ČESKÁ REPUBLIKA > PODZIM 2006
GMO > ODTAJNĚNÉ LOKALITY S GMO > ODCELSIA > BOD ZLOMU: 2 STUPNĚ CELSIA > BOD ZLORMIE > OHROŽENÉ SPERMIE > OHROŽENÉ SPERMIE > OHROŽENÉ SPERMCVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ > McVÍTĚZSTVÍ >
© Ibra Ibrahimovič
> Fotografie čísla
Na začátku letošního léta jsme s balónem za velké pozornosti médií přeletěli nad velkolomem ČSA v Severních Čechách. Naším cílem bylo před volbami připomenout politikům i voličům, že na pokračování těžby v tomto dole závisí nejen osud dvou obcí, ale i množství emisí CO v dalších 120 letech.
<2>
> Ve zkratce Editorial
Milé čtenářky a čtenáři, s přicházejícím podzimem se blíží doba sklizně mnoha plodin, mezi nimi i kukuřice. A i vy můžete nyní jednoduše zjistit, kde všude byla letos vyseta, a tedy kde se bude v září a říjnu sklízet, kukuřice geneticky modifikovaná, která může do budoucna ohrozit běžnou konvenčně pěstovanou kukuřici ve svém okolí. Úřady se snaží poskytování těchto údajů mistrně vyhnout a mlžit. Nám se ale podařilo pro vás získat podrobné údaje o tom, kteří zemědělci neodolali propagandě a nechali se k pěstování kontroverzní plodiny zlákat. Mužům žijícím v průmyslových zemích za poslední léta dramaticky klesá počet spermií. Neplodnost párů se naopak zvyšuje, stejně jako stoupá počet celé řady onemocnění, například rakoviny varlat. Chemické látky, které mají tyto jevy na svědomí, se přesto stále vyrábějí – a tím pádem i kupují. Kde se s nimi můžete setkat a jaký to může mít následek, to se dozvíte v článku Jana Freidingera Ohrožené spermie. Se články o globálním oteplování se v poslední době roztrhl pytel. Děsivé líčení toho, co nás čeká v brzké budoucnosti, již můžete najít i na stránkách seriózního tisku. Jak je to ale s klimatickými změnami doopravdy? Málokdo třeba ví, že tu žijeme jen díky skleníkovému efektu. Nebo že to není jen člověk, kdo může za změny klimatu. Jan Rovenský se ve svém článku Bod zlomu: 2 stupně Celsia zaměřil především na člověka a jeho podíl na globálním oteplování. Šance, že se podaří zpomalit tempo klimatické změny, tu totiž podle nás stále je. Příkladem nám mohou být například ozónovou vrstvu likvidující freony. Ty byly velmi rychle staženy z oběhu a chemický průmysl je dokázal hbitě a ekonomicky nahradit jinými látkami. Prezident Václav Klaus je známý tím, že aktivitám ekologů příliš nefandí. Přesto to byl právě on, kdo přivedl člena Rady Greenpeace herce Petra Vacka známého například ze seriálu Ulice k ekologii. Rozhovor s Petrem Vackem najdete na straně 11.
© Greenpeace
Petra Krystiánová
Přes 75 tun životně důležitých lékařských potřeb přepravila do Libanonu během válečného konfliktu ve spolupráci s humanitární organizací Lékaři bez hranic při svých plavbách loď Greenpeace Rainbow Warrior. Naposledy spolu obě organizace spolupracovaly v roce 2005 při pomoci obětem zemětřesení v Indonésii.
Akropolis se po Albatrosu stalo dalším českým nakladatelstvím, které se připojilo k naší knižní kampani za používání recyklovaného papíru, a vydalo na něm knihu Milana Machovce Filozofie tváří tvář zániku. Děkujeme!
Krásné babí léto. Petra Krystiánová
Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail:
[email protected] | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Jan Sochor, Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře
© Greenpeace / Gavin Newman
Fotografie čísla ....................................................................... 2 Editorial | Ve zkratce ............................................................. 3 Energetika | Bod zlomu: 2 stupně Celsia ............. 4 – 5 GMO | Odtajněné lokality s GMO ..............................6 – 7 Oceány | Deklarace ze Svatého Kryštofa ................... 8 Pralesy | McVítězství ........................................................... 8 Toxic | Ohrožené spermie .................................................. 9 Podpořte Greenpeace ......................................................... 10 Fejeton | Profil ...................................................................... 11 Filipíny, Indický oceán a Libanon. Hned tři místa, kde se v poslední době odehrála ropná havárie. Srážka japonského ropného tankeru s malou nákladní lodí, při níž došlo k úniku 5,3 miliónů litrů surové ropy, byla zastíněna dalšími dvěma katastrofami. Z tankeru u Filipín zatím pobřeží zamořilo „jen“ 200 tisíc litrů ropy, jenže loď s dalšími 1,8 milióny litry leží jako časovaná bomba na mořském dně. V Libanonu je pak množství ropy, které uniklo během válečného konfliktu po zásahu střelou, největší – do moře ho vyteklo 11 až 40 miliónů litrů! Mořské ekosystémy, které jsou již dost devastovány nadměrným rybolovem, toxickým znečišťováním a globálním oteplováním, tak dostaly další úder.
<3>
© Greenpeace
> Energetika
Bod zlomu: 2 stupně Celsia Klimatická změna je tady. Přiznávají to dokonce už i ti největší skeptici. Otázkou zůstává, do jaké míry ji způsobují naše emise skleníkových plynů. Nebo je to jasné? Úvodem si vyvraťme dva obecně rozšířené mýty. Prvním z nich je představa, že skleníkový efekt je sám o sobě nepřirozený a škodlivý. Opak je pravdou. Skleníkový efekt chrání už po milióny let naši planetu před ztrátou tepla. Štít tvořený skleníkovými plyny dokáže odrážet zpět na Zemi část tepelného záření, kterým bychom jinak ohřívali vesmír. Vědci spočítali, že nebýt skleníkového efektu, byla by průměrná teplota povrchu Země 16 stupňů pod bodem mrazu. Druhým je představa, že klima je stabilní a neměnný systém, který svými zásahy rozkolísal až člověk a jeho průmyslová revoluce. Klima se ve skutečnosti mění odjakživa, a to velmi dramaticky. Typickým případem je střídání dob ledových a meziledových. Před dvanácti tisíci lety, v poslední době ledové, k jejímuž vzniku mohli naši předci vybavení kamennými nástroji přispět jen stěží, byla polovina Evropy pokryta pevninským ledovcem. Průměrná teplota přitom byla o pouhých šest stupňů nižší než dnes. Pár set miliónů let předtím bylo naopak v oblasti dnešních Severních Čech tropické moře.
> Nebezpečná rychlost Proč tedy Greenpeace, Evropská unie či vědecký Mezivládní panel pro klimatickou změnu požadují, aby se s aktivní ochranou klimatu neotálelo? Není to jen mediální bublina, kterou nafukuje několik po slávě bažících vědců, hloupých politiků a profesionálních aktivistů, jak se příležitostně můžeme dočíst v rozšafných komentářích v českých novinách? Potíž nespočívá v existenci klimatické změny jako takové, ale v její současné rychlosti a mechanismu, který ji působí. Od počátku
<4>
průmyslové revoluce průměrná teplota stoupla o 0,6 stupně Celsia. Pokud se Vám to zdá málo, porovnejte to s výše uvedeným teplotním rozdílem, který nás dělí od doby ledové. Teplota přitom stoupá stále rychleji. Tímto tempem by tak do konce tohoto století mohla dále narůst o 1,4 stupně. Klimatologové si v druhé půlce minulého století začali všímat, že od počátku průmyslové revoluce se zároveň bezprecedentně zvýšila koncentrace hlavních skleníkových plynů v atmosféře. Konkrétně koncentrace oxidu uhličitého (CO2), který je nejdůležitějším skleníkovým plynem (v atmosféře je ho nejvíce), vzrostla zhruba o čtvrtinu a podle vzorků z polárních ledovců je nejvyšší za posledních 160 tisíc let. Rychlost, jakou koncentrace skleníkových plynů i globální teplota narůstají, nemá obdoby. Je však jisté, že spolu oba jevy skutečně souvisí?
> Nic nevíme jistě, takže se nemá smysl omezovat Nelze samozřejmě zcela vyloučit, že současné zvýšení teploty Země kauzálně souvisí s počtem mrkví pěstovaných v okrese Litoměřice či náladě mimozemšťanů z planety Omikron Perseus 8. Nicméně tyto možnosti vypadají na první pohled méně pravděpodobně, než souvislost se zvýšenou koncentrací CO2. Existují i alternativy pravděpodobnější, například vliv slunečních cyklů. Většina vědecké komunity reprezentovaná již zmíněným Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC) se v současnosti nicméně jednoznačně přiklání k názoru, že ze všech alternativních možností je hlavní příčinou probíhající rychlé klimatické změny skutečně zvýšená koncentrací skleníkových plynů. O skepticích, kteří závěry IPCC odmítají, už jste patrně slyšeli či četli. Mezi klimatology tvoří menšinu a jejich počty každoročně
> Energetika Jan Rovenský vedoucí energetické kampaně Greenpeace
Co by měla Česká republika udělat na ochranu klimatu? Zachovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách Bezodkladně odepsat zásoby uhlí za hranicí územních ekologických limitů Ukončit těžbu ve velkodolu ČSA Mostecká uhelná, a.s. nejpozději do roku 2017 Zcela ukončit těžbu hnědého uhlí v ČR nejpozději do roku 2050 Přijmout kvalitní Národní alokační plán pro období 2008 – 2012, který omezí současné emise o 5 % a dovolí průmyslu vypouštět maximálně 78 miliónů tun CO2 ročně Trojnásobně zvýšit energetickou účinnosti českého průmyslu (tedy na úroveň západoevropských zemí) a tepelnou izolaci budov do roku 2025 Do roku 2030 k výrobě tepla využívat výhradně obnovitelné zdroje energie Do roku 2050 snížit národní emise CO2 o 80 % ve srovnání s rokem 1990
o průměrně 6% do roku 2012. Je to sice zoufale málo, ale jde o významný precedent. Evropská komise již před rokem deklarovala, že pro rok 2050 by měl být stanoven cíl snížení emisí o 50 až 80 %. Jenže když si připomeneme postoje předsedů dvou největších politických stran k pokračování těžby uhlí v Severních Čechách, neochotu úředníků Ministerstva životního prostředí byť jen symbolicky snížit množství emisí povolených tzv. Národním alokačním plánem na léta 2008 – 2012 či zoufalou energetickou náročnost českého průmyslu (nejhorší ze všech zemí OECD), je jasné, že bez aktivního tlaku veřejnosti se uvedené cíle podaří splnit jen stěží. Klimatická kampaň Greenpeace ČR takový tlak v následujících měsících a letech vytvářet bude. Děkujeme Vám, protože bez Vaší podpory by to nešlo.
© Greenpeace
klesají, což ovšem nutně neznamená, že nemohou mít pravdu. Fakt, že vědci své závěry vzájemně kriticky zkoumají a zpochybňují je žádoucí a nezbytnou podmínkou výzkumu. Problém ovšem nastává, pokud se závěrů pochybujících vědců chopí lidé, kteří mají na potlačení převažujícího konsenzu ekonomický nebo politický zájem či pokud tyto skupiny začnou klimatology dokonce financovat s cílem ovlivnit výsledky jejich výzkumu. Není žádným tajemstvím, že zejména ve Spojených státech existuje silná lobby společností těžících fosilní paliva, která se snaží potlačit jakékoliv důkazy o vlivech, které jejich podnikání na globální klima má. Strategie olejářů a uhlobaronů je přitom zjevně inspirována zkušenostmi tabákových koncernů. Ty také původně zpochybňovaly negativní zdravotní účinky kouření. Když se popsaný postoj stal veřejně neudržitelným, připustily sice možné negativní vlivy kouření, ale snažily se torpédovat všechna opatření, která by mohla efektivně vést k omezení kouření. I mezi americkými průmyslovými lobbisty tak lze sice i nadále nalézt excentriky zcela popírající negativní účinky zvyšování emisí CO2 – například bizarní PR kampaň Competetive Enterprise Institute “CO2: they call it pollution, we call it life” (oni tomu říkají znečištění, my to nezýváme život), kterou najdete na http://www.cei.org/pages/co2.cfm). Spíše než podobné popíračství se však v posledních letech výrazněji uplatňuje taktika, kterou by bylo možné shrnout do věty “Nevíme nic jistě, takže nemá smysl se jakkoliv omezovat!” Je zřejmé, že současné emise oxidu uhličitého nelze snížit bez výrazného omezení těžby a spalování fosilních paliv. Jenže globální změna klimatu není rozhodně jediným důvodem, proč bychom měli spotřebu uhlí a ropy omezovat. Jejich těžba ohrožuje vesnice v Severních Čechách, domorodé kmeny v Nigerii i přírodní rezervace na Aljašce. Při stávající spotřebě bychom těžitelné zásoby ropy spálili v nejbližších desetiletích a uhlí během dvou století. Vzhledem k těmto skutečnostem jsou argumenty skeptiků irelevantní. I v případě, že by se ukázalo, že se klimatologové mýlili a namísto oteplení se blíží další doba ledová, není důvod, proč spotřebu fosilních paliv neomezovat. Naši potomci, kterým necháme trochu ropy a uhlí, které patrně dokáží vytěžit šetrněji a využít efektivněji, se na nás zlobit nebudou. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, které by jinak musely ustoupit těžbě, jistě také ne. Pokud nedokážeme snížit naše emise CO2 do roku 2050 alespoň o 80%, nedokážeme patrně zabránit nárůstu globální teploty do konce století o 2°C ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Hranici dvou stupňů přitom vědci považují za zlomovou: při jejím překročení můžeme totiž nastartovat cyklus globální změny teploty, který už nedokážeme nijak ovlivnit. V současnosti se dokázaly všechny vyspělé státy s výjimkou USA dohodnout na alespoň symbolickém snížení svých emisí
Jedním z nejvýraznějších současných příznaků globální změny klimatu je tání ledovců. Velikost ledovce Blomstrandbree se za posledních 78 let dramaticky zmenšila, jak je ze snímků více než patrné. <5>
52
46
26
14 10
53
49
42 44
6
8
37
27 34
45
19
3 50
48 54
17
22 39
28
12 24 23 41 47
25
35
40 33
31 56
5
3
4 16
29
Česká a moravská pole letos poprvé ve velkém zežloutla geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí. A i vy máte právo vědět, kde nyní hrozí přírodě nebezpečí. Třicet příznivců Greenpeace s více než 120 metrů dlouhým transparentem obtočeným kolem pole s GM kukuřicí. Tak vypadaly obrázky z Ivanovic na Moravě, kde jsme se přímo na místě „(zlo)činu“ snažili upozornit veřejnost na nebezpečí, které pěstování GM plodin může přinést přírodě i nám samotným. Pěstování geneticky modifikované kukuřice (Bt kukuřice MON810) se v České republice od minulého roku stalo skutečností. Zařadili jsme se mezi pár dalších evropských zemí, které si nechaly zavlečení GMO na svá pole líbit. Na rozdíl od našich středoevropských sousedů, kteří GMO odmítli i ústy svých politických představitelů. Naše vláda pravděpodobně spoléhá na laxnost a nezájem lidí o své okolí. A těm, kdo zájem mají, nejsou úřady ochotny poskytovat žádné informace.
> Šílené projekty Ještě loni bylo například zhola nemožné vypátrat lokality, kde se GM kukuřice pěstuje, neboť ministerstva zemědělství a životního prostředí tuto informaci pečlivě tajila. Ostatně snaží se je pokud možno tajit dodnes. Greenpeace nicméně letos dokázalo pěstitele GMO vypátrat a zpřístupnit informace o lokalitách veřejnosti, která <6>
2
> GMO
Odtajněné lokality s GMO
30
51
36 7 2
57
18 32 13 11
1
15
9
55
8 20 1
na ně má ostatně podle evropských směrnic právo. Občané Evropské unie GM technologii opětovně odmítli (Eurobarometr 2006). Významní vědci varují, že žádnými prostředky nelze zabránit kontaminaci pylem. Polní pokusy přesvědčivě prokázaly, že geneticky modifikované plodiny ohrožují zbytky původní přírody. Přesto jsme neustále nuceni se smiřovat s GMO v přírodě i na talíři. Jen mizivý počet výzkumných projektů i financí je věnován možnostem rozvoje ekologického zemědělství, které přitom jako jediné dokáže odpovědět na otázku, jak rozvíjet zemědělský sektor trvale udržitelným způsobem. Poptávka po bioproduktech přitom každý rok roste o 30%. Na takové šílené projekty, jako je například výzkum možností u genu, jehož pouhá nepřítomnost způsobuje u skotu gigantický nárůst svaloviny, se však peníze vždy najdou. Jak se vyjádřila britská komise GMO: jedná se o „vzrušující pokrok ve výzkumu“. Ti z nás, kteří oponují komerčnímu využití geneticky modifikovaných plodin jsou zhusta obviňováni, že jdou proti vědě. Stejně, jako jsou oponenti George Bushe označováni za nepřátele Ameriky. Nic ale neohrožuje vědu víc než vláda, která ovlivňuje a mění směr výzkumu a podporuje vývoj něčeho, co jsme již rozhodně odmítli. Snad ale ještě existuje naděje, že se nedočkáme okamžiku, kdy z nastoupeného GMO trendu nebude již cesty zpět a kdy se ukáže, že pravdu neměly biotechnologické společnosti, ale těch pár aktivistů, kteří se potili na „moravském poli.“
Martin Kloubek asistent kampaní Greenpeace
Seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON810 1 Plemenářské služby a.s. Otrokovice, okres Zlín, Zlínský kraj 2 Školní zemědělský podnik Nový Jičín, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský 3 ZAS Bečváry, okres Kolín, kraj Středočeský 4 Zea a.s. Hoštěradice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 5 AGROSERVIS a.s. Višňové, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 6 ZD Bitiny Vrbno nad Lesy, okres Louny, kraj Ústecký 7 ZD Slezan Klímkovice, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský 8 AGRO Vyšehořovice, okres Praha-východ, kraj Středočeský 9 ZOD Poolšaví, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský 10 ZD Miletín, okres Jičín, kraj Královehradecký 11 Hostěnice a.s., okres Vyškov, kraj Jihomoravský 12 ZAS Koloveč, okres Domažlice, kraj Plzeňský 13 ZZ Rovina Hulín, okres Kroměříž, kraj Zlínský 14 ZEMA Markvartice, okres Jičín, kraj Královehradecký 15 Podchřibí Ježov a.s., okres Hodonín, kraj Jihomoravský 16 APEX-HD Drnholec, okres Břeclav, kraj Jihomoravský 17 KLADRUBSKÁ a.s., okres Rokycany, kraj Plzeňský 18 ROLS Lešany s.r.o., okres Prostějov, kraj Olomoucký 19 LIPONOVA a.s. Lipoltice, okres Pardubice, kraj Pardubický 20 Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice, okres Břeclav, kraj Jihomoravský 21 Mikros-vín Mikulov, okres Břeclav, kraj Jihomoravský 22 ZD Trhový Štěpánov, okres Benešov, kraj Středočeský 23 Agro Záblatí a.s., okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina 24 ZD Pooslaví Nová Ves, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský 25 Agroos Jaroměřice s.r.o., okres Třebíč, kraj Vysočina 26 AGRI Libochovice a.s., okres Litoměřice, kraj Ústecký 27 ZOD Zálabí Ovčáry, okres Kolín, kraj Středočeský 28 Zemědělská a.s. Koloveč, okres Domažlice, kraj Plzeňský 29 ZD Šatov, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 30 ZF Ing. Ilja Miovský, okres Bruntál, kraj Moravskoslezský 31 Agrodružstvo Jevišovice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 32 Agrodružstvo Roštění, Kostelec u Hol., okres Kroměříž, kraj Zlínský 33 ZD Jiřice u Miroslavi, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 34 ZOD Zálší, Svatý Jiří, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický 35 Statek Litobratřice, s.r.o., Jiřice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 36 ZD Lišnická a.s., Líšnice, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický 37 Ekoprogres s.r.o., Třebovle, okres Kolín, kraj Středočeský 38 PPS Agro a.s. Strachotín, okres Břeclav, kraj Jihomoravský 39 ZD Vysočina Želiv, okres Pelhřimov, kraj Vysočina 40 Agra Horní Dunajovice a.s., okres Znojmo, kraj Jihomoravský 41 Miroslav Daňhel, SHR, Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, kraj Jihočeský 42 ZEM a.s. Nový Bydžov, okres Hradec Králové, kraj Královehradecký 43 ZD Rosice u Chrasti, okres Chrudim, kraj Pardubický 44 Rolnická a.s., Králíky, Nový Bydžov, okres Hradec Králové, kraj Královehradecký 45 ZD vlastníků Dolní Břežany, okres Praha-západ, kraj Středočeský 46 ZD Klapý, okres Litoměřice, kraj Ústecký 47 ZP Klas Neslovice, okres Brno-venkov, kraj Jihomoravský 48 CS AGRO Ronov, okres Pardubice, kraj Pardubický 49 ZD PERUC, Peruc, okres Louny, kraj Ústecký 50 Agrona Rpety s.r.o., okres Beroun, kraj Středočeský 51 Zem. a obchodní družstvo Hlavnice, okres Opava, kraj Moravskoslezský 52 ZEMA Markvartice a.s., okres Jičín, kraj Královehradecký 53 AGRO Slatiny a.s., okres Jičín, kraj Královehradecký 54 ZOD Vilémov, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina 55 Agrokomplex Kunovice, okres Uherské Hradiště, kraj Zlínský 56 Agrodružstvo Blížkovice, okres Znojmo, kraj Jihomoravský 57 Starojicko a.s., okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský
<7>
> Oceány Marek Tomin
© Greenpeace / Cannalonga
konzultant oceánské kampaně Greenpeace
Deklarace ze Svatého Kryštofa Letošní výroční zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) bylo podle očekávání dramatické.
© Agency / Contract
Napínavé dění v malém karibském státečku Sv. Kryštof a Nevis na chvíli připoutalo více pozornosti než utkání světového šampionátu ve fotbalu. Letošní střetnutí mezi státy podporujícími rozšíření lovu velryb a těmi, které se zasazují o jejich ochranu, bylo od počátku ostré. Japonsko v průběhu posledního roku ještě přitvrdilo ve svém úsilí naverbovat do IWC co nejvíce států, které výměnou za ekonomické či jiné výhody podporují jeho snahu zvrátit časově neomezené celosvětové moratorium na veškerý komerční lov velkých kytovců. Zastáncům lovu velryb v čele s Japonskem, Norskem a Islandem se nejprve příliš nedařilo. Ochranáři obhájili snahu prosazovat komplexní ochranu kytovců, takže se komise i nadále bude zabývat ochranou delfínů. První velkou zkouškou síly velrybářů byla rezoluce požadující zavedení tajného hlasování, které by Japonsku umožnilo snadněji vyjednávat s ostatními členy a účinněji lobovat ve prospěch obnovení komerčního lovu velryb ve velkém. Výsledek byl těsný, ale lovcům velryb chyběli tři hlasy. Velrybáři však postupně přitvrdili a v průběhu třetího dne zasedání se Japonsku ostrými lokty podařilo prosadit rezoluci, která velrybám uštědřila největší ránu za posledních dvacet let. Takzvaná Deklarace ze Sv. Kryštofa požaduje „normalizaci“ IWC, zpochybňuje smysluplnost řady ochranářských počinů a tvrdí, že „moratorium již není potřebné“. Ačkoli je ke zvrácení zákazu komerčního lovu velryb zapotřebí tříčtvrtinové většiny členů IWC, velrybáři dali jasně najevo, že je jen otázkou času, než se jim tuto většinu podaří získat. Ustoupit však nehodlají ani země podporující ochranu velryb. Česká republika letos opět stoprocentně podpořila tábor ochránců velryb a stala se jeho ústředním hráčem. Ustoupit nehodlají ani lidé na celém světě, ať už žijí na pobřeží či ve vnitrozemí, kteří požadují aktivní přístup nejen k ochraně velryb a delfínů, ale oceánů jako takových. Zástupci Greenpeace v průběhu zasedání oznámili, že se hodlají opět vydat do bouřlivých vod kolem Antarktidy a protestovat proti japonskému lovu velryb. Stane se tak na konci nejdelší plavby na ochranu oceánů v dějinách.
McVítězství Společnost McDonald’s se ujala vedení v kampani za zastavení destrukce Amazonského deštného pralesa. Vydrží jí to? Po dlouhých jednáních se Greenpeace podařilo docílit historického úspěchu. Společnost McDonald’s se zavázala, že nebude kupovat kuřata ani další produkty od firem, které obchodují se sójou či používají ke zkrmování sóju pocházející z Amazonie. Tady kvůli jejímu pěstování padnou každoročně desítky tisíc hektarů původních deštných pralesů. McDonald‘s se tak připojil ke kampani Greenpeace a dokonce se stal vedoucí společností aliance tvořené nevládními organizacemi a prodejci potravin. Společnost také iniciovala jednání se zástupci velkých obchodních gigantů, jako jsou americký Gargill,ADM, Bunge, francouzský Dreyfus či brazilský Maggi.
> Sójová hrozba Obchodní společnosti se zatím zavázaly pouze k dvouletému moratoriu na nákup sóji z nově vykácených oblastí. To se však může stát pouhým symbolickým gestem. Firmy musí podniknout skutečné kroky vedoucí k záchraně Amazonie. Greenpeace požaduje, aby moratorium zůstalo v platnosti do doby, než bude fungovat právně závazný systém kontroly a bude dosaženo dohody mezi brazilskou vládou a klíčovými investory o dlouhodobé ochraně amazonského pralesa. Prohlášení velkých obchodníků se sójou následuje po tříletém intenzívním výzkumu Greenpeace věnovanému negativním dopadům pěstování sóji na Amazonii. Sója je nyní v Brazílii nejrozšířenější plodinou a její pěstování – z větší části nelegální – je spolu s chovem skotu a nelegální těžbou dřeva hlavní hnací silou při odlesňování amazonského pralesa. Většina z amazonské sóji putuje do Evropy, kde se využívá jako krmivo pro drůbež, prasata a skot. Dalším významným problémem je poptávka po papíru a dřevě, ze kterého se papír vyrábí. Proto jsme také i u nás loni rozběhli knižní kampaň, jejímž cílem je přesvědčit participanty knižního trhu k používaní recyklovaného papíru. Dalším nakladatelstvím, které se po Albatrosu rozhodlo do naší kampaně zapojit, je Akropolis. Kniha Milana Machovce Filozofie tváří tvář zániku vydaná na recyklovaném papíru se tak snad, doufejme, stane jen jednou z mnoha v novém českém trendu.
Karel Stejskal konzultant pralesní kampaně Greenpeace
<8>
> Pralesy
> Toxic
Ohrožené spermie
Jan Freidinger vedoucí toxické kampaně Greenpeace
Za posledních padesát let dramaticky poklesl počet spermií, které produkují muži v industriálním světě. Neplodnost párů se od šedesátých let zvýšila dvojnásobně a dříve vzácná rakovina varlat je dnes u mladých mužů běžným jevem. Alarmující údaje přinesla studie Greenpeace, která shrnuje dosavadní vědecké poznatky analyzující vliv chemických látek na lidskou reprodukci. Odhaduje se, že z každoročně vyrobených desítek tisíc různých chemikálií se mnohé, zvláště ty vyráběné ve velkých objemech, dostanou do životního prostředí. A i chemické látky zakázané před desítkami let se stále uvolňují ze starých výrobků nebo mají dlouhou životnost a přetrvávají v prostředí, zatímco další nové látky jsou vyráběny a zaváděny na trh každý měsíc. A výsledek? Lidé jsou dnes vystaveni působení mnohých chemických látek, které na této planetě existují jen několik desetiletí. Již v těle nenarozených dětí, která jsou stále v lůně matky, se podle testů vyskytuje více než sto průmyslových chemikálií! Mnohé z nich jsou přitom schopny poškodit vývoj rozmnožovacího systému dítěte ještě před narozením. Situace je o to vážnější, že většina chemických látek na trhu nebyla nikdy testována z hlediska vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Tento naprosto nevyhovující stav by měla zlepšit nová chemická politika EU – REACH. Je v silách evropských institucí (Parlamentu a Rady EU), aby prosadily nařízení, které je založeno na principu předběžné opatrnosti a substituci, takže by nebezpečné chemické látky (včetně látek
Fotka z natáčení spotu „Mission Impossible“ na podporu toxické kampaně Greenpeace, který vznikl ve spolupráci se společnostmi Thamesdown a SimplySirena.
toxických pro reprodukci a narušujících hormonální systém) mohli být stáhnuty z trhu a nahrazeny bezpečnější alternativou. Rada EU z textu tento princip na nátlak chemické lobby loni v prosinci vyškrtla a my můžeme jen doufat, že europoslanci i díky kampani Greenpeace podobnému tlaku při říjnovém hlasování nepodlehnou.
CHEMICKÁ SKUPINA
PŘÍKLADY VYUŽITÍ
VYBRANÁ RIZIKA PRO REPRODUKCI
Alkyfenoly
• zpracování textilu a kůže • produkty osobní péče • výroba pesticidů
• napodobuje chování hormonů • snižuje mužskou potenci, velikost varlat a kvalitu spermií
Ftaláty
• změkčovadlo v PVC • želatinační činidlo • rozpouštědlo a ustalovač v kosmetice a dalších produktech osobní péče
• toxické pro varlata • snižuje anogenitální vzdálenost, rozštěp penisu, hypospadias a nesestoupení varlat u nedospělých mužů. • snižuje mužskou i ženskou plodnost. • toxický pro plod (může vést až k úmrtí nebo znetvoření.
Bromové zpomalovače hoření
• v průmyslových a elektronických výrobcích, vozidlech, osvětlení, elektroinstalaci, textilu, nábytku a izolačních materiálech jako je polystyrén.
• napodobuje činnost estrogenu • prokázané vrozené vady u hlodavců • vliv na nervový systém a vývoj chování
Bisfenol – A
• výroba polykarbonátových plastů používaných například v lahvích pro děti nebo kompaktních discích. • výroba epoxidových pryskyřic používaných například při výrobě potravinových obalů
• napodobuje aktivitu estrogenu či ji naopak potlačuje • přeměňuje samčí reprodukční orgány • vyvolává předčasné pohlavní dospívání • snižuje produkci mateřského mléka
Umělé pižmo
• parfémované směsy pro prací prášky, avivážní a čistící prostředky, osvěžovače vzduchu a další prostředky pro domácnost • kosmetické přípravky jako mýdla, šampóny a parfémy
• napodobuje aktivitu estrogenu či ji naopak potlačuje
PC bez PVC Počítačová firma Dell se ze svých produktů zavázala odstranit nejnebezpečnější toxické látky, čímž napodobila svého největšího rivala Hewlett Packard (HP). Obě společnosti jsou již dlouho pod tlakem Greenpeace, které je nutí k tomu, aby jejich produkty byly šetrnější k životnímu prostředí a pomohly tak zastavit narůstající objem vysoce toxického elektronického odpadu. Dell se ve svém prohlášení zavázal přestat do roku 2008 užívat dvě klíčové skupiny nebezpečných
chemických látek používaných při výrobě elektroniky: bromové zpomalovače hoření (BFRs) a polyvinylchlorid (PVC). Tento poslední úspěch toxické kampaně Greenpeace následoval pouhý měsíc po úspěšném tlaku na velkého rivala Dellu, firmu HP, která se ke stejnému kroku uchýlila na jaře 2006. Podobně jako to již dříve učinily společnosti LG, Nokia, Sony a Sony Erricson. Nicméně řada dalších společností, mezi něž patří například Acer, Apple, Fujitsu–Siemens, IBM, Lenovo, Panasonic, Siemens či Toshiba, zatím nejsou na tento závazek ochotny přistoupit, anebo ho odvolaly, jako třeba Motorola. <9>
> Podpořte Greenpeace 1. Tričko Keep Natural 2. Dámské tílko
Batikované tričko
Tričko Save our seas
Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L, XL.
Bavlněné triko , barva olivová, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské velikosti S, M, L, pánské S, M, L, XL.
cena
cena
390 Kč
300 Kč
Tričko s obrázkem velryby
1. Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S, M. 2. Bavlněné červené tílko s lycrou, vpředu logo Greenpeace, vzadu ornament. Velikosti S, M, L, XL.
Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, barva světle modrá s tmavým potiskem nebo tmavěmodrá se světlým potiskem. Velikosti dámské S, M, L, XL pánské S, M, L, XL.
cena tričko Keep natural 300 Kč
cena
300 Kč
DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB
cena Dámské tílko
Pexeso Kalendář Greenpeace 2007
Hrníček Greenpeace Klíčenka Greenpeace
1. Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“. 2. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.
Pexeso – Klasická stolní hra. Kalendář Greenpeace 2007 – Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krajiny, rozměry 30 × 38cm, texty v angličtině.
Hrníček Greenpeace – skleněný hrníček s matovaným povrchem, zelené logo Greenpeace. Klíčenka Greenpeace – barva zelená, zelené nebo červené logo Greenpeace.
cena 1. Taška „GE“ cena 2. Taška „R–R–R“
cena Pexeso 40 Kč cena Kalendář Greenpeace 300 Kč
cena Hrníček cena Klíčenka
Čepice
Nákupní tašky
Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu vyšité logo Greenpeace, z nebělené bavlny.
cena Čepice z bavlny cena Čepice zelená
270 Kč 240 Kč
Objednávka – PODZIM 2006 Batikované tričko – modré Batikované tričko – dívčí červené Tričko Save Our Seas – pánské Tričko Save Our Seas – dámské Tričko Keep Natural – pánské Dámské tílko Tričko s velrybou – pánské světlemodré Tričko s velrybou – dámské světlemodré Tričko s velrybou – pánské tmavěmodré Tričko s velrybou – dámské tmavěmodré Čepice Natural Zelená čepice Taška “GENETIC EXPERIMENT” Taška „REDUCE, REUSE, RECYCLE“ Kalendář Greenpeace 2007 Pexeso Klíčenka Hrníček
<10>
200 Kč
S
M
počet kusů L XL
100 Kč 130 Kč
celkem
Objednané zboží zašlete na adresu: Jméno: ........................................................................... Ulice, číslo: .................................................................. Město: ........................................................................... PSČ: ...............................................................................
*Telefon: ....................................................................... Podpis: .........................................................................
*Poznámka: ................................................................ .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... Z:
Č:
uplatňuji 10% slevu pro členy / členky RWC
150 Kč 80 Kč
Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail:
[email protected] *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.
> Fejeton Raketové přemítání
Jan Keller sociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity
Debata o umístění americké vojenské základny na našem území se ještě nekonala, a čas na rozhodnutí se rychle krátí. To mohl být ostatně záměr těch, kteří s tak zásadním a závažným tématem přišli těsně po volbách, navíc v prázdninové době. Zopakujme si tedy ještě než dojde ke slavnostnímu výkopu, ať už na Libavé anebo jinde, oč se v této věci vlastně jedná. I když jsme vojensky docela spolehlivě zajištěni v rámci organizace NATO, chce se po nás, abychom se navíc stali součástí systému protiraketové obrany země, jejíž vedení je podle své momentálně platné oficiální doktríny připraveno napadnout „z preventivních důvodů“ jakoukoliv jinou zemi na této planetě. Součástí zmíněné doktríny je také připravenost použít v rámci takové operace jaderných zbraní. Americká základna nebude sloužit žádnému vyvažování sil a nebude přispívat ke stabilizaci situace ve světě. Bude pouze posilovat v dnešních vedoucích kruzích, které nemají podporu
K ekologii mě přivedl Klaus
ani většiny Američanů, nutkavou touhu dovolit si cokoliv a nenést za to naprosto žádné důsledky. Taková konstelace je hodně špatným rádcem a určitě nevybízí k rozvaze a zodpovědnosti. O podrobnostech plánu neví nikdo nic, i když politické strany měly dost času, aby celou záležitost, která se údajně táhne již minimálně dva roky, svým voličům předestřely. To by z jejich strany nebylo gesto dobré vůle, to je elementární předpoklad rozhodování v demokracii. Při zoufalém nedostatku informací si tak můžeme být jisti jenom jedním. Občané naší země budou dozajista ti ze všech poslední, kdo se budou moci v případě vojenského úderu vyjádřit k tomu, zda případný preventivní vojenský zásah byl skutečně oprávněný a zda případné nasazení jaderných zbraní bylo doopravdy nezbytné. Pokud by snad rozhodnutí padlo přece jen na Polsko, naše politická elita by si možná oddechla. Omluva by to pro ni však nebyla.
> Profil
Dá se někde vysledovat prvotní impuls, díky kterému jste se stal aktivním ochráncem životního prostředí? Za to může Klaus, když začal po roce 1989 vyhlašovat, jak potřebujeme Temelín pro kapitalismus. Předtím jsme ho potřebovali pro komunismus. Jal mě děs a hrůza a řekl jsem si, že asi bude třeba ještě hodně práce a co kdybych pomohl. Proč jste se zapojil právě do práce Greenpeace? Greenpeace jsem znal odmala. Když jsem pak pracoval v rádiu Golem, zval jsem je do studia. První byl Honza Piňos (současný ředitel kampaní Greenpeace – pozn. red.), ten už si mě ovšem nepamatuje, když mě vidí, vyká mi. Pak další, například Ivo Šilhavý či Hanka Pernicová. Greenpeace proto, že je přehledné. Vím, kde se berou prachy a kam jdou. Má vědecké zázemí, má zkušenosti a mezinárodní podporu. Prozraďte něco o sobě. Jak vypadá váš ideálně strávený den? Zimní spánek. V létě pak středomořská siesta.
Petr Vacek Herec, překladatel a tlumočník, člen Rady Greenpeace ČR
V poslední době vás velká část národa poznává díky seriálu Ulice. Jak okolí reaguje na vaše zelené aktivity (třídění odpadu a podobně), ke kterým se v médiích často a rád vyjadřujete? Zvykli si. Dřív se smáli a popichovali, dnes se ptají na názor a chtějí (občas) poradit.
Kterou oblíbenou knížku byste si k tomu moři vzal? Kdysi se říkalo, že základem knihovny intelektuála je modrá knížka. Tu já mám. Pak mám Pestří a zelení, Muž, který sázel stromy, Rudou jízdu Izáka Babela a Ortenovy verše. A další, ale ty nemůžu najít. A na co byste zašel po celodenní siestě do kina? Jdi a dívej se, Ostře sledované vlaky, Šumař na střeše, Pěnička a paraplíčko.
<11>
> Moda sin Toxicos
© Greenpeace/Armestre
Návštěvníci módní přehlídky MODA SIN TOXICOS (móda bez toxických látek) se mohli přesvědčit o tom, že nahradit toxické látky ve spotřebním zboží není problém. Známé modní domy a návrháři, například Mango, Camper, David Delfín, Jocomomola, Luxoir či Carmen March, zde předvedli modely bez jakýchkoli toxických látek, aby tak podpořili kampaň Greenpeace. Přehlídka proběhla 19. června ve španělském Madridu. Předcházela jí dubnová přehlídka v Bruselu, kde se ke Greenpeace připojily mimo jiné společnosti IKEA, Reebok či Sony.
