MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Antisemitismus v České republice

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Antisemitismus v České republice Bakalářská práce

Autor: Marcela Urbaníková Vedoucí práce: Mgr. Eva Taterová Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Antisemitismus v České republice vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: 26. 5. 2014

…………………………………………………….. podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především Mgr. Evě Taterové za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a nápady. Velké díky patří také mé rodině a přátelům za jejich podporu a povzbuzení, které mě provázelo nejen při psaní bakalářské práce, ale i během celého studia.

Abstrakt Urbaníková, M. Antisemitismus v České republice Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2014. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Eva Taterová.

Fenomén antisemitmismu byl v české společnosti vždy přítomen. Během let se však jeho formy a zdroje měnily, a to jak v závislosti na vývoji myšlení, veřejných událostech tak i na politickém dění. Cílem této práce je představit hlavní zdroje a formy antisemitismu v současné době. Autorka chce především poukázat na to, jakým způsobem ovlivňuje česká politická scéna a akce Státu Izrael míru antisemitismu v České republice a vnímání židovské minority soudobou českou společností. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s tématem antisemitismu, jeho formy a také historické souvislosti, které slouží k lepšímu pochopení současné situace. Praktická část analyzuje Výroční zprávy o projevech antisemitismu za posledních deset let a snaží se najít spojitost mezi antisemitským smýšlením českých občanů a aktuálním děním v České republice i na Blízkém východě.

Klíčová slova Antisemitismus, xenofobie, Židé, Česká republika, Izrael

Abstract Urbaníková, Marcela: Anti-Semitism in the Czech Republic. Bachelor Thesis, Brno: Mendel University, Faculty of Regional Development and International Studies, 2014. Supervisor of Bachelor Thesis Mgr. Eva Taterová. The phenomenon of anti-Semitism has always been present in Czech society. Over the years, the anti-Semitism has been influenced by public events and political actions and its forms and sources have changed. The objective of this bachelor thesis is to present the main sources and forms of anti-Semitism. At the same time, the author wants to show how the current Czech political scene and political actions of the State of Israel are affecting the rate of anti-Semitism in the Czech Republic and the perception of the Jewish minority by contemporary Czech society. The first, theoretical part, defines key concepts, related to the topic of anti-Semitism, its forms and the historical context, which is indispensable for a better understanding of the current situation. The second part analyzes the annual reports on anti-Semitism in the last ten years and tries to find a potential link between anti-Semitic attitudes of Czech citizens and current events in the Czech Republic and in the Middle East.

Key words Anti-Semitism, xenophobia, Jews, Czech Republic, Israel

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 10 1.

Metodologie práce ............................................................................................................. 12

2.

Vymezení základních pojmů ............................................................................................ 14

2.

1.1.

Antisemitismus............................................................................................................ 14

1.2.

Holocaust (šoa) ........................................................................................................... 17

Formy antisemitismu ........................................................................................................ 18 2.1.

Náboženský antisemitismus (antijudaismus) .............................................................. 18

2.2.

Ekonomický antisemitismus ....................................................................................... 19

2.3.

Antisemitismus vycházející z biologicky orientovaných teorií .................................. 20

2.4.

Historický antisemitismus ........................................................................................... 22

2.5.

Státní (politický) antisemitismus - antisionismus ....................................................... 22

3. Hisotrické souvislosti: Vývoj antisemitismu v českých zemích a nástin česko(slovensko)-izraelských vztahů ....................................................................................... 24 3.1.

Období první republiky (1918 – 1938) ....................................................................... 24

3.2.

Období druhé republiky (1. 10. 1938 – 14. 3. 1939) ................................................... 26

3.3.

Období Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945) ................................................ 27

3.4.

Situace po druhé světové válce ................................................................................... 28

3.4.1. 3.5.

Období komunistického Československa.................................................................... 29

3.5.1. 3.6.

Vztahy ČSR a Izraele do roku 1989 .................................................................... 30

Situace po roce 1989 ................................................................................................... 31

3.6.1. 4.

ČSR a nově vznikající Stát Izrael ........................................................................ 29

Česko(slovensko)-izraelské vztahy po roce 1989 ............................................... 32

Analýza současného stavu antisemitismu v České republice ........................................ 34 4.1.

Současné zdroje antisemitismu v ČR .......................................................................... 34

4.1.1.

Pravicová extremistická scéna v ČR ................................................................... 34

4.1.2.

Radikální levice v ČR ......................................................................................... 36

4.2.

Současné projevy antisemitismu v ČR ........................................................................ 37

4.2.1.

Období let 2004 – 2007 ....................................................................................... 39

4.2.2.

Období let 2008 – 2011 ....................................................................................... 43

5.3.3.

Rok 2012 ............................................................................................................. 45

8

5.3.4.

Rok 2013 ............................................................................................................. 51

5.3.5.

Židé a muslimové v ČR....................................................................................... 54

Závěr .......................................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury......................................................................................................... 60 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 69 Seznam grafů ............................................................................................................................. 69 Přílohy ........................................................................................................................................ 70

9

Úvod Neskrývaná nenávist k Židům i ke všemu židovskému je ve společnosti přítomna snad již od samého počátku jejího vzniku. Prvotní náznaky antisemitismu založené na xenofobii a etnocentrismu nalezneme ve starověku. Již tehdy se setkáváme s protižidovskými postoji, které vyplývaly z neslučitelnosti a konfliktu židovské a řecko-římské věrouky. Nenávist vůči Židům měla v minulosti především tedy religiózní charakter a pramenila z odsuzování odlišných náboženských a kulturních tradic. S vývojem moderní společnosti a s postupnou sekularizací se však předsudky vůči Židům nevytrácí a začínají nabývat zcela jiných, o to nebezpečnějších, rozměrů, postavených na etnické a národnostní bázi. Po hrůzách druhé světové války by se mohlo zdát, že antisemitismus nebude mít v moderní společnosti své místo. Přestože došlo k určité diskreditaci tohoto tématu, nenávist k Židům nikdy zcela nevymizela a stále dochází k jejím otevřeným projevům. Lidé si nacházejí nové a nové důvody, kvůli kterým je příslušníkům židovského národa trvale připisován status jakéhosi obětního beránka, a kvůli kterým patří antisemitismus k relevantním problémům i v dnešní době. Cílem této práce je analyzovat vývoj, vnímání a formy antisemitismu v České republice (ČR) a tedy i postoj české společnosti k židovské minoritě v současné době. Autorka se nadto snaží identifikovat faktory, které mají na změnu antisemitismu v rámci ČR vliv. Z jakých důvodů k projevům antisemitismu v jednotlivých letech docházelo se autorka snaží zjistit na základě analýzy veřejného a politického dění. Toto dění, jak v ČR, tak ve světě a především v židovském Státě Izrael, může mít na vývoj a podobu antisemitismu dopad. Na základě tohoto předpokladu se bude autorka snažit odpovědět na následující výzkumné otázky:

10

Jsou na základě politických událostí na státní či mezinárodní úrovni posilovány a množeny antisemitské excesy občanů České republiky v období let 2004 – 2013? Mají na postoj většinové společnosti vůči židovské komunitě vliv česko-izraelské diplomatické vztahy? Práce má následující strukturu: Po úvodní kapitole se autorka zabývá metodologickou stránkou a použitou literaturou, která byla při sepisování práce klíčová. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy související s tématem antisemitismu, druhá popisuje jeho formy. Ve třetí kapitole je představen historický kontext, který utvářel výchozí předpoklady pro současnou situaci. Tato kapitola obsahuje jak historický vývoj antisemitismu v českých zemích, tak i nástin česko(slovensko)-izraelských vztahů. ČR je známá udržováním velice přátelských vztahů s Izraelem, ačkoli ji od židovského státu dělí značná geografická vzdálenost. Země na sobě nejsou ekonomicky, surovinově ani energeticky závislé a i přesto spolu udržují a pěstují nadstandardní diplomatické vztahy, které se však ne vždy setkávají s pochopením a podporou veřejnosti. Tato kapitola, která vystihuje hlavní události týkající se vývoje česko(slovensko)-izraelských vztahů, by tak měla sloužit k lepšímu pochopení současné situace, ve které Izrael, podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, nemá lepšího evropského přítele, než je ČR. Praktická část analyzuje Výroční zprávy o projevech antisemitismu za posledních deset let. Mimo rozbor současných zdrojů a forem antisemitismu se snaží v souladu s výzkumnými otázkami hledat spojitost mezi antisemitským smýšlením českých obyvatel a aktuálním děním v České republice i ve světě, především pak v oblasti Blízkého východu. .

11

1. Metodologie práce Z hlediska metodologie lze tuto práci považovat za případovou studii, která se zakládá na literární rešerši využívající primárních i sekundárních zdrojů. Snahou autorky je za pomoci analýzy získaných dat pracovat s výzkumnými otázkami vymezenými výše v textu. Hlavní datovou bázi tvoří především Výroční zprávy o projevech antisemitismu v ČR. Práce se v zásadě dělí na dvě části – teoretickou a analytickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s tématem antisemitismu. Jsou představeny jeho formy a také historický kontext, který utvářel výchozí předpoklady pro současnou situaci. Problém antisemitismu, druhá světová válka, židovská otázka i Izrael obecně, jsou hojně diskutovanými a často zpracovávanými tématy. Dostupnost a množství knižních zdrojů, a to jak v českém tak v anglickém jazyce, byla v této fázi práce více než dostačující. Při teoretické části se stala stěžejním knižním zdrojem rozsáhlá publikace Michala Frankla a Julie Jenšovské, Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století. K základnímu pochopení česko(slovensko)-izraelských vztahů

autorce posloužila

kapitola Zahraniční politika České republiky vůči státu Izrael a Palestinské národní samosprávě ve sborníku „Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého východu, Zakavkazska a Střední Asie“. Praktická část analyzuje Výroční zprávy o projevech antisemitismu za období let 2004 – 2013. Tyto zprávy jsou, počínaje rokem 2004, každoročně publikovány Fórem proti antisemitismu (FPA) a Střediskem bezpečnosti Židovské obce v Praze pro vnitřní potřeby Židovské obce v Praze i potřeby dalších institucí, které se o stav antisemitismu zajímají a dále je rozpracovávají (např. Bejt Praha1, B´nai B´rith Renaissance Prague 2 atd.).

1

Bejt Praha je pražská židovská otevřená komunita založená v roce 1994 nabízející vzdělávací, kulturní, náboženské a jiné programy pro Židy. 2 B´nai B´rith Renaissance Prague je česká odnož nejstarší mezinárodní židovské organizace, jejíž hlavním cílem je boj proti antisemitismu a ochrana práv Židů po celém světě.

12

Projevy antisemitismu zaznamenané ve Výročních zprávách o projevech antisemitismu můžeme rozdělit do následujících kategorií: 1) Útoky na člověka V této kategorii jsou zaznamenány veškeré fyzické útoky na člověka, který je příslušníkem židovské menšiny nebo je pachatelem mylně za Žida považován. Tyto útoky vedou k ublížení na zdraví nebo jsou za tímto účelem páchané. 2) Ničení majetku, židovských hřbitovů a památníků Do této kategorie řadíme útoky na majetek Židů, jeho znehodnocování, psaní protižidovských symbolů, či obdobné napadání objektů, které jsou se židovstvím spojovány. Žádný z těchto útoků však není životu nebezpečný. 3) Vyhrožování – ústní, písemné, telefonické V této katageorii jsou zaznamenány písemné i ústní výhružky či zastrašování, kdy je konkrétním osobám vyhrožováno násilným činem kvůli jejich příslušnosti k židovské minoritě. 4) Obtěžující chování, demonstrace, koncerty Tato kategorie obsahuje údaje o obtěžujícím chování v antisemitském kontextu, které nejsou adresovány konkrétním osobám a nejsou doprovázeny hrozbou dalšího násilí. Řadíme zde např. projevy antisemitismu na veřejnosti během společenských událostí a demonstrací. 5) Antisemitské texty a vyobrazení – literatura, média, internet V této kategorii najdeme publikované texty, články, poznámky, obrázky, videa atd. s antisemitskou tematikou, či s protižidovskými předsudky. Tyto informace však nejsou kompletní, kvůli tendenci umisťovat komentáře podobného typu na veřejně nepřístupné servery apod. Dále jsou zde vyjmenovány weby a diskusní fóra, které dávají prostor pro zveřejnění antisemitských článků a komentářů.

13

6) Latentní antisemitismus Kategorie latentního antisemitismu se vyznačuje souhrnem iracionálních předsudků a stereotypů, přetrvávajících a zakořeněných v lidech, projevujících se ve formě jízlivých poznámek či zažitých frází. Tento typ antisemitismu je však velice problematicky zkoumatelný, proto se tato kategorie objevuje samostatně jen v prvních zprávach vydaných Fórem proti antisemitismu. V dalších zprávách splývá s výše zmíněnými kategoriemi, respektive se v nich odráží. Z těchto získaných dat se autorka snaží podat ucelený pohled na stav a vývoj současného antisemitismu v ČR. V souladu s výzkumnými otázkami autorka hledá spojitost mezi antisemitským smýšlením českých obyvatel a aktuálním děním v České republice i ve světě, především pak v oblasti Blízkého východu. Při analýze politického dění autorka využívá české i zahraniční zpravodajské servery. Pomocí grafických vyobrazení pak demonstruje souvislost mezi událostmi na české i mezinárodní politické scéně a počtem antisemitských projevů v ČR. Autorka si je plně vědoma toho, že vzhledem k typu instituce nemusí být získaná data z Výročních zpráv zcela objektivní. Tyto výsledky však bude ve své práci považovat za směrodatné, či-li se je nesnaží žádným způsobem kriticky hodnotit ani vyvracet. Jakékoliv zpochybňování těchto výsledků se tak pohybuje mimo předmět tematického zájmu této práce.

2. Vymezení základních pojmů 1.1.

Antisemitismus Doslovný překlad antisemitismu znamená nenávist vůči všem semitským

kmenům, tedy i Arabům, jelikož i oni podle Bible vzešli z rodu patriarchy Šema (Sem), Noemova syna.3 Dnes však pojem antisemitismus označuje nepřátelství a nenávist vůči příslušníkům židovského národa, která se projevuje očerňováním, násilím,

3

BAUER, Y. O použitelnosti definic: Antisemitismus v dnešní Evropě. In. Antisemitismus v posttotalitní Evropě, s. 46

14

pronásledováním, či diskriminací, a to vše na základě iracionálních předsudků. Tyto zatvrzelé stereotypy vedly v minulosti k několika morálním katastrofám, jejíchž vrcholem byla genocida šesti milionů Židů4 v Evropě během druhé světové války.5 Poprvé se tento termín objevuje v 19. století. V roce 1879 jej použil německý protižidovský aktivista Wilhelm Marr ve své knize Cesta k vítězství germánství nad židovstvím6. Mělo nahradit termín „Judenhass“ (v překladu nenávist k Židům) a dále sloužit jako slovo postrádající jakékoliv citové zabarvení ve vědecké sféře.7 Teprve až v roce 2005 byla Monitorovacím centrem rasismu a xenofobie v EU (EUMC), dnes nahrazeno Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), vypracována definice antisemitismu, která byla o rok později mezinárodně přijata a uznána. Definuje jak jeho tradiční formy, tak i tzv. antisemitismus nový a zní následovně: „Antisemitismus je takový způsob nazírání na Židy, který vyústí v nenávist vůči nim. Slovní a fyzický antisemitismus je namířen proti Židům i nežidovským osobám, případně jejich majetku, proti židovským společnostem, institucím a náboženským komunitám.“8 Současné příklady projevů antisemitismu na veřejnosti, v médiích, na školách, pracovištích, atd. jsou definovány jako:

4

Za Žida lze označovat buďto vyznavače judaismu či příslušníka židovského národa. Kdo je a není Žid nebylo nikdy zcela jednoznačné a v zásadě v této otázce nepanoval konsenzus. V extrémním případě definovaly židovství Norimberské zákony přijaté německým Říšským sněmem v září 1935. Více o těchto zákonech na http://www.holocaust.cz/cz2/resources/documents/laws/rp19390621; pro lepší orientaci v textu autorka v celé práci používá označení Žid bez ohledu na to, zda se jedná o náboženskou příslušnost nebo národnost. 5 KRYL, M. a T. VELÍMSKÝ Antisemitismus. In Kryl M., Rasismus, antisemitismus, holocaust, s.42-47 6 Kniha Cesta k vítězství germánství nad židovstvím (Der Weg zum Siege des Germanentums über das Judentum)se po vydání stala velmi populární a autor o rok později založil Antisemitskou ligu, která jako první organizace tohoto typu v Německu upozorňovala na hrozbu Němcům ze strany Židů a usilovala o jejich násilný odsun. 7 viz 1 8 Working Definition of Antisemitism. European Forum on Antisemitism [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.european-forum-on-antisemitism.org/working-definition-of-antisemitism/

15

1) Projevy podpory, ospravedlňování, či napomáhání ublížení nebo zabití Židů, a to ve jménu jakékoliv radikální ideologie či extremistického náboženského přesvědčení. 2) Šíření a používání nepravdivých, nelidských a hrůzných tvrzení o jednotlivcích či kolektivu (ve smyslu šíření mýtu světového židovstva a jeho úmyslu si podmanit vlády, ekonomiku, média a další instituce). 3) Křivé obviňování Židů jakožto národa z odpovědnosti za skutečné či smyšlené zločiny spáchané jednotlivci, skupinou či dokonce osobami bez židovského původu. 4) Popírání záměrné snahy nacistického Německa a jeho stoupenců vyhladit židovské obyvatelstvo během druhé světové války, tzn. popíraní holocaustu a jeho rozsahu. 5) Obviňování Židů nebo Izraele ze zveličování či úplného smyšlení historických událostí - holocaustu. 6) Obviňování židovské minority z upřednostňování zájmů Státu Izrael, či priorit domnělého světového židovstva, před zájmy státu, jehož jsou občany. Dále může být antisemitismus směřována i proti Státu Izrael, jakožto jedinému židovskému státu na světě. Může se projevovat např.: 1) Popíráním práva na sebeurčení židovského národa (např. i tvrzení, že Izrael vznikl na základě rasismu). 2) Srovnáváním politiky Izraele s nacistickým Německem. 3) Připisováním kolektivní odpovědnosti židovských obyvatel za akce Izraele. 4) Popisováním Státu Izrael a jeho obyvatel pomocí tvrzení a symbolů spojených s klasickým antisemitismem (např. Židé – vrazi Kristovy, Židé – požívači křesťanské krve, atd.).

16

5) Uplatňováním specifických a odlišných standardů chování a očekávání vůči Izraeli, než vůči jakémukoliv jinému demokratickému státu.9 V současné době je ideologie antisemitismu součástí převážně politických pravicově extremistických a radikálně levicových hnutí v Evropě i v zámoří. K šíření tohoto nenávistného postoje vůči Židům slouží často tisk a internet, díky kterému dochází k aktivizaci podobně smýšlejících lidí. Ta se v praxi projevuje ničením židovských hřbitovů, synagog, majetku, urážením či napadáním, v extrémním případě až vražděním Židů samotných. Někdy se však projevuje jen ve své skryté (latentní) formě, kdy zakořeněné a dlouhodobě živené negativní stereotypy ovlivňují naše chování. Objevují se však i názory, že Židé přespříliš citlivě vnímají téma holocaustu a mají tendenci reagovat na sebemenší náznaky v tomto směru s nepatřičnou vztahovačností.10

1.2.

Holocaust (šoa) Pojem holocaust pochází z řeckého holos – celý, kausis – spalování). Tímto

termínem označujeme genocidu šesti milionů evropských Židů pod vládou nacistického režimu. Pronásledování Židů začalo již po nástupu Adolfa Hitlera k moci, tedy v roce 1933, a skončilo s porážkou Německa ve druhé světové válce. Pod tzv. ,,konečným řešením židovské otázky“ se ukrýval program totálního vyhlazení židovského národa. V Izraeli (a celkově mezi Židy samotnými) se však pro toto období preferuje označení šoa (z hebrejštiny – zničení, zkáza, katastrofa). Novým fenoménem se stala tzv. osvětimská lež. Zastánci tohoto názoru považují historické události holocaustu za smyšlené či zveličené (viz. v kapitole 2.4. Hitorický antisemitismus). 11 Z jakého důvodu preferují Židé označení šoa vysvětleme slovy českého rabína Karola Sidona: ,,Slovo holocaust znamená zápalnou oběť nebo celooběť. Idea, která je obsažena v tomto slově je děsivá. Znamená to, že nacisté v roli velekněze obětovali 9

Contemporary Global Anti-Semitism: A Report Provided to the United States Congress.European Forum on Antisemitism [online]. 2008 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.european-forum-onantisemitism.org/fileadmin/user_upload/documents/State_Dept_Report_on_AS_2008.pdf 10 KRYL, M. a T. VELÍMSKÝ Antisemitismus. In Kryl M., Rasismus, antisemitismus, holocaust, s.42-47 11 JANDOUREK, J. Slovník sociologických pojmů, s.100

17

Bohu šest milionů Židů jako příjemnou vonnou oběť. A Bůj ji přijal! To je naprosto nepřijatelná představa. Ale myšlení lidí, kteří v holocaustu chtějí vidět něco dobrého, od této představy vzdáleno není. Podle mnohých bylo oněch šest milionů obětováno pro poučení, polepšení lidstva. Proto mám se slovem holocaust potíže, vyhýbám se mu, jak můžu, a používám šoa, což hebrejsky znamená katastrofu, stejně jako zemětřesení nebo tajfun. Pro to, co se stalo, nemáme slov, protože nejsme schopni to pochopit a pojmenovat“

2. Formy antisemitismu U antisemitismu se vyvíjelo několik zásadních forem. Dnes můžeme rozlišovat: historický (popírání holocaustu), státní či politický (namířený proti židovskému Státu Izrael), rasový, etnický či biologický (označování židovské rasy za méněcennou a nečistou) a náboženský (namířený proti judaismu jakožto vývojově překonanému náboženství).12 Dalším častým stereotypním předsudkem bylo označení Židů za lichváře, vykořisťovatele, kapitalisty a burziány. V tomto případě mluvíme o tzv. ekonomickém (hospodářském) antisemitismu. Je třeba zmínit, že antisemitismus sloužil ve většině případů jako jakási politická páka, využívající antisemitských nálad mezi lidmi ve prospěch konkrétního politického směru, strany či k popularitě určitých osob. Je de facto odrazem politické kultury, úrovně společnosti a především její korektnosti.13

2.1.

Náboženský antisemitismus (antijudaismus) Náboženské nepřátelství Židů a křesťanů má již dlouholetou tradici a sahá svou

historií až do středověku. Ačkoli sdílejí obě tato náboženství společné kořeny, v hlavních otázkách, týkajících se Mesiáše a spásy, se výrazně odlišují a proto docházelo v minulosti k mnoha konfliktům.

12 13

URBAN, L. Vybrané negativní předsudky a stereotypy, s. 130 KRYL, M. a T. VELÍMSKÝ Antisemitismus. In Kryl M., Rasismus, antisemitismus, holocaust, s.47

18

Antijudaismus je nábožensky motivovaná, sociálně a kulturně determinovaná forma nenávisti, tedy resentimentu, zaměřená proti židovským obyvatelům.14 V rámci těchto myšlenek jsou Židé křesťany považováni za pokrytce, heretiky a odpůrce pravé, většinové, tj. křesťanské zbožnosti. Hlavní příčinou této nenávisti je však domněnka, že jsou Židé vinni za smrt Ježíše Krista. Mezi další utopická obvinění této doby řadíme označení Židů jako přenašečů moru a nemocí, Židů jako vrahů novorozeňat a křesťanských panen či obviňování z otravy křesťanských studen. Je až zarážející, jak hluboko byly tyto náboženské předsudky zakořeněny v tehdejší moderní české společnosti, když i na konci 19. století vypukl proces nevídaných rozměrů s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, založený na pověře o rituální vraždě křesťanské dívky.15 Proti celému procesu vystoupil T. G. Masaryk, který antisemitismus veřejně odsuzoval a pověru o rituální vraždě považoval za důkaz nevzdělanosti a úpadku. Tzv. hilsneriáda byla v Čechách i na Moravě doprovázena mohutnou vlnou antisemitismu a Masaryk se dočkal nebývalé kritiky, posměchu a někdy až nenávisti ze strany médií i občanů. Můžeme však tvrdit, že právě od Hilsnerovy aféry převyšoval Masaryk kuráží a etickým rozměrem svých činů většinu současníků.16 V dnešní době s nástupem tzv. ,,nového antisemitismu“ se náboženské motivy nenávisti vůči židovské minoritě přesunuly do pozadí. Nemůžeme však tvrdit, že jsou tyto předsudky v současnosti zcela překonány. Ve své latetní podobě jsou v lidech hluboce zakořeněny i nadále a nikdy zcela nevymizí. 2.2.

Ekonomický antisemitismus S vývojem moderní společnosti, osvícenstvím, liberalizací a hospodářským

rozvojem se náboženské předsudky vůči Židům pomalu vytrácely. Židé přestali být

14

KRYL, M. a T. VELÍMSKÝ Antisemitismus. In Kryl M., Rasismus, antisemitismus, holocaust, s..45 Hilsner byl bez důkazů křivě obviněn ze spáchání rituální vraždy a odsouzen k trestu smrti, v roce 1918 byl propuštěn na amnestii. 16 KRYL, M. Novodobý antisemitismus na ,,rasových“ základech. Přetrvávající nábožensky motivovaná nenávist a vliv integrálního (bojovného) nacionalismu. In Kryl M., Rasimsus, antisemitismus, holocaust s.116-118 15

19

omezováni a vyčleňováni ze společnosti, docházelo k jejich emancipaci a postupnému zrovnoprávnění. Na druhou stranu se však začala nenávist k Židům objevovat ve zcela jiné podobě. Pro rozmach ekonomického antisemitismu se významně zasloužila hospodářská krize v roce 1857.17 Jeho podstatou jsou ,,výhrady, nenávist, příkazy k zaplacení tolerančních daní, zabavování majetku, vyhánění či pogromy namířené vůči Židům z ekonomických důvodů.“18 Židé jsou považováni za lichváře, překupníky, kapitalisty či imperialisty parazitující na většinové společnosti. Výzvy k bojkotu židovských obchodníků byly běžnou součástí protižidovské propagandy. Židé mají představovat odlišné, cizí společenství a svou mocí rozkládat přirozené struktury moderních národů. Do této katagorie řadíme i údajné světové židovské spiknutí, které má za cíl podmanit si celou společnost.19 V tomto kontextu je nenávist často namířená proti dynastii Rothschildů20, židovských úspěšných podnikatelů.21

2.3.

Antisemitismus vycházející z biologicky orientovaných teorií Tento typ nenávisti vůči židovské minoritě se začal objevovat v polovině

19. století a svého vrcholu dosáhl v první polovině století dvacátého během druhé světové války genocidou šesti milionů příslušníků židovského národa.

17

Díky početnému zastoupení Židů v podnikatelské a bankovní sféře tak byli považováni za viníky současných problémů a světové hospodářské krize. 18 DANICS, Š. a T. KAMÍN, 2008. Extremismus, rasismus a antisemitismus, s.130 19 Obavy ze světového židovské spiknutí posilují od roku 1903, kdy se v carském Rusku objevují padělky tzv. Protokolů sionských mudrců. Větší odezvy a rozmachu se dočkaly po první světové válce. Tyto protokoly obsahují plán, který má za cíl ovládnout světová média, burzu a světové finance, prostřednictvím čehož získají Židé kontrolu nad celým světem. Tyto protokoly se těšily nebývalé popularitě a to převážně během druhé světové války, přestože bylo již ve 20. letech 20. století prokázáno, že se jedná o falzum. 20 Rothschildové jsou původně aškenázští Židé pocházející z Německa, velice úspěšní finančníci a bankéři. Díky svému bohatství a vlivu figurují v mnoha antisemitských a konspiračních teorií (např. teorie o vládnutí světu nebo zapříčinění světových válek, aby následně mohli profitovat z půjček centrálním bankám zničených zemí). 21 FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, s. 146 - 151

20

Rasový antisemitismus znesnadňoval integraci Židů do společnosti, která započala v době osvícenství. Náboženské vyznání přestalo hrát důležitou roli a Židem již nebyl jen ten, kdo se veřejně hlásil k judaismu.

Do popředí zájmu se dostala

židovská rasa, která byla označována za odlišnou, méněcennou, podřadnou a hodnou pohrdání. Židovství se tedy lidé nemohli zbavit náboženskou konverzí. Tato moderní forma antisemitismu zpočátku nespočívala v rasové vědě založené na měření údajných rasových znaků či teorií dědičnosti, ale převážně v přesvědčení, že židovské fyziologické a duševní vlastnosti jsou natolik jiné, že je téměř nemožné je integrovat do moderní společnosti. Židé byli považováni za neslučitelnou skupinu, která narušuje jednotu národa, jeho kulturu, politiku a ekonomiku. 22 Ve svě nejbrutálnější a nejnebezpečnější podobě se rasový antisemitismus objevuje během let 1933 - 1945 jako součást nacistické propagandy. Mezi konkrétní příklady protižidovské rasistické politiky lze uvést přijetí Norimberských zákonů (1935), tzv. Křišťálovou noc23 (1938) a následné deportace Židů do vyhlazovacích táborů v rámci ,,konečného řešení židovské otázky“.24 Darwinova evoluční teorie25, kterou Hitler přenesl ze světa přírody a aplikoval na lidskou společnost, tak sloužila jako ,,vědecký“ a intelektuální základ nacismu. Hitler byl přesvědčen o nadřazenosti a síle árijské rasy, které bylo nutné, imperialistickým dobýváním, zajistit ,,životní prostor“.26

22

FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, 140 - 142 Křišťálová noc je označení pro protižidovský pogrom v noci z 9. na 10. listopad 1938, při kterém byly ničeny židovské synagogy, modlitebny, obchody a domy v Německu, Rakousku a Sudetech. Záminkou k jeho rozpoutání byl atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha. Pogrom nepřežilo 100 Židů, dalších 30 tisíc bylo odvlečeno do koncentračních táborů. 24 DANICS, Š.a T. KAMÍN, Extremismus, rasismus a antisemitismus, s.131 25 Charles Darwin tvrdil, že se v přírodě neustále bojuje o přežití. V tomto boji jsou určité rasy úspěšné, zatímco ostatní jsou odsouzeny k záhubě. Tento názor se stal základem moderního pojetí rasismu. 26 Boj o Lebensraum, neboli životní prostor, je hlavní myšlenkou německé geopolitiky. Nejvýznamnějším představitelem byl Karl Haushofer, poradce A.Hitlera. 23

21

2.4.

Historický antisemitismus „O židovském holocaustu za druhé světové války se nemluvilo, dokud nebyl

úplně vymyšlen Židy koncem 50. let.“27 Tato slova amerického právníka a zastánce rasových teorií Edgara J. Steela dokonale vystihují jeden z hlavních principů historického antisemitismu, který spočívá v popírání existence holocaustu či zpochybňování jeho rozsahu.28 Tito antisemité označují Židy za lháře, kteří chtějí, díky odškodnění a proplácení kdysi zabaveného majetku, na tragických osudech svých předků jen zbohatnout. Jejich útoky jsou namířeny také proti sionistům, kteří prostřednictvím ,,ovlándutých médií“, rozšířili ,,mýtus“ o holocaustu do povědomí šíroké veřejnosti za účelem získání finančních prostředků a politické podpory ke vzniku Státu Izrael. 29 Dříve byly tyto názory typické pro zastánce politické pravice, kteří se nikdy netajili svými sympatiemi k fašismu a antisemitismu. Patří mezi ně např. revizionističtí historici z USA, kteří kritizovali zapojení USA do druhé světové války a zpochybňovali rozsah nacistických válečných zločinů. Od 70. let 20. století začínají navíc vystupovat lidé, znánlivě profesionální historici a vědci, kteří údajně hledají objektivní pravdu a chtějí vyvolat diskuzi o nesrovnalostech holocaustu (např. americký Institute for Historical Review).30

2.5.

Státní (politický) antisemitismus - antisionismus Státní

antisemitismus,

v literatuře

nejčastěji

označovaný

jako

,,nový

antisemitismus“, je odvozený typ antisemitismu, který je v současné době velice aktuálním a palčivým problémem. Jeho podstatou se stává nenávist vůči národním ambicím Židů a z toho vzešlého Státu Izrael31. Od dob, kdy se zprávami o 27

Popírání holocaustu. Holocaust.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www2.holocaust.cz/cz/history/antisemitism/present/holocaust_denial 28 Jeho protagonisté zpochybňují existenci plynových komor, výpovědi pamětníků, falšují dobové dokumenty, atd. 29 KRYL, M. T. VELÍMSKÝ, Antisemitismus. In Kryl M. a kol. Rasimsus, antisemitismus, holocaust, s.42-47 30 FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, s. 193 31 OSN schvaluje v listopadu 1947 plán na rozdělení území Palestiny, který je Ligou arabských států zamítnut. Stát Izrael vzniká 14. května 1948 vyhlášením deklarace izraelské nezávislosti. O den později

22

izraelsko-palestinském konfliktu zaplňují titulní stránky novin, tato forma antisemitismu jen posiluje. Jeho zastánci srovnávají politiku Izraele vůči Palestině s činy A. Hitlera během druhé světové války. Izrael, podle této ideologie, vznikl v rámci světového židovského spiknutí za účelem podkopání islámu, šíření západních vzorců a kapitalismu na Blízkém východě.32 Pro rozpoznání nového antisemitismu slouží tzv. 3D test, jejímž autorem je izraelský politik Nathan Sharansky. První D označuje démonizaci Izraele, tzn. jakékoliv označení Izraele za zhmotnělé zlo, kdy je například jeho politika srovnávána s nacistickým Německem. Pod druhým D se rozumí dvojí standard, tzn. situace, kdy je kritika Izraele aplikována selektivně a to především na půdě Organizace spojených národů (OSN), kde je terčem odsuzujících prohlášení a rezolucí, zatímco jiné, např. i nedemokratické, autoritářšké režimy porušující základní lidská práva, obdobné kritice čelit nemusí. Třetí D symbolizuje delegitimaci Státu Izrael., tedy názory lidí, které popírají právo Izraele na jeho existenci. 33 Kritika Izraele, která obsahuje alespoň jedno D se jeví jako antisemitská a stává se tak zástěrkou šifrovaného projevu nenávisti k Židům, která by měla být po hrůzách druhé světové války na veřejnosti tabu. Nový antisemitismus se silně promítá i do soužití Židů s většinovou společností v evropských zemích, což vzhledem k minimálnímu zastoupení židovského národa v těchto zemích, poukazuje na hluboce zakořeněné a stále přetrvávající negativní stereotypy v Evropě. V případě projevu sympatií ke státu Izrael, jsou Židé terčem nenávisti, hanobení a útoků. Židé, kteří se však zřeknou svých vazeb k Izraeli a asimilují s většinovou společností, což de facto znamená zřeknutí se své vlastní

začala první arabsko-izraelská válka, ve které Izrael vítězí, získává území mimo původní plány OSN a potvrzuje svou nezávislost. Od této doby trvá dlouholetý spor mezi Izraelem a arabskými státy, který vyeskaloval v několik válečných konfliktů. 32 KRYL, M. T. VELÍMSKÝ, Antisemitismus. In Kryl M. a kol. Rasimsus, antisemitismus, holocaust, s.46 33 3D Test of Anti-Semitism: Demonization, Double Standards, Delegitimization - Natan Sharansky. Jerusalem Center for Public Affairs [online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jcpa.org/phas/phas-sharansky-f04.htm

23

identity, se tak stávají ,,nenáviděnými v minulosti, avšak oslavovanými hrdiny v současnosti“.34

3. Hisotrické souvislosti: Vývoj antisemitismu v českých zemích a nástin česko(slovensko)-izraelských vztahů Nenávist vůči Židům měla v minulosti především religiózní charakter a pramenila z odsuzování odlišných náboženských a kulturních tradic. S vývojem moderní společnosti a s postupnou sekularizací se však předsudky vůči Židům nevytrácí a začínají nabývat zcela jiných rozměrů, postavených na etnické a národnostní bázi. Tradiční český antisemitismus má již od 19. století také silný nacionální i sociální rozměr, kdy dochází ke konfliktu českého a německého nacionalismu. Právě Židé v českých zemích měli hovořit zejména německy a podporovat německou kulturu, a to s všudypřítomnou germanofobií vyvolávalo averzi i k samotným Židům.35 V zásadě můžeme český antisemitismus rozdělit do 4 základních typů: ekonomický, křesťanský, sekulární a antisemitismus na základě biologicky orientovaných teorií (viz první kapitola). Postupem času se prostřednictvím různých událostí každý tento typ antisemitského smýšlení v české společnosti více či méně projevoval a určitá nenávist, zapříčiněna xenofobií, netolerancí, předsudky či stereotypy je v některých z nás zakořeněná dodnes.

3.1.

Období první republiky (1918 – 1938) Po konci první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska bylo v tehdejší

střední Evropě s nástupem nových národních států nutné řešit otázku národnostních menšin a jejich ochrany. Právě první světová válka, šíření antisemitismu, pogromy36 a

34

Návrat nenávisti? Antisionismus jako nová forma antisemitismu. Asociace pro mezinárodní otázky [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.amo.cz/publikace/navrat-nenavistiantisionismus-jako-nova-forma-antisemitismu.html 35 FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, s. 115 - 116 36 Pojem pogrom (z ruštiny - pustošení, drancování) označuje projevy masového násilí proti náboženské, etnické nebo sociální minoritě. Pojem se začal používat v letech 1881 – 1882, kdy docházelo v Rusku k rozsáhlým antisemitským výtržnostem.

24

také Balfourova deklarace z roku 1917, jež přislíbila zřízení židovské domoviny v Palestině, zapříčinila růst židovského nacionalismu, v českých zemích nevyjímaje. Již na konci války vznikaly v habsburské monarchii židovské národní rady, které měly za cíl prosazování židovských menšinových práv. Ochranu menšinových práv měla v úmyslu také nově vzniklá Společnost národů. Tato práva v praxi dokázala však jen těžko vynutit a veškeré její snahy definitivně ztroskotaly s německou agresí a vypuknutím druhé světové války.37 V období první republiky bylo Židům, umožněno veřejně se hlásit k judaismu a k židovské národnosti, která byla krátce po vzniku Československé republiky (ČSR) oficiálně uznána.38 Tento fakt byl v tehdejší střední Evropě nevídaným jevem a Židé tak měli právo na kulturní a národní sebevyjádření. Židovské spolky a organizace fungovaly prakticky bez jakéhokoliv omezení.39 Navzdory nastíněnému liberálně demokratickému charakteru nově vzniklé republiky se i v této době objevovaly různé antisemitské excesy a to převážně v jejím počátku.40 Mnoho Židů mluvilo německy a po vzniku Československé republiky se přihlásilo k německé národnosti. To díky všudypřítomné germanofobii v české společnosti znamenalo pro Židy jen další přítěž. Můžeme však konstatovat, že antisemitismus v meziválečném období nebyl natolik rozšířený a zřetelný jako v ostatních zemích střední Evropy. Období první republiky bylo pro židovské obyvatele příznivou etapou a to i díky neodmyslitelné autoritě prezidenta T. G. Masaryka, který

37

FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, s. 115 - 117 Uznání židovské národnosti plynulo jak z osobní iniciativy prvního prezidenta T. G. Masaryka, tal i z postoje české inteligence, která po svých vlastních zkušenostech z bojů za svůj národ sympatizovala s úsilím Židů dostát svých nacionálních ideálů. 39 ČEJKA, M. Zahraniční politika České republiky vůči Státu Izrael a Palestinské národní samosprávě, in Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého Východu, Zakavkazska a Střední Asie, ed. Pavel Pšeja, s.12 40 Např. pogrom v Holešově (1918), časté antisemitské články publikované klerikálním a agrárním tiskem. 38

25

antisemitismus z racionálních důvodů odmítal a snažil se o všestranné povznesení českého národa.41

3.2.

Období druhé republiky (1. 10. 1938 – 14. 3. 1939) S podepsáním Mnichovské dohody se zhroutil tehdejší politický systém první

republiky a situace v Československu se naprosto změnila. Období tzv. druhé republiky je charakteristické jak nacionalismem, který kladl přílišný důraz na národní ráz kultury a její „českost“, tak i zesílením nenávisti českých občanů vůči židovské menšině. Začalo zde převládat pojetí národně homogenního státu, ve kterém zcela absentovala jakákoliv ochrana národnostních menšin. Židé byli považováni za defekt, který narušoval národní integritu.42 Nucené postoupení Sudet Německu vyvolalo z těchto oblastí vlnu migrace. Hospodářství ČSR bylo v kritické situaci a začal se hledat viník této národní katastrofy. To vystihují i slova Pavla Tigrida43: „A jak už to v Čechách bývá, i tentokrát hbitě vypuknul hon na viníky: kdo nás do toho dostal? Kdo zavinil naše národní a státní neštěstí? Koho pověsit na stožár hanby? Honba byla na Beneše a ´benešovce´, na ´hradní´, na ´liberály´, na Židy, na emigranty, na socialisty, na falešný humanismus a proradný internacionalismus.“44 Tisk byl přesycen protižidovskými články obviňujících Židy z veškerých problémů civilizace, které nadále podněcovaly nenávist české společnosti vůči židovské menšině a především vůči židovským imigrantům. Židé začali být omezováni ve výkonu určitých profesí a byli propouštni ze státní správy. 45 Nově se začal objevovat také pravicový extremismus a s ní i protižidovská propaganda českých fašistů. Po 41

ČEJKA, M. Zahraniční politika České republiky vůči Státu Izrael a Palestinské národní samosprávě, in Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého Východu, Zakavkazska a Střední Asie, ed. Pavel Pšeja, s. 13 -14 42 FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, s. 116 43 Pavel Tigrid (1917 – 2003), významný český novinář, publicista, spisovatel a politik, který díky nacistickému a později komunistickému teroru prožil polovinu života v exilu, avšak stále aktivně bojoval za svobodu a demokracii tehdejšího Československa. 44 TIGRID, P. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, s. 98 45 MED, Jaroslav. Problematika antisemitismu a česká kultura. Ústav pro českou literaturu AV ČR[online]. 2007, č. 5 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/sborniky/2007/SMVI/9.pdf

26

demokratických hodnotách první republiky nebyly ani stopy a pravicové strany spojené ve Straně národní jednoty se začaly odvacet od parlamentní demokracie, Beneše i od přesvědčení zemřelého prezidenta Masaryka.46

3.3.

Období Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945) Po vpádu německých vojsk bylo ČSR podrobeno nacistickému Německu. Pod

vlivem jeho expanzivní ideologie přerostl antisemitismus v cílenou protižidovskou politiku, která měla jediný účel - vymýcení židovského národa. V této době zde žilo více než 118 tisíc Židů, kteří museli dennodenně čelit značnému omezování svých práv a svobod, zabavování majetku i nevídanému násilí a četným útokům ze strany okupantů či radikálních pravicových organizací. Židé byli vyloučeni z veřejného života. Začaly zde být uplatňovány norimberské zákony, které definovaly rasová kritéria toho, kdo je či není Žid, a které legitimizovaly vlnu antisemitských bouří minulých i budoucích. S nástupem Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora nabyla diskriminace židovských obyvatel zcela jinou dimenzi - byla započata jejich masová likvidace. Od roku 1941 platilo pro všechny Židy žijící na území Protektorátu Čechy a Morava segregačně rasistické opatření - nosit na šatech označení Davidovy hvězdy. V rámci tzv. ,,konečeného řešení židovské otázky“ začaly probíhat první transporty do koncentračního tábora v Terezíně. Soucit českých obyvatel s židovskou minoritou gradoval. Projevoval se především pomocí lékařů, českých četníků, doučováním židovských dětí českými učiteli, dodávkami potravin i ukrýváním Židů, kterým hrozila deportace do koncentračích táborů, u českých rodin. Touto pomocí mnohdy riskovali svůj život i život celé své rodiny. 47 Hlavním úmyslem A. Hitlera bylo nejen vyhrát válku, ale také nadobro vyhladit a biologicky zničit židovské obyvatelstvo evropských zemí. Tato, na utopických představách založená, imperialistická politika a nelítostné dobývání ,,životního prostoru“ bylo podporováno celým státním aparátem, byrokracií a armádou tehdejšího 46

Antisemitismus za druhé republiky. Holocaust.cz [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www2.holocaust.cz/cz2/history/jew/czech/2rep/ 47 KRYL, M. a V. BLODIG, Genocida židovského obyvatelstva Čech a Moravy v době nacistické okupace a úloha Terezína. In Kryl M., Rasismus, antisemitismus, holocaust

27

Německa.48 I přes vnucování jakési pseudo nadřazenosti árijské rasy a nenávisti vůči Židům ze strany německých okupantů lze však konstatovat, že se postoj českých obyvatel, a především české inteligence, k židovské otázce vyznačoval relativní neutralitou, solidaritou a někdy až úplným odmítáním antisemitismu jako takového.49 Druhou světovou válku nepřežilo šest milionů Židů Evropy, z toho více než 78 tisíc pocházelo z českých zemí.50

3.4.

Situace po druhé světové válce Po hrůzách druhé světové války by se mohlo zdát, že antisemitské nálady a

útoky nebudou mít v moderní a civilizované společnosti prostor. S rostoucím nacionalismem se však antisemitismus z poválečné Evropy nevytrácel a začal se objevovat v nových formách. Na druhou stranu můžeme říci, že se právě od událostí holocaustu začal chápat jako velice nebezpečný jev, defekt společnosti, který se nesmí nadále tolerovat.51 Poválečné Československo bylo charakteristické vypjatým nacionalismem, sílícím vlivem levice i celého Sovětského svazu (SSSR), jakožto přemožitele nacismu, a s tím spojenými antihumánními excesy nejen vůči Němcům, ale také vůči Židům. Konfiskace německého majetku zasáhla i navracející se Židy z koncentračních táborů, a to jen proto, že se při cenzu v roce 1930 hlásili k německé národnosti nebo navštěvovali německé školy. O svůj majetek tedy přišli, i když na něj měli dle restitučního dekretu (č.5/45) právo. Židů byli stále v české společnosti nepochopitelně považováni za exponenty tolik nesnášeného němectví. Existují i případy, kdy byli vracející se Židé vyhnáni zpět do Rakouska a Německa.52 Někteří pak byli odsunuti spolu se sudetskými Němci. Výsledkem byl téměř homogenní stát, ve kterém Češi a Slováci tvořili více než 48

KRYL, M. Genocida evropských Židů (Holocaust) In Kryl M. a kol. Rasimsus, antisemitismus, holocaust, s.139 49 KREJČOVÁ, H. a A. HYNDRÁKOVÁ Postoj Čechů k Židům. In Soudobé dějiny, s. 581 - 582 50 Nejčastější otázky o holocaustu. Židovské muzeum v Praze [online]. © 2004 - 2008 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jewishmuseum.cz/cz/czfaq.htm 51 FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století, s. 181 52 KREJČOVÁ, H. Čechy na úsvitu nové doby: český antisemitismus 1945 – 1948, In Bílková, H. Antisemitismus v posttotalitní Evropě: Sborník z Mezinárodního semináře o antisemitismu v posttotalitní Evropě, 22. – 24. května 1992 v Praze.s.103 – 110

28

94% obyvatelstva. S touto nově přijatou národnostní politikou měli Židé dvě možnosti: přihlásit se k české či slovenské národnosti (asimilovat) nebo emigrovat ze země.53 3.4.1.

ČSR a nově vznikající Stát Izrael

ČSR, díky podpoře myšlenek sionismu ministrem zahraničí Janem Masarykem a prezidentem Edvardem Benešem, sehrála důležitou roli při formování Státu Izrael. Nejen že patřila k prvním zemím, které uznaly jeho nezávislost, ale také se zasloužila o jeho vítězství v první arabsko-izraelské válce (1948 – 1949), ve které československé dodávky zbraní podstatně pomohly nově vzniklému státu tuto nezávislost vojensky obhájit.54 Je však třeba zdůraznit, že tato pomoc byla poskytnuta v období, kdy v ČSR docházelo ke změně politického režimu.55 Prostřednictvím těchto akcí si tak chtěl Sovětský svaz vybudovat vliv mezi převládajícími prozápadními arabskými režimy na Blízkém východě v rámci začínající Studené války. Po prvních volbách v Izraeli, ve kterých získali komunisté jen nepatrný procentuální podíl hlasů, bylo zřejmé, že izraelská politika tíhne spíše k Západu (a USA). Tímto se postoj SSSR a celého východního bloku k Izraeli naprosto změnil.56 3.5.

Období komunistického Československa Po Únorovém převratu v roce 1948 patřila ČSR57 k zemím východního bloku

pod vládou komunistických stran (v ČSR Komunistická strana Československa, KSČ). I když antisemitismus nebyl součástí jejich ideologie (jak tomu bylo u nacismu), stále sehrával ve společnosti významnou roli. Tomu nasvědčuje i proces s Rudolfem Slánským v roce 1952, generálním tajemníkem KSČ, a dalšími třinácti komunisty

53

ROTHKIRCHENOVÁ, L. Státní antisemitismus během komunistickék éry 1948 - 1989, In Bílková, H. Antisemitismus v posttotalitní Evropě: Sborník z Mezinárodního semináře o antisemitismu v posttotalitní Evropě, 22. – 24. května 1992 v Praze.s.103 – 110 s. 111 - 121 54 Dodávky byly silně kritizovány arabskými státy a ČSR měla později svou novou antisionistickou politikou velký zájem na tom, aby se na tuto skutečnost zapomnělo. 55 ČEJKA, M. Dějiny moderního Izraele, s. 45-46 56 YEGAR, M. Československo, sionismus, Izrael: historie vzájemných vztahů, s. 109-110. 57 Pro lepří orientaci v textu autorka stále používá pro Československo označení ČSR a to až do vzniku samostatné České republiky k 1. 1. 1993

29

(údajně židovského původu).58 Ti byli obviněni z podpory sionistického a imperialistického spiknutí namířeného proti československým občanům a celému socialistickému zřízení.59 V šedesátých letech došlo ke značnému uvolnění poměrů ve společnosti, rostl zájem o židovskou kulturu a antisemitské výstřelky se objevovaly jen zřídka. Po šestidenní válce, a zejména od sedmdesátých let, byla zahájena kampaň proti sionismu, který byl spojován s imperialismem a rasismem. Propaganda sionistického spiknutí se šířila všemi satelity Sovětského svazu a byla posilována Stalinovou nenávistí a odmítaním existence židovského národa. Události pražského jara byly také připisovány sionistickému spiknutí a snaze Židů rozvrátit socialistický režim dosazováním svých přívrženců do vysokých pozic. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy a s následným obdobím ,,normalizace“ byla činnost židovských náboženských obcí ostře sledována Státní bezpečností a dokonce se vytvářela obsáhlá karotéka žijících Židů v ČSR.60 3.5.1.

Vztahy ČSR a Izraele do roku 1989

V 50. a 60. letech vztahy mezi oběma zeměmi ochladly a dalo by se říci, že nabíraly až nepřátelský charakter. To se projevilo převážně během šestidenní války v roce 1967, kdy Sovětský svaz se svými satelity podporoval vojensky naopak arabské země. Po absolutním vítězství Izraele došlo 10. června 1967 k přerušení veškerých diplomatických vztahů mezi socialistickými zeměmi (s výjimkou Rumunska) a Izraelem. Československé zájmy byly od této doby v Izraeli zastupovány Rakouskem, izraelské v ČSR pak Švédskem.61 Od 70. let, kdy se do ČSR navrátila silná represivní politika komunistů byly československé vztahy s Izraelem pouhým odrazem zahraniční politiky SSSR. Všechny socialistické země výrazně podporovaly arabskou frontu odporu a Organizaci pro

58

Jedenáct obviněných bylo odsouzeno k trestu smrti, včetně Rudolfa Slánského, zbylí tři dostali doživotní trest. 59 FRANKL, M. a J.JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století., s.183 60 FRANKL, M. a J. JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století., s.190 - 191 61 ZBOŘIL, F. Československá a česká zahraniční politika: minulost a současnost, s. 279.

30

osvobození Palestiny (OOP). ČSR dokonce nepovolovala Izraelcům vstup na své území.62 Je zřejmé, že ČSR v době komunistického režimu zastávala jednoznačně propalestinský postoj, o čemž svědčí četné návštěvy Jásira Arafata a také fakt, že ČSR jako jedna z mála zemí uznala v roce 1988 vyhlášení Státu Palestina.63 S postupným oslabováním vlivu SSSR a blížícím se rozpadem bipolárního světa se vztahy ČSR a Izraele zlepšovaly, což dosvědčují první podepsané obchodní dohody a povolení izraelským turistům ke vstupu na území ČSR.64 Po pádu komunismu obě země obnovily vzájemné diplomatické vztahy, které i přes výše zmíněné skutečnosti, mohly stavět na velice příznivém historickém základě.65

3.6.

Situace po roce 1989 Po Sametové revoluci a pádu komunismu se republika navrací k demokratickým

hodnotám, toleranci a respektování národnostních menšin. Je přijato několik zákonů, které považují diskriminaci a útoky vůči národnostním či náboženským minoritám za trestnou činnost (viz. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník)66. Mimo jiné, rovnoprávnost národnostních menšin je zakotvena v Listině základních práv a svobod, ve které se uvádí, že ,,Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“67 Práva národnostních menšin dále rozvádí Hlava třetí, ve které 62

FRANKL, M. a J. JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století., s. 192 Palestina. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/palestina/ 64 ZÍDEK, P. a K. SIEBER, Československo a Blízký východ v letech 1945 – 1989, s. 147 65 Již v roce 1927 navštívil Palestinu prezident ČSR T. G. Masaryk, a jednalo se vůbec o jeho první zahraniční návštěvu od konce války. I jeho syn, Jan, dál podporoval myšlenky sionismu a zasazoval se o vznik Státu Izrael. 66 např. § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob zákona č.40/2009 Sb, trestní zákoník; § 356 podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod, č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, č. 40/2009 Sb., trestní zákoník; § 404 projev sympatií k hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, č.40/2009 Sb., trestní zákoník; § 405 popírání, zpochybňování a ospravedlňování genocidia, č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 67 Hlava první, Listina základních práv a svobod 63

31

je vyzdvihnuto právo národnostních a etnických menšin na zachování vlastní identity, užívání svého jazyka i rozvíjení své kultury. Projevy antisemitismu v České republice, především v období posledních deseti let, jsou dále podrobněji rozpracovány v kapitole číslo 4. Proto se jim autorka v této části práce nebude nadále věnovat. 3.6.1.

Česko(slovensko)-izraelské vztahy po roce 1989

Po Sametové revoluci, která vedla k pádu komunistického režimu, se mohla československá (později česká) zahraniční politika utvářet autonomně a nepodléhala diktátu Moskvy. Po návštěvě ministra zahraničí Moše Arense v Praze v roce 1990 se ČSR, hlavně díky iniciativě nového prezidenta, Václava Havla, stala druhou zemí po Maďarsku, která s Izraelem obnovila diplomatické vztahy.68 K posílení zájmu o znovuobnovení přátelských styků s Izraelem přispíval i fakt, že řada významných politiků nového režimu měla židovské předky (jmenovitě první ministr zahraničních věcí, Jiří Dienstiber, pozdější ministři Josef Zieleniec či Jan Kavan). Mezi další významné faktory patřila bezesporu početná židovská komunita žijící na našem území i Češi žijící v Izraeli; příkladná politika tolerance v období první republiky i obdiv T.G. Masaryka a jeho boje proti antisemitismu; československá pomoc Izraeli při jeho vzniku i snaha odpoutat se od vnucené protiizraelské politiky ze strany bývalého Sovětského svazu, stejně tak jako snaha o osvojení si hodnot západních demokracií a tím ,,rychlý návrat do Evropy“.69 Po listopadové euforii Václav Havel dokonce navrhoval, že by ČSR mohlo být prostředníkem mezi Izraelem a OOP v rámci mírového procesu a to především díky dobrým vztahům jak s arabskými zeměmi, tak opět i s Izraelem.70 Tyto ambice se však

68

ČEJKA, M. Zahraniční politika ČR vůči státu Izrael a Palestinské národní samosprávě. In Pšeja P. (ed.), Zahraniční politika ČR vůči zemím Blízkého Východu, Zakavkazska a Střední Asie s. 15 69 DIENSTBIER, Jiří. Od snění k realitě: vzpomínky z let 1989 – 1999, s 87. 70 tamtéž, s. 85 - 87

32

ukázaly díky nezkušenosti a vlastním vnitřním problémům jako nereálné, a proto se této úlohy zhostilo Norsko.71 Závažný zádrhel jinak přiznivě se vyvíjejících vzájemných vztahů nastal v první polovině devadesátých let, kdy Československo čelilo ekonomickým problémům, které měly být částečně vyřešeny prodejem vojenské techniky do Sýrie. Až v prosinci 1993 se ministr zahraničí Zieleniec vyjádřil v tom smyslu, že jeho země nemá v úmyslu v prodeji zbraní Sýrii nadále pokračovat.72 Po volbách v červnu 1992 došlo k rozhodnutí premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara o zániku federace k poslednímu dni v roce.73 Nově vzniklá Česká republika se zpočátku snažila o neutrální a vyvážený pohled na obě znepřátelená území, Izrael i Palestinu, kdy měla dokonce ambice hrát důležitou roli v mírovém procesu při řešení izraelsko-palestinského sporu. Nikdy ji však nešlo a nelze upřít, a to především v posledním desetiletí,

výrazné zaujímání pro-izraelského postoje, za který byla

několikrát arabskými státy i Evropskou unií kritizována. Pro-izraelská orientace českých vlád a české zahraniční politiky tak bývá potenciálním podnětem k projevům antisemitismu převážně pravicových a levicových radikálů v České republice. Udržování a posilování dobrých vztahů s Izraelem patří dlouhodobě mezi jednu z priorit české zahraniční politiky.74 Z Izraele se napříč geografické vzdálenosti stal jeden z největších spojenců a přátel České republiky. O tom svědčí i četné návštěvy českých diplomatů v Izraeli a naopak návštěvy izraelských politiků v naší zemi. Při poslední návštěvě současného prezidenta Miloše Zemana v Izraeli (r.2013) se nechal

71

ČEJKA, M. Zahraniční politika ČR vůči státu Izrael a Palestinské národní samosprávě. In Pšeja P. (ed.), Zahraniční politika ČR vůči zemím Blízkého Východu, Zakavkazska a Střední Asie, s. 22 72 YEGAR, M. Československo, sionismus, Izrael: historie vzájemných vztahů, s. 204. 73 1. ledna 1993 tak vznikla samostatná Česká republika s prezidentem Václavem Havlem, premiérem Václavem Klausem a ministrem zahraničí Josefem Zieleniecem. 74 Vztahy se Státem Izrael: Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky[online]. 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/telaviv/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_se_statem_izrael/index.html

33

izraelský premiér Benjamin Netanjahu dokonce slyšet, že Izrael nemá lepšího evropského přítele, než je Česká republika.75

4. Analýza současného stavu antisemitismu v České republice 4.1.

Současné zdroje antisemitismu v ČR V současné době žije podle American Jewis Year Book v ČR přibližně 3 900

Židů.76 Z dat Českého statistického úřadu, které byly získány při posledním sčítání lidu v roce 2011, vyplývá, že se k judaismu hlásí 1 132 obyvatel.77

Odhady Federace

židovských obcí (FŽO) se však pohybují v mnohonásobně vyšších číslech. Uvádějí, že židovskou menšinu v ČR tvoří přibližně 15 až 20 tisíc Židů.78 Projevy současného antisemitismu v ČR mají převážně sekulární charakter a jejich hlavním zdrojem se stávají pravicové a levicové extremistické hnutí a organizace. Vzhledem k přítomnosti muslimské komunity v ČR79, se tak i ona stává, a to převážně v posledních letech, potenciální hrozbou a zásobárnou nenávistných výroků vůči židovské komunitě. 4.1.1.

Pravicová extremistická scéna v ČR

Česká pravicově extremistická scéna se vyznačuje (i přes svou snahu o jednotu) vysokou fragmentací, a to převážně kvůli své věkové heterogenitě a ideologické rozepři mezi autonomním nacionalismem na jedné straně, a neonacismem i dalšími extremistickými směry na straně druhé.

75

Roots of the Israeli-Czech friendship. The Jerusalem Post [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jpost.com/Magazine/Opinion/Roots-of-the-Israeli-Czech-friendship-331771 76 The Virtual Jewish Library. The Jewis Population of the World (2012) [cit. 2014-05-26]. Dostupné z http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html 77 Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle náboženské víry [cit. 2014-05-26]. Dostupné z http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30562&th=&vseuzemi=null&v=&vo=null&void= 78 FŽO. Statistika [cit. 2014-05-26]. Dostupné z http://www.fzo.cz/o-nas/statistika/ 79 podle Českého statistického úřadu se při posledním sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo k islámu 3085 lidí, tyto údaje jsou však zavádějící a dle odhadů žije v ČR až 11 tisíc muslimů (viz. http://www.romea.cz/dokumenty/SR_CR-2012.pdf).

34

Pravicové extremisty tak můžeme rozdělit na dvě části. Do první spadají ,,reformovaná“ hnutí, která se snaží o jakousi organizaci a jednání v rámci zákona, díky kterému předcházejí konfliktům se státními složkami. Druhá, tzv. ,,undergroundová“ část je charakteristická porušováním těchto pravidel a někdy také tendencí k fyzickému násilí.

Právě

zde

řadíme

i

nejagresivnější

skupinu

v rámci

pravicového

extremismu – fotbalové fanoušky, tzv. hooligans, kteří představují potenciální nebezpečí pro všechny skupiny, proti kterým se vymezují (tedy i pro Židy).80 Mezi další charakteristiky patří i poměrně silná vazba na zahraniční sdružení podobného typu (především z Německa, Polska, Maďarska, Ruska, Slovenska, atd.) a lokální

roztříštěnost,

kdy nejvíce

aktivní

organizace

a

hnutí

spadají

pod

Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, tedy kraje, které se v rámci České republiky vyznačují vyššími sociálními a ekonomickými problémy.81 Můžeme však konstatovat, že díky nepočetné židovské menšině, státním represivním zásahům i určité tabuizaci antisemitismu širokou veřejností se v současné době představitelé pravicového extremismu od tohoto tématu pomalu odklání a zaměřují se převážně na jinou národnostní menšinu, která představuje pro většinovou společnost palčivější problém - Romy. Ideologií tzv. anticigánismu se tak populisticky přibližují české veřejnosti a zajišťují si mediální pozornost. Výše zmíněné skutečnosti však neznamenají, že se antisemitismus z pravicově extremistické scény zcela vytrácí. Projevuje se především ,,bojem proti Systému“, který je dle konspiračních teorií ovládán Sionistickou okupační vládou.82 Mnozí extremisté

80

Pokřiky ,,Jude Slavia“ při fotbalových zápasech nebo při pochodu kolem židovských objektů (např. 21.12.2012 pochod Pařížskou ulicí v Praze kolem Staronové synagogy) se staly běžnou rétorikou fotbalových fanoušků. (viz Výroční zpráva o projevech antisemitismu za rok 2012) 80 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2011. Židovská obec v Praze [online]. 2012, [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=264&Itemid=276&lang =cs 81 tamtéž. 82 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2013. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=547&Itemid=211&lang=cs

35

tak věří, že Židé prostřednictvím svých kontaktů a financí ovládají svět, čímž se opět vracíme ke konspiračním teoriím vzniklých již v 19. století.83 Články postavené na těchto konspiračních teoriích jsou často publikovány na nově obnoveném serveru ,,Národně vzdělávacího institutu“. Příkladem může být článek z roku 2012, ve kterém se uvádí, že „80% českého tisku je v rukou zahraničních vlastníků. Jde o německou společnost Mafra (…) a švýcarskou Ringier (…).Obě zahraniční společnosti jsou v židovských rukou. (…) O prezentaci oficiální státní politiky se stará několik kanálů České Televize. Představitel vlastníka TV Nova, pan Luder (CME), byl nedávno zvolen předsedou Světového židovského kongresu. Verdikt: Společnost je denně manipulována SYSTÉMEM bez možnosti zjistit skutečný stav věci.“84 Mezi další projevy antisemitismu v rámci českého pravicového extremismu spadá i popírání holocaustu stejně tak jako nelegitimní kritika Státu Izrael,85 která se dostává do popředí především v posledních letech zkoumaného období. V současné chvíli můžeme však konstatovat, že česká extremistická scéna neoplývá dostatkem finančních prostředků, chybí ji podpora politických elit i silné, reprezentativní charismatické osobnosti, které by ji umožnily se výrazněji ve společnosti prosadit.86 4.1.2.

Radikální levice v ČR

Antisemitismus levicových radikálů se vyznačuje častou kritikou Izraele a konfliktu na Blízkém východě. Aktivní je v tomto směru především česká větev mezinárodní organizace International Solidarity Movement (Mezinárodní hnutí solidarity, dále jen ,,ISM“), která však svou aktivitou nepoškozuje židovskou komunitu 83

Výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za rok 2011. Stav demokracie v současné ČR. Svobodný odpor [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.svobodnyodpor.info/2012/07/stav-demokracie-v-soucasne-cr.html 85 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs 86 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za rok 2013 84

36

v ČR. Jejich hlavním tématem se stala ,,okupace Palestiny Izraelem“. Můžeme však konstatovat, že se většina jejich projevů stále pohybuje v mezích legitimní kritiky.87 Dlouhodobě také patří mezi stoupence projektu BDS (Boycott, Divestment, Sanctions – Bojkot, Zrušení investic, Sankce), který odrazuje celosvětovou veřejnost od nákupu izraelského zboží. Ostatní radikálně levicová hnutí se tématu židovství příliš nevěnují88 a orientují se spíše antifašisticky.89 V porovnání s pravicovými extremisty, kteří zaujímají nenávistný postoj vůči židovské komunitě v ČR, se levicoví radikálové vůči židovké menšině vymezují nepřímo, tedy prostřednictvím kritiky politiky Státu Izrael a blízkovýchodního konfliktu. Z tohoto důvodu nepředstavují pro židovské obyvatelstvo v ČR bezprostřední bezpečnostní hrozbu.90 Celkově však můžeme říci, že se míra antisemitských projevů ze strany levicových organizací pohybuje na velice nízké úrovni v porovnání s ostatními zeměmi západní Evropy či Skandinávie, ve kterých v rámci ideologie levicových extremistů hraje kritika Izraele jednu z prvořadých rolí.91

4.2.

Současné projevy antisemitismu v ČR Následující grafy vychází z jednotlivých Výročních zpráv o projevech

antisemitismu v ČR z let 2004 – 2013. Graf č. 1 shrnuje všechny formy projevů antisemitismu a ukazuje jeho vývojový trend,

nerozeznává však vývojový trend

jednotlivých forem, který se může, spolu s četností, výrazně lišit. Na základě grafu č. 1 můžeme konstatovat, že antisemitismus byl v první dekádě 21. století na velice nízké úrovni a neobjevovaly se žádné závažnější výkyvy. Autorka se na základě těchto poznatků rozhodla rozdělit následující část práce do dvou období: první obobí let 2004 – 2007, které je charakteristické klesajícím počtem antisemitských projevů v ČR a druhé období let 2008 – 2011, ve kterém můžeme zaznamenat menší výkyvy. 87

Při návštěvě B. Netanjahu v ČR v roce 2011 ISM například pořádalo protestní akce, která se však nesetkala s velkým ohlasem veřejnosti. V témže roce se pozornosti od ISM dostalo také při pokusu o vyhlášení samostané Palestiny na půdě OSN. 88 oproti např. západoevropským zemím, kde radikální levice představuje závažnější riziko pro židovskou minoritu 89 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za rok 2011. 90 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za rok 2012. 91 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za rok 2011.

37

Markantní nárůst přichází s rokem 201292, kdy se počet antisemitských projevů více než zdvojnásobil. Tendenci k růstu vykazoval i rok 2013, ve kterém došlo prozatím k největšímu počtu incidentů spojených s antisemitismem. Vzhledem k tomuto nebezpečnému trendu a aktuálnosti bude roku 2012 i roku 2013 věnována zvláštní pozornost a samostatná kapitola. Graf č. 1 : Vývoj antisemitských projevů v letech 2003 - 2013

Vývoj antisemitských projevů v letech 2003 - 2013 180 160 140

Četnost

120 100 80 60 40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Autorka, na základě Výročních zpráv o projevech antisemitismu v ČR v letech 2004 - 2013

92

Enormní nárůst antisemitských incidentů je v tomto roce typický i pro ostatní země světa (v průměru vzestup o jednu třetinu), ve Francii např. až o 60%.

38

Graf č. 2: Trend vývoje jednotlivých forem projevů antisemitismu v letech 2004 - 2013

Trend vývoje jednotlivých forem projevů antisemitismu v letech 2004 - 2013 180 160

Četnost

140 120

Útoky na člověka

100

Ničení majetku Vyhrožování

80

Obtěžující chování

60

Články a weby 40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Autorka, na základě Výročních zpráv o projevech antisemitismu v ČR v letech 2004 – 2013

Graf č. 2 rozeznává jednotlivé formy antisemitismu a ukazuje jejich vývojový trend. Je patrné, že fyzické útoky na příslušníky židovského národa se v ČR řadí mezi naprosté výjimky, respektive se na našem území téměř nevyskytují. Stejně tak se v nízkých číslech pohybují obtěžující chování a vyhrožování. Z tohoto poznatku můžeme usoudit, že česká židovská komunita nebyla v letech 2004 – 2013 vystavena závažnému přímému riziku, které by bezprostředně ohrožovalo její bezpečnost. Alarmující vývoj vykazuje počet antisemitsky laděných článků, videí a obrázků, které se objevují na internetových stránkách. Tento počet je v roce 2013 dvanáctinásobně vyšší než na počátku sledovaného období (2004).

4.2.1.

Období let 2004 – 2007

V tomto období vykazuje celkový počet případů, souvisejících s protižidovskou nenávistí, klesající tendeci (viz. graf č.1). V letech 2004 a 2005 je však zaznamenán

39

nejvyšší počet útoků na židovský majetek i nejvyšší počet případů obtěžujícího chování za posledních deset let (viz. graf č.3). Pachateli těchto útoků byli převážně pravicoví radikálové, neonacisté, pro které židovská menšina představovala klíčový politický terč. Mezi časté incidenty patřilo znehodnocování židovských hřbitovů, synagog, památníků a dalších objektů souvisejících s židovstvím.93 Podnětem pro takovéto chování se stala i různá výročí, která jsou spojována s obdobím druhé světové války a holocaustem.94 Další aktivitou, na kterou strhli neonacisté pozornost okolí, bylo pořádání koncertů rasistických skupin a to jak z ČR, tak i ze zahraničí, na kterých často zaznívala nacistická hesla.95 Dalším místem pro projevy podobně sociálně patologického chování se staly fotbalové stadiony, které byly několikrát popsány hákovými kříži. Výtržnosti, během kterých nejagresivnější jádro fotbalových fanoušků Sparty označovalo své protihráče Baníku za ,,polské Židy“, často doprovázely fotbalová utkání těchto dvou týmů. 96 Články, objevující se na internetových stránkách v období 2004 – 2007, se mnohdy týkaly popírání holocaustu, jeho rozsahu, existence plynových komor i konspiračních teorií o židovské světové nadvládě. Příčinou mohl být probíhající soudní proces s revizionistou Ernestem Zündelem, jehož jméno se v článcích také objevuje.97 ,,Lidé cítí, že klec, do které je samozvaní strážci New World Order 98 zavírají, je stále 93

Sprejování hákových křížů na židovské objekty, nápisy ,,smrt židům“, Davidova hvězda na šibenici, atd., Výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2004 a 2005 94 Př. 15. 3. 2004 (65. výročí okupace země nacistickými vojsky) poničeny náhrobky na židovském hřbitově v Teplicích; 12. 3. 2004 (připojení Rakouska k Německu) nacistický pochod Mostem.; 10. 11. 2007 (výročí křišťálové noci) pochod neonacistů v Praze; Výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2004 a 2007) 95 Např. leden 2004 koncert v Chroustovicích, účastnilo se jej až 200 skinheadů, vystupovala zde skupina Kolovrat, která otevřeně vyzývá k boji proti Židům; duben 2004 koncert v Chrástu, pokřikování nacistických hesel, zasáh Policie ČR, Výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za rok 2004 96 Zpráva o projevech antisemitismu: Česká republika 2004. Federace židovských obcí v ČR[online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/zprava-o-projevechantisemitismu-cr-2004.pdf 97 V roce 2003 byl v Německu na Ernesta Zündela vydán zatykač, za ,,štvaní lidu“, o dva roky později byl obžalován ze systematického popírání holocaustu a protižidovského štvaní, soud skončil v roce 2007 rozsudkem o pětiletém vězení. Viz. Ernst Zündel sentenced to 5 years for Holocaust denial. CBC News: Latest Canada, World, Entertainment and Business News [online]. 2007 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.cbc.ca/news/world/ernst-zundel-sentenced-to-5-years-for-holocaust-denial-1.659372 98 New World Order, teorie spiknutí elitních skupin lidí (často spojovaných s židovským původem), které chtějí, prostřednictvím ovládnutí nejvyšších státních míst, kontrolovat svět

40

menší a mříže tlustší. Nejdříve si přišli pro Zündela. Byl příliš slyšet a nebál se otevřeně říkat, co si myslí.“99 V roce 2005, při příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se v článcích např. objevuje: ,,Na 27. ledna se chystá bombastická tryzna u příležitosti 60.výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim.(…)Bude se vzpomínat na ,,hrůzy holocaustu“ a přípomínat ,,nesmazatelné utrpení židovského národa“. Za trest bude truchlit i britský princ Harry.100 (…) Svůj názor nemohu reprodukovat, neboť názory na některé věci nejsou v mé zemi povolené. Jsou trestné. (...) Holocaust je to nejstrašnější, co se kdy na světě odehrálo a všichni bychom se za to měli židům kát na věky věků. Žádná omluva není dostatečná. (…) Co nás čeká příště? Smrtelně vážně bych očekával např. daň z odpovědnosti za holocaust, placenou přímo na účet izraelské vlády.“101 Kombinaci antisemitské, antisionistické i antiamerické propagandy spolu s relativizováním či úplným popřením holocaustu lze považovat za velice nebezpečný jev. Holocaust je prezentován jako politický instrument Židů, Izraelců i Američanů, kterým vydírají svět a kterým ospravedlňují svou ,,imperialistickou mezinárodní politiku“.102 Projevy, založené na tradičním antijudaismu, se v ČR objevují minimálně, což může být zapříčiněno relativně nízkým počtem věřících obyvatel na našem území.103 V tomto období se objevovaly články s typickými prvky antijudaismu v souvislosti

99

Demonstrace na protest věznění Ernsta Zündela. Zvědavec [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.zvedavec.org/send_print.php?clanek_id=1376&status=print 100 Britský princ Harry vyvolal v roce 2005 slušný poprask, když na maškarní ples přišel v nacistické uniformě s hákovým křížem na rukávu. Viz. Harry says sorry for Nazi costume. BBC News [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://news.bbc.co.uk/2/hi/4170083.stm 101 Osvětimské dozvuky. Zvědavec [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.zvedavec.org/pohledy/2005/01/1081-osvetimske-dozvuky.htm 102 Zpráva o stavu antisemitismu za rok 2010. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2011 [cit. 2014-0525]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/zpr%C3%A1va-2010.pdf 103 Při cenzu v roce 2011 se přes 8 miliónů lidí označilo za ateisty nebo svou náboženskou příslušnost neuvedli. Ke křesťanství se přihlásilo přibližně 10% obyvatelstva. Viz. ČSÚ, Obyvatelstvo podle náboženské víry [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30719&th=&vseuzemi=null&v=&vo=null&void=

41

s úmrtím papeže Jana Pavla II. a zvolením nového papeže Benedikta XVI., který veřejně deklaroval svůj zájem o posilování dobrých vztahů s Židy.104 Blízkovýchodní konflikt

V souvislosti s děním na Blízkém východě, kdy v Izraeli vrcholily koncem roku 2004 krvavé střety mezi Izraelci a Palestinci, známé jako tzv. Druhá intifáda, 105 se vlna kritiky na stranu Izraele zvedla i v ČR. Jamal Al-Jamal, palestinský Chargé d’Affaires, označil na své přednášce v Praze izraelské praktiky za rasistické a nacistické.106 Na Václavském náměstí v Praze proběhla demonstrace na podporu Palestinců, kde byl Izrael označen za ,,stát krvavých sionistických zabijáků“, sionismus za rasismus a fašismus a boj Palestinců za právo na sebeurčení podle Listiny práv a svobod OSN.107 V červenci navštívil brněnský hrad Špilberk tehdejší izraelský velvyslanec, Arthur Avnon, při příležitosti odhalení pamětní desky židovských občanů vězněných na Špilberku v době nacistické okupace.108 Tato událost byla komentována článkem Zdeňka Moravčíka, ve kterém narážel na výstavbu izraelské bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, započatou v roce 2003. ,,Přijel aktivně vzpomenout věznění svých židovských spoluobčanů za mohutnými zdmi Špilberku a přitom ve stejnou dobu jeho domovská země odmítá zbourat vlastní vysokou zeď, která je označována jako rasistická, k jejímuž odstranění vyzývá poslední rezoluce OSN, a která (…) omezuje na lidských právech neporovnatelně větší množství lidí, než kdysi Špilberk v Brně“109

104

Papež chce budovat dobré vztahy s židy. Křesťan Dnes: Křesťanské zprávy, internetový deník [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.krestandnes.cz/article/papez-chce-budovat-dobevztahy-s-zidy/895.htm 105 Druhá intifáda, al-Aksá, propukla po návštěvě Ariela Šarona na Chrámové hoře a rozpoutala vlnu násilí mezi Palestinci a Izraelci, za její konec se pokládá smrt Jásira Arafata v listopadu 2004 či summit v Šarm aš-Šajchu v únoru 2005. V reakci na druhou intifádu byla vystavená ,,bezpečnostní zeď“ kolem Západního břehu Jordánu. Viz. Čejka, M. Dějiny moderního Izraele 106 Zpráva o projevech antisemitismu: Česká republika 2004. Federace židovských obcí v ČR[online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/zprava-o-projevechantisemitismu-cr-2004.pdf 107 tamtéž. 108 Výroční zpráva Muzea města Brna za rok 2004. Špilberk: Webové stránky hradu Špilberk a Muzea města Brna [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wpcontent/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2004.pdf 109 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá. Britské listy [online]. 2004 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/19047.html

42

Po ostřelování izraelského pohraničí libanonskými raketami vypukla v létě 2006 mezi Izraelem a libanonská válka.

militantním šíitským libanonským hnutím Hizballáh tzv. druhá 110

V tomto kontextu obdržela FŽO ČR email, ve kterém pisatel

obviňuje židovskou komunitu z rozpoutání konfliktu. Židovská obec v Brně také obdržela email, ve kterém autor nařkl židovskou komunitu z ,,umění bombardovat a z neschopnosti individuálního boje“. V závěru vyzýval Židy k osobnímu setkání.111 V srpnu 2006 dostalo několik židovských organizací a izraelská ambasáda dopis od neonacistické organizace Národní odpor. Dopis byl kopií žádosti zaslané prezidentu republiky, Václavu Klausovi, ve kterém 15 členů Národního odporu žádalo prezidenta o povolení sloužit v Íránské islámské armádě ve válce proti sionistům a Izraelcům, která ,,jistě brzy přijde“. V dopise se také zmiňovali, že v případě zamítnutí budou bojovat v Praze.112 4.2.2.

Období let 2008 – 2011

Období let 2008 – 2011 s sebou nepřineslo téměř žádné enormní zvraty jak v množství, tak ve formách antisemitských projevů. Na začátku tohoto období, tedy v roce 2008, však můžeme zaznamenat patrný nárůst antisemitsky laděných článků. Ty se objevovaly především v souvislosti s operací Lité olovo113, kterou Izrael zahájil v prosinci 2008. Na začátku roku 2009 došlo k narušení shromáždění Židovské liberální unie neonacisty, kteří s palestinskými vlajkami v rukou skandovali hesla typu ,,USA a Izrael, táhněte do pekel!“ či ,,Zastavte holocaust v Gaze!“114 V roce 2010 se

110

Izrael zahájil bombardování Libanonu, které trvalo 34 dní. Během této války zemřelo až 1200 - 1800 obětí, především civilistů. Konflikt byl zastaven rezolucí OSN a vyvolal vlnu mezinárodní kritiky. Viz. Čejka, M. Dějiny moderního Izraele 111 RAXEN: Zpráva o stavu rasismu, xenofobie a antisemitismu v České republice v roce 2006. POLIS: Podpora nediskriminačních politik měst [online]. 2007 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_79_1.pdf 112 RAXEN: Zpráva o stavu rasismu, xenofobie a antisemitismu v České republice v roce 2006. POLIS: Podpora nediskriminačních politik měst [online]. 2007 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_79_1.pdf 113 Operace Lité olovo (27. 12. 2008 – 18. ledna 2009) je označení pro třítýdenní válku v pásmu Gazy, kdy Izrael, v reakci na palestinské raketové útoky na jih Izraele, zaútočil na cíle teroristické organizace Hamás. Operace vyvolala v pásmu Gazy velkou humanitární krizi. Viz. Čejka, M. Dějiny moderního Izraele 114 FŽO - Výroční zpráva za rok 2009: Výroční zpráva o antisemitismu v ČR 2009. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2010 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/vyrocnizprava-fzo-2009.pdf

43

antisemitské články objevovaly ve spojení s Flotilou Svobody, kdy izraelská armáda vtrhla na jednu z lodí mířící s humanitární pomocí do pásma Gazy.115 Zabito bylo tehdy devět tureckých aktivistů.116 V roce 2009 došlo k zatčení několika desítek osob od pořadatelů neonacistických konecertů přes vedení neonacistických organizací až po bloggery a přispěvatele na antisemitská fóra, na kterých oživovali konspirační teorie o světové židovské nadvládě. Pravicoví extremisté se začínají dělit na dvě linie, kdy se část neonacistů snaží získat podporu veřejnosti civilním vystupováním, začíná klást důraz na právní aspekty svých činů a vyhýbá se konfliktům s policií.117 Témata však zůstávají stejná. Článek, popírající holocaust byl zveřejněn krátce po smrti českého spisovatele a přeživšího holocaustu Arnošta Lustiga v roce 2011. ,,Zeptejte se na jakýkoliv fyzický důkaz a nedostane se vám žádného. Žádného. Jen spousty svědectví. Proč? Protože právě na svědectvích holocaust stojí, což neochotně přiznají i historici, ale už nedodají, že tyto svědectví nemáme čím podložit.“118 Konspirační teorie o světové židovské nadvládě se objevovaly v souvislosti s protesty na Wall Street v listopadu 2011.119 ,,Vždyť kdo jiný řídí více tento svět, než mocné bankovní domy a to už bezmála několik staletí, po která bohatí (nebojme se říci v drtivé většině židovští) bankovní magnáti financovali a financují války a revoluce.(…) Oni potřebují, abychom se bouřili. A

115

Po výhře Hamásu (který je na seznamu teroristických organizací EU, USA, Izraele, Kanady a dalších) v palestinských volbách v roce 2006, vyhlásil Izrael spolu s Egyptem o rok později blokádu pásma Gazy, které se tak ocitlo v naprosté mezinárodní izolaci. 116 http://www.bbc.com/news/10203726 117 FŽO - Výroční zpráva za rok 2009: Výroční zpráva o antisemitismu v ČR 2009. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2010 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/vyrocnizprava-fzo-2009.pdf 118 Proč debatovat o holokaustu. Radikální obrození [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://radicalrevival.wordpress.com/2011/03/02/proc-debatovat-o-holokaustu/ 119 Demonstranti protestovali především proti chamtivosti korporací, jejich sílícímu vlivu a obrovským finančním prostředkům, kterými ovlivňují rozhodování vlád. Mezi další palčivé problémy patřila sociální nerovnost a globální změny klimatu. Viz. Wall Street protesters: We're in for the long haul. Businessweek: Business News, Stock market & Financial Advice [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://radicalrevival.wordpress.com/2011/03/02/proc-debatovat-o-holokaustu/

44

nejlepší druh našeho bouření je takový, který nám sami připraví – protože tak vůbec nic neriskují. Kontrolují vše a na vše jsou připraveni, takže je nic nemůže zaskočit.“120 Důležitý okamžik v tomto období představoval rok 2009, kdy padla druhá Topolánkova vláda. Novým premiérem se stal Jan Fischer, který se veřejně hlásí k židovské víře i židovskému národu. Díky tomu se on i jeho rodina ocitli na seznamu ,,nepohodlných“ neonacistické skupiny White Justice a stali se tak potenciálním terčem údajného plánovaného teroristického útoku.121 Výrazný problém první dekády 21. století představovala mezera v zákonech, která nelimitovala formát aktivit radikálních skupin na veřejnosti. Činnost těchto skupin, organizací nebo hnutí nemohla být do roku 2012 českým trestním právem postihována,

jelikož

konkrétní

trestný

čin

musel

mít

také

konkrétního

pachatele - fyzickou osobu. Naprosto klíčovým se v tomto kontextu tedy stalo přijetí zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ze dne 27. října 2011, účinný od 1. ledna 2012,122 což, dle mého, výrazně ovlivnilo aktivitu pravicových extremistů, v následujících letech. 5.3.3.

Rok 2012

V roce 2012 je zaznamenán více než trojnásobný nárůst antisemitských článků, které se objevovaly především na internetových serverech. Ostatní projevy antisemitismu jsou konstantě na velice nízké úrovni. Nebyl zaznamenán jediný případ útoku na člověka. Tato fakta přímo demonstruje následující graf.

120

Occupy Wall Street? Něco tu smrdí. První zprávy [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.prvnizpravy.cz/sloupky.php?id=589b515a-fbfa-11e0-89a600259038e91e&highlightSearch=barto%C5%A1 121 Neonacisté prý zacílili na premiérovu rodinu. Česká televize [online]. 2009 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/71761-neonaciste-pry-zacilili-na-premierovu-rodinu/ 122 Trestní odpovědnost právnické osoby. Finance iDNES.cz: Vše pro vaše osobní finance[online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/trestni-odpovednost-pravnickych-osob-dhf/pravo.aspx?c=A120305_210154_pravo_vr

45

Graf č. 3: Vývoj forem antisemitských projevů v letech 2004 - 2013

Vývoj forem antisemitských projevů v letech 2004 - 2013 180 160 140 120

Útoky na člověka

100

Ničení majetku

80

Vyhrožování

60

Obtěžující chování Články a weby

40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: Autorka, na základě Výročních zpráv o projevech antisemitismu v letech 2004 - 2013

Ke zmíněnému nárůstu došlo jednoznačně v souvislosti s prezidentskou kandidaturou Jana Fischera, eskalací blízkovýchodního konfliktu a silného zaujímání pro-izraelského postoje ze strany České republiky. Dalším důvodem byl snížený počet demonstrací a přesun pravicových extremistů ,,z terénu na internet“, vnímání ekonomických a společenských problémů většinovou společností a církevní restituce123, které se staly podnětem k projevům nenávisti vůči církvím i vůči židovské komunitě.124

123

Církve požádaly o vrácení 13 tisíc pozemků, podle schváleného zákona by měl stát vrátit majetek v přepočtu za 75 miliard a 59 miliard vyplatit církvím v následujících třiceti letech. Viz. Jedny z prvních pozemků se církvím vrátí na Kroměřížsku. Česká televize [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/238845-jedny-z-prvnich-pozemku-se-cirkvimvrati-na-kromerizsku/ 124 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs

46

Prezidentské volby 2012/2013

Prezidentské volby byly jakýmsi důkazem společenské (ne)tolerace vůči etnické či náboženské jinakosti kandidátů, v této souvislosti především Jana Fischera, který se nikdy netajil židovským původem svých předků. Jeho kandidatura vzbudila v ČR nevídaný odpor převážně ze strany pravicových extremistů. Díky bývalému členství v KSČ, židovskému původu a represivním zákrokům proti pravicovým extremistům125, s kterými byl Fischer spojován, pro ně představoval jakýsi symbol konspirace a neloajality k českému národu. Nepovažovali jej za pravého Čecah a věřili, že v případě jeho výhry by upřednostnil zájmy Státu Izrael před zájmy ČR. V článcích pravicových extremistů se tak objevovaly názory, že prostřednictvím vysoce postavených politiků židovského původu (nebo těch, kteří sympatizují se sionismem)126 se Izrael snaží ovlivnit vnitřní politiku ČR. Tito autoři hojně šířili utopické myšlenky ,,ovládané České republiky světovým židovstvem a Izraelem“.127 Snad nejznámnějším a nejčastějším autorem článků založených na konspiraci se stal Adam B. Bartoš, který svůj web128 pravidelně zahlcuje názory podobného ražení, které jsou zdánlivě podloženy ,,fakty“ a historickými souvislostmi. I v rámci prezidentských voleb A. Bartoš reflektoval židovský původ kandidátů a z toho vyplývající ovládání české politické scény Izraelem. ,,Titíž kandidáti, o kterých byla dosud řeč, jsou zároveň kandidáty přijatelnými pro Izrael. Jak to mohu tvrdit? Jednoduše proto, že mnozí z nich mají rovnou židovský původ (Dienstbier, Fischer, Fischerová, Sobotka, Dlouhý a další) či jsou přinejmenším (ať už z vlastního přesvědčení či z vynucení) sympatizanti sionismu. (…) Jsou to sionisté, kteří mají celou 125

Protinacistická Akce ,,Power“ v době kdy byl J. Fischer premiérem úřednické vlády (prosinec 2011) – výsledkem akce Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu byl návrh na obžalobu 18 lidí za projevy neonacismus, což jednoznačně utlumilo projevy pravicových extremistů na veřejnosti roce 2012. Viz. Protinacistická Akce Síla dospěla k návrhům na obžaloby. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/157010-protinacisticka-akce-sila-dospela-knavrhum-na-obzaloby/ 126 Miloš Zeman, Jiří Dienstier a Karel Schwarzenberg. 127 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs 128 Web Adama B. Bartoše http://abbartos.wordpress.com/

47

naši politiku pod kontrolou a mají – jak dobře vidíme – zcela pod palcem i prezidentskou volbu. Ať dopadne jakkoli, budou moci být spokojeni.“129 Karla Schwarzenberga, který sice nemá židovské kořeny, označil za jednoho z nejvíce proizraelských politiků a sionistů v Evropě, což je, dle Bartoše, zapříčiněno ,,jakousi rodinnou tradicí“.130 Ani neúspěch Jana Fischera ve volbách jeho odpůrce neumlčel a antisemitské narážky týkající se problémů s financováním jeho kampaně tak stále plnily internetové stránky.131 Volby se staly jasným důkazem toho, že v lidech stále přetrvává latentní nesnášenlivost, či-li stereotypní předsudky, které mohou diskreditovat potenciální kandidáty na základě příslušnosti k jinému národu či náboženství. Můžeme však konstatovat, že se tento fenomén neprojevil u většinové společnosti a nestal se tak obecně akceptovatelným argumentem proti volbě J. Fischera. Mnohem citlivěji byla jednoznačně

vnímána

jeho

minulost

spjatá

s KSČ

před

listopadem

1989.

Diskutabilnějším kandidátem se stal Karel Schwarzenberg, u kterého bylo zpochybňováno jeho ,,češství“ , a to nejen okrajovými skupinami, jak tomu bylo právě u J. Fischera, ale i širokou veřejností.132 Blízkovýchodní konflikt

Souvislost, resp. přímá závislost, mezi mírou antisemitských projevů v ČR a děním na Blízkém východě je velice patrná. Během roku 2012 to dokazoval zvýšený 129

Příští prezident bude sionista. Adam b. bartoš |||: Bůh | vlast | rodina [online]. 2012 [cit. 2014-0525]. Dostupné z: http://abbartos.wordpress.com/2012/10/11/pristi-prezident-bude-sionista/ 130 Bartoš v této souvislosti uvádí: ,,První izraelská ambasáda v Československu – a jedna z prvních izraelských ambasád na světě vůbec – byla otevřena v domě Schwarzenbergových rodičů. (...) Byli to Židé, kdo Schwarzenbergům pomáhal rozšířit či udržet majetek. Jeho předci si půjčovali u Rothschildů (Putna: Torzo díla), byli to Židé, kdo za druhé světové války pomohli Schwarzenbergům zachránit rodový majetek (Eugen Löbl: Svedectvo o procese) a koneckonců, Schwarzenbegové s nimi udržují i pokrevní svazky, když starý Schwarzenberg provdal svoji dceru Annu Karolínu za britského herce židovského původu Petera Morgena (původním jménem Morgenthau).“ 131 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2013. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=547&Itemid=211&lang=cs 132

Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs

48

počet antisemitských článků v době návštěvy izaleského premiéra B. Netanjahu v Praze (květen) i v době ozbrojeného střetu mezi Izraelci a Palestinci133 (resp. organizací Hamás) v pásmu Gazy (listopad).134 O měsíc později, kdy probíhalo hlasování o uznání Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu na půdě OSN, ČR hlasovala jako jediný stát EU proti.135 Následně Prahu navštívil, již podruhé v tomto roce, B. Netanjahu, aby osobně poděkoval premiéru Petru Nečasovi za hlasování ČR v OSN.136 Proti návštěvě izraelského premiéra a proti ,,pokračující jednostranné politice české vlády týkající se Izraele/Palestiny“ protestovala levicová organizace ISM.137 Na serveru ,,Svobodný odpor“ se v souvislosti s hlasováním ČR v OSN objevil článek, který označuje ČR za ,,vrchního vazala USA a Izraele“. ,,Fakt, že Izrael s USA se svým postojem zůstávají prakticky bez podpory okolí včetně západoevropských států, je sám o sobě dostatečně vypovídající. O to větší ostuda to bude ve světle dějin pro zaprodanou vládu České republiky. Česká vláda dlouhodobě nereprezentuje vlastní lid, ale ani nerespektuje ideály svobody a národní suverenity. Všechny tyto hodnoty je

133

Listopadový osmidenní konflikt ,,Železná klenba“, který začal izraelským útokem na hlavního představitele vojenského křídla Hamásu (Ahmeda Džabarího) v pásmu Gazy, odkud byly dlouhodobě vystřelovány rakety na jih Izraele. Izraelský protiraketový systém, Železná klenba, zachytil během konfliktu 421 střel z Gazy. Po oznámení příměří obě strany vyhlásily vítězství. Výsledkem byl poškozený arzenál raket dlouhého doletu Hamásu, ten zas považoval příměří za úspěšný konec„izraelského spiknutí“. 134 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs 135 OSN nepřímo uznalo Palestinu. Česko se jako jediný stát EU postavilo proti. IHNED.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://zpravy.ihned.cz/c158862090-osn-neprimo-uznalo-palestinu-cesko-se-jako-jediny-stat136 Benjamin Netanjahu v Praze poděkoval Petru Nečasovi za správný český postoj k ,,Palestině". Izrael a Blízký východ: Eretz.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: 128 http://eretz.cz/2012/12/benjamin-netanjahu-praze-podekoval-petru-necasovi-za-spravny-cesky-postojpalestine/ 137 Protest proti návštěvě izraelského premiéra Netanjahua, středa 5. 12. od 13:00, Staroměstské náměstí, Praha. Mezinárodní hnutí solidarity: ISM Czech Republic [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://ism-czech.org/2012/12/03/protest-proti-navsteve-izraelskeho-premiera-netanjahuastreda-5-12-od-1300-staromestske-namesti-praha/

49

schopná v momentě shodit do koše, pokud se může zavděčit mocným chlebodárcům diktujícím světové dění.“138 Vliv výše zmíněných událostí na míru antisemitských projevů v ČR se odráží v následujícím grafu. Graf č. 4: Antisemitské projevy během roku 2012 Antisemitské projevy během roku 2012 20

Četnost

15 10 5

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

0

Zdroj: Autorka, na základě Výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2012

Největší nárůst je patrný v březnu, kdy se situace na Blízkém východě nebezpečně vyhrotila v souvislosti s vývojem jaderného programu Íránu. Izraelský premiér, B. Netanjahu, se dokonce nechal slyšet, že je Izrael k úderu na Írán odhodlán. Prezident USA, Barack Obama, také prohlásil, že se čas pro diplomatická řešení tohoto problému rychle zkracuje.139

138

Česká republika je vrchní vazal USA a Izraele. Svobodný odpor [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.svobodnyodpor.info/2012/12/ceska-republika-je-vrchni-vazal-usa.html 139 Máte poslední šanci odvrátit válku, vzkazují Američané Íránu. Zprávy iDnes.cz: Přehled nejnovějších událostí z domova i ze světa [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://zpravy.idnes.cz/mateposledni-sanci-odvratit-valku-vzkazuji-americane-iranu-pr6/zahranicni.aspx?c=A120314_120154_zahranicni_ts

50

Druhý největší počet antisemitských projevů je zaznamenán v červenci, ten však jednoznačně souvisí s oficiálním zahájením prezidentské kampaně Jana Fischera.140 Díky médiím a komunikačním technologiím došlo nepochybně ke globalizaci blízkovýchodního konfliktu. Samotná nenávist k Izraeli a popírání práva na jeho existenci se tak stali nebezpečným fenoménem, který zapříčinil několik útoků a teroristických akcí na židovské obyvatelstvo žijící v diaspoře.141 Tento fakt tak představuje určité varování i pro židovskou komunitu v ČR. Rok 2012 se stal, v souvislosti s antisemitismem, symbolem konspiračních teorií a tzv. nového antisemitismu. Díky prezidentským volbám, ekonomickým problémům, nespokojenosti veřejnosti s politickou reprezentací a v neposlední řadě díky vyhrocené situaci na Blízkém východě, tak tyto formy představovaly nejčastější způsob projevů antisemitismu na našem území. 5.3.4.

Rok 2013

Započatý trend růstu antisemitských projevů v kyberprostoru z roku 2011, pokračoval i v roce 2013, kdy můžeme zaznamenat až dvojnásobný nárůst oproti předchozímu roku, ostatní formy se pohybovaly opět na velice nízké úrovni (viz. graf č. 3). Většina článků opět pocházela z webových stránek pravicových extremistů, což může signalizovat fakt, že česká pravicově extremistická scéna není schopná své mobilizace a organizace veřejných demonstrací, kterými by získala a zaktivizovala početnější část populace. Svou aktivitu tak přesouvá na internetové stránky. Radikální levice se opět projevovala v souvislosti s děním na Blízkém východě, kdy antisemitské projevy byly zaznamenány především v reakci na válku v Sýrii,

140

Sliby stranou, Fischer zahájil kampaň na účet festivalu. Zprávy - Aktuálně.cz [online]. 2012 [cit. 201405-25]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/sliby-stranou-fischer-zahajil-kampan-naucet-festivalu/r~i:article:751140/ 141 např. útok muslima na židovskou školu v Toulouse, Francie, který později označil jako odplatu Izraeli za násilí, které páchají Židé na palestinských dětech v Gaze. Viz Toulouse school getting hate mail since attack. The Jerusalem Post [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jpost.com/JewishWorld/Jewish-News/Toulouse-school-getting-hate-mail-since-attack

51

neúspěšné mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci, izraelské plány na vystěhování beduínů v poušti Negev142 a diplomatickou cestu prezidenta Miloše Zemana do Izraele. Válka v Sýrii vzbudila ohlas i u muslimské komunity v ČR, kdy tuto válku její představitelé na diskuzních fórech popisovali jako další úkaz židovsko- (respektive izraelsko-) americké světovlády.143 Hlavním tématem pravicových i levicových radikálů byla především kritika a obvinění Izraele ze světových i českých ekonomických a politických problémů, což opět souvisí s konspiračními teoriemi o židovské světovládě. Díky podobnosti témat těchto skupin, tak můžeme pomalu hovořit o zjevném stírání rozdílů mezi českými pravicovými a levicovými organizacemi. Nutno však poznamenat, že se kritika Izraele pravicovými extremisty v rámci nového antisemitismu neobjevuje systematicky a neustále, jak je tomu u levicových radikálů, ale pouze v případě vyhrocení konfliktu na Blízkém východě. Spolu se snahou organizovat demonstrace a pochody proti romské populaci, kdy využívají kritických nálad mezi obyvateli, tak jejich jednání zavání jasným populismem a snahou získat více sympatizantů z většinové společnosti.144 Následující graf zachycuje vývoj počtu antisemitských projevů v roce 2013.

142

V rámci izraelského Prawerova plánu (zábor nové půdy) má dojít k vysídlení až 70 tisíců beduínů z pouště Negev, tato skutečnost vyvolala kritiku i v ČR např. ,,URGENTNÍ VÝZVA: Připojte svůj podpis pod otevřený dopis parlamentu ČR proti vysídlení beduínů z Negevu.“ Viz. Otevřený dopis vrcholným představitelům Parlamentu České republiky. České nezávislé zpravodajství - Czech Free Press [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.czechfreepress.cz/vase-free-zona/otevreny-dopisvrcholnym-predstavitelum-parlamentu-ceske-republiky.html 143 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2013. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=547&Itemid=211&lang=cs 144 Tamtéž.

52

Graf č. 5: Antisemitské projevy během roku 2013

prosinec

listopad

říjen

září

srpen

červenec

červen

květen

duben

březen

únor

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 leden

Četnost

Antisemitské projevy během roku 2013

Zdroj: Autorka, na základě Výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2012

Z grafu vyplývá, že značný nárůst antisemitských projevů byl zaznamenán v prvním čtvrtletí. V tomto období došlo jak k prvnímu bombardování syrské raketové základny izraelskými vzdušnými silami,145 tak i k narušení mírových rozhovorů mezi Palestinci a Izraelci.146 Mimo to, koncem února navštívil Českou republiku velvyslanec Izraele, B. Netanjahu.147

145

O prvním útoku izraelských vzdušných sil koncem ledna viz. na Izrael bombardoval základnu v Sýrii, cílem byly rakety pro Hizballáh. Zprávy iDnes.cz - Přehled nejnovějších událostí z domova i ze světa [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/izrael-bombardoval-syrskouvojenskou-zakladnu-f5i-/zahranicni.aspx?c=A131031_210939_zahranicni_brm 146 Izraelská armáda v únoru zaútočila na základnu Hamásu, jednalo se o první incident tohoto typu od uzavření příměří v roce 2012. Viz. Izraelská letadla zaútočila po vraždě osadníka na Gazu. Zprávy Aktuálně.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z:http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/izraelskaletadla-zautocila-po-vrazde-osadnika-na-gazu/r~i:article:778365/ 147 Zeman prvně jako diplomat. Přijme velvyslance Izraele. Zprávy - Aktuálně.cz [online]. 2013 [cit. 201405-26]. Dostupné z:http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/zeman-prvne-jako-diplomat-prijmevelvyslance-izraele/r~i:article:771981/

53

Další znatelný skok můžeme vidět v měsíci srpnu, kdy Izrael schválil výstavbu nových osad na Západním břehu Jordánu.148 V této souvislosti se v ČR objevovaly články kritizující politiku Izraele a články vyzývající k jeho bojkotu.149 Další nárůst je patrný v říjnu, kdy se prezident Miloš Zeman vydal na diplomatickou zahraniční cestu do Izraele. Svými výroky o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž by došlo k porušení mezinárodního práva i všeobecně uznávaného statutu quo, opět150 značně přestřelil a vyvolal tak silnou vlnu kritiky v ČR i v zahraničí.151 Jeho cesta se tak stala poměrně slušným diplomatickým skandálem. Antisemitské výroky v rámci tzv. nového antisemitismu jsou neodmyslitelnou součástí rétoriky levicových radikálů . V souvislosti s reakcí na blízkovýchodní konflikt a válku v Sýrii se téměř identickým způsobem vyjadřovali i pravicoví extremisté, u kterých však kritika Izraele nezaznívá systematicky, ale pouze v případech, kdy je situace na Blízkém východě vyhrocená. Můžeme tedy opět potvrdit, že míru antisemitismu v ČR za rok 2013 ovlivňovalo značným způsobe dění na

Blízkém

východě. 5.3.5.

Židé a muslimové v ČR

Muslimská komunita v ČR nepředstavovala v první dekádě 21. století bezprostřední hrozbu pro židovskou menšinu a jejich vzájemné vztahy bylo možné považovat za neutrální. V tomto kontextu bylo v roce 2011 velice překvapivé zveřejnění 148

Nové osady ohrožují účast Izraele na výzkumném programu EU. VoxEurop.eu: European news, cartoons and press reviews [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.voxeurop.eu/cs/category/keywords/israel-palestine-conflict 149 např. článek ,,Sionistická provokace“ http://www.halonoviny.cz/articles/view/8139401# a Výzva k bojkotu Izraele http://www.halonoviny.cz/articles/view/8498399# 150 V roce 2002 např. M. Zeman přirovnával Jásira Arafata k A. Hitlerovi, viz Víc než jen Zemanova aféra. Mezinárodní Křesťanské Velvyslanectví Jeruzalém - ICEJ[online]. 2004 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.icej.cz/slovo_z_jeruzalema/zpravy/030402Zeman.html 151 Kritika ze strany OOP za narušení mírového procesu, viz Zeman letí do Izraele, ministerstvo žehlí jeho výroky o přesunu ambasády do Jeruzaléma. IHNED.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-60969890-zeman-leti-doizraele-ministerstvo-zehli-jeho-vyroky-o-presunu-ambasady-do-jeruzalema; i ze strany Ligy arabských států, která pověřila svého tajemníka Nabíla Arabího, aby podal stížnost u EU, viz. Zeman svými nápady porušuje práva Palestinců, kritizuje prezidenta Liga arabských států. IHNED.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-60982930zeman-svymi-napady-porusuje-prava-palestincu-kritizuje-prezidenta-liga-arabskych-statu

54

audionahrávek na internetovém blogu s protižidovským kázáním152, které bylo údajně nahráno v brněnské mešitě o tři roky dříve. Kvůli promlčení však v této kauze nepadlo žádné obvinění.153 Pochopitelně se hlavním důvodem projevů antisemitismu muslimské menšiny v ČR stává blízovýchodní konflikt a situace v Palestině, což je tématicky spojuje s českou radikální levicí. Protižidovská nenávist ze strany muslimského obyvatelstva tak opět přímo závisí na vývoji konfliktu mezi Palestinou a Izraelem. Můžeme však konstatovat, že se v prvním desetiletí jednalo převážně o individuální případy, které s sebou nenesou závažnější hrozbu pro bezpečnost Židů v ČR.154 Závažnější kauzou, kterou na sebe česká muslimská komunita přilákala pozornost,

se

stala

přednáška

kontroverzního

kazatele

islámu,

známého

svými protižidovskými výroky, Heithama al-Haddada, který již dvakrát přijal pozvání Muslimské obce v Praze a Islámské nadace v Praze (v letech 2012 i 2013).155 Celou událost můžeme považovat za signál podpory radikálního proudu islámu muslimskou komunitou v ČR, a to už nejen v rámci radikálních jednotlivců, ale i v rámci oficiálních organizací, což může do budoucna představovat problém pro bezpečnost české židovské komunity.156

152

Zaznívaly zde nenávistné výroky vůči Židům, dále názory, které popírají právo Státu Izrael na existenci i citace náboženské literatury, které si osvojila palestinská organizace Hamás. 153 Policie: Kázání v brněnské mešitě bylo trestné, je ale promlčené. IDnes.cz - zprávy, kterým můžete věřit [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/policie-kazani-v-brnenske-mesitebylo-trestne-je-ale-promlcene-pbq-/brno-zpravy.aspx?c=A120526_1783737_brno-zpravy_bor 154 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2011. Židovská obec v Praze [online]. 2012, [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=264&Itemid=276&lang =cs 155 Do Prahy přijede hlasatel islámského extremismu. Blog - Lukáš Lhoťan (blog.iDNES.cz)[online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/244984/Do-Prahy-prijede-hlasatelislamskeho-extremismu.html 156 Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec v Praze [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs

55

Závěr Předložená bakalářská práce analyzuje současný stav antisemitismu v ČR, jehož formy a zdroje se postupem času výrazně měnily. Z historického hlediska se antisemitismus rozděluje do 4 základních kategorií. Tou první je historický antisemitismus, který spočívá v popírání holocaustu a jeho rozsahu. Druhý typ představuje ekonomický antisemitismus, v rámci něhož jsou Židé považováni za světovládní spiklence, kteří ovládají média, finance i důležité politické posty, čímž usilují o podmanění si celého světa. Rasově motivovaná nenávist vůči Židům je založena na přesvědčení o nečistotě a méněcennosti židovské rasy, která narušuje národní integritu. Křesťanský antisemitismus, respektive antijudaismus, se z české společnosti pomalu vytrácí, což může být zapříčiněno relativně nízkým počtem věřících obyvatel na našem území. Tento fakt tak reflektuje pohrdání tradičními náboženskými hodnotami českou většinovou společností. Oproti tomu do popředí vystupuje zcela nový fenomén, tzv. nový antisemitismus, v rámci něhož se kritika Státu Izrael stává šifrovaným projevem nenávisti vůči židovské komunitě. Používání protižidovských stereotypních předsudků a karikaturních klišé se v českých zemích vždy považovalo za nekorektní. Po událostech holocaustu se však vnímá jako zcela neomluvitelné a společensky demoralizující. Proto je dnes antisemitismus v ČR spojován převážně s okrajovými skupinami společnosti a s extrémními pravicovými a levicovými organizacemi. Pravicoví extremisté v ČR zaujímají nenávistný postoj vůči židovské komunitě a ta se tak stává jejich přímým politickým terčem. Jejich aktivita se v rámci zkoumaného období v praxi projevovala ničením židovských hřbitovů, památníků, verbálních i fyzických útoků a pořádáním hromadných akcí v blízkosti židovských objektů. Naopak levicoví

radikálové

se

vůči

židovské

menšině

vymezovali

nepřímo,

tedy

prostřednictvím kritiky politiky Státu Izrael a blízkovýchodního konfliktu, tudíž ve sledovaném období

nepředstavovali pro židovskou komunitu v ČR bezprostřední

hrozbu.

56

Od roku 2011 si můžeme všimnout, že se témata obou radikálních skupin prolínají a hlavním bodem se tak stává kritika Izraele. Po represivních zákrocích státních složek a přijetí nových zákonů postihující činnost právnických osob, přestali být Židé terčem fyzických útoků pravicových radikálů. To může být zapříčiněno jak špatnou rozpoznatelností židovské minority tak i obavami pravicových radikálů z následných trestů. Svou aktivitu tak přesunuli na internet, kde i nadále bojovali proti ,,Systému“. Výsledkem byl enormní růst antisemitismu v kyberprostoru, kde je ve většině případů jen těžko právně postihnutelný. Z analýzy Výročních zpráv je patrné, že trend růstu antisemitismu v ČR je zapříčiněn zvýšeným počtem antisemitsky laděných článků na internetových stránkách. Ostatní formy protižidovských projevů se konstantně udržují na velice nízké úrovni. To je zapříčiněno univerzální proměnou soudobého antisemitismu, kdy tradiční forma rasové nesnášenlivosti ustupuje do pozadí a nahrazuje ji fenomén již zmíněného nového antisemitismu, který se ve sledovaném období, a převážně v posledních třech letech, projevoval především v nenásilné písemné formě prostřednictvím článků. Tyto články se velice často objevují v souvislosti s děním na Blízkém východě. Není pochyb o tom, že se díky globalizaci izraelsko-palestinského konfliktu promítají události vzdálené několik tisíc kilometrů do soužití české většinové společnosti s židovskou komunitou. Po důkladné analýze Výročních zpráv můžeme s jistotou tvrdit, že souvislost, resp. přímá závislost, mezi antisemitskými projevy v ČR a děním na Blízkém východě je evidentní, o čemž vypovídají i grafická zobrazení, která jsou součástí této práce. Výrazný nárůst byl vždy zaznamenán v období vyhrocení izraelskopalestinského konfliktu i zvýšeného napětí v oblasti Blízkého východu

(např. válka

v Sýrii, druhá libanonská válka, vývoj íránského jaderného programu, atd.) Tím jsme tedy zčásti odpověděli na první výzkumnou otázku, tedy zda jsou na základě politických událostí na státní či mezinárodní úrovni posilovány a množeny antisemitské excesy občanů České republiky v období let 2004 – 2013. Enormní zesílení antisemitských útoků bylo v rámci politických událostí na státní úrovni zaznamenáno v roce 2012 v souvislosti s kandidaturou Jana Fischera, který

57

se veřejně hlásí k židovské národnosti. Volby se tak staly jasným důkazem toho, že v lidech stále přetrvává latentní nesnášenlivost, která může diskreditovat potenciální kandidáty na základě příslušnosti k jinému národu či náboženství. Můžeme však konstatovat, že se tento fenomén neprojevil u většinové společnosti a nestal se tak obecně akceptovatelným argumentem proti volbě J. Fischera. Mnohem citlivěji byla jednoznačně vnímána jeho minulost spjatá s KSČ před listopadem 1989. Daleko diskutovanějším kandidátem se stal K. Schwarzenberg, u kterého bylo jeho ,,češství“ zpochybňováno i většinovou veřejností. Druhá výzkumná otázka se týká česko-izraelských vztahů, které se s výjimkou období, kdy se v Československu u moci držela KSČ,

pyšní velice příznivým a

nadstrandardně přátelským vývojem. Nápadná pro-izraelská politika ČR se tak stává potenciálním podnětem pro růst kritiky Izraele a růst antisemitismu na našem území. Časté návštěvy izraelských diplomatů v ČR a naopak diplomatické cesty českých státníků do Izraele vyvolaly během sledovaného období růst antisemitských projevů, jehož zdroji však opět v drtivé většině byli pravicově a levicově extremistická hnutí. Projevy podobného smýšlení se netýkají většinové společnosti, která je neustále považuje za zcela nelegitimní a taubizované. Na druhou výzkumnou otázku, zda mají na postoj většinové společnosti vůči židovské komunitě vliv česko-izraelské diplomatické vztahy tak můžeme odpovědět negativně, jelikož ovlivňují jen postoje okrajových skupin. ČR se ve sledovaném období vyznačuje nízkým počtem fyzických útoků na židovskou komunitu i jejím relativně nenásilným charakterem. To může být způsobeno i přikláněním větší pozornosti národnostní menšině Romů, která představuje v tuto chvíli pro obyvatelstvo ČR palčivější problém. Ideologií anticigánismu se pravicoví extremisté populisticky přibližují široké veřejnosti s cílem získat větší počet sympatizantů. Židovská komunita tak přestává být hlavním terčem jejich politického zájmu. Nebezpečným úkazem sledovaného období se stala podpora radikálního proudu islámu muslimskou komunitou v ČR, a to nejen v rámci radikálních jednotlivců,

58

ale i v rámci oficiálních organizací, což může do budoucna představovat problém pro bezpečnost české židovské komunity. Ačkoli míra antisemitismu v posledních letech výrazně stoupla, můžeme i nadále konstatovat, že podmínky pro život židovské komunity jsou na našem území velice příznivé a ČR se tak stále v tomto kontextu řadí k nejbezpečnějším zemím v rámci Evropy.

59

Seznam použité literatury Knižní zdroje BÍLKOVÁ, Hana. Antisemitismus v posttotalitní Evropě: Sborník z Mezinárodního semináře o antisemitismu v posttotalitní Evropě, 22. – 24. května 1992 v Praze. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1993, 257 s. ISBN 80-901456-0-4 ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. DANICS, Štefan a Tomáš KAMÍN. Extremismus, rasismus a antisemitismus. 2. rozš. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2008, 151 s. ISBN 978-807251-286-7. DIENSTBIER, Jiří. Od snění k realitě: vzpomínky z let 1989 – 1999. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999, 441 s. ISBN 80-7106-325-8. FRANKL, Michal a Julie JENŠOVSKÁ. Naši nebo cizí?: Židé v českém 20. století. Vyd. 1. Praha: Židovské muzeum v Praze – Institut Terezínské iniciativy, 2013, 4 sv. ISBN 978-80-87366-28-83. JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 258 s. ISBN 978-80-247-3679-2 KREJČOVÁ, Helena a Anna HYNDRÁKOVÁ. Postoj Čechů k židům. Z politického zpravodajství okupační správy a protektorátního tisku v letech 1939 – 1941. Roč. 2, č. 4 (1995) Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 1995 KRYL, Miroslav. Rasismus, antisemitismus, holocaust. 1. vyd. Ústí nad Labem: Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011, 256 s. ISBN 978-80-7414-389-2. Listina základních práv a svobod. Horšovský Týn: Nakladatelství Jiří Kriška, 1996, 8 s.

60

PŠEJA, Pavel a Stanislav BALÍK. Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého Východu, Zakavkazska a Střední Asie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2001, 110 s. ISBN 80-210-2740-1. TIGRID, Pavel. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Praha, 1992. URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. 2. vyd. Praha: Grada, 2011, 271 s. ISBN 97880-247-3562-7. YEGAR, Moshe. Československo, sionismus, Izrael: historie vzájemných vztahů. 1. vyd. Praha: East Publishing, 1997, 235 s., ISBN 80-7219-002-4. ZBOŘIL, František. Československá a česká zahraniční politika: minulost a současnost. Vyd. 1. Praha: Legas, 2010, 434 s. ISBN 978-80-87212-38-7. ZÍDEK, Petr a Karel SIEBER. Československo a Blízký východ v letech 1948 – 1989. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, 394 s. ISBN 978-80-86506-76-0.

Internetové zdroje 3D Test of Anti-Semitism: Demonization, Double Standards, Delegitimization - Natan Sharansky. Jerusalem Center for Public Affairs [online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jcpa.org/phas/phas-sharansky-f04.htm Antisemitismus v ČR za rok 2006. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2007 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/tiskova-zprava-fpapro-rok-2006.pdf Antisemitismus za druhé republiky. Holocaust.cz [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www2.holocaust.cz/cz2/history/jew/czech/2rep/ Benjamin Netanjahu v Praze poděkoval Petru Nečasovi za správný český postoj k ,,Palestině". Izrael a Blízký východ: Eretz.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné

61

z: 128 http://eretz.cz/2012/12/benjamin-netanjahu-praze-podekoval-petru-necasovi-zaspravny-cesky-postoj-palestine/ Contemporary Global Anti-Semitism: A Report Provided to the United States Congress.European Forum on Antisemitism [online]. 2008 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.european-forum-onantisemitism.org/fileadmin/user_upload/documents/State_Dept_Report_on_AS_2008.p df Česká republika je vrchní vazal USA a Izraele. Svobodný odpor [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.svobodnyodpor.info/2012/12/ceska-republika-jevrchni-vazal-usa.html Demonstrace na protest věznění Ernsta Zündela. Zvědavec [online]. 2005 [cit. 2014-0525].

Dostupné

z: http://www.zvedavec.org/send_print.php?clanek_id=1376&status=print Do

Prahy

přijede

hlasatel

(blog.iDNES.cz)[online].

islámského 2012

extremismu. Blog [cit.

-

2014-05-25].

Lukáš

Lhoťan Dostupné

z: http://lukaslhotan.blog.idnes.cz/c/244984/Do-Prahy-prijede-hlasatel-islamskehoextremismu.html ENAR Stínová zpráva: Rasismus a diskriminace v České republice. Romea.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.romea.cz/dokumenty/SR_CR-2012.pdf Ernst Zündel sentenced to 5 years for Holocaust denial. CBC News: Latest Canada, World, Entertainment and Business News [online]. 2007 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.cbc.ca/news/world/ernst-zundel-sentenced-to-5-years-for-holocaustdenial-1.659372 FŽO - Výroční zpráva za rok 2009: Výroční zpráva o antisemitismu v ČR 2009. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2010 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/vyrocni-zprava-fzo-2009.pdf

62

Harry says sorry for Nazi costume. BBC News [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://news.bbc.co.uk/2/hi/4170083.stm Izrael bombardoval základnu v Sýrii, cílem byly rakety pro Hizballáh. Zprávy iDnes.cz Přehled nejnovějších událostí z domova i ze světa [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/izrael-bombardoval-syrskou-vojenskou-zakladnu-f5i/zahranicni.aspx?c=A131031_210939_zahranicni_brm Izraelská letadla zaútočila po vraždě osadníka na Gazu. Zprávy - Aktuálně.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z:http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/izraelska-letadlazautocila-po-vrazde-osadnika-na-gazu/r~i:article:778365/ Jedny z prvních pozemků se církvím vrátí na Kroměřížsku. Česká televize [online]. 2013

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-

brno/zpravy/238845-jedny-z-prvnich-pozemku-se-cirkvim-vrati-na-kromerizsku/ Jewish Population of the World. Jewish Virtual Library [online]. 2012 [cit. 2014-0525]. Dostupné z: http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html Máte poslední šanci odvrátit válku, vzkazují Američané Íránu. Zprávy iDnes.cz: Přehled nejnovějších událostí z domova i ze světa [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné

z:

http://zpravy.idnes.cz/mate-posledni-sanci-odvratit-valku-vzkazuji-

americane-iranu-pr6-/zahranicni.aspx?c=A120314_120154_zahranicni_ts MED, Jaroslav. Problematika antisemitismu a česká kultura. Ústav pro českou literaturu

AV

ČR[online].

2007,

č.

5

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/sborniky/2007/SMVI/9.pdf Návrat nenávisti? Antisionismus jako nová forma antisemitismu. Asociace pro mezinárodní

otázky [online].

2012

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://www.amo.cz/publikace/navrat-nenavisti-antisionismus-jako-nova-formaantisemitismu.html

63

Nejčastější otázky o holocaustu. Židovské muzeum v Praze [online]. © 2004 - 2008 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jewishmuseum.cz/cz/czfaq.htm Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá. Britské listy [online]. 2004 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/19047.html Neonacisté prý zacílili na premiérovu rodinu. Česká televize [online]. 2009 [cit. 201405-26]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/71761-neonaciste-pryzacilili-na-premierovu-rodinu/ Nové osady ohrožují účast Izraele na výzkumném programu EU. VoxEurop.eu: European news, cartoons and press reviews [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.voxeurop.eu/cs/category/keywords/israel-palestine-conflict Obyvatelstvo podle náboženské víry: Výsledky sčítání lidu 2011. Český statistický úřad[online].

2014

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30562&th=&vseuzemi=null&v=&vo=null&void= Occupy Wall Street? Něco tu smrdí. První zprávy [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné

z:http://www.prvnizpravy.cz/sloupky.php?id=589b515a-fbfa-11e0-89a6-

00259038e91e&highlightSearch=barto%C5%A1 OSN nepřímo uznalo Palestinu. Česko se jako jediný stát EU postavilo proti. IHNED.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2012 [cit. 201405-25]. Dostupné z:http://zpravy.ihned.cz/c1-58862090-osn-neprimo-uznalo-palestinucesko-se-jako-jediny-statOsvětimské

dozvuky. Zvědavec [online].

2005

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:http://www.zvedavec.org/pohledy/2005/01/1081-osvetimske-dozvuky.htm Otevřený dopis vrcholným představitelům Parlamentu České republiky. České nezávislé zpravodajství - Czech Free Press [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné

64

z:http://www.czechfreepress.cz/vase-free-zona/otevreny-dopis-vrcholnympredstavitelum-parlamentu-ceske-republiky.html Palestina. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-0526]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/palestina/ Papež chce budovat dobré vztahy s židy. Křesťan Dnes: Křesťanské zprávy, internetový deník [online].

2005

[cit.

Dostupné

2014-05-25].

z: http://www.krestandnes.cz/article/papez-chce-budovat-dobe-vztahy-s-zidy/895.htm Policie: Kázání v brněnské mešitě bylo trestné, je ale promlčené. IDnes.cz - zprávy, kterým

můžete

věřit [online].

2012

[cit.

Dostupné

2014-05-25].

z: http://brno.idnes.cz/policie-kazani-v-brnenske-mesite-bylo-trestne-je-ale-promlcenepbq-/brno-zpravy.aspx?c=A120526_1783737_brno-zpravy_bor Popírání

holocaustu. Holocaust.cz [online].

2013

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:http://www2.holocaust.cz/cz/history/antisemitism/present/holocaust_denial Proč debatovat o holokaustu. Radikální obrození [online]. 2011 [cit. 2014-05-25]. Dostupné

z:http://radicalrevival.wordpress.com/2011/03/02/proc-debatovat-o-

holokaustu/ Protest proti návštěvě izraelského premiéra Netanjahua, středa 5. 12. od 13:00, Staroměstské

náměstí,

Republic [online].

Praha. Mezinárodní

2012

[cit.

hnutí

2014-05-25].

solidarity: Dostupné

ISM

Czech

z: http://ism-

czech.org/2012/12/03/protest-proti-navsteve-izraelskeho-premiera-netanjahua-streda-512-od-1300-staromestske-namesti-praha/ Protinacistická Akce Síla dospěla k návrhům na obžaloby. Česká televize [online]. 2011 [cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/157010-

protinacisticka-akce-sila-dospela-k-navrhum-na-obzaloby/ Protižidovská politika po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Holocaust.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www2.holocaust.cz/cz/history/jew/czech/prot

65

Předpis č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. ze dne 8. ledna 2009. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 Příští prezident bude sionista. Adam b. bartoš |||: Bůh | vlast | rodina [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://abbartos.wordpress.com/2012/10/11/pristi-prezidentbude-sionista/ Q&A: Israeli deadly raid on aid flotilla. BBC News [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/10203726 RAXEN: Zpráva o stavu rasismu, xenofobie a antisemitismu v České republice v roce 2006. POLIS: Podpora nediskriminačních politik měst [online]. 2007 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.epolis.cz/download/pdf/materials_79_1.pdf Roots of the Israeli-Czech friendship. The Jerusalem Post [online]. 2013 [cit. 2014-0525]. Dostupné z: http://www.jpost.com/Magazine/Opinion/Roots-of-the-Israeli-Czechfriendship-331771 Sionistická provokace. Haló noviny [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.halonoviny.cz/articles/view/8139401# Sliby stranou, Fischer zahájil kampaň na účet festivalu. Zprávy - Aktuálně.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/slibystranou-fischer-zahajil-kampan-na-ucet-festivalu/r~i:article:751140/ Statistika. Federace židovských obcí v ČR [online]. © 2010 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.fzo.cz/o-nas/statistika/ Stav demokracie v současné ČR. Svobodný odpor [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné

z: http://www.svobodnyodpor.info/2012/07/stav-demokracie-v-soucasne-

cr.html Toulouse school getting hate mail since attack. The Jerusalem Post [online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.jpost.com/Jewish-World/Jewish-News/Toulouseschool-getting-hate-mail-since-attack

66

Trestní odpovědnost právnické osoby. Finance iDNES.cz: Vše pro vaše osobní finance[online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/trestniodpovednost-pravnickych-osob-dhf-/pravo.aspx?c=A120305_210154_pravo_vr Víc než jen Zemanova aféra. Mezinárodní Křesťanské Velvyslanectví Jeruzalém ICEJ[online].

2004

[cit.

Dostupné

2014-05-25].

z:http://www.icej.cz/slovo_z_jeruzalema/zpravy/030402Zeman.html Výroční zpráva Muzea města Brna za rok 2004. Špilberk: Webové stránky hradu Špilberk a Muzea města Brna [online]. 2005 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2004.pdf Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2011. Židovská obec

v

Praze [online].

2012,

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:

http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=264& Itemid=276&lang=cs Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2012. Židovská obec

v

Praze [online].

2013

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408 &Itemid=276&lang=cs Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2013. Židovská obec

v

Praze [online].

2013

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:

http://kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=547&Itemid =211&lang=cs Výzva k bojkotu Izraele. Haló noviny [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z:http://www.halonoviny.cz/articles/view/8498399# Vztahy se Státem Izrael: Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky[online]. 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/telaviv/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_se_statem_izrael/index.html

67

Wall Street protesters: We're in for the long haul. Businessweek: Business News, Stock market

&

Financial

Advice [online].

2011

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:http://radicalrevival.wordpress.com/2011/03/02/proc-debatovat-o-holokaustu/ Working Definition of Antisemitism. European Forum on Antisemitism [online]. © 2012

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z:

http://www.european-forum-on-

antisemitism.org/working-definition-of-antisemitism/ Zeman letí do Izraele, ministerstvo žehlí jeho výroky o přesunu ambasády do Jeruzaléma. IHNED.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-60969890-zeman-leti-do-izraeleministerstvo-zehli-jeho-vyroky-o-presunu-ambasady-do-jeruzalema Zeman prvně jako diplomat. Přijme velvyslance Izraele. Zprávy - Aktuálně.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z:http://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/zemanprvne-jako-diplomat-prijme-velvyslance-izraele/r~i:article:771981/ Zeman svými nápady porušuje práva Palestinců, kritizuje prezidenta Liga arabských států. IHNED.cz: Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2013 [cit. 201405-25].

Dostupné

z:

http://zpravy.ihned.cz/c1-60982930-zeman-svymi-napady-

porusuje-prava-palestincu-kritizuje-prezidenta-liga-arabskych-statu Zpráva o projevech antisemitismu: Česká republika 2004. Federace židovských obcí v ČR[online].

2005

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://www.fzo.cz/wp-

content/uploads/zprava-o-projevech-antisemitismu-cr-2004.pdf Zpráva o stavu antisemitismu za rok 2010. Federace židovských obcí v ČR [online]. 2011

[cit.

2014-05-25].

Dostupné

z: http://www.fzo.cz/wp-

content/uploads/zpr%C3%A1va-2010.pdf

68

Seznam zkratek BDS – Boycott, Divestment, Sanctions (Bojkot, Zrušení investic, Sankce) ČR – Česká republika ČSR – Československá republika FPA – Fórum proti antisemitismu FŽO – Federace židovských obcí ISM – International Solidarity Movement KSČ – Komunistická strana Československa OOP – Organizace pro osvobození Palestiny OSN – Organizace spojených národů SSSR – Svaz sovětských socialistických republik

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj antisemitských projevů v letech 2003 - 2013 Graf č. 2: Trend vývoje jednotlivých forem projevů antisemitismu v letech 2004 - 2013 Graf č. 3: Vývoj forem antisemitských projevů v letech 2004 - 2013 Graf č. 4: Antisemitské projevy během roku 2012 Graf č. 5: Antisemitské projevy během roku 2013

69

Přílohy Příloha I. Obrázek u článku ,,Česká republika je vrchní vazal USA a Izraele“, Svobodný odpor

[online]. 2012 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.svobodnyodpor.info/2012/12/ceska-republikaje-vrchni-vazal-usa.html

Příloha II. Útoky na Jana Fischera během prezidentské kampaně v roce 2012

[online]. 2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_view&gid=408&Itemid=276&la ng=cs

70