Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Vývoj a perspektivy bambusového průmyslu v Jihoafrické republice
Bakalářská práce
Autor: Šárka Páchová Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Tamáš, Ph.D.
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Vývoj a perspektivy bambusového průmyslu v Jihoafrické republice“ vypracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Vojtěcha Tamáše, PhD. a použila pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne ........................................... Podpis ................................................
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Vojtěchu Tamášovi, PhD. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.
Abstract Páchová, Š.: „The development and prospects of bamboo industry in South Africa“ Mendel University in Brno, 2013. Bachelor thesis. The submitted bachelor thesis describes trends and prospects of development in commodity chain of bamboo in South Africa including the factors and processes that influence the development of this emerging sector in the South African market. The work is divided into two parts. The first part is devoted to characterization of the factors that influence the development of commodity chains in general. This part deals with the description of the investigated commodity chain of bamboo. The second part represents the research which is based on the current development of bamboo in the world market. The part of the research is focused on analysis of the evolution and structure of the commodity chain of bamboo in South Africa with emphasis on changes in the Eastern Cape province. The aim of the project proposal is to utilize the potential and benefits of using bamboo in the Eastern Cape province. Key words: commodity chain of bamboo, South Africa, bamboo industry, INBAR, ECDC, potential Abstrakt Páchová, Š.: „Vývoj a perspektivy bambusového průmyslu v Jihoafrické republice“ Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce. Předkládaná bakalářská práce popisuje tendence a perspektivy vývoje v komoditní vertikále bambusu v Jihoafrické republice, včetně faktorů a procesů, které ovlivňují vývoj tohoto nově vznikajícího odvětví na jihoafrickém trhu. Práce je rozdělena do dvou základních částí, první část je věnována teoretické charakteristice faktorů, které ovlivňují vývoj v komoditních vertikálách obecně. Dále se zaměřuje na deskripci zkoumané komoditní vertikály bambusu. Druhá část bakalářské práce vychází z aktuálního vývoje bambusu na světovém trhu. Následně je analyzován vývoj a struktura komoditní vertikály bambusu v Jihoafrické republice s důrazem na změny v provincii Východní Kapsko. Záměr projektového návrhu využívá potenciál a výhodnost využití bambusu pro provincii Východní Kapsko. Klíčová slova: komoditní vertikála bambusu, Jihoafrická republika, bambusový průmysl, INBAR, ECDC, potenciál
Osnova 1 2
ÚVOD...................................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE A METODIKA .......................................................................................... 10 2.1 2.2
3
Cíl práce .................................................................................................................... 10 Metodika řešení ........................................................................................................ 10
LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 13 3.1 Trh a jeho funkce ....................................................................................................... 13 3.1.1 Nabídka ................................................................................................................... 14 3.1.2 Poptávka ................................................................................................................. 14 3.1.3 Tržní rovnováha ....................................................................................................... 14 3.1.4 Konkurence ............................................................................................................. 15 3.1.5 Agrární trh ............................................................................................................... 16 3.2 Typy trhů v agrárním sektoru ..................................................................................... 17 3.2.1 Trh naturální............................................................................................................ 17 3.2.2 Trh surovino-potravinářský ...................................................................................... 17 3.2.3 Trh zemědělských výrobků ...................................................................................... 18 3.2.4 Trh potravinářských výrobků ................................................................................... 19 3.3 Agrobyznys ................................................................................................................ 20 3.3.1 Teoreticko-metodologické vymezení agrobyznysu ................................................... 21 3.4 Deskripce komoditní vertikály bambusu ..................................................................... 22 3.4.1 Základní charakteristiky zkoumané komodity .......................................................... 22 3.4.2 Morfologie dřevnatých bambusů ............................................................................. 24 3.4.3 Dělení bambusů podle kořenového systému ........................................................... 26 3.4.4 Využití bambusu ...................................................................................................... 28
4
VLASTNÍ PRÁCE ...................................................................................................... 29 4.1 Mezinárodní síť bambusu a ratanu - INBAR ................................................................ 29 4.2 Světová produkční centra bambusu ........................................................................... 29 4.3 Zahraniční obchod s bambusovými produkty na světovém trhu .................................. 35 4.4 Komoditní vertikála bambusu v Jihoafrické republice ................................................. 40 4.4.1 Současný vývoj ........................................................................................................ 40 4.4.2 Zahraniční obchod bambusových a ratanových produktů ........................................ 42 4.4.3 Klíčoví aktéři v bambusovém průmyslu v JAR ........................................................... 44 4.4.4 Efektivnost zpracování bambusu ............................................................................. 46 4.4.5 Potenciál pěstování a zpracování bambusu v JAR ..................................................... 47 4.5 Návrh projektu pro využití potenciálu bambusu v provincii Východní Kapsko v JAR ..... 54
5
ZÁVĚR .................................................................................................................... 58
6
SEZNAM LITERATURY ............................................................................................. 61
7
SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ, TABULEK .................................................................... 65
8
PŘÍLOHY................................................................................................................. 67
1
ÚVOD
Bambus je starověká rostlina s velkým užitkem pro lidstvo. Tato rostlina nabízí vyvážený vztah mezi přírodou a lidstvem. Má také obrovský potenciál přispět k několika ekonomickým sektorům díky širokému spektru využití. Svými vlastnostmi umožňuje splňovat potřeby dnešního světa bez dopadů na minulost či budoucnost. Bambus se adaptuje velice snadno v různých přírodních podmínkách. Příkladem může být i to, že byl první zelenou rostlinou, která vyrostla po nukleárním útoku na Hirošimu a Nagasaki. Bambus je také velice nenáročný na převoz a sklízení na rozdíl od dřeva. Může být zpracováván ženami a neprofesionály, protože je relativně lehký a nevyžaduje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Rurální chudé komunity mohou pěstovat bambusy za minimální náklady. Tato rostlina je nejvíce využívána na asijském kontinentu, kde se nachází i největší počet jejich druhů. Nejvýznamnějším asijským produkčním centrem bambusu je Čína a Indie, ale velký počet bambusů se nachází i ve Střední a Latinské Americe. Bambusy se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy a Evropy. V Jihoafrické republice není o bambusu a jeho produktech velké povědomí, avšak tato rostlina zde má skutečný potenciál. Předkládaná práce vznikla na základě zkušeností a informací zjištěných přímo v Jihoafrické republice, kde by se měl realizovat rozvojový projekt, který využívá potenciálu a výhodnosti využití bambusu v provincii Východní Kapsko. Tento projekt byl již úspěšně obhájen před mezinárodní odbornou komisí. Pro správnou organizaci jihoafrického bambusového průmyslu je zásadní, aby byly zvýšeny znalosti o vlastnostech a využití bambusu. Bambusový průmysl v JAR může výrazně podpořit ekonomický a environmentální rozvoj a také podstatně přispět k rozvoji mezinárodního obchodu.
9
2
CÍL PRÁCE A METODIKA
2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat vývoj komoditní vertikály bambusu v Jihoafrické republice a vymezit její postavení v rámci světového trhu. Práce je blíže zaměřena na analýzu tendencí a potenciálu nově vznikajícího „bambusového průmyslu“ v Jihoafrické republice s důrazem na změny v provincii Východní Kapsko. Pro naplnění hlavního cíle byly stanoveny následující dílčí cíle práce: I. II.
Deskripce komoditní vertikály bambusu Definování hlavních světových produkčních center bambusu
III.
Charakteristika komoditní vertikály bambusu v Jihoafrické republice
IV.
Vymezení potenciálu pěstování a zpracování bambusu v Jihoafrické republice
V.
Deskripce návrhu projektu pro využití potenciálu bambusové rostliny v provincii Východní Kapsko
2.2 Metodika řešení Celkový postup řešení naplňující cíl této bakalářské práce je charakterizovaný dekompozicí do následujících vzájemně se podmiňujících částí: •
První část literární rešerše se zabývá přehledem zkoumané problematiky. Je zde charakterizována obecně funkce trhu, typy trhu v agrárním sektoru, agrobyznys a jeho teoreticko-metodologické vymezení.
•
Druhá část literárních rešerší je věnována deskripci komoditní vertikály bambusu. Popisuje základní charakteristiky, morfologii, dělení a využití této komodity.
•
První část vlastní práce je zaměřena na popis jednotlivých produkčních center bambusu ve světě. Vytváří tak základní přehled o jednotlivých produkčních oblastech bambusu ve světě, pojednává také o světovém obchodu bambusových produktů.
•
Druhá část vlastní práce je věnována komoditní vertikále bambusu v Jihoafrické 10
republice. V této části je popsán současný vývoj této komodity, import a export bambusových produktů a klíčoví aktéři bambusového průmyslu v Jihoafrické republice. Je zde také definován potenciál pěstování a efektivnost zpracování bambusu v Jihoafrické republice, a to od prvovýroby až po agro-ekologické využití bambusu. •
Ve třetí části vlastní práce je charakterizován návrh projektu, který se zabývá využitím potenciálu bambusu v provincii Východní Kapsko v Jihoafrické republice.
Faktografická základna této práce Statistická data o bambusu nejsou snadno dostupná, z toho důvodu je obtížné provádět kompletní komparace mezi regiony v některých ukazatelích. Informace jsou často založeny na hrubých odhadech a chybí reliabilní data. Bambus obvykle roste v kombinaci s jinými rostlinami a stromy, proto může často docházet k nesprávným statistickým údajům. Také reporty různých regionálních projektů jsou získány odlišnými přístupy a použitím rozdílných metod výpočtu. Jediná studie, ve které jsou zachyceny např. predikce týkající se počtu bambusových rostlin ve světě, je od organizace Food and Agriculture Organization (FAO) a sítě International Network for Bamboo and Rattan (INBAR) z roku 2007. Organizace FAO a INBAR se v této studii pokoušely vyvinout společnou metodiku pro sběr dat, analyzování a psaní reportů o bambusech. K vyhodnocení jednotlivých úkolů této práce byla použita zdrojová data primární i sekundární. Primární zdrojová data, která jsou zaměřena převážně na situaci bambusového průmyslu v Jihoafrické republice, byla získána ve formě interview s jihoafrickými i světovými stakeholdery z bambusového průmyslu, a to např. s regionálním ředitelem Kenem Bernem z agentury ECDC či s ředitelkou programu pro rozvoj obchodu s bambusem a ratanem z čínské sítě INBAR Jolandou Jonkhart. Další primární zdrojová data byla získána z konference „World Bamboo Day“ v East Londonu v Jihoafrické republice a z návštěvy pilotních bambusových projektů v provincii Východní Kapsko. Sekundární zdrojová data o zkoumané problematice jsou čerpána z odborné literatury a internetových zdrojů. Hlavním zdrojem pro světová data o komoditě bambusu je studie od Lobovikova et al. (2007), která poskytla data ve formě reportů z 22 zemí, z nichž bylo 5 z 11
Afriky, 4 z Latinské Ameriky a 13 z Asie. Avšak reliabilita informací, které země poskytly v jednotlivých reportech, se značně lišila. Informace u každé země byly většinou založeny na významnosti bambusového sektoru v zemi. Dalším důležitým zdrojem je business plán organizace ECDC (2011a), a také prezentace Jolandy Jonkhart, ředitelky programu pro rozvoj obchodu s bambusem a ratanem z čínské sítě INBAR, z konference „World Bamboo Day“ konané 18. září. 2012 v East Londonu v Jihoafrické republice. Primární data pro tuto bakalářskou práci byla získána v rámci projektu „Zvýšení odborných kompetencí studentů bakalářských studijních oborů Mezinárodní rozvojová studia a International Development Studies prostřednictvím systému odborných stáží v rozvojových zemích“, registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0257.
12
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Trh a jeho funkce Jurečka et al. (2010) obecně vymezují trh jako místo, kde lidé nakupují a prodávají, můžeme ho také definovat jako systém koupě a prodeje. Podle Macákové (2003) je trh „oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží“. Tato směna je zprostředkovávána pomocí peněz. Tržní mechanismus se skládá z těchto hlavních elementů: • • • • •
tržní subjekty poptávka nabídka tržní cena tržní konkurence.
Názorné ukázání vazeb mezi těmito prvky je zobrazeno na obr. 1:
Obr. 1: Tržní mechanismus
Zdroj: upraveno podle Jurečky et al., 2010 Keřkovský a Luňáček (2012) uvádí, že mezi tržní subjekty patří domácnosti, firmy a stát. Domácnosti se poptávají po produktech na trhu statků a také sami nabízejí služby ve formě výrobních faktorů, což zahrnuje práci a kapitál na trhu výrobních faktorů. Na druhé straně firmy díky poptávce domácností vytvářejí produkty, na jejichž výrobu využívají služeb výrobních faktorů. Stát jako tržní subjekt má na starost tvorbu norem pro fungování ekonomického systému, podle Macákové (2003) se stát snaží odstranit některé negativní dopady trhu, které poté ovlivňují ekonomiku a naopak i dopady, které stimulují jeho pozitivní vliv.
13
3.1.1
Nabídka
Nabídka (S) vyjadřuje dle Holmana (2010) závislost mezi nabízenými reálnými domácími produkty na cenové hladině. Nabídka se dle Macákové (2003) dělí na celkovou (agregátní) nabídku, individuální nabídku neboli nabídku jednotlivce a dílčí (tržní) nabídku neboli nabídku jednoho výrobku od různých výrobců. 3.1.2
Poptávka
Poptávka (D) vyjadřuje dle Mankiwa (1999) množství daného statku, které jsou kupující schopni a ochotni koupit za určitou cenu. Stejně jako nabídka se dělí poptávka na celkovou (agregátní) poptávku, individuální poptávku neboli poptávku jednoho kupujícího a dílčí (tržní) poptávku, čímž se rozumí poptávka všech kupujících po jednom výrobku. 3.1.3
Tržní rovnováha
Jurečka et al. (2010) uvádí, že vzájemný vztah nabídky a poptávky stanovuje výši tržní ceny. Výsledná cena, která je dána působením sil tržní nabídky a tržní poptávky, se definuje jako rovnovážná cena, tržní rovnováha se značí písmenem E – equilibrium, rovnovážná cena PE a rovnovážné množství QE, jak můžeme vidět na obr. 2. Tržní rovnováha je efektivní situací, jak uvádí Holman (2008), kdy na trhu není ani nedostatek, ani přebytek statku.
Obr. 2: Tržní rovnováha Zdroj: upraveno podle Macákové, 2003
14
3.1.4
Konkurence
Tržní konkurence je podle Macákové (2003) „proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu a každý, kdo vstupuje na trh, tam přichází s nějakým cílem“. Je zapotřebí brát na vědomí, že chování ekonomických subjektů je výrazně ovlivněno jednotlivými typy tržní struktury. Mezi primární typy tržní struktury, jak uvádí Jurečka et al. (2010), patří dokonalá a nedokonalá konkurence. Tržní strukturu můžeme definovat také jako tržní strukturu odvětví. Odvětvím můžeme rozumět menší nebo větší skupinu firem, ve zvláštních případech i jednu firmu, jež prodává daný, úzce či široce definovaný statek (výrobek či službu) (ibid.). Dle Jurečky et al. (2010) můžeme uvést víceméně dva teoretické modely tržní struktury, a to dokonalou konkurenci a monopol, ale v reálném prostředí existují dvě ekonomické situace, které zahrnují oligopol a monopolistickou konkurenci. Jednotlivé typy struktur se mohou objevit jak na straně poptávky, tak i nabídky. Objevují-li se na straně poptávky, můžeme monopol definovat jako monopson a v případě oligopolu jako oligopson (ibid.). Při definování typu tržní struktury není určující velikost podniku, ale počet subjektů na daném trhu. V tab. 1 jsou znázorněny typy tržních struktur. Tab. 1: Typy tržních struktur
Zdroj: upraveno podle Jurečky et al., 2010
15
3.1.5
Agrární trh
Podle Bečvářové (2001) „agrární (zemědělsko–potravinářský) trh v širším pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci,
financování,
přebírání
rizika
odběru
a
prodeje
zemědělských
a
potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací“. Agrární trh a jeho specifika Z obecného hlediska je agrární trh určován odlišným časovým intervalem odezvy výrobců a spotřebitelů potravinářských produktů na signály trhu (ibid.). Fungování agrárního trhu je obecně obměňováno z různých hledisek, a to podle Bečvářové (2001) takto: •
určitá část produkce, což může být výrobní či osobní spotřeba v podniku, má přirozený charakter a neprochází trhem, protože není podřízena pravidlům trhu, avšak tím udává matoucí parametry v poptávce a nabídce některých zemědělských surovin
•
ne u všech komodit a jejich produktů existuje jednotný národní trh, konkurenceschopné jsou pouze komodity na místních trzích
•
agrární trh může být značně modifikován počasím (vliv na cenu komodity či na časové parametry při tvorbě tržní rovnováhy)
Specifika při formování poptávky Na agrárním trhu je dle Bečvářové (2001) poptávka po zemědělských komoditách odvozována od poptávky po finálních produktech. Při vysokém stupni nasycenosti agrárního trhu potravinami nedochází k následujícímu zvýšení spotřeby a ani ke zvyšování poptávky (ibid.). Bečvářová (2001) uvádí, že nízká cenová a důchodová pružnost poptávky plyne z hranice minimální a maximální spotřeby potravin. Změna tržní ceny vyvolá jen malé změny v objemu potravinové spotřeby. Při růstu důchodu klesá v dlouhodobějším vývoji podíl výdajů za potraviny (ibid.).
16
Specifika při formování nabídky Nabídka na agrárním trhu je definována dle Bečvářové (2001) souhrnem rozhodnutí výrobců o jejich výrobě (nabídce). U výroby je však charakteristické obtížné adaptování na změnu tržní ceny. Velikost nabídky není pouze v závislosti na rozhodnutí výrobců o výrobě, ale např. rostlinná zemědělská výroba je značně ovlivněna důsledky působení faktorů klimatu, kvalitou půdy, nepředvídatelným počasím či omezeným množstvím půdy a existencí institutu soukromého vlastnictví půdy, jež ztěžuje vstup kapitálu do zemědělství a i jeho odliv (ibid.). Nízká cenová pružnost nabídky se objevuje v kratším časovém intervalu, v delším časovém intervalu se zvyšuje náročnost na volbu a strategii změn ve struktuře, která přesahuje rozhodnutí jednotlivých zpracovatelských podniků (ibid.).
3.2 Typy trhů v agrárním sektoru Bečvářová (2005) uvádí, že z obecného hlediska bývají v agrárním sektoru vymezovány 4 typy primárních trhů. Tyto trhy zachycují vztah mezi výrobcem a spotřebitelem a popisují jednotlivé fáze výroby, zpracování a distribuci konečného produktu. Jednotlivé vazby se dají brát jako základ pro identifikování souvislostí v komoditních vertikálách (ibid.). 3.2.1
Trh naturální
Výrobce a spotřebitel jsou dle Bečvářové (2005) na tomto trhu totožné subjekty, výrobce je tedy současně i spotřebitelem. Příkladem může být samozásobitelské hospodářství. Tento vztah je možno nalézt také u výroby a spotřeby vajec, zeleniny a ovoce, kde asi třetina spotřeby těchto komodit je zabezpečována produkcí samotného výrobce (ibid.).
Obr. 3: Charakteristika naturálního trhu Zdroj: upraveno podle Bečvářové, 2005
3.2.2
Trh surovino-potravinářský
Prodávající jsou zemědělští výrobci, jež zemědělské suroviny prodávají v odlišných stupních předzpracování do potravinářského výrobku. Kupující dle Bečvářové (2005) 17
představují spotřebitelé, jež zemědělskou surovinu dále modifikují do potravinářského výrobku. Hlavními komoditami na tomto typu trhu jsou opět ovoce, zelenina, brambory a vejce. V menší míře i maso a mléko. Jednou z možností je tzv. sklizňový prodej, jež spočívá v tom, že spotřebitel podle svého výběru a také pro sebe sklízí uvedené komodity přímo v zemědělském podniku (ibid.).
Obr. 4: Charakteristika surovino-potravinářského trhu Zdroj: upraveno podle Bečvářové, 2005
3.2.3
Trh zemědělských výrobků
Bečvářová (2005) definuje, že výrobci zemědělských komodit jsou v tomto případě prodávajícími. Kupujícími jsou zpracovatelské podniky či nákupní organizace, popřípadě individuální zprostředkovatelé, jež se následně stávají prodávajícími subjekty, a to buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci viz obr. 5. Mezi hlavní komodity na tomto trhu patří maso, mléko a cukrovka. Zemědělské podniky zmíněné komodity prodávají přímo masným a mlékárenským podnikům či cukrovarům. Nákupní organizace, jež na trhu zprostředkovávají obchod neboli zprostředkovatelé, uskutečňují prodej většiny olejnin a obilí (ibid.).
Obr. 5: Charakteristika trhu zemědělských výrobků Zdroj: upraveno podle Bečvářové, 2005
18
3.2.4
Trh potravinářských výrobků
Potravinářské podniky jsou na tomto trhu dle Bečvářové (2005) prodávajícími. Kupujícími jsou pro určitou část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, a pro rozhodující část potravinářské produkce obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebiteli (ibid.). Prostřednictvím velkoobchodu se může uskutečnit přímo tržní vztah mezi obchodními a potravinářskými podniky, kde potravinářské podniky prodávají potravinářské výrobky velkoobchodům a poté jsou dále prodávány od velkoobchodů do podniků v maloobchodní síti, zmíněné vztahy jsou znázorněny na obr. 6 (ibid.).
Obr. 6: Charakteristika trhu potravinářských výrobků Zdroj: upraveno podle Bečvářové, 2005
Zemědělský trh byl podle Bečvářové (2005) dříve spíše nabídkově orientovaný. Nabídkově orientovaný model se vyznačuje postupováním produktu od výrobce až po konečné zpracování. Kritickým faktorem je u tohoto modelu výroba, což tedy určuje zemědělskou prvovýrobu jako nejdůležitější stupeň celé komoditní vertikály. Chování celého procesu výroby potravin a růst nabídky vymezovala prvovýroba. Jednotlivé navazující články komoditní vertikály jsou v tomto modelu chápány jako subjekty, které finalizují zemědělskou výrobu (ibid.).
Obr. 7: Nabídkově orientovaná komoditní vertikála Zdroj: upraveno podle Tamáše a Bečvářové, 2012
19
Dnešní situace v rozvinutých zemí je už ale jiná. Nynější zemědělství je podle Bečvářové (2005) spíše charakterizováno tzv. poptávkově orientovaným modelem komoditní vertikály. V tomto modelu je hlavní poptávka, která ovlivňuje množství, kvalitu, ale i cenově nákladové podmínky na trhu, které výrazně působí na celý systém výroby, distribuci a zpracování zemědělských produktů. Bečvářová (2005) uvádí, že články komoditní vertikály, které jsou v její finální části, dostávají kritické postavení, prosazují totiž své zájmy, a to i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů do kompletního systému výroby potravin. Pokud mají být zemědělské podniky v tomto systému úspěšné, měly by zdařile reagovat na iniciativy trhu, a to při situacích výrazného komoditního i územního rozrůznění (ibid.). Typické je také oslabení pozice ve výběru a volbě partnerů ve vertikálních i horizontálních vazbách potravinového řetězce (ibid.).
Obr. 8: Poptávkově orientovaná komoditní vertikála
Zdroj: upraveno podle Tamáše a Bečvářové, 2012
3.3 Agrobyznys Termín agrobyznys podle Brycesona (2006) může být definován různými způsoby, jednotlivé definice reflektují změny, které se udály v odvětví zemědělství za posledních 50 let a více. Bečvářová (2008) také uvádí, že se agrobyznys formuje podle procesu globalizace, tento proces je vnímán především prostřednictvím změn v sektorech národního hospodářství, ekonomice a samozřejmě tedy také v zemědělství. U zemědělského sektoru dochází k rozšiřování trhů, dochází také k zapojování dalších odvětví a různých aktivit, které jsou spojeny s distribucí, výrobou potravinových, zemědělských produktů, služeb a jiných produktů v rámci zemědělství (ibid.). Ve společnosti se výrazným způsobem mění pohled na zemědělství, agrobyznys získává podobu silného odvětví světové ekonomiky.
20
Podle Davise a Goldberga (1957) je agrobyznys v klasickém pojetí definován jako komplex všech činností, které souvisejí s výrobou a distribucí produktů od zemědělských výrobců, což zahrnuje výrobní činnosti v zemědělských podnicích, skladování, zpracování, distribuci a také prodej zemědělských komodit a produktů z těchto komodit vyrobených. Již novější definicí, která se zaměřuje na situaci na přelomu tisíciletí, zahrnující vliv genetického a biologického výzkumu v předvýrobních fázích, se agrobyznys definuje dle Sonky a Hudsona, 1999 citovaný Bečvářovou (2005) jako řetězec subsektorů, které jsou vzájemně propojené řadou přímých a zpětných vazeb. Podle Rickettse et al. (2009) lze agrobyznys nazvat „řetězcovým odvětvím“, které se přímo či nepřímo podílí na výrobě, distribuci, dopravě potravin, chemikálií a farmaceutických přípravků. Články v řetězci agrobyznysu dle Rickettse et al. (2009) zahrnují: • • • • •
3.3.1
zemědělskou prvovýrobu (nezpracované komodity) zpracovatelský průmysl (zpracování komodit na výrobky s vyšší přidanou hodnotou) dodávky vstupů pro primární a terciární sektor velkoobchody a maloobchody prodávající výrobky s vyšší i nižší přidanou hodnotou vzdělávací, finanční a technické servisy pro všechny sektory
Teoreticko-metodologické vymezení agrobyznysu
Podle Bečvářové (2005) teoreticko-metodologické pojetí agrobyznysu postihuje všechny činnosti, které se vztahují k zemědělství, a které jsou vyvolány trhem, čímž tedy postihuje celou šíři sektoru. Teoreticko-metodologický přístup umožňuje zkoumat výrobní odvětví zemědělských výrobků, obchod a také zpracovatelský průmysl ve vzájemných souvislostech (ibid.). Tento přístup má tedy ojedinělou důležitost pro poznání vzájemných propojení jednotlivých článků agrobyznysu či komoditních potravinových řetězců a také ukazuje, jak se tyto jednotlivé články podílejí na zabezpečování potravin pro finálního zákazníka (ibid.). Na obr. 9 je ukázáno schéma dnešního agrobyznysu, základní struktura, důležité vazby a působení, které ovlivňuje rozhodování zemědělců v komoditních vertikálách.
21
Obr. 9: Agrobyznys v současnosti, základní struktura a rozhodující vazby Zdroj: upraveno podle Lechanové a Bečvářové, 2006
3.4 Deskripce komoditní vertikály bambusu 3.4.1
Základní charakteristiky zkoumané komodity
Dle UNIDO (2009) je bambus definován jako stálezelená travina se schopností dřevnatět. Patří mezi čeleď lipnicovitých (Poaceae) a podčeleď Bambusoideae. Dosahuje daleko větších rozměrů než příbuzné bylinné nedřevnaté traviny. Ve světě se vyskytuje více než 1200 druhů bambusu, hlavně subtropické a tropické druhy. Existují ale i gigantické bambusy, které jsou vysoké až desítky metrů. Svoji výškou mohou konkurovat i tropickým deštným lesům. Milióny hektarů bambusového lesa rostou v lesních ekosystémech Asie, Afriky a Ameriky. V Indii je bambus známý jako “dřevo chudých”, v Číně je nazýván “přítel lidí” a ve Vietnamu je podle Christine et al. (1994) známý jako “bratr”. Bambus je nejvíce znám na asijském kontinentu. Farrelly (1984) uvádí, že v nejlepších podmínkách může bambus poskytnout 2x až 6x více celulózy na akr než borovice. Bambusový les se rozrůstá zhruba od 10% až do 30% ročně. Podle Stanglera (2008) bambus vypouští o 35% více oxygenu do prostředí než jiné srovnatelné druhy stromů. Stromy expandují s věkem, tvrdí Ardle (2008), bambus se však rozšiřuje vyháněním velkého množství „kmenů“ z kořenového systému, 22
které se postupně rozšiřují do stran. Rozrůstání mnoha druhů bambusu je teoreticky nekonečný proces. Podle Lipenského a Lipenské (2005) se dřevnaté bambusy objevují nejen v teplých oblastech, ale i v chladných, a to v 46° SŠ (např. druh Sacha kurilensis) a 47° JŠ (např. druh Chursquea culeou). Vystupují také do vysokých nadmořských výšek až 4200m n. m. v Číně a 4500 m n. m. v Andách. Bylinné druhy bambusu se však vyskytují jen v tropech, do výšky max. 1700 m n. m. Mezi bambusy se sice řadí i bylinné nedřevnaté rostliny, příkladem může být rod Raddiella, kam se řadí úplně nejmenší druh Raddiella minima, který je asi 5 cm vysoký (ibid.). Dřevnaté druhy bambusu však mají největší praktické užití a s ním i důležitý ekonomický význam.
Obr. 10: Mapa rozšíření bambusu ve světě Zdroj: upraveno podle Lipenského a Lipenské, 2005
23
3.4.2
Morfologie dřevnatých bambusů
Kingsbury (2000) uvádí, že bambus je také známý jako okrasná travina do zahrad, hlavně kvůli jeho různě zbarveným stonkům – stéblům a listům, které mohou být jak matné, tak lesklé. Podle Ardleho (2005) byl bambus dlouhou dobu známý jako velmi invazivní travina, což není zcela korektní. Záleží převážně na tom, na jaké účely je bambus využíván. Jeho reprodukce je většinou vegetativní. Kvetení bambusu je velmi vzácný jev. Reprodukce bambusu spočívá ve vysílání nových výhonků z kořenů (ibid.). Existují tzv. trsnaté bambusy, u nichž jejich stébla vyrůstají v těsné blízkosti a vytváří trsy, do stran se rozšiřují jen velice pomalu. Mezi hlavní komponenty skladby bambusové rostliny patří: kořeny, oddenky, stébla, listy a květy. Kořeny Jak uvádí Ecoplanet bamboo (2011a) hlavní funkci, kterou kořeny zastávají, je upevnění stébel v půdě. Kořenový systém chrání stébla před poškozením nepříznivým počasím a také ukládá živiny. Gigantické bambusy mají kořeny dlouhé až 1 metr a 1 centimetr široké. Obvykle kořeny nesahají dál než 1 stopu pod povrch země. Stébla/Stonky Dle Liesela (1998) anatomická struktura stébel bambusu determinuje jeho vlastnosti. Stébla jsou nadzemní částí stonku, jak uvádí Lipenský a Lipenská (2005), jsou dutá a jsou rozdělena na nodus 1 a internodii 2 . Nodus není dutý, má funkci zpevňovací a růstovou, obsahuje totiž dělivá pletiva, která zajišťují růst a také větvení stébla. Liší se ve velikosti, barvě, tvaru i ve vůni. Dle Ecoplanet bamboo (2011a) záleží na druhu bambusu, půdě, stáří rostliny, klimatu apod. Stébla mají většinou kruhový tvar, některá však mohou mít i čtvercový vzhled. Barva stébel je obvykle zelená, ale existují i žlutá, hnědá, černá či dokonce pruhovaná. Stébla obvykle vyrůstají na jaře, může se to však lišit v závislosti na typu bambusu. Nová stébla rostou velmi rychle a své výšky dovrší na konci vegetačního období. 1 2
nodus = kolénko internodii = článek
24
Podle Liese (1998) je výsledná velikost stébel ovlivněna klimatem, půdou, stářím a velikostí bambusového lesa. Lipenský a Lipenská (2005) zmiňují, že se bambusy vyznačují rychlým růstem, který může být až 1m za 1 den. Phyllostachys je výběžkatý rod bambusu, který dosahuje cca 90% celkové výšky za 30 dní či i méně. Trsnaté druhy bambusu rostou pomaleji, např. rod Dendrocalamus dosahuje 90% své celkové výšky za 80 - 110 dnů. Bambusový les dosahuje konečného vzrůstu pro daný druh za 10 až 15 let po vysazení, což je velmi krátká doba se srovnáním s evropskými lesy. Zdřevnatělá stébla se těží ve stáří od 3 do 8 let, což záleží na druhu bambusu (ibid.). Větve Podle Ecoplanet bamboo (2011a) se bambusy vyznačují růstem více větví z jednoho pupenu, který je umístěn v nodusu. Vzhled bambusových větví se může měnit dle různých druhů. Listy Jak uvádí Lipenský a Lipenská (2005), bambusový list se skládá z listové pochvy, čepele a většinou krátkého řapíku. V místě, kde pochva přechází v čepel, se nachází ligula 3 , po straně liguly jsou na okrajích listů dvě auricle4, na nichž jsou ve většině případů fimbrie5. Pochva, ligula, auricle a fimbrie jsou hlavními rozpoznávacími znaky jednotlivých druhů bambusu, protože jsou různě vyvinuty a diferencovány. Listy mají hlavně ochranou a metabolickou funkci, díky fotosyntéze a transpiraci. Obměňují se postupně po několika letech. Kvetení Cyklus kvetení je pro bambus velmi vzácný a neobvyklý jev. Lipenský a Lipenská (2005) uvádí, že rod bambusu Sasa kvete přibližně v 60 letých cyklech, kvetoucí cyklus Phyllostachys bambusoides probíhá ve 120 letém období. Klimatické podmínky také ovlivňují délku cyklu. Existuje tzv. celkové kvetení, kdy jsou téměř všechny listy nahrazeny květy, a rostlina odumírá po vyčerpání zásobních látek v podzemních oddencích.
3
ligula = malý jazýček v místě, kde pochva přechází v čepel auricle = ouška na okrajích listů po straně liguly 5 fimbrie = štětinky 4
25
Tento jev se většinou objevuje u trsnatých bambusů např. Fargesia nitida (ibid.). Porost je za několik let obnoven díky semenáčkům, jež vyklíčí ze spadlých semen. Právě toto několikaleté období je kritické pro život pandy velké, která je potravním specialistou druhu Fargesia (ibid.). Ve světě je také známé tzv. částečné kvetení, jež je však méně časté a vyznačuje se tím, že rostlina několik vegetačních období chřadne a poté se znovu objeví její růst, příkladem je Phyllostachys elegans (ibid.). Oddenky Oddenky se rozšiřují pod zemí a kolonizují nová místa. Vyrůstají z nich nové výhonky a kořeny. Farrelly (1984) uvádí, že oddenky monopodiálního typu bambusu mohou expandovat až přes 6 metrů v první fázi růstu. Mají také velmi důležitou funkci, protože shromažďují, ukládají a šíří základní živiny v půdě, jež získávají z listů, ve kterých probíhá fotosyntéza. Právě díky skladování energie roste bambus tak rapidně rychle. Bambus může využít energii, která je skladována v oddencích či z fotosyntézy (ibid.). Dle Ecoplanet bamboo (2011b) oddenky po čase vytváří propojený podzemní systém rostlin a zajišťují tím upevnění rostlin v zemi, což slouží také jako protierozní prvek. Ecoplanet bamboo (2011b) uvádí, že oddenky mají obvykle žlutou barvu nebo barvu slonové kosti, další zabarvení může být červené, zelené, fialové či hnědé. Dle Farrellyho (1984) jsou stébla a oddenky kryty v ochranném plášti. Ecoplanet bamboo (2011b) tvrdí, že existují dva různé typy kořenového systému bambusu, které se dělí z hlediska morfologie oddenků a růstu nových stébel, a to na pachymorfní systém, který je vyvinut u trsnatých bambusů a leptomorfní systém, jež patří k výběžkatým bambusům. 3.4.3
Dělení bambusů podle kořenového systému
Trsnaté bambusy Jsou také známé jako sympodiální bambusy. Mají vyvinutý pachymorfní systém. Trsnaté bambusy, jak uvádí Farrelly (1984) jsou většinou tropické, zimovzdorné, některé z nich mohou přečkat i teploty mírně pod bod mrazu. Růst nových stonků většinou začíná v létě a trvá až do podzimu nebo než začne období dešťů. Dle Ecoplanet bamboo (2011a) jsou oddenky krátké, zakřivené a široké s asymetrickými iternodii. Oddenek roste směrem 26
vzhůru a vyvíjí se z něj nový výhon – stéblo. Do stran se oddenky téměř nerozrůstají. Stébla vyrůstají těsně vedle sebe a tím vytváří trsy. Stébla dorůstají plné délky za jeden rok, další roky produkují jen větve a listy. Trsnaté bambusy nejsou invazivní, můžou být velmi lehce kontrolovatelné v porovnání s výběžkatými bambusy.
Obr. 11: Trsnatý bambus Zdroj: upraveno podle Lipenského a Lipenské, 2005
Výběžkaté bambusy Tento druh bambusu může být nazýván taktéž jako monopodiální druh. Výběžkatý bambus je odolný i proti chladným teplotám, jak uvádí Farrelly (1984). Dokáže odolávat různým teplotám, ale ne krutým zimám. Na rozdíl od trsnatých bambusů se jeho oddenky rozšiřují do stran a stonky jsou od sebe více odděleny. Struktura oddenků je tedy odlišná, jejich systém se nazývá leptomorfní. Nové výhonky začínají růst na jaře a podřizují se teplotě. Dle Ardleho (2005) roste výběžkatý bambus mnohem rychleji než trsnatý, obvykle roste v přímých liniích a nová stébla vyrůstají v pravidelných intervalech.
Obr. 12: Výběžkatý bambus Zdroj: upraveno podle Lipenského a Lipenské, 2005
27
3.4.4
Využití bambusu
Bambus je jedním z nejstarších materiálů, které lidstvo využívá. Má široké spektrum využití a může být využita téměř celá rostlina bez většího odpadu (viz příloha 1). Příklady některých využití bambusu jsou ukázány v tabulce 2. V Asii je běžným stavebním materiálem, i díky tomu, že je ekonomicky výhodný. Bambusové výhonky jsou jednou z nejběžnějších a také velmi důležitých asijských potravin. Bambus je rovněž využíván na konstrukci jízdních kol, vah, lan, kabelů, větrných mlýnů apod. Eastern Cape Development Corporation (2011a) uvádí, že bambus je také známý jako jeden z hlavních stavebních materiálů v různých zemích světa, zejména v rurálních oblastech, a to nejen v Asii. Může být využit téměř ve všech částech domu, což zahrnuje např. stěny, podlahy, trámy, ploty, krovy, sloupy i střechy. Tab. 2: Využití bambusu
Zdroj: vlastní zpracování z dat Eastern Cape Development Corporation, 2011a
28
4
VLASTNÍ PRÁCE
4.1 Mezinárodní síť bambusu a ratanu - INBAR Mezinárodní síť bambusu a ratanu 6 (dále jen INBAR) byla založena, jak uvádí INBAR (2013), 9 zakládajícími členskými státy dne 6. listopadu roku 1997. Zakládající země byly: Bangladéš, Kanada, Čína, Indonésie, Barma, Nepál, Filipíny, Peru a Tanzanie. Další země, které přihlížely podepsání zakládací listiny ve Velkém sále lidu v Pekingu, byly: Itálie, Japonsko, Korea, Nizozemí, Pákistán a Thajsko. Dle Jonkhartové (2012) je INBAR mezivládní organizace, která sídlí v Pekingu v Číně. Spolupracuje s rozvojovými partnery,
vládami,
průmyslovými
partnery,
různými
nevládními organizacemi, univerzitami apod. Všichni společně podporují rozvoj bambusového a ratanového sektoru v průmyslu. Do roku 2012 INBAR získal 38 členských zemí po celém světě, a to hlavně z Asie, Latinské Ameriky a Afriky (viz příloha 2). Misí INBAR je podpořit a vylepšit životy producentů a uživatelů bambusu a ratanu. Síť také podporuje inovativní výzkumy a rozvoj. INBAR (2013) uvádí, že síť je známá po celém světě, především jako hlavní zdroj expertíz na bambus a ratan. INBAR chce svojí prací přispět k OSN rozvojovým cílům tisíciletí a podpořit další země k tomu, aby investovaly do pěstování bambusu a ratanu a začaly s nimi pracovat.
4.2 Světová produkční centra bambusu Podle Lobovikova et al. (2007) je jen několik zemí, které mají silný bambusový průmysl, a to většinou v Asii, tyto země pak zahrnují statistická data o bambusu do jejich periodik národních soupisů lesů. Ostatní země se většinou musí spolehnout na dálkové snímání či na expertní odhady. Lobovikov et al. (2007) také zmiňuje, že dálkové snímání je u bambusů účinnější v zimě nebo v období sucha, kdy ostatní rostliny a stromy opadávají. I když je bambus stálezelená rostlina a může se tak lépe detekovat, borovice, cukrová třtina či kukuřice se stále snímají podstatně lépe. Ještě obtížnější je zaznamenat sympodiální bambusy z důvodu růstu v menších shlucích. Data o světových počtech bambusu jsou hromadně sepsána do zatím jediné tematické studie, jak již bylo dříve charakterizováno. Lobovikov et al. (2007) zmiňuje, že informace o 6
Mezinárodní síť bambusu a ratanu = International Network for Bamboo and Rattan
29
světovém bambusu byly získány různými metodami např. metodou DPZ 7 . Hodnoty obsahují celkové informace o obou druzích bambusu – monopodiální i sympodiální druh, které rostou mimo lesní půdu. Z grafu 1 jasně výplývá, že největší počty bambusu má asijský kontinent, a to 65% z celkového počtu bambusu ve světě, na druhém místě je Amerika s 28% a poslední místo zaujímá Afrika se 7%. Graf 1: Bambus ve světě (2005)
Asie 28%
Afrika Amerika 65%
7%
Zdroj: vlastní zpracování z dat Lobovikova et al., 2007
V Asii k hlavním bambusovým producentům patří Indie a Čína, poté následuje Indonésie a Laoská lidově demokratická republika. Dle Lobovikova et al. (2007) Indie zastupuje zhruba polovinu z celkového počtu bambusů (odhadem měla v roce 2005 2 mil. ha) v Asii a společně s Čínou (v Číně je asi přes 5 400 000 ha bambusu) tvoří asi 70% z celkového počtu bambusů na asijském kontinentu. Bambusové lesy se v posledních letech stále zvětšují, hlavně v Asii, především v Číně a v menší míře i v Indii. Lobovikov et al. (2007) uvádí, že v Africe tvoří celková plocha bambusu více než 2,7 mil. ha, což je přibližně 4,1% jejich celkové lesní plochy. V Etiopii bylo nahlášeno přibližně 6,5% a v Nigérii přes 14% bambusového porostu, avšak v Nigérii mohla být data přeceněna kvůli odlišnému metodologickému přístupu. Země zaregistrovaly bambusové porosty na lesních plochách, ale již neregistrovaly čistě jen bambusové oblasti. V regionu Latinské Ameriky nejsou téměř žádné spolehlivé údaje o bambusových porostech. Data jsou dostupná pouze v některých zemích, ale jsou však nedostatečná, rozličná, či protichůdná. Dle Lobovikova et al. (2007) byly Brazílie, Ekvádor, Chile, Peru 7
DPZ = dálkový průzkum země
30
jediné země, které poskytly v Latinské Americe rozšířenější informace o počtech bambusu ve svých národních reportech. Lobovikov et al. (2007) tvrdí, že bambusové porosty jsou i v jiných zemích Latinské Ameriky, a to např. Argentině, Bolívii, Kolumbii, Kostarice, Mexiku či Paraguay. Jeden z pravděpodobně nejspolehlivějších odborných odhadů je 11 mil. ha bambusových lesů v latinskoamerickém regionu. Špatné odhady mohou být způsobeny také tím, že v Latinské Americe a Africe je bambus považován spíše za plevel, lidé neznají jeho ekonomický potenciál, který napomáhá k rozvoji a ke snižování chudoby. V Brazílii, Ekvádoru, Peru a Kolumbii má již bambus viditelnější ekonomickou roli. V těchto zemích je podle Lobovikova et al. (2007) několik druhů použito na komerční způsoby, a to jak přirozeně rostoucí druhy např. druh Guadua angustifolia či G. amplexifolia, tak i zavedené druhy např. druh Bambusa vulgaris, B. Tuldoides nebo Phyllostachys aurea. I když jsou statistická data o bambusu jen těžko dostupná nebo jsou dostupná jen pro několik určitých zemí, vykazují stoupající tendenci, zejména na asijském kontinentu, což můžeme vidět na grafu 2, kde z 6 zemí s největšími počty bambusu jich je 5 asijských. Graf 2: Největší produkční centra bambusu (2005)
Indie 30% 43%
Čína Indonésie Ekvádor
14%
Myanmar Vietnam
2%
2% 4% 5%
Ostatní
Zdroj: vlastní zpracování z dat Lobovikova et al., 2007
Podle grafu 3 v celosvětovém měřítku dominuje sympodiální druh bambusu, avšak v Asii podle Lobovikova et al. (2007) podíl monopodiálního druhu roste, převážně kvůli
31
rozsáhlejší výsadbě Moso bambusu v Číně (Phyllostachys heterocycla var. pubescens), který se převážně používá na výrobu textilu. Graf 3: Rozložení typů bambusu podle kontinentu (2005)
Zdroj: upraveno podle Lobovikova et al., 2007
Lobovikov et al. (2007) zmiňuje, že se ve světě nachází přibližně 36 mil. ha bambusu, z toho 16 zemí v Asii hlásilo v roce 2005 cca 24 mil. ha bambusu, což je asi 4,4 % z celkové rozlohy lesů všech těchto zemí. Podle Lobovikova et al. (2007) jsou informace z Afriky jen částečné, protože pouze 6 zemí z Afriky nahlásilo své počty bambusu, a to v celkovém součtu více než 2,7 mil. ha. V Latinské Americe má dle Lobovikova et al. (2007) nejméně 10 zemí vetší počty ploch bambusu, není k dispozici žádný přesnější údaj, ale expertním odhadem bylo vypočítáno více než 10 mil. ha. V některých zemích se bambus vyskytuje v menších uskupeních podél řek, avšak tato uskupení již nejsou počítána do lesních ploch, proto mohou být některé údaje nerelevantní. Asie Jedním z největších producentů bambusu v Asii je Čína. V Číně jsou vedeny přesné údaje o všech ukazatelích bambusových porostů. Dle Lobovikova et al. (2007) se od roku 1990 počet bambusů stále zvyšuje, v průměru asi o 50 tis. ha ročně. Podle čínské vlády počty bambusu dosáhly kolem 5 mil. ha v roce 2005. V porovnání s rokem 1950 je to asi 1,5x více, kromě kvantity se zvyšuje také kvalita bambusů. Druh Moso bambus v Číně reprezentuje asi 70% z jejich celkového počtu (ibid.). 32
V Indii a Indonésii jsou data o bambusu také shromažďována každý rok, a to různými metodami. Podle Lobovikova et al. (2007) jsou kalkulace bambusových porostů založeny na předpokladu, že v průměru roste 31 shluků bambusu na 1 ha, předpoklad byl odvozen z vnitrostátních údajů o soupisu lesů. Státní reporty tvrdí, že se v Indonésii nenachází žádný druh monopodiálního bambusu. Při opačném tvrzení by v Indonésii mohlo být daleko více hektarů bambusu. Laoská lidově demokratická republika definuje bambusové lesy ve svých reportech jako plochu, kde bambusy tvoří 80% celkové vegetační plochy (ibid.). Další asijské země s velkými počty bambusů jsou uvedeny v tab. 3. Tab. 3: Největší asijská produkční centra bambusu (2005)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Lobovikova et al., 2007
Afrika Informace uvedené v tab. 4 o bambusových porostech v Africe jsou velmi omezené, protože národní reporty s počty bambusů poslalo jen několik zemí. V Etiopii se bambusové porosty snižují z důvodu populačního růstu, lesních požárů, poptávky po půdě a migraci obyvatel. Vláda se snaží klesající porosty bambusů řešit, chybí jim k tomu však dostatečné znalosti. V roce 2005 bylo podle Lobovikova et al. (2007) bylo v Etiopii zaznamenáno 700 tis. sympodiálních bambusů. Celková plocha monopodiálního typu byla odhadnuta na 148 626 ha. Od roku 1997 se však plocha bambusů stále zmenšuje.
33
V tab. 4 je uvedeno, že Keňa má 124 tis. ha bambusu, na rozdíl od jiných zemí má však i výpočty bambusových porostů, které jsou smíchány s ostatními lesními porosty. Zatím však v Keni není žádný účinný bambusový management. Lobovikov et al. (2007) zmiňuje, že záznamy z Nigérie jsou jasně nadhodnoceny, protože bylo zjištěno, že pokrytí 14,3% bambusového lesa je spíše na regionální úrovni, než na úrovni pouze jedné země s výjimkou Indie. V Ugandě byly dle Lobovikova et al. (2007) největší bambusové porosty nahlášeny v severozápadním distriktu, na západě a jihozápadě či také ve východní čtvrti Mbale. V těchto místech byl proveden menší výzkum, avšak asi největší bambusové lesy se nachází v chráněných oblastech, které jsou pod vládním dozorem. V Africe je více zemí, ve kterých se nachází bambusová vegetace, avšak informace jsou velmi těžko dosažitelné. Země v mnoha případech informace o bambusech nemají nebo mají pouze hrubé odhady. Tab. 4: Největší africká produkční centra bambusu (2005)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Lobovikova et al., 2007
Latinská Amerika V Brazílii bylo odhadnuto, že disponuje přibližně 9 mil. ha bambusových porostů, a to hlavně v jihovýchodní oblasti Amazonie, jak uvádí Lobovikov et al. (2007). Existují tam však i soukromé oblasti, kde je vysázen druh bambusu Bambusa vulgaris, z něhož v Brazílii převážně vyrábí papír, tyto oblasti jsou většinou na severovýchodě země (ibid.). Zájem o bambus zde velmi roste z důvodu jeho rychlého růstu a průmyslového využití. Lobovikov et al. (2007) zmiňuje, že Chile nahlásilo přibližně 900 000 ha bambusu. Bambus v Chile tvoří asi 5% z celkové plochy lesa. Ačkoliv Kolumbie neposkytla 34
dostatečné informace o počtech bambusů v zemi, je však známo, že obyvatelé Kolumbie využívají bambus v tamějším hospodářství a tato rostlina patří také k tradiční kultuře. Lobovikov et al. (2007) uvádí, že hrubým odhadem bylo zjištěno, že se v Kolumbii nachází přibližně 51 500 ha bambusu a zhruba polovina z toho čísla roste ve 4 centrálních západních regionech. Z celkového počtu bambusu v Kolumbii bylo také odhadnuto, že přes 46 000 ha je přirozený bambusový les a asi přes 5 200 ha je vysázeno. Podle Lobovikova et al. (2007) se bambusové porosty v Ekvádoru většinou nachází ve vysoké nadmořské výšce asi 2500-3000 m n. m. Bylo také zjištěno, že se v Ekvádoru nachází asi 5000 ha vysázeného bambusu. V Mexiku bylo zaznamenáno asi 4000 ha bambusu, který se pěstuje většinou pro komerční účely a převážně se nachází v jižní části země (ibid.). V Peru organizace INBAR zjistila rostoucí zájem o bambusové dřevo, a to hlavně kvůli snížení deforestace deštného pralesa v Amazonii. Přirozeně rostoucí bambus se v Peru nachází ve větším množství na jihovýchodě při povodí řeky Ucayali, jak uvádí Lobovikov et al. (2007). Výpočty ukazují, že v Peru čistě bambusový les pokrývá 190 000 ha. Údaje o bambusových porostech v Peru jsou více přesné než z jiných latinskoamerických zemí, protože v Peru je bambus uznáván jako velmi cenný ekonomický zdroj (ibid.). Údaje o porostech bambusu v Latinské Americe jsou uvedeny v tab. 5. Tab. 5: Největší jihoamerická produkční centra bambusu (2005)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Lobovikova et al., 2007
4.3 Zahraniční obchod s bambusovými produkty na světovém trhu Graf 4 ukazuje světové exportéry bambusu, z nichž nejvýznamnější byla v roce 2009 Čína s přibližně 60% z celkového exportu, na druhém místě Indonésie s 12% a třetí místo 35
zaujímal Vietnam s 3%. Graf 4 také ukazuje, za kolik mil. US$ byly výrobky z bambusu exportovány. Graf 4: Exportéři bambusu ve světě (2009)
67
49
27
20
18
12
11
Čína Indonésie Vietnam EU-27 USA Filipíny Thajsko Malajsie Myanmar Nigérie
7
191 927
Zdroj: vlastní zpracování z dat Smookové, 2011
Naopak mezi importéry se na prvním místě umístila EU-27 s 27% (366 mil. US$), dále za ní USA s 16% (218 mil. US$) a na třetím místě Japonsko s 13% (179 mil. US$) z celkového světového importu bambusu (viz graf 5). Graf 5: Importéři bambusu ve světě (2009)
23
22
21 17 16
14
50 366 179
218
EU-27 USA Japonsko Kanada Austrálie Singapur Korea Rusko Švýcarsko Čína
Zdroj: vlastní zpracování z dat Smookové, 2011
36
Graf 6: Kompozice různých bambusových a ratanových exportních produktů (2011) 10% 18% 13% 16%
8% 1%
19%
6%
1%
4%
konzervované bam. výhonky bambusové koše bambusové uhlí tvarované produkty pletené bam. produkty překližky výrobky z bam. papíru bam. a rat. křesla bam. a rat. nábytek rohože, paravány
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
Na grafu 6 lze vidět kompozici všech exportních bambusových produktů ve světě v roce 2011. Kde největší podíl zaobíral export tvarovaných bambusových produktů, dále konzervovaných bambusových výhonků a třetí největší podíl patřil bambusovým košům. Podle Jonkhartové (2012) tvořil export bambusových rohoží a paravánů z Číny v roce 2011 92%, což je přibližně 129 milionů USD, z Číny šla většina těchto produktů do zemí USA, EU-27, Malajsie a Japonska (viz tab. 6). Tab. 6: Importní země bambusových rohoží a paravánů z Číny (2011)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
Jonkhartová (2012) uvádí, že export bambusových košů z Číny tvořil v roce 2011 asi 85% z celého světového exportu, za přibližně 200 milionů USD, tyto produkty se exportovaly nejvíce do zemí EU-27, USA a Japonska (viz tab. 7). Tab. 7: Importní země bambusových košů z Číny (2011)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
37
Export bambusových tvarovaných produktů z Číny tvořil v roce 2011 asi 91% z celého světa, což je přibližně 252 milionů US$, jak uvádí Jonhartová (2012). Importní země byly především USA, EU-27, Austrálie a Kanada (viz tab. 8). Tab. 8: Importní země tvarovaných bambusových produktů z Číny (2011)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
Export konzervovaných bambusových výhonků z Číny činil v roce 2011 asi 88% ze všech exportérů bambusových výhonků ve světě, celkově tento export z Číny stál přibližně 222 milionů USD (ibid.). Výhonky se vyvážely především do Japonska, EU-27, USA a Koreji (viz tab. 9). Tab. 9: Importní země konzervovaných bambusových výhonků z Číny (2011)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
Jonkhartová (2012) uvádí, že export bambusového a ratanového nábytku měl celkovou hodnotu v roce 2011 přibližně 177 milionů USD. Exportní země byly především Indonésie 42%, Čína 28% a EU-27 27%. Importní země byly naopak USA, EU-27, Kanada a Japonsko (viz tab. 10). Tab. 10: Importní země bambusového a ratanového nábytku z Indonésie, Číny a EU-27 (2011)
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartová, 2012
38
Na grafu 7 lze vidět, že 3 hlavní bambusové produkty, které se do EU dovážejí, jsou bambusová a ratanová křesla, nábytek a bambusové koše. Na rozdíl od toho se do EU nejméně importuje bambusová buničina, bambusové uhlí, překližky a výrobky z bambusového papíru.
US$ miliom
Graf 7: Celkové importní hodnoty bambusových a ratanových produktů do EU 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2009 2010 2011
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
Podle Smookové (2011) je ve světě asi 2,5 bilionu lidí, kteří jsou součástí obchodu s bambusem nebo bambus přímo zpracovávají. Bambusové lesy se každý rok rozrůstají asi o 3%, příčinou je rostoucí populace a zvyšující se životní standardy. Bambus je nejdůležitější materiál, který nahrazuje dřevo z lesů. Během několika let využití bambusového materiálu vzrostlo, zlepšily se zpracovatelské techniky a bambusový materiál začal nahrazovat dřevo z lesů rok od roku vzrůstající tendencí. Bambus může nahradit dřevo z lesů plnohodnotným způsobem, může být využit v různých sférách průmyslu, spoří a šetří lesy ve světě. Bylo také definováno, že se bambus může využívat k výrobě různých produktů, na stavbách domů apod., proto má bambus obrovský potenciál pro ekonomický a environmentální rozvoj i mezinárodní obchod, jak je vidět na grafu 8.
39
Graf 8: Celkové exportní hodnoty bambusových a ratanových produktů ve světě 300 250 200
US $ Milion
150
2009
100 2010
50
2011
0
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
4.4 Komoditní vertikála bambusu v Jihoafrické republice 4.4.1
Současný vývoj
Bambusový průmysl v Jihoafrické republice (dále jen JAR) se nachází ve velmi rané fázi, jeho skutečný potenciál není možné objevit bez průmyslové organizace, která je reprezentována jednotlivými aktéry tohoto odvětví. Zvyšující se znalosti o bambusu a o jeho produktech budou mít klíčovou roli v organizaci tohoto průmyslu. Eastern Cape Development Corporation již zafinancovala dva menší pilotní bambusové projekty, v celkové částce, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2011a) 335 tisíc randů (přepočtem asi 36 tisíc USD). Projekty jsou zaměřeny na výrobu produktů s přidanou hodnotou např. žebříky, ploty, vyřezávané umělecké produkty, krmítka pro ptáky, poličky a jiné produkty vyrobené za pomoci jednoduchého nářadí. Celkově se však v JAR podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) formuje až 38 projektů zaměřených na pěstování bambusu, což celkem tvoří 692 ha půdy, kde by byly již finanční prostředky zajištěny.
40
Dle Eastern Cape Development Corporation (2011a) JAR už také začal jednat s provinčními a regionálními zemědělskými odděleními o zapsání se mezi členy sítě INBAR. Ministerstvo obchodu a průmyslu v JAR rovněž podporuje vznik bambusového průmyslu. Jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2011a) se v JAR bambus zatím pěstuje jen na privátních farmách. Očekává se, že komerční produkce bambusové rostliny významně vzroste v příštích několika letech. Dne 18. září 2012 byla v East London v provincii Východní Kapsko založena Jihoafrická Bambusová Asociace, a to při příležitosti konání Mezinárodního bambusového dne, tato příležitost byla iniciativou agentury Eastern Cape Development Corporation. Eastern Cape Development Corporation Eastern Cape Development Corporation
8
(dále jen ECDC) je dynamická agentura
hospodářského rozvoje v provincii Eastern Cape9. ECDC spolupracuje s provinčními a národními ministerstvy, komorami, soukromými podniky, obcemi, komunitami a dalšími rozvojovými agenturami, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2013). V provincii Eastern Cape ECDC implementuje politiku hospodářského rozvoje provinční vlády. ECDC patří k nezávislé správní radě, která zastupuje všechny stakeholdery v provincii Eastern Cape. Správní rada je jmenována ministerstvem hospodářství, životního prostředí a turismu (ibid.). Agentura ECDC byla založena roku 1996 aktem legislatury provincie Eastern Cape, aby plánovala, financovala, působila na trhu, koordinovala, podporovala a realizovala vývoj provincie Eastern Cape a všech jejich obyvatel v oblasti průmyslu, obchodu, zemědělství, dopravy a financování (ibid.). ECDC je oficiální agentura hospodářského rozvoje a investic pro provincii Eastern Cape v JAR a je zcela vlastněna provinční vládou. Podle Eastern Cape Development Corporation (2013) je práce této agentury úzce spjata se strategickými záměry provinčního růstu a rozvojového plánu. Svou prací se agentura snaží dosáhnout cíle prosperující budoucnosti pro všechny lidi v provincii, stejně tak jako národního a lokálního politického
8 9
Rozvojová korporace pro provincii Východní Kapsko Eastern Cape = Východní Kapsko
41
opatření, aby provincie Eastern Cape a nejlépe celkově JAR dosáhl požadovaného ekonomického růstu, zaměstnanosti a snížení úrovně chudoby. ECDC agentura sídlí ve městě East London, který se nachází v centru provincie Eastern Cape. Eastern Cape je provincií s průmyslem na světové úrovni a skýtá také potenciál pro další odvětví např. bambusový průmysl. Stále však bojuje se zaostalostmi, které zůstaly z dob apartheidu, a to především v rurálních oblastech (ibid.). Podle Eastern Cape Development Corporation (2011b) agentura ECDC společně se svými soukromými a veřejnými stakeholdery identifikovala bambusový průmysl jako strategicky významný pro rozvoj provincie Východní Kapsko, a to zejména pro vytvoření nových pracovních míst a snížení chudoby v rurálních oblastech. V důsledku toho zahájila v této provincii pilotní bambusové projekty, a také sjednala několik jednání s potencionálními investory a účastníky bambusového průmyslu, a to i z jiných provincií v JAR. 4.4.2
Zahraniční obchod bambusových a ratanových produktů
Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) se v JAR v roce 2007 dovážely produkty z bambusu a ratanu za 120 miliónů randů (v přepočtu asi 12 764 427 USD), podle Jonkhartové (2012) však import bambusových a ratanových produktů v roce 2009 klesl na 10 702 874 USD, což korelovalo se světovou ekonomickou krizí. V roce 2010 import těchto produktů vzrostl na 14 832 954 USD a v roce 2011 pokračoval vzrůstající tendencí. V roce 2011 se do JAR importovaly bambusové a ratanové produkty za 15 130 985 USD, jak uvádí Jonkhartová (2012). Eastern Cape Development Corporation (2011a) uvádí, že export bambusových a ratanových produktů z JAR sledoval tento trend a také klesl z 30 miliónů randů (v přepočtu asi 3 196 352 USD) v roce 2007, dle Jonkhartové (2012) na pouhých 1 800 113 USD v roce 2009. V roce 2010 export těchto produktů z JAR klesl ještě hlouběji, a to na 1 657 131 USD (ibid.). V roce 2011 export bambusových a ratanových produktů z JAR vzrostl na 1 916 659 USD (viz příloha 4). V roce 2011 se do JAR importovaly bambusové a ratanové produkty za 15 130 985 USD, a to nejvíce, jak ukazuje graf 9, produkty s vyšší přidanou hodnotou tj. tvarované produkty z bambusu a ratanu, které byly importovány za 5 341 139 USD dále bambusová a 42
ratanová křesla importovaná za 4 158 356 USD, nábytek za 1 870 713 USD, bambusové koše za 2 124 563 USD, překližky za 486,620 USD a ostatní za 1 149 594 USD (viz příloha 4). Graf 9: Import bambusových a ratanových produktů do Jihoafrické republiky (2011)
3%
Bam. rat. nábytek
7% 12%
Bambusové koše Bam. a rat. křesla
14%
Výrobky z bam. papíru
35%
Tvarované výrobky
28%
Překližky
1%
Ostatní
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
Celkový export bambusových a ratanových výrobků z JAR v roce 2011 činil 1 916 659 USD. Exportované bambusové a ratanové produkty z JAR v roce 2011 zahrnovaly, jak ukazuje graf 10, tvarované výrobky v největším počtu (501 583 USD), následovně bambusové uhlí (352 545 USD), bambusový a ratanový nábytek (273 232 USD), překližky 248 219 USD) a výrobky z bambusového papíru (247 292 USD). V menším počtu se poté exportovaly také bambusové koše (130 581 USD) a ostatní produkty (163 207 USD) (viz příloha 4). Graf 10: Export bambusových a ratanových produktů z Jihoafrické republiky (2011)
Bam. a rat. nábytek
9%
14%
7%
Bambusové koše Překližky
26% 13% 18%
13%
Výrobky z bam. papíru Bambusové uhlí Tvarované výrobky Ostatní
Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
43
4.4.3
Klíčoví aktéři v bambusovém průmyslu v JAR
Klíčové role v aktuálním jihoafrickém bambusovém průmyslu mohou být rozděleny do horizontální vertikály, kterou naznačuje obr. 14.
Pěstitelé/
Zěmědělští
školky
výrobci
Zpracovatelské podniky
Design
Maloobchody
IMPORT Obr. 13: Klíčoví aktéři v aktuálním bambusovém průmyslu Jihoafrické republiky Zdroj: vlastní zpracování z dat Eastern Cape Development Corporation, 2011a
Pěstitelé/bambusové školky a zemědělští výrobci Prvním vstupem horizontální vertikály aktéru bambusového průmyslu JAR jsou pěstitelé/ bambusové školky. Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) v JAR již existují pěstitelé a školky, které mají kapacity na pěstování a sklízení bambusových rostlin. Neexistují tam však žádné přirozené bambusové lesy, ačkoliv mezi jinými porosty v lesích existuje několik naturalizovaných, samovolně rostoucích sympodiálních bambusů. Navzdory tomu, že v JAR nyní probíhají také pilotní bambusové projekty a bambusy zde rostou i divoce, neexistují zde žádní zemědělští výrobci, kteří by bambus pěstovali a sklízeli na komerčních plochách. V JAR existuje přibližně 692 ha bambusu, který je již vysázen nebo je v procesu výsadby, a to za celkovou částku 15,3 miliónů randů (v přepočtu asi 1 502 911 USD). Tento proces stále pokračuje a do budoucna by mělo být vysázeno dalších přibližně 4 000 ha, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2011a).
44
Design Na designu pracují stavební inženýři, kteří jsou důležitou části bambusového průmyslu, protože spolupracují na vývoji bambusových produktů. Eastern Cape Development Corporation (2011a) tvrdí, že pokud nebude existovat dostatečný vývoj produktů, dobrá znalost designu v zemích produkujících bambus, a také pokud bude v průmyslu málo západně orientovaných bambusových stavebních inženýrů, tak tyto produkty mají velmi malou šanci uspět na světovém trhu. Eastern Cape Development Corporation (2011a) uvádí, že další důležitou roli, kterou mají stavební inženýři, je seznamování se s výhodami a nevýhodami nových materiálů. Z těchto materiálů se pak vytváří nové produkty, které si kupují spotřebitelé na trhu výrobků. Pokud jsou tyto materiály akceptovány spotřebitelem a jsou hojně využívány stavebními inženýry na výrobu různých konstrukcí a produktů, materiál poté obstál akceptační fázi. Jako stavební materiál je bambus využíván především v Asii, ale jeho využití se stává stále populárnější v mnoha dalších zemích světa a s tím i stoupá poptávka na trzích. Zpracovatelé Zpracovatelské podniky jsou další velmi důležitou součástí bambusového průmyslu. V JAR již existují zpracovatelské podniky, které se věnují bambusu např. Panda Bamboo, dále Bamboo Warehouse, Bamboo Interiors a další. Tyto zpracovatelské podniky se převážně věnují výrobě podlah z importovaného bambusu. Maloobchody Maloobchodníci jsou posledním článkem horizontální vertikály klíčových aktérů bambusového průmyslu. Podle obchodníků v JAR, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2011a), jsou nejprodávanějšími bambusovými produkty ploty, podlahy a bambusové desky. Maloobchodníci uvádějí, že na jihoafrickém trhu je vysoká poptávka po bambusových výrobcích, která neustále roste, protože se lidé více dozvídají o výhodách těchto produktů. Maloobchodníci jsou podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) toho názoru, že bambusový průmysl v JAR bude mít pozitivní vliv na prodej bambusových 45
produktů (lidé budou mít větší důvěru k jihoafrickému zboží, budou pyšní, že kupují produkt vyrobený z rostliny, která byla vypěstována v JAR). 4.4.4
Efektivnost zpracování bambusu
Zpracování bambusu se v různých zemích liší a používají se odlišné modely zpracování. Na obr. 13 můžeme vidět typy zpracování, které se diferencují svojí efektivností. Levá část obrázku objasňuje první jednoduchý model přímého zpracování bambusu, který je založen na
bezprostředním
dodání
surového
bambusu
od
zemědělských
výrobců
ke
zpracovatelským podnikům, kde je zpracován do různých produktů. Odpad nevyužitých částí bambusu, který vzniká při použití tohoto modelu, může být až 70%. Prostřední model na obr. 13 ukazuje model přímého zpracování na bambusovou buničinu a dýhy (probíhá zde proces stlačování), tento model stejně jako předchozí spočívá v bezprostředním dodání surového bambusu od zemědělských výrobců ke zpracovatelským podnikům. Poslední model na obr. 13 v levé části se považuje za nejefektivnější. Model je založený na dvojí fázi zpracování, během těchto dvou fází se bambus zpracuje téměř bez odpadu, nejvyšší odpad bambusu u tohoto modelu činí přibližně 10%. Poslední model je využíván např. v Číně.
46
Přímé zpracování – Model zpracování bam. Model předzpracování buničiny a dýhy ODPAD >10% ODPAD <30%
Přímé zpracováníPůvodní model ODPAD <70%
Zemědělští výrobci
První fáze zpracování
Asijské hůlky
Buničina
Podlahy
Bam. uhlí
Dýhy
Rolety
Dýhy
Buničina
Bam. uhlí
Bam. uhlí
Asijské hůlky
Desky
Rolety
Podlahy
Druhá fáze zpracování – zpracovatelské podniky
Obr. 14: Různé typy zpracování bambusu a jejich efektivnost Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012
4.4.5
Potenciál pěstování a zpracování bambusu v JAR
Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) jsou ceny bambusových produktů velmi konkurenceschopné s jinými produkty, hlavně se zahradními (ploty, mřížky, obrubníky apod.). Bambusové podlahy jsou srovnatelné svoji tvrdostí s podlahami z masivního dřeva. Bambusové desky jsou také velice pevné a jsou konkurenceschopné s jinými deskami, ale je nutné podotknout, že nejsou srovnatelné s dřevoštěpkovými deskami či s deskami z velmi tvrdého exotického dřeva. Obecně platí, že importované produkty jsou levnější než produkty lokálně vyrobené. Ceny výrobků dovážených z Číny jsou stabilní, avšak směnný kurz mezi americkým
47
dolarem a jihoafrickým randem se promítá na ceně pro spotřebitele10, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2001a). Bambusové dřevo je tedy obecně cenově konkurenceschopné s masivním dřevem a bambusové desky by měly být více konkurenceschopné, levnější, aby mohly konkurovat lokálním dřevotřískovým deskám (ibid.). Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) by vyrábění lokálních bambusových produktů přispělo ke tvorbě nových pracovních míst. Bambusové produkty mají přirozeně velmi vysokou kvalitu, udržitelnost, tvrdost, jsou přátelské k životnímu prostředí. Tyto všechny vlastnosti mohou být použity k jejich propagaci na trhu. Na jihoafrickém trhu jsou příležitosti k prodeji bambusových plotů, překližek, desek, dlažeb, podlah, briket a uhlí. Bambusové uhlí může sloužit k čištění vody a může nahradit dřevěné uhlí. Bambusová biomasa by se dala využívat jako obnovitelný zdroj energie. Na regionálním a mezinárodním trhu jsou příležitosti i pro jiné produkty, jak lze vidět na obr. 15.
Domácí trh
Regionální trh
• Bambusové koše, ručně výráběné produkty • Nábytek, bytová dekorace • Bambusové uhlí, aktivovaný karbon (čištění vody) • Laminované produkty (podlahy atd.) a dýhy • Buničina: papír, palety • Bytová dekorace • Bambusové uhlí, aktivovaný karbon • Nábytek • Podlahy • ...
• Bambusové uhlí • Palety • Nábytek, podlahy Mezinárodní • Překližky • Dýhy trh • ...
Obr. 15: Příležitosti různých bambusových produktů na odlišných trzích Zdroj: vlastní zpracování z dat Jonkhartové, 2012 10
V JAR neexistuje lokální produkce bambusu, takže je zde použita parita kupní síly
48
Nové produkty na trhu Eastern Cape Development Corporation (2011a) uvádí, že pokud budou bambusové výrobky propagovány prostřednictvím koordinovaného, organizovaného průmyslu, může se na jihoafrickém trhu vyskytnout možnost, že se začne formovat poptávka po některých nových bambusových produktech, které nebyly doposud na tomto trhu k dispozici. Mezi tyto produkty patří např. bambusové střešní krytiny, které jsou mnohem odolnější než vlnitý plech, bambusové plovoucí podlahy, bambusové pelety, předzpracované produkty pro stavbu nízkonákladových obydlí aj. Eastern Cape Development Corporation (2011a) tvrdí, že součástí strategie nového zakládajícího se bambusového průmyslu by měla být i snaha o zavedení nových bambusových produktů, které jsou běžně využívány v zahraničí, ale na jihoafrický trh se doposud nedostaly. Komercializace produktů V komercializaci nových produktů hrají velmi důležitou roli materiáloví odborníci a technologové, kteří vyvíjejí nové materiály, stavební inženýři, kteří jsou obeznámeni s výhodami a nevýhodami nových materiálů, a poté je aplikují k tvorbě produktů a staveb. Důležití jsou také spotřebitelé, kteří produkty nakupují. Jednu z nejdůležitějších rolí v komercializaci produktů z nových materiálů hraje čas. Velmi podstatné je, aby se dobře determinovala doba, která bude zapotřebí pro celou fázi komercializace. Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) je 20 let obvyklý časový interval od zavedení nového produktu až k jeho přijetí na trh. Rychlost přijetí a úspěch na trhu se může u každého produktu ze stejného materiálu lišit. Přijetí produktu na trh je ovlivněno různými okolnostmi např., jestli nový materiál, produkt řeší unikátní problémy či ne. Obecně vzato pro všechny nové materiály platí různé faktory úspěchu a neúspěchu během komercializační fáze. Většinou se tyto kritické faktory dělí na (ibid.): • • • • •
materiálové vlastnosti produktu zpracování marketingovou strategii ekonomiku legislativu 49
• • •
přenos informací podnikání image
Tyto faktory jsou částečně ovlivnitelné hlavními stakeholdery, ale část z nich např. legislativa ovlivnitelná není. Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) je největší slabinou při vývojové fázi bambusových produktů nedostatečný výzkum a znalosti o bambusu a jeho produktech, chybějící tržní znalosti a znalosti o vývoji produktů nebo i například informace o designovém zpracování produktů (většinou získané od západních zemí). Jednou ze silných stránek bambusu je to, že tento materiál je díky jeho dřevnatým stonkům nízkonákladový a velmi ekologicky přátelský. V některých oblastech bambus předčí i velmi kvalitní dřevo. Bambusové podlahy jsou esteticky velmi vyhledávané, dobře udržitelné a technicky (tvrdostí, stabilitou, odolností) velmi hodnotné. Některé ze slabých stránek v komercializaci bambusových stébel jsou následující faktory (ibid.): • • • • • • • • • •
nedostatečné vysušení neadekvátní konzervace napadení hmyzem oprýskanost skvrny z nepřiměřeného tepelného ohýbání potíže se spojováním problémy s lodní přepravou a importem negativní vnímání populace v mnoha zemích neexistence pravidel pro používání bambusu při stavbách (nákladné testování) problémy s bambusovými produkty (chemické ošetření – lepidla, konzervanty atd. způsobují ničení image udržitelnosti bambusových produktů)
Prvovýrobní fáze Již existující a potenciální počty lesů v JAR jsou uvedeny v příloze 3. V dnešní době se v JAR nachází 176 401 ha lesů, další potenciální plochy lesů by mohly činit i 100 000 ha viz příloha 3. 50
Potenciální bambusová produkce v JAR je uvedena v tab. 11. Eastern Cape Development Corporation (2011a) zmiňuje, že tyto údaje jsou založeny na předpokladech, že bambusy budou pěstovány za ideálních podmínek, pod dostatečným množstvím srážek, bez zavlažování. Data také nepočítají s jiným současným využitím půdy např. pozemky, které jsou v současné době využívány pro zemědělské účely. Tab. 11: Potenciální bambusová produkce v regionech JAR
Zdroj: vlastní zpracování z dat Eastern Cape Development Corporation, 2011a
Podle tab. 11 může být definováno, že se v JAR nachází 421 715 ha potenciální půdy, která je na stupnici vhodnosti půdy pro pěstování bambusu označena jako vysoce vhodná, toto číslo může být vyjádřeno také jako 0,5% z celkového půdního povrchu JAR. Provincie s největší plochou vysoce vhodné půdy je KwaZulu-Natal, kde je potenciál až 188 023 ha vysoce vhodné půdy pro pěstování bambusu. Další provincie s velkou plochou vysoce vhodné půdy je Mpumalanga s potenciální plochou 147 902 ha. Následující provincie, které mají menší počty potenciálních dostupných půd, jsou Eastern Cape (Východní Kapsko) se 42 839 ha, dále Limpopo s 36 737 ha a Western Cape (Západní Kapsko) s plochou 6 214 ha. Využití těchto potenciálních půdních ploch k pěstování bambusu by pomohlo zvýšit počet pracovních míst a snížit chudobu v daných provinciích. Umístění těchto provincií v JAR je znázorněno na obr. 16.
51
Obr. 16: Nejvhodnější provincie JAR pro pěstování bambusu Zdroj: upraveno podle Suttona, 2011
Zpracování Vzhledem k širokému spektru využití bambusové rostliny, Eastern Cape Development Corporation (2011a) předpokládá, že by se měl aplikovat klastrový přístup, který bude zahrnovat existenci různých zpracovatelských podniků, které by měly být vzdáleny maximálně do 50 km od zemědělských výrobců. Podle Pavelkové (2009) by klastrový přístup umožňoval komplexní a transparentní rámec, který by byl méně ovlivňován podnikatelským prostředím. Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) by se tímto přístupem snížily náklady na transport, protože by všechny zpracovatelské podniky byly centralizovány v jedné lokalitě. Surový bambus by byl dovážen přímo od zemědělských výrobců do klastru, kde by byl zpracován. Bylo identifikováno šest různých odvětví bambusových produktů, které by mohly vytvořit klastr a zároveň docílit minimálního odpadu tím, že by byly využity všechny části bambusové rostliny, a to následujícím způsobem, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2011a): • • • • •
ruční pletené výrobky z bambusu pokročilejší pletené výrobky z bambusu bambusový nábytek bambusové řemeslné výrobky bambusové podlahy a desky 52
•
bambusová biomasa pro výrobu dřevěného uhlí
Tyto produkty jsou podle analýzy brány jako velmi kvalitní a žádané pro spotřebitele na jihoafrickém trhu. Nahrazení importovaných bambusových produktů a tvorba nových pracovních míst Aby mohl být plně nahrazen aktuální import bambusových a ratanových produktů, bylo vypočítáno, že 855 ha bambusu by bylo dostačující (ekvivalent 5 klastrů) k dostání požadovaného množství surovin, které vyžadují místní zpracovatelské podniky (ibid.). To vše by mělo také obrovský potenciál k vytvoření nových pracovních míst v bambusovém průmyslu. Agro-ekologické využití bambusu Díky tomu, že je bambus velmi rychle obnovitelnou rostlinou a jeho dalším důležitým vlastnostem, dává příležitost pro obnovitelnou biomasu a energetický potenciál na trhu, jak uvádí Eastern Cape Development Corporation (2011a). Bio energetický potenciál bambusu je rozdělen do následujících kategorií (ibid.): Tuhá paliva: • • • •
bambusové dřevěné uhlí bio uhlí bio pelety přímé spalování pro kogeneraci
Tato tuhá bambusová paliva jsou již na mezinárodním trhu známá, jsou perfektním substitutem uhlí, a to hlavně díky tomu, že bambus má vysoce udržitelnou produkci biomasy a také, že se bambus vyznačuje ekvivalentními vlastnostmi jako uhlí např. hustotou energie. Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) má bambusová biomasa také nízkou hodnotu odpadu při spalování asi 1-2% popela, který není toxický (některé jihoafrické uhlí vytváří až přes 40% popela, který je velmi náročný na odstraňování, protože obsahuje kontaminanty). Kapalná paliva: • •
pyrolýzní olej (bio olej) zpracování biomasy na kapalná paliva 53
Výroba bio oleje, který se vyrábí z biomasy, se stále modernizuje. Bambusový průmysl by v JAR dle Eastern Cape Development Corporation (2011a) mohl dodat velké množství surovin ke vzniku větší produkce bio paliv druhé generace, které by výrazně pomohly k dosažení stanovených cílů s obnovitelnými palivy, jež si Jihoafrická republika stanovila. Tyto vymezené cíle jsou s průmyslem na bionaftu a bioetanol, který v JAR momentálně funguje, nedosažitelné. Plynná paliva: •
zplyňování biomasy
Biomasa k výrobě elektřiny a její zplyňování se využívá již od 18. století. Existuje přes 1000 druhů rostlin v Africe a Asii, které se takto využívají (ibid.). Tyto všechny kategorie pro bio energetické využití bambusu mohou nahradit uhlí a veškeré jeho produkty. Podle Eastern Cape Development Corporation (2011a) tak dávají obchodní příležitosti pro rozvoj obnovitelných zdrojů na výrobu energie a pro rozvojové projekty na podporu zalesňování.
4.5 Návrh projektu pro využití potenciálu bambusu v provincii Východní Kapsko v JAR Projekt se uskuteční v provincii Východní Kapsko v JAR, a to přímo v kampusu University of Fort Hare (dále jen UFH) ve městě Alice. Je zaměřen na přenos know-how o bambusu, což znamená jak ho pěstovat, sklízet, jeho technologie zpracování a další důležité znalosti, které jsou kritické pro úspěšné pěstování, sklizeň a poté i pro úspěch bambusových výrobků na trhu. Přenos všech těchto znalostí bude probíhat přes zemědělského experta z thajské Kasetsart University, zprostředkovaného Mendelovou univerzitou. Kasetsart University má dlouholeté a rozsáhlé znalosti o bambusu. Důležitým účelem tohoto projektu je i připojení nové aktivity (výsadba bambusu) do již existujícího agri-parku v kampusu UFH v Alice, a také budoucí příprava další aktivity v univerzitním zpracovatelském zařízení na zeleninu. V tomto zařízení by se začaly zpracovávat bambusové výhonky. UFH se také postupně stane bambusovým výzkumným centrem, které v JAR zatím neexistuje. Bude podávat informace o výzkumech na svém bambusovém poli, které by bylo vytvořeno jako pilotní projekt UFH. Tyto informace bude 54
sdílet především korporaci ECDC a neformálním leaderům, kteří by byli také součástí projektu. UFH, ECDC a neformální leadeři budou společně tvořit provázanou síť s cílem rozšířit povědomí o bambusu, informovat o výhodách jeho pěstování a přispějí k vytvoření bambusového průmyslu v JAR. Centrum se bude zaměřovat na využití bambusu, a to především na bambusové uhlí (na UFH by byla postavena bambusová pec). Dále se zaměří na využití bambusových výhonků jako potraviny pro lidi, bambusu jako krmiva pro zvířata a zaměří se i na jeho další využití tak, aby byl bambus spotřebován co nejefektivněji. V rámci projektu bude také vyškolen thajským expertem a rozvojovým expertem z Mendelovy univerzity 1 jihoafrický specialista a 5 velkých farem (neformální leadeři) v provincii Východní Kapsko a okolí. Propojená síť bude zajišťovat kvalifikovanou a profesionální podporu pro hlubší rozvoj bambusového průmyslu v JAR. Projekt bude trvat 3 roky s naplánovanými aktivitami pro každý měsíc. Během těchto 3 let by měl být zajištěn grant pro navazující projekt s přidanou hodnotou. Tento projekt by se zaměřoval na zpracování bambusu, a to převážně na bambusové uhlí (čištění vody), bambus jako krmivo a jídlo ve formě bambusových výhonků, poté na další využití. Projekt s přidanou hodnotou by se také zaměřoval na vyškolení jihoafrických zemědělských expertů o technologii zpracování bambusového uhlí a na UFH by byla postavena pec pro jeho výrobu. Místo realizace Projekt se bude realizovat v kampusu UFH, kde bude vysázeno 400 rostlin (různé druhy) bambusu na ploše o 1 ha. Na obr. 17 je vidět místo realizace projektu. Největší ovál znázorňuje plochu poblíž řeky, kde jsou nejlepší podmínky pro výsadbu bambusu. Kruh uprostřed označuje místo s existující budovou na zpracování zeleniny a menší ovál v horní části obrázku znázorňuje agri-park, kde jsou pole se zeleninou.
55
Obr. 17: Místo realizace projektu Zdroj: vlastní zpracování z dat Google Earth, 2013
Projekt se nerealizuje jen v kampusu UFH, ale také v okolních oblastech provincie Východní Kapsko, kde je hlavní důraz na 5 velkých vybraných farem. Definice cílových skupin a jejich role v projektu Hlavní cílovou skupinou v tomto projektu je UFH, a to především zemědělští experti, profesoři a studenti. Farmáři z okolních oblastí Východního Kapska jsou další důležitou cílovou skupinou. Farmáři začnou pěstovat bambus jako např. sekundární produkt jejich farem. Bude vybráno 5 velkých farem poblíž UFH v provincii Východní Kapsko. Tyto farmy začnou pěstovat bambus a budou působit jako menší informační centra pro drobnější farmáře v okolí, kterým budou vysvětlovat jejich práci s bambusem. Všichni farmáři budou mít možnost zdarma vyžít mechanických zařízení od UFH a také možnost využít studentů ze zemědělských oborů na UFH pro pomoc s výsadbou bambusu. Farmáři se budou také účastnit setkání a workshopů s thajským odborníkem, který přijede několikrát do roka předávat know-how a pomůže s realizací. Na těchto setkáních a
56
workshopech farmáři získají potřebné znalosti a informace o bambusu, aby poté mohli tyto nabyté znalosti předávat dále drobnějším farmářům v okolí. V období, kdy v JAR nebude přítomen thajský expert, bude pořádat workshopy pro UFH a farmáře z velkých farem agentura ECDC (agentura má zkušenosti ze svých pilotních bambusových projektů a ze setkání se sítí INBAR v Číně). Požadovaní experti Tento projekt by vyžadoval následující experty: • • • •
Kasetsart University, 1 externího experta z Kasetsart University v Thajsku Mendelova univerzita, 1 rozvojového experta z Mendelovy univerzity (Šárka Páchová) University of Fort Hare, 1 interního zemědělského experta z University of Fort Hare (profesor Charles Mutengwa) přidruženou interní agenturu ECDC
Experti z Mendelovy a Kasetsart univerzity přiletí 6x na jeden měsíc během 3 let (30 denní limit bez víz v JAR), dostaví se v nejkritičtějších růstových cyklech bambusu. Budou vést workshopy, které by obsahovaly všechny důležité informace od pěstování až po zpracování bambusu (celou komoditní vertikálu). Po vysázení bambusového pole budou experti provádět pravidelné kontroly a spolupracovat s farmáři a agenturou ECDC. V období nepřítomnosti zahraničních expertů v JAR, bude interní expert z UFH ve spolupráci s rozvojovým expertem z Mendelovy univerzity. Interní expert z UFH bude pravidelně zaznamenávat všechny změny a výzkumy na bambusovém poli, spolupracovat s farmáři z vybraných farem a poté zasílat reporty zahraničním expertům. Mendelova univerzita v Brně má v projektu také důležitou roli, protože bude zprostředkovávat partnerství mezi Kasetsart University v Thajsku a University of Fort Hare v JAR, aby univerzity mohly společně kooperovat. Mendelova univerzita má již partnerství navázáno s oběma univerzitami. Rozvojový expert z Mendelovy univerzity bude zařizovat a sjednávat všechny workshopy s expertem z Thajska a agenturou ECDC v JAR. Vytvoří spojení (síť) mezi UFH, ECDC agenturou, Mendelovou univerzitou, Kasetsart University a neformálními leadery (farmáři). Rozvojový expert z Mendelovy univerzity bude vše kontrolovat a zařizovat společně s interním expertem z UFH. 57
5
ZÁVĚR
Řešení cíle bakalářské práce vyžadovalo vymezení problému v obecných teoretickometodologických
souvislostech
agrobyznysu.
Dále
také
charakteristiku
tržního
mechanismu a jeho hlavních elementů z obecného hlediska, popis agrárního trhu a jeho specifik a vymezení typů trhů v agrárním sektoru. Na tomto základě byly zkoumány rozhodující faktory, které tvoří jednotlivé články komoditní vertikály bambusu ve světě, a jež jsou důležité pro formování bambusového průmyslu v Jihoafrické republice. Cíl
bakalářské
práce:
„Charakterizovat
vývoj komoditní
vertikály
bambusu
v Jihoafrické republice a vymezit její postavení v rámci světového trhu. Práce je blíže zaměřena na analýzu tendencí a potenciálu nově vznikajícího „bambusového průmyslu“ v Jihoafrické republice s důrazem na změny v provincii Východní Kapsko“. Cíl byl dekomponován do pěti dílčích cílů. V logické návaznosti jsou těmto dílčím cílům věnovány jednotlivé kapitoly bakalářské práce. I.
Nejprve byla charakterizována komoditní vertikála bambusu.
Bambus může svými vlastnostmi a širokým spektrem využití přispět k rozvoji ekonomiky státu (např. snížit chudobu a zvýšit zaměstnanost) nebo také přispět ke snížení environmentálních problémů (např. snížit deforestaci). Bambusová rostlina se vyskytuje na všech kontinentech kromě Evropy a Antarktidy a největší význam má na asijském kontinentu. II.
Dále byla věnována pozornost popisu hlavních světových produkčních center bambusu.
Bambus je jedním z nejdůležitějších materiálů, který může nahradit dřevo z lesů. Jeho popularita ve světě rychle vzrůstá. Postupně se zlepšují techniky zpracování a také společná metodika zaznamenávání počtu bambusových porostů. Data o světové produkci bambusu jsou těžko dostupná a často málo reliabilní. Ve světě existuje jen několik zemí se silným bambusovým průmyslem, většina těchto zemí se nachází na asijském kontinentu. Největším asijským produkčním centrem bambusu je Indie, dále Čína a Indonésie. V Latinské Americe dosahuje největší produkce bambusu Brazílie, Chile a Ekvádor. Největšími africkými produkčními centry bambusu jsou Nigérie, Etiopie a Tanzánie. Indie měla ve srovnání s Nigérií v roce 2009 7x větší plochu bambusu.
58
Největším exportérem bambusových produktů je Čína, s přibližně 60% z celkového světového exportu bambusových produktů, dále Indonésie a Vietnam. Naopak největším importérem bambusových produktů je EU 27 s 27% z celkového světového importu bambusových produktů, dále USA a Japonsko. Nejvíce se exportují tvarované produkty z bambusu, bambusové výhonky a bambusové pletené koše. III.
Ve třetím dílčím cíli byla charakterizována komoditní vertikála bambusu v Jihoafrické republice.
Bambusový průmysl se v Jihoafrické republice nachází ve velmi rané fázi, proto je podstatné zkoumat podobu průmyslové organizace tohoto odvětví. Podstatná je především efektivnost zpracování bambusu. V JAR se již formuje přibližně 38 bambusových projektů na ploše 692 ha. Jihoafrická republika je v současnosti čistým importérem bambusu i bambusových výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Hodnota importu v roce 2011 činila 15 130 985 USD. Nejvíce se importují bambusová, ratanová křesla a tvarované produkty. Celkový import bambusových a ratanových výrobků měl za poslední 2 roky rostoucí trend. Naopak export (z JAR) je dlouhodobě na zanedbatelné úrovni. V roce 2011 se z JAR exportovaly bambusové a ratanové produkty v hodnotě 1 916 659 USD. Jedná se zejména o tvarované výrobky z bambusu, ratanu a bambusové uhlí. IV.
Dále byla věnována pozornost vymezení potenciálu pěstování a zpracování bambusu v Jihoafrické republice
Důležitou roli v rozvoji bambusového průmyslu v Jihoafrické republice má agentura ECDC, Ministerstvo obchodu a průmyslu a další organizace např. IDC (Industrial Development Corporation). Dne 18. září 2012 byla založena v East Londonu Jihoafrická bambusová asociace pro podporu rozvoje bambusového průmyslu. Jihoafrická republika má vysoký potenciál pro pěstování bambusu. Bylo zjištěno, že se v JAR nachází 421 715 ha potenciální půdy, která je velmi vhodná pro pěstování bambusu. Na jihoafrickém trhu jsou velké příležitosti k prodeji bambusových produktů. Bambus je velmi rychle obnovitelný a díky jeho dalším podstatným vlastnostem poskytuje využití i pro agro-ekologický trh. V.
Posledním dílčím cílem byl návrh projektu pro využití potenciálu bambusové rostliny v provincii Východní Kapsko.
59
Tento projekt byl vytvořen na základě informací z JAR a byl obhájen před mezinárodní odbornou komisí v rámci projektu pro zvyšování kompetencí studentů bakalářských studijních programů. Realizace projektu by měla zajistit přenos nové technologie pěstování a zpracování bambusu do JAR, konkrétně do provincie Východní Kapsko. Mělo by být také vytvořeno výzkumné informační bambusové centrum a propojená síť mezi University of Fort Hare v JAR, Mendelovou univerzitou, vybranými neformálními leadery v provincii Východní Kapsko a Kasetsart University v Thajsku. Na projekt by měl po 3 letech navázat přídavný projekt s přidanou hodnotou (zpracování bambusu). Realizace projektu by měla přispět v oblasti: sociální, environmentální i kulturní. Konkrétně např. v pomoci vytvořit nová pracovní místa, přispět ve snižování chudoby, nabídnout nové obchodní příležitosti či pomoci v řešení genderových problémů. Úspěšný bambusový průmysl by mohl být pro Jihoafrickou republiku prostředkem k ekonomickému růstu a snížení disparit v současné jihoafrické společnosti, zejména v rurálních oblastech provincie Eastern Cape.
60
6
SEZNAM LITERATURY ARDLE, Jon. Bambusy a trávy. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2008, 160 s. ISBN 97880-242-2041-3. ARDLE, Jon. Bamboos. London: Collins, 2005, p. ISBN 978-000-7182-992. BEČVÁŘOVÁ, V. Issues of Competitiveness of today's Agriculture. Agricultural Economics-Zemedelska ekonomika. 2008. sv. 54, no. 9, s. 399-405. ISSN 0139-570X. BEČVÁŘOVÁ, Věra. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 68 s. ISBN 80-7157911-4. BEČVÁŘOVÁ, Věra. Zemědělská politika. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, 116 s. ISBN 80-715-7514-3. BRYCESON, Kim P. 'E' issues for agribusiness the 'what', 'why', 'how'. Wallingford, UK: CABI Pub, 2006. ISBN 978-184-5931-353. DAVIS, John H. a GOLDBERG, Rey A. A Concept of Agribusiness. Boston: Harvard University, 1957. 14, 136 s. FARRELLY, David. The book of bamboo. San Francisco: Sierra Club, 1984. ISBN 08715-6825-X HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xiv, 424 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-861-3. HOLMAN, Robert. Základy ekonomie: pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xv, 372 s. ISBN 978-807179-890-3. CHRISTINE RECHT, Max F. Bambus. 2., neubearbeitete und erw. Aufl. Stuttgart (Hohenheim): E. Ulmer, 1994. ISBN 38-001-6556-2. JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3259-6. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Jiří LUŇÁČEK. Úvod do mikroekonomie: s využitím prvků distančního studia. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2012, xvi, 197 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-365-6. KINGSBURY, Noel. Grasses and bamboos. New York, NY: Watson-Guptill Publications, 2000, p. ISBN 08-230-0426-0 LECHANOVÁ, Iva a Věra BEČVÁŘOVÁ. Možnosti využití analýzy cenové transmise pro posouzení vlivu tržní síly v potravinových vertikálách. 1. vyd. Brno: MSD, 2006. ISBN 978-808-6633-701.
61
LIESE, Walter. The anatomy of bamboo culms: 30 eco-friendly projects to make for home. Rev. Beijing: International Network for Bamboo and Rattan, 1998, 208 p. INBAR technical report, no. 18. ISBN 81-862-4726-2. LOBOVIKOV, Maxim, Lynn BALL, María GUARDIA a Laura RUSSO. World bamboo resources: a thematic study prepared in the framework of the Global Forest Resouces Assessment 2005. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2007, xii, 73 p. ISBN 92-510-5781-8. MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 8. aktualiz. vyd. Slaný: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN 80-861-7538-3. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-7169891-1 PAVELKOVÁ, Drahomíra. Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 268 s. ISBN 978-80-247-2689-2. RICKETTS, Cliff, Kristina RICKETTS a Cliff RICKETTS. Agribusiness: fundamentals and applications. 2nd ed. Clifton Park, N.Y.: Delmar Cengage Learning, c2009, xxxii, 568 p. ISBN 14-180-3231-X. STANGLER, Carol. The craft: 30 eco-friendly projects to make for home. Rev. New York, N.Y.: Lark Books, c2008, 160 p. ISBN 16-005-9339-9. TAMÁŠ, V. -- BEČVÁŘOVÁ, V. Trh jatečných prasat a vepřového masa v současném agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. 150 s. ISBN 978-807375-689-5.
62
Elektronické zdroje EASTERN CAPE DEVELOPMENT CORPORATION. About US: What is ECDC?. Eastern Cape Development Corporation [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.ecdc.co.za/about_the_eastern_cape_development_corporation EASTERN CAPE DEVELOPMENT CORPORATION. Business Case For The National Bamboo Association of South Africa (Nbasa) [online]. South Africa, 2011a [cit. 2013-0406]. Dostupné z: http://www.ecdc.co.za/files/documents/Businessplan for NBASA.pdf EASTERN CAPE DEVELOPMENT CORPORATION. A Plantation of Opportunity In The Eastern Cape [online]. Eastern Cape, 2011b [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.getnews.co.za/public/files/ECDC%20Bamboo%20Brochure.pdf ECOPLANET BAMBOO. Bamboo Biology – An Overview [online]. Central America, 2011a [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ecoplanetbamboo.net/files/bamboo_biology.pdf ECOPLANET BAMBOO. Green shoots: The Ecoplanet bamboo Newsletter - Bamboo Biology [online]. South Africa, 2011b [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ecoplanetbamboo.co.za/files/green_shoots_july_2011_1.pdf GAIA - CARBON SCIENCES. Bamboo as an Energy Crop: Bamboo Symposium Presentation [online]. East London - South Africa, 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ecdc.co.za/document_search/1/docs/20/0/0 GOOGLE. Google Earth: aplikace [online]. 2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.google.com/earth/index.html INBAR - International Network for Bamboo And Rattan. In: History and mission [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.inbar.int/who-we-are/history-and-mission/ JONKHART, Jolanda. INBAR - International Network for Bamboo And Rattan.World Bamboo Day: Presentation [online]. East London 18 September 2012. South Africa: Eastern Cape Development Corporation, 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ecdc.co.za/files/documents/Presentation Bamboo Day East London FINAL.pdf LIPENSKÝ, RNDr. Milan a Ing. Iva LIPENSKÁ. Bambusy.com: O bambusech [online]. 2005. vyd. 2005 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://bambusy.com/ SMOOK, Lizette. INNOVASIANS. Global Markets for Bamboo Products: Bamboo Symposium Presentation [online]. East London - South Africa, 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ecdc.co.za/document_search/1/docs/20/0/0
63
SUTTON, Adrian. OPRINS. The Potential of Bamboo in South Africa: Bamboo Symposium Presentation [online]. East London - South Africa, 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ecdc.co.za/document_search/1/docs/20/0/0 UNIDO - United Nations Industrial Development Organization. United Nations Industrial Development Organization: Guidelines For Cultivating Ethiopian Highland Bamboo [online]. Amsterdam, the Netherlands, 2009 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.unido.org/fileadmin/user_media/Publications/Pub_free/Guidelines_for_cultivat ing_Ethiopian_highland_bamboo.pdf
64
7
SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ, TABULEK
Seznam grafů Graf 11: Bambus ve světě (2005) Graf 2: Největší produkční centra bambusu (2005) Graf 3: Rozložení typů bambusu podle kontinentu (2005) Graf 4: Exportéři bambusu ve světě (2009) Graf 5: Importéři bambusu ve světě (2009) Graf 6: Kompozice různých bambusových a ratanových exportních produktů (2011) Graf 7: Celkové importní hodnoty bambusových a ratanových produktů do EU Graf 8: Celkové exportní hodnoty bambusových a ratanových produktů ve světě Graf 9: Import bambusových a ratanových produktů do Jihoafrické republiky (2011) Graf 10: Export bambusových a ratanových produktů z Jihoafrické republiky (2011) Seznam obrázků Obr. 1: Tržní mechanismus Obr. 2: Tržní rovnováha Obr. 3: Charakteristika naturálního trhu Obr. 4: Charakteristika surovino-potravinářského trhu Obr. 5: Charakteristika trhu zemědělských výrobků Obr. 6: Charakteristika trhu potravinářských výrobků Obr. 7: Nabídkově orientovaná komoditní vertikála Obr. 8: Poptávkově orientovaná komoditní vertikála Obr. 9: Agrobyznys v současnosti, základní struktura a rozhodující vazby Obr. 10: Mapa rozšíření bambusu ve světě Obr. 11: Trsnatý bambus Obr. 12: Výběžkatý bambus Obr. 13: Různé typy zpracování bambusu a jejich efektivnost Obr. 14: Klíčoví aktéři v aktuálním bambusovém průmyslu Jihoafrické republiky
65
Obr. 15: Příležitosti různých bambusových produktů na odlišných trzích Obr. 16: Nejvhodnější provincie JAR pro pěstování bambusu Obr. 17: Místo realizace projektu Seznam tabulek Tab. 1: Typy tržních struktur Tab. 2: Využití bambusu Tab. 3: Největší asijská produkční centra bambusu (2005) Tab. 4: Největší africká produkční centra bambusu (2005) Tab. 5: Největší jihoamerická produkční centra bambusu (2005) Tab. 6: Importní země bambusových rohoží a paravánů z Číny (2011) Tab. 7: Importní země bambusových košů z Číny (2011) Tab. 8: Importní země tvarovaných bambusových produktů z Číny (2011) Tab. 9: Importní země konzervovaných bambusových výhonků z Číny (2011) Tab. 10: Importní země bambusového a ratanového nábytku z Indonésie, Číny a EU-27 (2011) Tab. 11: Potenciální bambusová produkce v regionech JAR
66
8
PŘÍLOHY
Seznam příloh Příloha 1: Využití bambusové rostliny Příloha 2: Členové INBAR, hlavní importéři bambusu a ratanu, distribuce bambusu a ratanu ve světě Příloha 3: Existující a potenciální počty lesů v JAR (2011) Příloha 4: Import a export bambusových a ratanových výrobků JAR
67
Příloha 1: Využití bambusové rostliny
Zdroj: upraveno podle Jonkhartové, 2012
Příloha 2: Členové INBAR, hlavní importéři bambusu a ratanu, distribuce bambusu a ratanu ve světě
Zdroj: upraveno podle Jonkhartové, 2012 Příloha 3: Existující a potenciální počty lesů v JAR (2011)
Zdroj: upraveno podle Gaia – Carbon Sciences, 2011
Příloha 4: Import a export bambusových a ratanových výrobků JAR
Zdroj: upraveno podle Jonkhartové, 2012
