Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice
Léčivé rostliny v oblasti Rýchory
Diplomovaný farmaceutický asistent
Vedoucí práce:
Vypracovala:
RNDr. Bohumila Kysilková
Lenka Prokopová
Čelákovice 2015
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích, 1. 8. 2015
___________________ Podpis 2
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 6 1 Cíl práce ......................................................................................................................... 7 2 Teoretická část ............................................................................................................... 8 2.1 Rýchory................................................................................................................... 8 2.1.1 Geologie ........................................................................................................... 9 2.1.2 Fauna ................................................................................................................ 9 2.1.3 Flora ................................................................................................................. 9 2.1.3.1 Rýchorská náhorní planina s přilehlými svahy ....................................... 10 2.1.3.2 Rýchorský bukový prales........................................................................ 10 2.1.3.3 Svahové slatiny nad Suchým dolem ....................................................... 10 2.2 Chráněné území .................................................................................................... 11 2.2.1 Dvorský les .................................................................................................... 11 2.3 Léčivé rostliny ...................................................................................................... 11 2.3.1 LÉČIVÉ ROSTLINY NÁHORNÍ PLANINY A PŘILEHLÝCH SVAHŮ .. 11 2.3.1.1 Jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) ........................................... 11 2.3.1.2 Podběl lékařský (Tussilago farfara) ....................................................... 12 2.3.1.3 Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) ......................................... 12 2.3.1.4 Řebříček obecný sudetský (Achillea millefolium subsp. sudetica) ......... 13 2.3.1.5 Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.) ............................................... 14 2.3.1.6 Koniklec alpinský bílý (Pulsatilla alpina subsp. austriaca) .................. 14 2.3.2 LÉČIVÉ ROSTLINY BUKOVÉHO PRALESU .......................................... 15 2.3.2.1 Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) ................................................... 15 2.3.2.2 Přeslička rolní (Equisetum arvense) ....................................................... 16 2.3.2.4 Jahodník obecný (Fragaria vesca L.) ..................................................... 17 2.3.2.5 Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) ......................................................... 17 3
2.3.2.6 Bez černý (Sambucus nigra) ................................................................... 18 2.3.3 LÉČIVÉ ROSTLINY SVAHOVÉ SLATINY .............................................. 19 2.3.3.1 Bolehlav plamatý (Conium maculatum) ................................................. 19 2.3.3.2 Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) ......................................... 19 2.3.3.3 Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata).................................................. 20 2.3.3.4 Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)................................................. 21 2.3.3.5 Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) ........................................................ 21 2.3.3.6 Kostival lékařský (Symphytum officinale) .............................................. 22 2.3.3.7 Mochna husí (Potentilla anserina) ......................................................... 23 2.3.3.8 Popenec obecný (Glechoma hederacea)................................................. 23 2.3.3.8 Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) .......................................................... 24 2.3.3.9 Šťovík kyselý (Rumex acetosa) .............................................................. 24 2.3.3.10 Heřmánek pravý (Matricaria recutita) ................................................. 25 2.3.3.11 Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) ................................................. 26 2.3.3.12 Máta peprná (Mentha piperita) ............................................................. 26 2.3.3.13 Křen selský (Armoracia rusticana) ...................................................... 27 2.3.3.14 Divizna sápovitá (Verbascum phlomoides) .......................................... 27 2.3.3.15 Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)........................................ 28 2.3.3.16 Sedmikráska obecná (Bellis perennis) .................................................. 28 2.3.3.17 Mák vlčí (Papaver rhoeas) ................................................................... 29 2.3.3.18 Růže šípková (Rosa canina) ................................................................. 29 2.4 Sběr, sušení a skladování bylin ............................................................................. 30 3 Praktická část ............................................................................................................... 31 3.1 Možnosti sběru léčivých rostlin ............................................................................ 31 3.2 Terénní výzkum .................................................................................................... 32 3.3 Fotoherbář ............................................................................................................. 32 Diskuze ........................................................................................................................... 50 4
Závěr ............................................................................................................................... 52 Summary ......................................................................................................................... 53 Bibliografie ..................................................................................................................... 55 Seznam obrázků v teoretické části .................................................................................. 57
5
Úvod Pro svoji absolventskou práci jsem si zvolila téma „Léčivé rostliny v oblasti Rýchory“. Oblast Rýchory dnes patří pod Krkonošský národní park a Dvorský les patří mezi chráněná území. Rýchory nalezneme v nejvýchodnější části Krkonoš. Toto
téma jsem si vybrala, protože se v dnešní době lidé vracejí
k biopotravinám a přírodním lékům, které používaly naše babičky. V současné době je o léčivé rostliny větší zájem než o synteticky vyrobená léčiva, která jdou do pozadí. Tuto lokalitu jsem si zvolila z toho důvodu, že nebyla ještě dostatečně popsána a nachází se nedaleko mého bydliště. Jsem tedy zvědava, které vzácné druhy tu naleznu. Cílem mé absolventské práce je vytvořit fotoherbář léčivých rostlin, které naleznu ve sledované lokalitě. Představím oblast a nalezené rostliny, které popíši vzhledově i podle použití a určím u nich obsahované látky a sbíranou část, která má léčivé účinky. V praktické části se zaměřím na možnosti sběru léčivých rostlin a terénní výzkum. Popíši 3 různé oblasti, ve kterých se výskyt léčivých rostlin bude lišit. Informace pro svou práci budu čerpat v knižních herbářích, atlasech rostlin a na internetu.
Použité
fotografie
ve
fotoherbáři
budou
mé
vlastní.
1 Cíl práce Cílem mé práce je podrobně zdokumentovat výskyt léčivých rostlin v oblasti Rýchory. Zde provedu fotodokumentaci a popíši mnou nalezené zástupce rostlin a ty, které se v této lokalitě vyskytují. Dále uvedu léčivé účinky nalezených rostlin a představím oblast, ve které se tyto byliny vykytují.
7
2 Teoretická část 2.1 Rýchory Rýchory jsou nejvýchodnější součástí Krkonoš a v roce 2008 byly začleněny pod Krkonošský národní park. Díky svému přírodnímu bohatství byl horský hřeben, který se nachází mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Svobodou nad Úpou vyhlášen přírodní rezervací. K nejvýznamnějším vrcholům hřebene patří Dvorský les, Mravenečník a Červený vrch.
Obrázek č. 1: oblast Rýchory na mapě České republiky www.knihy.abz.cz
Obec Rýchory vznikla koncem 16. století. Je to bývalá dřevařská obec, která je klasickým příkladem horské obce. Dnes je tradiční horská zástavba bez jakéhokoliv řádu volně rozprostřena po loukách. Její součástí je také Rýchorský prales a vrchol Rýchor s Rýchorskou boudou.
Obr. č. 2: oblast Rýchory www.vyletnik.cz
8
2.1.1 Geologie Geologickým podložím Rýchor jsou nejčastěji krystalické břidlice s převahou svoru, mohou tu být místa bohatá na granát. Četné polohy vápenitých svorů, grafitové a mastkové břidlice můžeme nalézt na svazích k Hornímu Maršovu. Fylity vystupují místy na severovýchodních a východních svazích. Permský sediment leží k jihu v linii od Mladých Buků přes Dolní Sejfy a Babí. Nalezneme ho jako červený, někde zemitý pískovec a konglomerát. Místy jsou složky melafyru a velmi hojné jsou také vápencové a dolomitové polohy, které vycházejí na povrch v údolí Úpy a zejména na svazích k Suchému dolu. V těchto místech můžeme nalézt již opuštěné vápencové lomy. [FOUSEK, 2007]
2.1.2 Fauna Po zásahu člověka je složení fauny v oblasti Rýchory opravdu bohaté. Celkový počet druhů je obrovský. Zatím bylo popsáno 15 000 druhů bezobratlých a to jejich celkový počet není zdaleka konečný. Nachází se zde asi 120 druhů střevlíků, 1300 brouků a více než 1000 druhů motýlů. Zoologové tu také uvádějí přes 400 druhů obratlovců. Zjištěno bylo 280 druhů ptáků, kteří tu hnízdí nebo pravidelně migrují. Uvádí se také přes 70 druhů savců, např. vlk (Canis lupus), kočka divoká (Felis silvestris), sysel obecný (Spermophilus citellus) nebo křeček obecný (Cricetus frumentarius). Je tu i bohatá fauna netopýrů a řada živočichů, kteří patří ke glaciálním reliktům, například kulík hnědý (Charadrius morinellus) nebo hraboš mokřadní (Microtus agrestis). [www.krnap.cz, 2015 ]
2.1.3 Flora I přes to, že se Rýchory nacházejí v nadmořské výšce kolem 1000 m, jsou botanicky velmi významné. Na malém prostoru zde rostou často druhy subalpínské, které se v Krkonoších vyskytují až nad lesní hranicí, která je nad 1250 m. V dolních polohách nalezneme mnoho teplomilných rostlin, které do vyšších poloh nepronikají. V součastné se v Rýchorách vyskytuje přibližně 680 druhů.
9
V nejvyšších montánních polohách Rýchor se nacházejí náhorní planiny s přilehlými svahy, svahové slatiny nad Suchým dolem a rýchorský bukový prales. Leží v nadmořské výšce 850 až 1 033 m a hostí celkem 47 horských a subalpínských rostlin. 2.1.3.1 Rýchorská náhorní planina s přilehlými svahy V této oblasti roste náholník jednoúborný ( Trommsdorffia uniflora), řebříček obecný sudetský (Achillea millefolium subsp. sudetica), škarda velkoúborná (Crepis conyzifolia), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica), prha arnika (Arnica montana), sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), podbělice alpská (Homogyne alpina), koniklec alpinský bílý (Pulsatilla alpina subsp. austriaca), oměj šalamounek a oměj pestrý (Aconitum napellus, A. variegatum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), stračka vyvýšená (Delphinium elatum), mochna zlatá (Potentilla aurea), úrazník skalní (Sagina saginoides),
šťovík áronolistý (Rumex
arifolius), hořec
tolitovitý (Gentiana
asclepiadea). Udávají se zde i další druhy, mezi nimi například lilie zlatohlavá (Lilium martagon), plavuník alpský (Diphasiastrum alpinum), papratka horská (Athyrium distentifolium) a mnoho subalpínských druhů jestřábníků (Hieracium) [FOUSEK, 2007] 2.1.3.2 Rýchorský bukový prales Prales sice vyniká bizarními tvary buků různého stáří, ale je silně poničen pronikajícím smrkem a kácením. Na jednom místě zde kvete porost česneku hadího (Allium victorialis) a občas se zde vyskytuje čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) a bledule jarní (Leucojum vernum). 2.1.3.3 Svahové slatiny nad Suchým dolem V této oblasti roste starček potoční (Senecio crispatus), řeřišnice hořká (Cardamine amara), vrbovka žabincolistá (Epilobium alsinifolium), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), na slatině u Sokolky roste ojediněle vstavač mužský (Orchis mascula), poblíž velké skupiny lilie zlatohlavé (Lilium marthagon). [FOUSEK, 2007]
10
2.2 Chráněné území 2.2.1 Dvorský les Mezi chráněná území v oblasti Rýchory patří Dvorský les. Je to starý bukový les, který je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor a nachází se v nadmořské výšce 1033m. Jsou tu k vidění kmeny stromů, které jsou obrostlé mechem a jsou deformovány okusem zvěře nebo drsnými povětrnostními podmínkami. Tento les je ukázkou toho, jak vypadal porost krkonošských lesů před tím, než do něj zasáhl člověk. Toto území je přírodovědecky velmi cenné. Původní název Zlaté Rýchory vznikl v době, kdy se těžívalo zlato a stříbro na úbočí hřebene. Ve vyšších polohách se tu dochovaly pralesy a vzácné lokality původní květeny.
2.3 Léčivé rostliny 2.3.1 LÉČIVÉ ROSTLINY NÁHORNÍ PLANINY A PŘILEHLÝCH SVAHŮ 2.3.1.1 Jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Jestřábník chlupáček je nižší vytrvalá bylina, která je dosti hojná na písčinách, na mezích a suchých loukách mezi nízkou trávou. Kvete od května do srpna žlutými květy. Úbory květů vyrůstají na lodyhách vysokých maximálně 30 cm. Tato rostlina se dobře pozná podle chlupatých listů.
Obsahované látky: hořčiny a třísloviny
Obr. č. 3: Jestřábník chlupáček www.botanickafotogalerie.cz
Sbíraná část: nať Použití: Dříve se používal, jako prostředek proti nemocem dýchacích cest. Dnes se pije čaj při chřipce, průjmu, žaludečních a střevních potížích, nemocech jater a používá se i jako oční kapky. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
11
2.3.1.2 Podběl lékařský (Tussilago farfara) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis:
Podběl
lékařský
je
trvalka
s dlouhým
výběžkatým a šupinatým oddenkem. Lodyhy má přímé, nevětvené, šupinaté. Dorůstá v květu do výšky 15 cm. Listy má přízemní a vyvíjejí se až po odkvětu. Roste ve vlhkých a těžkých půdách. Má zlatavě žluté květní úbory. Plodem jsou podlouhle válcovité nažky s drsnými štětinkami. Obsahované látky: Květ – flavonoidy, xantophyl, Obr. č. 4: Podběl lékařský glykosidické hořčiny, třísloviny. List – hořčiny,
http://www.guh.cz/
třísloviny, kyseliny gallovou, mléčnou, jablečnou, vinnou, kávovou, polysacharid inulin, cholin. Účinky: antiflogistický, expektorační Sbíraná část: list, květ Použití: List podbělu se používá hlavně k léčbě astmatu, nebo jako ochrana zanícené sliznice dýchacích cest. Tato bylina dokáže dobře utlumit kašel, ale také podpořit vykašlávání tam, kde je to třeba. Také se využívá jako pomocné léčivo při cukrovce, protože obsahuje zinek. Květy působí především protikřečově. Podběl patří k bylinám, které bychom měli před vnitřní aplikací nejprve usušit, aby se snížil obsah necidů. [DEYL, 2001; JANČA, 1996]
2.3.1.3 Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) Čeleď: Třezalkovité (Hypericaceae) Popis: Třezalka tečkovaná je vyšší vytrvalá rostliny, která je velmi hojná na mezích, ve světlých lesích a na mýtinách. Kvete žlutě a na lístcích můžeme pozorovat olejnaté žlázy, které mohou vypadat jako dírky. Po celé rostlině můžeme pozorovat malé vstřícné listy. Obsahované látky: anthranoidy, třísloviny, pryskyřice, silice,
12
Obr. č.5: Třezalka tečkovaná http://www.guh.cz/
flavonoidy, anthokyany Účinky: antidepresivní, sedativní, spasmolytický, adstringentní Sbíraná část: květ Použití: Tato rostlina je už velmi dlouhodobě používána jako antidepresivum. Využívá ji často skupina lidí, která přes zimu trpí jistou formou deprese, která je způsobena nedostatkem denního světla v tmavých měsících. Má také protizánětlivé účinky, léčí rány a má zjemňující účinek na kůži. Třezalka by neměla být podávána lidem, kteří trpí těžkou cukrovkou, alergií na pyl, velmi nízkým tlakem a těm, u nichž byl diagnostikován metastazující nádor. Nežádoucím účinkem může být přecitlivělost na sluneční záření, která se projevuje záněty zejména na nepigmentovaných částech kůže. Užívání třezalky by nemělo být dlouhodobé. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
2.3.1.4 Řebříček obecný sudetský (Achillea millefolium subsp. sudetica) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Řebříček obecný sudetský je středně vysoká vytrvalá bylina, která je velmi hojná na lukách, ve stráních a na lesních mýtinách. Má přisedlé, hluboce stříhané a pýřité listy a drobné bílé úbory na vrcholku přímého stonku v chocholíku. Obsahované
látky:
chamazulen,
pinen,
sabinen,
flavonaidy, třísloviny a kumariny Účinky: antiflogistický, spasmolytický, podporuje trávení, hojivý
Obr. č. 6: Řebříček obecný sudetský http://www.guh.cz/
Sbíraná část: květ, nať
Použití: V dnešní době se řebříček používá na drobnější rány, kdy pomůže zastavit krvácení a ránu vydezinfikuje. Dále se z květů a listů získává hořký čaj, který s dalšími bylinkami čistí krev, pomáhá při nachlazení, horečce, žaludečních a střevních potížích.
13
Čaj také podporuje chuť k jídlu. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
2.3.1.5 Zlatobýl obecný (Solidago virgaurea L.) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Zlatobýl obecný je vytrvalá až 80 cm vysoká bylina, která je velmi častá ve světlých lesích a na výslunných
stráních.
Lodyhu
má
v dolní
části
nafialovělou a nesoucí na vrcholu žluté úbory. Přízemní listy má obvejčité, lodyžní eliptické a postupně až čárkovité. Květy mají žlutou barvu. Obsahované látky: třísloviny, diterpeny, flavonoidy, triterpenové saponiny Účinky: antiflogistický, diuretický, adstringetní
Obr č. 7: Zlatobýl obecný http://www.guh.cz/
Sbíraná část: vršky rostlin
Použití: Zlatobýl obecný je už dlouho důležitou léčivou bylinou. Připravuje se z něj čaj, který pomáhá čistit krev. Usušené vršky těchto rostlin obsahují látky, které mají močopudné účinky, takže se tím léčí revmatické neduhy a kožní nemoci. Tato bylina také stimuluje funkci ledvin a preventivně působí při zánětu ledvin a močového měchýře. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.1.6 Koniklec alpinský bílý (Pulsatilla alpina subsp. austriaca) Čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae) Popis: Koniklec alpinský bílý je nízká vytrvalá bylina s nápaditými bílými květy, která zdobí horské nivy a louky. Květy bývají stříbřitě chlupaté. Vyžadují stanoviště, které je Obr. č. 8: Koniklec alpinský bílý www.botanickafotogalerie.cz
14
bohaté na vápno. Obsahované látky: protoanemonin, triterpenové saponiny Sbíraná část: nať s květem Použití: Požití čerstvé rostliny je životu nebezpečné. Sušený koniklec se dříve používaly bylinkářky na záněty žaludku, střev a pohlavních orgánů. Sloužil také na posílení nervové soustavy a podával se lidem, kteří se snadno vzruší nebo jsou lítostiví, ženám zvláště při porodní depresi. V současné době je zařazen k silně ohroženým druhům a je chráněn zákonem. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
2.3.2 LÉČIVÉ ROSTLINY BUKOVÉHO PRALESU 2.3.2.1 Česnáček lékařský (Alliaria petiolata) Čeleď: Brukvovité (Brassicaceae) Popis: Česnáček lékařský je dvouletá vyšší bylina 20-80 cm vysoká, která se často nachází v hájích, v křovinách a na rumištích. Dotkneme-li se listu česnáčku, uvolní se silná vůně cibule. Kvete drobnými bílými kvítky. Obsahované látky: alliarin, sinigrin, rhodanalyl, pektin, beta karoten, vitamín C Účinky: antiastmatický, antirevmatický, proti dně Sbíraná část: nať Použití: Tato bylina se často přidává do salátů a omáček. Obr. č. 9: Česnáček lékařský Kromě kulinářství se však využívá i léčebně, a to na
http://www.guh.cz/
léčbu astmatu, ekzémů a bronchitidy. Dále by měl pomáhat zmírňovat revma a dnu. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
15
2.3.2.2 Přeslička rolní (Equisetum arvense) Čeleď: Přesličkovité (Equisetaceae) Popis: Přeslička rolní je středně vysoká vytrvalá rostlina s dlouhými podzemními oddenky. Zjara vyrůstají jednoduché článkované lodyhy pleťové barvy, ukončené výtrusným klasem. Poté co se vypráší výtrusy, usychají a z oddenků vyrůstají zelené
lodyhy
s postranními
přeslenovitými
větévkami. Nejčastěji ji najdeme na lukách, v lesích, ale i u vod a na polích.
Obsahované látky: flavony, saponiny, kyselina Obr. č. 10: Přeslička rolní http://www.guh.cz/ křemičitá Účinky: hojivý, diuretický, reguluje prokrvení Sbíraná část: nať Použití: Dříve se přeslička rolní užívala k boji proti tuberkulóze. Dnes se užívá jako močopudný prostředek a nejvíce pomáhá při revmatismu, dně, problémech s měchýřem a s ledvinami. Dá se používat i proti kašli. Vaří se z ní čaj. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999] 2.3.2.3 Vlaštovičník větší (Chelidonium majus L.) Čeleď: Mákovité (Papaveraceae) Popis: Vlaštovičník větší je vyšší vytrvalá bylina s oranžovým latexem. Může dorůstat výšky i 1 m. Kalich má žlutý, prchavý se čtyřmi korunními lupeny. Horní listy jsou krátce řapíkaté a dolní dlouze. Čepel je jednoduchá. Plodem je tobolka. Obsahované látky: alkaloidy chelidonin, chelerythrin Účinky: antitusický, spasmolytický, cytostatický Sbíraná část: kořen Použití: Někdo vlaštovičník větší používá na odstranění 16
Obr. č. 11: Vlaštovičník větší http://www.guh.cz/
bradavic, a to tak, že si žlutou šťávou postižené místo potírá, aby se zpomalilo dělení buněk. Vlaštovičník se často přidává do čajových směsí proti poruchám žlučníku, žaludku a střev. Tato směs se nesmí používat stará, protože vlaštovičník rychle ztrácí účinek. Předepisuje se v bylinkářství a v homeopatii kvůli tomu, že mírní křeče. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.2.4 Jahodník obecný (Fragaria vesca L.) Čeleď: Růžovité (Rosaceae) Popis: Jahodník obecný je nízká vytrvalá bylina s vyklenutým a při dozrání zdužnatělým květním lůžkem nesoucím souplodí nažek. Je hojný v lesích a na mýtinách. Je charakteristický odstálým kalichem setrvávajícím na květním lůžku po oddělení jahody. Jahoda se odděluje i s kalichem a má nažky jen na horní části a pouze tam je červená. Obsahované látky: třísloviny, flavonoidy Účinky:
antiflogistický,
adstringentní,
podporuje Obr. č. 12: Jahodník obecný http://www.guh.cz/
vylučování kyseliny močové Sbíraná část: list, kořen
Použití: Z listů jahodníku se vaří čaj, který zastavuje průjem a pomáhá při poruchách žaludku a střev. Obsahové látky posilují činnost ledvin a působí při chudokrevnosti. Odvar z kořene působí močopudně. Čaj má také čistící účinky na mastnou pleť a plátky jahod na obličeji zjemňují pleť po spálení sluncem. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.2.5 Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) Čeleď: Liliovité (Liliaceae) Popis: Lilie zlatohlavá je vysoká vytrvalá bylina. Má šupinaté cibule. Její okvětní lístky se zcela obracej vzhůru. Květy se objevují na lodyhách, které mohou být dlouhé až 1,5 m. Tento druh má purpurově rudé květy s tmavými skvrnkami. Nejčastěji
17
Obr. č. 13: Lilie zlatohlavá http://www.guh.cz/
se vyskytuje ve světlých hájích, v křovinách, a v nivách. Obsahované látky: kyselina gama-methylenglutamová, pyrrolinové alkaloidy Sbíraná část: cibule Použití: Lilie zlatohlavá se dříve používala na ženské neduhy, například na menstruační problémy nebo při poklesu dělohy. V současné době se tato rostlina nepoužívá v takové míře jako dříve. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999] 2.3.2.6 Bez černý (Sambucus nigra) Čeleď: Zimolezovité (Caprifoliaceae) Popis: Bez černý je statný, až 2 m vysoký keř nebo strom. Má drobné žlutobílé květy vyrůstající na konci větví v plochých chocholíkových vrcholcích. Plody jsou černé peckovičky se třemi peckami. Obsahované látky: anthokyanová barviva,
Obr. č. 14: Bez černý http://www.guh.cz/
kyanogenní glykosid sambunigrin Účinky: antiflogistický, diuretický, potopudný, detoxikační Sbíraná část: kůra, květy, plody Použití: Plody bezu černého by se syrové konzumovat neměly, ale na velké problémy se zácpou jsou povoleny. V červnu se může trhat květenství a dělat z něho sirup nebo víno. Léčebně je důležitý čaj z květu černého bezu, který podporuje pocení při horečce. Sušené kvítky se přidávají do posilujících čajových směsí, protože účinné látky bezu posilují odolnost. Listy bezu černého jsou jedovaté. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
18
2.3.3 LÉČIVÉ ROSTLINY SVAHOVÉ SLATINY 2.3.3.1 Bolehlav plamatý (Conium maculatum) Čeleď: Miříkovité (Apiaceae) Popis: Bolehlav plamatý je jednoletá až dvouletá bylina s okolíkem květů, která při sušení páchne myšinou. Celá rostlina je jedovatá. Plodem jsou dlounažky, které když jsou nezralé, tak obsahují nejvíce jedovatých látek. Často roste v teplejších oblastech na rumištích a v křovinách. Obsahované látky: koniin Účinky: blokuje činnost prodlouženě míchy, způsobí obrnu kosterních svalů až zástavu dechu
Obr. č. 15: Bolehlav plamatý http://www.guh.cz/
Sbíraná část: kořen Použití: Bolehlav plamatý je smrtelně jedovatý, ale zkušené kořenářky a doktoři uměli jedovaté látky dávkovat tak, že se používaly jako tišící prostředek podávaný odsouzeným k smrti, proti astmatu, suchému a bolestivému kašli a při bolestech nervů. Homeopaticky se Conium předepisuje proti depresivním potížím, při premenstruačním syndromu, strachu a mdlobách. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.2 Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) Čeleď: Miříkovité (Apiaceae) Popis: Bršlice kozí noha je vyšší vytrvalá rostlina, která často roste ve vlhkých lesích, v křovinách, ale i jako plevel na zahradách. Je typická tím, že její oddenky se pod zemí rozlezou kousek dál a vytvoří tam novou rostlinu. Kvete bíle a má listy vejčité na okraji pilovité. Obsahované látky: silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej a vitamin C
19
Obr. č. 16: Bršlice kozí noha http://www.guh.cz/
Účinky: zklidňující, proti dně Sbíraná část: oddenek Použití: Byla používána už od středověku, jako lék proti dně. Vnitřně pomáhá proti ischiasu a zevně se používá u podagry ve formě obkladu. Mladé listy se mohou přidávat do salátů a také je lze připravit podobným způsobem jako špenát. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
2.3.3.3 Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) Čeleď: Jitrocelovité (Plantaginaceae) Popis: Jitrocel kopinatý je středně vysoká vytrvalá bylina. Tvoří trsy s krátkým oddenkem. Listy má v přízemní růžici s kopinatou čepelí. Plodem je elipsoidní tobolka. Tato bylina je obecně rozšířená jako plevel na polích a na travnatých místech. Obsahované
látky:
aukubin,
flavonoidy,
fenolové kyseliny Účinky:
antiflogistický,
detoxikační,
expektorační, antiastmatický Obr. č. 17: Jitrocel kopinatý http://www.guh.cz/
Sbíraná část: list
Použití: Všechny druhy jitrocele se tradičně používají proti kašli. Z čerstvých nebo sušených listů se vaří čaj. Ve farmacii se jitrocel používá především pro vysoký obsah účinných látek a získávají se z něho extrakty. Jitrocelová tinktura se v homeopatii předepisuje při zánětech uší. Utržené listy můžeme přikládat na mělké rány, aby se urychlilo hojení a na kousnutí od hmyzu, aby nesvědilo. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
20
2.3.3.4 Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris) Čeleď: Růžovité (Rosaceae) Popis: Kontryhel obecný je většinou nižší vytrvalá, mnohotvárná bylina. Roste hojně na lukách a na březích. Má nálevkovitě stočené listy, které mají na okrajích zuby, z nichž zoubek na špičce laloku je menší než ostatní zoubky. Obsahované látky: taniny Účinky: spasmolytický, antiflogistický
Obr. č. 18: Kontryhel obecný http://www.guh.cz/
Sbíraná část: list
Použití: Kontryhel se dnes v lidovém léčitelství používá jako čaj, který se vaří ze sušených listů. Tento čaj by měl prospívat ženám při menstruaci nebo při přivádění dětí na svět. Tato bylinka byla dříve vyhledávána na léčení ran, jelikož dobře zastavuje krvácení. Také pomáhá zastavit průjem, čistí střeva, krev a zevně i pleť. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
2.3.3.5 Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Čeleď: Kopřivovité (Urticaceae) Popis: Kopřiva dvoudomá je vyšší vytrvalá žahavá bylina
s dlouhými
a
plazivými
oddenky.
Má
čtyřhranné lodyhy, listy široce vejčité až kopinaté, s charakteristickými žahavými trichomy. Plodem jsou nažky. Obsahované látky: histamin, acetylcholin, kyselina mravenčí, flavonoidy, fytosteroly, chlorofyl Účinky: detoxikační, diuretický, antiflogistický Sbíraná část: listy, podzemní orgány
21
Obr. č. 19: Kopřiva dvoudomá http://www.guh.cz/
Použití: Listy kopřivy dvoudomé se trhají hlavně na jaře, kdy se vaří jako zelenina, dávají se do polévky nebo se z nich vaří čaj. Kopřivový čaj je močopudný a rozpouští hleny. Lidé, kteří trpí revmatismem nebo dnou tento čaj pijí během jarních čistících kůr. Při vážných potížích se čerstvé listy kopřivy přikládají nasekané na bolestivá místa. Odvar z kopřivy je dobrý proti lupům a vypadávání vlasů. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
2.3.3.6 Kostival lékařský (Symphytum officinale) Čeleď: Brutnákovité (Boraginaceae) Popis: Kostival lékařský je vyšší vytrvalá bylina, drsně chlupatá, s řepovitým oddenkem. Lodyha je přímá, lodyžní listy jsou střídavé, vejčitě kopinaté a přisedlé.
Květy
se
nacházejí
v mnohokvětých
vijanech, koruna květů je trubkovitě baňkovitá, modrofialová, výjimečně růžová. Plodem jsou tvrdky. Dorůstá do výšky 1 m. Obsahované
látky:
pyrrolizidinové
alkaloidy,
allantoin, sliz, třísloviny Účinky: antiflogistický, adstringentní, hojivý
Obr. č. 20: Kostival lékařský http://www.guh.cz/
Sbíraná část: kořen Použití: Z kořene kostivalu se může dělat povařením nálev, který se na obkladu přikládal na rány, aby se pak rychle hojily. Často se přidává do mastí a krémů proti pohmožděninám, křečovým žilám, hemoroidům, zánětům svalů a šlach, revmatismu a dně. Z listů se vaří čaj, který se však nedoporučuje, jelikož existuje riziko poškození jater a tvorby nádorů. Kostival lékařský se přidává do šamponů, mýdel, mastí pro pružnou a pevnou pleť. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
22
2.3.3.7 Mochna husí (Potentilla anserina) Čeleď: Růžovité (Rosacaae) Popis: Mochna husí je nízká plazivá bylina s dlouhými výběžky. Kvůli nízkému vzrůstu se neudrží ve vysokém porostu. Roste především v příkopech u cest, v dunách a v zahradách. Kvete pokaždé jen několika žlutými květy, ale dlouhou dobu. Zpeřené listy rostou v růžici a díky ochlupení působí stříbrným dojmem Obsahované látky: třísloviny, flavonoidy, tormentol, hořčiny, organické kyseliny, cholin, pryskyřice, sliz, vitamín C, lithium
Obr. č. 21: Mochna husí http://www.guh.cz/
Účinky: spasmolytický, antiflogistický Sbíraná část: list, nať Použití: Často ji používají ženy při menstruaci, protože působí proti bolestivým křečím. Čaj z listů a nati se používá při žaludečních a střevních křečích. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
2.3.3.8 Popenec obecný (Glechoma hederacea) Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) Popis: Popenec obecný neboli břečťanolistý je nižší vytrvalá bylina s poléhavými lodyhami. Velmi hojná na mezích, na lukách, v křovinách a v lesích. Listy jsou tvaru listu břečťanu. Modré kvítky rozkvétají na vzpřímených lodyhách od dubna. Obsahované látky: třísloviny, hořčiny, nasycené kyseliny, vitamin C Účinky: protiprojímavý, adstringentní, antiflogistický Sbíraná část: květ, list
23
Obr. č. 22: Popenec obecný http://www.guh.cz/
Použití: Tato rostlina se používá nejčastěji při průjmu a na rány. V současné době se také listy přidávají do salátů jako „životabudič“ pro tělo. Třísloviny a hořčiny v bylině mají stahující a protizánětlivý účinek. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.8 Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) Popis: Zběhovec plazivý je nízká vytrvalá bylina s dlouhými nadzemními výběžky. Velmi často se nachází ve vlhčích lesích, na lukách, v příkopech a na pasekách. Utváří nízké koberce tmavozelených až fialově zelených listů. Kvetou fialovomodrými kvítky. Obsahované látky: třísloviny, barviva, hořčiny, organické
kyseliny,
minerální
látky,
taninové
substance, éterické oleje, kaučuk a organické soli
Obr. č. 23: Zběhovec plazivý http://www.guh.cz/
Účinky: antiastmatický, cholagogum Sbíraná část: kvetoucí nať Použití: V 17. století se zběhovec využíval na hojení ran. Vytvářela se z něj mast, která se natírala na rány. Dnes se využívá jako prostředek k hubení hmyzu. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.9 Šťovík kyselý (Rumex acetosa) Čeleď: Rdesnovitá (Polygonaceae) Popis: Šťovík kyselý je středně vysoká vytrvalá bylina. Nejčastěji se nachází na vlhkých lukách a v příkopech. Lodyha může být vysoká až půl metru. Dolní listy má kopinatě podlouhlé. Květní latu má s jednoduchými květy. Obsahované
látky:
kyselina
šťavelová,
antrachinonové
deriváty, vitamín C, minerální látky Obr. č 24: Šťovík kyselý http://www.guh.cz/
24
Účinky: desinfekční Sbíraná část: list, oddenek Použití: V současnosti se šťovík používá zevně, formou kašovitých obkladů nebo pro přípravu kloktadla na afty v dutině ústní. Občas bývá součástí krev čistících čajů. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999]
2.3.3.10 Heřmánek pravý (Matricaria recutita) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Heřmánek pravý je středně vysoká, silně vonná jednoletá bylina. Je dosti hojná na polích, na rumištích a na návsích. Má trubkovité květy, které vyrůstají ve vypuklém terči, který je uvnitř dutý. Obsahované látky: terpeny, aromatické kyseliny, kumariny, steroidy, flavanoidy, sacharidy, glykosidy, vitaminy B1, B3, C
Účinky:
antiflogistický,
spasmolytický,
proti
alergii, Obr. č. 25: Heřmánek pravý http://www.guh.cz/
uvolňující, antioxidant Sbíraná část: květ
Použití: Ze sušených květů heřmánku se dělá čaj, který má uklidňující účinky při napětí, nespavosti a poruchách trávení způsobených nervozitou. Tento čaj pomáhá i při žaludečních potížích, žaludečních vředech a při zánětu žaludečních sliznice. Heřmánek je vhodný i na koupele. Obklad z heřmánkového čaje se přikládá na zanícené nebo špatně hojící se rány. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
25
2.3.3.11 Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Pelyněk černobýl je vysoká vytrvalá bylina, která obvykle roste na rumištích, u cest a v lomech. Má rozvětvenou lodyhu a peřenodílné, na rubu plstnaté listy. Žlutohnědé přisedlé úbory tvoří husté laty. Obsahované látky: kafr, borneol, vulgarin, thujon Účinky: spasmolytický, cholagogum, amarum, antihelmetikum Sbíraná část: nať
Obr. č. 26: Pelyněk černobýl http://www.guh.cz/
Použití: Tato bylina vzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, stimuluje tvorbu žluči a činnost jater. Pelyněk černobýl se přidává především do tučných jídel, aby se lépe strávila. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
2.3.3.12 Máta peprná (Mentha piperita) Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) Popis: Máta peprná je léčivá bylina, která vznikla zkřížením máty klasnaté a vodní. Má relativně dlouhé listy, které mají na svrchní straně kovový lesk. Květy jsou v lichopřeslenech a objevují se v červenci a v srpnu. Obsahované látky: mentol Účinky: antiseptický, spasmolytický Sbíraná část: list
Obr. č 27: Máta peprná http://www.guh.cz/
Použití: Máta patří k nejdůležitějším bylinkám. Ze sušených listů se v teplých dnech připravuje osvěžující čaj. Čerstvé listy se mohou přidávat do salátů a výborně se hodí i k pokrmům jako je ryba nebo sýr. Máta se
26
předepisuje při nevolnosti, zvracení, průjmu a žaludečním kataru, při příliš malé produkci žluči, nachlazení a chřipce. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.13 Křen selský (Armoracia rusticana) Čeleď: Brukvovité (Brassicaceae) Popis: Křen selský je vytrvalá a statná bylina se ztloustlým kořenem. Má nedělené listy a bílé květy, které tvoří latnaté hrozny. Plodem jsou šešulky. Obsahované látky: hořčičné silice, glykosidy, vitamin C, karoteny, minerály
Účinky: expektorační, desinfekční, mírně diuretický
Obr. č. 28: Křen selský http://www.guh.cz/
Sbíraná část: kořen Použití: Látky v křenu brzdí infekce, proto se křen často používá proti kašli. Nastrouhaný křen se podává s medem nebo cukrem 3x denně jedna čajová lžička. Silice křenu pomáhají uvolňovat dýchací cesty a čelní dutiny. Křen je také oblíbený jako dochucovadlo. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.14 Divizna sápovitá (Verbascum phlomoides) Čeleď: Krtičníkovité (Scrophulariaceae) Popis: Divizna sápovitá je dvouletá bylina. Květy mají kolovitou, do plochy rozevřenou světle žlutou korunu a lodyžní listy srdčitě objímavé. Rostou často na výslunných stráních a ve světlejších lesích. Vyrůstá do výšky i 2 m. Obsahované látky: saponiny Účinky: expektorační, spasmolytický, mukolytický, proti průjmu
Obr. č. 29: Divizna sápovitá http://www.guh.cz/
27
Sbíraná část: květ Použití: V čajových směsích slouží okvětní lístky divizny proti kašli nebo bronchitidě. Látky, které obsahují, mají i antibakteriální účinky. Nasazují se proti zánětům v krku, zánětům dýchacích cest, mandlí a sliznic žaludku a střev. Květy čistí ledviny od přebytečné kyseliny močové. Z květů se získává olej, který čistí rány, působí protizánětlivě a ulehčuje nervové bolesti. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.15 Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Pampeliška lékařská je nízká vytrvalá bylina se silným kulovitým kořenem a bílým mlékem, které je ve všech částech. Tvoří růžici kopinatých kracovitých listů s jednotlivými úbory na dutém stvolu. Květy mají žlutou barvu. Obsahované
látky:
inulin,
seskviterpenové
laktony, Obr. č. 30: Pampeliška lékařská http://www.guh.cz/
taraxasterol Účinky: detoxikační, diuretický Sbíraná část: kořen, nať
Použití: Tato bylina pročišťuje tělo a čistí krev. Mnoho lidí si jí dopřává na jaře a na podzim jako tzv. čistící kůru. Prospěch přináší lidem, kteří trpí revmatismem. Působí močopudně, a tím aktivuje ledviny a játra. Čerstvé listy jsou bohaté na vitaminy, jedí se syrové jako salát. Z květů pampelišky lze udělat pampeliškový med. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.16 Sedmikráska obecná (Bellis perennis) Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Sedmikráska obecná je nízká vytrvalá bylina s přízemní růžicí obvejčitých listů. Má bezlistý stvol zakončeným úborem. Úbor je tvořen oboupohlavnými trubkovitými květy terče a samičími, bílými květy paprsku. Obr. č. 31: Sedmikráska obecná http://www.guh.cz/
28
Obsahované látky: saponiny, třísloviny, sliz, silice Účinky: expektorační, antiflogistický, diuretický, podporující pocení, cholagogum, amarum Sbíraná část: květ, list Použití: Čaj z květů nebo listů sedmikrásky má čistící a močopudný účinek a zároveň podporuje pocení. Je dobrý při artritidě, dně, akné a jiných problémech s kůží. Čaj také stimuluje funkci žlučníku, jater a vzbuzuje chuť k jídlu. [DEYL, 2001; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.17 Mák vlčí (Papaver rhoeas) Čeleď: Mákovité (Papaveraceae) Popis: Mák vlčí je jednoletý vyšší plevel. Dříve byl mák běžným polním plevelem. Nyní se vyskytuje nárazově. Často se objevuje na místech, kde je kus půdy převrácený. Kvete červenými květy. Obsahované látky: isochinolinové alkaloidy Účinky: expektorační, zklidňující, korigens Sbíraná část: korunní plátky
Obr. č. 32: Mák vlčí http://www.guh.cz/
Použití: Dnes se z vlčího máku dělá sirup, který je součástí určitých nápojů proti kašli, speciálně pro děti. Šťáva z korunních plátků slouží jako barvivo do nápojů a sirupů. Dříve se ze sušených červených lístků máku vařil čaj proti bolestem a nespavosti. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999] 2.3.3.18 Růže šípková (Rosa canina) Čeleď: Růžovité (Rosaceae) Popis: Růže šípková je keř nebo opíravá liána. Je charakteristická tvorbou češulí tzv. šípků, které jsou dužnaté. Kvete bílými až růžovými květy. Keř dorůstá do výšky a šířky téměř 3 m.
29
Obr. č. 33: Růže šípková http://www.guh.cz/
Obsahované látky: vitaminy C, A, karotenoidy, ovocné kyseliny, flavonoidy Účinky: posilující, zdroj vitamínu C, mírné diuretikum, antiflogistikum Sbíraná část: plod Použití: Z plodů se vaří čaj, který i přesto, že vypadá téměř bezbarvě a mdle, posiluje, povzbuzuje a působí proti chřipce a nachlazení. Šípky se díky velkému obsahu vitaminů A, B, C a K zpracovávají do posilujících sirupů a ovocných nápojů, zvláště pro děti. V minulosti Římané tuto rostlinu používali jako lék proti vzteklině. [DEYL, 2001; JAHODÁŘ, 2006; VERMEULEN, 1999]
2.4 Sběr, sušení a skladování bylin Doba sběru může hodně ovlivnit obsah léčivých látek v bylinách. Za slunného a suchého dne se doporučuje sbírat nadzemní část rostliny. Sušení je nejlepší provádět na místě, kde je sucho a vzdušno, aby se bylina usušila co nejdříve a během sušení neztratila svoji vůni, barvu a chuť. Na přímém slunci se sušení nedoporučuje. Usušené části bylin např. květy nebo listy se doporučuje uchovávat v suchých, čistých a tmavých nádobách nebo v papírových pytlích. Doba spotřeby je doporučena do 12 – 18 měsíců od sběru. Z nadzemní části rostlin se sbírají listy, květy, natě, plody a semena. Z podzemní části kořen, oddenek, cibule a hlíza. Květy se doporučují sbírat po vypaření ranní rosy, když jsou částečně rozvity. Je nutné začít je sušit co nejdříve, aby nepovadly. Listy a natě by se měly sbírat v době před květem bylin. Opět by se měly sbírat v dopoledních hodinách. Při sušení se doporučuje pravidelné obracení, aby se vzduch dostal i ke spodní straně. Semena se nejčastěji sbírají, když jsou zralá a za suchého dne, aby sušení trvalo co nejkratší dobu. Plody musíme sbírat hned po dozrání, jelikož se špatně suší, a kdyby byly zralejší, tak změknou. Musí se často obracet, aby byly sušené rovnoměrně.
30
Kořeny se doporučují sbírat na podzim. Kořeny pořádně očistíme od půdy, nakrájíme na tenké plátky a dáme je sušit. [KRESÁNEK, 1988]
3 Praktická část 3.1 Možnosti sběru léčivých rostlin Sběr léčivých rostlin je v mnou sledované oblasti je dnes již omezen, jelikož toto místo patří mezi chráněná území a je součástí Krkonošského národního parku. Dle dostupných odborných pramenů, by se zde mělo vyskytovat 680 druhů rostlin, z toho je asi polovina léčivá, ale některé z léčivek jsem při svých pobytech v terénu nenalezla. V oblasti náhorní planiny se mi podařilo nalézt řebříček obecný sudetský (Achillea millefolium subsp. sudetica), bohužel s hledáním sasanky narcisokvěté (Anemone narcissifolia) jsem neměla takové štěstí. Řebříček byl v této oblasti velice četný. Jako další oblast pro terénní výzkum jsem zvolila bukový prales. Ten je typický bizarními tvary buků, které byly způsobeny drsnými klimatickými podmínkami. Tento prales vyrostl do výšky až poté, co lidé v této oblasti přestali pást dobytek. V dnešní době je poškozený pronikajícím smrkem a kácením. V této oblasti byl velice četný česnáček lékařský (Alliaria petiolata), napočítala jsem více než 20 rostlin. Přeslička rolní (Equisetum arvense) se zde vyskytovala hojně, a to více než 30 rostlin. Česnek hadí (Allium victorialis) se mi zde nepodařilo najít, ale objevila jsem lilii zlatohlavou (Lilium martagon), která v době mé návštěvy bohužel nekvetla, ale dokázala jsem ji určit podle listů, které jsou podlouhlé a vyrůstají spirálovitě. V celé oblasti Rýchory se na lukách sušilo seno na zimu nebo se pásl dobytek. Tyto podmínky mohly být příčinou, proč jsem některé rostliny nenalezla. Kromě toho kosení trávy a pastva různým druhů vzácných rostlin může i nemusí prospívat, a způsob hospodaření tak může být i důvodem proč se některé druhy v těchto již nevyskytují. Ale i přes tyto podmínky jsou Rýchory jedno z posledních míst, kde ještě kvete sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora) a hořeček ladní baltský (Gentianella campestris subsp. Baltica). Na místě, které se nazývá Sluneční stráň, se nachází mnoho chráněných rostlin. Hojně se tu vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), který tvoří fialové koberce. 31
Na svahových slatinách jsem našla mnoho druhů rostlin, které se vyskytují i v dalších oblastech a ne jenom v Rýchorách. Objevují se tam i nitrofilní rostliny, typické pro místa, kde je půda hnojena. Mezi takové rostliny patří kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mochna husí (Potentilla anserina) a pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris).
3.2 Terénní výzkum Do oblasti Rýchory jsem se poprvé vydala s fotoaparátem a knihou, která mi měla pomoci rostliny určit, na začátku června v roce 2014. Předem jsem si v knize o Krkonoších vyhledala rostliny, které bych tu mohla najít. Poté jsem celou oblast prošla a snažila jsem se určit nalezené druhy. Cestu jsem si zvolila po naučné stezce, která byla dlouhá přibližně 4,5 km. Při první návštěvě se mi nepodařilo nalézt ani polovinu druhů, které jsem si vyhledala v literatuře. Při druhé návštěvě jsem již byla úspěšnější, jelikož jsem se nedržela pouze naučné stezky, a tím jsem objevila další, předtím nenalezené, druhy rostlin.
3.3 Fotoherbář Fotoherbář obsahuje celkem 32 fotografií 31 druhů léčivých rostlin.
1) LÉČIVÉ ROSTLINY NÁHORNÍ PLANINY A PŘILEHLÝCH SVAHŮ Obrázek č. 1: Jestřábník chlupáček Obrázek č. 2: Podběl lékařský Obrázek č. 3: Třezalka tečkovaná Obrázek č. 4: Řebříček obecný Obrázek č. 5: Zlatobýl obecný Obrázek č. 6: Koniklec alpinský bílý
2) LÉČIVÉ ROSTLINY BUKOVÉHO PRALESA Obrázek č. 7: Česnáček lékařský Obrázek č. 8: Přeslička rolní
32
Obrázek č. 9: Vlaštovičník větší Obrázek č. 10: Jahodník obecný Obrázek č. 11: Lilie zlatohlavá Obrázek č. 12: Bez černý
3) LÉČIVÉ ROSTLINY SVAHOVÉ SLATINY Obrázek č. 13: Bolehlav plamatý Obrázek č. 14: Bršlice kozí noha Obrázek č. 15: Jitrocel kopinatý Obrázek č. 16: Kontryhel obecný Obrázek č. 17: Kopřiva dvoudomá Obrázek č. 18: Kostival lékařský Obrázek č. 19: Mochna husí Obrázek č. 20: Popenec obecný Obrázek č. 21: Zběhovec plazivý Obrázek č. 22: Šťovík obecný Obrázek č. 23: Heřmánek lékařský Obrázek č. 24: Pelyněk černobýl Obrázek č. 25: Máta peprná Obrázek č. 26: Křen selský Obrázek č. 27: Divizna sápovitá Obrázek č. 28: Pampeliška lékařská Obrázek č. 29: Sedmikráska obecná Obrázek č. 30: Mák vlčí Obrázek č. 31: Růže šípková
33
1) LÉČIVÉ ROSTLINY NÁHORNÍ PLANINY A PŘILEHLÝCH SVAHŮ
Obrázek č. 1: Jestřábník chlupáček. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 2: Podběl lékařský. [VLASTNÍ FOTO] 34
Obrázek č. 3: Třezalka tečkovaná. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 4: Řebříček obecný. [VLASTNÍ FOTO]
35
Obrázek č.5: Zlatobýl obecný. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 6: Koniklec alpinský bílý. [VLASTNÍ FOTO]
36
2) LÉČIVÉ ROSTLINY BUKOVÉHO PRALESU
Obrázek č. 7: Česnáček lékařský. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 8: Přeslička rolní. [VLASTNÍ FOTO]
37
Obrázek č. 9: Vlaštovičník větší. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 10: Jahodník obecný. [VLASTNÍ FOTO]
38
Obrázek č. 11: Lilie zlatohlavá. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 12: Bez černý. [VLASTNÍ FOTO]
39
3) LÉČIVÉ ROSTLINY SVAHOVÉ SLATINY
Obrázek č. 13: Bolehlav plamatý. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 14: Bršlice kozí noha. [VLASTNÍ FOTO]
40
Obrázek č. 15: Jitrocel kopinatý. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 16: Kontryhel obecný. [VLASTNÍ FOTO]
41
Obrázek č. 17: Kopřiva dvoudomá.[VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 18: Kostival lékařský.[VLASTNÍ FOTO] 42
Obrázek č. 19: Mochna husí.[VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 20: Popenec obecný.[VLASTNÍ FOTO] 43
Obrázek č. 21: Zběhovec plazivý. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 22: Šťovík obecný. [VLASTNÍ FOTO]
44
Obrázek č. 23: Heřmánek lékařský. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 24: Pelyněk černobýl.[VLASTNÍ FOTO]
45
Obrázek č. 25: Máta peprná.[VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 26: Křen selský. [VLASTNÍ FOTO] 46
Obrázek č. 27: Divizna sápovitá. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 28: Pampeliška lékařská. [VLASTNÍ FOTO]
47
Obrázek č. 29: Sedmikráska obecná. [VLASTNÍ FOTO]
Obrázek č. 30: Mák vlčí. [VLASTNÍ FOTO]
48
Obrázek č. 31: Růže šípková. [VLASTNÍ FOTO]
49
Diskuze Ke splnění hlavního cíle své absolventské práce, tedy vytvoření fotoherbáře léčivých rostlin v oblasti Rýchory, jsem použila fotoaparát Olympus μ700 All Weather. Ten jsem při druhé návštěvě sledované lokality musela vyměnit za fotoaparát v mobilním telefonu Samsung Galaxy S4. Fotografie jsem pořídila v období od června 2014 do května 2015. Navštívila jsem část oblasti Rýchory, která se nachází při naučné stezce a jejím okolí. Léčivé rostliny jsem určovala podle knih Naše květiny [DEYL 2001] a Naše rostliny v lékařství [KORBELÁŘ 1981]. V oblasti náhorní planiny s přilehlými svahy se nejčastěji vyskytoval řebříček obecný sudetský a podběl lékařský. V bukovém pralese se nejvíce rozrostl česnáček lékařský a přeslička rolní. Na svahových slatinách jsem zjistila nejhojnější výskyt u bršlice kozí nohy a pelyňku černobýlu. Překvapil mě tu výskyt máty peprné, která sem byla pravděpodobně zavlečena člověkem. Dostupná literatura, ani internetové zdroje bohužel neuvádějí četnost výskytu rostlin, tudíž jsem nemohla učinit porovnání s mými záznamy. Mnou zhotovený fotoherbář obsahuje 31 druhů vybraných rostlin, které jsem v teoretické části popsala. U většiny druhů se jednalo o léčivé byliny. V článcích o jednotlivých bylinách jsem uvedla čeleď, popsala její vzhled a nejčastější výskyt. Poté jsem uvedla obsahované látky, sbíranou část a na závěr její použití a léčivé účinky. V současné době lidé stále více využívají léčivé rostliny v terapii různých onemocnění. Odezva lidského oragnismu na fytoterapii je příznivější než na léčbu syntetickými léčivy. Také výskyt nežádoucích účinků či intoxikací je ve fytoterapii méně častý. Přesto u některých bylin musíme být obezřetní. Nadměrné dávky třezalky tečkované mohou vyvolat průjmy, ale i vnitřní krvácení. Podběl lékařský působí toxicky na játra, proto se dnes již od používání podbělu ustupuje. Křen selský při vyšších dávkách dráždí sliznice trávících orgánů a ledvin. Řebříček obecný může při předávkování způsobit otravu. Pelyněk černobýl je kontraindikován u těhotných žen, jelikož způsobuje stahy dělohy. Užívání kostivalu lékařského se dnes již nedoporučuje. Vlaštovičník větší se nesmí prodávat k léčebným účelům, jelikož je celá rostlina jedovatá a koncentrovanější dávky jsou nebezpečné. 50
Mák setý obsahuje v makovičkách opium, droga z květů při správném dávkování nezpůsobuje negativní účinky. Přeslička rolní by se měla užívat krátkodobě a dodržovat doporučené dávkování, jinak může mít nežádoucí účinky. Třezalka tečkovaná způsobuje přecitlivělost na sluneční světlo, které může vyvolat podráždění pokožky. Léčivé rostliny bez nežádoucích účinků: kontryhel obecný, kopřiva dvoudomá, mochna husí, růže šípková, bez černý, pampeliška lékařská, zběhovec plazivý, zlatobýl obecný, divizna sápovitá, jitrocel kopinatý, máta peprná, jahodník obecný, heřmánek lékařský. Jedním z výrobců čajových směsí je firma Leros, která nabízí širokou škálu lékopisných jedno či vícedruhových čajových směsí. Výběr z jednodruhových čajových směsí: LEROS Černý bez květ, LEROS Heřmánek, LEROS Kopřiva nať, LEROS Kontryhel nať, LEROS Máta peprná nať, LEROS Šípek plod, LEROS Třezalka nať Výběr z vícedruhových čajových směsí: Pulmoran (šalvějový list, proskurníkový kořen, nať rdesna ptačího, tymiánová nať, kopřivová nať, fenyklový plod, květ černého bezu, jitrocelový list, lékořicový kořen), Species nervinae Planta (třezalková nať, nať máty peprné, meduňková nať, chmelová šištice, heřmánkový květ, kořen kozlíku lékařského), Species pectorales Planta (jitrocelový list, proskurníkový kořen, podbělový list, nať máty peprné, lékořicový kořen, diviznový květ, fenyklový plod), Species urologicae Planta (list břízy, medvědicový list, nať rdesna ptačího, kořen jehlice trnité, petrželový kořen, kopřivová nať, řebříčková nať, květ černého bezu) [http://www.leros.cz, 2015]
51
Závěr V současné době patří k problémům ochrany přírody a krajiny snížení biologické rozmanitosti a početnosti populací původních druhů. Toto je důsledkem devastace krajiny a přírodních zdrojů na našem území. Tyto změny tu jsou zaznamenány především v posledních desetiletích. Se vzrůstajícím pokrokem začali lidé přírodu stále více využívat a přetvářet ji k obrazu svému. Tento způsob chování člověka v přírodě vede k řadě problémů, a to i v globálním měřítku. Dochází k výraznému poškozování a ničení přirozených biotopů a k vymírání rostlinných i živočišných druhů. Farmaceutický průmysl se v dnešní době mohutně rozvíjí a vrací se k využívání přírodních zdrojů. I sami lidé využívají volně rostoucí rostliny, z kterých si poté připravují vlastní čaje nebo mastě. Od roku 2008 je lokalita Rýchory zařazena pod Krkonošský národní park a je zde vidět, že se odpovědné úřady starají o ochranu a údržbu. Je velice pravděpodobné, že vzácné druhy, které se vyskytují pouze zde, budou zachovány i pro další generace. Každý by měl brát jako samozřejmost péči o životní prostředí, abychom si v naší krajině zachránili a zachovali původní biotopy. V přírodě bychom se měli chovat ohleduplně a uvážlivě. Při sklízení léčivého materiálu bychom měli sbírat pouze omezené množství a jen část rostlinného těla, nikoliv celou rostlinu. Moje absolventská práce přináší přehled léčivých rostlin z oblasti Rýchory, jak jsem ho zachytila v období od června 2014 do května 2015. Cíle práce vytýčené v úvodu byly splněny.
52
Summary Medical plants in the Rýchory region. The goal of my graduate work is to create a photo herbarium of medical plants, which can be found in the Rýchory region. I will describe the plants found by me in this region and include photographs of them. I will describe the healing effects of each plant and its usage. I chose the Rýchory region, which is situated in the most eastern part of Krkonoše Mountains. Rýchory region lays between Horní Maršov village, Žacléř and Svoboda nad Úpou. The most significant peaks are the Dvorský les peak, the Mravenečník peak and the Červený vrch peak. The subsoil of Rýchory consists of pararocks - specifically schist. The Permian sediment is located to the south in a corridor from Mladé Buky via Dolní Sejfy and Babí. It can be found in red colour, in some parts as sandstone with soil colour and also as a combination of aforementioned. We can find old abandoned limestone quarries in the Rýchory region and that goes hand in hand with the human influence on the fauna in this area. The human presence in this area had direct effect on the diversity of the fauna. The grand total of species is enormous. The estimated total from this area is at least 15 000 invertebrates and still counting. For example 120 species of Carabidae, 1300 types of beetles and more than 1000 species of butterflies.
Rýchory region is
approximately 1000m above sea level and is botanically very significant. There are plants present, which are normally found 1250 meters above sea level in the Krkonoše. In the lower parts of the ridge, we can find soil ideal for plants, which are more thermophilic. In the Rýchory region can be found around 680 species of plants. I concluded my search for those plants in the Rýchory plateau, adjacent slopes, Rýchory beech primeval forest and Slope peats above the Suchý Důl. On the Rýchory plateau I found jestřábník chlupáček (hawkweed), podběl lékařský (coltsfoot), třezalku tečkovanou (hypericum), řebříček obecný sudetský (milfoil) a zlatobýl obecný. (goldenrod.) Typical for the beech primeval forest is the bizarre form (shape) of the beeches, which were caused by climatic conditions. Nowadays the primeval forest is endangered and damaged by logging and by the penetration of the spruce. In this area the česnáček lékařský (alliaria), přeslička rolní (horsetail) are very common. On the sloping fens we can find plants, which are also common in other regions. For example 53
bolehlav plamatý (hemlock), kontryhel obecný, zběhovec plazivý (ajuga), divizna sápovitá (mullein) nebo heřmánek lékařský (camomile). In today's pharmaceutical practice has the usage of medicinal plants its indisputable spot. The rose hip tea is commonly used during flu season. Camomile is added to antiinflammatory mixtures. Mint tea is used for stomach cramps and Symphytum officinale is used for its skin healing effects. Hypericum is used till today as a natural antidepressant. During my research I have documented some of the healing plants which can be found in the Rýchory region, but the region itself has great potential with the amount of healing plants growing there. The region is very interesting due to the human presence and its influence on the flora. The complete documentation was not possible, because I would definitely exceed the given assignment, but I would recommend it for further research. I hope my documentation of some healing plants from the Rýchory region will be useful not only for today, but also for the future.
Key words: Rýchory, Krkonoše Mountains, plants, species, primeval forest, sloping fens,
pharmaceutical
practice
,
54
camomile,
mint,
hypericum
Bibliografie
Monografie 1. DEYL, M., HÍSEK, K. Naše květiny. 3.vyd. Praha: Academia, 2001. 724 s. ISBN 80-200-0940-X. 2. FOUSEK, J. Krkonoše: příroda-historie-život. 1.vyd. Praha: Baset, 2007. 863 s. ISBN 978-80-7340-104-7. 3. HOFFMANNOVÁ, E. JEBAVÝ, F.S. Rostliny v domácí lékárně. 4. vyd. Božkov, 1991. 205 s. Maternia medica. 4. JAHODÁŘ, L. Farmakobotanika – semenné rostliny. 1.vyd. Praha : Karolinum, 2006. 258 s. ISBN 80-246-1225-9. 5. JANČA, J., ZENTRICH, J.A. Herbář léčivých rostlin. 1.vyd. Sv.6. Praha : Eminent, 1998. 279 s. ISBN 80-85876-45-0. 6. JANČA, J., ZENTRICH, J.A. Herbář léčivých rostlin. 1.vyd. Sv.5. Praha : Eminent, 1997. 216 s. ISBN 80-85876-32-9. 7. JANČA, J., ZENTRICH, J.A. Herbář léčivých rostlin. 1.vyd. Sv.4. Praha : Eminent, 1996. 287 s. ISBN 80-85876-20-5. 8. KORBELÁŘ, E. Naše rostliny v lékařství. 6.vyd. Praha: Aviceum, 1981. 502s. ISBN 08-001-85. 9. KRESÁNEK, J. Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. 3.vydání. Martin : Osveta, 1988. 400 s. ISBN 70-056-88. 10. KUBÁT, K., BĚLOHLÁVKOVÁ, R. Klíč ke květeně České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. 11. MC VICAROVÁ, J. Velká kniha o bylinkách. 1.vydání. Praha : Knižní klub, 2005. 288 s. ISBN 80-242-1218-8. 12. PENELOPE, O. Velký atlas léčivých rostlin. 2.vydání. Martin : Osveta, 1998. 192 s. ISBN 80-88824-68-0. 13. PŘÍHODA, A. Léčivé rostliny. Praha: SZN, 1980. 288 s. ISBN 07-033-80. 14. RUBCOV, V.G. , BENEŠ K. Zelená lékárna. 1. vyd. Praha: Planeta, 1984. 214 s. ISBN 80-7022-004-X. 15. ŠTURSA, J., DVOŘÁK, J. Atlas krkonošských rostlin. 1.vyd. České Budějovice: Karmášek, 2009. 329 s. ISBN 978-80-87101-06-3. 55
16. ŠOUREK, J. Květena Krkonoš. 1.vyd. Praha: Academia,1970. 452 s. ISBN 80901915-2-5. 17. VERMEULEN, N. Encyklopedie bylin a koření. 1.vyd. Praha : Rebo, 1999. 319 s. ISBN 80-7234-067-0.
Internet
1. Naučná
stezka
Rýchory
[Online]
[Citace
z 5.5.2015]
http://www.krnap.cz/naucna-stezka-rychory/ 2. Obrázky
rostlin
v textu
[Online]
[Citace
z 24.5.2015]
http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_rostliny/abeceda.html 3. Obrázky
rostlin
v textu
[Online]
[Citace
z 24.5.2015]
www.botanickafotogalerie.cz 4. Chráněné
území
Dvorský
les
[Online]
[Citace
z 5.5.2015]
http://www.jizerky.cz/dr-cs/758-chranene-uzemi-dvorsky-les-hrebenrychory.html 5. Zběhovec
plazivý
[Online]
[Citace
z 24.5.2015]
[Citace
z 24.5.2015]
http://botanika.borec.cz/zbehovec_plazivy.php 6. Leros
–
čajové směsi
[Online]
www.leros.cz
56
Seznam obrázků v teoretické části Obrázek č. 2: oblast Rýchory na mapě České republiky Obrázek č. 2: oblast Rýchory Obrázek č. 3: Jestřábník chlupáček Obrázek č. 4: Podběl lékařský Obrázek č. 5: Třezalka tečkovaná Obrázek č. 6: Řebříček obecný Obrázek č. 7: Zlatobýl obecný Obrázek č. 8: Koniklec alpinský bílý Obrázek č. 9: Česnáček lékařský Obrázek č. 10: Přeslička rolní Obrázek č. 11: Vlaštovičník větší Obrázek č. 12: Jahodník obecný Obrázek č. 13: Lilie zlatohlavá Obrázek č. 14: Bez černý Obrázek č. 15: Bolehlav plamatý Obrázek č. 16: Bršlice kozí noha Obrázek č. 17: Jitrocel kopinatý Obrázek č. 18: Kontryhel obecný Obrázek č. 19: Kopřiva dvoudomá Obrázek č. 20: Kostival lékařský Obrázek č. 21: Mochna husí Obrázek č. 22: Popenec obecný Obrázek č. 23: Zběhovec plazivý
57
Obrázek č. 24: Šťovík obecný Obrázek č. 25: Heřmánek lékařský Obrázek č. 26: Pelyněk černobýl Obrázek č. 27: Máta peprná Obrázek č. 28: Křen selský Obrázek č. 29: Divizna sápovitá Obrázek č. 30: Pampeliška lékařská Obrázek č. 31: Sedmikráska obecná Obrázek č. 32: Mák vlčí Obrázek č. 33: Růže šípková
58
