Současná úroveň a perspektivy kolektivního investování v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Finančních obchodů

Současná úroveň a perspektivy kolektivního investování v České republice Bakalářská práce

Autor:

Aleš Mrkva Bankovní management

Vedoucí Práce:

Praha

Ing. Olga Šeflová

Duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 9.3.2009

Aleš Mrkva

Anotace: Podílové fondy v posledním desetiletí prošly zásadním vývojem a staly se významným nástrojem finančního trhu, pomocí kterého investuje mnoho drobných investorů. Tato práce se zabývá různými oblastmi podílových fondů působící na území České republiky. V první části práce jsou popsány základní principy podílových fondů a jejich základní členění. Druhá část se zabývá historií kolektivního investování, která ovlivnila dnešní podobu podílových fondů. Třetí část je věnována jak již naznačuje název práce, zhodnocení nabídky a výkonnosti podílových fondů působících na českém trhu. V poslední a stěžejní části jsou popsány doporučení investičním společnostem, které trendy by měly využít v nabídce podílových fondů investorům. Cílem práce je přiblížit problematiku podílových fondů a nastínit budoucí vývoj a trendy v podílových fondech.

The mutual funds underwent fundamental development in the past decade and have become an important instrument of the financial market helping many retail investors place their free financial means. This work deals with various sectors of mutual funds activities in the territory of the Czech republic. In its first part, the basic principles of mutual funds and their primary classification are described. The second part deals with the history of collective investing that has influenced the present character of mutual funds on the Czech market. The third part, as suggested by the work title already, is dedicated to the evaluation of the offer and performance of mutual funds operating on the Czech market. In the last and crucial part of the work, the recommendations to investment companies are presented as for the trends they should follow within their offer to investors. The aim of the work is to explain the issue of mutual funds and to outline their future development and trends.

Klíčová slova: Akcie Akciový fond Dluhopis Dluhopisový fond Garance Investice Investiční společnost Investiční horizont Investor Kapitál Kolektivní investování Likvidita Návratnost Podílový list Podílový fond Portfolio Privatizace Strategie Rizikovost Výnosnost

Úvod:.......................................................................................................................................6 1. Teoretické vymezení problematiky podílových fondů...................................................7 1.1 Výhody investování do podílových fondů ..................................................................7 1.2 Nevýhody investování do podílových fondů ..............................................................9 1.3 Subjekty kolektivního investování............................................................................10 1.3.1 Investoři .........................................................................................................10 1.3.2 Správcovská společnost .................................................................................10 1.3.3 Depozitář ........................................................................................................11 1.4 Rozdělení fondů působících v kolektivním investování ...........................................11 1.4.1 Podílový fond .................................................................................................11 1.4.2 Investiční fond ...............................................................................................12 1.4.3 Investiční privatizační fond............................................................................12 1.5 Rozdělení podílových fondů .....................................................................................13 1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4

Rozdělení dle investiční strategie ..................................................................13 Rozdělení dle investičního horizontu.............................................................15 Rozdělení dle likvidity investice....................................................................16 Rozdělení dle nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem.................16

2. Novodobý vývoj kolektivního investování v České republice .....................................17 2.1 Kuponová privatizace ...............................................................................................17 2.2.1 2.2.2

Průběh kuponové privatizace ........................................................................17 Role privatizačních fondů .............................................................................17

2.3 Vývoj kolektivního investování po kupónové privatizaci ........................................18 2.3.1 2.3.2 2.3.3

Komise pro cenné papíry ..............................................................................19 Technologická bublina ..................................................................................20 Světová hypoteční krize ................................................................................22

3. Metodologie .....................................................................................................................26 4. Analýza a komparace kolektivního investování u vybraných subjektů ...................28 3.1 Analýza vybraných subjektů .....................................................................................28 3.1.1 Analýza akciových fondů ..............................................................................30 3.1.2 Analýza dluhopisových fondů .......................................................................34 3.2 Výsledky komparace.................................................................................................37 3.3 Zahraniční vývoj kolektivního investování ..............................................................43 5. Výsledky, závěry, trendy a doporučení investičním společnostem pro jejich budoucí vývoj .....................................................................................................................................45

Úvod Historii kolektivního investování lze zaznamenat v druhé polovině 19. století, kdy se v Anglii objevují první instituce kolektivního investování, podobné dnešním uzavřeným podílovým fondům. Na začátku 20. století byly založeny první otevřené podílové fondy, které si získávaly oblibu pomaleji oproti fondům uzavřeným. Fondy uzavřené zaznamenaly díky rostoucímu akciovému trhu větší rozmach, protože při svých obchodech používaly techniku spekulace, ale po krachu newyorské burzy v říjnu 1929 mnoho těchto fondů zaniká. Největší boom podílových fondů nastal v 60. letech dvacátého století, kdy se na trhu objevily nové typy podílových fondů jako fondy technologické, indexové a také první fondy peněžního trhu. V České republice se kolektivní investování začíná rozmáhat až na začátku 90. let 20. století a je spojeno s kupónovou privatizací, která ovlivní další vývoj. První podílové fondy začaly vznikat během kupónové privatizace, ale největší rozmach zažily na konci 20. století, kdy na trh podílových fondů vstoupily první zahraniční investiční společnosti. Zlomem v oblasti kolektivního investování byl vstup České republiky do Evropské unie a harmonizace české legislativy s evropskou. Ačkoliv v kolektivním investování došlo za posledních dvacet let k velkému rozmachu, tak ve srovnání s vyspělými státy je historie kolektivního investování v České republice na začátku.

Kolektivní investování je velmi důležitý nástroj finančního trhu působící jak na peněžním trhu, tak na kapitálovém trhu1. Podílové fondy mají velký vliv na vývoj a tvorbu peněžního a kapitálového trhu po celém světě. Ve světě objem prostředků investovaných pomocí kolektivního investování v roce 2008 dosáhl 392 bilionů Kč2 a v České republice investoři investovali do podílových fondů více jak 290 miliard Kč.Pomocí podílových fondů dochází k přesunu volných peněžních prostředků drobných investorů k investiční společnosti, která tyto prostředky používá k nákupu cenných papírů nebo jiného investičního majetku s cílem dosáhnout zhodnocení těchto prostředků. Podílové fondy pomocí investičních společností, které fondu spravují, jsou vlastně finanční zprostředkovatelé a svým vstupem mezi investory a emitenty či vlastníky jiných instrumentů zabezpečují pohyb kapitálu mezi přebytkovými a deficitními subjekty. ____________________________________ 1

na trhu existují fondy, které neobchodují na peněžním nebo kapitálovém trhu. V České republice jsou to fondy nemovitostí. 2 15 690 miliard EUR, Zdroj EFAMA (2008)

1. Teoretické vymezení problematiky podílových fondů Podílové fondy jsou součástí kolektivního investování. Kolektivní investování je podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu. Fondy takto získané finanční prostředky od občanů nebo společností využívají k nákupu akcií, dluhopisů nebo jiných instrumentů finančního trhu za účelem zhodnocení těchto prostředků. Podílové fondy vlastně vstupují mezi majitele finančních přebytků a zájemce o tyto prostředky.

1.1

Výhody investování do podílových fondů •

Dostupnost a jednoduchost

•

Investice na míru

•

Přístup na domácí i zahraniční finanční trhy

•

Dostatek informací

•

Diverzifikace rizika

•

Profesionalita

•

Přijatelná likvidita

•

Daňové zvýhodnění

Na českém trhu působí velké množství podílových fondů, které se od sebe navzájem odlišují investičním zaměřením, rizikem a investičním horizontem. S různými fondy může investor investovat různě vysokou částku vždy v jinou dobu, ať už pravidelně či jednorázově. Většina podílových fondů umožňuje investovat i drobným investorům. Minimální vklady jsou někdy jen 500 Kč a i drobný investor se může podílet na růstu velkých světových firem a získat podíl na investicích, které by si jinak nemohl dovolit.

Podílové fondy mohou investovat na domácí i zahraniční finanční trhy. Většina fondů investuje na více než jednom finančním trhu a zaměřují se na regiony nebo investují globálně na několika finančních trzích různých zemí. Tímto fondy snižují teritoriální riziko investice.

Správcovská společnost, spravující podílový fond, musí zveřejňovat aktuální krátkodobé či dlouhodobé kurzy výnosnosti fondu. Správcovská společnost také musí zveřejňovat prospekt fondu3, kde je uveden statut fondu4, podmínky fondu, vstupní a správcovské poplatky, investiční strategie a další důležité informace pro investora. Informace poskytuje prostřednictvím tisku, internetu či pravidelných fondreportů

Tím, že do investičního fondu vloží své prostředky velké množství podílníků, vznikne dostatečný majetek. Peníze investorů fond diverzifikuje do velkého počtu různých cenných papírů5. Situace, že jeden cenný papír ( akcie, dluhopis ) ztrácí výrazně na své hodnotě, projeví se to na kurzu podílového fondu jen nepatrně. Dobrý výnos ostatních cenných papírů ztráty vyrovná.

Prostředky vložené do investičních fondů spravují specialisté, kteří mají k dispozici profesionální zázemí, dostatek informací a nástrojů, umožňujících okamžitě reagovat na jakékoliv situace na kapitálových trzích.

U otevřeného podílového fondu je investiční společnost polovina za aktuální kurs podíl ve fondu odkoupit v libovolného množství podílových listů. V České republice jsou podle zákona o kolektivním investování správci otevřených podílových fondů povinni vyplatit podíly do 15 dnů od podání žádosti klienta za cenu rovnající se aktuální hodnotě daného podílu na vlastním kapitálu fondu. Jestliže doba investice přesáhne 6 měsíců a investor dosáhne jakéhokoli výnosu, pak tento výnos nepodléhá zdanění 15 procent6.

_____________________________________ 3

musí obsahovat informace, které jsou nutné k tomu, aby si investoři mohli vytvořit správný úsudek o nabízené možnosti investování a o rizicích spojených s tímto investováním 4 je neoddělitelnou součástí smlouvy podílníka se správcovskou společností. Podílník nákupem podílového listu akceptuje ustanovení statutu. Každý podílový fond musí mít svůj statut, ve kterém jsou uvedeny údaje o názvu otevřeného podílového fondu, rok jeho vytvoření a dobu, na kterou byl otevřený podílový fond vytvořený, obchodní jméno správcovské společnosti, která spravuje otevřený podílový fond, její sídlo, identifikační číslo, obchodní jméno a sídlo depozitáře o výšce odměny za výkon činnosti depozitáře, zaměření a cíle investiční strategie správcovské společnosti. 5 v České republice určuje zákon o kolektivním investování pro standardní a většinu speciálních fondů limity pro maximální podíl jednoho instrumentu a instrumentů jednoho emitenta v portfoliu fondu 6 investoři nemusí danit svoje zisky pokud jsou fyzické osoby. Právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé musejí zdanit zisk z podílového fondu vždy

1.2

Nevýhody investování do podílových fondů • Vklady nejsou pojištěny • Investice je podstatně ovlivněna dobou, kdy je realizována • Investice je dlouhodobou záležitostí • Najít správný fond je velmi složité • Ztráta investiční volnosti • Poplatky mohou způsobit ztráty

Mnoho instrumentů na trhu jsou pojištěny. Do určité hranice jsou pojištěny bankovní vklady či peněžní prostředky umístěné v družstevních záložnách. S náhradou ztrát může investor počítat i v případě krachu obchodníků s cennými papíry7. Investiční fondy nepatří do skupiny pojištěných finančních produktů. Pokud investiční společnost spravující investiční fond zkrachuje, není k dispozici žádný garanční fond, ze kterého mohou investoři obdržet náhradu investovaných prostředků.

Když investor neinvestuje své prostředky do investičních fondů pravidelně, může se mu stát, že nakoupí podíly v podílovém fondu ve velmi nevhodnou dobu. To může být například v situaci, kdy kapitálový trh dosáhne svého maxima a začíná korigovat směrem dolů. Minimální doba spoření v investičních fondech není nikde stanovena. Vzhledem k častým výchylkám kurzů na kapitálových trzích není investice do fondů vhodná pro krátkodobé spoření.

Docílit výnosu není s investičním fondem jen tak jednoduché. Především vstupní poplatky a platby za správu investic ve fondech podstatně zdražují. Investoři investujíc do zahraničních fondů, které nejsou vedeny v českých korunách, ale třeba v euro nebo dolarech, musí sledovat vývoj devizových kurzů. Znehodnocení zahraniční měny vzhledem k české koruně může způsobit v konečném účtování další ztráty. Je rozdíl, když investor dostane za získaných 10.000 dolarů 220.000 korun ( při kurzu 1 USD = 22 CZK ) nebo jen 160.000 Kč ( při kurzu 1 USD = 16 CZK ).

_____________________________________ 7

pojištění vkladů v bankách a družstevních záložnách činí v roce 2009 100% vkladů člena do výše ekvivalentu 50 000 EUR. U obchodních účtu obchodníků s cennými papíry jsou vklady pojištěny do výše 90% a ekvivalentu 20 000 EUR

1.3

Subjekty kolektivního investování

V kolektivním investování existují tři základní subjekty, které jsou vzájemně propojeny. Hlavní vztah v kolektivním investování je mezi investorem a správcovskou společností, kde dochází k nákupům a odprodejům podílových listů. Třetí subjekt pouze dohlíží na správcovskou společnost a eviduje majetek investora.

1.3.1 Investoři Investor je osoba, která investuje své volné finanční prostředky do fondů a dalších finančních instrumentů, kde podstupuje určité riziko a za to očekává přiměřený zisk. Investor nakupuje podílové listy podílového fondu, pomocí kterých vlastní určitý podíl.

1.3.2 Správcovská společnost Správcovská společnost je správcem fondů. Správce fondů je společnost, která obhospodařuje peníze ostatních za účelem dosáhnutí zhodnocení peněz v určitém období. Správcovské společnosti v České republice jsou investiční společnosti.

Investiční společnost je akciová společnost, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondů nebo v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování. Investiční společnost může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti a může poskytovat jiné investiční společnosti nebo investičnímu fondu činnost související s kolektivním investováním, např. vedení účetnictví fondu kolektivního investování, zajišťování právních služeb, oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílových listů nebo akcií, vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů, uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování.

Tabulka č. 1, Objem majetku investovaného pomocí investičních společností v ČR ( ke 31.12.2008 ) Finanční skupina

Čistý objem aktiv v Kč

Generali PPF Asset Management, a.s. + ČP Invest, a.s.

166 029 809 030 Kč

ČSOB Investiční společnost a.s..

156 251 020 032 Kč

Investiční společnost České spořitelny a.s.

132 408 070 957 Kč

ING Internacional

85 806 457 037 Kč

Investiční kapitálová společnost KB a.s.

77 464 834 731 Kč

Zdroj: www.akatcr.cz

1.3.3 Depozitář Depozitářem fondu kolektivního investování je banka se sídlem na území ČR nebo zahraniční banka s pobočkou umístěnou na území ČR, která eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a svým statutem. Depozitář musí mít tuto činnost povolenu ve své bankovní licenci8. Depozitář na základě uvedené smlouvy a zákona zajišťuje úschovu nebo jiné opatrování majetku fondu kolektivního investování, eviduje pohyb veškerých jeho peněžních prostředků, kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu se zákonem a statutem fondu

1.4

Rozdělení fondů působících v kolektivním investování

Kolektivní investování je významné jak pro drobné investory, tak i pro ekonomiku každého vyspělého státu, přičemž obecně existují dva jeho základní modely: • kolektivní investování prostřednictvím investičních fondů • kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů 1.4.1 Podílový fond Podílový fond není právnickou osobou. Je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů, a to v poměru podle vlastněných podílových listů9. Peněžní prostředky ____________________________________ 8

bankovní licenci musejí mít všechny banky působící na českém bankovní trhu. Licenci vydává podle zákona o bankách Česká národní banka. V České republice mohou působit i pobočky zahraničních bank, které jsou organizační složkou těchto bank. Tyto subjekty mohou využívat tzv. princip jednotné licence, na jehož základě je držitel licence udělené domovským orgánem dohledu oprávněn vykonávat činnosti vyplývající z jeho licence i na území jiného členského státu Evropské unie bez nutnosti žádat o licenci tohoto státu. 9 cenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za kupóny

od investorů shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů. V případě podílového fondu investor prostředky vkládá tím, že koupí podílový list daného fondu. Podílový fond takto získané prostředky investuje s cílem dosáhnout zhodnocení, které je odpovídající riziku. Investiční společnost také obhospodařuje majetek fondu svým jménem a na účet podílníků fondu. Z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku podílového fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost, závazky hradí z majetku v podílovém fondu. Podílníci, jelikož nemají žádná hlasovací práva, nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení fondu.

1.4.2 Investiční fond Investiční fond je akciová společnost, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování. Peněžní prostředky shromažďuje od investorů upisováním akcií. V případě investičního fondu investor prostředky vkládá tím, že nakoupí akcie daného fondu. Management nebo správce každého investičního fondu takto získané peněžní prostředky dále reinvestuje v souladu s podmínkami statutu fondu a usneseními valné hromady. Investiční fond může svěřit majetek do obhospodařování investiční společnosti nebo ho může obhospodařovat management fondu. Na rozdíl od Podílového fondu investoři můžou mít vliv na rozhodovaní Investičního fondu zúčastňováním se valné hromady.

1.4.3 Investiční privatizační fond Investiční privatizační fond je akciová společnost, která za investiční body převzaté od majitelů investičních kupónů10 nakoupí pro majitele akcie s tím, že tyto akcie spolu s ostatními takto nakoupenými akciemi budou použity ke zvýšení základního kapitálu investičního privatizačního fondu. Majitelům předaných investičních bodů vydá investiční privatizační fond své akcie v hodnotě odpovídající takto zvýšenému základnímu kapitálu. Každý z těchto majitelů má nárok na akcie investičního privatizačního fondu v nominální hodnotě, která odpovídá poměru počtu jím předaných investičních bodů k celkovému počtu investičních bodů ve fondu.

_____________________________________ 10

investiční kupón je cenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za investiční kupóny

1.5

Rozdělení podílových fondů

V případě investic do podílových listů11 je třeba brát v úvahu, že podílové fondy nejsou právními subjekty, a proto nevydávají akcie, ale podílové listy. Tato skutečnost znamená, že musí být vždy spravovány investiční společností, přičemž vložené prostředky investora zůstávají jeho majetkem a investiční společnost mu je pouze spravuje v rámci příslušného podílového fondu. Podílové fondy se dělí do několika základních kategorií, které se vzájemně liší investičními cíly, rozložením rizika, likviditou a časovým horizontem, po kterém by měly přinést výnos.

1.5.1

Rozdělení dle investiční strategie

Investiční strategie fondů je dle aktiv, do kterých fond investuje. Rozlišují se fondy akciové, dluhopisové, smíšené, fondy peněžního trhu či fondy fondů. Na trhu podílových fondů nevznikají fondy vždy orientované na jeden druh aktiv, například fond smíšený, který investuje do akcií a dluhopisů, ale i některé fondy akciové mohou z části investovat do dluhopisů či instrumentů peněžního trhu. Investiční strategie fondů se nedělí jen podle aktiv, ale také podle toho, na jakých finančních trzích se aktiva obchodují.

Fond akciový, kde většinu aktiv tvoří akcie je pokládán za jeden z nejrizikovějších, přičemž dosahované výsledky jsou v první řadě odvislé od hospodářských výsledků podniků, jejichž akcie mají ve svém portfoliu, tak i od kolísání jejich kurzů na kapitálových trzích. Akciové fondy jsou pro investora nejrizikovější, ale v dlouhodobém horizontu také nejziskovější. Fond zpravidla nakupuje několik desítek až stovek různých akciových titulů a některé z nich zabírají v majetku fondu významnou část. Fond tím diverzifikuje riziko poklesů některých titulů.

Fondy dluhopisové jsou ve srovnání s fondy akciovými všeobecně považovány za bezpečnější, ale je důležité věnovat pozornost skladbě jejich portfolia. V portfoliu fondu převažují méně volatilní dluhopisy s variabilními kupóny, nebo naopak volatilnější dluhopisy s fixní úrokovou sazbou a jak velké nesou tyto dluhopisy riziko insolvence, neboli riziko jejich nesplacení příslušným emitentem. Výkonnost dluhopisů primárně _____________________________________ 11

je cenný papír vyjadřující podíl na majetku v otevřeném podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku. Podílový list může znít na jeden nebo více podílů na majetku v otevřeném podílovém fondu. Vydává ho správcovské společnost v okamžiku investice do podílového fondu. Z takto shromážděných prostředků se vytváří majetek fondu.

reaguje především na inflaci, potažmo změny úrokových sazeb. Jestliže rostou inflační očekávání, rostou i úrokové sazby a dluhopisový výnos, ale zároveň s tím klesá cena dluhopisu. Význam dluhopisů je důležitý především díky jejich malé závislosti na vývoji akciových trhů.

Fondy smíšené jsou kombinací dvou výše uvedených základních typů fondů akciových a dluhopisových. Smíšené fondy tedy investují do akcií, dluhopisů a někdy také peněžního trhu a vytváří tak portfolio investora v jednom jediném fondu. Hlavním myšlenkou smíšených fondů je diverzifikace, která má pomoci snížit investiční riziko. Fondy investují v poměru akcie, dluhopisy 70:30 nebo 30:70. Tento rozdíl se potom projevuje jednak ve výkonnosti fondu, ale hlavně také v jeho rizikovosti.

Fondy peněžního trhu jsou nejbezpečnější fondy vůbec a mezi tuzemskými investory nejvyhledávanější kategorií fondů. Fondy investují na peněžním trhu jen do pokladničních poukázek a krátkodobých dluhopisů. Jejich splatnost je velmi krátká, k čemuž se váže nízká rizikovost těchto dluhopisů, ale také nízký výnos. V portfoliích fondů peněžního trhu lze nejčastěji naleznout dluhové cenné papíry emitované státem, ale velmi často tyto fondy nakupují také krátkodobé dluhopisy emitované nadnárodními institucemi12. Výnosnost fondů peněžního trhu má potenciál vydělat kolem 2% za jeden rok, ale i u těchto bezpečných investic může dojít ke skokovému poklesu cen fondu. U investic do fondů peněžního trhu je důležité se zaměřit zejména na celkové náklady fondu, aby náklady na správu fondu nebyly vyšší než výnosnost fondu.

Fondy garantované, které jsou založeny na využívání finančních derivátů v kombinaci s obvykle velmi kvalitními, zpravidla státními dluhopisy. Skladba portfolia těchto fondů zajišťuje, že hodnota majetku fondu na konci jeho existence nemůže klesnout ani v případě nepříznivého vývoje ekonomiky pod její počáteční úroveň, přičemž možnost jejího růstu bývá omezená13. Na výnosnost těchto fondů však mají negativní vliv náklady na hedging, neboli na zajištění proti poklesu, což jejich výnosnost poněkud snižuje. _____________________________________ 12

nadnárodní společnostmi se rozumí společnosti, které obchodují globálně na několika světových trzích jako jsou Coca Cola, IBM, McDonald atd. 13 mnoho investičních společností nabízí garantované fondy s omezeným maximálním zhodnocením, které se pohybuje okolo 5% ročně

Fondy fondů investují do akcií jiných investičních fondů nebo do podílových listů, otevřených podílových fondů. Ačkoliv investice do fondu fondů je značná diverzifikace rizika, je nutno brát v úvahu to, že investor musí počítat s dvojími, někdy dokonce i vícenásobnými poplatky, které si srážejí za správu všichni správci fondů, přes které výnosy z cenných papírů projdou.

Fondy nemovitostní patří na našem trhu podílových listů k nejmladším. Jedná se o fondy, jejichž přednostním investičním zájmem je nákup a držba různých druhů budov, pozemků a dalších druhů nemovitostí. Tyto fondy vykazují nejvyšší zhodnocení v době inflace a tak závisí do značné míry na hodnotě inflace. Tabulka č. 2, Rozdělení investic dle typů fondů Typ fondu

Celkem k 31.12.2008

Podíl na trhu fondů

Fondy peněžního trhu

88 062 711 000 Kč

36,10%

Zajištěné fondy

65 105 726 000 Kč

26,70%

Dluhopisové fondy

26 528 499 000 Kč

10,90%

Fondy smíšení

26 072 363 000 Kč

10,40%

Akciové fondy

23 458 369 000 Kč

9,60%

Fondy fondů

12 901 395 000 Kč

5,30%

1 751 904 000 Kč

0,70%

Nemovitostní fondy

zdroj: www.akatcr.cz

1.5.2 Rozdělení dle investičního horizontu Doporučený minimální investiční horizont je doba investování pro daný typ investice, která má chránit investora před případnými ztrátami a po které by měla investice přinášet výnos. S větším rizikem se investiční horizont prodlužuje a naopak. Investiční horizont se radikálně mění u fondu peněžního trhu a fondu akciového. U fondu peněžního trhu se investiční horizont je minimálně 1-2 roky. Zato u fondu dluhopisového, kde rizikovost investice je větší než u fondů peněžního trhu, se horizont investice pohybuje minimálně 2-3 roky. Nejdelší investiční horizont je u fondů akciových, kde je doporučováno držení podílových listů 5 let14. Investiční horizont se mění u různých typů aktiv jelikož se ekonomika vyvíjí v cyklech. V ekonomickém cyklu se střídají období, kdy jsou ceny _____________________________________ 14

investiční společnosti působící na české trhu doporučují různé investiční horizonty, které se mohou různit v několika letech

vysoko, s obdobími, kdy jsou ceny nízko. Doporučený minimální investiční horizont v podstatě jen poukazuje na jakousi průměrnou dobu, kterou trhu trvá, aby překonal obě tyto fáze vývoje.

1.5.3 Rozdělení dle likvidity investice Základní rozdělení podílových fondů dle likvidity je na otevřené a uzavřené podílové fondy. V případě otevřeného fondu, správce fondu pravidelně vyhlašuje cenu odkupu, za kterou je povinen na požádání podílníka odkoupit jeho podílový list. Výhodou pro vlastníka podílového listu je, že může kdykoliv v průběhu existence požádat o odkup příslušného správce fondu, a ten je povinen této žádosti vyhovět. Otevřený podílový fond neomezuje délku ani počet emitovaných podílových listů, ale závisí pouze na zájmu investorů a množství peněz, které do příslušného podílového fondu vloží.

Naproti tomu uzavřený podílový fond je charakteristický tím, že emituje fixní počet podílových listů a omezuje také délku jejich vydávání. Správce fondu nemá povinnost odkupu podílového listu před uplynutím doby, na kterou byl založen. Investor může pouze obchodovat s podílovými listy na kapitálovém trhu. Investování do uzavřených podílových fondů nelze považovat za bezpečný druh investic a z toho důvodu jsou tyto fondy ve většině zemí buď velmi přísně regulovány nebo nejsou vůbec povoleny.

1.5.4 Rozdělení dle nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem Fondy dle vyplácení výnosů se dělí do tři základních skupin.

Fondy důchodové bývají orientovány na přednostní vyplácení dividend z podílových listů dle z hospodaření fondu.

Fondy růstové se orientují na reinvestování celého svého dosaženého zisku, čímž dochází ke zvyšování hodnoty jejich podílových listů. Tyto druhy fondů jsou velmi výhodné ve státech, kde po určité době držby je z nich plynoucí kapitálový výnos daňově osvobozen. Fondy vyvážené jsou kompromisem mezi oběma výše uvedenými investičními strategiemi. V případě tohoto druhu fondu by mělo být v jejich statutech zakotveno bližší upřesnění poměru užití dosaženého zisku.

2. Novodobý vývoj v České republice 2.1

kolektivního

investování

Kuponová privatizace

Kupónová privatizace je privatizační metoda, při které občané státu dostanou možnost levného nákupu, případně obdrží zdarma tzv. kupónové knížky s určitým počtem tzv. kupónů, za které mohou následně získat vlastnický podíl v kterékoliv státem vlastněné společnosti, která je státními orgány do kupónové privatizace uvolněna.

2.2.1 Průběh kuponové privatizace Rozvoj investičních a privatizačních fondů v České republice je neodmyslitelně spjat s kuponovou privatizací a jejími dvěma vlnami, které se proběhly v letech 1992 - 1994. Právě ta měla rozhodující a klíčový význam pro podobu a vývoj českého kolektivního investování. V té době se české hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na tržní a více než 1700 státních podniků se transformovalo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Běžnému občanovi se tak otevřela možnost investovat své prostředky do některé z těchto společností a získat v ní podíl. Nechtěl-li se do tohoto kroku pouštět na vlastní pěst, mohl své prostředky svěřit do rukou fondů, které se staly řešením pro nezkušené investory.

První vlny kuponové privatizace se zúčastnilo 5,9 milionů občanů a 429 fondů, které získaly asi 73% celkového majetku přiděleného pro první vlnu. V druhé vlně na 353 fondů připadlo 65% privatizovaného majetku. Zatímco první vlny privatizace se podle zákona směly zúčastnit pouze investiční privatizační fondy mající formu akciové společnosti, do druhé vlny směly vstoupit i fondy podílové.

2.2.2 Role privatizačních fondů Privatizační fondy během privatizace měly hrát jen vedlejší roli. Tento předpoklad se stal chybný, hlavně kvůli masivní reklamní kampani privatizačních fondů, slibujících vysoké zhodnocení vložených investic. Během první a druhé vlny kuponové privatizace získaly investiční privatizační fondy a podílové fondy skoro 70% investičních kuponů. Většina z objemu byla investována jen do několika největších fondů.

Fondy, které se zúčastnily kuponové privatizace byly investiční nebo uzavřené podílové fondy. Tyto typy byly uzavřené fondy, jejíž podíly nemůže investor kdykoliv odprodat zpět správcovské společnosti. To přineslo nižší tlak na efektivitu řízení těchto fondů a na druhé straně také nemožnost získávat další podílníky prodejem nových podílů.

Privatizace měla špatný vliv na další vývoj podílových fondů. V průběhu privatizace sice vzniklo velké množství fondů, ale tyto fondy privatizaci byly zneužity. Fondy sloužily k uložení investičních bodů, na rozdíl od vyspělých ekonomik, kde fondy slouží ke zhodnocení finančních prostředků a jako nástroj zprostředkovatelství. Další špatný vliv na budoucí vývoj podílových fondů měla nepřehlednost, neetické chování investičních společností a jejich nezákonná činnost, která vedla k rozkrádání majetku fondu a na řadu fondů byla uvalena nucená správa. Některé fondy se potýkaly s insolventním řízením a následnou likvidací. Mnoho drobných investorů ztratilo ve fondech hodně finančních prostředků a investoři ztratili důvěru v podílové fondy.

2.3

Vývoj kolektivního investování po kupónové privatizaci

Po privatizačním období nastalo prázdné místo, kdy zájem drobných investorů o vývoj na kapitálovém trhu byl prakticky nulový a počet uskutečněných obchodů byl velmi omezený. Obchodování tak bylo pouze v kompetenci investičních a podílových fondů. V této době docházelo často, za ne příliš srozumitelných podmínek, k přeměnám fondů na jiné právní subjekty.

Výraznější posun v investorské náladě byl až koncem druhého tisíciletí, kdy v České republice začaly masivněji pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. V dubnu 1997 vznikl balíček vládních opatření, kde byla popsána nutnost standardizace a zprůhlednění finančního a kapitálového trhu, a v reakci na tyto opatření vznikla Komise pro cenné papíry. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 2001 podmínila jejich působení v ČR získáním povolení od Komise pro cenné papíry. V této době také nastává proces otevírání investičních a uzavřených podílových fondů, kdy zákonná lhůta pro otevření je stanovena na rok 2002.

Zlomovým rokem v oblasti kolektivního investování se stal rok 2004, který přinesl do oblasti fondového investování řadu novinek. Na svědomí to má především vstup do EU

a harmonizace české legislativy s evropskou. Nejpozitivnějšími změnami jsou snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností. Přestože v oblasti kolektivního investování došlo za posledních deset let k velkému boomu, v porovnání s vyspělými státy, resp. jejich kapitálovými trhy, je investiční historie podstatně kratší a český fondový trh se teprve rozvíjí.

Graf č. 1, Vývoj majetku v podílových fondech v ČR (mld. Kč) 350 300 315

250 271

200

244

231

150 100

131

151

2002

2003

173

50 0 2004

2005

2006

2007

2008

zdroj: www.akatcr.cz

2.3.1 Komise pro cenné papíry Komise pro cenné papíry vznikla na základě zákona č. 15/1998 Sb. a převzala činnosti, které do té doby vykonávalo Ministerstvo financí České republiky. O založení Komise pro cenné papíry měla zásadní vliv Burza cenných papírů Praha, kvůli neutěšené situaci na kapitálovém trhu. Komise vznikla jako správní úřad, který je zodpovědný za dohled na tomto trhu.

Posláním komise bylo starat se o rozvoj a ochranu kapitálového trhu, posilovat důvěru investorů a emitentů investičních instrumentů v kapitálový trh. Jako hlavní cíle si stanovila ochranu investorů, rozvoj kapitálového trhu, podporovat osvětu a informovanost veřejnosti o principech a fungování kapitálového trhu a také podporovat začlenění českého kapitálového trhu do evropské struktury.

Hlavním úkolem Komise pro cenné papíry byl vykonávat státní dohled nad kapitálovým trhem a jeho subjekty, mezi které patří obchodníci s cennými papíry bankovního i nebankovního typu, makléři, investiční společnosti, penzijní fondy, emitenti cenných papírů, mimoburzovní organizátoři regulovaného trhu a hlavně subjekty kolektivního investováni.

Dohled Komise pro cenné papíry vykonávala pomocí monitoringu a kontrol na místě nebo na dálku. Při kontrole přímo v sídle společnosti shromažďovala dokumenty, získávala informace a vedla a analyzovala rozhovory se zaměstnanci. U dohledu na dálku analyzovala dokumentace předložené společnostmi na vyžádaní nebo v rámci jejich informační povinnosti. Komise dělala dohlídky nad dodržováním odborné péče při poskytování služeb, plněním povinností se zákazem zneužití informací u obchodů s investičními nástroji a nad dalšími zákonnými náležitostmi. Od roku 2003 využívala KCP model hodnocení rizika jenž je vlastně vnitřním ratingem hodnotícím rizikovost každého subjektu. Čím byla rizikovost subjektu větší tím komise prováděla monitoring a kontroly častěji, aby předešla pochybením.

Co se týče podílových fondů, Komise pro cenné papíry vykonávala dozor nad dodržováním právních předpisů a zajišťovala ochranu podílníků. Komise vydávala a odebírala povolení k založení podílových fondů a činnosti investičních společností. KCP schvalovala statuty fondů, změny vedoucích osob investičních společností nebo fondu a povolovala sloučení a rozdělení investiční společnosti či fondu. KCP také mohla jmenovat likvidátora nebo nuceného správce investiční společnosti, která spravovala podílový fond. Komise pro cenné papíry dohlížela na fungování trhu podílových fondů od 1. dubna 1998 do 31. března 2006, kdy došlo ke sloučení bankovního dohledu vykonávaného do té doby Českou národní bankou s dozorem Komise pro cenné papíry nad kapitálovým trhem. V současné době je dohled nad celým finančním trhem prováděn v České národní bance.

2.3.2 Technologická bublina Na konci dvacátého století začali investoři ve velkém vyhledávat investice do technologického segmentu. Kvůli růstu internetu a IT technologií vznikalo mnoho nových společností, zabývající se tímto oborem, a také vznikly nové trhy, jako byl německý Nový trh, kde se obchodovaly převážně malé inovativní společnosti. Mnoho investorů neodolalo téměř 300% růstu, který zaznamenal americký technologický index Nasdaq 10015 během let 1998 a 1999. Současně výrazně vzrostl počet nových emisí na trhu a do konce roku 1999 se počet společností na německém Novém trhu zvýšil na 200, při tržní kapitalizaci ____________________________________ 15

Nasdaq 100 je americký burzovní index největších amerických a mezinárodních nefinančních společností. Index tvoří převážně technologické společnosti jako Google, Yahoo, Dell, ale také na burze jsou obchodovány akcie letecké společnosti Ryanair nebo mezinárodní kavárny Starbucks

111 mld. euro. Během prvních tří měsíců roku 2000 se tržní kapitalizace technologického trhu téměř zdvojnásobila. Bylo běžné, že hodnota akcie nově emitované společnosti vzrostla během prvního dne na dvojnásobek a nové akcie byly mnohonásobně přeupsány.

V USA byla spouštěčem obratu trendu inflační data za březen, která signalizovala alarmující nárůst cen. Obavy z inflace se okamžitě promítly do výprodejů. Technologický trh byl zasažen nejvíce. Společnosti nejenže nenaplnily očekávané ziskovosti, ale končily ve ztrátě, případně v platební neschopnosti. Do října 2002 technologický index Nasdaq 100 ztratil 80 procent své hodnoty a německý Nový trh propadl do října 2002 o 96% ze svého maxima. Dvě třetiny společností z německého Nového trhu zcela zmizely a nezřídka dosahovala ztráta investorů 100%. Ke krachu došlo v důsledku přehnané euforie z nových technologií v popředí s internetem. Investoři slepě nakupovali akciové tituly, jejichž hodnota nebyla žádným způsobem fundamentálně podložena. Zatímco ostatní kapitálové trhy již dosáhly ve většině případů zpět svých historických maxim, index Nasdaq 100 ztrácí na své maximum z roku 2000 stále 60%. Technologická bublina způsobila pád cen technologických akcií, které srazily indexy světových burz až o 50% původní hodnoty. Graf č. 2, Vývoj indexu NASDAQ 100 od roku 1984 do 2002

Zdroj: www.nasdaq.com

Technologická bublina měla vliv na vývoj podílových fondů. Na českém trhu podílových fondu se technologická bublina nijak výrazně neprojevila. Na přelomu tisíciletí byla nabídka fondů investujících do technologií na kapitálových trzích Nasdaq nebo Nový trh

velmi malá. Jestliže český investor chtěl investovat do těchto instrumentů, musel využít nabídky zahraničních podílových fondů. Na výkonnosti českých fondů se technologická bublina projevila většinou ztrátou kolem 20 procent hodnoty během dvou let, a to hlavně u fondů akciových. Nejvíce zasažené byly zahraniční technologické fondy, které ztratily na své hodnotě stejně jako indexy trhů Nasdaq. Jejich ztráty se pohybovaly téměř k 80 procentům z hodnoty fondů.

Hlavní vliv na podílové fondy byl, že mnoho investorů se odklonilo od investic do technologických fondů a vrátili se zpět k investicím do prověřených fondů s aktivy velkých nadnárodních společností v portfoliu. U českých investorů se krize po roce 2001 projevila hlavně ztráty přízně globálních fondů a fondů orientovaných na západní trhy, které byly nejvíce zasaženy technologickou bublinou. Čeští investoři začali vyhledávat jiná kapitálové trhy a začali se soustředit na region Středoevropský, který skrýval vysoký potencionál.

2.3.3 Světová hypoteční krize Příčiny současné krize na finančních trzích je nutné hledat daleko v historii. Jednou z příčin byla hospodářská krize vzniklá z technologické bubliny ve Spojených státech na začátku tohoto století. Centrální banka snížila úrokové sazby16, aby tak povzbudila ekonomiku. Peníze zlevnily a nebyl problém se zadlužit v podobě získání hypotéky nebo spotřebitelského úvěru.

Domácí výrobci nestačili reagovat na růst spotřebitelské poptávky vyvolané levnými spotřebitelskými úvěry. Americké domácnosti začaly ve velkém nakupovat zahraniční zboží, což v konečném důsledku vedlo k propadu bilance zahraničního obchodu USA z deficitu 365 miliard dolarů v roce 2001 na deficit 714 miliard v roce 2005. Na domácím trhu se zvýšená poptávka domácností kvůli přílivu levného zahraničního zboží výrazně neprojevila a peníze ze spotřebitelských úvěrů končily v zahraničí, především v Číně.

___________________________________ 16

základní úroková sazba FEDu se pohybovala v letech 2001-2003 pod úrovní 2% a v roce 2003 dosáhla sazba pouze jednoho procentního bodu

Druhou oblast amerického utrácení na dluh představovaly nemovitosti. Nízké úrokové sazby vedly k historickému poklesu hypotečních úrokových sazeb. Při poklesu na 3,5% p.a. si Američané začali v rekordním objemu pořizovat nemovitosti na hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou. Kontrola bonity klienta žádajícího o hypotéku nebyla prověřována a od roku 2002 si pořizovali nemovitosti i ti klienti, o nichž banky tušily problémy se splácením v horizontu pěti let. Na trhu nemovitostí vznikla tak bublina odhadem 700 000 domů, které by bez levných hypoték nikdy nebyly postaveny. Po letech rekordně nízkých úrokových sazeb, FED17 zvýšil sazby a hypotéky z 3,5% na 5,5%. S růstem úrokových sazeb postupně narůstaly výše měsíčních splátek hypoték a domácnosti s nízkými příjmy

nebo bohatší domácnosti, které přecenily svoje možnosti, nebyly

schopny splácet zvyšující se měsíční splátky hypoték a domy jim byly zabaveny. Náklady spojené s nesplácením hypotéky nese v konečném důsledku banka. Ta zařadila klienta do jedné z několika skupin podle jeho bonity a celou skupinu prodala jako balík nekvalitních hypotečních úvěrů na trhu jiné bance nebo společnosti a vyčísla ztrátu, kterou jí zmíněná finanční transakce způsobila. Tímto způsobem se během relativně krátké doby nashromáždil dostatečně velký objem finančních prostředků, které nebyly kvalitně zajištěny. Kvůli velkému objemu zabavených nemovitostí, které byly bankami obratem nabídnuty, došlo na trhu nemovitostí k velkému převisu nabídky nad poptávkou a ceny nemovitostí začaly padat dolů. Banky za prodej nemovitostí dostaly nižší cenu a jejich ztráty se tím prohlubovaly. Balíky hypotečních úvěrů získaly banky a investiční společnosti z Evropy a Japonska.

Jestliže v portfoliu banky se objevilo více jak 5 procent klientů neschopných splácet úvěry, banka se dostala do vysokých existenčních problémů. V roce 2008 tyto problémy postihly americké investiční banky Bear Stearns a Lehman Brothers. Banku Bear Stearns převzal finanční gigant JPMorgan Chase & Co18 a banka Lehman Brothers po158 letech svojí činnosti, byla nucena požádat o soudní ochranu před věřiteli. Akcie Lehman Brothers ztratily za jeden rok 99,5% svojí hodnoty. Právě efekt Lehman Brothers působil na kapitálové trhy katastrofálně a všechny trhy na pád této banky reagovaly velkými poklesy. Tyto poklesy kapitálových trhů přispěly k problémům dalších bank převážně v Evropě. _____________________________________ 17

The Federal Reserve Systém ( FED) je centrální banka USA JPMorgan Chase & Co. je jedna z nejstarších firem na světě poskytující finanční služby a v současnosti je druhou největší bankovní institucí v USA. Zaměřuje se především na investiční bankovnictví, finanční služby pro spotřebitele, drobné a obchodní bankovnictví 18

Evropské banky primárně neměly problém s nesplácením evropských hypotečních úvěrů, ale banky investovaly do amerických balíků nekvalitních hypotečních dluhů a amerických akcií. Tyto problémy se promítly i do hospodaření největších evropských bank. Velké bankovní domy musely odepisovat ztráty ze strukturovaných instrumentů navázaných na americké hypotéky, kvůli pokračujícímu poklesu cen na trhu nemovitostí v USA.

Graf č. 3, Vývoj indexu Dow Jones Industrial Average od roku 2004

Zdroj: www.quotemedia.com

Z americké hypoteční krize se během jednoho roku stala celosvětová hospodářská krize. Z nevíce zasaženého oboru bankovnictví se krize rozšířila i do jiných oborů ekonomiky. Banky zpřísnily poskytování spotřebních a provozních úvěrů a začaly také propouštět zaměstnance, což mělo za následek snížení spotřeby obyvatel a snížení průmyslové výroby. Nejvíce doplatily na krizi hlavně automobilový průmysl a stavebnictví. V reakci na světovou hospodářskou krizi začalo mnoho světových vlád začalo hledat lék na krizi. Vlády USA a Západní Evropy finančními prostředky podporovaly banky, které krize zasáhla. Banky v důsledku krize dosáhly vysokých ztrát a bankám také chyběla aktiva. Vlády nalily do bank desítky miliard USD, aby zachránily jejich likviditu. Vláda spojených států vydá na pomoc ekonomice rekordních 787 miliard dolarů19.

Americká hypoteční krize měla také vliv na vývoj trhu podílových fondů. Kvůli problémům amerických bank

Bear Stearns, Lehman Brothers, AIG a dalších došlo

k velkým poklesům na kapitálových trzích po celém světě. Podílové fondy akciové a smíšené _____________________________________ 19

americký senát schválil stimulační plán na pomoc ekonomice v hodnotě 787 miliard dolarů ( 17,5 bilionu korun ). Stimulační plán je složen z finanční podpory bankovního a automobilového sektoru a také daňovými úlevami pro obyvatele USA

reagovaly na tyto poklesy a některé fondy ztratily téměř 70% svojí hodnoty. Největší ztráty zaznamenaly fondy akciové,v jejíž portfoliích byly akcie společností, obchodujících na rozvojových kapitálových trzích. Na rozdíl od fondů akciových, fondy dluhopisové reagovaly na krizi a pád akciových titulů zpevněním, ale přesto u většiny fondů kvůli panice investorů došlo k velkým odprodejům podílových listů a snížením jejich hodnoty. Ale některé podílové fondy ztratily na své hodnotě téměř celý svůj majetek, protože tyto fondy investovaly do finančních instrumentů složených z balíků nekvalitních hypoték. Mnoho investorů investujících do těchto fondů nemělo dostatečné informace o skladbě těchto hypotečních dluhů a nastala podobná situace,jaká byla po kupónové privatizaci v České republice velkou ztrátou důvěryhodnosti.

Český investor, který se po prasknutí technologické bubliny začal orientovat investicemi na akciové kapitálové trhy Střední a Východní Evropy, které v letech 2001 až 2007 vykazovaly vysoké zhodnocení, doplatil na hypoteční krizi nejvíce. Drobní investoři ztratili během několika měsíců v lepším případě všechny zisky a nebo se propadli do hlubokých ztrát. Kvůli světové finanční krizi také došlo ke zhoršení jména podílových fondů hlavně kvůli velkým ztrátám a volatilitě. Mnoho investorů se přeorientovalo z podílových fondů na jiné investice nebo svoje peněžní prostředky ukládají na termínované vklady a spořící účty.

3. Metodologie Při tvorbě analýzy a komparace byly vybrány největší investiční společnosti působící na českém trhu podílových fondů. Tyto společnosti nabízejí fondy zaměřené na kapitálové trhy Střední Evropy. Největší investiční společnost Generali PPF Asset Management, a.s20. + ČP Invest, a.s. v analýze a komparaci nebyla zahrnuta, protože nenabízí investorům podílový fond zaměřený na Středoevropský kapitálový trh. V analýze a komparaci byly zahrnuty i investiční společnosti Conseq Investment Management, a.s. a Raiffeisen Kapitalanlage-Gesellschaft m. b. H. působící na českém trhu podílových fondů, které reprezentují v analýze a komparaci malé investiční společnosti21. Menší investiční společnosti mají na trhu pouze desetiprocentní podíl, ale mají širokou nabídku podílových fondů, které obohacují český trh podílových fondů.

Analýza byla provedena u akciových a dluhopisových fondů, jejichž aktivy zaměřují na Středoevropský region. Tyto fondy totiž patří k pilířům kolektivního investování a mají vztah nepřímo úměrný. U ostatních podílových fondů, jako jsou fondy smíšené nebo peněžního trhu, nebyla provedena analýza, protože fond smíšený je vlastně skladbou fondu akciového a dluhopisového. Fondy peněžního trhu jsou pro komparaci nevhodné, jelikož mají podobnou skladbu aktiv a také diverzifikovanost výkonnosti je malá. Fondy zaměřené na kapitálové trhy Střední Evropy byly pro analýzu a komparaci vybrány, protože tento region patřil dlouhodobě k nejrychleji rostoucím a pro českého investora je nejbližší. Aktiva převládající v těchto fondech jsou pro české investory velmi známé. Cílem analýzy bylo zjištění, které aktiva ve fondech převládají a mají důvěru portfolia managerů a také analyzovat velikost fondů a náklady fondů pro potencionálního drobného investora.

Komparace podílových fondů navazuje na analýzu, ve které byly analyzované podílové fondy se zaměřením na trhy Střední Evropy. Komparace podílových fondů je svým způsobem těžko proveditelná. Každý fond má jinou skladbu portfolia s různou investiční strategií. Diferzifikovanost portfolia zaměřená na Střední Evropu má ale podobné znaky a srovnání těchto fondů z jednoho regionu i s různou diverzifikací aktiv má pro drobného _____________________________________ 20

společnost Generali PPF Asset Management, a.s nabízí český akciový fond, ale tento fond složí k investování pomocí investičního pojištění nebo penzijního pojištění 21 malé investiční společnosti jsou skupina společností, které spravují čistý objem aktiv menší než 15 miliard Kč

investora, ale i pro investiční společnost velký přínos. Pomocí tohoto přínosu investiční společnosti mohou získat doporučení, která investiční strategie portfolio managera byla nejvýnosnější, a které aktiva fondů vykazovala v historii nejlepší výkonnost.

Riziko komparace podílových fondů je, že hlavní ukazatel srovnání je výkonnost. Výkonnost fondu v krátkém, ale i v dlouhém horizontu je velmi důležitá, pro investora a také v návaznosti i pro investiční společnost. Výkonnost podílových fondů a hlavně akciových je velmi volatelní. Fond, který má nadprůměrnou výkonnost, může během několika dní oproti ostatním fondům ztratit na své hodnotě, a tím by výsledek celé komparace byl zcela odlišný.

Přes tyto rizika a nevýhody je zvolená metoda analýzy a komparace nejvhodnější, protože nebere v úvahu pouze historii výkonnosti, ale také potencionál aktiv v portfoliu fondu a jeho možný potencionální růst. Z analýzy a komparace vychází doporučení investičním společnostem, které je založeno na analýze aktiv fondů, historickém vývoji, potencionálu, ale také na potencionální poptávce ze strany drobných investorů22 po určitých produktech, které se na trhu podílových fondů nevyskytují nebo jsou pouze v omezené nabídce.

Informační zdroje použité v analýze a komparaci byly převážně čerpány přímo ze zdrojů poskytovaných investičními společnostmi nebo bankami, které poskytují na svých internetových stránkách nebo přímo pomocí svých osobních poradců. Ostatní informační zdroje byly čerpány z internetových serverů, které se specializují na poradenství v oblasti podílových fondů. Jako informační zdroj také posloužily vnitřní informace od společnosti Raiffeisenbank a.s.

_____________________________________ 22

podle průzkumu společnosti Raiffeisenbank a.s. ze ledna 2009, téměř 80% klientů by investovalo do instrumentů zajištěných, které garantují návratnost investice. Pouze 20% klientů by investovalo do stávajících podílových fondů. Tento průzkum byl vytvořen z reprezentativního vzorku klientů Raiffeisenbank a.s., kteří investují pomocí podílových fondů banky

4. Analýza a komparace kolektivního investování u vybraných subjektů Na trhu podílových fondů se nachází velká nabídka fondů různě orientovaných na určitá aktiva a trhy, do kterých investují. Většina fondů v České republice se orientuje na investice méně rizikové jako jsou podílové fondy peněžního trhu a zajištěné fondy, ale na trhu je také nabídka rizikovějších akciových nebo smíšených fondů.

Při rozdělení fondů podle orientace na trhy se nejčastěji používá regionální členění. Existují fondy, které se zaměřují na společnosti působící například v západní Evropě, USA, střední a východní Evropě, jihovýchodní Asii, Jižní Americe, Japonsku. Některé regiony označují finančníci jako rozvinuté, jiné jako rozvojové. Mezi rozvinuté trhy patří například USA, západní Evropa a Japonsko. Tamní burzy jsou vnímány jako likvidnější, efektivnější, stabilnější, zkrátka bezpečnější než burzy rozvojových zemí. Mezi ty patří celá Asie bez Japonska, Blízký východ a Afrika, Jižní Amerika a východní Evropa.

Fondy v České republice se zaměřují většinou na kapitálový a peněžní trhy v regionu Střední Evropy. Region Střední Evropy má větší potencionální růst než trhy v rozvinutých zemích a také je pro investora z České republiky bližší a přehlednější. Nově vznikající fondy se začínají orientovat mimo Středoevropský region, který již neskýtá takový potencionál jako před několika lety, a začínají investovat své finanční prostředky do portfolií zemí BRIC23. V České republice také vznikly fondy cílené na vyspělé trhy. Většina těchto fondů je orientovala globálně, ale tyto fondy od svého vzniku nepřinesly investorům očekávané zisky24.

3.1 Analýza vybraných subjektů V analýze podílových fondů musí investor analyzovat fondy spadající do stejné kategorie investic do aktiv a také dle regionu, ve kterém se aktiva fondu obchodují. Fondy investující dle podobné investiční strategie se různí svojí výkonností, poplatky a také minimální _____________________________________ 23

BRIC je skupina rozvojových zemí s velkým potencionálním růstem ekonomiky a kapitálových trhů. Skupinu BRIC tvoří země Brazílie, Rusko, Indie a Čína, ve kterých žije 40% populace planety 24 fondy jako ČP Invest Fond globálních značek viz. graf č. 2

vstupní investicí, která se u většiny fondů odlišuje dle toho jestli investor investuje jednorázově či pravidelně.

Výkonnost podílových fondů od různých investičních společností se nejvíce liší u fondů, jejíchž portfolio obsahuje velký podíl akcií jako jsou fondy akciové a smíšené. Výkonnost jednotlivých akciových titulů obchodovaných na stejném kapitálovém trhu se vzájemně od sebe různí, některé tituly mohou posilovat a jiné zároveň oslabovat. U akciových fondů velmi záleží, jaká aktiva portfolio obsahuje, jestli ve fondu mají větší podíly akcií společností z oboru energetiky, telekomunikací, IT nebo bankovnictví. Každý z těchto oborů je jinak náchylný na ekonomické cykly a ekonomické krize. Výkonnost energetických společností záleží na vývoji cen komodit, hlavně cen ropy. Obory IT nebo bankovnictví, které patří k volatilnějším titulům, na současnou světovou krizi doplatily nejvíce,

na

rozdíl

od

telekomunikačních

společností,

které

patří

dlouhodobě

k defenzivnějším a odolnějším oproti ekonomickým cyklům. U dalších typů fondů, jako jsou dluhopisové, se mohou výkonnosti také velmi odlišovat. Výkonnost fondů je závislá na tom, do jakých obligací fond investuje. Investice do státních obligací a obligací nadnárodních společností jsou velmi bezpečné, ale investor musí počítat s nižšími výnosy. Jejich přednosti se naopak projevují zejména v období hospodářských recesí. Na druhé straně jsou fondy, které investují do prašivých obligací. Prašivé obligace jsou mimořádně riskantní, vysoce úročené obligace, u nichž se všeobecně počítá s vysokým rizikem insolvence jejich emitentů. Tyto fondy bývají nejrizikovější a v sestupné fázi hospodářského cyklu investorům přinášejí vysoké ztráty, ale na rozdíl od fondů investujících do státních obligací mohou přinášet lepší zhodnocení.

Nejmenší odlišnosti ve výnosnosti a od různých investičních společností mají fondy peněžního trhu, jenž se pohybuje maximálně okolo 1% p.a. Vzhledem ke svému konzervativnímu charakteru investují fondy do podobných aktiv peněžního trhu. Převážně u fondů akciových a smíšených záleží na strategii a schopnosti portfolio managera, jak odhadne budoucí ekonomický vývoj a jakou zvolí strategii fondu. Jestli portfolio fondu bude více obsahovat akcie energetických nebo bankovních společností.

3.1.1 Analýza akciových fondů ING Internacional Český akciový fond je akciový fond zaměřený portfoliem na středoevropský region. Cílem fondu je dosáhnout dlouhodobého kapitálového výnosu. Za tímto účelem fond investuje nejméně 51% aktiv do akcií obchodovaných na Burze cenných papírů Praha. Zbylá aktiva fond investuje na kapitálových trzích převážně v Polsku a Maďarsku21. V portfoliu fondu mají velký vliv akcie bank a telekomunikačních společností jejíž podíly přesahují 20% na celkových aktivech fondu. Fond investuje finanční prostředky do největších společností obchodovaných na těchto kapitálových trzích. Velký vliv na výkonnost fondu mají především akcie ČEZ a.s., Telefonica O2 s podílem ve fondukolem 10% za každý titul. Další významnými tituly ve fondu jsou Komerční banka a.s., Erste Bank AG, Zentiva Nv, Magyar Telekom, Telekomunikacja Polska25.

Graf č. 4, Výkonnost fondu ING Internacional Český akciový fond (2004-2009)

Zdroj: www.ing.cz

U fondu se projevila jeho investiční strategie zaměřena na Střední Evropu a investiční aktiva, do kterých fond investuje. Fond má také větší výkyvy ve svojí výkonnosti, které dosahují až 50% ziskovosti nebo ztrátovosti fondu během jednoho roku. Nákladem pro investora do tohoto fondu je především vstupní poplatek, který se pohybuje od 3,8% z investované částky. Výše vstupního poplatku je u fondu odvozena od výše investované částky a snižuje se s výší investice. Také investor musí platit poplatek za správu fondu, který je 2% p.a. ročně. Vlastní kapitál fondu dosahuje 5 600 milionů Kč.

______________________________________ 25

Magyar Telekom, Telekomunikacja Polska patří v svých zemích Maďarsku a Polsku k největším telekomunikačním společnostem

IS Česká spořitelna Sporotrend je akciový fond investující na trzích Střední a Východní Evropy. Fond investuje většinu svých aktiv převážně na kapitálové trhy Ruska, Kazachstánu a Turecka. Aktiva investovaná do těchto zemí představují 60% všech aktiv fondu. Zbylá aktiva fond investuje na kapitálových trzích převážně v České republice, Polsku, Maďarsku a ostatních středoevropských zemích. Velký vliv na výkonnost fondu mají akcie společností Gazprom, Gübretas a

Kazmunaigas E&P26, které mají podíl

v portfoliu přes 22%. Portfolio fondu je zaměřeno na obory finance a těžba ropy a zemního plynu. Graf č. 5, Výkonnost fondu ISČS – Sporotrend ( 2004-2009 )

Zdroj: www.kurzy.cz

Vstupní poplatek u fondu Sporotrend je maximálně 3% z výše investice. Výše vstupního poplatku u fondu je odvozena od výše investované částky a snižuje se s výší investice. U fondu se také platí obhospodařovatelský poplatek, který činní 1.8% z vlastního jmění ročně. Minimální investice do fondu začíná již od 100 Kč a minimální investiční horizont je doporučován 5 let. Vlastní kapitál fondu je 2 100 milionů Kč.

ČSOB Akciový Mix je akciový fond, jehož investiční strategie je zaměřena na akciové trhy Střední Evropy a akcie nadnárodních společností obchodujících na kapitálových trzích v Japonsku a USA. Třetinu aktiv fond investuje na Burze cenných papíru Praha a největší ______________________________________ 26

Gazprom je největší společnost v Rusku a jedna z největší energetických společností na světě. Gazprom se zabývá těžbou zemního plynu a je největší producent zemního plynu na světě. Kazmunaigas E&P je největší kazachstánská energetická společnost zabývající se těžbou ropy a zemního plynu. Gübretas je turecký výrobce umělých hnojiv

podíly v aktivech fondu mají akcie společností ČEZ, Komerční banka, Telefonica O2 a Erste bank jejíž podíl ve fondu tvoří téměř jednu čtvrtinu. Z nadnárodních společností investuje fond do akcií společností IBM a ExxoMobil27 obchodovaných na burze NYSE28. Více než polovinu aktiv jsou zahraniční akcie, a proto je fond zajištěn proti měnovému riziku a díky tomu se v případě nepříznivého vývoje na devizovém trhu eliminují kurzové rozdíly. Fond má ve svém portfoliu 11ti procentní podíl hotovosti a tří procentní podíl zahraničních podílových listů, což je na akciový fond velký podíl konzervativních aktiv. Graf č. 6 Výkonnost fondu ČSOB Akciový Mix ( 2004-2009 )

Zdroj: www.kurzy.cz

Vstupní poplatek u fondu ČSOB Akciový Mix je 2,5% z výše investované částky a poplatek za obhospodařování investice činí 2% p.a. Minimální investovaná částka při jednorázové investici je 5 000 Kč a u pravidelných investicí je 500 Kč. Vlastní kapitál fondu je 808 mil. Kč.

____________________________________ 27

ExxoMobil je největší energetická společnost na světě zabývající se těžbou ropy a zemního plynu NYSE je americká burza sídlící v New Yorku. Tato burza je považována za největší, nejlikvidnější a nejznámější burzu cenných papírů. Burzu reprezentuje index Dow Jones Industrial Average

28

Conseq Invest Akciový je podílový fond, jehož cílem je dosáhnout vysokého kapitálového zhodnocení měřeného v českých korunách. Je určen zejména investorům, kteří sází na rozvoj České republiky a ostatních zemí středoevropského regionu, a kteří věří v jejich rychlejší hospodářský růst a pokračující v přibližování ekonomické úrovně k průměru EU. Fond investuje do diverzifikovaného portfolia českých a středoevropských majetkových cenných papírů obchodovaných na kapitálových trzích Střední Evropy. Velký podíl v portfoliu fondů, téměř 40 % ,mají akcie bankovního sektoru. Fond také investuje do oborů telekomunikací a petrochemie s podíly na deset procent. Ve fondu mají největší podíl v portfoliu banka OTP Bank s 10 procentním podílem a také MOL, Erste bank a ČEZ.

Graf č. 7, Výkonnost fondu Conseq Akciový ( 2004-2009 )

Zdroj: www.kurzy.cz

Vstupní poplatek fondu je maximálně 5% z objemu investice a poplatek se snižuje s výší investice. Investor také musí počítat s obhospodařovatelským poplatem, který činní 1,15% ročně z objemu investice. Objem aktiv ve fondu se pohybuje kolem 480 milionu Kč.

3.1.2 Analýza dluhopisových fondů ING Český fond obligací je dluhopisový fond, jehož cílem je stabilní výnos ve střednědobém horizontu. Fond investuje do kvalitních, likvidních obligací denominovaných v českých korunách. Investiční strategie fondu je založena na střednědobém výhledu vývoje úrokových výnosů. V portfoliu fondu mají 80 procentní podíl státní dluhopisy České republiky. Významnou pozici ve fondu mají také dluhopisy společností ČEZ a.s. s podílem čtyři procenta a také dluhopisy Telefonica O2. Investor zaplatí pouze za vstupní poplatek ve výši jednoho procenta z vkladu.

Graf č. 8, Výkonnost fondu ING Český fond obligací ( 2004-2009 )

Zdroj: www.ing.cz

ČS Sporobond je největší dluhopisový fond v ČR, který je určen pro střednědobé investování s doporučeným investičním horizontem minimálně dva roky. Peněžní prostředky fond investuje do státních dluhopisů, které mají 54 procentní podíl v portfoliu fondu. Další významnou část v portfoliu fondu, jednu třetinu, tvoří firemní obligace. Velký podíl mají společnosti Erste Group s téměř 8% podílem a také Deutche bank, European credit management, JPM Chase, jejíž podíly se pohybují okolo dvou procent. Zbylá aktiva fond investuje do depozit a ostatních konzervativních podílových fondů. Fond využívá finančních derivátů k zajištění úrokového, měnového a kreditního rizika. Průměrná doba do splatnosti je aktivně řízena s ohledem na očekávání budoucího vývoje úrokových sazeb, a to takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů fondu. Cílem fondu je dosáhnout výnosů nad úrovní fondů peněžních trhů. Vstupní poplatek u fondu je jedno procento z vkladu a vlastní kapitál fondu je 5 600 milionů korun.

Graf č. 9, Výkonnost fondu ISČS-Sporobond ( 2004-2009 )

Zdroj: www.kurzy.cz

ČSOB Bond Mix je dluhopisový fond, jehož aktiva jsou investována výhradně do českých dluhopisů s vysokým ratingem. Svým výnosem by měl fond překonávat úroveň možného zhodnocení dosaženého při bezrizikovém investování do bankovních depozit. Fond investuje 95 procent svých aktiv do tuzemských obligací a pět procent má fond uloženo v depozitech. Většinu portfolia přes, 80% tvoří, státní dluhopisy České republiky a s 10% podílem jsou zastoupeny dluhopisy Evropské Investiční Banky. Investiční horizont fondu se doporučuje minimálně dva roky. Vstupní poplatek u fondu je 0,5% z investované částky a poplatek za obhospodařování je 2% p.a. Vlastní kapitál fondu je 748 milionů korun.

Graf č. 10, Výkonnost fondu ČSOB Bond Mix ( 2004-2009 )

Zdroj: www.kurzy.cz

Raiffeisenbank Český dluhopisový fond je určen investorům, kteří hledají relativně bezpečné a stabilní výnosy, jež jsou vyšší, než výnosy fondů peněžního trhu. Fond investuje převážně do státních dluhopisů České republiky, které v portfoliu mají 85% podíl. Ostatní aktiva fond investuje do dluhopisů společností KBC29, ČEZ, Telefonica O2 a také do státního podniku Správa železniční dopravy. Vzhledem k tomu, že jsou nákupy směřované na tituly denominované v CZK, fond je zajištěn proti kurzovnímu riziku. Investor musí počítat se vstupním poplatkem ve výši 1,5% z investované částky a s poplatkem na zprávu ve výši 0,90% p.a. Objem majetku fondu dosahuje 285 milionů korun.

Graf č. 11, Výkonnost fondu Raiffeisenbank Český dluhopisový fond (2003-2009)

zdroj: www.rb.cz

________________________________ 29

KBC je jednou z největších evropských bank sídlící v Belgii. Prostřednictvím svých poboček a dceřiných společností je přítomna nejen na evropském, ale také na asijském a americkém trhu. V České republice KBC vlastní finanční skupinu ČSOB

3.2 Výsledky komparace Analyzované podílové fondy investují do podobných aktiv společností a oborů obchodovaných na kapitálových trzích Střední Evropy. Fondy investují nejčastěji do oborů financí, které ve většině fondů tvoří přibližně třetinu aktiv a telekomunikací s podílem okolo 20 procent na celkovém majetku fondu.

V portfolií fondů se objevují akcie společností ČEZ, Telefonica O2, Erste bank, Komerční banka jejíchž akcie se obchodují na burze BCPP. Hlavně akcie společnosti ČEZ se objevují v každém z analyzovaných fondů. U těchto akcií došlo ke zhodnocení z ceny 150 Kč za kus v roce 2004 až na cenu přesahující hodnotu 1 400 Kč za akcii. Akcie společnosti ČEZ sice v roce 2008 v reakci na světovou krizi a pád cen ropy korigovaly zisky a jejich hodnota se pohybovala okolo 600 – 800 Kč za jeden kus, ale analytici předpokládají v následujících letech opětovný vzestup cen těchto akcií na cenu přibližně 1 400 Kč za akcii. Také akcie společnosti Telefonica O2 jsou velmi oblíbenými investičními aktivy. Akcie společnosti sice neprokazovaly takovou výnosnost jako akcie ČEZ a.s. a za posledních pět let se zhodnotily o 30%. Společnost ročně vyplácí vysokou dividendu a analytici předpokládají zhodnocení akcií společností o 50 procent do dvou let. Obě společnosti jsou také velmi oblíbené i pro dluhopisové fondy, které nakupují jejich obligace.

Fondy nakupují aktiva těchto společností hlavně z důvodů známosti emitentů pro investory a také proto, že na kapitálových trzích Střední Evropy není taková nabídka velkých společností s vysokou stabilitou a s minimálním rizikem insolvence. Proto většina fondů z velké části investuje do několika společností, ale přesto se výkonnost fondů různí až v desítkách procent. U akciových fondů, v dlouhodobém horizontu investice 5 let, má nejlepší výkonnost fond ING Český akciový fond. Tento fond většinu svých aktiv investuje na kapitálovém trhu České republiky. ING fond také dobře diverzifikoval portfolio, v němž hlavní roli hrají tituly ČEZ a.s., Telefonica O2 a Komerční banka a.s, jelikož každá společnost obchoduje v jiném oboru. Fond má v portfoliu z jedné třetiny akcie bank, které na finanční krizi doplatily sice jedny z nejvíce, což se také projevilo do výkonnosti fondu v posledním roce. Akcie finančních institucí jsou ale kompenzována akciemi telekomunikací, které mají v portfoliu fondu 20% podíl a patří k defenzivnějším titulům obchodovaných na

kapitálových trzích Střední Evropy. Portfolio manager dobře diverzifikoval aktiva fondu do různých oborů a také vhodně zvolil páteřní kapitálový trh BCPP, na které investoval do akcií společnosti ČEZ.

Na rozdíl od ING Českého akciového fondu, výkonnosti fondů Conseq Akciový A a ČSOB Akciový Mix nedosáhly ani v dlouhodobém horizontu pěti let ziskovosti a za výkonností Českého akciového fondu ztrácí téměř 40%. U obou fondů jsou různé příčiny, nižší výkonnosti. Fond Conseq Akciový A, který sice obchoduje na kapitálových trzích Střední Evropy jako fond ING, má v portfoliu větší podíl akcií bankovního a finančního sektoru, jelikož objem přesahuje 40 procent z celkového majetku fondu. Akcie bank v dlouhodobém horizontu nepřinášely takovou ziskovost jako třeba akcie energetických společností a na finanční krize tyto akcie doplatily jako jedny z nejvíc. Dalším důvodem proč fond zaostal za výkonností ING fondu je, že ve fondu mají třetinové podíly kapitálové trhy České republiky, Polska a Maďarska. ING fond investoval více jak 50 procent všech aktiv vždy jen na BCPP, která vykazovala v posledních letech lepší výkonnost než kapitálové trhy ostatních zemí Střední Evropy.

Na výkonnost fondu ČSOB Akciový Mix mělo vliv spíše zařazení do portfolia takových akcií, které jsou obchodovány nejen na kapitálových trzích Střední Evropy, ale také akcií obchodovaných na burze NYSE v USA. Americká burza NYSE, jelikož patří k nejvyspělejším trhům na světě, neměla takovou výkonnost v posledních letech jako burzy ve Střední a Východní Evropě. Hodnoty akcií amerických společností v posledních letech spíše stagnovaly nebo jen mírně rostly, ale na světovou krizi reagovaly tyto akcie menším znehodnocením než akcie obchodované na kapitálových trzích Střední Evropy. Tyto akcie trpí také menší volatilitou a portfolio manager30 tímto krokem chtěl snížit volatilitu a rizikovost fondu což se mu relativně povedlo, protože fond v posledních měsících netrpěl takovým znehodnocením jako ostatní fondy.

_____________________________________ 30

je správce fondu a hlavní osoba, která se investuje finanční prostředky fondu v rámci svých kompentencí.

Tabulka č. 3, Výkonnost akciových fondů k 31.1.2009 Rok

5 let

3 roky

2 roky

1 rok

3 měsíce

ING Český akciový fond

13,33%

-45,23%

-51,09%

-45,40%

-10,76%

ČS Sporotrend

-30,59%

-64,67%

-65,38%

-62,79%

-16,52%

ČSOB Akciový Mix

-44,25%

-64,86%

-67,94%

-49,49%

-9,23%

Sonseq Akciový A

-26,70%

-58,69%

-64,71%

-59,45%

-15,97%

zdroj: www.akatcr.cz

Jediný fond z analýzy, který se významně liší portfoliem, od ostatních fondů je fond ISČS. U fondu Sporotrend se projevuje investiční strategie zaměřena převážně na rozvojové kapitálové trhy jako jsou trhy v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Tyto trhy se vyznačují velkou volatilitou a nestabilitou, přestože fond investuje do titulů velkých nadnárodních společností. Vysoká volatilita fondu se projevila hlavně v roce 2008, kdy fond ztratil na hodnotě za jeden rok téměř 70 procent, což bylo hlavně způsobeno pádem RTS Indexu31. Vliv na výkon fondu má také cena ropy, jelikož fond má ve svém portfoliu energetické společnosti zaměřené na těžbu ropy a zemního plynu.

V krátkém období měly nejlepší výkonnost fondy ING Český akciový fond a ČS Sporotrend, které dosahovaly zhodnocení až 50% za jeden rok. Nejvyšší hodnoty dosáhly fondy v druhé polovině roku 2007. Tato krátkodobá výkonnost přilákala mnoho investorů, kteří za vidinou rychlého zhodnocení financí do těchto fondů investovali. Začátkem roku 2008 začaly fondy v důsledku špatných zpráv z kapitálových trhů korigovat své výsledky a v průběhu roku začaly skokově ztrácet na své hodnotě. Za poslední rok fond ING ztratil 45% svého majetku a fond ISČS dokonce přes 62% majetku. Další rozdílnost ve fondech je jejich velikost a náklady fondu pro investora. Největší akciový fond působící na našem trhu je ING Český akciový fond, jehož zpravovaná aktiva od investorů mají hodnotu kolem 5 600 000 000. Pouze fond ISČS může ING fondu konkurovat, ale i jeho hodnota aktiv je o více něž polovinu menší. Ostatní fondy působící na našem trhu jsou několikanásobně menší a jejich spravovaná aktiva se pohybují pod jednou miliardou Kč. Také u poplatků fondů existují určité rozdíly. Vstupní poplatky se _____________________________________ 31

RTS Index je hlavním indexem burzy Russian Trading systém. RTS je ruská burza sídlící v Moskvě, na které se obchodují akcie společností jako Gasprom, Lukoil a dalších velkých ruských společností

u většiny fondů pohybují kolem 3% z investované částky a některé fondy snižují vstupní poplatek s výší investice. Největší vstupní poplatek je u fondu Conseq Akciový A, který může dosahovat až 5%. Tento poplatek je ale kompenzován nižším obhospodařovatelským poplatkem, který činní na akciový fond pouze 1,15% ze spravované investice. Pro investora je nejnákladnější fond Český akciový fond, který má vysoký vstupní vklad i správcovský poplatek. Poplatky u fondů ale nemusí mít příliš vysoký vliv na konečnou výnosnost investice, jak se ukázalo u fondu ING. Tento fond sice patří mezi nákladnější, ale jeho výkonnost byla nejlepší na trhu. Akciové podílové fondy mohou trpět rizikovostí, protože fondy můžou ztratit přízeň investorů kvůli ztrátám pohybujícím se průměrně přes 50 procent svých majetků za poslední rok. Fondy můžou skrývat možnost velkého potencionálního růstu, jelikož obchodují na trzích Střední a Východní Evropy, které z důvodu finanční krize velmi propadly, ale jejich potencionál není vyčerpaný a akcie obchodované na těchto trzích by měly v příštích letech vymazat ztráty.

Další riziko podstupují investoři, jelikož fondy investují z velké části do stejných aktiv a na stejných kapitálových trzích. Výkyvy ve vývoji mají vliv na každý fond, jelikož v dobách krize dochází k pádům a k velké volatilitě na kapitálových trzích. Velké množství drobných investorů reaguje na tyto výkyvy odprodejem svých podílových listů. Fondy musí na to reagovat odprodejem akciových titulů, aby byly schopny finančně uspokojit klienty. Díky tomu na kapitálových trzích vzniká tlak na nabídku a cena akciových titulů klesá dále a investoři přicházejí o další majetky ve fondech. Tato spirála se točí dál a další investoři reagují panicky a odprodávají své majetky ve fondech i za cenu ztrát.

Všechny analyzované fondy investují určitou část svých aktiv do kapitálových trhů Střední Evropy. Hlavně fondy ING, ČSOB a Conseq mají vysoký podíl aktiv investovaných na středoevropských trzích. Relativně malé rozdíly ve skladbě portfolia těchto fondů, kterým drobný investor nepřikládá vysoký význam, způsobily ve výnosnosti fondů rozdíly až téměř 60%, např. zařazení aktiv fondu obchodovaných na burze NYSE.

Nejlepší schopnosti prokázal portfolio manager fondu ING, protože strategií fondu zaměřil výrazně na BCPP. Tato strategie nepatřila k příliš rizikovým, na rozdíl od strategie, kterou zvolil portfolio manager fondu Sporotrend, ale i od strategie defenzivnější, jakou zvolil

fond ČSOB. Podobnou strategii jakou zvolil portfolio manager fondu ING, také zvolil manager fondu Conseq, který ale více diverzifikoval portfolio na trhy Střední Evropy, ale tyto nedosáhly takové výkonnosti jako BCPP. Portfolio manager fondu ING zvolil svým způsobem nejjednoduší strukturu portfolia a zaměřil fond jednoduše na BCPP. Tato strategie se ukázala jako nejlepší z možných a také v dlouhodobém horizontu dosáhla jediná zhodnocení.

Dluhopisové fondy z analýzy mají podobné cíle pro investora. Hlavním cílem je dosáhnout dlouhodobého výnosu nad úrovní peněžního trhu a nad úročením bankovních depozit, na rozdíl od fondů akciových, kde hlavní cíl je dosáhnout maximálního zhodnocení i za cenu možných ztrát.

Dluhopisové fondy nedosahovaly takové výnosnosti v krátkých obdobích jako fondy akciové, ale finanční krize se na jejich výnosnosti projevila minimálně a potvrdily svoje defenzivní vlastnosti v dobách krize. Dluhopisové fondy z analýzy v dlouhodobém horizontu dosáhly lepšího zhodnocení, než některé akciové fondy, kromě fondu ING Český akciový. V posledním roce kdy fondy akciové a smíšené ztrácely na svojí hodnotě desítky procent, fondy dluhopisové přinášely investorům zisk. Výkonnost dluhopisů je v opačném vývojovém trendu s výkonností akcií. Jestliže akcie zažívají pád, většina dluhopisových fondů roste. Tržní cena dluhopisů závisí na vývoji úrokové míry a je mu nepřímo úměrná. Neočekávaným růstem úrokových sazeb klesají tržní ceny pevně úročených dluhopisů a naopak s neočekávaným poklesem sazeb ceny pevně úročených dluhopisů rostou.

Tabulka č. 4, Výkonnost dluhopisových fondů k 31.1.2009 Rok ING Český fond obligací ČS Sporobond ČSOB Bond Mix RB Český dluhopisový

5 let

3 roky

2 roky

1 rok

3 měsíce

12,04%

0,54%

0,71%

0,94%

3,53%

7,74%

- 2,78%

- 3,18%

- 2,78%

2,12%

13,65%

5,55%

4,82%

3,87%

1,00%

3,25%

2,30%

4,97%

6,04%

1,32%

zdroj: www.akatcr.cz

Výkonnost dluhopisových fondů je podobná, jelikož investují z velké části do podobných dluhopisů České republiky, ale přesto se v dlouhodobém horizontu 5 let různí u fondů

až o 10 procent. To je způsobeno hlavně různými dluhopisy České republiky, které mají jinou úrokovou sazbu a splatnost. Jediným fondem, který do svého portfolia zahrnul z větší části i obligace společností, je fond Sporobond. Na výkonnosti se projevilo hlavně v posledním roce, kdy fond skokově ztratil fond téměř 10% svojí hodnoty. Riziko investicí do podnikových obligací spočívá ve důvěryhodnosti dlužníka, která se přenáší do pravděpodobnosti, s jakou emitent dluhopisu dostojí svým závazkům v podobě platby kupónů a jistiny. Firemní dluhopis, který je zpravidla považován za rizikovější než dluh vlády, v dobách krize může kolísat a ztrácet na hodnotě.

Nejen u fondů s podílem firemních obligací může dojít ke ztrátě hodnoty fondu. Také u dlohopisů státních může dojít k poklesu hodnoty z důvodu možnosti insolvence nebo z důvodu snížení ratingu, které v poslední době zažilo Maďarsko z důvodu vysokého zadlužení.

Fondy nejvíce zhodnocovaly svůj majetek v období od poloviny roku 2004 až do konce roku 2005, kvůli úrokovým sazbám ČNB, které dosahovaly velmi nízké úrovně a byly nejníže v novodobé historii České republiky. Fondy v tomto období dosahovaly zhodnocení až 10 procent ročně. V dalších letech dluhopisové fondy spíše stagnovaly nebo jen mírně rostly, protože reagovaly na zvýšení úrokových sazeb ČNB. Výraznějšího růstu se fondy s vysokým podílem státních dluhopisů dočkaly až v roce 2008, a to hlavně v reakci na snižování úrokových sazeb ČNB, které se blíží stejné úrovni jaká byla v letech 2004 až 2005. Dluhopisové fondy mají dobrou výkonnost v dobách krize, kdy centrální banky snižují úrokové sazby a reagují na vývoj kapitálových trhů s nepřímou úměrností.

České dluhopisové fondy také investují z převážné většiny do dluhopisů z ratingem A, jelikož tento rating má i Česká republika a je to taky maximální rating, který mohou dostat společnosti se sídlem na našem území. Společnost totiž nemůže mít nikdy větší rating, než daný stát. Zahraniční dluhopisové fondy investující na vyspělých trzích Západní Evropy a USA mívají z velké části dluhopisy i s ratingem AAA, protože některé západní země a USA dosáhly maximálního ratingu AAA a jejich riziko insolvence je nulové.

3.3

Zahraniční vývoj kolektivního investování

V zahraničí mají podílové fondy větší tradici než v České republice. Mnoho zahraničních fondů začalo svojí činnost ještě před rokem 1990, kdy v České republice ještě neexistoval ani kapitálový trh.

Raiffeisen Global Aktien je akciový fond investující do globálních akcií nadnárodních společností. Fond byl založen v roce 1986 a zaměřuje se na regiony Severní Ameriky, Evropy a Japonska. Fond ve svém portfoliu má 60% aktiv v USD a zaměřuje se na všechny obory ekonomiky. Největší akciové pozice ve fondu mají společnosti Nestle, Wal-Mart, ExxonMobil, McDonald, Microsoft a Jonhson & Jonhson, jejíchž podíly nepřesahují tři procenta na majetku fondu, aby akciové propady jedné společnosti neměly žádný vliv na výkonnost celého fondu. Výkonnost fondu, ačkoliv je zaměřený globálně, byla v některých obdobích velmi volatilní. V roce 1999 fond dosáhl téměř 55 % zhodnocení, ale zase v posledním roce fond ztratil 46 procent svého majetku. V dlouhodobém horizontu fond dosahuje zhodnocení necelých dvou procent ročně. Graf č. 12, Vývoj fondu Raiffeisen Global Aktien od roku 1990

------ Fond ---- Benchmark

Zdroj: www.rb.cz

Raiffeisen Global Rent je fond investující do dluhopisů s globálním rozložením a hlavně se zaměřuje na trhy Severní Ameriky, Západní Evropy a Japonska. Fond investuje více než polovinu všech aktiv do státních dluhopisů a portfolio fondu obsahuje 53% dluhopisů s ratingem AAA. Většina dluhopisů s ratingem AAA jsou dluhopisy emitované USA. Výkonnost fondu vykazuje dlouhodobě stabilní růst 5,8 procenta ročně. V některých letech

fond zhodnotil majetek více než 8% ročně, ale také dosahoval i ztrát, které nebyly od založení fondu hlubší než 2% p.a.

Graf č. 13, Vývoj fondu Raiffeisen Global Rent od roku 1990

Fond ---- Benchmark ------

Zdroj: www.rb.cz

V dlouhodobém horizontu vykazují oba fondy zhodnocení. Akciový fond trpí na rozdíl od dluhopisového fondu, velkou volatilitou a také v dlouhodobém horizontu fond vykazoval ziskovost necelé dvě procenta ročně, což je velmi pod úrovní očekávaných výnosů akciových fondů, které by se mělo pohybovat okolo 8-10% ročně. Fond v některých obdobích vykazoval velmi vysokou výkonnost. V roce 1999 fond dosáhl 55 procentního zhodnocení a také maximální hodnoty ve svojí existenci. Od roku 2001 fond zažívá volatelní období a v roce 2008 velmi ztrácel na hodnotě. Výkonnost fondu reaguje na vývoj světových burz a kopíruje světový burzovní index MSCI World32, který slouží zároveň jako benchmark33 podílového fondu. Přední banky v České republice nabízejí i podílové fondy svých mateřských společností. Většina těchto fondů je, ale pro investora rizikovější, než české podílové fondy. Investor musí počítat nejen z rizikem poklesu kurzu akcií nebo úrokových sazeb, ale musí zhodnotit i měnové riziko fondu. Mnoho zahraničních fondů v posledních letech se zhodnocovalo, ale pro investora kvůli posílení koruny byla investice ztrátová.

_____________________________________ 32

MSCI World – světový burzovní index, který je vytvořen z 23 světových burz Benchmark je index vybraný podle zaměření fondu, který slouží k porovnání výkonnosti fondu s vývojem kapitálového trhu, na kterém obchoduje 33

5. Výsledky, závěry, trendy a doporučení investičním společnostem pro jejich budoucí vývoj Investiční společnosti, jenž spravují podílové fondy, musí zpět přilákat investory, kteří v důsledku celosvětové hospodářské krize se odklonily od investicí do podílových fondů a investují do jiných instrumentů nebo své volné finanční prostředky vkládají do spořících účtů případně terminovaných vkladů.

Mnoho investorů ztratilo důvěru k podílovým fondům kvůli vysokým ztrátám investic v důsledku krize, které u některých investorů dosahovaly až 70 procent, ale také mnoho drobných investorů ztratilo důvěru z důvodu špatné poradenství a informovanosti od podílových fondů a jejich investičních poradců. Mnoho drobných investorů v době krize bylo informováno pouze z médií a nezískávalo potřebné informace od fondů a jejich pracovníků. Proto mnoho investorů prodalo své podíly ve fondech v nejméně výhodnou dobu, kdy fondy byly na svém minimu.

Investiční společnosti musí změnit styl investování finančních prostředků investorů. Pracovníci investičních společností a bank, kteří prodávají podílové fondy, často investovaly finanční prostředky neprofesionálních investorů do podílových fondů se strategií neodpovídající investičním profilům investorů. Tito investoři tak investovali do fondů příliš rizikových nebo konzervativních a investorům nepřinesly očekávané výnosy. Další častou chybou bylo investování všech finančních prostředků investora do jednoho podílového fondu a také často investice proběhla jednorázově. To znamená, že investor nakoupil všechny podílové listy fondu v jeden den. Drobný investor podstupoval vysoké riziko nediverzifikace a také vysoké ceny nákupu.

Podílové fondy musí zpět získat důvěru investorů pomocí nabídky nových trendů investování šitým lépe investorům na míru a také hlavně větší komunikací s investory. Investiční poradce, který zastupuje investiční společnost nebo banku musí s klienty být v kontaktu a v dobách krize by měl poradce poskytnout dostatečné informace o vývoji a budoucím směřování podílového fondu.

Investoři se pravděpodobně budou odklánět od investic do fondů peněžního trhu, které patřily na trhu podílových fondů k nejoblíbenějším. Jejich hodnota dosahuje 38 % ze všech aktiv fondů což je o celých 15 % více než je celosvětový průměr. Fondy peněžního trhu sice patří mezi nejméně rizikové, ale také zároveň jsou nejméně výnosové. V posledních letech nedosahovaly předpokládaných výnosů a někdy jejich výnosnost nedosahovala ani míry inflace. Proto někteří portfolio manageři investovali do více rizikových aktiv, aby fondy dosáhly lepšího zhodnocení, a v důsledku hospodářské krize některé fondy dosáhly i skokových ztrát. Z důvodu ztrát a nízké výkonnosti mnoho investorů se odklonilo od investic do těchto fondů a raději uložily svoje finanční prostředky do spořících účtů a termínovaných vkladů. U těchto alternativ se investor vyvaruje ztrátám a má jistotu zhodnocení. Další konkurencí fondů peněžního trhu jsou fondy zajištěné, které garantují návratnost investice i s minimálním výnosností. Fondy peněžního trhu jistě budou dále v nabídce investičních společností, ale jejich dominantní pozice, která je na našem trhu, se bude jistě snižovat. Fondy v budoucnu nebudou vykazovat větší výkonnost než v posledních letech a konkurence

spořících účtů a terminovaných vkladů se bude

zvětšoval, neboť banky budou potřebovat ke své činnosti více primárních zdrojů.

U fondů dluhopisových situace bude v budoucnu jiná, než u fondů peněžního trhu. Jejich podíl dosahuje deseti procent

na celkové hodnotě všech aktiv ve fondech. Podíl

dlohopisových fondů se bude zvětšovat hlavně na úkor fondů peněžního trhu, protože tyto fondy jsou pro konzervativnější investory. Mnoho českých investorů si neuvědomuje, že v každém investičním portfoliu by se měl objevovat určitý podíl dluhopisových fondů. Dluhopisové fondy jsou defenzivnější, než fondy akciové a smíšené a také mají vztah nepřímé úměrnosti s vývojem akciových fondů. Hlavně v dobách krize výkonnost dluhopisových fondů roste, na rozdíl od ostatních fondů, které ztrácejí na své hodnotě.

Investiční společnosti by měli rozšířit nabídku dluhopisových fondů hlavně s vysokými podíly v portfoliu státních dluhopisů zemí Severní Ameriky a Střední a Západní Evropy. U těchto fondů by bylo minimální riziko ztrát a potencionální dlouhodobý růst okolo 5 procent ročně jako má globální dluhopisový fond Raiffeisen Global Rent.

Velkou budoucnost na našem trhu mají akciové fondy. Podíl akciových fondů na našem trhu je jen něco málo přes deset procent a světový průměr se pohybuje kolem 40% ze všech

aktivech fondů. Tento rozdíl, který tvoří téměř třicet procent investovaných aktiv investorů, se bude v budoucnu zmenšovat. Investoři v budoucnu budou mít lepší znalosti kapitálových trhů jako investoři na západních kapitálových trzích a budou se přeorientovávat na investice dynamické.

První trend, na který by se investiční společnosti měly zaměřit jsou investice do akciových fondů. Nově založený akciový podílový fond by se měl zaměřit na kapitálové trhy Střední Evropy nebo na kapitálové trhy regionu BRIC.

Investiční společnosti by mohly nabídnout nový podílový fond investující v regionu Střední Evropy, který by měl většinu aktiv umístit na Burzu cenných papírů Praha a Varšavskou burzu cenných papírů. Kapitálové trhy ve Střední Evropě po vysokém propadu v důsledku krize, skrývají vysoký potencionál nového růstu. Hlavně BCPP a její index PX ztratila za poslední rok téměř 60% na své hodnotě. Akcie mnoha společností, obchodujících na těchto trzích, jsou vysoce podhodnoceny a neodpovídají hodnotě společností. Nový podílový fond by do svého portfolia měl zahrnout aktiva společností ČEZ a.s. a Telefonica O2, které by měly mít podíl kolem 10% za titul. Tyto společnosti mají slušný potencionál růstu a zároveň patří ke stabilním titulům. V portfoliu fondu by určitě neměla chybět společnost NWR, která se zabývá těžbou černého uhlí, jehož cena by v budoucnu měla vzrůst zhruba na dvojnásobek dnešních cen. Akcie NWR jsou také 80% pod upisovací cenou a tyto akcie mají vysoký potencionál růstu. Fond by měl mít v portfoliu také vysoký podíl titulů bank, které by mohly dosahovat až 40% na celkových aktivech fondu. Akcie bank se v důsledku krize velmi znehodnotily, ale samotné banky ve Střední Evropě hypoteční krize příliš nezasáhla. Velký potencionál mají hlavně akcie rakouské banky Erste bank a polských bank PKO Bank Polski a BRE Bank. Jejich akcie mohou dosáhnout růstu až 400% během následujících let. Všechny tyto tituly jsou pod svou cílovou cennou a mají vysoký potencionál s minimálním rizikem dalšího velkého znehodnocení.

Dalším regionem s vysokým potencionálem růstu je BRIC. V regionu BRIC jsou pouze rozvojové ekonomiky, v kterých žije 40% obyvatel planety. Nový fond by se měl hlavně zaměřit na kapitálové trhy Číny a Indie. Kapitálový trh Číny patří k rozvinutému. Kapitálový trh Indie a Brazílie v příštích letech, v důsledku růstu ekonomik a obyvatel, má také vysoký potencionál růstu. Nejméně aktiv by mělo být směřováno na kapitálový trh

Ruska RTS, který v posledních dvou letech ztratil na svojí hodnotě přes 70% a patří z této skupiny zemí k nejrizikovějším.

Další nový akciový fond by se mohl orientovat hlavně na kapitálové trhy Číny a Indie a investovat by měl do největších společností obchodujících na těchto trzích, jako jsou PetroChina, Indl & Coml Bank of China, ChinaMobile, Sinopec a indická Reliance Industries. Tyto společnosti patří mezi padesátku největších společností světa. Další aktiva by fond měl investovat na kapitálové trhy Brazílie, Turecka a v menší míře i Ruska. Tento podílový fond by na našem trhu měl malou konkurenci, protože většina fondů investujících do tohoto regionu má uložena aktiva na kapitálových trzích Ruska a Číny. Kapitálový trh Indie zůstal trochu skryt českým investorům, přestože tento trh má možná největší potencionál. Nový akciový fond by musel přesvědčit investory k investici, protože fond investuje do rizikových kapitálových trhů s vysokou volatilitou, nabídkou dlouhodobého pravidelného investování.

Nový podílový fond nezaručí úspěšnost tohoto fondu u investorů. Hlavním trendem u akciových fondů by měla být nabídka nového stylu investování, pomocí které by investiční společnost nebo banka nalákala nové investory, které od investování do akciových fondů odradila finanční krize a vysoké ztráty fondů. Nový styl investování by měl hlavně spočívat v pravidelných měsíčních investicích investora. Pravidelná investice průměruje náklady. Kupuje-li investor pravidelně, kupuje za průměrnou cenu. Jde o to, že při investování stále stejné částky nakoupí investor při vyšším kurzu méně akcií a při nižším kurzu více akcií. Konečný výsledek záleží na tom, jaká byla průměrná cena a jaká bude cena konečná. Investor má pomocí pravidelných investic větší pravděpodobnost dosažení zisku i v dobách volatilních.

U pravidelných investic je také větší potencionál investorů než u investic jednorázových. Jednorázovou investici ve výši statisíců si může dovolit jen omezené množství investorů, ale pravidelně investovat může téměř každý, jak ukazují penzijní fondy. Pomocí penzijních fondů investují v České republice téměř 4 milióny lidí. Hlavní úkol investiční společnosti je nabídnout pravidelné měsíční investice od 200 Kč a přesvědčit investory, aby investovali v horizontu minimálně 7 let. Investice investorů by měly směřovat hlavně do akciových podílových fondů, zaměřených na regiony Střední Evropy a BRIC. Tyto regiony mají

velký potencionál růstu, ale také trpí velkou volatilitou, která se pravidelnými investicemi snižuje.

Další trend, na který by se investiční společnosti měly zaměřit, jsou garantované či hedging fondy. Některé investiční společnosti garantované fondy již nabízejí, ale doba trvání těchto fondů se pohybuje většinou mezi čtyřmi až šesti lety a investorovi garantují pouze návratnost investice. Návratnost investice je svým způsobem trochu relativní, protože investovaná částka po době trvání fondu musí být očištěna od inflace a vstupního poplatku. Investor může i na garantované investici v průběhu pěti let prodělat více než 10% vložených prostředků. Investoři raději v dobách krize obětují možnosti vysokého výnosu za garanci návratnosti a minimálního zhodnocení na úrovně inflace. Pro mnoho investorů také není přijatelná délka trvání fondů a své finanční prostředky by chtěli mít likvidnější.

Na trhu garantovaných podílových fondů chybí fond s krátkodobou fixací na jeden až dva roky s garancí návratnosti investice a s garancí minimálního zhodnocení ve výši 1 – 1,5 procent ročně. Fond by musel 90 procent34 svých aktiv investovat do krátkodobých dluhopisů, protože úrokové výnosy zabezpečí stoprocentní garanci jistiny a minimální garantovaný výnos. Zbylými 10 procenty aktiv by fond musel spekulovat na krátkodobých finančních derivátech, jako jsou opce na vývoj kurzu akcií nebo opce na devizové kurzy. Fond by spekuloval pomocí opcí na vývoji kurzu 10-15 akcií společností spadajících do kategorie blue chips35 na největších kapitálových trzích na světě36. U těchto akcií by záloželo na jejich vývoji v průběhu fixace fondu a pokud by hodnota každé akcie neztratila na své hodnotě více jak 15%, fond by připsal investorům prémiový zisk v hodnotě 5% za rok. Jestliže by spekulace nebyly úspěšné, investor by obdržel pouze garantovaný zisk. Tento fond by konkuroval termínovaným vkladům v délce fixace a garantovaným zhodnocením. Navíc by pro investora přinášel možnost prémiového výnosu a investor by nemusel zdaňovat výnosy fondu na rozdíl od termínovaného vkladu.

____________________________________ 34

fond investuje 97% do státních dluhopisů nebo amerických T-bondů, které bývají úročené kolem 4-5%. 90 procent aktiv fondu úročených sazbou 4,2% vytvoří hodnotu fondu 101% (97.1,042 = 10 ) 35 je termín, kterým se označují akcie největších a nejziskovějších společností, které jsou obchodovány na burze, mají stabilní růst a pravidelně vyplácejí dividendy 36 v portfoliu fondu by byli akcie blue chips obchodované na burze NYSE jako jsou Coca Cola, Microsoft, ExxonMobil, General Eletric, Wal-Mart, HSBC, Royal Dutch Shell, IBM, Johnson & Johnson a Berkshire Hathaway

Tato alternativa pro konzervativní investory na trhu českých podílových fondů není a proto také v České republice existuje velké množství investorů investujících do fondů peněžního trhu a ukládající svoje finanční prostředky na termínované vklady.

Třetím trendem, kterým by mohly investiční společnosti přilákat nové investory jsou fondy investující do nových druhů aktiv jako jsou komodity nebo reality. Tyto fondy by mohly uspokojit poptávku investorů, kteří nechtějí investovat do cenných papírů nebo instrumentů peněžního trhu.

Komoditní fond je jedinou příležitostí, jak drobný investor může uložit své peníze do ropy, zlata, resp. jiných komodit. Z hlediska výnosnosti se v tomto případě jedná o spekulaci, protože ceny těchto komodit na světových komoditních trzích často značně kolísají. Nový komoditní fond by měl být denominován v českých korunách a určitě zajištěn proti kurzovním rozdílům. Fond by investoval globálně, protože cena komodit je celosvětově podobná. Portfolio komoditního fondu by mělo být velmi diverzifikované a orientované na všechny deriváty na trhu. Ve fondu by měly mít velký podíl energie jako jsou elektřina, ropa a černé a hnědé uhlí. Tyto komodity mají velký potencionál růstu a také patří mezi nejdůležitější komodity, jejíž cena ovlivňuje i vývoj ekonomiky. V portfoliu by určitě neměly chybět ani zemědělské komodity, průmyslové a drahé kovy a také hospodářská zvířata. Fond by určitě neměl investovat více než 10% celkových aktiv fondu do jedné komodity. Ceny komodit na dnešních trzích skrývají podobný potencionál růstu jako mají akcie společností. Fond by měl být nabízen spíše zkušenějším investorům s vysokými požadavky na ziskovost.

Nemovitostní fond investuje přímo do nákupu nemovitostí nejčastěji prostřednictvím tzv. nemovitostních společností nebo akcií firem, které podnikají v oblasti realit a developmentu. Nemovitostní fondy patří k méně rizikovým fondům a jejich výkonnost bývá stabilní. Jejich výkonnost by se měla pohybovat kolem pěti procent ročně. Nový fond by mohl investovat na trhu Střední a Východní Evropy. Většinu svých aktiv by investoval přímo do nákupu reálných nemovitostí a jen určitý podíl 10-15% by mohl investovat akcií developerských společností. Akcie developerů obchodujících na BCPP v poslední tobě velmi ztrácely. Hlavně akcie společnosti Orco přišly za poslední dva roky o 95% své hodnoty a samotná společnost se může potýkat i s finančními problémy. Proto fond by

většinu aktiv měl investovat přímo do nemovitostí. Fond by také měl diverzifikovat riziko poklesu cen určitých nemovitostí investováním aktiv z určité části do logistických areálů, maloobchodních center, kancelářských a bytových prostorů. Největší podíl aktiv ve fondu by měl být investován do kvalitních bytových prostorů, které mají ještě potencionál růstu ceny a také nájemné bytových prostorů by se mělo průměrně pohybovat na 5% ročně z ceny nemovitosti. Toto nájemné by fondu garantovalo stabilní růst, který by v dnešní době mohl přilákat mnoho investorů, kteří jsou spíše orientováni na méně rizikové investice.

Dalším novým fondem, který by mohl být emitován na trhu by byl ekologický fond. Mnoho drobných investorů nechce investovat pouze do cenných papírů a dosahovat maximálních zisků. Určitý druh investorů investování chce dosáhnout nejen určitého zhodnocení finančních prostředků, ale také uspokojení, že investováním přispěl ke zlepšení životního prostředí a života na zemi. Fond by musel být denominován v českých korunách a investoval by převážně do společností zabývající se zpracováním a úpravou vody, ekologickým controllingem, recyklací, výrobou biopotravin, alternativními zdroji energie, novými materiály a nanotechnologiemi. Fond by také mohl investovat do automobilových společností, které se zabývají vývojem automobilů na vodíkový nebo elektrický pohon. Fond by patřil mezi rizikovější, protože většina společností zabývající se ekologií nepatří k velkým a nejsou na tolik stabilní jako nadnárodní průmyslové a bankovní společnosti. Obor ekologie také patří k rozvíjejícím se, ale má velký potencionál růstu z důvodu módní vlny ekologie, zvyšujícím se klimatickým rizikům, globálnímu oteplování a vysoké výkonnosti ekologických fondů po celém světě. Tento fond by na českém trhu podílových listů měl jen minimální konkurenci a byl by určený pro odvážnější investory, kteří mají navíc zájem podílet se na zlepšení životního prostředí.

Investiční společnosti by také mohly nabídnout investorům fond, který by kombinoval několik nových trendů jako například zajištěný komoditní podílový fond, který by investoval do komodit a zároveň by investorům garantoval návratnost investice s minimálním garantovaným zhodnocením.

Tento

fond

by

investoval

převážně

do zajištěných komodit a jen z části do opcí na komodity, které by tvořily zisk fondu. Tento fond by byl určen konzervativnějším investorům, kteří nechtějí investovat do cenných papírů a u své investice chtějí mít garanci návratnosti.

Nabídkou nových podílových fondů, které by byly alternativou dnešním podílovým fondů, by investiční společnosti mohly získat ztracenou důvěru investorů a také přilákat úplně nové investory, kteří dnes raději své finanční prostředky mají uložené na terminovaných vkladech nebo spořících účtech. Ale pouze nabídkou nových fondů investiční společnosti nedosáhnou úspěchu. Investiční společnosti také musí změnit způsob informování a poskytování poradenských služeb klientům.

Možným rizikem je, že nové trendy v podílových fondech mohou investičním společnostem napomoci překonat krizi, ale v dlouhodobém horizontu některé trendy můžou mít pouze krátkodobé trvání. Hlavně zajištěné fondy, po kterých bývá největší potencionál hlavně v době krize můžou po oznění krize ztratit část svých klientů kvůli svému omezenému zhodnocení. Tyto fondy by se potom musely přizpůsobit požadavkům investorů jako větší zhodnocení a tyto fondy by musely větší část svých aktiv investovat přes opce. Další trendem, který může trpět rizikem jsou pravidelné investice do akciových fondů. Pravidelné investice v dlouhodobém horizontu sice statistický prokazuje nejlepší zhodnocení, ale největší riziko spočívá v přesvědčení potencionálních investorů, že tato metoda investování je pro drobného investora nejlepší. I přes tyhle rizika nové trendy mají velký potencionál a mohou napomoci investičním společnostem k dalšímu růstu.

Použitá literatura: KOHOUT, Pavel; Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 5. rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2559-8 KOTRBA, Josef; KOČENDA, Evžen; HANOUSEK, Jan. The Governance of Privatization Funds: Experiences of the Czech Republic, Poland and Slovenia., 1. vyd. London : Edward Elgar, 1999. ISBN. 1-84064-013-8 LIŠKA, Václav; LACHKOVIČ, Rudolf; NOVÁKOVÁ, Jana; ZUMROVÁ, Jana. Kolektivní investování. 1. vyd. Praha : Bankovní Institut a.s., 1997. 195 s. RICHTER, Tomáš. Kuponová privatizace a její vlivy na správu a financování českých akciových společností. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 134 s. ISBN 80-246-1012-4 Úplné Znění. 9.vyd. Ostrava : Jiří Motloch-Sagit, 2006. 460 s. ISBN 80-7208-582-4

Použitá literatura z internetových odkazů: Akat : Objem majetku svěřený správcům aktiv ve třetím čtvrtletí 2008, 10.listopadu 2008 [online]. Dostupný z WWW: < http://www.akatcr.cz/download/434tz081110_aktualizovana.pdf >

Efama : Trends in the European Investment Fund Industry in the Fourth Quarter of 2008 and Results for the Full Year 2008 [online]. c2008. Dostupný z WWW: < http://www.efama.org/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=72&Ite mid=-99 >

HOLMAN, Robert. Čím pro nás byla kupónová provatizace [online]. c2001. web Václava Klause, text pro Hospodářské noviny, Dostupný z WWW: < http://www.klaus.cz/Klaus2/asp/clanek.asp?id=gl88MRMYa9JQ >

URBÁNEK, David. Krize jsou nákupní příležitostí [online]. c2008. Dostupný z WWW: < http://www.fondmarket.cz/fondy-a-investicni-produkty/krize-jsou-nakupniprilezitosti/ >

Seznam použitých internetových odkazů: http://www.akatcr.cz http://www.bcpp.cz http://www.cnb.cz http://www.conseq.cz http://www.cpinvest.cz http://www.csob.cz http://www.efama.com http://www.ing.cz http://www.iscs.cz http://www.kurzy.cz http://www.nasdaq.com http://www.nyse.com http://www.patria.cz http://www.penize.cz http://www.rb.cz http://www.rts.ru http://www.sfinance.cz http://www.sse.com.cn http://www.wikipedia.com

Přílohy: Příloha č. 1, Rozložení majetku ve světových fondech v roce 2008 Rozložení majetku ve světových fondech v roce 2008. V roce 2008 měli investoři ve fondech téměř 15,7 miliard EUR a většinu těchto prostředků investovali do akciových fondů a fondů peněžního trhu.

Ostatní fondy 8%

Fondy peněžního trhu 23%

Akciové fondy 42%

Balancované fondy 10%

Dluhopisové fondy 17%

zdroj: Asociace pro kapitálový trh, www.akatcr.cz

Příloha č. 2, Rozložení majetku ve fondech dle zemí Graf zobrazuje podíl aktiv ve fondech dle zemí. 80% aktiv investují investoři v zemích Evropské unie a USA. Ostatní země 3%

Brazílie 4%

Čína 1% Japonsko 3% Kanada 3% Austrálie 5%

USA 47%

Evropa 33%

zdroj: Asociace pro kapitálový trh, www.akatcr.cz

Příloha č. 3, Vývoj indexu Dow Jones Industrial Average od roku 1928 do 2006 Graf zobrazuje vývoj indexu Dow Jones Industrial Average, který je hlavním indexem největší burzy světa NYSE. Na vývoji grafu je patrné vysoký růst indexu a volatilita v posledních dvaceti letech.

zdroj: www.visualizingeconomics.com

Příloha č. 4, Vývoj fondu ČP Invest fond globálních značek od 26.11.2001 Graf zobrazuje vývoj fondu ČP Invest, který svým portfoliem patří mezi globální akciové trhy. Vývoj fondu v posledních osmi letech pro investora nepřinesl očekávaný výnos. Doporučovaný investiční horizont ne vždy musí investorovi přinést zisk, ačkoliv investuje do globálního fondu.

zdroj: www.cpinvest.cz

Seznam vložených tabulek: Tabulka č. 1, Objem majetku investovaného pomocí investičních společností v ČR ......11 Tabulka č. 2, Rozdělení investic dle typů fondů ...............................................................15 Tabulka č. 3, Výkonnost akciových fondů k 31.1.2009 ...................................................39 Tabulka č. 4, Výkonnost dluhopisových fondů k 31.1.2009 ............................................41

Seznam vložených grafů: Graf č. 1, Vývoj majetku v podílových fondech v ČR (mld. Kč) .....................................19 Graf č. 2, Vývoj indexu NASDAQ 100 od roku 1984 do 2002........................................21 Graf č. 3, Vývoj indexu Dow Jones Industrial Average od roku 2004 .............................24 Graf č. 4, Výkonnost fondu ING Internacional Český akciový fond ...............................30 Graf č. 5, Výkonnost fondu ISČS – Sporotrend ...............................................................31 Graf č. 6 Výkonnost fondu ČSOB Akciový Mix ..............................................................32 Graf č. 7, Výkonnost fondu Conseq Akciový ...................................................................33 Graf č. 8, Výkonnost fondu ING Český fond obligací .....................................................34 Graf č. 9, Výkonnost fondu ISČS-Sporobond ..................................................................35 Graf č. 10, Výkonnost fondu ČSOB Bond Mix ................................................................35 Graf č. 11, Výkonnost fondu Raiffeisenbank Český dluhopisový fond ...........................36 Graf č. 12, Vývoj fondu Raiffeisen Global Aktien od roku 1990.....................................43 Graf č. 13, Vývoj fondu Raiffeisen Global Rent od roku 1990 ........................................44

Seznam vložených příloh: Příloha č. 1, Rozložení majetku ve světových fondech v roce 2008 ................................55 Příloha č. 2, Rozložení majetku ve fondech dle zemí .......................................................56 Příloha č. 3, Vývoj indexu Dow Jones Industrial Average od jeho založení 1928 do 2006 ...........................................................................................................................................56 Příloha č. 4, Vývoj fondu ČP Invest fond globálních značek od 26.11.2001 ...................57