Církevní kořeny fair trade

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Evangelická teologická fakulta

Církevní kořeny fair trade Bakalářská práce

Martina Jindrová

Katedra: Jabok / Filosofie a teologie Vedoucí práce: Mgr. Petr Jandejsek, M.A. Studijní program: Sociální práce Studijní obor: Pastorační a sociální práce

Praha 2015

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci s názvem Církevní kořeny fair trade napsala samostatně a výhradně s pouţitím citovaných pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti ke studijním účelům. V Praze dne 20. 7. 2015

Martina Jindrová

Anotace Bakalářská práce se zabývá původem myšlenky dnešního fair trade v církevním prostředí. Seznamuje s cíly a principy fair trade a uvádí organizace, které zajišťují jeho fungování v praxi. V práci je dále popsáno křesťanské hnutí mennonitů, které je s církevními kořeny fair trade úzce spjato. Z protředí mennonitů pochází i jedna z dobrovolnic a zakladatelka fairtradové organizace Ten Thousand Villages, Edna Ruth Bylerová. I v České republice jsou do hnutí fair trade aktivně zapojeny církve a náboţenské společnosti. Práce jmenovitě představí rozhovor s jednou ze zakladatelek hnutí fair trade v České republice a zároveň aktivní křesťankou, paní Věrou Lukášovou.

Klíčová slova fair trade, církev, Bible, Edna Ruth Byler, Ten Thousand Villages, mennonité

Summary This bachelor work concentrates on origins of the idea of fair trade religious environment. It introduces the goals and principles of fair trade and it lists organisations fulfilling these goals in reality. This work also describes the Christian denomination of Mennonites, which is closely linked to fair trade. Edna Ruth Byler is one of the volunteers coming from this denomination and she is also the founder of the fair trade organisation Ten Thousand Villages. Even in the Czech Republic Christian denominations and religious societies are involved in fair trade. This work includes an interview with one of the main founders of fair trade in the Czech Republic and an active Christian Věra Lukášová.

Keywords Fair Trade, church, Bible, Edna Ruth Byler, Ten Thousand Villages, Mennonite

Poděkování Děkuji panu Mgr. Petru Jandejskovi za laskavé vedení práce a podnětné rady. Dále děkuji panu Jiřímu Silnému z Ekumenické akademie v Praze za návrh tématu mé práce a ředitelce Fairtrade Česko a Slovensko Haně Chorváthové. Dále děkuji Dougu Dirksovi z organizace Ten Thousand Villages za poskytnutí přínosných a uţitečných materiálů a také paní Věře Lukášové za její čas k poskytnutí rozhovoru. Děkuji Michaele Jančové a své rodině a příteli za podporu.

Obsah Úvod ................................................................................................................. 9 1. Fair trade .................................................................................................... 11 1. 1. Co je fair trade? .................................................................................. 13 1. 2. Principy Fair trade .............................................................................. 16 1. 3. Jak fair trade funguje? ........................................................................ 24 1. 4. Popis vybraných organizací ............................................................... 26 1. 5. Ochranná známka Fairtrade ............................................................... 29 2. Historie myšlenky současného hnutí fair trade .......................................... 31 2. 1. Mennonité........................................................................................... 31 2. 1. 1. Historie ....................................................................................... 32 2. 1. 2. Poslání ........................................................................................ 33 2. 2. Ústřední myšlenka programu SELFHELP ......................................... 36 2. 2. 1. Edna Ruth Byler ......................................................................... 37 2. 2. 2. Ten Thousand Villages............................................................... 41 3. Fair trade v České republice ....................................................................... 43 3. 1. Fairtrade Česko a Slovensko .............................................................. 43 3. 2. Mezinárodní iniciativy v České republice .......................................... 44 3. 2. 1. Fairtradová města ....................................................................... 44 3. 2. 2. Fairtradové školy ........................................................................ 44 3. 2. 3. Fairtradové církve ...................................................................... 45

3. 3. Věra Lukášová a JEDEN SVĚT o. p. s. ............................................. 46 3. 3. 1. Rozhovor s Věrou Lukášovou .................................................... 47 Závěr............................................................................................................... 56 Seznam literatury............................................................................................ 57

8

Úvod Existuje více moţností jak pojmout práci pojednávající o fair trade. Má práce se bude věnovat tématice fair trade z hlediska jeho propojení s církevním prostředím. Téma bakalářské práce jsem si vybrala pro své sympatie k transparentnosti a smysluplnosti obchodu, na kterém je fair trade zaloţený. Ačkoliv u nás není toto hnutí známé tolik jako v Německu, s fairtradovými výrobky se dnes jiţ setkáváme téměř na kaţdém kroku. Člověk si při nákupu takovéhoto výrobku můţe být jist jeho kvalitou. Kaţdý z nich má jako přidanou hodnotu i svůj příběh a nakupující ví, ţe během jeho výroby byla dodrţovaná lidská práva a principy fair trade. Těm se věnuji hned v první kapitole své práce. Kromě oblastí etiky, ekonomiky, lidských práv nebo ekologie je s hnutím fair trade velmi úzce propojena i oblast víry. Konkrétně se jedná o křesťanství a jeho zásady, které se odráţejí v činnosti církve. Jedním z hlavních poslání církve je láska a vzájemná pomoc. Ty tvoří podstatu všech církevních programů zaměřených na misijní a pastorační činnost. Křesťan přijímá pozici sluţebníka, který je obětavý a ve svém konání se opírá o učení Jeţíše Krista, jak jej popisuje Nový zákon. Bakalářská práce se bude věnovat zejména křesťanskému proudu mennonitů. Pastorační a misijní činnost provozuje mennonitská církev, jeţ jako první přišla s myšlenkou fair trade, po celém světě s přispěním svých dobrovolníků. Mezi ně patřila i paní Edna Ruth Bylerová, ústřední postava mé práce. Ona sama je jednou z prvních zakladatelek fairtradové charitativní organizace s názvem Ten Thousand Villages. Nemalou část mé práce tvoří historický přehled vývoje hnutí fair trade v České republice. Uvádím zde i mezinárodní iniciativy, které fungují v rámci měst, škol a církví. Stěţejním je rozhovor s paní Věrou Lukášovou, jeţ se podílela na vzniku první fairtradové organizace v naší zemi. Cílem mé práce je doloţit a popsat fungování církve v souvislosti se zásadami fair tarde a zodpovědět otázku, proč se právě církev povaţuje za místo zrodu příslušného hnutí. 9

Hlavním zdrojem informací, ze kterých jsem čerpala při psaní této práce, byly materiály kanadské provenience přímo z organizace Ten Thousand Villages, zahraniční publikace s tématikou fair trade a cizojazyčné materiály pojednávající o církvi mennonitů. Pouţila jsem informace z výročních zpráv Fairtrade Česko a Slovensko, broţur, webových stránek a z dokumentů světových organizací. Materiálů, které by se zabývaly touto tématikou, je k dispozici velmi málo. Proto bylo někdy obtíţné sehnat potřebné informace. Metodu rozhovoru s Věrou Lukášovou uvádím v závěrečné kapitole. Rozhovor mou práci obohatil o informace, týkající se vzniku myšlenky fair trade na našem území. Výpověď respondentky dokládá, ţe fairtradová organizace Jeden svět má silnou vazbu na církev.

10

1. Fair trade Ač je spojení slov „fair trade“ cizím pojmem, přesto ho lze jednoduše přeloţit jako „spravedlivý obchod“. Je mezinárodně uţíván a můţeme si pod ním představit mnoho věcí. Někomu se vybaví barevná zelenomodrá ochranná známka, jinému voňavá exotická káva nebo zelené čaje, originální šperky, pletené koše z proutí, látkové barevné tašky, hudební nástroje, originální ekologická balení, obrázkové obaly kakaa a hořkých čokolád, koření, třtinový cukr, africké korále nebo kavárny a obchůdky, které se zaměřují a specializují na prodej fair trade sortimentu. Ovšem vývoj tohoto názvu je daleko zajímavějším, kdyţ nahlédneme do historie slova „trade“ (obchod). V knize Fair trade, jejímţ autorem je David Ransom, se dočítáme o historii výrazu „obchod“. Význam tohoto slova se v průběhu let výrazně měnil: „Původně tento výraz označoval trasu nebo stezku vyšlapanou lidskými chodidly. Od 14. století se slovo používalo také pro lodní trasu a přeneseně se jím označoval i styl života. Před několika stovkami let (a někdy i dnes) se o lidech říkalo, že ‚sledují svou kariéru‘ (follov a trade) – řemeslo kameníka, krejčího či tesaře, kteří v hierarchii společenských tříd stojí někde na pomezí ‚odborníků‘ a ‚pomocných dělníků‘… Teprve ve 20. století začalo slovo ‚trade‘ označovat výhradně výměnu věcí za účelem zisku“1 – tuto informaci podrobněji rozeberu v následující podkapitole, která se bude detailněji věnovat pojmu „fair trade“. Zvrat přišel ve třicátých letech 20. století, kdy nastala velká hospodářská krize a spolu se dvěma světovými válkami byl celý ekonomický systém maximálně ohroţen, coţ způsobilo masovou nezaměstnanost. Zejména těmto událostem a jejich dopadům na společnost „vděčíme“ za to, ţe vznikl prostor k zaloţení některých velmi významných organizací, bez kterých se uţ v dnešní době těţko dokáţeme obejít. Jsou jimi tyto zastřešující organizace:  FLO (Fairtrade Labelling Organizations International)

1

Ransom, Fair Trade, 10

11

 WFTO (World Fair Trade Organization)  EFTA (European Fair Trade Association) V České

republice

se

můţeme

setkat

také

s dalšími

významnými

organizacemi, společnostmi ale i hnutími, které se oblasti fair trade věnují. Vybrané organizace a hnutí uvedu ve čtvrté podkapitole. Patří mezi ně: Fairtrade Česko a Slovensko (dříve Asociace pro fair trade) Ekumenická akademie Praha o. s. Fairově s. r. o. (obchod) Fair Trade Centrum s. r. o. (obchod) Mamacoffe s. r. o. Jeden svět o. p. s. NaZemi – společnost pro fair trade o. s.

Celosvětové zahraniční organizace bývají zpravidla známější díky svému mezinárodnímu označení a konkrétní specializaci na určité produkty, jejichţ specifické symboly jsou umístěny přímo na fair trade výrobcích: World Fair Trade Organization The International Fair Trade Association The Fair Trade Federation Alternative Trade Organization (ATO)

Dále organizace, které jsou spjaty s místem vzniku a jsou specifické pro danou zemi: 12

Dean's Beans, Ten Thousand Villages, Equal Exchange, Handcrafting Justice, SERRV International (Spojené státy americké) Equita, La Siembra, Jus Us! Coffee Roasters Co-Op (Kanada) Gepa – The Fair Trade Company, El Puente (Německo) Oxfam-Magasins du monde, Oxfam-Wereldwinkels (Belgie) Alter Eco, Solidar´Monde, Artisans du Monde (Francie) GtmAltromercato (Itálie) AgroFair, Fair Trade Original (Holandsko) Alternativa3, Ideas, Setem, Intermon Oxfam (Španělsko) EZA Fairer Handel, Zooter (Rakousko) Claro Fair Trade (Švýcarsko) Cafedirect, Traidcraft, Oxfam Trading, Twin Trading, Jambohut, Divine Chocolate (Velká Británie) Fairtrade Česko a Slovensko (Česká republika)2

Následující podkapitola nám objasní, jak přesně můţeme pojem fair trade definovat, co přesně si pod ním představit a seznámí nás s organizacemi a společnostmi, které se hnutím fair trade zabývají prakticky.

1. 1. Co je fair trade? Existuje několik dohledatelných definic mnoha hnutí, organizací, společností a firem sympatizujících a praktikujících onu myšlenku fair trade.

2

Fair companies [online]. 2007 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://faircompanies.com/news/view/caalternative-trading-organization-ato/

13

Fairtrade Česko a Slovensko vytvořilo definici o tomto hnutí: ,,Fair trade je způsob obchodu, který poskytuje pěstitelům, zaměstnancům a řemeslníkům ze zemí globálního Jihu* možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Výrobci v rámci systému fair trade dostávají za svou práci výkupní cenu, která odpovídá nákladům na pěstování či výrobu a zároveň umožňuje důstojné živobytí. Fair trade zaručuje férové obchodní podmínky, dodržování lidských a pracovních práv nebo šetrnost k životnímu prostředí.“3 Světová Fair Trade Organizace (WFTO) definuje spravedlivý obchod takto: „Fair trade je obchodní partnerství, jehož cílem je zlepšení životních podmínek dosud vyloučených a znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí v rámci konceptu udržitelného rozvoje. Toho se snaží docílit poskytováním lepších obchodních podmínek pro výrobce a zvyšováním uvědomění spotřebitelů o situaci v chudých rozvojových zemích.“4 Fair trade jako organizace je tzv. obchodní partnerství. Autoři v kniţní publikaci zabývající se trţním hospodářstvím a financováním fair trade přibliţují pohled po ekonomické stránce: „Stručně řečeno, fair trade není o charitě, ani nemusí být pouze neziskovým partnerstvím, ale představuje spíše novou definici ziskových transakcí, které zahrnují rovnoprávnost všech zúčastněných stran a tím nabízí celou řadu výhod, které nejsou nedostupné tradičním obchodním modelům.“5 Vyznačuje se danými hodnotami a principy. Hlavních deset principů Světové Fair Trade Organizace analyzuji v následující kapitole. Česká asociace pro fair trade formulovala definici s podrobným vysvětlením, na čem konkrétně je obchodní partnerství zaloţené. Na prvním místě uvádí zásady jako je dialog, transparentnost, respekt a rovnost v mezinárodním obchodě. Oproti tomu definice Světové Fair Trade Organizace je pojatá obecněji, cíle stanovuje

3

Fairtrade Česko[online]. 2015 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!fairtrade 4 Mimra, Hruška, Jak globálně vzdělávat, 10 5 Nicholls, Opal, Fair Trade: Market-Driven Ethical Consumption, 13

14

s důrazem na zlepšení ţivotních a obchodních podmínek, avšak po obsahové stránce nám sděluje stejné informace jako formulace české asociace. Ke spravedlivému obchodu se vyjádřil i bývalý prezident Světové Fair Trade Organizace Paul Myers: „Světová Fair Trade Organizace nám objasňuje standardy a značky, které pomáhají spotřebitelům, aby si udělali svůj vlastní úsudek o fair trade.“6 Ze všech výše zmíněných definic jednoznačně vyplývá fakt, ţe se jedná o partnerský a transparentní způsob obchodu, který umoţňuje pěstitelům či řemeslníkům v rozvojových zemích moţnost vydělat si na ţivobytí vlastní prací. To vše v rámci zajištění důstojných podmínek a to jak pracovních, tak ţivotních. Jedná se o mezinárodní rozvojovou spolupráci a nástroj, který zaručuje dodrţování níţe zmíněných principů fair trade.7 V publikaci, která nese název Handbook of Research on Fair Trade (Příručka pro výzkum fair trade), můţeme dohledat základní cíle spravedlivého obchodu, které jsou zakotveny v Chartě pro spravedlivý obchod. Cílem spravedlivého obchodu je „vytvořit svět, ve kterém bude spravedlnost a trvale udržitelný rozvoj jádrem obchodních struktur a postupů, aby si všichni mohli prostřednictvím své práce zachovat důstojné živobytí a rozvíjet naplno svůj lidský potenciál.“8 Velmi praktická příručka s názvem Jak globálně vzdělávat, kterou vydala Ekumenická akademie Praha v roce 2012, uvádí stručně a jasně šest cílů fair trade: ,,Zlepšit životní podmínky producentů zlepšením přístupu na trhy, posílením organizací prvovýrobců vykupováním za lepší ceny a kontinuitou v obchodním partnerství. Podporovat příležitosti rozvoje znevýhodněných producentů, zvláště žen a tradičních národů, a chránit děti před zneužíváním v produkčním procesu. Zvyšovat uvědomění mezi spotřebiteli o negativním dopadu mezinárodního obchodu na producenty tak, aby mohli využít svou kupní sílu pozitivně.

6

Littrell, Dickson, Artisans and Fair Trade, 1 Jurčík, Vztah veřejných zakázek a fair trade, 7 8 Rayonolds, Bennett, Handbook of Research on Fair Trade, 4 7

15

Vytvořit ukázkový model obchodního partnerství skrz dialog, transparentnost a vzájemný respekt. Vést kampaň za změny v pravidlech a praktikách konvenčního mezinárodního obchodu. Chránit lidská práva propagací sociální spravedlnosti, ochrany životního prostředí a ekonomické jistoty.“9

1. 2. Principy Fair trade I fair trade, jako kaţdé hnutí, má své hlavní principy vycházející především ze sociální a etické oblasti. Z následně uvedených principů nám jasně vyplývá, ţe se zde prolíná několik zájmů z různých oblastí, například ekonomie a hospodářství, lidských práv, ekologie, ţivotního prostředí nebo sociální etiky. Druhá část této práce, zabývající se historií vzniku fair trade, poskytuje nástin jak etických, tak i křesťanských zásad a principů, které tak ještě doplňují a obohacují výše zmíněné oblasti. V následujících bodech si uvedeme deset hlavních principů fair trade, které uvádí Světová Fair Trade Organizace (WFTO): 1. ,,Vytváření příležitostí pro ekonomicky znevýhodněné producenty. 2. Transparentnost a odpovědnost. 3. Spravedlivé obchodní praktiky. 4. Vyplacení spravedlivé ceny. 5. Zákaz dětské a nucené práce. 6. Rovnost žen a mužů, posílení postavení žen, svoboda sdružování a zákaz diskriminace.

9

Mimra, Hruška, Jak globálně vzdělávat, 10

16

7. Zajištění kvalitních pracovních podmínek. 8. Zajištění budování společenského postavení. 9. Propagace fair trade. 10. Respektování životního prostředí.“10

Do prvního principu spadá (kromě vytváření příleţitostí pro ekonomicky znevýhodněné výrobce) dokonce i naplnění principu s cílem zmírnit stav chudoby a směřovat k ekonomické soběstačnosti právě prostřednictvím spravedlivého obchodu. Tímto se dostává podpory jak skupině producentů, tak samostatným rodinným podnikům nebo jednotlivcům. Transparentnost a odpovědnost, jak uvádí druhý princip, zajišťuje respektování obchodních informací a nakládání s nimi. Klade se důraz na způsob participace, coţ znamená, aby jednotliví členové zapojení do tohoto procesu měli moţnost rozhodnout se o daných záleţitostech. Třetí princip dohlíţí na průběh obchodních transakcí a na případné situace, kdy dochází ke komplikacím s doručením objednávky. Postupuje se tak, aby byla výrobci poskytnuta určitá náhrada za vykonanou práci. Dodrţují se předem dané závazky mezi dodavatelem a příjemcem a vše je podloţeno smlouvou. Fair trade organizace se snaţí vzájemně spolupracovat. Dbají na tradice a ochranu kulturních identit, které se projektují do autenticky vyrobených výtvorů, specifických vzorů, barev nebo typických potravin. Spravedlivý obchod by měl jít ruku v ruce i se spravedlivou cenou, kterou nám naznačuje čtvrtý princip. Cena jako spravedlivá odměna za vykonanou práci. Je tedy přirozené stejnou odměnu vyplácet jak muţům, tak ţenám. Pátý princip vychází z Úmluvy o právech dítěte, která byla schválena a přijata Valným shromáţděním OSN 20. listopadu roku 1989, a kterou podepsalo 193 států.

10

World Fair Trade Organization [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://wfto.com/fairtrade/10-principles-fair-trade

17

Děti by neměly být do výroby fairtradových výrobků zapojovány, například zejména z důvodu bezpečnosti. Svůj čas by měly věnovat hře nebo vzdělání. Maximálně otevřeným a vstřícným přístupem pro producenty je šestý princip, který poskytuje rovnocennost. Nerozlišuje rozdílnost osob s jiným náboţenským vyznáním, kulturou, příslušností k jiné kastě, odlišností rasy, národnostního původu, politické příslušnosti, pohlaví, věku, sexuální orientace nebo osob s mentálním či fyzickým postiţením. Velký důraz je v tomto principu věnovaný i postavení ţen a to vzhledem k přístupu ke zdrojům, vlastnictví majetku, pozemků nebo při rozhodování ve věcech týkajících se jejich prostředí – to vše bez ohledu na postavení ţeny. Sedmý princip zaručuje kvalitu pracovních podmínek, které jsou podloţeny

v místních zákonech Mezinárodní organizace práce (ILO), která „formuluje mezinárodní politické přístupy a programy na zlepšení pracovních podmínek, vytváří mezinárodní pracovní standardy, organizuje rozsáhlý program technické spolupráce a provozuje školící, vzdělávací a výzkumné programy.“11 Tato organizace, která vznikla v roce 1919, se stala v roce 1946 takzvanou specializovanou agenturou OSN.12 Specializované agentury jsou součástí systému OSN a kromě Mezinárodní organizace práce pod ně spadá například Světová zdravotnická organizace (WHO) nebo Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) a další.13 Prostřednictvím fair trade lze výrobcům marginalizovaných skupin pomoci s rozvíjením specifických činností, jak nám uvádí osmý princip, které posléze vedou ke zdokonalení a zlepšování jejich hospodářských činností. Důleţité je producenty v těchto činnostech nadále podporovat. Předposlední princip zabývající se propagací fair trade, se vztahuje k zvyšování povědomí o tomto obchodním partnerství, o spravedlivém světovém obchodu, o poskytování informací o organizacích a výrobcích, které prodávají, a o vyuţití moţnosti reklamních agentur k propagaci.

11

OSN Praha [online]. 2005 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.archiv.osn.cz/systemosn/specializovane-agentury/ 12 ILO Origins and history [online]. 2005 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/about-the-ilo/history/lang--en/index.htm 13 OSN Praha [online]. 2005 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.archiv.osn.cz/systemosn/specializovane-agentury/ [cit. 2015-07-28 ]

18

Poslední princip se týká ţivotního prostředí, jeho vztahu k fair trade a k jeho ochraně a respektování. Kupující si můţe být jistý, ţe organizace, které vyrábějí produkty fair trade, se snaţí vyuţívat technologie obnovitelných zdrojů energie. Usilují o to, aby se během pěstování a produkce výrobků sniţovala spotřeba energie a stejně tak o co nejniţší produkci odpadu či vyuţívání organického hnojení bez pouţití pesticidů, a pokud s jejich pouţitím, tak v co nejniţší míře.14 Chce poukázat na to, ţe pokud člověk nebude při své pracovní činnosti akceptovat problémy současného ţivotního prostředí a bude se stále snaţit čerpat z neobnovitelných přírodních zdrojů nebo nadále přírodu podrobovat chemickému znečištění, s nímţ se naše ţivotní prostředí nemůţe vypořádat nadlouho, nezbyde člověku ţádný přirozený prostor pro pěstování potravin ani pro blahobyt našeho ţití celkově. Tento princip se tradičně opírá o Program OSN na ochranu ţivotního prostředí (UNEP), který vznikl v roce 1972 a má sídlo v Nairobi v Keni.15 Na českých webových stránkách, které jsou věnovány sociálnímu hutí fair trade a které spravuje občanské sdruţení NaZemi, nalezneme stručnější shrnutí výše zmíněných fairtradových principů. Ve výsledku však ve zkratce pojímá všechny důleţité body a zásady, jeţ uvádí i Světová Fair Trade Organizace (WFTO): ,,Spravedlivá cena Zákaz dětské práce Důstojné pracovní podmínky Rozvoj komunit Ekologická udržitelnost Dlouhodobé obchodní vztahy Rovnoprávnost

14

World Fair Trade Organization [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http http://wfto.com/fair-trade/10-principles-fair-trade 15 OSN Praha [online]. 2005 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/programya-dalsi-organy-osn/?i=98

19

Demokracie“16

Spravedlivou cenou je označována cena za výrobek, která je vţdy nastavena tak, aby se pokryly náklady pěstitele. Jde o férový obchod mezi pěstitelem a obchodníkem. Je zde nastavena minimální výkupní cena pro pěstitele pro případ, ţe by cena klesla pod garantovanou úroveň.17 Dokument „Úmluva o právech dítěte“ přijatý Valným shromáţděním OSN nám jasně odůvodňuje, proč je mezi principy fair trade začleněn princip zákazu dětské práce. Kaţdé dítě má právo na ţivot, soukromí, vzdělání, volný čas, právo na ochranu před násilím, poniţováním, vykořisťováním. Jako příklad uvádím citaci z Úmluvy práv dítěte, konkrétně článek č. 32: „1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit jeho vzdělávání, nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji.

2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijímají zákonodárná, správní, sociální, a výchovná opatření k zabezpečení provádění tohoto článku. Za tímto účelem a s ohledem na příslušná ustanovení jiných mezinárodních dokumentů státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zejména: a) stanoví nejnižší věkovou hranici nebo hranice pro vstup do zaměstnání; b) stanoví odpovídající úpravu pracovní doby

a podmínek zaměstnání:

c) stanoví odpovídající pokuty nebo jiné sankce k účinnému zabezpečení plnění tohoto článku.“18

16

Fair trade. Fair trade je dobrý. [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/cz/838-hlavni-principy-fair-trade// 17 Fair trade. Fair trade je dobrý. [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/cz/838-hlavni-principy-fair-trade/ 18 Úmluva o právech dítěte [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné také z: https://www.uoou.cz/

20

Dalším dokumentem je Úmluva č. 182 o zákazu a okamţitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce. Všem pracovníkům jsou poskytovány důstojné pracovní podmínky a s tím související bezpečnost práce. Rozvoj komunit má spojitost se sociálními prémiemi, které je obchodník povinen vyplácet tzv. druţstvům, jeţ zastupují jednotlivé výrobce. Tento příplatek druţstvo investuje do místního rozvoje, místních škol, vzdělání a samozřejmě i do zdravotnictví. Díky tomuto tzv. sociálnímu příplatku roste úroveň ţivotních podmínek místních zaměstnanců. Pod principem ekologická udržitelnost si můţeme představit například plodiny neošetřené jakoukoliv chemickou látkou. Do rukou se nám tak dostanou potraviny, které nejsou pro naše zdraví nijak škodlivé. Ekologické zemědělství je prioritou principu ekologické udrţitelnosti.19 Významná setkání, na kterých byla probírána témata a otázky spojované s oblastí ţivotního prostředí a udrţitelným rozvojem obchodu, se konala pod názvy Summit Země v roce 1992 v Riu de Janeiru a Světový summit o udrţitelném rozvoji v roce 2002 v Johannesburgu. Výše zmíněné principy jsou také uvedeny v Prováděcím plánu Světového summitu o udrţitelném rozvoji. Významným dokumentem se zde stává programový dokument OSN s názvem Agenda 21 schválený na mezinárodním setkání v Riu de Janeiru v roce 1992. Tento dokument pokládám za důleţitý uţ jen z hlediska toho, ţe kaţdý princip fair trade se o tento program Agendy 21 opírá v jakémkoli z jeho bodů. Povaţuji ho za klíčový dokument mezinárodní Organizace spojených národů a díky své práci bych ho ráda předala do povědomí dalším lidem. Dokument se dělí do čtyř částí, uvedu pouze body, které se týkají problematiky v oblasti fair trade:

19

Fair trade [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/cz/838-hlavni-principyfair-trade/

21

,,SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÝ ROZMĚR 1. Mezinárodní spolupráce na urychlení udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politiky 2. Boj proti chudobě 3. Demografická dynamika a udržitelnost 4. Ochrana a prosazování zdravotních podmínek 5. Začlenit ochranu životního prostředí a rozvoje

POSÍLENÍ ROLE HLAVNÍCH SKUPIN 1. Globální akce pro ženy v oblasti udržitelného rozvoje 2. Děti a mládež v oblasti udržitelného rozvoje 3. Uznání a posílení úlohy domorodých lidí a jejich komunit 4. Posílení úlohy nevládních organizací: partneři pro trvale udržitelný rozvoj 5. Iniciativy místních úřadů na podporu Agendy 21 6. Posílení role obchodu a průmyslu 7. Posílení role zemědělců

PROSTŘEDKY IMPLEMENTACE 33. Finanční zdroje a mechanismy 34. Přenos environmentálně šetrných technologií, spolupráce a budování postavení 35. Věda pro udržitelný rozvoj 36. Podpora vzdělávání, veřejného povědomí a školení 22

37. Národní mechanismy a mezinárodní spolupráce při budování postavení v rozvojových zemích“20

Z tohoto výčtu oblastí, kterými se Agenda 21 zabývá, můţeme postřehnout fakt, ţe se obsahově dotýká výše zmíněných principů fair trade, jako je třeba chudoba, vztah člověka a ţivotního prostředí, a témat týkajících se zemědělců v rozvojových zemích či financování světových projektů. Jak vyuţívat přírodních zdrojů a zároveň dbát na ochranu ţivotního prostředí? Odpověď na tuto otázku souvisí s jedním z principů fair trade a spojitost můţeme najít i v jednom z bodů Agendy 21: „Životní prostředí a obchodní politika by se měly vzájemně podporovat. Otevřený a mnohostranný obchodní systém umožňuje účinnější přidělování a využívání zdrojů, a tím přispívá ke zvýšení výroby a příjmů a ke zmírnění požadavků na životní prostředí. Zdravé životní prostředí poskytuje ekologické a další zdroje potřebné k růstu, podpoře a pokračujícímu rozvoji obchodu.(…)Usilovat o zlepšení ekonomické struktury a zlepšení životní úrovně svých obyvatel prostřednictvím udržitelného hospodářského rozvoje, tj. zlepšit svůj přístup k vývozu z rozvojových zemí.“21 V druhém paragrafu se můţeme dočíst, ţe expanze světového obchodu je nerovnoměrně rozdělena a ţe jen minimální procento rozvojových zemí dokázalo dosáhnout poměrně vysoké míry vývozu. Část paragrafu je věnována moţnostem nabízejících řešení, jak je moţné posílit obchod a celý obchodní systém v rozvojových zemích Princip demokracie, který uvádí na svých českých webových stránkách hnutí fair trade, zahrnuje výčet základních práv z Listiny základních práv a svobod.

20

UNEP. Agenda 21. [online]. [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.asp?documentid=52 21 UNEP. Agenda 21. [online]. [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://www.unep.org/Documents.Multilingual/Default.asp?documentid=52

23

V praxi to znamená, ţe v místních certifikovaných22 fairtradových druţstvech má kaţdý stejné právo vyjádřit svůj názor, ať uţ v záleţitostech týkajících se vznášení nových návrhů, řešení nebo kandidatury či výkonu vedoucích funkcí, na které má nárok kaţdý jedinec. Často se můţe v místní komunitě rozhodovat o tom, jakým způsobem vyuţít například obdrţenou sociální prémii.23 Následující kapitola nám objasní, jak funguje obchodní řetězec v rámci fair trade a kdo všechno se na něm podílí.

1. 3. Jak fair trade funguje? V rámci obchodního řetězce fair trade vstupuje do koloběhu tohoto obchodního partnerství několik subjektů. V první řadě to jsou výrobci a družstva, která aktuálně, tj. v době přípravy této bakalářské práce, čítají přes 1,2 milionu výrobců z celkově 63 rozvojových zemí světa. Mezi nejčastější výrobce se řadí pěstitelé produktů jako kakao, káva, čaje, květiny nebo bavlna, a pěstitelé pocházejí z nejznámějších rozvojových zemí světa, konkrétně z Asie, Afriky a Latinské Ameriky/Karibiku. Samotní pěstitelé pracují společně s ostatními výrobci a tvoří takzvaná druţstva. V rámci těchto větších druţstev mají snazší přístup na otevřený, světový trh, a tím si mohou zajistit vyšší schopnost konkurence. Dalším subjektem v tomto procesu férového obchodu jsou obchodníci. Obchodníkem v řetězci fair trade se označuje kaţdý, kdo vykupuje suroviny přímo od výrobců a dále je předává spotřebitelům ke zpracování. Obchodování v rámci fair trade je ošetřeno certifikací podle standardů Fairtrade International (FLO) a je kontrolováno auditory FLO-Cert. Tímto mají pěstitelé zaručeny férové obchodní podmínky a také odpovídající výkupní cenu. Certifikace dává zkrátka producentům jakousi garanci, která jim zaručuje veškeré férové podmínky a principy v rámci fair

22

Za certifikovanou skupinu se povaţuje asociace farmářů, ti jsou zároveň zaregistrováni do registru Fairtrade produktů. Stejně tak společnosti, které jsou registrované, vykupují jejich výrobky za Fairtrade podmínek (http://www.profairtrade.cz/faq/) 23 Sociální prémie je ta část z výdělku místního druţstva, která se ukládá do společného druţstevního fondu, z něhoţ se finanční obnosy investují na konkrétní potřeby v oblasti školství, zdravotnictví, hospodářství nebo sociálních projektů.

24

trade. Rada FLO se skládá ze čtrnácti osob: pět zástupců národních iniciativ, čtyři zástupci producentů – zbylých pět osob je pak navrţeno nominační komisí. Z toho dva členové jsou zástupci certifikovaných obchodníků a tři jsou nezávislí experti. Je zde několik oddělení zabývajících se finančnictvím, podporou producentů, strategií, standardy, globálním účetnictvím, managementem produktů, rozvojem trhu a lidských zdrojů. Samozřejmostí je nejdůleţitější skupina, bez které by tento řetězec nemohl dále pokračovat – jsou jí spotřebitelé. Kaţdý, kdo zakoupí výrobek s modrozeleným označením nebo certifikační známkou (viz Příloha č. 1), je povaţován za spotřebitele. Ten můţe mít jistotu, ţe kupuje výrobek, který byl vyprodukován v rámci důstojných pracovních podmínek, při kterých byl dodrţen i ohled na ţivotní prostředí. Zájem o fair trade výrobky se rapidně zvyšuje a poptávka neustále stoupá, a to nejen v České republice,24 ale i po celém světě. Takzvaní auditoři se starají o dodrţování pravidel ze strany obchodníků, producentů i zpracovatelů. Auditoři zastupují certifikační společnost FLO-Cert a dohlíţejí na dodrţování standardů Fairtrade International. Jedná se o jedinou společnost na světě, která provádí sociální certifikaci a která získala akreditaci ISO 65. (z Výroční zprávy FLO 2009-10) V předchozím odstavci jsem zmínila standardy Fairtrade International. Fairtrade International je mezinárodní organizace, která se skládá z 25 členských organizací z celého světa. Její členové se podílejí na vytváření standardů a pravidel pro certifikaci Fairtrade, ta se označuje takzvanou certifikační známkou, o níţ byla zmínka v předchozím odstavci. Často se setkáváme se dvěma typy označení, a to Faitrade a fair trade. Zní to sice stejně, ale v psaném sousloví najdeme mezi těmito termíny nepatrný rozdíl. Fair trade je označení konceptu spravedlivého obchodu, hnutí. Fairtrade je nadřazené slovo pro všechny jak certifikované, tak necertifikované produkty členů Světové Fair

24

Ač je v České republice fair trade poměrně novou záleţitostí, produkty se dostávají do mnoha obchodních řetězců, mezi které můţeme zařadit obchodní dům Billa nebo Tesco, dále jsou zde malé obchůdky, například Jeden svět, kavárny typu Mamacoffee, praţírny, prodejny se sortimentem bio výrobků či zdravé výţivy, kde fair trade výrobek jistojistě najdete.

25

Trade Organizace (WFTO). WTFO také umoţňuje producentům, především malým řemeslníkům a zemědělcům, zlepšovat jejich ţivotní podmínky. Mezi Světovou Fair Trade Organizaci spadají producenti a mnoho tradičních fairtradových organizací, které téţ vyuţívají fairtradové logo.25 Nadcházející kapitola nám představí vybrané organizace, které se aktivně zapojují do celosvětového řetězce fair trade.

1. 4. Popis vybraných organizací Fairtradová organizace mezinárodního značení (FLOI) Ještě dříve neţ byla tato organizace zaloţena, existovala jistá vůdčí pracovní skupina s názvem „Trans-Max“. Praxe byla v té době, tj. v období do roku 1997, taková, ţe existovalo mnoho iniciativ, které spolupracovaly na řešení konkrétní problematiky. Účelem a cílem této skupiny byla především snaha sloučit a sjednotit všechny osamostatněné iniciativy do jednoho orgánu a v neposlední řadě také ušetřit finanční prostředky. Často byly totiţ iniciativy konfrontovány se situacemi, ve kterých nebylo zřejmé, zda si jedna iniciativa můţe například sjednat dohodu s místní značkou v Indii, a pokud ano, zda to musí pak ostatní iniciativy schválit? A jakým způsobem se bude rozhodovat o hodnotě hlasů jednotlivých iniciativ a podobně?26 Zlom nastal v roce 1997, kdy národní iniciativy v zemích, mezi které patřily například Francie, Německo, Belgie, Kanada, Japonsko, Litva, Dánsko a další, společně

zaloţily

Fairtrade

Labelling

Organizations

International

(FLO).

Mezinárodní fairtradové organizace fungují v níţe uvedených 24 zemích světa: Austrálie – Fairtrade Australia and Nez Zealand Belgie – Fairtrade Belgium Dánsko – Fairtrade Maerket Danmark

25 26

Asociace pro fair trade – Výroční zpráva 2010, 12 Raynolds, Bennett, Handbook of Research on Fair Trade, 87

26

Estonsko – Fairtade Estonia Finsko – Fairtrade Finland Francie – Max Havelaar France Holandsko – Stichting Max Havelaar Netherlands Irsko – Fairtrade Mark Ireland Itálie – Fairtrade Italia Japonsko – Fairtrade Label Japan Jiţní Afrika – Fairtrade Label South Africa Kanada – Faitrade Canada Litva - Fairtrade Latvia Lotyšsko – Fairtrade Lithuania Lucembursko – Fairtrade Lëtzebuerg Německo – Fairtrade Deutschland Nový Zéland – Fairtrade Australia a New Zealand Norsko – Fairtrade Max Havelaar Norge Portugalsko – Fairtade Ibérica Rakousko – Fairtrade Österreich Španělsko – Fairtrade Ibérica Švédsko – Fairtrade Sverige Švýcarsko – Fairtrade Max Havelaar – Stiftung (Schweiz)

27

Velká Británie – The Fairtrade Foundation27

Hlavní funkcí této Mezinárodní Fairtrade Organizace (FLO) je poskytování licence na fairtradové produkty. To se projevuje takzvanou Fairtrade certifikační značkou/známkou, která se aplikuje na daný výrobek. Česká organizace Fairtrade Česko a Slovensko v roce 2009 uzavřelo smlouvu o členství s mezinárodní organizací FLO a nyní je jejím zástupcem pro Českou republiku. Prostřednictvím tohoto členství se Asociace pro fair trade zavazuje k monitoringu a kontrole zboţí, které je označeno ochrannou známkou Fairtrade. Tímto krokem se organizace Fairtrade Česko a Slovensko dne 19. listopadu 2009 stala českou fairtradovou marketingovou organizací (Fairtrade Marketing Organization – FMO) a dává jí to oprávnění uzavírat smlouvy se subjekty, které budou chtít vyuţít známku Fairtrade k různým účelům. Často se jedná o situace týkající se vzdělání nebo propagace hnutí fairtrade.28 Mezi další země, ve kterých se nachází organizace FMO, patří: Brazílie - Associação Brasileira de Comércio Justo / Fairtrade Brasil Česká republika – Fairtrade Česko a Slovensko Indie – Fairtrade Foundation India Jiţní Korea – Fairtrade Marketing Organisation – The Europe-Korea Foundation Keňa – Fairtrade Eastern Africa Slovensko – Fairtrade Česko a Slovensko

27

Fairtrade International. [online]. 2011 [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fairtrade-organizations.html 28 Asociace pro fair trade – Výroční zpráva 2009, 7

28

1. 5. Ochranná známka Fairtrade Mezinárodní certifikační známka je označení pro takzvanou ochrannou obchodní známku, kterou zaštiťuje organizace Fairtrade International (FLO). Význam mezinárodní certifikační známky:  ,,Známka má vysokou morální a finanční hodnotu a musí tak být prezentována.  Známka reprezentuje celý certifikační systém Fairtrade a slouží jako komunikační nástroj mezi fairtradovými producenty a spotřebiteli.  Známka na výrobcích umožňuje spotřebitelům jednoznačně rozpoznat, že jsou certifikovány v souladu se standardy fairtrade.“29 Grafické zpracování známky, zveřejněné s laskavým svolením paní ředitelky Hany Chorváthové z organizace Fairtrade Česko a Slovensko, vypadá takto:

30

29

Fairtrade Česko a Slovensko. [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.fairtradecesko.cz/co…a-znamka-fairtrade/znamka-fairtrade 30 Ochranná známka Fairtrade (zasláno vnitřní poštou)

29

Světová Fair Trade Organizace (WFTO) Celosvětovou sítí všech organizací je právě Světová Fair Trade Organizace (WFTO). Je to zastřešující organizace pro všechny subjekty fairtradového obchodu, které jsou jejími členy. Do členství mohou spadat například producentská druţstva, dovozci, vývozci, zpracovatelé, velkoobchodníci a stejně tak maloobchodníci. Všichni zúčastnění se mohou maximálně spolehnout na uplatňování deseti hlavních principů, které WFTO povaţuje za cíle fair trade. Působení WFTO je na pěti místech světa (Latinská Amerika, Severní Amerika, Asie, Tichomoří, Evropa), a to ve více neţ sedmdesáti zemích světa.31 Kde se vlastně zrodil nápad pomáhat lidem v sociální nouzi, pomáhat pěstitelům a výrobcům zlepšovat jejich ţivotní, sociální a ekonomické podmínky? Kdo přišel s myšlenkou dnešního označení fair trade? V následující kapitole bych ráda přiblíţila církevní prostředí, ve kterém se tato myšlenka zrodila a seznámila vás blíţe s iniciátorkou, která byla jedna z dobrovolnic.

31

World fair trade organization. [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://wfto.com/aboutus/about-wfto

30

2. Historie myšlenky současného hnutí fair trade S rozvíjející se etickou otázkou v oblasti vývoje spravedlivého obchodu hraje důleţitou roli myšlenkové zázemí náboţenských organizací, ve kterých vzniká a je podporován. Mezi klíčová náboţenství spadá bezpochyby právě křesťanství. Tato kapitola se bude věnovat církevním zdrojům ve dvou aspektech. V prvním z nich přiblíţím, kdo jsou mennonité, jaké je jejich poslání, jaký vztah mají ke vzniku tzv. myšlenky fair trade a proč právě v jejich prostředí tato myšlenka vznikla. Ve druhé podkapitole uvedu ústřední myšlenku programu SELFHELP a představím zakladatelku první fairtradové organizace Ten Thousand Villages Ednu Ruth Byler. Historie fair trade se datuje zhruba kolem čtyřicátých let 20. století, konkrétně ve druhé největší zemi – Kanadě. Nebude jistě překvapivé, ţe myšlenka hnutí fair trade, jak ho známe dnes, se zrodila právě v církevním prostředí, přesněji řečeno, v mennonitské církvi. V České republice není tato církev příliš známá. Přesto působí v několika evropských zemích, např. Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Ukrajina, Kosovo. Mennonitská církev však působí i v mnoha dalších zemích, např. v Africe, Asii, na Středním východu, v Latinské Americe, v Kanadě a Spojených státech amerických.

2. 1. Mennonité Členové této církve, takzvaní mennonité, jsou součástí hnutí křtěnců. Důvodem byla jejich názorová odlišnost týkající se křtění novorozenců v římskokatolické církvi. Zastávali názor, ţe aby se mohl člověk stát členem sboru, mělo by to být jeho svobodné rozhodnutí, tudíţ by se křest měl uskutečnit v dospělém věku člověka, kdy se pro členství sám svobodně rozhodne.32 To mělo za důsledek vytvoření třetího náboţenského proudu po katolictví a protestantství. V publikaci Křesťanstvo od Pavla Filipiho nalezneme kratší kapitolu věnovanou

32

Filipi, Křesťanstvo, 137

31

právě mennonitům, ve které vysvětluje původ vzniku jejich názvu: „V uznání historické zásluhy Menno Simonse o záchranu křtěneckého hnutí ponechala si nejvýznamnější z jeho dědiček, církev mennonitů, jeho jméno ve svém názvu.“33

2. 1. 1. Historie Historie mennonitské církve sahá aţ do první půlky 16. století. Za prvního a zároveň zakládajícího člena v Holandsku se povaţuje Menno Simons (1496–1561). Mennonité nepůsobili jen v Holandsku, stěhovali se do dalších zemí Evropy, např. do Švýcarska, a postupně do celého světa. Mennonité byli často nuceni vést kočovný ţivot. Mezi hlavní příčiny patřily časté nátlaky, ať uţ z důvodu politického dění nebo náboţenských názorových konfliktů. Dalším hlavním důvodem pro opuštění dosavadních míst, jako bylo třeba Švýcarsko nebo Rusko, byla potřeba státu získat mladé lidi do armády. Vzhledem k tomu, ţe se mennonité hlásí k protiválečnému hnutí – pacifizmu, měla tato povinnost za následek jejich prudkou migraci.34 Poslední dvě největší migrace proběhly po Ruské revoluci v roce 1919, a to z Ruska do Kanady, a po druhé světové válce. Cornelius J. Dyck se ve své publikaci Mennonite history podrobně zabývá všemi skupinami mennonitů v různých zemích světa. V jedné z mnoha kapitol se zmiňuje i o poválečné situaci mennonitské církve v Rusku, kdy se její členové rozhodli emigrovat do Kanady. Pro Rusko válečný konflikt s koncem první světové války neskončil. Na přelomu let 1917–1918 se rozpoutala krutá občanská válka jako reakce na novou sovětskou vládu v čele s Leninem, která skončila vítězstvím komunistů. S tímto závěrem přišly ale velké obavy ze strany členů mennonitské církve. Touţili po klidném církevním ţivotě v míru, po tolerantní vládě, zemi bez válečného konfliktu, ve které by byly dostupné instituce pro cílovou skupinu hendikepovaných, starých a nemocných, po zemi, ve které by se prosazovaly základní lidská práva a svobody. Pro mennonity byla kromě všech těchto práv v první řadě důleţitá náboţenská

33 34

Filipi, Křesťanstvo, 137 Filipi, Křesťanstvo, 137

32

tolerance a demokracie. S tím souvisela rodinná výchova dětí v křesťanském prostředí. Bylo pro ně podstatné, aby své tradice, zvyky a náboţenské vyznání mohli předávat další generaci. Důleţité pro ně bylo ţít v demokratické zemi, tudíţ vzhledem ke stávající politické a společenské situaci se nabízelo jediné řešení, a to emigrovat z Ruska. Reakce na aktuální politickou situaci vyvrcholila mennonitskou kongregací, díky které byli čtyři muţi vysláni do Severní Ameriky, aby zde zajistili bezpečný příchod členům mennonitské církve do Kanady. Tento krok měl obrovský úspěch a většině mennonitů se podařilo emigrovat. Znovu se jim povedlo obnovit své sbory jako místa pro shromaţďování. Postupem času se jim podařilo zaloţit nové školy a začaly vznikat také domovy pro seniory nebo nemocnice a další centra sociální péče a pomoci. Děti příchozích imigrantů získaly v nových domovech vysoké vzdělání v oborech zdravotnictví, sociální práce nebo učitelství. Nicméně stále všichni ţili tradičním způsobem ţivota.35 Tímto aktem začíná nová etapa mennonitů, kteří emigrovali nejen do Kanady, ale postupně i do Spojených států amerických. Postupem času začaly vznikat, zejména v Jiţné Americe, další mennonitské kongregace, a to díky jejich nadšení pro misionářskou činnost. Tento proces je důleţitý pro vznik a vývoj hnutí fair trade, ke kterému se dostaneme v následující kapitole.

2. 1. 2. Poslání Mennonitské církve staví na společných cílech, pro které je stěţejní Nový zákon. Z Nového zákona čerpají zejména ze čtyř evangelií.36 Svou církevní kázeň zakládají na biblickém verši z Matoušova evangelia 18, 15–17, kde se píše toto: „Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď. Jestliže ani je neuposlechne,

35 36

Dyck, Mennonite history, 204 Fretz, The Waterloo Mennonites, 315

33

oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.“37 Hlavní podstatu mennonitské církve shrnul uznávaný profesor teologie a současně i prezident Amerického spolku pro církevní historii Harold Bender. Názorně popsal podstatu mennonitské církve: 1. ,,Křesťanské následovnictví 2. Bratrství 3. Řídí se etikou lásky Mennonitská církev má i své cíle, tím hlavním je být komunitou, která bude stavět na společenství lidí, kteří budou kaţdým dnem svého ţivota předávat učení Jeţíše Krista ostatním lidem. Cílem je budovat království Boţí, které, jak řekl Jeţíš Kristus, přichází k lidem plačícím, chudým, nemocným. Mezi jejich hlavní ideály patří: Slova a jednání, která přináší klid a mír Neodporování Láska Vzájemná pomoc Pokora a skromnost Prostota, jednoduchost Pohostinství Obětavost Ochota trpět

37

Evangelium podle Matouše, Mt 18, 15-17

34

Přijetí pozice služebníka spíše než hlavní roli“38 Faktem zůstává, ţe je občas obtíţné všech těchto ideálů dosáhnout. Běţnější a obecně vyuţívané společné zásady jsou:  ,,Náboženská tradice založená na učení Ježíše Krista v Novém zákoně  Věrnost nauce evangelického křesťanství  Kongregační/sborový systém autonomní církevní správy  Dodržování přijímání a křtu pouze jako obřadu  Hledání svobody náboženského vyznání vycházející ze společné historické zkušenosti  Časté námitky proti vojenské službě, válkám a násilí“39 Všechny tyto aspekty a společné zásady se promítají i do později vzniklého hnutí fair trade, které jde svým přístupem ve šlépějích Jeţíšova učení a nabízí láskyplnou pomoc lidem, kteří jsou jakkoliv znevýhodněni a vyloučeni z většinové společnosti. Mennonitská církev se kromě náboţenských a misijních aktivit věnuje i práci pastorační. Zaměřuje se na konkrétní cílové skupiny, mezi které patří sirotci, chudí, nemocní a staří lidé. Dále poskytuje péči v oblasti sociální práce a sociálního zabezpečení, nabízí sociální programy, které nabízí lidem řadu institucionálních sluţeb. Na výše zmíněné oblasti měla vliv převáţně druhá světová válka, na kterou mennonitská církev zareagovala přípravou široké škály sociálních programů zajišťujících pomoc znevýhodněným lidem v různých oblastech sociální pomoci. Sociální pomoc nezajišťovali pouze členové mennonitské církve, ale bylo do ní zapojeno mnoho dobrovolníků, kterým tato situace nebyla lhostejná a byli ochotni spolupracovat i bez nároku na odměnu.40 Jednou z dobrovolnic byla také Edna Ruth Bylerová, o které více napíši v nadcházejících kapitolách. Představím také společnost

38

Fretz, The Waterloo Mennonites, 315 Fretz, The Waterloo Mennonites, 316 40 Fretz, The Waterloo Mennonites, 317 39

35

Ten Thousand Villages, se kterou úzce spolupracovala. A to vše bylo zásluhou výše zmíněné Edny Ruth Bylerové, která se v té době angaţovala v dobrovolnické sluţbě v programu Mennonitského ústředního výboru. V první řadě je však zapotřebí zmínit mennonitskou filozofii, díky které mohl vzniknout projekt SELFHELP a postupem času i neziskový trţní program spadající pod Mennonitský ústřední výbor.

2. 2. Ústřední myšlenka programu SELFHELP SELFHELP Crafts of the World (dále jen SELFHELP), do češtiny doslovně přeloţeno jako „Svépomocná řemesla světa“. Mennonitský ústřední výbor projekt SELFHELP definuje takto: „Program neziskového tržního hospodářství v rámci mennonitské církve, který prodává zákazníkům v Severní Americe takové zboží, jež je vyrobené ekonomicky znevýhodněnými osobami po celém světě. Je to významný finanční podnik

mateřské

církevní

organizace

Mennonitského

ústředního

výboru.

Prostřednictvím severoamerických mennonitů a bratrů v Kristu všech církví, poskytují podporu a služby. Sídlí ve městě Akron, okrese Lancaster County a státě Pensylvánie.“41 Tyto ekonomicky znevýhodněné osoby jsou občany 38 zemí, které spadají do zemí hospodářsky rozvojových nebo zemí, ve kterých jsou utlačovány národnostní menšiny. V těchto místech se zřizují svépomocné rozvojové programy, které staví na filozofickém a sociálním pojetí „pomoci si sám“ – „SELFHELP“.42 Jedním z hlavních znaků, který spojuje všechny členy mennonitské církve, duchovní potomky reformačních evangelikálních anabaptistů, je poselství – sluţba druhým. Přestoţe se tato církev začala dělit do menších, různorodě organizovaných a samostatných skupin, které sdílely odlišný ţivotní styl, nastalo ve 20. století nepatrné navázání kontaktů mezi mennonitskými skupinami a vznikl jeden z prvních projektů

41

Mennonite Central Committee Workbook (Akron: Pa.: MCC, 1991), 152, 221 cit. podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 14 42 Paul Leatherman, Akron, Pa., Interview, Aug. 30, 1989. cit. podle podle NOLT, Steven M. SelfHelp Philosophy and Organizational Growth, 14

36

realizovaný v Severní Americe, který známe pod názvem Mennonite Central Committee (MCC). Vzhledem k politickým událostem, které tíţily Rusko a především Ukrajinu, kde od roku 1920 probíhala občanská válka, zorganizoval Mennonitský ústřední výbor pomoc ve formě přepravy a distribuce materiální pomoci, směřovanou mennonitům v oblasti Ruska. Pomoc byla realizována ve formě přísunu potravin, protoţe aktuální situace zdaleka nezajišťovala podmínky, které by splňovaly základní potřeby nezbytné pro ţivot. Zpočátku se Mennonitský ústřední výbor zaměřoval převáţně na pomoc svým vlastním členům, zejména v zemích v západní části světa, postupem času se však stal otevřenějším i pro země na východní části zeměkoule, kterým poskytoval podporu a pomoc, zejména v období po druhé světové válce. Kromě pomoci lidem v poválečném období směřoval svou podporu i zemím, které se ocitly v ohroţení vlivem přírodních katastrof. V takových případech se pomoc poskytovala způsobem přímé materiální a finanční pomoci. Jedním z nejdůleţitějších prohlášení, kterým se mennonité řídili, bylo heslo s cílem „vytvořit jednotné ekonomické příleţitosti, které pomáhají lidem, aby si pomohli sami“. Tyto ekonomické příleţitosti rozvíjí výše zmíněný program SELFHELP, prostřednictvím kterého se distribuuje zboţí z rozvojových zemí nebo oblastí postiţených politickou či sociální situací. Po sečtení obratu z prodeje výrobků z rozvojových zemí ve Spojených státech a Kanadě se částka vyšplhala na neskutečných $8,721,767. V roce 1996 se tento program přejmenoval a aţ do dnešního dne ho známe pod názvem Ten Thousand Villages, jehoţ aktuální podobu zmíním v nadcházející kapitole.43

2. 2. 1. Edna Ruth Byler Hlavní

představitelkou

hnutí

fairtrade,

fairtradovou

obchodnicí

a

zakladatelkou fairtradové organizace Ten Thousand Villages, byla paní Edna Ruth

43

NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 14

37

Bylerová. Paní Bylerová se narodila 22. května roku 1904 blízko města Hesston ve státě Kansas. Ve svém mládí se intenzivně věnovala muzice. Hudebně byla velmi nadaná, hrála skvěle na klavír a svůj pěvecký talent uplatnila v pořadu místního rádia v Jiţním Kansasu. V roce 1923 se stala čerstvou absolventkou Hesston Academy.44 V roce 1925 se provdala Edna Ruth Bylerová za Josepha N. Bylera a v následujících dvaceti letech vzorně plnila svou roli manţelky a matky dvou dětí. Od roku 1925 aţ do 1929 studovala na Hesston College45, kde v letech 1926–1941 pracoval i její manţel J. N. Byler jako učitel historie a sociologie. Ovšem jeho finanční ohodnocení nebylo zdaleka dostačující a postihla je váţná finanční krize, spojena se ztrátou domu a auta. V této ţivotní situaci byla Edna v rodině i mezi přáteli uznávána jako „tvůrčí domácí ekonom a finanční ředitel“.46 Od roku 1941 aţ do konce svých ţivotů se manţelé stali součástí Mennonitského ústředního výboru,47 který začal vytvářet podpůrné programy jako pomoc válečnému stavu v Evropě. Joseph Byler byl osloven, zda by mohl v rámci Mennonitského ústředního výboru (MCC) pomoci s nezbytnými opatřeními na pomoc Evropě. Edna Ruth se spolu se svými dětmi přestěhovala do města Akron v Pensylvánii, kde se ujala pracovní pozice hostesky a zároveň správkyně domu, který slouţil jako místo pro ubytování hostů a návštěvníků. Pro své silné sociální cítění a umění řešit praktické problémy začala pomáhat skupinám a lidem v komunitním bydlení (organizovaná domácnost), v rámci Mennonitského ústředního výboru. Pomáhala lidem zlepšovat jejich dovednosti pomocí toho, ţe pro ně pořádala specifické kurzy zaměřené na konkrétní činnost. Sociální problémy se snaţila řešit praktickými způsoby a především také s ohledem na cílovou skupinu, pro kterou kurzy realizovala. Vzhledem k tomu, ţe cílovou skupinu tvořily především místní ţeny, zaměřila své kurzy na činnosti jim blízké a z pohledu ţeny i praktické. Pořádala například lekce šití, vaření, pečení, ale kurzy

44

BARTEL, Larry, Hesston College [online]. 2009, 2014 [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.hesston.edu/2009/11/hesston-college-celebrates-alumna-edna-ruth-byler-ten-thousandvillages-and-fair-trade-nov-22-28/ 45 Pozn. Hesston College je dvouletá vyšší odborná škola, spadající pod mennonitskou církev USA, zakládá na hodnotách, zaměřujících se na sluţbu druhým lidem jak v církvi, tak ve světě. 46 Cornelius J. Dyck, ed., Something Meaningful for God (scottdale, Pa. And Kitchner, Ont.: Herald Press, 1980), pp. 133-35. Cit. podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 18 47 Pozn. Mennonitský ústřední výbor je celosvětovou neziskovou organizací, která klade důraz na pomoc, rozvoj, šíření míru, vše skrze Boţí lásku.

38

zaměřené i na ekonomickou část, které měly za cíl porozumět finančnímu rozpočtu, tedy dokázat hospodařit s vydělanými a našetřenými finančními prostředky. Edna byla také aktivní součástí takzvaného MCC World Relief Fund.48 Tento fond zahrnoval peníze získané prodejem a draţbou darovaného zboţí a poloţil základ rozpočtu, z něhoţ pak byla financována celosvětová humanitární pomoc.49 Jejich pracovní náplň zahrnovala mnoho povinností, které se musely realizovat mimo jejich zázemí rodinné i zázemí organizace. Manţel J. Byler měl spoustu pracovních výjezdů do zahraničí, proto ne vţdy jej mohla Edna doprovázet. Avšak v roce 1945, pouhý měsíc po skončení druhé světové války, doprovázela svého manţela na cestě do Evropy. Zde Edna R. Bylerová poprvé v ţivotě spatřila uprchlický tábor a byla tak konfrontována s tvrdou realitou a těţkou situací, v jaké uprchlíci ţili. Po této výpravě začala přemýšlet o svém poslání a moţnostech, jak pomoci zlepšit ţivoty, ale uţ ne jen místním ţenám ve městě Akron, nýbrţ pronásledovaným jedincům, obzvláště pak ţenám postiţeným válkou v Evropě.50 V roce 1946 Edna společně se svým manţelem, který byl tou dobou vedoucím projektu Podpora pro trpící válkou (War Sufferers´ Relief), podnikli cestu do Puerto Rica. Ednu zde čekalo setkání se dvěma mennonitskými pracovnicemi Mary Lauver a Olgou Martens, které ji s nadšením seznámily s místním projektem pro ţeny, jejichţ pracovní náplní bylo ozdobné vyšívání. Edně byla poloţena otázka, zda by některé kousky jemných výšivek nechtěla přivézt zpátky do Pensylvánie a zkusit je zde prodávat, případně při úspěšném prodeji začít odebírat další zakázky. Mary Lauver dodala Edně grafický papír s náčrtky různých výšivkových vzorů, které byly zrovna k dispozici, a s uvedenou cenou přidělenou kaţdé z výšivek. Po návratu domů Edna uspořádala pololetní zasedání mennonitů z Lancaster County,51 kde chtěla zdokumentovat a sdělit záţitky ze své cesty do Puerta Rica a zároveň se

48

V překladu Fond světové pomoci. Byler, Edna Ruth (obituary), (Lancaster, Pa.) Intelligencer Journal, July 17, 1976. „MCC´s Needlework Lady Retires,“ unidentifield newspaper article, RLR Papers. cit podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 18 50 C. Dyck, ed., Something Meaningful for God, p.145. Glass, „The MCC Needlework Lady,“ Women´s Activities Letter. cit. podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 18 51 Lancaster County je okres ve státě Pensylvánie, USA 49

39

pokusit prodat dovezené ukázky výšivek od tamních ţen. Setkání mělo velký úspěch a vyvolalo zájem o vyšívané výrobky.52 Od této chvíle začíná být sdruţení výrobců z Puerta Rica výhradním dovozcem výrobků do Pensylvánie, přesto však Edna přijímá další rukodělné, řemeslné produkty, z jejichţ prodeje se výtěţek vrátí zpět výrobci. Výhledově se měla uskutečnit další výprava s cílem navázat nové spojenectví mezi Ednou Ruth Byler a dalšími lidmi z řad uprchlíků, jakoţto potenciálních výrobců. V roce 1951 se Edna se svým manţelem přestěhovali do města Hong Kong, které dnes známe jako významné ekonomické a obchodní centrum, a zůstali zde aţ do roku 1952. V Mennonite Central Commiitte v Hong Kongu pracovala jako hosteska, zároveň se ale věnovala čínským uprchlicím, které učila šicím dovednostem a zacházením s šicím strojem. Kromě toho jí pomáhaly s dokončováním započatých výšivek ţen z Puerta Rica, které si Edna vezla s sebou do Hong Kongu a které po dokončení odeslala do Spojených států svým přátelům. Po návratu zpět do Pensylvánie zůstala s Mennonitským výborem v Hong Kongu stále v kontaktu a pravidelně vytvářela několik objednávek, i kdyţ věděla, ţe se Hong Kong nezařadí mezi místa, která by měla úspěšný vliv na vyšší obrat z prodeje.53 Na cestě domů do města Akron se manţelé Bylerovi zastavili na západním pobřeţí Jordánska, kde se nacházela další základna mennonitské církve.54 V Jordánsku působila dobrovolnice Mennonitského ústředního výboru (MCC) Ruth Lederach, která vedla rukodělný projekt pro palestinské uprchlíky.55 Produkty vyrobené v Palestině se rozhodla ve velkém prodávat na Světové mennonitské konferenci konané ve švýcarské Basileji, kam se manţelé Bylerovi chystali po odjezdu z Jordánska. Ruth Lederach jí po dobu konání basilejské konference asistovala a společně vydělaly více neţ 300 dolarů za prodané arabské výšivky. Po skončení konference se Ruth Lederach s vydělaným finančním obnosem

52

Glass, „The MCC Needlework Lady,“ Women´s Activities Letter. C. Dyck, ed., Something Meaningful for God, pp. 144-45 cit. podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 19 53 Ibid. C. Dyck, Something Meaningful for God, pp. 145-45 cit. podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 19 54 Glass, „The MCC Needlework Lady ,“ Women´s Activities Letter. cit.podle NOLT, Steven M. SelfHelp Philosophy and Organizational Growth, 19 55 Litrell, Dickson, Social responsibility in the global market, 63

40

vrátila zpět do Jordánska. Úspěšný prodej a zájem o rukodělné výrobky ji natolik motivoval, ţe se rozhodla rozjetý program dále rozšiřovat. Pár měsíců nato ale nastaly v Jordánsku v rámci vedení MCC projektu personální změny. Ruth Lederachová byla v ředitelské pozici nahrazena dvěma MCC pracovnicemi, dvojčaty Idou a Adou Stoltzfusovou, které byly převeleny z Pákistánu na Blízký východ. I obě sestry zde velmi úzce spolupracovaly s místními lidmi. Kromě zapracovaného programu vyšívání, který započala Ruth Lederachová, se pustily do rozšiřování svých sociálních činností a zprovoznily zde sirotčinec. Sociální programy začaly pak zavádět nezávisle na Mennonitském centrálním výboru.56 Z hlediska efektivity měly tyto výpravy výrazný a pozitivní vliv na vývoj takzvaného „svépomocného trţního systému“ (self-help marketing). V následující kapitole se zaměřím na neziskovou organizaci Ten Thousand Villages, která je povaţována za jednu z celosvětově nejstarších fair trade organizací a ve které klíčovou postavu spojenou s jejím vznikem hraje právě Edna Ruth Bylerová.

2. 2. 2. Ten Thousand Villages Ten Thousand Villages, do češtiny přeloţeno jako Deset tisíc vesnic. Jedná se o fairtradovou neziskovou charitativní organizaci ve Spojených státech, která má svou zásluhu na vzniku 103 řemeslných skupin ve 38 zemích světa. Na vzniku této organizace se podílela hlavní představitelka tohoto projektu Edna Ruth Bylerová. Název Ten Thousand Villages byl inspirován citátem Mahátma Gándhí: „Indii nelze nalézt v několika městech, ale v 700 000 vesnicích.“57 Mahátma Gándhí, známý jako vůdce hnutí za nezávislost v Indii, vnímal význam vesnice jako silného symbolu pro místo, kde ţije místní komunita v soudrţnosti a kde se uchovávají místní tradice. V kaţdé vesnici ţije unikátní a osobitá skupina obyvatel, pro kterou je typický

56

Lederach, „Outline and Summary of My Term of Relief Work in Hashemite Jordan, Sept. 29, 1951 to Aug. 28, 1953“ Lederach, „Activity Report-April to November (1952), RLR Papers. cit. podle NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth, 19 57 De Carlo, Fair trade and how it works, 59

41

specifický způsob ţivota odráţející se například v originalitě rukodělné tvorby a zachovávání původních řemesel. Ve slově vesnice je ukotven pojem rozmanitosti, do popředí se staví zachování jejích hodnot.58 Ten Thousand Villages mají jedno hlavní poslání, a tím je podpora zemí třetího světa, kterým umoţňuje prodej jejich rukodělných výrobků a tím jim zajišťují alespoň minimální finanční podporu. Pro tuto organizaci pracují i dobrovolníci, kteří tyto výrobky prodávají na takzvaných Mezinárodních dárkových festivalech. Kdyţ se vydáte podívat do obchůdku Ten Thousand Villages, čeká tam na vás neskutečné mnoţství všemoţných rukodělných výtvorů, kterými je tato organizace vyhlášená. Zakoupit zde můţete ručně vyrobené dárky, šperky, bytové dekorace, ozdoby, pletené koše, sošky, obrazy a další umění. Následující kapitola má za úkol přiblíţit téma fair trade na území České republiky a nastínit propojení fair trade s církví.

58

Littrell, Dickson, Artisans and Fair Trade, 67

42

3. Fair trade v České republice V této kapitole bych ráda přiblíţila vznik dnešní organizace Fairtrade Česko a Slovensko a celkový vývoj hnutí fair trade na území České republiky, podloţený rozhovorem se zakladatelkou obecně prospěšné společnosti JEDEN SVĚT Věrou Lukášovou.

3. 1. Fairtrade Česko a Slovensko Původní název nesl jméno Asociace pro fair trade. Tato asociace vznikla v roce 2004. Sdruţovala různé neziskové organizace, které fair trade buď propagovaly, nebo se podílely právě na prodejích sortimentů fair trade. Podařil se naplnit i jeden z plánovaných cílů, a to „stát se národním zástupcem Fairtrade International pro Českou republiku, což znamená také administraci licenčních poplatků za používání známky FAIRTRADE®. Tohoto cíle bylo dosaženo v roce 2009, kdy jsme uzavřeli s Fairtrade International smlouvu jako marketingová organizace pro ČR.“59 V roce 2012 se mění název z Asociace pro fair trade na Fairtrade Česká republika, coţ ale stále nebylo definitivní označení, protoţe počátkem roku 2014 přebrala Česká republika i část trhu s fair trade výrobky na území Slovenska. Proto se v současné době setkáváme s označením Fairtrade Česko a Slovensko. Mezi členy Fairtrade Česko a Slovensko spadají následující organizace: Arcidiecézní charita Praha Vzdělávací nezisková organizace ARPOK Centrum environmentálnej a etickej výchovy Ţivica o. s. Ekumenická akademie Praha o. s. Slovenská nadace Integra

59

Fairtrade Česko a Slovensko [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.fairtradecesko.cz/#!o-nas/nasehistorie

43

NaZemi60

3. 2. Mezinárodní iniciativy v České republice Součástí hnutí fair trade na našem území jsou také mezinárodní iniciativy, jako je například kampaň s názvem Fairtradová města a pod ní spadající Fairtradové církve a Fairtradové školy, které mají původ v zahraničí. U nás se tento fenomén začal rozvíjet uţ od roku 2011, kdy v České republice vznikla první dvě fairtradová města.

3. 2. 1. Fairtradová města Tato iniciativa funguje ve více neţ 1600 městech ve 26 zemích. Cíl této kampaně spočívá v propagaci a podpůrné činnosti v oblasti prodeje produktů fair trade. Prvními městy, která se v roce 2011 stala součástí iniciativy Fairtradová města, jsou Litoměřice a Vsetín. Aby se město mohlo stát součástí této kampaně a mohlo mít statut Fairtradového města, musí splnit pět kritérií. Například musí být v místních obchodech a kavárnách k dispozici sortiment fairtradových produktů, či místní podpora ze strany místních institucí a organizací.61 Podrobná kritéria je moţné dohledat na internetových stránkách.

3. 2. 2. Fairtradové školy Na podobném principu jako Fairtradová města jsou zaloţené i Fairtradové školy, které jsou její součástí. Mezi první školy, které se staly součástí kampaně Fairtradové školy v roce 2012, patří Masarykova ZŠ Litoměřice a SŠ a JŠ Volyně. Zajímavostí je, ţe výuka o fair trade na ZŠ v Litoměřicích je zařazena přímo do

60

Fairtrade Česko a Slovensko [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.fairtradecesko.cz/#!o-nas/nasi-clenove 61 Fairtradová města [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fairtradovamesta.cz/ft_mesta

44

školního vzdělávacího programu, a to prostřednictvím hudební výchovy, výtvarné výchovy a dalších předmětů na stupni prvním, na druhém stupni mu dávají prostor v hodinách zeměpisu či anglického jazyka. Stát se Fairtradovou školou obnáší také splnění daných kritérií, jedním z nich je třeba ochutnávka fairtradových produktů spojená s tematickou besedou nebo výstavou zaměřenou na oblast fair trade. Škola se můţe zapojit i prostřednictvím projektů, které zaštiťuje Člověk v tísni. Titulem Fairtradových škol se mohou chlubit například ZŠ Zámecká v Litomyšli, Gymnázium Komenského v Uherském Brodě nebo Fakulta tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze a další.62

3. 2. 3. Fairtradové církve Celý název této kampaně zní Fairtradové církve a náboţenské společnosti. Tuto iniciativu u nás koordinuje nezisková organizace NaZemi, Ekumenická akademie Praha a Fairtrade Česká republika. Kampaň vznikla s cílem zasadit se o kvalitnější ţivotní úroveň producentů a napomoci zlepšení stavu ţivotního prostředí a pracovních podmínek. Církevní instituce měly vţdy sklon nabízet pomoc lidem ţijícím na okraji společnosti, kde se ocitli z různých důvodů. Zásady platné pro fair trade můţeme čerpat také v Bibli. V knize Deuteronomium čteme: „Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou.“63 Křesťanství nás vede k lásce k bliţním a dokazuje nám to na několika místech psaných v Bibli. Stejně jako u předchozích kampaní, i zde platí naplnění pěti kritérií: Odpovědnost minimálně jedné osoby za podporu fair trade Konkrétní sbor musí oficiálně podporovat fair trade Vyuţívání produktů fair trade v místním sboru Členové sboru musí být o fair trade informováni

62

Fairtradové školy [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fairtradovamesta.cz/ft_skoly 63 Bible, Deuteronomium 24,19

45

Pořádání sborových akcí pro veřejnost na podporu fair trade Mezi pěti prvními Fairtradovými církvemi byly sbory Českobratrské církve evangelické v Hradišti na Chrudimsku, Novém Městě na Moravě, Zlíně, Jablonci nad Nisou a Proseči u Skutče. Sbor se písemně zavazuje k podpoře fair trade, ať uţ po duchovní stránce prostřednictvím modliteb, ve kterých myslí například na problémy rozvojových zemí, nebo o snahu dostat tematiku fair trade do podvědomí členů sboru i širšímu okolí či nákup fairtradových výrobků pro vlastní potřebu. Například sbor ČCE v Hradišti, kde je farářem Jiří Kučera, je drţitelem statusu od 16. dubna 2013. Pořádají se zde adventní trhy, po nedělních sluţbách se popíjí fairtradová káva a jsou zde k dispozici propagační materiály o fair trade. Kromě těchto sborů do kampaně spadá i Dům svatého Antonína v Moravských Budějovicích, který provozuje Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, a to od 16. dubna 2013.64

3. 3. Věra Lukášová a JEDEN SVĚT o. p. s. Věra Lukášová se narodila 30. října 1929 ve Zlíně. Její otec pracoval ve firmě Baťa, maminka byla „zaměstnaná“ v domácnosti. V únoru 1948 vyhodili otce z práce a ona v květnu maturovala na Obchodní akademii Tomáše Bati pro zahraniční obchod. Nastoupila do Filmových ateliérů na Kudlově, kde měla moţnost pracovat ve funkci asistentky produkce výroby filmů, které natočili Hanzelka a Zikmund během své cesty kolem světa. V roce 1953 se provdala za Jana Lukáše, faráře Českobratrské církve evangelické a proţila s ním patnáct let ve sboru v Kroměříţi. Pracovala tam, kde soudruzi dovolili. Od 21. srpna 1968 se jejím domovem stává Jarov v Praze. Kdyţ v roce 1988 její muţ zemřel, vyzval ji sbor, aby na přechodnou dobu jeho práci převzala. Absolvovala předepsanou zkoušku a šest let jako ordinovaný laik v jeho práci pokračovala. Od roku 1995 je v důchodu. Spoluzakládala obecně prospěšnou společnost JEDEN SVĚT a jako dobrovolnice se

64

Fairtradové církve [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fairtradovamesta.cz/ft_cirkve

46

na činnosti pro fair trade podílí dodnes. Má sestru a bratra, oba ţijí ve Zlíně. V Praze má dva syny, pět vnoučat a dvě pravnoučata.

3. 3. 1. Rozhovor s Věrou Lukášovou Rozhovor se uskutečnil dne 18. 5. 2015 v domácím prostředí paní Lukášové. Díky tomu zde byla uvolněná atmosféra. Způsob dotazování jsem zvolila prostřednictvím otevřených otázek. Rozhovor byl veden volnou formou a nahráván na diktafon.

JAKÝM ZPŮSOBEM SE DOSTALA MYŠLENKA FAIR TRADE DO NAŠÍ ZEMĚ? Měli jsme uţ jakési kontakty na některé německé firmy (Gepu v Dráţďanech, El Puente), se kterými jsme měli uţ jakési styky a kteří uţ o nás věděli a mohli dosvědčit, ţe teda nejsme zloději ani tuneláři. Pak ta asociace mohla vzniknout. A přidaly se ještě některé další organizace, které se zajímaly o fair trade. A asi před těma dvěma lety přišlo nějaké rozhodnutí, ţe ty asociace, zřejmě po celé Evropě, se mají jmenovat jednotně fair trade a název té země. Takţe oni to překřtili, ale my jsme proti tomu hodně protestovali, protoţe to slovo asociace něco vyjadřuje, vyjadřuje, ţe je tam teda více členů a ţe je to sdruţení někoho. Jsou tam lidi stejných zájmů, stejného myšlení… Já musím říct, ţe je hodně zájemců o fair trade. Ta myšlenka je zajímavá, nosná a pořád se nacházejí další a další lidi, kteří o to projevují jakýsi zájem. A my se z toho obecného proudu trochu vyčleňujeme a řekla bych právě proto, ţe máme návaznost na tu církev. Ţe nás dva církevní sbory zaloţily, potom se přidaly další dva, ţe bydlíme v „objektu“, který patří naší církvi na Vinohradech, a ţe prostě my myslíme jiným způsobem a pracujeme výhradně s dobrovolníky. Tím nechci říct, ţe ti ostatní to dělají špatně nebo ţe jsou zlí nebo něco takového, ale my díky tomu, ţe pracujeme jenom s dobrovolníky, nejsme existenčně závislí na tom, jestli něco prodáme nebo neprodáme, či máme nebo nemáme úspěch. Tak k tomu máme 47

svobodnější přístup neţ ti, kteří si prostě zaloţili organizace a mají tam svoji existenci, potřebují si vydělat, potřebují si zajistit jakýsi plat. Takţe oni mají k tomu určitým způsobem jiný přístup. Je to uţ spíše byznys, přesně tak, a my ţijeme pouze z toho, co si vyděláme. Kdyţ jsme začínali, tak jsme do toho vloţili svoje peníze, hlavně svoje nadšení, a ani jsme tenkrát moc nevěděli, do čeho se hrneme a co to ten fair trade je. Ale oni uţ teď vědí a dokáţí se zorientovat, ţe existují různé granty, různé programy, do kterých, kdyţ člověk si umí náleţitě poţádat a sepsat tu ţádost a odůvodnit ji, tak má moţnost získat peníze. A oni se hodně na tady toto soustředí a z těch grantů mají jakési prostředky na rok, na dva, na tři. Prostě říkám, nechci je znehodnocovat, popisuji, ţe je ta situace jen trochu jiná. A další věc, která nás trochu odlišuje, je, ţe my vidíme v tom fair trade jakési hnutí, které má za cíl pomáhat rozvojovým zemím. A já jsem o tom zrovna včera trochu vyprávěla ve Vrchlabí a tam jsem říkala, ţe ten fair trade je postavený na tom, ţe se dívám na věci jinak a ţe klade otázky jinak. A přirovnala jsem to k jednomu výroku mého muţe, který říkal, ţe je dobré si vyměnit ţidle. Kdyţ si sednu na tu vaší, vidím jiné věci, neţ odsud. A ţe to je jako podstata toho fair trade. Ţe on klade jinak otázky. Kdyţ člověk jde do supermarketu, tak tam jsem i četla „milí zákazníci, my jsme úţasní, my se snaţíme ze všech sil nakupovat pro vás co nejlaciněji a za to si nás ceňte a mějte rádi“. A fair trade se ptá, jak je moţné, ţe vy si tady koupíte tričko za 80Kč, jak to, ţe je to tak laciné? A kdyţ člověk trochu ví, materiál, pojištění, doprava, náklady na reklamu a já nevím, co všecko se zaplatit musí, no tak mu vyjde, ţe asi jediné, na čem se ušetří, jsou asi ty mzdy a ţe tam na konci nebo na začátku asi sedí nějaká ţenská ruka, kterou prostě ošidí. A ţe ten fair trade, jak říkám, klade otázky jinak, tak ti, co jsou slavní a dobří a velcí a úspěšní, ty vidí kaţdý, ale fair trade se ptá, co se děje pro ty, kteří jsou na okraji, kteří jsou nezajímaví, chudí, kteří nedostali příleţitost, prostě jsou bokem… O ty se starejme, těm pomáhejme! A tady bych trochu navázala na to, ţe máme tu vazbu na církev, protoţe tohle to je přesně v Bibli, kde Pán Bůh říká v Izajášově proroctví: „Nemyslete si, ţe já mám zalíbení v tom, ţe za mnou pořád chodíte a nosíte mi ty oběti. Co děláte pro sirotky a vdovy? To mě zajímá!“ A Pán Jeţíš taky říká: „Mě 48

zajímají ti spravedliví, co oblečou ty nahé a dají vodu tomu, kdo má ţízeň a dají chleba tomu, kdo má hlad“. Čili to je ta oblast, která zajímá fair trade a ve které my se také angaţujeme. A zase fair trade klade tu otázku nebo ten problém ukazuje z druhé strany, nedávejme jim blahosklonně z našeho bohatého světa peníze a dál nás to nezajímá. Ale pojďme s nimi, dejme jim ten pytlík zrní a podívejme se, jestli ho mají kde vyset a jestli se umí o to obilí postarat a jestli můţou to obilí pomlet a napéct chleba a tak dále. Čili ten fair trade v mnoha směrech jde úplně jinudy, úplně jiným směrem a to nám připadalo vţdycky takové to lákavé a prostě to podstatné. A i kdyţ tam pracují jen ti dobrovolníci, tak vám všichni řeknou, ţe by to neopustili za nic na světě. Ţe prostě ty tři nebo čtyři hodiny, to jedno dopoledne nebo odpoledne, které tam stráví, ţe pro ně má prostě nepředstavitelnou cenu. Protoţe jsou mezi krásnými věcmi, chodí tam zajímaví lidé, pořád se něco nového učí, s kaţdým novým zboţím. Protoţe kaţdá ta věc má svůj příběh. Kdyţ je to výrobek z Keni z mastku, tak je to jiná záleţitost, neţ kdyţ je to z Bangladéše výrobek z juty anebo kdyţ je to stříbro z Peru anebo teďka je módní ten ořech tagua z Ekvádoru a z Kolumbie, prostě tam se pořád něco děje. A druhá věc, která mně připadá úţasná, ţe tam je takové prostředí nebývalé důvěry. Tam je zboţí za sto tisíce a teď tam jedna dobrovolnice přijde v pondělí a kdyţ odchází ve dvě, tak řekne, ţe je v šuplíku trţba 854Kč a je tam záloha a druhá řekne fajn. Ţádná inventura, ţádné přepočítávání. Takové ovzduší důvěry, pocit, ţe patříme k sobě a ţe nepochybujeme. Tak to má cenu zlata.

MOHU

SE

ZEPTAT,

CO

VÁS

INSPIROVALO

VNÉST

TUTO

MYŠLENKU DO ČESKÉ REPUBLIKY? To je trochu komplikovaný příběh. Já jsem vţdycky vykládala, ţe moje první setkání s fair trade bylo na takovém ţenském setkání v Norimberku. To trvalo celý víkend a ony řekly, ţe zítra odpoledne otevřou obchůdek Jedno světa. Bydlely jsme v internátě, tak jsem tam chodila a koukala, kde je jaký obchůdek a tam ţádný obchůdek nebyl. Ani ţádný prostor, který by se mohl vydávat za obchod, ale ony ten obchůdek otevřely. Tam v chodbě stála obrovská skříň, staroţitná, selská, 49

pomalovaná, a kdyţ to otevřely, tak tam byly šuplíčky, police a takové ty závěsy, všelijaké kapsáře a já jsem jenom vydechla. A kdyţ jsem se na to podívala, tak jsem si říkala, to já přece znám! A to se vracím ještě do předminulosti, protoţe já jsem jako mladá holka spolupracovala s Hanzelkou a Zikmundem ve zlínských ateliérech, kde oni zpracovávali materiály ze své cesty kolem světa a já jsem měla na starosti výrobu těch filmů a současně jsem byla taková jejich soukromá sekretářka. Několik let jsem ţila těsně vedle nich. A to bylo jednak cestování, sice jenom prstem po mapě, ale po nejrůznějších zemích. A já jsem od nich viděla, jaký oni mají vztah k těm lidem, ţe to byly exotické země, ale ţe ti lidi měli svoji důstojnost, ţe o nich nemluvili škaredě, jako „oni líţou sůl, jako to dělají ti Pygmejové“, ne, prostě to byli lidé, kteří byli jiní, ale měli svoji hodnotu, svoji důstojnost, svoje zvyky a oni je respektovali a s respektem o tom psali. No, a kdyţ se tam potom otevřela ta skříň, tak jsem říkala no tohle já znám, tohle je přece peruánské a tohle to musí být Mexiko. No a kdyţ jsem to viděla, tak jsem řekla jé, tohle já bych strašně, strašně chtěla. A tady byl ten první impuls. Ale to jsem ještě nevěděla, co je to fair trade. A druhý člověk, který jinými cestami, ale taky došel k závěru, ţe takový obchůdek by bylo úţasné mít, byl pan farář Mirek Dus, tenkrát působil na Vinohradech. A ten jednak uţ znal fair trade, věděl, co to je (to znal z Německa a z Anglie) a on měl potom ještě na mysli jiný projekt. A to se dodneška jmenuje Divoké husy. A to vychází z takového poznatku, ţe kdyţ letí hejno divokých hus nad statkem, kde uţ jsou ty domácí husy, tak ţe ty husy na tom dvorku to strašně znervózní, ţe najednou začnou mávat křídly a natahovat krky a vydávat zvuky, no a prostě najednou je mezi nima cosi, co by je upomínalo, ţe kdysi taky takhle lítaly. A ta organizace si tento příklad vzala jako takový vzor, aby znepokojovala lidi tím, ţe jim vykládá příběhy různých lidí, kteří potřebují pomoc, kteří se dostali do neštěstí. A ten Mirek měl představu, ţe by moţná ten obchůdek a ty Divoké husy mohly mít společné zázemí. Ale to se pak zjistilo, ţe to se kombinovat nedá. Takţe jsme se sešli a nakonec jsme se domluvili v Jeruzalémě, kde jsme byli na takové studijní cestě evangelických farářů po padesáti letech, ţe bychom teda 50

něco podnikli. A ten Mirek Dus mohl dát k dispozici prostor ve sborovém domě na Vinohradech a vyřídil po úřadech potřebné věci. A já jsem musela vše sepsat a zaregistrovat. Takţe jsme získali dva sbory, ten Vinohradský a já ten Jarovský. Našli jsme ohlas a souhlas staršovstva a tím to začal. A postupem času jsme se dovídali a zjišťovali více informací, jak je to s tím fair trade a jak to funguje jinde. Musím říct, ţe jsme měli velké štěstí, ţe ti naši partneři v Německu v Dráţďanech, kde dodnes nakupujeme, tam je něco jako supermarket, kde jsou zastoupené mnohé fairtradové firmy. Kaţdá z nich má kontakty do rozvojových zemí. Kaţdý je orientovaný jinak, třeba El Puente je trochu víc do Latinské Ameriky, Gepa je do Indie, ale všecky ty firmy mají zastoupení v té dráţďanské firmě. A kdyţ tam jedeme, tak si můţeme vybrat. Prostě bylo by krásné, kdybychom mohli říct, příští měsíc letíme do Bolívie a nakoupíme tam to a ono, ale v těch Dráţďanech to nakoupit lze a za těch dvacet let se to vše rozrostlo a my jsme trochu zmoudřeli a i ty poměry kolem se změnily. Dneska můţete nakupovat přes počítač, ale to já uţ tak moc neumím, to umí Magda, která je mladší neţ já a umí s tím počítačem. Je pohyblivější a pruţnější. Zaloţil se obchůdek Jeden svět, zaloţili jsme ho jako nadaci, ale to byl omyl. Zákonodárci pak totiţ změnili podmínky pro neziskové organizace a my jsme chtěli být nezisková organizace, takţe pak jsme zjistili, ţe musíme mít podobu obecně prospěšné společnosti. Coţ trvalo strašně dlouho, neţ se to úředně podařilo přeměnit. A na tom začátku, to uţ jsou skoro historky z natáčení, ţe vlastně nikdo, ani na finančním úřadě nevěděl, kam nás mají zařadit?! Jste neziskovka, ale prodáváte, jak to s váma máme udělat? Dováţíte zboţí ze zahraničí, jste osvobozeni od cla, jak je to s DPH, platíte nebo neplatíte? No bylo kolem toho tisíc a jeden problémů. Kdyţ jsem byla ještě ředitelka, tak jsme sice byli úspěšní, ale ne aţ tak moc, hospodařili jsme do jednoho milionu. A to podle nejrůznějších předpisů bylo osvobozeno od DPH. A ve chvíli, kdy jsme byli úspěšní, prodávali více, takţe jsme více utrţili pro ty rozvojové země, tak jsme spadli do té škatulky těch, kteří uţ musí platit DPH. Takţe teď uţ platíme. Ale dokud jsme nemuseli platit DPH a měli jsme nějaké hospodářské výsledky, tak to bylo báječné v tom, ţe jsme mohli přispívat na jiné akce a jiným 51

podnikům, kteří tu pomoc potřebovali. Takţe jednou jsme poslali tisíc euro do Nikaraguy. Tam byl takový projekt Pomoc ţenám, které se pouštěly do podnikání. Většinou je to v těch rozvojových zemích tak, ţe to zůstane na těch ţenách a muţi jdou někam do města. Nakonec jsme se dozvěděli příběh jedné ţeny, která prodávala kukuřičné placky a na to se musí ta kukuřice pomlet. A ona to musela dělat na ručních mlýncích, a kdyţ dostala peníze, a to nejsou ţádné závratné částky, tak si mohla koupit elektrický mlýnek, a tím to měla namleté rychleji a mohla těch tortil napéct více. Protoţe měla asi 8 dětí, tak je vţdycky poslala na trh, aby je ještě čerstvé a teplé prodaly. Takţe to byly takové krásné příběhy.

VE KTERÉM ROCE TEDY VZNIKL OBCHŮDEK JEDNOHO SVĚTA? Před rokem to bylo 20 let. Takţe v roce 1994.

KDO STÁL U JEHO ZRODU? Mirek Dus a já.

MUSELO

VÁM

TO

SCHVÁLIT

STARŠOVSTVO,

KDYŢ

JSTE

VYUŢÍVALI PROSTORY SBOROVÉHO DOMU? Muselo se o tom samozřejmě jednat se staršovstem a potom se k nám přidala ještě Libeň a Salvátorský sbor, kterým se ta myšlenka také líbila. Nejdřív jsme pracovali v tom obchůdku a pak jsme dělali takové adventní, předvánoční akce v těch svých sborech. Potom o to začal být takový zájem, ţe jsme jezdili i jinam. Byly různé adventní trhy a větší akce, kterých jsme se zúčastnili. No a teďka běţí velikánské akce řízené z takové té ,,střechové organizace“, ţe se zakládaly fairtradové školy, fairtradová města, ale i fairtradové církve. To jsme se jim snaţili rozmluvit, protoţe ti, co teď reprezentují tu někdejší asociaci, ti o církvi nemají vůbec zdání, to je pro ně cizí svět a ani je to aţ tak nezajímá.

52

A oni tedy přišli s tím, ţe se to bude jmenovat fairtradové církve. Myslím si, ţe vím, jak to vzniklo, protoţe v němčině ,,gemainde“ je církev i sbor, takţe oni to přeloţili fairtradové církve. A my jsme od začátku byli proti tomu a říkali jsme, ţe církev má jiné poslání neţ být fairtradová, ţe církev je tady kvůli jiným věcem. A pokud fairtradový, tak můţe být sbor, který si to vybere jako svoji zájmovou činnost. Dlouho jsme je o tom nemohli přesvědčit. Pak jsme je přesvědčili o tom, ţe teda tuto akci budeme v rámci naší církve realizovat my z našeho obchůdku. A myslím, ţe to probíhá velmi úspěšně a ţe takových sborů, které s námi spolupracují, uţ je na třicet, a to uţ je docela slušné. Nevím, jak v jiných církvích, jestli se tam o to někdo stará. To nestačím nějak sledovat a ani mě to aţ tak nezajímá. Ale u nás to funguje a teď Magda říkala, ţe i z té Asociace přišel dopis, ve kterém bylo napsáno fairtradové sbory.

A KROMĚ CÍRKVÍ, JAK TEDY FUNGUJÍ TA FAIRTRADOVÁ MĚSTA A FAIRTRADOVÉ ŠKOLY? To uţ jsou takové mezinárodní akce, které pocházejí z Anglie a z Německa, které jdou trochu mimo nás. Kdyţ vznikl náš obchůdek, tak jsme byli od začátku soustředěni na řemeslné výrobky, protoţe ten princip, na kterém to zaloţili kdysi dávno byl, ţe věc, která byla v Guatemale za desetník, protoţe to tam kaţdý zná, tak na Václavském náměstí jí neprodáte za desetník, ale za 100Kč, protoţe je to exotické zboţí. A kdyţ je k tomu ten příběh a tak dále, tak se prostě ty podmínky úplně změní. No a my jsme usoudili, ţe bychom otevřeli obchod s potravinami, coţ bylo úplně iluzorní, kdyţ lidé vůbec netušili, co to je fair trade, jaká je ta myšlenka, jaký je cíl, tak to bylo úplně nepřijatelné. Kdyţ jsme začínali, tak jsme velice často slyšeli: ,,Co vás to napadá pomáhat komusi v Africe, vţdyť my jsme ti chudí, my jsme 40 let trpěli za těch komunistů, ať pomáhají nám! Podívejte, jak my jsme chudí a jak se mají v západním Německu a tak…“ Takţe to chvíli trvalo, neţ se podařilo přesvědčit, ţe jednak opravdu se nám ve srovnání s těmi rozvojovými zeměmi daří královsky a upozornit na to, ţe uţ to, ţe všichni umíme číst a psát, ţe všichni chodí do školy, ţe umíme telefonovat, ţe kdyţ 53

se člověk octne v nouzi, tak jsou jakési moţnosti, zákony, předpisy, které člověku pomůţou aspoň z toho nejhoršího, ţe se všichni dostaneme k doktorovi…, ţe uţ tohle je bohatství, o kterém se těm lidem ani nesní. To byly takové ty začáteční, startovní potíţe a samozřejmě ţe jsme mohli začít jenom s těmi řemeslnými výrobky. A opravdu se o to lidi začali zajímat. A protoţe to byly jiné věci, exotické věci, a kdyţ se k tomu vyprávěly ty příběhy, kde to je nebo jaké rodiny, společenství nebo jaký je to materiál, ţe to je třeba u těch bolivijských a peruánských výrobků, ţe ta tradice sahá aţ do doby před Kolumba a tak. To prostě lidi zaujalo a zajímalo je to. A teprve asi aţ 10 let po nás Ekumenická akademie, která od začátku se o fair trade zajímala, ale oni spíš ne aby měli obchůdek, ale spíše uspořádat konferenci, semináře, a do povědomí nějak šířit ty myšlenky, tak oni potom udělali ten velice odváţný a riskantní krok a řekli, ţe začnou s fairtradovými potravinami a začali je dováţet ve velkém. Zajímavostí je, ţe nejmenší fairtradová dávka kávy, kterou bylo moţno objednat, byl metrák.

EKUMENICKÁ AKADEMIE TEDY ZAČALA S FAIRTRADE AŢ PO VÁS? Ano. Jejich zájem byl velice široký a v rámci jejich zájmu do toho spadal i fair trade. Oni se zajímali o sociální problematiku, lidská práva. Ale říkám, spíš v tom smyslu, ţe uspořádali nějaký seminář nebo konferenci. Uspořádali seminář o malých úvěrech. To byl projekt bangladéšského bankéře, který za to dostal Nobelovu cenu míru. Projekt, který stál na tom, ţe kdyţ chcete půjčit deset milionů, tak vám banka vyjde vstříc a dokonce vám to ještě nabízí na kaţdém bilboardu. Ale běţte do spořitelny a řekněte, ţe jste ztratil peněţenku, potřebujete si koupit jízdenku za 200Kč do Zlína, prosím půjčte mi, já vám to vrátím, tak se s vámi nikdo nebude bavit. A tento bankéř na tomto principu začal půjčovat a vytvořil projekt Malých úvěrů. On vycházel z toho, ţe kdyţ ta obyčejná ţena, která vyrábí například košíky nebo peče tortily, aby mohla to podnikání rozjet, tak jí stačí třeba 100 euro a kdyţ jí umoţní, aby ty peníze dostala, aby si je mohla půjčit, tak mají zkušenost, ţe to ty ţeny vrátí, a ţe se za ně zaručí rodina nebo celá ta obec, takţe to byl takový projekt, 54

který se setkal s obrovským ohlasem. Tak pak Ekumenická Akademie uspořádala konferenci na toto téma, aby o tom informovala. Nebo je ještě jiná společnost, kde lidé ukládají svoje úspory do určitého peněţního ústavu a ten ústav ty peníze investuje, ale jenom do projektů určité povahy. Takţe v této oblasti se Ekumenická akademie angaţovala, na takové té teoretické rovině, aby rozšiřovala vědomost o tom. Posléze se rozhodli, ţe by se fairtradové potraviny pokusili dováţet ve velkém.

Paní Lukášová v rozhovoru vysvětluje, jak je téma fair trade propojené s křesťanským prostředím. Domnívám se, ţe právě prostřednictvím církve a náboţenských společností vznikají nejen organizace, ale i instituce, které nabízejí pomoc různým cílovým skupinám. Stejně tak i fair trade má jeden z cílů pomáhat vyloučeným a znevýhodněným lidem. Férový obchod je uţ součástí neziskového trţního hospodářství, ale férového a podporujícího právě vyloučené a znevýhodněné osoby. Těm pomáhá poskytnout ekonomické příleţitosti. Z rozhovoru je zřejmé, ţe fair trade má zajímavou myšlenku a hodně lidí o něj projevuje zájem. Ale Jeden svět o. p. s. se z tohoto obecného proudu vyčleňuje právě proto, ţe má návaznost na církev. Je rozdíl, kdyţ se myšlenka fair trade realizuje v církevním prostředí anebo se realizuje bez návaznosti na církev. Například Jeden svět o. p. s. vznikl na vlastní náklady dobrovolníků, kteří pochází z církevního prostředí. Se souhlasem staršovstva mohou vyuţívat sborové prostory a nejsou existenčně závislí na výdělku. Ale samotná organizace, aby mohla fungovat, je závislá na finančních zdrojích, které čerpá například z grantů. Církevní prostředí je přirozenějším místem pro poskytování pomoci lidem. Informace z rozhovoru obohatily mou práci i mě samotnou.

55

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala církevními kořeny fair trade. Tato práce měla za cíl popsat a doloţit, jak se zrodila podoba dnešního hnutí fair trade a jak koresponduje s posláním církve. Mennonité jsou velmi specifické církevní společenství, které bylo pro své radikální postoje několik let pronásledováno. Opírají se o evangelia Nového zákona, která jsou pro ně inspirací v kaţdodenním ţivotě a ve sluţbě lidem. Právě díky evangelijní podstatě mennonitské církve začaly vznikat programy neziskového trţního hospodářství, které zaštiťoval Mennonitský centrální výbor. Ten podporoval znevýhodněné osoby po celém světě a vysílal k nim své dobrovolníky. Právě jednou z dobrovolnic byla Edna Ruth Bylerová, zakladatelka první fairtradové organizace na světě. V současné době jejich humanitární programy působí po celém světě. Hnutí fair trade se dostalo i do České republiky a to díky paní Věře Lukášové, která zde zaloţila fairtradový obchůdek Jeden svět o. p. s. I ten má své poselství, uţ jen proto, ţe se na jeho vzniku podílely praţské sbory Českobratrské církve evangelické. Domnívám se, ţe se mi podařilo naplnit cíl práce. Pokusila jsem se doloţit, ţe myšlenka dnešního fair trade je zaloţena na určité církevní interpretaci učení Jeţíše Krista. Zejména jsem nacházela myšlenku nabídky pomocné ruky chudým a nemocným lidem a přijetí pozice sluţebníka. Církevní prostředí vnímám jako místo, odkud přichází láska a solidarita.

56

Seznam literatury Asociace pro fair trade – Výroční zpráva. Praha: Asociace pro fair trade, 2009. Asociace pro fair trade – Výroční zpráva. Praha: Asociace pro fair trade, 2010. Bible: písmo svaté Starého a Nového zákona : český ekumenický překlad. 11. vyd. (9. přeprac.). Praha: Česká biblická společnost, 1998, 287 s. ISBN 80-858-1019-0. DECARLO, Jacqueline. Fair trade and how it works: Contemporary Issues. New York: Rosen Pub., 2011, vii, 158 p. ISBN 14-488-1865-6. DICKSON, Marsha Ann a Mary Ann LITRELL. Social responsibility in the global market: fair trade of cultural products. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 1999. ISBN 978-145-2264-615. DYCK, Cornelius J. An introduction to Mennonite history: a popular history of the Anabaptists and the Mennonites. 1. vyd. Scottdale, Pa.: Herald Press, 1981, 452 p. ISBN 08-361-1955-X. Evangelium podle Matouše: Evangelium podle Marka: [český ekumenický překlad Bible ve velkém písmu. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2007, 258 s. ISBN 978-8085810-65-3. FILIPI, Pavel. Křesťanstvo: historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1996, 197 s. ISBN 80-859-5910-0. FRETZ, J. Winfield. The Waterloo Mennonites: a community in paradox. 1. vyd. Waterloo, Ont: Wilfrid Laurier University Press, 1981, 452 p. ISBN 978-088-9209855. JURČÍK, Radek. Vztah veřejných zakázek a fair trade. Brno: NaZemi - společnost pro fair trade, 2011. ISBN 978-80-254-9102-7. LITRELL, Mary Ann a Marsha Ann DICKSON. Artisans and Fair Trade: Crafting Development. Bloomfield: Kumarian Press, 2010. ISBN 9781565493780. 57

MIMRA, Robert a Jiří HRUŠKA. Jak globálně vzdělávat: Katalog materiálů a nástrojů psaných v češtině určených pro globální rozvojové vzdělávání a multikulturní výchovu se zvláštním zřetelem k tématu fair trade. 2012. Praha, 2012, 72 s. ISBN 978-80-904405-7-9. NOLT, Steven M. Self-Help Philosophy and Organizational Growth: The origins and Development of SELFHELP Crafts, 1946-1970. Pennsylvania Mennonite Heritage. 1991. OPAL, Charlotte a Alex NICHOLLS. Fair trade market-driven ethical consumption. London: SAGE, 2005. ISBN 978-184-8600-683. RANSOM, David. Fair trade. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2011, 137 s. Společenskoekologická edice. ISBN 978-80-7239-258-2. RAYNOLDS, Laura T. a Elizabeth A. BENNETT. Handbook of Research on Fair Trade. Edward Elgar Publishing, 2015. ISBN 9781783474622.

Internetové zdroje BARTEL, Larry. Hesston College celebrates alumna Edna Ruth Byler, Ten Thousand Villages, and fair trade Nov. 22-28.Hesston College [online]. 2009, 2014 [cit. 201507-30]. Dostupné z: http://www.hesston.edu/2009/11/hesston-college-celebratesalumna-edna-ruth-byler-ten-thousand-villages-and-fair-trade-nov-22-28/ Fair companies. An Alternative Trading Organization (ATO). [online]. 2007 [cit. 2014-1113].

Dostupné

z: http://faircompanies.com/news/view/caalternative-trading-

organization-ato/ Fairtrade Česko a Slovensko. Co je fair trade. [online]. 2015 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!fair-trade

58

Fairtrade Česko a Slovensko. Historie fairtrade. [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!o-nas/nasehistorie Fairtrade Česko a Slovensko. Naši členové. [online]. 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/#!o-nas/nasi-clenove Fairtrade Česko a Slovensko. Ochraná známka Fairtrade. [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.fairtrade-cesko.cz/co…a-znamka-fairtrade/znamka-fairtrade Fairtrade

International. Fairtrade

organizations. [online].

2011

[cit.

2015-07-30].

Dostupné z: http://www.fairtrade.net/fairtrade-organizations.html Fair

trade. Fair

trade

je

dobrý. [online].

[cit.

2014-05-08].

Dostupné

z: http://www.fairtrade.cz/cz/838-hlavni-principy-fair-trade/ Fairtradová města. Fairtradové církve. [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fairtradovamesta.cz/ft_cirkve Fairtradová města. Fairtradová města. [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fairtradovamesta.cz/ft_mesta Fairtradová města. Fairtradové školy. [online]. 2011 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.fairtradovamesta.cz/ft_skoly ILO International Labour Organization. Origins and history. [online]. 1996-2015 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/about-the-ilo/history/lang– en/index.htm OSN Praha. Programy a další orgány OSN. [online]. 2005 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.archiv.osn.cz/system-osn/programy-a-dalsi-organy-osn/ OSN Praha. Specializované agentury. [online]. 2005 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.archiv.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/ Úmluva o právech dítěte. Charta Spojených národů. New York, 1989. Dostupné také z: https://www.uoou.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200144&id_dok umenty=3015 59

World fair trade organization. About WFTO. [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://wfto.com/about-us/about-wfto World fair trade organization. 10 PRINCIPLES OF FAIR TRADE. [online]. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://wfto.com/fair-trade/10-principles-fair-trade

60