozvojových zemích a pokud ano, zda na ni finančně přispívá.

9) Zajímá Vás situace v zemích třetího světa?

ano ne

10) Přispíváte na situaci v zemích třetího světa?

ano pomocí „Fair trade“ ano pomocí nadací nepřispívám 29

Následující dvě otázky (11, 12) byly určeny ke zjištění, zda se dotazovaný setkal s programem „Fair trade“ a kde se s tímto pojmem setkal.

11) Setkali jste se s programem "Fair trade"?

ano myslím, že jsem to už slyšel(a) ne

12) Kde jste se setkali s pojmem "Fair trade"?

rodina škola přátele internetové zdroje rádio tisk

Okruh otázek (13 – 16) se věnuje „Fair trade“ produktům s hlavním úkolem zhodnocení poptávky po „Fair trade“ produktech a jejich odbytu. Tedy zda vůbec respondent kupuje produkty „Fair trade a pokud ano, pak kde je nejraději kupuje. Jaký výrobek či produkt „Fair trade“ kupuje nejčastěji a z jakého důvodu právě „Fair trade“ výrobky kupuje.

13) Kupujete někdy "Fair trade" produkty?

ano, pravidelně ano, občas nevím, nevšiml(a) jsem si ne

14) Kde kupujete výrobky "Fair trade"?

"Fair trade" prodejny drogerie, obchody a obchodní centra (DM, Tesco, Interspar) obchody se zdravou výživou výživou kavárny, čajovny atd. internetový obchod

30

15) Jaký výrobek "Fair trade" kupujete nejčastěji?

kávu čaj čokoládu a sladkosti třtinový cukr koření ostatní potraviny (sušené ovoce, ořechy, oleje) ostatní výrobky (řemeslné výrobky, ozdoby) možná kupuji, nevím nekupuji

16) Proč kupujete produkty "Fair trade"?

považuji je za kvalitní považuji je za zdravější chci pomáhat zemím třetího světa jiné důvody nevím, zda je kupuji nekupuji

Poslední (17) otázka byla věnována osobnímu názoru dotazovaného, kdy mým cílem bylo nechat respondenta vstřebat veškeré předchozí otázky, a dle svého úsudku odpovědět, zda je informovanost o „Fair trade“ v České republice dostačující, či nikoliv.

17) Myslíte si, že je informovanost o "Fair trade" v ČR dostačující?

31

ano, velmi dobrá informovanost ano, ale přidal(a) bych více reklam ne, nedostačující

5 VÝSLEDKY 5.1 Výsledky průzkumu formou dotazníků V tabulkách uvedených níže jsou znázorněny odpovědi respondentů na první, třetí a čtvrtou otázku. Tyto otázky jsou spíše osobního charakteru. Otázka č. 2 zodpovídá průměrný věk respondentů a to u žen a mužů zvlášť. Ženy mají průměrný věk 21 let a muži 21,4 let. Celkový počet dotazovaných je 207 osob.

tabulka č. 1 – odpovědi na otázku 1. „Vaše pohlaví“ Pohlaví muž žena celkem

Počet 88 119 207

Procenta 42,51 57,49 100

tabulka č. 2 – odpovědi na otázku 3. „Kde bydlíte“ Kde bydlíte na vesnici ve městě v krajském městě celkem

Počet 119 75 13 207

Procento (%) 57,49 36,23 6,28 100

tabulka č. 3 – odpovědi na otázku 4. „Vaše povolání“ Vaše povolání pracující student pracující i student

Muži Procento Počet (%) 4 4,55 77 87,50 7 8,14

Ženy Procento Počet (%) 3 2,52 95 79,83 21 17,65

Odpovědi na otázky, které se zaměřují na konzumaci kávy a její pořizování, jsou uvedeny v tabulkách č. 4 – 7.

32

tabulka č. 4 – odpovědi na otázku 5. „Pijete kávu“ Konzumace kávy ano, každý den ano, 1-3x týdně ne, vůbec



tabulka č. 5 – odpovědi na otázku 6. „Kde kávu běžně pijete?“ Místo konzumace kávy doma v zaměstnání v kavárně v restauracích kdekoliv z automatu nikde

Muži Procento Počet (%) 38 30,40 9 7,20 19 15,20 9 7,20 11 8,80 39 31,20

Ženy Procento Počet (%) 70 38,46 13 7,14 32 17,58 11 6,04 22 12,09 34 18,68

tabulka č. 6 – odpovědi na otázku 7. „Kolik jste ochotni za šálek kávy utratit?“ Cena za šálek kávy do 28 Kč 29 - 35 Kč 36 - a více Kč



tabulka č. 7 – odpovědi na otázku 8. „Podle čeho kávu při nákupu vybíráte?“ Kritéria výběru kávy při nákupu podle ceny podle obalu podle reklamy podle značky podle země původu

Muži Procento Počet (%) 20 26,32 0 0,00 1 1,32 45 59,21 10 13,16

33

Ženy Procento Počet (%) 23 21,50 4 3,74 4 3,74 64 59,81 12 11,21

Otázky č. 9 a č. 10 jsou znázorněny v tabulkách č. 8 a č. 9, které číselně vyjadřují zájem a ochotu přispívat lidem z rozvojových zemí.

tabulka č. 8 – odpovědi na otázku 9. „Zajímá Vás situace v zemích třetího světa?“ Zájem o situaci v zemích třetího světa ano ne

Muži Procento Počet (%) 43 49,43 44 50,57

Ženy Procento Počet (%) 81 69,23 36 30,77

tabulka č. 9 – odpovědi na otázku 10. „Přispíváte na situaci v zemích třetího světa?“ Příspěvky na situaci v rozvojových zemích ano pomocí „Fair trade“ ano pomocí nadací nepřispívám

Muži Procento (%) Počet 4 4,55 5 5,68 79 89,77


V tabulkách č. 10 a č. 11 jsou uvedeny otázky č. 11 a č. 12, které se týkají programu „Fair trade“ obecně a to, zda se respondenti setkali s programem „Fair trade“ a kde se tak stalo.

tabulka č. 10 – odpovědi na otázku 11. „Setkali jste se s programem "Fair trade"?“ Setkání s programem "Fair trade" ano myslím, že jsem to už slyšel(a) ne

Muži Procento (%) Počet 17 19,32 26 29,55 45 51,14

34

Ženy Procento (%) Počet 37 31,36 25 21,19 56 47,46

tabulka č. 11 – odpovědi na otázku 12. „Kde jste se setkali s pojmem "Fair trade"?“ Místo setkání s programem "Fair trade" rodina škola přátele internetové zdroje rádio tisk



Odpovědi na otázky (č. 13 – 16) zaměřující se na produkty a výrobky „Fair trade“ jsou znázorněny v tabulkách č. 12 – 15. Tabulka č. 12 se týká nákupu produktů „Fair trade“, tabulka č. 13 místa nákupu produktů „Fair trade“, tabulka č. 14 je zaměřena na nejčastěji nakupovaný výrobek „Fair trade“ a poslední tabulka č. 15 na důvody, které hrají roli při výběru produktů „Fair trade“.

tabulka č. 12 – odpovědi na otázku 13. „Kupujete někdy "Fair trade" produkty?“ Nákup respondentů produkty "Fair trade" ano, pravidelně ano, občas nevím, nevšiml(a) jsem si ne

Muži Procento Počet (%) 1 1,15 8 9,20 36 41,38 42 48,28

Ženy Procento Počet (%) 2 1,68 20 16,81 48 40,34 49 41,18

tabulka č. 13 – odpovědi na otázku 14. „Kde kupujete výrobky "Fair trade"?“ Místo nákupu produktů "Fair trade" "Fair trade" prodejny drogerie, obchody a obchodní centra (DM, Tesco, Interspar) obchody se zdravou výživou kavárny, čajovny atd. internetový obchod

Muži Procento Počet (%) 4 19,05 11 1 4 1

35

52,38 4,76 19,05 4,76

Ženy Procento Počet (%) 6 15,38 17 8 5 3

43,59 20,51 12,82 7,69

tabulka č. 14 – odpovědi na otázku 15. „Jaký výrobek "Fair trade" kupujete nejčastěji?“ Nejčastěji nakupovaný výrobek "Fair trade" kávu čaj čokoládu a sladkosti třtinový cukr koření ostatní potraviny (sušené ovoce, ořechy, oleje) ostatní výrobky (řemeslné výrobky, ozdoby) možná kupuji, nevím nekupuji

Muži Procento Počet (%) 2 2,22 5 5,56 6 6,67 1 1,11 3 3,33

Ženy Procento Počet (%) 1 0,83 6 4,96 14 11,57 3 2,48 1 0,83

1

1,11

5

4,13

0 27 45

0,00 30,00 50,00

1 36 54

0,83 29,75 44,63

tabulka č. 15 – odpovědi na otázku 16. „Proč kupujete produkty "Fair trade"?“ Důvody nákupu "Fair trade" výrobků považuji je za kvalitní považuji je za zdravější chci pomáhat zemím třetího světa jiné důvody nevím, zda je kupuji nekupuji



Tabulka č. 16 je velice důležitá, neboť v číslech ukazuje odpovědi na otázku č. 17, zdali je informovanost o „Fair trade“ v České republice dostačující.

tabulka č. 16 – odpovědi na otázku 17. „Myslíte si, že je informovanost o "FT" v ČR dostačující?“ Informovanost o "Fair trade" v ČR ano, velmi dobrá informovanost ano, ale přidal(a) bych více reklam ne, nedostačující

Muži Procento Počet (%) 2 2,30 6 6,90 79 90,80 36


6 DISKUZE

Průzkum za pomoci dotazníků byl proveden mezi 207 respondenty z blízké veřejnosti. Významnou část respondentů tvořili studenti Mendelovy univerzity v Brně a velkou část také pracující ve věku 21 – 25 let. Z celkového počtu dotazovaných pak tvořily ženy 57,49 % a muži 42,51%. Průměrný věk u žen byl 21 let a u mužů 21,43 let. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulce č. 1 – odpovědi na otázku 1. „Vaše pohlaví“. Nejvíce osob, které konzumují kávu, je z řad ženského pohlaví a to 48,31 %. Právě tyto ženy pijí kávu 1-3x týdně. Z toho 45,45 % mužů kávu nekonzumuje vůbec. Z celkového počtu respondentů převažují pravidelní konzumenti kávy, kteří jsou starší 25 let a žijí v krajském městě. Z přílohy Obrázek č. 8 je zřejmé, že lidé kávu pijí převážně doma, ať už jsou respondenty z krajských měst, či vesnic. Nejméně pak lidé pijí kávu v zaměstnání a v restauracích. Procento mužských konzumentů kávy doma je 30,40 % a ženských je 38,46%. Z odpovědí našich respondentů vyplývá, že kávu nejčastěji pijí doma. Na jiných místech patrně nemá konzumace kávy takovou tradici, jako je tomu v jiných zemích. Lidé z Brazílie, Portugalska či Itálie konzumují kávu všude, doma i v zaměstnání, ale velmi často je uvidíme popíjet kávu v kavárnách. V kavárně kávu připraví, třeba i čerstvě umelou přesně tak, jak si ji obyčejný člověk přeje a doma není schopen stejně připravit. Je dost možné, že i přesto, že konzumentů kávy je v České republice velmi mnoho, neví o různých variacích přípravy kávy. Jako příklad bych uvedla po česku přeměněnou „tureckou kávu“. Pokud bychom zapátrali v historických pramenech, zjistili bychom, že s kávou se jako první setkal Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic při svých cestách na sklonku 16. století. Měli možnost přihlížet, jak ji popíjejí Turci. Právě od těchto prvních konzumentů je odvozen název „turecká káva“ (Čerstvá káva, 2009). Pravá „turecká káva“ se připravuje výhradně v džezvě, což je typická konvička kónického tvaru. Tato příprava je velmi náročná a vyžaduje trpělivost. Od české „turecké kávy“ je příprava v džezvě naprosto odlišná (Svět kávy, 2012). Co se týče přiměřené ceny za šálek kávy, nejvíce dotazovaných mužů se přiklánělo k odpovědi „do 28 Kč za 1 šálek kávy“. Lidé, starší 25 let, jsou ochotni za šálek kávy zaplatit i 36 Kč a více. Tento rozdíl je dle mého názoru způsobený také

37

tím, že lidé mladší 25 let kávu pijí pouze zřídka či vůbec. Žen, které jsou ochotné za šálek kávy utratit částku 29 až 35 Kč, je 45,10 %. Respondenti kávu při nakupování vybírají výhradně podle značky, a to v hojném počtu, jak uvádí Obrázek č. 10 uvedený v příloze. Značka je evidentně pro konzumenty kávy hlavním kritériem při výběru kávy. Velký počet dotazovaných odpověděl kladně na otázku výběru kávy „podle reklamy“, ale také výběru kávy podle „ceny“. Tito respondenti jsou obyvatelé vesměs krajských měst. To znamená, že pokud lidé vybírají kávu převážně dle ceny, reklamy a značky, pak je nutné, aby se zvýšila informovanost o „Fair trade“ právě v těchto kruzích. Reklama může být provozována v jakékoliv formě, ať už plakáty, letáky, nebo také jako reklama v televizi, rádiu či na internetu. Dle mého úsudku bych preferovala reklamu vedenou pomocí banerů na internetových stránkách. Myslím, že informovanost pomocí reklamy je velice účinná forma, jak dát lidem základní informace o programu „Fair trade“ na vědomí. Dalším takovým pomocným prvkem by mohlo být provozování sortimentu „Fair trade“ kávy pod záštitou známých prodejců kávy. Tento způsob využívá také firma Tchibo. Tato firma dodává na trh produkty z kávy, která je pěstovaná v souladu s principy sociální, ekonomické a ekologické trvalé udržitelnosti. Tchibo dodává na trh kromě „Fair trade“ kávy také „Fair trade“ čokoládu a „Fair trade“ čaje. Firma Tchibo používá k výrobě svých produktů, na všech místech patřících společnosti Tchibo v Německu, výhradně energii z obnovitelných zdrojů, a tak snižuje produkci CO2 o 23 000 tun ročně (Tchibo, 2012). Z průzkumu vyplývá, že 50,57 % mužů nezajímá situace v zemích třetího světa a nezájem u ženského pohlaví je 30,77 %. Zájem o situaci v rozvojových zemích je z řad žen rapidně vyšší, a to celkem 69,23 %. Je možné, že pokud by se zvýšila informovanost o „Fair trade“, zvýšil by se tím i zájem o ekonomickou situaci lidí v rozvojových zemích. Velké množství lidí totiž nemá dostatečné informace, jakými způsoby lze lidem v ekonomicky horší situaci pomoci. Cesta programu „Fair trade“ je tou nejsnadnější a nejpříjemnější. Koupí např. právě fair-tradové kávy uspokojí člověk svoji potřebu, ale také získá dobrý pocit snadno darované pomoci. Přikláněla bych se také k větší informovanosti o kvalitě a užitné hodnotě „Fair trade“ výrobků. Díky takovému opatření by lidé a především muži mohli srovnat běžné výrobky a „Fair trade“ výrobky z hlediska kvality. To by mohlo být motivací k častějšímu nákupu „Fair trade“ výrobků. 38

Jak uvádí Obrázek č. 12 v příloze, nikdo pravidelně či zvlášť výrazně nepřispívá na zlepšení situace v zemích třetího světa. Jak jsem již v předešlém odstavci uvedla, existuje velmi snadná forma, jak tento nezájem napravit, a to forma obchodování „Fair trade“. Právě pomocí „Fair trade“ přispívá cca 20 % respondentů, ale pouze těch z krajského města. Respondenti se s programem „Fair trade“ setkali zřídka a jsou to převážně lidé z krajských měst. Na vesnici je informovanost našich respondentů velmi nízká a u respondentů pod 20 let takřka mizivá. Jak uvádí výsledky průzkumu Korobkové (2011), 75 % respondentů o „Fair trade“ programu slyšelo, což je poměrně vysoké číslo. Na základě mého průzkumu, jak je uvedeno v Obrázku č. 13 v příloze, se procentuálně s programem „Fair trade“ setkalo podstatně méně respondentů. Žen bylo 31,36 %. Mužů, kteří se s programem „Fair trade“ setkali, bylo 19,32 %. Dotazovaných, kteří se domnívali, že pojem „Fair trade“ už někde slyšeli, je 21,19 % žen a 29,55 % mužů. S programem „Fair trade“ se dotazovaní setkali nejčastěji ve škole, a to 50 % mužů a 44 % žen. Respondenti z krajských měst se s pojmem „Fair trade“ setkali také v tisku a na internetu. Dle mého úsudku je právě zviditelnění informací o „Fair trade“ pomocí internetu velmi dobrým řešením, jak zvýšit poptávku po „Fair trade“ produktech. Program „Fair trade“ je v České republice teprve v počátcích, ale úspěšně se rozrůstá na poli fair-tradových komunit. Existují už tzv. „Fairtradová města“, nebo dokonce „Fairtradové školy“. Mezi „Fairtradová“ města se prozatím v ČR řadí Vsetín a Litoměřice. Kampaň „Fairtradové školy“ je právě součástí projektu „Fairtradových měst“, a jejím cílem je osvěta v oblasti „fair trade“, odpovědné spotřeby a globálních souvislostí výroby. Tato kampaň žákům daných škol umožňuje přiblížit témata z výuky v praxi a reálně přispět ke zlepšování kvality života lidí v rozvojových zemích, včetně jejich přístupu ke vzdělání. „Fairtradové školy“ jsou zřízeny v České republice od listopadu 2011 zatím dvě, a to Masarykova základní škola Litoměřice a Střední a Jazyková škola s právem státní zkoušky Volyně (Bílý, 2012). Nejčastější odpověď respondentů, na otázku, zda nakupují výrobky „Fair trade“, byla ne anebo že si takového počínání nejsou vědomi. Pouze 1,15 % mužů a 1,68 % žen výrobky „Fair trade“ nakupují pravidelně a 9,20 % mužů a 16,81 % žen produkty „Fair trade“ nakupují občas. Pokud respondenti vědomě fair-tradové výrobky nakupují, pak tak činí z větší části v drogeriích nebo obchodních centrech. Lidé nad 25 let ale také „Fair trade“ výrobky 39

nakupují pomocí internetového obchodu. Z řad dotazovaných se však nenašel nikdo, kdo by chodil pro „Fair trade“ produkty do prodejen se zdravou výživou a bio produkty. Do prodejen, zaměřených výhradně na „Fair trade“ výrobky, chodí převážně muži, a to 19,05 %, žen 15,38 %. Předpokládám, že by mohlo být praktické, kdyby „Fair trade“ prodejny byly umisťovány do větších obchodních center, kde je dobrá dostupnost a projde jimi velké množství lidí, kteří si informaci o „Fair trade“ výrobcích pak mohou předat mezi sebou. Nejvíce příznivců „Fair trade“ produktů z dotazovaných je ve věku 25 let. Nejčastěji nakupují „Fair trade“ čokoládu a kakaové výrobky. Respondenti, kteří jsou ve věku 21-25 let pak také velmi často nakupují výrobky řemeslné. Pouze 2,22 % mužů a 0,38 % žen nakupují „Fair trade“ kávu. Je možné, že pokud by se zvýšilo množství mleté „Fair trade“ kávy nad zrnkovou, byla by poptávka příznivější. Průměrně 12,20 % žen nakupuje „Fair trade“ výrobky proto, že tím chtějí přispět výrobcům z rozvojových zemí. Lidé převážně z krajských měst nakupují „Fair trade“ výrobky z důvodu kvality a zdraví. Co se týče informovanosti, tak jen 15 % respondentů ve věku 21-25 let si myslí, že informovanost o „Fair trade“ obchodování v České republice je dostačující, ale doporučují více reklam. Pouze 2,30 % mužů a 0,85 % žen se domnívá, že informovanost je naprosto dostačující a že není třeba dalšího zviditelňování. Z celkového počtu dotazovaných však 91 % zastává názor, že informovanost o „Fair trade“ v České republice je naprosto nedostačující a měla by být navržena další informační opatření.

40

7 ZÁVĚR Dnešní svět, období jednadvacátého století, se vyznačuje především neustálými ekonomickými změnami. Existují viditelné rozdíly mezi ekonomicky vyspělými zeměmi, a zeměmi ekonomicky zaostalými. Spojení slov „Fair trade“ je často používáno pro označení mezinárodního obchodu, který aplikuje zásady liberalismu v ekonomice. Účastníci takového obchodu mají mít obchodní podmínky stanoveny tak, aby ani jedna ze stran nebyla jakýmkoliv způsobem zvýhodňována či znevýhodňována. Pojem „Fair trade“ je často špatně chápán a tato bakalářská práce se mimo jiné věnuje přesnému vysvětlení správného významu „Fair trade“. Namísto rovných šancí a podmínek se obchodování „Fair trade“ zaměřuje hlavně na zvýhodňování skupin producentů z rozvojových zemí.

Dotazníkovému průzkumu se účastnilo 207 respondentů. Významnou část respondentů tvořili studenti Mendelovi univerzity v Brně a značnou část pracující ve věku 21 – 25 let. Z celkového počtu respondentů tvořily ženy 57,49 % a muži 42,51%. I přesto, že existují úspěšně vznikající fair-tradové kampaně a programy pro „Fair trade“ osvětu, účastní se jich pouze aktivně zapojení lidé. Jak ukázal dotazníkový průzkum, informovanost o „Fair trade“ v povědomí běžné veřejnosti je velmi nízká. S programem „Fair trade“ se setkalo 31,36 % žen a 19,32 % mužů. Respondentů, kteří pojem „Fair trade“ už někde slyšeli, bylo 21,19 % ženského pohlaví a 29,55 % mužského pohlaví. Pouze 9 % z celkového počtu respondentů si myslí, že informovanost je v České republice dostačující.

Respondenti konzumují kávu převážně doma v počtu 38,46 % žen a 30,40 % mužů. Velké množství konzumentů pije kávu v kavárnách, a to 17,58 % žen a 15,20 % mužů. V zaměstnání si dotazovaní kávu dopřejí nejméně, a to celkem 7,14 % žen a 7,20 % mužů. Co se týče ceny za jeden šálek kávy, nejvíce respondentů si získala možnost „do 28 Kč“. Tuto možnost využilo 40,20 % žen a 55,88 % mužů. Možnost „29 – 35 Kč“ si vybralo 45,10 % žen, avšak jen 26,47 % mužů. Částka „36 Kč – a více“ uspokojila pouze 14,71 % žen a 17,65 % mužů. Dotazovaní kávu nejčastěji vybírají podle značky v počtu 59,81 % žen a 59,21 % mužů. Velké procento dotazovaných kávu při nákupu 41

vybírá podle ceny, a to 21,50 % žen a 26,32 % mužů. Podle země původu kávu vybírá pouze 11,21 % žen a 13,16 % mužů.

Výsledky průzkumu, provedeného technikou dotazníkového šetření, ukazují aktuální situaci a stav programu „Fair trade“ v ČR v okruhu běžné veřejnosti. Průzkum byl prováděn v období jednoho roku, tudíž je jím zobrazen pouze nárazový stav o informovanosti „Fair trade“ programu. Pokud bychom v průzkumu pokračovali i nadále, v průběhu několika let by se mohla informovanost změnit, převážně v oblastech ČR, kde by bylo použito případných opatření ke zvýšení informovanosti o „Fair trade“ programu a jeho produktech.

Velkou budoucnost pro „Fair trade“ produkty vidím v jejich prezentaci a nabídce maloobchodních řetězců potravin. V České republice k nim již například patří DM Drogerie, Globus, Makro nebo Tesco. Takové řetězce mají pevný přísun finančních prostředků a mohou si tak dovolit prezentovat „Fair trade“ výrobky pomocí reklam a nabídkových letáků. Takovou podporu by si malé fair-tradové obchody samy dovolit nikdy nemohly, neboť jsou založeny na dobrovolnickém principu. Velká část spolupráce prodejen se svými dodavateli a zaměstnanci je provozovaná dobrovolníky. Vhodnou propagační formou „Fair trade“ produktů by však mohla být i internetová reklama. Tím mám na mysli informovanost pomocí banerů a reklam na úvodních stranách internetových domén a sociálních sítí. Všeobecná informovanost o „Fair trade“ obchodování by vedla ke zvýšení poptávky zákazníků po „Fair trade“ výrobcích a tím pádem i k následnému zvýšení nabídky ze strany prodejců. Takovému chování trhu by se pak museli přizpůsobit i výrobci „Fair trade“ produktů a zvyšovat tak výrobní produktivitu. Začalo by pracovat více lidí z rozvojových zemí, jejich finanční situace by se zlepšovala, mohli by si dovolit vzdělání pro své děti, mohli by žít plnohodnotný život a my bychom svým vstřícným jednáním přispívali k jejich udržitelnému rozvoji.

42

8 POUŽITÁ LITERATURA Asociace pro FT, 2011: O Fair Trade, Fair trade organizace. Asociace pro Fair Trade. Databáze online (cit. 2011 -12-26). Dostupné na: http//www.fairtrade-asociace.cz/

Asociace pro FT, 2012: Fair trade v České republice. Asociace pro Fair Trade. Databáze online (cit. 2012-01-26). Dostupné na: http//www.fairtrade-asociace.cz/

Bionebio, 2010: Naše produkty, Fair trade kakao. Databáze online (cit. 2011-12-20). Dostupné na: http//www.bionebio.cz

Bílý T., 2012: Česká republika má první Fairtradové školy. Databáze online (cit. 2012-03-29). Dostupné na: http//www.fairtrade.cz/

Bucolo E., 1999: Le commerce équitable. Paris, Impatiences démocratiques. Databáze online (cit. 2011-12-27). Dostupné na: http//www.karlpolanyi.org

ČSOP, 2012: Pár slov o čaji. Český svaz ochránců přírody Libosváry. Databáze online (cit. 2012-01-12). Dostupné na: http//www.jacikramek.cz

Čerstvá káva, 2009: Historie a současnost pití kávy v Čechách. Databáze online (cit. 2012-03-28). Dostupné na: http://www.cerstvakava.cz

EA Praha, 2012: O nás. Ekumenická akademie Praha – obecně prospěšná společnost. Databáze online (cit. 2012-01-28). Dostupné na: http//www.ekumakad.cz/cz/o-nas

EFTA, 2009: European fair trade association. Databáze online (cit. 2011-12-23). Dostupné na: http//www.eftafairtrade.org

Excellent, 2012: O nás. Excellent, s.r.o. – specialista na férový obchod. Databáze online (cit. 2012-01-28). Dostupné na: http//www.explzen.cz

43

Fairtrade Foundation, 2011: The Fairtrade Foundation. Databáze online (cit. 2011-1223). Dostupné na: http// http://www.fairtrade.org.uk

FLO, 2011: Histroy of Fairtrade, About fairtrade. Databáze online (cit. 2011-12-21). Dostupné na: http//www.fairtrade.net

FLO Int, 2005: Fair Trade Labelling Organizations International. Databáze online (cit. 2011-12-21). Dostupné na: http//www.vinculanco.org

FT Centrum, 2012: O nás. Fair Trade Centrum, s.r.o. – specialista na spravedlivý obchod. Databáze online (cit. 2012-01-28). Dostupné na: http//www.fairtradecentrum.cz

Chmelař P., 2010: Stručná a přehledná historie fair trade. Databáze online (cit. 201112-21). Dostupné na: http//www.fairtrade.cz

ICO, 2011: About us, History. International coffee organization. Databáze online (cit. 2011-12-28). Dostupné na: http//www.ico.org

Jaffe D., 2007: Brewing justice, Fair trade coffee, sustainability, and survival. University of California Press. 351 s., ISNB 978-0-520-24958-5. Dostupné na: http://issuu.com/irothko/docs/jaffe.brewingjustice

Jeden Svět, 2012: O nás. Jeden Svět, o.p.s. – obecně prospěšná společnost. Databáze online (cit. 2012-01-28). Dostupné na: http//www.jedensvet.org

Kaplan M., Králová D. et al., 2007: Základy rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Novinář, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc. Člověk v tísni, Praha. 214 s. ISBN 978-80-86961-31-6

Korobková P., 2011: Systémy pěstování rostlin v rámci programu „fair trade“ a jejich význam v ČR, Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, 40 s.

44

Kuldová L., 2011: Perspektivy Fair Trade výrobků očima českých spotřebitelů. Databáze

online

(cit.

2012-03-17).

Dostupné

na:

http//www.spolecenskaodpovednostfirem.cz

Mamacoffee, 2011: O kávě. Mamacoffee s. r. o. Databáze online (cit. 2011-12-27). Dostupné na: http//www.mamacoffee.cz/blog/1-o-kave/

Mohan S., 2010: Fair Trade Without the Froth, A Dispassionate Economic Analysis of „Fair Trade“, What is Fair trade. IEA – The Institute of Economic Affairs 2010, London, 135 s., ISBN 978-0-255-36645-8

NaZemi, 2011: O fair trade, Historie fair trade, Hlavní principy fair trade, Současnost a budoucnost, Výrobky. NaZemi – společnost pro fair trade. Databáze online (cit. 201112-20). Dostupné na: http//www.fairtrade.cz

NaZemi, 2012: O nás, Spolupracujeme. NaZemi – společnost pro fair trade. Databáze online (cit. 2012-01-28). Dostupné na: http//www.fairtrade.cz

Nowak B., Schulzová B., 1998: Tropické plody. Euromedia Group 2002, Praha. 240 s. ISBN 80-242-0785-0

Oekotex, 2011: Oeko-Tex® Institute, Textilökologie. Databáze online (cit. 2012-01-29). Dostupné na: http//www.oekotex.com/OekoTex100_PUBLIC

Raynolds L. T., Murray D. et al., 2007: Fair Trade. FAIR TRADE - The challenges of transforming globalization. Abingdon, Oxon. 240 s. ISBN 978-0-415-77203-7

Rohwer J., 2000: Tropické rostliny. Euromedia Group 2002, Praha. 288 s. ISBN 80-242-0774-5

Svět kávy, 2011: Sklizeň a zpracování. Databáze online (cit. 2011-12-27). Dostupné na: http//www.svetkavy.cz

45

Svět kávy, 2012: Příprava kávy. Receptury. Databáze online (cit. 2012-03-28). Dostupné na: http://www.svetkavy.cz

Špačková Š., 2002: Hořký obchod s kávou. Zpráva britské Fairtrade Foundation. Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. 34 s.

Štěrba L., 2004: Historie, současnost a perspektivy Fair Trade v Evropě a jeho možnosti v České republice. Diplomová práce, MU Brno, 100 s.

Tchibo, 2012: Produkty. Náš sortiment. Vista. Databáze online (cit. 2012-03-27). Dostupné na: http://www.tchibo-coffeeservice.cz

Union Label, 2010: The Union Label Databáze online (cit. 2012-01-29). Dostupné na: http//www.unionlabel.org

Valíček a kol., 2002: Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia, Praha. 486 s., ISBN 80-200-0939-6

Veronica, 2012: Fair trade – spravedlivý obchod. Veronica. Databáze online (cit. 201201-27). Dostupné na: http//www.veronica.cz

Želetava, 2012: Pro lepší život. Databáze online (cit. 2012-03-17). Dostupné na: http//www.zeletava.cz

46

9 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ tabulka č. 1 – odpovědi na otázku 1. „Vaše pohlaví“ tabulka č. 2 – odpovědi na otázku 3. „Kde bydlíte“ tabulka č. 3 – odpovědi na otázku 4. „Vaše povolání“ tabulka č. 4 – odpovědi na otázku 5. „Pijete kávu“ tabulka č. 5 – odpovědi na otázku 6. „Kde kávu běžně pijete?“ tabulka č. 6 – odpovědi na otázku 7. „Kolik jste ochotni za šálek kávy utratit?“ tabulka č. 7 – odpovědi na otázku 8. „Podle čeho kávu při nákupu vybíráte?“ tabulka č. 8 – odpovědi na otázku 9. „Zajímá Vás situace v zemích třetího světa?“ tabulka č. 9 – odpovědi na otázku 10. „Přispíváte na situaci v zemích třetího světa?“ tabulka č. 10 – odpovědi na otázku 11. „Setkali jste se s programem "Fair trade"?“ tabulka č. 11 – odpovědi na otázku 12. „Kde jste se setkali s pojmem "Fair trade"?“ tabulka č. 12 – odpovědi na otázku 13. „Kupujete někdy "Fair trade" produkty?“ tabulka č. 13 – odpovědi na otázku 14. „Kde kupujete výrobky "Fair trade"?“ tabulka č. 14 – odpovědi na otázku 15. „Jaký výrobek "Fair trade" kupujete nejčastěji?“ tabulka č. 15 – odpovědi na otázku 16. „Proč kupujete produkty "Fair trade"?“ tabulka č. 16 – odpovědi na otázku 17. „Myslíte si, že je informovanost o "FT" v ČR dostačující?“

47

PŘÍLOHY

48

Možnosti uplatnění a význam programu Fair trade v ČR

Recommend Documents