STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE 2006-2020

Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb.,ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., včetně hodnocení vlivu na území NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Předkladatel:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

Zpracovatel koncepce:

GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3, 602 00 Brno Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

Zpracovatel posouzení:

CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Spolupráce na posouzení:

Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6

Září - Leden

2006/2007

Praha

CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224 922 989, fax: 224 922 072, e-mail: [email protected]

Obsah: 1

Obsah a cíle aktualizace koncepce, její vztah k jiným koncepcím.........................................5 1.1

CÍL AKTUALIZACE KONCEPCE ............................................................................................................................... 5

1.2

OBSAH AKTUALIZACE KONCEPCE .......................................................................................................................... 5

1.2.1

Bližší specifikace ........................................................................................................................................ 6

1.2.2

Vztah k jiným koncepcím ........................................................................................................................... 6

2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.............................................................................10 2.1

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ............................................................................................................................ 10

2.2

OVZDUŠÍ A KLIMA ............................................................................................................................................... 10

2.2.1

Klimatická charakteristika ........................................................................................................................ 10

2.2.2

Ovzduší ..................................................................................................................................................... 11

2.3

GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE ....................................................... 15

2.3.1

Geologické poměry................................................................................................................................... 15

2.3.2

Geomorfologie území ............................................................................................................................... 15

2.3.3

Radonové riziko ........................................................................................................................................ 17

2.3.4

Nerostné suroviny ..................................................................................................................................... 18

2.3.5

Sesuvy, seizmicita..................................................................................................................................... 19

2.4

SKLÁDKY A ODPADY ........................................................................................................................................... 19

2.5

HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ................................................................................................................... 21

2.5.1

Povrchové vody ........................................................................................................................................ 21

2.5.2

Podzemní vody ......................................................................................................................................... 21

2.5.3

Ochranná pásma vodních zdrojů............................................................................................................... 22

2.5.4

Znečištění vod........................................................................................................................................... 22

2.6

PŮDA ................................................................................................................................................................... 24

2.6.1

Půdy posuzovaného území........................................................................................................................ 24

2.6.2

Znečištění půd........................................................................................................................................... 24

2.6.3

Využití půdy ............................................................................................................................................. 24

2.7

FAUNA, FLÓRA .................................................................................................................................................... 27

2.7.1

Biogeografická charakteristika ................................................................................................................. 27

2.7.2

Flóra zájmového území............................................................................................................................. 29

2.7.3

Fauna zájmového území ........................................................................................................................... 32

2.8

ZPŮSOBY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................................................................ 32

2.8.1

Krajina a krajinný ráz................................................................................................................................ 33

2.8.2

Ochrana přírody ........................................................................................................................................ 34

2.8.3

Územní systém ekologické stability (ÚSES) ............................................................................................ 36

2.9

HLUK .................................................................................................................................................................. 37

2.10

OBYVATELSTVO ............................................................................................................................................. 38

2.11

BYDLENÍ, KULTURNÍ, HISTORICKÉ, ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY .................................................................... 39

2.11.1

Historický vývoj, bydlení.......................................................................................................................... 39

2.11.2

Kulturní památky ...................................................................................................................................... 40

1


2.12

PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ REALIZACE ZMĚNY KONCEPCE .................................... 41

3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením změny koncepce významně zasaženy .........................................................................................................44 4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí ......................46 4.1

PROBLÉMY SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V LIBERECKÉM KRAJI.................................................. 46

4.2

PRIORITNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..................................................................... 50

4.3

VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 ..................................................... 51

5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.................................................53 5.1

POSTAVENÍ LIBERECKÉHO KRAJE V EVROPSKÉ UNII ........................................................................................... 53

5.2

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K OSTATNÍM KONCEPCÍM..................................................... 53

6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí ..................................................................63 6.1

HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SR LK VE VZTAHU KE STANOVENÝM REFERENČNÍM CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................. 63

6.2 HODNOCENÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ A ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ SR LK VE VZTAHU K JEDNOTLIVÝM SLOŽKÁM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................................................................................................................. 67 6.3

SLOVNÍ VYJÁDŘENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ PODLE OBLASTÍ ROZVOJE.................................................................... 71

6.4

CHARAKTER VLIVŮ A JEJICH KUMULACE ............................................................................................................. 75

6.5

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000....................................................................... 79

7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce...............................81 7.1

PODMÍNKY PRO REALIZACI NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ........................................................................................... 81

8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know–how) ....................................................................................92 9

Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí ...93

10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce .................................................................................................96 11

Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu ..........................................................97

12

Vlivy koncepce na veřejné zdraví .......................................................................................98

12.1

VAZBA NA KONCEPCE V OBLASTI OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ................................................................... 99

12.2

OVLIVNĚNÉ ENVIRONMENTÁLNÍ FAKTORY Z POHLEDU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ................................................ 102

12.3

IDENTIFIKACE ŠKODLIVIN A JEJICH MOŽNÉ DOPADY NA LIDSKÉ ZDRAVÍ....................................................... 106

12.4

EMISE, IMISNÍ ZÁTĚŽ .................................................................................................................................... 110

12.5

HLUKOVÁ ZÁTĚŽ .......................................................................................................................................... 113

13

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.....................................................................116

14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.................................................................................................118 14.1

ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ ....................................................................................................................................... 118

2


14.2

15

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK ......................................................................................................... 120

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke změně koncepce ............................121

15.1

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................................................................... 121

15.2

NÁVRH STANOVISKA .................................................................................................................................... 122

16

Seznam osob podílejících se na posouzení .......................................................................126

17

Použité podklady ................................................................................................................127

18

Seznam zkratek ..................................................................................................................130

19

Seznam příloh.....................................................................................................................132

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Mapa klimatických regionů ........................................................................................................................ 11 Obrázek č. 2: Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v µg.m-3 (rok 2004)..................................................................... 14 Obrázek č. 3: Převažující kategorie radonového rizika z podloží..................................................................................... 18 Obrázek č. 4: Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover 1990-2000 ................................................ 25 Obrázek č. 5: Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k 31.12.2004) ............................................ 26 Obrázek č. 6: Biogeografické členění Libereckého kraje ................................................................................................. 27 Obrázek č. 7: Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability ................................................................................. 33 Obrázek č. 8: Oblasti krajinného rázu s naznačením vnitřního členění a vyznačené přírodní parky Libereckého kraje – Peklo, Maloskalsko, Ještěd...................................................................................................................................... 34 Obrázek č. 9: Křídlatka japonská...................................................................................................................................... 35 Obrázek č. 10: Vyznačení území s překročením limitních hodnot imisí SO2 a NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez AOT40), 2004 ................................................................................................................................................. 47 Obrázek č. 11: Vyznačení území s překročením limitních hodnot AOT40 (imise ozonu) pro ochranu ekosystémů a vegetace, 2004 ...................................................................................................................................................... 47 Obrázek č. 12: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (na základě údajů za rok 2004) ................................................... 50 Obrázek č. 13: Umístění provozoven hlavních znečišťovatelů v oblasti Jablonce nad Nisou a Tanvaldu ..................... 111 Obrázek č. 14: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji ..................................................................... 112

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok).................................................................................................................................................................. 12 Tabulka č. 2: Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění na kraje, 2004 (103 t). 19 Tabulka č. 3: Nakládání s odpady v Libereckém kraji podle kategorií v roce 2001 (t/rok).............................................. 20 Tabulka č. 4: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ................................................................................................ 22 Tabulka č. 5: Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2004) ................................................................................................................................................................. 23 Tabulka č. 6: Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31.12.2004) .................................................................... 26 Tabulka č. 7: Bioregiony v Libereckém kraji ................................................................................................................... 28 Tabulka č. 8: Přehled PLO v Libereckém kraji ................................................................................................................ 30 Tabulka č. 9: Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2004)....................................................................................... 31 Tabulka č. 10: Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2004) . 31 Tabulka č. 11: Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji................................................................................. 35

3


Tabulka č. 12: Nadregionální biocentra Libereckého kraje .............................................................................................. 36 Tabulka č. 13: Nadregionální biokoridory Libereckého kraje .......................................................................................... 37 Tabulka č. 14: Kulturní památky Libereckého kraje ........................................................................................................ 40 Tabulka č. 15: Charakteristika území a jeho environmentální zranitelnost podle oblastí................................................. 44 Tabulka č. 16: Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace ........................................ 48 Tabulka č. 17: Překročení limitní hodnoty (LV) pro ochranu zdraví ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., 2001................. 49 Tabulka č. 18: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro kadmium (2004) ......................................................... 50 Tabulka č. 19: Stupnice naplnění cílů koncepcí ............................................................................................................... 54 Tabulka č. 20: NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN ČR 2007-2013 – prioritní osa Životní prostředí a dostupnost ........... 55 Tabulka č. 21: STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2007-2013 – Prioritní oblast 5 Příroda, krajina a životní prostředí .................................................................................................................................................................. 55 Tabulka č. 22: STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2004-2010 ................................................................. 56 Tabulka č. 23: STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR – Environmentální pilíř: Ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity ............................................................................... 57 Tabulka č. 24: STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE 2006-2020............................... 57 Tabulka č. 25: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů......................................................................................... 64 Tabulka č. 26: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí ........................................................................... 64 Tabulka č. 27: Stupnice hodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí.......................................................... 67 Tabulka č. 28: Vyhodnocení vlivů podle stanovených složek životního prostředí........................................................... 67 Tabulka č. 29: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí............................................................ 75 Tabulka č. 30: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí .......................................................................... 77 Tabulka č. 31: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu SR LK na životní prostředí a veřejné zdraví ..... 94 Tabulka č. 32: Determinanty vlivu na zdraví.................................................................................................................... 98 Tabulka č. 33: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje ............................................................................... 100 Tabulka č. 34: Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví ............................................................ 103 Tabulka č. 35: Významní producenti emisí kadmia1) a arsenu2) do ovzduší v okrese Jablonec nad Nisou (2004)......... 110 Tabulka č. 36: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) ........................................... 113

4


1

Obsah a cíle aktualizace koncepce, její vztah k jiným koncepcím

1.1 Cíl aktualizace koncepce Strategie rozvoje Libereckého kraje (dále SR LK) je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup kraje k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich dosažení a poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování Programu rozvoje Libereckého kraje, strategických plánů rozvoje měst a dalších územních celků. SR LK je dlouhodobým dokumentem vysoké obecnosti a její aktualizace by, již vzhledem k její věrohodnosti, neměla probíhat příliš často. Období po vzniku krajů a po vstupu ČR do EU se však vyznačovalo vysokou dynamikou legislativních změn, a to na všech úrovních, proto vyvstávala nutnost reakce na vyšší strategické dokumenty. Jako nezbytné se jeví provádět aktualizace ve vazbě na programové období EU, tj. v případě současné aktualizace na období 2007-2013. Aktualizace Strategie rozvoje Libereckého kraje vychází ze strategie vypracované a schválené v roce 2002. Hlavními cíli aktualizace SR LK jsou:

posouzení relevantních socioekonomických změn v letech 2002-2006 a následná reformulace SWOT analýzy;

promítnutí změn situace do návrhové části;

harmonizace návrhové části s vyššími koncepčními dokumenty;

zohlednění struktury operačních programů v programovém období 2007-2013;

zapracování rozvojových směrů vzešlých z jednání pracovních skupin v jednotlivých ORP a přihlížejících k záměrům ostatních subjektů v kraji;

zhodnocení plánovaných projektů vzhledem k navrhovaným strategickým cílům a opatřením.

1.2 Obsah aktualizace koncepce Strategie rozvoje Libereckého kraje obsahuje následující části: Analytická část

Profil kraje

SWOT analýza

Návrhová část

Rozvojová východiska

Vize, cíle a rozvojová opatření

Analýza vazeb

Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2002 a SR LK 2006-2020

Vazby mezi Strategií rozvoje LK a Strategií udržitelného rozvoje LK

Vazby mezi Strategií rozvoje LK a Operačními programy (OP) ČR 2007-2013

Strategické cíle a rozvojové projekty 5


Závěrečná doporučení Analytická i návrhová část je dále strukturována do jednotlivých pilířů, které představují stěžejní oblasti rozvoje. Ty jsou v návrhové části specifikovány strategickými cíli a opatřeními, které vycházejí z identifikovaných potřeb v analytické části, především ve SWOT analýze. 1.2.1

Bližší specifikace

Předkládaný koncepční dokument se skládá ze 2 částí – analytické a návrhové části, včetně všech jejich příloh. Analytická část tvořená profilem a SWOT analýzou, stejně jako vize, cíle a rozvojová opatření jsou standardní a nezbytné součásti každého strategického dokumentu. Za účelem provázání SR LK s národními rozvojovými dokumenty a ke zvýšení důrazu na evropské směřování regionálního rozvoje jsou do strategie začleněna východiska ze zmiňovaných úrovní a naznačeny důležité rozvojové trendy, jež je potřebné přenést i na krajskou úroveň. Na návrhovou část navazuje Analýza vazeb, jejímž cílem je již konkrétní identifikace propojení SR LK s předchozí Strategií rozvoje Libereckého kraje z roku 2002, se Strategií udržitelného rozvoje LK a operačními programy ČR na období 2007-2013. Zde jde o pokračování pevného zakotvení a sladění rozvojových snah kraje s celorepublikovým zaměřením rozvojových témat. Návaznost je sledována až do detailu jednotlivých rozvojových opatření. Poslední částí SR LK jsou Závěrečná doporučení, která si kladou za cíl shrnout v bodech klíčové linie Strategie, shromáždit faktory a podmínky působící na její realizaci a také naznačit další potřebné kroky vedoucí k rozvoji Libereckého kraje. 1.2.2

Vztah k jiným koncepcím

Strategie rozvoje Libereckého kraje je důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje, kterou tvoří dokumenty doposud zpracovávané na úrovni kraje, na úrovni státu a dokumenty Evropské unie. S ohledem na plánovaný další postup v přípravě krajských dokumentů se předpokládá, že aktualizace SR LK bude sloužit jako výchozí dokument na nové dotační období 2007-2013 pro přípravu Programu rozvoje Libereckého kraje, Operačních programů, Strategie udržitelného rozvoje kraje, ale i dalších koncepčních dokumentů pořizovaných v samostatné i přenesené působnosti. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření má aktualizace SR LK vztah k mnoha koncepcím na evropské, národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje. Níže je uveden výčet nejdůležitějších koncepcí, které mohou být při zpracování aktualizace SR LK vzaty v úvahu a jejichž cíle a priority byly nebo budou zohledněny při navrhování cílů, priorit a opatření v aktualizované SR LK:

Rámcová úmluva o změně klimatu;

Evropská úmluva o krajině;

Lisabonská strategie;

Strategické obecné zásady Společenství;

Operační programy EU;

Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004-2010;

Politika územního rozvoje ČR;

Dopravní politika ČR 2005-2013;

Státní surovinová politika; 6


Státní energetická koncepce;

Národní program snižování emisí ČR;

Integrovaný národní program snižování emisí ČR (včetně Národního programu ke zlepšování kvality ovzduší);

Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie;

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století;

Národní strategický referenční rámec 2007-2013;

Národní rozvojový plán ČR 2007-2013;

Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013;

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti;

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR;

Národní lesnický program;

Národní program reforem;

Strategie udržitelného rozvoje ČR;

Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007-2013;

Strategie hospodářského růstu ČR 2005-2013;

Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013;

Program rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010;

Plán odpadového hospodářství ČR.

V SR LK se projeví i strategie koncepcí na krajské úrovni, navazující na zmíněné národní a mezinárodní koncepce, politiky a programy:

Strategie rozvoje Libereckého kraje (2002);

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005-2020;

Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje;

Regionální operační program NUTS II Severovýchod 2007-2013;

Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006;

Program rozvoje venkova Libereckého kraje;

Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje;

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje;

Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Libereckého kraje;

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje;

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje;

Surovinová politika Libereckého kraje;

Územně energetická koncepce Libereckého kraje;

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji;

Zdravotní politika Libereckého kraje; 7


Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje.

Strategické cíle a opatření stanovená v rámci SR LK vycházejí z národních strategických a koncepčních materiálů v relevantních oblastech, přičemž reflektují i širší mezinárodní souvislosti (Rámcová úmluva o změně klimatu, Evropská úmluva o krajině). Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly také využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Podle těchto cílů bylo provedeno vyhodnocení shody se strategickými dokumenty dle požadavků závěru zjišťovacího řízení. Jedním z důležitých dokumentů, který byl při vytváření SR LK i jejím vyhodnocení brán v úvahu, je Rámcová úmluva o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change UNFCCC). Obsahuje řadu obecných závazků a pravidel, které musí smluvní státy dodržovat. Základním cílem Úmluvy je vytvořit předpoklady pro urychlenou stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na takové úrovni, která by zabránila nebezpečné interferenci antropogenních vlivů s klimatickým systémem. Její uvedení do praxe by mělo napomoci, aby se ekosystémy přirozeným způsobem co nejrychleji adaptovaly na možná rizika změny klimatu. Mezi závazky stran úmluvy patří tvorba národních programů na zmírňování negativních dopadů změny klimatu a jejich pravidelná aktualizace, který je plněn Národním programem na snižování emisí ČR a na úrovni Libereckého kraje v Koncepci snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší. Dalším mezinárodním dokumentem zohledněným v koncepci je Evropská úmluva o krajině (European Landscape Convention - ELC). Hlavním cílem Úmluvy je zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny. Její význam spočívá v tom, že ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z hlediska charakteru krajiny udržitelné krajinné politiky, a to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a dále pak zohledňovat charakter krajiny při formování politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných sektorálních či intersektorálních politik. Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny (SPOPK) je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Na SPOPK navazuje Koncepce ochrany přírody a krajiny LK, která je rovněž v souladu s rozvojovými a strategickými dokumenty uvedenými dále. Lisabonskou strategii přijala Evropská rada v roce 2000 na období do roku 2010. Strategie představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a enviromentální obnovu Evropské unie (3 pilíře strategie). Nezahrnuje tedy jen čistě ekonomický záměr (vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku), ale také sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti, zdokonalit sociální soudržnost) a dimenzi ekologickou (uskutečňovat udržitelný rozvoj). S Lisabonskou strategií jsou spojeny základní strategické dokumenty celostátní i nižší úrovně. Strategie regionálního rozvoje – hlavní koncepční dokument pro oblast regionálního rozvoje, vychází primárně ze Strategie hospodářského růstu ČR jako základního vládního dokumentu na období 2007 – 2013 a ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, která představuje dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti a východisko pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru. Národní rozvojový plán usiluje o kvalitativní přeměnu sociálního a ekonomického prostředí v území, která umožní prohloubit a využít dlouhodobé výhody ovlivňující místní rozvojový potenciál. Strategické obecné zásady Společenství jsou základem pro reformy politiky soudržnosti pro období 2007-2013 v reakci na rozšíření EU v roce 2004 a na plánované rozšíření v roce 2007. Důsledkem reforem politiky bude posílení její strategické dimenze a také lepší zajištění jejího uplatňování 8


v praxi. Programy spolufinancované prostřednictvím politiky by měly usilovat o zohledňování těchto priorit: zvýšení přitažlivosti území; podporu inovací; tvorbu většího počtu a kvalitnějších pracovních míst. Navržená SR LK je s cíli sledovanými těmito dokumenty harmonizována s výhradami. Podrobné vyhodnocení vztahů mezi posuzovanou SR LK a relevantními koncepcemi je součástí kapitoly 5.

9


2

Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

Popis základních charakteristik stavu životního prostředí je zaměřen na vystižení nejdůležitějších informací, a to především z důvodu dostatečně zpracované obdobné analýzy v rámci SR LK z roku 2002.

2.1 Vymezení dotčeného území SR LK je zpracována pro celé území Libereckého kraje.

2.2 Ovzduší a klima 2.2.1

Klimatická charakteristika

Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta [1] se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických regionů – tří chladných (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek území odpovídá horským oblastem Jizerských hor a Krkonoš, jež jsou součástí chladné klimatické oblasti (CH7-CH4). Průměrné roční srážky se pohybují od 600-900 mm v podhorských oblastech až po 1 200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > 1 600 mm). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3°C) je Liberecký kraj srážkově velmi nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Z uvedených informací vyplývá mimořádná klimatická pestrost Libereckého kraje, která je způsobena velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů – viz. obrázek č. 1.

10


Obrázek č. 1: Mapa klimatických regionů

Zdroj: [2]

Nejteplejší části – Českolipsko a západ Semilska (Český ráj a okolí Lomnice nad Popelkou), spadají do mírně teplých oblastí, kde je téměř vyrovnaný poměr letních dnů (40-50) a dnů se sněhovou pokrývkou (50-60), při průměrné roční teplotě 6-8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek 600-700 mm. Východní část zahrnující Jizerské hory, část Krkonoš a dále Ještědský hřbet spadají do chladných klimatických oblastí, charakteristických zejména velkým počtem mrazových dnů za rok (140-160, vrcholové partie Jizerských hor a Krkonoš až 180 dní) a počtem dnů se sněhovou pokrývkou (100-140), při velmi malém počtu letních dnů (10-30, případně až 0 – vrcholky hor). V této části kraje jsou průměrné roční teploty 4-5 °C a průměrný roční úhrn srážek 900-1 200 mm. Území je typické četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období (např. v Podkrkonošské pahorkatině v okolí Semil a samozřejmě v Liberecké kotlině). Časté jsou také lokální teplotní inverze v horských údolích, ale i mnohem rozsáhlejší inverze postihující jižní (povodí Jizery a Ploučnice) a severní (Frýdlantsko) části regionu. Tyto povětrnostní situace v nižších polohách úzce korelují se zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami a četnými mlhami resp. kouřem. Tyto faktory značně zapříčiňující snížený „klimatický komfort“ proti podmínkám ve vyšších polohách. 2.2.2

Ovzduší

Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m/s) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m/s). Nejnižší hodnoty se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru 1,2 až 1,7 m/s). Bezvětří je nejčastější v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň

11


a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku), v okolí Frýdlantu a podhůří Jizerských hor. Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou hustotou výkonu větru ve 40 m nad povrchem (450-1 200 W/m2, resp. i více – v nejvyšších částech), což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území. Emise Na území Libereckého kraje je široké spektrum výrobních procesů. Do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je řazeno 168 provozovatelů a do kategorie středních zdrojů je zařazeno 825 zdrojů znečišťování ovzduší (rok 2003). Kategorie malých zdrojů se týká především spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb. Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec, a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon Mimoň a United Energy Ralsko, a.s. [27, 32]. Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. [27] Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně jejich emisních hodnot. Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela a. s., a to emisemi těžkých kovů As, Cd a Pb. Zejména se jednalo o emise ze závodu Desná a Polubný (28,7 kg As, 15,2 kg Cd, 223,9 kg Pb za rok 2004) a závodu Horní huť (152 kg As, 89,9 kg Cd, 262,3 kg Pb za rok 2004). Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. [32] Tabulka č. 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok) REZZO

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Emise

2003

1–4

3,07

4,69

8,46

19,41

8,18

1,10

celkem

2004

1–4

2,77

4,31

8,17

18,89

7,90

1,14

Zvl.velké a velké zdroje

2003

1

0,14

1,95

1,21

0,28

.

0,21

2004

1

0,14

1,67

1,28

0,40

.

0,26

Střední

2003

2

0,31

0,33

0,19

0,36

.

0,16

zdroje

2004

2

0,22

0,30

0,19

0,34

.

0,14

Malé

2003

3

1,63

2,19

0,7

6,44

.

0,66

zdroje

2004

3

1,52

2,15

0,67

6,22

.

0,66

2003

4

0,99

0,21

6,36

12,32

.

0,08

Stacionární zdroje

Rok

Mobilní

12


2004

4

1,06

0,21

6,52

12,2

.

0,08

Pozn.:U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. Zdroj: [27]

V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečišťování, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, stejně jako velké zdroje – průmyslové areály (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.). Hodnoty oxidů dusíku stagnují, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká a teplárenská realitní, a.s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl stanoven nařízením vlády č. 112/2004 Sb. Správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování emisí. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a zároveň imisní zátěže těžkými kovy. Imise V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji [5]. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – 16 stanic. Dalšími provozovateli je Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Hygienická stanice 2 a společnost Ekotoxa. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [12], vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. V Libereckém kraji se jedná o lokality v Jablonci nad Nisou, Turnově a v České Lípě, kde byly překročeny hodnoty imisních limitů pro tuhé znečišťující látky. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2004 [4]. Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO42-) za rok 2004, jsou zejména vrcholové části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,01,5 g.m-2.rok-1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m-2.rok-1 (suchá depozice). [4] Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK za rok 2004 označit za významný ekologický problém v rámci celé ČR. Na východě území bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m-3 při celostátním průměru menším než 2 ng.m-3). Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí – zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné. Dle dlouhodobého (19922004) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m-2.rok-1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m-2.rok-1. Podobná, ale již méně výrazná byla v roce 2004 situace s průměrnou roční koncentrací arsenu [5]. V roce 2003 bylo dokončeno zpracování Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia

13


(Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Jde o staré hornické město (Bogatynia je dodnes nejdůležitějším hornickým a energetickým městem Polska), kde se těží hnědé uhlí. Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů) o instalovaném výkonu 2 027 MW (produkce elektrické energie v roce 2004: 11 478 GWh), a to přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení: TZL o 96 %, SO2 o 84 %, NO2 o 42 %. [6] Vliv tohoto přeshraničního znečištění na celkovou imisní situaci kraje dokládají následující obrázky zachycující průměrnou roční koncentraci SO2 a NO2 v µg.m-3. Obrázek č. 2: Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v µg.m-3 (rok 2004)

L40 µg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 v ovzduší (40 µg.m-3); L350 µg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci SO2 v ovzduší (350 µg.m-3)

Zdroj: [36]

14


Na území Libereckého kraje nebyla v roce 2004 uplatněna žádná regulační opatření, imisní situace nebyly vyhodnocovány jako smogové.

2.3 Geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje 2.3.1

Geologické poměry

Pestrá geologická stavba je příčinou velké výškové členitosti území, která společně s bohatým spektrem tvarů jeho reliéfu podstatně ovlivňuje půdní a biogeografické poměry. Oblast je rozdělena do dvou přibližně stejně velkých, zásadně odlišných celků. Západní část území představují převážně druhohorní usazené horniny křídy, prorážené četnými tělesy třetihorních vulkanických hornin, východní část je staršího původu. Výrazným předělem je tzv. lužická porucha – geologický zlom, jehož průběh se na povrchu projevuje jako Ještědsko-kozákovský hřbet. Ta dělí území do dvou zřetelně odlišných částí: západní, která je částí severního zakončení české křídové pánve s převládajícími usazenými horninami svrchní křídy, proráženými četnými průniky vulkanických hornin třetihorního stáří; východní, tvořenou převážně starými, v různém stupni přeměněnými horninami a žulami krkonošsko-jizerského krystalinika. Území se řadí k lugické (lužické) oblasti Českého masivu (lugikum). Hlavními jednotkami geologické stavby této oblasti jsou lužický pluton, krkonošsko-jizerské krystalinikum a krkonošskojizerský masiv. Lužický pluton je jedním z největších těles hlubinných magmatických hornin v Evropě. Zasahuje na Frýdlantsko a vystupuje i u Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Tvoří ho převážně tzv. rumburská žula hrubozrnná nebo porfyricko-biotitická s typickými modravými křemeny a východolužický typ lužické žuly – střednězrnitý biotitický granodiorit. Krkonošsko-jizerské krystalinikum v důsledku své tektonické a morfologické pozice a významného podílu pevnějších hornin buduje především výše položené horské části regionu. Stavba a zastoupení horninových typů jsou značně různorodé od ortoruly přes svorové horniny a fylity na severním kontaktu jizersko-krkonošského masivu až po granodiorit a porfyrickou hrubozrnnou biotitickou žulu. Ta obsahuje velký podíl draselných živců oranžové až červené barvy a bílého plagioklasu, které hornině dávají narůžovělou barvu, což umožňuje její využití jako vynikajícího stavebního a dekoračního kamene, těženého zejména v okolí Liberce (liberecká žula). Charakteristickou složkou železnobrodského krystalinika jsou grafititické fylity s vyšším obsahem karbonátů a krystalické vápence a dolomity, které daly vzniknout známým krasovým jeskyním u Bozkova (severně od Semil). [10] Charakteristickými geologickými podmínkami jižní části území (na Českolipsku a v jižní části okresu Semily) jsou kvádrové pískovce, které v této části území daly vzniknout velmi charakteristické krajině. Právě tyto horniny jsou v lužické i jizerské oblasti české křídové pánve příčinou mimořádné krajinné přitažlivosti Českého ráje, Kokořínska, Lužických hor, Dubska a Dokeska. Nacházejí se v nich také ložiska sklářských písků, jejichž těžba však narušuje přirozený ráz krajiny. 2.3.2

Geomorfologie území

Území je součástí provincie Česká vysočina a dělí se do tří soustav: Krušnohorská soustava (okraj západní části území), Krkonošsko-jesenická soustava (sever), Česká tabule (jih). Pestrý a mimořádně atraktivní reliéf ukazuje sám na příslušnost jeho jednotlivých částí k dílčím geomorfologickým jednotkám České vysočiny. Pro dané území je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel - 1435 m.n.m. (severovýchod okresu Semily), nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m.n.m) na severu okresu Liberec. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Nejvíce dynamické - co se týče krajinného rázu 15


- je území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědsko-kozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou pak charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy. Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý je výrazný, silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují i mohutné skalní stěny. Na severu je soustava vymezena Lužickými horami, které jsou výrazně ohraničeny zlomovým svahem. Tvoří je vyzdvižená kra s nejvyšším vrcholem Luž (792 m.n.m.). Jako celek představují plochou hornatinu se silně rozčleněným erozně-denudačním reliéfem s charakteristickými vulkanickými suky (Luž, Hvozd). Na Lužické hory navazuje Ještědsko-kozákovský hřbet, výrazný geomorfologický krajinný prvek probíhající v SZ-JV směru v délce asi 60 km. Největší výšky (1 012 m.n.m.) dosahuje v Ještědském hřbetu křemencový vrchol Ještěd. Na hřbetu se vyskytují skalní tvary, modelované kryogenními procesy v pleistocénu a rovněž jeskyně v krystalických vápencích. Frýdlantský výběžek vyplňuje Frýdlantská pahorkatina, jejímiž výraznými dominantami jsou osamělé čedičové nebo znělcové vrchy Větrný (510 m.n.m.), Hradiště (493 m.n.m.), Andělský vrch (572 m.n.m.). Jizerské hory tvoří geologicky jeden celek s Krkonošemi, odlišují se však tvářností povrchu. V Jizerských horách dominují rozsáhlé plošiny s širokými údolními depresemi. Nejvyšší část Smrk (1 124 m.n.m.), Jizera (1 122 m.n.m.), tvoří členitá hornatina, od které se zřetelně odlišují okrajové oblasti s příkře ukloněnými tektonickými svahy s erozními údolími. Severní zlomový svah je vysoký, strmý, s roklemi a vodopády (Velký Štolpich, vodopády na Černém potoce). Mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem je sevřena Žitavská pánev – protáhlá (šířka 3-7 km, délka asi 30 km, orientace SZ-JV) tektonická sníženina na horním toku Lužické Nisy. Východní okraj území tvoří nejvyšší pohoří České republiky – Krkonoše. Od Jizerských hor jsou odděleny Novosvětským sedlem. Ačkoli podstatná část leží mimo území Libereckého kraje, projevují se i v relevantní západní části všechny charakteristické rysy tohoto pohoří. V nejvyšší části se zachovaly zbytky etchplénu (starého zarovnaného povrchu) – okolí Kotle (1 435 m.n.m.), Lysé hory (1 343 m.n.m.), Vysokého kola (1 502 m.n.m.) a Violíku (1 471 m.n.m.). V pleistocénu byla některá údolí Krkonoš zaledněna horským ledovcem, jehož existenci dokládají kary, trogy a ledovcové a fluvioglaciální sedimenty. Mimořádným je pak dvojitý kar Malá a Velká Kotelní jáma. V okolí Vilémova a Rokytnice nad Jizerou se vyskytují krasové jevy. Krkonošské podhůří má podobu ploché vrchoviny až členité pahorkatiny a leží mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na území zasahuje jeho západnější část členitějším vrchovinným reliéfem s kernou stavbou a hluboce zaříznutými údolími pravoúhlé říční sítě Jizery. Soustava Česká tabule zasahuje do území částmi dvou geomorfologických oblastí – Severočeská tabule a Středočeská tabule. Ve středu se nachází Ralská pahorkatina, která je tvořena kotlinami, akumulačními rovinami, pahorkatinami a vrchovinami (Bezdězská a Kotelská). Dominantami jsou četné neovulkanické suky (Ralsko - 696 m.n.m.). Ze skalních měst je zde Sloup a na jihu území Českodubsko a Turnovsko (Klokočské skály). Mimořádně a nejen krajinářsky hodnotná jsou pískovcová skalní města na Hruboskalsku a v Prachovské pahorkatině. Tato se vizuálně podporují s vulkanickými suky, kterým dominují Trosky (514 m.n.m.). Soustava Krušnohorská má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů. Zasahuje do území jen okrajem Českého středohoří – západně od Nového Boru (Dvorský kopec, Kozlí, Vlčí hora, Česká skála). [10] 16


2.3.3

Radonové riziko

Informace týkající se radonového rizika jsou čerpány ze zdrojů [8, 36, 37, 38]. Podle údajů UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) dosahuje podíl radonu na celkovém ozáření lidského organismu až 55 %. Na celkovém ozáření se podílejí i další zdroje (např. kosmické záření či lékařské procedury), a proto je zřejmé, že se hodnoty pro jednotlivé země budou lišit. Ve všech případech však radon z geologického podloží zůstává jako hlavní zdroj. Charakter geologického podloží má proto výrazný vliv na množství uvolňovaného radonu, a tím i na radonové riziko příslušného území. Primárním zdrojem radonu v geologickém prostředí je uran 238U v horninách. Uran tvoří samostatné minerály (např. uraninit, uranové slídy) nebo je přítomen v horninotvorných minerálech jako biotit, zirkon a apatit. Jednotlivé skupiny hornin dělené podle způsobu vzniku (vyvřelé, přeměněnémetamorfované, usazené-sedimentární) se liší průměrným obsahem uranu. Obecně lze říci, že v průměru nejvyšší obsahy uranu jsou v horninách vyvřelých (např. v durbachitech, žulách), střední obsahy jsou v metamorfovaných horninách (např. pararulách) a nejnižší v sedimentárních horninách (např. pískovcích, jílovcích). Protože horninové podloží České republiky je z velké části tvořeno právě vyvřelými a metamorfovanými horninami, je zřejmé, že podíl přírodní radioaktivity z geologického podloží hraje významnou roli v celkovém ozáření organismu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou v objektech na území České republiky zjišťovány jedny z nejvyšších koncentrací radonu (díky její geologické stavbě). V rámci ČR vyniká Liberecký kraj, jehož značná část (oblast Jizerských hor) se řadí do kategorie s nejvyšším radonovým rizikem (viz obrázek č. 3). Radonové riziko z geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v určité geologické jednotce. Protože hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby, je možno na základě většího množství měření radonu v určitém typu horniny odhadnout přibližný rozsah hodnot objemové aktivity radonu v půdním plynu. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v určité geologické jednotce proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zároveň indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Tento odhad se však týká standardních geologických podmínek, tzn. že měřená plocha reprezentuje horninový typ v homogenním vývoji, bez příměsí ostatních hornin, bez významného ovlivnění tektonickými poruchami, drcením vlivem tlaku při vzniku horniny, apod. I vysoké radonové riziko v geologickém podloží však neznamená, že v objektu na něm situovaném musí být naměřeny vysoké hodnoty radonu. Velmi záleží na stavebně-technickém stavu objektu. [8] Radonové riziko tedy těsně odpovídá geologické stavbě území. Nejvyšší radonové riziko v území Libereckého kraje je vázáno na podloží se staršími horninami Českého masivu, které jsou zastoupeny na východě a severovýchodě území (Jizerské hory, Krkonoše). Zde dosahuje převažující radonový index hodnoty 4 (vysoké riziko). V Žitavské pánvi, Krkonošském podhůří a na Frýdlantsku (kromě nižších poloh, kde je index = 2) klesá na 3 a na zbytku území se pohybuje na úrovni 1-2. [37] Radonové riziko z podloží obvykle vzrůstá i v místech tektonických poruch, zlomů (např. na linii obcí Rozstání-Kotel-Těšnov vzrůstá na hodnotu 2 proti 1 v okolí). Detailnější zobrazení je patrné z obrázku č. 3 – oblast Libereckého kraje je zvýrazněna obdélníkem.

17


Obrázek č. 3: Převažující kategorie radonového rizika z podloží

Zdroj: [36]

2.3.4

Nerostné suroviny

Na území LK se vyskytuje poměrně široká škála nerostných surovin. V současnosti se těžba zaměřuje zejména na slévárenské písky (Českolipsko) a štěrkopísky (Liberecko). Na Liberecku se těží i cihlářské hlíny. V kraji je tradice těžby a zpracování dekoračních a stavebních kamenů, těží se především čedič (okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a žula (okres Liberec, Jablonec nad Nisou). Významný je výskyt nízkoobsahových uranových rud. V okrese Česká Lípa se nachází 5 samostatných ložisek uranu: Hamr – těženo hlubinně; Stráž – těženo chemicky; Osečná-Kotel a Holičky – netěžena z důvodu vysokého zvodnění; Křižany – hlubinná těžba; doly Křižany a Břevniště – vytěženy. V Novém Městě pod Smrkem se vyskytuje výhradní ložisko cínových rud. Obsah cínu je však malý, a proto je ložisko považováno za neekonomické. V Žitavské pánvi se vyskytuje ložisko hnědého uhlí a v Syřenově na Semilsku ložisko černého uhlí, obě ložiska jsou netěžitelná. Ložiska lignitu se vyskytují v oblastech Frýdlant – Višňová a Hrádek nad Nisou – Kristýna. Obě tyto oblasti mají relativně nízký rozsah zásob. Ložisko Kristýna je zatopeno a využívá se jako rekreační plocha. Na svazích Ještědského hřbetu se vyskytují ložiska vápenců a dolomitických vápenců s mocností 40-80 m. Na všech ložiscích bylo ověřeno velké množství zásob suroviny. Ložiska se nacházejí na území přírodního parku a není je proto možné průmyslově využívat. Na Semilsku jsou ložiska vápenců a dolomitických vápenců: CHLÚ Jesenný I-V – těženo pouze jedno ložisko; CHLÚ Horní Štěpanice – zrušeno; CHLÚ Rokytno – netěženo; CHLÚ Roztoky u Semil – netěženo. Na Českolipsku se těží především čedič a melafyr (Tachov, Žandov, Tlustec), jsou zde čtyři výhradní ložiska slévárenských písků (Provodín, Srní, připravuje se otevření Okřešice) a stavebních štěrkopísků (Dubnice, Velký Grunov). 18


Na Liberecku se nachází 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž pouze tři jsou těžena (Horní Řasnice, Grábštejn, Chotyně). Dále se zde těží stavební kámen – čedič (Krásný les), žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Liberec - Ruprechtice), cihlářská surovina (Český Dub, Hrádek nad Nisou). Na Jablonecku se těží žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Hraničná, Horní Černá Studnice), fylitická břidlice (Loužnice - Bratříkov), melafyr a čedič (Bezděčín). Na Semilsku se těží stavební kámen – čedič (Smrčí, Záhoří, Chuchelna, Košťálov). [10] 2.3.5

Sesuvy, seizmicita

Na území Libereckého kraje se nacházejí 2 oblasti s vysokou četností výskytu sesuvů, bodových i plošných. První oblastí je CHKO Český ráj, kde je zvláště na jejím severním a severovýchodním okraji značné množství větších sesuvných území (např. okolí i intravilán obce Všeň, intravilán městských částí Turnova – Mašov, Podhájí, dále okolí Hrubé Skály). Druhou oblastí je pak pás táhnoucí se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje a je tak vázán na České středohoří, Cvikovskou pahorkatinu a Podještědskou pahorkatinu. V rámci tohoto území je významnější úsek mezi Českou Lípou a Cvikovem. [32]

2.4 Skládky a odpady Dle údajů uvedených v tabulce č. 2 bylo v roce 2004 v území vyprodukováno 931 tisíc tun odpadů, z toho 81 tisíc tun nebezpečného (což činí 8,7 % z celkového množství – lze označit za nadprůměrné v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,4, %). Ve vztahu k celkové produkci se jedná o relativně menší množství. To je způsobeno zejména nižším zastoupením stavebních odpadů (10,0 %) a odpadů z energetiky (0,2 %) oproti průměru ČR (23,7 %, resp. 13,7 %). Naopak velký podíl na celkové produkci mají průmyslové odpady (38,8 % – téměř dvojnásobek průměru ČR), které představují i ¾ produkce nebezpečných odpadů v kraji. [39] Tabulka č. 2: Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění na kraje, 2004 (103 t) Česká republika Celkem

Druh odpadu

Liberecký kraj

Z toho Celkem nebezpečný 103 t

%

0,9

157

16,9

0

0,0

23

1,4

1

0,1

0

0,0

19,8

771

45,5

361

38,8

60

74,1

669

1,7

0

0,0

12

1,3

0

0,0

9 179

23,7

216

12,8

93

10,0

0

0,0

(mimo 5 305

13,7

25

1,5

2

0,2

0

0,0

komunální odpad

4 651

12,0

19

1,1

197

21,2

1

1,2

jiný odpad

6 692

17,3

623

36,8

108

11,6

20

24,7

Celkem

38 704

100,0

1 693

100,0

931

100,0

81

100,0

odpad ze zemědělství a lesnictví odpad z dolování a těžby průmyslový odpad odpad z úpravy a rozvodu vody stavební a demoliční odpad odpad z energetiky radioaktivního)

103 t

%

103 t

3 876

10,0

16

685

1,8

7 647

Z toho nebezpečný

Upraveno podle: [39]

19

%

103 t

%


V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování (17,1 %) – hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, proti průměru ČR (29,2 %), což je způsobeno především významným podílem (13,2 %) spalování a termického zneškodnění s využitím tepla (průměr ČR – 2,0 %). Nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je spalovna komunálního odpadu společnosti TERMIZO, a.s., v Liberci o roční kapacitě 96 000 tun (v roce 2001 bylo množství spáleného odpadu 82 940 t, tj. asi 90 % podíl na tomto způsobu nakládání v kraji; v roce 2005 pak 93 063 t). Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (1 640 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), NELI servis, s.r.o., (321 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), SAP Mimoň, spol. s r.o., v Ralsku (1 473 t/rok 2005 – spoluspalování kafilérního tuku). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé – proti průměru ČR poloviční. [9, 26, 39] Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, Lomnici nad Popelkou, Krásné nad Popelkou. V Horní Suché, Mimoni (kaly z ČOV), České Lípě, Stráži pod Ralskem (v rámci Diamo, s.p.), Krásné Studánce a Václavicích jsou kompostárny. Tabulka č. 3: Nakládání s odpady v Libereckém kraji podle kategorií v roce 2001 (t/rok) Způsob nakládání

Odpady v kraji – množství Celkem % (t/rok)

Odpady v ČR – množství

Nebezp. ostatní Celkem (t/rok)

úprava a/nebo využití fyzikálními postupy

76 809 11,1 28 530 48 279

Třídění

18 510

2,7

recyklace,získání složek

30 090 4 032

regenerace /kyselin, zásad, rozpouštědel apod./

%

Podíl kraje v ČR (%)

nebezp.

ostatní

1 916 059

5,4

80 18 430

559 349

1,6

15 603

4,3

3 557 26 533

1 624 443

0,6

3 868

164

Celkem nebe ostat (t/rok) zp. ní

315 197 1 600 862

4,0

9,1

3,0

543 746

3,3

0,5

3,4

4,5

64 428 1 560 015

1,9

5,5

1,7

10 584

0,0

10 305

279

38,1 37,5 58,8

solidifikace, vitrifikace, bitumenizace

30 555

4,4 29 242

1 313

159 107

0,4

85 155

73 952

19,2 34,3

1,8

chemická úprava

28 364

4,1 28 364

0

170 207

0,5

169 978

229

16,7 16,7

0,0

úprava a/nebo využití biologickými metodami

55 961

8,1 11 357 44 604

1 519 811

4,3

68 638 1 451 173

3,7 16,5

3,1

3 965

0,6

3 122

1 374 920

3,9

35 536 1 339 384

0,3

2,4

0,2

biologická dekontaminace

36 319

5,2

3 998 32 321

794 208

2,2

387 737

406 471

4,6

1,0

8,0

anaerobní rozklad

26 018

3,8

49 25 969

536 805

1,5

4 253

532 552

4,8

1,2

4,9

25

0,0

0

25

16 552

0,0

7 469

9 083

0,2

0,0

0,3

1 278

0,2

335

943

122 157

0,3

7 633

114 524

1,0

4,4

0,8

550 91 200

704 410

2,0

75 622

628 788

13,0

332 872 10 106 411

1,1

0,5

1,2

45 492

0,4

0,0

0,4

Kompostování

zneškodnění spalování spalování a termické zneškodnění s využitím tepla skládkování ukládání do podzemních prostor skladování využití jako druhotná surovina

91 750 13,2

118 172 17,1 201

0,0

19 404

2,8

126 458 18,3

843

1 813 116 359 10 439 283 29,2 0

201

45 492

0,1

6 190 13 214

1 786 274

5,0

227 775 1 558 499

1,1

2,7

0,8

386 126 072 13 059 979 36,6

614 633 12 445 346

1,0

0,1

1,0

20

0

0,7 14,5


dovoz odpadu

0

0,0

vývoz odpadu

24 858

3,6

celkem Upraveno podle: [9]

0

0

235 062

0,7

46 207

188 855

0,0

0,0

0,0

40 24 818

636 642

1,8

4 083

632 559

3,9

1,0

3,9

692 769 100,0 119 202 573 567 35 711 344 100,0 2 473 124 33 238 220

1,9

4,8

1,7

V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. Významné zařízení (celková projektovaná kapacita 20 000 t/rok) na odstraňování nebezpečného odpadu, konkrétně na sběr, výkup a zpracování chladicích zařízení a ostatního elektrošrotu včetně získávání regulovaných látek, provozuje společnost Praktik Liberec, s.r.o., ve Stráži pod Ralskem. [43] Staré ekologické zátěže (SEZ) ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v LK tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve Stráži pod Ralskem (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků – významné lokality se SEZ se nacházejí v Liberci (např. areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou (např. areál ELEKTRO-PRAGA Jablonec, s.p.). Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů.

2.5 Hydrologická charakteristika 2.5.1

Povrchové vody

Celé území Libereckého kraje náleží povodím řek Labe (tj. úmoří Severního moře) a Odry (tj. úmoří Baltského moře) a rozděluje se na dílčí povodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v území se považují: Smědá, Lužická Nisa (povodí Odry), Ploučnice, Mohelka a Jizera (povodí Labe). Velmi významným faktorem je, že oblast Jizerských hor patří v rámci ČR k územím s nejvyšším množstvím srážek (roční úhrn až > 1 600 mm). Jizera opouští území kraje s Qa=18,7 m3.s-1 (Qa – průměrný roční průtok), Ploučnice s Qa=8,2 m3.s-1 a Lužická Nisa s Qa=4,7 m3.s-1 [10]. Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským. Některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (povodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). 2.5.2

Podzemní vody

Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Na území kraje zasahují celkem tři CHOPAV (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) (viz tabulka č. 4).

21


Tabulka č. 4: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název CHOPAV Severočeská křída

Plocha (km2)

Podíl z LK (v %)

1 585,0

50,1

370,7

11,7

98,0

3,1

Jizerské hory Krkonoše Zdroj: [2]

Hydrogeologické podmínky území jsou podmíněny jeho geologickou stavbou a složením hornin, které budují jeho území. Severní a severovýchodní část území je tvořena převážně slabě propustnými horninami krystalinika a permu, menší jižní a jihozápadní část je budována vesměs dobře puklinově a průlinově propustnými pískovci křídy. Malá severozápadní oblast při státní hranici je tvořena průlinově propustnými glacifluviálními sedimenty v povodí Lužické Nisy a Smědé. Největší zásoby převážně průlinových podzemních vod jsou zejména v pískovcích svrchní křídy v povodí Ploučnice a Jizery (CHOPAV Severočeská křída). Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob podzemních vod. Vymezit lze tři oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod. Oblast Frýdlantské pahorkatiny a Hrádecké a Liberecké kotliny se nachází v regionu II B 5 charakterizovaném nejvyššími stavy v období březen–duben a nejnižšími v období září–listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51–2,00 l.s-1.km-2. Oblast Lužických hor, jejich podhůří, včetně severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, Jizerské hory a Krkonoše se nachází v regionu II G 6 (nejvyšší partie Jizerských hor a Krkonoš v regionu II G 7). Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období prosinec–únor a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 2,01–5,00 l.s-1.km-2 a více. Zbývající část Libereckého kraje se nachází v regionu II E s nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období září–listopad [10]. V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod – Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou, které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. 2.5.3

Ochranná pásma vodních zdrojů

Na území Libereckého kraje se nacházejí dvě vodárenské nádrže (dle vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů): Josefův Důl na Kamenici a Souš na Černé Desné, s ochrannými pásmy I. stupně. Největší rozlohu zabírají ochranná pásma vodních zdrojů na území okresu Česká Lípa. Zde se jedná vesměs o pásma hygienické ochrany (PHO) II. stupně (např. okolí Břehyňského rybníka, Máchova jezera, okolí Mimoně a Stráže pod Ralskem, území západně od Dubé (jižní část CHKO Kokořínsko), oblast severně od Nového Boru a Kamenického Šenova (PHO I. a II. stupně). Menší ochranná pásma II. stupně se pak nacházejí jihozápadně od Chrastavy a jihovýchodně od Jablonce nad Nisou. 2.5.4

Znečištění vod

Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace.

22


Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany, v lokalitě Kuřivody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troj- i šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod). Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN 75 7221) [11]. Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. Podíl čištěných odpadních vod bez vod srážkových dosahuje v kraji 99,6 % (průměr ČR – 94,6 %), podíl počtu obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci činí 68,5 % (3. nejnižší v ČR, průměr ČR – 79,1 %) a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV činí 61,8 % (průměr ČR – 71,1 %). Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod je 88,3 % při průměru za ČR 91,6 % (údaje za rok 2005) [11]. V posledních letech jsou postupně realizována nápravná opatření (výstavba ČOV u obcí s větším počtem obyvatel, opatření k účinné likvidaci průmyslových vod, zajišťování a rekultivace skládek). Důležitá opatření jsou také realizována pro podporu samočisticího procesu vody (úpravy a revitalizace vodních toků). V Libereckém kraji je sledováno 9 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Nisa, Kamenice a Smědá. Ukazatele jakosti povrchových vod uvádí tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2004) Skupiny ukazatelů

A

B

C

D

Počet měřených profilů

9

8

9

9

Třída jakosti

%

I

0

63

0

0

II

0

25

22

33

III

56

0

44

33

IV

11

13

11

22

V

33

0

22

11

Zdroj: [2] Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda.

23


2.6 Půda V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě je půdní kryt ovlivněn především georeliéfem – tabule a pahorkatiny s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty. [10] 2.6.1

Půdy posuzovaného území

Značné zastoupení má skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem, nacházející se na substrátech eolického původu (spraše a sprašové hlíny) i na smíšených svahových sedimentech. V Liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nacházejí ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Velmi rozsáhlou oblast pokrývají arenické podzoly v Ralské pahorkatině. Tyto půdy se vyvinuly na extrémně chudých písčitých substrátech (pískovcích, navátých píscích), na zvětralinách pískovců i terasových štěrkopíscích s borovými doubravami. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy a v nejvyšších partiích Krkonoš se vyskytují alpinské půdní formy (podzol a kryptopodzol kambizemní). Kryptopodzoly (rezivé půdy) tvoří přechodnou jednotku mezi podzoly a hnědými lesními půdami a dominují v nejvyšších částech Jizerských hor (v kombinaci s gleji a rašelinnými půdami), na svazích Krkonoš a na Ještědském hřbetu. Nejtypičtějšími půdami sníženin (v depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami) a nižších pahorkatin jsou pseudogleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. [10] 2.6.2

Znečištění půd

Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště. 2.6.3

Využití půdy

V současné době zaujímá zemědělská půda cca 45 % z celkové rozlohy kraje. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okresu Semily (54 %), nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou (32 %). Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem. Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem, jež zaujímají 44,2 % plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad 24


Nisou (55,4 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době (viz tabulka č. 10), kdy jsou velké lesní plochy zařazeny do pásem ohrožení A a B a spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Z tohoto důvodu také kraj disponuje druhým nejmenším objemem těžby a produkuje čtvrtý nejmenší výnos mezi ostatními kraji. Liberecký kraj kopíruje trend úbytku zemědělské půdy, pozorovaný obecně v celé ČR – orná půda je zatravňována (nebo leží ladem), zemědělská půda obecně zalesňována a také (avšak v mnohem menším měřítku) převáděna na nezemědělskou půdu za účelem využití pro stavební aktivity (viz obrázek č. 5). Vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků (v některých okresech až 60 %), které nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami, a stávají se tak zdroji šíření invazních rostlinných druhů, jsou potenciálně velkým ekologickým problémem. Obrázek č. 4: Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover 1990-2000

Zdroj: [32]

Na konci roku 2004 tvořily trvalé travní porosty (TTP) téměř pětinu rozlohy kraje (19,7 %), přitom orná půda pokrývala jen o 2,2 % více. Takto vyrovnaný poměr OP/TTP je jedním ze specifik Libereckého kraje (podobně je tomu již pouze v Karlovarském kraji). V okrese Semily je největší zastoupení zemědělské půdy (53,7 % rozlohy okresu), orné půdy (25,0 %) a TTP (25,1 %). Naopak nejnižší podíl zemědělské (32,2 %) i orné půdy (8,0 %) je v okrese Jablonec nad Nisou. Relativně malá plocha zemědělské půdy koresponduje s nejvyšším zastoupením lesních ploch, které zaujímají více než polovinu rozlohy okresu (55,4 %). Zastavěných ploch na území je ve všech okresech mezi 1,5 % (Semily) a 2,0 % (Jablonec nad Nisou).

25


Obrázek č. 5: Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k 31.12.2004) Semily 100%

Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa

80% 60% 40%

ostatní

zast.plochy

vodní

les

nezem.půd

TTP

zahrady

OP

0%

zem.půda

20%

Zdroj: [2]

K 31.12.2002 bylo v kraji evidováno 140 880 ha zemědělské půdy, roku 2003 to bylo 140 792 ha, a v roce 2004 již 140 682 ha. Jak už bylo uvedeno, ke změnám dochází i uvnitř zemědělského půdního fondu; vývoj výměry zemědělské půdy v Libereckém kraji sleduje (přes nárůst ploch TTP) stejný trend jako vývoj rozlohy orné půdy – stálý pokles. Její snižování od roku 1990 patří v rámci ČR mezi nejvýraznější vůbec. V porovnání roku 2004 s rokem 2002 došlo ke snížení výměry orné půdy o 1 145 ha ze 70 519 ha na 69 374 ha a naopak ke zvýšení ploch trvalých travních porostů o 930 ha ze 61 415 ha na 62 345. [12] Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO2) k degradaci půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je předchozí imisní zatížení SO2 a působení NOx, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava. V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít i k odumření mlazin a mladších porostů. Tato situace nastala např. v nedávné minulosti v Krušných i Orlických horách. Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Tabulka č. 6: Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31.12.2004)

v tom:

Způsob využití

2002

2003

2004

Celková výměra

316 289

316 296

316 300

Zemědělská půda

140 880

140 792

140 682

70 519

69 776

69 374

Zahrady

7 458

7 463

7 503

Ovocné sady

1 439

1 434

1 415

61 415

62 070

62 345

49

49

45

Orná půda

Trvalé travní porosty Chmelnice

26


Vinice

0

0

0

Nezemědělská půda

175 409

175 504

175 618

v tom:

Lesní plochy

139 711

139 827

139 890

Vodní plochy

4 767

4 775

4 787

Zastavěné plochy

5 030

5 030

5 037

25 901

25 872

25 904

Ostatní plochy Zdroj: [2]

2.7 Fauna, flóra 2.7.1

Biogeografická charakteristika

Pro biotickou složku ekosystémů Libereckého kraje je typický úzký kontakt prvků obvodu středočeských nížin a teplých pahorkatin, který na území kraje zasahuje v okolí Turnova a České Lípy a vysloveně horských typů sudetských pohoří. Dochází tak k prolínání areálů druhů vysloveně teplo- a suchomilných a druhů chladno- či vlhkomilných. Významně se v biotě kraje uplatňují reliktní a exklávní prvky nejrůznějšího původu, často svým výskytem vázané na reliktní, konzervativní stanoviště slatí, vrchovišť nebo např. skalních útvarů. Mezofytní typy hercynské flory a hercynská fauna středních poloh ovšem na území kraje naprosto dominují. Dle biogeografického členění ČR [3] náleží celé území Libereckého kraje do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je na území kraje vymezeno 11 bioregionů. Obrázek č. 6: Biogeografické členění Libereckého kraje

Zdroj: [3]

27


Tabulka č. 7: Bioregiony v Libereckém kraji Označení bioregionu

Název

Celková výměra (ha)

Z toho v LK (ha)

1.15

Verneřický

65 000

9 950

1.33

Kokořínský

40 600

20 551

1.34

Ralský

108 100

92 744

1.35

Hruboskalský

31 400

13 467

1.36

Železnobrodský

38 600

37 750

1.37

Podkrkonošský

102 100

16 914

1.56

Žitavský

43 900

40 830

1.66

Lužickohorský

21 300

11 993

1.67

Jizerský

51 000

51 000

1.68

Krkonošský

44 700

13 606

116 900

7 378

1.6

Mladoboleslavský

Zdroj: [3]

1.15 VERNEŘICKÝ BIOREGION – neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny. 1.33 KOKOŘÍNSKÝ BIOREGION – kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin. 1.34 RALSKÝ BIOREGION – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji. 1.35 HRUBOSKALSKÝ BIOREGION – pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích. 1.36 ŽELEZNOBRODSKÝ BIOREGION – členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37). 1.37 PODKRKONOŠSKÝ BIOREGION – pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin. 1.56 ŽITAVSKÝ BIOREGION – členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. 1.66 LUŽICKOHORSKÝ BIOREGION – měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami.

28


1.67 JIZERSKÝ BIOREGION – centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity. 1.68 KRKONOŠSKÝ BIOREGION – vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou. 1.6 MLADOBOLESLAVSKÝ BIOREGION – nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu. 2.7.2

Flóra zájmového území

Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Největším problémem lesního hospodářství je nevhodná druhová skladba porostů a jejich nízká odolnost vůči imisnímu poškození, nemocem, parazitům, atd. Místní lesy jsou také velmi zatíženy civilizačními faktory a velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A, B – spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Množí se snahy o zalesňování méně produktivních, komerčně nezajímavých zemědělských pozemků, neboť na realizaci záměru lze čerpat dotaci. Tyto akce však mohou mít negativní dopady na krajinný ráz i biotu, zvláště v případě střetu s lokalitami chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem 139 890 ha (44,2 % celkové rozlohy kraje) a 135 103 ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Se zvyšující nadmořskou výškou a změnou klimatických podmínek se postupně mění i druhové složení lesních porostů, jež kategorizujeme na lesní vegetační stupně (LVS). V Libereckém kraji se jedná o kontinuální přechod od 1. LVS v nízkých polohách až do 8. LVS (popis LVS viz. příloha č. 3). V nízkých polohách řešeného území převládá 3. LVS (dubobukový), ve vyšších polohách převládá 6. LVS (smrkobukový). Hospodaření v lesích musí být prováděno v souladu s požadavky ochrany přírody, přičemž podíl lesů zahrnutých ve velkoplošných zvláště chráněných územích je největší v ČR. Z toho vyplývá, že kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. V kraji je zastoupeno celkem 7 přírodních lesních oblastí (PLO) s významnými rozdíly v přírodních a porostních poměrech.

29


Tabulka č. 8: Přehled PLO v Libereckém kraji PLO

PUPFL název

číslo

ha

%

4 161

2,97

14

0,01

52 346

37,37

5

České středohoří

17

Polabí

18

Svč. Pískovcová plošina a Český Ráj

19

Lužická pískovcová vrchovina

8 519

6,08

20

Lužická pahorkatina

7 300

5,21

21

Jizerské hory, Ještěd

39 301

28,05

22

Krkonoše

9 556

6,82

23

Podkrkonoší

18 915

13,5

140 112

100

Celkem Zdroj: [13]

Charakteristika jednotlivých PLO: PLO 5 – České Středohoří Oblast je geomorfologicky velmi členitá. Mezi různě velkými lesními komplexy jsou menší sídelní útvary obklopeny zemědělskou půdou, povětšinou podél vodního toku, a přístup k lesu vede často po polních cestách. Západní okraj oblasti (již mimo Liberecký kraj) tvoří menší lesíky a obsahuje místa povrchové těžby uhlí a rekultivované výsypky. Zpřístupnění prudkých svahů a vrcholových partií četných kopců a okolí kamenolomů, které se nacházejí na celém území PLO, je obtížné. PLO 18 a,b – Severočeská pískovcová plošina a Český Ráj Velmi diferencovaná oblast. Západní část je skalnatá (CHKO Kokořínsko a prostor mezi obcemi Dubá a Želízy) s výškovými rozdíly a nepřístupnými částmi lesních komplexů. Část vojenských lesů s přilehlými okraji ve správě LČR, LS Česká Lípa je plošší, tvoří lesnatější, relativně souvislý lesní komplex. Jihozápadní okraj oblasti je tvořen lesními částmi v podobě různě dlouhých údolí s krátkými prudkými svahy, ve východním okraji (Českodubsko) jsou lesní komplexy fragmentované sídelními útvary, zemědělskou půdou a náleží mnoha drobným vlastníkům lesa. Oblast je ohrožena lesními požáry. Podoblast 18b – Český Ráj je velmi skalnatá, a to spolu se členitostí terénu značně omezuje provozní obhospodařování lesů. PLO 19 – Lužická pískovcová vrchovina Na území Libereckého kraje zaujímá pohraniční oblast se SRN od Hrádku n.N. směrem na západ, po hranici kraje. Prakticky celá je na území CHKO Lužické hory. Za hranicí kraje přechází ve velmi členitou a skalnatou oblast Českosaského Švýcarska. V Libereckém kraji však má charakter poměrně ploché hornatiny na křídových pískovcích s jednotlivými neovulkanickými vrchy. Je porostlá souvislými, převážně smrkovými porosty. PLO 20 – Lužická pahorkatina Na území Libereckého kraje zaujímá tato oblast Frýdlantský výběžek a území východně od Liberce (mezi Libercem a Hrádkem nad Nisou). Pohraniční část má větší souvislé lesní komplexy, menší část se nachází se na sever od Liberce (část LS Frýdlant a Ještěd) a převažuje v ní zemědělská půda. V okolí Chlumu u Raspenavy je vojenský prostor ve správě VLS, s. p., Divize Mimoň.

30


PLO 21 – Jizerské hory a Ještěd Centrální část Jizerských hor tvoří zaoblené vrcholy a ploché hřbety a široká údolí s malým převýšením. Po imisní kalamitě z 80. let převažují ve vyšších polohách této centrální části mladé porostní skupiny. Jizerské hory jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s častým výskytem vodních nádrží a podzemních vodních zdrojů, okolo kterých vedou obvodové komunikace. Ve vrchních partiích se nachází mnoho, většinou chráněných, rašelinišť. PLO 22 – Krkonoše Nejvyšší české pohoří, celé je vyhlášeno národním parkem. Tyto 2 aspekty značí výrazné odlišnosti od zbývajících PLO. Reliéf má typický charakter hornatiny s hlubokými erozními údolími a oblastmi zarovnaného povrchu na temenech pohoří (Labská louka). Kryt je tvořen smrkovými monokulturami, přecházející v kosodřevinu a horské louky nad horní hranicí lesa. V PLO se nachází nejvyšší bod Libereckého kraje – Kotel (1 435 m.n.m.). PLO 23 – Podkrkonoší Oblast je tvořena pahorkatinou, jejíž svahové partie často přecházejí do hlubokých zářezů vodních toků. Vysoká lesnatost území odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Tabulka č. 9: Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2004) Kategorie lesů

ha

%

Hospodářské

77 743

57

Ochranné

10 688

8

Zvláštního určení

46 672

35

Celkem

135 103

100

Zdroj: [2]

Tabulka č. 10: Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2004) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality

Jehličnaté porosty

Listnaté porosty

%

0.

5,0

0.,/I.

24,3

I.

37,0

II.

20,5

III.a

7,9

III.b – IV.

5,3

0.

1,9 31


0.,/I.

16,1

I.

29,2

II.

25,7

III.a – IV.

27,2

0. – Zdravé porosty, 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty Zdroj: [2]

Z tabulky č. 10 je patrné relativně vyšší zastoupení více poškozených porostů v případě listnatých dřevin. Tato skutečnost souvisí s celkovým vývojem zdravotního stavu listnatých porostů, který má trvale zhoršující tendenci v důsledku dlouhodobého kumulativního působení s nepříznivým stavem půdy v dotčených lokalitách. Dle údajů ÚHÚL [34] byl průměrný stupeň poškození a mortality listnatých porostů v Libereckém kraji v roce 1995 0,96 (O: 1,0 %, O/I: 45,1 %, I: 38,7 %, II: 12,4 %, IIIa-IV: 2,8 %), v roce 1999 již 1,71 (O: 0,3 %, O/I: 10,5 %, I: 40,7 %, II: 29,6 %, IIIa-IV: 18,9 %) a v roce 2004 byl stupeň poškození 1,77 (O: 0,8 %, O/I: 15,8 %, I: 34,4 %, II: 24,5, IIIa-IV: 24,4 %). Dle mapových zdrojů ÚHÚL [34] se listnaté porosty s nejvyššími stupni poškození a mortality nachází ve vrcholových partiích kraje a v severní části Jizerských hor. Z pohledu prostorového rozmístění se nabízí jako zjevná příčina znečištění ovzduší pocházející z hnědouhelné elektrárny Turów (viz kapitola 2.2.2 Ovzduší). Nicméně, značně poškozené porosty se nachází například i jižně od České Lípy, východně od Doks a jižně od Stráže pod Ralskem. Tyto tři oblasti silného a velmi silného poškození se ale týkají spíše jehličnatých porostů. Průměrný stupeň poškození a mortality jehličnatých porostů se v období 1995-2004 nezměnil tak výrazně jako u listnatých porostů – 1995: 1,02, 1999: 1,31, 2004: 1,23. 2.7.3

Fauna zájmového území

Území Libereckého kraje je velmi různorodé a členité, což se významně projevuje i ve složení jeho fauny. Značná pestrost geologické stavby, půdního a vegetačního krytu dává předpoklad k výskytu bohatého druhového spektra živočichů od teplomilných druhů nížin a stepních biotopů na kontaktu s termofytikem v západní a jižní části území až po severské druhy subalpinského stupně Krkonoš (např. arktoalpinní druhy pěvuška podhorní, slavík modráček tundrový, kulík hnědý) a montánního pásma ostatních pohoří (např. vrchovišť Jizerských hor). Výrazné je zastoupení lesních živočišných společenstev. Na četných rašeliništích a slatiništích se vyskytují významná živočišná společenstva bezobratlých. Reliktní faunu hostí též rozsáhlé sutě v jednotlivých pohořích, na pískovcových půdách se vyskytují vzácné psamofilní druhy. Významnými refugii fauny jsou zachovalé říční nivy s neregulovanými úseky, např. na Jizeře, Kamenici, Ploučnici nebo Smědé. Největší koncentrace ptactva je v okolí velkých rybničních soustav na Českolipsku. Rybníky se každoročně od října do dubna stávají zimovištěm vodních ptáků a mnoha dalším druhům slouží jako důležitá zastávka při tahu. Počet druhů zaznamenaných v této oblasti se blíží 270 (jsou mezi nimi i např. orel mořský, jeřáb popelavý). [3, 10]

2.8 Způsoby ochrany životního prostředí Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové, musí vycházet také z biogeografických poznatků. Jejich základem je biogeografické členění území, které je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). 32


2.8.1

Krajina a krajinný ráz

Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pro ochranu krajinného rázuje možno vyhlásit přírodní park. Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická), zatímco do typu A (krajina plně antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy. Celková rozloha antropogenizované krajiny je méně než 15 %. Do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy. Tyto plochy tvoří 15-20 % území kraje a lze je nalézt ve velké části Lužických hor, souvisle v Jizerských horách, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, v ose Holanské rybníky-Novozámecký rybníkHradčanské stěny, z dalších lokalit např. v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny. Pro vymezení krajinných typů lze využít tzv. koeficient ekologické stability (zkratka KES), který vyjadřuje podíl relativně přírodních kultur (lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky a ostatní vodní plochy) vůči kulturám výrazně antropogenním (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy) (viz obrázek č. 7). Obrázek č. 7: Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability

A – krajina plně antropogenizovaná, B – krajina harmonická, C – krajina relativně přírodní. Zdroj: [14]

Mimo krajinné typy lze na území vyčlenit oblasti krajinného rázu (též krajinné celky), které se skládají z jednotlivých míst krajinného rázu (příp. krajinných prostor). Zatímco oblast krajinného rázu může být značně rozsáhlá a nepřehlédnutelná a současně může představovat mozaiku různorodých dílčích území, tak místa krajinného rázu již tvoří pohledově poměrně uzavřený celek s relativně homogenními charakteristikami. Pro potřeby Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje [14] bylo provedeno přibližné vymezení oblastí krajinného rázu (viz obrázek č. 8) 33


Obrázek č. 8: Oblasti krajinného rázu s naznačením vnitřního členění a vyznačené přírodní parky Libereckého kraje – Peklo, Maloskalsko, Ještěd

Oblasti krajinného rázu: 1 – Verneřické středohoří, 2 – Lužické hory, 3 – Podještědí, 4 – Okolí České Lípy, sever, 5 – Okolí České Lípy, jih, 6 – Severní Kokořínsko, 7 – Ralsko, 8 – Českodubsko, 9 – Ještědský hřbet, 10 – Žitavská pánev, 11 – Frýdlantsko, 12 – Jizerské hory, 13 – Předhůří Jizerských hor, 14 – Krkonoše, 15 – Předhůří Krkonoš, 16 – Železnobrodsko-Semilsko, 17 – Jilemnicko, 18 – Český ráj, 19 – Střední Pojizeří. Zdroj: [14]

Na území se nacházejí 3 přírodní parky: PP Maloskalsko, PP Peklo a PP Ještěd (viz obrázek č. 8), které se překrývají s významnými oblastmi krajinného rázu. Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). 2.8.2

Ochrana přírody

Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody zahrnuje ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před vymizením nebo poškozením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich stanovišť a ekosystému), dále i ochranu významných přírodních jevů (např. jeskyně, paleontologické nálezy, naleziště nerostů, apod.). Obecná ochrana se vztahuje i na územní systémy ekologické stability a významné krajinné prvky, na krajinný ráz. Obecná ochrana a její podmínky jsou specifikovány v příslušné české legislativě (např. zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o ochraně ZPF, horní zákon a další). Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se objevuje jejich provázanost související s implementací soustavy NATURA 2000. Zvláštní ochrana vymezuje podle velikosti chráněného území velkoplošná (2 kategorie: NP a CHKO) a maloplošná (4 kategorie: NPR, PR, NPP, PP) zvláště chráněná území. Další typem chráněných území jsou lokality soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Zvláštní ochrana přírody zahrnuje i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, vyhlášené památné stromy, zvláštní ochranu nerostů. V Libereckém kraji se nachází 6 velkoplošných zvláště chráněných území, a to 5 chráněných krajinných oblastí – CHKO Lužické hory (část), CHKO České středohoří (část), CHKO Kokořínsko (část), CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj (část) a část Krkonošského národního parku. V kraji je vyhlášeno 112 maloplošných zvláště chráněných území (z toho 4 leží ve dvou krajích a jsou započítané pro každý kraj zvlášť). Celkem bylo na území Libereckého kraje vybráno 34


a navrženo 47 evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (3 ptačí oblasti: Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše) na ploše cca 240 km2. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) tvoří téměř třetinu rozlohy LK. Maloplošná ZCHÚ zaujímají přibližně 2 %rozlohy kraje, jejich počet je v mezikrajském srovnání silně podprůměrný. Na území kraje se nacházejí 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km2. V rámci kraje byl v roce 2003 zaveden monitoring invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. Tabulka č. 11: Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji Reynoutria sachalinensis

Křídlatka sachalinská

Reynoutria japonica

Křídlatka japonská

Reynoutria bohemica

Křídlatka česká

Impatiens glandulifera

Netýkavka žlaznatá

Heracleum mantegazzianum Bolševník velkolepý Solidago gigantea

Celík obrovský

Solidago canadensis

Celík kanadský

Helianthus tuberosus

Topinambur hlíznatý

Telekia speciosa

Kolotočník ozdobný

Aster novi-belgii

Hvězdnice novobelgická

Rudbeckia laciniata

Třapatka dřípená

Pinus strobus

Borovice vejmutovka

Robinia pseudacacia

Trnovník akát

Zdroj: [41]

V současné době je evidován výskyt křídlatek, netýkavky žlaznaté a třapatky, významným je i celík kanadský. Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka, která se na území vykytuje ve 2 druzích se společným křížencem podél všech hlavních vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica – Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). K účinné likvidaci je nutná kombinace chemického a mechanického zásahu 2x ročně po dobu 3-5 let. [42] Obrázek č. 9: Křídlatka japonská

Zdroj: [42]

35


2.8.3

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

ÚSES je dle zákona vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES má zajistit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální územní systém ekologické stability. Skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory jednotlivých úrovní, příp. interakční prvky. Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí (viz tabulka č. 12) a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory (viz tabulka č. 13). Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. Regionální a nadregionální ÚSES jsou podrobně graficky zpracovány v příloze č. 2. Tabulka č. 12: Nadregionální biocentra Libereckého kraje Kód Název

Ekosystémy

Ekotopy

Výměra (ha)

mezofilní bučinné 42

Břehyně – Pecopala

mezofilní hájové nivní rašelinné

Pískovcové plošiny a skály, podmáčené sníženiny a rašeniliště, neovulkanické suky, rybníky

2 807

vlhké vrchoviny na úpatí hor s hlubokými zářezy řek

1 585

pahorkatiny na kyselém krystaliníku s pokryvy neogenních a kvartérních (glaciálních) sedimentů

1 063

vrchovina na křídě, z níž vystupují výrazné znělcové kužely

110

ploché vrcholové části s rašenilišti

2 319

výrazné skalnaté okrajové svahy

2 714

borové 44

Údolí Jizery a Kamenice

mezofilní bučinné mezofilní bučinné

68

Poustecká obora

mezofilní hájové borové

82

Studený vrch

83

Rašeniliště Jizery (Jizerské louky)

mezofilní bučinné mezofilní bučinné horské rašelinné

84

Poledník (Jizerskohorské bučiny)

mezofilní bučinné

Zdroj: [15]

36


Tabulka č. 13: Nadregionální biokoridory Libereckého kraje Kód

Název

Vegetační typ osy

Délka (km)

MB

39,5

K5

Stříbrný roh – Studený vrch

K 18

Kokořínský důl – Břehyně Pepocala

B

16,9

K 19

Studený vrch – Poledník

H

30,0

K 19

Studený vrch – Poledník

MB

76,0

K 22

K 19 – Prameny Úpy

MB

42,7

K 23

Poledník – Rašeniliště Jizery

H

0,9

K 23

Poledník – Rašeniliště Jizery

MB

6,0

K 24

Poledník – Poustecká obora

MB

6,0

K 25

Poustecká obora – hranice ČR

MH

11,0

K 26

Poustecká obora – hranice ČR

MH

7,0

K 27

Rašeniliště Jizery – Prameny Úpy

H

20,0

K 27

Rašeniliště Jizery – Prameny Úpy

V

11,0

K 30

Rašeniliště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery

MB

41,5

K 30

Rašeniliště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery

V

41,5

K 31

Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály

B

13,0

K 31


MB

12,5

K 31


N

16,5

K 31


V

0,0

K 33

Břehyně, Pecopala – Příhrazské skály

B

36,0

K 34

Břehyně, Pecopala – K 19

B

42,4

K 35

Příhrazské skály – Les Království

B

20,5

Vegetační tyty: MB – mezofilní bučinný, MH – mezfilní horský, B - borový, V - vodní, N – nivní. Zdroj: [15]

2.9 Hluk Hluk jako průvodní rys přírodních jevů i lidských aktivit je ta část akustických signálů v prostředí, která člověka ruší, obtěžuje a jeho zvýšená úroveň poškozuje lidské zdraví. Vzhledem ke skutečnosti, že hluku se nelze přizpůsobit, ani mu nelze přivyknout a že v současnosti mají jeho hodnoty v prostředí neustále zvyšující tendenci, je nutné v souladu s možnostmi ovlivňování hluku v prostředí adekvátně reagovat přijímáním nezbytných globálních a lokálních opatření. Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území kraje je hustá silniční dopravní síť, která je značně dopravně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Nejvíce aut projíždí po silnicích I/35, I/65 (Hodkovice – Jablonec nad Nisou), R35 a R10, kamionovou dopravou je silně zatížena i silnice I/9 směrem na hraniční přechod Rumburk. Nejfrekventovanějšími úseky silnic projíždí denně od 15 do 25 tisíc vozidel. Dopravní přetíženost komunikací vede hlavně ke zvýšené 37


nehodovosti, k dopravním kongescím, ke zhoršování technického stavu silnic a s tím spojeným vyšším nárokům na údržbu a ke zhoršování životního prostředí vlivem tranzitní nákladní dopravy. To může znamenat zátěž až kolem 70 dB (měřeno ve vzdálenosti do 7,5 m od středu vozovky). Přitom přípustná hladina hluku je ve vnějším prostředí (v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru dle § 10 nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) dána součtem základní hladiny A LAeq,T = 50 dB a korekcí vztahující se k místním podmínkám a denní době podle přílohy č. 3 NV 148/2006 Sb. V chráněném vnitřním prostoru staveb činí základní hladina A LAeq,T = 40 dB a korekce jsou stanoveny v příloze č. 2 NV 148/2006 Sb.[54] Některé korekce pro vybraná prostředí a činnosti: • hluk z dopravy v chráněném vnitřním prostoru staveb – korekce +5 dB, • hluk z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce (ve dne): 0 (zdravotnická zařízení, lázně) až +5 dB (ostatní prostor) v případě hluku z pozemních komunikací, resp. +5 dB (zdravotnická zařízení, lázně), až +10 dB (ostatní prostor) v případě hluku z hlavních pozemních komunikací, kde tento zdroj převažuje nad ostatními; další korekce (pro noční dobu): -10 dB (v případě hluku z dopravy na železnici – korekce –5 dB), • v případě, že se jedná o starou hlukovou zátěž z dopravy (vznikla do 31.12.2000), přičítá se další korekce +10 dB, • hluk ze stavební činnosti v chráněném vnitřním prostoru staveb – korekce +15 dB v pracovních dnech k výše stanoveným nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku A v denní době (od 7 do 21 hodin), • hluk ze stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce: +10 dB (6:00-7:00h), +15 dB (7:00-21:00h), +10 dB (21:00-22:00h), +5 dB (22:00-6:00h), • hygienický limit pro pracoviště, kde je vykonávána duševní práce (náročná na pozornost a soustředění) je 50 dB, resp. 60 dB (práce rutinní povahy); pro pracoviště na stavbách a ve výrobě: 70 dB, • vysoce impulsní hluk v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru – korekce –12 dB. Možnost navýšení limitu o korekci na „starou zátěž“ je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných opatření ke snížení hluku), jedná se ale o kompromis na úkor občanů, kteří v postižených lokalitách bydlí [7].

2.10 Obyvatelstvo Liberecký kraj je počtem obyvatel druhým nejmenším krajem v ČR (po Karlovarském kraji) – na konci roku 2005 měl celkem 429 031 obyvatel (4,2 % ČR). Mezi lety 1970 a 1990 došlo na území kraje k výraznému nárůstu počtu obyvatel (o více než 10 %), ale od 90. let roste jen mírně a od roku 2001 kolísá. Trendy ve vývoji charakteristik obyvatelstva se po roce 1990 radikálně změnily (na úrovni ČR i kraje). Významně se snížila sňatečnost i počet narozených dětí, zvyšuje se průměrný věk matek, poklesla kojenecká a novorozenecká úmrtnost, snížila se také úmrtnost v poproduktivním věku; obyvatelstvo začalo přirozenou měnou ubývat. Tento trend se však již podařilo překonat. I přes pokles v 90. letech je v LK stále vysoká porodnost (10,0 ‰ v roce 2005, tj. druhá nejvyšší mezi kraji ČR). Poměrně vysoká je i míra imigrace (počet přistěhovalých na 1 000 obyvatel) – 12,5 ‰. Míry úmrtnosti a emigrace jsou nižší, a proto byl v kraji zaznamenán přírůstek obyvatel přirozenou měnou (což je v ČR řídký jev), i přírůstek migrací. Na úrovni ORP (obce s rozšířenou působností) ovšem existují značné rozdíly. Obecně lze říci, že počet obyvatel na východě kraje klesá (zejména ORP Semily a Tanvald), naproti tomu v západní a severní části obyvatelé přibývají 38


(ORP Česká Lípa, Nový Bor, Frýdlant). Migračně nejatraktivnějšími obvody jsou Liberecko a Jablonecko, neboli obvody s největší nabídkou pracovních míst a občanské vybavenosti, které současně nabízejí také atraktivní plochy pro bydlení. Obyvatelstvo LK má proti republikovému průměru mladší věkovou strukturu (podíl osob do 15 let je v rámci ČR nadprůměrný – 15,5 %, podíl osob nad 65 let je podprůměrný, 13,0 %; údaje k 1. 7. 2005); věková skladba je ovšem v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. V důsledku nízké úrovně porodnosti postupně dochází ke stárnutí populace, což povede k růstu nákladů na zdravotní a sociální péči a k tlaku na růst kapacity příslušných zařízení. U porodnosti je však očekáváno zvýšení v důsledku dorůstání silných populačních ročníků. Vzdělanostní struktura obyvatel Libereckého kraje je o něco méně příznivá než je průměr ČR [12]. Rozdílem je mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním a bez maturity (dohromady 64,4 % v LK, 61,5 % v ČR) a nižší podíl osob se vzděláním vysokoškolským (6,9 % v LK, 8,9 % v ČR). Od roku 1991 však došlo ke zvýšení vzdělanosti obyvatel – podíl osob s nižším než maturitním vzděláním tehdy na území LK činil 72,0 % a podíl vysokoškolsky vzdělaných pouze 5,6 %. Méně příznivá struktura vzdělanosti souvisí mj. s nabídkou pracovních míst, v níž převažují méně kvalifikované pozice, dále s dostupností vzdělání, sociální situací rodin, atd. Nižší vzdělanost obyvatel většinou vede k nárůstu nezaměstnanosti, růstu podílu osob závislých na sociálních dávkách a k dalším sociálně patologickým jevům (kriminalita, apod.). [12]

2.11 Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky 2.11.1 Historický vývoj, bydlení Z historického pohledu byl Liberecký kraj v období před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových center celé republiky. To platí především pro pás osídlení Tanvald – Jablonec nad Nisou – Liberec – Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším, již tradičním výrobním odvětvím byl textilní a sklářský průmysl. Vývojem po 2. světové válce začal textilní průmysl ztrácet na významu a do popředí se dostávala odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušená zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroby bižuterie (Jablonecko). Po roce 1990 došlo v průmyslu k významným odvětvovým změnám. Nedokončenými a spornými privatizacemi bohužel často docházelo k zachování neperspektivních, nekonkurenceschopných podniků, což ještě nyní způsobuje strukturální problémy včetně např. nedobrovolné nezaměstnanosti (zejména pracovníků tradičních textilních a strojírenských výrob). Reakcí na nové podmínky byl zároveň značný rozvoj malého a středního podnikání, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově vzniklé firmy výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. polovině 90. let byl zřejmý příliv zahraničních firem. Bytový fond v LK je poměrně starý (průměrně 44,1 let v roce 2001), proto je nutné vynakládat poměrně značné finanční prostředky na jeho modernizaci (zejména na regeneraci panelové výstavby). Přesto se však stavební práce zaměřují téměř výhradně na novou bytovou výstavbu – i přes nárůst podílu od roku 2002 se modernizace bytového fondu týká pouze přibližně 7 % bytů (rok 2004). V současné době převažuje výstavba bytů v rodinných domech (přibližně 60 % bytů). Průměrná obytná plocha bytu v LK (61,4 m2) je druhá nejnižší mezi kraji ČR. Zvyšuje se poptávka po bydlení v zázemí větších měst. Suburbanizace s sebou však v některých případech nese např. narušení rázu krajiny nevhodnými stavbami, zvýšenou zátěž vodovodní sítě a kanalizace.

39


2.11.2 Kulturní památky Mezi nejznámější a nejvýznamnější kulturní památky patří hrad Bezděz, zámek Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy a Hrubý Rohozec, zřícenina hradu Trosky. Dále se na území nachází 15 městských památkových zón, 8 vesnických památkových rezervací, 10 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny (Zahrádecko, Lembersko)- tabulka č. 14. Tabulka č. 14: Kulturní památky Libereckého kraje Typ kulturní památky

Okres

1995

Lhota

1995

Rané

1995

Žďár

1995

Jizerka

1995

Železný Brod - Trávníky

1995

Horní Štěpanice

1995

Lomnice nad Popelkou - Karlov

1995

Bukovec

1995

Kravaře

1995

Kruh

2004

Sloup

1995

Tubož

1995

Velenice

1995

Vojetín

2004

Jablonec nad Nisou

Železný Brod

2004

Liberec

Kryštofovo Údolí

2004

Semily

Újezdec

2004

Česká Lípa

1992

Dubá

1992

Jablonné v Podještědí

1992

Kamenický Šenov

1992

Nový Bor

1992

Zákupy

2003

Jablonec nad Nisou

1992

Český Dub

1992

Frýdlant v Čechách

1992

Hodkovice nad Mohelkou

1995

Hrádek nad Nisou

2003

Liberec

1992

Jilemnice

1990

Lomnice nad Popelkou

2003

Turnov

1990

Lembersko

1996

Jablonec nad Nisou

Semily

Česká Lípa

Vesnické památkové zóny

Česká Lípa

Městské památkové zóny

od roku

Janovice Česká Lípa

Vesnické památkové rezervace

Název

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Česká Lípa

40


Krajinné památkové zóny Krajinné památkové zóny

Národní kulturní památky

Česká Lípa

Lembersko

1996

Česká Lípa

Bezděz, hrad Zahrádecko Lvová, zámek Lemberk

1978 1996 2001

Zákupy, zámek Zákupy

2001

Frýdlant, zámek Frýdlant

2001

Liberec, horský hotel a televizní vysílač Ještěd 2006 u Liberce Sychrov, areál zámku

1995

Daliměřice, zámek Hrubý Rohovec

2001

Troskovice, zřícenina hradu Trosky

2001

Zdroj: [47]

2.12 Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez realizace změny koncepce Pro identifikaci předpokládaného vývoje životního prostředí bez realizace SR LK byl zpracovatelem SEA definován pravděpodobný vývoj životního prostředí v případě neprovedení koncepce (referenční scénář „bez opatření“), kdy pozitivní i negativní trendy identifikované v analýze dále pokračují, přičemž příležitosti (O) nejsou využity a hrozby (T) se naplní (viz SWOT analýza posuzované koncepce). Ovzduší Hlavní zdroje znečištění ovzduší byly podstatně redukovány v 90. letech, přesto ovzduší v místech koncentrace průmyslu vykazuje ještě značně vysoké hodnoty jak hlavních sledovaných ukazatelů SO2, NOx, TZL, tak (místně specificky) hodnoty těžkých kovů (Cd, As, Pb, aj.). Zpřísňující se ekologická legislativa bude nadále účinně omezovat emise z velmi velkých, velkých a mobilních zdrojů znečišťování. Nicméně kvůli ekonomickým vlivům (zvyšování cen zemního plynu a elektrické energie) poroste znečištění způsobované malými zdroji (spalování tuhých paliv v lokálních topeništích), a to i jako důsledek nízké podpory úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů. Využívání OZE by mohlo být s velkou výhodou zaváděno zejména na úrovni malých a středních obcí. Na zhoršování kvality ovzduší bude mít vliv i celkové znečištění plynoucí ze zvyšujících se dopravní intenzit (zvyšující se počet motorových vozidel bude významnějším faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší než přísnější emisní normy upravované pro jednotlivé druhy vozidel). Těžko ovlivnitelnými zřejmě zůstanou přeshraniční významné zdroje znečišťování ovzduší – především hnědouhelná elektrárna Turów v Polsku. Dle [24] lze celkově hodnotit očekávaný vývoj emisí do roku 2010 na stacionárních zdrojích všech kategorií jako stagnaci až mírný nárůst oproti očekávanému dalšímu nárůstu emisí z mobilních zdrojů. Hluk Hluk patří v dnešní době k nejrozšířenějším škodlivinám narušující pracovní i životní prostředí, a to především v důsledku akcelerace rozvoje dopravy a průmyslu. Účinky můžeme rozdělit podle rozsahu a následku působení na účinky ovlivňující sluchový orgán (dočasné až trvalé následky), celý organismus, hormonální a metabolické procesy, spánek nebo psychiku člověka. Hlavním zdrojem hluku je jako na většině území republiky doprava. Nejvíce zatížené silnice (denně od 15 do 25 tisíc vozidel) I/35, I/65, R35, R10 a kamionovou dopravou silně zatížená I/9 směrem na hraniční přechod Rumburk budou bez nutných oprav a modernizací zdrojem zvýšené produkce emisí (z důvodu kongescí), hluku (vlivem zhoršeného stavu svršku komunikací) a nehodovosti. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku budou v okolích komunikací 41


překračovány a v případě zachování tras tranzitní dopravy vedené sídly v blízkosti obytné zástavby lze očekávat nárůst hladiny hluku v důsledku zvyšující se dopravní intenzity. Radonové riziko Objektivní (tj. naměřené a nikoliv pouze vypočtené, extrapolované) vysoké hodnoty radonu jsou zapříčiněny polohou stavby v místě zvýšeného radonového rizika (dáno geologickým podložím) a stavebně-technickým stavem objektu. Další vývoj výskytu zvýšených hodnot radonu v objektech bude tedy záviset zejména na reakci na objektivní poznatky v této oblasti při výstavbě a rekonstrukcích jednotlivých staveb. Odpady Charakteristický, a z hlediska krajinářského pozitivní, je nižší podíl skládkování na odstraňování odpadů – poměrně vysoký je podíl spalování a termického zneškodnění s využitím tepla. Pozitivním je trend zvyšování podílu tříděného odpadu, který by i v případě neprovedení koncepce mírně vzrůstal. Nicméně využití odpadů a prevence jejich vzniku jsou stále nízké, čímž se bude stále vytvářet tlak na výstavbu nových skládek se všemi negativními důsledky pro životní prostředí, které z toho plynou. Stav povrchových a podzemních vod Zlepšování stavu povrchových a podzemních vod se bude odvíjet od postupu sanací četných SEZ, kde jsou problémem těžké kovy a NEL, ale i jiné látky – na území VVP Ralsko, v areálu DIAMO s.p. V případě, že se nepodaří eliminovat hlavní zdroje znečištění – uvedené SEZ, dále hnojiva a pesticidy ze zemědělství, odpadní látky z průmyslu vypouštěné do povrchových vod, nedostatečně čištěná odpadní voda ze sídel (poměrně nízký podíl - 61,8 % - obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV), zůstane u vodních toků problémem jejich znečištění a eutrofizace. Projevovat se budou zejména na dolních tocích (kumulace vlivů), jako je tomu nyní u Lužické Nisy (těžké kovy). V případě nedostatečné ochrany územních zdrojů pitné vody, může docházet k jejich ohrožování těžbou písků a štěrkopísků. Půda, biota, krajina Pokles výměry ZPF bude pokračovat ve prospěch rozšiřování TTP a lesa. Vlivem dlouhodobého působení imisí došlo v minulosti k degradaci půd, která se bude nadále projevovat zhoršeným zdravotním stavem, a to i nově založených lesních porostů. Plošná kontaminace půdy cizorodými látkami souvisí se starými ekologickými zátěžemi, které budou postupně likvidovány. Zatížení depozicemi znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), se bude postupně snižovat vzhledem k zavedení přísnějších podmínek provozu v místech hlavních zdrojů znečišťování. Ruderalizovaná území vznikající na zemědělsky nevyužívaných plochách, na nerekultivovaných plochách devastovaných při těžbě nerostných surovin, brownfields, apod., které se budou stávat zdroji nepůvodních invazivních druhů rostlin a živočichů. Již dnes vysoká lesnatost území (44,2 % rozlohy) se bude dále mírně zvyšovat. Nicméně nelze říci s jistotou, zda se bude zvyšovat podíl přirozených druhů dřevin, při v současnosti převládajících smrkových monokulturách a preferenci hospodářského využití lesů. V souvislosti s tím se pak budou více či méně vyskytovat negativní jevy jako polomy, snížená odolnost vůči škůdcům a imisím. Vymezené ptačí oblasti (např. v okolí velkých rybničních soustav na Českolipsku) budou nadále významnými místy koncentrace ptactva a budou zde dodržovány stanovené podmínky a omezení činností, vzhledem k již vydaným nařízením vlády s účinností již od roku 2004. Pro druhou kategorii lokalit NATURA 2000 – evropsky významné lokality nelze jednoznačně konstatovat jejich respektování z důvodu doposud neschváleného statut zvláštní ochrany. V tomto případě záleží na zahrnutí územních nároků a podmínek udržitelného stavu EVL do platných ÚPD jednotlivých administrativních území. 42


V případě nekoncepčního řešení v oblasti využití území se budou silněji projevovat hlavní vlivy člověka na krajinu. Bude docházet k další živelnému urban sprawl, nekontrolované suburbanizaci, fragmentaci krajiny a zastavování zemědělské půdy (preference záměrů v „greenfields“), a to často při nevyužívání možnosti revitalizovat plochy brownfields. Přírodní charakter krajiny se bude vytrácet. Krajinný ráz bude narušován i změnami ve využití zemědělské půdy (pokles intenzivního využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), změnami kultur pozemků a organizací ZPF (velké lány, likvidace remízů, polních cest, doprovodné zeleně). Expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály) v případě nestanovení udržitelných forem turistiky jako prioritních – to vše bude negativně formovat tvář krajiny. Ekonomika, obyvatelstvo, osídlení, kulturní památky Při kontinuální silné prostorové koncentraci ekonomické činnosti a zaměstnanosti, bude pokračovat marginalizace většiny území, se všemi sociálními, hospodářskými a dalšími důsledky – např. destabilizace sídel v horských částech kraje. Jednostranné zaměření ekonomiky by mohlo způsobovat vážné problémy v případě nepříznivého ekonomického vývoje příslušného hospodářského odvětví. Trend úbytku obyvatelstva je zřejmě již překonán. Silné ročníky v následujících letech způsobí nárůst porodnosti, která je nyní na úrovni 10 ‰. Prohloubí se prostorová diferenciace průměrného věku obyvatelstva na území v důsledku migrace. Starší bytový fond (průměrně 44 let) se bude bez modernizace postupně stávat nevyhovujícím. Při stávajícím podílu investic na novou, stále častěji suburbanizující výstavbu, tak budou prohlubovány rozdíly v charakteru a stavu zástavby jednotlivých částí městských sídel, sledovány odpovídající prostorovou diferenciací jednotlivých sociálních vrstev obyvatelstva. Návazně lze čekat i nárůst počtu sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel stejně jako růst sociálně patologických jevů. Obnova kulturních a sportovních zařízení nebude probíhat v souladu se zvyšujícími se požadavky na jejich využívání. Bude pokračovat další zhoršování stavebně-technického stavu památek z důvodu nedostatku financí na jejich opravy.

43


3

Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením změny koncepce významně zasaženy

Priority, strategické cíle a rozvojová opatření SR LK jsou většinou formulovány bez vztahu na konkrétní území či lokalitu. Lze tedy předpokládat jejich vliv na celé území kraje nebo na velkou část regionu. Pro bližší identifikaci možných vlivů na konkrétní oblasti bylo zpracovatelem SEA území Libereckého kraje rozčleněno do následujících „typových“ oblastí v pořadí klesající environmentální hodnoty: Tabulka č. 15: Charakteristika území a jeho environmentální zranitelnost podle oblastí Typ oblasti

Charakteristika

Environmentální hodnota/zranitelnost

1. Území chráněná dle zvl. předpisů (CHKO, NP, NATURA 2000, CHOPAV, CHLÚ, apod.), území s převládající přírodní složkou (např. horské hřebeny)

Vysoká biodiversita, zbytky původní krajiny s nízkým antropogenním ovlivněním, nízká hustota osídlení

vysoká / vysoká

2. Produkční lesy (převážně smrkové monokultury)

Velmi nízká biodiversita, vysoká zranitelnost kalamitami (hmyz, počasí)

střední / vysoká

3. Zemědělské oblasti s převládající rozlohou orné půdy a pastvin, převládají sídla do 2 tisíc obyvatel

Zemědělské plodiny a chov hospodářských zvířat; eutrofizace povrchových vod, vodní eroze, pesticidy

střední / střední

4. Lidská sídla včetně příměstských rekreačních oblastí, lázeňské oblasti, lesoparky, apod.

Kulturní krajina převážně neprůmyslového charakteru (malé podniky, služby), vysoká hustota osídlení, umělé prvky vč. skládek TKO. Při ochraně životního prostředí především redukce zdravotních rizik

střední / střední

5. Území povrchové těžby uhlí, kamene a štěrkopísků

Území téměř zbavené biotické složky, narušený vodní režim, dopravní zátěž; problémy lze do značné míry odstranit vhodnou rekultivací

záporná až nízká / nízká

6. Průmyslová území, významná dopravní infrastruktura (letiště, rychlostní komunikace, nádraží, velkokapacitní parkoviště, přístavy, sklady, apod.)

Převládá ruderální, nepůvodní a nežádoucí biotická složka (invazní druhy, hlodavci). Zdroje emisí a průmyslových odpadů. Hluk a vysoké emise z dopravy, příčiny vzniku přízemního ozónu.

záporná / nízká

Upraveno podle: [20]

Obecně, a tedy i v Libereckém kraji, platí, že nejvíce environmentálně zranitelnými jsou oblasti s přírodě blízkými ekosystémy - jako jsou území chráněná dle zvláštních předpisů (CHKO, NP, 44


NATURA 2000, CHOPAV, apod.) a území s převládající přírodní složkou (např. vrcholové oblasti hor) – a produkční, převážně monokulturní lesní porosty. Z tohoto faktu vyplývá, že nejvyšší riziko významného poškození životního prostředí je vázáno na přírodě blízké oblasti. Pokud tyto oblasti nejsou chráněny v rámci zvláštní nebo obecné ochrany přírody a krajiny a jsou v blízkosti potenciálního (současného nebo budoucího) antropogenního zdroje rušivého vlivu (průmysl, zemědělské plochy, komunikace vyšších tříd, apod.), jsou oblastmi nejvýrazněji ohroženými. V případě lesních monokultur spočívá ohrožení v jejich poměrně nízké environmentální stabilitě, podprůměrné biodiversitě a vysoké zranitelnosti kalamitami (způsobovanými škůdci nebo extrémními povětrnostními jevy). Na území LK jsou ohrožené oblasti částečně vymezeny oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu ekosystémů a vegetace, které jsou každoročně vyhlašovány MŽP (viz následující kapitola), a které jsou v případě překročení limitu ozónu (pro rok 2004) téměř shodné s oblastmi velkých ZCHÚ. V případě lidských sídel a zemědělských oblastí, jsou velmi reálná mnohá environmentální ohrožení, a to jak působením vnějších, tak i vnitřních činitelů. Tímto způsobem mohou být tyto oblasti zdrojem environmentálně negativních vlivů směřovaných do okolí i dovnitř. Lidská sídla jsou například významným zdrojem odpadů, jejichž řešení a s tím spojená značná zátěž je lokalizována do sousedících ekosystémů. Zemědělské oblasti s chovem hospodářských zvířat a plochami ohroženými důsledky vodní eroze a používáním pesticidů a ze stejných důvodů ohrožující své okolí – splachy půdy zanášející koryta vodních toků doprovázená vodní erozí narušující strukturu půdy (snižování průtočné kapacity – větší náchylnost k povodním), pesticidy transportované do všech složek ekosystému – mají rovněž významný potenciál negativních vlivů na životní prostředí svého okolí. Přes neudržitelnost takového stavu se soustředí pozornost zatím spíše na omezení akutních problémů a jejich projevů, tj. na redukci zdravotních rizik pro člověka. Průmyslová území, území s rozsáhlými obslužnými plochami, komunikacemi a povrchovou těžbou jsou oblastmi zbavenými biotické složky nebo s převládající ruderální skladbou bioty s hojným výskytem invazních druhů. Jedná se o typ krajiny poměrně stabilní, což je dáno jeho významně nízkou/negativní environmentální hodnotou. Jedná se o oblasti s výrazným negativním vlivem na své okolí – emise znečišťujících látek do ovzduší, vnik závadných látek do vody, půdy, potravních řetězců, zvyšujících zatížení hlukem, odpady, atd. Dále jsou často druhotnými zdroji šíření nežádoucí složky bioty. Mezi potenciálně významně ovlivněné složky životního prostředí v důsledku implementace posuzované koncepce Strategie rozvoje Libereckého kraje patří především kvalita ovzduší, povrchových a podzemních vod a půda. Tyto složky jsou nadto v úzké vazbě a vzájemném působení. Zvýšení emisí a imisí škodlivin v ovzduší ovlivní složení srážek, chemismus povrchových toků i půdy. Chemismus půd může dále negativně působit na veškerou dotčenou biotu i povrchové a podzemní vody a způsobit tak kontaminaci potravního řetězce, eutrofizaci vod, atd. Tyto negativní důsledky mohou způsobit především aktivity spojené s rozvojem průmyslu i podporou nevhodných zemědělských činností. Vodní režim může být významně ovlivněn množstvím, způsobem a účelem nově zabíraných volných ploch pro účely nové výstavby objektů, rozsáhlých areálů nebo dopravní infrastruktury. Nebezpečí, jež představuje rozvoj území v širším pojetí je provázanost a úzké vzájemné působení všech složek životního prostředí. Pokud významně, často i mírně, narušíme některou ze složek ŽP, může vést tento zásah ke změně rovnováhy mezi ostatními složkami a k jejich potenciálnímu ohrožení a riziku negativního dopadu na veškeré dotčené ekosystémy včetně veřejného zdraví obyvatel.

45


4

Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí

4.1 Problémy současného stavu životního prostředí v Libereckém kraji Imisní limity V oblasti ovzduší existují dva srovnávací ukazatele pro posouzení prostorového rozložení kvality ovzduší na území ČR. První z nich je založen na imisních limitech pro ochranu ekosystémů a vegetace, které se aplikují pouze na specificky vymezené oblasti (EKO zóny; CHUEV). Druhým srovnávacím ukazatelem je vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vztažené k ochraně zdraví obyvatel, které se vyhlašují pro území, na nichž byly překročeny sledované ukazatele. Sleduje přitom překročení krátkodobých i dlouhodobých limitních hodnot.

Ochrana ekosystémů a vegetace Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví (blíže zhodnoceno v kapitole 12) zavádí národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace – nařízení vlády č. 350/2002 Sb. (prováděcí vyhláška č. 356/2002 Sb.). Sledovány jsou hodnoty SO2, NOx, O3. Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou: •

území národních parků a chráněných krajinných oblastí,

•

území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší,

•

ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP.

Významná část území LK spadá do těchto zón - viz obrázek č. 10. Oxid siřičitý Z mapy zobrazující průměrné roční koncentrace SO2 a NOx v České republice (viz obrázek č. 10) je patrné, že platný imisní limit pro SO2 (pro ochranu zdraví: 50 µg/m3, pro ochranu ekosystémů: 20 µg/m3) nebyl v řešeném území nikde překročen. V Libereckém kraji byla zaznamenána vyšší koncentrace pouze při severní hranici kraje. Oxidy dusíku Imisní limity oxidů dusíku (pro ochranu zdraví: 40 µg/m3, pro ochranu ekosystémů: 30 µg/m3) nebyly v roce 2004 překročeny v žádném území určeném NV v Libereckém kraji (viz obrázek č. 10).

46


Obrázek č. 10: Vyznačení území s překročením limitních hodnot imisí SO2 a NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez AOT40), 2004

Zdroj: [27]

Přízemní ozón Oproti výše zmíněným škodlivinám byl imisní limit, určený expozičním indexem AOT40 (kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb), překročen na 96 % území vymezených pro ochranu ekosystémů a vegetace České republiky. Obrázek č. 11: Vyznačení území s překročením limitních hodnot AOT40 (imise ozonu) pro ochranu ekosystémů a vegetace, 2004

Zdroj: [27]

47


Tabulka č. 16: Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace CHUEV Mimo NP a CHKO CHKO České Středohoří CHKO Český ráj CHKO Jizerské hory CHKO Kokořínsko CHKO Lužické hory NP Krkonoše Ochranné pásmo NP Krkonoše

0,4 11,3 5,0 37,0 12,0 15,5 10,5

O3 [% plochy území, kde AOT40 > 18000 µg.m-3] 100,0 100,0 58,9 85,6 100,0 93,2 100,0

8,2

100,0

Podíl plochy ZCHÚ na CHUEV [%]

CHUEV – chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Zdroj: [4]

Tabulka č. 16 vztahující se k překročení limitních hodnot pro ochranu ekosystémů a vegetace ukazuje na rozsáhlé zasažení oblastí CHUEV nadlimitními hodnotami ozónu (pomocí ukazatele AOT40). Porovnáním s obrázkem č. 11 lze však konstatovat, že se na území LK ani zdaleka nejedná o výjimečný jev – obdobná situace je i v dalších oblastech CHUEV v celé ČR. Zasažení CHUEV nadlimitními hodnotami je v rozsahu celé ČR z tohoto hlediska mimořádné a vyžaduje řešení. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (ochrana zdraví) Důležitým ukazatelem pro stav čistoty ovzduší je rovněž vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) definovaných v § 7 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb.: „Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.“. Sledovány jsou následující ukazatele: SO2, NO2, PM10, CO, benzen, O3, NH3, Pb, Cd, As, Ni, Hg, benzo(a)pyren (BaP), a to krátkodobé i dlouhodobé imisní hodnoty. Tabulka č. 17 uvádí podíl plochy katastru obce vyjádřený v procentech, nacházející se v OZKO. Závazné vymezení OZKO podle § 7 odst. 4 zákona je stanoveno v tabulce II sdělení MŽP, kterým se hodnotí kvalita ovzduší a vymezují OZKO (viz [45]), na územním principu podle jednotlivých krajů v souladu s § 7 odst. 6 zákona. K OZKO náleží vždy uzemí obcí, resp. stavebních úřadů, které jsou v tabulce II výslovně uvedeny. Kraje a obce na území OZKO postupují podle § 7 odst. 6 a dalších souvisejících ustanovení zákona. Situaci v oblasti imisí kadmia v roce 2001 dokumentuje tabulka č. 17, kde jsou uvedeny obce tří okresů Libereckého kraje, jejich rozloha a podíly na jejich území, na kterém došlo k překročení limitní hodnoty pro imise kadmia (Cd), niklu (Ni) a arsenu (As). Jedná se o důsledek činnosti zdejšího průmyslu – sklářství, těžba a spalování hnědého uhlí (viz dále - oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší).

48


Obec

Rozloha obce [km2]

[% plochy obce]

[km2]

Jablonec Albrechtice 332 24,54 83,3 20,44 n. N. Desná 3811 12,58 100,0 12,58 Držkov 530 5,97 100,0 5,97 Jílové u Držkova 232 3,58 0 0,00 Josefův Důl 1071 22,01 33,3 7,33 Kořenov 1022 55,87 65,0 36,32 Loužnice 193 2,29 0 0,00 Lučany nad Nisou 1438 13,13 33,3 4,37 Plavy 1173 5,20 100,0 5,20 Smržovka 3418 14,82 100,0 14,82 Tanvald 7056 12,45 100,0 12,45 Velké Hamry 2063 9,32 100,0 9,32 Vlastiboř 134 3,62 100,0 3,62 Zásada 904 6,12 100,0 6,12 15,94 100,0 15,94 Zlatá Olešnice 554 Liberec Hejnice 2537 38,19 9,1 3,48 Jindřichovice p. 587 19,13 0 0,00 Smrkem Liberec 101162 106,10 0 0,00 Semily Bozkov 566 6,80 0 0,00 Harrachov 1667 36,63 30,8 11,28 Jablonec n. Jizerou 2028 22,32 0 0,00 Jesenný 554 7,84 0 0,00 Paseky n. Jizerou 293 12,70 100,0 12,70 Poniklá 1176 13,75 0 0,00 Rokytnice n. Jizerou 3469 36,96 0 0,00 Roztoky u Semil 156 4,42 0 0,00 Vysoké n. Jizerou 1417 20,66 33,3 6,88 Celková zasažená plocha nadlimitními hodnotami imisí kadmia v roce 2001 byla 188,82 km2. Zdroj: [46]

As [% plochy obce] (> 0,006 µg.m-3)

Okres

Počet obyvatel

Cd (> 0,005 µg.m-3)

Ni [% plochy obce] (> 0,02 µg.m-3)

Tabulka č. 17: Překročení limitní hodnoty (LV) pro ochranu zdraví ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., 2001

0 0 0 0 0 0 0 0 0 50,0 100,0 50,0 0 0 0 0

66,7 100,0 100,0 100,0 33,3 60,0 100,0 33,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0

0

12,5

3,7 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 100,0 46,2 25,0 100,0 100,0 25,0 44,4 100,0 83,3

V následující tabulce č. 18 jsou uvedena data za rok 2004, která byla publikována [45] v jiném formátu. Jedná se o podíl na ploše působnosti příslušného stavebního úřadu, na které byla překročena limitní hodnota pro imise kadmia (limitní hodnoty Ni a As nebyly v tomto roce překročeny). Pro srovnání jsou uvedeny i vypočtené hodnoty za rok 2001. Zatímco v roce 2001 byla limitní hodnota pro imise Cd překročena celkem na 188,82 km2, v roce 2004 to bylo na 45,80 km2. Z uvedených údajů je zřejmé výrazné snížení této zátěže mezi lety 2001-2004, což dokazují i údaje v následující tabulce č. 18.

49


Tabulka č. 18: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro kadmium (2004) 2001*) Stavební úřad

2004

Cd [% plochy obce] (> 0,005 µg.m-3) 71,43 9,43 81,79 88,92 69,81 0

Městský úřad Desná Městský úřad Jablonec nad Nisou Městský úřad Smržovka Městský úřad Tanvald Městský úřad Velké Hamry Městský úřad Liberec

12,8 0,45 75,51 35,85 21,86 0

*)

Za rok 2001 jsou uvedena pouze data relevantní pro dané území stavebního úřadu. Úplná data za rok 2001 jsou uvedena v předcházející tabulce č. 17. Celková zasažená plocha nadlimitními hodnotami imisí kadmia v roce 2004 byla 45,80 km2. Zdroj: [45]

Přestože došlo na většině území k výraznému snížení zátěže imisemi těžkých kovů, tak např. v územní působnosti městského úřadu Smržovka byl imisní limit překročen na více než 75 % dotčeného území. Na 35 % plochy obvodu stavebního úřadu byl limit překročen v Tanvaldu. Na následujícím obrázku je přehledněji vyobrazeno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2004. Obrázek č. 12: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (na základě údajů za rok 2004)

Zdroj: [45]

4.2 Prioritní problémy životního prostředí v dotčeném území Na základě analýzy stavu životního prostředí v Libereckém kraji, vycházející z analytické části SR LK a ostatních dostupných údajů, sestavil zpracovatel vyhodnocení SEA prioritní okruhy environmentálních problémů, jež se dotýkají Libereckého kraje.

mimořádně vysoké emise a depozice těžkých kovů (zejména Pb, Cd, As, Ni) koncentrovaných v okrese Jablonec nad Nisou (přijata opatření pro zlepšení imisního stavu), 50


vyšší emise CO (doprava), TZL (malé zdroje) a zvýšená depozice síry (SO42-) v některých částech území (velká města, Frýdlantsko – přeshraniční vliv),

zvýšení emisí (zejména TZL, SO2) v důsledku přechodu na spalování méně kvalitních tuhých paliv v lokálních topeništích z důvodu zdražování ušlechtilých paliv,

vysoká dopravní zátěž a z ní vyplývající zvýšená imisní a hluková zátěž, snížená bezpečnost a plynulost provozu; chybějící obchvaty měst, nedokončená silniční síť, místně naddimenzovaná síť železnic,

značná rozloha kraje (64,9 %) spadá pod CHOPAV (3 oblasti) – vyšší rizika vyplývající z možného znečištění podzemních vod,

velké množství nerekultivovaných starých ekologických zátěží (Ralsko, Mimoň, Boreček, Hradčany, Robeč, Liberec-Rochlice, atd.),

aktivity necitlivě zasahující do krajinného rázu (např. suburbanizace, plánovaná elektrická vedení – např. Nový Bor-Varnsdorf přes CHKO Lužické hory),

požadavky na stavby na zelené louce včetně průmyslových zón namísto revitalizace brownfields, vyjímání půdy ze ZPF, vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků,

nevhodná druhová skladba lesních porostů,

požadavky na těžbu kamene a písků (vč. těžby nevýhradních nerostů),

nedostatečná péče drobných vlastníků lesa a zemědělské půdy, přetrvávající důsledky nezákonných těžeb,

smíchávání splaškových a srážkových odpadních vod, zastaralý kanalizační systém ve většině obcí, nízký podíl počtu obyvatel připojených na kanalizaci, resp. na kanalizaci s koncovou ČOV,

přetrvávající znečištění některých toků (III. až V. jakostní třída),

nedostatečné materiálové a energetické využívání odpadů včetně biologicky rozložitelných.

4.3 Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí jsou lokality soustavy NATURA 2000, jež jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Novelizace zákona č. 114/1992 Sb. z roku 2004 (zákon č. 218/2004 Sb.) proto zavedla do našeho právního řádu nové nástroje, postupy a opatření a některé nové pojmy: NATURA 2000 Je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území ČR je soustava NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14). Evropsky významná lokalita (EVL) EVL je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst.1, která: 1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území ČR,

51


2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne ČR s Komisí nebo do rozhodnutí Rady EU („sporná lokalita“). Ptačí oblast (PO) Jako ptačí oblasti byla vymezena území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území ČR a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanovila vláda nařízeními. (dle § 45e zákona). Na základě stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody a závěru zjišťovacího řízení bylo zpracováno vyhodnocení vlivu koncepce SR LK na lokality soustavy NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kompletní vyhodnocení vlivu koncepce SR LK na lokality soustavy NATURA 2000 je zařazeno do přílohy č. 4. a v kapitole 6.5 je uveden stručný souhrn z kompletního vyhodnocení vlivu koncepce SR LK na lokality soustavy NATURA 2000.

52


5

Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení

Posuzovaná koncepce byla zpracována jako invariantní, proto nebylo možno provést porovnání a výběr variant řešení.

5.1 Postavení Libereckého kraje v Evropské Unii V rámci Evropské unie je v současné době vytvořena jedna výrazná větší zóna globální ekonomické integrace – ústřední oblast EU – pětiúhelník definovaný metropolemi Londýnem, Paříží, Milánem, Mnichovem a Hamburkem. V rámci integrace usiluje Berlín i Praha se svými metropolitními oblastmi o lepší zapojení do evropských struktur. Liberecký kraj může využít pro svůj rozvoj svou výhodnou geografickou polohu, blízkost Prahy a dopravních koridorů. Města a obce okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, které byly začleněny do Libereckého kraje, a severní části okresu Děčín (Šluknovský výběžek) spolu s územím v SRN (část Saska) a Polsku (část Dolnoslezského vojvodství) se spojily za účelem řešení společných problémů a koncem roku 1991 ustanovily dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí – Euroregion NISA, nejstarší přeshraniční sdružení v novodobé historii ČR. V rámci aktivit Euroregionu NISA byla realizována prostřednictvím programu Phare CBC celá řada významných přeshraničních projektů, zejména v oblasti dopravní infrastruktury (hraniční přechody, komunikace, atd.) a životního prostředí (ČOV a kanalizační sběrače, atd.), ale i „lidských zdrojů“ (školství, kultura, sport, atd.), které napomohly k zintenzivnění přeshraniční spolupráce. Po vstupu ČR do Evropské Unie dojde bezesporu k dalšímu významnému rozvoji přeshraničních vztahů v rámci nástupnického programu Interreg.

5.2 Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím Pro Českou republiku jsou základními výchozími dokumenty rozvojové a strategické koncepce schválené na úrovni Evropské Unie, které se postupně implementují do české legislativy, jež detailněji stanovuje podmínky pro vytváření realizačních výstupů v různých podobách od usnesení vlády přes místní vyhlášky až po konkrétní zpracování dokumentů a projektů na všech správních úrovních ČR. SR LK přihlíží ve svém členění i obsahu k dokumentům na evropské, národní i krajské úrovni. Jako stěžejní rozvojová východiska na evropské úrovni zmiňuje Strategické obecné zásady Společenství spojené s realizací politiky soudržnosti na období 2007-2013 a Lisabonskou strategii. Na národní úrovni uvádí spojení se základním nastavením Politiky soudržnosti ČR, Strategií udržitelného rozvoje ČR, Strategií hospodářského růstu ČR, Strategií regionálního rozvoje ČR, Národním strategickým referenčním rámcem, Národním programem reforem, Politikou územního rozvoje, Operačními programy EU a Regionálním operačním program NUTS II Severovýchod. Strategie rozvoje Libereckého kraje svým širokým zaměřením pokrývá všechny oblasti a odvětví rozvoje řešeného území. V souvislosti s rozvojovým charakterem koncepce by měla být SR LK nejpevněji svázána s cíli Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Národního rozvojového plánu a Strategie regionálního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje tyto dokumenty koordinuje z hlediska udržitelného rozvoje území, což spočívá ve vyvážení vztahu podmínek 53


pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Rámec pro stanovení cílů v oblasti ochrany životního prostředí a jejích jednotlivých složek přebírá Státní politika životního prostředí České republiky. Z obecného hlediska je ochrana životního prostředí zastřešena dokumenty na národní úrovni, jež vycházejí a odrážejí podmínky, požadavky a směry nadnárodních smluv, dohod a legislativy. Zmíněné dokumenty se staly podkladem pro zpracování dalších relevantních koncepcí zohledňující cíle životního prostředí na krajské úrovni. V souvislosti s rozvojem území se jedná především o Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje, ÚP VÚC Liberecký kraj a Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaná koncepce bude podkladem pro aktualizaci Programu rozvoje Libereckého kraje pro nové dotační období 20072013, její věcný obsah a struktura členění byly tomuto účely adekvátně přizpůsobeny. Cíle ochrany životního prostředí jsou naplňovány jednotlivými cíli a opatřeními stanovenými v rámci návrhové části SR LK, jež je rozdělena do 5 základních strategických cílů: A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje C. Komplexní a kvalitní infrastruktura D. Čisté životní prostředí bez zátěží E. Udržitelný rozvoj území a občanské vybavenosti Níže je uveden přehled priorit a cílů zastřešujících národních dokumentů (jež jsou nejvíce spjaty s posuzovanou koncepcí) vztažených pouze k oblastem ochrany životního prostředí a míra jejich naplnění stanovenými opatřeními SR LK. Kvůli obecnějšímu vyjádření strategických cílů v koncepci Strategii udržitelného rozvoje ČR (dílčí cíle jsou naopak již velice konkrétní) a přímé návaznosti na SR LK (výchozí podklad pro analytickou i návrhovou část) uvádíme i porovnání s prioritami dokumentu na krajské úrovni– Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020. Tabulka č. 19: Stupnice naplnění cílů koncepcí Charakter vlivu Stupnice

Symbol

Popis

+

cíl je naplněn (alespoň rámcově)

0

naplnění cíle je diskutabilní

-

cíl není naplněn

/

cíl se nevztahuje k problematice SEA

54


Národní rozvojové dokumenty Tabulka č. 20: NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN ČR 2007-2013 – prioritní osa Životní prostředí a dostupnost Naplnění v SR LK

Priorita

Cíl priority

1. Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí

Zlepšení kvality životního prostředí jako nezbytného předpokladu trvale udržitelného rozvoje, atraktivnosti a konkurenceschopnosti České republiky a jejích regionů.

+

2. Zlepšení dostupnosti dopravy, informačních a komunikačních technologií

Posílení dostupnosti dopravy a dopravní obslužnosti a služeb informační společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje.

+

Tabulka č. 21: STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2007-2013 – Prioritní oblast 5 Příroda, krajina a životní prostředí Naplnění v SR LK

Priorita

Specifický cíl

P5.1 Ochrana životního prostředí včetně přírody

Zlepšit kvalitu vybraných složek životního prostředí a posílit komplexní ochranu přírodního bohatství české krajiny v souladu se změnami po vstupu ČR do EU.

+

P5.2 Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji

Zvýšit podíl využívání obnovitelných zdrojů a environmentálně šetrných technologií v hospodářských aktivitách (zejména výrobě a energetice) ve všech krajích.

+

P5.3 Environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta

Dosáhnout vyššího stupně environmentálního povědomí obyvatel krajů ČR ve všech věkových kategoriích a oblastech činnosti

+

Priority a cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny v rozvojových dokumentech jsou koncepcí SR LK naplňovány. Porovnatelné priority a cíle rozvojových dokumentů jsou však stanoveny na obecné úrovni, a proto jejich naplnění nelze spojit s konkrétními opatřeními nebo aktivitami posuzované koncepce SR LK.

55


Státní politika životního prostředí Tabulka č. 22: STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2004-2010 Naplnění v SR LK

Prioritní oblast

Prioritní cíl

1.Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti

1.1 Zastavení poklesu biodiverzity

2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady

+

2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody)

+

2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů

+

2.3 Využívání obnovitelných zdrojů

+

2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů

+

2.5 Odpovědné odpady

+

nakládání

s

nebezpečnými

3.1 Snižování zátěže prostředí a toxickými kovy a organickými polutanty

3. Životní prostředí a kvalita života

0/+

1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy

populace

3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí)

+

3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem

+

3.4 Environmentálně příznivé využívání krajiny

+

3.5 Omezování vlivů a rizik

+

antropogenních/průmyslových

3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací 4. Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší

+

4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs)

+ 0/+

4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší

0

4.3 Ochrana ozónové vrstvy Země

0

Výchozí cíle na celostátní úrovni, jež se dotýkající problematiky ochrany a zlepšování stavu životního prostředí, jsou definovány Státní politikou životního prostředí. Posuzovaná koncepce tyto cíle rámcově zohledňuje. Avšak u několika z nich nelze jednoznačně determinovat přímo strategický cíl nebo opatření, s nímž by byla provázána prioritní oblast. Některé prioritní cíle mohou být naplněny až jednotlivými aktivitami nebo nepřímo jako jejich dopady – např. ochrana 56


neobnovitelných zdrojů je sekundárním důsledkem podpory zvyšování využití obnovitelných zdrojů, snahy o zavádění nových technologií a podpory snižování materiálové a energetické náročnosti. Mnoho cílů je dále konkrétněji řešeno v oborových koncepcích, které jsou rozpracovány do podrobnosti proveditelnosti a působení jednotlivě navržených opatření. Respektování a plnění cílů těchto koncepcí je podpořeno vlastním opatřením E.3 Koncepční řízení rozvoje, jež v sobě zahrnuje všechny koncepční dokumenty na krajské úrovni (odpadové hospodářství, zlepšování kvality ovzduší, povrchových a podzemních vod, atd.).

Strategie udržitelného rozvoje Tabulka č. 23: STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR – Environmentální pilíř: Ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity Naplnění v SR LK

Strategický cíl Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost).

+

Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling).

0/+

Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména změny klimatu, ohrožení ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).

0/+

Tabulka č. 24: STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE 20062020 Naplnění v SR LK

Priorita Ekonomický pilíř P.A Ekonomické oživení Libereckého kraje s podporou existujících stabilizovaných podniků včetně tradičních odvětví zpracovatelského průmyslu (textilní průmysl, průmysl sklářský) a s novými investicemi zejména do zavádění inovačních environmentálně šetrných technologií. P.B Rozvoj malých a středních podniků se sídlem v Libereckém kraji

+ /(+)

P.C Rozvoj doplňkové infrastruktury udržitelného cestovního ruchu včetně destinačního managementu a podpora vícedenní environmentálně šetrné turistiky, podpora lázeňství.

+

P.D Omezovat dopravní potřeby přímo u zdroje snižováním přepravních nároků vznikajících v důsledku vynucené mobility. Rozvoj integrovaných dopravních systémů a změna podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech. Rozvoj nemotorových způsobů dopravy a využívání alternativních zdrojů energie.

+

57


P.E Rozvoj primárního sektoru hospodářství Libereckého kraje (zemědělství, lesnictví a rybolov) s důrazem na environmentálně šetrné postupy zajišťující udržitelné využívání krajiny.

+

Sociální pilíř P.A Snížení nezaměstnanosti realizací programu podpory malého a středního podnikání v Libereckém kraji.

/(+)

P.B Systematický rozvoj programů veřejně prospěšných prací umožňujících postupně snižovat výdaje z veřejných rozpočtů.

/(+)

P.C Zvýšení úrovně zdravotně-sociálních služeb preventivních, alternativních a terénních forem.

/(+)

včetně

rozvoje

jejich

P.D Rozvoj lidských zdrojů, zlepšování konkurenceschopnosti občanů Libereckého kraje na trhu práce průběžným zvyšováním jejich vzdělanosti a kvalifikace.

/(+)

P.E Revitalizace měst a obcí Libereckého kraje a rekonstrukce jejich historického vzhledu a obnova zastaralého bytového fondu.

+

Environmentální pilíř P.A Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

-/0

P.B Optimální využívání území („land-use"), vzhledem k dlouhodobému zajištění potřeb primární produkce Libereckého kraje a v souvislosti s rozvojem venkova při posílení ekologických funkcí a stability kulturní krajiny .

+

P.C Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ("brownfields"), sanace starých ekologických zátěží a omezení živelné výstavby na "zelené louce" mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí ("urban sprawl").

+

P.D Snížení znečištění ovzduší Libereckého kraje ze stacionárních a liniových zdrojů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

+

P.E Snížení produkce odpadů a předcházení jejich vzniku společně s důrazem na environmentálně šetrné nakládání s odpady.

+

Správa věcí veřejných P.A Vytvoření managementu udržitelného rozvoje pro zajištění provázanosti ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře rozvojových dokumentů a projektů, včetně koordinace plnění jejich cílů.

+

P.B Snížení celkové zadluženosti obcí při zvyšování efektivity výdajů z veřejných rozpočtů a při využívání finančních prostředků z vnějších zdrojů.

/

P.C Zlepšení přístupu obcí a veřejnosti k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí pomocí programů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a medializace udržitelného rozvoje.

+

58


P.D Zvyšování zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni prostřednictvím: podpory zavádění procesů místní Agenda 21 (strategické plánování za přímé účasti veřejnosti) v obcích a městech Libereckého kraje; zapojení obcí a měst Libereckého kraje do „Národní sítě Zdravých měst ČR“, "Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj"; hlubšího zapojení neziskového sektoru, hospodářské komory, apod. a veřejnosti do činností krajských a místních samospráv; aplikací konceptu mezi soukromým sektorem a veřejnou správou „public-private partnership“; informační společnost - realizace komunikačních systémů umožňujících rychlý obousměrný přenos informací.

+

P.E Vytváření grantových programů Libereckého kraje na podporu aktivit směřujících k prosazování konkrétních principů udržitelného rozvoje v praxi.

0/+

Pro velkou obecnost Strategie udržitelného rozvoje na národní úrovni jsme uvedli návazně i posouzení souladu s koncepcí na krajské úrovni. I přes skutečnost, že strategické cíle národní strategie jsou rámcově naplňovány, jedná se o soulad spíše nepřímý, který je podepřen respektováním a sledováním cílů sektorových dokumentů. Některé cíle jsou, shodně jako u Státní politiky životního prostředí, nepřímým odrazem naplňování náležitých opatření posuzované koncepce. Soulad s cíli krajské Strategie udržitelného rozvoje je specifikován konkrétněji, avšak závěrečné konstatování o naplnění priorit je obdobné jako u národního dokumentu. Většina navržených priorit je harmonicky navázána na posuzovanou koncepci, avšak mnoho z nich lze klasifikovat jako sekundární produkt při realizaci jiných opatření nebo oborových strategií a koncepcí. V této kapitole není řešeno vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (sociální pilíř), které je součástí kapitoly 12.

Surovinová politika Dostupná Státní surovinová politika stanovuje dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé cíle. Pro zhodnocení souladu byly vybrány střednědobé cíle, které jsou na porovnatelné úrovni s cíli posuzované koncepce (neadekvátní však zůstává spojitost střednědobého naplnění cílů, které je v Surovinové politice definováno vstupem ČR do EU). I přes porovnatelnou úroveň cílů Surovinové politiky je posouzení souladu velice obtížné. Důvodem je zaměření surovinové politiky na výsledky praktické realizace konkrétních opatření v rámci celého státu. Například prioritu Dosáhnout stavu obvyklého v zemích EU při osvojování domácích neobnovitelných nerostných zdrojů a posuzování jejich využitelnosti a při obchodování s nerostnými surovinami včetně je možno posoudit pouze na základě dlouhodobého monitoringu celé ČR. Konstatování, zda je tento cíl naplňován pomocí navržených strategických cílů a opatření SR LK, je tudíž spíše hypotetickým odhadem založeným na stanovených směrech rozvoje kraje. Přesto je v příloze č. 5 (tabulka č. 1) provedeno přibližné posouzení souladu.

Evropská úmluva o krajině Evropská úmluva o krajině byla podepsána 20.10.2000. Jejím cílem je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti. Členské státy Rady Evropy, které podepsaly tuto úmluvu, berou na vědomí, že krajina hraje významnou úlohu z hlediska veřejného zájmu v oblasti kultury, ekologie, životního prostředí a v sociální oblasti a představuje zdroj příznivý pro hospodářskou činnost, a její ochrana, správa a plánování mohou přispívat k vytváření pracovních příležitostí, ad. Cíle úmluvy jsou v SR LK zohledněny a to jejími rozvojovými opatřeními D3 a D4. V příloze č. 5, tabulce č. 8, je provedeno odhadové posouzení souladu. 59


Vodohospodářská politika Tato politika je v ČR zohledněna v Plánu hlavních povodí ČR. V současné době je Plán hlavních povodí těsně před schválením vládou ČR. Tři hlavní opatření PHP ČR (ochrana vod jako složky životního prostředí, ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod a plnění požadavků na vodohospodářské služby) SR LK zcela naplňuje, a to rozvojovými opatřeními C3 a D1. V příloze č. 5, tabulka č. 7, je provedeno odhadové posouzení souladu.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Plán rozvoje V a K LK byl zpracován v roce 2004. SR LK jeho hlavní opatření (zásobování pitnou vodou a odvod a čištění odpadních vod) zcela naplňuje a z dílčích podopatření dále vychází. Naplnění a soulad s cíly PR VaK LK je zabezpečen jednotlivými rozvojovými aktivitami v rámci rozvojových opatření C.3 a D.1. V příloze č. 5, tabulce č. 6, je provedeno odhadové posouzení souladu.

Státní program ochrany přírody a krajiny Státní program ochrany přírody a krajiny (SPOPK) byl schválen již v roce 1998. Vzhledem k tomu, že "Podstatou této strategie je harmonizace ekonomického rozvoje s ochranou životního prostředí tak, aby současným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat jejich životní potřeby, aniž by přitom došlo k nevratnému poškození přírody nebo ztrátě její rozmanitosti" (citace z úvodního prohlášení o zaměření programu), jsou její cíle zahrnuty v dalších koncepčních dokumentech v oblasti životního prostředí (SPŽP ČR, SUR ČR, ad.). Nicméně zpracovatel SEA považoval za vhodné provést srovnání i s tímto dokumentem. Jak lze vidět ve vyhodnocení provedeném v příloze č. 5, tabulce č. 3, strategické cíle ochrany přírody a krajiny SPOPK jsou v navrhované koncepci naplňovány převážně jednotlivými rozvojovými opatřeními SR LK v rámci strategického cíle D: Zdravé životní prostředí, zejména opatřením D.3. Cíle ochrany ve vybraných přírodních sektorech SPOPK ČR však naplňovány zcela nejsou. Jedná se o cíle, které jsou již poměrně specifické, jako např. z oblasti lesního hospodářství a zemědělství, nebo o cíle, které jsou ve vymezeném území irelevantní - cíl pro splavňování nových úseků vodních toků.

Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Libereckého kraje (KSEIZLO) KSEIZLO LK byla vytvořena v roce 2003 a aktualizována v roce 2006. Její cíle jsou rozděleny do dvou skupin - hlavní a vedlejší cíle. Všechny cíle koncepce KSEIZLO jsou navrhovanou koncepcí SR LK naplňovány, a to především v rámci navrhovaných rozvojových opatření D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví člověka a D.2 Řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví. V případě vedlejších cílů KSEIZLO jsou tyto naplňovány i dalšími opatřeními (např. cíl "V1 Přispět k omezení emisí látek přispívajících ke změně klimatu" opatřeními C.1, C.4, D.1, D.2, nebo cíl "V2 Přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji" opatřeními C.3, C.4, D1., D.2, D.3). V příloze č. 5, tabulka č. 5, je provedeno odhadové posouzení souladu.

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje V rámci požadavků závěru zjišťovacího řízení k SR LK (ze dne 29.9.2006) byl vznesen požadavek na posouzení, zda je koncepce v souladu s Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK).

60


POH LK (leden 2004) je zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. POH LK musí být v souladu se závaznou částí řešení POH ČR, který byl vyhlášen nařízením vlády č. 197/2003 Sb. POH LK obsahuje závaznou a směrnou část řešení. Závazná část prezentuje základní požadavky na budoucí systém odpadového hospodářství v Libereckém kraji v souladu s POH ČR, právními předpisy ČR a EU a schválenou (dne 19.11.2002) Koncepcí odpadového hospodářství Libereckého kraje (KOH LK). Závazná část řešení plánu řeší především opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Směrná část popisuje a hodnotí způsoby dosažení požadavků ze závazné části, a to jak v technické vybavenosti území, tak ostatních oblastech odpadového hospodářství kraje. Vzhledem k tomu, že POH LK se zabývá již konkrétními řešeními v oblasti odpadového hospodářství, tj. je více specifickým dokumentem kraje v této oblasti a jako takový má samozřejmě jiný záběr než předložená koncepce (SR LK), a také s ohledem na to, že POH LK vychází z KOH LK, provedl zpracovatel vyhodnocení SEA SR LK vyhodnocení shody SR LK se stávající KOH LK (viz. příloha č. 5, tabulka č. 4). KOH LK je základním nástrojem kraje pro efektivní řízení v oblasti nakládání s odpady v kraji a byla podkladem pro POH LK. Cíle KOH LK jsou navrhovanou koncepcí SR LK naplněny jednoznačně jen v některých bodech (viz "+"). Všechny zohledněné cíle KOH LK (ať už částečně nebo zcela) jsou plněny opatřeními D2 a D4. Součástí odpadové koncepce jsou i cíle, jejichž naplnění v rámci SR LK je sporné nebo nejasné (viz "0"), neboť není zmíněno přímo nebo z uvedeného popisu aktivit naplňujících opatření nevyplývá. Jedná se o cíle 1.16 až 3.3. a 4.2, které jsou příliš konkrétní a specifické a nelze je zahrnout ani do cílů pravděpodobně či nejistě naplněných (viz symbol "(+)"). U cílů 1.4 až 1.15 je indikováno pouze částečné nebo spíše nejisté naplnění daného cíle. To je dáno tím, že v rámci rozvojového opatření D2 v SR LK nejsou uvedeny konkrétní aktivity, z nichž by jednoznačně vyplývalo naplnění daných cílů KOH LK. Konkrétně jsou v opatření D2 SR LK uvedeny aktivity "Podpora třídění a recyklace odpadu, druhotného využití odpadu" a "Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady", kterými mohou být dané cíle naplněny. Přesnější vyhodnocení a porovnání není možné, neboť SR LK je zpracována na jiné (obecnější) úrovni podrobností a konkretizace než KOH LK.

Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI) V rámci GEPARDI je stanoveno několik úrovní budoucích rozvojových směrů strategie - vize, globální cíl a priority. Pokud budeme uvažovat v širších souvislostech nebo obecnější rovině, SR LK naplňuje či zohledňuje relevantní cíle nebo priority generálního plánu. U stanovené vize a globálního cíle lze konstatovat, že se jím věnují přímo některá opatření podporující zkvalitnění dopravní infrastruktury, i dostatečnou dostupnost a obslužnost území, logistické služby, atd.. Hlavní priority související s problematikou rozvoje dopravní infrastruktury jsou nastíněny v rámci strategického cíle C: Komplexní a kvalitní infrastruktura, jenž se zaměřuje především na zkvalitnění a rekonstrukce stávající dopravní sítě, směřování k přechodu na ekologicky šetrné formy, podporu nemotorové a integrované dopravy. Přímo se vyrovnání hospodářsky rozvinutým územím EU a napojení dotčeného území na okolní státy se koncepcí SR LK neřeší. Avšak tvorba celé návrhové části vychází nejen z principů trvale udržitelného rozvoje, ale také ze snahy naplňování národní vize – zvýšení konkurenceschopnosti České republiky vůči ostatním státům EU. Financování (2.priorita) není taktéž přímo cíleno a stabilizováno v rámci SR LK. Předpokládáme však, že právě charakter koncepce a její zdůraznění 61


krátkodobých až střednědobých priorit přispěje k efektivnímu směrování dotací na odpovídající projektové záměry.

Závěr Celkově lze konstatovat, že soulad SR LK s cíli ostatních relevantních koncepcí je zachován. Obecnější a rámcová úroveň naplnění cílů se může často jevit jako nedostatečná, avšak u krajské koncepce Strategie rozvoje není přílišná konkrétnost očekávaná ani vhodná. Prioritou SR LK pro oblast životního prostředí a ochrany a zvyšování kvality jednotlivých složek životního prostředí je umožnění naplňování cílů stanovených Koncepcí ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje.

62


6

Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí

Liberecký kraj je jednou z oblastí České republiky, která má největší zastoupení území se zvláštní ochranou. Nalezneme zde část národního parku KRNAP, 5 chráněných krajinných oblastí, 3 přírodní parky, 112 maloplošných zvláště chráněných území – z toho 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 59 přírodních památek, 47 evropsky významné lokality, 3 ptačí oblasti, ale i mnoho prvků kostry ekologické stability. Není proto divu, že progresivním rozvojem území, jež se snaží naplnit hlavní vizi Evropské Unie - stát se konkurenceschopnou oblastí, se mnohé rozvojové směry dostávají do střetu nejen s územní ochranou přírody a krajiny, ale i s jednotlivými složkami životního prostředí. Časově lze vlivy rozdělit na dvě základní kategorie – vlivy dočasné a trvalé. Za dočasné můžeme chápat dopady na životní prostředí vznikající při realizaci jednotlivých projektů v rámci plnění jednotlivých cílů strategie (např. stavební práce při využití zastavitelných ploch, průmyslových zón, apod.). Dopady na přírodu a krajinu se odrazí v různých časových horizontech podle charakteru a míry zásahu do jednotlivých složek životního prostředí a podle ovlivnění či narušení jejich vzájemných vazeb. Míra a charakter (chemické, mechanické, biologické) zásahů do přírodního prostředí mají rovněž vliv na trvalost změny. Za trvalé vlivy lze považovat ty, které svým charakterem nenávratně ovlivní nebo zapříčiní změnu jednotlivých složek životního prostředí. Některé přímé vlivy mohou vést k následnému sekundárnímu ovlivnění dalších přírodních složek až celých ekosystémů, jež se logicky odráží na celkové změně kvality životního prostředí působící na veřejné zdraví obyvatel. Na základě zkušeností a realistických hypotéz je možné odhadnout a vzorově nastínit potenciální vlivy různých záměrů na jednotlivé složky životního prostředí a porovnáním s územním rozmístěním chráněných oblastí vysledovat potenciální střety s ochranou přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí.

6.1 Hodnocení strategických cílů a opatření SR LK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí Pro potřeby posouzení závažných vlivů na životní prostředí byly na základě relevantních koncepcí (cíle SPŽP, referenční cíle SEA NRP, referenční cíle SEA SUR LK) stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí. Tyto koncepce byly vytvořeny a vychází především z evropských a národních dokumentů a jimi kladených požadavků (Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu ČR, Kjótský protokol, Integrovaný národní program na snižování emisí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Rámcová směrnice o vodách, Národní strategie biologické rozmanitosti ČR, Státní energetická koncepce, atd.). Vycházíme proto z obecného předpokladu, že stanovené referenční cíle by měly obsáhnout všechny potřeby v oblasti ochrany životního prostředí. Dále bylo vzato v úvahu, že SR LK je koncepčním dokumentem na krajské úrovni, a proto se u cílů globálního charakteru předpokládá, že jsou odraženy ve strategických cílích na krajské úrovni (např. Snižování emisí skleníkových plynů je naplněno opatřením D1 – snižování znečištění všech složek přírodního prostředí, realizace preventivních opatření proti znečištění ŽP).

63


Hodnocení strategických cílů a rozvojových opatření bylo provedeno na základě stanovené stupnice. Pro vlastní hodnocení byly sledovány zásady a postupy stanovené českou legislativou, metodikou pro posuzování vlivů [18] a bylo přihlédnuto i k nové evropské metodice [19]. Tabulka č. 25: Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů Charakter vlivu stupnice

Symbol

Popis

+

cíl je naplněn (alespoň rámcově)

0

naplnění cíle je diskutabilní (často působí jako následný nebo průvodní jev jiného opatření)

/

cíl není daným opatřením naplňován

Tabulka č. 26: Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí

A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje

C. Komplexní a kvalitní infrastruktura

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

Rozvojová opatření SR LK

1. Zastavení poklesu biodiverzity, ochrana význačných biotopů, omezení fragmentace krajiny.

+ A3

/

/

+ D3

/

2. Zastavit zhoršování zdravotního stavu lesů a jejich věkové a druhové skladby.

+ A3

/

/

0 D1,D3

0 E3

3. Omezit zásahy, obnovit a chránit krajinný ráz a lépe využívat kulturní a přírodní dědictví.

+ A3

+ B5

/

+ D3

+ E2,E3

4. Environmentálně příznivé + využívání krajiny (A2,A4, s upřednostňováním environmentálně šetrných A6) technologií ve všech hospodářských A1,A3 odvětvích .

/

0 C2

+ D1,D3

+ E3,E6

+ A1,A3, A4

/

/

+ D2

+ E2

0 A3

/

/

+ D2,D3

/

Referenční cíle ochrany životního prostředí

5. Snižovat zábor půdy s preferencí využívání ploch brownfield. 6. Zamezit ztrátám přirozených vlastností půd.

64


+ D1,D2, + E2,E3 D3

7. Zlepšovat stav zastavěných území (protipovodňová ochrana, přírodní prvky, snížení intenzity dopravy).

/

+ B6

+ C1, C2,C3

8. Zlepšovat retenční funkci krajiny.

0 A3

/

/

+ D1,D3

/

9. Dosáhnout zlepšení ekologického stavu povrchových a podzemních vod, včetně vodních a mokřadních ekosystémů.

0 A3

/

+ C3

+ D1,D3

/

10. Ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod jako zdrojů pitné vody.

/

/

+ C3

+ D1,D3

/

0 A3,A4

/

0 C1,C2

+ D1,D2

/

12. Dosažení národních emisních a imisních stropů.

0 A4

/

+ C2,C3

+ D1,D2

/

13. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů.

+ A4

/

+ C3

+ D1,D3

/

14. Využívání obnovitelných zdrojů.

0 A3,A4

/

+ + C2,C3 D1(D3)

/

15. Prevence vzniku, upřednostnění recyklace a využití odpadů včetně odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady.

0 A4

/

0 C3

+ D1

/

16. Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy, včetně organizačních opatření.

/

/

+ C2(C1)

/

/

17. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem.

/

/

/

+ D2

0 E2

18. Omezování a ochrana před antropogenními a přírodními riziky a krizovými situacemi.

/

+ B7

/

+ D2,D3

/

+ (A6) A1,A3

/

+ D1

/

+ D4

0 E5

11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení.

19. Povzbudit poptávku a nabídku výrobků šetrných k životnímu prostředí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování. 20. Podpora povědomí o environmentálních hodnotách a problémech, EVVO.

+ A6 65

+ B1,B5 (B4)

+ C2,C3

0 C4


(B4)

21. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru. 22. Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

0 A6

0 B5

/

+ D4

+ E1,E3, E5,E6

/

/

+ C3

+ D1

+ (E5)E6

Z výše provedeného vyhodnocení vyplývá, že všechny stanovené referenční cíle jsou minimálně jedním opatřením posuzované koncepce SR LK naplněny. Míra a přímost vlivu se liší podle specifikace a konkrétního zaměření na referenční cíle, které vyjadřují základní problémové okruhy problematiky životního prostředí v našich podmínkách (kraje, i celé České republiky). Problémy jsou přímou návazností nejčastěji řešeny navrhovanými aktivitami v rámci opatření, a v některých případech přímo celými rozvojovými opatřeními. Z tabulky č. 26 vyplývá, že naplňování Strategického cíle D Zdravé životní prostředí bez zátěží bezprostředně nejvíce přispěje k celkovému zlepšení životního prostředí. Zároveň se jednotlivá opatření a návrhy aktivit cíleně zaměřují na řešení konkrétních problematických okruhů jako je protipovodňová ochrana, jakost vod, ekologická stabilita, šetrné využívání území (půda, lesy, nerostné suroviny aj.), předcházení rizik a havárií, atd. Většina opatření jsou nadto navržena nebo přímo sledují principy a cíle udržitelného rozvoje ochrany životního prostředí. Zastřešujícím strategickým cílem je E Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti, který primárním i sekundárním působením výrazně přispívá ke zlepšení všech složek životního prostředí, jejich vzájemných vazeb, i k mezisektorové, veřejné a soukromé koordinaci. Například realizací opatření E.4 Koncepční řízení rozvoje budou respektovány a naplňovány všechny dotčené, relevantní koncepce, jež jsou schváleny na příslušných úrovních podle jednotlivých resortů. Obdobně široké pokrytí zabírají i další opatření jako E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti nebo E.6 Zkvalitnění veřejné správy. Rozvojové opatření E.3 Rozvoj venkovských oblastí zabírá celou rovinu zlepšování stavu životního prostředí dvěma aktivitami – Rozvoj multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ve venkovském prostoru; Zabezpečení péče o složky životního prostředí a krajinný ráz venkovského prostoru. Míra ovlivnění a přispění k naplnění stanovených referenčních cílů se bude odvíjet od účelu a způsobu realizace navazujících projektů; v této fázi proto nelze jednoznačně posoudit, zda opatření E.3 přispěje k předpokládanému plnění všech referenčních cílů. Nejmenší spojitost s ochranou přírody a krajiny má strategický cíl B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje, který však majoritně zohledňuje cíle kladené na veřejné zdraví Zdravotní politikou Libereckého kraje (součást samostatného vyhodnocení koncepce na veřejné zdraví v kapitole 12). U aktivit zmiňujících snižování energetické náročnosti (A.4, D.1) nebo realizaci úsporných surovinových a energetických opatření (C.3) předpokládáme přispění, podle způsobu realizace, k ochraně neobnovitelných zdrojů, k možnému zvýšení využívání obnovitelných zdrojů. Zároveň lze v této souvislosti očekávat následnou prevenci/snížení podílu produkovaných odpadů a emisí za použití dostupných environmentálně šetrných technologií v daném odvětví.

66


6.2 Hodnocení strategických cílů a rozvojových opatření SR LK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí Pro potřebu adekvátního vyhodnocení všech možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bylo vymezeno několik složek životního prostředí tak, aby z pohledu SEA zpracovatele adekvátně pokrývaly celou oblast životního prostředí. Stupnice vychází jako u předchozí kapitoly z dostupných metodik posuzování. Blíže jsou v následující kapitole slovně popsány protichůdně nebo negativně působící rozvojová opatření a s nimi spojené aktivity, činnosti a typy záměrů. Tabulka č. 27: Stupnice hodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí Charakter vlivu stupnice

Symbol

++ +

Popis výrazně pozitivní vliv pozitivní vliv

0

bez vlivu nebo podle komentáře

-

negativní vliv

--

výrazně negativní vliv

Tabulka č. 28: Vyhodnocení vlivů podle stanovených složek životního prostředí

voda

půda

lesy

horninové prostředí

flóra a fauna

krajinný ráz

hluk

osídlení, obyvatelstvo

kulturní a historické hodnoty

Strategické cíle a rozvojová opatření

ovzduší

Složka životního prostředí

+/--

+/-

++/--

0

0

+/-

0/-

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací

67


ovzduší

voda

půda

lesy


flóra a fauna

krajinný ráz

hluk




A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství

+/-

++/-

++/-

++/-

+

+/-

++/-

0/-

+

0/+

A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví

+/-

+/-

++/-

0/-

0/+

0/-

0/-

0/-

+

0

A.5 Rozvoj sektoru služeb

0/-

0/-

0/-

0/-

0

0/-

0/-

0/-

+

0/+

A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje: A.6.1 Rozvoj turistické infrastruktury a služeb s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu

+/-

+/-

+/-

+/-

0

+/--

+/-

0/-

+

++

A.6.2 Vytvoření fungujícího marketingového systému a podpora efektivní spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu

0

0

0

0

0

0

0

0

+

++

B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu

0

0

0

0

0

0

0

0

++

0

B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

0

0

0/-

0

0

0/-

0

0

++

+


B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje

68



ovzduší

voda

půda

lesy


flóra a fauna

krajinný ráz

hluk




B.5 Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví

0

0

0

0

0

0

+

0

+

++

+/-

+/-

+/-

+/-

0

+/-

+/-

-

++

0/+

0

+

+

+

+

+

+

0

++

++

++/-

+

0/-

0

0

+/-

0/-

-/+

+

0

jejich

+/-

0

0/-

0/-

0

0/-

0/-

-/+

++

+

C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů

++

++

+/-

+

++

+/-

0/-

-/+

++

0

C.4 Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií

0

0

0

0

0

0

0/-

0

++

0

D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel

++

++

++

++

++

++

++

++

++

0

D.2 Předcházení a řešení dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zdraví obyvatel*

++/-

++/-

++/-

++/-

++

++/-

++/-

++/-

++

+

D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu

+

++

++

++

+

++

++

0/+

++

++

B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku C. Komplexní a kvalitní infrastruktura C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace C.2 Optimalizace dopravních systémů alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti

včetně

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

69



ovzduší

voda

půda

lesy


flóra a fauna

krajinný ráz

hluk




D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

0

0

0

0

0

0

0

0

++

+

E.2 Rozvoj městských oblastí*

+/-

+/-

+/-

+/-

0

+/-

+/-

++/-

++

++

E.3 Rozvoj venkovských oblastí*

+/-

+/-

+/-

+/-

0/+

+/-

++/-

+/-

++

0

E.4 Koncepční řízení rozvoje

0

0

0

0

0

0

0

0

+

0

E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti

0

0

0

0

0

0

0

0

+

0

E.6 Zkvalitnění veřejné správy

0

0

0

0

0

0

0

0

+

+

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, spolupráce meziresortní a přeshraniční

včetně

posílení

* mírně negativní působení se týká pouze: u opatření D.2 - aktivity Podporovat aktivity vedoucí ke snižování negativních dopadů vysokých hladin hluku v prostředí a na veřejné zdraví (např. budováním obchvatů, protihlukových stěn či dalších protihlukových stěn); u opatření E.2 – aktivity Snižování dopravní zátěže měst; u opatření E.3 – aktivity Rozvoj výrobních a nevýrobních aktivit a zaměstnanosti na venkově – blíže zdůvodněno v kapitole 6.3

70

6.3 Slovní vyjádření negativních vlivů podle oblastí rozvoje Posuzovaný dokument, jež je zpracován na krajské úrovni, nemá konkrétně specifikovány aktivity a projekty, u kterých by bylo možno detailně vyhodnotit dopady a vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. V tabulce č. 28 je proveden rozbor potenciálních vlivů na stanovené složky životního prostředí na základě navržených opatření a následného výčtu aktivit. U většiny složek je proto působení kontroverzního nebo diskutabilního charakteru (+/) a často je velice obtížné provést jejich bližší odhad (0). Míru a určení vlivů na jednotlivé složky bude možné určit až z konkrétních záměrů, které budou projektovány a realizovány v rámci navržených aktivit. Níže jsou slovně vyjádřeny možné uvažované vlivy v jednotlivých oblastech rozvoje. A.

Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

Při budování rozvojových ploch průmyslových areálů záleží především na typu průmyslu, účelu podnikání a charakteru plánované technologie. Míru negativních vlivů ovlivní zajištění bezpečnosti provozu, velikost produkce a intenzita související dopravy při importu materiálu a exportu produktů. Nové rozvojové plochy (A.1 – aktivita Budování rozvojových ploch) mohou dále nárokovat zábor ZPF a podle charakteru areálu se vyznačovat specifickou materiálovou a energetickou náročností. Nadto je podpora výstavby nových průmyslových areálů spojena se zajištěním dostatečné dopravní i technické infrastruktury. Průmyslové podniky svým provozem ovlivní především kvalitu ovzduší, hlukovou situaci, zatížení území odpady a odpadními vodami specifickými pro jednotlivá průmyslová odvětví. Pro rozvoj podnikatelských aktivit je Strategií rozvoje LK prioritně doporučována revitalizace brownfields a v rámci zastavitelného území je poukázáno na nutnost adekvátního usměrnění suburbanizace doplněním nebo aktualizací ÚPD. Pozitivním přínosem je i upřednostňování ekologicky šetrných technologií, výstavba v prolukách a rekonstrukce objektů před novostavbami a zábory „greenfields“. Pozitivním přínosem je i navržená aktivita vyhledávání investorů zaměřujících se právě na oblast využití brownfields. Různé formy podpory produkce šetrných výrobků k životnímu prostředí podpoří prevenci vzniku a množství škodlivin vypouštěných do životního prostředí. Možný negativní dopad s sebou může přinést např. aktivita podpory příchodu investorů – opatření A.4 (a jí podobné na obecné úrovni), u které nelze jednoznačně vyloučit ani určit směřování budoucích projektů a záměrů, a s nimi spojené negativní dopady. Negativně mohou být ovlivněny všechny složky životního prostředí a míra dopadu se opět odvíjí od typu směřování investic – různá průmyslová a zemědělská odvětví, záměry podporující cestovní ruch, individuální bytovou výstavbu, aj. Jednoznačně pozitivními opatřeními jsou ty, jež podporují inovace a výzkumy nových technologií (A.2), a především pak jejich aplikaci do praktických oblastí s jejich zpětnou vazbou. Pozitivní je rovněž podpora mimoprodukčních funkcí krajiny (A.3), ke kterým přispívají alternativní formy zemědělství a určité formy lesnictví. Pokud bude pokračovat trend zvyšování podílu jiných než účelových funkcí krajiny a postupný návrat ke kulturní venkovské krajině menšího měřítka, jenž je nejvíce podmíněn formou zemědělské a lesnické činnosti, nastane obrat ve vnímání a dostupnosti krajiny nejen pro lokální obyvatele, ale pro celkovou prestiž regionu. Využití potenciálu zemědělství a lesnictví představuje potenciálně pozitivní i negativní vliv na kvalitu půdy. Větším podílem ekologického zemědělství a kladením důrazu na relevantní míru používání i složení hnojiv a pesticidů se zmírní kontaminace půd a související znečištění povrchových a podzemních vod, které slouží jako recipient soustředěného i povrchového odtoku ze zemědělských ploch. Nicméně, v rámci

71


tohoto opatření je uvedena i aktivita Vytvoření a rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci, u které lze očekávat negativní vlivy na biotu, hlukovou zátěž, krajinu, ovzduší, vodu a půdu. Významnost vlivu bude dána jak umístěním (zábor pozemků, biota), tak intenzitou prováděných činností (navýšení dopravy, produkce znečišťujících a závadných látek). Rovněž v rámci aktivity Podpora produkčních funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství v LK lze očekávat i negativní vlivy plynoucí například z možného prosazování produkčních funkcí lesa v nevhodných podmínkách. Při rozvoji sektoru služeb (A.5) a souvisejících aktivit se na stanovené obecné úrovni nepředpokládají významné vlivy na životní prostředí. Ve většině případů se jedná o zkvalitnění a zefektivnění sektorů služeb za účelem navýšení prosperity regionu. Avšak pokud by se v rámci optimalizace a podpory strategických, logistických, tržních nebo případně technologických služeb navrhovalo rozšíření nebo výstavba nových stavebních objektů (skladové areály), mohou zde vyvstat negativní dopady podobného charakteru jako u realizace jiných rozvojových aktivit. Jednalo by se tudíž o zvýšení produkovaných emisí do ovzduší (logistika, zvýšená dopravní intenzita ke zkvalitnění a dostupnosti všech služeb, provoz nových center a skladových prostor), hlukového zatížení, možný zábor nových ploch, atd. Pokud by se podpora logistických služeb týkala i výstavby nových skladovacích prostor, je nutné zohlednit možný negativní dopad na krajinný ráz a na možnou kontaminaci okolního prostředí, která může být způsobena úniky škodlivin ze skladovaných látek. Zde musí být na prvním místě splnění všech ochranných požadavků (technologických, ochranná pásma, atd.). Logistické služby s sebou zároveň přinášejí potenciální nebezpečí vysokého zvýšení nákladní dopravy, se kterým souvisí nárůst emisní a hlukové zátěže, vznik nežádoucích dopravních situací (kongesce, nehody), ad. Konkrétní záměry a projekty zmíněného rozsahu jsou dále předmětem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Velice diskutabilním pro posouzení možných negativních vlivů na životní prostředí je oblast cestovního ruchu (A.6), kde opět záleží na formě a účelu realizovaných záměrů. Vhodné formy cestovního ruchu šetrné k životnímu prostředí, jenž zároveň zdůrazňují a respektují ochranu přírody a krajiny, mohou přispět ke zlepšení přírodních podmínek dotčených lokalit a k celkovému zvýšení povědomí o přírodních hodnotách a jejich významu v regionu. Stejně tak mohou zvýšit poptávku po ekologických produktech a technologiích představených v podobě plánovaného rozvoje v oblasti eko a agroturistiky. Rozvoj turistiky s sebou však zároveň přináší zvýšení celkového zatížení území spojeného s přílivem návštěvníků, a to navýšení dopravy (např. emise, hluk, zábor ploch pro infrastrukturu a finanční náročnost na údržbu) a upravení kapacit spojených služeb. Ekologické formy turistiky, informovanost o přírodních hodnotách, specifických environmentálních problémech, včetně jejich nutné ochrany, se v území pozitivně projeví až v dlouhodobějším horizontu. B.

Kvalitní a zdravé lidské zdroje

Naplňováním strategického cíle B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje nebude ve většině případů významně dotčena žádná složka životního prostředí. Výrazně pozitivní dopad bude mít realizace navazujících aktivit na složku: osídlení, obyvatelstvo; případně na stav kulturních a kulturně – historických dědictví kraje. Potenciální negativní dopad je spojen s budováním nových zařízení pro zájmovou činnost, a dále především s budováním nových zón pro individuální výstavbu. S nimi je opět 72


nárokováno zajištění relevantní dopravní a technické infrastruktury. Míra dopadu se bude odvíjet od velikosti zastavitelných ploch a počtu nových bytových jednotek, na které musí být kapacitně přizpůsobeny kanalizační, vodovodní i všechny ostatní inženýrské sítě (včetně řešení odpadového hospodářství). Během výstavby, i po ní, se mírně zvýší hluková intenzita dotčených lokalit. Stejně tomu bude i u emisního zatížení odvíjejícího se z navýšení mobilních a malých zdrojů znečištění (lokální topeniště); zde lze však předpokládat i vyšší nárůst škodlivin. Nejdůležitějším činitelem podílejícím se na změně stavu kvality ovzduší bude zvolený typ zdroje energie domácností. Velký důraz je v současnosti kladen na kvalitu bydlení, tudíž lze předpokládat, že všechny novostavby budou prioritně napojeny na všechny dostupné inženýrské sítě, a pokud možno i na plynofikaci, jež je z pohledu znečištění ovzduší producentem s minimální měrou vypouštění škodlivin. Ekologické požadavky na kvalitu bydlení jsou v současnosti více propagovány a ve společnosti se podporuje povědomí o energetické náročnosti rodinných domů (např. nízkoenergetické a pasivní domy, používání obnovitelných zdrojů energie), čímž se sníží i energetické a surovinové nároky, podíl odpadů z domácností, aj. Ovlivnění krajinného rázu, ochrana PUPFL a ZPF (především bonitně kvalitních půd) je závislé na místních ÚPD. Pokud není v katastrálních územích, především v malých sídlech, územní plánování aktivním nástrojem koordinace funkčního využití území a prostorové (i plošné) regulace, mohou mít jednotlivé záměry (případně nekontrolovaný rozvoj), negativní důsledky na zmíněné složky ŽP. Z urbanistického hlediska je pravděpodobné narušení krajinného rázu a kulturních hodnot, s nimž jsou spojeny nerelevantní zásahy do urbanistických a architektonických struktur. V malých venkovských sídlech může dojít k narušení i velice významných kulturních a historických hodnot, které nejsou ošetřeny statutem památkových objektů, zón nebo rezervací. Strategie rozvoje LK tuto oblast zastřešuje a řeší samostatným opatřením B.5 Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví kraje. Pozitivním odrazem na složky ŽP bude dlouhodobé a cílené vzdělávání, zpracovávání krajských koncepcí a jejich realizace, zkvalitňování a revitalizace veřejného prostředí, upřednostnění modernizace a obnovy stávajícího bytového fondu, apod. C.

Komplexní a kvalitní infrastruktura

Výsledky hodnocení tohoto opatření jsou velice kontroverzní. Důvodem je více možností realizace opatření a rozlišné působení jednotlivých aktivit. Například aktivity týkající se zkvalitnění dopravní infrastruktury, podpory veřejné a zavádění integrované dopravy, přecházení na ekologicky šetrné formy osobní dopravy bude výrazně pozitivním činitelem působícím na kvalitu ovzduší, bezpečnost a plynulost dopravy, prašnost, kvalitu povrchových a podzemních vod, zábor půdy, apod. (jedním z nejvýraznějších opatření, jež přispějí ke snížení emisní zátěže, bude optimalizace nákladní dopravy a její postupný přesun na železnici). Na druhé straně rozvojová opatření C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace a C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti mohou být naplňovány v podobě výstavby nebo rozšíření stávajících tras dopravních sítí. Nadto, zpřístupněním některých marginálních oblastí, nebo-li zlepšením jejich obslužnosti, vyvstává i možnost působení a navýšení škodlivého působení souvisejícího s dopravou (hluková emisní, světelná zátěž) v oblastech, které nejsou tímto typem znečištění 73


doposud ohrožovány. Optimalizace dopravní sítě a výstavba nových komunikací (i když ta přímo není v rámci opatření navrhována) bude mít vliv na množství emisí dostávajících se do prostředí. Nevhodně volenými profily, kapacitami a provedením může dojít ke zvýšení podílu škodlivin (navýšením dopravní intenzity) a k vnímání nové komunikace jako negativního liniového elementu, jež narušuje krajinný ráz, ohrožuje okolní prostředí a vytváří výraznou bariéru ve volné krajině, která brání migraci a fragmentuje přírodní stanoviště. Hluková situace se změní úměrně podle zvýšení dopravní intenzity. Budování a modernizace technické infrastruktury, v podobě vodovodních a kanalizačních sítí, významně přispěje ke zlepšení stávajícího stavu a prevenci znečištění především povrchových a podzemních vod. Záleží však na jejím provedení, zda při nutném záboru pozemků nebude docházet k omezování rozlohy přírodních stanovišť, případně zda nedojde v důsledku realizace staveb ke zhoršení jejich současného stavu. Hledání energetických alternativ a cílená snaha zvyšování podílu obnovitelných zdrojů s finanční podporou podepřenou granty čerpajícími z programových dokumentů dlouhodobě přispěje ke snižování znečištění ovzduší a sekundárně sníží i množství využívaných neobnovitelných zdrojů. Samotná zařízení a stavby potřebné k umožnění využívání OZE však mohou ovlivnit krajinný ráz (větrné elektrárny), vodní režim a biotu krajiny (vodní elektrárny, pěstování biomasy). Pro OZE je proto nutné vybrat a předem definovat plochy k tomuto účelu vhodné (blíže problematiku řeší Územně energetická koncepce Libereckého kraje, jež je v současné době aktualizována). Vlastní zavádění nových informačních technologií nebude mít primárně vliv na žádnou složku ŽP. Dlouhodobě může přispět ke zlepšení informovanosti obyvatel o stavu životního prostředí, a tudíž i o směřování zájmů a dotací do potřebných lokalit nebo sektorových oblastí. Výstavba nutných zařízení k posílení nebo rozšíření signálů může mít negativní vliv na krajinný ráz. D.

Zdravé životní prostředí bez zátěží

Realizací aktivit a s nimi spojených konkrétních projektů a záměrů se výrazně zlepší stav všech složek životního prostředí. U většiny rozvojových opatření lze předpokládat ovlivnění jednotlivých složek až v dlouhodobějším horizontu, tj. po provedení a určité době působení opatření – environmentální vzdělávání, zlepšení kvality ovzduší, zvyšování jakosti vod, podpora rozvoje alternativních zdrojů energie, sanace SEZ, nakládání s odpady, atd. Intenzita a míra zlepšení jednotlivých složek bude záviset na způsobu, technologii a časovém horizontu provedení, které se dále odvíjí od možnosti finančních dotací. Finančním zaměřením přímo na některá opatření se zvýší pravděpodobnost jejich praktické realizace a rychlosti působení na cílové složky. Podpora aktivity v rámci opatření D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví může mít z hlediska povahy působení na stanovené složky ŽP pozitivní i negativní vliv. Budováním obchvatů se sníží dopravní zatížení v přetížených oblastech intravilánu, ale na druhé straně se naruší nové nedotčené lokality, což může mít negativní vliv na všechny složky ŽP. V případě veškerých liniových staveb je nejzásadnější dopad na fragmentaci krajiny spojený s otázkou narušení krajinného rázu a zmenšení ploch dotčených stanovišť. Řešení konkrétních projektů dále podléhá procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

74


E.

Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

Pokud naplňování strategického cíle ovlivní přímo některou stanovenou složku ŽP, dopad bude většinou mírně pozitivního charakteru. Obecně lze konstatovat, že strategický cíl E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti s návaznými opatřeními a aktivitami je zastřešujícím cílem, který předpokládá respektování stávajících sektorových koncepcí, legislativy a trendů v ochraně životního prostředí (např. zavádění principů udržitelného rozvoje - MA 21, aktualizace ÚPD, přeshraniční a meziresortní spolupráce, podpora místních aktivit a neziskových organizací, atd.). Naplňováním aktivit dojde ke zlepšení stavu ŽP a prevenci vzniku nových zdrojů znečištění, nadlimitních nebo dokonce krizových situací. Podporou komunikace mezi veřejným, soukromým a odborným sektorem dojde k propojení poznatků a zkušeností, na jejichž základě se lépe dospěje k přijatelným konsensům týkajících se (nejen) problematiky ochrany životního prostředí. Mírně pozitivní až mírně negativní působení lze vysledovat u opatření E.2 Rozvoj městských oblastí a E.3 Rozvoj venkovských oblastí. Některé aktivity (např. Snižování dopravní zátěže nebo Rozvoj výrobních a nevýrobních aktivit a zaměstnanosti na venkově) mohou zapříčinit jak negativní, tak pozitivní dopady na prostředí. Aktivitami přímo a příznivě ovlivňující všechny složky životního prostředí, avšak stanovenými na velice obecné úrovni jsou: Revitalizace brownfields v urbanizovaných územích (E.2), Rozvoj multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ve venkovském prostoru Libereckého kraje a Zabezpečení péče o složky životního prostředí a krajinný ráz venkovského prostoru (E.3).

6.4 Charakter vlivů a jejich kumulace Na možné kumulativní působení musí být brán zřetel především v oblastech a lokalitách, v nichž je možné uskutečnit záměry, jejichž působením by návazně narůstaly negativní vlivy až k překročení daných hodnot limitních. Proto by již v přípravné a rozhodovací fázi záměru, jenž může mít potenciální negativní vlivy na životní prostředí, měly být zohledněny veškeré stávající, budoucí, dočasné a trvalé negativní dopady, jež se vznikem nového zdroje škodlivin znásobí a mohou lokálně způsobit narušení ekologické rovnováhy nebo přesažení stanovených limitních hodnot. U takových záměrů je nutno vyžadovat dostatečné zmirňující opatření. Stupnice hodnocení, včetně symboliky, byla zvolena na základě české a evropské metodiky pro posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví [18,19] a dále byla adekvátně doplněna na základě uvážení SEA posuzovatele. Tabulka č. 29: Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí Charakter vlivu významnost vlivu

pravděpodobnost/působení

Symbol

Popis

--

významný nebo velmi negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popř. je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv

!!/P

velmi pravděpodobný/primární (přímé působení)

málo významný negativní vliv

75


frekvence/trvání

přeshraniční dimenze

!/S

pravděpodobný/sekundární (nepřímé působení)

>>

frekventované až konstantní/dlouhodobé až trvalé

>

příležitostné/krátkodobé

TR

možný přeshraniční vliv

Kumulaci předpokládaných vlivů SR LK v rámci navrhovaných opatření nebo sledovaných složek životního prostředí lze vyčíst z Vyhodnocení vlivů podle stanovených složek životního prostředí z tabulky č. 28 (kapitola 6.2). Celá Strategie rozvoje Libereckého kraje je koncipována s ohledem na ochranu životního prostředí. I přesto se nelze u některých záměrů vyhnout negativním vlivům. Tato skutečnost se týká především dvou oblastí: •

veškeré nové výstavby, ať se již jedná o nové rodinné domy nebo rozsáhlé průmyslové areály. Vždy je vyžadováno zajištění dostatečné dopravní a technické infrastruktury, jež se neobejde bez navýšení produkovaných emisí, hlukové zátěže, množství odpadních vod, odpadu, potřeby pitné vody, energetické a surovinové náročnosti, atd.

•

vybudování dopravní infrastruktury, která je cizorodým krajinným elementem dlouhodobě narušujícím a působícím na všechny složky životního prostředí. Podle rozsahu záměru (délka, kategorie komunikace) zabere určitou plochu nové půdy pro vlastní stavbu a pro doprovodné technické vybavení. Dále může významně narušit krajinný ráz a způsobí fragmentaci krajiny, což má za následek omezení migrace některých živočišných druhů a zmenšení velikosti jejich ekologických stanovišť/areálů. Související emisní, hlukové a případně světelné zatížení rovněž naruší stávající stav dotčeného území.

Kumulativní negativní vliv lze tudíž předpokládat zejména u opatření A.1, A.4, B.6; velmi pravděpodobně pak i u opatření C.1 a C.2. Aktivity zahrnuté v rámci těchto opatření ovlivní krajinný ráz výstavbou liniových (koridory dopravní a technické infrastruktury pro posílení cestovního ruchu a komunikace mezi jednotlivými oblastmi) nebo bodových staveb, areálů či zón (zastavitelné plochy určené pro obytnou výstavbu, průmyslové zóny tvořící významné prostorové a výškové dominanty, zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie). Bližší rozbor charakteru navržených opatření s přihlédnutím k definovaným rozvojovým opatřením, jež jsou naplňovány jednotlivými aktivitami, je vyhodnocen v následující tabulce č. 30. V úvahu byly vzaty tyto atributy potencionálních vlivů: významnost, pravděpodobnost, přímost působení, trvání a přeshraniční dimenze. Vyhodnocení charakteru vlivů je posuzováno ve vztahu k životnímu prostředí a jeho složkám. Největší důraz je kladen na velmi pravděpodobný výskyt dopadu, který je spojen s přímým/primárním působením rozvojového opatření a souvisejících aktivit [!!/P]. Podle specifik jednotlivých opatření a aktivit je posouzena možná délka trvání vlivu na složky ŽP. U většiny aktivit se nelze jednoznačně přiklonit pouze k trvalému nebo krátkodobému působení z důvodu stejné důležitosti [>/>>]. Pokud to charakter opatření umožňuje, je zdůrazněn pouze jeden časový horizont. Typickým příkladem je nová výstavba, ať již individuální nebo pro průmyslové účely, která v období realizace přinese rozličné (dočasné) negativní vlivy - jiné, než-li vlastní postavené objekty a areály. Ty budou v dlouhodobějším horizontu svou existencí v prostoru a svým provozem ovlivňovat krajinný ráz, zastavěnou půdu (a tím její půdní vlastnosti a retenci krajiny), emisní, hlukové, světelné, energetické i materiálové zatížení území.

76


U některých opatření, především strategického cíle B. Kvalitní a lidské zdroje nepředpokládáme vlivy na životní prostředí, avšak nelze vyloučit, že se jejich realizace může stát hybnou silou pro další projekty, jež v budoucnu závažně ovlivní kvalitu životního prostředí dotčeného území. Snahy o zvýšení zaměstnanosti v regionu v podobě cíleného vzdělávání v určitých oborech, rekvalifikace a posílení spolupráce s pracovním trhem nebudou ovlivňovat složky ŽP, avšak mohou zvýšit poptávku po zvýšení aktivity takových průmyslových nebo hospodářských odvětví, jež následně ovlivní stav životního prostředí. U určení přeshraničního vlivu je za základní hranici považována hranice státu – tedy překročení vlivu do sousedních států - Polska nebo Německa [TR]. Pokud se jedná zároveň o přeshraniční ovlivnění na úrovni zkušeností nebo na nižších správních úrovních (kraje, regiony, katastrální území, sídla, apod.), je zde připojena poznámka [+zk, vni.]. Mnoho opatření se však týká výhradně krajské úrovně [TR vni.] - působení je zvýrazněno šrafováním. Tabulka č. 30: Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí Opatření

Pravděp./ působení

Význam

Frekvence/ Přeshraniční trvání dimenze

A Dynamická a konkurenceschopná ekonomika A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí

-/+

!!/P+S

>/>>

TR

+

!/S

>>

TR

++

!!/P+S

>/>>

TR vni.

--/++

!!/P+S

>/>>

TR


0/-

!/P+S

>/>>

TR +vni.

A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje: A.6.1 Rozvoj turistické infrastruktury a služeb s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu

+/-

!/P+S

>/>>

TR

0(+)

S

>>

TR

0(+)

S

>>

TR zk.

0(+/-)

S

>>

TR +vni.,zk.

0(+)

S

>>

TR vni.

0(-)

P

>>

TR vni.

++

!!/P

>>

TR

A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví

A.6.2 Vytvoření fungujícího marketingového systému a podpora efektivní spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu

B Kvalitní a zdravé lidské zdroje B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel B.5 Péče o kulturní a kulturněhistorické dědictví

77


B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí

-

!!/P+S

>>

TR vni.

B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku

+

!!/P+S

>/>>

TR +vni.,zk.

+/-

!!/P+S

>>

TR +vni.

+/-

!!/P+S

>/>>

TR vni.

++

!!/P+S

>/>>

TR +vni.

0/-

S

>>

TR vni.

++

!!/P+S

>>

TR +vni.

++

!!/P+S

>>

TR +vni.

++

!!/P+S

>>

TR +vni.

++

!!/S

>>

TR +zk.

C Komplexní a kvalitní infrastruktura C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů C.4 Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií

D Zdravé životní prostředí bez zátěží D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel D.2 Předcházení a řešení dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zdraví obyvatel D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel

E Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční

+

!/S

>>

TR +zk.

+/+/+

!!/P+S !!/P+S !/S

>/>> >/>> >>

TR vni. TR vni. TR vni.


+

!/S

>>

TR vni.


+

!/S

>>

TR vni.

E.2 Rozvoj městských oblastí E.3 Rozvoj venkovských oblastí E.3 Koncepční řízení rozvoje

TR zk. - především přeshraniční vzájemné nebo jednostranné působení v rámci předávání zkušeností a informací; TR vni.především spolupráce uvnitř regionu - vnitrostátní, mezikrajská, meziregionální, regionální, mezi obcemi – většinou nepřesáhne hranice ČR; uváděné značení +zk. nebo +vni. zdůrazňuje, že kromě přeshraničního působení je důležité působení uvnitř kraje nebo ovlivnění různých oblastí ve formě zkušeností

U naprosté většiny přeshraničního vlivu Strategie rozvoje Libereckého kraje bude působení v rámci kraje – což je náplní a účelem posuzované koncepce. Proto projekty nebo záměry budou přesahovat především hranici katastrálních území nebo regionů.

78


6.5 Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 Požadavek posouzení vlivu koncepce na jednotlivé lokality soustavy NATURA 2000 vychází ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. Podrobné posouzení je uvedeno samostatně v příloze č. 4. Z posouzení vyplývá, že výrazně negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 lze očekávat u rozvojových opatření A.1, A.3, A.6.1, B.4, B.6, C.1 a C.3. Pozitivní vliv lze naopak čekat u rozvojových opatření C.3, D.1, D.2, D.3, D.4 a E.4. Negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 představuje rozvojové opatření A.1 aktivitou Budování rozvojových ploch, kde lze očekávat zábor pozemků, který se projeví ztrátou rozlohy stanovišť a zhoršením kvalitativních charakteristik složek životního prostředí (vzduch, voda, hluk) a nárůst dopravy, který se projeví zvýšeným vyrušováním druhů a zhoršením dochovalého stavu stanovišť. Rozvojové opatření A.3 představuje riziko aktivitou Vytvoření a rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci, kde lze očekávat zábor pozemků a nárůst dopravy, které se projeví ztrátou rozlohy stanovišť, zhoršením kvalitativních charakteristik složek životního prostředí, zvýšeným vyrušováním druhů a zhoršením dochovaného stavu stanovišť. Aktivita Podpora převodu zemědělských půd na lesní se negativně projeví snížením rozlohy nelesních stanovišť. Potenciální negativní vlivy u opatření A.6.1 vyplývají z aktivity Podpora a rozvoj turistických služeb a základní a doprovodné infrastruktury (včetně certifikací) v oblastech k tomu vhodných – ztráta rozlohy stanovišť, zvýšené vyrušování živočichů, zhoršení dochovaného stavu stanovišť. Rozvojové opatření B.4 představuje významné riziko aktivitou Výstavba, údržba a modernizace zařízení pro zájmovou činnost obyvatel (zejména kultura, sport), a to z důvodů stejných jako u A.6.1 – ztráta rozlohy stanovišť, zvýšené vyrušování živočichů, zhoršení dochovaného stavu stanovišť. Rozvojové opatření B.6 a aktivita Podpora nové bytové výstavby, včetně sociálního bydlení bude mít pravděpodobně významný negativní vliv na rozlohu a fragmentaci stanovišť, dále může způsobit zhoršení dochovaného stavu stanovišť a zhoršení kvalitativních charakteristik složek ŽP. Významné negativní vlivy rozvojového opatření C.1 (aktivit: Průběžná optimalizace, rekonstrukce, modernizace a údržba všech typů silniční a železniční sítě se zaměřením na dostačující přeshraniční spojení a na komunikace s největší intenzitou dopravy a Podpora budování dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu a zajištění její segregace při styku s infrastrukturou automobilové dopravy) spočívají v ztrátě rozlohy stanovišť, zvýšeném vyrušování živočichů a zhoršení dochovaného stavu stanovišť. Negativními vlivy rozvojového opatření C.3 jsou dány jeho aktivitami Budování nových a rekonstrukce zastaralých a nevyhovujících vodovodních sítí a Podpora a iniciace budování kanalizací a čistících zařízení odpadních vod (ČOV) – ztráta rozlohy stanovišť, zhoršení dochovaného stavu stanovišť. Při hodnocení byly brány v úvahu pouze potenciální vlivy na lokality soustavy NATURA 2000 a jejich předměty ochrany. Jako „bez vlivu“ byla tak hodnocena řada opatření, která mají jednoznačně pozitivní vliv na různé složky životního prostředí, předměty ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 však bezprostředně neovlivní.

79


Souhrnné vyhodnocení a doporučená opatření Opatření a aktivity obsažené v koncepci ve své většině nepředstavují významný negativní vliv na soustavu NATURA 2000 v území. Jako negativní bylo vyhodnoceno celkem 10 návrhů možných aktivit. Tyto jednotlivé, významnější negativní vlivy je nutno minimalizovat nebo eliminovat v průběhu upřesňování lokalizace, rozsahu a způsobu realizace konkrétních aktivit. Žádná z navrhovaných aktivit není lokalizována nebo zaměřena tak, že by její realizace znamenala jednoznačně negativní ovlivnění lokality s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy. Koncepce proto není v konfliktu s ustanovením odst. (10) § 45i zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že koncepce navíc obsahuje celkem 15 navržených opatření a aktivit, které mohou mít potenciálně pozitivní vliv na soustavu NATURA 2000, je navržená koncepce z hlediska dalšího zachování integrity soustavy lokalit NATURA 2000 a ochrany stanovišť a druhů akceptovatelná. Realizací Strategie rozvoje Libereckého kraje na léta 2006 – 2020 nedojde k závažnému nebo nevratnému poškození přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti na území kraje určeny, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena (§ 45g zákona č. 114/1992 Sb.). V tomto ohledu koncepce nebude mít významný negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 v území a je možno ji realizovat. Pro snížení negativních vlivů na předměty ochrany lokalit při realizaci SR LK navrhuji provést tato doporučená opatření k vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů : 1. V průběhu realizace koncepce posuzovat vliv jednotlivých, už konkretizovaných opatření a aktivit na předměty ochrany soustavy NATURA 2000. 2. U záměrů uvedených v oddíle 6.1 navrhnout taková variantní řešení, která budou mít menší, nebo žádný negativní vliv na předměty ochrany jednotlivých lokalit soustavy NATURA 2000.

80


7

Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů jsou formulována v podobě podmínek pro realizaci navržených opatření, podložených na základě formulace konkrétnějších aktivit, jež mají pokrýt veškerou možnou budoucí projekční činnost naplňující daná opatření. Některá opatření samotná jsou opatřeními, jež povedou ke zlepšení stavu životního prostředí jako celku nebo jednotlivých složek.

7.1 Podmínky pro realizaci navržených opatření V následujíc kapitole jsou popsány podmínky pro realizaci jednotlivých rozvojových opatření ve struktuře návrhové části posuzované koncepce SR LK. A.

Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

A.1. Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí U stávajících i nových podnikatelských subjektů se doporučuje využívat nejlepší dostupné technologie (BAT) pro vlastní provoz podnikatelských aktivit i výrobu energie k tomu potřebné. Zároveň je nárokováno průběžné snižování materiálové a energetické náročnosti, jež povede ke snížení emisí skleníkových plynů, acidifikačních i persistentních látek. Rozvoj nových podnikatelských subjektů a jejich záměrů rovněž představuje tlak na zábor nových ploch. Zde se musí realizovat takové záměry, které zábor ploch minimalizují využitím a revitalizací brownfields nebo proluk v intravilánech sídel za současného splnění ostatních podmínek ochrany životního prostředí a veřejného zdraví (hygienická pásma – emise, hluk, světlo, atd.). Pozitivně jsou hodnoceny záměry, které jsou doprovázeny sanací starých ekologických zátěží nebo zmírněním zatížení životního prostředí. Jednotlivé aktivity by neměly zvyšovat negativní vliv na přírodu a krajinu. Samozřejmostí je respektování veškerých území obecné a zvláštní ochrany s důrazem na zachování biodiverzity a minimalizace zásahů do povahy místního krajinného rázu. V rámci jednotlivých aktivit by se mělo, kromě BAT technologií, upřednostňovat využití recyklovaných materiálů a recyklačních technologií a výroba by všeobecně měla směřovat k recyklovatelným výrobkům. V Evropské Unii se již stává standardem zavádění environmentálního managementu jako nutné součásti dobré vizitky konkurenceschopné společnosti. Doporučuje se i podpora certifikace produktů šetrných k životnímu prostředí a používání netoxických náhrad ve výrobě. Nedílnou součástí podnikatelských subjektů je i řešení odpadového hospodářství. Zaměření by mělo spočívat na dodržování limitních hodnot produkovaných látek stanovených platnou legislativou a bezpečná a efektivní likvidace všech odpadů, včetně nebezpečného. Dále musí být splněno dodržování limitních hodnot hlukového zatížení spojeného s vlastním provozem areálů i s jejich výstavbou a další progresivní snahy o jeho minimalizaci. A.2. Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Realizace opatření bude v obecné a dlouhodobé rovině pozitivně ovlivňovat vývoj regionu. Vzhledem k potřebám zlepšení stavu životního prostředí doporučujeme směřovat rozvoj

81


technologií do oblastí přispívajících environmentálních problémů a jejich řešení.

k včasnému

rozpoznání

a

identifikování

Při vývoji nových technologií v dalších oblastech doporučujeme zohlednit možné vlivy po jejich zavedení a aplikaci do reálného prostředí na jednotlivé složky životního prostředí. A.3. Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Vhodně zvolené způsoby hospodaření v zemědělství i lesnictví představují velký potenciál pro údržbu, obnovu a tvorbu krajiny. Rovněž mají klíčový vliv na stav všech složek životního prostředí, které ovlivňují jak po biologické, chemické, tak i po fyzikální stránce (např. struktura půdy). Územní změny v zemědělství by se měly odehrávat v souladu s prováděnými nebo ukončenými pozemkovými úpravami, jež zahrnují i řešení protierozních opatření. Prioritně by měla být použita opatření organizační, agronomická a vegetační. V případě nevyhnutelnosti (i kvůli složitým lokálním morfologickým podmínkám) lze využít opatření technického charakteru. V Libereckém kraji přichází v úvahu alternativní využívání zemědělské i lesní půdy pro mimoprodukční funkci. Podporou obnovy chovu hospodářských zvířat se využijí pozemky ležící ladem, které se v současnosti stávají hrozbou nekontrolovaného šíření expanzivních, často introdukovaných, rostlin. Zapříčiňují i změnu krajinného rázu. Doporučuje se proto způsoby v zemědělství i lesnictví směřovat k alternativním a ekologickým formám podporující přirozené vlastnosti půd, především retenci. Podporou ekologického zemědělství dojde i ke snížení chemického zatížení půd, což by měla být i snaha tradičních zemědělských odvětví (např. u méně umělých hnojiv a pesticidů). Pro zlepšení půdních vlastností a potlačení její degradace se doporučuje zvážení dostupných možností pro výběr adekvátní organizace a způsobů obhospodařování orné půdy (vhodná mechanizace, úprava, střídání plodin, atd.). Upřednostněním organizačních a agrotechnických protierozních opatření se rovněž podpoří udržení přirozených půdních vlastností a zamezí se degradaci a únavě půdy. Vytvoření a rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci přispěje ke zlepšení kvality těchto odvětví, přírodních a kulturních hodnot, za předpokladu vyšších a efektivních investic do environmentálně šetrných technologií s upřednostněním podnikatelských činností produkujících ekologicky certifikované výrobky. Při rozvojových záměrech se doporučuje preferovat záměry podporující revitalizace brownfields a starých ekologických zátěží, jež velmi často souvisí se zchátralými a kontaminovanými zemědělskými areály. Lesnictví by mělo být zaměřeno na postupnou obnovu původní věkové a druhové skladby a zařadit do svých plánů i zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Lesní porosty, které nespadají do hospodářské kategorie, by měly být v příslušných kategoriích zaevidovány do LHP, LHO i katastru nemovitostí, aby tak jejich péče o ně, hospodářství a jejich ochrana odpovídaly charakteru porostu. Při naplňování stanovených cílů lesnického managementu by mělo být ke zvláštním kategoriím adekvátně přistupováno, především vzhledem ke skutečnosti, že již samotný účel a dlouhodobý charakter lesního hospodaření je určen pro přijetí principů udržitelného rozvoje. Kategorie lesa spadající do porostů ochranných nebo zvláštního určení jsou vhodné pro mimoprodukční využití a podporu nižších pater vegetačního krytu. Na ladem ležících nebo LFA pozemcích se doporučuje lesní výsadba, především v oblastech s vysokými sklony reliéfu a chudšími půdami.

82


I při rozvoji a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví musí být respektovány požadavky zvláštní a obecné ochrany přírody a krajiny. Cílená podpora zvyšování ekologické stability a biodiverzity musí být v souladu s místními specifickými podmínkami. Tato podpora je často v souvislosti s prvky územního systému ekologické stability, tudíž by zde měla být posílena příslušná meziresortní komunikace. Přírodě blízké prvky by neměly být přetvářeny do kulturní podoby, ale měl by být kladen důraz na posilování jejich obnovy a zachování specifik. A.4. Podpora a rozvoj průmyslových odvětví I přes skutečnost, že podpora tradičních hospodářských odvětví zvýrazní kulturní a historický charakter celého kraje, měl by se zvážit rovněž jejich potenciál ohledně vstupu škodlivin do prostředí. Obě tradiční odvětví Libereckého kraje – sklářský a textilní průmysl, jsou i svou stávající výší výroby nejvýznačnějším producentem specifického emisního zatížení – produkce těžkých kovů (viz kapitola 4 a 12). Při podpoře tradičních odvětví je tedy nutné klást maximální důraz na nejnovější technologie a prioritně upřednostňovat ty, jež minimalizují negativní dopady na životní prostředí a přes zpětné vazby hledat a dávat podněty k dalšímu vývoji BAT. Podle typu materiálových nároků na provoz a výrobu bude důležité i umístění vzhledem k čerpání surovin, kdy se volí co nejbližší napojení všech etap výroby. Podpora příchodu investorů, která směřuje především ke zviditelnění a zatraktivnění dotčeného regionu má za další cíl zvýšení zaměstnanosti. Při výběru projektů se musí zvážit na jedné straně míra přínosů ekonomických a sociálních, na druhé straně ekologická proveditelnost, míra zatížení prostředí a nároky na plochu pro investiční záměry. Nejmenší zatížení a možné příznivé přínosy přinese preference využití a revitalizace ploch brownfields a s nimi často spojené odstranění starých ekologických zátěží širšího a dlouhodobějšího rozsahu (kontaminace půdy, horninového prostředí, podzemních vod). Nároky na nové průmyslové areály z pohledu napojení na dopravní i technickou infrastrukturu by měla zastřešovat aktivita přípravy ploch a řízení procesů lokalizace průmyslových areálů. Monitoring kvalifikačních potřeb podniků by měl probíhat průběžně ve stanovených intervalech, pro standardní indikátory se zpětnou vazbou na sociální sféru (trh práce, vzdělávací systém, atd.). A.5. Rozvoj sektoru služeb Podpora strategických a logistických služeb by měla být uskutečňována využitím stávajících stavebních objektů (centra zákaznické podpory, sdílených služeb, atd.) a vhodných dopravních koridorů. Logistické služby by se měly zaměřit na preferenci ekologických forem dopravy (maximální podíl využití železniční dopravy) a logistické plánování s minimálními dojezdovými vzdálenostmi. Při možných výstavbách skladových areálů je nutné zajištění bezpečnosti skladovaných látek, dále minimalizování záboru nových ploch, přednostní napojení na dopravní infrastrukturu, apod. Pro optimální začlenění výstavby do krajiny a pohledové oddělení se doporučuje ozelenění areálů, které zmenší negativní dopad na krajinný ráz. A.6. Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Zvýšení cestovního ruchu využívajícího a zpřístupňujícího přírodní, kulturní a historické hodnoty Libereckého kraje představuje jejich potenciální ohrožení. Musí být proto respektovány všechny požadavky na jejich ochranu určené ve většině případů Plány péče ZCHÚ, právními předpisy (památkové rezervace, zóny, zvláště chráněná území, památky, přírodní parky, atd.) nebo dalšími vyhláškami příslušných úřadů a správ (krajské, městské,

83


obecní úřady, MŽP, Správy NP, CHKO). Vzhledem k předpokládanému zlepšení dopravní obslužnosti a přístupnosti se doporučuje navázat na ekologicky šetrné způsoby dopravy. Upřednostňovány by měly být tzv. měkké formy cestovního ruchu, což je naplněno navrženou aktivitou – Podpora alternativních forem cestovního ruchu – ekoturistika, agroturistika, lázeňství, cykloturistika, hipoturistika. Při budování nových turistických a cyklistických tras se musí dbát na průběžné doplnění doprovodného technického vybavení, včetně dostupnosti adekvátních informací o možnostech a podmínkách využití území. Nové cyklostezky a trasy pro pěší by měly být do přírodních území začleňovány s ohledem na charakter a ochranu okolního prostředí. V případě zvláště chráněných území se musí vzít prioritně v úvahu možnost lokální fragmentace ekosystému, kde může dojít ke snížení plochy určitého stanoviště, jež může vést k ohrožení citlivých druhů a společenstev. Při rozšiřování ubytovacích kapacit, spojených s novými zábory půdy, se prioritně využijí objekty vhodné pro rekonstrukci, proluky v intravilánech, případně plochy navazující na sídelní části s dostupnou dopravní a technickou infrastrukturou. Výstavba by neměla být prováděna v ekologicky hodnotných územích nebo v jejich bezprostřední blízkosti (specifické podmínky v ochranných pásmech), jež by výstavbou a spojeným provozem mohly utrpět z hlediska negativního ovlivnění dotčených ekosystémů. Pozitivně se v území odrazí investice do oblastí cestovního ruchu směřující k zachování a obnově přírodních a kulturních hodnot. Podporou cestovního ruchu se zvýší i nároky na služby, které s sebou přinesou navýšení materiálové i energetické spotřeby. Proto doporučujeme přednostní využívání recyklovaných materiálů a využití obnovitelných zdrojů, v případě místně vyhovujících přírodních podmínek. Zvýšená pozornost je také kladena, vzhledem k předpokladu, že turistická centra budou v blízkosti přírodních a kulturních památek, na hlukovou a světelnou zátěž. Podporovány by měly být záměry, jenž se řídí nebo blíží naplňování principů trvale udržitelného rozvoje. Obecně lze konstatovat, že záměry v oblasti cestovního ruchu jsou velice různorodého charakteru od propagace a marketingu vyzdvihující jedinečnost regionu pro návštěvníky a potenciální turisty přes rekonstrukce cenných objektů až po budování lyžařských a rekreačních středisek. Jednotlivé činnosti s sebou přinášejí různá rizika, k jejichž minimalizaci až eliminaci je nutné používat dostupné nástroje: národní legislativu – dodržování právních předpisů, respektování chráněných území a Plánů péče; možnost včasných připomínek a nesouhlasu veřejného i soukromého dotčeného sektoru, atd. Důležitou fází je příprava projektu, kde by měly být identifikovány všechny potenciální negativní vlivy s následnými kompenzačními opatřeními. Určité projekty dále podléhají procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. B.

Kvalitní a zdravé lidské zdroje

B.1. Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života Aktivity v rámci daného opatření nemají významný vztah k životnímu prostředí (EVVO je zohledněno ve strategickém cíli D). Ze širšího a obecnějšího pohledu může být pro ochranu přírody a krajiny velice efektivním a pozitivním přínosem. Podpora vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání v přírodovědeckém sektoru se zaměřením na přírodní vědy, především ekologii a ochranu životního prostředí významně přispěje k uvědomění si závažných environmentálních problémů. Pokud bude systém vzdělávání dobře propojen s trhem práce a takto zaměření

84


absolventi se dosadí do adekvátních pozic v neziskovém, veřejném nebo soukromém sektoru, bezesporu se změní a posune směr rozvoje celého kraje k lepšímu stavu životního prostředí. Kvalifikovaní pracovníci a pedagogové v oblasti životního prostředí mohou i dále posilovat a podporovat důležitá témata v oblasti celého systému vzdělávání. B.2. Zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel Aktivity v rámci daného opatření nemají významný vztah k životnímu prostředí. Otázka zaměstnanosti je však provázána přímo či nepřímo se všemi oblastmi rozvoje. Lze předpokládat, že nejrychlejší a neefektivnější zvýšení zaměstnanosti bude probíhat prostřednictvím rozsáhlých investičních akcí do průmyslového odvětví, které budou mít prokazatelné negativní dopady na životní prostředí. Naproti tomu se doporučuje zaměřit na oblasti středního a malého podnikání, měkkých forem cestovního ruchu (agroa ekoturistika), zemědělství (tradiční, alternativní, ekologické) a lesnictví, jež mají větší možnost využití obnovitelných zdrojů energie, menší nároky na zábor půdy, materiálovou a energetickou spotřebu s potenciálem přispění ke zlepšení stavu jednotlivých složek životního prostředí i přírodních a kulturních hodnot lokalit. B.3. Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu Realizace opatření nemá bezprostřední vliv na kvalitu životního prostředí Libereckého kraje. Výrazně pozitivní vliv lze očekávat v oblasti veřejného zdraví. Zajištění dostupnosti by mělo být provedeno ve stávajících lokalitách nebo rekonstrukcí zdravotních a sociálních zařízení využitím současných tras dopravní a technické infrastruktury. V úvahu se prioritně bere dostupnost v rámci spádových území (i když není zařízení přímo v okresu nebo regionu, v sousedním může být lehce dostupné). Při zajištění kvalitní zdravotní a sociální péče se doporučuje využívat ekologicky šetrnou dopravu (pokud je dostupná). Zdravotní a sociální zařízení podléhají energetickým auditům a musí mít zajištěnu bezpečnou likvidaci nebezpečného odpadu – především léčiv, která mohou i v nepatrném množství narušit dotčený ekosystém (povrchové a podzemní vody). B.4. Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Podporu zájmu obyvatel o environmentální problematiku často zaštiťují nestátní neziskové organizace a oblast školství (EVVO – strategický cíl D.). Podpora zájmové činnosti by neměla opomínat přírodní a ekologická témata. Péče o přírodní a kulturní bohatství bude pozitivním přínosem, pokud se zaměří na obnovu a zachování původních hodnot a specifik území. Výstavba, údržba a modernizace zařízení pro zájmovou činnost obyvatel by měla využít již stávajících staveb a areálů. Jako nejvhodnější se jeví rekonstrukce historicky cenných budov v sídelních centrech. B.5. Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví U daného opatření se nepředpokládají negativní dopady na složky životního prostředí. Péčí o kulturní a kulturně – historické dědictví kraje se může podpořit i obnova krajinného rázu výsadbou a obnovou doprovodné a rozptýlené zeleně. Rozvojem kulturních akcí, jež zdůrazňují lokální/regionální tradice se doporučuje začlenit témata zdůrazňující kulturní – krajinnou hodnotu venkovské krajiny, jejíž zachování je důležitou součástí identity regionu, i celé České republiky.

85


B.6. Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Zajištění kvalitního bytového fondu je nedílnou součástí strategického rozvoje každého území. Preferovány by měly být rekonstrukce stávajících stavebních objektů nebo celých sídlišť před záborem nových ploch. Umístění nové výstavby by mělo směřovat do intravilánu sídel (proluky) nebo prostorově a funkčně navazovat na stávající obytné zóny. Zároveň se předpokládá zachování prostupnosti a měřítka krajiny. Při nevyhnutelném záboru půdy se preferuje zastavění méně kvalitních půd před plochami orné půdy I. a II. třídy ochrany. Využití skryté ornice se určí již před počátkem výstavby a prioritně se využije pro zemědělské účely, v případě méně kvalitních půd pro terénní úpravy stavebních pozemků. Zachována by měla zůstat i bezproblémová přístupnost na okolní pozemky v intravilánu i extravilánu sídla. Podmínkou projektů je i vyřešené napojení a kapacitní pokrytí technickou a dopravní infrastrukturou. Pokrytí zastavěného území kanalizačními a vodovodními sítěmi se musí řešit především u menších sídel, kde není problematika často dořešena ani v současné době. Pro novou výstavbu se doporučuje zvážit možnosti zásobování energií, kdy je environmentálně nejšetrnější a v současnosti jedním z nejpřístupnějších způsobů (pokud je k dispozici) napojení na plynofikaci. Podpora alternativních, obnovitelných zdrojů energie by měla cíleně vycházet i z obecní úrovně. Vlastní iniciaci individuálních obyvatel je vhodné plně podporovat a pokud možno rozšiřovat. Proces urbanizace je řízen pomocí nástrojů územního plánování, jež vymezuje zastavitelné plochy, jejich funkční využití i podmínky prostorové regulace výstavby. V problematických oblastech (dotčených územní i obecnou ochranou nebo v jejich blízkosti) by měly být prioritně vypracovány příslušné dokumenty, především pokud je znám záměr nebo zájem o výstavbu na rozsáhlejších plochách. U pozemků, jež se dotýkají chráněných území, je nutné řešit výstavbu individuálně. B.7. Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku Některé aktivity nemají žádný vztah k životnímu prostředí, jako např. řešení problematiky kriminality. Tyto mohou nanejvýše sekundárně příznivě ovlivnit veřejná prostranství v důsledku eliminace vandalismu, aj. Zefektivnění práce policie a soudů na území LK se zaměřením na environmentální problematiku urychlí řešení ekologických přestupků a jejich sankcí. Další aktivity - Zefektivňování preventivně bezpečnostních a záchranných systémů na území LK a Podpora odstraňování škod způsobených přírodními živly a teroristickými útoky výrazně příznivě přispějí k prevenci možné kontaminace prostředí způsobené přírodními katastrofami nebo krizovými situacemi a v případě vzniku poškození jednotlivých složek k návratu do jejich původního stavu. C.

Komplexní a kvalitní infrastruktura

C.1. Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Rekonstrukce a optimalizace dopravních sítí vedoucích ke zkvalitnění jejich technického stavu a pokrytí potřeb dopravní intenzity bude pozitivním činitelem ve zmírnění znečištění ovzduší (bezpečnost, plynulost, odklon od osídlených oblastí, apod.) a v některých oblastech i snížení hlukové zátěže. U výstavby nových nebo rozšiřování stávajících komunikací je třeba zohlednit migrační trasy živočichů – např. migračními podchody a ekodukty. Minimalizovat dopad na krajinný ráz lze

86


vhodnou výsadbou doprovodné zeleně nebo jinými technickými řešeními pomocí nichž se stavby lépe začlení do reliéfu krajiny. Vozovky musí být odvodněny a možné úniky ropných látek a motorových olejů zachycovány a separovány v příslušných technických zařízeních (např. retenční nádrže s odvodem do recipientu). Komunikace, jako nejvýraznější liniová stavba v krajině, by měla být vedena vždy po takových liniích a trasách, které budou co nejméně zasahovat do chráněných území a ohrožovat chráněné druhy organismů. Pro zmírnění hlukového zatížení se doporučuje v problematických oblastech použít technické nebo biotechnické úpravy. Při výstavbě cyklostezek je vhodné vyhýbat se citlivým oblastem kvůli možnosti ohrožení některých druhů a zmenšení jejich přirozených stanovišť. V případě výstavby je nutné používat přírodní materiály a pro údržbu preferovat mechanické prostředky před chemickými. Doprovodná zařízení a vybavení podél turistických tras zajišťující jejich adekvátní technický stav by měly být automatickou součástí projekčních dokumentů. Respektování podmínek chráněných území jsou v kompetenci Správ CHKO. C.2. Optimalizace dopravních systémů včetně alternativ a zkvalitnění dopravní obslužnosti Doporučuje se preferovat hromadnou integrovanou dopravu, dále pěší i cyklistickou, využitelnou především na kratší vzdálenosti. Posílení míry využívání dopravní sítě lze dosáhnout zlepšením údržby a doplněním chybějících obslužných komunikací. Dopravní prostředky by měly splňovat technické požadavky kladené na produkci emisí. Ekonomické zvýhodnění investic do ekologicky šetrné dopravy, dopravních prostředků a paliv s určitým složkovým podílem z obnovitelných zdrojů přispěje k menší energetické náročnosti, využití obnovitelných zdrojů a snížení znečištění ovzduší. Při obměně vozového parku doporučujeme podporovat novější typy vozidel se sníženou hlučností, produkcí emisí, alternativními pohony a upřednostňovat „ekologická“ paliva. U aktivit podporujících zlepšení dopravní obslužnosti je třeba zvážit možné negativní dopady a kumulaci vlivů doprovázených nárůstem dopravní zátěže do odlehlejších a v současnosti nedostupných nebo málo obsluhovaných lokalit. Nové plochy zřizované pro kapacitní potřeby dopravy v klidu musí mít zajištěno bezpečné odvedení povrchových vod a separaci možných úniků ropných látek a motorových olejů. C.3. Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů Při budování nových sítí technické infrastruktury je preferováno držet se již stávajících liniových staveb (podél komunikací, nad nebo pod terénem v rámci uličních profilů), aby docházelo k minimálnímu záboru a zásahu do ploch volné krajiny a nebyl narušen dochovaný krajinný ráz v důsledku nové fragmentace krajiny. V případě existence sítě plynovodů v sídle se doporučuje její přednostní využití jako zdroje energie pro domácnosti i ostatní relevantní provozy. Podpora rozvoje využití obnovitelných zdrojů i v menším měřítku by měly vycházet nejen od soukromé, ale i veřejně – správní úrovně sídel. Při řešení odvodnění území preferovat technologie umožňující zadržení maximálního množství dešťových vod v území z důvodu zachování přirozených odtokových poměrů. Ve venkovských a odlehlejších oblastech se doporučuje dbát na bezpečné zacházení a likvidaci odpadních vod. U nově budovaných čistíren odpadních vod je nutné zvážit jejich vhodné umístění vzhledem k navrženému recipientu a obytné zástavbě, dále technologii a efektivitu, jež musí korelovat se stávajícími kapacitními nároky „stokového“ území. Nutné 87


je i zohlednit efektivitu stokových sítí (jednotná × oddělená; klasická veřejná kanalizační síť pro celé sídlo včetně průmyslových areálů nebo alternativní způsoby odpadového nebo kalového hospodářství spojeného s výrobou obnovitelné energie). U zásobování pitnou vodou, především ze soukromých zdrojů, musí být splňovány dané jakostní limity. Velmi diskutabilní je otázka obnovitelných zdrojů, kdy je preferováno jejich využití, avšak za předpokladu splnění požadavků efektivnosti a vyhnutí se střetům ochrany přírody a krajiny, zvláště pak s ochranou krajinného rázu nebo s plochami v ochranných pásmech nebo chráněnými oblastmi podle zvláštních předpisů. Pro Liberecký kraj připadají v úvahu pouze některé typy obnovitelných zdrojů, jež jsou současně územně i kapacitně omezeny (málo využitelných oblastí pro vodní energii, málo vhodných území pro větrné elektrárny, které by se nedostávaly do střetu s ochranou krajinného rázu, atd.). Prostřednictvím dotací a dalších ekonomických nástrojů lze dosáhnout většího podílu a úrovně využití alternativních zdrojů energie nejen v investičních, ale také v soukromých oblastech. Grantové programy cílené na podporu obnovitelných zdrojů na úrovní veřejné i soukromé, směrované do vhodně vymezených území (Územně energetická koncepce Libereckého kraje), se stanou pozitivním činitelem ve snižování emisního zatížení a naplňování evropských standardů. C.4. Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií U zavádění nových informačních a komunikačních technologií se klade požadavek splnění obdobných zásad jako u ostatních liniových staveb. U podpory posílení signálů (např. mobilních operátorů) a zvýšení jejich pokrytí výstavbou nových vysílačů se musí postupovat s ohledem na krajinný ráz. Nové a efektivnější technologie mají přednost před zastaralými, jež mohou nárokovat větší materiálovou a energetickou náročnost. D.

Zdravé životní prostředí bez zátěží

D.1. Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel U všech navrhovaných aktivit naplňujících opatření se předpokládá pozitivní vliv na současný stav životního prostředí ve smyslu snižování znečištění, realizace preventivních opatření, snižování energetické a surovinové náročnosti. Prioritní by se měla stát prevence znečištění jednotlivých složek životního prostředí a řešení aktuálních nejzávažnějších environmentálních problémů. Upřednostňovány by měly být projekty na bázi využití přirozeného přírodního potenciálu před technickými zásahy, pokud to charakter problému a lokální podmínky umožňují (organizační a agronomické protierozní opatření, revitalizace toků, nivních a mokřadních společenstev jako součást protipovodňových opatření, použití přírodních a lehce odbouratelných materiálů pro technická řešení, apod.). Odpadové hospodářství se musí koncepčně řešit na všech administrativních úrovních, včetně obecních úřadů. Dostatečnou informovaností o možnostech a výhodách recyklace se zvýší podíl separovaného odpadu. Pro separaci je nutné sledovat kapacitní dostatečnost sběrných nádob, sběrných míst a dvorů. Zřízením přechodných sběrných dvorů v menších obcích se zvýší pravděpodobnost jejich odvozu a následné recyklace. Vhodným nástrojem pro zvýšení množství recyklovaného odpadu je kvalitní a včasná informovanost o jednotlivých sběrech (kovový, nebezpečný odpad), ale i průběžné informování o výhodách separace a jejich přínosech pro obyvatele a životní prostředí (černé skládky, zábory a zabezpečení skládek, rekultivace, spotřeba primárních neobnovitelných i obnovitelných zdrojů energie). Klíčovými se mohou stát i prezentace o množství a účelu využití jednotlivých separovaných složek.

88


Pro podporu alternativních zdrojů energie platí obdobné podmínky jako v rozvojovém opatření C.3 - tedy využití vytyčených území vhodných pro umisťování zařízení pro alternativní zdroje energie, jež by měly být vytyčeny v krajské energetické koncepci (v současnosti probíhá aktualizace). D.2. Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví U všech navrhovaných aktivit naplňujících opatření se předpokládá pozitivní vliv na současný stav životního prostředí. Prevence vzniku negativních dopadů na životní prostředí se v současnosti jeví jako nejúčinnější opatření, a proto se doporučuje ekonomicky motivovat investiční sektor a dotovat EVVO. Výsledkem by nemělo být pouze vymizení starých ekologických zátěží a revitalizace brownfields, ale také absence nárůstu nových ploch tohoto charakteru. Všechny lidské činnosti by měly být projektovány s ohledem na životní prostředí a měly by již v přípravných fázích řešit potenciální dopady na životní prostředí a veřejné zdraví. Již vzniklé ekologické problémy se musí včasně řešit kvůli možnosti vzniku dalších sekundárních vlivů a jejich kumulaci. Při snižování hladiny hluku v zatížených oblastech budováním obchvatů by se měla preferovat ekologicky proveditelná varianta s minimálními dopady na životní prostředí. Ta by se měla vyznačovat zábory málo kvalitních půd, absencí střetů s chráněnými územími, zajištěnou a bezpečnou likvidací odtokových vod ze zpevněných povrchů, minimálními dopady na ráz krajiny a její fragmentaci, atd. Většina záměrů tohoto charakteru podléhá dále procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je doporučena nejvhodnější varianta vybraná na základě multikriteriální analýzy. D.3. Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu U všech navrhovaných aktivit naplňujících opatření se předpokládá pozitivní vliv na současný stav životního prostředí. Při realizaci záměrů naplňujících dané opatření je nutné upřednostňovat organizační a přírodě nejbližší řešení přispívající k postupnému přiblížení se složení, funkce a vazeb původních ekosystémů. D.4. Posilování ekologického povědomí obyvatel U všech aktivit a navazujících projektů se předpokládá pouze pozitivní dopad na složky životního prostředí, spíše však v dlouhodobém horizontu. Osvětové a vzdělávací systémy by se měly stát součástí běžné výuky již od nejnižších stupňů základní školní docházky. E.

Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

E.1. Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Posílení přeshraniční spolupráce podpoří přenos dobré praxe a zkušeností v oblastech nových efektivních BAT technologií šetrných k životnímu prostředí. Přímo se rozvoj spolupráce projeví na řešení ekologických témat, které vyžadují pozornost všech dotčených účastníků v rámci ohrožených nebo již postižených přírodních oblastí nebo v souvislosti se zaměřením na ochranu jednotlivých složek životního prostředí (např. při ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod se musí uvažovat spolupráce celého povodí), a především těch, které přesahují regionální až státní hranice. Prosazování nadnárodních priorit v oblasti ochrany životního prostředí (ochrana klimatu, omezování vstupu perzistentních polutantů do životního prostředí) může být dalším předmětem přeshraniční spolupráce. 89


Místní témata si vyžadují převážně spolupráci a dobrou komunikaci mezi jednotlivými obcemi, institucemi a organizacemi na státní i nestátní neziskové úrovni. Důležitým příspěvkem k řešení důležitých problémů a otázek (nejen na environmentální bázi) je snaha o diskusi mezi veřejným a soukromým sektorem. E.2. Rozvoj městských oblastí Revitalizace center měst Libereckého kraje a Snižování dopravní zátěže měst jsou aktivity přispívající ke zlepšení městského prostředí. Při přesunu dopravní zátěže na jiné úseky dopravní sítě nebo budování nových komunikací – obchvatů je třeba brát ohled na zvýšení hlukové a emisní zátěže a vzít v úvahu i možnou kumulaci těchto jevů s již stávajícími podmínkami dotčených lokalit. Před budováním nových komunikací by měly být dána přednost hromadné a železniční dopravě a další možná organizační řešení podle původu zatížení nebo účelu revitalizace měst. E.3. Rozvoj venkovských oblastí Při rozvoji multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ve venkovském prostoru jsou doporučována obdobná opatření jako u opatření A.3 – preference organizačního, agrotechnického a biologického charakteru, snižování vstupu chemických látek, zachování a obnova původních přírodních podmínek a stanovišť (zvýšení retence a redundance krajiny, zachování vodního režimu, zvýšení podílu ekologického zemědělství, podpora původní druhové a věkové skladby porostů, atd.). Aktivita zajišťující nezbytné technické a správní podmínky života ve venkovských sídlech je velice obecného charakteru, a proto nelze přesně určit její směrování. Pokud se bude jednat o zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, budou zde platit stejné podmínky jako u opatření C.3, C.4. Při zkvalitňování a doplnění veřejné i soukromé občanské vybavenosti je nutné dodržet podmínky opatření B.3, B.4, B.6. E.4. Koncepční řízení rozvoje Aktualizace a vytvoření ÚPD musí být v souladu s novou legislativou a jejími požadavky. Data by měla být snadno dostupná pro veškerou veřejnost a měla by být zpracována například ve formě databáze, aby se mohla dále využívat pro rozvojový management dotčeného území. Pořízení ÚPD je finančně náročné, ale zároveň klíčové pro prvky ÚSES, které se tak stávají schválenými a závaznými pro dané území. Funkčnost a realizace navrhovaných prvků často závisí na finančních možnostech a zaměření obce. Existence platného územního plánu je častým oficiálním podkladem pro možnost čerpání dotací z dalších zdrojů, které mohou pokrýt investice záměrů přispívajících ke zlepšení životního prostředí. ÚPD se tak stává nástrojem pro zabezpečení ekologicky stabilních prvků v území. Koncepčně řeší i rozvoj a stanovuje jeho funkční a prostorovou regulaci. Cílem zpracování ÚPD je respektování strategických priorit oborových konceptů na vyšších úrovních. Zohledněním a podporou realizace cílů v oblasti ochrany přírody a krajiny dojde k celkovému zlepšení stavu životního prostředí. E.5. Podpora rozvoje občanské společnosti Do obsahového zaměření posílení významu občanské společnosti se zdůrazňuje neopominout důležitost diskusního přístupu k řešení otázek rozvoje území, včetně souvislostí s životním prostředím. Dobrá informovanost o zavádění Místní Agendy 21 a jiných rozvojových aspektech přiblíží/posílí ochotu a iniciativu na podílení se na rozhodovacích procesech. Posílením důvěry v neziskové organizace se rovněž zvětší zájem o řešení důležitých otázek, které budou vycházet od kvalifikovaných odborníků. Metodická, odborná a diskusní podpora

90


společnosti by měla směřovat nejen do okruhů sociálních témat, ale i do environmentální problematiky. E.6. Zkvalitnění veřejné správy Moderní formy řízení veřejné správy mohou mít pozitivní vliv na snižování energetické a surovinové náročnosti, pokud ho budou zástupci důrazněji propagovat, zasazovat se o lepší informovanost veřejnosti a na realizovaných příkladech bude doloženo dobré fungování a efektivní výsledky snažení o zasazení změn v řízení a strategiích firem i jednotlivců. Kvalifikovaní zástupci mohou dále prosazovat principy udržitelného rozvoje, dlouhodobé strategické plánování se zaměřením na využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby fosilních paliv. Efektivnější fungování veřejné správy lze podpořit i zlepšením meziresortní komunikace (nejen mezi úřady, ale i mezi NGO s a veřejností) a předáváním zkušeností. Sofistikovaný přístup k práci s daty a informacemi o životním prostředí napomůže jejich předávání široké veřejnosti v přístupné a srozumitelné podobě, z čehož lze předpokládat i zvýšený zájem a povědomí o důležitosti environmentálních problémů.

91


8

Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know– how)

Strategie rozvoje Libereckého kraje byla zpracována invariantně, vzhledem k charakteru dokumentu se o předložení více variant ani neuvažovalo. Variantní řešení může nastat při řešení projektů sledujících dílčí strategické cíle a opatření. Posouzení vlivů koncepcí nebo záměrů bude pak prováděno na základě povinnosti stanovené právními předpisy, podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při realizaci aktivit a projektů promítající strategické cíle rozvoje kraje do území je nutno brát v úvahu stanovená kriteria pro výběr projektu (viz. kapitola 11.). Posouzení koncepce bylo provedeno v souladu s platnou legislativou, a to zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a ve znění zákona č. 163/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Významným podkladem byla i Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví [20], včetně předcházejících základních metodických doporučení [18,19]. Součástí vyhodnocení je i zpracování posouzení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Povinnost jeho provedení vychází ze závěru zjišťovacího řízení v kompetenci MŽP. Samotný proces posouzení probíhal postupně s pracemi na koncepci. Prvotním podkladem byla 1. pracovní verze dokumentu, na kterou navazovaly další verze s průběžně zapracovávanými a prodiskutovanými připomínkami SEA zpracovatele, krajského úřadu i dalších spolupracujících nebo dotčených orgánů a organizací. Konečným podkladem pro detailní rozpracování a vyhodnocení dopadů na životní prostředí byla finální verze koncepce SR LK. Základními liniemi hodnocení bylo sledování stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí, dále pak působení a kumulace vlivů na jednotlivé složky životního prostředí podle navržených strategických cílů a opatření strategie. Pro stanovené opatření a aktivity s vizí možných projektů, jež mohou být v jejich rámci naplňovány, byly stanoveny obecné podmínky pro jejich realizaci. Dokumentace SEA byly zpracována standardním postupem sledující zákonné členění podle přílohy č. 9. Při shromažďování podkladů se nevyskytly žádné zásadní problémy ani kvalitativní nedostatky. V případě shledání nutnosti doplnění neopominutelných skutečností, byly kontaktovány nebo upozorněny příslušné úřady a zpracovatel. Vzhledem k velké obecnosti dokumentu a potřebě propojení nároků všech resortů pokrývající rozvoj různorodého území Libereckého kraje, proběhly diskuse o adekvátnosti, vyrovnanosti a detailnosti zpracování jednotlivých sekcí posuzované koncepce.

92


9

Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí

Strategie rozvoje LK – prioritní oblasti a v jejich rámci navržený soubor strategických cílů, rozvojových aktivit a návrh možných aktivit budou při implementaci monitorovány. Konkrétní údaje o monitoringu dokument SR LK neobsahuje, monitoring vlivů realizace koncepce je povinen zajistit předkladatel, tj. Liberecký kraj. Vzhledem k charakteru navržených strategických cílů, rozvojových aktivit a návrhů možných aktivit v SR LK byla ve vyhodnocení SEA navržena sada indikátorů měřitelnosti, vycházející jednak z referenčních cílů ochrany životního prostředí a současně i ze souboru indikátorů měřitelnosti, navržených v koncepci SR LK. Obecně je třeba při výběru indikátorů splnit následující kritéria:

vztah k opatřením a aktivitám SR LK,

přesnost a správnost,

citlivost,

dostupnost.

Lze doporučit co nejširší využití mezinárodně přijatých indikátorů, u kterých je většinou dostupná i metodika jejich výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Konečně je nutno vzít v úvahu i dostupnost, protože celá řada dat je již dostupná v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce. Navržené indikátory měřitelnosti koncepcí SR LK zpracovatel vyhodnocení SEA považuje z hlediska vlivů koncepce na životní prostředí za neúplné a nedostatečné. Proto byly z indikátorů měřitelnosti obsažených v koncepci SR LK vybrány indikátory relevantní k životnímu prostředí, dále byly použity indikátory udržitelného rozvoje dle databáze MŽP [49] a dále byly použity vlastní indikátory měřitelnosti navržené zpracovatelem vyhodnocení SEA. Tyto navržené indikátory budou sloužit jednak k vyhodnocení stavu realizace koncepce a naplňování strategických cílů koncepce SR LK a jednak k vyhodnocování vlivů a důsledků realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Navržené indikátory jsou přehledně uvedeny v následující tabulce.

93


Tabulka č. 31: Navrhované monitorovací ukazatele (indikátory) vlivu SR LK na životní prostředí a veřejné zdraví

Oblast vlivu

Kvalita ovzduší

Kvalita vod

Znečištění půdy, staré ekologické zátěže

Indikátor Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje Kvalita silnic II. a III. třídy

Zemědělské a lesní pozemky

Péče o přírodu a krajinu

Péče o urbanizovaná území

KÚLK KORID LK

Emise okyselujících látek

ČHMÚ, ČSÚ LK

Emise tuhých znečišťujících látek

ČHMÚ, ČSÚ LK

Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci

ČSÚ LK

Kvalita vody (dle kategorií) ve vybraných tocích a profilech LK Čištění odpadních vod Fosfor a dusík v povrchových vodách Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách Podíl a lokalizace kontaminovaných ploch a brownfields na celkové ploše LK Počet a plocha revitalizovaných brownfields Roční depozice těžkých kovů – zejména Cd, As, Pb

ČSÚ LK ČSÚ LK ČSÚ LK ČSÚ LK

Roční spotřeba a výroba energie Podíl obcí nebo obyvatel napojených na základní veřejné druhy technické infrastruktury (elektrická síť, plynofikace, vodovod, kanalizace) Podíl výroby elektřiny z OZE Zornění zemědělské půdy Podíl neobhospodařované neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství Intenzita těžby dřeva Podíl jednotlivých kategorií lesa (hospodářské, ochranné a zvláštního určení) Rozloha lesů s rozlišením druhové skladby

KÚLK KÚLK ČHMÚ GEOFOND ČR, MPO ČSÚ LK ČSÚ LK MPO, ERÚ ČSÚ LK KÚLK MZE, ČSÚ LK ČSÚ, ÚHUL ÚHUL

Množství recyklovaných odpadů

ÚHUL ISOH, VÚV T.G.M ČSÚ LK

Množství separovaného sběru dle druhu odpadu

ČSÚ LK, KÚLK

Produkce nebezpečných odpadů

ČSÚ LK

Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí

ČSÚ LK

Podíl rozlohy velkoplošných chráněných území na rozloze kraje

ČSÚ LK

Podíl rozlohy maloplošných chráněných území na rozloze kraje Celkové roční neinvestiční náklady vynaložené na prevenci, ochranu a tvorbu životního prostředí Podíl zrevitalizovaných ploch krajiny z celkové rozlohy LK Podíl ploch se zvýšenou hlukovou zátěží z celkové plochy LK (s lokalizací oblastí s hlukovou zátěží z dopravy) Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova Podíl obcí s platnými územními plány

ČSÚ LK

Celková a měrná produkce odpadů

Nakládání s odpady

MŽP

Výkony ve veřejné osobní dopravě

Těžba neobnovitelných surovin

Přírodní zdroje, energetika

Zdroj

94

ČSÚ LK KÚLK KÚLK KÚLK KÚLK, ÚÚR


Oblast vlivu

Indikátor

Zdroj

území

Zastavěná plocha ČSÚ LK Investice do protipovodňových opatření KÚLK ČSÚ LK - Český statistický úřad Libereckého kraje, ČR, KÚLK - Krajský úřad Libereckého kraje, KORID LK KORID LK, s.r.o., MŽP - Ministerstvo životního prostředí ČR, ÚÚR - Ústav územního rozvoje, ISOH Informační systém odpadového hospodářství , VÚV T.G.M - Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, ÚHUL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, MZE - Ministerstvo zemědělství, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ - Energetický regulační úřad, GEOFOND ČR - Česká geologická služba, ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav. Bíle uvedené monitorovací ukazatele značí převzaté monitorovací ukazatele dle indikátorů měřitelnosti jednotlivých strategických cílů uvedených v SR LK. Světle modře označené ukazatele jsou monitorovací ukazatele navržené zpracovatelem SEA (vlastní nebo dle databáze MŽP).

95


10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Opatření k minimalizaci, eliminaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí jsou uvedena v kapitole 7 v podobě podmínek pro realizaci opatření navržených koncepcí SR LK. Z posouzení koncepce i ze zákona však vyplývá nutnost průběžného sledování změn a možných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Prostřednictvím monitorování vytyčených indikátorů se bude kontrolovat stav životního prostředí a v případě, že dojde k negativním dopadům na ŽP vlivem realizace navržených opatření nebo aktivit, musí se přistoupit k postupu sledující adekvátní opatření popsané v kapitole 7.

96


11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Koncepce Strategie rozvoje Libereckého kraje neobsahuje konkrétní projekty k realizaci cílů koncepce, proto vzhledem k obecnosti koncepce nemohly být stanoveny indikátory (kritéria) pro výběr projektů. Na tuto koncepci bude navazovat Program rozvoje Libereckého kraje, který již konkrétní projekty bude zahrnovat a indikátory (kritéria) pro výběr mohou být tedy ve vyhodnocení SEA řádně stanoveny a posouzeny.

97


12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví Veřejné zdraví je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (zdroj: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví: •

prevenci poškození zdraví (zabránění efektu negativně působícího faktoru),

•

podporu zdraví (posílení efektu pozitivně působícího faktoru).

HIA (Health Impact Assessment, Hodnocení vlivů na zdraví) a její zahrnutí do procesu SEA vychází z požadavků Konvence EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničním kontextu (1991, Espoo), Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (1998, Aarhus), Protokolu SEA k Espoo konvenci (2003, Kyjev), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES a zákona č. 93/2004 Sb. Pro zpracovatele hodnocení vlivu koncepcí na zdraví byl ve spolupráci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního zdravotního ústavu vytvořen metodický dokument [20], který byl, mimo jiné, podkladem pro zpracování této kapitoly.“ Při popisu vlivu na zdraví se uvažují determinanty uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 32: Determinanty vlivu na zdraví Oblast Individuální

Environmentální

Institucionální

Kategorie

Příklady determinant

Fyziologické

věk, výživový stav, invalidita, imunita

Behaviorální

rizikové chování, zaměstnání, vzdělání, vnímání rizika

Socioekonomické

chudoba, nezaměstnanost

Fyzikální, chemické, biologické

ovzduší, voda, půda, infrastruktura, bydlení, energie, využití půdy, znečištění prostředí, úroda, potraviny

Sociální

struktura rodiny a společnosti, kultura, kriminalita

Finanční

zaměstnanost, investice

Organizace zdravotní péče

primární péče, specializované služby, zdravotní ústavy

Ostatní instituce

policie, doprava, veřejné stavby, úřady, samospráva, místní společenské organizace, nevládní organizace, spolky, organizace havarijní pomoci, centra tísňového volání

Politika

zákonné předpisy, judikáty, cíle, priority, limity

Převzato z: [20]

Výstupem HIA je zpráva, která obsahuje: cíle ochrany zdraví, popis vlivů, indikátory, zdroje, monitoring, podmínky, úpravu cílů politiky. HIA se liší například od podobného procesu HRA (Health Risk Assessment, Hodnocení zdravotních rizik) tím, že HRA se v praxi ČR nejčastěji týká jedné existující a známé determinanty zdraví (např. obsah dusičnanů ve vodě), zatímco HIA je mnohem širší, komplexnější a zahrnuje hodnocení všech aktivit. HIA je pak 98


úkolem, ve kterém musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí na základě informací často obecného rázu. Další základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány například Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Agenturou pro ochranu životního prostředí USA (US EPA). Metodickými podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice jsou i Metodický pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č.j. 1138/OER/94, vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, Manuál prevence v lékařské praxi, díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydané v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha a metodické materiály Hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik v ČR. Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích: • • • •

Identifikace nebezpečnosti, Charakterizace nebezpečnosti, Hodnocení expozice, Charakterizace rizika.

Finální fáze se dá označit jako stěžejní, kdy jsou shrnuty informace získané během předchozích etap a vyjadřuje se míra reálného zdravotního rizika, která posléze slouží jako podklad pro rozhodování o opatření, tedy pro řízení rizika. V souladu s legislativou pro kvalitu ovzduší EU stanovuje česká legislativa imisní limity cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. Znečišťující látky, které je třeba v souladu s právními předpisy (vyhláška č. 356/2002 Sb., nařízení vlády č. 350/2002 Sb., nařízení vlády č. 429/2005 Sb., na základě evropského práva - směrnice Rady 96/62/ES, 1999/30/ES, 2002/3/ES) sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou: •

oxid siřičitý (SO2)

•

kadmium (Cd)

•

suspendované částice frakce (PM10)

•

arsen (As)

•

oxid dusičitý (NO2)

•

nikl (Ni)

•

olovo (Pb)

•

rtuť (Hg)

•

oxid uhelnatý (CO)

•

benzo(a)pyren (BaP)

•

benzen

•

amoniak (NH3)

•

ozon (O3)

12.1 Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví Obdobně jako u posuzování vlivů na životní prostředí, i HIA musí být provázáno s cíli koncepcí na vyšších úrovních týkajících se dané problematiky. Pro posuzování v oblasti veřejného zdraví v rámci SEA SR LK se vyhodnocují vazby se 3 relevantními dokumenty (2 národní koncepce, 1 krajská koncepce): •

Národní akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP – National Environmental Health Action Plan) – předkládá ucelené informace o stavu a interakci mezi znečišťujícími látkami a lidském zdraví, založené na dlouhodobém výzkumu a monitoringu. Získané poznatky jsou využity ke stanovení relevantních opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí i zdravotního stavu lidské populace. 99

CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224922989, fax: 224922072, e-mail: [email protected]

•

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21.století („Zdraví 21“) - je meziresortními koncepčním programem vycházejícím z principů WHO. Vytyčuje úkoly pro snížení počtu neinfekčních i infekčních onemocnění, zaměřuje se však i na oblast prevence, péče o duševní zdraví, změny životního stylu a klade důraz na vazbu se zdravým životním prostředím. Velký význam je kladen na kooperaci všech složek společnosti a resortů spojených společnou odpovědností v dané problematice. Často se jedná o zásadní rozhodnutí v energetice, dopravě, zemědělství, vzdělávání a legislativě, jež nepopiratelně ovlivní oblast veřejného zdraví.

•

Zdravotní politika Libereckého kraje – zohledňuje požadavky národních dokumentů. Vychází a dále rozpracovává cíle národního dokumentu Zdraví 21.

Dalšími koncepcemi, jež vyžadují zohlednění priorit je Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí (CEHAPE – Children´s Environment and Health Action Plan for Europe; přijat v Budapešti v roce 2004 stanovující cíle pro zdraví senzitivní skupiny dětí) a Akční plán zdraví a životního prostředí 2004-2010 EU (EHAPE – The European Health Action Plan for Europe 2004-2010, přijat v Budapešti 2004 zaměřující se na snižování nepříznivých zdravotních dopadů způsobených znečištěním ŽP) na nadnárodní úrovni. Při vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví SR LK se vychází z předpokladu, že cíle a priority stanovené na národní a mezinárodní úrovni ve výše zmíněných dokumentech jsou v souladu s krajskou Zdravotní politikou. Zda jsou dále adekvátně promítnuty do návrhové části posuzované koncepce je vyhodnoceno níže. Tabulka č. 33: Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje Cíl

1. Zdravý start do života

2. Zdraví mladých

3. Zdravé stárnutí 4. Zlepšení duševního zdraví 5. Prevence infekčních onemocnění

Dílčí úkol

Naplnění v SR LK

1.1 Udržení a zlepšení současné úrovně prenatální a perinatální péče. 1.2 Snížení míry kojenecké úmrtnosti. 1.3 Na úmrtnosti živě narozených zvýšit podíl bez VVV nebo postižení. 1.4 Zvýšení podílu kojených dětí do 6 měsíců života a zavedení statutu "Baby Friendly Hospital" pro všechna porodnická a novorozenecká oddělení v Libereckém kraji. 1.5 Nehody a násilí na dětech mladších 5ti let. 1.6 Stabilizace systému poskytování zdravotní péče dětem a mladistvým. 2.1 Počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod. 2.2 Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu. 3.1Střední délka života a pravděpodobná délka života bez invalidity u 65letých by se měla prodloužit alespoň o 20 %. 3.2 Nejméně o 50% by se měl zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožní uchovat si autonomii, sebeúctu a své místo ve společnosti. 4.1Omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se stresujícími životními okamžiky.

B3

(B1,E5) B3,C2,D4,E2

(B4) B3,D4

(B4) B2,3

4.2 Snížit počet sebevražd. 5.1Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit. 5.2 Eliminovat novorozenecký tetanus.

100

B3


Cíl

Dílčí úkol

Naplnění v SR LK

5.3 Nejpozději do roku 2007 eliminovat spalničky.

6. Snížení výskytu neinfekčních nemocí

7. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy

8. Zdravé a bezpečné životní prostředí 9. Zdravější životní styl

10. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 11. Zdravé místní životní podmínky v Libereckém

5.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout:výskyt záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, pokles nově zjištěných nosičů viru hepatitidy B nejméně o 80 %, méně než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle a invazivních chorob vyvolaných Haemophilem influenzae b, výskyt vrozené syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, vrozeného zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě narozených dětí. 5.5 Nejpozději do roku 2015: omezit výskyt malárie pod 5 případů na 100 000 obyvatel, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy, akutních respiračních a průjmových onemocnění. 5.6 Omezit výskyt virové hepatitidy B a hepatitidy C v Libereckém kraji. 6.1 Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 %. 6.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 %. 6.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu. 6.4 Zlepšení orálního zdraví dětí a mládeže – dosáhnout, aby alespoň 80% dětí ve věku do 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku do 12 let, měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub).

(E2) B3,D1,2,4

7.1 Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30%. 7.2 Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při rekreaci snížit nejméně o 50%. 7.3 Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 %. 8.1Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí. 8.2 Zajistit obyvatelstvu univerzální přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality.

(C1) B1,3,7,C2,E2

(D4) C3,D1,2,3,E2

9.1 Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu. 9.2 Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin). 10.1Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100%. 10.2 Spotřeba alkoholu na hlavu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být téměř nulová. 10.3 Snížit užívání drog alespoň o 25 %. 10.4 Zajistit součinnost všech složek vstupujících do problematiky tabáku, alkoholu a drog. 11.1 Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech.

101

(B3) B1,D4

(B4) B1,3,D4,E2

(B1,D4) D1,E6


Cíl v Libereckém kraji

Dílčí úkol

Naplnění v SR LK

11.2 Zajistit, aby nejméně 50% dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporující zdraví a 95% do základních škol podporující zdraví. 11.3 Dosáhnout, aby nejméně 50% měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit. 11.4 Zavázat alespoň 30% středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti/firmy.

12. Integrovaný zdravotnický sektor

12.1 Vytvoření uceleného systému primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami. 12.2 Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci integrované primární zdravotní péče.

(B7) B3

12.3 Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví.

Cíle ZP LK jsou naplňovány především rozvojovými opatřeními B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu (kde je navrženo 22 aktivit), D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel (pouze 2 aktivity) a E.2 Rozvoj městských oblastí (6 aktivit). V rámci opatření B.3 jsou navrhovány aktivity, jako např. Realizace specifických preventivních programů (zdravotní, protidrogová prevence, prevence sociálně-patologických jevů, atd.) a programů podporujících zdraví životní styl a Průběžná optimalizace sítě zdravotnických zařízení. V opatření D.4 je pro naplňování cílů ZP LK klíčovou aktivitou Realizace osvětových a vzdělávacích programů z oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje a zdravého životního stylu pro děti, mládež i dospělé, která se přímo i nepřímo projevuje u 7 z 12 cílů ZP LK. Dalším z tohoto pohledu významným opatřením je E.2, u kterého jsou aktivitami naplňujícími cíle ZP LK Snižování dopravní zátěže měst a Prevence kriminality a patologických jevů ve městech. K naplnění cílů ZP LK ohledně snížení výskytu následků nehod směřují aktivity opatření C.2: Zlepšení bezpečnosti všech dopravních systémů a jejich provozu, podpora činností, programů a akcí zaměřených na prevenci dopravních nehod a úrazů a Zpracovat Koncepci BESIP v LK.

12.2 Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví Při hodnocení ovlivněných environmentálních faktorů z pohledu veřejného zdraví byla použita metodika k HIA [20], kterou společně vypracoval SZÚ, MZd a MŽP. V této metodice uvedený seznam determinantů vlivu na zdraví byl zpracovatelem SEA upraven pro účely tohoto posouzení (viz dále – seznam faktorů). Posouzení bylo provedeno v přehledné tabelární formě, kdy u každého opatření navrhované SR LK byly vyčleněny dva způsoby ovlivnění (pozitivní a negativní) toho kterého faktoru veřejného zdraví. V případě, že ovlivnění daného faktoru bylo vyhodnoceno jako nejisté, nepřímé nebo potenciální, je tento faktor uveden v závorce. Součástí vyhodnocení je celkové vyhodnocení vlivu na veřejné zdraví, které kromě výsledného vlivu ukazuje i případnou kontroverznost opatření.

102


Seznam uvažovaných ovlivněných faktorů (hledisek veřejného zdraví) Ovlivněné faktory použité pro vyhodnocení vlivu na veřejné zdraví lze rozdělit do dvou skupin: 1.

Fyzikální, chemické a biologické faktory: kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, kvalita prvků potravního řetězce.

2.

Sociální a jiné faktory: krajinný ráz, výskyt krizových situací, kvalita výživy, rizikové chování, zaměstnanost, vzdělání, kvalita infrastruktury, kvalita bydlení, kulturní prostředí, negativní sociální jevy, kvalita a dostupnost zdravotnických služeb.

Tabulka č. 34: Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví Ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví)

Rozvojová opatření

Výsledný vliv na veřejné zdraví

A Dynamická a konkurenceschopná ekonomika A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví


A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje: A.6.1 Rozvoj turistické infrastruktury a služeb s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu A.6.2 Vytvoření fungujícího marketingového systému a podpora efektivní spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu

+

(kvalita půdy, přítomnost toxických látek v prostředí, krajinný ráz) zaměstnanost

-

(kvalita ovzduší, kvalita vody, hluk v prostředí) kontaminace půdy, krajinný ráz

+ -

vzdělání

+

žádné

+

(kvalita ovzduší, kvalita vody) kvalita prvků potravního řetězce, krajinný ráz, kvalita výživy

-

žádné

-

(kvalita půdy, přítomnost toxických látek v prostředí, krajinný ráz) zaměstnanost, vzdělání (kvalita ovzduší, kvalita vody, hluk v prostředí) kontaminace půdy, krajinný ráz

+

zaměstnanost

-

žádné

+

zaměstnanost, kvalita infrastruktury

+

0/+

+

-/+

+

+ -

(kvalita půdy, krajinný ráz)

+

zaměstnanost, vzdělání

-

žádné

+

103


Ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví)



B Kvalitní a zdravé lidské zdroje B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel

rizikové chování, zaměstnanost, vzdělání, negativní sociální jevy

+ +

zaměstnanost, vzdělání, negativní sociální jevy

žádné

-

žádné

B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu

+

negativní sociální jevy, kvalita a dostupnost zdravotnických služeb

-

žádné

B.4 Podpora profesní a zájmové činnosti obyvatel

+

(vzdělání) kulturní prostředí, negativní sociální jevy

-

žádné

+

(vzdělání) krajinný ráz, kulturní prostředí, negativní sociální jevy

-

žádné

B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí

+

zaměstnanost, kvalita bydlení, kulturní prostředí, negativní sociální jevy

-

žádné

B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku

+ -

negativní sociální jevy

B.5 Péče o kulturní a kulturněhistorické dědictví kraje

žádné

+ + + + + + +

C Komplexní a kvalitní infrastruktura C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace

+ -

C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů C.4 Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií

+

kvalita ovzduší, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, výskyt krizových situací, kvalita infrastruktury (kvalita ovzduší, hluk v prostředí) kontaminace půdy kvalita ovzduší, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, rizikové chování, výskyt krizových situací, kvalita infrastruktury

-

kontaminace půdy

+

(kvalita ovzduší) kvalita vody, kvalita prvků potravního řetězce, výskyt krizových situací, kvalita infrastruktury

-

(kvalita ovzduší)

+ -

vzdělání, kvalita infrastruktury, kvalita bydlení žádné

+

+

+ +

D Zdravé životní prostředí bez zátěží D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel

+

kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, přítomnost toxických látek v prostředí, kvalita prvků potravního řetězce

104

+


Ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví)


D.2 Řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví

D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu kraje D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel

-

žádné

+

kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, krajinný ráz, výskyt krizových situací, kvalita bydlení

-

žádné

+

kvalita vody, kvalita půdy, krajinný ráz, výskyt krizových situací

-

žádné

+

(kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, kvalita prvků potravního řetězce) kvalita výživy, vzdělání

-

žádné


+

+

+

E Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční E.2 Rozvoj městských oblastí

E.3 Rozvoj venkovských oblastí

E.4 Koncepční řízení rozvoje



+ (...)

+

žádné

-

žádné

+

kvalita ovzduší, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, krajinný ráz, kvalita infrastruktury, kvalita bydlení, kulturní prostředí, negativní sociální jevy

-

žádné

+

kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, krajinný ráz, kvalita infrastruktury, kulturní prostředí, negativní sociální jevy

-

žádné

+

(zaměstnanost, vzdělání, kvalita infrastruktury) krajinný ráz

-

žádné

+

(zaměstnanost) kulturní prostředí, negativní sociální jevy

-

žádné

+

(kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, negativní sociální jevy)

-

žádné

0

pozitivně ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví) negativně ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví) faktory v závorce jsou pouze potenciálně ovlivněny

105

+

+

+ +

(+)


U téměř všech opatření lze očekávat příznivé ovlivnění uvedených faktorů. Negativní působení mohou zapříčinit především opatření v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, zejména silniční sítě. V případě opatření A.1 je zdánlivé nelogické označení některých faktorů jako pozitivně i negativně ovlivněných dáno dílčími aktivitami, které dávají více (protichůdných) možností jak vyhodnotit celkové dopady tohoto opatření (např. střet při hodnocení důsledků Revitalizace ploch a objektů vojenských brownfields a Budování rozvojových ploch). V případě opatření C.3 je faktor kvalita ovzduší uveden jako pozitivně i negativně ovlivněný, protože důsledkem aktivity Cílená podpora zavádění a realizace zařízení zpracovávajících a využívajících obnovitelné zdroje energie může dojít k lokálnímu snížení kvality ovzduší. A to v závislosti na jeho současném stavu a na podmínkách provozu zásobování teplem (přítomnost CZT, lokální topeniště – na zemní plyn, na tuhá paliva, atd.) vzhledem k budoucím používaným technologiím. Například přechod od používání zemního plynu k vytápění biomasou. V případě opatření D.4 a E.6 je jejich vliv na mnohá hlediska uveden v závorce, neboť se jedná o nepřímé ovlivnění. Například vliv aktivit v rámci EVVO na kvalitu složek životního prostředí je nutno indikovat jako jednoznačně pozitivní, ovšem zároveň jako nepřímý případně pouze potenciální. V případě E.6 je navrženo mnoho aktivit týkajících se udržitelného rozvoje. Jsou však na úrovni vytvoření managementu a strategií, tedy opět spíše potenciální povahy.

12.3 Identifikace škodlivin a jejich možné dopady na lidské zdraví Oxid siřičitý (SO2) je toxický při vdechování a může způsobit poleptání. Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m-3 oxid siřičitý dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m-3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m-3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k poškození očí, poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu), při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. V České republice platí pro koncentrace SO2 hodinový imisní limit 350 µg/m3 a 24 hodinový imisní limit 125 µg/m3, bez stanovené meze tolerance. [27,46] Suspendované částice (PM10) jako takové, bez specifikace chemického složení mohou způsobovat změnu funkce i kvality řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, mohou vyvolávat zvýšenou produkci hlenu v dolních dýchacích cestách a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Častá zánětlivá onemocnění mohou vést až ke vzniku chronického onemocnění. Účinek prachových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, obvykle se dostanou do trávicího ústrojí a tvoří součást expozice požitím. Částice menší než 10 µm se dostávají do dolních cest dýchacích. Efekt zvýšených koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se může projevit na zvýšení nemocnosti, symptomů u astmatiků i úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 µm (to je také důvod pro zavedení samostatného sledování frakce PM2,5). S dalším zmenšováním částic jejich retence v plicích klesá, protože 106


se začínají chovat jako plynné molekuly. Částice menší než 0,001 µm jsou téměř všechny zase vydechovány. V ČR je stanoven 24hodinový imisní limit 50 µg/m3 a roční imisní limit 40 µg/m3. [27,46] Oxid dusičitý (NO2) proniká díky své malé rozpustnosti do plicní periferie. Pokud jde o krátkodobou expozici, predikuje zdravotní riziko zvýšeného výskytu astmatických obtíží u citlivých jedinců, protože zdraví jedinci snesou bez následků koncentrace kolem 2 000 µg/m3. Překročení krátkodobé imisní koncentrace 200 µg/m3 nevylučuje, při spolupůsobení dalších faktorů (chlad, námaha, ad.), zvýšení rizika zhoršení zdravotního stavu pro některé zvláště citlivé osoby s astmatickými obtížemi a chronickou obstrukční bronchitidou. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Koncentrace 380 až 570 µg/m3 je považována za nejnižší účinnou pro 1-2 hodinovou expozici pro velmi citlivé osoby. V ČR je stanoven cílový hodinový imisní limit 200 µg/m3 (s mezí tolerance 40 µg/m3 na rok 2006) a cílový roční imisní limit 40 µg/m3 (s mezí tolerance 8 µg/m3 na rok 2006), kterých má být dosaženo k roku 2010. [27,46] Olovo (Pb) je škodlivé při vdechování nebo požití a vysoce toxické pro vodní organismy. Nadměrné expozice mohou způsobit onemocnění mozku u dětí nebo plodu v těle matky. Do půdy se olovo dostává emisemi z hutí zpracovávajících olověnou rudu, z výfukových plynů a aplikací čistírenských kalů a průmyslových kompostů do půdy, do ovzduší se dostává i při výrobě a zpracování akumulátorů. Antropogenní zdroje jsou až 100× významnější než zdroje přírodní (zvětrávání hornin, hlavně galenitu). Olovo má vysoký akumulační koeficient a významně se proto hromadí nejenom v sedimentech a kalech, ale i v biomase organismů tudíž se může dostat i do potravin. V nich se může objevit i v důsledku kontaminace z obalů (konzervy, smalt, olovnaté sklo) nebo použitím kontaminované vody při přípravě. Expozice vede k poškození celé řady orgánů – ledvin, jater, nervového systému, červených krvinek, cév a svalstva. Akutní poškození nervové soustavy nastává při koncentraci olova v krvi v rozsahu 0,5-3 mg/l. Poškození nervové soustavy se projevuje podrážděním, poruchami pozornosti a paměti, bolestmi hlavy, svalovým třesem, halucinacemi, prodloužením reakčního času, poklesem IQ a rychlosti vedení nervového vzruchu. U dětí může již nižší koncentrace způsobit závažné poruchy, dokonce smrt. Také je pravděpodobné, že poškozuje reprodukční systém a nepříznivě ovlivňuje imunitní systém. Olovo je klasifikováno jako lidský karcinogen plic a ledvin. V ČR je stanoven roční imisní limit 0,5 µg/m3. [27,46] Oxid uhelnatý (CO) zbavuje tělo kyslíku (místo něj se na červené krvinky váže CO, a to mnohem pevněji), což způsobuje zpomalení reflexů, bolesti hlavy a při dlouhodobé expozici a vysoké koncentraci smrt udušením. Z jeho základních vlastností vyniká extrémní hořlavost, toxicita při vdechování a možnost poškození plodu v těle matky. Zdroji emisí CO jsou spalovací procesy, koksárenství, rafinerie olejů a zemního plynu, hutnictví a kovoprůmysl, cementárny, sklárny, výroba keramiky, tavení nerostných materiálů, zpracování celulózy, atd. Fotochemické reakce, jež se CO účastní v atmosféře, zapříčiňují zvýšené koncentrace methanu a škodlivého přízemního ozónu (fotochemický smog). Malé koncentrace CO, vyskytující se běžně v ovzduší ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. Při vyšších koncentracích (výjimečné situace) je oxid uhelnatý jedovatý. V ČR je stanoven roční imisní limit 10 000 µg/m3. [27,46]

107


AOT40 – přízemní ozón (O3) je označován za sekundární znečišťující látku v ovzduší. Nemá totiž vlastní významný zdroj emisí, ale vzniká v ovzduší celou řadou chemických reakcí z tzv. prekursorů, kterými jsou oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC), za účinku slunečního záření a spolupůsobení O2. Koncentrace ozonu roste se zvyšující se teplotou. V noci i ve dne dochází k rozkladu molekul ozonu chemickými reakcemi s redukujícími složkami ovzduší. Chemické reakce vedoucí ke vzniku ozonu mají za následek roční chod ozonu s nejvyššími koncentracemi na jaře a v létě. Nejnižší koncentrace ozonu jsou pozorovány v zimě. V závislosti na koncentraci může dojít k poškození všech částí respiračního traktu. Charakteristickým příznakem expozice je poškození plicních funkcí, obvykle doprovázené dechovými a jinými symptomy. Toxicita působí spojitě, přičemž vyšší koncentrace způsobují větší účinky. Krátkodobé akutní účinky ozonu, počínaje drážděním očí působením oxidantů jiných než ozonu, jsou postřehnutelné při 200 µg/m3 (0,1 ppm) nebo při nižších. Po hodinových expozicích při 1000 µg/m3 (0,5 ppm) již dochází k vážným akutním škodlivým účinkům. V ČR je stanovena hodnota cílového imisního limitu 120 µg/m3 (max.denní 8hod. klouzavý průměr) s dosažením do roku 2010. [27,46] Benzen je těkavá organická látka, kterou lze označit jako karcinogenního činitele. Nejvýznamnějšími plošně se vyskytujícími zdroji benzenu jsou emise výfukových plynů z automobilů a manipulace s pohonnými hmotami. Hlavní cestou vstupu do organismu je inhalace. Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní. Poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Karcinogenní působení je jedním z nejzávažnějších účinků působení benzenu. Byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie. WHO definovala pro benzen, na základě zhodnocení řady studií, jednotku karcinogenního rizika pro celoživotní expozici koncentraci 1 µg/m3 v rozmezí 4,4-7,5 E-6. To znamená, že při celoživotní expozici benzenu v koncentraci 1 µg/m3 se zvýší pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění o 4,4-7,5 osob na 1 milion exponovaných. Jde však o horní mez odhadu rizika, které pravděpodobně nadhodnocuje skutečné působení. V ČR je stanoven roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4-5 µg/m3 (pro rok 2006). [27,46] Kadmium (Cd) je zdraví škodlivé při požití a při vdechování může působit až karcinogenně. Mezi hlavní antropogenní emise kadmia patří: těžba a zpracování Cd, spalování fosilních paliv a odpadů, hnojení fosfátovými hnojivy s obsahem Cd, využití čistírenských kalů (spalování, aplikace na půdy), galvanické pokovování a výroba Ni-Cd akumulátorů (do vodních ekosystémů). Pro lidský organismus je kadmium toxické, poškození se může projevit zejména na ledvinách. Má velmi vysoký akumulační koeficient, detoxikace je proto pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Je řazena do kategorie karcinogenů (rakovina plic a prostaty) a teratogenů (poškozuje plod). Z dalších účinků je významné poškození jater, kostí, plic, gastrointestinálního traktu, srdce a imunitního systému. Kromě výše zmíněného zesiluje toxické účinky jiných kovů, například zinku a mědi. Liberecký kraj je v důsledku specifického tradičního průmyslu oblastí s nejvyššími koncentracemi kadmia v ČR. Pro Českou republiku je vyhláškou stanoven cílový roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4 µg/m3 který má být naplněn do roku 2010. [27,46] Arsen (As) je vysoce toxický při požití (především ve vodním prostředí, kde může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky), způsobuje poleptání a má karcinogenní účinky. V zemědělství se používá pro výrobu pesticidů, jeho sloučeniny se používají rovněž ve sklářském průmyslu, což je tradiční odvětví Libereckého kraje. Do ovzduší se dostává pouze lidskou činností (spalování fosilních paliv a dřeva konzervovaného přípravky 108


obsahujícími arsen). Vysoké koncentrace se mohou vyskytnout v okolí metalurgických závodů. Jeho sloučeniny se mohou dostat do půdy a následně do povrchových i podzemních vod přírodními procesy (zvětrávání hornin) nebo jako následky lidské činnosti (nezabezpečené skládky odpadu, výluhy elektrárenských popílků, nadměrné používání pesticidů, apod.). Člověk přijímá arsen ze 70 % v potravě, 29 % v pitné vodě a 1 % ze vzduchu. Většina arsenu v potravě je však přítomna ve formě organických komplexů, které jsou méně toxické. Nadměrná expozice vede ke zdravotním rizikům zažívacího a centrálního nervového systému, srdce a ledvin. Arsen je karcinogen, způsobuje rakovinu plic a kůže, zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,006 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [27,46] Nikl (Ni) je pravděpodobně karcinogen, může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží a nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Přirozeným zdrojem niklu jsou aerosoly z mořské hladiny, půdní prachy, sopečný popel a z antropogenních zdrojů můžeme vyjmenovat těžbu a zpracování niklu, spalování fosilních paliv a odpadů, rafinerie ropy a plynu, aplikace čistírenských kalů do půdy. Při kontaktu s pokožkou způsobuje nikl vznik kožní dermatitidy, dále je podezřelým karcinogenem – rakovina plic, nosní přepážky a vzácněji hltanu. Akutní otrava má za následek poškození zažívacího traktu, cév, ledvin, srdce a centrální nervové soustavy. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [27,46] Benzo(a)pyren (BaP) spadá pod látky označované jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). BaP je všudypřítomný produkt nedokonalého spalování a jako takový je běžně uvolňován do prostředí. Je karcinogenní, teratogenní, může způsobit poškození reprodukční schopnosti a dědičných vlastností. Je vysoce toxický pro vodní organismy. Do těla se dostává vdechnutím, ale může prostoupit i přes pokožku. Expozice může vést k různým rizikům: ohrožení zdravého vývoje plodu, riziko onemocnění rakovinou, podráždění až popálení kůže. Koncentrace, ve kterých se vyskytuje, jsou nejvyšší u zdroje znečištění, ale může být prokázán i ve značných vzdálenostech, protože je relativně velmi stálý. V ČR je stanoven pro BaP cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [27,46] Amoniak (NH3) je hořlavou a toxickou látkou (vysoce pro vodní organismy), která může způsobit i poleptání. Hlavním podílem emisí jsou rozklady živočišných odpadů (až 74 %), ostatní zdroje se tedy podílejí na produkci škodliviny jen v menší míře (výroba hnojiv, používání dusíkatých hnojiv, průmyslové chlazení, splaškové odpadní vody, atd.). Soli vytvořené v atmosféře za součinnosti amoniaku se lehčeji uvolňují ve formě kyselých dešťů a dostávají se tak do půd a do vodních ekosystémů (vysoká toxicity díky rozpustnosti, možnost eutrofizace). Krátkodobá expozice může dráždit i popálit kůži a oči s rizikem trvalých následků. Dráždit může rovněž nosní sliznice, ústa, hltan a způsobuje kašel a dýchací potíže. V koncentraci vyšší než 0,5 % obj. (asi 3,5 g/m3) je i krátkodobá expozice smrtelná. Čichové vnímání nastává již při nízkých koncentracích od 0,02 ppm. [27,46] Fluoridy jsou toxické při vdechování, při styku s kůží, při požití, uvolňují velice toxický plyn při styku s kyselinami a dráždí oči a kůži. Přirozené zdroje nepředstavují pro životní prostředí významnější riziko, oproti antropogenním, jehož nejvýznamnějším představitelem je spalování uhlí. Dalšími zdroji jsou průmyslové procesy (výroba oceli hliníku, mědi, niklu, fosfátové rudy, výroba a používání hnojiv, výroba skla, cihel, keramiky, pesticidů tmelů, lepidel, apod.), využívání pro fluorování vody nebo ve formě pesticidů, úniky ze špatně

109


zajištěných skládek odpadů a úložišť elektrárenských popílků. Stopová množství fluoridů jsou nezbytná pro život mnoha organismů, avšak vyšší množství způsobuje negativní vlivy. Expozice vede k podráždění kůže a očí, nosu, dýchacích cest a plic. Fluoridy mohou mít i teratogenní účinek. [27,46] Uran (U) je radioaktivní prvek, kov. Je označována jako nebezpečná závadná látka, toxická pro vodní prostředí. Mezi nejvýznamnější zdroje patří vnos uranu do povrchových vod způsobený uranovou těžbou. Sloučeniny uranu se mohou používat i jako přísada do sklářského kmene. Emisní standardy jsou upraveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Přípustná hodnota pro těžbu a zpracování jsou 0,3 mg/l. S přihlédnutím k místním vodohospodářským podmínkám může vodoprávní úřad stanovit limity pro vypouštění přísněji. Imisní limity jsou upraveny tímtéž NV. Přípustná hodnota znečištění povrchových vod je pro uran 50 µg/l. Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q365, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %. [38,55]

12.4 Emise, imisní zátěž Emise Dle údajů ČHMÚ [5] za rok 2004, sestavil zpracovatel SEA následující tabulku, která zahrnuje emise nejvýznamnějších producentů kadmia a arsenu v území. Tyto látky byly vybrány na základě analýzy stavu ovzduší provedené v kapitole 2 a s ohledem na mimořádný toxický charakter těchto látek. Tabulka č. 35: Významní producenti emisí kadmia1) a arsenu2) do ovzduší v okrese Jablonec nad Nisou (2004) Producent (organizace/provozovna)3)

Emise kadmia do Emise arsenu do ovzduší [kg/rok]4) ovzduší [kg/rok]4)

5)

ORNELA a.s. , Desenské sklárnyDesná,Polubný (Desná v Jizerských horách)

15,2

28,7

0,9

11,6

2,9

4,6

0,2

2,9

89,9

152,0

ORNELA a.s. , Dolní huť (Lučany nad Nisou)

5)

9,9

1,4

Vidrio s r.o. (Železný Brod)

0,0

9,5

Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Výtopna Brandl (Jablonec nad Nisou)

0,1

1,2

Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Výtopna Rýnovice (Jablonec nad Nisou)

0,0

0,6

0,0

0,4

5)

ORNELA a.s. , Desenské sklárny-Příchovice (Desná v Jizerských horách) 5)

ORNELA a.s. , Maxovská huť (Josefův Důl Dolní Maxov) 5)

ORNELA a.s. , huť Smržovka (Smržovka) 5)

ORNELA a.s. , Horní huť (Lučany nad Nisou)

PAS Jablonec a.s. (Jablonec nad Nisou ) Pozn.:

110

CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224922989, fax: 224922072, e-mail: [email protected] 1)

kadmium a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Cd uváděny jsou názvy provozovatelů a provozoven dle původního zdroje 3) v závorce je uváděno sídlo provozovny 4) uvedené hodnoty jsou zaokrouhleny 5) ORNELA a.s. se v roce 2005 přeměnila na JABLONEX GROUP a.s. Zdroj: [5] 2)

Z uvedených údajů je zřejmé, že nejvýznamnějším producentem emisí kadmia a arsenu je v nejpostiženější oblasti Libereckého kraje společnost JABLONEX GROUP a.s., a to zejména provozovnou Horní huť. V Horní huti bylo v roce 2004 vyprodukováno 75 % emisí kadmia (89,9 kg) a 71 % emisí arsenu (152,0 kg) ze všech zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší v okrese Jablonec. I ostatní uvedení producenti jsou však z hlediska emisí těchto látek velmi významní. Soustředění provozoven specifického (sklářského) průmyslu na malém území společně s významností jimi produkovaných emisí, zapříčiňuje mimořádný negativní vliv na životní prostředí. Vzhledem k toxickým vlastnostem těchto látek a závažným zdravotním rizikům je nutné řadit tento problém mezi priority krajského významu. Dle dostupných informací již byla provedena technická opatření ke snížení emitovaného množství polutantů. Nicméně důsledky minulého stavu (nadměrné imisní zátěže) bude možné sledovat i v budoucnosti. Kadmium (zařazené do kategorie karcinogenů) má velmi vysoký akumulační koeficient, detoxikace organismů je proto pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Jeho toxické působení na člověka je mimořádně závažné. Arsen se silně akumuluje v sedimentech a může se hromadit i v potravním řetězci. Jeho toxické působení je závažné. Obrázek č. 13: Umístění provozoven hlavních znečišťovatelů v oblasti Jablonce nad Nisou a Tanvaldu

Zdroj: [32]

V území zobrazeném na mapě (viz obrázek č. 13) jsou bodově zobrazeny podniky společností (v závorce uvedena hlavní činnost provozovatele) Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. 111


(výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody), PRECIOSA, a.s. (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků), JABLONEX GROUP a.s. (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) a Lucas Varity s.r.o. (výroba dopravních prostředků a zařízení). Poznámka zpracovatele: Společnost JABLONEX GROUP a.s. vznikla v říjnu 2005, a to sloučením společností Ornela (která se již dříve spojila se společností Bižuterie Česká mincovna) Jablonex, Železnobrodské sklo a Bohemian Jewelry. Zejména provozovny společností JABLONEX GROUP a PRECIOSA jsou producenty těžkých kovů do životního prostředí, jejichž imise v této oblasti dosahují mimořádných hodnot v celorepublikovém měřítku (více viz kap. 2.2.2 Ovzduší) a jsou příčinou vážného poškozování životního prostředí a zdraví obyvatelstva (viz účinky jednotlivých znečišťujících látek na životní prostředí a zdraví v kapitole 12.3 Identifikace škodlivin a jejich možné dopady na lidské zdraví).

Imisní zátěž Z výzkumů a analýz provedených v minulosti vyplývá, že zdravotní ukazatele mohou být ovlivněny především znečištěným ovzduším. Pomocí MZSO a systému MONARO (monitoring akutních respiračních onemocnění) jsou sledovány zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší. Pro Liberecký kraj jsou systémem sledovány 3 lokality – Tanvald, Jablonec nad Nisou a Liberec. Z měření vyplývá (data k roku 2005): Z celkového počtu lokalit, ze kterých byl obdržen dostatek údajů pro výpočet platného ročního průměru imisí niklu za rok 2004, nebylo, obdobně jako v předchozích letech, indikováno překročení stanoveného imisního limitu (0,02) – v Libereckém kraji max. Souš. V území se překrývá monitoring MZSO a ČHMÚ. Výsledky měření se shodují, i když jsou v některých případech prováděny v jiných intervalech nebo v odlišných lokalitách. Jejich porovnání je patrné v příloze č. 9. Ze sledovaných imisních limitů byla překročena hodnota arsenu, kadmia, mírně BaP a PM10. Nejzávažnější překročení je u arsenu a kadmia, které dosahuje nejvyšších hodnot v České republice – zasaženou lokalitou je okolí města Tanvald, což je způsobeno charakterem zdejšího průmyslu. Obrázek č. 14: Území se zhoršenou kvalitou ovzduší v Libereckém kraji

(LV – hodnota imisního limitu; LV+MT – imisní hodnota zvýšená o toleranční mez) Zdroj: [45]

112


Trvalým zdrojem znečištění ovzduší je silniční motorová doprava a sezónně individuální vytápění domácností a ostatních provozů, případně technologické zdroje znečištění ovzduší ve výrobních podnicích. Z dopravních emisí jsou nejvýznamnějšími škodlivinami oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), polyaromatické uhlovodíky, suspendované částice (zejména frakce PM10) a velký počet organických látek jako je benzen, aldehydy a řada dalších. Při hodnocení potenciálního vlivu dopravy jsou pro hodnocení nepříznivých zdravotních vlivů liniových zdrojů používány jako indikátory oxidy dusíku resp. oxid dusičitý, reprezentující skupinu látek se systémovým působením, společně s benzenem jako reprezentantem karcinogenních látek. Suspendované částice, které jsou emitovány převážně z dieselových motorů, představují frakci jemných částic, která je vzhledem ke svému složení také významná z hlediska působení na zdraví.

12.5 Hluková zátěž Zvýšená hluková zátěž je nepříjemným až rušivým jevem. Dlouhodobé působení má škodlivý účinek na lidské zdraví. Pozemní hluk pochází ze tří zdrojů. Nejvyšší zastoupení má tzv. hluk mechanický (doprava, průmysl), který tvoří až 69 %, následuje hluk kulturní (sdělovací prostředky, hudby, hovory, zpěv)- až 29 %, a nejmenší podíl hluku je přírodní (2 %). Z hlediska intenzity hluku platí tzv. Lehmanovo schéma, které dělí hluk do následujících kategorií: > 30 dB

nebezpečí pro nervový systém

> 55 dB

negativní ovlivnění vegetativního systému

> 90 dB

nebezpečí pro sluchový orgán

> 120 dB

nevratné poškození buněčných struktur a tkání.

Při charakteristice možných zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z níže uvedené tabulky, ve které jsou uvedeny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky nočního hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Tabulka č. 36: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) Nepříznivý účinek

Prahová hodnota prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) – dB(A)

zhoršená nálada a výkonnost následující den

60 – 65

subjektivně vnímaná horší kvalita spánku

40 – 45

zvýšené užívání sedativ

40 – 45

obtěžování hlukem

40 – 45

zvýšená nemocnost

40 – 45

Zdroj: [48]

113


Platná česká legislativa zabývající se hlukovou situací v území vychází z předpisů Evropského společenství. Stanovuje příslušné limity a upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob, a také pravomoc a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví. Ochranu obyvatelstva a území před nadměrných hlukem legislativně upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a nařízení vlády č. 9/2002 Sb., o požadavcích na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 198/2006 Sb. Poslední zmíněné nařízení vlády se vztahuje k zařízením používaným ve venkovním prostoru (podle přílohy č. 1 a č. 2) a domácím spotřebičům. Hygienické limity pro ostatní zařízení, ke kterým se nevztahuje toto nařízení, jsou stanoveny jinými příslušnými zákonnými normami (silniční doprava – zákon č. 56/2001 Sb., železniční – zákon č. 266/1994 Sb., vodní – zákon č. 114/1995 Sb., vzdušné cesty – zákon č. 49/1997 Sb., atd.). Nařízením vlády č. 148/2006 Sb., jsou stanoveny: • • • •

hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a hodnocení rizik hluku a vibrací pro pracoviště; hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní a prostor staveb, chráněný venkovní prostor; hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor; způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.

Zmíněné nařízení se nevztahuje na hluk z užívání bytů a zvuky související s bezpečnostními opatřeními pro záchranu obyvatel a jejich majetku, včetně ukázkových situací při nácviku. Zdroje hluku Zdroje hluku se rozdělují na dopravní, vznikající při výrobě, související s bydlením a trávením volného času. Populace je v současnosti zatěžována ze 40 % hlukem z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí, z čehož 75-85 % je způsobeno dopravním hlukem (hlavní dopravní tahy dosahují hodnot kolem 70-85 dB). Při měření hluku se určuje typ a doba trvání hluku v určitém typu prostředí. Pro jednotlivá prostředí jsou právními předpisy (NV č. 148/2006 Sb.) stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty NPH. Ty jsou dány součtem základní hodnoty a tzv. korekcí (podle druhu činnosti, využití území, denní/noční doby). Pro celkové hodnocení se porovnává s NPH nejnepříznivější naměřená hodnota. Základní hodnoty pro vybraná prostředí: • •

obytné prostory a stavby občanského vybavení = 40 dB, venkovní prostory = 50 dB.

Některé korekce pro určitá prostředí: •

• •

hluk ze stavební činnosti - přípustná korekce +10 dB k výše stanoveným nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku A v denní době (od 7 do 21 hodin), zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy - nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku - 55 dB denní; 45 dB noční doba (od 22 do 6 hodin), okolí hlavních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy) – nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku – 60 dB denní; 50 dB noční doba.

114


Ochrana před hlukem Živé organismy nejsou schopny adaptace ani účinné ochrany před vznikajícím hlukovým zatížením. Proto je nejúčinnějším opatřením odstranění, uzavření nebo oddělení organismů od zdrojů hluku, omezení délky hlukové expozice a používání ochranných pomůcek. Organizačním opatřením se ve většině společností stávají hlukové limity zakotvené v platné legislativě, jež byly stanoveny na základě dlouhodobých analýz. Účinky a nejvyšší hodnoty jsou dále zkoumány a přehodnocovány orgány a institucemi zaměřenými na ochranu veřejného zdraví. Pro potřeby České republiky a jeho potenciálního zatížení jsou zpracovávány strategické hlukové mapy (povinnost Ministerstva zdravotnictví vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., v pozdějším znění), díky nimž lze zamezit nárůstu a kumulaci případného hlukového zatížení v dlouhodobě exponovaných lokalitách.

115


13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Strategie rozvoje Libereckého kraje (dále SR LK) je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup kraje k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich dosažení a poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování Programu rozvoje Libereckého kraje, strategických plánů rozvoje měst a dalších územních celků. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření má aktualizace SR LK vztah k mnoha koncepcím, především v oblasti regionálního rozvoje. Samotná koncepce se skládá z 5 jednotlivých částí – analytické části, návrhové části, analýzy vazeb, závěrečných doporučení a příloh. Hlavní vizí – cílem Strategie rozvoje je, aby se Liberecký kraj stal živým, zdravým, silným a dynamickým regionem, na bázi udržitelného rozvoje ve šech oblastech, s diverzifikovanou ekonomickou základnou založenou na inovační produkci a službách s vysokou přidanou hodnotou včetně využívání potenciálu cestovního ruchu. Liberecký kraj by se dále měl stát regionem poskytujícím kvalitní podmínky pro život obyvatel, regionem se zdravým životním prostředím, regionem, který se harmonicky rozvíjí s využitím všestranné spolupráce. Tato vize by měly být naplněna během navrhovaného období do roku 2020. Posouzení vlivů koncepce SR LK na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno podle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a v rozsahu stanoveném v závěru zjišťovacího řízení vydaného Ministerstvem životního prostředí dne 29.9.2006. Dále bylo v průběhu posouzení přihlíženo k české metodice vydané MŽP [18] a evropské metodice určené pro posuzování regionálních politik pro dotační období 2007-2013 [19]. Po shrnutí současného stavu byly zdůrazněny všechny současné problémy životního prostředí v Libereckém kraji. Pro bližší specifikaci možných negativních vlivů byly definovány a zhodnoceny vlivy na „typové“ oblasti, které by mohly být implementací koncepce významně dotčeny. Největším potenciálem, ale zároveň i limitním faktorem, v LK se stává velký rozsah ploch s ochranným statusem (ZCHÚ, NATURA 2000, VKP, aj.). Proto se do střetu často dostávají rozvojové plochy směřující k zajištění hospodářského rozvoje kraje s územními limity ochrany přírody a krajiny. Tradiční i nový průmysl a navyšování dopravní intenzity spoluvytváří nejvýznamnější element dostávající se do konfliktu s kvalitou životního prostředí. Následkem těchto aktivit významně vzrůstá emisní a hlukové zatížení, které lze pokládat za dlouhodobé činitele vedoucí k environmentálnímu ohrožení všech složek životního prostředí, včetně veřejného zdraví. Vzhledem k nutnému propojení na relevantní dokumenty především na národní a krajské úrovni bylo provedeno zjištění souladu a míra zohlednění cílů na těchto úrovní koncepcí SR LK. Souhrnně lze konstatovat, že koncepce naplňuje cíle a priority vztažené k ochraně životního prostředí stanovené na vyšších koncepčních úrovních. Jádrem dokumentu je posouzení vlivů koncepce SR LK na složky životního prostředí a veřejné zdraví, jež je prováděna strategickými cíli, rozvojovými opatřeními a návrhy aktivit. Posouzení bylo provedeno vzhledem ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí, složkám životního prostředí a dále podle dalších vybraných charakterů potenciálních vlivů na životní prostředí. V závislosti na vyhodnocení byl navrženy podmínky pro realizaci rozvojových opatření. Závěrem je konstatování, že největší potenciální vlivy budou mít rozvojové aktivity nárokující zábor nových ploch, např. průmyslové areály, zóny individuální obytné výstavby, rekreační areály, atd. Riziko představují rovněž nové hospodářské záměry (spojené nejen se záborem nových ploch, ale představující nový zdroj 116


znečištění plynoucí z nového zaměření průmyslu nebo zemědělství). Neopominutelné je rovněž napojení rozvojových aktivit na sítě dopravní i technické infrastruktury. Rozvojová opatření zahrnující tyto, a podobné, typy aktivit vyvolávající potenciální negativní vlivy na životní prostředí vyžadují zvážení samotné potřeby záměrů. Následně se stanovují kriteria pro provedení případného projektu splňující opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů. Pro průběžný monitoring byly koncepcí SR LK stanoveny a SEA zpracovatelem posouzeny relevantní indikátory vlivu koncepce na životní prostředí, jež budou sledovány v průběhu celého období platnosti koncepce. Na základě jejich průběžného vyhodnocování a sledování by měly být včas odhaleny možné negativní vlivy, pro které se budou uplatňovat daná zmírňující opatření. Součástí vyhodnocení bylo i rámcové posouzení implementace koncepce SR LK na veřejné zdraví. Z důvodu vyšší obecnosti a nereálnosti poskytnutí konkrétních datových údajů nebylo vyžadováno hodnocení autorizovanou osobou. Při hodnocení environmentálních faktorů na veřejné zdraví bylo poukázáno na soulad s relevantními koncepcemi z oblasti zdravotní politiky. Využita byla i metodika HIA vydaná ve spolupráci MŽP, MZ a SZÚ v roce 2006 [20]. Závěrem lze říci, že míra a závažnost výskytu výrazně negativních, stejně jako pozitivních, vlivů na životní prostředí se bude odvíjet především na základě realizace a podpory konkrétních projektů a záměrů. Ty by měly respektovat alespoň kompenzační opatření stanovené SEA zpracovatelem. V případě rozsáhlejších záměrů se předpokládá, že se stanou předmětem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

117


14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 14.1 Zjišťovací řízení Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynuly konkrétní požadavky na SEA zpracovatele, jež má zohlednit v rámci posouzení koncepce SR LK. Níže je shrnuto vypořádání připomínek příslušného úřadu v 18 bodech, ve shodné struktuře jako v závěru zjišťovacího řízení. 1.

Posouzení, zda SR LK zohledňuje strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR. •

2.

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5. Na jejím podkladě byly navíc stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí. Strategické cíle národní strategie jsou rámcově naplňovány. I přes tuto skutečnost se jedná o soulad spíše nepřímý, který je podepřen respektováním a sledováním cílů sektorových dokumentů. Posouzení, zda SR LK je v souladu s cíli a opatřeními Státní politiky životního prostředí ČR a dalších celostátních koncepcí (např. koncepce na ochranu přírody a krajiny, program snižování emisí, vodohospodářské koncepce, surovinové politiky) a relevantních koncepcí na území kraje, popř. sousedních krajů.

• 3.

Posouzení a soulad s cíli zmíněných koncepcí je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5.2. Posouzení, zda SR LK je v souladu s Plány péče o zvláště chráněná území, která leží, nebo zasahují na území Libereckého kraje.

•

4.

Zohlednění Plánů péče o zvláště chráněná území se předpokládá již ve vlastní koncepci SR LK. Všechna zvláště chráněná území spadají pod legislativní ochranu, a proto SEA zpracovatel předpokládá jejich dostatečné zohlednění plněním národní legislativy, jejichž nároky reflektuje i rozvojové opatření D3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu. Posouzení, zda a jak SR LK zohledňuje cíle Evropské úmluvy o krajině.

• 5.

Posouzení a soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5. Posouzení, zda SR LK je v souladu se schválenou Zdravotní politikou Libereckého kraje.

• 6.

Soulad s cíli zmíněné Zdravotní politiky Libereckého kraje je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 12.1. Posouzení, zda SR LK je v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje.

• 7.

Posouzení s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5. Posouzení, zda a jak SR LK podporuje vybudování, popř. intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí, a to i v malých obcích..

•

Tato problematika je řešena v hodnocení naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl č. 10, 14). Koncepce SR LK podporuje vybudování, popř.

118


intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí, a to i v malých obcích zejména návrhem možných aktivit v rámci rozvojových opatření C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů a E3 Rozvoj venkovských oblastí. 8.

Posouzení, zda a jak SR LK podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy a vyhodnocení vlivů rozvoje dopravy na životní prostředí. •

9.

Podpora ekologicky šetrné dopravy je řešena v hodnocení naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí (referenční cíl č. 16). Koncepce SR LK podporuje tento druh dopravy a snižování vlivu rozvoje dopravy na životní prostředí zejména návrhem možných aktivit v rámci rozvojových opatření C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti a D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské společnosti na životní prostředí a zdraví. Posouzení, zda a jak SR LK přispívá k zavedení komplexního systému nakládání s odpady, který by řešil uzavřený cyklus separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů.

•

SR LK ve své podstatě přispívá k zavedení tohoto systému, a to návrhem možných aktivit v rámci rozvojového opatření D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel.

10. Posouzení, zda a jak SR LK řeší problematiku odpadového hospodářství v souladu s Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje. •

Posouzení s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5.

11. Vyhodnocení, jaké dopady může mít SR LK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, krajinný ráz, územní systémy ekologické stability a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. •

Respektování ochrany životního prostředí je zhodnoceno v kapitole 5 (naplnění a soulad s cíli Státní politiky životního prostředí) a v kapitole 6 (naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí; vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí). Zohlednění zvláštní i obecné ochrany je naplňováno převážně rozvojovým opatřením D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu. Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 bylo vyhodnoceno odděleně autorizovanou osobou. Jako součást vyhodnocení je zmíněno v kapitole 4.7 (příloha č. 4) a v kapitole 6.5.

12. Posouzení, zda a jakým způsobem SR LK zohledňuje Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. •

Posouzení a soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5.

13. Posouzení, zda a jak SR LK řeší možnosti využití obnovitelných zdrojů energie s ohledem na změnu krajinného rázu a případné riziko šíření invazních druhů. •

Možnosti využití OZE jsou v koncepci SR LK zohledněny zejména v rámci návrhu možných aktivit pod rozvojovým opatřením C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů, dále pak v rámci návrhu rozvojových opatření A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví, C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti, D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské společnosti na životní prostředí a zdraví a D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu.

119


Využití OZE s ohledem na změnu krajinného rázu a případné riziko šíření invazních druhů je předmětem hodnocení konkrétních záměrů. 14. Vyhodnocení vlivů SR LK ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, revitalizaci říčních systémů a protipovodňových a protierozních opatření. Posouzení, zda a jak SR LK řeší znečištění v povodí povrchových toků. •

Tyto vztahy jsou v koncepci SR LK zohledněny návrhem možných aktivit pod rozvojovými opatřeními D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu, D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel, C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů. Aktivity v rámci těchto opatření budou mít pozitivní vliv na ochranu podzemních a povrchových vod, revitalizaci říčních systémů a protipovodňových a protierozních opatření.

15. Posouzení, zda a jaký vliv má SR LK na PUPFL, zejména s ohledem na přirozenou obnovu a zakládání lesních porostů, zvyšování biodiverzity porostů, zakládání prvků rozptýlené zeleně v krajině. •

Pozitivní vliv na PUPFL je zabezpečen návrhem možných aktivit v rámci rozvojových opatření D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu, A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství a E.3 Rozvoj venkovských oblastí.

16. Posouzení, zda jsou v SR LK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry SR LK vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny. •

Principy ochrany ZPF jsou v koncepci SR LK zohledněny v rámci návrhu možných aktivit pod rozvojovým opatřením D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské společnosti na životní prostředí a zdraví a to konkrétně aktivitou Snižování záborů půdy, přinášejících ztrátu jejich přirozených vlastností.

17. Při stanovení kritérií pro výběr projektů maximálně zohlednit, podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields. •

Koncepce SR LK nezahrnuje konkrétní projekty, tudíž indikátory (kritéria) pro výběr projektů nebyly zpracovatelem koncepce stanoveny. Na tento dokument navazuje Program rozvoje LK, který již konkrétní projekty bude obsahovat a indikátory (kritéria) pro výběr mohou být tedy řádně stanoveny a ve vyhodnocení SEA posouzeny.

18. Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení SR LK vypořádat. •

Všechna vyjádření, které MŽP obdrželo, jsou ve vyhodnocení SEA vlivu koncepce SR LK na životní prostředí a veřejné zdraví zohledněna, konkrétní vypořádání vyjádření ke koncepci je zařazeno do kapitoly 14.2. (resp. do přílohy č. 6).

14.2 Souhrnné vypořádání připomínek V příloze č. 6 je v přehledné tabulce uvedeno vypořádání se všemi připomínkami ke koncepci SR LK všech dotčených subjektů.

120


15 Závěry a doporučení ke změně koncepce

včetně

návrhu

stanoviska

15.1 Závěry a doporučení Souhrnně lze konstatovat, že jednou z výchozích a základních charakteristik koncepce SR LK je ochrana a zlepšení životního prostředí i veřejného zdraví. Na základě relevantních koncepcí (cíle SPŽP, referenční cíle SEA NRP, referenční cíle SEA SUR LK) byly pro posouzení závažných vlivů na životní prostředí stanoveny posuzovatelem SEA referenční cíle ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že koncepce je dokumentem na krajské úrovni, předpokládá se, že cíle s globálním charakterem jsou odraženy ve strategických cílech na krajské úrovni. Posuzovaný dokument, nemá konkrétně specifikovány aktivity a projekty, u kterých by bylo možné detailně vyhodnotit dopady a vlivy na životní prostředí. V koncepci posuzovatel provedl hodnocení strategických cílů a rozvojových opatření na základě stanovené koncepce. Z hodnocení vyplynulo, že všechny stanovené referenční cíle jsou minimálně jedním opatřením posuzované koncepce SR LK naplněny. Z výše uvedeného vyplývá, že rozvoj Libereckého kraje je navržen v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. V rámci posouzení koncepce zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů, které jsou stanoveny v podobě podmínek pro realizaci navržených opatření, podložených na základě definování specifických aktivit. Některá samotná opatření povedou ke zlepšení stavu životního prostředí jako celku, ale i jednotlivých složek. Větší či menší negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví lze předpokládat při naplňování následujících cílů: zvýšení konkurenceschopnosti a podpora podnikatelského prostředí, podpora a rozvoj průmyslových odvětví, rozvoj sektoru služeb, optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti. •

Koncepce SR LK je koncipována v souladu s hlavními referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR, kraje a regionu.

Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci. Na základě tohoto závěru, vyplývajícího z provedeného podrobného vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, navrhujeme vydat k předložené koncepci „Strategie rozvoje Libereckého kraje“

souhlasné stanovisko.

121


15.2 Návrh stanoviska STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., k návrhu koncepce „STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE 2006-2020“ (dále pouze „SR LK“) verze z 30.1.2007 Předkladatel koncepce:

Liberecký kraj

Zpracovatel koncepce:

GaREP, spol. s r.o., ve spolupráci s krajským úřadem Libereckého kraje – odbor hospodářského a regionálního rozvoje

Zpracovatel posouzení:

CityPlan, spol.s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, IČ: 47307218 ve spolupráci s: Ing. Zuzana Toniková (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 2826/316/OPVŽP/94, vydáno 31.5.1994; č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006) RNDr. Oldřich Bušek (autorizace č.j. 630/3245/04 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 15.8.2006. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 30.8.2006 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 29.09.2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne

122


po kontrole náležitostí byl dne ………….. zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání „Strategie rozvoje Libereckého kraje “ včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ………….. v …………. . Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne…………. . STRUČNÝ POPIS KONCEPCE: Strategie rozvoje Libereckého kraje (dále SR LK) je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup kraje k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a jeho funkčních částí, hlavní cesty k jejich dosažení a poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování Programu rozvoje Libereckého kraje, strategických plánů rozvoje měst a dalších územních celků. Hlavními cíli aktualizace tohoto dokumentu jsou:

posouzení relevantních socioekonomických změn v letech 2002-2006 a následná reformulace SWOT analýzy;

promítnutí změn situace do návrhové části;

harmonizace návrhové části s vyššími koncepčními dokumenty;

zohlednění struktury operačních programů v programovém období 2007-2013;

zapracování rozvojových směrů vzešlých z jednání pracovních skupin v jednotlivých ORP a přihlížejících k záměrům ostatních subjektů v kraji;zhodnocení plánovaných projektů vzhledem k navrhovaným strategickým cílům a opatřením.

Strategie rozvoje Libereckého kraje se skládá z 5 částí – analytické části, návrhové části, analýzy vazeb, závěrečných doporučení a příloh. V přílohách dokumentu je obsaženo 27 tabulek a grafů a 17 mapových příloh. Strategie rozvoje Libereckého kraje je důležitou součástí soustavy strategických a programových dokumentů pro podporu regionálního rozvoje. Aktualizace SR LK bude sloužit jako výchozí dokument na nové dotační období 2007-2013 pro přípravu Programu rozvoje Libereckého kraje, Operačních programů, ale i dalších koncepčních dokumentů pořizovaných v samostatné i přenesené působnosti. Vzhledem ke svému mnohostrannému obsahu a zaměření má aktualizace SR LK vztah k mnoha koncepcím, především v oblasti regionálního rozvoje. Ty jsou zahrnuty do rozvojových východisek pro návrhovou část koncepce, která byla vytvořena na základě souhrnné SWOT analýzy. STRUČNÝ POPIS POSOUZENÍ: Posouzení vlivů koncepce “SR LK” na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001Sb., v platném znění. Dílčí posuzování jednotlivých částí a verzí koncepce bylo prováděno průběžně se zpracováním koncepce, čímž byla zajištěna průběžná optimalizace koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí, a to pomocí upřesňování formulace cílů, opatření a aktivit. Nakonec bylo provedeno celkové posouzení konečné verze koncepce z 30.1.2007. Koncepce byla, na základě plnění požadavků zadavatele – Libereckého kraje, průběžně optimalizována. Zpracovatelé koncepce ve velké většině akceptovali doporučení zpracovatele 123


SEA a v dokumentu je zohlednili. Dílčí doporučení nebo doplnění některých částí koncepce (např. opatření k minimalizaci vlivů při realizaci koncepce, apod.) jsou uvedena v příslušných kapitolách vyhodnocení SEA. Pro vyhodnocení vlivů koncepce byl zvolen systém vyhodnocení vlivů podle jednotlivých navržených opatření rozvoje kraje, ale i podle stanovených složek životního prostředí a referenčních cílů ochrany životního prostředí. Vzhledem k charakteru koncepce, tj. zpracování na obecné úrovni, mohlo být vyhodnocení vlivů koncepce provedeno pouze na obdobné obecné úrovni. Současně bylo provedeno i samostatné kompletní vyhodnocení vlivů koncepce SR LK na lokality NATURA 2000, které je součástí vyhodnocení SEA. Obecně lze konstatovat, že jedním ze základních východisek koncepce SR LK je ochrana a zlepšení životního prostředí i veřejného zdraví a rozvoj kraje je navrhován v souladu s principy udržitelného rozvoje. Z tohoto tvrzení vyplývá, že většina navržených opatření bude mít příznivé důsledky na životní prostředí a veřejné zdraví. Dále se předpokládá, že případné nepříznivé vlivy, které mohou vzniknout při realizaci některých opatření, budou v rámci monitoringu a kontroly realizace a implementace koncepce podchyceny a účinně eliminovány nebo minimalizovány. Příznivé dopady z realizace koncepce SR LK v dotčeném území lze očekávat u všech složek životního prostředí. Pro některé z nich jsou v koncepci přímo navrženy strategické cíle a strategická opatření přispívající ke zlepšování jejich stávajícího stavu (např. podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací, podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství, průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů, snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel, předcházení a řešení dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zdraví obyvatel, péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu). Nepříznivé dopady na životní prostředí a veřejné zdraví lze očekávat pouze při realizaci některých opatření, jež se majoritně týkají nové výstavby, rozvoje průmyslu a v některých případech rozvoje služeb a optimalizace dopravní infrastruktury. Ty mohou být však do značné míry eliminovány účinnými zmírňujícími opatřeními. Nezanedbatelná je i skutečnost, že u nových staveb jsou v některých případech požadovány přísnější podmínky a limity než u stávajících staveb (např. ochrana před hlukem) a např. již samotnou koncepcí je doporučováno prioritní využití ploch brownfields před rozšiřováním zastavěných ploch na území volné krajiny. Koncepce SR LK je koncipována v souladu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí i v souladu s existujícími a schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a Libereckého kraje. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených zmírňujících opatření doporučit k realizaci a vydat souhlasné stanovisko. ZÁVĚRY POSOUZENÍ: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

124


SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „Strategie rozvoje Libereckého kraje“, verze z 30.1.2007, za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska. Za předpokladu splnění níže uvedených podmínek je možno konstatovat, že Strategie rozvoje Libereckého kraje nemá významný negativní vliv na dotčené území:

A. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví: 1. Při realizaci opatření a aktivit navržených v koncepci budou respektována či dodržována opatření k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, uvedené v kapitole 7 a 12 vyhodnocení SEA. 2. Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy NATURA 2000: 1. V průběhu realizace koncepce bude posuzován vliv jednotlivých, už konkretizovaných opatření a aktivit na předměty ochrany soustavy NATURA 2000. 2. U záměrů uvedených v oddíle 6.1 navrhnout taková variantní řešení, která budou mít menší, nebo žádný negativní vliv na předměty ochrany jednotlivých lokalit soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

……………………………………………………….. Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC

125


16 Seznam osob podílejících se na posouzení CityPlan, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 IČO: 47307218 Ing. Hana Koryntová, [email protected] Ing. David Jindra, [email protected] Mgr. Pavel Frolka, [email protected] Ing. Monika Měchurová, [email protected] Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., [email protected], osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94 ze dne 31.5.1994, autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006, Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6, IČO: 40827526 RNDr. Oldřich Bušek - autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na území soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti) – autorizaci vydalo MŽP, č.j. 630/3245/04 dne 30.11.2004, [email protected], Pod Jelením skokem 5, 361 01 Karlovy Vary, IČO: 46872990

……………………………………….. Ing. Zuzana Toniková ENVI – TON

Praha, 30.1.2007

126


17 Použité podklady Literatura: [1]

Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971.

[2]

Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj. Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPKHFE1ALYO/$FILE/07_Liberec_web.pdf [27.10.2006].

[3]

Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

[4]

Hodnocení kvality ovzduší v roce 2001, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Praha: MŽP, 2003.

[5]

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Praha: ČHMÚ, 2005. Dostupné z: http://www.chmu.cz/uoco/isko/groc/gr04cz/kap1.html [6.10.2006].

[6]

Ochrana atmosféry. CIRE.PL, Elektrownia Turów S.A., 2002. Dostupné z: http://www.eltur.com.pl/?dzial=57 [15.9.2006].

[7]

Fadrný, M. Kdo nás ochrání před hlukem? Via Iuris. [online] Dostupné z: http://www.viaiuris.pilaw.cz/index.php?p=msg&id=12 [12.10.2006].

[8]

Barnet, I., Mikšová, J., Procházka, J. Mapa radonového rizika z geologického podloží Praha: ČGÚ, 1998. Dostupné z: http://nts2.cgu.cz/aps/cd_geocr500/stranky/ p_radrizika.html [29.9.2006].

[9]

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Praha, Liberec: ISES, s.r.o., Liberecký kraj, 2004. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=508 [22.9.2006].

[10] Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002. [11] Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2005. Praha: MZe ČR, MŽP ČR, 2006. Dostupné z: http://www.mze.cz/attachments/16300/Publikace/Modr a_zprava/2005.pdf [27.10.2006]. [12] Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/p/13-5101-05 [27.10.2006]. [13] Oliva & kol. Krajský lesnický program Libereckého kraje. Liberec: ČZU, Liberecký kraj, 2005. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=338 [28.7.2006]. [14] Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, 2004. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1034 [16.10.2006] [15] Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje – Průzkumy a rozbory. Liberec: SAUL s.r.o., Liberecký kraj, 2001. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/index.php?page=383 [23.10.2006].

127


[16] Smutný, M. et al.: Vyhodnocení Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pro období 2005-2020. Praha, Liberec: Regionální environmentální centrum ČR, Liberecký kraj, 2005. Dostupné z: http://www.ceu.cz/EIA/SEA/Koncepce/Detail.asp x?key=MZP010K [17.7.2006]. [17] Valenta, V. et al. Zdravotní politika Libereckého kraje. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, 2005. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1682 [6.10.2006]. [18] Svobodová, J.: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2004. [19] Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. GRDP, 2006. Dostupné z: http://www.environmentagency.gov.uk/commondata/103196/1331125?referrer=/grdp [21.9.2006]. [20] Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životního prostředí (SEA). Praha: MŽP ČR, MZd ČR, SZÚ, 2006. [21] Pracovní návrh Plánu hlavních povodí ČR. Praha: MZe ČR, 2006. Dostupné z: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79&typ=1&val=38004&ids=0 [6.9.2006]. [22] Evropská úmluva o krajině. Florencie: Rada Evropy, 2000. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPMAF4DY5MS [6.10.2006]. [23] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, Mze ČR, Hydroprojekt CZ a.s., 2004. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/index.php?page=1443 [9.10.2006] [24] Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2003. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1155 [25.10.2005] [25] Územně energetická koncepce Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Tebodin Czech Republic s.r.o., SCES – Group s.r.o., 2006. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=2967 [27.10.2006] [26] Koncepce odpadového hospodářství. ISES, s.r.o., http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1153 [27.10.2006] Elektronické zdroje: [27]

http://www.chmu.cz/

[28]

http://www.kr-stredocesky.cz

[29]

http://www.portal.gov.cz

[30]

http://www.isu.cz/pov/

[31]

http://www.cenia.cz

[32]

http://geoportal.cenia.cz

[33]

http://212.158.143.149/index.php 128

2002.

Dostupné

z:


[34]

http://www.uhul.cz

[35]

http://www.czso.cz

[36]

https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - mapový server životního prostředí Libereckého kraje

[37]

http://nts5.cgu.cz/website/new_radon/ - mapová aplikace radonového rizika na území České republiky

[38]

http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnmapy/geolprogncr - geologická prognózní mapa radonového rizika

[39]

http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Informacni_systemy/CeHO_Produkce_OKEC _02_az_04_2000.doc - tabulka: Produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, 2002–2004.

[40]

http://www.fm.vslib.cz

[41]

http://www.kraj-lbc.cz/?page=511

[42]

http://www.kraj-lbc.cz/?page=1457

[43]

http://www.env.cz/ippc

[44]

http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/16AB89B47D2DA7C2C12570ED003182 23/$File/m01.gif

[45]

Hodnocení kvality ovzduší v roce 2004, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Praha: MŽP, 2006. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPJAFCDLGTZ

[46]

http://www.irz.cz

[47]

Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php [27.11.2006]

[48]

www.szu.cz - Státní zdravotní ústav.

[49]

http://indikatory.env.cz/?main_group=IUR&checked=1 životního prostředí, Indikátory udržitelného rozvoje

-

Ministerstvo

Legislativa: [50]

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

[51]

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

[52]

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

[53]

Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

[54]

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

[55]

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

129


18 Seznam zkratek BAT

Best Available Techniques – nejlepší dostupné technologie

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

ČGÚ

Český geologický ústav

ČGS

Česká geologická služba

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

ČZU

Česká zemědělská univerzita

DCE

dichlorethan

EIA

posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO

ekvivalentní obyvatel

ES

ekologická stabilita

EU

Evropská Unie

GRDP

Greening Regional Development Programmes

HPJ

hlavní půdní jednotka

CHUEV

chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

KES

koeficient ekologické stability

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEL

nepolární extrahovatelné látky

NRP

Národní rozvojový plán

OP

ochranné pásmo

OÚ

obecní úřad

PER

tetrachlorethylen

PHO

pásmo hygienické ochrany

PM10

suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µg odlučovací účinnost 50 %

POH

plán odpadového hospodářství

ppb

parts per billion (tzn. počet částic na 1 mld)

PPV

podpovrchové vody

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

130


PZV

podzemní vody

RD

rodinné domy

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SEZ

Stará ekologická zátěž

SUR

Strategie udržitelného rozvoje

TTP

trvalé travní porosty

ÚP

územní plán

ÚPNSÚ

územní plán sídelního útvaru (návrh)

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VTL

vysokotlaké vedení zemního plynu

ZPF

zemědělský půdní fond

ŽP

životní prostředí

131


19 Seznam příloh 1. Administrativní vymezení LK a přehled obcí LK, 2. Grafické vymezení ochrany přírody a krajiny v LK, 3. Lesní vegetační stupně, 4. Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 v LK, 5. Posouzení souladu SR LK s relevantními koncepcemi, 6. Souhrnné vypořádání vyjádření ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, 7. Stanovisko MŽP Odboru výkonu státní správy V.

132

STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents