Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
HISTORIE A SOUČASNOST PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ČR – PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE History and present of industrial zones in the Czech republic – expectations of redevelopment Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Autor: Bc. Jan Šoltys Brno, červen 2008
Název diplomové práce: Název v angličtině: Studijní obor: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:
Historie a současnost průmyslových zón v ČR – perspektivy dalšího rozvoje History and present of industrial zones in the Czech republic – expectations of redevelopment Regionální rozvoj a správa RNDr. Josef Kunc, Ph.D. 2008
Anotace Předmětem diplomové práce Historie a současnost průmyslových zón v ČR – perspektivy dalšího rozvoje je zmapovat a vyhodnotit historii a současný stav fungování průmyslových zón (PZ) v České republice a nastínit možnosti budoucího vývoje. Součástí práce je i komparace vybraných charakteristik v souvislosti s různou formou vlastnictví (soukromí developeři versus město). Jako modelový region byl zvolen Jihomoravský kraj. Úvodní část práce zaznamenává vývoj a kategorizaci PZ v ČR, následující část sleduje vývoj PZ v Maďarsku a jeho srovnání s ČR, další kapitola je zaměřena na situaci s rozvojovými průmyslovými plochami v Jihomoravském kraji a konečně závěrečná část diplomové práce se soustřeďuje na rozvoj zón v souvislosti s různou formou vlastnictví (soukromý developer CTP Invest v porovnání s obcí – město Vyškov). Klíčová slova Průmyslové zóny, přímé zahraniční investice, Jihomoravský kraj, Česká republika, developer Annotation The objective of the diploma thesis History and present of industrial zones in the Czech Republic - expectations of redevelopment is to map and analyse history and the present state of industry zones operations in the Czech Republic and forecast expectations of redevelopment. The thesis also includes comparison of selected characteristics based on various ownership (privat developer versus municipality). Jihomoravský kraj region was chosen as a case study. The preamble part of diploma thesis records development and categorisation of industrial zones in the Czech Republic, the followed part describes development of industrial zones in Hungary in comparison to Czech Republic. The next chapter is focused on Jihomoravský kraj region’s industrial zones and final part of the diploma thesis is mainly focused on industrial zones development in context of various ownership (privat developer CTP Invest in comparison to Vyškov municipality). Keywords Industrial zones, foreign direct investments, Region of South Moravia, Czech Republic, developer
2
Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a ostatní prameny, z nichž jsem při přípravě práce čerpal, řádně cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Brně dne 28.6.2008
vlastnoruční podpis autora 3
Na tomto místě bych chtěl poděkovat především vedoucímu práce RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky, rady a poznatky, kterými mi byl nápomocen při zpracování diplomové práce. Speciální poděkování patří také Ing. arch. Jiřímu Plášilovi, vedoucímu odboru územního plánování a rozvoje vyškovského městského úřadu, Ing. Ireně Krčilové z Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy a Ing. Pavlu Pospíšilovi z agentury CzechInvest.
4
OBSAH ÚVOD A CÍLE PRÁCE ..................................................................................................................7 2. ZDROJE DAT A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ..................................................................9 3. VYMEZENÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN.................................................................................11 3.1 Historie průmyslových zón..................................................................................................11 3.1.1 Přehled základní literatury..................................................................................12 3.2 Kategorizace průmyslových zón..........................................................................................13 3.3 Strategické průmyslové zóny v České republice.................................................................15 3.4 Průmyslové zóny a přímé zahraniční investice....................................................................19
4. PRŮMYSLOVÉ PARKY V MAĎARSKU............................................................................24 4.1 Vznik průmyslových zón v Maďarsku................................................................................24 4.2 Etapy rozvoje a lokalizace maďarských průmyslových zón................................................25 4.3 Srovnání vybraných ukazatelů Maďasko – Česká republika...............................................27
5. PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V MODELOVÉM REGIONU (JIHOMORAVSKÝ KRAJ)...........................................................................................................................29 5.1 Charakteristiky Jihomoravského kraje................................................................................29 5.2 Program One-Stop-Shop......................................................................................................30 5.3 Základní charakteristiky vybraných průmyslových zón v Jihomoravském kraji................34 5.3.1 Průmyslová zóna Pohořelice – Dolní Štingary....................................................34 5.4 Průmyslové zóny v Brně a okolí..........................................................................................36 5.4.1 Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa....................................................37 5.4.2 Průmyslová zóna Šlapanice.................................................................................40 5.4.3 Český technologický park.....................................................................................41 5.4.4 Průmyslová zóna CTP Dornych...........................................................................42 5.4.5 Průmyslová zóna Areal Slatina............................................................................43 5.5 Perspektivy průmyslových zón v Brně a okolí....................................................................43 5.5.1 Výzkum a vývoj.....................................................................................................45 5.5.2 Inovační firmy v Jihomoravském kraji.................................................................50
6. HODNOCENÍ FUNGOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN DLE FORMY VLASTNICTVÍ ..........................................................................................................51 6.1 Příklad průmyslové zóny spravované obcí – město Vyškov...............................................51 6.1.1 Průmyslová zóna Sochorova I a II.......................................................................54 6.1.2 Průmyslová zóna Nouzka I a II............................................................................61 6.2 Příklad průmyslové zóny spravované developerem – CTP Modřice...................................61 6.2.1 Developeři na trhu rozvojových průmyslových nemovitostí v ČR ......................61 6.2.2 Společnost CTP Invest a její aktivity na poli průmyslových nemovitostí.............63 6.3 Central Trade Park Modřice.................................................................................................64 6.4. Srovnání průmyslových zón – obec (průmyslová zóna Sochorova - město Vyškov) a developer (CTPark Modřice – CTP Invest).................................................71
ZÁVĚR.....................................................................................................................................73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................82
PŘÍLOHY................................................................................................................................89
5
6
ÚVOD A CÍLE PRÁCE Vznik a rozvoj průmyslových zón má v České republice poměrně krátkou historii. Přitom cílená politika zaměřená na přilákání přímých zahraničních investorů byla na konci 90. let a na počátku nového tisíciletí nesporně jedním z faktorů, která přispěla k oživení české ekonomiky. Do té doby byla výstavba nově vytvářených ploch na „zelené louce“ pro průmyslové využití víceméně sporadická. Spíše výjimkou byl vznik průmyslových zón na počátku devadesátých let 20. století (např. v Plzni). Politika přímých zahraničních investic, jež je zcela standardním nástrojem většiny vyspělých zemí, se podstatným způsobem zasloužila o téměř masový vstup přímých zahraničních investorů, vytvářejících a vyplňujících nově vytvářené “greenfieldové” průmyslové zóny. Je zřejmé, že dosavadní průběh cílené politiky motivace významných zahraničních investorů v téměř desetiletém období částečně změnil svůj obsah: potenciál řady projektů na „zelené louce“ se naplnil a nástroje této politiky vyžadují přizpůsobení o určité nové prvky, lépe odpovídající realitě. Projekty přílivu přímých zahraničních investic byly schopny vytvořit tisíce nových pracovních příležitostí a přispěly tak ke kultivaci parametrů trhu práce, včetně jeho kvalitativní struktury, motivačních prvků apod. Dopad přímých zahraničních investic na tuzemský trh práce tak lze vedle standardních kvantifikovatelných statistických ukazatelů vnímat i paletou přímo neměřitelných efektů, které podstatným způsobem vylepšují konkurenční pozici jak celé České republiky, tak i regionů, které jsou v procesu přílivu přímých zahraničních investic a jejich dopadů nejvíce angažovány 1. Předkládaný text si dává za hlavní cíl popsat a zhodnotit historii vývoje průmyslových zón v České republice a naznačit možnosti jejich dalšího rozvoje, přičemž velký důraz klade na zmapování a vyhodnocení stavu v Jihomoravském kraji. První, teoretická část diplomové práce pojednává o vývoji průmyslových zón v kontextu celé České republiky (ČR). V souvislosti s touto částí práce byly stanoveny následující dílčí cíle: •
Vymezit a definovat základní pojmy tématu, provést kategorizaci průmyslových zón a popsat institucionální zabezpečení i předpoklady rozvoje průmyslových zón. Součástí této kapitoly je taktéž prezentace strategických průmyslových zón v ČR.
Druhá část práce v krátkosti pojednává a srovnává rozvoj a stav průmyslových zón v Maďarsku, jakožto je tento stát jedním z přímých konkurentů České republiky v „boji“ o 1
ZAHRADNÍK, P., a JEDLIČKA, J. Studie ekonomických dopadů realizace Strategické průmyslové zóny Triangle. (2008, str. 3).
7
umístění přímých zahraničních investic na svém území. Následuje hodnocení průmyslových zón v modelové regionu Jihomoravského kraje. Nejen díky jeho nesporně strategické poloze v rámci České republiky i střední Evropy zažívá v první dekádě nového tisíciletí tento region masivní příliv zahraničních investic. Ale proč zrovna Jihomoravský kraj, potažmo Brno a okolí? V návaznosti na tuto otázku a druhou část práce bylo zaměření cílů a otázek s nimi spojených následující: •
Jaké jsou konkurenční výhody Jihomoravského kraje v porovnání s ostatními kraji ČR. Jakým způsobem se v kraji „angažují“ vládní agentury v souvislostech s přilákáním a umisťováním zahraničních investic do průmyslových zón.
•
Sumarizovat a charakterizovat průmyslové zóny na jižní Moravě a zejména v Brně a okolí. Nastínit perspektivy jejich dalšího možného vývoje. Zmapovat nejvýznamnější vědecko-výzkumné subjekty v kraji.
Závěrečná, praktická část práce vyhodnocuje fungování průmyslových zón na základě formy vlastnictví. Obecním developerem bylo zvoleno město Vyškov, potažmo jím připravené průmyslové zóny
Sochorova a Nouzka. Případová studie soukromého developera, resp.
průmyslové zóny
tímto subjektem spravované, je průmyslová zóna Central Trade Park
Modřice společnosti CTP Invest. V souvislosti s touto částí diplomové práce byly stanoveny následující cíle: •
Popsat vznik a rozvoj obou průmyslových zón. Zdůvodnit výběr lokality pro umístění průmyslové
zóny.
Analyzovat
infrastrukturu
zón,
charakterizovat
investory/společnosti v zónách. Zmapovat trh soukromých developerů s rozvojovými průmyslovými nemovitostmi v ČR. Srovnat fungování zón v souvislosti s formou vlastnictví.
Diplomovou práci je možno rozčlenit na tři samostatné bloky, které jsou propojeny termínem „průmyslová zóna“. Všechny cíle byly v rámci práce postupně naplňovány a odpovědi na ně, hodnocení a výsledky jsou ve stručné podobě prezentovány v kapitole Závěr.
8
2. ZDROJE DAT A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Sít zvláštních hospodářských a průmyslových zón je procesem světové ekonomiky, který má svůj specifický vývoj. Označení průmyslových zón se různí, zejména v závislosti na charakteru a specifice hlavní činnosti, na velikosti plochy apod. Jednotlivé typy zón nejsou obsahově striktně vymezeny a jsou mezi nimi četné přechodové mezistupně. Velký obsahový rozsah průmyslových zón a někdy ne přesně postižitelné hranice rozdílu mezi nimi jsou také příčinou, že nebylo dosaženo jejich jednotného mezinárodního označení2.
Vymezení pojmu „průmyslová zóna“ je poměrně široké, což má za následek například nesoulad mezi různými organizacemi při identifikaci a určení, co je ještě průmyslová zóna a co nikoliv, nejednotnost o počtu průmyslových zón v určitém regionu a podobně, o čemž bude pojednáno v dalším textu.
Autorů, kteří se zabývají problematikou průmyslových zón v České republice, není mnoho. Je tedy přirozené, že zdrojů v tištěné podobě je spíše poskrovnu. Významněji se
danou
tématikou zabýval například kolektiv autorů ve Výzkumném centru regionálního rozvoje (VCRR) v Brně na Masarykově univerzitě (V. Toušek, M. Viturka, P. Tonev a kol. (2002)), J. Kunc (2005), M. Viturka a P. Halámek (2002), všichni taktéž z Masarykovy univerzity. Z mimobrněnských lze uvést například M. Bursu (2004) z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nebo M. Vančuru (2000) z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Základními zdroji dat a informací o průmyslových zónách v České republice, respektive v Jihomoravském kraji použitými v diplomové práci jsou: •
CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic),
•
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM),
•
Regionální informační servis (RIS),
•
Statutární město Brno a Krajský úřad Jihomoravského kraje (administrátoři portálu „Invest in Czech“),
•
2
Databáze CTPark Network.
Přímé zahraniční investice – Příručka pro místní samosprávu; http://www.rrajm.cz.
9
Nicméně zde je nutno poznamenat, že informace z uvedených zdrojů se podstatně liší. Jako příklad
lze
uvést
záměr
autora
sestavit
kompletní
seznam
průmyslových
zón
v Jihomoravském kraji. Dá se říci, že každý zdroj udává podstatně rozdílné údaje: Regionální informační server eviduje celkem 12 průmyslových zón, RRAJM udává číslo 23, portál Krajského úřadu Jihomoravského kraje zaznamenává 30 zón ve svém regionu, přičemž autor registruje celkem 41 průmyslových zón větších než 5 ha v kraji.
Diplomová práce je metodicky zpracována standardním způsobem, který odpovídá danému zadání práce. V teoretické části autor využil především metody analytické - historickou, deskriptivní, rešerši odborné literatury a také komparaci, analýzu, syntézu a jejich kombinace. Praktická část vznikla za použití metod matematicko-statistických a komparace.
Část informací získaných z Regionální rozvojové agentury jižní Moravy a z Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest byla obstarána na základě osobních kontaktů autora s příslušnými pracovníky uvedených agentur.
V částech teoretických bylo využito a byl kladen důraz zejména na zdroje v tištěné podobě, pakliže to dostupnost teoretické materie dovolovala. V praktické části bylo hojně využito elektronických zdrojů, jelikož aktuálnost dat a informací týkajících se rozvojových průmyslových ploch se díky „boomu“ v tomto směru mění každým rokem, ne-li měsícem. Při čerpání informací a dat o konkrétních společnostech v jednotlivých průmyslových zónách bylo využito jednak údajů z jejich vlastních webových stránek, a dále bylo využito například veřejně dostupných výročních zpráv jednotlivých firem.
Při zpracovávání nosného textu práce, případových studií vybraných průmyslových zón na základě vlastnictví, provedl autor práce řízené rozhovory (interview) s relevantními pracovníky daných subjektů, které se staly základní informační kostrou uvedených studií.
10
3. VYMEZENÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN 3.1 Historie průmyslových zón Počátky organizace zvláštních hospodářských zón s preferenčním režimem lze zaznamenat již před 2000 lety na ostrově Delos v Egejském moři (bezcelní zóny). Obdobných metod pro své obchodní aktivity využívala od středověku četná města a přístavy, zejména v západní Evropě (jako příklad lze uvést hanzovní města v Německu či Nizozemí). Jejich útlum nastal v 19. a počátkem 20. století v důsledku vzrůstající hospodářské intervence Spojených států. Renesance zvláštních hospodářských zón v posledních desetiletích byla vyvolána snahou po řešení některých závažných problémů, mezi něž lze zařadit potřebu zvýšit exportní výrobu a devizový příjem, aktivizovat podnikatelskou iniciativu, zastavit úpadek velkých průmyslových center, restrukturalizovat ekonomiku určitých oblastí a řešit nezaměstnanost3. Dle Viturky M. a kol. (2002), průmyslové parky, které lze do jisté míry chápat jako předchůdce speciálních zón, začaly vznikat na počátku tohoto století ve Velké Británii a ve Spojených státech jako výsledek obchodů na trhu s pozemky. Původně se většina pozemků prodávala pro zemědělské využití, ve snaze zvýšit zisk je však majitelé byli ochotni prodávat i pro jiné účely a vybavit je odpovídající technickou infrastrukturou, což pozemky při prodeji zhodnotilo. Průmyslové zóny a parky se postupem času staly významným stimulem ekonomického rozvoje území, ve kterém se nacházely. V Evropě byl jejich vývoj podmíněn restrukturalizací průmyslové základny a snahou o řešení problému nezaměstnanosti4. Průmyslové parky se vyvinuly ve dva základní typy: 1) tzv. klasické průmyslové zóny, kde investoři staví výrobní závody a 2) vědeckotechnické parky, které slouží jako centra výzkumu. Jedním z hlavních důvodů zakládání průmyslových parků je aktivní podpora vytváření nových pracovních příležitostí, a to nejen přímých. Podle odborných studií generuje jedno místo vytvořené investorem v průmyslové výrobě vznik minimálně jednoho až dvou dalších pracovních míst u dodavatelů, případně v navazující výrobě nebo ve službách. Aktivizace soukromého podnikání, zvýšení životní úrovně a kupní síly obyvatelstva v regionu jsou dalšími z cílů, které jsou při výstavbě zóny sledovány. Zatímco přímý finanční zisk z přípravy a prodeje či pronájmu pozemků je v případě zón budovaných z veřejných prostředků většinou nulový a někdy i záporný, v případě soukromých průmyslových zón je hlavním motivem jejich výstavby. Ačkoliv jsou průmyslové zóny, jak bylo výše uvedeno, zcela standardním nástrojem vyspělých zemí pro přilákání zahraničních investorů, Česká 3 4
Přímé zahraniční investice – Příručka pro místní samosprávu; http://www.rrajm.cz. VITURKA a kol., (2002) 11
republika v tomto ohledu relativně dlouho zaostávala. A to nejen za západoevropskými státy, kde to bylo logické, ale i ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy (VITURKA a kol., 2002). 3.1.1 Přehled základní literatury Vzhledem k tomu, problematika průmyslových zón, jejich vznik, rozvoj, kategorizace apod. je v českém prostředí jev poměrně nedávný, česká odborná literatura začíná tento fenomén zaznamenávat přibližně od začátku nového tisíciletí, a to zprvu povětšinou jen okrajově v souvislostech s přímými zahraničními investicemi, respektive jejich dopady na českou ekonomiku. Za hranicemi naší vlasti, pomineme-li anglosaské autory, se průmyslovými zónami, respektive přímými zahraničními investicemi zabývala zejména maďarská škola, a to již přibližně od poloviny 90. let, což bylo způsobeno především díky odlišné formě privatizace na počátku 90. let v Maďarsku, kde hrál zahraniční kapitál rozhodující úlohu. Jako jedním z prvních autorů, zabývající se přímými zahraničními investicemi v bývalých socialistických zemí, byl G. CSÁKI (1995), který detailně studoval PZI v Maďarsku. Z jeho krajanů se stejnou tématikou vědecky zabýval G. HUNYA (2000a, 2000b). Hlavním zaměřením publikační činnosti G. Hunya byly
především dopady PZI na země střední Evropy.
Zástupcem naši severních sousedů je B. DOMAŃSKI (1999), který analyzoval taktéž dopady PZI, tentokráte na polskou ekonomiku. Ze slovenských autorů je možno uvést M. KULLU (2001), který se zaměřoval důsledky vstupu zahraničního kapitálu do bratislavských firem. Z anglosaských autorů se dopadům PZI, a to i v souvislostech se středoevropským regionem, souvisle věnoval F. W. CARTER (2001). Mezi „nečeské“ autory je dále možno zařadit i publikačně velmi zdatného P. PAVLÍNKA, který se zabýval (v souvislostech s Českou republikou) jednak přímými zahraničními investicemi (1998), a dále rolí PZI v českém automobilovém průmyslu (2002). S tuzemských autorů, na které kladl autor při zpracování diplomové práce největší důraz (řazeno chronologicky), můžeme uvést J. KUNCE, který zabýval podrobněji změnami průmyslu v Brně a Jihomoravském kraji (1999). Řešitelsky se podílel společně s V Touškem, o kterém bude pojednáno dále, analýzou regionálních aspektů transformace průmyslu v ČR (2001). Dále se podrobně věnoval aspekty PZI v České republice, s důrazem zejména na Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Jako jeden z prvních (2005) v České republice analyzoval fungování průmyslových zón na základě vlastnictví (soukromý developer versus město). Dalším bodem jeho práce je problematika výzkumu a vývoje v ČR, s detailnějším zaměřením na průmyslový VaV na jižní Moravě (2006 spolu s P. Klapkou). Jiným českým autorem je M. 12
VANČURA, který se jako jeden z prvních zabýval rozvojem průmyslových zón (2000), a to zejména plzeňskou průmyslovou zónou Borská pole. Díky své rozsáhlé publikační aktivitě je nemožné opomenout brněnského reprezentanta M. VITURKU, který se ve své vědeckopublikační
činnosti
zaměřuje
zejména
na
inovační
profily
regionů,
jejich
konkurenceschopnost a hodnocení krajů (např. 2002, 2003, 2007), hodnocením rozvoje a nabídky průmyslových zón (2002 společně s P. Halámkem), nebo v řešitelském kolektivu s V. Touškem, P. Tonevem a kol. (2002). Reprezentanty nastoupivší generace jsou P. Tonev a P. Halámek. P. TONEV se průmyslovými zónami, posouzením jejich stavu a jejich dalšího možného rozvoje zabýval spoluřešitelsky s M. Viturkou a V. Touškem (2002). P. HALÁMEK zpracoval společně s M. Viturkou hodnocení nabídky PZ v ČR (2002) díky čemuž vůbec jako jedni z prvních autorů sestavili ve své době kompletní seznam průmyslových zón v České republice (zóny již připravené, ale i připravované). Vědecká, výzkumná a publikační V. TOUŠKA je velmi rozsáhlá. Problematikou průmyslových zón se zabýval společně s M. Viturkou a P. Tonevem (2002), jak je uvedeno v předchozím textu. Rozsah činnosti V. Touška je velmi široký, zde uveďme například problematiku transformace průmyslu v ČR (2001 spolu s J Kuncem). Zástupcem ostravského regionu je K. SKOKAN, jehož specializací je konkurenceschopnost regionů, problematika inovací a klastrů v regionálním rozvoji (2004). Z dalších autorů uveďme
M. BURSU, který se ve své
publikační činnosti se zaměřuje na problematiku přeshraniční spolupráce a euroregionů, rozvojem dopravy a dále průmyslovýmí zónami jako faktorem zvyšování hospodářské úrovně Ústeckého kraje (2004). Dalším významným autorem je M. SRHOLEC, jenž se se detailně zabývá dopady přímých zahraničních investic na českou ekonomiku (2004) a dále na inovační aktivity v oblasti výzkumu a vývoje. Z novějších publikací dotýkajících se problematiky průmyslových zón je možno uvést M. SOBOTKU, který studuje souvislosti výstavby průmyslové zóny a rozvoje obce (2007 spolu s L. VRTĚNOVOU). Jedním z nejčerstvějších příspěvků o rozvojových průmyslových plochách je studie o průmyslových zónách v Brně autorů J. KUNCE, P. TONEVA a P. KLAPKY (2008).
3.2 Kategorizace průmyslových zón Studie „Rozvoj podnikatelských parků – program pro ČR“, zpracovaná pro CzechInvest, definuje pro ČR 6 základních typů průmyslových zón5 – podnikatelských parků: 5
Průmyslovou zónu je možné vymezit jako ucelené souvislé území přibližně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu sídla jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou výrobu nebo zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb (BURSA, 2004). 13
• místní průmyslová zóna, • regionální průmyslová zóna, • strategický firemní průmyslový park, • podnikatelský park regionálního významu, • podnikatelský park národního významu, • speciální rozvojové parky. Místní průmyslová zóna • nepříliš velký a náročně zainvestovatelný pozemek s vhodnou dopravní dostupností, • předpokládá se napojení na adekvátní technickou infrastrukturu a komunikační technologie, • vhodně vytvořený dobrý propagační program a propagační materiály, obsahující základní data nejen o samotné zóně, ale také o ekonomických a sociálních podmínkách v okolí (úroveň bydlení, pracovní síly a vzdělání obyvatelstva), • samozřejmostí u tohoto typu zóny by dále měly být nejen nízké náklady na stavbu a provoz, ale i příznivé podnikatelské klima v komunitě. Regionální průmyslová zóna • větší připravená zóna v blízkosti obce s alespoň 40 000 ekonomicky aktivními obyvateli v dojížďkovém dosahu 45 minut, • vyžaduje velmi kvalitní dopravní napojení, technickou infrastrukturu a adekvátní terénní úpravy, optimální je blízkost dálnice nebo silnice I. třídy, napojení na železnici, • zóně by již měla mít části vyčleněné pro pomocné a neprůmyslové/komerční využití, • nutné jsou dobře zpracované marketingové materiály pro propagaci zóny, výhodou je vlastní manažerský tým zóny. Zóna strategického významu • kompletně připravená plocha s odpovídající rozlohou okolo 100 ha6, • v majetku jediného (pokud možno veřejného) vlastníka, s vyřešenými majetkoprávními vztahy včetně restitučních nároků, • prezentovaná pro velké investiční projekty, v územním plánu je zdůrazněno její průmyslové využití (někdy je zóna připravena pouze pro jednoho investora), • bezprostřední blízkost dálnice a železnice, popřípadě i letiště, podmínkou je minimálně 180 000 obyvatel v dojížďkovém dosahu 45 minut, 6
CzechInvest definuje strategickou průmyslovou zónu následovně: zóny o výměře minimálně 200 ha nebo o výměře nejméně 100 ha, kdy je zóna realizována v zastavěném, ale nevyužívaném území. Dále jsou to rovněž
14
• marketing je zajišťován specializovaným týmem, nezbytností jsou marketingové materiály, webové stránky a zvučný, zajímavý název.
Jinou kategorizaci uvádí například M. Viturka a P. Halámek (2002), kteří rozdělují průmyslové zóny v České republice do čtyř kategorií: •
kategorie 1 - zóny s vysoce nadstandardními parametry, které lze označit jako strategické průmyslové zóny pro uspokojení poptávky největších investorů,
•
kategorie 2 - zóny s nadstandardními parametry: ty lze považovat za zóny s nadregionálním významem,
•
kategorie 3 - regionálně významné zóny se standardními parametry,
•
kategorie 4 - zóny se závažnými nedostatky bránícími jejich aktivaci, avšak s dobrými předpoklady v případě jejich brzkého odstranění.
3.3 Strategické průmyslové zóny v České republice Tabulka č. 1 Strategické průmyslové zóny v ČR – základní charakteristiky název
rozloha (ha)
kraj
významný investor
typ
brownfield
náklady na přípravu zóny (mld Kč) 0,409
greenfield
1,138
Tringle
365 Ústecký
Holešov
320 Zlínský
IPS Alpha Technology Europe, Hitachi Home Electronics v jednání
Nošovice
320 Moravskoslezský
Hyundai
greenfield
1,760
Kolín - Ovčáry
250 Středočeský
TPCA
greenfield
1,963
Mošnov
200 Moravskoslezský
Behr, Placor
greenfield
?
Černovická terasa Škoda Plzeň
179 Jihomoravský
Honeywell, Andrew Telecommunications v jednání, ŠKODA HOLDING
greenfield
0,299
brownfield
?
160 Plzeňský
Poznámka: zóny jsou řazeny dle velikosti plochy sestupně Pramen: webové stránky jednotlivých zón, vlastní šetření
Strategická průmyslová zóna Triangle je situována na pomezí tří okresů - Chomutov, Most a Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského letiště Žatec. Lokalita přiléhá k silnici první třídy I/7 Praha - Chomutov - Hora Sv. Šebestiána/Reitzenhain (SRN) (bude realizována jako rychlostní komunikace R7) a v těsné blízkosti (cca 1 km) je silnice první třídy I/27 Most - Žatec - Plzeň. Průmyslová zóna Triangle je určena především investorům, jejichž podnikatelské a investiční záměry jsou z oborů zpracovatelského zóny připravované pro významného či vážného investora, který se zaváže k realizaci významné výše investice a s tím i k vytvoření určitého počtu pracovních míst. 15
průmyslu (vyjma oborů zaměřených na prvotní zpracování surovin), dále oborů strategických služeb, technologických center nebo z oblasti výzkumu a vývoje. Se souhlasem vlastníka zóny (tj. Ústeckého kraje) a Ministerstva průmyslu a obchodu lze ve strategické průmyslové zóně Triangle umístit i záměry v oblasti logistiky, facility managementu, odpadového hospodářství, čerpací stanice pohonných hmot, případně další služby plnící funkci obslužnosti pro záměry umístěné v zóně Triangle ve smyslu předchozího odstavce (tzv. „výrobní služby“). Zóna Triangle je prioritně zaměřená na umísťování plošně náročných investičních záměrů, ve velikostech řádově 20 - 25 ha na jeden investiční záměr7. Strategická průmyslová zóna Holešov vzniká v místě současného letiště a na okolních pozemcích. Celkem bude pro investory připraveno 280 hektarů. Jde tak o jednu z největších průmyslových zón v zemi. Plocha určená pro investory je rozdělena na pět hlavních částí. Západní část o velikosti asi 100 hektarů by měla obsadit společnost vybraná agenturou CzechInvest. Do středu zóny zřejmě zamíří menší investoři, které vybere Zlínský kraj, je zde navíc vyčleněna plocha pro případný univerzitní technologický park. Severovýchodní okraj je rozdělen na menší pozemky. Je určen pro podnikatele ve službách, bude tam i autobusový terminál. Jihovýchodní část pak může obsazovat například vybraný komerční developer. Stavební práce na infrastruktuře zóny začaly na konci roku 2007. Stavbaři by práce měli ukončit v prosinci příštího roku. První investoři tak budou moci začít budovat své objekty již od počátku roku 20108. Strategická průmyslová zóna Nošovice, ve které bude umístěna evropská továrna korejské automobilky Hyundai Motor Company, je lokalizována do blízkosti žilinského závodu KIA Motors9. Lokalita nemá zvláštní omezení jak z hlediska životního prostředí, tak ani z jiných technických hledisek. Výhodou nošovické průmyslové zóny z hlediska dopravních vazeb je bezprostřední blízkost rychlostní komunikace R48, která zajišťuje přímé dopravní spojení směrem na západ České republiky. Spolu s navazující silnicí I/11 je hlavním dopravním tahem do slovenské Žiliny. Zóna je snadno napojitelná na železniční síť. Velkou předností vymezené lokality je také blízkost hlavních rozvodů technické infrastruktury. Velikost plochy nošovické zóny je přibližně 320 ha10. Strategická průmyslová zóna Ovčáry je spojována především s investicí konsorcia automobilových firem Toyota/PSA Peugeot Citroen. Výrobní závod firmy je situován ve středočeské průmyslové zóně Kolín - Ovčáry, která leží severně od Kolína. Průmyslová zóna má rozlohu cca 360 ha, přičemž výrobní areál firmy TPCA je přibližně na ploše 150 7
http://www.triangle-city.cz. http://www.zonaholesov.cz. 9 Firma KIA Motors je sesterskou firmou v rámci společnosti Hyundai Motor Company. 8
16
ha. Kapacita výroby je cca 360 000 vozů ročně. Počítá se vznikem cca 3000-3500 pracovních míst plus asi 300 míst v administrativě. Projekt společného podniku firem Toyota a PSA Peugeot Citroën na výrobu automobilů - TPCA - je zatím největší dokončenou zahraniční investicí v České republice. Podle odhadu ekonomů TPCA přispěla v roce 2005 automobilka 1,5-2 % k růstu HDP v ČR. Ročně od svých dodavatelů odebere výrobní díly za 20 miliard korun a její roční obchodní obrat ve výši 50 miliard korun je rovněž nezanedbatelným přínosem pro domácí ekonomiku11. Strategická průmyslová zóna Černovická terasa12. Strategická průmyslová zóna Škoda Plzeň je specifickým projektem v rámci strategických průmyslových zón v České republice, neboť se jedná o regeneraci 140 let starého areálu bývalého strojírenského podniku Škoda v Plzni o rozloze 160 ha. Cílem projektu je komplexní revitalizace území průmyslového areálu ŠKODA a jeho přeměna na otevřenou průmyslovou zónu PZ ŠKODA Plzeň. Revitalizace zahrnuje demolici stávajících objektů na ploše cca 60 ha, dále obnovu a přeložky inženýrských sítí, rekonstrukce komunikací a sanaci ekologických zátěží. Nově získané plochy jsou připraveny pro výstavbu nájemních hal nebo pro přímý prodej jiným firmám, které zde budou realizovat své investiční záměry. V současnosti jde o největší rozvojovou zónu na území města. Úspěch souvisí s otevřením se areálu lidem a ustoupením od těžké výroby. Jedná se o pilotní projekt regenerace starého uzavřeného průmyslového areálu, který je dosud z části využíván. Nachází se v blízkosti centra Plzně a v těsné blízkosti úspěšného Městského industriálního parku Plzeň-Borská pole. Nejen touto výhodnou polohou je areál velice atraktivní pro investice do lehkého zpracovatelského průmyslu13. Strategická průmyslová zóna Mošnov se nachází na katastru obce Mošnov, která se leží v blízké vzdálenosti regionální metropole Ostravy. Zóna je situována 25 km jižně od centra města s velmi dobrou dopravní dostupností s možností využití silniční, železniční a letecké dopravy. V bezprostřední blízkosti zóny se nachází 30ha obchodně-podnikatelský areál, v němž jsou umístěny malé a střední podniky. V areálu se rovněž nacházejí prostory vhodné k administrativním účelům, které si lze pronajmout14. Průmyslová zóna má přímé napojení na mezinárodní rychlostní komunikaci R48 a budoucí dálnici D47. Zóna v dosahu městské hromadné dopravy. Současnosti jsou v zóně tři společnosti dodávající svoji produkci 10
PASKOVSKÁ, 2006 http://www.tpca.cz. 12 O strategické průmyslové zóně Černovická terasa je pojednáno v kapitole 5. 13 http://ukr.plzen.eu; http://www.czechinvest.org. 14 http://www.ostrava.cz. 11
17
pro automobilový průmysl: Behr (Německo, výroba klimatizací, chladičů), Plakor (Jižní Korea, výroba plastových dílů) a Cromodora Wheel (Itálie, výroba litých kol).
Obrázek č. 1: Letecké fotografie strategických průmyslových zón A
B
C
D
E
F
G
Poznámka: A – Triangle, B – Holešov, C – Nošovice, D – Ovčáry, E – Černovická terasa, F – Škoda Plzeň, G – Mošnov Pramen: webové stránky jednotlivých průmyslových zón, vlastní úpravy
Rozvojové trendy v poslední době stále více akcentují četné výhody územní koncentrace příbuzných, navazujících a servisních firem (tzv. clustering15). Praktickým řešením jsou různé typy podnikatelských parků a průmyslových zón s pestrým spektrem na různých úrovních propojených podniků, případně firemní parky slučující subjekty celé fáze výrobního procesu, včetně podpůrných etap a služeb do jednoho místa. Kromě zvýšení efektivity podnikání přináší tato řešení i výrazné zlepšení kvality pracovního a životního prostředí. Dalším
významným
rozvojovým
trendem
v posledních
letech
je
výstavba
administrativních center, zejména v největších českých metropolích. Obvykle jsou situována 15
Clustering, česky klastr, lze definovat následujícím způsobem: klastr je (geograficky soustředěná) skupina vzájemně provázaných odvětví, jejichž vazby navzájem posilují a zvyšují jejich konkurenční výhodu (SKOKAN, 2004).
18
v městských centrech,16 v blízkosti dálničních uzlů a jsou dostupná veřejnou dopravou. Pro ilustraci jsou tabulce č. 2 uvedeny některá z nich. Velikost kancelářských ploch se liší, od 10 000 m2 až po téměř 72 000 m2 (brněnské Spielberk Office Centre). Tabulka č. 2 Základní charakteristiky vybraných administrativních center v České republice Město OSTRAVA
BRNO
PRAHA
Název administrativního centra
Celk. kancel. plocha (m2)
Funkční od (kvartál/rok)
Nájemní cena (CZK/m2/měsíc)*
ORCHARD
36 000
II.08
390
NORDICA
10 620
III.08
336
AXIS OFFICE PARK
10 000
II.08
298
TRIMEX OFFICE PARK
7 600
II.09
?
SPIELBERK OFFICE CENTRE BRNO BUSINESS PARK
71 750
14000 m2 nyní
324-432
13 146
2008
372
AXIS OFFICE PARK
10 000
2006
288
CITY TOWER
44 000
IV.07
372
CLASSIC 7 BUSINESS PARK MILADY HORÁKOVÉ
42 500
III.08
470-510
11 566
I.08
?
* ceny k jednání, v ceně zahrnut servisní poplatek Pramen: http://www.czechinvest.org; vlastní úpravy
3.4 Průmyslové zóny a přímé zahraniční investice Budování průmyslových zón je nepochybně jedním z nejúspěšnějších nástrojů na přilákání investic (z pohledu moderních teorií lokalizace jsou průmyslové zóny obvykle řazeny mezi tzv. lokální faktory17). Dle Viturky a Halámka bylo v roce 2002 v České republice celkem 202 průmyslových zón (z toho 168 připravených a 34 připravovaných zón). Zhruba polovinu z nich byly určitou formou podpořeny vládní agenturou CzechInvest, a to buď přímou finanční dotací či převodem pozemků ze zemědělského půdního fondu. Zjistit přesné číslo počtu průmyslových zón v České republice je nesnadné. Vymezení pojmu „průmyslová zóna“ je poměrně široké. Je tedy nemožné přesně říci, zda se v tom či onom případě se ještě jedná o průmyslovou zónu či nikoliv18. Portál regionálních informačních serverů (www.risy.cz) udává celkem 161 průmyslových zón v České republice. 16
Výjimku tvoří brněnský Axis Office Park, který se nachází v průmyslové zóně CTPark Modřice. Do skupiny lokálních faktorů (VITURKA, 2003) náleží: faktor nabídky rozvojových ploch, faktor institucionálního zabezpečení rozvoje znalostní báze a faktor finanční asistence. 18 Nejedná-li se o průmyslovou zónu připravovanou pro vážného nebo významného investora, musí její výměra činit alespoň 10 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v nezastavěném území, nebo alespoň 5 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v zastavěném, ale nevyužívaném území. Za průmyslovou zónu se považuje též území, na kterém lze umisťovat objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a služby na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby. Průmyslovou zónou se rozumí také území určené pro vědeckotechnický park (http://www.risy.cz). 17
19
Ale ani tento údaj rozhodně není přesný. V Jihomoravském kraji portál eviduje celkem 12 průmyslových zón, přičemž úplně opomíjí např. obě vyškovské zóny (Sochorova, Nouzka), ale i např. CTPark Modřice a jiné. Údaje vládní agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest (CI) udávají celkový počet 102 podpořených zón do konce roku 2006 (viz tabulka č. 3).
Tabulka č. 3: Podpořené průmyslové zóny v letech 1998-2006 Rok
1998 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Počet podpořených zón
2
20
46
58
71
79
89
92
102
Počet investorů
0
36
208
284
360
398
7 991
131 39 626
166
0
67 24 962
43 821
49 076
57 369
72 338
92 308
0
4 650
7 619
15 806
21 857
22 718
32 948
50 810
63 830
0
10 574
54 799
88 491
103 387
117 307
137 332
147 475
161 851
61 357 Pramen: Výroční zpráva CzechInvest 2006
602
1 117
2 353
3 202
4 260
5 267
7 227
Počet ohlášených pracovních míst Počet vytvořených nových pracovních míst Výše investice ze strany investora (mil. Kč) Výše státní podpory (mil. Kč)
Jak je dále vidět z tabulky č. 3, před rokem 1999 byla investiční připravenost zón vhodných pro podnikání byla velmi nízká. Schválením programu19 dala vláda možnost obcím a městům, které chtěly přilákat investory a možné nové zaměstnavatele, aby vybrané lokality připravily dle přání investorů (zejména se jednalo o vykoupení pozemků, vybudování technické infrastruktury, apod.)20. Řada měst a obcí (např. Plzeň21, Kladno) uskutečnilo zainvestování pozemků z vlastních prostředků již před rokem 1999 (VANČURA, 2000). 19
Program na podporu rozvoje průmyslových ploch byl schválen v roce 1998 Usnesením vlády č.298/98 později doplněném zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách - program obsahoval následující nástroje podpory investic: Sleva na dani z příjmu právnických osob (PO) po dobu deseti let (nově vzniklé společnosti) nebo částečná sleva na dani z příjmu právnických osob (DPPO) u společností již existujících, Dotace na vytváření pracovních příležitostí, Dotace na školení a rekvalifikace a Poskytnutí průmyslového pozemku za nízké ceny a/nebo podpora zainvestování inženýrských sítí. Program byl platný do roku 2005. V roce 2006 byl schválen Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který podporuje výstavbu a rozvoj podnikatelských nemovitostí. Je zaměřen zejména na rozvoj strategických průmyslových zón a na brownfields (http://www.czechinvest.org). 20 V souladu s Programem na podporu rozvoje průmyslových ploch byl na MPO v roce 1998 vytvořen program „Systém podpory rozvoje průmyslových zón“, realizovaný prostřednictvím návratné finanční výpomoci až do výše 60 % celkových nákladů či převodem pozemků z PF do vlastnictví obcí za cenu zemědělské půdy. Na přípravu zón bylo možné i využít finanční prostředky poskytované RRF (návratná finanční výpomoc prostřednictvím zvýhodněných 4,5 % úrokovaných úvěrů ČMZRB (http://www.czechinvest.org). 21 Jako první průmyslová zóna na zelené louce, respektive její záměr založit a provozovat vznikl v roce 1992 v Plzni (Městský industriální park Plzeň – Borská pole) ještě v době, kdy město Plzeň nemohlo očekávat finanční výpomoc státu a agentura CzechInvest teprve připravoval vize pro své příští úspěchy (CHOCHOLE a POJAR, 2006).
20
V současné době mají developeři či investoři zájem především o pozemky poblíž Brna, Ostravy a Plzně, zajímavou lokalitou jsou dále místa kolem hlavních dálničních tahů D1 (Praha – Brno), D5 (Praha – Plzeň – Mnichov) a D8 (Praha – Ústí nad Labem – Drážďany). Obsazenost průmyslových objektů zdaleka přesahuje ostatní typy nemovitostí. Většina toho, co je nyní ve výstavbě, je již pronajatá. Očekává se, že ani s pronájmem hal dokončených v roce 2007 nebude problém. Nájmy se v případě výrobní haly s běžným standardem na 10 až 12 let pohybují kolem 5-7 EUR za m² na měsíc. Měsíční nájemné pro logistiku dosahuje u velkých hal 4,25 - 4,80 EUR za m², u menších skladů pak okolo 5,5 EUR za metr čtvereční22. Obrázek č. 2: Podpořené průmyslové zóny od roku 1998 do roku 2006
Pramen: http://www.czechinvest.cz 1 – Klášterec nad Ohří, 2 – Žatec (2x), 3 – Podbořany (2x), 4 – Kadaň, 5 – Chomutov (2x), 6 – Most, 7 – Bílina, 8 – Teplice, 9 – Přestanou, 10 – Rumburk, 11 – Liberec, 12 – Ústí nad Labem, 13 – Lovosice, 14 – Slaný, 15 – Louny, 16 – Kladno, 17 – Unhošť, 18 – Buchlovice, 19 – Zdice, 20 – Žebrák, 21 – Plzeň (2x), 22 – Uherce, 23 – Stod, 24 – Blatná, 25 –Písek, 26 – Prachatice, 27 – Kamenice nad Lipou, 28 – Jihlava, 29 – Pelhřimov, 30 – Havlíčkův Brod, 31 – Zruč nad Sázavou, 32 – Velim, 33 – Kolín, 34 – Kutná Hora, 35 – Chrudim, 36 – Pardubice, 37 – Hradec Králové, 38 – Jičín (2x), 39 – Vrchlabí, 40 – Kvasiny, 41 – Svitavy, 42 - Ždírec nad Doubravou, 43 - Žďár nad Sázavou, 44 – Velké Meziříčí, 45 – Třebíč, 46 – Znojmo, 47 – Mikulov, 48 – Brno (2x), 49 – Kuřim, 50 – Bystřice nad Pernštejnem, 51 – Moravská Třebová, 52 – Blansko, 53 – Vyškov (2x), 54 – Hodonín, 55 – Staré Město, 56 – Brankovice, 57 – Prostějov, 58 – Litovel, 59 – Uničov, 60 – Šumperk, 61 – Krnov, 62 – Olomouc (3x), 63 – Hranice, 64 – Valašské Meziříčí, 65 – Zlín, 66 – Vsetín, 67 – Kopřivnice, 68 – Třinec, 69 – Frýdek Místek (2x), 70 – Třanovice, 71 – Paskov, 72 – Český Těšín, 73 – Karviná, 74 – Ostrava (3x), 75 – Mošnov, 76 – Hrádek nad Nisou, 77 – Domažlice, 78 – Český Krumlov, 79 – Nošovice, 80 – Pohořelice, 81 – Velká Bystřice, 82 – Holešov, 83 – Jablůnkov, 84 – Mladá Boleslav, 85 – Nymburk, 86 – Zlatníky, 87 – Trutnov, 88 – Velká Bíteš
22
Pramen: CzechInvest. 21
Přímé zahraniční investice (PZI) s sebou přinesly mimo jiné významný počet nově vytvořených míst. Jak ukazuje obrázek číslo 3, nejvíce vytvořených míst vzniklo ve Středočeském kraji, což je zapříčiněno zcela výjimečným postavením mladoboleslavské Škody Auto, resp. rozvojem jejích subdodavatelů. Dalším významným faktorem ovlivňujícím dominanci Středočeského kraje mezi počtem nově vytvořených pracovních míst je zahájení výroby v automobilce TPCA Kolín23 v Průmyslové zóně Ovčáry v roce 2005. V Ústeckém kraji (podíl 15 %) lokalizovaná Strategická průmyslová zóna Triangle, resp. společnosti v ní působící a jejich zázemí, dle tzv. realistické varianty24 zaměstná přibližně 10 000 pracovníků. Jihomoravský kraj se ve sledovaném ukazateli řadí na přední příčky (12 % podílu na nově vytvořených pracovních místech v ČR), pomyslnou poslední příčku zaujímá Zlínský a Karlovarský kraj (pouze 2 % podíl u obou).
Obrázek č. 3: Počet vytvořených pracovních míst podle krajů (1993 - 2007)
Jihomoravský Jihomoravský kraj kraj 12%
Pramen: CzechInvest, vlastní úpravy
Výše investic rozdělených dle krajů (viz obrázek číslo 4), dle dat vládní agentury CzechInvest,
přibližně kopíruje umístění strategické investice do konkrétního kraje. V
případě Středočeského kraje (20 % podíl) je to japonsko-francouzská TPC Automobile v Kolíně (výše investice přesahuje 15,600 mil Kč25), v Ústeckém kraji (18 % podíl) jsou to investice ve Strategické průmyslové zóně Triangle v prostoru bývalého vojenského letiště 23
Počet zaměstnanců v květnu 2008: 3 500 (http://www.tpca.cz). Dle tzv. minimalistické varianty zaměstná 4 000 pracovníků (stávající stav, zaměstnavatelé IPS Alpha Technology Europe, s.r.o a Hitachi Home Electronics (Czech) s.r.o.), dle tzv. maximalistické varianty až 20 000 lidí; http://www.triangle-city.cz. 24
22
Žatec. V Moravskoslezském kraji je to investice ve Strategické průmyslové zóně Nošovice ve výši přibližně 1,177 mil Kč26. Ostatní kraje se vyznačují spíše průměrným či podprůměrným podílem výše investic na celkovém podílu České republiky, a to včetně kraje Jihomoravského.
Obrázek č. 4: Výše investic podle krajů (1993 - 2007)
Zlínský kraj 3%
Hl. m. Praha 3%
Ústecký kraj 18%
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj 3% 8% Karlovarský kraj 2% Kraj Vysočina 5% Královéhradecký kraj 5%
Středočeský kraj 20%
Liberecký kraj 4% Plzeňský kraj Pardubický kraj 5% 5%
Olomoucký kraj 5%
Pramen: CzechInvest, vlastní úpravy
25 26
http://www.tpca.cz. http://www.mmr.cz.
23
Moravskoslezský kraj 14%
4. PRŮMYSLOVÉ PARKY V MAĎARSKU Kapitolu o průmyslových zónách v Maďarsku zde zařazuji z důvodu jejich alespoň orientačního srovnání s Českou republikou, a to zejména s časovým vývojem rozvoje průmyslových zón v obou zemích. Maďarsko je pro komparaci vhodné vzhledem k podobným geopolitickým předpokladům ve srovnání s Českou republikou. V neposlední řadě si myslím, že je přínosné vědět, jak se daná problematika rozvíjela nejen v České republice, ale i za hranicemi naší vlasti.
4.1 Vznik průmyslových zón v Maďarsku Zrod průmyslových parků v Maďarsku27 začal spontánně na začátku 90. let jako iniciativa nadnárodních společností a lokálních municipalit. Aktivity maďarské vlády28, respektive systém pobídek na výstavbu průmyslových zón je však možno datovat od roku 1997, kdy byly představeny dotační tituly na výstavbu průmyslových zón a tituly k rozvoji jejich infrastruktury. Návrhy na dlouhodobý rozvoj projektů průmyslových parků posuzuje Ministerstvo hospodářství a dopravy 29. V letech 1997 až 2001 se již vytvářely průmyslové parky jako specifické instituce ekonomického rozvoje. Do roku 2001 se počet a výkon (tržby a export) průmyslových parků zvýšil pětinásobně
v porovnání s rokem 1997, přičemž
počet
lidí
zaměstnaných
v průmyslových parcích vzrostl čtyřikrát (viz tabulka č. 4). Díky dynamickému růstu množství
a výkonu průmyslových parků se tyto staly
významným faktorem maďarské průmyslové výroby. Hospodářské aktivity v nich umístěné zaměstnávaly v roce 2001 zhruba 14 % všech zaměstnanců v průmyslu a vyprodukovaly 38 % všech tržeb z exportu. Význam výstupů, které generují aktivity v průmyslových parcích dokládají následující údaje30: •
z 50 největších nadnárodních společností jich 39 má nejméně jednu z výrob či operací umístěnou v některém z průmyslových parků v Maďarsku,
27
Příznivé investiční prostředí bylo dáno nízkou sazbou DPPO (18 %), daňovými úlevami (50 % sleva na dani z příjmu u investic nad 5mil. USD na dobu 5 let (ve zvláštních zónách až 100 %), 10 let daňových prázdnin u investic nad 15mil USD, dále je umožněn 20 % nárok na odpočet nákladů na VaV. Dále byly poskytovány dotace na pracovní místa v rozmezí 50-100 % platu nového zaměstnance po dobu jednoho roku , investice na zakládání průmyslových parků , inovačních center a inkubátorů (VITURKA, 2000). 28 V Maďarsku proběhla transformace rozdílným způsobem než v ČR. Hlavním rysem maďarské transformační strategie bylo rozsáhlé zapojení zahraničního kapitálu do velké privatizace (cca 77 % privatizačních příjmů denominováno v cizí měně) (SRHOLEC, 2004). 29 http://eescregistry.eesc.europa.eu. 30 Data převzata z webových stránek maďarské investiční a rozvojové agentury ITD Hungary (Hungarian Investment and Trade Development Agency), která byla zřízena v roce 1993 Ministerstvem hospodářství a dopravy jako agentura podporující vládní investiční politiku (obdoba českého CzechInvestu). Pramen: http://www.itdh.com, přeloženo autorem. 24
•
do roku 2006 bylo proinvestováno v průmyslových parcích 4,1mld USD,
•
parky vyprodukují 25 % veškeré průmyslové výroby a 40 % průmyslového exportu.
Tabulka č. 4: Vybrané charakteristiky průmyslových parků v Maďarsku Indikátor počet průmyslových parků
1997 1998 1999
2001
2002
2003
2004 2005
75
112
133
146
155
165
2 350 4 950
6 790
7 590
8 010
8 400
9 050
9 090 9 185
685
980
1 495
1 760
1 884
2 450
2 571 2 680
počet pracovníků v PP (v tis) 27 59 Pramen: http://www.itdh.com; vlastní úpravy
82
110
115
118
139
plocha PP (ha) počet firem v PP
28
2000
320
165
144
164
147
4.2 Etapy rozvoje a lokalizace průmyslových zón V první etapě rozvoje průmyslových zón31 (1997-2001) vznikaly zejména průmyslové parky, které byly pobídkově zacíleny na přilákání spíše velkého nadnárodního investora. Tyto společnosti byly orientovány silně proexportně a dosáhly významných
hospodářských
výsledků – růst průmyslové výroby a exportu, rozvoj technologické úrovně a vznik nových pracovních míst. Tyto vznikající v první etapy byly lokalizovány převážně v západní části Maďarska. Průmyslové parky, které vznikaly v letech 2002-2005 (II. etapa), byly obvykle iniciovány orgány na municipální úrovni jako regionálně ekonomicky rozvojové programy. Tyto parky jsou více okupovány malými a středními podniky s orientací spíše na domácí trh. Lokalizace těchto parků je zejména ve východní části Maďarska.
31
Označení „zóna“ a „park“ není přesně vymezeno a jeho užívání je hodně subjektivní. Obecně by rozdíl mezi zónou a parkem měl být ve vyšší kvalitě prostředí, služeb a managementu v případě parků (KUNC, 2005).
25
Tabulka č. 5: Typologie průmyslových parků v Maďarsku Typ průmyslového parku
Hlavní charakteristiky
typově odpovídajíci průmyslové parky
Parky založené na zelené louce
- základní infrastruktura vznikla účelně pro průmyslové parky - k dispozici obvykle další rezervní plochy - bez znečištění životního prostředí
Sopron, Gyor, Székesféhervár, Marcali, Flextronics, Nagyatád, Debrecen aj.
Průmyslové parky integrující již dříve vzniklé výrobní struktury s průmyslovými parky vzniklých na zelené louce
- základní infrastruktura vytvořena s původními strukturami - k dispozici obvykle další rezervní plochy
Szombathely, Kaposvár, Eger, Szentes, Orosháza aj.
Bývalé vojenské prostory
- základní infrastrukturu nutno renovovat,rozšířit - základní infrastruktura vytvořena s původními strukturami - nutno významně renovovat budovy, částečné demolice
Pápa, Dombóvár, Air Industrial park (Veszprém) aj.
Zemědělské průmyslové parky
- základní infrastruktura vznikla účelně pro průmyslové parky - bez znečištění životního prostředí - parky mají významnou oporu v zemědělské výrobě, využívány podniky v potravinářském průmyslu
Mórahalom, Pacsas, Universitas (Debrecen) aj.
Průmyslové parky vzniklé z logistických center
- k dispozici obvykle další rezervní plochy - bez znečištění životního prostředí
Trans-Sped Debrecen, Harbour Industrial Park (Budapest), Rozália Industrial Park (Biatorbágy) aj.
Pramen: http://www.itdh.com; vlastní úpravy
Investiční prostředí v Maďarské republice bylo dosud pro zahraniční investory dlouhodobě příznivé, o čemž svědčí i celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) do Maďarska, který od roku 1990 do konce roku 2006 přesáhl 55 mld. EUR. Více než 84 % PZI pochází dlouhodobě ze zemí EU, největším investorem jsou firmy z Německa (27,8 % celkových investic). Zahraniční investice dlouhodobě směřují nejvíce do odvětví služeb, zpracovatelského průmyslu (zejména výroba automobilů, elektrických strojů) a dodávek energií a vody. V roce 2005 byl v Maďarsku zaznamenán dosud největší příliv PZI a podle údajů Maďarské národní banky dosáhla jejich celková výše 6,17 miliard EUR. Za 1.-3. čtvrtletí roku 2007 dosáhla dosud výše PZI 1,83 mld. EUR. Na relativním snížení přílivu PZI oproti předchozím letům se pravděpodobně projevila i přechodně snížená důvěra investorů v maďarské hospodářství v jeho potížích projevujících se zejména v posledních dvou letech (2006-2007) a neexistence reformního programu vlády. Faktory ovlivňující investiční přitažlivost Maďarska: 26
•
výhodná poloha země v EU a blízkost trhů EU,
•
most mezi jihovýchodní Evropou a EU,
•
silné přeshraniční hospodářské a kulturní vazby do států s početnou maďarskou menšinou,
•
rozvinutá infrastruktura (zejména dopravní), včetně ambiciózního programu jejího dalšího rozvoje i v hospodářsky méně rozvinutých oblastech země,
•
fungující a rostoucí moderní tržní hospodářství,
•
politická a ekonomická stabilita země, podnikatelské prostředí s minimem regulace,
•
klesající inflace v mezích inflačního cílení národní banky,
•
kvalifikovaná a snadno rekvalifikovatelná pracovní síla, jejíž dostupnost má zvýšit i připravovaná reforma systému odborného vzdělávání,
•
i přes značný růst mezd v Maďarsku v uplynulém období tvoří mzdové náklady z celkových nákladů na vyrobenou jednotku menší podíl (0,42) než v okolních středoevropských státech (v ČR 0,501),
•
rovná daň z příjmu společností ve výši 16 % (nejnižší ze států V4, od roku 2007 se však zvyšuje o tzv. solidární 4 % daň, tedy prakticky na 20 %),
•
příznivý systém investičních pobídek.
K nevýhodám patří především místní daně, administrativní náročnost realizace investičního záměru a stejně jako u nás nízká mobilita pracovní síly32.
4.3 Srovnání vybraných ukazatelů Maďarsko – ČR V obou zemích začala počáteční aktivita výstavby průmyslových zón nezávisle na vládní proinvestiční politice, ještě před její oficiální implementací. V Maďarské republice je větší počet podpořených průmyslových zón, nicméně v České republice část průmyslových zón vznikla bez podpory vládní agentury na podporu investic CzechInvest. Absolutní počet zón v obou zemích je zhruba stejný (přibližně 200 průmyslových zón). Maďarsko, stejně tak jako Česká republika, se v posledních letech stává logistickým a distribučním centrem pro střední a jihovýchodní Evropu, a tento trend bude i nadále pokračovat a zesilovat. Maďarsko má 32
Pramen: http://www.businessinfo.cz.
27
komparativní výhodu proti České republice v řece Dunaj, čímž má otevřenou dopravní vodní cestu do přístavů v Černém a Jaderském moři. Tabulka č. 6 Srovnání vybraných ukazatelů průmyslových zón v Maďarsku a České republice (rok 2006) Česká republika 102
Maďarsko 164
0,77
0,57
Počet zaměstnanců v PZ (tis.)
92
147
Průměrný počet zaměstnanců na PZ Mzdové náklady na vyrobenou jednotku Vládní agentura na podporu investic Gesce
902
896
0,501
0,420
CzechInvest
Investment and Trade Development Agency Ministerstvo hospodářství a dopravy 1997
Počet podpořených průmyslových zón Počet PZ na km2
Ministerstvo hospodářství a obchodu 1998
Počátek aktivní vládní politiky na podporu PZ Pramen: CzechInvest, IDTH; vlastní výpočty
Jak můžeme vidět z tabulky č. 6, vybrané ukazatele se mezi Českou republikou a Maďarskem nijak výrazně neliší. Aktivní politika vlády zacílená na rozvoj průmyslových zón započala v Maďarsku přibližně o necelé dva roky dříve než v České republice. Taktéž administrativní struktura, zajišťující rozvoj průmyslových nemovitostí, je v obou zemích obdobná. I u vybraných kvantitativních ukazatelů můžeme sledovat podobné hodnoty, za zmínku stojí menší podíl mzdových nákladů na celkových nákladech (Maďarsko).
28
5.
PRŮMYSLOVÉ
ZÓNY
V MODELOVÉM
REGIONU
(JIHOMORAVSKÝ KRAJ) Volba Jihomoravského kraje jako modelového regionu se nabízí z několika důvodů. Předně je to kraj, ve kterém žiji a mám k němu pochopitelně bližší vazbu než ke krajům jiným. Nicméně hlavním důvodem (a to bezpochyby podstatnějším) je fakt, že tento kraj prošel v poslední dekádě bouřlivým rozvojem na poli rozvojových průmyslových ploch, o čemž bude pojednáno dále.
5.1 Charakteristiky Jihomoravského kraje Základní data dle Českého statistického úřadu33, platná k 1.1.2008: Rozloha:
7 196 km2
Počet obyvatel:
1 140 534
Počet obcí:
672, z toho 47 měst
Administrativní centrum:
Brno (368,5 tis. obyvatel)
Další větší města:
Znojmo (34,7 tis.), Hodonín (25,9 tis.), Břeclav (24,3 tis.), Vyškov (21,9 tis.), Blansko (20,9 tis.)
Konkurenční výhody Jihomoravského kraje vyplývají ze strategické polohy ve střední Evropě s napojením na hlavní evropskou silniční a železniční dopravní síť, z možnosti disponovat vlastním mezinárodním letištěm v brněnské městské části Tuřany, ze sousedství s Rakouskem a z dobrého dopravního spojení, především Brna s celou Českou republikou i zahraničím. Pozice Jihomoravského kraje a úroveň jeho konkurenceschopnosti mezi kraji ČR je taktéž velmi významná. Při vyloučení Prahy je Jihomoravský kraj na prvním místě mezi kraji ČR. Zejména v úrovni vzdělanosti, resp. kvalitě lidských zdrojů se s výjimkou Prahy projevuje určitý odstup od ostatních krajů, což je ovlivněno silnou pozicí krajského města v oblasti školství, vědy a výzkumu. Významnou složku hospodářství Jihomoravského kraje tvořil v minulosti průmysl, ale vzhledem k přírodním podmínkám také zemědělství a navazující potravinářský průmysl. Hospodářství Jihomoravského kraje bylo v předcházejícím období ovlivněno transformací české ekonomiky. Zejména právě v průmyslu došlo k významným změnám v rozsahu a skladbě zaměstnané pracovní síly. Došlo k rozpadu nebo zániku 33
http://www.czso.cz.
tradičních velkých podnikatelských subjektů a k přesunu větší části pracovní síly do terciárního sektoru34. J. Hladík (2006) uvádí, že v České republice měly před rokem 1989 průmyslové zóny pouze podobu areálů národních podniků ústředně řízeného průmyslu. V Jihomoravském kraji byla dobrým příkladem tzv. brněnská posvitavská průmyslová zóna, kde byla soustředěna výroba několika významných průmyslových závodů. Jejich charakter však byl prvoplánově výrobní bez významných vnitřních vazeb mezi jednotlivými subjekty. Přínos průmyslových zón je v prvé řadě závislý na jejich efektivním využití. Vzhledem ke struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji před rokem 1989, orientací hlavně na strojírenský a textilní průmysl, vyvolaly procesy spojené s privatizací postupný úbytek pracovních sil v těchto tradičních odvětvích. Vznik průmyslových zón v regionu tak byl spojován, tak jako i jinde v ČR, především s příslibem vytváření nových pracovních příležitostí. “Plochy pro podnikání” tak můžeme nalézt v územním plánu prakticky každého města Jihomoravského kraje, podoba každé z nich se ovšem zásadně liší. Nejčastějším důvodem jejich nepřipravenosti je nedostatek finančních prostředků nebo nízká atraktivita projektu pro dosažení financí ze zavedených národních a evropských podpůrných programů. V Jihomoravském kraji můžeme identifikovat poměrně širokou paletu nabízených rozvojových ploch. Od „klasických“ průmyslových zón, které jsou již připravené pro příchod investorů, až po plochy, na kterých se i přes zvýšené úsilí jejich provozovatele nebo majitele nebude zřejmě nikdy žádný investiční záměr realizovat. (HLADÍK, 2006).
5.2 Program One-Stop-Shop 35 Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRA JM) připravuje již od roku 2004 vlastníkům a provozovatelům průmyslových nemovitostí informační a servisní službu pro výměnu informací o průmyslových zónách v Jihomoravském kraji pracovně nazvanou Onestop-shop (OSS). Tento program je využíván jako nástroj pro koncentraci, propojování a poskytování informací z jednoho místa, což umožňuje zkrátit čas a zvýšit přehlednost a efektivitu procesů. Nejpotřebnější se při zavádění programu OSS v případě Jihomoravského kraje jevila oblast asistence vstupu přímých zahraničních investic (PZI) do místní ekonomiky a rozšíření původní podpory PZI i na místní firmy. Jako dílčí cíle si RRAJM v rámci tohoto programu stanovila: 34
KUTSCHERAUER, 2007 Podkapitola zpracována dle http://www.rrajm.cz/one-stop-shop.html a dle Výroční zprávy Regionální rozvojové agentury jižní Moravy – rok 2006; (http://www.rrajm.cz). 35
30
•
zefektivnit dosavadní spolupráci mezi jednotlivými subjekty zapojenými do programu,
•
rozšířit spolupráci zejména v oblasti obsluhy zahraničních investorů,
•
prezentovat profesionální přístup subjektů v regionu k podpoře investic,
•
vytvářet vhodné předpoklady pro širší uplatnění místních podnikatelských subjektů,
•
maximalizovat přínos těchto aktivit pro region.
Pro realizaci programu bylo nutné aktualizovat současnou nabídku průmyslových nemovitostí (tzn. oživit základní data - charakteristiky jednotlivých nabízených objektů) a vytvořit tak regionální síť základních kontaktních míst (tzn. sestavit síť vzájemně komunikujících subjektů). Jeho obsah byl tvořen částí zahrnující tzv. „tvrdá“ data (charakteristiky územní, majetkoprávní, technické, ekonomicko-sociální, manažerské), ale také prostorem pro vlastní charakteristiku průmyslových nemovitostí, základní koncepce a dalších rozvojových možností.
Při výběru lokalit bylo mimo jiné použito katalogu průmyslových nemovitostí „Investujte v Jihomoravském kraji“ vydané v roce 2003 Jihomoravským krajem. Na základě několika klíčových charakteristik (vlastnická struktura, technická infrastruktura, dopravní dostupnost,
management
průmyslové
zóny)
bylo vybráno
62 lokalit
ze
47
obcí
Jihomoravského kraje, kterým byla navržena spolupráce v rámci programu. Jednotlivým zástupcům bylo nabídnuto: •
pravidelné poskytování informací (formou tématicky zaměřených seminářů pořádaných RRAJM,
•
využití databáze zástupců průmyslových nemovitostí rovněž zapojených do programu,
•
prezentace průmyslové zóny na webových stránkách RRAJM,
•
navržení nejvhodnějšího postupu dalšího rozvoje průmyslové zóny,
•
v případě zájmu zajištění další odborné asistence. Od zahájení implementace programu OSS se RRA JM doposud podařilo zapojit kromě
Brna 20 průmyslových zón z 18 obcí Jihomoravského kraje, přičemž v roce 2006 se aktivně přihlásily další 3 lokality. S ohledem na postupné zaplňování průmyslových zón v městě Brně byl v roce 2006 zaznamenán rostoucí zájem o mimobrněnské průmyslové zóny, zejména pak 31
v okrese Hodonín. Zde jsou díky vysoké nezaměstnanosti dlouhodobě nejpříznivější podmínky pro dosažení investičních pobídek. Proto se RRA JM rozhodla dále rozšířit seznam obcí, které nabízejí průmyslové plochy o Sudoměřice a Strážnici. Mimo to z okresu Blansko přibyl ještě zástupce z Boskovic. Současně došlo k úspěšnému zaplnění průmyslové zóny v Mikulově. Průmyslové zóny
v Brankovicích, Vyškově a Židlochovicích byly
obsazeny investory v roce 2007. Ve Šlapanicích byly pozemky odkoupeny developerskou společností CTP Invest, která tím převzala správu nad realizací průmyslové zóny celkové výměře lehce převyšující 200 ha.
Obrázek č. 5: Lokalizace průmyslových zón na jižní Moravě
Pramen: http://www.rrajm.cz
32
Tabulka č. 7: Vybrané charakteristiky průmyslových zón na jižní Moravě (vyjma Brna a okolí) název lokality
Okres/Mikroregion
celk.plocha (ha)
cena (Kč/m2)
vlastnictví (v %) soukromé
obecní
Boskovice
Blansko/Boskovicko
Božice - Zemka
Znojmo/Znojmo
Bučovice - Marefy
Vyškov/Bučovice
Bzenec - Dolní písky
Hodonín/Kyjov
8,0
12-100
90
5
Bzenec - Úkolky
Hodonín/Kyjov
7,5
12-100
55
45
Hodonice - Za nádražím Hodonín - Kapřiska
Znojmo/Znojmo
8,0
50-70
Hodonín/Hodonín
19,6
300-400
100
Hodonín - Pánov
Hodonín/Hodonín
10,4 k jednání
10
Kyjov - Jih
Hodonín/Kyjov
Měnín - Žerotín
16,0
300
50
9,0
50
100
60,0 k jednání
85
10
5 5
100
90
200
100
Brnovenkov/Židlochovice Břeclav/Pohořelice
17,0
150
80
23,8
350/600
Strážnice
Hodonín/Strážnicko
3,0
300
Sudoměřice
Hodonín/Strážnicko
12,0
190-240
Šlapanice
Brno-venkov/Šlapanice
Tišnov - Díly pod městem Podnikatelský park Veselí nad Moravou Vyškov - Nouzka II
Brno-venkov/Tišnov
17,0 k jednání
86
14
Hodonín/Veselí n. M.
26,0
69
20
Vyškov/Vyškov
12,0 k jednání
177,5
neidentifikován o
50
7,1
Pohořelice - Dolní Štingary
státní
20
100 100 80
20
90
200
1
100
Poznámka: jedná se o průmyslové zóny, které mají ještě volné plochy Pramen: RRAJM; vlastní úpravy
V Jihomoravském kraji se nachází dále následující průmyslové zóny36 (včetně zamýšlených): •
Blansko - Vojánky (13,6 ha, přibližně 400 pracovních míst),
•
Brankovice – Díly pod drahou (10 ha),
•
Břeclav ( 200ha, v plánu),
•
Břeclav – Ladná (15 ha),
•
Břeclav – Poštovná (44 ha),
•
Hodonín – Zadní díly (10 ha, příprava),
•
Hodonín – Nesyt (23,4 ha),
•
Ivančice – Dolní pancéře (9,7 ha),
33
•
Ivanovice na Hané – Lány u dvora (32 ha),
•
Kuřim – Sever (18 ha, 1900 pracovních míst),
•
Letovice – Průmyslová plocha (14 ha),
•
Mikulov – Západ I (15 ha, plán 400 – 500 pracovních míst),
•
Mikulov – Západ II (10 ha, v plánu),
•
Rousínov – západ (5,8 ha),
•
Velké Opatovice – Za humny (4,8 ha),
•
Vranov – Dolní Olšíčka (6,4 ha),
•
Znojmo (117 ha, využíváno 25 ha),
•
Židlochovice – Kalová pole (4,5 ha).
Viturka a Halámek (2002) doporučují jistou úměrnost velikosti průmyslové zóny s velikostí města – města s více jak 50 tis. obyvateli by měla mít k dispozici alespoň 50 ha zónu, největší města pak zónu o velikosti přesahující 100 ha případně několik menších s velikostí cca 50 ha37. Jak můžeme vidět v tabulce č. 7, většina jihomoravských zón tento předpoklad splňuje, případně překračuje.
5.3 Základní charakteristiky vybraných průmyslových zón v Jihomoravském kraji 5.3.1 Průmyslová zóna Pohořelice – Dolní Štingary Pohořelickou průmyslovou zónu Dolní Štingary zde uvádím a blíže charakterizuji zejména kvůli velmi zajímavému vývoji v posledních přibližně šesti letech. Ještě před třemi roky byla uváděna jako příklad neúspěšné, téměř neobsazené zóny (např. Wawrzacz, 2005) v Jihomoravském kraji. Nyní, na jaře roku 2008, jsou haly plně obsazené významnými investory (např. společnosti DHL, KOMPAN a jiné) a další obří haly s již nasmlouvanými nájemníky se staví. Pohořelice jsou město s necelými 5 000 obyvateli a leží v okrese Břeclav. Zóna v Pohořelicích představuje jednu z nejlepších lokalit v kraji zejména díky skvělé dopravní poloze. Zóna přiléhá k rychlostní silnici R52 Brno-Vídeň, která momentálně končí v Pohořelicích, ale její prodloužení až do Vídně je naplánováno nejpozději do roku 2010. I v 36
Mimo průmyslových zón v Brně a okolí. VITURKA, M., HALÁMEK, P. (2002). Syntetické hodnocení nabídky průmyslových zón v ČR. In: Rozvoj podnikání a profesní organizace podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita, s. 78. 37
34
současnosti je však cestovní vzdálenost do Vídně méně než 90 minut a vzdálenost do Brna, druhého největšího města v zemi a sídla 8 univerzit, je méně než 20 minut38.
Obrázek č. 6: Letecký snímek průmyslové zóny Pohořelice – Dolní Štingary
Pramen: http://www.ctpark.cz
Průmyslová zóna Dolní Štingary přiléhá k místní železnici, ale zhruba o 15 km dále se napojuje na IV. evropský železniční koridor Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Vídeň / Bratislava. Průmyslová zóna má zhruba 40,5 ha, z nichž 10 ha již obsadili společnosti Cleners CZ a Manuli Veškerá infrastruktura je v místě nebo na hranici zóny - voda, plyn jsou na hranici zóny, kanalizace protíná zónu, stejně jako elektrické vedení. Tato lokalita nabízí potenciálním investorům možnost čerpat kromě standardních státních pobídek (např. slevy na daních z příjmů, zvláštního celního režimu) také další zvýhodnění. Dotace na každé nově vytvořené pracovní místo představuje 80 000 Kč a dotace na rekvalifikaci zaměstnanců může činit až 25 % uznatelných nákladů39. 38 39
http://www.invest-in-czech.com. http://www.rrajm.cz.
35
A. Wawrzacz (2005) uvádí průmyslovou zónu Pohořelice – Dolní Štingary jako příklad neúspěšné průmyslové zóny v Jihomoravském kraji. Neúspěšnost posuzoval dle obsazenosti zóny investory v roce 2005. Jediným tehdejším investorem v zóně byla italská společnost Manuli Hydraulics Europe s.r.o. Hlavní příčinu uvádí problém v oblasti pozemků, kdy nedošlo k majetkovému vypořádání se soukromými vlastníky a Pozemkovým fondem ČR a následkem toho ke scelení pozemků do jednoho celku. Dle A. Wawrzacze byla příčina neúspěšnosti (neobsazenosti) průmyslové zóny vedle nedostatečné energetické kapacity zóny (především
elektrické
energie)
hlavně
vyjednávací
možnosti/schopnosti
místního
managementu, neodbornost a nekvalitní práce odpovědných pracovníků města a nepříliš ochotná spolupráce s příslušnými rozvojovými agenturami (zejména s CzechInvestem). A. Wawrzacz tedy hodnotí, respektive „známkuje“ pohořelickou zónu jako neúspěšnou, jako příklad
nezvládnutého managementu s následkem neobsazení zóny investory. Nicméně
v roce 2008 je situace významně odlišná od situace z roku 2005, ze které Wawrzacz čerpal data. V současné době (květen 2008) jsou v pohořelické zóně již vystavené haly obsazeny investory a další haly jsou ve výstavbě. Pohořelickou zóny spravují v současnosti dva významní developeři: nizozemská společnost CTP Incest, česká společnost Saura Development Solutions a americká Colliers International. Mezi najímatele hal patří logistická společnost DHL, která společně s dánskou firmou Kompan obsadila zhruba 22 tis. m2. Dalšími investory v zóně jsou společnosti Moeller, Lorenc, DHL (dohromady plocha přibližně 25 tis. m2), ND Logistics (22 tis. m2) a francouzská firma S.N.O.P. (9 000m2). Posledně jmenovaná firma právě rozšiřuje výrobní prostory o dalších cca 1 500 m2. CTP Invest do konce roku 2008 plánuje dokončit v areálu další dvě haly (8 tis. m2 a 13 tis. m2)40.
5.4 Průmyslové zóny v Brně a okolí V současnosti je Brno obklopováno průmyslovými zónami především v jeho jihovýchodní čtvrtině (obce Modřice, Slatina, Šlapanice). Jako jedny z prvních vznikly průmyslové zóny CTP Modřice a Černovická terasa. O významném rozmachu rozvoje průmyslových zón v Brně a přilehlém okolí svědčí následující přehled průmyslových zón v Brně41: •
Průmyslová zóna Brno-Tuřany-Chrlice42 (238 ha),
•
CTPark Jih (200 ha, Šlapanice, ve výstavbě),
•
Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa (179 ha),
40
Číselná data (m2) převzata z CTP Invest; http://www. snop.cz. Mimo uvedené průmyslové zóny je v Brně lokalizováno administrativní a technologické centrum LEIS Technology Center , které má být dokončeno v letech 2009-2010. 42 Navrhovaná průmyslová zóna. Záměr je v souladu s Urbanistickou studií rozvojových zón Jihomoravského kraje, není v souladu s Územním plánem města Brna (http://www.risy.cz). 41
36
•
CTPark Modřice (57 ha)43,
•
Český technologický park (19 ha),
•
Areal Slatina (18 ha)44.
5.4.1 Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa Tabulka č. 8: Základní charakteristiky Brněnské průmyslové zóny - Černovická terasa lokalizace
jihovýchod Brna, část Černovice, Slatina, Tuřany
dopravní infrastruktura
technická infratruktura
dálnice D1(E50) - v místě Žst. Brno - Slatina - v místě železn.vlečka - vytvořena úz. rezerva pro výstavbu letiště - 1 km (Tuřany) vlastnictví pozemků celková rozloha (ha)
obecní, Město Brno, 98% 179
vodovod
ano, 120 l/s
kanalizace
ano, dešťová a splašková 3
ano, 40 000 m /h ano, plánovaná kapacita cca 60 MW elektřina centrální zásobování ano, je možné v západní teplem polovině území zóny plynovod
datové linky MHD
ano v místě
Pramen: http://www.invest-in-czech.cz, vlastní úpravy
Zóna se nachází v blízkosti dálnice E50 (Praha – Brno – Olomouc), železnice a mezinárodního letiště Brno – Tuřany. V území jsou umístěny projekty z vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center. Z oblasti zpracovatelského průmyslu se jedná především o obory letectví, kosmonautika, dopravní prostředky, výpočetní technika, informační technologie, elektronika, telekomunikace a radiokomunikace, farmacie, biotechnologie, lékařské přístroje. Převážná část zóny o rozloze disponibilních ploch cca 75 ha je určena pro strategické investory s minimální hodnotou investice 200 mil. Kč (cca 6 mil. EUR)45.Rozvoj a správu jihovýchodní části zóny o rozloze cca 36,2 ha, kde není předepsaná minimální výše investice, zajišťuje renomovaná developerská společnost CTP Project Invest s.r.o., která investorům nabízí financování, výstavbu a následný pronájem průmyslových nemovitostí. Území v severozápadní části zóny bude statutární město Brno obsazovat i menšími investory, kteří nemusí splňovat podmínku minimální hodnoty investice 200 mil. Kč (cca 6 mil. EUR)46.
43
Zóna se v současnosti nepatrně rozšiřuje směrem na sever, nicméně toto rozšíření není prováděno majitelem stávající průmyslové zóny, developerskou společností CTP Invest. 44 V budoucnu se zóna spojí s průmyslovou zónou Švédské šance (5,3 ha, stejný vlastník). Tu je dále možno rozšířit o již zakoupené pozemky připravené k zasíťování o celkové rozloze cca 3,7 ha. Celkem bude mít zóna rozlohu přibližně 27 ha. 45 Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. 46 http://www.invest-in-czech.cz. 37
Budoucí rozvoj zóny Město Brno usiluje o získání bývalých vojenských areálů charakteru brownfields o rozloze cca 16 ha, která přímo navazují na území průmyslové zóny (Letecká opravárenská základna) nebo jsou v její bezprostřední blízkosti (Kasárna ve Slatině). Uvolňované pozemky dávají obrovský potenciál k regeneraci tohoto území pro umístění investičních projektů z oblasti průmyslové výroby, strategických služeb a částečně administrativy. Firmy umístěné v Brněnské průmyslové zóně zaměstnávají v současné době 2 100 zaměstnanců47. Obrázek č. 7: Letecký snímek průmyslové zóny Černovická terasa včetně schematického znázornění ploch a infrastruktury
Pramen: http://www.brno.cz
Investoři v zóně: •
Daikin Device Czech Republic s.r.o., (japonská společnost vyrábějící zařízení pro výrobu kompresorů pro klimatizační jednotky),
•
Aguna s.r.o., (švýcarská společnost - vývoj a výroba precizních nástrojů pro oblast přesného strojírenství),
47
http://www.brno.cz.
38
•
Ohmori Technos Czech s.r.o., (japonská společnost - podnikání v oblasti přesného strojírenství: převodovky, olejové pumpy, části klimatizace, firma je dodavatelem dvou největších japonských automobilek - Mazdy a Nissanu),
•
Daido Metal Czech s.r.o., (japonská společnost - strojírenský závod na výrobu kluzných ložisek),
•
NTN Manufacturing Czech s.r.o., (japonská společnost - strojírenský závodu na výrobu automobilových součástek a ložisek),
•
Aisin AI Czech, s.r.o., (japonská společnost - strojírenský závod na výrobu převodovek),
•
Bomar, spol. s r.o., (rakouská společnost - vývoj, výroba a prodej pásových pil na kov, dopravníků materiálu a podávacích zařízení),
•
Bosch Rexroth, spol. s r.o., (německá společnost - výroba hydraulických zařízení),
•
Honeywell s.r.o48, (americká společnost - výrobně technologické centrum (výroba zabezpečovací regulační techniky, spalovací motory),
•
Carclo Technical Plastics - Brno, s.r.o., (britská společnost - výroba plastových komponentů pro kompletaci elektronických výrobků)49.
Investoři v území developera CTPark Brno: •
Acer Czech Republic s.r.o. (taiwanská společnost – výrobce a prodejce IT techniky),
•
ADC Czech Republic, s.r.o. (americká společnost – výroba kabeláže),
•
Andrew Telecommunications s.r.o50.(americká společnost – výroba telekomunikační techniky a zařízení),
•
Bodycote HT s.r.o.(britsko-francouzká společnost -
tepelné a chemicko-tepelné
zpracování kovů), •
Maehler & Kaege CZ s.r.o., (německá společnost - výroba a prodej plastových a kovových konektorů a vinuté kabeláže zejména pro automobilový průmysl),
•
ModusLink Czech Republic s.r.o., (americká společnost - skladování zboží a manipulace s nákladem, vázání a konečné zpracování knih a dalších tiskovin, kopírovací práce),
•
Pilkington Czech spol. s r.o., (britská společnost - vyrábí sklo a výrobky zasklívání pro stavby a automobily),
48
Více o společnosti Honeywell s.r.o. v dalším textu (výzkum a vývoj). http://www.invest-in-czech.cz. 50 V roce 2007 byla společnost Andrew Corporation převzata jinou americkou společností na výrobu telekomunikačních zařízení –korporací CommScope. 49
39
•
BGS Levi Czech a.s., (česká společnost - velkoobchod počítačových komponent),
•
TAM Europe, s.r.o., (skotská společnost - specializuje se na zakázkové opravy výpočetní techniky a elektronických výrobků),
•
BOC Edwards Services s.r.o., (britská společnost – hightech servis, výzkum a vývoj),
•
BenQ Technologies Czech s.r.o.51, (taiwanská společnost - výroba elektronických součástek, výroba LCD televizorů a monitorů),
•
Fermat CZ s.r.o., ( česká společnost - výkup, prodej a modernizace obráběcích a tvářecích strojů),
•
Wistron InfoComm (Czech), s.r.o (americká společnost -
výroba elektrických
zařízení), •
Banta Global Turnkey, s.r.o., (irská společnost – skladování a balení komponent),
•
Seaborne Plastics Limited, (britská společnost – výroba a tvarování plastů).
Rámeček 1: Odchod firmy Flextronics International z průmyslové zóny Černovické terasy v Brně V červnu 1999 získala firma Dovatron investiční pobídku, v rámci které se zavázala k investici zhruba 10 mil. USD a k vytvoření 225 pracovních míst, za což získala daňové prázdniny na deset let, celní úlevy a bezúročnou půjčku na rekvalifikace zaměstnanců. V roce 2000 firmu Dovatron převzal Flextronics, který dokončil investici v hodnotě 400 mil. Kč a zahájil výrobu telekomunikačního zařízení v montážní hale v průmyslové zóně Černovické terasy v Brně. Flextronics se v následující smlouvě s městem Brnem dodatečně zavázal k vytvoření tří tisíc pracovních míst do roku 2005. V roce 2001 sice dosáhla zaměstnanost až 2400 pracovníků, v roce 2002 se však počet zaměstnanců nejprve snížil na 1750 a později na 1200. V květnu 2002 zastupitelé města Brna přesto schválili prodej pozemků Flextronicsu o rozloze sedmi hektarů za symbolickou 1 Kč. V červenci 2002 oznámil Flextronics uzavření brněnské továrny a přesun výroby do Maďarska. Do poloviny roku 2002 investovalo v průmyslové zóně o celkové rozloze 160 hektarů město Brno téměř půl miliardy do výkupu pozemků a dalších téměř 300 mil. Kč do infrastruktury. Po ukončení výroby město Brno od předchozí smlouvy s Flextronicsem odstoupilo. V březnu 2003 došlo k dohodě o vyrovnání vzájemných nároků a město Brno po oboustranných zápočtech získalo doplatek 38 mil. Kč. Flextronics doplatil 43 mil. Kč za pozemek a dalších 45 mil. Kč jako nájemné, přičemž zůstal vlastníkem výrobní haly i pozemků, které může pronajímat. Město Brno naopak zaplatilo 50 mil. Kč za budovy a infrastrukturu vybudovanou Flextronicsem na svých pozemcích. V rámci systému investičních pobídek získal Flextronics (Dovatron) 1,5 mil. Kč v dotacích na rekvalifikaci a dalších asi 100 mil. Kč v daňových úlevách. Pobídková smlouva byla uzavřena ještě 51
Nyní se společnost jmenuje Qisda Czech Republic s.r.o. 40
v režimu na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, tj. ještě před nabytím platnosti zákona č. 72/200 Sb., který mimo jiné zpřísnil podmínky dodržování pobídkových smluv. V předzákonném režimu byla stanovena podmínka, že zaměstnanci musí v den kontroly pracovat u společnosti déle než tři měsíce. Proti Flextronicsu vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) správní řízení o zrušení a vrácení poskytnutých investičních pobídek. Podle rozhodnutí ÚOHS však Flextronics pobídkovou smlouvu podle podmínek vládního nařízení neporušil. V průběhu let 1999 – 2001 sice Flextronics podmínky dané pobídkové smlouvy mnohonásobně překročil, vytvořená pracovní místa však jednoznačně nebyla zachována po dobu pěti let. Pokud by Flextronics získal pobídky až v režimu podle pobídkového zákona, musel by je zřejmě vrátit (SRHOLEC, 2004).
5.4.2 Průmyslová zóna CTPark Jih - Šlapanice Průmyslová zóna
CTP Jih vzniká na území někdejšího letiště u Šlapanic. Dle odhadů
vlastníka pozemků, nizozemské developerské společnosti CTP Invest, v ní najde zaměstnání až 10 000 lidí. Připravovaná průmyslová zóna má výhodnou strategickou pozici v blízkosti dálnic D1 směrem na Prahu a D2 směrem na Bratislavu. Zóna leží v těsné blízkosti mezinárodního letiště Brno – Tuřany, železniční tratě a v blízkosti průmyslové části města Brna. V zóně by měly být umístěny investice lehkého průmyslu, logistické a spediční společnosti apod. Projekt je rozdělen železniční tratí Brno – Přerov. Na jih od ní vznikne kromě samotných objektů kompletní
technická a dopravní infrastruktura pro celé
připravované území včetně mostu, aby se umožnilo přímé spojení na dálnici D1. První fáze projektu započala v roce 2007. Se zahájením druhé fáze, severně od výše uvedené tratě, se počítá v roce 2011. Celková investice je odhadována na 700 mil. EUR. Velikost plochy průmyslové zóny je přibližně 200 ha52. Tabulka č. 9: Základní charakteristiky zóny CTP Jih - Šlapanice
dopravní infrastruktura
Šlapanice
vodovod
dálnice - D1-exit Brno-Slatina 0,5Km
kanalizace
letiště - Brno-Tuřany 0,5 km
železnice - žst. Šlapanice 500m železniční vlečka - možnost napojení vlastnictví pozemků soukromé 90 %, obecní 10 % celková rozloha (ha) 200
Pramen: http://www.invest-in-czech.com, vlastní úpravy 52
http://www.ibrno.cz. 41
technická infratruktura
lokalizace
plynovod
elektřina centrální zásobování teplem datové linky MHD
vodojem Šlapanice (1km) stoková síť Šlapanic a kanalizační sběrač FII 0,6Km rekonstrukce regulační stanice RS 5000 Řípská nová rozvodna 110/22kV, trafostanice 22/04kV ne bude zavedena bude zavedena
Modřice - CTPark Podrobně o průmyslové zóně CTPark Modřice v kapitole 6.
5.4.3 Český technologický park Český technologický park Brno53 představuje prestižní středoevropskou rozvojovou zónu pro lehký hi-tech průmysl a strategické služby, která využívá synergií mezi výzkumem, vývojem a podnikáním. Projekt realizuje, v úzké spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, společnost Technologický Park Brno, a.s., vlastněná statutárním městem Brnem a nadnárodní společností P&O54. Český technologický park je zamýšlen jako rozvojový projekt s nízkou mírou zastavěnosti nabízející 190 000 m2 smíšených prostor pro kanceláře, výzkum a lehký průmysl, společně s prostorami pro odpočinkové aktivity a služby. Celý areál je připojen k budovám Vysokého učení technického. Brno má silnou tradici v elektrotechnice a strojírenství a zaměřuje se na podnikání v hi-tech technologiích zasazených do prostředí s kvalifikovanou pracovní silou s odpovídajícími náklady. Bezprostřední blízkost Vysokého učení technického umožňuje přilákat absolventy, kteří mohou pracovat na projektech s vedoucími světovými firmami. Park nabízí reprezentativní plochy pro výrobu, montáž, výzkum, technický vývoj a kanceláře k pronájmu nebo k prodeji. Nyní se zde již nacházejí společnosti Siemens, IBM, FEI, SGI, Vodafone, Honeywell Controls, Symbol Technologies a další.
Tabulka č. 10: Základní charakteristiky zóny Český technologický park
Pramen: http://www.invest-in-czech.cz, vlastní úpravy
53
http://www.technologypark.cz; http://www.invest-in-czech.cz. Český technologický park je budován akciovou společností Technologický Park Brno jako společná investice Města Brna a britské nadnárodní firmy P&O. Společnost spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně, které je také akcionářem společnosti. 54
42
5.4.4 Průmyslová zóna Areal Slatina Průmyslová zóna Areal Slatina se rozprostírá v jihovýchodní části Brna, mezi dálnicí D1 a Brněnskou průmyslovou zónou – Černovická terasa. V těsné blízkosti zóny se nachází mezinárodní letiště Brno – Tuřany. Areal Slatina je historicky spjat se Slévárnou Roučka, která ve Slatině zahájila provoz již v roce 193255. Přestože Areal Slatina není průmyslovou zónou vystavěnou na „zelené louce“, ve výčtu brněnských průmyslových zón ji uvádím z důvodu významné rekonstrukce celého areálu, vybudování nových průmyslových budov a budoucího rozšíření zóny o „greenfieldovou“ lokalitu Švédské šance.
Tabulka č. 11: Základní charakteristiky průmyslové zóny Areal Slatina
Pramen: http://www.arealslatina.cz
Nejvýznamnější společnosti v průmyslové zóně Areal Slatina56: •
ROUČKA slévárna, a.s. (výroba odlitků z uhlíkových a nerezových ocelí, slitin na bázi niklu, barevných kovů a tvárné litiny, najímaná plocha 11 000 m2),
•
SETTO Spedition s.r.o. (služby v oblasti mezinárodní a tuzemské spedice, najímaná plocha 8 000 m2),
•
ROPLASTO Profile s.r.o. (výroba PVC oken a dveří, najímaná plocha 5 000 m2).
5.5 Perspektivy průmyslových zón v Brně a okolí Město Brno ve svém střednědobém horizontu zvažuje
projekt „čtvrté“57 významné
průmyslové zóny v oblasti kolem mezinárodního letiště Brno - Tuřany. Jednalo by se o zónu strategického významu, uvažovaná velikost rozvojové zóny by přesahovala 238 ha. Navrhovaná průmyslová zóna se nachází na jihovýchodním okraji Brna, v těsné blízkosti 55
http://www.arealslatina.cz. V bezprostřední blízkosti této zóny se nachází areál Švédské šance (celková rozloha 5,3 ha), která patří stejnému majiteli jako PZ Areal Slatina. 57 Po zónách CTP Modřice, Brněnská průmyslová zóna Černovická terasa a CTP Jih – Šlapanice. 56
43
letiště Brno-Tuřany, mezi brněnskou městskou částí Tuřany a obcí Šlapanice. Ze západní strany je ohraničena komunikací II. třídy č. 152, z jižní strany komunikací II. třídy č. 417, a ze severovýchodu letištním areálem Brno-Tuřany a OP vzletové dráhy58. Možnými investory by dle brněnského magistrátu mohly být mezinárodní logistické korporace typu DHL, UPS či TNT, které by si v zázemí tuřanského letiště zřídily logistické centrum. Nicméně uvažovaný projekt by znamenal potřebu obrovských investic do infrastruktury a sítí v řádech stovek milionů korun a taktéž by znamenal významné zatížení již tak přetížené dálnice D1. Dalším významným problémem je velké množství vlastníků pozemků. Přístup a aktivity brněnského magistrátu týkající se politiky rozvoje průmyslových zón v Brně však historicky vzbuzují určité pochybnosti či obavy. Jedna z prvních významných zahraničních investic v Jihomoravském kraji, americká nadnárodní společnost Tyco59 Electronics Czech s.r.o.60, která umístila svůj výrobní závod do města Kuřim, měla původní úmysl vystavět závod v Brně, nicméně se nedohodlo s brněnským magistrátem. Asi nejnámějším
případem
byla
investice
společnost
Dovatron/Flextronics
v Brněnské
průmyslové zóně – Černovická terasa a následný přesun aktivit firmy Flextronics do Maďarska (více rámeček č. 1). Dalším příkladem může být šlapanická průmyslová zóna. Potenciální budoucí výstavba tuřanské průmyslové zóny se v současné době nejeví příliš smysluplná, jelikož právě probíhá výstavba v Jihomoravském kraji dosud největší 200 ha zóny ve Šlapanicích, která bude kompletně dokončena kolem roku 2011, což konkurenceschopnost
tuřanské zóny, plochou blížící se Brněnské průmyslové zóny
Černovické terasy, významně sníží. Ve Šlapanicích61 budou firmy převážně z oblasti lehkého průmyslu a logistiky. Otázkou tedy zůstává, jakého zaměření by byly firmy v tuřanské zóně, přirozeně vyjma logistických a spedičních společností profitující ze zázemí mezinárodního letiště. Další možný potenciál k využití pozemků a ploch na průmyslovou zónu vidí brněnské vedení na využití zatím opuštěné části areálu továrny Zetor v brněnské městské části Líšeň. Firma Zetor se před třemi roky přeskupila asi na čtvrtinovou plochu původního areálu a zbývající část opuštěných továrních hal na své využití čeká. Město Brno zvažuje dvě varianty: 1) odkoupení zbývající části areálu a jeho připravení pro investory nebo 2) prodej ploch 58
http://www.risy.cz. Původní název AMP Czech Republic. 60 Tyco Electronics Czech s.r.o. vyrábí a konstruuje elektronické komponenty, síťové a bezdrátové systémy, kabeláže a konektory pro automobilový průmysl aj. 61 Průmyslová zóna CTPark Jih – Šlapanice bude jako první průmyslová zóna v České republice energeticky soběstačná. Elektrická energie v zóně bude dodávána solárními panely umístěnými na střechách hal (http://www.ctpark.eu). 59
44
vybranému developerovi, který by zónu zainventoval sám62. Další možnou variantou je připojení pozemků v těsné blízkosti areálu k nynějším plochám Zetoru a expanze zóny63. Významným
problémem v Brně a okolí není v současnosti najít vhodné plochy
pro průmyslovou zónu, její zasíťovaní a následně její obsazení investory, ale především obsadit podnikatelské subjekty v zónách vhodně kvalifikovanou a spolehlivou pracovní silou64. Dalším potencionálním problémem například u Brněnské průmyslové zóny – Černovická terasa, by mohl být poměrně významný podíl investic původem z jedné země, konkrétně z Japonska (Daikin Device Czech Republic s.r.o., Ohmori Technos Czech s.r.o., Daido Metal Czech s.r.o., NTN Manufacturing Czech s.r.o., Aisin AI Czech, s.r.o.).
Obrázek č. 8: Průmyslové zóny a administrativní centra v Brně a okolí
průmyslové zóny administrativní centra admin. hranice Brna
Český technologický park Platinium Lidická Cetre CD Palace Spielberg Office Centre Černovická terasa
Brno Business Park
Areal Slatina Vinna Point
CTP Modřice Axis Office Park
Pramen: http://www.rrajm.cz
5.5.1 Výzkum a vývoj Česká ekonomika, (Porter, 2000; citováno dle Skokan 2004) použijeme-li čtyři etapy konkurenceschopného rozvoje, se nachází někde mezi prvním a druhým stupněm, čili 62
Na přelomu ledna a února 2008 nakonec celý areál vydražila finanční skupina J&T za 707 milionů korun (http://www.czechinvest.org ). 63 http://www.brno.cz. 64 Pro ilustraci – město Modřice má k dispozici 9450 pracovních příležitostí (ve srovnání s počtem ekonomicky aktivních obyvatel ve městě (1950) - přibližně pětinásobek. Pramen: Podklad pro zpracování nového územního plánu města Modřice; http://www.mestomodrice.cz.
45
ekonomikou poháněnou faktory a ekonomikou poháněnou investicemi. V první etapě jsou základním dominantním zdrojem konkurenční výhody a podpory exportu podmínky základních faktorů, jako jsou např. nízké náklady na pracovní síly. Firmy produkují komodity nebo relativně jednoduché výrobky navržené v jiných, vyspělejších zemích. Firmy se soustřeďují na montáž či na výrobu náročnou na pracovní síly. V etapě „poháněné investicemi“ se stává dominantním zdrojem konkurenční výhody efektivnost výroby standardních výrobků a poskytování služeb. Hlavními zdroji zvyšování produktivity se stávají velké investice do infrastruktury, politika vlády je nakloněna k podpoře podnikání, k silným investičním pobídkám a k přístupu ke kapitálu. Technologie se získávají prostřednictvím nákupu licencí, společných podniků, přímých zahraničních investic, kopírováním či napodobováním. V této etapě však státy nejen přebírají zahraniční technologie, ale také vyvíjejí vlastní kapacity k jejich zlepšování. V etapě „poháněné inovacemi“ se hlavním zdrojem konkurenční výhody stává schopnost produkovat inovační výrobky a služby na světové technické úrovni a s použitím nejpokrokovějších metod. Konkurenční síly lze nalézt ve specializovaných a rozvinutých faktorech: rozhodujícími se stávají vysoce kvalifikovaná pracovní
síly
a
specifické
znalosti
firem.
Firmy
soutěží
na
globálních
trzích
65
s diferencovanými produkty (SKOKAN, 2004).
Obrázek č. 9: Etapy ekonomického rozvoje
Pokrok Ekonomika poháněná faktory
Náklady vstupů
Úpadek
Ekonomika poháněná investicemi
Ekonomika poháněná inovacemi
Ekonomika poháněná bohatstvím
Zdroje konkurenční výhody Efektivnost Jedinečné výroby hodnoty
Pramen: Skokan, 2004
65
V poslední „etapě poháněné bohatstvím“ se ekonomika těší s akumulovaného bohatství. Firmy se snaží zlepšit svou konkurenční výhodu spíše fůzemi akvizicemi, aniž by investovaly do nových kapacit. Protože bylo dosaženo vysoké úrovně příjmů, klesá dychtivost po změnách: každý se snaží udržet dosažený status quo a dynamika se vytrácí. Produktivita stagnuje a v ekonomice existuje chronické podinvestování. Etapa poháněná bohatstvím je začátkem úpadku (SKOKAN, 2004).
46
Tabulka č. 12: Nejdůležitější investoři ve výzkumu a vývoji v ČR (k 11/2007, podle počtu vytvořených pracovních míst) Investor
Země původu
Sektor
Počet Investice Rok prac. (mil. Kč) investice míst
Sídlo
Honeywell
elektronický
Německo/USA
432
53,9
2002
Volkswagen
automobilový
Německo
370
1 210,5
2004
Praha Mladá Boleslav
Bosch
automobilový
Německo
200
142,0
2004
České Budějovice
Inter Informatics
letecký
Česká republika
196
190,5
2005
Praha
Ricardo Matsushita Electric Industrial Co. Siemens Kolejová vozidla
automobilový
Velká Británie
170
70,0
2004
Praha
elektronický
Japonsko
158
252,0
2002
ostatní
Německo
155
154,5
2003
Plzeň Praha, Ostrava
Lateccere
letecký
Francie
150
200,0
2005
Praha
Value Engineering
elektronický
Česká republika
150
130,0
2003
Plzeň
USA
48
37,6
2004
Brno
Tyco ostatní Pramen: Ekonom č. 47, 2007
Jak naznačuje tabulka č.13, prostorová lokalizace vědecko-výzkumných subjektů v průmyslu je v Jihomoravském kraji jednoznačně provázána s městem Brnem, jehož průmyslový, edukační a výzkumně-vývojový potenciál má srovnatelnou konkurenci pouze v hlavním městě Praze. Velmi silné uskupení VaV pracovišť se vytvořilo v bezprostředním zázemí Brně, v modřické průmyslové zóně (Central Trade Park Modřice), jejíž význam, stejně tak jako v případě brněnské Černovické terasy a Českého Technologického Parku bude v tomto ohledu nadále narůstat. V ostatních částech kraje se jedná spíše o jednotlivé subjekty VaV, jež jsou úzce spjaty s navazující výrobou mateřského podniku (KUNC a KLAPKA, 2006).
Tabulka č. 13: Vybraná VaV pracoviště v průmyslu v JMK v roce 2008 (aktualizace dat – květen 2008) Název společnosti Honeywell Technology Solutions Lab, s.r.o.
Lokalizace Brno, Černovická terasa
PLIVA - Lachema a.s.
Brno
47
počet zaměření činnosti pracovníků řešení v oblasti automatizační a řídící techniky 120 vývoj onkologických přípravků, výroba a prodej generických a originálních léčiv, biofarmaceutik a aktivních farmacetuckých substancí 58
Infosys BPO s.r.o. Czech republic
Brno, Spielberk Office Centre
Flextronics Design, s.r.o.
Brno, Areal Slatina
podnikatelské a technologické poradenství, vývoj software na zakázku, IT služby a outsourcing podnikových procesů výzkum a vývoj elektronických zařízení na zakázku
Control Techniques Brno s.r.o.
Brno, Český technologický park Brno, Český FEI Czech Republic s.r.o. technologický park Brno, Český CTC Timken s.r.o. technologický park BMT a.s. Výzkumný ústav pletařský, a.s. TESCAN, s.r.o.
Brno Brno
I.Q.A., s.r.o.
Brno
Tyco Integrated Systems s.r.o.
Modřice, Central trade Park Modřice, Central trade Park Modřice, Central trade Park
IMI International s.r.o. Bio-Vendor, s.r.o. PEGAS NONWOVENS s.r.o.
Brno
Znojmo
30 70
návrhy elektrických regulátorů pro elektrické motory
15
vývoj elektronových mikroskopů
65
výzkum v oblasti ložisek výzkum a vývoj zdravotnické a laboratorní techniky výzkum a vývoj v oblasti funkčních textílií vývoj elektronových mikroskopů vývoj farmaceutických produktů na podporu léčby HIV a rakoviny design a vývoj high-tech bezečnostních systémů vývoj systémů průmyslové automatizace
10
vývoj biomedicínských produktů
vývoj netkaných textílií vývoj motorů pro minibiky a BLATA, s.r.o. Blansko scootery vývoj veterinárních, farmaceutických a Bioveta, a.s. Ivanovice na Hané imunologických preparátů poznámka: tučně zvýrazněná čísla znamenají údaje z roku 2008, kurzívou jsou data z roku 2006 Pramen: vlastní šetření (2008), Kunc a Klapka (2006)
37 25 28 45
70 24 15 40 20
12
Srovnáme-li počet pracovníků v roce 2006 a 2008, u všech uvedených společností došlo k podstatnému nárůstu počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji. Výjimkou je společnost IMI International s.r.o., u které zaznamenáváme pokles pracovníků ve sledované oblasti ( o šest pracovníků). Nejvyšší nárůst, resp. nejvíce pracovníků ve VaV je u americké společnosti Honeywell Technology Solutions Lab. s.r.o66. s počtem asi 120 pracovníků. Pro porovnání, Kunc a Klapka (2006) uvádějí u uvedené společnosti 100 pracovníků ve výzkumu a vývoji v roce 2006. Ale i další společnosti v Jihomoravském kraji rozšířily své řady výzkumněvědeckých pracovníků, nejvýznamněji další americká společnost FEI Czech Republic s.r.o. (nárůst o 50 pracovníků). Významnou společností v oblasti výzkumu a vývoje v Jihomoravském kraji je brněnská PLIVA - Lachema a.s., člen americké skupiny BARR Group, jejíž výzkum a vývoj se orientuje mimo jiné na oblast onkologie. Indická společnost
48
Infosys BPO s.r.o. Czech Republic, sídlící ve Spielberk centru, započala své aktivity v Brně v roce 2004. Do konce roku 2010 předpokládá zaměstnat až 400 pracovníků67 (většina z nich však bude pracovat v call-centru). Dalším projektem v oblasti VaV je vývojové centrum společnosti IBA Group. Ta do roku 2010 plánuje zaměstnávat kolem stovky68 IT specialistů.
Celkový vývoj v odvětví (např. zpracovatelský průmysl) resp. oborů high tech je úzce spjat s inovacemi. V tomto ohledu se Viturka (2002) i většina odborníků shoduje v tom, že v nové ekonomice 21. století bude hrát rozhodující roli inovační a intelektuální kapacita jednotlivých zemí v kontextu inovačně-intelektuálního průmětu do produkce nových výrobků a služeb.
Jak ukazuje tabulka č. 13, Česká republika zaznamenává v posledních několika letech zvýšený zájem investorů, kteří své aktivity směřují do oblasti vědy a výzkumu. Analogicky České republice je stejný vývoj i na jižní Moravě. Vědecko-výzkumná pracoviště jsou často lokalizována v průmyslových zónách (v případě Jihomoravského kraje - viz tabulka č. 8). Nejvýznamnější „hráč“ v oblasti VaV (Honeywell Technology Solutions Lab. s..r.o.) svoje aktivity umístil do Brněnské průmyslové zóny Černovická terasa, v modřickém CTP Parku se nacházejí např. společnosti Tyco Integrated Systems s.r.o. a Biovendor s.r.o. V průmyslové zóně Areal Slatina funguje již několikátým rokem Flextronics Design s.r.o., zabývající se vývojem, inovacemi a uváděním na trh nových výrobků v oblasti elektrotechniky. Nejvíce inovačně orientovaných firem se však nalézá v Českém technologickém parku69 (FEI Czech Republic s.r.o, Honeywell Controls s.r.o., CTC Timken s.r.o, aj.).
Z porovnání základních ukazatelů (tabulka č. 14) je zřejmé specifické postavení Prahy, dané mimořádně silnou koncentrací aktivit spojených z výzkumem a vývojem. V Praze sídlí „jen“ čtvrtina subjektů z podnikatelského sektoru, které provádějí výzkum a vývoj, ovšem také asi polovina institucí vládního sektoru a více než třetina institucí aktivních v oblasti VaV. Navíc jde samozřejmě o koncentraci těch významnějších subjektů z hlediska počtu zaměstnanců a výdajů na VaV (VITURKA, 2007).
66
Společnost Honeywell otevře v Brně v roce 2008 další vývojové centrum, a to Honeywell Turbo Technologies Engineering Test Center. 67 KRATOCHVÍLOVÁ, 2007 68 http://www.brnobusiness.cz. 69 Podrobněji o Českém technologickém parku v dalším textu (kapitola 5). 49
Tabulka č. 14: Základní ukazatele VaV v krajském členění za rok 2005 kraj
počet subjektů
abs. % Hl. m. Praha 591 29,3 Středočeský 162 8,0 Jihočeský 92 4,6 Plzeňský 74 3,7 Karlovarský 16 0,8 Ústecký 71 3,5 Liberecký 73 3,6 Královehradecký 97 4,8 Pardubický 88 4,4 Vysočina 69 3,4 Jihomoravský 292 14,5 Olomoucký 98 4,9 Zlínský 118 5,9 Moravskoslezský 176 8,7 ČR 2017 100,0 Pramen: Viturka, 2007
počet zam. VaV
17 584 4 513 1 644 1 432 70 697 1 295 1 365 1 936 699 6 036 2 058 1 665 2 377 43 371
podíl VaV na celk. zam. 2,85 0,82 0,55 0,53 0,05 0,19 0,64 0,53 0,82 0,31 1,17 0,73 0,63 0,44 0,91
výdaje na VaV
mil Kč % 15 835 37,5 8 561 20,3 1 610 3,8 1 130 2,7 76 0,2 589 1,4 1 110 2,6 1 169 2,8 1 632 3,9 707 1,7 4 654 11,0 1 372 3,3 1 571 3,6 2 182 5,2 42 198 100,0
podíl výdajů na VaV reg. HDP 2,2 2,8 1,0 0,7 0,1 0,3 1,1 0,8 1,3 0,6 1,5 0,9 1,1 0,7 1,4
Nadprůměrnou pozici ve většině ukazatelů vykazuje ještě Jihomoravský kraj, především zásluhou Brna. Jihomoravský region vždy dosahuje po Praze nejvyšších hodnot. Naopak na druhé straně nejhorší pozice zaujímají i v jiných ohledech problémové regiony Karlovarska, Ústecka a Vysočiny. Víceméně jen díky samotné Ostravě, která je velmi aktivní na poli inovací díky několika významným vědeckým inkubátorům, potom vykazuje o něco lepší hodnoty kraj Moravskoslezský70.
5.5.2 Inovační firmy v Jihomoravském kraji Jihomoravskému kraji patří podle nejnovějšího šetření ČSÚ v počtu inovačních firem druhé místo v České republice, přičemž celkovou inovační výkonnost příslušných firem lze hodnotit jako mírně nadprůměrnou. Odvětvová struktura největších inovačních firem působících v průmyslu je dle M. Viturky poměrně diverzifikovaná. S určitou specializací se můžeme setkat u velikostí firem s méně než 500 zaměstnanci (zejména hutnická a kovodělná výroba, výroba strojů a zařízení). Odvětvová struktura průmyslových MSP je pak již značně diverzifikovaná. Výrazně nadprůměrně je rozvinuto inovační podnikání v tržních službách, jejichž dynamický rozvoj stimuluje příchod velkých zahraničních investorů. Krajské město Brno jako inovační centrum národního významu zatím v případě velkých inovačních firem poněkud ustupuje nejen Praze a Ostravě, ale i jednostranně rozvinutému centru Mladé 70
VITURKA, 2007 50
Boleslavi. Skutečnost, že nebyla identifikována žádná inovační centra regionálního významu lze do určité míry přičíst přílišné ekonomické dominanci Brna v jinak vesměs zemědělsky orientovaném kraji (s podobnou situací se setkáváme i v Plzeňském kraji). M. Viturka identifikuje jen pět inovačních center subregionálního (s významných inovačních firem lze uvést firmy Metra Blansko – měřící technika, Korkárna – technické textilie a Adast – tiskařské stroje) a devět inovačních center mikroregionálního významu (VITURKA, 2007).
51
6. HODNOCENÍ FUNGOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN DLE FORMY VLASTNICTVÍ 6.1 Příklad průmyslové zóny spravované obcí – město Vyškov Ve Vyškově začala výstavba první průmyslové zóny v letech 1994-1995, a to zrodem průmyslové zóny Sochorova. Jednalo se průmyslovou zónu na severozápadním okraji města o celkové výměře 10 ha. Vyškovská radnice preferovala při obsazování zóny menší a střední firmy, které si nekladly velké územní nároky pro své podnikatelské aktivity. První čtyři byli investoři ze zahraničí. Od června roku 2003 je připraveno dalších 17,5 ha ploch v rozšířené zóně – Sochorova II. Výrobní plochy do průmyslové zóny Sochorova II rozšíříli tři z firem, které měly výrobní aktivity ve stávající průmyslové zóně. Celkem na zmíněných plochách podniká více než 25 subjektů. Další prostory určené pro podnikatelské aktivity jsou v lokalitě Nouzka. Jedná se o 10 ha ploch využívaných od poloviny 90. let zejména k výrobním službám. Záměrem města bylo tyto plochy nabídnout přednostně místním podnikatelským subjektům. Lokalita Nouzka byla dále podle záměru zastupitelstva města rozšířena o dalších 12,8 ha plochy jako průmyslová zóna Nouzka II 71. Obrázek č. 10: Letecký snímek průmyslové zóny Sochorova
Pramen:http://www.vyskovmesto.cz
6.1.1 Průmyslová zóna Sochorova Idea vytvořit průmyslovou zónu na vyškovsku se zrodila ve vedení vyškovské radnice v roce 1993. Hlavní pohnutkou v té době byla obava o budoucnost klíčového zaměstnavatele, Zbrojovky Vyškov, která počátkem devadesátých zaměstnávala okolo 1 700 zaměstnanců. 71
METELKA, 2006
Její restrukturalizace, respektive zeštíhlování a omezování výroby znamenalo pro převážně zemědělský region velkou potencionální hrozbu v podobě vzrůstu nezaměstnanosti. Hlavním úkolem vedení radnice, do kterého v té době shodou okolností nastoupili noví členové, kteří měli zkušenosti z investičního prostředí, bylo zamezit vzrůstu nezaměstnanosti či najít možnosti zvýšení zaměstnanosti v regionu. Tehdejší rozhodnutí, z mého dnešního pohledu až vizionářské, bylo najít a připravit lokalitu či prostory pro příchod místního/českého investora. Bylo vytipováno území, které navazovalo na stávající průmyslovou oblast Sochorova, o rozloze cca 10 ha. Mezi hlavní důvody výběru lokality patřily: •
existence či blízká dosažitelnost technické a materiální infrastruktury,
•
blízkost a dostupnost dopravní infrastruktury, včetně železniční vlečky,
•
plochy o rozloze asi 7 ha ve vlastnictví obce. V letech 1993 až 1994 byla připravena územní a projektová dokumentace zóny i
provedena materiální a technická základna budoucí průmyslové zóny, odkoupeny zbývající 3 ha od soukromých vlastníků a probíhalo paralelně s těmito procesy vyhledávání a kontaktování potencionálních investorů. Vše probíhalo čistě v režii vyškovské radnice, v té době nebyly vyžívány služby žádné vládní agentury na podporu investic, realitních agentur či developerských firem. V roce 1995 se německá firma Böttcher, zabývající se výrobou válců pro tiskárenské provozy72, pokoušela přesunout část své výroby z Německa do České republiky, a to konkrétně do Brna. Nicméně v té době Brno nedisponovalo připravenou průmyslovou infrastrukturou schopnou vyhovět požadavkům německých investorů. Ti se po dohodě s vyškovskou radnicí rozhodli umístit svoji investici do nově vznikající průmyslové zóny Sochorova ve Vyškově a v roce 1996 tam zahájili svoji výrobu. Na počátku své činnosti ve vyškovské průmyslové zóně firma Böttcher zaměstnávala 20 pracovníků. V současnosti jich zaměstnává přes 200 a k dispozici má 4 ha rozlohy zóny. Alokace firmy Böttcher v průmyslové zóně Sochorova mělo nejen pro tuto zónu velký význam. A to z několika důvodů: •
umístění zahraniční investice mimo mateřské centrum aglomerace Brno,
•
potvrzení manažerských schopností místní municipality,
•
významný referenční potenciál.
Důvodem pro vstup firem do průmyslové zóny Sochorova nebyla zcela určitě cena za zainvestovaný pozemek. Metr čtvereční se prodával investorům za 350 – 450 Kč, což byla 72
Blíže o firmě Böttcher viz další text. 53
cena vyšší než obvyklá. Nebylo výjimkou, že některé municipality na území České republiky prodávaly m2 za 100 Kč, případně dokonce zdarma či za symbolickou jednu korunu. Hlavním důvodem vstupu dalších investorů do zóny byl zejména perfektní servis ze strany vyškovské radnice, který uspokojoval potřeby a požadavky firem, které se vyžadovaly například: •
dostupnost místní autobusové dopravy až do zóny,
•
zajištění stravovacího servisu pro pracovníky zóny,
•
zabezpečení zeleně v zóně.
V roce 1996 přišla agentura CzechInvest s nabídkou na pronájem průmyslové zóny Sochorova firmě Black and Decker73, kterou zastupitelstvo města Vyškov odmítlo. Vyškovské vedení preferovalo prodej zainvestovaných pozemků před jejich pronájmem. V letech 1998-99 byla zóna o rozloze 10 ha plně obsazena investory, jejichž aktivity zahrnovaly celou škálu činností od těch velmi jednoduchých s nízkou přidanou hodnotou až po poměrně sofistikované aktivity, jako je například výroba montáž kabin pro zemědělskou a manipulační techniku. Vzhledem k velmi dobrým ekonomickým výsledkům některých firem v zóně, zejména ve zvyšování produktivity práce byl velký tlak z jejich strany na možnost rozšíření svých aktivit na Vyškovsku. Vedení radnice se rozhodlo rozšířit stávající plochu průmyslové zóny Sochorova o dalších 17 ha a během let 2004 až 2005 byla dokončena a i prodána veškerá plocha v nově vzniklé průmyslové zóně Sochorova II. Navíc německá firma Fritzmeier revitalizovala areál bývalé firmy Zbrojovka Vyškov.
Tabulka č. 15: Společnosti působící ve vyškovských průmyslových zónách Sochorova a Nouzka (aktualizace dat - zima 2007) název firmy
zahájení provozu
zastavěná počet plocha v pracovníků m2
HESTEGO Protection systems, s.r.o.
1995
3 000 213
TRASKO, a.s.
1999
500 72
OKAY elektrospotřebiče MAGNUM car, a.s.
1 400 ?
1998
900 25
73
aktivity
původ kapitálu
lokalizace
výroba ochranných komponentů pro pohyblivé součásti obráběcích strojů projekční, dodavatelská a inženýrská činnost prodej domácích spotřebičů a elektroniky prodej a servis
Německo
Nouzka I
ČR
Nouzka I
ČR
Nouzka I
ČR
Nouzka I
Americká společnost Black and Decker je vůdčím světovým výrobcem elektrického ručního nářadí pro dům a zahradu a elektrického nářadí pro profesionální použití. Produkty a služby firmy jsou na trzích ve více než 100 zemích. V 10 zemích má výrobní závody a zaměstnává přibližně 29 000 lidí po celém světě. 54
SMC Industrial Automation CZ s.r.o.
2009
5 000 300*
GM, spol. s r.o.
2009
4 000 220*
ELECO VEP CZ,. s.r.o. KB Systems ČR, s.r.o.
1996
1 000 ?
1996
1 200 48
Antreg, a.s
1996
2 000 123
Bottcher ČR, k.s
1996
2 600 212
Fritzmeier, s.r.o.
1992
4 500 416
Lawstav, s.r.o. Lear Corporation Electrical and Electronics, s.r.o
2006 2004
600 128 4 900 295
Magnum parket, a.s.
1996
1 900 255
Corex Czech, s.r.o.
1996
2 000 41
Svaziko, s.r.o.
2000
BKR-ČR, s.r.o.
1998
? ?
4 200 313
vozů Škoda výroba pneumatických prvků pro průmyslovou automatizaci výroba plastových komponentů výroba elektrických přístrojů povrchová úprava materiálů, montáž celků pro kopírovací stroje vývoj a výroba strojírenských komponent pro automobilový průmysl výroba válců pro tiskárenské provozy výroba kabin pro zemědělskou a manipulační techniku, výroba karoserií stavební činnosti výroby pryžových výrobků, mechanické úpravy kovů, výroba kabelů výroba a prodej dřevěných podlah výroba a prodej papírových trubic a hran velkoobchodní a maloobchodní prodej spojovacího materiálu výroba doplňků na střešní okna VELUX
Japonsko Nouzka II
Nizozemí
Nouzka II
ČR
Sochorova
Německo
Sochorova
ČR
Sochorova
Německo
Sochorova
Německo
Sochorova
ČR USA
Sochorova Sochorova
Velká Británie Belgie
Sochorova Sochorova
ČR
Sochorova
Dánsko
Sochorova
* předpokládaný počet pracovníků v roce 2009 Pramen: výroční zprávy a účetní uzávěrky jednotlivých firem, vlastní šetření
6.1.2 Průmyslová zóna Nouzka I a II Primárním cílem průmyslové zóny je nabízet odpovídající plochu pro provozování lehkého průmyslu, výrobních a nevýrobních služeb. Území je zaměřeno především na malé a střední podniky, jejichž výrobní činnost se soustřeďuje v oborech jako jsou elektronika,
55
elektromechanika, výroba strojních součástí, nábytkářský průmysl, kovoobráběcí průmysl apod. Cíleně je tato lokalita určena pro rozvoj podnikatelské sféry města a mikroregionu74. Vzhledem k přetrvávajícímu zájmu ze strany investorů o umístění svých aktivit na Vyškovsko se zastupitelstvo Vyškova rozhodlo připravit další pozemky pro průmyslovou zónu, tentokráte zainvestováním plochy jihozápadním okraji Vyškova pro průmyslovou zónu Nouzka. Ve stávající zóně Nouzka75 byly umístěny následující subjekty, které lze zařadit do kategorie malých či středních firem spíše lokálního významu: •
HESTEGO Protection systems, s.r.o. (výroba ochranných komponentů pro pohyblivé součásti obráběcích strojů),
•
TRASKO, a.s. (projekční, dodavatelská a inženýrská činnost),
•
MIMISKA CZ, s.r.o. (výroba konfekce),
•
OKAY elektrospotřebiče (prodej domácích spotřebičů a elektroniky),
•
MAGNUM car, a.s. (prodej a servis vozů Škoda).
V letech 2004-2005 oslovili vyškovskou radnici dva významní investoři (japonská SMC corporation a nizozemská společnost ROMPA), poptávající dohromady přibližně 11 ha průmyslové, zainvestované plochy. Vedení radnice se rozhodlo rozšířit průmyslovou zónu Nouzka o dalších 13 ha plochy. Pozemky byly vykoupeny z Pozemkového fondu České republiky za zvýhodněnou cenu. Přibližné celkové náklady ve výši 41 mil. Kč město Vyškov krylo úvěrem, a tyto finanční prostředky by se měly do městského rozpočtu vrátit prodejem pozemků jednotlivým investorům. Dopravní napojení průmyslové zóny Nouzka I a II:
74
•
dálnice D1- exit Vyškov - Západ 2 km,
•
silnice I.třídy R/46 2 km od lokality,
•
silnice II.třídy přímé napojení,
•
železnice 1 km,
•
letiště Brno-Tuřany 35 km,
•
železnicní vlečka 2 km od lokality.
http://www.rrajm.cz. 56
Tabulka č. 16: Napojení na sítě technické infrastruktury PZ Nouzka II technická infrastruktura
poznámka
vodovod
ano
kanalizace
ano, splašková kanalizace DN 300
plynovod
ano, středotlak STL DN 300
elektřina
ano, nutno vybudovat nový transformátor
centrální zásobování tepla
ne
Pramen: Evidenční list průmyslové zóny Nouzka II
V roce 2007 byla průmyslová zóna Nouzka II dokončena a současně byly zainvestované pozemky prodány výše uvedeným investorům prakticky na klíč. Průmyslové plochy byly prodány v ceně 600 Kč/m2. Odhadovaný počet pracovníků v průmyslové zóně Nouzka II bude přibližně 450.
Vybraní investoři v průmyslové zóně Nouzka II SMC Industrial Automation CZ s.r.o. Firma SMC Industrial Automation CZ je součástí světového koncernu SMC Corporation Japan, největšího světového dodavatele pneumatických prvků pro průmyslovou automatizaci. Kromě prodeje standardních prvků se firma soustředí také na vývoj prvků určených specielně do čtyř průmyslových odvětví – elektronický, lékařský, potravinářský a automobilový průmysl. SMC Industrial automation CZ s.r.o. patří do skupiny střední a východní Evropy (CEE group). Vedením této skupiny je pověřeno SMC Pneumatik GmbH Rakousko. Dále do této skupiny patří Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko76. Japonská společnost SMC vyrábí a montuje hydraulická zařízení. Ve Vyškově se chystá otevřít své centrum pro střední Evropu a školící středisko. SMC chce postupně přijmout 200 až 300 lidí. Firma v současnosti sídlí i v Brně a o pár kilometrů dál teď vybuduje svoji 12. českou pobočku. Půjde o centrum pro výzkum a vývoj a celoevropské školicí středisko. Z větší části zaměstná inženýry77. Středoevropské centrum firmy dosud působilo v Rakousku. Firma zvažovala jeho přesun do Moskvy nebo České republiky, nakonec si vybrala Česko. Kromě Japonců budou v nové zóně působit firmy GM Plast, PlastTec-euro, Lasmetal, Wilki Company , Radek Navrátil a vyškovské firmy Hestego a RamiCZ. GM, spol. s r.o. Společnost GM patří do skupiny nizozemského koncernu Rompa Kunststofprodukten B.V. Společnost Rompa je globální dodavatel širokého spektra plastových výrobků, displejů, podnosů, luxusních pouzder, úchytek a obalů. Nizozemci se rozhodli vybudovat nové výrobní 75 76
Později označována jako Nouzka I. Pramen: http://www.smc.cz. 57
kapacity v blízkosti svého prvního závodu ve Vyškově. Výstavbu továrny o velikosti téměř 11 tisíc m2 provádí developerská společnost Immo Industry Group. Výstavba projektu bude dokončena na jaře 2009. Od počátku roku 2009 Rompa ve Vyškově zaměstná 220 lidí. K nejvýznamnějším zákazníkům patří Siemens, ABB, Philips, Braun, Panasonic nebo Parker. Investoři v zóně Sochorova ELECO VEP CZ V době vzniku firmy ELECO byly hlavní činností dodávky elektromontážních prací, výroba rozvaděčů nízkého napětí a elektrických signalizačních přístrojů. Výroba elektrických přístrojů postupně přerostla v hlavní činnost a rozšířila se o další typy výrobků - hlídače hladin kapalin, zkoušečky napětí a zakázkovou výrobu elektronických a elektrických zařízení. V roce 1996 firma přesídlila do vlastních prostor v průmyslové zóně Vyškova. Vlastní vývojové pracoviště se stalo nedílnou součástí výroby. V roce 2000 byla výrobní činnost firmy převedena do nové dceřinné společnosti VEP LIGHT CZ spol. s ručením omezeným. Původní firma Zdeněk Skřivánek ELECO se zabývá především vývojem nových výrobků, obchodní činností a speciální zakázkovou výrobou78. KB Systems ČR, s.r.o. Německá firma KB Systems vyrábí ve vyškovské zóně komponenty a celky pro kopírovací stroje, dále poskytuje technické služby pro nepovrchovou úpravu a svařován kovů. Antreg, a.s ANTREG, a. s. vznikla v srpnu roku 1996 jako jedna ze tří dceřiných společností firmy REMAGG, s.r.o., která privatizovala přímým prodejem závod ZBROJOVKA Vyškov v roce 1992. Obory činnosti: •
obrábění a kompletace dílů pro traktory, zemědělskou techniku, nákladní vozidla a jiné aktivity v CNC obrábění litiny, hliníku, kovů,
•
vývoj a výroba omračovacích nástrojů,
•
vývoj a výroba speciální světelné techniky pro nákladní vozidla, pásová vozidla, letadla,
•
vývoj a výroba elektromagnetických ventilů v nevýbušném provedení,
•
konstrukce a výroba lisovacích nástrojů, upínačů a forem na plasty79.
77
Pramen: elektronický newsletter odborného měsíčníku TECHNIK, číslo 26 / 28. 6. 2007; http://www.ihned.cz. Pramen: http://www.eleco.cz. 79 Pramen: http://www.antreg.cz. 78
58
Bottcher ČR, k.s Böttcher je vedoucím výrobcem v oblasti pogumování barevníkových, vlhčících a speciálních válců pro tiskárenské provozy. Na většinu tiskových strojů dodává pogumované válce pro první osazení. Mimo válců pro tiskárenské provozy vyrábí a dodává také tiskovou chemii, ofsetové gumy a madla pro pohyblivé schody. Firma Böttcher je rodinná firma, jejíž kořeny sahají až do roku 1725. Firma má dohromady 10 výrobních závodů, z toho 6 mimo Německo. Po roce 1989 se firma rozhodla zvýšit akviziční činnost na trhy bývalého východního bloku. Z tohoto důvodu vznikla dceřinná společnost Böttcher ČR, k. s., která v roce 1996 zahájila výrobu pogumovaných válců v nově postaveném závodě ve Vyškově na Moravě80. Fritzmeier CZ s.r.o.. Německá firma Fritzmeier provádí své výrobní aktivity na vyškovsku již více než 16 let. Patří mezi přední světové výrobce dopravních prostředků (zejména kabin na zemědělskou techniku a na manipulačná stroje). Prostřednictvím své dceřinné firmy Vyškovské nemovitosti s.r.o. zakoupily další pozemky na výstavbu výrobních a skladovacích hal. Lawstav, s.r.o. Lawstav, s.r.o. provádí generální dodávky staveb od zpracování projektové dokumentace přes vlastní realizaci staveb až po kolaudaci. Lawstav, s.r.o. aktivně působí ve všech segmentech stavebního trhu celé České republiky, ať už se jedná o komplexní výstavbu bytovou, průmyslovou, občanskou, ekologickou a vodohospodářskou, nebo dopravní a liniovou infrastrukturu81. Lear Corporation Electrical and Electronics, s.r.o Lear Corporation je jedním z největších světových dodavatelů interiérových komponentů pro automobilový průmysl. Lear Corporation dodává kompletní sedačkové vybavení, elektronické zařízení a elektrické rozvodné systémy. Produkty společnosti Lear jsou navrhovány, vyvíjeny a vyráběny více než 114 000 pracovníky ve 34 zemích světa. Vedení společnosti sídlí ve státě Michigan ve Spojených státech82. Výrobní závod Lear Corporation Electrical and Electronics, s.r.o je součástí nadnárodního amerického koncernu. Závod v České republice, založený v roce 2000, byl původně součástí německého koncernu GHW. Ten byl v roce 2004 prodán americkému koncernu Lear, který patří mezi pět největších dodavatelů do automobilového průmyslu83.
80
Pramen: http://www.bottcher.cz. http://www.info-vyskov.cz. 82 http://www.lear.com; vlastní překlad. 83 výroční zpráva Lear Corporation Electrical and Electronics s.r.o. ; http://www.justice.cz. 81
59
Magnum parket, a.s. Akciová společnost Magnum parket má celkový roční objem výroby kolem 1 100 000 m2, roční obrat cca EUR 20 mil. Mezi hlavní exportní trhy patří Německo, Rakousko, Skandinávie, Rusko, Španělsko. Produktové portfólio se skládá z následujícíh třech produktových řad: •
dřevěné podlahy,
•
dýhované podlahy,
•
laminátové podlahy84.
Corex Czech, s.r.o. COREX85 vyrábí papírové dutinky, trubice a ochranné hrany. COREX je divizí skupiny VPK Packaging Group, rychle rostoucí integrované průmyslové skupiny umístěné na Euronext Brussels. VPK Packaging Group pracuje v sektoru kartonových a papírových obalů a ve 32 závodech v 10 evropských zemích zaměstnává kolem 2 500 pracovníků. Každoročně 10 společností, rozmístěných v devíti evropských státech, vyrábí okolo 100 000 tun papírových trubic, dutinek a ochranných hran. Corex produkuje taktéž spirálově a paralelně navíjené trubice jak pro navíjení rozličných výrobků, tak i pro nejrůznější obalové účely86. Svaziko, s.r.o. Pobočka87 SVAZIKO s.r.o. ve Vyškově nabízí služby v oblasti galvanizace kovů (zinkování, cínování, chromování, fosfátování, niklování
atd.), kovoobrábění (výroba výkresových
součástí a normalizovaných součástí) a prodej spojovacího materiálu (spojovací materiál, kotevní technika, hřebíky, hutní materiál)88. BKR-ČR, s.r.o. Firma BKR ČR, s.r.o. je dceřinnou společností VELUX Česká republika, s.r.o. Název VELUX nese také stejnojmenná skupina výrobních závodů, které se nacházejí v 10 zemích světa, přičemž obchodní zastoupení mají v téměř 40 zemích. Ve skupině pracuje přes 10 000 zaměstnanců, z toho asi tři tisíce přímo v Dánsku, ve městě Horsholm, kde se také nachází centrála společnosti. Značka VELUX je jednou z nejsilnějších značek na globálním trhu stavebních materiálů a takto označené výrobky se prodávají po celém světě. Majitelem skupiny VELUX je VKR Holding A/S, který vlastní rodina zakladatele společnosti. Většina akcií holdingu patří různým charitativním nadacím společnosti VELUX. Hospodářské výsledky skupiny VELUX jsou součástí konsolidovaných výsledků holdingu 84
http://www.magnumparket.com. Původní firma se jmenovala Český Abzac, s.r.o. 86 http://www.corexgroup.com. 87 Sídlo firmy Svaziko s.r.o. je v Brně. 88 http://www.svaziko.cz. 85
60
VKR. V roce 2007 byl obrat holdingu VKR 2,3 miliardy Euro a zisk po zdanění činil 189 milionů EUR89. Obrázek č. 11: Grafické znázornění průmyslové zóny Sochorova
Pramen: http://www.fritzmeier.cz
Průmyslové zóny ve městě Vyškov - shrnutí Město Vyškov, respektive jeho vedení, projevilo za posledních přibližně 12 let velkou aktivitu v oblasti rozvoje průmyslových zón. Právě zásluhou aktivní politiky vyškovské radnice na vytvoření průmyslového “hardwaru” (to jest průmyslových ploch) pro průmyslovou výrobu, či vytvoření technické a dopravní infrastruktury pro průmyslové zóny Nouzka a Sochorova vedlo k poměrně rychlému obsazení obou zón investory, a to fakticky bez podpory CzechInvestu. Průmyslová zóna Sochorova, respektive Sochorova II, je zaměřena spíše na těžší výrobní průmysl (např. německá společnost Fritzmeier, s.r.o. či americká Lear Corporation Electrical and Electronics, s.r.o). Průmyslová zóna Nouzka, a zejména Nouzka II, se soustředí na lehký strojírenský průmysl a výrobní služby. Pro město Vyškov a jeho obyvatele znamenají fungující firmy v průmyslových zónách možnost kvalitního zaměstnání s možností dalšího rozvoje, významné snížení nezaměstnanosti v celém okrese Vyškov90 a celkový rozvoj města91 a regionu.
89
http://www.velux.cz. Míra nezaměstnanosti v okrese Vyškov k 31.3.2008: 4,45 %, přičemž míra nezaměstnanosti v JMK byla k uvedenému datu 6,43 % (http://www.czso.cz). 91 Jednou z podmínek získání zainvestovaného pozemku bylo, aby firma (investor) ve městě sídlil/a. 90
61
6.2 Příklad průmyslové zóny spravované developerem – CTPark Modřice 6.2.1 Developeři na trhu rozvojových průmyslových nemovitostí v ČR Na českém trhu působí několik významných soukromých developerů (viz. obrázek č. 12), jejichž kapitál je z naprosté většiny zahraniční (např. nizozemská společnost CTP Invest či belgická VGP). Spíše výjimku tvoří čeští developeři, za zmínku stojí například brněnská Saura Development Solutions (projekt v průmyslové zóně Pohořelice – Dolní Štingary). Zatímco společnost VGP92 dominuje zejména v Praze a Středočeském kraji, CTP Invest má rozmístěny své aktivity po celém území České republiky (Brno, Plzeň, Ostrava, Humpolec, Hranice na Moravě a jiné).
Obrázek č. 12: Tržní podíl developerů v roce 2007 na trhu průmyslových nemovitostí v ČR
Pramen: http://www.industrial-properties.cz
J. Kunc (2005) uvádí, že konkurenční prostředí v oblasti průmyslového developerství není v České republice příliš rozvinuté (tuzemské ani zahraniční). Nicméně situace v roce 2008 již vykazuje znaky silného konkurenčního prostředí, a to zejména díky zahraničním společnostem. Přestože trh stále ovládá nizozemská CTP Invest (podíl více než 38 % v roce
62
2007, tedy přibližně dvojnásobek v pořadí druhého developera – společnosti ProLogis93), do České republiky a na její trh s průmyslovými nemovitostmi vstoupili další významní „hráči“, jejíchž podíl se zvyšuje (např. ProLogis či Pinnacle). Strategická poloha České republiky, kdy naše vlast slouží jako most mezi západní a východní Evropou, společně s integrací české dopravní infrastruktury do transevropských dopravních sítí, zaručuje, že český průmyslový a logistický trh neustále roste. Průmyslové i logistické areály jsou soustředěny především v okolí Prahy a podél hlavních dopravních napojení – dálnic D1 (Brno), D5 (Plzeň) a v Ostravě. V průběhu roku 2007 uzavřeli developeři smlouvy na více než 621 000 m2 nových průmyslových prostor k pronájmu, ať již vystavěných nebo ve výstavbě, což je historicky rekordní objem. Zavedení developeři dále rozšiřují své parky a také představují nové lokality. Příkladem jsou akvizice společnosti VGP v Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Liberci a Olomouci; dále akvizice společnosti CTP v Hranicích na Moravě, Teplicích a Novém Jičíně nebo akvizice společnosti ProLogis v Ostravě. V oblasti Plzně se na trhu objevila první vážná konkurence doposud dominující společnosti CTP Invest. V jiných regionech však CTP zůstává stále jediným hráčem. Další developeři, jako je například Goodman, Panattoni nebo Segro, se teprve začínají poohlížet po možnostech získávání pozemků na regionálních dílčích trzích. Jednotliví developeři se nadále odlišují typem produktů, které mohou uživatelům průmyslových prostor nabídnout. Někteří, jako například ProLogis, Pinnacle, Goodman či Panattoni, nabízí především velké prostory o celkové ploše přes 10 000 m2, které nejsou připraveny uspokojit požadavky klientů na jednotky menší než 2 500 m2. Jiní developeři, jako například VGP, Viterra, Zebro Portland Trust nebo Amesbury, nabízí jednotky o rozloze 1 000 až 2 500 m2 s vysokým podílem kancelářských prostor. Ty mohou dosahovat až 30 % celkové výměry. Komplexní nabídka společnosti VGP je v současnosti podobná možnostem CTP Invest – obě společnosti jsou schopny v rámci svých parků dodat téměř jakýkoli typ prostor, od malých jednotek s výměrou pod 1 000 m2, přes středně velké jednotky mezi 2 500 a 5 000 m2 po velké prostory s výměrou přes 50 000 metrů čtverečních94.
92
Společnost VGP industriální stavby projektuje, staví a pronajímá logistické areály a semi-industriální parky v regionu střední a východní Evropy. V České republice postavila a pronajímá řadu vlastních výrobních a logistických areálů, mimo jiné Blue Park, Green Park či Green Tower v Praze (http://www.vgp.cz). 93 Americká společnost ProLogis je největším světovým vlastníkem, správcem a developerem průmyslových a distribučních nemovitostí (přibližně 49 mil. m2 průmyslových ploch) v desítkách zemí Severní Ameriky, Asie a Evropy (http://www.prologis.com). 94 http://www.colliers.cz.
63
6.2.2 Společnost CTP Invest a její aktivity na poli rozvojových průmyslových nemovitostí 95 Modřická průmyslová zóna CTPark byla vybudována a je spravována nizozemskou společností CTP Invest. CTP Invest96 je developerská společnost zaměřená na výstavbu průmyslových nemovitostí určených k pronájmu, kancelářských ploch, a nemovitostí smíšeného a maloobchodního využití. Zabývá se kompletním procesem od zahájení až po ukončení stavby, od strategické volby a zajištění lokality po development a management. Společnost do konce roku 2007 dokončila výstavbu více než 1,4 milionu m² pronajímatelných ploch a má připraveny další pozemky o rozloze 6,5 milionu m² k realizaci budoucích projektů97. Společnost CTP Invest, spol. s r.o.98, byla založena v roce 1998. Patří mezi vedoucí komerční developery regionu střední a východní Evropy. Nabízí komplexní řešení v pronájmu nemovitostí, hlavní podnikatelskou činností je zejména výstavba. V současné době společnost CTP Invest buduje všechny své projekty a budovy pro sebe, zůstává vlastníkem nemovitostí, které dále pronajímá. Velkým mezinárodním koncernům i malým a středně velkým podnikům nabízí široký výběr koncepcí objektů a komplexní servis od založení stavby až po předání budovy. CTP Invest zabezpečuje všechny stádia procesu výstavby, od výběru strategické lokality, získání povolení, až po všechny stránky projektování a výstavby, včetně vnitřní instalace, vybavení a obstarání provozních licencí. Celý postup při výstavbě a provozu těchto parků se uskutečňuje v několika krocích. Nejprve společnost najde vhodnou oblast, kdy by v budoucnu mohl vzniknout nový CTPark. CTParky jsou umístěny v klíčových regionálních centrech a podporují vše od výroby a logistiky až po výzkum a vývoj. Společnost postaví inženýrské sítě a pak již může nabízet lokalitu potenciálním investorům – klientům, pro které postaví (nebo upraví stávající) budovu na zakázku. Projekt připravuje holandská architektonická kancelář s ohledem na potřeby potencionálních uživatelů. Následně proběhne tendr, v němž je projekt většinou rozdělen na nejméně patnáct podskupin, souvisejících s průběžnou výstavbou. CTP Invest se snaží o zachování logického procesu výběru od dodavatelů stavebních materiálů až po konečné dodavatele. Velkou roli hraje hrají vzájemné vztahy s jednotlivými subdodavateli, jejich reference, kvalita dodávek a plnění stanovených termínů. Práce společnosti spočívá 95
Výroční zpráva společnosti CTP Invest, spol. s r.o.; vlastní úpravy. Hodnota obchodního jmění společnosti byla ke dni 1.4.2007 ve výši 13 881 000 000,-Kč. Pramen: Znalecký posudek 942/2007; http://www.justice.cz. 97 http://www.crestcom.cz. 96
64
v koordinaci zmíněných zhruba patnácti projektů, což zajišťuje vlastní stavební management. Většinou se jedná o zaměstnance společnosti, výjimečně si společnost najímá externisty. Služby CTP Invest
nekončí pouze realizací projektu a jeho pronajmutím. Jako
vlastník a správce sítě CTPark Network je zodpovědný za všechny záležitosti spojené se základní údržbou nemovitostí a zóny. Tým údržby budov je dislokován přímo v areálu průmyslové zóny. Areály CTPark jsou samostatná území, která poskytuje klientům 24-hodinové zabezpečení, monitorovací systém, bezpečnostní oplocení a vstup, aby byla zaručena soustavná bezpečnost zaměstnanců a také majetku. CTP Invest obstarává veškeré práce spojené s terénními úpravami, údržbou pozemních komunikací a likvidací odpadů. Kromě údržby parku je CTP Invest odpovědný za opravy a údržbu technického a dalšího vybavení budov (střechy apod.). Druhy parků a typy budov CTP Invest Společnost CTP Invest připravuje a nabízí svým klientům, mezinárodním korporacím, ale také malým středně velkým podnikům ve svých CTParcích provozní základnu pro jejich obchodní potřeby – od výroby, logistiky, skladovacích potřeb až po výzkum a vývoj či administrativní zabezpečení. Obrázek č. 13: Schematické znázornění projektových řad CTP Invest
CTP Invest
CTPark
CTPoint
CTZone
Axis Office System
Spielberk Office Centre
RETAIL
Pramen: http://www.ctpinvest.cz; vlastní úpravy
Mezi nabízené řešení patří: •
Projekt Flexi-Space (víceúčelová zařízení, variabilní plocha nájemních jednotek od 650 m2 – 15 0000 m2), -
víceúčelová zařízení,
-
logistická řešení,
98
Společnost má celkem dva společníky, kterými jsou právnické osoby se sídlem v Nizozemském království (http://www.justice.cz). 65
•
-
lehká výroba/montáž,
-
centra výzkumu a vývoje,
Projekt Axis Office Park System, -
efektivní kancelářské prostory,
-
lokální administrativní objekty,
-
centra výzkumu a vývoje,
-
call centra,
-
konferenční zařízení,
• Projekt CTZone, -
řešení kancelářských prostor pro malé a střední podniky,
• Projekt CTPoints, -
zákaznicky orientovaná samostatná sídla,
• Projekt CTBox, -
specifické jednotky pro umístění kancelářských prostor a obchodů,
• Projekt Warehouse, - skladové prostory pro skladování a distribuci, • Projekt Custom Build, -
objekty přizpůsobené na požadavky zákazníka,
-
okolní pozemek uzavřený a k dispozici pro další rozšíření objektu,
• Projekt Build to Lease (nezávislé projekty), -
řešení na individuální bázi mimo stávající síť CTPark Network99.
Developerské aktivity společnosti CTP Invest mají za posledních přibližně šest let výrazně progresivní trend100, o čemž svědčí následující obrázek. Pakliže porovnáme zastavěnou plochu v roce 2004 ( asi 100 000 m2) s daty z roku 2007 ( přibližně 550 000 m2), vidíme, že jde o několikanásobný nárůst. Ten byl způsoben jednak tuzemskými aktivitami společnosti (například dokončení Spielberk Office Centre v Brně, 72 000 m2 kancelářských ploch) či zahraniční expanzí společnosti CTP Invest ve střední a východní Evropě, a to v Polsku (CTPark Jaworzno, 62 000 m2), v Rumunsku (CTPark Madaras, 67 000 m2), v Maďarsku a zejména na Slovensku (CTPark Prešov, 200 000 m2 či CTPark Trenčín, 174 000 m2)101. 99
Pramen: CTP Invest. Developerská skupina CTP v České republice (rok 2007) vykázala konsolidovaný zisk 255,5 milionu EUR (zhruba 6,3 miliardy korun), z toho zisk nemovitostního fondu CTP Property činí 181,2 milionu EUR (asi 4,47 miliardy Kč), zbylá částka je zisk CTP Invest. (http://www.finance.cz). 101 Výměry průmyslových parků převzaty z http://www.ctpark.eu. 100
66
O dobrých zkušenostech investorů s developerskou společností CTP Invest102, potažmo i s provozováním ekonomických aktivit v České republice, svědčí fakt, že každoročně zhruba třetina zastavěné plochy společností CTP Invest připadá na již existující klienty CTP Invest v České republice. To znamená, že se tito investoři rozhodli dále rozšiřovat své podnikání v České republice. Obrázek č. 14: Zastavěná plocha projektů CTP Invest (m2, 2004 – 2007) 600 000 500 000
m
2
400 000 300 000 200 000 100 000 0 2004
2005
2006
2007
rok Pramen: http://www.ctpinvest.cz; vlastní úpravy
6.3 Central Trade Park Modřice CTPark Modřice se nachází přibližně 5 km jižně od centra Brna, na katastrálním území města Modřice, z východní části vymezený rychlostní silnicí R52 (Brno – Vídeň) a ze západní části zemědělskými plochami náležícími obcím Modřice a Želešice. Poloha zóny je mimořádně výhodná, v těsné blízkosti (viz. tabulka č. 17) se nachází strategické dopravní silniční tahy Brno –Praha (dálnice D1), Brno – Bratislava, případně Maďarsko (dálnice D2), Brno – Olomouc, případně Polsko (dálnice D1) a Brno – Vídeň (rychlostní silnice R52).
102
Společnost CTP se stala v roce 2007 novým majitelem hranické továrny na výrobu televizních obrazovek Multidisplay, s. r. o., (někdejší LG.Philips Displays Czech Republic, s. r. o.). 67
Tabulka č. 17: Základní charakteristiky průmyslové zóny CTPark Modřice
dopravní infrastruktura
Modřice dálnice D1 (Praha) - 2 km dálnice D2 (Bratislava) - 2 km silnice R52 (Vídeň) - 0,5 km Žst. Brno - Modřice - 1 km ne
vlastnictví pozemků
celková rozloha (ha) Pramen: vlastní šetření
letiště - 7 km (Tuřany) soukromé
57
vodovod
technická infratruktura
lokalizace
ano
ano, dešťová a splašková 3 ano, 40 000 m /h ano
kanalizace plynovod elektřina centrální zásobování teplem datové linky
ano ano
MHD
v místě kyvadlová doprava z centra Brna
CTPark Modřice, stejně tak jak ostatní průmyslové parky z projektové řady CTPark Network, není primárně průmyslovým areálem, či logistickým centrem. V zóně se nachází společnosti výrobní (např. Andrew Telecommunications - americký výrobce kabelové a mikrovlnné telekomunikační techniky či rakousko—německá společnost IFE Knorr Bremse vyrábějící automatické dveřní systémy pro kolejová vozidla), tak i celá řada logistických a distribučních firem (např. DHL, TNT, Schenker či britská společnost prodávající domácí elektrotechniku Dixons, provozující obří, téměř 30 000 m2, budovu Electroworld) a v neposlední řadě i zástupci výzkumu a vývoje (americká společnost Tyco FI Solutions zabývající se vývojem protipožární detekční techniky či česká bio-medicínská společnost Bio-Vendor). Kompletní seznam společností včetně jejich základních charakteristik udává tabulka č. 18. Obrázek č. 15: Celkový pohled na průmyslovou zónu CTP Modřice
Pramen: http://www.ctpark.cz 68
Průmyslová zóna CTPark Modřice začala vznikat v roce 2001, přičemž scénář byl stejný či velmi podobný jako u ostatních projektů CTP Network (jednotlivé kroky vzniku průmyslové zóny popisuje předchozí text, kompletní seznam průmyslových zón projektu CTP Network je uveden níže). Nejprve vytipování vhodné oblasti, v tomto případě tedy jižní část Brna, Město Modřice, poté zasíťování pozemků, které byly následně nabízeny investorům – klientům, pro které se postavily průmyslové budovy (výrobní haly, skladovací či kancelářské prostory) na zakázku. První investoři obsadili haly v průmyslové zóně v roce 2002, mezi nimi asi nejvýznamnějším byla společnost na výrobu pneumatických komponentů, britská IMI Norgren. Postupně byly dokončovány další budovy, které byly obsazovány ( např. rok 2003 - Andrew Telecommunications, 2004 – Electroworld, Danaher Motions, 2006 – Inventec). Po obsazení taiwanskou společností Inventec byla zóna kompletně obsazena.
Průmyslové zóny sítě CTP Network (v závorce jsou uvedeny celkové plochy pozemku): •
CTPark Blatnice (58 ha),
•
CTPark Bor (54 ha),
•
CTPark Brno (39 ha),
•
CTPark Brno South (200 ha),
•
CTPark Cerhovice (5 ha),
•
CTPark Divišov (20 ha),
•
CTPark Hradec Králové (18 ha),
•
CTPark Hranice (48 ha),
•
CTPark Humpolec (15 ha),
•
CTPark Lipník n. Bečvou (17 ha),
•
CTPark Mladá Boleslav (17 ha),
•
CTPark Nový Jičín (25 ha),
•
CTPark Ostrava (71 ha),
•
CTPark Pardubice (16 ha),
•
CTPark Plzeň (30 ha),
•
CTPark Pohořelice (20 ha),
•
CTPark Teplice (45 ha)103.
69
Tabulka č. 18: Společnosti působící v průmyslové zóně CTP Modřice (stav: zima 2007) název firmy
Andrew Telecommunications s.r.o104. Arjowiggins s.r.o.
zaháje zastavěná počet ní plocha v pracovníků provoz m2 u
aktivity
2003
10 530
910
2006
2 700
?
Bachl, s. r. o. 1997 Bernex Bimetallic105, s. r. o. 2003
4 000 5 500
57
BioVendor Group, a. .s
2004
5 500
Brilux CZ, s. r. o. C.S. Cargo Danaher Motion
2002
2 600
33
2004
11 376
305
DHL Express and Logistics ( Czech Republic) s.r.o.
2002
6 000
?
transport a logistika
Elektroworld
2004
29 000
70
ESA, s. r. o. DHL Exel Gebrüder Weiss IFE - Knorr Bremse CR, a. s.
2007 2002 2004 2002
3 200 6 000 2 200 12 000
? 60 36 280
Velká Británie ČR USA Rakousko Německo/ Rakousko
IHG Logistics IMI Norgren
2006 2002
10 500
320
velkoobchod elektrospotřebiče transport a logistika transport a logistika transport a logistika výroba automatizovaných dveřních systémů a podvozků pro kolejová vozidla transport a logistika výroba pneumatických komponentů a automatizačních systémů
Inventec
2006
15 000
?
Taiwan
Kompan Czech republic s.r.o.106 Lagermax Mergon Czech, s. r. o.
2004
8 000
242
2004 2004
2 200 3 000
27 73
výroba počítačů a IT komponentů výroba a montáž dětských hřišť transport a logistika výroba plastových dílů pro automobilový průmysl, zdravotnictví
Nunner, s. r. o.
2005
3 000
29
103
výroba telekomunikačních zařízení výroba a distribuce speciálního papíru výrobce izolačních hmot Výroba a prodej komor a plastifikačních jednotek vybavení a produkty medicínského výzkumu interiérové osvětlení transport a logistika výroba, výzkum a vývoj servomotorů
původ kapitálu
transport a logistika
USA
Francie Německo Švýcarsko
ČR Polsko Nizozemí Německo, USA, Nizozemí USA/ Německo
Německo Velká Británie
Dánsko Rakousko Irsko/USA
Nizozemí/ Rakousko
Pramen: CTP Invest. Počet zaměstnanců zahrnuje též pracovníky alokované v Brněnské průmyslové zóně - Černovická terasa, stav jaro 2008. 105 Původně firma XALOY. 106 Údaje zahrnují též dceřinou společnost COROCORD Raumnetz GMBH činnou taktéž v CTP Modřice, stav jaro 2008. 104
70
PST Ostrava, a. s. PPG INDUSTRIES CZECH REPUBLIC, s.r.o.
Schenker Siemon CZ, s. r. o.
TNT Express Worldwide, spol. s r. o. Truck Trade, spol. s r. o.
2006 2006
3 000 ?
? 65
2006
3150
26 140
2004
4 840
?
2006
6 000
19
transport a logistika dodavatel laků, chemikáli, skel (včetně skel pro automobilový průmysl) transport a logistika výroba rozvaděčů, baterií, kabelů, vodičů a televizních antén transport a logistika
prodej a servis nákladních vozidel DAF a užitkových automobilů LDV Tyco FI Solutions 2004 1 200 45 protipožární technika, vývojové oddělení pro oblast detekce požáru Pozn: firma Bachl umístila svoji aktivitu do Modřic ještě před vznikem PZ CTP Modřice. Pramen: CTP Invest; výroční zprávy a účetní uzávěrky jednotlivých firem; vlastní šetření
ČR Švýcarsko
Rakousko USA
Nizozemí Česká republika
USA
V současnosti zóna zaměstnává okolo 2 300 lidí, nejvýznamnějším zaměstnavatelem je americká korporace Andrew Telecommunications, která v Modřicích zajišťuje práci přibližně 800 pracovníkům. Jak bylo uvedeno výše, momentálně je zóna plně obsazena investory. Některé společnosti v CTParku mají či měly zájem své aktivity v zóně dále rozšířit, nicméně se nedohodly s městem Modřice na odkupu pozemků. Proto své investice přesunuly částečně do jiných průmyslových zón, jako například společnost Inventec a Andrew Telecommunications do Brněnské průmyslové zóny - Černovická terasa či dánská společnost Kompan do průmyslové zóny Pohořelice – Dolní Štingary. Průmyslová zóna CTP Modřice je zónou velmi úspěšnou, a to jak obsazeností zóny významnými investory, tak i oceněními, které modřická zóna získala. V roce 2003 byla oceněna Průmyslovou zónou roku, kterou vyhlašuje pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI) a partnery projektu Partnerství pro podporu přímých zahraničních investic v České republice107.
6.4 Srovnání průmyslových zón – obec (průmyslová zóna Sochorova - město Vyškov) a developer (CTPark Modřice – CTP Invest) Srovnáme-li obě průmyslové zóny, můžeme vypozorovat několik rozdílů (viz tabulka č. 19). Asi nejvýznamnějším rozdílem je forma investice, jakou ji developer poskytuje svým investorům/klientům. 107
Vyškovská
radnice
prodala
Pramen: http://www.afi.cz. 71
zasíťované
pozemky
konkrétním
investorům, které téměř výhradně sama či s menší pomocí vládních organizací (CzechInvest, RRAJM) vyhledala a následně získala pro svoje město. Naopak CTP Invest své kompletně vybavené průmyslové areály neprodává, ale výhradně pronajímá. Pakliže má firma CTParku v Modřicíh halu o ploše 8 000 m2, měsíčně zaplatí nájemné přibližně 1 500 000 Kč.
Tabulka č. 19: Srovnání vybraných ukazatelů PZ Sochorova Vyškov a CTPark Modřice PZ Sochorova Vyškov
PZ CTPark Modřice
začátek realizace (rok)
1993
2001
ukončení realizace (rok)
1999
2005
7
4
celková doba realizace v letech (vč.vyřízení požadované dokumentace, zasíťování zóny, stavebních prací až po obsazení zóny posledním investorem) forma investice
prodej zasíťovaných pronájem budov/pozemků pozemků investorům investorům
cena
350 - 450 Kč/m2
150 - 200 Kč/m2/měsíc
celková plocha zóny (ha)
37
57
počet investorů v zóně
11
27
160
90
2 260
8 030
průměrný počet pracovníků na investora průměrná plocha na investora (m2) Pramen: vlastní šetření
Další významným rozdílem mezi oběma zónami/developery je doba celková doba realizace od myšlenky vybudovat průmyslovou zónu až po její obsazení posledním investorem. CTPark byl realizován celkem čtyři roky108, vyškovská zóna let sedm. Nicméně zde je nutno zmínit, že zázemí v obou „týmech“ není objektivně srovnatelné, neboť pro developerskou společnost CTP Invest pracuje v České republice i v zahraničí tým pracovníků či spolupracovníků čítající přibližně 120 lidí109 (architekti, designéři, projektoví manažeři apod.). Počet pracovníků v zóně či průměrná obsazenost plochy na jednoho investora je ovlivněna druhem investice, které jsou v zónách umístěny. Rozdíl spočívá zejména v přítomnosti velkého počtu logistických a distribučních společností v Modřicích, které nekladou velké nároky na počet pracovníků, nicméně vyžadují velké nároky na plochu pro skladování. Shrneme-li obě zóny, respektive jejich management od prvního do posledního kroku realizace průmyslové zóny, tak vyškovská radnice se dle mého názoru chovala velmi „tržně“. Interními lidskými zdroji zabezpečila výstavbu zóny od zasíťování pozemků až po vyhledání 108
Přestože společnost Inventec obsadila svoji halu v CTParku až v roce 2006, budova byla připravena pro Inventec již v roce 2005 a taiwanská společnost za ni po tuto dobu platila nájem. 109 Pramen: CTP Invest. 72
jednotlivých investorů pro obě své zóny a jejich kompletní obsazení. Společnost CTP Invest patří k lídrům mezi soukromými developery v oblasti střední a jihovýchodní Evropy, a důvodem tohoto stavu je mimo jiné i jednoznačný úspěch modřického Central Trade Parku.
73
ZÁVĚR Primárním důvodem zakládání rozvojových průmyslových ploch – průmyslových zón bylo, a bezesporu stále je, i když v současné době je tento trend mírně na ústupu, aktivně podporovat vytváření nových pracovních míst a snižovat nezaměstnanost. Díky synergickým efektům se vytvořením přímého pracovního místa například v průmyslové zóně vytvoří sekundárně další pracovní místo či dokonce více pracovních míst u dalších zainteresovaných subjektů.
Jak uvádí M. Viturka a P. Halámek, (2002), vygeneruje jedno pracovní místo vytvořené investorem v průmyslové výrobě vznik minimálně jednoho až dvou dalších pracovních míst u dodavatelů, případně v navazující výrobě nebo ve službách. Dalšími významnými důvody jsou při výstavbě průmyslových a rozvojových zón dle výše uvedeného autora aktivizace soukromého podnikání, zvýšení životní úrovně a kupní síly obyvatelstva v regionu. Zatímco přímý finanční zisk z přípravy a prodeje či pronájmu pozemků je v případě zón budovaných z veřejných prostředků většinou nulový a někdy i záporný, v případě soukromých průmyslových zón je hlavním motivem jejich výstavby110. Nicméně i tady (myšleno u zón budovaných z veřejných
prostředků)
existují
výjimky.
Například
při
prodeji
zainvestovaných,
připravených ploch v průmyslové zóně Vyškov – Sochorova investorům byl přímý finanční zisk pro vyškovskou radnici v řádech několika milionů korun.
Z hlediska multiplikačních efektů generovaných jednotlivými opatřeními na podporu regionálního rozvoje se podpora zahraničních investic jednoznačně jeví dle M.Viturky a P. Halámka (2002) jako nejefektivnější nástroj (podle různých odhadů přináší 1 Kč vložená do výstavby průmyslových zón v našich podmínkách 10-35 Kč zahraničních investic.
Pomineme-li
přímé
dopady
přílivu
přímých
zahraničních
investic,
kvantitativně
vysledovatelných, jako je například snížení míry nezaměstnanosti či zvyšování průměrné mzdy ve městech či regionech, ve kterých je umístěna investice strategického či významného zahraničního investora, jsou tu i další, kvalitativní dopady (jako například zvyšování vědomostní a profesní úrovně zaměstnanců, zavádění nových technologií a procesů řízení výroby apod.).
110
VITURKA, M., HALÁMEK, P. Syntetické hodnocení nabídky průmyslových zón v ČR. In: Rozvoj podnikání a profesní organizace podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita. (2002, s. 82).
74
Přes výše uvedené zde vyvstává nebezpečí, že se Česká republika stává „zemí montážních hal“, jak uvádí B. Pečinka (2006). Ten dále tvrdí, že firmy provozující své aktivity v průmyslových zónách na okrajích měst nejsou továrnami pravém slova smyslu s tradiční profesní skladbou, ale pouhé montážní haly, kde většinou pracuje jeden zahraniční ředitel, jeho překladatel, dva čeští zástupci, dva nákupčí, účetní, několik šéfů provozů a zbylých devadesát pět procent jsou lidé zabývající se málo kvalifikovanou prací u pásů. Neexistuje zde možnost profesního vzestupu a výsledkem je tichá proletarizace středně a vysoce kvalifikovaných českých pracovníků111.
Protiargumentem k Pečinkovu tvrzení může být stále rostoucí trend příchodů společností do České republiky, které se zabývají výzkumem či zahraničních firem, které si zde zakládají vývojová centra (např. Honeywell Technology Solutions Lab. v Brně, Robert Bosch v Českých Budějovicíh, Sun Microsystems v Praze atd.). Zejména Brno zažívá v posledních letech díky příchodu několika významných investorů s vysokou přidanou hodnotou z oblasti informačních a komunikačních technologií (např. Infosys, IBM, Protein, Logica) rozkvět v této oblasti a bývá přezdíváno jako „moravské Silicon Valley“. Vznik a rozvoj průmyslových zón má v České republice příbližně desetiletou historii. Přitom cílená politika zaměřená na přilákání přímých zahraničních investorů byla na konci 90. let a na počátku nového tisíciletí nesporně jedním z faktorů, která přispěla k oživení české ekonomiky a je naprosto standardním nástrojem rozvojové politiky většiny vyspělých zemí. Do té doby byla výstavba nově vytvářených ploch na „zelené louce“ pro průmyslové využití víceméně sporadická. Impulsem pro rozvoj průmyslových ploch byl nesporně Program na podporu rozvoje průmyslových ploch, který byl schválen v roce 1998 Usnesením vlády č.298/98 a později doplněném zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. V souladu s Programem na podporu rozvoje průmyslových ploch byl na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) v roce 1998 vytvořen program Systém podpory rozvoje průmyslových zón. V roce 2006 byl schválen Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který podporuje výstavbu a rozvoj podnikatelských nemovitostí. Je zaměřen zejména na rozvoj strategických průmyslových zón a na brownfieldových lokalit. Podobný vývoj v porovnání s Českou republikou v oblasti rozvoje průmyslových zón, jejich vzniku a kategorizace můžeme sledovat u Maďarska. Nicméně Maďarsko v úvodní fázi rozvoje průmyslových zón (1996-1999) bylo v porovnání s naší vlastí „o krok napřed“, a to 111
PEČINKA, B. O zemi montážních hal. Reflex, č. 1, Praha: RINGIER ČR, A.S. (2006, s.10). 75
zejména díky, jak uvádí M. Srholec (2004), poněkud jiné výchozí ekonomické pozici způsobené rozdílnou transformací, jejíž významným rysem bylo rozsáhlé zapojení zahraničního kapitálu do velké privatizace.
Společným rysem u obou zemí je shodné „zastřešení“ studované problematiky Ministerstvem průmyslu a obchodu (v případě ČR), respektive Ministerstvem průmyslu a dopravy v Maďarsku. Taktéž je u obou zemí totožná role vládních agentur pro podporu podnikání a investic (český CzechInvest) a maďarské Investiční a obchodně rozvojové agentury (ITDH). I u dalších sledovaných ukazatelů se obě země nijak výrazně neodchylují (průměrný počet pracovníků na jednu průmyslovou zónu, počet PZ na km2). Nejvýznamnějším rozdílem (data z roku 2006) je počet podpořených průmyslových zón, který je v Maďarsku výrazně vyšší (162 zón oproti 102 zónám v ČR) a menší podíl mzdových nákladů na celkových nákladech na straně Maďarska.
Jihomoravský kraj má v porovnání s ostatními českými kraji několik předností. Jak uvádí A. Kutscherauer (2007), konkurenční výhody Jihomoravského kraje vyplývají ze strategické polohy ve střední Evropě s napojením na hlavní evropskou silniční a železniční dopravní síť (včetně mezinárodního letiště). Úroveň konkurenceschopnosti Jihomoravského kraje mezi ostatními kraji v ČR je velmi dobrá. Při vyloučení Prahy je Jihomoravský kraj na prvním místě mezi kraji ČR. Zejména v úrovni vzdělanosti, resp. kvalitě lidských zdrojů se s výjimkou Prahy projevuje určitý odstup od ostatních krajů, což je ovlivněno silnou pozicí krajského města v oblasti školství, vědy a výzkumu. J. Kunc a P Klapka (2006), vyzdvihují profilaci jihomoravského regionu v nadějných, rozvíjejících se, ale i tradičních oborech, což potvrzuje
zastoupení
výzkumně-vývojových
pracovišť.
Nejvýznamnější
prostorová
koncentrace těchto subjektů se přirozeně uskupila v městě Brně a jeho bezprostředním okolí. Brno jako druhé nejvýznamnější centrum vysokého školství, vědy a výzkumu v České republice. Velmi silným zázemím pro lokalizaci výzkumně-vývojových pracovišť se stávají průmyslové (rozvojové) zóny – brněnská Černovická terasa a Český Technologický park či Central Trade Park Modřice. Tyto lokality budou, vzhledem ke své funkci a strategické poloze, svůj význam pravděpodobně nadále zvyšovat112.
112
KUNC, J. a KLAPKA, P. Výzkum a vývoj v průmyslovém prostředí (příklad Jihomoravského kraje). In: Česká ekonomika v procesu globalizace. Sborník příspěvků z mezinárodní ekonomické konference sekce: Inovační potenciál regionů ČR.Brno: Masarykova univerzita. (2006, s.74).
76
Institutucemi, které se v Jihomoravském kraji „angažují“ v oblasti rozvojových průmyslových ploch, v jejich marketingu, informačního a zprostředkovatelského servisu pro zahraniční subjekty a v neposlední řadě asistují u realizace zahraničních investic do regionu jsou zejména regionální pobočka Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CI) a Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM). RRAJM provozuje již od roku 2004 informační a servisní službu nazvanou One-stop-shop (OSS), která administruje a sbírá data o průmyslových zónách v Jihomoravském kraji. V kraji se dle OSS nachází 23 průmyslových zón, přičemž tento údaj je poměrně diskutabilní, jak již bylo zmíněno v úvodu této práce.
Nejvýznamnější průmyslové zóny jsou na jižní Moravě umísťovány (stejně to platí pochopitelně pro celou ČR) do bezprostřední blízkosti významných dopravních tahů (zejména dálničních). To je i případ pohořelické průmyslové zóny Dolní Štingary (celková plocha 40 ha), jež prošla
v posledních
pěti letech zajímavým vývojem. Někteří autoři (např.
WAWRZACZ, 2005) ji uvádějí jako příklad neúspěšné, jen částečně obsazené průmyslové zóny se slabým managementem. Situace v roce 2008 se výrazně liší, zóna je kompletně obsazená (např. DHL, Moeller, Kompan, S.N.O.P. aj.) a další průmyslové objekty ve výstavbě již znají své budoucí nájemníky. Jako hlavní příčinu současného úspěchu vidím ve změně vedení pohořelické radnice a jejího aktivního přístupu k rozvoji zóny, a zejména z důvodu převisu poptávky po moderních průmyslových prostorách v Brně (CTPark v Modřicích i Černovická terasa jsou již obsazené, šlapanická PZ je ve výstavbě) a odpovídající průmyslové plochy v Brně chybí, proto některé expandující zahraniční firmy (např. Kompan) přesunuly část své výroby do Pohořelic, přestože preferovaly zůstat v Brně.
V současnosti je v Brně a jeho bezprostředním okolí koncentrováno několik průmyslových zón: Brněnská průmyslová zóna – Černovická terasa (179 ha), CTPark Modřice (57 ha), Český technologický park (19 ha), Areal Slatina (18 ha), ve výstavbě je CTPark Jih ve Šlapanicích (200 ha). Uvedené funkční zóny jsou obsazené. Město Brno ve svém střednědobém horizontu zvažuje projekt největší brněnské zóny (pracovně označované jako Brno-Chrlice-Tuřany, s rozlohou 238 ha) v zázemí tuřanského letiště. Tento zamýšlený projekt vzbuzuje určité pochybnosti, neboť v bezprostřední blízkosti tuřanského letiště se již dokončují první budovy průmyslové zóny CTPark Jih - Šlapanice, která bude mít celkovou plochu 200 ha. Ve Šlapanicích budou firmy převážně z oblasti lehkého průmyslu a logistiky. Otázkou tedy zůstává, jakého zaměření by byly firmy v tuřanské zóně, přirozeně vyjma logistických a spedičních společností profitující ze zázemí mezinárodního letiště. 77
Nedávná historie, ale i současný stav rozvoje průmyslových zón na brněnsku indikuje, že se magistrát několikrát nezachoval „profesionálně“. Nejprve se nedohodl s americkou společností Tyco Electronics, která svoji investici nakonec umístila do Kuřimi. Tyco patří v současnosti k největším zaměstnavatelům v kraji (1 900 zaměstnanců). Dále to byl odchod firmy Dovatron/Flextronics z Černovické terasy do Maďarska. J. Kunc (2005) udává, že společnost Flextronics šla primárně po pobídkové investici a v souvislosti s její vysokou výrobní mobilitou se s odstupem času nejeví její odchod z Brna až tak překvapivým. Posledním příkladem je výše uvedená zóna CTPark Jih, která je budována soukromým developerem (CTP Invest), který město Brno „předběhl“ ve vybudování strategické zóny v blízkosti tuřanského letiště.
Problémem, který v současnosti sužuje firmy v průmyslových zónách, není ani tak nedostatek m2 rozvojových průmyslových ploch (tento stav se po dokončení CTPark Jih eliminuje), jako spíše najít kvalifikovanou pracovní sílu do již existujících subjektů aktivních ve stávajících průmyslových zónách. V roce 2011, po plánovaném obsazení 200 ha zóny ve Šlapanicích, se tato problematika ještě více zvýrazní. Jedním z možných řešení je zaměstnávání cizích státních příslušníků (např. Slováků, Poláků, Rumunů či Ukrajinců). Tento trend již ostatně v ČR započal (např. pardubická divize taiwanské společnosti Foxconn CZ zaměstnává více než polovinu cizinců). Dalším potenciálním rizikem by v budoucnu mohlo být poměrně „monotónní“ zastoupení investorů pocházejících původem z jedné země v Brněnské PZ – Černovická terasa (japonské společnosti Daikin Device Czech Republic, Ohmori Technos Czech, Daido Metal Czech, NTN Manufacturing Czech, Aisin AI Czech).
Při srovnání efektivnosti fungování průmyslových zón na základě vlastnictví developera (soukromý CTP Invest – průmyslová zóna Central Trade Park v Modřicích, město Vyškov – průmyslová zóna Sochorova) můžeme vypozorovat několik významných rozdílů. Asi nejvýznamnějším je způsob či forma poskytnutí investice klientům. Zatímco město Vyškov preferovalo podej jimi připravených pozemků vybraným investorům, které si samo vyhledalo, a kteří si následně vybudovali průmyslové budovy v jejich vlastní režii, tak nizozemská společnost CTP Invest pronajímá již kompletně vystavěné a připravené areály
svým
zákazníkům v podstatě „na klíč“. Cena pronájmů budov v modřické zóně CTPark se pohybuje mezi 350-450 Kč/m2/měsíc. Výhodou společnosti CTP Invest je oproti obecním developerům rychlost realizace celého projektu (od vyřízení potřebné územní dokumentace až po kompletní obsazení zóny investory), který je kratší v řádech let. 78
Budoucí rozvoj průmyslových zón v ČR již nebude tak dynamický jako v posledních letech. Významným faktorem bude fakt, že investice typu „greenfield“ se již vyčerpají a vzroste význam rozvoje regenerovaných území typu „brownfield“. Dalším aspektem je např. tvrzení M. Viturky a P. Halámka (2002), že je současný počet průmyslových zón v České republice dostatečný a jako další prioritu navrhují zlepšovat parametry existujících zón (kvality nabídky).
79
SEZNAM ZKRATEK AFI
Association for Foreign Investments (Sdružení pro zahraniční investice)
ČSÚ
Český statistický úřad
ČMZRB
Českomoravská záruční a rozvojová banka
CI
CzechInvest
DPPO
Daň z příjmu právnických osob
EUR
Měna EURO
High-tech
High technology (pokroková technologie)
IT
Informační technologie
IDTH
Investment and Trade Development Agency Hungary (Investiční a obchodněrozvojové agentura Maďarska)
JMK
Jihomoravský kraj
LCD
Liquid crystal display (Displej z tekutých krystalů)
MSP
Malé a střední podniky
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
OSS
One Stop Shop
PF
Pozemkový fond
PO
Právnická osoba
PZ
Průmyslová zóna
PZI
Přímé zahraniční investice
RRAJM
Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
RRF
Regionální rozvojový fond
SPZ
Strategická průmyslová zóna
USD
US Dollar (americký dolar)
ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
V4
Visegrádská čtyřka
VaV
Výzkum a vývoj
VCRR
Výzkumné centrum regionálního rozvoje
Žst.
Železniční stanice
80
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:
Průmyslové zóny v ČR podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2006)
Příloha č.2:
Přehled cen připravených pozemků a nájemních cen obchodních a logistických parků v ČR
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1:
Letecké fotografie strategických průmyslových zón
Obrázek č. 2:
Podpořené průmyslové zóny od roku 1998 do roku 2006
Obrázek č. 3:
Počet vytvořených pracovních míst podle krajů (1993 - 2007)
Obrázek č. 4:
Výše investic podle krajů (1993 - 2007)
Obrázek č. 5:
Lokalizace průmyslových zón na jižní Moravě
Obrázek č. 6:
Letecký snímek průmyslové zóny Pohořelice – Dolní Štingary
Obrázek č. 7:
Letecký snímek průmyslové zóny Černovická terasa včetně schematického znázornění ploch a infrastruktury
Obrázek č. 8:
Průmyslové zóny a administrativní centra v Brně a okolí
Obrázek č. 9:
Etapy ekonomického rozvoje
Obrázek č. 10: Letecký snímek průmyslové zóny Sochorova Obrázek č. 11: Grafické znázornění průmyslové zóny Sochorova Obrázek č. 12: Tržní podíl developerů v roce 2007 na trhu průmyslových nemovitostí v ČR Obrázek č. 13: Schematické znázornění projektových řad CTP Invest Obrázek č. 14: Zastavěná plocha projektů CTP Invest (m2, 2004 – 2007) Obrázek č. 15: Celkový pohled na průmyslovou zónu CTP Modřice
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Strategické průmyslové zóny v ČR – základní charakteristiky Tabulka č. 2 Základní charakteristiky vybraných administrativních center v České republice Tabulka č. 3: Podpořené průmyslové zóny v letech 1998-2006 Tabulka č. 4: Vybrané charakteristiky průmyslových parků v Maďarsku Tabulka č. 5: Typologie průmyslových parků v Maďarsku Tabulka č. 6 Srovnání vybraných ukazatelů průmyslových zón v Maďarsku a České republice (rok 2006) 81
Tabulka č. 7: Vybrané charakteristiky průmyslových zón na jižní Moravě (vyjma Brna a okolí) Tabulka č. 8: Základní charakteristiky Brněnské průmyslové zóny - Černovická terasa Tabulka č. 9: Základní charakteristiky zóny CTP Jih - Šlapanice Tabulka č. 10: Základní charakteristiky zóny Český technologický park Tabulka č. 11: Základní charakteristiky průmyslové zóny Areal Slatina Tabulka č. 12: Nejdůležitější investoři ve výzkumu a vývoji v ČR (k 11/2007, podle počtu vytvořených pracovních míst) Tabulka č. 13: Vybraná VaV pracoviště v průmyslu v JMK v roce 2008 (aktualizace dat – květen 2008) Tabulka č. 14: Základní ukazatele VaV v krajském členění za rok 2005 Tabulka č. 15: Společnosti působící ve vyškovských průmyslových zónách Sochorova a Nouzka (aktualizace dat - zima 2007) Tabulka č. 16: Napojení na sítě technické infrastruktury PZ Nouzka II Tabulka č. 17: Základní charakteristiky průmyslové zóny CTPark Modřice Tabulka č. 18: Společnosti působící v průmyslové zóně CTP Modřice (stav: zima 2007) Tabulka č. 19: Srovnání vybraných ukazatelů PZ Sochorova Vyškov a CTPark Modřice
82
Seznam použité literatury Knihy, sborníky, časopisy [1] BAUTZOVÁ, L. (2007): Od lisu k čipu. Ekonom, č. 47, ECONOMIA a.s., Praha, s. 46. [2] BURSA, M. (2004): Průmyslové zóny jako faktor zvyšování hospodářské úrovně Ústeckého kraje. In: Konkurenceschopnost regionu – rozvoj lidských zdrojů, 2. část. Sborník z mezinárodní vědecké konference. Ústí nad Labem: Univerzitya J. E. Purkyně, s. 21-22.
ISBN 80-7044-607-2.
[3] HOLZBACHOVÁ, I. (2000): Filozofické a metodologické problémy vědy. Brno: Masarykova univerzita, s. 111-119. ISBN 80-210-2394-5. [4] CARTER, F., W. (2000): The Role of Foreign Direct Investment in the Czech Republic During the 1990´s. Moravian Geographical Reports, 8, No. 1, Institut of Geonics. Brno: Czech Academy of Sciencis, pp. 2-16. [5] CSÁKI, G. (1995): Foreign Direct Investments in Hungary. In: Zloch-Christi (ed): Privatization and Foreign nvestments in Eastern Europe, Westport, CT and London, pp 107-129. [6] DOMAŃSKI, B. (1999): Structure, Regional Distribution and Selected Effects of Foreign Direct Investment in Polish Manufacturing in the 1990s’. Wirtschafts-geographische Studien, 24/25, Wien, pp. 71-88. [ 7 ] H U N Y A , G . (2000a): Central Europe Catching-up Through FDI? In:
Hunya,
G.
(ed): Integration Through Foreign Direct Investment: Making Central European Industries Competitive. Cheltenham and Northampton: Edward Elgar, pp. 8-27. [8] KULLA, M. (2001): Vstup zahraničného kapitálu do priemyslu Bratislavy. In: Geografické aspekty středoevropského prostoru. Předpoklady vstupu ČR a SR do Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita, s. 84-88. [9] KUNC, J. (1999): Změny v průmyslu města Brna a jejich vliv na situaci na trhu práce. Folia Geographica, XXXII, č. 3, Prešov: Prešovská univerzita, s. 175-184. [10] KUNC, J. (2005a): Transformace českého průmyslu po roce 1989 – vliv přímých zahraničních investic (regionálně-geografická analýza s důrazem na Jihomoravský kraj a kraj Vysočina). Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, s. 103. [11] KUNC, J. (2005b): Průmyslové zóny v rukou soukromých developerů a efektivnost jejich podnikání (příklad Central Trade Park Modřice). In: Geografické aspekty středoevropského prostoru. Geografie XVI, Brno: Masarykova univerzita, s. 296-307.
83
[12] KUNC, J., KLAPKA, P. (2006): Výzkum a vývoj v průmyslovém prostředí (příklad Jihomoravského kraje). In: Česká ekonomika v procesu globalizace. Sborník příspěvků
z mezinárodní ekonomické konference sekce: Inovační potenciál
regionů ČR.Brno: Masarykova univerzita, s.71-76. ISBN 80-210-4085-8. [13] KUNC, J., TONEV, P., KLAPKA, P. (2008): Nová průmyslová zóna v Brně, brownfields
nebo greenfields? In XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních
vědách. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. 278-286. ISBN 978-80-210-4625-2. [14] MALLYA, T.J.S. (2004): Přímé zahraniční investice: Regionální růst a politika – empirická evaluace České republiky a Polska. Vědecké spisy. Brno: Vysoké učení technické, s.12-13. Svazek 168, ISSN 1213-418X. [15] METELKA, J. (2006): Socioekonomická analýza města Vyškov. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, s. 24. [16] PEČINKA, B. (2006): O zemi montážních hal. Reflex, č. 1, Praha: RINGIER ČR, A.S., s.10. [17] SKOKAN, K. (2004): Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, s.110. ISBN 80-7329-059-6. [18] SOBOTKA, M. a VRTĚNOVÁ, L. (2007): Souvislosti rozvoje regionů a rozvoje obcí. In: Sborník příspěvků z konference Hradecké ekonomické dny 2007/II. Hradec Králové: Gaudeamus, s. 280-281, ISBN 978-80-704-824-6. [19] SRHOLEC, M. (2004): Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha: Linde, s.130. ISBN 80-86131-52-1. [20] TONEV, P., TOUŠEK, V. (2002): Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. In: V. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, s.301. ISBN 80-210- 3008-9. [21] TOUŠEK, V., VITURKA, M., TONEV, P. a kol. (2002): Průmyslové zóny a průmysl kraje Vysočina. Posouzení stavu, využitelnosti a možného dalšího rozvoje průmyslových zón.
Brno: VCRR, Masarykova univerzita, s. 2-4.
[22] TOUŠEK, V. a kol. (2005): Česká republika - portréty krajů. Praha: MMR ČR, s.110. ISBN 80-239-6305-8. [23] VANČURA, M. (2000): Průmyslové zóny. Geografické rozhledy, Praha: ČGS a TERRA KLUB, s. 124. [24] VITURKA, M. (2000): Zahraniční investice a strategie regionálního rozvoje. Brno: Masarykova univerzita, s.64. ISBN 80-210-2297-3.
84
[25] VITURKA, M., HALÁMEK, P. (2002). Syntetické hodnocení nabídky průmyslových zón v ČR. In: Rozvoj podnikání a profesní organizace podnikatelů. Brno: Masarykova univerzita, s. 74-95. ISBN 80-210-2969-2. [26] VITURKA, M. (2002): Postavení oborů hi-tech ve zpracovatelském průmyslu ČR. In: V. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, s.235. ISBN 80-210- 3008-9. [27] VITURKA, V. a KOL. (2003): Regionální hodnocení rozvojových účinků evropského integračního procesu na příkladě krajů České republiky. Brno: Masarykova univerzita, s. 56-57. ISBN 80-210-3277-4. [28] VITURKA, M. (2007): Benchmarking konkurenceschopnosti a inovační profily českých krajů. In Slaný a kol. 2007, ed.: Faktory konkurenceschopnosti. (Komparace zemí V4). Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. Brno: Masarykova univerzita, s. 232-238. ISBN 978-80-210-4455-5. [28] WAWRZACZ, A. (2005): Průmyslové zóny a přímé zahraniční investice v Jihomoravském kraji (regionálně geografická analýza). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, s.76-77.
Elektronické zdroje [29] HLADÍK, J. (2006): Průmyslové zóny. In: Veřejná správa č.21/2006. [on-line]. Dostupný na WWW:
. [30] CHOCHOLE, E., POJAR, J. (2006): Borská pole v cíli, cesta nekončí... Městský industriální
park Plzeň–Borská pole. [on-line]. Dostupný na WWW:
. [31] KRATOCHVÍLOVÁ, P. (2007): Infosys BPO, Česká republika, 14.11.2007. [on-line]. Dostupný na WWW: . [32] KUTSCHERAUER, A. (2007): Východiska, orientace a priority strategie hospodářství Jihomoravského kraje. [on-line]. Dostupný na WWW: . [33] PASKOVSKÁ, M. (2006): Průmyslová zóna Nošovice. In URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ – ROČNÍK IX – ČÍSLO 6/2006. [on-line]. Dostupný na WWW: . [34] ZAHRADNÍK, P., JEDLIČKA, J. (2008): Studie ekonomických dopadů realizace Strategické průmyslové zóny Triangle. [on-line]. Dostupný na WWW: . 85
[35] RRAJM, Přímé zahraniční investice – příručka pro místní samosprávu. [on-line]. Brno. [cit.2008-05-09]. Dostupný na WWW: . [37] RRAJM, Výroční zpráva 2006. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Brno. [cit.2008-06-14]. Dostupný na WWW: . [37] EHSV, STANOVISKO Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Úloha technologických parků v průmyslové transformaci nových členských států EU“. [online]. ČR. [cit.2008-04-09]. Dostupný na WWW: . [38] TPCA, 5 let TPCA v České republice. [on-line]. Kolín. [cit.2008-06-09]. Dostupný na WWW:. [39] Město Modřice, Podklad pro zpracování nového územního plánu města Modřice. [online]. Brno. [cit.2008-06-02]. Dostupný na WWW: . [40] Technik, elektronický newsletter odborného měsíčníku, číslo 26 / 28. 6. 2007, [on-line]. Brno. [cit.2008-05-09]. Dostupný na WWW: . [41] Colliers International: Trh s průmyslovými nemovitostmi – Česká republika. [on-line]. Praha. [cit.2008-06-15]. Dostupný na WWW: . [42] Crestcom, Tisková informace o účasti města Brna na 19. ročníku veletrhu MIPIM 2008, [on-line]. Brno. [cit.2008-06-20]. Dostupný na WWW: . [43] Lear Corporation Electrical and Electronics, Výroční zpráva 2006. Brno. [cit.2008-0614]. Dostupný na WWW: .
Zásadní internetové adresy [44] Portál Regionální rozvojové agentury jižní Moravy. [on-line]. Dostupný na WWW: . 86
[45] Portál Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. [on-line]. Dostupný na WWW: . [46] Portál regionálního informačního servisu. [on-line]. Dostupný na WWW: . [47] Portál BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export. [on-line]. Dostupný na WWW: . [48] Portál Českého statistického úřadu. [on-line]. Dostupný na WWW: . [49] Portál Ministerstva pro místní rozvoj ČR. [on-line]. Dostupný na WWW: . [50] Portál Invest in Brno. Invest in South Moravia. [on-line]. Dostupný na WWW: . [51] Portál společnosti CTP Invest - CTPark Network. [on-line]. Dostupný na WWW: . [52] Portál Českého technologického parku. [on-line]. Dostupný na WWW: . [53] Portál Magistrátu města Brna. [on-line]. Dostupný na WWW: . [54] Portál Oficiálních internetových stránek města Vyškov. [on-line]. Dostupný na WWW: . [55] Portál Statutárního města Ostrava. [on-line]. Dostupný na WWW: . [56] Portál Útvaru koncepce a rozvoje města Plzeň. [on-line]. Dostupný na WWW: . [57] Portál Informačního oficiálního serveru českého soudnictví. [on-line]. Dostupný na WWW: . [58] Portál BrnoBusiness. [on-line]. Dostupný na WWW: . [59] Portál Sdružení pro zahraniční investice. [on-line]. Dostupný na WWW: . [60] Portál průmyslové zóny Holešov. [on-line]. Dostupný na WWW: . [61] Portál Investment and Trade Development Agency Hungary (Investiční a obchodněrozvojové agentura Maďarska). [on-line]. Dostupný na WWW: . [62] Portál společnosti Eleco. [on-line]. Dostupný na WWW: 87
. [63] Portál společnosti Antreg. [on-line]. Dostupný na WWW: . [64] Portál společnosti Bottscher. [on-line]. Dostupný na WWW: . [65] Portál společnosti Fritzmeier [on-line]. Dostupný na WWW: . [66] Portál společnosti BKR CZ. [on-line]. Dostupný na WWW: . [67] Portál společnosti VGP. [on-line]. Dostupný na WWW: .
88
PŘÍLOHY Příloha č. 1:
Průmyslové zóny v ČR podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (1998 – 2006)
Kraj
Číslo
Jihomoravský
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Celkem Jihomoravský Jihočeský 12 13 14 15 Celkem Jihočeský Vysočina 16 17
Velikost území PZ podpořené podle Programu (ha)
Obec
Brno - Černovická terasa Brno - (TP) Kuřim Hodonín - Kapřiska Vyškov - Sochorova II Vyškov - Nouzka II Znojmo Mikulov Blansko Brankovice Pohořelice Písek Prachatice Blatná Český Krumlov Domoradice
18
Havlíčkův Brod Ždírec nad Doubravou jih, sever Jihlava
19 20 21 22 23 24
Kamenice nad Lipou Pelhřimov Bystřice n.Pernštejnem Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Třebíč
Celkem Vysočina Královéhradecký 25 26 27 28
Celková dotace (tis.Kč)
160,00 299 740 3,99 8 060 11,39 10 500 7,30 1 919 12,40 10 000 11,50 převod PF 1,60 3 500 2,90 převod PF 13,60 22 748 10,10 21 796 8,55 převod PF 243,33 378 263 41,50 16 552 10,20 8 234 10,00 2 000 48,1 22 616
2002,2003 1999 2000,2001 2000 2002 11,5 2005 1999 2,9 2003 2003-2005 2004 8,6 2004 25,0 31,1 2000-2004 1,1 2000,2001 1999 2005
109,80 10,60 10,61
49 402 2 000 17 828
32,2
43,30
74 000
26,8
11,70 3 500 10,50 5 600 13,00 16 200 10,10 10 000 18,40 20 000 11,40 16 362 139,61 165 490 0,96 převod PF 3,50 13 350 25,30 17 902 35,00 103 186
Hradec Králové Jičín I. Jičín II. Solnice - Kvasiny
29 Vrchlabí Celkem Královehradecký Liberecký 30 Liberec 31 Hrádek nad Nisou
12,50 10 000 77,26 144 438 30,89 převod PF 22,00 převod PF 89
Převod Rok pozemků poskytnutí PF ČR podpory (ha) 2,1
1,5
2000 1999,2005
2000,2001 2002,2005 2000 1999 1998 2000 2,2 2000-2002 2003 30,5 1,0 2000 1999 2001,2002 2000,2001 2004,2005 2,6 3,6 30,9 22,0
2000,2001 2000,2002 2005
Celkem Liberecký Olomoucký 32 33 34 35 36 37 38 39 Celkem Olomoucký Moravskoslezský 40 41 42
30,89 10,25
Olomouc - Holice, Keplerova Olomouc - Šlechtitelů Olomouc - Příkopy Uničov Litovel Hranice Šumperk Velká Bystřice - U makra
14 400
16,80 převod PF 44,87 převod PF 30,40 30 375
1,5 7,1
0,29 převod PF 52,80 98 074 13,40 9 000 1,56 převod PF 170,36 151 849 16,60 18 000 19,00 24 000 10,80 10 977
0,3 7,7
44 45
Krnov Třinec Frýdek-Místek Chlebovice Frýdek-Místek Lískovec Třanovice Karviná
46 47
Český Těšín Kopřivnice
2,98 82,50
7 445 75 183
48
Ostrava - Hrabová
62,40
105 028
49
Ostrava - Mošnov
22,50
117 320
50 Ostrava - VTP 51 Nošovice 52 Paskov - Biocel Celkem Moravskoslezský Pardubický 53 Pardubice
10,00 105,19 198,00 584,49 50,00
66 101 201 873 71 736 750 257 78 100
54 55 56 Celkem Pardubický Plzeňský 57 58 59 60 61 Celkem Plzeňský Středočeský 62 63 64 65
11,50 5,80 39,90 107,20 95,00 10,90 159,48 23,70 4,00 289,08 10,50 9,60 0,60 14,22
6 200 převod PF 7 000 91 300 76 250 5 600 994 188 převod PF převod PF 1 076 038 4 500 3 000 převod PF 26 906
43
66 67 68
3,01
Plzeň Stod Plzeň - Škoda Plzeň - Nýřany Domažlice Žebrák Zdice Kladno Slaný Unhošť Zruč n. S. Kutná Hora
12,10 převod PF 14,80 17 546 7,00 převod PF 90
1,6 24,0
1999,2000 2002 2002,2003 1999,2000 2001,2002 2001 2000,2001 1999,2000 2004 2000 2000,2001 2001,2002
3 744
11,51 převod PF 40,00 48 850
Moravská Třebová Chrudim Svitavy
30,9 5,8
2003 11,5
5,2
16,7 2,2
5,8
2002 1998,1999 2000 2003 2000,2001 2002 2000,2001 2004,2005 2000,2001 2005 2004,2005 2005 2004,2005 1999,2000 2001,2003 1999 2001 2002
8,0
1,2 23,7 4,0 24,9
0,6 1,6 13,6 11,8 7,0
1999,2000 1999 2004,2005 2004 2005 2000 2002 1999 2000,2001 2002 2002, 2005 2001,2004 2003
69 70 71 Celkem Středočeský Ústecký 72 73 74 75
Rumburk Chomutov - Severní pole Chomutov - Nové Spořice Klášterec nad Ohří
76 77 78 79 80
Kadaň Podbořany - Alpka Podbořany - Vroutecká Žatec Žatec - Triangle
81 82 83 84
Bílina Louny Přestanov Ústí nad Labem Severní Předlice Lovosice Lovosice - Cukrovar (BF) Krupka Most - Joseph
85 86 87 88 Celkem Ústecký Zlínský
Kolín Tuchlovice Velim
89 90 91 92
Staré Město Valašské Meziříčí Zlín Vsetín Bobrky
373,00 1 963 134 6,01 převod PF 3,85 1 406 451,68 2 016 492 29,10 12 886 18,20 9 000 11,20 23 713 64,00
41 599
81,00 15,00 7,00 6,24 360,00
8 419 7 246 5 568 12 481 409 894
12,80 21,15 8,80 24,80
10 378 15 701 11 000 20 218
29,70 14 266 10,03 81 844 77,00 převod PF 35,00 70 000 811,02 754 213 6,28 4 740 20,00 8 469 16,40 18 192 6,41 11 085 49,09
Celkem Zlínský CELKEM 92 Pramen: http://www.czechinvest.org.
3 064
91
42 486 5 620 228
12,2 2001-2005 6,0 2004 2001,2002 52,8 16,6 2000, 2003 1999 2003 10,4 1999,2002, 2002, 2005 2002 1999,2000 2002 2001 2003,2004 2005 2000,2001 2001,2002 2000 2002 27,1 1,7 39,9
2001,2002 2004,2005 2004 2002
95,7 20,0
20,0 364,2
1999 2000 2001,2002 2002
Příloha č.2:
Přehled cen připravených pozemků a nájemních cen obchodních a logistických parků v ČR
Nájemní ceny nových obchodních a logistických parků (EUR/m2/měsíc) Prodejní ceny zainvestovaných pozemků (EUR/m2) Existující dálnice Konec roku 2009
Německo
Plánované dálnice Ostatní silnice
Polsko
Německo
Slovensko
Rakousko Pramen: CzechInvest
