Mladá Vožice a její perspektivy v cestovním ruchu
Zadání BP
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Vlastě Novotné za cenné rady, které mi poskytovala při zpracování práce. Dále děkuji panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za pomoc při výběru tématu a věcné připomínky k mé práci. Děkuji také všem respondentům, se kterými jsem prováděla rozhovor. V neposlední řadě děkuji předsedkyni sdružení MAS Krajina srdce paní Ing. Monice Hienlové a vedoucí Památníku Mladovožicka paní Janě Sapíkové. Zvláštní poděkování patří i mé rodině za podporu během studia i při tvorbě této práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Cestovní ruch
Mladá Vožice a její perspektivy v cestovním ruchu Bakalářská práce
Autor: Jitka Novotná Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2013
Copyright © 2013 Jitka Novotná
Abstrakt NOVOTNÁ Jitka: Mladá Vožice a její perspektivy v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Hlavním cílem práce byla analýza předpokladů cestovního ruchu ve zvolené oblasti s důrazem na zmapování zde poskytovaných služeb. K tomuto účelu jsem použila analýzu dostupných tištěných i elektronických dokumentů, vše jsem doplnila terénním šetřením, kdy jsem provedla dotazování u všech osob aktivních v oblasti cestovního ruchu. Na základě zjištěných skutečností jsem navrhla chybějící formy propagace cestovního ruchu a způsob aktivace skrytého potenciálu oblasti. Klíčová slova: Cestovní ruch. Informační brožura. Mladá Vožice. Naučná stezka. Památník Mladovožicka.
Abstract NOVOTNÁ Jitka: Mladá Vožice and it‘s prospects in tourism. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Head Thesis PhDr. Vlasta Novotná. Qualification grade: bachelor. Jihlava 2013. The main objective of this work was to perform an analysis of prospects in tourism in the chosen area with emphasis on mapping the provided services here. For this purpose, It was used an analysis of available printed and electronic documents, such as a field survey, which was conducted by the author. The interviews were made to active people in the field of tourism. Based on ascertained facts, in this thesis are demonstrated the lack of promotion in tourism and the method of stimulation of the hidden potential of the area. Key words: Tourism. Information booklet. Mladá Vožice. Nature trail. The museum of Mladá Vožice.
7
Předmluva Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Mladá Vožice a její perspektivy v cestovním ruchu. Toto téma je mi velmi blízké, protože v Mladé Vožici žiji a o problematiku cestovního ruchu jsem se začala intenzivně zajímat při své odborné praxi, kterou jsem vykonávala na Městském úřadu Mladá Vožice, v místním informačním centru a v Památníku Mladovožicka. Cílem mé práce je zmapovat a analyzovat současnou situaci v oblasti cestovního ruchu na zvoleném území a následně zpracovat návrhy ke zvýšení atraktivity místa pro návštěvníky. V teoretické části čtenáře seznámím se základními pojmy, které souvisí s cestovním ruchem a se směry státní politiky v tomto odvětví. Rovněž stručně představím město Mladá Vožice, přiblížím jeho historii a popíši lokalizační předpoklady cestovního ruchu, tedy přírodní krásy a nejvýznamnější památky. V praktické části vyhodnotím rozhovory s osobami aktivními v oblasti cestovního ruchu ve městě a částečně i v jeho okolí. Získané poznatky doplním o informace zjištěné na základě analýzy dokumentů, což mi poslouží k sestavení selektivních a realizačních předpokladů. Dále se pokusím o navržení opatření, která přispějí k zatraktivnění místa, tedy k rozvoji cestovního ruchu ve městě. Tato práce může sloužit jako podklad pro představitele města či jiné instituce nebo osoby, které budou mít zájem zabývat se rozvojem a zkvalitňováním cestovního ruchu v Mladé Vožici. Všem čtenářům umožní získat základní ucelené informace o tomto městě.
8
Obsah Úvod................................................................................................................................ 12 I. Teoretická část............................................................................................................. 13 1
2
3
Cestovní ruch........................................................................................................... 13 1.1
Pojem cestovní ruch a jeho vymezení............................................................. 13
1.2
Vymezení dalších základních pojmů .............................................................. 14
1.3
Typologie cestovního ruchu............................................................................ 15
1.4
Odvětví participující na rozvoji cestovního ruchu.......................................... 16
Státní politika cestovního ruchu .............................................................................. 17 2.1
Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 ............... 18
2.2
Podpora rozvoje cestovního ruchu.................................................................. 21
2.3
Řízení cestovního ruchu.................................................................................. 22
Mladá Vožice........................................................................................................... 25 3.1
Základní informace ......................................................................................... 25
3.2
Historie města ................................................................................................. 26
3.3
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu........................................................... 29
3.3.1
Lokalizační předpoklady............................................................................. 29
3.3.1.1
Přírodní předpoklady .......................................................................... 30
3.3.1.2
Kulturně správní (municipální) předpoklady...................................... 31
II. Praktická část ............................................................................................................. 33 4
Podklady pro vlastní výzkum .................................................................................. 35 4.1
Selektivní předpoklady ................................................................................... 35
4.1.1
Objektivní ................................................................................................... 35
4.1.2
Subjektivní .................................................................................................. 36 9
4.2
5
Realizační předpoklady................................................................................... 36
4.2.1
Dopravní předpoklady ................................................................................ 37
4.2.2
Materiálně technická základna.................................................................... 37
4.2.2.1
Ubytovací zařízení .............................................................................. 37
4.2.2.2
Stravovací zařízení.............................................................................. 40
4.2.2.3
Kulturní zařízení a akce ...................................................................... 40
4.2.2.4
Sportovní zařízení a akce.................................................................... 42
4.2.2.5
Další zařízení a služby ........................................................................ 44
Výsledky vlastního výzkumu .................................................................................. 50 5.1
Dotazování ...................................................................................................... 50
5.1.1
Rozhovory s osobami aktivními v oblasti služeb cestovního ruchu ........... 50
5.1.2
Rozhovor se starostou města....................................................................... 56
6
SWOT analýza......................................................................................................... 58
7
Návrhy na zlepšení .................................................................................................. 60 7.1
Text turistické brožury.................................................................................... 60
7.2
Návrh naučné stezky....................................................................................... 68
Závěr ............................................................................................................................... 70 8
9
Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 74 8.1
Knižní zdroje................................................................................................... 74
8.2
Elektronické zdroje ......................................................................................... 75
Seznam příloh.......................................................................................................... 79
10
Seznam ilustrací a grafů Obr. 1: Schematické pojetí cestovního ruchu [Holešinská, 2012, 17]……………….. 14 Obr. 2: Schéma vazeb mezi prioritami a opatřeními Koncepce a faktory konkurenceschopnosti [4]..……………………………………………………………. 20 Obr. 3: Úrovně řízení cestovního ruchu [33]…………………………………………. 23 Obr. 4: Mapa Jihočeského kraje s vyznačením města [31]…………………………... 25 Obr. 5: Znak města Mladá Vožice [19]………………………………………………. 26 Obr. 6: Vlajka města [20]…………………………………………………………….. 26 Obr. 7: Schéma předpokladů cestovního ruchu [Pásková, M., Zelenka, J., 2012]…… 29 Obr. 8: Mapa území MAS [8]………………………………………………………… 46 Obr. 9: Logo TOULAVA regionální produkt [8]…………………………………….. 48 Tabulka 1: Návrh finančního rámce [33]…………………………………………….. 22 Graf 1: Rozdělení poskytovatelů služeb dle druhů…………………………………… 50 Graf 2: Využití možnosti čerpání dotací na podporu služeb CR……………………... 52 Graf 3: Spolupráce s dalšími osobami aktivními v cestovním ruchu………………… 53 Graf 4: Dostatečné prezentování se města v oblasti cestovního ruchu………………. 54 Graf 5: Spokojenost se vzhledem webových stránek města………………………….. 54 Graf 6: Ochota přispět finanční částkou na zhotovení brožury………………………. 55 Graf 7: Zvýšení atraktivity města poznávací okružní trasou…………………………. 56
Pozn.: U grafů, u nichž není uveden zdroj, je tvůrcem autor bakalářské práce.
11
Úvod Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech obrovský boom a řadí se k nejdůležitějším ekonomickým odvětvím u nás i v zahraničí. Přispívá k rozvoji státu, měst a obcí. Vytváří pracovní příležitosti a přináší kapitál. Veškeré aktivity v této oblasti zastřešuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které vychází z Koncepce rozvoje cestovního ruchu. Česká republika má výhodnou polohu v srdci Evropy a výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Zahraničními turisty je vyhledávána zejména pro velké množství kulturních památek, které jsou koncentrovány na relativně malém území, což je jinde ve světě neobvyklé. Mnohým učaruje i překrásná rozmanitá příroda, navštěvují pohraniční pohoří, obdivují jihočeské rybníky a lesy, úrodný kraj jižní Moravy s vinicemi, toky řek s četnými přehradami, kopce s rozhlednami, … Nyní zaznamenáváme i opětovný nárůst domácích návštěvníků, kteří již netouží trávit svou dovolenou výhradně v přeplněných přímořských letoviscích, ale spíše vyhledávají klid, aktivní odpočinek, zážitky a poznání. Tento trend je velkou příležitostí pro takové oblasti, jako je Mladovožicko, které se nachází na pomezí jižních a středních Čech a kraje Vysočina, tedy stranou hlavních turistických center. Přesto má co nabídnout. Město Mladá Vožice patří k těm nejmenším v republice, ale má velmi bohatou historii, je zde několik památek, zajímavých domů a všude okolo je krásná příroda. Ve své bakalářské práci se budu snažit zjistit, jak se daří místním podnikatelům, spolkům a představitelům města chopit se této příležitosti a návštěvníky do města přitáhnout. Za tímto účelem provedu polořízené rozhovory se všemi dostupnými osobami činnými v oblasti cestovního ruchu v Mladé Vožici a částečně i v jejím okolí. Při své odborné praxi v místním informačním centru jsem zjistila, že návštěvníci postrádají především ucelené informace o městě a službách, které by mohli využít, ptají se, co by ve městě a okolí mohli navštívit. Žádný takový propagační materiál však neexistuje. V praktické části své práce se proto pokusím o vytvoření jeho textu, který doplním i vlastními fotografiemi. Předpokládám, že o vytvoření informační brožury budou mít zájem i shora jmenované osoby, které v rámci dotazování oslovím. Navrhnu i nové naučné turistické trasy, které umožní návštěvníkům, ale i místním seznámit se s historií života ve městě a se zajímavostmi, které jsou s ním spojeny. Pokud vím, tak na Vysoké škole polytechnické Jihlava nebyla o Mladé Vožici zpracována žádná bakalářská práce. 12
I. Teoretická část 1 Cestovní ruch 1.1
Pojem cestovní ruch a jeho vymezení
Cestování a cestovní ruch mají velmi dlouhou historii a jsou spjaty již s počátky naší civilizace. Důvody prvních výprav byly obchodní, vojenské, náboženské, poznávací, sportovní nebo dokonce prestižní (například první člověk ve vesmíru) [Foret, Foretová, 2001, s. 13]. Přesně definovat cestovní ruch je poněkud obtížné. Proto budu vycházet z definice Světové organizace cestovního ruchu (WTO): „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnost v navštíveném místě“ [Drobná, Morávková, 2004, 12]. Hlavním motivem cestování je tedy záměrná změna prostředí s cílem uspokojit potřeby odpočinku, relaxace, poznání, seberealizace, kulturních zážitků a dalších, k jejichž uspokojení by nedošlo v místě bydliště. Cestování se stalo jedním z měřítek životní úrovně, nezaměnitelnou součástí spotřeby, charakteristickou pro všechny vrstvy obyvatelstva ve vyspělých státech [Indrová a kol., 2009, 7]. „Cestovní ruch je komplexní jev, který probíhá v určitém čase na určitém místě a je svázán s řadou lidských činností“. K jeho studiu je zapotřebí interdisciplinární přístup [Holešinská, 2012, 17]. Průřezový charakter cestovního ruchu je patrný nejen v oblasti vědy, ale také v oblasti ekonomické. Je oblastí podnikatelských příležitostí v mnoha oborech, lze ho chápat jako významnou součást ekonomiky společnosti. Realizaci cestovního ruchu je třeba zabezpečit širokou škálou ekonomických činností (služeb a zboží). Vedle ekonomie, geografie, ekologie, sociologie a psychologie má cestovní ruch vztah i k celé řadě dalších vědních disciplín a řadě úsekových ekonomik (ekonomika dopravy, obchodu, kultury, stavebnictví a další). Cestovní ruch je tedy nutno zkoumat a vědecky chápat především z hlediska širokého pojetí jeho společenských souvislostí, což je patrné z následujícího obrázku [Indrová a kol., 2009, 7, 8].
13
Obr. 1: Schematické pojetí cestovního ruchu Zdroj: Štěpánek, Šíp, Kopačka (2001), [Holešinská, 2012, 17]
1.2 Vymezení dalších základních pojmů V souvislosti s definováním pojmu cestovní ruch je nutno uvést i podrobné rozlišení typů účastníků cestovního ruchu. Pro potřeby mé práce uvádím typy účastníků v oblasti domácího cestovního ruchu. Stálý obyvatel (rezident) - osoba, která žije v místě alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců. Návštěvník (visitor) - osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než šest měsíců a hlavním účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Turista (tourist) - osoba trvale usídlená v zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného prostředí s alespoň jedním přenocováním, ale ne na dobu delší šesti měsíců a hlavním účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Výletník (excursionist) - osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do jiného místa, než je její trvalé bydliště na dobu kratší než 24 hodin bez přenocování a hlavním účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě [Indrová a kol., 2009, 13,14].
14
1.3
Typologie cestovního ruchu
Cestovní ruch můžeme dělit dle místa na domácí a zahraniční, dle času na krátkodobý (do 3 přenocování) a dlouhodobý (více jak 3 přenocování) nebo dle způsobu organizace na skupinový a individuální [Indrová a kol., 2009, 23 - 25]. Podle účelu dále dělíme cestovní ruch na: • rekreační - s cílem odpočinku a zlepšení fyzické a psychické kondice, zpravidla krátkodobější, • kulturně-poznávací - poznávání historie, kultury a tradic, základem jsou sakrální i světské památky, umělecká díla či přírodní zajímavosti, • náboženský (religiózní) - návštěvy poutních míst (Fatima, Jeruzalém, Mekka apod.), • vzdělávací - cílem je něco nového se naučit, • společenský - setkávání příbuzných, vytváření přátelských vztahů, • zdravotní - zahrnuje zdravotní prevenci, rehabilitaci či léčení v lázních, • sportovní - sportovní aktivity i pasivní diváctví, • dobrodružný - spojený s nebezpečím, testování fyzických a psychických vlastností účastníků, například rafting, bungee-jumping, • profesní (kongresový) - obchodní služební cesty, účast na kongresech, • politický - sjezdy, mítinky politických stran, • nákupní - cesty za nákupy [Foret, Foretová, 2001, 17, 18]. Drobná a Morávková (2004, 17, 18) ještě uvádějí: • přírodní - pobyt a poznání přírody, zejména nenarušených a atraktivních míst, návštěva přírodních rezervací, národních parků, zvláštním typem této formy je ekoturismus, který se snaží chránit přírodní hodnoty a zároveň dovoluje provozování aktivit (pěší turistika, pozorování živočichů, rostlin, fotografování) •
venkovský - vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkově (pěší turistika, pozorování přírody, vyjížďky na kole nebo na koni), ubytování v soukromí nebo menších ubytovacích zařízeních, lze sem zařadit také agroturismus, což je pobyt na rodinných farmách, kdy náplní bývá i přímá účast na zemědělských činnostech a ekoagroturismus, což je pobyt na rodinných farmách
s alternativním
zemědělstvím
a
konzumací
jídel
ze
zdrojů 15
vypěstovaných a upravovaných přímo na farmě. Patří sem také chalupaření a chataření. Důležité je také dělení cestovního ruchu dle věku účastníků. Některé věkové skupiny se svým spotřebním chováním a nároky na strukturu služeb výrazně odlišují od ostatní populace. Rozlišujeme cestovní ruch: •
dětí - organizované pobyty či cesty dětí do 15 let bez rodičů (dětské tábory, školní výlety, školy v přírodě),
•
mládeže - mladí lidé ve věku 15 - 24 let, kteří již nejezdí na dovolenou s rodiči, ale ještě ne se svými rodinami,
•
seniorů - obyvatelstvo postproduktivního věku,
•
lidí mezi 40 - 50 rokem („babyboomers“) - lidé, kteří již mají odrostlé děti, dostatek volného času, jsou v ekonomicky činném věku a dobré fyzické kondici [Indrová a kol., 2009, 25, 26].
Poslední dělení, o kterém se zmíním, je dle ročního období (cestovní ruch letní, zimní, sezónní, mimosezónní).
1.4 Odvětví participující na rozvoji cestovního ruchu Jak jsem již uvedla, na rozvoji cestovního ruchu participuje celá řada odvětví národního hospodářství. Rozlišujeme odvětví s přímým bezprostředním vztahem k cestovnímu ruchu a odvětví s nepřímým vztahem. Odvětví s přímým vztahem se přímo podílejí na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Patří sem především služby ubytovací, zprostředkovatelské (cestovní kanceláře), stravovací, lázeňské, směnárenské a v řadě míst i dopravní. Zároveň sem můžeme zařadit služby spíše doplňkové, kterými jsou obchod, pojišťovnictví, zdravotnictví, kultura, komunální služby atd. Odvětví s nepřímým vztahem se přímo nepodílejí na zabezpečení potřeb účastníků cestovního ruchu, ale vytvářejí podmínky pro jeho rozvoj. Řadíme sem například stavebnictví v souvislosti s výstavbou materiálně technické základny, zemědělství pro produkci potravin, odvětví průmyslu vyrábějící vybavení pro ubytovací, stravovací dopravní a jiná zařízení služeb CR [Indrová a kol., 2009, 105, 106].
16
2 Státní politika cestovního ruchu Metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v cestovním ruchu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). Nezbytným nástrojem pro jeho činnost je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 - 2013, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází zejména z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Byla schválena usnesením vlády ČR č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007. Vzhledem k tomu, že harmonizuje s programovacím obdobím Evropské unie, je rovněž východiskem pro zpracování Integrovaného operačního programu (IOP) a regionálních operačních programů (ROP), které jsou financovány ze strukturálních fondů EU v oblasti cestovního ruchu, jež tvoří významné nástroje její realizace. V oblasti cestovního ruchu, vzhledem k jeho průřezovému a multiplikačnímu charakteru, spolupracuje MMR s dalšími ministerstvy a orgány státní správy a jimi zřízenými organizacemi. Pro koordinaci jejich činností byla zřízena usnesením vlády č. 401 ze dne 28. dubna 2004 Meziresortní koordinační komise pro cestovní ruch. Státní politika v oblasti cestovního ruchu je zaměřena na podporu rozvoje regionů a s tím souvisejícími oblastmi (legislativa ČR i EU, státní politika cestovního ruchu, statistika cestovního ruchu, věda a výzkum apod.). Ministerstvo se zapojuje do aktivit mezinárodních organizací v oblasti cestovního ruchu a svoji činnost představuje na odborných konferencích a veletrzích. Prostřednictvím své příspěvkové organizace České centrály cestovního ruchu (CzechTourism), která působí již od roku 1993, se naše republika prezentuje v zahraničí i na domácím trhu jako zajímavá turistická destinace [4]. Partnery agentury CzechTourism jsou představitelé krajských institucí, zástupci turistických regionů, destinační managementy, města, obce a podnikatelská veřejnost. Jejím cílem je neustálé zvyšování příjezdů zahraničních turistů, ale i systematická podpora a rozvoj domácího cestovního ruchu. Domácí odborné veřejnosti a médiím zprostředkovává novinky, trendy a analýzy z oblasti cestovního ruchu [1]. Cestovní ruch je třeba rozvíjet jak na celostátní úrovni, tak i na úrovni krajů a turistických regionů. Současně je nutné podporovat také spolupráci orgánů a organizací podnikajících v dané oblasti a neziskového sektoru. V souvislosti se vznikem krajů k 1. 1. 2001 se začaly vypracovávat regionální a krajské programy rozvoje cestovního 17
ruchu a byly definovány turistické regiony, které nejsou totožné s vymezením krajů [Indrová a kol., 2009, 111].
2.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 Protože se nyní nacházíme v posledním roce období, na které je současná koncepce zpracována, je nutné se zmínit již i o Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020, která byla schválena usnesením vlády č. 220 dne 27. 3. 2012 [4]. V analytické části se mimo jiné hovoří o tom, že Česká republika má nejlepší předpoklady pro tyto formy cestovního ruchu: městský a kulturní, dovolenou v přírodě, kam lze zařadit i rozvíjející se venkovský cestovní ruch, dále pro sportovní a aktivní dovolenou, kdy se velmi dynamicky rozvíjí pěší turistika a cykloturistika spojená s poznáváním kulturních a přírodních hodnot, a rovněž pro lázeňský cestovní ruch a kongresový a veletržní. Dále bylo konstatováno, že domácí cestovní ruch pokračuje ve stagnaci, i když v posledním roce došlo k jistému oživení. V případě zahraničních i domácích turistů se zkracuje délka pobytu, v roce 2011 se v průměru zkrátila na 3 dny. Dlouhodobě
nejnavštěvovanějšími
kraji
je
kraj
Jihomoravský,
Jihočeský
a
Královéhradecký. Co se týče preferencí účastníků cestovního ruchu, jde o přesun k vyšší kvalitě služeb, bohužel tento trend není následován útlumem nekvalitních provozů. K celkovému růstu kvality ubytovacích kapacit přispěly nové projekty výstavby a modernizace v rámci programů ROP. Slabým místem domácího cestovního ruchu je jeho sezónnost, časováním hlavní dovolené do letních měsíců. Spotřebitelé preferují také individuální přístup, tedy služby tzv. šité na míru a hledají něco víc než běžné tradiční atributy nabídky, kterými jsou odpočinek, slunce a koupání. Mají zájem na tom, aby ze svého volného času maximalizovali užitek („value for money“), hledají autentické a ojedinělé prožitky a vlastní identitu, snaží se o návrat ke kořenům. Výsledkem je pak touha co nejvíce toho prožít, objevit, zúčastnit se něčeho zajímavého, naučit se nové věci a také co nejvíce toho procestovat. V navštívené destinaci mají zájem být vtaženi do dění, okusit zde život na vlastní kůži, spřátelit se s místními obyvateli, být alespoň na chvíli součástí jejich každodenního života. Tím se rovněž bourají bariery mezi volným časem
18
a vzděláváním. Lidé také častěji utíkají do přírody, na venkov, zajímají se o své zdraví a fyzickou kondici. V posledních letech velmi narůstá vliv informačních technologií, které ovlivnily cestovní ruch jak na straně nabídky, tak i poptávky. Zejména internet minimalizuje tržní nedokonalost způsobenou nedostatkem informací na obou stranách, spotřebitel již není slepým příjemcem služeb a podnikatelé jsou schopni svou nabídku cílit na určité skupiny spotřebitelů. Technologie jsou pro firmy také cestou jak snižovat své výdaje a spotřebitelům poskytují kontrolu nad tím, jak tráví svůj čas a za co utrácejí své peníze. V analytické části byla dále zhodnocena realizace cílů a opatření vytýčených ve stávající koncepci, mnohé se podařilo zejména díky podpoře ze strukturálních fondů EU (1,7 – 1,8 mld. euro). Koncipování jednotlivých programů však vedlo k velké roztříštěnosti a nesystémovosti jejich podpory, čímž se snížila účinnost tohoto nástroje. Přesto došlo k velmi významné podpoře propagace a marketingu, regeneraci kulturně – historických památek, důležitý je i vznik webového informačního portálu v gesci CzechTourismu „Kudy z nudy“. Nedostatek je možné spatřovat v nízké úrovni spolupráce s regionálními partnery (kraje a regionální organizace cestovního ruchu), v nedostatečné koordinaci aktivit na národní a regionální úrovni, zkvalitnění v této oblasti zůstává proto hlavním cílem této navrhované koncepce. Dalším cílem bude vypracování jednotné metodiky pro vyhodnocování projektů v ROP, protože dosud bylo postupováno podle rozdílných kritérií. Mnohé prostředky byly využity neefektivně, poskytnutou podporou bylo narušeno konkurenční prostředí v podnikatelské sféře, vznikalo nebezpečí vytváření korupčního prostředí. Priority a opatření navrhované koncepce vycházejí z globálního cíle a na něj navázaných
dílčích
strategických
cílů.
Základním
motivem
je
posilování
konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu, která je determinována těmito faktory: kvalitou nabídky, flexibilními a vzdělanými lidskými zdroji, kvalitním uspořádáním a funkcí institucí v cestovním ruchu a efektivním destinačním řízením a marketingem. Na tyto faktory konkurenceschopnosti míří navržené priority a opatření. Těmito průřezově prostupují prvky – kvalita, znalosti, inovace a udržitelnost, které jsou zásadními parametry pro realizaci politiky cestovního ruchu, vzájemně se ovlivňují a působí na procesy v cestovním ruchu synergicky. Vše je patrno z následujícího obrázku [4]. 19
Obr. 2: Schéma vazeb mezi prioritami a opatřeními Koncepce a faktory konkurenceschopnosti [4]
Kvalitní nabídku v cestovním ruchu vytvářejí především podnikatelé, ale je doplňována i veřejnými statky a službami. Důraz bude kladen i na zkvalitnění veřejné infrastruktury, ale celkově lze říci, že půjde o přechod k tzv. měkkým projektům zaměřeným na organizaci cestovního ruchu, lidské zdroje a marketing. Cestou ke zlepšení dosavadní situace bude i přijetí zákona o podpoře a rozvoji cestovního ruchu. Management cestovního ruchu nebo-li destinační management bude uplatňován při zakládání
destinačních
společností,
které
zatím
vznikaly
pouze
živelně.
Připravovaný zákon vybuduje systém organizace cestovního ruchu včetně vymezení kompetencí, což usnadní činnost destinačním společnostem, jejichž působnost přesahuje hranice dvou a více krajů. Řízení destinace spočívá v řízení lidí, jejich kooperaci, koordinaci a komunikaci, důraz bude proto kladen na vzdělávání a rovněž na partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem.
Povinností destinačních společností bude
vytvářet strategické dokumenty, jejichž součástí bude návrh nosných projektů, čímž bude posílena ucelenost a provázanost rozvoje cestovního ruchu v destinaci. 20
V oblasti destinačního marketingu je nutné definovat produkt cestovního ruchu, který musí mít vazbu na konkrétní spotřebu návštěvníka v destinaci. Tvůrci produktu musí být motivováni k jeho úspěšnému prosazení na trhu. Uplatnění produktů na trhu bude vhodně monitorováno a vyhodnocována zpětná vazba ze strany poptávky. Cestou ke zlepšení politiky cestovního ruchu a jeho udržitelného rozvoje je především zkvalitnění činnosti Meziresortní koordinační komise pro cestovní ruch, založení nové platformy Fóra cestovního ruchu, vypracovávání ročních akčních plánů Koncepce, přijetí zákona o podpoře a rozvoji cestovního ruchu a podpora aplikovaného výzkumu v cestovním ruchu [4].
2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu Projekty definované v akčním plánu budou realizovány v souladu s principy projektového řízení. Každý projekt musí mít: • jasně definovaný cíl – vazbu na aktivitu/opatření koncepce, popř. i kvantifikace míry jeho plnění • jasně definovaná odpovědnost – od gestora projektu (popř. spolugestora) po konkrétní projektový tým • jasně definovaný časový rámec/harmonogram • jasně definované finanční zdroje •
jasně definované metriky – vazba na monitoring
Podpora z veřejných zdrojů, národních, ale zejména z evropských, se v příštím programovém období sníží na cca 60 % současného objemu, což se projeví snížením podpory v oblasti základní i doprovodné infrastruktury z cca 80 % na 60 %. Pozornost se bude obracet na kvalitní a inovační projekty v oblasti tvorby a marketingu turistických produktů a podpory budování organizační a řídící struktury cestovního ruchu. V níže uvedené tabulce vidíme první návrh základní finanční rozvahy, která z této filosofie vychází.
21
Tabulka 1: Návrh finančního rámce
Pozn.: * mimo jiné prostřednictvím zvýhodněných úvěrů
[4]
2.3 Řízení cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) zpracovalo návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Důvodem je neexistence právního předpisu, který by definoval a zavedl závazné organizační struktury, vymezil jednotlivé úrovně včetně kompetencí, odpovědností a forem vzájemné spolupráce a komunikace. Přispěje k efektivnímu rozvoji cestovního ruchu, k jednotnému managementu a marketingu destinací
cestovního
ruchu,
zamezí
neefektivnímu
vynakládání
prostředků
podporujících rozvoj této oblasti. Při přípravě návrhu věcného záměru se vycházelo ze zkušeností Rakouska. Rakousko je přední evropská destinace cestovního ruchu a má podobný potenciál rozvoje jako Česká republika [7].
22
Rozlišujeme 3 úrovně řízení cestovního ruchu:
Obr. 3: Úrovně řízení cestovního ruchu [7]
Definice finančních toků bude následující: MMR – CzechTourism, MMR – Kraj v případě financování krajských a oblastních organizací, Kraj – Krajská organizace, Kraj – Oblastní organizace, Obec – Kraj v případě financování krajských a oblastních organizací, Podnikatelé – Kraj, kdy se jedná o dobrovolnou platu určenou rovněž na financování krajských a oblastních organizací. Zákon stanoví také povinná a nepovinná kritéria pro vznik turistické oblasti. Mezi povinná patří rozloha oblasti, počet obcí, počet lůžek apod., mezi nepovinná, počet veřejně přístupných památek, počet pravidelně se opakujících kulturních akcí apod. Směrodatné pro jejich vznik budou současně i ekonomické ukazatele, např. podnikatelská aktivita a zaměstnanost v cestovním ruchu, turisticko-rekreační zatížení území, turisticko-rekreační funkce obcí apod. Obec může iniciovat vznik oblastní organizace cestovního ruchu při splnění kritérií pro vznik turistické oblasti, může být členem pouze jedné turistické oblasti. V součinnosti s krajskými organizacemi se podílí na tvorbě oblastní marketingové koncepce, ročního plánu činnosti, tvorbě rozpočtu, vyhodnocení plnění plánu, na financování. Vytváří podmínky a buduje infrastrukturu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu na svém území, iniciuje vznik turistických informačních center na svém území a podílí se na jejich financování. Může podávat žádosti o finanční podporu na realizaci projektů z Krajského fondu cestovního ruchu. Podílí se na přípravě strategických dokumentů, jako jsou rozvojové strategie a marketingové plány [7]. 23
Činnost veřejné správy by měla vycházet z principů marketingu obce a marketingu cestovního ruchu. Hedley Smyth řekl, že smyslem marketingu města je vytvořit strategie propagace oblasti nebo města pro konkrétní aktivity. Důležitý je marketingový mix, což je soubor proměnných, připravených k tomu, aby činnost v daném území byla co nejblíže potřebám trhu. Jde o tzv. 4P (product, price, place, promotion). Někdy se v cestovním ruchu hovoří také o rozšířeném marketingovém mixu (people, packaging, programming, partnership). Největší pozornost zasluhuje právě posledně jmenované partnerství. Je potřeba spolupráce všech zainteresovaných fyzických a právnických osob. Klíčovou roli zde má místní veřejná správa, která reprezentuje celou komunitu a musí usilovat o dlouhodobé hledání a řešení problémů a dosažení společných cílů. Partnerství sdružuje a znásobuje prostředky zúčastněných subjektů, kterými jsou místní obyvatelé, správa, podnikatelé, neziskové organizace atd. [Foret, Foretová, 2001, 24]. Podnikatelé v cestovním ruchu rovněž mohou iniciovat vznik oblastní organizace cestovního ruchu a formou dobrovolných příspěvků v podobě odečitatelné položky se podílejí na financování krajské nebo oblastní organizace, příp. na naplnění Krajského fondu cestovního ruchu. Podílejí se na tvorbě turistické nabídky, tedy produktů cestovního ruchu, na přípravě strategických dokumentů a na marketingových aktivitách oblasti. Mohou podávat žádosti o čerpání projektů z Krajského fondu cestovního ruchu [7].
24
3 Mladá Vožice 3.1 Základní informace Mladá Vožice je menší město v severovýchodním „oušku“ jižních Čech. Obklopuje ho velice krásný, ale poněkud zapomenutý kraj s množstvím menších vesniček. Když se ocitneme na náhorní rovině na pomezí jižních a středních Čech, jistě se nám podaří pochopit, proč známá česká filmová dokumentaristka Olga Sommerová nazvala svůj nádherný film z r. 2002 o této krajině a lidech zde žijících „Konec světa v srdci Evropy“ [Luniaczek, 2009, 102]. Jihočeský kraj, který se svou rozlohou 10.056 km2 řadí na druhé místo ve velikosti krajů v České republice, sousedí na západě s krajem Plzeňským, na severu se Středočeským krajem, na severovýchodě s krajem Vysočina a na východě krátkým úsekem s krajem Jihomoravským. Na hranicích České republiky sousedí s Německem a Rakouskem. K 31. 12. 2012 zde žilo 636 611 obyvatel. V kraji se nachází 623 obcí a z toho 53 měst [24, 25].
Obr. 4: Mapa Jihočeského kraje s vyznačením města Měřítko neuvedeno [31]
Jak již bylo řečeno, město Mladá Vožice, které leží v nadmořské výšce 453 m, se nachází v Jihočeském kraji, v okrese Tábor. Od centra regionu Tábora je vzdáleno 20 25
km, přibližně stejně daleko je i do dalších nejbližších měst – Votic a Vlašimi, která se nacházejí ve Středočeském kraji a do Pacova v kraji Vysočina. Město se rozkládá na katastrálním území o velikosti 3 158 ha, patří k němu 13 místních částí. Těmi jsou Bendovo Záhoří, Blanice, Dolní Kouty, Horní Kouty, Chocov, Janov, Krchova Lomná, Noskov, Pavlov, Radvanov, Staniměřice, Stará Vožice a Ústějov [18]. Má běžnou městskou infrastrukturu a občanskou vybavenost. Město Mladá Vožice má velmi pěkný městský znak. V modrém poli nalezneme stříbrnou hradbu s cimbuřím, za níž vyniká věž s oknem, kranclemi, sedlovitou střechou se zlatými makovicemi, napravo od věže malý červený štítek se znakem zlaté krokve pánů z Pacova a vlevo červený štítek s českým lvem. Oba znaky jsou umístěny pod zlatou královskou korunou [3].
Obr. 5: Znak města Mladá Vožice [20]
Obr. 6: Vlajka města [20]
3.2 Historie města První zmínky o místě, kde se dnes nachází Mladá Vožice, pochází již z let 711 – 796. V té době se začali usazovat první obyvatelé. Takto to alespoň uvádí kronikář a historik Bohuslav Balbín. Ale vznik Mladé Vožice se pravděpodobně vztahuje až k roku 845, kdy vládnul kníže Spytihněv. V té době se ve zdejším kraji těžilo stříbro a zlato a horníci potřebovali pevné zázemí, které našli právě v Mladé Vožici. Spytihněv dal na příkrém svahu vystavět hrad, kde se vytěžené zlato a stříbro uchovávalo. Postupně 26
vznikalo podhradí, které se pomalu rozrůstalo, kdy roku 1348 byla Mladá Vožice písemně zmíněna jako městečko se dvěma kostely [Wimmer, 2006, 62, Kohout, 2009, 6]. Podle lidové pověsti název města vznikl prý právě od výzev cechmistrů, kteří pobízeli horníky k většímu výkonu voláním „vož více!“ [Wimmer, 2002, 7]. Když na český trůn nastoupil Karel IV., nechal Vožici v královské državě, což bylo potvrzeno i v zákonu nazvaném MAJESTAS Carolina. Je podloženo, že Karel IV. Mladou Vožici dokonce i v roce 1352 navštívil a byl ubytován na zdejším hradě [Vysloužilová, 2001, 8]. Město je známé především díky bitvě mezi husity a „železnými pány“ pronásledovanými sem roku 1420 po bitvě u Sudoměře. V roce 1420, vpadl ráno na Veliký pátek (5. dubna) do Vožice Jan Žižka, pobořil plaňky, kterými bylo město obehnáno, dobyl vožický hrad a ukořistil výzbroj a koně „železných pánů“. Husité pak dobyli hrad podruhé v r. 1425, kdy jej rozbořili a městečko vypálili. Z trosek hradu byla později na vršku postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie [Luniaczek, 2009, 102]. Po dobytí hradu byla Vožice v držení několika šlechtických rodů, například Trčků z Lípy, Špánovských z Lisova nebo Přehořovských z Kvasejovic. V letech 1570 – 1603 byl postaven renesanční zámek, později barokně a klasicistně upraven. Roku 1678 přešlo panství posledním majitelům, rodu Küenburgů, kteří hned v začátcích svůj majetek rozšířili o další okolní statky. V roce 1682 se ve městě usídlili Židé. V roce 1788 došlo k vybudování nové školy, která byla v letech 1869 – 1877 dále rozšířena, v roce 1790 došlo k obnově a rozšíření kostela sv. Martina. V roce 1874 byla zdejší farnost povýšena na děkanství, byla opravena kaple na Hradě a zřízen městský vodovod. V té době byl ve městě i c. k. okresní soud, berní úřad, notářství, četnictvo, finanční stráž, hřebčínská stanice, vrchnostenský důchodový úřad, občanská záložna, svaz dobrovolných hasičů, c. k. pošta a telegrafní stanice, okresní výbor, lékárna, doktor medicíny a chirurgie, ranhojič, pivovar a vinopalna. Ve 300 domech žilo 2 190 obyvatel. Svou činnost vyvíjel i Spolek divadelních ochotníků, zpěvácký spolek „Vlastimil“, Klub vožických a vůkolních akademiků, kteří šířili duševní vzdělání a znovuzřídili knihovnu, v roce 1884 začal vycházet časopis „Vožičan“ (pod stejným
27
názvem vychází i dnes), v roce 1885 vznikla tělovýchovná jednota Sokol [Vysloužilová, 2001, 15 -19]. V roce 1920 se ve Vožici poprvé rozsvítila elektrická žárovka. O rok později projel městem první linkový autobus, který zároveň rozvážel poštu. Během 2. světové války došlo k zabavení kostelních zvonů, mnoho Vožických skončilo v koncentračních táborech a nacistických vězeních, většina z nich, mezi nimi 99 Židů, se již domů nevrátila. Památku popravených členů odbojové skupiny Mladovožicka nyní připomínají názvy ulic ve městě. Tragický byl pro město i samotný konec války, kdy prchajícími německými vojáky bylo zastřeleno několik místních, a na lípě před kostelem byl oběšen Václav Vaniš, který se dobrovolně prohlásil za představitele města. Poslední majitel zámku hrabě Jiří Küenburg odjel s blížícím se koncem války do rakouského Salcburku, odkud se již nevrátil. Jeho majetek byl v roce 1946 zkonfiskován. Do zámku byl umístěn podnik Koh–i-noor, který zde fungoval až do roku 1987. V poválečných letech byla zbořena zdejší synagoga. V roce 1952 byl posvěcen nový zvon kostela sv. Martina. Na zámku v místní části Radvanov byl zřízen charitní domov, pod přísným dohledem zde byl nucen žít pražský arcibiskup dr. Josef Beran. V roce 1965 došlo k určitému oživení kulturního dění, byl založen Jednotný klub pracujících, pod který patřilo i loutkové divadlo, divadelní soubor dospělých i dětí, dechová a taneční hudba, výtvarný kroužek a fotokroužek. Ke klubu připadl i divadelní sál v hotelu Záložna. V roce 1977 bylo vybudováno nové nákupní středisko Jednota včetně učňovského střediska. V roce 1978 vznikl Památník Mladovožicka v budově radnice a začala se stavět nová mateřská škola a celé město se začalo zvelebovat. V roce 1988 došlo k rekonstrukci hotelu Záložna, který se stal obchodně kulturním centrem. Po roce 1989 došlo k privatizaci místních provozoven, byla provedena generální oprava kostela sv. Martina, v roce 1995 bylo založeno „Sdružení pro záchranu kaple Nanebevzetí Panny Marie“ na Hradě, tato kaple se postupně ze shromážděných prostředků opravuje [Vysloužilová, 2001, 20 - 30]. S městečkem jsou také spojeny mnohé významné osobnosti. V roce 1350 se narodil v místní části Janov mistr Matěj z Janova, který kritizoval poměry v katolické církvi. Na zámku v Radvanově se roku 1756 narodil „kronikář národního obrození“ Jan Jeník z Bratřic. V č. p. 190 na Žižkově náměstí se narodil významný historik August 28
Sedláček. V č. p. 93 je rodný domek pedagogického spisovatele a reformátora Antonína Janů (nar. 1852). V místní části Krchova Lomná se roku 1853 narodil Václav Krch, který léta shromažďoval národopisné sbírky a v roce 1912 z nich založil místní muzeum. V Mladé Vožici se narodil i Karel Kafka, ředitel Vinohradské záložny, největšího finančního ústavu v Rakousku – Uhersku, který Vožici věnoval sochu sv. Václava od sochaře Antonína Poppa, která stojí na Žižkově náměstí. Dále redaktor a nakladatel František Pigl Vožický, Richard Hrdlička, který popsal historii prvních 300 domů a domků vožických (knižně vydáno v letech 2010 – 2011). Žil zde i akademický malíř Ota Bubeníček, který tento kraj zachytil na mnoha svých obrazech [Vysloužilová, 2001, 108 - 110].
3.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu můžeme definovat jako podmínky či faktory, jež ovlivňují existenci a rozvoj cestovního ruchu. Jejich obecné zákonitosti i uplatnění v konkrétních oblastech a střediscích se obvykle člení dle následujícího schématu [Drobná, Morávková, 2004, 20].
Obr. 7: Schéma předpokladů cestovního ruchu Zdroj: Pásková, M., Zelenka, J., 2012
3.3.1 Lokalizační předpoklady Umožňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Určuje se místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet [Drobná, Morávková, 2004, 20]. 29
3.3.1.1 Přírodní předpoklady Táborsko je typické zvlněným terénem, jehož nadmořská výška se pohybuje od 354 do 723 m. Střetává se tu Středočeská pahorkatina, Jihočeská pánev a Českomoravská vrchovina, kdy největší podíl patří Středočeské pahorkatině, z níž sem zasahují dva celky: Táborská pahorkatina a severně od ní Vlašimská pahorkatina [Horejsková, Růžička a kol., 2006, 14]. Krajinu Táborska tvoří mozaika lesů, luk a polí doplněná lidskými sídly a četnými vodními plochami. Celkem 28 % rozlohy oblasti pokrývají lesy. Mezi největší lesní komplexy patří les Polánka na jihovýchodě Mladovožicka, který je přírodním parkem [Horejsková, Růžička a kol., 2006, 16]. Mezi turisty bylo a stále je Mladovožicko velmi oblíbené a pro svůj vzhled bylo právem již kdysi nazváno „Českým Solnohradem“ [Wimmer, 2006, 62, Vysloužilová, 2001, 7]. Mladovožicko je často svým tvarem připodobňováno zvlněné míse, jejíž okraje jsou tvořeny na západě Miličínskými a na východě Holými vrchy. Na severu je nejvyšším vrcholem Velký Blaník (638 m), na jihu Stojslavická Hůrka (686 m) a Holé vrchy (694 m). Nejvyšším vrchem celého kraje jsou Mezivrata (712 m). Uprostřed těchto kopců ční bývalé vožické hradiště, zvané Hrad (505 m). Středem krajiny protéká říčka Blanice, která zde pramení a u Českého Šternberka se vlévá do Sázavy. Říčka Blanice na Mladovožicku je lokalitou s přírodně zachovalým korytem, kde se vyskytují chráněné a vzácné druhy rostlin a živočichů, například mlž velevrub tupý a vydra říční [Horejsková, Růžička a kol., 2006, 20]. Část tohoto vodního toku byla prohlášena za evropsky významnou lokalitu (ELV). Rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 byla zařazena do evropského seznamu. Část této ELV nacházející se na území Jihočeského kraje, tedy na Mladovožicku, bude v tomto roce prohlášena za přírodní památku Vlašimská Blanice [32]. Na Mladovožicku je chráněno i několik památných stromů – stromořadí u Remízku v Mladé Vožici, Hlasivská lípa, Koutecká lípa, Obrátický dub a Ústějovská lípa, která skončila na 3. místě v celorepublikové soutěži Strom roku 2005. Jedná se o 300 let starou a nyní zmlazenou lípu srdčitou, jež se nachází při polní cestě z osady Ústějov do Radvanova v těsné blízkosti kapličky Panny Marie postavené v roce 1812 [Klíma, 2011, 45, 46].
30
Z hornin jsou na Táborsku zastoupeny zejména různé typy pararul, místy prostoupené vložkami kvarcitů, krystalických vápenců, amfibolitů a erlanů. Oblast protíná také tzv. Blanická brázda, což je zčásti příkopová propadlina, která se projevuje přítomností rud zlata, stříbra a dalších kovů. Stříbrné rudy se těžili zejména v okolí Ratibořských Hor a Staré Vožice, dodnes lze v této oblasti dohledat pozůstatky více než 230 starých štol a šachet [Horejsková, Růžička a kol., 2006, 14, 15]. 3.3.1.2 Kulturně správní (municipální) předpoklady Tyto předpoklady vyplývají z výsledků tvořivé činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem oblasti [Drobná, Morávková, 2004, 21]. Ve městě se nachází několik významných kulturních památek, které podrobněji popíšu až v praktické části. Většina z nich je situována na Žižkově náměstí, jedná se o barokní kostel sv. Martina, barokní zámek, pozdně gotickou zvonici – solnou věž, budovu radnice čp. 80, kde se nachází také Památník Mladovožicka, klasicistní dům čp. 190 (rodný dům Augusta Sedláčka). Ve středu města můžeme obdivovat i barokní dům čp. 186 s mansardovou střechou a též lidové stavby, např. hezký dům čp. 185 s polovalbovou střechou a segmentově klenutou bránou v krátké ohradní zdi poblíž autobusového nádraží. Dále je zde krásná budova fary čp. 21, budova pivovaru čp. 4 a dům čp. 93, ve kterém se narodil pedagogický spisovatel Antonín Janů. Na vršku uprostřed města se tyčí kaple Nanebevzetí Panny Marie. Na hřbitově se nachází kostel sv. Mikuláše a nedaleko města nalezneme zříceninu hradu Šelmberk [Luniaczek, 2009, 102]. Památník Mladovožicka V Mladé Vožici se nacházelo od r. 1912 Městské národopisné muzeum, které založil, jak již bylo zmíněno, rodák ze sousední obce Krchovy Lomné prof. Václav Krch. Muzeum bylo umístěno v rodném domě historika prof. Augusta Sedláčka. Profesoru Krchovi se na Mladovožicku podařilo nasbírat různé náčiní, nábytek, kroje, ale také písemnosti, knihy a fotografie. Od roku 1978 se muzeum nachází v budově radnice. V tomto roce bylo také přejmenováno na Památník Mladovožicka. Nalezneme tam 3 síně, síň umění, pamětní síň akademického malíře Oty Bubeníčka (1871 – 1962), posledního žáka Julia Mařáka a též loutkáře, který se v Mladé Vožici usadil v r. 1932 a městečko a jeho okolí svými
31
obrazy proslavil a pamětní síň prof. Augusta Sedláčka (1843 – 1926), autora monumentálního patnáctisvazkového díla „Hrady, zámky a tvrze Království českého“. V síni umění jsou umístěny obrazy ze 17. až 19. století od různých evropských malířů, dále obrazy a plastiky českých malířů a sochařů z přelomu 19. a 20. století, v neposlední řadě také obrazy současných mladovožických malířů – amatérů. Většina obrazů a plastik pochází z pozůstalosti mladovožického rodáka, stavitele ing. Františka Novoveského, který je odkázal městu v r. 1943, ostatní obrazy jsou například z mladovožického zámku. V pamětní síni Oty Bubeníčka jsou vystaveny kromě jeho obrazů také obrazy jeho dcery Hedy Pekařové – Bubeníčkové. Jsou zde i různé kresby, katalogy z výstav, osobní pohlednice a rodinné fotografie. Nalezneme zde i připomínku jeho loutkářské činnosti, byl jedním z prvních, kdo připravoval loutky pro začínající Československou televizi. V pamětní síni prof. Augusta Sedláčka jsou instalovány předměty, které používal – nábytek, osobní potřeby, fotografie, diplomy, soukromá korespondence a některé knihy, jejichž je autorem. Část této síně je věnována i Janu Jeníku z Bratřic. V muzeu se dále nachází sbírka různého nádobí, modely mladovožické školy, místních masných a pekařských krámů, makety ručních husitských zbraní, zvony bývalých věžních hodin, cechovní pokladna a mnoho dalších exponátů [Vysloužilová, 2001, 54, 55]. V roce 2011 byla v nově zrekonstruovaných sklepních prostorách vytvořena nová stálá expozice šicích strojů. Kromě stálých expozic lze v Památníku navštívit i různé tematické výstavy a vernisáže.
32
II. Praktická část Cíle práce: 1. Zmapování selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu území Mladovožicka. 2. Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu na daném území. 3. Návrhy na zlepšení propagace města Mladá Vožice. 4. Poukázat na další možnosti rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. Hypotéza: Osoby činné v oblasti cestovního ruchu mají zájem o vytvoření informační brožury o městě Mladá Vožice. Použité metody výzkumu: S ohledem na povahu vytyčených cílů jsem využila analýzu dostupných písemných dokumentů i elektronických zdrojů, další informace jsem sbírala při své odborné praxi na Městském úřadě v Mladé Vožici a v místním infocentru a Památníku Mladovožicka. Využila jsem i osobní místní znalosti. Následně jsem metodou dotazování formou polořízeného rozhovoru, kdy jsem měla předem připraveno 13 otevřených otázek (viz Příloha A.1), zmapovala služby s přímým bezprostředním vztahem k cestovnímu ruchu a to zejména v samotné Mladé Vožici, ale i v jejím okolí. Zajímalo mě především, v jaké oblasti cestovního ruchu své služby poskytují, případně jaká je kapacita jejich služby, jestli využili možnosti čerpat nějaké granty a dotace, zda spolupracují s dalšími službami v oblasti cestovního ruchu, jak svou službu propagují. Jaký je jich pohled na současnou prezentaci města, zda by podpořili vytvoření brožury o městě, příp. vytvoření naučné stezky. Rozhovory jsem uskutečnila přímou formou „face to face“ a také telefonicky, odpovědi jsem zaznamenávala do záznamového archu. Takto získaný empirický materiál jsem třídila do skupin, zjišťovala jsem četnosti jednotlivých jevů a vše jsem s pomocí programu Microsoft Excel uspořádala do grafů a tabulek. Výzkum jsem prováděla v březnu 2013. Výzkumný soubor tvořilo 25 osob poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu v Mladé Vožici a v jejím okolí. Vytipovala jsem je s pomocí pracovnice infocentra a rovněž na základě osobní znalosti, v několika případech dotazovaná osoba sama poukázala na dalšího možného respondenta.
33
Stejným způsobem jsem oslovila i starostu města Mladá Vožice pana Mgr. Jaroslava Větrovského, i pro něho jsem měla připraveno 13 otevřených otázek (viz Příloha A.2). Zjišťovala jsem jeho postoj k rozvoji cestovního ruchu ve městě a k jeho propagaci. Veškeré získané informace a postřehy jsem dále využila k vytvoření SWOT analýzy předpokladů rozvoje cestovního ruchu na území Mladovožicka a k vytvoření textu informační brožury o Mladé Vožici.
34
4 Podklady pro vlastní výzkum 4.1 Selektivní předpoklady Vyjadřují způsobilost obyvatelstva dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně nebo pasivně. Členíme je na objektivní (soubor faktorů, ovlivňující cestovní ruch v území) a subjektivní předpoklady (ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu) [Drobná, Morávková, 2004, 22].
4.1.1 Objektivní Na Městském úřadu v Mladé Vožici jsem se dozvěděla aktuální údaje z evidence obyvatel - město Mladá Vožice má k 19. 3. 2013 celkem 2 719 obyvatel, z toho 1 336 mužů a 1 383 žen, dětí do 15 let zde žije 429. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, které tvoří 15 členů, rada města se skládá z 5 členů, tedy ze starosty, místostarosty a 3 členů zastupitelstva [10]. Dalšími orgány jsou starosta, městský úřad a zvláštní orgány města [zák. č. 128/2000 Sb.]. Starosta města Mgr. Jaroslav Větrovský stojí v čele městského úřadu a zároveň Mladou Vožici reprezentuje navenek. Zvláštními orgány jsou kontrolní a finanční výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Obec spravuje své záležitosti samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do této samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem [zák. č. 128/2000 Sb.]. Město vydává obecně závazné vyhlášky, se kterými by se měli všichni obyvatelé seznámit a řídit se dle nich. Vyhlášky jsou zveřejňovány na úřední desce a současně na webových stránkách města www.mu-vozice.cz. Rozpočet města i jeho úpravy v průběhu roku schvaluje zastupitelstvo. Návrh rozpočtu musí být rovněž zveřejněn na úřední desce. Městský úřad Mladá Vožice je zařazen mezi pověřené obecní úřady, státní správu vykonává tedy i pro okolní obce. Nachází se zde matriční a stavební úřad. Ve městě se nachází rovněž pošta, pobočka České spořitelny s bankomatem, bankomat GE Money Bank, pobočka České pojišťovny, služebna Policie ČR, zdravotní středisko 35
s výjezdním místem rychlé záchranné služby a turistické informační centrum. Najdeme zde také farní úřad a základní školu, která má nižší a vyšší stupeň a mateřskou školu.
4.1.2 Subjektivní Město Mladá Vožice je vyhledáváno turisty a výletníky díky své výhodné poloze, na rozhraní jižních a středních Čech, avšak bokem od hlavního silničního tahu Praha – České Budějovice, především pro svůj klid, krásnou a rozmanitou přírodu a památky. Většina z nich tudy ovšem pouze projíždí, v městečku si udělají jednodenní zastávku, ale netráví zde celou dovolenou. Cílovou skupinou jsou zejména rodiny s dětmi a senioři, ale také cykloturisté. Vožice nabízí také kulturní a sportovní vyžití, možnost koupání pro nenáročné, v zimě upravované běžkařské trasy, lyžařské vleky, dále některá zábavní zařízení. Ve městě donedávna zcela chyběla možnost ubytování, nyní je v provozu hotel Záložna a dále je možno využít ubytování v penzionu nebo v soukromí. Jak již uváděl Karel Emanuel Rosol a M. Kršková ve svém Průvodci Mladou Vožicí a okolím, vydaným v roce 1938, Mladá Vožice patří k předním místům v letních sídlech, zejména pro rodiny Pražanů [3]. Tuto tradici si, myslím, udržela do dnešních dnů, protože se zde nachází velké množství rekreačních objektů sloužících k individuální rekreaci. Jak už jsem zmínila, město má své webové stránky, na kterých se lidé dozvědí informace o místním dění. Dále jsou zde informace o historii a vzniku města, památkách a významných osobnostech, které jsou s městem spojené [10]. Propagační materiály, letáky a knihy o Mladé Vožici a okolí, kterých bylo do této doby vydáno hned několik, si mohou turisté zakoupit v místním informačním centru.
4.2 Realizační předpoklady Umožňují realizovat nároky účastníků cestovního ruchu v oblasti. Umožňují dopravit se do určitých míst a využívat je k pobytu a rekreaci [Drobná, Morávková, 2004, 22].
36
4.2.1 Dopravní předpoklady Jižní Čechy jsou ze severních a východních oblastí České republiky a ze sousedního Rakouska dobře dostupné po silnici E 55 (Praha - České Budějovice - Linz), na kterou se napojují místní dopravní uzly. Město Mladá Vožice je po celý rok dobře dostupné automobilem. Dopravu v lokalitě zajišťují také pravidelné autobusové linky. Ve městě se nachází 5 zastávek a autobusy odtud jezdí zejména do Tábora, Prahy, Benešova, Vlašimi, Votic, Českých Budějovic a samozřejmě do menších vesnic v okolí. Pokud chce člověk jet ještě někam dál, musí ve větším městě přestupovat. Linky na trasách po Táborsku zajišťuje především dopravní firma Comett plus, linky do středočeského kraje ČSAD Benešov a linku Kolín – České Budějovice zajišťuje Okresní autobusová doprava Kolín. Důležité je také zmínit možnosti parkování ve městě. Možností je hned několik. Zaparkovat se dá na Husově náměstí před budovou pošty, hned vedle autobusových zastávek, poté před zdravotním střediskem, které se nachází v Plaňkové ulici a další možností je parkování na Žižkově náměstí před kostelem nebo obchodním domem Jednota. Na konci Vožice směrem na Tábor mohou řidiči využít také místní čerpací stanici Oktan. V místní části Noskov, vzdálené 2 km od Mladé Vožice, se nachází společnost „Jaromír Dvořák - doprava a servis“, která zajišťuje jednorázové i pravidelné dopravy autobusem po České republice a celé Evropě, dále také veřejnou linkovou dopravu, kyvadlovou autobusovou dopravu, firemní autobusové linky pro zaměstnance, příležitostné dopravy autobusem, zájezdy, hromadně organizované akce, možnost zajištění průvodců i kompletních zájezdů s partnerskými cestovními kancelářemi a součástí služeb jsou též opravy autobusů, servis a další podobné služby [22].
4.2.2 Materiálně technická základna 4.2.2.1 Ubytovací zařízení Hotel Záložna Ubytování v Mladé Vožici dlouhá léta zajišťoval pouze hotel Záložna nacházející se v samém centru města na Žižkově náměstí, který provozovala Jednota Tábor. Z důvodu malého využití byl však hotel po roce 2000 uzavřen a po té přešel do soukromých 37
rukou, kdy nejprve sloužil 2 roky jako jakýsi azylový dům. Pak po změně majitele prošel rozsáhlou rekonstrukcí a až od konce roku 2012 byl opět otevřen pro veřejnost. Nachází se v něm 9 apartmánů pro dlouhodobé i krátkodobé ubytování a 9 dvoulůžkových pokojů hotelového typu s možností přistýlky, některé jsou kuřácké a některé nekuřácké. Součástí pokojů je sociální zařízení (sprcha, WC). Výhodou je ubytování domácích mazlíčků zdarma, bezplatné je i parkování před hotelem na nehlídaném parkovišti a úschovna kol v objektu. Po celém hotelu je zaveden WiFi internet. Lze využít i společenskou místnost o kapacitě 10 míst. Hlavní nevýhodou ovšem je, že v hotelu již není restaurace. Ke stravování za zvýhodněné ceny však lze využít restaurace v blízkém okolí. Hotel má vlastní internetové stránky, rezervaci je možné provést telefonicky nebo mailem [11]. Penzion u Jaromíra Provozuje od tohoto roku firma Doprava – servis Jaromír Dvořák, Noskov 27, Mladá Vožice v zrekonstruovaném domě č. p. 19 v ulici Obětí nacismu v Mladé Vožici. Jedná se o 3 samostatné apartmány, každý vybavený kuchyňskou linkou a sociálním zařízením. Celková kapacita penzionu je 13 lůžek. Projekt je podpořený dotací z „Realizace místní rozvojové strategie“ Programu rozvoje venkova. Dotace byla získána prostřednictvím Občanského sdružení MAS Krajina srdce, které svou rozvojovou strategií podporuje mimo jiné i rozvoj cestovního ruchu [22]. Ubytování u Fialů Jedná se o ubytování v soukromí, pro náročné, ale i pro rodiny s dětmi, na adrese 17. listopadu 512, Mladá Vožice. K dispozici je samostatný byt v patře rodinného domu, s balkónem a předzahrádkou pro účely krátkodobého rekreačního, ale i dlouhodobého ubytování. Ubytovací kapacita je 6 osob. Parkování je možné přímo u objektu [6]. Penzion Zelená zahrada Bude otevřen v tomto roce na pozemku bývalého zahradnictví, na jeho výstavbu majitelka Ing. Helena Dlouhá čerpala dotaci z Programu rozvoje venkova. Kapacita tohoto ubytovacího zařízení je 6 lůžek s možností 2 přistýlek. V současné době připravuje vlastní webové stránky.
38
Další možnosti ubytování se již nacházejí mimo Mladou Vožici. Ubytování u Vrtišků – Zhoř u Mladé Vožice Moderní kompletně zrekonstruovaný dům s bazénem na okraji malé vesnice, 4 km od Mladé Vožice. K dispozici je zadní část objektu se samostatným vchodem, vlastní příjezdovou cestou a parkováním u domu. Kapacita zařízení je 9 lůžek. Naleznete zde plně vybavený obývací pokoj s kachlovou pecí, kuchyňský kout, 3 ložnice s vlastní koupelnou a WC. Dále ohniště, gril, zahradní nábytek, lehátka, dětský nábytek atd. Možnost rybolovu v soukromém rybníce po dohodě s majitelem objektu v místě [5]. Penzion Kulturní dům Vilice Ubytovací kapacita objektu, vzdáleného 6 km od Mladé Vožice, je 14 lůžek, dva pokoje jsou 5 lůžkové (Zelený a Modrý) a jeden je 4 lůžkový (Oranžový). Pro všechny pokoje je společná koupelna se dvěma sprchovacími kouty, umyvadly a samostatným záchodem. Součástí budovy je také restaurace se salonkem s kapacitou 60 míst. K pobytu je možné dokoupit snídani, oběd a večeři z místní restaurace [19]. Turistická ubytovna a apartmány Smilovy Hory Ubytovna, kterou provozuje Obec Smilovy Hory vzdálená 8 km od Mladé Vožice, se nachází v budově bývalé mateřské školy a byla vybudovaná v rámci Programu obnovy venkova za přispění fondů EU. Jsou zde dvě nadzemní podlaží, v přízemí společenský sál s krbem a v prvním patře pokoje s kuchyňkou. Celková kapacita je 7 pokojů po 4 lůžkách. Každá ubytovací jednotka disponuje vlastním sociálním zařízením s WC. V budově bývalé základní školy byly vybudovány apartmány s celkovou kapacitou 20 lůžek, návštěvníkům začali sloužit od roku 2013. Při pobytu lze využít také sportovní a společenská zařízení, která jsou k dispozici přímo v areálu a slouží jak hostům, tak také místním obyvatelům. Jedná se o fitcentrum, saunu a klubovnu, dále hřiště s umělým povrchem (volejbal, tenis, malá kopaná….), krytý bazén, ruský kuželník, stůl na stolní tenis, dětský koutek, venkovní altán s krbem [26]. Hotel Štamberk **** Jedná se o konferenční a wellness hotel, který se nachází uprostřed blízké CHKO Blaník, zhruba 12 km od Mladé Vožice, v okrese Benešov. Ubytování je situováno mezi hlavní hotelovou budovu s dvoulůžkovými pokoji, apartmány de luxe, jež poskytují služby nejnáročnější klientele. V samostatné budově jsou zařízené prostorné apartmány pro 4 - 6 osob. Celková kapacita střediska činí 86 lůžek. V celém prostoru hotelu je 39
k dispozici zdarma WiFi připojení. V komplexu je i menší restaurace s barem pro soukromou skupinku s kapacitou 30 osob [27]. 4.2.2.2 Stravovací zařízení Služby stravovací uspokojují potřeby výživy člověka. Účastník cestovního ruchu je využívá jak v průběhu přemísťování, tak i během pobytu v cílové destinaci. Představují i možnost seznámit se s určitým specifickým prvkem kultury daného národa či regionu. Poznání specifických zvyklostí či gastronomických produktů může být i samo o sobě motivem účasti na cestovním ruchu. Účastníkům cestovního ruchu a stejně tak i rezidentům slouží veřejné stravování. Klientela není předem známa, zákazník hradí cenu produktu, která je stanovena podnikatelem a nabídka sortimentu je poměrně široká a závisí na marketingové koncepci podnikatele [Indrová, 2009, 41]. Restaurace Na Růžku Nachází se v ulici Jana Jeníka z Bratřic 94, v současné době změnila provozovatele, je uzavřená z důvodu celkové rekonstrukce. Provoz by měla opět zahájit v květnu 2013. Restaurace U Českého lva Restaurace s dlouhou tradicí na adrese Husovo náměstí 99, kde se na své cestě zastavil i T. G. Masaryk. Na hosty zde čekají oddělené prostory k sezení, letní zahrádka, speciality místní kuchyně, milá obsluha, skvělé ceny, plazmová televize. Restaurace U Zvonice Nachází se v ulici E. K. Rosola, čp. 186. Nalezneme zde velmi příjemné prostředí, v létě je k dispozici i terasa a předzahrádka. Cukrárna U Vaňků Nachází se na Husově náměstí, č. p. 103. Každý den jsou k dispozici čerstvé zákusky, rautové zákusky, na zakázku svatební cukroví, dorty, vánoční cukroví a mnohé další. 4.2.2.3 Kulturní zařízení a akce Kino Kinematografie se v Mladé Vožici začala rozvíjet v r. 1924. V té době se kino jmenovalo „Legie“, protože ho zřídila Obec legionářská. Promítalo se v sále dnešní 40
restaurace „U Českého lva“. Ve 30. letech se kino přestěhovalo do hotelu „Záložna“. Za protektorátu muselo být kino také přejmenováno stejným jménem, jaký nesl hotel. První zvukový film se promítal v r. 1934 a byl jím „U svatého Antoníčka“, kde hlavní roli ztvárnil významný vožický občan Ota Bubeníček. Majitelé kina se hodně měnili. V 50. letech bylo kino přestěhováno na původní místo. Na přelomu 70. a 80. let se uskutečnila celková rekonstrukce. Kinosál slouží dodnes, jeho provoz finančně zajišťuje město. Největší sláva této zábavy bohužel hodně upadla, přesto se v kině promítá pravidelně každou sobotu a neděli a to od 16.30 a 19.30 hodin [Vysloužilová, 2001, 56]. Knihovna Vožická knihovna vznikla roku 1863 a má pro město velký význam. Z této doby se zachovala řada knih, které jsou dnes již velmi zažloutlé a jsou uloženy v archivu knihovny [Vysloužilová, 2001,55]. Knihovna se několikrát stěhovala. Nejprve byla v zámku, poté na radnici a poté v rodném domě Augusta Sedláčka. Ovšem v r. 1955 byla postavená hasičská zbrojnice a knihovna se nachází uvnitř této budovy. Mladovožická knihovna svého času patřila k největším v táborském okrese. V současné době zde najdeme přes 22 000 knih a lidé zde mají přístup také k Internetu [10]. Bowling club Faraon Nachází se v budově obchodního domu Jednota na Žižkově náměstí. Je zde bar, bowling, hrací automaty, kulečník, stolní fotbal, šipky a také menší sál, kde vystupuje divadelní spolek Voživot a hudební, většinou rockové, kapely. Bowling club se ovšem snaží přilákat i starší generaci, a proto se zde konají příjemná posezení a k poslechu a tanci hraje například „Táborská heligonka“ [13]. Diskotéka Atlanta V sále hotelu Záložna na Žižkově náměstí se zhruba 3x do měsíce koná diskotéka, na kterou se díky své oblíbenosti sjíždí lidé z celého okolí. Pravidelně poslední pátek v měsíci se koná tzv. „Gigatřesk“, což je největší diskotéka, na kterou jezdí také autobusové svozy, a to směrem od Votic a od Tábora. Na návštěvníky čekají různé akce, soutěže a losování o hodnotné ceny [13]. Konají se zde také různé koncerty. Mladovožickou Atlantu navštívila například skupina Lunetic, Škwor, Tři sestry, zpěvák Raego a další.
41
Divadelní spolek VOŽIVOT V Mladé Vožici mělo divadlo poměrně dlouhou tradici. Hrálo se zde již roku 1865 a s menšími přestávkami fungovalo až do roku 1993. Divadelní spolek VOŽIVOT byl 10. května 2012 zaregistrován Ministerstvem vnitra jako Občanské sdružení s oficiálním názvem Amatérský divadelní soubor Voživot o.s. [12]. Také loutkové divadlo má ve městě svou dlouhou historii. V budově „Dětského domu“ desítky let ležely a visely dobré tři stovky krásných loutek, některé ovšem už v havarijním stavu, tudíž se divadelní spolek Voživot ve spolupráci se studenty Alternativního a loutkového divadla v Praze a za podpory Nadace Vodafone Česká republika, zasloužil o vznik projektu „Loutkám jde voživot“. V Zámecké zahradě v Mladé Vožici vyrostlo šapitó, ve kterém se ve dnech od 30. 6. do 6. 7. 2012 loutky opravovali a rekonstruovali. Nyní jsou opravené loutky umístěné v prostorech místní Solné věže na Žižkově náměstí, kde tím pádem vzniklo muzeum loutek. Toto muzeum mohou lidé navštívit po domluvě s vedoucí Památníku Mladovožicka. Loutky si navíc lidé mohou osahat a vyzkoušet [12]. Mladovožická pouť Koná se každoročně v polovině srpna. Po křížové cestě se dostaneme ke kapli Nanebevzetí Panny Marie, kde probíhá bohoslužba. Zároveň se na Žižkově náměstí a v ulici podél kostela nachází mnoho stánků a pouťových atrakcí pro děti i dospělé. Na fotbalovém hřišti se tradičně hraje fotbalový zápas a v zámecké zahradě se večer koná zábava. Plesy a zábavy Každoročně se v Mladé Vožici konají plesy. Hasičský ples, farní, myslivecký a v neposlední řadě také ples maškarní. Plesy a zábavy probíhají v sále Hotelu Záložna. Některé zábavy jsou v letních měsících umístěny také do zámecké zahrady. Na místě je samozřejmě poskytováno také občerstvení. 4.2.2.4 Sportovní zařízení a akce Mladá Vožice je křižovatkou 3 oficiálních značených cyklotras. První označená číslem 1171 vede z Louňovic pod Blaníkem do Tábora, druhá, která má číslo 1178 vede z Miličína přes Mladou Vožici do Načeradce a třetí pod číslem 1172 začíná v Tučapech, pokračuje přes Chýnov a v Mladé Vožici končí. Okolo Mladé Vožice vedou také 3 42
naučné cyklotrasy, které zrealizovalo dobrovolné sdružení obcí Mikroregion Venkov v rámci projektu „Po stopách historie obcemi Mikroregionu VENKOV“ podpořeného místní akční skupinou Krajina srdce. Stříbrná osmička, což je trasa v celkové délce 50 km doporučená pro horská a treková kola, s 13 informačními tabulemi, nás provede po stopách dolování stříbra na Ratibořskohorsku a Vožicku. Trasa Kolem hradu Šelmberk má silniční variantu o délce 43,4 km a trasu pro MTB o délce 54,2 km, nalezneme na ní 10 informačních tabulí. Po blízkém okolí hradu Šelmberk nás provede pěší naučná stezka dlouhá cca 5 km, která nás seznámí podrobně s historií hradu, okolní faunou i flórou a ukáže nám nejmalebnější zákoutí šelmberského podhradí. Blatnické okruhy se nazývá 6 tras o různé délce od 19 do 30 km, které vedou kolem krásných Blatnických rybníků nacházejících se mezi Mladou Vožicí a Pacovem [16]. V Mladé Vožici působí Cyklistický klub Mladá Vožice, což je volné sdružení vyznavačů cykloturistiky. Každoročně organizuje několik akcí, kdy nejvýznačnější je Vožický maratón. Další cyklistickou akcí je Zlatá šlapka, kterou pořádá Mikroregion Venkov. Ve městě působí také Jezdecký klub Mladá Vožice o. s., návštěvníky každoročně zve na parkurové Jezdecké závody a Hubertovu jízdu [21, 16, 35]. TJ Sokol Mladá Vožice využívá pro svou činnost fotbalové hřiště, sportovní halu a sokolské hřiště, které je přístupné i pro širokou veřejnost. Nachází se tam hřiště s umělou „trávou“ pro míčové hry a běžecká dráha. Využít lze také tenisových kurtů. V současné době ve městě však chybí koupaliště. Ke koupání slouží pouze požární nádrž nacházející se v místní části Pavlov, kde však kvalita vody nebývá dobrá. Město Mladá Vožice má ale již zpracovaný projekt „Rozšíření sportovně rekreační vybavenosti pro cestovní ruch na Mladovožicku“, jehož součástí bude i nekrytý bazén. Bude se nacházet v blízkosti fotbalového hřiště. Dle informace z 15. 4. 2013 byla městu na tento projekt přiznána dotace ve výši 11 420 215 Kč v rámci 23. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Pro vyznavače zimních sportů se v místní části Radvanov – Horní Kouty nachází lyžařský areál ležící ve výšce 550 m n. m. Na dospělé zde čekají dvě sjezdovky (modrá o délce 760 m a o 100 m kratší červená), přičemž jejich převýšení je 114 m. Nejvyšší bod obou sjezdovek má nadmořskou výšku 664 m. Dvě sjezdovky tu mají i pro malé děti. Všem lyžařům pak slouží tři vleky [23, Horejsková, 2006, 111].
43
O vytýčení a strojní protahování běžkařských stop se zasloužilo občanské sdružení Polánka, které bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra ČR dne 23. 12. 2008, jako dobrovolné, nevládní, neziskové sdružení fyzických a právnických osob, jehož hlavním cílem je podpora rekreačního sportování a turistiky v přírodě, a to způsobem k přírodě maximálně šetrným [15]. Sdružení je pojmenováno podle Přírodního parku Polánka, který se nachází severovýchodně od Tábora, mezi městy Mladá Vožice, Chýnov a Pacov a leží v nadmořské výšce 724 m. Sníh zde zůstává ležet nejdéle z celého Táborska. Geomorfologicky leží toto území na západním okraji Českomoravské vysočiny, přesněji je součástí Pacovské pahorkatiny, která je podcelkem Křemešnické vrchoviny [14]. Celková délka běžeckých tras je 72 km, včetně přístupové trasy z Mladé Vožice a Ratibořských Hor (která se teprve chystá). Na mapách je vyznačeno 66 km, z nichž převážná část (55 km) byla vyznačena v terénu pásovým značením KČT a rozcestníky se směrovkami v rámci projektu Lyžařské trasy Polánka [15]. Každoročně se zde pořádá závod v běhu na lyžích klasickou technikou „Polánka Cup“, kterého se může zúčastnit široká amatérská veřejnost všech věkových kategorií. Závod se koná po značených lyžařských trasách na Polánce. Poprvé se tyto závody konaly 8. 3. 2009. Termín závodu je závislý na sněhových podmínkách - většinou se vyhlašuje 14 dní před konáním závodů. Při nedostatku sněhu se může tento závod běžet i bez lyží jako závod v krosovém běhu. Poslední dubnovou neděli sdružení pořádá „Polánka Kros“, což je závod v krosovém neboli terénním běhu pro širokou amatérskou veřejnost všech věkových kategorií. Je veden po polních a lesních cestách v okolí Smilových Hor, které nabízí skvělé zázemí [15]. 4.2.2.5 Další zařízení a služby Informační centrum Infocentrum zahájilo svou činnost 1. května 2011. Nachází se v přízemí staré budovy radnice na Žižkově náměstí č. p. 80, kde jinak najdeme prostory Památníku Mladovožicka. Je zde otevřeno od úterý do pátku od 10:00 – 12:00 a 13:00 – 15:00 a v sobotu od 9:00 – 11:00. Pracovnice infocentra paní Jana Sapíková nabízí návštěvníkům veškeré dostupné tištěné informační materiály a upomínkové předměty
44
týkající se města a jeho okolí, k dispozici má rovněž přístup na internet. Disponuje značnými znalostmi z historie města a života v něm. MAS Krajina srdce Místní akční skupina (MAS) Krajina srdce, která sídlí na Žižkově náměstí č. p. 82, je občanské sdružení, které sdružuje laickou i odbornou veřejnost a podporuje rozvoj venkovského území, které zahrnuje 46 obcí z Jihočeského i Středočeského kraje. MAS Krajina srdce působí na území o rozloze 623,75 km2, kdy na daném území žije k 1. 1. 2012 dle ČSÚ 20 843 obyvatel a průměrná hustota osídlení je 33,42 obyvatel/ km2 [8]. MAS Krajina srdce zahájila svou činnost v září 2003 v reakci na připravovaný dotační program Evropské Unie s názvem LEADER+. O rok později byla zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů [8]. Místní akční skupina funguje na principech metody LEADER, která pochází z francouzského Liaison entre les actions economic rural - Propojování akcí hospodářského rozvoje venkova neboli Propojení aktivit pro rozvoj ekonomiky venkova. LEADER je založen na místním partnerství, na jednotné místní rozvojové strategii, má výrazně decentralizované řízení i financování. Sami zástupci místních organizací si určují, na které aktivity se zaměří. Program je v podstatě otevřená metoda k rozvoji regionu. Principem je tedy propojení lidských a jiných kapacit daného území, vytvoření společné strategie a společné rozhodování. Podstatné je partnerství a spolupráce v regionu, kterého se účastní jak samosprávy, tak podnikatelé a neziskové organizace. Za metodou samozřejmě nutně směřují prostředky na rozvoj, i když ty již s různými prioritami v různých obdobích. Těmito prostředky byl podpořen i rozvoj cestovního ruchu, například výstavba Penzionu u Jaromíra či Penzionu Zelená zahrada [8].
45
Měřítko neuvedeno Obr. 8: Mapa území MAS [8]
Občanské sdružení MAS Krajina srdce ve spolupráci s dalšími subjekty v návaznosti na připravovaný zákon o cestovním ruchu iniciovalo vznik nové turistické oblasti s poutavým názvem TOULAVA. Ta se nachází přímo v srdci Čech, na půl cesty mezi Prahou a Šumavou. Přirozeným centrem oblasti je známé husitské město Tábor. Kraj začíná na severu Českým Meránem a Českou Sibiří přes Táborsko až po Bechyňsko a Milevsko. Na západě končí Sedlčanskem a na východě Mladovožickem a Chýnovskem. Již od června 2011 byly vyvíjeny různé aktivity, od diskusního fóra na Monínci, po založení pracovní skupiny, která má, mimo jiné, za úkol založení skupiny pro destinační
management
a
realizaci
konkrétních
marketingových
aktivit
pro zviditelnění oblasti. V současné době se připravuje spuštění webových stránek www.toulava.cz. Nyní jsou stránky ve fázi přípravy, ale plánované spuštění je před letní sezónou 2013.
46
Do Toulavy se může zapojit úplně každý, kdo má zájem spolupracovat a má dobrý nápad. Dostane se mu zvýšení prestiže a propagace, pracovní uplatnění v budoucnu a informace. Místní akční skupiny turistické oblasti se daly dohromady a podporují založení Toulavy, sestavily projekt spolupráce „Toulava – turistická oblast“, koordinátorem projektu je MAS Krajina srdce. Tento projekt uspěl a MAS získala 1 500 000 Kč za účelem různých projektů, jako je pořízení tabulí označující hranice turistické oblasti Toulava, které budou umístěny na podzim roku 2013, dále webové stránky, na kterých budou mít všichni podnikatelé v cestovním ruchu šanci se prezentovat a v neposlední řadě strategie rozvoje CR turistické oblasti Toulava. Z projektu bude také realizován press a fam trip, na kterém MAS Krajina srdce spolupracuje s agenturou CzechTourism a na který přijedou zástupci cestovních kanceláří. Letos je vyhlášena fotosoutěž a z vybraných fotek z oblasti Toulava budou na jaře 2014 realizovány putovní výstavy. Strategie rozvoje CR turistické oblasti Toulava je velmi důležitá. Očekává se, že 1. 1. 2014 vyjde v platnosti zákon o cestovním ruchu, který předpokládá, že se na půdě České republiky bude aplikovat rakouský model podpory cestovního ruch, který chce vybrat lukrativní turistické oblasti, jež bude finančně podporovat. O tomto zákoně se zatím jedná ve vládě. A aby turistická oblast mohla dle tohoto zákona fungovat, musí mít sestavenou právě onu strategii. Při jejím zpracování má Toulava různé partnery, např. Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě. Na strategii spolupracují pan Doc. RNDr. Jiří Vaníček a CSc., RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Konkrétně strategii ovšem realizuje a financuje MAS Krajina srdce. Strategie je zároveň nezbytná pro ucházení se peněz ze státního rozpočtu. Pokud tedy vyjde zákon o cestovním ruchu, bude Toulava financována od státu, pokud ovšem nevyjde, jsou připravovány mechanismy, které Toulavu „uživí“, aby nebyla závislá na dotačních mechanismech státního rozpočtu. Jsou jistí partneři, kteří zatím nejsou zmíněni a budou přispívat určitou roční částkou. Kraj o tomto projektu ví, ale přímá podpora zde zatím nefunguje. Ovšem spolupráce s Městem Mladá Vožice je, Město tuto myšlenku podporuje. Obecně prospěšná společnost Toulava má 12 zakladatelů, zastupují sektory (podnikatelský, neziskový, veřejný) a funguje spolupráce mezi městy a starosty. OPS Toulava podala další projekt na 10-ti denní stáž do rakouského Štýrska, k spřáteleným 47
partnerům, do jejich destinačního managementu, který tam výborně funguje, aby členové Toulavy viděli, jak se dělá destinační management v Rakousku a mohli od nich čerpat zkušenosti. Tento projekt je podán do programu Leonardo da Vinci, zatím se neví, zda projekt vyjde. Na stáž by mělo jet asi 13 zástupců managementu v září 2013. Značka „TOULAVA regionální produkt“ – jde o projekt MAS Krajiny srdce, budou certifikovány řemeslné výrobky a služby provozované s ohledem na životní prostředí, v souladu s přírodou, které musí splnit určitá kritéria a výrobcům to přinese zejména prestiž a zviditelnění se (jde například o dekorativní perníčky, kraslice, med, Tiffany vitráže, háčkované předměty, smaltované šperky…). Na lukrativních místech budou umístěny v osvětlených vitrínách tyto výrobky, jako např. na Monínci u vstupu. První značky byly certifikační komisí udělovány v březnu 2013.
Obr. 9: Logo TOULAVA regionální produkt
[8]
Doplňkové služby Přímo ve městě jsou pro místní obyvatele i turisty k dispozici autoservisy a motoristické služby, mezi něž patří AUTO-MOTO Kadlec, Autoservis Vladimír Mareš, AUTOSLUŽBY Míša, které zároveň provozují také kurýrní služby a AUTO KELLY František Roubal. Jednostopá vozidla opravuje rovněž Miloslav Slunečko. Nachází se zde také služby zahrnující péči o tělo a zdraví. Lze sem zahrnout například masérské, rekondiční a regenerační služby, kterým se věnuje Šárka Balíková, Eva Kosáková a Ing. Igor Böhm. Pan Ladislav Stránský se zabývá masážemi Shiatsu a terapie reiki. Kosmetické služby, pedikúru a manikúru ve městě zajišťují Vladimíra Svobodová, Monika Voříšková a Jaroslava Loudinová, která provozuje zároveň také solárium. Kadeřnické služby nabízí Iva Brožková, Libuše Mikšíková, Olga Dvořáková, Šárka Novotná a Alena Kriváneková. 48
Také je zde několik obchodů s potravinami a spotřebním zbožím. Mezi větší patří Flopdiskont a COOP. Nachází se zde také prodejna TETA s drogerií a železářstvím, večerky, kde je otevřeno o víkendech i ve svátky, obchod Káva & čaj – Voříšková Hana, pekařství U Ševčíků, Vinotéka J&R, řeznictví – uzenářství Matoušek, květinářství Pivoňka a Květiny - Irena Novotná, obchod JANA s drogerií, keramikou a dárkovým zbožím, Zlatnictví, prodejna s drogistickým zbožím a papírnictví POLYMONT, Textil Švadlenka a několik obchodů s oblečením. Ve městě najdete také 5 velkých firem, které zaměstnávají velkou část obyvatel města, jde o TESLU Mladá Vožice, a. s., KOH-I-NOOR Mladá Vožice, a. s., IDSC spol. s r. o., SINFO spol. s. r. a pekárnu ZAVT, a. s. Tyto firmy rovněž sponzorují různé kulturní a sportovní akce.
49
5 Výsledky vlastního výzkumu 5.1 Dotazování 5.1.1 Rozhovory s osobami aktivními v oblasti služeb cestovního ruchu První otázkou jsem zjišťovala, v jaké oblasti cestovního ruchu vykonávají svou činnost a případně, jaká je kapacita jejich služby. Graf 1: Rozdělení poskytovatelů služeb dle druhů
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
Rozhovor jsem provedla s 25 osobami, z čehož dvě poskytují zároveň dva různé druhy služeb, celkový počet služeb je tedy 27. Z grafu 1 je zřejmé, že nejvíce je ubytovacích zařízení, přímo v Mladé Vožici jsou však pouze 4 (z toho 1 bude do provozu uvedeno až v tomto roce), zatímco 4 další jsou v okolních obcích. Ubytovací služby jsem považovala za nejdůležitější, proto jsem oslovila i ubytovatele z blízkého okolí. Zástupce dalších služeb jsem ale oslovovala pouze v rámci Mladé Vožice a jejích místních částí, vyjma rozhledny s kovářským muzeem, která se nachází v obci Moraveč a jedná se o jediné soukromé muzeum ve sledovaném regionu. O stravovacích zařízeních se zmiňuji v dalším textu, mezi zábavní patří diskotéka Atlanta a Bowling bar Faraon, mezi dopravní Comett Plus spol. s r. o. Tábor, který má svou pobočku i v Mladé Vožici a Doprava – servis Jaromír 50
Dvořák. Zimní sporty zastupuje o. s. Polánka se svými běžkařskými trasami a Svaz tělovýchovných služeb: lyžařské vleky Horní Kouty – Radvanov, sportovní kluby TJ Sokol Mladá Vožice, Cyklistický klub Mladá Vožice, Jezdecký klub Mladá Vožice o. s. a Klub českých turistů. Mezi kulturní a vzdělávací spolky patří o. s. DANAR se sídlem na hradě Šelmberk a Amatérský divadelní soubor VOŽIVOT o. s. Co se týče kapacity služeb, tuto jsem zjišťovala u ubytovacích a stravovacích zařízení. V Mladé Vožici lze využít Ubytování u Fialů, kde se nachází apartmán se 4 lůžky a 2 přistýlkami. V hotelu Záložna se nachází 9 apartmánů, které jsou určeny k dlouhodobému i krátkodobému pronájmu a dále 9 dvoulůžkových pokojů s přistýlkou i bez ní. Penzion u Jaromíra poskytuje 3 apartmány a celková ubytovací kapacita je 13 lůžek. Penzion Zelená zahrada (bude otevřen do letní sezóny 2013) ubytuje 8 lidí. Co se týče ubytovacích zařízení mimo Mladou Vožici, zařízením s nejvyšší kapacitou je Turistická ubytovna a apartmány ve Smilových Horách, kde se nachází 7 čtyřlůžkových pokojů a apartmány s celkovou kapacitou 20 lůžek. Ubytování u Vrtišků nabízí kapacitu 9 lůžek a ubytování v Kulturním domě ve Vilicích 14 lůžek. Pouze v objektech ve Smilových Horách a ve Vilicích je k ubytování nabízeno i stravování. Další možnost ubytování je na statku v nedalekém Oldřichově. Jde o Jezdecký klub Oldřichovská konírna o.s. a nachází se zde 5 lůžek. Zatím je zde poskytováno ubytování pouze pro děti, ale do budoucna chtějí statek rekonstruovat a rozšiřovat a vybudovat zde 2 apartmány zejména pro rodiny s dětmi. Kapacita stravovacích zařízení je následující. Restaurace U Českého lva pojme cca 65 osob. Restaurace U Zvonice cca 50 osob a zároveň je v letních měsících otevřena terasa a předzahrádka, tudíž celková kapacita je cca 110 míst. V restauraci Na Růžku probíhá v současné době rekonstrukce. Ale kapacita je tam podobná, cca 55 osob, v letních měsících je také otevřena předzahrádka, která je využívána především cyklisty. Z odpovědí na otázku č. 2 „Provozujete svou činnost celoročně?“ vyplynulo, že všechny služby jsou celoročně poskytovány kromě lyžařských vleků a běžkařských tras.
51
Graf 2: Využití možnosti čerpání dotací na podporu služeb CR
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
Graf 2 nám ukazuje odpovědi na otázku č. 3 „Využil/a jste někdy možnosti čerpání dotace na podporu svých služeb?“ S touto otázkou souvisela i otázka č. 4 „Pokud ano, můžete konkretizovat, na jaký účel?“ Kladně odpověděli zástupci 14 služeb. U 7 občanských sdružení a sportovních spolků je městem dotována jejich činnost. 2 ubytovatelé obdrželi dotaci na výstavbu penzionu, částečně dotované jsou i dopravní služby – linková doprava zajišťovaná firmou Comett Plus, za podpory fondů EU vznikla
rozhledna
s kovářským
muzeem,
Turistická
ubytovna
a
apartmány
ve Smilových Horách, za podpory grantů Jihočeského kraje vznikly značené běžkařské trasy, dotacemi je podporováno i občanské sdružení DANAR, které provozuje historicko řemeslně vzdělávací aktivity a zpřístupňuje zříceninu hradu Šelmberk. Bez dotací se zatím obešli všichni poskytovatelé stravovacích služeb, 4 poskytovatelé ubytovacích služeb, 2 provozovatelé zábavních služeb, 1 tlumočnice a překladatelka, kurýrní služba, soukromý dopravce (autobusová doprava) a půjčovna automobilů.
Následující odpovědi se již týkají osobního názoru dotazovaných, nikoliv počtu služeb, které provozují, celkový počet odpovědí je tedy 25.
52
Graf 3: Spolupráce s dalšími osobami aktivními v cestovním ruchu
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
Graf 3 zobrazuje odpovědi na otázku č. 5, která zněla „Spolupracujete s dalšími osobami aktivními v oblasti cestovního ruchu (propagace služeb, aktivit, společné aktivity atd.), sdružujete se někde? Pokud ne, měl/a byste o to zájem?“ Většina z dotázaných sdělila, že již s někým spolupracuje. Majitelka penzionu Zelená zahrada odpověděla: „Nyní jsme v začátcích, po kolaudaci, ale o spolupráci máme samozřejmě zájem, prezentovat se budeme přes turistickou oblast Toulava.“ Majitel hotelu Záložna spolupracuje s místními restauracemi, kadeřnickými a masážními salóny, jejichž služby zprostředkovává ubytovaným za zvýhodněné smluvní ceny. Divadelní spolek Voživot o. s. spolupracuje s uměleckou skupinou UMSKUP a Databází českého amatérského divadla. Majitelka Ubytování u Vrtišků nabízí své služby prostřednictvím cestovní agentury. Provozovatel kurýrní služby spolupracuje především se všemi restauracemi, hostinci a bary, kde má na viditelném místě zveřejněn kontakt na své služby. Všechny spolky a občanská sdružení spolupracují s Městem Mladá Vožice, ale také s různými firmami v regionu, které sponzorují jejich akce. Záporně na tuto otázku odpověděl pouze majitel půjčovny automobilů, rozhledny s muzeem, překladatelka a tlumočnice a rovněž jeden majitel ubytování v soukromí. Na otázku č. 6 „Jaký způsob propagace svých služeb využíváte?“ všichni dotazovaní sdělili, že se prezentují na internetu, mají vlastní webové stránky nebo zde mají alespoň uvedeny základní kontaktní údaje na různých portálech. Restaurační zařízení navíc využívají reklamní tabule, zábavní podniky a některé spolky a sdružení také plakáty a 53
oznámení v tisku upozorňující na jejich akce a soutěže. Někteří ubytovatelé a také majitel rozhledny s muzeem využívá letáčky a vizitky. Tyto jsou k dispozici rovněž v informačním centru v Mladé Vožici. S prezentací přes turistickou oblast Toulava zatím počítá pouze nově vzniklý penzion Zelená zahrada. Graf 4: Dostatečné prezentování se města v oblasti cestovního ruchu
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
Graf 4 se týká otázky č. 7 „Myslíte si, že se Mladá Vožice v oblasti cestovního ruchu dostatečně prezentuje?“ Průzkum ukázal, že většina z dotazovaných je s propagací města nespokojená nebo jí vůbec nesleduje a tudíž o tom nemá přehled. Graf 5: Spokojenost se vzhledem webových stránek města
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
54
Otázka č. 8 zaměřená na již konkrétní formu propagace města zněla „Jste spokojen/a se vzhledem webových stránek města a proč?“ Výsledky jsou zobrazeny v grafu 5. Většina opět odpověděla záporně, tudíž že stránky města jsou neaktualizované, mnoho informací tam chybí. Například jeden z dotazovaných uvedl: „Na Vožických stránkách je aktuální snad pouze ta úřední deska, pro turisty tam není nic“. Na otázku č. 9 „Měl/a byste zájem o zveřejnění informací o Vaší službě na těchto stránkách?“ byla odpověď u všech dotazovaných jednoznačná, a to – ANO. Na stránkách totiž skutečně nejsou uvedeny kontakty na služby ve městě, příp. v okolí. Co se týče otázky č. 10 „Myslíte si, že informační brožura o městě by mohla přispět ke
zvýšení
návštěvnosti
a
prodloužení
délky
pobytu
návštěvníků
na Mladovožicku?“, tak odpovědi byly opět shodné. Všichni odpověděli kladně. Otázka č. 11 se opět týká informační brožury, „Měl/a byste zájem o uvedení základních informací o Vašich službách a kontaktu v této brožuře?“ Většina z nich, celkem 20, odpověděla – ANO. Pouze 5 odpovědělo – NE, jde o Hotel Záložna, ubytování v Kulturním domě Vilice, diskotéka Atlanta a Bowling club Faraon a společnost Comett Plus. Graf 6: Ochota přispět finanční částkou na zhotovení brožury
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
Graf 6 zobrazuje odpovědi na otázku č. 12 „Byl/a byste ochoten/na přispět na její zhotovení určitou finanční částkou?“ Většina dotazovaných odpověděla záporně, ale
55
7 osob, z nichž většinu tvoří oslovení ubytovatelé, by se finančnímu příspěvku nebránilo. Graf 7: Zvýšení atraktivity města poznávací okružní trasou
Zdroj: Vlastní výzkum (2013)
Na poslední otázku č. 13 „Přispěla by, dle Vašeho názoru, ke zvýšení atraktivity města poznávací okružní trasa po Mladé Vožici a jejích místních částech s naučnými zastaveními?“ jsem naopak vyslechla převahu kladných odpovědí.
5.1.2 Rozhovor se starostou města Protože proces rozvoje cestovního ruchu ve městě předpokládá aktivní činnost a spolupráci nejen podnikatelských subjektů, různých občanských sdružení a spolků, ale rovněž spolupráci těchto subjektů se zástupci města, oslovila jsem rovněž představitele města, pana starostu Mgr. Jaroslava Větrovského, který v této funkci působí již 7 let a 4 roky předtím vykonával funkci místostarosty. Sdělil mi, že rozvoj cestovního ruchu považuje za velmi důležitý pro rozvoj celého města, ovšem příjmy z této oblasti jsou spíše zanedbatelné. Na otázku, co dle jeho názoru přitahuje návštěvníky do Mladé Vožice nejvíce, odpověděl, že je to příroda, klid, vstřícní lidé a samozřejmě místní i okolní památky. Co se týče čerpání finančních prostředků na rozvoj cestovního ruchu, tak město nevyužilo dotací přímo z programů podporujících rozvoj cestovního ruchu, ale čerpalo z Programu rozvoje venkova, a z regionálních operačních programů (ROP), například na revitalizaci Žižkova náměstí. V listopadu 2012 město podalo žádost o dotaci do 23. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad na projekt „Rozšíření sportovně 56
rekreační vybavenosti pro cestovní ruch na Mladovožicku. Součástí tohoto projektu bude i vybudování nekrytého bazénu. V současné době má Město zpracováno plán rozvoje, který se každoročně aktualizuje, především co se týká seznamu akcí. Odpověď na otázku, zda je propagace města dostatečná, odpověděl: „Ano, dostatečná je, ale dostatečně znamená za čtyři, určitě se dá pořád co vylepšovat“. Zhotovení informační brožury a poznávací okružní trasu po Mladé Vožici a jejích místních částech s naučnými zastaveními by určitě podpořil. Největší památkový objekt ve městě, zámek, je v současné době v soukromých rukou, ve špatném stavu a nevyužit. To, že je v soukromých rukou, to panu starostovi nevadí, ale to, že je nevyužit a chátrá, to samozřejmě ano. S nabídkou spolupráce majitelé zámku ovšem přišli. V souvislosti s propagací města jsou důležité webové stránky, uvažuje se o aktualizaci. Dále jsem zjistila, která zařízení jsou ve vlastnictví Města Mladá Vožice. Jedná se o Památník Mladovožicka, informační centrum, Zvonici s muzeem loutek, Kapli Nanebevzetí Panny Marie, kino, knihovnu, sportovní halu, tenisové kurty a sokolské a fotbalové hřiště.
57
6 SWOT analýza Metoda, díky níž je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým projektem, podnikatelským záměrem, politikou apod. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě [2]. Analýza silných a slabých stránek je určitým porovnáváním ukazatelů zařazení sledovaného území do širšího kontextu, zatímco analýza příležitostí a hrozeb je analýzou trendů ovlivňujících obec zvenčí [Foret, Foretová, 2001, 77]. Silné stránky •
výhodná geografická poloha
•
rozmanitá, malebná příroda
•
vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
•
značný potenciál pro pěší turistiku a cykloturistiku
•
rozvíjející se nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení
•
nákupní možnosti (dostatečná obchodní činnost)
•
dobrá dopravní dostupnost
•
plynofikace
•
cenová dostupnost služeb
•
nové informační centrum
•
čerpací stanice
•
zdravotní zařízení a záchranná služba
•
aktivní činnost spolků a občanských sdružení
•
město spojené s významnými osobnostmi (např. August Sedláček, Ota Bubeníček…)
•
zahájení akce rozšíření sportovně - rekreační vybavenosti – vybudování bazénu
Slabé stránky • dosud neexistující turistická brožura o Mladé Vožici • ne příliš kvalitní webové stránky města – nedostatečná prezentace aktivit a služeb CR
58
• nedostatečné využití atraktivit města pro podporu rozvoje CR • chybějící prostředky na opravu kulturně-historických památek (zámek) • jazykové bariéry personálu cestovního ruchu •
malá atraktivnost pro pobytovou poznávací turistiku
Příležitosti • zaměření na rodiny s dětmi (víkendové nebo týdenní pobyty na 1 místě s nenáročnou cyklistikou, hvězdicové výlety do okolí) • rozvoj turistické oblasti – Toulava • regionální značka pro regionální produkty a služby – Toulava • vytvoření informační turistické brožury o městě • propojení ubytovacích služeb se stravovacími (zvýšení ubytovacích kapacit) • zaměření na turisty z Prahy (hledají odpočinek, klid, navíc více utrácí) • zlepšování kvality lidských zdrojů v oblasti služeb CR • tvorba nových a inovace stávajících produktů CR • zlepšování služeb zaměřených zejména na zimní období a mimo hlavní sezónu • rozvoj sítě turistických tras • spolupráce s okolními regiony • využití dotací •
nedaleká dálnice
Ohrožení • chátrání movitých a nemovitých památek z důvodu nedostatku finančních zdrojů • nedostatečná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v cestovním ruchu • neochota nájemců zábavních zařízení podílet se na jejich údržbě • konkurence ostatních turistických oblastí • nepředvídatelnost nových trendů v cestovním ruchu • vandalismus
59
7 Návrhy na zlepšení 7.1 Text turistické brožury Milí návštěvníci, vítejte v Mladé Vožici, která se nachází v malebné krajině severovýchodního „ouška“ jižních Čech, uprostřed zalesněných vrchů lemovaných množstvím krásných rybníků. Mladovožicko je na západě ohraničeno Miličínským pohořím (Česká Sibiř) a na východě Holými vrchy. Městem a jeho okolím protéká říčka Blanice, vlévající se u Českého Štenberka do Sázavy. Vožice leží v nadmořské výšce 453 m a nachází se 20 km od husitského města Tábor. Historie města je velmi bohatá. Přesné datum vzniku nelze zjistit, snad již za knížete Spytihněva (r. 845) zde byl vybudován hrad. V roce 1348 je již Vožice poprvé písemně připomínána jako městečko se dvěma kostely. Posledním majitelem vožického panství byl rod Küenburgů (1678-1945). V současnosti má zhruba 2 700 obyvatel, jež žijí kromě samotné Mladé Vožice v dalších 13 místních částech - Bendovo Záhoří, Blanice, Dolní Kouty, Horní Kouty, Chocov, Janov, Krchova Lomná, Noskov, Pavlov, Radvanov, Staniměřice, Stará Vožice a Ústějov [18]. PAMÁTKY MĚSTA Hrad Šelmberk Zřícenina hradu se nachází u obce Běleč, nedaleko Mladé Vožice. Dnes už Šelmberk zdaleka nepřipomíná, jak významným hradem kdysi byl. Zbyla z něj pouze kamenná kulatá asi 26 m vysoká věž, která se vypíná z lesa. Poblíž se nachází myslivna, která lesy léta spravovala. Kolem původního hradu byl příkop a hradby. Po příkopu jsou stopy patrné dodnes, z hradeb zůstaly jenom pilíře, jež se datují do 16. století. Hrad byl postaven patrně v r. 895 za vlády knížete Spytihněva, který ho využíval na úkryt vytěženého stříbra. Ve 13. století byl v držení rodu Buziců, v jejichž znaku byla na zlatém štítě černá svině a nad tím byla korunovaná helma. O tom, co se s hradem dělo za husitských válek, nejsou žádné zmínky. V 17. století hrad definitivně zpustl [Vysloužilová, 2001, 31, 32]. 60
Původní věž byla počátkem 19. stol. upravena na rozhlednu a tomuto účelu slouží dodnes. O. s. DANAR zde rovněž každoročně připravuje celou řadu kulturněhistorických programů od dobývání hradu po středověké jarmarky, noční strašení pro děti nebo ukázky tradičních řemesel – více na www.centrumselmberk.cz [8]. Kaple Nanebevzetí Panny Marie Kaple oválného půdorysu stojící uprostřed města na vrchu zvaném Hrad byla postavena r. 1646. Původně zde stával královský hrad, jenž byl za husitských válek v r. 1425 zbořen. Podél cesty ke kapli jsou rozmístěny zastávky křížové cesty. Pod kaplí jsou tři velké kříže, jako na Kalvárii. Západně od kaple je ve skále jeskyně s Božím hrobem. Přímo ke kapli se dostaneme po 32 kamenných schodech. Dříve se zde konávaly, vždy od jara do podzimu, pobožnosti. Největší sešlost zde bývala o Velikonocích. Uprostřed kaple se také nachází hrobka zmíněného hraběte a jeho choti [Vysloužilová, 2001, 33 - 35]. Ke kapli se dostaneme z náměstí po červené značce, pokud sejdeme o něco níže, dostaneme se k blízkému Vožickému výhledu, zvanému též Paraplíčko [Luniaczek, 2009, 102]. Zámek Vožický zámek vznikal v letech 1570 – 1603. V držení panství se vystřídalo několik majitelů, až nakonec v r. 1678 přešel do vlastnictví Františka Ferdinanda Küenburga. Tento rod vlastnil zámek až do r. 1945, po té byl znárodněn. Zámek měl tři strany z kamene a se střechou z tašek. Bylo zde mnoho pokojů, kuchyní, stájí a sklepů. Čtvrtá strana se užívala jako pivovar a sladovna. Nad vchodem do bývalé kaple byl arcibiskupský znak a pod věží nad západním křídlem sluneční hodiny, u nichž je letopočet 1735. V tomto roce byla původně renesanční stavba barokně přestavena. Jiří Küenburg zde provedl také několik stavebních úprav, například vyřezávaná starobylá vrata, balkon či hlavní schodiště. Za zmínku stojí i rozsáhlá knihovna, kde se nacházel i rukopis významného španělského dramatika Calderona, dnes je tento spis zapsán v Akademii věd. Část knihovny byla v r. 1947 odvezena do Jemniště a později do Veltrus. Po katalogizaci byla instalována v Muzeu knihy ve Žďáře nad Sázavou. V letech 1947 až 1987 fungoval v prostorách zámku závod KOH-I-NOOR [Vysloužilová, 2001, 37, 38]. Po roce 1989 byl zámek zprivatizován, z malé části
61
zrekonstruován, bohužel je stále nevyužitý a vyjma květnových svátků veřejnosti nepřístupný. Kostel sv. Martina O tom, kdy a kým byl nejstarší kostel postaven, nejsou žádné zmínky. Ví se pouze, že r. 1348, kdy se město připomíná, kostel už stál. Během husitských válek byl zřejmě ušetřen. Záznam z r. 1428 připomíná, že farář vyznával víru podobojí. Původní skromná stavba se nedochovala, protože roku 1581 nechal Michal Španovský z Lisova postavit nový renesanční kostel, v letech 1764 a 1794 až 1797 byl barokně přestavěný s portálem a volutovým štítem v západním průčelí a třemi mohutnými rizality v severním průčelí, kdy z prostředního vyrůstá věž. Po pravé straně lodi je přistavena kaple sv. Barbory, patronky horníků. Byl do ní zazděn mramorový náhrobní kámen Václava Voračického z Paběnic. Až do roku 1812 byl u kostela i hřbitov [Vysloužilová, 2001, 39 – 41, Luniaczek, 2009, 102]. Zvonice – Solná věž (čp. 22 – bývalý radní dům) Jedna z nejstarších vožických staveb. Zvonice byla pravděpodobně postavena po zboření vožického hradu v r. 1425, kdy město přišlo o strážní místo. Proto byla na vyvýšeném místě uprostřed města postavena hláska, která byla v r. 1905 upravena ve stylu romantické gotiky. V přízemí se nacházelo skladiště soli, nad ním upravené místnosti pro radní síň a městské vězení a nahoře místnosti pro strážce, odkud měli možnost pozorovat celé okolí a varovat před případným nebezpečím [Vysloužilová, 2001, 44, Luniaczek, 2009, 102]. Nyní se v patře nachází muzeum vožických loutek. Fara (čp. 21) Původní, dřevěná budova fary byla zbořena. Arcibiskup, hrabě Ferdinand Küenburg nechal postavit novou stavbu, která byla dokončena r. 1690. Na faře se provádělo několik dalších stavebních úprav. Na konci 18. století byla k faře zřízena také zahrada a v r. 1837 přistaveny chlévy a stodola [Kohout, 2009, 30]. Radnice (čp. 80) Tento dům vždy patřil mezi významné domy, jeho majiteli byly osoby rytířského stavu a kolem roku 1680, dříve než byla postavena nová fara, sloužil dům jako byt faráři. Jako radnice byl dům užíván od r. 1758. V té době měl soukromého majitele a nacházelo se v něm sklenářství a tzv. rathauský šenk, kde se čepovalo pivo z panského pivovaru. V polovině 18. století zde další majitel zřídil řeznictví a hospodu, v níž se konaly časté 62
taneční zábavy. Obec Mladá Vožice se majitelem domu stala až v r. 1879, přestavěla ho a v přízemí umístila poštu. V 70. letech 20. století byla na dvoře postavena nová budova a v původní byl zřízen Památník Mladovožicka [Vysloužilová, 2001, 45]. Pivovar (čp. 4) První zmínka o pivovaru je až z r. 1579, kdy Michal Španovský z Lisova koupil zámek. Původně se pivovar a sladovna nacházely právě v budově zámku. Jelikož ale hrozilo riziko požáru a navíc se z pivovaru linul nepříjemný zápach, hrabě Küenburg rozhodl postavit pivovar menší na bezpečnějším místě. Zámecké pivo mělo v celém okolí velmi dobrou pověst. Po válce budova začala sloužit jako opravny, garáže a kanceláře pro autobusové linky ČSAD. Nynějším vlastníkem je COMETT PLUS [Vysloužilová, 2001, 45, 46]. Kostel sv. Mikuláše Tento menší kostel se nachází na hřbitově nad Mladou Vožicí. První zmínky o kostele jsou z r. 1368. Zařízení kostela je velmi jednoduché, má jeden oltář s obrazem sv. Mikuláše. Před oltářem je hrobka, ve které je pochován Leopold Josef Küenburg a jeho druhá žena Josefína [Vysloužilová, 2001, 43]. Ústějovská kaplička Venkovská kaplička Panny Marie byla postavena roku 1812 Danielem Krchem, dříve zde stála kaple dřevěná. Lípa, která stojí vedle kapličky, byla roku 1942 při vichřici rozlomena a povalena, ale stále žije a v roce 2005 dokonce vyhrála 3. místo v soutěži Strom roku. Na místo je možné se dostat polní cestou vedoucí z Janova do Ústějova. Je odtud krásný výhled do dalekého okolí. Nedaleko odtud v lese nad Radvanovem můžeme nalézt zbytky větrného mlýna [8]. VÝZNAMNÍ RODÁCI Mistr Matěj z Janova (1350 – 1393) Narodil se v Janově. Český katolický kněz a kazatel, církevní reformátor a spisovatel řazený mezi tzv. „předchůdce Husovy“. V písemné podobě (5 knih v latině) se zachovalo jeho kázání. Jan Jeník z Bratřic (1756 – 1845) Narodil se na zámku v Radvanově. 25 let sloužil u Plzeňského pěšího pluku, s nímž prodělal několik válečných tažení proti Francii. Poté žil v Praze a opisoval staré
63
kroniky. Je nazýván „kronikářem národního obrození“. Napsal 18ti svazkové dílo Bohemika. August Sedláček (28. 8. 1843 – 15. 1. 1926) Narodil se v Mladé Vožici v domě čp. 190. Je zakladatelem českého místopisu a rodopisu, za což byl Univerzitou Karlovou jmenován „Čestným doktorem filozofie – PhDr. h. c.“. Jeho prvním literárním dílem byla v r. 1870 „Minulost města Mladá Vožice“. Za největší díla jsou považovány 15 svazkové „Hrady, zámky a tvrze Království českého“ a „Úplný místopisný slovník historický Království českého“. Zemřel v Písku, kde je také pochován. Antonín Janů (1852 – 1899) Pedagogický spisovatel a reformátor. Mezi jeho hlavní spisy patří „O sebevědomí učitelském“ a „Jazyk mateřský a škola obecná“. Narodil se i zemřel v Mladé Vožici, pochován je na hřbitově u kostela sv. Mikuláše. Na jeho rodném domě (čp. 93) je umístěna jeho busta [Vysloužilová, 2001, 108, 109]. V Památníku Mladovožicka se dozvíte i o dalších osobnostech spjatých s Mladou Vožicí. VOLNÝ ČAS Místní krajina láká především k cykloturistice, pěší turistice a v zimě k běžkování a lyžování. V okolí se nachází několik značených turistických tras a cyklotras, jako například Stříbrná osmička (po stopách dolování stříbra na Ratibořskohorsku a Vožicku), dále Kolem hradu Šelmberk a Blatnické okruhy (kolem krásných rybníků) [16]. Najdete zde také sportovní areál, ve kterém se nachází fotbalové hřiště, sportovní hala, posilovna a tenisové kurty. Ve městě je také sokolské hřiště s běžeckými drahami, basketbalovými koši a pískovištěm, bowling, místní koupaliště a lyžařské vleky v Horních Koutech a nedaleké upravované běžkařské trasy Polánka či trasy na Slapsku a Oldřichovsku. TIPY NA VÝLETY Rozhledna s kovářským muzeem Moraveč (5 km) – po domluvě na tel. 776 849 711 [34]. Vrch Beránek u Rašovic (8 km) - v r. 1419 se zde konala velká shromáždění husitského lidu. 64
Husitské město Tábor (20 km) - centrum je památkovou rezervací, navštívit lze mnoho kulturních památek – Věž Kotnov (bývalý hrad), Stará radnice, Kostel Proměnění Páně, Jordán, Kostelecký dům, Husův park, muzeum atd. [38]. Zoologická zahrada Tábor Větrovy (24 km) – programy akcí na www.zootaborvetrovy.cz. [38]. Kozí Hrádek (23 km) - zřícenina hradu, kde v r. 1413 zde pobýval Jan Hus [28]. Chýnovská
jeskyně
(16
km)
–
přístupná
od
dubna
do
října,
více
na www.caves.cz/cz/jeskyne/chynovska-jeskyne [38]. Velký Blaník (14 km) – 638 m n. m. s rozhlednou. Směrem na Kondrac se nachází Geologická expozic hornin Podblanicka, která je součástí naučné stezky „S rytířem na Blaník“. Za návštěvu stojí také infocentrum a muzeum v Louňovicích pod Blaníkem [37]. Naučná stezka Malý Blaník – Podlesí (14 km) – okruh dlouhý 5,5 km [37]. Muzeum venkova Kamberk (8 km) - Pamětní síň a historická školní třída v budově bývalé školy v Kamberku č. p. 71. Přijít můžete kdykoli, ohlaste se na obecním úřadu, tel. 317 852 728 [17]. Farní muzeum v Kondraci (18 km) - farní areál s hospodářským zázemím, márnicí a románským kostelem sv. Bartoloměje nabízí autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. stol. Kontakt - 724 873 251,
[email protected] [37]. UBYTOVÁNÍ Hotel Záložna - Žižkovo náměstí 198, tel.: 736 751 881, 774 225 624, email:
[email protected], www. hotelzalozna.wz.cz [11]. Penzion u Jaromíra - Obětí nacismu 19, tel.: 381 215 772, e-mail: dvorak.noskov@ seznam.cz, www.autobusy-dvorak.cz [22]. Ubytování u Fialů - František Fiala, 17. listopadu 512, tel.: 723 791 889, e-mail:
[email protected] [6]. Penzion Zelená zahrada – Ing. Helena Dlouhá, Ronovská 676, tel.: 775 572 894
65
Ubytování u Vrtišků – Zhoř u Mladé Vožice (4 km) - Lenka Vrtišková, Zhoř u Mladé Vožice 16, tel.: 381 210 053, 603 596 510, e-mail:
[email protected], www.zhorumladevozice.cz [5]. Ubytování Kulturní dům Vilice (6 km) - Vilice 20, tel.: 777 841 400, e-mail:
[email protected] [19]. Turistická ubytovna a apartmány Smilovy Hory (8 km) – Obec Smilovy Hory, tel.: 381 218 021, 724 180 154, e-mail:
[email protected], www.smilovyhory.cz [26]. Hotel Štamberk (12 km) - Pravětice 19, Načeradec, tel.: 317 852 819, e-mail:
[email protected], www.hotelstamberk.cz [27]. STRAVOVÁNÍ Restaurace U Českého lva – Husovo náměstí 99, Mladá Vožice Restaurace Na Růžku – J. J. z Bratřic 94, Mladá Vožice Restaurace U Zvonice – E. K. Rosola 186, Mladá Vožice
AUTO – MOTO Auto-moto Kadlec, tel.: 728 402 829 Vladimír Mareš – autoservis, tel.: 381 215 159 AUTO KELLY - František Roubal, tel.: 736 480 497 Autoslužby Míša, tel.: 733 725 543
DOPRAVNÍ SLUŽBY Autoslužby Míša – kurýrní služby, tel.: 733 725 543 Autopůjčovna – Jan Vojta, tel.: 776 840 291 Jaromír Dvořák DOPRAVA-SERVIS, tel.: 381 215 772, 602 152 537
PŘEKLADY, TLUMOČENÍ, VÝUKA Mgr. Monika Kulatá – němčina, portugalština, tel.: 737 586 644, e-mail:
[email protected]
SPORTOVNÍ AKTIVITY TJ Sokol Mladá Vožice – fotbalová utkání na hřišti v Souhradí
66
Cyklistický klub Mladá Vožice – tel.: 602 454 379, www.ckmladavozice.unas.cz, akce: Vožický maratón (srpen) [21]. DSMO Mikroregion Venkov – cyklistické trasy, www.kolem.cz, akce: Zlatá šlapka (poslední květnová sobota) [16]. Jezdecký klub Mladá Vožice – tel.: 731 125 604, www.jkmladavozice.webnode.cz, akce: Jezdecké závody (přelom srpna a září), Hubertova jízda (říjen) [35]. o. s. Polánka – tel.: 777 683 815, www.ospolanka.cz – značené běžkařské trasy, akce: Polánka cup (běh na lyžích), Polánka cros (terénní běh – poslední dubnová sobota) [15]. Svaz tělovýchovných služeb – lyžařské vleky Horní Kouty – Radvanov – tel.: 604 377 581, 737 356 186, www.vlekykouty.ic.cz [23]. KČT Tábor – výlety a turistické pochody, www.kct-tabor.cz hlavní akce: Mladovožická trasa pochodu Praha - Prčice (květen) [36]. SDH Mladá Vožice – tel. 381 215 194, www.sdhmladavozice.cz - soutěže v požárním sportu [10].
KULTURNÍ, SPOLEČENSKÉ A JINÉ AKTIVITY o. s. Danar – hrad Šelmberk – historicko
řemeslně vzdělávací centrum, tel.:
603 520 973, www.centrumselmberk.cz/cs, akce: Na hradě a v podhradí (červen), Festival dobové kuchyně (srpen) Amatérský divadelní soubor Voživot o. s. - představení v průběhu roku v sále za bowlingem, www.vozivot.cz [12]. Kino – Husovo náměstí 99, program na www.mu-vozice.cz [10]. SDH Mladá Vožice – hasičský ples, stavění máje, den otevřených dveří [10]. Knihovna
Mladá
Vožice
–
Aloise
Mareše
397,
tel.:
381 215
147,
www.knihovnamladavozice.estranky.cz Disco Atlanta – pravidelné páteční diskotéky, www.discomladavozice.cz/ [13].
67
Bowling club Faraon – tel.: 602 181 337, www.discomladavozice.cz/bowling-faraon [13]. Rozhledna s kovářským muzeem Moraveč, prohlídky každý pátek 11:00 – 17:00 hodin, tel.: 776 849 711, www.rozhledna-kovarka.cz [34].
KONTAKTY Městský úřad Mladá Vožice Adresa: Žižkovo náměstí 80, 391 43 Mladá Vožice Tel.: 381 201 911, fax: 381 201 920 Web: www.mu-vozice.cz, e-mail:
[email protected] Informační centrum Mladá Vožice, Památník Mladovožicka (síň umění, expozice Augusta Sedláčka, Oty Bubeníčka, muzeum šicích strojů, muzeum vožických loutek, sezónní výstavy, vernisáže a přednášky) Adresa: Žižkovo náměstí 80, 391 43 Mladá Vožice Tel.: 381 201 921, fax: 381 201 920 Web: www.mu-vozice.cz, e-mail:
[email protected]
7.2 Návrh naučné stezky Součástí informační brožury by mohly být také mapky s vyznačením mnou navrhované nové naučné stezky s názvem „Po stopách historie Mladé Vožice“, která by zahrnovala dva okruhy. První kratší okruh je městská stezka, druhý okruh zahrnuje trasu jak po městě, tak i po jejích některých místních částech. Ovšem vzhledem k náročnosti tohoto projektu a očekávané pozdější realizaci než v případě informační brožury, bude se spíše jednat o samostatný propagační leták. I. okruh (délka 3 km) Trasa po městě: Radnice s informačním centrem a Památníkem Mladovožicka – Zvonice – Kostel sv. Martina – fara – školní budova – budova bývalého pivovaru – zámecká zahrada – Dětský dům – zámek – Žižkovo náměstí – Židovská ulice – Panský rybník s obecním mlýnem – hřbitov s kostelem sv. Mikuláše a náhrobky významných osobností – a zpět na Žižkovo náměstí. 68
Naučná zastavení 1. Mapa s popisem 2. Farnost Mladá Vožice 3. Historie školství 4. Panství Mladá Vožice 5. Spolkový život 6. Zámek 7. Život židovské komunity 8. Hřbitov – významné osobnosti II. okruh (délka 10 km) Trasa probíhá po těchto místech: Radnice s informačním centrem a Památníkem Mladovožicka – křížová cesta ke kapli Nanebevzetí Panny Marie – vyhlídka Paraplíčko – podhradí – Podhradní rybník – Pavlov – Janov s kostelem a pomníkem Matěje z Janova – Ústějovská kaplička s památnou lípou – zbytky větrného mlýna – Radvanov se zámkem – Ústějov – Žahourův rybník s mlýnem – a zpět do Mladé Vožice. Naučná zastavení 1. Mapa s popisem (společná i pro I. okruh) 2. Vožický hrad – kaple Nanebevzetí Panny Marie 3. Janov – Matěj z Janova 4. Ústějovská kaplička – památná lípa 5. Větrný mlýn 6. Radvanovský zámek 7. Řemesla (u Žahourova mlýna)
69
Závěr V teoretické části práce jsem se zmínila o tom, že nejdůležitějším střednědobým strategickým dokumentem pro oblast cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR, která je nezbytným nástrojem pro činnost všech subjektů v cestovním ruchu působících. Zaměřila jsem se zejména na koncepci na období 2014 – 2020, která byla schválena usnesením vlády ČR v březnu tohoto roku. V její analytické části bylo zhodnoceno, že mnohých cílů vytýčených ve stávající koncepci na období 2007 – 2013 se podařilo díky podpoře ze strukturálních fondů EU, koncipování programů však vedlo k roztříštěnosti a nesystémovosti podpory. Mnohé prostředky byly využity neefektivně a poskytnutou podporou bylo narušeno konkurenční prostředí v podnikatelské sféře. Ve svém výzkumu, který jsem provedla metodou dotazování pomocí polořízeného rozhovoru s osobami aktivními v oblasti cestovního ruchu v Mladé Vožici i jejím okolí, jsem zaznamenala, že i v našem městě 2 podnikatelé za pomoci dotací vybudovali své penziony. Ovšem zde je nutno podotknout, že do roku 2012 v Mladé Vožici prakticky žádné ubytovací služby (po ukončení činnosti hotelu Záložna) neexistovaly. Věřím tedy, že v tomto případě byly prostředky využity efektivně a napomohou k tomu, že návštěvníci se zde zdrží déle a nebudou městem pouze projíždět. Za podpory fondů EU vznikla v blízké obci Moraveč rozhledna s kovářským muzeem, což je ojedinělý projekt, který jistě přiláká zejména rodiny s dětmi. Na tuto cílovou skupinu je zaměřen i další podpořený projekt a to turistická ubytovna a apartmány ve Smilových Horách, což je největší ubytovací zařízení na Mladovožicku, zde je však provozovatelem obec nikoliv soukromý subjekt. Zde je třeba vyzdvihnout i to, že jako jediné ubytovací zařízení je schopno zajistit i celodenní stravování a řadu dalších služeb jako je fitcentrum, sauna, krytý bazén a hřiště s umělým povrchem, dětský koutek apod. Pozitivní je i to, že tyto služby mohou využívat i místní obyvatelé. Naproti tomu jsem zjistila, že žádnou podporu nečerpaly místní stravovací služby, v Mladé Vožici jsou 3 restaurace, z toho 2 jsou v nedávné době zrekonstruované a ve třetí probíhají rozsáhlé stavební úpravy v současné době. Všechny mají k dispozici i venkovní zahrádku, kterou hojně využívají zejména cyklisté nebo rodiny s dětmi. Určité dotační prostředky byly využity i na opravu zdejších kulturních památek. Vyzdvihnout chci zejména občanské sdružení DANAR, které udržuje areál okolo zříceniny hradu Šelmberk, věž je zpřístupněna jako rozhledna a v podhradí se konají různé historicko řemeslně vzdělávací aktivity. Toto sdružení 70
získává také různé sponzorské dary od místních podnikatelů. Další významnou kulturní památkou je mladovožický zámek, na kterém v posledních letech proběhly určité záchranné práce, opravena byla jeho vstupní strana ze Žižkova náměstí. Problémem je však ta skutečnost, že majitelem je firma, která je v likvidaci, dalších oprav a otevření zámku se proto místní i návštěvníci v dohledné době nedočkají. Dotacemi byl podpořeny i aktivity pro zimní turistickou sezónu, konkrétně lyžařské trasy Polánka. V koncepci se dále hovoří o tom, že kvalitní nabídku v cestovním ruchu vytvářejí především podnikatelé, ale je doplňována i veřejnými statky a službami. Rozhovorem se starostou města jsem zjistila, že rozvoj cestovního ruchu považuje za velmi důležitý pro rozvoj celého města. V roce 2011 zde vzniklo informační centrum, které se nachází v přízemí Památníku Mladovožicka, o rok později bylo otevřeno muzeum šicích strojů a vožických loutek. Město rovněž vydalo několik hodnotných knih o historii města a jeho významných osobnostech, některé lze spolu s dalšími upomínkovými předměty zakoupit v infocentru. Při své odborné praxi jsem zjistila, že vstup do všech částí muzea je bezplatný. Příjmy jsou z této oblasti tedy zanedbatelné. Rozhodně bych doporučovala vstupné zavést, protože muzeum má rozhodně co nabídnout. Turisté by naopak jistě ocenili, kdyby infocentrum mělo delší otevírací dobu. Město využilo dotační prostředky z fondů EU pouze na revitalizaci Žižkova náměstí a na projekt „Rozšíření sportovně rekreační vybavenosti pro cestovní ruch na Mladovožicku“, jehož součástí bude i vybudování nekrytého bazénu. Stavba započne v tomto roce. Jiných dotací např. z prostředků Jihočeského kraje město nevyužilo, což je určitě škoda. Samo město naopak dotuje svými prostředky většinu spolků a sdružení zde působících. Dále jsem se ve svém výzkumu zaměřila na to jak se jednotlivé služby a spolky prezentují a zda se někde sdružují či alespoň spolupracují s jinými službami. Zjistila jsem, že spolupráce zatím prakticky nefunguje, mnohdy ani jeden o druhém neví, prezentují se většinou na svých webových stránkách nebo prostřednictvím různých portálů, výjimečně pomocí plakátků. Takovéto informace jsou pro návštěvníka tedy velmi těžko dostupné. Příležitostí ke spolupráci a společnému postupu je nově vznikající turistická oblast TOULAVA, jejíž vznik iniciovalo občanské sdružení MAS Krajina srdce ve spolupráci s dalšími subjekty. Tato oblast tedy pokrývá jak část Středočeského kraje, tak i Jihočeského. Zkušenosti čerpá z Rakouska, kde již destinační management výborně funguje. MAS Krajina srdce stojí i za projektem Značka TOULAVA regionální produkt, který přinese zviditelnění regionálním výrobcům a službám. Na škodu je ale, že zatím nebyl schválen zákon o podpoře a řízení cestovního 71
ruchu, který by jasně vymezil závazné organizační struktury, jednotlivé úrovně řízení včetně kompetencí, odpovědnosti a forem vzájemné spolupráce a komunikace. Dále jsem se dotazovala, jak se oslovené osoby dívají na prezentaci města v oblasti cestovního ruchu, na kvalitu jeho webových stránek. Průzkum prokázal, že většina dotazovaných je s propagací města nespokojená, webové stránky jsou z velké části neaktualizované, mnoho informací tam chybí. Následně mně zajímalo, zda by měli zájem o zveřejnění základních informací o své službě na těchto stránkách, tedy na jednom místě, pro návštěvníka snáze vyhledatelném. Zde byla odpověď jednoznačná, všichni zájem mají. Protože jsem při své odborné praxi zjistila, že neexistuje ani žádný ucelený informační leták či brožura o městě, stanovila jsem si hypotézu, že „Osoby činné v oblasti cestovního ruchu mají zájem o vytvoření informační brožury o městě Mladá Vožice“. Tato hypotéza se potvrdila, protože 20 oslovených z celkového počtu 25, vytvoření brožury plně podporuje a má zájem o uvedení kontaktů odkazujících na jejich služby. Mnozí jsou ochotni i na její zhotovení přispět určitou finanční částkou. Součástí praktické části mé práce je proto rovněž návrh textu této brožury doplněný vlastními fotografiemi. Pro lepší názornost jsem brožurku i graficky upravila, nechala ji vytisknout a vložila jako přílohu do této mé bakalářské práce. Rovněž ji nabídnu Městu Mladá Vožice k použití. Ve formě prezentace by mohla být umístěna i na webových stránkách města. Rovněž si myslím, že je na škodu, že se o historii města návštěvník či místní nedozví téměř nic ani v Památníku Mladovožicka, což by z jeho názvu předpokládal. Ke zvýšení povědomí proto navrhuji vybudování turistické naučné stezky, která by se mohla jmenovat „Po stopách historie Mladé Vožice“. Její trasa se dvěma okruhy by obsahovala celkem 14 naučných zastavení, které by nás seznámily s památkami, významnými osobnostmi, s životem v minulosti, řemesly apod. – viz návrh naučné stezky. Pan starosta se vyjádřil, že on by takovéto projekty také podpořil. Na jejich realizaci by mohlo město požádat o dotaci z grantového programu Jihočeské kraje. Součástí praktické části mé práce je také SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu ve sledované oblasti. Mezi silné stránky patří zejména rozmanitá příroda, v níž se skýtá značný potenciál pro pěší turistiku a cykloturistiku, o slabých stránkách jsem se již zmínila v předchozích odstavcích, příležitostí je především rozvoj turistické oblasti Toulava. Ohrožení spatřuji v chátrání nemovitých památek, především zámku,
72
nedostatečné spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a v konkurenci ostatních turistických oblastí. Další možnosti rozvoje cestovního ruchu na Mladovožicku spatřuji zejména ve zkvalitnění poskytovaných služeb a v jejich rozšíření, tzv. každému na míru, což je příležitost pro místní podnikatele. Restaurační provozy by se měly více zaměřit na rodiny s dětmi a to jak nekuřáckým prostředím, vybavením, tak i nabídkou jídel, za použití regionálních produktů. Město a jeho okolí je ideální také pro tvorbu víkendových balíčků pro tuto cílovou skupinu. Každým směrem z města jsou k vidění různé atraktivity, které by bylo možné doplnit různými zážitkovými aktivitami. Město ale i každý občan musí své okolí udržovat v čistotě, upravovat své pozemky, chránit přírodu, protože do příjemného prostředí se každý návštěvník jistě rád vrátí. Nové turisty by město mohlo nalákat také zpestřením kulturního programu, kdy je nutné všechny akce prezentovat jak již na zmíněných webových stránkách města, tak i v tisku a rozhlasu. Zároveň by se město mělo prezentovat i na portálu Jižní Čechy (www.jiznicechy.cz), kde je možné zmínit také tipy na trávení volného času v místě. Dále by bylo pro turisty jistě zajímavé, kdyby na hlavních příjezdových cestách do města byly umístěny tabule, na kterých by bylo vyznačeno, co vše se zde nachází, jako například značka infocentra, památky, poskytované služby atd. Hlavním smyslem je vytvořit ve městě takové prostředí a podmínky, které budou uspokojovat potřeby turistů a zároveň potřeby místních obyvatel. Pokud budou obě tyto skupiny spokojeny, je to základem pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Domnívám se, že všechny cíle, které jsem si v této práci vytyčila, jsem splnila. Při psaní jsem se dozvěděla o svém městě mnoho nového a získala o něm všeobecný přehled. Věřím, že má bakalářská práce bude mít přínos i pro čtenáře, obohatí ho o aktuální poznatky v oblasti rozvoje cestovního ruchu a bude mu inspirací pro zatraktivnění Mladovožicka.
73
8 Seznam použitých zdrojů 8.1 Knižní zdroje DROBNÁ, D. a E. Morávková. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: FORTUNA, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7.
FORET, M. a V. Foretová. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: GRADA PUBLISHING, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X.
HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2012. 154 s. ISBN 978-80-2105847-7.
HOREJSKOVÁ L. a R. Růžička a kol. Vítejte na Táborsku: přírodní zajímavosti, historie, kultura, turistické atraktivity, aktivní dovolená, infocentra. 1. vyd., Tábor: Město Tábor, 2006. 136 s. ISBN 80-239-7075-5.
HRDLIČKA, R. Staré domy a domky Vožické jejich vlastníci a obyvatelé. 1 vyd. Město Mladá Vožice, 2010. 336 s. ISBN 978-80-254-8062-5.
INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch (základy). 2. přeprac. vyd. Praha. VŠE Praha, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4.
KLÍMA P. Památné stromy Táborska, 1. vyd., Tábor: Město Sezimovo Ústí, 2011. 168 s. ISBN 978-80-86659-34-3.
KOHOUT, J. Mladá Vožice a okolí ve sbírkách starých pohlednic. 1. vyd. Mladá Vožice: Město Mladá Vožice, 2009. 135 s. ISBN 978-80-254-5457-2.
LUNIACZEK, P. Putování za jihočeskou lidovou architekturou. 1. vyd. České Budějovice. 2009. 128 s. ISBN 978-80-254-4187-9.
74
PÁSKOVÁ, M. a J. Zelenka. Cestovní ruch: Výkladový slovník. 2. vyd. Praha: MMR, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.
VYSLOUŽILOVÁ, Markéta. Mladá Vožice. 1. vyd. Praha: Maroli, 2001. 128 s. ISBN 80-86453-05-7.
WIMMER, J. Pověsti Mladovožicka. 1. vyd. Praha: MAROLI, 2002. 79 s. ISBN 8086453-13-8.
WIMMER, J. Pověsti z Táborska. 1. vyd. Město Chýnov 2006. 125 s.
zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
8.2 Elektronické zdroje 1. CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. Praha, © 2005-2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ 2. SWOT. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikipedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT 3. HRDLIČKA, Richard. O městském znaku Mladé Vožice. In: Muzeum České Sibiře [online]. Miličín [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.ceskasibir.cz/dok/d306.php 4. ČESKO. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Podpora regionů a cestovní ruch [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch 5. Seznam podnikatelů a služeb: Celoroční ubytování u Vrtišků. OBEC ZHOŘ U MLADÉ VOŽICE. Zhoř u Mladé Vožice [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.zhorumladevozice.cz/seznam-podnikatelu-a-sluzeb/os-54/p1=54 6. FIALA, František. Ubytování u Fialů Mladá Vožice [online]. Mladá Vožice [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://mladavozice.wz.cz/index.html
75
7. MMR. Návrh zákona o cestovním ruchu [online]. Říjen 2010 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/celostatni-kolegium-cestovniho-ruchuceske-republiky/material-ke-stazeni/ 8. MAS Krajina srdce [online]. Mladá Vožice: MAS Krajina srdce, © 2007-2010 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.maskrajinasrdce.cz/ 9. Mladá Vožice - Současnost obce a občanská vybavenost. Www.místopisy.cz: Místopisný průvodce po České republice [online]. Rožnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, © 2009 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/soucasnost_mlada-vozice_6906.html 10. Město Mladá Vožice [online]. Mladá Vožice: MÚ Mladá Vožice, © 2004 [cit. 201302-20]. Dostupné z: http://www.mu-vozice.cz/ 11. Hotel Záložna Mladá Vožice [online]. Mladá Vožice: Hotel Záložna [cit. 2013-0220]. Dostupné z: http://hotelzalozna.wz.cz/ 12. VOŽIVOT: Amatérský divadelní soubor Mladá Vožice [online]. Mladá Vožice: Amatérský divadelní soubor Voživot, © 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.vozivot.cz/ 13. Disco Atlanta Mladá Vožice [online]. Mladá Vožice: Diskotéka Atlanta, © 2009 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.discomladavozice.cz/ 14. Přírodní park Polánka a okolí - běžky. Kamzasněhem.cz: sněhové zpravodajství od lyžařů pro lyžaře [online]. Kamzasnehem.cz, © 2009-2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.kamzasnehem.cz/bezky/vysocina/polanka 15. Polánka občanské sdružení [online]. Polánka [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.ospolanka.cz/ 16. Www.kolem.cz: nejen cykloturistický průvodce Mladovožickem [online]. [cit. 201303-08]. Dostupné z: http://www.kolem.cz/ 17. Muzeum venkova v Kamberku. Posázaví.com [online]. Jemniště: Posázaví, © 2004 - 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=323
76
18. Mladá Vožice - . Www.místopisy.cz: Místopisný průvodce po České republice [online]. Rožnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia, © 2009 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/o-obci_mlada-vozice_6906.html 19. Kulturní dům Vilice, resturace, ubytování [online]. Vilice: Kulturní dům Vilice [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://web.quick.cz/kdVilice/index.htm 20. Mladá Vožice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikipedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlad%C3%A1_Vo%C5%BEice 21. CK Mladá Vožice [online]. Mladá Vožice: CK Mladá Vožice, © 2008-09 [cit. 201303-21]. Dostupné z: http://www.ckmladavozice.unas.cz/ 22. Jaromír Dvořák DOPRAVA - SERVIS [online]. DOPRAVA - SERVIS Jaromír Dvořák, © 2008 - 2012 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.autobusydvorak.cz/ 23. Lyžařské vleky Kouty [online]. Mladá Vožice: Svaz tělovýchovných služeb, © 2007 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vlekykouty.ic.cz 24. Navštivte jižní Čechy [online]. České Budějovice: Jihočeská centrála cestovního ruchu, © 2003–2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/csCZ/uvodni-stranka.html 25. Okres Tábor. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích [online]. Český statistický úřad, © 2013, 25.2. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/okres_tabor 26. Turistická ubytovna. Obec Smilovy Hory: oficiální internetové stránky obce [online]. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.smilovyhory.cz/turistickaubytovna/os-1001/p1=1061 27. Hotel Štamberk. Hotelstamberk.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.hotelstamberk.cz/hotel-stamberk/ds-50/p1=51 28. Kozí Hrádek: národní kulturní památka [online]. Sezimovo Ústí: Městské středisko kultury a sportu, 2003 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://kozihradek.zde.cz/
77
29. Mapy.cz. Seznam.cz [online]. Seznam.cz, © 1996-2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ 30. Cykloatlas on-line. Cykloserver [online]. Cykloserver.cz, © 2007 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=49.52694P14.83472P14 31. Jihočeský kraj. Topograf [online]. Praha: Topograf, © 2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/jihocesky-kraj 32. [Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000]. Přírodní památka Vlašimská Blanice [online]. prosinec 2012 – leden 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: www.krajjihocesky.cz/file.php?par[id_r]=85123&par[view]=0. 33. MMR. Návrh zákona o cestovním ruchu [online]. Říjen 2010 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/celostatni-kolegium-cestovniho-ruchuceske-republiky/material-ke-stazeni/ 34. Rozhledna s kovářským muzeem - Moraveč [online]. VENKOV a KOVÁRNY, © 2011 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.rozhledna-kovarka.cz/kontakt/ 35. JK Mladá Vožice [online]. Jezdecký klub Mladá Vožice, © 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.jkmladavozice.cz/ 36. Klub českých turistů Tábor [online]. Tábor: Klub českých turistů, 22. 3. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://kct-tabor.cz/cesky/index.htm 37. Kraj Blanických rytířů [online]. Vlašim: ZO ČSOP, © 2006 - 2013 [cit. 2013-0325]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/home.php 38. Tábor: oficiální web města [online]. Město Tábor [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/index.asp
78
9 Seznam příloh Přílohy A Rozhovory Příloha A.1 Rozhovor s osobami aktivními v oblasti služeb cestovního ruchu Příloha A.2 Vyjádření představitele města Přílohy B Mapy Příloha B.1 Naučná stezka „Po stopách historie Mladé Vožice“ – I. okruh [29] Příloha B.2 Naučná stezka „Po stopách historie Mladé Vožice“ – II. okruh [30] Přílohy C Fotografie Příloha C.1 Budova radnice s informačním centrem a Památníkem Mladovožicka Příloha C.2 Zvonice s muzeem vožických loutek a kostel sv. Martina Příloha C.3 Budova fary Příloha C.4 Budova Základní školy Příloha C.5 Bývalý pivovar Příloha C.6 Zámek Příloha C.7 Rodný dům Augusta Sedláčka na Žižkově náměstí Příloha C.8 Panský rybník s obecním mlýnem Příloha C.9 Hřbitov s kostelem sv. Mikuláše Příloha C.10 Křížová cesta ke Kapli Nanebevzetí Panny Marie Příloha C.11 Kaple Nanebevzetí Panny Marie Příloha C.12 Vožický výhled „Paraplíčko“ Příloha C.13 Podhradní rybník Příloha C.14 Ústějovská kaplička s památnou lípou Příloha C.15 Zřícenina hradu Šelmberk
Pozn.: U fotografií, u nichž není uveden zdroj, je tvůrcem autor bakalářské práce.
79
Přílohy A: Rozhovory A.1 Rozhovor s osobami aktivními v oblasti služeb cestovního ruchu 1. V jaké oblasti cestovního ruchu vykonáváte svou činnost? Jaká je kapacita Vašeho zařízení? 2. Provozujete svou činnost celoročně? 3. Využil/a jste možnosti čerpání nějaké dotace na podporu služeb, které provozujete? 4. Pokud ano, můžete konkretizovat na jaký účel? 5. Spolupracujete s dalšími osobami aktivními v oblasti cestovního ruchu (propagace služeb, aktivit, společné aktivity atd.), sdružujete se někde? Pokud ne, měl/a byste o to zájem? 6. Jaký způsob propagace svých služeb využíváte? 7. Myslíte si, že se Mladá Vožice v oblasti cestovního ruchu dostatečně prezentuje? 8. Jste spokojen/a se vzhledem webových stránek města a proč? 9. Měl/a byste zájem o zveřejnění informací o Vaší službě na těchto stránkách? 10. Myslíte si, že informační brožura o městě by mohla přispět ke zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníků na Mladovožicku? 11. Měl/a byste zájem o uvedení základních informací o Vašich službách a kontaktu v informační brožuře? 12. Byl/a byste ochoten přispět na její zhotovení určitou finanční částkou? 13. Přispěla by, dle Vašeho názoru, ke zvýšení atraktivity města poznávací okružní trasa po Mladé Vožici a jejích místních částech s naučnými zastaveními?
A.2 Vyjádření představitele města 1. Jak dlouho působíte ve své funkci? 2. Považujete rozvoj cestovního ruchu za důležitý pro rozvoj celého města? 3. Co přitahuje návštěvníky do Mladé Vožice, dle Vašeho názoru, nejvíce? 4. Z jakých programů podporujících rozvoj cestovního ruchu čerpalo město prostředky v posledních letech a v jaké výši? 5. Na co byly tyto prostředky využity? 6. Myslíte si, že propagace města je dostatečná? 7. Má město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje? 8. Připravují se nějaké konkrétní projekty na podporu cestovního ruchu? 9. Podpořil byste zhotovení informační brožury a poznávací okružní trasu po Mladé Vožici a jejích místních částech s naučnými zastaveními? 10. Vadí Vám, že největší památkový objekt ve městě – zámek, který je v soukromých rukou, je stále ve špatném stavu a nevyužit? 11. Přišli za Vámi někdy majitelé zámku s nabídkou spolupráce? 12. Podporujete nějakým způsobem místní podnikatele v oblasti cestovního ruchu? 13. Uvažujete o aktualizaci a inovaci webových stránek města?
Přílohy B: Mapy B.1 Naučná stezka „Po stopách historie Mladé Vožice“ – I. okruh
Měřítko 1 : 6 000
B.2 Naučná stezka „Po stopách historie Mladé Vožice“ – II. okruh
Měřítko neuvedeno
Přílohy C: Fotografie C.1 Budova radnice s informačním centrem a Památníkem Mladovožicka
C.2 Zvonice s muzeem vožických loutek a kostel sv. Martina
C.3 Budova fary
C.4 Budova Základní školy
C.5 Bývalý pivovar
C.6 Zámek
C.7 Rodný dům Augusta Sedláčka na Žižkově náměstí
C.8 Panský rybník s obecním mlýnem
C.9 Hřbitov s kostelem sv. Mikuláše
C.10 Křížová cesta ke Kapli Nanebevzetí Panny Marie
C.11 Kaple Nanebevzetí Panny Marie
C.12 Vožický výhled „Paraplíčko“
C.13 Podhradní rybník
C.14 Ústějovská kaplička s památnou lípou
C.15 Zřícenina hradu Šelmberk
