Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci. a jeho perspektivy

Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy Bakalářská práce

Shpakova Anastasia

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Eva Ottová Datum odevzdání bakalářské práce: 12. 06. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: srpen 2014 E-mail: [email protected]

Praha 2014

History and future perspectives of tourist accomondation services in Liberec Bachelor´s Dissertation

Shpakova Anastasia

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Eva Ottová Date of Submission: 12. 06. 2014 Date of Thesis Defense: srpen 2014 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma „Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souhlasu s § 47 b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne ……………………………….. ……………………………….

Abstrakt SHPAKOVA, Anastasia. Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran - 62.

Tato bakalářská práce pomáhá nahlédnout do historie města Liberec, budování prvních hotelů a jiných ubytovacích zařízení. Pak je rozebírána současná situace na trhu ubytovacích služeb v Liberci a jsou zanalyzované perspektivy jejich rozvoje. Součástí práce je navržení řešení pro obsazení větší kapacity ubytovacích zařízení v Liberci. Rozhovor s majitelem „Apartmány-Liberec“ pomáhá zanalyzovat ubytovací služby v Liberci z různých hledisek. Práce je rozdělená na teoretickou, analytickou a návrhovou část.

Klíčová slova: historie, hotelové služby, Liberec, perspektivy, rozvoj, ubytovací zařízení

Abstract SHPAKOVA, Anastasia. History and future perspectives of tourist accomondation services in Liberec. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. 62 pages.

This thesis helps to look into the history of Liberec, the construction of first hotels and other accommodation facilities. This work will analyse the current situation on the market of accommodation in Liberec and the perspectives of their development. Part of this work is intended to propose a solution of how to fullfill the larger part of accommodation capacities in Liberec. Interview with the owner of "Apartments Liberec" helps to analyse accommodation services in Liberec from different perspectives. The work is divided into theoretical and analytical and recommendation parts.

Key words: accommodation, development, history, hotel services, Liberec, perspectives

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 8 1 Teoretická část ........................................................................................................... 10 1.1

Definice ubytovacích zařízení v moderní době ................................................. 10

1.2 Prvopočátky ubytovacích zařízení ....................................................................... 13 1.3 Vznik města Liberec ............................................................................................ 19 1.4

Původ názvu města Liberec ............................................................................. 22

1.5 Stavebný vývoj Liberce ........................................................................................ 23 1.6 Historie nejvýznamnějších hotelů v Liberci .......................................................... 25 1.7 Podpora ubytovací infrastruktury v Liberci ........................................................... 29 2

Analytická část ....................................................................................................... 34 2.1 Analýza ubytovacích zařízení v Liberci ................................................................ 34 2.1.1 Rozhovor s majitelem „Apartmány-Liberec“................................................... 41 2.2 Analýza předpokladů zvýšení návštěvnosti v Liberci ........................................... 43 2.2.1 Turisticky atraktivní místa Liberce ................................................................. 43 2.2.2 Pozitiva a negativa ...................................................................................... 51 2.3 Perspektivy rozvoje podnikání v oblasti ubytovacích zařízení ............................ 53

3 Návrhová část ............................................................................................................ 55 Použitá literatura ........................................................................................................... 59

Seznam zkratek aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

cca

asi, zhruba

cit.

citováno

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

HÚZ

hromadná ubytovací zařízení

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

tzn.

to znamená

Úvod Téma bakalářské práce „Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Liberci a jeho perspektivy“ bylo výzvou a ověřením si schopností vyhledávat podstatné a důvěryhodné informační zdroje pro napsání této bakalářské práce. Pro čtenáře neznámá data, informace a v neposlední řadě i zajímavosti byly nacházeny ve zdrojích literárních, u oficiálních státních úřadů a pomocí internetových zdrojů. Ve snaze dobrat se co nejdůvěryhodnějších podkladů pro tuto bakalářskou práci byli osloveni vedoucí zaměstnanci několika institucí, kde se zdroje i samotné informace ověřovaly. Oslovení odborníci napomohli rozeznat kvalitní a nekvalitní zdroje a díky jejich

zkušenostem

bylo

možné

se

vyhnout

nepřesnostem

vyřazením

nedůvěryhodných informací a naopak, vyhodnotit a odlišit informace kvalitní. Cílem bakalářské práce bylo nahlédnout do dávných dob, kdy ubytovací služby teprve vznikaly, naznačit jak se dále vyvíjely, v jaké podobě je můžeme v Liberci najít v dnešním 21. století a jaké perspektivy rozvoje mají. Dozvíme se o prvních zmínkách „pradědečků“ dnešních luxusních i méně luxusních ubytovacích zařízení, o důvodech proč taková zařízení vznikala a na jakých místech, jak lepší i horší časy města Liberce i celé země ovlivnily jejich prosperitu. Dílčí cíle: 

nahlédnout do historie ubytovacích zařízení, města Liberec a hotelů v Liberci;



zanalyzovat současný stav v odvětví ubytování v Liberci;



zhodnotit perspektivy rozvoje ubytovacích zařízení v Liberci.

8

Velký důraz je kladen na historii ubytovacích zařízení v Liberci po II. světové válce, v průběhu existence ČSSR. Nezapomnělo se ani na důležité období po „Sametové revoluci“, od roku 1989, po dnešek. Právě v této - dá se říct ekonomicky bouřlivé době množství těchto citovaných zařízení bylo obnoveno z ruin, nově postaveno, nebo naopak bylo vymazáno z pomyslné mapy hotelového průmyslu na území Liberce. Vzhledem

k

absenci

komplexního

výzkumu

ohledně

ubytovacích

zařízení

zaměřeného výhradně na Liberec, (což bylo ověřeno z několika zdrojů) bylo potřebné trpělivě sbírat jednotlivé informace a souvislosti skládat v časovém horizontu dle historických etap. Příkladem může být počátek vzniku města Liberec, doba za Rakousko – Uherska, meziválečné období, poválečný vývoj v ČSSR atd. Toto téma jsem si zvolila zejména proto, že oblast Liberce a jeho okolí znám ze svých poznávacích výletů po Čechách a přirostlo mi k srdci. Na druhou stranu jsem sice nacházela informace o zdejších ubytovacích zařízeních moderní doby, bohužel, velice málo z jejich historie, což vzbudilo dojem, že by to bylo zajímavým tématem pro mnoho dalších lidí, kteří Liberecko znají a obdivují. Ve snaze získat bližší informace jsem měla tu čest poznat zajímavé lidi a přečíst několik poutavých publikací, kterých součástí byly i informace, které hojnou mírou přispěly jako informační zdroje k napsání bakalářské práce. Záměrem bakalářské práce popsat všeobecnou historii ubytovacích služeb a vysvětlení jejich rozvoje v postupujícím čase, obeznámení se stručnou historií města Liberce, jeho dávnou i nedávnou minulostí a současností v oblasti ubytovacích služeb a podáním vlastního názoru na perspektivy vývoje daného druhu služeb a návrh jak zlepšit vyhlídky do budoucna. Částí záměru této bakalářské práce je taky prokázat, že i z roztříštěných a zdánlivě nesourodých informací lze se pokusit vybudovat logický sled údajů a událostí v rámci zvoleného tématu. Jak řekl Umberto Eco: „Dobrý badatel je člověk, který vchází do 9

knihovny a nemá nejmenší ponětí o tématu práce a pak z ní vychází a je mu do určité míry jasno".

1 Teoretická část Tato část práce se zaměřuje především na zkoumání dostupných informací o historii města Liberec a teoretických poznatků, týkajících se ubytovacích zařízení.

1.1

Definice ubytovacích zařízení v moderní době

Jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky je součástí mezinárodního „středoevropského“ systému Hotelstars Union, který v současné době zastřešuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska a Nizozemí. Hotelstars Union garantuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v středoevropském regionu.1 Tato klasifikace má doporučující charakter a slouží jako pomocný návod pro zařazování ubytovacích zařízení kategorií hotel, hotel garni, penzion, motel a botel, do příslušných tříd dle minimálních přesně určených požadavků, s cílem zlepšení orientace spotřebitelů (hostů) a zprostředkovatelů (cestovních kanceláří a agentur), zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb, poskytovaných ubytovacími zařízeními. Požadavky jsou uváděny jako minimální. Nabízená služba či

Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-4-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-kl asifikace-CR-2010-2012.pdf 1

10

vybavení vyšší úrovně než je uvedeno, je vyhovující pro danou třídu. Klasifikace není 1. obecně závazným právním předpisem a je na samotném provozovateli ubytovacího zařízení, zda chce certifikaci podstoupit.

Zákony ČR upravují některé aspekty klasifikace a upravují zákonné normy. Jako příklad můžeme uvést Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. respektive jeho novela č. 356/1999 Sb., ze dne 9. prosince 1999, v paragrafu 17, v odstavci 8 doplňuje povinnosti provozovatelů ubytovacích zařízení. Důležitá je i Vyhláška č. 2268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Vyhlášku 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů a stanovuje základní odpovědi co je to hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení. Ve vyhlášce 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby stanoví přesnou klasifikaci co je to budova, stavba se shromažďovacím prostorem, ubytovací jednotka, nebo pobytová místnost2. Dále tento zákon určuje jak má probíhat stavba ubytovacího zařízení, popisuje jak mají být vybavené únikové cesty, určuje šíři a umístění schodiště, určuje světlou výšku místností pro hosty, velikost pokojů, velikost a množství místností sloužících pro hygienu ubytovaných, určuje všechny normy podle kterých je potřeba postupovat při stavbě, odkazuje na požární předpisy atd. Pro cestovní a turistický ruch je velice důležitá norma ČSN EN ISO 13809 Služby cestovního ruchu. Tato norma stanovuje a vysvětluje základní pojmy jako transfer, opce, storno ze strany cestujících, stornovací poplatky, nedostavení se k čerpání Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-4-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-kl asifikace-CR-2010-2012.pdf 2

11

služby, storno ze strany poskytovatele služeb, sezony pro cestování, příplatek za jednolůžkový pokoj, záloha a doplatek. Přesné definice jiných pojmů ohledně klasifikace ubytovacích zařízení je obsažena v normě ČSN EN ISO 18513 Služby cestovního ruchu.

Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií: 

Hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených;



Motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy;



Penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; pro účely klasifikace je penzion klasifikován jako ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty;



Ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování3;

Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-6-02]. Dostupné z: 3

http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikaceCR-2010-2012.pdf

12

Depandance - vedlejší budova ubytovacího zařízení, která je bez vlastní recepce, kdy

hlavní

budova

zabezpečuje

veškeré

služby,

v

příslušné

kategorii.

Depandance není vzdáleno víc než 500 metrů od hlavní budovy. Specifická hotelová zařízení: Spa hotel, Wellness hotel, Resort/Golf resort hotel

Klasifikace ubytovacích zařízení podle tříd: * Tourist, ** Economy, *** Standard, **** First Class, ***** Luxury.

Rozdělení dle normy ČSN EN ISO 18513: Podle typu ubytovacích jednotek: Jednolůžkový pokoj, dvoulůžkový pokoj, vícelůžkový pokoj, rodinný pokoj, vícelůžkový pokoj, společná ložnice, junior suite, suite, apartmá, studio, spojené pokoje, duplex. Podle sazby: ubytování bez snídaně, ubytování se snídani, polopenze, plná penze, all inclusive.

1.2 Prvopočátky ubytovacích zařízení Všechno to začalo Abrahamem4. Bible popisuje, jak se rozhlédl po svém stanu a uvědomil si, že má pouze jeden vchod. Ptal se sám sebe: "co když lidé přicházející ze všech čtyř světových stran uvidí zavřený stan a budou si myslet, že nejsou vítáni? Jdu ponechat stan na všech čtyřech stranách otevřený, aby

4

Bible, Kniha Genesis 18

13

si všichni poutníci mohli odpočinout v mém příbytku, dostali nějaké jídlo a odpočinuli si předtím, než budou pokračovat ve své pouti." Buddhisté 5 mají na pohostinství a na povinnost se o poutníky postarat podobný názor. Sepjetí s lidmi je v jejich pojímání světa skutečné a separace je jenom iluze, proto, bychom měli oslovit i ty, které zatím neznáme a poskytnout jim pomoc a útulek. Koncepce pohostinnosti je velmi stará a její počátky jsou hojně popsány ve spisech starověkého Řecka, starověkého Říma a na papyrech biblických časů. Existují možná dvě vysvětlení toho, proč v dávných dobách lidé cítili povinnost být pohostinnými. Cítili, že pohostinnost k cizincům byla nutná k prokázání jejich náboženské pohody a tolerance, nebo se tak dělo z pověrčivosti. Host do domu, bůh do domu. Můžeme tedy říct, že náboženství a víra v nadpřirozeno byly prvními popudy k pohostinnosti. V případě ještě dávnější minulosti, kdy lidé denně podstupovali boj o holý život, to mohl být soucit s bližním, pud sebezáchovy a vědomí, že i poskytovatel přístřešku a jídla se může jednou ocitnout ve stejném postavení jako pocestný. Pohostinnost ve starověkém Řecku souvisela s náboženstvím přímo, protože některé prvky náboženství té doby se prolínají s myšlenkou ochoty poskytovat přístřeší. Misionáři, kněží a poutníci již v době starověkého Řecka tvořili značnou část cestující veřejnosti. Tito pocestní často cestovali napříč zeměmi do svatých míst, snad za věštci nebo do známých chrámů, které měly dominantní postavení v jejich náboženství. Během římské éry cestující, kteří nebyli na cestách z náboženských důvodů, byli obvykle na svých vojenských, diplomatických nebo politických misích. Mnoho lidí na vojenských pochodech pohrdalo ubytováním, které bylo k dispozici na trase. Hospody ve městech trpěly špatnou pověstí a nebyly příliš bezpečné pro cestující. Mimo města

5

COUNSINS, L., KUNST, A., NORMAN, K., Buddhist Studies in Honor, vydavatel Dordrecht 1974, ISBN 90-277-0473-3

14

se vyskytovaly velice zřídka, ale pro vojáky nebyly ani potřeba. Vojenští cestující dávali přednost spaní ve stanech, které si sebou brali na cesty 6. V pozdějším období Římské říše se stavěly taverny a hostince, které mohly nabídnout úkryt pro cestující obchodníky, putovní herce a učence. Ubytování té doby bylo primitivní. Občas tam byly pokoje pro lidi, ale žádné stáje pro koně, ještě častěji tam byly stáje, ale žádné prostory vhodné pro lidi. Ve starověké Persii, cestování bylo uskutečňováno téměř výlučně ve formaci velkých karavan, kvůli bezpečnosti. Proto sebou na cesty brali velké a komplikované stany, které jim sloužili po celé délce obchodní stezky. Nicméně, v některých bodech těchto tras existovalo ubytování známé jako "Khan" a byly to vlastně opět stany, jen s pevnou, stabilní konstrukcí. Tato jednoduchá struktura skládající se prakticky jen ze čtyř stěn, která poskytovala ochranu nejen před přírodními živly, ale i jakousi ochranu proti nepřátelům, kteří napadali karavany pod rouškou tmy. Vysoce ceněna té doby v kontextu pohostinnosti byla výstavba předchůdců dnešních pošt, podél tradičních cest karavan7. Tyto první pošty se stavěly později než starší khany a poprvé poskytovaly o něco kvalitnější stravování a ubytování využívané i vojáky a kurýry. I samotný Marco Polo popsal tyto předchůdce pošt, jako velice hezké a s apartmány vhodné pro krále. Nacházely se 25 kilometrů od sebe, snad to byl tehdejší ekvivalent celodenní jízdy a měly důležitou roli: dodávaly čerstvé koně pro kurýry nesoucí zprávy po celé zemi. Podle odhadů Marca Pola 8 v době jeho cestování po Dálném východě tam bylo 10 000 takových pošt. V dalším vývoji došlo

6

LOWE, G., STOLL, H. ABC antiky. Vydavatel Ivo Železný 2005, ISBN 80-237-3938-7

WIESEHOFER, J., překlad Azizeh Azodi. Antike Persien. vydavatel II.B Tauris London, roku 2001, ISBN 1-86064-675-1 7

8

POLO, M., The Travels of Marco Polo ( edited by Peter Harris), vydavatel Everyman's Library 2008, ISBN 978-0307269133

15

opět k prolínání náboženství a pohostinnosti. Bylo považováno za křesťanskou povinnost nabídnout nocleh a jídlo pro cestující a poutníky. Kláštery fungovaly jako hostince, poskytovaly ubytování a jídlo pro unavené cestovatele. Některé kláštery a rády, snad ve snaze nebýt rozptylováni v soukromých meditacích ze strany cestující veřejnosti, postavily samostatné budovy ve snaze dostát své křesťanské povinnosti a přitom si zachovat velkou část soukromí. Tyto budovy byly známy jako "xenodocheions", výraz pocházející z řeckého slova, které označuje místo odpočinku. Za vlády Karla Velikého, který vládl západnímu světu od roku 768, se dokonce přijaly zákony stanovující povinnost křesťana poskytnout místo odpočinku pro cestovatele zdarma 9 . Nicméně, tyto zákony vzaly do úvahy i finanční zátěž ubytovatelů a nebezpečí, že cestující může zneužít pohostinnosti a zůstane nevítaně dlouhou dobu, právo omezilo pobyt každého cestovatele v libovolném místě na pouhé tři noci. Pokud chtěl zůstat déle, musel se na platbě za přístřeší a jídlo domluvit s majitelem domu. V roce 1282 ve Florencii, Itálie, se velcí poskytovatelé služeb pocestným, tedy města začala sdružovat za účelem změny pouhé pohostinnosti v řádné podnikání v tomto průmyslu. Hostince a hospody se staly licencovaným podnikáním, kde bylo dovoleno dovážet a prodávat víno. Samotné hostince nepatřily soukromým osobám, ale městům, a byly provozovány na základě tříletých nájemních smluv se soukromými osobami, kdy se zadání takových nájmů realizovalo v aukcích. V roce 1290, bylo již 86 hostinců ve Florencii členy cechu. Krátce poté se obdobná obchodní pohostinnost rozšířila do Říma a dalších italských měst 10. Je zajímavé si povšimnout, že během tohoto období mnoho hostinských byli Němci, spíše než

Einhardus ( překlad Petr Daniš), " ..... a neuniknout budoucímu věku. Vita Caroli Magni", vydavatel SSEt out Praha, roku 1999, ISBN 80-86277-02-X 9

10

JONES, Ph. The Italien City-State: From commune to Signoria. vydavatel Oxford University Press USA, roku 1997, ISBN 978-0198225850

16

Italové. Možná to bylo důsledkem, že mnoho obchodníků cestujících do Itálie, nebo Itálií jen projíždějících, byli sami Němci dychtiví najít nocleh, kde by bylo jednoduché se domluvit vlastním jazykem a jíst jídla na která byli zvyklí. Dá se říct, že historie ubytovacích zařízení v Evropě se obdobně vyvíjela v historii stejných zařízení na území Čech, protože i zde Německo zde historii silně ovlivňovalo.

16. až 18. století V tomto období došlo k výraznému zlepšení v kvalitě stravy a ubytování

11

.

Nejpoužívanější způsob dopravy byl dostavník. Dostavníky byly nucené k nočním zastávkám na dlouhých cestách. Toto znamenalo nejen jídlo a odpočinek pro koně, ale i jídlo a ubytování pro cestující. Přímým důsledkem byl velký nárůst výstavby hostinců a krčem na vhodných místech podél obvyklých tras dostavníků. Vzhledem k tomu, že cestující byli většinou bohatí lidé, zvyklí na určitý luxus, tak dostavníky přispěly nejen k růstu počtu hostinců, ale také ke zlepšení jejich kvality. Ve stejném období se hostince a hospody staly populárním místem setkání pro místní šlechtu, politiky, klér a další skupiny scházející se ve společném zájmu. Licence pro hostince byly v této době vydány místním šlechticem, na jehož území hostinec ležel. Konstrukce tehdejších hostinců byla v podobě čtyřúhelníku, s dostavníky a lidmi vstupujícími přes klenutou bránu. Hostinec již tehdy sloužil i takovým účelům jako jsou svatby. Jednotlivé budovy nebo části hostince v rámci služeb poskytovali ubytování pro cestující, další sloužili jako kuchyň, jídelna a nálevna a další jako přístřeší pro vozky a koně.

Gregg, Smith, Carrie Getty, " Bible pijáků piva" , ( encyklopedické informace a poezie), vydavatel Pragma 2003, v Praze, ISBN 80-7205-669-7 11

17

V 18. století, se staly velice populární kavárny v Evropě a byly součástí mnoha hostinců. V následující subkapitole se zaměřuji na historii českého města – Liberec, což je ve vztahu s tématem mé práce.

18

1.3 Vznik města Liberec Na místě lesního porostu zvaného Záhvozdí, se usazovali nejprve slovanští osídlenci12, pocházející ze severní Lužice a z jihu Čech. První zmínky jsou z časů krále Vladislava II, tedy z období 1061 - 1092. O slovanském osídlování svědčí i názvy místních obci spadajících do Libereckého kraje a to například Vesec, Chrastava, Rochlice, Hrádek. První sídla byly malé a složené pouze z několika usedlostí. Typické pro tato sídla je jejich umístění. Vznikaly v místech příznivých pro trvalé osídlení, to znamená přítomnost úrodné půdy a vodního zdroje, navíc v místech, kde bylo možné vodní zdroj překročit, v místě označeném jako brod. Zde také docházelo k ošetření povozů a koní a lidem obchodujícím se zbožím se zde dostalo jídla a noclehu. Toto je důvod vzniku prvních zájezdních hostinců, ubytovacích zařízení. Uspořádání prvních sídel zakládaných od 13. století přestalo být chaotické a pouze dle přání majitelů staveb. Vzhled sídel začal být na příkaz panovníka určen tzv. lokátory. Sídla začala mít pravidelnější půdorys. Dá se říct, že to byly také počátky prvního plánování, nebo regulace výstavby. Střed osídlení představovalo náměstí a u sídel s obranným charakterem docházelo k ohraničení městské části hradbami. „Prostorem Liberce procházela směrem z vnitra Čech do Lužice důležitá cesta a ta pokračovala dále k severu, po trase dnešní ulice Na Perštýně sestupovala k Harcovskému potoku. Ten překročila v místech u dnešního Anenského dvora, kde býval brod a později i most a pokračovala Moskevskou ulicí severním směrem na Frýdlant. V místech dnešního Benešova náměstí se tato cesta oddělila na větev směřující na Žitavu. Cesta na Žitavu je s největší pravděpodobností velice stará, protože ji střežili hrady Hamrštejn, Grabštejn a Frýdlant, kterého nejstarší část s věží

TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4 12

19

oválného půdorysu nazvaná jako Indica, sloužila cestujícím již od 11. století. Harcovský potok byl v minulosti mohutnějším tokem, než je tomu dnes. Na mapách katastru z roku 1843, které jsou velice přesné, má tento potok v místě brodu přechodu staré zemské cesty šířku 8 metrů. Je zde předpoklad, že zboží muselo být na těchto místech překládáno a to logicky na pravém, vyšším břehu, které z pohledu své výšky bylo bezpečnější i v případě mohutnějších dešťových srážek. Proto zde vznikla nejstarší osada na území Liberce“13. Archeologickým výzkumem se zjistilo, že toto první osídlení bylo v prostoru, kde se stýkají ulice Rumunská, Moskevská a Revoluční. Již z nejstarších vyobrazení Liberce je zjevné, že největší seskupení budov bylo pokaždé vyobrazeno na pravém břehu Harcovského potoka. V tomto směru je nutno opět zmínit katastrální mapu z roku 1843 a další mapu z roku 1858, protože zde můžeme vidět budovy ještě před velkými změnami. Zde je stará osada naprosto viditelná a vymezená v prostoru. Velice průkazným dokladem vzhledu a rozmístění nejstaršího osídlení Liberce byla rekonstrukce provedena Ing arch. Svatoplukem Technikem, kdy rekonstruoval zastavění z druhé poloviny 16. století, provedenou vědecky, na základě soupisu budov v panském urbáři. Touto rekonstrukcí prokázal, že zástavba v nejstarší části Liberce byla složena ze dvou částí. První byla umístěna na pravém břehu Harcovského potoka a byla naprosto nejstarší, osídlením a druhá stará část Liberce vznikla na náhorní plošině kolem tržiště, přibližně v místech dnešního náměstí E. Beneše.

TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4 s.19 13

20

I když jsou tyto dvě osady velice staré, dá se usuzovat, že osada u Harcovského potoka je starší, vzhledem k tomu, že má nepravidelné rozmístění budov, kdežto osada na náhorní plošině je již pravidelnější a vykazuje známky plánování rozmístění budov. Obě osady spojovala cesta, která dnes kopíruje ulici zvanou dnes Česká. Ze staveb nejstaršího osídlení se nezachovalo nic, protože budovy se stavěly ze dřeva. Dokladem toho, že se jednalo o dvě samostatné osady je i to, že na obou koncích staré zemské cesty se nacházely kovárny. Kovárny byly v této době nezbytné a většinou se v každé obci nacházela jedna kovárna. Horní osadu tvořilo v roce 1560 pouze 50 domů, ale velice rychle se rozrůstala. Pro celkový souhrn, podle pramenů byla dolní osada založena českými osadníky přibližně v 11. až 12. století a horní osada v polovině 13. století. Důležitost dolní osady je nesporná a odborníci vylučují, aby horní osada vznikla pouze z jednotlivé budovy, vzhledem k pravidelnosti půdorysu kolem čtvercového náměstí, kde jednu stranu tvořilo přesně 6 domů. Horní osada měla zřejmě funkci tržiště a byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II. Nejstarší, dolní osada se dle zdrojů nazývala později Havlov. Ing arch. Svatopluk Technik vyjádřil domněnku, že se od tohoto názvu později odvodil názvy ulic jako Hablau, nebo Hebelow. Jako zajímavost lze uvést, že i ty nejstarší zdroje uvádějí název ulice Česká - Bohmische: Zde panuje neshoda v názoru, proč zrovna tento název. Jedna skupina badatelů se domnívá, že je tomu tak proto, že ulice, nebo bývalá stará cesta vede směrem do Čech, ale druhá skupina historiků připomíná, že na jiných místech stejně starých se nachází názvy ulic Česká i německá, což dokládá, že jde o označení národností žijících na daném místě. Havlov, nebo jinak řečeno Habersdorf rozkládající se na pravém břehu Harcovského potoka byla evidentně založena českými osadníky, v té době ještě nevolnými. Přibližně na počátku 15. století byla tato osada spojena s daleko bohatší osadou horní, zvanou Liberk - Reichenberg, kterou založili němečtí osadníci14.

TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4 14

21

V 18. století již došlo k naprosté asimilaci dolní osady a to v důsledku ekonomické a politické převahy Němců.

1.4

Původ názvu města Liberec

První zmínky ohledně názvu Liberce jsou ze 17. století. Název Liberk se vyskytuje vedle názvu Reichenberg. Tehdejší písaři při opisování dokumentů zacházeli s názvy velice benevolentně, tak se můžeme setkat taky s názvy Reychinberk z roku 1352, Rychemberg z roku 1391, nebo Rechember z roku 1411. České jméno Liberec pochází podle některých badatelů z latinského překladu německého názvu Reichenberg, které zní jako Libercum. Ze zdrojů použitých při psaní této práce ale taky vyplývá, že historik Rohn, výborně obeznámený s historickými prameny je přesvědčen, že název města Liberec je českého původu a že vzniklo ze staroslovanského slova "lu", co znamená les a německého "berg", což je označení hory. Luberg v jeho pojetí znamená "Lesnatý kopec". Mnoho jiných badatelů s ním nesouhlasilo, zjevně ovlivněni svým německým původem, nebo inklinací k "německé" verzi" původu názvu Liberec. Téze o vzniku názvu Liberce z německého označení Reichenberg není podepřena písemnými důkazy a odporuje i historickým faktům. Jako příklad podporující Rohnovu hypotézu můžeme uvést obce Vratislavice a Rochlice, které měly vlastní kostel a faru a svůj český název uváděly jako jediný, bez německé alternativy až do 16. století, kdy rod Redernů přivedl německé přesídlence. Teprve pak vznikly i německé názvy těchto obcí. Ing. arch Svatopluk Technik vyslovil domněnku 15, že se tak stalo i v případě Liberce. Dolní osada, Luberg, žila až do příchodu a založení horní osady jako silná česká komunita.

TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4 15

22

Po sloučení obou osad se začal používat název v podobě Reichenberg - Liberk. Historik a literát Bohuslav Balbín uvádí roku 1688 ve svém spisu doslova: "Reichenberga olim Libercum", v překladu "Reichenberg, kdysi Libercum". Toto podporuje tvrzení, že první jméno Liberce znělo Liberk a bylo českého původu.

1.5 Stavebný vývoj Liberce Město Liberec s více než 100 000 obyvateli patří k nejstarším a nejvýznamnějším centrům v severních Čechách a v České republice a rozkládá se na ploše 106 km². Vzhledem k tomu je administrativním, kulturním a průmyslovým centrem regionu. V kraji kolem Liberce žije asi 450 tisíc lidí. Liberec láká mnoho regionálních a mezinárodních návštěvníků, protože je výchozím bodem pro všechny zimní a letní rekreační aktivity v Jizerských horách a je lehce dosažitelný z německé strany hranic. Vliv Liberce přesahuje hranice regionu, do Polska a Saska. První písemná zmínka o Liberci se datuje do roku 1352, kdy byla malá česká komunita usazena v oblasti po směru obchodní cesty z Čech do Lužice, a tato komunita poskytovala služby pro obchodníky, po dlouhé a obtížné cestě přes Ještědské pohoří. Později, v 15. A 16. století, česká komunita se rozrostla o německé osadníky. Bylo to zásluhou šlechtického rodu Redernů, majitelů frýdlantského panství, stejně tak i Libereckého panství. Postupem času město získalo právo vařit pivo a pořádat trhy. V tomto období byly zdejší budovy převážně dřevěné a neustále hrozily požáry. Pak se budovy stavěly hrázděné, s výplní z nehořlavých materiálů a kamennou podezdívkou, nebo kamenné bylo celé přízemí budovy. V roce 1577 císař Rudolf II. udělil městu erb, který se používá dodnes. V tomto období, byly postavené první typické městské budovy, ve stylu charakteristickém pro toto staré město. Ve stejné době se prudce rozvíjela textilní výroba, zaměřená na výrobu sukna, později i jemnějších pláten a látek vhodných na ložní prádlo a dekoraci 23

obydlí. Liberecké Nové Město bylo založeno v průběhu panování Albrechta z Waldštejna, dalšího majitele libereckého panství. Původní architekturu města dnes představují jen hrázděné Valdštejnské domky ze 17. století či liberecký zámek, jehož vzhled silně ovlivnila klasicistní přestavba. V druhé polovině 18. století, byly všechny nové budovy stavěny z cihel, v neoklasickém stylu. A konečně, v 19. století byla lokalita Liberce silně poznamenaná obrovskými změnami v místním textilním průmyslu a potažmo i typickou průmyslovou architekturou. V té době se Liberec stal druhým největším městem v Čechách (po Praze). Kromě velmi rozvinutého odvětví textilního průmyslu (50 továren) se ve stejné době prudce rozvíjel i metalurgický průmysl (60 továren). V průběhu této doby, bylo postaveno mnoho důležitých a reprezentativních budov v centru Liberce, symbolizujících bohatý ekonomický a kulturní rozvoj města, jako například: Městské divadlo (1893 – nyní Divadlo FX Šaldy), stavební spořitelna, muzeum a obchodní komora (1901-1902) a mnoho dalších. Kvůli svému bohatství a výstavnosti byl Liberec často označován jako "Český Manchester", nebo "Vídeň severu". Na počátku 20. století byla provedena celková rekonstrukce centra města. V té době bylo postaveno mnoho veřejných budov včetně infrastruktury, přitom mnohé z těchto nových budov byly určeny pro turistický průmysl v kraji i samotném Liberci (rozhledny, turistické chaty, turistické trasy, atd.). I. světová válka tento potenciální vývoj zastavila. Nové budování se dá označit jako "meziválečné", protože II. Světová válka znamenala další velké zpomalení rozvoje a prosperity města. Navíc po II. světové válce byli všichni němečtí obyvatelé Liberce nuceni opustit území Československa. Období komunistické totality bylo dobou stagnace. Byl však postaven symbol města a kraje Horský hotel a televizní vysílač Ještěd, uváděný v učebnicích architektury po

24

celém světě16. Po událostech roku 1989 město nabralo "druhý dech" a pokračovalo ve svém rozvoji, který byl ukončen před I. světovou válkou. V letech těsně následujících po roce 1989 nastala kompletní rekonstrukce historického jádra centra města Liberec, budovy dostaly nové exteriéry. V současné době je Liberec moderní město, které nabízí pro své návštěvníky mnoho atrakcí a služeb. Obyvatelé Liberce mohou být pyšní na ZOO zahrada, botanická zahrada. Pokud je dávána přednost kultuře, můžete navštívit například Naivní divadlo (jeho tradice jsou od roku 1949) nebo divadlo FX Šaldy. Místní Dům kultury dává další rozměr rozmanitosti kulturních akcí. Známé je i Centrum Babylon.

1.6 Historie nejvýznamnějších hotelů v Liberci Na začátku je třeba vydělit známý hotel Praha v Liberci, původně nazývaný Schienhof (Schienův dvůr). Hotel byl postaven v roce 1906 bohatým majitelem mlýna a pekáren Ignazem Schienem. Vůči neproporčnosti moderní budovy hotelu a jiných domů měl majitel velké problémy se schvalovacími orgány. Projekt hotelu vypracoval architekt Robert Hemmrich. Dnes tuto budovu lze vidět na nároží Železné ulice. Po roce 1945 byl hotel přejmenován na hotel Praha. Ale od roku 1951 až do roku 1991 hotel nefungoval: od začátku tam byly umístěny kanceláře Stavoprojektu (do r. 1982), pak byl hotel rekonstruován. V roce 2003 proběhla druhá rekonstrukce hotelu

Historie města Liberce. [online]. 2001 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://www.d-tajms.czweb.org/region/historie.htm 16

25

a změna interiéru do původního stylu17. Dnes je hotel Praha tříhvězdičkovým hotelem v centru Liberce, lákající své zákazníky dlouholetou historii a tradičním stylem. Největší konkurenci velkým hotelům v Liberci dělají hotely Zlatý lev a Babylon.

Clarion Grandhotel Zlatý lev byl postaven v letech 1904-1905, o rok dřív než hotel Praha. Také má secesní architekturu, na průčelí má bohatou výzdobu s lvím a rostlinným dekorem. Původní budova hotelu byla rozšířena pak i o sousední budovu z roku 1896. Otevření hotelu byl přítomen rakousko-uherský císař František Josef I. Majitel hotelu Raimund Haschke zařizoval Zlatého lva všemi možnými novými věcmi na úrovni roku 1905. Byly to například elektrická myčka nádobí a lednice, elektrické ventilátory, plynové světlo atd. Předchůdce hotelu je hostinec U Zlatého lva již ze 16. století. V 18. století byl rozšířen a obnoven. Byl navštěvován mnohými známými lidmi: herec Václav Thám, novinář a básník Jan Neruda, cestovatel Roald Amundsen, aj. Dnes je hotel provozován hotelovou skupinou CPI Hotels, a.s. pod značkou Clarion Hotels. V průběhu desetiletí od založení splňoval hotel veškeré požadavky zákazníků. Byl jedním z nejmodernějších a nejkvalitnějších hotelů18.

Historie hotelu. Hotel Praha [online]. 2014 [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.hotel-praha-liberec.cz/cs/historie-hotelu-praha-liberec.html 17

Historie Clarion Grandhotelu Zlatý Lev. Clarion Grandhotel Zlatý Lev [online]. 2014 [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.clariongrandhotelzlatylev.com/cs/hotel-historie/ 18

26

Dalším velkým hotelem, postaveným o několik desetiletí později než hotel Praha a Zlatý Lev (v letech 1930 – 1931), byl hotel Imperial. Jeho architektura nese stylové znaky funkcionalismu i secese, tedy art deca. V hotelu se scházela smetánka nejen z Liberce, ale i z okolí. Krize 30. let zasáhla hotel. Po druhé světové válce hotel přešel ve vlastnictví státu, v roce 1986 proběhly nevýznamné rekonstrukce. V roce 2009 byl hotel uzavřen, Ministerstvo financí se ho snažilo prodat čtyřikrát. Původně byla jeho cena stanovena na 70 milionů, pak klesla na 25 milionů a konečně byl hotel koupen Josefem Lankem. Dnešní majitel myslí, že nemá smysl obnovovat hotel v této budově. „Sen o tom, že by zde byla obnovena zašlá sláva, je však marný. Je třeba si uvědomit, že ta budova je značně zanedbaná. Odpojena od všech energetických sítí, je tam spousta práce. Zatím nevíme, co s tím bude dál“, řekl J.Lank19. Další známý čtyřhvězdičkový hotel v Liberci je hotel Babylon. Na rozdíl od hotelu Zlatý lev má modernější interiér a zaměřuje se na jinou klientelu. Především jsou to zákazníci centra Babylon. Je zajímavé, že je rozdělený na několik části: Wellness, Business, Family. Z toho důvodu je hotel zaměřen na několik skupin zákazníků a splňuje jejich specifické požadavky. Myšlenka vybudování centra Babylon vznikla v roce 1996. Pro tento účel byla vybrána opuštěná textilní továrna Hedva o rozloze víc než 30 tisíc m2 v pěší dostupnosti z centra. Slavnostní otevření centra proběhlo v roce 1998. V té době to jen bylo nákupní městečko, později byly otevřeny i diskotéka a Lunapark. V roce 2000 zahájil provoz akvapark. Až potom byl vybudován čtyřhvězdičkový hotel. Během následujících let proběhla řada inovací: byla vybudována kongresová část hotelu,

TRDLA, Martin. Nový majitel opraví liberecký Imperial, hotel v něm už ale nebude Zdroj: http://liberec.idnes.cz/hotel-imperial-v-liberci-08i-/liberec-zpravy.aspx?c=A120416_1764437_liberec-zp ravy_kol.IDnes.cz: Liberecký kraj [online]. 2012, 4. [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://liberec.idnes.cz/hotel-imperial-v-liberci-08i-/liberec-zpravy.aspx?c=A120416_1764437_libereczpravy_kol 19

27

Wellness centrum, XD Theater, prostor pro Laser Game a show atd.20 Dlouholetou historii má menší hotel Liberecká výšina. Má pouze 9 pokojů, restauraci a wellness, které se nachází v přístavbě jakoby k historické věži zaniklého středověkého rytířského hradu na vrchu Jizerských hor, ke věži Jindřicha Liebiga, nazývané také Vyhlídková věž u Kovářová kamene nebo Jindřichova věž nebo Hohen habsburg. V letech 1900-1901 byla zřízena baronem Jindřichem z Liebegu vysoká vyhlídková věž ve starověkém rytířském stylu s užitím stavebních kamenů kostela sv. Sebalda v Norimberku ze 13. století.21 Pak je třeba zmínit horský hotel Ještěd, symbol Libereckého kraje. V roce 1737 byl na vrcholu vztyčen kříž, který odolával větrům až do roku 1812. V roce 1828 byl vztyčen obelisk na počest knížete Rohana. V roce 1868 byla postavena první kamenná chata na vrcholu Ještědu. Horský spolek zřídil velkou verandu pro 200 osob u této chaty. V roce 1876 byla vybudována první rozhledna, v roce 1889 nová. Na přelomu 19. a 20. Století bylo rozhodnuto vybudovat tam hotel s větší kapacitou. Stavba byla provedena a v lednu 1907 byl otevřen hotel s 23 pokoji. Bohužel tato stavba vyhořela v roce 1963. Dnes je na vrcholu Ještědu nový hotel. Je to fenomenální budova od architekta Karla Hubáčka, která byla postavena v roce 1973 na místě vyhořelého starého hotelu. Za ni získal architekt světovou Perretovu cenu UIA. V roce 1998 byl hotel označen jako kulturní památka. V roce 2000 dostala stavba název „Stavba století“ v ČR. V roce 2006 se stala národní kulturní památkou, následující rok se dostala na indikativní seznam UNESCO.

Historie: 15 let centra Babylon. Centrum Babylon Liberec [online]. 2014 [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.centrumbabylon.cz/historie.html 20

Historie "Liberecké výšiny". Liberecká výšina: Hotel, restaurace, wellness [online]. 2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://www.liberecka-vysina.cz/cs/historie-liberecke-vysiny/ 21

28

Nad hotelem je také vysílač Ještěd. Lanová dráha je v ceně ubytování pro hotelové hosty. Je to jedna z prvních visutých lanovek v ČR – je v provozu od roku 1933 (druhá nejstarší, první je v Krkonoších od roku 1928). Její pomocí se lze rychle dostat na vrchol Ještědu.22

23

1.7 Podpora ubytovací infrastruktury v Liberci V ČR platí několik legislativních dokumentů, které ve značné míře podporují vznik nových hotelů a rozvoj ubytovacích služeb celkem. Dále rozebírám důležité dokumenty a programy, vztahující se k ubytovací infrastruktuře a podnikání v této sféře v Liberci. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 Její globální cíl je stanoven takto: „kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů založené na kvalitním podnikatelském prostředí, na využití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání (upgrading malých a středních podniků k podnikání založenému na inovační

konkurenční

výhodě

a

posunu

výše

v

hodnotových

řetězcích),

internacionalizaci vyplývající z vnitřního trhu EU a perspektivních trhů ve třetích zemích a celkovém snižování energetické náročnosti podnikání“24. Koncepce připravuje příznivější prostředí pro vznik nových podnikatelů také i v odvětví hotelnictví, které bylo vyděleno v seznamu podporovaných odvětví. Odvětví ubytování, stravování a pohostinství budou zohledněné při tvorbě státního rozpočtu a

Hotel a restaurace nad oblaky: Historie. Hotel Jěštěd [online]. 2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://jested.cz/cs/hotel/historie 22

MALÁ, Eva. Výstava libereckého muzea představuje historii hotelu Ještěd. Zprávy [online]. 2013, č. 6 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1227102 23

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020. Praha, 2012, 131 s. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119071.html 24

29

nového OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, při čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Koncepce zmenšuje administrativní zátěž, zavadí management kvality, usnadňuje přístup k technickým normám, poradenské služby inovačního typu, rozvoj vzdělávání podnikatelů, zvýhodnění úvěrů, záruk pro začínající podnikatele atd. Regionální operační program NUTS II Severovýchod Je to jeden ze 7 regionálních operačních programů, určený pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. Cílem je zvýšit celkovou fyzickou atraktivitu regionu. Na program je vyčleněno 671,29 mil eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 2 z 5 prioritních os ROP mohou být využité pro budování a rozvoj ubytovací infrastruktury Liberce. Jsou to osy: „Cestovní ruch“ a „Rozvoj podnikatelského prostředí“. Ostatní osy doplňují tuto podporu: „Rozvoj dopravní infrastruktury“, „Rozvoj městských a venkovských oblastí“, „Technická pomoc“ 25. Národní program podpory cestovního ruchu Heslem Národního programu podpory cestovního ruchu pro období 2010-2015 v České republice je „Cestování dostupné všem“. Program je zaměřen především na podporu

sociálního

cestovního

ruchu.

Program

umožňuje

čerpat

dotace

podnikatelským subjektům pro jednotlivé činnosti. Tyto dotace mohou být využité i podnikateli v Liberci, pokud jejich hostitelská činnost souvisí se sociálním cestovním ruchem. Na začátku je třeba stanovit, co to je sociální cestovní ruch neboli „cestovní ruch pro všechny“.

Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy [online]. 2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné 25

30

Tento

koncept

vznikl

ve

Velké

Británii

na

základě

myšlenky,

že

„konkurenceschopnost destinace cestovního ruchu je přímo provázána s produkty, které nabízí. Účastník cestovního ruchu si zvolí jako cíl své cesty tu destinaci, která více uspokojuje jeho požadavky, potřeby, očekávání, naplňuje jeho sny a je v souladu s jeho rozpočtem“26. Účastníky cestovního ruchu pro všechny jsou tyto skupiny: 

„mládež,



rodiny s dětmi,



zdravotně handicapovaní,



senioři.“27

Podnikateli mohou čerpat dotace z NPPCR pokud splňují několik podmínek. Vydělila bych nejdůležitější: 

podnikatel provozuje svou činnost v oblasti ubytování, stravování nebo pohostinství, neboli jeho činnost je spjatá s cestovní agenturou, kanceláří, jinou

z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/R OP-Severovychod KOL.AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu: Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: www.vzdelavanivcr.cz s.25 26

KOL.AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu: Cestovní ruch pro 27

všechny. Praha: MMR ČR, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: www.vzdelavanivcr.cz s. 33

31

rezervační činností; 

dotaci chci uplatnit na aktivity, související s tvorbou nových produktů domácího cestovního ruchu, které budou ucelené uspokojovat potřeby účastníků sociálního cestovního ruchu. Tyto aktivity musí obsahovat i marketingovou podporu nově vytvořených produktů a vytváření podmínek pro jejich realizaci (například dětská herna, koutek, bezbariérový přístup atd.)28. Pro Liberecký kraj jsou základními tyto dokumenty:



„Strategie rozvoje Libereckého kraje. Liberecký kraj, leden 2002.



Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Hradec Králové, RŘMV 2000, aktualizace ARR Liberec 2001.



Program rozvoje Libereckého kraje. Liberec 2001, aktualizace do konce roku 2002.



Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu (pro českou část Euroregionu NISA - studie Phare). Enterprise, Preston 1999.



Programm „Freistaat Sachsen – Tschechische Republik“ im Rahmen der Gemeinschaftsinitiative Interreg III A zwischen der Bundesrepublik Deutschland und der Tschechischen Republik 2000-2006“29

VONDRUŠKA, R. Národní program podpory cestovního ruchu. Cestovní ruch pro všechny. Podprogram. Zásady pro žadatele. Praha: MMR ČR, 2010. Č.j.: 32769/2009-61/1124 . Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/82596be4-1c4f-420f-a40b-0058dbf7519b/Zasady_1.pdf s. 2-3 28

ODBOR KULTURY, památkové péče a cestovního ruchu. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Přehled doposud provedených analýz a koncepčních dokumentů rozvoje cestovního ruchu. Dostupné z: http://kultura.kraj-lbc.cz/page414/program-rozvoje-cestovniho-ruchu-libereckeho-kraje 29

32

Celkově lze říci, že se v těchto dokumentech jedná o několik prioritních oblastí pro podporu cestovního ruchu. Jednou z nich je „budování základní a doprovodné turistické infrastruktury“. Základní turistická infrastruktura obsahuje ubytovací zařízení.

33

2 Analytická část Analytická část je především zaměřena na zhodnocení perspektiv rozvoje ubytovacích služeb. Pro naplnění tohoto cíle je třeba provést analýzu současné situace v Liberci, předpokladů a hrozeb v této sféře.

2.1 Analýza ubytovacích zařízení v Liberci Podle údajů Českého statistického úřadu je celkem 49 ubytovacích zařízení v Liberci. Celkem počet podnikajících subjektu v oblasti „Ubytování, stravování a pohostinství“ stanoví 1 458 osob v roce 2013 30 . Následující graf znázorňuje aktuální nabídku ubytovací zařízení v Liberci, rozdělenou podle kategorii.

Graf č. 1 Ubytovací zařízení v Liberci 25 Hotel****

20

20

Hotel*** 15 11

Hotel*

10 5

5

4 2

6

1

Penzion Kemp

0 Ubytovací zařízení (celkem 49) Zdroj:vlastní zpracování na základě statistik ČSÚ31

Vybrané statistické údaje za obec. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApr avy&pro_1_154=563889&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp 31 Liberec: Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Hromadná ubytovací zařízení České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=563889 30

34

V Liberci není žádný pětihvězdičkový hotel. Je tady nejvíc penzionů (20). Některé ubytovací zařízení jsou otevřené jen v letě (3) nebo v letě a zimě (3). Na další mapě jsou znázorněné hotely****, ***, * v Liberci podle polohy v částech města. Plocha města je cca 100 km2, proto jsou všechny tyto části města skoro v pěší dostupnosti.

Obrázek č. 1

Rozložení hotelů v Liberci

2

1

2

1 1 1 1

1 1 1

1

1

1

2

2

Zdroj: www.mapy.cz a vlastní zpracování podle ČSÚ32

Liberec: Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Hromadná ubytovací zařízení České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=563889 32

35

Vydělila bych následující novější hotely v Liberci: HOTEL U JEZÍRKA *** (1921) Hotelu U Jezírka sídlí v Liberci v bezprostřední blízkosti Zoologické a Botanické zahrady v malebném prostředí Masarykovy třídy. Nabízí 80 lůžek, vlastní restauraci pro 100 a vinárnu pro 35 lidí. Centrum Liberce je pouhých 15 minut pěšky.

HOTEL BABYLON **** (1997) Centrum Babylon Liberec je hotelový, kongresový, zábavní a nákupní komplex, který vznikl v roce 1997 přestavbou areálu bývalé textilní továrny Hedva o rozloze 30 000 m2. V areálu se nachází: aquapark, lunapark, IQ park, čtyřhvězdičkový hotel, kasino, nákupní městečko, několik restaurací, vinárna či pivnice, ale i „Byznys centrum" a prostory pro konání kongresů. Hotel má 400 pokojů, s kapacitou víc než 1000 osob. Zvláštností hotelu je to, že je zcela nekuřácký.

HOTEL ARENA *** ( 2003) Byl vybudován jako součást sportovního areálu Tipsport Aréna. Tipsport arena je moderní víceúčelová hala postavená v letech 2003-2005, v liberecké čtvrti Horní Růžodol. Hala je vhodná pro pořádání sportovních i kulturních akcí. Spolu s dalšími čtyřmi projekty získala cenu Stavba roku 2006. K zahájení stavby došlo 8. září 2003, v prosinci již bylo dokončeno všech 580 pilotů, na kterých stavba stojí a v únoru roku 2004 se začalo se stavbou vnějšího prstence stavby. Střecha byla dokončena 16. července, do 30. Července byly dokončeny tribuny a zapojeno chladicí zařízení. K navýšení rozpočtu stavby došlo 31. března 2005, kdy bylo rozhodnuto investovat do rekonstrukce stávajících sportovišť a doplnění vybavení sportovišť dalších 140 milionů Kč. 28. Června 2005 byl v aréně uspořádán první koncert, sloužící jako zkouška systémů a

zařízení

haly,

koncertu se zúčastnilo necelých 8000

diváků.] Název hala dostala po sázkové společnosti Tipsport. 36

HOTEL ATRIUM ***(2004) Hotel poskytuje ubytování v klidné části Liberce v blízkosti stadionu Slovan Liberec, v podhůří Jizerských hor a Ještědského hřebene. Sjezdové lyžování i běžecké trasy jsou na dosah MHD. Hotel má 28 dvoulůžkových pokojů, restauraci a venkovní terasu.

PENZION ATRIUM (2011) Penzion pro seniory ATRIUM zahájil od ledna 2011 provoz v rozsahu dlouhodobého i krátkodobého bydlení seniorů s osobní asistenční službou, celodenním stravováním a kulturním a společenským programem. Kapacita Penzionu pro seniory ATRIUM Liberec je 50 lůžek v jedno-, dvoj- a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením a čajovou kuchyňkou. V objektu Penzionu je poskytována celodenní strava připravovaná v místní kuchyni.

37

Graf č. 2 Ubytovací zařízení v Liberci podle počtu pokojů

30 25 24

20 15

10 a méně

19

11-50 51-100

10

101 a více

5 2

0

4

počet pokojů

Zdroj: vlastní zpracování 33 Následující graf, zpracovaný na základě údajů ČSÚ z veřejné databáze, ukazuje, že mezi rokem 2009 a 2010, 2011 a 2012 je značný pokles počtu lůžek, které nabízejí hromadná ubytovací zařízení. První období poklesu (2009-2010) lze objasnit velkou hospodářskou krizi a její následky. Bohužel nejsou dostupné statistiky za rok 2013 a 2014 pro Liberec, proto nelze zhodnotit poslední změnu v počtu lůžek.

Liberec: Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Hromadná ubytovací zařízení České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=563889 33

38

Graf č. 3 Změna v počtu pokojů hromadných ubytovacích zařízení v rr. 2000-2012

Počet lůžek 350 300

338 312 294

250

284 262

275

286

250

248

265 244

200 182

150

136

100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet lůžek

Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických údajů 34

Jiné statistiky ČSÚ ukazují, že nejsou velké změny v návštěvnosti HUZ v Liberci (viz. Graf č. 4). Je vidět jen malý pokles v období krize a během následujícího roku.

Lůžka podle kategorie ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Veřejná databáze[online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=CRU9032CU&kapitola_id=39&voa=tabulka &go_zobraz=1&childsel0=8 34

39

Graf č. 4 Návštěvnost HUZ v Liberci v rr. 2005-2011

300 250 200

150 100 50 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet příjezdů hostů

Počet příjezdů hostů z ČR

Počet přenocování

Počet přenocování hostů z ČR

2011

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ 35 Liberecký kraj má nejvyšší hodnotu koncentrace lůžek HUZ mezi všemi kraji ČR: „na 1000 obyvatel připadá přibližně 116 lůžek v ubytovacích zařízeních, v úhrnu ČR dosahuje tento ukazatel hodnoty 46,2 lůžek“ 36 . Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu v Liberci hodnotí tento fakt jako pozitivní, který svědčí o tom, že je město významnou destinací. Otázkou je jestli jsou všechna tato lůžka HUZ obsazeny. Protichůdné mínění např. má majitel jednoho z libereckých HUZ „Apartmány-Liberec“ – Alexandr Barabanov, který mi poskytl rozhovor. Následující subkapitolu věnuji tomuto rozhovoru.

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický úřad: Veřejná databáze[online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0=1&cislotab=CRU9010PU_OB2.33&kapitol a_id=39&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1&verze=0&cas_3_17=2005 36 ODBOR KULTURY, památkové péče a cestovního ruchu. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Přehled doposud provedených analýz a koncepčních dokumentů rozvoje cestovního ruchu. Dostupné z: http://kultura.kraj-lbc.cz/page414/program-rozvoje-cestovniho-ruchu-libereckeho-kraje s.267 35

40

2.1.1 Rozhovor s majitelem „Apartmány-Liberec“ Cílem provedeného rozhovoru bylo zjistit mínění podnikatele, operujícího v prostředí Liberce a v oblasti ubytovacích služeb, ohledně situace a perspektiv rozvoje ubytovacích zařízení ve městě. První otázky jsem položila pro seznámení s podnikem respondenta. Jak jíž bylo zmíněno, Alexandr Barabanov je majitelem „Apartmánů-Liberec“, což je ubytovací zařízení v širším středu Liberce, mající 75 lůžek v apartmánech a ubytovně. Působí na trhu 6 let. Hotel navštěvují převážně Češi (cca 90 procent), kteří přijíždějí za účelem práce nebo odpočinku. Zůstávají paradoxně v hotelu bud jen na jednu noc nebo na dva týdny a víc. 

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu v Liberci říká, že je silnou stránkou města „vysoce nadprůměrná úroveň podnikatelské aktivity v oboru pohostinství a ubytování“. Co si myslíte o tom?

„Podle mého názoru to není pozitivní věc. Ve městě je velký počet hotelů, ale nejsou poptávané a nemají velké příjmy. Hotely nenabízejí služby, které by mohly lákat turisty“. 

Jaké akce, místa, zajímavosti lákají turisty podle Vašeho názoru?

„Velké konference a kongresy, mezinárodní semináře, sportovní a jiné akce, které trvají víc než jeden den. Zpřesnil jsem délku trvání akce z toho důvodu, že lidé preferují přijet do Liberce ráno a odjet zpátky večer, protože kvalitně funguje veřejná doprava“. 41

Z výše

uvedeného

lze

říci,

že

dobře

rozvinutá

dopravní

infrastruktura

je

nejednoznačným faktorem pro rozvoj návštěvnosti regionu: může působit jak pozitivně, tak i negativně. 

Jaké jsou nejvýznamnější překážky, bránicí rozvoji ubytovacích služeb v Liberci?

„Je to především nedostatek klientů. V Liberci je míň zákazníků než lůžek v hotelích“. 

Co jste udělal pro rozvoj svého podniku a jakou budoucnost pro něj vidíte?

„Během 6 let jsme vytvořili webové stránky hotelu, modernizovali jsme je, nabídli nadstandardní služby (ranní check-in a pozdější check-out zdarma, individuální systém bezpečí na každém pokoji, 71 televizních kanálu v 18 jazycích, hlídané parkování. Všechny tyto služby jsou v ceně ubytování, která je stanovena pro jednu osobu od 300 korun za noc. Bohužel nepomohlo to rozvinout hotel. Proto si myslím, že je nejlepším řešením ukončit podnikání a přenést aktivy na jiné místo“.

Z rozhovoru lze udělat závěr, že nejsou perspektivy rozvoje ubytovacích služeb v Liberci optimistické. Avšak lze vydělit některé prvky, které lze využit k rozvoji návštěvnosti města: „Velké konference a kongresy, mezinárodní semináře, sportovní a jiné akce, které trvají víc než jeden den“.

42

2.2 Analýza předpokladů zvýšení návštěvnosti v Liberci Ubytovací služby jsou základnou, která musí být vybudována pro naplnění požadavků turistů. Ubytování patří do tzv. suprastuktury cestovního ruchu. Aby byla naplněna kapacita ubytovacích zařízení a vznikaly nové HUZ musí být region navštěvován. Lidé jsou motivovaní k výběru určité destinace, pokud jsou k tomu předpoklady.

2.2.1 Turisticky atraktivní místa Liberce Liberec již z hlediska svého zeměpisného umístění je sám o sobě zajímavou lokalitou. Nepostrádá možnosti jak kulturního, tak i sportovního vyžití návštěvníků města. Navíc je vzhledem k umístění lehce dostupný nejen turistům z České republiky, ale také z Polska a Německa. Součástí mé bakalářské práce bude souhrn zajímavých míst v Liberci tak, aby se případní turisté mohli lehce orientovat v nabídce a mohli se rozhodovat podle vlastních preferencí.

Muzea města Liberec a jeho blízkého okolí: 1) Severočeské muzeum: V současné době je součástí Severočeského muzea také bohatá knihovna a také tři sbírková oddělení, jako přírodovědecké, historické a uměleckohistorické. Tomuto členění odpovídají také stálé expozice, které představují jedinečné sbírkové exponáty. Přízemí budovy je věnováno přírodovědné expozici. A v prvním patře budovy je stálá expozice zahrnující evropský vývoj uměleckých řemesel.

43

2) Führichův dům: Nachází se v Chrastavě, Jedná se o rodný dům významného malíře Josefa Führicha. Dům byl postaven již v roce 1802 a jedná se o památku chráněnou státem. Hrázděná stavba se může chlubit přízemím představující muzeum bytového vybavení, protože se zde zachoval původní nábytek. V prvním patře se nachází velký betlém a výstava o životě a díle Josefa Führicha. Führichův dům nabízí malou galerii s deseti barevnými litografiemi Willi Sitteho, díly Gustava Kratzmanna a Wilhelma Kandlera. Dům je také sídlem Společnosti přátel historie města Chrastavy. Führichův dům se v roce 2010 dočkal obnovení a rekonstrukce. V Chrastavě se nachází ještě městské muzeum a také muzeum hasičské techniky.

3) Muzeum hasičské techniky: Nachází se v Chrastavě. Toto muzeum je pro mnoho návštěvníků Chrastavy nezapomenutelným zážitkem. Muzeum a jeho sbírky se rozprostírají v prostorách bývalého hospodářského stavení, které se nachází pouze několik set metrů od náměstí. V muzeu je umístěno hasičské náčiní od malých přenosných čerpadel až po velké ruční či parní stříkačky. Máte možnost vidět celou řadu dalších exponátů, které jsou ze vzdálené i blízké historie. Tyto předměty byly v minulosti používány k hašení a díky nim bylo zachráněno mnoho lidských životů a také majetku. Muzeum hasičské techniky je potěšením nejen pro malé, ale také pro dospělé díky atraktivitě exponátů. Naši předkové by si zasloužili ocenění za dovednost při konstrukci těchto zařízení. V budově je k dispozici také stylová restaurace pro odpočinek a občerstvení.

4) Muzeum skla a bižuterie: Nachází se v Jablonci nad Nisou. Vznik muzea jako takového se klade do roku 1904, kdy byla otevřena první stálá výstava. V roce 1911 pak muzeum získalo i vlastní budovu ve Školní ulici č. 9. Takto zajištěná instituce 44

přečkala všechny politické změny následujících let: první světovou válku, vznik Československé republiky i druhou světovou válku. Po zrušení Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou se zřizovatelem Muzea skla a bižuterie stalo od 1. ledna 2003 Ministerstvo kultury České republiky. Technická rekonstrukce muzea byla završena kolaudací 26. srpna 2004. Dne 23. září 2004 proběhla slavnostní vernisáž za účasti prezidenta republiky. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou bylo následně s novými expozicemi Kouzelný svět bižuterie a Čarovná zahrada – České sklo sedmi století, otevřeno veřejnosti.

5) Sklářské muzeum Nový Bor: Stálá expozice byla vytvořena v roce 2013 ke 120. výročí muzea a představuje stylový a technologický vývoj českého skla od 18. století až do současnosti. Je doplněna unikátními modely rytecké a brusičské dílny a historickým modelem sklářské pece. Součástí expozice je i současné ateliérové sklo. Návštěvnicky nejatraktivnějším exponátem jsou skleněné šaty Blanky Matragi, které vytvořila při mezinárodním sklářském sympoziu v roce 2012.

6) Dlaskův statek: Je umístěn v Dolánkách u Turnova. Muzeum Českého ráje v Turnově patří k nejstarším muzeím regionálního typu v České republice. Počátky sbírkotvorné činnosti byly zaměřeny na archeologii, historii a národopis. Tyto sbírkové fondy postupně vytvořily platformu budoucího regionálního vlastivědného pracoviště. Předpoklady pro dnešní specializaci turnovského muzea na dokumentaci a prezentaci nalezišť drahých kamenů a historii kamenářství a šperkařství vytvořily ve 30. letech sbírky geologie, mineralogie, sbírky drahých kamenů a zlatnických výrobků. V těchto oborech dnes vlastní muzeum sbírkové fondy evropského rozměru a tomu odpovídající expozice. 45

Galerie města Liberce a jeho okolí: 1) Oblastní galerie v Liberci: Oblastní galerie v Liberci je specializovanou sbírkotvornou institucí - muzeem umění - působící v regionu Liberecka. Pečuje o rozsáhlé umělecké sbírky a návštěvníkům nabízí prohlídku tří stálých expozic evropského a českého umění. Pravidelně připravuje krátkodobé výstavy a výstavy v grafickém kabinetu. Lektorské oddělení galerie zajišťuje po celý rok doprovodné programy k výstavám a kulturní program pro školy a veřejnost.

2) Galerie Šatlava: Je umístěna v Dubé. Prostory původní dochované obecní šatlavy slouží k výstavním účelům již dlouhá léta. Galerie Šatlava se nachází v budově historické empírové radnice pocházející z roku 1851.

3) Galerie Prostor 228: Galerie Prostor 228 nabízí služby v oblasti pořádání autorských výstav, prodeje, posuzování uměleckých děl a individuální prezentací obrazů u klientů v soukromí. Filosofií galerie je systematická spolupráce se současnými umělci, se kterými buduje a rozvíjí výstavní činnost. Cílem je přimět k vzájemnému porozumění mezi světem současného umění a veřejností, vyvolat zájem o moderní umění a nové umělecké trendy pomocí autorských prodejních výstav pořádaných v měsíčních intervalech. V rámci zajištění co nejdelšího kontaktu s umělcovou tvorbou jsou vybraná díla nabízena i po ukončení výstavy v prostorách galerie.

46

Divadla v Liberci a okolí: 1) Divadlo F.X.Šaldy: Historie divadelní budovy dnešního Divadla F. X. Šaldy se začala psát krátce poté, co Soukenické divadlo 24. dubna 1879 ze záhadných příčin vyhořelo. V září 1881 byly položeny základy nového divadla na obecním pozemku blízko náměstí (dnes Dr. Edvarda Beneše). Stavbu prováděli liberečtí stavitelé Sachers a Gärtner. A netrvala nijak dlouho: už 29. září 1883 bylo Městské divadlo slavnostně otevřeno Schillerovým Vilémem Tellem s předehrou Gioacchina Rossiniho. Divadelní budova postavená ve slohu novorenesančním má výhodnou polohu ve středu města a svými proporcemi zapadá mezi okolní stavby. Čelní frontu zdůrazňuje bohatá štuková výzdoba, která je lemována řadou soch s alegorickým významem. Můžete zde navštívit představení baletu, činohry a opery.

2) Divadlo bez opony: Jedná se o malé divadlo, v Lidových sadech. Velice často zde hostují například Divadlo Háta, Divadlo Viola a Divadlo Ungelt, z Prahy. Představení jsou tak zajímavá a žánrově i provedením velice pestrá a pro diváky velice atraktivní.

3) Naivní divadlo: Naivní divadlo Liberec bylo založeno v roce 1949 (zprvu pod názvem Ústřední loutkové divadlo, záhy přejmenované na Krajskou loutkovou scénu, od roku 1961 Severočeské loutkové divadlo, v roce 1968 získalo svůj dnešní název) jako jedno z prvních profesionálních loutkových divadel v bývalém Československu. Přestože se jeho tvorba přirozeným vývojem ubírala různými směry, v podvědomí diváků i odborníků se zapisuje jako velmi kvalitní české loutkové divadlo již šedesát let.

47

Festivaly v Liberci a okolí: 1) Benátská noc Liberec: Přehlídka české hudební scény. Od roku 1992 proběhlo na festivalu více než 1 000 koncertů domácích i zahraničních kapel. Festival navštívily Anthrax, Die Happy s Martou Jandovou, The Gathering, Edguy, The 69Eyes, Black Majesty, Suzi Quatro a další. Významným byl rok 2006, kdy na festival přijíždí kapela Scorpions. Roku 2014 se bude konat ve dnech 25 - 27.7.

2)Sportfilm Liberec: Pořadatelem je Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace, s podporou České televize, libereckých deníků, Šeské unie sportů a jiných velkých organizací a firem. Patronaci vykonává Český olympijský výbor. Česká strana se pravidelně účastní a vyhrává v kategorii "Dokument".

3) Čokoládový festival v Liberci: Cílem festivalu je prozkoumat svět čokolády, od její výroby až po ochutnávku. Návštěvníci budou moci během těchto tří dnů ochutnávat, učit se, hrát si, odpočívat a nakupovat. V Liberci se festival uskuteční ve dnech 17-19.1. 2014

4) Festival Jeden svět: Jedná se o festival dokumentárních filmů o lidských právech. V roce 2014 se uskuteční ve dnech 24.-30.3. V Hlavní soutěži představí festival celovečerní dokumenty z celého světa. Tvůrci vybraných snímků sledují aktuální společenské problémy, jako je nelegální migrace, xenofobie, organizovaný zločin nebo politický extremismus. Jedná se o vizuálně fascinující snímky, které vynikají 48

originalitou tématu a zpracováním. Porota udělí v této kategorii Cenu za nejlepší film a Cenu za nejlepší režii. Plavecké a wellness centra v Liberci: 1)Bazén a wellness centrum Liberec: Nachází se na Tržním náměstí v Liberci. V centru je hned několik bazénů včetně dětského, sauna, wellness centrum s možností cvičení a masáží. Plavecký bazén je určen pro širokou veřejnost, pro celé rodiny včetně prarodičů, zájmové skupiny, organizaci i mezinárodních závodů, tréninky a soustředění sportovních klubů. Novinkou je i "KNEIPPÚV" chodník. Tam je možná chůzí po oblázcich masáž nohou teplou a studenou vodou. V létě pak poslouží kneipp jako východ na Sluneční louku. Velice oblíbená je "slaná" vířivka s účinky mořské vody. Novinkou a to v celém

Liberci ,je i dětský "SAUNASVĚT",

uzavřený prostor s obsluhou určený výhradně na saunování dětí a ve vybraných časech i na společné saunování dětí s rodiči. Je tu mimo klasické sauny s ochlazovacím bazénkem, ten má rovněž dvě úrovně hladiny dle velikosti dětí, i parní komora, svačinový kout a "lehárna" pro odpočinek. Během saunování je možné vyjít na Sluneční louku a ochladit se vzduchem, sprchou a v zimě i sněhem.

2) Centrum Babylon: Myšlenka vybudování jedinečného zábavního komplexu vznikla už v roce 1996. K její realizaci se nabízela textilní továrna Hedva, v té době opuštěná a zchátralá budova o rozloze více než 30 000 m2. Díky její lokalizaci a pěší dostupnosti z centra města byla jasnou volbou pro přestavbu v „továrnu na zážitky“ pro mládež i rodiny s dětmi, návštěvníky místní i zahraniční. Babylon odstartoval svoji éru slavnostním otevřením nákupního městečka v roce 1998. Během krátké doby byla otevřena diskotéka, gastronomické provozy a Lunapark – pouťové atrakce s dětským hradem pro nejmenší. Během následujících dvou let po nutných stavebních úpravách zahájil svůj provoz Aquapark – vodní svět se čtyřmi tobogány, skluzavkami, romantickými jeskyněmi i divokou řekou, to vše ve stylu antických lázní. 49

Pro pohodlí a klid návštěvníků byl vybudován čtyřhvězdičkový Hotel Babylon s přímým vstupem do zábavní části, konání firemních a kulturních akcí přispěla výstavba sálu EXPO. Jedná se o rozsáhlý areál, kde můžete strávit s celou rodinou celý den. Babylon nabízí obchůdky, bazény, tobogán, sauny, ubytování, vlasové studio, wellness s bohatou nabídkou služeb, lunapark, bowling, golfový simulátor a mnoho dalších. Centrum Babylon je 5. v pořadí nejnavštěvovanějších míst v ČR od roku 2008. Počet návštěvníků je cca 540 tisíc ročně37. Sportovní vyžití návštěvníků Liberce: 1) Sport park Liberec: Konají se zde sportovní a kulturní akce, s bohatým programem jak společného, tak i individuálního trávení volného času. Na své si přijdou milovníci hokeje, fotbalu, badmintonu, tenisu, sportovní střelby, bowlingu a nudit se zde nebudou ani ti, kteří sportu neholdují. V areálu je rovněž hotel, bary, prodejna sportovních potřeb, konají se zde veletrhy a koncerty. Zvláštností je solná jeskyně. 2) Sportovní areál Ještěd: Jedná se o areál orientovaný spíše na zimní sporty a je zde část určená skokanům a běžecký areál. Ale v letním období jsou k dispozici kvalitní cyklistické stezky, které jsou hojně využívané. Ski areál Ještěd je moderní lyžařské středisko v dosahu liberecké městské dopravy s vynikající dopravní dostupností. (Český Innsbruck). Lyžařské středisko na Ještědu ležící v nadmořské výšce 540 - 1000 m je pravděpodobně nejpřístupnějším areálem v celých Čechách. V areálu je možné si zapůjčit běžecké, lyžařské i cyklistické vybavení.

Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism: 20 let s vámi [online]. 2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku / 37

50

3) Sportovní areál Vesec: Jedná se o sportovní areál s krásným výhledem na panorama Jizerských hor a Ještěd. Areál je využíván celoročně - několik kilometrů dlouhé zpevněné tratě, které v zimě poskytují upravené běžecké stopy, v létě naopak lákají mnohé cyklisty a inline bruslaře. Areál je hojně využíván i maminkami s malými dětmi. Je zde i speciální dráha pro in-line brusle.

2.2.2 Pozitiva a negativa Liberecký kraj hraničí s Německem a Polskem. Je zde dostatečný počet silničních přechodů na hranicích, což je velkou výhodou z hlediska možnosti příjezdu zahraničních turistů. Avšak dopravní infrastruktura není tak dobře vyvinutá s výjimkou silnice, spojující Liberec a Prahu. Z hlediska přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu disponuje Liberecký kraj velkým množstvím krajinných typů. Turisté se mohou ubytovat v Liberci a jezdit na výlety do přírody po kraji. Liberecký kraj prokazuje „vysoce nadprůměrnou úroveň podnikatelské aktivity v oboru pohostinství a ubytování“38. Avšak úroveň vzdělání obyvatelstva není tak vysoký – je nižší než průměr v celé ČR. Liberec disponuje velkým množstvím kulturně-historických památek. Je vyhlášen městskou památkovou zónou a má vynikající Severočeskou botanickou a zoologickou zahradu, věhlasné Naivní divadlo a nyní i Centrum Babylon, instituce, které přitahují mnoho návštěvníků. V porovnání s jinými kraji ČR není příliš rozvinuto lázeňství v Liberci. Je tady i velká

ODBOR KULTURY, památkové péče a cestovního ruchu. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Přehled doposud provedených analýz a koncepčních dokumentů rozvoje cestovního ruchu. Dostupné z: http://kultura.kraj-lbc.cz/page414/program-rozvoje-cestovniho-ruchu-libereckeho-kraje 38

51

mezera v existenci kvalitních wellness hotelů v Liberci. Liberec a okolí mají dostatečně hustou sít´ cyklotras, naučných a exkurzních stezek apod., avšak nedostatečný počet jiného sportovního vybavení a hřišť (bazény, tělocvičny, hřiště atd.)

V programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje jsou uvedena tato negativa: 

„kvalitativní aspekty nabídky zejména v oblasti ubytování (nižší kvalita, zastaralost, vybavenost)



nízký

podíl

ubytovacích

kapacit

v kvalitních

hotelech,

vyhovujících

mezinárodnímu standardu vícehvězdičkových hotelů 

nízká úroveň spolupráce mezi podnikatelskou a veřejnou sférou



nestabilní postavení malých a středních podnikatelů v cestovním ruchu“39

ODBOR KULTURY, památkové péče a cestovního ruchu. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Přehled doposud provedených analýz a koncepčních dokumentů rozvoje cestovního ruchu. Dostupné z: http://kultura.kraj-lbc.cz/page414/program-rozvoje-cestovniho-ruchu-libereckeho-kraje s.269-270 39

52

2.3

Perspektivy

rozvoje

podnikání

v oblasti

ubytovacích zařízení Již bylo zmíněno, že Liberecký kraj má velmi hustou sít´ ubytovacích zařízení, proto, podle mého názoru, nemá smysl budovat nové hotely, lze však obnovit a rozšířit nabídku ubytovacích služeb pro přilákání většího počtu návštěvníků. Má smysl se zaměřit na další oblastí: 

obnovení centra Babylon, zejména akvaparku; zaměření i na zahraniční klientelu (propagace v Německu a Polsku). Lze se podívat na marketingové přístupy německého akvaparku Tropical Islands. Je velmi úspěšný zejména z toho důvodu, že tam jezdí cizinci. Je to obrovská výhoda Evropy – možnost cestovat a ztrácet jen málo času na překročení státních hranic. Centrum Babylon v Liberci má také hotel pro 3 typy návštěvníků (3 části: wellness, family a business). Neomezená návštěva akvaparku je v ceně ubytování. Je třeba využívat tuto příležitost.



Propagace městských zajímavosti v Liberci, vytváření výhodných nabídek balíčků: ubytování (2-4 dny) + exkurze a prohlídky města, výlety do přírodních zajímavostí v okolí Liberce.



Provedení delších kulturních akcí, kongresů a konferencí. Velkou pozornost mohou přilákat různé hudební a tematické festivaly (rock festy, maškarní plesy, typické české festivaly a oslavy). Pomocí aktivního a tvůrčího tymu lze vytvořit opravdu masové a zajímavé akce.

53



Sportovní akce, sportovní hotely. V dnešní době lze pozorovat rostoucí trend zdravého stylu života, sportu, zdravé výživy apod. Jakýkoliv hotel v Liberci může rozšířit svou nabídku služeb o fitness, fit-bar, restauraci se „zdravou“ výživou, nabídnout animační programy, zaměřené na zábavu a sportování hotelových hostů atd.

Výstavba nových zařízení a rozvoj existujících hotelů v turistických centrech, včetně Liberce, závisí na tom, zda se podaří podnikatelským subjektům nalézt dostatek finančních zdrojů do budoucna. Velkou nadějí Liberce a jeho prosperity jako turistického centra je mohutná podpora v podobě Ministerstva pro místní rozvoj a jeho programu NPPCR, Evropských strukturálních fondů. Podnikatelská sféra by měla víc spolupracovat s veřejným sektorem. Z provedené analýzy ubytovacích zařízení v Liberci, procesu jejich vzniku a rozvoje, lze udělat závěr, že mají úspěch jen ti, kteří se nebojí vytvářet něco úplně nového: příklad hotelu Zlatý Lev (nejnovější zařízení v době založení hotelu, jedno z nejlepších v celé Evropě), centrum Babylon (velmi široká nabídka různých zábavních služeb, která může uspokojit i náročného klienta), hotel Ještěd (fantastická budova na místě starého hotelu na vrcholu hory).

54

3 Návrhová část Z toho důvodu, že je již v Liberci velký počet ubytovacích zařízení, ale nejsou plně obsazeny – uvádím návrhy na vytvoření nových služeb v těchto hotelích pro přilákání většího počtu zákazníků. 

Sociální cestovní ruch Programovací období „Cestovní ruch pro všechny“ jíž běží, proto je třeba přizpůsobit hotely k požadavkům účastníků sociálního cestovního ruchu. Prostředky na tyto účely lze čerpat i ze statní výpomocí. Například, pro rodiny s dětmi lze nabízet v hotelích krabičky s dětskými hrami, využit služby animátora pro děti, nabízet službu péče o dítě, na pokojích poskytovat hygienické prostředky pro dětí apod. Pro starší lidi lze nabízet exkurze a výlety do přírody, sestavené jen pro tuto skupinu osob. Je třeba dávat pozor na jejich komfort a pohodlí (pohodlná postel, zdravotní pomoc v hotelu, pomalejší chůze na městských prohlídkách apod.). Lze nabízet zdravotní masáže, čaje a jiné nápoje na pokoji. Lidé se zdravotním postižením potřebují speciálně přizpůsobenou velikost pokoje a zařízení. Hotel by mohl zařídit alespoň jeden pokoj pro tyto lidi. Studenti rádi využijí levnější a kratší nabídky ubytování, aktivnější odpočinek. Proto součásti jejich pobytu mohou být aktivní sporty, výlety na kolech, účast na hudebních festivalech a koncertech apod.

55



Hotely, podporující „zdravý“ životní styl Podle mého názoru je málo stravovacích zařízení, které by nabízely jen „zdravé“ potraviny a pokrmy, sportovní výživu a případně i stravu pro diabetiky. Lze využit tyto možnosti i v hotelech: rozšířit nabídku restaurací a zdůrazňovat to, že využívá jen „zdravé“ potraviny pro přípravu jídel. Lze vytvářet specializované jídelní lístky pro jednotlivé cílové skupiny: „jídelní lístek pro ženy“, „jídelní lístek pro děti“, „jídelní lístek pro sportovce“, pro diabetiky, atd.



„Kulturní“ hotely Idea těchto hotelů – přilákat herce, básníky, zpěváky, písničkáře, baviče, umělce a zájemce o oblast kultury. Pro tento účel vyhovují starší hotely, mající dobové interiéry a bývají vybaveny stylovým nábytkem. Příkladem je hotel Praha v Liberci. Lehce může přilákat tyto skupiny zákazníků. Hotel může provádět pravidelně večerní kulturní akce (např. večer písně, kytary, básní, typu literární kavárny spojené i s menší výstavou apod.), pořídit menší muzejní koutek, zvát významnější kulturní činitele. Za nějakou dobu a při úspěšném a pravidelném provádění akcí může v hotelu vzniknout stálá skupina zákazníků. Budou využívat služby restaurace, baru a vytvářet povědomí o tom, že tento hotel je zajímavý a navštěvovaný.



Hotely pro milovníky domácích zvířat Hodně lidí mají domácí zvířata, ale cestování s nimi je někdy problémem. Takové hotely nejsou novinkou v jiných státech, lze využit jejich úspěšné příklady. Jakýkoliv hotel v Liberci může nabízet a propagovat své služby pro zvířata: podestýlky pro psy a kočky, nabídka krmiva, doplňků stravy, prodej hraček, venčení psů, služby cvičitele pro psy, popřípadě propojený s hotelem pro psy atd.

56

Hotely mohou být úzce specializované na některou z cílových skupin a služeb pro ně, ale mohou své zaměření účelně kombinovat pro cílové skupiny, které se v teritoriu vyskytují a služby vyhledávají, např. senioři, rodiny s dětmi, majitelé domácích mazlíčků, které nechtějí nechat doma; studenti, kteří mohou sportovat nebo podporovat zdravý styl života atd. Dalším tématem, který zohledním v této části je získání podpory a financí pro realizaci návrhu na zlepšení hotelových služeb. Zaprvé, je třeba zlepšit komunikaci mezi podnikatelským a veřejným sektorem, seznámit začínající podnikatele s možnostmi získání statní podpory. Pro tyto účely lze vytvořit neziskové organizace, spojující zájemce o rozvoj odvětví hotelnictví, a poskytovat poradenství. Činnost těchto organizací je třeba zveřejňovat a propagovat. Vzdělání začínajících podnikatelů je taky velmi důležité, zejména vzhledem k tomu, že v Libereckém kraji je podprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Modernější přístupy k vedení podnikatelské činnosti, efektivnější a úspěšnější provoz hotelu, otevřenost inovacím – tyto znalosti mohou získat zájemci na kurzech, během celoživotního vzdělání apod.

57

Závěr Táto bakalářská práce je užitečná pro podnikatele v oblasti ubytování a pohostinství, kteří začínají svou činnost, neboli chtějí zkvalitnit nabídku služeb ve svém hotelu. Práce může poskytovat nutnou informaci pro všechny zájemce o Liberec, jeho historii a hotely. Od cíle práce se odvíjela její struktura. Na začátku jsou uvedené obecné informace o ubytovacích zařízeních, jejich klasifikaci a kategorizaci, historii vzniku prvních hotelů. Pak se práce soustřeďuje na historii Liberce a jednotlivých ubytovacích zařízení ve městě. Lze říci, že je jich velký počet a každé má svou jedinečnou historii. Zdůraznění bohaté historie hotelu může přilákat zájem zákazníků. Součástí práce je také analýza situace v Liberci ve vztahu k ubytovacím zařízením a jejich obsazenosti. Je tady dvojitý pohled na hodnocení toho faktu, že v Liberci je nadprůměrná aktivita podnikatelů v oblasti ubytovacích služeb. Liberecký odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu říká, že je to pozitivní; z pohledu podnikatelů je to negativní, protože je velká konkurence, malá obsazenost hotelových pokojů zákazníky apod. V práci je zanalyzována nabídka turistických míst, které mohou přilákat turisty. Hodně z nich potřebují lepší propagaci a inovaci. Je třeba vydělit známý centrum Babylon, Ještěd, velký počet muzeí a divadel v Liberci. Hotely mohou zdůrazňovat atraktivitu města Liberec pro zvýšení zájmů turistů a následně využití hotelových služeb. Ubytovací služby v Liberci mají velký potenciál k rozvoji, ale je i hodně překážek. Je třeba vzdělávat lidi, aby byly otevřenější všemu novému, využívat moderní marketingové přístupy k propagaci služeb.

58

Použitá literatura [1]

Bible, Kniha Genesis 18

[2]

COUNSINS, L., KUNST, A., NORMAN, K., Buddhist Studies in Honor, vydavatel Dordrecht 1974, ISBN 90-277-0473-3

[3]

Einhardus ( překlad Petr Daniš), " ..... a neuniknout budoucímu věku. Vita Caroli Magni", vydavatel SSEt out Praha, roku 1999, ISBN 80-86277-02-X

[4]

Gregg, Smith, Carrie Getty, " Bible pijáků piva" , ( encyklopedické informace a poezie), vydavatel Pragma 2003, v Praze, ISBN 80-7205-669-7

[5]

Historie

"Liberecké

wellness [online].

výšiny". Liberecká 2014

[cit.

výšina:

Hotel,

restaurace,

2014-06-06].

Dostupné

z: http://www.liberecka-vysina.cz/cs/historie-liberecke-vysiny/

[6]

Historie Clarion Grandhotelu Zlatý Lev. Clarion Grandhotel Zlatý Lev [online]. 2014

[cit.

Dostupné

2014-05-31].

z: http://www.clariongrandhotelzlatylev.com/cs/hotel-historie/

[7]

Historie

hotelu. Hotel

Praha [online].

2014

[cit.

2014-05-31].

Dostupné

z: http://www.hotel-praha-liberec.cz/cs/historie-hotelu-praha-liberec.html

[8]

Historie

města

Liberce.

[online].

2001

[cit.

2014-06-03].

Dostupné

z: http://www.d-tajms.czweb.org/region/historie.htm

[9]

Historie: 15 let centra Babylon. Centrum Babylon Liberec [online]. 2014 [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.centrumbabylon.cz/historie.html 59

[10] Hotel a restaurace nad oblaky: Historie. Hotel Jěštěd [online]. 2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://jested.cz/cs/hotel/historie [11] Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism: 20 let s vámi [online].

2014

[cit.

Dostupné

2014-06-06].

z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-ce stovniho-ruchu-v-cesku/

[12]

JONES, Ph. The Italien City-State: From commune to Signoria. vydavatel Oxford University Press USA, roku 1997, ISBN 978-0198225850

[13]

KOL.AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu:

Cestovní

ruch

pro

všechny.

Praha:

MMR

ČR,

2008.

ISBN

978-80-7399-407-05. Dostupné z: www.vzdelavanivcr.cz [14] Liberec: Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Hromadná ubytovací zařízení České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=563889 [15] LOWE, G., STOLL, H. ABC antiky. Vydavatel Ivo Železný 2005, ISBN 80-237-3938-7 [16] Lůžka podle kategorie ubytovacích zařízení. Český statistický úřad: Veřejná databáze[online].

2014

[cit.

Dostupné

2014-06-01].

z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=CRU9032CU&kapito la_id=39&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=8

[17]

MALÁ,

Eva.

Výstava

Ještěd. Zprávy [online].

libereckého

muzea

2013,

6

č.

[cit.

představuje

historii

2014-06-06].

hotelu

Dostupné

z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1227102 60

[18] Ministerstvo pro místní rozvoj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České Republiky 2010-2012 [online]. 2014 [cit. 2014-4-07]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0-798762e1a82c/Oficial ni-jednotna-klasifikace-CR-2010-2012.pdf [19] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020. Praha, 2012, 131 s. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119071.html [20] Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v obcích vybraného okresu. Český statistický úřad: Veřejná databáze[online]. 2014 [cit. Dostupné

2014-06-05].

z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&childsel0=1&cislotab=CRU90 10PU_OB2.33&kapitola_id=39&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualiz ovat&childsel0=1&verze=0&cas_3_17=2005 [21] ODBOR KULTURY, památkové péče a cestovního ruchu. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Přehled doposud provedených analýz a koncepčních dokumentů Vybrané statistické údaje za obec. Český statistický úřad:

Veřejná

databáze [online].

2014

[cit.

2014-06-05].

Dostupné

z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Dokon%C4%8Di t+%C3%BApravy&pro_1_154=563889&cislotab=MOS+ZV01&str=tabdetail.jsp

[22]

POLO, M., The Travels of Marco Polo ( edited by Peter Harris), vydavatel Everyman's Library 2008, ISBN 978-0307269133

[23] Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Strukturální fondy [online]. 2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regional ni-operacni-programy/ROP-Severovychod 61

[24] TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4

[25]

TRDLA, Martin. Nový majitel opraví liberecký Imperial, hotel v něm už ale nebude

Zdroj:

http://liberec.idnes.cz/hotel-imperial-v-liberci-08i-/liberec-zpravy.aspx?c=A12041 6_1764437_liberec-zpravy_kol.IDnes.cz: Liberecký kraj [online]. 2012, 4. [cit. Dostupné

2014-05-31].

z: http://liberec.idnes.cz/hotel-imperial-v-liberci-08i-/liberec-zpravy.aspx?c=A120 416_1764437_liberec-zpravy_kol [26] VONDRUŠKA, R. Národní program podpory cestovního ruchu. Cestovní ruch pro všechny. Podprogram. Zásady pro žadatele. Praha: MMR ČR, 2010. Č.j.: 32769/2009-61/1124

.

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/82596be4-1c4f-420f-a40b-0058dbf7519b/Zasady_ 1.pdf s. 2-3 [27] WIESEHOFER, J., překlad Azizeh Azodi. Antike Persien. vydavatel II.B Tauris London, roku 2001, ISBN 1-86064-675-1

62