STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE 2006 – 2020

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 - 2020 byla Zastupitelstvem Libereckého kraje schválena usnesením č.122/07/ZK dne 24. dubna 2007. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 je dílem dle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a všechna majetková práva k dílu je oprávněn vykonávat Liberecký kraj. Pokud bude do práva k dílu neoprávněně zasaženo, bude se Liberecký kraj domáhat nápravy soudní cestou.

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Vážení přátelé, dostává se Vám do rukou Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, rozvojový dokument patřící do skupiny dokumentů dlouhodobé působnosti, kterým se snažíme specifikovat hlavní rámec rozvoje společnosti v obvodu působnosti Libereckého kraje a stanovit rozvojové cíle pro následujících patnáct let. Nebylo snadné vytvořit podobný dokument. Tým odborníků musel při jeho přípravě zvážit širokou škálu odborných aspektů. A to nejen kvalitu a hodnoty území Libereckého kraje či socioekonomické změny, které se na našem území v posledních letech odehrály, ale musel akceptovat i zcela nové momenty. Předně zasazení našeho kraje do kontextu evropské spolupráce, která se vstupem ČR do Evropské unie přinesla jiné možnosti. Nemohli jsme opomenout ani spolupráci s partnerskými kraji v rámci Regionu soudružnosti NUTS II Severovýchod, kde naše problémy a rozvojové plány řešíme spolu s Pardubickým a Královéhradeckým krajem. Další snahou bylo zohlednit v souladu s Lisabonskou strategií EU nejen prioritní rozvojové trendy Evropské unie vedoucí k udržitelnému rozvoji Evropy a jejích regionů, ale i rozvojové priority České republiky. V neposlední řadě byla v dokumentu zohledněna i lokální rozvojová specifika obcí a subjektů z našeho kraje. Do přípravy dokumentu se nakonec v souladu s Aarhuskou úmluvou EU zapojila také veřejnost, která v několika fázích mohla vznést své připomínky. Autorský tým tak vypořádal cca 300 připomínek, a to jak od odborné, tak od laické veřejnosti. Proto je na místě vnímat tento dokument jako konsensuální výsledek diskuse odborníků, veřejnosti, ale i politiků. V naší strategii však nenajdete konkrétní projekty, ani konkrétní lokality jejich realizace, neboť strategie rozvoje musí být nadčasová. Zároveň se od ní očekává jistý nadhled nad problémy vyskytujícími se nejen v regionálním měřítku, ale i v globálním společenském vývoji, v evropských či celosvětových rozvojových trendech. Z těchto důvodů zde zaznívají obecné formulace opatření a aktivit, které budou v následujících letech naplňovány takovými projekty, co přispějí k dosažení stanovených cílů. Věřím, že zvolená „strategická“ cesta má smysl a je správná. Abychom však ke stanoveným cílům po této cestě dospěli, záleží na nás všech. Čeká nás ještě spousta práce, ale Liberecký kraj za to stojí.

Petr Skokan hejtman Libereckého kraje V Liberci, květen 2007

2

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Vážení občané, publikace, která se Vám dostává do rukou, vznikla na základě potřeb Libereckého kraje zohlednit ve svých strategických rozvojových dokumentech dynamické změny probíhající ve společenském a ekonomickém vývoji středoevropského prostoru, jehož součástí je i náš kraj. Po vzniku krajského zřízení České republiky zpracoval Odbor rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje Strategii rozvoje Libereckého kraje pro období do roku 2020. Ta byla schválena Zastupitelstvem Libereckého kraje dne 22. ledna 2002 a reagovala na závěry sociálně ekonomické analýzy vycházející ze stavu hodnot společnosti a území kraje na začátku 21. století. Na základě těchto závěrů strategie vymezila hlavní oblasti významné pro rozvoj kraje a ty pak soustředila do jednotlivých problémových okruhů bez kvalitativní a kvantitativní specifikace. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 inicioval dynamické změny v širokém spektru činností subjektů i občanů Libereckého kraje. Tyto změny, obdobně jako rozvojové trendy preferované Evropskou unií, významně ovlivňují vývoj socioekonomického rozvoje našich obcí i celého kraje. Mezi nejvýznamnější rozvojové trendy přicházející z Evropské komise lze právem zařadit podporu takového rozvoje, který je v souladu s principy udržitelného rozvoje. Téhož roku zastupitelé Libereckého kraje podpořili zahájení prací na Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020. Ta se stala spolu se strategií Ústeckého kraje součástí pilotního projektu ČR s názvem „Podpora při přípravě strategie udržitelného rozvoje ve vybraných krajích České republiky”, který byl řešen pod záštitou Rozvojového programu Organizace spojených národů (UNDP OSN), Ministerstva životního prostředí České republiky a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Byl spolufinancován nejen z těchto finančních zdrojů, ale také ze Státního fondu životního prostředí České republiky a z rozpočtu Libereckého kraje. Výstupy, činnosti a závěry spojené s tímto dokumentem lze nalézt na webových stránkách kraje v odkazu www.kraj-lbc.cz/udrzitelny_rozvoj. Během schvalovacího procesu tohoto dokumentu však vyvstala otázka, zda je smysluplné, aby existovaly vedle sebe dvě platné rozvojové strategie pro stejné území ve shodném časovém horizontu do roku 2020? Závěr této diskuse vyřešila Rada Libereckého kraje. Dne 6. června 2006 přijala usnesení, kterým vzala na vědomí zkrácenou verzi Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje, a to jako jeden z podkladů pro aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje na období 2006 – 2020. Na základě všech výše uvedených podnětů zahájil Odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje v červnu 2006 práce na tvorbě aktualizované strategie. Snahou dokumentu je zohlednit všechny rozvojové trendy a možnosti libereckého regionu a v něm existujících subjektů, včetně vazeb na rozvojové podmínky České republiky a Evropské unie. Vše samozřejmě v kontextu a v souladu s principy udržitelného rozvoje, jejichž základní přehled je uveden v úvodním textu publikace.

RNDr. Vít Příkaský člen rady kraje pověřený vedením resortu hospodářského a regionálního rozvoje V Liberci, květen 2007

3

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

Zpracovatelské týmy GaREP, spol. s r.o. společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3, 602 00 BRNO tel.+ fax: 545 211 053, tel.: 545 242 846, e-mail: [email protected] http://www.garep.cz Autorský kolektiv Ing. Jan Binek PhDr. Iva Galvasová Mgr. Jan Holeček Mgr. Kateřina Chabičovská Bc. Radka Sochorová

Krajský úřad Libereckého kraje odbor hospodářského a regionálního rozvoje oddělení rozvojových koncepcí U Jezu 642/2a, 461 80 LIBEREC tel.: 485 226 111, fax: 485 226 444 e-mail: [email protected] http://www.kraj-lbc.cz/rozvoj Autorský kolektiv Mgr. Michael Otta – vedoucí odboru hospodářského a regionálního rozvoje RNDr. Jiřina Vargová - koordinátor dokumentu Ing. Iva Javorská RNDr. Ivana Pecháčková Ing. Ivana Ptáčková Mgr. Zuzana Šiftová

Foto: Milan Drahoňovský

4


Poděkování Za skvělou týmovou práci chceme touto cestou poděkovat členům pracovní skupiny „PRLK TEAM“, složenou z řad pracovníků jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje tak, jak byli do této pracovní skupiny vedoucími odborů nominováni. Děkujeme rovněž vedoucím odborů, kteří se na tvorbě dokumentu spolupodíleli. Poděkování náleží i všem účastníkům z odborné a laické veřejnosti Libereckého kraje, kteří se zúčastnili veřejných projednávání strategie a svými postřehy, připomínkami a nápady pomohli dokument dotvořit. Tento proces týmové spolupráce umožnil nejen konfrontovat názory odborníků mezi sebou (interdisciplinární efekt), ale také pomohl vzájemnou informovaností obohatit a rozvíjet myšlenky, doplňovat chybějící fakta, aktivity, indikátory atd. (synergický efekt). Strategie rozvoje Libereckého kraje je dokument vzniklý konsensuálním způsobem, se snahou o zapojení do jeho tvorby co největšího množství odborníků a občanů Libereckého kraje. Za zpracovatelské týmy koordinátor projektu RNDr. Jiřina Vargová

5


Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Všeobecná charakteristika Libereckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1. Geografická charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2. Územní a správní struktura území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Socioekonomická analýza Libereckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 A. Ekonomický potenciál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 A.1 Obecná ekonomická charakteristika kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 A.2 Podnikatelské prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 A.3 Zemědělství, lesnictví, hospodářský potenciál vodního hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 A.4 Průmysl a služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 A.5 Cestovní ruch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

B. Lidské zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 B.1 Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 B.2 Bydlení a bytový fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 B.3 Trh práce a zaměstnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 B.4 Výchova, vzdělání a osvěta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 B.5 Zdravotnictví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 B.6 Sociální oblast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 B.7 Sport a tělovýchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 B.8 Kultura a zájmová činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

C. Infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 C.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 C.2 Technická infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

D. Životní prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 D.1 Stav životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 D.2 Ochrana přírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 D.3 Ekologické problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 D.4 Odpadové hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 D.5 Environmentální řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 E.1 Spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 E.2 Rozvoj městských oblastí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 E.3 Rozvoj venkovských oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 E.4 Řízení rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 E.5 Občanská společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 E.6 Veřejná správa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Dílčí SWOT analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 A. Ekonomický potenciál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Ohrožení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

B. Lidské zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

6

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Ohrožení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

C. Infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Ohrožení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

D. Životní prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Ohrožení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Silné stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Ohrožení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Globální SWOT analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Silné stránky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Slabé stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Příležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Ohrožení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Rozvojová východiska – širší konceptuální rámec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Evropská úroveň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Lisabonská strategie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Strategické obecné zásady Společenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Národní úroveň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Základní nastavení politiky soudržnosti ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Strategie udržitelného rozvoje ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Strategie hospodářského rozvoje ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Národní rozvojový plán 2007 – 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Národní program reforem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Politika územního rozvoje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Program rozvoje venkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Krajská úroveň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Program rozvoje Libereckého kraje 2004 – 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Zaměření strategie rozvoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Vize, globální a strategické cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Vize Libereckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Globální cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Strategické cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Strategické cíle a rozvojová opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Strategický cíl A: Dynamická a konkurenceschopná ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Rozvojové opatření A.1: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí . . . . . . 73

7

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Rozvojové opatření A.2: Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Rozvojové opatření A.3: Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Rozvojové opatření A.4: Podpora a rozvoj průmyslových odvětví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Rozvojové opatření A.5: Rozvoj sektoru služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Rozvojové opatření A.6: Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje . . . . . . . . . . . . . . . 75

Strategický cíl B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Rozvojové opatření B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Rozvojové opatření B.2: Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Rozvojové opatření B.3: Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu. 78 Rozvojové opatření B.4: Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Rozvojové opatření B.5: Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Rozvojové opatření B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí . . . . . . . . . . . . 80 Rozvojové opatření B.7: Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Strategický cíl C: Komplexní a kvalitní infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Rozvojové opatření C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Rozvojové opatření C.2: Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti . 81 Rozvojové opatření C.3: Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Rozvojové opatření C.4: Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Strategický cíl D: Zdravé životní prostředí bez zátěží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Rozvojové opatření D.1: Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Rozvojové opatření D.2: Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví . . . . . . . . . . . 83 Rozvojové opatření D.3: Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Rozvojové opatření D.4: Posilování ekologického povědomí obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Strategický cíl E: Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Rozvojové opatření E.1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční. 85 Rozvojové opatření E.2: Rozvoj městských oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Rozvojové opatření E.3: Rozvoj venkovských oblastí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Rozvojové opatření E.4: Koncepční řízení rozvoje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Rozvojové opatření E.5: Podpora rozvoje občanské společnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Rozvojové opatření E.6: Zkvalitnění veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Indikátory měřitelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Analýza vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2002 a Strategií rozvoje LK 2006 – 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2006 – 2020 a Strategií udržitelného rozvoje LK . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Závěrečná doporučení a shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Vysvětlivky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Hlavní informační zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Tabulkové a grafické přílohy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Seznam tabulkových a grafických příloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Podrobný rozpis indikátorů měřitelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 1. HDP na 1 obyvatele (ČR=100) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 2. Hrubá přidaná hodnota v odvětvích podle OKEČ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 3. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (ČR=100) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 4. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČR=100) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 5. Průměrná hrubá měsíční mzda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 6. Průměrná doba pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 7. Počet žáků podle jednotlivých druhů škol. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 8. Registrovaná míra nezaměstnanosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

8

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 9. Střední délka života při narození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 10. Počet uživatelů služeb sociální péče, kteří využívají příspěvek na péči. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 11. Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 12. Počet zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 13. Kvalita silnic II. a III. třídy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 14. Výkony ve veřejné osobní dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 15. Stupeň automobilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 16. Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 17. Podíl domácností připojených k internetu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 18. Celková a měrná produkce odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 19. Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 20. Podíl rozlohy chráněných území na rozloze kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 21. Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 22. Podíl obcí spolupracujících v rámci svazku obcí a v rámci místních akčních skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 23. Podíl městského obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 24. Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 25. Podíl obcí s platnými územními plány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 26. Počet nestátních neziskových organizací. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 27. Podíl obcí zapojených do systémů zlepšování kvality veřejné správy v členění CAF, benchmarking, ISO řad 9000 a 14000, EMAS, MA 21 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 28. Účast v komunálních volbách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Mapové přílohy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Seznam mapových příloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

9


Úvod Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 vznikla na základě usnesení Rady Libereckého kraje č. 637/06/RK ze dne 6.6.2006. Tímto usnesením byla vzata na vědomí Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020, a to jako jeden z podkladů pro aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje v roce 2002 (usnesení č. 9/02/ZK ze dne 22.1.2002). Snahou této aktualizace je zapracovat do krajských rozvojových dokumentů principy udržitelného rozvoje. Definice udržitelného rozvoje: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.” Brundtlandová, G., H., et al., 1987

Principy udržitelného rozvoje (nejčastěji používané při charakteristice udržitelného rozvoje): propojení základních oblastí života - ekonomika, společnost, životní prostředí, dlouhodobá perspektiva - strategické plánování se zvažováním dopadů realizovaných aktivit, kapacita životního prostředí je omezená - nejen z hlediska zdrojů, ale i znečištění, předběžná opatrnost - důsledky ne všech našich činností jsou vždy známé, je na místě být opatrný, prevence - je efektivnější než následné řešení dopadů, kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také zdravotní, společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní atd. sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země,regiony i mezi rozdílné sociální skupiny; chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje, ▪ zohlednění vztahu „lokální – globální“ - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na úrovni globální, ▪ vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost - zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé prostředí a sociální spravedlnost, ▪ demokratické procesy - zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů od počátečních fází usnadňuje obecnou podporu pro realizaci. ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Práce na aktualizaci Strategie byly zahájeny v červenci 2006. První fázi prací, tj. analýzu a pracovní návrh socioekonomického rozvoje Libereckého kraje, provedl pracovní tým firmy GAREP spol. s r.o. Vzniklý pracovní návrh převzal v září 2006 pracovní tým oddělení rozvojových koncepcí odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje za účelem jeho dopracování a prodiskutování nejen v rámci resortů kraje, ale i se subjekty ze všech sektorů společnosti Libereckého kraje. V prosinci 2006 proběhla na území Libereckého kraje ve všech deseti obcích s rozšířenou působností diskusní fóra nad zněním dokumentu. V lednu 2007 proběhla jednání ve všech výborech Zastupitelstva Libereckého kraje. Všechny obdržené připomínky (od odborů krajského úřadu, subjektů i občanů z kraje, členů výborů zastupitelstva) byly vyhodnoceny, relevantní zapracovány do dokumentu a v závěru sestaveny do tabulky vypořádání připomínek. Během celého procesu tvorby Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 spolupracoval s týmy zpracovávajícími tento dokument také tým hodnotící jeho znění z hlediska vlivů na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., včetně hodnocení vlivu na území NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb.) CITYPLAN, spol. s r.o. Praha. Samostatnou součástí Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 je proto i vyhodnocení jejích vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a tabulka vypořádání všech obdržených připomínek. Všechny tyto texty jsou uveřejněny na internetových stránkách odboru hospodářského a regionálního rozvoje http://www.kraj-lbc.cz/rozvoj. Strategie rozvoje kraje je dlouhodobý regionální strategický rozvojový dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup nejen samospráv v kraji, ale i ostatních skupin společnosti, k orientaci dalšího rozvoje svých aktivit na celém území kraje. Dokument stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a to spolu s hlavními cestami k jejich dosažení, včetně stěžejních monitorovacích indikátorů, a poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování nejen programů rozvoje kraje coby střednědobých regionálních strategických rozvojových dokumentů, ale i pro vypracování jakýchkoliv strategických rozvojových a územních dokumentů na

10

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 úrovni měst, obcí, mikroregionů, místních akčních skupin; tzn. i územních plánovacích dokumentů všech obcí v kraji, včetně kraje samotného. Od strategie rozvoje kraje se očekává nadčasovost, nadhled nad problémy vyskytujícími se nejen v regionálním měřítku, ale i v globálním společenském vývoji, v evropských či celosvětových rozvojových trendech. Vysoká obecnost formulovaných strategických cílů a k nim navazujících opatření je zcela logická. Je dána jejich způsobem vzniku (konsensuální shoda z diskusí všech regionálních zájmových skupin) a snahou zohlednění všech dlouhodobých potřebných rozvojových trendů v celém regionu. Je-li jakákoliv strategie rozvoje vytvořena v souladu s těmito aspekty, nejsou potřeba její časté aktualizace. Po vzniku krajů ČR (r. 2001) byly tvořeny i první strategie rozvoje krajů. Strategie rozvoje Libereckého kraje byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK ze dne 22. dubna 2002. Tento dokument zohledňuje aspekty lokálních, regionálních i celorepublikových rozvojových potřeb a trendů na začátku 21. století. Vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 nastalo pro celou ČR období významných dynamických rozvojových změn, které se zákonitě projevují i na regionální a lokální úrovni. Z těchto důvodů vyvstala i nutnost aktualizovat Strategii rozvoje Libereckého kraje. Aktualizace tohoto dokumentu je provedena v návaznosti na usnesení Rady Libereckého kraje ze dne 6. června 2006, ve vazbě na Strategii udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020. Aktualizací tudíž vzniká Strategie rozvoje Libereckého kraje pro období 2006 až 2020. Navazuje na již schválenou strategii v roce 2002 a zohledňuje nové aspekty rozvojových potřeb a trendů Libereckého kraje, a to v souladu s principy udržitelného rozvoje regionální politiky Evropské unie i České republiky. Hlavním cílem aktualizace dokumentu je: ▪ ▪ ▪ ▪

posouzení relevantních socioekonomických změn na území Libereckého kraje v letech 2002 – 2006, následná reformulace SWOT analýzy, promítnutí změn situace do návrhové části, harmonizace návrhové části s nově koncipovanými koncepčními dokumenty České republiky a aktualizovanými dokumenty Evropské unie v roce 2006.

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 obsahuje následující části: Úvod Analytická část ▪ Všeobecná charakteristika kraje ▪ Socioekonomická analýza Libereckého kraje ▪ Dílčí SWOT analýzy dle prioritních oblastí ▪ Globální SWOT analýza Návrhová část ▪ Rozvojová východiska ▪ Zaměření strategie rozvoje ▪ Vize ▪ Strategické cíle, opatření, návrh možných aktivit ▪ Tabulka indikátorů měřitelnosti Analýza vazeb ▪ Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2006 – 2020 a Strategií rozvoje LK z roku 2002 ▪ Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2006 – 2020 a Strategií udržitelného rozvoje LK 2005 – 2020 Závěrečná doporučení Vysvětlivky, seznam zkratek, hlavní informační zdroje Přílohy ▪ Tabulkové a grafické přílohy ▪ Popis indikátorů s datovými zdroji ▪ Mapové přílohy

11

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Analytická část aktualizované Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 vychází z profilu obsaženého ve strategii z roku 2002. Modifikuje původní strukturu tak, aby obsahovala skutečně relevantní podklady pro formulaci potřebných změn v návrhové části. Obecně platná fakta byla upravena a převzata. Důraz byl spíše než na komplexní hloubkovou analýzu kladen na srovnání vývoje v jednotlivých oblastech profilu a na identifikaci rozvojových předpokladů a potřeb kraje. Jako dalšího výchozího zdroje dat a trendů bylo využito Strategie udržitelného rozvoje LK z roku 2005. V návaznosti na znalost aktuálních analytických dat z území a nových rozvojových trendů není přistoupeno k aktualizaci profilu kraje pouze pouhou inovací datové základny a úpravou komentářů, ale je zde snaha hledat a definovat nové souvislosti a nové pohledy na rozvojové možnosti kraje. Socioekonomická analýza není samoúčelná. Již od počátku směřuje k nalezení charakteristických znaků kraje a k určení jeho silných a slabých stránek. Analytická část se skládá ze socioekonomické analýzy Libereckého kraje a z dílčích SWOT analýz dle prioritních oblastí. Při jejich koncipování bylo usilováno o vysokou úroveň logické provázanosti, o návaznost a pohled v souvislostech, to vše při zachování maximální stručnosti a jasnosti. Pro doplnění podrobnějších informací jsou do příloh strategie zařazeny doplňující tabulky a grafy, značná pozornost byla také věnována prostorovému vyjádření jednotlivých jevů v řadě mapových příloh. Analytická část byla zpracována velmi stručně, zmíněny byly pouze nejdůležitější skutečnosti a hlavní vývojové trendy. Podrobnější informace je možné najít v oborových koncepčních dokumentech odborů Krajského úřadu Libereckého kraje a veřejně dostupných statistických zdrojích. Za účelem provázání Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 s národními rozvojovými dokumenty a ke zvýšení důrazu na evropské směřování regionálního rozvoje směrem k udržitelnému rozvoji (Lisabonská strategie) jsou do strategie začleněna východiska ze zmiňovaných úrovní a naznačeny důležité rozvojové trendy, které je potřebné přenést i na úroveň regionu, měst a obcí. Návrhová část aktualizované Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 vychází z vyhodnocení socioekonomické situace kraje (z dat dostupných k termínu zpracování tohoto dokumentu, tj. polovina r. 2006), z navazujících dílčích SWOT analýz za jednotlivé rozvojové oblasti a z globální SWOT analýzy Libereckého kraje, reaguje na nové aspekty vzniklé ve spojitosti se vstupem České republiky do Evropské unie, zapracovává rozvojové trendy nejen Evropské unie, ale i České republiky a zohledňuje rozvojové potřeby subjektů Libereckého kraje. Na návrhovou část navazuje analýza vazeb, jejímž cílem je již konkrétní identifikace propojení Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 s aktualizovanou Strategií rozvoje Libereckého kraje z roku 2002 a se Strategií udržitelného rozvoje LK 2005 – 2020. Zde jde o pokračování snahy o maximální ukotvení a sladění rozvojových snah kraje s celorepublikovým zaměřením rozvojových témat. Poslední částí dokumentu jsou závěrečná doporučení, která si kladou za cíl shrnout v bodech klíčové linie Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, shromáždit faktory a podmínky působící na realizaci této strategie a naznačit další potřebné kroky vedoucí k rozvoji Libereckého kraje. Součástí strategie jsou tabulkové, grafické a mapové přílohy, které slouží k doplnění poměrně stručných textových vyjádření a ke znázornění prostorové diferenciace jednotlivých socioekonomických jevů. K usnadnění hodnocení strategie byl pro indikátory zpracován jejich popis a uvedeny zdroje dat, včetně jejich hodnoty podle nejnovějších dostupných údajů (Poznámka: Při tvorbě dokumentu byla použita statistická data vyhodnocená pro celý Liberecký kraj za období 2004 – 2005). Strategie je vypracována v souladu s principy udržitelného rozvoje regionální politiky Evropské unie, České republiky i Libereckého kraje.

12

ANALYTICKÁ ČÁST


Všeobecná charakteristika Libereckého kraje 1. Geografická charakteristika Liberecký kraj se nachází v severní části České republiky při hranicích s Německem a s Polskem. Německá hranice činí 20 km (spolková země Sasko - okres Löbau-Zittau), polská 130 km (Dolnoslezské vojvodství). Na východě a jihovýchodě kraj sousedí s Královehradeckým krajem, na západě s Ústeckým krajem a na jihu se Středočeským krajem. Kraj leží v blízkosti významných rozvojových os (např. Görlitz-Berlin, Dresden-Zwickau) a významných uzlových prostorů střední Evropy (Berlín, Wroclav). Z hlediska rozvoje lze polohu kraje označit jako poměrně příznivou. Základní páteřní komunikaci tvoří silnice R35 spojující region s východními Čechami a Moravou. Dostupnost kraje z Prahy a okolí je velmi dobrá díky komunikaci R10, která se u Turnova napojuje na R35. Krajské město Liberec leží přibližně v centru kraje. Do 100 km vzdáleného hlavního města Prahy se lze dostat po rychlostní komunikaci přibližně za 1 hodinu, což umocňuje výhody polohy. Liberec vytváří sídelní aglomeraci s Jabloncem nad Nisou. Liberecký kraj je značně hornatý. Území kraje zahrnuje sever České kotliny, východní část Lužických hor, Jizerské hory a západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n.m. leží v okrese Liberec v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. Klima v severovýchodní části kraje (Jizerské hory, Krkonoše a podhůří) spadá do lehce chladné oblasti. Západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek. Západ kraje tvoří povodí Ploučnice, východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Vydatné zdroje povrchových vod v horských oblastech a podzemních vod, zejména v Severočeské křídové tabuli, vytvářejí z Libereckého kraje (dále též LK) velice významnou a perspektivní zásobárnu pitné a užitkové vody. Perspektivní využití mají minerální prameny a naleziště rašeliny. Větší vodní plochy přirozeného původu se v kraji nevyskytují, z uměle vytvořených lze uvést rekreačně využívané Máchovo jezero, či vodní nádrž Josefův Důl. Liberecký kraj je krajem s nejmenším podílem orné a zemědělské půdy a s nejvyšším podílem lesní půdy. Lesy zaujímají v současné době více než 43 % území (v okrese Jablonec n. N. 55 %). Dokladem nesporně velkého rozsahu přírodních a kulturních hodnot soustředěných na poměrně malém území je 6 velkoplošných chráněných oblastí nacházejících se v LK – Krkonošský národní park (část) a chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko a České středohoří – z celkového počtu 27 v celé ČR. V regionu se nachází také oblasti chráněné v rámci ÚSES, EECONET a NATURA 2000. Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Rozvinut je zde průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. V souvislosti s novými tržními podmínkami po roce 1990 nastal značný rozvoj malého a středního podnikání zaměřený zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Převážně ve 2. polovině 90. let se projevil zřejmý příliv zahraničních firem, které staví na tradicích a kvalifikované pracovní síle kraje. V posledních letech výrazně posílila pozice odvětví obchodu a dopravy. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky kraje je cestovní ruch.

2. Územní a správní struktura území Liberecký kraj vznikl v roce 2000. Je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily a od 1.1.2003 se na jeho území nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně) – viz příloha č. 27. Liberecký kraj má celkem 215 samosprávných obcí (3. nejnižší počet mezi 14 kraji České republiky), ve kterých k 30.9.2006 žilo 430 285 obyvatel (4,2 % z České republiky). Průměrná hustota v LK činí 135,6 obyvatel na 1 km2 (ČR – 130 obyvatel / km2). Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (219,7 obyvatel na km2) a Liberec (172,7 obyvatel na km2) Nejpočetněji je v kraji zastoupena skupina obcí s 300 až 999 obyvateli. Těchto 86 obcí tvoří 39,8 % celkového počtu obcí a žije v nich 12,0 % obyvatel kraje. Nejmenší obce do 299 obyvatel představují v rámci kraje 33,3 % celkového počtu obcí a pouze 3,1 % celkového počtu obyvatel. Statut města má přiděleno 38 obcí. Krajská

14

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 metropole Liberec (jako osada poprvé zmiňovaná v roce 1352; k 31.12.2005 mělo město 97 950 obyvatel) vytváří se sousedním městem Jabloncem nad Nisou (44 748 obyvatel) jednu sídelní aglomeraci. Třetím největším městem s 38 489 obyvateli je Česká Lípa. Podíl městského obyvatelstva činil 77,9 %, v obcích s méně jak 500 obyvateli žilo k stejnému datu 5,8 % obyvatel kraje. Liberecký kraj je spolu s kraji Královehradeckým a Pardubickým součástí regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. Zástupci zmíněných krajů vytváří Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod.

15


Socioekonomická analýza Libereckého kraje A. Ekonomický potenciál A.1 Obecná ekonomická charakteristika kraje Území Libereckého kraje patřilo již ve 2. polovině 19. století k nejvíce industrializovaným regionům Rakouska-Uherska. Průmyslový charakter oblasti zůstal zachován do současnosti, ale odvětvová struktura průmyslu se změnila. Poklesl zejména význam těžby a zpracování nerostných surovin. Rozhodující význam pro výši HDP má zpracovatelský průmysl. Hrubá přidaná hodnota v tomto odvětví má mírně stoupající tendenci: 2003 – 38,2 %, 2004 – 39,6 %, 2005 – 40,4 %. Mezi největší průmyslové podniky patří výrobci skla a bižuterie, zejména Jablonecká Preciosa a v roce 2005 nově vytvořená společnost Jablonex Group, která vznikla spojením pěti větších sklářských firem. Přímé zahraniční investice směřují ale především do automobilového průmyslu (výroba dílů a autopříslušenství). Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje původní postavení a počet jeho pracovníků klesl po roce 1989 z 19,2 tis. na necelou třetinu. Podíl primárního sektoru na HDP klesl na 2 %, na hrubé přidané hodnotě tohoto sektoru se výrazně podílí lesní hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) v Libereckém kraji v průběhu 90. let i později dynamicky rostl z 48 900 mil. Kč v roce 1995 přes 86 416 mil. Kč v roce 2001 na 99 488 mil. Kč v roce 2005 (zdroj ČSÚ). Kraj se tak podílel 3,3 % na celkovém HDP ČR. Průměrná úroveň HDP vyjádřená na 1 obyvatele ČR v roce 2005 představovala v Libereckém kraji 80,0 %, což znamená vůči stavu v roce 2001 (87,7 %) více než 7 % snížení. Liberecký kraj patří mezi kraje s nižší ekonomickou úrovní. Nižší hodnoty HDP na obyvatele (Liberecký kraj 220 991 Kč/obyvatele) mají pouze dva kraje (Olomoucký a Karlovarský), ale kromě Prahy se HDP na obyvatele všech krajů pohybuje v intervalu 211 až 253 tis. Kč. V tvorbě hrubého fixního kapitálu, tj. pořízení investic na obyvatele, Liberecký kraj předstihl 7 krajů a v posledních 3 letech zaznamenal významné navýšení. Vývoj hrubé přidané hodnoty (rozdíl mezi produkcí a spotřebou) vykazuje výrazně rostoucí trend, meziročně se v průměru zvyšoval o 4,9 %. Liberecký kraj v roce 2004 vykázal hrubou přidanou hodnotu ve výši 84,7 mld. Kč. Stejně tak jako ve většině ostatních krajů, se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílí především průmysl, a to ze 40,3 %. Přes poměrně příznivé údaje o investiční aktivitě podnikatelských subjektů nelze hodnotit situaci ve finančním zabezpečení zejména začínajících a malých a středních podnikatelských subjektů za uspokojující. Financování formou např. rizikového kapitálu, který zejména podporuje inovační firmy nebo spin-off firmy, není ještě zcela běžné. Liberecký kraj vytváří 5 % hodnoty vývozu ČR (2005) a vykazuje mírně rostoucí trend. Téměř polovinu vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky (nárůst 2004/2005 o 1,6 %), následují polotovary a materiály s 30 % a průmyslové spotřební zboží se 7 %. Pro ekonomiku kraje a k zajištění dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti je klíčová oblast výzkumu a vývoje. V Libereckém kraji mezi lety 2001 až 2004 vzrostl počet výzkumných pracovníků o 17,6 %, zejména díky vysokému školství, a výdaje na výzkum a vývoj vzrostly o 19,1 %. Na podnikatelský sektor připadá 87 % výdajů a 60 % výzkumných pracovníků. Na území Libereckého kraje lze zaznamenat disparity v rozvoji některých oblastí. Programem rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 byly vymezeny tzv. hospodářsky slabé oblasti, konkrétně se jedná o Cvikovsko, Frýdlantsko, HrádeckoChrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. S nepříznivým hospodářským vývojem úzce souvisí problémy v oblasti sociální, demografické apod. S návaznou nízkou daňovou výtěžností obcí se snižují šance obcí a mikroregionů na získání finanční spoluúčasti při realizaci nejrůznějších rozvojových záměrů. Je proto žádoucí zodpovědně nastavit cílené programy podpory s uvážením potenciálu těchto regionů a existujících ekonomických, sociálních a environmentálních souvislostí rozvoje území. Aktualizace vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje je řešena v Programu rozvoje Libereckého kraje. Liberecký kraj musí vnímat a zohledňovat ve svých úvahách o svém dalším směřování i globální celosvětové problémy, např. reálný fakt vyčerpání neobnovitelných zdrojů energie v horizontu jedné, maximálně dvou generací (chápeme-li lidskou reprodukci v intervalu přibližně 25 let), nelze si nevšímat klimatických změn, měnícího se rozložení ekonomické síly stávajících a vznik nových světových mocností.

16


A.2 Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostředí je tvořeno širokým komplexem různorodých vlivů, vazeb a subjektů. Nejširším východiskem je obecné legislativní a ekonomické prostředí, které určuje rámec pro podnikání. Na regionální úrovni jde zejména o dopravní a prostorové souvislosti, plochy pro podnikatelskou činnost, surovinovou základnu, dodavatelsko-odběratelské vztahy a v neposlední řadě trh práce a finální odbytiště. Členitost a přírodní charakter Libereckého kraje se promítá do nabídky podnikatelských ploch. Husté osídlení v místech koncentrace průmyslu, kopcovitý terén a omezující ekologické limity neskýtají mnoho možností pro rozvinutí nových velkoplošných areálů v kraji. Rostoucí požadavky na plochy vhodné k lokalizaci průmyslových či jiných hospodářských aktivit vytvářejí tlak na omezené zdroje vhodné půdy. Nároky na rozvojové plochy se zvyšují především v oblasti výroby, obchodu a skladů a dochází k neustálému záboru nových ploch „greenfields“. Naléhavým problémem současnosti je řešení využití opuštěných výrobních i nevýrobních areálů „brownfields“. Požadavky pro rozvoj výrobní základny jsou především ve větších obcích. Podstatná část předmětných ploch však není dostatečně připravena – zainvestována tak, aby odpovídala požadavkům investorů (vyřešené majetkoprávní vztahy, dopravní dostupnost, technická infrastruktura). Jejich situování musí být podmíněno souladem s územně plánovací dokumentací obcí. Stále více se projevuje nutnost hledání nových možností spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Největší koncentrace podnikatelských aktivit i zahraničního kapitálu je v Liberci a v jeho okolí, případně v místech s tradiční průmyslovou výrobou. Liberec disponuje dvěma průmyslovými zónami o rozsahu cca 120 a 60 ha, což vzhledem k vazbám na výzkum a vývoj a vysoké školství dává šanci na získání dalších velkých investic v oblasti výroby. Ostatní města rozsahem nabízených ploch a dalším nabízeným zázemím (pracovní síly, služby atd.) mohou uspokojit spíše střední a menší investory. V tomto ohledu je významné budování hospodářského parku Trojzemí, který využívá potenciál přeshraniční spolupráce ČR-SRN-Polsko. Pro rozvoj podnikatelských aktivit, pro převedení výsledků výzkumu a vývoje do praxe a realizaci zajímavých podnikatelských záměrů je nezbytné dále zlepšovat kvalitu podnikatelské infrastruktury ve všech jejích formách a podporovat nabídku cenově dostupných konzultačních a informačních služeb zejména pro malé a střední podnikatele. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře inovačních procesů, transferu technologií, otázkám ochrany duševního vlastnictví, prezentaci výsledků vědy a výzkumu laické veřejnosti. Po transformaci organizační struktury hospodářství v 90. letech lze považovat současný stav za víceméně cílový a lze očekávat spíše další prohlubování započatých trendů než další strukturální změny. Obecně jsou pro ekonomiku kraje klíčové dvě kategorie podniků: velké firmy tvořící motor rozvoje a skupina malých a středních podniků tvořících pestrou základnu zaměstnanosti v kraji a zajišťující pružnost a ekonomickou stabilitu kraje. Počet ekonomických subjektů v Libereckém kraji se neustále zvyšuje, i když dochází ke zmírňování dynamiky. Podílí se na tom zejména obchodní společnosti, a to zejména zahraniční, což vypovídá o Libereckém kraji jako o zajímavé destinaci zahraničních investorů. Struktura ekonomických subjektů v letech 2001 – 2005 nedoznala žádných radikálních změn. Největší podíl na všech registrovaných subjektech představovaly fyzické osoby. K 31. 12. 2005 jich bylo evidováno 86,5 tisíce (79 % z celkových 109,5 tisíce registrovaných subjektů). Zajímavý trend ve vztahu k legislativním změnám je možno pozorovat v období let 2003 – 2004, kdy byl poprvé v této skupině subjektů zaznamenán jejich úbytek. Tuto skutečnost lze vysvětlovat jako pozastavení „živnostenské expanze“ z 90. let. O pilířích ekonomiky kraje svědčí i pohled na největší podniky z hlediska zaměstnanosti. Mimo České dráhy, Českou poštu a Krajskou nemocnici jsou největší podniky soustředěny do oblasti průmyslové výroby. Jejich přehled je uveden v Příloze č. 3. Na konkurenceschopnost kraje má vliv i velikostní struktura podniků. Velké podniky jsou silnými hráči na trzích a mají více možností jak překonat problematická období, malé a střední podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, dochází k jejich fluktuaci, ale současně jsou většinou inovativnější a dokáží se snadněji přizpůsobit změnám poptávky. Skupina malých a středních podniků (MSP) se obecně považuje za klíčovou pro celkovou konkurenceschopnost a na trhu práce absorbuje nejvyšší počet pracovníků. V roce 2004 největší počet ekonomických subjektů Libereckého kraje působil bez zaměstnanců (58 %, dále 29 % subjektů počet zaměstnanců neuvedlo). Ze subjektů se zaměstnanci připadalo na drobné podniky do 10 zaměstnanců 81 %, podíl malých podniků (do 50 zaměstnanců) činil 15 % a podíl středních podniků byl 3 %. Mezi lety 2002 – 2004 vzrostl počet MSP o 8,5 %. Z hlediska odvětvového členění hospodářství zaujímá čelní pozici obchod a opravy motorových vozidel. Tato sféra je významně ovlivněna zejména strukturou podnikatelů, tj. fyzických osob. Dalšími významnými oblastmi z hlediska počtu subjektů jsou průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a stavebnictví.

17


A.3 Zemědělství, lesnictví, hospodářský potenciál vodního hospodářství Liberecký kraj je krajem převážně hornatým, s velice členitým reliéfem. Nachází se zde horská, podhorská, bramborářská a řepařská zemědělská výrobní oblast a jejich vzájemné kombinace. Z celkové rozlohy Libereckého kraje připadá 26,9 % na území chráněných krajinných oblastí, což je druhý nejvyšší podíl mezi kraji. Specifika těchto území předurčují určitá omezení při provozování zemědělské výroby. Téměř 70 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu kraje je hodnoceno jako území s méně příznivými podmínkami (LFA), naopak v České republice je do LFA zařazeno 56,6 % území. Průměr Libereckého kraje výrazně ovlivňuje okres Česká Lípa, kde je do LFA zařazeno 42,6 % půdního fondu. Naopak ostatní okresy Libereckého kraje jsou vysoko nad průměrem jak kraje, tak České republiky (Jablonec nad Nisou – 96,1 %, Liberec – 81,5 %, Semily 80,4 %). Vzhledem k přírodním podmínkám, které jsou ovlivněny rázem krajiny, je struktura půdního fondu kraje poněkud odlišná od ostatních krajů. Zemědělská půda zaujímá pouze 44,5 % rozlohy kraje. Orná půda tvoří polovinu (49,3 %) zemědělské půdy, zatímco republikový podíl přesahuje 71,6 %. Procento zornění je rovněž odlišné v jednotlivých okresech kraje – nejnižší v okrese Jablonec nad Nisou (24,7 %), nejvyšší v okrese Česká Lípa (57,3 %). Mezi těmito krajními hodnotami se pohybuje procento zornění v okresech Liberec (50,6 %) a Semily (46,5 %). Trvalé travní porosty (louky a pastviny) se rozprostírají na 44,3 % zemědělské půdy (tj. na 20 % plochy kraje), celorepublikový průměr se pohybuje okolo 23 %. Tento moment je existující přirozenou výhodou pro významně rostoucí trend v zemědělství, pro pastevní způsob odchovu zvířat. Ve struktuře zemědělských pozemků došlo v posledních letech ke změnám. Po roce 1989 došlo k poklesu výměry zemědělské půdy (zejména orné půdy – 5 %). Část původní orné půdy byla přeměněna na trvale zatravněné plochy, ale došlo i k nárůstu nevyužívané zemědělské půdy (vliv poklesu živočišné výroby), kam z okolí často pronikají iniciální a další stadia sukcese lesních dřevin a keřů. Rozmanité klimatické podmínky vytvářejí prostor pro pěstování široké škály plodin, což můžeme považovat za jeden ze stabilizujících prvků zemědělské výroby. Vysoký podíl travních porostů pak vytváří předpoklady pro chov hospodářských zvířat, především pak hovězího dobytka, a též koz a ovcí. Z hlediska pěstovaných plodin převažují obiloviny a pícniny. Vysoký podíl trvalých travních porostů vytváří vhodné podmínky především pro chov skotu, tomuto stavu však neodpovídají současné stavy hospodářských zvířat. Ty zaznamenaly po roce 1990 dramatický úbytek v souvislosti s restitucemi a transformacemi zemědělského majetku a klesaly i po roce 2000 (např. pokles stavu skotu v letech 2000 – 2004 činil 6,2 %). Růstové tendence se projevily u ovcí a koní. Přestože složení půdního fondu Libereckého kraje je vhodné pro chov hospodářských zvířat, intenzita chovu v základních kategoriích (skot, prasata) v některých letech nedosahovala ani republikového průměru. Nízké stavy zvířat jsou jednou z příčin vysokého nevyužití zemědělské půdy. V posledních letech nabývá na důležitosti mimoprodukční funkce zemědělství, do které lze zahrnout pěstování řepky, energetických plodin, agroturistiku i tzv. uvádění půdy do klidu (země EU – 10-15 % orné půdy – podobné podmínky se zavádějí též u nás). Ekologické zemědělství má solidní základnu pro svůj další rozvoj (podíl ekologického zemědělství tvoří více jak 10 % obhospodařované zemědělské půdy). Pro současnost je charakteristické zemědělské podnikáni na pronajaté půdě, kdy značná část zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických osob (v ČR 80 %, což je oproti zemím EU více než dvojnásobek). Převážnou část zemědělského půdního fondu v kraji obhospodařují zemědělská družstva a obchodní společnosti, v menší míře i soukromě hospodařící rolníci. Zejména nedořešené majetkoprávní vztahy ve vlastnictví i pronájmu půdy, rozdílné záměry hospodáře diktované aktuálními dodavatelsko-odběratelskými vztahy a celkový vývoj zemědělského odvětví způsobují růst podílu ladem ležící a nevyužívané půdy. V Libereckém kraji je tento růst patrný zejména v příhraničních oblastech (Frýdlantsko) a v oblastech svými podmínkami méně příznivých pro zemědělství, kde současná produktivita zemědělské výroby spolu s nízkými státními dotacemi zajišťuje pouze minimální ziskovost. Tyto oblasti mají nezanedbatelný dopad na krajinný ráz a jsou negativním prvkem rozvoje území. Liberecký kraj se řadí ke krajům s vysokým podílem lesní půdy, lesy zaujímají v současné době 44,2 % území. Lesní porosty jsou však značně poškozeny, což si vyžaduje jejich soustavnou obnovu. Každým rokem je zalesněno okolo 800 ha lesních ploch. Podíl listnatých dřevin na obnově porostů postupně vzrostl z 5-10 % koncem 80. let 20. století na 30-35 % v současnosti. Z jehličnanů jsou největší plochy osazovány borovicí a smrkem, z listnatých dřevin převažuje buk. Celkový objem vytěženého dřeva byl v jednotlivých letech značně nerovnoměrný. Těžba jehličnatého dřeva zaznamenala nárůst v období let 2000 – 2004 o 25 %, listnatého dřeva o 48,1 %. Poměr těžby jehličnatého a listnatého dřeva ve sledovaných letech výrazně kolísal. Kolísal též objem zpracované nahodilé těžby dřeva v jednotlivých letech. Mezi lety 2001 – 2004 bylo nejvíce vytěženo v roce 2001, 16 tisíc m3 b. k., nejméně pak roce 2002, 89 tisíc m3 b. k. Většina lesů je ve vlastnictví státu reprezentovaného zde podnikem Lesy ČR, s.p., Vojenskými lesy a statky, s.p.,

18

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 v okresech Semily a Jablonec nad Nisou zčásti i Správou KRNAP. Subjekty spravující státní pozemky vykonávají zčásti i funkci odborného lesního hospodáře pro lesy v soukromém vlastnictví. I přes poměrně nízkou výměru lesů v soukromém vlastnictví existuje nepříznivá struktura v jednotlivých jejich výměrách; cca ¾ vlastníků hospodaří na lesních majetcích menších než 1 ha, průměrná výměra je menší než 3 ha. Tento způsob vlastnictví nedává příliš předpoklady efektivnějšího zhodnocování lesní půdy, i přes deklarované snahy a připravenost státu podporovat sdružování vlastníků lesa do efektivních celků. Oblast rybolovu nemá v kraji příliš velký význam. Lze zmínit rybníkářství realizované na vodních plochách ve vlastnictví či v pronájmu podniku Rybářství Doksy, spol. s r.o., a Rybářství sever, s.r.o. Kunratice.

A.4 Průmysl a služby Průmysl a služby jsou hlavními odvětvími, které působí na ekonomickou základnu kraje. Liberecký kraj zůstává stále průmyslovým regionem, i když došlo k výrazné změně jeho struktury, a přes zachování tradičních výrob (zejména sklářský průmysl) došlo v posunu těžiště výroby do oblasti dopravního strojírenství. Rozvoj služeb a posilování jejich významu je nedílnou součástí ekonomického růstu a důrazu na znalostní a inovační ekonomiku. Zejména posílení vysokého školství tvoří základ pro prohlubování kvality služeb a růst nejen terciérního, ale i kvartérního či kvintérního sektoru hospodářství. V oblasti služeb je pro rozvoj kraje významný cestovní ruch, jemuž je věnována následující kapitola. V Libereckém kraji zřetelně převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Po roce 1989 se v kraji rozvinulo silné zastoupení dopravního strojírenství, kdy za pomoci zejména zahraničního kapitálu začala řada podniků vyrábět komponenty pro automobilový průmysl. Naopak v případě průmyslu textilního došlo ke značnému poklesu produkce i zaměstnanosti. Průmysl sklářský, výroba bižuterie, je svým sortimentem i charakterem výrobků vůči výkyvům na mezinárodních trzích méně citlivý. Silná orientace průmyslu na některé sektory – automobilový a dopravní průmysl, sklářský a bižuterní průmysl – může z hlediska hospodářské stability nést určitá rizika související s možnými strukturálními problémy v daných odvětvích a poklesem poptávky po jejich výrobcích na domácích i světových trzích. Fungování a rozvoj největších podniků je spojen se zahraničními investory. Podniky s největším počtem zaměstnanců (viz Příloha č.3) se koncentrují právě do zmiňovaných odvětví. To může vést v případě jejich potíží k výrazným negativním dopadům na trh práce. V oblasti automobilového průmyslu, ale v případě Libereckého kraje i např. v oblasti sklářské, lze uplatňovat výhody plynoucí z tzv. klastrů. Klastry1 jsou geograficky blízké skupiny propojených podniků, dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v určité oblasti, které spojují společné a doplňující se charakteristiky. Klastry řadou způsobů přispívají ke konkurenceschopnosti firem. Podpora klastrů může být i cestou, jak snížit intenzitu dopravy. Česká republika dosahuje v průměru nejlepšího hodnocení v charakteristikách rozvoje klastrů, nejpříznivěji je hodnocena kvalita a množství domácích dodavatelů. Klastry se rozvíjí i v Libereckém kraji, jako příklady lze uvést klastr „Technické textilie“, založený Textilní fakultou Technické univerzity Liberec spolu s podnikateli, a klastr sklářských firem (Czech Glass Cluster). Při Výzkumném ústavu textilních strojů existuje vědeckotechnický park. Ve vazbě na tradiční sklářský průmysl se profiloval i průmysl těžební, kdy v surovinové základně Libereckého kraje zaujímají významnou pozici kvalitní sklářské a slévárenské písky. Kraj je také významný těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V současné době se největší těžební objemy odehrávají v oblasti těžby písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Těžba a zpracování uranu v Podještědí (Hamr-Stráž pod Ralskem) byla postupně utlumena. Terciérní sektor („sektor služeb“) se podílí 49,3 % na hrubé přidané hodnotě kraje (2004). Největší část připadá na obchodní aktivity (11,5 %) a na dopravu a spoje (9,3 %). Podíl na celkovém počtu ekonomických subjektů je ještě výraznější (64,4 %). Počet subjektů se mezi lety 2000 a 2004 téměř nezměnil, došlo však ke změnám struktury, zejména poklesl podíl subjektů v obchodu a vzrostl podíl subjektů v oblasti nemovitostí a pronájmu, růst počtu subjektů vykázalo např. i vzdělávání. Zaměstnanost ve službách se v letech 2002 – 2004 snížila o 7 tis. obyvatel (3,2 %) a činí 44,5 % (2004). Z různých důvodů (např. neadekvátní celospolečenské hodnocení kvalitní řemeslné práce, tvrdé konkurenční prostředí) ubývá poskytovatelů tradičních řemeslných služeb. Mírný pokles se týká téměř všech odvětví. Za zmínku stojí výraznější nárůst v jediném odvětví, v odvětví ubytování a stravování (o 1,5 %). Z původního terciérního sektoru se v posledních desetiletích vyčleňuje ještě sektor kvartérní (služby veřejného charakteru – veřejná správa, justice, policie) a sektor kvintérní (rozvojové služby – zejména věda, výzkum)2. Pojetí těchto sektorů však není v odborné rovině zcela ujednoceno. 1 2

Ročenka konkurenceschopnosti ČR 2005, str. 114 Strecková, Y., Malý, I.: Veřejná ekonomie pro školu a praxi, Praha: Computer Press, 1998

19


A.5 Cestovní ruch Cestovní ruch v Libereckém kraji je dlouhodobě jedním z hlavních pilířů jeho hospodářského rozvoje. Důvodů, proč tomu tak je, existuje hned několik. Území Libereckého kraje se vyznačuje velkou pestrostí zastoupených krajinných typů – od pahorkatin přes vrchoviny až po hornatiny (Krkonoše – nejvyšší horou kraje je Kotel (1435 m), Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory). Vzhled území je v řadě případů zpestřován vypreparovanými odolnějšími horninovými tělesy, které dnes tvoří kužely, homole a jiné atraktivní tvary - jmenovat můžeme např. vrcholy Trosky, Vyskeř, Kozákov, Ralsko, Bezděz, Luž, Hvozd a řadu dalších. V pískovcích došlo erozní činností vody ke vzniku známých skalních měst (Hruboskalsko, Maloskalsko, Kokořínsko aj.), ve vápencích a dolomitech voda jako korozní činitel vytvořila jeskyně a jiné krasové tvary (např. Bozkovské jeskyně). Výsledkem všech zmíněných fyzickogeografických pochodů je krajinářsky (scénicky) i environmentálně mimořádně hodnotná krajina, v níž bylo vyhlášeno šest velkoplošných chráněných území - národní park Krkonoše, CHKO Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, České Středohoří a Kokořínsko. Na území Libereckého kraje se bohužel nenachází ani jedna kulturně-historická památka zapsaná do celosvětového seznamu dědictví UNESCO, což ale neznamená, že zde není velké množství kulturně-historických objektů a památek. Jde zejména o 8 národních kulturních památek (Bezděz, Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy, Hrubý Rohozec, Trosky a nově hotel a vysílač Ještěd), 15 městských památkových zón (Liberec, Frýdlant, Dubá, Česká Lípa…), 8 vesnických památkových rezervací (Kořenov – Jizerka, Lhota, Rané,…) a 10 vesnických památkových zón (Kravaře, Sloup…) V kraji se také nachází velké množství dalších památek – hradů, zřícenin a zámků (např. Houska, Grabštejn, Valdštejn, Hrubá Skála…). V území působí také řada muzeí, galerií, několik divadel, botanická a zoologická zahrada. K zajímavým stavbám patří rozhledny, které můžeme označit za jisté specifikum území, které dominují především v Jizerských horách. Ve dvou střediscích kraje je také rozvinuto lázeňství – v Lázních Libverda a Lázních Kundratice, kde se léčí choroby pohybového ústrojí, srdce, krevního oběhu a revmatismus. Atraktivitu kraje doplňuje jeho příhodná poloha u hranic se SRN a Polskem, jejich průchodnost a nabídka komplexních sportovních zařízení pro letní a zimní aktivity. Liberecký kraj je významnou destinací zahraničních i domácích návštěvníků. Existuje zde v současnosti okolo 40 tisíc lůžek (4. místo v ČR – 2005) a návštěvnost kraje se pohybuje kolem 750 tisíc hostů ročně (5. místo v ČR – 2005). Podobně významné postavení zaujímají z hlediska lůžkových kapacit i realizované návštěvnosti největší turistická centra Libereckého kraje – Doksy, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou a Liberec, které se umístily v posledních třech letech mezi dvaceti nejnavštěvovanějšími turistickými středisky v ČR. Náročné klientele není v Libereckém kraji k dispozici ani jeden pětihvězdičkový hotel, čtyřhvězdičkových hotelů je pouze šest. V rámci kraje je nejvíce ubytovacích zařízení soustředěno v okresech Semily (371, tj. 40 % krajského úhrnu) a Jablonec nad Nisou (302, tj. 32,5 %). Návštěvnost i celkové počty lůžek bohužel v posledních letech stagnují či dokonce klesají. Srovnání kapacity hromadných ubytovacích zařízení s ČR je uvedeno v Přílohách č.8 a 9. Liberecký kraj nabízí svým návštěvníkům především aktivní vyžití v zimní sezóně, což je dáno jeho přírodními podmínkami, které přímo vybízejí k běžeckému a sjezdovému lyžování a dalším zimním sportům. Kvalitně rozvinutá střediska zimních sportů umožňují pořádání mezinárodních akcí a závodů (skoky na lyžích, běžecké či sdružené lyžování…), které v době jejich konání několikanásobně zvyšují návštěvnost daného místa. Liberecký kraj také nabízí poměrně bohatou nabídku příležitostí pro letní pobytovou turistiku u vody na březích přehrad, řek a rybníků spojenou s možnostmi provozování vodních sportů a rybaření. Mezi nejčastěji využívané vodní plochy patří Máchovo jezero, Hamerské rybníky či přehrady u městských aglomerací. V posledních letech je velmi populární cykloturistika nebo alternativní formy turistiky jako je např. venkovská turistika a agroturistika ve venkovských oblastech kraje, jejichž rozvoj může znamenat i příliv nových finančních prostředků, budování cyklostezek a rozvoj cykloturistiky a ochranu přírodních lokalit v turisticky hojně navštěvovaných oblastech. Prostorové rozložení základní turistické infrastruktury i doprovodných služeb je v kraji významně koncentrováno do nejatraktivnějších oblastí. Tyto oblasti se dají rozčlenit dle jejich převažující formy cestovního ruchu (viz příloha 10) Vedle nich však existuje mnoho dalších míst, kde turistická infrastruktura není rozvinuta. To mohou být rozvojové šance zejména pro šetrné formy cestovního ruchu – venkovskou turistiku a agroturistiku, i když je zřejmé, že podnikatelská rizika (konkurenceschopnost této nabídky) zde budou větší než v existujících atraktivních střediscích cestovního ruchu. Pro efektivní řízení cestovního ruchu jsou v kraji ustanoveny turistické regiony (4) a oblasti (6), které jsou ale v čase proměnlivé. Náplní turistických regionů (Jizerské hory, Českolipsko, Krkonoše a Český ráj), jako hlavních aktérů rozvoje cestovního ruchu, je vytváření moderních organizačních struktur jako např. destinační management a koordinace

20

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 spolupráce celé řady subjektů při rozvoji aktivit v cestovním ruchu. Základem organizační struktury cestovního ruchu na nejnižší úrovni v Libereckém kraji jsou turistická informační centra (TIC), která se za posledních 15 let vytvořila ve většině mikroregionálních středisek (městech) a v řadě dalších turisticky navštěvovaných míst.

Shrnutí Liberecký kraj patří v rámci ČR mezi kraje s mírně podprůměrnou ekonomickou úrovní. Hrubý domácí produkt (HDP) v Libereckém kraji v průběhu 90. let i později dynamicky rostl, i když podíl HDP na obyvatele se zvýšil relativně méně než v ČR. Těžištěm hospodářství byl zpracovatelský průmysl, jehož struktura se však postupně změnila ve prospěch dopravního strojírenství. Podnikatelské prostředí lze označit za relativně dobré. Počet ekonomických subjektů se v posledních letech zvyšoval. V komplexním pohledu není průmysl vázán na velké podniky, které by v případě problémů významně ohrozily zaměstnanost v regionu, průmyslová základna je diverzifikována, s výrazným podílem malých a středních firem. Nejvýznamnější průmyslové podniky se soustřeďují do oblasti automobilového průmyslu. Tyto podniky byly většinou restrukturalizovány pomocí zahraničního kapitálu. U zahraničních investorů se zvyšuje poptávka po vzdělaných odbornících v technických oborech. Začíná se projevovat nedostatek kvalifikovaných, technicky vzdělaných či řemeslně zručných odborníků. Svoji dobrou pozici si stále udržuje průmysl sklářský. Zemědělství Libereckého kraje je ovlivněno horským charakterem kraje a velkým množstvím ploch s vyšším stupněm ochrany přírody. V posledním desetiletí došlo k útlumu zemědělské činnosti. Strukturální změny se promítly do poklesu podílu orné půdy a nárůstu podílu trvalých travních porostů. Problémem však je nárůst ploch ležících ladem. Vzhledem k vysoké lesnatosti kraje hraje lesnictví významnou roli v primárním sektoru a v údržbě krajiny. Rozvoj inovativních, diverzifikovaných, místních či tradičních výrob a produkcí má v kraji významné rezervy. K jejich podpoře by mohly přispět podnikatelské inkubátory, ale také úzké propojení vědecké a výzkumné základny s výrobní a obchodní praxí v kraji. Podpora získávání prestiže cechů či klastrů. Cestovní ruch v Libereckém kraji má silné tradice a dlouhodobě patří v kraji mezi obory hospodářství s významným ekonomickým přínosem. Výhodou mnoha oblastí cestovního ruchu v kraji je jejich komplexnost, čímž si návštěvník může vybrat z velmi širokého spektra zimních i letních možností a aktivit, jak chce trávit svůj volný čas. Některá turistická střediska či regiony (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj…) jsou však v hlavních sezónách často přetížená a aktivita v nich přesahuje limity daného území. Proto je velmi důležité, aby se při jejich dalším rozvoji i rozvoji celého kraje k těmto podmínkám přihlíželo a podle nich se aplikoval kvalitativní nebo naopak kvantitativní rozvoj do daného území (včetně snížení zatížení hlavních turistických center zatraktivněním celého území kraje, zatraktivněním v současnosti méně navštěvovaných turistických míst a podporováním rozvoje cestovního ruchu po celém území kraje i mimo tradiční sezónní aktivity).

21


B. Lidské zdroje B.1 Obyvatelstvo Liberecký kraj je počtem obyvatel druhým nejmenším krajem ČR (po Karlovarském kraji), ke konci roku 2005 měl celkem 429 031 obyvatel (4,2 % ČR). K výraznému nárůstu počtu obyvatel došlo mezi lety 1970 a 1990 (o více než 10 %). Od 90. let počet obyvatel kraje vzrostl jen mírně, po poklesu mezi lety 2000 a 2001 počet obyvatel kolísá. Trendy ve vývoji charakteristik obyvatelstva se po roce 1990 dosti radikálně změnily (na úrovni ČR i kraje). Významně se snížila sňatečnost i počet narozených dětí, zvyšoval se průměrný věk matek, poklesla kojenecká a novorozenecká úmrtnost, snížila se také úmrtnost v poproduktivním věku; obyvatelstvo začalo přirozenou měnou ubývat, tento trend se však již podařilo překonat. I přes pokles v 90. letech je v Libereckém kraji stále vysoká porodnost (10,0 ‰ v roce 2005, tj. druhá nejvyšší mezi kraji ČR). Poměrně vysoká je i míra imigrace (počet přistěhovalých na 1 000 obyvatel) – 12,5 ‰. Míry úmrtnosti a emigrace jsou nižší, a proto byl v kraji zaznamenán přírůstek obyvatel přirozenou měnou (což je v ČR řídký jev), i přírůstek migrací. Na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) ovšem existují značné rozdíly. Obecně lze říci, že počet obyvatel na východě kraje klesá (zejména ORP Semily a Tanvald), naproti tomu v západní a severní části obyvatelé přibývají (ORP Česká Lípa, Nový Bor, Frýdlant). Migračně nejatraktivnější je Liberecko a Jablonecko, neboli území s největší nabídkou pracovních míst a občanské vybavenosti, které současně nabízí také atraktivní plochy pro bydlení. Obyvatelstvo Libereckého kraje má proti republikovému průměru mladší věkovou strukturu (podíl osob do 15 let je v rámci ČR nadprůměrný – 15,5 %, podíl osob nad 65 let je podprůměrný, 13 %; údaje k 1.7.2005); věková skladba je ovšem v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. V důsledku úrovně porodnosti postupně dochází ke stárnutí populace, což povede k růstu nákladů na zdravotní a sociální péči a k tlaku na růst kapacity příslušných zařízení. Vzdělanostní struktura obyvatel Libereckého kraje (SLDB 2001) je o něco méně příznivá než v ČR. Rozdílem je mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním a bez maturity (dohromady 64,4 % v LK, 61,5 % v ČR) a nižší podíl osob se vzděláním vysokoškolským (6,9 % v LK, 8,9 % v ČR). Od roku 1991 však došlo ke zvýšení vzdělanosti obyvatel – podíl osob s nižším než maturitním vzděláním tehdy na území LK činil 72,0 % a podíl vysokoškolsky vzdělaných pouze 5,6 %. Méně příznivá struktura vzdělanosti souvisí mj. s nabídkou pracovních míst, v níž převažují méně kvalifikované pozice, dále s dostupností vzdělání, sociální situací rodin atd. Nižší vzdělanost obyvatel většinou vede k nárůstu nezaměstnanosti, růstu podílu osob závislých na sociálních dávkách a k dalším sociálně patologickým jevům (závislosti, kriminalita apod.).

B.2 Bydlení a bytový fond Bytový fond v Libereckém kraji je poměrně starý (průměrně 44,1 let v roce 2001) a vyžaduje značné finanční prostředky na modernizaci (zejména na regeneraci panelové výstavby). Přesto se však stavební práce zaměřují téměř výhradně na novou bytovou výstavbu a i přes rostoucí trend se od roku 2002 modernizace bytového fondu týká pouze přibližně 7 % bytů (do roku 2004). V letech 2002 – 2004 počet zahájených bytů kolísal, počet bytů rozestavěných i dokončených rostl. Nejvyšší intenzita bytové výstavby je v okresech Liberec a Semily. Od roku 1991 došlo k útlumu panelové výstavby, v současné době převažuje výstavba bytů v rodinných domech (přibližně 60 % bytů). Plocha bytů v rodinných domech bývá obecně větší než v domech bytových, přesto je průměrná obytná plocha bytu v Libereckém kraji (61,4 m2) druhá nejnižší mezi kraji ČR. Od roku 2002 rapidně klesl zejména počet zahájených, ale i rozestavěných a dokončených bytů v domech s pečovatelskou službou (celkem 483 v roce 2002, v roce 2004 již jen 220, tedy méně než polovina). Extrémně nízký počet zahajovaných bytů v domech s pečovatelskou službou (v roce 2004 pouhých 13 bytů) indikuje spíše nedostatek financí než dosažení potřebné kapacity, která v souvislosti se stárnutím populace dále poroste. V souvislosti se změnami životního stylu obyvatel se zvyšuje poptávka po bydlení v zázemí větších měst. Tento jev, suburbanizace, s sebou však nese i negativní důsledky – např. nárůst dopravní zátěže, úbytek ZPF, v některých případech dochází také k narušení krajinného rázu nevhodnými stavbami (tzv. podnikatelské baroko). Pro trvalé bydlení jsou ve stále větší míře využívány i objekty druhého bydlení. Liberecký kraj zatím postrádá koncepční dokumenty, které by v souvislostech řešily populační vývoj, sídelní strukturu a rozvoj bydlení.

22


B.3 Trh práce a zaměstnanost V prvním čtvrtletí roku 2006 bylo v kraji evidováno celkem 198,9 tisíce obsazených pracovních míst. Z hlediska sektorové skladby převažuje sekundární sektor (52,7 % oproti 39,9 % v ČR), naopak primární i terciární sektor vykazují oproti celorepublikovým hodnotám nižší podíl (primární sektor zaměstnává 2,1 %, ve srovnání s 3,7 % za ČR, a terciární 45,2 %, oproti 56,3 % za celou ČR). Z hlediska podílu jednotlivých odvětví na celkovém počtu zaměstnaných osob je v Libereckém kraji jednoznačně nejdůležitější zpracovatelský průmysl, který zaměstnává 42,5 % všech pracovníků v kraji – výrazně více než je podíl tohoto odvětví v ČR (28,2 %). Všechna ostatní odvětví jsou už v porovnání s celorepublikovými hodnotami zastoupena méně. Významnost tohoto odvětví souvisí už s historicky významným postavením tradičních odvětví Libereckého kraje – průmysl sklářský, textilní, výroba bižuterie. Dalším významným odvětvím je kategorie obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (9,6 %) a stavebnictví (8,4 %). Za zmínku stojí také mobilita pracujících: téměř 35 % z nich vyjíždí za svým zaměstnáním mimo obec svého trvalého bydliště. Saldo dojížďky je záporné, což znamená, že více osob za prací z kraje vyjíždí než sem přijíždí odjinud. Podle Registru ekonomických subjektů bylo na území Libereckého kraje k 31. 12. 2005 evidováno celkem 109 557 subjektů, z toho 18 422 (tj. 16,8 %) právnických osob a 91 135 (tj. 83,2 %) osob fyzických. V rámci kategorie „fyzické osoby“ velká většina subjektů podnikala podle živnostenského zákona (82 293 osob), soukromých zemědělců bylo 3 293, registrováno bylo dále 697 zemědělských podnikatelů. V kategorii „ostatní“ (svobodná povolání atd.) bylo evidováno 4 579 osob. Jednoznačně nejvyšší podíl jednotlivých kategorií subjektů je v okrese Liberec. Více než 97 % všech registrovaných subjektů uvádí velikost do 25-ti zaměstnanců (subjekty, které tento údaj neuvedly, nejsou započítány). Obdobně jako v celé ČR vykazují podnikatelské subjekty nejčastěji činnost v odvětví obchodu. K 31.12.2005 jich bylo 28,4 tisíce, tj. plná čtvrtina z celkového úhrnu. Odvětví zpracovatelského průmyslu vykázalo jako hlavní činnost 17 960 jednotek (16,4 % z úhrnu), dalších 16 876 subjektů (tj. 15,4 %) potom podnikalo v oblasti nemovitostí, pronájmů a podnikatelských služeb. Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2006 průměrná mzda v Libereckém kraji hodnoty 17 498 Kč. Nejvyšší platy byly vypláceny v okrese Liberec (18 256 Kč), následují okresy Česká Lípa a Jablonec nad Nisou. Nejnižší průměrnou mzdu (16 208 Kč) vykazuje okres Semily. V porovnání s celorepublikovým průměrem je mzda dosažená v kraji nízká, představuje pouze 89,1 % celostátní úrovně. Dle výše průměrné mzdy zaujímá Liberecký kraj šesté místo mezi kraji České republiky (nadprůměrné mzdy jsou vypláceny na úrovni krajů pouze v Praze). Ani okres Liberec, kde je úroveň průměrné mzdy nejvyšší, nedosahuje celorepublikových hodnot. Průměrná mzda v okrese Semily dosahuje pouze 82,6 % celorepublikového průměru. Ve všech okresech Libereckého kraje byl relativní přírůstek počtu nezaměstnaných mezi roky 2000 a 2005 výrazně vyšší než průměr ČR. Nejhorší situace je na Liberecku, kde se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil téměř o polovinu. Podobně nepříznivý je také vývoj počtu volných pracovních míst (ve sledovaném období poklesl o třetinu), přičemž v rámci ČR zůstal počet pracovních míst prakticky nezměněn. Nejvýrazněji se nabídka pracovních míst snížila v okrese Semily, zatímco nejméně na Liberecku. Výsledkem vývoje je výrazný nárůst počtu uchazečů o práci na jedno pracovní místo. Přes tato fakta je však počet uchazečů na jedno pracovní místo v kraji nižší než je srovnatelná hodnota za celou ČR (vyšší než celostátní průměr je tento údaj za okres Česká Lípa). Míra registrované nezaměstnanosti v Libereckém kraji sice vzrostla z 6,44 % na 7,73 %, ve všech okresech kraje se ale stále nachází pod úrovní celostátního průměru (8,88 %). Mezi problematické skupiny z pohledu hledání zaměstnání patří především ženy, občané se zdravotním postižením, absolventi škol a mladiství a také starší lidé v předdůchodovém věku, tzn. lidé starší 50 let. Projevují se také problémy spojené s dlouhodobou nezaměstnaností (nad 12 měsíců). Celkově nejvíce ohroženou oblastí kraje z pohledu nezaměstnanosti je Frýdlantsko. Pracovní místa v Libereckém kraji jsou stále více obsazována zahraničními pracovními silami, hlavně z Polska, Slovenska a Ukrajiny. Existující nabídka pracovních míst či podpora rozšíření této nabídky neznamená tedy automaticky pokles počtu nezaměstnaných českých občanů.

B.4 Výchova, vzdělání a osvěta Demografický vývoj Libereckého kraje se odráží i ve školství. Současně s poklesem počtu dětí klesá i počet mateřských škol (od roku 1995 klesl počet dětí i škol téměř o pětinu). Dochází k jejich zániku, slučování do jednoho subjektu, případně k jejich integraci do základních škol. Současná síť mateřských škol svou kapacitou dostačuje poptávce, problematická může být jejich dostupnost z hlediska jejich umístění.

23

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Na základních školách byl za období posledních tří let (od školního roku 2001/2002 do 2003/2004) zaznamenán pokles žáků přibližně o 4,5 %. Pokles počtu žáků může vést k rušení některých škol a k růstu dojížďky. Kromě úplných škol existují v Libereckém kraji také školy neúplné a malotřídní, nejvíce na Českolipsku, Semilsku a Jilemnicku; rozvíjí se také alternativní modely výuky (waldorfské školství). Problémem základních škol v Libereckém kraji jsou velké rozdíly v úrovni vybavenosti škol. Dalším problémem jsou nízké počty žáků ve třídách, což je sice výhodné z hlediska výchovněvzdělávacího procesu, ale zároveň je to příčinou nižšího objemu financí, které školy dostávají na platy svých pracovníků. Zejména ve venkovských oblastech se také projevuje nedostatečná kvalifikace učitelů (zejména v oblasti informačních technologií a výuky cizích jazyků). Vzhledem k demografickému poklesu ubývají i žáci středních škol, nárůst byl zaznamenán pouze na středních odborných školách. V příštích letech lze ovšem předpokládat opětovný nárůst počtu žáků na základních a středních školách (již se začíná projevovat v mateřských školách). V průběhu 90. let výrazněji poklesl počet žáků středních odborných učilišť, a to v souvislosti s restrukturalizací průmyslu. Ve školním roce 2004/2005 vstoupil v kraji oproti průměru ČR podstatně nižší podíl žáků do maturitních oborů vzdělání, výrazně vyšší byl pak podíl žáků vstupujících do učebních oborů. Velkým problémem je nesoulad struktury učebních a studijních oborů s požadavky trhu práce, který se projevuje nedostatečným uplatněním absolventů na trhu práce. Regionálním specifikem jsou střední uměleckoprůmyslové školy a učiliště, kde se vyučují tradiční obory Libereckého kraje – průmyslové a uměleckořemeslné zpracování skla, bižuterie, kovů a drahých kamenů. Počet studentů vyšších odborných škol v Libereckém kraji nepatrně klesá. Oborová struktura zahrnuje obory charakteristické pro Liberecký kraj (umění, užité umění) i obory nadregionální působnosti (ekonomika, právo, zdravotnictví, elektrotechnika, výpočetní technika, pedagogika a další). Vysoké školství reprezentuje Technická univerzita Liberec (TUL). Po roce 1990 vzrostl výrazně počet jejích studentů (v současnosti zde studuje přibližně 5 000 studentů) a počet fakult se rozšířil na šest. Původní dvě fakulty, strojní a textilní, doplnily fakulty pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií; textilní fakulta je v současnosti jedinou v České republice. TUL tedy může jednak přispívat k růstu vzdělanosti obyvatel, jednak se může stát krajským vědecko-výzkumným centrem. Zastoupení škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením je v Libereckém kraji poměrně silné - nacházejí se zde speciální školy pro děti s vadami řeči, sluchu, zraku, tělesným i mentálním postižením, kombinovanými vadami či autismem. Trendem je snaha o integraci handicapovaných dětí do běžných škol. Negativem je již několik let nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatek finančních prostředků. Vzhledem k poměrně nepříznivé vzdělanostní struktuře obyvatel Libereckého kraje nabývá na významu další vzdělání. Od roku 2005 působí Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, které má za úkol vytvářet podmínky pro snazší propojení přípravného a dalšího vzdělávání na středních školách a jeho využití k nabídce „krátkých“ forem dalšího vzdělávání. Byla také byla vytvořena sít škol, které svou dosavadní činnost rozšířily o realizaci programů dalšího vzdělávání. Střední školy a střední odborné školy z Libereckého kraje mají o práci v této síti mimořádný zájem. Počet škol i nabídka programů je přesto stále nedostatečná. Podrobné informace o struktuře škol a školských zařízení na území Libereckého kraje jsou obsaženy ve výročních zprávách o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy Libereckého kraje.

B.5 Zdravotnictví V Libereckém kraji zajišťuje lůžkovou zdravotnickou péči celkem 8 nemocnic a 6 odborných léčebných ústavů. Jejich dislokace je znázorněna v mapové příloze č. 10. Nejvýznamnější nemocnicí je Krajská nemocnice Liberec, kde je centralizována specializovaná a superspecializovaná péče v centrech jako jsou: onkologické, kardiologické, traumatologické (vč. spinální jednotky) a neurocentrum. Problémem nemocnice je však nedostatek prostoru a nevyhovující dislokace pracovišť poskytujících urgentní péči. K zařízením s výrazně nadregionální působností patří Ústav chirurgie a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou, částečně Léčebna respiračních nemocí Cvikov, Lázně Libverda a Lázně Kundratice. V oblasti lůžkového fondu proběhla částečná reorganizace, i když rozsah a strukturu poskytovaných zdravotnických služeb musí prioritně usměrňovat zejména zdravotní pojišťovny, které péči pro své klienty nasmlouvávají. Liberecký kraj (tam, kde sahala jeho pravomoc) přistoupil ke sloučení dříve samostatných léčeben dlouhodobě nemocných do nemocnic s cílem zvýšení operativnosti překladů pacientů vyžadujících další, zejména ošetřovatelskou

24

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 péči, z lůžek akutních na lůžka následné, resp. ošetřovatelské péče, kde není péče tak nákladná. V případě uvolnění kapacity akutních lůžek mohou být tato použita ve prospěch následné péče nebo zrušena, pokud se v budoucnu přizpůsobí terénní ošetřovatelská a také sociální péče (kapacitou i rozsahem služeb) potřebám pacientů umístěných do domácího prostředí. Jedním z kroků sledujících zvýšení efektivity poskytování zdravotní péče bylo i sloučení dvou odborných léčebných ústavů zřizovaných krajem do Léčebny respiračních nemocí Cvikov. Přemíra kapacity, zejména lůžek akutní péče, se jeví především ve východní části kraje. Významnou složkou krajského zdravotnictví je Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje (ZZS) poskytující přednemocniční neodkladnou péči, která prošla v minulém období zásadní reorganizací a částečnou modernizací. Uplatněný systém DOKTOR se projevil jako efektivní. Od 1.1.2007 byl zřízen centrální dispečink ZZS v Liberci. Rozmístění výjezdových skupin je uvedeno v mapové příloze č. 10. V kraji dále působí rozsáhlá síť ambulancí praktických lékařů, stomatologů, gynekologů a ambulantních specialistů, zdravotnická zařízení zajišťující domácí ošetřovatelskou péči, dopravní zdravotní služby, zařízení lékárenské a hygienické služby a další. Dostupnost a kvalita zdravotnické péče v Libereckém kraji je převážně dobrá. Z hlediska zdravotního stavu se v Libereckém kraji snižuje míra úmrtnosti (počet zemřelých na 1 000 obyvatel) a prodlužuje se naděje na dožití, přesto jsou úmrtnostní poměry v kraji poněkud horší než průměr ČR. K nejčastějším příčinám úmrtí patří nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy a úmrtí v důsledku vnějších příčin. Významným problémem kraje začínají být salmonelózy, které spolu s výskytem planých neštovic překračují celorepublikový průměr. Alergie postihují 7,3 % obyvatel kraje, což odpovídá průměru ČR. Od roku 2002 je v Libereckém kraji (jako prvním v ČR) úspěšně realizována Zdravotní politika Libereckého kraje jako dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel kraje. Cílem je v horizontu 10-15 let zlepšení klíčových ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a zapojení do tohoto procesu všech resortů, obcí, nestátních neziskových organizací, podnikatelů a především občanů. Pokud vycházíme z předpokladu, že zdraví je ovlivňováno především praktikovaným životním způsobem (determinanta ovlivňující zdraví cca ze 40-50 %), dále pak genetickým základem (cca 20 %), životním prostředím (cca 20 %) a konečně poskytovanými zdravotnickými službami (cca 10-20 %), je evidentní, že zdraví jednotlivce je závislé především na přístupu každého z nás k dodržování zásad zdravého životního stylu po celý život.

B.6 Sociální oblast Strategickým cílem rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji je v souladu s politikou EU a zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vytváření podmínek pro to, aby občané kraje mohli využívat sociální služby ve svém domácím prostředí a mohli si zachovat své přirozené sociální vazby a kontakty, a dále zajištění optimální sítě rezidenčních služeb pro jasně vymezenou cílovou skupinu uživatelů s důrazem na zajištění odpovídající kvality poskytovaných služeb. Dokument „Plán rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory v Libereckém kraji do roku 2009“ je strategickým dokumentem, který vychází z výstupů dosud uskutečněných aktivit v oblasti kvality sociálních služeb a je zásadním dokumentem pro plánovací období 2007 – 2013. Význam a odůvodnění jeho realizace se opírá o Analýzu závěrečných protokolů z hodnocení kvality sociálních služeb, které zřizuje Liberecký kraj (usnesení rady kraje č.1073/04/RK a usnesení zastupitelstva kraje č. 273/04/ZK), o Rozvojové plány sociálních služeb, které zřizuje Liberecký kraj (dokumenty odboru sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin KÚ LK), o Analýzu rozvojových plánů sociálních služeb (usnesení rady kraje č. 1480/05/ RK) a Analýzu kvality pečovatelských sociálních služeb pro seniory v LK (usnesení rady kraje ze dne 3.10.2006). Z těchto dokumentů vyplývá nejen to, že jednotliví poskytovatelé sociální péče v Libereckém kraji mají diametrálně odlišnou úroveň služeb a podmínky pro jejich poskytování, ale také alarmující zjištění, že současné kapacity a z toho vyplývající provozní podmínky v ústavech pro seniory a lidi se zdravotním postižením (mentálním, tělesným i kombinovaným) jsou nevyhovující a jsou výrazně limitujícím faktorem pro vytváření důstojných podmínek k životu. Dalším problémem jsou chybějící alternativy k ústavní péči, není respektována intimita a soukromí uživatelů, uživatelé musí dodržovat pevný režim dne bez možnosti individuální volby, není řešena možnost podávání a řešení podnětů, připomínek a stížností uživatelů, přístup k sexualitě a partnerským vztahům je pro uživatele velmi omezený, uživatelé mají omezený přístup ke vzdělávání v běžné síti škol a k zaměstnání na volném trhu práce.

25

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Evropská unie používá pojem deinstitucionalizace pro manažerský proces změny systému. Tento pojem je používán ve smyslu přechodu od pobytové péče k individuální podpoře života v přirozeném prostředí člověka a zahrnuje v sobě taktéž obecný princip řízené změny systému. V České republice se těmto otázkám věnuje odborná veřejnost v posledních deseti letech. S cílem individualizace a zkvalitnění péče vznikly v r. 2002 na Ministerstvu práce a sociálních věcí Standardy kvality sociálních služeb (dále jen Standardy) jako účinný nástroj k zavádění kvality do zařízení sociálních služeb. V pozdějších fázích procesu zavádění Standardů dochází k odklonu od poskytování sociální služby jako tzv. komplexní dlouhodobé péče v institucích směrem k poskytování služeb formou individualizované podpory života v komunitě. Je zřejmé, že umístěním značné části dnešních klientů do pobytových zařízení sociální péče se řeší jiné sociální problémy, často eticky problematické. Například odchody seniorů do péče pobytových zařízení mnohdy řeší spíše špatnou bytovou situaci v rodině než potřebu sociální pomoci, respektive péče. Jindy je umístění důsledkem nedostatečné nabídky sítě služeb, s jejichž podporou a pomocí by mohl člověk se specifickými potřebami setrvat ve svém přirozeném prostředí. Snaha zajistit lidská práva pro všechny bez rozdílu se projevuje od 90. let v celé naší společnosti, od místních iniciativ v původně ústavních zařízeních až po vznik nové legislativy. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách je prvním zákonem dodržujícím lidskoprávní princip svobodné volby formy pomoci a typu služby na základě specifických potřeb uživatele. Stát na financování těchto služeb nepřispívá pouze formou dotací, ale dává do rukou uživatele finanční prostředky na „zakoupení“ sociální služby v podobě příspěvku na péči. Příspěvek na péči, adresovaný potenciálnímu uživateli služby, dá informovanému uživateli možnost vybrat si takovou službu, kterou skutečně potřebuje a která umožní jeho sociální začlenění do přirozené komunity. K tomu je nezbytně nutné vytvořit takovou nabídku služeb, které umožní všem lidem plnohodnotný život v komunitě. Pro realizaci procesu deinstitucionalizace je nezbytná společenská shoda deklarovaná politickým rozhodnutím a plán podpory realizace tohoto procesu. Jednotlivá opatření je třeba přizpůsobit potřebám cílových skupin, které v současnosti využívají ústavní péči, a zároveň vytvářet programy a projekty zaměřené na prevenci institucionalizace osob se specifickými potřebami. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, zejména děti a dospělé s mentálním postižením a kombinovanými vadami, a dále pak seniory se sníženou schopností soběstačnosti a samostatnosti. Jedním z prvních regionů, který se v České republice začal zabývat řízením kvality, je právě Liberecký kraj. Zde již v roce 2004 proběhlo hodnocení kvality sociálních služeb zřizovaných samotným krajem. V rámci tohoto projektu proběhlo sebehodnocení kvality sociálních služeb a následné externí konzultace v zařízeních určených seniorům a osobám se zdravotním postižením, která zřizují města, obce a nestátní neziskové organizace v Libereckém kraji. Cílem tohoto dokumentu je analyzovat realizovaný proces sebehodnocení kvality, zmapovat míru naplňování jednotlivých standardů a doporučit další navazující opatření. Kapacita zařízení sociálních služeb zřizovaných krajem je celkem 1 525 míst (rok 2006), z toho je 900 míst pro seniory a 625 míst pro lidi se zdravotním postižením. Dále v Libereckém kraji existují zařízení pro osoby v tíživé sociální situaci a zařízení pro léčbu a prevenci závislostí. V péči o zdravotně postižené má v kraji dominantní postavení liberecký Jedličkův ústav pro tělesně postiženou mládež. V oblasti strategie financování sociálních služeb je na základě politického konsensu potřebné zrevidovat a zásadně redukovat výstavby nových kapacit pobytových zařízení a ušetřené finanční prostředky směřovat do vzniku služeb v komunitě, jejichž potřeba bude zjištěna v rámci komunitního plánování obcí a návazně stanovená střednědobým plánem rozvoje služeb Libereckého kraje. Stávající poskytovatele ústavních služeb je nutné podporovat tak, aby sami transformovali svou činnost směrem ke službám poskytovaným v přirozeném prostředí a současně směřujícím k naplňování individuálních potřeb uživatelů a v případě, kdy toto není možné s ohledem na situaci uživatelů, maximálně přiblížit pobyt uživatelů životu v domácím prostředí. V současnosti ve střednědobých plánech je uvažováno o tzv. koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporujících sociální začlenění uživatele do společnosti. Velmi důležité je klást důraz na poskytování služeb v domácím prostředí klienta. Jedná se například o rozvoj terénních sociálních služeb, komunitní a respitní péče. Tyto formy sociální péče jsou oproti provozu zařízení sociální péče méně finančně náročné a také představují větší pohodlí pro klienta. Podobně jsou dosud nedostatečně zastoupeny denní pobytové služby, tedy stacionáře, denní centra apod. Velmi nízký je také počet chráněného bydlení a chráněných dílen. Značný rozvoj se předpokládá v oblasti psychosociální a krizové intervence, jež zahrnuje azylová zařízení pro matky s dětmi, pro osoby bez přístřeší, kontaktní centra pro drogově závislé a ohrožené osoby, intervenční centra, linky důvěry apod. Sociální problémy a růst sociálně slabších až sociálně rizikových skupin obyvatelstva mohou být příčinou rostoucí kriminality. V tomto ohledu bude probíhat ve spolupráci s Policií ČR mapování bezpečnostní situace na území Libereckého kraje.

26


B.7 Sport a tělovýchova Liberecký kraj má pro rozvoj sportovních aktivit velmi vhodné přírodní podmínky, podpořené dobrou dopravní dostupností. Mezi aktivity letního období se řadí stále populárnější cyklistika (případně cykloturistika), četné vodní plochy umožňují rozvoj vodních sportů. V zimním období jsou v Libereckém kraji četné možnosti pro běžecké a sjezdové lyžování, v Jizerských horách se pořádají i mezinárodní závody. Kromě toho se ve městech a obcích nacházejí různá sportovní zařízení – hřiště, sportovní areály, specializovaná zařízení (sportovní haly, tenisové kurty, kryté bazény, zimní stadiony atd. - podrobnější charakteristika sportovní infrastruktury je uvedena v Příloze č.17). Tato škála sportovních zařízení naskýtá možnosti organizování významných republikových i mezinárodních závodů. Systém organizace sportu je napojen i na cestovní ruch. V kraji se podle Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu nachází přibližně 800 tělovýchovných jednot a klubů, v nichž je sdruženo více než 110 000 obyvatel kraje (tedy přibližně čtvrtina populace). Sportem a službami souvisejícími se sportem se zabývá asi 670 podnikatelských subjektů. Z průzkumů provedených Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci vyplývá, že zájem veřejnosti o sport je v Libereckém kraji poměrně velký – téměř tři čtvrtiny obyvatel kraje sportují pravidelně nebo občas. Necelá polovina respondentů upřednostňuje trávení volného času v přírodě, přibližně čtvrtina se vyslovila pro sportování v přírodě; ve sportovním zařízení či na hřišti nejraději tráví volný čas něco přes 30 % respondentů. Veřejná správa by tedy měla podporovat především oblast sportu pro všechny. Vztah ke sportu by měl být pěstován již od raného věku. Podmínky pro sport na školách v Libereckém kraji ovšem nejsou dostatečné. Prostorové ani materiální podmínky pro výuku tělesné výchovy nejsou adekvátní a u mnohých škol v podstatě nevytváří prostor pro výuku nových sportů a pohybových aktivit. Školy také plně nevyužívají možností pronájmu svých zařízení jiným subjektům, často z důvodu ekonomických, organizačních či personálních problémů. Liberecký kraj finančně podporuje významné sportovní akce, opravy sportovišť, úpravu a údržbu lyžařských tratí i pěších turistických tras. Přispívá také na jeden z nejznámějších a nejmasovějších lyžařských závodů v ČR, Jizerskou padesátku. Problémem v oblasti sportu je však nedostatek finančních prostředků, zejména na opravy a rekonstrukce stávajících sportovišť, což se negativně projevuje především v oblasti sportu pro všechny. Dalším negativem je pokles zájmu mládeže o sportovní aktivity, který souvisí se změnami jejich životního stylu. Tento pokles zájmu může vyústit až v růst civilizačních chorob, závislostí a kriminality.

B.8 Kultura a zájmová činnost Profesionální kulturní instituce jsou v Libereckém kraji zřizovány převážně obcemi a krajem. Jedná se o divadla, knihovny, muzea, galerie, kulturní a společenská střediska, kina, ZOO, botanickou zahradu apod. (přehled je uveden v Příloze č.17). Liberecký kraj je zřizovatelem pěti příspěvkových kulturních organizací, a to Krajské vědecké knihovny, Severočeského muzea, Oblastní galerie (vše v Liberci), dále Muzea Českého ráje v Turnově a Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. V Libereckém kraji disponují pouze čtyři divadla vlastním souborem, všechna působí v Liberci (Divadlo F.X. Šaldy, Malé divadlo, Naivní divadlo, Krátké a úderné divadlo). Ostatní divadla – v Jablonci n. N., Novém Boru, Lomnici nad Popelkou, Turnově a Železném Brodě – vlastní divadelní soubor nemají. Konají se v nich koncerty, divadelní představení a další umělecké pořady a slouží většinou jako víceúčelová kulturní a společenská zařízení. Návštěvnost divadel v Libereckém kraji roste, nejvyšší podíl (více než poloviční) zaujímají liberecká divadla. Počet kin v Libereckém kraji klesá (z 27 v roce 1999 na 25 v roce 2002), počet jejich návštěvníků kolísá mezi 302 a 377 tisíc. Největší kapacitu má kino v Semilech (473 míst), nejmenší je kino v Harrachově (80 míst). Největší návštěvnost je u kin situovaných ve velkých městech (v roce 2002 navštívilo kino Radnice v Jablonci nad Nisou 53 855 diváků, naopak kino v Josefově Dole pouze 65 diváků). Z celkového počtu 55 muzeí a galerií3 v Libereckém kraji jich je nejvíce zřízeno na Liberecku (14), Tanvaldsku (8) a na Jilemnicku (6). Muzeí, která se řídí zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, a která mají sbírky zapsány v centrální evidenci sbírek, je však pouze 16. Tato muzea pak nabízejí profesionální kulturní a odborné služby. Z muzeí a galerií, u nichž je návštěvnost sledována, vykazují nejvyšší hodnoty muzea zřizovaná Libereckým krajem (muzea regionálního významu). Nejnižší návštěvnost je u úzce zaměřených muzeí (Stelzigova kovárna) nebo u muzeí s malým počtem exponátů (Městské muzeum v Rovensku pod Troskami). 3

Včetně poboček velkých krajských zařízení, prodejních galerií, výstavních síní v památkových objektech a různých památníků

27

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Na území kraje působilo v roce 2002 celkem 235 knihoven, v nichž bylo registrováno 53 449 čtenářů. Knihovny se nacházejí v 88 % obcí; v malých obcích představují knihovny jednu z mála stálých kulturních aktivit. Nejvíce čtenářů je registrováno v Krajské vědecké knihovně v Liberci (v roce 2003 to bylo 20 130 čtenářů). Tato knihovna je zároveň i významným kulturním a společenským centrem. Domy dětí a mládeže (DDM) se věnují zájmovému vzdělávání dětí, mládeže a dospělých. V roce 2002 DDM zahrnovaly 636 zájmových útvarů s celkem 8 031 frekventanty, z nichž téměř tři čtvrtiny tvořili žáci do 15 let. Na území Libereckého kraje se nachází nejméně jeden DDM v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností. V Libereckém kraji je zřízeno 20 základních uměleckých škol (ZUŠ), z nichž tři zřizuje Liberecký kraj a ostatních sedmnáct zřizují obce. V roce 2002 se účastnilo výuky 9 375 žáků. Mezi nejnavštěvovanější obory patří výtvarný obor, hra na klavír, hra na zobcovou flétnu, sborový zpěv a taneční obor. K nejméně navštěvovaným patří hra na kontrabas, fagot, lesní roh. Kapacita ZUŠ je zejména ve větších městech kraje nedostatečná. Organizaci kulturních aktivit se věnují také občanská sdružení (pěvecké sbory, taneční a divadelní soubory, recitační a výtvarné kroužky…), často v rámci činnosti DDM, základních a středních škol či ZUŠ. Důležitou institucí rozvíjející kulturní život v obcích jsou kulturní domy, které se nacházejí téměř ve všech obcích Libereckého kraje. Liberecký kraj finančně podporuje postupové přehlídky (oblastní, krajské, národní), vzdělávací semináře a kulturní akce charakteristické pro Liberecký kraj, jejichž význam přesahuje region, v němž jsou pořádány. Z grantového fondu je financována místní kultura, především kulturní akce v obcích. Kulturně-historická tradice Libereckého kraje je velmi bohatá, což dokazuje přítomnost řady kulturních památek. Přestože význam některých z nich přesahuje hranice regionu, financí na jejich provoz, údržbu a rekonstrukci je stále nedostatek. Vzhledem k poměrně silné orientaci kraje na cestovní ruch je zhoršující se stavebně-technický stav památek dosti významným negativem. Problémem je také v některých případech nevhodné využívání památek.

Shrnutí Na území kraje panují velké rozdíly ve věkové struktuře obyvatel. Vzdělanost je poněkud nižší než v ČR, mezi lety 1991 – 2001 se však celkem výrazně zvýšila. Liberecký kraj je migračně poměrně atraktivní, i když poměr přistěhovalých a vystěhovalých se v jednotlivých letech liší. Migrační proudy směřují tam, kde je největší nabídka pracovních míst, tj. do velkých měst; v posledních letech ovšem spíše do jejich zázemí než přímo do měst (projev suburbanizace). Intenzita bytové výstavby mírně roste, stále je však poměrně nízká. Prostředky vynakládané na modernizaci domů a bytů a na regeneraci panelové výstavby jsou nedostatečné. Liberecký kraj zatím postrádá koncepční dokumenty, které by v souvislostech řešily populační vývoj, sídelní strukturu a rozvoj bydlení. Pro zaměstnanost v Libereckém kraji je charakteristický vysoký podíl zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnanost v primárním a terciárním sektoru je naopak značně podprůměrná. V mezikrajském srovnání průměrných mezd vychází Liberecký kraj jako šestý; nejvyšší platy dostávají zaměstnanci v okrese Liberec, celorepublikového průměru však zdaleka nedosahují. Míra nezaměstnanosti je sice nižší než v rámci celé ČR, za posledních pět let však situace na trhu práce v kraji ve srovnání s ČR zaznamenala rapidnější zhoršení. V oblasti vzdělávání je nutné sladit nabídku oborů s potřebami trhu práce. Pokles počtu žáků pravděpodobně povede k rušení dalších škol, čímž může dojít ke zhoršení dostupnosti škol. Předpokládá se další rozvoj terciárního a celoživotního učení, rozvíjet by se měla také ekologická výchova, vzdělávání a osvěta k udržitelnému rozvoji. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva bude nutné zvyšovat kapacitu zařízení sociální péče. Současně s tím, by měl být kladen velký důraz na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj terénních sociálních služeb. Vzhledem k nárůstu počtu sociálně slabších a sociálně problémových skupin obyvatelstva by měla růst také nabídka psychosociální a krizové intervence. Dosud nebyla dořešena reorganizace sítě lůžkových zdravotnických zařízení. Je potřeba klást důraz na zachování dostupnosti zdravotní péče ve všech částech kraje a na ekonomické ukazatele hospodaření zdravotnických zařízení. Zdravotní stav obyvatelstva vykazuje některé nepříznivé rysy – vysoký podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy a novotvary, v ČR nadprůměrný výskyt salmonelóz a planých neštovic. I nadále je nutné podporovat aktivity pomáhající k dodržování zásad zdravého životního stylu občanů Libereckého kraje po celý jejich život a podporovat preventivní přístupy v ochraně osobního a veřejného zdraví. Liberecký kraj – jako první v ČR – od roku 2002 úspěšně realizuje dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje – Zdravotní politiku Libereckého kraje.

28

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Zájem veřejnosti o sportovní aktivity je značný, rozvoj sportu ovšem brzdí, podobně jako v jiných oblastech, nedostatek financí. Je potřeba klást důraz nejen na rozvoj vrcholového sportu, ale také na rozvoj sportu pro všechny (včetně možností neorganizovaného sportovního vyžití). Sportovní infrastruktura může být úspěšně (nejen v kombinaci s pořádáním mezinárodních závodů) využívána i pro cestovní ruch, při jejím budování je vždy nutné brát ohled na trvalou udržitelnost. Nabídka kulturního vyžití je v kraji velmi nerovnoměrná. Nejširší kulturní nabídka je na Liberecku (vliv krajského města), nejslabší je na Frýdlantsku a na Železnobrodsku. Na Frýdlantsku jsou však každoročně pořádány významné kulturní akce. Problematickou oblastí je kapacita základních uměleckých škol, která je (zvláště ve velkých městech) nedostatečná. Nižší je také nabídka kulturních služeb zaměřená na obyvatelstvo v poproduktivním věku, která je ovšem ovlivněna nižší poptávkou této skupiny obyvatel. Bohaté kulturní dědictví Libereckého kraje je ohroženo nedostatkem finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci nejen památek, ale i kulturně společenských tradic. Veškeré aktivity spojené s kulturně-historickými památkami by měly být realizovány citlivě, s ohledem na jejich význam pro veřejnost i z hlediska cestovního ruchu.

29


C. Infrastruktura C.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost Hlavní dopravní osu kraje tvoří rychlostní komunikace R 10 Praha – Turnov a silnice I/35 Hrádek n. N. – Liberec – Turnov – Hradec Králové (v úseku Rádelský mlýn – Ohrazenice tvoří rychlostní komunikaci R 35). Tyto komunikace zajišťují kvalitní rychlostní spojení Libereckého kraje s hlavním městem. Vedlejší osy představují ve směru sever – jih silnice I/9 Rumburk – Česká Lípa – Mělník, ve směru západ – východ silnice I/13 Děčín – Nový Bor – Liberec a silnice I/14 Liberec – Tanvald – Trutnov. Součástí dopravní sítě jsou také silnice II. třídy, které jsou určené pro dopravu mezi významnými sídly kraje, a silnice III. třídy určené k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Území Libereckého kraje se vyznačuje poměrně hustou sítí železničních tratí. Celková délka tratí činí 548 km (5,7 % v ČR), z toho je 9 celostátních a 8 regionálních tratí. Hustota železniční sítě je zhruba 0,172 km tratě/km2 a přestože přesahuje téměř o 34 % celostátní průměr, tak však po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům a je v současné době spíše v útlumu. Železniční doprava v Libereckém kraji má také další zásadní nedostatky, jako například nepřímé napojení do vysokorychlostních železničních sítí a absence elektrifikovaných a dvoukolejných tratí. Další problémy železniční dopravy souvisí s pestrou členitostí krajiny. Jistým příslibem zlepšení této situace i celkové dostupnosti kraje je připravovaný projekt Regiotram NISA, jehož cílem má být provozování moderní veřejné dopravy v regionu, založené na páteřní síti kolejové dopravy. Charakteristickým rysem projektu je propojení železniční a tramvajové infrastruktury a prostřednictvím TramTrain vozidel zavedení smíšeného provozu na železničních tratích, a tím dosažení bezpřestupového dopravního spojení mezi příměstskými oblastmi a centry spádových regionů. Realizace základní varianty Hrádek nad Nisou – Liberec – Jablonec nad Nisou by měla proběhnout mezi lety 2007 – 2011. Další tratě Regiotramu NISA jsou plánované na období 2011 – 2015. Větší uplatnění železniční dopravy umožní snížení dopravní zátěže na silnicích a snížení plynných a hlukových emisí z dopravy. Proto je důležité železniční síť plně podporovat a modernizovat. Jako další možné zlepšení železniční situace Libereckého kraje se jeví záměr na zkvalitnění železniční dopravy na trati Praha – Liberec, který je v současné době ve fázi přípravy projektové dokumentace a s jeho realizací se počítá po roce 2010. Kromě těchto dvou základních druhů dopravy (silniční a železniční) existují na území kraje samozřejmě i další, ale již méně významné. Letecká doprava má v Libereckém kraji pouze doplňkovou funkci a nachází se zde šest letišť s rozdílným charakterem a podmínkami provozu. Tři letiště (Liberec, Hodkovice nad Mohelkou, Česká Lípa) mají statut veřejného letiště s celoročním provozem. Ostatní letištní plochy jsou využívány pouze pro rekreační účely. Lodní doprava je v kraji provozována pouze pro rekreační účely, a to na Máchově jezeře u obce Doksy. Územím Libereckého kraje také prochází 5 vyznačených hlavních cyklotras celostátního významu a 6 mezinárodního významu. Jedná se především o trasy v turisticky atraktivních oblastech Libereckého kraje (Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, oblast kolem Máchova jezera). V oblasti cyklistické dopravy by ale byla vhodná optimalizace sítě cyklotras zejména při styku s infrastrukturou automobilové dopravy. Jistým specifikem dopravy v kraji jsou lanové dráhy. Dlouhodobou tradici má doprava osob kabinovou lanovkou na vrchol Ještědu, která ročně přepraví cca půl milionu osob. V některých horských turistických střediscích (Harrachov, Tanvald, Rokytnice nad Jizerou) jsou sedačkové lanovky v celoročním či sezónním provozu. Průchodnost státní hranice v Libereckém kraji skrze hraniční přechody přibližují údaje v tabulce v Příloze č.18. Na jejich základě lze konstatovat, že síť hraničních přechodů je na hranicích s Polskou republikou dostačující. Nedostačující je však na hranici s Německou spolkovou republikou, kde přímé silniční spojení zcela chybí. Řídké propojení obou stran hranic prostřednictvím silnic I. třídy, nedostatečné napojení kraje na mezinárodní dopravní koridory a přetrvávající zhoršená kvalita obecních komunikací i silnic II. a III. třídy je z hlediska budoucího vstupu České republiky do Schengenského systému (2007 – 2009) alarmující a může znamenat jistou bariéru v dalším rozvoji kraje, zejména v porovnání s kraji sousedními. Během posledních třinácti let, obdobně jako v celé republice, byl i v Libereckém kraji zaznamenán nárůst počtu evidovaných automobilů, a to nejen osobních automobilů (1997 – 2004 o 10,1 %), ale i nákladních automobilů (1997 – 2004 o 44,2 %) a autobusů (1997 – 2004 o 4,0 %). Tento růst je doprovázen zatížením sítě dopravních komunikací (zvýšená četnost, přetěžování komunikací) i životního prostředí (zvyšování koncentrací NOx především ve městech a na hlavních tazích). Tato stále se zhoršující situace může být částečně řešena budováním integrovaných dopravních systémů v městských aglomeracích a jejich okolí a celkovou úpravou výrobního, distribučního a logistického systému hospodářských subjektů, zaváděním provozu alternativních, ekologicky šetrných a bezpečných typů dopravy. V případě nákladní dopravy by mělo

30

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 dojít k její optimalizaci, případnému přesunu na železnici a k rozvoji a využití kombinované dopravy. Růst počtu vozidel v kraji (Příloha č.20) je doprovázen stále se zvyšující intenzitou dopravy (Příloha č.19). Mezi nejvíce zatížené dopravní úseky patří zejména komunikace v rámci městských aglomerací (Liberec, Jablonec nad Nisou…), kde je intenzita dopravy ze všech dopravních úseků v kraji největší. Mezi nejzatíženější úseky mimo městské aglomerace patří hlavně obě rychlostní komunikace (R10 a R35), kde dosahuje intenzita dopravy nezřídka hodnot přesahujících 20 000 vozidel za 24 hodin, která je už spíše typická pro českou dálniční síť, vyjma dálnice D1. Intenzita provozu je na některých úsecích v čase značně proměnlivá. Jedná se především o oblasti sezónní rekreace, kde dochází ke značnému zvýšení intenzity dopravy v rámci jednotlivých dnů, zejména ve dnech pracovního volna. Tato zvýšení jsou mnohdy na úsecích s neodpovídající infrastrukturou, což má za následek další zhoršení její kvality, lokální znečištění ovzduší a vznik dopravních kongescí. Celkový stav dopravní situace kraje je každoročně podrobněji sledován při aktualizacích koncepčního dokumentu krajského odboru dopravy, který se nazývá: „Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje“. Významnou příležitost pro zlepšení stavu dopravní infrastruktury v Libereckém kraji může představovat čerpání finančních prostředků z fondů EU na rozvoj infrastruktury.

C.2 Technická infrastruktura Na území Libereckého kraje je provozovatelem distribuční elektrické sítě ČEZ Distribuce, a.s. (dříve Severočeská energetika, a.s. a Východočeská energetika, a.s.). Rozvodná síť zásobuje 100 % obyvatel. Zásobování elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. V Libereckém kraji je však velmi nízké uplatnění alternativních zdrojů energie a jejich malý procentuální podíl na celkové dodávce energie v kraji je díky ekonomickým a přírodním aspektům nerentabilnosti výstavby takových zařízení klíčovým problémem. Je zde postaveno i několik vodních elektráren, dále také 2 místa s větrnými elektrárnami, a to v Jindřichovicích pod Smrkem a Chrastavě, které však, jako i většina vodních elektráren, mají pouze místní význam. Zásobování teplem ve městech a obcích kraje je zajištěno dle dostupnosti jednotlivých druhů energií – lokálními topidly nebo malými zdroji ústředního a etážového vytápění, zdroji tepla středních a velkých výkonů, které již většinou jsou plynofikovány. Dále je v kraji provozováno několik velkých soustav centralizovaného zásobování teplem. Mezi největší z nich patří Liberecká a Jablonecká soustava. Problémem je ovšem určité využití netradičních technologií a obnovitelných zdrojů v energetickém zásobování (biomasa, zásobníkové systémy, sluneční, větrná a geotermální energie), které je v území minimální, přestože nabídka systémů na trhu je již dostačující. Zásobování zemním plynem na většině území Libereckého kraje je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Plynofikace obcí v kraji postupuje velmi pozvolna a v současné době je plynofikováno okolo 50 % obcí. Území Libereckého kraje je plynofikováno zemním plynem vysokotlakým přivaděčem z Úžína a Hospozína ze západu a vysokotlakým přivaděčem do okresu Semily z východních Čech. Obě soustavy jsou propojeny. Provozovateli jsou Severočeská plynárenská, a.s. a Východočeská plynárenská, a.s. V oblasti energetické je velký prostor pro podporu úspor energií a pro využívání místních obnovitelných zdrojů energie. Efektem pak může být nejen zvýšení energetické bezpečnosti kraje, příspěvek ke zlepšení životního prostředí, vznik nových pracovních míst, ale i využití zemědělské půdy pro pěstování biomasy. Tato možnost může podpořit celkový rozvoj venkova. Liberecký kraj je plně soběstačný z hlediska zdrojů kvalitní pitné vody z podzemních i povrchových rezervoárů a má poměrně rozvinutý systém veřejných vodovodů. Podíl obcí s vodovodem byl v roce 2004 v Libereckém kraji 95,8 %, což je významně nad republikovým průměrem (80,5 %). Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů se v roce 2004 oproti roku 2001 mírně zvýšil na 88,3 %, což je ale stále horší výsledek než celorepublikový průměr (91,6 %). Největší část vodovodní sítě je v Libereckém okrese a mezi největší povrchové zdroje pitné vody v kraji patří vodní nádrže Josefův Důl a Souš. Až na drobné lokální výjimky je celková kvalita dodávané vody v Libereckém kraji vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně zajištěno i do budoucího výhledu. V odvádění a čištění odpadních vod Liberecký kraj zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod (ČOV). Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2004 pouze 68,5 %, což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1 %). Mezi jednotlivými oblastmi kraje jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky

31

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských, podhorských a venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje, a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. Odpovídajícím ukazatelem úspěšnosti by pak měl být podíl kvalitně vyčištěných odpadních vod vůči jejich celkovému vyprodukovanému množství dle jednotlivých lokalit. Pozitivní vývoj je ale v celkovém podílu kanalizací svedených čištěných odpadních vod, jehož hodnota za celý kraj činí 97,8 %, čímž kraj zaujímá přední místo mezi všemi kraji a dosahuje nadprůměrných republikových hodnot (94,4 %). V kategorii odpadních vod převažují v kraji vody splaškové a průmyslové. Zásobování pitnou vodou a čistění odpadních vod bude řešeno v souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Nové informační a komunikační technologie (mobilní telefony, počítače, internet) patří již dnes mezi běžné součásti života a staly se základní podmínkou hospodářského růstu. Liberecký kraj však oproti celorepublikovému průměru mírně zaostává. Ať už se jedná o podíly domácností vybavených osobními počítači, kdy hodnoty za kraj dosahovaly v roce 2004 podílu 26,8 % (ČR – 29,5 %) nebo i krajské podíly domácností s připojením k internetu, kdy to ve stejném roce bylo pouze 17 % (ČR – 19,4 %). I přes nelichotivá čísla je důležité zmínit, že jednotlivé složky nových technologií se dlouhodobě nacházejí v meziročním růstu. Důležitou součástí oblasti informačních technologií je také jejich zavádění a rozvoj v rámci veřejné správy (e-Government) a zajištění rovného přístupu k těmto technologiím. Dobré je pokrytí území Libereckého kraje jak televizními a rozhlasovými signály, tak signály mobilních telefonních operátorů. V mnoha obcích kraje jsou pro operativní přenosy informací, jak během klidových, tak během krizových situací, využívány dochované obecní drátové či bezdrátové rozhlasové sítě. Jejich technický stav a funkčnost se však neustále zhoršuje. Chybí celokrajský informační systém, který by zajistil snadný a rychlý přenos informací jak od veřejné správy ke každému občanovi, tak zpět od občanů k veřejné správě. Tento systém by měl být použitelný pro zajištění celoplošně snadné komunikace pro klidové i krizové stavy.

Shrnutí Existence infrastruktury, ať už dopravní nebo technické, vytváří základní podmínku pro hospodářský rozvoj území. Liberecký kraj má v dopravní infrastruktuře určité nedostatky, které pro plynulý pohyb veškeré dopravy bude důležité odstranit. Z hlediska silniční dopravy se jedná především o absenci rychlého spojení Turnov – Jičín – Hradec Králové, špatná kvalita silnic II. a III. tříd hlavně v příhraničních horských oblastech a přetíženost některých úseků zejména v zimní či letní sezóně v turisticky atraktivních lokalitách a v městských aglomeracích kraje. Železniční doprava trpí především nepřímým napojením na vysokorychlostní mezinárodní železniční sítě, čímž dochází k tomu, že je mimo hlavní pozornost při modernizaci tratí. To má za následek například i to, že v kraji není ani jedna trať elektrifikovaná či dvoukolejná. Jisté zlepšení slibuje nově budovaný systém Regiotramu NISA. V další dopravní infrastruktuře je důležité stále pokračovat a rozšiřovat již tak kvalitní trasy pro cyklisty, podporovat integrovanou a veřejně dostupnou hromadnou dopravu i mimo městské aglomerace, zaměřovat se na alternativní, ekologicky šetrné a bezpečné formy dopravy a postupně řešit tzv. dopravu v klidu. Úroveň technické infrastruktury v kraji je na podstatně lepší úrovni než dopravní, alespoň co se týká mezikrajského srovnání. Mezi oblasti, kde Liberecký kraj patří k lépe vybaveným krajům v ČR, patří úroveň plynofikace, připojení obcí na vodovod nebo odpadové hospodářství (kraj produkuje méně než 2 % celkového množství odpadu ČR). Naopak mezi oblasti technické infrastruktury, ve kterých kraj zaostává, patří veřejná kanalizace, kde je výrazně nižší podíl napojení obcí než je tomu v ČR. Velkým problémem udržitelného rozvoje kraje, ale zároveň i výzvou do budoucnosti, jsou obnovitelné zdroje energie. Jejich využití je v kraji na velmi nízké úrovni, přestože tu k tomu jsou dobré podmínky, zejména pro výrobu větrné a vodní energie či pro využití biomasy k zajištění energie tepelné. Nižší standardy jsou i na poli nových informačních a komunikačních technologií, kde kraj oproti republikovému průměru zaostává téměř ve všech zmíněných kritériích, což je nejen z hlediska rychlého a celoplošně pokrytého předávání informací jak pro běžné, tak pro krizové stavy, ale i z hlediska bezpečného udržitelného růstu, negativní zpráva.

32


D. Životní prostředí D.1 Stav životního prostředí Ovzduší Množství emisí hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) je v Libereckém kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR podle údajů krajské statistické ročenky velmi malé, navíc dlouhodobě dochází k poklesu množství emisí. Množstvím emisí CO je Liberecký kraj mezi kraji desátý, emise tuhých látek a SO2 jsou třetí nejnižší, emise těkavých organických látek jsou druhé nejnižší, emise NOx jsou zcela nejnižší. V období 1996 – 2004 se nejvýrazněji snížily emise SO2, a to na méně než třetinu původní hodnoty. Přibližně třetinové jsou i emise tuhých látek a CO, emise NOx jsou zhruba dvoutřetinové. Nárůst emisí byl zaznamenán u VOC (dříve označované jako emise uhlovodíků – CxHy), do značné míry však tento nárůst souvisí se změnou metodiky jejich zjišťování. Znečištění pocházející z mobilních zdrojů (REZZO 4) od roku 2001 sice celkově stagnuje, podíl dopravy na znečištění ovzduší tuhými látkami se však výrazně zvýšil. Nejvyšší koncentrace všech druhů znečištění pocházejícího ze stacionárních zdrojů se vyskytují v okrese Liberec, kde je také největší intenzita průmyslové výroby. „Nejzdravějším“ je okres Jablonec nad Nisou, kde byly naměřeny nejnižší koncentrace tuhých látek, CO a těkavých organických látek. Nejnižší hodnoty SO2 a NOx se vyskytují v okrese Semily. Na území Libereckého kraje se nacházejí oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezené podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Tyto oblasti byly vymezeny v Jablonci nad Nisou, Turnově a České Lípě, kde byly překročeny imisní limity pro tuhé znečišťující látky4. Paradoxem je, že přestože je město Jablonec nad Nisou zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, statisticky patří oblast celého okresu k nejzdravějším. Rozdíl mezi situací ve městě a v okrese je do značné míry dán vymezením okresu Jablonec nad Nisou – jeho podstatnou část zaujímají horské oblasti. Z měřených údajů ČHMÚ za rok 2004 lze doložit, že severní část Libereckého kraje je oblastí s největším ročním spadem kadmia, což je ukazatel kvality ovzduší i výrazně nebezpečný činitel znečištění životního prostředí, pokud vezmeme v úvahu jeho charakter jako těžkého kovu mající negativní vliv`na dotčené ekosystémy. Voda Povrchové vody v Libereckém kraji patří v rámci ČR spíše k těm čistším. Více než třetina měřených profilů v kraji (34,3 %) odpovídá stupňům I a II, tedy neznečištěná či mírně znečištěná voda. Do stupně V – velmi silně znečistěná voda – se řadí 17,1 % sledovaných profilů. Čistota vod v Libereckém kraji se od počátku 90. let zvýšila. Jakost Lužické Nisy vzrostla o stupeň, jakost vody na středním toku Ploučnice vzrostla ještě radikálněji – o dva až tři stupně4. Stav plavenin a sedimentů povrchových vod v Libereckém kraji je podle údajů VÚV T.G.M. z roku 2005 poměrně dobrý, znečištěny jsou pouze v Lužické Nise. V plaveninách Lužické Nisy se vyskytuje arsen, kadmium, rtuť a benzo(a)pyren. Zatížení sedimentů těmito látkami je dosud jen mírné, problémem je ovšem znečištění biofilmu, zejména arsenem a olovem (nejvyšší koncentrace v ČR). Na území Libereckého kraje se v roce 2004 nacházely tři oblasti CHOPAV (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod): Severočeská křída (rozloha 1585 km2), Jizerské hory (370,7 km2) a Krkonoše (98 km2). Dohromady zaujímají téměř dvě třetiny plochy kraje4. Koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách jsou v kraji podlimitní, se dvěma výjimkami – v některých lokálních zdrojích v jižní části kraje byla v roce 2005 překročena koncentrace dusičnanů, v západní části se vyskytla nadlimitní koncentrace těžkých kovů. Problémem zůstává kontaminace podzemních vod ze starých ekologických zátěží v bývalém vojenském prostoru Ralsko a v prostoru těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem. Sanace těchto území je řešena na státní úrovni. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány obce, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajský úřad a MŽP. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností, povodňová komise kraje a Ústřední povodňová komise. Kompetenci povodňových orgánů stanovuje zákon o vodách. Věcná a grafická část povodňových plánů všech tří stupňů musí být v souladu. Povodňový plán Libereckého kraje je základním dokumentem pro řízení povodňové ochrany v kraji. Obsahuje podrobné rozdělení úkolů a činností při provádění opatření k ochraně před povodněmi na úrovních krajských orgánů státní správy a organizací s celostátní, krajskou nebo významnou regionální působností. Následně vznikla i digitální podoba Povodňového plánu Libereckého kraje. Jedná se o internetovou aplikaci, která spojuje výhody klasické webové prezentace s mapovou aplikací. 4

zdroj: Stav životního prostředí v Libereckém kraji v roce 2004

33

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Půda Liberecký kraj kopíruje trend úbytku zemědělské a orné půdy pozorovaný obecně v celé ČR – zemědělská půda je zatravňována, zalesňována a převáděna na nezemědělskou půdu, aby mohla být využita pro stavební aktivity. Na konci roku 2004 tvořily trvalé travní porosty téměř pětinu rozlohy kraje (19,7 %; přitom orná půda jen o 2,2 procentního bodu více5). Lesy zaujímaly 44,2 % jeho plochy, tj. zhruba stejný podíl jako veškerá zemědělská půda (44,5 %). Největší podíl zemědělské půdy je v okrese Semily (53,7 % jeho rozlohy), nachází se zde také nejvyšší podíl orné půdy a trvalých travních porostů. Naopak nejnižší podíl zemědělské i orné půdy je v okrese Jablonec nad Nisou; zejména podíl orné půdy je zde velmi nízký, 8 %. Tento nízký podíl je kompenzován nejvyšším zastoupením lesních ploch, které zaujímají více než polovinu rozlohy okresu. V minulosti byl významný podíl zemědělsky obhospodařovaných pozemků vystaven riziku vodní eroze, zejména v jarním období přívalových dešťů. V souvislosti se zatravňováním a zalesňováním riziko eroze v současnosti klesá. Horninové prostředí Na území Libereckého kraje se vyskytuje poměrně široká škála nerostných surovin. V současnosti je pro potřeby Libereckého kraje těženo dostatečné množství slévárenských písků (Českolipsko) a štěrkopísků (Liberecko). Na Liberecku probíhá těžba cihlářské hlíny. V kraji je také tradice těžby a zpracování dekoračních a stavebních kamenů, z nichž se těží čedič (okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a žula (okres Liberec, Jablonec nad Nisou). Dalšími těženými horninami jsou melafyr na Českolipsku, stavební kámen na Liberecku, znělec na Jablonecku a železnobrodské pokrývačské břidlice. Zástupcem nerudných surovin je vápenec a dolomitický vápenec těžený v okrese Semily. Je známo ložisko cínové rudy, z ekonomických důvodů ovšem není těženo. Těženy nejsou ani zásoby uhlí – z podkrkonošské pánve zasahuje ložisko černého uhlí, vyskytuje se také hnědé uhlí a lignit. Ukončena byla těžba polymetalických rud. V okrese Česká Lípa se dříve těžila uranová ruda, v současné době probíhají sanační práce po její těžbě i zpracování. V některých lokalitách Libereckého kraje ještě stále dochází k únikům emisí škodlivých látek do horninového prostředí (skladovací prostory, zemědělská činnost atd.). Je třeba důsledně sledovat a optimalizovat těžbu nerostných surovin vzhledem k jejich uchování pro budoucí generace. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v Libereckém kraji tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve Stráži pod Ralskem. Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků. Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů.

D.2 Ochrana přírody Zvláště chráněná území (ZCHÚ) tvoří téměř třetinu rozlohy Libereckého kraje. Na území kraje se nachází šest velkoplošných chráněných území – část Krkonošského národního parku a pět chráněných krajinných oblastí (Lužické hory, České středohoří, Kokořínsko, Jizerské hory, Český ráj; z toho pouze Jizerské hory leží celou svou plochou v Libereckém kraji). Maloplošná ZCHÚ zaujímají přibližně 2 % rozlohy kraje, jejich počet je v mezikrajském srovnání silně podprůměrný. Krajina libereckého kraje se vyznačuje – především v horských oblastech – značnou druhovou rozmanitostí. Problémem jsou však vysázené smrkové monokultury, které nahradily původní lesní porosty. Smrky se nacházejí i v nižších nadmořských výškách, kde jsou nepřirozeným porostem a kde negativně ovlivňují biodiverzitu. Mimo to jsou také náchylné k polomům, méně odolné vůči různým škůdcům (např. kůrovci) a vůči imisím. Je tedy nutná obnova druhové, věkové a prostorové skladby blízké skladbě přirozené. V současné době vystupuje do popředí také nezbytnost zvýšení ekologické stability krajiny. Nejde jen o územní systémy ekologické stability (ÚSES; tj. biocentra, biokoridory, významné krajinné a interakční prvky), ale o zásadně nový přístup v souvislosti s EECONET a Natura 2000, jež jsou významným přínosem zemí EU na toto téma. 5

zdroj: Stav životního prostředí v Libereckém kraji v roce 2004

34

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Významným aspektem v oblasti ochrany přírody a krajiny je vymezení a respektování ÚSES v kategoriích nadregionální, regionální a místní. ÚSES se v Libereckém kraji opírá o pět nadregionálních biocenter, která reprezentují nejvýznamnější ekosystémy kraje. Evropská ekologická síť (EECONET) si klade za cíl vytvořit územně propojenou síť zabezpečující ochranu, obnovu a nerušený vývoj ekosystémů a krajin evropského významu, integrovanou s ostatními způsoby využití. ÚSES představují naši národní ekologickou síť, EECONET rozšiřuje tuto síť o tzv. zóny zvýšené péče o krajinu. Na území Libereckého kraje byla do sítě EECONET zařazena národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala. Mapování přírodních biotopů při vytváření soustavy Natura 2000 proběhlo v roce 2004, na území kraje bylo vybráno 47 lokalit, které byly navrženy do národního seznamu. V Libereckém kraji se také nacházejí tři ptačí oblasti – Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše. Od roku 2005 se Český ráj stal součástí světové sítě geoparků UNESCO. Finanční prostředky na péči o ZCHÚ pocházejí přibližně rovným dílem ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje. Kromě toho vyhlašuje MŽP i Liberecký kraj dotační tituly na podporu individuálních projektů s environmentálním zaměřením.

D.3 Ekologické problémy Na celkovém zhoršování kvality ovzduší se stále výrazněji podílí automobilová doprava (jde zejména o znečištění tuhými látkami). Chybějící obchvaty měst a obcí neumožňují odklon dopravy ze sídel, v nichž dochází k enormní zátěži hlukem a exhalacemi. Rozmach topení tuhými palivy, způsobený rostoucí cenou ušlechtilých paliv, může znamenat zhoršení kvality ovzduší nejen v Libereckém kraji, ale i v celé ČR. Na území kraje se nevyskytují smogové situace, byly zde však vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov, Tanvaldsko). V těchto oblastech – s výjimkou města Jablonce – byly zpracovány programy zlepšení kvality ovzduší. Důležitým aspektem péče o životní prostředí je retenční schopnost krajiny, která má významný vliv na důsledky povodňových stavů. Srážkové úhrny jsou na území Libereckého kraje nadprůměrné, proto je zde vhodné posílit přirozené funkce ekosystémů, zvětšit množství vodních ploch, přirozených koryt toků, mokřadů a dalších ekosystémů, aby byla retenční schopnost krajiny zachována, resp. posílena. Útlum zemědělské výroby, provázený růstem rozlohy neobhospodařované půdy, přispívá ke zhoršení struktury půdního fondu kraje (pokles podílu zemědělské půdy a zornění), negativně ovlivňuje také krajinný ráz a biodiverzitu. Půda leží ladem i v oblastech s vyšší bonitou zemědělské půdy; v těchto regionech ovšem nelze čerpat dotace na údržbu pozemků. Nepříznivě působí rovněž stavební činnost, při níž dochází často k záborům kvalitní zemědělské půdy. Důvodem je nižší cena pozemku oproti pozemkům stavebním a nižší náklady na jeho zainvestování. Následkem těžby nerostných surovin jsou četné areály, které je potřeba sanovat. Největší riziko představuje někdejší oblast těžby uranových rud v okolí Stráže pod Ralskem. Staré ekologické zátěže mimo jiné ohrožují kvalitu podzemní vody. Při přípravných řízeních na nových lokalitách ložisek surovin dochází v některých případech ke střetům zájmů (podnikatelské aktivity vs. ochrana životního prostředí). Navíc chráněná ložisková území mohou pro obce, na jejichž katastrech se nacházejí, představovat poměrně významnou bariéru rozvoje. Pokles výroby a restrukturalizace odvětví průmyslu a zemědělství byly příčinou uzavření mnohých průmyslových a zemědělských areálů. Z těchto opuštěných objektů se stávají brownfields, čili nevyužité chátrající areály, jež jednak hyzdí krajinu, jednak jsou další ekologickou zátěží. Kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů je nedostatečná. Masivnější rozšíření jiných způsobů likvidace odpadů než skládkováním či spalováním (např. recyklace, kompostování) je brzděno nepříliš vhodným nastavením právních předpisů, které často znemožňují ekonomický provoz daného zařízení. Prioritními aspekty z hlediska ochrany přírody se jeví zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000, uchování krajinného rázu v souvislosti s trendem budování větrných elektráren či s rozšiřováním zástavby do volné krajiny. Mezi řešení nastalých ekologických problémů náleží environmentální osvěta. Problémy nejen v oblasti environmentální mohou být způsobeny i změnami ve spotřebním chování občanů. Změny jsou vyvolány narůstajícím konzumním způsobem života. Tento jev je podporován mj. i výstavbou super a hypermarketů evropských (světových) obchodních řetězců. Obchodní globalizace a takovýto styl prodeje jsou doprovázeny zvyšováním požadavků na přepravu spotřebního zboží na dlouhé vzdálenosti, nesou s sebou zvyšující se nároky na dopravu nejen nákladní (zásobování řetězců), ale i individuální (doprava zákazníků). Tento trend je doprovázen i růstem objemu obalových materiálů, růstem vzniku odpadů, růstem požadavků na energetické a surovinové zdroje, což vede také k rozporu s principy udržitelného rozvoje.

35


D.4 Odpadové hospodářství Množství celkového odpadu vyprodukovaného na území Libereckého kraje kleslo podle údajů ČSÚ (Produkce, využití a odstranění odpadů v ČR) z 709 000 tun (1,8 % v ČR) v roce 2002 na 414 995 tun (1,6 % v ČR) v roce 2004. Celková produkce odpadů za rok 2004 na 1 obyvatele v kraji (0,97 t/os.) tak zůstává daleko pod celorepublikovým průměrem (21,79 t/os.). Krajský úřad pro řešení odpadového hospodářství zpracoval krajskou koncepci odpadového hospodářství a krajský plán odpadového hospodářství, kde jsou k dispozici podrobnější analýzy současné situace i možné návrhy řešení odpadního hospodářství včetně opatření pro minimalizaci jeho produkce. Odpad je v Libereckém kraji odstraňován ponejvíce skládkováním nebo spalováním. V mezikrajském srovnání je zde ovšem poměrně malý počet skládek komunálního i průmyslového odpadu. Hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, spalovny odpadů se nacházejí v Liberci a Jablonci nad Nisou. Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, v Lomnici nad Popelkou je kompostárna. V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s nařízeními zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti a kvalitě zpracovatelských kapacit. Ty jsou v současné době na území Libereckého kraje nedostačující.

D.5 Environmentální řízení Ke koncepčnímu řešení problematiky životního prostředí přispívají schválené strategické a koncepční dokumenty Libereckého kraje. Patří mezi ně například: ▪ Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji, ▪ Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, ▪ Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, ▪ Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Libereckého kraje (EVVO). K environmentálnímu řízení patří také řešení živelných pohrom, ekologických havárií a jejich následků. Ochranou před povodněmi se zabývá Povodňový plán Libereckého kraje, vybrané podniky s potenciálně rizikovou výrobou mají zpracovány vnější havarijní plány. Na odboru kanceláře hejtmana krajského úřadu působí oddělení krizového řízení, jehož náplní činnosti je mj. řešení mimořádných událostí. Jeho kompetence jsou poměrně široké, týkají se i problematiky environmentálních rizik. Oddělení má na starosti také aktivity vedoucí k likvidaci následků antropogenních pohrom (např. teroristických útoků apod.) a společně s odborem rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí aktivity vedoucí k prevenci vzniku průmyslových rizik. Jednou z priorit Libereckého kraje v oblasti životního prostředí je podporovat a rozvíjet vzdělanost obyvatel, environmentální vědomí a management, což přispěje k trvalé péči o životní prostředí na všech úrovních. Krajský úřad připravuje řadu vzdělávacích aktivit, na realizaci programů spolupracuje s organizacemi z Libereckého kraje i jiných částí České republiky. Zkvalitnění životního prostředí podporuje kraj také finančně, prostřednictvím grantových programů. Ty jsou zaměřeny na ekologickou výchovu a osvětu, ochranu přírody a krajiny a péči o zvířata v nouzi. V roce 2006 byly schváleny dva nové programy zaměřené na využívání biomasy a nakládání s odpady. Určité projekty s tématikou životního prostředí mohou být podpořeny i z Programu rozvoje venkova nebo z Programu drobných vodohospodářských ekologických akcí. Na území Libereckého kraje působí velké množství nestátních neziskových organizací, které se aktivně podílejí zejména na realizaci managementových opatření, likvidaci invazních druhů rostlin a na realizaci akcí EVVO. Obecným trendem v Evropě i v ČR je systematizace podnikových opatření na ochranu přírody a lidí a nepřetržité zlepšování životního prostředí podniku. Z tohoto důvodu vznikla norma ISO 14001 a environmentální systém řízení podniků EMAS. Výsledkem jejich zavádění je například zohlednění ekologických aspektů při všech činnostech, vyškolený a ekologicky uvědomělý personál nebo hodnocení účinků procesů důležitých z hlediska životního prostředí. Podle Agentury EMAS bylo v Libereckém kraji k 31.12.2004 zaregistrováno 47 firem s certifikací ISO 14001, z toho jedna společnost – Peguform Bohemia, k.s., Liberec – používá vedle ISO 14001 také nejvyšší formu z hlediska vlivů na životní prostředí EMAS. Jedna společnost má zavedený, ale v ČR necertifikovaný EMS (systém environmentálního managementu).

36


Shrnutí Preventivní opatření mají vždy větší pozitivní efekt než opatření represivní. Proto klade Liberecký kraj značný důraz na EVVO. Hlavní cílovou skupinou jsou děti a mládež, realizována je školní i mimoškolní výchova. Ekologická výchova se zavádí již v mateřských školách, mimoškolní aktivity zajišťují nejčastěji environmentálně zaměřené nestátní neziskové organizace. Z naměřených hodnot emisí by se mohlo zdát, že kvalita ovzduší je v Libereckém kraji mimořádně vysoká. Ale hodnoty neodrážejí přímo kvalitu ovzduší – jsou dány mj. malou rozlohou kraje nebo také útlumem průmyslové výroby. Stále rostoucí podíl na znečištění ovzduší má automobilová doprava. Projevuje se rostoucí tendence spotřeby energie, do popředí vystupuje nezbytnost šetření energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto je nezbytné věnovat pozornost zejména produkci a energetickému využití biomasy, energetickým úsporám v průmyslových i mimoprůmyslových oblastech, ekologizaci dopravního provozu. Útlum průmyslové a zemědělské výroby v 90. letech 20. století měl negativní vliv na ekonomiku regionu, z ekologického hlediska se však jeví jako pozitivní. Uzavření některých průmyslových podniků a snížení množství používaných hnojiv přineslo dlouhodobé zlepšování jakosti vody. Extenzifikace zemědělské výroby (zatravňování, zalesňování) sice vedla ke zlepšení kvality půdy, ke zlepšení zadržování vody v krajině, a tím i k omezení erozí půdy, přesto jsou i nadále běžné každoročně se opakující povodňové stavy (převážně v povodí Smědé, Kamenice, Jizery). Nevyužívané plochy dávají prostor rozvoji agroenvironmentálně orientovaného zemědělství. Těžba nerostného bohatství je na území Libereckého kraje v současné době v souladu s jeho potřebami. Není zde nutné otevírat nová ložiska surovin. Těžba uranu vyvolala na Českolipsku a Liberecku v 70. a 80. letech výrazné ekonomické, sociální i ekologické změny – například příchod nových pracovníků, růst bytové výstavby, zlepšování občanské vybavenosti, kontaminace vod. Na počátku 90. let byla těžba ukončena, což se opět promítlo do ekonomiky regionu, míry nezaměstnanosti, koupěschopnosti obyvatel atd. Likvidace ekologických následků těžby je i nadále obtížnou a dlouhodobou záležitostí. To platí i o odstraňování kontaminace horninového prostředí a podzemní vody v lokalitě Hradčany způsobené dlouhodobým pobytem Sovětské armády v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Současné trendy ve stavebnictví – rozvoj bydlení v suburbánních oblastech a budování komerčních a průmyslových zón – jsou velmi náročné na plochu. Dochází proto i k záborům kvalitní zemědělské půdy, na níž je navíc výstavba relativně levnější. V Libereckém kraji se nachází řada chráněných území, která jsou velmi atraktivní pro cestovní ruch. Rozvoj turismu by ovšem měl být koncepční a měl by být do jisté míry regulován, aby těmito aktivitami nebyly narušeny cenné lokality.

37


E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti E.1 Spolupráce Spolupráce rozmanitých subjektů je základním vztahem v oblasti regionálního rozvoje. Princip partnerství je jedním ze základních principů realizace regionální a strukturální politiky EU6. Vyžaduje, aby se na konkrétním rozdělení a využití prostředků poskytovaných EU v rámci jednotlivých programů podílely v co nejširší míře samotní příjemci, tj. příslušné národní, regionální a lokální orgány, jakožto i orgány EU, eventuelně soukromoprávní subjekty. Hlavním cílem spolupráce je slaďování zájmů a potřeb různých subjektů v procesu uskutečňování rozvojových záměrů na shodném území – tedy jde o permanentní proces negociace (vyjednávání) o budoucích záměrech a podmínkách vedoucích k jejich uskutečnění. Jednotlivé subjekty využívají svých poznaných předpokladů pro rozvoj (slabých i silných stránek) a vzájemně se podporují při jeho realizaci (vyjednávají o podmínkách budoucího rozvoje, o možnostech, šancích a nástrojích vzájemné spolupráce …). Subjekty působící na území jednoho kraje mohou těžit ze vzájemné geografické blízkosti či sousedství. Možnosti způsobu jejich spolupráce jsou různorodé – od neformálních kontaktů a ad hoc spolupráce, přes různá zájmová uskupení až po profesionálně založené formy sdružování umožňující zejména sdružování a společné užívání finančních prostředků. V roce 2006 byla spolupráce v rámci Libereckého kraje i mimo něj na níže popsané úrovni. Vnitřní spolupráce Obce se účastní řady aktivit ve spolupráci s jinými subjekty a snaží se využívat co nejvíce možností ke zlepšení potenciálu území, k získání zkušeností a k zefektivnění činností místní samosprávy. Jednou z možností, jak působit na věci ovlivňující život obcí, je členství ve Svazu měst a obcí. Obce v Libereckém kraji spolupracují ve Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK). Pro zlepšení výkonu některých funkcí obcí a zejména pro zlepšení jejich možností a podmínek pro realizaci rozvojových záměrů se obce mohou sdružovat do svazků. Některé z těchto dobrovolných svazků obcí (často zjednodušeně a nepřesně nazývaných mikroregiony) mají již několikaletou tradici a za sebou řadu úspěšných společných rozvojových projektů, jiné vznikly teprve nedávno. Podle údajů z informačního systému ARIS je na území Libereckého kraje 35 dobrovolných svazků obcí (včetně SOLK), z nichž lze za „mikroregiony“ označit 30 obecních uskupení. V nich spolupracuje téměř 300 obcí, tj. některé obce jsou členy více svazků; některé obce dosud do žádného svazku nevstoupily. Vytváření svazků obcí doposud vycházelo z různých příčin, které ovlivňovaly jejich formy spolupráce. Vedle svazků obcí zabývajících se komplexním rozvojem je velmi rozšířená spolupráce za účelem společné realizace větších infrastrukturních projektů (svazky obcí pro plynofikaci, budování kanalizace a výstavbu společné ČOV, realizaci vodovodu). Příčiny vzniku jednotlivých svazků obcí dosti výrazně ovlivňují celkový efekt jejich předpokládané spolupráce. Zatímco svazek obcí na bázi „stavební spolupráce“ má omezenou dobu trvání, která je většinou spojena s konkrétní akcí, spolupráce na bázi shody o komplexních rozvojových záměrech, provázená formou výměny zkušeností (tzv. learning regions), přináší dlouhodobý efekt. Důležitou roli hraje míra zapojení (intenzita spolupráce) všech členů svazku a rozvinutí jejich spolupráce s dalšími aktéry v daném území. Z hlediska zajištění spolupráce jako permanentního procesu přípravy jejich žádoucích forem i nástrojů hraje důležitou roli osoba schopného manažera daného svazku (mikroregionu). Vedle spolupráce v rámci veřejného sektoru, zejména na úrovni samosprávy, je neméně důležitá spolupráce mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem. Nejčastější formou této spolupráce jsou místní akční skupiny (MAS). V Libereckém kraji bylo v lednu 2007 funkčních 12 MAS. Spolupráce v rámci soukromého sektoru se uskutečňuje na bázi sektorových svazů a seskupení a také v rámci hospodářských a agrárních komor. Dynamickým a inovativním prvkem spolupráce v této oblasti jsou klastry (viz kapitola Ekonomický potenciál). Neziskové organizace spolupracují pomocí Asociace nestátních neziskových organizací Libereckého kraje (ANNOLK). Podrobněji je věnována neziskovému sektoru pozornost v kapitole Občanská společnost. V roce 2005 byl z finančních prostředků EU v rámci Společného regionálního operačního programu ČR 2004 – 2006 podpořen a zahájen projekt, jehož nositelem je Liberecký kraj a to s názvem Partnerství pro Liberecký kraj. Cílem projektu je upevnit vzájemnou komunikaci a partnerskou spolupráci mezi hlavními zájmovými skupinami Libereckého kraje, tzv. „stakeholdery“, tzn. mezi veřejnou správou (v projektu zastoupenou Sdružením obcí LK a Euroregionem NISA), podnikatelskými subjekty (v projektu zastoupenými Krajskou hospodářskou komorou LK a Regionální agrární radou LK) a nestátními neziskovými organizacemi (v projektu zastoupenými Asociací 6

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

38

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 nestátních neziskových organizací LK). Tyto subjekty se při společném dialogu v rámci projektu učí být partnery nad řešením konkrétních problémů (například zvýšení absorpční kapacity finančních prostředků EU v LK, společné rozvojové plánování v LK, databáze projektů pro nové plánovací období 2007 – 2013, podpora MA21, benchmarking subjektů v rámci seskupení jednotlivých partnerů či mezi partnery navzájem, twinning úspěšnosti tvorby projektů, vzdělávací aktivity pro euromanažery, pro zpracovatele projektů či ohledně strukturálních fondů pro venkov LK atd.). Smyslem projektu je nejen uvedené jednotlivé kroky splnit, ale využít společně získané dovednosti i po ukončení tohoto projektu při další budoucí partnerské spolupráci prospěšné pro společný rozvoj Libereckého kraje. Projekt bude ukončen v r. 2007. Vnější spolupráce Pro rozvoj každého regionu je významná a nezbytná nejen vnitřní spolupráce, ale i spolupráce se subjekty vně regionu. A to ať už jde o jiné regiony, města, obce, organizace či podnikatele. V souvislosti s integračními procesy v Evropě a celkovým rozvojem mezinárodní spolupráce nabývá na významu spolupráce se zahraničními subjekty na všech úrovních, od obcí a měst, přes různorodá přeshraniční regionální uskupení, až ke spolupráci velkých regionů. Důležitým krokem pro posílení mezinárodní spolupráce se stal vstup ČR do EU. Svého čím dál tím většího významu nabývá spolupráce Libereckého kraje se zahraničními partnery v rámci Evropy. S pomocí Středočeského kraje bylo v roce 2006 v bruselském centru Evropské unie zřízeno i stálé zastoupení Libereckého kraje. Jedná se o významný moment z hlediska možnosti prezentace Libereckého kraje v Evropské komisi. Odborným posílením tohoto pracoviště by měly pro Liberecký kraj vzrůstat další jeho přínosy, mezi něž určitě náleží rychlé zapojování Libereckého kraje do spolupráce na tvorbě regionální politiky EU. V koncepci vnějších vztahů Libereckého kraje je věnována zvláštní pozornost spolupráci Libereckého kraje se zahraničím. V rámci spolupráce se sousedícími státy jde o budování a udržování sousedských vztahů, výměnu zkušeností týkajících se správy územních celků, výměnu informací, realizaci různých projektů a pořádání setkání, kdy se jedná o konkrétních tématech. Pro takovouto spolupráci byl mimo jiné vybrán polský region Dolnoslezské vojvodství. Liberecký kraj spojuje s tímto regionem podobný historický, sociální i ekonomický vývoj a zejména snaha prosazovat společné zájmy vůči ostatním subjektům. Vzhledem k těsnému sousedství Libereckého kraje a Svobodného státu Sasko je nezbytná též přeshraniční spolupráce mezi těmito dvěma samosprávnými celky. Protože z hlediska rozdílných struktur a kompetencí není pro Svobodný stát Sasko z právního hlediska možné uzavřít dohodu o spolupráci s Libereckým krajem, představitelé obou samosprávných celků dospěli ke kompromisu a Liberecký kraj podepsal dne 6. dubna 2006 Společné prohlášení o spolupráci s Vládním prezidiem Dresden. Tento dokument podepsal také saský státní ministr Hermann Winkler. Saskou stranou byl podán a schválen projekt financování spolupráce mezi Libereckým krajem a Vládním prezidiem Dresden do programu Interreg IIIA. Cílem projektu je především vzájemné poznání a předání zkušeností mezi zaměstnanci Krajského úřadu Libereckého kraje a zaměstnanci Vládního prezidia Dresden z různých oblastí činnosti a navázání prvotních kontaktů, které povedou k trvalé budoucí spolupráci. Dne 16. února 2006 bylo z podnětu ministerského předsedy Svobodného státu Sasko Georga Milbradta podepsáno komuniké mezi Svobodným státem Sasko, Dolnoslezským vojvodstvím, Libereckým, Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Na základě tohoto komuniké došlo k vytvoření tzv. trinacionálního odborného grémia. Cílem grémia je v tuto chvíli převážně identifikace a řešení společných problémů. Vzhledem k historickému vývoji a poloze Libereckého kraje je pro zdejší samosprávy na významném místě upevňování těsné spolupráce příhraniční. Specifickým typem příhraniční spolupráce je vytváření tzv. euroregionů. Jejich cílem je prostřednictvím každodenních přeshraničních řešení společných problémů překonávat státní hranice, snížit tím význam hranic na úroveň pouhého správního členění, pozitivně stimulovat společný příhraniční život a tím odbourávat historickým vývojem vzniklé předsudky a společenské bariéry národů Evropy mezi sebou. V Libereckém kraji je významným subjektem na této úrovni Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Ten je euroregionem tří příhraničních oblastí nacházejících se na styku státních hranic České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je prvním euroregionem vytvořeným na české hranici (vznik 1991). Na české straně bylo v roce 2004 členem euroregionu 145 obcí, Krajská hospodářská komora Liberec a Sdružení Český ráj. V Euroregionu Nisa pracovalo v roce 2004 na mezinárodní úrovni 14 pracovních skupin (EUREX), které uskutečnily 46 pracovních jednání. Dle organizačního schématu jsou jednotlivé pracovní skupiny rozděleny do čtyř základních skupin: Infrastruktura / Hospodářství, Životní prostředí / Venkovský prostor, Zdraví / Bezpečnost, People-to-people / Kultura / Vzdělávání. Spolupráce s nesousedícími státy, které jsou členy Evropské unie, je velmi důležitá, zejména ve smyslu prezentace

39

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 kraje směrem do Evropské unie. Informace a zkušenosti související s členstvím v Evropské unii ve všech oblastech fungování veřejné správy nabyté díky této spolupráci jsou mnohdy neocenitelné. Pro tento druh spolupráce byl Libereckým krajem vybrán i italský region Valle d´Aosta. Jde o region autonomní, v rámci Itálie má specifické postavení a pravomoc. Valle d´Aosta je velice progresivní a moderní oblast, která má řadu zkušeností s čerpáním fondů Evropské unie. Tyto zkušenosti jsou pro Liberecký kraj důležité, využití strukturálních fondů EU je jedním z hlavních cílů v rámci jeho rozvoje. Lze zmínit i existenci dobrovolných spolků ve městech St. Gallen (Kooperace St. Gallen – Liberec) a Liberec (Kooperace Liberec – St. Gallen) zaměřující se na výměnu zkušeností v nejrůznějších oborech a zprostředkování a podporu studijních praktik (např. výměnných pobytů studentů různých oborů, praxe pracovníků v oblasti zdravotnictví atd.). Právě na základě iniciativy zmíněné organizace Kooperace St. Gallen byla dne 26. října 2006 podepsána oficiální Dohoda o spolupráci s kantonem St. Gallen. Každé dva roky dochází jednak ke zhodnocení dosavadní spolupráce, jednak k vytyčení těžišť pro následující období. Spolupráce probíhá hlavně formou výměnných studijních pobytů, jejichž úkolem je převážně přenos zkušeností a know-how. V rámci spolupráce s nesousedícími státy, které nejsou členy Evropské unie, existuje spolupráce s norským samosprávným celkem Møre og Romsdal. Liberecký kraj byl tak mezi prvními, který se dozvěděl o možnosti využití nových finančních zdrojů, a to tzv. Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Finančního mechanismu Norska. Liberecký kraj má partnera i na Slovensku. Spolupráce s Prešovským samosprávným krajem probíhá a vyplývá z přirozených společných vazeb mezi ČR a SR. V současné době také probíhá mezinárodní spolupráce na úrovni obcí. Mnoho těchto územních jednotek na české straně upevňuje kontakty zejména s městy z Polska a Spolkové republiky Německo. Tyto vztahy jsou z hlediska geografického pochopitelné a pro zúčastněné strany v mnoha ohledech prospěšné. Některé obce udržují též kontakty a spolupráci s městy ze Slovenska, Nizozemí, Itálie, Norska, případně jiných zemí. Z kvantitativního hlediska se však jedná o počet zanedbatelný. Jde většinou o větší obce či města. Posílení přeshraniční spolupráce na jakékoliv regionální či lokální úrovni je významným momentem, jak z hlediska předávání si zkušeností (tím šetření času, úsilí, finančních prostředků), tak z hlediska světové globalizace. Přispívá k soudržnosti národů Evropy, k odstraňování regionálních disparit EU a ke společnému úsilí čelit celosvětovým rizikům. V rámci vnější spolupráce využívá Liberecký kraj nejen zkušeností zahraničních partnerů, ale i partnerů z ČR. Se všemi kraji ČR spolupracuje Liberecký kraj v rámci Asociace krajů ČR. Nejvýznamnější partnerství je však Libereckému kraji dáno svazkem v NUTS II Severovýchod s kraji Královehradeckým a Pardubickým.

E.2 Rozvoj městských oblastí Z 215 obcí Libereckého kraje jich má 38 statut města. Ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije 48,5 % obyvatel, v ostatních městech 29,4 % (31.12.2005). Podíl městského obyvatelstva tak činí 77,9 %, což značí mírný pokles oproti roku 1991. Největší město Liberec (97 950 obyvatel) vytváří se sousedním městem Jabloncem nad Nisou (44 571 obyvatel) jednu sídelní aglomeraci. Třetím největším městem s 38 776 obyvateli je Česká Lípa. Více než 10 tisíc obyvatel mají ještě Turnov a Nový Bor. V případě městského osídlení hrají významnou roli urbanizační procesy a vnitřní prostorové vztahy měst. V Libereckém kraji vzhledem k malé velikosti a počtu větších měst nepatří proces suburbanizace k problematickým, i když je nezbytné zvláště v případě liberecko-jablonecké aglomerace pečlivě zvažovat stavební aktivity a vývoj osídlení na hranici měst.

E.3 Rozvoj venkovských oblastí Obecně lze venkov (venkovský prostor) definovat jako území, které je tvořeno souhrnem ploch katastrálních území venkovských sídel – vesnic. Zahrnuje tedy jak volnou krajinu, tak i zastavěná území venkovských sídel. Svým historickým vývojem, prostorovou strukturou, způsobem využití a vazbami v území jsou specifickým prostorem Libereckého kraje. Pro přesnější vymezení venkova v konkrétním území je však obtížné definovat, co je venkovské a co je městské. Vymezení venkovského a městského prostoru je možné na základě celé řady kriterií a vždy bude předmětem diskusí. Podstatou je výběr vhodných kritérií a územních jednotek, které budou základní stavební jednotkou pro vymezení venkova. Vzhledem k problematičnosti použití mezinárodně používaných kritérií a nejednotným kritériím vymezování venkovského

40

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 prostoru v ČR vznikla snaha navrhnout vlastní metodiku pro území Libereckého kraje. V současné době se rozpracovaný návrh metodiky, která by umožnila oddělit venkov (venkovský prostor) od ostatního (městského) území, opírá o 4 kritéria: ▪ počet trvale bydlících obyvatel v obci – obce s počtem obyvatel vyšším než jsou 2000 nepatří do venkovského prostoru; toto konvenční kritérium se používá v ČR nejčastěji a hranice 2000 obyvatel je stanovena pro typicky českou strukturu osídlení, ▪ administrativně-správní kritérium – města jsou ty obce, které mají statut města, ▪ podíl rozlohy zastavěného území obce na celkové rozloze obce; toto kritérium umožní zařadit do venkovského prostoru obce, které počtem obyvatelstva patří mezi města, ale městský charakter má pouze malá část správního území obce, neboť převládá zemědělský půdní fond a lesní půdní fond, ▪ počet obyvatel na 1 ha zastavěné plochy; důvod zařazení mezi kritéria je stejný jako u předchozího kritéria. Konkrétní vymezení venkova, použití navrhnutých kritérií, jejich váhy a zařazení jednotlivých obcí do venkovského prostoru by měl být řešen v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013. Venkovský prostor hraje v Libereckém kraji významnou roli. Pokud by byl vymezen podle konvenčního kritéria 2000 trvale bydlících obyvatel, tvoří toto území přes 60 % rozlohy kraje, žije zde 24,4 % populace a patří do něj 86,1 % obcí kraje. Liberecký kraj, nevyjímaje jeho venkov a krajinu, má z důvodu své „pohraniční“ lokalizace oproti vnitrozemí ČR své specifické problémy. Značné disparity mezi mikroregiony i jejich vzájemnými částmi, spojené s nedávným historickým vývojem pohraničí, se projevují i v rámci kraje samotného. Současná podoba kraje, resp. stav jeho venkova, je dána hlavně před- a poválečným vývojem zdejšího osídlení a hospodaření. Předválečný odsun českého obyvatelstva ze Sudet v roce 1938 a následné dosídlení území německým obyvatelstvem znamenal především zabavení historického majetku, hlavně zemědělské půdy, pro české obyvatelstvo, přetrhání vazeb a vztahu k půdě, narušení demografického vývoje území. Další podstatný zásah do vývoje venkovského osídlení a krajiny představoval odsun Němců ze Sudet po 2. světové válce a následné programové dosidlování pohraničí z vnitrozemí, které zdaleka nepokrylo úbytek obyvatelstva po odsunu německého obyvatelstva. Tento proces přinesl dokonalé vysídlení venkova v Sudetech, propad tradiční zemědělské funkce, nepříznivý populační vývoj po celé poválečné období a zánik sídel. Vztah nových obyvatel k půdě i krajině byl většinou na nízké úrovni. V padesátých letech byly dosud neobsazené stavební objekty organizovaně armádou likvidovány – pozůstatky objektů jsou v krajině dodnes patrné, kdy jejich existenci připomínají zarostlá rumiště, přestárlé ovocné stromy a původní, vesměs dnes již dominantní nelesní zeleň. Další nevratné ekonomické a společenské změny do venkova přinesla poválečná kolektivizace, socializace a industrializace venkova, snaha o unifikaci životního stylu na venkově a ve městě (kulturní domy, nákupní střediska). Na vývoji venkova a především nestřediskových sídel se podepsala Středisková soustava osídlení, jejíž využití v byrokratickém a centralistickém systému národních výborů v letech 1970 – 1990 vedlo k umělému potlačování rozvoje nejmenších sídel a postupné integraci obcí. Další odliv obyvatelstva z venkova přinesla sílící urbanizace – migrace obyvatelstva do měst za snadnějšími výdělky, větším výběrem pracovních příležitostí, možností získání nového bytu (výstavba sídlišť) atd. Rok 1990 nastartoval obnovu vlastnických vztahů a samosprávy obcí, desintegraci obcí, transformaci zemědělské výroby, rozvoj maloobchodní sítě a služeb, rozvoj specifických forem cestovního ruchu na venkově. K záchraně nevyužívaných stavebních objektů a neobhospodařovaných pozemků ve venkovském prostoru přispěla z velké části specifická česká forma trávení volného času - tzv. druhé bydlení. Objevuje se jako nová forma rekreace po 2. světové válce – trávení volného času v objektech individuální rekreace, tzn. na chatách, chalupách a v rekreačních domcích. K rozvoji bydlení v Libereckém kraji přispěl především poválečný odsun německého obyvatelstva, nastupující urbanizační procesy v 60. letech, rozvoj automobilismu, víkendové útěky obyvatelstva z měst, omezené možnosti cestování, potřeba seberealizace apod. Vlastníky objektů individuální rekreace v Libereckém kraji jsou především obyvatelé z Prahy, dále pak obyvatelé největších krajských sídel a větších měst sousedních krajů. Typickými chalupářskými oblastmi jsou např. Podještědí a Frýdlantsko. Novými trendy vývoje druhého bydlení je úprava objektů individuální rekreace na objekty hromadného ubytování (většinou penziony), dále využívání objektů pro trvalé bydlení a v případě nové výstavby spojení trvalého bydlení s rekreační funkcí objektů. Tyto trendy mají svůj pozitivní vliv na území – např. údržba a ráz krajiny, zachování a trvalá péče o objekty (včetně objektů lidové architektury), ale mají i své negativní stránky – např. vztahy mezi starousedlíky a novým obyvatelstvem. Trendy posledních let vypovídají o tom, že část ekonomicky silnějších skupin obyvatelstva dává přednost kvalitnímu trvalému bydlení v zázemí měst nebo i ve vzdálenějším venkovském prostoru. Venkovský prostor tak získává zpět svoji obytnou funkci a lze předpokládat, že s růstem jejího významu poroste i kvalita života na venkově. Určitý problém lze však spatřovat ve značné územní rozdrobenosti jednotek, ve velkém počtu malých obcí s nízkou ekonomickou stabilitou. Lze konstatovat, že za období šedesáti let po vylidnění pohraničí zde již žije nová generace starousedlíků, u níž se

41

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 začíná pozitivně projevovat vztah ke zdejší půdě, k objektům, k okolnímu prostředí a krajině, ke společným komunitám ve zdejších obcích. Nadějí pro tento venkovský prostor jsou různé podpory (finanční, morální) pro obnovení místních hospodářských produkcí či místních společenských aktivit a tradic v souladu se zachováním krajinného rázu, ekologické stability, posilování biodiverzity a aktivní péčí o krajinu. Cílem je posílit zájem nové generace o produktivní život na venkově, o zkvalitňování forem zdejšího života, o posílení zdejší vzájemné spolupráce a vědomí sounáležitosti s tímto venkovským prostorem Libereckého kraje.

E.4 Řízení rozvoje Podmínkou dobrého rozvoje regionu i obcí je využívání vhodných nástrojů jeho řízení. Jde zejména o koncepční přístup k rozvoji regionu jako celku i jeho jednotlivých částí. V České republice jsme zvyklí, že vedle sebe běží dva způsoby plánování, tj. tvorba strategických rozvojových dokumentů a tvorba územně plánovacích dokumentů. V zahraničí je běžné, že tyto tvorby jsou součástí jednoho plánovacího procesu, jehož výstupem je často jeden komplexní dokument. Tento přístup pak vytváří komplexní pohled na řízení rozvoje. Každý ze zmíněných přístupů má své silné stránky i omezení. Nedostatkem řízení rozvoje v praxi ČR je malá vzájemná provázanost a pomalá či vůbec žádná interakce mezi aktuálním stavem požadavků či výsledků hodnocení vznikajících v oblasti strategického plánování s poznatky a hodnoceními v oblasti územního plánování. K usměrňování udržitelného rozvoje území jsou strategické rozvojové dokumenty aktivními nástroji veřejné správy (stanovují priority z hlediska času a financování) a územně plánovací dokumenty jsou regulačními nástroji veřejné správy (stanovují regulativy pro veškeré rozhodování v území). Je třeba usilovat o jejich koordinaci a sbližování v podobě konzistentních cílů bez negací. Proces koncepčního řízení rozvoje je interaktivní, vyvíjí se. Každá samospráva (zastupující občanskou společnost) má v procesu řízení rozvoje daného území právo specifikovat své rozvojové záměry a nástroje, kterými bude rozvojové změny ovlivňovat. Mezi nástroje ovlivňující rozvoj náleží nejen dostatečné množství finančních prostředků, ale i regulativy územního plánování. Regulativy by pak měly opět vzniknout konsensuálním způsobem všech zájmových skupin daného území. Současná právní úprava v ČR, upravující výše uvedené dva základní způsoby strategického plánování, je nevyvážená. Právní závaznost mají dle stavebního zákona (do 31.12.2006 zákon č. 50/1976 Sb., od 1.1.2007 zákon č. 183/2006 Sb.) územně plánovací dokumenty. Oproti tomu strategické dokumenty na úrovni regionů jsou zmíněny pouze okrajově v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (Program rozvoje kraje), případně v usnesení vlády č. 682/2000, o Strategii regionálního rozvoje ČR (Strategie rozvoje). Tuto problematiku je třeba legislativně dořešit na centrální úrovni. Základními strategickými rozvojovými dokumenty Libereckého kraje jsou „Strategie rozvoje Libereckého kraje“ a „Program rozvoje Libereckého kraje“, dále jsou to resortní koncepce. Kraj všechny tyto dokumenty průběžně a ve vzájemné provázanosti aktualizuje v závislosti na dynamice změn. Současně je snaha zohledňovat tyto dokumenty při tvorbě strategických dokumentů na úrovni obcí. Liberecký kraj byl na konci roku 2002 prvním krajem v České republice, který nechal své rozvojové dokumenty rozvoje posoudit z hlediska jejich souladu s principy udržitelného rozvoje. Liberecký kraj se snaží realizovat a podporovat projekty na základě strategického plánování s přímou účastí veřejnosti. Tento trend je v souladu s principy udržitelného rozvoje, s výstupy ze Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005-2020, ale i se snahou praktické aplikace místních programů Agendy 21 v některých obcích a městech Libereckého kraje. Na území kraje byly v minulých letech zpracovány městy, obcemi a svazky obcí strategické rozvojové dokumenty, které na základě sociálně ekonomické analýzy stanovují rozvojové cíle území i opatření k jejich realizaci. Těchto rozvojových dokumentů byly pro různá územní společenství v kraji vypracováno v uplynulých letech desítky. Problémem je však různý cíl jejich zpracování, nestejná kvalita a podrobnost vypracování, různý stupeň legitimity vyplývající z různého stupně zapojení veřejnosti do projednávání navrhovaných opatření apod. Lze však tvrdit, že přes značnou různorodost se kvalita a praktické využívání těchto dokumentů zvyšuje (např. Vize Krkonoše 2050 – dokument o budoucnosti Krkonoš). Základním územně plánovacím dokumentem kraje je „Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje“ (ÚP VÚC LK), který je v současné době rozpracován. Tento dokument bude transformován do „Zásad územního rozvoje Libereckého kraje“ (ZÚR LK), neboť od nabytí účinnosti nového stavebního zákona budou základními územně plánovacími dokumenty kraje zásady územního rozvoje kraje, případně regulační plány. Tyto dokumenty musí být respektovány při pořizování územně plánovacích dokumentů obcí. Územně plánovací dokumenty obcí stanoví zejména „základní koncepci udržitelného rozvoje území, ochrany jeho hodnot,

42

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 jeho plošného a prostorového uspořádání“. Na celém území Libereckého kraje má schválený územní plán pouze o něco více než polovina obcí, výrazná většina z nich jej však zpracovala před rokem 1998, takže je současný stav krajně neuspokojivý. Urbanistická koncepce stanovovaná územními plány často neodpovídá reálným možnostem a potřebám rozvoje území jednotlivých obcí. Nedostatečné je provázání územních plánů se strategickými rozvojovými dokumenty jako aktivními nástroji pro usměrňování suburbanizačních trendů. Od 1.1.2007 platí nový stavební zákon, z něhož vyplývá řada důsledků pro územní plánování, např. platnost všech územních plánů obcí bude ukončena nejdéle do 5 let od účinnosti zákona, což znamená, že obce budou pořizovat nové územní plány odpovídající novému stavebnímu zákonu a předpisům souvisejícím. Nově bude povinně zpracovávána nejméně 1 x za čtyři roky „Zpráva o uplatňování územního plánu“ obsahující zejména vyhodnocení uplatňování územního plánu, sdělení, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na udržitelný rozvoj území, včetně návrhů na jejich eliminaci (minimalizaci či kompenzaci), a v neposlední řadě také prokázání nemožnosti využít vymezené zastavitelné plochy a z toho vyplývající vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch dle nového stavebního zákona. Tyto uvedené výstupy by měly být respektovány a v odpovídajícím intervalu pravidelně promítány do strategických rozvojových dokumentů obcí i kraje.

E.5 Občanská společnost Přesto, že se v současné době společnost nejen Libereckého kraje, ale i celé ČR, nachází již 17 let od pádu totalitního režimu, je neustále nutné si uvědomovat, připomínat a podporovat vymoženosti otevřené občanské společnosti. Těmi jsou svoboda občana a demokracie. Člověk vidí svoji budoucnost do té míry, do jaké se může na její tvorbě spolupodílet. Pokud tomu tak není, nastává deprese, beznaděj, lhostejnost, vytrácí se chuť spolupodílet se na každodenní drobné cílevědomé práci pro své okolí i sám na sobě. Člověk ztrácí nejen identitu k místu své existence, ale i individuální zodpovědnost. V mnohých z občanů stále ještě přetrvává morální zatížení z minula: „Získávat prospěch na úkor druhých“ nebo „Co se děje v mém okolí, pokud se to negativně nedotýká mých vlastních práv, do toho mi nic není“. Pouhá ekonomická integrace na úroveň vyspělých států Evropy nestačí. Ekonomický blahobyt není všechno. Duchovno a morální vlastnosti společnosti formulují národní identitu, identitu každého z nás k tradicím, k rodnému místu, ke svým blízkým, ke svému okolí. Jedině posilováním pozitivních změn v morálních hodnotách a charakterových vlastnostech každého z nás může dojít k dalšímu zlepšení kvalitativního stavu naší občanské společnosti. V současné době poskytuje občanská společnost ČR, tj. i Libereckého kraje, široký prostor pro činnosti dobrovolných skupin občanů a představuje určitý protipól státní moci. Občanská společnost je mj. založena na svobodě člověka, který má možnost se sdružovat do různých neziskových organizací - spolků, klubů, iniciativ - za účelem splnění určitého společného cíle, společného zájmu. Jejich úloha je v demokratické společnosti nezastupitelná. Občanská společnost je ukazatelem toho, jak stát plní svoji funkci. Příliš mnoho sdružení může ale i naznačovat špatnou legislativu, proti níž je třeba se „občansky“ bránit. Nestátní neziskové organizace, z velké části tvořené občanskými sdruženími rozličných typů, jsou v demokracii významnou složkou občanské společnosti. Široké spektrum činností neziskových organizací umožňuje pokrýt zejména takové potřeby, které prostřednictvím podnikatelských subjektů ani státních intervencí nemohou být uspokojeny. Po roce 1989 došlo v ČR k nebývalému rozvoji neziskového sektoru. Byly obnoveny spolky a sdružení potlačené minulým režimem, vedle toho vznikly tisíce nových neziskových organizací, které neměly žádný majetek ani šanci ho získat a stavěly svoji činnost na lidském nadšení a pomoci dobrovolníků. Jedná se o mnoho kulturních, sportovních, dětských a mládežnických organizací, kde skupiny občanů dobrovolně, samy pro sebe a své přátele realizují řadu aktivit. Patří sem i organizace s charitativním, sociálním a zdravotním zaměřením. Počet sdružení v Libereckém kraji v letech 2000 – 2004 neustále rostl (téměř o 30 % za sledované období), což svědčí o vzrůstající iniciativě občanů. V roce 2000 bylo v Libereckém kraji registrováno již 1 658 občanských sdružení a 1 273 jejich organizačních složek. V následujících letech počty občanských sdružení nadále rostly a v roce 2004 bylo evidováno již o 486 sdružení a 182 organizačních složek sdružení více než v roce 2000. Nejvíce občanských sdružení působilo v roce 2004 v okrese Liberec (894 občanských sdružení a 556 jejich organizačních složek), nejméně pak v okrese Semily (351 občanských sdružení a 360 jejich organizačních složek). Na základě údajů z registru ekonomických subjektů je možné říci, že v roce 2004 působilo téměř 30 % všech registrovaných sdružení Libereckého kraje v oblasti sportu. Přibližně polovinu z nich tvoří tělovýchovné organizace a sportovní kluby. Druhým nejčastějším typem sdružení jsou odbory (přibližně 11 %). Poměrně významně jsou v kraji zastoupeni i dobrovolní

43

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 hasiči (více než 9 %) a myslivecká sdružení (přes 5 %). Nejspolehlivějším zdrojem financování neziskových organizací v České republice jsou veřejné rozpočty, a to zejména státní. Podpora z rozpočtu Libereckého kraje a obcí je výrazně menší. Dalším významným zdrojem financování jsou také příspěvky jednotlivých členů sdružení. Významnou roli při poskytování finančních prostředků neziskovým organizacím mají nadace a nadační fondy, a to zejména v případě podpory konkrétních projektů. V roce 2004 bylo v Libereckém kraji registrováno kolem 30 nadací a nadačních fondů. Významným prvkem ovlivňujícím charakter a praktický aspekt občanské společnosti při rozvoji území je identita obyvatel a jiných osob ve vztahu ke konkrétnímu území. Indikátorem stavu občanské společnosti je i volební účast. Účast ve volbách do Senátu v roce 2004 v libereckém volebním obvodu byla v obou kolech nadprůměrná. To platí i pro účast ve volbách do Senátu v roce 2006 v jabloneckém volebním obvodu. Účast ve volbách do krajského zastupitelstva Libereckého kraje byla v republikovém srovnání rovněž mírně nadprůměrná. Nejvyšší byla účast v okrese Semily. Oproti roku 2000 došlo k poklesu účasti ve všech okresech. Volební účast do komunálních voleb v říjnu 2006 byla oproti celorepublikovému průměru nízká. Měřítkem kvality občanské společnosti je nejen účast občanů ve volbách, ale i v jejich možnostech a četnosti zapojování se do běžných rozhodovacích procesů veřejné správy. V tomto aspektu Liberecký kraj nevyniká nad ostatní kraje ČR, což znamená, že celkově je tento stav zatím nevyhovující, přestože snahy o zlepšení se již uskutečňují (např. komunitní plánování v oblasti sociální sféry či zájem o proces MA21).

E.6 Veřejná správa Veřejná správa se člení na státní správu a samosprávu. Základem samosprávy v Libereckém kraji je vedení kraje a vedení obcí. Tyto subjekty současně vykonávají v přenesené působnosti i výkon státní správy. Kraj pečuje o rozvoj svého území, ať již přímo, či prostřednictvím podpory obcí, obce si na svém území počínají obdobně. Po zrušení okresních úřadů byla jejich agenda převedena na kraje a na nově vzniklé obce s rozšířenou působností, kterých je v Libereckém kraji celkem 10. V rámci reformy veřejné správy si však řada státních složek ponechala okresní členění (např. úřady práce, policie, soudy atd.). V kraji se nachází 36 stavebních úřadů a 46 matrik. V souvislosti s reformou veřejné správy a se snahou o její zkvalitnění a přiblížení občanům se celorepublikově (zatím na bázi dobrovolnosti) zavádějí do veřejné správy nové nástroje řízení a komunikace (zvyšování kvality pomocí metod CAF, benchmarking, ISO 9000 a 14000, EMAS, místní Agenda 21), rozvíjí se e-government a hledají se cesty jak organizačně i ekonomicky zefektivnit činnosti veřejné správy při její rostoucí kvalitě. Téměř každá obec má již vlastní internetové stránky (což je zákonnou povinností) s elektronickou úřední deskou. Přesto však zbývá ještě kus práce k dosažení kvalitní internetové prezentace všech obcí. Jedním z konkrétních cest je místní Agenda 21 (MA21) představující nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních organismů v prostoru a čase. Proces implementace MA21 se dělí do pěti stupňů - od kategorie zájemců o implementaci (sbírání informací a příkladů dobré praxe od samospráv, které již procesem MA21 procházejí) přes 4 základní kategorie, a to od kategorie D (první základní kroky k implementaci agendy již uskutečněny) až po kategorii A (agenda v celém rozsahu zavedena a plnohodnotně funguje). V České republice v roce 2006 bylo v kategorii zájemců zapojeno 22 samospráv, z Libereckého kraje je v kategorii zájemců zapojeno město Jilemnice, obec Křižany a mikroregion Podralsko. V kraji probíhají projekty v souladu s principy MA 21 převážně na Frýdlantsku (Višňová, Jindřichovice pod Smrkem). V roce 2006 se zvýšil zájem nejen nestátních neziskových organizací, ale i obecních samospráv kraje o osvětu k MA21 (Svijany, Desná v Jizerských horách, Semily, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Osečná). Mikroregion Podralsko byl přijat do Národní sítě zdravých měst. Na krajské konferenci v listopadu 2006 k problematice MA21 zaznělo doporučení z řad neziskových organizací i obecních samospráv, aby se Liberecký kraj stal „Zdravým krajem“, včetně podpory implementace MA21 na regionální úrovni. V roce 1998 vstoupil v platnost zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Na území Libereckého kraje existují pouze sporadické pravidelné informační toky mezi odbornými institucemi, orgány státní správy a samosprávy směrem k obyvatelstvu, a to jak v oblastech environmentální problematiky, tak v oblastech širokého spektra problematik

44

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 udržitelného rozvoje Libereckého kraje. V současné době je vyhodnocování rozvoje Libereckého kraje, jednotlivých jeho územních či resortních částí, včetně monitoringu indikátorů udržitelného rozvoje, nekoordinované, nedostačující, častá je absence potřebných dat. Z těchto důvodů nelze v současné době jednoznačně deklarovat, zda dochází k předpokládanému rozvoji ve stanovených prioritních resortních či územních oblastech kraje. Bez zpětného monitoringu rozvoje pomocí sběru a pravidelného vyhodnocování potřebných dat jsou veškeré strategické rozvojové dokumenty, včetně územně plánovacích, zbytečné. Významným trendem probíhajícím na úrovni veřejné správy je budování informační společnosti. Informační společnost je v současné době charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Budování informační společnosti není problémem technologickým, ale v převažující míře problémem veřejné politiky zemí, ve kterých probíhá. Podpora systémů přispívajících ke kvalitní informační společnosti (rychlý a efektivní přenos informací nejen od veřejné správy k občanovi, ale i zpět) pomáhá mj. i ke zkvalitňování společnosti občanské. Ve vazbě nejen na Lisabonskou strategii EU, Strategii udržitelného rozvoje ČR, ale i na nový stavební zákon, chybí v Libereckém kraji management udržitelného rozvoje, a to jak na úrovni regionální, tak na úrovni obcí s rozšířenou působností. Na krajské úrovni se podařilo v roce 2006 úspěšně nastartovat komunikaci mezi veřejným, podnikatelským a neziskovým sektorem. Tato úspěšná komunikace je základem pro zdokonalování spolupráce při tvorbě společných projektů typu PPP („public-private partnership“). To platí i pro úroveň lokální. Těchto společných projektů je však zatím v rámci Libereckého kraje poskrovnu. V tomto smyslu je nutné posílit spolupráci veřejné správy i s výzkumnými a vývojovými pracovišti Libereckého kraje. Neopomenutelné je zvýšení podpory veřejné správy při zavádění inovativních procesů a technologií šetrných k prostředí a veřejnému zdraví.

Shrnutí Jak vnitřní, tak vnější spolupráce je významným faktorem úspěšného rozvoje. V Libereckém kraji působí 35 svazků obcí a 12 místních akčních skupin. V rámci ČR kraj nejtěsněji spolupracuje v rámci NUTS II Severovýchod s krajem Královehradeckým a Pardubickým. V zahraničí kraj spolupracuje s několika regiony v EU i mimo ni, řada obcí a měst má jednoho i více zahraničních partnerů. Obce Libereckého kraje upevňují kontakty zejména s městy z Polska a Spolkové republiky Německo. Klíčovým subjektem přeshraniční spolupráce je Euroregion Nisa. Stávající vymezení „venkova“ v Libereckém je založeno na použití konvenčního kritéria počtu trvale bydlících – obce do 2000 obyvatel jsou zahrnuty do venkova. Takto vymezený venkov tvoří 60 % rozlohy a 86 % obcí kraje, žije v něm 24 % obyvatel kraje. Liberecký kraj je tvořen převážně malými obcemi. Obce o velikosti 300 – 999 obyvatel se podílejí na počtu obcí 40 % a žije v nich 12 % obyvatel. Obcí do 300 obyvatel je celá třetina, žijí v nich však pouze 3 % obyvatel. Z tohoto hlediska je potřeba věnovat větší pozornost řešení problémů malých, venkovských, periferních a hospodářsky slabých oblastí. Ve městech žije 77,9 % obyvatel a tento podíl se mírně snižuje. Podmínkou úspěšného a efektivního rozvoje regionu i obcí je nejen využívání vhodných nástrojů řízení, ale i otevřená občanská informační společnost s kvalitní veřejnou správou. V této oblasti by významným přínosem mohla být zatím neexistující komunikační a inovační strategie. V Libereckém kraji vedle sebe souběžně běží dva způsoby strategického plánování (v zahraničí tvořící jeden celek): tvorba strategických rozvojových dokumentů a územně plánovacích dokumentů. Základními strategickými rozvojovými dokumenty kraje jsou „Strategie rozvoje Libereckého kraje“, „Program rozvoje Libereckého kraje“ a resortní koncepce. Na území kraje bylo v minulých letech zpracováno městy, obcemi i svazky obcí mnoho strategických rozvojových dokumentů na lokální úrovni. Přes značnou různorodost se kvalita a praktické využívání těchto dokumentů zvyšuje. Základním územně plánovacím dokumentem kraje je „Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje“, který je v současné době rozpracován. Tento dokument bude transformován do „Zásad územního rozvoje Libereckého kraje“. Základní koncepci udržitelného rozvoje Libereckého kraje stanovuje tato Strategie rozvoje Libereckého kraje pro období 2006 – 2020. Územně plánovací dokumenty obcí pak stanoví „základní koncepci udržitelného rozvoje svých území, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání“. Na celém území kraje má schválený územní plán pouze o něco více než polovina obcí, výrazná většina z nich jej však zpracovala před rokem 1998, takže je současný stav krajně neuspokojivý. Platnost všech územních plánů obcí bude ukončena do 5 let od účinnosti nového stavebního zákona. To

45

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 znamená, že od 1.1.2012 budou muset mít všechny obce Libereckého kraje schválen nový územní plán. Občanská společnost poskytuje široký prostor činnosti dobrovolných skupin občanů. Počet neziskových organizací působících v Libereckém kraji se od roku 1989 zvýšil více než 46krát a rostl i v posledních 5 letech. Nejvíce sdružení v Libereckém kraji působilo v oblasti sportu. O kvalitě občanské společnosti svědčí i volební účast, která byla v kraji vždy nadprůměrná. Neuspokojivý je však stav při aktivním zapojování občanů do tvorby rozvojových dokumentů a programů či do rozhodovacích procesů. Veřejnou správu zajišťuje vedle kraje zejména 10 obcí s rozšířenou působností. V kraji se nachází 36 stavebních úřadů a 46 matrik. Je snaha postupně zlepšovat kvalitu veřejné správy na krajské i obecní úrovni v celém Libereckém kraji. Postupně se rozvíjí povědomí o možnosti řízení rozvoje obce či kraje pomocí MA21, coby jednoho z možných nástrojů zvyšování kvality veřejné správy doporučované Ministerstvem vnitra ČR. Na úrovni kraje i obcí s rozšířenou působností chybí ve vazbě na nový stavební zákon management udržitelného rozvoje. Je nutné podporovat aktivity posilující nejen identitu občanů k místu, v němž žijí, ale také spolupráci veřejného sektoru s výzkumnými, vývojovými, podnikatelskými i neziskovými subjekty, a to jak na lokální, tak na regionální úrovni.

46


Dílčí SWOT analýza A. Ekonomický potenciál Silné stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

rozvoj perspektivních odvětví rozvinutá silniční a železniční síť jako podmínka pro dojížďku do zaměstnání a rozvoj podnikatelských aktivit přítomnost zahraničního kapitálu výrazný podíl vrstvy malých a středních podnikatelských subjektů rozvinutý sektor tržních a logistických služeb stabilní postavení velkých podniků v Libereckém kraji tradiční průmyslové činnosti založené na místním know-how s vysokou konkurenceschopností tradice vědy a výzkumu pozitivní trend vývoje počtu výzkumných a vývojových pracovníků rostoucí výdaje na výzkum a vývoj podnikatelský sektor aktivní ve výzkumu a ve vývoji existence klastrů jako oborových sdružení zakládaných za účelem spolupráce v oblasti marketingu, investic, inovací a obecně zlepšení konkurenceschopnosti existence rozvojových ploch – průmyslové zóny vysoký podíl zemědělské půdy vhodné k zalesnění a pěstování energetických plodin vysoký podíl travních porostů vhodných k chovu skotu, koz a ovcí zkušenosti v oblasti ekologického zemědělství příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch (vhodné přírodní a kulturní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, sportu, lázeňství a rekreace) vysoce nadprůměrná úroveň podnikatelské aktivity v oboru pohostinství a ubytování velký potenciál ubytovací základny v atraktivních turistických střediscích a turisticky atraktivních městech pestrá nabídka individuálního ubytování rostoucí síť informačních center a informačních systémů pro turisty, hustá síť značených cest

Slabé stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

nižší úroveň HDP ve srovnání s průměrem ČR rezervy v podpoře inovačních procesů silná koncentrace ekonomické činnosti a zaměstnanosti v centrech kraje silné zaměření ekonomiky na automobilový průmysl existence regionálních rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje velký rozsah a počet nefunkčních a nevyužívaných ploch a objektů (brownfields) postižených starými ekologickými zátěžemi a jejich obtížná revitalizace nedostatečná nabídka podnikatelské infrastruktury roztříštěná pozemková držba v zemědělství, převažují nájemní vztahy k půdě nad vlastnickými pokles investic v zemědělství nízká kvalita základních a nedostatek doplňkových služeb v cestovním ruchu, absence ucelených produktů cestovního ruchu a velký negativní vliv sezónnosti na rozsah nabízených služeb chybějící územní studie základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu přetížení známých středisek cestovního ruchu absence destinačního managementu pro rozvoj cestovního ruchu na jednotlivých organizačních úrovních kraje (kraj, region, oblast, podoblast)

47


Příležitosti ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

příprava a realizace programů na podporu malého a středního podnikání a přílivu průmyslových investic rozšíření spolupráce podnikatelů napříč odvětvími posílení komunikace veřejného a soukromého sektoru rozvoj informačních a komunikačních technologií a jejich široké využití jak v podnikatelské, tak v soukromé sféře dynamicky se rozvíjející sektor strategických služeb potenciál zkvalitnění veřejných služeb podpora přístupu zahajujícím a malým a středním podnikatelům s růstovým potenciálem k cenově dostupným konzultačním a informačním službám podpora drobného podnikání, tvorby místních produktů, vzniku místních sítí a výrobně-odbytových řetězců zlepšení připravenosti (vyřešené právní vztahy, dostatečná kapacita doprovodné infrastruktury) průmyslových zón a využitelných brownfields na vstup nových investorů existence investorů realizujících své podnikatelské záměry v areálech brownfields zlepšení systému ochrany duševního vlastnictví a fungování rizikového kapitálu rozvoj výzkumné a vývojové činnosti, podpora sítí excelence realizace opatření vedoucích k energetickým a surovinovým úsporám vývoj inovačních technologií, včetně technologií šetrných k životnímu prostředí, a jejich zavádění do praxe podpora výstavby a provozu podnikatelské infrastruktury (podnikatelských inkubátorů, technologických a vědeckotechnických parků apod.) rozvoj klastrů orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou zlepšení rozvoje multifunkčního zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství potenciál rozvoje mimoprodukční funkce zemědělství (agroturistika, energetické plodiny, řepka olejka, uvádění půdy do klidu) potenciál rozvoje ekologického zemědělství rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci další rozvíjení kvalitní přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů zlepšení kvalit všech nabízených služeb (nejen v cestovním ruchu) pořádání význačných mezinárodních sportovních a kulturních akcí, rozvoj kongresové turistiky a dalších specifických forem využití potenciálu méně zatížených, turisticky zajímavých území pro účely cestovního ruchu vyšší investice do turistické infrastruktury participace veřejného a soukromého sektoru na jednotlivých aktivitách cestovního ruchu, především podpora podnikání v cestovním ruchu, podpora tvorby produktů cestovního ruchu a propagace oblasti, zkvalitnění marketingové podpory propojení všech turistických informačních center certifikace ubytovatelů z hlediska kvality poskytovaných služeb (například ECEAT pro ekoagroturistiku apod.)

Ohrožení ▪ jednostranné zaměření klíčových ekonomických subjektů na vybraná odvětví (např. automobilový průmysl) ▪ strukturální problémy v klíčových průmyslových odvětvích ▪ pokles ekonomické aktivity v důsledku nízkých příjmů řady obcí a z toho vyplývající menší šance na získání finanční spoluúčasti při získání dotací na podporu podnikání ▪ nevyřešené vlastnické vztahy mohou vést k nezájmu a nemožnosti řešit revitalizaci brownfields ▪ preference investičních záměrů na „zelené louce“ ▪ pomalá nebo neefektivní revitalizace dosud velkého množství nevyužívaných a chátrajících ploch a objektů, včetně pomalé sanace starých ekologických zátěží ▪ odliv zahraničního kapitálu ▪ zhoršení dostupnosti veřejných služeb

48

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

zastavení či zpomalení procesu restrukturalizace zemědělství nedostatečná podpora využití místních zdrojů negativní vliv neobhospodařované zemědělské půdy na krajinný ráz nekoncepční státní zemědělská politika převážení tzv. tvrdých forem cestovního ruchu (neexistence jednoznačně formulovaných a respektovaných limitů únosnosti území) podcenění profesionální přípravy a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu relativní pokles atraktivity území Libereckého kraje v důsledku nekomplexní turistické doprovodné infrastruktury a jejího vzájemného propojení (mototuristické trasy, cyklistické komunikace, naučné a exkursní stezky, vleky, lanovky…) odliv návštěvníků z důvodu nedostatečně kvalitních základních, především stravovacích a ubytovacích, a doplňkových služeb nedostatek kapitálu pro další rozvoj cestovního ruchu a infrastruktury přetrvávající špatná úroveň spolupráce subjektů cestovního ruchu, zejména mezi veřejnou a soukromou sférou další odklad vytvoření turistické organizační struktury jako základního opěrného bodu rozvoje cestovního ruchu v regionu

B. Lidské zdroje Silné stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

poměrně vysoká porodnost pokles úmrtnosti, rostoucí naděje na dožití příznivá věková struktura obyvatel ve srovnání s ČR růst poptávky po bydlení, především v zázemí větších měst (Liberecko, Jablonecko) rostoucí počet rozestavěných a dokončených bytů nižší míra nezaměstnanosti ve srovnání s ČR nižší úroveň průměrných výdělků jako „motivační faktor“ pro potenciální (zejména zahraniční) investory kvalifikovaná pracovní síla v některých odvětvích (sklářství, bižuterní průmysl) zastavení poklesu počtu dětí v mateřských školách regionální specializace některých středních a vyšších odborných škol (sklo, bižuterie, drahé kovy atd.) existující výzkumný potenciál existence Centra vzdělanosti Libereckého kraje existence Zdravotní politiky Libereckého kraje existence specializovaných a superspecializovaných zdravotnických pracovišť dobrá úroveň poskytování zdravotnických služeb, zejména v důsledku využití nové přístrojové techniky, léků a kvalifikace personálu dobrá dostupnost zdravotní péče a dostatečná kapacita zdravotnických zařízení přítomnost zdravotnických zařízení nadregionálního významu vyhovující odborné složení personálu pracujícího v sociálních službách činnost nestátních neziskových organizací zaměřených na podporu zdraví občanů velmi vhodné přírodní podmínky pro rozvoj sportovních aktivit četné příležitosti sportovního a kulturního vyžití silné zastoupení přírodních i kulturně-historických památek přítomnost kulturních a sportovních atraktivit nadregionálního významu aktivní činnost spolků a občanských sdružení v oblasti kultury, sportu, volnočasových aktivit

49


Slabé stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

nerovnoměrná věková struktura obyvatelstva na území Libereckého kraje úbytek obyvatel ve východní části kraje poměrně starý bytový fond nekoncepční rozvoj bydlení nedostatek prostředků na rekonstrukci a modernizaci bytů snižování počtu volných pracovních míst současně s rostoucím počtem nezaměstnaných nižší úroveň vzdělanosti oproti průměru ČR nesoulad nabídky učebních a studijních oborů s požadavky trhu práce, územní disproporce nedostatečně rozvinutý systém dalšího vzdělávání a celoživotního učení (rekvalifikace, kurzy, zvyšování kvalifikace pedagogů) úbytek počtu žáků základních a středních škol doprovázený poklesem počtu škol slabá vybavenost některých škol, zejména ve venkovských oblastech poměrně vysoký podíl nedostatečně kvalifikovaných pedagogů negativní změny životního stylu, zejména u mládeže nevyvážený systém financování zdravotní péče vyznačující se mj. podfinancováním investičních potřeb nedostatečná kapacita zařízení sociální péče nedostatečně rozvinuté alternativní formy sociální péče (terénní, ambulantní, komunitní, realitní, chráněné dílny atd.) nedostatečně rozvinutá domácí ošetřovatelská péče nedostatečné propojení systému zdravotní a sociální péče nedostatečně rozvinutá péče o aktivní život seniorů nedostatek financí na modernizaci sportovních zařízení špatný technický stav mnohých kulturních a sportovních zařízení nedostatek financí na provoz a údržbu památek nevhodné využívání některých památek nedostatečně rozvinutý systém vzdělávání a osvěty v oblasti udržitelného rozvoje slabě rozvinutý systém vzdělávání malých a středních podnikatelských subjektů (školení a kurzy pro management firem, poradenství začínajícím podnikatelům apod.) stálá existence kriminálních a patologických jevů

Příležitosti ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

50

využívání objektů druhého bydlení pro stálé bydlení podpora zkvalitňování a revitalizace veřejného prostředí (prostranství, budov atd.) podpora bezbariérovosti budov a veřejného prostředí využití komparativních výhod v oblasti pracovních nákladů pro získávání zahraničních investorů podpora spolupráce institucí na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti realizace programů prevence před dlouhodobou nezaměstnaností rozvoj zaměstnanosti v oborech terciární sféry rozvoj systému celoživotního učení (se zapojením středních škol i vysoké školy) pro zvýšení vzdělanosti a uplatnitelnosti obyvatel využití potenciálu Technické univerzity v Liberci podpora neformálních forem profesionálního vzdělávání a osvěty posilování počítačové gramotnosti obyvatel a zlepšení přístupu k internetu provázání sféry vzdělávání s trhem práce rozvoj místních specifických výrob ve vazbě na příslušné učební obory adaptace nevyužitých školních objektů pro kulturní či sportovní aktivity, mimoškolní vzdělávání atd. podpora zdravého životního stylu, posílení zdravotní prevence výchova občanů k péči o vlastní zdraví rozšiřování systému řízení kvality a certifikace v zařízení zdravotní a sociální péče

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ podpora rozvoje efektivního systému neodkladné přednemocniční péče a návazné urgentní péče ▪ zavedení a využívání efektivního zdravotnického systému rovněž pro nákladové analýzy, srovnávání zdravotnických zařízení (výkonů) apod. ▪ posílení rozvoje spolupráce rozhodujících subjektů zdravotní péče (zdravotní pojišťovny, poskytovatelé, kraj) na zajištění efektivně fungujícího systému zdravotní péče ▪ zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ▪ transformace zařízení sociálních služeb ▪ podpora standardizace sociálních služeb ▪ podpora a práce v sociálně vyloučených romských lokalitách (vznik nestátních neziskových organizací, terénních pracovníků, center, přípravných tříd, rekvalifikace) ▪ podpora procesu komunitního plánování v obcích ▪ podpora činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti sociálních služeb, sportovních, kulturních a volnočasových aktivit, včetně podpory NNO, které vyvíjejí aktivity zaměřené na podporu zdraví občanů ▪ prevence sociálně-patologických jevů formou rozšíření nabídky volnočasových aktivit, kulturního a sportovního vyžití ▪ efektivní využívání přírodního a kulturního dědictví kraje ▪ využití cestovního ruchu jako motivace k záchraně a obnově místního přírodního, kulturního a historického dědictví ▪ posílení integrace zdravotně postižených žáků a studentů do běžných škol ▪ vytvoření podmínek pro změnu systému vzdělávání (rozvoj klíčových kompetencí) ▪ podpora vzdělávání a osvěty v oblasti informačních a komunikačních technologií ▪ vytvoření a aktualizace informačního systému o potřebě jednotlivých profesí na území Libereckého kraje ▪ realizace průzkumů kvalifikačních potřeb zaměstnavatelů ▪ podpora projektů zavádějících nové formy pracovních úvazků (flexibilní pracovní úvazky, sdílení pracovního místa, práce doma, zkrácené pracovní úvazky atd.) ▪ podpora zkvalitňování pracovního prostředí zaměstnanců

Ohrožení ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

pokračující stárnutí obyvatel další zastarávání a zhoršování stavu bytového fondu související s nedostatkem prostředků na jeho modernizaci nekoncepční rozvoj suburbanizace růst nezaměstnanosti, především dlouhodobé nedostatečná podpora adaptability a mobility pracovní síly zvyšování nedostatku zručných řemeslníků a kvalifikovaných technických odborníků uzavírání škol hlavně v malých obcích, zhoršování regionální dostupnosti škol nevhodná oborová struktura absolventů, kteří se budou následně obtížně uplatňovat na trhu práce zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva pokles počtu praktických lékařů, stomatologů a některých specialistů růst nákladů na zdravotní a sociální péči možný nedostatek finančních prostředků ve zdravotnictví, zejména ve vztahu k investicím do nezbytných rekonstrukcí a nákupu nákladné přístrojové techniky (včetně středisek záchranné a horské služby) nedostatek finančních prostředků v sociální oblasti nízká efektivita sociálních služeb, preference pouze ústavní péče nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel v souvislosti s růstem sociálně patologických jevů nedostatečná obnova kulturních a sportovních zařízení další zhoršování stavebně-technického stavu památek pro nedostatek financí na jejich opravy zánik místních tradic, devastace kulturních hodnot poškození památek a přírodních krás neregulovaným cestovním ruchem nevytvoření kvalitních sítí místních vztahů nedostatečné krizové zabezpečení obyvatel a území

51


C. Infrastruktura Silné stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

hustá silniční a železniční síť kraje kvalitní silniční spojení a dostupnost hlavního města Prahy hustá síť a výskyt cyklistických tras celostátního a mezinárodního významu existence specifického druhu dopravní infrastruktury a dopravních prostředků v kraji – lanové dráhy, cyklobusy, skibusy dobrá průchodnost hranic s Polskou republikou dva železniční hraniční přechody (Polsko i SRN) vysoký podíl pokrytí území kraje elektrickou sítí dostatečné zásobování teplem soběstačnost kraje z hlediska zdrojů kvalitní pitné vody nadprůměrné připojení obcí na veřejný vodovod v porovnání s průměrem ČR

Slabé stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

infrastrukturní omezení z důvodu nepropustnosti fyzickogeografických bariér nedostačující napojení na mezinárodní dopravní koridory absence silničního hraničního přechodu na hranicích se SRN v kraji není veřejné letiště s celoročním mezinárodním provozem nedostatečné rychlostní spojení mezi Libercem a Hradcem Králové absence přímého železničního napojení na mezinárodní vysokorychlostní sítě nevyhovující technický stav železničních tratí, jejich snížená propustnost, nízká přepravní rychlost a dlouhé jízdní doby špatný stav místních komunikací a komunikací II. a III.třídy vysoké dopravní zatížení měst a obcí, nutnost budování obchvatů nedostatečné řešení dopravy v klidu existence infrastruktury pro cyklistickou dopravu na styku s infrastrukturou automobilové dopravy nízký podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci pomalý proces zavádění nových informačních a komunikačních technologií minimální využívání obnovitelných zdrojů nedostatečná podpora místních zdrojů pro energetickou soběstačnost

Příležitosti ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

52

rekonstrukce a modernizace silniční sítě, zejména II. a III. tříd a nejintenzivněji využívaných úseků celková modernizace železniční sítě a železničních dopravních prostředků realizace projektu Regiotram NISA a jeho postupné rozšiřování zavádění integrovaného dopravního systému na území celého kraje realizace opatření vedoucích k omezování dopravy v centrech měst a obytných částech měst podpora alternativních typů dopravy, typů šetrných k životnímu prostředí a veřejnému zdraví rozvoj kombinované dopravy a přesun nákladní dopravy na železnici otevření hranic ČR s Polskem a SRN po přistoupení k Schengenským dohodám zavádění nových energetických technologií šetrných k životnímu prostředí, větší využívání obnovitelných zdrojů v energetickém zásobování rozšíření plynofikace do všech obcí kraje zvyšování podílu čištění odpadních vod budování a modernizace čistíren odpadních vod v obcích rychlejší a plynulá aplikace nových informačních a komunikačních technologií mezi všechny vrstvy obyvatel a do všech částí kraje

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ využití a rozvoj informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě ▪ vznik integrovaného informačního systému kraje a zapojení obyvatel do tohoto systému ▪ možnost čerpání velkých dotačních prostředků z fondů EU na rozvoj infrastruktury

Ohrožení ▪ nevyhovující technický stav silniční a železniční infrastruktury může být ve svém důsledku odrazujícím faktorem pro nové investory nebo brzdou vyšší návštěvnosti některých atraktivních míst kraje ▪ zhoršená dopravní dostupnost a obslužnost může prohloubit marginalizaci okrajových území kraje, zejména v příhraničních oblastech ▪ pokles významu veřejné hromadné dopravy v důsledku nerealizace rozvojových projektů a intenzifikační podpory individuální automobilové dopravy ▪ nárůst již dnes vysoké intenzity individuální automobilové dopravy v důsledku zhoršování dopravní obslužnosti ▪ nedobudováním technické infrastruktury dojde k dalšímu zhoršení životního prostředí v celém kraji ▪ nízké využívání obnovitelných zdrojů energie a nových informačních a komunikačních technologií povede k celkovému snížení konkurenceschopnosti kraje a k neplnění zásad trvale udržitelného růstu

D. Životní prostředí Silné stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

existence řady koncepčních dokumentů v oblasti životního prostředí výrazné snížení množství emisí od poloviny 90. let dlouhodobé snižování znečištění povrchových i podzemních vod poměrně malá míra znečištění povrchových a podzemních vod v současné době legislativní velkoplošná ochrana nejvýznamnějších vodních zdrojů (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) rostoucí podíl tříděného odpadu, zřizování sběrných dvorů bohaté přírodní zdroje (voda, půda, biomasa atd.) hodnotné krajinné a přírodní prostředí, relativně zachovalý krajinný ráz pestrost zastoupených krajinných typů – roviny, hory, vodní plochy, skalní města, jeskyně, krasové tvary aj. značná rozloha chráněných území vysoká biodiverzita na velké části kraje rozvinutý systém environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty řada nestátních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí

Slabé stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

rostoucí znečištění ovzduší způsobené zejména automobilovou dopravou rostoucí zatížení hlukem, především v obcích ležících na významných dopravních tazích velký rozsah a počet nevyužitelných, zdevastovaných ploch a objektů brownfields nedostatečná úroveň investic do úspor tepla a elektrické energie relativně silné znečištění Lužické Nisy těžkými kovy poměrně vysoký podíl nevyužité zemědělské půdy stále nedostatečná prevence vzniku odpadů, i přes určitá zlepšení v posledních letech (budování sběrných dvorů atd.) v rámci kraje slabé využití tříděných odpadů, převažuje skládkování přítomnost četných ekologických zátěží přetrvávající znečištění v oblastech někdejší těžby uranu narušená biodiverzita a ekologická stabilita v některých oblastech kraje

53

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ nahrazení původních lesních společenstev smrkovými monokulturami – polomy, nižší odolnost vůči různým škůdcům (kůrovec) a vůči imisím (viz odlesnění hřebenů Jizerských hor a Krkonoš v 80. letech) ▪ nízká znalost ekologicky nevhodných trendů spotřebního chování obyvatel

Příležitosti ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

rozvoj technologií šetrných k životnímu prostředí podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do horninového prostředí podpora aktivit vedoucích k prevenci vzniku průmyslových rizik podpora aktivit vedoucích k likvidaci následků antropogenních pohrom (např. teroristických útoků atd.) podpora environmentálního managementu (plány péče ZCHÚ atd.) zvyšování podílu alternativních zdrojů energie s ohledem na zachování krajinného rázu a dalších zájmů ochrany přírody a krajiny zavedení účinných opatření pro snižování znečištění ovzduší ve městech (zejména regulace dopravy) zvyšování množství a kvality vyčištěných odpadních vod územní ochrana lokalit z hlediska zadržování povrchových vod za účelem ochrany před povodněmi či jako nové zdroje vod posílení mimoprodukční funkce zemědělství s důrazem na údržbu a obnovu krajiny využití půdy ležící ladem pro ekologicky šetrné aktivity (vč. ekologického zemědělství, agroturistiky a venkovské turistiky) vedoucí k zachování krajinných funkcí využití ladem ležící půdy k pěstování biomasy pokračující omezování půdní eroze zalesňováním a zatravňováním realizace opatření vedoucích ke zvyšování záchytu vody v krajině a dalších preventivních opatření vedoucích ke snižování povodňových stavů komplexní řešení protierozní ochrany v návaznosti na komplexní pozemkové úpravy zavedení nového systému priorit v nakládání s odpady kompatibilního se systémem EU rozšiřování příležitostí třídění a surovinového či energetického využití odpadů (sběrné dvory, kompostárny, recyklace atd.) zvyšování ekologické stability krajiny (ÚSES, EECONET, Natura 2000 a další) prohloubení programů revitalizace krajiny a jejich integrace s tvorbou ÚSES, návrat k původním dřevinám v ekosystémech podpora ekologicky šetrných forem cestovního ruchu vyšší zapojení veřejnosti a nestátních neziskových organizací do rozhodování v oblasti životního prostředí posílení mezisektorové spolupráce v oblasti životního prostředí zvyšování ekologického povědomí obyvatel, zvyšování znalostí o ekologicky nevhodných trendech spotřebního chování

Ohrožení ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

54

další zhoršování kvality ovzduší vlivem rostoucí automobilové dopravy zhoršování kvality ovzduší v souvislosti s přechodem domácností na vytápění tuhými palivy snižování zásob nerostného bohatství pro budoucí generace vlivem neoptimálního hospodaření s ním nízká podpora úspor energií a využívání obnovitelných zdrojů hrozící úbytek zemědělských půd ve výškově členitých územích kontaminace podzemních vod starými ekologickými zátěžemi, hnojivy ze zemědělství, odpadními látkami z průmyslu, nedostatečně čištěnou odpadní vodou ze sídel atd. narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, změnami kultur pozemků a organizací zemědělského půdního fondu (výrazné zalesňování trvalých travních porostů, velké lány, likvidace remízů, cest, doprovodné zeleně) fragmentace krajiny liniovými stavbami, likvidace vazeb a možností migrace v krajině územní ochrana pro akumulaci povrchových vod v přírodně cenných lokalitách výrazné ubývání volné krajiny na úkor zástavby


další rozvoj stavební činnosti na úkor zemědělské půdy opomíjení krajinotvorné funkce zemědělství, její nedostatečná podpora nevyřešení problémů starých ekologických zátěží a rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin zhoršování kvality životního prostředí v souvislosti s pomalu probíhající sanací areálů po těžbě uranu poškozování chráněných území imisemi, těžbou surovin a nevhodnými formami cestovního ruchu nedostatečná ochrana jímacích území zdrojů pitné vody před těžbou písků a štěrkopísků šíření geograficky nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů slabá informovanost veřejnosti o problematice životního prostředí nedostatečné zapojení veřejnosti a nestátních neziskových organizací do problematiky ochrany životního prostředí nedostatečné pochopení důvodů ochrany přírody a krajiny ze strany obyvatel kraje nedostatečná politická vůle v oblasti ochrany přírody a krajiny

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti Silné stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

výhodná centrální poloha ve středoevropském kontextu, hraniční oblast s Polskem a SRN existence stálého zastoupení Libereckého kraje v centru Evropské unie v Bruselu úzká spolupráce s kraji v rámci NUTS II Severovýchod zvyšující se aktivita veřejné správy, místní samosprávy a sdružení obcí (venkovské mikroregionu) úspěšné rozvojové aktivity Euroregionu NISA zvyšující se spolupráce obcí s německými a polskými partnery široké spektrum mezinárodní spolupráce na krajské úrovni aktivní zapojení veřejné správy do různých forem vzájemné spolupráce s podnikatelskými a neziskovými subjekty, podpora těchto partnerství existence aktuální Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pravidelná aktualizace krajských koncepčních dokumentů existence řešení a zpracování problematiky životního prostředí v krajských rozvojových dokumentech snaha zkvalitnění veřejné správy jak na regionální, tak na lokální úrovni zvyšující se zájem samospráv a neziskových organizací o místní Agendu 21 vzrůstající počet neziskových organizací vysoké zastoupení nadací

Slabé stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

nedostatečné naplňování principů partnerství v komunitách nedostatečná komunikace a spolupráce mezi sektory (podnikatelský, občanský, veřejný) i mezi resorty pomalá revitalizace center měst a obcí nedostatečná revitalizace brownfields v urbanizovaných území růst dopravní zátěže měst stálá existence kriminálních a patologických jevů ve městech absence Programu rozvoje venkova Libereckého kraje nedořešená realizace komplexních pozemkových úprav nedostatečný a nekoordinovaný sběr dat monitorujících indikátory udržitelného rozvoje na regionální, ale především na lokální úrovni nedostatečná vzájemná provázanost strategických a územně plánovacích dokumentů nedostatečné pokrytí území kraje platnými územními plány zastaralost územních plánů vyšších územních celků absence digitalizovaných územních plánů dle standardů Libereckého kraje velmi nízké využívání nástrojů řízení rozvoje území pomocí ekologických programů

55

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ neexistence komunikační a inovační strategie ▪ nízká efektivita hospodaření s veřejnými prostředky ▪ nefunguje rychlý přenos relevantních informací z centrální a krajské úrovně na úroveň obcí až k občanům a od občanů zpět ▪ neexistence managementu udržitelného rozvoje na regionální úrovni i na úrovni obcí s rozšířenou působností

Příležitosti ▪ posílení všech typů spolupráce (resortní, meziresortní, územní, přeshraniční) při sledování cílů udržitelného rozvoje ▪ zvyšující se realizace projektů typu PPP (public-private partnership), tj. partnerství veřejného a soukromého sektoru ▪ zvýšení podpory místních veřejně prospěšných aktivit z řad podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací (včetně nadací) i veřejné správy ▪ prohloubení spolupráce krajské veřejné správy s obcemi a vyšší míra vzájemné spolupráce obcí, včetně vytváření mikroregionů ▪ vytvoření integrovaných rozvojových plánů měst Libereckého kraje ▪ stabilizace venkovského obyvatelstva ▪ zkvalitňování života na venkově ▪ řízení socioekonomického rozvoje kraje v souladu s principy udržitelného rozvoje ▪ zlepšování vzájemné provázanosti strategických a územně plánovacích dokumentů na různých hierarchických úrovních v rámci kraje, v závislosti na dynamice změn a se zohledňováním principů udržitelného rozvoje ▪ vybudování a fungování celoplošného managementu udržitelného rozvoje Libereckého kraje ▪ koncepční usměrňování urbanizačních procesů v zázemí větších měst ▪ budování otevřené občanské společnosti ▪ větší míra aktivního zapojení veřejnosti do veřejného života a rozhodovacích procesů ▪ podpora zvyšování morálních hodnot a charakterových vlastností občanů Libereckého kraje ▪ podpora využití e-govermentu ▪ větší využití informačních technologií při zkvalitňování veřejné správy ▪ budování informační společnosti ▪ marketingové řízení obcí, měst, regionů a kraje ▪ zapojení obcí, měst i samotného kraje do Národní sítě zdravých měst ▪ týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj a rozvoj místních Agend 21 ▪ využití aktivity a iniciativy neziskových organizací ▪ posilování kvalitních sítí místních vztahů

Ohrožení ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

56

složitý a nevyjasněný způsob meziobecní, mezisektorové a meziresortní spolupráce nevyužití potenciálu přeshraniční spolupráce neřešení problémů periferních, venkovských a hospodářsky slabých oblastí kraje další ztráta pracovních míst na venkově živelná výstavba zejména v blízkosti velkých měst („urban sprawl“) netransparentní a nekompetentní výkon regionální veřejné správy a jeho malá pružnost korupce a neprofesionální přístup politiků a úředníků při řešení konkrétních problémů pokračující zadlužování obcí, nedostatečné využívání všech možností získávání finančních prostředků, neefektivní hospodaření obcí vysoká míra závislosti obcí na státu a kraji nenaplňování cílů koncepčních a strategických dokumentů celková komunikační nedostatečnost nedostatečné zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů na regionální a místní úrovni nepřizpůsobení rozvojových aktivit principům udržitelného rozvoje


Globální SWOT analýza Silné stránky ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

diverzifikovaná průmyslová základna s výrazným podílem malých a středních firem kvalifikovaná pracovní síla ve specifických a tradičních oborech nižší registrovaná míra nezaměstnanosti (v porovnání s ČR) tradice a vhodné podmínky a infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu, sportovních aktivit a kulturního vyžití, aktivní činnost spolků a občanských sdružení v této oblasti vysoký podíl zemědělské půdy vhodné pro chov skotu, koz, ovcí a pěstování energetických plodin, zkušenosti s realizací ekologického zemědělství významné zastoupení specializovaných středních a vyšších odborných škol, tradice vědy a výzkumu (potenciál Technické univerzity v Liberci) dobrá úroveň poskytování zdravotních služeb, zejména v důsledku využití nové přístrojové techniky, léků a kvalifikace zdravotnického personálu existence sítě zařízení a služeb sociální péče hustá silniční a železniční síť kraje hodnotné pestré krajinné a přírodní prostředí s bohatými přírodními zdroji (voda, půda, biomasa atd.) a vysokou biodiverzitou výrazné snížení množství emisí od poloviny 90. let, nízká produkce celkového odpadu rozvinutý systém environmentální výchovy a vzdělávání, zájem veřejnosti o problematiku životního prostředí (existence nestátních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí) úzká spolupráce kraje v rámci NUTS II Severovýchod, rozšiřující se přeshraniční i mezinárodní spolupráce kraje, rostoucí přeshraniční spolupráce obcí nejen v rámci Euroregionu Nisa zkušenosti z řízení rozvoje a z tvorby rozvojových a územních dokumentů snaha o zkvalitnění veřejné správy jak na regionální, tak lokální úrovni, aktivní zapojení veřejné správy do různých forem vzájemné spolupráce s podnikatelskými a neziskovými subjekty, s veřejností, podpora partnerství

Slabé stránky ▪ existence regionálních rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje ▪ přítomnost četných ekologických zátěží, zdevastovaných a nevyužívaných ploch a objektů (brownfields) s potřebou jejich odstranění pomocí revitalizačních či sanačních prací ▪ nízká kvalita základních a doplňkových služeb a infrastruktury cestovního ruchu, absence destinačního managementu ▪ podprůměrná míra vzdělanosti (v porovnání s ČR) ▪ nesoulad nabídky učebních a studijních oborů s požadavky trhu práce, územní disproporce v oblasti školství ▪ nedostatečná kapacita zařízení sociální péče a nedostatečně rozvinuté alternativní a terénní formy sociální péče (komunitní, respitní péče, chráněné dílny) a péče o aktivní život seniorů ▪ nedostatečné propojení systému zdravotní a sociální péče ▪ nevyhovující stav komunikací, zejména II. a III. třídy, a železničních tratí ▪ nedostačující napojení kraje na mezinárodní dopravní koridory ▪ nedostatečně rozvinutá nebo chybějící technická infrastruktura v některých částech kraje ▪ rostoucí znečištění ovzduší a zátěž hlukem, způsobené zejména dopravou ▪ nedostatečná podpora surovinových a energetických úspor, nízká prevence vzniku odpadů, slabé druhotné využití tříděných odpadů ▪ nekoncepční rozvoj suburbanizačních procesů ▪ nedostatečná meziresortní a mezisektorová spolupráce, nedostatečné naplňování principů partnerství a občanské společnosti ▪ nedostatečné pokrytí území Libereckého kraje platnými územními plány, absence některých resortních koncepčních dokumentů, chybějící provázanost strategických a územně plánovacích dokumentů

57

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ neúplný a nekoordinovaný sběr dat monitorujících indikátory udržitelného rozvoje na regionální i lokální úrovni ▪ nízká efektivita hospodaření s veřejnými prostředky

Příležitosti ▪ zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a dostupnosti konzultačních a informačních služeb pro podnikatelský sektor ▪ vývoj a transfer inovačních technologií, vč. technologií šetrných k životnímu prostředí, a jejich zavádění do praxe ▪ využití potenciálu rozvoje multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství, zlepšení podmínek pro výrobu a distribuci místních produktů ▪ rozvoj spolupráce institucí na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti, provázání sféry vzdělávání s trhem práce a místními specifiky výroby ▪ podpora zkvalitňování a revitalizace veřejného a pracovního prostředí ▪ posílení prevence a kvality v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb ▪ rekonstrukce a modernizace silniční a železniční sítě ▪ zkvalitnění dopravní obslužnosti ▪ široké využití a rozvoj informačních a komunikačních technologií ▪ vybudování a modernizace technické infrastruktury na celém území kraje ▪ zvyšování ekologické stability krajiny, využití půdy ležící ladem pro ekologicky šetrné aktivity ▪ podpora snižování negativních vlivů na složky životního prostředí a veřejné zdraví ▪ zvyšování využívání obnovitelných zdrojů a podpora energetické soběstačnosti ▪ posílení všech typů spolupráce (resortní, meziresortní, územní, přeshraniční, public-private partnership) ▪ efektivní využívání finančních zdrojů z Evropské unie ▪ řízení rozvoje kraje i obcí v souladu s principy udržitelného rozvoje ▪ budování otevřené občanské společnosti, posilování informovanosti občanů a jejich zapojování do rozhodovacích procesů, rozvoj místních Agend 21 ▪ posílení kvality života na celém území kraje a stabilizace venkova

Ohrožení ▪ prohlubování disparit mezi jednotlivými částmi kraje ▪ nežádoucí vývoj na trhu práce (např. zvyšování nezaměstnanosti, nedostatečná mobilita pracovní síly, stárnutí obyvatel, nevhodná oborová struktura absolventů, globalizace ekonomiky apod.) ▪ snižování zásob neobnovitelných zdrojů (vč. nerostného bohatství) pro budoucí generace vlivem neoptimálního hospodaření s nimi ▪ snížení konkurenceschopnosti kraje v souvislosti s nedostatečným využíváním informačních a komunikačních technologií ▪ nešetrné hospodaření a chování se v krajině vedoucí ke snižování její kvality a k negativním vlivům na krajinný ráz (cestovní ruch, energetika, zemědělství atd.) ▪ nedostatečná obnova a ochrana památek, kulturních a sportovních zařízení a zhoršování jejich stavu ▪ nedostatek finančních prostředků a lidských zdrojů v oblasti zdravotnictví a sociální péče ▪ zastarávání a zhoršování stavu bytového fondu ▪ nárůst sociálně slabších a méně přizpůsobivých skupin obyvatel spojený s nárůstem sociálně patologických jevů ▪ negativní změny životního stylu obyvatel ▪ nedostatek finančních zdrojů na rozvoj technické a dopravní infrastruktury ▪ snížení atraktivity kraje pro bydlení a investice z důvodu nevyhovujícího stavu technické a dopravní infrastruktury ▪ zhoršení kvality životního prostředí způsobené zvýšením intenzity dopravy a nedostatečnou nebo chybějící technickou infrastrukturou ▪ nedostatečná podpora aktivit pomáhajících k prevenci či likvidaci následků antropogenních činností ▪ tříštění sil, lidského i finančního potenciálu kraje nedostatečnou všestrannou spoluprací ▪ nesystematické řešení regionálního a lokálního rozvoje, nenaplňování cílů koncepčních a strategických dokumentů

58

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ neprofesionální přístup a korupce politiků a úředníků při řešení konkrétních problémů, malá pružnost regionální veřejné správy ▪ lhostejnost obyvatel k problémům společnosti ▪ nerespektování principů udržitelného rozvoje

59

NÁVRHOVÁ ČÁST


Rozvojová východiska – širší konceptuální rámec Dle závěru předsednictví Evropské rady z března 2005 „musí Evropa obnovit základ své konkurenceschopnosti, zvýšit svůj potenciál růstu a svoji produktivitu a posílit sociální soudržnost, a přitom klást hlavní důraz na znalosti, inovaci a optimalizaci lidského kapitálu. K dosažení těchto cílů musí Unie zmobilizovat všechny vhodné zdroje na úrovni jednotlivých členských států i Společenství - včetně politiky soudržnosti - ve třech rozměrech strategie (hospodářském, sociálním a environmentálním), aby se tak více využilo jejich součinnosti v obecném rámci udržitelného rozvoje“. Rozvojové aktivity by se měly soustředit na podporování udržitelného růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, znalostí a inovací, jak je uvedeno v obnovené Lisabonské strategii. Je zřejmé, že makroekonomická stabilita a strukturální reformy jsou předpokladem pro úspěch politiky soudržnosti. Je však zapotřebí i dalších podmínek, které podpoří investice (včetně účinného provádění jednotného trhu, správních reforem, dobrého vládnutí, příznivého podnikatelského prostředí a dostupnosti kvalifikované pracovní síly). Úsilí o řízení rozvoje je včleněno do sedmiletých programových období EU. Hlavním východiskem jsou „Strategické obecné zásady Společenství“ a rozvojové strategické procesy (např. Lisabonská strategie, „Zelené knihy“, „Bílé knihy“), které jsou průběžně doplňovány a reformulovány. Koncem roku 2004 byla Vládou ČR schválena „Strategie udržitelného rozvoje České republiky“, v roce 2005 na tento krok navazovala aktualizace „Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013“ a počátkem roku 2006 byl dokončen „Národní rozvojový plán ČR“ a „Národní strategický plán rozvoje venkova ČR“, započaty byly práce na „Národním strategickém referenčním rámci 2007 – 2013“. V průběhu letních a podzimních měsíců roku 2006 proběhla tvorba a projednávání jednotlivých operačních programů ČR na nové plánovací období 2007 – 2013. Pro Liberecký kraj, spolu s kraji Královéhradeckým a Pardubickým, je pro toto období důležitý Regionální operační program NUTS II Severovýchod 2007 – 2013. Vedle již zmíněných dokumentů existuje na úrovni ČR řada průběžně zpracovávaných dokumentů, k nimž je při začlenění krajské strategie do kontextu ČR nutno přihlédnout. Jsou to zejména Politika územního rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Program rozvoje venkova, Národní program reforem a další.

Evropská úroveň Lisabonská strategie Evropská unie vyhlásila na jarním zasedání Evropské rady v roce 2000 Lisabonskou strategii, jejímž cílem je v desetiletém časovém horizontu společně koordinovat kroky vedoucí ke stimulaci růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti členských zemí EU, zejména ve vztahu k USA. To vše při zachování úrovně kvality života občanů a úrovně ochrany životního prostředí v podmínkách globální hospodářské konkurence a nepříznivého demografického vývoje v Evropě. Strategie byla revidována v listopadu 2004 (tzv. Kokova zpráva), v roce 2005 bylo zpracováno její střednědobé hodnocení. Vzhledem k tomu, že její cíle nebyly naplněny v očekávané míře, změnilo se pojetí Strategie a byly navrženy institucionální změny ve vztahu k řízení Lisabonského procesu. Lisabonská strategie je nově primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principu udržitelného rozvoje. Opatření přispívající k naplnění priority Lisabonské strategie Přitažlivější Evropa pro investory a pracující ▪ Rozšíření a prohloubení vnitřního trhu ▪ Zlepšení evropských a vnitrostátních právních předpisů ▪ Zajištění otevřeného a konkurenčního prostředí na trzích v Evropě i mimo ni ▪ Rozšíření a zlepšení evropské infrastruktury Znalosti a inovace: cesta k růstu ▪ Zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a vývoje ▪ Usnadnění inovací, zavádění informačních a komunikačních technologií a udržitelného využívání zdrojů ▪ Přispění k vytvoření silné evropské průmyslové základny

62

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Vytváření více a lepších pracovních míst ▪ Podpora vstupu většího množství lidí na trh práce a modernizace systémů sociální ochrany ▪ Zvýšení přizpůsobivosti pracujících a podniků a pružnosti trhů práce ▪ Vyšší investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace

Strategické obecné zásady Společenství V červenci roku 2005 zveřejnila Evropská komise Strategické obecné zásady Společenství – dokument, který je základem pro návrhy reformy politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013. Rozšíření Evropské unie o deset států v roce 2004 a její další plánované rozšíření je velkou výzvou pro konkurenceschopnost a vnitřní soudržnost EU, na kterou tato reforma reaguje. Programy spolufinancované prostřednictvím politiky soudržnosti by měly usilovat o zaměřování zdrojů na tyto priority: ▪ zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a zachováním jejich potenciálu v oblasti životního prostředí, ▪ podpora inovace, podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií, ▪ tvorba většího počtu a lepších pracovních míst pomocí zapojení více osob do zaměstnání nebo do podnikání, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a zvýšení investic do lidského kapitálu.

Národní úroveň Základní nastavení politiky soudržnosti ČR Při nastavení strategie politiky soudržnosti v ČR se vychází z následujících zásad: reflexe otevřenosti české ekonomiky a její zapojení do společného trhu EU, nasměrování intervencí do oblastí s vysokým růstovým potenciálem. Podpora musí být zaměřena do hnacích sil růstu a zaměstnanosti s výrazným multiplikačním efektem. Politika soudržnosti umožňuje nově zaměřit intervence rovněž na modernizaci a zefektivnění veřejné správy v ČR, a to na všech úrovních. Také sleduje vyvážený a harmonický rozvoj území tím, že koncipuje územně vymezené strategie umožňující horizontální provázání intervencí realizovaných prostřednictvím jednotlivých priorit či operačních programů. Předpokladem naplnění evropského cíle posílení konkurenceschopnosti EU je zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých členských zemí a jejich regionů. Základním hodnotovým hlediskem pro formování rozvojové strategie je udržitelný rozvoj ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální – tj. zejména ekonomická soudržnost, sociální soudržnost, územní soudržnost, rovnost příležitostí pro všechny, konkurenceschopnost spojená s modernizačním úsilím EU (Lisabonský proces), zlepšování stavu životního prostředí.

Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky (SUR ČR) byla schválena vládou ČR v prosinci 2004. Je vytvořena pro časový horizont roku 2014, některé z cílů jsou ovšem dlouhodobější povahy (až 2030, i dále). Vzhledem k tomu, že udržitelnost je v současné době základním rámcem socioekonomického rozvoje, měla by SUR být východiskem pro zpracování dalších strategických a koncepčních dokumentů a podkladem pro strategické rozhodování. Strategie udržitelného rozvoje představuje dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti a východisko pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru. Cíle a nástroje strategie udržitelného rozvoje směřují k omezování nerovnováhy ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti.

63


Strategie hospodářského rozvoje ČR V listopadu roku 2005 schválila vláda Strategii hospodářského růstu ČR (SHR), jejíž platnost vymezují roky 2005 a 2013. Strategie reviduje současné nástroje hospodářské politiky a formuluje zásady dosažení vyššího ekonomického výkonu ČR. Jejím hlavním cílem je zvýšit životní úroveň obyvatel a ekonomický růst. Strategie hospodářského růstu rozpracovává Strategii udržitelného rozvoje ČR v hospodářské oblasti, důraz klade především na ekonomický a sociální pilíř udržitelného rozvoje. Hlavními úlohami strategie jsou: ▪ nastavení priorit pro koordinaci hospodářské politiky a nasměrování prostředků z fondů EU v období 2007 – 2013, ▪ vytvoření nejlepších možných podmínek pro ekonomické aktivity klientů státní sféry (občanů, podnikatelů i obchodních společností), ▪ přispění k maximálně efektivnímu nasměrování veřejných prostředků v oblastech přímé intervence.

Národní rozvojový plán 2007 – 2013 Národní rozvojový plán ČR na léta 2007 – 2013 (NRP) je výchozím strategickým dokumentem pro realizaci rozvojových aktivit v regionech ČR za finančního přispění fondů EU. Dokument plně odráží změny vyplývající z přístupu k evropské politice hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007 – 2013. Především jde o posun cílů politiky soudržnosti EU, nový přístup k procesu programování a nové postavení ČR jako plnohodnotného člena EU. Jde tedy o přehodnocení pozic státu v hospodářské, institucionální a politické oblasti. Národní rozvojový plán obsahuje podrobnou socioekonomickou analýzu včetně SWOT analýzy, dále vizi dalšího rozvoje ČR doplněnou o strategické cíle a prioritní osy. Je zde popsán i návrh struktury a zaměření jednotlivých programů a způsob jejich realizace na národní úrovni, návrh rozložení finančních zdrojů a systém monitorování a hodnocení operačních programů. Národní rozvojový plán poskytuje východiska pro zpracování Národního strategického referenčního rámce pro financování z fondů Evropské unie pro období 2007 – 2013.

Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013 Národní strategický referenční rámec (NSRR) je základním programovým dokumentem České republiky pro využívání fondů Evropské unie v období 2007 – 2013. Východiskem pro zpracování Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán ČR, ve kterém byly definovány priority České republiky v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Analytická část NSRR se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek ČR pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Strategie NSRR se opírá o klíčové evropské i domácí strategické dokumenty (návrh Strategických obecných zásad Společenství, Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje a další platné resortní a regionální strategie). Strategickými cíli NSRR jsou: posílení konkurenceschopnosti, růst otevřenosti a soudržnosti společnosti (včetně otázek zaměstnanosti), zatraktivnění prostředí (ochranou životního prostředí a zlepšením dopravní dostupnosti), vyvážený rozvoj území. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007 – 2013, jejichž prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány.

Národní program reforem Národní program reforem (Národní lisabonský program) 2005 – 2008 pochází z konce roku 2005. Jeho cílem je posílit politickou odpovědnost za naplňování obsahu Lisabonské strategie a umožnit vyhodnocení plnění stanovených reformních kroků na úrovni jednotlivých členských států EU.

64

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Při zpracování Národního programu reforem byla využita Strategie udržitelného rozvoje České republiky a Strategie hospodářského růstu. Při výběru priorit Národního programu reforem byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR a vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. Národní program reforem České republiky představuje integrovaný a soudržný přístup mezi makroekonomickými politikami, mikroekonomickými politikami a politikou zaměstnanosti. V makroekonomické oblasti se předpokládá pokračování reformy veřejných financí, která povede k makroekonomické stabilitě a udržitelnému hospodářskému růstu. Oblast mikroekonomická se zaměřuje na zkvalitnění podnikatelského prostředí, podporu výzkumu, vývoje a inovací, udržitelné využívání zdrojů, zlepšení dopravy a rozvoj informačních a komunikačních technologií. Oblast trhu práce se věnuje zejména flexibilitě trhu práce, vzdělávání a integraci znevýhodněných osob.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013 Strategie regionálního rozvoje ČR je základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu. Vychází ze Strategie udržitelného rozvoje České republiky a v ekonomické oblasti ze Strategie hospodářského růstu. V oblasti politiky soudržnosti navazuje na základní programové dokumenty této politiky na národní úrovni, tj. na Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. Dalším východiskem jsou národní specifika regionálních potřeb a struktur České republiky. Strategie byla schválena vládou v květnu 2006. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Dokument bude určovat orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007 - 2013. Strategie respektuje cíle regionální politiky Evropské unie a předpokládá maximální míru využití všech možností, které České republice z členství v Evropské unii vyplývají. Formuluje souhrnně cíle, problémové okruhy a priority, které bude třeba zabezpečovat při zajišťování politiky regionálního rozvoje v České republice, a přesahy mezi evropskou regionální politikou a regionální politikou ČR. Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména: ▪ analýzu stavu regionálního rozvoje, ▪ charakteristiku silných a slabých stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, ▪ strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, ▪ vymezení státem podporovaných regionů, ▪ doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti.

Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje je celostátním nástrojem územního plánování, který slouží ke koordinaci územně plánovací činnosti krajů a resortních koncepcí s vazbou na území. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Obsahem Politiky územního rozvoje je stanovení republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a nadregionálního významu. V tomto dokumentu jsou rovněž vymezeny oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, dále koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury mezinárodního, republikového a nadregionálního významu. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy jsou stanovena kritéria a podmínky pro jejich rozvoj. Pro rozvojovou oblast Liberec – vymezenou správními obvody ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Tanvald – byly stanoveny tyto priority: ▪ rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy, ▪ podporovat rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v bývalém vojenském újezdu Ralsko, ▪ odstraňovat staré ekologické zátěže v bývalém vojenském újezdu Ralsko, ▪ podporovat rozvoj cestovního ruchu, ▪ regulovat obslužná a zábavní zařízení podél komunikací.

65


Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Program zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), konkretizuje strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Program se skládá ze čtyř os zaměřených na konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví, zlepšování životního prostředí a krajiny, kvalitu života a diverzifikaci hospodářství ve venkovských oblastech a LEADER.

Krajská úroveň Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002 Strategie rozvoje kraje je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont (tato Strategie rozvoje Libereckého kraje je zpracovávána pro období 2006 – 2020) strategické cíle rozvoje kraje i jeho částí a hlavní cesty k jejich dosažení. Kromě toho poskytuje potřebná východiska pro vypracování Programu rozvoje kraje a strategických plánů rozvoje měst, obcí nebo jiných územních celků kraje. Finanční otázky v tomto dokumentu řešeny nejsou, jedná se vždy ve vazbě na řešení dlouhodobého horizontu o dokument obecného charakteru. Základní rámec financování rozvojových aktivit se nastiňuje v rozvojových dokumentech střednědobých, mezi něž mj. náleží Program rozvoje kraje. Strategie z roku 2002 byla členěna do šesti rozvojových oblastí: Ekonomický rozvoj, Lidské zdroje, Infrastruktura, Životní prostředí, Cestovní ruch a Zemědělství a venkov.

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2005 – 2020 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje (SUR LK), která vznikla v roce 2005, je jakýmsi zastřešením principů udržitelného rozvoje na území Libereckého kraje. Je průřezovým koncepčním dokumentem, na který navazují ostatní strategické a koncepční dokumenty, jejichž obsah musí být v souladu s vizemi, prioritami a strategickými cíli Strategie udržitelného rozvoje ČR. Pro monitoring implementace SUR LK byla navržena sada indikátorů; řešení zajištění financí předmětem SUR LK nejsou. Strategie udržitelného rozvoje hodnotí možnosti rozvoje v základních oblastech života s ohledem na udržitelný rozvoj, tzn. současně se strategickým plánováním zvažuje dopady realizovaných aktivit. Je opřena o tři pilíře – ekonomický, sociální a environmentální. SUR LK byla zpracována na období do roku 2020.

Program rozvoje Libereckého kraje 2004 – 2006 Program rozvoje kraje je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na socioekonomickou sféru. Konkretizuje strategické cíle a rozvojové aktivity formulované ve Strategii rozvoje kraje do konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob implementace a financování. Pro financování rozvojových aktivit počítá kraj s využitím prostředků nejen z dotačních titulů národních a evropských, ale i z rozpočtu kraje. V návaznosti na zpracovanou Strategii rozvoje Libereckého kraje, schválenou Zastupitelstvem Libereckého kraje v lednu 2002, byl vypracován Program rozvoje Libereckého kraje (PRLK) na období let 2004 – 2006. Zde byla specifikována množina opatření (36 opatření v šesti problémových tématických okruzích) na podporu hospodářského a sociálního růstu v regionálním a místním měřítku (ekonomický rozvoj, lidské zdroje, infrastruktura, životní prostředí, cestovní ruch, zemědělství a rozvoj venkova). V souladu s novými požadavky na aktuálnost a zaměření programových dokumentů na něj naváže Program rozvoje Libereckého kraje na období 2007 – 2013. Opatření PRLK jsou členěna podle problémových okruhů odpovídajících zhruba okruhům Strategie rozvoje Libereckého kraje, jsou však specifikována podrobněji než opatření Strategie; kromě aktivit naplňujících daná opatření jsou definovány také dopady jejich realizace, cílové skupiny, kritéria pro výběr projektů a další upřesňující charakteristiky.

66

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Obsahové zaměření PRLK je pravidelně aktualizováno v návaznosti na měnící se podmínky makroprostředí i mikroprostředí. Pro implementaci PRLK je klíčový Akční plán, který v rámci jednotlivých opatření definuje aktivity, jež by měly být realizovány v krátkodobém horizontu, a rozpracovává je do úrovně projektů.

67


Shrnutí Navrhovaná opatření a aktivity Strategie rozvoje kraje 2006 – 2020 musejí být v souladu cíli a opatřeními výše uvedených strategických a programových dokumentů. Tyto vazby uvádí následující tabulka. Průnik jednotlivých opatření SR LK s analyzovanými koncepčními dokumenty Opatření SR LK

Relevantní dokumenty

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského SOZS, LS, SHR, SRR, NPR, PÚR, SUR LK,PRLK A.1 prostředí A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací

SOZS, LS, SUR ČR, SHR, SRR, NPR, PRLK

A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství

SHR, SRR, PRV, SUR LK, PRLK

A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví

SRR, PÚR, SUR LK, PRLK

A.5 Rozvoj sektoru služeb

SUR ČR, SRR, PRV, PRLK

A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje

LS, SRR, PÚR, SUR LK, PRLK

B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života

SOZS, LS, SUR ČR, SHR, SRR, NPR, SUR LK, PRLK

B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel

SOZS, LS, SHR, SRR, NPR, SUR LK, PRLK

Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora SOZS, LS, SHR, SRR, SUR LK, PRLK B.3 zdravého životního stylu B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

SRR, PRLK

B.5 Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví

LS, SHR, SRR, PÚR, PRLK

Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního podpora zdravého SHR, SRR, SUR LK, PRLK B.6 životního stylu B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku

SUR ČR, PRLK

C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace

SOZS, LS, SHR, SRR, NPR, PÚR, PRLK

Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení SHR, SRR, PÚR, SUR LK, PRLK C.2 dopravní obslužnosti Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně SOZS, SHR, SRR, PRLK C.3 alternativních energetických zdrojů C.4 Zavádění a rozvoj nových informačních a komunikačních technologií SOZS, SHR, SRR, NPR, PRLK D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel

SOZS, SUR ČR, SHR, SRR, PÚR, SUR LK, PRLK

D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví

SOZS, SUR ČR, SHR, SRR, PÚR, SUR LK, PRLK

D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu

SOZS, SUR ČR, SRR, NPR, PÚR, PRV, SUR LK, PRLK

D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel

SRR, SUR LK, PRLK

Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní SUR ČR, SHR, SRR, PRV, PRLK E.1 a přeshraniční E.2 Rozvoj městských oblastí

SHR, SRR, PRV, PRLK, SUR LK

E.3 Rozvoj venkovských oblastí

SHR, SRR, PRV, PRLK, SUR LK

E.4 Koncepční řízení rozvoje

SHR, SRR, PÚR, PRV, SUR LK, PRLK

E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti

SUR LK, PRLK

E.6 Zkvalitnění veřejné správy

SOZS, LS, SHR, SRR, SUR LK, PRLK

Seznam zkratek: SOZS – Strategické obecné zásady Společenství SUR ČR – Strategie udržitelného rozvoje ČR SRR – Strategie regionálního rozvoje ČR PÚR – Politika územního rozvoje OPR – Operační program Rybářství PRLK – Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006

68

LS – Lisabonská strategie SHR – Strategie hospodářského růstu ČR NPR – Národní program reforem PRV – Program rozvoje venkova SUR LK – Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje


Zaměření strategie rozvoje Výše prezentované programové dokumenty svým obsahovým zaměřením prokazují, že výchozí podmínky pro zaměření rozvoje regionů ČR na nové plánovací období let 2007 – 2013 – a tedy i Libereckého kraje – jsou nastaveny tématicky značně „široce“, přitom ale vymezují klíčové sféry žádoucího rozvoje. Krajskou strategii rozvoje lze tedy ve struktuře navrhovaných strategických cílů i rozvojových opatření vedoucích k jejich naplnění opřít především o poznané potřeby daného území. Získané poznatky je žádoucí konstruktivně konfrontovat s poznanými a vyjádřenými zájmy a potřebami různorodých dotčených subjektů v území a ve výsledné podobě je specifikovat tak, aby byla efektivně a konstruktivně naplněna hlavní vize rozvoje kraje a zajištěna realizace jeho klíčových cílů rozvoje. V roce 2002 byla zpracována „Strategie rozvoje Libereckého kraje“ (dále SR LK 2002), která byla prvním strategickým dokumentem vytvořeným po vzniku krajů, na jehož zpracování se podílelo více různých subjektů. Možnosti a kompetence krajských orgánů využitelné pro zajištění praktické realizace strategických cílů rozvoje kraje se však v době vzniku tohoto dokumentu teprve krystalizovaly. Po vstupu ČR do EU v roce 2004 již došlo v řízení strategického rozvoje k výrazným změnám a bylo možno a nutno věnovat značnou pozornost provázanosti jednotlivých rozvojových programových dokumentů na různých úrovních a aktuálním trendům rozvoje jednotlivých oblastí v ČR. Strategický dokument kraje z roku 2002 obsahoval ve své návrhové části i řadu konkrétních navrhovaných aktivit, které spíše náležely do podrobnější úrovně dokumentu „Program rozvoje kraje“. Přijatá strategie rozvoje měla iniciovat potřebu aktualizace Programu rozvoje kraje a jeho praktické operacionalizace s ohledem na skutečnost, že tento první programový dokument byl zpracován již v roce 2000, tedy ještě před započetím fungování krajských orgánů. Zpracování dokumentu SR LK 2002 tak v dané době vytvářelo komplexnější základy pro rozvojové programování v kraji. Analytická část dokumentu SR LK 2002 obsahovala kvalitní faktografii o situaci v území, avšak struktura prezentovaných informací neumožňovala dostatečně postihnout všechny potřebné souvislosti, které jsou důležitými východisky pro formulování provázaných rozvojových záměrů. V tomto směru vznikla potřeba dokument aktualizovat a s ohledem na nové relevantní skutečnosti připravit dokument modernější, odpovídající věcným i procedurálním požadavkům nového programovacího období na léta 2007 – 2013. Zde prezentovaný návrh nově formulované rozvojové strategie Libereckého kraje – vize – cíle – opatření – je koncipován se záměrem vyjádřit názorně a koncentrovaně rozhodující linie rozvoje kraje na základě objektivizace disponibilních poznatků. Návrhová část Strategie rozvoje Libereckého kraje vychází ze závěrů aktualizované SWOT analýzy odvozené z profilu kraje. Návrhy rozvojových záměrů odrážející poznaná fakta charakterizující situaci na území kraje jsou zde provázány s trendy reflektovanými v evropských, národních i krajských strategických dokumentech. Pro formulování návrhové části byla důležitá skutečnost, že strategie je dokumentem poměrně obecným a že její význam tkví především ve vymezení budoucích představ o daném území a napomáhá formulovat rozvojové směry, které k naplnění této vize povedou. Konkrétnější specifikace budoucí skutečnosti je pak spíše záležitostí programu rozvoje, resp. akčního (prováděcího) plánu. Obecně lze konstatovat, že významným rozdílem věcného zaměření krajské strategie oproti „realizačním“ koncepčním dokumentům (program rozvoje, sektorové koncepce, akční plány) je především umožnění globálního pohledu na rozvíjené území, definování strategických rozvojových trendů (cílů) a podchycení rozvojových možností v celém spektru nejrůznějších oblastí. Z tohoto hlediska je méně podstatné to, do jaké míry, kdo a čím se bude podílet na realizaci jednotlivých kroků vedoucích k naplnění vize a cílů strategie. Stěžejní je adekvátní vyjádření příslušných rozvojových záměrů. Pro výsledné vymezení a specifikaci strategických cílů a opatření je kromě využití disponibilní faktografie žádoucí promítnout i potřeby, zájmy a strategická rozhodnutí představitelů kraje a různých regionálních subjektů. Pro další rozvoj všech relevantních subjektů na území kraje je klíčová informace o tom, které aktivity jsou v kraji žádoucí a podporované. Nově koncipovaná návrhová část strategie staví svá věcná východiska na následujících základních aspektech: ▪ První tvoří evropská regionální politika a na ni navazující hlavní strategické dokumenty ČR. Z hlediska celkového rozvoje ČR je žádoucí, aby celorepublikové koncepční dokumenty byly akceptovány na krajských úrovních a aby docházelo k synergickému efektu založenému na možnosti společné realizace na celém území. ▪ Vedle klíčových rozvojových směrů na úrovni ČR jsou rozhodujícím vlastním základem regionální strategie poznaná specifika rozvoje konkrétního kraje (včetně jeho lokálních úrovní) a nalezené nejvhodnější způsoby jeho realizace. Druhý aspekt strategie tedy čerpá z disponibilních analytických poznatků, v daném případě ze zpracovaného (aktualizovaného) profilu kraje a ze SWOT analýzy. Uvedené dva aspekty vytváří poměrně objektivní věcná východiska pro formulaci budoucích rozvojových možností,

69

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 nabízí jich však značně širokou škálu. Teprve v následujícím procesu vyjednávání s relevantními subjekty daného území (především se zástupci veřejné správy, podnikatelské sféry, neziskového sektoru a dalších dotčených institucí a organizací) budou vybrány ty rozhodující. ▪ Třetím navazujícím a do značné míry finálním aspektem tvorby návrhové části jakékoliv rozvojové strategie se tak stává proces vyjednávání o rozvojových záměrech a jejich konkrétních výsledcích v podobě modifikované struktury hlavních cílů rozvoje a jejich specifikace z hlediska potřeb i možností jejich budoucí realizace v podobě rozvojových opatření. V tomto procesu je důležité využít expertních poznatků zapojených aktérů, akceptace jejich zájmů a potřeb v konstruktivní konfrontaci s „objektivními“ poznatky o výchozí situaci v kraji. Získané závěry z procesu vyjednávání nad jednotlivými strategickými cíli a návrhy opatření mohou ve své konečné podobě přinést i nové návrhy na řešení a ovlivnit přijetí konečných rozhodnutí o zaměření budoucí strategie rozvoje kraje. ▪ Vyústěním procesu přípravy a projednání strategie rozvoje kraje je přijetí tohoto dokumentu kompetentními orgány kraje a jeho postupná cílevědomá realizace s neopomenutelným aspektem monitoringu naplňování cílů ve strategii stanovených. Pro formulaci jednotlivých rozvojových záměrů ve strategii není nezbytná srovnatelná míra jejich konkrétnosti. V některých případech postačí i obecnější vymezení koncepčního rámce, v jiných bude nutno nalézt hlubší vztahy a souvislosti, včetně odhadu možných důsledků. Přes všechna specifika či úskalí procesu vytváření a projednávání strategie rozvoje kraje by však měl tento dokument poskytnout poměrně komplexní pohled na další směřování rozvoje kraje a vymezit stěžejní rozvojová témata (oblasti), která jsou pro dosažení budoucích cílů a naplnění strategické vize skutečnými hybateli rozvoje. Po vyhodnocení všech disponibilních poznatků a východisek rozvoje kraje bylo navrženo pět tématických oblastí, pro něž jsou specifikovány strategické cíle a následně definována opatření rozvoje Libereckého kraje pro období 2006 – 2020: A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje C. Komplexní a kvalitní infrastruktura D. Zdravé životní prostředí bez zátěží E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti Ve struktuře uvedených tématických oblastí jsou prezentovány základní poznatky k profilu kraje i výsledky SWOT analýzy. Tento přístup umožňuje názornější provázání poznaných klíčových charakteristik Libereckého kraje s navrhovanými strategickými cíli a opatřeními. Hlavní změny v nově navrhované struktuře Strategie rozvoje Libereckého kraje pro období 2006 – 2020 oproti členění původního dokumentu Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002 lze vyjádřit následujícími tezemi: ▪ Nově je koncipováno obsahové zaměření oblasti „Ekonomický potenciál“ pod názvem „Dynamická a konkurenceschopná ekonomika“, kam je řazena původně samostatná oblast „cestovní ruch“ a „zemědělství…“, a to zejména s ohledem na jejich důležitý aspekt hospodářský. Cestovní ruch a zemědělství jsou přes svůj specifický význam (v prvním případě zejména s ohledem na zaměstnanost a ekonomiku kraje, ve druhém s ohledem na údržbu a kultivaci krajiny) důležitými hospodářskými odvětvími postavenými na konkurenceschopnosti a na vazbách s ostatními hospodářskými sektory. Zdůraznění jejich podílu na vytváření ekonomického potenciálu umožňuje lépe formulovat strategické cíle rozvoje kraje. V případě cestovního ruchu zůstává „pomoc“ veřejného sektoru pouze strategickou záležitostí, kdy je třeba usilovat o koordinaci podnikatelské aktivity, úspěch tohoto odvětví však závisí na schopnostech a kvalitě podnikatelů. Vliv zemědělství na rozvoj venkova je již spíše nepřímý a je třeba hledat novou pozici tohoto sektoru a orientovat ho na výrobu s komparativními výhodami a chápat jejich působení při údržbě krajiny jako nový aspekt zemědělské činnosti. ▪ Nově byla vytvořena oblast „Rozvoj území a občanské společnosti“, jejímž klíčovým tématem je spolupráce relevantních subjektů a společné a koordinované úsilí o koncepční rozvoj kraje. Schopnost spolupráce a využívaní synergických efektů při uchopení lokálních problémů v nadhledu je významným aspektem úspěšného rozvoje. Strategie zvyšuje důraz na posilování ekonomické konkurenceschopnosti a na komplexní rozvoj lidských zdrojů a občanské společnosti při zlepšování kvality prostředí. Celkově zvyšuje důraz na rozvoj, který je v souladu s principy udržitelného rozvoje.

70


Vize, globální a strategické cíle Vize Libereckého kraje Liberecký kraj je živý, zdravý, silný a dynamický region na bázi udržitelného rozvoje ve všech oblastech, s diverzifikovanou ekonomickou základnou založenou na inovační produkci a službách s vysokou přidanou hodnotou včetně využívání potenciálu cestovního ruchu. Liberecký kraj je region poskytující kvalitní podmínky pro život obyvatel, region se zdravým životním prostředím, region, který se harmonicky rozvíjí s využitím všestranné spolupráce. Struktura návrhové části Strategie rozvoje Libereckého kraje

Globální cíle

Strategické cíle

Rozvojová opatření

Globální cíle V roce 2020 je rozvoj území realizován v souladu s principy udržitelného rozvoje a ▪ má rozvinutý ekonomický a technický potenciál, ▪ jsou vytvořeny podmínky pro všestranný uspokojivý rozvoj života člověka, ▪ je zajištěno zdravé prostředí, ▪ je vytvořen efektivně fungující a všeobecně uznávaný systém veřejné správy.

Strategické cíle A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje C. Komplexní a kvalitní infrastruktura D. Zdravé životní prostředí bez zátěží E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

71


Strategické cíle a rozvojová opatření Struktura strategických cílů a jejich specifikace do rozvojových opatření A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje

C. Komplexní a kvalitní infrastruktura

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

A.1 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí

B.1 Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života

C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace

D.1 Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel

E.1 Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní

A.2 Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací

B.2 Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel

C.2 Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti

D.2 Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví

E.2 Rozvoj městských oblastí

A.3 Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství

B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu

C.3 Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů

D.3 Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu

E.3 Rozvoj venkovských oblastí

A.4 Podpora a rozvoj průmyslových odvětví

B.4 Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel

C.4 Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií

D.4 Posilování ekologického povědomí obyvatel

E.4 Koncepční řízení rozvoje

A.5 Rozvoj sektoru služeb

B.5 Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví

E.5 Podpora rozvoje občanské společnosti

A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje

B.6 Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí

E.6 Zkvalitnění veřejné správy

B.7 Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku

72


Strategický cíl A: Dynamická a konkurenceschopná ekonomika Rozvojové opatření A.1: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Zdůvodnění opatření: Území Libereckého kraje patří již tradičně k významným průmyslovým oblastem České republiky. V 90. letech 20. století však průmyslová základna prodělala radikální změny – poklesl zejména význam těžby a zpracování nerostných surovin, značně byl utlumen textilní průmysl. Poměrně úspěšně stále funguje další tradiční odvětví, výroba skla a bižuterie (Preciosa, Jablonex Group). Nově se rozvíjí automobilový průmysl – výroba dílů a autopříslušenství. Konkurenceschopnost výroby v Libereckém kraji částečně brzdí nedostatečná podpora a zdroje pro tradiční řemesla i nová odvětví, slabá spolupráce a podpora podnikatelských subjektů. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Diverzifikace podnikatelských subjektů Vytváření a rozvoj klastrů (posílení provázanosti podnikatelských aktivit) Vytváření podmínek pro podnikání v tradičních oborech a místních řemeslech Spolupráce podnikatelů napříč odvětvími Posílení komunikace veřejného a soukromého sektoru Průzkum potřeb podnikatelské sféry Podpora malých a středních podniků Rozvoj infrastruktury pro podnikání (podnikatelské nemovitosti, rozvojové plochy) Podpora začínajících podnikatelů Podpora podnikatelských subjektů s růstovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou Marketingové nástroje podpory podnikání Podpora lokálních ekonomik Monitoring ploch a objektů brownfields Vyhledávání investorů a investičních záměrů pro brownfields Revitalizace ploch a objektů brownfields Podpora zavádění moderních nástrojů výrobních a provozních technologií, včetně podpory produkce výrobků šetrných k životnímu prostředí ▪ Podpora zavádění sociálně orientovaných systémů řízení ▪ Podpora aktivit vedoucích k odstraňování regionálních disparit (např. v hospodářsky slabých oblastech) ▪ Vytváření a zlepšování služeb pro podnikání

Rozvojové opatření A.2: Podpora vědy, výzkumu a zavádění inovací Zdůvodnění opatření: Výzkum a vývoj hrají stále významnější roli v konkurenceschopnosti regionu. Nové poznatky a technologie umožňují vyrábět efektivněji a rovněž jsou základem pro vznik nových podniků a nových pracovních míst. Proto je třeba podporovat výzkumné a vývojové aktivity a usilovat o jejich maximální praktickou aplikaci. Z tohoto důvodu je nezbytné podporovat efektivní spolupráci výzkumných subjektů s produkční sférou. V Libereckém kraji se výzkum a vývoj opírá zejména o spolupráci subjektů s Technickou univerzitou Liberec. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Rozvoj výzkumu a vývoje a aplikace nových poznatků Zavádění inovací, zlepšení prostředí pro inovace Podpora vědy a výzkumu a zavádění inovací i v neprůmyslových odvětvích Spolupráce při koncepčním řešení problematiky inovací pro území celého kraje Vytváření podpůrných mechanismů pro vznik inovativních malých a středních podniků Podpora spolupráce věda-výzkum-podnikatelská sféra-veřejná správa Podpora inovační infrastruktury (např. vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, podnikatelských inovačních center – BIC, center pro transfer technologií)

73

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ ▪ ▪ ▪

Zvyšování podílu rizikového kapitálu a netradičních forem financování Podpora transferu výsledků vědy a výzkumu do inovačních procesů Podpora zkvalitňování systému právní ochrany duševního vlastnictví Vznik a fungování spin-off firem

Rozvojové opatření A.3: Podpora funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Zdůvodnění opatření: Podmínky pro zemědělství nejsou v Libereckém kraji příliš vhodné. Zemědělská půda tvoří méně než polovinu rozlohy kraje, z toho téměř 70 % je území s méně příznivými podmínkami (v okrese Jablonec nad Nisou dokonce 96,1 %). Primární sektor zaměstnává pouze 2,1 % ekonomicky aktivních obyvatel (v ČR 3,7 %). Současné trendy jsou spojeny s ekologicky šetrnou výrobou a s nepotravinářskou produkcí (zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie – např. produkce a zpracování biomasy). Značná rozloha trvalých travních porostů vytváří předpoklady pro chov hospodářských zvířat. Lesní porosty jsou průběžně obnovovány, zhodnocování lesní půdy však není vzhledem k roztříštěnosti jejich vlastnictví příliš efektivní. Vysoký podíl neobhospodařovaných zemědělských ploch má negativní vliv na krajinný ráz. Využívání produkčního potenciálu vodního hospodářství je z hlediska celkového hospodářství kraje doplňkovou záležitostí. Návrh možných aktivit: ▪ Podpora produkčních funkcí zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ▪ Podpora výroby místních potravinových produktů ▪ Podpora restrukturalizace, stabilizace a modernizace zemědělských podnikatelských subjektů a aktivit v Libereckém kraji ▪ Podpora zemědělských aktivit zapojených do údržby a tvorby krajiny ▪ Vytvoření a rozvoj zpracovatelského průmyslu v návaznosti na místní zemědělskou a lesnickou produkci ▪ Podpora alternativních forem zemědělské výroby, včetně ekologického zemědělství ▪ Podpora převodu zemědělských půd na lesní v závislosti na místních možnostech ▪ Rozvoj mimoprodukční funkce zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství

Rozvojové opatření A.4: Podpora a rozvoj průmyslových odvětví Zdůvodnění opatření: Průmysl je klíčovým hospodářským odvětvím Libereckého kraje z hlediska HDP i zaměstnanosti. K udržení konkurenceschopnosti je nutné dlouhodobě vytvářet vhodné podmínky. Jedná se zejména o celkový management prostředí průmyslu – podpora investorů, cílená diverzifikace průmyslových odvětví zajišťující nižší zranitelnost hospodářství kraje při hospodářských výkyvech, podpora exportních snah podniků a další. V poslední době stále více nabývá na významu zajištění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků a řemeslníků. Současně je nutno řešit i problematiku brownfields. Brownfields jsou pozemky, nemovitosti, výrobní či nevýrobní budovy, které ztratily své původní využití. Výjimkou není jejich ekologická zátěž. Brownfields mají často strategickou polohu a jejich revitalizace může umožnit rozvinutí potenciálu nejen jich samotných, ale celé přilehlé oblasti. Průmyslové brownfields se často nacházejí v lokalitách, jejichž nejvhodnějším využitím je opět průmyslová výroba. Ale nemusí tomu tak být vždy. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

74

Podpora diverzifikace průmyslové výroby Spolupráce průmyslových podniků na výzkumu a vývoji Podpora zvyšování inovačních činností v průmyslových odvětvích Příprava ploch a řízení procesů lokalizace průmyslových podniků Podpora příchodu investorů a stabilizace stávajících investorů Monitoring kvalifikačních potřeb podniků

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ Optimalizace struktury studijních oborů na základě potřeb podniků ▪ Podpora snižování energetické náročnosti průmyslové výroby ▪ Zavádění technicky nejvyspělejších prostředků informačních a komunikačních technologií

Rozvojové opatření A.5: Rozvoj sektoru služeb Zdůvodnění opatření: Služby jsou nejvýznamnějším sektorem hospodářství vyspělých ekonomik. Jejich intenzita a kvalita do jisté míry indikuje progresivitu jednotlivých regionů. Na konkurenceschopnost mají nejvyšší vliv tzv. vyšší služby, tj. služby s vyšší přidanou hodnotou založené na využití moderních technologií. Vedle tržních služeb fungujících na komerční bázi je třeba zajistit základní dostupnost služeb všem obyvatelům. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Podpora strategických a logistických služeb Optimalizace struktury tržních služeb Podpora dostupnosti a zkvalitňování veřejných služeb Podpora vyšších služeb Vytváření a zlepšování služeb pro podnikání a podnikatelské subjekty

Rozvojové opatření A.6: Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje Dílčí opatření A.6.1: Rozvoj turistické infrastruktury a služeb s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu Zdůvodnění opatření: Pro rozvoj oblasti cestovního ruchu jsou v Libereckém kraji velmi dobré přírodní i historické podmínky. Přesto ale v některých atraktivních částech kraje není dostatečně vybudovaná infrastruktura cestovního ruchu nebo je nedostatečná její kvalita. V nejčastějších případech se jedná především o nízkou kapacitu zařízení, jejich výraznou zastaralost a v některých částech kraje infrastrukturu chybějící. Proto je velmi důležité se zaměřit na podporu nové infrastruktury a zkvalitňování stávající základní a doprovodné infrastruktury ve vhodných lokalitách. Návrh možných aktivit: ▪ Zpracování krajské územní studie základní a doprovodné turistické infrastruktury ▪ Podpora a rozvoj turistických služeb a základní a doprovodné infrastruktury (včetně certifikací) v oblastech k tomu vhodných ▪ Podpora alternativních a specifických forem cestovního ruchu – ekoturistika, agroturistika, venkovská turistika, lázeňství, cykloturistika, hipoturistika Dílčí opatření A.6.2: Vytvoření fungujícího marketingového systému a podpora efektivní spolupráce mezi všemi aktéry cestovního ruchu Zdůvodnění opatření: Samotné vybudování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu by nic neznamenalo bez paralelního rozvoje turistických produktů, marketingového systému a vzájemné spolupráce všech dotčených subjektů cestovního ruchu. V posledních letech se v některých atraktivních lokalitách kraje (Krkonoše, Český ráj, Jizerské hory…) začala vytvářet aktivní turistická organizační struktura. Její budování a fungování je ale stále nedostatečné a je třeba v této činnosti pokračovat nejlépe pod koordinujícím vedením kraje. K tomu by měla sloužit různá sdružení cestovního ruchu na všech úrovních, která v současnosti většinou ve střediscích cestovního ruchu chybí nebo jejich aktivita není příliš efektivní. Neoddělitelnou součástí rozvoje cestovního ruchu je také průběžná podpora vzdělávání lidských zdrojů.

75


Návrh možných aktivit: ▪ Společná propagace regionů – vytvoření jednotného systému propagace ▪ Podpora přípravy a tvorby turistických programů a produktů a jejich přizpůsobování současným trendům cestovního ruchu ▪ Vybudování informačních a rezervačních systémů cestovního ruchu na úrovni turistických regionů kraje a jejich napojení na národní informační a rezervační systém ČR ▪ Vytváření komplexní turistické organizační struktury cestovního ruchu kraje na všech jeho základních úrovních (turistické regiony a oblasti) ▪ Marketingová podpora cestovního ruchu na krajské a regionální úrovni včetně podpory propagace a prodeje produktů cestovního ruchu ▪ Podpora informačních center ▪ Podpora vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu

76


Strategický cíl B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje Rozvojové opatření B.1: Podpora celoživotního učení s důrazem na kvalitu života Zdůvodnění opatření: V souvislosti s poklesem počtu narozených dětí v průběhu 90. let dochází na počátku 21. století k poklesu počtu žáků na školách, což vyvolává nutnost optimalizace počtu škol. Technický stav některých škol, zejména ve venkovských oblastech kraje, není příliš dobrý, podobně jako jejich vybavenost. Dalším problémem je nedostatek kvalifikovaných pedagogů, především pro výuku cizích jazyků a informačních technologií. Chybí provázanost struktury studijních oborů a požadavků trhu práce, takže se v některých oborech objevuje poměrně vysoká nezaměstnanost absolventů, v jiných je absolventů nedostatek. Velký význam má (dosud však jen slabá) spolupráce škol a zaměstnavatelů, která umožňuje kvalitnější přípravu žáků, učňů či studentů na budoucí povolání. Není dostatečně rozvinut systém celoživotního učení. Návrh možných aktivit: ▪ Posilování spolupráce mezi sférou vzdělání a trhem práce, vedoucí ke zlepšení možností využívání pracovní síly v Libereckém kraji ▪ Přizpůsobování struktury studijních a učebních oborů potřebám trhu práce ▪ Podpora odborného profesního terciálního vzdělávání s důrazem na spolupráci s vysokými školami ▪ Posilování systému celoživotního učení ▪ Podpora aktivit jednotlivých subjektů zapojených do celoživotního učení a posílení motivace potenciálních frekventantů ▪ Posílení integrace zdravotně postižených žáků a studentů do běžných škol ▪ Podpora polyfunkční role škol, zejména v malých obcích ▪ Podpora základních i specializovaných studijních a učebních oborů potřebných v Libereckém kraji (např. technických, řemeslných aj.) ▪ Podpora vytváření podmínek pro rozvoj výzkumu a vývoje ▪ Vytvoření podmínek pro změnu systému vzdělávání (rozvoj klíčových schopností) ▪ Rozvoj dalšího vzdělávání – celoživotní učení, rekvalifikace, kurzy, zvyšování kvalifikace pedagogů atd. ▪ Podpora dokončení optimalizace sítě škol při udržení jejich dostupnosti ze všech částí kraje, zlepšení jejich stavebnětechnického stavu a vybavenosti ▪ Aplikace moderních forem vzdělávání (např. e-learning) ▪ Podpora rozvoje informační společnosti ▪ Podpora vzdělávání a osvěty v oblasti informačních a komunikačních technologií, podpora počítačové gramotnosti všech obyvatel ▪ Podpora vzdělávání a osvěty v oblasti udržitelného rozvoje, bezpečnosti, zdravotní a sociální prevence a zdravého životního stylu

Rozvojové opatření B.2: Zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti obyvatel Zdůvodnění opatření: Nezaměstnaností jsou ohroženi zejména pracovníci s nedostatečnou kvalifikací, se zdravotními, věkovými či jinými handicapy. V důsledku jejich dlouhodobé nezaměstnanosti se zvyšuje riziko sociální exkluze těchto skupin obyvatelstva. Ke zvyšování zaměstnanosti i zaměstnatelnosti obyvatel Libereckého kraje přispívají např. rekvalifikace a další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (s důrazem na skupiny obyvatel znevýhodněné na trhu práce). Současný systém rekvalifikací však nedostatečně navazuje na tendence vývoje trhu práce, jeho efektivitu mohou podpořit pravidelné průzkumy aktuální situace na trhu práce. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪

Zlepšování úrovně subjektů na trhu práce, podpora jejich rozvoje a systému pro kvalitní služby zaměstnanosti Posilování spolupráce subjektů na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti Vytvoření a aktualizace informačního systému o potřebě jednotlivých profesí na území Libereckého kraje Realizace průzkumů kvalifikačních potřeb zaměstnavatelů

77

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ Podpora tvorby a realizace programů prevence před dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností rizikových skupin obyvatelstva (posílení podmínek pro zaměstnávání žen, starší populace, osob se zdravotním postižením, snižování neopodstatněných regionálních rozdílů v podmínkách pro zaměstnanost) ▪ Podpora projektů zavádějících nové formy pracovních úvazků (flexibilní pracovní úvazky, sdílení pracovního místa, práce doma, zkrácené pracovní úvazky apod.) ▪ Zlepšování podmínek pro podnikání a rozvoj malého a středního podnikání (školení a kurzy pro management firem, poradenství začínajícím podnikatelům apod.)

Rozvojové opatření B.3: Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu Zdůvodnění opatření: Dostupnost primární péče je nevyrovnaná vzhledem k nabídce poskytovatelů zdravotnických služeb. Pokrytí území službami praktických lékařů, stomatologů a oftalmologů začíná dosahovat kriticky nízkých hodnot. Vzhledem k neustálému vývoji léčebných metod a postupně se měnícímu zdravotnímu stavu obyvatel je nutno reagovat i změněnou skladbou poskytovaných služeb v lůžkových zařízeních s cílem zajistit vysokou kvalitu zdravotní péče. Rezerva finančních úspor, především v oblasti následných výdajů, je v systému preventivní péče a v péči každého občana o vlastní zdraví. Rezervu je třeba hledat i v léčebných postupech a spotřebě léků. K zefektivnění systému by měla přispět i možnost nákladových analýz, využití analýz vývoje zdravotního stavu obyvatel kraje a systém řízení kvality zdravotní péče. Pro zlepšení v oblasti poskytování neodkladné péče ve specializovaných oborech v Krajské nemocnici Liberec je potřeba vybudovat centrální pavilon urgentní péče v areálu nemocnice. Cílem výstavby je centralizace příjmu pacientů, diagnostiky, operační a intenzivní péče v oblasti traumatologie, kardiochirurgie, heliportu letecké záchranné služby a dalších nezbytných oborů do jednoho pavilonu. Výsledkem bude zlepšení kvality a efektivity v této oblasti medicíny. Významným faktorem je i možnost přeshraniční spolupráce (Euroregion Nisa) s okolními státy EU. Dostupnost a kvalita zařízení sociální péče se v rámci Libereckého kraje liší. Sociální péče se netýká pouze seniorů – klienty těchto zařízení jsou také osoby se zdravotním postižením, osoby v tíživé sociální situaci nebo bez domova, závislé na návykových látkách atd. V současné době je u všech cílových skupin preferována ústavní péče, alternativní formy sociální péče (poskytované v domácím prostředí klienta) jsou dosud nedostatečně rozšířeny. Přestože jsou preventivní opatření efektivnější než následná řešení vzniklých situací, není realizace preventivních programů (pohybových, rodinných, rehabilitačních, zdravotní a protidrogová prevence, prevence kriminality, sociálně-patologických jevů apod.) v kraji dosud výrazněji podporována. Návrh možných aktivit: ▪ Realizace specifických preventivních programů (zdravotní, protidrogová prevence, prevence sociálně-patologických jevů atd.) a programů podporujících zdravý životní styl ▪ Podpora realizace vybraných cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje ▪ Průběžná optimalizace sítě zdravotnických zařízení ▪ Rozšiřování systému řízení kvality a certifikace v zařízeních zdravotní a sociální péče ▪ Podpora investičních aktivit směřujících k zajištění finančně náročné zdravotnické přístrojové techniky, vybavení zdravotnických zařízení a nezbytných rekonstrukcí včetně jejich efektivního využití ▪ Podpora rozvoje domácí ošetřovatelské péče a péče hospicové ▪ Výstavba centrálního pavilonu pro rozvoj specializovaných a superspecializovaných center zdravotní péče v rámci racionální dělby práce a specializace pracovišť ▪ Podpora rozvoje efektivního systému neodkladné přednemocniční péče a návazné urgentní péče ▪ Zavedení a využívání efektivního zdravotnického informačního systému rovněž pro nákladové analýzy, srovnávání zdravotnických zařízení (výkonů) apod. ▪ Rozvoj spolupráce rozhodujících subjektů zdravotní péče (zdravotní pojišťovny, poskytovatelé, kraj) na zajištění efektivně fungujícího systému zdravotní péče ▪ Nastavení optimální sociální sítě ▪ Podpora procesu zpracovávání střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji v rámci komunitního plánování obcí

78


Transformace zařízení sociálních služeb Propojení systému zdravotní a sociální péče Podpora vzdělávání poskytovatelů sociální péče Podpora standardizace sociálních služeb Vytváření rovných příležitostí pro všechny poskytovatele sociálních služeb Podpora a práce v sociálně vyloučených romských lokalitách (vznik nestátních neziskových organizací, terénních pracovníků, center, přípravných tříd, rekvalifikace) Podpora deinstitucionalizace sociální péče, motivace poskytovatelů k rozšiřování sociální péče poskytované v přirozeném prostředí (příp. maximálně přiblížit pobyt uživatelů životu v domácím prostředí) Podpora rozvoje poskytování sociální péče v domácím prostředí klienta, podpora respitní péče, rezidenčních služeb a dalších alternativních forem sociální péče (včetně psychosociální a krizové intervence) Redukce výstavby nových kapacit pobytových zařízení, podpora vzniku komunitních služeb Podpora integrace osob ohrožených sociálním vyloučením a zdravotně postižených osob Podpora masivnějšího zapojení nestátních neziskových organizací do aktivit v oblasti zdravotnictví a v sociální oblasti

Rozvojové opatření B.4: Podpora kulturních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Zdůvodnění opatření: Struktura nabídky volnočasových aktivit a kulturního vyžití je v Libereckém kraji obecně poměrně pestrá, mezi jednotlivými obcemi však existují značné rozdíly – ve velkých městech bývá nabídka volnočasových aktivit širší než v malých obcích. Rozdíly jsou také v nabídce aktivit pro různé skupiny obyvatel: zatímco aktivit pro děti a mládež je relativně dostatek, senioři bývají poněkud opomíjeni. Výstavbu či modernizaci zařízení pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity (kina, divadla, muzea, hřiště, kluziště, bazény apod.) často limituje finanční náročnost takovéto akce. Návrh možných aktivit: Podpora kulturních a sportovních aktivit Podpora spolkové činnosti Výstavba, údržba a modernizace zařízení pro zájmovou činnost obyvatel (zejména kultura, sport) Vytváření podmínek pro aktivní život seniorů Podpora profesionálních i neprofesionálních organizací a institucí působících v oblasti kultury, sportu, volnočasových aktivit, zájmového vzdělávání ▪ Dostupnost kulturních zařízení a zájmových aktivit

▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Rozvojové opatření B.5: Péče o kulturní a kulturně-historické dědictví Zdůvodnění opatření: Liberecký kraj je regionem s množstvím kulturně-historických památek, zejména hradů, zámků a zřícenin. Řada z nich svým významem přesahuje region, některé jsou i celostátního významu (např. Bezděz, Trosky). Hodnotná je také městská a venkovská architektura – v řadě měst a obcí byly vyhlášeny památkové rezervace či zóny. Negativním rysem je ovšem zhoršující se stavebně-technický stav četných památek, jenž může být mj. také překážkou v rozvoji cestovního ruchu. V území působí také muzea prezentující lokální či regionální tradice a zvyky. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Podpora péče o kulturní a kulturně-historické dědictví kraje Podpora obnovy historických památek a jejich využívání Podpora činnosti organizací a spolků zabývajících se regionálními a lokálními specifiky a tradicemi Rozvoj kulturních akcí a lokálních/regionálních tradic Propagace kulturních památek

79


Rozvojové opatření B.6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Zdůvodnění opatření: V rámci kraje se projevují značné rozdíly v úrovni bydlení. Venkovské obce jsou většinou hůře vybaveny službami i technickou infrastrukturou než města. Jejich špatná dopravní dostupnost a slabá vybavenost je pak jednou z příčin poklesu počtu obyvatelstva. Naopak ve velkých městech počet obyvatel roste, v posledních letech přibývá také populace malých obcí v zázemí měst (projev suburbanizace – obyvatelé měst hledají kvalitnější bydlení v zázemí). Těžiště stavebních aktivit spočívá v nové bytové výstavbě. Modernizace a rekonstrukce stávajících bytů (včetně regenerace panelových sídlišť) je podporována nedostatečně. Není usměrňován rozvoj sídel v suburbánních oblastech. Nadále je nutné věnovat pozornost tvorbě zdravého a bezpečného pracovního i veřejného prostředí. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Vytvoření fungujícího trhu s byty Podpora nové bytové výstavby, včetně sociálního bydlení Podpora obnovy a modernizace bytového fondu, včetně regenerace panelové výstavby Zvýšení dostupnosti bydlení, zejména pro mladé rodiny, neúplné rodiny, sociálně slabé skupiny obyvatel Podpora zkvalitňování pracovního prostředí zaměstnanců Podpora zkvalitňování a revitalizace veřejného prostředí (prostranství, budov atd.) Podpora bezbariérovosti budov a veřejných prostranství

Rozvojové opatření B.7: Zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku Zdůvodnění opatření: Míra kriminality není v Libereckém kraji obecně příliš vysoká, pohybuje se okolo republikového průměru. Výjimku tvoří pouze okres Česká Lípa, kde je podíl trestných činů na 1 000 obyvatel nadprůměrný v rámci kraje i ČR. Absolutní počet trestných činů v kraji od roku 2002 klesá (celkově i u jednotlivých druhů trestné činnosti). Liberecký kraj lze tedy považovat za poměrně bezpečný region. Potenciálním nebezpečím růstu kriminality se může stát rostoucí nezaměstnanost. Bezpečnost majetku obyvatel může být ohrožena také v případě živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, případně teroristických útoků. Pro minimalizaci jejich následků je nutná podpora preventivních opatření, všech složek integrovaného záchranného systému, rychlé informovanosti obyvatel a pomoci při odstraňování škod. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

80

Realizace programů prevence kriminality s důrazem na mládež a na problematické skupiny obyvatel Podpora masivnějšího zapojení nestátních neziskových organizací do aktivit v oblasti prevence kriminality Zefektivňování práce policie a soudů na území kraje Podpora všech složek integrovaného záchranného systému Podpora odstraňování škod způsobených přírodními živly a teroristickými útoky


Strategický cíl C: Komplexní a kvalitní infrastruktura Rozvojové opatření C.1: Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Zdůvodnění opatření: V Libereckém kraji se kvalita i hustota dopravních sítí v jednotlivých regionech velmi liší, proto je nezbytné se zaměřit především na jejich optimalizaci a modernizaci. Jedná se hlavně o některé přetížené úseky silnic a úpravu neodpovídajícího technického stavu vozovek a železnic. Stále se zvyšující intenzita dopravy v kraji má velmi negativní vlivy na jeho životní prostředí, kdy po restrukturalizaci průmyslu se stává jeho největším znečišťovatelem. Ke zmírnění tohoto negativního trendu by měla napomoci mj. i dopravní opatření v oblasti infrastruktury směřující ke zlepšení technického a bezpečnostního stavu dopravně komunikačních sítí Libereckého kraje, včetně realizace opatření vedoucích ke zmírnění či odstranění negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví způsobených jejich provozováním. Nezbytnou součástí tohoto vývoje je i optimalizace cyklotras a dopravy v klidu v podobě kvalitně vybavených parkovacích kapacit, které v současné době mnohdy chybí hlavně v centrech měst a v některých atraktivních lokalitách cestovního ruchu. To vše by mělo probíhat bez následků a omezení pro pěší a naopak by měla být stále zvyšována jejich bezpečnost, ať už formou důrazné segregace všech typů dopravy od pěších, která je v kraji velmi zanedbaná, tak i pomocí budování stále většího počtu pěších zón ve městech nebo omezování dopravy v jejich částech. Návrh možných aktivit: ▪ Průběžná optimalizace, rekonstrukce, modernizace a údržba všech typů silniční a železniční sítě se zaměřením na dostačující přeshraniční spojení, na komunikace s největší intenzitou dopravy a s důrazem na bezpečnost ▪ Průběžné zkvalitňování obecních komunikací a silnic I., II. a III. třídy, včetně přihlédnutí na ochranu složek životního prostředí a veřejného zdraví ▪ Podpora budování obchvatů obcí ▪ Zklidnění a zlidštění dopravního prostoru ▪ Vytváření dopravně bezpečných zón ▪ Podpora budování dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu a zajištění její segregace od ostatní dopravy, zejména při styku s infrastrukturou automobilové dopravy ▪ Řešení dopravy v klidu formou podpory nejen pěších zón a zón s omezenou dopravou, ale i kvalitně vybavených parkovacích kapacit (mimo i v historických centrech měst, ve střediscích cestovního ruchu atd.) ▪ Podpora obnovy historických, krajinou procházejících cest k víceúčelovým nadregionálním propojením (hipostezky, poutní cesty, bezmotorová doprava atd.) ▪ Podpora realizace bezpečné bezmotorové dopravy včetně řešení jejího navigačního systému

Rozvojové opatření C.2: Optimalizace dopravních systémů včetně jejich alternativ a zlepšení dopravní obslužnosti Zdůvodnění opatření: Jak již bylo konstatováno výše, se zvyšující se intenzitou dopravy v kraji rostou negativní vlivy na jeho životní prostředí. Ke zmírnění tohoto negativního trendu by měla napomoci i větší orientace nákladní silniční dopravy na železnici a postupné zavádění ekologicky šetrných forem dopravy. Rozvoj a podpora veřejné hromadné dopravy, a to i v periferních oblastech kraje, je také jednou ze záruk zdravého a udržitelného rozvoje celého kraje. Snahou je i nadále pokračovat v postupném snižování počtu a následků závažných dopravních nehod, a to na úroveň ČR a vyspělých států Evropské unie (tzv. princip nulové tolerance - tolerance při porušení zákona). Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Zvyšování atraktivity veřejné hromadné dopravy Zlepšení dostupnosti veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace Optimalizace nákladní dopravy a její postupný přesun na železnici Rozvoj kombinované dopravy a veřejné logistiky Podpora veřejné hromadné dopravy Zavádění integrovaných systémů dopravy v městských aglomeracích a jejich okolí

81

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ Podpora rozvoje a zavádění alternativních druhů dopravy (například cyklistické) tak, aby respektovaly udržení příznivých podmínek přírodního prostředí a veřejného zdraví ▪ Modernizace vozového parku dopravců a postupné přecházení na ekologicky šetrné formy dopravy ▪ Zajištění optimální nabídky dopravní obslužnosti území, zejména v marginálních oblastech kraje ▪ Zlepšování bezpečnosti všech dopravních systémů a jejich provozu, podpora činností, programů a akcí zaměřených na prevenci dopravních nehod a úrazů

Rozvojové opatření C.3: Průběžné budování a modernizace technické infrastruktury včetně alternativních energetických zdrojů Zdůvodnění opatření: V Libereckém kraji je úroveň technické infrastruktury územně i strukturálně rozdílná. Jedná se především o rozdíly mezi městy a venkovskými oblastmi a dále také například mezi podíly napojených obyvatel (vysoké) a podíly napojených obcí (nízké) vůči průměru České republiky. Tento stav se musí postupně řešit především dobudováním chybějících typů infrastruktury (splaškové kanalizace s napojením na ČOV, vodovody) a modernizací jejich stávajících, již téměř dobudovaných typů (elektrická síť, plynofikace). Přestože v Libereckém kraji existují velmi dobré přírodní podmínky pro rozvoj energeticky obnovitelných zdrojů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, tak jejich využívání v kraji je na velmi nízké úrovni. Odstranění tohoto faktu, prostřednictvím intenzivní podpory, by mělo být jednou z hlavních priorit kraje v blízké i vzdálené budoucnosti. Podpora využívání místních obnovitelných zdrojů je významná také z hlediska zvyšování energetické soběstačnosti obyvatel a území. Z hlediska úspory surovin a energií je mnohdy stav nejen technické infrastruktury, ale i nemovitostí a používaných výrobních technologií, neuspokojivý. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Budování nových a rekonstrukce zastaralých a nevyhovujících vodovodních sítí Podpora a iniciace budování kanalizací a čistících zařízení odpadních vod (ČOV) Průběžné rozšiřování plynofikace v obcích kraje Podpora realizace úsporných surovinových a energetických opatření u nemovitostí i technologií Cílená podpora zavádění a realizace zařízení zpracovávajících a využívajících obnovitelné zdroje energie Realizace aktivit vedoucích ke zvyšování energetické soběstačnosti kraje, včetně náhradních energetických zdrojů a energetických rozvodných sítí ▪ Podpora zkvalitňování veřejného osvětlení obcí

Rozvojové opatření C.4: Zavádění a rozvoj informačních a komunikačních technologií Zdůvodnění opatření: Vybavenost informačními a komunikačními technologiemi, které jsou v současné době základním předpokladem nejen z hlediska konkurenceschopnosti kraje a jeho všech subjektů na vyspělých trzích, ale i pro zajištění bezpečnosti obyvatel Libereckého kraji, je vůči České republice podprůměrná. Tempo šíření těchto technologií prozatím nestačí k dosažení ani průměrných hodnot v ČR. Liberecký kraj má nedostatky ve všech typech běžně zajišťovaných moderních technologiích (počítač v domácnosti, internetizace, pokrytí digitálními signály či signály mobilních telefonů). Chybí celoplošné zapojení obyvatel do integrovaného informačního systému, použitelného pro přenos informací v klidových i krizových stavech, který by podporoval rychlý přenos informací nejen směrem od veřejné správy k občanovi, ale i od občanů k veřejné správě. Návrh možných aktivit: ▪ Podpora využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě (e-Government) ▪ Podpora vzniku integrovaného informačního systému v rámci kraje ▪ Postupný rozvoj a zavádění celoplošného zapojení obyvatel do integrovaného informačního systému Libereckého kraje ▪ Postupné zavádění a rozvoj nejnovějších informačních a komunikačních technologií do všech domácností Libereckého kraje ▪ Podpora zajištění rovného přístupu k informačním a komunikačním technologiím na celém území kraje, včetně veřejného přístupu k internetu

82


Strategický cíl D: Zdravé životní prostředí bez zátěží Rozvojové opatření D.1: Snižování škodlivých vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel Zdůvodnění opatření: Životní prostředí a zdraví obyvatelstva negativně ovlivňují především emise znečišťujících látek do ovzduší, do vod a do horninového prostředí. Zatímco znečištění do vod má v posledních letech v Libereckém kraji klesající tendenci, kontaminace půd hnojením a odpadními látkami roste. Zvyšuje se také znečištění ovzduší – zde hraje nejvýznamnější úlohu automobilová doprava (znečištění zplodinami i hlukem), v zimním období také topení tuhými palivy. I nadále je nutné podporovat snižování všech negativních emisí do prostředí, nevyjímaje snižování produkce odpadů a jejich druhotné využívání. Návrh možných aktivit: ▪ Podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do ovzduší (zejména CO2, NOX a těkavé organické látky dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji) ▪ Snižování koncentrací a množství emisí těžkých kovů (zejména kadmia) ▪ Podpora snižování množství vypouštěných odpadních vod ▪ Podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do vod ▪ Podpora snižování koncentrací a množství emisí znečišťujících látek do horninového prostředí ▪ Podpora stálého snižování celkové produkce všech typů odpadu, podílu jeho skládkování a odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady ▪ Podpora separace odpadů a jejich druhotného využívání, nejen výstavbou sběrných dvorů a zpracovatelských technologií využívajících odpady, ale i podporou zavádění alternativních možností odstranění odpadů ▪ Snižování průmyslového znečištění zaváděním norem kvality ISO a EMAS ▪ Upřednostňování environmentálně šetrných technologií

Rozvojové opatření D.2: Předcházení a řešení dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zdraví Zdůvodnění opatření: Oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou na území Libereckého kraje města Jablonec nad Nisou, Turnov a Česká Lípa. Mezi nejvíce nepříznivý kvalitativní stav horninového prostředí na území Libereckého kraje náleží oblast Stráže pod Ralskem a jeho okolí. Jedná se o oblast s bývalou těžbou uranové rudy. Přestože samotná těžba již byla ukončena, její následky v podobě ekologických zátěží budou odstraňovány ještě několik desetiletí. Podobně čekají na revitalizaci opuštěné průmyslové areály (brownfields), jejichž sanace si také vyžádá značné finanční náklady. Z odpadních vod a ze zemědělské výroby se do vody a půdy dostává nadměrné množství organických látek, které se projevuje mj. eutrofizací vodních nádrží. Značný podíl zemědělské půdy je vystaven riziku vodní eroze. Je nutné snižovat zábory půdy přinášející ztrátu jejích přirozených vlastností. Návrh možných aktivit: ▪ Postupně zpracovávat plány zlepšování kvality ovzduší pro všechny obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a realizovat opatření v nich doporučená ▪ Podporovat aktivity vedoucí ke snižování negativních dopadů vysokých hladin hluku v prostředí a na veřejné zdraví (např. budováním obchvatů, protihlukových stěn či dalších protihlukových opatření) ▪ Sanace starých ekologických zátěží s důrazem na sanaci prostorů po těžbě uranu ▪ Sanace a revitalizace objektů a ploch brownfields ▪ Sanace lokalit postižených vodní erozí ▪ Snižování záborů půdy a optimalizace způsobu hospodaření na půdách, eliminování ztráty jejích přirozených vlastností ▪ Podpora aktivit vedoucích k prevenci vzniku průmyslových rizik ▪ Podpora aktivit vedoucích k likvidaci následků antropogenních pohrom (např. teroristických útoků atd.)

83


Rozvojové opatření D.3: Péče o krajinu, šetrné využívání krajinného a přírodního potenciálu Zdůvodnění opatření: Na území Libereckého kraje se nachází řada významných chráněných lokalit; jejich podíl na rozloze kraje je značný, téměř třetinový. Kromě zvláště chráněných území národního a regionálního významu (část KRNAPu, několik CHKO, řada NPR a další) zde byly vymezeny také lokality evropského významu a začleněny do sítě EECONET a do Natura 2000. Od roku 2005 se Český ráj stal součástí světové sítě geoparků UNESCO. Ekologickou stabilitu území pomáhají udržovat, resp. posilovat jednotlivé skladebné části ÚSES. Potenciál přírody a krajiny Libereckého kraje je tedy poměrně vysoký. Přesto nesmí být podceňována péče o krajinu, aby nedošlo k její degradaci či devastaci. S tím souvisí jak samotná ochrana přírody, tak také např. zvýšení retenčních schopností krajiny, rozumný způsob hospodaření na zemědělské půdě či šetrný cestovní ruch. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Péče o přírodní dědictví kraje Posilování ekologické stability krajiny (ZCHÚ, ÚSES, EECONET, Natura 2000) Podpora environmentálního managementu (plány péče ZCHÚ atd.) Obnova zeleně ve volné krajině Realizace opatření vedoucích k revitalizaci krajiny a posílení její retenční schopnosti (posílení přirozených funkcí ekosystémů, zvětšení množství vodních ploch, přirozených koryt toků, mokřadů a dalších ekosystémů) Revitalizace povodí za účelem zvýšení záchytu vody v území, zavádění protierozních opatření Realizace protipovodňových opatření, omezení aktivit v záplavovém území Revitalizace vodních toků a rozvoj jejich polyfunkčního využívání, podpora zvyšování jakosti vod Posílení role zemědělství v údržbě krajiny Ochrana zemědělských půd před neopodstatněnými zábory Ochrana produkčně nejhodnotnějších zemědělských půd (třídy ochrany I a II) Ochrana území s charakteristickým krajinným rázem Rozvoj polyfunkčního využívání krajiny Optimalizace těžby nerostných surovin vzhledem k jejich uchování pro budoucí generace Podpora aktivit vedoucích k prevenci vzniku či likvidaci následků živelných pohrom (např. náprava škod dlouhodobými suchy, větrnými smrštěmi, sesuvy půdy atd.)

Rozvojové opatření D.4: Posilování ekologického povědomí obyvatel Zdůvodnění opatření: Liberecký kraj disponuje značným přírodním potenciálem i (na většině území kraje) poměrně kvalitním životním prostředím. Tento stav je udržitelný jednak „fyzickými“ opatřeními vedoucími ke snížení znečištění, jednak výchovou obyvatel k aktivní péči o krajinu a prostředí. Cílem ekologické výchovy a osvěty je změna chování lidí směrem k udržitelnému hospodaření, tzn. vzbudit v občanech potřebu chránit životní prostředí, ocenit přírodní a krajinné hodnoty svého okolí a aktivně využívat občanské nástroje k ochraně těchto hodnot. V Libereckém kraji je na ekologickou výchovu kladen velký důraz, zejména u dětí a mládeže – zavádí se již v mateřských školách. Ekologická výchova dětí a mládeže je realizována formou školních i mimoškolních aktivit. Dospělá populace je v tomto smyslu oslovována nevládními organizacemi. Návrh možných aktivit: ▪ Realizace osvětových a vzdělávacích programů z oblasti spotřebního chování, životního prostředí, udržitelného rozvoje a zdravého životního stylu pro děti, mládež i dospělé ▪ Podpora informování veřejnosti o plánovaných aktivitách, které mohou ovlivnit stav životního prostředí

84


Strategický cíl E: Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti Rozvojové opatření E.1: Rozvoj všestranné spolupráce, včetně posílení spolupráce meziresortní a přeshraniční Zdůvodnění opatření: V rámci úspěšnosti regionálního rozvoje Libereckého kraje je vedle „technických“ dispozic značně důležitá kvalita lidských zdrojů zejména na pozici představitelů subjektů podílejících se na rozvoji (veřejná správa, nestátní neziskové organizace, podnikatelé i občané), do čehož se promítá zejména jejich schopnost vzájemně spolupracovat. Většinu území kraje pokrývají různé svazky obcí a místní akční skupiny. Stále však existují nezařazené obce nebo naopak obce, které jsou členy mnoha uskupení najednou, čímž dochází k tříštění jejich aktivit. Hraniční poloha Libereckého kraje ho také předurčuje k přeshraniční spolupráci, která tu v určité podobě existuje, ale ani přes dobré podmínky není příliš intenzivní. Posilování zastoupení Libereckého kraje v Bruselu by mělo přispívat k lepší spolupráci kraje se členy Evropské unie při tvorbě a naplňování rozvojových trendů evropské regionální politiky. Velmi důležitou součástí navrženého cíle je také podpora meziresortní spolupráce, tj. podpora partnerství neziskového, soukromého a veřejného sektoru, které je nejen v rámci Libereckého kraje, ale i České republice teprve na začátku realizace (posílení spolupráce nad projekty typu PPP – „public-private partnership“). Návrh možných aktivit: ▪ Posilování meziresortní spolupráce ▪ Posilování mezinárodní a přeshraniční spolupráce, tvorba přeshraničních a mezinárodních projektů a mezinárodních sítí partnerských měst ▪ Intenzifikace a zkvalitňování vazeb s příhraničními oblastmi Polska a Německa, významná pozice Euroregionu NISA ▪ Podpora spolupráce (předávání zkušeností dobré praxe) dobrovolných svazků obcí a místních akčních skupin, nejen v rámci kraje ▪ Podpora spolupráce v rámci kraje mezi obcemi a institucemi státní správy ▪ Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru („public-private partnership“) ▪ Podpora přípravy a realizace společných rozvojových projektů

Rozvojové opatření E.2: Rozvoj městských oblastí Zdůvodnění opatření: V Libereckém kraji žije ve městech – sídlech se statutem města – 77,9 % obyvatel, což řadí Liberecký kraj v mezikrajském srovnání na čtvrté místo (průměr ČR je 70,2 %). Města jsou hlavními póly rozvoje daného regionu. Potýkají se však se specifickými problémy odlišnými od problémů venkovských oblastí. K úkolům, jež města musí řešit, patří např. nutnost revitalizace mnohých panelových sídlišť, integrace osob ohrožených sociálním vyloučením, kriminalita, přílišné zatížení automobilovou dopravou, nedostatek parkovacích míst, rozdíly v nezaměstnanosti a sociální úrovni jednotlivých částí měst, rostoucí zájem o obytnou funkci v okrajových částech měst. Evropská unie vyžaduje v případě podpory projektů z finančních zdrojů EU, obdobně jako u regionálních projektů, tak i projektů obcí a měst, jejich soulad s místními (regionálními a lokálními) střednědobými strategickými rozvojovými dokumenty daných lokalit. Je nutné, aby tyto dokumenty odrážely aktuální stav jejich rozvojového potenciálu. Z toho vyplývá pro městské oblasti doporučení tvorby či aktualizace svých strategických rozvojových dokumentů (strategií rozvoje, programů rozvoje, integrovaných rozvojových plánů atd). Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Revitalizace center měst Libereckého kraje Posílení pozice a rozvoje regionálních městských center Rozvoj občanské vybavenosti městského prostředí Revitalizace brownfields v urbanizovaných územích Snižování dopravní zátěže měst

85

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ ▪ ▪ ▪

Prevence kriminality a patologických jevů ve městech Zpracování aktuálních strategických rozvojových dokumentů měst Vytváření podmínek pro kvalitní život ve městě Podpora vytváření prostor pro sport, oddech a rekreaci

Rozvojové opatření E.3: Rozvoj venkovských oblastí Zdůvodnění opatření: Cílem opatření je udržitelný rozvoj venkova v souladu s principy Agendy 21 a praktické směrování rozvoje venkova tak, jak je rozpracováno v programových dokumentech Evropské unie, se zohledněním místních specifik jak na straně potřeb, tak na straně zdrojů. Mezi obvyklé požadavky rozvoje venkova patří: multifunkční zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství, zajištění pracovních míst na venkově, péče o krajinu a krajinný ráz včetně zajištění ekologické stability a posilování biodiverzity, zajištění základních potřeb lidí žijících na venkově co nejblíže jejich trvalému bydlišti (vzdělání, lékařská péče, komunikace, sociální potřeby atd.), posílení vztahu venkovských obyvatel k místnímu regionu, zvyšování jejich účasti na správě věcí veřejných apod. Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje venkova v sudetských oblastech Libereckého kraje je pochopení a přijetí pestré, bolavé a dosud neuzavřené historie území, a následně „adopce“ krajiny současnými obyvateli, kteří jsou velmi specifickým typem „dědiců“. Venkov Libereckého kraje by měl být nejen prostorem ve smyslu technickém, ekonomickém či přírodovědném, ale také místem života lidí, místem setkávání a budování vztahů. Bylo prokázáno, že tam, kde existuje pestrá a pevná síť lidských vztahů, kde se lidé setkávají nejen pracovně a úředně, ale také sousedsky, při odpočinku, sportu a zábavě, kde sdílejí starost o společný prostor – obec, v níž žijí a vychovávají svoje děti, kde uplatňují své zájmy, obhajují je a uvádějí v život, jsou vytvořeny dobré předpoklady pro udržitelný rozvoj obce. Lidé jsou schopni společně formulovat své představy, čelit problémům a spolupracovat při naplňování společných cílů. Uvědomují si nejen své potřeby, ale také své zdroje a svou sílu. Obdobně jako u měst, tak i u obcí náležejících do venkovských oblastí platí požadavek Evropské unie o souladu projektů financovaných z evropských zdrojů s lokálními strategickými rozvojovými dokumenty dané lokality. Z toho vyplývá i pro venkovské oblasti doporučení tvorby či aktualizace svých strategických rozvojových dokumentů (strategií rozvoje, programů rozvoje, strategií rozvoje MAS atd). Návrh možných aktivit: ▪ Rozvoj multifunkčního zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství ve venkovském prostoru Libereckého kraje ▪ Rozvoj výrobních a nevýrobních aktivit, podpora zaměstnanosti na venkově, podpora vzniku pracovních míst ve venkovských oblastech ▪ Zajištění kvalitních správních a technických (včetně občanské vybavenosti) podmínek života ve venkovských sídlech ▪ Zabezpečení péče o složky životního prostředí a krajinný ráz venkovského prostoru ▪ Podpora a zkvalitnění duchovních, společenských a sociálních podmínek života na venkově ▪ Uplatnění vyšších forem spolupráce v rozvoji venkova, včetně kvalitně fungujících agentur pomáhajících místním akčním skupinám ▪ Podpora programů a projektů vedoucích k odstraňování disparit venkova ▪ Zvyšování prestiže venkova ▪ Zpracování aktuálních strategických rozvojových dokumentů obcí venkovského prostoru kraje, místních akčních skupin a monitoring jejich naplňování

Rozvojové opatření E.4: Koncepční řízení rozvoje Zdůvodnění opatření: Koncepční řízení rozvoje je základem optimálního využití území. Při plánování a realizaci jakýchkoliv rozvojových aktivit je vždy nutné zajistit provázanost a soulad koncepčních dokumentů v hierarchii územní i rezortní, tzn. soulad cílů rozvoje

86

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 kraje s republikovými a evropskými dokumenty, se strategickými dokumenty mikroregionů, svazků obcí, MAS a dalších regionálních uskupení. Koncepční řízení rozvoje musí být také v souladu s územně plánovací dokumentací. Návrh možných aktivit: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Pořízení územně plánovacích dokumentů kraje a obcí dle zákona č. 183/2006 Sb. Digitalizace územních plánů dle standardů Libereckého kraje Vytvoření, resp. aktualizace strategických rozvojových dokumentů kraje, měst a obcí, turistických regionů, svazků obcí Tvorba integrovaných rozvojových plánů měst Cílená podpora aktivit v hospodářsky slabých oblastech vedoucí k odstraňování regionálních disparit Koordinace rozvoje kraje i jeho částí v souladu s cíli strategických rozvojových dokumentů Libereckého kraje Realizace projektů vycházejících z regionálních rozvojových či oborových koncepčních dokumentů kraje Realizace komplexních pozemkových úprav Usměrňování územního rozvoje a využívání půdního fondu v suburbánních oblastech aktivními i regulačními nástroji veřejné správy ▪ Zlepšování vzájemné provázanosti strategických a územně plánovacích dokumentů

Rozvojové opatření E.5: Podpora rozvoje občanské společnosti Zdůvodnění opatření: Občanskou společnost jako základ demokracie je nutno cíleně a dlouhodobě rozvíjet. Cílem demokratické společnosti je maximální účast občanů na veřejném životě a rozhodování (nejen o záležitostech, které se jich bezprostředně týkají, ale také o dalším směřování společnosti, jíž jsou členy). Je třeba podporovat aktivity nestátního neziskového sektoru a zvyšovat zájem občanů a finančního kapitálu o zapojení do veřejného života (např. Agenda 21). Návrh možných aktivit: ▪ Podpora místních veřejně prospěšných aktivit z řad podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací i veřejné správy ▪ Vytváření podmínek pro zapojování občanů do rozhodovacích procesů ▪ Iniciace a podpora pořádání „diskusních kulatých stolů“ o rozvojových záměrech v území ▪ Metodická, odborná podpora občanské společnosti a jejího rozvoje pomocí zavádění místní Agendy 21 ▪ Podpora aktivního občanství, rovných příležitostí a sociální soudržnosti ▪ Zapojování občanů a nestátních neziskových organizací do rozvoje území kraje ▪ Podpora přípravy a realizace společných rozvojových projektů PPP (public-private partnership) ▪ Podpora činnosti nestátních neziskových organizací ▪ Podpora zlepšení informovanosti veřejnosti o činnosti státních a samosprávných orgánů Libereckého kraje

Rozvojové opatření E.6: Zkvalitnění veřejné správy Zdůvodnění opatření: Zkvalitnění veřejné správy je dlouhodobý proces založený na hledání a realizaci způsobů, jak zefektivnit správní procesy, předávat potřebné informace a komunikovat se zpětnou vazbou se všemi zainteresovanými subjekty. Hlavními nástroji jsou zejména moderní nástroje řízení a informační technologie, rozhodující zůstává kvalita lidských zdrojů. Tento proces „sebezdokonalování“ veřejné správy, vzhledem ke správní podřízenosti všech ostatních subjektů, výrazně ovlivňuje soukromý sektor i občanskou společnost. Z hlediska dostupnosti veřejné správy pro občany je důležitá spolupráce mezi obcemi i v rámci výkonu přenesené působnosti (viz § 66a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Návrh možných aktivit: ▪ Zavádění moderních nástrojů řízení CAF, benchmarking, ISO řad 9000 či 14 000, EMAS, MA21, ekologických a sociálně orientovaných systémů řízení veřejné správy a jejich organizací ▪ Kontrola využití veřejných prostředků a zavádění nástrojů ke zvýšení efektivity hospodaření s veřejnými prostředky

87

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

88

Podpora e-governmentu Marketingové řízení obcí, měst, mikroregionů a kraje Realizace procesu MA21 na úrovni obcí, měst, mikroregionů i samotného kraje Vytvoření managementu udržitelného rozvoje, včetně Rad pro udržitelný rozvoj (v souladu s požadavkem nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), z představitelů zájmových skupin („stakeholderů“) dle členění území Libereckého kraje podle obcí s rozšířenou působností a na úrovni kraje Zavedení Fóra udržitelného rozvoje Libereckého kraje Provádět osvětu a medializaci udržitelného rozvoje Libereckého kraje Vypracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje Vypracování komunikační strategie Libereckého kraje Podpora fungování Dětského krajského parlamentu Zlepšování vzájemné provázanosti strategických a územně plánovacích dokumentů na různých hierarchických úrovních v rámci kraje a v závislosti na dynamice změn a se zohledňovanými principy udržitelného rozvoje Podpora sběru statistických dat a zavedení systému monitorování indikátorů rozvoje Libereckého kraje, jejich pravidelného ročního vyhodnocování, jejich zpětné vazby na rozvojové a územní dokumenty, a to jak na krajské, tak na lokální úrovni Trvalá podpora směřující k realizaci aktivit přispívajících k plnění strategických cílů stanovených ve Strategii rozvoje Libereckého kraje


Indikátory měřitelnosti Strategický cíl

A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika

B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje

C. Komplexní a kvalitní infrastruktura

D. Zdravé životní prostředí bez zátěží

E. Rozvoj území a občanské společnosti

Indikátor 1. HDP na 1 obyvatele (ČR=100) 2. Hrubá přidaná hodnota v odvětvích podle OKEČ 3. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (ČR=100) 4. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČR=100) 5. Průměrná hrubá měsíční mzda 6. Průměrná doba pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních 7. Počet žáků podle jednotlivých druhů škol 8. Registrovaná míra nezaměstnanosti 9. Střední délka života při narození 10. Počet uživatelů služeb sociální péče, kteří využívají příspěvek na péči 11. Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel 12. Počet zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel 13. Kvalita silnic II. a III. třídy 14. Výkony ve veřejné osobní dopravě 15. Stupeň automobilizace 16. Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci 17. Podíl domácností připojených k internetu 18. Celková a měrná produkce odpadů 19. Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí 20. Podíl rozlohy chráněných území na rozloze kraje 21. Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje 22. Podíl obcí spolupracujících v rámci svazku obcí a v rámci místních akčních skupin 23. Podíl městského obyvatelstva 24. Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova 25. Podíl obcí s platnými územními plány 26. Počet nestátních neziskových organizací 27. Podíl obcí zapojených do systémů zlepšování kvality veřejné správy v členění CAF, benchmarking, ISO řad 9000 a 14000, EMAS, MA 21 28. Účast v komunálních volbách

Vysvětlivky: ČSÚ – Český statistický úřad MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MV – Ministerstvo vnitra ČR KORID LK – KORID LK, s.r.o. ÚÚR – Ústav územního rozvoje TIMUR – Iniciativa TIMUR VÚV T.G.M – Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.

Zdroj ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ, ÚIV ČSÚ, MPSV ČSÚ ORP ČSÚ MV KÚLK KORID LK KÚLK ČSÚ ČSÚ ISOH, VÚV T.G.M. ČSÚ ČSÚ MŽP KÚLK ČSÚ KÚLK ÚÚR, KÚLK www.portal.gov.cz MV, CENIA, TIMUR, KÚLK ČSÚ

ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání ORP – obce s rozšířenou působností KÚLK – Krajský úřad Libereckého kraje MŽP – Ministerstvo životního prostředí ČR CENIA – Česká informační agentura životního prostředí ISOH – Informační systém odpadového hospodářství

Podrobný popis jednotlivých indikátorů, včetně počátečních hodnot, je uveden v příloze.

89


Analýza vazeb Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2002 a Strategií rozvoje LK 2006 – 2020 Strategické cíle Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002

Strategická opatření Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

A – Ekonomický rozvoj Vyřešeny problémy tradičních hospodářských odvětví a vytvořeny příznivé podmínky pro podnikání a nové investice

A.1, A.3, A.4, A.5

Zvýšena soběstačnost a efektivnost veřejných rozpočtů

E.5

B – Lidské zdroje Zdravé, vzdělané a sociálně stabilní obyvatelstvo, kvalitní zázemí pro život lidí

B.1. B.3, B.4, B.6

Zajištěna bezpečnost obyvatel a majetku

B.7

Rozvinutý trh s byty

B.6

Stabilizovaný a restrukturalizovaný a dynamický trh práce

B.2

C – Infrastruktura Kraj napojen na republikovou a evropskou dopravní síť, zkvalitněna stávající dopravní infrastruktura a optimalizována dopravní obslužnost v regionu

C.1, C.2

Zkvalitněn technický stav systémů technické infrastruktury, zabezpečeny potřeby společnosti v zásobování vodou a energií při celkovém snižování spotřeby a využívání alternativních zdrojů, umožněno využívání moderních spojových a informačních technologií

C.3, C.4

Rozvoj kraje realizován podle přijatých rozvojových a územně plánovacích dokumentů, v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, včetně zainvestování a nabídky nových komerčních ploch

E.4

D – Životní prostředí Trvale snižovány škodlivé vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva

D.1, D.2

Zvýšena péče o krajinu, optimálně využíván krajinný a přírodní potenciál kraje, zvýšeno environmentální povědomí obyvatel

D.3, D.4

E – Cestovní ruch Vybudováno kvalitní zázemí pro cestovní ruch, vícedenní pobyty turistů, prodloužení sezóny

A.6

Vytvořen koordinovaný a fungující marketingový systém

A.6

F – Zemědělství a venkov

90

Šetrně využívaný potenciál zemědělské a lesní půdy, rozvinutá péče o krajinu

A.3, D.3

Posílena obytná a rekreační funkce venkova, obnovena prestiž venkova

E.3


Vazby mezi Strategií rozvoje LK 2006 – 2020 a Strategií udržitelného rozvoje LK Priority Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

Ekonomický pilíř Priorita E.A: Ekonomické oživení LK s podporou existujících stabilizovaných podniků, včetně tradičních odvětví zpracovatelského průmyslu (sklářský, strojírenský, textilní) a s novými investicemi do podnikání a zavádění inovačních i environmentálně šetrných technologií. Priorita E.B: Rozvoj malých a středních podniků (MSP) se sídlem v Libereckém kraji. Priorita E.C: Rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, včetně destinačního managementu, podpora vícedenní environmentálně šetrné turistiky, podpora lázeňství. Priorita E.D: Posílení omezování dopravní přepravy přímo u zdroje, podpora nemotorových způsobů dopravy. Rozvíjení integrovaných dopravních systémů. Provádění změny podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech. Rozvoj využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Priorita E.E: Rozvoj primárního sektoru hospodářství Libereckého kraje (zemědělství, lesnictví a rybolov) s důrazem na environmentálně šetrné postupy zajišťující udržitelné využívání krajiny. Sociální pilíř Priorita S.A: Snížení nezaměstnanosti realizací programu podpory malého a středního podnikání v Libereckém kraji. Priorita S.B: Systematický rozvoj programů veřejně prospěšných prací umožňujících postupné snižování výdajů z veřejných rozpočtů. Priorita S.C: Zvýšení úrovně zdravotně-sociálních služeb včetně rozvoje jejich preventivních, alternativních a terénních forem. Priorita S.D: Rozvoj lidských zdrojů, zlepšování konkurenceschopnosti občanů Libereckého kraje na trhu práce průběžným zvyšováním jejich vzdělanosti a kvalifikace. Priorita S.E: Revitalizace měst a obcí Libereckého kraje, rekonstrukce jejich historického vzhledu a obnova zastaralého bytového fondu. Environmentální pilíř Priorita ŽP.A: Zvýšení investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny. Priorita ŽP.B: Optimální využívání území („land-use“) vzhledem k dlouhodobému zajištění potřeb primární produkce Libereckého kraje a v souvislosti s rozvojem venkova při posílení ekologických funkcí a stability kulturní krajiny. Priorita ŽP.C: Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů („brownfields“), sanace starých ekologických zátěží a omezení živelné výstavby na „zelené louce“ mimo kompaktně zastavěná území měst a obcí („urban sprawl“). Priorita ŽP.D: Snížení znečištění ovzduší Libereckého kraje ze stacionárních a liniových zdrojů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Priorita ŽP.E: Snížení produkce odpadů a předcházení jejich vzniku společně s důrazem na environmentálně šetrné nakládání s odpady. Správa věcí veřejných Priorita VS.A: Vytvoření managementu udržitelného rozvoje pro zajištění provázanosti ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře rozvojových dokumentů a projektů, včetně koordinace plnění jejich cílů. Priorita VS.B: Snížení celkové zadluženosti obcí při zvyšování efektivity výdajů z veřejných rozpočtů a při využívání finančních prostředků z vnějších zdrojů. Priorita VS.C: Zlepšení informovanosti a přístupu obcí a veřejnosti k udržitelnému rozvoji, včetně ochrany životního prostředí a to pomocí programů vzdělávání, osvěty a medializace udržitelného rozvoje, včetně osvěty environmentální. Priorita VS.D: Zvyšování zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni… Priorita VS.E: Vytváření grantových programů Libereckého kraje na podporu realizace projektů, které pomáhají svými aktivitami k zavádění principů udržitelného rozvoje do praxe na území kraje

Strategická opatření Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2000

A.1, A.4 A.1 A.6 C.2, C.3 A.3, D.3

B.2, A.1 B.2 B.3 B.1, B.2 E.2, B.5, B.6 D.3 D.2, E.4, A.4 D.1 D.2

E.4 E.6

D.4, E.6 E.1, E.4, E.5, E6 -

91


Závěrečná doporučení a shrnutí Strategie rozvoje kraje je dlouhodobý regionální strategický rozvojový dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup nejen samospráv v kraji, ale i ostatních skupin společnosti k orientaci dalšího rozvoje svých aktivit v celém obvodu kraje. Stanovuje strategické cíle rozvoje kraje jako celku a to spolu s hlavními cestami k jejich dosažení, včetně stěžejních monitorovacích indikátorů. Poskytuje potřebná východiska a základní rámec pro vypracování nejen programů rozvoje kraje coby střednědobých regionálních strategických rozvojových dokumentů, ale i pro vypracování jakýchkoliv strategických rozvojových a územních dokumentů na úrovni měst, obcí, mikroregionů, místních akčních skupin; tzn. i územních plánovacích dokumentů všech obcí v kraji, včetně území kraje samotného. Od strategie rozvoje kraje se očekává nadčasovost, nadhled nad problémy vyskytujícími se nejen v regionálním měřítku, ale i v globálním společenském vývoji, v evropských či celosvětových rozvojových trendech. Vysoká obecnost formulovaných strategických cílů a k nim navazujících opatření je zcela logická. Je dána jejich způsobem vzniku (konsensuální shoda z diskusí všech regionálních zájmových skupin) a snahou zohlednění všech dlouhodobých potřebných rozvojových trendů v celém regionu. Je-li jakákoliv strategie rozvoje vytvořena v souladu s těmito aspekty, není potřeba její časté aktualizace. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 reflektuje hlavní, v současnosti r. 2006 platné strategické dokumenty na úrovni EU a ČR, čímž je dosaženo konzistence rozvoje Libereckého kraje s globálními rozvojovými požadavky EU. V tomto kontextu však současně identifikuje specifika kraje a rozvíjí jeho silné stránky a usiluje o zlepšení stránek slabých. Strategie dále koncentruje a slaďuje rozvojové směry obsažené v dílčích koncepčních dokumentech kraje. Obecně z rozvojových strategií vychází rozvojové programy jako základní střednědobé koncepční rozvojové dokumenty. Ty konkretizují ve strategiích definované strategické cíle, a to pomocí rozvojových aktivit, a snaží se specifikovat pro jednotlivé aktivity nositele projektů, způsob jejich financování a implementaci. V návaznosti na zde předkládanou Strategii rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 je tudíž oddělením rozvojových koncepcí Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje zpracováván Program rozvoje Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. Tento program rozpracovává do větší podrobnosti vybrané prioritní rozvojové oblasti návrhové části této strategie, v nichž se bude kraj přímo i nepřímo podílet na jejich podpoře či realizaci. Na program pak navazují aktuálně připravené akční plány s finančním rámcem na příslušný rok, jehož účelem je poskytnout hrubou představu o disponibilních zdrojích a o alokacích těchto zdrojů do jednotlivých rozvojových oblastí. Krajské akční plány tudíž již zužují okruhy činností na aktivity podporované přímo z kompetence kraje. Pro účinné a účelné zaměření aktivit Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 je provedeno i posouzení územních disparit v rámci kraje (Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje). Podle výsledků této analýzy by měly být v Programu rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 zvoleny příslušné nástroje k řešení situace ve vybraných územích Libereckého kraje. K identifikaci toho, zda v rámci Libereckého kraje bude realizací projektů docházet k postupnému naplňování vize a cílů Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020, je třeba průběžného vyhodnocování změn v socioekonomickém vývoji kraje, a to pomocí definovaných indikátorů rozvoje. Pravidelné systematické sledování ani analýza potřebných dat, jimiž se definované indikátory rozvoje vyhodnocují, nejsou v současné době pro tyto účely v Libereckém kraji uspokojivě zavedeny, natož koordinovány. Klíčovým faktorem úspěšnosti naplňování Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 je také úspěšné partnerství jednotlivých aktérů rozvoje, včetně překonání resortních pohledů jen na svoji problematiku. Pro úspěšné naplnění je ale také důležité, aby každý občan nesl zodpovědnost nejen sám za sebe, ale i za své okolí. Nejen „projekty“ a „peníze“ jsou rozvoj! Je třeba rozvinout intenzivnější, cílené partnerství a spolupráci všech důležitých subjektů, které se účastní uskutečňování rozvojových záměrů kraje a jsou i jejich adresáty. Pro naplnění vize rozvoje v maximální možné míře je nezbytné, aby tyto subjekty přijaly vytyčený směr a potřebné aktivity za vlastní a dokázaly společně pracovat na rozvoji svých obcí a kraje. Proto odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje před postoupením Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ke schválení do Rady Libereckého kraje, do krajských zastupitelských výborů a do Zastupitelstva Libereckého kraje, upravil znění tohoto dokumentu dle podnětů vzešlých z diskusních fór zorganizovaných plošně po celém Libereckém kraji, a to za účelem vytvoření jeho konsensuálního znění.

92


Vysvětlivky ad hoc (spolupráce)

za zvláštním účelem

biodiverzita

forma trávení volného času umožňující hostům pobyt na venkovských farmách a seznámit je tak s životem na vesnici; mohou se podílet na drobných hospodářských pracích nebo využít některé z často nabízených doplňkových služeb (jezdectví, rybolov, pěší, jezdecká i cykloturistika) podstatou benchmarkingu je zlepšování učením se od druhých; je to neustále pokračující činnost, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímž smyslem je dosáhnou lepších výkonů ve vlastní organizaci rozmanitost rostlinných a živočišných druhů

bonita

stupeň jakosti

agroturistika benchmarking

emise

plocha, která ztrácí nebo již ztratila svoje původní funkční využití (především bývalé průmyslové areály, nevyužité zemědělské objekty, krajina poškozená těžbou, okrajově je možné mezi brownfields zařadit i opuštěné vojenské areály) vzdělávací proces zaměřený na poskytování vzdělávání po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně; po absolvování počátečního vzdělávání, eventuálně vzdělávání, které navazuje na pracovní praxi věda zkoumající zákonitosti vývoje obyvatelstva v závislosti na společenských a historických podmínkách; středem pozornosti demografie jsou procesy reprodukce obyvatel: tzv. přirozený pohyb obyvatelstva (porodnost, úmrtnost), tzv. mechanický pohyb obyvatelstva (migrace) a faktory, které je ovlivňují, i jejich důsledky soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci; výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně-rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací (= Environmental Impact Assessment); proces hodnocení možných vlivů vybraných staveb, činností a technologií na životní prostředí, který je prováděn před jejich zahájením; smyslem je zabránění škod na přírodě a životním prostředí základní funkční jednotka v přírodě, v níž jsou v přímém vztahu všechny živé složky s fyzikálními i chemickými faktory prostředí množství znečišťujících příměsí dostávajících se z určitého zdroje do ovzduší

environmentální

týkající se životního prostředí

imise

množství znečišťujících příměsí ve vzduchu

brownfields další vzdělávání

demografie

destinační management

EIA ekosystém

infrastruktura

klastr (cluster)

klíčové kompetence

komunitní péče

skupina národohospodářských odvětví zajišťujících předpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky, především průmyslové a zemědělské výroby; obvykle jde o vybudování dopravních systémů, spojů, energetických zdrojů, vodohospodářských zařízení, stavbu bytů, škol, zdravotnických zařízení, výzkumných institucí apod.; podle charakteru odvětví se infrastruktura dělí na ekonomickou (např. doprava, energetický systém) a sociální (byty, zdravotnictví, školy); financována je převážně z veřejných zdrojů vzhledem k malé přitažlivosti pro soukromý kapitál (nízké zisky, velká potřeba kapitálu a jeho pomalý obrat) regionálně umístěné sdružení navzájem propojených podnikatelských subjektů, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných oborech a přidružených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti; klastry se zaměřují na určité sektory, obory a/nebo produkty s vysokou hustotou mezioborových interakcí a dohromady jsou svazovány odběratelsko-dodavatelskými vztahy, společnými technologiemi, společnými zákazníky a distribučními kanály či společnými pracovními trhy a lidským kapitálem souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci základního vzdělávání; v etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní péče o sociálně potřebné osoby v rámci dané obce/města, při níž hrají aktivní roli sami občané (rodiny, partneři, sousedé, dobrovolníci); důraz je kladen na to, aby samosprávy plánovaly a rozvíjely tyto služby společně s odborníky z praxe, nevládním sektorem a uživateli péče

93

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 management

umění řízení; působení na určitou soustavu (například společnost) a ovládaní její činnosti

marginalizovaný

odsunutý do okrajové pozice (v prostorovém i přeneseném slova smyslu)

marginální

okrajový, periferní

místní Agenda 21

Natura 2000

nestátní neziskové organizace optimalizace politika primér (primární sektor/sféra) program rozvoje kraje

respitní péče

(zástupná, úlevová)

retence revitalizace

rizikový kapitál sanace seed kapitál

(dofinancování)

přeneseně znamená, co musíme udělat v 21. století, abychom dosáhli udržitelného rozvoje (slovo „místní“ odkazuje na vlastní místo působení – bydliště, obec, region; slovo „agenda“ znamená program nebo seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle; číslice „21“ vyzývá k uvažování v delším časovém horizontu celého 21. století) soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na celém území EU; cílem této soustavy je ochrana biologické rozmanitosti, dále zachování, popř. zlepšení celkového stavu přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů, sladění zájmů ochrany přírody s šetrným hospodařením a v neposlední řadě i začlenění cenných přírodních lokalit v České republice do celoevropského přírodního dědictví organizace, které nejsou založeny za účelem naplňování zisku; základním impulsem pro jejich založení je snaha řešit konkrétní problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovost činnosti; na rozdíl od soukromých komerčních firem totiž hlavním měřítkem není finanční zisk, ale schopnost naplňovat veřejně prospěšnou činnost; základní formy jsou občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby poskytující sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní služby zlepšení současného stavu, odstranění závad a nedostatků, doplnění nových a chybějících prvků jedná se o umění řídit oblast veřejné činnosti projevující se v účasti na společných záležitostech (stanovení norem, úkolů, obsahu činností) spjatých se vztahy mezi lidmi, zájmovými společenskými skupinami, osobami či národy; má filosoficko-metodologické základy část národního hospodářství – zemědělství, lesnictví, rybolov střednědobý regionální strategický dokument, který na základě znalosti území a společenských podmínek formuluje pro kratší časový horizont kroky a aktivity pro dosažení cílů stanovených ve strategii rozvoje kraje komplex služeb, jehož cílem je poskytnout domácím pečovatelům o osobu blízkou (zdravotně postižené osoby, nemocné či seniory) možnost a čas k odpočinku a regeneraci sil potřebných ke každodenní péči o své blízké; tuto péči mohou využít rodinní příslušníci nebo jiné blízké osoby, kteří běžně např. svým rodičům, prarodičům pomáhají, ale z důvodu nemoci, dovolené nebo služební cesty potřebují, aby za ně převzal krátkodobě péči jiný subjekt – poskytovatel služby zadržení, zadržování (zde vody v krajině) postupy, které obnovují komplexní funkčnost a návaznosti všech složek prostředí v daném území, nejlépe s postupnou obnovou místně původních ekosystémů či původních funkcí území financování soukromých růstových podniků formou navýšení jejich základního jmění; je to partnerství podnikatele a investora; cílem investora rizikového kapitálu je umožnit perspektivním společnostem, aby se staly prosperujícími podniky zítřka; rizikový kapitál může být vítanou pomocí zejména pro malé a střední podniky, které mají v našich podmínkách i přes poměrně přijatelné úrokové sazby stále minimální šanci financovat svůj rozvoj bankovními úvěry ozdravení, vyléčení, přijetí opatření k nápravě kapitálový vklad, který umožňuje financování doplňující výzkum nutný pro uvedení výrobku na trh, popř. i výrobu prototypu, modelu apod.

sekundér (sekundární sektor) část národního hospodářství – průmysl, stavebnictví spin-off firma

strategie rozvoje kraje

subsidiarita

94

firma, která využívá hmotného či nehmotného majetku jiného právního subjektu k zahájení svého podnikání; tento termín je používán často ve vztahu k univerzitám, kdy jsou spi-off firmy zakládány studenty a mladými vědeckými pracovníky s podporou univerzit a dlouhodobou spoluprací s nimi dlouhodobý regionální strategický rozvojový dokument, který na základě znalosti území a společenských podmínek formuluje pro delší časový horizont strategické cíle rozvoje kraje jako celku a cesty k jejich dosažení; poskytuje základní rámec pro vypracování programů rozvoje kraje coby střednědobých regionálních strategických rozvojových dokumentů a dalších strategických rozvojových dokumentů na úrovni měst, obcí, mikroregionů, místních akčních skupin princip subsidiarity předpokládá, že nadřazená společenství respektují iniciativu podřazených skupin a jednotlivých členů; jde o určení kompetentnosti, jakou má společnost (stát) oproti dílčím komunitám a jednotlivcům; rozdělení kompetencí ve státě, společnosti a společenských organizacích se má přesně vykonat podle principu subsidiarity; prioritu vždy mají nejmenší společenství a instituce: rodina, obec, odbory, dobrovolné spolky apod.; správné použití principu subsidiarity účinně podpoří uspořádaný život ve společnosti a je nejlepším prostředkem proti centralistickým tendencím


strategické služby

suburbanizace

taktika terciér

(terciární sektor)

tržní služby

udržitelný rozvoj

urban sprawl

urbanizace

veřejné služby vyšší služby waldorfské školství

zpravodajské jednotky

služby s mezinárodním zaměřením, s vysokou přidanou hodnotu, podporující zaměstnanost kvalifikovaných expertů v centrech pro vývoj softwaru, odborných řešitelských centrech, centrech pro opravu špičkových technologií, centrech sdílených služeb, centrech zákaznické podpory (např. „call centra“) a ústředích nadnárodních firem růst města prostorovým rozpínáním do okolní venkovské a přírodní krajiny; suburbanizace je spojována s nižší hustotou osídlení než ve městě a rozvolněnou, řídkou, rozptýlenou či roztroušenou zástavbou; příměstskou zónu ovlivněnou suburbanizací charakterizují samostatně stojící nebo řadové, jedno až dvoupodlažní rodinné domky s vlastní zahradou, které často vytvářejí sociálně homogenní rezidenční zóny, a také pásová komerční zástavba a průmyslové parky často lokalizované podle dálnic a dalších významných komunikačních os či v blízkosti jejich křižovatek taktický postup je podřízen strategickému cíli a zahrnuje mobilizaci prostředků a sil, získávání lidí, nezbytné kompromisy a manévrování k dosažení strategických cílů; strategie a taktika působí ve své vzájemné podmíněnosti a dialektické jednotě, jsou to dvě vzájemně spjaté formy vedení rozvoje závislé na teorii, na konkrétním programu a historické situaci část národního hospodářství – obchod a služby (viz veřejné služby, strategické služby, tržní služby, vyšší služby) pojmem tržní služby jsou obecně označovány činnosti, které napomáhají růstu produktivity, konkurenceschopnosti a exportních schopností firem dalších odvětví; tržní služby bývají poskytovány za účelem dosažení zisku; konkrétně jde o služby obchodní (včetně realitních činností) a o služby finanční (zahrnující pojišťovnictví) takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby (definice Gro Harlem Brundtlandové – předsedkyně WCED 1987) neuspořádaný a dlouhodobě neudržitelný růst městských aglomerací; charakteristická je nízká hustota a prostorová roztříštěnost nové zástavby v okolí existujících kompaktních jader městských aglomerací; tato forma prostorové expanze měst má však horší dopady na životní prostředí než například regulovaný růst městských aglomerací usměrňující novou výstavbu na okraj stávající zástavby jádra aglomerace, do větších sídel či podél existujících významných dopravních koridorů, zejména veřejné kolejové dopravy zvětšování absolutního počtu i relativního podílu lidí žijících ve městech; zároveň je ovšem urbanizace také společenský proces, který zasahuje do celé organizace společnosti, mění způsob života i vztahy mezi lidmi; pro oddělení obou procesů se často používá označení přímá a nepřímá urbanizace; pod termínem přímá urbanizace jsou většinou sledovány kvantitativní změny počtu nebo podílu městského obyvatelstva. Šíření městského způsobu života je naopak označováno za nepřímou urbanizaci (obyvatelstva, prostředí, společnosti) služby uspokojující potřeby celé společnosti (státní správa, národní obrana, bezpečnost) nebo jednotlivců (služby obyvatelstva). Služby obyvatelstva jsou nejčastěji tříděny na věcné a osobní; služby věcné souvisejí s hmotnými statky, jejich údržbou, čistotou nebo přemísťováním (služby opraven, čistíren, prádelen, nákladní přepravy), služby osobní se týkají člověka bezprostředně (zdravotnictví, školství a kultura, rekreace, osobní doprava, spoje) vysoce kvalifikované služby (např. věda, výzkum, školství, finanční služby apod.) styl výuky, jehož cílem je rozvoj sítě zevnitř, tj. probouzet jeho individuální tvůrčí síly a podporovat celkový rozvoj jeho osobnosti v oblasti rozumu, citu a vůle (vnitřní motivace – vzbudit u dětí zájem, touhu po poznávání světa) všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet zaměstnanců nebo odvětví, ve kterém působí; základním kritériem pro rozlišování výzkumných a vývojových činností je patrná přítomnost prvku novinky (inovace) ve výzkumu a vývoji

95


Seznam zkratek ANNOLK

Asociace nestátních neziskových organizací Libereckého kraje

ARIS

Automatizovaný rozpočtový informační systém

CAF

(=Common Assessment Framework); společný hodnotící rámec

CO

oxid uhelnatý

CR

cestovní ruch

CZT

centralizované zásobování teplem

ČDDD

čistý disponibilní důchod domácnosti

ČGS

Česká geologická služba

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DDM

dům dětí a mládeže

EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

ECEAT

Evropské centrum pro ekoagroturistiku

ECU

(European currency unit); bývalá evropská měnová jednotka

EECONET

(Environmental Management Systems); Evropská ekologická síť

EMAS

systémy environmentálního řízení

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

EUREX

mezinárodní pracovní skupina v rámci Euroregionu Nisa

EVVO

ekologická výchova, vzdělávání a osvěta

HDP

hrubý domácí produkt

HSO

hospodářsky slabé oblasti

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

ICT

informační a komunikační technologie

ISO

(International Standard Organization); Mezinárodní organizace pro normy

ISOH

informační systém odpadového hospodářství

IT

informační technologie

KRNAP

Krkonošský národní park

KÚLK

Krajský úřad Libereckého kraje

LEADER

(=Links between Actions for the Development of the Rural Ekonomy); iniciativa EU pro rozvoj venkova

LFA

(Less favoured Areas); méně příznivé oblasti

LK

Liberecký kraj

MA21

místní Agenda 21

MAS

místní akční skupina

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

96

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 MSP

malé a střední podnikání

MV

Ministerstvo vnitra

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NNO

nestátní neziskové organizace

NOX

oxidy dusíku

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

(La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques); Klasifikace územních statistických jednotek

OD

odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje

OHRR

odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje

OKEČ

odvětvová klasifikace ekonomických činností

OP

operační programy

ORP

obec s rozšířenou působností

OŠMTS

odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

OZ

odbor zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje

PL

Polsko

POÚ

pověřený obecní úřad

PPP

(Public-Private Partnership); spolupráce veřejného a soukromého sektoru

PRV

Program rozvoje venkova

REZZO

Registr emisí zdrojů znečišťujících ovzduší

ROP

regionální operační program

SHR

Strategie hospodářského růstu

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SO2

oxid siřičitý

SOLK

Sdružení obcí Libereckého kraje

SRLK

Strategie rozvoje Libereckého kraje

SRN

Spolková republika Německo

SŠ

střední škola

SUR

Strategie udržitelného rozvoje

THFK

tvorba hrubého fixního kapitálu

TIC

turistické informační centrum

TTP

trvalé travní porosty

TUL

Technická univerzita Liberec

TZL

tuhé znečišťující látky

ÚIV

Ústav pro informace ve vzdělávání

UNESCO

(United Nations Educational, Scientific and Cultural Org.); Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku (kraj)

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚÚR

Ústav územního rozvoje

97

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

V&V

výzkum a vývoj

VOC

těkavé organické látky

VOŠ

vyšší odborná škola

VTL

vysokotlaký

VÚLHM

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka zvláště chráněná území ZCHÚ ZPF

zemědělský půdní fond

ZŠ

základní škola

ZÚR

zásady územního rozvoje (kraj)

ZUŠ

základní umělecká škola

ZZS

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje

ŽP

životní prostředí

98


Hlavní informační zdroje Vybrané organizace Český statistický úřad Krajský úřad Libereckého kraje Příslušná ministerstva České republiky Ředitelství silnic a dálnic České republiky Vybrané publikace ČSÚ (2005): Demografický, sociální a ekonomický rozvoj Libereckého kraje 2000 – 2004 ČSÚ (1991): Sčítání lidu, domů a bytů 1991 ČSÚ (2001): Sčítání lidu, domů a bytů 2001 ČSÚ (2005): Statistická ročenka Libereckého kraje 2005 ČSÚ (2006): Statistická ročenka Libereckého kraje 2006 Krajský úřad Libereckého kraje, OHRR (2002): Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002 – 2020 Ústav pro ekopolitiku (2005): Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje, OHRR (2006): Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 – zkrácená verze Krajský úřad Libereckého kraje, OŠMTS (2006): Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2005 – 2006 Krajský úřad Libereckého kraje, OŠMTS (2006): Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje – rok 2006 Krajský úřad Libereckého kraje, OD (2006): Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2006) ARR, s.r.o. (2003): Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008 Bohemia Discovery, s.r.o. (2003): Koncepce účinnější podpory rozvoje památkové péče v Libereckém kraji Univerzita Palackého – Fakulta tělesné kultury (2003): Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Libereckém kraji GaREP, s.r.o. (2003): Program rozvoje cestovního ruchu MŽP ČR (2005): Stav životního prostředí v Libereckém kraji v roce 2004 MŽP ČR (2006): Zpráva o stavu ochrany vod v České republice v roce 2005 Aquatest, a.s. (2005): Povodňový plán Libereckého kraje Papež – koordinace (2006): Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje ISES, s.r.o. (2004): Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Společnost pro Jizerské hory, o.p.s. (2003): Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje (EVVO) Ateliér ekologických modelů (2004): Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji Hydroprojekt CZ, a.s. (2004): Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje Regionální agrární rada Libereckého kraje (2003): Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje Jan Hromek – Lesprojekt (2004): Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Česká zemědělská univerzita v Praze (2006): Krajský lesnický program Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje, OZ (2005): Zdravotní politika Libereckého kraje ÚZIS ČR (2004): Zdravotnická ročenka Libereckého kraje 2004 ÚZIS ČR (2005): Zdravotnictví Libereckého kraje 2004, 2005

99


Přílohy Tabulkové a grafické přílohy Seznam tabulkových a grafických příloh Příloha č.1: Vývoj struktury hrubé přidané hodnoty v LK a ČR mezi lety 2000 a 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Příloha č.2: Průmyslové zóny v Libereckém kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Příloha č.3: Zaměstnavatelé s největším počtem pracovníků v LK k 30.11. 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Příloha č.4: Ekonomické subjekty LK podle OKEČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Příloha č.5: Počet průmyslových podniků podle odvětví OKEČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Příloha č.6: Ekonomické subjekty podle právních forem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Příloha č.7: Bilance půdy LK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Příloha č.8: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v okresech LK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Příloha č.9: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v roce 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Příloha č.10: Převažující formy cestovního ruchu v LK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Příloha č.11: Vývoj počtu obyvatel v okresech LK a vývoj věkové struktury obyvatel LK za období 1995 – 2004 . . . . . 106 Příloha č.12: Struktura vzdělanosti obyvatel v LK a ČR v roce 1991 a 2001 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Příloha č.13: Vývoj trhu práce a nezaměstnanosti v letech 2001 – 2005 v okresech LK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Příloha č.14: Průměrné hrubé měsíční mzdy v LK podle okresů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Příloha č.15: Vývoj počtu škol a počtu žáků v LK v období 1995 – 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Příloha č.16: Počet míst v zařízeních sociální péče a počet neumístěných žadatelů v okresech LK v roce 2004 . . . . . 108 Příloha č.17: Přehled jednotlivých druhů kulturních a sportovních zařízení v LK v roce 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Příloha č.18: Abecední přehled stávajících a navrhovaných hraničních přechodů na území LK k 1.1. 2007 . . . . . . . . . 109 Příloha č.19: Nejzatíženější úseky silnic I. – III. třídy v LK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Příloha č.20: Celkové počty evidovaných druhů vozidel v LK v letech 1997 – 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Příloha č.21: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v LK (kt/rok) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Příloha č.22: Vývoj znečištění ovzduší LK (REZZO 4) v letech 2001 – 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Příloha č.23: Pole mokré roční depozice kademnatých iontů v ČR v roce 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Příloha č.24: Jakost vody v tocích ČR v letech 1991 – 1992 a 2004 – 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Příloha č.25: Zvláště chráněná území v LK, stav k 31.12. 2004 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Příloha č.26: Vývoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Příloha č.27: Členění LK podle obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

100


Příloha č.1: Vývoj struktury hrubé přidané hodnoty v LK a ČR mezi lety 2000 a 2004

Pramen: Demografický, sociální a ekonomický vývoj Libereckého kraje v letech 2001 – 2004, ČSÚ, 2005

Příloha č.2: Průmyslové zóny v Libereckém kraji Okres Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Liberec Liberec Liberec

Název Mimoň - průmyslová zóna 1 Mimoň - průmyslová zóna 2 Okrouhlá Nový Bor - Za Crystalexem Ralsko - Kuřívody Stráž pod Ralskem - Na Americe Hrádek nad Nisou - Za obchvatem (Oldřichovská) Liberec - prům. zóna Jih-Doubí Liberec - prům. zóna Sever-Růžodol

Plocha (ha) 33,5 22,0 26,0 21,0 24,8 (celková rozloha 75,0) 56,2 40,0 128,0 69,0

Pramen: Centrum pro regionální rozvoj ČR, 2006 (www.iriscrr.cz), ÚP města Liberec Poznámka: stav je uveden k březnu 2006 dle zdroje CRR; jiné oficiální zdroje nejsou k dispozici

101


Příloha č.3: Zaměstnavatelé s největším počtem pracovníků v LK k 30.11. 2006 Počet pracovníků (v tis.)

Zaměstnavatel

Odvětví činnosti

Preciosa, Jablonec nad Nisou

Výroba bižuterie

3,9

České dráhy

Železniční doprava

2,0

Delphi Packard Electric ČR, Česká Lípa

Výroba pro automobilový průmysl

3,6

Krajská nemocnice, Liberec

Zdravotní péče

2,1

Crystalex, Nový Bor

Výroba skla

1,6

Česká pošta

Činnosti státní pošty

0,7

Johnson Controls automobilové součástky, Česká Lípa Výroba příslušenství pro automobilový průmysl

1,1

Diamo, Stráž pod Ralskem

Těžba a úprava uranových rud

1,3

Jablonex Group, a.s., Jablonec n.N.

Výroba a zpracování skla

3,3

Poznámka: V říjnu 2005 se spojily firmy Železnobrodské sklo, Ornela, Bižuterie Česká mincovna, Jablonex a Bohemian Jewelery pod názvem Jablonex Group Jablonec nad Nisou (3,29 tis. zaměstnanců) Pramen: Česká republika, Portréty krajů, Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005

Příloha č.4: Ekonomické subjekty LK podle OKEČ

Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2005

102


Příloha č.5: Počet průmyslových podniků podle odvětví OKEČ


Příloha č.6: Ekonomické subjekty podle právních forem


103


Příloha č.7: Bilance půdy LK


Příloha č.8: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v okresech LK

Pramen: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31.12. 2005, ČSÚ

104


Příloha č.9: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v roce 2005 Ukazatel Počet ubytovacích zařízení Hotely a podobná ubytovací zařízení celkem Podíl hotelů a podob. ubyt. zař. (%) Počet lůžek celkem (v tis.)

Liberecký kraj 928 508 54,7 40,5

Česká republika 7 608 4 279 56,2 436,0

Podíl kraje na ČR 12,2 % 11,9 % x 9,3 %

Pramen: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31.12. 2005, ČSÚ

Příloha č.10: Převažující formy cestovního ruchu v LK

Pramen: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, 2002

105


Příloha č.11: Vývoj počtu obyvatel v okresech LK a vývoj věkové struktury obyvatel LK za období 1995 – 2004 Liberecký kraj – počet obyvatel Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Liberecký kraj

1995 104 604 88 836 159 613 75 867 428 920

2000 106 207 88 252 159 344 75 318 429 121

2004 106 324 87 934 158 535 74 770 427 563

Liberecký kraj – věková struktura (%) 0-14 let 15-64 let 65 a více let

1995 18,9 68,6 12,5

2000 16,9 70,2 12,9

2004 15,6 71,4 13,0

ČR – věková struktura (%) 0-14 let 15-64 let 65 a více let

1995 18,3 68,4 13,3

2000 16,2 69,9 13,9

2004 15,0 71,0 14,0

Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2005, Vývoj obyvatelstva v roce…

Příloha č.12: Struktura vzdělanosti obyvatel v LK a ČR v roce 1991 a 2001 Stupeň vzdělání (v %) Základní a bez vzdělání Střední bez maturity Úplné střední a vyšší odborné Vysokoškolské Nezjištěno Pramen: SLDB 1991, 2001

106

1991 LK 35,4 36,6 21,9 5,6 0,5

2001 ČR 33,1 35,6 22,9 7,2 1,2

LK 24,3 40,1 27,0 6,9 1,6

ČR 23,5 38,0 28,4 8,9 1,3


Příloha č.13: Vývoj trhu práce a nezaměstnanosti v letech 2001 – 2005 v okresech LK

Uchazeči o práci 31.12.2000 (abs.) Uchazeči o práci 31.12.2005 (abs.) Přírůstek 2000 – 2005 (abs.) Přírůstek 2000 – 2005 (%) Podíl nezaměstnaných 2005 (okres na kraji, kraj na ČR; v %) Volná prac. místa 31.12.2000 (abs.) Volná prac. místa 31.12.2005 (abs.) Vývoj prac. míst 2000 – 2005 (abs.) Vývoj prac. míst 2000 – 2005 (%) Podíl volných míst 2005 (okres na kraji, kraj na ČR; %) Uchazeči na 1 místo, 31.12.2000 Uchazeči na 1 místo, 31.12.2005 Míra nezaměstnanosti 2000 (%)* Míra nezaměstnanosti 2005 (%)

Česká Lípa 3 719 5 061 1 342 36,08

Liberec

Semily

2 180 3 256 1 076 49,35

Jablonec nad Nisou 5 727 7 673 1 942 33,91

2 390 2 933 543 22,72

Liberecký kraj 14 016 18 923 4 907 35,01

Česká republika 457 369 510 416 53 047 11,60

26,75

17,20

40,55

15,50

3,71

x

704 420 -284 -40,34

556 457 -99 -17,81

1 426 1 216 -210 -14,73

963 332 -631 -65,52

3 649 2 425 -252 -9,41

52 060 52 164 104 0,20

17,32

18,85

50,14

13,69

4,65

x

5,28 12,05

3,92 7,12

4,02 6,31

2,48 8,83

5,97 7,80

8,79 9,78

6,70 8,02

4,91 6,56

7,29 8,23

6,10 7,41

6,44 7,73

8,78 8,88

Pramen: ČSÚ Poznámka: * - dle staré metodiky

Příloha č.14: Průměrné hrubé měsíční mzdy v LK podle okresů Česká republika Liberecký kraj okres Česká Lípa okres Jablonec n. N. okres Liberec okres Semily

2005 21 674 17 498 17 918 16 739 18 256 16 208

2004 20 545 16 701 17 066 15 826 17 371 15 887

Index 2005/2004 105,5 104,8 105,0 105,8 105,1 101,9

Pramen: Statistický bulletin Libereckého kraje 2004, 2005

107


Příloha č.15: Vývoj počtu škol a počtu žáků v LK v období 1995 – 2004 1995 Mateřské školy Základní školy Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Vyšší odborné školy Vysoké školy

počet škol 304 202 16 53 31 x 1

2000 počet žáků 14 698 42 444 4 745 x 10 650 x 3 993

počet škol 268 195 13 40 21 7 1

2004 počet žáků 12 020 45 542 4 733 7 594 7 746 640 5 354

počet škol 208 181 13 41 19 8 1

počet žáků 12 327 39 819 4 858 7 967 8 085 734 5 802

Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2005 Poznámka: x - údaj není k dispozici

Příloha č.16: Počet míst v zařízeních sociální péče a počet neumístěných žadatelů v okresech LK v roce 2004 Česká Lípa Jablonec n.N. Domovy důchodců 263 x Domovy – penziony pro důchodce x x 328 258 Počet Domy s pečovatelskou službou míst Ústavy sociální péče x x Dětské domovy 261 x Ostatní zařízení sociální péče x 16 o umístění v domově důchodců 207 154 Počet 10 48 žadatelů o umístění v penzionu pro důchodce Neuspokojení o byt v domě s peč. službou 284 376

Liberec 545 x 402 443 x x 960 x 240

Semily x 172 387 x x x 320 444 213

LK 1 264 359 1 375 900 444 192 1 641 502 1 113

x – údaj nebyl zveřejněn Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2005

Příloha č.17: Přehled jednotlivých druhů kulturních a sportovních zařízení v LK v roce 2004 Kulturní zařízení Druh Stálá kina a multikina Veřejné knihovny vč. poboček Muzea Galerie Divadla Přírodní amfiteátry Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2005

108

Sportovní zařízení Počet 25 244 35 12 9 14

Druh Koupaliště a bazény z toho kryté bazény Hřiště Tělocvičny Stadiony vč. krytých Zimní stadiony vč. krytých

Počet 80 20 03 249 50 10


Příloha č.18: Abecední přehled stávajících a navrhovaných hraničních přechodů na území LK k 1.1. 2007 Název hraničního přechodu Andělka – Lutogniewice Bod Trojzemí – Trojstyk – Dreiländerpunkt Černousy/Ves – Zawidów Česká brána – Neu Hartau Dolní Světlá – Jonsdorf Dolní Světlá – Waltersdorf Frýdlant v Čechách – Zawidów Habartice – Zawidów Harrachov – Jakuszyce Harrachov – Jakuszyce Harrachov – Polana Jakuszycka Harrachov, Nový Svět – Tkacka Gora Heřmanice – Bogatynia Hrádek nad Nisou – Hartau Hrádek nad Nisou – Kopaczów Hrádek nad Nisou – Neu Hartau Hrádek nad Nisou – Porajów Hrádek nad Nisou – Zittau/Žitava Jindřichovice pod Smrkem – Świecie Jizerka – Orle Krompach – Jonsdorf Krompach – Oybin/Hain Kunratice – Bogatynia Kunratice – Bogatynia, haldy Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój Oldřichov na Hranicích – Kopaczów Petrovice – Lückendorf Petrovice (Lví buk) – Lückendorf (Forsthaus) Smědá – Witka Smrk – Stóg Izerski Srbská – Miloszów Višňovská – Wigancice Zytawskie Vosecká bouda (Tvarožník) – Szrenica

Země Polsko Polsko, SRN Polsko SRN SRN SRN Polsko Polsko Polsko Polsko Polsko Polsko Polsko SRN Polsko SRN Polsko SRN Polsko Polsko SRN SRN Polsko Polsko Polsko Polsko SRN SRN Polsko Polsko Polsko Polsko Polsko

Druh turistický návrh - turistický turistický návrh - turistický turistický turistický * železniční nákladní silniční * silniční návrh - železniční turistický návrh - turistický návrh - turistický turistický * návrh - silniční návrh - turistický silniční * železniční turistický turistický turistický * turistický * silniční * návrh - turistický silniční * návrh - turistický turistický * návrh - turistický návrh - říční turistický silniční * turistický turistický

Specifikace III/0354 MK ÚK ÚK MK III/26839 žel. 037 I/13 I/10 ÚK ÚK III/3513 III/27111 I/35 ÚK I/35 žel. 089 III/2915 ÚK MK MK III/03511 ÚK II/291 MK II/270 ÚK řeka ÚK III/2918 MK ÚK

Poznámka 1: ve sloupci „Druh“ je údaj o druhu hraničního přechodu (silniční, turistický = přechod na turistické stezce protínající státní hranice, železniční, příp. návrh = návrh na zřízení nového hraničního přechodu); pokud je za tímto údajem uvedena „*“, znamená to, že u stávajícího hraničního přechodu je navrhována změna Poznámka 2: ve sloupci „Specifikace“ je údaj o pozemní komunikaci, která vede z české strany k hraničnímu přechodu (silnice třída/číslo, příp. MK = místní komunikace, ÚK = účelová komunikace), nebo údaj o železniční trati (žel. číslo) Pramen: Analýza stavu dopravy na území LK (aktualizace 2006)

109


Příloha č.19: Nejzatíženější úseky silnic I. – III. třídy v LK Silnice

Sčítací úsek

I/35 I/35 I/35 I/65 R 10 R 35 II/283 I/35 I/9 R 10 I/35 I/9 I/9 + I/13 I/9 III/2784 I/13 I/13 I/16 I/38 I/13 II/262 I/35 I/13 I/9 I/14 III/29024 I/14 III/2784 I/14 II/293 I/65 I/14 II/268 I/9

Liberec - sjezd Košická - Aral Liberec - před tunelem (od Děčína) Liberec - Doubí Jablonec nad Nisou - Pražská ul. Ohrazenice Hodkovice n. M. - Rádelský Mlýn Turnov, nám. Českého ráje Stráž nad Nisou Česká Lípa - Pihel Svijany Turnov, průtah Česká Lípa Nový Bor - Svor Česká Lípa - Sosnová Liberec, České mládeže Cvikov Rozkoš Horka u Staré Paky Doksy Mníšek Česká Lípa - Dobranov Bílý Kostel nad Nisou Kamenický Šenov Zahrádky Jablonec n. N., nám. B. Němcové Liberec - Kunratice Jilemnice - Cutisin Liberec - Vratislavice nad Nisou Vratislavice nad Nisou Horka u Staré Paky Rychnov u Jablonce n. N. Smržovka Zákupy - Mimoň Šébr

Pramen: Analýza stavu dopravy na území LK (aktualizace 2006)

110

1990

1995

2000

2005

9 295 7 371 10 032 7 214 10 430 7 526 8 413 6 658 8 201 8 312 6 896 3 298 5 006 5 997 4 072 3 821 4 238 4 500 6 529 3 747 6 084 4 403 2 242 3 248 3 298 4 606 3 402 4 186 5 122 4 763 4 004

20 191 10 258 13 428 11 241 13 847 11 553 12 122 10 256 9 515 9 812 9 715 8 723 5 190 7 987 7 549 6 229 5 368 5 408 5 857 7 117 4 569 6 860 7 086 4 698 4 534 3 566 5 228 4 777 5 415 7 120 4 615 5 156

23 121 25 707 16 028 16 450 15 500 21 697 15 165 14 788 14 587 12 859 12 487 12 398 11 338 10 340 9 551 9 540 8 529 8 512 8 385 8 352 8 071 7 966 7 252 7 142 6 871 6 871 5 521 6 825 6 796 6 618 6 546 6 247 5 938 5 845

38 179 34 131 23 254 22 948 21 902 18 553 18 148 18 035 15 826 16 531 16 428 13 629 12 430 11 807 17 984 10 713 9 286 10 294 8 378 12 124 5 939 10 381 11 096 9 711 6 479 7 170 7 027 9 161 10 599 7 832 6 561 6 592

Změna 2005/2000 165,13 132,77 145,08 139,50 141,30 85,51 119,67 121,96 108,49 128,56 131,56 109,93 109,63 114,19 188,29 112,30 110,75 123,25 103,80 152,20 81,89 145,35 161,49 141,33 117,35 105,08 103,40 138,43 161,92 125,37 110,49 112,78


Příloha č.20: Celkové počty evidovaných druhů vozidel v LK v letech 1997 – 2004 Evidovaná vozidla Osobní automobily Nákladní automobily Autobusy Celkem

1997 141 972 10 212 879 153 063

1998 146 723 10 700 869 158 292

1999 141 728 10 900 816 153 444

2000 141 443 11 148 794 153 385

2001 145 126 12 042 810 157 978

2002 151 432 13 206 955 165 593

2003 157 734 13 661 972 172 367

2004 156 243 14 724 914 171 881

Pramen: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002, Statistické ročenky LK 2002-2005, ČSÚ

Příloha č.21: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v LK (kt/rok) REZZO Emise celkem Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje

1-3 1 2 3

REZZO Emise celkem Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje

1-3 1 2 3

Tuhé látky 1996 5,60 1,40 1,30 2,90

1998 3,41 0,95 0,73 1,74

SO2 2004 1,90 0,14 0,22 1,52

1996 12,90 6,00 1,30 5,60

CO 1996 18,90 1,10 1,50 16,30

1998 11,16 1,14 0,83 9,19

1998 7,71 3,56 0,70 3,45

NOx 2004 4,10 1,67 0,30 2,15

1996 3,50 2,00 0,40 1,10

1998 2,55 1,46 0,37 0,72

2004 2,10 1,28 0,19 0,67

VOC 2004 7,00 0,40 0,34 6,22

1996 4,40 0,30 0,50 3,60

1998 2,58 0,27 0,26 2,05

2004 5,40 x x x

Pramen: Emisní bilance České republiky 2004, ČHMÚ Poznámka: Vykazování emisí uhlovodíků (CxHy) je od r. 2002 nahrazeno vykazováním emisí těkavých organických látek (VOC). Emisní bilance VOC však není prováděna pouze z podkladů REZZO 1 – 4, ale zahrnuje také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v REZZO sledovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech apod.). x - údaj není dostupný

111


Příloha č.22: Vývoj znečištění ovzduší LK (REZZO 4) v letech 2001 – 2004

Pramen: Emisní bilance České republiky 2004, ČHMÚ

Příloha č.23: Pole mokré roční depozice kademnatých iontů v ČR v roce 2004

ČHMÚ ČGS VÚV VÚLHM

Pramen: ČHMÚ

112

Depoziční tok [mg.m-2.rok-1] ≤ 0.05 1.98 % 0.05 – 0.10 74.14 % 0.10 – 0.25 22.72 % 0.25 – 0.50 1.07 % 0.50 – 0.75 0.09 % 0.75 – 1.00 > 1.00


Příloha č.24: Jakost vody v tocích ČR v letech 1991 – 1992 a 2004 – 2005

HODNOCENÍ PODLE ČSN 75 7221

V LETECH 1991 – 1992

V LETECH 2004 – 2005

Základní klasifikace třída I.a II. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda

HODNOCENÍ PODLE ČSN 75 7221 Základní klasifikace třída I.a II. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda

Pramen: VÚV T.G.M.

113


Příloha č.25: Zvláště chráněná území v LK, stav k 31.12. 2004 Kategorie Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní rezervace Přírodní památka

Celkem (počet)

Rozloha (ha)

1 5 7 8 36 59

11 676 84 930 2 626 259 1 795 1 440

NP CHKO NPR NPP PR PP

Podíl na celkové rozloze kraje (%) 3,69 26,85 0,83 0,08 0,57 0,46

Pramen: Stav životního prostředí v Libereckém kraji v roce 2004, Ministerstvo životního prostředí ČR

Příloha č.26: Vývoj počtu obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Kraj, správní obvody Liberecký kraj Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod

Počet Výměra (ha) obcí 216 41 18 11 21 29 16 22 10 37 11

316 300 86 194 34 902 14 232 27 860 58 835 20 090 23 008 19 065 24 708 7 404

Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2005, SLDB, ČSÚ

114

Počet obyvatel 1970 381 626 51 353 23 773 46 198 23 270 120 406 23 193 28 241 21 326 31 316 12 550

1980 411 209 60 174 24 414 50 799 23 603 132 035 25 216 27 606 22 155 31 824 13 383

1991 425 120 73 053 23 555 53 177 23 009 135 095 25 114 27 403 21 707 30 718 12 289

2001 428 184 75 758 24 285 53 119 22 973 134 131 25 963 26 961 22 086 30 900 12 008

2004 427 563 76 434 24 349 52 949 22 857 133 529 25 903 26 544 21 843 31 138 12 017


Příloha č.27: Členění LK podle obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů ORP Nový Bor

Obvod POÚ Novoborsko Cvikovsko Českolipsko

Česká Lípa

Doksko Mimoňsko Liberecko Chrastavsko Hrádecko

Liberec

Českodubsko Jablonné v Podještědí Hodkovicko

Frýdlant

Frýdlantsko Novoměstsko

Jablonec nad Nisou

Jablonecko

Tanvald

Tanvaldsko

Železný Brod

Železnobrodsko

Turnov

Turnovsko Semilsko

Semily Lomnicko Jilemnicko Jilemnice Rokytnicko

Obce ve spádovém území Nový Bor, Chotovice, Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Okrouhlá, Polevsko, Prysk, Radvanec, Skalice u České Lípy, Sloup v Čechách, Slunečná, Svojkov Cvikov, Krompach, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Svor Česká Lípa, Blíževedly, Bohatice, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Jestřebí, Kozly, Kravaře, Kvítkov, Provodín, Sosnová, Stružnice, Stvolínky, Velenice, Volfartice, Zahrádky, Zákupy, Žandov Doksy, Bezděz, Blatce, Dubá, Chlum, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec Mimoň, Brniště, Dubnice, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov Liberec, Dlouhý Most, Jeřmanice, Stráž nad Nisou, Šimonovice Chrastava, Bílý Kostel nad Nisou, Kryštofovo Údolí, Mníšek, Nová Ves, Oldřichov v Hájích Hrádek nad Nisou, Chotyně, Rynoltice Český Dub, Bílá, Cetenov, Hlavice, Janův Důl, Kobyly, Křižany, Osečná, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Soběslavice, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Všelibice, Zdislava Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí Hodkovice nad Mohelkou, Čtveřín, Lažany, Paceřice, Příšovice, Radimovice, Svijany, Sychrov, Vlastibořice, Žďárek Frýdlant v Čechách, Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice, Raspenava, Višňová Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Lázně Libverda Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Dalešice, Frýdštejn, Janov nad Nisou, Jenišovice, Josefův Důl, Lučany nad Nisou, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pulečný, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou Tanvald, Albrechtice, Desná, Jiřetín pod Bukovou, Kořenov, Plavy, Smržovka, Velké Hamry, Zlatá Olešnice Železný Brod, Držkov, Jílové u Držkova, Koberovy, Líšný, Loužnice, Malá Skála, Pěnčín, Radčice, Skuhrov, Vlastiboř, Zásada Turnov, Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Ktová, Loučky, Mírová p. Kozákovem, Modřišice, Ohrazenice, Olešnice, Přepeře, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rovensko pod Troskami, Troskovice, Všeň, Vyskeř, Žernov Semily, Benešov u Semil, Bozkov, Bystrá nad Jizerou, Háje nad Jizerou, Chuchelna, Jesenný, Příkrý, Roztoky u Semil, Slaná, Záhoří Lomnice nad Popelkou, Bělá, Bradlecká Lhota, Holenice, Košťálov, Libštát, Nová Ves n. P., Stružinec, Syřenov, Tatobity, Veselá Jilemnice, Benecko, Bukovina u Čisté, Čistá u Horek, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Jestřabí v Krkonoších, Kruh, Levínská Olešnice, Martinice v Krkonoších, Mříčná, Peřimov, Poniklá, Roztoky u Jilemnice, Studenec, Svojek, Víchová nad Jizerou, Vítkovice Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Jablonec nad Jizerou, Paseky n. Jizerou, Roprachtice, Vysoké nad Jizerou

115


Podrobný rozpis indikátorů měřitelnosti Strategický cíl A: Dynamická a konkurenceschopná ekonomika 1. HDP na 1 obyvatele (ČR=100) Popis: Definice dle encyklopedie Wikipedie: Hrubý domácí produkt (HDP) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu). Produkt je toková veličina (udává se v Kč za čas), narozdíl od bohatství, které představuje stav. Produkt představuje přírůstek bohatství. Existují 3 metody výpočtu HDP – výrobková, výdajová a důchodová metoda. Definice dle ČSÚ: Hrubý domácí produkt (HDP) - klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Aby byl vyloučen vliv změn cen, je vyjádřen ve stálých cenách (průměrné ceny roku 1995). Růst (pokles) HDP ve stálých cenách charakterizuje o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího. Definice dle www.businessinfo.cz: Hrubý domácí produkt (HDP) je základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti celé ekonomiky. Je ukazatelem nově vytvořené hodnoty a slouží proto k měření a ke srovnávání míry ekonomického rozvoje dané země (popř. regionů). Pro mezinárodní srovnání se používá jako ukazatel HDP na 1 obyvatele v PPS (paritě kupní síly), pro srovnání regionů v rámci státu se používá HDP na 1 obyvatele regionu (kraje), přičemž republikový průměr = 100. Toto srovnání má vypovídací hodnotu poněkud zkreslenou tím, že ekonomické výsledky se počítají tzv. podnikovou metodou (tj. veškerý produkt je realizován v sídle ekonomického subjektu bez ohledu na počet a geografické rozmístění jednotlivých provozoven). Tím je zvýhodňována Praha jako hlavní město a sídlo většiny ekonomických subjektů – podniků, organizací a institucí s celorepublikovou působností. Pro srovnání úrovně regionu s ČR je nejvýhodnějším ukazatelem HDP na 1 obyvatele, ČR = 100. Vývoj hrubého domácího produktu v Libereckém kraji v letech 2001 – 2005 Ukazatel Hrubý domácí produkt v běžných cenách Hrubý domácí produkt, ČR = 100 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 HDP na 1 obyvatele, EU25 = 100 Hrubý domácí produkt, předchozí rok = 100

Měrná jednotka

2001

2002

2003

2004

2005

mil. Kč % Kč % % %

86 416 3,7 201 861 87,7 58,0 100,7

90 367 3,7 211 426 87,5 59,4 102,7

87 322 3,4 204 456 80,9 55,2 95,7

92 580 3,3 216 614 79,5 56,1 102,3

99 488 3,3 232 303 80,0 59,0 108,3

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Ukazatel se sleduje za celou republiku čtvrtletně, v zájmu odstranění sezónních výkyvů je doporučena roční perioda, která se používá i u regionů (krajů). Zdroj dat: Český statistický úřad

116


2. Hrubá přidaná hodnota v odvětvích podle OKEČ Popis: Hrubá přidaná hodnota představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí oceněnou v základních cenách, a mezi spotřebou, oceněnou v kupních cenách. Počítá se za odvětví nebo za institucionální sektory / sub-sektory. Hrubá přidaná hodnota snížená o spotřebu fixního kapitálu vyjadřuje Čistou přidanou hodnotu. Souhrn hrubé (čisté) přidané hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství nebo za všechny institucionální sektory / sub-sektory plus čisté daně z produktů představuje Hrubý / Čistý domácí produkt. Vývoj hrubé přidané hodnoty dle odvětví (OKEČ) v Libereckém kraji v letech 2001 – 2005 Ukazatel Hrubá přidaná hodnota

Měrná jednotka

2001

2002

2003

2004

2005

mil. Kč

78 339

82 141

79 392

83 089

89 170

v tom odvětví: A

zemědělství a lesní hospodářství

%

2,6

2,0

1,9

1,8

1,6

B

rybolov

%

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

C

dobývání nerostných surovin

%

0,4

0,5

0,0

0,1

0,4

D

zpracovatelský průmysl

%

40,4

38,1

38,2

39,6

40,4

E

výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody

%

1,1

1,3

1,8

1,9

2,0

F

stavebnictví

%

8,3

9,4

7,3

6,5

6,6

G

obchod, opravy spotřebního zboží

%

11,0

11,3

11,4

9,8

9,9

H

pohostinství a ubytování

%

2,2

2,2

1,8

2,1

1,8

I

doprava, skladování, pošty a telekomunikace

%

8,3

8,6

9,6

9,5

9,0

J

peněžnictví a pojišťovnictví

%

1,9

1,7

2,1

2,2

2,0

K

komerční služby

%

10,0

10,4

9,9

10,3

10,8

L

veřejná administrativa

%

3,3

3,3

3,9

3,9

3,8

M

školství

%

4,4

4,6

4,9

4,9

4,9

N

zdravotnictví, veter. a sociální činnost

%

3,5

3,9

4,4

4,2

3,9

O

ostatní veřejné, sociální a osobní služby

%

2,4

2,9

2,9

3,1

2,9

P

soukromé domácnosti s domácím personálem

%

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Q

exteritoriální organizace a spolky

%

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Ukazatel se sleduje za celou republiku čtvrtletně, v zájmu odstranění sezónních výkyvů je doporučena roční perioda, která se používá i u regionů (krajů). Zdroj dat: Český statistický úřad

3. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (ČR=100) Popis: Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých) snížené o jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek. Fixní aktiva jsou hmotná nebo nehmotná aktiva vyrobená jako výstup z výrobního procesu, jejich cena převyšuje 500 ECU (v cenách roku 1995) a používají se ve výrobním

117

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 procesu opakovaně nebo průběžně po dobu více než jednoho roku. Zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv se týká zejména půdy a zahrnuje např. rekultivace půdy. Tvorba čistého fixního kapitálu je rozdílem mezi tvorbou hrubého fixního kapitálu a spotřeby fixního kapitálu. Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) v Libereckém kraji v letech 2001 – 2005 Ukazatel Tvorba hrubého fixního kapitálu Podíl regionu na THFK, ČR = 100 THFK na 1 obyvatele THFK na 1 obyvatele, ČR = 100

Měrná jednotka mil. Kč % Kč %

2001

2002

2003

2004

2005

19 742 3,0 46 116 71,5

23 598 3,5 55 211 83,1

24 993 3,6 58 519 86,8

27 535 3,8 64 425 90,2

22 060 3,0 51 510 71,2

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Ukazatel se sleduje za celou republiku čtvrtletně, v zájmu odstranění sezonních výkyvů je doporučena roční perioda, která se používá i u regionů (krajů). Zdroj dat: Český statistický úřad

4. Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČR=100) Popis: Čistý disponibilní důchod domácností představuje příjem domácností (mzdy) očištěný o veškeré daně na daném území v běžném období. Vývoj tvorby čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) v Libereckém kraji v letech 2001 – 2005 Ukazatel Čistý disponibilní důchod domácností ČDDD, ČR = 100 ČDDD na 1 obyvatele ČDDD na 1 obyvatele, ČR = 100

Měrná jednotka mil. Kč % Kč %

2001 49 192 4,0 114 910 95,9

2002 51 142 4,0 119 654 95,5

2003 52 540 3,9 123 017 93,9

2004 54 491 3,9 127 496 94,2

2005 57 041 3,9 133 190 94,2

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Ukazatel se sleduje za celou republiku čtvrtletně, v zájmu odstranění sezonních výkyvů je doporučena roční perioda, která se používá i u regionů (krajů). Zdroj dat: Český statistický úřad

5. Průměrná hrubá měsíční mzda Popis: Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem

118

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 dohodnuté srážky. Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách nezahrnují osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů), soudce, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nejsou-li současně v pracovním poměru), učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnance ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců (fyz. osoby) v Libereckém kraji v letech 2001 – 2005 Ukazatel Průměrná hrubá měsíční mzda* Průměrná hrubá měsíční mzda**

Měrná jednotka Kč Kč

2001

2002

2003

2004

2005

13 463 x

14 089 13 632

15 117 14 481

16 231 15 283

17 008 x

Pramen: ČSÚ Poznámka: * Údaje jsou čerpány z výsledků zpracování čtvrtletních statistických výkazů a jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci, vč. zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných do obchodního rejstříku. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců. V nepodnikatelské sféře jsou započteny údaje o zaměstnancích organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.), zahrnuta je rovněž část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. ** Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných hrubých měsíčních mzdách jsou čerpány z výsledků zpracování ročních statistických výkazů. Od roku 2005 (Statistická ročenka 2006) je územní třídění údajů do krajů je získáváno přímo od vykazujících jednotek, včetně podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, a je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou. (Data v uvedených tabulkách jsou proto odlišná od předchozích ročenek, kdy byly údaje do krajů zpracovány podle sídla vykazujícího ekonomického subjektu, tzv. podnikovou metodou.

Periodicita: Ukazatel se sleduje čtvrtletně (statistické výkazy), v zájmu odstranění sezónních výkyvů je doporučena roční perioda. Zdroj dat: Český statistický úřad

6. Průměrná doba pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Popis: Průměrná doba pobytu se odvozuje od průměrného počtu přenocování (tj. počet přenocování/počet hostů celkem). Den příjezdu a odjezdu se počítá 1/2 , tj. průměrná doba pobytu je o 1 vyšší než průměrný počet přenocování. Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle kategorie v LK v roce 2005 Kategorie A) Hotely a podobná zařízení celkem B) Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem Hromadná ubytovací zařízení celkem

Hosté

Přenocování

464 123 303 938 768 061

1 593 552 1 147 582 2 741 134

Prům. počet přenocování 3,4 3,8 3,6

Prům. doba pobytu (dny) 4,4 4,8 4,6

Pramen: ČSÚ Legenda: A = hotely a penziony, B = kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní hromadná zařízení

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle kategorie v LK v roce 2001 Kategorie

Hosté

Přenocování

Prům. počet přenocování

Prům. doba pobytu (dny)

A) Hotely a podobná zařízení celkem

461 731

1 446 880

3,1

4,1

B) Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem

286 927

1 359 228

4,7

5,7

Hromadná ubytovací zařízení celkem

748 658

2 806 108

3,7

4,7

Pramen: ČSÚ Legenda: A = hotely a penziony, B = kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní hromadná zařízení

Periodicita: 119

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Ukazatel se sleduje za celou republiku i kraje čtvrtletně, v zájmu odstranění sezónních výkyvů je doporučeno sledovat údaje za celý rok (roční perioda). Zdroj dat: Český statistický úřad

120


Strategický cíl B: Kvalitní a zdravé lidské zdroje 7. Počet žáků podle jednotlivých druhů škol Popis: Údaje za všechny typy škol (počet škol, žáků, učitelů…) jsou uvedeny bez škol speciálních a škol při zařízeních ústavní a ochranné péče. Střední odborné školy zahrnují i konzervatoř. Od školního roku 1998/99 se střední integrované školy, tj. zařízení, ve kterých jsou žáci připravováni jak v oborech středních odborných škol, tak v oborech středních odborných učilišť, přestaly sledovat jednotlivě. Proto je část integrovaných škol, která svým charakterem odpovídá středním odborným školám (učilištím), zahrnuta do počtu středních odborných škol (středních odborných učilišť). Speciální školství v sobě zahrnuje tři stupně vzdělávacího systému: předškolní výchovu, základní a střední školství. Předškolní výchova je zajišťována ve speciálních mateřských školách, povinná školní docházka pak ve speciálních základních, zvláštních a pomocných školách nebo v přípravném stupni. Speciálními středními školami jsou gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště a praktické školy. Základní charakteristiky škol v Libereckém kraji – vývoj 2001 – 2006 Školní rok

Kategorie

2001/2002

2002/2003

2003/2004

2004/2005

2005/2006

Mateřské školy počet škol tříd dětí učitelů

262 570 11 991 1 081

260 567 12 105 1 074

213 563 12 275 1 067

208 559 12 327 1 061

204 557 12 306 1 038

Základní školy počet škol tříd žáků celkem učitelů

192 2 076 44 249 3 036

192 2 065 43 016 3 049

185 1 973 41 356 2 980

181 1 871 39 819 2 828

179 1 806 38 348 2 854

škol tříd žáků denního studia učitelů

13 167 4 626 406

13 180 4 930 413

13 177 4 918 464

13 174 4 858 413

13 173 4 843 369

Střední odborné školy1) počet škol tříd žáků denního studia učitelů

39 292 7 360 929

40 298 7 484 956

41 303 7 782 1 056

41 311 8 300 1 063

41 321 8 456 742

Střední odborná učiliště2) počet škol tříd žáků celkem učitelů mistrů odborné výchovy

21 354 8 518 546 374

21 365 8 612 532 387

20 363 8 921 541 391

19 362 8 776 543 378

25 357 8 846 763 412

Gymnázia počet -

121

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Kategorie

Školní rok 2001/2002

2002/2003

2003/2004

2004/2005

2005/2006

8 660 121

8 716 112

8 814 162

8 761 152

8 751 156

1 6

1 6

1 6

1 6

1 6

Vyšší odborné školy počet škol žáků denního studia učitelů Vysoké školy3) počet škol fakult

Pramen: ČSÚ (z databáze ÚIV) Poznámka: 1) střední odborné školy, včetně částí integrovaných škol, které svým charakterem odpovídají středním školám 2) střední odborná učiliště, včetně částí integrovaných škol, které svým charakterem odpovídají učilištím 3) vysoké školy veřejné, soukromé, Ministerstva obrany ČR a Ministerstva vnitra ČR

Periodicita: Roční (údaje jsou uváděny vždy za příslušný školní rok). Zdroj dat: Český statistický úřad (údaje jsou přebírány z databáze ÚIV)

8. Registrovaná míra nezaměstnanosti Popis: Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky, platné do 30. 6. 2004, je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z výběrového šetření pracovních sil + neumístění uchazeči). Míra registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky, platné od 1. 7. 2004, je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet počtu zaměstnaných z výběrového šetření pracovních sil, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a MPO a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji v letech 2001 – 2005 (k 31.12.) Ukazatel Registrovaná míra nezaměstnanosti

Měrná jednotka %

2001

2002

2003

7,35

8,68

9,48

2004 stará 9,06

2004 nová 8,22

Pramen: ČSÚ Pozn.: údaje za léta 2001 – 2004 jsou vypočteny dle staré metodiky, za léta 2004 – 2005 dle nové metodiky

Periodicita: Ukazatel se sleduje měsíčně, v zájmu sledování vývoje je doporučena roční perioda (stav k 31.12. běžného roku). Zdroj dat: Český statistický úřad (přebírá z databáze MPSV ČR).

122

2005 7,73


9. Střední délka života při narození Popis: Definice dle www.demografie.info: Střední délka života (naděje dožití) - ukazatel vycházející z úmrtnostních tabulek; vyjadřuje počet let, která v průměru ještě prožije osoba ve věku x. Jedná se o ukazatel hypotetický, vycházející z předpokladu zachování stávajících úmrtnostních poměrů, vyjadřuje úmrtnostní situaci v daném roce. Nejčastěji se udává střední délka života ve věku 0, tedy při narození, odděleně za obě pohlaví. Definice dle www.finance.cz : Naděje dožití (též střední délka života) vyjadřuje počet roků, které v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Střední délka života při narození“ nebo „Naděje dožití při narození“, ve které vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. Definice dle ČSÚ: Naděje dožití (střední délka života) – počet roků, které pravděpodobně ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou. Ukazatel se nejčastěji používá ve formě naděje dožití (střední délka života) při narození, v níž vyjadřuje pravděpodobnou délku života osoby právě narozené. Naděje dožití (střední délka života) v Libereckém kraji v letech 1999 – 2005 (dvouleté průměry) 1999 – 2000 muži 70,9

ženy 77,4

2000 – 2001 muži 71,2

ženy 77,9

2001 – 2002 muži 71,3

ženy 78,3

2002 – 2003 muži 71,7

ženy 78,1

2004 – 2005 muži 72,7

ženy 78,9

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Nejčastěji se uvádí roční periodicita. S ohledem na vyloučení nahodilých výkyvů jsou krajské úmrtnostní tabulky zpracovávány za dvouleté období. Údaje za ČR jako celek jsou uváděny ročně. Zdroj dat: Český statistický úřad

10. Počet uživatelů služeb sociální péče, kteří využívají příspěvek na péči Popis: V souvislosti s platností nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dochází k zásadním změnám v systému poskytování sociální péče. Dosavadní příspěvky jsou transformovány do příspěvku na péči (dle § 7 zákona). Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti (viz § 9),

123

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Komentář: Vzhledem k zásadní změně systému poskytování sociální péče se v současné době vytváří nová databáze uživatelů služeb sociální péče, kteří využívají příspěvek na péči. Předpokládá se, že její vytvoření bude trvat několik měsíců, proto nyní nejsou k dispozici relevantní data. Periodicita: Vede se aktuální evidence, pro účely srovnávání je doporučena roční perioda sledování (např. k 31.12. běžného roku) Zdroj dat: Obce s rozšířenou působností

11. Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel Popis: Indikátor udává podíl celkového počtu bytů, které byly dokončeny během daného kalendářního roku v dané územní jednotce, a celkového počtu obyvatel této územní jednotky k 1.7. daného roku (střední stav). Výsledek je násoben 1000. Počet dokončených bytů v Libereckém kraji v letech 2001 a 2005 Rok

Dokončené byty

2001 2005

869 1133

z toho v rodinných domech 395 462

bytových domech 184 459

Dokončené byty na 1000 obyvatel 2,03 2,65

Pramen: Statistická ročenka Libereckého kraje 2002, 2006 Poznámka: Dokončené byty nejsou pouze v rodinných a bytových domech. Dále existují i byty v nástavbách, vestavbách a přístavbách, v domech s pečovatelskou službou, v nebytových objektech a v adaptovaných nebytových prostorách.

Periodicita: Ukazatel se sleduje ročně. Pro odstranění nahodilých výkyvů mezi jednotlivými lety by bylo vhodnější sledovat víceleté (např. 5-leté průměry). Zdroj dat: Český statistický úřad

12. Počet zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel Popis: Indikátor udává podíl celkového počtu trestných činů spáchaných během daného kalendářního roku v dané územní jednotce a celkového počtu obyvatel této územní jednotky. Výsledek je násoben 1000.

124

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Zjištěné trestné činy v roce v Libereckém kraji Rok 2001 2005

Trestné činy Násilné x 1 474

Majetkové x 8 755

Celkem 14 493 15 047

Trestné činy na 1000 obyvatel 33,9 35,1

Pramen: Ministerstvo vnitra ČR Poznámka: Pro rok 2001 není k dispozici členění na jednotlivé typy trestných činů.

Periodicita: Počet trestných činů se zjišťuje měsíčně, zde doporučujeme roční sledování. Zdroj dat: Ministerstvo vnitra ČR

125


Strategický cíl C: Komplexní a kvalitní infrastruktura 13. Kvalita silnic II. a III. třídy Popis: Zjišťuje se stavebně-technický stav vozovek dle kategorie kvality (1 – výborný až 5 - havarijní) dle příslušných legislativních norem. Liberecký kraj je publikuje každoročně v dokumentu Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. Stav povrchu vozovek v Libereckém kraji Kategorie kvality 1 výborný

2 dobrý

3 4 vyhovující nevyhovující

5 havarijní

celkem

Stav k 5.7. 2006 Silnice II. třídy (km) Silnice III. třídy (km) Silnice II. a III. tř. (km) Silnice II. a III. tř. (%)

46,647 178,659 225,306 10,7

233,774 387,666 621,440 29,5

102,433 257,059 359,492 17,1

84,528 386,574 471,102 22,4

20,894 406,828 427,722 20,3

488,276 1616,786 2105,062 100,0

Stav k roku 2001 Silnice II. a III. tř. (km)

313,4

387,9

137,6

318,6

923,9

2081,4

Silnice II. a III. tř. (%)

15,1

18,6

6,6

15,3

44,4

100,0

Pramen: KÚLK – odbor dopravy Legenda: Klasifikace stavebně technického stavu: I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční

Periodicita: Sleduje se 1x ročně k vybranému datu (v roce 2006 to bylo k 5.7.) Zdroj dat: Krajský úřad Libereckého kraje – odbor dopravy

14. Výkony ve veřejné osobní dopravě Popis: Ukazatel charakterizuje celkové přepravní výkony ve veřejné osobní dopravě, tj. ve veřejné linkové autobusové a železniční dopravě. Výkony ve veřejné osobní dopravě v Libereckém kraji (bez MHD): Kategorie

2002

2006

Veřejná linková autobusová doprava Počet linek Počet přepravených osob (v mil.) Počet kilometrů (v mil.)

x x 13,132

186 14,5 10,781

Počet osobokilometrů (v mil.) Počet osobokilometrů/1 obyvatele kraje

x x

156,325 363,5

126

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Kategorie

2002

2006

Počet tratí

x

18

Počet přepravených osob (v mil.)

x

11,7

Počet kilometrů (v mil.)

x

4,132

Počet osobokilometrů (v mil.)

x

48,344

Počet osobokilometrů/1 obyvatele kraje

x

112,4

Železniční doprava

Veřejná osobní doprava celkem Počet přepravených osob

x

26,2

Počet kilometrů (v mil.)

x

14,913

Počet osobokilometrů (v mil.)

x

204,669

Počet osobokilometrů/1 obyvatele kraje

x

476,0

Pramen: KORID LK + Analýza stavu dopravy na území LK Poznámka: Údaje o počtech přepravených cestujících jsou předběžné; není zahrnuta MHD.

Periodicita: Roční. Zdroj dat: KORID LK, spol. s r.o.

15. Stupeň automobilizace Popis: Ukazatel stupeň automobilizace charakterizuje potenciál individuální automobilové dopravy (počet obyvatel připadajících na jedno osobní vozidlo). Vedle toho existuje ještě stupeň motorizace (počet obyvatel připadající na jedno motorové vozidlo). Počet vozidel v Libereckém kraji, stupeň automobilizace

Počet vozidel

Oblast Počet obyvatel Osobní Nákladní Speciální Autobusy Motocykly Malé motocykly Traktory Přívěsy nákladních automobilů a autobusů Přívěsy traktorů Přívěsy osobních automobilů Celkem Stupeň motorizace Stupeň automobilizace

2001 430 769 160 096 15 470 2 872 853 17 674 14 588 5 384 2 569 3 146 24 036 246 688 1,75 2,69

2005 428 268 160 140 15 281 2 303 1 006 25 639 x 4 715 6 942 4 144 18 850 239 020 1,79 2,67

Pramen: Analýza stavu dopravy LK

Periodicita: Roční.

127

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Zdroj dat: Krajský úřad Libereckého kraje – odbor dopravy

16. Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci Popis: Vodovod: Indikátor udává podíl počtu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu na celkovém počtu obyvatel dané územní jednotky ke střednímu stavu (1.7. daného roku). Kanalizace: Indikátor udává podíl počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu na celkovém počtu obyvatel dané územní jednotky ke střednímu stavu (1.7. daného roku). Kanalizace s ČOV: Indikátor udává podíl počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu s koncovkou ČOV na celkovém počtu obyvatel dané územní jednotky ke střednímu stavu (1.7. daného roku). Podíl obyvatel napojených na vodovod a kanalizaci v letech 2001 a 2005 v Libereckém kraji Počet obyvatel připojených na Rok

vodovod

2001 2005

357 300 378 055

kanalizaci

kanalizaci s vyústěním na ČOV 277 900 x 293 215 269 180

Podíl obyvatel (%) připojených na vodovod 83,0 88,3

kanalizaci

kanalizaci s vyústěním na ČOV 64,5 x 68,5 62,9

Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka Libereckého kraje 2002, 2006 Poznámka: V roce 2001 ČSÚ nesledoval počet obyvatel napojených na kanalizaci s koncovkou ČOV. Počet obyvatel napojených na plyn není sledován.

Periodicita: Nepravidelná (dle šetření). Zdroj dat: Český statistický úřad

17. Podíl domácností připojených k internetu Popis: Ukazatel podíl domácností připojených k internetu charakterizuje úroveň počítačové gramotnosti a možností komunikace prostřednictvím internetu a e-mailu. Sleduje se formou výběrových šetření podle krajů v nepravidelných intervalech. Podíl domácností vybavených osobním počítačem a připojených k internetu Ukazatel

4Q 2003

4Q 2004

2Q 2006

Podíl domácností vybavených osobním počítačem (v %)

24

27

32

Podíl domácností připojených k internetu (v %)

13

17

24

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Nepravidelná – dle výběrového šetření ČSÚ. Zdroj dat: Český statistický úřad

128


Strategický cíl D: Zdravé životní prostředí bez zátěží 18. Celková a měrná produkce odpadů Popis: Měrná produkce odpadu je podíl celkového množství odpadu vyprodukovaného na dané územní jednotce za daný kalendářní rok v poměru k celkovému počtu obyvatel dané územní jednotky ke střednímu stavu (1.7. daného roku). Za reprezentativní a statisticky podchycené lze považovat ukazatele celkové a měrné produkce odpadů v členění dle kategorií: odpad ostatní, odpad nebezpečný, odpad komunální. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů vedených v příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Komunálním odpadem je podle ustanovení § 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb. veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu (vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů), s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů, který je součástí prováděcího právního předpisu k zákonu č. 185/2001 Sb., a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k uvedenému zákonu. Celková a měrná produkce odpadů v členění ostatní/nebezpečné/komunální v roce 2005 v Libereckém kraji Ukazatel Liberecký kraj

Ostatní odpad tis. tun 649,2

Nebezpečný odpad

na 1 obyvatele v kg 1519

tis. tun 69,5


Komunální odpad tis. tun 161,5


Pramen: VÚV T.G.M., CeHO, Statistická ročenka Libereckého kraje 2004 Poznámka: počet obyvatel LK k 1.7.2005 – 427 361, průměrná produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele v ČR – 400 kg/1 obyvatele

Periodicita: Ukazatel se sleduje ročně. Zdroj dat: Informační systém odpadového hospodářství (ISOH), VÚV T.G.M. Praha

19. Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí Popis: Indikátor představuje objem finančních prostředků vložených do ochrany životního prostředí na dané územní jednotce za daný kalendářní rok. Pořízené investice na ochranu životního prostředí v letech 2001 a 2004 v Libereckém kraji Nakládání s odp. vodami 90 691

Nakládání s odpady 73 604

Ostatní

Celkem

2001

Ochrana ovzduší a klimatu 178 595

13 342

356 232

2004

124 830

76 770

101 270

265 637

568 507

Rok

Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka Libereckého kraje 2004, 2006 Poznámka: Ostatní investice zahrnují ochranu a sanaci půdy, podzemních a povrchových vod, omezování hluku a vibrací, ochranu biodiverzity a krajiny, ochranu proti záření, výzkum a vývoj na ochranu ŽP, ostatní aktivity na ochranu ŽP.

Periodicita: Ukazatel se sleduje ročně. Zdroj dat: Český statistický úřad

129


20. Podíl rozlohy chráněných území na rozloze kraje Popis: Zvláště chráněná území jsou definována v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dělí se na velkoplošná zvláště chráněná území, kam řadíme národní parky a chráněné krajinné oblasti, a maloplošná zvláště chráněná území, kam řadíme národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Počet a rozloha chráněných území v Libereckém kraji podle okresů k 31.12.2001 a 31.12.2005 Velkoplošná chráněná území

Ukazatel

NP

CHKO

celkem

2001 Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Liberecký kraj

Počet chráněných území x 3 1 2 x 2 1 2 1 5


Rozloha chráněných území (ha) x x x x x x x x x x x x x x x


Počet chráněných území x 3 1 2 x 2 1 2 1 5


Rozloha chráněných území (ha) x 37 771 37 771 99 20 129 20 227 x 19 744 19 744 11 578 7 287 18 864 11 676 84 930 96 606

3 3 2 3 6

3 3 2 3 6

Maloplošná chráněná území NPP

NPR

PP

Podíl Podíl VCHÚ (%) MCHÚ (%) PR celkem

3 1 1 3 8

3 2 3 7

21 4 12 12 49

8 9 12 9 35

35 16 28 24 99

46 23 20 170 259

1 332 264 1 031 x 2 626

129 22 163 1 087 1 401

380 248 395 714 1 737

1 886 557 1 608 1 971 6 023

3 1 1 3 8

3 2 3 x 7

27 5 15 13 60

9 9 12 9 36

42 17 31 25 111

46 23 20 170 259

1 332 264 1 031 x 2 626

158 26 168 1 090 1 442

435 251 395 714 1 795

1 971 564 1 613 1 974 6 122

Pramen: ČSÚ, Statistická ročenka Libereckého kraje 2002, 2006 Poznámka. V roce 2001 ČSÚ nezjišťoval rozlohu velkoplošných chráněných území podle krajů a okresů.

Periodicita: Ukazatel se sleduje ročně. Zdroj dat: Český statistický úřad

130

33,2 50,3 21,3 27,0 30,5

0,62 0,17 0,51 0,62 1,92


21. Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje Popis: Definice podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, §7, odst. 1: Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů, cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Indikátor udává podíl těchto oblastí na celkové rozloze kraje. Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle jednotlivých znečišťujících látek v Libereckém kraji v roce 2005 Znečišťující látka podíl na rozloze LK (%)

PM10 (r IL)

PM10 (d IL)

0,0

42,2

NO2 (r IL) benzen 0,0

0,0

benzopyren (CIL)

Cd (CIL)

As (CIL)

celkem

troposférický ozón

0,4

0,5

0,4

43,0

99,6

Pramen: Ministerstvo životního prostředí Vysvětlivky: r IL- roční imisní limit, d IL- denní imisní limit, CIL- cílový imisní limit PM10- prašný aerosol (velikost prachových částic menší než 10μm), NO2- oxid dusičitý, Cd- kadmium, As- arsen Poznámka: Některé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou v územním překrytu, proto ve sloupci celkem není prostý součet ze sloupců předchozích. Za rok 2001 nebyla data k dispozici. Zákon, který vymezuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nabyl účinnosti 1.6.2002.

Periodicita: Ukazatel se sleduje ročně. Zdroj dat: Ministerstvo životního prostředí

131


Strategický cíl E: Rozvoj území a občanské společnosti 22. Podíl obcí spolupracujících v rámci svazku obcí a v rámci místních akčních skupin Popis: Indikátory představují podíl počtu obcí spolupracujících v rámci svazku obcí, resp. v rámci místních akčních skupin (MAS), vůči počtu všech obcí v kraji. Podíl obcí spolupracujících v rámci svazku obcí a spolupracujících v rámci místních akčních skupin z celkového počtu obcí Libereckého kraje Podíl na celkovém počtu obcí (%) Liberecký kraj

Počet obcí spolupracujících v rámci svazku obcí 198

Podíl obcí spolupr. v rámci svazku obcí (%) 92,1

Počet obcí spolupracujících v rámci MAS 163

Podíl obcí spolupracujících v rámci MAS (%) 75,8

Pramen: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Poznámka: Změny probíhají průběžně, není možno dohledat stav z roku 2001. Vznik a činnost MAS nabíhaly postupně.

Periodicita: Změny probíhají průběžně, doporučuje se roční sledování vždy ke konci kalendářního roku. Zdroj dat: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí

23. Podíl městského obyvatelstva Popis: Indikátor udává podíl počtu obyvatel žijících v obcích se statutem města na celkovém počtu obyvatel v kraji. Městské obyvatelstvo v Libereckém kraji k 31.12.2001 a 31.12.2005 2001 2005

Počet měst 36 36

Počet obyvatel ve městech Podíl městského obyvatelstva (%) 335 422 78,5 333 649 77,8

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Ukazatel se sleduje ročně, vždy na konci kalendářního roku. Zdroj dat: Český statistický úřad

24. Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova Popis: Indikátor udává podíl počtu obcí zapojených do Programu obnovy venkova a celkového počtu obcí, jež se mohou do Programu obnovy venkova zapojit. Program obnovy venkova nemohou realizovat obce a města nad 2000 obyvatel.

132

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova (POV) v Libereckém kraji

Liberecký kraj

Počet obcí zapojených do POV 155

Počet obcí a měst nad 2000 obyvatel 26

Podíl počtu obcí zapojených do POV na počtu obcí, jež se mohou zapojit do POV (%) 82,0

Podíl počtu obcí zapojených do POV na celkovém počtu obcí (%) 72,1

Pramen: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Poznámka: Změny probíhají průběžně, není možno dohledat stav z roku 2001.

Periodicita: Změny probíhají průběžně, doporučuje se roční sledování vždy ke konci kalendářního roku. Zdroj dat: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí

25. Podíl obcí s platnými územními plány Popis: Indikátor udává podíl počtu obcí se schválenou územně plánovací dokumentací k celkovému počtu obcí. Podíl obcí se schválenou územně plánovací dokumentací (ÚPD) k 31.12.2005 v Libereckém kraji Liberecký kraj

Počet obcí se schválenou ÚPD 112

Podíl počtu obcí se schválenou ÚPD na celkovém počtu obcí (%) 52,1

Pramen: Ústav územního rozvoje, Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Poznámka: Změny probíhají průběžně, není možno dohledat stav z roku 2001.

Periodicita: Změny probíhají průběžně, doporučuje se roční sledování vždy ke konci kalendářního roku. Zdroj dat: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Ústav územního rozvoje

26. Počet nestátních neziskových organizací Popis: Definice dle encyklopedie Wikipedie: Nevládní nezisková organizace nebo nestátní nezisková organizace (někdy označovaná podle anglické zkratky jako NGO) je organizace zabývající se obecně prospěšnou činností, avšak nezřizovaná státem a na státu nezávislá. Nestátní neziskové organizace (NNO) v České Republice jsou: občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., církevní právnické osoby podle zákona č. 3/2002 Sb. Definice dle Fora dárců: Nestátní neziskové organizace jsou organizace, které nejsou založeny za účelem naplňování zisku. Základním impulsem pro jejich založení je snaha řešit konkrétní problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovost činnosti. Na rozdíl od soukromých komerčních firem totiž hlavním měřítkem není finanční zisk, ale schopnost naplňovat veřejně prospěšnou činnost.

133

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Základní formy nestátních neziskových organizací občanská sdružení obecně prospěšné společnosti nadace nadační fondy církevní právnické osoby poskytující sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní služby Periodicita: Změny probíhají průběžně, doporučuje se roční sledování vždy ke konci kalendářního roku. Zdroj dat: Portál veřejné správy České republiky (http://www.evidencenno.portal.gov.cz); vyhledávání funguje po krajích i po obcích, evidence dosud není povinná, prozatím je v Libereckém kraji na tomto serveru vedeno pouze 10 NNO. Databáze neziskových organizací (http://www.icn.cz/dbnno/asp/search.asp); vyhledávání funguje po obcích. V horizontu několika let vznikne povinnost nechat se zapsat mezi NNO. Do té doby je nutné uvedené databáze považovat pouze za orientační a přesnost dat nelze v žádném případě garantovat. V rámci Registru ekonomických subjektů ČSÚ (RES) jsou vedena zájmová sdružení, která zahrnují jak občanská sdružení z oblasti kultury, sportu, tělovýchovy, tak i odborové organizace a další o.s. Tuto databázi nelze tedy vydávat za databázi NNO.

27. Podíl obcí zapojených do systémů zlepšování kvality veřejné správy v členění CAF, benchmarking, ISO řad 9000 a 14000, EMAS, MA 21 Popis: Definice dle Ministerstva vnitra ČR (www.mvcr.cz): CAF – Common Assessment Framework (Společný hodnotící rámec) byl zpracován Evropským institutem pro veřejnou správu (EIPA) jako nástroj pro zvyšování kvality organizací veřejné správy v Evropě. CAF obsahuje soubor 9 kritérií, která umožňují provést sebehodnocení organizace. Kritéria se dělí do 2 kategorií - předpoklady organizace (vedení, management lidských zdrojů, strategie a plánování, partnerství a zdroje) a výsledky organizace (vztah k zákazníkům/ občanům, vztah k pracovníkům, vztah ke společnosti, klíčové výsledky činnosti a výkonnosti). Benchmarking – metoda vzájemného srovnávání, zvyšování výkonu, kvality a učení se jeden od druhého byla ve veřejné správě v ČR poprvé realizována v rámci pilotního projektu „CENA A VÝKON“ v letech 2002 – 2003. ISO - dle Mezinárodní certifikační a posudkové společnosti ÖQS (www.qualityaustria.cz/iso.php): nestátní světová federace 156 národních normalizačních organizací, která se zabývá tvorbou mezinárodních norem ISO a jiných druhů dokumentů. Standardy ISO jsou vytvářeny na základě mezinárodní spolupráce odborníků a organizací představujících špičku a tím i garanci kvality v daném oboru. ISO 9001 – nejznámější norma, která je spojena s pojmem quality management systém. ISO 14001 – certifikace environmentálních systémů řízení (životní prostředí), vznikla k systematizaci podnikových opatření na ochranu přírody a lidí, stejně jako k nepřetržitému zlepšování životního prostředí. Definice dle České informační agentury životního prostředí (www.cenia.cz): Místní agenda (MA21) – nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase. Definice dle České informační agentury životního prostředí (www.cenia.cz): EMAS, neboli Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí), je systémem uplatňovaným v rámci Evropské unie, resp. Evropské hospodářské zóny. Je tedy určen pouze pro podniky, nikoli pro obce.

134

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 Definice dle České informační agentury životního prostředí (www.cenia.cz): Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) - výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, která jsou v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách (§16 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí). Periodicita: Změny probíhají průběžně, doporučuje se roční sledování vždy ke konci kalendářního roku. Zdroj dat: CAF, benchmarking, ISO - Ministerstvo vnitra, odbor modernizace veřejné správy MA 21 - CENIA (Česká informační agentura životního prostředí, Iniciativa TIMUR (www.timur.cz) EVVO - Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, oddělení samosprávy životního prostředí a zemědělství Komentář: U žádné z kategorií neexistuje ohlašovací povinnost obcí při zapojení do těchto akcí. Veškeré databáze spravované Ministerstvem vnitra, Českou informační agenturou životního prostředí, Iniciativou TIMUR či klrajským úřadem je proto nutno brát pouze jako orientační a přesnost dat nelze v žádném případě garantovat. U databáze EVVO je navíc míra zapojení velmi rozdílná.

28. Účast v komunálních volbách Popis: Ukazatel účast v komunálních volbách charakterizuje úroveň zájmu o veřejné dění a účasti veřejnosti na činnosti samosprávy. Zahrnuje průměrnou účast voličů ve volbách do obecních a městských zastupitelstev, zastupitelstva statutárního města a městských částí (podíl voličů, kteří se zúčastnili voleb, z celkového počtu oprávněných voličů v %). Účast v komunálních volbách Ukazatel Účast v komunálních volbách (v %)

1.11. – 2.11. 2002 44,67

20.10. – 21.10. 2006 44,95

Pramen: ČSÚ

Periodicita: Pravidelná – (zpravidla 4 – leté cykly, dané zákonem o volbách do zastupitelstev obcí). Zdroj dat: Český statistický úřad

135


Mapové přílohy Seznam mapových příloh Mapová příloha 1: Obecná geografie Mapová příloha 2: Sídelní struktura Mapová příloha 3: Správní členění Mapová příloha 4: Ekonomická aktivita Mapová příloha 5: Podnikatelská aktivita Mapová příloha 6: Rajonizace cestovního ruchu Mapová příloha 7: Přírůstek počtu obyvatel Mapová příloha 8: Vzdělanostní struktura Mapová příloha 9: Nezaměstnanost Mapová příloha 10: Zdravotnictví Mapová příloha 11: Dopravní síť Mapová příloha 12: Technická infrastruktura Mapová příloha 13: Ochrana přírody a krajiny Mapová příloha 14: Mikroregiony Mapová příloha 15: Místní akční skupiny Mapová příloha 16: Územně plánovací dokumentace Mapová příloha 17: Grantová schémata Mapová příloha 18: Socioekonomické rozvojové osy a oblasti

137

STRATEGIE ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents