Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické

Projekt získal finanční podporu v rámci programu: Státní zemědělský investiční fond. RO SZIF České Budějovice. Identifikační číslo: 48 133 981 Opatření IV. 2.1. Realizace projektů spolupráce

doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.

S t r a t e g i c ký p l á n r o zv o j e cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Na tvorbě zprávy spolupracovali: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. (kap. 2,3,4) Členové správní rady o.p.s. Toulava

Tábor, únor 2014

Obecná charakteristika práce Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Výše uvedené předměty plnění jsou součástí Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR. Projekt získal finanční podporu v rámci programu: Název programu: Identifikační číslo: Název programu:

Zadavatel:

Státní zemědělský investiční fond. RO SZIF České Budějovice 48 133 981 Program rozvoje venkova ČR, Opatření IV. 2.1. Realizace projektů spolupráce

MAS Sedlčansko o. p. s. Sídlo: Krásná Hora nad Vltavou IČ: 27408116 e-mail: [email protected] tel.: +420 381 862 309 mobil: +420 604 216 781

Tab.: Základní charakteristika realizátorů projektu Části MAS Krajina srdce MAS Lužnice MAS Sedlčansko MAS Střední Povltaví

Identifikační číslo 26663503 26677849 27408116 26998807

© Jiří Vaníček © Fyzická osoba. Živnostenský rejstřík MěÚ Tábor č.j. OZ/3795/2010/JV/4 ze dne 12.7.2010.

Obsah Úvod a cíle strategického plánu ........................................................................................................................... 6 Krajiny domova .................................................................................................................................................... 9 METODIKA A POSTUP ZPRACOVÁNÍ ........................................................................... 11

1 1.1

Konkrétní cíle strategického plánu ........................................................................................... 11

1.2

Struktura strategického plánu ................................................................................................... 12 ZÁKLADNÍ PROFIL A VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................. 13

2 2.1

Úvod a metodika přístupu k analýze ......................................................................................... 13

2.2

Vymezení území Toulavy a její mikroregionální rajonizace ..................................................... 13 ANALÝZA PRIMÁRNÍHO POTENCIÁLU ....................................................................... 20

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4

Orografie (horopis)................................................................................................................... 20 Orografická atraktivita povrchu Toulavy ..................................................................................20 Hydrogeografické předpoklady Toulavy ....................................................................................21 Klimatologické předpoklady Toulavy pro cestovní ruch a jeho další trvale udržitelný rozvoj. .23 Fyto a zoogeografické předpoklady atraktivity Toulavy ............................................................25

3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4

Kulturně - společenské předpoklady Toulavy a jejich atraktivita ............................................. 26 Architektonické památky ............................................................................................................26 Muzea, skanzeny, expozice, galerie ...........................................................................................29 Osobnosti spojené s územím Toulavy.........................................................................................30 Slavnosti, festivaly, eventy .........................................................................................................30 ANALÝZA SEKUNDÁRNÍHO POTENCIÁLU ................................................................. 31

4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

Prostorové disparity ubytovacích služeb mikroregionů Toulavy .............................................. 31 Fond ubytovacích kapacit objektů individuální rekreace ..........................................................32 Fond nabídky ubytovacích kapacit návštěvníkům Toulavy ........................................................33 Dopravní cesty, cyklotrasy, cesty a naučné cesty.......................................................................34 Závěrečné shrnutí analýzy .........................................................................................................37 Lůžková kapacita jednotlivých mikroregionů ............................................................................40 DEMOGRAFICKÉ A EKONOMICKÉ INFORMACE O REGIONU ............................. 45

5 5.1

Komentář .................................................................................................................................. 45

5.2

Tabulková část .......................................................................................................................... 46 ANALÝZA KONKURENCE ................................................................................................. 50

6 6.1

Současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě ................................................................... 50

6.2

Současný stav cestovního ruchu v České republice .................................................................. 52

6.3

Analýza nabídky cestovního ruchu ............................................................................................ 53

6.4

Analýza poptávky cestovního ruchu .......................................................................................... 54

6.5

Řízení cestovního ruchu – destinační společnosti ..................................................................... 59

6.6

Přehled destinačních společností v České republice................................................................. 60 ANALÝZA SOUČASNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA.................................................................... 64

7 7.1

Cíl a metodika výzkumu ............................................................................................................ 64

7.2

Dotazník a jeho vyhodnocení .................................................................................................... 67

7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5 7.3.6 7.3.7 7.3.8 7.3.9 7.3.10 7.3.11 7.3.12 7.3.13 7.3.14 7.3.15 7.3.16

Výsledky výzkumu a diskuze ...................................................................................................... 69 Důvody návštěvy ........................................................................................................................69 Četnost návštěv ..........................................................................................................................69 V kterém ročním období je region navštěvován .........................................................................70 Jak dlouho se zdrží .....................................................................................................................71 Co navštíví při pobytu ................................................................................................................72 Kde a jak jsou ubytovaní ............................................................................................................75 Co si návštěvník cení na pobytu v Toulavě ................................................................................76 S kým cestuje ..............................................................................................................................77 Aktivity při pobytu ......................................................................................................................77 Spokojenost s kvalitou ubytování a stravování ..........................................................................78 Kde získává informace pro pobyt ...............................................................................................78 Použité dopravní prostředky při cestě do Toulavy .....................................................................79 Doporučení pro zvýšení atraktivity destinace ............................................................................80 Odkud návštěvníci do Toulavy přijíždějí ....................................................................................80 Náklady na pobyt .......................................................................................................................82 Zahraniční návštěvník ................................................................................................................83

7.4

Souhrn a závěry ........................................................................................................................ 83 POSTOJE HLAVNÍCH SUBJEKTŮ V REGIONU ............................................................ 85

8 8.1

Cíl a metodika výzkumu ............................................................................................................ 85

8.2

Dotazníky a jejich vyhodnocení ................................................................................................ 88

8.3 8.3.1 8.3.2 8.3.3

Výsledky výzkumu a diskuze ...................................................................................................... 91 Podnikatelé ................................................................................................................................91 Obce ...........................................................................................................................................97 Porovnání některých odpovědí podnikatelů a starostů ............................................................103

8.4

Souhrn a závěry ...................................................................................................................... 105 SWOT ANALÝZA ................................................................................................................ 107

9 9.1

SWOT analýza, podrobná varianta ......................................................................................... 107

9.2

SWOT analýza, stručná varianta ............................................................................................ 112 NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE – VIZE, CÍLE, PRIORITY, OPATŘENÍ ....................... 113

10 10.1 10.1.1 10.1.2 10.1.3

Návrhová část strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Toulava .................. 113 Výchozí situace ........................................................................................................................113 Zdůvodnění strategické vize .....................................................................................................113 Strategická vize a globální cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 až 2020 ...........................................................................................................114

10.2 10.2.1 10.2.2 10.2.3

Strategická vize a globální cíle Strategie rozvoje cestovního ruchu pro destinaci Toulava pro léta 2014 až 2018 ............................................................................................................. 115 Strategická vize ........................................................................................................................115 Globální cíl strategie ...............................................................................................................116 Hlavní cíle rozvoje cestovního ruchu v regionu Toulava .........................................................117

10.3 10.3.1 10.3.2

Priority v rámci Strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Toulava ................................ 117 Struktura priorit a opatření .....................................................................................................117 Priority Strategie rozvoje CR v turistickém regionu Toulava ..................................................119

10.4 Opatření v rámci Strategie rozvoje CR destinace Toulava ..................................................... 119 10.4.1 Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava (Priorita 1) .....................119 10.4.1.1 Zdůvodnění priority ........................................................................................................... 119 10.4.1.2 Navržená opatření k realizaci priority 1 ............................................................................ 121 10.4.1.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 1 ...................................................................... 121 10.4.2 Marketingová strategie destinace Toulava (Priorita 2) ...........................................................122 10.4.2.1 Zdůvodnění priority ........................................................................................................... 122 10.4.2.2 Navržená opatření k realizaci priority 2 ............................................................................ 123 10.4.2.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 2 ...................................................................... 124

10.4.3 Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava (Priorita 3) ........................................125 10.4.3.1 Zdůvodnění priority ........................................................................................................... 125 10.4.3.2 Navržená opatření k realizaci priority 3 ............................................................................ 127 10.4.3.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 3 ...................................................................... 128 10.4.4 Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava (Priorita 4) .....................................128 10.4.4.1 Zdůvodnění priority ........................................................................................................... 128 10.4.4.2 Navržená opatření k realizaci priority 4 ............................................................................ 129 10.4.4.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 4 ...................................................................... 131 Závěr, použitá literatura a zdroje .................................................................................................................... 133

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava

Úvod a cíle strategického plánu Při řízení destinace jsou důležité dva prvky rozšířeného marketingového mixu: lidé (people) a spolupráce (partnership). Tyto dva prvky marketingového mixu vstupují do rozličných interakcí, které většinou od zúčastněných subjektů vyžadují určitou míru spolupráce. Můžeme identifikovat následující skupiny lidí, přičemž každou z nich spojují odlišné zájmy. První skupinou jsou návštěvníci destinace, dále pak poskytovatelé služeb, představitelé veřejné správy a konečně místní obyvatelstvo. Úspěšnost destinace na trhu závisí na míře kooperace mezi poskytovateli služeb navzájem a představiteli veřejného sektoru. Na tvorbě produktu se podílí mnoho soukromých provozovatelů, ani veřejný sektor nelze vynechat. Každý však primárně sleduje své vlastní zájmy. Střet veřejného a soukromého sektoru vytváří živnou půdu pro vznik konfliktů. Cestovní ruch je součástí určitého systému, který se skládá z charakteristických prvků, jež jsou navzájem propojeny jistými vazbami mezi potenciálními partnery, lze zařadit:  organizace CR, mezi které patří veřejný sektor  zájmová sdružení, asociace a neziskový sektor  podniky CR, tedy jednotlivé soukromé subjekty podnikající v oblasti CR. Veřejný sektor je nejčastějším iniciátorem spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Neměl by však zůstat jediným. Mezi hlavní činnosti institucí veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu je poskytování služeb místním obyvatelům a naplňování veřejného zájmu. V rámci řízení území se jedná o procesy plánování, rozhodování a kontroly (monitoringu). Nezastupitelná role veřejného sektoru je v budování a údržbě nezbytné infrastruktury cestovního ruchu. Soukromý sektor v cestovním ruchu je tvořen převážně malými a středními podnikatelskými subjekty, které naplňují kategorii průmysl cestovního ruchu. Jedná se o subjekty, které zajišťují služby základní turistické infrastruktury, jinak také nazývané materiálně-technické základny. Konkrétně se jedná o hoteliéry a provozovatele pohostinských zařízení, cestovní kanceláře (agentury), tour operátory, dopravce, drobné poskytovatele služeb CR apod. Neziskový sektor jsou zájmová sdružení, která mohou svou právní formou patřit jak mezi veřejnoprávní, tak soukromoprávní instituce. V mnoha regionech jsou důležitou složkou neziskového sektoru místní akční skupiny (MAS). Získání partnera v jakékoli oblasti lidské činnosti je dlouhodobý proces. Klíčové pouto takového partnerství vychází ze vzájemné důvěry, která se buduje několik let. Neméně podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery. V první fázi, navázání partnerství, je třeba oslovit všechny významné aktéry CR v destinaci (stakeholders), tak aby byla zastoupena jak soukromá tak veřejná sféra. Klíčovým krokem je vzájemná diskuze zájmů v oblasti CR. V této fázi je důležitá osvěta týkající se pozitivních i negativních vlivů CR. Rozhodně se nesmí jednat o přesvědčovací či nátlakovou akci. Ve fázi budování partnerství je třeba si uvědomit, že partnerství je založeno na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci. Jednotlivé subjekty by měly být schopny vzájemné konfrontace svých zájmů a společně dojít ke konsensu. Také by měla být jasná reálná dosažitelnost cílů, na kterých se jednotliví partneři shodli a role každého z nich, a to včetně jeho odpovědnosti. Fáze realizace partnerství je naplněna především intenzivní komunikací a koordinací aktivit cestovního ruchu mezi jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci. Turistický region Toulava je destinace s dosud nedostatečně využitým potenciálem pro cestovní ruch. Má na jedné straně výhodnou geografickou polohu vzhledem ke zdrojovým 6


trhům, ale na druhé straně je ze všech stran obklopen regiony s podstatně větší atraktivitou, především pro zahraniční návštěvníky. V rámci destinace Toulava je jen jedno centrum nadregionálního významu a to je Tábor, především z pohledu historie, památek a správního centra severní části Jihočeského kraje. Z určitého pohledu má i Bechyně nadregionální charakter díky lázním. Dalšími centry regionálního významu jsou Soběslav, Milevsko a Sedlčansko s dominantou Monínce, jako centra především zimní rekreace, ale dnes i trávení letní dovolené. Mezi silné stránky této destinace patří:  pestrá nabídka turistických cílů a turistických atraktivit na celém území regionu Toulava, ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor,  velké množství přírodních a kulturních památek a chráněných přírodních území, řada naučných stezek, poměrně velké množství eventů v průběhu celého roku,  vhodné podmínky pro trávení letní i zimní dovolené i pro pobyt mimo hlavní turistickou sezonu, dobré podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, vodní turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku a agroturistiku, velkého množství majitelů objektů individuální rekreace,  silná vazba regionu Toulava na další části jižních Čech, ale i některých částí středních a západních Čech, což by umožnilo vhodné rozšíření nabídky dalších turistických cílů v rámci pobytu. Velkou výhodou vzniku nové turistické destinace je skutečnost, že nově se tvořící destinace a vytváření destinačního managementu vzniklo „ze zdola“, tedy z iniciativy sdružení obcí a podnikatelů, vybudované sítě mikroregionálních sdružení (MAS), která výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu. Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava si klade za cíl analyzovat současnou úroveň cestovního ruchu v tomto subregionu, posoudit potenciál jeho dalšího rozvoje a navrhnout opatření pro další růst cestovního ruchu v tomto regionu. Studie byla zadána MAS Sedlčansko – dobrovolným svazkem obcí se sídlem v Krásné Hoře nad Vltavou. Jde však o společný projekt několika MAS na území nově se tvořící turistické destinace Toulava. Studie je financována z Programu rozvoje venkova ČR, Opatření IV. 2.1. Realizace projektů spolupráce. Zpracovatelem studie je doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc (Tábor, Ke Chlumu 257), podnikající jako fyzická osoba (Živnostenský rejstřík MěÚ Tábor č. j. OŹ/3795/2010/JV/4 ze dne 12. 7. 2010), který získal tuto zakázku na základě výběrového řízení. Autor studie byl odborným garantem akreditace studijního programu „Cestovní ruch“ na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Před příchodem na Vysokou školu polytechnickou Jihlava přednášel na katedře cestovního ruchu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Působil také 8 let jako starosta města Tábora, deset let byl předsedou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, národním koordinátorem celoevropské aktivity Dny evropského dědictví. Osm let byl zástupcem vedoucího české delegace v Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy ve Štrasburku, byl členem přípravného výboru Evropské asociace historických měst, zpravodajem Kongresu při projednávání Evropské konvence o krajině, dále byl členem vědecké rady ministra kultury pro památkovou péči. Ve svém profesním životě publikovat více než tři sta odborných a vědeckých publikací, z toho asi sto v zahraničí. V oblasti cestovního ruchu publikoval v posledních šesti letech asi 100 článků a přednášek na konferencích doma i v zahraničí. Postupně přednášel tyto předměty: Statistika, Marketingový výzkum, Plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu, Software v cestovním ruchu, Regionální projektování, Regionální management, Projektový management v cestovním ruchu. Destinační management, Marketing služeb a cestovního ruchu a Evropská ekonomická integrace. V angličtině přednáší předmět Planning and regional development of tourism. Získal certifikát marketingového odborníka České marketingové 7


společnosti pro oblast „Marketing v cestovním ruchu“. Působí jako externí hodnotitel v programech OP PP, OP RLZ a JPD 3. Působil několik let jako předseda představenstva akciové společnosti, člen představenstva jiné akciové společnosti a člen několika dozorčích rad akciových společností. Přednášel problematiku plánování a regionálního rozvoje cestovního ruchu a kulturní cestovní ruch na univerzitách ve Finsku, Portugalsku, Estonsku, Litvě, Polsku či Rakousku. Postupně byl odborným garantem oboru „cestovní ruch“ na VŠP Jihlava a oboru „lázeňství a turismus“ na Slezské univerzitě v Opavě. Tuto studii zpracoval především za spolupráce RNDr. Jiřího Šípa, PhD, který vyučuje na vysokých školách předměty cestovního ruchu již více než 20 let a má praxi i z řízení cestovní kanceláře. Na konečném znění Strategie se svými připomínkami podíleli i členové správní rady o.p.s. Toulava, ale i další příznivci a aktivisté Toulavy. Zvláště je třeba poděkovat Ing. Veronice Havlíkové, která se podílela na přípravě některých výzkumů a sběru dat pro tuto studii. Další připomínky ke Strategii v různých fázích přípravy zaslali i Jaroslav Krejčí, Ing. Jana Lorencová, Mgr. Zdeněk Sedláček, Daniel Rosecký, Ing. Petr Hienl a Jan Sochor. Studie, na základě vypracované analýzy strany nabídky a poptávky a provedených průzkumů v průběhu celého roku, poskytuje strategii pro další rozvoj cestovního ruchu turistického regionu Toulava, definuje cílové skupiny návštěvníků, navrhuje způsob jednání vůči návštěvníkům i potenciálním návštěvníkům, identifikuje klíčové produkty pro cílovou skupinu, způsob marketingové komunikace, stanovení distribučních kanálů apod. Studie hledá optimální možnosti rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Toulava, poukazuje však i na nedostatky z hlediska infrastruktury cestovního ruchu, spolupráce subjektů v této oblasti a další. Navrhuje, kterým směrem by se měly ubírat investice do rozvoje cestovního ruchu regionu a které z nich by bylo možno financovat ze strukturálních fondů EU. Navrhuje formy spolupráce zúčastněných subjektů. Analýza nemůže pokrývat všechny aspekty rozvoje regionu, ale klade důraz na priority, které vyplynuly z provedené SWOT analýzy. Přesto nelze zcela opustit obecnou rovinu studie, aby byla zajištěna její srozumitelnost jak pro vedení obcí a vedení destinace, tak i pro nejširší veřejnost. Ačkoliv je primárně určena samosprávě obcí a mikroregionů a regionu a organizacím zodpovědným za rozvoj cestovního ruchu, nelze vynechat ani nejširší veřejnost, která by měla být s touto studií seznámena, neboť bez podpory veřejnosti nelze dosáhnout žádných změn.

8


Krajiny domova Úvodem několik citátů z knihy Václava Cílka Krajina domova (Albatros, 2013, ISBN 978-80-00-03335-8): „Ve střední Evropě se krajina mění každých pár desítek kilometrů. To kdybychom projížděli třeba Texasem, Súdánem nebo jižní stepní částí Ruska, byli bychom překvapení, že jedeme hodiny a kolem nás je stále stejná země. Rozmanitost krajin je dobře patrná třeba v okolí Brna, kde Vysočina, Haná, Moravský kras či Pálava leží skoro na dohled, ale přesto nejenom země, ale i lidé jsou různí podle toho, na které konečné městského autobusu zrovna vystoupíme. Podobně i z Prahy to máme zhruba stejně daleko do Kolína v pěkné rovině podél Labe, do téměř podhorské Příbrami anebo do teplomilných hájů Českého krasu či pískovcových borů Kokořínska.“ „Od domova nečekáme, že nám bude přinášet nějaké úžasné zážitky, ale malé radosti, ke kterým se můžeme vracet. A někteří z nás v těchto malých radostech – rozkvetlých petrklíčích, skalním měst v podvečerním oparu, románském kostelíku na malém kopečku objeví velké krásy, protože kdo nepoznal domov, ten nežil.“ /1/ Jako příklad uveďme jeho popis jedné části regionu Toulava: Sedlčansko – úplně obyčejná krajina - Život v obyčejné krajině má mnoho výhod. /1/ „Žít v obyčejné krajině není jednoduché, protože na obyčejné věci je nutné si zvyknout a umět je nalézt. Svatovítskou katedrálu nebo Pravčickou bránu umí obdivovat každý hlupák, ale nalézt kouzlo ve švestkové aleji nebo oblém zákrutu polní cesty, ve světlech v korunách stromů či ve vlnách, jaké vytváří vítr v pšeničném poli, již vyžaduje určitou odvahu a odhodlání. Chválit ústřice ze zálivu Marbihanského je daleko jednodušší než ocenit chleba z Vlašimi. Většina našich krajin je průměrných a vůbec to nevadí. Právě naopak to přináší určitou výhodu – třeba vás neobtěžují výpravy japonských turistů a v místní hospůdce neznají horskou přirážku. Obyčejné krajiny bývají předvídatelné a bezpečné, takže v nich můžete myslet na své věci a psa nemusíte vodit na obojku. Existuje dokonce teorie, podle které se nejvíce hub urodí právě jen v obyčejném lese. Rovněž nebyl podán důkaz, že by v tomto prostředí někoho unesli mimozemšťané, zatímco třeba v okolí Grand Canyonu se to – alespoň podle filmů soudě – děje každou chvíli. Do Sedlčan se dostaneme třeba tak, že se na soutoku Vltavy a Sázavy přeplavíme na Ostrov, kde shlédneme zbytky jednoho z našich nejstarších klášterů. Odtud na druhé straně řeky projdeme středověkou skalní cestou zvanou Sekanka mezi kopce a pole té nejběžnější středočeské pahorkatiny a dále můžeme jít další desítky kilometrů podobnou krajinou nejenom k Sedlčanům, ale také třeba do Tábora nebo přes Vysočinu až do Brna. Vesnice zde budou ležet v průměru tři kilometry od sebe a les bude pokrývat něco mezi třetinou a polovinou krajiny. Málokde spatříme nějakou výraznou dominantu. Právě naopak – většina kopců bude nevýrazných a bude se sobě podobat. Šumavské nebo krkonošské vrcholy zná skoro každý, ale v tomto kraji je za významného znalce považován každý, kdo umí pojmenovat více než pět místních kopců. Údolí potoků budou většinou mělká, takže nám bude scházet vodící linka krajiny, jakou bývá řeka. Kopce budou stejné ze všech stran, takže bude skoro jedno, jestli se díváme ze severu, nebo z jihu. Na většině území nenarazíme na významné památky. Hradů i klášterů je zde pomálu, ale lidské prostředí je zde kupodivu bohaté a nejen velikán – František Hrubín v Lešanech, Josef Suk v Křečovicích, Antonín Sova v Pacově – nám zkříží cestu každou chvíli. Je to jasný důkaz toho, že velké duše nepotřebují velké krajiny, možná právě naopak velká krajina by svojí mohutností nepodněcovala, ale utlačovala vnitřní svět. Nechci však tuto chválu krajinné průměrnosti přehnat, protože nakonec, a to v každé krajině, narazíme na něco mimořádného. Krajina má totiž svá léta a měla dost času posbírat zvláštní skály, organismy, či alespoň lidi a jejich příběhy. V případě Sedlčanska se například 9


jedná o svět omšelých žulových balvanů, které se podobají dávným zvířatům, jež se tu a tam vynořují za povrch země. V tomto smyslu je nejproslulejší okolí Petrovic, kde nalezneme nejenom pověstnou Čertovu kazatelnu, ale také celé shluky kamenů, kterým místní říkají zkamenělá stáda, protože se podobají hřbetům oveček, jež se proměnily v kámen a vlastní vahou se zabořily do země. Nejedná se o bludné balvany zavlečené sem ledovcem, ale o zvláštní způsob zvětrávání žuly, která se v teplých obdobích třetihor rozpadla na písčitou hmotu, v níž „plavaly“ téměř neporušené bloky žuly. Když později podlehl žulový písek erozi, zůstaly na povrchu, podobně jako u pískovcových skalních měst, ležet jednotlivé kameny. Prostě tu zbyly. Návod, jak zacházet s obyčejnou krajinou je jednoduchý. Stačí ji začít považovat za neobyčejnou a ona se podle toho začne chovat“. /1/

10


1

METODIKA A POSTUP ZPRACOVÁNÍ

1.1 Konkrétní cíle strategického plánu a) Informace o území. Ve strategickém plánu je blíže specifikováno území, kterého se studie týká. Je charakterizováno po stránce geografické, demografické, socioekonomické, historické, kulturní a společenské. b) Marketingové průzkumy, statistická šetření. Součástí analytické části studie je i sběr a analýza sekundárních marketingových dat a jejich časový vývoj, pokud jsou k dispozici. Jde především o data, která mají vztah k cestovnímu ruchu, jako je například návštěvnost turistických atraktivit, případně struktura návštěvníků, vývoj ubytovacích a stravovacích kapacit atd. c) Analýza současného návštěvníka. Analýza současného návštěvníka oblasti je jedním z nejdůležitějších primárních marketingových dat pro zpracování strategické části studie. Proto jí bude věnována značná pozornost. Průzkum cílových skupin návštěvníků a jejich potřeb (geografická segmentace, demografická segmentace, motiv návštěvy, doba trvání pobytu, vnímání území návštěvníky, spokojenost s poskytovanými službami, chybějící služby, výše denní útraty, informační zdroje využívané návštěvníky při výběru vhodných destinací, typ činnosti turisty, dopravní prostředek, z jakých zdrojů získány informace o území apod.). Průzkum proveden v létě, na podzim a v zimě. Počet respondentů (pokrývající všechna území oblasti): léto – 250 respondentů, zima – 100 respondentů, podzim – 50 respondentů d) Analýza konkurence. Jsou popsány širší vazby území vzhledem k regionu, sousedním regionům i ve vztahu k České republice i sousedním zemím. Jsou analyzovány strategické a rozvojové dokumenty vzniklé v posledních pěti letech v České republiky, které by mohly ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu v TO Toulava. e) Hodnocení turistických cílů a aktivit. Byla provedena se analýza návštěvnosti jednotlivých turistických atraktivit i kulturních aktivit, které mají vztah k cestovnímu ruchu v TO Toulava. Byl proveden průzkum mezi provozovateli a organizátory jednotlivých atraktivit a aktivit. Proběhlo jednání za účasti reprezentantů TO Toulava. f) Hodnocení turistických služeb. Analýza způsobu prodeje služeb cestovního ruchu. Jsou analyzována data návštěvnosti ubytovacích a restauračních zařízení a dalších doplňkových služeb pro turisty. Názory na kvalitu těchto služeb je součástí marketingového průzkumu mezi návštěvníky TO Toulava. S provozovateli těchto služeb je realizováno dotazníkové šetření, které je vyhodnoceno s cílem zobecnit jejich názory a postoje. g) Komplexní SWOT analýza. Na závěr analytické části strategického plánu je zpracována SWOT analýza. Ta by však neměla být zpracována pouze zpracovatelem studie, ale měla by být vytvořena za účasti zainteresovaných stran. Při zpracování strategického plánu bylo úzce spolupracováno především se správní radou TO Toulava. Přípravy se zúčastnili zástupci veřejné správy, podnikatelů v cestovním ruchu a angažované veřejnosti, kteří by pokračovali v této práci i po skončení projektu. h) Strategie. Cílem této fáze je návrh vize a cílů, opatření a aktivit směrem k rozvoji cestovního ruchu v TO Toulava. K dosažení cíle (tj. zvýšení počtu návštěvníků, prodloužení doby pobytu hostů v území či prodloužení sezóny) jsou navrženy vhodné konkrétní neinvestiční i investiční aktivity. Je proveden výběr cílových skupin návštěvníků – ve spolupráci s hlavními aktéry a na základě charakteristik návštěvníků získaných průzkumem budou definovány cílové skupiny, jimž je věnována systematická pozornost prostřednictvím relevantních komunikačních kanálů. Vedle existujících cílových skupin je prověřena

11


i možnost ucházet se o další cílové skupiny návštěvníků, jejichž potenciál není využit pro cestovní ruch vůbec. Dále strategický plán obsahuje:  Identifikaci klíčových produktů pro cílové skupiny.  Stanovení distribučních kanálů v poskytování produktů a služeb cestovního ruchu.  Komunikační mix.  Návrh konkrétních neinvestičních i investičních aktivit v oblasti cestovního ruchu musí reflektovat specifika a reálné potřeby území. 1.2 Struktura strategického plánu Strategický plán rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Toulava se skládá ze dvou hlavních částí: analytické a návrhové. Podrobnější popis metodiky jednotlivých částí je pro přehlednost uveden na začátku každé kapitoly. Analytická část se skládá z několika částí: První část je věnována základnímu profilu a vymezení řešeného území. Především jde o definici zájmové oblasti, polohu řešeného území, vazby na širší okolí, přírodní podmínky a historický kontext území. Druhá část analýzy je věnována v podstatě primárnímu a sekundárnímu potenciálu cestovního ruchu, kterým region disponuje. Jde o kulturně - historické atraktivity i když v regionu jde především o přírodní atraktivity a dále o infrastrukturu cestovního ruchu. Třetí kapitola analytické částí se zabývá demografickými a ekonomickými podmínkami, kterými region disponuje. Především jde o demografickou analýzu území, ekonomiku a trh práce a statistická data o cestovním ruchu. Čtvrtá část nazvaná „Analýza konkurence“ posuzuje region v širších souvislostech, neboť příslušný subregion není izolované území a při všech aktivitách bude vždy docházet k interakcím se sousedícími regiony. Subregion je ovlivněn vazbami na celý region a dokonce i na sousední regiony. Je zde stručně popsán současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě a také v České republice. S ohledem na to, že se právě formuje destinační management, je zde popsán současný stav řízení cestovního ruchu destinačními agenturami. Další část je věnována analýze současného návštěvníka. Při navrhování dalšího rozvoje regionu je dobré vědět, kdo sem jezdí, co tady dělá, proč sem jezdí, co se mu líbí a co naopak svém pobytu kritizuje. Další rozvoj cestovního ruchu v regionu není možný bez znalosti názorů hlavních aktérů, kteří budou mít rozhodující vliv při naplňování této Strategie. Celá studie ztratí význam, pokud se s ní všichni hlavní aktéři neztotožní a nevezmou ji za svou a především projeví vůli ji naplnit. Jako v každé strategické studii je „svorníkem“ mezi analytickou a návrhovou částí SWOT analýza, jejíž první návrh vzešel z modifikované verze „brainwritingu“. Návrhová část je také kolektivním dílem a postupně se rodila s rostoucím objemem získaných informací. Je strukturovaná standardním postupem od obecného ke konkrétnímu, tedy od strategické vize přes strategické cíle a priority až k návrhu některých konkrétních opatření. Námi předložené návrhy nemusí být jediné správné řešení. V každé takové studii jde vždy o subjektivní pohled. Na druhé straně je to pohled lidí, kteří nejsou ve víru každodenních starostí a problémů, které musí aktéři na poli cestovního ruchu regionu řešit. Navíc každý přímý poskytovatel služeb cestovního ruchu nebo každý veřejný činitel v subregionu vidí rozvoj cestovního ruchu především ze svého pohledu.

12


2

ZÁKLADNÍ PROFIL A VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1 Úvod a metodika přístupu k analýze Toulava je území, které se vymezuje vznikajícím destinačním managementem a utváří se na základě společného zájmu zainteresovaných osob a subjektů aktivovat potenciál cestovního ruchu Toulavy tak, aby destinace obstála na trhu cestovního ruchu. Úspěšnost Toulavy na trhu cestovního ruchu je závislá na optimální aktivaci primárního a sekundárního potenciálu destinace. Dlouhodobý optimální rozvoj prostředí, na základě další aktivace ještě nevyužívaných potenciálů, které bude odolné politickým i osobním intervencím, může zajistit pouze dobře sestavený a vyvážený destinační management. Cílem analýzy je zhodnotit předpoklady primárního, sekundárního a částečně i terciálního potenciálu pro vznik a trvale udržitelného rozvoje destinace cestovního ruchu Toulava a jejího destinačního managementu. Vycházíme z předpokladu, že současný stav aktivace primárního potenciálu atraktivit je relativně rozvinutý, sekundární potenciál služeb má rezervy v kvalitě a terciální potenciál managementu destinace je v počátečním stádiu cesty k aktivaci dalšího společného rozvoje území. Metodiku analýzy jsme v úvodu zaměřili na vymezení sledovaného území, analýzu primárního potenciálu atraktivity přírodních předpokladů a atraktivity společenských předpokladů. Za hlavní cíl u primárního potenciálu jsme si stanovili základní identifikaci atraktivit a jejich vytřídění podle významu jejich aktuální, nebo potenciální participace na CR Toulavy. Analýzu sekundárního potenciálu jsme založili na vytvoření databáze lůžkových kapacit a dalších doprovodných služeb. Sledování lůžkových kapacit jsme pojali jako relativně nejspolehlivější indikátor reálného využívání primárního potenciálu Toulavy. Lůžkové kapacity jsme vytřídili podle kvantity, druhové kvality a jejich příslušnosti k obcím. Prostorovou distribuci jsme vyjádřili v kartogramech, kartodiagramech, tabulkách a grafech. Posoudili jsme polohu, dopravní infrastrukturu a atraktivitu sousedních regionů na základě srovnání návštěvnosti vybraných atraktivit. 2.2 Vymezení území Toulavy a její mikroregionální rajonizace Na základě postupně se stabilizujících účelových mikroregionálních seskupení obcí a podnikatelů (zejména na principu MAS a prostorových geografických souvislostí) jsme rozdělili obce (viz tabulka č. 2.1 a mapa č. 2.1) do mikroregionů s pracovním označením Sedlčansko, Krajina Srdce, Táborsko, Střední Povltaví, Lužnice, Soběslavsko a Pod Horou. Tento přístup je založen na přirozeném procesu rajonizace probíhajícím účelově zezdola. Tento postup nám umožní sledovat a porovnávat rozložení primárního (přírodní a společenské atraktivity) a sekundárního (služby, jejich zonalita, intenzita a rozvojové osy) potenciálu. Rajonizace se stane důležitým výstupem pro syntetickou část strategie. Vymezené území má rozlohu 2243,2 km2 a má 141 806 obyvatel; nachází se na území Jihočeského a Středočeského kraje a zasahuje do okresů Příbram, Benešov, Tábor, Písek. Průměrná hustota zalidnění je 63 obyvatel na km2, oproti českému průměru 133 obyvatel na km2, je výrazně podprůměrná. Uvnitř Toulavy jsou patrné velké disproporce v hustotě zalidnění. Například nejvyšší hodnoty dosahuje mikroregion Táborsko s průměrnou hustotou zalidnění 253 obyvatel na km2, zatímco mikroregion Pod Horou dosahuje pouze 30 obyvatel na km2 a Krajina Srdce 32 obyvatel na km2. Výše analyzované prostorové parametry odpovídají požadavkům na vytváření destinačních společností, které jsou obsahem věcného záměru zákona o podpoře cestovního ruchu (mapa č. 2.2)

13


Mapa č. 2.1

Mapa č. 2.2

14


Tabulka č. 2.1 a Mikroregion Soběslavsko - města obce Borkovice Dráchov Klenovice Mažice Mezná Myslkovice Přehořov - Hrušova Lhota, Kvasejovice Roudná - Janov Řípec Skalice - Radimov, Rybova Lhota a Třebiště. Soběslav - Chlebov, Nedvědice Sviny - Kundratice Vesce - Čeraz, Mokrá Vlastiboř - Svinky, Záluží Zálší - Klečaty Zvěrotice Žíšov Celkem

počet obyvatel 237 262 617 112 115 386 332 526 313 478 7 279 345 276 312 274 374 197 12 435

rozloha (km²) 16,25 9,73 6,56 5,51 5,07 4,87 9,55 3,65 7,39 15,08 20,00 11,23 7,44 17,19 8,85 6,4 4,72 159,49

hustota zalidnění 15 27 94 20 23 79 35 144 42 32 364 31 37 17 31 58 42 78

Počet Rozloha obyvatel (km²)

Hustota zalidnění

Tabulka č. 2.1 b Mikroregion Pod Horou - města a obce Budislav - Hlavňov a Záluží u Budislavě Dírná - Lžín, Nová Ves, Záříčí a Závsí Dlouhá Lhota Chotěmice Choustník - Kajetín a Předboř. Chrbonín Katov Košice - Borek, Doubí Krátošice Krtov Mlýny Psárov - Tříklasovice. Skopytce - Chabrovice Třebějice Tučapy - Brandlín, Dvorce Celkem

376 450 166 110 501 148 68 723 110 145 139 127 147 75 765 4 050

8,84 21,97 4,43 5,15 12,62 7,08 3,71 13,99 2,99 4,55 7,70 10,88 7,10 6,12 18,56 135,69

43 20 37 21 40 21 18 52 37 32 18 12 21 12 41 29,8

Tabulka č. 2.1 c Táborsko obce a města Zhoř u Tábora Dražice Drhovice Chýnov - Dobronice u Chýnova, Kloužovice, Velmovice a Záhostice. N.Ves u Chýnova Planá nad/Lužnicí - Lhota Samoty, Strkov Radenín - Bítov, Hroby, Kozmice, Lažany, Nuzbely a Terezín. Radimovice u Želče Sezimovo Ústí Svrabov - Hejlov Tábor Turovec celkem

počet Rozloha obyvatel (km²) 160 792 200 2 325 285 3 792 511 384 7 329 57 35 334 257 51 426

4,62 12,97 4,25 30,51 6,62 21,42 26,91 4,47 8,46 3,72 62,22 13,24 199,41

hustota zalidnění 35 61 47 76 43 177 19 86 866 15 568 19 253

15


Tabulka č. 2.1 d počet obyvatel

rozloha (km²)

Hustota zalidnění

Dražičky Balkova Lhota Běleč - Bzová a Elbančice Borotín - Boratkov, Hatov, Chomoutova Lhota, Kamenná Lhota, Libenice, Nový Kostelec, Pejšova Lhota, Pikov, Předbojov a Sychrov Bradáčov - Horní Světlá Červený Újezd Dolní Hořice - Hartvíkov, Horní Hořice, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory, Oblajovice, Pořín, Prasetín a Radostovice. Dolní Hrachovice - Horní Hrachovice a Mostek Heřmaničky

138 120 185

5,13 3,53 12,22

27 34 15

610

26,25

23

55 300

4,47 12,59

12 24

803

39,08

21

135 700

4,47 17,40

30 57

Hlasivo - Halsívko, Rašovice a Temešvár. Chotoviny - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. Jedlany Ješetice - Báňov, Hlaváčkova Lhota,Radíč a Řikov. Jistebnice - Alenina Lhota, Božejovice, Cunkov, Drahnětice, Hodkov, Hůrka, Chlum, Javoří, Jezviny,Křivošín, Ludvíkov, Makov, Nehonín, Orlov, Ostrý, Ounuz, Padařov, Plechov, Podol, Pohoří, Smrkov, Stružinec, Svoříž, Třemešná, Vlásenice, Zbelítov a Zvěstonín. Košín Mezno - Lažany, Mitrovice, Stupčice a Vestec. Mladá Vožice - Bendovo Záhoří, Blanice, Dolní Kouty, Horní Kouty, Chocov, Janov, Krchova Lomná,Noskov, Pavlov, Radvanov, Staniměřice, Stará Vožice a Ústějov. Nadějkov - Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlístov, Kaliště, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, Pohořelice, Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov. Nemyšl - Dědice, Dědičky, Hoštice,Prudice, Úlehle, Úraz a Záhoříčko. Nová Ves u Mladé Vožice - Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice Oldřichov Opařany - Hodušín, Nové Dvory, Olší, Oltyně,Podboří a Skrýchov u Opařan. Pohnánec Pohnání Pojbuky - Blatnice, Dolní Světlá a Zadní Lomná. Radimovice u Táb. Radkov - Paseka Ratibořské Hory - Dub, Malenín, Podolí, Ratibořice a Vřesce. Rodná - Blanička, Nahořany Řemíčov - Buková Sedlec-Prčice - Bolechovice, Bolešín, Božetín, Divišovice, Dvorce, Chotětice, Jetřichovice, Kvasejovice, Kvašťov, Lidkovice, Malkovice, Matějov, Měšetice, Monín, Moninec, Mrákotice, Myslkov, Náhlík, Násilov, Nové Dvory, Prčice, Přestavlky, Rohov, Sedlec, Staré Mitrovice, Stuchanov, Sušetice, Šanovice, Uhřice, Včelákova Lhota, Veletín, Víska, Vozerovice, Vrchotice, Záběhlice, Záhoří a Kozinec Slapsko - Javor, Leština, Moraveč, Vitanovice a Zahrádka. Střezimíř - Bonkovice, Černotice, Dolní Dobřejov, Horní Dobřejov Smilovy Hory - Františkov, Malý Ježov, Obrátice, Radostovice, Stojslavice a Velký Ježov. Smilkov - Kouty, Líštěnec, Oldřichovec, Plachova Lhota a Zechov. Sudoměřice u Tábora

170

12,27

14

1 704

31,39

54

67 131

4,20 7,24

16 18

2 021

57,94

35

66 333

1,92 15,62

35 21

2 708

31,58

86

743

24,09

31

305 179 219 1 411 58 79 114 68 165 753 87 71

14,19 11,74 10,10 31,43 2,49 3,57 7,37 2,66 5,38 21,13 9,14 4,33

21 15 22 45 23 22 16 26 31 36 10 16

2 885

64,11

45

153 308

9,09 8,19

17 38

365

20,81

17

249 294

11,19 3,41

22 86

Mikroregion Krajina srdce - města obce

16

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Šebířov - Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýšov, Popovice, Skrýšov,Vosná, Vrcholtovice, Vyšetice a Záříčí u Mladé Vožice. Vilice - Hrnčíře Vodice - Babčice, Domamyšl, Hájek, Malešín, Osikovec Zadní Střítež Zhoř u Ml.Vožice Nasavrky Vlčeves - Svatá Anna Meziříčí celkem

363

23,22

16

171 180 34 97 77 74 172 19 920

7,09 15,24 4,98 3,16 1,46 6,37 5,75 618,99

24 12 7 30 53 11 30 32

Tabulka č. 2.1 e Střední Povltaví obce a města Kostelec nad/Vltavou - Přílepov, Sobědraž a Zahrádka Bernartice Borovany Božetice - Radihošť Branice Hrazany - Dobrošov, Hrazánky a Klisinec. Hrejkovice - Chlumek, Níkovice a Pechova Lhota. Chyšky - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov,Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchyšská Lhota, Radíkovy, Ratiboř, Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Záluží. Jetětice - Červená Jickovice - Varta Kovářov - Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Kovářov, Lašovice, Onen Svět, Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží a Žebrákov. Křižanov Kučeř Květov - Vůsí Milevsko - Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč a Velká. Okrouhlá Osek Přeborov Přeštěnice - Držkrajov, Mlčkov a Týnice. Sepekov - Líšnice, Zálší Stehlovice u písku Veselíčko - Bílina Vlksice - Dobřemilice, Klokočov, Střítež Zbelítov Zběšičky - Hanov, Popovec Zhoř u Milevska - Blehov, Březí, Osletín, Zbislav Celkem

počet obyvatel 391 1 286 213 396 308 288 487

Rozloha (km²) 32,81 36,41 6,37 13,64 5,05 8,49 13,39

hustota zalidnění 13 35 33 29 61 34 36

1 084

30,29

36

284 115

21 11,35

13 10

1 453

50,43

29

101 173 112 8 997 72 122 134 293 1 342 102 190 140 332 142 278 18 835

3,35 10,93 15,74 42,49 4,37 5,29 4,43 9,78 28,52 4,48 4,51 8,37 2,87 5,92 12,12 392,40

30 16 7 211 16 23 30 24 47 23 42 17 115 24 23 50

17


Tabulka č. 2.1 f Mikroregion Lužnice - obce, města Slapy - Hnojná Lhotka Ústrašice Lom Řepeč - Kášovice Libějice Bechyně - Hvožďany a Senožaty Březnice Černýšovice - Hutě Dobronice u Bech. Hodětín - Blatec a Nová Ves Hlavatce - Debrník a Vyhnanice. Haškovcova Lhota Hodonice Komárov Malšice - Čenkov, Dobřejice, Maršov, Nové Lány, Obora, Staré Lány, Třebelice a Všechlapy. Radětice Rataje - Kozín Skrýchov u Malšic - Dudov Stádlec - Hájky, Křída, Slavňovice a Staré Sedlo. Sudoměřice u Bechyně - Bechyňská Smoleč, Bežerovice Záhoří u Bechyně Želeč - Bezděčín Bečice u Malšic celkem

počet Rozloha obyvatel (km²)

hustota zalidnění

485 329 150 243 103 5 455 188 75 109 89 365 93 161 126

6,32 7,40 3,82 12,78 2,95 21,20 6,90 10,13 8,29 18,95 19,35 3,03 9,46 8,60

76 44 39 19 35 257 27 7 13 5 19 31 17 15

1 867

38,60

48

221 211 129 573 680 60 924 75 12 711

14,71 10,76 7,01 18,12 24,91 4,01 15,72 3,24 276,26

15 20 18 32 27 15 60 23 46

18


Tabulka č. 2.1 g Sedlčansko - města a obce Dublovice - Břekova Lhota,Chramosty, Líchovy a Zvírotice. Dolní Hbity Jesenice u Sedlčan - Boudy, Dobrošovice, Doublovičky, Hulín,Martinice, Mezné a Vršovice. Jablonná Kamýk n/Vlavou - Velká Klučenice - Kamenice, Kosobudy, Koubalova Lhota, Planá, Voltýřov a Zadní Chlum. Kňovice - Kňovičky a Úsuší. Kosova Hora -Dobrohošť, Dohnalova Lhota, Janov,Lavičky, Lovčice, Přibýška a Vysoká u Kosovy Hory. Krásná Hora n/Vltavou - Hostovnice, Krašovice, Mokřice, Plešiště, Podmoky, Švastalova Lhota, Tisovnice, Vletice, Vrbice a Zhoř. Křepenice Milešov - Klenovice, a Přední Chlum. Nalžovice - Hluboká, Chlum,Nalžovické Podhájí, Nová Ves a Oboz. Nedrahovice - Bor, Kamenice, Nedrahovické Podhájí, Radeč, Rudolec, Trkov a Úklid. Nechvalice - Bratřejov, Bratříkovice, Březí, Hodkov, Huštilář, Chválov, Křemenice, Libčice, Mokřany, Ředice, Ředičky a Vratkov. Osečany - Paseky a Velběhy. Obory Petrovice - Brod, Kojetín, Krchov, Kuní, Kuníček, Mašov, Mezihoří, Obděnice, Ohrada, Porešín, Radešice, Radešín, Skoupý, Týnčany, Vilasova Lhota, Zahrádka a Žemličkova Lhota. Počepice - Oukřtalov,Rovina, Skuhrov a Vitín. Prosenická Lhota - Břišejov, Klimětice, Luhy, Prosenice a Suchdol. Příčovy Radíč - Dubliny, Hrazany a Žďár. Sedlčany - Doubravice, Hradišťko, Libíň, Oříkov, Sestrouň, Solopysky, Třebnice, Vítěž a Zberaz. Solenice - Dolní Líšnice, Větrov Svatý Jan - Bražná, Brzina, Drážkov, Hojšín, Hrachov, Řadovy, Skrýšov Štětkovice - Bořená Hora, Chrastava, Sedlečko Vysoký Chlumec - Bláhova Lhota, Hrabří, Hradce, Jezvina, Pořešice, Vápenice, Víska Višňová Celkem

Počet obyvatel 1 055 825

Rozloha (km²) 25,11 25,68

Hustota zalidnění 42 32

514

12,90

40

287 909

7,70 11,84

37 77

478

25,63

19

325

8,70

37

1 228

18,76

140

1 071

36,80

29

160 317

7,19 15,48

22 20

548

15,65

35

466

16,43

28

608

24,58

24

249 254

8,34 10,34

30 23

1 343

39,01

34

533

13,20

42

461

14,03

33

291 201

3,08 12,48

97 16

7 576

36,47

208

382

7,54

50

669

21,66

31

304

4,98

51

827

23,90

34

616 22 497

17,17 464,65

36 48,4

19


3

ANALÝZA PRIMÁRNÍHO POTENCIÁLU

Pro posouzení gravitace atraktivit jsme provedli inventarizaci přírodních a společenských atraktivit a jejich vytřídění ve vymezeném území podle druhů a významu do hierarchicky diferencovaných kategorií:  mezinárodní – v regionu se jedná o nejvyšší stupeň velice málo zastoupený.  národní až mezinárodní – v Česku známé a vyhledávané, v některých případech navštěvované i zahraničními návštěvníky. Pro destinaci mají dominantní význam.  inter-regionální – zpravidla jsou vnímány v širším kontextu i sousedních regionů, disponují potenciálem propojování sousedících regionů a jsou i základním produktotvorným prvkem. Pro strategie tvorby produktů jsou propojovacím prvkem.  regionální – aktivovaný potenciál nižší úrovně využitelný v regionu; je doplňkové povahy pro tvorbu produktů.  lokální – nízká úroveň aktivace využitelný v konkrétním místě a jeho blízkém okolí. Současně jsme sledovali vzájemné vazby jednotlivých druhů atraktivit, jejich spojování do atraktivit vyšších řádů i kvantitativní a kvalitativní reflexe sekundárního potenciálu služeb na prostorovou distribuci přírodních na společenských atraktivit. 3.1 Orografie (horopis) Povrch Toulavy náleží do systému České vysočiny, sub provincie Česko-moravské, kterou na severu Toulavy tvoří oblasti: A Středočeská pahorkatina – 4 – celky Benešovská pahorkatina – granity středočeského plutonu Pod-celek Dobříšská pahorkatina Pod-celek Březnická pahorkatina Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina Velký Blaník (638 m) Votická pahorkatina (Javorová skála 723 m) Táborská pahorkatina Písecká pahorkatina (Velký Mehelník 633 m) Soběslavská pahorkatina (Chlum 540 m) B Jihočeské pánve: Třeboňská pánev 3.1.1

Orografická atraktivita povrchu Toulavy

Vertikalita terénu vytváří předpoklady pro:  Sjezdové lyžování (na interregionální úrovni) – Monínec, Jistebnicko, Mladovožicko  Paragliding (regionální doplňková úroveň) – Monínec  Horolezectví – Choustník, Lužnice Tábor, Lužnice Bechyně, Kamýk, Solenice (lokální, doplňková)  Vyhlídky a rozhledny – Rozhledna Kuníček (Petrovice) Rozhledna Drahoušek (Sedlčany) Rozhledna Onen Svět (Kovářov) rozhledna Vrškamýk (Kamýk n. Vltavou) Rozhledna Čermákův vrch (Táborsko – Krátošice), Rozhledna Kovářka (Moraveč u M. Vožice) rozhledna Radětice (Táborsko – Bechyňsko), Vyhlídka Opata Zavorala Ostromeč (Sedlčansko), Vyhlídka Drbákov – Albertovy Skály (Sedlčansko), Vyhlídka Monínec – Javorová skála (Český Merán), věž kostela sv. Matěje (Bechyně), 20


Bechyňské vyhlídky (Bechyně), Vyhlídková věž hradu Kotnov (Tábor), Věž táborského kostela, Hrad Dobronice Táborsko), hrad Šelemberk (M. Vožice) hrad Choustník (Táborsko) (dopňkové nástroje produktů) Horizontalita terénu vytváří předpoklady pro:  Běžecké lyžování – Jistebnicko, Milčínsko, Voticko, Mladovožicko, Sedlecprčicko (interregionální)  Cykloturistiku, (interregionální)  Pěší turistiku, (interregionální)  Hipoturistiku (doplňkový)  Golf, (Čertovo Břemeno, Sudoměřice u Bechyně - mezinárodní) Geomorfologické a geologické předpoklady:  Obětní mísy, Husova kazatelna, Čertovo břemeno, Granátová skála Tábor (regionální doplňkový)  Rašeliniště, pískovny, duny, blata Třeboňská pánev – Soběslavsko, Vlkov (národní až mezinárodní)  Krasové jevy – Chýnovské jeskyně (národní až mezinárodní) Týnčanský kras (interregionální)  Hluboká údolí – Lužnice (Tábor-Bechyně, Smutná (Bechyně), Židova strouha Bechyně, (interregionální)  Atraktivita horopisných celků a prvků vytváří v kombinaci s klimatickou a hydrografickou atraktivitou předpoklady pro rozvoj sekundárního potenciálu nabídky služeb. 3.1.2 Hydrogeografické předpoklady Toulavy Celé sledované území náleží k povodí Vltavy, do které spádují řeky Lužnice (s přítoky Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok, řeka Smutná, povodí řeky Brziny, Mastníku, okrajově povodí Sázavy (řeka Blanice). Vltava je největším přítokem Labe, které ústí do Severního moře. Největší města Toulavy jsou na Lužnici (Tábor, Sezimovo Ústí, Soběslav, Bechyně, Planá nad Lužnicí). Nejvýznamnějšími toky řek jsou Vltava a Lužnice, které tvoří základ atraktivity přírodních předpokladů spojených s vodními toky a vodními plochami převážně v letní sezoně. VLTAVA Řeka ohraničuje Toulavu na západním okraji destinace v mikroregionech Sedlčansko, Střední Povltaví. Po celém tomto hraničním území Toulavy se rozprostírá pravý břeh umělé přehradní nádrže Orlík (viz také kartogramy v přílohové části). Atraktivita primárního přírodního potenciálu toku Vltavy s přehradní nádrží Orlík vytváří předpoklady pro:  letní aktivní pobytovou rekreaci u vodních ploch umělé nádrže Orlík (národní až mezinárodní úroveň)  jachting, plavbu výletních parníků, menších sportovních a rekreačních plavidel  vodáctví, windsurfing (národní)  rybolov (národní)

21


Atraktivita primárního potenciálu Vltavy vytváří předpoklady pro rozvoj sekundárního potenciálu založeného na rozvoji infrastruktury a nabídky spojené s:  budováním struktury ubytování a stravování, různé kvality a kategorií (viz níže),  kempy a tábořišti na Vltavě: Kemp Oboz, Kemp Popelíky, Kemp Bor (Vltava), Kemp Trhovky (Vltava), Kemp Podskalí (Vltava), Kemp Radava (Vltava), Kemp Sport Propag Klučenice (Vltava)  zakládáním a rozvojem sportovních přístavů – marín, půjčoven lodí a vybavení, dopravou lodí, (mezinárodní význam), Jacht Club Barrandov Kožlí – (druhý břeh), Hacjacht Ložek – Milešov, Sport Eli Lavičky Bohostice (druhý břeh), Viva Yacht Klučenice Podskalí, Svět plachetnic – kemp Podskalí (Klučenice – Voltýřov), Valkýra – Orlík (druhý břeh), Plachetnice Orlík – Radava, Půjč si loď Radava, Marina Orlík – Chrást – Zahořany – Jeřáb,  rozvojem doprovodných služeb  výstavbou plavební cesty Č. Budějovice Praha (mezinárodní význam) LUŽNICE Řeka Lužnice, svou střední částí od města Soběslavi směrem na sever kopíruje rovinatý písčitý až slatinný terén Třeboňské pánve, který dal v minulosti podněty ke vzniku rozsáhlé rybniční soustavy, která však do Toulavy většinou nezasahuje, ale navazuje na nově vzniklé plochy bývalých pískoven, které vznikly zaplavením vytěžených říčních sedimentů písku např. v Roudné. Severně od města Tábora se tok Lužnice zastavil o Táborskou pahorkatinu náležící k masivu Středočeské pahorkatiny a otáčí se zpět na jih, kde ve své dolní části toku mezi Táborem a Bechyní vyhloubil hluboké romantické údolí. Řeka Lužnice protéká územím mikroregionů Soběslavsko, Táborsko a Lužnice. Atraktivita primárního přírodního potenciálu řeky Lužnice vytváří předpoklady pro:  Vodácké sjíždění řek. Vodácká klasifikace řadí Lužnici do Klasifikace ZWC, WW I. ZWB a její přítoky Kozský potok WWW I. Smutná WW I., Černovický potok ZWC. Přítoky Lužnice bývají sjízdné zpravidla v době delších dešťů, nebo v době vypouštění rybníků. (celostátní až mezinárodní úroveň)  Rybolov na všech tocích a vyhrazených vodních plochách (celostátní úroveň)  Aktivní pobyt u vody – rekreační zařízení, objekty individuální rekreace. Atraktivita primárního potenciálu Povodí Lužnice vytváří předpoklady pro rozložení a rozvoj sekundárního potenciálu spojeného s:  Rozvojem ubytovacích a stravovacích kapacit různých kategorií s vysokou koncentrací OIR (podrobněji viz níže), kempů a vodáckých tábořišť.  Kempy a tábořiště na Lužnici – Kemp Pohoda (Roudná), Kemp Orion (Roudná) Country kemp (Bečice), Kemp Saloon (Bečice), Veřejné tábořiště Saloon Lužnice (Bečice), Kemp Stavorek (Bečice), Chatová osada Soukeník (Sezimovo Ústí), Kemp na Staré Papírně (Dobronice), Rekreační středisko Lužnice (Dobronice), Veřejné tábořiště (Dráchov), Autokemp (Karvánky), Chatová osada a kemp TJ Spartak (Soběslav) Tábořiště Suchomelův ostrov (Tábor) Vodácké tábořiště Harrachovka (Tábor), Vodácké tábořiště Matoušovský mlýn (Tábor), Vodácké tábořiště Na Říkovkách (Bechyně),  Rozvojem půjčoven lodí a jejich přepravy, prodejem povolenek k rybolovu, rozvojem půjčoven kol.

22


 

Půjčovna lodí - Dušan Jakubec (Tábor), Půjčovna raftů Tábor (Tábor), Půjčovna lodí Josef Macášek (Bechyně) Prodej vybavení k rybolovu, prodej povolenek.

Klimatologické předpoklady Toulavy pro cestovní ruch a jeho další trvale udržitelný rozvoj. Území Toulavy výrazně ovlivňují letní a zimní teploty vzduchu, které diferencují předpoklady pro různé varianty sezónnosti, a s ní spojené druhy a formy cestovního ruchu. Provedená hydrogeografická a orografická analýza spolu s klimatologickým hodnocením sledovaného území diferencují atraktivitu Toulavy na několik mikroregionálních celků, které se profilují do sezónních charakteristik:  Dominantní letní rekreace u vody s využitím navazující krajiny převážně venkovského typu. Dominantní je Vltava – zasahující do Toulavy zejména vodní plochou přehradní nádrže Orlík a jejího pravého břehu a dále pak povodí Lužnice, která z větší části protéká Třeboňskou pánví - relativně nejteplejší částí Toulavy. Průměrné červencové teploty se pohybují mezi 17 až 19°C. Do této skupiny se nám profilují mikroregiony Sedlčansko, Střední Povltaví, Táborsko, Lužnice, Soběslavsko, Pod Horou.  Oblast vhodná pro celoroční využití s mírnou dominancí zimní sezony. Vyznačuje se optimálními podmínkami pro zimní sněhové srážky s dostatečnou délkou sněhové pokrývky a teplotami vhodnými pro tvorbu umělého sněhu. Jak dokládají níže uvedené kartogramy, průměrný počet ledových dní se zde pohybuje mezi 50 až 60 ledovými dny a průměrný počet dnů se sněhovými srážkami dosahuje 70 až 80 dní v roce. Z kartogramů vyplývá, že vhodným územím pro organizaci a rozvoj služeb spojených s provozováním sjezdového a běžeckého lyžování se jeví výše položené partie Středočeské pahorkatiny na Jistebnicku, Borotínsku, Prčicku a Českomoravské vysočiny na Mladovožicku. Převážná část tohoto území pokrývá mikroregion Krajina srdce.  Skupina měst na území Toulavy, která se profilují jako místa s celoročním využitím s větší dominancí letní sezóny. Výše dominance letní sezóny je závislá na velikosti města, sezónní povaze jeho zázemí. Patří sem aglomerace Tábor (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí), lázně Bechyně, a částečně Sedlčany. Tato centra s dominantou Tábora se snaží svými kulturními, kongresovými, vzdělávacími, sportovními a společenskými aktivitami prodlužovat návštěvnost i v době mimo hlavní sezonu. 3.1.3

Vhodná dispozice klimatu a svažitost terénu Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vysočiny vytvořily ve vyjmenovaných oblastech podmínky pro vznik sekundárního potenciálu služeb spojeného se vznikem zimních areálů a jednoho lyžařského střediska:  Středisko zimních sportů Monínec,  Ski areály - Horní Kouty - Radvánov (Táborsko – Mladovožicko), Hůrka u Jistebnice (Český Merán), Smrkov u Jistebnice, Ski Kvasejovice (Český Merán), Ski areál Záluží (Milevsko & okolí), Šiberný vrch Sedlčany (Sedlčansko)

23


Průměrná měsíční teplota v červenci

Průměrný roční počet ledových dní

Datum první sněhové pokrývky

24


Průměrný sezonní počet dní se sněžením

3.1.4 Fyto a zoogeografické předpoklady atraktivity Toulavy Miliony let trvající proces lidské domestikace zvířat a rostlin zakořenil hluboké vazby člověka na fyto i zoosféru. Urbanizační procesy vylidňují venkov do měst, kde je člověk omezován ve svém vztahu ke zvířatům a rostlinám. V současné době tyto nerovnováhy jsou kompenzovány výjezdy obyvatel měst na venkov, kde je vyhledávána aktivita spojená se sběrem lesních plodů, hipoturistikou, hippoterapií, myslivostí, rybolovem, agroturistikou, hospodařením a údržbou objektů individuální rekreace. Obdobně jako v předchozích bodech má Toulava ideální předpoklady atraktivity nepoškozeného venkovského prostředí a současně i atraktivity s výhodnou polohou vůči Praze a dalším větším městům, území pro rozvoj sekundárního potenciálu služeb pro využití této atraktivity:  ZOO Větrovy Tábor - komplexní zařízení s pestrou ukázkou zvířat z celého světa, vzdělávací programy, ubytování, stravování (interregionální význam - nejbližší konkurence, Hluboká nad Vltavou, Praha, Jihlava)  Botanická zahrada Tábor druhá nejstarší v ČR založena 1886 nabízí 4000 rostlin (regionální význam doplňkový). (konkurence nejblíže Praha)  Koňské farmy a jezdecké kluby umožňující rekreační jízdu na koni (zpravidla podléhají spádovosti z okolních městských center a Prahy), Farma Y Cunkov (Český Merán), Penzion U Horáků (Český Merán), Farma Kunclův Mlýn (Sedlčansko), Penzion Janov (Sedlčansko), Penzion mlýn Kamenice (Sedlčansko), Farma Čapí letka (Sedlčansko), Farma Dražka (Sedlčansko), Farma U lesa (Táborsko – Bechyňsko), Farma Staré Sedlo (Táborsko – Bechyňsko), Jezdecká turistika Kolibík (Táborsko – Tábor), Jezdecký klub Bessy Tábor (Táborsko – Tábor), Penzion Dvůr Karolín (Táborsko – Tábor), dětské hipo-tábory Třebiště, (Soběslavsko), Dolli Zálší (Soběslavsko), JK SZeŠ Tábor, JK M. Vožice- Noskov, (Krajina Srdce), Farma Časný Turovec, (Táborsko), JK Radimovice u Tábora, JK Equitation Borotín – Pejšova Lhota, JK Fast Bird Vrážná – Chotoviny (Krajina Srdce), Farma Cunkov (Jistebnicko, Krajina Srdce)

25


3.2

Kulturně - společenské předpoklady Toulavy a jejich atraktivita

V úvodu analýzy společenských atraktivit Toulavy je třeba zdůraznit dominující logiku jejich synergických vazeb na přírodní prostředí a historii jejich vývoje i diferenciaci jejich gravitace. Rozklíčování těchto vazeb je důležitým nástrojem k inovativnímu vytváření konkurenceschopných produktů destinace. Tisíciletý kontinuální socioekonomický vývoj území vyprofiloval společenskou atraktivitu Toulavy do adekvátního spektra primárního potenciálu předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu destinace tvořeného dědictvím světských staveb, církevních staveb a technických památek, movitých společenských atraktivit i nehmotného kulturního dědictví. Období průmyslových revolucí ponechává okrajová území Toulavy mimo hlavní rozvojové osy a multiplikuje vylidňování území. Tento demografický proces vytváří na počátku 60. let 20. století základní předpoklady pro postupnou restrukturalizaci území na rekreační zázemí okolních měst a současně i turistickou destinaci pro návštěvníky ze vzdálenějších regionů. Území nedisponuje velkým množstvím výrazných společenských atraktivit národního a mezinárodního významu a jeho šanci lze spatřovat v logice systematického propojování přírodních a společenských předpokladů Toulavy v návaznosti na atraktivity vyšších řádů v okolí (Konopiště, Orlík, Zvíkov, Hluboká n. Vltavou, Třeboň, Písek atd.). Komponentou atraktivity území je historický vývoj společnosti, která v původní krajině žila a vytvořila předpoklady pro současné využívání a další možné využití kulturního i přírodního dědictví Toulavy. Základním stavebním kamenem nabídky současné společenské atraktivity byly:  Historie počátků rodu Vítkovců, působení rodu Schwarzenbergů, královské hrady na Vltavě (Kamýk).  Těžba stříbra na Mladovožicku a Táborsku.  Historie prvopočátků evropského protestantizmu spojená s kázáním mistra Jana Husa a historie husitských válek.  Působení katolické, evangelické a židovské církve na území Toulavy.  Investice Tomáše Bati do nového města Sezimovo Ústí II po 1. Sv. válce.  Soukromá vila a hrob 2. československého prezidenta Dr. E. Beneše. 3.2.1 Architektonické památky Hrady, tvrze, zříceniny  Národní až mezinárodní význam – Hrad Kotnov a Bechyňská brána (Táborsko, Tábor) Zřícenina hradu Kozí Hrádek (Táborsko – Tábor)  Interregionální význam – Zřícenina hradu Vrškamýk (Sedlčansko), zřícenina hradu Borotín (Krajina srdce), Hrad Šelemberk (Krajina srdce Mladovožicko), Zřícenina hradu Příběnice (Táborsko – Tábor), Zřícenina hradu Dobronice (Lužnice – Bechyně), Zřícenina hradu Choustník (Pod Horou)  Regionální význam – Krčínova Tvrz (Sedlčansko regionální význam),  Lokální význam – Hrad Vysoký Chlumec (Sedlčansko), Tvrz ve Vrchoticích (Krajina srdce), zřícenina hradu Zvěřinec (Krajina srdce) Zámky  Národní až mezinárodní význam - Zámek Bechyně (Lužnice – Bechyňsko)  Interregionální význam – Zámek Radíč (Sedlčansko),  Lokální význam - Zámek Červený hrádek (Sedlčansko nepřístupný), Zámek v Mladé Vožici (Krajina srdce – Mladovožicko), Zámek Chotoviny (Krajina srdce, nepřístupný), Zámek Brandlín (Pod Horou), Barokní zámek Tábor – Měšice (Táborsko, Tábor) 26


Městská a venkovská architektura  Mezinárodní význam - Městská památková rezervace Tábor, disponuje atraktivitou fortifikačního systému, historickým jádrem renesančních domů se zachovalým středověkým systémem uspořádání ulic. Kubistická vila Manželů Novotných od táborského rodáka architekta Theodora Petříka (Tábor – mezinárodní význam, významná doplňková atraktivita), Díky silným národním historickým tradicím husitství a historii jednoho z prvních protestantských hnutí na světě lze klasifikovat město i jeho architekturu jako potenciál mezinárodní povahy s produktotvornými vlastnostmi. Selské baroko – vesnice s typickými vesnicemi Soběslavsko-Veselských blat. Borkovice, Mažice, Zálší, Klečaty, Vlastiboř, Svinky, Záluží produktotvorná atraktivita.  Národní až mezinárodní význam - Městská památková zóna Bechyně, fortifikační systém, zámek (Bechyně národní až mezinárodní význam, produktutvorná atraktivita).  Národní význam – Sezimovo Ústí Vila, hrob, park a památník 2. československého prezidenta dr. Edvarda Beneše, Sezimovo Ústí II. Založeno J. A. Baťou, jako kopie Zlína, vesnická památková zóna Ounuz), (Jistebnicko – Cunkov národní význam doplňková atraktivita.  Regionální doplňkový význam – Sedlčany, Chýnov – Bílkova vila a soubor jeho soch na městském hřbitově.  Lokální význam – Městská památková zóna Soběslav s pozůstatky starého hradu, MPZ Sedlec-Prčice), Vysoký Chlumec. Technické památky  Národní význam nejstarší přehrada ve střední Evropě Jordán (Tábor – význam doplňkový), Stará poštovna ze Sněžky (Krajina Srdce, Javorová skála), Přehrada a přehradní hráz nádrže Orlík, (Sedlčansko), Žďákovský a Podolský most (střední Povltaví), Elektrická dráha Františka Křižíka (Táborsko – Bechyňsko národní až mezinárodní, Most Duha (národní význam), Stádlecký most (Táborsko – Bechyňsko národní význam doplňkový význam).  Interregionální význam Větrný mlýn u Příčov (Sedlčansko) Křížkův mlýn v Bláhově Lhotě (Sedlčansko).  Místní význam – Burkův most (Český Merán), Šelmberský mlýn (Táborsko – Mladovožicko), funkční systém kašen pro rozvod vody v historickém centru Tábora (národní doplňkový význam). Církevní stavby  primární potenciál atraktivity církevní povahy lze na území Toulavy diferencovat na židovské památky spravované Židovskou obcí pražskou a církevní památky ve správě katolické církve. Území Toulavy správně pokrývají diecéze Českobudějovická s vikariátem Tábor a jeho farnostmi (viz mapa), vikariát Písek s východními přilehlými farnostmi (viz mapa) a arcidiecéze pražská s vikariátem Benešov (farnost, Sedlec – Prčice a Votice), vikariátem Příbram (farnosti Sedlčany, Krásná Hora nad Vltavou, Petrovice)

27


Židovské památky Židovské památky na území Toulavy spadají do územního vlivu Židovské obce pražské.  Významově jsou tyto stavby převážně na nižší regionální úrovni, avšak disponují poměrně vysokým rozvojovým potenciálem, který lze využívat při tvorbě regionálních produktů – Synagoga, židovský hřbitov Kosova Hora (Sedlčansko, rozvojový potenciál), židovský hřbitov Dražkov (Sedlčansko rozvojový potenciál), Židovský hřbitov u Pohoří (Krajina srdce rozvojový potenciál), židovský hřbitov Prčice (Krajina Srdce rozvojový potenciál), synagoga (původní), hřbitov Babčice obec Vodice (Krajina Srdce Vožicko – rozvojový potenciál), židovský hřbitov Běleč (u Vilic) (Krajina Srdce Vožicko – rozvojový potenciál), židovský hřbitov Jistebnice, židovský hřbitov a synagoga v Bechyni (Táborsko – Bechyňsko), židovský hřbitov Kovářov, židovský hřbitov Prudice (Nemyšl), židovský hřbitov a bývalá synagoga Radenín (Táborsko), židovský hřbitov Stádlec, nová a stará synagoga, židovský hřbitov Milevsko, (Židovský hřbitov Tučapy) Římskokatolické památky kulturního dědictví  pro přehlednost je potenciál církevních památek zpracován do tabulky viz níže. místo

vikariát

kategorie

mikroregion

význam

využití

Milevsko

Písek

Klášter

Střední Povltaví

nadnárodní

Zapojení do produktů

Klášter kongregace Oblátů

Klokoty

Tábor

Klášter

Táborsko

Poutní kostel Narození Panny Marie

Klokoty

Tábor

Poutní místo

Táborsko

nadnárodní nadnárodní

Zapojení do produktů Zapojení do produktů

název Premonstrátský klášter a chrám Navštívení Panny Marie

28

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Bývalý premonstrátský a františkánský klášter Bývalý klášter bosonohých Augustiniánů a kostel Narození panny Marie

Bechyně

Bývalý klášter

Lužnice

regionální

doplňkové doplňkové

Tábor

Tábor

Bývalý klášter

Táborsko

lokální

Tábor

Tábor

děkanský kostel

Táborsko

národní

Kostel sv. Matěje

Bechyně

Tábor

děkanský kostel

Lužnice

Kostel Narození Panny Marie na Kostelci

Kostelec

Tábor

filiální kostel/Borotín

Krajina srdce

regionální

kostel sv. Jakuba a Filipa

Oldřichov

Tábor

filiální kostel/N Ves

Krajina srdce

regionální

doplňkové

N. Ves u M. Vožice Sedlčany

Tábor

farní kostel

Krajina srdce

regionální

doplňkové

Příbram

farní kostel

Sedlčansko

regionální

doplňkové

Petrovice

Příbram

farní kostel

regionální

doplňkové

Kostel sv. Vavřince

Prčice

Benešov

filiální kostel

Krajina Srdce

meziregio nální

produkty (hrob Krčína

Kostel sv. Jeronýma

Sedlec

Benešov

farní kostel

Krajina Srdce

regionální

doplňkové (jediný secesní interiér v ČR

Arnoštovice

Benešov

filiální /Sedlec

Krajina Srdce

M. Vožice

Tábor

Farní kostel

Krajina srdce

regionální

doplňková

Kostel Sv. Petra a Pavla

Soběslav

Tábor

Farní kostel

Soběslavsko

regionální

doplňková

Kostel Sv. Víta

Soběslav

Tábor

filiální

Soběslavsko

nadregionál ní/ gotika

doplňková

Chýnovský hřbitov

Chýnov

Tábor

Farnost Chýnov

Krajina srdce

nadregionál ní/ sochy a hrob Bílka

doplňková

Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor

Kostel sv. Kateřiny Kostel sv. Martina Kostel sv. Petra Pavla

Kostel sv. Šimoda a Judy Kostel sv. Martina a solnice se zvonicí

Sedlčansko

vyhlídková věž, zapojení do produktů vyhlídková věž, zapojení do produktů románský, pověst, doplňkové

3.2.2 Muzea, skanzeny, expozice, galerie V úvodu podkapitoly uvádíme tabulku s průměrnou návštěvností vybraných subjektů, které zveřejňují návštěvnost. Pro srovnání s okolní konkurencí je uvedena v závěrečné části tabulka vybraných top subjektů z konkurenčního sousedství. Průměrná roční návštěvnost vybraných subjektů za uplynulé 3 roky Husitské muzeum – Expozice Husité 48000 Rožmberský dům Soběslav 13000 Smrčkův dům, blata Soběslav Bechyňská brána a hrad Kotnov 11000 Památník M. Vožice Muzeum Sedlčany 2500 Muzeum Milevsko Skanzen Vysoký Chlumec 5200 Alšova galerie Bechyně Památník dr. E. Beneše S. Ústí 22000 Muzeum Jistebnice Táborská setkání

3000 3000 2000 4000 1120 200

Městské Muzeum Sedlčany (Sedlčansko), Muzeum Váchův Špejchar (Sedlčansko) Muzeum Vítek z Prčice (Český Merán), Muzeum Loutek (Táborsko – Mladovožicko), Muzeum historických šicích strojů (Krajina Srdce Mladá Vožice), Památník Mladovožická (Krajina Srdce – Mladá Vožice), Městské Muzeum Bechyně (Lužnice Bechyně), Hasičské Muzeum (Lužnice – Bechyně), Muzeum sochaře Vladimíra Preclíka (Lužnice – Bechyně), 29


Muzeum keramiky, Alšova jihočeská galerie – Muzeum keramiky (Lužnice – Bechyně), Muzeum Turistiky (Lužnice – Bechyně) jediné v ČR, Husitské muzeum (Táborsko – Tábor), Muzeum Lega (Táborsko – Tábor), Muzeum čokolády a marcipánu (Táborsko – Tábor), Strašidelné podzemí a muzeum starých řemesel (Táborsko – Tábor), Skřítkov (Táborsko – Tábor), Expozice Táborský poklad (Táborsko – Tábor) Muzeum Hudby (Táborsko – Tábor), Blatské muzeum husitství (Táborsko – Soběslav), Housův mlýn zážitkový skanzen husitství. Památník Dr. Edvarda Beneše (Táborsko – Sezimovo Ústí I.), Muzeum historických zemědělských strojů (Lužnice – špejchar Želeč), Milevské muzeum (Milevsko & okolí). 3.2.3 Osobnosti spojené s územím Toulavy Historické spojitosti osobností s Toulavou jsou, nebo se mohou stát předmětem eventů, které na základě dobré organizace potenciálně přivedou novou klientelu do regionu zejména v době mimosezóny:  Historické postavy – Vítek z Prčice (Český Merán), Jakub Krčín (Sedlčany, Petr Vok z Rožmberka (Táborsko – Bechyňsko), Jan Žižka z Trocnova (Táborsko – Tábor), Mistr Jan Hus (Táborsko – Tábor), Edvard Beneš (Táborsko – Tábor), Jan Hromádka z Jistebnice (Jistebnice), Vojtěch Ranků z Ježova, 1355 rektor pařížské Sorbonny, (Ježov, Mladovožicko)  Umění – Josef Suk hudebník (Křečovice), Abbé Josef Jelínek Sedlec–Prčice (1758 – 1825), kněz, hudební skladatel, klavírní virtuos, osobní přítel Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Jan Nepomuk Kaňka advokát, hudebník, rektor UK (Sedlec–Prčice), Karel Chaba malíř a grafik (Sedlec–Prčice), Václav Pichl hudebník, skladatel (Bechyně), Karel Hugo Hilar režisér a dramatik (Sudoměřice u Bechyně), František Bílek sochař (Chýnov), Oskar Nedbal, skladatel, dirigent a violový virtuos (Tábor).  Věda a vzdělání – Emanuel Chalupný zakladatel Českého sociologického ústavu, sociolog, právník filozof (Tábor), August Sedláček historik (M. Vožice a Tábor), Vlasta Kálalová (Lottiová), lékařka, (Bernartice), František Křižík vynálezce (Táborsko – Bechyňsko, Stádlec), Dolfina Poppée světová grafoložka (Bechyně). 3.2.4 Slavnosti, festivaly, eventy Významné události, které do místa organizace přivedou množství návštěvníků z širokého okolí a podle významu akce i ze zahraničí. Návratnost těchto akcí vyžaduje dlouhodobě kvalitní organizaci s nutností kontinuálních inovací. Organizace eventů je vhodným doplňkem návštěvnosti mimo sezonu. Aktuální funkční eventy: Slavnosti Rosa (Sedlčansko), Sukovy Sedlčany (Sedlčansko), Pochod Praha-Prčice (Český Merán), Zlatá Šlapka (Táborsko – Mladovožicko), Festival Řemesel na Šelmberku (Táborsko – Mladovožicko), Festival dobové kuchyně na Šelmberku (Táborsko – Mladovožicko), Festival dechových hudeb (Táborsko – Chýnovsko), Táborské kulturní léto (Táborsko – Tábor), Slavnosti piva (Táborsko – Tábor), Táborské Vánoce (Táborsko – Tábor), Táborská setkání (Táborsko – Tábor), Husitské dny (Táborsko – Tábor), Léto nad Lužnicí (Táborsko Tábor), Jihočeský hudební festival (Táborsko – Tábor), Festival Mighty Sounds (Táborsko – Tábor), Táborský festival vína (Táborsko – Tábor), Milevské maškary (Milevsko & okolí), Milevské slavnosti (Milevsko & okolí), Kubešova Soběslav a Blata se baví, Mistroství světa, Světový pohár a Mistroství ČR v cyklokrosu v Táboře, mezinárodní a národní soutěže v lehké atletice Tábor.

30


4

ANALÝZA SEKUNDÁRNÍHO POTENCIÁLU

Sekundární potenciál je úzce spjatý s primární atraktivitou přírodního a společenského potenciálu a vzniká v místech se silnou dlouhodobě působící poptávkou po této atraktivitě. Sekundární potenciál ekonomicky zhodnocuje primární potenciál. Prostorovou distribuci atraktivity se silnou gravitací poptávky doprovází služby cestovního ruchu, které lze posuzovat podle jejich kvantity a kvality. Rozbor sekundárního potenciálu služeb jsme založili na principu prostorové inventarizace lůžkových kapacit z hlediska této kvantity a kvality. Inventarizaci důležitých doprovodných služeb lokalizovaných do míst s významnou atraktivitou kombinace přírodních potenciálů (uvedeno viz kapitola primární potenciál). Lůžkové kapacity považujeme za nejspolehlivější indikátor reality poskytovaných služeb ve sledovaném prostoru. Jsou to služby komplementární povahy, které na sebe váží další doprovodné služby. Na závěr kapitoly jsme zhodnotili dopravní infrastrukturu. 4.1

Prostorové disparity ubytovacích služeb mikroregionů Toulavy

Na území Toulavy jsme k prosinci 2013 identifikovali celkem 47 779 lůžek. Do tohoto počtu jsou započtena lůžka v hotelech, penzionech, kempech a chatových osadách, ubytování v soukromí a lůžka v objektech individuální rekreace (chaty, chalupy). K započítání chat a chalup jsme použili celostátně používanou metodiku přepočtu 4 lůžka na jeden objekt. Celkovou kvalitativní strukturu reprezentuje graf č. 1 a tabulka č. 4. 1, ze kterých vyplývá, že v průměru jedno lůžko připadá na 3 obyvatele Toulavy.

Největší podíl 70% lůžkových kapacit tvoří chaty a chalupy, jež signalizují relativně stálou a pravidelnou návštěvnost jejich majitelů, kteří se podílí na stabilizaci místních základních služeb, (obchody, hospody atd.), avšak minimálně multiplikují vznik dalších doplňkových služeb cestovního ruchu. Níže uvedená vyčíslení lůžkových kapacit byla zpracována do tabulek podle katastru obcí (viz příloha) náležejících do členských mikroregionů Toulavy a diferencována podle 31


druhů. Následně jsme získané údaje zpracovali do grafů a kartografických vyjádření GIS, abychom rozklíčovali základní profilační prvky cestovního ruchu v Toulavě. Graf č.1.

Kvalitativní struktura lůžkových kapacit Toulavy hotel 8%

penzion 8%

9% 2% 70%

3%

kemp chatové osady ubytování v soukromí ubytovny OIR

Tabulka č. 4.1 destinace lůžka

hotel

penzion

kemp, chatové osady

ubytování v soukromí

ubytovny

OIR

Toulava

3035

2748

3426

870

1147

25848

4.1.1 Fond ubytovacích kapacit objektů individuální rekreace Při hodnocení kvantitativního i kvalitativního rozložení lůžkové kapacity podle mikroregionů, je patrné dominantní postavení OIR u všech mikroregionů (viz graf č. 2 a kartogramy v příloze). Významnou pozici mají obce podél břehů Vltavy a Lužnice. Graf.č.2

Mikroregionální rozložení lůžkových kapacit včetně OIR 12000

OIR

10000 8000 6000 4000 2000 0

ubytovny

ubytování v soukromí kemp chatové osady penzion

hotel

32


Dominantními mikroregiony jsou Sedlčansko s obcí Milešov (1424 lůžek), Kamýk nad Vltavou (1076 lůžek), Táborsko s Planou n. Lužnicí (1588 lůžek) a Tábor (1616 lůžek). Dalšími dominantními obcemi jsou Soběslav na Soběslavsku (1600 lůžek) a Kovářov ve Středním Povltaví (920 lůžek) viz tabulky č. 1 a č. 2. Ve výše jmenovaných částech jsou zejména vysoké koncentrace chatových osad, které vznikaly v 60. až 70. letech 20. století a jsou značnou zátěží pro životní prostředí. Na zbývajícím území mimo břehy Lužnice a Vltavy jsou spíše zastoupeny chalupami a jejich rozložení koresponduje s historicky vzniklou venkovskou sídelní strukturou tradičních vesnic (viz např. Krajina srdce a Pod Horou). Protože objekty individuální rekreace tvoří cca 70% podíl na lůžkových kapacitách Toulavy, jsou významnou komponentou CR na jejím území. OIR jsou převážně součástí a jedním z tvůrců rekreačního zázemí Prahy, aglomerace Tábor, Benešova, Příbrami a Písku. V posledních cca 20 letech se fond částečně transformuje na trvalé bydlení Pražanů v důchodovém věku a na fond pronajímaný za účelem výdělku (viz ubytování v soukromí). Při tvorbě strategie Toulavy je třeba zohlednit tyto skutečnosti. 4.1.2 Fond nabídky ubytovacích kapacit návštěvníkům Toulavy Jak uvádějí graf č. 3, tabulka č. 4.2 a kartodiagram v příloze, jsou opět dominantními mikroregiony Táborsko (3053 lůžek), Sedlčansko (2420 lůžek) Střední Povltaví (1364 lůžek) a Krajina srdce (1064 lůžek). Provedeme-li analýzu druhové a prostorové strukturace je patrné, že základním lokalizačním faktorem jsou společenské a přírodní atraktivity determinující intenzitu a druhovost prostorové distribuce.  Hotelové kapacity - největší město Toulavy Tábor a jeho okolí disponují největšími kapacitami destinace v hotelových zařízeních. Na základě dlouhodobého optimalizačního procesu poptávky jsou hotelové kapacity relativně stabilizovány. Hotelové kapacity na Sedlčansku, Krajina srdce, Střední Povltaví a Lužnice mají hotelovou kapacitu srovnatelnou, ale lokalizační faktory odlišné. Sedlčansko těží z polohy na přehradě Orlík a z blízké polohy Prahy, hotelové kapacity Krajiny srdce jsou lokalizovány do střediska Monínec a okolí, mikroregion Lužnice soustřeďuje hotelové kapacity do lázeňské Bechyně a jejího okolí. V případě Monínce a Bechyně ještě stabilizují poptávku golfová hřiště v Alenině Lhotě a Sudoměřicích u Bechyně. Graf č.3 Mikroregionální rozložení lůžkových kapacit podle druhů bez OIR 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

ubytovny ubytování v soukromí kemp chatové osady

penzion hotel



Ubytovací kapacity v penzionech jsou koncentrovány obdobně jako hotely na Táborsku, Sedlčansku a v Krajině srdce. Rozložení ubytovacích kapacit v penzionech má obdobné lokalizační faktory jako hotely. Penziony a jejich rozvoj 33








na území Toulavy má podstatně výhodnější předpoklady vzniku než hotelová zařízení, protože jsou méně náročné na investice, vybavenost, počet zaměstnanců i pestrost služeb. Kempy a chatové osady - jsou nejvíce zastoupeny na Sedlčansku, Středním Povltaví a Soběslavsku. Tento typ ubytovacích kapacit je na nižší úrovni klasifikace služeb, je intenzivně zastoupen podél vodních toků a vodních ploch zejména Vltavy a Lužnice. Kempy a chatové osady nejsou zpravidla vytěžovány po celý rok, ale převážně jen v době letní sezony. I tuto kategorii lze považovat za dlouhodobě optimalizovanou. Další rozvoj kapacit má perspektivu v prostorech mimo jejich koncentraci na základě tvorby nových produktů. Tabulka č. 4.2 Mikroregion

hotel

penzion

kemp chatové osady


ubytovny

celkem

Táborsko Sedlčansko Střední Povltaví Krajina srdce Lužnice Soběslavsko Pod Horou Celkem

1008 637 394

656 551 256

425 931 615

115 177 99

849 124 0

3053 2420 1364

484 425 87 0 3035

329 209 63 26 2090

48 248 555 0 2822

86 186 121 51 835

117 0 87 0 1177

1064 1068 913 77 9959

Ubytování v soukromí - je doposud méně zastoupená složka. Je celkem rovnoměrně rozložená po území Toulavy. Rovněž lokalizační faktor je nesnadno definovatelný na rozdíl od předešlých kategorií. Výhodou ubytování v soukromí je nízká ekonomická náročnost spočívající v možnosti transformace OIR. Tato kategorie je doposud málo aktivovaným potenciálem pro rozvojové strategie s možností využití vysokého zastoupení OIR na celém území Toulavy. Ubytovny - jsou výrazněji zastoupeny na Táborsku, lze je rovněž definovat jako perspektivní potenciál rozvoje levnějšího ubytování na cyklotrasách, Greenways, Svatojakubské cestě atd.

4.1.3 Dopravní cesty, cyklotrasy, cesty a naučné cesty. Na území Toulavy jsme identifikovali různé druhy Infrastruktury cest, které jsou výsledkem dlouhodobé optimalizace. Lze je rozdělit na základní dopravní cesty a cesty které multiplikoval cestovní ruch. Základní dopravní cesty tvoří:  Železniční tratě - Hlavní mezinárodní trať - Praha , Tábor, Soběslav, Č. Budějovice 221, trať 224 Horní Cerekev, Chýnov, Tábor, trať 201 Tábor, Milevsko Písek, Ražice, trať 202 Tábor, Bechyně a trať 223 Olbramovice.  Silniční síť – hlavní páteřní osu tvoří silnice č. 3, E 14 a dálnice D3. Další důležité cesty jsou silnice č. 19 Pelhřimov, Chýnov, Tábor a Milevsko, silnice č. 105 Praha, Sedlčany, Milevsko.  Vodní vltavská cesta – Hamburk, Mělník, Praha, přehradní nádrž Orlík

34


Nadstavbová komplementární Infrastruktura cest vzniklá rozvojem cestovního ruchu: Hlavní tranzitní cyklotrasy  Trasa č. 07. Vltavská cyklostezka – prameny Vltavy – Mělník Trasa č. 11: Lišnice (U Hluboké nad Vltavou) – Želeč – Lom – Tábor – Sedlec-Prčice- Sedlčany – Nevyklov – Týnec nad Sázavou – Praha  Trasa č. 31: Plzeň, Koterov – Šťáhlavy – Blovice – Nepomuk, žst. – Lnáře – Blatná – Mirotice – Kučeř – Bernartice – Stádlec – Malšice – Lom  Trasa č. 32: Lom – Dírná – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Landštejn – Slavonice  Trasa Greenways Praha – Vídeň: Sedlčany, Sedlec – Prčice, Tábor Plná n. Lužnicí Místní nenáročné tematické cyklotrasy Lanovkou za bizony (Český Merán), Na zámek Orlík; Kostelec n. Vltavou – zámek Orlík – Kovářov (Milevsko & okolí), Na hrad Zvíkov (Milevsko & okolí), Podél Orlické vodní nádrže (Milevsko & okolí) Na Stádlecký most (Milevsko & okolí), Stříbrná osmička – po stopách dolování stříbra (Táborsko – Mladovožicko) Středně náročné trasy Tam za vodou v rákosí (Český Merán), Sejdeme se za pecí (Český Merán), Za vodní tvrzí (Český Merán), Sukovým Krajem (Sedlčansko), Krčínovy stopy (Sedlčansko), S hradem v zádech (Sedlčansko). Na rozhlednu Kuníček; Petrovice – Kuníček – Husova kazatelna (Milevsko & okolí), Za kapličkami kolem Milevska; Kovářov – Hrazany – Chyšky – Přeštěnice (Milevsko & okolí), Na Onen Svět; Kostelec n. Vltavou – Onen Svět – Kovářov (Milevsko & okolí), Z Milevska do Prčice (Milevsko & okolí), Údolím Smutné (Milevsko & okolí), Na hrad Dobronice (Milevsko & okolí), Blatnické okruhy (Táborsko – Mladovožicko), Kolem Chýnovské jeskyně na hrad Šelemberk (Táborsko – Mladovožicko), Kolem hradu Šelemberk (Táborsko – Mladovožicko), Kolem Chýnovské jeskyně (Táborsko – Chýnovsko), Na Borkovická blata za lidovou architekturou (Táborsko – Tábor), Na hrad Choustník přes Turovecký les (Táborsko – Tábor), Z Tábora do Chýnovské jeskyně a na hrad Šelemberk (Táborsko – Tábor), Jistebnickou vrchovinou do Borotína a na hrad Starý Zámek (Táborsko – Tábor),Greenways Praha – Vídeň (Táborsko – Tábor), Kolem Bechyně; Bechyně – Stádlec – řetězový most – Čenkov – Želeč – Hlavatce – Vyhnanice – Sudoměřice u Bechyně – Bechyně (Táborsko – Bechyňsko), Do Bechyně romantickým údolím Lužnice; trasa č. 0104 (Táborsko – Bechyňsko) Pěší a naučné stesky Sukova pěší stezka (Sedlčansko), Naučná stezka kolem hradu Vrškamýk (Sedlčansko), Naučná stezka k hradu Zvěřinci (Český Merán), Vycházkový okruh MPZ Sedlec-Prčice (Český Merán), Putování za kapličkami Českého Meránu (Český Merán), Naučná stezka Kolem Hradu Šelemberk (Táborsko – Mladovožicko), Bechyňské vyhlídky (Táborsko – Bechyňsko), Chýnovská naučná stezka (Táborsko – Chýnovsko), Táborský zdravotní a naučný okruh (Táborsko – Tábor), Naučná stezka Drbákov – Albertovy skály (Sedlčansko), Petrovická naučná stezka – Krajem kamenů (Sedlčansko), Naučná stezka J. E. Kypty (Český Merán), Naučná stezka Za krásami Českého Meránu (Český Merán), Naučná stezka Nadějkovsko (Český Merán), Naučná stezka Jistebnickými Sady (Český Merán), Vyhlídková trasa Střezimíř (Český Merán), Z Tábora do Bechyně romantickým údolím Lužnice (Táborsko – Bechyňsko), Naučná stezka na Onen Svět (Táborsko – Bechyňsko), Naučná

35


stezka Borkovická blata (Táborsko – Soběslavsko), Naučná stezka Pintovka (Táborsko – Tábor). Svatojakubské cesty - evropský fenomén Má veliký rozvojový potenciál mezinárodního významu. Doposud není na území Toulavy aktivován (tab. 4.3) Tabulka č. 4.3 Velký Blaník

rozcestí tří červených

1,5

77,5

červená

rozcestí tří červených Malý Blaník Šelemberk Mladá Vožice, náměstí Pohnání Rozcestí pod Homolí Dobronice Kozí Hrádek, rybník Jezero Hýlačka Horky, železniční stanice Tábor, Kotnov Klokoty Harrachovka Hrad Příběnice Dobronice u Bechyně Bechyně

Malý Blaník Šelemberk Mladá Vožice, náměstí Pohnání Rozcestí pod Homolí Dobronice Kozí Hrádek, rybník Jezero Hýlačka Horky, železniční stanice Tábor, Kotnov Klokoty Harrachovka Hrad Příběnice Dobronice u Bechyně Bechyně Týn nad Vltavou, most

2,0 11,0 2,5 6,0 2,5 5,0 6,0 7,0 2,0 2,5 2,0 2,0 5,0 8,5 9,0 8,0

79,5 90,5 93,0 99,0 101,5 106,5 112,5 119,5 121,5 124,0 126,0 128,0 133,0 141,5 150,5 158,5

červená červená červená červená červená modrá zelená červená modrá zelená zelená zelená červená červená červená červená

Shrnutí problematiky spojené se sekundárním potenciálem Sekundární potenciál vyjadřuje úroveň zhodnocení primárního potenciálu území v podobě počtu vytvořených pracovních příležitostí a objemu investic a příjmů z cestovního ruchu. Kvantita i kvalita aktuálně využívaného primárního potenciálu turistické atraktivity Toulavy se projevuje v prostorovém rozložení infrastruktury základních i doplňkových služeb. Jak ukazují kartogramy prostorové distribuce ubytovacích kapacit lze identifikovat stávající intenzivně rozvinuté souvislé zóny okolo Vltavy a řeky Lužnice. Vltava je výrazně posilována rekreačním potenciálem přehradní nádrže Orlík a její výhodnou polohou vůči Praze. Lužnice je výrazně posilována v úseku aglomerace Tábor a Soběslav až Veselí nad Lužnicí urbanizovaným a sub-urbanizovaným územím s historickým, kulturním, sportovním, ekonomickým a obchodním zázemím a současně i nejvýhodnější polohou na mezinárodní železniční trati a mezinárodní dálnici D3 tranzitující severní Evropu do jižní a zpět. Tyto turisticky kumulované zóny je třeba považovat za rozvojové jádro, které má předpoklady k aktivaci a stabilizaci různorodých potenciálů směřujících k propojení méně rozvinutých částí Toulavy a jejich stabilizaci.

36


4.1.4 Závěrečné shrnutí analýzy Území bylo historicky chudé na socioekonomický rozvoj. Z těchto důvodů nedisponuje ani výraznými společenskými atraktivitami. Za významně participující na aktuální návštěvnosti lze považovat:  bechyňský zámek a město Bechyně, milevský klášter, historické jádro Tábora, Kozí hrádek  historii spojenou s husitstvím, historií rodu Vítkovců, hrob a vila dr. E. Beneše v Sezimově Ústí  venkovské stavby selského baroka na Soběslavských blatech, přehradní hráz orlické přehrady,  Táborská setkání, Pochod Praha Prčice, Táborské pivní slavnosti, světový pohár a mistrovství světa v cyklokrosu Tábor,  Muzeum husitského hnutí Tábor, Bechyňská brána Tábor, Památník dr. E. Beneše, muzeum Sedlčany, skanzen Vysoký Chlumec, Táborská setkání, Táborské pivní slavnosti. Sousedé a okolí regionu Při tvorbě strategie lze pozitivně využít polohy Toulavy vůči sousedům v historicky exponovanějším území, kde se nacházejí společenské atraktivity mezinárodního významu s vysokou návštěvností. Níže uvedená tabulka vybraných atraktivit a jejich návštěvnosti v sousedství Toulavy dokládá naše výsledky hodnocení gravitace společenských atraktivit na území Toulavy (tab. 4.4.). Tabulka č. 4.4 Návštěvnost vybraných společenských atraktivit v sousedství Toulavy v roce 2012 st. zámek Č. Krumlov st. zámek Konopiště st. zámek Hluboká n. Vl. st. hrad a zámek J. Hradec

315979 111258 252082 59379

st. zámek Červená Lhota st. zámek Třeboň st. zámek Zvíkov soukr. zámek Orlík

69114 40304 35106 nezveřejněno

37


Analýza přírodní atraktivity Toulavy prokázala její dominantnější postavení při profilaci cestovního ruchu sledované destinace. Historický základ vznikal v 60. letech 20. století. Základními lokalizačními faktory rozvoje cestovního ruchu se staly hydrogeografické předpoklady rekreace u vody. Vltava a Lužnice podél svých toků disponují základními podmínkami pro rozvoj služeb spojených s různorodou letní rekreací u vodních ploch a vodních toků. Vertikalita Středočeské pahorkatiny, Českomoravské vysočiny, v kombinaci s mikroklimatickou variabilitou, vytváří vhodné podmínky pro sjezdové a běžecké lyžování, (Prčicko, Jistebnicko, Mladovožicko). Díky větším vzdálenostem konkurenčních prostředí (Šumava, Krkonoše, Krušné hory, Jizerské hory, Alpy), mají i průměrné předpoklady Toulavy dostatečnou poptávku. Počátek rozvoje zimních areálů a střediska cestovního ruchu (Monínec) proběhl v 90. letech 20. století kontinuálně se zaváděním umělého zasněžování. Jak vyplývá z nerovnoměrného rozložení koncentrace ubytovacích a dalších doprovodných služeb, disponuje Toulava množstvím málo zatížených malebných krajinných území, která jsou významným předmětem strategie dalšího rozvoje. Sekundární potenciál služeb Toulavy se optimalizoval adekvátně poptávce. Rozložení ubytovacích a doprovodných služeb kopíruje vhodné přírodní předpoklady (viz výše). Další kumulace ubytovacích služeb v exponovaných částech okolo Vltavy a Lužnice je nevhodná. V přetížených částech Toulavy není vhodné navyšovat kvantitu, ale podporovat kvalitu nabídky obohacené o produkty tranzitující a přibližující málo vytížená území. Mikroregionální organizace, nodální struktura, města a obce. Na území Toulavy se nachází města Tábor (35334 obyvatel), Sezimovo Ústí (7329, Planá nad Lužnicí (3789 obyvatel), Soběslav (7279 obyvatel), Bechyně (5455 obyvatel), Chýnov (2325 obyvatel), Sedlec- Prčice (2885 obyvatel), Milevsko (8997 obyvatel), Jistebnice (2201 obyvatel), Mladá Vožice (2708 obyvatel), Sedlčany (7 576 obyvatel). Aktuální nodální uspořádání i geografická poloha obcí a měst determinoval již výše zmíněný socioekonomický vývoj v čase a prostoru. Rozsáhlé relativně různorodé území Toulavy je aktuálně sestavené z přirozených mikroregionů se svými nodálními centry:  Táborsko – Tábor + aglomerace (46452 obyvatel), železniční uzel, křižovatka autobusových linek, dálnice, Nemocnice, centrum cestovního ruchu,  Krajina srdce – Sedlec-Prčice a Mladá Vožice – malá centra mimo železnici a hlavní silniční tahy mají velkou organizační manažerskou aktivitu v rámci mikroregionu,  Lužnice – Bechyně - jediné lázeňské centrum, historické atraktivity, na lokální trati mimo hlavní dopravní trasy. Sudoměřice u Bechyně vysoká organizační a manažerská aktivita v mikroregionu,  Sedlčansko – Sedlčany – třetí největší město v Toulavě - výrazné organizační centrum mikroregionu na lokální železnici mimo hlavní dopravní osy,  Střední Povltaví – Milevsko druhé největší město Toulavy výrazné organizační centrum mikroregionu dominantní vztah k přehradě Orlík, železnice, hlavní dopravní tah západ východ  Soběslavsko – Soběslav čtvrté největší město v Toulavě dosud nevyhraněná organizační aktivita, vazba na aglomeraci Tábor, hlavní železniční trať, dálnice,  Pod Horou – dosud nevyhraněné organizační jádro Historicky většina území spádovala více či méně do Tábora s výjimkou Sedlčanska. Je patrné hierarchické uspořádání sídel v mikroregionech, avšak nově vznikající organizační celek bude 38


muset vypracovat nové interregionální vazby i hierarchickou organizaci. Z výhodné polohy na hlavních trasách železnice a silnice těží Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Soběslav, které zároveň leží v atraktivní části Lužnice. Poloha Bechyně, která rovněž leží na Lužnici, je sice mimo hlavní mezinárodní dopravní osy, avšak její statut rozvíjejícího se lázeňského města toto kompenzuje. Nodální uspořádání měst Toulavy lze vnímat na několika řádovostních úrovních: 1. Tábor + aglomerace S. Ústí, Planá n. Lužnicí, 2. Bechyně 3. Soběslav, Sedlčany, Milevsko 4. Mladá Vožice, Sedlec-Prčice 5. Chýnov, Jistebnice, V. Chlumec, Kamýk nad Vltavou Tábor vyjadřuje nejvyšší stupeň zajištění základních služeb souvisejících s poptávkou pro zajištění funkčního cestovního ruchu a zároveň má potenciál celoročního využívání kulturního a společenského potenciálu cestovního ruchu. Celoroční atraktivitou kulturní a společenské nabídky disponuje rovněž lázeňské město Bechyně. U ostatních jmenovaných center lze považovat jako dominantní sezónní spádovost za adekvátními službami CR. Výstupy pro strategii  Destinační management akční, inovativní, kreativní založený na vyváženosti partnerství podnikatelské sféry, zástupců měst a obcí, a zástupců společenských organizací, je nadčasový a relativně nepolitický.  Partnerství mezi podnikatelskou sférou.  Více zapojit jachting do rozvojových programů.  Zainteresovanost potenciálních nátlakových skupin.  Partnerství s místními obyvateli.  Propojování existujícího s novým do regionálních produktů.  Podpora stability a pestrosti nabídky služeb prostřednických slevových karet.  Výrazné a rychlé prosazování moderních nástrojů e-turizmu.  Prostřednictvím inovací produktů evokovat pohyb návštěvníků z kumulovaných starých rezidencí do volných prostorů venkova Toulavy.  Přilákat osádky jachet z Marín do ostatního prostoru speciální nabídkou.  Vedení funkční statistiky a databáze pro tvorbu strategií Toulavy.  Provádět pečlivou marketinkovou segmentaci poptávky s výraznějším zaměřením na propagaci inovací pro obyvatele Toulavy a majitele OIR.  Kvalitní fungující web s kontinuální aktualizací a návazností na současné trendy e-turizmu.  Využít vhodné polohy vůči atraktivitám s významnou gravitací v sousedních konkurenčních regionech a změnit ji na konkurenční výhodu.

39


4.1.5

Lůžková kapacita jednotlivých mikroregionů

Sedlčansko obcea města Dublovice - Břekova Lhota,Chramosty, Líchovy a Zvírotice. Dolní Hbity Jesenice u Sedlčan - Boudy, Dobrošovice, Doublovičky, Hulín,Martinice, Mezné a Vršovice. Jablonná Kamýk n/Vlavou - Velká Klučenice - Kamenice, Kosobudy, Koubalova Lhota, Planá, Voltýřov a Zadní Chlum. Kňovice - Kňovičky a Úsuší. Kosova Hora -Dobrohošť, Dohnalova Lhota, Janov,Lavičky, Lovčice, Přibýška a Vysoká u Kosovy Hory. Krásná Hora n/Vltavou - Hostovnice, Krašovice, Mokřice, Plešiště, Podmoky, Švastalova Lhota, Tisovnice, Vletice, Vrbice a Zhoř. Křepenice Milešov - Klenovice, a Přední Chlum. Nalžovice - Hluboká, Chlum,Nalžovické Podhájí, Nová Ves a Oboz. Nedrahovice - Bor, Kamenice, Nedrahovické Podhájí, Radeč, Rudolec, Trkov a Úklid. Nechvalice - Bratřejov, Bratříkovice, Březí, Hodkov, Huštilář, Chválov, Křemenice, Libčice, Mokřany, Ředice, Ředičky a Vratkov. Osečany - Paseky a Velběhy. Obory Petrovice - Brod, Kojetín, Krchov, Kuní, Kuníček, Mašov, Mezihoří, Obděnice, Ohrada, Porešín, Radešice, Radešín, Skoupý, Týnčany, Vilasova Lhota, Zahrádka a Žemličkova Lhota. Počepice - Oukřtalov,Rovina, Skuhrov a Vitín. Prosenická Lhota - Břišejov, Klimětice, Luhy, Prosenice a Suchdol. Příčovy Radíč - Dubliny, Hrazany a Žďár. Sedlčany - Doubravice, Hradišťko, Libíň, Oříkov, Sestrouň, Solopysky, Třebnice, Vítěž a Zberaz. Solenice - Dolní Líšnice, Větrov Svatý Jan - Bražná, Brzina, Drážkov, Hojšín, Hrachov, Řadovy, Skrýšov Štětkovice - Bořená Hora, Chrastava, Sedlečko Vysoký Chlumec - Bláhova Lhota, Hrabří, Hradce, Jezvina, Pořešice, Vápenice, Víska Višňová Celkem

Počet Kemp lůžek Hotel Penzion chatové celkem osady 57

ubytování Turistická OIR v soukromí ubytovna lůžka

10

36

11

0

0

696

0

0

0

0

0

244

116

42

25

0

49

0

40

67

0 0

0 67

0 0

0 0

0 0

32 1076

443

305

18

120

0

0

816

0

0

0

0

0

0

48

18

0

10

0

8

0

276

62

0

40

22

0

0

532

0 880

0 54

0 118

0 679

0 29

0 0

216 1424

92

0

14

65

13

0

480

0

0

0

0

0

0

40

69

0

30

0

39

0

80

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

124 132

60

37

9

0

14

0

340

12

0

12

0

0

0

132

17

0

0

10

7

0

104

21 68

20 44

0 0

0 24

0 0

0 0

8 412

151

40

49

0

8

54

136

234

85

107

0

0

42

152

10

0

0

0

10

0

404

0

0

0

0

0

0

32

44

0

16

0

0

28

160

0 2421

0 637

0 551

0 931

0 177

0 124

44 8180

40


Střední Povltaví obce a města Kostelec nad/Vltavou - Přílepov, Sobědraž a Zahrádka Bernartice Borovany Božetice - Radihošť Branice Hrazany - Dobrošov, Hrazánky a Klisinec. Hrejkovice - Chlumek, Níkovice a Pechova Lhota. Chyšky - Branišov, Branišovice, Hněvanice, Hrachov,Kvašťov, Květuš, Mezný, Nálesí, Nosetín, Nová Ves, Podchyšská Lhota, Radíkovy, Ratiboř, Ratibořec, Rohozov, Růžená, Vilín, Voděrady a Záluží. Jetětice - Červená Jickovice - Varta Kovářov - Březí, Dobrá Voda, Hostín, Chrást, Kotýřina, Kovářov, Lašovice, Onen Svět, Předbořice, Radvánov, Řenkov, Vepice, Vesec, Vladyčín, Zahořany, Záluží a Žebrákov. Křižanov Kučeř Květov - Vůsí Milevsko - Dmýštice, Klisín, Něžovice, Rukáveč a Velká. Okrouhlá Osek Přeborov Přeštěnice - Držkrajov, Mlčkov a Týnice. Sepekov - Líšnice, Zálší Stehlovice u písku Veselíčko - Bílina Vlksice - Dobřemilice, Klokočov, Střítež Zbelítov Zběšičky - Hanov, Popovec Zhoř u Milevska - Blehov, Březí, Osletín, Zbislav Celkem

Krajina srdce města a obce Dražičky Balkova Lhota Běleč - Bzová a Elbančice Borotín - Boratkov, Hatov, Chomoutova Lhota, Kamenná Lhota, Libenice, Nový Kostelec, Pejšova Lhota, Pikov, Předbojov a Sychrov Bradáčov - Horní Světlá Červený Újezd Dolní Hořice - Hartvíkov, Horní Hořice, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Nové Dvory, Oblajovice, Pořín, Prasetín a Radostovice. Dolní Hrachovice - Horní Hrachovice a Mostek Heřmaničky Hlasivo - Halsívko, Rašovice a Temešvár. Chotoviny - Beranova Lhota, Broučkova Lhota, Červené Záhoří, Jeníčkova Lhota, Liderovice, Moraveč, Polánka, Rzavá, Řevnov, Sedlečko a Vrážná. Jedlany Ješetice - Báňov, Hlaváčkova Lhota,Radíč a Řikov.

Počet lůžek celkem

Kemp ubytování Hotel Penzion chatové v osady soukromí

Turistická OIR ubytovna lůžka

204

60

0

121

23

0

236

18 0 11 15 0 0

0 0 0 0 0 0

18 0 0 0 0 0

0 0 0 15 0 0

0 0 11 0 0 0

0 0 0 0 0 0

460 72 140 16 36 112

250

0

0

250

0

0

256

160 0

152 0

8 0

0 0

0 0

0 0

520 108

249

0

77

175

4

0

920

20 8 10

0 0 0

0 8 0

20 0 10

0 0 0

0 0 0

8 184 324

208

112

50

24

22

0

48

0 0 0 80 109 0 8 0 0 0 16 1366

0 0 0 0 70 0 0 0 0 0 0 394

0 0 0 80 24 0 0 0 0 0 0 265

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 615

0 0 0 0 15 0 8 0 0 0 16 99

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

8 100 0 252 68 8 100 60 4 108 132 4280

Počet lůžek celkem 4 0 0

Kemp Hotel Penzion chatové osady 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ubytování v soukromí 4 0 0

Turistická OIR ubytovna lůžka 0 0 0

16 0 40

72

0

26

0

0

46

224

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 84

8

0

8

0

0

0

80

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 152 40

111

48

45

0

18

0

180

0

0

0

0

0

0

8

0

0

0

0

0

0

28

41

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Jistebnice - Alenina Lhota, Božejovice, Cunkov, Drahnětice, Hodkov, Hůrka, Chlum, Javoří, Jezviny,Křivošín, Ludvíkov, Makov, Nehonín, Orlov, Ostrý, Ounuz, Padařov, Plechov, Podol, Pohoří, Smrkov, Stružinec, Svoříž, Třemešná, Vlásenice, Zbelítov a Zvěstonín. Košín Mezno - Lažany, Mitrovice, Stupčice a Vestec. Mladá Vožice - Bendovo Záhoří, Blanice, Dolní Kouty, Horní Kouty, Chocov, Janov, Krchova Lomná,Noskov, Pavlov, Radvanov, Staniměřice, Stará Vožice a Ústějov. Nadějkov - Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlístov, Kaliště, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, Pohořelice, Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov. Nemyšl - Dědice, Dědičky, Hoštice,Prudice, Úlehle, Úraz a Záhoříčko. Nová Ves u Mladé Vožice - Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice Oldřichov Opařany - Hodušín, Nové Dvory, Olší, Oltyně,Podboří a Skrýchov u Opařan. Pohnánec Pohnání Pojbuky - Blatnice, Dolní Světlá a Zadní Lomná. Radimovice u Táb. Radkov - Paseka Ratibořské Hory - Dub, Malenín, Podolí, Ratibořice a Vřesce. Rodná - Blanička, Nahořany Řemíčov - Buková Sedlec-Prčice - Bolechovice, Bolešín, Božetín, Divišovice, Dvorce, Chotětice, Jetřichovice, Kvasejovice, Kvašťov, Lidkovice, Malkovice, Matějov, Měšetice, Monín, Moninec, Mrákotice, Myslkov, Náhlík, Násilov, Nové Dvory, Prčice, Přestavlky, Rohov, Sedlec, Staré Mitrovice, Stuchanov, Sušetice, Šanovice, Uhřice, Včelákova Lhota, Veletín, Víska, Vozerovice, Vrchotice, Záběhlice, Záhoří a Kozinec Slapsko - Javor, Leština, Moraveč, Vitanovice a Zahrádka. Střezimíř - Bonkovice, Černotice, Dolní Dobřejov, Horní Dobřejov Smilovy Hory - Františkov, Malý Ježov, Obrátice, Radostovice, Stojslavice a Velký Ježov. Smilkov - Kouty, Líštěnec, Oldřichovec, Plachova Lhota a Zechov. Sudoměřice u Tábora Šebířov - Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýšov, Popovice, Skrýšov,Vosná, Vrcholtovice, Vyšetice a Záříčí u Mladé Vožice. Vilice - Hrnčíře Vodice - Babčice, Domamyšl, Hájek, Malešín, Osikovec Zadní Střítež Zhoř u Ml.Vožice Nasavrky Vlčeves - Svatá Anna Meziříčí celkem

147

0

42

48

35

22

140

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 80

21

0

21

0

0

0

244

278

251

17

0

10

0

152

0

0

0

0

0

60

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

57

0

42

0

15

0

12

0 0 0 4 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 4

0 0 0 0

0 36 104 0 3

0

0

0

0

0

0

32

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 40

313

185

128

0

0

0

312

0

0

0

0

0

0

60

0

0

0

0

0

0

48

28

0

0

0

0

28

80

0

0

0

0

0

0

144

0

0

0

0

0

0

172

0

0

0

0

0

0

124

12

0

0

0

0

12

72

0

0

0

0

0

0

32

0 9 0 0 0 1064

0 0 0 0 0 484

0 0 0 0 0 329

0 0 0 0 0 48

0 0 0 0 0 86

0 9 0 0 0 117

0 12 16 8 16 2863

8

42


Mikroregion Táborsko města a obce Zhoř u Tábora Dražice Drhovice Chýnov - Dobronice u Chýnova, Kloužovice, Velmovice a Záhostice. N.Ves u Chýnova Planá nad/Lužnicí - Lhota Samoty, Strkov Radenín - Bítov, Hroby, Kozmice, Lažany, Nuzbely a Terezín. Radimovice u Želče Sezimovo Ústí Svrabov - Hejlov Tábor Turovec celkem

Počet lůžek celkem 7 10 10

0 0 0

Kemp chatové osady 0 10 0

ubytování v soukromí 7 0 10

0

40

250

0 228

0 0

0 102

0

0

155 676 35 1620 8 3044

155 212 0 641 0 1008

Turistická ubytovna

OIR lůžka

0 0 0

80 340 4

5

0

120

0 0

0 12

0 114

4 1588

0

0

0

0

36

0 92 0 422 0 656

0 40 0 125 0 425

0 0 35 38 8 115

0 332 0 403 0 849

172 248 0 1616 0 4208

Hotel

Penzion

0 0 0

295

Lužnice města a obce Slapy - Hnojná Lhotka Ústrašice Lom Řepeč - Kášovice Libějice Bechyně - Hvožďany a Senožaty Březnice Černýšovice - Hutě Dobronice u Bech. Hodětín - Blatec a Nová Ves Hlavatce - Debrník a Vyhnanice. Haškovcova Lhota Hodonice Komárov Malšice - Čenkov, Dobřejice,Maršov, Nové Lány, Obora, Staré Lány, Třebelice a Všechlapy. Radětice Rataje - Kozín Skrýchov u Malšic - Dudov Stádlec - Hájky, Křída, Slavňovice a Staré Sedlo. Sudoměřice u Bechyně - Bechyňská Smoleč, Bežerovice Záhoří u Bechyně Želeč - Bezděčín Bečice u Malšic Celkem

Počet lůžek celkem 0 0 0 0 0 505 0 49 209 0 0 0 0 0

Kemp Hotel Penzion chatové osady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 279 58 90 0 0 0 0 35 0 0 35 130

ubytování v soukromí 0 0 0 0 0 78 0 14 44

Turistická OIR ubytovna lůžka 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

12 0 0 0 4 228 0 328 440 4 252 8 4 0

1240

116

0

8

0

0

284

0 0 42 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 42 0

0 0 0 0

4 4 0 420

111

30

81

0

0

0

476

0 8 20 2184

0 0 0 425

0 0 0 209

0 0 20 248

0 8 0 186

0 0 0 0

0 8 128 2604

43


Mikroregion Pod Horou města a obce Budislav - Hlavňov a Záluží u Budislavě Dírná - Lžín, Nová Ves, Záříčí a Závsí Dlouhá Lhota Chotěmice Choustník - Kajetín a Předboř. Chrbonín Katov Košice - Borek, Doubí Krátošice Krtov Mlýny Psárov - Tříklasovice. Skopytce - Chabrovice Třebějice Tučapy - Brandlín, Dvorce Celkem

Mikroregion Soběslavsko města a obce Borkovice Dráchov Klenovice Mažice Mezná Myslkovice Přehořov - Hrušova Lhota, Kvasejovice Roudná - Janov Řípec Skalice - Radimov, Rybova Lhota a Třebiště. Soběslav - Chlebov, Nedvědice Sviny - Kundratice Vesce - Čeraz, Mokrá Vlastiboř - Svinky, Záluží Zálší - Klečaty Zvěrotice Žíšov Celkem

Počet lůžek celkem 8 26 8 6 0 0 0 12 0 8 0 0 2 7 0 77

Kemp chatové osady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ubytování v soukromí 8 0 8 6 0 0 0 12 0 8 0 0 2 7 0 51

0 0 0 0 0 0 0 0 0

Kemp chatové osady 0 0 0 0 0 0 0 280 0

ubytování v soukromí 24 20 0 15 0 6 0 10 10

0

0

25

0 0 0 0 0 0 0 87

63 0 0 0 0 0 0 63

250 0 0 0 0 0 0 555

Hotel

Penzion

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 26 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 26

Hotel

Penzion

0 0 0 0 0 0 0 7 80

25 388 16 0 22 0 0 10 913

Počet lůžek celkem 24 20 0 15 0 6 0 297 90


OIR lůžka

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

36 24 12 0 28 0 0 232 20 16 20 0 20 8 20 436


OIR lůžka

0 0 0 0 0 0 0 0 0

40 48 380 0 0 0 2 360 32

0

0

440

10 16 0 0 0 0 10 121

65 0 0 22 0 0 0 87

1600 0 120 4 8 28 8 3070

44


5

DEMOGRAFICKÉ A EKONOMICKÉ INFORMACE O REGIONU

5.1 Komentář Vývoj základních demografických a ekonomických dat v regionu Toulava v letech 2001 až 2012 je uveden v celkové tabulce, kterou bylo nutno rozdělit na část A1, A2, B a C. Protože Český statistický úřad zpracovává tato data jen do úrovně okresů a správních celků na úrovni pověřených obecních úřadů III. stupně (obvykle jsou to dvě až tři části okresu), zpracovali jsme data jako údaje za správní obvody Tábor, Soběslav, Sedlčany a Milevsko. Co se týká počtu obcí, ten se v podstatě nemění, protože k rozpadu tzv. střediskových obcí docházelo především na počátku devadesátých let 20. století, kdy se také od větších měst oddělovaly některé příměstské části. Od roku 2001 získaly nově statut města dvě obce a statut městys 5 obcí. Z hlediska rozlohy a struktury pozemků se také v podstatě nic nemění. Mírně roste podíl zastavěné plochy v území. Co se týká demografického vývoje, nepatrně klesá počet obyvatel, za deset let zhruba o 0,4 %. Počet živě narozených dětí má dokonce v tomto období rostoucí tendenci. Pohybuje se zhruba od 1 200 dětí až k 1 500 živě narozených dětí za rok. Prodlužování průměrné délky života vede k tomu, že i když obyvatelstvo stárne, počet zemřelých obyvatel se v podstatě nemění. Protože počet narozených dětí je trvale nižší než počet zemřelých osob, přirozený přírůstek obyvatel je tedy mírně záporný. K migraci obyvatel z a do regionu také dochází, ale obousměrný pohyb je téměř stejný, takže to výrazně neovlivňuje počet obyvatel v regionu. Je to důsledek toho, že region nepatří k ekonomicky zaostalým regionům a lidé nemají motiv tento region opouštět. Migrace činí asi 1 % z celkové populace. Z demografického hlediska jsou zajímavé i údaje o výstavbě nových bytů a rodinných domů. Podíl nově dokončených bytů na 1000 obyvatel rok od roku klesá. Je to dáno postupnou nasyceností trhu s byty v regionu. Výrazně roste podíl bytů dokončených v rodinných domech, což souvisí se změnou životního stylu obyvatel. V další části tabulky jsou uvedeny údaje týkající se průměrného věku a věkové struktury obyvatel regionu Toulava. Pro lepší orientaci jsou zde uvedeny i hodnoty celostátních průměrů. Je patrné, že ani v těchto údajích se region Toulava nijak neliší od průměru České republiky. Zhruba o půl až jeden rok je průměrná délka života delší v Toulavě než v celé ČR. V důsledku toho je také podíl obyvatel starších 65 let zhruba o 1 % vyšší, než v celostátním průměru. Co se týká míry nezaměstnanosti, v roce 2001 byl rozdíl Toulava versus ČR 5,7 % a 9,8 %, zatímco v roce 2011 to bylo 9,2 % a 8, 6% a to znamená, že v regionu Toulava je vyšší než celostátní průměr. Podíl ekonomických subjektů na území Toulavy mírně roste, ale jen podle registru. Převažují fyzické osoby jako podnikatelské subjekty, kterých je asi 84 %. Otázka je, kolik z těchto ekonomických subjektů skutečně vyvíjí podnikatelskou činnost a kolik je jich tzv. „na papíře“. Také z hlediska velikostní struktury podnikatelských subjektů, měřeno počtem zaměstnanců, nedochází k zásadním změnám. Co je pro cestovní ruch nepříznivé, že podíl ekonomických subjektů v odvětví obchod, ubytování stravování a pohostinství neustále klesá. Za deset let poklesl z 32 % na 25 %. V poslední části tabulky jsou údaje týkající se hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) a počtu lůžek v regionu Toulava. Pro srovnání jsou uvedeny i hodnoty pro celou ČR. Tabulka je doplněna o relativní údaje, tedy podíl těchto údaje v rámci ČR. Co se týká počtu 45


HUZ, pak jejich počet je stabilizován a v jednotlivých letech kolísá. Podíl Toulavy na HUZ v rámci ČR je stále kolem 2 %. Celkový počet lůžek v HUZ v rámci ČR stále mírně roste. Také v rámci Toulavy mírně roste, takže podíl Toulavy z hlediska počtu lůžek se pohybuje kolem 5 %. Z porovnání podílu HUZ a počtu lůžek je patrné, že ve srovnání s celostátním průměrem převažují v regionu Toulava HUZ s větším počtem lůžek. To však nasvědčuje tomu, že je to důsledek toho, že v regionu Toulava převládají ubytovací zařízení s převažujícím vyšším počtem lůžek na jeden pokoj a že jde převážně o méně kvalitní formy ubytování. 5.2 Tabulková část Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (A1) NĚKTERÉ UKAZATELE 2001 2002 OBCE Počet obcí 158 158 Počet částí obcí 627 627 Počet základních sídelních jednotek 695 695 Počet katastrálních území 435 435 Počet obcí se statutem města 11 11 Počet obcí se statutem městyse 0 0 POZEMKY Výměra v ha (k 31. 12.) 215 963 215 964 zemědělská půda 128 366 128 267 lesní pozemky 62 812 62 888 zastavěné plochy 2 869 2 873 2 Hustota zalidnění (osoby/km ) 66,71 66,56 OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.) 144 077 143 751 Živě narození 1 209 1 236 Zemřelí celkem 1 563 1 597 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) -354 -361 Přistěhovalí 1 582 1 777 Vystěhovalí 1 544 1 742 Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) 38 35 Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel -316 -326 Sňatky 674 692 Rozvody 376 392 Potraty 512 529 Průměrný věk mužů (roky) - Toulava 37,7 38

2003

2004

2005

2006

158 627 695 435 11 0

158 627 695 435 11 0

158 628 695 435 11 0

158 628 695 435 11 2

215 957 216 000 215 965 215 964 128 131 128 088 127 834 127 625 62 941 62 994 63 054 63 131 2 878 2 858 2 863 2 867 66,42 66,32 66,27 66,34 143 446 143 252 143 128 143 278 1 288 1 291 1 301 1 374 1 640 1 524 1 482 1 492 -352 -233 -181 -118 1 724 1 729 1 758 1 933 1 677 1 690 1 701 1 665 47 39 57 268 -305 -194 -124 150 622 645 709 681 440 382 352 360 537 483 480 458 38,4 38,7 39 39,3

Průměrný věk mužů (roky) - Česká republika

37,4

37,7

37,9

38,2

38,4

38,6

Průměrný věk žen (roky) - Toulava

40,7

41

41,3

41,6

41,9

42,2

Průměrný věk žen (roky) - Česká republika

40,5

40,8

41

41,3

41,5

41,7

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Toulava

14,9

14,9

15

15,1

15,4

15,6

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Česká republika

13,9

13,9

13,9

14

14,2

14,4

94

96,5

99,4

102,1

106,3

109,8

Index stáří *

46


Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (A2) NĚKTERÉ UKAZATELE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obcí

158

158

158

158

158

158

Počet částí obcí

628

628

628

628

631

631

Počet základních sídelních jednotek

693

693

694

697

709

709

Počet katastrálních území

435

435

435

435

435

435

Počet obcí se statutem města

11

11

11

11

12

13

Počet obcí se statutem městyse

2

3

3

3

4

5

OBCE

POZEMKY Výměra v ha (k 31. 12.)

215 965 215 940 215 946 215 958 215 968 215 984

zemědělská půda

127 554 127 481 127 432 127 329 127 178 127 114

lesní pozemky

63 169

63 172

63 185

63 241

63 289

63 324

zastavěné plochy

2 875

2 875

2 882

2 884

2 890

2 891

Hustota zalidnění (osoby/km2)

66,43

66,51

66,67

66,66

66,51

66,42

OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.)

143 459 143 630 143 976 143 967 143 641 143 448

Živě narození

1 427

1 519

1 538

1 490

1 365

1 397

Zemřelí celkem

1 546

1 525

1 487

1 544

1 551

1 570

Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí)

-119

-6

51

-54

-186

-173

Přistěhovalí

2 119

2 033

1 922

1 760

1 846

1 792

Vystěhovalí

1 819

1 856

1 627

1 715

1 676

1 812

Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí)

300

177

295

45

170

-20

Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel

181

171

346

-9

-16

-193

Sňatky

746

721

648

614

603

575

Rozvody

336

382

366

405

358

364

Potraty

507

476

481

454

527

466

Průměrný věk mužů (roky) - Toulava

39,6

39,8

40,1

40,3

40,6

40,8

Průměrný věk mužů (roky) - Česká republika

38,8

38,9

39,1

39,3

39,6

39,8

Průměrný věk žen (roky) - Toulava

42,4

42,6

42,9

43,1

43,3

43,5

Průměrný věk žen (roky) - Česká republika

41,8

42

42,1

42,3

42,5

42,7

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Toulava

15,8

16,1

16,5

16,8

17,5

18,2

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) - Česká republika

14,6

14,9

15,2

15,5

16,2

16,8

Index stáří *

112,6

115,6

118,2

120,6

123,8

127,4

47


Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (B) NĚKTERÉ UKAZATELE

2001

2002

2003

2004

2005

2006

4 168

4 519

4 978

5 090

5 126

12,2 16,9 20 928 6,2 5,7 9,81

12,9 14,7 19,4 422 12,4 6,2 10,31

13,7 12,6 20,8 443 12,3 6,9 10,33

13,1 9,9 23,1 825 8,8 7 9,47

14,5 7,7 24,1 607 10,2 6,6 8,88

4 548 92,4 15,6 7,2 28 1 081 4,5 5,8 7,67

32 227 28 271 2 511 3 956 1 621

32 794 28 637 2 514 4 157 1 664

33 918 29 468 2 513 4 450 1 710

33 934 29 366 2 406 4 568 1 798

33 544 28 821 2 314 4 723 1 855

33 759 28 922 2 296 4 837 1 916

9,6 16,7 13,9 29,9 2012

NEZAMĚSTNANOST

Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní (%) z toho občané se zdravotním postižením (%) z toho absolventi (%) z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra nezaměstnanosti (%) - Toulava Míra nezaměstnanosti (%) - Česká republika EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ

Ekonomické subjekty (podle Registru ek. subjektů) fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé2) právnické osoby z toho obchodní společnosti Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (%)

zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl celkem stavebnictví obchod, ubytování, stravování a pohostinství NĚKTERÉ UKAZATELE NEZAMĚSTNANOST Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní (%) z toho občané se zdravotním postižením (%) z toho absolventi (%) z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra nezaměstnanosti (%) - Toulava

10,1 17,2 13,5 31,9 2007

9,6 17,2 13,3 32 2008

9,6 17,1 13,3 31,3 2009

9,5 17 13,6 30,6 2010

9,6 16,7 13,7 30,5 2011

3 756 92,6 17,8 6,2 24,1 1 308 2,9 4,8

4 200 94,7 16,2 7,1 18 528 8,2 5,5

6 902 97,8 13,4 7,3 17,8 152 53,1 9,3

7 336 98,5 14 6,9 27,7 214 40,3 10

6 764 98,5 13 6,6 32,8 267 29,4 9,2

Míra nezaměstnanosti (%) - Česká republika

5,98

5,96

9,24

9,57

8,62

9,36

33 993 28 980 2 265 5 013 2 015

34 690 29 504 2 269 5 186 2 076

34 533 29 129 1 034 5 404 2 143

35 450 29 845 1 053 5 605 2 195

36 178 30 368 1 090 5 810 2 266

36 487 30 541 1 093 5 946 2 302

9,6 16,4 14,2 29,2

9,7 16 14,5 28

6,7 16,1 15,1 27,2

6,7 15,9 15,1 26,8

6,8 15,5 15 25,9

6,7 14,9 15 25,1

EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ

Ekonomické subjekty (podle Registru ek. subjektů) fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé2) právnické osoby z toho obchodní společnosti Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%)

zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl celkem stavebnictví obchod, ubytování, stravování a pohostinství

48


Základní demografická a ekonomická data pro region Toulava – časová řada 2001 až 12 (C) NĚKTERÉ UKAZATELE

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců

24 749

23 827

22 200

11 274

11 140

1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky)

2 519

2 633

2 589

2 414

2 569

10 - 49 zaměstnanci (malé podniky)

586

601

645

627

618

50 - 249 zaměstnanci (střední podniky)

133

133

139

139

154

250 a více zaměstnanci (velké podniky)

24

23

20

21

20

4 216

6 701

8 341

19 069

19 258

nezjištěno BYTY Dokončené byty

573

363

358

538

357

361

4

2,5

2,5

3,8

2,5

2,5

Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%)

39,6

54,1

53

36,5

48,1

51,2

2

68,2

77,6

70,6

62,5

78,5

75

152

148

147

149

140

141

Hromadná ubytovací zařízení - Česká republika

7 703

7 869

7 926

7 640

7 605

7 616

lůžka - Toulava

9 259

8 626

9 124

9 254

8 877

9 487

Dokončené byty na 1 000 obyvatel Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m ) CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení - Toulava

lůžka - Česká republika

169 395 170 645 170 717 164 675 164 516 167 582

Podíl Toulavy na HUZ v ČR

1,97%

1,88%

1,85%

1,95%

1,84%

1,85%

Podíl Toulavy na počtu lůžek v ČR

5,47%

5,05%

5,34%

5,62%

5,40%

5,66%

2007

2008

2009

2010

2011

2012

bez zaměstnanců

9 997

11 961

12 146

12 494

12 713

12 341

1 - 9 zaměstnanci (mikropodniky)

2 522

2 524

2 449

2 366

2 354

2 336

10 - 49 zaměstnanci (malé podniky)

598

592

595

582

545

519

50 - 249 zaměstnanci (střední podniky)

150

147

142

137

127

125

250 a více zaměstnanci (velké podniky)

20

20

17

17

19

17

20 706

19 446

19 184

19 854

20 420

21 149

Dokončené byty

539

451

442

364

301

365

Dokončené byty na 1 000 obyvatel

3,8

3,1

3,1

2,5

2,1

2,5

Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%)

48,1

69,2

68,9

81,4

80,3

69,9

2

81,4

81,4

80,8

89,8

98,7

82,2

149

141

135

125

164

156

Hromadná ubytovací zařízení - Česká republika

7 845

7 705

7 557

7 235

7 657

7 631

lůžka - Toulava

9 324

8 932

8 898

8 576

10 143

9 693

NĚKTERÉ UKAZATELE Počet subjektů podle počtu zaměstnanců

nezjištěno BYTY

Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m ) CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení - Toulava

lůžka - Česká republika

172 560 180 162 181 026 176 403 180 838 184 659

Podíl Toulavy na HUZ v ČR

1,90%

1,93%

1,79%

1,73%

2,14%

2,04%

Podíl Toulavy na počtu lůžek v ČR

5,40%

4,93%

4,92%

4,86%

5,61%

5,25%

49


6

ANALÝZA KONKURENCE

6.1 Současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě Cestovní ruch je dnes jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Pouze mezinárodní cestovní ruch generuje roční příjmy přes 1 bilion dolarů a řadí tak cestovní ruch mezi přední exportní odvětví světa (za ropný, chemický a automobilový průmysl). Domácí cestovní ruch je přitom ještě významnější (OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 2010). Odhady UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu, 2011) a WTTC (Světová rada cestování a cestovního ruchu, 2012) uvádějí asi pětiprocentní přímý podíl cestovního ruchu na celosvětovém HDP, při započítání i nepřímých a indukovaných efektů je tento podíl až dvojnásobný. Dynamický rozvoj domácího i mezinárodního cestovního ruchu je přitom dlouhodobý a stabilní. Během posledních šedesáti let rostl mezinárodní cestovní ruch (měřeno příjezdy) v průměru cca 4,5 % ročně. Období poklesu či stagnace byla vždy krátká a následovaná rychlým oživením poptávky. V podobném duchu jsou sestavovány i prognózy UNWTO (2011). Ty odhadují pro následující dekádu další růst odvětví, který se mimo jiné projeví růstem mezinárodních příjezdů až na cca 1,6 mld. turistů v roce 2020. Tyto prognózy přitom vycházejí z dlouhodobých trendů vývoje světového hospodářství a z předpokladu růstu bohatství především zemí třetího světa. Motorem růstu světového cestovního ruchu je nepochybně ekonomický rozvoj, ale také s ním spojené změny v hodnotových preferencích. Podle výzkumů založených na World Value Survey určitý stupeň nabytého bohatství vyvolává změny v hodnotách a postojích společnosti směrem k většímu důrazu na životní styl a prožitky. V takovém systému hodnot má pak cestovní ruch své místo, jelikož je svým způsobem odrazem těchto změn a dokáže uspokojovat nové potřeby společnosti. Rozvoj cestovního ruchu a jeho efekty jsou samozřejmě diferencované. Těžiště výkonů se pomalu přesouvá z tradičních destinací na nově se rozvíjející trhy v Asii. Důkazem toho je postupné oslabování pozice Evropy v mezinárodním cestovním ruchu (UNWTO). Stále se zde však vytváří 26 % celosvětového HDP v cestovním ruchu. Evropa vyniká, dokonce daleko výrazněji, i ve statistikách mezinárodního cestovního ruchu. Dominuje jak mezinárodním příjezdům (podíl 51%), tak příjmům z mezinárodního cestovního ruchu (podíl 42 %). Evropa je vyzrálou destinací s velmi vysokou intenzitou cestovního ruchu. Na rozdíl od rozvíjejících se regionů a destinací se zdroje růstu hledají daleko obtížněji. I proto prognózy UNWTO (2011) počítají v následujících letech s průměrným ročním růstem okolo 3 %, tedy pod úrovní celosvětového průměru. Podle analýz ÖIFW (Rakouský institut pro ekonomický výzkum) je třeba hledat zdroje růstu návštěvnosti hlavně na nových trzích. Zatímco výjezdový cestovní ruch v západní Evropě bude pravděpodobně stagnovat nebo velmi mírně růst, daleko vyšší přírůstky lze očekávat ze zemí střední a východní Evropy a tzv. emerging markets, jako jsou např. země BRIC (hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky). Situace na evropském trhu cestovního ruchu je samozřejmě zásadní pro vývoj cestovního ruchu v České republice. Na jedné straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je výrazným prvkem evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci odvětví v ČR. To byl i případ poslední globální ekonomické a finanční krize (2008 – 2009), která na mezinárodní cestovní ruch dolehla velmi silně. Přesto již rok 2010 (ale také 2011) znamenal návrat k růstu. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, inovaci produktů a zlepšující se infrastrukturní vybavenost evropských destinací. Další vlivy evropského cestovního ruchu na ČR lze charakterizovat následovně: 50


  













Konkurenční vliv evropských destinací, hlavně v bezprostředním okolí. Tato skutečnost je jedním ze závažných rizik rozvoje domácích regionů. Tlak na růst kvality a cenové dostupnosti služeb v ČR bude stále růst. Relativní růst cenové hladiny v ČR (hlavně v souvislosti s vývojem měnového kurzu, daňové politiky a růstem cen energií) může snižovat atraktivitu ČR pro zahraniční návštěvníky, a to bez ohledu na jejich geografický původ. Asi tři čtvrtiny všech cest se v Evropě uskuteční v rámci domácího cestovního ruchu. Ve finančním vyjádření tento podíl logicky klesá na stále výrazných 59 %. Mezi země se silným domácím cestovním ruchem patří lidnaté státy, jako jsou Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko a další (WTTC, 2011). Výdaje domácích návštěvníků přispívají k lepší vybavenosti území infrastrukturou a lepší úrovni poskytovaných služeb. Tento fakt zostřuje vnější konkurenceschopnost ČR vůči svým sousedům, resp. výše uvedeným zemím. Česká republika se nachází ve vysoce konkurenčním prostředí daném její polohou a strukturou poptávky. ČR sousedí nebo je geograficky velmi blízkou zemí státům, které patří svojí nabídkou CR a podnikatelským a institucionálním prostředím mezi světovou špičku. Tato skutečnost vytváří tlak na pozici ČR v Evropě. V produktové nabídce musí Evropa i ČR reagovat na kvalitativní posun v preferencích současných a budoucích spotřebitelů. Nové produkty musí být založeny na výjimečných a dlouhodobě zapamatovatelných zážitcích. Destinace a poskytovatelé služeb také musí počítat s individualizací preferencí a díky tomu i se specializací a diferenciací nabídky. Životní cyklus produktu se zkracuje, což povede k častější a intenzivnější inovační činnosti. Evropské destinace cestovního ruchu, jakož i národní a regionální vlády přistupují k cestovnímu ruchu stále sofistikovaněji. Na základě poznatků o charakteru a povaze produktu cestovního ruchu je zřejmý kontinuální tlak na propojování a síťování aktérů cestovního ruchu. Tyto procesy jsou stále častěji postaveny na obchodně orientovaných principech. Důraz je kladen na stále větší zapojování podnikatelské sféry a maximalizaci synergických efektů vzájemné spolupráce. Řídící procesy jsou zaměřeny na měřitelné výkony s jasně danou zodpovědností. Kvalitě institucí veřejné správy je věnována také velká pozornost. Spotřební preference se v posledních letech orientují na „zelené“ produkty. Cestovní ruch není výjimkou. Ubytovací zařízení, dopravci, cestovní kanceláře i destinace cestovního ruchu se snaží vytvářet a nabízet svoje služby tak, aby minimalizovaly vliv svých aktivit na životní prostředí. Roste počet subjektů začleněných do různých ekologicky orientovaných certifikačních systémů, vzniká celá řada iniciativ založených na udržitelném cestovním ruchu (např. Síť evropských geoparků UNESCO). Různě pojímaný segment šetrného cestovního ruchu bude v budoucnu zajisté růst. Na změnu spotřebního chování budou mít vliv i demografické trendy, zejména stárnutí populace vyspělé Evropy. Segment seniorů s jejich specifickými potřebami bude narůstat. Tržní hodnota tohoto segmentu však není v budoucnu zcela jednoznačná. Rizika je třeba hledat ve stavu evropských veřejných rozpočtů a v jejich schopnosti zajistit dostatečně vysoký důchod. V evropské společnosti se však mění i postavení mladé generace. Touha poznávat něco nového je u mladé generace daleko silnější než u běžné populace. Segment návštěv přátel a příbuzných je dalším zdrojem budoucího růstu. Globalizace ekonomiky, internacionalizace pracovního prostředí, větší míra pracovní migrace, rozvoj sociálních sítí na internetu – to všechno jsou faktory, které budou tento segment podporovat. 51


6.2 Současný stav cestovního ruchu v České republice Cestovní ruch je pro svoji strukturní nejednoznačnost obtížně uchopitelným jevem, jelikož je svázán s celou řadou odvětví národního hospodářství. Při jeho vymezování lze vycházet z poptávkové strany, kdy je sledována struktura a výše výdajů účastníků cestovního ruchu. Prostřednictvím Satelitního účtu cestovního ruchu (dále TSA) lze dnes odhadovat význam cestovního ruchu pro jednotlivá odvětví národního hospodářství. Podle publikovaných statistik v TSA za rok 2010 činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,7 % (přes 100 mld. Kč). V dlouhodobém srovnání význam cestovního ruchu na HDP klesá, přestože výkonnost odvětví roste. To je dáno výrazně rychlejším růstem jiných odvětví. Zatímco podíl cestovního ruchu na HDP pomalu klesá, podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu v ČR) naopak do roku 2009 rostl. V roce 2010 sice došlo k menšímu výkyvu z 5 % v roce 2009 na 4,4 % v roce 2010. Podobné jednoleté výkyvy ovšem u tohoto ukazatele nejsou nic neobvyklého. Docházelo k nim i v minulosti a v dalším roce byl vždy zaznamenán ekvivalentní růst a návrat k původním hodnotám. Stejný zdroj dále udává, že v České republice cestovní ruch zaměstnává více než 235 tis. osob. To je o něco méně než zdravotnictví, ale více než např. zemědělství. Ve srovnání s velmi silným stavebnictvím si cestovní ruch nestojí nejhůře, generuje asi polovinu zaměstnanosti tohoto odvětví. Právě schopnost generovat zaměstnanost je velmi zajímavou a cennou vlastností cestovního ruchu (tab. 5. 1). Tab. 5. 1: Srovnání základních makroekonomických ukazatelů cestovního ruchu s vybranými odvětvími národního hospodářství 2010 (HPH – hrubá přidaná hodnota) Cestovní ruch Zemědělství, lesnictví Stavebnictví Zdravotní a sociální

Zaměstnanost 235 569 155 465 483 737 294 530

Podíl na HPH 2,6 % 1,7 % 7,2 % 4,2 %

Pracovní místa na 1 % HPH 90 603 91 450 67 186 70 126

Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu (odhady WTTC 2010), pak objem produktu cestovního ruchu v ČR činí 307,3 mld. Kč (8 %) a na zaměstnanosti se podílí 9,5 % (459 tis. zaměstnaných osob). Oproti roku 1993 se ve stálých cenách hodnota produktu cestovního ruchu v ČR zvýšila 1,5násobně. Tempo růstu produktu cestovního ruchu v ČR bylo ve sledovaném období vyšší než tempo růstu zemí EU. Měřeno výše uvedenými charakteristikami je význam cestovního ruchu v ČR mírně nad průměrem EU. Mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP patří tradiční turisticky atraktivní země: Rakousko, Švýcarsko, dále pak státy při Středozemním moři - Španělsko, Chorvatsko, Řecko a malé ostrovní státy Malta a Kypr. Význam cestovního ruchu můžeme dále deklarovat na výši devizových příjmů z cestovního ruchu. V roce 2007 dosáhly historického maxima a překročily hranici 139 mld. Kč. V následujících letech mírně poklesly, hlavně v souvislosti s poklesem příjezdového cestovního ruchu ze západní Evropy. Dnes devizové příjmy dosahují 135 mld. Kč, v celkovém hodnocení lze i přes krátkodobé výkyvy konstatovat dlouhodobý růst. Devizové příjmy z cestovního ruchu pozitivně ovlivňují platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu (54,4 mld. Kč) zajišťuje kladnou bilanci služeb (podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na devizových příjmech ze služeb činí 33,1 %) a přispívá, i když stále méně, k pozitivnímu saldu obchodní bilance (na exportu se devizové příjmy z cestovního ruchu podílejí 5,5 %). V budoucnu však bude nutné počítat s růstem výdajů na výjezdový cestovní ruch. Z hlediska vývoje lze pozorovat klesající význam devizových příjmů z cestovního ruchu na základních makroekonomických veličinách. Jde především o podíl na HDP, který 52


od roku 1996 víceméně klesá. Dnes představuje ekvivalent devizových příjmů z cestovního ruchu na tvorbě HDP cca 3,5 % (v roce 1996 to bylo 6,3 %). Obdobný vývoj lze sledovat i u podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na exportu. Pozitivní efekty cestovního ruchu je možné hledat i v přínosech pro daňové příjmy státu. Podle studie poradenské firmy KPMG (2012) vygeneroval cestovní ruch v období 2008 – 2010 zisk pro neveřejné rozpočty ve výši 92 miliard korun ročně, což představuje 6,5 % všech jejich příjmů. Největší výnosy plynou z DPH (41,2 %) z odvodů na sociálním pojištění (27,4 %). Cestovní ruch v České republice vydělal ve sledovaném období průměrně 229 miliard korun ročně, v multiplikaci pak dokonce 1 396 miliard Kč ročně. 6.3 Analýza nabídky cestovního ruchu Počet hromadných ubytovacích zařízení v roce 2011 dosáhl počtu 7 657. Od roku 2007 do roku 2010 došlo k mírnému poklesu, přičemž obdobný trend zaznamenáváme, i když s určitým zpožděním, i u vývoje lůžkové kapacity. Naproti tomu v roce 2011 dochází k výraznějšímu růstu u obou sledovaných ukazatelů. Dnes vykazuje ČSÚ celkovou lůžkovou kapacitu v HUZ na úrovni cca. 461 tis. lůžek (viz graf 5.1). Druhová skladba HUZ doznává v poslední době řadu změn. Celkově se zlepšuje kvalita nabídky, zvyšuje se počet lůžek i pokojů v hotelech a podobných zařízeních, naopak ubývají lůžka v kategorii ostatní ubytovací zařízení. Například v roce 2004 připadalo na první kategorii 53 % lůžkové kapacity, dnes je to o 4 % více. Srovnáme-li strukturu lůžek ještě s dřívějším obdobím (rok 2001) vidíme dvojnásobný nárůst lůžek u hotelů****. K růstu kapacit dochází i v případě nejluxusnějších hotelů. Uvedená čísla ukazují na určitou konsolidaci nabídky ubytování a přizpůsobování její struktury poptávce. Postupně se tak mění kvalita nabídky ubytovací infrastruktury, kde je patrný jednoznačný posun poptávky k ubytovacím zařízením s vyšším standardem služeb, a to nejen u zahraničních ale i u domácích turistů. Podle dat OECD (2010) je podnikání v pohostinství a ubytování jasně záležitostí malých a středních firem. Do této kategorie v případě ubytovacích zařízení spadá v ČR 99,4 % všech subjektů, v případě restaurací je to fakticky 99,9 %. Podnikání v ubytování se v ČR oproti jiným evropským zemím odlišuje vysokým zastoupením středních (4,8 %) a menších firem (11,7 %). Naopak 73,5 % podíl mikropodniků (do 10 zaměstnanců) je v rámci zemí OECD jedním z nejnižších. Tento stav má své historické příčiny (absence tradičních rodinných podniků hlavně na venkově), ale je také dán kvalitou české statistiky. Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu připadá cca 45 % lůžkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu, 15 % na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace u vody, 29 % na střediska horského cestovního ruchu, na lázeňská střediska cca 8 % lůžkových kapacit a na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí, cca 10 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR. Graf 5.1.

53


V grafu 5. 2 jsou stejné údaje pro region Toulava (Okres Tábor+ správní obvody Sedlčany a Milevsko), včetně míst pro stany a karavany. Graf 5. 2

Nejvýznamnější formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady, jsou:  Městský a kulturní cestovní ruch - i přes všechny aktuální trendy v cestovním ruchu zůstává klíčovým prvkem nabídky. V posledních letech se velmi silně profiluje směrem k zahraniční poptávce. Městský a kulturní cestovní ruch je základním prvkem všech poznávacích forem cestovního ruchu.  Dovolená v přírodě - nejtypičtější jsou letní a zimní pobyty na horách, dovolená u vody, kempování, venkovský cestovní ruch a agroturistika, spotřeba regionálně typických produktů cestovního ruchu, apod. Trendem posledních několika let je stagnace letních pobytů na horách, na druhou stranu se ale pomalu rozvíjí venkovský cestovní ruch.  Sportovní a aktivní dovolená - těžiště poptávky po našich horských střediscích se v průběhu posledních dvaceti let v některých regionech z části přesunulo na zimní sezónu. V tomto ohledu však možnosti rozvoje našich zimních středisek ohrožuje zahraniční konkurence. V řadě regionů se v letní sezóně velmi dynamicky rozvíjí pěší turistika a cykloturistika, nejen v horských, ale i podhorských oblastech spojená s poznáváním kulturních a přírodních hodnot, popř. s ostatními sportovními aktivitami.  Lázeňský cestovní ruch - v celkové nabídce hraje lázeňství významnou roli. Je zde lokalizováno asi 8 % celkových kapacit, avšak výkony jsou asi dvojnásobné. Lázeňství jako celek v posledních letech spíše stagnuje.  Kongresový a veletržní cestovní ruch - nejlepším potenciálem pro realizaci kongresového cestovního ruchu, tj. kapacitou zařízení a jejich vybaveností, disponuje Hlavní město Praha, které se jako jediné v ČR řadí do kategorie mezinárodního významu. Středisky nadregionálního významu jsou například Brno, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové a Špindlerův Mlýn. Mezinárodního významu dosahuje ve veletržním cestovním ruchu pouze výstaviště v Brně. 6.4 Analýza poptávky cestovního ruchu Poptávka v cestovním ruchu je v České republice dlouhodobě statisticky sledována v rámci Satelitního účtu cestovního ruchu (TSA). Z uvedeného zdroje lze dokumentovat střednědobý vývoj poptávky cestovního ruchu v ČR, jak znázorňují následující dva grafy 5. 3 54


a 5. 4. V prvním je počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Je patrný převážně rostoucí trend. Celkový počet zahraničních turistů již překročil v roce 2012 sedm milionů. Počet domácích turistů se tak výrazně nezvyšuje, jak je patrné z grafu 5. 4. Přes rostoucí počet turistů (kteří přespali alespoň jednu noc) se celkový počet přenocování nezvyšuje, což souvisí s celosvětovým trendem zkracování pobytu na dovolené. Graf 5. 3

Graf 5. 4

V grafech 5 a 6 jsou pak stejné údaje pro region Toulava. Pro tento region platí opačný trend než v celostátním průměru. Počet turistů (návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení) postupně klesá. Zvláště patrné je to u nerezidentů (zahraničních návštěvníků). Na rozdíl od celostátních dat jsou pro region Toulava a jeho části uvedeny hodnoty jen do roku 2010, protože při klesajícím počtu návštěvníků z důvodu anonymity dat je již ČSÚ neuvádí. Podobný trend má pro Toulavu i počet přenocování.

55


Graf 5. 5

Graf 5. 6

V tabulce 5. 2 je porovnání průměrného počtu přenocování za období 2000 až 2010 pro jednotlivé části regionu Toulava, pro celý region Toulava a pro Českou republiku. V tabulce je také uveden počet dnů, který turista stráví v regionu (= počet nocí + 1). Ve všech částech regionu Toulava je tento průměr vyšší než pro celou ČR. Tabulka 5. 2: Porovnání průměrného počtu přenocování Průměrný počet přenocování Průměrný počet dnů v regionu

Okres Tábor 4,0 5,0

Mikroregion Milevsko 3,7 4,7

Mikroregion Sedlčansko 3,9 4,9

Region Toulava 3,9 4,9

Česká republika 3,3 4,3

V tabulce 5. 3 jsou časové řady vývoje počtu zahraničních a domácích návštěvníků, turistů a jednodenních návštěvníků, jak je zjistil ČSÚ v letech 2003 až 2010. Z tabulky je patrné, že počet turistů, zvláště domácích, je podstatně vyšší, než vyplývá z dat počtu turistů zjišťovaných provozovateli hromadných ubytovacích zařízení. Příčin je několik: majitelé HUZ neuvádí všechny ubytované hosty a hlavně řada turistů se ubytuje i jinou formou (v soukromí, u příbuzných a přátel atd.) 56


Tabulka 5. 3: Časová řada počtu návštěvníků v letech 2003 – 2008 (vyjádřeno v tisících) Zahraniční návštěvníci Zahraniční turisté Zahraniční jednodenní návštěvníci Domácí návštěvníci Domácí turisté Domácí jednodenní návštěvníci Návštěvnicí celkem Turisté celkem Jednodenní návštěvníci celkem

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

20 108

23 808

24 747

25 102

26 743

26 628

23 285

21 941

7 641

9 047

9 404

9 539

10 162

10 119

8 848

8 629

12 467

14 761

15 343

15 563

16 581

16 509

14 437

13 312

99 282

105 127 104 145 101 604

99 167

102 880

98 105

93 924

34 717

33 222

32 029

31 222

28 481

28 010

27 850

27 614

64 565

71 905

72 116

70 382

70 686

74 870

70 255

66 310

119 390

128 935 128 892 126 706

125 910 129 508 121 390

115 865

42 358

42 269

41 433

40 761

38 643

38 129

36 698

36 243

77 032

86 666

87 459

85 945

87 267

91 379

84 692

79 622

Pro přehlednost uvedených dat byly zpracovány průměry za období 2003 až 2010 a ty jsou znázorněny v grafu číslo 5. 7. Jednodenních domácích návštěvníků je více než dvakrát v porovnání s turisty, u zahraničních asi jeden a půl krát více. Celkem se pohybuje po České republice ročně kolem 125 milionů domácích a zahraničních návštěvníků, z toho třetina jsou turisté a dvě třetiny tvoří jednodenní návštěvníci. Graf 5. 7

V tabulce 5. 4 jsou pak statistické údaje pro hromadná ubytovací zařízení v roce 2011 (jako příklad), ze kterých je patrná výrazná nerovnoměrnost počtů hostů v ubytovacích zařízeních jednotlivých krajů. Jestliže v tomto roce se ubytovalo v rámci celé ČR téměř 13 milionů hostů, v Praze je to více než 5 milionů hostů. Na druhém místě je Jihomoravský kraj s počtem 1,1 milionů hostů. Z hlediska využití kapacity pokojů překračují hranici 50 % jen dva kraje: Praha a Karlovarský kraj. Z hlediska průměrné doby pobytu hosta v ubytovacím zařízení se průměru výrazně vymyká jen Karlovarský kraj se 7,2 dny. Ještě větší jsou disparity v počtu ubytovaných nerezidentů (cizinců). V Praze se jich ubytuje 65 %. Větší než 50 % podíl ubytovaných nerezidentů má pak vedle Prahy pouze Karlovarský kraj.

57


Tabulka 5. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle krajů v roce 2011 Hosté

Přenocování

ČR, kraje celkem

nerezidenti

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský

12 898 712

5 050 923 695 113 915 542 495 609 709 733 336 909 632 794 825 621 323 867 358 332 1 115 349 397 279 469 335

6 715 067 4 360 390 161 308 283 521 172 810 484 828 122 121 145 829 202 154 46 987 50 462 422 774 85 897 64 723

Moravskoslezský

572 306

111 263

Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu (dny)

Čisté využití lůžek (%)

Využití pokojů (%)

celkem

nerezidenti

Celkem

nerezidenti

Celkem

nerezidenti

38 235 088

19 424 839

12 948 091

11 677 323

1 800 587 2 656 846 1 330 204 4 371 379 988 779 2 149 890 3 090 010 949 217 941 487 2 186 165 1 482 246 1 531 553

399 605 592 984 376 289 3 220 407 331 844 531 351 727 828 120 389 117 366 712 313 172 415 166 728

3,0 2,6 2,6 2,9 2,7 6,2 2,9 3,4 3,7 2,9 2,6 2,0 3,7 3,3

2,9 2,7 2,5 2,1 2,2 6,6 2,7 3,6 3,6 2,6 2,3 1,7 2,0 2,6

4,0 3,6 3,6 3,9 3,7 7,2 3,9 4,4 4,7 3,9 3,6 3,0 4,7 4,3

3,9 3,7 3,5 3,1 3,2 7,6 3,7 4,6 4,6 3,6 3,3 2,7 3,0 3,6

35,9 52,9 25,4 26,3 22,2 51,4 20,7 27,7 29,3 21,0 20,7 24,3 23,3 29,3

42,3 58,7 31,5 32,2 28,1 57,1 25,7 32,4 33,8 25,8 25,8 30,0 30,2 35,1

1 808 634

277 997

3,2

2,5

4,2

3,5

24,4

29,0

V oblasti poptávky cestovního ruchu lze pozorovat následující trendy:  Objem domácí poptávky v posledních sedmi letech stagnuje, dlouhodobě se pohybuje okolo 100 mil. účastí ročně, ovšem s určitými výkyvy (např. vlivy počasí, ekonomické stagnace, aj.).  Zahraniční poptávka je oproti domácí asi čtvrtinová, má však daleko větší ekonomický význam.  Zahraniční návštěvníci utrácí v ČR asi o ¼ více prostředků nežli domácí návštěvníci.  Klíčovou roli hrají zahraniční turisté, kteří se na vnitřní spotřebě cestovního ruchu podílí 36,6 %.  Ve finančním vyjádření jsou ekvivalentem jednoho zahraničního příjezdu čtyři domácí příjezdy.  Vývoj domácí poptávky lze charakterizovat spíše jako stagnaci, opakem je zahraniční poptávka, má potenciál silného růstu.  Výkony spojené s jednodenní návštěvností také nejsou zanedbatelné. Tvoří jednu sedminu výkonů příjezdového cestovního ruchu a téměř 27 % výkonu domácího cestovního ruchu.  Asi 10 % domácího cestovního ruchu generují služební cesty.  Podle Satelitního účtu cestovního ruchu ČR ročně vyráží do zahraničí okolo 8 - 9 mil. českých občanů, zatímco objem zahraničních příjezdů se dlouhodobě pohybuje nad 20,0 mil. osob.  Z ekonomického hlediska je však daleko významnější bilance peněžních toků než osob. Bilance peněžních toků generovaných cestovním ruchem je dlouhodobě přebytková. Od roku 2006 lze však pozorovat pomalé zaostávání přírůstku příjmů za přírůstky výdajů. Výsledkem je pak snižování přebytku bilance cestovního ruchu. Tento vývoj byl mezi lety 2006 – 2008 podpořen hlavně růstem ekonomiky a nakonec i růstem disponibilních příjmů českých domácností.

58


6.5 Řízení cestovního ruchu – destinační společnosti Ekonomický a sociální rozvoj na přelomu tisíciletí je charakterizován rostoucí globalizací. V procesu globalizace všech ekonomických činností, provázené tvrdým konkurenčním bojem, mohou obstát pouze silné, na trh orientované, systémově řízené jednotky. Objevují se stále nové destinace a jsou výhodně uváděny na trh. Budoucímu hostu, který touží po dálce, slunci, exotice a příjemně strávené dovolené se nabízí celý balík možností příjemného strávení dovolené, často za výhodnějších cenových podmínek než v tuzemsku, který je možno přímo zabezpečit v cestovní kanceláři. Tváří v tvář této globální konkurenční „hrozbě“, vyvinuly se v alpských oblastech, především v Rakousku a Švýcarsku, struktury poskytovatelů služeb CR, které jsou schopné obstát v konkurenčním boji, uplatnit se na trhu, a to i v globálním měřítku. Tato reakce na tvrdou mezinárodní konkurenci a globální konkurenční boj je známa jako management destinací. Požadován je strategický management, který destinacím zajišťuje koordinované uplatnění jejich možností a potenciálů na národních a mezinárodních trzích a který umožňuje pružně reagovat na požadavky relevantních partnerů při uplatňování na trhu. Management destinací je charakteristický pro regiony se silným CR a vybudovanou infrastrukturou CR, jako jsou hotely, penziony, zájezdové cestovní kanceláře, cestovní kanceláře zaměřené na incoming apod., vesměs malé nebo střední podniky, které mají odvahu stát se „podnikem“, koncentrovat své síly na společný rozvoj klíčových obchodů, organizaci a aktivní uplatnění na trhu, akceptovat formy vzájemné kooperace, podřídit se strategickému řízení v rámci příslušné destinace. Jednou z oblastí, která je výrazně spjata s procesem globalizace, je cestovní ruch. Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů světového hospodářství. Jednotlivé země se snaží těžit z tohoto expandujícího odvětví, neboť pro některé z nich představuje významný zdroj příjmů. Na straně poptávky má turista možnost, díky odstraňování bariér, zvolit si, ve které zemi stráví dovolenou, jaký využije dopravní prostředek, které služby a na jaké úrovni bude čerpat. Poptávka i nabídka v oblasti cestovního ruchu spějí v současné době k racionalizaci. Turisté na svých cestách využívají služeb, na které jsou zvyklí doma. Volí ubytování v mezinárodních hotelech a stravují se v restauracích, které jsou vybavením, službami a sortimentem stejné v jakékoliv jiné destinaci světa. Také turistické destinace se mění vlivem globalizačních tendencí. Ovlivněna je nabídka jejich produktů, architektura, kultura místních obyvatel i jejich životní styl. Destinace jsou poznamenány sílícím prolínáním místních a nadnárodních vlivů. Stejný tlak na racionalizaci a standardizaci ve všech odvětvích způsobuje, že některé destinace cestovního ruchu se svou infrastrukturou začínají navzájem velmi podobat. Stejné budovy hotelů, restaurací, obchodů či čerpacích stanic. Jen podle názvů nebo jiných drobných symbolů pozná turista, kde se nachází. Na globalizaci v cestovním ruchu mají zásadní vliv informační technologie. V lednu roku 2005 bylo na světě podle odhadu celkem 817,5 milionů uživatelů internetu. Tato informační technologie se stále více zaměřuje na obchod a ukázala se být globálním, okamžitě působícím a strategickým médiem, nástrojem pro udržování existujících a získávání nových trhů. Celosvětová síť internet se již definitivně prosadila i v obchodu, jenž souvisí s cestováním a hotelnictvím. Od roku 1996 se ve světě každý měsíc rychle zvyšuje objem turistických objednávek přes internet. Přitom tento trend je trvalý. Navíc např. mnohé hotely ve světě poskytují při elektronických objednávkách určité slevy, většinou ve výši sedmi až deseti procent. „Obchod 59


související s cestováním“ se tak stává největším sektorem služeb, jež jsou nabízeny na internetu. Současný segment e-businessu se rozvíjí rychlým tempem a stává se samozřejmostí při řízení hotelů. Jeho přínosem je především zviditelnění a vlastní prezentace s minimálními vynaloženými náklady, rychlý přístup k informacím a zefektivnění komunikace. Mezi další přednosti internetu patří e-mail jako prostředník při kontaktu s klienty a dodavateli a také možnost on-line rezervací. 6.6 Přehled destinačních společností v České republice Destinační společnost Východní Čechy. V lednu r. 2008 byla založena Destinační společnost Východní Čechy jako zájmové sdružení právnických osob s 11 zakládajícími členy, významnými subjekty v oblasti cestovního ruchu. V listopadu 2008 přistoupil poslední člen Sdružení obcí Orlicko. Moravský kras. V turistické oblasti Moravský kras a okolí byla v roce 2004 založena destinační agentura, která plní alespoň některé funkce destinačního managementu. Jejím hlavním posláním je vyvážená a koordinovaná organizace cestovního ruchu v oblasti s účastí všech zainteresovaných subjektů. Management destinace Moravský kras je obecně prospěšnou společností. Centrála cestovního ruchu – jižní Morava. CCR JM vznikla jako zájmové sdružení právnických osob v červnu 2006. Jejími zakladateli byli Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Hlavním posláním CCR JM je koordinace rozvoje CR na jižní Moravě se zaměřením na maximální využití turistického potenciálu území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Kromě toho je další náplní CCR JM vznik a rozvoj klíčových destinačních produktů. Tvorba turistických balíčků je na cestovních kancelářích, CCR JM jim ale pomáhá s přípravou turistické nabídky pro jednotlivé cílové skupiny a destinace i s uvedením produktů na trh v rámci jednotné propagace regionu. Jihočeská centrála cestovního ruchu. Její vývoj začal v roce 1994, kdy byla založena některými jihočeskými městy. V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi Krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou (JHK) a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování. Od transformace JCCR v roce 2003 vyvíjí tato organizace aktivity na regionální úrovni, čímž přispívá ke koordinaci a cílenému managementu a marketingu destinace jižní Čechy. Aktivity JCCR mají regionální dopad (území Jihočeského kraje) a neupřednostňují jen několik členských měst, jak tomu bylo v předešlých letech. Destinační management Český Krumlov je jednou z částí oficiální marketingové organizace. Společně s Infocentrem Český Krumlov a Oficiálním informačním systémem Český Krumlov úzce spolupracuje s vedením města a v těsné koordinaci s pracovníky kanceláře starosty zajišťuje oficiální management CR města a plní úkoly v souladu se svým posláním: koordinace, podpora a rozvoj CR v Českém Krumlově a okolí. Činnost destinačního managementu je financována z rozpočtu města Český Krumlov, z rozpočtu Českokrumlovského rozvojového fondu, z grantových programů a finanční podpory partnerů. Regionální rozvojová agentura Šumava. Funkci společnosti destinačního managementu zastávala už od r. 1996 Regionální rozvojová agentura. Od počátku svého působení iniciovala rozvoj cestovního ruchu v regionu a od r. 2005 se začala intenzivně zabývat koordinací a rozvojem CR na Šumavě. Vysočina Tourism. Zastupitelstvo kraje Vysočina schválilo zřízení nové organizace CR s názvem Vysočina Tourism, příspěvkové organizace se sídlem v Jihlavě, která svoji činnost 60


zahájila v 2008. Cílem této příspěvkové organizace je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice kraje Vysočina na trhu CR. Středočeská turistická a informační služba, a.s. Organizaci na podporu cestovního ruchu – Středočeskou turistickou a informační službu, a.s. (STIS, a.s) – založil Středočeský kraj rozhodnutím zastupitelstva koncem roku 2007. Vedení kraje iniciovalo vznik této společnosti na základě reálné poptávky měst, obcí, mikroregionů a také oblastních organizací zabývajících se rozvojem cestovního ruchu. Hlavním cílem založení organizace bylo posílení propagace Středočeského kraje jako turistické destinace, pomoc při čerpání evropských prostředků pro oblast cestovního ruchu a příprava tématických turistických produktů. Zlatý pruh Polabí, o.p.s. Je společnost destinačního managementu založená na zapojení všech subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. V současné době spolupracuje na bázi partnerských smluv s přibližně padesáti subjekty. Jsou to podnikatelé v cestovním ruchu, obce a města, mikroregiony, zájmová sdružení, ale i státem či krajem zřizované a řízené subjekty, jako například muzea, galerie a školy. Tato společnost vznikla díky rozhodnutí osmi podnikatelů v cestovním ruchu posunout vývoj v oblasti cestovního ruchu a nasměrovat jej ke společnému cíli – vytvořit z Polabí turistickou oblast s dokonale zmapovanou a zpracovanou nabídkou a perfektními službami. Posázaví, o.p.s. byla založena v roce 2003 subjekty veřejné i soukromé sféry za účelem poskytování obecně prospěšných služeb, jejichž cílem je rozvoj regionu Posázaví a to zejména: Rozvoj a propagace regionu Posázaví a jeho turistického potenciálu. Vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny. Ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro rozvoj turistického ruchu. První kontakty, které lze nazvat partnerskou spoluprácí, lze datovat do roku 2000, kdy došlo k prvním užším jednáním mezi svazkem obcí, podnikatelskými subjekty a okolními mikroregiony. Destinační Management Moravsko-Slezský, o.p.s. vznikl v roce 2004 jako výstup marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu. Hlavním poslání této společnosti je co nejpřesněji identifikovat potřeby a požadavky potenciálních klientů (zejména turistů) a tyto potřeby a požadavky přeložit do formy prodeje schopných produktů postavených na službách a atraktivitách dostupných v regionu. Dále nalézt spolehlivé dodavatele produktů požadované kvality – služeb, atraktivit - celkového produktu cestovního ruchu a zajistit shodu těchto subdodavatelů na konečné podobě produktu, jeho značce a podílu jednotlivých subdodavatelů na konečné ceně produktu. Významným úkolem je i vytvoření značky. České Švýcarsko, o.p.s. Posláním je šetrný rozvoj regionu České Švýcarsko. Mezi základní cíle společnosti patří: posílit environmentální rozvoj regionu založený na ochraně přírodních a kulturních hodnot, posílit ekonomický rozvoj regionu založený na šetrné turistice a pozitivní prezentaci a konečně posílit sociální rozvoj regionu založený na znalostech a vzdělání. Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s. je obecně prospěšná společnost, navazující svou činností na rychlé změny v oblasti poskytování služeb v cestovním ruchu zavedením destinačního managementu v regionu Sokolovsko. V nabídce turistických produktů můžeme najít různé druhy aktivit – od golfu, církevních památek až po rekreaci u vody. Destinační management mikroregionu Kahan vznikl v roce 2000. Zřizovateli jsou zakládající obce. Financování je realizováno formou členských příspěvků, z vlastní činnosti, z reklamy a částečně z projektů Jihomoravského kraje a EU. Partnerství v podnikatelské sféře probíhá s individuálními podnikateli, nadacemi a sdruženími a je realizováno formou partnerské smlouvy. 61


Destinační management Hranicko byl založen v roce 2007. Organizace byla založena Mikroregionem Hranicko a organizací Rozvojové partnerství regionu Hranicko. Sídlo organizace je v Hranicích. Financování je zajištěno formou příjmů ze zpracování projektových žádostí a z dotací. V oblasti spolupráce s podnikatelskými subjekty je destinační management Hranicko teprve na počátku. Destinační management Pardubického kraje byl zřízen v roce 2008. Zřizovatelem je sdružení právnických osob, jmenovitě Pardubický kraj, Léčebné lázně Bohdaneč, East Bohemian Airport, Krajská hospodářská komora PK, Sdružení obcí Orlicko, Sdružení měst a obcí v regionu Východní Čechy pro podporu cestovního ruchu, Českomoravské pomezí, Kralický Sněžník, o. p. s., Asociace hotelů a restaurací ČR, Dostihový spolek a. s. a Klub českých turistů Pardubický kraj. Provedli jsme dotazníkové šetření mezi 18 destinačními agenturami. Z toho 13 projevilo ochotu se dotazníkového šetření zúčastnit. Odpovídali pracovníci těchto destinačních agentur: Turistický mikroregion Krkonoše, Mikroregion Kahan, Region Posázaví, Turistický region Severní Morava a Slezsko, Kraj Vysočina, Mikroregion Hranicko, Středočeský kraj, Turistický region Šumava, Město Písek, Město Plzeň, Turistická oblast Střední Čechy – Polabí, Město Český Krumlov, Východní Čechy – Pardubický kraj. Na otázku kdo je zřizovatelem vaší organizace jsme získali následující strukturu odpovědí: Kraj nebo město založily 46 % organizací. Ve 23 % se podílela na vzniku organizace společně veřejná a soukromá sféra. Podnikatelské subjekty a svazky měst a obcí vytvořily každý destinační organizace v 17 % případů. Organizace působí z 38 % v rámci turistického regionu, 31 % na úrovni kraje, dvě na úrovni města, jedna na úrovni mikroregionu a jedna v rámci jinak definované oblasti. Existují velké rozdíly v počtu zaměstnanců. V největších společnostech zaměstnávají 6 – 12 zaměstnanců na plný úvazek. Oproti tomu existují i dvě společnosti, které mají pouze jednoho zaměstnance a to pouze na částečný úvazek. V tomto případě jde o nové organizace, které jsou teprve na počátku. Můžeme tedy očekávat, že se časem počet zaměstnanců zvýší. Zprůměrujeme-li všechny údaje, vyjde nám v průměru čtyři zaměstnanci na plný úvazek a jeden pracovník na částečný na jednu organizaci. Za nejčastěji zvolenou právní formu destinačních společností lze považovat obecně prospěšnou společnost. Druhou nejčastěji uvedenou právní formou bylo zájmové sdružení právnických osob. Jednalo se o menší organizace CR působící na úrovni obce či mikroregionu. Ve stejném poměru byly zastoupeny formy akciové společnosti, příspěvkové organizace a společnosti s ručením omezeným. Téměř ve všech případech se tyto formy týkaly organizací založených krajskými úřady či městem. Posledním případem, který se v šetření objevil, byl dobrovolný svazek měst a obcí. Některé subjekty ochotny sdělit, jak velký mají roční rozpočet. Nejvyšší rozpočet činní 12 milionů Kč, zatímco nejmenší rozpočet činní pouhých 800 tisíc Kč. Financování v rámci destinačního managementu je jedním z hlavních problémů jejich činnosti. Nejčastějšími příjmy jsou příjmy z vlastní činnosti, jako je např. reklama, marketinkové šetření apod. Dalšími zdroji financí jsou dotace od krajů nebo v rámci programů Evropské unie. V dalším případě jsou to členské příspěvky, které jsou charakteristické především pro zájmová sdružení právnických osob. Spolupráce se soukromým sektorem je nedílnou součástí fungování destinačního managementu. Lze ji považovat za jeden z principů, neboť umožňuje snadněji dosáhnout požadovaných výsledků. Pouze v jednom případě není spolupráce navázána. V některých případech jde jen o individuální spolupráci či její kombinaci založenou na partnerských smlouvách, v jejichž případě se podnikatelé zavazují k účasti na jednání, přípravě

62


propagačních materiálů a dalších aktivit. Někteří respondenti uvedli i jinou formu spolupráce s podnikateli, např. zapojení se do tzv. fondu cestovního ruchu. S jakými organizacemi a institucemi dotazované destinační společnosti pracují? Nejčastější spolupráce probíhá s informačními centry. Tuto spolupráci praktikují téměř všechny dotazované organizace. Na druhém místě jsou to obce a města a hned následují kraje. V sedmi případech jde o spolupráci s neziskovými organizacemi a s hospodářskou komorou. Pouze ve čtyřech případech je vyvinuta spolupráce s ostatními organizacemi cestovního ruchu. V případě spolupráce s národními organizacemi a asociacemi jde převážně o Asociaci turistických regionů ČR, Asociaci hotelů a restaurací ČR a Svaz venkovské turistiky. Dva respondenti uvedli i spolupráci s jinými organizacemi, jmenovitě jde o Klub českých turistů a Národní památkový ústav. U 85 % dotazovaných je navázána spolupráce s CzechTourism. Většina dotazových organizací (92%) spolupracuje s organizacemi působícími v jejich či okolním regionu. Jde většinou o spolupráci v podobě společných setkání, za účelem navázání partnerství či spolupráce na prezentaci regionu. Další otázka výzkumu se týkala specifikace činností, které organizace vykonává pro destinaci. Dá se říci, že marketingová komunikace a propagace je na vysoké úrovni. Je zde zastoupeno velké množství činností, které destinační managementy používají. Nejčastější činností v této oblasti je PR. Dále jsou to ve stejném poměru webové stránky a účast na veletrzích cestovního ruchu. Dalšími činnostmi jsou workshopy, vydávání publikací a pořádání famtripů a presstripů. Tři organizace využívají k propagaci billboardy. Nás však především zajímalo, zda v rámci své činnosti vytváří produkty cestovního ruchu. Struktura odpovědí byla následující: 3 organizace vytváří produktové balíčky a 4 provádí monitoring poptávky včetně zpracování komplexní databáze turistických atraktivit. Vidíme, že podíl těch, které skutečně vytváří vlastní produkty, tedy klíčové obchody, je jen menšina. Nedostatečná nebo dokonce žádná spolupráce s podnikateli v cestovním ruchu je jedním z největších nedostatků v činnosti destinačního managementu v tuzemsku. Ze zjištěných údajů vyplývá, že převažují pravidelná setkání. Jako další činnost v této oblasti je uváděno poskytování informací podnikatelským subjektům, prezentace nabídky a vydávání propagačních materiálů pro tyto subjekty. Většina organizací provádí vzdělávání pracovníků pomocí vzdělávacích seminářů (37 %) a pořádáním famtripů (31 %). Podstatně menší část (19 %) realizuje výcvikové programy a pouze 13 % pracovníků prochází pravidelným školením. Lze tedy konstatovat, že v současné době existuje v České republice řada organizací, které se považují za destinační agentury nebo destinační management, ale zdaleka neplní všechny funkce, které by pro rozvoj cestovního ruchu měly v daném regionu plnit. To je rozdíl oproti destinačním společnostem ve vyspělých zemích s vysokým podílem cestovního ruchu na HDP těchto zemí.

63


7

ANALÝZA SOUČASNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA

7.1 Cíl a metodika výzkumu Analýza současného návštěvníka destinace je jedním z nejdůležitějších primárních marketingových dat pro zpracování strategického plánu destinace Toulava. Proto jí je věnována značná pozornost. Průzkum cílových skupin návštěvníků a jejich potřeb (geografická segmentace, demografická segmentace, motiv návštěvy, doba trvání pobytu, vnímání území návštěvníky, spokojenost s poskytovanými službami, chybějící služby, výše denní útraty, informační zdroje využívané návštěvníky při výběru této destinace, typ činnosti, dopravní prostředek, z jakých zdrojů získává informace o území apod.) je důležitou součástí analytické části připravované strategie rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Druhá etapa výzkumu proběhla na podzim a v zimě. Pro provedení marketingového výzkumu byl stanoven podrobný harmonogram dotazování, který je patrný z následující tabulky 6.1. Určitým nedostatkem výzkumu je, že zakázka byla zadána až 1. srpna, takže výzkum byl prováděn jen v průběhu druhé poloviny hlavní turistické sezóny. Lze však předpokládat, že charakter návštěvníka se nijak výrazně nelišil od první poloviny letního období. Zcela záměrně byli oslovování respondenti, kteří jsou evidentně v destinaci na dovolené nebo na výletě, protože o tyto návštěvníky při zpracování strategie jde. Nejsou do výzkumu zahrnuti návštěvníci, kteří přijíždí do regionu na služební cestu, i když je jasné, že i oni jsou součástí cestovního ruchu v destinaci, ale jejich počet lze jen těžko ovlivnit. To nevylučuje možnost zaměřit se ve strategii na MICE turismus (kongresový a incentivní turismus) a na „event turismus“ (pořádání různých sportovních, kulturních a společenských akcí). Profil návštěvníka Táborských setkání, jako příkladu největší „event“ aktivity v destinaci, bude přílohou strategie a byl předmětem samostatného výzkumu. V letním výzkumu bylo osloveno 246 tuzemských návštěvníků (tzv. residentů) + několik návštěvníků ze Slovenska. Zcela náhodně byli osloveni i zahraniční návštěvníci, kteří vyplnili zkrácený dotazník v němčině nebo angličtině. Takto se podařilo oslovit 11 cizinců a s ohledem na malý počet budou zpracovány samostatně po skončení celého výzkumu v únoru příštího roku. Je potěšitelné, že šlo skutečně o náhodný výběr respondentů rozdělených prostorově i časově podle principu kvótního výběru. Tento způsob výběru dosahuje nejlepších a reprodukovatelných výsledků. Počet respondentů, kteří se odmítli výzkumu zúčastnit, byl kolem 3 až 4 oslovených návštěvníků, což je daleko pod průměrem při provádění obdobných výzkumů. Také pro podzimní a zimní výzkum, kde bylo osloveno 150 respondentů ve všech částech Toulavy byl připraven podobný rozpis se zaměřením na návštěvníky, kteří využívají nabídky zimních sportů. S ohledem na letošní nepříznivou zimu bylo nutno improvizovat. Skutečný poměr respondentů oslovených na jednotlivých místech regionu Toulava je patrný z tabulky 6.2. b. Tabulka 6. 1: Rozpis pro provedení marketingového výzkumu v mikroregionech destinace Toulava

Způsob vyhodnocení za léto a za podzim + zima je stejný, aby bylo možno v každé části porovnávat profil letního a zimního návštěvníka. Pro letní výzkum (250 respondentů) jsou 64


grafy a tabulky označeny písmenem a , pro podzimní + zimní šetření (150 respondentů) jsou označeny písmenem b. Základní socio-demografická data respondentů jsou v tabulkách 6.2a,b. Letního výzkumu se zúčastnilo poněkud více mužů než žen, tedy destinace je pro muže zajímavější. Návštěvníci, kteří v destinaci tráví dovolenou, pochází jen v malé míře z krajů, kde destinace Toulava leží. Je to jen 15 % návštěvníků. Očekávali jsme, že mnohem vyšší procento návštěvníků bude v regionu Toulava z Prahy. Překvapivě je to jen 17 %. Sousední kraje (Vysočina, Plzeňský a Jihomoravský mají společně „podíl návštěvníků“ 22 %, zatímco zbytek Čech 28 % a zbytek Moravy 18 %. Z dalšího vyhodnocení vyplynou podrobnosti o tom, odkud do regionu Toulava návštěvníci nejčastěji přijíždí. Návštěvníci mnohem častěji přijíždí z velkých měst, když průměrná velikost „fiktivního“ města, odkud návštěvníci přijíždí, je 280 tisíc. Ze struktury respondentů podle věku je patrné, že mnohem častěji jezdí do regionu mladší ročníky. Průměrný věk 37 let je pod celostátním věkovým průměrem. Nejfrekventovanější jsou návštěvníci ve věku kolem 30 a 40 let, kteří tvoří celou polovinu návštěvníků. Struktura návštěvníků podle vzdělání se ničím neliší od jiných průzkumů. S rostoucím vzděláním lidé častěji cestují. Podíl vysokoškoláku 28 % je výrazně vyšší než jejich skutečný podíl v populaci. Z hlediska zaměstnání převládají zaměstnanci v soukromém sektoru (36 %) a podnikatelé a živnostníci (32 %). Na konci tabulky 6.2a je uveden skutečný podíl respondentů z jednotlivých mikroregionů destinace Toulava. Čtvrtina byla oslovena v největším a nejnavštěvovanějším mikroregionu Táborsko. Tabulka 6. 2 a: Základní socio-demografická data respondentů

65


Také v zimním výzkumu bylo více mužů než žen. Z hlediska toho, z kterého kraje respondenti přijeli, se zimní výzkum neliší od letního a je v rámci statistické chyby. Stále nejvíce návštěvníků je z obcí s počtem obyvatel 10 až 50 tisíc. Podíl návštěvníků z Prahy je v zimě poněkud nižší. V zimě jezdí více starších lidí. Zatímco v létě tvořila kategorie nad 56 let jen 11 %, v zimě to bylo 26 %. Je to patrné i na dvojnásobném podílu důchodců v zimě než v létě. Tabulka 6. 2 b: Základní socio-demografická data respondentů Pohlaví Kraje, kde bydlíte

Počet obyvatel bydliště

Věk

Vzdělání Zaměstnání

Místo oslovení respondenta

muž 64% Jihočeský 3% Vysočina 1% ČR do 3 tis 0% 50-100 tis 26% do 17 let 3% 36 - 45 let 15% základní/vyučen 12% zaměstnanec veřejné služby 16% důchodce, případně domacnost 22% Sedlčansko 3% Vožicko 7% Soběslavsko 10%

žena 38% Středočeský 13% Jihomoravský 9% 97% 3-10 tis 4% 100- 1 mil 14% 18 - 25 let 23% 46 - 55 let% 19% střední 60% zaměstnanec soukr. sektoru 38% nezaměstnaný 1% Sedlec-Prčice 23% Jistebnicko 4% Veselsko 9%

Praha 14% Zbytek Čechy 28% Slovensko 10-50 tis 43% nad 1 mil 13% 26 - 35 let 16% nad 56 let 23% vysokoškolské 28% podnikatel / živnostník 15% jiné zaměstnání (student) 7% Milevsko 4% Bechyňsko 4% Táborsko 36%

Plzeňský 9% Zbytek Morava 23% 3%

Průměr 170 tisíc

Průměr 41

66


Dotazník a jeho vyhodnocení

7.2

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, odpočinek pouze projíždím

výlet služební cesta

návštěva příbuzných, známých zdravotní pobyt, wellness

jiné důvody:

2. Jak často navštěvujete tento region (myšleno toto místo a okolí)? poprvé asi jednou ročně

podruhé jednou za několik let

potřetí

několikrát ročně

jinak:

3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte (maximálně 2 odpovědi)? léto

jaro

podzim

zima

4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (jednodenní hodin, vícedenní počet dnů)? kolik hodin (bez přenocování)

kolik dnů

5. Které regiony při této návštěvě hodláte ještě navštívit anebo jste již navštívili? Sedlčansko Soběslavsko

Sedlec-Prčice Veselsko

Milevsko a okolí Mladá Vožice a okolí Táborsko Jiné:

Bechyňsko Jiné:

Jistebnicko Jiné:

6. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? V tomto místě nebo okolí

Pokud jinde, můžete uvést kde?

7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? ubytování v soukromí kempink/tábořiště

hotel penzión

chata, chalupa Jinak: u známých/příbuzných

8. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) příroda kultura sport, pohyb ostatní

čisté životní klidné prostředí bez lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku historická města dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a památky turisty a zábava výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace pracovní důvody soukromé důvody Jiné:

9. S kým cestujete? sám/sama s partnerem/partnerkou

s rodinou

s kamarády/se známými Jinak:

se skupinou/se zájezdem

10. Jaké aktivity jsou při této návštěvě regionu klíčové (uveďte i více) rekreace, odpočinek pěší turistika cykloturistika kulturní akce návštěva příbuzných a vzdělávání a přátel

lyžování

lov, rybaření

kulturní památky

jiné aktivity:

11. Jak jste spokojen s kvalitou ubytování? dosud jsem nepoužil žádné hromadné ubytovací zařízení

kvalita ubytování odpovídala zvolené kategorii a ceně

byla průměrná a neodpovídala ceně

s kvalitou ubytování jsem byl nespokojen

67


12. Jak jste spokojen s kvalitou stravování? dosud jsem nepoužil žádné kvalita stravování odpovídala hromadné stravovací zařízení zvolené kategorii a ceně


s kvalitou stravování jsem byl nespokojen

13. Co Vás nejvíce inspirovalo (motivovalo) k návštěvě tohoto regionu (i více možností)? internet reference od známých zkušenosti z minulých návštěv rozhlas/televize Informace z TIC noviny, časopisy, film prospekty/propagační materiál zdravotní, wellness jiné zdroje informací:

14. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do regionu) automobil

motocykl

kolo, lyže

autobus

pěšky

jinak:

15. Co byste doporučil pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? ……………………………………………………………………………………… 16. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa (v km)? 11 až 50

do 10

51 až 100

101 až 200

201 až 400

400 až 800

800 až 1200

nad 1200

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………… 18. Kolik peněz průměrně vydáte při pobytu v regionu na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? za ubytování za stravování vedlejší výdaje/nákupy

do 100 do 100 do 100

101-300 101-300 101-300

301-500 301-500 301-500

501-700 501-700 501-700

nad 701 nad 701 nad 701

19. Údaje o Vás: pohlaví stát, ve kterém máte bydliště kraj, kde máte bydliště počet obyvatel bydliště věk vzdělání zaměstnání

Jihočeský

muž

žena

ČR

Slovensko

Středočeský

Praha

ostatní kraje v Čechách

Plzeňský

3-10 tis.

10-50 tis.

50-100 tis.

do 17 let

18-25 let

26-35 let

36-45 let

zaměstnanec veřejné služby v domácnosti/mateřská

Jihomoravský

ostatní kraje na Moravě

do 3 tis.

základní/vyučen

Vysočina

100 tis. - 1 mil. 46-55 let

nad 1 mil. 56 a více let

střední vysokoškolské zaměstnanec soukromý podnikatel/živnostník sektor důchodce nezaměstnaný jiné:

Po dokončení výzkumu začátkem října byla data z dotazníku převedena do tabulky a ještě jednou zkontrolována. U otevřených a polootevřených otázek byly ze slovních odpovědí vytvořeny obecnější kategorie odpovědí tak, aby počet odpovědí typu jiný/jinak bylo co nejméně. Pokud na některou variantu odpovědi byl malý počet odpovědí nebo dokonce žádná odpověď, byla tato kategorie z hodnocení vyloučena anebo byly odpovědi sloučeny do jedné kategorie. Způsob vyhodnocení letního a zimního výzkumu probíhal stejně. S ohledem na různý počet respondentů (250 a 150) jsou všechny údaje uváděny v procentech.

68


7.3

Výsledky výzkumu a diskuze

7.3.1 Důvody návštěvy Na obrázku 6. 1a, b jsou shrnuty odpovědi na důvody návštěvy regionu Toulava. Jak již bylo uvedeno v metodice, očekávali jsme, že většina respondentů tráví v destinaci letní dovolenou. V zimním období je podíl těch, kteří uvedli, že hlavní důvod návštěvy je dovolená a odpočinek oproti 66 % v létě je to 90 %. Obrázek 6. 1 a: Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? - léto dovolená, odpočinek; 90%

výlet; 2%

zdravotní pobyt, wellness; 5%

návštěva příbuzných, známých; 3%

Obrázek 6. 1 b: Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? - zima výlet; 5% dovolená, odpočinek; 66%

návštěva příbuzných, známých; 7%

zdravotní pobyt, wellness; 18% jiné důvody; 4%

7.3.2 Četnost návštěv Na obrázku 6. 2a, b jsou uvedeny výsledky dotazování týkající se četnosti opakovaných návratů návštěvníků do regionu. Pouze 32 % respondentů navštívilo tento region poprvé. Z výsledků byla odhadnuta průměrná četnost opakovaných návštěv regionu, když návštěvník se do regionu vrací průměrně čtyřikrát. Jak plyne ze socio-demografických údajů pro letní výzkum, převládají mladší ročníky, a proto je toto číslo poměrně vysoké.

69


Obrázek 6. 2 a: Jak často navštěvujete tento region? - léto Odhad četnosti opakovaných návštěv 4 x 32%

26% 12%

poprvé

podruhé

potřetí

21%

21%

asi jednou ročně

jednou za několik let

5% několikrát ročně

U respondentů dotazovaných na podzim a v zimě byl odhadnuta četnost opakovaných návštěv regionu na 3 x. Je třeba však připomenout, že to neznamená tři návštěvy v zimě, ale může to být jakákoliv kombinace letních a zimních návštěv. Obrázek 6. 2 b: Jak často navštěvujete tento region? - zima Odhad četnosti opakovaných návštěv 3 x 23%

22%

21% 15%

13%

4% poprvé

podruhé

potřetí

několikrát ročně

asi jednou ročně

jednou za několik let

7.3.3 V kterém ročním období je region navštěvován V létě zde nejčastěji tráví letní dovolenou (obr. 6. 3 a). Ale tři čtvrtiny, kteří jezdí do regionu jen v létě, jen důkazem vysoké sezónnosti z hlediska návštěvnosti regionu. Obrázek 6. 3 a: V kterém ročním období sem nejčastěji jezdíte? - léto podzim 19%

jaro 5%

léto 76% Při zimním výzkumu uvedla jen třetina dotazovaných, že do regionu jezdí nejčastěji v zimě. Překvapující je vysoký podíl těch, kteří do regionu jezdí také na podzim. Při posuzování těchto výsledků je třeba mít stále na paměti, že jde o relativní podíl. K absolutnímu srovnání bychom potřebovali základní údaj a to je porovnání celkového počtu návštěvníků v regionu v létě a v zimě, takže obrázek 6.3a se může například týkat tří čtvrtin všech návštěvníků v regionu za rok, zatímco zimní výzkum je náhodným výběrem z jedné 70


čtvrtiny všech návštěvníků v regionu za rok. Není vyloučeno, že letní výzkum představuje až 90 % všech návštěvníků v regionu. Obrázek 6. 3 b: V kterém ročním období sem nejčastěji jezdíte? - zima zima 31%

jaro 2% léto 29%

podzim 38% 7.3.4 Jak dlouho se zdrží Byla též zjišťována doba pobytu v regionu. Jednodenní návštěvník mohl uvést počet hodin a vícedenní počet dnů. Ve výběru však byl jen jeden respondent, který přijel jen na jednodenní výlet, a většinu zde tráví vícedenní dovolenou. Rozložení doby pobytu je uvedeno na obrázku 6. 4 a pro letní výzkum. Tři pětiny návštěvníků zde stráví týden, když průměrná doba pobytu všech je 6,7 dne, což je vysoko nad celostátním průměrem, který je kolem 3 dnů, i když samozřejmě lázeňské destinace mají tento průměr kolem 12 dnů. Obrázek 6. 4 a: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v regionu? - léto 59%

60%

40%

Průměr 6,7 dne 17%

20%

7%

4% 5% 4%

1%

1%

3%

1%

0% 0

5

10 počet dnů

15

20

25

Jednodenní návštěvníci strávili v zimě v regionu Toulava průměrně 7,2 hodiny. Velkým překvapením je, že vícedenní návštěvníci (turisté) strávili průměrně v Toulavě téměř stejně dlouhou dobu v létě i v zimě (6,7 a 6,3 dne), což je opět vysoko nad celostátním průměrem. Lidé jsou tedy ochotni trávit v regionu Toulava dovolenou i mimo hlavní turistickou sezónu. Proto je třeba vhodnou marketingovou kampaní dosáhnout zvýšení zájmu o trávení dovolené v tomto regionu.

71


Obrázek 6. 4 b: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v regionu? - zima 60%

52%

Průměr 6,3 dne

40%

18%

20%

1%

6%

8%

3

4

7%

2%

0% 0

1

2

5

6

7

8

9

počet dnů

7.3.5 Co navštíví při pobytu V další části výzkumu jsme se zaměřili na to, abychom zjistili, které mikroregiony destinace Toulava respondent navštíví při svém pobytu. Šlo nám především o to, zjistit, do jaké míry existují vnitřní vazby mezi jednotlivými mikroregiony a do jaké míry návštěvník vnímá tuto destinaci jako jeden celek. Analýza výsledků je shrnuta na následujících osmi obrázcích (obrázek 6. 5a, b až 6. 8a, b). Na prvním obrázku 6. 5a, b z této série je uvedeno, kolik respondentů navštíví jednotlivé mikroregiony, včetně toho, kde byl osloven. Tento výsledek je poněkud ovlivněn zvoleným počtem respondentů, kteří byli v daném mikroregionu osloveni. Celkem 27 % respondentů zavítá v rámci dovolené i mimo destinaci Toulava. Nejvíce respondentů navštíví Táborsko, nejméně Vožicko. Pořadí regionů se v zimě výrazně nezměnilo. Vyšší podíl v zimě vykazuje jen Bechyňsko. V zimě však návštěvníci mnohem častěji vyjíždějí na výlety mimo region Toulava (44 % oproti 27 %). Obrázek 6. 5 a: Které mikroregiony respondent navštíví, včetně toho, kde byl osloven? - léto 27%

Ostatní destinace Táborsko Soběslavsko Bechyňsko Veselsko Sedlec-Prčice Jistebnicko Milevsko Sedlčansko Vožicko

22% 10% 10% 7% 7% 6% 4% 4% 3% 0%

10%

20%

30%

72


Obrázek 6. 5 b: Které mikroregiony respondent navštíví, včetně toho, kde byl osloven? - zima Ostatní destinace Táborsko Soběslavsko Bechyňsko Veselsko Sedlec-Prčice Jistebnicko Milevsko Sedlčansko Vožicko

44% 16% 7% 13% 4% 4% 6% 1% 5% 1% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Pořadí jednotlivých mikroregionů se změní, pokud do počtu navštívených mikroregionů nezahrneme ten, kde byl respondent osloven. Jde tedy o návštěvu dalších mikroregionů mimo místo oslovení respondenta (obr. 6. 6 a, b). V tomto případě se zvýší podíl těch, kteří vyjíždí mimo území Toulavy na 35 %. Mikroregion, který respondenti nejčastěji navštíví jako druhý, je Táborsko (21 %). Z toho vyplývá, že Tábor je skutečně vnímán, jako přirozené centrum tohoto turistického regionu. Nejméně často navštíví turisté jako druhý mikroregion Sedlčansko, Vožicko a Milevsko. U těchto mikroregionů je nejmenší vazba na centrum destinace, tedy Táborsko. To bude tedy jeden z úkolů destinačního managementu tuto vazbu postupně budovat. Podobné závěry platí pro zimní výzkum (obr. 6.6 b) Obrázek 6. 6 a: Které mikroregiony respondent navštíví, mimo toho, kde byl osloven? - léto Táborsko Soběslavsko

Veselsko Sedlčansko

2% 2% 2%

Milevsko 0%

6% 6% 6%

35%

21%

9% 9%

10%

20%

30%

40%

Obrázek 6. 6 b: Které mikroregiony respondent navštíví, mimo toho, kde byl osloven? - zima 45% Táborsko

18% 9% 7% 6% 4% 5% 4%

Soběslavsko Veselsko Sedlčansko 1% 1%

Milevsko 0%

10%

20%

30%

40%

50%

73


Na obrázku 6. 7a, b jsou seřazena další místa, kam návštěvník Toulavy zavítá v průběhu dovolené, kterou tráví v některém mikroregionu Toulavy. I když v grafu tvoří tato místa sto procent, jde ve skutečnosti o čtvrtinu všech cest z místa přechodného pobytu na dovolené mimo teritorium Toulavy. V tomto výčtu pro letní výzkum dominuje Hluboká nad Vltavou, tedy zámek a zoologická zahrada, dále Třeboň, Orlík nad Vltavou, Český Krumlov a České Budějovice. Dalo by se říci, že většina výletů návštěvníků Toulavy směřuje do jižních Čech a napojení Toulavy na jižní Čechy má smysl budovat i do budoucna. Zimnímu průzkum opět dominuje Hluboká nad Vltavou, výrazně vyšší je v zimě zájem o Třeboň, objevují se vzdálenější cíle (Lipno, Gmünd a Písek). Obrázek 6. 7 a: Místa, která respondent navštíví mimo území regionu Toulava - léto Třeboň Český Krumlov Křivoklát

6% 6% 5% 5% 4%

Zvíkov Blaník

24%

10% 10% 10% 10%

2% 2% 1% 3%

Jindřichův Hradec Ostatní místa 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Obrázek 6. 7 b: Místa, která respondent navštíví mimo území regionu Toulava - zima Hluboká Č.Buděj. Konopiště

6% 4% 4% 3% 2% 2% 1%

Červ.Lhota Lipno

Písek 0%

5%

11%

8%

10%

15%

38%

22%

20%

25%

30%

35%

40%

Poslední dva obrázky této série (č. 6. 8a, b) ukazuje pohyb návštěvníka při dovolené v rámci regionu Toulava. Je uveden podíl respondentů, kteří při dovolené navštíví jeden až pět mikroregionů v rámci Toulavy. Je potěšitelné, že v rámci dovolené navštíví téměř polovina návštěvníků tři mikroregiony z devíti v rámci destinace Toulava. A to platí jak pro letní, tak i zimní výzkum. Obrázek 6. 8 a: Počet mikroregionů v rámci Toulavy, které respondent navštíví? - léto 50%

44%

40% 27%

30%

24%

20% 10%

2%

2%

0% 1

2

3

4

5

Počet navštívených mikroregionů v rámci Toulavy

74


Obrázek 6. 8 b: Počet mikroregionů v rámci Toulavy, které respondent navštíví? - zima 50% 40% 30% 20% 10% 0%

44% 25%

27%

4% 1

2

3

4

Počet navštívených mikroregionů v rámci Toulavy

7.3.6 Kde a jak jsou ubytovaní V další otázce se měli respondenti vyjádřit, zda jsou při pobytu ubytovaní v regionu nebo někde jinde. Všichni konstatovali, že jsou ubytováni přímo v regionu, tedy 100 % respondentů bydlí v místě a to platí pro obě šetření. Další graf (obr. 6. 9a,b) shrnuje odpovědi na strukturu a typ zařízení, kde návštěvníci při pobytu bydlí nebo bydleli. Již z této otázky je patrné, že tento region preferují lidé, kteří mají tzv. hluboko do kapsy a preferují levnější formu ubytování. Třetina bydlí v kempu, dvě pětiny v penzionu nebo v soukromí a jen čtvrtina dala přednost hotelu. Obrázek 6. 9 a: V jakém ubytovacím zařízení bydlíte? - léto kempink / tábořiště

33%

penzión

28%

hotel

24%


11%

u známých / příbuzných

3%

chata, chalupa

1% 0%

10%

20%

30%

40%

Zásadním způsobem se změnila struktura ubytování v zimě v porovnání s létem. Bydlení v kempu uvedlo jen 1 % respondentů oproti letním 33 %. Vydělaly na tom především hotely, kde letní podíl činil 24 % a zimní 36 %, podobně ubytování v soukromí (11% a 23 %). Mohlo by se zdát na první pohled, že tedy hotely a ubytování v soukromí bude v zimě využito mnohem více než v létě. Je třeba znovu zdůraznit, že jde o relativní poměr a že podíl návštěvníků je v zimě výrazně nižší než v létě. Obrázek 6. 9 b: V jakém ubytovacím zařízení bydlíte? - zima kempink / tábořiště

1%

penzión

32%

hotel

36%


23%

u známých / příbuzných

7%

chata, chalupa

1% 0%

10%

20%

30%

40%

75


7.3.7 Co si návštěvník cení na pobytu v Toulavě Na obrázku 6. 10a,b jsme se pokusili shrnout odpovědi na otázku, kde respondent měl možnost volit více variant odpovědi. Odpovědi byly rozděleny do čtyř skupin: příroda, kultura, sport a aktivní pohyb, ostatní. Kategorii ostatní (služební cesta, soukromá cesta apod.) neoznačil nikdo. Pro každou kategorii bylo několik podkategorií, které měly vysvětlit, co se touto otázkou myslí. V grafu je uvedeno jednak procento respondentů, kteří danou podkategorii označili, a pak je uveden celkový podíl odpovědí v jednotlivých hlavních kategoriích. 51 % odpovědí se týkala přírody, jako motivace k návštěvě Toulavy, 24 % motivovala kultura a 22 % se cenila toho, že zde může provozovat sport a aktivní rekreaci. 80% respondentů si cení především čistého životního prostředí v tomto regionu a to je příjemné zjištění, když na území regionu není žádný národní park ani CHKO. Jen o málo méně (70 %) respondentů vítá, že jsou v regionu historická města a kulturní památky. 55 % chce v době dovolené provozovat aktivní odpočinek. Rozdělení mezi přírodu, kulturu a sport je v zimě prakticky totožné. Mění se jen akcenty. V zimě návštěvníci tolik neoceňují čisté životní prostředí, ale vnímají pozitivně lesy, krajinu, jako celek a klidné prostředí bez hluku. Obrázek 6. 10 a: Co si návštěvník cení na pobytu v destinaci Toulava? - léto Příroda, jako motivace čisté životní prostředí lesy, krajina klidné prostředí bez hluku vodní plochy a toky Kultura jako motiavace historická města a památky kulturní akce a zábava dobře vybavená zařízení pro turisty Sport, jako motiavace aktivní rekreace rekreační sport, turistika výkonnostní sport

51% 80% 70% 43% 37%

27% 70% 32% 18%

22% 55% 46% 0,4% 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

Obrázek 6. 10 b: Co si návštěvník cení na pobytu v destinaci Toulava? - zima Příroda, jako motivace

55% 2%

lesy, krajina

92% 86%

vodní plochy a toky

56%

22% historická města a památky

1% 25%

dobře vybavená zařízení pro turisty

70%

23% aktivní rekreace

46% 54%

výkonnostní sport

1,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

76


7.3.8 S kým cestuje Při přípravě produktů a marketingu je dobré vědět, v jakém složení sem návštěvníci nejčastěji jezdí (obr. 6. 11a,b). V létě se nejčastěji na dovolenou do regionu Toulava jezdí s rodinou (55 %), s kamarády (20 %) nebo jen s partnerem (manžel, druh, přítel apod. 19 %). V zimě dominují pobyty s partnerem (manželem)/partnerkou (manželkou). Podíl návštěvníků, kteří jezdí s kamarády je v létě i v zimě shodný. Obrázek 6. 11 a: S kým cestujete? - léto s rodinou

55%

s kamarády/se známými

20%

s partnerem/partnerkou

19%

sám/sama

3%


2% 0%

20%

40%

60%

Obrázek 6. 11 b: S kým cestujete? - zima s rodinou

29%

s kamarády/se známými

18%

s partnerem/partnerkou

36%

sám/sama

14%


3% 0%

20%

40%

7.3.9 Aktivity při pobytu Jedna věc je motivace k návštěvě a druhá věc je, co návštěvníci při pobytu skutečně dělají, jaké aktivity provozují (obr. 6. 12a, b). Je samozřejmé, že cílem letní dovolené je především rekreace a odpočinek (99 %). Sedmdesát procent návštěvníků navštíví kulturní památky, což je patrné i z cílů mimo region Toulava (viz obrázek 6. 7a, b). Třetina provozuje pěší turistiku a 17% cykloturistiku. Další aktivity jsou patrné z obrázku 6. 12a, b. V zimě je rozmanitost aktivit při pobytu výrazně menší než v létě (obr. 6. 12b). S ohledem na letošní nepříznivou zimu je podíl těch, kteří provozují při pobytu lyžování poměrně nízký (8 %). Obrázek 6. 12 a: Jaké aktivity jsou při návštěvě klíčové? - léto rekreace, odpočinek

99%

kulturní památky

70%

pěší turistika

33%

kulturní akce a vzdělávání

26%

cykloturistika

17%

jiné aktivity

11%

lov, rybaření

8%

návštěva příbuzných a přátel

4% 0%

25%

50%

75%

100%

77


Obrázek 6. 12 b: Jaké aktivity jsou při návštěvě klíčové? - zima rekreace, odpočinek

38%

kulturní památky

28%

pěší turistika

15%

lyžování

8%

cykloturistika

6%

návštěva příbuzných a přátel

3%

jiné aktivity

1%

lov, rybaření

1%

kulturní akce a vzdělávání

0%

0%

25%

50%

75%

100%

7.3.10 Spokojenost s kvalitou ubytování a stravování Pokusili jsme se i ověřit spokojenost návštěvníků s kvalitou ubytovacích a stravovacích služeb. S ohledem na značně heterogenní skupinu respondentů a různý způsob ubytování a stravování jsme museli zůstat jen u obecné otázky. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6. 3 a,b. Jen malé procento nebylo schopno posoudit tuto otázku, protože zde pobývali příliš krátce. Pro ubytovací i gastronomická zařízení je potěšitelné, že prakticky všichni odpověděli: kvalita odpovídala zvolené kategorii (ubytování, stravování) a ceně. Jde jen o orientační otázku a hodnocení kvality by si vyžadovalo samostatný výzkum. Výsledky výzkumu v létě a v zimě jsou prakticky totožné. Tabulka 6. 3 a: Jak jste spokojen s kvalitou ubytování a stravování? - léto

Tabulka 6. 3 b: Jak jste spokojen s kvalitou ubytování a stravování? - zima Hodnocení kvality

ubytování stravování

dosud jsem nepoužil tuto kvalita odpovídala zvolené službu kategorii a ceně

6% 4%

94% 96%


s kvalitou jsem byl nespokojen

0% 0%

0% 0%

7.3.11 Kde získává informace pro pobyt Odpovědi na další otázku (obrázek 6. 13a, b) jen doplňují zjištění, že návštěvníci se sem vracejí opakovaně. 58 % návštěvníků vyjádřilo jako motiv k letní návštěvě zkušenosti z minulých návštěv a 20 % využilo doporučení nebo informací známých. Ostatní informační zdroje jsou proti těmto dvěma již málo významné. Snad ještě internet s 12 % stojí za zmínku. Struktura odpovědí se pro letní a zimní výzkum statisticky významně neliší, což se dalo očekávat, protože podobné výsledky vycházely i při dalších výzkumech. U zahraničních destinací je výrazně vyšší podíl internetu než u domácích destinací, kde skutečně dominují zkušenosti z minulých návštěv a reference od známých a přátel.

78


Obrázek 6. 13 a: Co vás inspirovalo k návštěvě, kde jste získal informace? - léto

Obrázek 6. 13 b: Co vás inspirovalo k návštěvě, kde jste získal informace? - zima

7.3.12 Použité dopravní prostředky při cestě do Toulavy Z další otázky vyplynulo, jak se návštěvníci dostanou nejčastěji do regionu (obr. 6. 14a,b). Jako ve všech dalších průzkumech dominuje doprava autem. Zde je však v porovnání s jinými výzkumy relativně velký podíl vlaku a autobusu. To platí jak pro letní, tak i zimní výzkum. Znamená to, že se výrazně vyšší procento návštěvníků dopravuje do regionu veřejnou dopravou. To naznačuje, o jakou sociální skupinu návštěvníků jde. Obrázek 6. 14 a: Jaký dopravní prostředek jste použil? automobil

65%

vlak

24%

autobus

10%

kolo -25%

1% 0%

25%

50%

75%

79


Obrázek 6. 14 b: Jaký dopravní prostředek jste použil? automobil

55%

vlak

24%

autobus -25%

21% 0%

25%

50%

75%

7.3.13 Doporučení pro zvýšení atraktivity destinace Pro přípravu strategie jsme chtěli využít názorů návštěvníků, aby nám poradili, co by přispělo ke zvýšení atraktivity tohoto regionu. Byla to otevřená otázka, aby mohli respondenti odpovídat spontánně. Struktura odpovědí se však nelišila od podobných výzkumů. Tři čtvrtiny odpověděly, že je nic nenapadá anebo že se vším byli spokojeni. Některé odpovědi byly nepoužitelné a ze zbytku byly vytvořeny obecnější kategorie, které jsou uvedeny na obrázku 6. 15. Nejvíc připomínek bylo k podmínkám pro vodáky (jezy, čistota, ubytování atd.) a dále podmínky pro cyklisty (značení, kryté přístřešky pro odpočinek atd.). Návštěvníkům vadí nedostatek možností koupání v čisté vodě, ať jde o přírodní nebo umělá koupaliště či plovárny. V této otázce se zásadně lišil letní a zimní průzkum. Při zimním výzkumu prakticky všichni odpověděli, že jsou spokojeni a žádné návrhy na zlepšení nemají anebo že je nic nenapadá. Jen asi 15 % si stěžovalo na špatné sněhové podmínky pro lyžování. Obrázek 6. 15: Co byste doporučil ke zvýšení atraktivity? Nic a nebo jsem spokojen - odpovědělo 74 % respondentů

6%

zlepšit podmínky pro vodáky

5%

služby pro cyklisty, značení

4%

čistá přírodní koupaliště, řeky, bazeny

2% 2% 2% 2% 2% 2%

lepší propagace, tématické propagační… otvírací doba turistických atraktivit dostupnost atraktivit, frekvence spojení více ubytoven a jejich kvalita více kulturních akcí v sezóně zlepšit pořádek a soc. zařízení

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

7.3.14 Odkud návštěvníci do Toulavy přijíždějí Další grafy (obr. 6. 16a, b) dokumentují, že v destinaci Toulava tráví dovolenou skutečně lidé z celé republiky a ne jen z regionu a Prahy, jak jsme se domnívali. V létě polovina turistů přijede do regionu Toulava ze vzdálenosti 100 až 200 km a průměrně ujedou z domova 177 km. V zimě se dokonce zvýšil podíl těch, kteří přijeli ze vzdálenosti 200 až 400 km a tak průměr je dokonce 196 km.

80


Obrázek 6. 16 a: Vzdálenost místa bydliště - léto 60% 40%

51% Odhad průměru 177 km

29% 19%

20% 2%

0% 11 až 50 km

51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km

Obrázek 6. 16 b: Vzdálenost místa bydliště - zima 60% 40%

44%

Odhad průměru 196 km

39%

16%

20% 1%

0% 11 až 50 km

51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km

I když šlo o nepovinnou otázku, prakticky všichni uvedli místo svého trvalého bydliště. Na obrázku 6.17a,b jsou uvedena jen ta místa, která se častěji opakovala. Pokud respondentů z jednoho místa bylo méně než 3, nejsou v grafu uvedeni. V grafu uvedená místa bydliště návštěvníků tvoří 65 % bydliště všech respondentů. Vedle Prahy jsou to velká města v severních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku. Větší počet návštěvníků přijíždí též z Plzně a Tachova. Zajímavé je, že podíl Prahy v zimě je nižší než v létě. Na druhou „příčku“ se probojovala jižní Morava, výrazný podíl je i pro Kladno a Kralupy nad Vltavou. Také v zimě si severní Morava a Slezsko si zachovává náklonnost k regionu Toulava. Obrázek 6. 17 a: Nejfrekventovanější místa, odkud přijeli návštěvníci do Toulavy - léto Praha

17%

Chomutov, Most, Litvínov

11%

Plzeň, Tachov

11%

Ostrava, Opava, Poruba, Karviná

10%

Brno a okolí

5%

Liberec, Varmsdorf

3%

Jihlava

2%

Pardubice

2%

Frýdek-Místek, Český Těšín

2%

Ústí nad Laben, Děčín

1%

0%

5%

10%

15%

20%

81


Obrázek 6. 17 b: Nejfrekventovanější místa, odkud přijeli návštěvníci do Toulavy- zima Praha Brno a okolí, Kroměříž, Přerov, Prostějov Ostrava, Opava, Poruba, Karviná Kladno, Kralupy n.Vlt. Plzeň, Tachov Návštěvníci z regionu Toulava a okolí Ústí nad Laben, Děčín Jihlava, Zlín, Znojmo Liberec, Varmsdorf Frýdek-Místek, Český Těšín Chomutov, Most, Litvínov

13% 11% 10% 8% 5%

4% 4% 4% 3% 2% 2%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

7.3.15 Náklady na pobyt Poslední část výzkumu se týkala nákladů na pobyt při dovolené v regionu Toulava. Výsledky jsou shrnuty v posledním obrázku 6. 18 a, b. Letní a zimní průzkum se prakticky neliší. Překvapivě největší položku činí stravování (průměr činí 266 a 268 Kč/den), když rozptyl této částky je velmi velký. Jen nepatrně menší jsou náklady na ubytování (průměr činí 243 a 242 Kč/den) s přibližně stejným rozptylem cen za ubytování. Nejmenší průměrné náklady jsou na další výdaje spojené s pobytem, jako jsou vstupy, parkování, drobné nákupy atd. (161 a 191 Kč/den). Celkově tedy turista utratí denně na dovolené v regionu Toulava asi 700 Kč. Z toho je patrné, že tento region preferují především ti návštěvníci, kteří mají přece jenom „hluboko do kapsy“ a volí levnější dovolenou v tuzemsku před zahraničím. Obrázek 6. 18 a: Útrata při pobytu na dovolené - léto 100% 77% 46% 34%

50% 16% 11% 0% 0% 0

39% 32% 7%

za ubytování (Kč) 200

400

Průměr ubytování 243 Kč/den stravování 266 Kč/den vedlejší výdaje 161 Kč/den…

19% 13% 0%

4% 2% 0%

za stravování (Kč) 600

vedlejší výdaje/nákupyÚtrata (Kč) v Kč/den

800

1000

Obrázek 6. 18 b: Útrata při pobytu na dovolené - zima 100% 77% 80% 60%

46% 34%

40% 20% 0%

17% 11% 0% 0 za ubytování 200 (Kč)

39% 32% 7% 400

Průměr ubytování 242 Kč/den stravování 268 Kč/den vedlejší výdaje 191 Kč/den Celkem 700 Kč/den 19% 13% 0%

za600 stravování (Kč) 800

4% 2% 0% 1000

vedlejší výdaje/nákupyÚtrata (Kč) v Kč/den

82


7.3.16 Zahraniční návštěvník V rámci letního průzkumu návštěvníka se podařilo oslovit také několik cizinců, kteří zde převážně trávili dovolenou. Při tak malém počtu nemá smysl zpracovávat data statisticky, ale jsou uvedeny jen konkrétní odpovědi zahraničních respondentů (viz tabulka). Myslíme, že je zbytečný jakýkoliv komentář. Jde v podstatě o cizince, kteří k tomuto regionu mají nějaký vztah.

7.4 Souhrn a závěry Byl proveden letní a zimní (podzim + zima) průzkum mezi návštěvníky regionu Toulava. Dotazníkové šetření probíhalo v průběhu srpna a září tak, aby šetřením byly pokryty všechny mikroregiony destinace. Celkem bylo osloveno 250 respondentů z tuzemska a několik ze Slovenska. Při náhodném výběru bylo osloveno i 13 cizinců, kteří nejsou do tohoto hodnocení zahrnuti, a jejich vyhodnocení je provedeno samostatně. Dále byl proveden podzimní průzkum v průběhu října a listopadu (50 respondentů) a zimní průzkum v průběhu Vánoc, ledna a začátku února 2014 (100 respondentů). Z těchto průzkumu lze učinit tyto závěry:  V létě devadesát procent respondentů tráví na území Toulavy dovolenou, 2 % jsou na výletě, 3 % uváděla návštěvu příbuzných a 5 % zdravotní nebo wellness pobyt. V zimě uvedli důvodu pobytu – dovolená - dvě třetiny respondentů a 18 % zdravotní nebo wellness pobyt. Jde však o relativní údaje, protože neznáme poměr absolutního počtu návštěvníků v letní sezóně a v zimě.  V průběhu léta je zhruba třetina návštěvníků v regionu Toulava poprvé, ale průměrně zde byli již čtyřikrát. V zimě je zde poprvé 23 % návštěvníků a průměrně zde byli třikrát.  Průměrná délka pobytu byla v létě i v zimě kolem 6,5 dnů, více jak polovina návštěvníků zde tráví právě týdenní dovolenou.  Lze odhadnout, že dvě třetiny návštěvníků preferují pobyt v regionu v průběhu léta. Druhé preferované období je podzim asi u jedné pětiny návštěvníků, zbylých 15 % tvoří návštěvníci v zimně a na jaře.  Při svém pobytu v průběhu celého roku navštíví asi pětina návštěvníků mikroregion Táborsko, nejmenší počet respondentů navštíví Vožicko, Sedlčansko a Milevsko (každý kolem 4 % návštěvníků).  V průběhu pobytu navštíví host nejčastěji tři mikroregiony (44 %) z devíti. Čtvrtina respondentů navštíví čtyři mikroregiony. Jen 2 % letních hostů navštíví 5 mikroregionů. V zimě nenavštíví 5 mikroregionů nikdo.  Třetina letních návštěvníků cestuje v průběhu pobytu i mimo region Toulava. V zimě jsou to více než dvě pětiny návštěvníků. Většina cest směřuje do jižních Čech, především na Hlubokou (24 % z této třetiny v létě a až 38 % z dvou pětin v zimě), Třeboň (v létě 10 % a v zimě dokonce 22 %), Český Krumlov, České Budějovice (asi 10 %) a v létě také na Orlík nad Vltavou (10 %). 83


 Letní návštěvníci volí převážně levnější formy ubytování, třetina pobývá v kempech a na tábořištích, dvě pětiny v penzionech nebo v soukromí. V hotelu se v létě ubytuje 24 % návštěvníků a v zimě je to 36 %). V zimě pak více než polovina se ubytuje v penzionech nebo v soukromí.  Hlavní motivy návštěvy v létě i v zimě jsou rozděleny takto: příroda přes 50 %, kultura kolem 25 % a pro poslední čtvrtinu návštěvníků je hlavním motivem sport.  V létě více než polovina návštěvníků cestuje s rodinou, pětina s kamarády a pětina s partnerem. V zimě cestují návštěvníci do regionu Toulava nejčastěji s partnerem (cca 40 %) a teprve druhou nejpočetnější skupinou jsou rodiny (29 %).  Při pobytu se především věnují rekreaci a odpočinku, návštěvě kulturních památek, pěší a cykloturistice, v zimě ještě lyžování, pokud to umožňují klimatické podmínky. Překvapivě málo se věnují cykloturistice (odhad celoročně kolem 12 % návštěvníků). Cyklisté dosud region Toulava v konkurenci s okolními regiony (především Třeboňsko) zatím neobjevili.  Naprostá většina respondentů byla spokojena s kvalitou ubytování a stravování s tím, že kvalita odpovídala zvolené kategorii a ceně.  Hlavní inspirace při rozhodování, kam na letní nebo zimní dovolenou, byly zkušenosti z minulých pobytů (kolem 56 %) a reference od známých (kolem 22 %). Internet se zhruba 14 % ukazuje na to, že nejsou k dispozici kvalitní a relevantní webové stránky.  Do regionu se návštěvníci dostávají nejčastěji autem (kolem 60 %), ale také vlakem (24 %). Na domácí cestovní ruch je podíl dopravy autem poměrně malý, když asi 40 % návštěvníků se dostane do regionu veřejnou dopravou. To je dáno tím, že tento region preferují lidé s menšími příjmy.  Tři čtvrtiny respondentů z letního průzkumu neměly žádné doporučení ke zvýšení atraktivity destinace. Nejčastější připomínky se týkaly zlepšení podmínek pro vodáky, zlepšení služeb pro cyklisty a možnosti koupání v čisté vodě. Při podzimním a zimním průzkumu nebyl uveden ani jeden návrh na zvýšení atraktivity regionu Toulava.  Návštěvníci regionu Toulava přijíždí prakticky z celé republiky. Průměrná vzdálenost místa bydliště je v létě 177 km a v zimě dokonce 196 km. Z Prahy přijede v létě 17 % a v zimě 13 % návštěvníků, z oblasti Chomutov, Most a Litvínov 11 % v létě a 2 % v zimě, z Plzně a Tachova také 11 % v létě a jen 2 % v zimě. Překvapením je, že z Ostravy, Opavy, Poruby a Karviné je to v létě i v zimě kolem 10 % návštěvníků. V zimě je druhá nejpočetnější skupina z jižní a střední Moravy.  Z krajů, které sousedí s Jihočeským a Středočeským krajem, přijíždí průměrně v roce asi 36 % návštěvníků. Z dalších krajů Čech je to kolem 30 % a z Moravy kolem 20 %.  Letní věkový průměr návštěvníků je nižší než by odpovídalo demografické struktuře obyvatel. Nejčastěji jezdí návštěvníci okolo 30 a 40 let věku. Skupina nad 56 let tvoří v létě jen 11 % návštěvníků a v zimě 23 %. Proto je průměrný věk návštěvníků v zimě o 4 roky vyšší (41 let).  Návštěvníci v létě i v zimě v průměru utratí za den pobytu 700 Kč, z toho asi 250 Kč za ubytování, 270 Kč za stravování a 180 Kč činí další výdaje spojené s pobytem. Podobně jako volba způsobu dopravy do regionu i průměrná útrata ukazuje, že tento region preferují lidé s nižšími příjmy.  I když jsme se nevyhýbali možnosti kontaktovat také zahraniční návštěvníky, podařilo se oslovit pouze 13 cizinců. Ani v jednom případě nejde o typického zahraničního turistu, ale jde o lidi ze zahraničí, kteří mají nějaký vztah k tomuto regionu. V souladu se statistikami, uváděnými Českým statistickým úřadem, se počet ubytovaných cizinců v tomto regionu postupně blíží k nule.

84


8

POSTOJE HLAVNÍCH SUBJEKTŮ V REGIONU

8.1 Cíl a metodika výzkumu Činnost destinačního managementu je založena především na spolupráci podnikatelů a místní samosprávy. Provedení sociologického výzkumu názorů samosprávy, neziskového sektoru a podnikatelů je tedy prvním impulsem pro navázání této spolupráce a názory těchto „stakeholders“ jsou důležitým podkladem pro tvorbu strategie, protože právě oni budou hlavními aktéry při její realizaci. Skutečný zájem těchto aktérů o danou problematiku je pak důležitým ukazatelem úspěšnosti realizace připravované strategie. Po zvážení všech variant jsme se rozhodli realizovat toto šetření prostřednictvím internetu. Z různých databází byl zpracován seznam obcí, NGO a podnikatelů v cestovním ruchu, především jejich emailové adresy. Byly sestaveny dva komplementární dotazníky, které se vzájemně doplňují. Jeden pro podnikatele a druhý pro obce (+NGO). Pro maximální úsporu svého času mohli respondenti vyplnit dotazník přímo na počítači. Podnikatelé obdrželi následující průvodní dopis: „Vážení podnikatelé ve službách cestovního ruchu! Chtěl jsem Vás informovat o tom, že po vzoru vyspělých turistických zemí, jako je Rakousko, Švýcarsko či Německo, se i u nás vytváří destinace cestovního ruchu na úrovni regionu, kdy na základě spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru je cestovní ruch v těchto destinacích organizován destinačním managementem. Na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR je po vzoru Slovenska připravován zákon, který by stanovil podmínky činnosti těchto destinací a i formy příspěvku na jejich činnost ze státního rozpočtu (když bude nutné spolufinancování podnikatelského sektoru i veřejné správy v regionu). Z iniciativy některých podnikatelů a managementu několika MAS (místní akční skupiny) a dále několika měst se již více než rok připravuje vytvoření regionu cestovního ruchu v severní části Jihočeského kraje a jižního okraje Středočeského kraje. V příloze najdete mapu tohoto turistického regionu. Po dlouhé diskusi byl pro tento turistický region přijat název TOULAVA. Tato značka je již chráněná a také je chráněna tato doména na internetových stránkách. V nejbližších dnech budou spuštěny i webové stánky www.toulava.cz. Byla též ustavena o.p.s. Toulava a její orgány. Seznam členů správní rady a dozorčí rady je také v příloze. Bylo již také zaregistrováno logo, které pak najdete na internetových stránkách destinace. Jednou z podmínek ustavení destinace (turistického regionu) je vytvoření Strategického plánu rozvoje cestovného ruchu regionu. Byl jsem pověřen tvorbou tohoto dokumentu, který má standardně několik částí: analytickou část (sběr sekundárních dat, primární marketingový výzkum mezi návštěvníky regionu, výzkum konkurence okolních regionů a dotazníkové šetření mezi podnikateli, kteří v této oblasti pracují), SWOT analýza, strategická část a realizační část. Není to pro mne první práce tohoto druhu, protože jsem se podílel již na takové strategii na úrovni města, mikroregionu i kraje. Navíc přednáším destinační management na několika vysokých školách a předmět Plánování a regionální rozvoj CR dokonce i na zahraničních školách. V současně době je dokončována letní část marketingového výzkumu mezi návštěvníky celého regionu. Proběhne ještě podzimní a zimní část výzkumu. Hlavní důvod tohoto dopisu je realizace dotazníkového šetření mezi podnikateli. Při tvorbě strategie jsou právě názory podnikatelů z daného území důležitou inspirací pro tvorbu této strategie. S ohledem na počet podnikatelů v daném regionu a velikost regionu není možné realizovat toto šetření osobními rozhovory s jednotlivými podnikateli. Proto jsme pro Vás připravili dotazník v elektronické podobě, který najdete přímo na internetu na následující adrese: Dotazník pro podnikatele: http://s.click4survey.cz/c8477281 85


Jeho vyplnění Vám zabere nejvýše 10 minut času a svou účastí na tomto výzkumu přispějete ke kvalitnímu zpracování strategie. Pokud byste měli nějaké problémy s vyplněním, obraťte se laskavě na Ing. Veroniku Havlíkovou, TOULAVA, o.p.s., email: [email protected], která je autorkou elektronické verze dotazníku. I když na Vás chceme některé identifikační údaje, abychom zjistili, zda jsou ve výzkumu prezentovány názory všech částí regionu Toulava, mohu Vás ubezpečit, že výzkum je anonymní a k jednotlivým dotazníkům budu mít přístup jenom já a Ing. Havlíková. Z dotazníkového šetření bude zpracována zpráva, která bude součástí analytické části Strategie. Dokončení strategie se předpokládá v březnu příštího roku a strategie pak bude přístupná na stránkách www.toulava.cz. V průběhu realizace strategie budeme organizovat několik setkání s podnikateli a zástupci samosprávy v daném území. Pokud byste měli zájem se na tvorbě strategie podílet nejenom vyplněním tohoto dotazníku, ale zapojit se do další diskuze, sdělte Váš zájem právě výše uvedené Ing. Veronice Havlíkové, která Vás zařadí do databáze a v případě takových setkání Vám zašle pozvánku.“ Obdobný dopis dostali i starostové, pracovníci IC a NGO: „Vážení starostové, pracovníci IC a pracovníci MAS! Chtěl jsem Vás informovat o tom, že po vzoru vyspělých turistických zemí, jako je Rakousko, Švýcarsko či Německo, se i u nás vytváří destinace cestovního ruchu na úrovni regionu, kdy na základě spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru je cestovní ruch v těchto destinacích organizován destinačním managementem. Na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR je po vzoru Slovenska připravován zákon, který by stanovil podmínky činnosti těchto destinací a i formy příspěvku na jejich činnost ze státního rozpočtu (když bude nutné spolufinancování podnikatelského sektoru i veřejné správy v regionu). Z iniciativy některých podnikatelů a managementu několika MAS (místní akční skupiny) a dále několika měst se již více než rok připravuje vytvoření regionu cestovního ruchu v severní části Jihočeského kraje a jižního okraje Středočeského kraje. V příloze najdete mapu tohoto turistického regionu. Po dlouhé diskusi byl pro tento turistický region přijat název TOULAVA. Tato značka je již chráněná a také je chráněna tato doména na internetových stránkách. V nejbližších dnech budou spuštěny i webové stánky www.toulava.cz. Byla též ustavena o.p.s. Toulava a její orgány. Seznam členů správní rady a dozorčí rady je také v příloze. Bylo již také zaregistrováno logo, které pak najdete na internetových stránkách destinace. Jednou z podmínek ustavení destinace (turistického regionu) je vytvoření Strategického plánu rozvoje cestovného ruchu regionu. Byl jsem pověřen tvorbou tohoto dokumentu, který má standardně několik částí: analytickou část (sběr sekundárních dat, primární marketingový výzkum mezi návštěvníky regionu, výzkum konkurence okolních regionů a dotazníkové šetření mezi podnikateli, kteří v této oblasti pracují + dotazníkové šetření mezi zástupci samosprávy a NGO), SWOT analýza, strategická část a realizační část. Není to pro mne první práce tohoto druhu, protože jsem se podílel již na takové strategii na úrovni města, mikroregionu i kraje. Navíc přednáším destinační management na několika vysokých školách a předmět Plánování a regionální rozvoj CR dokonce i na zahraničních školách. V současně době je dokončována letní část marketingového výzkumu mezi návštěvníky celého regionu. Proběhne ještě podzimní a zimní část výzkumu. Hlavní důvod tohoto dopisu je realizace dotazníkového šetření mezi zástupci obcí, IC a MAS. Při tvorbě strategie jsou právě názory podnikatelů i samosprávy z daného území důležitou inspirací pro tvorbu této strategie. S ohledem na počet obcí (asi 164) v daném regionu a velikost regionu není možné realizovat toto šetření osobními rozhovory s jednotlivými respondenty. Proto jsme pro Vás

86


připravili dotazník v elektronické podobě, který najdete přímo na internetu na následující adrese: Dotazník pro obce a NGO: http://s.click4survey.cz/14bc308c Jeho vyplnění Vám zabere nejvýše 10 minut času a svou účastí na tomto výzkumu přispějete ke kvalitnímu zpracování strategie. Pokud byste měli nějaké problémy s vyplněním, obraťte se laskavě na Ing. Veroniku Havlíkovou, TOULAVA, o.p.s., email: [email protected], která je autorkou elektronické verze dotazníku. I když na Vás chceme některé identifikační údaje, abychom zjistili, zda jsou ve výzkumu prezentovány názory všech částí regionu Toulava, mohu Vás ubezpečit, že výzkum je anonymní a k jednotlivým dotazníkům budu mít přístup jenom já a Ing. Havlíková. Z dotazníkového šetření bude zpracována zpráva, která bude součástí analytické části Strategie. Dokončení strategie se předpokládá v březnu příštího roku a strategie pak bude přístupná na stránkách www.toulava.cz. V průběhu realizace strategie budeme organizovat několik setkání s podnikateli a zástupci samosprávy v daném území. Pokud byste měli zájem se na tvorbě strategie podílet nejenom vyplněním tohoto dotazníku, ale zapojit se do další diskuse, sdělte Váš zájem právě výše uvedené Ing. Veronice Havlíkové, která Vás zařadí do databáze a v případě takových setkání Vám zašle pozvánku.“ Na tento dopis reagovalo vyplněním dotazníků ze 160 oslovených podnikatelů asi 25 a z více než 160 obcí také 25. Proto jsme po dvou týdnech zaslali další výzvu: „Před 14 dny jsem Vám zasílal email s žádostí o vyplnění dotazníků, kterým zjišťujeme názory na rozvoj cestovního ruchu v nově se utvářející destinaci Toulava. Podrobnosti jsou uvedeny v níže přiložené kopii dopisu, který jste již jednou obdrželi. Předně bych chtěl poděkovat všem, kteří níže uvedený dotazník již vyplnili. Sliboval jsem, že jeho vyplnění nebude trvat déle než 10 minut. Průměrný čas již dosud zaslaných a vyplněných dotazníků činil ve skutečnosti 15 minut. Chtěli bychom tento výzkum uzavřít do konce tohoto pracovního týdne, tedy do 4. října. K objektivnímu vyhodnocení však potřebujeme získat názory dalších respondentů. Proto se na Vás opět obracím s prosbou, zda byste jeho vyplnění nevěnovali oněch 15 minut a pomohli nám zpracovat strategii rozvoje cestovního ruchu v našem regionu, který by vycházel především z Vašich názorů. Zvláště bych chtěl požádat ty, kteří se již v přípravě destinace angažují a zatím níže uvedený dotazník nevyplnili.“ Konečná bilance dotazování je následující: Počet oslovených subjektů cca Zobrazení Vyplněno Opuštěno před dokončením První odpověď Poslední odpověď Návratnost průzkumu Průměrná doba vyplnění dotazníku

Podnikatelé cca 160 92 40 29 12. 9. 2013 4. 10. 2013 43% 24 minut

Obce (+NGO) cca160 115 55 36 13. 9. 2013 9. 10. 2013 48% 20 minut

Dále uvádíme přehled obcí, či dalších subjektů, které vyplnily dotazník pro obce a NGP: Bečice, Bechyně, Borkovice, Borotín, Borovany, Dírná, Dlouhá Lhota, Dolní Hořice, Dublovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hrazany, Hrejkovice, Chýnov, Chyšky, Jesenice, Ješetice, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Kosova Hora, Košice, Kovářov, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Kučeř, MAS Krajina srdce, MAS Sedlčansko, MAS Střední Povltaví, MAS Lužnice, Milevsko, Mlýny, Nalžovice, Nedrahovice, Nechvalice, Osek 87


u Milevska, Pohnánec, Radíč, Radkov, Rataje, Roudná, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Slapy, Soběslav, Stádlec, Svazek obcí Milevska, Vlastiboř, Vlksice, Vysoký Chlumec (IC), Vysoký Chlumec, Zbelítov, Zhoř, Želeč. Asi tři další respondenti neuvedli název obce, ale jen jméno respondenta. Je škoda, že nevyplnily větší obce, jako například Tábor, Jistebnice, Mladá Vožice, Choustník. Seznam podnikatelských subjektů je uveden v časovém pořadí, jak dotazník vyplnily, a název je ponechán v tvaru, který uvedli do dotazníku: Country saloon, Ateliér Prčice, Ubytování Dagmar Mikešová, HOTEL HRAZANY, ubytování MAKAR, Adventure golf Počepice, tvrz Holešice-Orlická přehrada, Liškův mlýn, NYPL s.r.o. - RS Lužnice, Monínec s.r.o., Penzion u Šimků, Pension Wratislav, Penzion Na Tvrzi, RS Lužnice, ubytování "U lesa", Jakubova tvrz Kuníček , Penzion Kerak, Apartmány zelená zahrada, Kemp Trhovky, Kemp Popelíky, Kemp Bor, Penzion Kamejk, Penzion Hugo, Lubomír Mareš, SKI RELAX CENTRUM MONÍNEC, Hostinec a pension U Rezků, penzion Kateřina, chalupa u dedka, Ubytování Pražma, Ubytování, Pizzerie Rosa, pension SYLVA, Strnadovský mlýn, Chata Kamenná Lhota, Vega motel, Farma Kunclův mlýn, Půjčovna kol a ubytování v Jistebnici, Dvůr Chotětice, Pension Hůrka. 8.2 Podnikatelé 1)

Dotazníky a jejich vyhodnocení

Identifikace Registrovaný název zařízení: ………………………. Vlastník (v případě většího počtu majoritní, může být i obec): …………………………. Provoz sezónní celoroční jiný Typ zařízení ubytování stravování ubytování i stravování Jiný typ Kapacita zařízení lůžek…… pokojů…… stolů……. židlí……. jiná charakteristika……. Kategorie a typ ubytovacího nebo restauračního zařízení Atraktivita CR Název Jiná charakteristika Atraktivitou CR rozumíme například lyžařský vlek, bazén, plovárna, půjčovna kol, golfové hřiště, muzeum, zámek atd.

Pozn.: Zvolenou odpověď zaškrtněte křížkem: Příklad:  2)

Provozní charakteristiky

a) Certifikace dle oficiální klasifikace zařízení ano

ne

b) Pokud jste certifikované zařízení, měla tato certifikace pozitivní vliv vytíženosti kapacity? ano

ne

c) Vytíženost kapacity v % v jednotlivých částech roku nebo odhad počtu denních zákazníků (podobně u dalších atraktivit CR) : Prosinec-únor Březen-květen

Červen-srpen Září-listopad

d) Jaký je vývoj vytíženosti vašeho zařízení v posledních 5 letech? výrazný růst

mírný růst

stagnace

mírný pokles

výrazný pokles

e) Na jakou skupinu návštěvníků jste orientovaní? ………………………………………….. f) Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch destinaci Toulava? (viz mapa) g) Jak vysoké investice jste směřovali do infrastruktury a služeb cestovního ruchu (nová výstavba, ale i opravy infrastruktury, služby pro CR, marketing) v posledních 5 letech – odhad (v Kč/ročně nebo kumulovaně za posledních pět let) 88


h) Můžete popsat dopady těchto investic? (prokazatelné zvýšení počtu návštěvníků apod.) i) Je rozvoj cestovního ruchu ve vznikající destinaci Toulava nahodilý nebo koordinovaný? koordinovaný

spíše koordinovaný

spíše nekoordinovaný

živelný

nedokážu posoudit

Bariéry a příležitosti rozvoje CR

3)

a) Jaké jsou podle vašeho názoru postoje a názory obyvatel vaší obce (regionu) na rozvoj cestovního ruchu? Jednoznačně kladné

Spíše kladné

Neutrální

Spíše záporné

Výrazně záporné

Nedokážu posoudit

b) Existují podle Vašeho názoru v regionu turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě? …………………………………………………………………………………………………………………………… .

c) Co byste doporučil vedení vznikající destinace Toulava, aby učinilo pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? d) Spolupracujete při rozvoji CR s vedením Vaší obce nebo mikroregionu? pravidelně

občas

příležitostně

vůbec

e) Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními podnikateli vyvíjejícími aktivity v oblasti cestovního ruchu? pravidelně

f)

občas

příležitostně

vůbec

Jakou roli by měl hrát management destinace Toulava níže uvedených oblastech CR? Velmi silná

Spíše silná

Spíše slabá

Velmi slabá

Neměl by zasahovat vůbec

Řízení a koordinace rozvojových aktivit Regulace CR v území Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Provoz informačních a rezervačních systémů Propagace území Rozvoj lidských zdrojů pro CR

g) Které subjekty lze považovat za významné pro cestovní ruch (z hlediska jejich faktické činnosti) a pro aktivity zaměřené na rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci v regionu v rámci celé destinace Toulava

h) Co má nejvýznamnější negativní vliv na Vaše podnikání? (max. 3 odpovědi). Místní konkurence Cena vstupů Osobní náklady (mzdy + odvody) Dostupnost lidí s odpovídajících kvalifikací Dostupnost finančních zdrojů Přístup samosprávy Slabá propagace Výrazná sezónnost Jiný ………………… Jiný ………………… )

4)

Projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vašem podniku? (investiční, propagace atd.) 89


Obce 1)

Identifikace Obec (mikroregion, region MAS) ………………………. Jméno statutárního zástupce …………………………. Počet obyvatel v obci (regionu) ……………………………… Rozpočet cca…………………………………. Dluhová služba cca………………………… Pozn.: Zvolenou odpověď zaškrtněte křížkem: Příklad:  Význam obce pro cestovní ruch

2)

a) Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch ve Vaší obci (mikroregionu či regionu)? b) Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch destinaci Toulava? (viz mapa) c) Jak vysoké investice jsou směřovány z obecního rozpočtu do infrastruktury a služeb cestovního ruchu (nová výstavba, ale i opravy infrastruktury, služby pro CR, marketing) v posledních 5 letech – odhad (v Kč/ročně nebo kumulovaně za posledních pět let) d) Můžete popsat dopady těchto investic? (prokazatelné zvýšení počtu návštěvníků, růst výnosů z rekreačních poplatků, zvýšení zaměstnanost atd.) e) Je rozvoj cestovního ruchu ve Vaší obci (mikroregionu či regionu) nahodilý nebo koordinovaný? Koordinovaný

3) f)

Spíše nekoordinovaný

Živelný

Nedokážu posoudit

Bariéry a příležitosti rozvoje CR Jaké jsou podle vašeho názoru postoje a názory obyvatel Vaší obce (mikroregionu či regionu) na rozvoj cestovního ruchu?

Jednoznačně kladné

g)

Spíše koordinovaný

Spíše kladné

Neutrální

Spíše záporné

Výrazně záporné

Nedokážu posoudit

Jsou tyto názory sledovány a vyhodnocovány? občas

ano

ne

h) Existují podle Vašeho názoru v obci (mikroregionu, regionu) turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě? Co byste doporučil nově vznikající vedení destinace Toulava mělo především udělat, aby se zvýšila atraktivita tohoto regionu pro turisty a návštěvníky? i) Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními obcemi (mikroregion a regiony)? pravidelně

j)

občas

příležitostně

vůbec

Pokud ano, tak především v čem a jak?......................... Spolupracujete při rozvoji CR s podnikateli, kteří vyvíjí aktivity v oblasti cestovního ruchu? pravidelně

občas

příležitostně

vůbec

k) Jakou roli by měl hrát management destinace Toulava v níže uvedených oblastech CR? Velmi silná

Spíše silná

Spíše slabá

Velmi slabá

Neměl by zasahovat vůbec

Řízení a koordinace rozvojových aktivit Regulace CR v území Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Provoz informačních a rezervačních systémů

90

Vaníček: Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Toulava Propagace území Rozvoj lidských zdrojů pro CR

l)

Které subjekty ve Vaší obci (mikroregionu, regionu) lze považovat za významné pro cestovní ruch (z hlediska jejich faktické činnosti) a pro aktivity zaměřené na rozvoj cestovního ruchu?

ve Vaší obci v regionu v rámci celé destinace Toulava

4)

Projekty zaměřené na rozvoj cestovního ruchu A) Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vaší obci, včetně soukromých subjektů, občanských sdružení a podobně? (dobrovolná část)

Abychom zachovali anonymitu odpovědí, neuvádíme další identifikační údaje jednotlivých respondentů. Vzhledem k tomu, že jde převážně o otevřené otázky, byla při vyhodnocení jednotlivých odpovědí snaha je pokud možno zobecnit. 8.3

Výsledky výzkumu a diskuze

8.3.1 Podnikatelé Ze 40 podnikatelských subjektů mělo 28 respondentů provoz celoroční a 12 sezónní. Celkem 14 subjektů poskytuje ubytování i stravování, 20 subjektů jen ubytování a 6 jiný druh služeb pro turisty. Jiné služby jsou například půjčovny kol, wellness, bazén, golfové hřiště, lanovka, tenis apod. Charakteristiky ubytovacích a stravovacích zařízení, která se zúčastnila dotazníkového šetření je v následující tabulce 7.1. Tabulka 7.1: Charakteristiky ubytovacích a stravovacích zařízení Průměr Maximum Minimum

lůžek 31 200 3

pokojů 11 70 1

postelí/pokoj 3 4,5 2

stolů 13 60 1

židlí 57 220 4

židlí/stůl 4 6,4 3,3

Jiné charakteristiky nebudeme uvádět, protože jde většinou o jedno nebo dvě zařízení stejného typu. Co se týká kategorie a typu zařízení, pak jsou zastoupeny hotely, převážně tříhvězdičkové, apartmány, penziony, kempy, dále restaurace, kavárny a další. Charakteristika jiných typů atraktivit cestovního ruchu (příklady): bazén, půjčovna kol, zámek, rybaření, muzeum a galerie, golf, tenis, dětské hřiště, lanovka, vířivka, lanový park, koloběžky, lyže, bik park, lukostřelba, pension je v zámku, půjčovna kol, stylová tvrz, historický interiér, ping pong, venkovní hřiště pro děti, lyžování (sjezd i běžky), kuželky, venkovní jezírko, agroturistika, finská sauna, jezdecký areál, dětské hřiště s lanovkou nafukovací trampolíny, turistika, výroba perníku, ubytování v historickém objektu, příroda, vodní zahrada, blízkost hradů a zámků, rodný dům, výuka vaření, Francoisova turbína, katr, pořádání společenských akcí atd. Na otázku, zda mají oficiální certifikaci svého ubytovacího nebo stravovacího zařízení, uvedlo 8 respondentů, že ano, a 28 respondentů ne. Pouze dva uvedli, že to mělo pozitivní vliv na vytížení kapacity, ostatní uváděli, že žádný vliv certifikace na návštěvnost nepozorovali. V následující tabulce 7.2 je uvedena vytíženost ubytovacích zařízení, která se zúčastnila výzkumu a která vyplnila požadované údaje. Počet subjektů, které uvedly tyto 91


údaje, se v každém ročním období liší. Pravděpodobně platí, že pro ta zařízení, která uvedla jen některé roční období, by v dalších vykazovala nulové vytížení. Pak by se samozřejmě průměr pro 32 zařízení lišil. Tyto hodnoty jsou uvedeny v posledním řádku (přepočítaný průměr). Z tabulky je patrný výrazný sezonní charakter vytížení lůžkových kapacit v regionu. Tabulka 7.2: Vytížení ubytovacích zařízení zima 18 29 80 5 16

Počet Průměr (%) Maximum Minimum Přepočítaný průměr (%)

léto 32 68 100 10 68

jaro 24 31 70 5 23

podzim 28 30 70 3 26

„Jaký je vývoj vytíženosti vašeho zařízení v posledních 5 letech?“, zněla další otázka. Odpovědi jsou v tabulce 7.3. Více než polovina konstatuje mírný růst vytížení zařízení, tedy v souladu s celostátními trendy tráví dovolenou stále více lidí v tuzemsku. Pokles zaznamenala jen pětina zařízení. Tabulka 7.3: Trend ve vytížení kapacity zařízení Počet Podíl

výrazný pokles 2 5%

mírný pokles 5 14%

mírný růst 20 54%

stagnace 9 24%

výrazný růst 1 3%

Další otázkou se zjišťovalo, zda preferují ubytovatelé některé typy klientů. Z jejich odpovědí byly vytvořeny obecnější kategorie s tím, že někteří ubytovatelé se specializují na větší počet typů zákazníků. Výsledky jsou shrnuty na obrázku 7.1. Nejvíce ubytovatelů využívá svá zařízení na pobyt rodin s dětmi a pro pěší a cykloturisty, následuje firemní klientela a pracovní cesty. Třináct procent dává přednost ubytování skupin a stejný podíl tvoří ubytovatelé, kteří nepreferují žádnou věkovou nebo zájmovou skupinu. Nejméně zařízení se specializuje na zahraniční turisty (ale zdaleka ne jen na ně). Obr. 7.1: Na jakou skupinu návštěvníků jste orientovaní? rodiny s dětmi

34%

pěší a cyklo turisté

32%

firmy, obchodní a pracovní cesty

26%

skupiny

13%

všechny věkové i zájmové skupiny

13%

ozdravné pobyty, příroda, myslivost

8%

akce, svatby, oslavy

8%

školy

5%

cizinci

5% 0%

10%

20%

30%

40%

Otevřená otázka pro podnikatele zněla: „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch v destinaci Toulava?“ Odpovědi byly tak rozmanité, že jsme tuto otázku vyhodnotili dvojím způsobem. 92


Výčet odpovědí s tím, že stejné nebo velmi podobné odpovědi, které se opakovaly, jsou z výčtu vypuštěny: Prakticky žádné, město Tábor, skanzen Vysoký Chlumec, Chýnovské jeskyně, Vltava, Bechyně, zachovalá příroda, nepřelidněná, klid, určitý starosvětský ráz, příroda, památky, dostupnost Praha, Brno + jiná větší města, památky, Monínec, Tábor, Skanzen Vysoký Chlumec, Zámek Radíč, Orlická přehrada, zdravé prostředí, sportovní a kulturní vyžití, nedotčená příroda v blízkosti civilizace, hrady, zámky, vodní plochy, letní a zimní sport, příroda, Petrovicko-kraj kamenů, stopy po Keltech, v širším regionu přírodní rybníky ke koupání, Orlík, Vltava, Zvíkov, Tábor, Bechyně, příroda nezasažená průmyslem, klidné prostředí ideální pro toulání se po kraji, koupání, krásná příroda, cykloturistika, historie-památky, neporušená a členitá příroda, golf, řeka, Táborská setkání, muzea, Milevsko -klášter, lyžařské trasy, Čertovo břemeno, Jistebnicko, Milevsko-klášter, Bechyně-zámek, muzeum keramiky, Soběslav-historické náměstí, vodní nádrže Slapy a Orlík, regionální muzea (Sedlčany, Milevsko). Nejfrekventovanější zmíněné atraktivity (zhruba v tomto pořadí): 1. Monínec, 2. Tábor, 3. skanzen Vysoký Chlumec, 4. Orlík a Zvíkov, 5. Bechyně, 6. Milevsko – klášter, Jiný otázka se týkala investic za posledních pět let. Ze 40 respondentů uvedlo konkrétní částku pouze 20. Hodnoty se výrazně liší a v zájmu anonymity výzkumu uvedeme jen průměr a odhad celkových investic. Celkem bylo investováno asi 340 mil. Kč. S ohledem na to, že v jednom případě jde o vysoce nadprůměrnou částku, byl učiněn odhad, že podnikatelé v oblasti cestovního ruchu investovali v regionu Toulava zhruba částku 1 miliarda Kč, tedy ročně asi 200 mil. Kč. Dopad těchto investic posoudilo 23 respondentů. Z toho 7 uvádí, že investice měly dopad na růst počtu návštěvníků, dalších 6 uvádí zvýšení komfortu a udržení stávajících zákazníků či kladná odezva zákazníků. Pouze jeden respondent uvedl, že investice neměla žádný vliv. Dva respondenti označili investici za běžnou a nutnou údržbu zařízení. Názor podnikatelů na současný stav koordinace cestovního ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 7.4. Téměř polovina nemá na tuto otázku názor. U ostatních převládá názor, že cestovní ruch v regionu Toulava je spíše nekoordinovaný až živelný. Tabulka 7.4: Názor podnikatelů na koordinaci cestovního ruchu Podíl

koordinovaný 5%

spíše koordinovaný 16%

spíše nekoordinovaný 26%

živelný 11%

nedokážu posoudit 42%

Postoje obyvatel k cestovnímu ruchu podle názorů podnikatelů, jsou uvedeny v tabulce 7.5. Z tabulky je patrné, že podnikatelé se převážně domnívají, že obyvatelé vnímají cestovní ruch pozitivně a jen 8 % si myslí, že postoje obyvatel jsou záporné. Tabulka 7.5: Názor podnikatelů na postoje obyvatel k cestovnímu ruchu Podíl

jednoznačně kladné 5%

spíše kladné 48%

neutrální 33%

spíše záporné 8%


„Existují podle Vašeho názoru v regionu turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě?“ Na tuto otázku neodpověděla většina respondentů vůbec anebo nevím, neumím posoudit atd., nebo napsali, že určitě ano, ale nic konkrétního neuvedli. Konkrétní odpovědi byly jen následující: Na Petrovicku je znám půvab krajiny, ale zásadně chybí občerstvení, zřícenina hradu Vrškamýk, Jistebnický zámek a tvrz, Síň Richarda Laudy v Jistebnici, menhiry Chlístov, hrad Borotín, nově otevřený zážitkový park u Kovářova, soběslavská knihovna, aquapark, jezdecké stáje-Cunkov, Jistebnický kancionál. 93


Na další otázku „Co byste doporučil vedení vznikající destinace Toulava, aby učinilo pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky?“ odpověděli téměř všichni respondenti a pokusíme se shrnout hlavní vzkazy vedení destinace Toulava:  zviditelnění destinace, komunikaci vedení Toulavy s jednotlivými zúčastněnými provozy, jednat o doplnění hnědých tabulí k silnici I/3 a dálnici D3, pravidelně posílat do regionálních a nadregionálních periodik ustálené rubriky – např. tipy na vaše výlety,  jednat o vzniku alespoň jedné páteřní cyklostezky, nebo nějakého atraktivního úseku, nebo propojení dvou atraktivit – např. využít zrušenou část železničního koridoru – do všech IC v regionu umístit vlajku Toulavy,  zlepšit povědomí o všech službách a nabídkách, poutavé stránky na tuzemských a zahraničních internetových stránkách, větší informovanost v Holandsku, výrazné zviditelnění v očích obyčejného turisty, aby se Toulava stala pojmem a obyvatelé celé ČR přesně věděli, kde se nalézá,  spolupráce s městem Bechyně, apelovat na důležitost rozvoje turismu v Bechyni, dravější mediální masáž napříč všemi médii, informovanost a dostupnost materiálu, různé výhody,  po dohodě se zařízeními urychlení propagace na internetu, podpořit agroturistiku, které není mnoho, malé farmy, prodejny ze dvora, tyto provozovny nemají na inzerci,  budování cyklostezek, turistické cesty s turistickými značkami,  vytvořit webové stránky, přispívat do takových časopisů, jako je Turista, pokusit se o vstup do rozhlasu i TV, usilovat o spolupráci všech aktérů v cestovním ruchu, zpřístupnění dalších pamětihodností pro turisty a návštěvníky, a jejich publicita, hlavně spolupráce,  myslím, že by bylo dobré domluvit se s ubytovacími kapacitami v tomto regionu a navzájem si pomáhat, v těchto zařízeních by mohly být prospekty a informace o zajímavostech v okolí, vytvořit sběratelskou kolekci, kterou by mohli turisté sbírat, vzhledem k umístění, dost možná něco z husitství,  propagovat oblast v sousedních státech – není to daleko od hranic a rakouští turisté, s nimiž se setkávám, jsou z této oblasti velmi nadšení, větší propagace cykloturistiky,  chybí možnost kvalitního koupání – především v letním období, větší propagace objektů,  podporu pro jednoduché získání grantů, apelovat na místní samosprávy, aby ve svých obcích přijaly místní stavební předpisy, architektura některých staveb a rekonstrukcí je úděsná, venkovní kabelová vedení hyzdí vzhled venkovské zástavby, vzhled některých vesnic je neutěšený. Další dvě otázky zjišťovaly úroveň spolupráce podnikatelů s obcí nebo mikroregionem a vzájemné spolupráce mezi podnikateli. Jak plyne z tabulky 7.6, pravidelně spolupracuje s obcí jen 13 % podnikatelů a vzájemně jen 10 %. Vůbec nespolupracuje s obcí třetina a s dalšími podnikateli čtvrtina respondentů. Tabulka 7.6: Názor podnikatelů na postoje obyvatel k cestovnímu ruchu pravidelně občas příležitostně vůbec Spolupracujete při rozvoji CR s vedením Vaší obce nebo mikroregionu? Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními podnikateli vyvíjejícími aktivity v oblasti cestovního ruchu?

13%

18%

38%

31%

10%

23%

44%

23%

94


Zajímaly nás také názory podnikatelů na otázku role destinačního managementu při řízení destinace. Struktura odpovědí je v tabulce 7.7. Tabulka 7.7: Názor podnikatelů na roli destinačního managementu Řízení a koordinace rozvojových aktivit Regulace CR v území Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Provoz informačních a rezervačních systémů Propagace území Rozvoj lidských zdrojů pro CR

Velmi silná

Spíše silná

Spíše slabá

Velmi slabá

Nezasahovat vůbec

46% 23% 33% 26% 62% 95% 35%

41% 26% 45% 35% 29% 3% 39%

8% 34% 18% 15% 9% 3% 19%

0% 0% 0% 9% 0% 0% 3%

5% 17% 3% 15% 0% 0% 3%

Pro přehlednost byly odpovědi shrnuty tak, že pro odpověď velmi silná a spíše silná byla vytvořena kategorie „silná role“ a pro další „slabá role“. Výsledky jsou shrnuty na obrázku 7.2, kde jednotlivé kategorie jsou seřazeny podle toho, jak silnou roli by v dané oblasti měl hrát management destinace. Výsledky odpovídají předpokládaným funkcím destinačního managementu. Překvapením je pouze převažující názor, že by destinační management měl hrát důležitou roli i v ubytovacích službách. Domníváme se, že to by měla být jednoznačně úloha podnikatelského sektoru. Destinační management by se měl angažovat pouze v nabídce ubytování, ale ne v poskytování ubytovacích služeb. Obr. 7.2: Jakou roli by měl hrát management destinace v níže uvedených oblastech CR? silná rola

Propagace území Provoz informačních a… Řízení a koordinace rozvojových… Tvorba produktů CR Rozvoj lidských zdrojů pro CR Poskytování ubytovacích služeb Regulace CR v území 0%

slabá role

97% 91% 86% 79% 74% 62% 49%

3% 9% 14% 21% 26% 38% 51%

25%

75%

50%

100%

Chtěli jsme také vědět: „Které subjekty lze považovat za významné pro cestovní ruch (z hlediska jejich faktické činnosti) a pro aktivity zaměřené na rozvoj cestovního ruchu a to na úrovni obce, mikroregionu a celé Toulavy.“ Na tuto otázku odpověděla pouze asi třetina respondentů. Uvádíme některé odpovědi: Na úrovni obce: Sportovní areál, IC Prčice, Adventure golf Počepice, zámek, lázně, příroda, Prčické náměstí, Monínec, hrad, kempy Trhovky, Popelíky, Bor, Sporthotel Trhovky, infocentrum v obci, ubytovací a stravovací zařízení, Forest fish Vrchotice, Penzion Dalmo, Penzion Pod Moníncem, Penzion Hugo, MAS Krajina srdce, Ochrana fauny ČR v Hrachově, půjčovna kol, pamětní síň kde je Jistebnický kancionál, sjezdovka. Na úrovni mikroregionu: Nové koupaliště v Soběslavi, Skanzen Vysoký Chlumec, Monínec, zámek Červená Lhota běžkařské stopy, cyklostezky, Park hotel Mozolov, golf Čertovo břemeno, Farma Y Cunkov, MAS Krajina srdce, Sdružení obcí Sedlčansko, Slapské jezero, Milevský klášter. 95


V rámci celé destinace: Lázně v Bechyni, Monínec Lyžařský areál Monínec, Čertovo Břemeno golf, Země ráj Kovářov, množství tras pro turisty, cyklisty, infocentra, nabídka míst k návštěvě, historická města, vodáctví, golf, lyžování, cykloturistika, pan Krejčí, golf Alenina Lhota, město Tábor, vltavská kaskáda, cyklostezky. V poslední otázce jsme se ptali podnikatelů, co má negativní vliv na jejich podnikání v oblasti cestovního ruchu. Každý mohl označit maximálně 3 odpovědi, tak aby vybral skutečně ty nejdůležitější. Na obrázku 7.3 jsou seřazeny odpovědi podle četnosti. Ukazuje se, že podnikatele nejvíce trápí sezónnost při podnikání v této oblasti, dále slabá propagace, s větším odstupem pak dostupnost finančních zdrojů a osobní náklady. Mezi jinými byly například vysoké DPH na stravovací služby, málo turistických zajímavostí, prostě málo turistů, malá koordinace akcí v regionu. Obr. 7.3: Co má nejvýznamnější negativní vliv na Vaše podnikání? Výrazná sezónnost

25

Slabá propagace

19

Dostupnost finančních zdrojů

11 9 8 8 7 6

Osobní náklady (mzdy + odvody) Přístup samosprávy Dostupnost lidí s odpovídajících… Cena vstupů Jiný důvod Místní konkurence

4 0

5

10

15

20

25

Poslední část byla „nepovinná“ a respondenti se měli vyjádřit k následující otázce: „Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vašem podniku?“ Při zachování anonymity záměrů uvádíme některé z nich, jako inspiraci pro další podnikatele:  rozšíření a zmodernizování dětského hřiště,  zprovoznění vytápění objektu pro jeho celoroční provoz,  rozšíření ubytovacích prostor,  instalace stálé expozice o místní historii,  propagace nabízených služeb,  realizace wellness zařízení a rekonstrukce pokojů,  významná spolupráce s cestovními kancelářemi v tuzemsku a zahraničí,  zvýšení ubytovací kapacity vystavěním nového ubytovacího komplexu,  rozšíření venkovního posezením s altánem,  zvětšení provozu výrobny,  společné propagace několika aktivit zaměřených pouze na rodiče s dětmi,  průběžná rekonstrukce zařízení,  otevření dalšího objektu na ubytování pro jednotlivce a na kratší dobu,  příprava PD biotopu,  víkendové pobyty vždy s tematickým programem, 96


           

             

besedy se zajímavými lidmi, servis pro dokonalý pobyt, letáky, propagace na internetu, realizujeme projekt „Léto plné klidu jak za starých časů…“, trvalá práce na permakulturní zahradě (k penzionu byl zakoupen kus lesa), kavárna na terase pro hosty, dětské hřiště, rozvoj rekreačního kempu, roční propagace, propagace v cyklistické mapě pro Německo a Rakousko, dovybavení dětského hřiště u penzionu, výzdoba a zkrášlení okolí, dovybavení pokojů v penzionu, větší informovanost o místech, která stojí za návštěvu, zachovat si poměr ceny - kvality ubytování a naší nabídky hostům, zachovat si vřelý přístup k hostům, aby se k nám rádi vraceli a doporučovali naše ubytovací zařízení svým známým, dokončení rekonstrukce ubytovacích prostor, rekonstrukce a modernizace stravovacího a ubytovacího zařízení, rekonstrukce sociálního zázemí stravovacího zařízení, vybudování ubytovacích jednotek typu pension, rekonstrukce a modernizace stravovacího a ubytovacího zařízení, vybudování restauračního minipivovaru, rozšíření ubytovacích kapacit a zateplení objektu, rozšíření služeb a pořádaných akcí v průběhu celé sezony, rozšíření ubytovací kapacity a zlepšení propagace, úprava společenské místnosti - využití jako tělocvična, taneční sál pro skupiny osob, systém věrnostních karet, propagace a kontakt se zákazníky prostřednictvím sociálních sítí, budování cross-country adventure golfu, rozšíření ubytovací kapacity přestavbou hospodářské budovy, hurá na kolo - půjčovna kol již realizováno, připravujeme výstavbu jezdecké haly a multifunkčního hřiště.

8.3.2 Obce Celkem odpovědělo 55 zástupců obcí, případně MAS. Bohužel ani jeden zástupce turistického informačního centra. Průměrný počet obyvatel v zúčastněných obcích je 1 900, minimum 53 a maximum 23 660 obyvatel. Roční rozpočet obcí je průměrně 3 mil. Kč, když nejmenší uvedený rozpočet byl 370 000 Kč/rok, největší 160 mil. Kč. Co se týká dluhové služby, uvedlo částku jen 13 obcí, ostatní buď nemají žádný dluh anebo jeho výši neuvedli. Průměrná dluhová služba činila 3 mil. Kč, nejmenší 370 tisíc Kč a největší 5,5 mil. Kč. Na otevřenou otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch ve Vaší obci (mikroregionu či regionu)?“ byla struktura odpovědí velmi rozdílná. Proto je uveden jen drobně upravený seznam konkrétních odpovědí jednotlivých respondentů: hrad Kamýk, Příběnice, blízké údolí řeky Lužnice, právě budovaný naučný park, 97


Křemenný val, kostel sv. Kateřiny, Milevský klášter (celý areál včetně kostela sv. Jiljí) je bezpochyby nejvýznamnější památkou města i celého regionu. Mezi další cenné pamětihodnosti města patří Nová synagoga a židovský hřbitov, v regionu to jsou zejména poutní kostel Panny Marie v Sepekově, kaple sv. Rozálie u Borovan a Kostel sv. Jana a Panny Marie v Květově. Také nově zřízený zážitkový park Zeměráj se těší velké oblibě ze strany turistů. Mezi nejvýznamnější kulturní akce regionu pak lze zařadit Milevské maškary, Bartolomějské posvícení, Milevské kulturní léto, Myslivecké slavnosti a celou řadu hudebních (Open Air Musicfest Přeštěnice, Jihočeským folklorním festivalem v Kovářově, Hudební sklepy a Milevské bienále) a divadelních akcí (Hostínské divadelní léto, divadelní festival Vlksice), Chýnovská jeskyně, Přírodní scenérie s krásnými výhledy do širokého okolí Vltavy a Brziny, Blatská architektura, nádherná krajina s dalekými výhledy, Poutní kostelík sv. Rozálie, lesy, rybník, pěkné polní cesty, kulturní památky, koupaliště, řeka Lužnice, cykloturistika, sportovní areál, Roubenka č. p. 17, místní kaplička, příroda, zřícenina hradu Zvěřinec, křížová cesta, rekreační oblast Slapské přehrady, Albertovy skály, Skanzen Vysoký Chlumec, Červený Hrádek, Vrškamýk, Radíč, zachovalé životní prostředí, sportovní vyžití, turistika, cykloturistiky, běžkařské trasy, zřícenina hradu Borotín, kostel na Kostelci, drobné sakrální stavby, krajina, korec - kamenná míra na obilí (ojedinělá v širokém okolí),pomníky padlých 1. světové válce a letců, morový sloup, sakrální stavby, Holanova Turyň v Plešištích, nádherné výhledy z našich kopců, převážně na Brdy, taneční zábavy na Šikmé ploše v Mokřici, hasičské soutěže v Krásné Hoře a v Mokřici, Kostel sv. Prokopa, kapličky, zvoničky, cyklotrasy a lyžařské trasy, městské muzeum Sedlčany, náměstí T. G. Masaryka, Kulturní dům Josefa Suka, pískovna, řeka Lužnice, kempy, houbaření a rybolov, tvrz Jakuba Krčína, přírodní památka, zámek Radíč, rekreační oblast okolo Slapské nádrže, klášter Milevsko, penzion MAVL v Přeštěnicích, zábavný park Zeměráj u Kovářova, rybník Boukal, Bachmač, Dehetník, Sobědražský prales, Rukávečská obora, mohyly u Sepekova, řeka Vltava – blízkost Orlické přehrady, blízkost Zvíkova, naučné stezky – Stezka na Onen Svět, naučná stezka Kovářovska, Blata - selské baroko, památky, architektura (roubenky), příroda, cyklostezky, rybníky, blízkost řeky Vltavy, Hrejkovický potok, náves s hospodou, dětským hřištěm a odpočívadlem Zastav se a odpočiň, Kaple sv. Jana Nepomuckého, venkovské pohostinství z domácí českou kuchyní, blízkost hradu Zvíkov, bohaté lesy pro houbaření, obrovy hroby - pozůstatky keltské osady Na otevřenou otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch destinaci Toulava?“ byla struktura odpovědí velmi rozdílná. Někteří uváděli konkrétní atraktivity, jiní jen obecné. Odpovědi lze rozdělit do tří skupin podle frekvence jejich výskytu (tabulka 7.8.): Tabulka 7.8: Nejdůležitější atraktivity destinace Toulava Četnost Nejfrekventovanější (10 až 11) Středně časté odpovědi (4 až 6) Nejméně frekventované odpovědi (2 až 3)

Atraktivity destinace Toulava Tábor -historické centrum, Monínec Bechyně, Vltava, Orlík, Zvíkov, Milevský klášter, památky, cyklotrasy, cykloturistika, turistika, příroda zážitkový park Zeměráj, skanzen Vysoký Chlumec, vodácká turistika, selské baroko, lázeňství, lyžování, běžky

Údaje o investicích z obecních rozpočtů za posledních pět let (nová výstavba, ale i opravy infrastruktury, služby pro CR, marketing) uvedlo 45 respondentů. Jsou to následující údaje: Průměr: asi 6 mil. Kč. Minimum asi 2 tisíce Kč. Maximum asi 80 mil. Kč. „Můžete popsat dopady těchto investic?“. Na tuto otázku odpovědělo asi 45 respondentů, z toho 12 odpovědělo, že efekt byl nulový nebo minimální, 6 odpovědělo, že 98


není schopno tento efekt posoudit, zvýšený počet návštěvníků uvádělo celkem 15 respondentů. Ostatní odpovědi: otevření IC – návštěvníci, nová cesta pro cyklisty, udržení obsazenosti kempu, rozšíření možností – nová cyklotrasa, zlepšené prostředí ve sportovní hale, vylepšení turistických tras, zlepšení využití volnočasových aktivit, zvýšení turistického ruchu, zvýšený zájem cykloturistů a běžkařů, zlepšení obslužnosti obce, zlepšení života v obci. Názor samosprávy na současný stav koordinace cestovního ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 7.9. Téměř polovina nemá na tuto otázku názor. U ostatních převládá názor, že cestovní ruch je spíše nekoordinovaný až živelný v regionu Toulava. Tabulka 7.9: Názory samosprávy na koordinaci cestovního ruchu Podíl

koordinovaný

spíše koordinovaný

spíše nekoordinovaný

živelný

nedokážu posoudit

10%

23%

35%

1%

31%

Názory starostů na to, jaké jsou postoje obyvatel k cestovnímu ruchu, jsou uvedeny v tabulce 7.10. Z tabulky je patrné, že starostové se převážně domnívají, že obyvatelé destinace Toulava vnímají cestovní ruch pozitivně a jen 2 % si myslí, že postoje obyvatel jsou záporné. Tabulka 7.10: Názory samosprávy na postoje obyvatel k cestovnímu ruchu Podíl

jednoznačně kladné 4%

spíše kladné 44%

neutrální 33%

spíše záporné 2%


„Jsou tyto názory sledovány a vyhodnocovány?“, ptali jsme se dále starostů. Jen v 6 % jsou názory obyvatel sledovány pravidelně, v polovině obcí občas a 42 % obcí tyto názory nezjišťuje (tab. 7.11) Tabulka 7.11: Jsou názory obyvatel vyhodnocovány? Podíl

ano

občas

ne

6%

52%

42%

Dále jsme chtěli znát názor starostů na to, zda existují v obci (mikroregionu, regionu) turistické atraktivity, o nichž se vůbec neví nebo se ví jen velmi málo a má význam realizovat marketingovou kampaň orientovanou na zvýšení povědomí o této atraktivitě. Někteří vůbec neodpověděli, 28 sdělilo, že taková atraktivita u nich není anebo o ní neví. Konkrétních bylo jen několik: cykloturistika, kamenné moře u Hrazan, Dehetník, mohyly u Sepekova, Bartolomějské posvícení (Milevské městské slavnosti), Myslivecké slavnosti, Rukávečská obora (přírodní památka), Bílkova vila, malovaná kaple sv. Jana Nepomuckého, Pouť sv. Marka (kostelík Mariánského kultu-rekatolizace), Hradce 1 (rodiště J. V. Radeckého císařského generála), putování po stopách těžby stříbra, Vltavská obranná linie, výskyt vstavačů (orchidejí) v okolí rybníka ,,Bratřejovský velát“. „Co byste doporučil vedení vznikající destinace Toulava, aby učinilo pro zvýšení atraktivnosti tohoto regionu pro turisty a návštěvníky?“ Celkem 10 respondentů odpovědělo, že neví nebo že je nic nenapadá. Z dalších odpovědí: A. Nejfrekventovaněji odpověď byla – zaměřit se na propagaci destinace B. Druhá nejčastější byla – vydání brožury, letáku, mapy C. Ostatní již byly méně časté:  prosazovat více cyklostezek, úprava lesních cest pro pěší a cyklisty

99


    

 

docílení spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v rámci propagace regionu a nabídky služeb cestovního ruchu. přípravu ucelené nabídky na dlouhodobější pobyty – kombinování jednotlivých možností přístaviště pro lodě po toku řeky Vltavy vydat informační leták (brožuru) o nově vzniklé destinaci, myslím, že lidé v této oblasti většinou vůbec netuší co to je Toulava výstavba primárních krajinných a vlastivědných pěších a cyklo tras, navazující servis, půjčovny kol, koně, povoznictví, putovně koordinované navazující ubytování, stravování s úzkým propojením průmyslových a podnikatelských subjektů regionu k prezentaci vlastní výroby a služeb s vyzdvižením tradic a historických zvyklostí té či oné výroby a aktivity v jednotlivých koutech regionu zlepšit služby zpočátku se soustředit zejména na propagaci turistického regionu Toulava prostřednictvím atraktivního webového portálu, tištěných propagačních materiálů, prezentace v tisku partnerských subjektů atd., aby se nová destinace dostala do povědomí širší veřejnosti.

Další dvě otázky se týkaly spolupráce obcí s podnikateli a vzájemné spolupráce mezi obcemi. Jak plyne z tabulky 7.12, pravidelně spolupracují obce mezi sebou v 27 % a vůbec nespolupracuje 18 % obcí a s podnikateli pravidelně jen 10 % a vůbec nespolupracuje s podnikateli 38 % obcí. Tabulka 7.12: Spolupráce s ostatními obcemi a s podnikateli Spolupracujete při rozvoji CR s ostatními obcemi? Spolupracujete při rozvoji CR s podnikateli v CR?

             

pravidelně 27% 10%

občas 16% 8%

příležitostně 39% 44%

vůbec 18% 38%

Pokud obce spolupracují, pak uvádí, že je to v těchto oblastech: aktivní činností mikroregionu cykloturistika a zimní turistika (běžecké tratě) informace v rámci mikroregionu propagace – nejčastější forma spolupráce společenství obcí Čertovo břemeno – podílí se na aktivitách v rámci těchto společenství organizace dálkových pochodů, kulturních a společenských akcí podpora investic do infrastruktury regionu příprava a realizace projektů spolupráce v rámci sdružení obcí společné projekty typu Zastav se a odpočiň prezentace regionu na výstavách – Země Živitelka, Regiontour, Jihočeský Kompas turistické informační letáky prodej turistických a upomínkových předmětů. výměna propagačních materiálů, zkušeností

Zjišťovali jsme také názor starostů na otázku role destinačního managementu při řízení destinace. Struktura odpovědí je v tabulce 7.13.

100


Tabulka 7.13: Názory samosprávy na roli destinačního managementu Řízení a koordinace rozvojových aktivit Regulace CR v území Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Provoz informačních a rezervačních systémů Propagace území Rozvoj lidských zdrojů pro CR

Velmi silná 26% 18% 31% 18% 33% 77% 20%

Spíše silná 57% 48% 51% 40% 56% 19% 63%

Spíše slabá 15% 18% 16% 24% 9% 4% 13%

Velmi slabá 0% 11% 0% 11% 2% 0% 3%

Nezasahovat vůbec 2% 5% 2% 7% 0% 0% 3%

Pro přehlednost byly odpovědi shrnuty tak, že pro odpověď velmi silná a spíše silná byla vytvořena kategorie „silná role“ a pro další „slabá role“. Výsledky jsou shrnuty na obrázku 7.4, kde jsou jednotlivé kategorie seřazeny podle toho, jak silnou roli by v dané oblasti měl hrát management destinace. Výsledky odpovídají předpokládaným funkcím destinačního managementu. Překvapením je pouze převažující názor, že by destinační management měl hrát důležitou roli i v ubytovacích službách. Domníváme se, že to by měla být jednoznačně úloha podnikatelského sektoru. Destinační management by se měl angažovat pouze v nabídce ubytování, ale ne v poskytování ubytovacích služeb. Obr. 7.4: Jakou roli by měl hrát management destinace v níže uvedených oblastech CR? silná role

slabá role

Propagace území

96%

Provoz informačních a rezervačních…

4%

89%

11%

Řízení a koordinace rozvojových aktivit

83%

17%

Rozvoj lidských zdrojů pro CR

83%

18%

Tvorba produktů CR

82%

18%

Regulace CR v území

66%

Poskytování ubytovacích služeb

34%

58%

0%

42%

50%

100%

„Které subjekty ve Vaší obci lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Opět uvádíme neadresně upravený seznam námětů od jednotlivých starostů: Alberovy skály, rekreační oblast Vltavy, bonsajová zahrada Sošintei, Bonsai Sumiko Nedrahovice, Farma Dražka, Penzion U Horáků Březí, hospoda Ve Struhách (+ ubytování), Chýnovská jeskyně, kemp Pohoda, kemp Orion, keramické studio, rekreační střediska, lázně, keramické dílny, Monínec, s.r.o., o.p.s. Český Merán, TJ Sokol SedlecPrčice, obrazárna Špýchar, penzion Blatský dvůr, penzion Hulín a Strnadovský Mlýn, kaple sv. Jana Nepomuckého, obrovy hroby, Ponny Cross – jízdy na koni, restaurace, pracovní skupina pro cestovní ruch, Dům kultury Milevsko, Řeholní dům premonstrátů v Milevsku, Milevské muzeum, Maškarní sdružení, Spolek pro rozvoj kultury, SPOS s.r.o. Milevsko, myslivecká a další sdružení, restaurace Lužničanka, zámecký penzion, skanzen VCH, pivovar VCH, Penzion Židovna, SDH VCH, SK VCH, MS, SHR, Sokol Chýnov, sportovní hala, penziony, hostince, synagoga, židovský hřbitov, agroturistika, TIC, kemp Radava, rozhledna Onen Svět, naučná stezka a Zeměráj, ubytování U Matyásků, zámek Radíč, opidum Hrazany. „Které subjekty ve Vašem regionu lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Uvádíme neadresně upravený seznam námětů od jednotlivých starostů: DSO Čertovo břemeno, Sdružení obcí Sedlčanska, hrady, zámky, Orlická přehrada, Žďákovský most, Lázně Bechyně, zámek Bechyně, golfové hřiště 101


v Sudoměřicích u Bechyně, město Sedlčany, sport areál Šťastný, Vysoký Chlumec, minigolf Počepice, město Tábor, mikroregiony, místní akční skupiny, Milevský kraj o.p.s., Svazek obcí Milevska, KČT Milevsko, Místní akční skupina Střední Povltaví o. s., Jihočeská hospodářská komora, Monínec, MÚ Veselí nad Lužnicí, Příběnice, Skanzen Vysoký Chlumec, Řetězový most z Podolí, zřícenina Příběnice, Sdružení obcí Sedlčanska, MAS Sedlčansko a všechny subjekty břehů staré řeky Vltavy, Soběslav, Vysoký Chlumec, zábavný park Země ráj, penzion MAVL Přeštěnice, penzion Na Křižovatce v Kovářově, Marina Orlík, kempy na Vltavě, Sporthotel Milevsko, zřícenina hradu Choustník „Které subjekty v rámci destinace Toulava lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Uvádíme neadresně upravený seznam námětů od jednotlivých starostů: Historické centrum Tábora, lyžařský areál Monínec, klášter Milevsko, kempy na Orlické přehradě, hrady, zámky, lázně Bechyně, město Tábor, Milevský kraj, o.p.s., Svazek obcí Milevska, Místní akční skupina Střední Povltaví o. s., místní svazky a MAS, větší obce a města Toulavy, sportovní destinace, historické destinace, stručně všechno co je v označení táborského kalicha a rožmberské růže v původu pana Vítka z Prčic a tradici takřka samostatného jihočeského státního útvaru pod ochranou šípkové růže. „Které projektové záměry (projekty) v horizontu příštích let připravujete anebo se již realizují ve Vaší obci, včetně soukromých subjektů, občanských sdružení a podobně?“ byla doplňující část a s uvedením, že není již povinná. Přesto ji vyplnila větší část respondentů. Pokusíme se prezentovat nejzajímavější záměry:  Cyklostezky, cyklotrasy, přístav  Rozhledna Dražičky „U Křížku“  Turistické balíčky – vytvoření nabídky turistických balíčků, které budou jednak tematicky zaměřené, jednak orientované na cílové skupiny, které jsou pro region typické či potenciálně zajímavé.  Zavedení systému monitoringu návštěvnosti – nejprve výběr vhodné metodiky sběru a zpracování informací, poté vytvoření návrhu struktury monitoringu návštěvnosti za účelem sledování návštěvnosti v delším časovém horizontu. Vyhodnocování získaných dat bude probíhat jednak za účelem zjištění zájmu o turistický potenciál předmětného území, jednak z důvodu hodnocení úspěšnosti realizovaných projektů na podporu cestovního ruchu v Milevsku a jeho okolí.  Vypracování jednotného design manuálu propagačních materiálů a snadno zapamatovatelného loga regionu, aby se Milevský region dostal do povědomí širší veřejnosti včetně potenciálních návštěvníků  Nový atraktivní turistický webový portál – ucelená a jednotná prezentace regionu s městem Milevskem jako jeho centrem  Oslavy výročí 830 let od založení města Milevska – v roce 2014 se připravuje vydání publikace o Milevsku, ražba pamětních medailí a posílení programu Milevských maškar a Bartolomějského posvícení  Distribuce propagačních materiálů Milevského regionu do okolních oblastí – fungování na bázi vzájemné propagace  Postupná rekonstrukce hotelů Sporthotel a Hotel Stadion (minimálně 100 lůžek) s cílem zajistit ubytování většího objemu osob v zařízeních vyššího standardu (alespoň třídy ***)  Vytvoření informační databáze ubytovacích a stravovacích zařízení a atraktivit regionu Milevsko+  Rozhledna, pokračování výstavby v sportovním areálu, další dětská hřiště  Penzion s restaurací Židovna (ve zkušebním provozu)  Celková oprava drobných uměleckých a sakrálních staveb (z 60% provedeno a dokončeno) 102


                 

Sportovní aréna pod hradem (ve zkušebním provozu před dokončením) Turistická poznávací stezka s obnovou funkčnosti polních cest, stezek, včetně přemostění starého Vlčího a Velkého potoka. Cyklistická stezka Tábor – Choustník Rozšíření Hospodářského dvora v Klučenicích o další výstavní prostory – Vltava Rekonstrukce zázemí TJ Sokol Sedlec-Prčice Rekonstrukce náměstí 7. května v Sedlci-Prčici Cyklostezka Sedlec-Prčice-Sedlčany – propojení obou měst cyklistickou stezkou, která by umožnila rozvoj cyklistické dopravy, část vhodná i pro on-line bruslení. Úprava návsi v osadě Úklid – obec Nedrahovice, turistický okruh Kamenické křížky Rekonstrukce komunikace do osady Borek Krčínova stezka – mělo by se jednat o cyklotrasu ze Sedlce do Sedlčan mimo silnici Výstavba dvou naučných stezek, doplnění aktivit ve sportovní hale, oprava společenského sálu v hostinci Pod kaštanem, rekonstrukce náměstí Výstavbu cyklostezky ze Srlína do Bechyně Naučná stezka Po stopách Jana Karla Hraše (významný rodák obce Rataje) Podpora při obnově varhan v kostele sv. Prokopa a jejich využití pro koncertní činnost Oprava příjezdové cesty do obce, oprava požární zbrojnice Výstavba „Agro penzionu“ Realizace projektu Zastav se a odpočiň, v rámci kterého jsou obce dovybavovány mobiliářem pro turisty Tisk propagačních materiálů o mikroregionu

8.3.3 Porovnání některých odpovědí podnikatelů a starostů Při sestavování dotazníků pro podnikatele a obce byly voleny některé otázky záměrně shodně nebo podobně, abychom mohli porovnat názory obou „aktérů“ v cestovním ruchu. Porovnání názorů podnikatelů a samosprávy na současný stav koordinace cestovního ruchu v destinaci Toulava je uveden v tabulce 7.14. Porovnání je lépe patrné z obrázku 7.5, když byly sečteny odpovědi koordinovaný + spíše koordinovaný a spíše nekoordinovaný + živelný a vynechány odpovědi nedokážu posoudit. Starostové mají častěji názor, že cestovní ruch je více koordinovaný i když podnikatelé častěji nedokázali na tuto otázku odpovědět. Tabulka 7.14: Nejdůležitější atraktivity destinace Toulava Podnikatelé Starostové

koordinovaný 5% 10%

spíše koordinovaný 16% 23%

spíše nekoordinovaný 26% 35%

živelný 11% 1%

nedokážu posoudit 42% 31%

Obr. 7.5: Srovnání názoru podnikatelů a starostů na současném stavu koordinace cestovního ruchu v regionu Toulava. koordinovaný

Starostové

nekoordinovaný

48%

Podnikatelé

52%

36% 0%

64% 50%

100%

103


Postoje obyvatel k cestovnímu ruchu podle názorů podnikatelů i starostů jsou uvedeny v tabulce 7.15. Z tabulky je patrné, že názory podnikatelů a starostů jsou velmi podobné. Podíl odpovědí, že postoje obyvatel jsou kladné, k poměru těch, kteří se k této otázce vyjádřili, je v obou případech 58 %. Další třetina si myslí, že jsou tyto postoje neutrální. Tabulka 7.15: Nejdůležitější atraktivity destinace Toulava Podnikatelé Starostové

jednoznačně kladné 5% 4%

spíše kladné 48% 44%

neutrální 33% 33%

spíše záporné 8% 2%

nedokážu posoudit 8% 17%

Další dvě otázky se týkaly spolupráce podnikatelů s obcí a vzájemné spolupráce mezi podnikateli a vzájemné spolupráce obcí. Pokusili jsme se úroveň spolupráce „kvantifikovat“, když jsme každému typu odpovědi dali určité body: pravidelně 5

Jak spolupracujete Počet bodů

občas 3

příležitostně 1

vůbec 0

Průměrná známka úrovně spolupráce je uvedena v tabulce 7.16. Nejčastěji spolupracují obce vzájemně, pak podnikatelé vzájemně. Nejméně často probíhá spolupráce podnikatelů s obcí a naopak. Tabulka 7.16: Spolupráce mezi obcemi a podnikateli Úroveň spolupráce 2,22 1,63 1,57 1,18

Obce s dalšími obcemi Podnikatelé s dalšími podnikateli Podnikatelé s obcí Obce s podnikateli

Zjišťovali jsme také názor podnikatelů a starostů na otázku role destinačního managementu při řízení destinace. Porovnání názorů podnikatelů a obcí je v tabulce 7.17. Názory obcí a podnikatelů se lišily minimálně. V tabulce jsou jednotlivé aktivity seřazeny podle podílu odpovědi respondentů, že by destinační management měl v této oblasti hrát silnou roli. Především by se měl zabývat propagací území, dále provozem informačních a rezervačních systémů a řízením a koordinací rozvojových aktivit. Na tomto pořadí prvních tří aktivit se shodly obě skupiny respondentů. Tabulka 7.17: Silná role destinačního managementu Propagace území Provoz informačních a rezervačních systémů Řízení a koordinace rozvojových aktivit Rozvoj lidských zdrojů pro CR Tvorba produktů CR Poskytování ubytovacích služeb Regulace CR v území

Podnikatelé 96% 89% 83% 83% 82% 58% 66%

Obce 97% 91% 86% 79% 79% 62% 49%

Průměr 96% 90% 84% 81% 81% 60% 57%

Můžeme také porovnat názory na otázku „Které subjekty v rámci destinace Toulava lze považovat za významné pro cestovní ruch a aktivity zaměřené pro rozvoj cestovního ruchu?“ Obě skupiny se shodují zhruba na těchto subjektech: A. historické centrum Tábora, B. lyžařský areál Monínec, C. klášter Milevsko, D. kempy na Orlické přehradě, 104


E. F. G. H.

lázně Bechyně, Země ráj Kovářov MAS v rámci destinace cyklostezky

Také panovala shoda v odpovědi na otázku „Jaké jsou dle Vašeho názoru nejvýznamnější atraktivity pro cestovní ruch v destinaci Toulava?“. Tyto atraktivity lze zhruba seřadit takto:  Historické centrum Tábora  Lyžařský areál Monínec  Lázně Bechyně  Orlík a Zvíkov  Klášter v Milevsku  Zážitkový park Zeměráj  Skanzen Vysoký Chlumec  Chýnovské jeskyně  Blata – selské baroko  Z hlediska aktivit, které je v destinaci Toulava možno provozovat je to:  Cykloturistika  Návštěva památek  Vodácká turistika  V zimě sjezdové lyžování a běžky  Pěší turistika a procházky do přírody  Lázeňství a wellness  Golf  Koupání 8.4 Souhrn a závěry Jako další část přípravy strategie rozvoje cestovního ruchu byl proveden sociologický průzkum mezi podnikateli v oblasti cestovního ruchu a starosty obcí na území turistického regionu Toulava. Pro zjednodušení celého průzkumu byl vytvořen on-line dotazník přímo na zaslané internetové adrese. Dotazníkové šetření bylo využito k tomu, aby byli informováni podnikatelé i představitelé samosprávy o připravovaném destinačním managementu v rámci nově se tvořícího turistického regionu Toulava i o přípravě strategie rozvoje cestovního ruchu v této destinaci. Ohlas na první výzvu byl malý. Ze zhruba 160 oslovených představitelů samosprávy (a neziskového sektoru) a asi 160 zástupců podnikatelské sféry reagovalo v každé skupině jen asi 25 respondentů. Dokonce někteří podnikatelé reagovali podrážděně, abychom je touto věcí neobtěžovali. Teprve na druhou výzvu odpovědělo celkem 40 podnikatelů a 55 zástupců samosprávy a neziskového sektoru. To již byl počet, který tvořil statisticky významný soubor, a bylo možno přistoupit k vyhodnocení. Podrobný popis je uveden v textu zprávy a bude využit při zpracování SWOT analýzy i pro přípravu strategické a realizační části Strategie. Zde uvádíme jen některé získané poznatky:  Intenzita poskytovaných ubytovacích, stravovacích i jiných služeb má silně sezónní charakter; provozovatelé musí spoléhat především na domácí klientelu.  Nejčastěji zde tráví dovolenou rodiny s dětmi a návštěvníci, kteří při dovolené provozují pěší a cyklo-turistiku.  Podnikatelé i starostové se shodli na tom, že nejdůležitější atraktivity cestovního ruchu v rámci turistického regionu Toulava jsou (v tomto pořadí): Historické centrum Tábora, Lyžařský areál Monínec, Lázně Bechyně, Orlík a Zvíkov, Klášter v Milevsku, 105




 

 

 



Zážitkový park Zeměráj, Skanzen Vysoký Chlumec, Chýnovské jeskyně, Blata – selské baroko. Z hlediska aktivit, které je v destinaci Toulava možno provozovat je to: cykloturistika, návštěva památek, vodácká turistika, v zimě sjezdové lyžování a běžky, pěší turistika a procházky do přírody, lázeňství a wellness, golf, koupání. Podnikatelé se shodují na mírném optimismu s tím, že obsazenost a využití atraktivit mírně roste. Průzkum poukázal na řadu dalších drobných a dosud nevyužitých atraktivit, které by bylo možno při lepší propagaci více využít pro cestovní ruch v rámci destinace Toulava. Více než polovina starostů a hlavně podnikatelů se domnívá, že cestovní ruch v rámci destinace je nedostatečně koordinovaný. Shodně 58 % respondentů z obou skupin si myslí, že obyvatelé regionu jsou příznivě nakloněni dalšímu rozvoji cestovního ruchu a další třetina se domnívá, že postoje obyvatel k této otázce jsou alespoň neutrální. Nejčastěji probíhá v oblasti cestovního ruchu spolupráce mezi obcemi, nejméně často spolupracují obce s podnikateli. Podle shodného názoru podnikatelů i starostů by se destinační management měl zabývat především následujícími aktivitami: propagací území, provozem informačních a rezervačních systémů a řízením a koordinací rozvojových aktivit. Zpráva je doplněna o letní výzkum zahraničních návštěvníků. Podařilo se oslovit během 2 měsíců pouze 13 zahraničních návštěvníků, kteří splňují definici „turista“. Ukázalo se, že nejde o „klasické“ turisty, ale jen o cizince, kteří k tomuto regionu mají vztah z minulosti. Zřejmě se destinace Toulava ještě dlouho nestane atraktivní pro běžné zahraniční turisty.

106


9

SWOT ANALÝZA

9.1

SWOT analýza, podrobná varianta

SILNÉ STRANKY (S)  tematicky bohatá nabídka cestovního ruchu v regionu Toulava, obecně vysoká spokojenost s tuzemskou dovolenou, postupný nárůst aktivní turistiky  staletá tradice českého lázeňství, tradice českého kulinářství, pivovarnictví, tradice letních bytů na venkově  hustá a dokonale značená síť turistických tras a stezek, ve světovém měřítku unikátní  pozitivně se měnící kvalita nabídky ubytovací infrastruktury  konání tradičních kulturně-společenských a sportovních akcí v regionu Toulava, široká nabídka aktivit pro kulturní a společenský život  nositelé politiky cestovního ruchu na regionální úrovni považují cestovní ruch za jednu z prioritních oblastí pro další ekonomický rozvoj  relativně velká podpora marketingu cestovního ruchu ze strany veřejných rozpočtů obcí, mikroregionů a kraje  výrazné zvýšení kapacity a kvality sportovně-rekreační infrastruktury středisek cestovního ruchu, dobrá materiálně-technická základna pro rekreační i výkonnostní sport  vhodné podmínky pro tvorbu konkurenceschopných a kvalitních produktů cestovního ruchu v regionu Toulava, rozvíjející se trend návratu k domácím produktům a aktivnímu odpočinku  výběrově rostoucí kvalita poskytovaných služeb, některé služby a produkty jsou certifikovány  vzniká regionální struktura jako nositel destinačního managementu a marketingu, destinační agentura vznikla "zdola" tedy z iniciativy obcí a podnikatelů  potenciál přirozené a zároveň neobjevené a turisticky nepřelidněné destinace, zájem a „volání“ podnikatelů i obcí po projektu tohoto typu  zvyšující se aktivita místní samosprávy a svazků obcí v oblasti spolupráce při tvorbě lokální nabídky cestovního ruchu  zachovalé přírodní poměry v celém regionu Toulava, rozmanitý charakter krajiny, botanická zahrada a ZOO v Táboře  zachovalý krajinný ráz s významnými přírodními a estetickými hodnotami + značné množství chráněných území (např. Přírodní parky Jistebnická vrchovina, Polánka apod.)  velké množství památkově chráněných území (MPR, MPZ, VPR, VPZ, hrady, zámky, skanzen, muzea, galerie….)  kraj s příběhem – husitství  ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor  zlepšující se podmínky dopravní dostupnosti do regionu (dálnice, železniční koridor)  výhodná geografická poloha – vzdálenost od Prahy, možnost využití potenciálu cestovního ruchu v jižních Čechách  v porovnání s celostátním průměrem vyšší průměrná doba pobytu v letní sezoně, i když počet turistů klesá  velké procento návštěvníků využívá hromadnou dopravu  ochota cestovat do destinace i ze vzdálenějších koutů České republiky  vybudovaná síť mikroregionálních sdružení (MAS), která výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu  oblíbená destinace domácího cestovního ruchu  udržované zimní běžkařské trasy 107


 vhodné podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, cykloturistiku, hipoturistiku a agroturistiku  významné vodácké lokality na středním toku Vltavy a Lužnice  využití výše položených částí Toulavy na celoroční turistiku s mírnou dominantou v zimě a aglomerace Tábor na celoroční sezonu s dominantou léta,  nabídka pro letní i zimní cestovní ruch  převážně nenáročný terén pro pěší a cykloturistiku, tedy vhodný pro rodiny s dětmi i pro seniory  vysoký počet hal pro tenis a další sálové sporty a plaveckých bazénů  na mnoha místech vhodné podmínky pro koupání v přírodních nádržích i uměle vytvořených nekrytých koupališť  možnost využít skutečnosti, že vznikající destinace má charakter heterogenního (nodálního) regionu s jedním hlavním a několika vedlejšími centry cestovního ruchu, takovéto uspořádání je obecně považováno za nejvhodnější pro rozvoj cestovního ruchu  potenciální poptávka po nových produktech od velkého množství majitelů objektů individuální rekreace, lidský potenciál v tradičních chalupářských oblastech Toulavy  tranzit Svatojakubské cesty a Greenways  zkušenosti s využitím dotačních programů  nízká kriminalita - bezpečná destinace. SLABÉ STRANKY (W)  zatím přílišná sezónnost návštěvnosti regionu Toulava  stagnace až pokles objemu domácí i zahraniční poptávky v regionu Toulava  zkracovaní délky pobytu domácích i zahraničních turistů, návštěvnost zahraničních turistů se blíží nule  nízká kvalita poskytovaných služeb v cestovním ruchu  dosud nízká míra inovací turistické nabídky reagující na nové poptávkové trendy  neexistence dlouhodobých marketingových strategií na regionální úrovni  nedostatečná podpora zavádění nových informačních technologií v cestovním ruchu  nízká efektivnost marketingu v cestovním ruchu bez tvorby konkurenceschopných produktů  pro nově se rodící destinaci Toulava v podstatě neexistuje „corporate identity“  území Toulavy není vnímáno jako jedna turistická destinace, nemá vlastní image  dosud nebyly vytvořeny produkty destinace, lépe řečeno „klíčové obchody“, které by destinaci odlišovaly od ostatních destinací  nedostatečná komunikace mezi zástupci obcí v regionu, zástupci obcí a podnikateli, zástupci obcí a společensko-zájmovými organizacemi  nedostatečná komunikace zástupců destinačního managementu s orgány ochrany přírody a památek, což by mohlo do budoucna vyvolat konflikty  nedostatečná koordinace činností spojených s cestovním ruchem v rámci Toulavy, zatím převládá lokální propagace cestovního ruchu  absence alternativního programu pro turisty v případě špatného počasí, absence zábavního turismu  malá nabídka volnočasových aktivit  absence společné propagace cestovního ruchu v destinaci, roztříštěná a nekoordinovaná propagace regionu Toulava  nedostatek kvalifikovaného personálu pro provoz ubytovacích a stravovacích zařízení v cestovním ruchu  nedostatečný počet kvalitních ubytovacích a restauračních zařízení pro dnešního převážně náročnějšího klienta 108


                  

nedostatečný počet úředně certifikovaných ubytovacích a stravovacích zařízení nedostatečná propagace a nabídka ubytovacích kapacit v rezervačních systémech vysoká sezónnost v závislosti nejen na ročním období ale i na počasí slabá nabídka doplňkových služeb pro cykloturistiku zatím chybí oficiální webová stránka s nabídkou pro turisty a návštěvníky nedostatečná nabídka pro agroturistiku nedostatečná nabídka a kvalita pro vodáckou turistiku, nevyužitý potenciál pro vodáckou turistiku nízké využití sakrální nabídky, malé využití pro religiózní cestovní ruch, malé využití církevních památek pro veřejnost, především kostelů zatím nedostatečná snaha Tábora stát se přirozeným centrem nově se tvořící destinace Toulava slabší estetika a péče o vzhled soukromých i veřejných nemovitostí chybějící systém školení a dalšího vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu špatný stavebně-technický stav řady památkově chráněných objektů, finanční náročnost spojená s údržbou památkově chráněných objektů nerovnoměrné rozložení vícedenních kulturních akcí pořádaných na území oblasti neexistence incomingové agentury nízká ekonomická výtěžnost z cestovního ruchu, nedostatek financí pro další podporu cestovního ruchu nedostatečně dlouhá provozní doba zařízení CR nízká útrata návštěvníků v destinaci nesrozumitelné a někde až nedostatečné značení turisticky zajímavých míst zatím ne příliš dobrý přístup a chování poskytovatelů služeb a obyvatelstva k návštěvníkům.

PŘILEŽITOSTI (O)  tvorba a nabídka nových inovativních produktů cestovního ruchu, zachycení aktuálních trendů v cestovním ruchu, zvýšení diferenciace nabídky vůči rostoucí pestrosti poptávky na trhu CR  zkvalitňování služeb jako zásadní faktor růstu spokojenosti návštěvníků, využití certifikace a kodexu kvality  výraznější kultivace lidského kapitálu v cestovním ruchu, vzdělávání a motivace pracovníků v CR  aktivace hlubší spolupráce jednotlivých subjektů v cestovním ruchu  rozvoj IT technologií ve všech oblastech cestovního ruchu, využití nových komunikačních technologií a sociálních sítí  další rozvoj venkovské turistiky a dalších forem šetrného cestovního ruchu  rozvíjející se fenomény: wellness a golf  zefektivnění spolupráce mezi agenturou CzechTourism a regionálními partnery v oblasti přípravy a tvorby produktů cestovního ruchu a jejich marketingu  podpora nabídky dalších zajímavých kulturně-historických objektů, míst a přírodních lokalit využitelných pro cestovní ruch  budování a činnosti organizačních struktur cestovního ruchu v destinací, nalezení jednotícího prvku Toulavy  výrazné zefektivnění regionálního marketingu cestovního ruchu  rostoucí kvalita webových portálů cestovního ruchu  změna filosofie v řízení a podpoře cestovního ruchu jako nový impuls pro sofistikovanější a koordinovanější aktivity  využít zkušeností s tvorbou produktu u zahraničních destinací obdobného charakteru 109


 využít vhodné polohy destinace pro získání zájmu dalších potenciálních návštěvníků  navázat spolupráci s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu  využít činnosti mikroregionálních sdružení a organizací pro vytvoření dvoustupňového řízení destinace  organizovat kontinuální vzdělávací trénink zainteresovaných subjektů Toulavy  možnost čerpání mimořádných finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů, v předstihu připravit projekty, které by mohly být financované z Integrovaného regionálního operačního programu pro léta 2014 až 2020  podpora či zkvalitnění již fungujících aktivit – např. mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň, nutnost udělat revizi technického vedení trasy a značení, aby byla alespoň jedna páteřní trasa dokonalá, neboť po ní jezdí právě cizinci.  navázat spolupráci s destinacemi ve středních a v jižních Čechách  využít potenciálu velké Prahy  cíleně zastavit část turistů směřujících na Šumavu  vytvořit jakési „zelené plíce“ pro průmyslové aglomerace (Severní Čechy a Morava)  dobře se připravit na účinnost nového Zákona o CR  využít spolupráce MAS v Toulavě (tradice regionálních řemesel a produktů)  více využít potenciálu silného lídra regionu (Tábor)  využít spolupráci s odbornými školami (IT, CR) v Toulavě  vytvořit regionální cestovní kanceláře, založit incomingové cestovní kanceláře  vytvořit speciální produkty pro seniory a rodiny s dětmi  využít rostoucí poptávky po národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balíčcích (cykloturistika, pěší turistika, venkovská a agroturistika, golf, tenis)  dosáhnout provázanost s potenciálem turistických „atrakcí“ v předmětném území  využít trendů v životním stylu – zájem o vlastní zdraví a péči o něj (wellness)  využít rostoucí cílové skupiny seniorů, zájemců o aktivní pobyty a o venkovskou turistiku  využít potenciálu oslovit rozmanitou nabídkou široké spektrum návštěvníků  využít potenciálu pro to, aby destinace byla celoročně atraktivní a turisticky navštěvovaná  zpracovat etický kodex destinace Toulava (vůči návštěvníkům, veřejné správě, v rámci konkurenčního prostředí)  využít potenciál přirozené a zároveň neobjevené a turisticky nepřelidněné destinace  zaměření na regionální produkty  využít „děr na trhu“ (např. mototuristika, low-cost cestování)  využít inovativních prvků v rámci marketingu (turistická hra, karta, geocaching, regionální měna, průvodce po restauracích, certifikace zařízení CR, značka regionálních produktů)  navázat spolupráci s veřejnými dopravci  zaměřit se na rozvoj zázemí pro aktivní turistiku (chůze, cyklistika, běžecké lyžování, vodní sporty, hipoturistika, in-line bruslení) HROZBY (RIZIKA) (T)  silná a aktivní konkurence v sousedních zemích, propad v kvalitě nabídky oproti těmto destinacím  příchod další hospodářské krize, výraznější kolísání návštěvnosti ovlivňované aktuálními trendy, na které nebude schopna nabídka destinace reagovat  zhoršené legislativní prostředí pro cestovní ruch  chybějící legislativa pro zavedení jednotné a závazné standardizace služeb  nedostatek finančního kapitálu pro další rozvoj cestovního ruchu  obecný růst daňového zatížení obyvatelstva, výraznější propady příjmů domácností 110


 nedostatečná kvalita, struktura a využití infrastruktury cestovního ruchu (zejména veřejné)  nedostatek zainteresovaných a schopných aktérů cestovního ruchu pro budování destinačních společností  opomíjení významu hodnocení dopadů cestovního ruchu na okolní prostředí a nedostatečné naplňování konceptu udržitelného rozvoje  podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele  malá konkurenceschopnost produktů cestovního ruchu na evropském trhu  dosud malý zájem cestovních kanceláří a touroperátorů působit na domácím trhu a nabízet regionální produkty cestovního ruchu  nedostatečné statistické informace o kapacitách a výkonech cestovního ruchu na lokální a regionální úrovni  nedostatečná spolupráce a koordinace národní a regionálních politik cestovního ruchu  dosud neexistující národní informační systém cestovního ruchu  finanční závislost již fungujících organizací cestovního ruchu na externích zdrojích, nestabilní zdroje financování destinačních společností  neprovázanost v projektech podpory cestovního ruchu ze strukturálních fondů EU, zejména v oblasti tvorby produktů cestovního ruchu a jejich marketingu  dosud chybějící jednotná metodika chápání a tvorby produktu cestovního ruchu  malá podpora zkvalitňování podnikatelského prostředí v cestovním ruchu  nedostatečný zájem soukromého, veřejného a neziskového sektoru na trvalé spolupráci v oblasti cestovního ruchu v rámci destinace  vznik silných a aktivních destinací v sousedství regionu Toulava, které nebudou ochotny spolupracovat  nedostatek finančních prostředků na činnost destinačního managementu v destinaci Toulava  zaostávání za dynamickým rozvojem nabídky šetrných forem cestovního ruchu v konkurenčních destinacích (Rakousko, Německo, apod.)  nepřijetí zákona o řízení cestovního ruchu v ČR, ohrožení finanční stability destinačního managementu vlivem zastavení procesu přijetí tohoto zákona  negativní vlivy výstavby D3 na krajinný ráz Toulavy (například logistická centra)  vysídlování venkova  střet krajských zájmů jižních a středních Čech  změny ve vedení obcí po volbách  malá vytrvalost, trpělivost a víra zakladatelů Toulavy  snižující se dynamika nárůstu počtu turistů  podceňování významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti  podceňování přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu  nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu zejména mimo hlavní turistická centra  pokračující roztříštěnost marketingových aktivit

111


9.2

SWOT analýza, stručná varianta Silné stránky

 pestrá nabídka turistických cílů a turistických atraktivit na celém území regionu Toulava, ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor  nově se tvořící destinace a vytváření destinačního managementu vzniklo „ze zdola“, tedy z iniciativy sdružení obcí a podnikatelů, vybudovaná síť mikroregionálních sdružení (MAS), která výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu  velké množství přírodních a kulturních památek a chráněných přírodních území, řada naučných stezek, poměrně velké množství akcí v průběhu celého roku  vhodné podmínky pro trávení letní i zimní dovolené i pro pobyt mimo hlavní turistickou sezonu  dobré podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, vodní turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku a agroturistiku  velké množství majitelů objektů individuální rekreace  region Toulava je stále vnímán v celé ČR jako oblast vhodná pro trávení domácí delší i kratší dovolené i cílem pro výlety s velkým podílem dalších forem dopravy  silná vazba regionu Toulava na další části jižních Čech, jako vhodné rozšíření nabídky dalších turistických cílů v rámci pobytu. 

    

Příležitosti tvorba a nabídka nových inovativních produktů cestovního ruchu, zachycení aktuálních trendů v cestovním ruchu, zvýšení diferenciace nabídky vzhledem k rostoucí pestrosti poptávky na trhu CR zkvalitňování služeb jako zásadní faktor růstu spokojenosti návštěvníků, využití certifikace a kodexu kvality výraznější kultivace lidského kapitálu v cestovním ruchu, vzdělávání a motivace pracovníků v CR aktivace hlubší spolupráce jednotlivých subjektů v cestovním ruchu v rámci regionu Toulava spolupráce s destinačními agenturami, které sousedí s Toulavou využití možnost čerpání mimořádných finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů, v předstihu připravit projekty, které by mohly být financované z Integrovaného regionálního operačního programu pro léta 2014 až 2020.

Slabé stránky  přílišná sezónnost návštěvy regionu Toulava; klesající počet návštěvníků, kteří v regionu tráví dovolenou, pokles zahraničních návštěvníků, kteří by zde trávili dovolenou, prakticky k nule  území Toulavy není vnímáno jako jedna turistická destinace, nemá vlastní image; pro destinaci Toulava v podstatě neexistuje "corporate identity"  nekoordinovaná marketingová podpora cestovního ruchu v rámci regionu Toulava, stále převládá propagace na úrovni jednotlivých měst, nebo sdružení obcí  převážně nízká kvalita nabízených služeb pro návštěvníky, proto regionu Toulava dávají přednost jen návštěvníci, kteří preferují nízké ceny před kvalitou  nebyly dosud vytvořené produkt destinace, lépe řečeno "klíčové obchody", které by destinaci odlišovaly od ostatních destinací  obecně nedostatečná komunikace mezi „stakeholders“ v rámci destinace, tedy mezi veřejnou správou, podnikatelskou sférou, sdruženími obcí, provozovateli atraktivit pro návštěvníky a správci památkových objektů a přírodních chráněných území. Hrozby (RIZIKA)  zhoršení legislativních a finančních podmínek pro podporu cestovního ruchu v rámci ČR, nedostatečná spolupráce v cestovním ruchu na národní a regionální úrovni, zhoršení ekonomické situace obyvatelstva  nemožnost navázat spolupráci veřejných a soukromých subjektů a provozovatelů turistických atraktivit uvnitř Toulavy a vůči okolním destinacím, střet zájmů mezi kraji, ve kterých region Toulava leží  podceňování forem trvale udržitelného cestovního ruchu v rámci ČR i v rámci destinace Toulava, zhoršování životního prostředí v rámci destinace, které je hlavní atraktivitou pro Toulavu  další pokles návštěvnosti regionu Toulava především domácími návštěvníky, kteří zde tráví kratší nebo delší dovolenou.

112


10

NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE PRIORITY, OPATŘENÍ

–

VIZE,

CÍLE,

10.1

Návrhová část strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Toulava

Vize rozvoje cestovního ruchu v nově se tvořící destinaci (turistickém regionu) Toulava je základní strategickou orientací aktivit samosprávy, podnikatelských subjektů a dalších aktérů (stakeholderů) cestovního ruchu v turistickém regionu Toulava deklarující:  Kam chce turistický region Toulava dospět realizací strategie zhruba do roku 2018  Jaké cíle si pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci Toulava stanovuje  Jaké jsou hlavní stavební kameny (pilíře) dlouhodobě udržitelného cestovního ruchu v regionu, jimž má být věnována hlavní pozornost. 10.1.1 Výchozí situace Turistický region Toulava je destinace s dosud nedostatečně využitým potenciálem pro cestovní ruch. Má na jedné straně výhodnou geografickou polohu vzhledem ke zdrojovým trhům, ale na druhé straně je ze všech stran obklopen regiony s podstatně větší atraktivitou, především pro zahraniční návštěvníky. Poloha má však také nevýhodu, protože většina potenciálních návštěvníků ho vnímá jako transitní a nikoli cílovou destinaci. Je to především ve vztahu k regionu jižní Čechy, který je obyvateli Česka vnímán jako tradiční oblast pro trávení tuzemské dovolené, především v létě. V rámci destinace Toulava je jen jedno centrum nadregionálního významu a to je Tábor, především z pohledu historie, památek a jeho funkce správního centra severní části Jihočeského kraje. Z určitého pohledu má i Bechyně nadregionální charakter díky lázním. Další centra regionálního významu jsou Soběslav, Milevsko a Sedlčansko s dominantou Monínce, jako centra především zimní rekreace, ale dnes i trávení letní dovolené. Strategie by měla vycházet hlavně ze svých silných stránek, jak byly uvedeny ve SWOT analýze a to především z těchto:  pestrá nabídka turistických cílů a turistických atraktivit na celém území regionu Toulava, ucelený a pro turistu plošně uchopitelný prostor  velké množství přírodních a kulturních památek a chráněných přírodních území, řada naučných stezek, poměrně velké množství akcí (dnes se často používá anglický název „eventů“) v průběhu celého roku  vhodné podmínky pro trávení letní i zimní dovolené i pro pobyt mimo hlavní turistickou sezonu, dobré podmínky pro zimní sporty, vodní sporty, vodní turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku a agroturistiku  silná vazba regionu Toulava na další části jižních Čech, ale i některé části středních a západních Čech, což by umožnilo vhodné rozšíření nabídky dalších turistických cílů v rámci pobytu. 10.1.2 Zdůvodnění strategické vize Vize rozvoje cestovního ruchu se opírá o analýzu odvětví cestovního ruchu v turistickém regionu Toulava, o průzkum názorů na rozvoj cestovního ruchu mezi podnikateli, zástupci samosprávy a neziskového sektoru v regionu. Vychází dále z analýzy současného návštěvníka regionu a konečně provedené SWOT analýzy, která shrnula všechny podstatné silné a slabé stránky rozvoje cestovního ruchu, jeho rozvojové příležitosti, ale i ohrožení. 113


Vize vychází ze znalostí, zkušeností a záměrů samosprávy, podnikatelských subjektů vyvíjejících aktivity v odvětví cestovního ruchu a z názorů návštěvníků regionu. Je však především výrazem názorů těch, kteří byli iniciátory vzniku této destinace a kteří patří k hlavním organizátorům dalších aktivit v rámci destinace Toulava. K formulaci strategie přispěla i krátkodobá stáž zainteresovaných pracovníků destinace Toulava v turistickém regionu Oststeiermark ve Spolkové zemi Štýrsko, která má srovnatelné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ve své destinaci. Velkou výhodou vzniku nové turistické destinace je skutečnost, že nově se tvořící destinace a vytváření destinačního managementu vzniklo „ze zdola“, tedy z iniciativy sdružení obcí a podnikatelů a vybudované sítě mikroregionálních sdružení (MAS), kteří všichni výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu ve svém mikroregionu. Strategie destinace Toulava by neměla být v rozporu z Koncepcí rozvoje cestovního ruchu v České republice na léta 2014 až 2020. Proto zde uvádíme hlavní cíle této koncepce do roku 2020. Strategická vize a globální cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 až 2020 „Česká republika disponuje historickým, přírodním a kulturním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO. Tento potenciál však v současnosti není zcela využíván. Důvodem je především nízká kvalita základních i doplňkových služeb cestovního ruchu spojená s kvalitou a kvalifikovaností pracovní síly, která v tomto odvětví působí. Dále také problémy spolupráce a koordinace aktivit uvnitř destinací cestovního ruchu. Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím vyváženost cestovního ruchu v ČR je jeho výrazná koncentrace do hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch patří k odvětvím s výrazným podílem na zaměstnanosti, je jeho rozvoj spojen s tvorbou nových pracovních míst, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti a k řešení s ní souvisejících problémů. Rozvoj cestovního ruchu v ČR pomocí moderních produktů cestovního ruchu vycházejících ze sociokulturních specifik regionů, jejich přírodního bohatství a historického, kulturního a technického dědictví přispěje k socioekonomickému rozvoji regionů, který je zároveň šetrný vůči přírodním a jiným zdrojům, které jsou předmětem zájmu odvětví cestovního ruchu. Strategická vize a cíle pro cestovní ruch v České republice vycházejí z toho, že cestovní ruch je do značné míry založen na malém a středním podnikání. Z toho také vychází systém priorit a podpůrných opatření. Politika podpory cestovního ruchu je v České republice uplatňována jak na celonárodní úrovni, tak i na úrovni krajů a obcí.“ Základní strategická vize cestovního ruchu ČR pro období 2014 – 2020 Atraktivnost Rozvoj Znalosti Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy Konkurenceschopnost Kooperace Kvalita 10.1.3

Strategická vize cestovního ruchu pro období 2014 - 2020 představuje Českou republiku jako destinaci:  s vysoce pozitivní mezinárodní image  mající kvalitní a atraktivní turistické produkty a programy  nabízející kvalitní služby s příjemnou a vzdělanou obsluhou  nabízející zajímavé kulturně-historické zážitky, sportovní vyžití, atraktivní přírodní zajímavosti

114


 

nabízející bezpečné prožití dovolené domácích a zahraničních návštěvníků s běžně aplikovanými principy udržitelného rozvoje v praxi nabízející zajímavé pracovní příležitosti v cestovním ruchu.

Při formulování globálního cíle Koncepce cestovního ruchu v ČR vycházíme z toho, že moderní politika cestovního ruchu by měla usilovat o:  růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru a kontextu  udržení relativního ekonomického postavení cestovního ruchu v národním hospodářství (tvorba HDP, zaměstnanost především v malém a středním podnikání)  odstraňování regionálních disparit zejména v hospodářsky slabých problémových regionech  podpora využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, avšak s garancemi zachování jejich kvality  posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu, včetně posílení monitoringu, vyhodnocování a odstraňování negativních vlivů vzniklých cestovním ruchem na přírodní i socio-kulturní prostředí a veřejné zdraví. Globálním cílem Koncepce (CR v ČR) je zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni a udržení jeho ekonomické výkonnosti jako důsledek dosažení rovnováhy mezi ekonomickým, socio-kulturním, environmentálním a regionálním rozvojem. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu je plnění následujících strategických cílů Koncepce:  posilování kvality nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí  vybudování struktury a kultivace institucí, které efektivně implementují politiku cestovního ruchu  zvýšení kvality lidských zdrojů jako klíčového faktoru inovačních procesů  zlepšení přístupu poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu  v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, intenzivnější využívání efektivních nástrojů a inovací v oblasti řízení a marketingu destinací cestovního ruchu  posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu. 10.2

Strategická vize a globální cíle Strategie rozvoje cestovního ruchu pro destinaci Toulava pro léta 2014 až 2018

10.2.1 Strategická vize Destinační management ve spolupráci se všemi stakeholdery bude realizovat strategické kroky systematického rozvíjení všech relevantních složek cestovního ruchu tím, že:  příjme za výchozí princip strategie místní specifika, jež vytváří genia loci – tj. ducha lokality a dále využije životní prostředí a nedotčenou krajinu  bude investovat veřejné, ale zejména soukromé zdroje do dalšího rozvoje infrastruktury cestovního ruchu  zkvalitní marketing cestovního ruchu

115


 

zlepší management cestovního ruchu formou nového institucionálního uspořádání, jehož nedílnou součástí bude i změna financování nově vzniklé struktury, kladoucí do popředí zejména vlastní „produkční“ aktivitu bude navrhovat a zejména realizovat produkty cestovního ruchu podle jednotlivých cílových skupin.

Destinace Toulava se zaměří především na tyto cílové skupiny potenciálních zákazníků a návštěvníků:  cílová skupina domácích návštěvníků především z oblastí se zhoršeným životním prostředím  cílová skupina obyvatel Prahy a jeho okolí  cílová skupina návštěvníků, kteří tráví dovolenou v okolí Toulavy (Orlík, vodáci sjíždějící Lužnici ze Suchdola až do Bechyně apod.)  cílová skupina obyvatelé regionu Toulava, kteří využívají svůj region k výletům a trávení víkendů  cílová skupina rodin s dětmi  cílová skupina seniorů  cílová skupina obyvatel České republiky s nižšími příjmy, pro které je dovolená v zahraničí příliš nákladná  cílová skupina zahraničních návštěvníků by měla být součástí až následující strategie Toulava Základní strategická vize cestovního ruchu pro destinaci Toulava Budování „corporate Partnerství stakeholders Spolupráce s okolím identity“

Toulava, region, kam se vždy rád vracím

Konkurenceschopný produkt

Kooperace a spolupráce

Společný marketing a kvalita

10.2.2 Globální cíl strategie Při formulování globálního cíle Strategie rozvoje cestovního ruchu v destinaci Toulava vycházíme především z toho, že  destinace udělá všechno pro to, aby se zastavil nepříznivý pokles návštěvníků a turistů v regionu  zachytí současný trend v trávení dovolené tuzemců, tedy jejich postupný návrat k domácí dovolené  přizpůsobí nabídku současným trendům chování turistů, tedy že se délka dovolené zkracuje, ale zvyšuje se počet krátkých dovolených  přizpůsobí nabídku současným požadavkům většiny návštěvníků a turistů, tedy že hlavním cílem dovolené je relaxace, zážitek, poznání a aktivní trávení dovolené  vytvoří širokou nabídku aktivit i pro jednodenní návštěvníky a výletníky  vytvoří diferencovanou nabídku pro vybrané segmenty trhu, včetně forfetů  vytvoří efektivní informační a rezervační systém na Internetu, případně na sociálních sítích  kvalitou služeb, pestrostí a variabilitou nabídky bude motivovat potenciální návštěvníky k opakované návštěvě regionu, které podpoří i tvorbou věrnostních programů a klubů.

116


Globálním cílem Strategie destinace Toulava je zařadit tuto destinaci domácího cestovního ruchu mezi významný turistický region v rámci České republiky. Region by se měl zaměřit na aktivní formy dovolené pro seniory a pro rodiny s dětmi se zaměřením na zimní a letní turistiku a cykloturistiku při zachování venkovského charakteru a při tom využít kulturní i rekreační nabídky regionů, které s Toulavou bezprostředně souvisí. Hlavním nosným tématem regionu by mělo být téma „Toulava, čistě srdeční záležitost aneb všude dobře, v Toulavě nejlíp“. Region Toulava by se měl stát centrem venkovské turistiky a turistiky v přírodním prostředí při využití dalšího potenciálu regionu v oblasti kulturního dědictví, kulturních a společenských akcí, lázeňství, případně wellness s využitím nabídky regionálních produktů a regionální gastronomie, které návštěvník nikde jinde nenajde. 10.2.3 Hlavní cíle rozvoje cestovního ruchu v regionu Toulava K naplnění strategické vize byly stanoveny tyto marketingové cíle, jejichž míra dosažení bude pravidelně vyhodnocována. 1) 2) 3) 4)

Každoročně zvýšit počet návštěvníků minimálně o 3 % v příštích pěti letech Cíleně vyvíjet produkty cestovního ruchu a rozvíjet propagaci území tak, aby se postupně zvýšila průměrná doba pobytu v destinaci Zvýšit podíl návštěvníků, kteří se do regionu opakovaně vrací Postupně vytvářet podmínky pro to, aby se do regionu začali vracet i zahraniční návštěvníci, především z Rakouska, Německa a Holandska.

10.3

Priority v rámci Strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Toulava

10.3.1 Struktura priorit a opatření Stanovení priorit a opatření vychází z globálního cíle. Konkurenceschopnost je determinována řadou faktorů, které lze shrnout následovně:  kvalita nabídky,  vzdělané lidské zdroje,  efektivní destinační řízení a marketing. Schematicky to lze znázornit následovně: Faktory konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu

Kvalita nabídky

Lidské zdroje

Organizace CR/uspořádání institucí

Destinační management a marketing

Kvalita Udržitelnost

Inovace

Znalosti

Priorita 1

Priorita 2

Priorita 3

Priorita 4

117


„Základem konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu je atraktivní a jedinečná nabídka cestovního ruchu. Aby se nabídka dostala na trh k potenciálním spotřebitelům, je nezbytné neustále zkvalitňovat podnikatelské prostředí, které bude generovat konkurenceschopné produkty cestovního ruchu. Jejich jedinečnost a nenapodobitelnost je dána schopností šetrně využít primární potenciál destinací, tedy jejich přírodní a kulturněhistorické předpoklady. To vše musí být doplněno funkční a kvalitní infrastrukturou a doprovázeno kvalitními službami a společenskými aktivitami.“ Nestačí pouze vytvářet kvalitní nabídku. Ta je nyní ve většině vyspělého světa standardem. Diferenciace destinací dnes probíhá na poli efektivního oslovování vybraných segmentů populace prostřednictvím marketingových aktivit. Promyšlená marketingová strategie destinace a schopnost ji realizovat rozhodují o úspěchu či neúspěchu nabídky na trhu. Růst konkurence a její aktivita, či stále pestřejší nabídka možností trávení volného času, význam tohoto opatření ještě posilují. Tvorba produktů cestovního ruchu a jejich marketing musí stát jednak na aktivním využívání moderních informačních technologií, a na kooperaci a spolupráci turistických regionů a oblastí. Celý postup přípravy a tvorby turistických programů a produktů je důležité podpořit existencí (zakládáním) nezbytné organizační struktury cestovního ruchu, resp. destinačního managementu. Nezbytnou podmínkou je zároveň zkvalitňování lidského potenciálu. Prioritami a opařeními průřezově prostupují prvky (kvalita, znalosti, inovace, udržitelnost), které mají akcelerovat a zefektivnit naplňování cílů. Tyto prvky jsou zásadními parametry pro realizaci politiky cestovního ruchu. Zároveň se vzájemně ovlivňují a působí na procesy v cestovním ruchu synergicky. Kvalitou je myšlena užitná hodnota pro spotřebitele. Představuje míru schopností destinace uspokojit nároky a očekávání jejích návštěvníků. Zvyšování kvality není pouze o vyšším standardu služeb, ale o poskytování takových služeb, které se co nejvíce blíží očekávanému charakteru služby ve vazbě na požadovanou cenu. Kvalita se musí prosazovat i v řídících a operačních činnostech i ve schopnostech lidských zdrojů. Realizace jednotlivých aktivit musí být založena na znalostech. Znalosti totiž přináší destinacím konkurenční výhodu. Se znalostmi úzce souvisí pojem inovací. Předpokladem inovace nabídky i procesů v cestovním ruchu (v rámci destinačního managementu a marketingu) je schopnost nabyté znalosti promítnout do konkrétních aktivit a uspět s nimi na trhu. Posledním atributem všech návrhů je jejich udržitelnost. Cestovní ruch má celou řadu jak pozitivních, tak negativních efektů, které se mohou při nerespektování principů udržitelného rozvoje nekontrolovatelně a nerovnovážně projevovat.

118


10.3.2 Priority Strategie rozvoje CR v turistickém regionu Toulava Na základě provedené analýzy strany nabídky a poptávky a formulované SWOT analýzy jsou navrženy tyto věcné priority nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu a k naplnění vize v turistickém regionu Toulava:

Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava Priorita 1 (s cílem dostat do povědomí obyvatel tento region, jako turistickou destinaci)

Marketingová strategie destinace Toulava Priorita 2

(a její společná realizace s cílem dosáhnout opakované návštěvy účastníků cestovního ruchu)

Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava Priorita 3

(s využitím partnerství mezi stakeholdery a spolupráce se sousedními destinacemi)

v destinaci

Toulava

Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava Priorita 4

(se stanovením klíčových obchodů až na úroveň zážitkové karty pro návštěvníky a turisty)

10.4

Opatření v rámci Strategie rozvoje CR destinace Toulava

10.4.1

Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava (Priorita 1)

10.4.1.1 Zdůvodnění priority Nově vznikající turistický region Toulava a na jeho úrovni vznikající destinační management mají jednu nevýhodu. Pod těmito pojmy si většina potenciálních návštěvníků a turistů nepředstaví vůbec nic a to na rozdíl od tradičních turistických regionů. Každý si okamžitě vybaví, pokud sdělím svým přátelům, že jedu na dovolenou například na Šumavu, do jižních Čech, do Českého ráje apod., co to znamená, co to představuje. Každému se při vyslovení těchto pojmů vybaví určitá představa, často i určitý osobní zážitek. Každé z těchto míst, z těchto regionů má svůj genius loci (občas se dnes používá i pojem genius regionalis). Podobně je tomu s vnímáním destinačního managementu Toulava a destinačního produktu cestovního ruchu, tedy corporate identity destinace Toulava. Co je tedy corporate identity? Je to jednoduše řečeno firemní styl. Je to souhrnné označení pro soubor pravidel určujících jak vnější vystupování firmy ke svému okolí a zákazníkům, tak vnitrofiremní vztahy mezi zaměstnanci, systém komunikace, řízení a odměňování. Disponuje tedy určitým součtem vlastností a způsobů prezentace, které spojují organizaci a současně ji odlišují od jiných. Struktura podnikové identity závisí na třech pilířích či komponentech. 1. Základ (názvy, normy, ideje a systémy organizace) 2. Zveřejnění identity – jak se identita dostane do povědomí veřejnosti (ztvárnění, kultura, komunikace) 3. Image – účinnost firemního stylu na vnitřní a vnější okolí. Mezi hlavní přínosy firemní identity patří: komplexnost a systémovost, prezentace firemní originality, jedinečnosti a specifičnosti, stabilita a dlouhodobé působení dovnitř i navenek, ztotožnění se zaměstnanci a spolupracovníky, prestiž, urychluje a zefektivňuje veškerou komunikaci a propagaci firmy. Firemní design je podstatou vizuální identity firmy, neboť na jeho základě můžeme firmu identifikovat a odlišit ji od ostatních firem. Jedná se o soubor vizuálních hodnot používaných v komunikaci uvnitř, ale zejména vně firmy. Pro pojem „design“ se často používá i označení jednotný vizuální styl, tj. graficky zpracovaná vizuální tvář firmy: v první 119


řadě název firmy a způsob jeho prezentace, logo a/nebo logotyp, dále firemní barvy, uniformy, také třeba letáčky, vizitky, potisky textilií či automobilů a jiné propagační tiskoviny, dále webové stránky, reklamní hesla a postupy, značky pro zviditelnění a odlišení produktu nebo grafika obalů atd. Firemní komunikace obsahuje všechny komunikační prostředky, komunikaci s vnějším i vnitřním prostředím a všechny formy chování, jimiž firma o sobě něco sděluje. Společnost si vytváří svůj charakter a buduje svou pověst na základě koordinovaného působení těchto čtyř subsystémů (prostředků):  Corporate comunication – dlouhodobá strategie, jejímž cílem je ovlivnění postojů relevantní části veřejnosti vůči organizaci.  Corporate culture – kombinace postojů, hodnot, procedur etického kodexu a atmosféry firmy.  Product – jednotná komunikace, design a kultura. Portfolio výrobků nebo služeb společnosti.  Corporate design – logo, jednotná úprava všech merkantilních tiskovin, písmo, typografie, barva, architektura, design. Na základě výsledného působení těchto čtyř prostředků si společnost buduje představy o organizaci, které všeobecně převládají na veřejnosti. Společnost si tak vytváří svůj charakter a buduje si tím určitou pověst, buduje svou firemní identitu - Corporate Identity. Co to je genius loci? Genius loci je latinské slovní spojení znamenající „duch místa“. V římské mytologii byl genius loci duch či bůžek, ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti, než jakési místní ochraňující síly. V cestovním ruchu je genius loci například to, proč se na nějaké místo vracíme, nebo důvod, proč rádi pozorujeme krajinu z rozhledny. U architektury to může znamenat, že stavba musela s místem komunikovat. Její účel musel nějakým způsobem souviset a navazovat na – dnes bychom obrazně řekli – atmosféru místa, v němž měla stát. Například lze uvést známý hotel, rozhlednu a vysílač na Ještědu, který svým tvarem protahuje a doplňuje linii kopce, na němž stojí, čímž využívá „nabídky“ jeho přirozeného tvaru. Sousloví genius loci se však častěji týká krajiny. Hovořit dnes o krajině, jejím rázu a jejím působení znamená zejména hovořit o architektuře a urbanismu, protože ty z největší míry určují budoucí charakter regionu. Nejedná se přitom jen o domy, ale také o technické a liniové stavby, dálnice, vodní nádrže, sklady a parkoviště. Každé místo má určitou tvář či příběh, určité prostorové a estetické ztvárnění, což lze analogicky přirovnat i k lidem, kteří vždy mají nějakou tvář, ale ne vždy mají i kouzlo osobnosti. Pojem genius loci lze také definovat jako souhrn materiálních i nemateriálních projevů historie, ale i současnosti, jež se vyskytují v dané lokalitě a specificky působí na určitý subjekt. Jde o výsledek individuálního vnímání nebo i shodného skupinového vnímání. Jde o význam daného místa či dané lokality, v níž se vyskytují neopakovatelné prvky přírodního, architektonického a obecně kulturního prostředí, jejich ojedinělé kombinace a prostorové koncentrace. Protože se jedná o výsledek procesu vnímání či jakéhosi vnitřního dialogu s místem, je genius loci nutně podmíněn i vnitřními světy návštěvníků či rezidentů. V rámci cestovního ruchu motivuje genius loci návštěvníky k návratům a zanechává v nich trvalejší dojem, jakýsi emocionálně estetický „otisk“ daného místa v daném okamžiku. Do tohoto otisku se holisticky promítá např. pocit vznešenosti, estetičnosti, tajemnosti, nostalgie, mystičnosti, nekonečnosti, ale i pocit vlastní bezvýznamnosti apod. Genius loci nemůže být zcela zprostředkován informační technologií, neboť ICT dokáže přenést pouze část charakteristiky místa. 120


10.4.1.2 Navržená opatření k realizaci priority 1 Z těchto důvodů by se měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaní na rozvoji cestovního ruchu podílet na následujících konkrétních opatřeních. 1.1. Na www stránkách všech měst a obcí v rámci regionu Toulava určených pro návštěvníky by měla být minimálně věta: „Obec (město) se nachází na území turistického regionu Toulava“ a logo Toulavy. Nejlepší by bylo vytvořit společný banner s logem a prolinkem na www.toulava.cz 1.2. Podobně u poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb by mělo být uvedeno, že nabízejí tyto služby především pro návštěvníky a turisty v rámci turistického regionu Toulava. Bylo by dobré také sjednotit uspořádání alespoň titulní strany www stránek všech ubytovacích, případně stravovacích zařízení. Na titulní straně www by mělo být logo destinace Toulava, nejlepší by bylo vytvořit společný banner s logem a prolinkem na www.toulava.cz 1.3. Na všech příjezdových komunikacích do turistického regionu Toulava by měly být uvítací tabule (což se již realizuje), do budoucna ještě s jednoduchou mapou Toulavy a s označením nejvýznamnějších center regionu Toulava. Tyto tabule by měly být i na odpočívadlech, čerpacích stanicích a významných dopravních tazích uvnitř regionu. 1.4. Hledat cesty, jak do některého pořadu České televize dostat prezentaci regionu Toulava. 1.5. Dokončení závazného grafického manuálu pro veškeré písemné materiály destinačního managementu Toulava, počínaje elektronickou komunikací přes tištěné materiály. Vydání odznaků a jiných upomínkových předmětů s logem Toulavy, případně s heslem: „Toulava, čistě srdeční záležitost aneb všude dobře v Toulavě nejlíp“. Umožnit používání loga i dalším subjektům, které o to projeví zájem. 1.6. Pokračovat ve fotografických soutěžích na téma Toulava. Organizovat i jiné soutěže, jako například květinová výzdoba, regionální recepty atd. 1.7. Propagovat logo turistického regionu Toulava všemi způsoby (například vlajky, odznaky, jiné reklamní předměty), včetně interaktivních aplikací apod. 1.8. Vytvořit příběh, který by měl vztah k turistickému regionu Toulava a který buď vychází z historie tohoto území anebo půjde o fiktivní postavu, která se stane součástí marketingové strategie turistického regionu Toulava, případně iniciovat vznik písní o Toulavě. 10.4.1.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 1 Priorita 1: Budování „corporate identity“ a „genius loci“ destinace Toulava Č.

Název opatření

1.1

Logo Toulava v obcích

1.2

Logo Toulava u HUZ a stravovacích zařízení

1.3

Informační tabule

1.4

Toulava a Česká televize

1.5

Grafický manuál

1.6

Soutěže

1.7

Reklamní předměty

1.8

Vytvoření příběhu

Garanti a spolupráce

Termín

Odhad finanční náročnosti (Kč)

DM a obce

2014

5 000

DM a HUZ a restaurace

2014

5 000

DM

2014

50 000

Diváci ČT

DM

2015

500 000

Stakeholders Toulava Potenciální návštěvníci Návštěvníci infocenter Návštěvníci TR Toulava

DM a stakeholders

2014

3 000

Realizační výstupy

Cílové skupiny

Logo na titulní straně www stránek Logo na titulní straně www stránek Informační tabule na všech příjezdech

Návštěvníci www stránek Návštěvníci www stránek Účastníci silničního provozu

Krátký film o Toulavě Manuál v tištěné i elektronické podobě Každoročně nejméně 2 soutěže Vydání vlajek, odznaků a dalších rekl. předmětů Vybrání vhodného příběhu o Toulavě

DM DM DM a spec. komise

2014 až 2018 2014 až 2018 2014 až 2015

10 000 5 x 10 000 2 000

121


10.4.2

Marketingová strategie destinace Toulava (Priorita 2)

10.4.2.1 Zdůvodnění priority Bez marketingového přístupu k řízení nabídky destinace Toulava je úspěch na trhu a v konkurenci dalších destinací vyloučený. Často se marketing redukuje jen na marketingovou komunikaci (tedy marketingový komunikační mix) a někdy dokonce se redukuje pouze na reklamu. To je však nesprávný postup a nemůže vést k úspěchu. Marketing se zabývá vztahy mezi kupujícími a prodávajícím a činnostmi, které mají tyto vztahy dovést k uspokojivému závěru. Potřeba se projevuje pocitem nedostatku. Lidská potřeba je však velmi proměnlivá a lze ji ovlivnit. Každý jedinec má jinou strukturu potřeb ovlivněnou věkem, sociálním postavením, vzděláním, způsobem života, zkušenostmi, módou, propagací apod. Proto je třeba potřeby poznat a snažit se je uspokojit. Z potřeb se odvíjí přání, která jsou formou lidských potřeb, a jejich podoba závisí na individuálnosti osobnosti. Uspokojování potřeb předpokládá existenci vhodných produktů, které jsou schopny tuto potřebu uspokojovat. Klasická podoba marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky, tzv. 4P: Produkt (product)

Nabízení zboží nebo služby

Cena (price)

Částka, kterou musí zákazník zaplatit za zboží nebo službu

Distribuce (place)

Veškeré činnosti (distribuční kanály) umožňující zákazníkovi získat produkt

Marketingová komunikace

Veškeré metody informování zákazníka o vlastnostech zboží nebo služby

V cestovním ruchu mají produkty charakter služeb. Služby mají tyto čtyři hlavní vlastnosti:  Nehmatatelnost: je spojena s tím, že zákazník, protože si nemůže služby prohlédnout či vyzkoušet, musí hledat průkazné známky o jejich kvalitě.  Nedělitelnost: spočívá v tom, že služby jsou vytvářeny a spotřebovávány současně, což neplatí pro fyzické výrobky.  Proměnlivost: závisí na tom, kdo služby poskytuje, kdy je poskytuje a kde je poskytuje.  Pomíjivost: spočívá v tom, že služby je možno uskutečnit většinou v přítomnosti zákazníka. V souladu s těmito čtyřmi hlavními vlastnostmi služeb a jejich komplexností vyžaduje marketing služeb vedle tradičních 4P ještě tři nové prvky: službu zákazníkovi (externí marketing), lidé (interní marketing) a procesy (interaktivní marketing.)  Externí marketing musí podnik vykonávat v souvislosti s přípravou, oceňováním, distribuováním a propagováním služeb.  Interní marketing je spojený se školením a motivováním zaměstnanců podniku. Lidské zdroje zvyšují hodnotu služby a mohou pomoci získat konkurenční výhodu.  Interaktivní marketing, zahrnuje veškeré činnosti, postupy a mechanismy, které závisí na zručnosti zaměstnanců při styku se zákazníky, což se projevuje v tom, že kvalita služby je spojena s tím kdo službu poskytuje. Mimořádný význam lidského faktoru ve službách spočívá v tom, že úspěch marketingu služeb do značné míry závisí na výběru, školení, motivaci a řízení lidí. Z hlediska rozšířeného marketingového mixu si pod P – people nepředstavujeme jen zaměstnance, ale zvláště v oblasti cestovního ruchu vstupuje do vnímání kvality služeb a zážitku 122


z poskytovaných služeb další lidský faktor a to jsou sami zákazníci a v destinaci i místní obyvatelé. Procesy, jimiž jsou služby vytvářeny a dodávány, jsou dalším důležitým faktorem marketingového mixu služeb. Veškeré pracovní činnosti představují určitý proces. Z hlediska jejich obsahu je můžeme členit na:  procesy poskytování služeb, které závisí na cílovém tržním segmentu, na umístění nabídky a na požadavcích zákazníka,  procesy rozhodovací, které mají velký význam z hlediska úspěšného marketingu služeb. V cestovním ruchu je umístění produktu na trhu klíčové zejména z hlediska image destinace a budování značky, což se nedá srovnat s běžnými typy produktů. Výhodou nákupu balíčku služeb je: větší pohodlí, větší hospodárnost, možnost plánovat prostředky, zajištění kvality, uspokojení specializovaných zájmů apod. Pro poskytovatele tvorba balíčků přináší zvýšení poptávky v době mimo sezonu, zvýšení atraktivity pobytu pro určité segmenty trhu, zvýšení efektivnosti, využití komplementárních zařízení, lepší reakce na změny trendů, prodloužení pobytu návštěvníků, zvýšení spokojenosti zákazníka. V marketingu destinace se balíčkům služeb říká systémy klíčových obchodů. Je to systémy klíčových nabídek považovaný za cíleně organizované balíky nabídek souborů služeb pro hlavní formy dovolené, které destinace nabízí. Od tradičního vypracování nabídky produktu se systémy klíčových obchodů odlišují tím, že jsou realizovány sdružením partnerů, kde jednotliví členové se zavážou k realizaci a dodržování společně sjednaných standardů kvality nabízených služeb a cen. Organizování klíčových obchodů předpokládá koordinaci a kooperaci organizovaných poskytovatelů služeb podle požadavku trhu v rámci závazného partnerství. Partnerství je důležité především v marketingu destinace. V destinaci vstupují do rozličných interakcí různé skupiny lidí, které většinou od zúčastněných subjektů vyžadují určitou míru spolupráce. Můžeme identifikovat různé skupiny lidí, přičemž každou z nich spojují odlišné zájmy. První skupinou jsou návštěvníci destinace, dále pak poskytovatelé služeb, představitelé veřejné správy a konečně místní obyvatelstvo. Úspěšnost destinace na trhu závisí na míře kooperace mezi poskytovateli služeb navzájem a představiteli veřejného sektoru. Na tvorbě produktu se podílí mnoho soukromých provozovatelů, ani veřejný sektor nelze vynechat. Každý však primárně sleduje své vlastní zájmy. Střet veřejného a soukromého sektoru vytváří živnou půdu pro vznik konfliktů. Předpokladem uspokojení potřeb a přání klienta je potom spolupráce všech aktérů, tedy státní správy, územní samosprávy, podnikatelských subjektů, občanských sdružení a dalších. Velmi důležitým aspektem spolupráce je i její institucionální zajištění a definování činností takové organizace. Díky cestovnímu ruchu nedochází pouze ke kontaktu mezi návštěvníky a poskytovateli služeb, ale také mezi návštěvníky a místními obyvateli. Návštěvníci sdílejí s místními obyvateli infrastrukturu destinace. 10.4.2.2 Navržená opatření k realizaci priority 2 Z těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaní na rozvoji cestovního ruchu se podílet na následujících konkrétních opatřeních. 2.1 Vytvoření marketingové strategie destinace Toulava na období 3 až 5 let. Tato strategie rozvoje cestovního ruchu nemůže suplovat specializovanou marketingovou strategii, která by stanovila dlouhodobější cíle marketingu a marketingové komunikace pro destinaci Toulava s využitím všech prvků rozšířeného mixu marketingu služeb. 123


Dokončit a hlavně aktualizovat internetové stránky Toulava a zapojit do propagace i vybrané sociální sítě. Zajistit však pravidelnou aktualizaci dat a pravidelnou komunikaci na sociálních sítích. 2.3 Vytvořit a hlavně trvale aktualizovat kalendář akcí (eventů), které probíhají v jednotlivých místech nebo mikroregionech regionu Toulava. Projednat možnost současné aktualizace těchto akcí na stránkách pro podporu domácího cestovního ruchu www.kudyznudy.cz. 2.4 Získat možnost umístění bezplatných informačních materiálů o Toulavě ve vybraných informačních centrech v Praze, v severních Čechách a na severní Moravě a ve Slezsku 2.5 Uspořádat press a fam tirp pro vybrané české (případně slovenské) touroperátory zaměřené na nabídku tuzemské dovolené. Využít spolupráci z CzechTourism a asociací novinářů. 2.6 Vydat jednoduchou skládačku s nabídkou dovolené v Toulavě s odkazem na www stránky destinace Toulava, včetně nabídky pro turisty, kteří destinací pouze projíždějí, a cílem jejich dovolené je jiná destinace. 2.7 Po dobu tří let prezentovat region Toulava v samostatném stánku v rámci veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně, Holiday World, případně dalších regionálních veletrhů cestovního ruchu (například Plzeň, Ostrava). 2.8 Vytvořit jednoduchý leták se základními informacemi a nabídkou turistických cílů v souhrnu za celý turistický region Toulava, který bude k dispozici ve všech ubytovacích zařízeních. Najít vhodnou formu organizování anket v ubytovacích zařízeních, které budou slosovatelné, a vítěz bude vhodným způsobem odměněn například bezplatným ubytováním při další návštěvě. 2.9 Pokračovat v udělování značky „Regionální produkt Toulava“. Zveřejňovat v tištěné podobě i na stránkách destinace Toulava nabídku těchto produktů a míst, kde je lze získat. 2.10 Pravidelně distribuovat všechny tištěné materiály o Toulavě do všech infocenter v rámci Toulavy, ale i do všech ubytovacích zařízení, včetně jejich umístění u pokladen placených atraktivit v rámci destinace Toulava. K propagaci využít i všech eventů na území Toulavy. 2.11 Poskytovat informace o dění v regionu Toulava prostřednictvím obecních novin v jednotlivých členských obcích a v regionálním tisku. Před hlavní turistickou sezonou pořádat tiskové konference pro novináře s regionálního tisku. 2.12 Postupně vytvářet databázi návštěvníků a turistů, především jejich emailových adres a na tyto adresy rozesílat nepravidelně vycházející Newsletter, který by informoval o aktuální dění v Toulavě. 2.2

10.4.2.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 2 Priorita 2: Marketingová strategie destinace Toulava Č.

Název opatření

2.1

Marketingová strategie

2.2

Internetové stránky

2.3

Kalendář akcí

2.4

Informace v regionech o Toulavě

Garanti a spolupráce Strategický DM a Návštěvníci a dokument a jeho marketingová potenciální návštěvníci realizace agentura Fungující www Návštěvníci a DM a stránky potenciální návštěvníci dodavatel Průběžná aktualizace Návštěvníci a DM a MAS na www potenciální návštěvníci Zaslané informační DM a IC v Návštěvníci IC materiály regionech Realizační výstupy

Cílové skupiny

Termín 2015 až 2018 2014 až 2018 2014 až 2018 2014 až 2018

Odhad finanční náročnosti (Kč) 0,5 mil. strategie + 5 x 0,5 mil. realizace 5 x 50 000 5 x 5 000 5 x 15 0000

124


2.5

Press a fam trip

2.6

Skládačka o Toulavě

2.7

Prezentace na veletrzích

2.8

Reklamní letáky

2.9

Udělování značky produktům Toulava

2.10

Distribuce tištěných materiálů

Databáze návštěvníků a Newsletter

10.4.3

Novinář a touroperátoři

DM a MAS

80 000 skládaček

Návštěvníci

DM

Účast na 3 veletrzích ročně

Návštěvníci veletrhů

DM

5 x 40 000 letáků

2.11 PR aktivity 2.12

Pobyt skupiny v TR Toulava

Udělení značek produktů Toulava Umístění informací v místě pohybu návštěvníků

Návštěvníci IC a ubytovacích zařízení Provozovatelé služeb v cestovním ruchu

DM a IC DM a MAS

2014 a 2016 2014 až 2018 2014 až 2016 2014 až 2018 2014 až 2018

3 x 3 x 50 000

5 x 5 000

Návštěvníci TR Toulava

DM, MAS, IC

2014 až 2018

Články v tisku

Obyvatelé Toulavy

DM, obecní úřady

Emailový adresář

Návštěvníci TR Toulava

DM

2014 až 2018 2014 až 2018

2 x 50 000 80 000

5 x 80 000 5 x 20 000

5 x 2 000 5 x 2 000

Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava (Priorita 3)

10.4.3.1 Zdůvodnění priority Nově se tvořící turistický region Toulava a postupný vznik destinačního managementu má jednu výhodu, která spočívá v tom, že tento region a jeho řízení nevznikly „administrativně shora“, ale z iniciativy lidí v regionu, kteří mají zájem o další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu. Požadován je strategický management, který destinacím zajišťuje koordinované uplatnění jejich možností a potenciálů, umožňuje pružně reagovat na požadavky relevantních partnerů při uplatňování na trhu. Cestovní ruch je součástí určitého systému, který se skládá z charakteristických prvků, jež jsou navzájem propojeny jistými vazbami mezi potenciální partnery. Mezi ně lze zařadit:  organizace CR, kam patří veřejný sektor (např. obce, kraje, apod.)  zájmová sdružení, asociace a neziskový sektor  podniky cestovního ruchu, tedy jednotlivé soukromé subjekty podnikající v oblasti CR Mezi hlavní činnosti institucí veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu je poskytování služeb místním obyvatelům a naplňování veřejného zájmu/užitku. V rámci řízení území se jedná o procesy plánování, rozhodování a kontroly. Nezastupitelná role veřejného sektoru je v budování a údržbě nezbytné infrastruktury cestovního ruchu a vytváření podmínek pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. Soukromý sektor v cestovním ruchu je tvořen převážně malými a středními podnikatelskými subjekty, které naplňují kategorii průmysl cestovního ruchu. Jedná se o subjekty, které zajišťují služby základní turistické infrastruktury, jinak také nazývané materiálně-technická základna. Neziskový sektor jsou zájmová sdružení či asociace, které mohou svojí právní formou patřit jak mezi veřejnoprávní, tak soukromoprávní instituce. Důležitou roli v destinaci hraje i místní obyvatelstvo, které se dostává do bezprostředního styku s návštěvníky destinace a v řadě případů je jimi ovlivňováno, ať už pozitivně či negativně. Získání partnera v jakékoli oblasti lidské činnosti je dlouhodobý proces. Klíčové pouto takového partnerství vychází ze vzájemné důvěry, která se buduje několik let. Neméně podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery. V první fázi, navázání partnerství, je třeba oslovit všechny významné aktéry CR v destinaci, tak aby byla zastoupena soukromá 125


i veřejná sféra. Klíčovým krokem je vzájemná diskuze zájmů v oblasti CR. Rozhodně se nesmí jednat o přesvědčovací či nátlakovou akci. Ve fázi budování partnerství je třeba si uvědomit, že partnerství je založeno na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci. Jednotlivé subjekty by měly být schopny vzájemné konfrontace svých zájmů a společně dojít ke konsensu. Také by měla být jasná reálná dosažitelnost cílů, na kterých se jednotliví partneři shodli, a role každého z nich, a to včetně jeho odpovědnosti. Fáze realizace partnerství je naplněna především intenzivní komunikací a koordinací aktivit cestovního ruchu mezi jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci. Existence potenciálu rozvoje CR, tj. přírodních a kulturně-historických předpokladů, je dostačující zárukou pro rozvoj CR v destinaci. Je pravdou, že se jedná o primární předpoklady. Ovšem i o ty je třeba se starat a dále je rozvíjet, což si vyžaduje přítomnost nějaké instituce – společnosti. Management destinací se podstatně odlišuje od podnikového managementu. U managementu destinací se jedná o společné řízení a strategické působení velkého počtu různorodých partnerů, kteří mají právní subjektivitu, jsou relativně autonomní s individuální zainteresovaností a odpovědností. Vytvářet partnerské vztahy v destinaci je jeden z hlavních úkolů managementu destinace. Management destinace je odpovědný společnosti pro řízení destinace. Dnes jsou tito zainteresování členové společnosti označování jako „stakeholders“. Požadavky na rozvoj a uplatnění na trhu mohou být i přes potřebu zapojení manažera destinace pokryty pouze výkonným a pružným týmem, který v mnoha oblastech spolupracuje s externími partnery. V podstatě musí realizovat tyto základní kompetence: Management klíčových obchodů je schopnost spojit regionální a nezbytné externí partnery při rozvoji komfortně organizovaných řetězců služeb klíčových obchodů a starat se o neustálý tržně orientovaný rozvoj těchto klíčových obchodů. Regionální partneři přitom musí být spojeni ve svazu provozovatelů služeb, který je schopen podle kapacity a poptávky tržně využít nabídky klíčových obchodů a ovlivňovat přitom kvalitu a cenu nabízených služeb. Veškeré aktivity v oblasti klíčových obchodů jsou jimi koordinovány a z velké části též organizovány a prováděny. K požadovaným klíčovým schopnostem v managementu uplatňování na trhu patří znalost požadavků relevantních partnerů pro uplatňování na trhu, výstavba kvalifikovaných partnerských vztahů a péče o ně, rovněž řízení tvorby produktů, tvorby cen a aktivního prodeje. Značky představují u klienta pozitivní vjem. Podle značky klient pozná příslušný region, spojuje s ní pozitivní zkušenosti v souvislosti s cestováním a s prožitím dovolené. Takový výsledek by byl optimální pro politiku značek. Obecně značky hostu šetří čas, protože zkracuje fázi orientace a hledání, znalost značky snižuje riziko koupě, pokud značky představují určitou kvalitu a je s nimi spojována kompetentnost produktu. Obecně pro destinace platí, že kvalita je to, co si zákazník přeje, plus to, co destinace chce a může dodatečně nabídnout pro diferenciaci a profilování své nabídky oproti svým konkurentům. Kvalita musí být v rámci destinace zajišťována všemi spolutvůrci řetězce služeb, přičemž za kvalitu tito poskytovatelé musí cítit i odpovědnost. O celkovou kvalitu se musí starat management destinace a hlavní partneři v regionu. Stoupající a diferencovanější nároky hostů na turistický pobyt a dovolenou si vynucují zintenzivnění rozvoje a organizaci moderních forem CR, zaměřených na zážitky, kulturu, ozdravné programy, sport nebo vzdělávání, a to z hlediska know-how a organizace. Využívání elektronických informačních a rezervačních systémů a stále se měnící a rozvíjející podmínky uplatnění na trhu vyžadují neustálé zdokonalování know-how a potřebných znalostí, jejichž vhodné využití a uplatnění v nabídce se stává v CR rozhodujícím faktorem produktivity a konkurenceschopnosti (např. e-turismus). 126


Destinace jako rozhodující nabídkové a konkurenceschopné jednotky mezinárodního CR musí mít příslušnou profesní organizaci, řízení a management. Tyto funkce zajišťuje společnost pro management destinací, která je vytvářena a financována nejsilnějšími a nejdůležitějšími partnery v regionu. Základním úkolem společnosti pro management destinací je propojit právně samostatné poskytovatele služeb v CR jako jsou hotely, pensiony, podniky infrastruktury a jiné poskytovatele služeb do sdružení – svazu, orientovaného na klíčové obchody. Účel společnosti pro management destinace spočívá ve spojení tržních partnerů „návštěvníků, hostů“ a „poskytovatelů služeb, hostitelů“. 10.4.3.2 Navržená opatření k realizaci priority 3 Z těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu se podílet na těchto konkrétních opatřeních. 3.1. Vytvořit systém finančních příspěvků na činnost destinačního managementu, především na financování jeho aktivit v rámci naplnění této strategie i běžné organizační a správní činnosti. 3.2. Provádět hodnocení kvality poskytovaných služeb pro turisty a návštěvníky s udělením známky kvality Toulava. 3.3. Působit na podnikatele v oblasti služeb pro turisty, aby se zapojili do systému hodnocení kvality, který po vzoru Švýcarska a Německa zavádí i CzechTourism. 3.4. Vytvořit systém opakovaného vzdělávání poskytovatelů služeb pro turisty, který by měl dvě hlavní témata vzdělávání: a) Informační minimum o atraktivitách pro turisty v rámci regionu Toulava. b) Odborné vzdělávání v oblasti poskytovaných služeb. 3.5. Postupně vytvořit dvoustupňový systém řízení destinace Toulava, kdy po vzoru modelu ve Štýrsku budou některé činnosti zajišťovány na úrovni MAS, sdružení obcí a větších měst, které nejsou členy těchto sdružení obcí. 3.6. V návaznosti na prioritu 1 podporovat propagaci značky „Toulava, čistě srdeční záležitost aneb všude dobře, v Toulavě nejlíp“ nebo „Toulava, mám důvod se sem vždy vracet“, či „Toulava, dobrý typ na letní i zimní domácí dovolenou“. 3.7. Využívat všech možností zpracování projektů financovaných z národních zdrojů, krajských fondů i strukturálních fondů EU pro financování činnosti destinačního managementu Toulava. 3.8. Navázat spolupráci s obdobnými organizacemi v sousedství regionu Toulava s cílem koordinovat některé aktivity pro návštěvníky, umožnit jim návštěvu atraktivit i mimo region Toulava za výhodných finančník podmínek. 3.9. Navázat spolupráci s obdobnými organizacemi v severních Čechách, středních Čechách a na severní Moravě s možnosti reciproční nabídky trávení dovolené v těchto regionech. 3.10. Vytvořit na internetu rezervační systém pro všechny formy ubytování na území Toulavy. 3.11. Zajistit trvalý sběr primárních a sekundárních dat o cestovním ruchu v destinaci Toulava, poskytovatele služeb pro turisty a provozovatele atraktivit pravidelně informovat o investičních příležitostech v oblasti cestovního ruchu (budování atraktivit i infrastruktury)

127


10.4.3.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 3 Priorita 3: Efektivní řízení cestovního ruchu v destinaci Toulava Č.

Název opatření

3.1 3.2 3.3 3.4

3.5

Společnost pro řízení destinace Systém financování činnosti DM Hodnocení kvality služeb Zapojení podnikatelů do hodnocení kvality služeb v CR Vzdělávání poskytovatelů služeb

Dvoustupňový systém řízení destinace Propagace značky a 3.7 sloganu destinace Využití strukturálních 3.8 fondů pro činnost DM Spolupráce s okolními 3.9 destinacemi a regiony Spolupráce 3.10 s organizacemi ve zdrojových regionech Tvorba jednotného 3.11 rezervačního systém Trvalý sběr primárních 3.12 a sekundárních dat 3.6

10.4.4

Realizační výstupy Setkání členů nejméně jednou za Q Schválení příspěvkového řádu

Cílové skupiny Stakeholders

Obce, poskytovatelé služeb a atraktivit Provozovatelé služeb Kontrola kvality služeb a atraktivit Zapojení podnikatelů Poskytovatelé do projektu služeb CzechTourism. Zpracování Provozovatelé služeb harmonogramu a atraktivit a obce seminářů Zpracování směrnice MAS, svazky obcí, pro řízení destinace města Manuál, jak MAS, svazky obcí, propagovat města Opakované podávání DM, MAS, svazky projektů do IROP obcí, města Nejlépe písemná Okolní destinace a dohoda o spolupráci regiony Destinační agentury Nejlépe písemná a IC v uvedených dohodo o spolupráci regionech Výběrové řízení na Poskytovatelé služeb dodavatele Opakovaný Návštěvníci, marketingová výzkum poskytovatelé služeb

Garanti a spolupráce DM a správní rada DM a správní rada DM

Termín 2014 až 2018 2014 až 2018 2014 až 2018

Odhad finanční náročnosti (Kč) 5 x 1 000 0 5 x 10 000

DM a podnikatelé

2014 až 2015

0

DM a správní rada

2014 až 2018

5 x 30 000

2014

0

DM a správní rada DM a cellová skupina DM a cellová skupina

2014 až 2018 2014 až 2018 2014 až 2015

asi 300 000

DM

2014 až 2015

5 x 5 000

DM a cílová skupina DM a outsourcing

2014 až 2015 2014 až 2018

DM

1 000

5 x 2 000

asi 200 000 5 x 40 000

Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava (Priorita 4)

10.4.4.1 Zdůvodnění priority Ve srovnání s konkurencí dalších domácích destinací cestovního ruchu v ČR, které mají jednak vyšší potenciál cestovního ruchu a také vyšší atraktivitu danou fakticky i historicky, může destinace Toulava uspět jen tehdy, nabídne-li lepší a hlavně komplexnější produkt destinace. Podle některých autorů je produkt destinace důležitější než destinační management. Úspěšná destinace může existovat i bez institucionálního destinačního managementu, pokud má vlastní strategii, vlastní produkt a jeho společnou marketingovou podporu. Každá destinace se snaží prodat svoji jedinečnost a postavit své produkty tak, aby byly diferencovány ať už kvalitou, využitím jedinečných, např. přírodních předpokladů, či svou pestrostí od ostatních a uspěly na trhu. Každá destinace má své klíčové produkty (z dlouhodobého hlediska relativně spolehlivé co do objemu prodeje) a vedlejší produkty. Produkt destinace se odvíjí od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů nebo může být výsledkem dodatečných, umělých aktivit, vytvářejících materiálně-technickou základnu, resp. nabídku. Zdroje destinace lze rozdělit do tří skupin:  fyzické (příroda, klima)  sociálně-kulturní (kulturní dědictví, folklor ap.)  ekonomické (poměr cena/kvalita, domácí a zahraniční investice v oblasti CR). Produkt destinace cestovního ruchu je vždy chápán jako kombinace dvou rovin:  Rovina fyzická – souhrn původních nebo odvozených předpokladů.  Rovina symbolická – souhrn iluzí, fantazie, představ a snů. 128


Produkt cestovního ruchu je soubor vlastností fyzického produktu a charakteristických vlastností poskytovaných služeb společně se symbolickými asociacemi, které jsou očekávány k uspokojení přání a potřeb zákazníka. Často je proto potřeba oddělit zákulisí a jeviště poskytovaných služeb. Např. hotelová kuchyně může být velmi rušné a rutinně pracující místo, avšak hotelová restaurace, kde se jídlo připravené v kuchyni servíruje, musí mít punc jedinečnosti a klient musí nabýt dojmu skutečného kulinářského zážitku bez ohledu na to, co se děje v zákulisí. Zážitek v destinaci závisí na kvalitě práce v zákulisí a na tom, jak dobře je oddělena a skryta od toho, co se děje na „jevišti”. Produkty destinace lze členit do dvou na sobě závislých skupin:  Tzv. destinační produkty (regiony, místa, tranzitní trasy),  Tématické produkty (aktivity) Regiony jsou z pohledu cestovního ruchu malé. Lidé nechtějí být turisté, ale hosté. Každá destinace se musí soustředit na určité priority z hlediska produktů cestovního ruchu. Není důležité, co návštěvník konkrétně na dovolené prožil, ale co si odnesl ve svém srdci a hlavě. Z hlediska marketingu není podstatné, co konkrétně prožil, ale jak nás host vnímal. Důležitý je příběh. Turistovi je nutné nejen ukázat, jak to u nás vypadá, ale také proč. Kvalita je pozorovatelná či uvědomovaná vlastnost produktu, služby nebo organizační jednotky, měřená podle očekávání příslušné cílové skupiny. Kvalita je tedy schopnost splnit určitá očekávání. Zlepšení kvality destinací v širším rozsahu je pro komplexnost služeb v cestovním ruchu mnohem složitější než v jiných oblastech služeb. Na hodnotě však mnohem více nabývá obecně vnímaná kvalita prožitku. Cílem je probudit smysly a také posílit ochotu zaplatit. Kvalita zážitku souvisí s multisenzuálním vnímáním celkové atmosféry. Zážitek = klíč k úspěchu. Zážitek zvyšuje sebevědomí klienta. 10.4.4.2 Navržená opatření k realizaci priority 4 Z těchto důvodů by měl destinační management Toulava, ale i všichni stakeholders zainteresovaní na rozvoji cestovního ruchu se podílet na následujících konkrétních opatřeních. 4.1. Vytvořit produkt „Navštivte Toulavu za poznáním a přírodou“. Vytvořit seznam a popis všech naučných stezek a vycházek zajímavými přírodními krajinami vhodnými pro pěší výlety (například Židova strouha, Borkovická blata, zdravotní okruh v Táboře apod). U každé popsat místo nástupu, popis trasy, její délku a přehled služeb pro turisty v okolí. 4.2. Vytvořit produkt „Křížem krážem Toulavou“. Zpracovat nabídku jednodenních cyklovýletů na území Toulavy s maximálním využitím cyklostezek a málo frekventovaných silnic. Opět s popisem tras, převýšení, délky trasy a přehledem služeb pro cykloturisty v okolí. Doplnit produkt o nabídku pro milovníky motocyklů, do budoucna uvažovat i s organizováním srazů auto a moto veteránů. 4.3. Vytvořit produkt „Za kulturním dědictvím Toulavy“. Zpracovat nabídku možností návštěvy všech veřejně přístupných památek na území Toulavy, muzeí, galerií, hradů, tvrzí, městských a vesnických památkových rezervací a zón, včetně skanzenů apod. Zde bude uvedena lokalizace, otevírací doba, vstupné apod. Součástí nabídky by mohly být i výlety „Po stopách významných osobností destinace Toulava“. 4.4. Vytvořit produkt „Toulava z výšky“. Zpracovat nabídku návštěv všech rozhleden, veřejně přístupných věží, a přírodních vrcholů, odkud je výhled do krajiny nebo na města. 4.5. Vytvořit produkt „Toulava – ideální místo pro dovolenou na venkově“. Zpracovat nabídku ubytování na agrofarmách, ubytování v soukromí na venkově, trávení dovolené

129


4.6.

4.7.

4.8.

4.9.

4.10.

4.11.

4.12.

4.13.

4.14. 4.15.

4.16.

4.17. 4.18.

v pronajatých chatách a chalupách. Zahrnout do tohoto produktu i nabídku provozování hipoturistiky. Vytvořit produkt „Toulava religiózní“. Šlo by o nabídku možnosti návštěvy církevních památek s tím, že se správci těchto objektů bude dohodnuta možnost komentované návštěvy pro předem stanovenou minimální skupina návštěvníků v předem dohodnutý čas. Vytvořit produkt „V Toulavě se stále něco děje“. Vytvořit nabídku „eventů“ na území Toulavy. Šlo by o seznam festivalů, městských slavností, případně sportovněrekreačních aktivit, které pořádají jednotlivá města a obce na území Toulavy a které se každoročně opakují. Vytvořit produkt „Toulava v zimě“. Nabídka možnosti pobytu v Toulavě v zimě, tedy lyžování, běžecké tratě, lázeňské a wellness pobyty, eventy, které probíhají v zimním období. Vytvořit produkt „Toulava – možnosti koupání v přírodě i v nekrytých bazénech na celém území“. Vytvořit seznam koupališť a nekrytých bazénů, kde se návštěvníci mají možnost v letním období vykoupat. Vytvořit produkt „Toulava je plná hub a lesních plodů“. Zpracovat nabídku možnosti sbírání hub a lesních plodů s přesnou lokalizací možnosti parkování a nástupu do lesních porostů. Vytvořit produkt „Toulava - ráj pro elektrokola“. Na území Toulavy vybudovat dvě nebo tři půjčovny elektrokol. Elektrokola by mohly pořídit i některé hotely a penziony. Navíc by některé restaurace instalovaly ve svých zařízeních přístupné dobíječky elektrokol, podobně jako je tomu na mnoha místech v Rakousku. Návštěvníci by měli k dispozici seznam půjčoven a dobíjecích stanic, což by pro restaurace byla dobrá reklama. Toulava je poměrně kopcovitá a byla by to dobrá nabídka pro seniory. Do všech tematických produktů zahrnout i obdobné cíle mimo území destinace Toulava zhruba do vzdálenosti 30 km, i když nebudou zahrnuty do slev v rámci tvorby zážitkových karet. Vytvořit produkt „Aktivní dovolená v Toulavě“. Vytvořit nabídku všech veřejně přístupných sportovišť, jako je golf, tenisové kurty, squash, sportovní haly, kryté bazény apod. Vytvořit produkt „Toulava – dovolená na vodě“. Vytvořit nabídku možností zapůjčení lodí a možností vodácké turistiky s podrobným popisem trasy, její obtížnosti atd. Vytvořit produkt „Toulava – toulat se s GPS – geocaching“. Vytvořit systém keší na celém území regionu Toulava a k tomu příslušnou mapu pro „hledače pokladů“. Tato geolokační hra by mohla být dalším podkladem pro vznik zážitkových stezek. Vytvořit produkt „Toulava – místo pro dovolenou gurmánů a milovníku místních specialit“. Vytvořit nabídku stravovacích zařízení na území Toulavy, která trvale nabízí místní speciality anebo vyrábí regionální potravinářské produkty. Vytvořit nabídku pro incentivní cestovní ruch na území destinace Toulava, včetně možností organizování menších seminářů a konferencí. Vytvořit zážitkové karty Toulava s využitím systému GenussCard Thermenland Steiermark/ Oststeiermark. Vytvoření zážitkové karty až na této úrovni (tedy ne jen slevová karta) by přineslo hlavní konkurenční výhody oproti sousedním destinacím. Znamená to, že by byla postavena na těchto principech:  Bude vytvořena klíčová nabídka turistických atraktivit, které budou pro majitele karty po dobu pobytu zdarma, a provozovatelům bude vstupné částečně refundováno. 130


 Bude vytvořena nabídka atraktivit podle rozhodnutí provozovatelů, kteří nabídnou majiteli karty slevu, sleva však nebude provozovatelům refundována, ale bude vnímána jako forma podpory prodeje.  Kartu budou nabízet ubytovatelé, kteří se do systému zapojí, zdarma s platností po dobu pobytu.  Kartu si bude moci návštěvník zakoupit v kterémkoliv informačním centru a cena se bude odvozovat od délky pobytu s tím, že delší doba pobytu bude znamenat snížení ceny na jeden den.  Výhodné by bylo, kdyby zážitková karta opravňovala majitele i k využití městské hromadné dopravy a vybraných linkových spojů zdarma. Provozovatelům této dopravy by byly náklady částečně refundovány.  Do refundačního fondu budou přispívat ubytovatelé, kteří budou do systému zapojeni. Dále budou přispívat obce a města s tím, že odvedou do fondu prostředky, které získaly za místní poplatky spojené s pobytem návštěvníků. Dále budou do systému přispívat všechny obce bez ohledu na to, zda mají na svém území nějaké ubytovací zařízení. Výše příspěvku bude stanovena podle počtu obyvatel. 10.4.4.3 Charakteristika opatření (aktivit) priority 4 Priorita 4: Vytvoření produktů cestovního ruchu destinace Toulava Č. 4.1 4.2 4.3

Název opatření Navštivte Toulavu za poznáním a přírodou Křížem krážem Toulavou Za kulturním dědictvím Toulavy

4.4

Toulava z výšky

4.5

Toulava – ideální místo pro dovolenou na venkově

4.6

Toulava religiózní

4.7

V Toulavě se stále něco děje

4.8

Toulava v zimě

Toulava – možnosti koupání Toulava je plná hub a 4.10 lesních plodů Toulava - ráj pro 4.11 elektrokola 4.9

4.12 Okolí Toulavy 4.13 4.14 4.15 4.16 4.17

Aktivní dovolená v Toulavě Toulava – dovolená na vodě Toulava – toulat se s GPS – geocaching Toulava – místo pro dovolenou gurmánů Incentivní cestovní ruch v Toulavě

Realizační výstupy Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Nabídka – součást dalších produktů Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu Tištěná i internetová nabídka produktu

Hlavní cílová skupina Rodiny s dětmi Cykloturisté všech generací Rodiny s dětmi a senioři Rodiny s dětmi a senioři

Garanti a spolupráce DM a MAS a KČT DM a MAS a KČT DM a MAS DM a MAS a KČT

Rodiny s dětmi

DM a MAS

Rodiny s dětmi a senioři Návštěvníci z regionu a okolí

DM a MAS a církve DM a MAS a města DM a MAS a Monínec

Lyžaři a běžkaři Rodiny s dětmi a senioři Senioři návštěvníci z regionu a okolí

DM a MAS DM a MAS

Senioři

DM a MAS a podnikatelé

Dle tematické nabídky

DM a MAS

Mladší generace

DM a MAS

Mladší generace

DM a MAS

Mladší generace

DM a MAS a KČT DM a MAS a restaurace DM a MAS a hotely

Střední generace Zaměstnanci podniků

Termín 2014 až 2015 2014 až 2015 2014 až 2015 2014 až 2015 2014 až 2015 2015 až 2016 2014 až 2015 2014 až 2015 2014 až 2015 2014 až 2015 2015 až 2016 2014 až 2015 2014 až 2015 2014 až 2015 2015 až 2016 2015 až 2016 2015 až 2016

Odhad finanční náročnosti (Kč) 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 100 000 1 000 000 0 100 000 100 000 150 000 100 000 100 000

131


4.18 Zážitková karta

Slevová karta

Všechny skupiny návštěvníků

DM a správní rada a provozovatelé služeb a atraktivit

2015 až 2016

3 000 000

132


Závěr, použitá literatura a zdroje Z iniciativy některých podnikatelů v cestovním ruchu a místních akčních skupin (MAS) a v souvislosti s připravovaným zákonem o řízení cestovního ruchu se zrodila myšlenka vytvořit na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje turistickou destinaci. V rámci této destinace by se měly vytvořit destinační agentura nebo také destinační management, který by v zájmu oživení především domácího cestovního ruchu spojil síly na podporu a rozvoj cestovního ruchu v této části České republiky. Po několikaměsíční diskusi se přípravný výbor destinační agentury rozhodl pro název Toulava. Bylo velmi obtížné najít takový název, který by charakterizoval současně všechny mikroregiony této turistické oblasti. Proto byl přijat název regionu, který necharakterizuje území ale formu trávení dovolené v tomto regionu. Region má řadu přírodních a kulturních atraktivit, ale žádná z nich není natolik dominantní, aby určovala charakter celého regionu. Čím je tedy tento region zajímavý, aby se člověk rozhodl strávit zde delší nebo kratší dovolenou? Je to především rozmanitost nabídky pro návštěvníka. Je to rozmanitý charakter krajiny a rozmanitost kulturního dědictví. Přirozeným centrem je město Tábor a celá táborské aglomerace, i když postavení Tábora není natolik dominantní, aby návštěvník nenašel mnoho důvodu navštívit i další části tohoto turistického regionu. Byl proveden letní a zimní průzkum profilu návštěvníka regionu Toulava. Ukázalo se, že tento region je zajímavý pro návštěvníky prakticky ze všech částí České republiky a že trávení dovolené právě v tomto regionu je motivováno především zachovalým životním prostředím i nabídkou zajímavé a přitom levné dovolené. Počet turistů v tomto regionu však soustavně klesá. Hlavním úkolem destinačního managementu je tento trend zvrátit a přesvědčit potenciálního návštěvníka, že stojí za to se do tohoto regionu vracet. I když aktéři tvorby této strategie si uvědomují vnitřní vazby v rámci regionu, ty dosud zůstávají u návštěvníků nepovšimnuty. Proto prvním úkolem k prosazení společné strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu Toulava je vytvořit genia loci tohoto místa, tohoto regionu. Cílem je, aby návštěvníci začali vnímat tento region jako jednu atraktivitu cestovního ruchu. Tedy aby vnímali turistický region Toulava jako jeden produkt cestovního ruchu, který nabízí zajímavé zážitky pro letní i zimní dovolenou nebo i jen pro výlety do tohoto regionu. Při psaní této strategie autoři čerpali nejen z vlastního výzkumu, ale i z dalších odborných publikací a dokumentů. Jsou to především: 1. CÍLEK, V. Krajina domova. Albatros, 2013, ISBN 978-80-00-03335-8. 2. FIALA, P. Projektové řízení. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 808-64-19-24X. 3. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0202-9. 4. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketingový management turistických destinací. COT 1/2002 (2002). 5. KIRÁLOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress 2003, ISBN 80-86119-56-4. 6. KOTLER, P., BOWEN, T. J., MAKENS, J. C. Marketing for Hospitality and Tourism. Fifth Edition, PEARSON 2010, ISBN 978-0-13-245313-4. 7. KOTLER, P. Marketing Management. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1995. 8. KRATOCHVÍL, P, PAŽOUT, R. Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu. RDM s.r.o. Brno, 2008. 9. Marketing destinací, Mag Consulting 1/2002 (www.magconsulting.cz). 10. MELICHÁREK, M. Řešení modelových situací v cestovním ruchu. Praha: Idea servis, 2000. ISBN 808-59-70-224. 133


11. Ministerstvo pro místní rozvoj: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020. Duben 2013 MMR ČR. Praha. 12. MORRISON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1995. 13. NAGYOVÁ, J. Marketingová komunikace. Praha: Ediční oddělení VŠE, 1995. 14. NĚMEC, V. Projektový management. Praha: Grada, 2002. ISBN 8024703920. 15. PALATKOVA, M. Prolínání destinací a destinační partnerství. Hospodářská komora hl. m. Prahy, 2007. 16. PŘÍBOVÁ, M., JANDOVÁ, M. Výzkum trhu v destinaci. Skripta „Destinační management a vytváření produktu v cestovním ruchu“ MMR, Praha 2006. 17. VANÍČEK, J., KŘESTAN, V. Marketing cestovního ruchu. Skripta „Školení a vzdělávání pracovníků v CR“, MMR, Praha 2006. 18. VANÍČEK, J. Marketing turistické destinace – teorie a praxe. Marketing a komunikace 3/04, s. 27, ISSN 1211-5622, 2004. 19. VANÍČEK, J. Jak lze řídit turistickou destinaci. Moderní obec 10 (9), s. 36, ISSN 1211-0507, 2004. 20. VANÍČEK, J. Plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Jihlava 2010. 21. VYSOUPIL, J., HOLEŠÍNSKÁ, A., ŠAUER, M. Vymezení destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Thema Consulting. Praha 2007.

134

Strategický plán rozvoje cestovního ruchu turistické

Recommend Documents