Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
JADERNÁ ENERGIE V ČESKÉ REPUBLICE – HISTORIE, SOUČASNOST, PERSPEKTIVY Nuclear energy in the Czech Republic – history, nowadays, prospects Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Josef KUNC, Ph.D.
Autor: Veronika HOLEČKOVÁ
Brno, 2012
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
HOLEČKOVÁ Veronika
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu:
Jaderná energie v České republice – historie, současnost, perspektivy Nuclear energy in the Czech Republic - history, nowadays, prospects
Zásady pro vypracování Problémová oblast: jaderná energie, Česká republika Cíl práce:
Cílem práce je analýza stavu, možností a perspektiv využití jaderné energie v České republice.
Postup práce a použité metody: Postup práce je založen z části na teoreticko-metodických Základech (studium dostupné odborné literatury, tematicky zaměřených studií a pramenů, terminologie) a více na praktických výstupech (především práce s informacemi a daty, analýza, komparace a interpretace zjištěných poznatků apod.) Důraz bude kladen na možnosti využití jaderné energie v ČR v historickém kontextu, její klady a zápory, perspektivy. Možné je srovnání přístupu ČR k využívání jaderné energie s dalšími evropskými zeměmi. Použité metody jsou standardní, jedná se zejména o stručné zhodnocení dostupné odborné literatury, studií a pramenů, sběr, třídění, analýza a interpretace dat a informací, na což navazuje komparace a syntéza, příp. zobecnění. Doporučuje se analytickokomparativní přístup. Rozsah grafických prací:
dle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Atomic awakening :a new look at the history and future of nuclear power. Edited by James A. Mahaffey. 1st Pegasus Books ed. New York : Pegasus Books, 2009. xxiii, 344. ISBN 9781605981277. Haverkamp, J. - Polanecký, K. Energie budoucnosti? Jaderná energie ve střední Evropě. 2010. Fojtíková, Veronika [absolvent PdF. Jaderná Elektrárna Temelín. 2003. 63 l., [3]. Šibor, Jiří - Hubová, Ivona. Jaderná energetika. 2006. Navrátil, Vladislav. Jaderná energetika a zdravý způsob života. In Problematika vých.dětí a mlád.ke zdr.způs.živ. v evr.zemích. I. Brno : Masarykova univerzita Brno, 1997. s. 41-42. ISBN 80-2101654-X. Laža, Robert. Jaderná energie a náš svět. 2. upr. a aktualiz. vyd. Praha : Panorama, 1993. 107 s. ISBN 80-7038-230-9. Jaderná energie :útlum nebo rozvoj? : sborník textů. Edited by Daneš Burket - Marek Loužek. Vyd. 1. Praha : CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. 122 s. ISBN 978-80-86547-78. Simms, Andrew - Kjell, Petra - Woodward, David. Mirage and oasis :energy choices in an age of global warming : the trouble with nuclear power and the potential of renewable energy. London : New economics foundation, 2005. 52 s. ISBN 1-904882-01-3. Bodansky, David. Nuclear energy :principles, practices, and prospects. 2nd ed. New York : Springer, 2004. xxii, 693. ISBN 0387207783. Hodgson, Peter E. Nuclear power, energy and the environment. London : Imperial college press, 1999. xi, 205 s. ISBN 1-86094-101-X. World Nuclear Association. - World Nuclear Association. Nuclear Power in Hungary. 2011. The nuclear confrontation in Europe :a research volume. Edited by Jeffrey D. Boutwell - Paul Doty - Gregory F. Treverton. London : Croom helm, 1985. 247 s. ISBN 0-7099-2481-X. Zrůstek, Jiří. Životní prostředí a jaderná bezpečnost. Brno, 1996. 76 s. Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2011
Datum odevzdání bakalářské práce:
18. 5. 2012
............................................................ vedoucí katedry
............................................................ děkan
V Brně dne 28. 11. 2011
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Veronika Holečková
Náz ev b ak al á řs k é p r áce:
Jaderná energie v České republice – historie, současnost, perspektivy
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Nuclear energy in the Czech Republic - history, nowadays, prospects
Kat ed ra:
Regionální ekonomie a správy
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
R o k o b h aj o b y:
2012
Anotace Předmětem bakalářské práce „Jaderná energie v České republice – historie, současnost, perspektivy“ je analýza současného vývoje jaderné energetiky v zemi v kontextu historických událostí a její předpokládaný rozvoj v budoucnu. Práce se zabývá také současným stavem jaderné energetiky v rámci celé Evropy. První část práce je věnována historii jádra jak ve světě, tak v České republice. Dále je analyzován postoj jednotlivých evropských zemí k jaderné energii, včetně České republiky. Poslední část práce obsahuje srovnání nákladů jaderných a jiných elektráren.
Annotation The goal of submitted thesis “Nuclear energy in the Czech Republic – history, nowadays, prospects” is an analysis of current nuclear energy development in the country in the context of historical occurrences and its assumed future development. The thesis deals also with current state of nuclear energy in the whole Europe. The first part describes the history of nuclear energy both in the world and in the Czech republic. Furthemore is analyzed the approach of European states, including Czech republic, to nuclear energy. The last part of thesis includes comparison of nuclear and other power plants costs.
Klíčová slova Jaderná energie, jaderné elektrárny, historie a současnost jaderné energetiky, perspektivy, Česká republika
Keywords Nuclear energy, nuclear power plants, history, nowadays a prospects of the nuclear energy, Czech Republic
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Jaderná energie v České republice – historie, současnost, perspektivy vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 18. května 2012 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za čas strávený konzultacemi a důkladným pročítáním této práce, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování mé bakalářské práce
Obsah Úvod…………………………………………...……………………………………………………..8 1 Metodika práce a zdroje dat………………...……………………………………………………9 2 Historie jaderné energetiky ve světě………..…………………………………………………..10 2.1 Počátky vzniku jaderné energetiky……..……………………………………………….10 2.2 Situace po druhé světové válce…………….……………………………………………10 2.3 Komerční využití jaderné energie……………….………………………………………11 2.4 Ropné krize a její důsledky……………………….……………………………………..11 2.5 Havárie na Three Miles Island a v Černobylu…………………………………………..13 3 Historie jaderné energetiky v ČSSR a ČR……………………………………………………..16 3.1 Elektrárna Jaslovské Bohunice………………...………………………………………..16 3.2 Elektrárna Mochovce…………………………..………………………………………..17 3.3 Elektrárna Dukovany…………………………..………………………………………..17 3.4 Elektrárna Temelín………………………………..……………………………………..18 3.4.1 Rakouské protijaderné aktivity………...………………………………………19 4 Současný stav jaderné energetiky v Evropě…………..….………...…………………………..22 4.1 Země s negativním postojem k jádru……………..……………………………………..23 4.1.1 Situace v Německu………………….…………………………………………26 4.2 Země s pozitivním postojem k jádru………..…………………………………………..29 4.3 Země s neutrálním postojem k jádru……………………………………………………31 5 Současná situace v České republice…………………………………………………………….33 5.1 Státní energetická koncepce………………………………………….………………….33 5.2 Energetický mix ČR………………………………………………….………………….35 5.3 Perspektivy budoucího vývoje jaderné energetiky v České republice………………….36 6 Ekonomika jaderné energie……………………………………………………………………..39 6.1 Fixní náklady……………………………………………………………………………39 6.2 Činitel doby zatížení……………………………………………………………………39 6.3 Provozní náklady………………………………………………………………………..40 6.4 Jaderný odpad…………………………………………………………………………..40 6.5 Porovnání nákladů různých zdrojů energie……………………………………………..41 Závěr…………………………………………………………………….………………………….43 Seznam použitých zdrojů…………………………………….……………………………………45 Seznam tabulek…………………………………………………………………………………….51 Seznam grafů………………………………………………………………………………………51 Seznam obrázků……………………………………………………………………………………51 Seznam rámečků…………………………………………………………...………………………51 Seznam zkratek………………………………………………………………….…………………52
Úvod Spotřeba energie ve světě velmi rychle roste, zatímco zásoby klasických energetických zdrojů se neustále ztenčují. Především ve vyspělých zemích je otázka zajištění dostatečného množství energie při stále se zvyšující spotřebě jedním z klíčových témat. Země si začaly uvědomovat omezenou zásobu fosilních paliv a ve značné míře se zaměřují především na alternativní zdroje energie a energii z jádra. V minulých letech, kdy od poslední závažné havárie jaderné elektrárny uplynula již delší doba, se důvěra v jadernou energii v mnoha státech opět obnovila. Vlády plánovaly výstavbu nových reaktorů či prodloužení životnosti starších reaktorů. Někteří toto období dokonce nazývají jadernou revolucí. Fukušimské události z března 2011 však pověst jaderné energetiky opět pošramotily. Některé státy, jež byly jejími stoupenci, se po nehodě rozhodly poměrně překvapivě od jádra buď zcela, nebo částečně odstoupit a dát přednost jiným zdrojům energie, v současnosti převážně „zatracovaným“ fosilním palivům a do budoucna energii z obnovitelných zdrojů. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení současného přístupu České republiky k jaderné energii a jejího možného využití do budoucna. Jelikož Česká republika není izolovaný stát, leží ve středu Evropy a je součástí Evropské unie, dění v okolních zemích ji alespoň částečně také ovlivňují. Z toho důvodu jsem se rozhodla do práce zahrnout také postoj evropských zemí k jaderné energii, čili současný vývoj v této oblasti v kontextu celé Evropy. V úvodní kapitole se věnuji historickému vývoji jaderné energetiky ve světě, včetně popisu dvou velkých havárií jaderných elektráren, které ovlivnily vnímání jádra na mnoho let dopředu. Na tuto kapitolu navazuje druhá část práce, která se podrobně zabývá historickým vývojem jaderných elektráren v České republice, resp. v Československu. Také zde zmiňuji klíčovou roli poválečného Československa v oblasti těžby uranu. Třetí kapitola analyzuje současný vývoj jaderné energetiky ve vybraných evropských státech. Ty jsou rozčleněny do tří kategorií na země s negativním, pozitivním či neutrálním přístupem – podle jejich současného oficiálního stanoviska. Německu je věnována zvláštní subkapitola, jelikož zde probíhající změny jsou opravdu markantní a zaslouží si detailnější pozornost. Ve čtvrté části se zabývám současnou energetickou situací v České republice. Zmiňuji zde návrhy nové Státní energetické koncepce, energetický mix České republiky a předpokládaný vývoj jaderné energetiky do budoucna. Poslední část práce rozebírá ekonomiku jaderné energie a porovnává ji s jinými zdroji energie z pohledu fixních, provozních ale i neekonomických nákladů.
8
1 Metodika práce a zdroje dat Při zpracování práce jsem v teoretických pasážích vycházela z rešerše odborné literatury, ať už v tištěné či internetové podobě a různých internetových článků týkajících se tématu. Po sběru dat a informací jsem provedla jejich třídění, analýzu a vyhodnocení. Posléze následovala komparace údajů jednotlivých evropských států. V části o historii jaderné energetiky pro mě byly stěžejní především tyto odborné publikace: DANIŠ, Daniel a Helena CABÁNEKOVÁ a spol. Atómy na Slovensku. Bratislava: Slovenská nukleárna spoločnosť, 2006. SPILKA, Petr a Jan SUCHARDA. Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra : stručná kronika 25 let provozu JE Dukovany. Praha: Skupina ČEZ,a.s., 2010. VANĚK, Václav. Bez jádra to nepůjde. Praha: Skupina ČEZ,a.s., 2008. V další části práce jsem čerpala zejména z internetových zdrojů, např. z oficiálních stránek World Nuclear Association, Ministerstva průmyslu a obchodu či Skupiny ČEZ a.s. Dále jsem využila informace z vědeckého časopisu VIVODA, Vlado. Japan’s energy security predicament postFukushima. Energy Policy. 2012, Vol. 46, 135–143., který se zabývá situací v Japonsku po havárii fukušimské elektrárny; údaje z Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s., týkajících se zásob uranu; průzkumy Eurostatu, které poskytují přehled podílu jednotlivých zdrojů energie na celkové spotřebě v České republice a mnoho dalších relevantních internetových článků.
9
2 Historie jaderné energetiky ve světě 2.1 Počátky vzniku jaderné energetiky Pro objev jaderné energie se stal zlomový rok 1938, kdy němečtí chemici Otto Hahn a Fritz Strassman zjistili, že při ostřelování jádra uranu neutrony nastává jeho rozdělení na dvě přibližně stejně velké části, přičemž se uvolňuje velké množství energie. Tento rozpad byl nazván jaderným štěpením. Na principu jaderného štěpení dnes fungují všechny jaderné reaktory.1 První řízená řetězová štěpná reakce byla uskutečněna 2. prosince 1942 v reaktoru CP-1, který postavil italský fyzik Enrico Fermi se svým týmem v podzemí stadionu Chicagské univerzity. Po dvou měsících byl však rozmontován a převezen do laboratoří Argonne poblíž Chicaga, kde nadále sloužil k výzkumným účelům pod označením CP-2.2 Objev jaderné energie má však i svoji temnou stránku. Během druhé světové války došlo k jejímu zneužití pro tvorbu atomových zbraní. V srpnu 1945 Spojené státy americké (USA) svrhly atomové pumy na japonská města Nagasaki a Hirošimu. O čtyři roky později svoji první atomovou bombu použil také Sovětský svaz (SSSR).
2.2 Situace po druhé světové válce V prosinci 1953 vystoupil prezident USA Dwight Eisenhower na Valném shromáždění OSN, kde přednesl svůj projev „Atomy pro mír“. Jak již název napovídá, hlavním poselstvím tohoto projevu byla myšlenka mírového využití jaderné energie, především k výrobě elektřiny, v medicíně, zemědělství a v dalších oblastech. První zmínku o této problematice učinil však již v říjnu 1945 prezident USA Harry Truman, který nabádal ke zřízení komise sloužící k zabezpečování kontroly a řízení jaderného výzkumu. Téměř o rok později vznikla Komise pro atomovou energii USA, jejímž hlavním úkolem byl výzkum a vývoj zkušebních jaderných reaktorů. Mimoto však byly také vyvíjeny reaktory pro pohon ponorek a letadlových lodí. Pro pohon první jaderné ponorky Nautilus byl navržen tlakovodní reaktor. Společně s varným reaktorem se tento typ stal základem budoucího rozvoje jaderné energetiky v USA. Vývojem se kromě SSSR a USA zabývaly především Velká Británie a Kanada. Pod záštitou Organizace spojených národů se v srpnu 1955 konala první mezinárodní konference o mírovém využívání jaderné energie, na jejímž základě vznikla roku 1956 v Ženevě Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), anglicky International Atomic Energy Agency, se sídlem ve Vídni. (Vaněk, 2008). Cílem MAAE je prostřednictvím jaderné energie přispívat k míru, zdraví a prosperitě na celém světě a podle možností zabezpečit, aby pomoc, kterou agentura poskytuje nebo která je poskytována na její vyžádání či pod jejím dohledem nebyla zneužívaná způsobem, který by podporoval jakékoliv vojenské účely. Dále má MAAE pověření podporovat výzkum a vývoj mírového využívání jaderné energie a výměnu vědeckých a technických informací, zavádět a vykonávat kontrolu záruk proti vojenskému zneužití těch
1
http://world-nuclear.org/info/inf54.html [cit. 2.2.2012] (2010)
2
http://www.cez.cz/edee/content/microsites/nuklearni/zaj4.htm [cit. 2.2.2012] (2004)
10
jaderných materiálů, které jsou určené k použití v civilních jaderných programech, přijímat zdravotní a bezpečnostní standardy týkající se jaderné energie. (Daniš, Cabáneková a spol., 2006).
2.3 Komerční využití jaderné energie První komerčně použitelná jaderná elektrárna zahájila svůj provoz roku 1954 ve městě Obninsk v tehdejším SSSR. Její výkon byl 5 MWe a elektřinou zásobila 2000 domácností. Sovětský svaz následovaly roku 1957 Spojené státy s jadernou elektrárnou ve městě Shippingport o výkonu 60 MWe. (Vaněk, 2008). Šedesátá léta jsou význačná velkým technologickým pokrokem a důvěrou v jadernou energetiku, kdy podle mnohých mělo v následujících letech dojít k jejímu značnému rozmachu. Do roku 1968 se pevně neuchytil žádný typ reaktoru, téměř každá země se snažila vyvinout vlastní model. Daly se však rozlišit dva trendy. První skupinu tvořily státy, jež disponovaly rozvinutým průmyslem na separaci izotopů pro vojenské potřeby a měly tedy přístup k obohacenému uranu. Tyto státy vyvážely reaktory do zemí, které byly ochotné přistoupit na jejich podmínky přísné kontroly. Jednalo se o SSSR, země RVHP v čele s Československem a NDR, dále USA jako dovozce pro Belgii, Itálii, NSR, Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Indii a Japonsko. Do druhé skupiny patřily státy, které nechtěly být závislé na obohaceném uranu a soustředily se na rozvoj energetiky založený na uranu přírodním. Šlo o Kanadu, Velkou Británii a od roku 1968 Francii. (Daniš, Cabáneková a spol., 2006).
2.4 Ropné krize a její důsledky Jaderné energetice přála i sedmdesátá léta. Svět zasáhly dvě ropné krize (1973 a 1978), kdy se země OPEC rozhodly využít stále se zvyšující světové spotřeby ropy, snížily její těžbu a tím mnohonásobně zvýšily cenu ropy. Ostatní státy na to reagovaly různými způsoby – snažily se o návrat ke konkurenčním zdrojům energie včetně uhlí a plynu, začalo se mluvit o alternativních zdrojích z energie větru, slunce, termálních pramenů. Do popředí se dostala také jaderná energetika, především ve Francii. Po prvním ropném šoku v roce 1973 se francouzská vláda rozhodla skoncovat se závislostí na dovozu v oblasti jaderné energie a odstartovala program výstavby lehkovodních reaktorů. Během dvaceti let se vybudovalo celkem 56 bloků, které produkují 75 % francouzské elektřiny. Výhodou budování série stejných reaktorů byly nízké náklady na vývoj a možnost uplatnění poznatků na více reaktorech najednou. (Daniš, Cabáneková a spol., 2006).
11
Rámeček č. 1: Události v Rakousku Zajímavé události se v 70. letech odehrály v Rakousku. Roku 1978 byla dostavena první rakouská jaderná elektrárna Zwentendorf. V témže roce zorganizovala politická opozice celonárodní referendum o jejím spuštění, kterému předcházela diskuze o možných nebezpečích jaderné energetiky. Majitelé a provozovatelé JE však nevěřili, že by občané odmítli již postavenou elektrárnu a podcenili informační osvětu veřejnosti. Referendum dopadlo 50,04% proti a 49,96% pro. Elektrárna tedy byla zakonzervována s tím, že bude spuštěna později. Černobylská havárie však navždy zpečetila osud zwetendorfské elektrárny, potažmo celé rakouské jaderné energetiky. Jako náhrada byla zhruba 5 km daleko postavena uhelná elektrárna Dûrnrohr. Tento postup se mi jeví jako zcela iracionální. Proč hlasovat o již dostavěné elektrárně? Když už, tak referendum mělo proběhnout v době zahájení případné výstavby. Místo toho Rakousko utratilo zbytečně několik miliard šilinků za její stavbu a další náklady si vyžádalo zakonzervování a udržování elektrárny. Poté investovalo další peníze do stavby zmíněné uhelné elektrárny, která jak je známo, znečišťuje životní prostředí produkcí emisí CO2. Nepříliš šťastné řešení tohoto politováníhodného rozhodnutí. Zdroj:http://3pol.cz/195-jaderne-svedomi-v-rakousku-jaderna-energetika-a-rakousko[cit.14.2.2012] (2003)
Rozvoj jaderné energetiky pokračoval v osmdesátých letech spíše pozvolněji a Rusko (tehdy SSSR) následovaly další velké asijské státy – Čína a Indie. Čína se stavbou prvních dvou jaderných elektráren začala v polovině osmdesátých let, největší rozvoj jaderné energetiky v této zemi nastal však až v posledních letech. Roku 2007 činil podíl jaderné energie na celkové energii pouhé 2,3 %, v současnosti je v provozu 11 reaktorů produkujících 10, 8 GWe elektřiny, což je v porovnání s její rozlohou opravdu málo. Do budoucna chce však Čína zvýšit produkci jaderné energie až šestinásobně, v nynější době je ve výstavbě 25 reaktorů a stavba dalších se plánuje.3 Jelikož Indie nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z roku 1970, vyloučila se tím z přístupu k jaderným technologiím jiných zemí a byla tak odkázána na vlastní vývoj. Do poloviny devadesátých let měly její reaktory kvůli technickým potížím jednu z nejnižších výkoností na světě. Ta se však postupem času zlepšila a z 60 % v roce 1995 vzrostla na 85 % v roce 2001. Dnešní situace v zemi je podobná té čínské – Indie také do budoucna vsadila na jadernou energii, ve výstavbě je 7 reaktorů a plánují se další.4 Mezi další neevropské státy, které začaly v sedmdesátých či osmdesátých letech se stavbou jaderných elektráren, patří např. Japonsko, Jižní Korea, Mexiko či Brazílie. Z afrického kontinentu dosud vlastní jadernou elektrárnu jen jediný stát – Jihoafrická republika, jejíž elektrárna je v provozu od poloviny osmdesátých let.5
3
http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=320&terms=china [cit.7.4.2012] (2012) http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=338&terms=india [cit.7.4.2012] (2012) 5 http://proatom.luksoft.cz/jaderneelektrarny/staty/ [cit.7.4.2012] (2009) 4
12
Obr. č. 1: Počet postavených reaktorů v letech 1954 až 2009
Zdroj: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S030142151100543X
2.5 Havárie na Three Miles Island a v Černobylu Pokles počtu postavených reaktorů v osmdesátých letech byl mimo jiné zapříčiněn dvěma velkými haváriemi jaderných elektráren. K první větší havárii došlo v americké jaderné elektrárně Three Mile Island roku 1979. Došlo zde k tavení aktivní zóny reaktoru, radioaktivní látky však mimo elektrárnu neunikly. Kvůli možná až poněkud přehnané pozornosti médií a částečné dezinformaci občanů došlo k většímu znepokojení obyvatelstva a protijaderným náladám. (Vaněk, 2008). Tehdejší prezident USA Jimmy Carter zrušil celý jaderný program, výzkum a vývoj rychlých jaderných reaktorů, rozestavěné bloky byly zmrazeny a od té doby již nebyl v USA spuštěn do provozu žádný nový reaktor. (Daniš, Cabáneková a spol., 2006). V současné době však mají Spojené státy novou energetickou strategii, která má za cíl snížení závislosti země na dovozu ropy a omezení spotřeby fosilních paliv. Americká komise pro regulaci jaderných zdrojů schválila společnosti Westinghouse Electric návrh nového reaktoru, na který se čeká v souvislosti se stavbou dvou jaderných elektráren ve státech Georgie a Jižní Karolína. V současnosti v USA funguje 104 jaderných reaktorů, které pokryjí zhruba 20 % americké spotřeby elektřiny. 6 Mnohem tragičtější než havárie na Three Mile Island byla havárie čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny, při které se do ovzduší dostalo velké množství radioaktivních látek. Veřejnost začala mít z jaderné energie strach, politici se po dlouhou dobu o výhodách mírového využití jaderné energie nechtěli ani zmiňovat.
6
http://byznys.ihned.cz/c1-54273790-vystavba-jaderne-elektrarny-v-usa-ma-po-30-letech-zelenou-westinghousedostal-povoleni [cit.12.2.2012] (2011)
13
Havárie v Černobylu se udála 26. dubna 1986, na území dnešní Ukrajiny (v tehdejší době SSSR). K havárii došlo díky experimentu, který měl v reaktoru ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Před zahájením testu a v jeho průběhu došlo k několika vážným lidským pochybením a nedodržení bezpečnostních předpisů. Následkem toho nekontrolovatelně vzrostl výkon reaktoru, došlo k přehřátí paliva a destrukci jeho pokrytí. Následovaly dva výbuchy.7 Prvním krokem likvidace jaderné havárie bylo hašení požáru v reaktorové hale a na střeše turbínové haly. Požár se podařilo zlikvidovat do tří hodin, avšak uvnitř reaktoru stále hořel grafit. Hasiči neznali příčinu ohně a nejdříve zalévali trosky reaktoru vodou, čímž situaci ještě zhoršovali a docházelo k dalším menším explozím a následné akceleraci radioaktivního zamoření. Aby se zabránilo únikům radioaktivity, byl reaktor postupně zasypán pěti tisíci tun sloučenin bóru, dolomitu, písku, hlíny a olova shazovanými z přelétajících vrtulníků. Sypké materiály uhasily požár grafitu a částečně absorbovaly unikající radioaktivní aerosoly. Dva týdny po tragédii rozhodly sovětské úřady zakonzervovat celý havarovaný blok včetně strojovny do tzv. sarkofágu – betonové obálky s vestavěným chladicím systémem.8 Nebezpečné radioaktivní zamoření zasáhlo území o rozloze 155 000 km2, místo bylo osídleno 7,1 milióny osob. Hodnoty radioaktivity převyšovaly stokrát analogické hodnoty naměřené po výbuchu dvou atomových bomb, které byly svrženy na Hirošimu a Nagasaki. Na místě zahynuli 3 lidé, u dalších 134 pracovníků, kteří se dostavili na místo havárie, bylo diagnostikováno silné radiační ozáření. Dvacet osm z nich zemřelo během následujících třech měsíců. Na záchranných a obnovitelných pracích se podílelo 600 tisíc osob, u kterých se pravidelně zjišťuje stupeň dopadu radiačního ozáření na jejich zdraví.9 Roku 2003 bylo založeno Černobylské fórum, jehož cílem je objektivně zhodnotit důsledky tragédie. Fórum za tímto účelem vytvořilo několik expertních skupin, které zkoumají ekologické, zdravotní, ekonomické a sociální dopady. Tvrdilo se, že desítky nebo dokonce stovky tisíc lidí zemřely v důsledku ozáření. Tato tvrzení se však ukázala být přehnaná - celkový počet lidí, kteří mohli nebo mohou v budoucnosti zemřít díky ozáření, se odhaduje na 4 000. Nejčastější choroby, ke kterým dochází následkem ozáření, jsou rakovina štítné žlázy u dětí, leukémie, nádorová onemocnění, choroby oběhového systému a oční zákaly .(The Chernobyl Forum, 2006).
7 8 9
http://www.cernobyl.cz/ [cit. 12.2.2012] (2006) http://www.cernobyl.cz/prubeh-jaderne-havarie-cernobyl.html [cit. 12.2.2012] (2006) VELVYSLANECTVÍ BĚLORUSKÉ REPUBLIKY V ČESKÉ REPUBLICE. Černobyl: katastrofa, která pokračuje. České Budějovice: Inpress, 2001
14
Obr. č. 2: Černobylská elektrárna po výbuchu
Zdroj:http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-55612950-v-cernobylu-zacinaji-stavet-novy-sarkofag-bude-vazit-29-tisictun
15
3 Historie jaderné energetiky v ČSSR a ČR Na území ČR se nacházelo (a stále nachází) velké množství uranu, prvku, který se používá jako palivo v jaderných elektrárnách. Toho po skončení 2. Světové války využil Sovětský svaz, Rudá armáda obsadila uranové doly v Jáchymově. Mezi SSSR a Československem vznikla přísně tajná dohoda o československo-sovětském podniku souvisejícím s těžbou uranu. Většina uranu však byla odvážena do SSSR, Československé republice (ČSR) zůstalo pouze 10 % z jeho vytěženého množství. Největším problémem byly pracovní síly. Požadovala se těžba až 2000 tun ročně, což mohlo zajistit 60 tisíc pracovníků. Aby jich byl dostatek, vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČSR tajnou směrnici, podle které byli vězni posíláni přednostně do trestně-nápravných táborů v lokalitě uranových dolů, 60 % tvořili političtí vězni. Pracovní podmínky bylo otřesné, bezpečnost práce téměř nulová, časté byly pracovní úrazy a nemoci z ozáření. (Daniš, Cabáneková a spol., 2006). Celková produkce uranu dosáhla v naší zemi za období 1946 – 2004 necelých 109 tisíc tun. To řadí Českou republiku na 7. místo v tabulkách zemí světa produkujících uran za největší producentské země Kanadu, USA, Německo, JAR, Ruskou federaci a Austrálii. V devadesátých letech nastal v České republice výrazný pokles těžby uranu. Důvodů bylo více – snížení ceny uranu ve světě, silný tlak ze strany ochránců životního prostředí a pokles zájmu ruského odběratele o dodávky českého uranu. Byly uzavřeny české doly, z nejvýznamnějších kromě zmíněného Jáchymova ještě Horní Slavkov a Příbram. V současné době těžba probíhá už jen v Dolní Rožínce u Žďáru nad Sázavou.10 Je to jediné místo v celé střední Evropě, kde se uran stále těží. Těžba by měla trvat ještě několik let, dobývání je podle těžařů stále rentabilní. 11
3.1 Elektrárna Jaslovské Bohunice V Československu započaly plány pro výstavbu první jaderné elektrárny v roce 1955. Za nejvhodnější místo pro stavbu byla zvolena oblast nacházející se přibližně 3 km od dnešní obce Jaslovské Bohunice na Slovensku. Již od počátku však tuto stavbu provázela řada problémů. Jedním z důvodů byl výběr reaktoru, který do té doby žádná jiná elektrárna na světě nepoužila. Na svoji dobu to byl velice odvážný počin, zvláště pak když se českoslovenští odborníci rozhodli projektovat a zprovoznit tuto elektrárnu sami, bez pomoci zahraničních specialistů. Reaktor byl zvláštní tím, že jako palivo používal přírodní neobohacený uran, jako moderátor těžkou vodu a chlazen byl oxidem uhličitým. Stavba začala již v srpnu 1958, avšak díky značné technické náročnosti projektu a z toho plynoucího prodražování došlo ke spuštění elektrárny (nazývané A1) až v říjnu 1972. Během prvních pěti let byl reaktor více než třicetkrát neplánovaně odstaven. Tyto problémy postupně vygradovaly do dvou větších havárií, v roce 1976 a 1977. Vláda ČSSR se rozhodla, že další 10 11
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006061901[cit. 23.2.2012] (2006) http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/160050-likvidace-tezby-uranu-v-oblasti-ralska-potrva-do-roku-2042/ [cit. 26.2.2012] (2012)
16
finanční prostředky již do oprav investovat nebude a nařídila trvalé vyřazení bloku A1 z provozu. Roku 1970 podepsala vláda smlouvu mezi ČSSR a Sovětským svazem o vybudování dvou jaderných elektráren s reaktory VVER o výkonu 440 MWe, typu V 230 (tepelný reaktor moderovaný i chlazený obyčejnou vodou). Jako nejvhodnější lokality byly vybrány opět Jaslovské Bohunice a jihomoravské Dukovany. V Jaslovských Bohunicích se s přípravnými pracemi začalo v dubnu 1972, roku 1978 byl 1. reaktor bloku V-1 připojen na rozvodnou síť. V březnu 1980 ho následoval i druhý blok V-1. V této době dodávala elektrárna do československé rozvodné sítě přibližně 4,5 % elektrické energie. Při plánování dalších dvou bloků V-2 došlo ke změně projektu, pro tyto bloky měly být použity modernější reaktory. Díky tomu se jejich stavba protáhla a bloky V2 byly spuštěny postupně v letech 1984 a 1985. Provoz elektrárny byl tentokrát bezproblémový a splňoval očekávání. Po sametové revoluci však situace přestala být jaderné energii v ČR příznivě nakloněna. Ze strany odpůrců jaderné energie, převážně od rakouských občanů a členů organizace Greenpeace byly zaznamenány stále sílící protesty zejména proti prvním dvěma blokům V-1. Modernizace technologie na těchto blocích byla provedena v letech 1991 – 1993, respektive 1996 – 2000 v celkové výši 10 miliard slovenských korun. Záhy se však ukázalo, že tyto finanční prostředky byly vynaloženy zbytečně, neboť kvůli tlaku ze strany Evropské unie a zejména Rakouska, vydala slovenská vláda roku 1999 usnesení, ve kterém se zavázala vyřadit dva nejstarší bloky z provozu v letech 2006 a 2008. Blok V-2 je v provozu do současnosti. 12
3.2 Elektrárna Mochovce Druhou jadernou elektrárnou nacházející se na území dnešní Slovenské republiky se stala JE Mochovce. Československá vláda rozhodla o její výstavbě roku 1978, termín dostavby 1. bloku byl nerealisticky stanoven na říjen 1984. Termíny se postupně posouvaly – prosinec 1986, září 1987, červen 1988, listopad 1989 a konečně září 1991. Ve skutečnosti byl 1. blok spuštěn až roku 1998, o rok později následoval 2. blok. Výstavba 3. a 4. bloku započala v roce 1984, dosud však nebyla dokončena. Největší problémy, které provázely stavbu elektrárny, se týkaly jejího financování. Od roku 1990 až do roku 1995 probíhaly jen minimální stavební práce, hledali se noví partneři pro financování i dodavatelé. (Daniš, Cabáneková a spol., 2006).
3.3 Elektrárna Dukovany Jak jsem již uvedla výše, prvotní podnět k vybudování nové jaderné elektrárny vznikl roku 1970 v podobě smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem. Výroba hlavních součástí elektrárny Dukovany opět probíhala z větší části v režii československých firem, zejména Škody Plzeň.
12
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007020401 [cit. 3.2.2012] (2007)
17
Přípravné práce na budoucím staveništi započaly v dubnu 1974. Ani stavba této elektrárny se však neobešla beze změn v projektových plánech. Nejprve SSSR změnila požadavky na jadernou bezpečnost, dále pak v březnu 1977 vydala vláda usnesení, ve kterém nařizuje zahájit stavbu elektrárny s reaktory druhé generace VVER 440 typu V 213, namísto plánovaných V 230. Konečně roku 1978 se mohla výstavba naplno rozeběhnout a o 7 let později byl úspěšně uveden do provozu první ze čtyř reaktorů. Za necelý rok po prvním bloku byl spuštěn blok druhý, čímž se elektrárna Dukovany stala držitelem světového a dodnes nepřekonaného rekordu – uvedení dvou bloků do provozu během jednoho roku. Třetí a čtvrtý blok byly uvedeny do trvalého provozu v roce 1987, resp. 1988. V následujících letech se elektrárna dostala mezi pětinu nejlépe provozovaných jaderných elektráren na světě. (Spilka, Sucharda, 2010). Díky již zmíněné černobylské havárii však byla důvěra lidí v jadernou energii značně otřesena, k čemuž dopomohlo i tajení skutečného rozsahu havárie ze strany odpovědných orgánů. Po roce 1989, kdy došlo k uvolnění společenských poměrů a tragédie v Černobylu byla stále v povědomí mnoha lidí, se mohly naplno ozvat hlasy protijaderných aktivistů. Hlavním problémem byla nedostatečná osvěta v této oblasti a utajování skutečností, týkajících se provozu elektrárny před veřejností. To v lidech přirozeně vzbuzovalo nedůvěru a strach z neznámého. Nové vedení elektrárny však na tyto okolnosti pružně reagovalo a rozhodlo se uplatňovat politiku vstřícnosti a otevřenosti. Bylo zřízeno oddělení pro styk s veřejností, informační centrum, pro veřejnost začala elektrárna vydávat Bulletin informačního centra, který informoval o dění v elektrárně, pro obyvatele okolních obcí se začaly pořádat exkurze do elektrárny. (Spilka, Sucharda, 2010). Obr. č. 3: Dukovanská elektrárna
Zdroj: http://www.jaderelek.wz.cz/stranky/dukovany_temelin.html [cit. 13.5.2012]
3.4 Elektrárna Temelín Projekt vybudování nové jaderné elektrárny se dvěma bloky byl zpracován v roce 1985, stavba byla zahájena roku 1987 v jihočeské lokalitě Temelín, ležící přibližně 24 km od Českých Budějovic. Od 18
roku 1990 podstoupila elektrárna řadu prověrek inspektorů z MAAE s cílem zvýšit spolehlivost a bezpečnost na úroveň západních elektráren. Provoz prvního bloku byl zahájen roku 2002, o rok později začal fungovat i druhý blok. Díky uvedení elektrárny Temelín do provozu nemusely již být jižní Čechy závislé na dodávkách elektrické energie ze severních Čech a staly se soběstačnými. Temelín nahradil řadu zastaralých bloků v uhelných elektrárnách severních Čech, čímž přispěl k řešení jejich tíživé ekologické situace. Na jaře 2003 se temelínská elektrárna stala největším energetickým zdrojem České republiky.13 Protesty, jež provázely stavbu Temelína, byly ještě bouřlivější než protesty proti stavbě dukovanské elektrárny. První významnější protijaderné aktivity započaly koncem osmdesátých let a v jejich čele stály především místní organizace. Český svaz ochránců přírody dokonce uspořádal v červnu 1989 na náměstí v Českých Budějovicích happening k problematice životního prostředí, na němž se sbíraly podpisy na petici proti výstavbě Temelína. Jak již bylo zmíněno výše, nejmohutnější vlna protestů nastala po sametové revoluci. Vznikla občanská sdružení jako Děti země, Jihočeské matky nebo Zelený kruh, která psala otevřené dopisy politikům, organizovala petice a vedla informační kampaně. Hnutí Duha a Greenpeace pořádaly po několik let poblíž JE Temelín letní tábory, na nichž se organizovaly blokády příjezdových bran do elektrárny. Petici o vypsání referenda o elektrárně podepsalo v roce 2000 celkem 70 tisíc občanů, žádný poslanec však návrh na vypsání referenda v parlamentu nepředložil. Přes všechny snahy protijaderných nevládních organizací byla většina obyvatelstva pro dostavbu elektrárny (71 % v roce 2000).14
3.4.1 Rakouské protijaderné aktivity Největší emoce budila JE Temelín u rakouských občanů a to již v dobách plánování její výstavby. O této zemi je všeobecně známé, že chová k jaderné energetice velmi odmítavý postoj. Natolik odmítavý, že snaha o zastavení temelínské elektrárny pronikla i do politiky. V době, kdy se rozhodovalo o rozšíření Evropské unie o „východní“ státy (tedy i o Českou republiku), předložil rakouský poslanec za Svobodné (FPÖ) Karel Schweitzer v národní radě návrh usnesení. Ten mimo jiné navrhoval stanovení dvou nerealistických podmínek nově přijímaným státům. Tyto země by musely předložit závazné koncepce, jak skoncují s jadernou energetikou a nejpozději před vstupem do EU doložit, jak s jadernou energetikou skoncovali. Vláda se měla snažit o zastavení jaderných elektráren sovětského původu (Dukovany, Temelín, Paks, Bohunice, Mochovce a Kozloduj) a rovněž měla usilovat i o zastavení dalších, např. ve slovinském Krsku. Co se týče protijaderného hnutí, za nejaktivnější region je označováno Horní Rakousko, které těsně sousední s jižními Čechy. Působila zde občanská iniciativa Hornorakouská platforma proti jadernému nebezpečí, která organizovala obrovské protesty proti výstavbě Temelína již od počátků plánování jeho výstavby. Největší demonstrace se uskutečnily v říjnu 2000 poté, co byl v elektrárně 13
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/historie-a-soucasnost.html [cit. 4.2.2012] 14 http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=085&clanek=050816 [cit. 5.2.2012] (2008)
19
spuštěn reaktor. Došlo k blokádám hraničních přechodů – největší manifestace proběhla na přechodu Wulowitz-Dolní Dvořiště, celkem se akce zúčastnilo zhruba 5 tisíc lidí, včetně tehdejšího rakouského ministra Michaela Schmida a předsedy strany Svobodných Jörga Haidera. Kromě přechodu Wulowitz-Dolní Dvořiště byly v jižních Čechách blokovány přechody WeigetschlagStudánky, Guglwald-Přední Výtoň, Puhrabruck-Nové Hrady, Gmünd-České Velenice, Neunagelberg-Halámky, Grametten-Nová Bystřice a Fratres-Slavonice. Blokovány byly také přechody na Jižní Moravě kromě Mikulov-Drassenhofen a Valtice-Schrattenberg. Svobodní následně zorganizovali petici „Veto gegen Temelin“, kterou podepsalo přes 900 tisíc občanů. Vyšlo najevo, že zastavení Temelína jako jednu z podmínek vstupu České republiky do EU podporují nejen rakouské politické strany, ale i široká veřejnost. Hornorakouský sněm přijal toto usnesení již v roce 1999. Na straně české vlády byl zájem o společnou dohodu. Premiéři obou zemí (Wolfgang Schüssel a Miloš Zeman) podepsali roku 2000 v Melku protokol, který navrhl způsoby řešení otázky bezpečnosti Temelína při vzájemné spolupráci. „Zřízena byla informační linka a stanoveny postupy, jak bude rakouská strana náležitě a včas informována o událostech v elektrárně. Ustanovena byla expertní komise, která měla určit hlavní sporné otázky. Česká vláda se zavázala, že provede dodatečné zhodnocení vlivu elektrárny na životní prostředí, což byl jeden z klíčových požadavků českých nevládních organizací, které se tak mohly stát účastníky řízení. Rakouská strana se mimo jiné zavázala, že zabrání blokádám hranic. Tím začal tzv. Melkský proces.“ Následující rok se premiéři sešli v Bruselu, kde byl přijat tzv. Bruselský protokol, který dal Melkskému procesu právní základ. Závazky z Melkského protokolu byly potvrzeny a zároveň upřesněny další. Expertní komise identifikovala dvacet sporných otázek bezpečnosti Temelína, které musí byt v budoucnu vyřešeny. Obě strany souhlasily, že se závěry Bruselského protokolu stanou součástí Protokolu o přistoupení (České republiky do EU). To se však nakonec neuskutečnilo, jelikož Velká Británie se zásadně postavila proti evropské regulaci jaderné energetiky. Melkský protokol tak zůstal jen bilaterální dohodou, která se neproměnila v mezinárodní závazek garantovaný EU, jak si přála rakouská strana.15
15
http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=085&clanek=050816 [cit.12.3.2012] (2008)
20
Obr. č. 4: Protitemelínský plakát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) s pozdějším předsedou strany Hilmarem Kabasem
Zdroj: Wien darf nicht Tschernobyl werden. Bildindex der Kunst und Architektur
21
4 Současný stav jaderné energetiky v Evropě V posledních letech se začalo mluvit o tzv. jaderné renesanci. Od havárie v Černobylu již uplynulo mnoho let a důvěra lidí v jadernou energii vzrostla. K obnovenému zájmu o jádro také přispěla snaha států o snížení emisí skleníkových plynů – jaderné elektrárny ovzduší nijak neznečišťují (pomineme-li jaderné havárie). Avšak po úniku radioaktivity ve fukušimské elektrárně v důsledku zemětřesení v březnu loňského roku nadšení z jaderné energetiky opět opadlo a vzrostla nedůvěra veřejnosti, některé státy se dokonce rozhodly jaderný program opustit. Země stojí před nelehkým úkolem volby energetických zdrojů do budoucna, neboť spotřeba elektřiny se neustále zvyšuje. Kromě dopadů na životní prostředí a bezpečnost musejí vzít v potaz i jeden z nejdůležitějších faktorů – ekonomické výsledky. Je důležité uvážit všechny výhody a nevýhody obnovitelných (sluneční záření, větrná energie, vodní energie a další) a neobnovitelných zdrojů (především uhlí, ropa, zemní plyn, jádro) a zvolit jejich vhodnou kombinaci, tzv. energetický mix. Ten bude samozřejmě u různých států jiný, neboť každá země má své specifické podmínky a nároky. 11. března 2011 zasáhlo Japonsko mohutné zemětřesení, které následně vyvolalo tsunami, jež v některých místech dosahovalo až 20 metrů a způsobilo ohromné škody na severovýchodním pobřeží Japonska. Ušetřena nezůstala ani jaderná elektrárna ve Fukušimě, došlo zde k několika výbuchům vodíku a úniku radioaktivity.16 Po této události se opět vynořily otazníky nad budoucností jaderné energetiky. Evropská unie vyzvala k důkladnému prověření jaderných elektráren v celé Unii, Německo a Belgie se rozhodly jaderný program opustit úplně. Následující graf zachycuje vybrané evropské státy a jejich oficiální postoj k jaderné energetice od roku 1960 do současnosti. Některé státy mají po celá léta konzistentní názor na tuto problematiku, jiné ovlivněny především jadernými haváriemi či nesouhlasným ohlasem ze strany široké veřejnosti svůj postoj změnily. Tyto státy dále dělím na země s negativním, pozitivním a neutrálním postojem k jádru v závislosti na jejich současném stanovisku.
16
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5627&akce=show2&dev=1 [cit. 15.3.2012] (2011)
22
Obr. č. 5: Vybrané evropské státy a jejich postoj k jaderné energetice v průběhu času
Zdroj: Graf vytvořen na základě informací o jednotlivých zemích z internetové stránky http://world-nuclear.org/
4.1 Země s negativním postojem k jádru Některé země se k jaderné energetice staví odmítavě již déle - jedná se o Rakousko a částečně Itálii, méně radikálnější, ale přece negativní postoj zaujímá také Řecko. Vlivem událostí loňského roku nastal odklon od jádra i u dříve pozitivních či neutrálních zemí – Belgie, Německa a Švýcarska. Ačkoli Japonsko není evropská země, považuji za vhodné ho sem také zahrnout, jelikož právě ono bylo touto katastrofou postiženo a je zajímavé sledovat jeho současné dění. V Belgii byl již před osmi lety přijat zákon, podle kterého by země měla s jadernou energetikou definitivně skoncovat. Ten byl po březnových událostech loňského roku znovu potvrzen. Belgie, která vlastní sedm reaktorů, chce všechny do roku 2015 odstavit z provozu.17 Podíl jaderné energie
17
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/belgie-je-ctvrtou-zemi-ktera-chce-definitivne-odstavit-sve-reaktory-969598 [20.3.2012] (2011)
23
na zajišťování energetických potřeb je přitom v Belgii značně vysoký, v roce 2009 se jaderné elektrárny na tvorbě elektřiny podílely z 55 %. Vláda si z tohoto důvodu nechala otevřená zadní vrátka – pokud bude na trhu elektřiny nedostatek, elektrárny zůstanou v provozu déle.18 Belgii tedy hrozí to samé, co Německu – zvýšení závislosti na sousedních státech, zvýšení emisí v ovzduší, velké ekonomické zatížení a možné zdražení elektřiny pro odběratele. Ve Švýcarsku proběhly v loňském roce protesty proti jaderné energii, největší od 80. let. Vláda se rozhodla pozastavit všechna povolovací řízení k výstavbě nových tří bloků. Dále chce vyřadit z provozu všech pět jaderných elektráren v zemi, nikoli však předčasně. Poslední reaktor by měl být odstaven v roce 2034.19 Itálie dříve jaderné elektrárny provozovala, po událostech v Černobylu se však na základě referenda v roce 1987 od jádra odklonila. Byly zastaveny práce na výstavbě nových elektráren a roku 1990 odstaveny stávající funkční JE. V září 2003 nastal v Itálii devítihodinový výpadek elektrické energie a o rok později byla energetické otázka (včetně jaderné) znovu otevřena.20 Pod vedením Silvia Berlusconiho měla nastat jaderná renesance. Roku 2010 jeho vláda prosadila zákon, který počítal se stavbou čtyř nových reaktorů, a jaderná energie měla tvořit 20 % energetické spotřeby. Díky havárii ve Fukušimě a německému odmítnutí jaderné energie však došlo k zásadnímu názorovému obratu. Konalo se referendum, ve kterém se více než 94 % obyvatel vyjádřilo proti návratu k jadernému programu.21 Názor Rakouska na jadernou energetiku se s léty nezměnil, naopak po fukušimské nehodě o sobě dali kritici jádra opět vědět. Rakouští aktivisté znovu protestovali proti Temelínu, již ne však v takové míře jako před lety. Co se týče výroby elektrické energie, spoléhá země především na využití obnovitelných zdrojů, k čemuž má také vhodné geografické podmínky. Až 39 % celorakouské potřeby elektrické energie je vyráběno v průtočných vodních elektrárnách, především na Dunaji, dalších 18 % pak v přečerpávacích vodních elektrárnách v oblasti Alp. Celkový podíl elektřiny z vodních elektráren je tedy 57 %. Rakousko se v poslední době začalo soustředit na co nejširší využití biomasy k výrobě energie. Za tímto účelem byla založena např. Rakouská asociace pro biomasu, jejíž hlavní činností je podpora využívání dřevěné štěpky a biomasy pro vytápění, v celém Rakousku jsou v provozu stovky malých výtopen na biomasu.22 Dále se našlo využití pro zmíněnou nikdy nespuštěnou jadernou elektrárnu Zwentendorf, v roce 2009 byla přestavěna na elektrárnu sluneční. Přesto však dosahuje jen zlomku výkonu, než jaký by měla jako elektrárna jaderná – ta by mohla dodávat zhruba 22 000x větší množství energie.23 Země však není ve výrobě elektrické energie zcela soběstačná a zhruba 4 % celkové spotřeby musí dovážet. Rakouské vládě 18
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1939230/belgie-dava-stopku-jadru-elektrarny-zacne-vypinat-v-roce-2015.html [cit. 20.3.2012] (2011) 19 http://atominfo.cz/2011/05/svycarsko-postupne-vyradi-z-provozu-vsechny-jaderne-elektrarny/ [cit. 20.3.2012] (2011) 20 http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007040301 [cit. 20.3.2012] (2007) 21 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/italie-odmitla-navrat-k-jadru [21.3.2012] (2011) 22 http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zkusenosti-z-rakouska-vyuziti-biomasy-jako-zdroje-energie-a-tepla-v-oblastihradska-a-styrska [cit. 21.3.2012] (2011) 23
http://byznys.lidovky.cz/nespustena-rakouska-jaderna-elektrarna-nakonec-vyrabi-ze-slunce-pxy-/firmytrhy.asp?c=A090703_111926_firmy-trhy_nev [cit. 25.3.2012] (2009)
24
se však nelíbí, že se do země dováří i energie neznámého původu, což by chtěla zakázat. Důvodem je energie pocházející ze zahraničních jaderných elektráren, která se na dovážené energii také podílí. Aby se toho Rakousko vyvarovalo, muselo by si podle expertů vytvořit vlastní přenosovou síť a odpojit se od okolních zemí. K pokrytí spotřeby by země musela dovážet více ruského zemního plynu.24 Se stále se zvyšující spotřebou elektrické energie a touhou po nezávislosti na dovozu se začaly ozývat hlasy podporující výstavbu jaderných elektráren – např. zástupci Technické univerzity ve Vídni.25 V současné době je však stavba jaderných elektráren v Rakousku opravdu nepředstavitelná. Jak se situace bude vyvíjet do budoucna, o tom můžeme jen spekulovat. Řecko žádnou jadernou elektrárnu nevlastní a ani do budoucna její výstavbu neplánuje. Nedůvěra v jadernou energii je zapříčiněna nejen jeho polohou – Řecko se nachází v oblasti s intenzivní seizmickou činností, ale také tím, že jaderná zařízení jsou citlivými cíli mezinárodního terorizmu.26 Já osobně nepovažuji tuto hrozbu za příliš reálnou, jaderné elektrárny jsou proti případným teroristickým útokům velmi dobře chráněny. Reaktor je obklopen kontejnmentem, což je železobetonová konstrukce se stěnami silnými 1,2 metru, která odolá i např. pádu letadla nebo zemětřesení. Kromě toho se nad jadernými elektrárnami nachází bezletová zóna, která je střežena armádou.27 Španělsko sice provozuje osm jaderných reaktorů, které pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie28, poslední dobou se však k jádru staví spíše odmítavě, od roku 1988 se v zemi žádná jaderná elektrárna nepostavila. Již osm let má Španělsko protijadernou vládu, jejíž předseda sám sebe označil za „největšího odpůrce atomu ve vládě“. Proti jaderné energii se staví i většina španělské veřejnosti.29 Japonská vláda se po fukušimské tragédii rozhodla od jaderné energie odstoupit. Na jednu stranu je tato reakce pochopitelná, lidé mají strach z další podobné havárie, na druhou stranu se však toto rozhodnutí může jevit jako příliš unáhlené. Japonsko totiž do roku 2011 patřilo k velkým stoupencům jaderné energie, jeho 54 reaktorů produkovalo téměř 30 % energetické spotřeby země a stavbou 14 nových reaktorů mělo tento podíl zvýšit až na 50 % v roce 2030. Dnes je vše jinak. V květnu 2012 byl uzavřen poslední reaktor a s výstavbou nových bloků se již nepočítá. Pokud se vláda rozhodne provoz těchto elektráren neobnovit, bude to pro zemi mít nepříjemné následky. Aby země nahradila elektřinu z jádra, musela zvýšit dodávky uhlí, ropy a zemního plynu o 25 % (Japonsko má těchto surovin nedostatek, téměř 100 % fosilních paliv musí dovážet), což zapříčinilo první obchodní deficit od roku 1980 a růst cen elektřiny v zemi. Japonsko se bude také potýkat s poklesem HDP a dodržením limitů emisí CO2. Do budoucna se chce země zaměřit především na energii z obnovitelných zdrojů, bude však trvat dlouhá léta, než se stanou konkurenceschopným
24
http://byznys.ihned.cz/c1-54437170-expert-rakousko-by-se-zbavilo-cizi-jaderne-energie-jen-vytvorenim-vlastniuzavrene-site [cit. 25.3.2012] (2012) 25 http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zkusenosti-z-rakouska-vyuziti-biomasy-jako-zdroje-energie-a-tepla-v-oblastihradska-a-styrska [cit. 21.3.2012] (2011) 26 http://www.businessinfo.cz/cz/sti/recko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000795/#sec7 [cit. 22.3.2012] (2011) 27 http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/realita-a-myty-o-jaderne-energii.html [cit. 21.3.2012](2012) 28 http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=374&terms=spain [cit. 21.3.2012] (2012) 29 http://www.presseurop.eu/cs/content/article/1021791-jadro-je-dobre-jen-pro-jine [cit. 21.3.2012] (2011)
25
zdrojem energie, neboť energie z těchto zdrojů se podílí na celkové spotřebě energie zhruba 1 %.30 Jak se Japonsko s nastalou situací vypořádá, uvidíme v budoucnu. Možná země časem zjistí, že cena za odklon od jaderné energie je příliš vysoká a rozhodne se alespoň některé bloky opět zprovoznit, ačkoli nyní se to jeví jako vysoce nepravděpodobné. O tom však můžeme v současnosti pouze spekulovat, vše ukáže čas.
4.1.1 Situace v Německu V Německu nastal největší rozvoj jaderné energetiky po ropných šocích v 70. letech, celkem se zde vybudovalo 36 elektráren. Po nehodách elektráren v Three Mile Island a Černobylu vznikla silná nedůvěra veřejnosti i politiků v jádro. V 80. letech již další výstavba jaderných elektráren navržena nebyla. „V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima německá vláda v polovině března vyhlásila tříměsíční moratorium na prodlužování životnosti atomových elektráren, během něhož měla být prověřena jejich bezpečnost. V sedmi nejstarších blocích, postavených před rokem 1980, měla být do té doby přerušena výroba. Kancléřka Angela Merkelová ale v polovině dubna (po jednání s premiéry spolkových zemí) oznámila, že Německo chce co nejrychleji opustit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů. Místo jádra se Německo zaměří na obnovitelné zdroje.“31 Díky tomuto kroku se kancléřka Merkelová stala nejoblíbenějším politikem v zemi, podle průzkumů až 90 % Němců ústup od jádra chválí.32 Německá koaliční vláda se dohodla na uzavření všech jaderných elektráren v zemi nejpozději do roku 2022, prvních 7 bloků bylo odstaveno v létě 2011, dnes je jich mimo provoz celkem 8. Podle mého názoru není toto rozhodnutí zcela uvážené. Okolnosti, které zapříčinily nehodu v Japonsku, v Německu rozhodně nastat nemohou. Proti tomuto rozhodnutí hovoří také změna energetické bilance Německa, kdy se z exportéra stal importér. Odhaduje se, že odstoupení od jaderného programu bude zemi stát až 335 miliard eur. Německo chce nahradit jádro obnovitelnými zdroji, nutná však bude i výstavba nových fosilních zdrojů. „Podle národního akčního plánu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie z roku 2010 mělo Německo v roce 2020 vyrábět 38 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aktuální plán urychleného odstavování jádra do roku 2022 fakticky znamená další navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie oproti tomuto plánu.“ Studie Prognos uvádí, že podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny by měl v roce 2023 dosáhnout dokonce 46 %, zbývající část tedy musí být pokryta fosilními zdroji. Více fosilních zdrojů znamená více emisí CO2, což je v rozporu se stávajícím vládním programem, který předpokládá postupný pokles emisí CO2.33
30
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301421512002492 [cit. 15.5.2012] (2012)
31
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/od-70-let-po-dnesek-historie-jaderne-energetiky-v-nemecku [cit. 16.3.2012] (2011) 32 http://www.enviweb.cz/clanek/atom/90585/ustup-od-jadra-chvali-90-procent-nemcu [cit. 19.3.2012] (2012) 33 http://www.nazeleno.cz/energie/jaderna-energie/ [cit.19.3.2012] (2011)
26
Tab. č. 1: Instalovaný výkon OZE v Německu [MWe] v případě odstavení JE do r. 2022 a dle původního plánu VBW na prodloužení provozu JE do r. 2042
2010
2015
2020
2023
Odstoupení do r. 2012 Voda Vítr Fotovoltaika Biomasa Geotermální Součet
4 052 27 676 17 300 6 312 10 53 834
4 165 36 647 34 279 7 721 79 82 891
4 309 45 750 51 753 8 825 298 110 934
4 309 52 750 56 000 9 400 480 122 939
Prodloužení provozu do r. 2012 Voda Vítr Fotovoltaika Biomasa Geotermální Součet
4 052 26 921 13 000 5 345 19 49 337
4 165 32 926 25 500 6 788 104 69 483
4 309 40 084 31 704 7 466 255 83 818
4 309 44 080 33 084 7 562 408 89 443
Zdroj: http://www.nazeleno.cz/energie/jaderna-energie/konec-jadernych-elektraren-v-nemecku-335-miliard-eur.aspx, vlastní úpravy
Podle údajů z předchozí tabulky by měl nastat velký rozvoj především v oblasti větrných a solárních zdrojů. Celkem by měly obnovitelné zdroje pokrývat 123 000 MWe, což odpovídá výkonu 123 bloků JE Temelín. Tyto projekty si vyžádají obrovské množství investic, o kterých by si většina zemí mohla nechat pouze zdát. Jelikož se však jedná o Německo, největší ekonomiku Evropy, může si tyto ambiciózní projekty dovolit. Otázkou je, zda má pro tyto plány dostatečné přírodní podmínky nebo jsou výše uvedené prognózy spíše zbožným přáním, čísla to jsou opravdu úctyhodná. To se ukáže až v příštích letech. Možná země zjistí, že nerozumně podlehla pofukušimské hysterii a ke stabilnímu zdroji energie z jádra se vrátí. Může se však také ukázat, že vše je dobře promyšlené a bude bezproblémově fungovat i bez jádra.
27
Tab. č. 2: Aktuální stav výstavby fosilních zdrojů v Německu
Elektrárna Celkem Irsching 4 Duisburg-Walsum 10 Wilhelmshaven Boxberg Block R Karlsruhe RDK 8 BoA Neurath 2&3 Hamm D & E Lünen Datteln 4 Mannheim 9 Hamburg Moorburg A Hamburg Moorburg B
Palivo
Výkon netto (MWe)
zemní plyn černé uhlí černé uhlí hnědé uhlí černé uhlí hnědé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí černé uhlí
11 610 530 850 750 675 850 2 100 1 600 750 1 055 850 800 800
Předpokládané uvedení do provozu 2011 2012 2013 2012 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2014
Zdroj: http://www.nazeleno.cz/energie/jaderna-energie/konec-jadernych-elektraren-v-nemecku-335-miliard-eur.aspx, vlastní úpravy
Podle této prognózy má být v horizontu dvou let uvedeno do provozu poměrně značné množství elektráren na fosilní paliva. Nejvíce (devět) jich bude na černé uhlí, dvě na hnědé uhlí a jedna na zemní plyn, která již byla spuštěna v loňském roce. Výstavba těchto elektráren je důsledkem původního programu odstoupení od jádra uzákoněného již v roce 2000 a zajišťuje průběžnou náhradu zastaralých bloků. Jak je uvedeno v tabulce, jejich celkový výkon bude 11 610 MWe. „Při zohlednění původního scénáře VBW na prodloužení provozu JE do roku 2042 by mělo být v letech 2015 – 2023 postaveno dalších 11 000 MWe fosilních zdrojů, při zohlednění rychlejšího programu odstavování do roku 2022 bude nutné tento výkon navýšit o dalších 14 000 MWe na 25 000 MWe (z toho 20 000 MWe na zemní plyn).“ 34 Německu se jeho plány o postupném uzavření jaderných elektráren a zvýšení podílu alternativních zdrojů zatím daří. Loni se země stala druhou nejvýznamnější světovou velmocí v oblasti solární energetiky. V roce 2011 vyrobila v porovnání s rokem předchozím o 60 % více solární energie. Německu to přesto energetickou soběstačnost nezajistilo, elektřinu si zatím musí kupovat od sousedů – České republiky a Francie.35 Např. Temelín posílá do Německa 1,2 gigawatthodiny elektřiny denně, přestože německá členka Evropského parlamentu prohlásila, že Temelín je velmi
34
http://www.nazeleno.cz/energie/jaderna-energie/konec-jadernych-elektraren-v-nemecku-335-miliard-eur.aspx [cit. 19.3.2012] (2011) 35 http://www.enviweb.cz/clanek/atom/90585/ustup-od-jadra-chvali-90-procent-nemcu [cit. 19.3.2012] (2012)
28
nebezpečný objekt se 130 menšími incidenty a měl by být okamžitě uzavřen. Paradoxně tak Německo vyměnilo jadernou energii za jadernou energii.36
4.2 Země s pozitivním postojem k jádru Ne všechny státy si však po japonské havárii vytvořily k jaderné energetice negativní vztah, případně jej prohloubily. Celkem 16 zemí Evropské unie včetně České republiky (dále Francie, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Nizozemí, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko a Rumunsko) se rozhodlo pro pokračování jaderné energetiky ve svých zemích. Na pařížské schůzce v únoru 2012 definovaly základy evropské energetické politiky. Podle francouzského ministra průmyslu Erica Bessona se energetická politika Evropské unie musí budovat na čtyřech pilířích, kterými jsou bezpečnost dodávek energií, kupní síla spotřebitelů, průmyslová konkurenceschopnost a boj proti oteplování klimatu. Český ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba prohlásil, že uspořádání energetického mixu musí zůstat v kompetenci každého jednotlivého státu, centrální určení je nepřijatelné.37 Evropská unie je, co se týče mírového využití jaderné energie, světovou velmocí. Přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny pochází z jaderných elektráren. Nejvíce jaderných reaktorů z Evropské unie provozuje Francie, která je také jedním z největších příznivců jádra.38 V Evropské unii staví v současnosti jaderné reaktory 3 státy, jedná se o Finsko, Francii a Slovensko. Dalšími osmi státy ve světě jsou Argentina, Brazílie, Čína, Indie, Kanada, Korejská republika, Rusko a USA (2011).39 Jednou z podmínek vstupu do Evropské unie bylo pro Bulharsko, Litvu a Slovensko uzavření některého ze svých jaderných bloků z důvodu bezpečnosti. Bulharsko dosud uzavřelo čtyři ze šesti bloků elektrárny Kozloduj. Bulharská vláda měla v plánu dostavět jadernou elektrárnu Belene, jejíž stavba byla zahájena již v 80. letech, po pádu komunismu však byla zakonzervována. Plán dostavby byl ale zrušen převážně z finančních důvodů. Cena projektu se neustále zvyšovala, odpůrci navíc kritizovali její umístění na řece Dunaj v oblasti, která je ohrožená zemětřesením. Jeden reaktor, který již byl smontován, bude umístěn v JE Kozloduj, jejíž kapacita se tak zvýší na 3000 MWe. Místo jaderné elektrárny bude v Belene postavena elektrárna na zemní plyn.40 Litva musela odstavit jedinou jadernou elektrárnu Ignalina v roce 2009, čímž přišla o svůj největší zdroj energie a ztratila energetickou nezávislost – především vůči Rusku, z kterého dováží plyn. Litva se spolu s Lotyšskem, Estonskem a Polskem dohodla na stavbě nové jaderné elektrárny 36
http://www.spiegel.de/international/business/0,1518,786048,00.html#ref=nlint [cit. 19.3.2012] (2011)
37
http://web.volny.cz/noviny/ekonomika-a-podnikani/clanek/~volny/IDC/198595/evropska-unie-se-shodla-navyhledove-podpore-jaderne-energie.html [cit. 28.3.2012] (2012) 38 http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-temelin/rozvoj-jaderne-energetiky-vesvete.html [cit. 28.3.2012] 39 http://www.spcr.cz/statistika/jr.htm [cit. 28.3.2012] (2011) 40 http://atominfo.cz/2012/03/bulharsko-zrusilo-planovanou-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-belene/ [cit. 29.3.2012] (2012)
29
Visaginas (pojmenované podle města nacházejícího se poblíž).41 Polsko se však před nedávnem rozhodlo pozastavit svoji účast na tomto projektu kvůli „nepřijatelným podmínkám“, čímž ostatním zemím výstavbu zkomplikovalo. JE Visaginas měla být dokončena v roce 2020, o všem ale budou rozhodovat finanční prostředky zainteresovaných států. Polsko dosud žádnou jadernou elektrárnu nevlastní, ale připravuje její výstavbu na břehu Baltu.42 Ani Lotyšsko a Estonsko žádnou jadernou elektrárnu nemají, Visaginas by byla jediná JE v celém Pobaltí. Jak jsem již uvedla, Slovensko uzavřelo dva bloky elektrárny Jaslovské Bohunice. Roku 2009 započala výstavba dalších dvou bloků elektrárny Mochovce a předpokládaná dostavba je naplánována na rok 2013, resp. 2014. Dále Slovensko plánuje výstavbu nové jaderné elektrárny v areálu Jaslovských Bohunic. V současnosti má země čtyři jaderné bloky, které produkují 50 % z celkové spotřeby elektřiny.43 Ve Finsku má jaderná energetika dlouhou historii, jeho 2 elektrárny patří k nejlépe provozovaným a koeficient využití jejich instalovaného výkonu (neboli činitel doby zatížení, podrobněji níže) překračuje 90 %. Loni proběhla radikální rekonstrukce druhého bloku jaderné elektrárny Olkiluoto, jeho výkon byl navýšen z 860 MWe na 880 MWe. První blok má podobnou rekonstrukci již za sebou. Třetí blok této jaderné elektrárny se v současnosti dokončuje a k elektrické síti by měl být připojen v roce 2013. Čtvrtý blok se postupně začíná budovat. Druhá jaderná elektrárna Loviisa má dva reaktory. V roce 2008 se zmíněné čtyři reaktory podílely na výrobě energie téměř 30 %. Finsko v současné době plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu. Francie vlastní zhruba 150 jaderných zařízení, které také postupně rekonstruuje a zvyšuje tak jejich výkon. Cena elektrické energie je zde hluboko pod průměrem Evropské unie, zvlášť viditelné je to v porovnání se sousedním Německem, kde cena elektřiny po odstoupení od jádra vzrostla. Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny činil 76 % v roce 2008. Francie je největším vývozcem elektrické energie.44 Maďarsko vlastní jednu jadernou elektrárnu v Paksu, která se na výrobě celkové elektrické energie podílí více než jednou třetinou. Maďarská vláda má v plánu přistavět další dva reaktory, které by zvýšily podíl až na 60 %.45 Podobná situace je v Rumunsku, které také vlastní jednu jadernou elektrárnu Cernavoda se dvěma bloky a plánuje její rozšíření o další dva bloky. Podíl jaderné energie na celkové spotřebě elektřiny dosahuje téměř 20 %.46 Projekt na dostavbu dvou bloků se však zkomplikoval, když se od něj rozhodli odstoupit někteří zahraniční investoři včetně českého
41 42
http://m.enviweb.cz/clanek/ostatni/90876/litevci-se-boji-jadra-volaji-po-referendu [cit. 2.4.2012] (2012) http://www.svetprumyslu.cz/polsko-zmrazilo-svou-ucast-na-stavbe-jaderne-elektrarny-v-litve-aad2919/ [cit. 2.4.2012] (2012)
43
http://www.world-nuclear.org/info/default.aspx?id=368&terms=slovakia [cit. 6.4.2012] (2012) http://www.osel.cz/index.php?clanek=5723 [cit. 6.4.2012] (2011) 45 http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=334&terms=hungary [cit. 6.4.2012] (2012) 46 http://www.world-nuclear.org/info/inf93.html [cit. 6.4.2012] (2012) 44
30
ČEZu. Rumunsko nyní hledá investory nové, neboť není schopné pokrýt všechny náklady z vlastních zdrojů.47 Spojené království loni v červenci představilo svoji novou energetickou koncepci s názvem „Naše elektrická energie budoucnosti: bezpečná, dostupná a s nízkou spotřebou uhlíku“, která počítá převážně s rozvojem jaderné energetiky a energie z obnovitelných zdrojů. Velká Británie plánuje výstavbu čtyř nových reaktorů a z obnovitelných zdrojů se chce zaměřit především na energii z větrných turbín.48 Spojené království v současnosti disponuje 17 reaktory, které vyrábějí 18 % z celkové spotřeby elektřiny.49 Švédsko vlastní 10 reaktorů, které produkují více než 40 % z celkové elektřiny.50 Po zmíněné nehodě americké elektrárny Three Mile Island proběhlo ve Švédsku referendum, na jehož základě parlament odhlasoval, že se v zemi nebudou stavět žádné další reaktory a stávající zařízení budou odstavena do roku 2010. K tomu nakonec nedošlo, jelikož v červnu 2010 dal švédský parlament jádru zelenou a přijal rozhodnutí, na jehož základě by existující reaktory měly být nahrazovány novými.51
4.3 Země s neutrálním postojem k jádru Ke státům, jež v současnosti zaujímají k jaderné energetice neutrální postoj, můžeme zařadit Dánsko, Norsko a Nizozemí. Dánsko mělo stavbu jaderné elektrárny v plánu, roku 1985 však dánský parlament rozhodl, že se elektrárna stavět nebude. S jádrem však tato země problém nemá, elektřinu z tohoto zdroje dováží ze Švédska. Západ země pokrývá značné množství větrných elektráren, které vyrábějí 21 % z celkové spotřeby elektřiny.52 Norsko jadernou elektrárnu také nevlastní, jelikož má dostatek elektřiny z jiných zdrojů. Přibližně 99 % elektřiny se vyrobí ve vodních elektrárnách, zbylé jedno procento pokrývají malé tepelné elektrárny, příp. elektrárny větrné.53 V Nizozemí nehraje jaderná energetika velkou roli, země vlastní pouze jeden reaktor, který produkuje asi 4 % z celkové spotřeby elektřiny. Podpora jaderné energie jak u politiků, tak u veřejnosti však postupně narůstá a plánuje se výstavba dalšího reaktoru.54
47
http://atominfo.cz/2011/02/rumunsko-zvazuje-odlozeni-stavby-dvou-novych-bloku-je-cernavoda/ [cit. 7.4.2012] (2011) 48 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/velka-britanie/velka-britanie-nova-energeticka-koncepce/1000687/61296/ [cit. 7.4.2012] (2011) 49 http://www.world-nuclear.org/info/default.aspx?id=382&terms=united%20kingdom [cit. 10.4.2012] (2012) 50 http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=376&terms=sweden [cit. 10.4.2012] (2012) 51 http://www.czechtrade.cz/infoservis/novinky/jaderna-energetika-se-opet-stava-ve-svedsku-zhavym-18766/ [cit. 10.4.2012] (2011) 52 http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=324&terms=denmark [cit. 10.4.2012] (2012) 53 http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/norsko-vyrabi-99-elektriny-ve-vodnich-elektrarnach.aspx [cit. 10.4.2012] (2011) 54 http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=356&terms=netherlands [cit. 10.4.2012] (2012)
31
Obr. č. 6: Jaderné elektrárny v Evropě v roce 2012
Zdroj: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4713398.stm , vlastní úpravy
32
5 Současná situace v České republice Postoj České republiky k jádru je převážně pozitivní. Bývalý ministr průmyslu Martin Kocourek dokonce plánoval stavbu 18 (!) nových reaktorů do roku 2060. Tyto plány však přehodnotil současný ministr Kuba s tím, že "vyrábět v České republice až 80 procent elektřiny z jádra není z ekonomického hlediska reálné. Nové elektrárny by ani nebylo kde postavit. Realistická je dostavba dalších dvou bloků Temelína a prodloužení provozu Dukovan do roku 2035.“55
5.1 Státní energetická koncepce Jednou ze základních součástí hospodářské politiky České republiky je Státní energetická koncepce (SEK). Ta byla schválena vládou 10. března 2004 a vydalo ji Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož kompetencí spadá mimo jiné právě i problematika energetiky. SEK musí být v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Koncepce byla zpracována s výhledem do roku 2030 a jejími třemi hlavními prioritami jsou: Nezávislost -
nezávislost na cizích zdrojích energie nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí nezávislost na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů
Bezpečnost -
bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti spolehlivost dodávek všech druhů energie racionální decentralizace energetických systémů
Udržitelný rozvoj -
ochrana životního prostředí ekonomický a sociální rozvoj
Kromě určení priorit obsahuje Státní energetická koncepce cíle a soubory nástrojů, pomocí nichž chce těchto cílů dosáhnout. Ty musí respektovat energetická, ekologická, ekonomická a sociální hlediska. Naplňování priorit a cílů má za úkol vyhodnocovat Ministerstvo průmyslu a obchodu
55
http://www.mediafax.cz/ekonomika/4004871-Ministr-prumyslu-ustupuje-od-stavby-18-reaktoru-zustava-jen-Temelina-Dukovany [cit. 22.3.2012] (2012)
33
v tříletých intervalech. O výsledcích vyhodnocení informuje vládu ČR a v případě potřeby má předkládat návrhy na změnu SEK.56 Cíle a předpoklady SEK Česká republika v současné době uspokojivě plní, jelikož však došlo od roku 2004 do roku 2009 k mnoha podstatným změnám jak v rámci energetického hospodářství ČR, tak ve vnějším okolí (nejvýznamnější změnou byl vstup ČR do EU), musí být Státní energetická koncepce aktualizována. Návrh aktualizace z února 2010 respektuje předešlé základní cíle a východiska, časový horizont byl však prodloužen až do roku 2050, kvůli potřebám dlouhodobého investování. Dále byl zvýšen důraz na energetickou bezpečnost a odolnost zdrojů. Podrobněji je zde rozebrána problematika energetických sítí a přidány nové kapitoly, např. věda a výzkum, školství, a doprava. Současná energetická situace v ČR je uspokojivá, ve výrobě elektrické energie jsme soběstační, část si můžeme dovolit vyvážet. Co se týče výroby tepla, většinu zajišťují tuzemské energetické zdroje, dovážíme zemní plyn a ropu.57 Vzhledem k tomu, že je Česká republika členem EU, musí při své politice zohledňovat nadřízené dokumenty vydané Evropskou unií. Platí to i pro energetickou politiku státu, která musí být v souladu s energetickou politikou EU. „Až do prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, evropská energetická politika formálně samostatně mezi jednotlivými politikami EU uváděna nebyla, ale byla obsažena v rámci jiných politik – v oblasti životního prostředí, hospodářské soutěže, a vnějších vztahů (včetně účasti v mezinárodních institucích). Z dlouhodobých trendů je zřejmé, že postupně bude docházet k harmonizaci prostředí a k utváření skutečné společné energetické politiky EU a oblast energetiky bude součástí sdílených kompetencí.“ 58 V současné době se bude připravovat nový návrh energetické koncepce, což bude mít za úkol nová komise. Tu bude sestavovat bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes z pověření ministra průmyslu a obchodu, který bude komisi předsedat. Chtějí navázat na návrh aktualizace bývalého ministra Kocourka, který se s koncepcí dostal nejdále, ale která nebyla schválena kvůli své nerealističnosti (18 reaktorů do roku 2060). Na energetickou koncepci čekají především šéfové teplárenských firem. Od roku 2016 začnou platit nové přísnější limity pro emise skleníkových plynů. Většina tepláren kvůli nim musí přestavět své technologie a čekají je tak mnohamiliardové investice. A pokud neznají základní parametry vývoje české energetiky, nemohou plánovat, zda zůstanou u hnědého uhlí, či přejdou například na plyn.59
56 57 58 59
http://www.mpo.cz/dokument5903.html [cit. 22.3.2012] (2010) http://hn.ihned.cz/c1-47654370-aktualizace-statni-energeticke-koncepce-je-pripravena [cit. 22.3.2012] (2010) http://download.mpo.cz/get/26650/46323/556505/priloha001.pdf [cit. 24.3.2012] (2010) http://energetika.tzb-info.cz/109556-ministr-martin-kuba-zahajuje-aktualizaci-statni-energeticke-koncepce [cit. 24.3.2012] (2012)
34
5.2 Energetický mix ČR
Největší měrou se na výrobě energie v České republice podílí pevná paliva (černé a hnědé uhlí). Jejich podíl v roce 2009 činil přibližně 40,5 %. To je o zhruba o 6 % méně než v roce 1999, stále je to však více než dvojnásobek v porovnání se zeměmi Evropské unie.60 Propad je způsoben především poklesem těžby uhlí v ČR. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu, neboť např. na Sokolovsku ložiska uhlí docházejí a Mostecko má problémy s územními limity, za jejichž hranicemi se těžit nesmí. Snižovat produkci nemají v plánu pouze chomutovské Severočeské doly, které mají využitelné zásoby až do roku 2040. Druhé místo zaujímá v ČR spotřeba ropy, jež v roce 2009 dosahovala 22,1 %.61 Ropa se v naší zemi těží na území jižní Moravy, a to pouze v omezeném množství, těžba pokrývá pouhá 2 – 3 % tuzemské spotřeby. Z toho důvodu je ČR závislá na dodávkách ropy ze zahraničí. Přibližně dvě třetiny objemu dovážené ropy pocházejí z Ruska, zbylá jedna třetina z oblasti Kaspického moře, severní Afriky či Arabského poloostrova.62 Ruská federace však v dubnu letošního roku avizovala značné snížení dovozu ropy do ČR. Místo běžných 400 000 tun ropy dodá pouze 80 000 tun ropy. Ropy typu Urals je totiž údajně nedostatek. „Urals je referenčním typem ruské ropy, podobně jako například ve Spojených státech je to West Texas Intermediate (WTI) anebo v západní Evropě Brent. Rusko za posledních deset let zastavilo tranzit ropy přes území bývalých sovětských republik Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajinu. Kreml se tak snaží posílit nezávislost ruské infrastruktury a rozšířit exportní terminály. Na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu by rovněž mohly vzniknout terminály úplně nové.“63 Na třetím a čtvrtém místě následuje podíl jádra s 16,3 % a zemního plynu se zhruba 15,5 % (2009). Podíl energie z jádra byl o 3 % vyšší než průměr EU, zato spotřeba zemního plynu byla v ČR přibližně o polovinu nižší než v EU. Přesto, že se podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v České republice mezi lety 1999 a 2009 téměř zdvojnásobil, stále je hluboce pod průměrem EU (9 %).64 Ačkoli nová Státní energetická koncepce nebyla dosud schválena, tak je zřejmé, že obnovitelné zdroje nebudou na rozdíl od minulých let příliš podporovány. Nevyplatí se to, obnovitelná energie se v Česku znatelně prodražuje. Šéfka Energetického regulačního úřadu se snaží o zrušení státního příspěvku na obnovitelné zdroje již od roku 2014. Tyto příspěvky stojí ročně stát 38 miliard korun.65
60
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/53&format=HTML&aged=0&language=EN&guiL anguage=en [cit. 17.4.2012] (2011) 61 http://www.denik.cz/ekonomika/loziska-hnedeho-uhli-jsou-blizko-vycerpani20101011.html [cit. 17.4.2010] (2010) 62 http://www.pro-energy.cz/clanky2/4.pdf [cit. 19.4.2012] 63 http://www.denik.cz/ekonomika/rusko-vyrazne-snizi-dovoz-ropy-do-cr-20120404.html [cit. 19.4.2012] (2012) 64 http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/53&format=HTML&aged=0&language=EN&guiL anguage=en [cit. 19.4.2012] (2011) 65 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/171177-s-podporou-obnovitelnych-zdroju-cr-moc-nepocita-pry-seprodrazi/ [cit. 25.4.2012] (2012)
35
Graf č. 1: Podíl energetických zdrojů v České republice v roce 2009
5,6% 15,5% 40,5%
16,3%
Pevná paliva Ropa Jádro Zemní plyn Obnovitelné zdroje
22,1%
Zdroj: Graf zkonstruován na základě dat z internetové stránky http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/53&format=HTML&aged=0&language=EN&guiL anguage=en, vlastní úpravy
5.3 Perspektivy budoucího vývoje jaderné energetiky v České republice Podle aktuálních prognóz by měl v České republice nastat deficit elektrické energie po roce 2020. Uspokojení poptávky by bylo možné prostřednictvím nákupu elektřiny ze zahraničí. Toto řešení je však velmi nejisté, neboť podobná situace jako u nás panuje i ve zbytku Evropy. Spotřeba elektřiny roste, mnoho zemí uzavírá jaderné elektrárny, ať už z důvodu odklonu od jaderného programu či jejich dosloužení. „Potřeba nových energetických kapacit do roku 2030 je v celé Evropě odhadována na 200 tisíc MWe, což odpovídá například 200 blokům jaderné elektrárny Temelín.“ Jelikož chce Česká republika zůstat soběstačná v oblasti výroby elektřiny, musí začít s výstavbou nových energetických zdrojů. Kromě výstavby dvou nových reaktorů počítá Skupina ČEZ se stavbou nových uhelných a plynových elektráren. Mimo těchto klasických zdrojů se chce v menší míře zaměřit i na obnovitelné zdroje. Plánuje především rozvoj v oblasti větrné energie a spalování biomasy. Stavba nových vodních elektráren již v České republice není možná z důvodu vyčerpání vhodných lokalit. Původní projekt JE Temelín z roku 1979 se čtyřmi bloky počítal. Po listopadu 1989 však bylo rozhodnuto o snížení jejich počtu na dva z politických a ekonomických důvodů. Z lokalit, o kterých bylo uvažováno jako o vhodných místech pro výstavbu nového jaderného zdroje, má Temelín jednoznačně nejnižší náklady. „Pro čtyři bloky byla v lokalitě Temelín původně budována většina podpůrných systémů: pro pitnou a požární vodu, dešťovou a splaškovou kanalizaci, železniční a silniční síť, systém chemické úpravy vody a pro zdroj tzv. surové vody z Vltavy z nádrže Hněvkovice. 36
Pro stavební a komunální odpad bude využita skládka Temelínec, dokončení se dočká i druhá polovina rozvodny Kočín, včetně vyvedení výkonu a rezervního napájení. Kompletace počítá s rozšířením současného systému fyzické a radiační ochrany elektrárny.“ Agentura STEM provedla v březnu roku 2009 průzkum veřejného mínění, podle kterého jsou pro dostavbu tři čtvrtiny Čechů. Oproti minulým letům se snížil počet rozhodných odpůrců jádra a 77 % občanů z okolí temelínské elektrárny ji hodnotí jako srovnatelnou s moderními jadernými elektrárnami ve světě. 66 Koncem letošního března zavítali dva členové vlády, ministr dopravy Pavel Dobeš a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba do jižních Čech diskutovat o dostavbě Temelína a zlepšení dopravní infrastruktury, kterou požadují starostové okolních obcí. Stát postupně převezme silnici spojující Temelín a České Budějovice, kterou v současné době vlastní kraj a převede ji ze silnice 2. třídy na silnici 1. třídy. Společnost ČEZ dostane v létě nabídky od potenciálních dodavatelů, a pokud půjdou všechny procesy dobře, se stavbou se začne kolem roku 2016. 67 O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí celkem tři společnosti - americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium společností Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. V létě mají firmy předložit své nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi tendru. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Připravovaná Státní energetická koncepce bude zřejmě počítat s tím, že jaderné elektrárny pokryjí v budoucnu více než polovinu tuzemské produkce elektřiny.68 Uvažovanou dostavbu by mohl značně zkomplikovat trh s emisními povolenkami. Ten v současné době kolabuje – cena jedné povolenky (na tunu emisí) klesla ze 17 euro na rekordní minimum 6,30 euro.69 Evropský parlament v dubnu rozhodne, zda a jak skomírající trh s povolenkami podpoří. Pokud se záchrana nezdaří a systém zkolabuje, cena elektřiny bude na burzách nadále klesat a stavba nových bloků se nevyplatí. Podle šéfa holdingu EPH Daniele Křetínského „investice do Temelína vyžaduje přesvědčení o vysoké ceně elektřiny. Ta je ale při nízké ceně povolenky málo pravděpodobná“. Projekt vyjde přibližně na 200 miliard a není jistá jeho návratnost. Šéf ČEZ Daniel Beneš se proto snaží přesvědčit vládu, aby se do financování Temelína zapojil stát. Navrhuje garanci pevné prodejní ceny elektřiny na 60 let dopředu. Pokud by tržní cena elektřiny byla nízká, stát by firmě doplácel rozdíl mezi pevnou cenou. V případě vyšších cen by ČEZ doplácel státu. Tento systém funguje i v Británii a ministrovi Kubovi se jeví jako přijatelný. Také ministr
66
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-temelin/duvody-dostavby.html [cit. 29.4.2012] (2012) 67 http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/dostavba-temelina-by-mohla-zacit-v-roce-2016--1039287 [cit. 25.4.2012] (2012) 68 http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/energetika/zpravy/kuba-dostavbu-temelina-nelze-posuzovat-jenekonomicky/775409 [cit. 25.4.2012] (2012) 69 http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54254320-brusel-meni-politiku-emisnich-povolenek-cez-by-na-tommohl-vydelat [cit. 26.4.2012] (2011)
37
financí Miroslav Kalousek je ochoten jednat o garantované výkupní ceně, garanci za bankovní úvěry na Temelín však rezolutně odmítá.70
Rámeček č. 2: Enormní zájem o bydlení u Temelína Temelínská radnice upravila územní plán a z dvacetihektarového pole u Záluží (v blízkosti elektrárny) postupně vytvoří parcely. Zájem o tyto stavební parcely je ohromný, poptávka několikanásobně převyšuje nabídku a po případném zahájení dostavby Temelína ještě poroste. Rozhodujícím důvodem je cena, která je skutečně velmi nízká – metr čtvereční zde stojí zhruba 250 Kč, což je desetkrát méně, než v 19 km vzdálené Hluboké nad Vltavou. Tento zájem signalizuje, že lidé již nemají z jaderné elektrárny takový strach jako před lety. Zdroj:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/169273-z-temelina-se-stal-magnet-zajem-o-bydleni-je-tu-enormni/ [cit. 22.4.2012] (2012)
Obr. č. 7: Jaderná elektrárna Temelín
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2010/03/08/temelin-se-naklonuje-o-dalsi-ctyriveze/foto/297383/
70
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-55199690-novy-temelin-jen-kdyz-evropa-zachova-emisni-povolenkya-cena-elektriny-bude-vysoka [cit. 26.4.2012] (2012)
38
6 Ekonomika jaderné energie V průběhu práce jsem se ekonomické stránky výroby energie již zčásti dotkla. V této kapitole se budu ekonomickou otázkou zabývat podrobněji a pokusím se odpovědět na následující otázky: Jak drahá je produkce energie z jádra oproti ostatním zdrojům energie? Jaký zdroj se vyplatí nejvíce z hlediska ekonomické rentability? Dají se vůbec tyto údaje objektivně změřit? V dnešní době je v mnoha státech patrná již zmíněná snaha o snížení emisí skleníkových plynů, související s trendem ochrany životního prostředí posledních desetiletí. Tohle však není jediný faktor, který země při výběru energetických zdrojů berou v potaz. Snad nejdůležitějším faktorem jsou ekonomické výsledky. Např. jaderná elektrárna sice ovzduší nijak neznečišťuje (pokud nepočítáme jaderné havárie), má však oproti jiným elektrárnám velmi vysoké fixní náklady. Je vhodné porovnat všechny výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů a dobře uvážit, zda se země do budoucna zaměří spíše na obnovitelné či neobnovitelné zdroje.
6.1 Fixní náklady Vliv na cenu elektřiny vyráběné v jaderné elektrárně má několik důležitých činitelů. Zhruba dvě třetiny nákladů na výrobu tvoří fixní náklady, tj. náklady, které vznikají, i když elektrárna nevyrábí elektřinu. Zbytek tvoří provozní náklady. Mezi hlavní fixní náklady patří splácení úroků z půjček, a půjček samotných, ale i náklady na likvidaci elektrárny. Mezi hlavní provozní náklady patří náklady na provoz, údržbu a opravy. Stavba reaktorů je investičně mnohem náročnější než výstavba jiných typů elektráren a obvyklé protahování a prodražování výstavby přináší ekonomické problémy i silným společnostem. To je jeden z důvodů, proč tolik zemí se stavbou váhá (viz. situace v Pobaltí a v Bulharsku). Někdy je možné koupit elektrárnu „na klíč“, tedy za dohodnutou cenu, kterou prodejce garantuje. Náklady však často neplánovaně rostou (nejčastěji v důsledku nutných změn v plánech projektu). „V polovině 60. let 20. století čtyři velcí dodavatelé jaderných elektráren ve Spojených státech prodali celkem dvanáct elektráren na klíč, ale přišli o ohromné částky peněz, protože nebyli schopni uhlídat náklady.“ (Thomas, 2007)
6.2 Činitel doby zatížení U takto kapitálově náročných technologií je velmi důležitá jejich výkonnost, aby se vysoké fixní náklady daly rozložit do největšího množství prodaných kilowatthodin. Dobrým měřítkem spolehlivosti elektrárny a míry efektivity, je činitel doby zatížení. Vypočítává se jako elektrická práce vyprodukovaná v daném časovém období, vyjádřena jako procento toho, co by elektrárna vyrobila, kdyby byla provozována po celé období při plném projektovaném výkonu. Na rozdíl od nákladů na výstavbu se dá činitel doby zatížení přesně měřit. Je samozřejmé, že činitel doby zatížení nedosahuje u žádné elektrárny 100 %. Důvodem jsou servisní přestávky pro údržbu a výměnu paliva, nečekaná selhání techniky a její opravy apod. V 80. letech nebyl u elektráren činitel 39
doby zatížení příliš vysoký – dosahoval zhruba 60 %. Od té doby se však výkonnost jaderných elektráren zvýšila a činitel doby zatížení dnes v průměru dosahuje více než 80 %. (Thomas, 2007)
6.3 Provozní náklady Provozní náklady jaderných elektráren bývají považovány za relativně nízké. Součástí provozních nákladů jsou kromě nákladů na platy zaměstnanců a údržbu elektrárny i palivové náklady, které během posledních let klesly z důvodu poklesu světové ceny uranu. (Thomas, 2007). Kolísání ceny uranu má však na výrobní náklady elektrické energie jen malý vliv neboť palivové náklady se na provozních nákladech podílí zhruba jen 15 %. Větší problém související s tímto palivem spočívá spíše v jeho neefektivním využívání. „V současné době používaný tzv. otevřený palivový cyklus jaderné energetiky je velmi neefektivní a využívá jen asi 1 – 2 % uranu a zbytek zůstává ve vyhořelém palivu. Zefektivnění využití uranu přinese zavedení rychlých reaktorů 4. generace (SFR, LFR, GFR), které budou uvedeny do provozu v letech 2020–30. Tyto reaktory budou vyrábět více paliva, než spotřebují a jaderné palivo bude pak postačovat na tisíce let.“ Podle odhadů se těžitelné zásoby uranu pohybují kolem 6 milionů tun, což znamená, že při současném neefektivním využívání uranu v jaderných elektrárnách vydrží jeho zásoby jen do konce tohoto století (za předpokladu neobjevení nových nalezišť). Některé země, např. Indie, připravují palivový cyklus spalování thoria v jaderných elektrárnách, kterého je na Zemi zhruba 3x více než uranu.71
6.4 Jaderný odpad Za dobu životnosti elektráren Dukovany a Temelín vznikne zhruba 3 tisíce tun použitého jaderného paliva. „Podle tzv. Atomového zákona přijatého Parlamentem České republiky roku 1997 musí všichni původci jaderného odpadu, tedy i provozovatel jaderných elektráren Dukovany a Temelín, společnost ČEZ, nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem – od vzniku jaderného odpadu až po jeho definitivní uložení. Záruky za bezpečné uložení jaderného odpadu pak nese stát, který pro tyto účely založil Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Činnost SÚRAO je financována z tzv. jaderného účtu – sem přispívají všichni původci radioaktivních odpadů, včetně původců jaderného odpadu vznikajícího v atomových elektrárnách.“ V zemích s jaderným programem je problematika ukládání jaderného odpadu v současnosti hojně diskutovaným tématem. Řeší se hlavně dlouhodobé skladování odpadu v hlubinných jaderných úložištích. To dosud žádný stát vybudované nemá. V České republice se zahájení provozu hlubinného úložiště předpokládá okolo roku 2065, do té doby bude použité palivo ukládáno v kontejnerech ve skladu obou elektráren.72
71 72
http://www.ujv.cz/web/ujv/fakta-a-myty-o-jaderne-energetice [cit. 29.4.2012] (2011) http://www.jaderna-energie.cz/uloziste-odpadu.htm [cit. 29.4.2012]
40
6.5 Porovnání nákladů různých zdrojů energie Následující graf popisuje víceméně známé skutečnosti související s rozložením nákladů jednotlivých zdrojů. Z obnovitelných zdrojů je zde uveden pouze vítr, ale např. sluneční záření by mělo rozložení nákladů velmi podobné. Kromě obnovitelných zdrojů jsou náklady na emise CO2 nulové pouze u jádra. Naproti tomu u hnědého uhlí jsou tyto náklady téměř poloviční, zhruba třetinové u hnědého uhlí a pětinové u plynu (CCTG = plynové turbíny s kombinovaným cyklem). U plynových elektráren tvoří velkou část nákladů (zhruba 60 %) náklady palivové, z čehož vyplývá velká citlivost na cenu paliva u těchto typů elektráren. O vysokých investičních nákladech u jaderných elektráren jsem již psala. U větrných elektráren tvoří investiční náklady téměř 90 % z nákladů celkových.
Obr. č. 8: Struktura nákladů nového zdroje elektrické energie € (EUR) / MWe
Zdroj: Důvody pro dostavbu Elektrárny Temelín. Skupina ČEZ [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-temelin/duvody-dostavby.html
Tab. č. 3: Orientační měrné investiční náklady na výstavbu elektráren různých typů
Druh elektrárny Jaderná elektrárna Uhelná s práškovým uhlím Plynová s kombinovaným cyklem Vodní přečerpávací Větrná Sluneční fotovoltaická
Typický výkon /MWe/ 1 200 500 400 300 0,7 – 1,5 0, 001 – 0,1
Zdroj: Vaněk, 2008
41
Měrné investiční náklady /USD/kWe/ 1 500 – 2 400 1 400 350 - 400 1 200 1 200 – 1 500 1 000 – 6 000
Předchozí tabulka porovnává různé druhy elektráren z hlediska měrných investičních nákladů v amerických dolarech na kWe. Vysoké měrné investiční náklady mají kromě jaderných a uhelných elektráren i elektrárny na obnovitelné zdroje, jelikož jejich výkon je v porovnání s prvními dvěma zmíněnými velmi malý, zvláště v případě vodních a slunečních elektráren. Je patrné, že nejvyšší absolutní investiční náklady má jaderná elektrárna, jelikož má také nejvyšší výkon. Např. výstavba Temelína vyšla na necelých 100 miliard Kč. To je při výkonu 2000 MWe 50 000 Kč na instalovaný výkon kWe. Předpokládejme, že elektrárna bude v provozu 40 let, možná 60 let. Pokud po úplné stabilizaci vyrobí 15 TWe elektřiny, za 40 let to bude 600, resp. 900 TWe za 60 let. Výrobní náklady (stálé a provozní) jsou nízké - nepřesahují 1,5 Kč na kWe, tudíž je to poměrně výhodná investice a elektrárna by se zaplatila za méně než 10 let.73 Desítky let jsou však dlouhá doba, po kterou může nastat mnoho nečekaných výdajů. Jiný zdroj dokonce uvádí, že elektřina z jádra bude v budoucnu dražší než elektřina ze slunce, vody nebo větru. Příčinou mají být stále se zvyšující požadavky na bezpečnost, které stavbu jaderných bloků značně prodražují.74 Jak jsem naznačovala v úvodu kapitoly, změřit celkové náklady na výstavbu elektrárny a její provoz není jednoduché. Existuje nespočet studií, přičemž každá tvrdí něco trochu jiného. Na čem se však všechny shodují je, že výstavba jaderné elektrárny je finančně opravdu velmi náročná investice. Podle některých se do budoucna vyplatí, podle jiných ne – záleží také samozřejmě na tom, o který se jedná stát. Na celou problematiku je však třeba nahlížet komplexně a brát v úvahu nejen ekonomické faktory. Jádro je stabilní zdroj elektřiny, stát díky němu nemusí být tolik závislý na dodávkách uhlí a ropy ze zahraničí. Uranu jako paliva je totiž potřeba kvantitativně mnohem méně než např. uhlí a dá se tedy skladovat na několik let dopředu. Jak jsem se již zmínila, zvýšení ceny uranu má na růst výrobních nákladů jen nepatrný vliv. U elektráren využívajících obnovitelné zdroje hrají velkou roli aktuální přírodní podmínky, které ovlivňují jejich výkon, produkce energie z těchto zdrojů je tedy nestabilní, na rozdíl od jaderných elektráren. Ty jsou navíc na rozdíl o uhelných a plynových elektráren šetrné k životnímu prostředí, nevypouští žádné škodlivé emise. Tohle všechno jsou podle mě dostatečné důvody pro podporu dalšího rozvoje jaderné energetiky v České republice.
73 74
http://www.ujv.cz/web/ujv/fakta-a-myty-o-jaderne-energetice [cit. 29.4.2012] (2011) http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/171177-s-podporou-obnovitelnych-zdroju-cr-moc-nepocita-pry-seprodrazi/ [cit. 29.4.2012] (2012)
42
Závěr Hlavním cílem bakalářské práce byla analýza historického, současného a možného budoucího vývoje jaderné energetiky v České republice v kontextu Evropy. Za přínosné považuji především shrnutí postojů jednotlivých evropských zemí k jádru v průběhu času, poměrně detailní popis současného stavu v Německu a ucelený přehled historického vývoje na území České republiky a Slovenka. Momentálně zažíváme období, kdy přibylo států odmítajících jadernou energii, přitom od fukušimské havárie uplynul pouze rok a nedůvěra obyvatel v jádro je v mnoha zemích značná. Někomu by tedy mohlo připadat, že jaderná energetika bude do budoucna spíše okrajovou záležitostí. Zhodnotíme-li však její vývoj v rámci celého světa, zjistíme, že to tak docela pravda není. Největší země světa jako Rusko, Čína, Kanada či USA na jadernou energetiku nezanevřely a staví či plánují stavbu nových reaktorů. Tím však v žádném případě nechci zlehčovat německé odmítnutí jaderné energetiky, tato země má na dění v Evropě podstatný vliv a další státy ji v tomto kroku následovaly. Z globálního pohledu ovšem nelze hovořit o nějaké celosvětové jaderné krizi. Ani vývoj v Evropě bych navzdory nedávnému odmítnutí jaderné energetiky některými zeměmi neviděla příliš negativně. Mnoho zemí v čele s Finskem a Francií plánuje ve svých zemích její další rozvoj. Jak jsem naznačovala již v průběhu textu, já sama se řadím k zastáncům jaderné energie. Na druhou stranu si však samozřejmě uvědomuji, že ne pro každý stát jsou jaderné elektrárny vhodné. V některých zemích s výbornými přírodními podmínkami pro stavbu elektráren na obnovitelné zdroje se stavba jaderných elektráren nevyplatí. Jedná se například o Norsko, které disponuje velkým množstvím vodních zdrojů, a vodní elektrárny tedy pokrývají téměř celou spotřebu elektřiny v zemi. V zemích s intenzivní seizmickou činností, jako je např. Řecko je výstavba jaderných elektráren také nevhodná. Další překážkou pro mnoho států je velká finanční náročnost výstavby jaderné elektrárny. S tímto problémem se aktuálně potýkají pobaltské země. Bulharsko kvůli nedostatku peněz muselo dostavbu jaderné elektrárny zastavit. Pokud již však v nějaké zemi jaderná elektrárna stojí a bez problému funguje, potom nevidím důvod, proč ji odstavovat a nahrazovat dražšími či méně ekologickými typy elektráren. Toto si však mohou dovolit jen opravdu bohaté země. Je to paradox, že některé státy by jadernou elektrárnu chtěly, ale nemohou si ji dovolit a jiné ve velkém ruší své provozuschopné elektrárny. Česká republika, resp. Československo patřilo ke státům, které s budováním jaderných elektráren začaly již v 50. letech, můžeme tedy mluvit o poměrně dlouhé tradici jaderné energetiky v naší zemi. Pro bývalý SSSR hrálo Československo stěžejní roli po druhé světové válce, kdy se zde ve velkém množství těžil uran a odvážel právě do SSSR. Nedá se však říci, že rozvoj jaderné energetiky u nás byl vždy bezproblémový. Stavbu obou elektráren provázely výrazné emoce. Lidé nebyli o jádru příliš dobře informovaní a báli se neznámého. Vznikla řada protijaderných hnutí, organizovaly se petice, pořádaly demonstrace. Největší nesouhlasné reakce však stavba jaderných elektráren vzbudila u rakouských občanů, kteří 43
organizovali nejmohutnější protesty a někteří politici se dokonce pokoušeli prosadit uzavření Temelína jako jednu z podmínek vstupu České republiky do Evropské unie. To se jim naštěstí nepodařilo a protesty na nějaký čas ustaly. V nedávné době o sobě dali odpůrci jádra opět vědět v souvislosti s připravovanou dostavbou temelínské elektrárny. Ta by měla začít v nejbližších letech, pokud tedy Skupina ČEZ plánovanou stavbu dalších dvou bloků nezruší či neodloží. Současný vývoj v České republice je jaderné energetice příznivě nakloněn a to nejen z pohledu většinového veřejného mínění, ale i dle oficiálních stanovisek vlády. Nová Státní energetická koncepce zatím sice schválena nebyla, ale už nyní je jasné, že do budoucna se s jádrem určitě počítat bude.
44
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura [1] VANĚK, Václav. Bez jádra to nepůjde. Praha: Skupina ČEZ,a.s., 2008. [2] VELVYSLANECTVÍ BĚLORUSKÉ REPUBLIKY V ČESKÉ REPUBLICE. Černobyl: katastrofa, která pokračuje. České Budějovice: Inpress, 2001, 20 s. [3] SPILKA, Petr a Jan SUCHARDA. Jaderná elektrárna Dukovany včera, dnes a zítra : stručná kronika 25 let provozu JE Dukovany. Praha: Skupina ČEZ,a.s., 2010. 96s. [4] DANIŠ, Daniel, Helena CABÁNEKOVÁ a spol. Atómy na Slovensku. Bratislava: Slovenská nukleárna spoločnosť, 2006. 273 s. ISBN 80-89090-17-6. [5] THOMAS, Steve. Ekonomika jaderné energie. 3. vyd. České Budějovice: Calla, 2005. 55 s. ISBN 97880-903910-4-8. [6] THE CHERNOBYL FORUM. Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady: Doporučení vládám Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Týn nad Vltavou: : ČSVTS v koedici s Českou nukleární společností, 2006. ISBN 80-02-01806-0 [7] VIVODA, Vlado. Japan’s energy security predicament post-Fukushima. Energy Policy. 2012,
Vol. 46, 135–143. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.enpol.2012.03.044 Internetové články [8] Bulharsko zrušilo plánovanou výstavbu jaderné elektrárny v Belene. Atom Info [online]. 2012 [cit. 201203-29]. Dostupné z: http://atominfo.cz/2012/03/bulharsko-zrusilo-planovanou-vystavbu-jaderne-elektrarnyv-belene/ [9] Rumunsko zvažuje odložení stavby dvou nových bloků JE Cernavoda. Atom Info [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://atominfo.cz/2011/02/rumunsko-zvazuje-odlozeni-stavby-dvou-novychbloku-je-cernavoda/ [10] Švýcarsko postupně vyřadí z provozu všechny jaderné elektrárny. Atom Info [online]. 2011 [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://atominfo.cz/2011/05/svycarsko-postupne-vyradi-z-provozu-vsechny-jaderneelektrarny/ [11] Zkušenosti z Rakouska – využití biomasy jako zdroje energie a tepla v oblasti Hradska a Štýrska. Biom.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zkusenostiz-rakouska-vyuziti-biomasy-jako-zdroje-energie-a-tepla-v-oblasti-hradska-a-styrska [12] Řecko: Ekonomická charakteristika země. BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/recko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000795/#sec7
45
[13] Velká Británie: Nová energetická strategie - energetický mix počítá s jádrem. BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/velka-britanie/velka-britanie-novaenergeticka-koncepce/1000687/61296/ [14] Havárie jaderné elektrárny Černobyl. Černobyl [online]. 2006 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.cernobyl.cz/ [15] Průběh jaderné havárie v Černobylu. Černobyl [online]. 2006 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.cernobyl.cz/prubeh-jaderne-havarie-cernobyl.html [16] Likvidace těžby uranu v oblasti Ralska potrvá do roku 2042. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2012-0226]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/160050-likvidace-tezby-uranu-v-oblasti-ralskapotrva-do-roku-2042/ [17] S podporou obnovitelných zdrojů ČR moc nepočítá, prý se prodraží. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/171177-s-podporou-obnovitelnychzdroju-cr-moc-nepocita-pry-se- prodrazi/ [18] Dostavba Temelína by mohla začít v roce 2016. Český rozhlas [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/dostavba-temelina-by-mohla-zacit-v-roce2016--1039287 [19] Důvody pro dostavbu Elektrárny Temelín. ČEZ [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-temelin/duvody-dostavby.html [20] Historie a současnost Elektrárny Temelín. ČEZ [online]. 2012 [cit. 2012-02-04]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/historie-asoucasnost.html [21] Mýty a realita. ČEZ [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyrobaelektriny/jaderna-energetika/realita-a-myty-o-jaderne-energii.html [22] Rozvoj jaderné energetiky ve světě. ČEZ [online]. 2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-temelin/rozvoj-jaderne-energetiky-vesvete.html [23] Z let druhé světové války. ČEZ.cz [online]. 2004 http://www.cez.cz/edee/content/microsites/nuklearni/zaj4.htm
[cit.
2012-02-02].
Dostupné
z:
[24] Jaderná energetika se opět stává ve Švédsku žhavým politickým tématem. CzechTrade [online]. 2011 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/infoservis/novinky/jaderna-energetika-se-opetstava-ve-svedsku-zhavym-18766/ [25] Ložiska hnědého uhlí jsou blízko vyčerpání. Deník.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/loziska-hnedeho-uhli-jsou-blizko-vycerpani20101011.html [26] Rusko výrazně sníží dovoz ropy do ČR. Deník.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z:
46
http://www.denik.cz/ekonomika/rusko-vyrazne-snizi-dovoz-ropy-do-cr-20120404.html [27] Itálie odmítla návrat k jádru. Ekolist.cz [online]. 2011 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/italie-odmitla-navrat-k-jadru
[cit.
2012-03-21].
Dostupné
z:
[28] Od 70. let po dnešek: historie jaderné energetiky v Německu. Ekolist.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/od-70-let-po-dnesek-historie-jaderne-energetiky-vnemecku [29] Litevci se bojí jádra, volají po referendu. EnviWeb [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://m.enviweb.cz/clanek/ostatni/90876/litevci-se-boji-jadra-volaji-po-referendu [30] Ústup od jádra chválí 90 procent Němců. EnviWeb [online]. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/atom/90585/ustup-od-jadra-chvali-90-procent-nemcu [31] EU Sustainable Energy Week Share of renewables in the EU27 energy supply almost doubled between 1999 and 2009. Europa [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=STAT/11/53&format=HTML&aged=0&language= EN&guiLanguage=en [32] Kuba: Dostavbu Temelína nelze posuzovat jen ekonomicky. Finanční noviny [online]. 2012 [cit. 201204-25]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/energetika/zpravy/kuba-dostavbu-temelinanelze-posuzovat-jen- ekonomicky/775409 [33] Aktualizace Státní energetické koncepce je připravená. Hospodářské noviny [online]. 2010 [cit. 201203-22]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-47654370-aktualizace-statni-energeticke-koncepce-je-pripravena [34] Brusel mění politiku emisních povolenek. ČEZ by na tom mohl vydělat. Ihned.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54254320-brusel-meni-politikuemisnich-povolenek-cez-by-na-tom-mohl-%20vydelat [35] Expert: Rakousko by se zbavilo cizí jaderné energie jen vytvořením vlastní uzavřené sítě. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54437170-expertrakousko-by-se-zbavilo-cizi-jaderne-energie-jen-vytvorenim-vlastni-uzavrene-site [36] Nový Temelín? Jen když Evropa zachová emisní povolenky a cena elektřiny bude vysoká. Ihned.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-55199690-novytemelin-jen-kdyz-evropa-zachova-emisni-povolenky-a-cena-elektriny-bude-vysoka [37] Výstavba jaderné elektrárny v USA má po 30 letech zelenou. Westinghouse dostal povolení. Ihned.cz [online]. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54273790vystavba-jaderne-elektrarny-v-usa-ma-po-30-letech-zelenou-westinghouse-dostal-povoleni [38] Nespuštěná rakouská jaderná elektrárna nakonec vyrábí ze slunce. Lidovky.cz [online]. 2009 [cit. 201203-25]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/nespustena-rakouska-jaderna-elektrarna-nakonec-vyrabi-zeslunce-pxy-/firmy-trhy.asp?c=A090703_111926_firmy-trhy_nev
47
[39] Temelín v česko-rakouských vztazích. Listy [online]. 2008 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=085&clanek=050816 [40] Ministr průmyslu ustupuje od stavby 18 reaktorů, zůstává jen Temelín a Dukovany. Mediafax.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/ekonomika/4004871-Ministrprumyslu-ustupuje-od-stavby-18-reaktoru-zustava-jen-Temelin-a-Dukovany [41] Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/26650/46323/556505/priloha001.pdf [42] Státní energetická koncepce ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument5903.html [43] Konec jaderných elektráren v Německu: 335 miliard eur. Nazeleno.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/jaderna-energie/konec-jadernych-elektraren-v-nemecku-335miliard-eur.aspx [44] Norsko vyrábí 99 % elektřiny ve vodních elektrárnách. Nazeleno.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-10]. http://www.nazeleno.cz/energie/vodni-energie/norsko-vyrabi-99-elektriny-ve-vodnichDostupné z: elektrarnach.aspx [45] Japonsko: přírodní katastrofa zasáhla čtyři jaderné elektrárny. OSEL: Objective Source ELearning [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5627&akce=show2&dev=1 [46] Německé odstoupení od jádra už je jasné. A jak tomu bude jinde?. OSEL: Objective Source ELearning [online]. 2011 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5723 [47] Belgie dává stopku jádru, elektrárny začne vypínat v roce 2015. Patria Plus [online]. 2011 [cit. 201203-20]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1939230/belgie-dava-stopku-jadru-elektrarny-zacnevypinat-v-roce-2015.html [48] Jádro je dobré jen pro jiné. Presseurop [online]. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.presseurop.eu/cs/content/article/1021791-jadro-je-dobre-jen-pro-jine [49] 60 let těžby a výroby uranu. Pro Atom Web [online]. 2006 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006061901 [51] Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice. Pro Atom Web [online]. 2007 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007020401 [52] Jaderné elektrárny. Pro Atom Web [online]. http://proatom.luksoft.cz/jaderneelektrarny/staty/
2009
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
[53] Pozice jaderné energetiky ve vybraných zemích EU. Pro Atom Web [online]. 2007 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://atominfo.cz/2011/05/svycarsko-postupne-vyradi-z-provozu-vsechny-jaderne-elektrarny/
48
[54] Belgie je čtvrtou zemí, která chce definitivně odstavit své reaktory. Rozhlas [online]. 2011 [cit. 2012-0320]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/belgie-je-ctvrtou-zemi-ktera-chce-definitivneodstavit-sve-reaktory--969598 [55] Nuclear Phase-Out. Spiegel Online [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. http://www.spiegel.de/international/business/0,1518,786048,00.html#ref=nlint
Dostupné
z:
[56] Jaderné reaktory ve světě. Svaz průmyslu a dopravy ČR [online]. 2011 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.spcr.cz/statistika/jr.htm [57] Ministr Martin Kuba zahajuje aktualizaci STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE. TZB-info [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://energetika.tzb-info.cz/109556-ministr-martin-kuba-zahajujeaktualizaci-statni-energeticke-koncepce [58] Fakta a mýty o jaderné energetice. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.ujv.cz/web/ujv/fakta-a-myty-o-jaderne-energetice [59] Evropská unie se shodla na výhledové podpoře jaderné energie. Volny.cz [online]. 2012 [cit. 2012-0328]. Dostupné z: http://web.volny.cz/noviny/ekonomika-a-podnikani/clanek/~volny/IDC/198595/evropskaunie-se-shodla-na-vyhledove-podpore-jaderne-energie.html [60] Úložiště odpadu v ČR. Výroba jaderné energie [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.jaderna-energie.cz/uloziste-odpadu.htm [61] Nuclear Power in China. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=320&terms=china [62] Nuclear Power in the Denmark. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=324&terms=denmark [63] Nuclear Power in Hungary. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=334&terms=hungary [64] Nuclear power in India. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=338&terms=india [65] Nuclear Power in the Netherlands. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=356&terms=netherlands [66] Nuclear Power in Romania. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/inf93.html [67] Nuclear Power in Slovakia. World Nuclear Association [online]. 2011 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/default.aspx?id=368&terms=slovakia [68] Nuclear Power in Spain. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=374&terms=spain
49
[69] Nuclear Power in the Sweden. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/default.aspx?id=376&terms=sweden [70] Nuclear Power in the United Kingdom. World Nuclear Association [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/default.aspx?id=382&terms=united%20kingdom [71] Outline History of Nuclear Energy. World Nuclear Association [online]. 2010 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://world-nuclear.org/info/inf54.html [72] Zásobování České republiky ropou. Zajímavosti ropný průmysl [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.pro-energy.cz/clanky2/4.pdf
50
SEZNAM TABULEK Tabulka č.1: Instalovaný výkon OZE v Německu…………………………………………………..27 Tabulka č.2: Aktuální stav výstavby fosilních zdrojů v Německu……………………………….…28 Tabulka č.3: Orientační měrné investiční náklady na výstavbu elektráren různých typů…………..41
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Podíl energetických zdrojů v České republice v roce 2009…………………………..….36 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č.1: Počet postavených reaktorů v letech 1954 až 2009…………………………………………..13 Obr. č. 2: Černobylská elektrárna po výbuchu……………………………..……………………….15 Obr. č. 3: Dukovanská elektrárna………………………………………….………………………..18 Obr. č. 4: Protitemelínský plakát Svobodné strany Rakouska………...……………………………21 Obr. č. 5: Vybrané evropské státy a jejich postoj k jaderné energetice v průběhu času…………….23 Obr. č. 6: Jaderné elektrárny v Evropě v roce 2012………………………………………………...32 Obr. č. 7: Jaderná elektrárna Temelín……………………………………………………………….38 Obr. č. 8: Struktura nákladů nového zdroje elektrické energie………………………………….….41
SEZNAM RÁMEČKŮ Rámeček č. 1: Události v Rakousku ……………………………………….………………………12 Rámeček č. 2: Enormní zájem o bydlení u Temelína……………………………...………………..38
51
SEZNAM ZKRATEK CCTG ČEZ ČR ČSR EU FPÖ GFR GWe JAR JE kWe LFR MAAE MWe NDR NSR OPEC OSN OZE RVHP SEK SFR SSSR SÚRAO TWe USA VBW VVER WTI
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Combined Cycle Gas Turbine České energetické závody Česká republika Československá republika Evropská unie Freiheitliche Partei Österreichs Gas-cooled Fast Reactor Gigawatt electrical Jihoafrická republika Jaderná elektrárna Kilowatt electrical Lead-Cooled Fast Reactors Mezinárodní agentura pro atomovou energii Megawatt electrical Německá demokratická republika Německá spolková republika Organization of the Petroleum Exporting Countries Organizace spojených národů Obnovitelné zdroje energie Rada vzájemné hospodářské pomoci Státní energetická koncepce Sodium-Cooled Fast Reactors Svaz sovětských socialistických republik Správu úložišť radioaktivních odpadů Terawatt electrical United States of America Vereinigung der bayerischen Wirtschaft Vodo-vodní energetický reaktor West Texas Intermediate
52
