Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Jizerských horách a jeho perspektivy

Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Jizerských horách a jeho perspektivy

Bakalářská práce

Marko Juras

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Eva Ottová Datum odevzdání bakalářské práce: 25. 11. 2015 Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

The history of business in the field of accommodation in the Jizera Mountains and its perspectives

Marko Juras

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Industry

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Eva Ottová Date of Thesis Submission: 25. 11. 2015 Date of Thesis Defense: Email: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Jizerských horách a jeho perspektivy zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………………... jméno a příjmení autora

V Praze dne 25. 11. 2015

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval paní PhDr. Evě Ottové vedoucí mé bakalářské práce za trpělivost, vstřícný a inspirativní přístup, který mi při vypracování bakalářské práce poskytla.

Abstrakt

JURAS, Marko. Historie podnikání v oblasti ubytovacích služeb v Jizerských horách a jeho perspektivy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 71.

Hlavním cílem bakalářské práce je určit další možnosti rozvoje ubytovacích služeb a přesněji vymezit turistické oblasti Jizerských hor. Práce je rozdělena na tři části, teoretickou, analytickou a návrhovou. První část obsahuje obecný pohled na historii a cestovní ruch Jizerských hor. Analytická část vymezuje turisticky atraktivní oblasti a analýzu poskytovaných služeb. Důležitou částí práce je dotazníkový průzkum, který je zaměřen na infocentra a následná anketa, která byla provedena mezi návštěvníky Jizerských hor. Třetí, návrhová část se věnuje možnostem zlepšení rozvoje ubytovacích služeb v Jizerských horách jak pro jednotlivé provozovatele, tak pro celkovou oblast.

Klíčová slova: historie, hotelové služby, Jizerské hory, perspektivy, rozvoj, podnikání, ubytování

Abstract

JURAS, Marko. The history of business in the field of accommodation in the Jizera Mountains and its perspectives. [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. Total number of pages 71.

The main objective of this thesis is to identify other opportunities for the development of accommodation services and to identify more clearly the tourist area of the Jizera Mountains. The work is divided into three parts: theoretical, analytical and design. The first part contains general view of history and tourism in Jizera Mountains. The analytical part defines a popular tourist area, and analysis provided services. The important part of this thesis is questionnaire research, which focuses on information centers and next is following survey, which was carried among visitors of the Jizera Mountains. The third part is dedicated to the design options for improving the development of accommodation in Jizera mountains both to the individual operator and the general area.

Key words: history, hotel services, Jizera Mountains, perspectives, development, business, accommodation

Obsah:

ÚVOD ........................................................................................................................................... 8 1

Teoretická část ................................................................................................................. 10

1.1

JIZERSKÉ HORY – OBECNÝ POHLED ........................................................... 10

1.1.1

Geografické začlenění.................................................................................... 10

1.1.2

Podnebí Jizerských hor .................................................................................. 13

1.1.3

Fauna a flora Jizerských hor .......................................................................... 14

1.1.4

Nejvyšší hora Jizerských hor ......................................................................... 17

1.1.5

Toky a vodní plochy Jizerských hor .............................................................. 19

1.2

HISTORIE JIZERSKÝCH HOR .......................................................................... 20

1.2.1

Frýdlantsko .................................................................................................... 21

1.2.2

Liberecko a Ještědský hřbet ........................................................................... 24

1.2.3

Jablonecko a západní část Jizerských hor ...................................................... 27

1.3

JIZERSKÉ HORY A CESTOVNÍ RUCH ............................................................ 30

2

Analytická část.................................................................................................................. 34

2.1

ROZDĚLENÍ JIZERSKÝCH HOR Z HLEDISKA ATRAKTIVITY ................. 34

2.2

UBYTOVACÍ SLUŽBY A JEJICH HISTORIE .................................................. 36

2.2.1

Bedřichov ....................................................................................................... 38

2.2.2

Smržovka ....................................................................................................... 40

2.2.3

Josefův Důl .................................................................................................... 42

2.2.4

Jablonec nad nisou ......................................................................................... 44

2.3

ANALÝZA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB ....................................................... 46

3

NÁVRHOVÁ ČÁST.............................................................................................................. 55

3.1

Návrhy pro jednotlivé provozovatele .................................................................... 55

3.2

Komplexní návrhy pro celou oblast ...................................................................... 57

ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 59 Použitá literatura a další zdroje ................................................................................................. 61 Přílohy ........................................................................................................................................ 66

ÚVOD „Když bylo Zarathustrovi třicet let, opustil svou domovinu i jezero své domoviny a odešel do hor. Zde se kochal svým duchem a svou samotou a po deset let se jich nenabažil.“ Nietzsche1

Hory nás lákají a často nedokážeme říci, čím přesně to je. Je to nedotčenou přírodou, hustými lesy, možností být na vrcholku a shlížet na svět dole… V každém případě jsou hory tím, co mnoho z nás vyhledává a navštěvuje. Já osobně mám velmi úzký vztah k Jizerským horám. Je to proto, že jsem zde vyrůstal, velmi často jsem tyto hory navštěvoval a i nyní jsem rád, když se mohu na nějaký čas vrátit. Jakkoli jsou hory řadou turistů vnímány jako sezónní záležitost a navštěvují je především v zimě či létě, já mám rád všechna roční období. Mám za to, že hory mají své kouzlo vždy. Na jaře, když díky tání sněhu jsou plné potoky a říčky a vodopády ukazují to nejlepší, co mohou a stejně tak podzimní mlhy, které celé hory dokážou zahalit do tajemna. Můj vztah k Jizerským horám bych rád zpracoval i ve své bakalářské práci. Tato práce se bude věnovat podnikání v oblasti ubytovacích služeb. Cestovní ruch se stále vyvíjí, a proto jsem přesvědčen o tom, že to, co bylo dokonalé před padesáti roky, již zdaleka dnes nestačí. Bohužel však mám často pocit, že podnikatelé si tuto skutečnost možná i uvědomují, nicméně nemají možnosti (a nápady), jak s ní pracovat. Standardem dnešních hor jsou rozsáhlé lyžařské komplexy, které se snaží konkurovat Alpám, což však z pochopitelných důvodů není možné. Standardem jsou nyní i „wellness“ centra, která málokdy mají dostatečnou úroveň a přinášejí klientům „něco víc“. Cílem této práce je jednak snaha o přesnější vymezení turistických oblastí Jizerských hor a to proto, že mám za to, že Jizerské hory jsou velmi nesourodým celkem a je nutné na něj tak nahlížet. Dalším (a hlavním) cílem je provedení dotazníkového průzkumu, který bude zaměřený na informační centra a jejich znalost regionu vzhledem k historii ubytování a možnostem dalšího rozvoje regionu. Právě informační centra totiž často zprostředkovávají 1

NIETZSCHE, Friedrich. Tak pravil Zarathustra: kniha pro všechny a pro nikoho. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2013, 299 s. ISBN 978-80-7429-375-7.

8

kontakt turisty s regionem a jejich znalosti mohou být klíčové. Práce bude doplněna anketou, která si klade za cíl zjistit, jak poskytované služby vnímají zákazníci – tedy turisté, kteří se ve sledovaném regionu pohybují a využívají služeb, které jsou zde dostupné. Práce samotná má tři části. Teoretická část se zabývá obecným pohledem na Jizerské hory a to z hlediska přiblížení atraktivit území pro turistu a také z hlediska historie území. Analytická část je pak zaměřena na dotazníkový průzkum, krátké shrnutí historie některých ubytovacích kapacit, analýzu poskytovaných služeb a také část návrhovou, která přináší pohled na další možnosti rozvoje ubytovacích služeb v Jizerských horách.

9

1

TEORETICKÁ ČÁST

1.1

JIZERSKÉ HORY – OBECNÝ POHLED

Na úvod je nutné uvést, že existuje rozdíl mezi pojmem Jizerské hory a pojmem turistický region Jizerské hory. Jakkoli mohou tyto výrazy laikovi splývat, jedná se o rozdílné oblasti, jak ukáže kapitola 1.1. Nicméně tato práce je zaměřena na cestovní ruch a tedy pokud nebude výslovně uvedeno jinak, zajímá se právě o turistický region Jizerské hory.

1.1.1 GEOGRAFICKÉ ZAČLENĚNÍ Jizerské hory leží v České republice mezi pohořím Krkonoše a pohořím Lužické hory. Část Jizerských hor se nachází také na území Polska, kde se nachází i nejvyšší hora Jizerských hor, Wysoka Kopa (1126 m n. m.). Nejvyšší horou Jizerských hor na české straně je pak vrchol Smrk (1124 m n. m.). Pohoří Jizerských hor bylo pojmenováno podle řeky Jizery, která pramení právě na svazích Smrku. Vrcholů, které jsou vysoké přibližně tisíc metrů, je v Jizerských horách však více, než třicet. Jmenovat je možné například Černou Studnici, Tanvaldský Špičák, Severák atd. Významný je i Oldřichovský Špičák, který je však již nižší, než tisíc metrů n. m.2 “Jizerské hory jsou jednou z nejstarších chráněných krajinných oblastí v České republice“.3 Tato chráněná krajinná oblast se rozkládá na ploše 368 km2, a je ze 73 % lesnatá, což bylo i důvodem vyhlášení daného zemí za chráněné v roce 1968. Přestože v 70. - 80. letech 20. století imisní zátěž území poškodila, nacházejí se zde plochy klimaxových smrčin, původních bučin a rašelinišť, což je unikátní a vzácný přírodní prvek.4 Nejnižší bod Jizerských hor leží u Raspenavy ve výšce 325 m n. m. Jizerské hory jsou významné i hustou sítí vodních toků. „Přirozených vodních ploch je ale v Jizerkách pomálu. Jedinými přírodními vodními plochami jsou místní četná rašelinná 2

JIZERKY. [on-line]. Geografie Jizerských hor. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerskehory.cz/cs/poznej-jizerky_o-regionu_geografie 3 CESTOU-NECESTOU. Portál libereckého kraje [on-line]. Jizerské hory. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.liberecky-kraj.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=1630 4 KARPAŠ, R. a kolektiv Jizerské hory. 1 : O mapách, kamení a vodě. Vyd. 1. Liberec : Nakladatelství RK, 2009. 576 s. ISBN 978-80-87100-08-0.

10

jezírka

a

tůně. Všechny

další

větší vodní

plochy vznikly

přičiněním

lidských

rukou především v průběhu 19. století, kdy byly vystavěny účelové vodní stavby, které sloužily k pohánění zdejších pil a brusíren skla. Postupem času začalo docházet k budování větších vodních rezervoárů – přehrad. Důvodem vzniku těchto přehrad byly i některé z ničivých povodní, které se Jizerskými horami prohnaly například v roce 1897. Autorem projektu, který v Čechách vybudoval první údolní přehrady, byl Otto Intze. Stavba ve své době vyvolávala četné diskuse i obavy, přesto se téměř celý projekt, s jedinou výjimkou, zrealizoval. Místo původně plánovaných šesti přehrad bylo vybudováno pouze pět (Harcovská přehrada, Bedřichovská přehrada, Mníšecká přehrada, Mlýnická přehrada a Jablonecká přehrada). V roce 1951 byly ale přidány další dvě přehrady – přehrada na Bílé Desné, která se rok po stavbě protrhla, a Soušská přehrada, která dodnes slouží jako zdroj pitné vody pro Jablonec nad Nisou. Vodní nádrž Josefův důl, která byla budována v letech 1976-82, dodává pitnou vodu Liberci a Českolipsku.“5 Obrázek 1: Jizerské hory

Zdroj: České hory6

5

JIZERKY. kraje [on-line]. Geografie Jizerských hor. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerske-hory.cz/cs/poznej-jizerky_o-regionu_geografie 6

ČESKÉ HORY. [on-line]. Průvodce oblastí. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.ceskehory.cz/jizerske-hory/pruvodce.html

11

Jizerské hory tvoří převážně žuly a krystalické břidlice. Podloží že žuly pokrývají chudé kyselé půdy, se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi. Klimatické, ale také půdní a geografické podmínky vedly k rozvoji jedinečných rostlinných a živočišných společenství, přičemž mnohá jsou zákonem chráněná. O unikátních přírodních podmínkách, květeně rašelinišť, horských luk, mokřadů atd. pojednává kapitola 1.5. Dodat lze jen, že základem Jizerských hor je smrkový les, přičemž k jeho výskytu přispěl člověk a to zejména rozvojem sklářství v minulých staletích, kdy docházelo k postupnému vykácení původních dřevin, které nahradily právě lesy smrkové. 7

Turistický region Jizerské hory lze vymezit volněji. Většinu regionu samozřejmě zaujímají Jizerské hory, začlenit však lze navíc i Ještědský hřbet (viz obrázek 1). Region je umístěn v nejsevernější části Libereckého kraje a vymezuje se oblastmi Liberecko, Jablonecko, Tanvaldsko a Frýdecko. Turistický region Jizerské hory je tedy větší oblast, než jsou samotné Jizerské hory. Tato skutečnost plyne z definice regionu: „region je územní celek vyznačující se společnou úrovní výskytu určitého znaku (z hlediska zastoupení, rozmístění a reprezentativních jevů), nebo společným procesem (procesy, resp. vazbami). Jedná se o znaky a jevy fyzickogeografických nebo sociálně-geografických systémů, tedy např. přírodní, kulturněhistorické, socio-ekonomické charakteristiky a klíčové regionální procesy a vazby. Podle struktury regionu a výsledku vzájemné interakce přírodních složek i sociálněgeografických systémů se rozlišuje dvojí základní pojetí regionů – homogenní regiony a heterogenní regiony.“8 Je tedy zřejmé, že turistický region může být oblast, která s Jizerskými horami nějakým způsobem souvisí – například zajišťuje pro Jizerské hory ubytování, další zázemí turistům, přidružené turistické cíle atd. Vymezení uvedené v této práci vychází z vymezení, kterým se prezentují aktéři z daného území pod oficiálním názvem Jizerské hory – turistický region Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko. Původně tito aktéři vystupovali pod názvem Svazek obcí

7

TURISTIKA. [on-line]. Jizerské hory. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.turistika.cz/mista/jizerske-hory 8 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Str. 245

12

Jizerské hory, který vznikl v roce 2005. K přejmenování na současný název došlo roku 2006. Cílem takto vymezeného regionu je snaha o udržitelný rozvoj území a podporu cestovnímu ruchu v oblasti.

9

„Členy jsou následující sdružení a mikroregiony:

Mikroregion Tanvaldsko, Svazek obcí Smrk, dále města a obce Bedřichov, Janov nad Nisou, Lučany nad Nisou, Oldřichov v Hájích, Jablonec nad Nisou a Liberec. Toto zájmové sdružení právnických osob se snaží o vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a řešení specifických problémů Jizerských hor, vyplývajících z přírodních, demografických a ekonomických svébytností tohoto regionu. Jde především o ty problémy, které nelze řešit na úrovni jednotlivých obcí a mikroregionů.“10 K danému tématu je nutné i zmínit speciální postavení obcí Harrachov a Kořenov. Tyto dvě obce jsou členy mikroregionu Tanvaldsko. Souběžně jsou však i členy obdobného sdružení pro Krkonoše. Harrachov je geograficky umístěn do Krkonoš, Kořenov leží na pomezí Krkonoš a Jizerských hor. Obě tyto obce tak tedy propojují Krkonoše a Jizerské hory, což do budoucna přináší další možnosti spolupráce a rozvoje obou oblastí.11

1.1.2 PODNEBÍ JIZERSKÝCH HOR Jizerské hory “jsou prvním vyšším celistvým útvarem na severozápadním okraji Krkonošsko-jesenické soustavy, a proto velmi výrazně ovlivňují počasí a podnebí v širším okolí (zejména proudění vzduchu, srážkové a teplotní poměry). Proměnlivost lokálních klimatických podmínek je způsobena zejména velkou členitostí reliéfu. Časté proměny meteorologických charakteristik podmiňuje i expozice a sklon svahů, horninové podloží, vegetační kryt, skalní útvary atd. Prakticky celé území patří do chladné klimatické oblasti.”12

9

JIZERKY. kraje [on-line]. Obecné informace. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/sdruzeni-jizerske-hory-turisticky-region-liberecko-jablonecko-frydlantsko-atanvaldsko/obecne-informace.html 10 JIZERKY. kraje [on-line]. Obecné informace. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/sdruzeni-jizerske-hory-turisticky-region-liberecko-jablonecko-frydlantsko-atanvaldsko/obecne-informace.html 11 STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉHO REGIONU JIZERSKÉ HORY. [online]. Obecné informace. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/sdruzenijizerske-hory-turisticky-region-liberecko-jablonecko-frydlantsko-a-tanvaldsko/strategie-rozvoje-jizerskychhor.html 12 SPRÁVA CHKO Jizerské hory. [on-line]. Klimatické poměry. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/klimaticke-pomery/

13

Průměrné teploty v Jizerských horách jsou uváděny13: •

Průměr roční od 4 do 7 0C

•

Průměr leden od -7 do -3 0C

•

Průměr červenec od 12 do 16 0C

Z hlediska srážek je možné Jizerské hory označit za oblast s nejvyšším objemem srážek. Průměrně se uvádí 800 – 1700 mm/rok.14 „Ve vegetačním období spadne přibližně 60 % ročních srážek. Délka vegetační doby klesá s rostoucí nadmořskou výškou v intervalu 180 – 120 dní. Sněhová pokrývka leží v průměru 140 – 160 dnů v roce a v nejvyšších polohách dosahuje koncem zimy mocnosti kolem 150 cm (někdy až 300 cm). V Jizerských horách jsou rovněž časté teplotní inverze, při kterých jsou sníženiny, obklopující masív Jizerských hor, zaplavovány shora stékajícím studeným vzduchem. K častému hromadění chladného vzduchu dochází např. na Jizerce, v Jablonecké kotlině a v okolí Smržovky a Tanvaldu.”15 Jizerské hory jsou významné i pro zimní cestovní ruch. Sněhová pokrývka leží v těchto horách 140 – 160 dní v roce a její výška se na hřebenech pohybuje pravidelně kolem 150 cm, ale např. v zimě 2005/2006 dosahovala i 250-300 cm.16

1.1.3 FAUNA A FLORA JIZERSKÝCH HOR 1.1.3.1 Flora V Jizerských horách je přirozeným a nejrozšířenějším vegetačním typem les. Kromě lesa jsou v Jizerských horách ještě rašeliniště, mokřady, skalnaté vrchy a suťové oblasti vrcholových částí hor a také vodní plochy. Co se týká vegetačních stupňů, lze v Jizerských horách nalézt jedlobukový až smrkový lesní vegetační stupeň, a stupeň nejrozšířenější, smrkobukový.17

13

SPRÁVA CHKO Jizerské hory. [on-line]. Klimatické poměry. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/klimaticke-pomery/ 14 SPRÁVA CHKO Jizerské hory. [on-line]. Klimatické poměry. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/klimaticke-pomery/ 15 SPRÁVA CHKO Jizerské hory. [on-line]. Klimatické poměry. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/klimaticke-pomery/ 16 CITADELLA. [on-line]. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=prirodni_pomery&site=CHKO_jizerske_hory_cz 17 CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. II. díl, Praha : Enigma, 2005. 347 s. ISBN 80-8536880-3.

14

Flóra Jizerských hor je poměrně chudá, což je také důsledkem znečištění prostředí v druhé polovině 20. století. Konkrétně šlo o znečištění atmosférickými spady a kyselými dešti z 80. let, přičemž původcem byly hnědouhelné energetické provozy z tehdejšího východního Německa a také neuvážená velkoobjemová těžba dřeva a dosazování nepůvodních druhů.18 Toto znečištění vedlo k poškození horského hřebene a k vytvoření náhorní plošiny, která se objevila po zničení lesního porostu. Samozřejmě svůj vliv má i samotná poloha Jizerských hor spolu s příslušnými klimatickými podmínkami. „I přes specifické problémy, které obnova porostů na rozsáhlých odlesněných plochách přináší (drsné klima, chudé půdy, přemnožení hmyzích a myšovitých škůdců) se v průběhu 90. let velkou většinu holin podařilo znovu zalesnit. …Na značné části Jizerských hor (ca 5 000 ha) tak vznikly „porosty náhradních dřevin“. V prvé řadě se jedná o porosty severoamerického smrku pichlavého (Picea pungens engelm.), vysazeného zhruba na 3 000 ha, dále pak o porosty břízy bělokoré (Betula pendula Roth.), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.). S postupnou přeměnou porostů náhradních dřevin na „porosty dřevin cílových“ – tj. takových, které v optimální míře splňují požadavky společnosti na les kladené – se počítá v nejbližších decenniích. (V oblasti CHKO se cílovými dřevinami rozumí hlavně dřeviny klimaxové zastoupené v přirozené druhové skladbě.)“19 Znečištění mělo vliv také na vrchovištní vegetaci, která sice nebyla zásadně postižena, přesto na ní bylo možné pozorovat změny. Došlo ke zvýšení průměrného pH prostředí a poklesu hladiny podzemní vody. To vedlo k ústupu některých hygrofilních mechů. Jiné, málo konkurenčně schopné druhy jako např. Drepanocladus fluitans vytlačila expanzní játrovka Gymnocolea inflata.20 „Unikátní je květena rašelinišť s řadou severských druhů. Kromě masožravé rosnatky okrouhlolisté se zde vyskytuje také kriticky ohrožená blatnice bahenní. Výjimečnou lokalitou je vrch Bukovec, kde díky čedičovému podkladu rostou jak druhy horské (oměj šalamounek), tak i rostliny teplejších pahorkatin (sasanka pryskyřníkovitá, kyčelnice

18

PELC F. (1999): Program revitalizace imisně zatížených lesních ekosystémů Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea – Přírodní vědy, Liberec, 21: 5–16. 19 BALCAR, Vratislav; KACÁLEK, D.; OPOČNO, VÚLHM-VS. Výzkum optimálního prostorového uspořádání bukových výsadeb při přeměnách porostů náhradních dřevin v Jizerských horách. Zprávy lesnického výzkumu, 2003, 48: 53-61. 20 RYBNÍČEK K. (2003): Sledování stanovištních a vegetačních změn na rašeliništích Jizerských hor a Jeseníků. – Příroda, Praha, suppl. 151–154.

15

cibulkonosná). Mimořádně významný je výskyt jalovce obecného nízkého na písčitých náplavech toků Jizery a Jizerky na Velké i Malé Jizerské louce.“21

1.1.3.2 Fauna „Součástí cenných horských ekosystémů je řada vzácných živočišných druhů. Z ptáků jmenujme například čápa černého, sokola stěhovavého, sýce rousného, kulíška nejmenšího a jeřába popelavého. Ve starých důlních dílech nalezlo svá zimoviště dvanáct druhů netopýra. Do potoků a řek se vracejí střevle potoční, pstruh obecný či mihule potoční i raci. Na březích můžeme narazit na stopy vydry říční. Nenápadný, ale o to rozmanitější je svět bezobratlých živočichů. Na rašeliništích se můžeme setkat s glaciálními relikty, tj. pozůstatky doby ledové. Jedná se například o motýla klínovníčka suchopýrového či vážku lesklici horskou. Na štěrkopískových náplavech Jizery žije vzácný slíďák břehový, vyskytující se v Čechách již pouze na třech lokalitách. Při průzkumech území je objevována jak řada druhů nových pro Českou republiku, tak i druhy pro vědu dosud neznámé.“22 Zajímavostí je mlok skvrnitý, žijící bukových lesích Jizerských hor. Z obratlovců lze jmenovat i čolka horského, slepýše křehkého, popřípadě z hadů zmiji obecnou. V řekách a potocích se objevují lososovité ryby například pstruh obecný či siven americký.23 Jako zástupce ptáků je možné zmínit čápa černého, sojku obecnou nebo lejska malého. Ze savců je významný výskyt rejska horského či hrabošíka podzemního. Rozhodně je nutné zmínit i netopýry a to až dvanáct druhů, přičemž nejvzácnějším je netopýr velkouchý, netopýr pobřežní a netopýr severní. Jizerské hory disponují i většími savci, jako je například kuna lesní, veverka obecná, liška obecná, prase divoké, srnec, daněk skvrnitý, jelen evropský či muflon.24

21

JIZERKY. kraje [on-line]. Flora. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/turistika/priroda/flora.html 22 JIZERKY. kraje [on-line]. Fauna. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/turistika/priroda/fauna.html 23 BURDA, J. Jizerskohorské bučiny : národní přírodní rezervace. Vyd. 1. Liberec : Jizersko-ještědský horský spolek, 2000. 63 s. (brož.) 24 VACH, M. a kolektiv Myslivost : vývoj české myslivosti, zoologie, ekologie, chov a lov zvěře, lovecká kynologie, myslivecké předpisy a lovecké střelectví . Vyd. 1. Uhlířské Janovice : Silvestris, 1997. 493 s. ISBN 80-901775-1-4

16

1.1.4 NEJVYŠŠÍ HORA JIZERSKÝCH HOR Jak již bylo uvedeno, nejvyšší horou na České straně Jizerských hor je hora Smrk s výškou 1124 m n. m. „Vrchol této hory svůj název získal podle ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen.“ 25 Tento vrchol není tvořen vrcholovým skaliskem, ale spíše plošinou s označením triangulačního bodu. Smrk je také místem, kde se potkávají hranice Čech, Slezska a Lužice, přičemž roku 1997 zde byl zřízen hraniční přechod pro pěší s Polskem.26 Tato informace může vypadat v éře EU a Schengenského prostoru jako nepodstatná, pravdou však je, že informace o tom, že jsou překračovány hranice, je podstatná především proto, že by u sebe turisté měli mít osobní doklady: „Vnitřní hranice (Schengenského prostoru) je možné v zásadě překročit kdekoliv a kdykoliv, ale přestože se na nich neprovádějí kontroly, každý je povinen mít u sebe platný doklad totožnosti, tj. občanský průkaz nebo cestovní pas (u státních příslušníků třetích zemí je zásadně požadován cestovní pas).”27 Na vrcholu Smrku se nachází dvě zajímavosti. Jednak je to kamenný pomník. Je umístěný severně od vrcholu hory a jeho zpracování je v podobě pamětní tabule, která je vsazena do vztyčeného kamene. Tento pomník připomíná německého básníka Theodora Körnera, který sem zavítal 16. srpna 1809. 28 Druhou zajímavostí, zejména z pohledu právě cestovního ruchu je rozhledna. Vrchol Smrku byl nejdříve opatřen hlídkovou věží a to roku 1892.29 Původní rozhlednu zde pak zbudovali občané Nového Města pod Smrkem a to jako odpověď na vybudování rozhledny na nedalekém vrcholku Stóg Izerski pruskými turisty. Tato rozhledna byla na vrcholku Smrku do roku 1946. V tomto roce se rozhledna zřítila a shořela i chata, která u rozhledny stála. 30 Aktuálně na místě stojí rozhledna nová, otevřená 20. 9. 2003. „Výška této volně přístupné rozhledny je 23 m a na její vyhlídkový ochoz ve

25

KUDY Z NUDY. [on-line]. Rozhledna Smrk. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rozhledna-Smrk.aspx 26 JIZERKY. [on-line]. Smrk. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.eu/smrk.php 27 EUROSKOP. Odbor informování o evropských záležitostech (OEZ) Úřadu vlády České republiky [online]. Režim na hranicích. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: https://www.euroskop.cz/8756/sekce/rezimna-hranicich/ 28 JIZERKY. kraje [on-line]. Smrk. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.eu/smrk.php 29 REGION JIZERSKÉ HORY. [on-line]. Hora Smrk, Lázně Libverda, Jizerské hory. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.region-jizerskehory.cz/turisticke-zajimavosti/zajimava-mista/smrk/ 30 TREKING. [on-line]. Rozhledna na Smrku. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.treking.cz/regiony/smrk-rozhledna.htm

17

výšce 18 m vede celkem 91 schodů.“ 31 Rozhledna je volně přístupná a je možné z ní pozorovat Jizerské hory, Nové Město pod Smrkem ale také vzdálenější body, jako jsou Krkonoše, Lužické hory anebo Ještěd, za dobrého počasí dokonce i Říp. Obrázek: Rozhledna na Smrku

Zdroj: Treking.cz32 Turisté mají volbu ze čtyř cest, které na Smrk vedou. Mohou jít z jihu po stezce „Nebeský žebřík“, ze západu „Věžní stezkou“ nebo ze severu stezkou vedoucí podél hranice, popřípadě z Polska cestou po hřebenech. „Severní (modrá značka) vede až do Nového Města pod Smrkem, bývalého hornického města založeného 1584. Cesta prochází kolem Měděnce a Rapické hory, kde se těžívala cínová ruda - kasiterit. "Cínová horečka" trvala pouze 50 let a od poloviny 17. století těžba ustala. Některé ze štol se dodnes dochovaly, jako například Beránek Boží vpravo na

31

TREKING. [on-line]. Rozhledna na Smrku. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.treking.cz/regiony/smrk-rozhledna.htm 32 TREKING. [on-line]. Rozhledna na Smrku. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.treking.cz/regiony/smrk-rozhledna.htm

18

obrázku. Nachází se na levém břehu Hraničního potoka na východním úbočí Rapické hory. Mříže chrání pochrupující netopýry před lidmi a lidi před zřícením stropu štoly.“33

1.1.5 TOKY A VODNÍ PLOCHY JIZERSKÝCH HOR Celkový přehled vodních toků a vodních ploch přináší následující tabulka. Z vodních toků lze jmenovat především prameny řeky Nisy. Jedná se o oblíbený turistický cíl, který lze najít v Nové Vsi nad Nisou.

Tabulka: Přehled vodních toků a vodních ploch Jizerských hor NÁZEV

MĚSTO, OBEC

Přehrada Souš

Desná

Přehradní nádrž Harcov – Liberecká přehrada

Liberec

Přehradní nádrž Mšeno – Jablonecká přehrada

Jablonec nad Nisou

Vodní nádrž Josefův Důl

Josefův Důl

Prameny Nisy

Nová Ves nad Nisou

Přehrada Bedřichov

Bedřichov

Přehrada Fojtka

Mníšek

Přehrada Mlýnice

Mníšek

Rybník Petr v Pekle u Raspenavy

Raspenava

Vesecký rybník – Teichmühle – Tajch

Liberec

Safírový potok

Kořenov

Tajemná Potoční studna

Pěnčín (u Jablonce n. N.)

Blatný rybník

Bedřichov

33

TREKING. [on-line]. Rozhledna na Smrku. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.treking.cz/regiony/smrk-rozhledna.htm

19

NÁZEV

MĚSTO, OBEC

Breuerova studánka a Fischerův kámen

Smržovka

Mordýřská studánka

Pěnčín (u Jablonce n. N.)

Potoky Malý a Velký Štolpich

Hejnice

Vodopády Novoveského potoka - Köglerův kopec

Nová Ves nad Nisou

Zdroj: portál Libereckého kraje34

1.2

HISTORIE JIZERSKÝCH HOR

Jizerské hory lze hodnotit jako oblast, která má nejkratší historii z hlediska osídlování. Do oblasti začali lidé přicházet až v období středověku a to především ti, kteří hledali drahé kovy, poté lovci zvěře a uhlíři. Z hlediska výzkumu osídlení disponuje oblast Jizerských hor pouze jediným archeologickým nalezištěm, kterým je skalní výklenek na Hruškových skalách na Valašském hřebeni.35 Jizerské hory začaly být osidlovány ve 14. století, kdy zde začaly vznikat první obce. Tyto obce měly především zemědělský charakter (severozápad území). Zemědělství v této oblasti přála jak nadmořská výška, tak přítomnost říčních niv. Na jihozápadě území probíhalo osidlování pomaleji a to především proto, že toto území je výškově členitější. Opět se nejdříve osídlovaly níže položené oblasti a až později ty oblasti, které byly položeny výše. Osídlování výše položených oblastí trvalo téměř čtyřista let… 36 Toto rozvrstvení bylo dáno podmínkami. „Hospodářská konjunktura byla provázena formováním regionálně odlišných ekonomik. Úrodné nížiny se specializovaly na tržní orné zemědělství, živočišná produkce se koncentrovala do členitějších regionů s méně úrodnými půdami, sezonně byl dobytek vyháněn i do horských oblastí (např. z Hradce Králové do

34

PORTÁL LIBERECKÉHO KRAJE. [on-line]. Zajímavosti a cíle. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/s-vodni-plochy-a-toky/region-jizerske-hory/ 35 KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci. 36 KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci.

20

Krkonoš). Obyvatelstvo horských oblastí (Krkonoš, Jizerských, Lužických a Krušných hor) se začalo orientovat na textilní výrobu.“37 Jizerské hory jsou z hlediska historie diferencované tedy spíše územně. Následující podkapitoly o historii osídlení Jizerských hor se tedy budou držet právě územního členění, jehož odlišnosti byly podstatné i pro diferenciaci průmyslu. Kapitoly popíší historii osídlení Jizerských hor v závislosti na regionu. Obecně však lze uvést, že intenzivnější osidlování regionu je nerozlučně spjato s německým pohraničím. „V roce 1278 získali Biberštejnové frýdlantský hrad a od té doby začalo intenzivnější osidlování celého severního podhůří německými kolonizátory. V jihovýchodní části podhůří začaly ve 14. stol. vnikat vsi s prvními kostely, např. Jablonec, Zlatá Olešnice, Držkov, které byly spravované pojizerskou českou šlechtou. V 15. stol. Zamezovaly v osidlování centrálnější části hor husitské války.“38

1.2.1 FRÝDLANTSKO “Nejstarší doklady lidské existence jsou známy z Pohanských kamenů nad Višňovou. Zdejší nálezy kamenných seker pocházejí z pozdní doby kamenné. Na znělcovém vrchu Chlum nad Raspenavou bývalo hradiště v době bronzové, dodnes se vedou spory o to, kdo je vlastně obýval. Územím procházely odedávna jen obchodní nepohodlné stezky, které spojovaly Čechy s Lužicí a se Slezkem. Svědčí o tom nečetné archeologické nálezy římských mincí. Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Lužickosrbské kmeny zde poté žily více jak sedm set let. Poté byly nadobro poněmčeny kolonisty ze Saska a Lužice. Po dávných Slovanech zůstaly na Frýdlantsku zbytky Hradišť v Loučné a Předláncích. Také řada jmen obcí jako například Černousy, Ves, Předlánce, Loučná a říček Smědá, Lomnice či Řasnice jsou lužickosrbského původu a později byla jen zkomolena. Ještě ve 12. století bývalo Frýdlantsko součástí Záhvozdu, širokého pruhu území v povodí řeky Nisy, který nenáležel k Čechám. Vládl zde míšeňský biskup. Hranice Frýdlantska,

37

Příležitosti a výzvy environmentálního výzkumu. Vydání první. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2667-3. Str. 168 38 KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci.

21

zhruba v té podobě jak je známe dnes, se ustálily v polovině 13. století. Od té doby toto území trvale patřilo k českému království.”39 Samotný Frýdlantský hrad byl založen pány z Ostrve v polovině 13. století a následně ho v roce 1278 koupil rod Bibersteinů od krále Přemysla Otakara II. Rod Bibersteinů (odpůrce Jiřího z Poděbrad i husitů), zde pak žil až do svého konce v roce 1551, kdy rodová větev vymřela. Pod správu Frýdlantského hradu patřila i osada Liberec. V období vzniku Frýdlantského hradu vznikají i další osady (Hejnice, Ludvíkov pod Smrkem, Libverda – první písemná zmínka o nich je z roku 1381).

Lázně

40

Po zániku rodu Bibersteinů koupil panství Bedřich z Redernu, jehož rod přinesl oblasti rozkvět. Byl podporován rozvoj řemesel (plátenictví), ale také byly všechny kostely v panství změněny na protestantské (s výjimkou mariánského poutního kostela v Hejnicích). 41

„Rod Redernů začal roku 1584 zakládat při ložiscích rudy cínu Nové Město pod

Smrkem. Postupně se začíná hospodaření v lesích Jizerských hor, postupně docházelo i k těžbě dřeva ve vrcholových partiích hor. Rod Redernů také podporoval vznik nových osad, které byly od počátku spojené s textilní výrobou, např. Starý Harcov či Kateřinky. Ekonomický růst vedl k zahušťování sídel a dalšímu osidlování hor. V roce 1539 začalo osidlování samotného srdce hor, v tomto roce je poprvé připomínána dřevorubecká a později zlatokopecká osada Jizerka. V období 16. století také přivedlo do Jizerských hor tradiční sklářskou výrobu. Lesní sklářské hutě začínaly vznikat v Mšeně u Jablonce nad Nisou a to roku 1548, v Bedřichově v roce 1598.“42 Po bitvě na Bílé hoře však byl majetek Redernů zabaven, jelikož tento rod podporoval Fridricha Falckého. 43 Nicméně fungující řemesla v kraji měnila oblast a zajišťovala i rozšíření osídlení. Sklářské hutě se budovaly i v zapadlejších koutech a k nim byly budovány pevnější cesty. Hutě také potřebovaly dřevo, čímž se měnil charakter a vzhled krajiny.

39

FREEDLANTSKO. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.frydlantsko.eu/historie/ 40 FREEDLANTSKO. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.frydlantsko.eu/historie/ 41 FREEDLANTSKO. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.frydlantsko.eu/historie/ 42 KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci. 43 FREEDLANTSKO. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.frydlantsko.eu/historie/

22

Frýdlantské panství koupil od císaře Ferdinanda II Albrecht z Valdštejna, čímž se toto panství stalo součástí knížectví a později součástí vévodství. Albrecht z Valdštejna do oblasti opět vrátil katolické náboženství. Vlastnictví panství však nevydrželo dlouho a po 14 letech panství opět měnilo majitele. „V roce 1636 získal frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost v tažení proti Albrechtu z Valdštejna hrabě Matyáš Gallas de Campo. Frýdlantsko až do roku 1647 trpělo závěrem třicetileté války, po které následovala silná rekatolizace protestantských poddaných. Mnoho z nich se proto rozhodlo pro

emigraci.

V roce 1757 umřel poslední hrabě Filip Josef Gallas. Poněvadž neměl děti, byl ustanoven za dědice panství jeho synovec Kristián Filip Clam s podmínkou, že on i jeho potomci připojí ke svému jménu také jméno Gallas a budou užívat také Gallasovský erb. Tak vznikla nová rodová větev Clam-Gallasů. Poslední mužský potomek František Clam-Gallas zemřel roku 1930. Poslední majitelkou frýdlantského zámku byla Clotilda Clam-Gallasová, která v dubnu 1945 odjela do Vídně. Zemřela 21. 11. 1975 v Salzburgu.”44 Z hlediska osídlování však měly velký význam právě řemesla. Ráz krajiny měnily především právě sklářské hutě, které vznikaly dál a postupovaly dále do vyšších poloh. Vznikla například huť v Antonínově (poč. 18. stol.), na Nové Louce v roce 1756, v Kristiánově v roce 1775 a na Jizerce v roce 1828. 45 Využívání dřeva vedlo ke změně skladby dřevin, protože začal převažovat rychle rostoucí smrk. V tomto období také Frýdlant samotný zažíval poměrně dost útrap. Město samotné leželo na důležité stezce (Slezko – Žitava) a tedy se zde střetávaly armády, čímž město trpělo spolu s přilehlými obcemi. Po ukončení válek však nastal prostor pro stavební úpravy, které daly základ podoby dnešního Frýdlantu.46 „V 19. až 20. století se z podhůří JH stává jedna z nejindustrializovanějších oblastí rakousko-uherské monarchie. Při větších tocích byly budovány náhony pro zařízení pohánějící textilní stroje v továrnách. Tyto technické památky patří k jedné z typických tváři krajiny Jizerských hor. Na jihovýchodě JH, především na Jablonecku, se začala rozvíjet sklářská výroba, která přecházela z lesních hutí do průmyslových podniků. Největší 44

FREEDLANTSKO. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.frydlantsko.eu/historie/ 45 KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci. 46

ANDĚL, R.; KARPAŠ , R. a kol. Frýdlantsko : Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec : Nakladatelství 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-18-9.

23

sklárny se stavěly v polubenském údolí, nové hutě se také zakládaly na dnes již netradičních místech, např. na Jizerce, Antonínově a Lučanech. Z klasického sklářství se začala postupem oddělovat specializovaná bižuterní výroba, která dávala domácí práci především obyvatelům horských oblastí.“47 Válečné období bylo pro oblast problematické a to z několika důvodů. Jednak jde o složení obyvatel, které bylo z velké části německé, což vedlo ke vzniku národnostních rozbrojů48, jednak během války byl průmysl transformován pro válečnou produkci, z čehož se frýdlantský průmysl po válce zcela nevzpamatoval (textilní provozy vyráběly uniformy, slévárny náboje…).49 Národnostní problémy se po 1. světové válce zostřily, když německé obyvatelstvo vyhlásilo území, které obývalo za provincii Deutchbohmen. „Tato provincie zanikla po obsazení československou armádou. Národnostní pestrost Jizerských hor a podhůří zanikla v roce 1938, kdy ze Sudet muselo odejít pronásledované české obyvatelstvo. 2. světová válka se až na drobné akce Jizerským horám vyhnula. Ale v letech 1945 až 1947 bylo vysídleno naopak německé obyvatelstvo. Horské osady se vysídlily a domy začaly postupně chátrat.“50

1.2.2 LIBERECKO A JEŠTĚDSKÝ HŘBET Osídlení západní části je starší, než v části centrální. První historické prameny zmiňují slovanské osidlování již v letech 1061 – 1092. První sídla však byla složena jen z několika usedlostí, nejednalo se o velké osídlené oblasti. Sídla vznikala v oblastech, které byly něčím výhodné, ideálně disponovaly vodním zdrojem a úrodnou půdou. Takové podmínky daly také základ pro vznik hostinců a ubytovacích zařízení, jelikož v takových místech vedly často obchodní cesty a kupci i jejich koně potřebovali oddech, něco k jídlu a k pití.

47

KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci. 48 KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci. 49

BRUNCLÍK, Z. Od války do války. In. Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec : Nakladatelství 555, 2002., s. 112-136. ISBN 80-86424-18-9. 50

KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci.

24

„Cesta na Žitavu je s největší pravděpodobností velice stará, protože ji střežili hrady Hamrštejn, Grabštejn a Frýdlant, kterého nejstarší část s věží oválného půdorysu nazvaná jako Indica, sloužila cestujícím již od 11. století. Harcovský potok byl v minulosti mohutnějším tokem, než je tomu dnes. Na mapách katastru z roku 1843, které jsou velice přesné, má tento potok v místě brodu přechodu staré zemské cesty šířku 8 metrů. Je zde předpoklad, že zboží muselo být na těchto místech překládáno a to logicky na pravém, vyšším břehu, které z pohledu své výšky bylo bezpečnější i v případě mohutnějších dešťových srážek. Proto zde vznikla nejstarší osada na území Liberce“51 Liberec lze považovat za hraniční místo sledovaných území a není proto překvapivé, že jeho historie zasahuje i do centrální oblasti, která je touto prací vymezena jako oblast Frýdecka. Liberec byl poprvé zmíněn ve 14 století, kdy zde byla usazena komunita Čechů, kteří poskytovali služby právě cestujícím z Čech do Lužice. V 16. století se tato komunita rozšířila také o německé obyvatele. V daném období byla osídlena i další místa, například dnešní obec Světlá pod Ještědem, o níž jsou první zmínky z roku 1291. „Světlá je zřejmě nejznámější a nejoblíbenější obcí v Podještědí a zároveň jednou z nejstarších obcí region”.52 Liberec zažíval prudký rozvoj hlavně v době vlády Clam - Gallasů. Tento rozvoj zasáhl velmi do krajinného rázu – město samotné se rozrůstalo a docházelo ke kácení lesů. Liberec byl v té době druhým největším městem v Čechách a na rozvoji města se významně podílel i Johann Liebig, známý soukeník. I díky jeho přičinění se v oblasti rozvíjela výstavba textilních manufaktur a to nejen v Liberci, ale i v okolí (v Raspenavě, Novém Městě pod Smrkem, v Českém Dubu, ve Vratislavicích…). 53 Liebich nejdříve založil v Liberci malou soukenickou dílnu, která však byla velmi úspěšná a proto mohl koupit na libereckém předměstí továrnu a začít látky vyrábět „ve velkém“., přičemž své zboží vyvážel do celé Habsburské monarchie. V roce 1841 v Liebigově továrně pracovalo

51

TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4 s.19 52 MÍSTOPISY.cz. [on-line]. Světlá pod Ještědem. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.mistopisy.cz/historie_svetla-pod-jestedem_9675.html 53 KUČA, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha : Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0.

25

sedm až osm tisíc lidí. Postupně se jeho továrny rozrůstaly i do dalších oblastí a to nejen v regionu Jizerských hor.54 V roce 1850 „se stal Liberec samosprávným statutárním městem, je sem zavedena pošta, železnice a telegraf, Liberec se pyšní i první plynárnou v Čechách, bohužel se město rozvíjí pouze po stránce průmyslové, je plné továren a komínů, chybí veřejné kamenné stavby sloužící k reprezentaci města“.55 Prusko – rakouská válka samotné město Liberec příliš nezasahuje. Ve vedlejších Ostašově však funguje tábor pro ruské a italské válečné zločince. Je jich zde více, než 40 tisíc (Liberec samotný má v té době zhruba 35 tisíc obyvatel). Liberec se dál rozvíjí – objevují se zde tramvaje, elektrické osvětlení ulic, staví se školy, lázně, kasárna, muzeum… V roce 1891 je zde spáchán neúspěšný atentát na císaře Františka Josefa I., který město navštívil.56 Po první světové válce je Liberec ustanoven hlavním městem provincie Deutschböhmen, o které již byla řeč v kapitole 2.1. Vyhrocení vztahů po první světové válce mezi Čechy a Němci přispívá i složení obyvatel, jelikož v tu dobu je v Liberci pouhých 15% Čechů. „O uklidnění vztahů se zasloužil starosta Carl Kostka zvolený roku 1929, který usiloval o dobré soužití obou národností, podporoval stavbu např. stavbu českých škol. Mezitím ale Německo ovládli nacisté, kteří nakonec uštvali i demokrata Kostku.“57 Národnostní problémy se projevovaly v oblasti stále. V roce 1935 Sudetoněmecká strana (SdP) vyhrála volby (předákem byl Konrád Henlein (1898-1945), rodák z Vratislavic) a v roce 1938 po Mnichovské dohodě byly Sudety přenechány Německu. „Veškeré české obyvatelstvo bylo vyhnáno do vnitrozemí, o Křišťálové noci (9. 10. 1938) byla vypálena

54

E15. [on-line]. Johann Liebig, textilní baron z Liberce.. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/johann-liebig-textilni-baron-z-liberce-901131 55 LIBEREC. [on-line]. Historie v kostce. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.liberec.cz/cz/mestosamosprava/projekty-mesta/ostatni-projekty/zahrada-libereckych-vzpominek/liberecka-historie-kostce.html 56 LIBEREC. [on-line]. Historie v kostce. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/projekty-mesta/ostatni-projekty/zahrada-libereckychvzpominek/liberecka-historie-kostce.html 57

LIBEREC. [on-line]. Historie v kostce. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/projekty-mesta/ostatni-projekty/zahrada-libereckychvzpominek/liberecka-historie-kostce.html

26

židovská synagoga. Liberec se stal hlavním městem nové sudetské župy a sídlem místodržícího Konrada Henleina – v prosinci 1938 přijel Hitler.“58 Po druhé světové válce došlo k odsunu německých obyvatel a území se vylidnilo, postupně sem začali přicházet noví obyvatelé a ti, kteří uprchli v roce 1938. Liberec zasáhl výrazně i srpen 1968 – „Libercem projížděla okupační vojska Varšavské smlouvy, Liberec se zdvihl na odpor – jeden z největších mimo Prahu, zahynulo 9 nevinných obětí, jejichž jména jsou napsaná na památníku v podobě tankového pásu na zdi radnice od libereckého výtvarníka Jiřího Gdovína. Jeden z okupačních tanků tehdy poškodil jeden z domů na nám. Dr. E. Beneše.“59

1.2.3 JABLONECKO A ZÁPADNÍ ČÁST JIZERSKÝCH HOR Jablonec nad Nisou byl poprvé zmíněn v roce 1356, ovšem po celou dobu středověku nebyl nijak významným místem a v roce 1469 dokonce tato osada zanikla, když byla vypálena vojsky lužických protivníků českého krále Jiřího z Poděbrad. Až ve 30. A 40. letech 16 století byly zbytky původního českého obyvatelstva nahrazeny osídlením německým a to především skláři z Novoborska, které již bylo velmi sklářsky vyspělé, případně z Krušnohoří. Skláři zde měli pro svoji činnost dobré podmínky, jelikož region byl bohatý nejen na dřevo, ale i na písek a vodu.60 Podruhé byl Jablonec vypálen v době třicetileté války (1643), přičemž po skončení války muselo mnoho evangelických obyvatel odejít. „Po známém Albrechtu z Valdštejna vlastnícím maloskalské panství v první polovině třicetileté války získala větší část Jablonecka ještě za jeho života jako léno (a později již jako statek svobodný) hrabata Des Foursové. V souvislosti s všeobecným rozvojem sklářské výroby v 2. pol. 17. století začal Jablonec poměrně rychle vzkvétat. Výrazem byla i v osmdesátých letech realizovaná stavba nového, tentokrát již kamenného kostela, zasvěceného sv. Anně. V polovině 18. století se sortiment zboží jabloneckých výrobců, vedle tradičního jizerského skla tehdy již obohacený 58

LIBEREC. [on-line]. Historie v kostce. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/projekty-mesta/ostatni-projekty/zahrada-libereckychvzpominek/liberecka-historie-kostce.html 59 LIBEREC. [on-line]. Historie v kostce. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/projekty-mesta/ostatni-projekty/zahrada-libereckychvzpominek/liberecka-historie-kostce.html 60 MĚSTO JABLONEC. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/historie/

27

i o první bižuterii, rychle stával předmětem zájmu okolních regionů. Objevovali se první exportéři typu Jana Františka Schwanna, kteří šířili slávu místních výrobků do celé Evropy i dále. Hospodářský a obchodní potenciál původně bezvýznamné vísky se rychle zvětšoval. Císařským rozhodnutím z 21. dubna 1808 byla vesnice Jablonec povýšena na městys s právem konání dvou výročních trhů, tedy jarmarků, a jednoho trhu týdenního.“61 Na počátku 19. století Jablonec trpěl odříznutím od světa – až na konci 40. let zde byla vystavěna silnice Liberec - Jablonec – Trutnov a v roce 1866 se Jablonec stal městem a v roce 1868 sídlem okresního hejtmana. Prusko francouzská válka Jablonci vlastně pomohla, jelikož odstranila z trhu konkurenty právě v oboru výroby skla a bižuterie a jablonečtí skláři šanci využili a ještě více expandovali na zahraniční trhy. Je pochopitelné, že ekonomický rozmach znamenal i rozvoj stavební. „Do doby první světové války vyrostla ve městě většina státních, samosprávných i soukromých reprezentativních budov a Jablonec získal železniční spojení na východ (Tanvald) a západ (Liberec) i tramvajové spojení s jihem a severem regionu.“62 Problémy nastaly až s poválečnou krizí (po první světové válce), kdy došlo k hospodářské stagnaci regionu, která byla znásobena módními cykly a navíc růstem konkurence. Válečný a poválečný vývoj (druhá světová válka) byl v celém regionu obdobný – Sudety se staly součástí Německé říše a po skončení války oblast zažila odsun německých obyvatel a tedy vylidnění. Podobným vývojem prošel i Rychnov u Jablonce nad Nisou. První zmínka o něm je z roku 1361 – uvádí, že „25. ledna 1361 byl ve vsi Richnow ustaven farářem Jan Albertův ze Sebnitz za v roce 1360 zemřelého plebána Jana. To je první zmínka o osadě, která se již více než šest set let rozkládá na dně prehistorického sopečného jezera na úpatí Jizerských hor. Osadu založili s největší pravděpodobností ve 13. století cisterciáci z Mnichova Hradiště ve svém lesním revíru. Bohužel až do počátku sedmnáctého století je písemných zmínek o Rychnově poskrovnu, takže se jen velmi těžko hodnotí složení i počet obyvatel.”63 Obec Rychnov byla zemědělsky orientovaná, ale obyvatelé hledali i jiné způsoby výdělku, proto se zde rozšířilo předení a tkaní lnu. “V době, kdy se tento průmysl přesouval do textilních továren, zřídil zde rychnovský občan Johann Schöffel manufakturu na výrobu dóz z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Tyto rychnovské lakované dózy se staly známým 61

MĚSTO JABLONEC. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/historie/ 62 MĚSTO JABLONEC. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/historie/ 63 RYCHNOV u Jablonce nad Nisou. . [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.rychnovjbc.cz/zivot-u-nas/historie/

28

obchodním artiklem a poskytly Rychnovu mnoho pracovních příležitostí. Zdobení jejich povrchu romantickými miniaturami pak dalo vzniknout rychnovské malířské škole, která se po úpadku výroby dóz na sklonku devatenáctého století věnovala průmyslové výrobě kopií slavných obrazů pro církevní i světské účely. Rychnovská škola, která za svých řad vydala i známé umělce, se stala základem jablonecké umělecko - průmyslové školy.”64 Rychnov byl v roce 1856 povýšen na městys a v roce 1911 se stal městem, přičemž na něj samozřejmě měl vliv I rozkvět vedlejšího Jablonce. „V roce 1895 obdržela obec statut městysu s právem konání čtyř výročních trhů ročně. V roce 1911 pak byla povýšena na město. Znak, který obec dostala již při povýšení na městys, je heraldickou kuriozitou. Dvorní malíř císaře Františka Josefa I. namaloval totiž namísto strohé řeči heraldických symbolů romantický obrázek údolní nivy, protékané potokem a bohatě porostlé křovinami, které dominuje kostel, v pozadí s horou Ještěd a v popředí s laní pijící z potoka.“65 Velmi zajímavý je vznik továrny na galalitové zboží na počátku první světové války. Stavba této továrny je založena na terénu rašelinové bažiny. Tato bažina je cca sedm metrů pod terénem protkána odvodňovacími kanály a část stavby je založena na pilotech. Stavba je svým založením technickou kuriozitou, její významnost z hlediska průmyslového využití je minimální. Až „v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době II. sv. války zde pracovalo kolem 100 Ukrajinek, pracovní síly dodával také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross Rosen.”66 Poválečný vývoj je zajímavý a odlišný snad jen tím, že Rychnov se stal shromaždištěm pro všechny deportované obyvatele – nejen z Rychnova samotného, ale také z Jablonce. Nicméně právě deportace Němců a vylidnění oblasti znamenalo pro Rychnov úpadek a to na hodně dlouhou dobu, v podstatě se z následků vzpamatovává dodnes.67

64

RYCHNOV u Jablonce nad Nisou. . [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.rychnovjbc.cz/zivot-u-nas/historie/ 65 RYCHNOV u Jablonce nad Nisou. . [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.rychnovjbc.cz/zivot-u-nas/historie/ 66 RYCHNOV u Jablonce nad Nisou. . [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.rychnovjbc.cz/zivot-u-nas/historie/ 67 RYCHNOV u Jablonce nad Nisou. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.rychnovjbc.cz/zivot-u-nas/historie/

29

1.3

JIZERSKÉ HORY A CESTOVNÍ RUCH

„Zatížení regionu cestovním ruchem je již nyní výrazné. Především sídla, která jsou zároveň kvalitními nástupními místy do hor, se již nyní výrazně orientují na cestovní ruch, který významně určuje jejich celkový charakter… Atraktivita jednotlivých sídel je dána především tím, jaká se na jejich území nacházejí nástupní místa do centrálních částí hor. Ať už jde o nástup na trasy turistické, cyklistické nebo v zimě běžkařské.”68 Jizerské hory jsou velmi vytížené. V té nejvíce exponované oblasti je podíl lůžek v objektech individuální rekreace 40-70%, přičemž tyto objekty negenerují zisk, naopak zatěžují dopravní cesty a další infrastrukturu.69 (viz příloha 1)

Graf: Lůžková kapacita v ubytovacích zařízeních Jizerských hor

Zdroj: Studie rozvoje cestovního ruchu70

68

LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/ 69 LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/

30

Silniční síť zastupuje významně především silnice I. třídy I/13 vedoucí z Liberce přes Mníšek a Frýdlant do Polska. Vytíženost této cesty je cca 10 000 vozů za den v úseku Liberec – Mníšek. Na dalších úsecích intenzita klesá. Turisté mohou využívat i autobusové spojení, které vyhovuje především pro krátké úseky cest, nebo spojení železniční, které může být výhodné pro aktivní turistiku (možnost pohodlného cestování s koly či lyžemi).71 Velkým problémem pro cestovní ruch v Jizerských horách může být průchodnost krajiny. “S postupně dokončovanou privatizací pozemků v ČR se stále častěji objevují v území střety ochrany soukromého vlastnictví s potřebou zajistit průchodnost krajiny. Především se to týká území na okraji sídel, kde jsou pozemky v rukou soukromých drobných vlastníků (např. v okolí Horního Maxova, kde jsou pěším i běžkařům přerušovány stezky ploty soukromých vlastníků, nebo v Albrechticích u Frýdlantu, kde vede trasa Severní Hřebenovky přes soukromé louky, než se napojí na existující lesní cestu…)“.72 Dalším problematickým místem pro cestovní ruch Jizerských hor může být problém střetů cyklistů a pěších turistů. Zásadní střetové koridory jsou73: 1) Centrální okruh Šámalova chata – Hřebínek – Knajpa – Kristiánov (střet vedení cyklotrasy s naučnou stezkou Lesy Jizerských hor) 2) Josefův Důl, U lesní brány – Čihadla 3) Josefův Důl, U lesní brány – Jizerka 4) Silnice II/290 Souš – Smědava (cesta není vyznačena ani jako pěší trasa, ani jako cyklotrasa, je oběma skupinami turistů intenzivně využívána. Pro svůj příznivý sklon je dále využívána in-line bruslaři, v létě je navíc otevřena i pro osobní automobily) 5) Hráz vodní nádrže Josefův Důl – Kristiánov (Jedna z nejintenzivněji využívaných komunikací propojující dva významné objekty turistického zájmu) 6) Rudolfov, elektrárna / Maliník – Přehrada Bedřichov 7) Okolí centrálních nástupních míst Bedřichov / Janov nad Nisou / Josefův Důl

70

LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/ 71 LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/ 72 LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/ 73 LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/

31

Zimní formou turistiky v Jizerských horách je i sjezdové lyžování. „Sjezdové lyžování se řadí mezi „nejtvrdší“ formy rekreace. Pro její rozvoj jsou nutné razantní zásahy do přírodního prostředí, dále je na ní vždy nutné navázat dostatečnou dopravní i další doplňkovou infrastrukturu. Vedle samotných lesních průseků a terénních úprav svahů je tudíž nutné budování i významných stavebních objektů, vleků, lanovek, staveb pro zázemí údržby sjezdovek a vleků, garáží pro rolby a skútry, doplňkových stravovacích a sociálních zařízení a v neposlední řadě parkovišť a příjezdových cest. Na druhou stranu má tento segment pro obce a místní podnikatele jednoznačně nejvyšší ekonomický potenciál”.74 (viz příloha 2) Spolu se sjezdovým lyžováním je zima využívána i pro běžecké lyžování. Zde je nejpřetíženějším nástupním místem Bedřichov, ovšem přetížení je velmi nárazové a závislé na sněhových podmínkách. V případě nepříznivých klimatických podmínek jsou běžci na lyžích velmi omezeni výběrem tras (na rozdíl například od sjezdového lyžování, které je často podpořeno umělým sněhem, či od tras cyklistických). Obrázek: Běžecké trasy Jizerských hor

Zdroj: Studie rozvoje cestovního ruchu75

74

LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/ 75 LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/

32

Pro jizerské hory se začíná uplatňovat doplňkově i hipoturistika. „Hipoturistika představuje určitý doplňkový segment aktivit cestovního ruchu, který se ovšem k méně hospodářsky rozvinuté oblasti Frýdlantského výběžku dobře hodí a lze v něm pro tuto oblast hledat rozvojové možnosti. Tento druh turismu patří jednoznačně mezi měkké aktivity minimálně narušující životní prostředí. Nevyžaduje příliš rozvinutou a nákladnou infrastrukturu a představuje tak možnost k rozvoji podnikání pro menší a decentralizované subjekty. Aktivity směřující k rozvoji tohoto odvětví je tudíž vhodné v regionu podporovat. V souladu se zaměřením této studie budou navržená opatření opět spočívat v přípravě území na rozvoj infrastruktury (v tomto případě sítě hipostezek) a na to navazující informační a propagační opatření.”76

Obrázek: Jezdecké stanice

Zdroj: Studie rozvoje cestovního ruchu77

76

LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz 77 LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/

33

2

ANALYTICKÁ ČÁST

Cílem analytické části práce je na základě osobní znalosti prostředí Jizerských hor a atlasu cestovního ruchu vyčlenit Jizerské hory do turistických oblastí, které ideálně pokrývají cestovní ruch v regionu. Dalším cílem je provedení dotazníkového průzkumu, který bude zaměřený na infocentra a jejich znalost regionu vzhledem k historii ubytování a možnostem dalšího rozvoje regionu. Práce bude doplněna získanými informacemi o historii ubytování, které autor práce získá z dostupných zdrojů. Cíl práce samotné je jednak stanoven jako popisný (v případě popisu historie jednotlivých ubytovacích zařízení), jednak je cílem práce na základě získaných informací predikovat perspektivy pro další vývoj ubytovacích služeb v regionu.

2.1

ROZDĚLENÍ JIZERSKÝCH HOR Z HLEDISKA ATRAKTIVITY

Nejvyšší počty ubytovacích kapacit v Jizerských horách mají dle Atlasu cestovního ruchu tato střediska78 (viz také příloha č. 1): Liberec, Bedřichov, Josefův Důl, Kořenov, Desná, Janov nad Jizerou a Lázně Libverda. Není však možné se orientovat výhradně na základě vymezení destinací cestovního ruchu, které je zaměřené na počet ubytovacích kapacit. Toto tvrzení může doložit opět zmiňovaný Atlas cestovního ruchu, který za hlavní centra víkendové a pobytové rekreace cestovního ruchu v Jizerských horách považuje79: Liberec, Kořenov, Rokytnici nad Jizerou a další, přičemž největší význam má pro Jizerské hory zimní (letní turistický) cestovní ruch, v případě lázní Libverda se jedná i cestovní ruch lázeňský. Pro oblast má významné postavení i Liberec, jako významné kulturní a historické centrum a centrum nadregionálního významu. Z ostatních zajímavostí cestovního ruchu nemá (krom přírodních podmínek), region co nabídnout. Jeho umístění a klima nedovoluje turistům využívat například vodní plochy pro letní koupání ve významné míře a tedy lze střediska využívat v podstatě jen jako centra pro

78

VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1 79 VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1

34

zimní dovolenou a letní turistickou dovolenou. Další přírodní atraktivity lze v oblasti najít, ovšem ne ve výrazném množství (např. jeskyně…). Vzhledem k charakteru území je nutné uvažovat i o tom, že turistické centrum není jen jedna obec, že se jedná spíše o místo, ze kterého lze provozovat výlety po okolí a tedy je možné za centrum považovat spíše shluk několika obcí, které mají něco společného – například je možné z těchto míst vycházet na stejné hory či turistické stezky atd. Na základě tohoto vyčlenění – tedy vyčlenění oblasti se společným jmenovatelem, nikoli jedné konkrétní obce – byla určena základní centra Jizerských hor. Toto vyčlenění dle autora práce nejvíce odpovídá pojmu „centrum“, pokud je chápáno jako místo, kde se soustřeďují turisté s cílem podnikat výlety do okolí. Lze předpokládat, že tato centra jsou víceméně samostatná a tedy turista, který navštíví jedno centrum, obvykle nenavštíví během jedné dovolené (víkendového pobytu) centrum další. Pobyt objednává s úmyslem zdržovat se v okolí svého ubytování. To platí zejména u krátkodobějších pobytů, například právě víkendových. Center Jizerských hor lze tedy vyčlenit celkem šest a to konkrétně: •

Bedřichov a okolí

•

Hrabětice a okolí

•

Tanvaldský špičák a okolí

•

Josefův důl a Maxov

•

Desná, Kořenov, Polubný

•

Hejnice a okolí

Takové vymezení dle názoru autora práce nejlépe rozděluje dané území na samostatné turistické regiony.

35

2.2

UBYTOVACÍ SLUŽBY A JEJICH HISTORIE

Dotazníkové šetření směřovalo na infocentra ve vymezených regionech Jizerských hor. Bylo odesláno celkem deset dotazníků, vrátily se vyplněné čtyři. Ukázalo se, že vymezení předchozí kapitoly není možné dodržet vzhledem k nízké návratnosti dotazníků z jednotlivých infocenter. Stejným způsobem byly obeslány i turistické chaty s žádostí o vyplnění samostatného dotazníku, nicméně z dvanácti oslovených neodpověděla žádná. Průzkum byl tedy doplněn anketou vedenou mezi návštěvníky Jizerských hor, a který se zajímal o spokojenost cílového zákazníka, tedy turisty a o jeho vnímání nabízených služeb.

Plné znění dotazníku, který byl zaslán do infocenter, přináší příloha č. 3 této práce. Shrnuto, otázky byly infocentrům položeny následující: 1. Co může váš region turistům nabídnout? 2. O co je ve vašem regionu největší zájem? 3. Co víte o historii vašeho okolí? 4. Jaká je sezónní vytíženost (v rámci jara, léta, podzimu a zimy)? 5. Jaké národnosti nejvíce navštěvují Vaši oblast? 6. Jste spokojeni s turistickou návštěvností vaši oblasti? 7. Víte, jaké je vaše nejstarší ubytovací zařízení ve vašem okolí? 8. Doporučte tři ubytovací zařízení s co největším časovým rozdílem výstavby. 9. Co si myslíte, že by zvýšilo turistický zájem ve vašem okolí? 10. Jaké jsou podle vašeho názoru vyhlídky budoucí prosperity spojené s poskytováním ubytovacích služeb? Autor práce si je vědom skutečnosti, že ne všechny otázky umí infocentra zodpovědět a že ne všechny otázky mají přímý vztah ke smyslu práce infocenter (například otázka osm), nicméně lze předpokládat, že místní znalost regionu umožní zodpovědět i ty otázky, které nejsou zcela obvyklé.

36

Dotazníkové šetření je doplněno anketou provedenou mezi návštěvníky Jizerských hor. Anketa pokládala turistům tyto otázky: 1) Byli jste v Jizerských horách někdy ubytovaní? 2) Jakou oblast jste navštívili? 3) Jste v Jizerských horách spokojeni s poskytovanými službami? 4) Jste v Jizerských horách spokojeni s ubytovacími službami? 5) Jste spokojeni s rozvojem ubytovacích zařízení v Jizerských horách? Anketou bylo osloveno celkem 187 turistů, přičemž důraz byl kladen na to, zda dotazovaní účastníci ankety již někdy dříve v minulosti Jizerské hory navštívili. Tuto podmínku splnilo, a současně bylo ochotno odpovídat celkem 145 turistů. Anketa má za úkol doplnit pohled na ubytovací zařízení v Jizerských horách a pro její zpracování nebyly podstatné otázky směřující ke zjištění statistických informací – tedy pohlaví respondenta, popřípadě jeho věk.

37

2.2.1 BEDŘICHOV Infocentrum Bedřichov zaslaný dotazník vyplnilo a to tak, že využilo v odpovědích i osobní místní znalosti oblasti, ve které působí: 1. Co může váš region turistům nabídnout? Turistické a cyklistické trasy, na 180km upravovaných běžeckých tratí, rozhledny, možnosti ubytování různých kategorií, možnosti koupání, areály sjezdového lyžování, zámky, hrady, muzea atd. 2. O co je ve vašem regionu největší zájem? Turistické, cyklistické a běžkařské trasy, přírodní atraktivity (vodopády atd.), vyžití s dětmi. 3. Co víte o historii vašeho okolí? Zdejší region je známý především díky sklářství a výroby bižuterie. 4. Jaká je sezónní vytíženost (v rámci jara, léta, podzimu a zimy)? Nejvíce návštěvníků navštěvuje Jizerské hory v zimě a létě, podzim a jaro jsou brány jako mimosezónní. 5. Jaké národnosti nejvíce navštěvují Vaši oblast? Nejvíce návštěvníků jsou České republiky, pak Německa. 6. Jste spokojeni s turistickou návštěvností vaši oblasti? V hlavní sezóně ano, v mimo sezoně by návštěvnost mohla být vyšší. 7. Víte, jaké je vaše nejstarší ubytovací zařízení ve vašem okolí? To bohužel netuším. 8. Doporučte tři ubytovací zařízení s co největším časovým rozdílem výstavby. Hotel Jelínek, Horská chata Hubert, Penzion UKO (od nejstaršího) nejsem si úplně jistá roky výstavby, jedná se o můj názor. 9. Co si myslíte, že by zvýšilo turistický zájem ve vašem okolí? Více možností vyžití s dětmi v případě nepříznivého počasí, nové druhy sportů 10. Jaké jsou podle vašeho názoru vyhlídky budoucí prosperity spojené s poskytováním ubytovacích služeb? Stále se tu budují nová ubytovací zařízení, záleží, zda pro ně bude i dostatečná klientela, bude záležet také na počasí v hlavních sezónách (zima, léto)

38

Infocentrum se snažilo zodpovědět otázky i na základě svého odhadu, nikoli pouze na základě dostupných informací. Uvedlo, že Bedřichov a okolí je oblastmi, které jsou nejvíce využívány v zimě a létě, kdy oblast navštěvují především Češi a Němci. Naopak oblast postrádá dostatek atraktivit pro trávení volného času za zhoršených klimatických podmínek a dostatek lákadel pro vyžití mimo obvyklé sporty a pro děti. Za nejstarší ubytovací kapacitu byl označen hotel Jelínek. Jedná se o hotel, ke kterému jsou dostupné i další informace.80 Tento hotel stojí přímo v Bedřichově. Jeho poloha tedy nabízí i návštěvy Liberce s jeho atrakcemi a to včetně časově i vzdálenostně dosažitelných výletů na Ještěd. Obrázek: Hotel Jelínek, Bedřichov

Zdroj: Informační centrum Bedřichov

80 iDNES. [on-line]. Není sníh, bez běžecké stopy je z Bedřichova jenom zapadlá vesnička. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://liberec.idnes.cz/lyze-lyzovani-jizerske-hory-bezky-vylet-skiareal-akvapark-hotelsjezd-13r-/liberec-zpravy.aspx?c=A140123_142831_liberec-zpravy_ddt

39

Hotel Jelínek se snaží poskytnout svým hostům služby navíc, které přilákají i ty, kteří nemají zájem se věnovat výhradně a naplno sportům, které Bedřichov nabízí. Standardem začíná tedy být v horských hotelích i poskytování wellness služeb. Je to dáno i tím, že některé hotely se budovaly s bazény již v době komunismu a mají tedy zázemí, ve kterém mohou poskytovat tyto služby jen s případnou rekonstrukcí, nikoli s novou výstavbou, která může být složitá a někdy i nemožná. Hotel Jelínek konkrétně nabízí masáže, popřípadě saunu. Problém však vidí hotel v nedostatečném zázemí pro sportovce. Bedřichov je místem, které je „opomíjené“ a „schované“ za svými většími konkurenty. Místo by nutně potřebovalo větší investice do infrastruktury. Lyžařské vleky jsou staré a lyžaři už dávají přednost spíše sedačkovým lanovkám a větším střediskům. Navíc Bedřichov nemůže nabídnout významně zasněžované lyžařské tratě a to jak sjezdové, tak běžecké. Přitom naopak výhodu oblasti lze spatřovat v tom, že se jedná o oblast v těsné blízkosti Liberce a není tedy třeba budovat atrakce v podobě aquaparků či kin, protože vše je dostupné právě v nedalekém Liberci. Bez infrastruktury v podobě přímého zázemí pro lyžaře to ale nepůjde. Lze tedy shrnout, že nabídka hotelu může být sebevíc lákavá, ale pokud není v souladu s nabídkou destinace jako celku, vyjde snaha hotelu naprosto prázdně a výsledky v podobě přílivu turistů nebudou.

2.2.2 SMRŽOVKA Infocentrum ve Smržovce pojalo dotazníkové šetření spíše jako test osobních znalostí, přesto však poskytlo poměrně zajímavé informace: 1. Co může váš region turistům nabídnout? Rozmanité množství turistických tras, množství cyklostezek, přírodní zajímavosti. 2.

O co je ve vašem regionu největší zájem?

O turistiku a cykloturistiku. 3. Co víte o historii ve vašem okolí? Z hlavy nic moc, ale vím kde informace rychle najít či na koho se konkrétně obrátit 4. Jaká je sezónní vytíženost v rámci jara, léta, podzimu a zimy? 40

Jaro a podzim velmi málo vytížené, červenec a srpen – do IC přichází zhruba 20 – 30 turistů denně, zima- nedokážu odhadnout, lyžařská střediska se sama prezentují, turisté využívají infocentrum střídměji 5. Jaké národnosti nejvíce jezdí do vašeho okolí? Češi, Poláci, Němci 6. Jste spokojeni s turistickou návštěvností vaši oblasti? Nevím. 7. Víte, jaké je vaše nejstarší ubytovací zařízení ve vašem okolí? 8. Doporučte 3 ubytovací zařízení s co největším časovým rozdílem výstavby Nejstarším ubytovacím zařízením je hotel Slávie (původně Antwerpen) – postaven roku 1708. Bohužel nyní několik let bez provozu. Druhým nejstarším je Červená Karkulka – z roku 1724. Hotely na náměstí z poloviny 19. století jsou oba nefunkční. Parkhotel pochází z roku 1931. Pokud byste chtěla uvést motorest Ráj (nevím, jak se dnes jmenuje) ten byl dostaven asi v roce 1992 přístavbou k původnímu hostinci V Ráji. Ze stejné doby pochází penzion Severka. Penzion Felix v Komenského ulici je zřejmě nejmladší (asi rok 2000, i když budova pochází z roku 1910). Ještě byste mohla uvést U Potůčku (asi konec 19. století – k ubytování slouží taky teprve asi 15 let).) 9.

Co si myslíte, že by zvýšilo turistický zájem ve vašem okolí?

Nadstandardní služby – průvodce po okolí, průvodce na kole po okolí, průvodce procházkou po Smržovce s výkladem. 10. Jaké jsou podle vašeho názoru vyhlídky budoucí prosperity spojené s poskytováním ubytovacích služeb? Vzhledem k tomu, že se nic převratného v našem okolí momentálně nechystá tak myslím, že ubytovatelé budou prosperovat samospádem do doby, než se najde šikovný podnikatel, který nabídne víc jak standart, bude aktivně propagovat svoje zařízení i region.

K hotelu Červená Karkulka lze z osobní zkušenosti autora dodat, že se jedná o hotel, který je v blízkém dosahu Jablonce nad Nisou (cca 5 km) a má dobrou výchozí polohu pro túry na Černou Studnici či Špičák. Hotel je blízko sjezdové trati a disponuje i vlastním venkovním bazénem, je tedy uzpůsoben pro aktivní trávení letní i zimní dovolené, nicméně destinace nemůže uspokojit všechny lyžaře (v blízkosti Červené Karkulky je vlek cca 600m dlouhý), je nutné uvážit, že dnešní doba tíhne spíše k střediskům s vyšší vybaveností (např. sedačkové lanovky, mnoho sjezdových tras…). Přesto se Smržovka v rámci svých 41

možností rozvoji turistiky věnuje, sjezdovka je uměle zasněžovaná a nabízí velmi přijatelné ceny oproti právě velkým lyžařským komplexům.

2.2.3 JOSEFŮV DŮL Infocentrum zaslaný dotazník vypracovalo velmi stroze a s odkazem na časovou vytíženost: 1. Co může váš region turistům nabídnout? Přírodní turistické zajímavosti, rozhledny, vodopád, naučné stezky... 2. O co je ve vašem regionu největší zájem? Cykloturistika, pěší turistika, při nepřízni počasí návštěvy muzeí, hradů, zámků, zimní sporty. 3. Co víte o historii vašeho okolí? V naší obci se nachází muzeum místní historie, které se krom života lidí v údolí řeky Kamenice věnuje právě i historii obcí. 4. Jaká je sezónní vytíženost (v rámci jara, léta, podzimu a zimy)? Nejvíce je využívána v posledních letech letní sezóna, od května do září, pak zima (podle povětrnostních podmínek) a jarní a podzimní měsíce jsou srovnatelné, minimální návštěvnost je v dubnu a listopadu - vánoční období. 5. Jaké národnosti nejvíce navštěvují Vaši oblast? Jaké národnosti nejvíce jezdí do vašeho okolí? Česká, německá, holandská, polská, jednotlivě Francouzi, Angličané 6. Jste spokojeni s turistickou návštěvností vaši oblasti? Spíše spokojeni. 7. Víte, jaké je vaše nejstarší ubytovací zařízení ve vašem okolí? Snad Hnojový dům na Jizerce (již nepřístupný). 8. Doporučte tři ubytovací zařízení s co největším časovým rozdílem výstavby. Omlouvám se, nemám na tento dotaz časovou kapacitu. 9. Co si myslíte, že by zvýšilo turistický zájem ve vašem okolí? Stále je co vylepšovat, záleží i na finančních možnostech obce i dalších podnikatelů v 42

rámci cestovního ruchu. 10. Jaké jsou podle vašeho názoru vyhlídky budoucí prosperity spojené s poskytováním ubytovacích služeb? Bude-li dostatek zájemců o ubytování, bude větší možnost práce pro místní.

Zmíněný Hnojový dům je v současné době nepřístupný. Jedná se o předposlední chalupu na pravé straně cesty vedoucí z Jizerky směrem k močálům a Smědavě. Tato chalupa proslula zejména díky svému majiteli – Gustavu Ginzelovi, což byl horolezec, cestovatel, fotograf a sběratel kuriozit. Název chalupa získala proto, že po druhé světové válce v ní byl nějakou dobu zřízen kravín. Právě G. Ginzel, který chalupu opravil (a v ní skladovaný hnůj velmi výhodně prodal). Hnojový dům také dlouho suploval činnost informačního centra a sloužil také jako ubytovna. Využívali ho především mladí turisté a příznivci alternativních stylů života především z východního Německa. Nutno dodat že Hnojový dům sloužil jako zdroj pro mnoho článků, filmů atd.

81

„Původní Hnojový dům, nazývaný často také

německy Misthaus, vyhořel z dodnes ne zcela jasných příčin 24. srpna 1995 v době pobytu jeho majitele v Austrálii. V troskách kamenného chléva pak Gustav Ginzel přežil první zimu, později byla postavena replika stavby, původní kouzlo a atmosféru objektu se však chalupě plně vrátit nepodařilo a sláva domu pomalu vyhasíná v posledních letech, kdy se zde Gustav Ginzel již trvale nezdržuje.“82 (pro doplnění nutno dodat, že Gustav Ginzel již zemřel). Gustav Ginzel byl velmi osobitým člověkem a pamětníci udávají, že v dobách komunismu mu to přinášelo problémy se státní bezpečností, které se nelíbilo kde co. Přesněji řečeno hledali záminky, pro které by mohli pana Ginzela řešit, zatknout a popřípadě uvěznit. Například samotný název Hnojový dům – majitel byl osočen z hanobení republiky, jelikož značení „Hnojový dům, Jizerka, Československo“ bylo možné vykládat i jako že Československo je hnojovým domem… Ale nejednalo se o jediný absurdní problém, který pan Ginzel s tehdejším režimem řešil…

81

JIZERSKÁ MAGISTRÁLA. [on-line]. Hnojový dům. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerskamagistrala.cz/cz/turisticke-trasy/jizerka---orle/hnojovy-dum/ 82 JIZERSKÁ MAGISTRÁLA. [on-line]. Hnojový dům. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerskamagistrala.cz/cz/turisticke-trasy/jizerka---orle/hnojovy-dum/

43

2.2.4 JABLONEC NAD NISOU 1. Co může váš region turistům nabídnout? Především turistiku po Jizerských horách - pěší, cyklo a v zimě na běžkách, fenoménem jsou jizerskohorské rozhledny, ve městech pak sklářskou a bižuterní tradici a nákup v nespočtu místních obchodů, unikátní Muzeum skla a bižuterie, přímo v Jablonci nákup mincí, jejichž ražba má u nás také mnohaletou tradici 2. O co je ve vašem regionu největší zájem? Turistika, cykloturistika, lyžování, bižuterie 3. Co víte o historie ve vašem okolí? Nejvýznamnější je přibližně 250 letá sklářská a bižuterní tradice, Jablonec byl proslaven exportem bižuterie do celého osvěta, v 60. letech 19. století byl nazýván "rakouskou Kalifornií" . 4. Jaká je sezónní vytíženost v rámci jara, léta, podzimu a zimy? Nejvíce návštěvníků monitorujeme samozřejmě v létě, na jaře a na podzim je návštěvnost menší, v zimě závisí na sněhových podmínkách. 5.

Jaké národnosti nejvíce jezdí do vašeho okolí?

SRN, Polsko, Holandsko 6. Jste spokojeni s turistickou návštěvností vaši oblasti? Ano 7. Víte, jaké je vaše nejstarší ubytovací zařízení ve vašem okolí? Jedním z nejstarších je hotel Zlatý lev, v němž fungovalo pohostinství již v 2. pol. 17. století 8. Doporučte tři ubytovací zařízení s co největším časovým rozdílem výstavby. Zlatý lev - historická budova, Penzion UKO Bedřichov, Apart Hotel Jablonec, Penzion Apartmány 294 Bedřichov - nové moderní objekty. 9. Co si myslíte, že by zvýšilo turistický zájem ve vašem okolí? Více možností exkurzí do sklářské výroby pro veřejnost, interaktivní způsoby seznámení se s výrobou bižuterie. Turistická nabídka je dostatečná. 10. Jaké jsou podle vašeho názoru vyhlídky budoucí prosperity spojené s poskytováním ubytovacích služeb. Prosperita přímo závisí na kvalitě a tradici. Dobré jméno ubytovacího zařízení se vytváří desetiletí stejně jako trvalá klientela a reference. V tomto ohledu mají šanci rodinné podniky, které si drží svůj standard a předávají se z generace na generaci. 44

Hotel Zlatý lev v Jablonci má svoji historii známou již od 17. století. V tu dobu zde Christián Elgelt zřídil krčmu. Později došlo k rozšíření o zahradu a byla plánována i koncertní místnost (na počátku 20. století), k čemuž nedošlo. Současný stav se snaží o respektování dochovaných historických částí objektu. Hotel v současné době nabízí nekuřácké ubytování a restaurační služby. Zajímavostí může být možnost ubytování se psím mazlíčkem.83 Město Jablonec si svoje historické centrum chrání. Jde o to, že Jablonec své nejdůležitější architektonické rysy získal ve druhé polovině 19. a také v první polovině 20. století. Plán ochrany městské památkové zóny se snaží o rozdělené domů, které se v této zóně nacházejí do čtyř kategorií a jedné, tzv. nulté. Majitelé domů v nulté kategorii nemají povinnost předem žádat o stanovisko dle památkového zákona, a tedy mohou provádět na své nemovitosti jakékoliv práce, které nevyžadují územní rozhodnutí. Další kategorie pak vyčleňují památkové objekty takto84: První kategorie = stavby, které se svým charakterem blíží architektonicky cenným. Bez závazného stanoviska památkového úřadu je možné pouze udržovat interiér. Druhá kategorie = domy po necitlivých stavebních zásazích, bez výrazné stavební hodnoty. U nich je žádoucí návrat k původní podobě. Bez závazného stanoviska jsou možné všechny práce, jež se neprojeví na vnějším vzhledu budovy. Třetí kategorie = tyto stavby působí rušivě stejně jako jejich úpravy. Výjimečně je možná demolice a nová zástavba. Bez závazného stanoviska jsou možné jen opravy uvnitř. Čtvrt kategorie = stavby zcela architektonicky nevhodné. Další úpravy už jejich stav nesmí zhoršovat, veškeré změny musí směřovat jen ke zlepšení architektonické podoby.

83

Hotel ZLATÝ LEV. [on-line]. Historie hotelu Zlatý Lev. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.zlatylevjbc.cz/hotel/ 84 MĚSTO JABLONEC. . [on-line]. Historie hotelu Zlatý Lev. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/jablonecky-mesicnik/rocnik-2013/11-2013/historii-je-nutno-chranitpred-necitlivymi-upravami.html

45

2.3

ANALÝZA POSKYTOVANÝCH SLUŽEB

Analýza poskytovaných služeb ubytovacích zařízení Jizerských hor je vytvořena na základě údajů, které jsou volně dostupné a které shrnují ubytovací nabídku. Jsou zde tedy zhledem k dostupnosti údajů uvedeny data za celý Liberecký kraj, nikoli výhradně za oblast Jizerských hor. Jizerské hory nabízejí ubytování v hotelích, ubytovnách, popřípadě kempech a soukromých zařízení. Liberecký kraj disponuje těmito počty ubytovacích zařízení (tabulka): Tabulka: Ubytovací zařízení Liberecký kraj Kraj

Počet hromadných ubytovacích zařízení

Česká Lípa

142

Jablonec nad Nisou

290

Liberec

118

Semily

347

Celkem Zdroj: ČSÚ

897 85

Celkem se jedná o hotely různé úrovně. Je rovněž nutné upozornit, že administrativní členění do okresů, jaké používá Český statistický úřad, vede k tomu, že uvedené přehledy zahrnují i jiné oblasti, než výhradně Jizerské hory, nicméně pro hlavní orientaci to nevadí:

85

Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://vdb.czso.cz/huz/kraj.jsp?k=CZ051

46

Tabulka: Kategorie ubytovacích zařízení Liberecký kraj Kraj

Hotel Hotel Hotel Hotel Penzión Kemp Chatová Turistická Jiné ****

***

**

*

4

11

4

2

48

Jablonec 3

30

7

4

Česká

osada

ubytovna

9

1

7

22

139

1

0

17

89

Lípa nad Nisou Liberec

6

17

0

0

50

0

7

17

21

Semily

4

41

11

12

135

8

3

24

109

Zdroj: zpracováno dle ČSÚ86 Z předloženého souhrnu plyne, že naprosto nejvíc je v Jizerských horách penzionů. Při zaměření výhradně na hotely je nejrozšířenějším standardem hotel kategorie ***. Vývoj v těchto zařízeních dokládá další tabulka, která zobrazuje časové souvislosti. Z nich plyne, že počet zařízení, lůžek i turistů do roku 2012 rostl. Po roce 2012 došlo k úbytku hostů i zániku některých zařízení.

Tabulka: Ubytovací zařízení Liberecký kraj 2010 -2014

Hromadná ubytovací zařízení celkem (k 31. 12.) Lůžka celkem (k 31. 12.) Hosté Přenocování Zdroj: ČSÚ87

2010

2011

2012

2013

2014

777

756

1 007

989

866

37 976 36 553 46 441 45 863 42 607 632 568 632 794 753 932 752 732 700 144 2 206 479 2 149 890 2 567 429 2 553 012 2 234 287

86

Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://vdb.czso.cz/huz/kraj.jsp?k=CZ051 87 Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/xl/cestovni_ruch-xl

47

Graf: Složení hostů (nerezidenti) v ubytovacích zařízeních Libereckého kraje:

Zdroj: ČSÚ88 Postavení Libereckého kraje z pohledu celé ČR záleží na úhlu pohledu. Z hlediska počtu ubytovacích zařízení na 10.000 obyvatel je Liberecký kraj krajem s největším počtem (celkem 22,6 zařízení na 10.000 obyvatel) ze všech krajů ČR včetně Prahy. Při pohledu na počet zařízení na plochu, tedy na 100 km2 je Liberecký kraj v ČR druhým nejvybavenějším krajem po Praze a z hlediska podílu v % na ČR je Liberecký kraj krajem třetím v pořadí (po Jihočeském a Královéhradeckém kraji).89 Z hlediska vytíženosti kapacit je pro Jizerské hory důležitá zima a léto, naopak nejnižší návštěvnost mají hory v jarních a podzimních měsících, konkrétně v dubnu a listopadu.

88

Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/xl/130509_hoste 89 Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/documents/11260/27534327/CSU_TK_CESTRUCH_Liberec_prezentace.pdf/79c47ac1a515-42d3-86c1-bf4185a399a0?version=1.1

48

Graf: Vytíženost kapacit Libereckého kraje dle měsíců

Zdroj: ČSÚ90 Nejdéle se zdrží hosté z Nizozemí a Ruska (více, než pět dnů) a nejméně potom hosté ze Slovenska (cca 3 dny).91 Pokud vynecháme Liberec, který má jako město, navíc krajské město, své specifické postavení, je nutné zhodnotit, že nabídka služeb v segmentu ubytování je logicky soustředěna právě na zajištění přenocování a na zajištění stravovacích služeb. Dalšími přidruženými službami mohou být služby jako zajištění parkování, vlastní lyžařský vlek, zajištění wellness služeb. To je ve své podstatě vše. Návrhová část se bude tedy věnovat možnostem dalšího rozvoje.

90

Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/documents/11260/27534327/CSU_TK_CESTRUCH_Liberec_prezentace.pdf/79c47ac1a515-42d3-86c1-bf4185a399a0?version=1.1

91

Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/documents/11260/27534327/CSU_TK_CESTRUCH_Liberec_prezentace.pdf/79c47ac1a515-42d3-86c1-bf4185a399a0?version=1.1

49

Analýzu poskytovaných služeb dokresluje anketa, která byla provedena mezi turisty ve sledované oblasti Jizerských hor. Jak již bylo uvedeno, anketou bylo přímo osloveno celkem 187 turistů, přičemž více než jednou Jizerské hory navštívili (a byli ochotní odpovídat) celkem 145 turistů. Důraz na skutečnost, že dotazovaní navštívili Jizerské hory více, než jednou byl kladem právě z důvodu snahy sledovat vnímání vývoje poskytovaných služeb. Cílem realizované ankety je doplnit pohled na ubytovací zařízení v Jizerských horách, a pro její zpracování nebyly podstatné otázky směřující ke zjištění statistických informací – tedy pohlaví respondenta, popřípadě jeho věk. Plné znění ankety je uvedeno v příloze této práce (Příloha 4). První otázka ankety se zajímala o to, zda dotazovaní turisté byli někdy v Jizerských horách přímo ubytovaní. Celkem 45 dotazovaných ještě nevyužilo ubytovacích služeb v jizerských horách a to proto, že jsou z blízkého okolí a anketou byli osloveni v rámci příměstské turistiky. 45 turistů se v Jizerských horách ubytovává občas a 66 turistů často. Zda se turista ubytuje ve sledovaném regionu, záleží na více aspektech – dojezdové vzdálenosti od domova, ale také například místem pobytu na dovolené – například při týdenním pobytu v Krkonoších je logicky turista ubytovaný v Krkonoších, ale nemá problém podniknout výlet i v oblasti Jizerských hor. Graf: Odpovědi turistů na otázku ankety č. 1 (Byli jste někdy ubytovaní v Jizerských horách?) 70

66

60 50

45

40

34

30 20 10 0 zatím nikdy

ano, občas

Zdroj: anketa 50

ano, často

Druhá otázka se zabývala tím, jaké oblasti turisté nejraději navštěvují. V případě, že turisté mají nějakou oblast oblíbenou a navštěvují ji častěji, než jinou, zajímala se anketa o dané místo. Odpovědi dotazovaných byly později utříděny dle kapitoly 2. 1., tedy podle center Bedřichov a okolí, Hrabětice a okolí, Tanvaldský špičák a okolí, Josefův důl a Maxov, Desná, Kořenov, Polubný a Hejnice a okolí. Někteří respondenti v rámci ankety uvedli více oblíbených míst. Byla započítána všechny uvedená místa, a proto celkový součet odpovědí převyšuje počet dotazovaných. Nejvíce jsou mezi turisty oblíbena místa Bedřichov, Tanvaldský Špičák, Kořenov a Hejnice (popřípadě místa v jejich okolí). Významná část turistů však preferuje možnost navštěvovat různá místa v regionu Jizerských hor, a to celkem 57 turistů. Graf: Odpovědi turistů na otázku ankety č. 2 (Jakou oblast jste navštívili?) 57

60 50 40 30

24

21

20

21

20 10

8

7

6

5

0

Zdroj: anketa Další dvě otázky ankety se zajímaly o spokojenost se službami. Nejdříve byl položen dotaz na služby obecně, v následujícím dotazu se turisté vyjadřovali ke spokojenosti se službami ubytovacími. Na první z těchto dvou otázek tedy mohli odpovídat všichni dotazovaní turisté, tedy i ti, kteří v regionu nikdy nenocovali, jelikož bez pochyb nějakou z ostatních služeb někdy využili (lanovky, stravování, dopravu…). Naprostá většina turistů uvedla, že se službami spokojení jsou. Jen 14 turistů uvedlo konkrétně, že spokojeno není a šest se neumělo rozhodnout. Nespokojenost turistů pramenila nejčastěji z nějaké aktuální situace, kterou během provádění ankety 51

komentovali. Vzhledem k tomu, že většina turistů se službami spokojená je, je možné říci, že i nespokojení turisté jsou z dlouhodobého hlediska spíše spokojení a nespokojeností jen ventilovali událost, která pro ně byla čerstvá (uzavřená oblíbená provozovna, problémy s lanovkou…). Je však samozřejmě nutné poznamenat, že spokojenost se službami je jev, který se neustále vyvíjí a nelze tedy ustrnout ve vývoji a mít za to, že když je momentálně z hlediska turistů hodně v pořádku, že to tak bude navždy. Navíc rozšiřování nabídky je vždy vítané. Graf: Odpovědi turistů na otázku ankety č. 3 (Jste spokojeni se službami v Jizerských horách?) 140

125

120 100 80 60 40 14

20

6

0 ano

ne

nevím

Zdroj: anketa

Další otázku zodpovídala jen ta část turistů, která v Jizerských horách někdy přespala. Tedy celkem 100 dotazovaných. I zde je většina spokojena. Nespokojeni jsou jen dva turisté a ti sami hodnotí svoji nespokojenost jako „špatný výběr zařízení“ tedy svoji nespokojenost nevztahují k Jizerským horám jako celku, ale k danému zařízení, které si případně již více nevyberou a ani ho nedoporučí svým známým. V tomto směru je nutné poznamenat, že spokojenost s ubytovacími službami často závisí i na velmi osobním vnímání ubytování a nemusí být tato spokojenost založena na reálném vnímání situace. Hodně aspektů může být ryze subjektivních, jako například teplota v místnosti nebo vzdálenost od určité zajímavosti či turistické stezky.

52

Jeden dotazovaný turista se neuměl ohledně své spokojenosti rozhodnout. Graf: Odpovědi turistů na otázku ankety č. 4 (Jste spokojeni s ubytovacími službami v Jizerských horách?) 120 100

97

80 60 40 20 2

1

ne

nevím

0 ano

Zdroj: anketa

Poslední otázka ankety se zajímala o vnímání vývoje oblasti Jizerských hor. Zda turista vnímá vývoj ve službách, a zda je s ním spokojený. Protože otázka se ptá přímo na vývoj v ubytovacích službách, odpovědi byly požadovány jen po těch, kteří se kdy v Jizerských horách ubytovali – tedy odpovídalo sto dotazovaných. Většina dotazovaných vývoj vnímá. Z toho 47 lidí uvedlo, že rozvoj je jasně patrný a 26 lidí, že rozvoj nějaký je, ale výrazně patrný není. Celkem 15 turistů má za to, že vývoj se v regionu nijak neprojevuje a 12 lidí neumí věc posoudit.

53

Graf: Odpovědi turistů na otázku ankety č. 5 (Jste spokojeni s rozvojem ubytovacích zařízení v Jizerských horách?) 50

47

45 40 35 30

26

25 20

15

15

12

10 5 0 ano, rozvoj je jasně ano, ale rozvoj není ne, vše je stejné patrný výrazný

Zdroj: anketa

54

nevím

3

NÁVRHOVÁ ČÁST

Navrhovat řešení pro rozvoj Jizerských hor není snadné. Je nutné si uvědomit, že ubytovací zařízení jsou často majetkem jednotlivců. Jako taková pak mají jednak malé zdroje na investice, jednak malé možnosti pro tvorbu komplexních změn, které by region potřeboval. Pro návrhovou část je tedy nutné řešenou problematiku rozdělit na možnosti řešení právě z hlediska jednotlivých malých provozovatelů a jednak řešení z hlediska koncepce rozvoje oblasti jako takového, což je v rukou státních úřadů.

3.1

NÁVRHY PRO JEDNOTLIVÉ PROVOZOVATELE

Turista přijíždějící do Jizerských hor přijíždí nejčastěji vozem. Předpokládá tedy, že mu bude poskytnuta možnost parkování a že tato možnost bude samozřejmá. Úhrada parkovného by tedy neměla být vyžadována. Jistě je možné namítnout, že parkovné může tvořit jistý regulační prvek proto přetížení regionu dopravou a s ní spojenými nežádoucími vlivy jako je hluk či smog. Samozřejmě ho případně i turista zaplatí, pokud musí. Ale jistě to nepřispěje jeho pocitu komfortu. Lze tedy v první řadě ubytovacím zařízením doporučit nabízet parkování u objektu a to zcela zdarma. Vyprofilovat se jako objekt zájmu však znamená být něčím výjimečný, je tedy těžké dávat všeobecná doporučení. Je však důležité se zaměřit na vytíženost těch měsíců, které jsou opomíjené, tedy dubna a listopadu. Pro tyto měsíce je možné využít, například slevových portálů, které mohou speciální zvýhodněnou cenou přitáhnout nové turisty, nebo pořádat tematické akce. Listopad přináší jeden státní svátek, přelom října a listopadu také jeden státní svátek – tedy možnosti, jak si může turista s nižším počtem dní dovolené užít volno. Tento fakt by mohly ubytovací kapacity zdůraznit. Podzim na horách souběžně láká právě svojí strašidelnou atmosférou a je tedy možné směřovat program turistům s dětmi třeba právě na oslavy Halloweenu. Zámky a hrady tuto možnost již pobraly a nabízejí turistům tematické prohlídky, přitom to samé lze pořádat v přírodě. Další výhodou takových akcí je propojení historie hor a současnosti. Tematické „strašidelné“ prohlídky mohou upozornit

55

turisty na zajímavost spojené jednak se samotným ubytovacím zařízením (nabídky typu „u nás tento víkend straší“), jednak s historií okolí. V případě dubna lze opět využít toho, že duben je spojen s velikonocemi, tedy opět možností prodlouženého víkendu bez dovolené. Jaro však naopak směřuje k probuzení přírody a je tedy možné daný měsíc, podle podmínek, trávit posledním sezónním lyžováním (ideálně opět spojeným s nějakou „akcí“), popřípadě sportovními aktivitami již jarními (turistické vycházky – například odemykání studánek atd.). Investice do tematických večerů mohou přitom být minimální – je možné pořádat gastronomické večery, pozvat například známé kuchaře, aby jeden večer v hotelu či penzionu vařili, popřípadě uspořádat večery hudební s tancem atd. Jak již bylo v úvodu uvedeno, mnoho horských zařízení nabízí služby „wellness“ jako nadstandard a speciální službu zákazníkovi. Je nutné uvážit, do jaké míry je tato služba využívána a jak moc „wellness“ daný prostor je. Nelze hodnotit všechna zařízení, ale je nutné, aby si provozovatel uvědomil, že bazén je u ubytovacího zařízení jistě bonus, ale ne vždy ho lze nazvat „wellness“. U hotelů s výhledem však lze zvážit možnost investic a vybudovat například apartmá s vířivkou či jiné možnosti využít privátní vířivku například se šampaňským a právě hezkým výhledem. Nutné je však zachovat rozumnou cenu takové služby, aby byla dostupná všem hostům – pak se budou do zařízení rádi vracet. Jde o to vytvořit něco jedinečného. Někdy pro to nejsou potřeba výrazné inspirace, ale spíš jedinečný nápad. Pro přiblížení: V Norsku, za polárním kruhem jsem jednou navštívil hostel. Bylo to to nejlepší ubytování ze všech, které jsem kdy viděl, a bylo lepší, než pětihvězdičkové hotely. Vše spočívalo jen v tom, že majitel hostelu oblast u okna zpracoval jako kout s výhledem na fjord. Nic víc, nic míň. Turista mohl pozorovat tu krásu přírody v klidu pokoje – nefoukalo na něj, nepršelo, nebyla mu zima. Stačil jen nápad. To samé stačí hoteliérům a majitelům penzionů v Jizerských horách. Nápad. Z předešlé kapitoly je zřejmé, že turisté nejvíce vyhledávají ubytování v penzionech a hotelech kategorie ***. Nejde jim o luxus a o přehnané služby. Chtějí jen běžný standard, což víceméně vylučuje výrazné investice a ve své podstatě to odporuje i myšlence „co horská chalupa, to wellnes“. Tento koncept je sám o sobě nesmysl. Je důležité zaujmout tím, že budu jiný, nikoli tím, že budu stejný.

56

Z pohledu uživatele, tedy turisty je nutné konstatovat, že je teoreticky spokojený, jak ukázala provedená anketa. Nicméně je nutné si tuto spokojenost udržet a pracovat na jejím posílení. Budování si pouta s klienty není nijak složité a nevyžaduje výrazné investice, velmi často stačí jen lidský vřelý přístup. Stačí se o klienty zajímat, znát je případně jménem (platí pro recepci) a například sledovat případná výročí turistů, která připadají na dobu jejich pobytu v zařízení (narozeniny, svátek). V takovém případě jistě potěší drobnost od vedení podniku. Podnikatel si může být jistý, že taková pozornost se vrátí – jelikož turista o své zkušenosti řekne známým a přátelům a minimální investice může přinést zvýšení návštěvnosti zařízení.

3.2

KOMPLEXNÍ NÁVRHY PRO CELOU OBLAST

Jak se ukázalo v případě hotelu Jelínek v Bedřichově, problémem oblasti je především infrastruktura, nikoli nabídka ubytovacích služeb. Oblast je nedostatečně vybavena. Z kapitoly 5. 1. lze zopakovat, že „problém však vidí hotel v nedostatečném zázemí pro sportovce. Bedřichov je místem, které je „opomíjené“ a „schované“ za svými většími konkurenty. Místo by nutně potřebovalo větší investice do infrastruktury. Lyžařské vleky jsou staré a lyžaři už dávají přednost spíše sedačkovým lanovkám a větším střediskům. Navíc Bedřichov nemůže nabídnout významně zasněžované lyžařské tratě a to jak sjezdové, tak běžecké.“ Nejedná se však jen o Bedřichov, ale z velké části o celé Jizerské hory. Pokud je některá oblast zasněžovaná a s udržovanými sjezdovými tratěmi, stejně chybí dostatek zázemí v podobě toalet pro lyžaře i turisty či dostatek možností pro provozování dalších sportů. V tomto kontextu se nabízí velké možnosti, které ale často vyžadují investice. Protože se jedná o pozvednutí celého regionu, je nutné, aby se do celé snahy o zlepšení turistického zájmu o region chopila i soustava vládních úřadů, zejména na krajské a nižší úrovni. Tyto složky disponují i možnostmi, jak získat finance pro případné financování. Například na dotace z Evropské unie sice může dosáhnout i soukromý subjekt, nicméně za podmínek, které jsou pro něj často nedostupné. Zejména poměr financování z fondů Evropské unie a soukromých zdrojů je často pro soukromé subjekty často až nerealizovatelný. Tento poměr bývá i (v závislosti na využitém programu a dané výzvě) například 60 : 40 (tj. 60% je 57

financováno z fondů EU, 40% ze soukromých zdrojů podnikatele). V takovém případě se, pokud jde o velkou investici, může po soukromém subjektu požadovat i několikamilionová spoluúčast, což je často neřešitelné i samozřejmě při řešení této sumy úvěrem. Částečně by taková situace šla řešit vznikem podnikatelských klastrů a spojením více podnikatelských subjektů pro financování záměru, otázkou je stejně pak návratnost takové investice. Je nutné opět připomenout, že není vždy možné, aby náklady byly rozpuštěny do účtovaných cen – subjekty by mohly být nekonkurenceschopné v porovnání s dalšími středisky, zejména pak například se středisky Alpskými. Z těchto důvodů je vhodné, aby se pro udržení konkurenceschopnosti regionu do investic zapojil i veřejný sektor. Nejde totiž jen o udržení životaschopnosti podnikatelských subjektů. Jde o celkovou zaměstnanost v regionu, jeho schopnost být pro turistický ruch zajímavý atd. Pokud je možné se vrátit k případnému financování investic z fondů EU, je možné říci, že pokud je subjektem, který realizuje daný projekt veřejný subjekt (kraj, obec…), je poměr financování často například 85 : 15 (tedy plyne 85% zdrojů z fondu EU, 15% z veřejných rozpočtů ČR). Takový zdroj investic je pak samozřejmě výhodnější a lze z něj financovat řadu aktivit pro zlepšení infrastruktury – jak výstavbu cest a parkovišť, tak i sportovních areálů atd. Z toho důvodu mám za to, že tato cesta je výhodná. Jistě, objevují se často názory, že využívání fondů EU je nehospodárné a často i nevýhodné a může i vést k likvidaci toho, kdo z fondů čerpá. Autor této práce však takového názoru není. Likvidační jistě může projekt být a to zejména ve chvíli, kdy nejsou naplněny cíle projektu a splněny původní indikátory. Za extrémních podmínek může EU požadovat vrácení plné části poskytnuté dotace. Nicméně financování z fondů EU již je natolik rozšířené, a investoři již mají dostatečné zkušenosti na to, aby nedělali chyby v projektu, které by mohly být příčinou případných finančních korekcí.

58

ZÁVĚR Jizerské hory jsou regionem, který může být pro turisty velmi zajímavý, pokud turisté získají impuls pro návštěvu. Obecně leží Jizerské hory trochu ve stínu vedlejších Krkonoš, nicméně to neznamená, že nemají co nabídnout a to nejen z hlediska přírodních podmínek, ale také z pohledu nabídky služeb a celé komplexní podpory turismu. Tato práce se věnovala historii ubytovacích služeb Jizerských hor, přičemž bylo zjištěno, že tyto hory jsou historicky velmi zajímavé a téměř každé ubytovací středisko, chalupa, v horách má svoji zajímavou historii. Na této historii mohou provozovatelé kapacit stavět, nicméně to není to jediné, co je udrží při životě a co jim zajistí perspektivu. Práce na základě dotazníkového šetření mezi infocentry zjistila, že podpora cestovního ruchu na této úrovni je velmi dobrá a mnoho zaměstnanců těchto center své okolí, které pomáhá propagovat, opravdu zná i nad rámec běžných povinností a pravděpodobně i nad rámec běžných dotazů turistů. Vztah k regionu, který propagují, je velmi důležitý, protože vidí-li turista kladný přístup a lásku k oblasti, jistě bude sám danou oblast vnímat lépe. Bohužel je také nutné konstatovat, že zklamal naopak přístup provozovatelů ubytovacích zařízení, na které se autor této práce obrátil. Je sice pochopitelné, že průzkum týkající se historie ubytování a nabídky celkově není průzkumem, který by přinesl ubytovacímu zařízení byť jen náznak nových klientů, nicméně ochota komunikovat navenek by měla být samozřejmostí. Vzhledem k tomu, že ani z jednoho osloveného ubytovacího zařízení nepřišla žádná odpověď (ani ve smyslu omluvy, že se šetření společnost nebude účastnit), je nutné konstatovat, že přístup provozovatelů je velmi neprofesionální a nesvědčí o dobrých službách a starostlivosti namířené na budování vlastního dobrého jména mezi veřejností. Z obecných výsledků práce lze zhodnotit, že pro rozvoj regionu je nutný pečlivý přístup jak provozovatelů ubytovacích zařízení, tak orgánů veřejné správy a veřejného sektoru. Provozovatelé objektů, a to každý jednotlivě a samostatně, si musí najít své specifikum. Autor práce ovšem nepovažuje téměř unifikovaný „wellness“ v každé ubytovací kapacitě za správnou cestu. Naopak. I chata bez bazénu jistě může mnohé nabídnout, pokud se její nabídka kvalitně zorganizuje a z marketingového hlediska „prodá“.

59

Nezbytnou součástí podpory regionu je však podpora ze strany veřejné správy a veřejného sektoru, která musí zajistit kvalitní zázemí. Nejde jen o nabídku zasněžovacích kapacit, sjezdových tratí atd., ale jde o nabídku opravdových forem zázemí, jako jsou parkoviště a dostatečná kapacita a dostupnost toalet… Anketa, která byla uspořádána mezi turisty v Jizerských horách, ukázala, že řada turistů je s nabídkou služeb i ubytování ve sledované oblasti spokojena. Tento výsledek je povzbudivý, nicméně neznamená to, že není dál co rozvíjet. Naopak je nutné usilovat o další rozvoj a zkvalitnění služeb. Autor této práce je přesvědčen o tom, že při kvalitním a komplexním marketingu destinace cestovního ruchu se stanou Jizerské hory velmi zajímavé a vyhledávané. Cíle této práce se podařilo naplnit, přestože nedošlo k podpoře ze strany provozovatelů ubytovacích zařízení, kteří neposkytli žádnou odezvu. Práce popsala vývoj regionu, jeho zvláštnosti a turistické atrakce i historii ubytovacích kapacit. Anketní šetření pak celou situaci dokreslilo z pohledu turisty, který region navštěvuje a využívá služeb, které se zde nabízejí. Tím byl vytvořen ucelený pohled na řešenou tematiku, který je navíc doplněn případnými doporučeními, které je možné vyvodit pro další rozvoj Jizerských hor.

60

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE 1.

ANDĚL, R.; KARPAŠ , R. a kol. Frýdlantsko: Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-189.

2.

BALCAR, Vratislav; KACÁLEK, D.; OPOČNO, VÚLHM-VS. Výzkum optimálního prostorového uspořádání bukových výsadeb při přeměnách porostů náhradních dřevin v Jizerských horách. Zprávy lesnického výzkumu, 2003.

3.

BURDA, J. Jizerskohorské bučiny : národní přírodní rezervace. Vyd. 1. Liberec : Jizersko-ještědský horský spolek, 2000. 63 s. (brož.)

4.

BRUNCLÍK, Z. Od války do války. In. Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002., s. 112-136. ISBN 8086424-18-9.

5.

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. II. díl, Praha : Enigma, 2005. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

6.

KARPAŠ, R. a kolektiv Jizerské hory. 1 : O mapách, kamení a vodě. Vyd. 1. Liberec : Nakladatelství RK, 2009. 576 s. ISBN 978-80-87100-08-0.

7.

KOBLIHA, Petr. Hodnocení sídelní struktury a typologie zástavby území Jizerských hor. 2013. PhD Thesis. Technická Univerzita v Liberci.

8.

KUČA, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha :

9.

Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0.

10. NIETZSCHE, Friedrich. Tak pravil Zarathustra: kniha pro všechny a pro nikoho. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2013, 299 s. ISBN 978-80-7429-375-7. 11. PELC F. (1999): Program revitalizace imisně zatížených lesních ekosystémů Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea – Přírodní vědy, Liberec. 12. Příležitosti a výzvy environmentálního výzkumu. Vydání první. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2667-3. 13. RYBNÍČEK K. (2003): Sledování stanovištních a vegetačních změn na rašeliništích Jizerských hor a Jeseníků. – Příroda, Praha. 14. VACH, M. a kolektiv Myslivost: vývoj české myslivosti, zoologie, ekologie, chov a lov zvěře, lovecká kynologie, myslivecké předpisy a lovecké střelectví. Vyd. 1. Uhlířské Janovice : Silvestris, 1997. 493 s. ISBN 80-901775-1-4

61

15. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 16. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-807201-880-2. 17. CESTOU-NECESTOU. Portál libereckého kraje [on-line]. Jizerské hory. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.libereckykraj.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&dr=1630 18. CITADELLA. [on-line]. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=prirodni_pomery&site=CHKO_jize rske_hory_cz 19. ČESKÉ HORY. [on-line]. Průvodce oblastí. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.ceskehory.cz/jizerske-hory/pruvodce.html 20. Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://vdb.czso.cz/huz/kraj.jsp?k=CZ051 21. Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/xl/cestovni_ruch-xl 22. Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/csu/xl/130509_hoste 23. Český statistický úřad. [on-line]. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/documents/11260/27534327/CSU_TK_CESTRUCH_Liberec_ prezentace.pdf/79c47ac1-a515-42d3-86c1-bf4185a399a0?version=1.1 24. EUROSKOP. Odbor informování o evropských záležitostech (OEZ) Úřadu vlády České republiky [on-line]. Režim na hranicích. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: https://www.euroskop.cz/8756/sekce/rezim-na-hranicich/ 25. E15. [on-line]. Johann Liebig, textilní baron z Liberce.. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://euro.e15.cz/profit/johann-liebig-textilni-baron-z-liberce-901131 26. FREEDLANTSKO. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.frydlantsko.eu/historie/ 27. Hotel ZLATÝ LEV. [on-line]. Historie hotelu Zlatý Lev. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.zlatylevjbc.cz/hotel/ 28. iDNES. [on-line]. Není sníh, bez běžecké stopy je z Bedřichova jenom zapadlá vesnička. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://liberec.idnes.cz/lyze-lyzovani62

jizerske-hory-bezky-vylet-skiareal-akvapark-hotel-sjezd-13r-/libereczpravy.aspx?c=A140123_142831_liberec-zpravy_ddt 29. JIZERKY. [on-line]. Geografie Jizerských hor. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerske-hory.cz/cs/poznej-jizerky_o-regionu_geografie 30. JIZERKY. kraje [on-line]. Obecné informace. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/sdruzeni-jizerske-hory-turisticky-region-libereckojablonecko-frydlantsko-a-tanvaldsko/obecne-informace.html 31. JIZERKY. kraje [on-line]. Obecné informace. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/sdruzeni-jizerske-hory-turisticky-region-libereckojablonecko-frydlantsko-a-tanvaldsko/obecne-informace.html 32. JIZERSKÁ MAGISTRÁLA. [on-line]. Hnojový dům. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerskamagistrala.cz/cz/turisticke-trasy/jizerka---orle/hnojovydum/ 33. JIZERKY. kraje [on-line]. Flora. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/turistika/priroda/flora.html 34. JIZERKY. [on-line]. Smrk. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.eu/smrk.php 35. KUDY Z NUDY. [on-line]. Rozhledna Smrk. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rozhledna-Smrk.aspx 36. LIBEREC. [on-line]. Historie v kostce. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/projekty-mesta/ostatniprojekty/zahrada-libereckych-vzpominek/liberecka-historie-kostce.html 37. LIBERECKÝ KRAJ. [on-line]. Studie rozvoje cestovního ruchu. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://jizerky.kraj-lbc.cz/ 38. MĚSTO JABLONEC. [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/historie/ 39. MĚSTO JABLONEC. . [on-line]. Historie hotelu Zlatý Lev. [cit. 1.11.2015]. Dostupné z www: http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/jabloneckymesicnik/rocnik-2013/11-2013/historii-je-nutno-chranit-pred-necitlivymiupravami.html 40. MILÁČEK, Alois. info [on-line]. Přehradní nádrž Harcov. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://foto.mapy.cz/319087-Liberec-prehrada-Harcov 41. MÍSTOPISY.cz. [on-line]. Světlá pod Ještědem. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www: http://www.mistopisy.cz/historie_svetla-pod-jestedem_9675.html 63

42. PENZION ROZCESTÍ. [on-line]. Toky a vodní plochy. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.pensionrozcesti.cz/ubytovani-jizerske-hory/zajimavosti/toky-avodni-plochy 43. PORTÁL LIBERECKÉHO KRAJE. [on-line]. Zajímavosti a cíle. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/s-vodni-plochy-atoky/region-jizerske-hory/ 44. PORTÁL LIBERECKÉHO KRAJE. [on-line]. Prameny Nisy. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/665-prameny-nisy.html 45. PORTÁL LIBERECKÉHO KRAJE. [on-line]. Vodopády Novoveského potoka. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/8585-vodopadynovoveskeho-potoka-kogleruv-kopec.html 46. PORTÁL LIBERECKÉHO KRAJE. [on-line]. Přehrada Souš. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/667-prehrada-sous.html 47. REGION JIZERSKÉ HORY. [on-line]. Hora Smrk, Lázně Libverda, Jizerské hory. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.region-jizerskehory.cz/turistickezajimavosti/zajimava-mista/smrk/ 48. RYCHNOV u Jablonce nad Nisou. . [on-line]. Historie. [cit. 18.10.2015]. Dostupné z www http://www.rychnovjbc.cz/zivot-u-nas/historie/ 49. SEVERNÍ ČECHY.info [on-line]. Přehradní nádrž Harcov. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.severnicechy.info/dr-cs/93-prehradni-nadrz-harcovliberecka-prehrada.html 50. SPRÁVA CHKO Jizerské hory. [on-line]. Klimatické poměry. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-ochko/klimaticke-pomery/ 51. STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉHO REGIONU JIZERSKÉ HORY. [on-line]. Obecné informace. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.jizerky.cz/cs/clanky/sdruzeni-jizerske-hory-turisticky-regionliberecko-jablonecko-frydlantsko-a-tanvaldsko/strategie-rozvoje-jizerskychhor.html 52. REKING. [on-line]. Rozhledna na Smrku. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://www.treking.cz/regiony/smrk-rozhledna.htm 53. TECHNIK, S. Tři záhady vzniku Liberce, aneb jak vznikl Liberec a jeho jméno. Hrádek nad Nisou 2000, vydavatel Dr. Jiří Týř - DTS, ISBN S0 - 238-6022-4 s.19

64

54. TURISTIKA. [on-line]. Jizerské hory. [cit. 6.10.2015]. Dostupné z www: http://www.turistika.cz/mista/jizerske-hory 55. UBYTOVÁNÍ JIZERSKÉ HORY. [on-line]. Safírový potok. [cit. 13.10.2015]. Dostupné z www: http://korenov.jizerske-hory-ubytovani.eu/cs/safirovy-potok.html

65

PŘÍLOHY Příloha 1 – Liberecký kraj, kapacita a vybavenost středisek cestovního ruchu

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR92

92

VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1

66

Příloha 2 – Kapacita lyžařských středisek Jizerské hory

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR93

93

VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1

67

Příloha 3 – Dotazník – infocentra

Dobrý den, pro moji bakalářskou práci, která se týká historie a perspektiv ubytovacích služeb v Jizerských horách, bych Vás rád požádal o vyplnění přiloženého dotazníku. Cílem je získat informace nejen o znalostech regionu, ve kterém působíte, ale také získat názory na region a jeho další perspektivy. Děkuji za spolupráci.

1. Co může váš region turistům nabídnout? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

2. O co je ve vašem regionu největší zájem? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

3. Co víte o historii vašeho okolí? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

68

4. Jaká je sezónní vytíženost (v rámci jara, léta, podzimu a zimy)? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

5. Jaké národnosti nejvíce navštěvují Vaši oblast? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

6. Jste spokojeni s turistickou návštěvností vaši oblasti? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

7. Víte, jaké je vaše nejstarší ubytovací zařízení ve vašem okolí? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

8. Doporučte tři ubytovací zařízení s co největším časovým rozdílem výstavby. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 69

9. Co si myslíte, že by zvýšilo turistický zájem ve vašem okolí? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

10. Jaké jsou podle vašeho názoru vyhlídky budoucí prosperity spojené s poskytováním ubytovacích služeb? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………

70

Příloha 4 – Anketa 1) Byli jste v Jizerských horách někdy ubytovaní? a. Zatím nikdy b. Ano, občas c. Ano, velmi často 2) Jakou oblast jste navštívili? a. Mám svoji oblíbenou oblast a navštěvuji nejčastěji tu …………………………………………………………….. b. Navštěvuji různá místa. 3) Jste v Jizerských horách spokojeni s poskytovanými službami? a. Ano b. Ne c. Nevím 4) Jste v Jizerských horách spokojeni s ubytovacími službami? a. Ano b. Ne c. Nevím 5) Jste spokojeni s rozvojem ubytovacích zařízení v Jizerských horách? a. Ano, rozvoj je výrazně patrný b. Ano, ale rozvoj není moc patrný c. Ne, mám pocit, že vše je stále stejné d. Nevím, nemohu posoudit

71