Historie, současnost a budoucnost působnosti ČMI v oblasti tachografů

Historie, současnost a budoucnost působnosti ČMI v oblasti tachografů Václav Šenkyřík,ČMI

Prezentace pro 50. konferenci ČKS

Jak se stal tachograf stanoveným měřidlem  Z hlediska problematiky tachografů byl zásadním Dodatek č. 2 k Dohodě AETR, jehož znění zveřejnilo Ministerstvo zahraničí ČR, ve sbírce zákonů č. 80/1994. Dodatek č. 2 stanovil závazný termín 24. dubna 1995 pro vybavení všech vozidel používaných v mezinárodní silniční dopravě kontrolním zařízením schváleného typu, namontovaným a kontrolovaným pracovníky k tomuto účelu pověřenými příslušnými orgány smluvních stran Dohody. Dohoda AETR kopírovala Nařízení rady 3820/85/EHS spolu s návazným Nařízením rady 3821/85/EHS, které byly závazné pro členy Evropské unie.

Rezort dopravy neměl žádný právní nástroj k prosazení všech pravidel Dohody AETR. Proto doslova „záchranným lanem“ byla nabídka orgánů statní metrologie zařazení tachografů ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, mezi měřidla podléhající státní metrologické kontrole a současně subjekty, které hodlají opravovat stanovená měřidla nebo provádět jejich montáž, podléhají registraci Českým metrologickým institutem. Mezi měřidla podléhající metrologické kontrole byly tachografy zařazeny mimo jiné i v SRN a Velké Británii, kde sídlí hlavní výrobci tachografů importovaných do ČR.

Cesta k uskutečnění tohoto záměru však byla zahájena již v r. 1993, kdy „jistý“ Jan Střelec víceméně jako vedlejší poznatek při studiu evropské legislativy zjistil, že tachografy jsou žhavým problémem, jehož řešením se v ČR nějak zvlášť nechvátalo. V té době oblast dopravy nebyla, kromě taxametrů a silničních rychloměrů používaných při kontrole dodržování pravidel silničního provozu, předmětem zájmu státní metrologie. Záměr zařadit tachografy mezi stanovená měřidla byl některými pracovníky MD dlouhodobě zpochybňován

Ovšem i mezi „skalními“ metrology byl názor na tachograf jako stanovené měřidlo rozporuplný až odmítavý. Počátkem devadesátých let totiž stále v regulované sféře metrologie přetrvával tradiční přístup, který stavěl na péči o měřidla používaná v tzv. závazkových vztazích – tedy v obchodním styku. Během následujících let, zejména po přistoupení ČR do EU, kdy u nás bylo nutné realizovat požadavky evropských směrnic a nařízení, se předmětem státní metrologické kontroly stala další měřidla související se silniční dopravou, jen namátkou:

Tlakoměry pro zjišťování tlaku v pneumatikách, měřicí zařízení pro zjišťování zatížení na nápravu u silničních vozidel, váhy s automatickou činností pro vážení silničních vozidel za pohybu pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, záznamové zařízení teploty při přepravě zmrazených potravin.

Postup řešení úkolu Na projektu metrologického zabezpečení tachografů se významnou měrou podílelo České kalibrační sdružení, které prostřednictvím svého tehdejšího sekretariátu – firmou VERIFY spol. s r.o., bylo v r. 1993 hlavním řešitelem úkolu Programu metrologie 1993 pod č. 20/93 s názvem Ověřování tachografů v ČR. Spoluřešitelem byl ČMI, zejména v osobách Ing. Milana Prášila, CSc. a Václava Šenkyříka.

Řešení úkolu bylo zahájeno sběrem informací od dopravců za účelem zjištění stávajícího stavu používání tachografů, oslovením výrobců tachografů v zahraničí (firma KIENZLE, zastoupená v ČR Mechanikou Teplice výrobní družstvo, závod Děčín, dále firmu VEDER ROOT, zastoupeno firmou HALE s.r.o. Praha). Samozřejmě nelze pominout spolupráci s ÚNMZ. Dalšími cennými zdroji informací se stalo Centrum dopravního výzkumu v Brně, Ústav silniční a městské dopravy Praha (dnes DEKRA).

Analýza současného stavu Tachografy bylo vybaveno odhadem 50 až 80 tisíc silničních motorových vozidel, z toho asi 15 tisíc používaných v mezinárodní kamionové dopravě a několik tisíc autobusů pro mezinárodní dopravu. Přitom značná část byla vybavena ještě mechanickými tachografy, které svoji konstrukci nevyhovovaly aktuálně platným předpisům. Tyto tachografy měly být podle výše zmíněného Dodatku č. 2 k Dohodě AETR do 24. dubna 1995 nahrazeny odpovídajícími EC tachografy.

Opravami, příp. montáží tachografů se na určité odborné úrovni zabývalo asi 10 subjektů, vesměs spolupracujících s Mechanikou Teplice a HALE s.r.o. Praha. Vzhledem ke skutečnosti, že tachografy nepodléhaly povinnostem vztahujících se podle zákona o metrologii na stanovená měřidla, byl způsob zajištění metrologické návaznosti používaných zkušebních a měřicích zařízení nejednotný, každopádně nedostatečný.

Zvažované varianty zajištění metrologické kontroly tachografů Posouzeny byly následující možnosti: • Ověřování tachografů Českým metrologickým institutem. • Ověřování tachografů metrologickými středisky autorizovanými ÚNMZ. • Ověřování tachografů Stanicemi technické kontroly rovněž autorizovanými ÚNMZ. • Ověřování tachografů ve stávajících servisech za účasti zaměstnanců ČMI. • Ověřování tachografů u výrobců automobilů rovněž autorizovaných ÚNMZ.

Jednoznačně jako nejvhodnější byla doporučena varianta B) v kombinaci s var. C) a E). Tedy vybudovat síť autorizovaných metrologických středisek, která budou současně registrována k výkonu montáže tachografů, vzhledem k tomu, že demontáž a následná zpětná montáž je součástí činností při ověřování tachografů. Řešení úkolu bylo úspěšně obhájeno při závěrečné oponentuře a rozhodnuto o jeho realizaci.

Úkoly pro ÚNMZ a ČMI Ze strany ÚNMZ bylo nejdůležitějším počinem vydání Výměru č. M-103/94 ze dne 24. 10. 1994 č. j. 1314/94/20 o stanovených měřidlech, který zařadil tachografy mezi stanovená měřidla.

Pro ČMI pak vyvstalo úkolů poněkud více. A) Zpracování metodik a postupů státní metrologické kontroly tachografů. Realizoval ČMI prostřednictvím svých Laboratoří primární metrologie (dále jen „LPM") v Praze. Jako závazný metodický předpis vydán technický předpis metrologický TPM 5210-95 „Tachografy pro silniční motorová vozidla. Metody zkoušení při ověřování.".

B) Schválení typu tachografů v ČR. Vzhledem k tomu, že podpisem dohody AETR se signatáři zavazují bez dalšího řízení uznávat typové schválení - homologaci tachografů provedenou v některé ze signatářských zemí, bylo ve Věstníku ÚNMZ č. 4/1995 vydáno "OZNÁMENÍ ÚNMZ" o platnosti schválení typu tachografů v ČR. To znamená, že typy tachografů, schválené v jiné zemi dohody AETR a opatřené schvalovací (homologační) značkou této země, jsou v ČR považovány za měřidla schváleného typu a tím i způsobilé k ověřování.

C) Zřízení pracoviště pro metrologickou návaznost (kalibraci) etalonových zařízení používaných při ověřování tachografů. Rovněž tento úkol byl realizován v LPM ČMI dovybavením oddělení kinematiky a akustiky a plným zabezpečením požadavků na ověření etalonů zřizovaných SMS (nyní AMS).

D) Stanovení kvalifikačních kritérií pro personál SMS a zabezpečení jejich prověření. Kritéria vycházela z MPM 10-94 „Autorizace SMS k ověřování měřidel" a byla doplněna požadavkem na absolvování zaškolení pro montáž a zkoušení tachografů u výrobce tachografů nebo jeho autorizovaného zástupce v ČR. Doklad o zaškolení pracovníků je jedním z podkladů pro registraci pracoviště (§ 19 zákona č. 505/1990 Sb. , a MP 001) a byl současně zákonnou podmínkou pro vydání živnostenského oprávnění pro tyto činnosti, které byly původně ve smyslu živnostenského zákona činnostmi vázanými.

Ověřování odborné způsobilosti zaměstnanců SMS bylo realizováno ve dvou fázích: - přezkoušení znalosti základních ustanovení právních a technických předpisů pro metrologii, - přezkoušení znalostí a praktických dovedností při vlastní zkoušce tachografu (včetně zkoušek na vozidle). Výsledek - vystavení osvědčení opravňující k ověřování tachografů. V návaznosti na § 16 zákona o metrologii, který stanoví jako kvalifikační doklad pro vedoucí SMS osobní certifikát, byl rozsah certifikačního orgánu pro certifikaci pracovníků při ČMI rozšířen o certifikaci způsobilosti k ověřování tachografů.

Na přípravě pracovníků se významnou měrou podílelo České kalibrační sdružení, které bylo pořadatelem školení pro pracovníky SMS. Program školení obsahoval témata jak z oblasti metrologie, tak dopravy, se zaměřením na Dohodu AETR. Tento formát školení je dodnes používán při školeních pořádaných pro autorizovaná metrologická střediska Českým metrologickým institutem.

E) Prověření způsobilosti subjektů, které hodlají požádat o autorizaci. Prověřování způsobilosti žadatelů zabezpečoval a stále zabezpečuje Úsek legální metrologie ČMI, ve spolupráci s územně příslušnými Oblastními inspektoráty provádí komisionální posouzení žadatele, včetně praktického přezkoušení pracovníků a realizace mezilaboratorního porovnávání zkoušek.

Na základě zjištěných skutečností zpracuje ČMI Souhrnnou zprávu, v jejímž závěru konstatuje, zda je prověřovaný subjekt „metrologicky, technicky a personálně" způsobilý k výkonu ověřování tachografů a v kladném případě o tom vydá Osvědčení o metrologické, technické a personální způsobilosti k ověřování stanovených měřidel , které je hlavním podkladem k rozhodnutí ÚNMZ o udělení autorizace k výkonu ověřování tachografů.

V průběhu roku 1995 bylo na základě prověření Českým metrologickým institutem autorizováno ÚNMZ k výkonu ověřování tachografů asi 50 subjektů. V současné době je to téměř 190 subjektů, které, včetně poboček, nabízejí svoje služby na téměř 250 pracovištích.

Digitální tachografy Další náročný úkol vyvstal po vydání NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1360/2002 ze dne 13. června 2002, Toto nařízení stanovilo Přílohou 1B požadavky na záznamová zařízení s digitálním tachografem. Definitivní termín pro povinnou montáž do vozidel poprvé uváděných do provozu byl stanoven na 5. srpna 2005.

ČMI v podstatě zopakoval postup při vzniku SMS pro ověřování analogových tachografů. Díky dobré spolupráci dovozců tachografů, Ministerstva dopravy ČR, ÚNMZ a ČMI se podařilo do konce roku 2006 zprovoznit více než 30 metrologických středisek autorizovaných k výkonu ověřování digitálních tachografů. Úspěšnost ČR při zavádění digitálních tachografů potvrdila mimo jiné v roce 2007 inspekce Komise ES, která vyslovila spokojenost se zjištěným stavem.

Vydáním Nařízení Komise (EU) č. 1266/2009 nastal výrazný kvalitativní posun v konstrukci digitálních tachografů, na což je nutno reagovat i doplněním vybavení AMS a revizí postupů pro montáž a ověřování nových typů. Nařízení 1266/2009 vstupovalo v platnost postupně a proto nebylo okamžitě reagovat na nové požadavky. Z toho důvodu byly pozastaveny práce na tvorbě Opatření obecné povahy (OOP), které má nahradit stávající TPM 5210 a 5211. OOP bylo koncipováno společné pro analogové a digitální tachografy, ale právě Nařízení 1266/2009 tuto možnost zcela vyloučilo.

Proto bylo vydáno samostatné OOP č. 0111OOP-C042-14, kterým se stanovují metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla, včetně metod jejich zkoušení při ověřování stanovených měřidel: „tachografy s registrací pracovní činnosti řidičů motorových vozidel, která jsou jimi povinně vybavena – analogové tachografy“. Toto OOP vstoupilo v účinnost 28. 11. 2014. OOP pro digitální tachografy bude v nejbližší době zveřejněno k připomínkování.

Za dvacet roků od zařazení tachografů mezi SM se musel ČMI přizpůsobovat stále náročnějším požadavkům, ať již na svoje vybavení potřebné k výkonu mezilaboratorního porovnávání zkoušek (MPZ) a k osvědčování a certifikaci pracovníků AMS, na kvalifikaci zaměstnanců provádějících prověřování způsobilosti AMS a státní metrologický dozor a v neposlední řadě na zvýšení potřebných kapacit v souvislosti se stále rostoucím počtem AMS. Na OI Brno bylo zřízeno nové pracoviště provádějící kalibraci etalonového zařízení pro ověřování tachografů, bylo vybaveno celkem sedm vozidel pro účely MPZ, a postupně jsou školeni další zaměstnanci k výkonu dozoru a prověřování způsobilosti.

Doškolování pracovníků AMS Vývoj v oblasti tachografů znamená i vyšší požadavky na odbornost pracovníků AMS. Při kontrolách AMS a osvědčování a certifikaci jejich pracovníků bylo v řadě případů zjišťováno, že znalosti nových předpisů nejsou na dostatečné úrovni, což bylo dáno jednak tím, že v těchto AMS nefunguje systém udržování a zvyšování kvalifikace personálu a dále také tím, že osvědčení/certifikáty vydávané při odborném školení autorizovanými zástupci výrobců tachografů měly neomezenou platnost.

Gestorské pracoviště ČMI zahájilo jednání se zúčastněnými stranami, které reguluji činnost AMS, tedy zástupci výrobců tachografů, ÚNMZ a Ministerstvem dopravy s cílem stanovit jednotné kvalifikační požadavky a platnost souvisejících dokladů. Jednání nebyla vůbec jednoduchá, ale nakonec se podařilo zavést jednotná pravidla, zejména platnost osvědčení/certifikátů vydávaných dovozci tachografů a to u analogových tachografů na 5 roků a digitálních tachografů 2 roky.

Ne vždy se zadaří Jedno z nesmyslných ustanovení předpisů týkajících se tachografů bylo obsaženo ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V její Příloze č. 1 čl. 27, který stanoví povinnost vybavení tachografem, je v druhém odstavci následující text:

„Tachograf musí být ověřen nejméně jednou za 2 roky pracovištěm pověřeným Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a registrovaným ministerstvem a musí být zaplombován, včetně svého pohonu. Pokud je tachografem vybaveno vozidlo, v němž není jeho použití povinné, musí být tachograf ověřen Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejméně jednou za 5 let.“

Tato vyhláška byla do r. 2013 sedmkrát novelizována. Nejméně tolikrát jsme při různých jednáních s odpovědnými pracovníky Ministerstva dopravy na tuto „neshody“ upozorňovali, dokonce jsme na sekci tachografy při ČKS iniciovali dopis na ředitele sekce silniční a lodní dopravy Ministerstva dopravy ve snaze o nápravu. Dopis byl doplněn o obsáhlou přílohu zdůvodňující nutnost změny dotčené části vyhlášky. Výsledek našich snah se projevil v nové vyhlášce shodou okolností stejného čísla, tedy 341, tentokrát z r. 2014, nahrazující původní vyhlášku č. 341/2002 Sb. Tvůrci opět nezklamali, tentokrát v příloze 3 čl. 7 je tento text:

„Tachograf musí být ověřen nejméně jednou za 2 roky pracovištěm pověřeným Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a registrovaným ministerstvem a musí být zaplombován, včetně svého pohonu. Pokud je tachografem vybaveno vozidlo, v němž není jeho použití povinné, musí být tachograf ověřen Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejméně jednou za 5 let.“ Že by déjà vu?

Další aktivity ČMI Od r. 2011, v souvislosti plánovaným odchodem pana Šenkyříka do důchodu, je gestorem pro obor tachografy pan Lukáš Rutar, který dále prohlubuje spolupráci i s „nemetrologickými“ subjekty. Významná je jeho spolupráce s dodavatelem válcových zkušeben firmou MAHA Consulting s.r.o. při vývoji softwaru pro zkoušení tachografů. V r. 2013 inicioval jednání mezi ČMI a zástupci Ministerstva dopravy. Na programu jednání byly zejména tyto body:

A. Obecné vzájemné informace o postupu zajištění požadavků nařízení (ES) č. 1266/2009 a doporučení komise 2009/60/ES, B. Jednotné umístění instalačního štítku, C. Stanovit, kdo je příslušným orgánem, který může žádat o kontrolní zprávu o manipulaci u AMS (komu budou předávány data a za jakých podmínek), D. Náležitosti zkušební jízdy při situaci, kdy ji nemůže provádět výkonný pracovník AMS (také budoucí podklad pro tvorbu požadavku do OOP), E. Výdej dílenských karet – potřebné dokumenty pro výdej dílenské karty na magistrátech obcí, vyjasnění rozdílů v terminologii ÚNMZ a ČMI, sjednocení požadavků.

Konkrétní dohodnuté výstupy: • Ad B. Výstupem z tohoto jednání je dokument, který je možno stáhnout na: http://www.unmz.cz/urad/informace-proautorizovana-metrologicka-strediska

• Ad. C. Dle vyjádření MD jsou těmito osobami „zástupci krajů.“

• Ad. D. Analogový tachograf: • před zahájením zkoušky řidič vyplní svůj kotouč se stavem aktuálního počitadla km, • provede zkušební jízdu za asistence výkonného pracovníka AMS sedícího na sedadle spolujezdce (provádí kontrolu všech bodů dle požadavku nařízení), • po ukončení zkušební jízdy vyplní řidič (příp. pracovník AMS) kotouč s konečným stavem počitadla km, který bude odpovídat hodnotě uvedené na protokolu o zkoušce. • AMS zakládá v tomto případě 3 ks kotoučků, kde třetí je doklad o provedené zkušební jízdě.

Digitální tachograf: • před zahájením zkoušky řidič založí svoji kartu řidiče, • provede zkušební jízdu za asistence výkonného pracovníka AMS sedícího na sedadle spolujezdce (provádí kontrolu všech bodů dle požadavku nařízení), • po ukončení zkušební jízdy vysune řidič svoji kartu řidiče, • AMS provede výtisk 24h z tachografu (VU), vyhodnotí a ukládá navíc ke všem ostatním výtiskům z ověření DT jako doklad o provedené zkušební jízdě.

Ad. E. Ze strany ČMI byl pro MD zpracován přehledný seznam potřebných dokumentů pro výdej dílenských karet s použitou terminologií pro zamezení komplikací a zbytečnými nedorozuměními s některými magistráty (OSV vs. certifikát, atp.).

Další přínosnou akci pro zúčastněné byla celodenní návštěva AMS za účasti zástupců ČMI, CDV a MD.

Tato návštěva byla zaměřena na: • předvedení procesu ověření se všemi náležitostmi požadavků nařízení a postupu zkoušení dle TPM, • tvorbu protokolu o zkoušce v příslušném SW a jeho výtisk, • plombování celého systému na vozidle včetně umístění instalačního štítku, • ukázku celého procesu zjišťování manipulace a vytvoření zprávy o manipulaci, • obsáhlou prezentaci všech palčivých míst při zjišťování manipulace na vozidle včetně simulace.

Osoba Lukáše Rutara je zárukou dalšího prohlubování spolupráce napříč resorty zabývajícími se používáním a kontrolou tachografů, včetně spolupráce se subjekty zahraničními.

Vzhledem k ukončení mého pravidelného pracovního úvazku v ČMI se proto v budoucnu obracejte již jen na pana Lukáše Rutara

Děkuji Vám za pozornost