Aktuální přehled stavu užívání konopných drog v České republice z perspektivy školních a celopopulačních studií Summary of the Recent Cannabis Use Situation in the Czech Republic from the Perspective of School and General Population Surveys Michal Miovský1, Lenka Šťastná2, Vladimír Řehan3 1Psychologický ústav Akademie věd ČR 2
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti 3 Katedra psychologie FF UP Olomouc
Souhrn Konopné drogy jsou po alkoholu a tabáku třetí nejčastěji užívanou drogou v ČR. Pro validní popis a interpretaci rozsahu užívání této skupiny návykových látek je však nutné využít více různých epidemiologických indikátorů. Autoři sestavili přehled výsledků nejnovějších studií provedených v České republice v oblasti užívání konopných drog a zvláštní pozornost zde věnují trendu průběžného nárůstu zkušeností s těmito látkami. V dospělé populaci dosáhla celoživotní prevalence užívání konopných drog v r. 2002 hodnoty 21,1 %. Zkušenost s užitím konopí v posledním roce udalo 10,9 % dospělé populace (tj. přibližně 740 000 osob). Školní a celopopulační studie jsou součástí harmonizovaných pěti klíčových epidemiologických indikátorů, jejichž získávání a interpretace jsou metodicky řízeny Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) v rámci sítě REITOX. Kromě popisu výsledků studií se autoři krátce kriticky zabývají významem indikátoru celoživotní prevalence v kontextu užívání konopných drog. Klíčová slova: konopné drogy, epidemiologické indikátory, užívání drog, školní a celopopulační studie.
Summary After alcohol and tobacco, cannabis is the third most frequently used drug in the Czech Republic. However, it is necessary to apply a range of different epidemiological indicators in order to obtain a valid description and interpretation of the scope of use of this group of addictive substances. The authors compiled a summary of the results of recent studies conducted in the Czech Republic as far as the area of cannabis use is concerned, paying particular attention to the trend of a continuous increase in experience with these substances. In 2003 the life-time prevalence of cannabis use in the adult population reached 21.1 %. Experience with cannabis use in the last year was reported by 10.9 % of the adult population (i.e. approximately 740,000 people). The school and general population surveys are part of five key epidemiological indicators which are gathered and interpreted according to the methodological guidelines of the European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA) within the REITOX network. In addition to describing the results of different studies, the authors provide a short critical review of the importance of the life-time prevalence indicator in the context of cannabis use. Key words: Cannabis, epidemiological indicators, drug use, school and general population surveys
Úvod Užívání konopných drog zaznamenalo v naší zemi v průběhu 90. let velmi výrazný nárůst. Po alkoholu a tabáku jsou dnes konopné drogy třetí nejčastěji užívanou skupinou návykových látek v populaci. Stále většího významu tak postupně nabyla nutnost mít k dispozici podrobný přehled o stavu jejich užívání a průběžný výzkum zdravotních a sociálních konsekvencí spojených s tímto fenoménem. Do jisté míry je tak paradoxní, že stav psychiatrického a psychologického výzkumu v naší zemi neodráží výše uvedené skutečnosti a celkový objem výzkumné činnosti je možné označit za nedostatečný. Výzkumný projekt CANLONG (GAČR č. 406/02/1449A) je zaměřen na výzkum psychosociálních faktorů spojených se zahájením a průběhem kariéry užívání konopných drog. Jeho součástí pak bylo také rozsáhlé mapování údajů1 o tomto fenoménu (Miovský et al., 2004), jehož část je obsažena v článku, na který bude navazovat přehled epidemiologických indikátorů týkajících se žádostí o léčbu a dalších souvisejících oblastí.
Přehled stavu užívání konopných drog v České republice v tomto i v navazujícím článku byl proveden prostřednictvím systému pěti harmonizovaných epidemiologických indikátorů, který je v České republice v plné míře zavedený od r. 2001. Za implementaci a rozvoj tohoto sběrného systému dat je v zemích EU zodpovědné Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) se sídlem v Lisabonu.2 Každá členská země EU včetně všech bývalých přistupujících a nyní nových členských zemí má své národní referenční pracoviště zodpovědné za získávání dat ve své zemi. V České republice je tímto referenčním pracovištěm Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) zřízené v r. 2001 při Úřadu vlády ČR. Toto pracoviště připravuje každý rok výroční zprávu o stavu užívání návykových látek (Zábranský et al., 2002a; Mravčík et al., 2003). Jednotlivé indikátory a kritéria pro získávání a interpretaci dat popsal ve své publikaci Zábranský (2003). Pro tento článek jsme vybrali a zpracovali údaje z tzv. školních a celopopulačních studií. Ty v rámci uvedeného systému 5 klíčových epidemiologických indikátorů tvoří jednu samostatnou část. Ta je mj. důležitá především z prognostického hlediska, neboť dlouhodobé sledování trendových analýz poskytuje určitou bázi pro odhad dalšího vývoje užívání jednotlivých substancí a s tím spojených případných zdravotních, sociálních, právních nebo ekonomických rizik. Celopopulační studie Celopopulační studie jsou zaměřeny na dospělou populaci obvykle ve věkovém rozmezí 15–64 let a jsou většinou prováděny formou dotazníkových průzkumů nebo za využití krátkého strukturovaného interview. Někdy se využívá též např. telefonního interview. V České republice se celopopulačními studiemi zabývají dvě instituce. První z nich, Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd, provedlo první šetření již v r. 1993. Přehled výsledků jednotlivých šetření od r. 1993 (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2001) odráží výše zmíněný rychlý nárůst obliby nelegálních drog u dospělé populace. Zatímco v r. 1993 dosáhla celoživotní prevalence zkušenosti s nelegálními drogami v dospělé populaci hodnoty 5 %, v r. 2002 byl tento údaj téměř trojnásobný (14 %). Strmost nárůstu celoživotní prevalence je zřejmá z obrázku č. 1. Celoživotní prevalence užití konopných drog v r. 2002 činila 16 %, zkušenost s touto drogou během posledních 12 měsíců uvedlo 8 % respondentů (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002).
Relativně zajímavým ukazatelem je procento obyvatel, kterému byla někdy v životě nabídnuta nějaká droga. Například při šetření z r. 2001 (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2001) se ukázalo, že v r. 2001 došlo k nárůstu proti předchozím letům (kdy se tento ukazatel pohyboval stabilně okolo 20 %) o 7 % (na 27 %). Znamená to, že téměř třetině dospělého obyvatelstva naší země někdy někdo nabídl nelegální návykovou látku. V r. 2002 25 % všech dotázaných uvedlo, že jim byla nabídnuta konopná droga (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002). Samozřejmě nejvíce exponovanou věkovou skupinou je mládež ve věku 15–19 let, kde k této situaci došlo v 65 %. Ti, kteří odpověděli, že jim nelegální droga někdy nabídnuta byla, při upřesňující
otázce na druh nabídnuté látky v 69 % uvedli, že se jednalo právě o konopnou drogu (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2001). Část otázek při těchto šetřeních se týká postojových škál. Jednou z pravidelně sledovaných oblastí je názor na to, zda by společnost měla uživatele nelegálních látek trestně stíhat. Při již citovaném šetření z r. 2002 uvedlo 50 % dotázaných, že souhlasí s trestním postihem pravidelných konzumentů konopných drog (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2002). Meziročně je možné zaznamenat zřetelný pokles počtu osob zastávajících toto stanovisko (viz obr. 2). Například skupina občanů souhlasících s trestním postihem příležitostných konzumentů se v meziročním srovnání zmenšila o 7 % (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2001).
Dalšími institucemi, které se v ČR věnují celopulačním studiím, jsou Státní zdravotní ústav (SZÚ) a Psychiatrické centrum Praha (PCP). V roce 1996 realizovali jejich pracovníci (Sovinová et al., 1999) rozsáhlé celopopulační šetření. Díky této skutečnosti máme možnost porovnávat nezávisle na sobě výsledky obou sběrných systémů zajišťovaných jmenovanými institucemi. Při tomto srovnání je zřejmé, že výsledky průzkumů provedených SZÚ/PCP jsou v základních ukazatelích vyšší nežli výsledky studií CVVM, např. celoživotní prevalence užití jakékoli konopné drogy. Vzhledem k počtu respondentů (PCP v obou svých šetřeních mělo cca 2–2,5krát větší, velmi pečlivě sestavený výběrový soubor) a způsobu provedení terénního šetření se domníváme, že výsledky CVVM jsou mírně podhodnocené (vizu dále). V r. 2002 realizovalo Psychiatrické centrum Praha mezinárodní studii GENACIS („Gender, Alcohol and Culture: An International Study“). Výběrový soubor čítal 2526 osob (Psychiatrické centrum Praha, 2003a). Zkušenost s konopnou drogou (celoživotní prevalence) uvedlo 21,1 % dotázaných (tj. přibližně 1,7 milionu dospělých osob v ČR). Tabulka 1 pak zachycuje rozdíly mezi pohlavími.
Vycházíme-li ze srovnání nárůstu celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami v průběhu 90. let, pak je zřejmé, že mezi lety 1993 a 2002 došlo ke vzrůstu hodnoty tohoto indikátoru z 5 % v r. 1993 (CVVM) na současných 21,1 % (PCP). Obecně můžeme říci, že v oblasti hodnot indikátoru celoživotní prevalence jsme se ve druhé polovině 90. let dostali na srovnatelnou úroveň s průměrem zemí EU (EMCDDA: Annual Reports 1997–2002). V tomto kontextu však považujeme za vhodné upozornit na fakt, že indikátor celoživotní prevalence není pravděpodobně tak významný, jak se v minulosti předpokládalo. Kriticky laděné diskuze o jeho praktickém významu se objevují od poloviny 90. let (Parker et al., 1995; Griffith et al., 1997). Z nich se prozatím ukazuje, že význam jediného indikátoru není zdaleka tak zásadní jako jejich vzájemný vztah (Miovský, Urbánek, 2002). Například právě v případě hodnoty celoživotní prevalence zkušenosti s jakoukoli nelegální drogou se zdá být velmi důležité sledovat také hodnotu prevalence zkušenosti s drogou v posledním roce, případně také v posledním měsíci. Tyto indikátory totiž více postihují skupiny osob, které užívají konopí s určitou pravidelností (na rozdíl od indikátoru celoživotní prevalence, kam spadá i ten, kdo si alespoň jedinkrát v životě konopnou drogu zkusil, ale vícekrát již tuto zkušenost neopakoval). Informačně cennější je proto vzájemné porovnání indikátorů. Mimo jiné je z něj zřetelně patrná disproporce mezi počtem osob, které si konopí někdy v životě zkusily, a osob, které je s určitou pravidelností užívají. V případě konopí je např. hodnota indikátoru prevalence zkušenosti s touto drogou v posledním roce 10,9 % respondentů (Psychiatrické centrum Praha, 2003a). V r. 1999 a 2002 provedl ÚZIS „Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace“, jehož součástí byly také otázky týkající se užívání legálních a nelegálních drog. V r. 1999 čítal výběrový soubor 2356 osob starších 15 let. Jednoznačně nejužívanějšími drogami byly marihuana a hašiš, které se podílely 81 % na celkovém užívání drog. S těmito drogami mělo zkušenost 6,5 % mužů a 3,7 % žen (ÚZIS, 2001). V r. 2002 čítal výběrový soubor 2476 osob starších 15 let. Stejně jako v předchozím šetření, nejvíce
rozšířenými drogami byly marihuana a hašiš. Tyto drogy vyzkoušelo 5,6 % všech respondentů. Z nich pak 87,1 % udalo, že drogu užili v posledním roce (ÚZIS, 2003). Uvedený nízký počet zkušeností s konopnými drogami lze u této studie vysvětlit velkou variabilitou věku, způsobem sběru dat (jednalo se o rozhovor, kdy byly známy identifikační údaje o respondentovi – jméno, bydliště), pozitivním zaměřením výzkumu na zdravý životní styl atd. Zejména v případě způsobu sběru (není zachována anonymita) se zřejmě jedná o zásadní zkreslení, neboť samozřejmě výroba (pěstování), distribuce (předání, prodej) a přechovávání této skupiny látek není legální. Školní studie Školní studie jsou podobně jako studie celopopulační mezioborovými výzkumnými studiemi zasahujícími sociologii, psychologii a epidemiologii a společně tvoří jednu ze zmíněných pěti skupin studií (její ustálený název je školní a celopopulační studie) (Miovský, 2002). Každý z participujících oborů se na výsledné podobě těchto studií podílí nezastupitelným způsobem a diskuze o tom, zda jsou tyto studie více „epidemiologické, psychologické nebo sociologické“ není podstatné. Školní studie jsou ve srovnání se zbývajícími oblastmi v České republice nejsilněji zastoupenou skupinou. Zatímco u celopopulačních studií jsme měli možnost srovnávat ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, u školních studií máme k dispozici hned tři. Zřejmě nejvýznamnějším z nich je mezinárodní projekt ESPAD („Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách“), který se zaměřuje na populaci šestnáctiletých středoškoláků. Česká republika je do tohoto projektu zapojena od počátku jeho existence, tj. od prvního šetření v r. 1995 (Hibell et al., 1997). Časovou periodou jsou 4 roky a máme tak k dispozici výsledky také za roky 1995, 1999 a 2003 (Csémy et al., 2003a; Csémy et al., 2003b). Dalším projektem realizovaným v ČR na národní úrovni je studie MAD („Mládež a drogy“), kterou realizuje Hygienická stanice hl. m. Prahy a v jejímž rámci byla u středoškoláků ve věku 15–19 let provedena celkem tři dotazníková šetření v letech 1994, 1997 a 2000 (Disman et al., 1994; Polanecký et al., 2001a; Polanecký et al,, 2001b). Původní podoba studie z r. 1994 se však výrazně změnila a v následujících dvou studiích z velké části využila metodiky citovaného projektu ESPAD. Posledním rozsáhlým projektem (realizátorem byl Psychologický ústav AV ČR) je výzkumná studie NEAD („Nealkoholové Drogy“) provedená na věkové skupině středoškoláků ve věku 15–19 let v letech 1996, 1998 a 2000 (Miovský, 1997; Miovský, Urbánek, 1999; Miovský, Urbánek, 2001). Ta se od obou předchozích liší především tím, že byla původně navržena jako malá regionální studie a teprve v průběhu doby byla prováděna ve více regionech (bývalých okresech) a díky zájmu těchto okresů se podařilo provést velmi zajímavé porovnání moravských a východočeských okresů. V r. 2002 bylo publikováno srovnání trendových řad z výsledků školních studií provedené v rámci projektu PAD („Projekt analýzy dopadů nové drogové legislativy v ČR“), který byl první evaluační studií svého druhu v této oblasti ve střední Evropě (Zábranský, 2001; Zábranský et al., 2002b). V rámci této sekundární analýzy (Mravčík, Zábranský, 2002) byly vzájemně srovnány výsledky studií ESPAD a MAD (studie NEAD nemohla být do srovnání zařazena, neboť její výběrový soubor nebyl vytvořen na národní úrovni). Srovnání bylo provedeno na souboru 16letých středoškoláků, kteří tvořili společný referenční soubor obou studií. V tabulce 2 je pak možné srovnat vzrůstající hodnoty jak indikátoru celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami, tak hodnoty prevalenčního indikátoru „opakovaná zkušenost s konopnou drogou (více než 5krát za život)“. Oba indikátory jsou srovnány také s celoživotní a opakovanou zkušeností s jakoukoli nelegální drogou.
Na obr. 3 je vynesena trendová řada hodnot indikátoru celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami, z níž je patrný zmiňovaný relativně rychlý nárůst. Také zachycuje trendovou řadu hodnot indikátoru opakované zkušenosti s konopnými drogami (5krát a vícekrát za život), který koresponduje s trendem celkového nárůstu celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami.
Citovaná sekundární analýza školních studií se také zaměřila na sledování dostupnosti konopných drog, tj. popis toho, jak středoškoláci hodnotí své možnosti opatřit si návykové látky z této skupiny. Tento ukazatel samozřejmě nelze verifikovat reálnou dostupností, tzn. ověřit si, zda by v případě reálné poptávky tato skupina látek byla pro středoškoláky skutečně takto dostupná či nikoli. Do jisté míry se tak v tomto indikátoru odráží také postoje a názory respondentů, které mohou být zkreslené např. tím, že konopné drogy jsou velmi medializovaným tématem a mohou díky tomu vytvořit dojem, že jsou „všude okolo“ a jsou snadno dostupné. V kontextu toho je pak zajímavé srovnání hodnocení dostupnosti konopných drog u skupiny středoškoláků, kteří skutečně některou z nelegálních drog již někdy v životě zkusili, a těmi, kteří tuto zkušenost nemají (viz tabulku 3).
Autoři (Mravčík, Zábranský, 2002, str. 121–123) na základě výsledku došli k závěru, že v období mezi lety 1996–1999 a na konci let 2000–2001 došlo ve skupině 16letých k diferenciaci zkušeností a postojů k nelegálním drogám. Tato diferenciace dle nich spočívá v rozdílných trendech, kdy mezi středoškoláky zřejmě vlivem zvýšeného povědomí o škodlivém a protispolečenském působení drog, jako je heroin a pervitin, mohlo dojít k celkové stagnaci (resp. drobnému poklesu) experimentování a užívání těchto drog. Naopak u drog jako jsou právě konopné drogy, extáze a halucinogenní drogy, dochází k průběžnému nárůstu. Tento trend potvrdily také údaje publikované v poslední výroční zprávě o stavu ve věcech drog v ČR za r. 2002 (Mravčík et al., 2003). V r. 2003 se hodnota celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami zvýšila o 9 % oproti r. 1999 (z 34,6 % na 43,6 %) a výskyt opakovaného užití za celý život (častěji než 5krát) se zvýšil o 7 % oproti r. 1999 (z 16,2 % na 23,2 %) (Csémy et al., 2003a; Csémy et al., 2003b). V hustěji zalidněných regionech ČR postupně došlo k tomu, že celoživotní prevalence zkušenosti s nelegální drogou u středoškolské populace postupně dosáhla úrovně okolo 50 %. U vyšších ročníků středních škol pak tuto hranici překročila. Např. v Brně již v r. 2000 dosáhla celoživotní prevalence zkušenosti s nelegální drogou hodnoty 52 % a u 4. ročníků středních škol dokonce 63 %. V drtivé většině případů se přitom jedná o zkušenost právě s konopnými drogami (Miovský, Urbánek, 2001, str. 26–32), se kterými učinilo zkušenost 28 % brněnských středoškoláků ještě před dovršením 15. roku života. Další studií je HBSC („Health Behaviour in School-Aged Children“), kterou realizovalo Psychiatrické centrum Praha u žáků ZŠ a která potvrdila trend vzrůstající obliby konopných drog a tzv. syntetických drog (extáze atd.). Celoživotní prevalence zkušenosti s nelegální drogou u žáků posledních ročníků ZŠ (věk 15 a 16 let) dosáhla hodnoty 31,0 % (Psychiatrické centrum Praha, 2003b). V tomtéž výzkumu pak hodnota celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami dosáhla 30,5 %, respektive pro indikátor prevalence zkušenosti s konopnou drogou v posledním roce 26,9 %. V kontextu uvedených hodnot celoživotní prevalence zkušeností s nelegální drogou je třeba opět uvést, že redukce pouze na tento jediný indikátor má svá omezení. Z prognostického hlediska se však současně s tím objevuje obtížný, avšak velmi důležitý výzkumný úkol zodpovědět na otázku, zda a jakým způsobem se uvedený nárůst obliby těchto skupin návykových látek může promítnout např. do oblasti poptávky po léčebných intervencích atd. Tato výzkumná otázka bude mít bezesporu své ekonomické i politické konsekvence. Hledání a popisování vztahu mezi začátkem či tzv. rekreačním užíváním návykových látek a případným vyústěním až do závislostního užívání či dalším komplikacím se stává jedním z nejostřeji sledovaných témat. Z této perspektivy je však již třeba uvažovat spíše o konceptu rizikového chování ve vztahu k návykovým látkám jako celku, nežli o úzkém vztahu
k jednotlivým návykovým látkám. Např. jednoduchá analýza provedená v rámci studie NEAD 2000 (Miovský, Urbánek, 2002) potvrdila v odborné literatuře opakovaně publikovaný fakt, že rizikové užívání návykových látek zřejmě nemusí být tak výrazně vázáno na konkrétní látku, jako spíše na obecnější rys v chování jedince. Do analýzy bylo vybráno 5 indikátorů, které lze označit za rizikové (zkušenost s opilostí před 15. rokem, opilost minimálně 3krát za posledních 30 dnů, zkušenost s nelegální drogou a postoj, že tuto zkušenost chce respondent opakovat i v budoucnu). Vzájemná korelace těchto pěti indikátorů ukázala, že mezi nimi existuje velmi silný statistický vztah (viz tabulka 4).
Jednoduchá korelační analýza ukázala, že existuje statisticky významný vztah mezi užíváním alkoholu, tabáku a nelegálních drog (tedy návykovými látkami bez ohledu na jejich právní status). Opakovaná opilost za poslední měsíc (min. 3krát) má jako vysoce rizikový faktor významný vztah s rannou zkušeností s alkoholem (za kterou v kontextu této analýzy byl považován zážitek první opilosti před 15. rokem, nikoli samotná zkušenost s alkoholem, neboť v jejím případě se může jednat např. o ochutnávku piva či vína, která je v našich podmínkách běžná i u dětí velmi nízkého věku). Co je však důležité, má také významnou souvislost se zkušeností s nelegální drogou a postojem směřujícím k opakování této zkušenosti (Miovský, Urbánek, 2002, str. 173–174). Pouze z formálního hlediska doplňujeme, že pro tuto věkovou skupinu (středoškoláci) jsou všechny uvedené návykové látky nelegální. Závěr Autoři v textu shrnují poznatky o užívání konopných drog získané prostřednictvím tzv. školních a celopopulačních studií. Z výsledků je patrné, že 90. léta minulého století byla v naší zemi ve znamení relativně strmého nárůstu rozsahu užívání konopných drog zejména u věkových kohort 14–26 let. Současně s tím je určitý nárůst zřetelný také u starších věkových skupin. Trend nárůstu se na konci 90. let zpomalil a prozatím nasvědčuje tomu, že směřuje dále k ještě výraznějšímu zpomalení tempa růstu. U středoškolské mládeže ve vyšších ročnících středních škol a učilišť dosáhla hodnota celoživotní prevalence zkušenosti s konopnými drogami přibližně 50 % a v některých hustěji zalidněných oblastech a větších městech až 60 %. Z toho vyplývá také fakt, že jak budou tyto věkové kohorty stárnout, bude se postupně stále zvyšovat hodnota tohoto indikátoru také v dospělé populaci. Na druhou stranu je třeba k indikátoru celoživotní prevalence zkušeností s konopnými drogami přistupovat kriticky, neboť se ukazuje, že jeho význam (z hlediska sledování vývoje rizikového chování mládeže i dospělé populace) byl v minulosti pravděpodobně přeceněn. Autoři v textu poukazují na nutnost hodnotit míru rizikovosti chování mládeže i dospělé populace z hlediska kombinace více indikátorů. Výpovědní schopnost jednoho či několika málo indikátorů se ukazuje být velmi omezená. Za podstatné autoři dále považují to, aby do hodnocení rizikovosti chování mládeže a dospělé populace vzhledem k návykovým látkám byly zahrnuty také legální drogy (tj. alkohol a tabák). Vynechávání těchto dvou návykových látek z hodnocení vede k opomíjení již mnohokráte prokázané souvislosti mezi rizikovostí chování jedince a návykovými látkami jako celkem, bez ohledu na jejich právní statut. Navíc stálé podceňování rizikového chování vzhledem k alkoholu a tabáku vede k neadekvátní pozornosti věnované nelegálním návykovým látkám, a to i přesto, že pro zdravotní a sociální systém představují v porovnání právě s alkoholem a tabákem pouze zlomek nákladů a problémů. Studie podpořena grantem GAČR č. 406/02/1449A.
PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Psychologický ústav Akademie věd ČR Husova 4 110 00 Praha 1 e-mail:
[email protected]
Centrum pro výzkum veřejného mínění. Občané o drogách a účinnosti nového zákona. Přehled hlavních výsledků výzkumného šetření. Sociologický ústav AV ČR Praha 2001. Centrum pro výzkum veřejného mínění. Problematika drog očima veřejnosti. Tisková zpráva. Sociologický ústav AV ČR Praha 2002. Csémy L, Sadílek P, Sovinová H, Lejčková P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), Česká republika 2003. Přehled hlavních výsledků z let 1995, 1999 a 2003. Psychiatrické centrum Praha 2003a.
Csémy L, Sovinová H, Komárek J. Drogy a taneční scéna. Státní zdravotní ústav Praha 2000. Csémy L, Sovinová H, Sadílek P, Lejčková P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), Česká republika 2003. Nepublikovaná výzkumná zpráva. Psychiatrické centrum Praha 2003b. Disman M et al. Drogy, alkohol, tabák a životní styl: epidemiologicko-sociologická studie o užívání drog mezi středoškoláky v ČR. Hygienická stanice hl. města Prahy 1994. EMCDDA. Extended annual report on the state of the drugs problems in the European Union (1997–2002). EMCDDA 1997–2002. Griffith P et al. New trends in synthetic drugs in EU. EMCDDA 1997. Hibell B, Andersson B, Bjarnason T, Kokkevi A, Morgan M, Narusk A (Eds.). The 1995 ESPAD Report. Alcohol and Other Drug Use Among Students in 26 European Countries. CAN 1997. Miovský M. Drogy už, anebo ještě? NEAD 96: Zpráva z výzkumu. Albert 1997. Miovský M. NEAD 2000: Nealkoholové drogy. Výzkumná zpráva za město Brno. SCAN 2001. Miovský M. NEAD 2000: Přehled vybraných výsledků komparativní studie. Rigorózní práce v oboru klinické psychologie. Katedra psychologie FFUP Olomouc 2002. Miovský M, Šťastná L, Řehan V, Čermák I. Přehled epidemiologických indikátorů stavu užívání konopných drog v České republice. Příspěvek přednesený na celostátní konferenci Hygienické služby ve Starých splavech, 5.–6. 5. 2004. Miovský M, Urbánek T. NEAD 2000. Zprávy z výzkumu za jednotlivé okresy. Albert 2001. Miovský M, Urbánek T. NEAD 98. Zpráva z výzkumu. Albert 1999. Miovský M, Urbánek T. Tabák, alkohol a nelegální drogy mezi středoškoláky. Čs. Psychologie 2002;2 (46):165–177. Mravčík V, Zábranský T. Sekundární analýzy školních dotazníkových studií. Adiktologie Supplementum 2002;1(1):108–123. Mravčík V, Zábranský T, Korčišová B, Lejčková P, Škrdlantová E, Šťastná L, Macek V, Petroš O, Gajdošíková H, Miovský M, Kalina K, Vopravil J. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2002. Úřad vlády ČR Praha 2003. Parker H et.al. Drugs futures: Changing patterns of drug use amongst English youth. ISDD Research Monograph 7. ISDD London 1995. Polanecký V, Šmídová O, Studničková B, Šafr J, Šejda J, Hustopecký J. Mládež a návykové látky v České republice – trendy let 1994–1997–2001. Hygienická stanice hl. m. Prahy 2001b. Polanecký V, Šmídová O, Studničková B, Šejda J, Hustopecký J. Mládež a návykové látky v České republice – 2000. Hygienická stanice hl. m. Prahy 2001a. Psychiatrické centrum Praha. GENACIS (Gender and alcohol Comparative International Study). Nepublikované výsledky průzkumu realizovaného v roce 2002. Psychiatrické centrum Praha 2003a. Psychiatrické centrum Praha. HBSC (Health and Health Behaviour in School-Aged Children). Nepublikované výsledky průzkumu realizovaného v roce 2002. Psychiatrické centrum Praha 2003b. Sovinová H, Csémy L, Sadílek P. Zdraví a škodlivé návyky. SZÚ Praha 1999. ÚZIS. Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace. HIS ČR 99. ÚZIS 2001. ÚZIS. Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 2002. ÚZIS 2003. Zábranský T. Drogová epidemiologie. LF UP Olomouc 2003. Zábranský T, Miovský M, Gajdošíková H, Mravčík V. Projekt analýzy dopadů novelizované drogové legislativy v ČR. Souhrnná závěrečná zpráva. SCAN 2002b. Zábranský T, Mravčík V, Gajdošíková H, Miovský M. Projekt analýzy dopadů novelizované drogové legislativy v ČR. Závěrečná zpráva projektu. ResAd/Úřad vlády ČR 2001.
Zábranský T, Radimecký J, Mravčík V, Gajdošíková H, Petroš O, Korčišová B, Miovský M, Vopravil J, Csémy L, Kuda A. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v r. 2001. Úřad vlády ČR 2002a.
