Gymnázium Václava Hraběte v Hořovicích školní rok 2015/2016
GMO rostliny v EU
Seminární práce z biologie
autor práce: Milan Rydrych, 8.A
Prohlašuji, že jsem seminární práci zpracoval samostatně a s použitím pouze uvedené literatury. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely studia nebo k jiným nekomerčním účelům.
V Hořovicích dne 18.1. 2016
Milan Rydrych
Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 3 1 Rozdělení podle způsobu modifikace ..................................................................................... 4 1.1 Horizontální genový transfer ........................................................................................... 4 1.2 Nahodile působením mutagenů ....................................................................................... 5 1.3 Cílenými zásahy .............................................................................................................. 6 1.4 Metoda CRISPR .............................................................................................................. 6 2 Kontroverze ............................................................................................................................. 7 2.1 Seraliniho studie .............................................................................................................. 7 2.2 Pusztaiova studie ............................................................................................................. 8 2.3 Společnost Monsanto ....................................................................................................... 9 2.3.1 Princip Glyfosátu a Roundup ready plodin............................................................ 10 2.3.2 Spor o „Terminator seeds“ ..................................................................................... 11 3 GMO a legislativa v EU ........................................................................................................ 12 3.1 Amflora brambory ......................................................................................................... 12 3.2 Mon810 kukuřice ........................................................................................................... 13 Závěr........................................................................................................................................ 15 Zdroje ...................................................................................................................................... 15
Úvod Tato práce má za úkol shrnout jednotlivé problémy týkající se začlenění geneticky modifikovaných organismů (geneticaly modified organisms, dále jen GMO) a jejich prosazování se na území členských států Evropské unie (dále jen EU). Do technologií GMO se vkládají velké naděje v kontextu přetrvávajícího hladomoru ve světě a v kontextu vzrůstající resistence plevelů a škůdců vůči klasickým herbicidním, fungicidním a pesticidním látkám. Práce se zabývá touto problematikou zhruba mezi lety 2000 – 2015 s přihlédnutím ke starším
pracím
a
listinám,
pokud
je
to
nutné
v
rámci
kontextu.
První kapitola popisuje různé způsoby genové manipulace s rostlinami i GMO živočichy, včetně šlechtitelského vývoje a samotné kultivace v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Tento popis by měl být doplněn o možná rizika a slabá místa těchto projektů, především o vliv na ekosystém, ve kterém kultivace probíhá a na zdravotní dopady pro konzumenty takto vyprodukované potravy. Do práce budou zahrnuty jednotlivé aféry a spory mezi zastánci a odpůrci technologií spojených s GMO. Velký prostor se chystám věnovat studii z roku 2012, napsanou profesorem Gillese-Érica Séralinim a jeho týmem z univerzity v Caen. Další důležitá část práce bude pojednání o společnosti Monsanto a její role v celé problematice. Tato společnost se na trhu pohybuje prakticky od jeho vzniku okolo roku 2000, proto se jí přímo nebo nepřímo týkají téměř všechny problémy spojené s otázkou bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti GMO. Třetí část práce se bude obecně zabývat metodikou schvalování GMO pro trh v EU, postupnému vývoji v této problematice. Poté budou uvedeny některé případy modifikovaných kultivarů, především způsob jejich úpravy a proč byly přijaty/nepřijaty. Samozřejmě nebudou zahrnuty všechny případy, budou vybírány podle ohlasu, který způsobily, podle jejich významu pro evropské hospodářství a podle nálady veřejnosti v době jejich schvalování. Tedy kultivary, které v průběhu posledního desetiletí rozdělovaly společnost nejvíce. Pokusím se alespoň z části vysvětlit důvody jejich kontroverze. 1.1
Rozdělení GMO podle způsobu modifikace Horizontální genový transfer (HGT)
Toto není metoda vyvinutá člověkem, ale principy HGT jsou totožné s níže popsanými způsoby využívanými v genetických laboratořích. Má se za to, že HGT měla velký vliv na ranou evoluci, dnes způsobuje vážné problémy, zejména protože se díky ní mezi
bakteriemi přenáší resistence vůči antibiotikům. Jde o výměnu nejaderné genetické informace, tedy především plazmidů, které fungují jako „doplněk“ informace v jádru buňky. Tyto kruhové molekuly mohou za zvláštních okolností putovat mezi organismy a modifikovat jaderný genom, například mohou přenášet zmiňovanou odolnost proti antibiotikům. Uvádí se, že želvušky (Tardigrada) mají převzatou až šestinu své genetické informace.1 1.2
Nahodile působením mutagenů
Tato primitivní, avšak dodnes hojně využívaná metoda spočívá ve vystavení modifikovaného organismu (obvykle rostlina – u savců a jiných složitějších živočichů tato metoda většinou selhává kvůli mnohem větší náročnosti)2 nějakému mutagenu, tedy nějakému vlivu, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku mutací. Mezi používané mutageny patří zejména UV, RTG, gama
záření
nebo
kyslíkové
radikály.
Mezi
těmito
mutacemi
se logicky objeví jak mutace negativní, neslučitelné se životem, tak mutace pozitivní, tedy mutace, které organismu poskytnou nějakou výhodu oproti zbytku populace, v ideálním případě rychlejší růst nebo například větší rezistenci vůči parazitům. Tyto žádoucí mutace se vyselektují a rozmnoží. Proces se poté opakuje dokud nevznikne homogenní varieta.
Schéma člověkem řízené selekce, zde je žádaným znakem tmavá barva (Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Evolution)
1
Podle
kolektivu
University
of
North
Carolina
pnas.org/content/early/2015/11/18/1510461112, online 10.12. 2015 2
Stratilová 2012: 15
Chapel:
2015:
„Ačkoli se radiační mutace stala pro vývoj nových odrůd velmi oblíbenou, není to nejvhodnější způsob získávání nových odrůd. Výsledek je totiž vždy nejistý. U ozářených rostlin není jasné, kolik vznikne nových genů, jak moc se budou odlišovat nově vzniklé bílkoviny od těch původních a následně tedy nedokážeme určit dopady na životní prostředí, na zdraví lidí a zvířat.“3 Tento postup se ne vždy považuje za genetickou modifikaci, protože využívá
pouze
zesílené
a
urychlené
vlivy,
které
se
běžně
vyskytují
ve volné přírodě.
1.3
Cílenými zásahy
Další způsob využívá postupů, kdy se genetická informace upravuje cíleně využitím takzvaných vektorů. Vektorem se označuje prostředník, který zanese sekvenci genů z jiného jedince, popřípadě sekvenci uměle vytvořenou, do geonomu pozměňovaného jedince. Nová genetická informace se v určitém procentu případů začlení do původního genotypu a projeví se stejně, jako by byla vrozená. Obdobným způsobem lze i aktivovat či deaktivovat vrozenou genetickou informaci. Proces genetické manipulace (transgenoze) zahrnuje několik kroků na cestě k výslednému transgennímu organismu. Daný gen je třeba izolovat z donorového organismu, který je zdrojem požadované genetické informace. V laboratoři je následně vytvořen tzv. genový konstrukt (speciální plasmid nebo jiný vektor), jenž obsahuje vhodně upravený gen Podmínkou pro úspěšnou integraci a expresi vybraného genu (transgenu) v cílovém (recipientním) organismu je totiž nezbytná úprava, která zahrnuje přidání specifického promotoru a terminální sekvence pro správné čtení, a také tzv. markerového genu – z důvodu identifikace úspěšného včlenění transgenu. Upravený gen je nyní možno vpravit do cílových rostlinných buněk a zajistit jeho začlenění do genomové DNA ve formě transgenu – tento proces se nazývá transformace. 4 Tento postup se celosvětově setkal s výraznou vlnou nevole, zejména ze strany ekoaktivistických a náboženských organizací, které v něm spatřují potenciální hrozbu kvůli
3
Stratilová 2012: 7
4
Jiříčková 2011: 19-20
(podle jejich interpretace) nedostatečně probádaným rizikům negativního ovlivnění zdravotního stavu konzumentů. 1.4
Metoda CRISPR
Metoda CRISPR neboli Clustered Regularly Interspaced Palindromic Repeats je v současnosti rychle se vyvíjející transgenosní metoda. Podle Dominica Basulta je to nejdůležitější inovace v syntetické biologii za posledních téměř třicet let. Největší předností této metody je její rychlost a relativní nenáročnost. Jeden cyklus výše uváděných metod může trvat od několika měsíců po několik mnoho let. Metoda CRISPR dokáže modifikovat libovolný genom v časovém horizontu několika týdnů. Tato metoda se do budoucna jeví jako nejnadější, avšak vzhledem k tomu, že je stále spíše ve stádiu vývoje, využívá se zřídka. 5
Schématicky znázorněný princip metody CRISPR (Zdroj: Malcolm White & col. http://synergy.st-andrews.ac.uk/crispr/files/2014/03/Sso-CRISPR.002.jpg) 2.1
Kontroverze Seraliniho studie
Poměrně rozsáhlý poprask vyvolala práce
francouzského molekulárního biologa Gillese
Érica Séraliniho a jeho týmu, který dne 19.12. 2012 publikoval studii o zdravotních dopadech na hlodavce, kterým byla podávána geneticky modifikovaná kukuřice firmy Monsanto 5
Podle
Dominic
Basualto:
washingtonpost.com/news/innovations/wp/2015/11/04/
everything-you-need-to-know-about-why-crispr-is-such-a-hot-technology, online 10.12. 2015
(modifikovaná tak, aby se stala rezistentní vůči herbicidu RoundUp, vyráběnému taktéž firmou Monsanto). Na tiskové konferenci uspořádané kvůli ohlášení výsledků prezentoval tým vedle detailního postupu a přípravy experimentu, také fotografie testovaných subjektů se zřetelnými tumory nebo rakovinným bujením. Tento jev měl být mnohonásobně častější, než u kontrolní skupiny krmené konvenčním krmivem. Tato tisková konference pochopitelně vyvolala obrovský ohlas právě v době, kdy mnoho států v Evropě i v zámoří rozhodovalo o legalizaci GMO. Studii využili zejména ekoaktivisté, kteří ji přijali prakticky bez výhrad a dále prezentovali jako důkaz rizikovosti kukuřice firmy Monsanto. Současně s nadšením ze strany odpůrců GMO se však začala ozývat i početná skupina Seraliniho kolegů která dílo kritizovala stejně vehementně, jako ho jiní podporovali. V Seraliniho studii vyšly najevo nejasnosti a pochybení, které ze začátku vypadaly pouze jako nedokonalosti v jinak solidně vedené práci, jak ale pochybení přibývalo, akademická společnost si začínala uvědomovat zjevné tendence těchto odchylek ve prospěch odpůrců GMO. Podezřele se tvářil již výběr hlodavců (Sprague-Dawley rats), kteří se v přírodě dožívají průměrně dvou až tří let, pokud jsou chovány v zajetí, dožívají se obecně déle, avšak v pokročilém věku trpí většina populace na onkologická onemocnění.6 Tento přirozený výskyt se jen velmi těžko odděloval od potíží způsobených tzv. bt kukuřicí. Problém umocnila skutečnost, že Seralini použil pouze deset hlodavců na každou skupinu, to je vzhledem k doporučení organizace pro ekonomickou kooperaci a rozvoj (OECD), která doporučuje padesát jedinců na výzkum karcinogenních látek, v případě krátce žijících subjektů, jako byly Seraliniho krysy, dokonce 85 jedinců. Dalším problémem ohledně pokusných zvířat byly nedostatečně vedené deníky o množství zkonzumované potravy – podle některých studií může nadměrný příjem potravy u těchto hlodavců
způsobovat
rakovinné
bujení
v oblasti
prsních
žláz.
Na
to jako první upozornil Tom Sanders z Královské univerzity v Londýně, doslova prohlásil: „The statistical methods are unconventional ... and it would appear the authors have gone on a statistical fishing trip.“ Citát by se dal doslovně přeložit jako: „Statistické metody jsou neobvyklé... a mohlo by se zdát, že si autoři data pečlivě vybírali.“ Vedle několika dalších institucí vydala EFSA (European Food Safety Autority) toto prohlášení: The study as reported by Séralini et al. was found to be inadequately designed, analysed and reported...The study as described by Séralini et al. does not allow giving weight to their results and conclusions as 6
Thompson & Hunt 1961: 1-3
published. Conclusions cannot be drawn on the difference in tumour incidence between treatment groups on the basis of the design, the analysis and the results as reported. Taking into consideration Member States’ assessments and the authors’ answer to critics, EFSA finds that the study as reported by Séralini et al. is of insufficient scientific quality for safety assessments. Ve stručnosti: „Seraliniho studii považujeme za nepřiměřeně směřovanou, analyzovanou, a
zaznamenanou
(…)
Studii
takto
popisovanou
Seralinim
nelze
brát
jako
průkaznou.(…)EFSA neshledává studii dostatečně obsáhlou pro rozhodování v otázce bezpečnosti.“ Toto hodnocení znamenalo konec dohadů o autenticitě studie, ačkoliv své zastánce má studie do dnes.7 2.2
Pusztaiova studie
Podobný osud měla i studie Arpáda Pusztaie. Tento původně maďarský biochemik, odborník na bílkoviny, především na lektiny, je dodnes uznáván jako odborník ve svém oboru, napsal přes
270
vědeckých
prací
a
3
knihy,
vždy
se
zaměřením
na
bílkoviny.
V 90. letech působil v Rowett Research Institute in Aberdeen ve Skotsku. Jedna jeho studie, která probíhala od roku 1995, se jako jedna prvních věnovala dopadu krmení hlodavců GMO bramborami. Tomuto konkrétnímu druhu brambor měl mít implikován gen Galanthus nivalis agglutinin (GNA) ze sněženky podsněžníku. Studie vznikala v době, kdy se jednotlivé společnosti zabývaly možností pěstovat rostliny produkující lektin, tedy neimunitní protein. Přestože kultivar nikdy nebyl díky své pravděpodobné toxicitě brán jako pravděpodobný kandidát, byl vybrán pro pokus na zmiňované Aberdeenské univerzitě. Na konci pokusu bylo konstatováno, že pokusní hlodavci měli značně ztenčenou střevní stěnu, ale jinak na nich nebyla pozorována žádná neobvyklá choroba. Dne 2.7. 1998 Pusztai řekl v televizním pořadu „World in action“, že zvířata z výše uvedeného pokusu trpěla poruchami imunitního systému. Tento výrok doplnil ještě několika sugestivními názory. Současně s velkým zájmem médií, který logicky následoval, se o výrok začala zajímat i Pusztaiova domovská univerzita, která nevyhodnocená
data
z
jeho
studie
anonymně
poslala
několika
dalším
odborníkům. Ti se shodli, že k publikovaným závěrům nelze dojít na základě dat z výzkumu. 7
European Food Safety Authority (2012): Final review of the Séralini et al. (2012a)
publication on a 2-year rodent feeding study with glyphosate formulations and GM maize NK603 as published online on 19 September 2012 in Food and Chemical Toxicology
Pusztaiovi nebyla prodloužena jeho smlouva na univerzitě a po jejím vypršením se vrátil do rodného Maďarska, kde pokračuje ve své vědecké činosti. 8 9 2.3
Společnost Monsanto
Společnost Monsanto byla založena panem Queenym v roce 1901 v USA (ve státě Missouri) jako závod na výrobu sacharinu. Queeny pojmenoval firmu podle své ženy původem ze Španělska - Olgy Monsanto - Monsanto Chemical Works. Dlouhou dobu své historie společnost realizovala své cíle v petrochemickém průmyslu, angažovala se v těžbě ropy i jejím zpracování, byla čelním světovým výrobcem plastických hmot, aditiv determinujících konečné vlastnosti plastů, výrobcem vláken a také farmaceutických produktů. V agronomii se firma Monsanto začala uplatňovat na trhu v Americe a Evropě. V posledních deseti letech se společnost strategicky zaměřuje na agrární sektor, ve kterém výlučně investuje své prostředky v oblasti výzkumu a vývoje. Na počátku devadesátých let pokládá společnost Monsanto základní stavební kámen moderního zemědělství uvedením celé řady patentů v oblasti biotechnologií a praktického využití genetického inženýrství v zemědělské praxi.
Snímek z jedné z mnoha demonstrací proti Monsantu.10 K popularitě společnosti určitě nepřispěla mimo jiné korupční kauza z let 1997 až 2002, kdy bylo tomuto koncernu prokázáno, že uplácel přes 140 zaměstnanců indonéské vlády a
8
Pusztai 1996
9
en.wikipedia.org/wiki/%C3%81rp%C3%A1d_Pusztai, online 10.12. 2015
10 Zdroj: Ruskin, organicconsumers.org)
odborníků na agrikulturu kvůli „pomoci“ při rozhodování o povolení kultivace RoundUp ready bavlníku. Dohromady mělo být vyplaceno zhruba 700 tisíc dolarů, které firma vykázala jako konzultační poplatky.11 To ovšem nebyl začátek potíží, dalo by se říct, že problémy společnosti začaly ve chvíli, kdy se začala zabývat rostlinami, které by byly rezistentní vůči vlajkové lodi společnosti - totálnímu herbicidu RoundUp. 12
2.3.1 Princip Glyfosátu a Roundup ready plodin Prostředek RoundUp funguje na principu přerušení metabolického řetězce reakcí v kritickém bodu – zastavuje reakci enzymu EPSP. Tento enzym je nezbytnou součástí tzv. šikimátové dráhy rostlin, která umožňuje tvorbu aromatických aminokyselin a dalších látek s aromatickým kruhem. Tyto látky jsou pro rostlinu životně důležité, proto po intoxikaci herbicidem na principu glyfosátu brzy umírají.
13
Tento relativně bezpečný herbicid se stal
záhy po svém uvedení velmi oblíbeným prostředkem velkozemědělců. Jeho využití však komplikoval fakt, že prostředek nemohl být aplikován na celé pole včetně chráněné plodiny, protože chráněná plodina neměla oproti plevelu žádnou výhodu, a pokud byla zasažena, umírala stejně jako ostatní rostliny. Na tento nedostatek zareagovala firma vývojem plodin schopných glyfosátu odolat – tak zvané RoundUp ready plodiny. Na začátku 90. let 20. století objevili firemní genetici v půdě domovské továrny na glyfosát kmen bakterie Agrobacterium tumefaciens, který byl díky dlouhodobé expozici účinné látce v malých dávkách prakticky rezistentní. Bakterie byla dále kultivována v laboratoři, po separaci rezistentních bakterií byl za pomoci genového inženýrství přenesen genový řetězec z A. tumefaciens do osiva produkovaného pro komerční účely.14 Takto vyšlechtěné plodiny byly připraveny na RoundUp, tedy Roundup ready. Dnes je na trhu kromě nejznámější kukuřice také sója, řepka olejná, bavlník, vojtěška, a cukrová řepa.15 Distribuci takto upravených odrůd však brzdí legislativa většiny zemí světa. Zajímavé je, že stejným způsobem upravená kukuřice
11 (http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/4153635.stm, online 10.12. 2015 12 monsanto.com/whoweare/pages/monsanto-history.aspx, online 10.12. 2015 13 Johal & Huber 2009: 148-150 14
Huang 1999
15
http://www.monsanto.com/products/pages/alfalfa.aspx, online 10.12.2015
YieldGard® od stejné firmy, která využívá genofond bakterie Bacillus thuringiensis a která produkuje enzym hubící zavíječe kukuřičného je v České republice volně k dostání.
Roundup ready kukuřice, lokalita Nabočany, rok 2011 Na obou stranách je GMO kukuřice, v pravo ošetřena prostředkem Roundup Rapid, vlevo bez postřiku16
2.3.2 Spor o „Terminator seeds“ Terminator seed(s) je výraz vytvořený neodbornými médii jiný název je GURT (Genetic Use Restriction Technology). Jedná se o osivo, které se po celou dobu vegetace až do sklizně chová jako každé jiné. Vyprodukovaná semena jsou však sterilní, tedy neschopná vyklíčit a dál se nereprodukují.17 Tímto způsobem se dá velice snadno získat monopol nad zemědělci, kteří se nemohou spolehnout na výsledky vlastní produkce a jsou nuceni před každou sezónou nakupovat nové osivo. Takové plodiny byly v březnu 2006 odmítnuty konvencí OSN o biologické rozmanitosti. I přes poměrně dlouhé hledání jsem nedokázal najít původní zdroj tvrzení, že je semeno prodávané společností Monsanto sterilní, na internetu jsou však desítky článků odsuzujících politiku společnosti a jejich „suicide seeds“ (tedy sebevražedná semena), jak zní další neoficiální pojmenování pro tuto technologii. Vzhledem k tomu, že pod žádným z článků není relevantní odkaz na zdroj, kterým by se dala obvnění vznesená proti Monsantu
16 propagační leták „Roundup ready“ společnosti Monsanto 17 http://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/terminator-seed, online 10.12. 2015
podložit musím se spolehnout na informace protistrany, tedy oficiální vyjádření společnosti Monsanto: Monsanto as never commercialized a biotech trait that resulted in sterile – ot „Terminator“- seeds. Sharing the concerns of small landholder farmers, Monsanto made a commitment in 1999 not to commercialize sterile seed technology in food crops. We stand firmly by this commitment, with no plans or research that would violate this commitment. Volně přeloženo: „Monsanto nikdy neuvedlo na trh biotechnologii s genetickým znakem, který by mohl vyústit ve sterilní osivo. Kvůli sdílení obav malých farmářů Monsanto v roce 1999 učinilo závazek, že nebude prodávat osivo s technologií sterilizace. Za tímto závazkem si stojíme pevně, nemáme žádné plány a ani neprobíhá žádný výzkum, který by byl v rozporu s tímto závazkem.“ Fáma, že společnost Monsanto prodává GURT osivo byla možná z části způsobena prodejní politikou v některých zemích, kde Monsanto uzavírá s jednotlivými farmáři dohody o výkupu všech vypěstovaných plodin (a potažmo osiva) zpět do společnosti. Tato smlouva by teoreticky mohla být špatně interpretována, pokud by bylo použito slovní spojení „malopěstitelé nemohou klíčit vlastní úrodu“, nebo jemu podobné. Toto je pouze má vlastní teorie, kterou nemohu při nejlepší vůli potvrdit ani vyvrátit, co se potvrdit dá je, že Monsanto nikdy GURT neprodávalo. Neozdrojované tabulky, kde se dávají do souvislosti počty sebevražd indických farmářů a pěstování GMO od společnosti Monsanto, jsou už jen pomyslnou třešničkou na dortu. GMO a legislativa v EU Asi nejvíce pozornosti budí osudy firem, které požádaly o registraci a povolení svých modifikovaných taxonů v Evropské unii, která proslula svou byrokracií a zdlouhavými potvrzovacími procesy. Níže budou uvedeny případy, které by měly sloužit jako reprezentativní příklady z velkého množství projednávaných plodin. 3.1
Amflora brambory
Někdy označované také jako EH92-527-1. Jedná se o GM kultivar vyvinutý společností BASF. Jeho výhodou je schopnost produkce vysoce koncentrovaného amylopektinového škrobu, naopak produkce často nechtěné amylosy byla potlačena, což zajistilo efektivnější zpracování Modifikované
Modifikované brambory se na pohled od těch „původních“ nijak neliší.18 Modifikované Modifikované brambory se na pohled od těch „původních“ nijak neliší.18 produktu. První pokusy o kultivaci pod odborným dozorem na evropské půdě dopadly, jak to tak bývá, poněkud neslavně díky ekologickým hnutím, která se pokoušela veškeré GM brambory
likvidovat.
I
přes
tuto
snahu
a
vleklou
politickou
diskuzi
se po třinácti letech, v roce 2010, podařilo pěstitelské divizi BASF komerční pěstování v EU prosadit. I přes nepopiratelný ekonomický benefit a neexistenci důkazů o jakémkoliv riziku pro živé organismy se velký počet ekologických a politických organizací nikdy s rozhodnutím nesmířil. Mezi stávající odpůrce se řadí Evropští zelení, hnutí La Via Campesina a v neposlední řadě Řecko. Především tyto organizace se zasloužili o to, že se návrh na opětovný zákaz pěstování Amflory dostal k druhému nejvyššímu soudu Evropské unie, který 13. prosince 2013 nepotvrdil předchozí rozhodnutí a tento taxon byl opět zakázán. Soud se vyjádřil mimo jiné takto: “Because the Commission significantly failed to fulfill its 18 Zdroj: biotechnologie.de 18 Zdroj: biotechnologie.de
procedural obligations, the General Court has annulled the contested decision”. Tedy jako hlavní důvod změny postoje byly nekompletně splněné „procedurální povinnosti“. Tento zákaz však v důsledku neměl příliš velký význam, již před prohibicí začal být problém dostat se k osivu kvůli problematické produkci v SRN.19 20 3.2
Mon810 kukuřice
Tento kultivar pochází od výše již poměrně zmíněné společnosti Monsanto. Patří mezi nejstarší GMO, které se komerčně prosadily v členských státech Evropské unie včetně České republiky. Snad aby si koncoví spotřebitelé nespojovali toto jméno
s modifikovanými
odrůdami, používá výrobce více označení, kromě Mon810 také bt11 nebo komerčně používaný název YieldGard. Přes schvalovací proces Evropské unie se kukuřice dostala v roce 1998, v roce 2013 byla pěstována v pěti členských zemích, jmenovitě v České republice, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a ve Španělsku. Své právo úplně na svém území zakázat tuto plodinu využilo několik států, konkrétně Rakousko, Maďarsko, Řecko, Francie, Lucembursko, SRN, Polsko a Itálie. Nutno podotknout, že tento zákaz se vztahuje na pěstování bt11, nikoliv na dovoz. Jako důvod zákazu se v některých státech uváděly odkazy na studie ukazující na možné zdravotní komplikace, podle všeho bylo mimo jiné přihlédnuto i ke studiím jako ta G. Séraliniho a A. Pusztaie. Celosvětově je YieldGard pěstován ve většině významných zemědělských zemích, jako je Republika Jižní Afrika nebo USA. Tato odrůda se stala jakýmsi modelovým příkladem GMO. Na ekologických demonstracích proti GMO nenamířených přímo proti upravené kukuřici, často jsou vidět transparenty s nápisy proti Mon810. Do stále neukončeného boje o legalizaci, či zakázání kultivaru zasahuje zejména katolická církev a Greenpeace na straně jedné, na straně druhé pochopitelně velkopěstitelé a prodejci osiv. Nyní bych rád uvedl část shrnutí práce od již citovaného Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, studie nese název „Scientific Opinion on the annual post-market environmental monitoring (PMEM) report from Monsanto Europe S.A. on the cultivation of genetically modified maize MON 810 in 2013“ (...)the EFSA GMO Panel cannot conclude on potential unanticipated adverse effects due to the cultivation of maize MON 810 in 2013, or on 19
Rabesandratana T., dostuoné online na .sciencemag.org 17.12. 2016
20 General Court of the European Union: PRESS RELEASE No 160/13
possible changes to the methodology as compared to previous growing seasons. However, the EFSA GMO Panel reiterates all its previous recommendations pertaining to the general surveillance of maize MON 810 for consideration by the applicant. The EFSA GMO Panel focused its assessment on the novel 2013 datasets (i.e. data from monitoring changes in baseline susceptibility of target pests, information on refugia compliance in Spain and Portugal, and outcomes of the literature review on possible adverse effects of maize MON 810 on rove beetles). The EFSA GMO Panel concludes that the 2013 data analysis does not indicate a significant and consistent decrease in susceptibility of the target pest field populations to Cry1Ab in Spain over the 2013 growing season. Volně přeloženo, studie nemůže vyvodit možné nepříznivé účinky v návaznosti na kultivaci kukuřice MON810 v roce 2013, nebo o možných změnách metodiky oproti předchozím obdobím. Nicméně, GMO Panel EFSA znovu opakuje své předchozí doporučení týkající se obecného dohledu nad kukuřicí MON810. EFSA GMO nedošlo k závěru, že analýza dat 2013 indikuje významný a konzistentní pokles citlivosti populací cílových polních škůdců.
21
22
Závěr Ve své práci jsem se pokusil shrnout současný postup v oblasti genetické modifikace rostlin u taxonů významných především zemědělsky, s přihlédnutím k reprezentativnosti a jejich vypovídající hodnoty jako zástupců mnohem širší skupiny, ačkoliv členové této skupiny si jsou navzájem geneticky velmi podobní a rozdíly jsou minimální i z pohledu právního. Velmi obecně byl nastíněn princip mj. horizontálního genového přenosu, nebo metody CRISPR. Některé tyto metody jsou z mého pohledu zásadní kvůli své historické roli ve vývoji editace genomů, o jiných se zmiňuji kvůli jejich potenciálu v dalším vývoji a jejich roli v současné praxi. Následuje část textu věnovaná diskuzi o bezpečnosti GMO, včetně veřejně známých a probíraných studií G. Séraliniho, nebo Á. Pusztaie. Tyto studie však již byly zdiskreditovány, práce se zabývá spíše důvody, proč k tomu došlo. Další úloha těchto studií je jaksi pozorovací: dají se využít jako demonstrace odhodlání a zarputilosti táborů zastánců i odpůrců v debatách. Nastíněna byla pozice společnosti Monsanto ve světě GMO 21 infomg.ro 22 EFSA: název článku nad citací
včetně přehmatů a sporů, které ji provázejí. Zejména jde o diskuzi o tzv. Terminator seeds, o implikování částí genetické informace do genomů jiných zvířat, a o námitky vůči prodejní politice Monsanta. V poslední části je popsán osud nejznámějších GMO plodin, jmenovitě kultivarům Amflora (od společností BASF) a Mon810, dnes označovaný spíše jako YieldGard (od společnosti Monsanto), které se pěstovaly v minulosti na území členských zemí Evropské unie.
Zdroje 1. Basulto, Dominic: Everything you need to know about why CRISPR is such a hot technology, https://www.washingtonpost.com/news/innovations/wp/2015/11/04/everything-youneed-to-know-about-why-crispr-is-such-a-hot-technology/, online 10.12. 2015 2. BBC News: Monsanto fined $1.5m for bribery, http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/4153635.stm, online 10.12. 2015 3. biotechnologie.de: Amflora potato approved for cultivation www.biotechnologie.de/BIO/Navigation/EN/root,did=109208.html, online 16.1. 2016 4. Collin, Harper: Collins English Dictionary, Glasgow 2014 5. EFSA: Final review of the Séralini et al. (2012a) publication on a 2-year rodent feeding study with glyphosate formulations and GM maize NK603 as published online on 19 September 2012 in Food and Chemical Toxicology, EFSA 2012 6. EFSA: Scientific Opinion on the annual post-market environmental monitoring (PMEM) report from Monsanto Europe S.A. on the cultivation of genetically modified maize MON 810 in 2013, EFSA 2013, dostupné online na http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4039, dne 17.1. 2016 7. Evropský parlament, direktiva: EU 2001/18/EU, Brusel 2001, dostuoné online 21.12. 2015 8. General Court of the European Union: Press release no. 160/13, dostupné online http://europa.eu/rapid/press-release_CJE-13-160_en.htm dne 17.1. 2016 9. Huang, J,: Agrobacterium tumefaciens mediated maize transformation, Shanghai Institute of Plant Physiology, Šangaj 1999 10. Huber, D.M. & Johal G.S.: Glyphosate effects on diseases of plants, Department of Botany & Plant Pathology, Purdue University, West Lafayette 2009
11. infomg.ro: GMOs in Europe, dostupné online na http://www.infomg.ro/web/en/GMOs_in_Europe/ dne 17.1. 2016 12. Jiříčková, Barbora: Genetické modifikace rostlin v prevenci chorob člověka, Př F Masarykovy univerzity, Brno 2011 13. Monsanto: Company history, http://www.monsanto.com/whoweare/pages/monsantohistory.aspx, online 17.12. 2015 14. Monsanto: Mýty a fakta, Monsanto, 2014 15. Monsanto: RoundUp ready technologie, dostupné online https://www.monsanto.cz/roundup_ready/ (16.1. 2016) 16. Polčáková, Petra: Geneticky modifikované organismy, Masarykova univerzita, Brno 2011 17. Rabensandratana, Tania: E.U. Court Annuls GM Potato Approval, dostupné online na http://www.sciencemag.org/news/2013/12/eu-court-annuls-gm-potato-approval dne 17.1. 2016 18. Pusztai, Árpád: Effect of the insecticidal Galanthus nivalis agglutinin on metabolism and the activities of brush border enzymes in the rat small intestine, Rowett research institute in Aberdeen, Aberdeen 1996 19. Ruskin, Gary: USRTK Calls for Investigation of Monsanto Cover up, Harassment of USDA Scientists, https://www.organicconsumers.org/news/usrtk-calls-investigationmonsanto-cover-harassment-usda-scientists online, 16.1. 2016 20. Simandlová, Jana: Srovnávací genomika trav, současné trendy a aplikace poznatků, Př F Masarykovy univerzity, Brno 2011 21. Stratilová, Zuzana: GMO bez obalu, Ministerstvo zemědělství Odbor bezpečnosti potravin, Praha 2012 22. Thompson S. & Hunt D., SPONTANEOUS TUMORS IN THE SPRAGUEDAWLEY RAT: INCIDENCE RATES OF SOME TYPES OF NEOPLASMS SINGLE SECTION TECHNICS AS DETERMINED BY SERIAL SECTION TECHNICS, US. Army Medical Research and Nutrition Laboratory, Denver 1961 23. University of North Carolina Chapel Hill Collective: Evidence for extensive horizontal gene transfer from the draft genome of a tardigrade, University of North Carolina Chapel Hill, Chapel Hill 2015
24. White, Malcolm (research group): The CRISPR-Cas System, University of St. Andrews, online na http://synergy.st-andrews.ac.uk/crispr/the-crispr-system 16.1. 2016 25. Wikipedia.org: Árpád Pusztai, en.wikipedia.org/wiki/%C3%81rp%C3%A1d_Pusztai, online 17.12.2015 26. Wikipedia.org: Evolution, https://en.wikipedia.org/wiki/Evolution, online 16.1.2016
