PERSPEKTIVY ROZVOJE DOPRAVY Prospects for development of transport Prof. Ing. Karel Voleský, CSc. - Ing. Jitka Němcová Vysoká škola logistiky v Přerově, katedra logistiky a technických disciplin
[email protected];
[email protected] Abstrakt Funkcí dopravy je zabezpečování přemísťování zboží, osob a informací v prostoru a čase. Samotné přemístění v prostoru a čase z jednoho místa na jiné místo je produktem dopravy. Přeprava je efekt, který nemá hmotnou formu, nedá se skladovat a je hned spotřebovaná. Rozvoj dopravy je odrazem globální spolupráce a je pro lidstvo východiskem pro ekonomicky výhodnou vzájemnou výměnu zboží a informací v celosvětovém pohledu. Globální obchod je především kooperativní jev, který klade vysoké požadavky na efektivní zabezpečení přepravy zboží bez ohledu na vzdálenost a použitý druh dopravních prostředků včetně kombinované dopravy. To si vyžaduje nové přístupy v nákladní a osobní dopravě při širokém uplatňování informatizace. Abstract Transport function is to manage the movement of goods, people and information in space and time. The movement in space and time from one location to another one is a product of transport. Transportation is the effect without physical form, it can not be stored and it is immediately consumed. Development of transport is a reflection of global cooperation, for economically advantageous exchange of goods and information in the global perspective. Global trade is primarily a cooperative phenomenon, which sets high requirements for effective security of shipping goods irrespective of distance and type of used vehicles, including combined transport. This requires new approaches in freight and passenger transport in the broad application of informatization. Klíčová slova Dopravní politika, nákladní a osobní doprava, dopravní logistika, dopravní telematika. Keywords: Transport policy, freight and passenger transport, transport logistics, transport telematics. 1. ÚVOD Doprava představuje jednu z nejrozsáhlejších sfér ekonomiky. Podle svého významu a úlohy v národním hospodářství je rovnocenným partnerem průmyslu a zemědělství. Už od počátku lidstva je nevyhnutnou součástí činností člověka. Asi neexistuje oblast života, v které by nevznikaly nároky na služby dopravy, v té či jiné podobě. Doprava vytváří předpoklad pro realizaci národní a mezinárodní dělby práce a tím i vysoké produktivity v průmyslu, zemědělství a obchodě. Význam, postavení, sociální a kulturní význam dopravy v národohospodářském komplexu: – – – –
přepravuje produkty z místa výroby na místo spotřeby, ovlivňuje rozvoj výrobních faktorů, ve velkém rozsahu přemísťuje produkty, osoby a informace, rychleji, plynuleji a bezpečněji zásobuje obyvatelstvo,
- 51 -
– – –
rozvoj dopravy podporuje budování velkých měst, zalidňování nových území, sjednocuje územní oblasti do jednoho hospodářského celku, zabezpečuje bohatší život obyvatelstva.
Doprava má v národním hospodářství specifické postavení plní tyto základní funkce dopravy v národním hospodářství: – – –
působí jako spojovací článek mezi odvětvími, ovlivňuje jejich ekonomiku, je nepostradatelnou součástí logistických řetězců, ve společenské spotřebě uspokojuje přepravní potřeby obyvatelstva.
– –
Zvláštnosti dopravy: Finální produkt (dopravní služba) má nehmotnou povahu, Přepravci ovlivňují časové a kapacitní využívání dopravních prostředků, Přepravní proces má značnou nerovnoměrnost, Výkyvy v přepravě možno krýt jen rezervou výrobních faktorů, Rozpor mezi požadavkem snižovat přepravní náročnost a ekonomickým zájmem dopravních organizací, Struktura technické základny vyžaduje centrální řízení, Mimořádná fyzická a psychická náročnost na pracovníky, Působení ekonomických i mimoekonomických zájmů státu na dopravu (obrana státu, služba ve veřejném zájmu, osobní doprava), V důsledku rostoucí světové globalizace přeprava nabývá internacionální charakter, Dopravní politika je důležitou součástí hospodářské politiky státu.
– – – – – – – –
Ukazatelé postavení dopravy v národním hospodářství: Podíl dopravy na tvorbě HDP, Podíl dopravy na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství, Investiční náročnost dopravy, Energetická náročnost dopravy, Množství přepraveného zboží v nákladní dopravě, Počet přepravených osob, Základní výkonové ukazatele dopravy (tunokilometry – tkm a osobokilometry – oskm), Případně základní údaje o dopravní síti ve státě (hustota, směry, stavební délka atd.).
– – – – – – – –
Podle charakteru dopravní cesty a dopravních prostředků se člení doprava na dopravní obory (druhy dopravy): – železniční, – silniční, – vnitrozemská vodní, – námořní, – letecká, – nekonvenční (ropovody, plynovody, visuté dráhy apod.), – kombinovaná. Charakteristika dopravního oboru je dána jeho technickými a ekonomickými kvalitami. Požadavky z hlediska technického a kvalitativního na jednotlivé dopravní obory: – rychlost, – kapacita, – bezpečnost, – pravidelnost, – pohotovost, – nákladovost.
- 52 -
Globálním cílem dopravní politiky je vytvořit podmínky pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy. 2. POSTAVENÍ DOPRAVY V LOGISTICKÉM SYSTÉMU Logistika je interdisciplinární věda, která se věnuje koordinaci, propojení a optimalizaci toků surovin, materiálů, polovýrobků, výrobků a služeb a též toků informací a financí z hlediska uspokojování zákazníka při nejmenším vynaložení prostředků. Přemísťování se uskutečňuje ve třech základních fázích reprodukčního procesu: •
•
•
Doprava ve sféře výroby uspokojuje potřeby vyvolané technologií výroby, dělbou činností a zvlášť kooperací a specializací výroby mezi jednotlivými fázemi výroby až do finálního výrobku. Doprava ve sféře oběhu uspokojuje potřeby přemísťování, nutné k realizaci ekonomického oběhu (její průběh v procesu pohybu toků zboží jak věcně, tak i časově slouží oběma koncům reprodukčního procesu, tj. výrobě i spotřebě). Doprava ve sféře spotřeby uspokojuje potřeby přemísťování výrobků, které už vstoupily do spotřeby v případě, že spotřebitel sám změnil místo spotřeby v prostoru a čase. Přemístěním hmotných statků se mu umožňuje jejich další spotřeba. Struktura podnikové logistiky představuje následné oblasti (podsystémy):
a) základní logistiky • nákupní (obstarávací) logistika • výrobní logistika • distribuční logistika b) průřezové logistiky • dopravní logistika, • skladová logistika, • logistické informace, • finanční toky. Z toho, že dopravní logistika patří mezi průřezové logistiky, vyplývá, že se s ní střetáváme od těžby surovin, přes výrobu až v oblasti distribuce koncovým zákazníkům. Má těsný vztah na skladovou logistiku, plně využívá informační technologie a systémy. Finanční toky v logistice musí směřovat k co nejnižším celkovým nákladům za všechny logistické podsystémy. 3. DOPRAVNÍ POLITIKA Globálním cílem dopravní politiky je vytvořit podmínky pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy (Dopravní politika …, 2005). • • •
Východiska dopravní politiky: Společnost vyžaduje větší mobilitu osob i zboží v návaznosti na rozšíření EU. Růst přepravy v jednotlivých druzích dopravy je nerovnoměrný a prohlubuje disproporce v dělbě přepravní práce. Doprava v ČR je plnohodnotnou a integrální součástí evropského dopravního prostoru, a proto je třeba vytvářet podmínky pro udržení konkurenceschopnosti českých dopravců.
- 53 -
•
•
•
• • • •
• •
•
Kongesce se projevují na hlavních silničních tazích a ve městech, železniční infrastruktura vykazuje nedostatečnou kapacitu zejména v některých příměstských oblastech, na letišti Praha-Ruzyně by ke kongescím došlo bez jeho dalšího rozvoje. Veřejná doprava je provozována na bázi oddělených dopravních systémů, přičemž integrované dopravní systémy jsou organizovány jen na omezených územích, s omezenou funkčností a bez většího propojení mezi kraji. Ve většině lokalit je integrovaný systém pouze nadstavbou systému (usnadňující využívání městské a příměstské dopravy), nikoliv principem propojujícím všechny druhy dopravy na celém území regionu. Osobní drážní doprava a veřejná linková doprava poskytují často služby s nižší kvalitou a s nedostatečnou vzájemnou provázaností, což přispívá k výrazné preferenci individuální automobilové dopravy. Není dokončeno napojení všech regionů na kvalitní silniční a dálniční síť, na modernizovanou železniční síť a na mezinárodní letiště. Existují disproporce v podmínkách přístupu k jednotlivým druhům dopravní infrastruktury a jejich používání. Doprava ve městech není řešena systémově a nejsou dostatečně uplatňována opatření ke zklidnění center měst, včetně vytváření podmínek pro cyklistickou a pěší dopravu. Stávající dopravní infrastruktura je ve špatném stavu v důsledku dlouhodobého nedostatku financí na údržbu a zejména na obnovu, nejsou dostatečně prováděny úpravy vedoucí k odstraňování nedostatků v bezpečnosti, propustnosti a ekologické zátěže. Podíl telematiky na řízení a zabezpečení dopravních a přepravních procesů zaostává za potřebami. V důsledku nedostatečné harmonizace podmínek na přepravním trhu nejsou schopny železniční a vnitrozemská vodní doprava plné integrace do logistických řetězců, což přispívá k růstu silniční dopravy a vzniku kongescí. Doprava je stále velkým zdrojem hluku a emisí zdraví škodlivých látek. Je třeba vytvářet předpoklady pro jejich snižování v plném souladu s evropskými právními předpisy.
Výhledové potřeby dopravní infrastruktury se stanovují z analyticky zjištěných dopravních proudů na reálnou dopravní síť. Pro tuto fázi zpracování se využívají výstupy z dopravních prognóz, které stanovují scénáře vývoje základních objemových a výkonových ukazatelů jednotlivých druhů osobní a nákladní dopravy. Klíčovým dokumentem v této oblasti je GEPARDI - Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (Jašek, 2005), který rozpracovává značnou část opatření Dopravní politiky týkajících se dopravní infrastruktury, jejího dalšího rozvoje včetně stanovení finančního rámce a harmonogramu jejich realizace. GEPARDI vychází ze tří dílčích částí: • • •
Dopravní prognóza (DOPROG), Metodika financování dopravy (MEFIDO), Inovační technologie (INOTECH).
V oblasti spolupráce s EÚ, v souladu se strategickými cíly, je potřebné zabezpečovat aktivní účast našich zástupců na všech úrovních při tvorbě legislativy EÚ a v rámci členství v mezinárodních organizacích pokračovat v rozšiřování spolupráce v oblasti dopravy a dopravní telematiky. Je potřebné pokračovat v liberalizaci trhu dopravních a telekomunikačních služeb, v oblasti stabilního regulačního prostředí třeba vytvořit legislativní podmínky na posilnění nezávislosti regulačních orgánů, včetně jejich nezávislého financování. Mobilita a kvalitní dopravní infrastruktura je jedním z nosných pilířů pro dosažení ekonomického růstu, zvyšování konkurenceschopnosti a prosperity společnosti, zlepšování
- 54 -
sociálního postavení obyvatelstva, zvyšování zaměstnanosti a odstraňování disproporcí méně rozvinutých regionů. Priority Dopravní politiky vycházejí z globálního cíle a jsou vzájemně provázány. Doprava musí být uskutečňována s ohledem na celospolečenskou efektivitu, což se neobejde bez zapojení všech druhů dopravy podle jednotlivých segmentů přepravního trhu, v nichž jsou efektivní. Pro dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy je nutné zajistit rovné podmínky na dopravním trhu. Pro dopravní systém tvořený více druhy dopravy je nezbytnou a základní podmínkou kvalitní dopravní infrastruktura. Modernizace a budování dopravní infrastruktury, jakož i služby ve veřejném zájmu ve veřejné osobní dopravě a zavádění nových technologií jsou velmi náročné na finanční prostředky. Je proto nutné hledat nové zdroje a formy financování. Velkým ekonomickým, sociálním i ekologickým problémem je bezpečnost dopravy, a to jak samotného provozu, tak z hlediska ochrany před patologickými jevy společnosti i před neočekávanými jevy přírodními. Priority dopravní politiky se musejí řešit nejen na celostátní a evropské úrovni, ale i na úrovni regionální a obecní. Dopravní politiku musíme řešit nejen na celostátní a evropské úrovni, ale i na úrovni regionální a obecní. Podpora rozvoje dopravy v regionech je obsažena v pomůcce pro tvorbu regionálních a obecních dopravních politik. 4. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Výsledkem úspěšného rozvoje společnosti, v souladu se společnou evropskou dopravní politikou, bude zrychlení tempa výstavby a modernizace dopravní infrastruktury s cílem propojení nadřazené dopravní infrastruktury na transevropskou dopravní síť a zlepšení dostupnosti všech regionů k nadřazené dopravní infrastruktuře. V oblasti silniční infrastruktury je potřebné pokračovat v přípravě a výstavbě dálnic a rychlostních silnic zahrnutých do transevropské dopravní sítě a sítě rychlostních silnic s cílem dosažení rovnoměrného pokrytí území, věnovat pozornost zvýšení tempa a kvality systematické údržby a obnovy silnic a mostů, přijmout účinné preventivní opatření na ochranu silniční sítě před jejím neúměrným přetěžováním a poškozováním. V oblasti železniční infrastruktury je potřebné pokračovat v její modernizaci, prioritně multimodálních koridorů, v souladu s politikou Evropského společenství, s cílem vytvořit podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti osobní a nákladní železniční dopravy na evropském dopravním trhu. To lze dosáhnout podporou modernizace železničních tratí zahrnutých do transevropské dopravní sítě, jejich vzájemného propojení, zvyšování traťových rychlostí a dalších kvalitativních parametrů železniční infrastruktury a zabezpečení její interoperability. V regionech postupně zabezpečovat realizaci modernizace železničních stanic v centrech turistického ruchu a průmyslu. Vzhledem k přetížení určitých hlavních dopravních tepen a následnému znečišťování životního prostředí je důležité, aby Evropská unie dokončila projekty transevropských sítí, o kterých již bylo rozhodnuto, dále se soustředila na odstraňování dopravně přetížených míst v železniční síti, které nejvíce trpí kongescemi, při současném dokončování dopravních tahů stanovených jako priority pro pojmutí dopravních toků, které budou vytvářeny v souvislosti
- 55 -
s rozšířením Unie, zejména v příhraničních regionech, a při současném zlepšování přístupu k odlehlým oblastem. Zabezpečit plynulé financování rozvoje silniční a železniční infrastruktury z různých zdrojů, především z veřejných financí, z fondů EÚ a z poplatků za používání dopravní infrastruktury. 5. ROZVOJ NÁKLADNÍ A OSOBNÍ DOPRAVY Nákladní doprava je faktorem, který ekonomiky v EU.
ovlivňuje konkurenceschopnost české
Dopravní, distribuční a logistické procesy jsou jedním z důležitých aspektů této konkurenceschopnosti, a proto budou veřejným sektorem podporovány: • • • • •
železniční doprava, silniční doprava, letecká doprava, vnitrozemská vodní doprava, kombinovaná doprava.
5.1 Železniční doprava • • • • • • • • • • •
Výhody: možnost přepravy z vlečky na vlečku, poměrně nízká nákladovost na 1 tunu přepraveného zboží, velká přepravní kapacita, poměrně vysoká rychlost přepravy, účast v kombinované dopravě. Využití: přeprava zboží a hromadných substrátů na střední a dlouhé vzdálenosti, mezinárodní přeprava, hromadné přepravy na kratší vzdálenosti z vlečky na vlečku, využití v kombinované dopravě při přepravách přepravních jednotek na velké vzdálenosti na úkor silniční dopravy, přeprava osob a její zapojení do budovaných integrovaných dopravních systémů ve veřejné osobní dopravě, vnitrozávodová doprava.
Podpora veřejné dopravy neznamená, že všude, kde vedou koleje, musí jezdit vlaky, že každá obec bude mít několik autobusových spojů do spádového městečka, ale že se vytvoří komplexní, použitelný a efektivní systém, který bude schopný plnit funkci požadované dopravní obsluhy a současně konkurovat individuální dopravě. Právě toto dnešní systém nesplňuje i přes svou předraženost. 5.2 Silniční doprava • • • • • •
Výhody: přímá přeprava z místa A do místa B, vysoká manévrovatelnost, jednoduchý systém nakládky a vykládky, vysoká dostupnost, vysoká rychlost přepravy zboží, vyšší odpovědnost za zboží,
- 56 -
• • • • •
možnost výstavby silnic v libovolné oblasti, možnost dopravní obslužnosti autobusovou dopravou veřejnou i neveřejnou. Využití: přeprava na kratší a střední vzdálenosti. Na delší vzdálenosti, pokud to vyžaduje rychlost přepravy zboží (snadno zkazitelné zboží, přeprava zvířat), přeprava osob na kratší i delší vzdálenosti, mezinárodní přeprava osob, mezinárodní přepravy s přihlédnutím k národohospodářskému efektu.
V souladu s přijatou evropskou dopravní politikou je potřebné zabezpečovat realizaci opatření na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, především v oblasti dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, dopravní výchovy a osvěty a bezpečnosti pozemních komunikací. 5.3 Letecká doprava •
Výhody: vysoká rychlost přepravy osob i zboží,
• • • • • • • •
Využití: vnitrostátní, mezinárodní a mezikontinentální přeprava, rychlá přeprava osob, přeprava zboží na velké vzdálenosti, přeprava snadno zkazitelného zboží, rychlá přeprava pro zdravotnictví a záchranné práce, přeprava zboží do jinak nepřístupných oblastí, vzdušná obrana státu, výzkum vesmíru.
V zájmu udržení tempa růstu letecké dopravy a posílení její bezpečnosti je třeba zabezpečit přizpůsobení výkonu státní správy s ohledem na nové tržní prostředí v civilním letectví. Vláda posílí prosazovaní zájmů státu a samosprávy při provozování infrastruktury s cílem podpořit rozvoj hospodářství a cestovního ruchu.
letištní
5.4 Vnitrozemská vodní doprava • • • •
• • • • •
Výhody: nižší náklady na jednotku přepravního výkonu, zvyšování přepravní vzdálenosti má vliv na zvyšování produktivity práce a snižování nákladů na 1 tkm, nižší spotřeba PHM na jednotku přepravy (na 1 tkm), velké ložné prostory a velká tonáž (hmotnostní kapacita) dopravních prostředků – umožňuje přepravu i nadrozměrných zásilek. Využití: přeprava hromadných substrátů, přepravních jednotek KD a nadrozměrných zásilek na velké vzdálenosti, mezinárodní přeprava zboží, dopravní spojení s námořními přístavy, přeprava osob, vyhlídkové a rekreační plavby.
- 57 -
Rozvoj vodní dopravy vyžaduje vytvoření podmínek pro efektivní využívání veřejných přístavů a plavebních cest. Vyžaduje se vybudování harmonizovaných říčních informačních systémů na vnitrozemských vodních cestách. 5.5 Kombinovaná doprava Kombinovaná doprava (KD) je schopná v přepravních jednotkách (kontejnery, výměnné nadstavby, silniční návěsy, silniční soupravy a podvojné návěsy ) přepravovat zboží z domu do domu. K tomu se vhodně využívá silniční doprava při přepravách z místa nakládky do teminálu KD a z teminálu KD k příjemci zboží naloženého v přepravní jednotce. Na velké vzdálenosti se používají prostředky železniční, vodní a letecké dopravy. To umožní snížení kongescí na dálniční a silniční síti a zvýšení ochrany životního prostředí. Hlavním cílem rozšiřování kombinované dopravy a zvýšení podílu železniční dopravy na dopravním trhu je zvýšení ochrany životního prostředí a zvýšení bezpečnosti přepravy. 6. OSOBNÍ DOPRAVA Veřejná osobní doprava, individuální automobilová doprava, cyklistická doprava a pěší docházka vzniká z potřeby přemísťování osob a věcí mezi místy, na kterých se uskutečňují aktivity osob a výrobní a distribuční procesy. Organizace dopravy je tedy závislá na těsné vazbě s urbanistickými strukturami a s časovým průběhem přemísťovacích procesů. Rozvoj nových sídelních a dopravních struktur by měl byť koordinovaný s usměrňující investiční politikou, především na úseku bytové a průmyslové výstavby a v územním rozložení center nevýrobní sféry. Hlavně u liniových staveb (doprava, technická infrastruktura), ale i u složitých funkčních systémů, jakou se jeví řešení dopravy ve větších městech (kooperace více subsystémů dopravy), je potřebná neustálá spolupráce a společné hledání optimálního řešení. V oblasti osobní dopravy je potřebné zabezpečit podporu rozvoje veřejné osobní dopravy před dopravou individuální. K tomu je potřebné pokračovat v procesu přenosu zodpovědnosti státu za dopravní obslužnost na kraje, s cílem efektivnějšího vynakládání veřejných financí a zabezpečení optimalizace, harmonizace a integrace veřejné osobní dopravy. Harmonizace veřejné osobní dopravy zahrnuje celou oblast veřejné osobní dopravy včetně Integrovaných dopravních systémů (IDS) a je zaměřena na optimalizaci využívání veřejných prostředků. Rozsah i kvalita hromadné dopravy ovlivňuje do značné míry výsledný podíl přepravní práce veřejné dopravy na celkových dopravních výkonech. To si vyžaduje: • • •
• •
•
Zpřesňovat podmínky dopravní obslužnosti tak, aby kolejová doprava tvořila páteř systému. Poskytovat veřejnou podporu jen dopravcům, kteří jsou ekonomicky stabilní a schopni zajistit přepravní služby v požadované kvalitě a tyto služby garantovat. Podpořit konkurenční prostředí za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve veřejném zájmu území formou stanovení požadavků pro výběr dopravce ekonomicky způsobilého a schopného garantovat služby ve stanovené kvalitě a zajišťovat dopravní obslužnost v ucelených územních celcích na dobu minimálně 5 let. Stanovit metodiku pro zajišťování dopravní obslužnosti závazky veřejné služby. Rozšiřovat územní působnost a funkčnost IDS (včetně metodické podpory zlepšení řízení a koordinací činností mezi jednotlivými druhy dopravy); pokračovat v legislativní podpoře vzniku a zlepšování funkčnosti IDS. Podporovat vznik informačních a telematických systémů ve veřejné dopravě.
- 58 -
• •
Napojit ČR na budovaný celoevropský multimodální informační systém. Zajistit srovnatelné zdanění a zpoplatnění železniční a autobusové dopravy.
Reálnou možností, která povede ke zlepšení a zkvalitnění dopravní obslužnosti v městských aglomeracích a regionech, je koordinované využití jednotlivých dopravních prostředků v systému integrované dopravy. Ta je charakterizována jednotnými smluvními přepravními podmínkami a tarifem, společnými jízdními doklady, koordinovanými jízdními řády, komplexním dopravním informačním systémem a odpovídajícími přestupními multimodálními terminály mezi jednotlivými druhy dopravy. 7. ROZVOJ DOPRAVNÍ TELEMATIKY Informatizace je jev, který průřezově zasahuje celou společnost a má na ni zásadní kvalitativní vliv. Schopnost efektivně využívat informační technologie je klíčem k ekonomickému úspěchu a tím k prosperitě celé společnosti. To si vyžaduje přístup občanů prostřednictvím internetu ke všem informacím, které souvisí s plánováním a řízením dopravních činností a které jsou ze zákona veřejně dostupné. Z hlediska rostoucích požadavků na zlepšování kvality dopravních služeb a ekologizace dopravy bude věnovaná pozornost zavádění informačních a komunikačných systémů v dopravě. Dopravní telematika (ITS) integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím tak, aby se pro stávající infrastrukturu zajistily systémy řízení dopravních a přepravních procesů (zvýšily přepravní výkony, stoupla bezpečnost a zvýšil se komfort cestujících) Funkční ITS architektura – makrofunkce (Svítek 2011) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Elektronické platby (platby za ITS služby, za použití infrastruktury, dopravního prostředku atd.), Management bezpečnostních a záchranných opatření (management nehod, management záchranných a bezpečnostních vozidel, sledování nebezpečných nákladů, atd.), Management dopravních procesů (plánování dopravy, řízení dopravy, management údržby dopravní infrastruktury, atd.), Management veřejné osobní dopravy (integrované dopravní systémy, státní správa, atd.), Podpora při řízení dopravních prostředků (protisrážkové systémy, noční vidění, atd.), Podpora mobility občanů (předcestovní informace, osobní informační a navigační služby, atd.), Podpora dohledu nad dodržováním předpisů (činnost správních úřadů, policie atd.), Management nákladní dopravy a přepravy (management přepravy nákladů, řízení nákladních dopravních prostředků), Dopravně-přepravní databáze (ITS datový registr, dopravní informační databáze, atd.).
Literatura: Dopravní politika ČR pro léta 2005 – 2013, - MD ČR Praha, 2005 Jašek, O.: Generální Plán Rozvoje Dopravní Infrastruktury GEPARDI. - MD ČR Praha, 2005 Svítek, M.: Dopravní telematika – ITS, prezentace. - VŠLG Přerov, 2011 Recenzoval Doc. Ing. Ivan Hlavoň, CSc.
- 59 -
