REGION BYSTŘIČKA - PERSPEKTIVY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě katedra Cestovního ruchu

REGION BYSTŘIČKA - PERSPEKTIVY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Hana Barglová

Jihlava 2009

REGION BYSTŘIČKA – PERSPEKTIVY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

„Mně se na Valašsku líbilo, když jsem tam ponejprv vkročil; mně se na Valašsku po dvacet let líbilo, i když se mi tam mnohé věci nelíbily; mně se na Valašsku líbilo, i když jsem rád odcházel; a když toto píši, já se zalíbením na Valašsko vzpomínám.“

Karafiát Jan: Paměti spisovatele Broučků, v Praze 1919 – 1928.

REGION BYSTŘIČKA – PERSPEKTIVY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Hana Barglová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě katedra Cestovního ruchu

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

COPYRIGHT © 2008 Hana Barglová

ABSTRAKT BARGLOVÁ, Hana: Region Bystřička – perspektivy rozvoje cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 110 stran. Tato bakalářská práce se zaměřuje na perspektivy rozvoje cestovního ruchu v obci Bystřička. Je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá lokalizačními, selektivními a realizačními předpoklady cestovního ruchu, historií vývoje obce, náboženskými poměry, osobnostmi souvisejícími s obcí a rozvojem cestovního ruchu v obci Bystřička. V praktické části jsou vyhodnoceny obě varianty dotazníků: pro obyvatele a představitele obce Bystřička. Tyto dotazníky tvoří základ práce, jejíž cílem je analyzovat současnou situaci v regionu z hlediska cestovního ruchu a formulovat návrhy dalšího rozvoje. Klíčová slova: Obec Bystřička. Přehrada Bystřička. Klenov.

ABSTRAKT BARGLOVA, Hana: Region Bystricka – Pespectives of Tourism Development. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourist trade. Supervisor RNDr. Eva Janouskova, Ph.D. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2009. 110 pages. This bachelor thesis focuses on perspectives of tourism development in municipality Bystricka. It is divided in two parts, theoretical and practical. Theoretical part deals with localization, selective and realization possibilities of tourism, history of village development, religion, personalities associated with the municipality and tourism development in municipality Bystricka. In the practical part are interpreted both versions of questionnaires: for inhabitants and for local authorities of municipality Bystricka. These questionnaires create basis of research whose objective is to analyze contemporary situation in the region in terms of tourism and to formulate suggestions of next development. Key words: Village Bystricka. Dam Bystricka. Klenov.

6

PŘEDMLUVA Podnětem k napsání této práce „Region Bystřička – perspektivy rozvoje cestovního ruchu“ bylo ukončení mého bakalářského studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava, obor cestovní ruch. Téma jsem si zvolila jak na základě studijního oboru, tak také z osobních důvodů. Na Bystřičce žiji od narození, jsem svědkem jejího vývoje, pořádaných akcí a dalších událostí. Proto bych se chtěla touto studií podílet na jejím rozvoji a podpoře cestovního ruchu. O obci Bystřička je napsáno již několik prací, z nichž nejcennějšími jsou jistě kroniky. Přála bych si, aby tato práce sloužila k všestranným účelům. Aby byla nejen vhodným informačním zdrojem, ale také pohledem do obce a jejích obyvatel, kteří mi své názory sdělili v dotaznících. Touto cestou bych chtěla všem respondentům poděkovat za jejich ochotu a čas při vyplňování dotazníků. Můj velký dík patří také všem zastupitelům obce Bystřička, zejména starostovi Zbyňkovi Fojtíčkovi, kteří mi věnovali svůj čas při řízeném rozhovoru a sdělili mi mnoho informací nezbytných k napsání této práce. Zároveň děkuji Mgr. Pavlu Kotrlovi za zapůjčení literatury a paní Dagmaře Kopecké za poskytnutí obecních materiálů a možnosti nahlédnutí do projektů a strategického plánu obce. Moje vděčnost patří také vedoucí práce, paní RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za odbornou pomoc a vedení při tvorbě bakalářské práce. Chtěla bych rovněž poděkovat přátelům a své rodině za vytvoření vhodných podmínek ke studiu, bez nichž by tato práce nemohla být napsána.

7

1 OBSAH PŘEDMLUVA ..................................................................................................................... 7 1

OBSAH ......................................................................................................................... 8 1.1

Slovník termínů .............................................................................................. 12

1.2

Seznam použitých zkratek .............................................................................. 13

2

ÚVOD ......................................................................................................................... 14

3

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 15 3.1

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu .................................................... 15 3.1.1

3.2

Kulturně správní předpoklady ........................................................................ 23 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6

3.3

Historie obce Bystřička ...................................................................... 23 Náboženské poměry ........................................................................... 26 Vývoj cestovního ruchu v obci Bystřička........................................... 27 Osobnosti spojené s Bystřičkou .......................................................... 31 Kulturní památky ................................................................................ 33 Kulturní, sportovní a zábavní zařízení a akce..................................... 35

Selektivní předpoklady ................................................................................... 37 3.3.1 3.3.2

3.4

Přírodní předpoklady .......................................................................... 15 3.1.1.1 Reliéf .................................................................................... 15 3.1.1.2 Klima ................................................................................... 16 3.1.1.3 Hydrosféra ........................................................................... 18 3.1.1.4 Biosféra ................................................................................ 19 3.1.1.5 Jednotlivé přírodní atraktivity .............................................. 21 3.1.1.6 Okolí obce Bystřička ........................................................... 22

Objektivní předpoklady ...................................................................... 37 Subjektivní předpoklady ..................................................................... 38

Realizační předpoklady .................................................................................. 39 3.4.1 3.4.2

Dopravní předpoklady ........................................................................ 39 Materiálně technické předpoklady...................................................... 40

8

4

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 42 4.1

Dotazník pro obyvatele obce Bystřička .......................................................... 42

4.2

Analýza výsledků výzkumu týkajícího se obyvatelů obce Bystřička ............ 43 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9 4.2.10 4.2.11 4.2.12 4.2.13 4.2.14 4.2.15 4.2.16 4.2.17 4.2.18 4.2.19

4.3

Jaký je Váš vztah k této obci? ............................................................ 43 Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo přechodně)? ........... 44 Můžete charakterizovat Váš vztah k Vaší obci, kde trvale nebo přechodně bydlíte? .............................................................................. 45 Máte zájem na zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? .................... 46 Setkal/a jste se ve Vaší obci s lidmi, kteří zde přijeli za účelem rekreace nebo turismu? ....................................................................... 47 Která konkrétní (kulturní, sportovní, jiná) akce přitahuje do obce nejvíce návštěvníků?........................................................................... 48 Co nejvíce přitahuje návštěvníky do Vaší obce dle Vašeho názoru?................................................................................................ 49 Jaká je dle Vašeho názoru kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům Vaší obce? ................................................................... 50 Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu Vaší obce? ................................................................................................... 51 Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo Bystřičky zajímá o problémy spojené s cestovním ruchem ve Vaší obci? ..................... 52 Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? ............................... 53 Myslíte si, že je propagace Vaší obce dostatečná? ............................. 55 Jak je podle Vás pro návštěvníky ve Vaší obci bezpečno? ................ 56 Jaká je dle Vašeho názoru dopravní dostupnost do Vaší obce? ......... 57 Myslíte si, že ve Vaší obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu? ................................................................................................. 58 Podporujete myšlenku případné výstavby rekreačních a turistických zařízení ve Vaší obci? .................................................. 59 Co by Vám osobně mohlo zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci přinést?........................................................................................ 60 Máte nějaký návrh, jak zvýšit cestovní ruch ve Vaší obci?................ 61 Profil respondentů .............................................................................. 63 4.2.19.1 Složení respondentů z hlediska pohlaví ............................. 63 4.2.19.2 Složení respondentů z hlediska věku ................................. 63 4.2.19.3 Složení respondentů z hlediska vzdělání ........................... 64 4.2.19.4 Složení respondentů z hlediska zaměstnání ....................... 64

Shrnutí výsledků výzkumu týkajícího se obyvatelů obce Bystřička .............. 65

9

4.4

Dotazník pro představitele obce Bystřička ..................................................... 66

4.5

Analýza výsledků výzkumu týkajícího se představitelů obce Bystřička........ 67 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5 4.5.6 4.5.7 4.5.8 4.5.9 4.5.10 4.5.11 4.5.12 4.5.13 4.5.14 4.5.15 4.5.16

4.5.17 4.5.18 4.5.19

Jakou funkci v obci zastáváte? ........................................................... 67 Jak dlouho již v této obci pobýváte? .................................................. 67 Zajímáte se o zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? ...................... 67 Má obec zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje obce? ................................................................................................... 67 Je ve Vaší obci zřízeno turistické informační centrum? ..................... 68 Jsou ve Vaší obci nějaké nedostatky v infrastruktuře, které omezují lepší využití obce a okolí pro cestovní ruch?........................ 68 Jaké služby pro návštěvníky ve Vaší obci chybí nebo jsou nedostatečné? .............................................................................. 69 Připravují se nějaké konkrétní projekty na podporu cestovního ruchu ve Vaší obci? ............................................................................ 70 Co Vy osobně považujete za největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci? ............................................. 71 Co by mohlo dle Vašeho názoru zvýšení cestovního ruchu Vaší obci přinést?........................................................................................ 72 Podílí se Vaše obec na propagaci turistické nabídky? ........................ 72 Jaké formy propagace Vaší obce využíváte nejvíce? ......................... 73 Na kterých veletrzích cestovního ruchu propagujete Vaši obec? ....... 73 Jaké propagační materiály má obec k dispozici pro svoji propagaci? ........................................................................................... 74 Uveďte, prosím, kolik finančních prostředků vynaloží obec z rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu. ..................................... 74 Jsou v majetku obce nějaké volné objekty, budovy nebo pozemky, které by obec ráda nabídla investorům k využití pro služby v cestovním ruchu? ........................................................... 74 Je v obci nějaký konkrétní problém nebo místo bránící rozvoji cestovního ruchu? ............................................................................... 75 Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ...................................................................... 75 Profil zastupitelů ................................................................................. 76

4.6

Shrnutí výsledků výzkumu týkajícího se představitelů obce Bystřička ......... 77

4.7

Shrnutí obou výzkumů ................................................................................... 78

10

4.8

Strategický plán rozvoje obce Bystřička ........................................................ 80

4.9

SWOT analýza................................................................................................ 82 4.9.1 4.9.2 4.9.3 4.9.4 4.9.5

Silné stránky ....................................................................................... 82 Slabé stránky ...................................................................................... 83 Příležitosti ........................................................................................... 83 Ohrožení ............................................................................................. 83 Vize a priority obce ............................................................................ 83

5

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 84

6

SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ............................................................ 86

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 87

8

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .............................................................. 88

9

PŘÍLOHY .................................................................................................................. 91 9.1

Seznam použitých grafů ................................................................................. 91

9.2

Seznam použitých tabulek .............................................................................. 93

9.3

Přehled dotazníků a souhrnné vyhodnocení ................................................... 94 9.3.1 9.3.2 9.3.3

Dotazník pro obyvatele obce Bystřička .............................................. 94 Souhrnné vyhodnocení dotazníků pro obyvatele obce Bystřička ....... 96 Dotazník pro představitele obce Bystřička ....................................... 100

9.4

Obecní zastupitelstvo po volbách 2006 ........................................................ 102

9.5

Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení ................................................ 103

9.6

Seznam obrazového materiálu a ilustrací ..................................................... 107

9.7

Obrazový materiál a ilustrace ....................................................................... 108

11

1.1 Slovník termínů

Beaufortova stupnice = stupnice pro vyjádření rychlosti větru ve stupních podle dynamického působení větru na pozemní předměty Fytocenóza = rostlinné společenstvo Magurský flyš = střídající se vrstvy pískovců, jílovců a slepenců Podsedek = za feudalismu držitel nevelkého pozemku na venkově Svantovít = jedno z hlavních božstev západních Slovanů před křesťanstvím; byl uctíván jako bůh války, hospodářství a ochránce polí SWOT analýza = metoda používaná ke zkoumání vnitřního okolí podniku (slabé a silné stránky) a srovnává je s okolím vnějšího podniku (příležitosti a hrozby)

12

1.2 Seznam použitých zkratek

apod.

a podobně

B

Beaufortova stupnice

CK

cestovní kancelář

ČEZ

České energetické závody

ČR

Česká republika

Čs.

československý

DN

průměr

EU

Evropská unie

CHKO

chráněná krajinná oblast

JZD

jednotné zemědělské družstvo

MNV

místní národní výbor

MTZ

materiálně technická základna

PR

přírodní rezervace

s.p.

státní podnik

s.š.

severní šířka

TJ

tělovýchovná jednota

tzv.

tak zvaný

v.d.

východní délka

ZŠ

základní škola

13

2 ÚVOD „Základem cestování je, aby se člověk vždy vracel do své vesnice, kde je doma.“ (1) Tato myšlenka anglického spisovatele G. K. Chestertona vystihuje, proč jsem si zvolila téma „analýza cestovního ruchu ve vybrané oblasti“ pro svou bakalářskou práci. Oblast, kterou budu analyzovat, se týká obce Bystřička, kde od narození bydlím. Tudíž zde mohu sledovat vývoj cestovního ruchu a jeho dopady na život v této obci. Jako studentka Vysoké školy Polytechnické Jihlava, obor cestovní ruch, jsem měla možnost účastnit se několika poznávacích zájezdů po České republice i do zahraničí. Navštívila jsem mnoho krásných zemí, ať už pod vedením zkušených průvodců, tak také individuálně. Vždy jsem se ale ráda vracela domů, do obce Bystřička. Cílem této práce bude analyzovat cestovní ruch v obci Bystřička, zjistit názory obyvatel obce Bystřička, jejich návrhy na zvýšení poskytovaných služeb a nalézt optimální řešení pro obyvatele i návštěvníky. Tento průzkum provedu rozdáním dotazníků v obci. Dotazníky si opět sesbírám, zodpovím případné dotazy nebo budu nápomocna v případě neporozumění některé z otázek. Výsledky by měly být užitečné nejen pro tuto práci, ale také pro zastupitelstvo obce Bystřička, které pomocí dotazníků pro obyvatele bude znát jejich stanovisko k cestovnímu ruchu v obci. Další nedílnou součástí práce bude vyplnění dotazníků se všemi zastupiteli obce, které proběhne formou řízeného rozhovoru s každým zastupitelem. Od těchto rozhovorů očekávám, že získám více informací o obci a jejich názory. Bakalářská práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části se budu věnovat lokalizačním, selektivním a realizačním předpokladům cestovního ruchu, dále historii obce, náboženským poměrům, osobnostem souvisejícími přímo s obcí a především rozvoji cestovního ruchu v obci Bystřička. Praktická část bude zaměřena na vyhodnocení dotazníků a analýzu jejich výsledků. Součástí bude také strategický plán rozvoje obce a SWOT analýza.

14

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 3.1.1 Přírodní předpoklady 3.1.1.1 Reliéf Obec Bystřička leží na západním okraji Vsetínských vrchů. Nejníže položená část se nachází v severozápadním okraji katastru, v místech, kde protéká řeka Bečva v nadmořské výšce 305 m. Nejvyšším bodem na katastru obce je vrchol Zámčiska na hřbetu Klenova v nadmořské výšce 678 m. Pro jednotlivé skalní útvary se vžily názvy Havránka, Zámčisko, Jazevky. Klenov je chráněn jako přírodní rezervace. Katastr je z více než 50 procent pokryt lesy. Největší zalesnění se nachází v oblasti Klenova s přírodně zachovalejšími bukovými lesy a typickou faunou. Zemědělská krajina je do značné míry ovlivněna intenzivním hospodařením v 60. až 80. letech. (2) Celková výměra katastru obce je 951,48 ha (2008). Na severu sousedí s obcí Velká Lhota (k níž náleží i Malá Lhota), na jihozápadě s obcí Růžďka a na východě s obcí Malá Bystřice. Geomorfologicky náleží území Bystřičky k alpinsko-himálajskému systému (subsystém Karpaty; provincie Západní Karpaty; subprovincie Vnější Západní Karpaty; oblast Západní Karpaty; celek Hostýnsko-vsetínská hornatina; podcelek Vsetínské vrchy). Vnější Západní Karpaty byly vyvrásněny v mladších třetihorách. Většina území je tvořena magurským flyšem. Flyšové pásmo je postiženo častými sesuvy půdy a skalním řícením.

15

3.1.1.2 Klima Bystřička se nachází v mírném podnebném pásu s kontinentálním podnebím. Charakter podnebí je zde ovlivňován především členitostí terénu, ale také řadou dalších významných faktorů jako je směr větrů, přehradní nádrž, vodní toky, mokřady, lesní porosty, teplotní inverze (zejména v zimním období) nebo činnost člověka. Bystřička patří do mírně teplé vlhké klimatické oblasti s chladnou až studenou zimou. Průměrná roční teplota dosahuje 7,6 °C. Za posledních sto let byla 8. července 1957 na stanici Bystřička-přehrada naměřena nejvyšší denní teplota 37 °C a 11. února 1929 nejnižší teplota -37 °C. Nejteplejším měsícem v roce je většinou červenec, zatímco za nejchladnější měsíc je považován leden. V průměru je v obci zaznamenáno 5 tropických dní (maximální denní teplota přesáhne 30 °C) a 32 letních dní s maximální denní teplotou nad 25 °C, které bývají v měsících dubnu až říjnu a jejich počet je závislý na nadmořské výšce. Naopak mrazových dnů, kdy teplota klesne pod 0 °C, je v průměru za rok přibližně 119 a ledových dnů (s maximální denní teplotou, která nepřesáhne 0 °C) je asi 40. Bystřička patří do oblastí s průměrným ročním srážkovým úhrnem 940 mm (nejdeštivější měsíc je červenec). Průměrná výška sněhové pokrývky se pohybuje mezi 21 a 50 cm s průměrným sněžením 53 dní v roce. V obci bývá v průměru 20 – 25 dní s bouřkou, nejvíce v měsíci červenec. Převládají zde větry severní a jižní, jihozápadní a severovýchodní. Nejméně častý je vítr od východu, západu, jihovýchodu a severozápadu. Síla většiny větrů nedosahuje 2° Beaufortovy stupnice a jen výjimečně přesahuje 5° B. (3)

16

Tabulka č. 1: DALŠÍ METEOROLOGICKÉ ÚDAJE ZMĚŘENY NA STANICI BYSTŘIČKA-PŘEHRADA (388 m) 138

57 6,1 38

Průměrný počet zatažených dnů v roce (takové, které mají pokrytí oblohy větší než osm desetin) Průměrný počet jasných dnů v roce (takové, které mají pokrytí oblohy menší než dvě desetiny) Průměrná oblačnost v roce vyjádřená v desetinách pokrytí oblohy dní v roce s mlhou (takové, kdy předměty vzdálené 1 km není možné rozeznat ani na krátký čas)

Zdroj: BALETKA, L., ZAPLETAL, L.: Okres Vsetín. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1987. 163 s.

17

3.1.1.3 Hydrosféra Území obce Bystřičky patří k úmoří Černého moře, do něhož odvádí vodu říčka Bystřice prostřednictvím řeky Bečvy, která se vlévá do Moravy a ta do Dunaje. Bystřice tvoří jeden z pravostranných přítoků Vsetínské Bečvy. Její průměrný dlouhodobý roční průtok činí 0,85 m3/s (prosinec 2005, Povodí Moravy, s.p.). Dominantu obce představuje stejnojmenná vodní nádrž – Bystřička (Obr. č. 7), která zasahuje i do katastrů okolních obcí. Její hlavní funkce je ochrana před povodněmi, dále slouží k rekreaci, sportovnímu a rekreačnímu rybolovu. (více o přehradě Bystřička v kapitole 4.2.5 kulturní památky) Obec Bystřička byla několikrát postižena povodněmi. K největším povodním došlo v roce 1996, kdy Bystřičku postihla tzv. desetiletá voda a v červenci 1997 tzv. stoletá voda, která způsobila značné materiální škody. Přehrada se za 48 hodin zcela naplnila a průtok přes přepad byl 120 m3/s. V důsledku povodní došlo také ke skalnímu řícení v údolí obce Bystřičky, které ohrozilo několik budov.

18

3.1.1.4 Biosféra V obci Bystřička je vysoká kvalita přírodního prostředí, přesto Bystřička nespadá pod Chráněnou krajinnou oblast Beskydy. Ovzduší je značně ovlivněno množstvím lesů. Lesy tvoří základní a nejrozsáhlejší fytocenózu. Základní dřevinou v lesích obce Bystřičky je smrk následován bukem, jedlí, habrem, borovicí, modřínem a břízou. Jižně od přehrady Bystřička se rozprostírá ostrůvek dubových lesů. Na mokřadních loukách se předpokládá výskyt vzácnějšího prstnatce májového z druhu orchidejí, na okrajích lesů prstnatec Fuchsův, na loukách podél smrkových lesů krušík širokolistý. (4) Na území obce Bystřička se nacházejí dvě přírodní rezervace: PR Klenov (15,35 ha) a PR U Vaňků (1,38 ha). Přírodní rezervaci Klenov tvoří lesní partie v okolí vrchu Zámčisko a hřbet Klenova s pískovcovými skalními výchozy. Nachází se v nadmořské výšce 570 až 678 m, jižně od vodní nádrže Bystřička ve Vsetínských vrších, katastrální území Bystřička I. (5) Tato oblast je chráněna z důvodu výskytu zachovalých lesních porostů, typické fauny a flóry karpatské bučiny, skalních výchozů s balvanitou sutí a archeologickou lokalitou Zámčisko. V rezervaci převládá porost buku lesního. Z ptáků se zde vyskytuje datel černý, lejsek malý, krkavec velký, strakapoud bělohřbetý, výr velký a holub doupňák. Ze savců můžeme spatřit lišku obecnou, kunu lesní, veverku obecnou a srnce obecného. Okolí patří k mykologickým lokalitám se vzácnějšími druhy hub. Přírodní památka U Vaňků představuje listnatý les na terase řeky Bečvy na západně a jižně orientovaném svahu. Nachází se v nadmořské výšce 315 až 340 m, východně od železniční stanice v Bystřičce ve Vsetínských vrších. (6) Předmětem ochrany v této rezervaci je výskyt silně ohroženého druhu ladoňky karpatské, jejíž populace se odhaduje na 20 000 rostlin a vzácně se vyskytující lilie zlatohlavé. Z fauny jsou zde zastoupeni ptáci jako pěnice černovlasá a slavíková, červenka obecná a pěnkava obecná. Běžný je výskyt motýlů (žluťásek řešetlákový a babočka osiková).

19

V Bystřičce se nachází velké množství druhů bylin a mechorostů, z nichž některé jsou chráněné. Významnou skupinu tvoří tzv. subatlanské druhy, z nichž lze uvést především penízek namodralý a některé druhy ostružiníků. Dále jsou v obci zastoupeny především čeledi liliovité, kosatcovité a pryskyřníkovité. Ze zvířeny v obci převažují drobní savci, ptáci a srnčí zvěř. Zatímco s postupným osidlováním obce došlo k postupnému vymizení velkých šelem, ptáci jsou zde bohatě zastoupeni druhově i početně. Nejběžnějším obojživelníkem je skokan hnědý, z plazů se zde hojně vyskytuje ještěrka živorodá a obecná, mlok skvrnitý, užovka obojková a hladká, k vidění je i zmije obecná. Z bezobratlých živočichů byl u přehrady nalezen blízký příbuzný blešivce potočního. Velký podíl na celkové rybí osádce tvoří uměle vysazen kapr obecný a lín obecný. V říčce Bystřička je nejčastějším druhem pstruh potoční.

20

3.1.1.5 Jednotlivé přírodní atraktivity V obci Bystřička se nachází několik zajímavých skalních útvarů, které vznikly převážně v paleogénu (období třetihor) a jsou součástí flyšového pásma Západních Karpat. Jedním z těchto útvarů jsou skály ležící jižně od přehrady Bystřička za kamenolomem, na úpatí západního svahu kopce Klenov. Další masivní skalní útvary leží na nejvyšším položeném bodě klenovského kopce, nazývaného Zámčisko (678 m). Na hřebenu Klenova, jižně od přehrady Bystřička, se nachází skály nazvané Havránka. Tento 100 m dlouhý a až 20 m vysoký skalní útvar je na mnoha místech porostlý mechem. Strmým výstupem po skalách Havránky dosáhneme dalších skal. Přestože zde horolezectví není nijak omezeno, nejsou častým cílem horolezců. K tomuto účelu se využívá Svantovítská skála, která již nenáleží katastru obce Bystřička, ale Malé Bystřici. Horolezectví na těchto skalách není omezené, protože nejsou zatím prohlášeny jako chráněný přírodní útvar ani neleží na území chráněné krajinné oblasti. Nad obcí Bystřička se tyčí skalní útvar Medůvka, který patří k nejobtížnějším skalám k horolezectví na Moravě. Jednou z dominant obce je také kopec Klenov (nejvyšší vrchol Zámčisko 678 m) tvořený mohutnou pískovcovou skálou, který se tyčí nad údolím říčky Bystřice. Klenov (Obr. č. 12) je opředený mnoha lidovými pověstmi, které vypráví převážně o zbojnících a ukrytých pokladech. Některé pověsti byly vydány knižně Janem Kobzáněm „O zbojníkoch a o pokladoch“ nebo Oldřichem Šuleřem v knize „Nic nalhaného, máloco pravda“. Na skalisku Havránka jsou patrné umělé záseky pro zakotvení trámů a základové žlaby. Na okolních skaliskách jsou vidět podobné záseky, ale nejsou tak výrazné. Z těchto známek stavby lze předpokládat, že v těchto místech existovala dřevěná věžovitá stavba. Na počátku 14. století bylo v této lokalitě osídlení, které potvrzují četné archeologické nálezy keramiky a železných předmětů. Archeologické sondy dokládají zánik hradu požárem z objevu mazanice a zuhelnatělých dřev. V písemných pramenech není zmínka o sídle na Klenově, ale dvě zprávy pocházející z konce 13. a počátku 14. století se nepřímo dotýkají této oblasti. Podle zlínského archeologa Jiřího Kohoutka se jedná o hrad Freundsberg (Obr. č. 5) vybudovaný řádem templářů, jehož poloha není přesně jasná. Podobu hradu nelze zrekonstruovat, protože část skály se v 19. století zřítila do údolí. 21

3.1.1.6 Okolí obce Bystřička Okolí Bystřičky je tvořeno četnými památkami a přírodními krásami. V nejbližším okolí se nachází obec Velká Lhota s dřevěným tolerančním kostelem, ve kterém 20. let působil jako kazatel Jan Karafiát. Naučná stezka Jana Karafiáta vede do „Valašských Athén“, jak je označováno město Valašské Meziříčí. Ve městě dominuje několik památek, mezi které patří zámek Žerotínů, zámek Kinských, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jakuba, dřevěný kostel Nejsvětější Trojice s lapidáriem, památník na Helštýně, Moravská gobelínová manufaktura, Muzeum valašských strašidel a náměstí s domem U Apoštolů, kostelem a radnicí. Z Valašského Meziříčí nebo přes Valašskou Bystřici se turisté dostanou do města Rožnov pod Radhoštěm, kde se nachází Valašské muzeum v přírodě. Neopomenutelným zážitkem bude jistě návštěva horského střediska Pustevny s dřevěnými stavbami od Dušana Jurkoviče. Za námahu stojí výstup na legendární horu Radhošť se sochou boha Radegasta, dřevěnou kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje. Zajímavostí je, že jeden ze základních kamenů Národního divadla pochází právě z Radhoště. Z Rožnova pod Radhoštěm vede cesta na Soláň a do Velkých Karlovic, které jsou proslulé mnoha soubory lidové architektury a četnými lyžařskými středisky. Ve zvonici Na Soláni probíhala výstava bystřičského rodáka Pavla Drdy „Žena v krajině“. V lázeňském městě, v Teplicích nad Bečvou, jsou známé Zbrašovské aragonitové jeskyně. V Hranicích na Moravě se nachází Hranická propast, která je nejhlubší propastí v České republice. Součástí hranické železnice jsou 200 m dlouhé viadukty. S Bystřičkou sousedí obec Růžďka, odkud přes Dušnou vede cesta do města Vsetín, v jehož renesančním zámku sídlí Okresní vlastivědné muzeum. Za zmínku stojí také okolní obce Jablůnka, Pržno, Mikulůvka, Jarcová, Brňov a Malá Bystřice s osadou Santov. V západní části hřebene Vsetínských vrchů se tyčí do nadmořské výšky 841 m vrchol Vsacký cáb, na jehož svazích se rozprostírá PR prales Kutaný. Tento prales patří do CHKO Beskydy, která je díky své rozloze 1 160 km2 největší CHKO v České republice.

22

3.2 Kulturně správní předpoklady 3.2.1 Historie obce Bystřička K prvnímu osídlení území obce došlo již v pravěku a středověku, především na kopci Klenov. Jednalo se o sídla lužické a púchovské kultury. S tzv. velkou kolonizací dochází na Klenově ke stavbě opevněné tvrze, která patřila templářům. Tento objekt bývá ztotožňován s hradem Freundsberg. Více podrobností o této tvrzi uvádím v předchozí kapitole (3.1.1.5 Jednotlivé přírodní atraktivity). K historii obce Bystřička patří také již zaniklé vesnice Svojanov a Konvice založené ve 14. století. Svojanov se nacházel v místě železničního přejezdu u Baslů a dnešního vlakového nádraží Bystřička. Ves Konvice pravděpodobně ležela v oblasti, kde se dodnes říká „Na Konvici", na pravém břehu říčky Bystřičky. Obec Bystřička v minulosti patřila k vsetínskému panství (až do roku 1848), proto prameny, které se o obci dochovaly, nejsou příliš rozsáhlé. Obec byla dlouho spjata s obcí Růžďka, o čemž svědčí i její původní označení jako „Bystřička pod Roušťkou", „wes nowá Bystržička“ a „Bystřička-Růžďka“. Jako samostatná obec vznikla Bystřička oddělením od Růžďky koncem 18. století. I přes rozdělení obou obcí se železniční nádraží na Bystřičce jmenovalo až do roku 1946 Růžďka a pošta byla takto označována až do roku 1959. Z církevní správy se ovšem Bystřička od Růžďky dodnes nevymanila, neboť náleží pod její katolickou farnost. Od prvopočátku byla vesnice Bystřička velmi chudá. Tvořilo ji pouze devět podsedků a čtyři chalupy. Půda na vsetínském panství se dělila na rustikální a dominikální. Chalupníci i sedláci byli nuceni pro vrchnost robotovat a odvádět jí výnosy ze svého hospodářství. Poddaní získali od své vrchnosti také výsady na sběr dřeva, na otop nebo na stavbu v panském lese dále listí pro ovce nebo jedlové výhonky. To vše ale pouze pro vlastní potřebu. Také příděl soli či vyrábění šindele bylo jednou z milostí vrchnosti.

23

V letech 1907 – 1912 proběhla v obci výstavba údolní přehrady, která znamenala pro Bystřičku příliv nejen návštěvníků, ale také samotný rozvoj. S rostoucím počtem obyvatel a domů přibývalo ve vesnici počet živností, z nichž největší část tvořili malorolníci. K nejvíce pěstovaným plodinám patřila pšenice, brambory a jablka. Z živočišné výroby převažoval především chov krav. S rozvojem obce souvisela také výstavba školy, o kterou se postaral místní řídící Jan Rous. Do té doby sloužila ke studiu místnost v chalupě jednoho z místních občanů. Škola byla postavena roku 1884 a stala se jednou z nejhezčích v celém okrese. V letech 1910 – 1912 došlo k její rozsáhlé nadstavbě. Dnes je součástí Základní školy Růžďka a učí se v ní pouze první dva ročníky. Škola má k dispozici vlastní tělocvičnu, školní družinu a jídelnu. V období První republiky byla založena také knihovna, sbor dobrovolných hasičů (1936), Čs. Červený kříž a TJ Sokol (1919). Další zájmová organizace Myslivecké sdružení vznikla již po roce 1945. Vývoj po roce 1945 znamenal pro obec velké změny, jak v novém společenském zřízení, tak také díky postupné modernizaci života ve vesnici. Byla dokončena elektrifikace, vybudováno veřejné osvětlení a místní rozhlas, stavěly se komunikace a mosty. Nejdůležitější změna byla úprava hranic v roce 1959. Do té doby Bystřičku tvořily dva zcela oddělené katastry v délce téměř 20 km, Bystřička I a Bystřička II. Zároveň došlo ke zkrácení délky obce, když území katastru Bystřička s dvanácti domovními čísly bylo připojeno k obci Malá Bystřice. Ke konečné úpravě hranic však došlo až v roce 1972, a to připojením části obce Malá Lhota. Bystřička byla rovněž poznamenána politickým vývojem v zemi. V roce 1946 došlo k založení strojního družstva a v roce 1966 vznikl Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou), který tvořily čtyři zájmové kroužky (hudební, střelecký, modelářský a radiokroužek). Roku 1976 se sloučila zemědělská družstva v obcích Bystřička, Růžďka, Valašská Bystřice, Malá Bystřice v JZD Přehrada se sídlem v Bystřičce. Kvůli změně politické situace v roce 1989 se družstvo ocitlo v likvidaci.

24

V obci vzniklo množství veřejných staveb jako mateřská školka, hasičská zbrojnice, zdravotní středisko, nová nádražní budova, kadeřnictví, dva obchody Jednota. Pod Růžďkou byl postaven panelový dům a na hřišti U Lukášů přibyla malá tělocvična sloužící k mnoha účelům. V osmdesátých letech proběhla výstavba veřejného vodovodu s vlastním zdrojem pitné vody a v první polovině devadesátých let byla obec plynofikována. V roce 1997 postihly Bystřičku ničivé povodně, které způsobily značné škody na majetku obyvatel. 5. března 2004 Lubomír Zaorálek udělil obci obecní symboly (znak a prapor), (Obr. č. 2), které byly slavnostně předány 24. 6. 2004. Z obecní pečeti byly převzaty dvě zkřížené lopaty zvané karbovačky, které slouží k míchání mouky, obilí, hašeného vápna apod. Počet těchto lopat má také svůj význam, který spočívá v bývalém rozdělení obce ve dvě katastrální území. Zelená barva představuje hory a venkov, zatímco kvádrové zdivo vyrůstající z modré vlnité paty štítu zobrazuje přehradu Bystřička. V současnosti dochází k neustálému rozvoji obce. V minulých letech byla rekonstruována hráz přehrady Bystřička. Podařilo se vybudovat multifunkční hřiště, probíhá výstavba chodníků v délce 2 500 m. Je připravována výstavba kanalizace, která je velmi důležitým prvkem ke zvýšení úrovně celé obce.

25

3.2.2 Náboženské poměry Obec Bystřička patřila již v době Třicetileté války k regionům se silným protikatolickým vyznáním. Protože Bystřička spadala a dodnes spadá pod církevní správu Růžďky, většina událostí se odehrála právě tam. Spory mezi katolíky a evangelíky často končily zatýkáním evangelických kazatelů a vůdců. Tato situace se vyřešila až vydáním Tolerančního patentu Josefem II. v roce 1781. Vydáním patentu problémy protestantů zcela neskončily, ale situace se zklidnila. Někteří protestanti se hlásili i k jiným vyznáním, než byla povolena Tolerančním patentem. Katolický kostel byl postaven v roce 1807, zatímco evangelický až v roce 1872. Oba kostely stojí v Růžďce, ale navštěvují je i Bystřičané. Za účelem sblížení obou církví proběhly v roce 1937 první společné bohoslužby, přestože obě církve měly jiný přístup k náboženskému životu. Pro evangelické náboženství byla, např. typická úcta ke knihám, existence tzv. nedělních škol a duchovního oslovovali „pane kazateli“. Po vydání patentu se občané hlásili i k jiným náboženstvím, která byla v obci tolerována, pokud nedocházelo k ovlivňování ostatních. K těmto náboženstvím patřila Svobodná reformovaná církev, Jednota bratrská, adventisté, rozšířený byl dokonce spiritismus.

26

3.2.3 Vývoj cestovního ruchu v obci Bystřička Důležité informace o vývoji cestovního ruchu jsou zaznamenány v obecních kronikách, z kterých je čerpala ve své práci Podpora rozvoje cestovního ruchu v obci Bystřička po vstupu do Evropské unie studentka Lenka Hurtová. Při hledání vhodných zdrojů mi byla na obecním úřadě, spolu s další literaturou, její práce zapůjčena. Po prostudování této práce jsem popsala vývoj cestovního ruchu v obci od roku 1925 až po současnost. Tyto údaje zde uvádím doplněné vyprávěním místního pamětníka pana Bohuslava Škraboly. Počátky cestovního ruchu v obci Bystřička jsou spojeny s dokončením stavby přehrady v roce 1912. Vodní dílo se stalo hlavním cílem turistů a rekreantů již před první světovou válkou. První ubytování bylo návštěvníkům poskytováno v restauracích Nová hospoda a Hostinec Libora Kodla. Obě hospody se nacházely v blízkosti přehrady a pořádaly pro své hosty taneční zábavy, na kterých vystupovaly různé hudební kapely a zpěváci. Po první světové válce se stala přehrada svědkem nevídaného počtu návštěvníků, který byl podnětem k výstavbě dalších ubytovacích zařízení. Oba stávající hostince zřídily několik pokojů v dřevěných budovách, aby utišily poptávku hostů. Nová hospoda přistavěla k původní budově verandu, která sloužila také jako jeviště. Nárůst turistů a rekreantů se stával masivním, proto ubytování hostům poskytovali i místní obyvatelé ve svých domech. Oblíbeným místem návštěvníků přehrady se stal především Hostinec Libora Kodla, který poskytoval ubytování v šesti hostinských pokojích, ve společné noclehárně s kapacitou pro 22 hostů a ve vile s osmi místnostmi pro 23 osob. Později na místě Hostince Libora Kodla vznikla proslavená Valašská Búda (Obr. č. 13), o jejíž zvelebení se zasloužil především pan Marek, který ji zpřístupnil všem sociálním vrstvám. Proto se zde taky říkalo „U Marků“. Její součástí byla velká tančírna, kde se konaly taneční zábavy, cimbálovky a hudební produkce. Ubytovat se bylo také možné v nové hospodě Martina Slováčka (dnes známá jako restaurace U Mokrošů), která původně sloužila jako kantýna k občerstvení dělníků pracujících na výstavbě přehrady. Denně zde obědvalo kolem 55 hostů, pokud bylo v neděli pěkné počasí, počet strávníků byl až 160. Hospoda (Obr. č. 10) nabízela ubytování

27

až 38 osobám. V roce 1927 pan Slováček pronajal hospodu Josefu Novosádovi z Jasenky ve Vsetíně, kterému byla udělena koncese na hostinskou a výčepní činnost. V roce 1928 se začal stavit hotel Klenov (Obr. č. 8) nazvaný podle kopce, pod kterým se nachází. Z Klenova se stal brzy moderní hotel s 22 pokoji, kde se soustřeďovalo veškeré dění v obci. Hotel Klenov a Valašská Búda si vzájemně konkurovali. V blízkém okolí přehrady se nacházelo kolem sta soukromých bytů, které byly hostům k dispozici. Ovšem příliv turistů a rekreantů byl natolik velký, že všechny hostince a byty byly rezervovány již v září pro letní sezónu následujícího roku. V roce 1936 došlo k situaci, že v některých týdnech nebylo možné ubytovat všechny hosty. 30. léta proběhla ve znamení výstavby soukromých chat, jejichž počet za několik let přesáhl

500.

V pozdější

době

docházelo

také

k výstavbě

podnikových

chat pro odborářskou rekreaci. V 60. letech byl cestovní ruch podpořen výstavbou letního kina, jehož provoz byl zahájen promítáním francouzského filmu Hrbáč 30. 6. 1962. Instalace přístrojů a osvětlení, konstrukce promítacího plátna, stavba promítací kabiny, sedadel a oplocení a zpřístupnění cesty ke kinu si vyžádalo 5 250 hodin práce brigádníků. Letní kino má kapacitu pro 1 500 osob, z čehož 850 míst je určeno k sezení a dalších 650 k stání. Z údajů statistiky z roku 1962 nejvíce hostů do obce Bystřička jezdilo za rekreací a odpočinkem z Moravské Ostravy (608), Prahy (477), Brna (282), Přerova (213) a Olomouce (117). Za sobotu a neděli navštívilo obec až 2 948 lidí. I přes vybudování letního kina, přehrada a okolní krajina zůstala pro návštěvníky stále největším lákadlem. Proto v roce 1964 byla v obci zřízena Komise pro cestovní ruch. Její hlavní činnost spočívala ve svozu odpadků, provozu letního kina, ochraně veřejného pořádku, zajištění hygienických podmínek, určení vhodných prostor ke stanování a táboření.

28

Cestovní ruch v obci zažíval svůj vrchol od roku 1965, kdy přehradu za příznivého počasí navštívilo až 10 000 lidí za den. Vysoký počet návštěvníků znamenal i problémy, které souvisely s nedostatečnou materiálně technickou základnou a především kapacitou ubytovacích zařízení. Klenov po rozsáhlé přestavbě disponoval 60 lůžky a na louce nad hotelem dalšími 20 rekreačními chatami. Více než 500 chat a ubytování v soukromých bytech přesto neuspokojovalo poptávku všech hostů, proto docházelo k vytváření tábořišť a stanových táborů. Stravovací služby poskytovaly restaurace U Bušů, U Kočíbů, U Mokrošů, Valašská Búda, hotel Klenov a závodní jídelna firmy Sigma Hranice. K uspokojení potřeb výletníků byla zřízena půjčovna sportovního vybavení, půjčovna loděk, holičství a kadeřnictví. Obec měla v plánu v okolí přehrady vybudovat veřejný zdroj pitné vody, sezónní zdravotní středisko, sociální zázemí, veřejné osvětlení a vylepšit vstup do vody v přehradě. K realizaci většiny záměrů ale nedošlo. V 70. letech byl cestovní ruch oslaben kvůli špatnému počasí, povodním, zákazu koupání a vypuštění přehrady. Opakem se stal počátek 80. let, kdy pěkné počasí přilákalo o víkendech až 15 000 návštěvníků za den. To se projevilo v nedokonalém zásobování, stravování a dalších službách. Stále častěji docházelo k trestným činům, nepořádku, hluku a výtržnostem, které byly hlavně v režii opilých hostů. Vzhledem k nárůstu těchto nežádoucích jevů učinily okresními orgány různá opatření, která spočívala v omezení prodeje alkoholických nápojů, určení většiny míst v tábořištích pro rodiny s dětmi a v zákazu hudebních produkcí. Tato opatření se setkala s nepochopením a kritikou ze strany návštěvníků. Komise obchodu a cestovního ruchu MNV Bystřička v roce 1987 vydala zprávu o nedostatcích na přehradě, ve které kritizovala sociální zařízení, zásobování občerstvovacích stánků, vybavení tábořišť, autobusové spojení, výdej jídel, chybějící lékařské služby, poštu, veřejnou telefonní stanici, služby plavčíka a mnoho dalších věcí. Z bezpečnostních a hygienických důvodů byl v létě 1987 přerušen provoz Valašské Búdy a zahradní restaurace v hotelu Klenov. Hlavní příčinou bylo zjištění, že pitná voda je znečištěná.

29

S 90. léty přišly další změny, které souvisely s politickým převratem. Rekreační objekty byly v restitucích vráceny původním majitelům. Většina kritizovaných problémů v předchozích letech nebyla vyřešena, proto docházelo k pozvolnému úpadku cestovního ruchu. To se projevilo ve snížené poptávce po ubytování, stravování a dalších službách. Výsledkem bylo zavírání restaurací a veřejných tábořišť. V provozu zůstalo letní kino a minigolf. Obecní úřad disponoval dvěma tábořišti se sociálním zařízením a parkovišti. Od roku 1993 začal upadat i známý hotel Klenov. Jeho majitelé i provozovatelé se rychle střídali, protože podmínky k jeho provozu byly přísnější a tím i ekonomicky náročnější. Prvním majitelem se stala Lenka Kullová z Bruntálu, dále ho koupil pan Hrdlička, V. Pernický. Manželé Frydrychovi z Podlesí se dokonce pokoušeli o celoroční provoz hotelu za spolupráce s cestovními kancelářemi. Žádný z majitelů ale do hotelu nevložil potřebný kapitál k jeho nezbytné rekonstrukci a modernizaci. To se projevilo na jeho zevnějšku, kdy začal postupně chátrat, až došlo k jeho úplnému zavření, protože nesplňoval podmínky k provozu. V současnosti je nabízen k prodeji přes mnohé realitní kanceláře a čeká na své budoucí investory. V 90. letech nedocházelo jen k úpadku hotelu Klenov, ale také ostatních stávajících zařízení, mezi které patřila chata Mír i restaurace U Mokrošů. Většina z nich nesplňovala základní hygienické předpisy a měla zanedbaný technický stav. Po celou dobu fungoval na úrovni pouze soukromý penzion a restaurace Oáza manželů Hrušovských. Katastrofální událostí, nejen z pohledu cestovního ruchu, byly povodně v roce 1997. Obec byla značně zničena a to mělo za následek nízký počet návštěvníků v následujících letech. Po odstranění škod docházelo opět k vyšší návštěvnosti přehrady, která ale nebyla z daleka srovnatelná s předešlými léty. V současnosti převažuje v obci krátkodobý cestovní ruch, který je podpořen konáním kulturních a sportovních akcí i činností soukromých podnikatelů.

30

3.2.4 Osobnosti spojené s Bystřičkou S obcí Bystřička je spojeno několik významných osobností. Jednou z nich je první kronikář Bystřičky Jan Rous (23. 8. 1869 – 19. 1. 1950) (Obr. č. 3). Původem pocházel z Čech, kde vystudoval gymnázium a evangelický učitelský ústav v Čáslavi. Poté působil na několika školách a od roku 1908 bydlel na Bystřičce. Jeho činnost v obci byla rozmanitá. Především se zasloužil o založení školy a o podobu školní, později obecní kroniky, která byla pro svůj osobitý ráz velmi ceněna. Působil také jako učitel, předseda spolku okresního muzea, knihovník, vzdělavatel v místní organizaci Sokol a zastával také mnoho jiných funkcí. Spolu s Františkem Táborským a Josefem Válkem založil vlastivědný sborník Naše Valašsko. Přispíval do Lidových novin a Učitelských listů a také se zasloužil o objevení zaniklé obce Svojanov. Na Bystřičce prožil svůj život slavný valašský muzikant a klarinetista Jan Pelár (Pellar) (25. 5. 1844 – 9. 1. 1907). Jan Pelár (Obr. č. 4) se svou kapelou hrával na svatbách, muzikách, bálech a národopisných slavnostech. Na Valašsku byl nejproslulejším muzikantem ve své době. Největší doba jeho slávy začala v roce 1892. Vystupoval v hospodě Na posledním groši v Praze, kde si ho přišla poslechnout řada významných osobností, mezi nimiž byl i Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický, Ignát Hermann, František Ženíšek, Mikoláš Aleš a mnoho dalších. V Praze bylo nutné k vystupování na veřejnosti mít oprávnění, které kapele vystavil Karel Weis. Na základě vyprávění Karla Bubely byl alkohol, tabák a probdělé noci, byly příčinou jeho smrti v hospodě Na Nové. Jan Pelár byl pohřben na prženském hřbitově bez doprovodu hudby. Jeho ostatky byly jako první uloženy na Valašském Slavíně, který se nachází v areálu dřevěného městečka v Rožnově pod Radhoštěm. Na jeho muziku navázal Antonín Matalík se svou kapelou. 23. 6. 2007 proběhla na Bystřičce slavnostní událost odhalení pamětní desky Jana Pelára. Obec Bystřičku poctil svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937), který zde napsal předmluvu ke Goetovu sborníku. V roce 1905 se setkal s Janem Pelárem Na Žabárni, jak se lidově říká domovu důchodců, v dnešním Podlesí. K důležitým osobnostem můžeme řadit také malíře a spisovatele Jana Kobzáně (9. 7. 1901 – 10. 10. 1959), který se usadil na Soláni. Jeho tvorba byla ovlivněna životem na Valašsku, jeho zvyky, krajinou a pověstmi. Ve své knize O zbojníkoch a o pokladov vypráví pověsti

31

o Klenovu a na něm ukrytých pokladech. Kniha je psána dialektem a doplněna jeho vlastními dřevoryty. K současným osobnostem Bystřičky patří akademický sochař Pavel Drda (* 3. 3. 1958), který se narodil v Hranicích na Moravě, ale žije na Bystřičce. Po absolvování studia na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni, obor výtvarné zpracování keramiky, vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér užitého sochařství. Pavel Drda se zabývá komorním a monumentálním sochařstvím, ale také se věnuje uměleckému řemeslu (keramické a kovotepecké tvorbě). Za svou tvorbu je držitelem řady ocenění. Svá díla vystavuje samostatně od roku 1986, od roku 1992 často společně s Miroslavem Adámkem. Zúčastnil se mnoha kolektivních výstav u nás i v zahraničí. Je členem Unie výtvarných umělců a skupiny Oslava.

32

3.2.5 Kulturní památky Jak již bylo zmíněno, dominantou obce je přehrada Bystřička, která se svým rozsáhlým komplexem objektů byla v září 2003 prohlášena rozhodnutím Ministerstva kultury ČR za kulturní památku díky technickému vybavení a ojedinělému architektonickourbanistickému řešení z počátku 20. století. Komplex přehrady Bystřička je tvořen přehradní nádrží, kaskádovým přelivem (Obr. č. 16), vypouštěcí věží, štolou, uklidňovacími bazény, domem hrázného (Obr. č. 15) s přilehlou hospodářskou budovou a řadou dalších drobných objektů. Přehrada na Bystřičce je jednou z nejstarších přehradních nádrží v České republice a nejstarší přehradou v povodí řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Tato víceúčelová nádrž je postavena na pravostranném přítoku Vsetínské Bečvy, na okraji Vsetínských vrchů a jedná se o první přehradu budovanou v geologické oblasti tzv. karpatského flyše, který nemá souvislé nepropustné vrstvy. Při jejím plánování a schvalování se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad zásobujících zamýšlený Dunajsko-Oderský průplav vodou. Významným podnětem pro zahájení stavby však byly i ničivé povodně na přelomu 19. a 20. století. (7) Stavbu přehrady, která probíhala v letech 1908 – 1912, zajišťovala firma Rabas-KosinaWeiner z Vídně na základě projektu architektů Grohmana a Brangema. Přestože veškerá výstavba přehrady byla prováděna ručně (pouze za pomocí trhaviny, dřevěných stavebních koleček a síly parního stroje), trvala pouze pět let, vlastní stavba hráze dva roky. Přehradní hráz je gravitační zděná z kamenného zdiva. Pískovec, který byl použit pro jádro hráze, pochází z místního lomu Bystřička a z lomu Chvalčov v Hostýnských vrších. Na levém břehu nádrže, asi 100 m od hráze, se nachází vypouštěcí věž a ve vzdálenosti přibližně 120 m je bezpečnostní přepad s kaskádou stupňů. Přehrada Bystřička pojme 4 960 mil. m3 vody s maximální hloubkou 26 m. Její rozloha zaujímá 38 ha s délkou 1,9 km a šířkou 0,3 km. Vodní dílo Bystřička prošlo od zahájení provozu v roce 1914 řadou oprav a rekonstrukcí, například utěsnění svahu kolem výpustné věže v letech (1921 – 1922), modernizace výpustných zařízeni (1960 – 1961) a generální oprava (1964 – 1967). 33

Největší rekonstrukce však proběhla v letech 2004 – 2005. Jednalo se o rekonstrukci hráze za 126,35 mil. Kč a odstranění nánosů ze dna Bystřičky za 32,7 mil. Kč. Tento projekt byl financován státem, Povodím Moravy, s.p. a Státním fondem životního prostředí. Důvodem k této rekonstrukci byly povodně v roce 1996 (tzv. desetiletá voda) a 1997 (tzv. stoletá voda), (Obr. č. 17), které měly negativní dopad na přehradu Bystřička. Cílem rekonstrukce bylo zvýšení protipovodňového účinku proti extrémním povodním (tzv. tisícileté vodě). Dokumenty a písemnosti vodního díla Bystřička jsou uloženy ve správním archivu závodu Horní Morava ve Valašském Meziříčí, zatímco archiválie najdeme v Krajském zemském archivu v Brně.

Tabulka č. 2: VYBRANÉ TECHNICKÉ ÚDAJE výška hráze od základny

37,4 m

délka koruny hráze

170 m

šířka koruny

4,6 m

šířka hráze v patě

28,7 m

spodní výpusť

DN 1 200 mm 10 m3/s

kapacita spodní výpusti v hrázi celkový objem nádrže

4 960 000 m3

z toho retenční prostor

3 025 000

plocha povodí

64 km2

roční úhrn srážek

940 mm

Zdroj: REDAKČNÍ RADA POVODÍ MORAVY, S.P.: Zpravodaj Povodí Moravy, s.p. Brno: Forte, s.r.o., prosinec 2005. 11 s. (soubor propagačních materiálů)

34

3.2.6 Kulturní, sportovní a zábavní zařízení a akce V obci Bystřička se nachází letní kino (Obr. č. 18), které je každoročně v provozu v měsících červen - srpen. Každoročně se zde odehrávají dvě velké akce. Jednou z nich je ohnivá a šermířská Ratata show, kterou pořádá valašská skupina historického šermu. V srpnu se koná v areálu kina jeden z největších country festivalů v České republice Starý dobrý western, jejímž pořadatelem je vsetínská country kapela Gympleři. Na festivalu již účinkovali hvězdy jako Pavel Bobek, Robert Křesťan, Karel Černoch, Wabi Daněk, Petr Spálený & Apollo, Naďa Urbánková & Bokomara, Věra Martinová a mnoho dalších. Během festivalu se předává ocenění Association For Main Scene Of Country Music za životní přínos country hudbě. Na počest vypuštění přehrady Bystřička (Obr. č. 14) a rozloučení s uplynulou sezónou proběhla v roce 2003 Bystřičská olympiáda aneb „Ještě se nepráší od vesel“. Tato netradiční událost se konala na vodě i na souši a součástí bylo vyhlášení soutěže o nejoriginálnější plavidlo. Diváci mohli spatřit plavbu všech plavidel osvětlených lampióny a loučemi. Celá akce byla ukončena ohňostrojem. Následující rok proběhla olympiáda již pouze na souši. Na přehradě Bystřička se 16. a 17. 6. 2007 konal den otevřených dveří při příležitosti stého výročí od úředního zahájení stavby přehrady. Návštěvníci mohli nahlédnout do vypouštěcí věže, strojovny pod hrází a injekční štoly v základech hráze. Prohlídka trvala asi 50 minut a byla doplněna poutavým výkladem k jednotlivým zařízením a částem vodního díla. Sportovní areál U Lukášů (Obr. č. 19) je využíván ke kulturním a sportovním akcím různého charakteru, mezi které patří karnevaly pro děti, dětský den, šachové turnaje, Bystřičská smeč (utkání družstev v nohejbale), ale také zábavní a taneční večery. Občané měli možnost navštívit poutavé vyprávění a promítání cestovatele Igora Brezovara o jeho cestování kolem světa a vystoupení valašského písničkáře Goše. V areálu sportklubu jsou často pořádány různé akce členy Sokola nebo dobrovolným sborem hasičů Bystřička. Na hřišti U Lukášů se koná setkání Bystřičky s partnerskou obcí Bystrička ze Slovenska, mezi kterými dochází vždy k zápasu ve volejbale a nohejbale. Partnerská obec se účastní také dalších sportovních a kulturních událostí, které jsou u nás pořádány.

35

K sportovnímu areálu přibylo navíc v roce 2008 víceúčelové multifunkční hřiště, které poslouží v různých ročních obdobích k nohejbalu, tenisu, házené, košíkové, hokejbalu, inline hokeji, badmintonu, bruslení na kolečkových bruslích a k dalším sportovním aktivitám. Náročnějším lyžařům obec jistě nevyhoví lyžařským vlekem, který se nachází ve vzdálenosti asi 300 m od areálu hřiště U Lukášů. Je určen spíše pro začátečníky nebo děti, pro které jsou zde pořádány různé soutěže v lyžování. Vzhledem k zastaralému technickému stavu se neuvažuje o jeho otevření pro nastávající zimní sezónu. K největším sportovním událostem patří 24 hodin na horském kole a Vodácký víkend. Valašské 24 se účastní závodníci v několika různých kategoriích, kteří 24 hodin jezdí po vyznačené trati. Vodácký víkend znamená sjíždění říčky Bystřičky od přehrady až po soutok s Bečvou doprovázený odpouštěním přehrady z důvodu silnějšího průtoku. Tento úsek je přibližně 5,9 km dlouhý s největším stupněm 1,5 m. Pořadatelem je TJ Sokol Bystřička. V restauraci Na Nové je každoročně pořádán Sousedský bál a Hasičský ples. Rovněž se zde konají setkání seniorů. Velkou událostí konanou v této restauraci bylo odhalení pamětní desky Jana Pelára 23. 6. 2007 spojené se 70. výročím založení Sboru dobrovolných hasičů Bystřička. U obecního úřadu se každý rok koná tradiční mikulášská nadílka. Na stejném místě se lze rozloučit se starým rokem a přivítat rok nový za doprovodu slavnostního ohňostroje.

36

3.3 Selektivní předpoklady 3.3.1 Objektivní předpoklady Obec Bystřička má 978 obyvatel (k 5. 12. 2008), z toho 483 mužů a 495 žen. 579 lidí je v produktivním věku. V obci žije 154 dětí do 15 let a 195 dětí do 18 let. Občanů starších 60 let je v obci 210. Průměrný věk obyvatel je 36,4 let. Bystřička má 783 možných voličů. Orgánem obce je zastupitelstvo, které tvoří 11 členů včetně starosty. V čele obecního úřadu je starosta Zbyněk Fojtíček, který obec reprezentuje navenek. V příloze je přiloženo složení zastupitelstva po volbách v roce 2006. Partnerskou obcí je slovenská obec Bystrička (okres Martin). Obec vydává obecně závazné vyhlášky, s kterými by se měl každý občan seznámit. Jejich internetová podoba je dostupná na webových stránkách obce. Rozpočet obce i jeho úpravy v průběhu roku schvaluje zastupitelstvo. Návrh rozpočtu bývá zveřejněn na úřední desce obce. Jeho obsah tvoří příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace. Území obce je tvořeno jedním katastrem, ve kterém se nachází pošta, policie, zdravotní středisko a turistické informační centrum (v provozu pouze v letních měsících). Základní škola, která v obci stojí, má pouze dva stupně a spadá pod ZŠ Růžďka.

Tabulka č. 3: STATISTIKA RODINNÝCH STAVŮ ke dni 5. 12. 2008 Muži Ženy Celkem Neuvedeno

1

0

1

Svobodný/á

221

168

389

Ženatý/á

222

235

457

Rozvedený/á

28

32

60

Vdovec/vdova

11

60

71

Celkem

483

495

978

Zdroj: Obecní úřad Bystřička. 37

3.3.2 Subjektivní předpoklady Díky přehradní nádrži Bystřička je obec lákadlem pro turisty a rekreanty. Většina z nich zde již netráví celou svou dovolenou, ale obcí pouze projíždí s krátkou, většinou jednodenní zastávkou. V minulosti tvořili cílovou skupinu trampové, zatímco dnes zde přijíždějí mladí lidé a školní zájezdy, pro které Bystřička nabízí sportovní vyžití, koupání v přehradě, zábavní zařízení fungující v období letní sezóny, romantické okolí, možnost rozdělávání ohně v přírodních tábořištích a stanování. Na své si přijdou také starší lidé, kteří se do obce jezdí nadýchat čistého vzduchu a projít se do místních lesů. Kvůli chybějícímu hotelu s kvalitními službami Bystřička není cílem rekreantů, kteří by zde nechávali velkou část svých úspor. Návštěvníci Bystřičky se mohou o obci a o konaných akcích dozvědět z jejich webových stránek (www.bystricka.cz) nebo z jiných webových vyhledávačů. Informace o vzniku obce a přehradní nádrži jsou k dispozici v knižní publikaci Bystřička, která je doprovázená fotografiemi. Další propagační materiály jako letáky a pohlednice si mohou turisté a rekreanti zakoupit v létě v turistickém informačním centru.

38

3.4 Realizační předpoklady 3.4.1 Dopravní předpoklady Bystřička je vzdálená 7 km od Valašského Meziříčí a 12 km od města Vsetín. (Vzdálenosti jsou měřeny od autobusového nádraží Bystřička k autobusovému nádraží Valašské Meziříčí a Vsetín.) Z autobusového nádraží Bystřička jezdí spoje směrem do měst Vsetín a Valašského Meziříčí, do obcí Mikulůvka, Růžďka, Malá Bystřice a Valašská Bystřice. V obci se nachází také železniční stanice, odkud je spojení ve směru Střelná – Hranice na Moravě a zpět. Návštěvníci Bystřičky mají několik možností, jak se dopravit až k přehradě. Pokud cestují vlakem, musí přestoupit na autobusovém nádraží na autobus, který je dopraví až k přehradě (zastávka Bystřička-přehrada; Hotel Klenov). Jednou z možností je i pěší procházka, ale vzdálenost k přehradě je 6 km. V obci Bystřička se nachází dvě naučné stezky. Naučná stezka Jana Karafiáta, která začíná ve Valašském Meziříčí a končí u přehrady Bystřička, je 14 km dlouhá. Na tuto stezku navazuje 7 km dlouhá Naučná stezka Klenov, která vede od hráze přehrady Bystřička na rozcestí Dušná. Její náročný terén je určen pro pěší i cyklistické výlety. Na její trase se nachází 10 naučných tabulí, které turisty seznamují s historickými, geologickými, botanickými a zoologickými zajímavostmi této oblasti. Z trasy je možné odbočit ke skalám staroslovanského boha Svantovíta. Nejvíce přírodních zážitků skýtá naučná stezka od jara do podzimu, kdy je možno pozorovat na loukách květy středoevropských orchidejí či v lesní tůni čolka horského nebo kuňku žlutobřichou. V srpnu v okolních lesích za příznivých vlhkých podmínek roste zajímavá houba podobná mořské hvězdici květnatec Archerův. (8)

39

3.4.2 Materiálně technické předpoklady V obci Bystřička je k dispozici několik druhů ubytování, mezi které patří kempy, autokempy, tábořiště, chatové osady, penzion nebo hotel, z nichž některé nabízejí také stravovací služby. Většina středisek je otevřena pouze v letní sezóně. Celoroční provoz je v restauraci U Mokrošů (Obr. č. 11), která nabízí zároveň ubytování v chatkách vzdálených asi 200 m od restaurace, ale se záchody a sprchami mimo chatky. Restaurace disponuje kapacitou pro 70 osob. Pořádají se v ní různé akce jako zvěřinové hody, oslavy, svatby, večírky, třídní srazy, diskotéky apod. Majitelem je Jan Surý, který restauraci rozšířil o venkovní i vnitřní gril. Za restaurací se nachází bazén, dětské hřiště a hřiště na plážový volejbal. Ve vzdálenosti 300 m od přehrady se lze ubytovat v Chatě pod hrází, která pořádá firemní večírky a školení, víkendové pobyty, menší rodinné oslavy a svatby. Pokoje jsou vybaveny patrovými postelemi se společnými WC na patře a v přízemí, ale umývárny se sprchami jsou v dalším areálu. Chata disponuje pěti pokoji pro čtyři až šest osob, jídelnou, společenskou místností s televizí, kulečníkem a stolním tenisem. Obec Bystřička nedávno koupila od CK Valaška chatovou osadu „Pod Hrází,“ která je vhodná k rekreaci pro rodiny s dětmi, školní výlety, dětské tábory a školy v přírodě. Chatky jsou základně vybaveny společným sociálním zařízením a se společnou kuchyňkou. V areálu se nachází stolní tenis a volejbalové hřiště. Kvalitní ubytování s celoročním provozem nabízí nově zrekonstruovaná dřevěná Chalupa U Ševců s pěti dvoulůžkovými a jedním třílůžkovým pokojem, s možností až dvou přistýlek. V objektu je hostům k dispozici vyhřívaný bazén o rozměrech 17 x 9 x 1,5 m, tenisový kurt s umělou trávou a stáje s koňmi k vyjížďkám po okolí. Chata je vybavena velkou společenskou místností s krbem, televizí se satelitem, kuchyňkou s lednicí, mikrovlnkou, pračkou, sociálním zařízením a jídelnou až pro 14 osob. Na břehu říčky Bystřičky se nachází Autokemp Bystřička vhodný zejména pro rodinnou rekreaci. Kemp je tvořen zahradní restaurací s bufetem, plochou pro stany, obytnými přívěsy, sociální budovou a travnatou plochou s dětským koutem. Některé chaty disponují vlastním sociálním zařízením.

40

Průjezdem přes tento autokemp se turisté dostanou do rekreačního střediska Obzor Zlín. Chatky mají vlastní sociální zařízení, vybavenou kuchyňku a televizi. Pro trávení volného času slouží zastřešené ohniště s posezením, venkovní kuželky a společenská místnost s ping-pongovým stolem. V zrekonstruovaném Moto-baru Royal Star je možnost venkovního posezení s výhledem na přehradu. Kromě stravovacích služeb je zde poskytováno i ubytování v chatkách se 14 lůžky nebo na pokojích (25 lůžek). Nedaleko tohoto zařízení se nachází tábořiště Dolinky provozované obcí. Ubytování s výhledem na přehradu nabízí také penzion a restaurant Oáza s provozem po celý rok. Všechny pokoje jsou vybaveny sprchovými kouty a WC. Restaurace poskytuje kompletní gastronomické služby s možností pořádání firemních večírků a oslav. Součástí restaurace je salónek s kapacitou pro 20 osob. Chata Mír a hotel Klenov dnes již nefungují a jsou určeny k prodeji. Jediným hotelem v obci Bystřička je hotel Beskydská Tatranka, jehož úroveň služeb ale není lákadlem pro movitou klientelu, přestože je určen pro všechny typy rekreace. Ubytování je poskytováno ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích se sociálním zařízením a balkony s výhledem na přehradu. V restauraci jsou podávány pouze snídaně, obědy a večeře, bez nabídky minutkových jídel. Ubytovat se lze i v penzioně U Urbanů, jehož majitelem je Ing. Miloslav Sochor. Stravovací služby jsou poskytovány také v restauraci Na Nové, kde je k dispozici i několik lůžek, a ve vinárně Lila. Tyto objekty se nacházejí v blízkosti hlavní cesty Vsetín – Valašské Meziříčí, ale jsou vzdálené od rekreační oblasti. V přílohách jsou uvedeny seznamy ubytovacích a stravovacích zařízení s kontakty a webovými stránkami.

41

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Dotazník pro obyvatele obce Bystřička Při tvorbě dotazníku byly otázky formulovány srozumitelně a jasně, bez použití cizích výrazů, aby dotazníky byly dostupné pro všechny skupiny respondentů. Přestože byl dotazník anonymní, někteří respondenti se pod něj podepsali. Jejich podpisy neměly vliv na vyhodnocování dat. Dotazník tvořilo 18 zjišťovacích otázek, jejichž cílem bylo zjistit názory obyvatel na služby v obci, jejich zájem a případné návrhy na rozvoj cestovního ruchu. Bylo použito více typů otázek – uzavřené, polouzavřené i otevřené. Poslední otázka byla identifikační – týkající se pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání respondentů. U některých otázek byla možnost více odpovědí, na které byli respondenti upozorněni poznámkou. U většiny z nich byla však odpověď pouze jedna. Výzkum probíhal během měsíce října. V obci Bystřička bylo rozdáno celkem 100 dotazníků. Jejich návratnost byla 100 %, protože všechny dotazníky byly osobně sesbírány zpět. Tento výzkum tedy vychází z primárních dat. Při rozdávání dotazníků byl zvolen náhodný výběr respondentů přímo v jejich domácnostech. Respondentům byl nejprve vysvětlen účel tohoto výzkumu. Na základě toho byli požádáni o vyplnění dotazníku. Většinu respondentů tento výzkum osobně zajímal a dotazník vyplnili s připojením vlastních návrhů a řešení. Někteří obyvatelé vyplnění dotazníku odmítli, většinou bez udání důvodů. Při vyhodnocování dat bylo důležité, jestli respondent má v obci trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě (bytě), v nájmu nebo je vlastníkem rekreačního objektu. Pokud jeho pobyt v obci byl jiný, jako je návštěva u příbuzných, známých, trávení dovolené, prázdnin apod., nebyl vhodným respondentem, a proto nepokračoval ve vyplňování dotazníku. Více o průzkumu v obci Bystřička vyplývá z rozboru jednotlivých otázek v další kapitole, kde je pro lepší názornost využito výsečových grafů. V přílohách je uvedeno také souhrnné vyhodnocení dotazníků.

42

4.2 Analýza

výsledk výsledků

výzkumu

týkajícího

se

obyvatel obyvatelů

obce Bystřička čka 4.2.1 Jaký je Váš vztah k této obci? První otázka byla kladena za účelem ú získání informace, jaký je vztah respondenta k obci Bystřička. ka. Všichni respondenti (100 %) mají v obci trvalé bydliště, bydlišt z toho 80 % dotázaných bydlí ve vlastním domě dom nebo bytě a 20 % oslovených občanů zde bydlí v nájmu. Nikdo z dotázaných není vlastníkem rekreačního rekrea ního objektu. Pokud by respondenti odpověděli,, že jejich vztah k obci je jiný než v uvedených ch možnostech, nepokračovali nepokra by ve vyplňování dotazníku. Tato možnost však nenastala.

Graf č. 1 – Jaký je Váš vztah k této obci?

0%

0%

mám zde trvalé bydliště bydlišt a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

20%

mám zde trvalé bydliště bydlišt a bydlím zde v nájmu 80% jsem vlastníkem rekreačního ního objektu jiný *)

*) Pokud vztah k městu stu je jiný (např. (nap návštěva příbuzných, na výletě, výletě dovolená apod.), nepokračovat v rozhovoru.

43

4.2.2 Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo přechodn řechodně)? V návaznosti na první otázku byli obyvatelé dotazováni, jak dlouho v obci Bystřička pobývají, ať už trvale nebo přechodně. p Převážná část respondentůů (40 %) zde žije více než 30 let. Z grafu je dále patrno, že 25 % a 26 % dotázaných obyvatel v Bystřičce bydlí mezi 10 až 30 lety. Jen malé procento oslovených občanů zde žije pouze krátce. Vzhledem k tomu, že většina vě dotázaných obyvatel bydlí v obci nad 30 3 let, mají dlouhodobý přehled o poskytovaných službách, jejich úrovni i kvalitě, kvalitě, bezpečnosti bezpe v obci, návštěvnosti, propagaci, dostupnosti do obce, pořádaných ádaných sportovních a kulturních akcích.

Graf č. 2 – Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo přechodně echodně)?

3%

3% 3% do 1 roku

40%

25%

1 – 5 let 6 – 10 let 11 – 20 let

26%

21 – 30 let nad 30 let

44

4.2.3 Můžete žete charakterizovat Váš vztah k Vaší obci, kde trvale nebo přechodně bydlíte? V této otázce bylo zkoumáno, zkoumáno jak jsou obyvatelé spokojeni v obci, ve které trvale nebo přechodně žijí a jaký k ní mají vztah. Postoj dotázaných občanůů k vesnici Bystřička je převážně kladný, 55 % respondentů respondent je s bydlením ve vesnici celkem spokojeno. Na svou vesnici je hrdých 23 % oslovených obyvatel, zatímco 20 % respondentů respondent si myslí, že je tu bydlení jako v každé jiné vesnici. Pouze 2 % dotázaných by klidně klidn bydlela jinde. Žádný z respondentů neuvažuje o tom, že by se odstěhoval.

Graf č. 3 – Můžete žete charakterizovat Váš vztah k Vaší obci,, kde trvale nebo přechodně p bydlíte?

2%

0% 23%

20%

jsem na svou vesnici hrdý/a a jsem rád/a, že zde bydlím jsem celkem spokojen/a s bydlením v této vesnici je tu bydlení jako v každé jiné vesnici klidně bych šel/šla bydlet jinam

55%

nelíbí se mi tady a raději rad bych se odstěhoval/a někam ěkam jinam

45

4.2.4 Máte zájem na zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? Otázka týkající se zájmu na zvýšení cestovního ruchu v obci Bystřička ř čka, byla v dotazníku jednou ze zásadních. Pokud někdo n z respondentů uvedl, že zájem na zvyšování cestovního ruchu nemá, měl zároveňň uvést i důvod. Někteří občané odpověděli li ano a rovněž vyjádřili k této otázce zce své názory, které zde budou také prezentovány. Z celkového počtu tu dotázaných, dotázaných 12 % považovalo zvyšování cestovního ruchu jako negativní jev, a to zejména z hlediska zvýšeného ruchu v obci, i, velkého provozu na silnicích a vandalství (ničení (ni dopravních značek, odhazování hazování odpadků odpadk apod.). Z řad starších spoluobčanů č ů se objevily také obavy o klid ve vesnici, který by byl velkým nárůstem návštěvníků narušen. Zazněl Zazn i názor, že cestovní ruch v obci je dostatečný a nepotřebuje ebuje být nadále zvyšován. Jeden z respondentů dokonce uvedl, uvedl že cestovní ruch není přínosem ínosem pro místní obyvatelstvo. obyvatelstvo Jiný dotázaný si zase myslí,, že Bystřička Byst není z hlediska turistiky zajímavá. Právě Bystřička ka se svým okolím patří k turisticky vyhledávaným oblastem. Většina oslovených obyvatel (88 %) má zájem na zvýšení cestovního ruchu v obci, a to především z důvodu vodu ekonomických výnosů pro obec, kulturního rozvoje, zvelebení a zviditelnění obce, větších tších možností pro využití využit volného času asu a zvýšení pracovních míst. Zajímavý byl i názor, že cestovní ruch zde může m přinést více podnikatelských možností a investic. Tyto důvody vody pochází z vlastní iniciativy některých kterých respondentů, re kteří se vyjádřili i k tomuto muto bodu. Více je j o těchto přínosech pro obec zmíně míněno v otázce, která byla k tomuto účelu elu kladena. Graf č. 4 – Máte zájem na zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci?

12%

Ano Ne 88%

46

4.2.5 Setkal/a jste se ve Vaší obci s lidmi, kteříí zde přijeli př za účelem rekreace nebo turismu? Časy, kdy turismus v obci Bystřička Byst byl v letní sezóně nadprůměrný, ěrný, jsou zřejmě z pryč. Proto součástí ástí dotazníku byla i otázka, otázka jak se občané často asto setkávají s lidmi, kteří zde přijeli za účelem elem rekreace nebo turismu v současné době. Z hlediska objektivnosti není možné tuto otázku vyhodnotit, protože se nedá posoudit, jak často asto se respondenti aktivně aktivn účastní pořádaných ádaných akcí a návštěvy návšt okolí přehrady Bystřička, čka, kde je největší nejv pravděpodobnost setkání s turisty. Většina oslovených obyvatel (58 %) se setkává s rekreanty a turisty jen občas, ob zatímco 26 % respondentů velmi často a 14 % dotázaných jen zřídka. ídka. Konkrétně Konkrétn dva respondenti se zde nikdy nesetkali s turisty, a proto neodpovídali na následující otázku.

Graf č. 5 – Setkal/a jste se ve v Vaší obci s lidmi, kteří zde přijeli ijeli za účelem ú rekreace nebo turismu?

2% 14%

26% velmi často ob občas zř zřídka

58%

nikdy **)

**) Pokud je odpověď nikdy, nepokládat následující otázku.

47

4.2.6 Která konkrétní (kulturní, sportovní, sportovní, jiná) akce přitahuje do obce nejvíce návštěvník ěvníků? Tato otevřená ená otázka dávala respondentům respondent m prostor, aby mohli uvést dle svého názoru, které konkrétní kulturní, sportovní nebo nějaké n jiné akce přitahují itahují do obce nejvíce návštěvníků.. Respondenti zmínili většinu v akcí, které se v obci během bě roku konají. Na základě jejich odpovědí ědí byl vytvořen graf, který zobrazuje konané události v obci a jejich poměr, v jakém byly dotázanými zmíněny. Dle názoru dotázaných obyvatel obce nejvíce návštěvníků návšt přitahuje itahuje sportovní akce Vodácký víkend (24 %).. V těsném závěsu je Starý dobrý western a 24 hodin na horských kolech s 23 %. Pouze 10 % respondentů zmínilo akci Ratata atata show, která se společně spole s „westernem“ koná v letních měsících m a je také hojně navštěvovaná. vovaná. 6 % dotázaných uvedlo jiné sportovní akce Sokola, se kterými úzce souvisí so Bystřičská řičská smeč sme (zmíněná 9 %), protože je rovněž ěž pořádána poř sokolským sdružením. Podle mínění ění 3 % dotázaných obyvatel také hasičské ské akce lákají do obce návštěvníky. vníky. Setkání partnerských obcí je také velkou událostí, přesto ji vzpomněly vzpomn pouze 2 % respondentů. Graf č. 6 – Která konkrétní (kulturní, sportovní, jiná) akce přitahuje p itahuje do obce nejvíce návštěvníků? ů?

24 hodin na horských kolech

2% 3% 6% 9%

23%

Vodácký víkend Ratata show Starý dobrý western

23% 24%

Bystřičská ská smeč sme

10%

Setkání Bystřičky Bystř a Bystričky Hasičské ské akce Jiné sportovní akce Sokola

48

4.2.7 Co nejvíce přitahuje řitahuje návšt návštěvníky do Vaší obce dle Vašeho názoru? Tato otázka navazuje na předchozí p dotaz, ale neměla la již zcela otevřenou otev formu. Respondenti měli li na výběr z několika možností (přehrada Bystřička, čka, služby cestovního ruchu, sportovní vyžití, přírodní zajímavosti, zajímavosti okolní krajina, a, valašská architektura, lidé, folklór, klór, kulturní a jiné akce), akce z kterých měli li zvolit ty, které podle nich přitahují p do obce nejvíce návštěvníků.. U této otázky byla možnost více odpovědí. odpov Jak již bylo uvedeno v teoretické části ásti práce, dominantou obce je přehrada př Bystřička. Z výzkumu vyplývá, ývá, že tato technická památka je v obci pro návštěvníky, návště především rekreanty, největším tším lákadlem. V dotazníku ji zmínilo 52 % respondentů. respondentů Dále si dotázaní obyvatelé Bystřičky Byst ky myslí, že turisty do obce také přitahuje p z 19 % sportovní vyžití a z 16 % přírodní př odní zajímavosti a okolní krajina. Kulturní a jiné akce, které se konají především v létě, létě jsou zastoupeny již méně (10 %). ). Lidé, folklór, valašská architektura a služby cestovního ruchu byly zmíněny zmín pouze 1 %, z čehož vyplývá, že dle místních obyvatel nejsou sou hlavním cílem turistů. turist Nikdo z respondentůů neuvedl jiný názor.

Graf č. 7 – Co nejvíce přitahuje řitahuje návštěvníky návšt vníky do Vaší obce dle Vašeho názoru?

1% 1%

přehrada ehrada Bystřička Byst

0%

služby cestovního ruchu

10%

sportovní vyžití

16% 52%

přírodní írodní zajímavosti a okolní krajina valašská architektura

19% lidé a folklór kulturní a jiné akce jiné, uveďte ďte

1%

49

4.2.8 Jaká je dle Vašeho názoru kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům m Vaší obce? V předchozí otázce byl v jednom z bodů uveden pojem „služby cestovního ruchu“. Otázka č. 8 se službami, které jsou v obci návštěvníkům m poskytovány, zabývala detailněji. detailn Její podstatou byl názor obyvatel na jejich j kvalitu. Tato otázka patřila k dalším ze zásadních bodů celého dotazníku. Překvapivě 69 % dotázaných odpovědělo, že kvalita služeb v obci je průměrná. pr Zatímco 16 % respondentů zastává stanovisko, stanovisko že je nízká a 8 % dotázaných, že je velmi nízká. 7 % oslovených občanů,, si myslí, že v obci Bystřička je poskytována vysoká úroveň služeb, ale nikdo z respondentů respondent neuvedl, že je kvalita služeb velmi vysoká.

návšt Graf č. 8 - Jaká je dle Vašeho názoru kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům Vaší obce?

0% 8%

7%

16%

velmi vysoká vysoká průměrná prů 69%

nízká velmi nízká

50

4.2.9 Doporučil/a il/a byste svým p přátelům a známým návštěvu ěvu Vaší obce? Vzhledem k tomu, že v cestovním ruchu velmi záleží nejen nejen na propagaci v médiích, na veletrzích apod., ale také na doporučení doporu od lidí, kteří ří dané místo znají (buď ho již v minulosti navštívili, nebo v něm žijí), byla přidána do dotazníku i otázku, zda by respondenti návštěvu ěvu obce doporučili doporu svým přátelům m a známým. Z výzkumu zkumu vyplývá, že obec Bystřičku Byst by spíše doporučilo ilo 50 % dotazovaných, 29 % respondentů by ji určitě urč doporučilo a 4 % dotázaných občanů čanů spíše ne. Nikdo by obecc svým známým určitě nedoporučil. il. Ostatní respondenti (17 %) odpověděli, odpov že neví.

Graf č. 9 – Doporučil/a il/a byste svým přátelům p a známým návštěvu vu Vaší obce?

4%

0%

17%

29% určitě ano spíše ano nevím spíše ne 50%

určitě ne

51

4.2.10 Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo zastupitelstvo Bystřičky Byst zajímá o problémy spojené pojené s cestovním ruchem ve Vaší obci? V otázce č. 10 byl zjišťován ťován názor obyvatel, jestli se starosta rosta a zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s cestovním ruchem v obci Bystřička. Většina oslovených občanů je toho názoru, že obec se o cestovní ruch určitě (41 % respondentů) ů) nebo spíše zajímá (26 %). Poměrně velká část dotázaných (28 %) to nedovede posoudit. Pouze 5 % respondentů uvedlo možnost spíše ne. Nikdo si ale nemyslí, že by se obec těmito t problémy vůbec nezabývala.

Byst ky zajímá o problémy Graf č. 10 - Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo Bystřičky spojené s cestovním ruchem ve Vaší obci?

0% 5% 28%

41%

určitěě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne

26%

určitěě ne

52

4.2.11 Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?

U této otázky bylo respondentům nabídnuto několik návrhů, co by vedení obce mělo udělat pro zvýšení cestovního ruchu. Měli na výběr maximálně tři ze sedmi možností, z nichž jedna byla otevřená, ve které mohli vyjádřit svůj vlastní názor. Jedna z možností byla určena i těm, kteří v otázce č. 4 uvedli, že nemají zájem na zvýšení cestovního ruchu. Z původních 12 % dotázaných v této otázce odpovědělo pouhé 2 % z nich, že nechtějí, aby do obce jezdilo více turistů. Protože v dotazníku nebyla uvedena poznámka, že by se tedy neměli vyjadřovat k dalším možnostem, byly vyhodnoceny i jejich názory. Vzhledem k tomu, že se jednalo jen o čtyři respondenty, nemělo by při vyhodnocování této otázky dojít ke zkreslení dat. I přestože je pro ně příliv turistů nežádoucí, mají zájem na rozvoji obce. 33 % dotázaných obyvatel se shoduje, že je prvořadé upravit stav silnic a veřejných prostranství. Dalších 31 % respondentů je pro zlepšení pořádku a vzhledu obce. K tomu by měla přispět nejen obec, ale především sami občané svým jednáním. Týká se to hlavně černých skládek, ničení a poškozování veřejných prostranství a nedbalost o vlastní majetek. K vybudování dalšího informačního střediska se přiklání 4 % oslovených obyvatel. 14 % respondentů je pro vydání propagačních tiskovin o Bystřičce, které by mohly být k dostání právě v informačním středisku. 3 % dotázaných si myslí, že by obec měla přispět občanům na opravy domů. 13 % respondentů se aktivně připojilo k této otázce a uvedli vlastní návrhy a doporučení. Některé z nich se často opakovaly, proto jsou zde uvedeny v pořadí od nejvíce zmíněných po nejméně. Čísla v závorce vyjadřují jejich počet. Návrhy občanů obce Bystřička: •

zkvalitnění služeb u přehrady (konkrétně se jedná o ubytování a jeho kvalitu, možnosti občerstvení) (9)

•

veřejné sociální zařízení u přehrady (5)

•

více (jednorázových) kulturních akcí (4) 53

•

odkoupení a zvelebení (rekonstrukce) opuštěných opušt rekreačních ních objektů objekt u přehrady (hotel Klenov a další) (4)

•

vybudování kanalizace (3)

•

více obchodů u přehrady řehrady (3)

•

kempy pro širší využití (pro stany, karavany apod.) (2)

•

zázemí pro turisty (2)

•

sociální zařízení v kempech na vyšší úrovni (1)

•

více cyklostezek (1)

•

tábořiště (1)

•

trvalé atrakce pro turisty (1)

•

prostory na velké kulturní akce (1)

•

čistota přehrady ehrady a jejího okolí (1)

•

lepší dopravní spojení k přehradě (1)

•

oprava vedlejších silnic (1)

Graf č. 11 – Co by měla ěla Vaše obec udělat ud pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší v míře než dosud?

nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů turist 2% 3%

zlepšit pořádek řádek a vzhled

13% 31%

vydat propagační propagač tiskoviny o Bystřičce vybudovat další informační informa středisko

33% 14%

zlepšit stav silnic a veřejných ejných prostranství přispět občanů čanům na opravy domů

4%

jiná opatření, ení, která?

54

4.2.12 Myslíte si, že je propagace Vaší obce dostatečná? V předchozí otázce si 14 % respondentů respondent myslí, že by obec měla ěla vydat propagační propaga tiskoviny o Bystřičce. Tato otázka byla položena za účelem ú elem zkoumání názoru obyvatel, obyvatel zda je propagace v obci dostatečná. dostate Z průzkumu zkumu vyplývá, že 31 % dotázaných propagaci gaci obce nedovede posoudit p a 22 % oslovených občanů uvedlo, uvedlo že propagace obce je spíše nedostatečná dostatečná. Dokonce jeden respondent odpověděl, že určitě není dostatečná. Z toho lze usoudit,, že mnoho obyvatel neví,

jaké

formy

propagace

obec

využívá. využívá.

Na

druhou

st stranu

dotázaných je propagace spíše dostatečná dostate a pro 8 % zcela určitě.

Graf č. 12 – Myslíte si, že je propagace Vaší obce dostatečná? dostate

1% 22%

8% určitěě ano 38%

spíše ano nedovedu posoudit

31%

spíše ne určitěě ne

55

pro 38 %

4.2.13 Jak je podle Vás pro návštěvníky návšt vníky ve Vaší obci bezpe bezpečno? S cestovním ruchem úzce souvisí také bezpečnost bezpe navštěvovaných vovaných oblastí. Obecně Obecn je bezpečnější jší situace na vesnicích než ve městech. m Ze statistik obecního úřadu ú patří Bystřička k bezpečným ným oblastem s minimální kriminalitou. V dotazníku byl řešen i názor obyvatel atel na tuto problematiku. 57 % respondentů v dotazníku sdělilo, sd že je v obci pro návštěvníky vníky bezpečno, bezpe dalších 7 % dotázaných si myslí, že je zde absolutně bezpečno. 24 % oslovených občanů obč poznamenalo spíše bezpečno no a 8 % to nedokáže posoudit. Pouze 4 % oslovených slovených občanů ob sdělilo, že je zde pro ně spíše nebezpečno. nebezpe Pro nikoho není v obci přímo ímo nebezpečno nebezpeč nebo dokonce vysoce nebezpečno. Při sběru dat bylo zjištěno,, že pro občany ob jsou hlavním nebezpečím ím volně voln pobíhající psi. Tento problém byl již v obci několikrát n řešen, otázkou ale zůstává, zda úspěšně. úsp

Graf č. 13 – Jak je podle Vás pro návštěvníky návšt ve Vaší obci bezpečno? čno?

0% 0% 4%

8%

7%

absolutn bezpečno absolutně bezpeč bezpečno

24%

spíše bezpečno bezpe spíše nebezpečno nebezpe 57%

nebezpe nebezpečno vysoce nebezpečno nebezpe nedokážu posoudit

56

4.2.14 Jaká je dle Vašeho názoru dopravní dostupnost do Vaší obce? Teoretická část se věnovala novala dopravním předpokladům p m cestovního ruchu. Praktická část na tyto předpoklady edpoklady navázala otázkou pro respondenty, jaká je dle jejich názoru dopravní dostupnost do obce. 51 % dotázaných obyvatel je toho názoru, že dostupnost do obce je dobrá. 4 % respondentů si myslí, že je dokonce velmi dobrá. dobrá Nelze souhlasit s 9 % a 1 % oslovených občanů, kteří sdělili, lili, že dostupnost do obce je špatná či velmi špatná. 35 % dotázaných v dotazníku zmínilo průměrnou ů ěrnou dostupnost. dostupnost

Graf č. 14 – Jaká je dle Vašeho názoru dopravní dostupnost do Vaší obce?

1% 4% 9% velmi dobrá dobrá

35% 51%

prů průměrná špatná velmi špatná

57

4.2.15 Myslíte si, že ve Vaší obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu? Jedna z otázek v dotazníku se zabývala odborníky pracujícími v oblasti cestovního ruchu. Tato otázka nepatřila ila k zásadním, zásad přesto přinesla zajímavé informace. Výsledky u této otázky byly spíše negativní, když se opomine 51 % respondentů, respondent kteří ji nedovedli posoudit. 23 % a 11 % oslovených obyvatel uvedlo, že v obci spíše nebo určitě ur nepracují odborníci v oblasti cestovního cestovní ruchu. u. Naopak 4 % dotázaných si byla jista, jista že zde určitě pracují a 11 % respondentů se přiklání k druhé možnosti, spíše ano.

Graf č. 15 – Myslíte si, že ve Vaší obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu?

4% 11%

11% určitěě ano

23%

spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitěě ne 51%

58

4.2.16 Podporujete

myšlenku

případné ípadné

výstavby

rekreačních rekrea

a turistických zařízení za ve Vaší obci? V otázce č. 11 někteří dotázaní občané podali návrh na rekonstrukci onstrukci rekreačních rekrea objektů u přehrady. ehrady. Do dotazníku byla zařazena také otázka, jaký obyvatelé zaujímají postoj k případné výstavbě rekreačních rekreač a turistických zařízení v obci. Vzhledem k předchozím edchozím výsledkům výsledk bylo při této analýze předpokládáno áno, že ne všichni lidé budou mít zájem na rozšiřování zařízení za ízení pro turisty a rekreanty, protože považují cestovní ruch za negativní jev a upřednostňují upř klid v obci. Jedná se o 11 % respondentů, respondent kteří zastávají stanovisko spíše ne. Určitě Ur ne je názor 2 % oslovených obyvatel, z nichž tito dotázaní k tomuto bodu přidali poznámku, že by se mělo m lo spíše využít stávajících zařízení za u přehrady, která jsou nevyužita. Tento postoj by měl m být brán také v úvahu. Přesto naprostá většina dotázaných určitě nebo spíše podporuje myšlenku výstavby. Jedná J se konkrétně o 38 % a 33 % oslovených občanů.. 16 % respondentů respondent v dotazníku zaznamenalo možnost nevím.

Graf č. 16 - Podporujete myšlenku případné p výstavby rekreačních čních a turistických zařízení ízení ve Vaší obci?

2% 11% 38%

16%

určitě ano spíše ano nevím spíše ne

33%

určitě ne

59

4.2.17 Co by Vám osobně osobn mohlo zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci přinést? Cestovní ruch přináší ináší do oblastí s jeho výskytem pozitiva i negativa. Tato otázka se zabývala pouze jeho pozitivy, která znamenají pro obyvatele, jako je více pracovních příležitostí, íležitostí, rozvoj a zkvalitnění zkvalitn ní služeb a zvýšení životní úrovně. úrovn Převážná většina tšina respondentů respondent (58 %) vidí v kladech cestovního ruchu rozvoj a zkvalitnění služeb v obci. Pro 19 % dotázaných obyvatel znamená zvýšení cestovního ruchu více pracovních příležitostí. itostí. Zvýšením životní úrovně úrovn bylo myšleno například říklad zvýšení úspor obyvatelstva díky snížení místních poplatků, poplatk daní apod. Na tuto možnost reagovalo re 12 % dotázaných, kteříí právě v tomto vidí přínos. 11 % oslovených občanů se přiklonilo k jiné možnosti, ve které většina ětšina z nich napsala, že cestovní ruch jim osobně osobn nic nepřinese. Z toho čtyřii respondenti k této otázce svůj postoj nevyjádřili vůbec. c. Ostatní zmínili negativa jako zvýšení silničního silničního provozu, vyšší kriminalitu, hluk a snížení kvality života.

Graf č. 17 – Co by Vám osobně osobn mohlo zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci přinést? p

více pracovních příležitostí 11%

19%

12%

rozvoj a zkvalitnění zkvalitně služeb ve Vaší obci zvýšení životní úrovně úrovn (např.. snížením místních poplatků,…)

58%

jiné, uveďte

60

4.2.18 Máte nějaký návrh, jak zvýšit cestovní ruch ve Vaší obci? V poslední zjišťovací otázce respondenti mohli sami navrhnout, jak zvýšit cestovní ruch v obci Bystřička. 65 % oslovených občanů žádné doporučení nemělo, zatímco 35 % dotázaných své návrhy v dotazníku uvedli. Někteří z nich odkazovali k otázce č. 11, kde již některé nápady sdělili. Nebudou zde proto opakovány, ale budou zmíněny pouze nové náměty. Pořadí je v tomto případě nahodilé. Některé z nápadů občanů jsou nereálné nebo zbytečné. Mezi ně patří vybudování termálního koupaliště nebo snížení poplatků za parkování. Z informací získaných na obecním úřadě vyplývá, že poplatky za parkování jsou na parkovišti u letního kina, a to pouze v letní sezóně. Za jeden z nejlepších návrhů může být považována podpora cestovního ruchu i mimo letní sezónu. Otázkou ovšem zůstává, zda máme i v jiném období co nabídnout návštěvníkům Bystřičky.

Návrhy občanů, jak zvýšit cestovní ruch v obci Bystřička: •

lepší dopravní dostupnost,

•

v zimním období úprava ledové plochy na přehradě,

•

více informačních tabulí u hlavních cest poblíž obce (např. na trase mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem),

•

možnost odpočinku u přehrady (více laviček),

•

větší pestrost služeb v oblasti přehrady,

•

udržování přehrady za účelem rekreace, úprava okolí přehrady,

•

vybudování termálního koupaliště,

•

snížit poplatky za parkování,

•

zajištění odpovídajících hotelových služeb,

•

podpořit cestovní ruch i mimo letní sezónu,

•

více možností, jak využít volný čas,

•

větší propagace obce a vydání kvalitních propagačních letáků, které zaujmou turisty, 61

•

turistické stezky,

•

upravené cesty a jejich lepší značení, zna

•

otevřít více nočních ních zábavních podniků, podnik

•

pořádání koncertů,

•

vyžití pro rodiny s dětmi. dě

Graf č. 18 – Máte nějaká jaká návrh, jak zvýšit cestovní ruch ve Vaší obci?

35%

ano 65%

ne

62

4.2.19 Profil respondentů respondent 4.2.19.1 Složení respondentů respondent z hlediska pohlaví Výzkumu, který probíhal mezi obyvateli obce Bystřička, Byst se zúčastnilo astnilo 56 žen a 44 mužů. muž Pohlaví obyvatel nemělo lo na výzkum žádný vliv. Graf č. 19 – Složení respondentů respondent z hlediska pohlaví

44% muž

56%

žena

4.2.19.2 Složení respondentů respondent z hlediska věku Nejvíce respondentů (26 %) patřilo do věkové kategorie 46 – 55 let. Stejné zastoupení zastoupen (20 %) měly dvě kategorie: 18 – 25 let a 56 a více let. 21 % dotázaných ných spadalo do skupiny 36 – 45 let. Nejméně zastoupeni byli občané o do 17 let (6% ) a mezi 26 – 35 lety (7 % ). Graf č. 20 - Složení respondentů respondent z hlediska věku

20%

6% 20%

do 17 let 18 – 25 7%

26%

26 – 35 36 – 45

21%

46 – 55 56 a více

63

4.2.19.3 Složení respondentů respondent z hlediska vzdělání Téměř polovina respondentů respondent (47 %) má středoškolské vzdělání. lání. 39 % dotázaných má základní vzdělání lání nebo je vyučeno, vyu zatímco 14 % oslovených obyvatel získalo vysokoškolský diplom. Graf č. 21 – Složení respondentů respondent z hlediska vzdělání

14% 39% základní/vyu základní/vyučen střední řední 47%

vysokoškolské

4.2.19.4 Složení respondentů respondent z hlediska zaměstnání Jak je patrné z grafu, největší nejvě podíl dotázaných činili zaměstnanci stnanci (48 %), poté studenti (19 %), důchodci chodci (18 %), soukromí podnikatelé (11 %) a lidé v domácnosti (4 %). Nikdo z respondentů nebyl nezaměstnaný. nezamě Graf č. 22 – Složení respondentů responde z hlediska zaměstnání

zaměstnanec stnanec 0% soukromý podnikatel

18% 48% 19%

v domácnosti, mateřská mate dovolená student(ka)

11% v důchodu

4%

nezaměstnaný stnaný

64

4.3 Shrnutí

výsledků

výzkumu

týkajícího

se

obyvatelů

obce Bystřička Z průzkumu mezi obyvateli obce Bystřička vyplývá, že většina respondentů má v obci trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě nebo v bytě více než 30 let. S bydlením v této vesnici jsou celkem spokojeni a mají zájem na zvýšení cestovního ruchu. S lidmi, kteří přijeli do obce Bystřička za účelem rekreace nebo turismu, se setkávají občas. Z konkrétních akcí, které do obce přitahují nejvíce návštěvníků, se jedná o Vodácký víkend, 24 hodin na horských kolech a Starý dobrý western. Největším lákadlem pro návštěvníky obce je přehrada Bystřička. Dále dle názoru dotázaných obyvatel je kvalita poskytovaných služeb průměrná. Polovina respondentů by svým známým a příbuzným doporučila obec k návštěvě. Oslovení občané si myslí, že se starosta a zastupitelstvo obce určitě zajímají o problémy spojené s cestovním ruchem a pro jeho zvýšení by měli zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, dále pořádek a vzhled obce. Propagace obce je spíše dostatečná. Do obce je dobrá dostupnost a je zde pro návštěvníky bezpečno. Dotázaní obyvatelé nedokázali většinou posoudit, zda v obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu. Podporují myšlenku výstavby rekreačních a turistických zařízení. Zvýšení cestovního ruchu by jim osobně mohlo přinést rozvoj a zkvalitnění služeb v obci. Většina respondentů neměla návrh, jak zvýšit cestovní ruch v obci.

65

4.4 Dotazník pro představitele obce Bystřička Dotazník pro představitele obce tvořilo také 18 zjišťovacích otázek. Poslední identifikační otázka byla zaměřena na pohlaví, věk a vzdělání. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit více informací týkající se cestovního ruchu v obci Bystřička z pohledu zastupitelů obce. Proto byl tento dotazník konstruován podobně jako předchozí, s použitím uzavřeným, polouzavřených a otevřených otázek. U některých otázek byla možnost více odpovědí. Výzkum probíhal formou řízeného rozhovoru se zastupitelstvem obce, které tvoří 11 členů včetně

starosty

a

místostarostky.

Výzkumu

se

zúčastnili

všichni

zastupitelé

a při vyplňování dotazníku byli velmi nápomocni. Řízené rozhovory probíhaly na přelomu měsíců říjen a listopad. Zastupitelům byl vysvětlen účel výzkumu. Přestože některé otázky byly uzavřené, zastupitelé byli vyzváni, že se mohou kdykoliv během řízeného rozhovoru vyjádřit k jednotlivým bodům, případně připojit vlastní náměty a připomínky. Při vyhodnocování těchto dotazníků nebylo nutné používat grafy, protože se jednalo pouze o jedenáct zastupitelů. Výsečový graf je uveden jen u jedné otázky.

66

4.5 Analýza výsledků výzkumu týkajícího se představitelů obce Bystřička 4.5.1 Jakou funkci v obci zastáváte? První otázka, která byla zastupitelům položena, byla později vyhodnocena jako zbytečná. Kromě starosty a místostarostky zastávají všichni zastupitelé funkci jinou, proto je uveden v přílohách jejich seznam po volbách 2006.

4.5.2 Jak dlouho již v této obci pobýváte? Ve druhé otázce, bylo stejně jako u obyvatelů zkoumáno, jak dlouho zastupitelé v obci pobývají. Většina (8 zastupitelů) bydlí v obci déle než 30 let. Ostatní představitelé obce zde žijí 6 – 10 let, 11 – 20 let a 21 – 30 let.

4.5.3 Zajímáte se o zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? Jak již vyplývá z otázky, také u zastupitelů bylo zjišťováno, zda se zajímají o zvýšení cestovního

ruchu

v obci.

Z výzkumu

vyplynulo,

že

se

celé

zastupitelstvo

obce o problematiku cestovního ruchu zajímá, z toho osm určitě a tři spíše ano.

4.5.4 Má obec zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje obce? Zde bylo posuzováno, zda má obec zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje obce. V dotazníku byly uvedeny tyto možnosti: má plán z roku …, je připravován a uvažujeme o jeho zpracování. Pouze dva zastupitelé v dotazníku uvedli, že plán rozvoje obce je připravován. Ostatní sdělili, že je již zpracován, pouze se rozcházeli v roce, z kterého plán pochází. Někteří uváděli rok 2006, zatímco jiní 2007. Poslední možnost, uvažujeme o jeho zpracování, nikdo nezmínil. 67

4.5.5 Je ve Vaší obci zřízeno turistické informační centrum? Informace, zda je v obci zřízeno turistické informační centrum, byla známá již při sestavování

dotazníku.

Přesto

byla

tato

otázka

zastupitelům

položena,

a to s jednoznačnými možnostmi: ano nebo ne. Představitelé obce k ní mohli uvést doplňující komentář. Devět respondentů odpovědělo ano s poznámkou, že pouze v letní sezónně. Překvapivě dva zastupitelé odpověděli ne, aniž by se k tomuto bodu dále vyjádřili.

4.5.6 Jsou ve Vaší obci nějaké nedostatky v infrastruktuře, které omezují lepší využití obce a okolí pro cestovní ruch? Tato otázka nabízela možnost zvolit více odpovědí. Zastupitelům bylo uvedeno několik nedostatků v infrastruktuře, které omezují lepší využití obce a okolí pro cestovní ruch, z nichž si mohli vybrat slabou materiálně technickou základnu, špatné veřejné komunikace, zásobování pitnou vodou, kanalizaci a čističku odpadních vod, zásobování energiemi a odpadové hospodářství. Na výběr byla také možnost žádné nedostatky nebo jiné, které mohli zmínit. Nikdo ze zastupitelů si nemyslí, že nedostatkem v infrastruktuře je zásobování energiemi. Také nikdo z nich nezvolil možnost jiné nebo žádné nedostatky. Naopak všichni zmínili kanalizaci a čističku odpadních vod. Jeden respondent uvedl navíc zásobování pitnou vodou týkající se ale pouze oblasti u přehrady. Dle názoru dalšího dotázaného je nedostatkem i materiálně technická základna, a to konkrétně chybějící hotel. Zajímavý byl rovněž názor týkající se odpadového hospodářství, které funguje dobře, ale svoz odpadu by mohl být častější v době sezóny, kdy dochází k větší kumulaci odpadků. Samozřejmě je to otázka financí. Čtyřikrát byla také zmíněna možnost špatné veřejné komunikace.

68

4.5.7 Jaké

služby

pro

návštěvníky

ve

Vaší

obci

chybí

nebo

jsou nedostatečné? Tato otázka byla vytvořena podobně jako předchozí ale se zaměřením na služby v obci, které chybí nebo jsou nedostatečné. Opět bylo uvedeno několik možností jako ubytovací kapacita, stravovací zařízení, sportovní vyžití, půjčovny sportovního vybavení, kulturní a společenské akce (festivaly, slavnosti, …), vybavení pro rodiny s dětmi (různé atrakce, …), dopravní infrastruktura, žádné nebo jiné, z kterých měli dotazovaní na výběr. Zastupitelé zmínili šestkrát ubytovací kapacitu, čímž mysleli především hotel a třikrát stravovací zařízení. Jeden respondent si myslí, že v okolí přehrady je nedostatečné sportovní vyžití. S tím úzce souvisí půjčovny sportovního vybavení, které byly uvedeny pětkrát. Z pohledu zastupitelů se koná v obci dostatek kulturních a společenských akcí. Žádný z představitelů obce nepoznamenal, že by dopravní infrastruktura omezovala cestovní ruch v obci. Pouze jeden zastupitel si myslí, že v obci nechybí žádné služby. Z výzkumu dále vyplývá, že je v obci nedostatečné vybavení pro rodiny s dětmi, které bylo v dotazníku zaznamenáno čtyřmi respondenty. Ze strany zastupitelů zazněl nápad na vybudování domovů s pečovatelskou službou a upravenou zahradou, ale nemělo by se jednat o domovy důchodců. Mezi další návrhy patřily hlavně sociální služby a zařízení, dále obchodní služby a volnočasové aktivity.

69

4.5.8 Připravují se nějaké konkrétní projekty na podporu cestovního ruchu ve Vaší obci? Na otázku, zda se v obci připravují nějaké konkrétní projekty na podporu cestovního ruchu, tři zastupitelé odpověděli ne. Ostatní respondenti sdělili, že se projekty připravují a zároveň uvedli které. Zde jsou projekty, které byly zmíněny zastupiteli obce: -

společné projekty s Horním Vsackem,

-

výstavba autokempu,

-

turistické informační centrum s celoročním provozem,

-

cyklostezka,

-

koupený kemp Pod Hrází vybudovat v moderním duchu,

-

infrastruktura (projekt na kanalizaci),

-

cesty a chodníky,

-

celkové zvelebení okolí přehrady.

70

4.5.9 Co Vy osobněě považujete za největší nejv překážku ekážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci? K otevřené otázce, co zastupitelé považují za největší nejv překážku ekážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu v obci, je připojen pro lepší názornost graf, z kterého je patrné, že za největší překážku ekážku považují zastupitelé finance, kterých je nedostatek. Tři T zastupitelé vidí hlavní problém v krátkosti sezóny. Turistický ruch v obci je vázán pouze na letní sezónu, která trvá od června ervna do září. zá í. Podle nich zde chybí atraktivní vyžití, které by lákalo návštěvníky do obce během ěhem celého roku. Dva představitelé edstavitelé obce zmínili chybějící chyb kanalizaci, s čímž ímž souvisí i odpověď odpov dalšího zastupitele, který za překážku řekážku považuje nedostatečné nedostate né ubytovací služby. Ty nemohou být na vysoké úrovni, pokud nebude odkanalizována i rekreační rekreační část č obce v okolí přehrady. Jeden zastupitel uvedl jako překážku p nečistotu přehrady ehrady a jejího okolí.

Graf č. 23 – Co Vy osobně osobn považujete za největší překážku ekážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci?

1

2

3

1

kanalizace nečistota čistota přehrady p finance krátká sezóna

4

ubytovací služby

71

4.5.10 Co by mohlo dle Vašeho názoru zvýšení cestovního ruchu Vaší obci přinést? V předchozím výzkumu byli obyvatelé dotazováni, co by jim osobně mohlo zvýšení cestovního ruchu přinést. Zastupitelům byla položena podobná otázka: co by vyšší turismus mohl přinést obci. U této otázky byla možnost více odpovědí. Opět bylo respondentům uvedeno několik možností, z nichž se jednalo o více pracovních příležitostí, rozvoj služeb v obci, získání dotací ze státního rozpočtu a fondů EU, zvýšenou propagaci obce, partnerství dalších obcí, ekonomický rozvoj, nic nebo něco jiného. Z výzkumu mezi představiteli obce vyplývá, že zvýšení cestovního ruchu by přineslo obci především rozvoj služeb, který uvedlo osm respondentů. Více pracovních příležitostí i ekonomický rozvoj byl zastupiteli zmíněn sedmkrát. Získání dotací bylo v dotazníku poznamenáno šesti dotázanými a zvýšená propagace pětkrát. Žádný zastupitel neuvedl jiný přínos pro obce, partnerství dalších obcí ani možnost nic.

4.5.11 Podílí se Vaše obec na propagaci turistické nabídky? Následujících několik otázek se zabývalo propagací obce. Obec Bystřička se podílí na propagaci turistické nabídky, což ve výzkumu jednoznačně potvrdili všichni zastupitelé. Přesto pokud by došlo u některého ze zastupitelů k záporné odpovědi, neodpovídal by na následující otázku, která se týkala formy propagace.

72

4.5.12 Jaké formy propagace Vaší obce využíváte nejvíce? Při formulování této otázky bylo využito znalostí o formách propagace obce Bystřička, ke kterým patří knižní publikace o obci, prezentace na webu obce a v databázi webových turistických vyhledávačů, letáčky, účast na veletrzích cestovního ruchu, katalogy a reklama v médiích. Zastupitelům byla položena otázka, které formy propagace využívají nejvíce. Protože byla možnost více odpovědí, zastupitelé převážně sdělili všechny formy, pouze tři zastupitelé uvedli navíc sdružení obcí na podporu cestovního ruchu, brožury a jiné publikace. Všichni zastupitelé zmínili prezentaci na webu obce a osmkrát i prezentaci v databázi turistických vyhledávačů. Stejně je využívána propagace pomocí knižní publikace, letáčků a účasti na veletrzích cestovního ruchu. Tyto všechny formy byly uvedeny šestkrát. Reklamu v médiích vzpomněli dva zastupitelé a v katalozích pouze jeden respondent.

4.5.13 Na kterých veletrzích cestovního ruchu propagujete Vaši obec? Mezi důležité způsoby propagace patří účast na veletrzích cestovního ruchu. Respondenti měli na výběr z nejznámějších veletrhů konaných v Praze, Brně a v Bratislavě. Z výzkumu mezi zastupiteli vyplývá, že obec je nejvíce propagována v Brně na veletrzích GO a Regiontour, dále na Holiday World v Praze v rámci Zlínského kraje. Dva zastupitelé uvedli, že obec nepropagujeme na veletrzích cestovního ruchu. Nikdo z respondentů nezmínil Slovakiatour v Bratislavě ani jiný veletrh. U této otázky měla být v dotazníku přidána i možnost nevím, protože tři zastupitelé, neznali na tuto otázku odpověď.

73

4.5.14 Jaké propagační materiály má obec k dispozici pro svoji propagaci? Z výzkumu dále vyplývá, že obec má k dispozici pro svoji propagaci plán obce, kalendář pořádaných akcí, místní zpravodaj, knižní publikace o obci a pohlednice. Všechny tyto propagační materiály zastupitelé uvedli z nabízených možností. Pět respondentů zmínilo také jiné materiály jako mapy, webové stránky a letáčky. Propagační materiály jsou k dostání v letní sezóně v turistickém informačním centru.

4.5.15 Uveďte,

prosím,

kolik

finančních

prostředků

vynaloží

obec z rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu. Tato otázka nebyla správně formulována, protože v ní nebylo přesně uvedeno, co všechno má být zahrnuto v částce vynaložené na rozvoj cestovního ruchu. Při řízeném rozhovoru proto musela být upřesňována. Celkové finanční prostředky by měly zahrnovat i platy zaměstnanců, náklady na vývoz odpadu, provoz tábořišť apod. Sedm

respondentů

tuto

částku

nedokázalo

odhadnout.

Ostatní

zastupitelé

se v ní rozcházeli. Uvedli sta tisícové částky, které byly v rozmezí od 200 000,- Kč až po 1 000 000,- Kč.

4.5.16 Jsou v majetku obce nějaké volné objekty, budovy nebo pozemky, které by obec ráda nabídla investorům k využití pro služby v cestovním ruchu? Většina zastupitelů (8) odpověděla, že v majetku obce nejsou žádné volné objekty, budovy nebo pozemky, které by obec nabídla investorům k využití pro služby v cestovním ruchu. Dva respondenti uvedli, že jsou, z nichž jeden ale nevěděl, o jaký konkrétní majetek se jedná. Zatímco druhý představitel obce zmínil pozemky a budovy letního kina. Poslední dotázaný neznal na tuto otázku odpověď.

74

4.5.17 Je v obci nějaký konkrétní problém nebo místo bránící rozvoji cestovního ruchu? Tato otázka byla formulována podobně jako otázka č. 9, přesto se odpovědi zastupitelů v porovnání těchto otázek lišily. Tři zastupitelé si myslí, že v obci není žádný konkrétní problém nebo místo bránící rozvoji cestovního ruchu. Ostatní respondenti, tentokrát ve čtyřech případech, zmínili chybějící kanalizaci, zatímco nedostatek financí uvedli pouze dva dotázaní. Dle názoru jednoho zastupitele je problémem nedostatek nových pozemků. I v této otázce zazněla jako problém sezónnost.

4.5.18 Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Poslední zjišťovací otázka dávala zastupitelům volný prostor vyjádřit se k tomu, co by obec měla udělat pro to, aby zde jezdilo více návštěvníků. Kromě jednoho, měli všichni zastupitelé nějaké nápady. Mezi nejčastější návrhy patřilo zlepšení sociálního zařízení u přehrady a infrastruktury, vybudování veřejných WC, zkvalitnění ubytovacího standardu a rozvoj dalších služeb. Další návrhy zastupitelů jsou uvedeny níže: -

investice do okolí přehrady,

-

levnější stravování,

-

sportovní vyžití u přehrady – kurty,

-

úprava pláže,

-

parkovací prostory vzdálenější od pláže,

-

častější autobusové spojení k přehradě,

-

vytvoření vhodných doplňkových programů, když je škaredé počasí (v sezóně i mimo),

-

lepší zásobování,

-

větší propagace obce i přehrady Bystřička a zajímavých míst,

-

čistota a zkulturnění prostředí, 75

-

cyklostezky,

-

sehnání více financí,

-

vybudování vhodné podmínky investorům podnikajících v cestovním ruchu,

-

rekonstrukce hotelu Klenov,

-

tělocvična pro využití v zimě.

4.5.19 Profil zastupitelů Ze složení zastupitelstva po volbách v roce 2006 (viz přílohy) je zřejmé, že obecní zastupitelstvo tvoří dvě ženy a devět mužů. Pět představitelů obce je vysokoškolsky vzděláno a šest má maturitní vysvědčení. Žádný zastupitel není vyučen ani nemá pouze základní vzdělání. Složení zastupitelů z hlediska věku je převažující v kategorii mezi 36 – 45 lety, kde patří šest respondentů. Tři představitelé obce jsou ve věku 46 – 55 let. Zbývající dva zastupitelé jsou v kategorii od 26 do 35 let.

76

4.6 Shrnutí výsledků výzkumu týkajícího se představitelů obce Bystřička Zastupitelstvo obce Bystřička je tvořeno 11 členy včetně starosty. Většina zastupitelů zde žije déle než 30 let. Všichni se zajímají o zvýšení cestovního ruchu v obci Bystřička. Z výzkumu byla zjištěna podstatná informace, že obec má zpracován strategický plán rozvoje obce z roku 2006-2007. Turistické informační centrum se nachází v blízkosti přehrady, ale je v provozu pouze v letní sezónně. Mezi nedostatky v infrastruktuře, které omezují lepší využití obce a okolí pro cestovní ruch, patří především chybějící kanalizace a čistička odpadních vod. K zamyšlení je i stav veřejných komunikací. Z hlediska služeb postrádá obec hotel s kvalitními službami pro hosty a chybí i půjčovny sportovního vybavení. Z pohledu zastupitelstva je nutné vybudovat lepší sociální zařízení v okolí přehradní nádrže. V obci jsou připravovány projekty na podporu cestovního ruchu, týkající se především cyklostezek, kempů a turistického informačního centra s celoročním provozem. Zastupitelé považují za hlavní překážku rozvoje obce nedostatek financí a krátkodobou sezónu. Dle jejich názoru zvýšení cestovního ruchu by mohlo obci přinést rozvoj služeb, více pracovních příležitostí, ekonomický rozvoj a získání dotací ze státního rozpočtu a fondů EU. Obec se podílí na propagaci turistické nabídky především pomocí prezentace na webu obce a v databázi webových turistických vyhledávačů. Bystřička je propagována nejvíce na veletrzích cestovního ruchu Regiontour a GO v Brně. K dispozici pro její propagaci je místní zpravodaj a knižní publikace o obci. Množství finančních prostředků, které obec vynaloží z rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu, většina respondentů nevěděla. Bude se ale jednat o statisíce. Dále z výzkumu vyplývá, že v majetku obce nejsou žádné volné objekty, budovy nebo pozemky, které by obec ráda nabídla investorům k využití pro služby v cestním ruchu. V obci je několik konkrétních problémů bránících v rozvoji cestovního ruchu. Jedním z nich je již zmiňovaná kanalizace. 77

4.7 Shrnutí obou výzkumů Tato kapitola bude věnována shrnutí obou výzkumů. Stejně jako většina oslovených obyvatel, téměř všichni zastupitelé žijí v obci Bystřička déle než 30 let. 67 % dotázaných občanů v dotazníku uvedlo, že se starosta a zastupitelé obce zajímají o zvýšení cestovního ruchu v obci. Všichni představitelé obce v řízeném rozhovoru potvrdili, že se této problematice věnují. S tím souvisí i projekty, které jsou v obci na podporu cestovního ruchu připravovány. Dotázaní obyvatelé Bystřičky si dále myslí, že kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům je průměrná. Zastupitelstvo obce uvedlo konkrétní nedostatky ve službách. Jedná se zejména o chybějící kanalizaci a čističku odpadních vod a ubytovací kapacitu s vyšším standardem služeb. Obě skupiny respondentů jsou názoru, že cestovní ruch by mohl občanům i obci přinést především rozvoj a zkvalitnění služeb a více pracovních příležitostí. Z výzkumu vyplynulo, že oslovení obyvatelé nejsou zřejmě moc informování o způsobech propagace obce. 31 % dotázaných nedokázalo posoudit, zda je propagace obce dostatečná, 38 % si myslí, že spíše ano a dalších 22 % uvedlo, že je spíše nedostatečná. Přitom všichni zastupitelé v rozhovoru jednohlasně odpověděli, že se obec podílí na propagaci turistické nabídky. Zároveň zmínili také její formy i materiály, které má obec k dispozici pro svoji propagaci, a veletrhy cestovního ruchu, kterých se obec účastní. Více o této problematice v kapitolách 4.5.11 – 4.5.14. Myšlenku případné výstavby rekreačních a turistických zařízení v obci podporuje 71 % respondentů. Ale v majetku obce nejsou žádné volné objekty, budovy nebo pozemky, které by obec mohla nabídnout investorům k využití pro služby v cestovním ruchu. Aby zde jezdili návštěvníci ve větší míře než doposud, měla by obec dle názoru většiny dotázaných zlepšit pořádek a vzhled, stav silnic a veřejných prostranství. Zatímco zastupitelé navrhovali v první řadě vybudovat kanalizaci, která je podmínkou pro zlepšení sociálního zařízení a vybudování veřejných WC. Až mezi další návrhy zastupitelstva patřilo zkvalitnění ubytovacího standardu, rozvoj infrastruktury a dalších služeb.

78

Všichni respondenti ale nemají zájem na zvyšování cestovního ruchu v obci. Přestože se jedná pouze o 12 % dotázaných, této problematiky se při řízeném rozhovoru dotkl také jeden ze zastupitelů, od něhož byly navíc získány názory, které jsou níže uvedeny. Před třiceti lety byla rekreační oblast Bystřička hojně navštěvována školami v přírodě, výletníky, rodinami s dětmi a trampy. Lidé nevlastnili tolik automobilů jako v dnešní době, proto jezdili více na kolech nebo pěstovali pěší turistiku. Důsledkem toho se v navštívených oblastech zdrželi delší dobu, zatímco dnes lidé v obci pouze zastaví na krátký čas a dále pokračují v cestě za jinými turistickými cíly. V dnešní, moderní době se lidé stěhují zase z měst na vesnice, které díky tomu mění svůj ráz a charakter, protože lidé chtějí žít moderně, s kvalitní infrastrukturou. Domy se přestavují podle katalogů a v některých případech ztrácejí svoji historickou podobu. Měli bychom si ale uvědomit, že část návštěvníků obce zde jezdí kvůli klidnému prostředí. Proto by nemělo docházet k násilnému narušování přírody zástavbou, naopak bychom se měli snažit udržet krajinný ráz.

79

4.8 Strategický plán rozvoje obce Bystřička Při jedné z návštěv obecního úřadu jsem studovala strategický plán rozvoje obce Bystřička, který vznikal v období srpen 2006 – březen 2007. Protože tento plán slavil velký úspěch na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně, jsou uvedeny v této kapitole jeho jednotlivé části, osoby a organizace, které se na jeho vytvoření podílely. Strategický plán zpracovali: Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí, Povodí Moravy, Obec Bystřička, ČEZ distribuce a.s., Vodovody a kanalizace Vsetín, Český svaz ochránců přírody, Ing. Jiří Hrabovský, Ing. arch. Vladimír Kalivoda, Ing. Miroslav Maňas, Ing. Pavel Šebesta, Miroslav Cibulec a Milan Orálek. Strategický plán rozvoje obce Bystřička se skládá z 15 částí. Ke každé zároveň uvádím v závorkách návrhy, které mě zaujaly. 1. Situace širších vztahů. 2. Koordinační situace. 3. Dopravní řešení. 4. Technická infrastruktura (elektrická energie). 5. Ostatní technická infrastruktura (vodní, větrná, geotermická a sluneční elektrárna). 6. Návrh na úpravy územně plánovací dokumentace. 7. Motivační návrhy – Objekt s mořskými umělými vlnami. 8. Motivační návrhy – Hotelový komplex Vodopád a lanovek z hotelového komplexu Vodopád (návrh sedačkové a kabinové lanovky). 9. Motivační návrhy – Mosty (visutý most, mosty s visutými a plovoucími plošinami, most s rozhlednou, vyhlídkové plochy přes vodní nádrž Bystřička). 10. Motivační návrhy – Restaurace, bary a odpočinková místa pro cyklisty (restaurace a bar na plovoucím mostu). 11. Motivační návrhy urbanistických doplňků I (návrhy mola, sociální zařízení a dětský koutek). 12. Motivační návrhy urbanistických doplňků II (návrhy informačního centra, autobusových zastávek, půjčovny kol a motocyklů, odpadkové koše a pouliční osvětlení). 80

13. Motivační návrhy – Sauny, westernové městečko a nákolné chaty (osady nákolních chat). 14. Motivační návrhy – Rozhledny. 15. Motivační návrhy sportovního areálu Lukášov.

V plánech mě zaujala také zátoka s oblázkovou pláží, krytá umělá pláž, ranč a půjčovna koní, picknic areál, in-line dráha, terasový hotel Bystřička, nákupní středisko a apartmány. V plánech jsou zakresleny i plochy pro aktivní odpočinek, rekultivované území obnova zeleně, plochy zemědělské výroby a služeb lehkého průmyslu, individuální bydlení (rodinné domy), plochy pro individuální rekreaci, objekty pro sport a táboření, orná půda, veřejná zeleň, parky, sady, lesy a zahrady, plochy výroby a sklad, vyšší občanská vybavenost s bydlením a rekreací. Zajímala jsem se o názor starosty na tento projekt, který se k němu vyjádřil slovy, že se jedná o „provokaci“ pro podnikatele, co je v obci všechno možné vybudovat. Z hlediska rozvoje je pro obec tento strategický plán velmi důležitý. Ale k realizaci těchto návrhů chybí obci finance. Když jsem na obci tento plán zhlédla, byla jsem jím osobně nadšena. Kdyby ale došlo k realizaci všech návrhů, obec by zcela změnila svůj krajinný a kulturní ráz.

81

4.9 SWOT analýza Po konzultaci na obecním úřadě se starostou Zbyňkem Fojtíčkem byla vytvořena tato SWOT analýza obce Bystřička, doplněná o vize a priority obce.

4.9.1 Silné stránky -

zachovalá příroda a krajina Bystřičky,

-

vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu,

-

rybaření, vodní sporty,

-

funkční odpadové hospodářství,

-

dobrá dopravní obslužnost (autobusová a železniční doprava),

-

přehrada Bystřička (vodní nádrž),

-

možnost rozvoje sportu (TJ Sokol),

-

plynofikace,

-

nízká cena vody (vlastní vodovod),

-

letní kino,

-

cyklotrasy,

-

spolupráce s podnikateli (sponzorství),

-

čerpací stanice,

-

zdravotní zařízení (obvodní lékař, zubní ordinace, dětská lékařka),

-

fungující složka sboru dobrovolných hasičů,

-

studie Rozvoj cestovního ruchu,

-

studie Autokemp (hotový projekt, čekání na finance),

-

studie Kanalizace a likvidace odpadních vod (schválena dotace),

-

nízký průměrný věk (37–51 let),

-

chodníky.

82

4.9.2 Slabé stránky -

záplavové oblasti,

-

nedostatek stavebních parcel,

-

chybějící kanalizace (schválená dotace, stavební povolení se vyřizuje),

-

chybějící velké průmyslové oblasti,

-

plochy a stavby k podnikání,

-

skládka Řehořov,

-

špatná kvalita obecních komunikací III. třídy,

-

chybějící společenská místnost pro pořádání kulturních akcí a tělocvična.

4.9.3 Příležitosti -

využití atraktivního přírodního prostředí pro venkovskou turistiku, agroturistiku,

-

použití státních dotací a peněz ze zdrojů Evropské unie,

-

rozvoj příhraniční spolupráce (blízká hranice se Slovenskou republikou),

-

rekultivace skládky (podpora ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci operačního programu životního prostředí).

4.9.4 Ohrožení -

přehrada Bystřička (protržení hráze a zaplavení níže položených oblastí),

-

kamenolom (odstřely),

-

skládka Řehořov.

4.9.5 Vize a priority obce -

vybudování cyklostezky,

-

odkanalizování rekreační oblasti,

-

cestovní ruch,

-

kultura a sport.

83

5 ZÁVĚR Z obou výzkumů je zřejmé, že pokud chceme do obce Bystřička přilákat více turistů a rekreantů, měli bychom nejdříve vybudovat kanalizaci a čističku odpadních vod. Byla již vypracována studie Kanalizace a likvidace odpadních vod, schválena dotace a v současné době se vyřizuje stavební povolení. Tento projekt se ale netýká rekreační oblasti u přehrady, ale pokryje pouze určité území obce. Bylo by dobré, aby byl tento projekt, s přihlédnutím k finančním zdrojům, v nejbližší možné době rozšířen i pro okolí přehrady. Z rozhovoru se starostou Zbyňkem Fojtíčkem ale vyplývá, že odkanalizování v okolí přehrady bude problematické. Ovšem bez kanalizace se nezkvalitní sociální zařízení, které je důležitou součástí každého ubytovacího a stravovacího zařízení. Samozřejmě je možné vyvážet odpad mechanicky, což je ale finančně náročné. Na této problematice je závislá i koupě a rekonstrukce hotelu Klenov. Hotel disponuje výhodnou polohou s výhledem na přehradu a vysokou ubytovací kapacitou. Navíc je usazen do centra veškerých kulturních a sportovních událostí konaných v okolí přehrady. Proto bych si dovolila navrhnout investovat do tohoto stávajícího zařízení, které bych provozovala celoročně. V současnosti je rozvíjena kongresová a incentivní turistika, proto by nebylo špatné jeho rekonstrukci přizpůsobit podmínkám pro tuto formu cestovního ruchu. Hotel Klenov by se tímto stal cílem movitých klientů, a to by pro tento region znamenalo velký příliv financí. Součástí by byla restaurace nejen pro hotelové hosty, ale také pro širokou veřejnost. Protože informační centrum je v provozu pouze v letních měsících, stačilo by změnit jeho provoz na celoroční. Aby nedošlo k velkému zvýšení nákladů, zřídila bych ho po zbytek roku v budově obecního úřadu. Dále stojí za zvážení postavit v blízkosti turistického informačního centra menší nákupní středisko, navržené takovým způsobem, aby nezasahovalo do krajinného rázu přehrady.

84

Velkou překážkou rozvoje je již několikrát zmiňovaná sezónnost. V létě se nabízí mnoho aktivit k trávení volného času. Proto by nebylo špatné rozšířit je ještě o vodní sporty na přehradě, lanové dráhy, plánované cyklostezky, in-line dráhy, paintball a další volnočasové aktivity. Po dohodě s majiteli chalupy U ševců bych pro děti organizovala vyjížďky na koních s odborným doprovodem po okolí přehrady. Využila bych areálu letního kina k pořádání kulturních událostí, zejména ke školním vystoupením. Klima v této oblasti nezměníme, ale můžeme podpořit cestovní ruch i mimo letní sezónu. Myslím si, že by bylo dobré investovat do oblíbeného zorbingu, který by se stal atrakcí jak v zimním a letním období, tak také v ostatních měsících. K tomuto adrenalinovému sportu bych doporučila pronajmout nebo přímo odkoupit pozemek od pana Jana Hurtíka. Slabou stránkou obce je chybějící tělocvična. Dle mého názoru bych i do tohoto zařízení určitě zainventovala a v obci vybudovala objekt, který by sloužil mnoha účelům. V létě, za nepříznivého počasí, by se zde konaly kulturní akce, konference, semináře a společenská setkání. Celoroční provoz tohoto objektu by podporoval cestovní ruch i v zimě. V závislosti na financích považuji za dobrý návrh zřídit v budově posilovnu, bowling, saunu, fitness centrum, wellness a další služby jako masáže, kadeřnictví, kosmetiku, manikúru apod., čímž bych zároveň v obci rozšířila okruh poskytovaných služeb a snížila nezaměstnanost.

85

6 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ (1) Římskokatolická farnost u kostela sv. Prokopa. Představujeme – PL 03/2007 [online]. ©2008. [cit. 2008-29-09]. Dostupný z WWW: (2) KOTRLA, P., HURTA, K., ŠKABRAHA, M.: Bystřička. 1. vyd. Bystřička: Obecní úřad v Bystřičce, 2002. 90 s. K 90. výročí dokončení stavby přehrady (3) BALETKA, L., ZAPLETAL, L.: Okres Vsetín. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1987. 163 s. (4) KOTRLA, P., HURTA, K., ŠKABRAHA, M.: Bystřička. 1. vyd. Bystřička: Obecní úřad v Bystřičce, 2002. 90 s. K 90. výročí dokončení stavby přehrady (5) Chráněná území Zlínského kraje. PR Klenov [online]. ©2004. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: (6) Chráněná území Zlínského kraje. PR U Vaňků [online]. ©2008. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: (7) REDAKČNÍ RADA POVODÍ MORAVY, S.P.: Zpravodaj Povodí Moravy, s.p. Brno: Forte, s.r.o., prosinec 2005. 11 s. (soubor propagačních materiálů) (8) Naucnastezka.cz. NS Klenov [online]. ©2007-2008. [cit. 2008-27-10]. Dostupný z WWW:

86

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BALETKA, L., ZAPLETAL, L.: Okres Vsetín. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1987. 163 s.

2. HURTOVÁ, L.: Podpora rozvoje cestovního ruchu v obci Bystřička po vstupu do Evropské unie. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, ekonomická fakulta. Bakalářská práce. 2007. 39 s

3. KOHOUTEK, J.: Hrady jihovýchodní Moravy. 1. vyd. Zlín: Archa, 1995. 165 s. ISBN 80-900249-8- X

4. KOTRLA, P., FOJTÍČEK, Z.: Zpravodaj 4/2008. Bystřička: Obecní úřad Bystřička, 2008. 2 s.

5. KOTRLA, P., HURTA, K., ŠKABRAHA, M.: Bystřička. 1. vyd. Bystřička: Obecní úřad v Bystřičce, 2002. 90 s. K 90. výročí dokončení stavby přehrady.

6. KŘIVOHLAVÁ, K., KŘIVOHLAVÝ, P.: Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě. U příležitosti 220. výročí postavení kostela vydalo Občanské sdružení Dům na skále. Velká Lhota, 2003.

7. NEKUDA, V. A KOL.: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, 2002. 964 s. ISBN 80-86298-09-4.

8. REDAKČNÍ RADA POVODÍ MORAVY, S.P.: Vodní dílo Bystřička. Povodí Moravy, s.p. Brno: Forte, s.r.o., prosinec 2005. 11 s. Soubor materiálů.

9. VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V.: Marketing cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2006. 55 s. Výukové texty.

87

8 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
Autocamping Bystřička. Základní informace [online]. [cit. 2008-08-12]. Dostupný z WWW:
Beskydská

Tatranka

[online].

[cit.

2008-08-12].

Dostupný

z WWW:


ČSOP Valašské Meziříčí. Naučná stezka Jana Karafiáta [online]. [cit. 2008-27-10]. Dostupný

z WWW:


HERBEN, J.: T. G. MASARYK život a dílo presidenta osvoboditele [online]. ©1997. [cit. 2008-27-11]. Dostupný z WWW:
Horní Vsacko Valašsko. Skály a skalní útvary [online]. [cit. 2008-29-10]. Dostupný z WWW:
Hranice na Moravě. Zajímavosti [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW:
Chalupa

U

Ševců

[online].

[cit.

2008-08-12].

Dostupný

z WWW:


Chatová osada „POD HRÁZÍ“ [online]. ©2007 [cit. 2008-08-12]. Dostupný z WWW:
Chráněná území Zlínského kraje. PR Klenov [online]. ©2004. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW:
Chráněná území Zlínského kraje. PR U Vaňků [online]. ©2008. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW:
Léto 2003. Vodácký víkend Bystřička [online]. ©2003. [cit. 2008-27-11]. Dostupný z WWW:
Města a obce online. Bystřička [online]. ©1996-2008. [cit. 2008-02-12]. Dostupný z WWW: 88


Město Valašské Meziříčí. O městě [online]. ©2008. [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW:
Moto-bar

Royal

Star

[online].

[cit.

2008-08-12].

Dostupný

z WWW:


Naucnastezka.cz. NS Jana Karafiáta [online]. ©2007-2008. [cit. 2008-27-10]. Dostupný

z WWW:


detail.asp?id=12&id_s=1&stezka=NS%20Jana%20Karafi%E1ta>
Naucnastezka.cz. NS Klenov [online]. ©2007-2008. [cit. 2008-27-10]. Dostupný z WWW:


detail.asp?id=15&id_s=1&stezka=NS%20Klenov>
Obec Bystřička. Stránky obecního úřadu Bystřička. ©2008. [cit. 2008-27-11]. Dostupný z WWW:
Oficiální stránky magistrátu města Zlína. Dotazníky pro obce a odbornou veřejnost [online].

©2005.

[cit.

2008-29-09].

Dostupný

z

WWW:


Pavel Drda. Životopisná data [online]. [cit. 2008-27-11]. Dostupný z WWW:
Penzion Restaurant OÁZA [online]. ©2004 [cit. 2008-08-12]. Dostupný z WWW:
Přejeme příjemnou rekreaci v Beskydech. [online]. [cit. 2008-08-12]. Dostupný z WWW:
Rekreační středisko OBZOR ZLÍN [online]. ©2006-2008 [cit. 2008-08-12]. Dostupný z WWW:
Římskokatolická farnost u kostela sv. Prokopa. Představujeme – PL 03/2007 [online]. ©2008.

[cit.

2008-29-09].

Dostupný

z WWW:


zizkov.cz/?id_clanek=1399>
Seznam encyklopedie. [online]. ©1996-2008. [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: 89


Starý dobrý western. O festivalu [online]. ©2008. [cit. 2008-30-11]. Dostupný z WWW:
U Mokrošů. www.umokrosu.cz [online]. [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW:
Valašská krajina. Přírodní zajímavosti [online]. ©2004-2006. [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW:

90

9 PŘÍLOHY 9.1 Seznam použitých grafů

Graf č. 1 – Jaký je Váš vztah k této obci? .......................................................

strana 43

Graf č. 2 – Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo přechodně)? .......

strana 44

Graf č. 3 – Můžete charakterizovat Váš vztah k Vaší obci, kde trvale nebo přechodně bydlíte? .........................................................................

strana 45

Graf č. 4 – Máte zájem na zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? ................

strana 46

Graf č. 5 – Setkal/a jste se ve Vaší obci s lidmi, kteří zde přijeli za účelem rekreace nebo turismu? ..................................................................

strana 47

Graf č. 6 – Která konkrétní (kulturní, sportovní, jiná) akce přitahuje do obce nejvíce návštěvníků? ......................................................................

strana 48

Graf č. 7 – Co nejvíce přitahuje návštěvníky do Vaší obce dle Vašeho názoru? ...........................................................................................

strana 49

Graf č. 8 – Jaká je dle Vašeho názoru kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům Vaší obce? ..............................................................

strana 50

Graf č. 9 – Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu Vaší obce? ..............................................................................................

strana 51

Graf č. 10 – Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo Bystřičky zajímá o problémy spojené s cestovním ruchem ve Vaší obci? .............

strana 52

Graf č. 11 – Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?.........................

strana 54

Graf č. 12 – Myslíte si, že je propagace Vaší obce dostatečná? .......................

strana 55

Graf č. 13 – Jak je podle Vás pro návštěvníky ve Vaší obci bezpečno? ..........

strana 56

91

Graf č. 14 – Jaká je dle Vašeho názoru dopravní dostupnost do Vaší obce? ...

strana 57

Graf č. 15 – Myslíte si, že ve Vaší obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu ..........................................................................

strana 58

Graf č. 16 – Podporujete myšlenku případné výstavby rekreačních a turistických zařízení ve Vaší obci?............................................

strana 59

Graf č. 17 – Co by Vám osobně mohlo zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci přinést? .................................................................................

strana 60

Graf č. 18 – Máte nějaký návrh, jak zvýšit cestovní ruch ve Vaší obci? .........

strana 62

Graf č. 19 – Složení respondentů z hlediska pohlaví .......................................

strana 63

Graf č. 20 – Složení respondentů z hlediska věku ............................................

strana 63

Graf č. 21 – Složení respondentů z hlediska vzdělání ......................................

strana 64

Graf č. 22 – Složení respondentů z hlediska zaměstnání .................................

strana 64

Graf č. 23 – Co vy osobně považujete za největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci? ......................................

92

strana 71

9.2 Seznam použitých tabulek

Tabulka č. 1: DALŠÍ METEOROLOGICKÉ ÚDAJE ZMĚŘENY NA STANICI BYSTŘIČKA-PŘEHRADA (388 m) ................. strana 17 Tabulka č. 2: VYBRANÉ TECHNICKÉ ÚDAJE............................................ strana 34 Tabulka č. 3: STATISTIKA RODINNÝCH STAVŮ ke dni 5. 12. 2008. ....... strana 37

93

9.3 Přehled dotazníků a souhrnné vyhodnocení 9.3.1 Dotazník pro obyvatele obce Bystřička

DOTAZNÍK pro obyvatele Bystřička 1.

Jaký je Váš vztah k této obci? mám zde trvalé bydliště mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve a bydlím zde v nájmu vlastním domě (bytě)

jsem vlastníkem rekreačního objektu

jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. na návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru.

2.

Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6 - 10 let 11 - 20 let

21 - 30 let

nad 30 let

3.

Můžete charakterizovat Váš vztah k Vaší obci, kde trvale nebo přechodně bydlíte? jsem na svou jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději spokojen/a vesnici hrdý/a a v každé jiné šel/šla bydlet bych se odstěhoval/a jsem rád/a, že s bydlením v této vesnici jinam někam jinam zde bydlím vesnici

4.

Máte zájem na zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? ne, uveďte důvod ano ................................................................................................................................ ................................................................................................................

5.

Setkal/a jste se ve Vaší obci s lidmi, kteří zde přijeli za účelem rekreace nebo turismu? velmi často občas zřídka nikdy **)

**) Pokud je odpověď nikdy, nepokládat následující otázku.

6. Která konkrétní (kulturní, sportovní, jiná) akce přitahuje do obce nejvíce návštěvníků? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………. 7.

Co nejvíce přitahuje návštěvníky do Vaší obce dle Vašeho názoru? (možno více odpovědí) přehrada Bystřička služby cestovního sportovní vyžití přírodní zajímavosti a okolní ruchu krajina jiné, valašská architektura lidé a folklór kulturní a jiné akce uveďte…………………........... ...................................................

8.

Jaká je dle Vašeho názoru kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům Vaší obce? velmi vysoká vysoká průměrná nízká velmi nízká

9.

Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu Vaší obce? určitě ano spíše ano nevím spíše ne

určitě ne

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo Bystřičky zajímá o problémy spojené s cestovním ruchem ve Vaší obci? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

94

11. Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby vydat propagační zlepšit stav silnic a zlepšit pořádek vybudovat další sem jezdilo více tiskoviny o veřejných a vzhled informační středisko turistů Bystřičce prostranství jiná opatření, která? přispět občanům na opravy ................................................................................................................. domů ................................................................................................................. ................................................................................................................. 12. Myslíte si, že je propagace Vaší obce dostatečná? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

13. Jak je podle Vás pro návštěvníky ve Vaší obci bezpečno? absolutně bezpečno bezpečno spíše bezpečno nebezpečno vysoce nebezpečno

spíše nebezpečno nedokážu posoudit

14. Jaká je dle Vašeho názoru dopravní dostupnost do Vaší obce? velmi dobrá dobrá průměrná špatná

velmi špatná

15. Myslíte si, že ve Vaší obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne

určitě ne

16. Podporujete myšlenku případné výstavby rekreačních a turistických zařízení ve Vaší obci? určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 17. Co by Vám osobně mohlo zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci přinést? rozvoj a zvýšení životní jiné, uveďte více pracovních příležitostí zkvalitnění služeb úrovně (např. …………………………………………… ve Vaší obci snížením místních …………………………………………… poplatků,…) …………………………………………… 18. Máte nějaký návrh, jak zvýšit cestovní ruch ve Vaší obci? ano, uveďte………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 19. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání zaměstnání

do 17 let

žena 18 - 25

základní/vyučen zaměstnanec

ne

soukromý podnikatel

26 - 35

36 - 45

46 - 55

střední v domácnosti, mateřská dovolená

Místo:

56 a více

vysokoškolské student(ka)

v důchodu Datum:

95

nezaměstnaný

9.3.2 Souhrnné vyhodnocení dotazníků pro obyvatele obce Bystřička

1. Jaký je Váš vztah k této obci? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

80 20

jsem vlastníkem rekreačního objektu

0

jiný *)

0 *) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2. Jak dlouho již v této obci pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6 – 10 let 11 – 20 let 21 – 30 let nad 30 let

3 3 3 25 26 40

3. Můžete charakterizovat Váš vztah k Vaší obci, kde trvale nebo přechodně bydlíte? jsem na svou vesnici hrdý/a a jsem rád/a, že zde bydlím jsem celkem spokojen/a s bydlením v této vesnici je tu bydlení jako v každé jiné vesnici klidně bych šel/šla bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval/a někam jinam

23 55 20 2 0

4. Máte zájem na zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? ano ne

88 12

5. Setkal/a jste se ve Vaší obci s lidmi, kteří zde přijeli za účelem rekreace nebo turismu? velmi často 26 občas 58 zřídka 14 nikdy **) 2 **) Pokud je odpověď nikdy, nepokládat následující otázku.

96

6. Která konkrétní (kulturní, sportovní, jiná) akce přitahuje do obce nejvíce návštěvníků? 24 hodin na horském kole Vodácký víkend Ratata show Starý dobrý western Bystřičská smeč setkání Bystřičky a Bystričky hasičské akce jiné sportovní akce Sokola

31 32 13 31 12 2 4 8

7. Co nejvíce přitahuje návštěvníky do Vaší obce dle Vašeho názoru? přehrada Bystřička služby cestovního ruchu sportovní vyžití přírodní zajímavosti a okolní krajina valašská architektura lidé a folklór kulturní a jiné akce jiné, uveďte

82 1 31 25 1 2 16 0

8. Jaká je dle Vašeho názoru kvalita poskytovaných služeb návštěvníkům Vaší obce? velmi vysoká vysoká průměrná nízká velmi nízká

0 7 69 16 8

9. Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu Vaší obce? určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne

29 50 17 4 0

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo Bystřičky zajímá o problémy spojené s cestovním ruchem ve Vaší obci? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

41 26 28 5 0

97

11. Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny o Bystřičce vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?

4 55 24 6 58 6 23

12. Myslíte si, že je propagace Vaší obce dostatečná? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

8 38 31 22 1

13. Jak je podle Vás pro návštěvníky ve Vaší obci bezpečno? absolutně bezpečno bezpečno spíše bezpečno spíše nebezpečno Nebezpečno vysoce nebezpečno nedokážu posoudit

7 57 24 4 0 0 8

14. Jaká je dle Vašeho názoru dopravní dostupnost do Vaší obce? velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná

4 51 35 9 1

15. Myslíte si, že ve Vaší obci pracují odborníci v oblasti cestovního ruchu? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

4 11 51 23 11

98

16. Podporujete myšlenku případné výstavby rekreačních a turistických zařízení ve Vaší obci? určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne

38 33 16 11 2

17. Co by Vám osobně mohlo zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci přinést? více pracovních příležitostí rozvoj a zkvalitnění služeb ve Vaší obci zvýšení životní úrovně (např. snížením místních poplatků,…) jiné, uveďte

19 58 12 11

18. Máte nějaký návrh, jak zvýšit cestovní ruch ve Vaší obci? ano, uveďte ne

35 65

19. Údaje o Vás: Pohlaví: muž žena

44 56

do 17 let 18 – 25 26 – 35 36 – 45 46 – 55 56 a více

6 20 7 21 26 20

Věk:

Vzdělání základní/vyučen střední vysokoškolské

39 47 14

Zaměstnání: zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti, mateřská dovolená student(ka) v důchodu nezaměstnaný

48 11 4 19 18 0

99

9.3.3 Dotazník pro představitele obce Bystřička DOTAZNÍK pro představitele obce Bystřička 1.

2.

3.

Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta

tajemník

Jak dlouho již v této obci pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6 - 10 let

jiná………………………………...

11 - 20 let

Zajímáte se o zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci? určitě ano spíše ano

spíše ne

21 - 30 let

nad 30 let

určitě ne

4.

Má Vaše obec zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje obce? má plán z roku…………. je připravován uvažujeme o jeho zpracování

5.

Je ve Vaší obci zřízeno turistické informační centrum? ano ne

6.

Jsou ve Vaší obci nějaké nedostatky v infrastruktuře, které omezují lepší využití obce a okolí pro cestovní ruch? slabá MTZ špatné veřejné zásobování pitnou kanalizace a čistička odpadních vod komunikace vodou zásobování odpadové jiné, uveďte energiemi hospodářství žádné ……………………………....................... ...................................................................

7.

Jaké služby pro návštěvníky ve Vaší obci chybí nebo jsou nedostatečné? ubytovací kapacita stravovací zařízení sportovní vyžití půjčovny sportovního kulturní a společenské akce vybavení pro rodiny s dětmi (různé vybavení (festivaly, slavnosti, …) atrakce, …) dopravní infrastruktura žádné jiné, uveďte……………………………….

8.

9.

Připravují se nějaké konkrétní projekty na podporu cestovního ruchu ve Vaší obci? ano, uveďte jaké……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………….

ne

Co Vy osobně považujete za největší překážku rychlejšího rozvoje cestovního ruchu ve Vaší obci? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………….

10. Co by mohlo dle Vašeho názoru zvýšení cestovního ruchu Vaší obci přinést? více pracovních rozvoj služeb ve získání dotací ze zvýšenou propagaci Vaší obce příležitostí Vaší obci státního rozpočtu a fondů EU partnerství dalších obcí

ekonomický rozvoj obce

nic

100

jiné, uveďte…………………………………. …………………………………………

11. Podílí se Vaše obec na propagaci turistické nabídky? ano ne, uveďte důvod *)…………............................................................................... *) Pokud je odpověď ne, nepokládat následující otázku.

12. Jaké formy propagace Vaší obce využíváte nejvíce? (možno více odpovědí) knižní publikace letáčky účast na veletrzích katalogy cestovního ruchu prezentace na webu prezentace v databázi reklama v médiích jiné, obce webových uveďte…………………… turistických …………………………… vyhledávačů ……………………………. 13. Na kterých veletrzích cestovního ruchu propagujete Vaši obec? Holiday World Praha Regiontour + GO Brno jiné, uveďte……………………………………………………

Slovakiatour Bratislava

nepropagujeme obec na veletrzích CR

14. Jaké propagační materiály má obec k dispozici pro svoji propagaci? plán obce kalendář pořádaných akcí místní zpravodaj knižní publikace o obci pohlednice jiné, uveďte…………………………………... 15. Uveďte, prosím, kolik finančních prostředků vynaloží obec z rozpočtu na rozvoj cestovního ruchu. ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………. 16. Jsou v majetku obce nějaké volné objekty, budovy nebo pozemky, které by obec ráda nabídla investorům k využití pro služby v cestovním ruchu? ano, ne jaké……………………………………………………………………………….................. ................................................................................................................................. 17. Je v obci nějaký konkrétní problém nebo místo bránící rozvoji cestovního ruchu? ano, uveďte jaký/é……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………….

ne

18. Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………. 19. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání

18 - 25

žena 26 - 35

základní/vyučen

36 - 45

46 - 55

střední

Místo:

56 a více vysokoškolské Datum:

101

9.4 Obecní zastupitelstvo po volbách 2006

FOJTÍČEK Zbyněk (ODS) starosta NOVÁKOVÁ Květoslava (SNK pro obec) místostarostka Ing. BARTOŇ Miroslav (ODS) člen finanční komise Ing. BATKA Jaroslav (ODS) člen finanční komise Ing. HURTA Karel (SNK pro sport) předseda kontrolní komise Mgr. KOTRLA Pavel (SNK pro obec) předseda komise pro kulturu a sport, člen kontrolní komise, kronikář KOVÁŘ Karel (ODS) člen kontrolní komise Ing. Arch. HURTOVÁ Alexandra (SNK pro obec) předseda sociální komise RUDOLECKÝ Petr (ODS) člen komise pro kulturu a sport ŠRÁMEK Jiří (ODS) předseda finanční a sociální komise VÝMOLA Ivan (SNK pro sport) člen komise pro kulturu a sport

102

9.5 Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení

Autocamp ATC Bystřička Adresa: ATC Bystřička Pod hrází, 756 24 Bystřička Telefon: + 420 571 443 385 + 420 605 056 608 (správce ATC) + 420 603 975 487 (ekonom) E-mail: [email protected] www:

http://www.sweb.cz/atc-bystricka/

Hotel Tatranka Adresa: Invest Hotel s.r.o Medlovice 50 682 01 Vyškov Telefon: + 420 517 365 080 + 420 737 501 947 E-mail: [email protected] www:

http://hoteltatranka.wz.cz/

Chalupa U Ševců Adresa: Lucie Řiháková Bystřička č.31 756 24 Bystřička Telefon: + 420 602 792 259 + 420 602 509 427 E-mail: [email protected] www:

http://www.chalupausevcu.zlin.cz/

103

Chata pod hrází Telefon: + 420 731 570 008 E-mail: [email protected] www: http://www.volny.cz/zondracek/

Chatová osada „Pod Hrází“ Adresa: Chatová osada "Pod hrází" 756 24 Bystřička 239 Telefon: + 420 571 443 357 – recepce + 420 571 443 258 - obec Bystřička + 420 739 351 467 - recepční + 420 739 351 457 – recepční E-mail: [email protected] www:http://www.bystricka.cz/pod_hrazi/

Moto-bar Royal Star Adresa: Dana Říhová Ratiboř 24 756 21 Ratiboř u Vsetína Telefon: + 420 571 443 335 E-mail: [email protected] www:

http://www.motobar-royalstar.cz/

Penzion Oáza Adresa: Ing. Simona Hrušovská Bystřička 35 – Přehrada Telefon:

+ 420 571 443 376 + 420 606 784 872

E-mail: [email protected]

104

Penzion U Urbanů Adresa: U Urbanů Bystřička 181 756 24 Bystřička Telefon: + 420 571 443 277 + 420 603 119 640 E-mail: [email protected]

Rekreační středisko Obzor Zlín Správce:

Radek Šimčík telefon: + 420 604 643 881 e-mail: [email protected]

OBZOR, výrobní družstvo Zlín: paní Blanka Vyhnánková telefon: + 450 577 195 135 email: [email protected] http://www.obzor.cz

Restaurace Na Nové Adresa: Bystřička 44, 756 24 Telefon: +420 571 443 543

Restaurace U Mokrošů Adresa:

Restaurace u Mokrošů Bystřička 250 756 24 Bystřička

Majitel:

Jan Surý Hošťálková 236 756 22 Hošťálková

Provozovatel: Milan Sypták Hošťálková 412 756 22 Hošťálková + 420 603 946 899 www:

www.umokrosu.cz

105

Vinárna Lila Adresa: Bystřička 199, 756 24 Telefon: +420 571 443 556

Tábořiště Dolinky Adresa provozovatele: Obecní úřad Bystřička 756 24 Bystřička 82 Telefon:

+ 420 571 443 258

E-mail:

[email protected]

www:

http://bystricka.cz/dolinky.php

106

9.6 Seznam obrazového materiálu a ilustrací

Obr. č. 1: Mapa ................................................................................................. strana 108 Obr. č. 2: Obecní symboly (znak a prapor) ...................................................... strana 108 Obr. č. 3: Jan Rous ........................................................................................... strana 108 Obr. č. 4: Jan Pelár ........................................................................................... strana 108 Obr. č. 5: Hrad Freundsberg ............................................................................. strana 108 Obr. č. 6: Údolí Bystřičky před stavbou přehrady............................................ strana 109 Obr. č. 7: Přehrada Bystřička dnes ................................................................... strana 109 Obr. č. 8: Dříve: Novosadův turistický hotel „Klenov“ ................................... strana 109 Obr. č. 9: Dnes: Hotel Klenov .......................................................................... strana 109 Obr. č. 10: Dříve: Turistická ubytovna U Pustů ............................................... strana 109 Obr. č. 11: Dnes: Restaurace U Mokrošů ......................................................... strana 109 Obr č. 12: Pohled na kopec Klenov .................................................................. strana 109 Obr. č. 13: Valašská búda ................................................................................. strana 110 Obr. č. 14: Pohled na vypuštěnou přehradu ..................................................... strana 110 Obr. č. 15: Správní budova přehrady................................................................ strana 110 Obr. č. 16: Kaskádový přepad .......................................................................... strana 110 Obr. č. 17: Kaskádový přepad, povodně 1997 ................................................. strana 110 Obr. č. 18: Letní kino ....................................................................................... strana 110 Obr. č. 19: Sportovní areál U Lukášů ............................................................... strana 110

107

9.7 Obrazový materiál a ilustrace

Obr. č. 1 - Mapa

Obr. č. 2 – Obecní symboly (znak a prapor)

Obr. č. 5 – Hrad Freundsberg Obr. č. 3 – Jan Rous

Obr. č. 4 – Jan Pelár

108

Obr. č. 6 - Údolí Bystřičky před stavbou přehradní nádrže

Obr. č. 7 – Přehrada Bystřička dnes

Obr. č. 8 – Dříve: Novosadův turistický hotel „Klenov“

Obr. č. 9 – Dnes: Hotel Klenov

Obr. č. 10 – Dříve: Turistická ubytovna „U Pustů“

Obr. č. 11 – Dnes: Restaurace Mokrošů

Obr. č. 12 – Pohled na kopec Klenov

109

Obr. č. 14 – Pohled na vypuštěnou přehradu

Obr. č. 13 – Valašská búda

Obr. č. 15 – Správní budova přehrady

Obr. č. 16 – Kaskádový přepad

Obr. č. 17 – Kaskádový přepad, povodně 1997

Obr. č. 18 – Letní kino

Obr. č. 19 – Sportovní areál U Lukášů

110