Strategie rozvoje cyklistické dopravy Královohradeckého kraje

Strategie rozvoje cyklistické dopravy Královohradeckého kraje Vyhodnocení vlivů koncepce dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Brno, únor 2009

Akce: Posouzení Aktualizace strategie rozvoje cyklistické dopravy Královéhradeckého kraje procesem SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění (SEA hodnocení).

Zpracovatel Strategie rozvoje cyklistické dopravy: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., divize rozvoje dopravy, oblast nemotorové dopravy, zodpovědný řešitel Ing. Jaroslav Martínek.

Zpracovatel SEA hodnocení: Mgr. Jiří Dufek, držitel Osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, osvědčení vydáno dne 16.6.1998 pod č.j. 15637/1716/OPVŽP/97, autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. schválena dne 21.6.2004 pod č.j. 3258/OPVI/04.

........................................................ podpis zpracovatele

Zpracovatel hodnocení NATURA 2000 Ing.Ivo Machar, Ph.D., autorizace MŽP ČR čj. 630/347/05

Zpracovatel posouzení vlivů koncepce na veřejné zdraví Ing. Dana Potužníková, autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku, číslo osvědčení 004/04, osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, osvědčení odborné způsobilosti 2/2004

2

1

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM.............................................. 5

2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A PRAVDĚPODOBNÝ VOVOJ BEZ PROVEDNÍ KONCEPCE....................................................................... 6 2.1. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................................... 6 2.1.1 Ovzduší............................................................................................................................................ 6 2.1.2 Hydrologické poměry ...................................................................................................................... 8 2.1.3 Hydrogeologické a geologické poměry ......................................................................................... 10 2.1.4 NATURA 2000 – Evropsky významné lokality .............................................................................. 10 2.1.5 Velkoplošná zvláště chráněná území ............................................................................................. 12 2.2. PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ÚZEMÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE .............................................................. 19 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY. ........................................................................... 20 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................................................... 21 4.1. 4.2.

ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM OCHRANY ......................................................................................... 21 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ........................................................................................................................ 21

5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY................................. 22 5.1. REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD ................................................... 22 5.2. PROGRAM ROZVOJE KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE V LETECH 2008 – 2010 ...................................... 23 5.2.1 Rozvojová oblast Hradec Králové / Pardubice (OB4) .................................................................. 23 5.2.2 Rozvojová oblast Vrchlabí ............................................................................................................ 23 5.2.3 Specifická oblast Krkonoše ........................................................................................................... 23 5.2.4 Specifická oblast Broumovsko....................................................................................................... 23 5.2.5 Specifická oblast Jičínsko.............................................................................................................. 23 5.2.6 Specifická oblast Orlické hory ...................................................................................................... 23 5.2.7 Rozvojová osa Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – Polsko (OS4)............................ 24 5.2.8 Rozvojová osa Hořice – Jičín – Liberecký kraj............................................................................. 24 5.2.9 Rozvojová osa Jaroměř – Náchod - Hronov ................................................................................. 24 5.2.10 Rozvojová osa Vrchlabí - Jičín - Středočeský kraj ................................................................... 24 5.2.11 Rozvojová osa Vrchlabí - Trutnov ............................................................................................ 24 5.2.12 Rozvojová osa Nové Město nad Metují - Rychnov nad Kněžnou.............................................. 24 5.2.13 Rozvojová osa Kostelec nad Orlicí – Vamberk - Pardubický kraj ........................................... 24 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ...................................................................................................................................................... 26 6.1. 6.2. 6.3. 6.3.1 6.3.2 6.3.3 6.3.4 6.3.5 6.4.

VLIV NA KVALITU OVZDUŠÍ ................................................................................................................ 26 VLIV HLUKU ....................................................................................................................................... 27 VLIV NA CHRÁNĚNÉ ČÁSTI PŘÍRODY ................................................................................................... 27 Evropské cyklostezky ..................................................................................................................... 28 Nadregionální cyklostezky mezinárodního významu ..................................................................... 31 Nadregionální cyklostezky (převzaté z původní koncepce z r. 2003) ............................................ 32 Nově navrhované nadregionální cyklotrasy.................................................................................. 40 Regionální cyklotrasy.................................................................................................................... 42 VLIV NA DALŠÍ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................................. 43

7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. .......................................................................................................................... 44

3

8 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .................................................................................................................................... 49 9 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE. ................................................ 50 9.1. 9.2.

CYKLOSTEZKY A CYKLOTRASY .......................................................................................................... 50 ZAŘÍZENÍ PRO BEZPEČNOU ÚSCHOVU A PARKOVÁNÍ KOL (BIKE AND RIDE) ......................................... 52

10

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU............................................. 52

11

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ...................................................................................... 53

12

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. .............................................................. 54

13 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ......................................................................... 54 14

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI........................ 55

Seznam příloh: 1. Hodnocení důsledků koncepce aktualizace koncepce cyklodopravy v královéhradeckém kraji na území a stav ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v území Královéhradeckého kraje podle § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění 2. Posouzení vlivů na veřejné zdraví

4

1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. Projektová organizace SURPMO a.s., ateliér Hradec Králové byla pověřena v roce 2002 Královéhradeckým krajem zpracováním pasportu cyklotras, který by dokumentoval současný stav, stanovil hierarchizaci cyklotras, cílovou strukturu a propojení Královéhradeckého kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlenil systém cyklotras kraje do mezinárodní středoevropské sítě. V návaznosti na „Pasport“ byl zpracován materiál týkající se „Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje“, kterou projednalo a schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém 19. zasedání dne 24.4.2003. V základu tak byly stanoveny koridory základní páteřní sítě. V průběhu následujících let pak docházelo k postupnému upřesnění jednotlivých koridorů a to jak ze strany kraje, tak i samotnými městy, obcemi nebo svazky obcí. Na základě nově definovaných požadavků ze strany výše uvedených subjektů zadal v roce 2008 Krajský úřad Královéhradeckého kraje aktualizaci koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Realizací tohoto dokumentu bylo pověřeno Centrum dopravního výzkumu v.v.i. Brno. Cílem zhotovení díla je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje s ohledem na programovací období 2009 2015. Aktualizace je provedena minimálně v základním rozsahu stávající struktury Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, včetně Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje, mapových výstupů a požadavku zadavatele jejího rozšířeného doplnění. V rámci aktualizace bude brán zřetel zejména na oblasti: •

bezpečnost dopravy cyklistů

•

infrastruktura pro cyklisty

•

doplnění stávající páteřní sítě

Součástí obsahu aktualizace Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje je také její doplnění o „Akční plán“ navržený na období let 2009 – 2015. Součástí zadání bylo také u vybraných tras mezinárodního významu (KČT č.24 Labská cyklotrasa, KČT č.22 JizerskoJesenická magistrála a Orlická cyklotrasa) provedení jejich detailní zmapování s využitím GPS technologie, a to na základě metodiky „Jednotné GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR“, jejímž autorem je Centrum dopravního výzkumu.

5

2 INFORMACE

O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A PRAVDĚPODOBNÝ VOVOJ BEZ PROVEDNÍ KONCEPCE

2.1. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Přírodní podmínky a geografické poměry značně ovlivňují kvalitu životního prostředí regionu. Nejinak je tomu i v Královéhradeckém kraji, na jehož území se projevuje vysoká vertikální členitost reliéfu a různorodost krajinných typů. Kvalita životního prostředí v Královéhradeckém kraji je celkově na dobré úrovni v porovnání s celorepublikovým průměrem. Regionálně se na území kraje diferencují lokality se zhoršenou kvalitou životního prostředí až prostředí narušená (hřebenové partie hor, průmyslové oblasti Polabí), pro něž jsou typické sektorově platné ekologické problémy a regionální problémy v důsledku hospodářského využití území modifikované sídelní strukturou. K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž. Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze škody minimalizovat. Velkou roli při povodňových stavech hrají retenční nádrže, které mohou významně ovlivnit průběh povodní. Přes veškerou snahu bývalých okresních úřadů nemají všechny povodní ohrožené obce schváleny povodňové plány. Morfologicky členitější terény a svažité lokality jsou kromě snížené retence vody ohroženy také zvýšenou erozí půdy, a to jak vodní tak větrnou. Účinná protierozní opatření jsou dosud nedostatečná (revitalizace krajiny – komplexní pozemkové úpravy, zatravňování, rozčlenění krajiny, zřizování vodních ploch, revitalizace říčních toků a další). Patrné je výrazné poškození lesů v některých částech regionu, a to nejen vlivem imisní zátěže, ale také vlivem nevhodné druhové a věkové skladby lesních ekosystémů a způsobu hospodaření v nich. Snížená odolnost lesů vůči negativním činitelům a narušená ekologická stabilita lesních ekosystémů je patrná zejména v horských oblastech (Krkonoše, Orlické hory). Krajina jako celek je poznamenána potlačením původních tradic, deformací její typické tváře použitím nevhodných architektonických stylů, devastací staveb drobné lidové architektury a nedostatkem zeleně v sídlech. Celkově je snížena biodiverzita a tím i ekologická stabilita krajiny. Mírně příznivější je situace v oblastech podléhajících legislativní ochraně přírody a krajiny.

2.1.1

Ovzduší

Královéhradecký kraj se řadí k regionům s relativně čistým ovzduším, bez velkých zdrojů znečištění. Kvalita ovzduší je ovšem teritoriálně diferencovaná. Území kraje je zatíženo emisemi z lokálních i z dálkových zdrojů (elektrárny Opatovice a Chvaletice), i když jejich vliv je díky odsíření v posledních letech již podstatně nižší. S uspokojením lze konstatovat, že negativní vliv dálkových přenosů emisí, hlavně u prašných částic a u oxidu síry, je díky ekologizaci velkých tepelných zdrojů postupně snižován. Ke zlepšení kvality ovzduší v obcích došlo také výrazným zvýšením plynofikace domácností. Nedořešeny však zůstávají mnohé střední a malé zdroje znečištění.

6

Měrné emise ze stacionárních zdrojů znečištění ovzduší jsou v Královéhradeckém kraji v porovnání s ČR podprůměrné, a to u všech sledovaných látek. V posledním desetiletí dochází postupně k celkovému snižování emisní zátěže a tím ke zlepšování kvality ovzduší. Především v porovnání emisního zatížení základních znečišťujících látek REZZO 116 podle krajů a s průměrem hodnot za ČR je patrné, že Královéhradecký kraj není výrazně zatížen znečištěním z velkých stacionárních zdrojů. Hodnoty měrných emisí vyjádřených v kg na 1 obyvatele a v tunách na km2 jsou vyjma kategorie tuhých emisí hluboko pod celostátním průměrem. Obdobná je situace i v porovnání základních emisí znečišťujících látek REZZO 1-3, jen rozdíly oproti průměru ČR a ostatním krajům nejsou tak výrazné. Obrázek 1. Porovnání emisí v jednotlivých okresech Královehradeckého kraje

Obrázek 2. emisní bilance kraje – stacionární zdroje (REZZO 1 -3)

7

Rostoucí znečištění u oxidu dusíku a oxidu uhelnatého v městských centrech je způsobeno nárůstem automobilové dopravy na silnicích a její nevhodnou organizací. Velký negativní vliv vzhledem k životnímu prostředí má jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví lidské činnosti – doprava. Pozitivní vliv na kvalitu ovzduší mají opatření, které vedou ke změně dělby přepravní práce ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů dopravy. Je to zejména podpora veřejné a multimodální dopravy, zvyšování atraktivity veřejné dopravy a komfortu cestujících, alternativní paliva z obnovitelných zdrojů energie, apod. Snížení emisí NOx a organických těkavých látek ve velkoplošném měřítku je také jedinou cestou snižování zátěže nadměrnými koncentracemi přízemního ozónu. Měření znečištění ovzduší probíhá v nepřetržitém provozu na měřících stanicích Automatizovaného imisního monitoringu (AIM), který provozuje Český hydrometeorologický ústav. V Královéhradeckém kraji je celkem 5 stanic AIM s různým měřícím programem. Stanice AIM s programem měření základních znečišťujících látek se nacházejí v Hradci Králové na Brněnské ulici, Krkonoších na Rýchorách, v Orlických horách na Šerlichu a v Trutnově na Mládežnické ulici a v Hradci Králové na observatoři, kde je měřen ozón. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek se v ovzduší vyskytují v zimním období při nepříznivých rozptylových podmínkách. Koncentrace oxidů dusíku jsou zvýšené zvláště ve městech a v blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozón dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhém trvání slunných a bezoblačných dní.

2.1.2

Hydrologické poměry

Území královéhradeckého kraje náleží téměř celé do povodí horního a středního Labe. Pouze část Broumovského výběžku je odvodňována řekou Stěnavou do povodí Odry, která ústí do Baltského moře. Prochází zde tedy hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V říční síti je nejvýznamnějším tokem Labe, naše největší řeka. Labe pramení na severu kraje – na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m n.m, protéká Krkonošemi a Krkonošským podhůřím převážně v jižním a jihovýchodním směru. Jeho tok má zpočátku horský ráz s četnými kaskádami a vodopády. Od Jaroměře, kdy vstupuje na území České tabule, nabývá rázu nížinného toku. Region opouští v nadmořské výšce 220 m u Opatovic nad Labem, kde tvoří část hranice mezi okresy Hradec Králové a Pardubice. V našem kraji je jeho tok dlouhý 110 km, v České republice 370 km, celá řeka až po ústí do Severního moře měří 1154 km. Pod soutokem s Orlicí v Hradci Králové má Labe dlouhodobý průměrný průtok 45,6 m3/s. Na Labi jsou dvě menší vodní nádrže. Ve Špindlerově Mlýně to je Labská přehrada se zděnou hrází vysokou 41,5 m a 153,5 m dlouhou, která zde byla postavena již v roce 1916. Je využívána pro ochranu před velkými vodami, nadlepšování průtoků i pro energetiku. U Dvora Králové byla v roce 1919 postavena nádrž Les Království, nyní využívaná pro hydroenergetiku, průmysl a ochranu před velkými vodami. Má zděnou hráz 41 m vysokou a 224 m dlouhou. Prvním významnějším přítokem horního Labe je z levé strany Úpa, která pramení rovněž v Krkonoších pod Studniční horou v nadmořské výšce 1432 m a ústí do Labe v Jaroměři ve výši 250 m n.m. Její povodí má plochu 512 km2, tok je dlouhý 78,7 km. Úpa je převážně horským a podhorským tokem, z Krkonoš pokračuje do Krkonošského podhůří, kde protéká Podkrkonošskou pahorkatinu a Zvičinsko-kocléřovský hřbet a u České Skalice vtéká na území Úpsko-metujské tabule. Ta již je součástí České tabule, stejně jako Pardubická kotlina, v jejímž nejsevernějším výběžku řeka ústí. Průměrný dlouhodobý průtok u ústí Úpy činí 6,68 m3/s. Dalším přítokem Labe opět z levé strany je Metuje, ústící do něj také v Jaroměři (248 m n.m.). Pramení v Adršpašsko-teplických skalách u Hodkovice v nadmořské výšce 586 m. Její

8

povodí má plochu 607,6 km2, celý tok je dlouhý 77,2 km, průměrný průtok u ústí řeky činí 6,08 m3/s. Na horním toku Metuje protéká soutěskovitými údolími Adršpašsko-teplických skal, poté protíná Polickou a Náchodskou vrchovinu. Je to vodohospodářsky významný tok. V jejím dolním povodí byla vybudována na potoce Rozkoš vodní nádrž Rozkoš, využívaná pro ochranu před velkými vodami, pro závlahy, pro nadlepšení průtoků i rekreaci. Je hrazena zemní sypanou hrází o výšce 26 m a 420 m dlouhou. Nádrž je poměrně plošně rozsáhlá, ale mělká (plocha 1001,3 ha, maximální hloubka 17 m). Pro zlepšení vodohospodářského využití nádrže byl vystavěn převod vody z Úpy. Nejvýznamnějším přítokem Labe je však v našem kraji řeka Orlice, která ústí zleva do Labe v Hradci Králové v nadmořské výšce 227 m. Vzniká spojením řek Divoké a Tiché Orlice v blízkosti města Týniště nad Orlicí (247 m n.m.). Celé povodí Orlice i s jejími zdrojnicemi zaujímá plochu 2036,2 km2, délka toku spojené Orlice od soutoku Divoké a Tiché je 35 km. Orlice tvoří rovinný tok v Třebechovické pánvi a v severovýchodní části pardubické kotliny. Průměrný dlouhodobý průtok v jejím ústí činí 21,8 m3/s. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Dědina, ústící do ní z pravé strany v Třebechovicích pod Orebem. Divoká Orlice je pravostrannou zdrojnicí Orlice, pramení v Polsku a přitéká na naši státní hranici u Trčkova v nadmořské výšce 695 m. Její tok je na území republiky dlouhý asi 100 km, část středního toku ale již vede mimo území Hradeckého kraje. Celé její povodí zaujímá plochu 806,8 km2, na území kraje se z něj rozkládají asi tři čtvrtiny. Divoká Orlice protéká Orlickými horami, poté protíná Žamberskou pahorkatinu a s Tichou Orlicí se spojuje v Třebechovické tabuli. Průměrný průtok nad soutokem s Tichou Orlicí má 11,7 m3/s. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou řeky Zdobnice a Bělá, přivádějící do ní z pravé strany vodu z Orlických hor. Tichá Orlice má na území kraje jen nejspodnější část svého toku v Třebechovické tabuli o délce 14 km. Celé její povodí má plochu 755,4 km2, průměrný průtok u ústí toku je 7,4 m3/s. Západní část kraje je odvodňována řekami Cidlinou a Mrlinou, úzký pás území na severním okraji okresu Jičín náleží do povodí Jizery. Tyto toky ústí do středního Labe již mimo náš region. Obě tyto řeky odvodňují pouze pahorkatiny a nížiny, jsou méně vodné a pro jejich režim je charakteristická velká rozkolísanost průtoků. Cidlina bývá uváděna jako řeka s největší rozkolísaností průtoků v celé naší republice. Cidlina má svůj počátek v Turnovské pahorkatině pod kopcem Tábor v Košově v nadmořské výšce 580 m a protéká jižním směrem přes Cidlinskou tabuli, pokračuje Chlumeckou tabulí a pod Chlumcem nad Cidlinou u Pamětníka opouští území kraje v nadmořské výšce 210 m. Plocha jejího povodí až k tomuto místu činí 1050 km2. Cidlina ústí do Labe o 25 km níže u Libice nad Cidlinou, kde dosahuje průměrný roční průtok 5,1 m3/s. Délka jejího toku na území regionu je 65 km. Jejími největšími přítoky jsou Javorka a Bystřice. Z hlediska zásob povrchových vod můžeme rozlišit na území kraje důležité sběrné oblasti řek, jedná se o Krkonoše, Broumovskou vrchovinu a Orlické hory – to je o pramenné oblasti řek Labe a jeho přítoků, Divoké Orlice a Stěnavy. Jsou to oblasti velmi vodné, kde je specifický odtok z ploch vysoký (10-50 l/s.km2), vysoký je i odtokový koeficient (podíl průměrných ročních srážek a průměrného ročního odtoku), v těchto oblastech má hodnoty vyšší než 0,5. Roční úhrny srážek zde dosahují 900 až 1600 mm. Podhorské oblasti s ročními úhrny srážek 700 až 900 mm jsou dosti vodné se specifickými odtoky 5-10 l/s.km2. Méně vodné je pahorkaté až nížinaté povodí Cidliny a Mrliny, kde se roční úhrny srážek pohybují jen kolem 600-800 mm a specifické odtoky většinou nepřekračují 3 l/s.km2. Rozdělení odtoků během roku vychází z klimatických podmínek . Nejvodnějšími měsíci jsou u toků pramenících v nejvyšších horách (Krkonoše) duben a květen, v nižších (Orlické hory) březen a duben, v pahorkatinách únor a březen, vždy tedy období jarního tání sněhové pokrývky. V chladném období roku (nejčastěji únor, březen) se mohou vytvářet povodňové vlny smíšeného sněho-dešťového typu, zatímco v letních měsících bývají povodně z přívalových srážek. Nejnižší průtoky se obvykle vyskytují září a říjnu. Nejvíce rozkolísané

9

průtoky mají řeky Cidlina a Mrlina (koeficient variace 1.7-1.8), nejvyrovnanější průtoky jsou v Úpě a v Labi (0,9-1,1). Přirozený odtok v řekách je však již dnes do značné míry ovlivňován člověkem – výstavbou vodních nádrží, odběry, převody vod mezi povodími. Současné měřené hodnoty proto většinou nevyjadřují přirozený srážkoodtokový režim.

2.1.3

Hydrogeologické a geologické poměry

Většina území regionu má vhodné podmínky pro vytváření zásob podzemních vod. Pro jejich ochranu zde byly vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, Krkonoše, Polická pánev, Orlické hory a malou částí v povodí Jizery sem zasahuje i CHOPAV Severočeská křída. V celé oblasti Východočeské křídy se vytvářejí zásoby kvalitních podzemních vod v cenomanských a turonských sedimentech, zvrásněných do systému zlomových vrás a tektonických příkopů. Nejvydatnější zdroje jsou v oblasti Podorlické křídy, zasahující do povodí Úpy, Metuje, Dědiny a Divoké Orlice. Nalézá se tu prameniště Litá, odkud je odebírána pitná voda pro Hradec Králové, významné jsou i odběry pro města Jaroměř, Českou Skalici, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Hodnoty odtoku podzemní vody jsou zde zvýšené (3-5 l/s.km2). Stejně vysoké hodnoty podzemního odtoku jsou dosahovány v povodí Jizery v oblasti tzv. Jizerské křídy, kde se nacházejí významné zásoby podzemních vod vázané na cenomanské, turonské a coniacké sedimenty. Podkrkonošská pánev vyplněná permokarbonskými sedimenty je díky jejich pestrému složení rozdělená na řadu izolovaných zvodní, význam pro zásobování podzemní vodou je zde spíše lokální. Podobné vlastnosti mají i permokarbonské usazeniny Dolnoslezské pánve, které obklopují Polickou pánev. Polická křídová pánev je tvořena turonskými a cenomanskými sedimenty a je velice významnou nádrží podzemní vody. Specifický odtok podzemní vody je zde zvýšený (3-5 l/s.km2 ). Oblast krystalinika Krkonoš nemá předpoklady pro vytvoření vydatnějších zdrojů podzemní vody, horniny krystalinika jsou málo propustné, proudění je víceméně lokální, po puklinách. Poněkud lepší propustnost má zvětralinový plášť a kvartérní pokryv, vyšší propustnost je i v místech čoček vápenců a v místech zvýšeného tektonického postižení. Odtok podzemní vody je v nejvyšších polohách extrémně vysoký (nad 10 l/s.km2), i v nižších částech Krkonoš dosahuje vysokých hodnot (nad 5 l/s.km2). Podobně oblast Orlických hor tvořená krystalinikem nemá významné zásoby podzemních vod. Vzhledem k tomu, že oběh podzemní vody je tu vázán výhradně na pukliny, kvalita vody je snadno ovlivnitelná průmyslovým spadem a zemědělským hospodařením. Vzhledem k vyšší poloze a větším srážkovým úhrnům jsou v této horské oblasti hodnoty specifického odtoku podzemní vody vysoké (5-7 l/s.km2).

2.1.4

NATURA 2000 – Evropsky významné lokality

Na území Královéhradeckého kraje bylo Agenturou pro ochranu přírody a krajiny vymezeno celkem 52 Evropsky významných lokalit. Největší je rozlohou oblast Krkonoš, která byla celá zařazena do soustavy NATURA2000 (54979 ha), území řek Orlice a Labe (2683 ha) a severní část Orlických hor (941 ha).

10

Tabulka 1. Evropsky významné lokality v Královéhradeckém kraji 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46

č. CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523270 CZ0523275 CZ0523276 CZ0523277 CZ0523279 CZ0523280 CZ0523282 CZ0523283 CZ0523284 CZ0523286 CZ0523287 CZ0523288 CZ0523290 CZ0523291 CZ0523293 CZ0523669 CZ0523670 CZ0523675 CZ0523676 CZ0523677 CZ0523680 CZ0523682 CZ0523683 CZ0523823

název Perna Hrádeček Miletínská bažantnice Babiččino údolí – Rýzmburk Nechanice – Lodín Březinka Veselský háj Žaltman Broumovské stěny Adršpašsko – Teplické skály Trčkov Panský vrch Vražba Zadní Machová Bystřice Červená Třemešná – rybník Slatinná louka u Roudničky Divoká Orlice Dubno – Česká Skalice Halín Chlumec – Karlova Koruna Javorka a Cidlina - Sběř Libosad – Obora Kačerov Kanice – lesní rybník Labe – Hostinné Lukavecký potok Metuje a Dřevíč Nadslav Olešnice Opočno Rybník Smrkovák Rybník Spáleniště Stará Metuje Týnišťské Porličí Uhřínov – Benátky Víno Bílá Třemešná Častolovice zámek Jičíněves zámek Josefov pevnost Kost Pevnost Dobrošov Staré Hrady – zámek Štola Portál Luční potok v Podkrkonoší

rozloha lokality (ha) 119,9 119,9 69,4 65,5 1562,5 161,5 446,4 91,2 1357,1 1715,7 432,1 70,5 6,6 15,0 51,7 7,3 7,6 20,3 81,6 10,0 19,2 307,3 42,9 2,1 0,5 11,2 0,7 46,2 6,7 390,4 68,3 7,0 1,6 23,4 648,7 5,3 72,4 0,04 0,8 0,4 41,4 0,9 2,0 1,0 0,04 3,6

11

47 48 49 50 51 52

CZ0524044 CZ0524045 CZ0524046 CZ0524047 CZ0524048 CZ0524049

2.1.5

Krkonoše Zbytka Orlické hory – sever Peklo Byšičky Orlice a Labe

54979,6 79,4 941,3 474,2 17,3 2683,2

Velkoplošná zvláště chráněná území

Na území kraje zasahují celkem 4 velkoplošná chráněná území: z toho je jeden národní park (Krkonošský) a 3 chráněné krajinné oblasti (Broumovsko, Orlické hory východní část Českého ráje. Jejich polohu ukazuje obrázek č. ... . Tmavozeleně je zobrazen národní park a světle zeleně chráněné krajinné oblasti. Obrázek ... Velkoplošná chráněná území zasahující do Královehradeckého kraje

Zdroj: CENIA 2.1.5.1 Krkonošský národní park Krkonošský národní park (KRNAP) se rozprostírá v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území bývalých okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Území o rozloze 54.969 ha je orientováno ve směru od SZ k JV.

12

Většina území národního parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část ochranného pásma patří již do celku Krkonošské podhůří (s podcelky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina). Oba horopisné celky náleží do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy v rámci České vysočiny. Konkrétní vymezení KRNAP (včetně OP) lze popsat takto: hranice s Polskem, Novosvětské sedlo, Hvězda, Jablonec nad Jizerou, Jizera po Arnoštov, Jizerka po Hrabačov, Vrchlabí, Rudník, Mladé Buky, Kalná Voda, Babí, Žacléř. Bezprostředně sousedí s Broumovskou vrchovinou na východě, Jizerskými horami na severozápadě, v Polsku s Kotlinou Jeleniogórskou a Rudawami Janowickiemi. Vymezení vlastního národního parku a jednotlivých ochranných zón je zřetelné z přiložené mapy. Krkonoše patří k hercynským pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 milióny lety. Výrazně překračují horní (alpinskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m. Vysokohorské rysy přírody krkonošských hřbetů a hřebenů podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladnými severními a severozápadními větry, nízkými teplotami vzduchu a vysokými úhrny atmosférických srážek. Během postupujícího zalednění byla severská tundra několikrát zatlačena směrem k jihu a zároveň horská tundrová společenstva sestoupila do nižších poloh. Obě chladnomilmá seskupení se na některých místech potkávala a po oteplení se zachovala vysoko v horách či na jiných vhodných místech (např. rašeliništích), nebo ustoupila s tajícím ledovcem k severu. Tím lze vysvětlit poměrně vysoký podíl severských druhů organismů, resp. glaciálních reliktů v krkonošských rostlinných i živočišných společenstvech. Od ústupu posledního zalednění v Evropě uplynulo okolo 10 000 let a stejně dlouho byly některé organismy izolovány na krkonošských hřbetech. I za tuto relativně krátkou dobu se v některých, zejména rostlinných skupinách, vyvinuly poddruhy a druhy, které jsou krkonošskými endemity. Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a jeho celková výměra:činí 54.969 ha Tabulka 2. Údaje z krkonošského národního parku

Národní park: okres Trutnov okres Semily okres Jablonec n.N. CELKEM

I. zóna NP 3.590 ha 913 ha 0 ha

II. zóna NP 2.428 ha 988 ha 0 ha

III. zóna NP 18.662 ha 9.676 ha 70 ha

ochranné pásmo NP 10.682 ha 7.855 ha 105 ha

CELKEM NP 35.362 ha 19.432 ha 175 ha

4.503 ha

3.416 ha

28.408 ha

18.642 ha

54.969 ha

Základní informace o Krkonošském národním parku: •

nadmořská výška: 400 až 1602 (Sněžka) m n. m.

•

průměrná roční teplota: +6°C až 0°C

•

srážky: 800 až 1600 mm/rok, sníh 150 až 300 cm (leží až 180 dní v roce)

•

vegetační stupně: submontánní (podhorský) - 480 - 800 m n. m. - listnaté a smíšené lesy montánní (horský) - 800 - 1200 m n. m. - smrkové lesy, horské louky subalpinský - 1200 - 1450 m n. m. - klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary alpinský - 1450 - 1602 m n. m. - lišejníková, travnatá a kamenitá tundra

•

kvetoucí rostliny: přes 1300 druhů

•

obratlovci: 240 druhů (57 savců, 165 ptáků)

•

turistické cesty: 800 km letních a zimních značených cest

•

počet lanovek: cca 14

13

•

počet vleků včetně přenosných: cca 400

•

udržované běžecké lyžařské tratě: cca v délce 500 km

Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou flórou a v kontextu ostatních hercynských pohoří tak zaujímají mimořádně významné místo. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných (výtrusných) - mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen.Koniklec jarní. V pestrosti zdejší vegetace se odráží zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku (kontakt severské tundry a alpínských trávníků v době zalednění), utváření jejich reliéfu i nadmořská výška, zasahující nad alpínskou hranici lesa, která probíhá ve 1250 až 1350 m n.m.. Svědčí o tom mimo jiné řada pozůstatků z doby ledové (tzv. glaciálních reliktů), jako jsou ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris), rašeliník Lindbergův (Sphagnum lindbergii) a další. V době poledové vedla dlouhodobá izolace o mnoho vyšších krkonošských hřebenů, oproti středoevropské lesní krajině, ke vzniku osamoceného ostrova vysokohorské přírody. V něm se složitými genetickými pochody začaly vyvíjet nové odlišné druhy, oddruhy a variety - krkonošské endemity. Mezi ně náleží především jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek krkonošský (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica), bedrník skalní (Pimpinela saxifraga rupestris) a téměř tři desítky druhů jestřábníků rodu Hieracium. Vysoká druhová diverzita rostlinných společenstev s přítomností řady vegetačních stupňů od submontánního po alpínský podmiňuje rovněž složení krkonošské fauny. Batolec duhový. Živočišná společenstva se zformovala v závěru poslední doby ledové a především v holocénu. V nižších partiích pohoří představují typický vzorek eurosibiřské fauny z pásma listnatých lesů. V polohách nad 800 m n.m. patří Krkonoše zoogeograficky do provincie variských pohoří (pásmo tajgy) a s přibývající nadmořskou výškou narůstá podíl vysloveně horských druhů. Hřebenové partie s dokonale vyvinutým subalpínským stupněm a zasahující až do stupně alpínského poskytují vhodné podmínky pro existenci řady chladnomilných severských druhů - glaciálních reliktů, vděčících za krkonošskou část svého areálu rozšíření již dříve popsané poloze Krkonoš a místním poměrům v době zalednění. Ve srovnání s nejbližšími středoevropskými pohořími je podíl glaciálních reliktů ve fauně Krkonoš vysoký. Mezi bezobratlými živočichy připomeňme alespoň plže vrkoče severního (Vertigo arctica), slíďáka ostnonohého (Acantholycosa norvegica sudetica), vážky Somatochlora alpestris a Aeschna coerulea, jepici horskou (Ameletus inopinatus), střevlíky Nebria gyllenhali a Amara erratica nebo některé zástupce motýlů (Lepidoptera), brouků (Coleoptera), dvoukřídlého hmyzu (Diptera) či vodních roztočů (Acarina), z obratlovců mimo jiné kosa horského severoevropského (Turdus torquatus torquatus), čečetku zimní (Carduelis flammea), slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica), kulíka hnědého (Charadrius morinellus) nebo hraboše mokřadního (Microtus agrestis), v současnosti dominantního druhu hlodavce v imisemi zasažených porostech. 2.1.5.2 Chráněná krajinná oblast (CHKO) Broumovsko Chráněná krajinná oblast Broumovsko (CHKO) byla zřízena v roce 1991 vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 157 na ploše 410 km2 za účelem „ochrany a postupné obnovy hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti“. Severní a východní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou. Vnitrostátní hranice vede od Žďárek přes Hronov a Zbečník k Hornímu Kostelci a dále po Panské cestě

14

Jestřebími horami přes Odolov pod Žaltman, odkud pokračuje kolem Radvanic až ke státní hranici u Chvalče. Území je rozděleno do čtyř zón ochrany přírody. Nejcennější je území I. zóny, která zahrnuje zejména přírodní ekosystémy pískovcových skalních oblastí i dochované zbytky přírodě blízkých lesů na těžko přístupných lokalitách a údolní nivy s větší biologickou rozmanitostí. Tvoří přibližně desetinu celkové plochy CHKO. II. zóna CHKO (zabírá 14% území CHKO) zahrnuje lesy s různou, někdy značně změněnou druhovou skladbou, od starších, kvalitních listnatých a smíšených porostů až po čistě jehličnaté monokultury. Porosty jsou většinou stejnověké. Na zemědělské půdě tvoří II.zónu polokulturní až kulturní travinné porosty. Největší část, více než tři čtvrtiny území zaujímají III. a IV. zóna. Jsou tvořeny zemědělskými pozemky a lesy s různou druhovou skladbou, vesměs jehličnaté, ale občas i velmi kvalitní smíšené a listnaté porosty menšího rozsahu, které nelze zahrnout do II. zóny a sídelními útvary. Lesy ve IV. zóně jsou menšího rozsahu, obklopené rozsáhlými plochami zemědělské půdy. IV. zóna je vymezena v prostoru Broumovské kotliny, nový návrh zonace počítá s jejím podstatným zmenšením. Nově by však měla zahrnout i některé sídelní útvary, které jsou nyní součástí III. zóny. V r. 2004 byl veřejně projednán a schválen Plán péče o CHKO Broumovsko platný do r. 2013. Tento dokument je hlavním odborným podkladem pro rozhodování Správy CHKO. Jsou v něm stanoveny cíle ochrany přírody a nástroje k jejich dosažení. Ke zlepšení stavu chráněného území využívá Správa dotační programy Ministerstva životního prostředí. Kosení luk, výsadby stromořadí a solitérních dřevin, zvyšování podílu buku a jedle v lesích, péče o památné stromy, ostraha hnízd sokola a opatření na ochranu obojživelníků při jarním tahu podporuje Program péče o krajinu. Zakládání nových vodních ploch a obnovu mokřadů a přírodního charakteru toků umožňuje Program revitalizace říčních systémů. Na území CHKO jsou nejcennější dvě národní přírodní rezervace. Adršpašsko-teplické skály patří se svými 17 km2 k největším skalním městům ve střední Evropě. Spolu s Broumovskými stěnami jsou výjimečné svým reliéfem a klimatem, umožňujícím existenci ojedinělé květeny a zvířeny. Vrcholová část stolové hory Ostaš a mimořádně členitá Křížová cesta u Adršpachu byly vyhlášeny v roce 1956 přírodními rezervacemi. Borek a Kočičí skály jsou přírodní památky. 2.1.5.3 CHKO Orlické hory Orlické hory jsou jedním z článků prstence pohoří obklopujících českou kotlinu. Jejich malebné táhlé obrysy se rýsují na východním obzoru při pohledu z rovinatého Královéhradecka. Z téměř rovné linie hlavního hřebene vystupuje o něco výraznější vrchol Velké Deštné (1115 m n.m.), z mnoha míst v podhůří je zřetelně vidět výrazný průsmyk mezi Korunou a Homolí, půlící hlavní hřeben. S přibližováním k horám začínají být zřetelné jednotlivé vrcholy od severního Vrchmezí přes Malou Deštnou, Velkou Deštnou, Korunu, Homoli, Tetřevec, Komáří vrch a Anenský vrch. Dále na jihu pokračuje hřeben masívem Suchého vrchu a Bukové hory, ale tato část Orlických hor již nespadá do chráněné krajinné oblasti. Orlické hory jsou tvořeny převážně souborem proterozoických hornin pocházejících z doby před více než 570 mil. lety. Tehdy měly podobu sedimentů usazujících se na dně pradávných moří. Usazeniny se po dlouhých procesech přeměnily na metamorfity - ruly, svory, fylity, amfibolity aj., tvořící současný geologický podklad většiny území CHKO. Starohorní kadomské (assyntské) vrásnění vyzdvihlo z původně zarovnané plochy Orlicko-kladskou klenbu. Při hercynském vrásnění (před 420–250 mil. lety) pronikla do klenby roztavená hornina dnešních granodioritových těles (Špičák). Povrch byl dále zaoblován větrem, deštěm a střídáním

15

teplot. V období křídy (před 140–65 mil. lety) území znovu pokleslo a jeho většina byla zalita mořem. V orlickozáhorské brázdě se z této doby dodnes dochovaly zbytky opukových sedimentů s prvními zkamenělými stopami života. V době třetihorního saxonského vrásnění (před 65-2 mil. lety), které dalo vzniknout např. Alpám a karpatskému oblouku, došlo k oživení starých zlomů a vyzdvižení oblasti Orlických hor. Ve čtvrtohorních dobách ledových na hřebeni výrazně působilo mrazové zvětrávání, které dalo vznik mrazovým srubům, kamenným mořím a suťovým rozpadům (Marušin kámen, Sfinga, jihovýchodní svah Koruny). Poměrně malá pestrost geologického podloží Orlických hor se projevila tím, že na území CHKO nebyl zjištěn výskyt ekonomicky významných zásob nerostných surovin. Nacházejí se tu dvě větší a značný počet drobných již netěžených ložisek stavebního kamene (Špičák, Pěčín …), dvě lokality historických vápencových lomů (Horní Olešnice, Vápenný vrch) a pozůstatky po rudných průzkumech (Zdobnice, Říčky v O.h., Orlické Záhoří) jako bodová narušení terénu. Orlické hory se vyznačují poměrně velkou rozmanitostí přírodních biotopů. Dokud zdejší přírodu neovlivňoval člověk, byly hlavním lesním biotopem Orlických hor bučiny. Acidofilní bučiny podhorského i horského charakteru se vyznačují druhově chudým bylinným patrem, v němž převládají borůvka a trávy metlička křivolaká a třtina chloupkatá (např. Na harfě, Komáří vrch). Mnohem vzácnější jsou květnaté bučiny. V druhově bohatém bylinném patře se vyskytují např. věsenka nachová, pitulník horský, šťavel kyselý. Zbytky květnatých bučin se dochovaly např. v rezervaci Trčkov. Ve vyšších polohách na vlhkých svazích a podél potoků se vzácně vyskytují horské klenové bučiny. Kromě příměsi javoru klenu ve stromovém patře se vyznačují velmi bohatým bylinným patem, s řadou nápadných a i ohrožených druhů rostlin. Jsou to např. kýchavice Lobelova a oměj pestrý. Prudké kamenité či balvanité svahy pokrývají suťové lesy. Ve stromovém patře převládá javor klen a místy ohrožený jilm drsný. Suťové lesy se hojně vyskytují na svazích v údolí Bělé, Zdobnice a Říčky. Ve vrcholových partiích hor se nacházejí klimaxové smrčiny. Vedle převládajícího smrku je vtroušen jeřáb ptačí. Klimaxové smrčiny se v minulosti vyskytovaly jen na nejvyšších vrcholech (Velká Deštná, Vrchmezí aj.), vlivem hospodaření však došlo k nahrazení bučin kulturními smrkovými lesy, které se velmi podobají přirozeným horským smrčinám. Na silně podmáčených místech byly časté rašelinné a podmáčené smrčiny (např. v oblasti Trčkova). Vlivem meliorací se však do dnešních dnů takřka nedochovaly. Podél vodních toků se nacházejí horské olšiny s olší šedou a údolní jasanovo-olšové luhy, podél horských potůčků se nacházejí devětsilové lemy horských potoků. Časté jsou též lesní prameniště. Přirozené bezlesí se v Orlických horách omezuje pouze na vrchovištní rašeliniště (Jelení lázeň a Kunštátská kaple), kde se dochovaly četné druhy z poslední doby ledové (např. klikva bahenní, kyhanka sivolistá, ostřice chudokvětá) a společenstva silikátových skal a drolin (především v údolí Bělé, Zdobnice a Říčky). Vlivem činnosti člověka vznikly namísto původního lesa různé typy luk a pastvin. V nejvyšších polohách a na suchých a chudých místech se tak vyvinuly horské a podhorské smilkové trávníky (např. Šerlich, Luisino Údolí). Na silně podmáčených místech vznikla nevápnitá mechová slatiniště a přechodová rašeliniště (Trčkovská louka, rašeliniště pod Pěticestím, rašeliniště Kačerov aj.). Na vlhkých místech jsou druhově bohaté vlhké pcháčové louky (např. Neratovské louky) a vlhké tužebníkové lady. Na středně vlhkých stanovištích vznikly mezofilní ovsíkové louky, ve vyšších polohách horské trojštětové louky (louky na Polomu). Na častěji pasených plochách se vyvinuly poháňkové pastviny. Vlivem intenzifikace zemědělské výroby však byla většina těchto lučních biotopů nahrazena druhově chudými produkčními směsmi.

16

2.1.5.4 CHKO Český ráj Přírodní prostředí Českého ráje začalo být člověkem pozměňováno již před 7000 lety. Díky geomorfologické členitosti a výrazné povrchové mnohotvárnosti zde však nikdy nedošlo k úplné velkoplošné devastaci krajiny a do dnešní doby zde zůstala zachována mozaika původních biotopů - ostrůvky přirozených lesních společenstev, mokřadní louky, rašeliniště a slatiniště, litorální vegetace kolem rybníků, přirozené břehové porosty, stepní vegetace či mezofilní louky. Tyto segmenty jsou významnými zdroji biodiverzity pro okolní krajinu. V závislosti na různosti biotopů nacházíme v Českém ráji různá společenstva, v malé míře původní, přirozené a polopřirozené, většinou již pozměněné civilizačním vývojem. Přestože květena Českého ráje je v globálním pohledu definována jako chudá, právě v důsledku vysoké rozmanitosti biotopů zde bylo možné potvrdit výskyt téměř 1000 druhů vyšších rostlin. Tyto zpravidla mikrolokality jsou vedle obecně známého fenoménu geomorfologických tvarů dalším významným předmětem ochrany přírody v Českém ráji. Také fauna je obrazem velké členitosti a různorodosti poměrů, polohy Českého ráje na přechodu nížin a podhůří hor, migračních vazeb se sousedními regiony i změn charakteru původních ekosystémů činností člověka. Celkový počet druhů velmi významně ovlivňuje přítomnost vodních a dalších mokřadních stanovišť. Hmyzí faunu lze charakterizovat jako středně bohatou s teplomilnými druhy zejména v jižní a západní části území a naopak s podhorskými prvky ve vyšších nadmořských výškách a v inverzních polohách. Fauna obratlovců je především v rámci pískovcových oblastí dosti bohatá s vysokým podílem druhů vod a mokřadů. Krajina Českého ráje svou malebností má výjimečné postavení ve srovnání s ostatními krajinami pískovcového fenoménu. Je to právě romantická krajina, kde bohatost tvarů, měřítka a výrazu jsou dány střídáním hlubokých roklí a zářezů údolí, lemovaných pískovcovými skalami rozličných tvarů, přilehlými náhorními plošinami dalekých výhledů na panorama do výšky čnících kopců, a v neposlední řadě i soustavami klidných hladin vodních ploch rybníků a potoků uprostřed květnatých mokřadních a mezofilních luk. Mezi nimi dominuje zřícenina hradu Trosky na čedičové vyvřelině, skutečná krajinná dominanta romantické představy biblického ráje. Různorodost pedoklimatických a reliéfových poměrů Českého ráje a vzájemné migrační vazby se sousedními regiony se odrážejí na poměrně bohatém spektru rostlinných druhů. Celkově bylo na území Českého ráje zatím zjištěno 1000 druhů vyšších rostlin. V závislosti na pestrosti biotopů - reliktní bory skalních měst, smrkové monokulturní a kulturní smíšené lesy, listnaté háje, zbytky lužních lesů a další lesní biotopy, louky a pastviny na suchých stanovištích, svěží louky, vlhké a podmáčené louky, mokřady a rašeliniště, prameniště, břehové porosty, vodní toky a vodní plochy, lesní lemy, meze, pole - nacházíme v planárním a kolinním stupni rostlinná společenstva v malé míře původní, přirozené a polopřirozené, většinou však zcela pozměněné civilizačním vývojem. Flóru Českého ráje můžeme zhruba rozdělit podle geologického podloží na dvě odlišné skupiny, a to na druhy a společenstva acidofilní, vyskytující se na kyselých kvádrových pískovcích a na druhy a společenstva bazofilní, vyskytující se na vápnitých pískovcích a slínovcích a na vyvřelinách. Borové porosty na kyselých pískovcových plošinách mají chudý podrost, běžně zde roste borůvka, brusinka, vřes obecný, černýš luční, hasivka orličí, pstroček dvoulistý, metlička křivolaká. Druhově bohatší květenu lze nalézt ve stinných roklích a vlhkých údolích lesních potoků - např. žebrovice různolistá, plavuň vidlačka, kapraď samec, papratka samičí, krabilice chlupatá, škarda bažinná, přeslička lesní, netýkavka nedůtklivá, šťavel kyselý, starček Fuchsův, čistec lesní, ostřice lesní.

17

Bylinný podrost listnatých hájů a humózních lesů je celkem pestrý, roste zde jaterník podléška, sasanka hajní, hrachor jarní, samorostlík klasnatý, zapalice žluťuchovitá, lýkovec jedovatý, kruštík širokolistý, hlístník hnízdák. Mezi nejcennější území CHKO nejen z hlediska botanického patří Podtrosecká údolí včetně údolí Žehrovky. Podtrosecká údolí jsou charakteristická systémem rybníků a vodních toků, přilehlých mokřadních luk i skalních stěn, kde je možné se setkat s rozmanitostí biotopů a odpovídajících rostlinných druhů. Na zbytcích rašelinišť je možné nalézt druhy rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, ďáblík bahenní, kosatec žlutý, violka bahenní, pryskyřník plamének, suchopýr štíhlý, úzkolistý a širolistý, kapradiník bahenní, kruštík bahenní, hlízovec Loeselův, ostřice plstnatoplodá a Davallova. Na březích rybníků se vyskytuje puškvorec obecný, skřípinec jezerní, šmel okoličnatý, žebratka bahenní, rozrazil štítkovitý. Vzácně zachovalé vlhké louky jsou lokalitami s tolijí bahenní, řebříčkem bertrámem, kohoutkem lučním, upolínem obecným, bledulí jarní, prstnatcem májovým, prstnatcem Fuchsovým. Typická pro lesní mokřady Českého ráje je přeslička obrovská. Termofilní flóra proniká na území Českého ráje okrajově na jihu a jihozápadě z přilehlých okrsků termofytika - např. kavyl Ivanův, divizna černá, chrpa čekánek, řepík lékařský, dobromysl obecná, mochna stříbrná, čistec přímý, rozrazil klasnatý. Na neovulkanitech třetihorního stáří ze skalních druhů roste sleziník červený, puchýřník křehký, osladič obecný. Z xerotermních druhů je možné jmenovat hvozdík kartouzek, bodlák obecný, pcháč bezlodyžný, hvozdík kropenatý, pupava bezlodyžná, pryskyřník hlíznatý, lomikámen zrnatý, hrachor černý, zvonek broskvolistý. Bazifilní vegetace je na území Českého ráje vázána jak na čedičové vyvřeliny tak na výchozy slínitých pískovců. Křemičité kvádrové pískovce zůstávají v nejvyšších polohách, zatímco spodní části údolí jsou zaříznuty do na vápník bohatých slínovců a jílovců. K takovým území patří zejména meandr Jizery u Rakous a údolí Podloučky. Prudké svahy meandru Jizery jsou porostlé květnatými a okroticovými bučinami s výskytem jedle a v podrostu s druhy žindava evropská, lecha jarní, jatérník podléška, plicník skvrnitý, devětsil bílý, okrotice bílá, svízel lesní, kruštík širokolistý, jarmanka vyšší, věsenka nachová, válečka lesní, ostřice lesní a převislá, kopytník evropský, vraní oko čtyřlisté, kolem potůčků se zde hojně vyskytuje přeslička obrovská. Na skalním ostrohu nad Betlémským mlýnem je pozoruhodný výskyt dealpínskeho druhu trávy pěchava vápnomilná. Roste zde v podrostu bučiny na prosvětlených místech společně s tolitou lékařskou, náprstníkem velkokvětým, celíkem zlatobýlem, jestřábníkem Bauhinovým, konvalinkou vonnou, čičorkou pestrou, krvavcem menším, kozincem sladkolistým, rozchodníkem velkým, jahodníkem obecným, pryšcem chvojkou, violkou chlumní. Teplomilné sveřepové trávníky na odlesněných svazích údolí Klokočského potoka jsou charakterizovány druhy válečka prápořitá, ostřice chabá a jarní, třeslice prostřední, pupava obecná i bezlodyžná, pcháč bezlodyžný, len počistivý, mateřídouška vejčitá, řepík lékařský, vítod obecný, šalvěj přeslenitá, kozí brada východní, jetel prostřední, hořec křížatý a hořeček brvitý. Složení fauny je obrazem geografických, geologických, geomorfologických, klimatických a vegetačních poměrů a změn charakteru původního prostředí činností člověka. Lesní ekosystémy na písčitých půdách s převahou borovice lesní jsou biotopem druhů písčin a skalních masivů a druhů vázaných způsobem života na živnou rostlinu - borovici. Z brouků tu žijí například svižníci a tesaříci - tesařík borový či kozlíček dazule. Pozoruhodná je fauna jeskyní, jejich stálým obyvatelem je křižák temnostní poprvé v Čechách nalezen na Hrubé Skále. Z motýlů tu lze pozorovat sklepnici obecnou a z netopýrů vrápence malého. K charakteristickým druhům obratlovců skalních měst patří výr velký, poštolka obecná, kavka obecná a od 80. let 20. století i krkavec velký.

18

Chřástal vodní (Rallus aquaticus). Smíšené a listnaté lesy obývají brouci roháček bukový, tesaříci a střevlíci - v inverzních polohách podhorské až horské druhy. Z obratlovců toto prostředí charakterizují datel černý, lejsek černohlavý, čáp černý, puštík obecný, krahujec obecný, káně lesní nebo plšík lískový, pro lesní okraje je typický kalous ušatý. Kolem rybníků žijí motýli batolec červený a duhový či babočka síťkovaná. Malé tůňky obývají čolek horský a kuňka ohnivá. Z plazů jsou častými druhy okolí vodních toků a rybníků ještěrka živorodá a užovka obojková. Z ptáků kolem potoků žijí ledňáček říční, konipas horský a skorec vodní, rybníky obývají potápka malá, labuť velká, polák chocholačka, moták pochop, chřástal vodní i kropenatý a rákosníci. Mezi savci mokřadů nalezneme rejsce černého, myšku drobnou či hranostaje. Pro suchá a teplá stanoviště jsou z bezobratlých živočichů charakterističtí zlatohlávci, kozlíčci a motýli otakárek fenyklový, vřetenuška obecná nebo lišaj svlačcový; z obratlovců ještěrka obecná i ťuhýk obecný. Fauna Českého ráje se značně mění. V 50. letech 20. století vymizel sokol stěhovavý a vydra říční, výrazně se snížila početnost populace kavky obecné i vodních a mokřadních ptáků. Naopak v 70. letech se objevil čáp černý, po něm krkavec a v 90. letech volavka popelavá, pomalu se vrací i vydra

2.2. PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ÚZEMÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Ne-realizace aktualizované Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Královéhradeckém kraji by způsobila to, že většina stávajících cyklotras a cyklostezek by zůstala nekompletní a tím pádem méně atraktivní pro přepravující se osoby, ať již za účelem např. cest do zaměstnání, tak v rámci rekreace a volnočasových aktivit. Pokles atraktivity cyklistické dopravy neznamená ve svém důsledku nic jiného než nárůst atraktivity environmentálně nepříznivých druhů dopravy (především individuální automobilové dopravy) neboť lidé se nějak přepravovat musí. Výběr dopravního prostředku je ovlivňován mnoha faktory: především socioekonomickou charakteristikou obyvatel, jejich vztahem k životnímu prostředí a v neposlední řadě vlastnostmi dostupných dopravních systémů. Nejvíce však ovlivňují výběr dopravního módu doba trvání dané cesty a její finanční náklady. V tomto smyslu mají pro cyklistickou dopravu největší význam cesty na krátké vzdálenosti, cca do 5 – 10 km, v závislosti na reliéfu terénu. Ne-realizace aktualizované ovlivní dělbu přepravní práce v neprospěch cyklistické dopravy a naopak ve prospěch automobilové dopravy, což může mít významný negativní vliv jak na zdraví obyvatel tak na životní prostředí.

19

3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY. Lze konstatovat, že vzhledem k charakteru koncepce, která je zaměřena na nemotorovou dopravu by nemělo dojít k významným zásahům do životního prostředí na území kraje a na lokalitách s přísnějším režimem ochrany, které byly podrobně popsány v předcházející kapitole. Naopak, realizace koncepce by mněla přispět k vyššímu využívání cyklistické dopravy, jak pro pravidelné cesty, tak pro rekreaci a volný čas, a tím zvýšit podíl environmentálně šetrnějších druhů dopravy na dělbě přepravní práce.

20

4 VEŠKERÉ

SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Do této kapitoly spadají především oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů, jmenovitě Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a Zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), případně další související legislativa.

4.1. ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM OCHRANY V Královehradeckém kraji bylo vymezeno celkem 52 oblastí – evropsky významných lokalit. Dále jsou zastoupeny velkoplošná i maloplošná chráněná území, jejichž přehled je uveden v kapitole 2 tohoto hodnocení. V těchto oblastech je třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil. Ochranné pásmo je nutno respektovat i případě není-li toto pásmo oficiálně vyhlášeno orgánem ochrany přírody, což je případ i velkoplošných chráněných území kraje: tj. Krkonošský národní park, CHKO Orlické hory, Broumovsko

4.2. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Z hlediska vodního hospodaření platí ustanovení Zákona 254 /2001 Sb., o vodách (vodní zákon), tj. např. povelení k vysazování stromů a k těžbě říčního materiálu, souhlas ke stavbám, vyhlašování ochranných pásem vodních zdrojů, možnosti užívat sousedních pozemků při správě vodních toků, stanovení a vyhlášení záplavových území, a další.

21

5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY. S aktualizací koncepce cyklistické dopravy v Královehradeckém kraji úzce souvisí základní strategické dokumenty kraje: především Program rozvoje kraje v letech 2008-2010, Strategie rozvoje kraje v letech 2006 – 2015. S problematikou cyklistické dopravy rovněž souvisí Program zlepšení kvality ovzduší kraje, Program rozvoje cestovního tuchu i další významné dokumenty. Společně s Libereckým a Pardubickým krajem je kraj Královéhradecký součástí vyššího územního celku NUTS Severovýchod. Pro tento územní celek byl zpracován ROP (tj. Regionální operační program), který má vztah rovněž k posuzované koncepci.

5.1. REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD V tomto programu [2] je definováno mnoho oblasti podpory, z nichž některé se přímo či nepřímo týkají cyklistické dopravy. V rámci oblasti podpory 1.1 „Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury“ probíhá odstraňování bodových závad a bariér na silnicích II. a III. třídy a eliminace nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a na životní prostředí. Předmětem podpory jsou projekty zaměřené na řešení bodových závad a prevence rizik na silnicích II. a III. třídy napojujících region na silniční síť TEN-T (zúžené profily komunikací, mosty, kruhové objezdy, nepřehledné křižovatky) . S cyklistikou souvisí zejména zklidnění průtahů a zúžení profilu komunikací V rámci Oblast podpory 1.2 „Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území“ jsou podporovány projekty zaměřené na výstavbu, modernizaci či rekonstrukci přestupních terminálů, parkovišť typu P+R, K+R, B+R s návazností na veřejnou hromadnou dopravu, zastávek pro drážní i nedrážní veřejnou hromadnou dopravu (s úpravami pro bezbariérový přístup) a dalšího zázemí či infrastruktury pro veřejnou hromadnou dopravu. Dále jsou v této oblasti předmětem podpory projekty zaměřené na: výstavbu a rekonstrukci cyklistických cest (cyklostezek) za účelem zvýšení bezpečnosti a zvýšení atraktivity pro pravidelné dojíždění, budování doprovodné infrastruktury pro cyklistickou dopravu (parkoviště typu B+R, úschovny, odpočívadla aj.), systémy cyklistické dopravy jako součást MHD (systém stojanů – půjčoven jízdních kol aj.); V rámci oblasti podpory 3.1 „Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR je podporován rozvoj cykloturismu prostřednictvím projektů budování cyklotras a cyklostezek na území regionu, zejména těch úseků, s jejichž pomocí dojde k ucelení a zajištění provázanosti ve vazbě na rozvoj celorepublikové sítě cyklotras.

22

5.2. PROGRAM ROZVOJE KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE V LETECH 2008 – 2010 Struktura Programu rozvoje Královehradeckého kraje (dále PRK) navazuje na již schválené a přijaté strategické směry rozvoje kraje, definované ve Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-2015. SRK stanovuje vizi, priority - prioritní cíle a specifické cíle.. PRK následně rozpracovává specifické cíle do úrovně opatření. Opatření jsou rozpracována do následující úrovně: •

Cíl opatření

•

Vymezení opatření

•

Cílové skupiny

•

Příklady možných aktivit (realizační nástroje opatření)

•

Implementující subjekty

Na území Královéhradeckého kraje byly vytyčeny dvě rozvojové oblasti, čtyři specifické oblasti a sedm rozvojových os:

5.2.1

Rozvojová oblast Hradec Králové / Pardubice (OB4)

Tato rozvojová oblast je navrţena PÚR a má celorepublikový význam. Zasahuje do dvou krajů – Královéhradeckého a Pardubického. Na území KHK zahrnuje celé území správního obvodu ORP Hradec Králové, západní část SO ORP Kostelec nad Orlicí, Jiţní část SO ORP Jaroměř a jihovýchodní část SO ORP Nový Bydţov.

5.2.2

Rozvojová oblast Vrchlabí

Rozvojová oblast nadmístního významu, bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR).

5.2.3

Specifická oblast Krkonoše

Specifická oblast celorepublikového významu navrhovaná v Politice územního rozvoje (PÚR).

5.2.4

Specifická oblast Broumovsko

Specifická oblast nadmístního významu, která bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR).

5.2.5

Specifická oblast Jičínsko

Specifická oblast nadmístního významu, která bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR).

5.2.6

Specifická oblast Orlické hory

Specifická oblast nadmístního významu, která bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR).

23

5.2.7 Rozvojová osa Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – Polsko (OS4) Tato rozvojová osa je navržena PÚR a má celorepublikový význam. Prochází třemi kraji – Středočeským, Pardubickým a Královéhradeckým. Hlavní páteří této osy je současná i navrhovaná dálnice D11 z Prahy přes Hradec Králové do Jaroměře, odkud by měla pokračovat jako rychlostní silnice R11 přes Trutnov na hraniční přechod Královec a do Polska.

5.2.8

Rozvojová osa Hořice – Jičín – Liberecký kraj

Rozvojová osa nadmístního významu; bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Páteří této osy je současná silnice 1. tř. č. I/35 a v blízké budoucnosti by jí měla být plánovaná rychlostní komunikace R35.

5.2.9

Rozvojová osa Jaroměř – Náchod - Hronov

Rozvojová osa nadmístního významu; bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Páteří této osy je současná silnice 1. tř. č. I/33 a silnice 2. tř. II/303.

5.2.10

Rozvojová osa Vrchlabí - Jičín - Středočeský kraj

Rozvojová osa nadmístního významu; bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Páteří této osy je současná silnice 1. tř. č. I/16 a I/32.

5.2.11

Rozvojová osa Vrchlabí - Trutnov

Rozvojová osa nadmístního významu; bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Páteří této osy je současná silnice 1. tř. č. I/14.

5.2.12

Rozvojová osa Nové Město nad Metují - Rychnov nad Kněžnou

Rozvojová osa nadmístního významu; bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Páteří této osy je současná silnice 1. tř. č. I/14.

5.2.13

Rozvojová osa Kostelec nad Orlicí – Vamberk - Pardubický kraj

Rozvojová osa nadmístního významu; bude zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR). Páteří této osy je současná silnice 1. tř. č. I/11 a I/14.

24

Obr. 3. Mapa rozvojových oblastí Královëhradeckého kraje

Opatření PRK jsou rozdělena do 4 prioritních oblastí: Podnikání a zaměstnanost, Lidské zdroje, Venkov a zemědělství, Infrastruktura. Podpora cyklistické dopravy není v opatřeních výslovně zmíněna, spadá ale do 4. priority – infrastruktura, kde s cyklistikou souvisejí následující opatření: D1.Zlepšení dopravní obslužnosti v celém území kraje a podpora regionální veřejné dopravy, D2.Systémová podpora multimodální dopravy a rozvoj kombinované dopravy na území kraje a F3. Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury

25

6

ZÁVAŽNÉ

VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.

6.1. VLIV NA KVALITU OVZDUŠÍ Cyklistická doprava na kvalitu ovzduší může působit pouze nepřímo, neboť vlastí jizdou na kole žádné emise nevznikají. Pozitivní vliv však hledejme ve faktoru který je v tomto hodnocení několikrát zmiňován – dělba přepravní práce. Vytváření kvalitních podmínek a předpokladů pro nemotorovu dopravu, ke kterým by tato aktualizovaná koncepce měla nepochybně přispět, by mělo přibrzdit růst dopravy motorizované, především individuální automobilové dopravy. Je to dáno tím, že doprava nevzniká na silnicích ale „v hlavě člověka“ a je důsledkem dopravního chování lidí a jejich každodenního rozhodování, které probíhá ve čtyřech krocích jsoucích po sobě: •

rozhodnutí o realizaci dané cesty (pojedu někam? ano/ne)

•

výběr cíle cesty (kam pojedu?)

•

výběr dopravního módu (jakým druhem dopravy pojedu?)

•

výběr nejvýhodnější trasy (kudy pojedu?)

První tři uvedené kroky probíhají ještě před zahájením dané cesty, zatímco čtvrtý krok může probíhat i v průběhu cesty. Platí pravidlo, že pokud uživatel dopravy (řidič, cyklista) zjistí že existuje kratší trasa než ta původní kterou plánoval využít, tak využije tu novou. Pozitivní vliv cyklistické dopravy na dělbu přepravní práce se týká třetího uvedeného bodu, tj. výběru druhu dopravy, s pomocí kterého uskuteční uživatel dopravy danou cestu. Tento vliv cyklistické dopravy lze charakterizovat jako pozitivní avšak nelze jej přeceňovat. Působení cyklistické dopravy na dělbu přepravní práce je omezeno na období jaro až podzim a na lokality s nepříliš členitým reliéfem (což platí pro většinu území Královéhradeckého kraje). S dělbou přepravní práce tedy souvisí vliv na kvalitu ovzduší, přičemž platí, že mezi intenzitou dopravy a produkcí emisí škodlivin je přímá úměrnost. Maximální podíl cyklistické dopravy na přepravní práci činí v některých městech ČR až 20 – 30 % (např. Olomouc). Z emisí produkovaných dopravou jsou nejvíce běžné tyto: oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), nespálené uhlovodíky (CxHy) a pevné částice (PM). Doprava je také nezanedbatelným producentem plynů přispívajících k dlouhodobému oteplování atmosféry: tj. oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) a oxid dusný (N2O). Tyto tzv. skleníkové plyny nemají shodný oteplovací potenciál: udává se, že metan přispívá k oteplování 21-krát a oxid dusný dokonce 310-krát více než oxid uhličitý [4]. Dále jsou z provozu automobilů emitovány i další látky s velmi nepříznivými účinky na zdraví člověka, např. benzen, toluen, xyleny, 1,3-butadien, polycyklické aromatické uhlovodíky, dioxiny, amoniak a další. Účinky těchto emisí na lidské zdraví a na životní prostředí, včetně tzv. nanočástic (tj. částice menší než 1 µm) není dosud spolehlivě prokázán. V tomto směru je jakékoli snížení počtu cest automobilovou dopravou velmi pozitivní a, jak je výše uvedeno, může cyklistika automobilovou osobní dopravu na krátké vzdálenosti alespoň sezónně nahradit. Toto nahrazení, jinými slovy změna dělby přepravní práce, je ovšem podmíněno kvalitní cyklistickou infrastrukturou, k čemuž měla posuzovaná aktualizace koncepce přispět.

26

Pozitivněji než jednotlivé cyklotrasy jsou hodnocena doporučení vybudovat na vybraných železničních uzlech zařízení pro bezpečnou úschovu kol, které by sloužila cestujícím pro vykonání cest typu Bike and Ride [2]. Systém „Bike and Ride“ znamená multimodální uskutečnění cesty, část jízdním kolem (obvykle od zdroje dopravy k úschově kol) a část veřejnou dopravou (obvykle od úschovny kol k cíli dopravy). Tento způsob přepravy by zatraktivnil cyklistickou dopravu i pro obyvatele méně fyzicky zdatné, pro které by trasa např. bydliště – pracoviště znamenala velkou zátěž. Bezpečné úschovny kol na frekventovaných zasávkách veřejné dopravy jsou však nutno podmínkou, neboť cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Na rozdíl od řidiče automobilu, kterému většinou nic nebrání uskutečnit cestu multimodálně, tj. zaparkovat auto a pokračovat do cílového místa veřejnou dopravou. Cílem opatření je vytypovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů

6.2. VLIV HLUKU Obdobně jako emise látek znečišťujících ovzduší je i hluk z dopravy přímým důsledkem nikoli silničního provozu ale dopravního chování a rozhodování lidí (viz předchozí kapitola). Na rozdíl od emisí škodlivin není závislost hladin hluku na intenzitě dopravy přímá (lineární) ale logaritmická. To znamená, že hladiny hluku uváděné v decibelech (dB) se při změně dopravních intenzit mění velmi málo. Platí že dvojnásobná intenzita hluku představuje nárůst jen cca o 3 dB. Postavíme-li například vedle sebe 2 zdroje z nichž každý emituje hluk o síle 60 dB bude výsledný hladina hluku cca 63 dB. Z této závislosti vyplývá i případný vliv aktualizace koncepce cyklistické dopravy na hladiny hluku. I když dojde k pozitivní změně v dělbě přepravní práce ve prospěch cyklistické dopravy v oblasti cest na krátké vzdálenosti, neprojeví se tato skutečnost vůbec (nebo zanedbatelně) v hlukových hladinách v bezprostředním okolí komunikací.

6.3. VLIV NA CHRÁNĚNÉ ČÁSTI PŘÍRODY Z charakteru aktualizace koncepce, která spočívá především v dokončení (doznačení) stávajících a návrhu nových cyklotras logicky vyplývá otázka, zda nebudou realizací cyklotras dotčena chráněná území a jejich ochranná pásma kterými trasy procházejí. Proto bylo zhodnocení provedeno velmi podrobně – s pomocí GIS vrstev, které obsahují jednak podkladové vrstvy (vodní toky, velkoplošná a maloplošná chráněná území) a jednak jednotlivé cyklotrasy s rozlišením stávajících (plná čára) a plánovaných úseků (čárkovaně). Pro lepší přehlednost byly cyklotrasy zpracovány každá jako samostatná vrstva, formou výběrových dotazů z geovrstev poskytnutých zadavatel. Průniky a případné ovlivnění daného území jsou okomentovány v následujícím textu.

27

6.3.1

Evropské cyklostezky

6.3.1.1 Cyklotrasa č. 24: Labská (obr. 4)

Cyklotrasa tvořící páteř systému cyklistické dopravy v kraji. V současnosti na její trase chybí doznačit na území Královéhradeckého kraje úseky v celkové délce 33,5 km. V plánovaném úseku Hradec Králové – Kuks je vedena po hranici přírodní rezervace Trotina po stávající komunikaci III. třídy z Lochenic do Skaličky, vyznačení cyklotrasy proto nebude mít negativní vliv na tuto rezervaci a neporuší podmínky její zvláštní ochrany. Na území Krkonošského národního parku se plánováno vedení stezky z Vrchlabí do Špindlerova mlýna. Návrh trasování v tomto úseku prozatím není stabilizován, neboť z důvodu vysoké frekvence silniční dopravy není možné ji vést po silnici II/295. Alternativní trasa v současnosti však neexistuje. V ostatních úsecích není Labská cyklotrasa v žádném konfliktu s chráněnými částmi přírody.

6.3.1.2 Cyklostezka Praha – Wroclaw )obr. 5) Dle GIS podkladů je tato cyklostezka pouze ve fázi plánování, její výstavba dosud nebyla zahájena. V aktualizaci koncepce rozvoje cyklistické dopravy ale není tato trasa vůbec zmíněna ale přesto jí zařazujeme do seznamu hodnocení.

28

6.3.1.3 Žitavská cyklotrasa (obr. 6) Plánovaná cyklotrasa spojující Spolkovou republiku Německo a Rakousko je plánována na území Královéhradeckého kraje převážně po již vyznačených trasách kategorie „nadregionální“ – zejména jde o cyklotrasu č. 181 (Jičín – Hradec Králové – Břeclav) a cyklotrase č. 14 (Jičín – Turnov). V současnosti chybí doznačit asi 22 km na úsecích Stěžery – Hradec Králové a Obora v Cholticích – Jičín. Plánované úseky nejsou v konfliktu s žádnou chráněnou částí přírody.

29

30

6.3.2

Nadregionální cyklostezky mezinárodního významu

Do SV části území kraje zasahuje nadregionální cyklostezka mezinárodního významu "Stolové hory". Její trasa je již plně vyznačena jak na území Královéhradeckého kraje, tak také Dolnoslezského vojvodství v Polsku. Změny v trasování jsou plánovány pouze v oblasti města Broumova – převedení trasy ze silnice II. třídy na samostatnou cyklostezku. Tento záměr nebude mít negativní vliv na přírodu CHKO Broumovsko na jejímž území město Broumov leží. Obr. 7. Nadregionální cyklostezka Stolové hory

31

6.3.3

Nadregionální cyklostezky (převzaté z původní koncepce z r. 2003)

6.3.3.1 Orlická trasa: Hradec Králové - Třebechovice nad Orebem - Kostelec nad Orlicí – Potštejn Trasa, jež bude kompletně nově vyznačena a v části také vedena po nově zbudovaných cyklostezkách, aby se zamezilo nutnosti využívání frekventované silnice I/11 cyklisty. Z Hradce Králové je vedena jihovýchodním směrem podél toku řeky Spojené a Divoké Orlice a v současnosti je navrženo ukončení u obce Potštejn. Pro část trasy bude využito stávající cyklotrasy č. 222. Navržená trasa prochází přírodní rezervací „Kostelecký zámecký park“. Bude-li využito pro její vedení stávající sítě stezek a chodníků v parku nedojde k porušení vyhlášených ochranných podmínek rezervace (mj. zákaz umisťování nových staveb). V ostatních nově navržených úsecích není trasa v konfliktu s žádnou chráněnou částí přírody. Obr. 8. Orlická trasa

32

6.3.3.2 Cyklotrasa č. 22: Orlické hory - Jizerské hory (Liberecký kraj) Nejdelší cyklotrasa na území kraje. V současnosti jsou již vyznačeny dva úseky: Fořt – Svoboda nad Úpou a Zemská brána – Dolní Adršpach v celkové délce 112 km. Zbývá doznačit 34,5 km. Část trasy navržené na vyznačení (Adršpach – Trutnov) prochází územím CHKO Broumovsko, kde je však vedena po již existující silnici III. třídy a není proto předpokládán žádný negativní vliv. Ostatní plánované úseky jsou vedeny mimo chráněné části přírody. Obr. 9. Cyklotrasa č. 22. Orlické hory – Jizerské hory

33

6.3.3.3 Cyklotrasa č. 14: Turnov (Liberecký kraj) - Dymokury (Středočeský kraj) Tato cyklotrasa je již na území kraje vyznačena v celé délce 40 km. V úseku Turnov – Jičín je trasována v peáži s Žitavskou cyklotrasou. Změny v jejím vedení jsou plánovány pouze na území města Jičína a jeho bezprostředním okolí formou převedení na nově zbudované bezpečné cyklostezky s vyloučením automobilového provozu. Aktualizace koncepce tak nepřinese žádnou změnu v oblasti vlivů této cyklotrasy na chráněné části přírody. Obr. 10. Cyklotrasa č. 14: Turnov - Dymokury

34

6.3.3.4 Cyklotrasa č. 144: Nechanice - Městec Králové (Středočeský kraj) Tato cyklotrasa je na území Královéhradeckého kraje vyznačena v celém rozsahu (28 km) v trase Hrádek u Nechranic - Hlušice. Ve městě Nový Bydžov a jeho blízkém okolí je navrhováno několik nových cyklostezek, z čehož cca 8 km je vyhrazeno i pro tuto cyklotrasu. Nenacházejí se zde však žádná chráněná území a tak aktualizace koncepce nepřinese žádnou změnu v oblasti vlivů cyklotrasy na chráněné části přírody. Obr. 11. Cyklotrasa č. 144: Nechanice - Městec Králové

35

6.3.3.5 Cyklotrasa č. 222: Hradec Králové – Opočno - Dobruška - (Sedloňov) Aktuálně je na trase vyznačeno 25 kilometrů trasy mezi Hradcem Králové a Opočnem, chybí doznačit 21 km trasy Opočno – Dobruška - Sedloňov. V úseku Ledce – Opočno (7 km) lze uvažovat s vedením cyklotrasy po samostatné cyklostezce. Tu bude nutné vybudovat také z Opočna do Dobrušky, dále do Sedloňova bude pro vedení cyklotrasy využito stávající silniční sítě. Źádný z nově uvažovaných úseků nebude mít negativní vliv na chráněné části přírody. Obr. 12. Cyklotrasa č. 222: Hradec Králové – Opočno - Dobruška

36

6.3.3.6 Cyklotrasa č. 4034: Náchod, Staré město - Jaroměř Trasa je již kompletně vyznačena v celé délce 31 km a tak i přesto, že prochází územím přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují, nebude mít aktualizace koncepce negativní vliv na tuto rezervaci. Dojde pouze k zachování stávajícího stavu. Obr. 13. Cyklotrasa č. 4034: Náchod, Staré město - Jaroměř

37

6.3.3.7 Cyklotrasa č. 4046: Potštejn - Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj)

Trasa je již kompletně vyznačena a na území Královéhradeckého kraje zasahuje pouze v minimální délce 8 km mezi Potštejnem a Lhotami u Potštejna. Nebude proto předmětem SEA hodnocení. 6.3.3.8 Cyklotrasa č. 4081: Královec - Horní Staré Město Trasa je již kompletně vyznačena v celé délce 16 km a vede převážně po silnici II/300. Nebude proto předmětem SEA hodnocení. 6.3.3.9 Cyklotrasa č. 4095 Běloves CLO - Rtyně v Podkrkonoší - (Trutnov) V současnosti je vyznačeno 19 km trasy z hraničního přechodu Běloves do Rtyně v Podkrkonoší. Dalších 18 km trasy je nově navrženo, přičemž se neobejde bez budování nových cyklostezek, aby se zamezilo provozu cyklistů po frekventované silnici I. třídy I/14. Na trase však neleží žádná chráněná území a tak nebude mít tento záměr negativní vliv na chráněné části přírody. Obr. 14. Cyklotrasa č. 4095 Běloves CLO - Rtyně v Podkrkonoší

38

6.3.3.10

Cyklotrasa Hradec Králové - Slavětín nad Metují

Společně s cyklotrasou č. 4034 zajistí spojení Hradce Králové s Náchodem a Broumovskem. Je vedena po silnici II/308, která je více zatížena automobilovým provozem v počáteční části do Černilova. Proto je navrhováno vybudování cyklostezky v úseku Hradec Králové, Slatina Černilov. Trasa vede rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 20 km a není vyznačena (předpoklad silničního značení). Předpokládaná trasa není konfliktu s žádnou chráněnou částí přírody. 6.3.3.11

Cyklotrasa Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí

Tato plánovaná cyklotrasa není doposud vyznačena. Bude vedena po silnici II/318 do Rychnova nad Kněžnou a pak po silnicích III. tř. a po zpevněných místních komunikacích. Nebude tak mít negativní vliv na chráněné části přírody. Obr. 15. Cyklotrasa Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí

39

6.3.4

Nově navrhované nadregionální cyklotrasy

6.3.4.1 Holice - Borohrádek - Kostelec n.O. - Rychnov n.K Tato plánovaná cyklotrasa není doposud vyznačena. Bude vedena převážně po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích a na vybraných místech také po nových cyklostezkách. Trasa je předmětem SEA hodnocení. Přírodní rezervaci „Kostelecký zámecký park“ navrhovaná trasa míjí po silnici II/316. Přímo v navrhované trase se nenachází žádné zvláště chráněné části přírody a tak nebude mít tato trasa žádný negativní vliv. Obr. 16. Cyklotrasa Holice - Borohrádek - Kostelec n.O. - Rychnov n.K

40

6.3.4.2 Jičín - Hořice - Hradec Králové Jedná se o druhou alternativu k cyklotrase č.181 Jičín – Hradec Králové. V úseku Jičín – Hořice je cyklotrasa plánována jednak po silnicích III. třídy a místních a účelových komunikacích, a jednak také po nových cyklostezkách. Trasa je proto předmětem SEA hodnocení. V prostoru jižně od obce Jeřice prochází v blízkosti přírodní rezervace „Kazatelna“. Zásah do této rezervace, vč. zřízení nové turistické trasy, je možný pouze po předchozím souhlasu orgánu ochrany přírody. Obr. 17 Cyklotrasa Jičín - Hořice - Hradec Králové

6.3.4.3 Nové Město n.M. - Dobruška - Rychnov n.K. - Vamberk - Doudleby n.O.

Jedná se o trasu převážně dopravního charakteru, jejíž vyznačení je podmíněno nejprve vybudování souboru všech nových cyklostezek. Proto se s nimi prozatím nepočítá a nebudou proto součástí SEA hodnocení.

41

6.3.4.4 Jičín - Kopidlno - Městec Králové (propojení se Středočeským krajem)

Jedná se o trasu převážně dopravního charakteru, jejíž vyznačení je podmíněno nejprve vybudování souboru všech nových cyklostezek. Proto se s nimi prozatím nepočítá a nebudou proto součástí SEA hodnocení.

6.3.4.5 Jaroměř - Česká Skalice – Náchod

Jedná se o trasu převážně dopravního charakteru, jejíž vyznačení je podmíněno nejprve vybudování souboru všech nových cyklostezek. Proto se s nimi prozatím nepočítá a nebudou proto součástí SEA hodnocení. 6.3.5

Regionální cyklotrasy

Vedení regionálních cyklotras je již relativně dostačující a nemělo by se podstatně aktualizací koncepce měnit. Případné další rozšiřování cyklistické sítě regionálních tras lze uvažovat pouze v oblasti Rychnovska a Opočenska, popřípadě ve vybraných dalších mikroregionech, v jejichž koncepci jsou obsaženy i návrhy na nové cyklotrasy. Následující regionální cyklotrasy jsou již kompletně vyznačeny, a proto nepodléhají SEA hodnocení: • • • • • •

Cyklotrasa č. 4035 Peklo - Číhalka CLO Cyklotrasy č. 4098 Ratibořice - Choustníkovo Hrad.; č. 4097 Stanovice – Proruby Cyklotrasy č. 4085, Konecchlumí - Žíreč; č. 4140, Jeřice – Konecchlumí Cyklotrasa č. 4135 Boháňka - Horní Brusnice Cyklotrasy č. 4198 Hradec Králové, Plačice - Dobřenice; č. 4199 Praskačka - Obědovice Chlumec n.C. – Levín Cyklotrasa č. 4290: Kladruby nad Labem (Pardubický kraj) – Ohnišťany.

Nekompletní jsou v současnosti tyto cyklotrasy, jejichž plánované prodloužení je většinou plánováno po stávající síti silnic III. třídy nebo zpevněných místních či účelových komunikacích : Číslo 4055 4058;4059 4120 4288 b.č. b.č. b.č. b.č.

Trasa Zbývá doznačit [km] Branka - Ratibořice, zámek – Bražec 1,5 Šonov u Nového Města n.M. – Šestajovice; , Lhota u Nahořan – Spy – Val 4 Jeřice – Předměřice 17 Nový Bydžov - Kopidlno - Rožďalovice (Středočeský kraj) 12 Libošovice - Staré Hrady 15 Jičín - Klepanda (Liberecký kraj) 11 Klepanda (Liberecký kraj) - Mladé Buky 30 Rokytnice v Orlických horách – Kačerov 13

Z výše uvedených plánovaných úseků se do konfliktu s chráněnými částmi přírody dostává pouze cyklotrasa č. 4120, která je navrhována také jako součást neregionální cyklotrasy Jičín - Hořice - Hradec Králové. Proto je řešena v kapitole 6.3.4.2. Navrhovaná trasa Rokytnice v Orl. Horách – Kačerov povede územím CHKO Orlické hory, avšak bude vyznačena na silnici III. třídy a proto nebude mít negativní vliv. Do SV části území kraje zasahuje nadregionální cyklostezka mezinárodního významu "Stolové hory". Je plánováno napojení této cyklostezky na regionální cyklostezky tzv. spojovací trasou.

42

6.4. VLIV NA DALŠÍ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Aktualizace koncepce cyklistické dopravy v Královéhradeckém kraji nebude mít vliv na žádné další složky životního prostředí, tj. kvalitu vodních zdrojů, povrchové ani podzemní vody, floru a faunu a kulturní hodnoty, za předpokladu dodržení všech opatření specifikovaných v kapitole 7.

43

7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. . Konkrétní projekty, aktivity a opatření, realizované na základě Aktualizace koncepce cyklistické dopravy Královéhradeckého kraje musí respektovat územní ochranu, zachování předmětů ochrany a integritu lokalit soustavy Natura 2000. Dále budou respektovány zásady ochrany přírody ve velkoplošných i maloplošných chráněných územích a systémy ekologické stability území. To se týká zejména cyklotras s průniky do chráněných oblastí: Orlická trasa: Hradec Králové - Třebechovice nad Orebem - Kostelec nad Orlicí – Potštejn, trasa prochází přírodní rezervací „Kostelecký zámecký park“, dále cyklotrasa č. 22: Orlické hory - Jizerské hory (Liberecký kraj) km, část trasy navržené na vyznačení (Adršpach – Trutnov) prochází územím CHKO Broumovsko, cyklotrasa Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí, část trasy prochází územím CHKO Orlické Hory a rovněž nově navrhovaná trasa: Jičín - Hořice - Hradec Králové (alternativu k cyklotrase Jičín – Hradec Králové), v prostoru jižně od obce Jeřice prochází trasa v blízkosti přírodní rezervace „Kazatelna“ Vzhledem k tomu, že s výjimkou interakcí navržených cyklotras s prvky chráněných částí přírody (tj. evropsky významné lokality, velkoplošná a maloplošná chráněná území – viz příslušné kapitoly) nebyly v rámci procesu SEA žádné negativní vlivy aktualizované koncepce identifikovány, nejsou v této kapitole navrhována žádná zmírňující ani kompenzační opatření.

44

Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how). Posuzovaná byla pouze jedna varianta návrhu aktualizace koncepce cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji, neboť vzhledem k charakteru a specifickým znakům cyklistické dopravy nebylo potřební předkládat aktualizaci koncepce ve variantním řešení. Posuzování koncepce bylo provedeno především s využitím GIS nástrojů a souborů (shp.), jak cyklostezek, tak životního prostředí ve kterých jsou cyklostezky a cyklotrasy situovány: tj. velkoplošná a maloplošná chráněná území, území soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Jelikož zobrazení v GIS všech cyklostezek, byť barevně odlišené, bylo velmi nepřehledné, byly s pomocí datových a prostorových výběrových dotazů „vyseparovány“ jednotlivé cyklostezky a cyklotrasy, čímž byla vytvořena geovrstva pro každou cyklostezku a cyklotrasu. Hodnocení poté bylo provedeno odděleně pro každou z nich. Výsledky prostorových dotazů zpracované v GIS byly vloženy jako obrázky do příslušné kapitoly v části hodnocení vlivů SEA. Jelikož hodnocení SEA je zaměřeno převážně na budoucí stav (odhad stavu po realizaci aktualizace koncepce), byly v jednotlivých obrázcích graficky odlišeny již realizovaná část (plnou čarou) a plánovaná část (přerušovanou čarou). Tímto postupem se velmi zlepšila přehlednost hodnocení SEA Z hlediska vlivů aktualizace koncepce na ovzduší a na hladiny hluku bylo hodnocení provedeno souhrnně, bez rozlišení jednotlivých cyklostezek a cyklotras. Vliv aktualizace koncepce je v tomto směru pozitivní, neboť přispívá ke změně dělby přepravní práce ve prospěch environmentálně příznivých druhů dopravy. Více pozitivní vliv by měly mít cyklostezky a cyklotrasy navázané na větší městské aglomerace, tj. např. Labská a Orlická cyklostezky, cyklotrasa Hradec Králové - Dobruška, a další. Z hlediska chráněných území a krajinného rázu byly cyklostezky a cyklotrasy rozděleny na celkem 5 skupin: •

Evropské cyklostezky

•

Nadregionální cyklostezky mezinárodního významu

•

Nadregionální cyklostezky (převzaté z původní koncepce z r. 2003)

•

Nově navrhované nadregionální cyklotrasy

•

Regionální cyklotrasy

Případné možné průniky a interakce cyklostezek a cyklotras jsou detailně popsány v kapitole 6.3 „vliv na chráněné části přírody“ a jsou zde shrnuty, v členění na nadregionální cyklostezky převzaté z původní koncepce z r. 2003 a nově navrhované nadregionální cyklotrasy (v rámci posuzované aktualizace koncepce). Nadregionální cyklostezky a cyklotrasy s průniky do chráněných oblastí převzaté z původní koncepce z r. 2003 jsou následující: • Orlická trasa: Hradec Králové - Třebechovice nad Orebem - Kostelec nad Orlicí – Potštejn, trasa prochází přírodní rezervací „Kostelecký zámecký park“

45

• Cyklotrasa č. 22: Orlické hory - Jizerské hory (Liberecký kraj) km, část trasy navržené na vyznačení (Adršpach – Trutnov) prochází územím CHKO Broumovsko • Cyklotrasa Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí, část trasy prochází územím CHKO Orlické Hory. Nově navrhované cyklostezky a cyklotrasy s průniky do chráněných oblastí jsou následující: • Jičín - Hořice - Hradec Králové (alternativu k cyklotrase Jičín – Hradec Králové), v prostoru jižně od obce Jeřice prochází trasa v blízkosti přírodní rezervace „Kazatelna“ Z hlediska dalších možných dopadů na životní prostředí lze konstatovat, že žádné negativní vlivy aktualizace koncepce na další, výše neuvedené složky životního prostředí (vodní hospodářství, flora, fauna, kulturní dědictví, aj.) nebyly v rámci procesu SEA identifikovány.

46

Tabulka 3. Hodnocení dopadů aktualizace koncepce cyklistické dopravy v KhK na životní prostředí Č.

24 181

4020

nová 22 14 0144 222 4034 4046 4081 4095

Cyklotrasa Dopady aktualizace koncepce jako celku Dopady jednotlivých tras evropské Labská cyklotrasa Cyklostezka Praha - Wroclaw Cyklostezka Žitavská Dopady jednotlivých tras – nadregionální mezinárodní Stolové hory Dopady jednotlivých tras – nadregionální ČR Orlická trasa: Hradec Králové Třebechovice nad Orebem Kostelec nad Orlicí – Potštejn Orlické hory - Jizerské hory (Liberecký kraj) Turnov (Liberecký kraj) Dymokury (Středočeský kraj) Nechanice - Městec Králové (Středočeský kraj) Hradec Králové – Opočno Dobruška - (Sedloňov) Náchod, Staré město Jaroměř Potštejn - Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj) Královec - Horní Staré Město Běloves CLO - Rtyně v

Délka stávající (km)

Plánované doznačení (km)

Emise a hluk z dopravy

ZCHÚ

0

0

vody podzemní, povrchové 0

půda

krajinný ráz

ÚSES

0

0

0

bydlení, urbanistická struktura 0

64,5 neuv. 40,0

33,5 neuv. 22,0

+1 n +1

0 n -1

0 n 0

0 n 0

0 n 0

0 n 0

0 n 0

123

0

n

n

n

n

n

n

n

0,0

50,0

+1

0

0

0

0

0

0

99,0

34,5

+1

-1

0

0

0

0

0

41

0

n

n

n

n

n

n

n

28

0

n

n

n

n

n

n

n

25

21

+1

0

0

0

0

0

0

31

0

n

n

n

n

n

n

n

21,5

0

n

n

n

n

n

n

n

16,0 19,0

0 18,0

n +1

n 0

n 0

n 0

n 0

n 0

n 0

47

nová nová nová nová nová nová nová

Podkrkonoší - (Trutnov) Hradec králové – Slavětín nad Metují Častolovice - Deštné v O.h., Zákoutí Holice - Borohrádek - Kostelec n.O. - Rychnov n.K Jičín - Hořice - Hradec Králové Nové Město n.M. - Dobruška Rychnov n.K. - Vamberk Doudleby n.O. Jičín - Kopidlno - Městec Králové (propojení se Středočeským krajem) Jaroměř - Česká Skalice – Náchod

0

20

+1

0

0

0

0

0

0

0

34

+1

-1

0

0

0

0

0

0

26

+1

0

0

0

0

0

0

0

12

+1

0

0

0

0

0

0

neuv.

neuv.

n

n

n

n

n

n

n

neuv.

neuv.

n

n

n

n

n

n

n

neuv.

neuv.

n

n

n

n

n

n

n

2 = velmi pozitivní, 1 = mírně pozitivní, 0 = neutrální, -1 = mírně negativní, -2 = velmi negativní, neuv. = neuvedeno, n = nehodnoceno

48

8 STANOVENÍ (INDIKÁTORŮ) PROSTŘEDÍ.

MONITOROVACÍCH VLIVU KONCEPCE

UKAZATELŮ NA ŽIVOTNÍ

Indikátory monitoringu bývají v rámci SEA uplatňovány tehdy vyskytne-li se skutečnost (jev) který může mít rostoucí tendenci a je třeba ho pravidelně periodicky sledovat. Koncepce cyklistické dopravy na úrovni kraje je specifická záležitost a z jejího charakteru nevyplývá nutnost stanovit specifické monitorovací ukazatele.

49

9 POPIS

PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE.

Akce vyplývající z aktualizace koncepce je možné rozdělit do dvou typů cyklistické trasy a zařízení pro bezpečnou úschovu a parkování kol (Bike and Ride).

9.1. CYKLOSTEZKY A CYKLOTRASY Při realizaci cyklistických tras je především nutno věnovat pozornost způsobu oddělení cyklistů od ostatních druhů dopravy. Zvláštní důraz byl měl být kladen na oddělení od chodců a zastávek. V této souvislosti je možné zmínit technické podmínky č. 179 [5], které nabízejí a popisují kritéria pro rozhodnutí o vhodném způsobu vedení cyklistických tras, které se volí zejména podle intenzity a návrhové rychlosti zejména motorových vozidel, prostorových možností a převládající funkce cyklistické trasy. Komunikaci pro cyklisty by měly být od jízdního pruhu s provozem motorové dopravy oddělit: vodicím proužkem, dělicím (zeleným) pásem, dělicím (zeleným) pásem a obrubníkem, obrubníkem a zábradlím a nebo svodidlem. O způsobu oddělení od provozu chodců rozhodují významnou měrou požadavky osob nevidomých a slabozrakých. TP 179 stanovují tyto způsoby oddělení: hmatným pásem, dělicím pásem, obrubníkem, zábradlím. V návaznosti na ČSN 73 6110 rozdělují Technické podmínky možné způsoby vedení komunikace pro cyklisty podle následující tabulky: Tabulka 4. Způsoby vedení komunikace pro cyklistickou dopravu v jízdních pruzích (společný motorovou dopravou) v hlavním dopravním prostoru

území zastavěné nebo určené k zastavění

provoz

s

v jízdních pruzích pro cyklisty (oddělený provoz od motorové dopravy) v obytné nebo pěší zóně (společný provoz s ostatními druhy dopravy)

mimo hlavní dopravní prostor (v přidruženém prostoru nebo samostatné)

ve společném pásu pro provoz cyklistů a chodců (společný provoz s chodci) v jízdním pruhu/pásu pro cyklisty v rámci stezky pro chodce a cyklisty s odděleným provozem (oddělený provoz od chodců) v jízdním pruhu/pásu pro cyklisty (oddělený provoz od chodců) v jízdních pruzích (společný motorovou dopravou)

území nezastavěné na silnici

provoz

s

po krajnici (oddělený provoz od motorové dopravy) v jízdních pruzích pro cyklisty (oddělený provoz od motorové dopravy)

mimo silnici

ve společném pásu pro provoz cyklistů a chodců (společný provoz s chodci)

50

(stezka)

v jízdním pruhu/pásu pro cyklisty v rámci stezky pro chodce a cyklisty s odděleným provozem (oddělený provoz od chodců) v samostatném jízdním pruhu/pásu pro cyklisty (oddělený provoz od chodců) po účelové komunikaci, polní nebo lesní cestě (společný provoz s ostatními druhy dopravy)

Uvedené technické podmínky č. 179 stanovují rovněž dopravní značení cyklostezek. Pro označování jízdního pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru doporučují TP 179 v praxi osvědčený způsob: užití dopravní značky č. IP 20a „Vyhrazený jízdní pruh“ se symbolem značky č. C 8a (Stezka pro cyklisty). Určitým nedostatkem takové úpravy však je, že užití vyhrazeného jízdního pruhu není povinné, dá se však předpokládat, že cyklisté jej ve vlastním zájmu maximálně využijí. Obr. 18. Dopravní značky „Vyhrazený jízdní pruh“ a „Konec vyhrazeného jízdního pruhu“

TP179 v odůvodněných případech připouští i vedení cyklistů v protisměru jednosměrné komunikace. Taková úprava samozřejmě není bez problémů a je žádoucí k ní přistupovat jen v odůvodněných případech a na dopravně méně významných komunikacích. Jízdní pruh pro cyklisty musí být zřetelně vyznačen vodorovným a označen svislým dopravním značením. Pro vyjádření takové skutečnosti a vyznačení situování jízdního pruhu pro cyklisty se sjednotilo užití dodatkové tabulky v provedení dle obrázku 19. Úprava přednosti v jízdě musí být v takovém případě označena i v protisměru jednosměrné komunikace (byť jen pro účel výjezdu cyklistů). Obr. 19. Označení jednosměrné komunikace s provozem cyklistů v protisměru

51

9.2. ZAŘÍZENÍ PRO BEZPEČNOU ÚSCHOVU A PARKOVÁNÍ KOL (BIKE AND RIDE) Zatímco řidiči automobilu většinou nic nebrání uskutečnit cestu multimodálně, tj. zaparkovat auto a pokračovat do cílového místa veřejnou dopravou, cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Cílem opatření je vytypovat vhodné lokality a zde navrhnout a posléze vybudovat objekty pro úschovu a parkování kol, jakož i systém přístupu do těchto objektů. Po vytypování vhodných lokalit pro zařízení Bide and Ride by měla být zpracována projektová dokumentace a zabezpečit vyrobení a dodávku objektů pro pilotní projekty. Optimální by byl tvar např. „klece“, nebo speciálních stojanů (viz obr. 20 - inspirace z Utrechtu) s oplocením a uzamykatelnými dveřmi, do kterých bude vyřešen přístup např. pomocí karty nebo mince. Obr. 20. Příklad úschovny kol ze zahraničí (Utrecht – NL)

10 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU. Stanovení indikátorů (kriterií) jednotlivých projektů není v této fázi možné, protože projekty na jednotlivé aktivity budou následovat až po schválení aktualizace koncepce cyklistické dopravy. Indikátory (kriteria) by měla být stanovena v souladu s tímto hodnocením dopadů koncepce na životní prostředí.

52

11 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. Z dlouhodobého hlediska je nutné vytvořit cyklistice z hlediska bezpečnosti přijatelné podmínky v oblasti infrastruktury, protože pouze vytvořením odpovídajících podmínek pro cyklistickou dopravu. Je potřebné, aby se obyvatelé ČR mohli nabídkou bezpečných oddělených cyklostezek a odpovídajícího zázemí každodenně svobodně rozhodnout a provozovat cyklistickou dopravu. Posilování fyzického a psychického zdraví občanů a nacházení dobrého vztahu k přírodě a krajině jsou dalšími cíli rozvoje cyklodopravy. Ta by se měla stát prestiží a součástí zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí. Rozvoj cyklistiky a s tím i zvýšení pohybové aktivity je úzce propojen s usnesením vlády č. 1046/2002 „Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století“. Jeho součástí je i realizace Národního programu zdraví – Projekty podpory zdraví. Ministerstvo zdravotnictví usiluje o rozvoj cyklistiky prostřednictvím svých přímo řízených organizací, jakými jsou Krajské hygienické stanice, Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav. Snahou je zvýšit uvědomění obyvatel všech věkových skupin k vlastní odpovědnosti ke zdraví Podrobněji jsou vlivy koncepce na veřejné zdraví zhodnoceny v příloze této SEA dokumentace.

53

12 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Hodnocení aktualizace koncepce cyklistické dopravy na životní prostředí (SEA) bylo provedeno podle přílohy 9 Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředím ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Hodnocení je v souladu s další související platnou legislativou, tj. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; vyhláška č. l35/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon); Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Aktualizace koncepce rozvoje cyklistické dopravy byla zhodnocena komplexně z pohledu vlivů na životní prostředí. Cílem aktualizované koncepce je zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navržení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na území Královéhradeckého kraje s ohledem na programovací období 2009 -2015. Aktualizace je provedena minimálně v základním rozsahu stávající struktury Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, včetně Pasportu cyklodopravy Královéhradeckého kraje, mapových výstupů a požadavku zadavatele jejího rozšířeného doplnění. V rámci aktualizace bude brán zřetel zejména na oblasti: bezpečnost dopravy cyklistů, Infrastruktura pro cyklisty a doplnění stávající páteřní sítě.

13 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. V průběhu zpracování dokumentace SEA neobdržel zpracovatel žádná vyjádření ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Součástí hodnocení SEA je rovněž hodnocení vlivů na veřejné zdraví a na evropsky významné lokality a ptačí oblasti NATURA 2000.

54

14 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI. Na základě provedeného posouzení aktualizace koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Královéhradeckém kraji, z hlediska vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle Přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., lze konstatovat, že navržené řešení nevytváří předpoklad pro negativní ovlivnění životního prostředí. Realizace aktualizované koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Královéhradeckém kraji přispěje k naplňování zásad udržitelného rozvoje dopravy, nejen dopravy cyklistické ale rovněž dopravy jako celku, neboť vytváří příznivé předpoklady ke změně dělby přepravní práce v osobní dopravě ve prospěch nemotorové dopravy a na úkor dopravy automobilové, která nejvíce škodí životnímu prostředí.. Doporučuje se, aby příslušný orgán vydal k aktualizaci koncepce rozvoje cyklistické dopravy v královéhradeckém kraji souhlasné stanovisko podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

55

Seznam zkratek CHKO

chráněná krajinná oblast

EVVO

environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

IDS

integrovaný dopravní systém

KhK

Královéhradecký kraj

NKP

národní kulturní památka

NPR

národní přírodní rezervace

PÚR

Program územního rozvoje

RBC

regionální biocentrum

RVKP

registrovaný významně krajinný prvek

USES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VÚSC

vyšší územně správní celek

ZCHÚ

zvláště chráněná území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje

Použitá literatura [1] Generel ovzduší – Program snižování emisí a imisí statutárního města Brna. Magistrát města Brna, Brno 2004 [2] Regionální operační program ROP NUTS severovýchod. Informace dostupné na http://www.kr-kralovehradecky.cz/

[3] Program rozvoje Královéhradeckého kraje v letech 2008 – 2010. dostupné na http://www.kr-kralovehradecky.cz/

Informace

[4] Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí za rok 2007. CDV Brno, 2008 [5] TP 179: navrhování komunikací pro cyklisty, EDIP, Liberec, 2006

56