STRATEGIE REGION[LNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ 2014–2020
PŘÍLOHA 2 METODICKÝ PŘÍSTUP K TYPOLOGII REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Metodický materi{l ke kapitole 1.3
verze – 31. leden 2012
„Zpracov{ní analýz a podkladových materi{lů pro přípravu Strategie region{lního rozvoje ČR pro období 2014–2020“
OBSAH HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI KRAJŮ A SPR[VNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ .......................................................................3 1.
Úvod ...........................................................................................................................................3
1.1 Faktory region{lního rozvoje a region{lní konkurenceschopnost ...................... 3 1.2 Pilíře region{lní konkurenceschopnosti .................................................................. 5 2.
3.
Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR .................................7
2.1
Pilíř 3 - Infrastruktura ............................................................................................ 8
2.2
Pilíř 4 - Zdraví ......................................................................................................... 8
2.3
Pilíř 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní ................................................................ 9
2.4
Pilíř 7 - Účinnost trhu pr{ce ................................................................................ 10
2.5
Pilíř 8 - Velikost trhu ............................................................................................ 10
2.6
Pilíř 9 - Technologick{ připravenost .................................................................. 11
2.7
Pilíř 10 - Sofistikovanost podnik{ní ................................................................... 12
2.8
Pilíř 11 - Inovace .................................................................................................... 13
2.9
Zdroje dat pro hodnocení .................................................................................... 15 Metodické postupy pro výpočet RCIcz ...............................................................................16
3.1 Standardní normov{ní hodnot ukazatelů ............................................................. 16 3.2 Distribuční funkce pomocného ukazatele............................................................. 16 3.3 V{hy ukazatelů ......................................................................................................... 17 3.4 Výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz.................................. 17 3.5 Sub-indexy RCIcz ..................................................................................................... 18 4.
Typologie regionů podle region{lní konkurenceschopnosti............................................20
5.
Literatura .................................................................................................................................22
Seznam zkratek ............................................................................................................... 24 Seznam příloh ................................................................................................................. 24
2
HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI KRAJŮ A SPR[VNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1. ÚVOD Metodika „Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti krajů a spr{vních obvodů obcí s rozšířenou působností ČR“ byla zpracov{na v působnosti společnosti RegioPartner, s.r.o. v souvislosti s řešením veřejné zak{zky Zpracov{ní analýz a podkladových materi{lů pro přípravu Strategie region{lního rozvoje ČR pro období 2014–2020, kterou zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj sdružení firem GaREP, s.r.o. a RegioPartner, s.r.o. Hodnocení region{lní konkurenceschopnosti bylo provedeno EK v souvislosti s publikací 5. Zpr{vy o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti. Toto hodnocení provedené v celoevropském kontextu pro regiony na úrovni NUTS2 však není s ohledem na charakter dokumentu Strategie region{lního rozvoje zcela relevantní, protože zastír{ specifické rozdíly, významné pro krajskou a nižší územní úroveň. Cílem zpracov{ní metodiky je konverze postupů použitých Evropskou komisí pro hodnocení konkurenceschopnosti regionů Evropské unie do podmínek hodnocení konkurenceschopnosti územních celků ČR menších než NUTS2. Zpracovaný metodický apar{t je použit při analýze region{lní konkurenceschopnosti, jako jednoho z východisek pro n{vrhovou č{st Strategie region{lního rozvoje ČR pro období 2014 až 2020. Metodika hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR se soustředí na dvě z{kladní úrovně: Krajsk{ region{lní konkurenceschopnost, zaměřen{ na jednotlivé kraje ČR. Region{lní konkurenceschopnost jednotlivých krajů bude r{mcem pro nasměrov{ní Strategie, ale zejména bude determinovat konkurenceschopnost nižších územních celků a obcí v r{mci kraje. Mikroregion{lní konkurenceschopnost, zaměřen{ na SO ORP. Obce s rozšířenou působností jsou centrem mikroregionu integrovaného denní dojížďkou za prací a službami. Z hlediska nasměrov{ní Strategie se analýza konkurenceschopnosti na úrovni 205 spr{vních obvodů ČR jeví jako optim{lní. Praha jako metropolitní region je hodnocena spolu s kraji ČR.
1.1 Faktory region{lního rozvoje a region{lní konkurenceschopnost Tradiční lokalizační faktory ekonomických aktivit, které se díky technologickému rozvoji mnohdy st{vají „všudypřítomnými“, jsou postupně nahrazov{ny faktory novými, mezi něž patří především schopnost vytv{řet a využívat nové znalosti a inovace, kvalita lidských zdrojů a schopnost ekonomických subjektů vz{jemně spolupracovat. Kromě toho rychlý technologický rozvoj, pokles dopravních n{kladů a rozvoj moderních informačních a komunikačních technologií přin{ší také z{sadní změnu v organizaci ekonomických činností. Stejně tak rychlý technologický pokrok znamen{, že v současnosti se vlastní fyzick{ výroba podílí na výsledné ceně výrobků malou a st{le klesající měrou (Reich 1990). Klíčové jsou n{klady na výzkum, vývoj, marketing a další činnosti. Příkladem může být výroba počítačů nebo farmaceutický průmysl. Rozhodující přidan{ hodnota připad{ na výzkum a vývoj,
3
klinické zkoušky, patentov{ řízení, marketing, finanční řízení a další činnosti spojené s výslednou produkcí. V důsledku výše nastíněných změn nemůže být již konkurenční výhoda ve vyspělých zemích a regionech dosahov{na prostřednictvím snižov{ní n{kladů (low-road strategie), ale především schopností inovovat a přin{šet st{le něco nového (Dunning 2000). Tato schopnost je klíčovou konkurenční výhodou měst a regionů, a proto se pozornost aktérů region{lního rozvoje musí zaměřit na identifikaci a n{sledný rozvoj faktorů, které tuto schopnost ovlivňují. Zjednodušeně řečeno, významn{ je z hlediska místního ekonomického rozvoje skutečnost, jak místní aktéři se zdroji, které mohou být odkudkoli dovezeny, naloží a co z nich vyprodukují. Z{kladem tvorby nových inovací jsou samozřejmě znalosti či vědomosti, i proto se v současnosti nejčastěji hovoří o vytv{ření informační či na znalostech založené společnosti. Zvyšov{ní region{lní konkurenceschopnosti postavené na těchto z{kladech je tak vysoce komplexním procesem, který nespočív{ jen v omezeném počtu klíčových faktorů. Naopak, konkurenceschopnost rozvoje regionů je multi-faktorově podmíněna, přičemž roli nehraje jen přítomnost jednotlivých faktorů, ale jejich výsledn{ kombinace vytv{řející „příznivé lok{lní prostředí“. V kontextu uvedené komplexní podmíněnosti konkurenceschopnosti regionů a měst jsou v n{sledujících podkapitol{ch stručně diskutov{ny jednotlivé faktory ovlivňující region{lní rozvoj a jejich význam. Region{lní konkurenceschopnost je v nejužším pojetí možno spojit s poměrně přesně definovanou konkurenceschopností na mikroúrovni, tzn. na úrovni firem, kdy konkurenceschopnost firem je spojena s jejich schopností trvale a se ziskem vytv{řet produkty, které splňují požadavky trhu ve smyslu ceny, kvality apod. Firmy však své aktivity realizují v neust{lé interakci s prostředím, ve kterém se nach{zejí a jsou zakořeněny. Proto je firemní konkurenceschopnost ovlivněna faktory, které jsou specifické pr{vě pro dané území. Mezi faktory ovlivňující firemní konkurenceschopnost je však nutné zařadit i vnější vlivy ležící mimo dané úzce vymezené území (region{lní a nadregion{lní úroveň). Region{lní konkurenceschopnost je pro účely tvorby metodiky definov{na obecněji, jako schopnost regionu maxim{lně využít své vnitřní zdroje tak, aby dok{zal uspět (a prosperovat) v region{lní, n{rodní a popřípadě i glob{lní konkurenci a byl schopen se flexibilně přizpůsobit změn{m na těchto trzích.1 Za hlavní složky ekonomického a rozvojového potenci{lu regionů, determinující region{lní konkurenceschopnost lze považovat n{sledující skupiny charakteristik2: Ekonomick{ a inovační výkonnost. Rozsah, intenzita a struktura ekonomických aktivit. Instituce a podpora podnik{ní. Lidské zdroje. Geografick{ poloha, dopravní dostupnost a struktura osídlení.
„Metodika hodnocení ekonomického a rozvojového potenci{lu území“ zpracovan{ v r{mci projektu „Region{lní ekonomick{ data pro evaluaci RPS a NSRR a pro sekund{rní analýzy region{lního rozvoje“, (RegioPartner, s.r.o., MMR 2009) 2VITURKA, M.: Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení. Politick{ ekonomie, Praha: VŠE, 55, 5, od s. 637-658, 22 s. ISSN 0032-3233. 2007. 1
4
1.2 Pilíře region{lní konkurenceschopnosti Při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti byl pro potřeby 5. Zpr{vy o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti modifikov{n3 postup používaný na úrovni Světového ekonomického fóra. Nově vzniklý model m{ však tři z{kladní odlišnosti: respektuje skutečnost, že Evropa a její regiony vykazují větší konzistenci, než jednotlivé st{ty světa, které se nach{zejí se na různém stupni ekonomického a soci{lního rozvoje; vzhledem k víceméně porovnatelné datové z{kladně více použív{ exaktní (tvrd{) data, nebo vych{zí ze studií a hodnocení renomovaných organizací; v hodnocení diferencuje tak, aby nepřiměřeně nepenalizoval zjevně méně rozvinuté regiony. Z{kladním územím, pro které bylo hodnocení provedeno, byly regiony NUTS2. V případech, kdy u konkrétního zvoleného ukazatele nebyl pro hodnocení na této úrovni dostatek relevantních údajů, byly hodnoceny všechny regiony shodně s nadřazenou územní jednotkou, tedy členským st{tem EU. Schéma přístupu EK vyplýv{ z n{sledujícího obr{zku (vymezení jednotlivých ukazatelů pro dané pilíře je uvedeno v Příloze 1).
Z 11 definovaných pilířů konkurenceschopnosti byly 3 hodnoceny bez region{lní diferenciace, jednotně za celý členský st{t, 2 byly hodnoceny mixem region{lních a n{rodních ukazatelů a 6 bylo hodnoceno výhradně region{lními ukazateli.
3
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/2010_competitiveness_index.pdf
5
Tab. 1: Pilíře pro hodnocení RCI Pilíře
Úroveň hodnocení
1 Instituce
st{t
2 Makroekonomick{ stabilita
st{t
3 Infrastruktura
NUTS2
4 Zdraví
NUTS2
5 Kvalita z{kladního a středního školství 6 Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní
st{t NUTS2/st{t
7 Účinnost trhu pr{ce
NUTS2
8 Velikost trhu
NUTS2
9 Technologick{ připravenost
NUTS2/st{t
10 Sofistikovanost podnik{ní
NUTS2
11 Inovace
NUTS2
Celkový index region{lní konkurenceschopnosti RCI (Regional Competitiveness Index) byl vyčíslen na z{kladě hodnot ukazatelů ve všech 11 pilířích, kterých je celkem 69 (viz příloha č. 1). Pro vyj{dření vnitřní struktury celkového indexu region{lní konkurenceschopnosti byly vyčísleny 3 sub-indexy RCI: index z{kladní (basic), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 1 až 5; index efektivnosti (efficiency), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 6 až 8; index inovací (innovation), vyčíslený na z{kladě hodnot ukazatelů pilířů 9 až 11. Použitý model hodnocení konkurenceschopnosti regionů EU uk{zal, že není relevantní v některých pilířích zkoumat region{lní rozdíly a že pro parci{lní hodnocení lze v takovém případě použít v r{mci vyššího územního celku shodné hodnoty konkrétního ukazatele pro jeho jednotlivé regiony. V konkrétním případě to znamenalo použití stejného hodnocení (jaké bylo přiřazeno ČR jako celku) např. pro hodnocení úrovně korupčního prostředí ve všech regionech (NUTS2) v ČR. Takový přístup byl použit pro pilíře 1, 2 a 5. Druhou metodickou premisou, použitou při výpočtech RCI, je kombinace nadregion{lních (shodně kvantifikovaných) ukazatelů a ukazatelů region{lně diferencovaných. Takový přístup byl použit pro pilíře 6 a 9.
6
2. HODNOCENÍ REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI V PODMÍNK[CH ČR Promítnutím metodiky EK do podmínek ČR, při snaze zachovat kompatibilitu výsledků hodnocení, byl vypracov{n způsob hodnocení krajů a SO ORP v jednotlivých pilířích konkurenceschopnosti. Jak bylo výše uvedeno, pro hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni EU bylo použito pouze 8 z 11 pilířů s region{lně diferencovanými daty a ve 3 případech byl všem regionům v r{mci členského st{tu přiřazen stejný údaj u hodnocených indik{torů daného pilíře. Pokud nejde o mezin{rodní srovn{ní regionů, je zřejmé, že při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v r{mci jednoho st{tu je kvantifikace ukazatelů v pilířích s nemožností region{lní diferenciace bezpředmětn{. Metodika hodnocení region{lní konkurenceschopnosti v podmínk{ch ČR proto pracuje pouze s osmi z celkově jeden{cti pilířů definovaných pro hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni regionů EU. Při hodnocení region{lní konkurenceschopnosti území menších než NUTS 3 je ve velké většině případů limitujícím faktorem nedostupnost kvalitních datových vstupů pro vyčíslení některých ukazatelů. Proto byl výběr ukazatelů proveden tak, aby v maxim{lní míře byla data dostupn{ nejen pro úroveň kraje, ale také pro úroveň SO ORP. V případech, kdy nebylo možné použít pro úroveň kraje i SO ORP shodné ukazatele, byly použity n{sledující typy metodického zjednodušení: ukazatel pro kraj nebyl pro úroveň SO ORP použit ani nahrazen a jeho v{ha byla rozpuštěna mezi ostatní ukazatele pilíře; hodnota ukazatele pro daný kraj byla podle vhodně zvolené distribuční funkce rozpuštěna mezi dotčené SO ORP. Z hlediska požadavku na porovnatelnost hodnocení provedeného EK a hodnocení podle této metodiky muselo být v maxim{lní možné míře zachov{no zaměření ukazatelů jednotlivých pilířů a pouze výjimečně se použil „n{rodní“ ukazatel, ovšem za podmínky významné korelace s ukazateli použitými EK. Tento přístup ve svém důsledku umožňuje propojení výsledků EK a n{rodního hodnocení region{lní konkurenceschopnosti. Normované hodnocení jednotlivých pilířů při kvantifikaci RCIcz na hodnotu průměr ČR = 100 umožňuje stanovení úrovně jednotlivých regionů ČR k průměru EU. Volba diametr{lně odlišných ukazatelů v jednotlivých pilířích, než jaké použila EK, by takový přístup neumožňovala. Analýza robustnosti proveden{ EK uk{zala, že nejstabilnějším sub-indexem je sub-index zahrnující pilíře 6, 7 a 8, jemuž EK doporučuje přiřadit v{hu 50/100. Při rozdělení vah mezi sub-index „z{kladní“ a „inovací“ EK doporučuje zohlednit míru vyspělosti hodnoceného regionu, aby nebyly nepřiměřeně penalizov{ny méně rozvinuté regiony. V podmínk{ch ČR, kter{ sama sebe charakterizuje jako ekonomiku postavenou na inovacích, znamen{ aplikace tohoto principu prim{rní rozdělení vah mezi sub-indexy v poměru index z{kladní (pilíře 1 až 5) index efektivnosti (pilíře 6 až 8) index inovací (pilíře 9 až 11)
v{ha 20/100 v{ha 50/100 v{ha 30/100
7
V r{mci příslušného sub-indexu pak EK doporučuje rozdělit v{hu proporcion{lně mezi jednotlivé pilíře. I tento princip je pro podmínky ČR akceptovatelný.
2.1 Pilíř 3 - Infrastruktura Pilíř charakterizuje z{kladní předpoklady pro region{lní rozvoj a konkurenceschopnost území. Je zaměřen na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silniční, železniční i leteckou. Celkov{ v{ha tohoto pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele zvolené pro RCIcz jsou n{sledující: 3.1
Hustota sítě d{lnic a rychlostních komunikací (v{ha ukazatele 2,5/100) kraj SO ORP Délka sítě d{lnic a rychlostních komunikací Délka sítě d{lnic a rychlostních komunikací vztažena k rozloze kraje vztažena k rozloze SO ORP 3.2
Průměrn{ časov{ dojezdnost obyvatel do krajského města (v{ha ukazatele 2,5/100) kraj SO ORP Průměrn{ doba, v níž obyvatelé kraje Průměrn{ doba, v níž obyvatelé SO ORP dojedou do krajského města dojedou do krajského města 3.3
Dostupnost mezin{rodních letišť (v{ha ukazatele 2,5/100) kraj SO ORP Celkov{ minutov{ vzd{lenost obyvatel kraje Minutov{ vzd{lenost střediska SO ORP od od mezin{rodních letišť nejbližšího mezin{rodního letiště 3.4
Hustota železniční sítě (v{ha ukazatele 2,5/100) kraj SO ORP Délka železniční sítě vztažena k rozloze Délka železniční sítě vztažena k rozloze SO kraje ORP
2.2 Pilíř 4 - Zdraví Tento pilíř je dalším prvkem, který charakterizuje z{kladní předpoklady pro region{lní rozvoj a konkurenceschopnost území. Je zaměřen na vystižení zdravotního stavu a délky života obyvatel. V podmínk{ch ČR lze vhodně využít souhrnný ukazatel střední délky života mužů a žen. Dalším ukazatelem reflektujícím zdravotní stav populace je kojeneck{ úmrtnost. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 4.1
Kojeneck{ úmrtnost (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených
8
4.2
Střední délka života mužů (v{ha ukazatele 4/100) kraj SO ORP Střední délka života mužů Střední délka života mužů 4.3
Střední délka života žen (v{ha ukazatele 4/100) kraj SO ORP Střední délka života žen Střední délka života žen
2.3 Pilíř 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní Pilíř č. 6 charakterizuje lidský potenci{l, jako jeden ze z{kladních zdrojů, který vytv{ří konkurenční výhody území. Je zaměřen zejména na vyšší vzděl{v{ní obyvatel regionu, ale reflektuje i opačnou č{st spektra vzděl{ní, osoby s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním. Pilíř je tedy charakterizov{n vzdělanostní strukturou obyvatelstva a významem vysokých škol. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 17/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 6.1
Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci 15 - 64 let (v{ha ukazatele 5/100) kraj SO ORP Podíl VŠ vzdělaných osob v kraji Podílu VŠ vzdělaných osob v SO ORP na na populaci kraje ve věku 15–64 let populaci SO ORP ve věku 15–64 let 6.2
Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci 30 - 34 let (v{ha ukazatele 3/100) kraj SO ORP Podíl VŠ vzdělaných osob v kraji Podílu VŠ vzdělaných osob v SO ORP na na populaci kraje ve věku 30–34 let populaci SO ORP ve věku 30–34 let 6.3 Podíl osob s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním v populaci 18 - 24 let (v{ha ukazatele 4/100) kraj SO ORP Podíl osob ve věku 18 až 24 let předčasně Statisticky zjišťovaný údaj o podílu mladých opouštějících vzděl{vací systém, tj. osob ve věku 18 až 24 let předčasně s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na opouštějících vzděl{vací systém, tj. s úrovni ISCED 1,2 (z{kladní vzděl{ní) v kraji nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni na populaci dané věkové kategorie ISCED 1,2 (z{kladní vzděl{ní) v SO ORP na populaci dané věkové kategorie 6.4 Rozpočet veřejných vysokých škol dle parametru (vědecký výkon, kvalifikační zajištění a mezin{rodní zaměření) na obyvatele (v{ha ukazatele 5/100) kraj SO ORP Ukazatel charakterizující kvalitu vysokých Ukazatel charakterizující kvalitu vysokých škol dle objemu jejich rozpočtu škol dle objemu jejich rozpočtu
9
2.4 Pilíř 7 - Účinnost trhu pr{ce Jedn{ se o další pilíř, který charakterizuje využív{ní vnitřních zdrojů regionu, tj. zapojení a integraci na region{lním trhu pr{ce a využití pracovního potenci{lu. Pilíř je zaměřen zejména na ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 17/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 7.1
Míra zaměstnanosti (v{ha ukazatele 6/100) kraj SO ORP Podíl zaměstnaných na populaci kraje ve Podíl zaměstnaných na populaci SO ORP ve věku 15 – 64 let (roční průměr) věku 15 – 64 let (roční průměr) 7.2
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v{ha ukazatele 6/100) kraj SO ORP Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na pracovní síle v kraji (roční průměr) pracovní síle v SO ORP (roční průměr) 7.3
Míra registrované nezaměstnanosti (v{ha ukazatele 4/100) kraj SO ORP Podíl registrovaných nezaměstnaných na Podíl registrovaných nezaměstnaných na pracovní síle kraje (roční průměr) pracovní síle SO ORP (roční průměr) 7.4
Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen (v{ha ukazatele 1/100) kraj SO ORP Rozdíl mezi podílem registrovaných Rozdíl mezi podílem registrovaných nezaměstnaných mužů a žen (roční průměr) nezaměstnaných mužů a žen (roční průměr)
2.5 Pilíř 8 - Velikost trhu Pilíř charakterizuje svými ukazateli tržní potenci{l a vytvořené a spotřebované zdroje v území. Lze jej rovněž zařadit mezi pilíře vypovídající o vnitřním potenci{lu území, které determinují region{lní konkurenceschopnost. Vedle ukazatele region{lního HDP a disponibilního důchodu dom{cností je použit ukazatel charakterizující velikost trhu vyj{dřeného počtem obyvatel. Aby se předešlo vícen{sobné penalizaci malých krajů, byl pro podmínky ČR zvolen relativní údaj HDP na obyvatele, u něhož nejsou rozdíly mezi kraji tak významné. Protože údaje o HDP i disponibilním důchodu dom{cností nejsou pro nižší než krajskou úroveň k dispozici, byly zvoleny pomocné ukazatele o vytvořené účetní přidané hodnotě, resp. vydaných osobních n{kladech u přev{žné č{sti ekonomických subjektů působících v SO ORP. Pomocí těchto pomocných ukazatelů byly definov{ny distribuční funkce pro rozpuštění krajských hodnot mezi dotčené SO ORP. Jako ukazatel popisující velikost trhu na demografickém parametru byl zvolen počet obyvatel žijících na území rozvojových oblastí a rozvojových os (a jejich z{zemí). Takový
10
ukazatel staticky (oblasti) i dynamicky (osy) vypovíd{ o velikosti trhu, vyj{dřené počtem obyvatel. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 16/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 8.1
Region{lní HDP na obyvatele (v{ha ukazatele 7/100) kraj SO ORP HDP v přepočtu na obyvatele kraje Jako pomocný ukazatel pro distribuci krajské hodnoty na úroveň SO ORP se využijí data o vytvořené účetní přidané hodnotě ekonomickými subjekty v SO ORP v sektorech podle CZ-NACE (A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) 8.2
Disponibilní důchod dom{cností (v{ha ukazatele 5/100) kraj SO ORP Disponibilní důchod dom{cností v kraji Jako pomocný ukazatel pro distribuci krajské hodnoty na úroveň SO ORP se využijí data o vydaných osobních n{kladech ekonomickými subjekty v SO ORP v sektorech podle CZ-NACE (A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) 8.3 Potenci{lní trh vyj{dřený podílem obyvatel v rozvojovém území (v{ha ukazatele 4/100) kraj SO ORP Podíl obyvatel kraje žijících na území Podíl obyvatel SO ORP žijících na území rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich z{zemí na celkovém počtu obyvatel z{zemí na celkovém počtu obyvatel
2.6 Pilíř 9 - Technologick{ připravenost Tento pilíř je prvním z pilířů, který charakterizuje potenci{l regionu v oblasti zav{dění inovací, jako stěžejního atributu růstu region{lní konkurenceschopnosti v budoucnosti. Za klíčovou technologickou připravenost se považuje míra dostupnosti a praktického využití informačních technologií, zejména internetu. Pro mikroregion{lní úroveň, na rozdíl od úrovně NUTS 2, však není dostatek dat o dostupnosti a využív{ní internetu v podnicích. Jako korelující ukazatel, dostupný za SO ORP, byl proto zvolen údaj o počtu IT odborníků na 1000 zaměstnaných v daném území. Pro celkový nedostatek ukazatelů vhodných pro hodnocení technologické připravenosti byl jako ukazatel korelující s technologickou připraveností zvolen také údaj o výdajích na licenční poplatky za patenty a užitné vzory. Tento údaj je však dostupný pouze pro krajskou úroveň. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující:
11
9.1
Počet IT odborníků na 1000 zaměstnaných (v{ha ukazatele 3/100) kraj SO ORP Statisticky zjišťovaný údaj o počtu IT Statisticky zjišťovaný údaj o počtu IT odborníků (CZ NACE 62) přepočtený na odborníků (CZ NACE 62) přepočtený na 1000 zaměstnaných v kraji 1000 zaměstnaných v SO ORP 9.2 Podíl počtu dom{cností s PC a internetem na celkovém počtu dom{cností (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Podíl dom{cností s počítačem s přístupem Podíl dom{cností s počítačem s přístupem k internetu v kraji na celkovém počtu k internetu v SO ORP na celkovém počtu dom{cností v kraji dom{cností v SO ORP 9.3
Podíl počtu dom{cností s PC na celkovém počtu dom{cností (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Podíl dom{cností s počítačem v kraji Podíl dom{cností s počítačem v SO ORP na celkovém počtu dom{cností v kraji na celkovém počtu dom{cností v SO ORP 9.4
Počet pasivních licencí za patenty a užitné vzory (v{ha ukazatele 3/100) kraj SO ORP Statisticky sledovaný údaj o zakoupených Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se licencích na patenty a užitné vzory rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře
2.7 Pilíř 10 - Sofistikovanost podnik{ní Tento pilíř rovněž charakterizuje potenci{l regionu pro aplikaci inovací. Je postaven na struktur{lních údajích o tzv. znalostně n{ročných služb{ch, klasifikovaných podle CZ-NACE jako sektor J a K. Dalšími ukazateli charakterizujícími úroveň sofistikovanosti podnik{ní jsou přímé zahraniční investice a rozvoj klastrů. Z důvodu absence agreg{tního ukazatele o region{lních klastrech použitého EK je na krajské úrovni použit ukazatel o koncentraci ústředí větších firem (nad 100 zaměstnanců), působících v sektorech znalostně n{ročných služeb. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 10.1
Hodnota přímých zahraničních investic na obyvatele (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Velikost přímých zahraničních investic do Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se kraje (v Kč) vztažen{ na počet obyvatel kraje rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře 10.2
Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové zaměstnanosti (v{ha ukazatele 3/100) kraj SO ORP Podíl zaměstnaných v podnicích Podíl zaměstnaných v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ- poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ-
12
NACE sektor J a K) na celkovém počtu zaměstnaných v kraji
NACE sektor J a K) na celkovém počtu zaměstnaných v SO ORP
10.3 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (v{ha ukazatele 4/100) kraj SO ORP Podíl vytvořené přidané hodnoty Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích poskytujících znalostně n{ročné v podnicích poskytujících znalostně n{ročné služby (CZ-NACE sektor J a K) na celkové služby (CZ-NACE sektor J a K) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v kraji N) v SO ORP 10.4 Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch s více než 100 zaměstnanci (v{ha ukazatele 1/100) kraj SO ORP Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se služb{ch (J+K) nad 100 zaměstnanců na 1000 rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře obyvatel kraje
2.8 Pilíř 11 - Inovace Tento pilíř je klíčovým pro vyj{dření potenci{lu regionu zav{dět (implementovat) inovace. Ukazatele zvolené EK sice dobře vystihují j{dro problému, avšak pro hodnocení území menších než NUTS 2 je problémem citeln{ absence dat. Proto byl sestaven soubor ukazatelů ze čtyř oblastí, přiměřeně korelujících s pojmem inovační potenci{l území. V prvé řadě je to údaj o příjmech z licencí za patenty a užitné vzory. Data za tuto oblast jsou však dostupn{ pouze na krajské úrovni. V druhé řadě jsou to údaje o výdajích na VaV v podnikatelském sektoru. Data za tuto oblast jsou však dostupn{ pouze na okresní úrovni. Třetí oblastí jsou struktur{lní ukazatele o zaměstnanosti v sektoru VaV a o podílu technologicky n{ročných (inovativních) oborů zpracovatelského průmyslu na ekonomických aktivit{ch v regionu. Pro hodnocení inovačního potenci{lu připad{ v úvahu také čtvrt{ oblast dat o koncentraci ústředí velkých firem, působících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu. Celkov{ v{ha pilíře v hodnocení region{lní konkurenceschopnosti činí 10/100. Ukazatele pro RCIcz jsou n{sledující: 11.1
Počet aktivních licencí za patenty a užitné vzory (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Statisticky sledovaný údaj o poskytnutých Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se licencích na patenty a užitné vzory rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře
13
11.2 Podíl celkových výdaje na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na region{lním HDP (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Statisticky sledovaný údaj o výdajích veřejné Ukazatel se nepoužije a jeho v{ha se i soukromé sféry na výzkum rozpustí mezi zbývající ukazatele pilíře v podnikatelském sektoru v kraji vztažený k region{lnímu HDP (v %) 11.3 Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Statisticky sledovaný údaj o celkovém počtu Statisticky sledovaný údaj o celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji (CZ NACE pracovníků ve výzkumu a vývoji (CZ NACE 72), vztažený na 1000 zaměstnaných v kraji 72), vztažený na 1000 zaměstnaných v SO ORP 11.4 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové zaměstnanosti (v{ha ukazatele 2/100) kraj SO ORP Podíl zaměstnaných v podnicích Podíl zaměstnaných v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZoborech zpracovatelského průmyslu (CZNACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na na celkovém počtu zaměstnaných v kraji celkovém počtu zaměstnaných v SO ORP 11.5 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (v{ha ukazatele 1/100) kraj SO ORP Podíl vytvořené přidané hodnoty Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích vyr{bějících v technologicky v podnicích vyr{bějících v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, průmyslu (CZ-NACE oddíl 20, 21, 26, 27, 28, 29 a 30) na celkové přidané hodnotě ve 29 a 30) na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v kraji A, C, F, H, I, J, K, L, M, N) v SO ORP 11.6 Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech s více než 250 zaměstnanci (v{ha ukazatele 1/100) kraj SO ORP Počet ústředí firem v technologicky Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 a 30) nad 250 zaměstnanců na 1000 obyvatel a 30) nad 250 zaměstnanců na 1000 obyvatel kraje SO ORP
14
2.9 Zdroje dat pro hodnocení Zdrojem dat pro kvantifikaci ukazatelů jsou zejména veřejně přístupné datové zdroje. V některých případech jsou použita data ze zdrojů ČSÚ, běžně nepublikovan{, využívan{ pro další zpracov{ní statistických výstupů. Pro kvantifikaci ukazatelů jsou využita data jak pravidelných, tak mimoř{dných šetření. V případě dat z pravidelných (periodických) statistických zjišťov{ní se pro výpočet použijí a) nejaktu{lnější dostupn{ data, nebo b) průměr údajů za určité relevantní období (u dat s výraznou fluktuací). V případě dat z mimoř{dných (n{razových) šetření se použijí údaje z posledního šetření daného typu. Pro vyčíslení některých struktur{lních a demografických ukazatelů jsou datovým zdrojem výsledky SLDB 2011. Bližší odkazy na zdroje dat a referenční období jsou uvedeny v Příloze 3.
15
3. METODICKÉ POSTUPY PRO VÝPOČET RCICZ Index region{lní konkurenceschopnosti, modifikovaný na podmínky ČR (RCIcz), je na rozdíl od indexu RCI, použitého pro hodnocení regionů NUTS2 na úrovni EU, postaven pouze na osmi pilířích a celkem na 32 dílčích ukazatelích (viz Příloha č. 2). Pro krajskou úroveň jsou dostupn{ data pro výpočet všech 32 ukazatelů, avšak pro úroveň SO ORP je nezbytné v 7 případech použít metodické zjednodušení jednoho z n{sledujících typů: v 5 případech nebyl daný ukazatel pro úroveň SO ORP použit a jeho v{ha byla rozpuštěna mezi ostatní ukazatele pilíře; ve 2 případech byla hodnota ukazatele pro daný kraj rozpuštěna pomocí distribuční funkce mezi dotčené SO ORP;
3.1 Standardní normov{ní hodnot ukazatelů Výchozím metodickým postupem je normov{ní zjištěných absolutních hodnot jednotlivých ukazatelů, založené na dvou z{kladních principech: hodnota daného ukazatele pro celou ČR je benchmarkem s hodnotou = 100 a pro každý zkoumaný region (kraj nebo SO ORP) se vyčíslí procentní odchylka od celorepublikového průměru; procentní odchylka směrem k pozitivnímu hodnocení se přičte k hodnotě průměru (100) a procentní odchylka směrem k negativnému hodnocení se od průměrného stavu (100) odečte. Příklad propočtu:
Region 1 Region 2 Region 3 Region < Průměr ČR
Ukazatel 1 „čím více, tím lépe“ ABS hodnota NORM hodnota 150 136 120 109 60 55 110
100
Ukazatel 2 „čím více, tím hůře“ ABS hodnota NORM hodnota 5 100 6 80 4 120 5
100
Uvedeným postupem lze normované hodnoty ukazatelů v r{mci příslušného pilíře prostě sčítat bez rizika jejich trendové nekonzistence.
3.2 Distribuční funkce pomocného ukazatele V několika případech nejsou u zvolených ukazatelů dostupn{ data za region{lní úroveň nižší než kraj a přesto není nezbytně nutné použít pro všechny dotčené SO ORP shodnou hodnotu daného ukazatele, kvantifikovanou pro krajskou úroveň. Při vhodně zvoleném pomocném ukazateli lze hodnotu ukazatele pro krajskou úroveň „rozdistribuovat“ na jednotlivé SO ORP a zohlednit tak jejich odlišnost.
16
Příklad propočtu: NORM hodnota kraj Region 1 Region 2 Region 3 Průměr kraj Průměr ČR
125 125 100
Ukazatel 3 NORM hodnota pom. ukazatele 95 115 90 100
NORM hodnota SO ORP 118,75 143,75 112,50 125,00 100,00
3.3 V{hy ukazatelů K zohlednění významu jednotlivých ukazatelů v r{mci konkrétního pilíře jim byly přiděleny v{hy, respektující jejich relativní významnost. Při propočtu výsledného hodnocení konkrétního regionu v daném pilíři se po zohlednění v{hy jednotlivých ukazatelů výsledné hodnocení normuje na hodnotu průměr ČR = 100. Příklad propočtu:
Region 1 Region 2 Region 3 Region < Průměr ČR
Ukazatel 1 NOR v{ha M 136 3 109 3 55 3 100
3
Ukazatel 2 NOR v{ha M 100 1 80 1 120 1 100
1
Ukazatel 3 NOR v{ha M 118,75 1 143,75 1 112,50 1 100
1
hodnocení suma NOR M 626,75 125,35 550,75 110,15 397,50 79,50 500
100
Stejný postup je použit při agregaci hodnot jednotlivých pilířů do celkového RCIcz nebo do parci{lních sub-indexů.
3.4 Výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz Do celkového indexu region{lní konkurenceschopnosti vstupuje v poměru svých definovaných vah všech 31 dílčích ukazatelů v osmi pilířích. Přehledn{ tabulka v{hových relací ukazatelů a pilířů je v příloze 3. Vzorec pro klasifikaci dílčí konkurenceschopnosti v konkrétním pilíři je n{sledující:
kde: Pi – pilíř konkurenceschopnosti i; Ukx – ukazatel x; N – normovaný ukazatel, α – příslušn{ v{ha. Do vzorce pro výpočet indexu region{lní konkurenceschopnosti RCIcz pak s příslušnou v{hou vstupuje klasifikace jednotlivých pilířů:
17
kde: RCIcz – index region{lní konkurenceschopnosti i; Pi – pilíř konkurenceschopnosti i; N – normovaný ukazatel, α – příslušn{ v{ha.
3.5 Sub-indexy RCIcz Analogicky k modelu hodnocení region{lní konkurenceschopnosti na úrovni regionů EU jsou i na n{rodní úrovni definov{ny sub-indexy RCIcz, kvantifikující charakteristické složky region{lní konkurenceschopnosti krajů a SO ORP ČR. Mezi z{kladními atributy konkurenceschopnosti území se v 5. Zpr{vě o hospod{řské, soci{lní a územní soudržnosti uv{dí pět pilířů konkurenceschopnosti: 1 - Instituce 2 - Makroekonomick{ stabilita 3 - Infrastruktura 4 - Zdraví 5 - Úroveň z{kladního a středního školství Na jejich z{kladě je definov{n parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti, kvantifikující vybavenost zkoumaného území uvedenými z{kladními atributy, které jsou klíčové pro růst konkurenceschopnosti. V podmínk{ch ČR je počet pilířů tvořících sub-index RCIczBASIC Infrastrukturu a Zdraví.
redukov{n na dva –
Vzorec pro výpočet sub-indexu RCIczBASIC je analogický výpočtu celkového indexu RCIcz, zahrnuje však pouze pilíře 3 a 4, resp. v jejich r{mci definované ukazatele:
kde: P3,4 – pilíř konkurenceschopnosti 3 a 4; N – normovaný ukazatel, α – příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczBASIC charakterizuje z{kladní atributy konkurenceschopnosti území. Druhým parci{lním sub-indexem region{lní konkurenceschopnosti je sub-index charakterizující míru schopnosti regionu využívat svůj potenci{l pro růst konkurenceschopnosti, resp. zda takový potenci{l vůbec existuje. V podmínk{ch ČR, shodně jako na úrovni regionů EU, vstupují do sub-indexu RCIczEFFICIENCY tři pilíře konkurenceschopnosti: 6 - Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní 7 - Účinnost trhu pr{ce 8 - Velikost trhu Pro výpočet sub-indexu RCIczEFFICIENCY je použit analogický vzorec jako v případě sub-indexu RCIczBASIC, zahrnuje však pouze pilíře 6, 7 a 8, resp. v r{mci nich definované ukazatele.
18
kde: P6,7,8 – pilíř konkurenceschopnosti 6,7 a 8; N – normovaný ukazatel, α – příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczEFFICIENCY charakterizuje efektivitu využív{ní zdrojů v území pro růst region{lní konkurenceschopnosti.
Třetím definovaným parci{lním sub-indexem region{lní konkurenceschopnosti je sub-index charakterizují připravenost regionu budovat svoji konkurenceschopnost na faktorech inovací, resp. zda takový potenci{l v regionu vůbec existuje. V podmínk{ch ČR, shodně jako na úrovni regionů EU vstupují do sub-indexu RCIczINNOVATION tři pilíře konkurenceschopnosti: 9 - Technologick{ připravenost 10 - Sofistikovanost podnik{ní 11 - Inovace Vzorec pro výpočet sub-indexu RCIczINNOVATION analogicky výše uvedenému zahrnuje pouze pilíře 9,10 a 11, resp. v r{mci nich definované ukazatele.
kde: P9,10,11 – pilíř konkurenceschopnosti 9,10 a 11; N – normovaný ukazatel, α – příslušn{ v{ha. Parci{lní sub-index region{lní konkurenceschopnosti RCIczINNOVATION charakterizuje potenci{l region{lní konkurenceschopnosti postavené na inovacích.
19
4. TYPOLOGIE REGIONŮ PODLE REGION[LNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Kategorizace regionů podle souhrnného agregovaného ukazatele RCI proveden{ EK pro úroveň NUTS2 je poměrně hrub{ a vyhovuje potřeb{m porovn{ní v r{mci EU. V podmínk{ch České republiky je potřeba kategorizace jemnější a proto se typologie regionů podle míry region{lní konkurenceschopnosti RCIcz soustředila na úroveň krajů a na úroveň SO ORP. Vzhledem k nízkému počtu krajů (14) nebude třeba pro jejich typologii použít sofistikované statistické metody. Kraje postačí roztřídit podle hodnot agreg{tů jednotlivých pilířů region{lní konkurenceschopnosti do skupin, které budou zohledňovat současný stav i dynamiku vývoje v posledních letech. Pro spr{vní oblasti obcí s rozšířenou působností však bude nezbytné za účelem vytvoření podrobné typologie použít tzv. shlukovou analýzu. Výsledkem této vícerozměrné statistické metody bude roztřídění územních jednotek (SO ORP) do relativně stejnorodých skupin - tzn. tak, aby jednotky patřící do jedné skupiny si byly z hlediska sledovaných ukazatelů co nejvíce podobné a z{roveň co nejvíce odlišné od jednotek v ostatních skupin{ch. Roztříděním do několika podsouborů rozumíme vytvoření klasifikace, kter{ vede k vytvoření systému tříd. Na z{věr shlukové analýzy se proto prov{dí charakterizace (popis) jednotlivých tříd (tj. shluků) a interpretace analytických zjištění. Shlukov{ analýza zahrnuje několik možných přístupů a algoritmů, jejichž využití se liší podle charakteru výchozích dat. Pro účely klasifikace SO ORP je vhodné použít metodu tzv. hierarchické shlukové analýzy. Hierarchické shlukov{ní je systém podmnožin-shluků, kde průnikem dvou shluků je buď pr{zdn{ množina, nebo jeden z nich. Pokud nastane alespoň jednou druhý případ, je systém hierarchický. Je to tedy jakési větvení, zjemňov{ní klasifikace. Hierarchické shlukov{ní tak nabízí více alternativních řešení, kter{ jsou graficky vyj{dřena tzv. dendrogramem (hierarchický strom). Vlastní shlukov{ní objektů je možné realizovat různými způsoby na z{kladě jejich vzd{lenosti (nejčastěji se jedn{ o tzv. euklidovskou vzd{lenost) či podobnosti. Mezi z{kladní metody patří: metoda nejbližšího souseda – vzd{lenost shluků je určov{na vzd{leností dvou nejbližších objektů z různých shluků. metoda nejvzd{lenějšího souseda – vzd{lenost shluků je určov{na naopak vzd{leností dvou nejvzd{lenějších objektů z různých shluků. Tato metoda funguje dobře především v případě, že objekty tvoří přirozeně oddělené shluky, a naopak nehodí se, pokud je tendence k řetězení. centroidní metoda – vzd{lenost shluků je určov{na vzd{leností jejich center (hypotetick{ jednotka s průměrnými hodnotami znaků). Může být nev{žen{ nebo v{žen{. Ta zohledňuje velikosti klastrů a hodí se, pokud oček{v{me jejich rozdílnost. Metoda shlukov{ní bude zvolena po spočít{ní hodnot všech indik{torů. Do shlukové analýzy vstupují standardizované proměnné, tak aby byla splněna jedna z podmínek této metody, a to že proměnné by neměly být z{vislé na jednotk{ch měření.
20
S cílem porovnat co nejlépe existující rozdíly mezi sledovanými SO ORP je možné provést shlukovou analýzu ve dvou krocích – v prvním kroku vstoupí do analýzy co nejvíce dílčích ukazatelů (tedy jednotlivé v{žené a standardizované indik{tory za každé pilíře), které byly pops{ny v metodice, v druhém kroku bude analýza provedena prostřednictvím dílčích agregovaných ukazatelů za jednotlivé (a standardizované) sub-indexy konkurenceschopnosti SO ORP. V prvním případě je analýza provedena prostřednictvím výchozích informací, díky čemuž nejsou ztraceny (zjednodušeny) ž{dné informace. Vzhledem ke specifikům některých ukazatelů a možnému překryvu některých z nich může být výsledek zkreslen. Proto je vhodné tuto analýzu doplnit o hodnocení shluků vytvořených prostřednictvím agregovaných ukazatelů, které některé z extrémních hodnot „korigují“. Důvodem je snaha poskytnout pohled na to, jaké existují skutečné rozdíly mezi SO ORP a jak je lze podle existujících rozdílů kategorizovat. Cílem typologie tedy není hodnotit celkovou konkurenceschopnost SO ORP (ta je d{na indexem RCIcz), ale nalézt skupiny SO ORP s podobnými charakteristikami. Tento přístup může například usnadnit identifikaci klíčových problémů. Důležité je však poznamenat, že datov{ z{kladna této analýzy je omezen{ a proto nelze analytické výsledky ch{pat dogmaticky. Výsledkem shlukové analýzy nemusí být totiž jediné řešení. Naopak, klíčové pro identifikaci společných problémů je hodnocení a diskuze výsledků a jejich vazba na další informace, které jsou dostupné.
21
5. LITERATURA DUNNING, J. H. (2000): Regions, Globalisation and the Knowledge Economy. The Issues Stated. In: Dunning, J. H. eds.: Regions, Globalisation and the Knowledge Economy. Oxford University Press, New York, s. 7-40. EC: National Strategic Reference Frameworks, Cohesion Policy 2007-13, European Commision, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2007. Global Competitiveness Report 2004-2005. New York: WEF, Palgrave Macmillan, 2004. HŮLKA, J., ŽENKA, J. Technologicky n{ročné obory zpracovatelského průmyslu a region{lní disparity. Sborník příspěvků ze semin{ře „Region{lní disparity v územníém rozvoji ČR – jejich vznik, identifikace a eliminace. Šilheřovice, 2008, 10 s. Metodika tvorby datových podkladů pro kvantifikaci region{lní produkce zpracovatelského průmyslu. Praha: MPO, Adviser-EURO, 2005, 5 s. Metodika RATING/EVA 2005. Praha: MPO, Adviser-EURO, 2005, 52 s. RegioPartner: Analýza inovačního potenci{lu kraje Vysočina a jeho citlivosti na vnější impulsy. Praha, 2008, 65 s. REICH, R. B. (1990): Dílo n{rodů: příprava na kapitalismus 21. století. Prostor, Praha, 461 s. VITURKA, M.: Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení. Politick{ ekonomie, Praha: VŠE, 55, 5, od s. 637-658, 22 s. ISSN 0032-3233. 2007a. ŽENKA, J. Riziko delokalizace zpracovatelského průmyslu – region{lní aspekty. Geografie, 2008a, roč. 113, č. 1, s. 1-19. ŽENKA, J. (2007): Delokalizace zpracovatelského průmyslu Česka: faktory, oborov{ struktura, region{lní diferenciace. Praha: Univerzita Karlova, PřF UK, KSGRG, 155 s.
Internetové zdroje: Agentura CzechInvest [http://www.czechinvest.com] Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky *http://www.strukturalni-fondy.cz] Ministerstvo školství, ml{deže a tělovýchovy České republiky [http://www.msmt.cz] Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky[http://www.mpo.cz] Ofici{lní webové str{nky ESF [http://www.esfcr.cz] Rada pro výzkum a vývoj *http://www.vyzkum.cz]
22
Zdroje statistických dat: Bína, J.: Hodnocení potenci{lu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. V, č. 1, s. 1-10 Czech Development Invest, www.cdinvest.cz/ Centrum pro region{lní rozvoj, www.crr.cz/ Czech Invest, www.czechinvest.org/ ČSÚ, Spolupr{ce mezi sektory v oblasti VaV v ČR za rok 2007, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spoluprace_mezi_sektory_v_oblasti_vav_v_cr_za_rok_ 2007/$File/priloha2_spoluprace_2007.pdf ČSÚ, Města a městyse v ČR (2008), http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1375-07 ČSÚ, Trh pr{ce v ČR 1993 až 2007, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3103-08 ČSÚ, Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2007, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/9601-08 ČSÚ, Vnitřní stěhov{ní v ČR 1991 až 2004, http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/4029-05 ČSÚ, Vysokoškol{ci z demografického pohledu 1991 – 2006, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/4036-07 ČSÚ, Datab{ze KROK 2009 ČSÚ, Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví za kalend{řní rok 2006 (P5-01) ČSÚ, Roční výkaz pro malé ekonomické subjekty vybraných produkčních odvětví za kalend{řní rok 2006 (P4-01) MF ČR, Nezaměstnanost za obce 2001-2007 MPSV, www.mpsv.cz Registr ekonomických subjektů ČSÚ, www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu ÚIV, Datové servery, http://delta.uiv.cz/
23
Seznam zkratek ČR Česk{ republika ČSÚ Český statistický úřad EK Evropsk{ komise ERDF Evropský fond pro region{lní rozvoj ESF Evropský soci{lní fond EU Evropsk{ unie HDP hrubý dom{cí produkt ICT informační a komunikační technologie IT informační technologie MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu NACE Klasifikace ekonomických činností NUTS2 region NUTS2 (region soudržnosti) NUTS3 region NUTS3 (kraj) OECD Organization for Economic Co-operation and Development ORP obec s rozšířenou působností PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR PZI přímé zahraniční investice RCI Regional Competitiveness Index RCIcz Index region{lní konkurenceschopnosti ČR RES registr ekonomických subjektů SF EU Struktur{lní fondy Evropské unie SO ORP spr{vní obvod obce s rozšířenou působností TC AV ČR Technologické centrum Akademie věd České republiky THFK tvorba hrubého fixního kapit{lu VaV věda a výzkum VKM parametry pro hodnocení VŠ (vědecký výkon, kvalifikační zajištění a mezin{rodní zaměření) VOŠ vyšší odborn{ škola VŠ vysok{ škola ZÚJ z{kladní územní jednotka
Seznam příloh
Příloha 1: Přehled ukazatelů RCI Příloha 2: Přehled a v{hy ukazatelů RCIcz Příloha 3: Specifikace a postup výpočtu ukazatelů RCIcz
24
Příloha 1: Přehled ukazatelů RCI Pillar 1 Institutions
2 Macroeconomic stability
3 Infrastructure
4 Health
5 Quality of primary &secondary education 6 Higher education & training
7 Labor market efficiency
8 Market size
Number 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 2.1 2.2 2.3 2.4 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 5.1 5.2 5.3 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 8.1 8.2
Indicator Corruption is a major problem in There is corruption in regional Perceived extent to which the state Perceived extent of corruption or Voice and accountability Political stability Government effectiveness Regulatory quality Rule of law Control of corruption Easy of doing business General government deficit/surplus Income, saving and net Inflation Long‐term bond yields Motorway density Railway density Number of passenger flights Road fatalities Healthy life expectancy Infant mortality Cancer disease death rate Heart disease death rate Suicide death rate
Level country country country country country country country country country country country country country country country NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2
Share of low‐achieving 15 years olds in reading Share of low‐achieving 15 years olds in math Share of low‐achieving 15 years olds in science Population aged 25‐64 with higher educational attainment (ISCED 5‐6) Lifelong learning Early school leavers Accessibility to universities Higher education expenditure Employment rate (excluding agriculture) Long‐term unemployment Unemployment rate Labor productivity Gender balance unemployment Gender balance employment Female unemployment GDP Compensation of employees
country country country NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 country NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2
25
Pillar
9 Technological readiness
Number 8.3 8.4 8.5 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9 9.10
10 Business sophistication
10.1 10.2
11 Innovation
10.3 10.4 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 11.8 11.9 11.10 11.11
Indicator Disposable income Potential market size expressed in GDP Potential market size expressed in population Households with access to broadband Individuals who ordered goods or services over the Internet for private use Household with access to internet Enterprises use of computers Enterprises having access to Internet Enterprises having a website or a homepage Enterprises using Intranet Enterprises using internal networks (e.g. LAN) Persons employed by enterprises which use Extranet Persons employed by enterprises which have access to the Internet Employment in the "Financial intermediation, real estate, rentingand business activities" NACE sectors (J_K) Gross Value Added (GVA) at basic prices for NACE sectors J_K (NACE) FDI intensity Aggregate indicator for strength of regional clusters Innovation patent applications Total patent applications Core Creativity Class employment Knowledge workers Scientific publications Total intramural R&D expenditure Human Resources in Science and Technology (HRST) Employment in technology and knowledge‐intensive High‐tech inventors (authors of EPO patent) ICT inventors (authors of EPO patent) Biotechnology inventors (authors of EPO patent)
Level NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 country country country country country country country
NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2 NUTS2
26
Příloha 2: Přehled a v{hy ukazatelů a sub-indexů RCIcz Sub-index
Pilíř 3 Infrastruktura
BASIC 4 Zdraví
6 Vyšší a celoživotní vzděl{v{ní
EFFICIENCY
7 Účinnost trhu pr{ce
8 Velikost trhu
9 Technologick{ připravenost
INOVATION
10 Sofistikovanost podnik{ní
11 Inovace
3.1 3.2 3.3 3.4 4.1 4.2 4.3 6.1 6.2 6.3 6.4 7.1 7.2 7.3 7.4 8.1 8.2 8.3 9.1 9.2 9.3 9.4 10.1 10.2 10.3 10.4 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6
Ukazatel V{ha Hustota sítě d{lnic a rychlostních komunikací 2,5 Průměrn{ časov{ dojezdnost obyvatel do krajského města 2,5 10 Dostupnost mezin{rodních letišť 2,5 Hustota železniční sítě 2,5 20 Kojeneck{ úmrtnost 2 Střední délka života mužů 10 4 Střední délka života žen 4 Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci 15-64 let 5 Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci 30-34 let 3 17 Podíl osob s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním v populaci 18-24 let 4 Rozpočet veřejných vysokých škol podle VKM na obyvatele 5 Míra zaměstnanosti 6 50 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti 6 17 Míra registrované nezaměstnanosti 4 Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen 1 Region{lní HDP na obyvatele 7 Disponibilní důchod dom{cností 16 5 Potenci{lní trh vyj{dřený podílem obyvatel v rozvojovém území 4 Počet IT odborníků na 1000 zaměstnaných 3 Podíl počtu dom{cností s PC a internetem na celkovém počtu dom{cností 2 10 Podíl počtu dom{cností s PC na celkovém počtu dom{cností 2 Počet pasivních licencí za patenty a užitné vzory 3 Hodnota přímých zahraničních investic na obyvatele 2 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové zaměstnanosti 3 10 Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech 4 30 Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch s více než 100 zaměstnanci na 1000 obyvatel 1 Počet aktivních licencí na patenty a užitné vzory 2 Podíl celkových výdajů na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na region{lním HDP 2 Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných 2 10 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové zaměstnanosti 2 Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech 1 Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech s více než 250 zaměstnanci na 1000 obyvatel 1
27
Strategie region{lní rozvoje ČR na období 2014–2020 Příloha 3: Specifikace a postup výpočtu ukazatelů RCIcz Kód
Ukazatel
Měr. jednotka
3.1
Hustota sítě d{lnic a rychlostních komunikací Průměrn{ časov{ dojezdnost obyvatel do krajského města
km /100 km2 min. / obyvatel
Průměrn{ doba, v níž obyvatelé kraje dojedou do krajského města
3.2 ORP
Průměrn{ časov{ dojezdnost obyvatel do krajského města
min. / obyvatel
Průměrn{ doba, v níž obyvatelé SO ORP dojedou do krajského města
3.3 kraj
Dostupnost mezin{rodních letišť
min.
3.3 ORP
Dostupnost mezin{rodních letišť
min.
Minutov{ dostupnost všech obyvatel kraje nejbližšího významného mezin{rodního letiště (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Pardubice; určující je vzd{lenost ORP od letiště) Minutov{ dostupnost nejbližšího významného mezin{rodního letiště (Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Pardubice) z ORP
3.4 4.1
Hustota železniční sítě Kojeneck{ úmrtnost
km /100 km2 ‰
4.2 kraj
Střední délka života mužů
rok
4.2 ORP
Střední délka života mužů
rok
4.3 kraj
Střední délka života žen
rok
4.3 ORP
Střední délka života žen
rok
3.2 kraj
Způsob výpočtu
Zemřelí do 1 roku na 1000 živě narozených Ukazatel úmrtnostní tabulky (průměrný počet let, který m{ naději prožít osoba pr{vě x-let{ při zachov{ní ř{du úmrtnosti sledovaného období) Ukazatel úmrtnostní tabulky (průměrný počet let, který m{ naději prožít osoba pr{vě x-let{ při zachov{ní ř{du úmrtnosti sledovaného období) Ukazatel úmrtnostní tabulky (průměrný počet let, který m{ naději prožít osoba pr{vě x-let{ při zachov{ní ř{du úmrtnosti sledovaného období) Ukazatel úmrtnostní tabulky (průměrný počet let, který m{ naději prožít osoba pr{vě x-let{ při zachov{ní ř{du úmrtnosti sledovaného období)
28
Zdroj dat
Ref. období
Veřejn{ datab{ze ČSÚ, GIS
2010
ČSÚ (2008): Analýza region{lních rozdílů v ČR pro rok 2008. ČSÚ (2008): Analýza region{lních rozdílů v ČR pro rok 2008. ČSÚ, GIS
2007
GIS
2011
GIS ČSÚ ČSÚ
2010 průměr 2006-2010 2006-2010
ČSÚ
2010
ČSÚ
2006-2010
ČSÚ
2010
2007
2011
Strategie region{lní rozvoje ČR na období 2014–2020 Kód
Ukazatel
Měr. jednotka
Způsob výpočtu
Zdroj dat
Ref. období
6.1
Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci 15-64 let
%
SLDB 2011
2011
6.2
Podíl osob s VŠ vzděl{ním v populaci 30-34 let
%
SLDB 2011
2011
6.3
Podíl osob s neukončeným nebo z{kladním vzděl{ním v populaci 18-24 let
%
Počet osob s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 5,6 / celkový počet obyvatel ve věku 15-64 let *100 Počet osob s nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 5,6 / celkový počet obyvatel ve věku 30-34 let *100 Počet osob ve věku 18 –24 let bez vzděl{ní, s nedokončeným a nejvyšším dosaženým vzděl{ním na úrovni ISCED 1,2 / počet obyvatel ve věku 18-24 let*100
SLDB 2011
2011
6.3
Rozpočet veřejných vysokých škol podle VKM na obyvatele Míra zaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen Region{lní HDP na obyvatele Region{lní HDP na obyvatele Disponibilní důchod dom{cností Disponibilní důchod dom{cností Potenci{lní trh vyj{dřený podílem obyvatel v rozvojovém území
Kč / obyvatel
ČSÚ, MŠMT
2011
7.1 7.2 7.3 7.4 8.1 kraj 8.1 ORP 8.2 kraj 8.2 ORP 8.3
% %
Roční míra dlouhodobé nezaměstnanosti
SLDB 2011 ČSÚ
2011 2010
%
Roční míra registrované nezaměstnanosti
ČSÚ
2010
%
Rozdíl mezi roční mírou registrované nezaměstnanosti mužů a žen Průměrn{ hodnota za roky 2008, 2009
ČSÚ
2010
ČSÚ
2008, 2009
Krajsk{ hodnota rozdělen{ mezi SO ORP v poměru UPH ve sledovaných sektorech Průměrn{ hodnota za roky 2008, 2009
ČSÚ– VÝKAZY P5-01, P4-01
2009
ČSÚ
2010
Krajsk{ hodnota rozdělen{ mezi SO ORP v poměru ON ve sledovaných sektorech Počet obyvatel regionu žijících na území rozvojových oblastí, rozvojových os a jejich z{zemí
ČSÚ– VÝKAZY P5-01, P4-01
2010
ČSÚ (2008): Analýza region{lních rozdílů v ČR pro rok 2008.
2007
Kč / obyvatel Kč / obyvatel Kč / obyvatel Kč / obyvatel %
29
Strategie region{lní rozvoje ČR na období 2014–2020 Kód
Ukazatel
9.1
Počet IT odborníků na 1000 zaměstnaných Podíl počtu dom{cností s PC a internetem na celkovém počtu dom{cností Podíl počtu dom{cností s PC na celkovém počtu dom{cností Počet pasivních licencí na patenty a užitné vzory
9.2
9.3
9.4 kraj
10.1 kraj 10.2
10.3
10.4 kraj
Hodnota přímých zahraničních investic na obyvatele Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové zaměstnanosti Podíl znalostně n{ročných služeb na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech Počet ústředí firem ve znalostně n{ročných služb{ch (J+K) nad 100 zaměstnanců na 1 000 obyvatel
Měr. jednotka
Způsob výpočtu
Zdroj dat
Ref. období
Počet zaměstnaných v CZ-NACE 62 / počet zaměstnaných * 1000 Počet dom{cností s PC a internetem / celkový počet dom{cností * 100
SLDB 2011
2011
SLDB 2011
2011
Počet dom{cností s PC / celkový počet dom{cností * 100
SLDB 2011
2011
Počet platných licencí na patenty a užitné vzory nabyté subjekty působícími v ČR podle jejich sídla Celkové přímé zahraniční investice v regionu do roku 2009 / počet obyvatel
ČSÚ
2007 - 2010
ČNB
2009
%
Počet zaměstnaných v sektorech NACE J,K / celkový počet zaměstnaných*100
SLDB 2011
2011
%
Přidan{ hodnota sektoru NACE J,K / celkov{ přidan{ hodnota sledovaných sektorů (CZ-NACE sektory A,C,F,H,I,J,K,L,M,N) * 100
ČSÚ – VÝKAZY P5-01, P4-01
2010
RES
2010
%
%
Kč / obyvatel
30
Strategie region{lní rozvoje ČR na období 2014–2020 Kód
Ukazatel
11.1 kraj
Počet aktivních licencí na patenty a užitné vzory
11.2 kraj
Podíl celkových výdajů na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na HDP
11.3
Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji na 1000 zaměstnaných Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové zaměstnanosti Podíl technologicky n{ročných oborů na celkové přidané hodnotě ve sledovaných sektorech
11.4
11.5
11.6
Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech s více než 250 zaměstnanci na 1 000 obyvatel
Měr. jednotka
%
%
%
Způsob výpočtu
Zdroj dat
Ref. období
Počet platných licencí na patenty a užitné vzory poskytnutých subjekty působícími v ČR podle jejich sídla Veřejné (za rok 2010) a soukromé výdaje do podnikatelského sektoru (průměr za roky 20082010 z důvodu chybějících dat u některých okresů za některé roky) na výzkum a vývoj / region{lní HDP Počet pracovníků v CZ NACE 72 / celkový počet zaměstnaných * 1000
ČSÚ
2007-2010
ČSÚ
2008-2010
SLDB 2011
2011
Počet zaměstnaných v CZ-NACE 20,21,26,27,28,29 a 30 / celkový počet zaměstnaných *100 Podíl vytvořené přidané hodnoty v podnicích v technologicky n{ročných oborech zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 a 30) / celkov{ přidan{ hodnota ve sledovaných sektorech (CZ-NACE sektory A,C,F,H,I,J,K,L,M,N) * 100 Počet ústředí firem v technologicky n{ročných oborech (CZ-NACE oddíl 20,21,26,27,28,29 a 30) s více než 250 zaměstnanci na 1 000 obyvatel
SLDB 2011
2011
ČSÚ – VÝKAZY P5-01, P4-01
2010
RES
2010
31
