Legislativa v oblasti GMO v ČR ve vztahu k EU – historie, současný stav a perspektivy
Marie Křístková Ministerstvo zemědělství, Odbor rostlinných komodit
Obsah prezentace • Úvod • Právní předpisy v oblasti GMO v EU a ČR – Princip předběžné opatrnosti – Typy nakládání s GMO dle legislativní terminologie
• • • • • •
GMO v zemědělské praxi Schvalovací proces při uvádění GMO na trh v EU Socio-ekonomické úvahy Označování a sledovatelnost GMO a jejich produktů Politika GMO v ČR a EU Perspektivy GMO v EU
Úvod •
geneticky modifikované organismy (GMO) jsou součástí společné politiky EU – jejich využívání (tzv. nakládání) je převážně regulováno na úrovni EU – rozhodnutí na úrovni EU platí pro všechny členské státy
•
ČR je od r. 2004 součástí EU – rozhodnutí a právní předpisy EU v oblasti GMO jsou pro ČR závazné
•
přístup EU v oblasti GMO se liší od jiných zemí (zejména S a J Ameriky) – posuzování metody produkce nikoliv vlastností nového produktu – specifické právní předpisy pro GMO
Co je to GMO? • zákonná definice: genetická modifikace = cílená změna dědičného materiálu (DNA) spočívající ve vnesení cizorodého DNA do DNA organismu nebo vynětí části DNA organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací (křížením)
Co je to GMO? • „… způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací (křížením)“ • definice „přirozeného“ chybí • moderní metoda šlechtění – jeden z oborů moderní biotechnologie
• „Frankensteinova“ metoda – Frankenstein food
Právní předpisy v oblasti GMO v EU • první právní předpisy byly utvořeny začátkem 90. let 20. stol. – fungovaly cca 10 let – považovány za nedostatečné – po roce 1998 vyhlášeno moratorium na schvalování nových GMO v EU
• stávající právní předpisy – utvářely se v době tzv. moratoria • 1999 – 2003 • nebylo možné v EU schvalovat nové GMO – posuzování metody produkce, nikoliv konečného produktu – jedny z nejpřísnějších v celosvětovém měřítku – vycházejí z principu předběžné opatrnosti – některým se opět zdají být nedostatečné
§ § §
Princip předběžné opatrnosti – obecně • = právní mechanismus, jak se vyrovnat s environmentálním rizikem v situacích, kdy existuje neúplná vědecká informace o vlivu nové technologie • „better safe than sorry“ • úskalí principu předběžné opatrnosti: – – – –
nejednotná interpretace marginalizace role vědy forma obchodního protekcionismu ztráta potenciálních výhod Zdroj: P. Saradhi Puttagunta (2001): The precautionary principle in the Regulation of Genetically Modified Organisms - Health Law Review Volume 9, Number 2 (2001) - www.law.ualberta.ca/centres/hli/userfiles/puttaguntafrm1.pdf
Princip předběžné opatrnosti – GMO •
definován poprvé Úmluvou o biologické bezpečnosti (1992) – Convention on Biological Diversity – Kartagenský protokol (Cartagena protocol, Biosafety Protocol): • platný od roku 2003 • Země, která je stranou Protokolu, může jednostranně zamítnout GMO v případě vědecké nejistoty. Totéž platí pro produkty, které pouze mohou obsahovat GMO. • http://bch.cbd.int/protocol/
•
v EU aplikován po schválení GMO na trh – při odůvodňování národních zákazů pěstování GM plodin – sledování (označování) GMO a jejich produktů po uvedení na trh • v případě pozdějšího zjištění rizika možnost stažení z trhu
» doposud takové riziko nebylo identifikováno
Základní právní předpisy v oblasti GMO v EU • Směrnice 2001/18 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS
• Nařízení 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech
• Nařízení 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES
• Nařízení 1946/2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů
• Úřední věstník EU - http://eur-lex.europa.eu/
Základní právní předpis v oblasti GMO v ČR • Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů – – – – –
poslední novela č. 346/2005 Sb. prováděcí vyhlášky vychází ze směrnice 2001/18 Ministerstvo životního prostředí http://www.mzp.cz/cz/geneticky_modifikovane_organismy • Rizika pro životní prostředí – Geneticky modifikované organismy (GMO)
– veškeré nakládání s GMO
Typy nakládání s GMO • v ČR definovány zákonem č. 78/2004 Sb. – uzavřené nakládání s GMO – uvádění GMO do životního prostředí – uvádění GMO do oběhu
1. Uzavřené nakládání s GMO • národní úroveň • různé druhy zvířat, rostlin a mikroorganismů • různé kategorie rizika (1. - 4.)
FOTO: Martin Těhník, ČIŽP
Kategorie rizika při nakládání s GMO • 1. kategorie: činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí • 2. kategorie: činnosti s nízkým rizikem …, které může být snadno odstraněno obecně známými opatřeními • 3. kategorie: činnosti s rizikem takového škodlivého působení …, které může být odstraněno jen náročnými zásahy • 4. kategorie: činnosti s vysokým rizikem škodlivého působení •
v ČR nakládání s GMO pouze v 1. a 2. kategorii
2. Uvádění GMO do životního prostředí • • • • •
polní pokusy s GM plodinami ověření agronomických, příp. šlechtitelských charakteristik národní úroveň + informace pro EU síť v ČR se testují: – kukuřice, len, slivoň, tabák, hrách, ječmen – dříve také řepka, cukrovka a brambory – pokles
FOTO: Martin Těhník, ČIŽP
Uvádění GMO do ŽP – polní pokusy v EU p očet
Polní pokusy s GMP v EU 1991 - 2012
300 250 200 150 100 50 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
rok
Uvádění GMO do ŽP – polní pokusy v EU 1991 – 2012 počet polních pokusů 700 600 500 400 300 200 100 0 ČR Belgie
Finsko Irsko Maďarsko Nizozemí Portugalsko Řecko Španělsko Velká Británie Dánsko Francie Itálie Německo Polsko Rumunsko Slovensko Švédsko
Uvádění GMO do ŽP – polní pokusy v EU 2007 – 2012 počet polních pokusů 2007-2012 300 250 200 150 100 50 0 ČR Belgie
Finsko Irsko Maďarsko Nizozemí Portugalsko Řecko Španělsko Velká Británie Dánsko Francie Itálie Německo Polsko Rumunsko Slovensko Švédsko
Uvádění GMO do ŽP – polní pokusy v EU 1991 – 2012 celkový počet polních pokusů v EU 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 kukuřice brambory bavlník tabák rýže krmná řepa topol aksamitník ječmen lilek řepka cukrovka rajče pš enice čekanka řepa sója slunečnice jablko
Uvádění GMO do oběhu/na trh v EU – – – – – – –
kukuřice, sója, řepka, bavlník, cukrovka, brambory mikroorganismy • Brevibacterium lactofermentum • Saccharomyces cerevisiae
• registr povolených GMO: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualni_informace/$FILE/oereszadosti_GMO_EU-20141020.pdf
Produkce agrárních komodit s ohledem na GMO ve světě • živočišná produkce – GM zvířata – minimální (GM ryby) – není prozatím zajímavé z pohledu agrárního užití
• rostlinná produkce – GM plodiny – 170 miliónů hektarů (cca 10 % celosvětové orné půdy) – je zajímavé z pohledu agrárního užití
Pěstitelé GM plodin 2012
Zdroj: ISAAA www.isaaa.org
GM plodiny pěstované ve světě 2012 • • • •
sója kukuřice bavlník řepka
• • • • • • •
dýně papája cukrovka vojtěška rajče paprika topol
• • •
karafiát petúnie modrá růže
Výměra GM plodin dle zemí 2012
GM plodiny pěstované v EU 2013 • • • •
sója kukuřice (150.000 ha: ES, PT, CZ, RO a SK) bavlník řepka
• • • • • •
dýně papája cukrovka vojtěška rajče topol
• • •
karafiát petúnie modrá růže
GM kukuřice pěstovaná v ČR 2005 – 2014
Zemědělská produkce – EU x svět • zemědělská produkce – svět: 1300 mil. ha • EU: 170 mil. ha
podíl EU
13 %
• produkce GM plodin – svět: 170 mil. ha • EU: 0,1 mil. ha
podíl EU
0,05 %
Důvody pro výrazně nižší produkci GM plodin v EU • evropský spotřebitel nemá rád GM plodiny – etické, filozofické, politické, psychologické důvody – masivní negativní kampaň nevládních organizací – „kult GMO“ – problematika GMO a obecně genetiky velmi složitá a komplexní, těžko se vysvětluje, lehko se s ní straší – nelze zaručit nulové riziko
Postoj spotřebitelů EU se promítá do politiky EU v oblasti GMO • GMO a jejich produkty jsou součástí společné politiky EU • jeden z nejpřísnějších právních rámců ve světě • 27 zemí • náročný schvalovací proces
Schvalovací proces nového GMO v EU vývoj nového GMO a zpracování žádosti o jeho uvedení na trh – vědecká úroveň
Schvalovací proces nového GMO v EU posouzení nového GMO – příslušný úřad vybraného členského státu a odborný orgán EU
Schvalovací proces nového GMO v EU posouzení nového GMO – ostatní členské státy, veřejnost
Schvalovací proces nového GMO v EU Evropská komise vydává návrh rozhodnutí – hlasování o návrhu na expertní úrovni
Schvalovací proces nového GMO v EU Odvolací výbor Evropské komise – hlasování o návrhu
Schvalovací proces nového GMO v EU Evropská komise rozhoduje o uvedení nového GMO na trh
Proces schvalování nového GMO v EU • proces schvalování je rychlejší než byl do roku 2010 • odpadá úroveň Rady ministrů
• konečné rozhodnutí se opírá o vědecké podklady • EFSA – Evropský úřad pro bezpečnost potravin
• JAK DLOUHO? • do hry vstupují socio-ekonomické úvahy • nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zařadil do svého politického programu změnu rozhodování o uvádění GMO na trh v tom smyslu, aby Komise nepovolila GMO v případech, kdy je většina ČS proti.
Socio-ekonomické úvahy • • • • • •
zisk (výnos), prodejnost, náklady na separaci GMO od ostatních vliv na biodiverzitu, kvalitu životního prostředí vliv na místní komunity a tradiční hospodaření sociální, etické, kulturní a náboženské otázky genderové otázky, chudoba … a další
Pandořina skříňka - neexistuje jednotná definice ani metodika - není podloženo exaktními vědami
Socio-ekonomické aspekty – Norsko • • • • • •
Bude mít (uvedení GMO na trh) vliv na biodiverzitu nebo fungování ekosystémů? Změní se poměr mezi užitím obnovitelných a neobnovitelných zdrojů? Bude mít vliv na rozdělení přínosů a zátěže mezi generacemi nebo mezi chudými a bohatými zeměmi? Nebude konflikt s etickými normami a hodnotami lidí? Bude schválení/prohibice GMP v souladu s obecným morálním pohledem společnosti? Nedostane se do konfliktu s ideály solidarity a rovnosti mezi lidmi, zejména slabšími skupinami? Mezi lety 1995 – 2005 bylo v Norsku posuzováno 50 žádosti o uvedení GMO na trh, a to s přihlédnutím k výše uvedeným faktorům. Kladné rozhodnutí získaly pouze 4 GMO – 3 typy GM karafiátů a 1 GM typ tabáku; vše pouze pro dovoz a zpracování.
Po schválení GMO v EU Princip předběžné opatrnosti •
v EU aplikován i po schválení GMO a uvedení jeho produktů na trh
•
systém označování
•
v případě pozdějšího zjištění rizika možnost stáhnout produkt z trhu
•
doposud k takové situaci nikdy nedošlo
GMO
Právní předpisy pro označování GMO v EU •
Nařízení (ES) 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES • systém označování a dohledatelnosti GMO
•
Nařízení (ES) 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech • tolerance 0,9 % pro náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi GMO
•
Nařízení (ES) 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 • tolerance 0,9 % pro náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi GMO • od ledna 2009
Označovat se musí: • •
produkty sestávající z GMO nebo obsahující GMO produkty vyrobené z GMO • i bez důkazu přítomnosti dotčeného GMO • mouka, olej (v obchodech v ČR) apod.
•
produkty klasického a ekologického zemědělství • pokud obsahují více než 0,9 % GMO • pokud obsahují jakékoliv množství záměrné příměsi GMO (náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi do 0,9 % jsou tolerovány)
> 0,9 % GMO
Princip předběžné opatrnosti v praxi: Označování potravin vyrobených z GM sóji v ČR
Označovat se nemusí: •
klasické produkty a Bio produkty • pokud obsahují méně než 0,9 % náhodných či technicky nevyhnutelných příměsí GMO
•
GMO
produkty zvířat krmených GMO • maso, mléko, vejce • politické diskuze v EU
dle vědců bezpředmětné
Systém označování GMO ve výrobním řetězci • certifikované osivo • pěstování
GMO
• pravidla koexistence
• transport a zpracování • oddělené skladování a zpracování produktu
• označování potravin a krmiv
GMO GMO GMO
Oddělení GMO na poli – koncept koexistence • •
koexistence = souběžná existence dvou a více pěstitelských systémů CÍL: minimalizace konfliktů mezi jednotlivými pěstitelskými systémy (příměsi GMO) a jejich udržitelnost do budoucnosti na základě stanovení efektivních, úměrných a kontrolovatelných pravidel GMO
bez GMO bez GMO
Základní opatření pravidel koexistence v ČR - dodržení odstupné vzdálenosti •
minimalizace přenosu pylu (GM materiálu)
GMO
GMO
Další opatření pravidel koexistence v ČR - administrativní charakter • • •
povinné informování sousedních pěstitelů před a po zasetí/výsadbě povinné informování Min. zemědělství a Min. životního prostředí vedení evidence o nakládání s GM plodinou v podniku (5 let)
Systém označování GMO ve výrobním řetězci GMO
dodržení pravidel koexistence + určitá míra tolerance pro příměsi GMO (0,9 %) = fungující systém oddělené produkce a označování potravin a krmiv v EU
GMO GMO GMO
Pravidla koexistence v EU •
žádná společná regulace – národní přístupy • Doporučení EK 2010/C 200/01 (původně 2003/556/EC) • Evropský úřad pro koexistenci – doporučení, metodiky
•
národní přístupy a pravidla se značně odlišují • charakterem: • závazný právní předpis (většina států EU) • doporučující předpis (Španělsko – největší pěstitel GM plodin v EU)
• rozsahem: • pár stránek (ČR, Švédsko, Holandsko apod.) • rozsáhlé zákony (Rakousko, Polsko, Německo apod.)
•
národní koncepty koexistence (svým charakterem a rozsahem) reflektují národní pozici ke GMO
Politika GMO v EU • značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU: • členské státy a priori odmítající GMO (AT, IT, CY, EL, LX, HU, PL, LT, LV)
• nepěstují GMO, hlasují proti uvedení GMO na trh v EU, podporují vytvoření GMO-free regionů, mají národní restrikce na GMO • liberální členské státy (UK, FI, NL, ES, SE, CZ, PT, EE)
• pěstují GMO, hlasují ve prospěch uvedení nových GMO na trh v EU, podporují výzkum (vč. polních pokusů), nemají národní restrikce na GMO
• obtížně dosažitelný konsensus
Politika GMO v EU •
při schvalování/úpravě právních předpisů vstupuje do hry Evropský parlament (od r. 2011, Lisabonská smlouva) • dříve jen poradní hlas • 751 poslanců
Politika GMO v ČR •
utvářena zejména resorty MZe a MŽP (částečně i MPO)
•
liberální přístup – GMO a jejich produkty se využívají za určitých podmínek
•
přístup založený na posouzení vědeckých poznatků, spíše než socio-ekonomických aspektech • výborné vědecko-výzkumné zázemí (ČK GMO, výzkumné projekty a centra apod.)
•
menší tlak nevládních organizací, spotřebitelů aj. • v ČR jsou důležitější témata než GMO
Aktuální politická témata v EU – národní zákazy pěstování GM plodin •
návrh nařízení EP a R: • dohoda v Radě – červenec 2014 • EP – předložil 314 pozměňovacích návrhů • při schvalování by si členský stát vyžádal výjimku – nejprve domluva s firmou, pak případně (legální) národní zákaz • návrh EP – národní zákaz bez odůvodnění • závazná pravidla koexistence • zamezení kontaminace sousedního státu • zásah do hodnocení rizik?
Aktuální politická témata v EU •
socioekonomické aspekty
•
nulová tolerance • GMO-free produkty • technické možnosti detekce • příměsi GMO v dovážených komoditách – vyřešeno u krmiv (0,1% tolerance) – nutno dořešit v potravinách a osivech!
•
definice GMO • nové metody šlechtění
•
příměsi GMO v medu
Perspektivy GMO v EU • GMO další generace (přímý prospěch pro spotřebitele) • prozatím výhody pro pěstitele • zdravější potraviny • levnější potraviny
• neudržitelnost „čistých“ produktů bez GMO v EU • každoroční nárůst celosvětových ploch s GM plodinami • nové GMO • dovoz agrárních komodit ze 3. zemí
• komunikace se spotřebitelem – popularizace vědy a jejích poznatků
Zdroje (nejen) úředních informací o GMO •
www stránky Ministerstva zemědělství: • www.eagri.cz • sekce „Zemědělství“, položka „GMO-geneticky modifikované organismy“ • sekce „Potraviny“, položka „Bezpečnost potravin“, položka „Geneticky modifikované potraviny a krmiva“
•
www stránky Ministerstva životního prostředí: • www.mzp.cz • sekce „Témata“, položka „Rizika pro životní prostředí“, položka „Geneticky modifikované organismy (GMO)“ • odkaz na Biosafety Clearing House (informace o GMO v ČR v angličtině)
Děkuji za pozornost! Dotazy?
