Fair trade ve světě a v České republice

Fair trade ve světě a v České republice

Bakalářská práce

Marie Kučerová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. ing. Datum odevzdání bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Fair trade in the World and in the Czech Republic

Marie Kučerová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: doc. ing. Date of Submission: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Fair trade ve světě a v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.................................................... jméno a příjmení autora

V Praze dne 23.4.2015

Poděkování: Ráda bych poděkovala doc. Ing. Marii Dohnalové, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytla v průběhu zpracování této bakalářské práce. Toto poděkování také patří mé rodině a paní ředitelce Haně Chorváthové ze společnosti Fairtrade Česko a Slovensko, která mi odpověděla na otázky ohledně tohoto hnutí. Marie Kučerová

Abstrakt

KUČEROVÁ, M. Fair trade ve světě a v České republice. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. 58 stran

Tématem této bakalářské práce je „Fair trade ve světě a v České republice“. Jedná se o mezinárodní hnutí, které je předmětem mnoha diskuzí, avšak poměrně vysoké procento obyvatel z vyspělých států o něm stále neví. Také z toho důvodu je tato práce pojata poměrně široce a podává jak základní informace o tomto hnutí, tak i návrhy k podpoře propagace a celkovému zvýšení povědomí o Fair trade v České republice. První část bakalářské práce je zaměřena především na základní informace o tomto hnutí, specifikuje hlavní myšlenky, normy a principy. Jsou zde zmíněny významné zahraniční organizace, subjekty podílející se na obchodu a také výhody a nevýhody pro všechny zúčastněné. Druhá část je věnována hlavním tématům této bakalářské práce. Nejprve jsou popsány největší české organizace, nabídka a poptávka po fairtradových produktech v posledních letech následovaná anketou a rozborem českých prodejen s tímto druhem zboží ve Středočeském kraji. Největší pozornost je zaměřena na analýzu webových stránek některých prodejen a na následné výsledky se zjištěnými pozitivy a naopak negativy. Poslední část je věnována nedostatkům, které byly objeveny díky provedené analýze. Na základě těchto nedostatků jsou navržena řešení, která mají efektivně zlepšit provedení webových stránek a také celkovou prezentaci na internetu. Hnutí Fair trade je především v České republice stále nové a pro mnohé neznámé. Tato bakalářská práce byla vytvořena za účelem objasnění podstaty a také podpoření tohoto hnutí v České republice.

Klíčová slova: Fair trade, hnutí, obchod, spolupráce, prodejny, webové stránky, propagace

Abstract The topic of this Bachelor’s Dissertation is „Fair trade in the World and in the Czech Republic“. It is international movement which is subject to a lot of discussion, but relatively high percent of residents from advanced countries still don’t know about it. This is the reason why Dissertation is concieved relatively widely and gives basic information about movement and also some concepts for supporting promotion and general increase of consciousness about Fair trade in the Czech Republic. The first part of Bachelor’s Dissertation is focussed mainly on basic information about this movement, particularise main ideas, norms and principles. There are mentioned considerable foreign organization, participants in this kind of trade and also advantages and disadvantages for everyone who is involved. The second part is devoted to the main topics of this Bachelor’s Dissertation. Firstly there are described the biggest czech organization, supply and demand for Fair trade products in last years followed by questionnaire and analyse of czech shops with this kind of goods in Central Bohemian Region. The biggest attention is focussed on website analysis of some shops and on positive or negative results. The last part is devoted to inadequacies which were discovered thanks to done analysis. Based on these inadequacies are devised resolution which are supposed to effectively improve websites and also general presentation on the Internet. Fair trade movement is especially in the Czech Republic still new and for many unfamiliar. This Bachelor’s Dissertation was created in order to clarify principle and support this movement in the Czech Republic. Key words: Fair trade, movement, trade, cooperation, shops, websites, promotion

Obsah Úvod ................................................................................................1 Teoretická část .........................................................................3

1. 1.1.

Pojem Fair trade .............................................................................................................3

1.2.

Hlavní myšlenky, normy ..................................................................................................4

1.2.1.

Spravedlivá cena .....................................................................................................4

1.2.2.

Rozvoj komunit .......................................................................................................4

1.2.3.

Ochrana přírody ......................................................................................................4

1.2.4.

Dlouhodobé obchodní vztahy ..................................................................................4

1.2.5.

Důstojné pracovní podmínky ...................................................................................5

1.2.6.

Rovnoprávnost........................................................................................................5

1.2.7.

Demokracie.............................................................................................................5

1.2.8.

Zákaz dětské práce ..................................................................................................5

1.3.

Principy a normy fairtradové spolupráce.........................................................................5

1.4.

Vývoj Fair trade v České republice ..................................................................................7

1.5.

Organizace v zahraničí ....................................................................................................8

1.5.1.

Ten Thousand Villages.............................................................................................8

1.5.2.

SERRV .....................................................................................................................9

1.5.3.

Oxfam ................................................................................................................... 10

1.5.4.

Fairtrade International .......................................................................................... 10

1.5.5.

Flocert .................................................................................................................. 11

1.5.6.

World Fair Trade Organization .............................................................................. 11

1.6.

Subjekty podílející se na obchodu ................................................................................. 12

1.7.

Výhody a nevýhody pro spotřebitele a zemědělce/řemeslníky ...................................... 13

Analytická část .......................................................................17

2. 2.1.

Organizace v České republice ........................................................................................ 17

2.1.1.

Asociace pro Fair trade ......................................................................................... 17

2.1.2.

Ekumenická akademie Praha................................................................................. 17

2.1.3.

Jeden svět, o.p.s.................................................................................................... 18

2.1.4.

Společnost pro Fair trade/ Na Zemi ....................................................................... 18

2.1.5.

Fairtrade Česko a Slovensko .................................................................................. 19

2.2.

Nabídka a poptávka v České republice .......................................................................... 19

2.3.

České obchody nabízející Fair trade výrobky ................................................................. 21

2.3.1.

Mamacoffee ......................................................................................................... 22

2.3.2.

NILA Living ............................................................................................................ 22

2.3.3.

ONA Fair ............................................................................................................... 23

2.3.4.

Biosvět Zbraslav .................................................................................................... 23

2.3.5.

Fair&Bio ................................................................................................................ 24

2.3.6.

Bio Point ............................................................................................................... 24

2.3.7.

Fairtrade Market ................................................................................................... 25

2.4.

Marketingový mix ......................................................................................................... 25

2.5.

Komunikační mix .......................................................................................................... 26

2.6.

Analýza propagace webových stránek........................................................................... 28

2.6.1.

Mamacoffee (www.mamacoffee.cz) ..................................................................... 30

2.6.2.

NILA Living (www.nila.cz) ...................................................................................... 32

2.6.3.

Suvi/Ecomamma (www. suvionline.cz) .................................................................. 33

2.6.4.

Miko Káva Fair trade (www.mikofair.cz) ................................................................ 34

2.6.5.

Biosvět Zbraslav (www.biosvetzbraslav.cz) ............................................................ 36

2.6.6.

Bio Point (www.bio-point.cz) ................................................................................ 36

2.6.7.

Bylinka 28 (www.bylinka28.cz) .............................................................................. 37

2.6.8.

Obchod pro radost (www.darkyrucnivyroby.cz) .................................................... 38

2.7.

Zjištění nedostatků ....................................................................................................... 39

Návrhová část.........................................................................41

3. 3.1.

Navrhovaná řešení........................................................................................................ 41

3.1.1.

Informovanost na webových stránkách ................................................................. 41

3.1.2.

Založení e-shopu na webových stránkách.............................................................. 41

3.1.3.

Účast na workshopech .......................................................................................... 42

3.1.4.

Komunikace s návštěvníky/zákazníky .................................................................... 42

3.1.5.

Využití internetové reklamy .................................................................................. 42

3.1.6.

Využití nástrojů marketingového mixu .................................................................. 43

3.2.

Přizpůsobení se českým zákazníkům ............................................................................. 44

Závěr ..............................................................................................45 Literatura ........................................................................................46 Příloha č. 1 - Anketa.......................................................................52 Příloha č. 2 - Dotazník vyplněný paní ředitelkou ze společnosti Fairtrade Česko a Slovensko ..........................................................57

Úvod Fair trade je pojem, který byl během posledních let skloňován ve všech pádech a stal se předmětem mnoha diskusí. Co je to Fair trade? Komu tím pomůžu a co z toho budu mít já jako spotřebitel? Na tyto a na mnoho dalších otázek se denně ptá čím dál větší procento lidí a vzhledem k popularitě tohoto hnutí a také rostoucímu množství informací nacházíme odpovědi. Díky jasně definovaným normám a hodnotám se do Fair trade obchodu zapojuje stále větší množství států a Fair trade se stal doslova fenoménem dnešních dnů. Popularita produktů s označením Fair trade v České republice, ale stále pokulhává a pro drtivou většinu obyvatel je to velká neznámá. Také z tohoto důvodu bylo zvoleno právě toto téma. Ačkoliv se u nás nachází přes 100 prodejen nabízejících Fair trade produkty, mnoho lidí o nich nikdy neslyšelo, neví o pravém smyslu Fair trade a raději využívá nabídku ověřených prodejen. Množství lidí také kupuje Fair trade produkty, aniž by věděli, že mají označení Fair trade. V této práci bude objasněno, co to Fair trade je, jaké má hodnoty a hlavní myšlenky, na jakém principu funguje spolupráce mezi zemědělci ze zemí 3. světa a fairtradovými

společnostmi,

nejvýznamnější

organizace

v zahraničí

(Fairtrade

International, Flocert, Oxfam a jiné) i v České republice (Fairtrade Česko a Slovensko, Na Zemi, Asociace pro Fair trade a jiné) a především bude pozornost zaměřena na propagaci jednotlivých prodejen ve Středočeském kraji, a to konkrétně na propagaci prostřednictvím internetových stránek. Internet je poslední dobou díky své dostupnosti a popularitě jedním z nejvíce využívaných zdrojů k poskytnutí nejrůznějších informací. Prodejny by tedy měly využít potenciálu, který se zde nachází a využít své webové stránky k propagaci své firmy a svých výrobků. Cílů, které byly zvoleny, je hned několik. První část je věnována především objasnění pojmu Fair trade a také jeho principům, normám, výhodám a nevýhodám pro zúčastněné. Důležitou součástí je také zmínka o zahraničních organizacích, díky kterým může být tento druh obchodu realizován. Tato část má jako cíl ujasnit základní myšlenky hnutí Fair trade. Druhá část je zaměřena na fairtradový obchod, který je uskutečňován na území České republiky a na jeho propagaci. Vedle podání přehledu o českých organizacích, je zde rozbor několika obchodů nabízejících fairtradové výrobky ve Středočeském kraji, který byl proveden na základě osobní návštěvy nebo návštěvy 1

webových stránek. Hlavním jádrem této části je analýza webových stránek prodejen. Konkrétní stránky byly vybrány především dle druhu sortimentu a jejich popularitě na webových stránkách, sociálních sítích či celkové prezentaci na internetu. Dalším cílem bylo také vytvoření kontrastu, který má za úkol zvýraznit dobře provedené stránky a naopak nalézt ty stránky, jimž by prospělo věnování větší pozornosti. Veškerá hodnocení a zjištěné nedostatky jsou posuzovány na základě odborné literatury. Součástí je také anketa týkající se této problematiky, jež bylo ochotno vyplnit přes 200 respondentů. Cílem této části je provést analýzu webových stránek, na základě které jsou zjištěny nedostatky a navržena řešení. V neposlední řadě jsou v této části zodpovězeny otázky paní ředitelkou Chorváthovou ze společnosti Fairtrade Česko a Slovensko, které se týkají propagace prostřednictvím webových stránek a celkově na internetu. Třetí část je zaměřena na zjištěné nedostatky a také na jejich nápravu díky různým prostředkům. Cílem této části je zlepšení prezentace prodejen s fairtradovými produkty na svých webových stránkách i internetu a zvýšit tak podporu Fair trade v České republice.

2

1.

Teoretická část

1.1. Pojem Fair trade Fair trade je pojem všeobecně známý. Každý o něm alespoň jednou slyšel a zhruba tuší, o co se jedná. V odborné literatuře i na oficiálních českých, britských či amerických stránkách najdeme mnoho definic, které sice jinak znějí, ale ve své podstatě vyjadřují vždy to samé. Fair trade (česky spravedlivý obchod) je celosvětové hnutí, které se snaží vytvářet férové podmínky při obchodování se zemědělci a řemeslníky ze zemí 3. světa. Jedná se o obchodování mezi vyspělými státy, jejichž počet se zvyšuje díky stálé intenzivnější globalizaci, a mezi chudými, málo vyspělými státy, kterým se souhrnně říká země 3. světa.1 Momentálně tuto spolupráci využívá 2,5 milionu zemědělců a řemeslníků z více než 100 států celého světa.2 Produkty, se kterými se obchoduje, jsou nejrůznějšího druhu a dalo by se říct, že bychom je všechny mohli zařadit mezi výrobky každodenního užívání. Patří mezi ně káva, čaj, kakao, banány i další ovoce, čerstvé šťávy, cukr, med, rýže, zmrzlina, koření i bylinky nebo víno. Kromě potravin také nabídka obsahuje bavlnu, zlato, sklo, nábytek, míče sloužící ke sportovnímu vyžití, šperky, textil, hudební nástroje, hračky i různé doplňky do domácnosti. Hlavní myšlenkou bylo už od počátku zlepšit pracovní i životní podmínky nejen výrobcům, ale i jejich rodinám a získat za svou práci spravedlivou odměnu. Vznik Fair trade neměl nikdy v úmyslu zvýhodnit se a profitovat pouze pro své potřeby, na prvním místě vždy a dodnes zůstává především blaho a férový obchod se zemědělci a řemeslníky. Tito producenti jsou často nuceni využívat spolupráci s místními obchodníky, kteří je doslova vykořisťují a vykupují jejich zboží za směšné částky. Spolupráce s Fair trade organizacemi dává řemeslníkům a zemědělcům jistotu, že za svou práci budou spravedlivě ohodnoceni. Kromě finančního ohodnocení také v místní lokalitě vznikají odbory, které bojují za zlepšení životního prostředí a mají za úkol získávat finanční prostředky k opevnění obydlí, budování škol a obchodů, nemocnic, zlepšení místní infrastruktury nebo středisek k volnočasovým aktivitám jako jsou hřiště pro děti. Při vzniku a rozšiřování hnutí Fair trade se určily hlavní cíle a pravidla, která se během mnoha let formovala a zdokonalovala. Dnes jsou tato pravidla pevně daná a po zjištění, jak znějí a co všechno obsahují, si každý člověk musí uvědomit, že Fair trade je velice užitečné a především potřebné hnutí, které stojí za to podporovat. 1

MEZŘICKÝ, V. Perspektivy globalizace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 226 s. ISBN 978-80-7367-846-3, str. 12 2 Fakta a čísla. Fair trade. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.cz/

3

1.2. Hlavní myšlenky, normy V počátcích tohoto hnutí byla pozornost zaměřena především na rozšíření prodeje a celkového povědomí o lidech, kteří do své činnosti vkládají veškerou píli a úsilí, a přesto nemají šanci být spravedlivě ohodnocení, ačkoliv se jedná o obchodníky jaké každé jiné a měli by být v rovnocenném postavení. 3 V dnešní době můžeme hlavní myšlenky a priority rozlišit dle několika hledisek, která zcela jasně definují účel hnutí Fair trade. Jasně a přehledně je můžeme objevit také na oficiální české internetové stránce fairtrade.cz zabývající se především o informování a propagaci Fair trade v České republice, která tyto priority rozděluje do 8 kategorií: 4 1.2.1. Spravedlivá cena První bod jasně podtrhuje hlavní myšlenku Fair trade a to je spravedlivá cena, kterou si zaslouží každý zemědělec či řemeslník. Za vynaložené úsilí, mnoho hodin tvrdé práce a materiály spojené s výrobou je odměnou odpovídající finanční ohodnocení. 1.2.2. Rozvoj komunit V místech, kde vzniká fairtradová spolupráce, se vytváří odbory, které mají za úkol podporu životního prostředí a sociálního rozvoje. Tyto odbory dostávají tzv. sociální příplatek, který přispívá k financování škol, zdravotnických zařízení, místní infrastruktury nebo k prostředkům sloužícím ke zlepšení výroby. 1.2.3. Ochrana přírody Spolupráce s Fair trade organizacemi má ve svých hlavních cílech zahrnuto ochranu životního prostředí. Zemědělci v převážné většině nevyužívají žádné chemické postřiky ani jiné přípravky k podpoře pěstování, a proto také většinu Fair trade produktů můžeme nazývat bio. Některé přípravky tohoto druhu jsou sice povoleny (ochrana před škůdci nebo nemocemi), v žádném případě ale nesmí ohrožovat či ničit okolní prostředí. 1.2.4. Dlouhodobé obchodní vztahy Život zemědělců a řemeslníků často záleží na místních obchodnících a jejich cenách, které jsou téměř neustále proměnlivé a především velmi nízké. Díky hnutí Fair trade má producent trvalou pracovní spolupráci, má jasno jaké bude jeho finanční ohodnocení a především, kdy za svou práci dostane zaplaceno. 3 4

ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994, 292 s. ISBN 80-7113-111-3. str. 16 Základní principy. Fair trade. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.cz/

4

1.2.5. Důstojné pracovní podmínky Běžné pracovní podmínky pro zemědělce nebo řemeslníky v továrnách bývají neúnosné a hraničí s porušováním lidských práv. Spolupráce s fairtradovou organizací zaručuje vhodné pracovní podmínky a pracovní dobu pro danou činnost a celkově příjemné pracovní prostředí. 1.2.6. Rovnoprávnost Tento bod zaručuje stejné možnosti pro všechny nehledě na pohlaví. Ženy bývají v mnoha státech stále diskriminovány a nemají téměř žádná práva, ať už na své názory či na pracovní příležitosti, což je v tomto hnutí naprosto vyloučeno. V potaz také nejsou brány národnostní rozdíly. 1.2.7. Demokracie Každý, kdo se rozhodne pro spolupráci s Fair trade, má zaručeno, že se bude moci aktivně podílet na vzájemné spolupráci, důležitých rozhodnutí a budoucích projektech. Hnutí Fair trade bere demokratické rozhodování za jeden z nejdůležitějších kritérií; každý má právo vyjádřit svůj svobodný názor na danou věc. 1.2.8. Zákaz dětské práce Poslední bod, který by se dal z určitého hlediska nazvat jako nejdůležitější a to je zákaz dětské práce. Každé dítě by mělo mít právo na vzdělání, které hraje důležitou a neměnnou roli každého člověka a často rozhoduje o budoucím vývoji v životě. Podmínky Fair trade jasně a razantně zakazují dětskou práci a to bez jakéhokoliv kompromisu.

1.3. Principy a normy fairtradové spolupráce Spolupráce mezi organizací a výrobcem má daná pravidla a určité normy, které musí dodržovat obě strany. Vše začne tím, že organizace vyhledá takové státy, kde by mohla provést fairtradovou spolupráci. 5 Při tomto procesu se bere ohled na mnoho faktorů, jako jsou příjmy, bohatství země, další ekonomické a sociální indikátory a také zda budou producenti jednotlivých zemí schopni dlouhodobě spolupracovat. Po dohodnutí se s producenty následuje spolupráce na určitých strategiích lišících se dle daného výrobku, seznamuje se s fairtradovými standardy, které je nutno dodržovat a postupuje se dle 5

Oficiální certifikace Fairtrade geographical Scope Policy of Producer Certification. organizace Fairtrade International, 2015. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 1. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/standards/documents/2015-0119_Geographical_Scope_Policy_EN.pdf

5

operačních postupů, vytvoří se určitý projekt, který je následujících 5 let pravidelně kontrolován, jestli jsou standardy dodržovány dle dohody. Kontrolu provádí jiná organizace než Fairtrade International a to konkrétně společnosti Flocert z důvodu nezávislosti rozhodování. 6 Součástí spolupráce je také stanovení minimální ceny, kterou bude producent za své výrobky dostávat. Minimální cena je stanovena dle oficiální tabulky vydané společností Fairtrade International. Tato tabulka znázorňuje jednotlivé produkty s označením Fair trade, množství produktů, charakteristické znaky, z čeho je produkt vyroben, země původu, měnu, datum platnosti, minimální cenu a také tzv. Premium Price, která je vyhrazena k investicím do zlepšení výroby, živobytí a podobně. Producenti jsou tedy pouze povinni dodržovat určené standardy, které jsou plánovány a navrhovány mnoha subjekty jako jsou zájmové strany (investoři), odborné komise nebo ředitel společnosti. Po konzultacích a úspěšném schválení konečně vznikají dané standardy. Standardy se liší pro tři skupiny výrobců. První skupina obsahuje malé výrobní organizace, druhá organizace se zaměstnanci a třetí skupina zahrnuje pouze dočasnou spolupráci.7 Velmi důležitý dokument, se kterým musí být výrobce seznámen, je tzv. Fairtrade Prohibited Material List, tedy dokument zakázaných a povolených látek během produkce. Tento dokument, vydán společností Fairtrade International, obsahuje dva seznamy a to tzv. Red list, který obsahuje veškeré zakázané látky, které výrobci nesmí použít během pěstování, sklizně, zpracování, uskladnění ani během převážení. Druhý seznam je nazván Amber list a nalezneme zde látky, které nejsou zakázané a výrobce je tedy může použít během výroby i ostatních procesů. Při každém využití ale musí danou látku i množství okamžitě nahlásit a také musí být připraven, že některé látky mohou být zakázány ze dne na den, bude je tedy muset přestat používat a může to mít negativní vliv na úrodu. Oba seznamy obsahují veškeré látky, 7 skupin mezinárodního seznamu regulací, odkud vzala společnost Fairtrade International tyto látky a v neposlední řadě také specifické regulace (např. kdy a za jakých podmínek se dané látky mohou využívat). Po seznámení se všemi potřebnými a důležitými dokumenty, dohodnutí se na standardech a strategiích se může uskutečnit spolupráce. Dnešním dnem tuto spolupráci využívá 6 států Severní Afriky, 7 států Středního východu, 25 států Západní Afriky, 11 států Východní Afriky, 14 států Jižní Afriky, 3 státy Západní Asie, 5 států Střední Asie, 3

6

Často kladené otázky. Kdo zajišťuje kontrolu v systému certifikace Fairtrade. Fair trade. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.cz/ 7 Our standards. Standards. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.net/ourstandards.html/

6

státy Východní Asie, 9 států Jižní Asie, 9 států Jihovýchodní Asie, 17 států z oblasti Pacifiku, 8 států Střední Ameriky a Mexika, 11 států z oblasti Karibiku a 12 států Jižní Ameriky.8

1.4. Vývoj Fair trade v České republice Spravedlivý obchod Fair trade se do České republiky dostává roku 2003.9 Ačkoliv o tomto druhu obchodu vědělo už mnoho lidí, bylo naprosto nemožné pořídit si nějaký produkt v našich obchodech. Pokud měl někdo opravdu zájem a chuť podpořit tento specifický druh obchodu, musel vycestovat do zahraničí a k tomu ještě najít prodejnu, kde by tento produkt mohl pořídit. Právě onoho osudného roku 2003 se v Brně dala dohromady skupinka studentů a dalších lidí, které hnutí Fair trade velice zaujalo a měli zájem výrobky tohoto druhu nacházet i v našich prodejnách. K tomuto či podobnému názoru začalo docházet i mnoho dalších a od té doby můžeme sledovat počátky Fair trade i v České republice. Postupem času se začaly zakládat organizace, které byly nejprve opravdu malé, ale díky tomu, že je Fair trade neustále aktuální a stále více populární a upřednostňovaný, se začaly společnosti rozšiřovat. Mezi nejvýznamnější můžeme řadit například Asociaci pro Fair trade nebo společnost Na Zemi. O těch ale bude řeč až později. Fair trade v České republice tedy funguje už více než 10 let a za tu dobu prošel mnoha změnami a na naše poměry můžeme sledovat velký pokrok. Roku 2009 bylo možno zakoupit více než 2 500 produktů s označením Fair trade, celkový obrat se vyšplhal na neuvěřitelných 50 milionů korun a výnosy z těchto produktů jsou neustále v rostoucím tempu. 10 Roku 2013 činil obrat už dokonce 174 milionů korun.11 V České republice můžeme najít celkem 105 obchodů s produkty označenými značkou Fair trade.12 V Praze je největší koncentrace těchto prodejen a to konkrétně v celkovém množství 37. Nejčastěji se jedná o nabídku kávy (prodejny Starbucks, mamacoffee) a čajů, můžeme ale také naleznout obchody s ostatními potravinami (Marks&Spencer, Fair&Bio), kosmetikou (LUSH, Body Shop, BIOOO) nebo s různými 8

Oficiální certifikace Fairtrade geographical Scope Policy of Producer Certification. organizace Fairtrade International, 2015. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 2-3. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/standards/documents/2015-0119_Geographical_Scope_Policy_EN.pdf 9 RANSOM, D. Fair trade. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2011, 137 s. Společensko-ekologická edice, sv. 16. ISBN 978-807-2392-582. str. 5 10 RANSOM, D. Fair trade. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2011, 137 s. Společensko-ekologická edice, sv. 16. ISBN 978-807-2392-582. str. 5 11 Fakta a čísla. Fair trade. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.cz/ 12 Prodej. Fair trade. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.cz/

7

doplňky do domácností nebo oblečením (Nila Living, Bio4Bed, Knihkupectví Samuel). Ve Středních Čechách nalezneme celkem 16 obchodů, v Severních Čechách 14 obchodů, v Západních Čechách 5 obchodů, v jižních Čechách 4 obchody a ve východních Čechách 29 prodejen s Fair trade výrobky. Ačkoliv je nabídka poměrně široká a dostupná, procento stálých zákazníků je velmi malé a potenciál, který je ukryt v hnutí Fair trade, není prozatím v České republice plně využit.

1.5. Organizace v zahraničí V současné době existuje mnoho organizací zabývajících se fairtradovou problematikou. Každá z těch organizací má svou nezastupitelnou roli a zastává určitou funkci, díky které se podílí na hnutí Fair trade. Celkově se řadí mezi společnosti, které odpovědně provádí svou činnost s ohledem na ekonomické i ekologické dopady.13 Tyto společnosti vznikaly během uplynulých 70 let a to v různých částech světa. 1.5.1. Ten Thousand Villages První takovou organizací, kterou je potřeba zmínit je Ten Thousand Villages. Tato nezávislá, nezisková organizace stála při zrodu samotného Fair trade. Společnost vznikla díky Edně Ruth Byler roku 1946, která začala se svým malým obchůdkem s Fair trade produkty a později se díky ní tento obchod rozrostl. 14 Úspěch může potvrdit například síť prodejen, kterých je dnes celkem 390, rozšířených po celých Státech amerických.15 Společnost Ten Thousand Villages spolupracuje se zemědělci a řemeslníky z 38 států, se kterými budují pracovní vztahy, snaží se prosadit práva žen, zlepšit životní i pracovní podmínky a v neposlední řadě také zachovat a podpořit místní kulturu. Obchody této společnosti nabízí nepřeberné množství fairtradových produktů, například šperky, oblečení, batohy, kuchyňské vybavení a nádobí, doplňky do domácnosti jako jsou rámečky na fotky, vázy, polštáře a deky, dále nábytek, různé kosmetické přípravky, hry a hračky, svíčky, knihy a mnoho dalšího.16 Dle každoroční zprávy o příjmech, vydané společností Ten Thousand Villages, vzrostly tržby oproti minulému roku 2013 o $ 200 000 a činily

13

DYTRT, Z. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 196 s. ISBN 80-247-1589-9. str. 101 14 DECARLO, J. Fair trade. Cornwall: Oneworld Publications, 2007. 176 s. ISBN: 13:978-1-85168-521-9. str. 66 15 About us. Organizace Ten Thousand Villages. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.tenthousandvillages.com/about-us/ 16 Shop. Organizace Ten Thousand Villages. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.tenthousandvillages.com/

8

neuvěřitelnou částku $ 27 862 040.17 Dle zobrazení procentuálních změn během jednotlivých let vzrostly tržby o 0,7%. Největší růst byl zaznamenán roku 2006, kdy tržby vzrostly o 25,2%. Naopak největší pokles se udál mezi roky 2008 a 2009, kdy tržby klesly o 2,3%. Během posledních let je procentuální zobrazení produktů označených Fair trade poměrně kolísané a nestabilní. Roku 2013 tržby klesly o 0,3%, roku 2012 naopak vzrostly o 11.0%. Ačkoliv je tempo poměrně kolísané, tržby společnosti Ten Thousand Villages jsou velmi vysoké a dle zobrazení procentuálních změn je pokles vždy minimální, zatímco růst vyšší. Získané příjmy jsou následně rozděleny mezi zemědělce a řemeslníky, všechny zprostředkovatele a také slouží k financování růstu společnosti Ten Thousand Villages. 1.5.2. SERRV Tato americká nezisková společnost taktéž patří mezi “průkopníky“, kteří se začali zabývat problematikou Fair trade. Firma funguje už více než 60 let s centrálou v Marylandu, kde se také zrodil nápad založit společnost se zaměřením na podporu Fair trade.18 SERRV spolupracuje se zemědělci a řemeslníky z různých koutů světa a to zejména z Asie a Afriky. Hlavním účelem společnosti je stejně jako u Ten Thousand Villages spolupracovat se zeměmi 3. světa a podporovat jejich tvorbu prostřednictvím prodeje ve vyspělých státech. Produktů, které můžeme naleznout v prodejnách či na eshopu oficiální webové stránky společnosti SERRV, je velké množství z různých oblastí. Kromě surovin do kuchyně, dekorací a zařízení do celého bytu, nabídka také obsahuje mnoho oblečení jak pro dámy, pány, tak i děti a především také kategorie, které jsou proměnlivé dle určitého období (např. velikonoční dárky, vánoční dárky, apod.). Pro ty, kteří by chtěli hnutí Fair trade podpořit nejen koupí nějakého z nabízených produktů, ale poskytnutím peněžního daru, nabízí společnost SERRV také tuto možnost. 19 Na oficiálních stránkách může kdokoliv kontaktovat pověřené osoby a darovat finanční částku, která bude vždy velmi vítaná nehledě na její velikost. Peníze budou investovány ve prospěch zemědělců a řemeslníků a také na zlepšení fungování společnosti. SERRV nabízí náhled svých ročních příjmů, které byly uskutečněny v roce 2013.20 Celkové příjmy za tento rok činily neuvěřitelných $ 6 279 472. Mezi země, jejichž produkty byly nejvíce prodávány, 17

Annual Report. Our company. Organizace Ten Thousand Villages. 2013-2014. [online]. [cit. 2015-04-15] s. 13. Dostupné na internetu: http://www.tenthousandvillages.com/media/2013-2014AnnualReport.pdf 18 About us, organizace SERRV. [online]. [cit. 2015-04-15] Dostupné na internetu: https://www.serrv.org/category/about-us/ 19 Donate, organizace SERRV. [online]. [cit. 2015-04-15] Dostupné na internetu: https://www.serrv.org/category/donate-lend/ 20 Annual Report, Organizace SERRV, 2013, [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 2-3. Dostupné na internetu: https://www.serrv.org/category/annual-report/

9

patří např. Indonésie s celkovým ziskem $ 212 543, Vietnam se ziskem $ 175 898 nebo Bangladéš se ziskem $ 182 191. Kromě prodeje produktů s označením Fair trade, společnost SERRV také organizuje různé workshopy, sezení a školení s veřejností, aby mohla povědomí o Fair trade rozšířit a předat své zkušenosti a znalosti i ostatním. 1.5.3. Oxfam Oxfam byla první společnost zabývající se Fair trade na evropském kontinentě a to konkrétně ve Velké Británii. Název Oxfam je složenina výrazu the Oxford Committee for Famine Relief, což lze volně přeložit jako Oxfordská komise či výbor pro podporu proti nedostatku.21 Zpočátku se společnost zaměřovala na místa postižená chudobou a válkami a posílala do těchto lokalit balíky s potravinami či potřebnými materiály.22 V dnešní době představuje tato organizace sdružení 17 členů nacházejících se v různých částech vyspělého světa jako je například Belgie, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland nebo Spojené státy americké. Hlavním účelem je upozornění na chudobu v mnoha státech, veřejné přednášky a kampaně a v neposlední řadě také humanitní asistence v místech, kde je pomoc potřebná a stále často ignorovaná. 1.5.4. Fairtrade International Společnost Fairtrade International je mezinárodní organizace sídlící v Bonnu, která má za úkol vytvářet a upravovat standardy, díky kterým se následně uděluje značka Fairtrade, která je vlastněna právě touto společností. Všichni, kdo by chtěli tuto značku využít, musí nejprve dostat schválení od Fairtrade International osobně nebo od pobočky v místě jejich působení. 23 Udávání standardů patří mezi jedny z nejdůležitějších procesů v celém fairtradovém systému. Díky nim se totiž vytvoří určité podmínky a pravidla, která musí dodržovat všichni zúčastnění a výhodné jsou především pro zemědělce a řemeslníky, kteří budou mít garantovanou minimální cenu (stanovenou společností Fairtrade International) a jistotu, že jejich práce bude na základě určitých podmínek spravedlivě ohodnocena. Standardy se liší dle velikosti výroby a rozsahu spolupráce. Mezi další hlavní úkoly patří určování minimálních cen za jednotlivé produkty, koordinace mezinárodních strategií a v neposlední řadě také propagace Fair trade jako takového, která taktéž patří 21

History of Oxfam International, organizace OXFAM. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: https://www.oxfam.org/en/countries/history-oxfam-international/ 22 DECARLO, J. Fair trade. Cornwall: Oneworld Publications, 2007. 176 s. ISBN: 13:978-1-85168-521-9. str. 73 23 Using the FAIRTRADE Marks, Organizace Fairtrade International. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.net/using-the-fairtrade-mark.html/

10

mezi nejdůležitější úlohy, protože díky rozšíření povědomí se roční příjmy z produktů Fair trade neustále zvyšují a pomoci se dostává čím dál více zemědělcům a řemeslníkům ze zemí 3. světa.24 Tato společnost je zastoupena také v České republice a to konkrétně v Praze od roku 2009. 1.5.5. Flocert Společnost Flocert byla založena roku 2003 v Bonnu a její hlavní funkcí je především osvědčovat Fair trade produkty a podporovat růst tohoto hnutí. 25 Neméně důležitým úkolem jsou také prověřovací služby, na základě kterých kontrolují procesy během výroby, skladování i ostatních fází přípravy produktů k expedici do cílové destinace k prodeji. Díky kontrolám se dodržují předem dané standardy a pravidla, které musí producenti dodržovat a udržuje se tak určitá kvalita. Cílem prověření nemá být nachytání zemědělců či řemeslníků na dělání chyb nebo nedodržování standardů. Naopak producenti jsou vždy předem osloveni, kdy a za jakých podmínek kontrola proběhne. Společnost také pořádá na různých místech světa (např. Thajsko, Nikaragua, Tádžikistán, apod.) workshopy nebo setkání, kde seznamují producenty s novelizacemi určitých standardů nebo pravidel, aby byli všichni informovaní a byli do celého systému Fair trade řádně zainteresovaní. 1.5.6. World Fair Trade Organization World Fair Trade Organization je mezinárodní uskupení organizací reprezentující a vyznávající hnutí Fair trade. Dle oficiální stránky World Fair Trade Organization je v dnešní době v tomto uskupení více než 370 členů a přes 40 spojenců z více než 70 států po celém světě.26 Členy mohou být všichni účastníci tohoto hnutí: producenti, obchodníci, vývozci i dovozci, velkoobchodníci i maloobchodníci a zkrátka všichni, kdo vyznávají Fair trade i jeho hodnoty a principy. Chce-li se společnost připojit k World Fair Trade Organization, musí respektovat a ztotožňovat se z Fair trade standardy. Mezi hlavní cíle patří beze sporu podpora hnutí Fair trade, tzn. zlepšení pracovních i životních podmínek pro zemědělce a řemeslníky ze zemí 3. světa. Velmi podstatným cílem je kooperace při důležitých rozhodnutí a spolupráce na různých projektech se všemi velkými i malými

24

Úvodní stránky. Fair trade asociace. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://fairtradeasociace.cz/ 25 About us, Organizace Flocert. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.flocert.net/about-us/ 26 Who we are, organizace WFTO. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://wfto.com/aboutus/who-we-are/

11

organizacemi zabývajícími se tímto obchodem. Podstatnou výhodou je také setkání se s ostatními účastníky, se kterými si lze předat vlastní zkušenosti a rady, které se mohou později hodit při provozování své společnosti. Do budoucna má World Fair Trade Organization jasné vize a to posílit a rozšířit uskupení o víc členů, prohloubit spolupráci a vytvořit takové obchodní prostředí, kde bude podpora chudých naprostou samozřejmostí a bude posílen trvale udržitelný rozvoj tam, kde je to potřeba.

1.6. Subjekty podílející se na obchodu Fairtradový obchod se samozřejmě neprovádí pouze mezi producenty a prodejci, ale mezi mnoha subjekty, kteří hrají svou určitou roli a zaujímají důležitou pozici, o níž můžeme říci, že je nenahraditelná. Také z tohoto důvodu každý požaduje určité finanční ohodnocení a výsledný zisk se procentuálně dělí mezi všechny zúčastněné. Jako příklad si uvedeme dělbu zisku kávy. Nejprve se zaměříme na kávu vypěstovanou v jihoamerickém státě Peru. Informace ohledně dělby zisku měl možnost konzultovat americký reportér David Ransom a to nejen se samotným producentem fairtadové kávy, ale i s vedoucími členy místního družstva. Když má producent svou kávu připravenou k prodeji, odevzdá ji tzv. vývozcům, kteří mají za úkol vytvářet obchod v zemích, kde se bude uskutečňovat finální obchod.27 Tento subjekt je důležitý a hraje zásadní roli v celém fairtradovém systému. Vývozci dostávají zhruba 10% z celkového zisku. Další subjekty jsou dopravci, kteří bezkonkurenčně mají důležitou funkci a také pražírny. Pražírny si zpravidla určují vysoké procento z celkového zisku. Záleží na velikosti dané firmy a také na jejích nárocích a požadavcích. Tyto dva subjekty dostávají nejvyšší procento ze všech účastníků a to celkem 55%. Dalšími účastníky jsou finální prodejci, kteří jako poslední přichází do styku s fairtradovými výrobky před prodejem. Ti si přijdou na 25%. U jiných produktů je toto procento většinou vyšší, ale u takových surovin jako je káva, tzn. u zboží běžné spotřeby, nemůže být cena stanovena o mnoho vyšší z toho důvodu, že zákazník už nebude ochoten připlatit. Producenti, u kterých tento obchod začíná, dostanou tedy 10% z celkového zisku. Na první pohled se může zdát, že je to velmi nízké procento v porovnání s ostatními subjekty. Při běžném obchodování bez pomoci hnutí Fair trade ale pěstitelé dostávají sotva 1%. Pokrok a posun k lepšímu je tedy znatelný. Dělba zisku je u jednotlivých produktů odlišná a záleží, jaký druh výrobku je předmětem obchodu a také s jakou firmou je založena spolupráce. Dobrým příkladem je 27

RANSOM, D. Fair trade. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2011, 137 s. Společensko-ekologická edice, sv. 16. ISBN 978-807-2392-582. str. 51

12

například káva vypěstovaná v mexickém státě Chiapas, která je nabízena na oficiálním eshopu české organizace Na Zemi. Tato společnost taktéž uvádí, z jakých položek se skládá cena kávy a je poměrně odlišná od kávy pocházející z Peru.28 Zatímco producent z Peru dostává podíl 10%, producent z Chiapas je odměněn 32%. Další 4% jsou vynaložena na náklady na údržbu a rozvoj společnosti zpracovávající kávu. Dopravci a subjekty zabývající se zpracováním a skladováním mají potom 20% z celkové ceny. Následující uvedené položky jsou pojištění zásilky kávy, distribuce a také marže vývozce, ze kterých každý získá po 10%. Velkoobchodní a maloobchodní marže je poté téměř stejná jako u předchozího příkladu a to ve výši 24%. Subjektů, starajících se o cestu a přípravu od producenta je konečnému zákazníků, je poměrně velké množství, avšak zemědělci a řemeslníci jsou upřednostněni a nefigurují jen jako bezcenná část obchodního koloběhu.

1.7. Výhody a nevýhody pro spotřebitele a zemědělce/řemeslníky Výhody pro zemědělce a řemeslníky ze zemí 3. světa převažují ve velké míře, což je logické a především správné; vždyť byl tento druh férového obchodu vytvořen a zrealizován hlavně pro jejich dobro a celkové zlepšení životní úrovně. Producenti se setkávají s rovnocenným zacházením nejen s jejich osobou, ale také s výrobky a surovinami, které vytvářejí a vkládají do nich veškeré úsilí i v případě, že mnohdy jsou jejich pracovní podmínky v kritickém stavu. Ženy mohou projevit své názory a podělit se s myšlenkami během školení, porad nebo podobných strategických řízení a nesetkávat se s nepochopením, ignorací či dokonce podceňováním. Své děti potom řemeslníci mohou poslat do školy a dopřát jim vzdělání, které je důležitým faktorem v dospělém životě a pro děti z málo rozvinutých zemí je dobré vzdělání jedinou šancí být v budoucnu úspěšný. Velmi zásadní výhodou je také zlepšení pracovních a především životních podmínek. Změnu pociťuje nejen zemědělec či řemeslník, ale celá jeho rodina i okolí. Díky Fair trade se vytváří odbory, které následně investují do výstavby zdravotních zařízení, škol, apod. Díky možnosti uskupení organizací, vytváření mezinárodních strategií, sjednocení myšlenek, stanovení cílů a stále postupující globalizaci se svět zdá být menším místem, což je pro producenty z chudých zemí velkou výhodou; o jejich situaci se dozvídá každým dnem čím dál více lidí, kteří jsou ochotni Fair trade podporovat. Nevýhod, vyplývajících z tohoto hnutí, není mnoho a z mého pohledu může být zásadní nevýhodou pouze tzv. vstupní poplatek, který musí zaplatit každý, kdo by chtěl využít spolupráci a prodávat své 28

Výrobky - káva Tatawelo, eshop společnosti NaZemi. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://stary.fairtrade.cz/cz/13-vyrobky/4-kava-tatawelo/

13

produkty pod značkou Fair trade. Tento poplatek je zhruba ve výši € 500, záleží na velikosti výroby a počtu zaměstnanců. 29 Tato částka slouží k pokrytí vstupních opatření a základních potřeb k vytvoření spolupráce. Další nevýhodou může být nevědomost a nedostatečná propagace fairtradových produktů ve vyspělých státech. Budeme-li konkrétnější, Česká republika patří mezi zářné příklady této nevýhody pro zemědělce či řemeslníky ze zemí 3. světa. Ačkoliv nalezneme v naší zemi celkem 103 kamenných prodejen nabízejících produkty s označením Fair trade a také několik desítek e-shopů, kde si můžeme pořídit zboží tohoto druhu, všeobecné povědomí se nachází na velmi nízké úrovni. Se stejným problémem se mohou potýkat i ostatní státy. V posledních letech se ve velké míře prosazuje především domácí výroba a lokální produkty, a proto tento fakt lze zařadit mezi nevýhody pro zemědělce, řemeslníky a jejich fairtradové výrobky. Vína, med, ovoce, kosmetika a mnoho dalších tuzemských produktů může zastínit ty fairtadové. Podpora domácího pěstování a výroby má totiž neustále rostoucí tempo; mnozí spotřebitelé raději investují do potravin a výrobků z českých krajin a to z mnoha důvodu: někteří mají v tyto produkty větší důvěru a jiní zase raději podpoří české producenty se záměrem zlepšit naší ekonomiku než podpořit vývoz jiné země. Stejný negativní efekt může mít také pořádání tradičních farmářských trhů, které mají v posledních letech velkou oblibu a ročně je navštíví mnoho desítek tisíc občanů České republiky. Při nákupu Fair trade produktů nachází i spotřebitelé mnoho výhod, mezi něž patří především podpora férového obchodu. Spotřebitel ekonomicky rozvojového státu by měl mít určitou zodpovědnost a cítit potřebu pomoci obyvatelům méně rozvinutých států. Mezi základní lidské vlastnosti patří soudržnost, lidskost a soucítění. Díky těmto vlastnostem se dnes Fair trade nachází na vysoké úrovni a má stálý potenciál růst. Podívejme se například na množství charitativních organizací, veřejných sbírek a dobrovolníků cestujících po celém světě, aby mohli pomoci v nouzi. Fair trade sem do určité míry také patří s tím rozdílem, že za vložené finanční prostředky ještě získáme produkt, u kterého máme jistotu, že byl vytvořen s neuvěřitelnou pečlivostí, pílí a jen s tím nejlepším úmyslem. Každý spotřebitel vyspělého státu tedy čelí rozhodnutí při běžném nákupu; koupit si obyčejný produkt a podpořit tím tak enormní společnosti s masovou produkcí nebo se přiklonit k produktu s označením Fair trade, který není hromadně vyráběn, každý jeden kus má v sobě ohromné množství úsilí a ještě tak podpořit zemědělce či řemeslníky ze zemí 3. světa. V posledních letech se stal velkým trendem zdravý životní styl a lidé, kteří se 29

Fee System Contract Production, organizace Flocert, 2015. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 4. Dostupné na internetu: http://www.flocert.net/wp-content/uploads/2014/03/PC-FeeSysCP-ED-19-en1.pdf

14

rozhodli jít touto cestou, mohou nalézt v těchto produktech další výhodu. Označení “Fair trade“ totiž dost často znamená také bio. Produkce bio výrobků má mnoho přísných pravidel, která se musí bezpodmínečně dodržovat, aby se ve výsledku mohly takto nazývat. Mezi základní pravidla patří pěstování, výroba či skladování bez jakýchkoliv chemických přípravků, ať už k podpoře růstu, změně vlastností nebo následného dozrání. Standardy Fair trade produkce povolují užití určitých chemických přípravků, proto je nutno si uvědomit, že Fair trade neznamená nutně bio. Ve velké míře ale zemědělci chemické látky vůbec nevyužívají a to z mnoha důvodů; někteří si je nemohou dovolit, jiní je zase záměrně nevyužívají a to z vlastního přesvědčení o kvalitě svých produktů. Někteří zemědělci chemické přípravky využívali, ale díky nabídkám, které slibují spolupráci pouze pod podmínkou pěstování na principu bio, se rozhodli tuto šanci využít a přešli na čistě přírodní produkci. Nevýhod stejně jako u zemědělců není mnoho. Přesto lze vypozorovat jednu, která může být pro mnohé spotřebitele poměrně zásadní a to je vyšší cena produktů s označením Fair trade. Tato skutečnost pravděpodobně negativně ovlivní velké množství lidí a především ty, kteří se s pojmem Fair trade nikdy nesetkali. Uvidí-li zákazník dva produkty stejného druhu, přičemž jeden bude dražší, je velká, téměř 100% pravděpodobnost, že si vybere zboží s nižší cenou. Ačkoliv je dnes zákazník ochotný připlatit si za kvalitu, neplatí to ve všech případech. Cena přitom mnohdy není o tolik vyšší. Například prodejna Marks&Spencer nabízí zelený čaj s označením Fair trade za cenu 49 Kč. Prodejny obchodní sítě Tesco mají v nabídce oblíbené zelené čaje značky Lipton, jejichž cena je 49,90 Kč a taktéž tento druh nápoje značky Pickwick můžeme zakoupit za cenu 45,90 Kč. Nutno dodat, že všechny zmíněné balení čajů obsahují 20 sáčků. Z uvedeného příkladu je tedy evidentní, že cena Fair trade produktu je téměř totožná s produkty bez označení. Ceny se u jednotlivých výrobků samozřejmě liší, ale nejsou natolik rozdílné, aby nějakým výrazným způsobem ovlivnily rozpočet běžné domácnosti. V neposlední řadě můžeme nevýhodou shledat také fakt, že výrobky s označením Fair trade se konkrétně v České republice téměř nenachází v běžných sítích obchodů (např. Tesco, Albert, Globus,...), ve kterých nakupuje drtivá většina českých domácností. Mnoho osob v produktivním věku vykonává nákupy především ve večerních hodinách nebo o víkendu z důvodu časové tísně a jejich cíl je jasný; zaměřit se na obchodní centra, kde je možno pořídit zboží na jednom místě a za poměrně krátkou dobu. To znamená, že v dnešním uspěchaném světě nemá nikdo čas objíždět různé prodejny dle jejich zaměření. Mnoho samostatných prodejen má také zavírací dobu poměrně brzy, o víkendu často zavřeno. Zavedení fairtradových produktů do běžných prodejen by znamenalo nejen 15

zvýšení prodeje, ale také rozšíření povědomí o těchto výrobcích a z potencionálních zákazníků by se mohli stát zákazníci stálí.

16

2.

Analytická část

2.1. Organizace v České republice Ačkoliv se hnutí Fair trade začalo v České republice rozšiřovat o něco později než v zahraničí, v dnešní době existuje několik úspěšných českých společností zabývajících se touto problematikou a každá má svou určitou funkci, kterou plně a svědomitě zastává. Veškeré informace z následujících zmiňovaných společností jsou brány hlavně z oficiálních webových stránek každé společnosti a to především z důvodu aktuálnosti. 2.1.1. Asociace pro Fair trade Asociace pro Fair trade je sdružení organizací, které se společně zabývají tímto druhem obchodu na našem území od roku 2004.30 Dokument také uvádí několik neziskových společností, které jsou součástí asociace a můžeme mezi ně zařadit například Ekumenickou akademii Praha, Jeden svět, o.p.s., Společnost pro Fair trade, Excellent Plzeň, s.r.o., Fair trade centrum, s.r.o., Mamacoffee s.r.o. a mnoho dalších. Každá z těchto společností má svůj vlastní cíl a usiluje o něco jiného, ale v závěru se shodují v jednom bodě a to rozšířit povědomí o Fair trade a podpořit hnutí na území České republiky. 2.1.2. Ekumenická akademie Praha Ekumenická akademie začala fungovat v Praze už od roku 1995 a dle svých oficiálních stránek se zaměřuje především na komunikaci s veřejností, předávání hodnotných informací o hnutí Fair trade, školení a vzdělávání dospělých i vytváření programů pro studenty.31 Během svých aktivit zveřejňuje především příběhy jednotlivých producentů, seznamuje s děním v dané zemi 3. světa a prezentuje, jakým způsobem se lze zapojit do férového obchodu. Kromě toho se také podílí na různých projektech, jako jsou třeba tzv. Fairtradová města nebo Fairtradové školy, o kterých bude řeč později. Svou činností se společnost aktivně zapojuje do rozšiřování a propagace hnutí Fair trade po celé České republice.

30

KRÁTKÁ, K. a kol. Fair trade v ČR - analýza současného stavu. 2009. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 3. Dostupné na internetu: sebevedome.tisnovsko.eu/download/FTanalyza_final.pdf 31 O nás, Ekumenická Akademie Praha. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.ekumakad.cz/cz/o-nas/

17

2.1.3. Jeden svět, o.p.s. Společnost Jeden svět byla založena roku 1994 církvemi Sbory Českobratrské a evangelické Vinohrad.32 Hlavním cílem bylo už od počátku podpořit zemědělce a řemeslníky ze zemí 3. světa a to prostřednictvím prodeje fairtradových výrobků v obchůdku, který se nachází v Praze na Vinohradech v Korunní ulici. Prodejna je otevřena během pracovních dnů a můžeme zde nalézt nepřeberné množství řemeslných výrobků, jako jsou vázy, mísy, hodiny nebo hudební nástroje, oblečení, šátky, šperky a kabelky, nejrůznější hry pro děti i dospělé, doplňky do domácnosti a také množství potravin jako je káva, čokoláda nebo čaje. Veškeré nabízené produkty jsou z různých koutů světa, např. Indie, Bangladéš, Kamerun, Vietnam, Nepál, Mexiko a mnoho dalších. Společnost se také účastní různých akcí a projektů, kde pořádá přednášky na téma Fair trade - spravedlivý obchod. 2.1.4. Společnost pro Fair trade/ Na Zemi Společnost pro Fair trade neboli Na Zemi vznikla v roce 2003 v Brně, svou činnost od té doby rozšiřuje a v dnešní době se věnuje veškerým aktivitám k podpoře Fair trade a patří mezi nejznámější a nejúspěšnější organizace u nás. 33 Přes 10 let se společnost zabývá prodejem fairtradových výrobků ve svém vlastním kamenném obchůdku nazvaném Na Zemi, který se nachází v Brně a také nabízí možnost nakupovat zboží prostřednictvím eshopu. Nabídka obsahuje nespočet potravin, jako jsou kávy, čaje, čokolády, vína nebo cukrovinky, kosmetické přípravky typu mýdel a olejíčků, oblečení, šperky, doplňky do domácnosti nebo také výhodné balíčky, ve kterých nalezneme více produktů různého druhu. Společnost Na Zemi také pořádá různá školení a workshopy pro veřejnost, podílí se na projektech a roku 2014 se stala součástí Clean Clothes Campaign, tedy odboru, který se zabývá férovými podmínkami v oděvním průmyslu.34 Společnost také vyzývá veřejnost, aby se připojila jako dobrovolník nebo přispěla jakoukoli finanční částkou, která v každém případě pomůže dobré věci nehledě na její výši.

32

O nás, společnost Jeden Svět. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.jedensvet.org/o-nas/ 33 Jsme na zemi, společnost Na Zemi. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nazemi.cz/jsme-nazemi/ 34 Novinky, společnost Na Zemi. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nazemi.cz/stali-jsme-se-soucasti-uspesne-mezinarodni-aliance-clean-clothes-campaign/

18

2.1.5. Fairtrade Česko a Slovensko Fairtrade Česko a Slovensko hraje velmi zásadní roli a to zástup mezinárodní společnosti Fairtrade International, o které byla zmínka v kapitole zahraniční organizace. Společnost má tedy za úkol především vytvářet marketingové strategie a také celkově příznivé podmínky pro fairtradové produkty, podporovat oficiální certifikační známky a sledovat vývoj na českém a slovenském trhu.35 Mimo jiné se také stará o školení obchodníků i veřejnosti, zařizuje nové obchodní spolupráce, poskytuje informace o licenčních podmínkách a hledá dodavatele s fairtadovými produkty, zastupuje Českou a Slovenskou republiku v zahraničí a v neposlední řadě také organizuje projekt tzv. Fairtradová města, školy a církve. Tyto pojmy znamenají především podpoření hnutí Fair trade ve svém městě, škole či církvi a může se zúčastnit prakticky kdokoliv. Podívejme se například na podmínky, jak se stát Fairtradovým městem, které jsou jasně a stručně objasněny na oficiální stránce této společnosti a kde se zároveň mohou potencionální uchazeči přihlásit. V daném městě musí být nejprve vytvořena určitá řídící jednotka, která bude mít za úkol organizovat veškeré aktivity a komunikovat s veřejností a společností Fairtrade Česko a Slovensko. Dále musí existovat určité dokumenty, díky kterým je jasně dáno, že město podporuje toto hnutí. Místní obchody musí nabízet fairtradové produkty a být podporovány organizacemi jako jsou školy, firmy nebo knihovny. V neposlední řadě také musí být hnutí prezentováno v místním tisku. Po splnění těchto podmínek získá město oficiální status Fairtradového města, kterým se například poprvé v České republice staly Litoměřice a to konkrétně roku 2011. Fairtrade Česko a Slovensko se účastní kampaně Fair Trade Beyond 2015, která má za úkol povzbudit a donutit veškeré vyspělé státy, aby se postavily proti chudobě a vytvořily férové podmínky pro chudé producenty ze zemí 3. světa.36

2.2. Nabídka a poptávka v České republice Nabídka i poptávka je každým rokem sledována a jsou vyhodnocena určitá data. Pro naše účely, tedy shrnutí tempa růstu nabídky a poptávky během posledních let, využijeme informace uvedené ve Výročních zprávách, které každoročně přidává společnost Fairtrade Česko a Slovensko na svou oficiální webovou stránku. První uvedená Výroční zpráva z roku 2008 shrnuje Fair trade v České republice a vyzdvihuje především 35

O nás, společnost Fairtrade Česko a Slovensko. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!o-nas/ 36 Fair trade Beyond 2015, organizace Fairtrade Česko a Slovensko. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!zapojte-se/fair-trade-beyond-2015/

19

rok 2005, kdy se maloobchodní obrat rovnal 3 milionům korun, což byl první rok, kdy bylo dosaženo takto vysoké částky.37 Od té doby už je každoroční obrat z produktů Fair trade na území České republiky pouze v rostoucím tempu. O rok později už byl obrat více než trojnásobný a činil 10 milionů korun. V následujícím roce 2007 byla částka také téměř trojnásobná a to v celkovém množství 27 milionů korun. Výroční zpráva z roku 2008 samozřejmě uvádí obrat z téhož roku, který se rovnal neuvěřitelným 41 milionům korun. Během těchto let se také zakládá mnoho společností jako Fair trade centrum, s.r.o., Fairově s.r.o., Excellent Plzeň s.r.o. nebo Mamacoffee s.r.o. Vzniká taktéž množství obchodů nabízejících produkty s označením Fair trade a již existující prodejny zahrnují tyto výrobky do své nabídky jako například společnost Marks&Spencer, která toto rozhodnutí učinila roku 2006. V následujícím roce 2009 se obrat opět rapidně zvýšil a to na částku 50 milionů korun.38 Nejvíce nakupovaným fairtradovým výrobkem se dle statistik již od počátku stala káva a zatím ji nedokázal dohnat žádný jiný produkt. Oblíbené jsou nicméně i čokolády, kakao a čaje. V tomto roce už existuje poměrně velké množství prodejen a nejvíce navštěvované jsou především ty specializované se zaměřením na zdravou výživu a biopotraviny. Rok 2010 byl opět příjemným překvapením a to z toho důvodu, že zájem o produkty s označením Fair trade opět neuvěřitelně vzrostl a to takovým způsobem, že roční obrat činil 80 milionů korun.39 Velký vliv na tuto částku může mít fakt, že některé produkty byly zařazeny do nabídky prodejen, jako je DM Drogerie, Kaufland nebo Globus. K často nakupovaným produktům se začínají přidávat cukrovinky, zmrzliny nebo také různé ořechy a rýže. Výroční zpráva za roky 2011/2012 je opět uváděna v kladných číslech. Maloobchodní obrat za rok 2011 činil 92 milionů korun a za rok 2012 dokonce 113 milionů korun, což byl historicky první rok, kdy obrat přesáhl částku 100 milionů korun.40 České domácnosti mají stále nejvíce zájem o fairtradovou kávu, čokoládu, kakao a čaje. Nabídka byla během roku 2012 rozšířena o bavlnu a také fairtradovou kosmetiku, která se na českém trhu objevila poprvé. Nejvyšší nárůst během těchto dvou let byl ale zaznamenán v gastronomických zařízeních, které dle statistik činily 53% ze všech existujících subjektů. Velkou popularitu si také získávají e-shopy, prostřednictvím kterých

37

Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko. 2009. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 18. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/media/2008_vz.0e7c.pdf 38 Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2010. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 8. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/media/2009_vz.ac7f.pdf 39 Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2011. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 4. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/media/2010_vz.2835.pdf 40 Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2013. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 4. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/media/vyrocka_2011_web.1f2f.pdf

20

si fairtradové produkty kupuje čím dál větší procento lidí. Výroční zpráva za roky 2013/2014 uvádí prozatím pouze obrat z roku 2013, který byl v hodnotě 174 milionů korun.41 Fairtradové výrobky jsou v obchodních řetězcích rozšířeny o větší sortiment a svou nabídku také obohatilo množství kaváren, které se rozhodly o prodej fairtradových káv či zmrzlin a právě o tyto produkty mají Čeští zákazníci největší zájem. Statistiky vydané společností Fairtrade Česko a Slovensko jasně ukazují, že káva je nejčastějším kupovaným produktem a to celkem z 57%. Poptávka se také rychle zaměřila na bavlnu, která si i během svého jednoročního působení na českém trhu získala své věrné zákazníky a v celkovém poměru vychází na druhém místě s 23%.

2.3. České obchody nabízející Fair trade výrobky Nabídku produktů s označením Fair trade můžeme nalézt v několika typech prodejen. Pravděpodobně nejčastěji využívané jsou specializované prodejny, které jsou zaměřeny na bio potraviny a také na fairtradové výrobky. Svou oblibu si získaly především díky přehlednosti, rychlému nákupu a také dobré informovanosti; na etiketách tohoto druhu sortimentu je vždy podrobně uvedeno odkud daný výrobek pochází a jaké má složení. Stále větší množství českých občanů preferuje zdravý životní styl, dbá na své zdraví, šetří životní prostředí, třídí odpad a nakupuje právě v těchto prodejnách.42 Další často využívané prodejny, které nejsou zaměřeny přímo na prodej surovin ze zemí 3. světa, ale do své nabídky některé produkty zařadily. Většinou se jedná o restaurační zařízení různého typu, která svým zákazníkům nabízejí například fairtradovou kávu, čokoládu, kakao, čaje nebo cukrovinky. V menší míře tyto produkty podporují také velké obchodní řetězce jako Globus, Billa nebo drogerie DM. V neposlední řadě stojí za zmínku prodejny, které využívají fairtradové suroviny k výrobě svých produktů. V České republice se jedná například o kavárny Starbucks, kosmetické značky The Top Shop nebo LUSH a potraviny z prodejny Marks&Spencer. Tyto oblíbené obchody jsou často navštěvovány jak českými občany, tak i těmi zahraničními. Stále více podnikatelů pociťuje jakousi společenskou zodpovědnost, a proto lze očekávat, že v budoucnu bude počet prodejen s fairtradovými produkty neustále přibývat.43 Pro ucelení informací a získání si určitého obrazu se budeme zabývat pouze prodejnami ve Středočeském kraji. Nejprve se podíváme na vybrané 41

Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2014. [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 6-7. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/media/VZ_2014_13.pdf 42 HALKOVOVÁ, L. Životní prostředí pro život. Praha: Ministerstvo životního prostředí, c2011, 53 s. ISBN 978-80-7212-561-6. str. 44 43 GREGOR, F. Společenská odpovědnost firem a ochrana životního prostředí: jak hodnotit odpovědnost korporací?. Praha: Zelený kruh, 2007, 31 s. ISBN 978-80-254-0204-7. str. 17

21

obchody, které nabízí různé druhy produktů s označením Fair trade. Zmíněné informace budou především z webových stránek dané prodejny. 2.3.1. Mamacoffee Jako první stojí bezesporu za zmínku společnost Mamacoffee. Jedná se o kavárnu, která vznikla roku 2008 a už od svého počátku se zabývala fairtradovou kávou.44 Po získání licence od společnosti Fairtrade International došlo k otevření první kavárny, která se nachází v Praze v Londýnské ulici. Milovníci kávy mohou strávit příjemné chvíle ve velmi čistých a vzdušných prostorách, v letním období dokonce na zahrádce. Mamacoffee je specifická především tím, že si fairtradovou kávu sama praží a to z důvodu přehledu o své kávě, zachování čerstvosti a také různého stupně vlastního pražení dle druhu kávy.45 Společnost se mimo jiné také zajímá o fairtradovém dění na území České republiky. Aktivně se účastní různých projektů, což dokazuje členstvím V Asociaci pro Fair trade. V současné době se v Praze nachází celkem 7 kaváren této společnosti, zabývá se také prodejem prostřednictvím svého e-shopu a dodává kávu do restauračních zařízení po celé České republice. 46 Tato společnost má v budoucnu velký potenciál růstu a není vyloučeno, že kavárny Mamacoffee budou již brzy v dalších českých městech. 2.3.2. NILA Living Poměrně nenápadná prodejna Nila Living se nachází na pražských Vinohradech. Tento obchůdek byl založen manželi Urbanovými, které k tomuto rozhodnutí dovedla hlavně láska k cestování. 47 Sortiment zahrnuje především doplňky do domácnosti, dámské i pánské oblečení, šperky nebo nábytek. Fairtradové výrobky zahrnuli do své nabídky z důvodu “oslovení svou krásou a kvalitou“, jak je doslovně napsáno na oficiální webové stránce.48 Právě díky porozumění principu a hodnotám Fair trade má prodejna určitou atmosféru a zákazník si zde může pořídit produkt s příběhem. Mezi oblíbené výrobky patří například koše ze sloní trávy pocházející z Ghany, přehozy a koberce z Maroka, náhrdelníky vyrobené z ořechů z Amazonského pralesa nebo šátky z Etiopie. Majitelé

44

O nás, společnost mamacoffee. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/ 45 Pražírna mamacoffee, společnost mamacoffee. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz/prazirna/ 46 O nás, společnost mamacoffee. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/ 47 O nás, společnost NILA Living. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nila.cz/onas-1/ 48 O nás, společnost NILA Living. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nila.cz/onas-1/

22

vedou svou prodejnu velmi zodpovědně a nabízí velice originální a jedinečné zboží. Aby mohli produkty dopřát i mimopražským občanům, rozhodli se na své oficiální webové stránce zprovoznit e-shop, kde je možnost zakoupit produkty totožné s nabídkou v kamenné prodejně. U jednotlivých výrobků je vždy pečlivě popsán původ, z čeho je produkt vyroben a také doporučené zacházení a údržba. NILA Living bezesporu patří mezi prodejny, které podporují hnutí Fair trade a dokazují, že produkty ze zemí 3. světa jsou kvalitní a stylové. 2.3.3. ONA Fair Společnost ONA Fair nabízí svým zákazníkům převážně fairtradové oblečení. Společnost ONA Fair se prezentuje svou prodejnou, která se nachází v malé obci Čtyřkoly nedaleko Prahy. Majitelky kladou důraz především na férový obchod a stojí si za jeho hodnotami, se kterými se ztotožňují. V jejich prodejně nalezneme nepřeberné množství dámského oblečení. Pánské oblečení prozatím zahrnuje pouze fairtradové košile. Kromě oblečení si může zákazník také vybrat z mnoha druhů šperků, šál nebo kabelek. ONA Fair dlouhodobě spolupracuje s britskou společností Nomads Clothing, která se zaměřuje na fairtradové oblečení již mnoho let a to především ze zemí jako je Indie nebo Bangladéš.49 Jako nadstandard nabízí majitelky prodejny možnost vybrání si jakéhokoliv kusu oblečení, jež nezahrnuje jejich nabídka, ale nabídka společnosti Nomads Clothing a slibují objednání tohoto oblečení. 2.3.4. Biosvět Zbraslav Už z názvu prodejny Biosvět Zbraslav je evidentní, že nabídka obsahuje jiný druh zboží než v běžných prodejnách a to zboží s označením bio. Dle oficiální webové stránky je tento obchod v provozu už od roku 2008, nachází se v pražské Zbraslavi a už nyní má své stálé zákazníky, kteří preferují zdravý životní styl.50 Co se týče již zmiňovaných bio produktů, jedná se například o bio maso, ovoce i zeleninu nebo dokonce bio vejce. Nabídka ale také obsahuje bezlepkové výrobky, raw food, což jsou v podstatě suroviny, které nebyly žádným způsobem tepelně, ani jinak upravovány, dále také kosmetiku, při jejíž výrobě nebylo využito žádných škodlivých látek a pochází z přírodních zdrojů.51

49

Kategorie - dámské oblečení, společnost Ona-Fair. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.ona-fair.cz/category/damske-obleceni/1/ 50 Úvod, společnost Biosvět Zbraslav. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biosvetzbraslav.cz/%C3%BAvod.html/ 51 Sortiment, společnost Biosvět Zbraslav. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biosvetzbraslav.cz/sortiment.html/

23

V neposlední řadě můžeme v regálech této prodejny naleznout také produkty, které mají označení Fair trade. Jedná se o produkty, jako je káva, kakao, čaje nebo také čokoláda a cukrovinky. Prodejna se nachází v bezprostřední blízkosti obchodního řetězce Albert, a proto se zde během celého dne nachází poměrně velké množství místních obyvatel. Při běžném nákupu mají tedy Biosvět Zbraslav při cestě a mnoho raději koupí část svého nákupu v této prodejně, ať z důvodu preference zdravého životního stylu nebo oblíbenosti farmářských výrobků. 2.3.5. Fair&Bio Fair&Bio je družstvo, které bylo založeno roku 2013, jedná se tedy o jednu z novějších prodejen, které se zabývají prodejem fairtradových produktů a konkrétně Fair&Bio se zaměřuje na kávu.52 Společnost se zabývá prodejem kávy, ale především jejím pražením, a proto se zařadila mezi první společnosti, které si na území České republiky praží svou fairtradovou kávu. Nejedná se ale o “obyčejnou“ prodejnu; Fair&Bio totiž vzniklo za účelem podpoření sociální ekonomiky a hrdě se na veřejnosti může prezentovat tím, že ve svých pražírnách s fairtradovou kávou jako první v České republice zaměstnává lidi se zdravotním postižením. 53 Nabídka obsahuje čtyři druhy kávy a každý je z jiné oblasti a má určitou metodu zpracování. Kávy jsou unikátní svou chutí a jedinečností a v každé lze rozeznat různá aroma.54 Hlavní prodejna se nachází v pražském Karlíně, společnost svou kávu ale také rozváží do jiných krajů, jako je Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj nebo Olomoucký kraj. 2.3.6. Bio Point Prodejny Bio Point jsou poněkud odlišné od těch předchozích a to z důvodu, že se nachází v různých českých městech vždy na tom stejném nebo podobném místě a to na nádražích. Ke vzniku došlo ze zcela jednoduchého důvodu; firma JPServis, a.s., která tyto prodejny vlastní, si uvědomila, že dnešní společnost se přiklání ke zdravému životnímu stylu a to i během cestování. 55 Proto místo obchodu s fast foodem nebo podobným druhem stravování, představila pobočky s bio potravinami, které se brzy staly velmi úspěšnými. 52

Projekt pražírna, společnost Fair-bio. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairbio.cz/ 53 Projekt pražírna, společnost Fair-bio. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairbio.cz/ 54 Naše kávy, společnost Fair-bio. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairbio.cz/kava/default/7 55 Představení Bio Point, společnost Bio Point. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.bio-point.cz/bio/predstaveni-bio-point.php/

24

Nabídka obsahuje nepřeberné množství bio nápojů, cukrovinek a také potravin, které jsou vhodné k cestování. V Bio Pointech lze také nalézt produkty s označením Fair trade a to konkrétně různé druhy nápojů a cukrovinek. Prodejny Bio Point se nacházejí v Praze, Liberci a Brně. Základní myšlenka tohoto konceptu prodejen je pro dnešní svět velice vhodně zvolená. Cestování, ať už rekreační nebo pracovní, se stalo zcela běžné pro většinu českých i zahraničních obyvatel. Uspěchané tempo nutí většinu lidstva přijímat potravu za pochodu a mnozí zvolí franšízové řetězce nabízející hlavně fast food. Prodejny Bio Point se staly příjemnou a především zdravou alternativou právě pro ty, kteří často cestují. 2.3.7. Fairtrade Market Poslední zmíněná prodejna se taktéž liší od těch předchozích. Jedná se totiž o obchod, který své produkty nabízí pouze přes internet a to prostřednictvím svého e-shopu. Tento druh nakupování se během několika posledních let stal velmi populární a využívá ho čím dál více českých domácností. Nabídka tohoto e-shopu je velmi různorodá a patří mezi ty nejrozmanitější na českém trhu. Kromě klasických produktů jako je káva, čaj nebo čokoláda, zde nalezneme mnoho dalšího a to konkrétně koření, oleje, omáčky, slané pochutiny, luštěniny a nápoje typu džusy, energetické nápoje, sirupy nebo vína a likéry. Zákazník si také může vybrat nejrůznější řemeslné produkty jako koše, mísy nebo svíčky, dále šperky a další doplňky jak pro muže, tak i pro ženy, dětem udělá radost výběr z mnoha druhů hraček a v neposlední řadě nabídka obsahuje množství kosmetiky s označením Fair trade, která je vysoce kvalitní a jen z těch nejlepších surovin. Po objednání si může každý přijet osobně vyzvednout své zboží do pražských Jinonic a to do vinotéky Matěj, kde je výdejní místo.56 Společnost také rozváží jednotlivé objednávky pomocí kurýrních služeb.

2.4. Marketingový mix Aby společnosti (v našem případě prodejny nabízející produkty s označením Fair trade) zaujímaly určité místo na trhu a oslovily své potencionální zákazníky, měly by mít vytvořené určité strategie v oblasti marketingu, díky kterým se vyčlení z konkurence, zaujme jeden či více segmentů a využitím jednotlivých nástrojů bude plnit cíle firmy. Právě k těmto účelům slouží tzv. marketingový mix, jež by měly využívat společnosti, které chtějí efektivně fungovat. Touto problematikou se například zabývá paní docentka Dagmar Jakubíková ve své knize Strategický marketing z roku 2008. “Marketingový mix 56

Fairtrade Market. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://fairtrademarket.cz/

25

je soubor kontrolovatelných proměnných, připravených k tomu, aby výrobní (produkční) program firmy byl co nejblíže potřebám a přáním cílového trhu“; tak zní definice od paní docentky Jakubíkové a dokonale tak vystihuje jeho pravou podstatu.57 Marketingový mix se skládá z tzv. “4P“, které znamenají následovné: product (produkt), price (cena), place (místo a také distribuce) a promotion (propagace, komunikace). Tyto “4P“ byly později doplněny o další 4 prvky, které obsahují: people (lidé), packiging (balíčkování služeb), programming (programování) a v neposlední řadě partnership (vytváření spoluprácí). V dnešní době je tedy marketingový mix známý svými nástroji, které jsou komplexně označovány jako “8P“. Využije-li firma jednotlivé nástroje strategicky, vybuduje si na trhu své postavení a stálé zákazníky. Uskutečňované strategie se liší dle jednotlivých společností, dle jejich ambicí a cílů, dle trhu, místa a také demografické struktury. Paní docentka Jakubíková také ve své knize uvádí, že není definována jedna účinná verze využití marketingového mixu, která by univerzálně fungovala pro jakoukoliv společnost.58 Záleží taktéž, zda se jedná o větší firmu a funguje zde samostatné marketingové oddělení zabývající se touto problematikou nebo je firma menší a marketing je provozován pouze majiteli či pověřenými osobami. V našem případě se jedná spíše o menší společnosti, které provozují svou prodejnu s fairtradovými produkty a můžeme proto předpokládat, že žádné takové oddělení není vytvořeno. Prodejny, které budou analyzovány, se nachází na území Středočeského kraje, kde je konkurence veliká a je potřeba se odlišit a zaujmout potencionální zákazníky. Zvolením vhodné marketingové strategie jednotlivých prodejen by mohlo dojít nejen k rozšíření povědomí o Fair trade, ale také k zaujmutí velkého množství obyvatel, kteří se stále více snaží najít prostředky k uskutečnění zdravého životního stylu, který právě fairtradové produkty mohou podpořit. Hlavním úkolem pro každou společnost zůstává zvolení vhodné strategie, nepřekombinovat nástroje, které by v konečném výsledku mohly být příliš násilné a neefektivní. V neposlední řadě je také důležité zaměřit se na komunikační mix.

2.5. Komunikační mix Komunikační mix patří obecně mezi nástroje, které jsou zpravidla velmi efektivní, a proto jsou také hojně využívány. Již z názvu je zřejmé, že se jedná o mix nástrojů mající za úkol určitým způsobem promlouvat k veřejnosti a sdělovat jim informace, díky kterým 57

JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-2690-8. str. 146 58 JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-2690-8. str. 146

26

si chce společnost získat pozornost potencionálních zákazníků. Jakým způsobem funguje komunikační mix lze nalézt v knize Psychologie reklamy. V této knize například autoři uvádějí, že komunikační mix funguje “na základě předávání informací a ovlivňování poznávacích, motivačních a rozhodovacích procesů těch, na které chceme působit ve shodě s našimi záměry“. 59 Stejně jako u zásad marketingové mixu je důležité nástroje použít v takovém složení, aby byli potencionální zákazníci zaujati a měli chuť naši činnost podpořit. Prvním a zároveň nejvíce využívaným nástrojem téměř každé společnosti je reklama. “Reklama je každá placená forma neosobní prezentace a nabídky idejí, zboží nebo služeb prostřednictvím identifikovatelného sponzora“; tak zní definice uvedená dle autorů knihy Psychologie reklamy.60 Vlastními slovy tedy můžeme říci, že se jedná o prezentaci svých produktů či své činnosti na veřejnosti a to především prostřednictvím médií jako je televize, noviny nebo rádio. Důležitým mezníkem by pro každou firmu mělo být zvolení vhodné strategie při tvorbě své reklamy a zaměřit se na detaily, které budou rozhodující pro potencionální segment zákazníků. Právě reklama ohledně hnutí Fair trade je v České republice téměř nulová. Přitom reklama je základním nástrojem komunikačního mixu a také zdrojem pro rozšíření povědomí o Fair trade, který dále může vést k vyvolání zvědavosti a následnému vyhledání těchto produktů. Další nástroj, který se řadí do komunikačního mixu, je například osobní prodej nebo podpora prodeje, která v České republice taktéž není příliš využívána. Dále sem patří práce s veřejností, která je praktikována organizacemi Na Zemi a Fairtrade Česko a Slovensko. Jedná se především o pořádání různých akcí a sezení, kde společnost seznamuje veřejnost s touto problematikou a vyzdvihuje její pozitiva a aktivity na území naší republiky. V neposlední řadě stojí za zmínku nástroje jako je přímý marketing, sponzoring nebo tzv. nová média, které jsou dle autorů knihy Psychologie reklamy budoucností komunikačního mixu.61 Jedná se totiž především o prezentování se prostřednictvím internetu, který dnes využívá drtivá většina českých domácností a také se jedná o zdroj nepřeberného množství informací. Společnost si může na internetu vytvořit svou oficiální webovou stránku, díky které poskytuje náhled o svých činnostech a produktech všem uživatelům internetu. Dále si na své stránce může vytvořit tzv. e-shop a neomezovat se tak pouze prodejem výrobků pouze ve své kamenné prodejně. Díky e-shopu se například konkrétně pražský obchod s fairtradovými produkty 59

VYSEKALOVÁ, J. a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 294 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2196-5. str. 20 60 VYSEKALOVÁ, J. a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 294 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2196-5. str. 20 61 VYSEKALOVÁ, J. a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 294 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2196-5. str. 20

27

může rozšířit o zákazníky z jiných českých krajů, kteří se do hlavního města nedostanou. Na internetu si mohou jednotlivé firmy také vytvořit reklamu díky bannerům, což jsou v podstatě reklamy vyskytující se na různých internetových vyhledávačích nebo i na samostatných stránkách. Ve 21. století je využití internetu ke své propagaci nezbytné a nová média lze obecně zařadit mezi nejdůležitější nástroje komunikačního mixu.

2.6. Analýza propagace webových stránek Ještě předtím, než se zaměříme na jednotlivé webové stránky prodejen, které nabízí fairtradové produkty, stanovíme si, jak by měly vypadat správně zpracované webové stránky a co by měly obsahovat. Na počátku 21. století se stal internet velkým médiem, které již řadu let využívá společnost nejen k hledání informací, uspokojení potřeb, využití volného času nebo komunikaci, ale také k propagaci své firmy či aktivity, kterou provozuje. Díky novým technologiím je společnost schopna vytvářet a zdokonalovat svou nabídku a oslovovat nové potencionální zákazníky.62 Způsobů propagace na internetu je mnoho druhů a jedním z nich je založení vlastních oficiálních webových stránek. Tento druh propagace patří mezi ty nejefektivnější, ale pouze za předpokladu správného zpracování a také využití potenciálu, který se zde skrývá. Stejně jako při sestavování marketingové strategie, tak i u tvorby webových stránek platí, že neexistuje jednotný koncept, který by byl univerzální pro všechny. 63 Každé stránky jsou originální, zabývají se něčím jiným a neměly by být vytvořeny dle předlohy jiných; naše stránky jsou jakousi vizitkou naší činnosti na internetu. Ještě před založením samotných webových stránek je nutné vytvořit si koncept či určitou představu, jak by naše stránky měly vypadat, jaké informace bude poskytovat a také koho jimi chceme zaujmout. Tento krok je často mylně opomíjen a přitom patří mezi ty nejdůležitější; udává základní myšlenku naší činnosti ve spořádaném pořadí a zaujme ty správné návštěvníky a uspokojí jejich potřeby. 64 Během tohoto procesu by měl být brán v potaz vystihující design webových stránek. V nedávné době bylo v tomto oboru vytvořeno pracovní místo pro specialistu, který se nazývá user experience designer a v podstatě se zabývá vytvořením takového designu webu, který

62

DOHNAL, J. Řízení vztahů se zákazníky: procesy, pracovníci, technologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 161 s. Management v informační společnosti. ISBN 80-247-0401-3. str. 12 63 HUDEČEK, M. Webová režie. Strážnice: Maintop Business, 2012. [online]. [cit. 2015-04-15]. 13 s. Dostupné na internetu: http://webovarezie.cz/kniha/ 64 ŘEZNÍČEK, J.; PROCHÁZKA, T. Obsahový marketing. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2014, 224 s. ISBN 978-80-251-4152-6. str. 40

28

navrhl na základě poznání potřeb návštěvníků.65 Celkově se jedná o obor, který má v dnešní době velký potenciál a přináší nové pracovní příležitosti.66 V případě prodejen se zaměřením na Fair trade ale nelze počítat s pracovním místem s touto specializací, jedná se spíše o menší podniky a webové stránky budou tvořeny samotnými majiteli, či pověřenými osobami. Webové stránky prodejen nabízejících fairtradové produkty by tedy měly být i po grafické stránce spjaty s touto problematikou a vyzdvihnout například logo, zvolit spíše přírodní motivy a barvy nebo se konkrétně zaměřit na jednotlivé země 3. světa a využít jejich charakteristické prvky. Zvolením vhodného designu bude návštěvník již od prvního okamžiku naladěn na vlnu, kterou jsme zvolili a podvědomě ho tím ovlivnili. Ačkoliv je grafika webových stránek nezbytná a udává první dojem o naší činnosti, důležitý je především obsah, poskytnuté informace a zaměření se na segment zákazníků, které chceme zaujmout. I při tvorbě webových stránek by se mělo hledět na cílovou skupinu a dle toho vhodně zvolit obsah. V případě problematiky Fair trade by měly jednotlivé prodejny věnovat svou pozornost především studentům, mladým rodinám a celkově lidem v produktivním věku, kteří mají stálé příjmy, jsou soběstační, starají se o svůj životní styl a zajímají se o to, co nakupují. Dle výsledků z provedené ankety lze toto tvrzení potvrdit. O Fair trade se zajímají právě tyto věkové skupiny, které dohromady tvořily konkrétních 71,35% z celkových 100%. Po výběru segmentu, na který se chceme zaměřit, je důležité vcítit se do jeho myšlení a potřeb a následně zvolit vhodný obsah webových stránek. V dnešní uspěchané době nemá nikdo chuť ani možnost marnit svůj čas složitým hledáním informací na internetu, a proto zavítá-li návštěvník na naše webové stránky, měl by dostat veškeré podklady o tomto tématu. Při nepřehlednosti stránek totiž okamžitě odejde a vyhledá jinou. Návštěvník našich stránek tedy musí bezpodmínečně dostat odpovědi na své otázky. Protože Fair trade je v České republice stále poněkud nové a pro mnohé neznámé, v úvodu každé stránky by mělo být pár větami popsáno, o co se jedná, zvýraznit základní principy a pozitiva této problematiky. Dále také čím se daná prodejna zabývá a komu pomáhá, jaký sortiment nabízí. V případě rozepsání se o jednotlivých produktech je potom výhodou dodat ke každému výrobku příběh a to zvláště v případě nabízí-li se možnost nakoupení online - tedy přes e-shop. Nabízené fairtradové produkty tím dostanou větší důvěryhodnost a také větší sympatie; ku příkladu hedvábná šála pocházející z Indie, černý čaj ze zahrad Ambootia v Himalájích nebo ručně vyráběné koše z Bangladéše zaujme beze 65

HUDEČEK, M. Webová režie. Strážnice: Maintop Business, 2012. [online]. [cit. 2015-04-15]. 14 s. Dostupné na internetu: http://webovarezie.cz/kniha/ 66 PROKEŠ, Josef. Člověk a počítač, aneb, Svítání digitální kultury. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 86 s. ISBN 80-85799-82-0. str. 53

29

sporu větší množství lidí než když bude pouze vyjmenován seznam nabízených produktů. Je-li možnost nákupu na webových stránkách, návštěvník by měl mít k dispozici veškeré informace ohledně plateb, dopravy, případně kontaktní údaje pro zodpovězení otázek. Webové stránky jednotlivých prodejen s tématikou Fair trade by tedy měly být především přehledné a uživatelsky přátelské, měly by poskytovat alespoň základní informace o této problematice. Obsah by měl být celkově stručný, výstižný a logicky sestavený. Majitelé či tvůrci webových stránek by také měli dbát na neustálou aktualizaci svých stránek z důvodu informovanosti návštěvníků o každodenní činnosti, akcích nebo slevách s také zavedení nových výrobků do sortimentu. Nedílnou součástí propagace na internetu je také zajištění určitých metod či prostředků, které dovedou návštěvníky na naše webové stránky. Nabízí se zde možnost využití klíčových slov zajišťující větší návštěvnost, dále spolupráce s velkými českými fairtradovými organizacemi, které taktéž propagují jednotlivé prodejny s těmito výrobky a neposlední řadě založení si účtu na sociálních sítích, které v poslední době využívá stále větší množství firem. Díky celosvětové popularitě má profil na sociálních sítích téměř každý a jedná se o jeden z nejjednodušších nástrojů. Prodejna zde může propagovat svou činnost, aktualizovat svou nabídku a především komunikovat se svými zákazníky, zodpovídat dotazy nebo diskutovat o různých tématech. V závěru tedy lze říci, že prodejny s fairtradovými produkty by měly dbát o svou prezentaci na internetu, protože právě internet má velkou budoucnost a drtivá většina domácností vyspělých států využívá tento prostředek ke své každodenní činnosti. V následující části se podíváme na několik webových stránek českých prodejen a budeme analyzovat jejich prezentaci na internetu. 2.6.1. Mamacoffee (www.mamacoffee.cz)67 Společnosti s názvem Mamacoffee byla věnována pozornost již v předchozí kapitole, která se zabývala rozborem českých obchodů nabízejících fairtradové produkty. Jedná se tedy o kavárny, kde může zákazník ochutnat nejrůznější druhy výborných fairtradových káv a na internetu se prezentují svými oficiálními webovými stránkami www.mamacoffee.cz. Po vstupu na tuto stránku se návštěvníkům zobrazí úvodní stránka, kde jsou vloženy obrázky s tématikou kávy, kaváren Mamacoffee a také fotky, na kterých jsou zvěčněni původní výrobci kávy z Etiopie. Při prvním pohledu tedy návštěvník vidí, že se nejedná o webové stránky “obyčejné“ kavárny, ale že jsou něčím specifické. Úvodní 67

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz/

30

stránka také zobrazuje nabídku šesti druhů káv z různých oblastí, jejich stručný popis a lištu deseti základních odkazů, které přibližují činnost této společnosti. První odkaz nabízí náhled e-shopu, kde si návštěvník může prohlédnout nabídku obsahující fairtradovou kávu nebo bio kávu, sypané čaje, příslušenství ke kávě, dárkové balíčky či poukazy. U produktů s označením Fair trade je vždy velmi srozumitelně a poutavě popsán původ a složení, chuť a také doporučená příprava. Při rozhodování o nákupu má tedy zákazník velmi kvalitně podané veškeré potřebné informace včetně platebních, dopravních i stornovacích podmínek. Dalších pár odkazů na liště je věnováno kavárnám a jejich umístění, otevírací době a rezervacím, pražírně, kde je poměrně podrobně popsán proces pražení kávy a důvodům vedoucím k vlastnímu pražení, vlastní pekárně a také cateringu, který lze využít na různé akce, jako jsou firemní meetingy nebo oslavy a velkoobchodu, jež je určen pro subjekty typu hotelů, kaváren, apod. a nabízí dodávání svého zboží. Dalším velmi užitečným odkazem jsou akce, které jsou zde pravidelně aktualizovány a informují návštěvníky o novinkách, jakých projektů se bude Mamacoffee účastnit a podobně. Informace o kávě se nachází až na osmém odkazu na liště a je zde velmi stručně popsán výběr, uskladnění a zpracování kávy. Velmi kladnou součástí je popsání alternativních způsobů přípravy kávy včetně trefných obrázků, návštěvník se tedy dozví i něco netradičního. Devátý odkaz nazvaný O nás se věnuje vzniku a činnostem společnosti Mamacoffee a poslední odkaz tradičně podává kontaktní údaje. Celkový dojem webových stránek je velmi kladný a to jak po grafické, tak po obsahové stránce. Design je velmi decentní a nevtíravý, není přehlcen fotkami a celkově podtrhuje identitu kaváren Mamacoffee, která je založena na čistotě, vzdušnosti a přátelské atmosféře. Obsahová stránka je taktéž velmi kvalitně zpracována. Návštěvník zde sice nenalezne ani zmínku o hnutí Fair trade a z toho důvodu může stránky opustit, ale jinak mu jsou poskytnuty veškeré důležité informace o činnosti a nabídce společnosti. Mamacoffee je součástí Asociace pro Fair trade a účastní se různých projektů a akcí, kde nejen podporuje toto hnutí, ale také svou činnost, díky kterým si získává čím dál větší množství věrných zákazníků. Na internetu je společnost také velmi aktivní na mnoha sociálních sítích a to především na Facebooku, Twitteru, Instagramu, Pinterestu a před více než rokem si založili účet na Youtube, kam nepravidelně přidávají videa o přípravě kávy nebo z cest za pěstiteli kávy. Nejvíce využívanou sociální sítí zůstává Facebook, kam téměř denně Mamacoffee přidává fotky, příspěvky s novinkami nebo akcemi. Jednou za čas zde také pořádá různé soutěže, kterých se účastní veřejnost, a ti nejlepší mohou vyhrát zajímavé dárkové balíčky. Na Facebooku sleduje tuto společnost přes 10 000 lidí a sdílí zde své 31

kladné i záporné názory. Mamacoffee se na internetu velmi vhodně prezentuje, sleduje nejnovější trendy a využívá mnoho prostředků k tomu, aby komunikovala se svými stálými i potencionálními zákazníky. U oficiálních stránek je také možnosti přeložení do anglického jazyka, a proto může být návštěvnost podpořena i z cizích zemí. Webové stránky lze hodnotit pozitivně a beze sporu patří mezi ty nejlépe zpracované a uživatelsky přátelské. 2.6.2. NILA Living (www.nila.cz) 68 Další webové stránky, které budeme analyzovat, patří společnosti NILA Living, o níž také byla zmínka v kapitole české obchody s nabídkou fairtradových produktů. Prodejna se na internetu prezentuje oficiálními webovými stránkami www.nila.cz. Tato stránka se poněkud liší od té předchozí, ale je zde pouze zvolen odlišný koncept; jinak web společnosti NILA Living také patří mezi ty zajímavé a dobře zpracované. Úvodní stránka je velmi úderná a ukazuje návštěvníkům její hlavní účel vzniku. Téměř celou plochu totiž zabírají čtyři obrázky, které se střídají a mají jasnou tématiku, která se týká doplňků do domácnosti a oblečení doplněné o jejich název a zemi původu. Webové stránky NILA Living odráží styl a filozofii společnosti a jsou vytvořeny ve stejném designu jako je kamenný obchod v pražských Vinohradech. Hlavní myšlenkou oficiálních stránek je informování o produktech, které se nachází v prodejně a také provozování e-shopu. Už na úvodní stránce se na hlavní liště nachází jednotlivé kategorie produktů, které jsou rozčleněny na čtyři oblasti a to bydlení, móda, šperky, boty a doplňky. Po přechodu na jednotlivé oblasti se vždy nejprve zobrazí krátké seznámení se s touto kategorií, které obsahuje krátké představení, země původu či účel a hlavní myšlenka. Poté už je k dispozici náhled veškerého zboží, které jednotlivě obsahuje svůj soukromý popis, složení, zem původu, popřípadě příběh, který mají majitelé spojený s tímto produktem, z velké části totiž navštívili země, jejichž produkty nabízejí. E-shop je celkově velice přehledný a poskytuje veškeré potřebné informace včetně platebních, dopravních i obchodních podmínek. Jako nadstandardní službu nabízí informace ohledně údržby a celkové péče zboží. V této části je také uveden kontakt v případě poškození či nesnází, čímž zákazníkům poskytují pocit zájmu a péče o jejich osobu. Společnost má na svých oficiálních stránkách odkaz s názvem velkoobchod, kde vybízí podnikatele z různých odvětví ke spolupráci. V dolní části webových stránek nalezneme odkaz O nás, kde majitelé velmi stručně popisují důvod vzniku a svou činnost. Oficiální stránky prodejny NILA Living lze obecně 68

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nila.cz/

32

hodnotit kladně z pohledu designu i obsahu. Grafická stránka je velmi úhledná a dokonale vystihuje a podtrhuje celý koncept společnosti. Obsahová stránka je založena především na jedinečnosti každého produktu a pohodlnosti nakupování přes internet včetně poskytnutí veškerých informací potřebných pro potencionální zákazníky. Hnutí Fair trade jako takové není objasněno, ale každý produkt obsahuje dostatečný popis, díky kterému si návštěvník uvědomí hlavní účel a podstatu této problematiky. Také Nila Living využívá sociální sítě ke své propagaci a to konkrétně Facebook, Vimeo, Instagram a také provozuje svůj vlastní blog, kde lze naleznout nejrůznější články týkající se módy, stravování a také zážitků z cest. Nejaktivněji působí společnost na Facebooku, kde je sledována více než 12 000 uživateli a téměř denně přidává příspěvky s fotkami, důležitými informacemi, novým sortimentem nebo informuje o akcích, které pořádá. V neposlední řadě využívá NILA Living jako nástroj propagace tisk a to konkrétně časopisy zabývající se módou či životním stylem a upozorňuje na férový obchod další okruh lidí. Společnost se na internetu prezentuje velmi decentně a drží se stylu, který si zvolila již na začátku. Využívá vhodné nástroje ke své propagaci a získává si zákazníky z jiné sféry než je u tohoto druhu obchodu běžné. Webové stránky jsou velmi kreativní a efektivně doplňují kamennou prodejnu. 2.6.3. Suvi/Ecomamma (www. suvionline.cz) 69 Prodejna s názvem Suvi/Ecomamma se nachází v Kladně a funguje od roku 2006. Sortiment zahrnuje oblečení pro děti i dospělé. Dále jsou v nabídce doplňky do domácnosti, kosmetika, různé pochutiny a veškeré toto zboží má buď fairtradový nebo bio původ. Společnost se také prezentuje na internetu a to svými oficiálními webovými stránkami www.suvionline.cz. Úvodní stránka působí velmi jemně, decentně a nabízí náhled na nové kolekce dětského i dospělého oblečení pro jaro 2015. Prvních pár odkazů na levé straně webových stránek potom odkazují na oblečení pro jednotlivé věkové kategorie a to pro děti, ženy, muže, popřípadě novinky a výhodné akce. U jednotlivých kusů oděvů je vždy stručný popis, který zahrnuje certifikáty (certifikováno Fairtrade, 100% biobavlna, ručně vyrobeno, atd.). V popisu je uvedena i země původu. Stejné provedení nalezne návštěvník i u dalších odkazů, které jsou věnovány doplňkům do domácnosti, kosmetickým přípravkům a potravinám. U jednotlivých produktů je tedy dostatečné množství informací, které by mohlo návštěvníky zajímat. Webová stránka společnosti Suvi/Ecomamma slouží zároveň jako e-shop a vedle platebních a dopravních podmínek 69

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.suvionline.cz/

33

také poskytuje odkaz přesměrovaný na zvýhodněné zboží. Potencionální zákazník tak může využít této nabídky a ušetřit své finanční prostředky. Další odkaz je věnován filozofii, zásadám a cílům této společnosti a také popisuje hnutí Fair trade a jeho základní principy a normy. Návštěvník tak dostane odpovědi ohledně této problematiky a tím víc bude motivován stát se součástí férového obchodu. V této části jsou také poměrně podrobně popsány materiály, ze kterých jsou produkty vyrobeny. Odkaz historie se přirozeně zabývá vznikem a růstem této společnosti a přináší návštěvníkům náhled do vnitřního prostředí společnosti. Poslední, ale neméně důležitý, je odkaz zaměřený na všeobecné podmínky a jsou zde zodpovězeny často kladené otázky s výzvou kontaktování pověřených osob v případě svých dotazů či nesrovnalostí. Webové stránky společnosti Suvi/Ecomamma patří mezi dobře provedené, design odpovídá filosofii a celkovému konceptu a obsahová stránka přináší dostatečné informace. Na internetu využívá společnost sociální sítě ke své prezentaci a propagaci. Konkrétně se jedná o Twitter a Facebook, který sleduje téměř 2 000 lidí. Nepravidelně jsou sem přidávány příspěvky ohledně novinek v nabídce a fanoušci se mohou zúčastnit soutěží o lákavé ceny. Suvi/Ecomamma tu taktéž podává informace ohledně různých akcí, které pořádá s partnerskými prodejnami či e-shopy zabývající se problematikou Fair trade. Společnost se na internetu propaguje vhodným způsobem a využívá nástroje pro komunikaci se svými zákazníky.

Suvi/Ecomamma

bohužel

není

příliš

známá

prodejna.

S rozšířením

všeobecného povědomí o své činnosti by společnost získala větší množství stálých zákazníků. 2.6.4. Miko Káva Fair trade (www.mikofair.cz)70 Miko Káva patří pod stejnojmennou belgickou společnost a na území našeho státu funguje od roku 2001. Svou činnost provádí především prostřednictvím e-shopu na svých oficiálních webových stránkách www.mikofair.cz, ale potencionální zákazník může navštívit i kamennou prodejnu v Praze, kde je vystavené zboží, ochutnávka fairtradové kávy a toto místo také slouží k vyzvednutí objednávky. Webové stránky společnosti jsou velmi přehledné a z doposud uvedených patří mezi ty nejlepší. Už při zobrazení úvodní stránky si návštěvník povšimne designu, který je laděn do přírodních barev. Střídající se obrázky obsahují tématiku Fair trade se slogany jako je “bez dětské práce“, “fér ceny pro drobné farmáře“, apod. Na úvodní stránce je také seznam doporučeného zboží a nově 70

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mikofair.cz/

34

přidaných produktů do stálého sortimentu. Návštěvníci jsou tedy ihned osloveni novou nabídkou, kterou nemusí složitě vyhledávat. Základní lišta je potom velmi efektivně vytvořena; obsahuje totiž různé rozčlenění produktů a to dle mnoha hledisek. První odkaz je nazván Fairtrade dárky a produkty jsou rozděleni dle ceny (do 150 Kč, do 200 Kč, do 400 Kč, do 500 Kč, apod.). Má-li návštěvník v úmyslu nakoupit do určité částky, tento systém je pro něj naprosto vyhovující a ušetří mu mnoho času. Produkty v těchto kategoriích lze následně řadit dle ceny, názvu nebo hodnocení. Další odkaz se nazývá Fairtrade produkty a obsahuje veškerý sortiment rozčleněný dle druhu, tzn. káva, čaj, sušenky, ořechy, apod. Součástí je také výprodej omezeného množství zboží a balíčkování určitých druhů produktů. Jedná se o výhodnou akci 1+1 nebo 1+2 a podstatou je zakoupení jednoho výrobku s nižší nebo nulovou cenou dalších výrobků stejného druhu. Tyto akce jsou pravidelně aktualizovány a obměňovány. Další odkazy jsou věnovány produktům značky PURO, MIKO a také nabídkám cateringu na různých firemních akcích. U každého fairtradového výrobku je dostatečné množství informací o popisu, původu i složení. Návštěvník si tedy může vytvořit kompletní obrázek a nemusí hledat informace u jiných zdrojů. Poslední odkaz s názvem O Fair trade je věnován této problematice a návštěvníci zde naleznou podrobný popis hnutí Fair trade, principů, postavení se společnosti Miko k této problematice a dokonce i příběhy farmářů ze zemí 3. světa. Webová stránka slouží hlavně jako e-shop, a proto zde nalezneme platební, dopravní i obchodní podmínky. Stránky lze prohlížet v českém nebo anglickém jazyce a je možnost přeměny české měny za eura. Společnost Miko se na své oficiální stránce velmi dobře prezentuje. Ohled je zde brán i na komunikaci; návštěvníci mohou jednotlivé výrobky ohodnotit či napsat svou recenzi a v případě dotazů mohou kontaktovat pověřené osoby. Prodejna Miko se jako předchozí prezentuje na sociální síti Facebook, kde je sledována téměř 300 lidmi a zveřejňuje především novinky o své nabídce, propaguje Fair trade, ale také ostatní prodejny nabízející fairtradové produkty. Na internetu se propaguje především díky webové stránce a partnerstvím s ostatními prodejnami, kterým dodává své zboží. Vzorek předchozích webových stránek jednotlivých společností lze hodnotit jako dobře se prezentující na internetu, ale i v médiích a na veřejnosti. Kromě své činnosti, tedy prodeje v kamenných prodejnách, využívají dle svého zaměření a druhu sortimentu marketingové nástroje, díky kterým si vytváří svou pozici na trhu. Následující čtyři analyzované webové stránky budou pravým opakem a jsou uvedeny z důvodu zvýraznění kontrastu mezi dobrou a špatnou propagací. 35

2.6.5. Biosvět Zbraslav (www.biosvetzbraslav.cz) 71 Prodejna Biosvět nacházející se v pražské Zbraslavi byla uvedena v kapitole České obchody nabízející fairtradové výrobky. Sortiment sice není zaměřen pouze na produkty férového obchodu, nicméně by si zasloužily větší pozornost než tu, která jim je věnována doposud. Oficiální webové stránky mají adresu www.biosvetzbraslav.cz a už úvodní strana upozorňuje obrázky týkající se zdravé stravy. Na úvodní straně je také pár slovy popsána historie, sortiment a činnosti prodejny. Základní lišta obsahuje pět odkazů. První slouží k přesunu na úvodní stránku a druhý nese název Sortiment. Stručně leč výstižně je zde popsána nabídka a také odkud jednotlivé produkty pochází, co obsahují a v čem se liší od sortimentu z běžných prodejen. Produkty s označením Fair trade jsou v poměru s ostatními zcela nedoceněny. Pár větami je popsán princip tohoto hnutí a také seznam produktů jako je káva, čaj, kakao, čokoláda a další a tím končí veškerá informovanost ohledně tohoto tématu. Návštěvník stránky tedy bude vědět, že jsou fairtradové výrobky v nabídce, ale na základě uvedených skutečností si nevytvoří představu o této problematice a v případě zájmu bude nucen vyhledat jiné zdroje a prodejna tak ztratí potencionální zákazníky. Další odkazy poukazují na tématiku bio potravin, konkrétně biobedýnek, dále kontakt a e-shop, který ale doposud není v provozu. Webové stránky působí spíše amatérským dojmem a návštěvník se zájmem o Fair trade nebude poskytnutými informacemi uspokojen. Obsah je celkově zaměřen na bio potraviny a ty fairtradové tak zcela ztrácí svůj potenciál. Kromě oficiální stránky se prodejna prezentuje na sociální síti Facebook, kde je sledována 168 uživateli. Bohužel ani zde není o fairtradových produktech ani zmínka a propagovány jsou pouze lokální potraviny či bio produkty. Celkově tedy Biosvět Zbraslav působí jako prodejna se zdravou výživou a produkty férového obchodu jsou v nabídce zahrnuty spíše okrajově, žádným způsobem nejsou propagovány a tento přístup bohužel prohlubuje nedostatečnou informovanost ohledně hnutí Fair trade. 2.6.6. Bio Point (www.bio-point.cz)72 Bio Point jsou prodejny, které se nacházejí v českých městech, konkrétně na jednom specifickém místě a to je nádraží. Díky tomuto konceptu se mohou zdravě stravovat i ti, kteří jsou nuceni často cestovat. Ačkoliv je hlavní myšlenka velmi dobře zrealizována, prezentace prostřednictvím webových stránek není ideální. Návštěvníci ji 71

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biosvetzbraslav.cz/ 72 Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biopoint.cz/

36

najdou pod adresou www.bio-point.cz a na první pohled působí velmi kladným dojmem. Design je směřován do přírodních barev s doplněním obrázku zdravé výživy. Úvodní strana informuje návštěvníky o rozvoji společnosti a hlavních cílech. Lišta nabízí pár základních bodů, které začínají Speciální nabídkou. Tento odkaz není příliš efektivní, zobrazuje jeden plakát se speciální cenou produktu a to bez jakéhokoliv dalšího popisu. Dále je zde odkaz, kde je návštěvník znovu seznámen s hlavními myšlenkami prodejen Bio Point. Následuje odkaz nazvaný Sortiment, kde je velmi stručně popsáno, jaké produkty lze v těchto obchodech nakoupit a také od jakých jsou dodavatelů. Z popisu ale není zřejmé, jestli se jedná o nabídku nápojů, trvanlivých potravin, ovoce, zeleniny či cukrovinek, je zde pouze uvedena tématika racionální stravy. V této sekci nalezne návštěvník první zmínku o Fair trade, která obsahuje poměrně podrobné a velmi dobře zpracované informace o tomto hnutí. Jaké produkty nalezneme v prodejnách, ale není uvedeno. Další odkaz s názvem Proč jíst bio udává poměrně rozsáhlé hlavní myšlenky bio potravin a dokonce i detaily typu zdravotní přínosy a podobně. Na toto téma navazuje další odkaz Značení ekovýrobků a s tím spojené rozsáhlé poučení o principech a normách v této oblasti. Poslední odkazy tradičně informují o adresách prodejen a kontaktech. Webová stránka je tedy přínosná pro ty návštěvníky, kteří se chtějí dozvědět základní informace o Fair trade a bio potravinách, ale nabídka prodejen, která by měla nalákat potencionální zákazníky a přesvědčit je o návštěvě, je absolutně nedostatečná. Společnost propaguje své prodejny na sociální síti Facebook, kde je sledována více než 100 uživateli. Právě na Facebooku je Bio Point poměrně aktivní. Několikrát do měsíce přidává příspěvky, ve kterých informuje fanoušky o výhodných akcích nebo zavedení nových výrobků. Z provedení jednotlivých nástrojů je tedy evidentní, že je pozornost věnována spíše komunikaci prostřednictvím sociální sítě a oficiální stránka není udržována. Tím ale ztrácí potenciál, který webové stránky nabízí. Společnost by se tedy měla obecně zaměřit na větší informovanost ohledně sortimentu na stránkách a nabízí-li prodejny různé výhodné akce či balíčky, měly by být pravidelně aktualizovány právě na webu, aby je měla možnost využít široká veřejnost. 2.6.7. Bylinka 28 (www.bylinka28.cz)73 Tato menší rodinná prodejna se nachází v centru Mladé Boleslavi. Sortiment zahrnuje především koření, bylinky, čaje, přírodní kosmetiku a také potraviny. Tato 73

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.bylinka28.cz/

37

prodejna je výjimečná tím, že je v nabídce kosmetika vyrobená z konopí a díky akreditaci od společnosti Cannabis Pharma-Derm vykonává poradní činnost ohledně užití těchto produktů. Podnik se propaguje na internetu svou oficiální webovou stránku pod adresou www.bylinka28.cz. Celkový koncept je bohužel nevhodně zvolený a to po grafické i obsahové stránce. Celý design včetně obsahu je situován uprostřed stránky a nejsou využity kraje. Na úvodní stránce je kromě odkazů na jednotlivé produkty vložené video, které ale nejde spustit a ztrácí tedy svůj smysl. Odkazy jsou rozděleny na koření, čaje, bylinky, přírodní kosmetiku a ostatní sortiment. V každém je potom pouze vyjmenován seznam zboží bez jakékoliv specifikace či ozvláštnění, v jakém množství je nabízeno nebo udání ceny. Fairtradové produkty se nachází pod odkazem Ostatní sortiment a návštěvník nalezne pouze seznam, který obsahuje kávu, čaj, kávová zrnka v čokoládě a kakaové boby. Na této stránce není vysvětlen pojem Fair trade, jeho význam, ani základní principy, které se mají šířit a zapojovat tak veřejnost do tohoto druhu obchodu. Oficiální webové stránky této prodejny jsou tedy velmi neprofesionálně provedené. Obsah je zcela nevyhovující a návštěvník se nedozví základní informace o prodejně, ani o jednotlivých produktech. Není tedy motivován navštívit obchod osobně. Bylinka 28 má založený stejnojmenný profil na sociální síti Facebook, který je sledován více než 300 lidmi. Příspěvky jsou přidávány nepravidelně a jejich obsah je spíše neformálního rázu, informuje především o otevírací době, zboží není často zmiňováno. Podnik Bylinka 28 se tedy nepříliš efektivně propaguje na internetu a nevyužívá žádné marketingové nástroje k tomu, aby upozornil na důležitost fairtradových produktů. Kvalita provedení je výrazně nižší než u předchozích prodejen. 2.6.8. Obchod pro radost (www.darkyrucnivyroby.cz) 74 Poslední prodejna, která bude předmětem analýzy, se nazývá Obchod pro radost a nachází se na pražských Vinohradech. V regálech tohoto rozmanitého obchůdku nalezne zákazník nepřeberné množství zboží různého typu jako je přírodní kosmetika, potraviny, nápoje, šperky a doplňky do domácnosti, hračky, knihy nebo oblečení. Kromě kamenné prodejny

je

provozován

také

e-shop

na

oficiálních

webových

stránkách

www.darkyrucnivyroby.cz. E-shop je rozdělen na dvě kategorie a to Zdravé přírodní produkty a Originální dárky. Každý produkt je pečlivě popsán a obsahuje informace o původu, složení, ceně i množství. Vedle běžného sortimentu je na webových stránkách prodejny lišta s odkazy, které se zaměřují na nejrůznější cenové akce, nový sortiment 74

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.darkyrucnivyroby.cz/

38

zboží, kontakt a v neposlední řadě také dodatečné informace k e-shopu týkající se plateb, dopravy, reklamace, vrácení zboží a podobně. Velmi lákavé mohou být pro návštěvníky zprávy týkající se balení dárků zdarma, dostání malého dárku k nákupu či sleva na další nákup ve výši 10%. Na první pohled se zdají být stránky v pořádku, nicméně vybírání si jednotlivých produktů na e-shopu je poněkud nepřehledné a chaotické. Popisky k produktům mají navíc poměrně malou velikost písma, a proto by někteří návštěvníci mohli mít problém s jejich přečtením. Další problém přichází s hledáním fairtradových produktů. V nabídce není složka, která by se zabývala pouze tímto sortimentem zboží, ale jednotlivé výrobky s označením Fair trade jsou zahrnuty do běžného sortimentu. Z toho důvodu musí návštěvník vynaložit velké úsilí, aby tyto produkty našel. Fatální chyba je provedena například u bio kávy, v jejíž nabídce je obsažena i fairtradová káva. Fair trade ale nemusí nutně znamenat bio, proto může docházet ke zkreslení pohledu na toto hnutí. Tento problém se vyskytuje i u kakaa a čokolády. U produktů, které jsou označené jako Fair trade, není vysvětlen tento pojem, jaké má principy a proč je zahrnut v nabídce. Propagace Fair trade je zde tedy téměř nulová. Webové stránky jsou na první pohled pečlivě a originálně zpracované po grafické i obsahové stránce, ale po podrobnější analýze vychází najevo nedokonalosti, některé poměrně zásadní, které je zapotřebí napravit. Prodejna se také propaguje na sociálních sítích Twitter a Facebook, kde má přes 1 000 sledujících, se kterými aktivně komunikuje a přidává příspěvky týkající se novinek i cenových akcí. V neposlední řadě navazuje prodejna spolupráce, například s již zmiňovanou mamacoffee, od které odebírá některé fairtradové výrobky. Podnik Obchod pro radost se tedy snaží vytvářet si vhodné podmínky pro svou pozici na trhu a také přizpůsobovat se zákazníkům, nicméně především na webových stránkách není dostatečně specifikováno hnutí Fair trade a také jeho výrobky, a proto byla prodejna zařazena do této skupiny.

2.7. Zjištění nedostatků Během analýzy bylo zjištěno několik poměrně zásadních nedostatků, které je třeba odstranit a to z důvodu prosperity jednotlivých prodejen a jejich propagace na internetu a také šíření hnutí Fair trade v České republice. Mezi nedostatky lze zařadit celkovou strukturu webových stránek, která je nedostačující. Není zvolen vhodný design, stránky jsou nepřehledné a v nelogickém pořadí. Další zásadní nedostatek je nedostatečné objasnění hnutí Fair trade. Nemá-li

39

návštěvník adekvátní množství informací o této problematice, zboží ho jednoduše nezaujme. Zásadní nedostatek je téměř nulové vyzdvihnutí fairtradových produktů oproti běžnému sortimentu. Nebude-li totiž zákazník upozorněn na tuto problematiku a jeho výrobky, provede raději svůj běžný nákup. Nevyužití nástrojů marketingového mixu je častým nedostatkem těchto prodejen. Podniky často provozují kamennou prodejnu a na internetu se prezentují svou oficiální webovou stránkou, ale nepodnikají žádné další kroky k tomu, aby na sebe upozornily a zaujaly větší množství potencionálních zákazníků. Spolupráce s ostatními prodejnami či organizacemi je sice v České republice rozšířená, ovšem není dostatečně využit její potenciál a výhody, které mohou skýtat. V neposlední řadě je také důležité zmínit nedostatečnou propagaci v médiích či na internetu, který se stal v posledních letech doslova gigantem a lze využít mnoha nástrojů a funkcí, které podpoří činnost firmy a osloví mnoho uživatelů.

40

3.

Návrhová část

3.1. Navrhovaná řešení V minulé kapitole bylo zjištěno mnoho nedostatků, které ale mají svá řešení. Uvědomuje-li si je prodejna a bude se na ně zaměřovat a snažit se je eliminovat nebo úplně odstranit, má velký potenciál uspět a stát se úspěšnější než doposud. V následujících pár bodech jsou navrhnutá řešení, která by měla poměrně jednoduchým a efektivním způsobem pomoci vyřešit jednotlivé nedostatky. 3.1.1. Informovanost na webových stránkách První bod se zabývá obsahem webových stránek, které mají návštěvníkům poskytnout skutečnosti týkající se Fair trade. Je nezbytné, ale bylo toto hnutí zmíněno a především jednoduše vysvětleno včetně základních principů a přínosů pro zúčastněné. Tvůrci obsahu by se měli vyvarovat především kopírování textu. Důležitý je tedy jednoduchý a výstižný popis, díky kterému bude návštěvník zaujat, dozví se vše potřebné a určitým způsobem bude přesvědčen k podpoře Fair trade.75 V případě, že se jedná o webové stránky zabývající se pouze touto tématikou, mělo by být bráno v potaz rozčlenění informací do všech odkazů. Například na stránce bude pár odkazů věnováno vysvětlení základních pojmů a podrobnější informace budou následně u každého produktu, týkající se původu, složení, popřípadě krátkého příběhu spjatého se zemědělcem či řemeslníkem. Tyto informace dodávají důvěryhodnost a potencionální zákazník bude vědět, komu svou koupí pomohl. Vhodné podání informací návštěvníka nejen přesvědčí ke koupi, ale naši stránku znovu navštíví a doporučí jí známým či přátelům. Kladná osobní zkušenost je totiž nejlepší reklamou. 3.1.2. Založení e-shopu na webových stránkách Mít e-shop na své webové stránce přináší možnosti, kterých lze těžko dosáhnout pouze prostřednictvím kamenného obchodu. Internetové nákupy se v České republice neustále rozrůstají a využívá je čím dál více residentů. Jedná se totiž o jednoduchý způsob pořízení věcí a to z mnoha hledisek jako je šetření času, pohodlnost, ale také rozšíření sortimentu než je v lokální oblasti. Prodejny s fairtradovými produkty se sice nachází po celé České republice, ale ne každý je má v blízkosti svého bydliště. Právě z toho důvodu je 75

ALLHOFF, Dieter-W a Waltraud ALLHOFF. Rétorika a komunikace: 14. vydání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 199 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2283-2. str. 52

41

výhodné založit si e-shop na své webové stránce, protože se množství zákazníků rapidně zvyšuje. Výhodou také může být sdílení recenzí na jednotlivé produkty, díky kterým bude usnadněno zákazníkovo rozhodování. Podáním veškerých potřebných informací a nabídnutím zajímavého sortimentu bude procento nákupů prostřednictvím e-shopu v neustále rostoucím tempu. 3.1.3. Účast na workshopech Účast na workshopech je výhodná především z důvodu informovanosti, která přináší novinky z této oblasti, jež mohou majitelé prodejen následně předat návštěvníkům na svých webových stránkách. Hnutí Fair trade se neustále rozvíjí a zdokonaluje a vzhledem k vysoké konkurenci je nutné zůstat v obraze. Na workshopech lze také navázat nové spolupráce, které mohou přinést pozitivní výsledky v následujících obdobích. Důležitou součástí mohou být taktéž doporučené postupy ohledně propagace, komunikace, práce s veřejností a podobně. Celkově tedy říci, že díky účasti na workshopech lze dosáhnout znalostí, díky kterým může být naše činnost obohacena a dlouhodobě zlepšena. 3.1.4. Komunikace s návštěvníky/zákazníky Jedním z nejzákladnějších a zároveň nejdůležitějších faktorů efektivního vedení webových stránek je komunikace s návštěvníky či potencionálními zákazníky. Každý, kdo si na internetu otevře naši webovou stránku, by měl mít pocit osobního přístupu. Uvedení kontaktu v případě dotazů či nespokojenosti by mělo být samozřejmostí. Osoby pověřené zodpovídáním otázek by měly být dostatečně informovány ohledně veškerých aktivit a faktů týkajících se webových stránek nebo kamenné prodejny. Často totiž mohou ovlivnit zákazníkův pohled na nabízený sortiment, a proto je nutno uvědomovat si důležitost komunikace.76 Při komunikaci se zákazníky by se vždy s každým mělo zacházet individuálně a dle jeho potřeb a přání; pouze tak lze docílit všeobecného uspokojení. Zásadní roli nehraje, jedná-li se o komunikaci prostřednictvím e-mailu, telefonátu či osobního setkání; pověření pracovníci musí být milí, ochotní řídit se heslem náš zákazník, náš pán. 3.1.5. Využití internetové reklamy Důležité je také zaměřit se na to, jak se návštěvníci dostanou na naši webovou stránku. Existuje mnoho způsobů, mezi něž patří využití klíčových slov, systému SEO, 76

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. str. 69

42

spolupráce, využití médií či dnes velmi populárních sociálních sítí. Všechny tyto prostředky vedou k vysoké návštěvnosti webových stránek, které mohou následně přispět ke zvýšení poptávky po produktech s označením Fair trade. Prodejny by mohly využívat již zmiňované bannery, které jsou umístěny na různých webových stránkách. Bannery by měly být jednoduché, úderné a informovat například o probíhající akci nebo zavedení nových výrobků. Další možností je například zasílání tzv. newsletterů návštěvníkům, kteří si u nás již zakoupili produkt a informovat je tak o zajímavých nabídkách. 3.1.6. Využití nástrojů marketingového mixu Dále by jednotlivé podniky měly dbát na svou marketingovou strategii a na nástroje marketingové mixu, které budou využívat. Každá prodejna i její webové stránky jsou individuální. Z toho důvodu je také každá strategie odlišná a to dle mnoha hledisek. Úspěch není zaručen využitím veškerých nástrojů marketingového mixu a stejně tak nemůže být zaručen zaměřením se pouze na jeden nástroj. Podnik tedy musí zvážit své možnosti, pozici na trhu a dle toho správně zvolit svou strategii. Mezi nástroje, které by mohly být efektivní, patří například tzv. packiging neboli balíčkování a to v tom smyslu, že by některé produkty mohly být prodávány v jednom výhodnějším balíčku. Nabízené výrobky by potom mohly být různého druhu, jako jsou potraviny, kosmetika nebo doplňky do domácnosti a zákazník by tak zkusil produkty, které by si za normálních okolností samostatně nepořídil. Další výhodný nástroj byl již zmiňován v předchozích kapitolách a jedná se o tzv. partnership neboli spolupráce/partnerství. Navazování nových známostí je velmi výhodné pro všechny subjekty a to především z hlediska získávání kontaktů, předávání zkušeností, osvědčených taktik, zviditelnění se a v neposlední řadě zvýšení počtu zákazníků. V případě prodeje fairtradových výrobků by měla být speciálně v České republice věnována pozornost komunikačnímu mixu, protože obsahuje mnoho nástrojů, které mají efektivní a dlouhodobý vliv na poptávku. Účinný nástroj je například reklama v médiích, osobní prodej s využitím lidského faktoru nebo tzv. nová média, která se zabývají především prezentací na internetu. Prodejny, které se prezentují svými webovými stránkami, by potom měly dbát zvýšené pozornosti a sledovat nové trendy, využívat již zmiňované bannery, vytvářet si aplikace pro telefonní zařízení a celkově se zajímat o internetové prostředí a využívat jeho výhod.

43

3.2. Přizpůsobení se českým zákazníkům Ačkoliv je hnutí Fair trade mezinárodního charakteru, v každé zemi jsou jiní spotřebitelé a mají odlišné myšlení, potřeby a celkově poptávku nutno brát individuálně. Také čeští spotřebitelé mají své typické chování při pořizování statků a služeb. Stejně jako veškeré řetězce supermarketů a běžných prodejen, by také prodejny s fairtradovými produkty měly být připraveny přizpůsobit se občanům této republiky. Nejprve by měla být pozornost věnována dostatečné informovanosti ohledně hnutí Fair trade, protože nebude-li zákazník vědět hlavní myšlenky a principy této problematiky, produkt si jednoduše nekoupí. Dostupnost je další bod, který nelze řešit individuálně jednotlivými prodejnami, ale lze tomu pomoci například vytvořením e-shopu na svých webových stránkách. V České republice se nachází přes 100 obchodů, kde je možnost zakoupení produktů férového obchodu. Tyto prodejny ale nejsou dostupné veškerým českým domácnostem a ne každý si může dovolit navštívit kamenné prodejny z hlediska času. Tento problém by prozatím alespoň částečně mohly vyřešit e-shopy. Další poměrně zásadní faktor je cena fairtradových produktů. Vhledem k tomu, že je tento druh zboží o něco dražší než to běžně dostupné, může docházet ke snížení poptávky. Obecně lze ovšem říci, že produkty férového obchodu nejsou výrazným způsobem dražší než běžný sortiment. Také z tohoto důvodu je nutná zvýšená pozornost ohledně informovanosti. Díky neustále rostoucí popularitě zdravého životního stylu a propagování bio produktů mají i fairtradové výrobky možnost zaujetí těch, kteří se zajímají nejen o své zdraví, ale také o složení produktů, které si kupují. Ačkoliv Fair trade neznamená nutně bio, z velké části toto označení obsahuje. S cenou je také spojená kvalita. Vzhledem k tomu, že produkty s označením Fair trade jsou velmi kvalitní a český spotřebitel je za kvalitu ochoten vyložit finanční prostředky, poptávka po těchto produktech má velký potenciál růst. V neposlední řadě je v naší zemi poměrně populární nakupovat v různých výhodných balíčcích či využívat slevové akce. Zaměřením se na balíčkování produktů by mohl vzrůst počet zákazníků a v případě spokojenosti také růst počet opakovaných nákupů. Slevové akce už na některých webových stránkách prodejen probíhají, ale kvůli nedostatečné propagaci se o nich mnoho potencionálních zákazníků nedozví. Přizpůsobením se českým zákazníkům a odstraněním nedostatků vzniká ideální prostředí pro zvýšení popularity hnutí Fair trade i jeho produktů. Poptávka u nás totiž neustále stoupá a díky vhodným strategiím se i Česká republika může přiblížit výsledkům v zahraničí.

44

Závěr Fair trade je mezinárodní hnutí, které je v posledních letech velmi diskutované a také proto se stalo předmětem této bakalářské práce. Už od začátku bylo rozhodnuto, že bude tato problematika pojata trochu jiným stylem, než byla doposud řešena v jiných bakalářských či diplomových pracích. Byly stanoveny hlavní cíle, mezi které patřilo objasnění tohoto hnutí, představení zahraničních i českých organizací. Hlavní cíl byl ale zaměřen na analýzu českých prodejen nabízejících tento druh sortimentu a především na jejich webové stránky, které byly pečlivě analyzovány a následně zjištěny nedostatky, na základě kterých byla určena řešení a doporučení k jejich odstranění. Tím byl tedy splněn hlavní cíl této bakalářské práce, díky kterému byly objeveny slabé stránky, ale také možnosti razantního zlepšení, jež mohou posunout hranice hnutí Fair trade v České republice. Z toho důvodu lze tuto bakalářskou práci hodnotit jako pozitivní a přínosnou v této oblasti.

45

Literatura [1]

ALLHOFF, Dieter-W a Waltraud ALLHOFF. Rétorika a komunikace: 14. vydání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 199 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-2472283-2.

[2]

ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994, 292 s. ISBN 807113-111-3.

[3]

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.

[4]

DECARLO, J. Fair trade. Cornwall: Oneworld Publications, 2007. 176 s. ISBN: 13:978-1-85168-521-9.

[5]

DOHNAL, J. Řízení vztahů se zákazníky: procesy, pracovníci, technologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 161 s. Management v informační společnosti. ISBN 80247-0401-3.

[6]

DYTRT, Z. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 196 s. ISBN 80-247-1589-9. str. 101

[7]

GREGOR, F. Společenská odpovědnost firem a ochrana životního prostředí: jak hodnotit odpovědnost korporací?. Praha: Zelený kruh, 2007, 31 s. ISBN 978-80254-0204-7.

[8]

HALKOVOVÁ, L. Životní prostředí pro život. Praha: Ministerstvo životního prostředí, c2011, 53 s. ISBN 978-80-7212-561-6.

[9]

HUDEČEK, M. Webová režie. Strážnice: Maintop Business, 2012. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://webovarezie.cz/kniha/

[10] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2690-8. [11] MEZŘICKÝ, V. Perspektivy globalizace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 226 s. ISBN 978-80-7367-846-3 [12] PROKEŠ, Josef. Člověk a počítač, aneb, Svítání digitální kultury. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2000, 86 s. ISBN 80-85799-82-0. 46

[13] RANSOM, D. Fair trade. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2011, 137 s. Společenskoekologická edice, sv. 16. ISBN 978-807-2392-582. [14] ŘEZNÍČEK, J.; PROCHÁZKA, T. Obsahový marketing. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2014, 224 s. ISBN 978-80-251-4152-6. [15] VYSEKALOVÁ, J. a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 294 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2472196-5.

47

Internetové zdroje [1]

Dostupné na

About us, Organizace Flocert. [online]. [cit. 2015-04-15]. internetu: http://www.flocert.net/about-us/

[2]

About us, organizace SERRV. [online]. [cit. 2015-04-15] Dostupné na internetu: https://www.serrv.org/category/about-us/

[3]

About us. Organizace Ten Thousand Villages. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.tenthousandvillages.com/about-us/

[4]

Annual Report, Organizace SERRV, 2013, [online]. [cit. 2015-04-15]. s. 2-3. Dostupné na internetu: https://www.serrv.org/category/annual-report/

[5]

Annual Report. Our company. Organizace Ten Thousand Villages. 2013-2014. [online].

[cit.

s.

2015-04-15]

13.

Dostupné

na

internetu:

http://www.tenthousandvillages.com/media/2013-2014AnnualReport.pdf [6]

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz

[7]

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.darkyrucnivyroby.cz/

[8]

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.bylinka28.cz/

[9]

Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.bio-point.cz/

[10] Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biosvetzbraslav.cz/ [11] Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mikofair.cz/ [12] Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.suvionline.cz/ [13] Celková analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nila.cz/ 48

[14] Donate, organizace SERRV. [online]. [cit. 2015-04-15] Dostupné na internetu: https://www.serrv.org/category/donate-lend/ [15] Fair trade Beyond 2015, organizace Fairtrade Česko a Slovensko. [online]. [cit. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!zapojte-

2015-04-15].

se/fair-trade-beyond-2015/ [16] Fairtrade

Market.

[online].

[cit.

2015-04-15].

Dostupné

na

internetu:

http://fairtrademarket.cz/ [17] Fee System Contract Production, organizace Flocert, 2015. [online]. [cit. 2015s.

04-15].

4.

Dostupné

na

internetu:

http://www.flocert.net/wp-

content/uploads/2014/03/PC-FeeSysCP-ED-19-en1.pdf [18] History of Oxfam International, organizace OXFAM. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné

na

internetu:

https://www.oxfam.org/en/countries/history-oxfam-

international/ [19] Jsme na zemi, společnost Na Zemi. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nazemi.cz/jsme-nazemi/ [20] Kategorie - dámské oblečení, společnost Ona-Fair. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.ona-fair.cz/category/damske-obleceni/1/ [21] KRÁTKÁ, K. a kol. Fair trade v ČR - analýza současného stavu. 2009 [online]. [cit.

2015-04-15].

s.

3.

Dostupné

na

internetu:

sebevedome.tisnovsko.eu/download/FTanalyza_final.pdf [22] Naše kávy, společnost Fair-bio. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fair-bio.cz/kava/default/7 [23] Novinky, společnost Na Zemi. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nazemi.cz/stali-jsme-se-soucasti-uspesne-mezinarodni-aliance-cleanclothes-campaign/ [24] O nás, Ekumenická Akademie Praha. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.ekumakad.cz/cz/o-nas/ [25] O nás, společnost Fairtrade Česko a Slovensko. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!o-nas/ 49

[26] O nás, společnost Jeden Svět. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.jedensvet.org/o-nas/ [27] O nás, společnost mamacoffee. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz/o-nas/ [28] O nás, společnost NILA Living. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.nila.cz/o-nas-1/ [29] Oficiální certifikace Fairtrade geographical Scope Policy of Producer Certification. organizace Fairtrade International, 2015. [online]. [cit. 2015-0415].

s.

1.

Dostupné

na

internetu:

http://www.fairtrade.net/fileadmin/user_upload/content/2009/standards/document s/2015-01-19_Geographical_Scope_Policy_EN.pdf [30] Our standards. Standards. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.net/our-standards.html/ [31] Počátky - vznik myšlenky fair trade a první iniciativy, Historie Fair trade, 2009. [online]. [cit. 2015-04-15].

Dostupné na internetu: http://www.fairtrade-

cesko.cz/fair-trade/historie/ [32] Pražírna mamacoffee, společnost mamacoffee. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.mamacoffee.cz/prazirna/ [33] Projekt pražírna, společnost Fair-bio. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fair-bio.cz/ [34] Představení Bio Point, společnost Bio Point. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.bio-point.cz/bio/predstaveni-bio-point.php/ [35] Shop. Organizace Ten Thousand Villages. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.tenthousandvillages.com/ [36] Sortiment, společnost Biosvět Zbraslav. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biosvetzbraslav.cz/sortiment.html/ [37] Using the FAIRTRADE Marks, Organizace Fairtrade International. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.net/using-thefairtrade-mark.html/ 50

[38] Úvod, společnost Biosvět Zbraslav. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.biosvetzbraslav.cz/%C3%BAvod.html/ [39] Úvodní stránka. Fair trade. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://www.fairtrade.cz/ [40] Úvodní stránky. Fair trade asociace. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://fairtrade-asociace.cz/ [41] Výrobky - káva Tatawelo, eshop společnosti NaZemi. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné na internetu: http://stary.fairtrade.cz/cz/13-vyrobky/4-kava-tatawelo/ [42] Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2010. [online]. [cit. s.

2015-04-15].

8.

Dostupné

na

internetu:

http://www.fairtrade-

cesko.cz/media/2009_vz.ac7f.pdf [43] Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2011. [online]. [cit. 2015-04-15].

s.

4.

Dostupné

na

internetu:

http://www.fairtrade-

cesko.cz/media/2010_vz.2835.pdf [44] Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2013. [online]. [cit. 2015-04-15].

s.

4.

Dostupné

na

internetu:

http://www.fairtrade-

cesko.cz/media/vyrocka_2011_web.1f2f.pdf [45] Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko, 2014. [online]. [cit. 2015-04-15].

s.

6-7.

Dostupné

na

internetu:

http://www.fairtrade-

cesko.cz/media/VZ_2014_13.pdf [46] Výroční zpráva, organizace Fairtrade Česko a Slovensko. 2009. [online]. [cit. 2015-04-15].

s.

18.

Dostupné

na

internetu:

http://www.fairtrade-

cesko.cz/media/2008_vz.0e7c.pdf [47] Who we are, organizace WFTO. [online]. [cit. 2015-04-15]. internetu: http://wfto.com/about-us/who-we-are

51

Dostupné na

Příloha č. 1 - Anketa Fair trade se objevilo v České republice již před mnoha lety a poptávka po těchto produktech neustále stoupá. Čeští spotřebitelé si mohou výrobky tohoto druhu koupit buď ve specializovaných prodejnách, které nabízí produkty přímo od určitých zemědělců či řemeslníků ze zemí 3. světa nebo v obchodech jako je Starbucks, LUSH a The Top Shop, které využívají fairtradové suroviny k výrobě svých produktů. Ačkoliv je vývoj poptávky po těchto produktech pravidelně monitorován a jsou udávána přesná čísla, rozhodla jsem se sama zjistit, jak se na toto hnutí dívá vzorek české populace. Pro tento účel byla zvolena metoda ankety, kterou jsem vložila na internetovou stránku www.vyplnto.cz. Tuto stránku jsem využila z prostého důvodu a to proto, že uživatelé, kteří sem chtějí vložit svou anketu, musí nejprve vyplnit určitý počet dotazníků, a proto se také ta má anketa dostala k lidem, se kterými bych za normálních okolností nepřišla do styku. Po vytvoření jsem využila sdílení na sociálních sítích, díky kterým se anketa poměrně rychle rozšířila a byla vyplněna mnoha lidmi různých věkových kategorií. Dále jsem také využila elektronickou poštu a přes e-mail rozeslala společně s příslušníky své rodiny dotazník o Fair trade dalšímu okruhu potencionálních respondentů. Poslední neméně důležitou metodou bylo osobní dotazování. Odpovědi jsem následně vložila do vytvořené ankety na internetové stránce a to z důvodu sjednocení výsledných informací. Dotazník bylo možno vyplnit po dobu dvou měsíců a celkem se zúčastnilo přesně 206 respondentů různých věkových kategorií. Anketa obsahovala 9 poměrně jednoduchých a stručných otázek, které měly vždy uzavřené odpovědi, u některých otázek bylo možno napsat svou vlastní odpověď a to z důvodu nevyužití již vložených možností. Otázky byly zaměřeny obecně na hnutí Fair trade. 1. Pohlaví / 2. Věk První dvě otázky se přirozeně zajímaly o respondentovo pohlaví a věk z důvodu rozlišení jednotlivých názorů na následující otázky. Anketu bylo ochotno vyplnit celkem 144 žen (69,9%) a 62 mužů (30,1%). Věková hranice byla vskutku různorodá a lze říci, že se zúčastnily všechny kategorie. Nejvíce vyplnění přišlo od mých vrstevníků, tedy od věkové skupiny 19 - 25 let a to v celkovém počtu 80 respondentů (38,83%). V těsném závěsu byla skupina 26 - 45 let, kterých bylo 67 (32,52%). S celkovým počtem 39 respondentů vyplnila anketu skupina 46 let a více, dále 19 teenagerů mezi roky 15 - 18 (9,22%) a pouze jeden respondent řadící se do skupiny 15 let a méně (0,49%). Lze tedy

52

říci, že jsme pro anketu získali část populace, která zaujímá veškeré věkové kategorie, a můžeme vyhodnotit kvalitní informace. 3. Znáte pojem Fair trade? Další otázka byla také poměrně očekávaná, zajímala se o tu nejzákladnější věc a to zda respondent někdy slyšel spojení Fair trade. Výsledek byl pro mě příjemným překvapením; celkem 186 lidí (90,29%) z celkového počtu 206 už o tomto pojmu někdy slyšelo a zbylých 20 (9,71%) se s tím nikdy nesetkalo. Vzhledem k tomu, že Fair trade nabývá na popularitě až v posledních pár letech, jsem očekávala výsledky spíše 50:50, tedy že zhruba polovina přišla do styku nebo alespoň slyšela o tomto hnutí. Díky tomuto pozitivnímu výsledku se tedy můžeme vrhnout na další otázky, které by neměly dopadnout tak tragicky, jak jsem původně očekávala. 4. Jaké Fair trade produkty znáte? Tato otázka byla vytvořena za účelem zjištění jaké fairtradové produkty zná vzorek našich respondentů. Možnosti obsahovaly tyto produkty: káva, čokoláda, čaj, rýže, keramika, sklo, šperky a oblečení. Poslední možnost byla otevřená, respondent tedy mohl vložit svou vlastní odpověď. Nutno dodat, že každý mohl označit více než jednu odpověď, a proto sečteme-li všechny hlasy, získáme vyšší číslo než 206 (počet lidí, kteří se zúčastnili). Dle očekávání nejvíce hlasů získala káva, kterou označilo celkem 177 lidí (85,92%). Na druhém místě se umístila čokoláda s počtem 147 respondentů (71,36%). Celkem 126 lidí označilo za fairtradový produkt, který znají, čaj (61,17%). Tato první tři místa získala nejvíce hlasů, což je poměrně přirozené a dalo se to očekávat; právě tyto produkty totiž patří mezi ty, které jsou celosvětově známé a především oblíbené. Na čtvrtém místě se umístilo oblečení, které zvolilo 61 lidí (29,61%). Tento výsledek byl pro mě překvapením, fairtadové oblečení není příliš známé a v České republice v podstatě není k dostání. Téměř shodně se umístily šperky (38 respondentů - 18,45%) a rýže (37 respondentů - 17,96%). Na posledních místech zůstala keramika (15 respondentů - 7,28%) a sklo (5 respondentů - 2,43%). Vlastní odpověď využilo celkem 22 lidí, z toho 14 se jich shodlo, že žádné konkrétní produkty nezná. Další 2 respondenti potom vložili odpověď banány, 2 vložili džusy a po jedné odpovědi kancelářské potřeby, dřevo, kakao a zdravé potraviny v Německu. Tato otázka tedy vyhodnotila, že z 206 dotazovaných si pouze 14 nevzpomnělo na žádný konkrétní produkt, což můžeme považovat za velmi kladný výsledek.

53

5. Kupujete Fair trade produkty pravidelně? Na následující otázku bylo možno odpovědět pouze ano či ne. Výsledek dopadl zcela dle mého očekávání a to tak, že 182 respondentů (88,35%) tyto výrobky nekupuje pravidelně a pouhých 24 respondentů (11,65%) ano. Do určité míry můžeme tuto otázku brát jako pozitivní z hlediska světlejších zítřků. V České republice je tato problematika teprve v začátcích, a když téměř třetina dotazovaných zařadila fairtradové produkty mezi produkty své denní potřeby, je velký potenciál, že se poptávka po výrobcích tohoto druhu rozšíří a procento pravidelného nákupu neustále poroste. 6. Fair trade produkty jaké značky kupujete nejčastěji? Další otázka měla za úkol zjistit, jaké výrobky s fairtradovými surovinami si dotazovaní kupují nejčastěji. Možnosti obsahovaly LUSH kosmetiku, kavárnu Starbucks, kavárnu mamacoffee, potraviny v prodejnách Marks&Spencer a v poslední řadě také otevřenou možnost, kam mohl každý vložit svou odpověď. Také v této otázce bylo možno zvolit více než jednu odpověď. Nejčastěji zvolenou prodejnou byly potraviny z prodejny Marks&Spencer, kde nakupuje 115 respondentů (55,83%) z celkového počtu 206. Tento výsledek lze hodnotit velice kladně, protože zboží v těchto obchodech je velmi kvalitní za poměrně příznivé ceny a ještě se přispívá na dobrou věc. Dle očekávání se na druhém místě umístily kavárny Starbucks, které jsou oblíbené po celém světě a tyto kavárny navštěvuje 57 respondentů (27,67%). Třetí místo obsadila naše česká kavárna mamacoffee prodávající fairtradovou kávu a byla označena 28 lidmi (13,59%). Společnost mamacoffee má v České republice velký potenciál a její popularita neustále roste. Kosmetiku značky LUSH zvolilo pouze 22 respondentů (10,68%). Tento výsledek byl překvapující, ovšem v negativním smyslu. Produkty této společnosti jsou vysoce kvalitní, vyráběné jen z těch nejlepších surovin. Svou vlastní odpověď napsalo 36 lidí, z toho 26 si nevzpomnělo na žádnou konkrétní značku. Další 2 dotazovaní zvolili značky Alnatura a Bioladen v prodejnách DM, 6 respondentů nakupuje kávu a čaje ve specializovaných obchodech a 1 respondent si vzpomněl na banány z obchodních sítí Tesco. Pouze jeden dotazovaný uvedl, že produkty tohoto druhu odmítá nakupovat z důvodu předražení a jako příklad uvedl 100g čokolády za 99 Kč. 7. Co Vás nejvíce zajímá při nákupu Fair trade produktů? Následující otázka měla pouze 3 možnosti a to zda respondenty zajímá cena, země původu nebo složení. Také zde mohl každý určit více než jednu odpověď. Výsledky 54

dopadly téměř shodně. První věc, která dotazované zajímá při nákupu fairtradových produktů, je složení. Tuto možnost si vybralo 114 lidí (55,34%). Na druhém místě skončila přirozeně cena, která je důležitým faktorem pro 101 dotazovaných (49,03%) a na posledním místě zůstala země původu, kterou zvolilo 86 lidí (41,75%). 8. Modelová situace: V supermarketu jsou v nabídce dva druhy banánů; jeden druh má označení Fair trade a cena bude vyšší, druhý druh bude bez označení. Jaký druh si vyberete? Tuto otázku jsem do své ankety zvolila záměrně a to z toho důvodu, zda si budou respondenti ochotni připlatit za zboží, které má označení Fair trade a konkrétně v případě banánů je pěstování téměř vždy shodné s pěstováním bio banánů. Neuváděla jsem konkrétní ceny, protože ty se zpravidla liší a také by to mohlo být pro řadu dotazovaných zavádějící, účelem tedy bylo pouze zjistit, zda by nad nákupem dražšího druhu alespoň uvažovali. Výsledky jsem v každém případě očekávala negativní, skutečnost se ale ukázala být trochu jiná. Z celkového počtu 206 dotazovaných by si banány bez označení raději koupilo 121 respondentů (58,74%) a zbylých 85 (41,26%) by upřednostnilo fairtradové banány. Výsledné odpovědi sice dopadly negativně, ale podívejme se v jakém poměru. Téměř polovina by byla ochotna připlatit za druh s označením. V případě této otázky můžeme výsledky přikládat k všeobecné nevědomosti. Mnozí netuší, jakým způsobem je se surovinami zacházeno. Velké společnosti zabývající se prodejem banánů provádějí sběr v době, kdy plody ještě nejsou ani zdaleka připraveny k přepravě a dozrávání je agresivně urychleno pomocí chemických přípravků. Banány s označením Fair trade jsou naopak pod přísným dozorem a jak již bylo zmíněno, s velkou pravděpodobností nebylo během pěstování využito žádných chemických přípravků a podléhají zásadám pro označení bio. V závěru je tedy cena vyšší nejen z důvodu označení Fair trade, ale také kvůli podmínkám během pěstování. V dnešní době je velkým trendem upřednostňovat kvalitní bio potraviny, avšak mnozí stále nemají ponětí o tom, že kupříkladu ovoce a zelenina dostupná v běžných sítích supermarketů má k těmto produktům daleko. Má-li člověk potřebu dodržovat zdravý životní styl, měl by se nejprve všeobecně informovat a být ochoten připlatit si za kvalitu. 9. Jaké možnosti by dle Vás mohly vést ke zvýšení povědomí o Fair trade produktech? Poslední otázka se týkala propagace a to konkrétně jak by se mohlo hnutí Fair trade stát známější. Na výběr byly pouze dvě možnosti a to zavedení výrobků do supermarketů

55

nebo propagovat výrobky v médiích. Součástí bylo také vlastní vyjádření a každý mohl zvolit více než jednu odpověď. Již dané možnosti dopadly téměř shodně; propagace výrobků v médiích se umístila na prvním místě a byla označena 129 respondenty (62,62%) a 111 lidí (53,88%) by bylo pro zavedení fairtradových výrobků do běžných sítí supermarketů. Vlastní odpověď využilo 19 dotazovaných, z nichž 7 nenapadl žádný konkrétní případ. Další vlastní vyjádření nabízelo mnoho zajímavých možností, které by mohly zvýšit povědomí o této problematice. Za zmínku stojí například šíření příběhů o zemědělcích a řemeslnících ze zemí 3. světa, reklamy v rádiích, workshopy nebo letáčky, speciální přednášky ve školách i pro veřejnost, world of mouth (tzv. “šuškanda“) nebo pouze mírné cenové zvýšení oproti ostatnímu zboží. Výsledky ankety hodnotím pozitivně. Ze vzorku běžných českých domácností jsme se dozvěděli, jestli vůbec znají hnutí Fair trade a jaký k němu mají postoj. Odpovědi byly spíše kladné a některé dopadly nad očekávání. Po zhodnocení tedy můžeme říct, že dle ankety je toto hnutí na dobré cestě k rozšíření se a postoj českého obyvatelstva má pozitivní přístup.

56

Příloha č. 2 - Dotazník vyplněný paní ředitelkou ze společnosti Fairtrade Česko a Slovensko Analytická část byla z velké části provedena na základě odborné literatury, ale jedním z cílů bylo také uskutečnit osobní pohovor s pověřenou osobou z české organizace zabývající se hnutím Fair trade. Komunikace proběhla pouze se společností Fairtrade Česko a Slovensko, která zde zastupuje Fairtrade International a to se samotnou ředitelkou paní Hanou Charváthovou. Z časových důvodů bohužel nebyl umožněn osobní pohovor, velice ochotně ale prostřednictvím emailu zodpověděla pár následujících otázek: Zhruba kolik českých prodejen ročně má zájem o zařazení fairtradových produktů do své nabídky? Kolik z nich je v Praze? „Toto nejsme schopni sledovat – pokud někdo pouze přeprodává již hotové zabalené produkty, nemusíme nic schvalovat a tím pádem často ani o těchto obchodech nevíme. Částečně můžeme registrovat nově vznikající prodejní místa v regionech díky kampani Fairtradová města, je ovšem těžké nastavit si kritéria pro obchod s fairtradovými produkty (tj. zda obchod s jednou FT čokoládovou tyčinkou již považujeme za obchod s FT produkty..) Na našem webu www.fairtrade-cesko.cz provozujeme mapu prodejních míst, která však není úplná a potřebujeme ji dále propagovat. Jsem schopna podat data o tom, kolik obchodníků/fyzic. Osob nás ročně osloví s dotazy na zpracování fairtradových produktů.“

2. Doporučujete prodejnám propagovat produkty s označením Fair trade? Máte nějaká pravidla pro jednotné formy komunikace? Pokud ano, trváte a kontrolujete je? „Samozřejmě – jak jsem ale uvedla, tak jednotlivé kamenné obchody s námi často nejsou v kontaktu. Spíše komunikujeme s řetězci a kavárnami, kterým nabízíme podporu s propagací jejich FT sortimentu. Zároveň na použití loga FAIRTRADE i na propagačních materiálech existují určitá pravidla – máme logomanuál, který zájemcům poskytujeme a při výrobě tiskovin je třeba s námi podepsat dohodu o použití loga. Jak vyplývá z předchozího, tak kontroly děláme spíše namátkově – pokud narazíme na nesprávné použití někde na webu, či v jednotlivých prodejnách. Chybné použití loga nám pomáhají částečně sledovat naši spolupracovníci a dobrovolníci.“

57

3. Jaký nástroj je nejčastěji využíván k propagaci? „Mapa prodejních míst na webu, s velkými společnostmi společné PR články, tiskové zprávy, pro nezávislé obchody registrované v mapě zasíláme naše letáky o Fairtrade a také plakáty (k nahlédnutí na webu v sekci zdroje), během Týdne pro fair trade poskytujeme řadě obchodníkům prostor na našich sociálních médiích (hlavně facebook), obchodníci dělají různé slevové akce či dávají texty o fair trade do svých tiskovin.“

4. Zajímáte se, jak prodejny prezentují fairtradové produkty na svých webových stránkách? Popřípadě existují-li určitá pravidla či rady jak se na internetu prezentovat? Pokud ano, poskytujete odbornou pomoc? „Ano, viz bod 2 – zasíláme logomanuál a konzultujeme použití loga, úpravu materiálu atd. Na ujednaná pravidla upozorňujeme např. při jednáních s danými obchodníky, zdůrazňujeme potřebu schválení použití loga v kontaktu s Fairtradovými městy atd.“

5. Myslíte si, že se může v České republice propagace produktů s označením Fair trade zlepšit a jakým způsobem? „Věřím, že ano – je nesmírně důležité, aby Fairtrade propagovaly velké firmy a řetězce, které nějaké FT produkty nabízí, zároveň usilujeme o zvýšení počtu těchto výrobků právě v řetězcích. Velký význam má také naše práce s médii – vydávání tiskových zpráv, zveřejňování zajímavých informací na webových stránkách atd., komunikace na sociálních médiích. Vidíme nárůst v míře povědomí a tyto tendence budou dále vzrůstat.“

6. Jaké jsou dle Vás vize Fair trade v České republice v budoucnosti? Na čem záleží podle Vás jejich splnění? „Na míře zapojení občanů jako spotřebitelů – důležité je právě povědomí o problémech drobných pěstitelů a o naši zodpovědnost v nákupním chování. Velmi důležitá je osvěta a vzdělávání spotřebitelů, zároveň také dostupnost FT produktů (jak místní, tak cenová). Důležité je jednat s obchodníky a přimět je v většímu zařazení FT výrobků jako formu CSR společnosti, uvědomovat si dopady svého jednání, trvat na odpovědném dodavatelském řetězci.“ 58