STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE PRO OBDOBÍ

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU „SDRUŽENÍ RŮŽE“ PRO OBDOBÍ 2007-2013 ANALYTICKÁ ČÁST

Verze:

19. ledna 2007

Zadavatel:

Sdružení Růže Žižkovo náměstí 32 374 17 Trhové Sviny

Zpracovatel: KP projekt s.r.o. Riegrova 1756/51 370 01 České Budějovice

Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 OBSAH DOKUMENTU: 1

ÚVOD.........................................................................................................................................7 1.1 METODIKA A POSTUP ZPRACOVÁNÍ..........................................................................................7 1.2 CÍLE ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE ................................................................................................8 1.3 REALIZACE STRATEGIE ROZVOJE V LETECH 2000-2006 ............................................................8 1.3.1 Projekty realizované na úrovni obcí a organizací ............................................................9 1.3.2 Realizace strategie na úrovni mikroregionu jako celku ....................................................9 1.3.3 Zkušenosti s využíváním dotačních prostředků ............................................................. 10 1.3.4 Další společné aktivity členů Sdružení Růže ................................................................. 11 1.4 NÁVAZNOST STRATEGIE NA ROZVOJOVÉ DOKUMENTY VYŠŠÍHO ŘÁDU ....................................... 12

ČÁST A ANALÝZA ÚZEMÍ MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE ................................................... 14 2

ZÁKLADNÍ INFORMACE O MIKROREGIONU ........................................................................ 15 2.1 POLOHA A ČLENSKÁ ZÁKLADNA MIKROREGIONU ...................................................................... 15 2.1.1 Poloha ......................................................................................................................... 15 2.1.2 Členská základna a organizace veřejné správy mikroregionu ....................................... 17

3

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ................................................................................ 21 3.1 DEMOGRAFICKÉ INFORMACE ................................................................................................ 21 3.1.1 Demografický vývoj ...................................................................................................... 21 3.1.2 Hustota obyvatelstva a jeho struktura ........................................................................... 23 3.1.3 Sídelní struktura mikroregionu ...................................................................................... 26 3.1.4 Trh práce a zaměstnanost ............................................................................................ 26 3.1.5 Bydlení, bytová výstavba .............................................................................................. 28 3.2 OBČANSKÁ VYBAVENOST MIKROREGIONU .............................................................................. 32 3.2.1 Školství ........................................................................................................................ 32 3.2.2 Zdravotnictví a sociální služby ...................................................................................... 37 3.2.3 Služby (obchod, bankovní služby, živnostenské služby) ............................................... 39 3.2.4 Kulturní a volnočasové vyžití ........................................................................................ 42 3.2.5 Zájmové a společenské aktivity – spolkový život ........................................................... 45 3.2.6 Duchovní tradice a hodnoty .......................................................................................... 45 3.3 CESTOVNÍ RUCH, REKREACE ................................................................................................ 46 3.3.1 Cestovní ruch a jeho význam pro rozvoj mikroregionu .................................................. 46 3.3.2 Základní nabídka cestovního ruchu .............................................................................. 46 3.3.3 Turistická infrastruktura a služby cestovního ruchu ....................................................... 49 3.3.4 Lázeňství a wellness .................................................................................................... 50 3.4 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ................................................................................................ 51 3.4.1 Souhrnná charakteristika ekonomického prostředí ........................................................ 51 3.4.2 Ekonomické prostředí v jednotlivých obcích mikroregionu............................................. 52 3.4.3 Zemědělství ................................................................................................................. 57 3.5 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ............................................................................... 59 3.5.1 Krajinné ekologické jednotky území .............................................................................. 59 3.5.2 Bioregiony v řešeném území ........................................................................................ 60 3.5.3 Chráněná území .......................................................................................................... 61 3.5.4 Lokality Natura 2000 .................................................................................................... 62 3.5.5 Živelné pohromy .......................................................................................................... 66 3.6 ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................... 67 3.6.1 Zásobování vodou........................................................................................................ 68 3.6.2 Odkanalizování, čistírny odpadních vod........................................................................ 69

Strana 2 z 127 celkem

Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 3.6.3 Plynofikace .................................................................................................................. 70 3.6.4 Dodávky elektrických energií, telefonizace ................................................................... 70 3.6.5 Odpadové hospodářství ............................................................................................... 71 3.7 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ............................................................................................... 71 3.7.1 Páteřní síť komunikací.................................................................................................. 72 3.7.2 Ostatní komunikace ..................................................................................................... 75 3.7.3 Železniční doprava ....................................................................................................... 75 3.7.4 Dopravní obslužnost mikroregionu ............................................................................... 76 4

SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ MIKROREGIONU ............................................................................ 79 4.1 POUŽITÁ METODIKA SWOT ................................................................................................. 79 4.2 SWOT ANALÝZA PRO DEMOGRAFICKOU OBLAST .................................................................... 79 4.3 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST OBČANSKÉ VYBAVENOSTI ......................................................... 80 4.4 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE ............................................. 82 4.5 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST ROZVOJE PODNIKÁNÍ ................................................................ 84 4.6 SWOT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KRAJINA .................................................................................... 85 4.7 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST ZÁKLADNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA..................................... 86 4.8 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA..................................................... 86 4.9 SWOT ANALÝZA PRO OBLAST ROZVOJE SPOLUPRÁCE ............................................................ 87

ČÁST B STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE .......................................... 89 5

STRUKTURA STRATEGIE ROZVOJE..................................................................................... 91

6

ROZVOJOVÁ VIZE A CÍLOVÉ STAVY PRO JEJÍ NAPLNĚNÍ ................................................. 92 6.1 DEFINICE SPOLEČNÉ ROZVOJOVÉ VIZE .................................................................................. 92 6.2 CÍLOVÉ STAVY PRO NAPLNĚNÍ ROZVOJOVÉ VIZE ..................................................................... 92 6.3 DEFINICE PRIORITNÍCH ROZVOJOVÝCH OS ............................................................................. 94

7

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRO STRATEGICKOU ČÁST ....................................................... 95 7.1 OMEZENÍ A ROZVOJOVÝ POTENCIÁL ÚZEMÍ ............................................................................. 95 7.2 VÝCHODISKA K PRIORITNÍM OSÁM ......................................................................................... 95 7.2.1 Prioritní osa 1 Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu............................................. 95 7.2.2 Prioritní osa 2 Rozvoj technické a dopravní infrastruktury ............................................. 97 7.2.3 Prioritní osa 3 Rozvoj ekonomických aktivit .................................................................. 98 7.2.4 Prioritní osa 4 Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu .............................................. 99

8

AKTIVITY PRO REALIZACI STRATEGIE ROZVOJE ............................................................ 101 8.1 SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ STRATEGIE ROZVOJE ................................................................... 101 8.2 AKTIVITY PRO REALIZACI STRATEGIE .................................................................................. 103 8.2.1 Opatření 1.1.1 Vybavení území mikroregionu vhodnými pozemky a objekty pro bydlení 103 8.2.2 Opatření 1.1.2 Obnova, údržba a další rozvoj bytového a domovního fondu ............... 104 8.2.3 Opatření 1.2.1 Rozvoj a optimalizace sítě zdravotnických s sociálních služeb ............. 104 8.2.4 Opatření 1.2.2 Rozvoj a optimalizace sítě vzdělávání včetně rozvoje celoživotního učení 105 8.2.5 Opatření 1.2.3 Rozvoj a zkvalitňování dalších služeb občanské vybavenosti v území mikroregionu........................................................................................................................... 106 8.2.6 Opatření 1.2.4 Rozvoj vybavení a služeb pro trávení volného času, sportovní, kulturní, duchovní a společenské aktivity místních občanů i návštěvníků mikroregionu ......................... 106 8.2.7 Opatření 1.2.5 Podpora spolkového života v obcích a mikroregionu ........................... 107 8.2.8 Opatření 1.3.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie ................................ 108


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 8.2.9 Opatření 1.3.2 Zajištění ochrany přírodního dědictví a významných území, včetně vytváření společných struktur a podpory spolupráce vedoucí k zajištění ochrany přírodního prostředí a krajiny v mikroregionu ........................................................................................... 108 8.2.10 Opatření 1.4.1 Obnova a další zlepšování venkovského vzhledu obcí, podpora regenerace urbanizované krajiny ............................................................................................ 110 8.2.11 Opatření 1.4.2 Ochrana, uchování a rozvoj kulturního dědictví venkova ................. 110 8.2.12 Opatření 2.1.1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 111 8.2.13 Opatření 2.1.2 Zlepšování informační a komunikační infrastruktury v mikroregionu. 111 8.2.14 Opatření 2.1.3 Rozvoj infrastruktury pro energetiku, nakládání s odpady a ekologicky šetrná řešení .......................................................................................................................... 112 8.2.15 Opatření 2.2.1 Zajištění kvalitní a bezpečné dopravní dostupnosti všech částí území mikroregionu........................................................................................................................... 113 8.2.16 Opatření 2.2.2 Zajištění a rozvoj dopravní obslužnosti odpovídající potřebám území mikroregionu........................................................................................................................... 114 8.2.17 Opatření 2.2.3 Rozvoj forem dopravy alternativních a komplementárních k silniční dopravě 115 8.2.18 Opatření 3.1.1 Příprava ploch pro rozvoj podnikání, pozemkové úpravy v území a podpora činnosti malého a středního podnikání včetně rozvoje vzájemné spolupráce a kooperace 115 8.2.19 Opatření 3.1.2 Využití přirozeného potenciálu území pro rozvoj řemeslné výroby ... 116 8.2.20 Opatření 3.1.3 Využití nevyužitých a chátrajících budov a areálů v území............... 117 8.2.21 Opatření 3.1.4 Podpora inovačního podnikání, vědy a výzkumu v území ................ 117 8.2.22 Opatření 3.1.5 Rozvoj lidských zdrojů pro zvýšení ekonomické výkonnosti ............. 118 8.2.23 Opatření 3.2.1 Podpora činnosti a spolupráce zemědělských producentů v území .. 118 8.2.24 Opatření 3.2.2 Diverzifikace zemědělské činnosti a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství v mikroregionu .................................................................................................... 119 8.2.25 Opatření 3.3.1 Rozvoj a zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a doprovodné turistické infrastruktury......................................................................................... 119 8.2.26 Opatření 3.3.2 Rozvoj služeb a produktů cestovního ruchu odpovídajících tradicím a potenciálu území mikroregionu ............................................................................................... 120 8.2.27 Opatření 3.3.3 Vytváření podmínek včetně funkčních struktur pro koordinovaný rozvoj a propagaci cestovního ruchu v území .................................................................................... 121 8.2.28 Opatření 4.1.1 Rozvoj a podpora činnosti společných struktur a organizací v rámci mikroregionu........................................................................................................................... 121 8.2.29 Opatření 4.1.2 Rozvoj přeshraniční spolupráce ...................................................... 122 8.2.30 Opatření 4.2.1 Zvyšování informovanosti obyvatel území a zde působících subjektů a rozvíjení veřejného dialogu napříč územím mikroregionu ........................................................ 123 9

ZDROJE PRO FINANCOVÁNÍ REALIZACE STRATEGIE ..................................................... 124

10

ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ PRO REALIZACI STRATEGIE ................................................ 125


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013

SEZNAM ZKRATEK: POV

Program obnovy venkova

ČOV

Čistírna odpadních vod

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

EIB

Evropská investiční banka

GS SROP

Grantové schéma Společného regionálního operačního programu

KD

Kulturní dům

ZD

Zemědělské družstvo

PSČ

Poštovní směrovací číslo

TJ

Tělovýchovná jednota

ZTV

Základní technická vybavenost

DPS

Dům s pečovatelskou službou

GP JK

Grantový program Jihočeského kraje

SFŽP

Státní fond životního prostředí

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

SROP

Společný regionální operační program

ZUŠ

Základní umělecká škola

SFRB

Státní fond rozvoje bydlení

MHD

Městská hromadná doprava

TIC

Turistické informační centrum

ČSÚ

Český statistický úřad

CHKO

Chráněná krajinná oblast

EU

Evropská unie

AUC

Akademické univerzitní centrum

ČD

České dráhy

VaV

Věda a výzkum

NPR

Národní přírodní rezervace

MZE

Ministerstvo zemědělství

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

TS

Technické služby

SR

Sdružení Růže

MŠMT

Ministerstvo školství a mládeže ČR


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 OZE

Obnovitelné zdroje energie

ČNR

Česká národní rada

SDH

Sbor dobrovolných hasičů

TŽK

Tranzitní železniční koridor

PPP

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

ROP

Regionální operační program

NRP

Národní rozvojový plán

NSSR

Národní strategický referenční rámec

PRK

Program rozvoje kraje

NOS

Novohradská občanská společnost

ORP

Obec s rozšířenou působností

AVČR

Akademie věd České republiky

SOU

Střední odborné učiliště

SOŠ

Střední odborná škola

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

ŘSD ČR

Ředitelství silnic a dálnic České republiky

ÚP VÚC

Územní plán velkého územního celku

JCCR

Jihočeská centrála cestovního ruchu

PO

Prioritní osa

IPC

Impulsní přeshraniční centrum



11 Ú Úvvo od d Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 byla zpracována jako aktualizace již existujících verzí „Strategické a rozvojové studie mikroregionu Sdružení Růže“ (viz seznam podkladů uvedený níže) v období září – prosinec 2006.

1.1 Metodika a postup zpracování Při zpracování aktualizace rozvojové strategie byla použita tzv. expertní metoda. Jedná se o metodu založenou na postupném zpracování dokumentu externími zpracovateli, přičemž je využito znalostí, zkušeností a informací získaných od aktérů působících přímo v daném území. Ty jsou současně porovnávány s dalšími odbornými analytickými a strategickými daty, která jsou obsažena v dalších již existujících dokumentech strategického a koncepčního rázu zpracovaných na místní, mikroregionální, regionální, národní či evropské úrovni. Aktualizace strategické rozvojové studie probíhala v následujících krocích: 1. Analýza realizace strategie rozvoje za uplynulé období (1999 – 2006) 2. Místní šetření na úrovni členských subjektů mikroregionu a dalších aktérů činných v řešeném území – aktualizace analytických údajů, rozbor priorit dalšího rozvoje, sběr informací týkající se projektových námětů pro budoucí období 3. Zpracování SWOT analýzy, definice společné rozvojové vize 4. Definice společných priorit, opatření a aktivit vhodných k podpoře 5. Zpracování základního přehledu o rozvojových projektech členských subjektů v území mikroregionu 6. Definice odpovídajících zdrojů pro financování rozvojových implementační struktury pro realizaci strategie

projektů, návrh

Při zpracování aktualizace strategické rozvojové studie byly využity zejména následující podklady: -

Strategická a rozvojová studie mikroregionu „Sdružení Růže“ (SRSV VŠE Praha, 2000),

-

Aktualizace Strategické a rozvojové studie mikroregionu „Sdružení Růže“ a Rozvojový plán pro období 2004 – 2006 (Novohradská občanská společnost, LesInfo a.s., 2004),

-

Integrovaná územní strategie rozvoje venkova LEADER + (Novohradská občanská společnost, 2005),

-

Záměr v rámci programu LEADER ČR – Cesta 5 „K“ (Novohradská občanská společnost, 2005),

-

Další analytické a rozvojové dokumenty zpracované na úrovni mikroregionu, popř. jednotlivých členských obcí.

-

Další strategické rozvojové či koncepční materiály zpracované na regionální či národní úrovni.



1.2 Cíle zpracování strategie Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže byla zpracována s ohledem zejména na následující cíle: 1. Strategie bude reflektovat potřeby území mikroregionu, tedy konkrétní potřeby členských obcí, členských organizací, podnikatelských a neziskových subjektů a dalších aktérů s působností na území mikroregionu. 2. Strategie zohlední možnosti využití externích disponibilních zdrojů pro realizaci rozvojových projektů v řešeném území v následujících úrovních: o

národní zdroje (např. resortní programy),

o

regionální zdroje (např. grantové programy Jihočeského kraje),

o

zdroje EU (Operační programy evropské regionální politiky 2007-2013, Program rozvoje venkova České republiky 2007-2013).

3. Strategie rozvoje definuje na základě dílčích potřeb území rozvojové priority mikroregionu, společnou vizi, opatření a aktivity, které je na území mikroregionu potřeba realizovat. 4. Strategie rozvoje nabídne aktualizovatelný akční plán pro období 2007-2008 (včetně výhledu na další roky) v podobě otevřeného zásobníku projektů a námětů na rozvojové projekty měst, obcí, podnikatelů, neziskových organizací a dalších subjektů působících na území mikroregionu reflektující předpokládané zaměření možných zdrojů financování (národní, regionální a evropské zdroje). 5. V obecné rovině bude strategická rozvojová studie sloužit jako pracovní materiál především s následujícími funkcemi: o

podpůrný dokument k budoucím žádostem o finanční podporu z fondů EU, z národních, regionálních, popř. místních podpůrných dotačních programů,

o

podklad pro tvorbu navazujících strategií či jejich aktualizací (např. programy rozvoje jednotlivých měst či obcí nebo jiných materiálů strategické povahy),

o

podklad pro případnou tvorbu vlastních grantových či jiných podpůrných programů určených pro rozvoj území mikroregionu.

1.3 Realizace strategie rozvoje v letech 2000-2006 Důvody k založení Mikroregionu Sdružení Růže lze spatřovat především v následujících dvou oblastech: 1. Snaha o společné a koordinované plánování vývoje území všech členských obcí napříč všemi tématy územního rozvoje (především v oblasti společné tvorby strategií, koordinace přípravy územně plánovací dokumentace apod.); 2. Snaha maximálně využít možností společné tvorby a realizace rozvojových projektů za využití dotačních prostředků regionální, národní nebo evropské úrovně; Na základě těchto dvou hlavních motivů bylo nejprve založeno samotné Sdružení Růže (sdružení je založeno za účelem společné ochrany práv a zájmů sdružených obcí,


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 společného postupu při územním plánování, rehabilitace historického rázu obcí, zlepšování kvality života obyvatelů obcí, rozvoje zahraniční spolupráce a propagace území. Posléze byla v návaznosti na tuto vizi zpracována i první rozvojová strategie mikroregionu Sdružení Růže.

1.3.1 Projekty realizované na úrovni obcí a organizací V období 2000-2006, tedy v době platnosti původní rozvojové strategie včetně jejích aktualizací, byla realizována řada aktivit, které přispěly k celkovému rozvoji území mikroregionu Sdružení Růže. Úspěšné aktivity se dařilo realizovat především na individuální obecní úrovni (vlastní projekty obcí zaměřené především do oblasti základní infrastrukturní vybavenosti, bytové výstavby a nebo rozvoje cestovního ruchu a projekty realizované soukromými investory v rámci jejich vlastní podnikatelské činnosti). Realizaci významných projektů v území se věnují i v regionu působící neziskové organizace. V tomto směru lze vyzdvihnout zejména roli nemunicipálních subjektů, které jsou členy Sdružení Růže. Například projekty Novohradské občasné společnosti, obecně prospěšných společností Rosa a Rožmberk či novohradského kláštera v oblasti rozvoje cestovního ruchu, podpory tradičních řemesel (např. kovářství, truhlářství, keramika), komunitní práci nebo v oblasti životního prostředí a zemědělství apod., lze považovat z hlediska dalšího rozvoje regionu za velmi přínosné. „Projektově aktivní“ jsou dále například i farnosti z vikariátu České Budějovice – venkov a Český Krumlov. Přehledy o vybraných projektech realizovaných jednotlivými členskými obcemi je uveden v analytickém přehledu v příloze č. 1 tohoto materiálu u každé obce. Je z něj patrné, že realizované akce jednotlivých obcí jsou sice různorodé, vesměs však směřují do oblasti budování či obnovy základní technické či dopravní infrastruktury nebo rozvoje podmínek pro bydlení včetně občanské vybavenosti.

1.3.2 Realizace strategie na úrovni mikroregionu jako celku V průběhu daného období se dařilo realizovat i některé významné aktivity na mikroregionální úrovni. V přehledu níže jsou naznačeny ty nejvýznamnější z nich: -

Výstavba skládky v Růžově (cca 12 mil. Kč, realizováno sdruženými prostředky členských obcí);

-

Vybudování informačních center ve vybraných sídlech mikroregionu (Benešov nad Černou, Nové Hrady, Borovany, Trhové Sviny a muzeum Kojákovice (cca 1,5 mil. Kč);

-

Vybavení informačních center a knihoven internetem pro veřejnost (různé výše dotací na zapojené obce);

-

Pořízení společné techniky mikroregionu (tlumočnické zařízení – 390 000 Kč, ozvučení – 60 000 Kč, dataprojektor – 135 000 Kč, velkokapacitní stan – 645 000 Kč) - všechna tato zařízení půjčuje sdružení obcím za minimální poplatek a ostatním zájemcům za běžnou cenu.

Za jeden z nevýznamnějších společných projektů mikroregionu lze považovat v roce 2005 zahájený projekt „Systém třídění, sběru a dalšího nakládání s tuhými komunálními odpady“. V rámci tohoto projektu, který byl realizován s podporou programu Phare CBC Česká republika – Rakousko, získalo Sdružení Růže příspěvek na úhradu 75% nákladů ve


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 výši přesahující 6,5 milionu Kč k zakoupení svozového auta, sběrných nádob na papír, sklo, PET lahve a úhradu odvozu vytříděných komodit po dobu jednoho roku. V roce 2006 tento systém začal v regionu, resp. zapojených obcích, fungovat. I přes krátkou provozní dobu je fungování systému zástupci jednotlivých obcí hodnoceno kladně (zapojení do systému přináší jednak finanční úspory v oblasti nakládání s tříděným odpadem – obce užívají kontejnery bezplatně a v prvním roce fungování neplatí ani za svoz a jednak i v oblasti realizace opatření pro zajištění udržitelného rozvoje daného území). Od začátku roku 2007, kdy skončí podpora provozu zajištěná pro první rok fungování ještě z dotačních prostředků, bude svoz pro zapojené obce zpoplatněn, lze však s jistotou předpokládat, že zajištění svozu vlastním svozovým autem bude podstatně levnější, než kompletní zajištění této služby outsourcingem. Mezi významné projekty realizované v nedávné minulosti patří rovněž projekty jako vybudování velkoplošných turistických map v mikroregionu nebo vypracování společné nabídky nevyužitých budov nacházejících se ve vybraných obcích mikroregionu. Řada obcí v tak malém územním vymezení jako je venkovský mikroregion má společné problémy a potřeby. Proto i v dalším období je nutné zabývat se myšlenkou sdružování prostředků jednotlivých obcí a subjektů v území pro realizaci obdobných rozvojových projektů jako jsou výše popsané společné aktivity. Společné úsilí je potřeba věnovat nejen do oblasti zajištění investičních aktivit, ale rovněž tak do oblasti tzv. měkkých, tedy neinvestičních projektů (rozvoj lidských zdrojů, služby cestovního ruchu, řídící a manažerské struktury apod.).

1.3.3 Zkušenosti s využíváním dotačních prostředků V rámci Sdružení Růže byla ve vazbě na Iniciativu Společenství LEADER+, resp. její český ekvivalent v podobě programu LEADER ČR vytvořena dnes již velice aktivně fungující Místní akční skupina. Jejím posláním je získávání a přerozdělování finančních prostředků pro sdružení, jeho obce, podnikatele a další organizace. Podpora je realizována za významného přispění Státního zemědělského intervenčního fondu. Z prostředků LEADER ČR (dotace investičního charakteru) a LEADER+ (neinvestiční) bylo ve SR rozděleno téměř 25 mil. Kč. Kromě prostředků LEADER jsou v regionu patrné výrazné zkušenosti i v oblasti využití dalších dotačních zdrojů. Tradičním zdrojem pro realizaci drobných investičních i neinvestičních projektů je například Program obnovy venkova. Jeho prostřednictvím se daří na úrovni obcí realizovat například úpravy veřejných prostranství, opravy místních komunikací, opravy budov v majetku obcí nebo opravy drobných sakrálních staveb. Významnou roli má i realizace tzv. integrovaných projektů venkovských mikroreigonů. Svůj nesporný význam má i využití prostředků rozdělovaných na regionální úrovni prostřednictvím grantových programů Jihočeského kraje. Příkladem úspěšných žadatelů v posledním roce rozdělování krajských dotací byly například: v oblasti kultury Základní umělecká škola v Trhových Svinech, TJ Spartak Trhové Sviny, město Trhové Sviny nebo Domeček – středisko pro volný čas v oblasti sportu a práce s mládeží, města Nové Hrady a Borovany v oblasti podpory šetrné turistiky, město Borovany s podporou činnosti turistického informačního centra, město Trhové Sviny v oblasti přípravy protipovodňových opatření, město Borovany v oblasti rozvoje vodohospodářské infrastruktury a řada dalších. Kromě samotných členů Sdružení Růže se o krajské dotace ucházejí i další subjekty působící


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 v území (úspěšným žadatelem byla například společnost Rezidence Nové Hrady a.s. s projektem Úprava a rekonstrukce objektu Lázničky v Údolí u Nových Hradů). Granty Jihočeského kraje úspěšně využívají též novohradský klášter, Římskokatolická farnost Nové Hrady, D. Voda, Olešnice, Borovany a další. Dále se daří úspěšně využívat i resortní programy realizované na národní úrovni (například Státní fond životního prostředí, který podpořil projekt obce Horní Stropnice – rekonstrukce čistírny odpadních vod nebo kotel na biomasu pro sportovní halu a budovu školky, města Nové Hrady na sanaci čistírny odpadních vod nebo kotelnu na biomasu, obce Benešov nad Černou – instalace tepelného čerpadla v tělocvičně, obce Malonty na pořízení kotle na biomasu pro objekt mateřské školky a sanační práce na čistírně odpadních vod nebo města Borovany na regeneraci zámecké zahrady, velkou dotací byl rovněž podpořen projekt města Trhové Sviny na instalaci kogenerační jednotky pro biomasu). Co se týče využití prostředků EU, i zde lze konstatovat výraznou aktivitu ze strany aktérů působících v území. Tradiční a dlouhodobý význam má, vzhledem k příhraniční poloze území, realizace společných přeshraničních projektů. Na této formě spolupráce se podílejí především obce a subjekty neziskové povahy (především z důvodů nemožnosti zapojení podnikatelských subjektů do programů přeshraniční spolupráce). Již z hlediska zapojení do realizace předvstupního programu Phare CBC byl zájem ze strany obcí a organizací činných v území mikroregionu rozsáhlý. Z významných přeshraničních projektů lze jmenovat například projekt založení Impulsního přeshraničního centra (viz dále). Aktivita pokračuje i po vstupu ČR do EU v rámci čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU (v souvislosti s rozvojem přeshraniční spolupráce se jedná především o Iniciativu Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Rakousko včetně jeho součásti zaměřené na neinvestiční aktivity – Dispozičního fondu). Prostředky Iniciativy Společenství INTERREG IIIA byly podpořeny například projekty města Nové Hrady (oprava místních komunikací v příhraničí a infrastruktura pro zvýšení kvality nabídky cestovního ruchu) nebo sdružení Castech (Studie doplnění infrastruktury a vytvoření podmínek pro PPP v návaznosti na vědeckotechnický park v Nových Hradech). Z hlediska rozvoje přeshraniční infrastruktury v řešeném území mají velký význam i projekty Jihočeského kraje zaměřené na zřizování nových hraničních přechodů nebo na rozvoj hipoturistiky. Dařilo se i využít prostředků rozdělovaných z jednotlivých operačních programů financovaných ze SF EU v období 2004-2006. Menší množství alokovaných finančních prostředků, nezkušenost s přípravou složitých projektových dokumentací a povinných příloh nebo požadovaný způsob realizace jednotlivých projektů, který vyžaduje i u větších investičních akcí kompletní nebo částečné předfinancování, však byl pro řadu možných žadatelů důvodem, proč své záměry nerealizovali. Za pomoci prostředků operačních programů SF EU 2004-2006 se podařilo realizovat například několik projektů v oblasti přístupu k moderním informačním technologiím, v oblasti rekonstrukcí místních komunikací a v oblasti rozvoje infrastruktury a služeb pro cestovní ruch.

1.3.4 Další společné aktivity členů Sdružení Růže Ze společné iniciativy Sdružení Růže bylo také zřízeno Impulsní přeshraniční centrum Sdružení Růže. Přeshraniční impulsní centrum Sdružení Růže se sídlem v Nových Hradech začalo v regionu působit od ledna 2004. Jeho partnerem na druhé straně hranic je tzv. "GIZ (označení pro rakouská přeshraniční impulsní centra) Region Weitra". Daný region sdružuje


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 šest obcí - Bad Grosspertholz, Grossschönau, Moorbad Harbach, St. Martin, Unserfrau Altweitra a Weitra. Přeshraniční impulzní centrum Sdružení Růže nabízí tyto služby: -

vyhledává vhodné a ochotné přeshraniční subjekty (organizace i osobnosti) pro spolupráci školám, spolkům, obcím,

-

pomáhá při navazování a uskutečňování kontaktů,

-

podporuje a organizuje kulturní a společenské akce přeshraničního charakteru,

-

zajišťuje informovanost o dění v regionu na obou stranách hranice.

Sdružení Růže vydává společnými silami nebo prostřednictvím jednotlivých obcí či subjektů propagační materiály a mapy pro turisty, vydává kulturní měsíčník, uhradilo například i návrh na poutač na kruhové křižovatce v Ledenicích, podílí se na organizaci cyklistických Jízd pro Růži, přispívá na festival dechových hudeb Karla Valdaufa v Trhových Svinech, na dopravu na koncerty do Trhových Svinů, na chráněná pracoviště pro hendikepované v Borovanech a T. Svinech a spolupodílí se na řadě dalších aktivit.

1.4 Návaznost strategie na rozvojové dokumenty vyššího řádu Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže byla zpracována ve vazbě na základní rozvojové dokumenty na úrovni České republiky a Jihočeského kraje. Vzhledem ke skutečnosti, že strategie rozvoje mikroregionu je zpracována na časové období 2007-2013, je nutné, aby priority a cíle byly v souladu zejména se strategickými rozvojovými dokumenty pro stejné období. Ve svých záměrech, cílech a prioritách navazuje strategie rozvoje na ROP NUTS II Jihozápad 2007-2013, na Strategické obecné zásady společenství 2007-2013, Národní rozvojový plán (NRP) 2007-2013, Národní strategický referenční rámec (NSRR) 2007-2013 a Národní plán reforem (dále NPR). Strategie rozvoje je dále v souladu rozvojovými a koncepčními programy zpracovanými na regionální úrovni. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (PRK) je základním dokumentem pro formování regionální politiky kraje s ohledem na regionální politiku Evropské unie. To umožňuje skloubení zájmů a potřeb jednotlivých mikroregionů s naplňováním konvergenčních kritérií EU a také účinnou kombinaci aktivovatelných zdrojů regionu, státu a fondů EU s vnitřními i zahraničními zdroji soukromých investorů. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je základním strategickým dokumentem na úrovni kraje. Jihočeský kraj jej zpracovává v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb. PRK vytváří základní rámec regionální politiky Jihočeského kraje, neboť na základě analýzy hospodářského a sociálního rozvoje formuluje rozvojové priority. Ty jsou každoročně naplňovány, mimo jiné, prostřednictvím rozdělování finančních prostředků v rámci Akčního plánu kraje. Cíle PRK jsou dále naplňovány jednak vlastními prostředky Jihočeského kraje a jednak prostřednictvím využití prostředků rozdělovaných na státní či evropské úrovni. Dalším velice důležitým podkladovým materiálem, u kterého je vyžadována vazba na tuto strategii jsou územně plánovací dokumentace – Územní plány velkých územních celků Jihočeského kraje a Novohradské hory. Z dalších důležitých rozvojových a koncepčních dokumentů zpracovaných na regionální úrovni je možné jmenovat zejména vazby na: - Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje (RERA, a.s. & KP projekt, s.r.o., 2005)


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 -

Šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Jihočeském kraji (Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s., 2005);

-

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihočeského kraje (UDIMO, spol. s r.o., 2003);

-

Územní energetická koncepce Jihočeského kraje (City Plan, spol. s r.o., 2003);

-

Projekt A3/4/8 Vytvoření systému péče o investory v Jihočeském kraji – Aftercare (RERA, a.s., 2003);

-

Projekt A3/4/2 Koncepce podpory a marketingu Jihočeského kraje pro oblast přílivu a udržení investic (RERA, a.s., 2003);

-

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji (RERA, a.s. & kolektiv, 2002);

-

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji na období 2006-2009 (Krajský úřad Jihočeského kraje, 2005);

-

Strategie podpory práce s dětmi a mládeží v Jihočeském kraji na období 2005-2008 (Krajský úřad Jihočeského kraje, 2005);

-

Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje (ECO trend s.r.o., 2004);

-

Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji (KP projekt s.r.o., 2006);

-

Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji (KP projekt s.r.o., 2006).

Na samotné úrovni mikroregionu Sdružení Růže byla rovněž zpracována řada významných materiálů, které se jednak zabývají oborovými analýzami (zemědělství, šetrná turistika, podpora tradičních místních řemesel, komunitní plánování a rozvoj apod.) a jednak se pokouší navrhovat detailní realizační návrhy pro další rozvoj v území mikroregionu. Z tohoto pohledu lze za významné podkladové zdroje považovat například následující materiály: Analýza stavu zemědělství v mikroregionu Sdružení Růže jako podklad pro analýzu současných vazeb trhu práce se sektorem zemědělství a definování výchozích předpokladů pro strategické plánování zaměstnanosti v tomto sektoru (NOS, 2005), Šetrná turistika – šance pro Novohradsko (NOS a Nadace partnerství, 2005) nebo Strategický plán města Borovany (ROSA, 2004).



ČÁST A ANALÝZA ÚZEMÍ MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE



22 Z Záákkllaad dn níí iin nffo orrm maaccee o om miikkrro orreeg giio on nu u Sdružení Růže je „zájmovým sdružením obcí a právnických osob“ (vzniklým podle § 20 f - 20 j občanského zákoníku č.42/1992 Sb. a zákona 367/90 Sb.). Sdružení bylo založeno na ustavující schůzi konané v dne 13.4.1999 v Nových Hradech, kde byly rovněž přijaty stanovy Sdružení. Území Sdružení Růže je vymezeno správními územími všech 23 členských obcí. Následující obrázek zobrazuje polohu mikroregionu Sdružení Růže v Jihočeském kraji. Obrázek 1 Území mikroregionu Sdružení Růže

Zdroj: Zpracovatel

2.1 Poloha a členská základna mikroregionu 2.1.1 Poloha V zájmovém sdružení obcí a právnických osob „Sdružení Růže“ jsou sdruženy subjekty a organizace nacházející se nebo působící v okrese České Budějovice (ORP Trhové Sviny a ORP České Budějovice), částečně rovněž v okrese Český Krumlov (ORP Kaplice). Území „Sdružení Růže“ je dlouhodobě vnímáno jako region s nepříznivou polohou v celostátním měřítku. Především jeho jihovýchodní část (podhůří Novohradských hor a samotná část Novohradských hor náležící do katastrálního území členských obcí mikroregionu, zejména správní území obce Pohorská Ves) představuje v dnešním měřítku oblast, kterou je v porovnání s ekonomickou situací v tzv. regionálních rozvojových centrech (okresní města a obce s rozšířenou působností Jihočeského kraje) možné charakterizovat


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 jako oblast rozvojovou a částečně až zaostávající. Nedostatečnou vybavenost infrastrukturou a nebo z hlediska množství služeb v rámci řešeného území je však kompenzována ojedinělým krajinným uspořádáním a přírodním rázem. Výrazně periferní poloha byla v minulosti považována za jeden z hlavních faktorů negativně podmiňující celkovou zaostalost tohoto mikroregionu. Tato skutečnost přetrvává, současný náhled na polohu mikroregionu však odráží i řadu výhod, které vysoce exponovaná příhraniční poloha přináší. Jedná se zejména o aspekt rozvoje cestovního ruchu, drobných služeb a zázemí pro rekreační či trvalé bydlení se spádovostí na větší města (především České Budějovice). Území mikroregionu je sice velice vzdáleno od Pražské aglomerace (tedy hlavního jádra koncentrace sociálně ekonomických aktivit a nejvýznamnějšího rozvojového pólu České republiky), daří se však postupně využívat výhod, které přináší relativní blízkost regionálních rozvojových center (Českobudějovická aglomerace, Českokrumlovsko, Třeboňsko). To však platí pouze pro části území mikroregionu, které přímo navazují na českobudějovickou aglomeraci. Území mikroregionu v jihovýchodní, resp. jihozápadní části tvoří státní hranici s Rakouskem (Dolní Rakousko, okres Gmünd, Horní Rakousko, okres Freistadt). To je důvodem pro dlouhodobě podporovanou oblast přeshraniční spolupráce, která vyústila i v založení Impulsního přeshraničního centra se sídlem v Nových Hradech, které zahájilo činnost 1. ledna 2004. Celková výměra území mikroregionu činí dle údajů ČSÚ 79 233 hektarů. Největší část území mikroregionu náleží do správy obcí Dolní Dvořiště a Pohorská Ves (obec, která má jeden z nejnižších počtů obyvatel v celém mikroregionu). Většina obhospodařovaného území je však tvořena územím lesů předhůří Novohradských hor v příhraničním pásmu. Naopak rozlohou nejmenší je obec Ostrolovský Újezd, která je současně jako jediná tvořena pouze jednou částí obce a základní sídelní jednotkou. Ostatní obce mají vždy ve svém správním území více místních částí. Nejvyšší „rozdrobeností“ v tomto směru se vyznačují obce Horní Stropnice, Benešov nad Černou a Trhové Sviny. Průměrná nadmořská výška území mikroregionu činí 548,34 m n. m. Výrazně nevyšší polohu v rámci území má obec Pohorská Ves situovaná do oblasti podhůří Novohradských hor. Nadmořská výška většiny území se pak pohybuje mezi 500-600 m n. m. Následující tabulka přináší doplňující informace k polohopisu a správnímu uspořádání území mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 1 Správní území členských obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce

Počet místních částí obce

Počet základních sídelních jednotek

Nadmořská výška (m.n.m)

Výměra obce (ha)

Benešov nad Černou

13

15

661

5 706

Borovany

7

9

522

4 233

Čížkrajice

4

4

550

900

Dolní Dvořiště

8

13

618

9 002


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Horní Stropnice

21

21

543

7 995

Hranice

2

6

480

691

Jílovice

8

9

494

4 434

Kamenná

3

3

560

1 261

Ledenice

6

6

515

3 455

Ločenice

2

2

570

1 588

Malonty

8

9

681

6 129

Mladošovice

3

3

476

1 752

Nové Hrady

8

12

541

7 968

Olešnice

3

3

502

2 354

Ostrolovský Újezd

1

1

471

383

Petříkov

2

2

460

1 936

Pohorská Ves

3

4

760

8 127

Slavče

6

7

568

1 628

Srubec

2

3

515

600

Strážkovice

3

3

535

1 007

Svatý Jan nad Malší

3

5

614

1 296

Trhové Sviny

14

20

458

5 280

Žár

3

5

518

1 508

133

165

548,34 (Ø)

79 233

Celkem Zdroj: ČSÚ

2.1.2 Členská základna a organizace veřejné správy mikroregionu Zakládajícími členy Sdružení Růže bylo 12 obcí: Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Nové Hrady, Olešnice, Slavče, Srubec, Trhové Sviny a Žár. V době zpracování první rozvojové strategie bylo území mikroregionu Sdružení Růže tvořeno již celkem 14 obcemi, v roce 2003 se připojily další obce. V současné době je území vymezeno správními obvody 23 obcí, neboť na začátku roku 2007 se ke Sdružení Růže připojily další dvě obce – Dolní Dvořiště a Hranice. Kromě měst a obcí jsou členy Sdružení Růže i organizace „nemunicipální“ povahy, subjekty mající charakter nestátních neziskových organizací. Následující tabulky zobrazují základní informace o členských subjektech mikroregionu Sdružení Růže (organizace neziskového charakteru a municipální subjekty včetně členění správních území jednotlivých obcí).


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Tabulka 2 Členské organizace mikroregionu Sdružení Růže Název organizace, forma

právní

Sídlo

IČ

Kontakt

Novohradská občanská společnost, občanské sdružení (o.s.)

Navrátilova 247, 373 33 Nové Hrady

69092869

Mgr. Michal Jarolímek, [email protected]

Společnost Rožmberk, obecně prospěšná společnost (o.p.s.)

Dukelská 145, 379 01 Třeboň

25174541

Mgr. Olga Černá, [email protected]

ROSA – Společnost pro ekologické informace a aktivity, o.p.s.

Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice

13497448

RNDr. Zuzana Guthová, CSc., [email protected]

Sdružené lesy Ledenice Borovany, o.s.

Náměstí 70, 373 11 Ledenice

65011104

Jan Jiráček, [email protected]

Husova 2, 373 33 Nové Hrady

73633771

Ing. Michal Navrátil

a

Rodina Panny Marie, církevní právnická osoba (novohradský Klášter Božího Milosrdenství)

[email protected]

Zdroj: internetové stránky členských organizací

Tabulka 3 Správní území členských obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce

Vymezení správního území – místní části obcí


(13) Benešov nad Černou, Černé Údolí, Daleké Popelice, Děkanské Skaliny, Dluhoště, Hartunkov, Klení, Kuří, Lučiv, Pusté Skaliny, Valtéřov, Velké Skaliny, Velký Jindřichov

Borovany

(7) Borovany, Dvorec, Hluboká u Borovan, Radostice, Trocnov, Třebeč, Vrcov

Čížkrajice

(4) Boršíkov, Čížkrajice, Chvalkov, Mezilesí

Dolní Dvořiště

(8) Budákov, Dolní Dvořiště, Jenín, Rybník, Rychnov nad Malší, Tichá, Trojany, Všeměřice

Horní Stropnice

(21) Bedřichov, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda, Hlinov, Hojná Voda, Horní Stropnice, Humenice, Chlupatá Ves, Kunratice, Krčín, Meziluží, Olbramov, Paseky, Rychnov u Nových Hradů, Šejky, Staré Hutě, Střeziměřice, Svébohy, Světví, Vesce, Vyhlídky

Hranice

(2) Hranice, Trpnouze

Jílovice

(8) Jílovice, Jiterní Ves, Kojákovice, Kramolín, Lipnice, Nepomuk, Šalmanovice, Vlachnovice

Kamenná

(3) Kamenná, Klažary, Kondrač

Ledenice

(6) Ledenice, Ohrazení, Ohrazeníčko, Růžov, Zaliny, Zborov

Ločenice

(2) Ločenice, Nesměň

Malonty

(8) Bělá, Bukovsko, Desky, Jaroměř, Malonty, Meziříčí, Radčice,



Rapotice Mladošovice

(3) Lhota, Mladošovice, Petrovice

Nové Hrady

(8) Byňov, Nakolice, Nové Hrady, Obora, Štiptoň, Údolí, Veveří, Vyšné

Olešnice

(3) Buková, Lhotka, Olešnice

Ostrolovský Újezd

(1) Ostrolovský Újezd

Petříkov

(2) Petříkov, Těšínov

Pohorská Ves

(3) Lužnice, Pohorská Ves, Pohoří na Šumavě

Slavče

(6) Dobrovská Lhotka, Keblany, Lniště, Mohuřice, Slavče, Záluží

Srubec

(2) Srubec, Stará Pohůrka

Strážkovice

(3) Lomec, Řevňovice, Strážkovice


(3) Chlum, Sedlce, Svatý Jan nad Malší

Trhové Sviny

(14) Březí, Bukvice, Čeřejov, Hrádek, Jedovany, Něchov, Nežetice, Otěvěk, Pěčín, Rankov, Todně, Trhové Sviny, Třebíčko, Veselka

Žár

(3) Božejov, Žumberk, Žár

Zdroj: www.statnisprava.cz

Území mikroregionu zasahuje do působnosti následujících obcí s rozšířenou působností: Č. Budějovice, Č. Krumlov, T. Sviny a Kaplice. Většina území mikroregionu z hlediska veřejné správy spadá do správního území města Trhové Sviny (obec s rozšířenou působností). Město Nové Hrady pak je obec s pověřeným obecním úřadem. Jednotlivé správní úřady pro řešené území jsou situovány především v krajském městě nebo v přilehlých obcích s rozšířenou působností (Trhové Sviny, pro část území Kaplice nebo Český Krumlov), obci s pověřeným obecním úřadem (Nové Hrady) či jiných větších obcích v území (Borovany, popř. Ledenice). Následující tabulka přináší informace o příslušnosti jednotlivých členských obcí mikroregionu k vybraným správním úřadům s působnostmi pro dané obce. Tabulka 4 Správní úřady pro jednotlivé členské obce mikroregionu Sdružení Růže Vybraný správní úřad

Působnost pro obce

Celní úřad České Budějovice

Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Srubec, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár

Celní úřad Český Krumlov

Benešov nad Černou, Dolní Dvořiště, Malonty, Pohorská Ves

Finanční úřad Budějovice

Ledenice, Srubec, Strážkovice

České

Finanční úřad Kaplice


Finanční úřad Trhové Sviny

Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Katastrální

úřad

České

Budějovice


Katastrální úřad Kaplice


Živnostenský úřad – Magistrát

Ledenice, Srubec, Strážkovice

města Č. Budějovic Živnostenský úřad – Městský úřad Borovany

Borovany

Živnostenský úřad – Městský úřad Kaplice


Živnostenský úřad – Městský úřad Trhové Sviny

Čížkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár

Stavební úřad – Magistrát města Č. Budějovice

Srubec, Strážkovice

Stavební úřad – Městský úřad Borovany

Borovany, Mladošovice, Ostrolovský Újezd

Stavební úřad – Městský úřad Kaplice


Stavební úřad – Obecní úřad

Ledenice

Ledenice Stavební úřad – Městský úřad Nové Hrady

Horní Stropnice, Hranice, Nové Hrady, Žár

Stavební úřad – Městský úřad Trhové Sviny

Čížkrajice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Olešnice, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny

Úřad práce České Budějovice


Úřad práce Český Krumlov


Zdroj: www.statnisprava.cz



33 S So occiio oeekko on no om miicckkáá aan naallýýzzaa ú úzzeem míí Socioekonomická analýza území mikroregionu Sdružení Růže byla zpracována na základě informací poskytnutých představiteli členských obcí a organizací mikroregionu, za současného využití informací poskytnutých zástupci dalších subjektů působících na území mikroregionu a za zohlednění dostupných analytických údajů s dokumentů strategické povahy (ČSÚ, územní plány, rozvojové programy a koncepční materiály apod.).

3.1 Demografické informace 3.1.1 Demografický vývoj Většina území mikroregionu Sdružení Růže byla před II. světovou válkou poměrně hustě osídlena, v řadě obcí byla poměrně silná německá menšina1. Po odsunu se počet obyvatel výrazně snížil, přičemž celý pás podél hranic se tedy nacházel v hraničním pásmu se všemi negativními dopady na osídlení a dosídlování. Hustota zalidnění je ve srovnání s celorepublikovým průměrem stále spíše podprůměrná s výrazným podílem venkovských sídel do 500 obyvatel (jinak samotné obce, ale především jednotlivé místní části obcí). Následující tabulka přináší informace o vývoji počtu obyvatel území v letech 2001 – 2006. Tabulka 5 Vývoj počtu obyvatel obcí mikroregionu Sdružení Růže Období (stav vždy k 1.1. příslušného roku) Název obce

Změna celke m

2001

2002

2003

2004

2005

2006


1 244

1 220

1 241

1 259

1 374

1 446

202

Borovany

3 580

3 627

3 690

3 739

3 740

3 779

199

Čížkrajice

268

259

261

261

2 62

262

-6

Dolní Dvořiště

1 281

1 228

1 227

1 235

1 212

1 231

-50

Horní Stropnice

1 560

1 554

1 558

1 560

1 565

1 553

-7

Hranice

243

239

236

244

241

231

-12

Jílovice

848

846

859

870

883

905

57

Kamenná

267

259

266

270

276

282

15

Ledenice

2 150

2 162

2 184

2 193

2 220

2 229

79

Ločenice

578

576

582

586

584

610

32

Malonty

1 092

1 108

1 118

1 135

1 177

1 210

118

Mladošovice

295

277

269

263

250

268

-27

Nové Hrady

2 628

2 591

2 584

2 590

2 591

2 582

-46

Olešnice

689

713

727

734

738

739

50

1

Neplatí například pro obce Benešov nad Černou, Horní Stropnice, Kamenná, Malonty, Nové Hrady, Pohorská Ves nebo Žár


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Ostrolovský Újezd

109

110

111

110

114

136

27

Petříkov

268

268

266

274

279

280

12

Pohorská Ves

333

326

331

329

330

321

-12

Slavče

513

518

521

521

526

537

24

Srubec

917

960

1 041

1 107

1 193

1 300

383

Strážkovice

346

349

347

342

350

361

15


380

385

412

443

467

473

93

Trhové Sviny

4 656

4 667

4 671

4 705

4 728

4 728

72

Žár

339

337

329

335

331

323

-16

Mikroregion celkem

24 584

24 579

24 831

25 105

25 431

25 786

1 202

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky je patrné, že celkový počet obyvatel mikroregionu postupně v posledních 5 letech roste (celkový nárůst počtu obyvatel o 1 202, tj. cca 5% nárůst). Situace však není stejná ve všech obcích regionu. Nejvyšší dynamiku růstu vykazuje obec Srubec (nárůst o 383 obyvatel, tj. 41,8% nárůst). Tento nárůst je zapříčiněn jednoznačně profilací obce jako satelitního sídla krajského centra – Českých Budějovic (výstavba rodinných domů). Nárůst počtu obyvatel je sice celkově možné hodnotit jako pozitivum, nicméně v případě obec Srubec je tento nárůst spojen s několika negativními jevy: -

noví obyvatelé využívají své domy v obci pouze pro nocleh, jinak většinu času tráví v Českých Budějovicích,

-

vzhledem k blízkosti Č. Budějovic se ve většině případů nedaří drobným podnikatelům (spádovost služeb ve směru na krajské město, přítomnost MHD),

-

zanikání místních tradic, zvyků, vytrácení pocitu sounáležitosti s obcí, nejsou dostatečné předpoklady pro aktivní spolkový život v obci (nově příchozí se neznají, tráví téměř veškerý čas v Č. Budějovicích),

Z dalších obcí regionu je patrný výrazný nárůst počtu obyvatel u následujících sídel: Benešov nad Černou (nárůst o 16,2 %), Malonty (10,8 %), Ostrolovský Újezd (24,7 %) a Svatý Jan nad Malší (24,4 %). Nárůst počtu obyvatel je podpořen především přípravou pozemků vhodných pro individuální výstavbu rodinných domů. Některé obce připravují tyto pozemky včetně jejich zasíťování, v některých případech se jedná o celkově soukromou investici. Částečně je tento nárůst počtu obyvatel zapříčiněn i obecní výstavbou (viz dále). Demografický vývoj v ostatních sídlech mikroregionu je možné charakterizovat následovně: -

Borovany – postupný mírný nárůst, celkově o 5,5 %,

-

Čížkrajice – mírný pokles, v posledních cca 4 letech stagnace,

-

Horní Stropnice – střídavý mírný pokles a nárůst, spíše stagnace,

-

Jílovice – postupný mírný nárůst, celkově o 6,7 %,

-

Kamenná – postupný mírný nárůst, celkově o 5,6 %,



Ledenice – postupný mírný nárůst, celkově o 3,7 %,

-

Ločenice – postupný mírný nárůst, celkově o 5,5 %,

-

Olešnice – postupný mírný nárůst, celkově o 7,2 %,

-

Petříkov – postupný mírný nárůst, celkově o 4,4 %,

-

Slavče – postupný mírný nárůst, celkově o 4,7 %,

-

Strážkovice – postupný mírný nárůst, celkově o 4,3 %,

-

Trhové Sviny – postupný mírný nárůst, celkově o 1,5 %.

Naopak pokles obyvatel je zaznamenán u následujících obcí: Nové Hrady (1,7 %), Pohorská Ves (3,6 %), Žár (4,7 %), Dolní Dvořiště (3,9 %) a Hranice (5 %). Důvody pro pokles počtu obyvatel v těchto sídlech jsou spojeny s 1) problematikou bytové výstavby (např. město Nové Hrady, 2) přípravy ploch k prodeji za účelem individuální výstavby (částečně i město Nové Hrady) a 3) nevyřešených pozemkových vztazích (např. obec Žár). U obce Pohorská Ves je úbytek obyvatel podpořen i trvale vysokou mírou nezaměstnanosti a z ní plynoucího nedostatku pracovních míst). Obec Mladošovice sice dle tabulky výše vykazuje pokles obyvatel o cca 9 %, vzhledem k aktuálním informacím o počtu obyvatel (k 1.7.2006 je počet obyvatel 333) však z celkového pohledu nelze hovořit o poklesu. Celkově, v porovnání s prognózou ČSÚ (podle projekce ČSÚ má do roku 2015 dojít ke snížení počtu obyvatelstva v regionu na 1,142 mil. obyvatel, tj. pokles téměř o 3 % - zdroj ROP NUTS II Jihozápad, verze 2.11.2006) lze předpokládat do budoucna demografický vývoj charakterizovaný stálým, spíše však pozvolným nárůstem počtu obyvatel, který bude podpořen zejména individuální výstavbou, přípravou pozemků, dalším rozvojem pracovních příležitostí (malé a střední podnikání) nebo rozvojem podnikání v oblasti cestovního ruchu.

3.1.2 Hustota obyvatelstva a jeho struktura Sídelní struktura mikroregionu poukazuje na fakt, že se jedná o oblast s nízkou hustotou osídlení. To je do značné míry také důsledek minulosti a předválečného vývoje. Celková hustota osídlení území mikroregionu je 40,93 obyvatel na 1 km2. V porovnání s krajským průměrem je tato hodnota výrazně podprůměrná (krajský průměr je 62 obyvatel na 1 km2). Tabulka 6 Hustota osídlení, průměrný věk obyvatel obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce

Celkový počet obyvatel (1.1.2006)

Hustota obyv. na km2 (1.1.2006)


1 446

25,34

37,9

38,1

Borovany

3 779

89,27

37,9

38,2

Čížkrajice

262

29,11

48,5

45,7

Dolní Dvořiště

1 231

13,67

35,3

35,5

Horní Stropnice

1 553

19,42

37,8

38,9

231

33,43

39,6

39,9

Hranice

Prům. věk (31.12.200 3)

Prům. věk (1.1.2005)


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Jílovice

905

20,41

41,2

42,1

Kamenná

282

22,36

34,6

36,3

Ledenice

2 229

64,51

38,6

39,4

Ločenice

610

38,41

40,6

40,8

Malonty

1 210

19,74

34,0

34,2

Mladošovice

268

15,29

40,9

41,3

Nové Hrady

2 582

32,40

38,5

38,8

Olešnice

739

31,39

40,4

41,0

Ostrolovský Újezd

136

35,51

42,0

40,0

Petříkov

280

14,46

40,5

40,6

Pohorská Ves

321

3,94

31,2

31,4

Slavče

537

32,98

38,0

38,9

Srubec

1 300

216,66

37,3

37,1

Strážkovice

361

35,84

39,9

39,4


473

36,49

38,7

38,3

4 728

89,54

38,9

39,5

323

21,42

36,3

38,0

25 786

40,93

38,64

38,84

Trhové Sviny Žár Mikroregion celkem Zdroj: ČSÚ

Nejnižší hustota obyvatelstva je jednoznačně v obci Pohorská Ves, ve které i přes fakt, že pod její správu náleží největší část území mikroregionu, žije nejméně obyvatel. Je to dáno především skutečností, že do správního území obce Pohorská Ves náleží velká část příhraničního území včetně území Novohradských hor. Naopak nejvyšší hustotu osídlení lze sledovat v obci Srubec, která tvoří satelit města České Budějovice. Obce Trhové Sviny, Borovany a Ledenice mají vzhledem k průměru za celý mikroregion rovněž vyšší hustotu zalidnění, což lze přičítat jejich poměrně vysokému celkovému počtu obyvatel a současně co do velikosti nepříliš rozsáhlému správnímu území. Z hlediska průměrného věku obyvatelstva území mikroregionu (38,84) nevybočuje výrazně z celokrajských statistik (hodnota regionálního průměru činí 39,5 roku). Nejmladší obyvatelstvo žije v obcích Pohorská Ves, Dolní Dvořiště, Malonty, Kamenná a Srubec, naopak nejstarší průměr vykazuje obec Čížkrajice.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Tabulka 7 Věková struktura obyvatel mikroregionu Sdružení Růže Počet obyvatel Název obce Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár Celkem Celkem v %

Celkem 1 446 3 779 262 1 231 1 553 231 905 282 2 229 610 1 210 268 2 582 739 136 280 321 537 1 300 361

Muži 112 296 24 131 134 21 55 25 192 53 136 20 222 59 11 26 40 48 122 35

0 - 14 Ženy Celkem

Muži

15 - 64 Ženy Celkem

103 306 11 103 115 16 60 28 154 38 112 17 193 54 9 18 33 35 99 26

215 458 614 602 1 338 1 391 35 77 80 234 451 437 249 601 504 37 92 66 115 338 2x91 53 105 96 346 792 784 91 228 208 248 431 432 37 108 74 415 941 908 113 272 225 20 54 42 44 102 93 73 139 93 83 217 178 221 492 481 61 130 135

1 072 2 729 157 888 1 105 158 629 201 1 576 436 863 182 1 849 497 96 195 232 395 973 265

473 39 41 4 728 366 328 323 26 25 25 786 2 193 1 924 100 8,5 7,4

80 175 155 694 1 758 1 654 51 135 107 4 117 9 434 9 048 15,9 36,6 35,1

330 3 412 242 18 482 71,7

65 a více Muži Ženy Celkem 67 172 18 41 75 9 65 11 124 33 43 17 119 51 5 19 4 23 43 13

92 276 52 68 124 27 96 17 183 50 56 32 199 78 15 22 12 36 63 22

159 448 70 109 199 36 161 28 307 83 99 49 318 129 20 41 16 59 106 35

31 32 265 357 9 21 1 257 1 930 4,9 7,5

63 622 30 3 187 12,4

Zdroj: ČSÚ

Údaje o věkové struktuře obyvatelstva mikroregionu jsou napříč územím mikroregionu srovnatelné. Poměr obyvatel ve věku 65 a více let je výrazněji vyšší než průměr za celý mikroregion pouze u následujících sídel: Čížkrajice (26,72 %), Mladošovice (18,28 %), Jílovice (17,79 %) a Olešnice (17,46 %). Nejmenší podíl obyvatel v důchodovém věku je v obci Pohorská Ves (5 %). Dalšími obcemi s menším podílem lidí starších 65 let jsou Srubec (8,15 %), Malonty (8,18 %), Strážkovice (9,70 %) a Mladošovice (9,93 %). Naopak mladší věkovou strukturu lze sledovat o následujících obcí: Pohorská Ves (22,74 %), Malonty (20,50 %) nebo Kamenná (18,79 %). Nejméně dětí ve věku do 15 let je pak ve stejných obcích, kde je vyšší podíl obyvatel v důchodovém věku. V současné době věková struktura obyvatelstva mikroregionu dává šanci na zachování většiny i menších sídel, spíše mírné tempo růstu však naznačuje, že je nutné se otázkami věkové struktury zabývat a brát v úvahu migrační procesy a odliv, zejména mladšího obyvatelstva, za prací, bydlením, vzděláním atd. již v této době. Předpokladem pro zachování a případný další rozvoj osídlení tohoto území je zejména bytová a individuální


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 výstavba, zkvalitňování rozsahu a kvality občanské vybavenosti, vytváření nových pracovních příležitostí a posilování dopravního napojení.

3.1.3 Sídelní struktura mikroregionu V obcích mikroregionu je převaha spíše menších sídel – s počtem obyvatel do 500 (celkem 10 sídel), s 500-1000 obyvateli (4 obce) a s 1000-1500 obyvateli (5 obcí). Pouze 4 municipality v území mají více než 2 tis. obyvatel, přičemž charakter rozvojových center v rámci mikroregionu lze konstatovat zejména u Trhových Svinů, Borovan a Nových Hradů. Tato města jsou pro řadu obcí spádová z hlediska občanské vybavenosti (dojížďka dětí do mateřských, základních a středních škol) i z hlediska práce (vyjížďka za prací). V porovnání s celoregionálním průměrem (více než 90 % obcí Jihočeského kraje má počet obyvatel do 2 000) je možné území považovat za mírně z tohoto schématu vybočující (téměř 20 % z celkového počtu obcí je tvořeno obcemi s více než 2 000 obyvateli). Tato skutečnost však nemá nikterak zásadní dopady. Ve městech mikroregionu (Trhové Sviny, Borovany, Nové Hrady) žije téměř polovina obyvatel (43 %). Ostatní obyvatelé žijí v sídlech, které jsou obcemi. Pro území mikroregionu je typická sídelní rozdrobenost – větší počet místních částí s nízkým počtem obyvatel. Nad všemi obcemi v tomto směru „ční“ obec Horní Stropnice s 21 místními částmi. Převážná část místních částí obcí tvořena sídly s malým počtem obyvatel, bez napojení na základní technickou infrastrukturu obcí, často se špatnou nebo zhoršenou dopravní dostupností a chybějící občanskou vybaveností. Řada z těchto osad slouží pro rekreační účely („víkendoví chataři“).

3.1.4 Trh práce a zaměstnanost Z hlediska uplatnění na trhu práce je nezbytné věnovat na území mikroregionu zvýšenou pozornost skupinám obyvatelstva se základním vzděláním. Trh práce v území mikroregionu je ovlivněn vysokou vyjížďkou obyvatel za prací. Ta je logicky nejvyšší u malých sídel a nižší u větších obcí a měst, celkově však je však výrazně nadpoloviční. Poslední dostupné statistické informace o vyjížďce obyvatel obcí mikroregionu jsou z roku 2003 (Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje). Průměrně se vyjížďka za prací mimo obec pohybuje nad 50 % v celém území mikroregionu. Dle informací zjištěných v rámci terénního šetření pro aktualizaci rozvojové strategie se tyto údaje výrazným způsobem nezměnily a vyjížďka obyvatel za prací v rámci mikroregionu je stále vysoká. Tabulka 8 Nezaměstnanost a ekonomická aktivita obcí mikroregionu Sdružení Růže Název obce

Dosažitelní uchazeči o zaměstnání

Počet ekonomicky aktivních obyvatel

Míra nezaměstnanosti (10/2006 v %)


59

680

8,7

Borovany

71

1775

4,0

Čížkrajice

8

97

8,2

Dolní Dvořiště

70

715

9,8

Horní Stropnice

42

746

5,6

Hranice

8

111

7,2


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Jílovice

29

396

7,3

Kamenná

12

126

9,5

Ledenice

50

1 082

4,6

Ločenice

11

318

3,5

Malonty

64

567

11,3

Mladošovice

9

135

6,7

Nové Hrady

55

1 341

4,1

Olešnice

14

327

4,3

Ostrolovský Újezd

3

65

4,6

Petříkov

10

123

8,1

Pohorská Ves

55

146

37,7

Slavče

19

265

7,2

Srubec

18

488

3,7

Strážkovice

5

197

2,5


10

189

5,3

Trhové Sviny

90

2 467

3,6

Žár

4

158

2,5

716

12 514

5,72

Mikroregion celkem Zdroj: ČSÚ

Ekonomická aktivita obyvatelstva mikroregionu dosahuje hodnoty 57,9 %. Ekonomicky neaktivní, mezi které se řadí nepracující důchodci, žáci, studenti, učni, atd., tak tvoří něco málo přes 42 % veškerého obyvatelstva mikroregionu. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je tak o dva procentní body nižší než je celorepublikový průměr (59,2 %). Co se týče míry nezaměstnanosti, ta se v současné době pohybuje mezi 5-6 %, což je v porovnání s celokrajským průměrem mírně srovnatelná hodnota (celková regionální míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 6 %). V posledních 5 letech se však daří celkovou míru nezaměstnanosti snižovat (viz graf níže). Ve srovnání s mírou nezaměstnanosti s okresy, do kterých území mikroregionu zasahuje, jsou rozdíly poněkud větší. Jedná se zejména o výrazně vyšší celkovou míru nezaměstnanosti mikroregionu v porovnání s hodnotou okresu České Budějovice, kde je registrovaná míra nezaměstnanosti k říjnu 2006 3,7 %. Řada obcí mikroregionu, které mají sídlo na území okresu Č. Budějovice a jsou v blízkosti krajského města, vykazuje dlouhodobě velice nízké hodnoty míry nezaměstnanosti (např. Srubec, Borovany, Ledenice, Ločenice, Ostrolovský Újezd), hodnotu za celé území mikroregionu však ovlivňují především statistiky členských obcí z okresu Český Krumlov (míra nezaměstnanosti v okrese Český Krumlov k říjnu 2006 činí 7,7 %). Dlouhodobý problém s extrémně vysokou nezaměstnaností řeší především obec Pohorská Ves, kde se její míra pohybuje kolem alarmujících 40 %.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Důvody pro tak vysokou nezaměstnanost jsou především: absence pracovních příležitostí v obci, špatná dopravní dostupnost a odlehlost obce a absence hraničního přechodu. Obě zbývající obce z okresu Č. Krumlov rovněž dlouhodobě vykazují míru nezaměstnanosti kolem 10 % a více. Z hlediska členských obcí, které mají sídlo v okrese Č. Budějovice lze za problematické považovat především obce Kamenná, Čížkrajice a Petříkov. Následující graf znázorňuje celkový vývoj nezaměstnanosti mikroregionu. Je z něj patrné výše popsané mírné snižování celkové míry nezaměstnanosti. Graf 1 Vývoj nezaměstnanosti v území mikroregionu 2001-2006

8 7

7,01

6,65

6,89 6,42

6,18

5,72

6 5 4 3 2 1 0

říjen 2001

říjen 2002

říjen 2003

říjen 2004

říjen 2005

říjen 2006

Celkově lze stav v oblasti zaměstnanosti charakterizovat za stabilizovaný a zatím neohrožující zásadním způsobem existenci ekonomických aktivit v území (kromě území obce Pohorská Ves). Nedostatek pracovních příležitostí pro ženy je charakteristický pro regiony s převahou zaměstnání v primárním sektoru. Jedná se většinou o ženy s nižším vzděláním, jejichž rekvalifikace by měly navazovat na socioekonomické rozbory a být v souladu se zaměřením a strategií rozvoje území. V opačném případě by rekvalifikace postrádaly smysl. Region zatím nezatížený ekologickými problémy, s krajinou vhodnou pro rozšíření rekreace a cestovního ruchu dává šanci uplatnění na trhu práce, zejména pro ženy, a to ve službách pro cestovní ruch, za předpokladu, že absolvují odpovídající vzdělávací a rekvalifikační kurzy.

3.1.5 Bydlení, bytová výstavba Vytváření podmínek pro bydlení (bytová výstavba nebo příprava území pro individuální výstavbu) je jedním ze základních stavebních kamenů dalšího rozvoje území. Prakticky všechny obce sdružené v mikroregionu se aktivně podílejí na budování podmínek pro rozvoj bydlení. Většina obcí má v majetku v dřívější době postavené bytové domy či jiné objekty, ve kterých jsou situovány 1 nebo více obecních bytů. Řada obcí rovněž plánuje další bytovou výstavbu, patrný je však trend příklonu k přípravě pozemků pro individuální výstavbu, a to buď formou kompletní přípravy včetně zasíťování nebo formou řešení pozemkových úprav.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Následující tabulka uvádí souhrnné informace o řešení bytové otázky v jednotlivých obcích. Údaje pochází z terénního šetření mezi zástupci obcí provedeného v říjnu a listopadu roku 2006. Tabulka 9 Řešení otázky bytové a individuální výstavby v obcích mikroregionu Název obce

Poznámky k problematice řešení bytové a individuální výstavby


-

Obec se dlouhodobě potýká problémem odchodu mladých z důvodů nedostatku vhodných bytových prostor (malé byty nebo jejich absence)

-

Aktuálně probíhá realizace půdní vestavby pro malometrážní byty

-

Připravuje se ZTV pro další individuální výstavbu (cca 16 parcel)

-

Obec spravuje několik panelových domů s cca 50 byty, dále bylo postaveno 52 bytů v roce 2001

-

V roce 1994 proběhla výstavba cca 20 bytů v domě s pečovatelskou službou

-

Výstavba bytů ve městě probíhá i individuální cestou (např. soukromý investor zde realizoval výstavbu 8 bytů)

-

Město bytový fond postupně rozprodává, drží si pouze byty v DPS

-

Aktuálně byla městem zahájena výstavba cca malometrážních 35 bytů

-

Město předpokládá v budoucnu svou roli především v oblasti přípravy pozemků pro individuální výstavbu

-

Obec nemá v majetku byty

-

V územním plánu jsou vyčleněny plochy pro další individuální výstavbu (cca 3 rodinné domy), obec dále plánuje výkup a zasíťování pozemků pro přípravu dalších cca 4 parcel pro individuální výstavbu

-

Dále jsou v území obce pozemky v soukromém majetku – i zde se předpokládá individuální výstavba

-

Obec má v současné době ve správě 62 vlastních bytů (5 bytových domů)

-

V plánu je příprava pozemků pro individuální výstavbu včetně ZTV

-

Výstavba probíhá především v Dolním Dvořišti, v ostatních místních částech obce není bytová výstavba tak intenzivní

-

Obec spravuje několik bytových jednotek

-

V posledním období bytová výstavba spíše stagnovala (finanční a majetkové důvody),

-

Aktuálně je zpracována studie na novou bytovou výstavbu, je potřeba majetkově vypořádat, dále je vytipována další možná lokalita, kde je plánována realizace ZTV pro individuální výstavbu

-

Obec spravuje 2 vlastní byty, další větší výstavba se neplánuje (pouze realizace 1 bytu v současném objektu obecního úřadu – dle dostupnosti finančních prostředků)

-

V územním plánu obce jsou stanoveny další plochy pro individuální bytovou výstavbu (včetně individuálního zasíťování)

-

Obec spravuje několik bytových jednotek – např. realizovala půdní vestavbu (6 bytových jednotek) s dotací ze SFRB

-

Obec eviduje velký zájem o pozemky pro individuální výstavbu, není však dostatek dalších vhodných pozemků ve vlastnictví obce – vznik problémů s majetkovou strukturou pozemků

-

V některých místních částech existují omezení pro další výstavbu, neboť zasahují do území CHKO Třeboňsko

Borovany

Čížkrajice

Dolní Dvořiště

Horní Stropnice

Hranice

Jílovice


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Kamenná

Ledenice

Ločenice

Malonty

Mladošovice

Nové Hrady

Olešnice

Ostrolovský Újezd

Petříkov

-

Obec má v majetku panelový dům, 1 bytový dům (9 bytových jednotek) a dvojdomek v místní části Kondrač

-

Existuje plán přestavby objektu mateřské školky na bytové jednotky (8 bytů)

-

Obec do budoucna předpokládá přípravu dalších pozemků pro individuální výstavbu včetně ZTV (4 parcely jsou prodané, 3 se připravují a 11 dalších parcel je v plánu)

-

Obec spravuje několik bytových jednotek, spíše je však předpoklad jejich postupného prodeje

-

V obci proběhla výstavba DPS (36 bytů)

-

Do budoucna obec předpokládá především řešení přípravy zasíťovaných pozemků pro individuální výstavbu (v souvislosti s probíhající přípravou nové územně plánovací dokumentace se předpokládá vyčlenění dalších pozemků v místních částech obce)

-

V obci částečně přetrvává problém s počtem neobydlených bytů – postupně se ale v posledních letech daří tento problém řešit

-


-

V nedávné době proběhl výkup a zasíťování pozemků a je připraveno 10 parcel pro prodej, dále jsou v rámci ÚP vytipovány další vhodné plochy pro individuální výstavbu

-

V poslední době proběhla výstavba celkem 41 obecních bytů

-

Dále bylo v nedávné době obsazeno celkem 15 parcel, které jsou již obsazeny

-

II. etapa ZTV se plánuje (celkem 27 parcel), z toho 6 si plánuje ponechat obec ve svém vlastnictví

-

Dále je v obci 12 bytových jednotek (nízkoprahové byty pro seniory)

-

Probíhající bytová výstavba je hlavním důvodem poměrně vysokého nárůstu počtu obyvatel

-

Obec dále plánuje další etapy realizace ZTV, včetně ZTV v místních částech obce

-

Obec má v majetku 7 bytů (získaných bezplatným převodem od státních statků)

-

Obec nemá vlastní pozemky pro realizaci další výstavby, další výstavba je především záležitostí soukromých investic

-

Neprobíhá dostatečná výstavba a nedostatek vhodných bytů je jedním z důvodů odchodu mladších lidí z města, v případě rozvoje bytové výstavby (vytipované plochy a objekty jsou) je předpoklad mladé obyvatele ve městě udržet

-

V katastru města je plánováno ZTV pro cca 40-50 stavebních parcel pro výstavbu domů pro bydlení

-

Dále je plánována výstavba nízkoenergetických domů (jde o soukromou investici)

-

Aktuálně je v obci 30 obecních bytů, které jsou plně obsazené

-

Existuje množství žádostí o byty či individuální výstavbu, obec plánuje výstavbu dalších bytů (půdní vestavby)

-

V obci je několik neobydlených domů, které chátrají a hyzdí vzhled obce a je potřeba řešit jejich další využití

-

Obec má v majetku pouze 1 bytovou jednotku

-

Územním plánem jsou vymezeny pozemky pro individuální výstavbu (problémem je však soukromé vlastnictví)

-

Jednou z možností využití objektu bývalého pivovaru je například bytová výstavba

-


-

Veškeré disponibilní pozemky pro další výstavbu jsou soukromým majetkem, obec zatím


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 neplánuje bytovou výstavbu či přípravu pozemků Pohorská Ves

Slavče

Srubec

Strážkovice


Trhové Sviny

Žár

-

Obec má v majetku 40 bytů, plánuje jejich postupný prodej do soukromého vlastnictví

-

V plánu je ZTV pro navazující individuální výstavbu

-

Obec spravuje několik bytových jednotek (cca 50 bytů)

-

V obci byly postupně realizovány dvě etapy ZTV pro individuální výstavbu (25 parcel)

-

Další byty se plánují v budově mateřské školky

-

Obec má v majetku pouze 4 byty

-

Obec sama nerealizuje bytovou výstavbu ani nepřipravuje ZTV

-

Obec dala pozemky sdružení občanů, kteří dále řeší výstavbu v kooperaci s realitními kancelářemi

-

V obci je registrován zájem o individuální výstavbu, obec však nedisponuje volnými pozemky, ty jsou v soukromém vlastnictví

-

V územním plánu jsou vytipované plochy pro rozvoj bytové výstavby a obec zde plánuje realizovat ZTV

-

Dále je v plánu přestavba objektu bývalé školy na byty (po dostavbě obec neplánuje mít tyto byty v majetku)

-

V obci bylo postaveno 17 bytů

-

Aktuálně se obec věnuje (i s výhledem do budoucích let) spíše přípravě pozemků pro individuální výstavbu (zájem o stavění v obci je značný, postupně roste i počet obyvatel)

-

V rámci aktualizace územního plánu se bude řešit i využití pozemků v místní části Sedlce pro výstavbu rodinných domů

-

Město spravuje poměrně rozsáhlý bytový fond (byty v panelových domech a bytových domech

-

Obec plánuje přípravu dalších pozemků pro individuální bytovou výstavbu

-


-

V územním plánu jsou vyčleněny plochy pro další individuální výstavbu

-

Obec dále plánuje výstavbu tzv. startovacích malometrážních bytů

Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem



3.2 Občanská vybavenost mikroregionu Občanskou vybavenost území mikroregionu Sdružení Růže lze posuzovat především prostřednictvím popisu dostupnosti služeb v následujících oblastech: -

Školství;

-

Zdravotnictví a sociální služby;

-

Služby (obchod, bankovní služby, živnostenské služby);

-

Kulturní a volnočasové vyžití;

-

Spolkové aktivity – zájmové a společenské aktivity.

Sociální a kulturní infrastruktura, stejně tak jako další zařízení občanské vybavenosti, představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Současně jde o oblast, v níž se předpokládají nejrozsáhlejší pravomoci veřejné správy, tedy členských obcí. Základní školství, zdravotnická, sociální, kulturní a sportovní zařízení jsou v mikroregionu zastoupena v rovině základního zabezpečení, v některých částech území jsou některé typy služeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro určitou oblast chybí nebo je nedostačující. V kvalitě a vyšších stupních se zde projevuje vysokou měrou obslužná funkce rozvojových center mikroregionu (větší města) a především celková blízkost krajského měst České Budějovice.

3.2.1 Školství Vysoké školství Ačkoliv v mikroregionu není přímo samostatná fakulta vysoké školy, je role vysokého školství pro současné postavení i další rozvoj regionu poměrně významná. Vysoké školství je v mikroregionu zastoupeno prostřednictvím Akademického a univerzitního centra v Nových Hradech. Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady Akademické a univerzitní centrum V Nových Hradech (AUC) se nachází ve středu geografického trojúhelníku určeného městy Prahou, Vídní a Lincem, přičemž od středů posledních dvou měst je vzdáleno asi dvě hodiny jízdy. Zámek v Nových Hradech, kde je AUC situováno má přes 500 m2 přednáškových sálů, 650m2 laboratoří včetně výukových, 400 m2 kancelářských prostor a přes 1200 m2 ubytovacích prostor. V posledních letech byla získána instrumentální kapacita za více než 2.4 mil. €. AUC dále vybudovalo technologický inkubátor pro biotechnologie a technologie udržitelného rozvoje. AUC má též všechny potřebné kapacity pro administraci jako jsou počítače, software, tiskárny a vázací zařízení. Pracovníci AUC zajistili více než 60 mezinárodních konferencí, setkání a dílen a mají v podpoře a realizaci vědeckých a vzdělávacích projektů velkou zkušenost. AUC je tvořeno Ústavem systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR a Ústavem fyzikální biologie Jihočeské univerzity. Svoji činnost zahájilo v roce 2001 a úspěšně


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 uspořádalo desítky akcí. Stalo se tak oblíbeným a vyhledávaným místem konání odborných seminářů, kongresů, vědeckých konferencí, výstav a workshopů. V koncepci činnosti AUC je realizován projekt „Centrum biologických technologií“. Centrum, které je součástí Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity, bylo realizováno s finanční podporou Státního fondu životního prostředí ČR, Jihočeské univerzity a Evropské unie. V rámci projektu bylo sestaveno speciální pracoviště v Nových Hradech, kde je v nejnovější technologii kultivována řasová biomasa. Toto pracoviště splňuje všechny potřebné požadavky (SÚKL) a vyvíjí nové postupy a zkoumá další mikroorganismy hodící se společnosti. AUC je členem sdružení Společnost vědeckotechnických parků České republiky. V rámci projektu Technologický mikroregion Třeboňsko-Novohradsko byl zahájen plán vytvoření vědeckého a technologického regionu s mezinárodní ambicí. Projekt je významně podporován Jihočeským krajem. Hlavními vědeckými a technologickými směry jsou: -

Fyzikální biologie - charakterizována jako studium živých organismů se stejnými nároky na přesnost a správnost jako jsou kladeny při chemických a fyzikálních měřeních s následným náročným a kritickým matematickým zpracováním výsledků,

-

Technologie udržitelného rozvoje, zejména obnovitelné zdroje energie a udržitelné hospodaření v krajině.

Technologický mikroregion se soustřeďuje okolo dvou technologických inkubátorů: Centra biologických technologií v Nových Hradech a Třeboňského inovačního centra. Výzkumnými infrastrukturami jsou zejména Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech a pobočka Mikrobiologického ústavu AVČR na Opatovickém mlýně v Třeboni. V poslední době se zapojuje i rakouská část Euroregionu Silva Nortica, zejména vědecká a technologická infrastruktura v Kremsu. V regionu probíhá vzdělávání v celé řadě programů, od bakalářské přes magisterskou až po doktorskou úroveň, a několik programů celoživotního vzdělávání. Střední školství V území se nacházejí 2 středoškolské instituce – Gymnázium a Střední odborná škola a Střední odborné učiliště (obě v Trhových Svinech). Ostatní střední školství je koncentrováno do větších sídel, které jsou sice poměrně blízko, ale nenáleží do území mikroregionu Sdružení Růže (Kaplice, Třeboň, Český Krumlov, ale hlavně České Budějovice). Gymnázium Trhové Sviny Škola je koncipována jako státní gymnázium s osmiletým studijním cyklem (v současné době cca 200 studentů). Stěžejním úkolem gymnázia je zajistit všeobecné vzdělání širokého rozsahu v regionu Trhosvinenska. Důraz je kladen na výuku jazyků. Město Trhové Sviny je centrem široké spádové oblasti, která zahrnuje v podstatě celou jižní část okresu České Budějovice. Gymnázium proto umožňuje získat středoškolské vzdělání a maturitu i žákům, pro něž by jinak dojíždění do Č. Budějovic bylo finančně i časově náročné. Regionální význam školy je patrný zvláště u současného osmiletého studia. Zatímco v letech 1969-84 bylo z Českých Budějovic 26% absolventů a v letech 1991-99 (u čtyřletého studia) plných 56%, nyní je zde v rámci osmiletého studia 94% žáků z regionu a pouze 6% žáků dojíždí z Českých Budějovic. Trhové Sviny jsou také přirozeným dopravním uzlem, kde se setkávají autobusové linky z okolních měst, obcí a osad. V současnosti dojíždí do gymnázia žáci z téměř tří desítek měst a obcí spádové oblasti.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 S nárůstem tříd osmiletého studia začala škola druhou etapu rekonstrukce. Finanční prostředky od MŠMT ČR byly gymnáziu přiděleny v červnu 2000 a již na přelomu září a října 2000 byly zahájeny stavební práce. Za původní budovou byla do konce června 2001 vybudována přístavba (4 velké, 2 malé učebny a několik kabinetů), která je zprovozněna od počátku září 2001. Současně získala škola prostředky i na rekonstrukci školního hřiště. Hned vedle nové přístavby tak vznikl atletický areál s umělou běžeckou dráhou, doskočištěm pro skok vysoký a daleký, s prostorem pro vrh koulí a také víceúčelové hřiště s umělou trávou. Areál je v provozu rovněž od září 2001. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Současnou podobu škola získala v roce 2003 připojením Středního odborného učiliště zemědělského. Škola připravuje absolventy základních škol ve čtyřletém denním studijním oboru Ekonomika zemědělství a výživy, zakončeném maturitní zkouškou, a ve tříletých učebních oborech gastronomických a technických. Areál školy zahrnuje hlavní budovu, ve které je domov mládeže s kapacitou 116 lůžek, školní jídelna s denní kapacitou 300 jídel a kanceláře vedení školy. Tato budova je spojena koridorem s budovou školy, v níž je 16 učeben a šatny pro žáky. Z koridoru se vstupuje i do dílny pro praktické vyučování oboru truhlář. Součástí areálu je i školní restaurační zařízení JUNIOR Club, kde žáci oboru kuchař a číšník vykonávají odborný výcvik. Všechny budovy jsou obklopeny parkem. Novou součástí školy jsou objekty bývalého zemědělského učiliště v jiné části města, nyní sloužící potřebám odborného výcviku. Škola sdružuje: -

Střední odbornou školu;

-

Střední odborné učiliště;

-

Odborné učiliště;

-

Domov mládeže;

-

Školní jídelnu;

-

Restaurační zařízení JUNIOR Club.

Škola má stanovenu vlastní vizi dalšího rozvoje v rámci území Trhosvinenska, resp. mikroregionu Sdružení Růže: -

Pokračovat ve čtyřicetileté tradici učňovského školství v Trhových Svinech na SOU Trhové Sviny;

-

navázat na tradice středního školství v Nových Hradech a pokračovat v nich na SOŠ Trhové Sviny;

-

vyučovat a vychovávat žáky tak, aby byli připraveni pro další studium i pro praxi;

-

poskytovat kurzy výpočetní techniky pro učitele jiných škol v rámci projektu Státní informační politiky;

-

zapojit se spoluprací do činnosti mikroregionu Růže (příhraniční spolupráce sousedních států) a podílet se na rozvoji Trhových Svinů.

V obci Ledenice je dosud funkční učňovské zařízení Středisko praktického vyučování truhlářů, spol. s r.o. s kapacitou cca 90 učňů. Středisko je v současné době naplněno cca 50 učni. V Borovanech je dále provozováno Odborné učiliště požární ochrany (jde o jedno ze


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 vzdělávacích zařízení Ministerstva vnitra, zřízené dle §44 odst. 2 zákonem ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Je řízeno ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky. Odborné učiliště bylo dostavěno v roce 1981, kdy byla také zahájena pravidelná výuka v odborných kurzech pro hasiče. Učební program je zaměřen především na pořádání odborných kurzů. Jejich úspěšné absolvování opravňuje k výkonu funkcí - hasič, velitel družstva, velitel čety, velitel stanice, velitel směny, strojník, technik strojní služby, vedoucí odborné služby, spojař. Dále se v odborném učilišti pořádají specializační kurzy pro obsluhu motorových pil. Ke všem jmenovaným kurzům se organizují též kurzy k ověření odborné způsobilosti. Výuka probíhá současně v několika různých kurzech. V komplexu budov je ubytovací kapacita pro 50 osob, včetně sociálního zařízení, klubovny s kuchyňkou. Dále pak učebny, specializovaná počítačová učebna s přístupem na internet, garáže pro mobilní techniku a další provozní místnosti. Do vybavení odborného učiliště patří rekonstruovaná cvičná věž se sušákem tlakových hadic a cvičný protiplynový polygon pro výcvik hasičů při práci s dýchací technikou. Základní školství a mateřské školky Síť základních škol a mateřských školek v území mikroregionu doznala v posledních letech změn. Některá zařízení byla zrušena, řada obcí se potýká s problémem udržitelnosti fungování mateřských a základních škol s výhledem do budoucích let. Důvody pro snižování počtu těchto školských zařízení jsou zejména následující: -

Celkový pokles počtu obyvatel mladšího věku (platí celoregionálně)

-

Blízkost spádových větších obcí (děti odjíždějí například spolu s rodiči, kteří dojíždí do práce)

-

Nutnost dotovat provoz školských a předškolních zařízení z rozpočtů obcí (problém zejména u menších obcí s nižším rozpočtem)

Následující tabulka přináší souhrnné informace o stavu sítě mateřských a základních škol na území mikroregionu. Tabulka 10 Síť základních a mateřských škol v obcích mikroregionu Sdružení Růže Název obce

Mateřská škola (počet dětí)

Základní škola (počet dětí)


Ano (40)

Ano (120)

Borovany

Ano (140)

Ano (450)

Čížkrajice

Ne (spádovost T. Sviny, Slavče)

Ne (spádovost T. Sviny)

Ano (40)

Ano (50)

Ano (cca 40)

Ano (cca 150)

Hranice

Ne (spádovost Nové Hrady)

Ne (spádovost Nové Hrady)

Jílovice

Ano (25)

Ano (35)

Kamenná

Ne (spádovost T. Sviny, Slavče)


Ledenice

Ano (kapacita 50)

Ano (kapacita 130)

Dolní Dvořiště Horní Stropnice


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Ločenice

Ano (25)

Ne (spádovost Svatý Jan, T. Sviny, Velečin a Č. Budějovice)

Malonty

Ano (cca 60)

Ano (152)

Mladošovice

Ano (ale je v majetku obce Jílovice, 15 dětí z Mladošovic)

Ne (spádovost Č. Budějovice)

Nové Hrady

Ano (100)

Ano (první stupeň cca 150, druhý stupeň cca 130)

Olešnice

Ano (28)

Ano (22)

Ostrolovský Újezd

Ne (spádovost Borovany)


Petříkov

Ne (spádovost Jílovice a Olešnice)

Ano (16)

Pohorská Ves

Ano (15)

Ne (spádovost Benešov nad Černou, Malonty, Kaplice)

Slavče

Ano (28)


Srubec

Ano (25)

Ne (spádovost Č. Budějovice)

Ne (spádovost N. Ves, Střížov,

Ne (spádovost Borovany, Č. Budějovice a T.

Strážkovice

Č. Budějovice, T. Sviny) Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny

Sviny)

Ano (18)

Ano (25)

Ano (cca 200)

Ano (561)

Ano (15)

Ne

Žár Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem

Další školská zařízení V regionu rovněž funguje několik základních uměleckých škol: -

Základní umělecká škola Trhové Sviny (s pobočkami v Benešové nad Černou, Besednici, Horní Stropnici, Jílovicích, Malontech a Nových Hradech), zájemcům ve věku od 5 let nabízí škola vzdělání v oboru hudebním, výtvarném a tanečním;

-

Ledenice (kapacita 115 žáků) – vyučovací obory klavír, klarinet, flétna, akordeon, kytara, zpěv, přípravná hudební výchova;

-

Borovany (150 žáků);

-

Nové Hrady v prostorách státního hradu.

V Trhových Svinech dále funguje Základní škola a Praktická škola Trhové Sviny, která zajišťuje výuku jednoletého oboru praktická škola. Toto zařízení patří mezi školská zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.



3.2.2 Zdravotnictví a sociální služby Nekomerční zařízení pro oblast zdravotnictví a sociální péče jsou pro současnou potřebu mikroregionu dostatečně dimenzována i racionálně rozložena. Blízkost krajského města skýtá dobrou možnost i využívání služeb vyššího typu, které jsou zde i pro široké zázemí umístěny. V území mikroregionu funguje několik zdravotních středisek, v řadě obcí jsou stálé ordinace praktických, dětských nebo zubních lékařů, popř. lékař ordinuje pouze jednou či dvakrát týdně. Zařízení komerčního typu – maloobchod, stravování, ubytování a řemesla – také vcelku vyhovují současnému stupni poptávky. Jejich kvalita i kapacita však nejsou dostatečnou podporou pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace jako potenciálně významného odvětví zdejší ekonomiky. V některých obcích byly vystaveny domy s pečovatelskou službou, popř. zde fungují jiná zařízení sociální péče. S ohledem na věkovou strukturu obyvatelstva mikroregionu je výstavba (zřizování) domů s pečovatelskou službou stále aktuálnější a řeší spíše otázky bydlení starších občanů. V řadě obcí mikroregionu působí pečovatelská služba, přičemž její služby jsou využívány především individuálně potřebnými občany, pouze výjimečně ve spolupráci s obcí. Následující tabulka přináší přehled o zdravotnických zařízeních, lékařských službách a zařízeních sociální péče fungujících na území mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 11 Síť zdravot. zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v mikroregionu Název obce

Lékařské a zdravotnické služby

Sociální služby a péče


Praktický a zubní lékař denně, pediatr 2x týdně

Pečovatelská služba

Borovany

Zdravotní středisko (2x praktický lékař,

DPS, Rehabilitační a regenerační

4x zubař, 1x pediatr), lékárna

Čížkrajice Dolní Dvořiště

Horní Stropnice

centrum, Borůvka - středisko pro rehabilitaci dětí a mládeže se zdravotním postižením



2x týdně praktický lékař, ostatní spádovost Kaplice

DPS (12 bytů), ubytovna Č. Kříže

Zdravotní středisko (praktický lékař denně, zubní a dětský lékař 2x

Domov důchodců

týdně) Hranice

1x za 14 dní praktický lékař, ostatní spádovost N. Hrady, popř. T. Sviny

Jílovice

1 x týdně praktický lékař, jinak spádovost na T. Sviny a Borovany)

Nejsou

DPS

Kamenná



Ledenice

Praktický, dětský a zubní lékař denně,

DPS, pečovatelská služba

nově vybudována výdejna léčiv


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Ločenice

2x týdně praktický lékař

Ne

Malonty

Praktický denně, dětský 2x týdně, zubař 2x týdně, dále spádovost Kaplice

Nejsou

Mladošovice


x

Nové Hrady

Praktický, dětský, zubní lékař denně, dále veterinář

DPS, Oblastní charita Nové Hrady (její funkce plní spíše novohradský klášter)


DPS, zařízení Jedličkova ústavu v

Olešnice

Bukové Ostrolovský Újezd

Ne (spádovost T. Sviny, popř. Borovany)

Ne


Pečovatelská služba

1x za 14 dní praktický a dětský lékař

Ne

Slavče


Pečovatelská služba (obec přispívá)

Srubec

Ne

Obec přispívá na činnost Spolku Malt. rytířů a na Dětské centrum Arpida


Ne

1x týdně praktický lékař (ostatní služby -

Pečovatelská služba (Doudleby)

Petříkov Pohorská Ves

Strážkovice Svatý Jan nad Malší

spádovost T. Sviny, Velešín) Trhové Sviny

Žár

Zdravotní zařízení poliklinika města T. Sviny

DPS (50 bytů), Domeček Diakonie, pečovatelská služba (v DPS)

1x týdně praktický a dětský lékař,

Ne

spádovost na T. Sviny Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem

Z hlediska spádovosti zdravotnických služeb je v rámci mikroregionu výrazné postavení měst aTrhové Sviny, konkrétně Zdravotního zařízení poliklinika města T. Sviny. V něm jsou k dispozici následující zdravotnické služby: -

Lékař pro dospělé 3x;

-

Lékař pro děti a dorost 2x;

-

Gynekologie;

-

Oční lékař;

-

Ušní, nosní, krční – ORL;

-

Kožní oddělení;

-

Interna;

-

Chirurgie;

-

Ortopedie;

-

Zubní lékaři 2x;



Rehabilitace;

-

LABOMA – odběry krve;

-

Lékárna.

Dále zde má pobočky Všeobecná zdravotní pojišťovna, Lékařská služba první pomoci, ODZS – sanita, převoz pacientů a Zdravotnická záchranná služba. Co se týče spádovosti pro další zdravotnické služby, jsou patrné vazby především na České Budějovice (krajská nemocnice, hygienická stanice atd.).

3.2.3 Služby (obchod, bankovní služby, živnostenské služby) Území mikroregionu je v závislosti na velikosti a významu každé obce vybaveno základními službami. Mezi tyto služby se počítají zejména následující: -

Obchodní služby (zejména prodej potravin a základního smíšeného zboží)

-

Stravovací kapacity

-

Pošta

-

Finanční a bankovní služby

Ve většině obcí je zajištěna základní obslužnost z hlediska možnosti koupit potraviny (každá obec disponuje alespoň 1 maloobchodem se smíšeným zbožím a potravinami). Stravovací kapacity lepší kvality (restaurace, pizzerie, kavárny, stravovací provozy penzionů apod.) jsou koncentrovány do větších sídel území, malé obce nabízejí ve většině případů pouze hospody s výčepem, popř. sezónním provozem. Řada stravovacích provozů je spojena s ubytovacími kapacitami. Poštovní služby jsou rovnoměrně rozloženy po celém území mikroregionu. Finanční a bankovní služby jsou rovněž pouze ve větších sídlech. Problémem v tomto směru je například absence bankomatu v obci Ledenice (2 229 obyvatel). Následující tabulka uvádí přehled o vybavení území těmito službami v členění po jednotlivých obcích mikroregionu.


Tabulka 12 Vybavenost mikroregionu základními službami Název obce

Obchod (potraviny)

Stravovací kapacity

Pošta

Finanční, bankovní služby apod.

Ostatní

Ano, několik

Ano, 2 hotely, penzion

Ano

Investiční a poštovní banka

Pohraniční policie

Borovany

Ano (potraviny 9x)

Několik restaurací, škol. Jídelna, občerstvení

Ano

Ano, Č. Spořitelna, bankomat, Česká pojišťovna, Policie, Úřad práce

Řada dalších obchodů (drogerie,domácí potřeby, textil apod.), čerpací stanice PHM, autobusová doprava

Čížkrajice

Ano

Ne, pouze závodní jídelna ZD

Ne

Ne

Spádovost pošty – T. Sviny

Dolní Dvořiště

Ano

Ano

Ne

Ano

Poštovní spořitelna

Několik dalších drobných obchodů

Ne

Ne

Spádovost pošty N. Hrady


Horní Stropnice

Ano (2x)

3 stálé restaurace, 2 sezónní, 2x výčep Ano, hospoda 3x, hospody v osadách Pouze výčep a stravování v penzionech

Hranice

Ne

Jílovice

Ano

Ano, 2 restaurace

Ano

Ne

-

Kamenná

Ano

Ne, pouze výčep

Ne

Ne


Ledenice

Ano

Ano, pohostinství, cukrárna, kavárna

Ano

Ne

Několik dalších spíše drobných obchodů a služeb

Ločenice

Ano

Ano, 1 restaurace, 2x hospoda bez vaření

Ano

Ne

-

Malonty

Ano

Ano, 1 restaurace, dále výčepy

Ano

Ne, pouze pohraniční policie

Hospody (výčep) pouze sezónní

Mladošovice

Ano

Ne, pouze výčep

Ne

Ne


Nové Hrady

Ano, několik

Ano, několik restaurací, stravování v klášteře

Ano

Ano, Č. Spořitelna, bankomat

AUC Nové Hrady, řada dalších obchodů pro zákl. obslužnost

Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Olešnice

Ano

Ne, pouze výčep

Ano

Ne

-

Ano, v ZD

Ne, jen výčep

Ne

Ne

-

Petříkov

Ano

Ano, v penzionech a místní hospodě (na objednávku)

Ne

Ne


Pohorská Ves

Ano

Ne, pouze výčep

Ano

Ne

Obec zajišťuje dovoz jídel z Benešova nad Černou

Slavče

Ano

Ne, pouze výčep (celkem 3 hospody)

Ano

Pobočka Investiční a poštovní banky

Srubec

Ano

Ano, 1 restaurace

Ne

Ne

Obchod v majetku obce (pronajímá jej), snaha o udržení

Strážkovice

Ano

Ano, 2 hospody (v jedné se vaří)

Ne

Ne

-


Ano

Ano, 1 restaurace

Ano

Ne

Přístup k internetu i v prostorách školy a obecního úřadu

Ano, několik

Ano, řada restaurací, školní jídelny

Ano

Ano

Ano, 2 penziony v místní části Žumberk

Ne

Ostrolovský Újezd

Trhové Sviny Žár

Ano, Č. Spořitelna, bankomat, Komerční banka, Policie, ad. Ne

Síť maloobchodů zajišťující obslužnost města a spádového území, další služby -



3.2.4 Kulturní a volnočasové vyžití Kvalitní zázemí pro trávení volného času sportovními, kulturními nebo jinými společenskými aktivitami je základem pro kvalitní život ve venkovských oblastech. Do této skupiny občanské vybavenosti patří především následující: -

Knihovny, veřejný internet

-

Společenské prostory (sály, kulturní domy apod.)

-

Sportoviště, sportovní zázemí

-

Kulturní zařízení (kina, divadla, galerie, muzea apod.)

Významné postavení v rozvoji občanské společnosti (přístup ke vzdělání, informacím, společenským a pracovním kontaktům apod.) zastávají knihovny a veřejný přistup k internetu. Všechny obce mikroregionu disponují alespoň jednou veřejnou knihovnou a alespoň jedním veřejně přístupným místem k internetu. V některých obcích jsou knihovny umístěny i v místních částech (někde včetně veřejného internetu). V některých sídlech jsou služby veřejného internetu nabízeny i na obecních úřadech nebo v turistických informačních centrech. V knihovnách se rovněž pořádají kulturní akce (výstavy, přednášky apod.), což kladně přispívá k podpoře rozvoje občanské společnosti. Prakticky všechny obce disponují alespoň určitým zařízením pro realizaci kulturních akcí. Z dob dřívějších zůstaly v téměř všech obcích kulturní domy, které jsou povětšinou v majetku obcí a slouží pro pořádání tanečních zábav, plesů, bálů, výstav, organizaci prodejních akcí apod. Většina z těchto zařízení má poměrně vysokou kapacitu. Ve větších obcích mikroregionu jsou pak i další kulturní zařízení (např. kino a divadelní prostory v Trhových Svinech nebo klášter v Nových Hradech, kinosál v Borovanech, muzeum v Kojákovicích apod.) Některá kulturní zařízení v menších obcích jsou hojně využívána pro pořádání kulturních a společenských akcí i ze strany organizací a obyvatel z větších center mikroregionu (například kulturní sál ve Strážkovicích). Z hlediska vybavení území mikroregionu zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že je rozmístěna sice nerovnoměrně, nicméně zajišťuje základní obslužnost území v tomto směru. Některá sportoviště jsou využívána pouze místními obyvateli (to je případ především sportovišť v menších obcích – fotbalová, volejbalová hřiště, dětská hřiště apod.), některá větší zařízení ve větších sídlech jsou pak spádová i pro větší území (např. sportovní hala v Horní Stropnici, Trhových Svinech nebo Borovanech, střelnice a plavecký bazén v Borovanech, atletický ovál v Ledenicích apod.). sportovní možnosti jsou často provázány na školská zařízení (školní tělocvičny nebo sportovní areály). Následující tabulka uvádí přehled o vybavení území službami pro kulturu, využití volného času a sportovní vyžití v členění po jednotlivých obcích mikroregionu.

Tabulka 13 Vybavenost mikroregionu službami pro oblast kultury, sportu a trávení volného času Název obce

Knihovna

Veřejný internet

Společenské prostory a kulturní zařízení

Sportovní zařízení

Ano

Ano

Společenský sál – hotel Černá (250)

Sportovní hala s fitness, 1x volejbalové kurty

Borovany

Ano (Borovany a ve 4 osadách)

Ano (Borovany)

Kulturní dům (350), objekt hasičárny (100), kinosál (140), obřadní síň (50)

Sportovní hala, fitcentrum, plavecký bazén, tenisové kurty, střelnice, sportovní areál školy, tělocvična 3x, louka pro nácvik golfu

Čížkrajice

Ano, 1x týdně

Ano

Kulturní sál obce (50), další v Mezilesí (150)

Nově postavené víceúčelové hřiště

Ano, 2x týdně

Ano

Soukromý KD (200), dále menší soukromé prostory (50)

Nově postavené fotbalové hřiště, asfaltová dráha na metanou, tělocvična pro míčové hry, futsal apod.

Ano

Ano (knihovna, Informační centrum)

Sál ve sportovní hale, sál ve Stropnické hospodě

Víceúčelová sportovní hala (obecní) – sauna, fitcentrum, tělocvična, hřiště, koupaliště

Hranice

Ano, 1x týdně

Ano

obecní KD (kapacita 150 lidí)

Fotbalové hřiště, dráha na kuželky.

Jílovice

Ano, 1x týdně

Ano

Obecní sál (300), soukromý sál s hospodou(150)

Motokrosový areál, 2 fotbalové hřiště

Kamenná

Ano, 2x týdně

Ano

Obecní kulturní dům (250), malé lid. muzeum

Fotbalové hřiště, dále malé hřiště a záměr na budování tenisového kurtu

Ledenice

Ano (3x týdně)

Ano

Divadelní sál (110), sál U Králů (120), Sokolovna (250), virtuální muzeum

Sokolovna, tenisové, volejbalové a fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, atletický ovál, tělocvična

Ločenice

Ano, 1x týdně (Ločenice, Nesměň)

Ano (obě)

Sál Ločenice (300), Nesměň (150), oba v majetku obce

Fotbalové hřiště 2x, tělocvična

Malonty

Ano, 1x týdně

Ano

Kulturní sál (195)

Mladošovice

Ano, i v osadách 1x týdně

Ano

Sál v majetku obce (150)

Fotbalové hřiště (nedávno rekonstruováno)

Nové Hrady

Ano

Ano (knihovna, Informační

AUC, sál v hotelu Máj, Koželužna, prostory novohradského kláštera

Fitness, tenisové kurty, tělocvičny škol, sportovní hala, hřiště,


Dolní Dvořiště Horní Stropnice

Sportovní areál – fotbalové, tenisové hřiště, koupaliště,, atletika, tělocvična, lyžařský vlek Jaroměř

Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 centrum) Olešnice

Ano (ve všech osadách)

Ano

Kulturní sál v Bukové (200), Sokolovna (200)

Fotbalové hřiště, hřiště na volejbal (vše TJ Sokol)

Ostrolovský Újezd

Ano, 2x týdně

Ne

Obecní kulturní dům (150)

Volejbalové hřiště

Petříkov

Ano, 2x týdně

Ano

Ano (250)

Volejbalový kurt

Ano

Ano

Ano, aktuálně probíhá rekonstrukce

Fotbalové hřiště

Slavče

Ano, Slavče, Lhotka

Ano

Sál v obci Slavče (150), sál v D. Lhotce (150)

Fotbalové a nohejbalové hřiště, malá tělocvična

Srubec

Ano, 1x týdně

Ano

Ne, spádovost na Č. Budějovice

Fotbalové hřiště se zázemím

Ne

Ano, obecní úřad

Společenský sál (250)

Dětské hřiště

Ano, 1x týdně

Ano

Sály v hospodách (100 a 150)

Fotbalové hřiště, volejbalové hřiště

Ano

Ano

Kino, kulturní dům (350) s divadlem, foyer (výstavní prostory)

Sportovní hala, tenisové kurty, sportovní areál, sauna, fitness, volejbal, kuželky,

Ano, 1x týdně

Ano

Nejsou prostory

Sportovní areál (tenis, fotbal), hřiště v žumberku

Pohorská Ves

Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár



3.2.5 Zájmové a společenské aktivity – spolkový život Celkově lze spolkový život v řešené lokalitě považovat za živý a pestrý. Prakticky ve všech obcích mikroregionu existují činné spolky v oblasti kultury, sportu, popř. cestovního ruchu apod. Nejvyšší aktivitu vykazují napříč celým územím mikroregionu především Sbory dobrovolných hasičů. SDH se podílejí na udržování spolkového života i v obcích, kde se spolkový život postupně trochu vytrácí nebo ztrácí své původní kořeny (např. Srubec). Především v menších sídlech mikroregionu jsou dobrovolní hasiči velice významným prvkem spolkového života. Z dalších významně činných spolků je pak jistě možné jmenovat myslivecká sdružení, rybářský svazy nebo tělovýchovné jednoty. Dále v různých obcích fungují další zájmové spolky, ať už zmařené na kulturu nebo sport či práci s mládeží nebo seniory, maminkami apod. Některé z těchto spolků fungují prakticky v každé obci mikroregionu. Podílí se na organizaci kulturních (výstavy, výtvarné, hudební a divadelní přehlídky a soutěže), sportovních (turnaje, volnočasové aktivity mládeže) a společenských (plesy, bály, taneční zábavy, společenská setkání) akcí v území. Z dalších významných spolků lze jmenovat například: Český Svaz žen, Český červený kříž, Klub českých turistů, obec Baráčníků. Hojné aktivity pak vyvíjí i novohradský klášter a farnosti, které se věnují v první řadě duchovní činnosti, samotný novohradský klášter též intenzivně kulturní a vzdělávací činnosti. Na rozvoji spolkového života se významnou měrou podílí dále i neziskové organizace – členské organizace mikroregionu i další organizace. Společně se daří realizovat řadu kvalitních projektů na podporu zachování a rozvoje spolkového života, tradičních řemesel, cestovního ruchu, veřejného dialogu atd. Detailnější informace o činných spolcích v jednotlivých obcích mikroregionu jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto materiálu.

3.2.6 Duchovní tradice a hodnoty Mikroregion Růže se může pyšnit bohatým duchovním dědictvím a jeho živou přítomností. Výrazem duchovního dědictví i přítomnosti v krajině je např. poutní tradice. V regionu se nachází několik poutních míst jako např. Svatý kámen, Svatá Trojice a zejména Dobrá Voda u Nových Hradů, která v první polovině minulého století patřila se Starou Boleslaví mezi 10 nejnavštěvovanějších poutních míst v českých zemích. Existuje zde fungující síť farní správy s nejaktivnějšími středisky v Borovanech a Nových Hradech. Dále zde funguje řada farních společenství ve většině obcí regionu. Za nejvýraznější duchovní a kulturní centrum regionu s nadregionálním dopadem lze považovat novohradský klášter. Činnost v oblasti duchovního života zasahuje v mikroregionu Sdružení Růže přímo několik tisíc lidí, je stmelujícím prvkem a rovněž jedním z nejdůležitějších faktorů lákajících zahraniční návštěvníky do mikroregionu. Např. poutní místo na Dobré Vodě vyhledá ročně cca. 2000 poutníků z Rakouska a Německa, stejný počet poutníků doputuje na Dobrou Vodu též přímo z mikroregionu a dalších míst České republiky (zejména na pravidelné měsíční poutě tzv. „Fatimského dne”, kdy je zajišťován svoz autobusy z Trhosvinenska, Novohradska a Benešovska). Zázemí novohradského kláštera je využíváno k pořádání duchovních cvičeních, které ročně přitáhnou stovky věřících z Česka a zahraničí.


3.3 Cestovní ruch, rekreace 3.3.1 Cestovní ruch a jeho význam pro rozvoj mikroregionu Území mikroregionu lze z hlediska podmínek pro rozvoj cestovního ruchu rozdělit na dvě základní oblasti: 1. oblast vhodná pro rekreační turistiku a zázemí pro krátkodobou turistiku (v oblasti mikroregionu navazující na České Budějovice – Borovansko, Trhosvinensko; 2. oblast Novohradských hor a jejich podhůří – Nové Hrady, Horní Stropnice, Malonty, Pohorská Ves, Benešov nad Černou. Obě oblasti mají odlišný charakter, přičemž první z nich má předpoklady spíše pro to, stát se zázemím pro víkendové pobyty a krátkodobější dovolenkové pobyty se spádovostí zejména na Č. Budějovice (částečně na Trhové Sviny a Borovany či Ledenice), druhá oblast pak má předpoklady pro to, stát se samostatnou vyhledávanou destinací cestovního ruchu se všemi službami, které jsou pro turistickou destinaci typické. K dosažení tohoto požadovaného cílového stavu v obou směrech však chybí, zejména v oblasti Novohradských hor, potřebné kapacity a služby.

3.3.2 Základní nabídka cestovního ruchu Přírodní zajímavosti Téměř nedotčená příroda, dříve s lázněmi s "hojivou" vodou v Hojné a Dobré Vodě u Horní Stropnice, dnes "vzdušné" lázně lékaři doporučované a vyhledávané astmatiky a pacienty s dýchacími problémy. Řada přírodních parků, rezervací, chráněných stromů, rostlin i živočichů. V následujícím přehledu je uveden základní přehled o přírodních zajímavostech na území mikroregionu: -

Přírodní park Novohradské hory,

-

Pralesy: Hojná Voda a Žofínský,

-

Národní přírodní památka Terezino údolí s umělým vodopádem,

-

Skalní útvar "Napoleon" s volně přístupnou rozhlednou na Kraví hoře v Hojné Vodě,

-

Národní přírodní rezervace Červené blato,

-

Národní přírodní rezervace "Brouskův mlýn" - údolní niva řeky Stropnice.

Historické památky: -

Borovany: zámek, kostel bývalého kláštera,

-

Památník Trocnov - rodiště J.Žižky (Obrázky ze značeného okruhu),

-

Nové Hrady: hrad, zámek, klášter, Buquoyská hrobka,

-

Horní Stropnice : nejstarší kostel v okrese, morový mariánský sloup,

-

Tvrz Žumberk - expozice malovaného nábytku, tvrz Cuknštejn, tvrz Tichá

-

Zámky v Olešnici a Ostrolovském Újezdu,

-

Kostel Sv. Jiljí a radnice v Dolním Dvořišti


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Technické památky: -

Buškův hamr a muzeum hamernictví (obrázek hamru),

-

Kamenická tradice a výtvory na Trhosvinensku (obrázek smírčího kříže),

-

Kostel H. Stropnice: vedení elektřiny holými vodiči na svorkách na stěně,

-

Pohraniční skanzen u Borovan: "Muzeum železné opony",

-

Vesnické muzeum, Kojákovice,

-

Virtuální muzeum truhlářské tradice a výroby v Ledenicích (obrázek truhlářského nářadí).

Církevní památky: -

Dobrá Voda – mezinárodní poutní místo (jihočeské Lourdy),

-

Klášterní kostel a škapulířová kaple v Borovanech,

-

Klášter a kostel v N. Hradech,

-

Kostel a mariánský morový sloup v H. Stropnici,

-

Kostel Nejsvětější Trojice u T. Svinů,

-

Kostel v T. Svinech.

Turistické trasy: Cyklistické trasy V území mikroregionu je vyznačena hustá síť cyklotras Klubu Českých turistů. I přes řadu realizovaných projektů, některé trasy nejsou dostatečně vybaveny doprovodnou infrastrukturou (mobiliář apod.). Níže je uveden přehled cyklotras, které prochází územím mikroregionu, podle čísel přiřazených Klubem českých turistů: -

34: Pokračování trasy z Č. Velenic přes H. Stropnici až na Hojnou Vodu

-

1018: Pomalší: Č. Budějovice - D. Dvořiště

-

1123: Borovany - Trhové Sviny – Žumberk

-

1046: H. Stropnice- polesí Kapinka

-

1048: Dobrá Voda - Pyhrabruck (CLO)

-

1050: Č. Budějovice – Pyhrabruck

-

1097: Domanín – Růžov

-

1107: Borek - Hůry – Rudolfov

-

1120: Borovany - Strážkovice - Kamenný Újezd

-

1122: okolí Trocnova

-

1123: Borovany - T. Sviny – Žumberk

-

1126: Římov - křízová cesta

-

1128: Sv. Ján nad Malší - Besednice - Slavče – Žumberk

-

1130: T. Sviny - Dolní Stropnice



1131: T. Sviny - Dolní Stropnice

Do území rovněž zasahuje trasa Greenways. Jihočeská Greenway Rožmberského dědictví spojuje historická města a památky, které byly v držení Rožmberků po Jihočeském kraji. Trasa začíná v Lomu u Tábora a pokračuje přes Veselí nad Lužnicí dále směrem na Hlubokou nad Vltavou, České Budějovice a Český Krumlov až po hranice s Rakouskem do Dolního Dvořiště. V tomto úseku prochází trasa dálkovou cyklotrasou KČT č. 12. Odtud pokračuje po cyklotrase KČT č. 34 podlé česko-rakouských hranic, skrze Novohradské hory, Horní Stropnici, Nové Hrady až do Českých Velenic. Z Českých Velenic pak trasa vede po cyklotrasách KČT č. 1050 a 1034 přes Jílovice, Kojákovice a Domanín do Třeboně. Z Třeboně pokračuje vedení po cyklotrase KČT č. 1035 na rozcestí mezi Lužnicí a Starou Hlínou. Odtud je trasa určitý úsek neznačena až do obce Novosedly nad Nežárkou. Odtud je možní pokračovat určitý úsek po trase KČT č. 1170, zbytek úseku do J. Hradce pak není doznačen a vede pomístních komunikacích. V J. Hradci se Greenway Rožmberského dědictví napojuje zpět na páteřní cyklotrasu Greenway Praha – Vídeň. Naučné stezky, trasy V mikroregionu je rozsáhlá síť značených turistických tras pro pěší. Na jejich značení, údržbě a dalším rozvoji se podílí občané mikroregionu, ale i další organizace působící v území mikroregionu. V přehledu níže je uveden výčet vyznačených tras, které se na území mikroregionu nachází zasahují do něj z okolních regionů (včetně Rakouského příhraničí) nebo se nacházejí v jeho těsné blízkosti: 1) Řemeslo na řece, 2) Údolím Černé, 3) Brána do Novohradských hor, 4) Vyšenské kopce, 5) Třísov - Dívčí Kámen - Holubov, 6) Waldviertelská textilní cesta, 7) 1. Dolnorakouská proutkařská stezka, 8) Po hrázích Vrbenských rybníků, 9) Rudolfovo město, 10) Poutní místo Římov a křížová cesta, 11) Trhosvinensko, 12) Krajinou humanity, 13) Lesní otužování a fitness dráha Gabrielental a Pivní stezka ve Weitře, 14) Cesta plná zážitků Heinrichs, 15) Berušková a Žulová stezka Gmünd Blockheide, 16) Pamětí Novohradska, 17) Tereziino údolí - národní přírodní památka, 18) Školní naučná stezka Sokolí hnízdo, 19) Červené blato, 20) Cesta časem - přírodním parkem Schremské vrchovištní rašeliniště, 21) Lesní a rašelinná naučná stezka Heidenreichsteinské bažiny, 22) Okolo Třeboně, 23) Cesta kolem Světa, 24) Stezka zdraví "Hrádeček", 25) Rožmberk, 26) Stezky v Litschau, 27) Stezka průmyslových památek, 28) Naučná stezka Totalita rozděluje


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Dále jsou v území vyznačeny stezky dědictví – tematické cyklotrasy "Pamětí Novohradska" pověsti a stará řemesla (sklářství, malba na sklo, hamry, venkov. kovárna, venkov. muzeum, malovaný nábytek a pod.).

3.3.3 Turistická infrastruktura a služby cestovního ruchu Ubytovací a stravovací kapacity Vybavenost území mikroregionu z hlediska ubytovacích a stravovacích kapacit není v současné době s ohledem na předpokládaný rozvoj turistiky, který preferuje řada obcí dostatečná. To platí především pro oblast Novohradských hor, kde kvalitní kapacity téměř chybí nebo jsou jen velice slabě zastoupeny. Ubytovací i stravovací kapacity jsou koncentrovány především do větších sídel v území. Hotely a penziony, které se v regionu nachází jsou povětšinou ve městech (T. Sviny, Nové Hrady, Borovany). V těchto sídlech je rovněž hojně zastoupeno ubytování v soukromí. V menších sídlech mikroregionu funguje ubytování v soukromí, není však přesně statisticky podchyceno. Údaje v tabulce níže dokladují ubytovací kapacity zastoupené v mikroregionu, které jsou prezentovány na oficiálních internetových stránkách mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 14 Ubytovací kapacity mikroregionu Sdružení Růže v druhovém členění Typ zařízení

Počet zařízení v mikroregionu

Lůžková kapacita

Hotel

5

231

Penzion

29

480

Turistická ubytovna

9

309

Ubytování v soukromí

29

180

Kemp - chatky a stany

5

56 + 60 stanů

Chaty a rekreační chalupy

16

108

Ubytování na zem.farmách

2

10 + 15 stanů

Celkem

92

1 384


Vzhledem ke skutečnosti, že ne všechna ubytovací zařízení se na ubytovacím portálu mikroregionu prezentují a v území fungují i další ubytovací kapacity (několik penzionů a především ubytování v soukromí), lze celkovou ubytovací kapacitu mikroregionu odhadovat na cca 1 700 lůžek. Do tohoto odhadu není dále zahrnuto tzv. ubytování „načerno“. Z tohoto množství cca polovina spadá do kategorie ubytování hotel nebo penzion. V ostatních se jedná spíše o levnější typ ubytování. Stávající ubytovací kapacity jen výjimečně disponují zázemím pro cykloturistiku, hipoturistiku nebo zimní turistiku. Z hlediska stravovacích kapacit lze konstatovat rovněž jejich nedostatek, především v menších sídlech. Malé obce s počtem obyvatel do 500 většinou nemají restauraci nebo hospodu se stálou kuchyní. V těchto obcích však nechybí alespoň hospoda s výčepem. Výjimku tvoří menší obce nebo sídla, které disponují určitou atraktivitou cestovního ruchu (například místní část obce Žár – Žumberk, kde vzhledem k přítomnosti atraktivní tvrze existuje kvalitní ubytovací i stravovací kapacita v podobě 2 penzionů).


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 V území je provozováno dále několik stravovacích zařízení – jídelen, které vaří pro zaměstnance podniků (např. zemědělská družstva), školní jídelny apod. Další služby pro rozvoj cestovního ruchu Na rozvoji cestovního ruchu se podílí rovněž celková vybavenost území službami (obchod, banky, zdravotnické služby, sportovní, kulturní, společenská a rekreační zařízení). Dostatek těchto služeb je stimulem pro zpříjemnění pobytu turistů a zvýšení jejich pohodlí při pobytu a cestování v území mikroregionu. Z hlediska zajištění současného stavu těchto služeb pro další rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu lze konstatovat, že množství těchto služeb je rámcově dostatečné pouze pro současný stav. Pro předpokládaný další rozvoj bude potřeba stávající kapacity, a zejména pak jejich kvalitu, rozšiřovat. V území je rovněž nedostatek služeb pro rozvoj cykloturistiky (půjčovny kol jsou zatím pouze v Nových Hradech, na Dobré Vodě a Hojné Vodě, v omezené míře na Žumberku, stejná situace je s opravnami kol – jsou pouze v Trhových Svinech, Nových Hradech, rovněž úschovna kol v oblasti neexistuje, i když na požádání jsou někteří ubytovatelé či restauratéři ochotni kolo uschovat. Možné je rovněž vracet kola v síti zařízení Českých drah a.s. – Borovany, Nové Hrady) Informační centra působící v území mikroregionu: Mikroregion se zasadil společnými silami o vytvoření 5 turistických informačních center v regionu. Jejich přehled je uveden níže: -

Horní Stropnice - v budově radnice, tel.: 386327196, e-mail: [email protected]

-

Nové Hrady - v budově radnice, tel.: 386362195(155), e-mail: [email protected]

-

Trhové Sviny, Žižkovo nám.117, tel.: 386321784, [email protected]

-

Benešov nad Černou, [email protected]

-

Vesnické muzeum - Kojákovice: 386325423

Náměstí

125,

382

82

Benešov

nad

Černou,

V některých obcích suplují funkci turistického informačního centra také jiné instituce (např. knihovny). Management cestovního ruchu Rozvoj a koordinaci cestovního ruchu (management cestovního ruchu) si většina obcí zajišťuje samostatně ve vlastní působnosti, popř. v součinnosti s místními podnikatelskými či neziskovými subjekty. Současný stav v oblasti rozsahu a kvality poskytovaných služeb pro rozvoj cestovního ruchu jako celku neodpovídá nárokům na budoucí rozvoj turistiky v daném území. Neexistuje subjekt, který by jednotně koordinoval rozvoj cestovního ruchu pro oba výše definované směry dalšího turistického rozvoje, činnost informačních center, vytvářel a vydával jednotné informační materiály a poskytoval další služby, které budou vyžadovány pro potřeby rozvoje cestovního ruchu.

3.3.4 Lázeňství a wellness V regionu jsou, především díky záměrům v Nových Hradech, ambice rozvíjet infrastrukturu a služby v oblasti wellness, popř. lázeňství. Níže je uveden základní přehled o aktivitách


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 v tomto směru v mikroregionu a vazby na nejbližší okolí, které snahy o podporu rozvoje wellness a lázeňství podporují. -

Tereziiny Lázničky – nově zahájen wellness provoz. Objekt umístěn v nádherném prostoru Národní přírodní památky Tereziino údolí. K dispozici masáže, sauna, solárium, fitness a zázemí pro cykloturisty. V zimě možno nabídku rozšířit o běžecké lyžování.

-

Buquoyská rezidence – připravovaný záměr soukromého investora (rezidence Nové Hrady a.s.) a města Nové Hrady na vybudování lázeňského a wellness centra v Nových Hradech.

-

Lázně Třeboň – klasické slatinné lázně s dlouholetou tradicí (Bertiny lázně a Lázně Aurora), léčba pohybového ústrojí (mimo posuzovanou oblast, ale s vazbou na případný rozvoj wellness a lázeňství – dovoz přírodního léčivého zdroje – peloidu, možnost společných služeb, sdruženého využívání kapacit apod.)

-

Lázně Haarbach – rašelinné lázně Haarbach v Rakousku, jsou určeny zejména pro léčbu pohybového ústrojí. Nacházejí se v krásné a čisté přírodě v rakouském příhraničí. Nabízejí možnosti všestranného vyžití přímo v areálu, včetně výletů do přírody. V zimě je možné využívat opravené běžecké trasy a nedaleké sjezdovky. Přes léto je možné po cyklotrasách projet veškeré zajímavosti v okolí.

Město Nové Hrady má vzhledem ke své poloze a nabídce okolí velmi dobré předpoklady pro rozvoj zdravotní turistiky, především pak wellness. Pro příznivé klimatické podmínky a čistou vodu, čistou přírodu a zejména polohu v Novohradských horách, byla celá oblast vyhledávána již v minulosti k lázeňským a rekreačním pobytům. Jako příklad lze použít nedalekou Hojnou Vodu (název odvozen od slova „hojivý“), kde byl již v roce 1564 objeven léčivý pramen a roku 1567 zde byly zřízeny lázně (léčili se zde již příslušníci slavného rodu Rožmberků). V rámci provozu wellness centra je možné využívat i zdroje z nedalekých třeboňských rašelinišť a to na koupelové a zábalové procedury. V případě uznání přírodního léčivého zdroje je možné v budoucnu usilovat o zřízení přírodních léčebných lázní a získání statutu lázeňského místa.

3.4 Podnikatelské prostředí 3.4.1 Souhrnná charakteristika ekonomického prostředí Dle statistik ČSÚ převažuje z hlediska struktury podnikatelských aktivit v mikroregionu terciární sektor. V území je zakořeněna silná tradice zemědělství, která je podtržena přítomností stále poměrně vysokého množství zemědělských subjektů včetně podniků obhospodařujících rozsáhlé plochy a stáda a zaměstnávající na poměry mikroregionu vysoké množství zaměstnanců. I přes převažující počet registrovaných firem ve službách je mikroregion spíše zemědělsko-průmyslového charakteru, s doposud nižším zastoupením služeb. Z jednotlivých odvětví se jeví jako nejperspektivnější strojírenství, kde se jednoznačně projevuje kladný vliv zahraničního kapitálu v největších firmách. Perspektivu k dalšímu rozvoji si však v regionu zachovává i dřevozpracující, nábytkářský, potravinářský nebo textilní průmysl. Další potenciál směřuje jednoznačně do rozvoje infrastruktury a služeb pro turistiku. Tabulka níže dokládá stav ekonomické základny mikroregionu z hlediska typů subjektů. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout, že tyto statistiky


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. žádnou. Tabulka 15 Přehled ekonomických subjektů v mikroregionu (k 1.1.2005) Název obce

Počet ekonomických subjektů Celkem

Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár Celkem

245 678 51 252 264 62 146 43 446 119 202 74 521 147 25 57 75 108 295 71 94 984 53 5 012

Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod

60 47 14 43 45 20 35 11 46 18 49 13 66 28 4 17 31 13 20 9 3 77 12 681

44 90 11 25 37 5 14 3 89 14 27 16 59 32 3 10 2 22 36 7 16 169 11 742

23 104 3 40 49 3 26 5 58 23 28 19 68 17 3 7 6 14 29 13 25 126 12 691

63 204 15 72 73 15 28 14 136 38 46 10 139 34 7 12 22 39 101 22 30 304 6 1 430

Zdroj: ČSÚ

V regionu se nachází poměrně velké množství nevyužívaných objektů a areálů v různém technickém stavu. Využití těchto nemovitostí se členské obce pokouší řešit například prostřednictvím jejich ucelené prezentace a nabídky. V této souvislosti byl připraven Katalog nevyužívaných budov v mikroregionu Růže, kde se prezentují nevyužité budovy obcí Borovany, Kamenná, Nové Hrady, Malonty, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Pohorská Ves, Slavče, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší a Trhové Sviny.

3.4.2 Ekonomické prostředí v jednotlivých obcích mikroregionu Benešov nad Černou V obci jsou zastoupeni spíše drobní podnikatelé. Z této charakteristiky vyčnívá postavení firmy Bentex (textilní výroba), která je s cca 400 zaměstnanci dominantním zaměstnavatelem i pro širší spádové území. Z hlediska dalších podnikatelských aktivit lze jmenovat následující subjekty Jednota DS Kaplice - prodejna smíšeného zboží, Smíšené zboží - Ferenčíková Marie, Konzum - Pokrývková Milena, Discret - papírnictví, hračky, oděvy - Jiří Pečl, Second hand - Anežka Kučerová, Zámečnictví - Josef Dvořák nebo Pstruhařství Boršov nad Vltavou - provoz Benešov nad Černou.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 V územním plánu obce jsou vyčleněny další plochy pro navazujících rozvoj podnikatelských aktivit v obci – s preferencí především služeb, popř. drobnějších provozů. Borovany Podnikatelská struktura je různorodá, jsou zastoupeny všechny výrobní sektory. Z hlediska zaměstnanosti zůstává nejvýznamnějším podnikem Lasselsberger a.s. Plzeň, resp. jeho zdejší závod (keramický průmysl). V současné době má společnost cca 160 zaměstnanců. Významným zaměstnavatelem je stále i zemědělství, konkrétně Zemědělské družstvo Borovany s cca 150 zaměstnanci (rostlinná, živočišná a přidružená výroba). Mezi další významné zaměstnavatele patří Agropodnik Mydlovary a.s., středisko Borovany (cca 10), Stempel s.r.o. – výroba razítek (cca 70). Dále zde působí řada co do počtu zaměstnanců menších subjektů, například Skládka Růžov (cca 4, spolu s Dopravním střediskem firmy Marius Pedersen dalších cca 30), Služba VD, středisko výroby Borovany (cca 5), Služby Borovany s.r.o. (cca 2), 1 JVS a.s. (cca 4). Dále ve městě působí více než 200 drobných firem do 10 zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných. V nadcházejícím období se připravují větší investice firem Bonus (zpracování pneumatik) a Finesa. V územním plánu města jsou vyčleněny další plochy vhodné pro rozvoj podnikatelských aktivit (pro cca 3 ha je již naplánováno využití ze strany firmy Finesa), dalších cca 7 ha je ještě k dispozici. Čížkrajice Podnikatelská základna není příliš rozsáhlá, spíše orientace na zemědělství. Největším zaměstnavatelem v obci je stále ZD Čížkrajice. Dále se v obci vyskytují spíše drobnější podnikatelé – Autoopravna Kubík (2), soukromí zemědělci (3x). V rámci územního plánu obce je vyčleněno několik menších ploch pro případný rozvoj podnikání, spíše drobného charakteru. Dolní Dvořiště Největšími zaměstnavateli v obci jsou dosud zemědělské firmy (Zemav Rybník spol. s r.o. (Dolní Dvořiště) – cca 20 zaměstnanců, Agrobeta MM s.r.o. (Rychnov nad Malší) – cca 15 zaměstnanců). Dále na území obce a v jejích místních částech působí spíše drobní podnikatelé a poskytovatelé služeb. Je zde zastoupeno i několik podnikatelů v cestovním ruchu (provoz hotelu, restaurací, barů a hospod, solária a cukrárny). V obci Dolní Dvořiště je provozována řada nočních klubů, barů a heren. V územním plánu jsou vyčleněny menší plochy pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Horní Stropnice Největším zaměstnavatelem v obci zůstává 1. Jihočeská zemědělská a.s. ve Světví (zemědělská výroba, cca 50 zaměstnanců). Mezi další významnější podnikatelské subjekty patří Jihočeské lesy a.s., ŠIPRO (textilní výroba, šití), GEMINI, R. Blíženec. Dále je zde řada drobných podnikatelů a OSVČ ve službách a řemeslech. Obec má v územním plánu vyčleněno několik ha ploch pro další rozvoj podnikatelských aktivit. Preferovány by byly investice související s rozvojem turistiky nebo drobného řemeslného podnikání.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Hranice Na území jedné z nejmenších obcí mikroregionu provozují svou činnost pouze drobní podnikatelé (provozovatelé penzionů, obchodu, drobní zemědělci, květinářství, prodejna motorových pil, kovářství). Územní plán předpokládá určité možnosti rozvoje podnikatelských aktivit. Jílovice Ekonomické aktivity v obci nejsou příliš rozsáhlé. Dřívější poměrně významný zaměstnavatel (firma Konstanta ukončil provoz). Největším zaměstnavatelem tak je pobočka firmy Novhradtex z Nových Hradů, která zde zaměstnává 10 lidí. Dále zde působí několik OSVČ v oblasti drobného podnikání (kameník, truhláři, tesaři, opravna aut, sběrna surovin, topenáři, voda+plyn). V územním plánu existují menší plochy vhodné pro rozvoj podnikání. V obci se však nacházejí nevyužité objekty (např. objekt bývalé pily) a bývalé zemědělské areály, pro které by bylo vhodné najít využití přednostně. Kamenná Vzhledem k velikosti obce není podnikatelská základna příliš rozsáhlá. Největším zaměstnavatelem je stále ZD Kamenná, které v zemědělství (zaměstnává cca 20 lidí). Dalším významným zaměstnavatelem v obci je BKV Kamenná – opravy zemědělské techniky (8 zaměstnanců). Posledním podnikatelským subjektem je Truhlářství Jaroslav Jaroš. Ostatní spádovost (dojížďka do zaměstnání) je především směrem na Trhové Sviny. Ledenice V obci Ledenice existuje silná truhlářská tradice – řada podnikatelských aktivit v tomto směru. Dříve byla snaha pořádat i specializovaný truhlářský veletrh. Mezi největší zaměstnavatele patří Výrobní družstvo Ledenický nábytek (cca 25), Dřevomodelárna (cca 25, výroba částečně přesunuta do Č. Budějovic), Agro Hochstafl – obdělává 400 ha – farma Mysletín (cca 15), EPIGON – zemědělská výroba (cca 20), AGROM Zborov – zemědělská výroba (cca 15), Truhlářství Fencl (cca 15), Truhlářství Janda (cca 15), Finesa – reklamní činnost (cca 15). Dále zde působí množství drobných podnikatelů a zemědělců. V územním plánu obce je vyčleněno 15 ha pro průmyslové využití. Cílem je po vyřešení pozemkové situace obsazení zóny podnikatelskými aktivitami spíše drobnějšího charakteru. Ločenice Pro ekonomickou základnu obce je rozhodující zemědělská výroba. V obci působí jeden z největších zemědělských subjektů v celém mikroregionu – Zemědělské družstvo Ločenice (cca 130 lidí). To se přes očekávané problémy a útlum činnosti podařilo zachovat a transformovat na poměrně prosperující podnik. Dalším významným podnikem je firma FONSUS – těžba písku (cca 15 zaměstnanců, areál firmy je však v katastru obce Svatý Jan nad Malší). Další v obci působí drobní podnikatelé ve službách a řemeslech (zedníci, instalatéři apod.). V oblasti služeb je dosud malá konkurence. Územní plán obce předpokládá určité menší plochy pro další rozvoj podnikání drobnějšího charakteru.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Malonty Pro ekonomickou situaci v obci má poměrně velký význam zemědělství. Svůj význam si zachovává i lesní hospodářství (i pře zánik pobočky Lesů ČR je v lesním hospodářství zaměstnáno 8 lidí). Samotná obec Malonty hospodaří na 860 ha lesní plochy – služby jsou částečně zajišťovány obcí (4 zaměstnanci). Mezi nejvýznamnější podniky patří Bemagro a.s. – zemědělství, zaměstnává (40), dále firma D+G kabeláže pro nákladní vozidla (30) nebo místní pila (4). Dále v obci podnikání několik drobných živnostníků. Mladošovice V katastru obce hospodaří ZD Borovany, které zde má budovy. Dále v obci působí několik soukromých zemědělců. Z další výroby již pouze 1 firma zabývající se autoopravami a kovovýrobou (2 lidi). V územním plánu, který se bude připravovat v roce 2007 se předpokládá s vyčleněním menších ploch pro případný rozvoj drobného podnikání. Aktuálně je jako soukromá investice připravován projekt výstavby pily /vznik 2 nových pracovních míst). Nové Hrady Ekonomická základna je rovněž poměrně pestrá, působí zde řada drobných podnikatelů ve službách a řemeslné výrobě. Ve správním území města nepůsobí jeden dominantní zaměstnavatel, ale pracovní místa jsou rozložena na více středně velkých podnikatelských subjektů. Vzhledem k přirozeným podmínkám a nabídce města je patrná jeho profilace jako centra cestovního ruchu. Mezi nevýznamnější firmy ve městě patří BKV Kamenná (opravárenství, prodej plynu), HCS Bohemia s.r.o. (instalace hydraulických systémů, prodej zem. a lesnické techniky, opravárenství), HBSW Dobrá Voda a.s. (výroba nápojů), Jihočeské lesy a.s. (s cca 60 zaměstnanci na pobočce Nové Hrady největší zaměstnavatel ve městě), MOTOR JIKOV Group a.s. (komponenty pro palivové soustavy zajišťované místní „divizí auto“ společnosti), Novhradtex s.r.o. (textilní výroba), Rybářství Nové Hrady s.r.o., Technické služby města Nové Hrady, ŽPSV Uherský Ostroh – Jakule (výroba betonových prvků). Významnými zaměstnavateli jsou pak i Městský úřad Nové Hrady, AUC nebo novohradský klášter s 11 zaměstnanci. Město Nové Hrady má v prostorech kolem čerpací stanice územním plánem vyčleněny další rozvojové plochy pro podnikání. Jedná se o průmyslovou zónu v katastru města (lokalita „Za městem“), preferována je spíše drobnější, ekologicky šetrná výroba. Olešnice Ekonomická aktivita v obci se orientuje především na zemědělskou výrobu. Mezi významné podniky patří NEMA – pila (cca 25 lidí), další dvě pily jsou ve Lhotce a u Olešnice (celkem cca 12), Rybářství Lhotka (patří pod Lesy a rybníky Č. Budějovic, cca 10 lidí). Dále zde působí několik soukromých zemědělců, z nichž například subjekt M. Dvořák – rostlinná a živočišná výroba je možné považovat za poměrně velký subjekt (10 lidí). Dále jsou v obci drobní živnostníci působící v oblasti služeb a drobných řemesel. Za atraktivní podnikatelský záměr lze považovat zdejší výrobu lázeňských oplatek – Oplatky Smrčka (5 lidí). V rámci územního plánu obce jsou vyčleněny menší plochy pro případný rozvoj drobného podnikání.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Ostrolovský Újezd Jedná se o velmi malou obec, čemuž odpovídá i stav podnikatelské základny, která je tvořena pouze drobnými subjekty. Největší zaměstnavatel je Zemědělské družstvo – zaměstnává 4 lidi. Dále v obci působí cca 4 drobní živnostníci. Pro další vývoj je spíše než vyčleňování dalších ploch pro podnikání podstatnější hledat využití stávajících málo nevyužitých objektů (bývalý pivovar, zámek). Petříkov Podnikatelská základna je orientována na zemědělství a rekreaci. V obci působí 4 větší a 1 menší soukromý zemědělec. Dále jsou v obci 4 malé penzionky, hospoda a obchod. Co se drobného živnostenského podnikání týče, působí v obci 2 autodopravci, firma provádějící servis výtahů a několik drobných OSVČ (zedník, topenář, truhlář, klempíř). Z pohledu zaměstnanosti je významné i postavení podniku HBSW Dobrý Voda, do které dojíždí cca 7 lidí z obce za prací. Pohorská Ves V obci působí agroturistická farma s ubytováním, keramická dílna, obecní hospoda s celoročním provozem (aktuálně v rekonstrukci), soukromý zemědělec. Celoročně je v provozu informačním centrum, které provozuje obec. Pro další ekonomický rozvoj obce je důležité zajistit otevření hraničního přechodu. Slavče V obci má tradici především zemědělská a dřevozpracující výroba. Mezi významné subjekty patří formy BV nábytek (cca 40), Thermostar - výroba oken (15) a ZD Slavče (cca 20 zaměstnanců). Z hlediska orientace zemědělství je převažující typ výroby rostlinná výroba. V obci dále působí několik drobných živnostníků (zámečník, instalatér, truhlář). V územním plánu obce jsou vyčleněny menší plochy pro případný další rozvoj drobných podnikatelských aktivit. Srubec Ekonomické aktivity v obci nejsou příliš veliké. Kromě 2 soukromých zemědělců, kteří udržují zemědělské aktivity po zkrachovalém ZD, se obci nachází pouze několik drobných živnostníků (zedníci, opraváři, zámečník, kadeřnictví, malíř). Nízká ekonomická aktivita je způsobena především vysokou výjezdovostí do Č. Budějovic. Územní plán obce počítá s několika menšími plochami pro rozvoj podnikání, problém je však s vlastnictvím pozemků, které jsou z velké části v soukromém vlastnictví. Strážkovice Orientace podnikatelských aktivit směřují především do oblasti zemědělství – významnými subjekty jsou firmy ZETA NOVA (10 pracovníků) a ZETA Servis (10) – opravy zemědělských strojů. Společnost Jihostav, která zde dříve měla výrobu využívá v obci již jen sklady. Mimo tyto větší subjekty působí v obci pár drobných soukromých zemědělců, 2 hospody a několik živnostníků (kadeřnictví, autoopravář, truhlář). Územní plán obce počítá s menšími plochami pro případná rozvoj podnikání (Spíše v oblasti služeb nebo drobné výroby, popř. skladů větších firem z Č. Budějovic apod.).


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Svatý Jan nad Malší Charakter ekonomických aktivit je dán největším zaměstnavatelem v obci, kterým je ZD Ločenice (cca 120). ZD hospodaří ve správním území obce Svatý Jan. Kromě tohoto největšího subjektu v obci působí drobní živnostníci (zedníci, kovovýroba, kosmetika, kadeřnictví). Trhové Sviny Podnikatelská základna na poměry mikroregionu široká a zasahuje do téměř všech oblastí. Ve městě je zastoupena řada služeb, které zajišťují spádově obslužnost širšího území mikroregionu. Následující přehled uvádí počet subjektů v jednotlivých odvětvích a dokládá šíři ekonomické základny města Trhové Sviny jako centra celého mikroregionu: -

Zemědělství, lesnictví, rybářství (54 firem)

-

Těžba a zpracování uhlí a ropy, energetika, vodohospodářství (3 firmy)

-

Těžba a zpracování nerostů, chemický průmysl, druhotné suroviny a odpady (13 firem)

-

Kovovýroba, strojírenství, elektrotechnika a přístrojová technika (32 firem)

-

Průmysl potravinářský, textilní, kožedělný, dřevozpracující, plastikářský a další (73 firem)

-

Stavebnictví a stavební materiály (76 firem)

-

Velkoobchod, maloobchod, ubytování, stravování, služby pro občany (223 firem)

-

Doprava, spoje a telekomunikace (39 firem)

-

Bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, služby pro podniky (80 firem)

-

Zdravotnictví, školství, kultura, státní správa apod. (34 firem)

Mezi největší zaměstnavatele ve městě patří především firma Greiner nástrojárna, s.r.o., dále Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny nebo firma A. Schmied (optické a fotografické přístroje). Z dalších zaměstnavatelů je možné zmínit například firmu Trust-ts spol. s r.o. – montáž truhlářských výrobků (20 truhlářů). V územním plánu města je počítáno s dalšími plochami pro výstavbu průmyslového charakteru nebo drobných podnikatelských provozů (konkrétně se jedná o rozšíření stávající průmyslové zóny města, v územním plánu je dále vyčleněno několik menších ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit – preference lehkého průmyslu). Žár Největším zaměstnavatelem v obci je firma SOHORS spol. s r.o. zabývající se zemědělskou výrobou (cca 60 pracovníků), významné jsou rovněž aktivity firmy ASB Grünland spol. s r.o., Žár (20 lidí) - firma zaměřena na výrobu zahradnických substrátů, nákup a prodej hnojiv. Dále v obci působí drobná živnostníci (truhlář, švec apod.). V místní části Žumberk je vzhledem k přítomnosti tvrze významný sektor podnikání v cestovním ruchu (penziony).

3.4.3 Zemědělství Již z informací o podnikatelské základně mikroregionu jednoznačně vyplývá, že role zemědělství je v řešeném území stále poměrně významná. V každé obci působí celá řada zemědělských subjektů, převážně drobných soukromých zemědělců.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Relativně malá oblast mikroregionu nevznikla podle kriterií zemědělské sounáležitosti, ale rozhodnutím obcí. Ze zemědělského hlediska tedy vykazuje značné rozdíly. Oblast českokrumlovské části Novohradských hor je místem rozvoje zemědělství. Současné farmy jen volně vycházejí z bývalých objektů, jsou spíše „ranči“ velkých, ale pro oblast přiměřených kapacit. Až na naprosté výjimky je zde zemědělství organizováno na podnikatelské a zaměstnanecké bázi. Perspektiva oblasti pro zemědělskou výrobu je vysoká, rodinné farmy v obydlených statcích se však až na výjimky dosud příliš nevyskytují. Ty nemnohé jsou však dobrým příkladem multifunkčního zemědělství (mimoprodukční funkce zemědělství). Oblast českobudějovické části Novohradských hor má sice stejné výchozí přírodní a demografické podmínky jako oblast předcházející, v současnosti je zde však zemědělství v útlumu. Soukromníků je méně, působí zde jen 1 velký zemědělský podniky. V oblasti Třeboňské pánve hospodaří většina zemědělců v rozsáhlých rodinných statcích německého typu s velkou kapacitou pro ustájení. Statky zpravidla stojí uprostřed vlastních pozemků. Předpoklady pro rozvoj rodinných farem jsou zde velké, přesto existují jen výjimečně. Zemědělci jsou orientováni na „hrubé“ zemědělství, téměř výhradně výkrm býků. Mnoho zemědělců je zde starších padesáti let bez pokračovatele. Oblast je limitována nedostatkem vlastních obilovin. Multifunkční zemědělství zde v rozporu s podmínkami téměř neexistuje. Stav a podmínky zemědělství na území mikroregionu je možné charakterizovat následujícím způsobem: -

přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu jsou zde převážně podprůměrné – nadmořská výška v rozmezí od 450 do 1034 m n. m., značně členitý reliéf krajiny, vyšší podíl podzolových a hnědých kyselých půd, glejových a pseudoglejových půd, zejména v oblasti Novohradských hor a podhůří,

-

celková produkční schopnost zemědělské půdy je v daných přírodních podmínkách rovněž podprůměrná,

-

začínající devastace přírodního potenciálu související s klesajícím rozsahem obdělávaných půd a následným zaplevelením hrozí aktuální půdní erozí, zejména u větších bloků orné půdy,

-

zhoršení tradičně dobrého vodního režimu v některých oblastech mikroregionu „Sdružení Růže“ regulací a napřimováním vodních toků,

-

v příměstské oblasti Českobudějovické pánve ohrožení znečištěním a přesunem městských odpadů,

-

nedokonale stabilizované vlastnické a uživatelské vztahy k zemědělské půdě vedou k rostoucímu objemu zemědělské půdy neobdělávané ani v základním rozsahu,

-

postupně se zhoršují ekonomické výsledky zemědělských podniků, zejména větších podniků nad 25 pracovníků.

Naproti tomu stále existuje tradice zemědělského využití krajiny, pozitivní vztah k půdě u převažující části zemědělské populace a relativně vysoká flexibilita českých zemědělců. Pestrý reliéf krajiny vytváří prostor pro diversifikaci zemědělské činnosti – poměrně úrodné půdy v nižších polohách Novohradského podhůří a v Budějovické pánvi, vhodné podmínky pro pícninářství a pastevní chov ve vyšších nadmořských výškách. Velmi dobrá je soustava


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 vodních zdrojů, která vytváří přirozeně kvalitní vodní režim oblasti. Oblast nabízí vhodné podmínky pro rozvoj ekologických způsobů hospodaření, produkci a využití ekologických zdrojů energie. Dobrá kvalitativní úroveň životního prostředí, atraktivní krajina doplněná kulturními a přírodními zajímavostmi představuje v souhrnu dobrý potenciál pro agroturistiku. Přínosem může být využití rakouských zkušeností s agroturistikou, její propagací a kvalifikací/rekvalifikací farmářů, alternativa vzájemného propojení těchto aktivit. Ke zlepšení ekonomických výsledků může přispět integrace zemědělských podniků na úrovni zpracovatelských a zejména marketingových článků – vytváření družstev tzv. „nové generace“ či obdobného typu obchodní organizace, obdobná integrace podniků je žádoucí i pro agroturistiku jak na horizontální úrovni (marketing, propagace), tak především s orgány obcí, drobnými podnikateli.

3.5 Přírodní prostředí, chráněná území 3.5.1 Krajinné ekologické jednotky území V prostorovém uspořádání krajinných ekologických jednotek mikroregionu „Sdružení Růže“ se projevuje zřetelná změna podnebných, reliéfových, půdních, vegetačních, odtokových podmínek, tedy gradient, od severních okrajů kolem Srubce, Zalin, Kojákovic pres Borovany, Trhové Sviny, Nové Hrady až na vrcholky Novohradských hor. Z nadmořských výšek kolem 450 m stoupá povrch reliéfu krajiny až na 1034 m na Vysoké. Tento gradient se rovněž projevuje ve využívání krajiny, především v zemědělství od poměrně úrodných půd k loukám, pastvinám a horským lesům. Takto také postupovala středověká kolonizace, která měnila původní bukové/jedlové doubravy nižších poloh a bučiny s kyčelnicí devítilistou, případně podmáčené rohozcové smrčiny s rašelinnou smrčinou vyšších poloh. Je zde však další značný rozdíl spočívající v rozlišení 3 základních skupin přírodních krajinných jednotek: -

Novohradské hory

-

Novohradské podhůří

-

Třeboňská pánev

Do území mikroregionu rovněž zasahuje výběžek Českobudějovické pánve u obce Srubec. Současná krajina mikroregionu je krajinou kulturní, v níž je uloženo obrovské množství práce našich předků a toto dědictví krajiny nás zavazuje k odpovědnosti k současné mladé generaci, které bychom měli předat krajinu v aspoň takovém stavu v jakém jsme ji dostali od našich rodičů. Ve využívání krajiny platí další zásady jako je předběžná obezřetnost v prosazování změn využívání krajiny a změn životního prostředí, adresná odpovědnost poškozovatelů krajiny a zmíněná mezigenerační odpovědnost. Není pochyb o tom, že pokud by došlo k zastavení využívání krajiny mikroregionu, pak by cílovým stavem krajiny byly lesy, jejichž složení by nebylo sice zcela shodné s původní dřevinnou skladbou, ale nepochybně by lesy dominovaly. V řešeném území, resp. Především na území Novohradských hor, byl zaznamenán výskyt řady taxonů, které nebyly nikdy nalezeny jinde v České republice, například: kýchavice Veratrum album (Novohradské hory), pryskyřník Ranunculus aconitifolius (Novohradské hory), prstnatec Dactylorhiza traunsteineri, vrba Salix appendiculata (Novohradské hory).



3.5.2 Bioregiony v řešeném území Na území mikroregionu Sdružení Růže mají z hlediska bioregionů Jihočeského kraje největší význam následující: Novohradský bioregion Bioregion je tvořen převážně žulovou plochou hornatinou. V bioregionu je zastoupena biota 5. jedlo-bukového vegetačního stupně, na vrcholech pak 6. smrkovo-jedlovo-bukového stupně. Potencionální vegetaci tvoří květnaté bučiny, acidofilní horské bučiny a podmáčené smrčiny. Biota má tedy horský ráz, druhy středních poloh však vystupují poměrně vysoko. Vyskytuje se zde celá řada alpských prvků. Na přechodech k Českokrumlovskému bioregionu se vyskytují ostrovy s acidofilními bučinami. Reliéf představuje tektonicky zdvižený zarovnaný povrch, nad kterým vyčnívají izolované vrchy a hřbety. Okrajové zlomové svahy mají členitější reliéf charakteru členité vrchoviny až ploché hornatiny. Střed pohoří má charakter ploché vrchoviny až členité pahorkatiny. Z menších útvarů jsou nápadné žulové skalní útvary a suťová pole tvořená obrovskými balvany. V bioregionu je zastoupena fauna hercynských horských lesů, blízká Šumavskému bioregionu, ale s omezenějším druhovým spektrem. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Českobudějovický bioregion Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami. Převažuje biota dubojehličnaté varianty 4. vegetačního stupně s ostrovy 3. dubovo-bukového stupně. Potenciálně je vegetace tvořena acidofilními doubravami, luhy a olšinami. Charakteristické je zastoupení mokřadních a vodních stanovišť. Převážná část pánve má ráz ploché pahorkatiny, pouze na severozápadě má ráz členité pahorkatiny. Flóra je převážně mokřadní, vyskytuje se v ní několik exklávních prvků. Význačný je výskyt boreálních a boreokontinentálních druhů olšin a mokřadů. Fauna tohoto bioregionu je převážně hercynská, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), silně ovlivněna lidskou činností. Přírodě blízká stanoviště a jejich faunu představují především mokřady, do velké míry nahrazované pobřežními lemy četných rybníků. Řeky v bioregionu mají podhorský charakter a náležejí do parmového pásma. Českokrumlovský bioregion Bioregion má vysokou biodiverzitu, to je dáno i pestrou geologickou stavbou (i vápence a hadce). Charakteristická je mozaika bioty 3. Dubovo-bukového až 5. jedlo-bukového stupně s extrémními ostrůvky teplomilné a horské bioty. Potenciální vegetaci v nižších částech tvoří acidofilní doubravy, ve vyšších částech pak květnaté až bikové doubravy. V údolích jsou háje a malé ostrůvky reliktních borů, na plošinách místy i olšiny. Na ostrůvcích vápenců je možno předpokládat teplomilné doubravy, na hadcích reliktní bory. Méně typická část je tvořena okrajovými pahorkatinami a kotlinami. Při okrajích má reliéf charakter členitější pahorkatiny. Nad tuto pahorkatinu se zvedají výrazné horské skupiny s charakterem členité vrchoviny až hornatiny. Na kompaktních horninách jsou časté skalní sruby a balvanité sutě i balvanové proudy. Údolí Vltavy, Malše, Zlatého potoka a Blanice mají místy kaňonovitý charakter se skalními útvary. Nelesní náhradní vegetaci reprezentují louky a pastviny. Dnes již vzácně ji reprezentují i rašelinné a slatinné louky. Flóra je pestrá, zvláště v oblastech s bazickými substráty. Převažují druhy středoevropské podhorské květeny, jako např. svízel vonný a kopytník evropský. V bioregionu se vyskytuje běžná lesní fauna vyšších poloh hercynské


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 podprovincie s některými význačnými druhy (los evropský, tetřev hlušec, tetřívek obecný). Fauna je ovlivněna sousedstvím horských regionů – Šumavským a Novohradským (myšivka horská). Na výchozech vápenců se vyskytují teplomilná společenstva s kobylkou Leptophyes bosci a měkkýši suchomilkou obecnou a zrnovkou mechovou. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Vltava a částečně i Malše do pásma lipanového. Třeboňský bioregion Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Biota je do značné míry azonálního charakteru, zvláště převažují mokřadní a psamofilní společenstva. Potencionální vegetaci tvoří společenstva acidofilních doubrav, bory, olšiny a rašeliniště. Méně typické jsou zdvižené okraje na krystaliniku s členitějším reliéfem, hojnějším výskytem bučin. Specifickým prvkem jsou dnes velká rašeliniště s borovicí blatkou a dále rozsáhlé rybniční soustavy a celá řada neregulovaných toků přírodního charakteru. Patří k nejplošším v celé České republice. K okrajům se reliéf zvedá a má charakter ploché pahorkatiny, na tektonicky zdvižených okrajích má pak ráz členité pahorkatiny. Flóra území je bohatá, s celou řadou exklávních prvků, do značné míry se vymyká běžné hercynské květeně středních poloh. Mezní prvky jsou vzácnější. Velmi charakteristická je přítomnost boreokontinentálních druhů. Fauna regionu je výrazně hercynská, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Fauna je rozhodujícím způsobem ovlivněna existencí početných rybníků, rašelinných luk, rašelinišť a rozlehlých, místy rašelinných lesů.

3.5.3 Chráněná území Na území mikroregionu Sdružení Růže se nachází několik chráněných území. Nejvýznamnějším z nich je přírodní park Novohradské hory, který zasahuje do území České Budějovice, Český Krumlov). Jedná se o rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev, suťové a skalní útvary, přírodní toky, zbytky květnatých luk, kulturní krajina s vyváženou mozaikou krajinných segmentů, četné přírodní rezervace a skladebné prvky regionálních. Přírodní park Novohradské hory je v rámci příslušné územně plánovací dokumentace (ÚP VÚC Jihočeského kraje a ÚP VÚC Novohradsko) evidován jako navrhovaná CHKO Novohradsko. V území se rovněž nachází několik národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Jejich přehled je zobrazen v následující tabulce. Tabulka 16 Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky v území mikroregionu Kategorie ochrany – národní přírodní rezervace Název

Číslo

Rozloha

Červené blato

65

33,4 ha

Žofínský prales

544

99,5 ha

Kategorie ochrany – národní přírodní památka Název

Číslo

Hojná Voda

110

9,2 ha

Tereziino údolí

444

128,1 ha

Rozloha

Zdroj: koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Dále jsou v regionu zastoupeny i další maloplošná chráněná území situovaná především do Novohradských hor a jejich podhůří – přírodní rezervace a přírodní památky. Jedná se například o přírodní památky Ostrolovský újezd, Prameniště Pohorského potoka, Pohořské rašeliniště, U tří můstků, Stodůlecký vrch, Myslivna, Přesličkový rybník, Rapotická březina a další. Do území mikroregionu Sdružení Růže zasahuje svým jihozápadním výběžkem území CHKO Třeboňsko. Z hlediska katastrálních území obcí, které do CHKO Třeboňsko, které do území CHKO zasahují, se jedná o následující: -

Byňov (Nové Hrady),

-

Hranice, Trpnouze,

-

Kojákovice (Jílovice),

-

Lipnice (Jílovice),

-

Obora (Nové Hrady),

-

Šalmanovice (Jílovice),

-

Těšínov (Petříkov),

-

Vyšné (Nové Hrady).

3.5.4 Lokality Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. V ČR je soustava Natura 2000 tvořena dvěma typy území: ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Základní legislativu EU pro transpozici a vytváření soustavy Natura 2000 v ČR představují dvě směrnice : Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (tzv. Birds directive) a Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. Habitats directive). Lokality Natura 2000 s vlivem na území mikroregionu Sdružení Růže Následující tabulka zobrazuje přehled lokalit Natura 2000, které se přímo dotýkají území mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 17 Lokality Natura 2000 zasahující do území mikroregionu Sdružení Růže Kategorie chráněného území – ptačí oblasti Název oblasti, kód

Vymezení oblasti, její rozloha a předmět ochrany

Novohradsko, CZ0311039

-

Benešov nad Černou, Velký Jindřichov, Hojná Voda, Staré Hutě u Horní Stropnice, Bělá u Malont, Rapotice u Malont, Dolní Příbraní, Lužnice u Pohorské Vsi, Pivonice u Pohorské Vsi, Pohoří na Šumavě, Mikulov.

-

9 054,07 ha

-

Předmět ochrany: datlík tříprstý, jeřábek lesní

Kategorie chráněného území – evropsky významné lokality


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Název oblasti, kód

Vymezení oblasti a její rozloha

Stropnice, CZ0313123

-

meandrující tok říčky Stropnice, její široká niva a rybniční soustava u Olešnice. Ekotop: území je součástí tzv. Stropnického příkopu v JZ části Třeboňské pánve, který je vyplněn křídovými pískovci, slepenci a jílovci klikovského souvrství. To je překryto kvartérními sedimenty. Široká niva říčky Stropnice s přirozeně meandrujícím korytem řeky. Soustava středně velkých rybníků u Olešnice na říční terase na levém břehu řeky. Přirozeně meandrující koryto říčky Stropnice v široké, občas zaplavované nivě s kosenými i nekosenými loukami a mokřady. Soustava středně velkých, víceméně lesních rybníků na říční terase.

-

1 258 ha

-

Rašeliniště s blatkovým borem 1.5 km jv. Šalmanovice, cca 5 km z. od Suchdola nad Lužnicí.

-

395 ha

-

zalesněná niva řeky Malše s horskými olšinami a smíšené lesy v okolí Ulrichova. V enklávě Dolní Příbraní zbytky rašelinných, mokrých a mezofilních luk.

-

1 619,38 ha

-

lesní porost ve svahu při západním okraji města Nové Hrady a lužní les Bažantnice (v současnosti také jako bažantnice využívaný) asi 1 km severně od města, oddělený nivou Stropnice. Ekotop: A) Lesní kambizem a fluviální usazeniny na podloží biotitické ortoruly, B) Svažitý terén obrácený západním směrem k říčce Stropnici a její niva s plochým reliéfem, C) Smíšený les s převažujícím dubem v nivě Stropnice (Bažantnice) a smíšený les ve svahu s hojně se vyskytujícím dubem (Sokolí hnízdo).

-

48 ha

-

Bedřichovský potok 7 km jihozápadně od Nových Hradů. Ekotop: Bedřichovský potok je drobným částečně regulovaným tokem v oblasti Novohradských hor se zastoupením bahnitopísčitých náplavů.

-

1 ha

-

rybník 3 km jihovýchodně od Nových Hradů, v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Přírodní památka. Ekotop: a)Horninovým podkladem, který v podobě balvanů při okraji rybníka vystupuje na povrch, je žula číměřského typu. Na většině plochy se nacházejí holocénní fluviální uloženiny a sedimenty vodní nádrže. b) Rybník o výměře 0.9 ha ležící v lesním komplexu, na bezejmenném potoce. c) Rybník s přilehlými litorálními společenstvy.

-

8 ha

-

Území 5 km jižně od Nových Hradů. Ekotop: Drobný tok v Novohradských horách s výskytem častých jemných bahnitých a bahnito-písčitých náplavů.

Červené Blato, CZ0310610

Horní Malše, CZ0314022

Sokolí hnízdo a CZ0313113

Bažantnice,

Bedřichovský potok, CZ0313092

Přesličkový rybník, CZ0313117

Veverský potok, CZ0313137

od


obce


Žofínský prales – Pivonické skály, CZ0310163

-

2 ha

-

Centrum rozsáhlého lesního komplexu ve střední části Novohradských hor, 2,5 až 5 km východně od obce Pohorská Ves a 15 km jihozápadně od Nových Hradů. Komplex přirozených smíšených porostů květnatých a acidofilních bučin, s hojným zastoupením podmáčených smrčin a s početným souborem plošných lesních pramenišť. Na přirozené lesní porosty, zejména věkově a prostorově diferencovaná starší stadia, jevázána druhově pestrá avifauna a charakteristická a významná fauna bezobratlých.

-

417 ha

Zdroj: koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje a Novohradska, www.natura2000.cz

Ptačí oblast Novohradské hory je převážně lesnaté území při hranicích s Rakouskem. Největší význam oblasti spočívá v přítomnosti vhodných lesních i nelesních biotopů, které díky izolovanosti v bývalém hraničním pásmu, vylidnění oblasti po roce 1945, rozumnému lesnickému obhospodařování a extenzívní zemědělské výrobě zůstaly zachovány až do současnosti a jsou solidním základem zachování populací klíčových druhů ptáků a při vhodném managementu i jejich dalšího zvyšování. Ptačí oblast Novohradské hory je jednou z nejbohatších lokalit výskytu jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v ČR a významnou lokalitou pro další druhy ptáků vyjmenovaných v příloze I směrnice o ptácích, zejména pak čápa černého (Ciconia nigra), chřástala polního (Crex crex), tetřívka obecného (Tetrao tetrix), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), sýce rousného (Aegolius funereus), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio).


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Obrázek 2 Ptačí oblast Novohradské hory (včetně EVL Žofínský prales – Pivonické skály a Horní MAlše)

Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje

Vyhlášené lokality Natura se potenciálně, nejen v území mikroregionu Sdružení Růže, ale v rámci celého území Jihočeského kraje, mohou být ve střetu s rozvojovými záměry obcí či dalších subjektů působících v daném území.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Obrázek 3 Další evropsky významné lokality (1: Stropnice, 2: Červené blato, 3: Sokolí hnízdo a Bažantnice, 4: Přesličkový rybník, 5: Veverský potok, 6: Bedřichovský potok)

Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje

V současné době se připravuje vyhlášení několika dalších zvláště chráněných území, jejichž lokalizace bude odpovídat buď stávajícím chráněným územím (např. NPR Brouskův mlýn), popřípadě jádrovým a nejcennějším zónám původně navrhované CHKO Novohradské hory. Zájmy chráněných druhů ani stanovišť rostlin nebudou pravděpodobně v rozporu se zájmy obcí, naopak umožní čerpání dotací na adekvátní obhospodařování chráněných ploch. Lze také očekávat vyšší zájem ze strany specifických turistů. Určité spory mohou vzniknout s velkorybáři (naůř. Petrův zdar s.r.o.), kteří hospodaří na rybnících, kde působí určitou škodu „evropský druh“ vydra, popř. kormorán a volavka. Tyto škody se v prokázaném rozsahu hradí (pro tyto účely je zřízen zvláštní zákon).

3.5.5 Živelné pohromy Území mikroregionu Sdružení Růže nepatří mezi území, která by byla v celém rozsahu citelně ohrožována přírodními katastrofami. Významné pro další rozvoj je však zejména lokální řešení protipovodňových opatření. Mezi území postihované povodněmi patří např. obce Ledenice, Petříkov, Trhové Sviny nebo chatová osada u Strážkovice. Vzhledem k náročnosti realizace protipovodňových opatření je však jejich budování velice obtížné. V tomto směru je potřeba usilovat do budoucích období o využití příslušných dotačních prostředků či spolupráci obcí. Místním problémem jsou například i lesní kalamity – polomy (např. obec Mladošovice).



3.6 Základní technická infrastruktura Následující tabulka zobrazuje údaje Českého statistického úřadu o vybavenosti území mikroregionu základní technickou infrastrukturou. Tabulka 18 Základní technická infrastruktura mikroregionu Sdružení Růže Název obce Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár Celkem

Vodovod Kanalizace s ČOV 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 21

1 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 17

Plynofikace 0 1 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 8

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky však nejsou jasné dílčí informace a problémy za každou jednotlivou obec, navíc se jedná o údaje k 1.1.2005, které v určitých detailech ne zcela přesně odpovídají skutečnosti. Proto jsou v následujících podkapitolách informace o zásobování vodou, odkanalizování a plynofikaci jednotlivých obcí popsány detailněji.



3.6.1 Zásobování vodou Následující tabulka přináší podrobnější informace o řešení otázky zásobování pitnou vodou dle jednotlivých obcí mikroregionu. Tabulka 19 Zásobování pitnou vodou v mikroregionu Sdružení Růže Název obce Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice

Dolní Dvořiště

Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár

Poznámky k řešení otázky zásobování území pitnou vodou Pouze Benešov nad Černou, ostatní místní části – individuální zásobování Kompletně vyřešeno, kromě zcela odlehlých samot Zcela chybí, voda z individuálních zdrojů je v některých částech obce zcela nevyhovující (vysoce železitá, zapáchající) Na veřejný vodovod jsou napojeny D. Dvořiště, Rybník, Rychnov nad Malší a Trojany. Aktuálně se plánuje napojení místní části Tichá na veřejný vodovod. Ostatní místní části zatím napojeny nejsou. 3 vodovody: 1) pro H. Stropnici, protažen až do Žáru – napojení pro Hojnou Vodu, Dobrou Vodu, Svébohy, Humenice a Olbramov, 2) D. Stropnice – Světví, 3) Rychnov u Nových Hradů – Kamenná. V ostatních částech individuální zásobování Veřejný vodovod je vybudován kompletně pro obě místní části Ano, pouze Jílovice, Šalmanovice a Kojákovice, v ostatních osadách je individuální zásobování Pouze místní část Kamenná, statní osady nejsou napojeny – individuální zásobování Ano, Ledenice mají společný vodovod s městem Borovany, ostatní místní části jsou napojeny na Zborov Téměř kompletně až na některé hodně odlehlé části Napojeny jsou místní části Jaroměř, Bělá, Malonty, Bukovsko a Meziříčí, ostatní napojeny nejsou Napojeny kompletně Mladošovice a Petrovice, napojení osady Lhota se plánuje Město a Byňov jsou napojeny na veřejný vodovod, některé osady nejsou napojeny, lokální problémy s kvalitou vody Kompletně vyřešeno (kromě samot) Ano, kompletní napojení Ne, individuální zásobování Ano, pouze místní části Pohorská Ves a Lužnice, ostatní místní části ne Kompletně vyřešeno (kromě odlehlých samot) Kompletně vyřešeno (kromě samot) Pouze v místní části Strážkovice, je zpracována projektová dokumentace pro napojení dalších místních částí (Řevnovice) Ano, pouze v místní části Svatý Jan nad Malší, v ostatních místních částech chybí Město napojeno kompletně včetně většiny místních částí Vodovod hotový ze 100 %




3.6.2 Odkanalizování, čistírny odpadních vod Následující tabulka přináší podrobnější informace o řešení otázky fungování kanalizace a čištění odpadních vod dle jednotlivých obcí mikroregionu Sdružení Růže. Tabulka 20 Odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích mikroregionu Sdružení Růže Název obce Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice

Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší

Trhové Sviny Žár

Poznámky k řešení otázky odkanalizování a čištění odpadních vod Je zčásti hotová, chybí pouze některé místní části obce Borovany – kompletní odkanalizování včetně ČOV, u menších osad odkanalizování zatím chybí Pouze individuální odkanalizování, ČOV není Na jednotnou kanalizaci jsou napojeny D. Dvořiště, Rybník, Rychnov nad Malší a Trojany. ČOV je pouze v Dolním dvořišti a Rychnově nad Malší. Odkanalizována pouze H. Stropnice, Dobrá Voda a Hojná Voda včetně ČOV, ostatní místní části nejsou dosud odkanalizovány Jednotná kanalizace chybí, v celém správním území obce je pouze individuální odkanalizování (septiky, 2 nově postavené objekty mají vlastní ČOV) Pouze Jílovice, včetně ČOV, ostatní místní části nejsou odkanalizovány Pouze částečné odkanalizování, ČOV chybí Ledenice ano, včetně ČOV, připravuje se napojení a výstavba ČOV do osady Ohrazeníčko Cca 90 % území napojeno, nedávno dokončená ČOV, chybí v některých místních částech Malonty kompletně včetně ČOV, ostatní místní části nejsou odkanalizovány V místní části Mladošovice je dešťová kanalizace, v ostatních místních částech není, ČOV také není Ano, v některých místních částech kanalizace chybí ČOV a kanalizace pouze v Olešnici, ostatní místní části nejsou odkanalizovány Ano, včetně ČOV Není, pouze dešťová kanalizace Ano, pouze místní část Pohorská Ves včetně ČOV Téměř hotová, chybí pouze v osadě Lniště, ČOV, směsná s dočištěním v rybnících, ostatní osady – dešťová kanalizace Kompletně vyřešeno, vlastní ČOV není (napojení na České Budějovice) Pouze dešťová a splašková kanalizace ve všech osadách Ve Svatém Janě nad Malší kanalizace je včetně ČOV, v Sedlci je pouze ČOV, v místní části Chlum kanalizace ani ČOV není Město odkanalizováno kompletně, funguje čistírna odpadních vod, kanalizace je dále v místní části Otěvěk, v ostatních místních částech kanalizace chybí Osada Žumberk – cca 40 % (biologická ČOV), Žár – cca 60 % (klasická ČOV), Božejov - ne




3.6.3 Plynofikace Následující tabulka přináší podrobnější informace o řešení otázky plynofikace na úrovni jednotlivých obcí mikroregionu. Tabulka 21 Plynofikace v mikroregionu Sdružení Růže Název obce Benešov nad Černou Borovany Čížkrajice Dolní Dvořiště Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ledenice Ločenice Malonty Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Pohorská Ves Slavče Srubec Strážkovice Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár

Poznámky k řešení otázky plynofikace Ne, ani se neplánuje Ano, Borovany, Hluboká, další rozšiřování se však nepředpokládá Ne, neplánuje se Ano, pouze Dolní Dvořiště, další rozšiřování se zatím neplánuje Ano, pouze Horní Stropnice, do dalších částí se rozšiřování nepředpokládá Není, ani se neplánuje Ne, bylo by finančně náročné, ani není dostatečný zájem Ne, neplánuje se Pouze Ledenice, další rozšiřování se neplánuje Není, ani se neplánuje (ochranné pásmu přehrady Římov) Ne, neplánuje se, potenciální přívod je příliš daleko Ne, neplánuje se Ano – Nové Hrady, Byňov, Jakule, v plánu je postupné napojování dalších místních částí Ano, pouze částečně (Olešnice) Ne, neplánuje se Není, neplánuje se Ne, ani se nepředpokládá Ne, ani se neplánuje Téměř kompletně dokončená (chybí pouze napojení samot) Není, potenciální napojení je daleko a mezi občany není dostatečný zájem, vytápění je realizováno individuálně občany Není, potenciální napojení je daleko a mezi občany není dostatečný zájem, problémem by rovněž byla finanční stránka realizace napojení Ano, pouze město, místní části nejsou plynofikovány Plynofikace je pouze v obcí Žár, místní části Božejov a Žumberk nejsou plynofikovány


3.6.4 Dodávky elektrických energií, telefonizace Z hlediska dodávky elektrické energie není v žádné části území zaznamenán výrazný problém. V některých obcích (např. Slavče) bylo v nedávné době realizováno posílení základních energetických sítí. Výjimku tvoří obec Strážkovice, kde jsou zaznamenávány dost časté výpadky dodávky elektrické energie, což působí problémy zejména v zimním období (skladování potravin v lednicích, osvětlení apod.). Signál poskytovatelů mobilních telefonních sítí je rámcově dobrý a pokrývá převážnou část území mikroregionu. Problematické jsou pouze některé části území zasahující do Novohradských hor v českokrumlovské části území. Rovněž v části obce Strážkovice, konkrétně v chatové osadě u řeky Stropničky, chybí částečně signál mobilního operátora. To je způsobeno dosud nerealizovanou výstavbou vysílače mobilního operátora, pro který je


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 zpracována i technická dokumentace. Absence signálu je problémem zejména v době krizových situací (např. povodně), kdy je potřeba varovat občany přítomné v území. Určité problémy působí také občasný přesah signálu rakouských poskytovatelů mobilních telefonních služeb, který je registrován v Dolním Dvořišti.

3.6.5 Odpadové hospodářství Naprostá většina území mikroregionu je zapojena do největšího společného projektu realizovaného Sdružením Růže s podporou finančních prostředků programu Phare CBC zaměřeného na společné řešení otázky likvidace a tříděného odpadu (do projektu nejsou zapojeny pouze obce Ločenice, Svatý Jan nad Malší a nový člen Sdružení Růže – obec Dolní Dvořiště). Obec Hranice byla do realizace projektu zapojena již před svým vstupem do mikroregionu Sdružení Růže. Pro obce mikroregionu znamená zapojení do tohoto projektu úsporu nákladů spojených s řešením otázky odpadového hospodářství. Svoz tříděného odpadu je tak ve většině případů zajištěn firmou Marius Pedersen a.s. Svoz komunálního odpadu zajišťuje ve většině případů podnik Technické služby města Třeboně, popř. vlastní organizace měst.

3.7 Dopravní infrastruktura Na území mikroregionu lze sledovat tři odlišné dopravní situace. 1. intenzivní dopravní situace v severozápadní části území mikroregionu, které navazuje na českobudějovickou aglomeraci spolu s intenzivní dopravní situaci s severovýchodní části území navazující na tahy z okresu Jindřichův Hradec; 2. intenzivní dopravní situaci na jihozápadním okraji mikroregionu (správní území obce Dolní Dvořiště – silnice E55); 3. exponovaná, málo intenzivní dopravní situace v oblasti českokrumlovské části území mikroregionu – v oblasti Novohradských hor. První z uvedených území, oblast navazující na aglomeraci Českých Budějovic, lze charakterizovat jako dopravně velmi vytížené území s lepší kvalitou a provázaností obslužných komunikací. Silnice II/156, má ve směru od Českých Budějovic sestupné parametry. Zatímco mezi Českými Budějovicemi a Trhovými Sviny bylo vybudováno v minulosti několik přeložek a další se chystají, mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady zůstávají vesměs původní parametry trasovacích prvků, šířka vozovky 6 - 6.5 m. Vozovka, byť má dosti daleko do parametrů předpokládaných silniční normou, má parametry určitě nejlepší v celém řešeném území. Úsek silnice II/156 východně Nových Hradů (směrem na České Velenice) připomíná dobu, kdy bez povolení nebyla prakticky šance úsekem projet. Nebylo zájmem vytvářet parametry silnice pro jiná vozidla, než terénní vozidla obránců tábora socialismu, respektive traktory státního statku. Silnice se svými parametry představujícími místy šířku 3.5 - 4 m je bezesporu raritou na síti vybraných silnic v celé naší republice. Trasa sama o sobě představuje prakticky jednu dlouhou liniovou dopravní závadu. Pro silnici II/156 je ŘSD ČR Praha určena kategorie v úseku Trhové Sviny - Nové Hrady S 9.5/70 a pro úsek Nové Hrady - České Velenice S 7.5/60. Z hlediska obslužnosti této části území železniční dopravou je nutné zmínit železniční trať České Budějovice – České Velenice.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Vstupem obce Dolní Dvořiště do mikroregionu došlo k jeho přímého napojení na silnici první třídy (I/3 – E55). Z pohledu mikroregionu má však tato silnice význam především pro obec Dolní Dvořiště, obecně pak celý Jihočeský kraj (silniční napojení na Rakousko). Pro ostatní území mikroregionu není význam této komunikace tak markantní. Západní částí tohoto území prochází železniční trať Praha – Horní Dvořiště, která je součástí IV. tranzitního železničního koridoru (Německo/státní hranice – Děčín – Praha – Veselí nad Lužnicí – Horní Dvořiště – státní hranice/Rakousko). Naopak třetí území, území Novohradských hor a jejich podhůří, představuje z hlediska dopravní dostupnosti, jedno z neodlehlejších míst v celém Jihočeském kraji. Toto území je obslouženo trojicí silnic II. třídy (II/154, II/156 a II/158), které však na několika místech vykazují špatný technický stav. Nejbližší silnice I. třídy je vzdálena od okraje řešeného území cca 12 km, železnice v řešeném území neexistuje vůbec. Citace z ÚP VÚC Novohradské hory k dopravní situaci: „Stěží bychom našli v naší republice území, kde se do dopravní infrastruktury v posledních čtyřiceti letech investovalo tak málo prostředků. A přitom se jedná o území, které má obrovský turistický potenciál. Současný stav dopravní infrastruktury však může nepříznivě ovlivnit využití tohoto potenciálu. V minulosti sice Novohradské hory vždy představovaly území, které stálo stranou významných dopravních tahů, nicméně se zdá, že úroveň dopravní infrastruktury zde byla spíše nadprůměrná. Silniční síť Novohradských hor je řídká s nedostačujícími parametry. V minulosti tato síť byla podstatně hustší, byť zajisté její parametry odpovídaly tehdejším potřebám. Každopádně byla silniční síť na naší straně hustší, než v sousedním Rakousku. Některé z tehdejších silnic existují dnes jako lesní účelové komunikace, některé zanikly úplně. Silničních investic v uplynulých desetiletích bylo méně než málo, prakticky jedinými dvěma silnicemi, které byly postaveny za posledních zhruba šedesát let, je silnice III/15417 mezi odbočkou na Dobrou Vodu a Černým Údolím v délce 6.9 km a úsek silnice III/1549 mezi odbočkou na Černé Údolí a Pohorskou Vsí v délce cca 3.5 km.

3.7.1 Páteřní síť komunikací Mikroregionem Sdružení Růže neprocházel do doby vstupu obce Dolní Dvořiště žádný silniční tah náležející do vybrané silniční sítě, tzn. dálnice, rychlostní komunikace ani silnice I. třídy. V současné době prochází nejzápadnější částí mikroregionu komunikace I. třídy I/3, její význam však pro území mikroregionu není příliš významný. Dopravní skelet území mikroregionu tak stále vytváří především síť silnic II. a III. třídy. Největší význam z hlediska dopravního napojení regionu mají poměrně hodně vytížené komunikace II. třídy, které jsou v majetku Jihočeského kraje. -

II/156 v trase České Budějovice – Staré Hodějovice – Nedabyle – Nová Ves – Strážkovice – Trhové Sviny – Žár – Nové Hrady;

-

II/157 v trase České Budějovice – Srubec – Ledenice – Borovany – Trhové Sviny – Besednice – Kaplice nádraží;

-

II/154 v trase Kaplice – Benešov nad Černou – Horní Stropnice – Nové Hrady – Třeboň;

-

II/155 v trase Římov – Strážkovice – Borovany – Mladošovice – Třeboň;



II/158 v trase Kaplice – Malonty – Pohorská Ves.

Následující obrázek zobrazuje základní síť komunikací II. (modře včetně číselného označení) a III. třídy (okrovou barvou, bez číselného označení) mikroregionu Sdružení Růže. Obrázek 4 Síť silnic II. a III. třídy procházející územím mikroregionu Sdružení Růže

Zdroj: www.geoportal.cenia.cz

Následující tabulka uvádí informace o vytíženosti silnic II. třídy, které procházejí územím mikroregionu Sdružení Růže. Poslední řádek tabulky pak dokladuje výsledky sčítání dopravy v roce 2005 na silnici I/3. Tabulka 22 Dopravní vytíženost silnic II. třídy v území mikroregionu Sdružení Růže Silniční tah

II/156

Úsek

Intenzita dopravy (2005)

České Budějovice - Strážkovice

4 034

Strážkovice – Trhové Sviny

4 034

Trhové Sviny – Nové Hrady

2 482

Besednice – Trhové Sviny

844

Trhové Sviny – Borovany

1 667

Borovany - Ledenice

3 907

Ledenice – Srubec

4 061

Kaplice – Benešov nad Černou

1 431

II/157

II/154

Benešov nad Černou – Nové Hrady

622



II/155

II/158

I/3

Nové Hrady - Třeboň

1 439

Římov – Strážkovice

1 822

Strážkovice – Borovany

2 015

Borovany – Třeboň

1 242

Kaplice – Malonty

1 517

Malonty – Pohorská Ves

300

Kaplice - Suchdol

7 402

Suchdol – Dolní Dvořiště

6 357

Dolní Dvořiště - Hranice

3 749

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, www.geoportal.cenia.cz

Pomineme-li silnici I/3, z tabulky je patrné, že co do intenzity dopravy jsou nejvýznamnějšími tahy procházejícími mikroregionem silnice č. II/156 a č. II/157. Intenzita dopravy roste s blízkostí krajského města, naopak klesá s hustotou osídlení a blízkostí státní hranice. Co se týče zatížení páteřních komunikací II. a III. třídy procházejících územím mikroregionu, je potřeba zmínit jejich vysoké zatížení kamionovou dopravou v některých částech území. Zatížení sledované například v obcích Ledenice nebo Strážkovice je přitom často způsobeno pouze snahou řidičů kamionů zkrátit si cestu o několik km a vyhnout se krajskému městu. Situace je o to komplikovanější, že dotčené obce často nejsou vybaveny dostatečně kapacitně a bezpečnostně dimenzovanými chodníky, které by zajistily alespoň částečnou eliminaci tohoto jevu, o dopadech na životní prostředí v obcích nebo kvalitu povrchu těchto silničních komunikací nemluvě. Příkladem tohoto stavu je např. obec Strážkovice, kterou prochází jednak komunikace II/156 s nejvyšší intenzitou dopravy v mikroregionu a jednak silnice č. II/155 ze směru od Třeboně, která je hojně využívána řidiči kamionové dopravy, kteří si zde zkracují cestu směrem na Kaplice a hraniční přechod Dolní Dvořiště/Wullovitz. Dále je území regionu protkáno poměrně hustou sítí krajských komunikací III. třídy. Mezi nejvytíženější patří především silnice v aglomeraci Českých Budějovic, kde se dle údajů celostátního sčítání dopravy v roce 2005 pohybuje denní vytíženost přesahující 1 tis. automobilů (např. silnice č. III/15526 – 1004 automobilů denně, č. III/15529 – 2049 automobilů denně). V příhraničních částech území mikroregionu pak doprava na silnicích a III. třídy již není tak intenzívní (např. silnice č. III/15410 – 153 vozidel denně, č. III/1585 – 252 vozidel denně, č. III/15423 – 309 vozidel denně). V příhraniční oblasti jsou tak nejvytíženějšími tahy výše popsané silnice II. třídy č. 154 a 158. Pro další ekonomický rozvoj území mikroregionu je z hlediska dopravní infrastruktury velice významný rovněž záměr vybudování komunikačního koridoru České Budějovice – St. Pölten. V souvislosti s realizací tohoto propojení je nutné zajistit i odpovídající dopravní řešení pro jednotlivé dotčené obce (např. obchvaty Údolí u Nových Hradů, Žáru, Otěvěku, Nové Vsi, Nedabyle, Strážkovic, Ledenic apod.). Tato dopravní řešení by měla být připravována v souladu s celkovým záměrem komunikace Č. Budějovice – St. Pölten.



3.7.2 Ostatní komunikace Ostatní komunikace (místní a účelové komunikace v majetku obcí, Lesů České republiky, popř. soukromé) mají pouze místní význam a obstarávají spojení především uvnitř mikroregionu. Stav místních komunikací obhospodařovaných obcemi mikroregionu lze až na drobné výjimky (například části silnic, které prošly v nedávné době rekonstrukcí nebo na nichž probíhají rekonstrukční práce – např. s využitím prostředků SROP) vesměs charakterizovat jako neutěšený, avšak dostatečný pro zajištění alespoň základního dopravního napojení. Všechny obce v území realizují průběžné opravy místních komunikací, většinou se však jedná o odstraňování bodových závad, nikoliv o komplexní opravy či rekonstrukce, neboť takové investice neumožňují obecní rozpočty. Opravy a rekonstrukce místních komunikací jsou realizovány obcemi z vlastních rozpočtů, částečně s využitím dotačních prostředků. Vlastní provádění údržby je ve většině případů zajišťováno dodavatelsky – formou služeb najímaných od místních podnikatelských subjektů. Řada obcí je rovněž vybavena vlastní technikou na údržbu (traktory, prohrnovací pluhy, frézy apod.). Údaje o délkách spravovaných místních komunikací, systému údržby apod. jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto materiálu. Celkově stále platí konstatování uvedené v původní rozvojové strategii mikroregionu Sdružení Růže z roku 2000, že silniční síť v mikroregionu je zastaralá, neboť dlouhé období života těsně u „železné opony“ spolu s odlehlostí některých částí území mikroregionu (Novohradské Hory) znamenalo minimální vklady do komunikací, které byly v daném systému sotva žádoucí. Postupné další zkvalitňování dopravní infrastruktury v mikroregionu je tak jednou ze základních podmínek pro jeho další rozvoj.

3.7.3 Železniční doprava Územím mikroregionu prochází dva železniční tahy. Pro dopravní obslužnost mikroregionu je významná především železnice č. 199 ve směru České Budějovice – Nové Hodějovice – Nová Ves u Českých Budějovic – Trocnov – Radostice u Trocnova – Borovany – Hluboká u Borovan – Jílovice – Petříkov – Nové Hrady (Byňov) – Vyšné – České Velenice. Další železnice zasahuje do území pouze částečně (prochází správním územím obce Dolní Dvořiště). Celkově však železniční doprava nemá v rámci dopravních vztahů mikroregionu nikterak zásadní postavení. Železnice v posledních letech nabývá významu rovněž ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu. České dráhy a.s. realizují projekt zřizování půjčoven kol pro turistické účely. Půjčovny jsou zřizovány zejména v místech, která vykazují určitou turistickou atraktivitu. V některých místech lze zapůjčená kola pouze vrátit (nikoliv půjčit i vrátit). Takovými místy jsou i Borovany a Nové Hrady. Co se týče dalšího rozvoje železniční dopravy v Jihočeském kraji s vlivem na území mikroregionu, je nutné zmínit následující 2 projekty. K hlavním rozvojovým plánům Jihočeského kraje v oblasti železniční infrastruktury (celostátní tratě) patří výstavba páteřní osy S-J. Jedná se o tzv. IV. tranzitní železniční koridor Praha – Linec (IV. TŽK ) jehož část prochází územím mikroregionu (správním územím obce Dolní Dvořiště). Železniční trať Praha – Horní Dvořiště – státní hranice/Rakousko IV. tranzitního železničního koridoru (Německo/státní hranice – Děčín – Praha – Veselí nad Lužnicí – Horní Dvořiště – státní hranice/Rakousko) je dle přístupové smlouvy k EU součástí evropské sítě železničních tratí


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 TEN-T a projektem evropského zájmu č. 22. Celková délka IV. TŽK je 336 km, z toho v délce 120 km se překrývá s I. TŽK (úsek Německo/státní hranice – Děčín – Praha). Tento úsek byl již modernizován v rámci projektu modernizace/optimalizace I. TŽK. Projekt modernizace/optimalizace IV. TŽK probíhá v úseku Praha – Horní Dvořiště v délce 216 km, tj. 64 % z celkové délky koridoru. Trať v úseku Praha – Horní Dvořiště je v délce 52 km zdvoukolejněna a v délce 164 km je jednokolejná. Současná nejvyšší průměrná cestovní rychlost vlaků kategorie Ex a R dosahuje bez provedení optimalizace/modernizace 60–70 km/hod. Technické parametry tratě (železniční spodek, železniční svršek, trakční vedení, zabezpečovací zařízení) nesplňují podmínky pro třídu zatížení UIC D4 (zatížení 22,5 t/nápravu), pro prostorovou průchodnost UIC GC a pro použití vlakových souprav s naklápěcími skříněmi. Výstavba koridoru v úseku Praha – České Budějovice byla zahájena v roce 2005. Příprava výstavby železniční tratě v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště – (Linec) v uvedených parametrech je vzhledem k omezené využitelnosti současné trasy předmětem mezistátních jednání s rakouskou stranou (citace ze Socioekonomického profilu Jihočeského kraje, RERA a.s., KP Projekt s.r.o., 2005). Druhým významným projektem je pak elektrifikace železničních tratí České Velenice Veselí n/L. a České Velenice – České Budějovice včetně jejich dálkového řízení, racionalizace řízení provozu na tratích Protivín – Zdice a Tábor – Horní Cerekev, revitalizace železničního spojení do Rakouska ze Slavonic na Waldkirchen a zvýšení rychlosti na trati České Budějovice – Plzeň.

3.7.4 Dopravní obslužnost mikroregionu Již předchozí verze rozvojové strategie mikroregionu upozorňovaly na otázky dopravní dostupnosti mikroregionu. Mimo jiné vyplynulo, že jde o problém stále velmi aktuální a přetrvávající. Dopravní dostupnost omezuje nejen dojížďku za prací, ale snižuje rovněž možnosti rozšiřování vzdělání, kulturního vyžití, a to jak pro děti a mládež, tak i pro dospělou populaci. Nedořešená dopravní dostupnost může ve svém důsledku vést ke zvýšení migrace obyvatel do větších měst. Řešení je tedy nejen ve zlepšení dopravní dostupnosti, ale současně i ve vytváření nových příležitostí pro rozvoj vzdělávacích, kulturních a pracovních aktivit. Z hlediska dopravní obslužnosti lze celkově konstatovat její základní dostatečnost. Existuje však několik výjimek, kde stávající dopravní obslužnost není zcela odpovídající potřebám (počty spojů, jejich kapacity, jejich návaznost na jiné druhy dopravy či příchody a odchody obyvatel za prací). Takovým exponovaným místem je například obec Pohorská Ves. Pro řadu obcí z Novohradska je rovněž problémem spojení ve směru na Třeboň. Obslužnost ve směru na centrum mikroregionu, město Trhové Sviny, je ve většině případů zajištěna v dostatečné míře. Základní obslužnost ve vztahu k dojížďce dětí do mateřských a základních škol je dostačující. V některých menších a odlehlejších obcích (např. Pohorská Ves) jsou stávající autobusové spoje málo vytíženy a pro přepravu osob by postačily i menší dopravní prostředky (např. mikrobusy). Dopravní dostupnost mikroregionu rovněž snižuje neprovázanost spojů vlaků a autobusů, nebo absence navazujících autobusových přípojů k vlakům.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Z hlediska turistické dopravní obslužnosti lze za významný projekt považovat i síť cyklobusů, který ČSAD Jihotrans a.s. provozuje pod názvem Cyklotrans. Základ systému Cyklotrans tvoří sedm barevně odlišených autobusových linek, které přepravují kromě cestujících také jízdní kola. První víkendová linka vyjíždí již 20.5., provoz pokračuje až do 24.9. O letních prázdninách je nabídka rozšířena i na pracovní dny. Koncepce dopravního systému zajišťuje přímou vazbu na další autobusové linky, železnici i vodní dopravu. Územím mikroregionu Sdružení Růže prochází tzv. Novohradská (fialová) linka v trase České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady – Hojná Voda.



STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU „SDRUŽENÍ RŮŽE“ PRO OBDOBÍ 2007-2013 SWOT ANALÝZA

Verze:

19. ledna 2007

Zadavatel:





44 S SW WO OT T aan naallýýzzaa ú úzzeem míí m miikkrro orreeg giio on nu u 4.1 Použitá metodika SWOT SWOT analýza, jejímž cílem je určit co nejobjektivnější charakteristiku mikroregionu Sdružení Růže, je klasifikační metoda umožňující přehledné uspořádání stávajících základních poznatků ze situační analýzy. SWOT je zkratkou anglických slov Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry, podmínky či znaky regionu, které jsou změnitelné nebo ovlivnitelné aktivitou subjektů v daném území. Silné stránky jsou komparativní a konkurenční výhody pro rozvojové aktivity, slabé stránky jsou pak veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Tato část SWOT analýzy se také nazývá „vnitřní analýza“.„Vnější analýzou“ se označuje druhá polovina SWOT analýzy, která se zabývá příležitostmi a hrozbami vztahujícími se k vnějšímu prostředí (je jakýmsi popisem vztahů regionu a jeho okolí). V té se vyhodnocují faktory, procesy a okolnosti, které nejsou v převážné míře přímo ovlivnitelné subjekty z řešeného území. Navazující strategie rozvoje musí být postavena v maximální možné míře na využití silných stránek a příležitostí, a naopak eliminaci hlavních problémů (slabých stránek) a minimalizaci důsledků potenciálních hrozeb. Analýzy SWOT jsou zpracovány pro každý úsek socioekonomické analýzy zvláště, což umožňuje detailnější posouzení jednotlivých faktorů. SWOT analýza je základem pro formulaci cílů, priorit, opatření a rozvojových aktivit, a současně s přehledem plánovaných akcí výchozím podkladem pro návrhovou (strategickou) část. Aby byla zajištěna relevance návrhové části, bude formulace jednotlivých priorit a cílů adekvátně reagovat na silné a slabé stránky mikroregionu a při tom zohledňovat vnější příležitosti a hrozby.

4.2 SWOT analýza pro demografickou oblast Silné stránky

Slabé stránky

-

Celkově rostoucí počet obyvatel mikroregionu (pozitivní demografický vývoj – příliv obyvatel do venkovských sídel)

-

Mírně klesající nebo stagnující počet obyvatel v několika obcích (nedostatek pracovních příležitostí, malá bytová výstavba, pozemkové problémy)

-

Celkově živě probíhající bytová výstavba (především individuální výstavba rodinných domů a příprava obecních pozemků včetně nebo bez zainvestování)

-

Problémy s roztříštěnou a nepřehlednou strukturou majitelů některých pozemků vhodných pro rozvoj bytové či individuální výstavby

-

Nízká míra nezaměstnanosti v rozvojových centrech (větších obcích) území

-

Vysoká nezaměstnanost v některých členských obcích, především obcích z okresu Č. Krumlov

-

Sounáležitost místního obyvatelstva s regionem (mladí lidé a rodiny mají zájem bydlet a žít v regionu)

-

Rozdrobená sídelní struktura území (vysoký počet malých sídel s malým počtem obyvatel a nedostatkem vybavenosti a dopravního napojení)


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Nepříznivá poloha území mikroregionu v celostátním a celoregionálním měřítku

-

-

Příležitosti

Ohrožení

-

Další zvyšování počtu obyvatel mikroregionu v souvislosti s bytovou nebo individuální výstavbou

-

Vysidlování z důvodů nedostatku kvalitních a velikostně odpovídajících bytů, pozemků vhodných pro individuální výstavbu, nedostatku pracovních příležitostí či možného zhoršení vybavenosti regionu pro život rodin

-

Další snižování nezaměstnanosti, především v obcích s vyšší nezaměstnaností, prostřednictvím vytváření nabídky nových pracovních míst majících vazbu na tradice a předpoklady rozvoje území

-

Nedostatečné množství finančních prostředků obcí na vytváření podmínek pro bydlení (pozemky, popř. byty) a vytváření podmínek pro podnikání, které nabídne pracovní příležitosti a eliminuje rizika nezaměstnanosti

-

Vytváření podmínek pro další posilování sounáležitosti obyvatel s územím (nabídka práce reflektující tradice regionu, podmínky pro zlepšování života rodin a děti apod.)

-

Přetrvávající problémy s majetkovými vztahy u pozemků využitelných pro bytovou výstavbu (jejich neúspěšné či nedostatečné efektivní řešení)

-

Přetrvávající či prohlubující se izolovanost příhraničních oblastí území


4.3 SWOT analýza pro oblast občanské vybavenosti Silné stránky

Slabé stránky

Školství -

Aktivity a koncept činnosti AUC Nové Hrady

-

Absence přímé přítomnosti vysokého školství

-

Tradice, solidní postavení, vybavenost a koncept činnosti středních škol v T. Svinech

-

Nedostatečná síť středního školství v území směrem od Č. Budějovic ke státní hranici

-

Dosud dostačující síť základních škol a předškolních zařízení zajišťujících základní obslužnost území mikroregionu v tomto směru

-

Nedostatečné naplnění některých základních nebo mateřských škol dětmi (především v menších obcích) a z toho plynoucí ekonomická neefektivita (nutné dotace)

-

Blízkost větších municipalit pro zajištění obslužnosti území z hlediska dostupnosti vzdělání

-

„Odliv“ dětí z některých mateřských a základních škol vlivem spádovosti na větší sídla v území nebo blízkém okolí

Zdravotní a sociální služby -

Přítomnost spádového centra zdravotních služeb v T. Svinech

vybraných

-

Poměrně velká vzdálenost do Č. Budějovic či T. Svinů jakožto spádových míst z hlediska zdravotních služeb pro příhraniční obce

-

Základní dostupnost zdravotních služeb – především ve větších sídlech území

-

Nedostatečná četnost ordinačních lékařů v některých menších obcích

-

Funkční zařízení sociální péče v některých obcích území (T. Sviny, N. Hrady, Borovany, Olešnice, H. Stropnice, Ledenice)

-

Absence komunitního plánu sociálních služeb pro správní území Trhových Svinů či území mikroregionu Růže

hodin

Další služby



Dosud dostačující vybavenost území z hlediska dostupnosti potravin a základních předmětů denní spotřeby

-

Absence možnosti nákupu základních potřeb ve většině místních částí obcí, absence specializovaných obchodů v některých menších obcích (neefektivita případného provozu)

-

Dostačující obslužnost území poštovních a bankovních služeb

z hlediska

-

Problém absence bankomatu v Ledenicích

-

Přítomnost zařízení poskytujících alespoň výčepní služby v téměř celém území

-

Absence kvalitnějších a stálých stravovacích provozů v hospodách v menších sídlech

Kulturní a volnočasové vyžití -

Existence funkční sítě knihoven a míst s veřejně přístupným internetem v obcích mikroregionu

-

Malé zastoupení knihovnických služeb a dostupnosti veřejného internetu v malých osadách

-

Existence prostor pro pořádání kulturních a společenských aktivit ve většině území

-

Špatný stav prostor pro pořádání kulturních a společenských aktivit v některých sídlech

-

Poměrně dobré vybavení některých částí území zázemím pro sportovní aktivity

-

Absence kvalitních sportovních zařízení (hřiště, haly, atd. včetně jejich zázemí) – především v menších obcích

Spolkový život -

Tradice a aktivita řady spolků činných v území

-

Nedostatek prostředků pro základní fungování a projekty aktivních organizací

-

Pestrá nabídka volnočasových aktivit projektů organizovaných spolky neziskovými organizacemi

-

Útlum některých tradičních aktivit a akcí, útlum spolkových aktivit v některých obcích, nedostatečná aktivita a zapojení občanů do veřejného dialogu v některých obcích

a a

Příležitosti

Ohrožení

Školství -

Pokračující podpora rozvoji konceptu činnosti a aktivit AUC Nové Hrady a středních škol v Trhových Svinech – podpora vazeb území na vysoké školství

-

Zaostávání území mikroregionu z hlediska rozvoje školské soustavy v důsledku útlumu či nedostatečné podpory aktivit vedoucích k rozvoji činnosti všech školských zařízení v území mikroregionu

-

Podpora činnosti všech školských, předškolních a dalších zařízení (např. ZUŠ) včetně podpory jejich mimovzdělávacích rolí

-

Zavírání mateřských a základních škol z důvodů nenaplnění dětmi či neefektivity provozu

Zdravotní a sociální služby -

Zachování a rozšiřování systému zdravotní péče v území mikroregionu (podpora vzniku nových a činnosti stávajících zařízení)

-

Ztenčování rozsahu zdravotních služeb – např. rušení ordinačních hodin lékařů (především v menších obcích)

-

Rozvoj systému sociálních služeb v území mikroregionu (pečovatelská služba, DPS, domovy důchodců apod.)

-

Nedostatek zařízení sociální nekoordinovaný rozvoj sociálních doprovázený možnou neefektivitou

-

Zánik obchodů v nejmenších sídlech území

péče, služeb

Další služby -

Rozšiřování nabídky maloobchodních služeb


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 v území -

způsobená například neefektivitou provozu

Rozvoj a zkvalitňování nabídky stravovacích služeb v území

-

Zánik některých finančních služeb v sídlech území způsobená například neefektivitou provozu

Kulturní a volnočasové vyžití -

Pokračující rozvoj sítě knihoven a jejich služeb

-

Nedostatečný rozsah služeb či jejich dostupnost pro obyvatele nejmenších sídel

-

Rozvoj sítě internetem

přístupným

-

Pomalý či stagnující rozvoj sítě míst s veřejně přístupným internetem

-

Rozvoj infrastruktury pro pořádání společenských a kulturních aktivit v území (budování nových, rekonstrukce stávajících)

-

Nezájem obyvatel regionu o kulturní a společenské aktivity, nedostatek prostředků pro jejich realizaci

-

Výstavba nových a rekonstrukce stávajících sportovních zařízení v mikroregionu

-

Nedostatek prostředků na zajištění rozvoje sítě sportovních zařízení

míst

s veřejně

Spolkový život -

Podpora organizování tradičních i nových volnočasových aktivit, kulturních, společenských nebo sportovních akcí

-

Útlum činnosti spolků, nízký počet na úrovni obecních komunit organizovaných akcí, chybějící prostředky na rozvoj spolk. života

-

Podpora činnosti organizací podílejících se na vytváření nabídky pro uchování a další rozvoj spolkového života v obcích

-

Snižování aktivity občanů z hlediska účasti na spolkovém životě, resp. její neposilování

-

Zhodnocení poutní a exerciční tradice a její rozvoj

-


4.4 SWOT analýza pro oblast cestovního ruchu a rekreace Silné stránky

Slabé stránky

-

Celková atraktivita území z hlediska možnosti rozvoje cestovního ruchu, především v oblasti Novohradských hor

-

Rozdílné potřeby pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Českobudějovicka a v oblasti Novohradska

-

Potenciál pro rozvoj turismu – přírodní, kulturní, historické, technické, církevní památky zajímavosti

-

Nedostatečná vybavenost památek a atraktivit území doprovodnými službami (např. parkoviště, vybavení pro cyklisty, přístupové komunikace atd.)

-

Rozsáhlá síť značených turistických tras (pro pěší, cyklisty, naučné trasy)

-

Nedostatečné vybavení řady turistických tras z hlediska doprovodných služeb a mobiliáře

-

Pestrá nabídka druhů turistického ubytování, rostoucí aktivita a snaha o rozvíjet a zkvalitňovat nabídku ubytovacích služeb mezi podnikatelskými i veřejnými subjekty

-

Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality (lůžková kapacita) v území (zejména v oblasti Novohradských hor nebo v menších sídlech mikroregionu)

-

Snaha aktérů v cestovním ruchu o rozvoj atraktivních produktů a forem cestovního ruchu (wellness, agroturistika, cykloturistika, naučná a vzdělávací turistika ad.)

-

Absence koordinovaného rozvoje cestovního ruchu v území (destinační management – zejména pro oblast Novohradsko)



-

Absence stálých kvalitních stravovacích zařízení v některých, především menších sídlech

-

-

Poměrně rozlehlé plochy (v Novohradských horách), kde přírodní podmínky omezují případný rozvoj cestovního ruchu

Příležitosti

Ohrožení

-

Rozvoj kvality ubytovacích a stravovacích zařízení určených pro rozvoj turistiky

-

Rozvojová stagnace a nedostatek prostředků pro rozvoj kvality ubytovacích a stravovacích zařízení

-

Rozvoj turistiky šetrné k životnímu prostředí (agroturistika, hipoturistika, cykloturistika, wellness atd.)

-

Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu

-

Pokračující rozvoj sítě turistických tras včetně jejich vybavení a doprovodných služeb (v oblasti cyklistické dopravy preference budování cyklostezek či využití málo frekventovaných komunikací)

-

Nedostatečné využití potenciálu přirozené nabídky cestovního ruchu v regionu z důvodů absence či nedostatečného rozsahu a kvality doprovodných služeb

-

Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (parkoviště, mobiliář, přístupové komunikace apod.)

-

Rozvoj služeb a produktů bez vazby na přirozené předpoklady území (špatné marketingové zacílení)

-

Rozvoj služeb a produktů pro cestovní ruch ve vazbě na přirozenou nabídku území

-

Nekoordinovaný rozvoj aktivit v cestovním ruchu způsobující neefektivní využití potenciálu oblasti

-

Vytvoření funkčního managementu rozvoje cestovního ruchu (a navazující rozvoj spolupráce s touroperátory, cestovními kancelářemi, JCCR a dalšími aktéry

-

Zhoršení stavu životního prostředí vlivem dopravy, rozvojem nevhodných podnikatelských aktivit

-

Vybudování přímého vlakového spojení s Vídní, Č. Budějovicemi a Plzní (možnost nabídky programů pro tyto oblasti),

-

-

Vytváření nabídky specifické turistiky do oblastí Natura 2000

-




4.5 SWOT analýza pro oblast rozvoje podnikání Silné stránky

Slabé stránky

-

Tradice řemesel (práce s dřevem, truhlářství, kovářství apod.) vhodných pro rozvoj malého a středního podnikání

-

Náročnost dalšího prosazování nových a rozvoje stávajících programů na podporu rozvoje řemeslných programů (zejména finanční stránka)

-

Existence ploch pro rozvoj podnikání (především malé a střední podnikání šetrné k životnímu prostředí) – již existujících i v rámci územních plánů obcí

-

Existence limitů pro rozvoj podnikání daných legislativními podmínkami (chráněná území, problémy s pozemky)

-

Pestrost zaměstnavatelů (region jako celek ani převážná většina obcí nejsou závislé na jednom dominantním zaměstnavateli)

-

Existence několika významných zaměstnavatelů jejichž případné ukončení činnosti by mohlo mít negativní dopady na zaměstnanost v regionu (např. firma Bentex v Benešově nad Černou)

-

Vhodné podmínky pro rozvoj v oblasti cestovního ruchu

podnikání

-

Přetrvávající nedostatek služeb v terciárním sektoru

-

Tradice zemědělského využití krajiny spojená se snahou rozvíjet mimoprodukční funkce zemědělství v území mikroregionu

-

Příležitosti

Ohrožení

-

Příprava ploch pro příchod zajímavých výrob a služeb do regionu (převážně lehký průmysl, drobné podnikání a služby šetrné k životnímu prostředí

-

Příchod „příliš velkých“ zaměstnavatelů, kteří by narušily vyváženost ekonomické struktury území, popř. by jejich výrobní program ohrožoval environmentální hodnoty území

-

Rozvoj řemeslné výroby včetně rekvalifikace pracovní síly a celkového PR pro tuto oblast

-

Nedostatečný zájem o řemeslnou výrobu či odbyt pro jeho produkci nebo jeho nedostatečná propagace

-

Využití potenciálu rozvoje podnikání v cestovním ruchu se zaměřením na kvalitu služeb

-

Nekoordinovaný rozvoj turisticky zaměřeného podnikání bez důrazu na kvalitu nabízených služeb

-

Rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství (např. agroturistika)

-

Nedostatečný zájem cílových skupin či nedostatečná propagace nebo kvalita nabízená v rámci mimoprodukčních funkcí

-

Zachování a další rozvoj zemědělského podnikání v regionu (rostlinná i živočišná výroba)

-

Ztráta konkurenceschopnosti produkce v souvislosti konkurence

-

zvyšování přidané hodnoty a rozvoj značení místních výrobků

-

Přítomnost velkého zaměstnavatele v dosahu dojížďky, která způsobí odliv levné pracovní síly do Rakouska

zemědělské s nárůstem




4.6 SWOT životní prostředí, krajina Silné stránky

Slabé stránky

-

Výrazné přírodní hodnoty v území (přírodní park Novohradské hory, přírodní rezervace, přírodní památky apod.)

-

Nesoulad některých rozvojových s principy ochrany přírody

-

Přítomnost cenných lokalit Natura 2000 (ptačí a evropsky významné oblasti)

-

V některých obcích nebo místních částech přetrvávající individuální ne zcela ekologicky šetrné vytápění

-

Zachovalé životní prostředí nepoznamenané těžkou průmyslovou výrobou či jinými významnými negativními jevy

-

Časté a opakující se povodňové stavy na místních tocích zvyšující finanční nároky na prevenci a řešení vzniklých situací (např. Petříkov)

-

Krajina vhodná pro rozvoj služeb, rekreace a vytváření kvalitních podmínek pro bydlení

-

Nedostatek prostředků pro realizaci větších investičních akcí zaměřených na obnovu a vylepšování vzhledu obcí a celého území

-

Rozvíjející se zájem o ekologicky šetrné vytápění a obnovitelné zdroje energie

-

-

velmi dobré vodní zdroje v mikroregionu a rozsáhlé lesy v majetku obcí včetně množství fytomasy v mikroregionu

-

-

Zájem o realizaci projektů v oblasti uchování, ochrany a rozvoje venkovského prostředí území (úpravy veřejných prostranství, sanace nevyužitých areálů apod.)

-

Příležitosti

záměrů

Ohrožení

-

Zajištění odpovídajících opatření pro ochranu zdejších cenných přírodních bohatství

-

Konflikty zájmů ochrany přírody a rozvojových záměrů veřejného i soukromého sektoru

-

Rozvoj integrace příhraničních oblastí území do celkového socioekonomického rozvoje území

-

Ohrožení ochrany krajiny způsobené nekoordinovaným, masovým či protiprávně organizovaným rozvojem turistiky

-

Využití přírodního potenciálu služeb tzv. šetrné turistiky

rozvoj

-

Možný rozvoj ekonomických činností ohrožujících kvalitu životního prostředí

-

Rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie, snižování negativních vlivů lidské činnosti na přírodní prostředí

-

Realizace ekologicky nešetrných opatření pro zajištění ochrany proti živelným pohromám

-

Rozvoj opatření pro zajištění ochrany proti živelným pohromám (zejména povodním nebo lesním polomům

-

Nedostatek prostředků na realizaci projektů pro úpravy krajiny vzhledem k nutnosti vynakládat prostředky do jiných oblastí

-

Realizace dílčích či společných projektů vedoucích k zachování a vylepšování vzhledu venkovského území mikroregionu

-

pro




4.7 SWOT analýza pro oblast základní technická infrastruktura Silné stránky

Slabé stránky

-

Základní potřeby regionu pokrývající rozsah základní technické infrastruktury

-

Dosud poměrně rozsáhlé části území s nezabezpečeným odkanalizováním či napojením na veřejný vodovod

-

Kvalitní vodní zdroje z Novohradských hor

-

Lokální problémy s kvalitou pitné z vlastních zdrojů (např. Čížkrajice)

-

Zájem obcí a subjektů působících v regionu o ekologicky šetrné zdroje vytápění (plynofikace, biomasa apod.)

-

Nepříliš vysoké procento plynofikace, spíše nezájem o její rozvoj (vysoké náklady na pořízení a provoz)

-

Koordinovaný systém sběru a třídění odpadu v obcích mikroregionu

-

Absence společné koncepce v oblasti využité obnovitelných zdrojů energie

-

Bezproblémové zajištění dodávky elektrické energie, telefonizace a pokrytí území sítěmi poskytovatelů mobilních telefonních služeb

-

Lokální problémy – výpadky el. energie (např. Strážkovice) nebo signálu mobilních operátorů (např. v příhraničních územích v Novohradských horách)

Příležitosti

vody

Ohrožení

-

Rozvoj a zkvalitňování základní technické infrastruktury v obcích (kanalizace, čistírny odpadních vod, napojení na veřejný vodovod, posilování dodávkXy elektrických energií)

-

Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj a zkvalitňování základní technické infrastruktury vedoucí k přetrvávajícím problémům, zejména u nejmenších sídel v území

-

Podpora a rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) a využití ekologicky šetrných způsobů vytápění

-

Nekoordinovaný přístup k rozvoji vedoucí k neefektivitě v této oblasti

OZE


4.8 SWOT analýza pro oblast dopravní infrastruktura Silné stránky -

Síť komunikací II, III. třídy a místních komunikací zajišťující základní dopravní dostupnost území mikroregionu

Slabé stránky -

Absence silnic vyšší třídy s patřičnými parametry, horší stav některých úseků silnic II. a III. třídy (v příhraniční oblasti)

-

Přetížení silnic II. třídy procházejících regionem (včetně zatížení kamionovou dopravou)

-

Horší technický stav poměrně velké části sítě místních komunikací

-

Rozvoj podmínek v oblasti spojení cyklistické a autobusové a železniční dopravy (zapojení do systému Cyklotrans, sítě půjčoven kol ČD)

-

Chybějící napojení na železniční dopravu pro část území, ne úplná integrace do systému půjčoven kol ČD (pouze možnost vrácení)

-

Dobrá obslužnost směrem na T. Sviny a Č. Budějovice pro celé území

-

Ne zcela odpovídající dopravní obslužnost některých částí území (nenavazující spoje, jejich kapacita nebo četnost)



Absence kvalitního dopravního spojení ve směru na Třeboň

-

-

Řada dopravních závad komunikacích II. třídy

Příležitosti

Ohrožení

-

Poměrně kvalitní a snadná dopravní dostupnost (blízkost) krajského města

na

páteřních

-

Ekonomický rozvoj území v souvislosti s rozvojem dopravního napojení území kvalitními komunikacemi vyšší třídy včetně propojení s okolními regiony a Rakouskem

-

Nerealizace silničního Budějovice – St. Pölten

propojení

Č.

-

Zkvalitňování a rozvoj sítě pozemních komunikací pro zajištění kvalitní a bezpečné dopravní dostupnosti a obslužnosti území

-

Nedostatek finančních prostředků obcí na řešení oprav a komplexních rekonstrukcí sítí místních komunikací

-

Příprava a otevírání nových hraničních přechodů pro os. automobily, stejně jako pro pěší, cyklisty a lyžaře

-

Legislativní problémy či konflikty s principy ochrany přírody v oblasti otevírání nových hraničních přechodů

-

Podpora rozvoji cyklistické dopravy jako součásti dopravního systému území šetrnému k životnímu prostředí (především budování cyklostezek)

-

Nedostatek prostředků na rozvoj cyklistické dopravy

-

Rozvoj a optimalizace dopravní obslužnosti území

-

Přetrvávající nebo prohlubující se nesoulad mezi potřebami území a formami dopravní obslužnosti


4.9 SWOT analýza pro oblast rozvoje spolupráce Silné stránky

Slabé stránky

-

Existující vazby uvnitř regionu (společné projekty, organizace a struktury)

-

Omezené prostředky pro realizaci společných postupů a projektů (většinově vazba na dostupné dotační zdroje)

-

Existující vazby na příhraniční oblasti Rakouska (společné projekty, struktury)

-

Přetrvávající jazykové bariéry, ekonomické rozdíly nebo rozdílené potřeby subjektů z protějších stran hranice

-

Aktivní zapojení neziskových organizací a některých podnikatelských subjektů do rozvoje území (veřejný dialog, projekty ad.)

-

Omezené prostředky pro činnost organizací zabývajících se komplexními otázkami rozvoje území mikroregionu

-

Zájem občanů o rozvoj území v řadě obcí

-

Nedostatečný veřejný dialog v některých obcích (nezájem občanů o dění v obci)

Příležitosti

Ohrožení

-

Hledání společných postupů a řešení včetně navazující realizace společných rozvojových projektů uvnitř mikroregionu

-

Riziko nekoordinovaných řešení či realizace projektů vytržených z kontextu komplexního rozvoje území

-

Další rozvoj stávajících společných struktur (MAS, IPC, Sdružení Růže) a plánování a podpora činnosti dalších obdobných platforem spolupráce (např. destinační

-

Nedostatek prostředků nebo zájmu o řešení společných problémů


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 management cestovního řemeslné cechy apod.)

ruchu,

klastry,

-

Rozvoj projektů a aktivit v oblasti řešení společných problémů obcí a subjektů v území (viz příklad v oblasti řešení otázky odpadů)

-

-

Posilování role veřejného dialogu v oblasti koordinovaného územního rozvoje

-

Nezájem občanů nebo klíčových aktérů o vzájemný dialog


Nad všemi dílčími částmi SWOT analýzy stojí několik nadstavbových podmínek a východisek, resp. příležitostí a ohrožení: Nadstavbová ohrožení: -

Nepříznivý legislativní vývoj v dílčích sektorech, který se může negativně projevit ve vztahu k rozvoji dílčích oblastí

-

Negativní rozvojové jevy v okolních mikroregionech či v rakouském příhraničí, jejichž dopady by mohly zasáhnout do celkového rozvoje území mikroregionu Růže

-

Nepříznivá alokace či zaměření veřejných dotačních zdrojů pro rozvoj území

-

Politická nestabilita na úrovni republiky, popř. regionu či obcí

Nadstavbové příležitosti: -

Legislativní opatření s pozitivním dopadem na rozvoj dílčích oblastí v území

-

Rozvoj okolních mikroregionů, který nepřímo pozitivně ovlivní i rozvoj mikroregionu Růže

-

Zaměření veřejných dotačních zdrojů v souladu s potřebami území mikroregionu

-

Zájem okolních regionů (včetně zahraničních) o spolupráci a provázaný rozvoj území



ČÁST B STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE



RŮŽE ROZKVÉTÁ… STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU „SDRUŽENÍ RŮŽE“ PRO OBDOBÍ 2007-2013 STRATEGIE ROZVOJE Verze:

19. ledna 2007

Zadavatel:





55 S Sttrru ukkttu urraa ssttrraatteeg giiee rro ozzvvo ojjee Přestože hlavní smysl celého strategického rozvojového plánu spočívá v realizaci konkrétních projektů nebo společných rozvojových programů, je strategická část jeho stěžejní částí - představuje stanovení základních směrů dalšího rozvoje, stanovení hlavních problémů, které budou prioritně prostřednictvím tohoto dokumentu řešeny. Navazuje na poznatky získané z analytické části a rozborů v rámci SWOT analýzy. Vychází tedy ze specifických potřeb území mikroregionu Sdružení Růže. Na základě výsledků předchozích analýz zde byla definována vlastní specifická vize regionu doplněná definicí základních cílových stavů pro její naplnění. Na základě vize a cílových stavů pro její naplnění jsou definovány prioritní rozvojové osy obsahující strategické cíle a opatření vedoucích k naplnění těchto cílů. Pro každé opatření jsou pak stanoveny skupiny možných vhodných aktivit, které přispějí k naplnění dílčích opatření. Při realizaci strategie je nutné zajistit důsledné uplatňování hlavních zásad trvale udržitelného rozvoje a neustále sledovat a vyhodnocovat předpoklady jejich naplnění. Schéma struktury strategické části dokumentu

Strategická vize mikroregionu Sdružení Růže

Cílové stavy 1 - 7

Prioritní osa 1

Cíl priority 1 Cíl priority 2

Prioritní osa 2


Cíl priority 3

Prioritní osa 3


Prioritní osa 4


Cíl priority 3

Cíl priority 4

Opatření 1 - 11

Aktivity ………

Opatření 1 - 6

Aktivity ………

Opatření 1 – 10

Aktivity ………

Opatření 1 - 3

Aktivity ……… Strana 91 z 127 celkem


66 R Ro ozzvvo ojjo ovváá vviizzee aa ccííllo ovvéé ssttaavvyy p prro o jjeejjíí n naap plln něěn níí 6.1 Definice společné rozvojové vize Vize je bezkonfliktní sdílené vyjádření společné rámcové představy budoucího stavu řešeného území. Vize formuluje základní směr rozvoje území a popisuje stav, jehož by mělo být dosaženo. Jejím smyslem je určit zásadní orientaci regionu. Vyšla nejen ze znalosti místní situace, ale i z pochopení celoevropských, celosvětových i regionálních trendů a potřeb. Vize, jenž byla zformulována na základě konsensu komunity, je obecnou charakteristikou hlavních cílů a směrů řešení. K jejímu dosažení a naplnění přispívají jednotlivé části strategické části (cíle, prioritní rozvojové osy, opatření a dílčí aktivity). Vize je zpracována pro období výhledu strategie, tedy pro období 2007-2013. Vize rozvoje mikroregionu Sdružení Růže pro období 2007-2013:

Růže rozkvétá… Mikroregion Sdružení Růže – silný venkovský mikroregion, který s ohledem na zachování typického krajinného rázu území a kvalitního životního prostředí daných především přítomností Novohradských hor, bohatého kulturního a historického dědictví a aktivitou místních komunit zajistí místním obyvatelům všech věkových kategorií, ale i tuzemským a zahraničním návštěvníkům a turistům, podnikatelským i neziskovým subjektům atraktivní životní, pobytové a ekonomické podmínky, kvalitní služby, dostatečnou občanskou vybavenost a vhodné podmínky pro všestranný rozvoj území s důrazem na udržitelný rozvoj území.

6.2 Cílové stavy pro naplnění rozvojové vize Růže rozkvétá, neboť lidem se zde žije dobře… … v mikroregionu jsou takové podmínky pro život a bydlení, které vytváří předpoklady pro to, aby zde stávající i nové generace zůstávaly, zakládaly rodiny, pracovaly a spokojeně žily… …mikroregion nabízí dostatečné předpokladům regionu…

množství

pracovních

příležitostí

odpovídajících

…mikroregion dosahuje dlouhodobé stabilizace počtu obyvatel a sídelní struktury…

Růže rozkvétá, neboť jsou zde dostupné všechny základní služby pro občany… …v území je zajištěna kvalitní a dostupná síť základní občanské vybavenosti (dostatek služeb v oblasti školství, zdravotnictví a sociálních potřeb, stravování, finančních, poštovních a dalších služeb), která odpovídá potřebám zdejších občanů… …v území bují pestrý spolkový život podpořený pořádáním řady tradičních a nových událostí v oblasti kultury, sportu, společenského setkávání a dalších směrech vedoucích k posilování sounáležitosti obyvatel s územím mikroregionu a zlepšování jejich soužití v místní komunitě…


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 …území mikroregionu disponuje dostatečnou, dostupnou a kvalitní infrastrukturou a službami sloužící volnočasovému vyžití (kultura, sport, zájmová činnost, další vzdělávání atd.) pro všechny skupiny obyvatelstva v území…

Růže rozkvétá, neboť dokáže využít svůj potenciál pro rozvoj cestovního ruchu… …v území je realizován koordinovaný rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu, který zajišťuje optimální využití přirozených i člověkem vytvářených předpokladů turistického rozvoje s ohledem na principy udržitelného rozvoje a respektování požadavků v oblasti ochrany životního prostředí a přírodního a kulturních dědictví… …území mikroregionu disponuje dostatečnou sítí dostupných a kvalitních ubytovacích a stravovacích služeb zajišťujících pohodlný a atraktivní pobyt návštěvníků a turistů v území… …mikroregion nabízí množství kvalitní a dostupné doprovodné infrastruktury a služeb pro cestovní ruch… …v území jsou připravovány a zaváděny atraktivní turistické produkty a služby, které zvyšují povědomí o regionu jako turistické destinaci a současně zajišťují další vylepšování podmínek pro trávení volného času, dovolené a rekreace…

Růže rozkvétá, neboť se zde daří podnikání… …v území mikroregionu jsou systematicky a dlouhodobě vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit (především malého a středního podnikání) zaměřených na využití zdejších tradic a zdrojů… …v území je dostatek ploch vhodných pro rozvoj podnikatelské činnosti doplněný o dostupnost potřebného infrastrukturního a servisního zázemí spolu s dostatkem kvalifikované pracovní síly… …v mikroregionu se daří uchovat a rozvíjet tradiční podnikatelské aktivity v oblasti řemeslné výroby, zemědělství včetně jeho mimoprodukčních funkcí a služeb, přičemž všechny subjekty působící v každé z těchto oblastí dokáží pružně reagovat na potřeby a změny trhu a poptávku dílových uživatelů výstupů podnikatelské činnosti…

Růže rozkvétá, neboť se nachází v krásném prostředí, o které místní dokáží pečovat… …místní obyvatelé a organizace si uvědomují potřeby ochrany zdejšího hodnotného životního prostředí a přizpůsobují tomu své soukromé i veřejné jednání… …zdejší lidé a organizace využívají potenciál krajiny pro rozvoj svých podnikatelských, soukromých, volnočasových a komunitních aktivit v souladu s principy udržitelného rozvoje… …v území se daří využívání obnovitelných zdrojů energie a celkově všem postupům šetrným k životnímu prostředí (v oblasti technické a dopravní infrastruktury, turistiky i dalších směrech)… ...v sídlech i ostatním území mikroregionu jsou realizovány projekty a aktivity jejichž cílem je uchování a další vylepšování hodnotného venkovského vzhledu krajiny…


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Růže rozkvétá, neboť infrastrukturní vybavenost území je dostatečná a kvalitní… …obce a jejich místní části v území mikroregionu disponují dostatečnou, kvalitní a dostupnou sítí základní technické infrastruktury včetně obslužných služeb (v oblasti vodohospodářství, energetiky, nakládání s odpady, veřejného rozhlasu)… …snižuje se závislost regionu na dovozu energie (včetně elektřiny a ropných produktů) zvenčí… …všechny části území mikroregionu včetně nejodlehlejších sídel a objektů jsou dostupné pomocí technicky kvalitní, husté a bezpečné dopravní sítě tvořené silnicemi II. a III. třídy a místních komunikací doplněné o páteřní tahy komunikací vyšší třídy zajišťujících kvalitní a bezpečné napojení území mikroregionu na okolní regiony a státy (včetně odpovídající sítě hraničních přechodů)… …dopravní obslužnost autobusovou, železniční či jinou koordinovanou formou dopravy v území je dostatečná pro zajištění všech potřeb přepravy obyvatelstva všech věkových skupin (za prací, vzděláváním a uspokojováním sociálně-kulturních potřeb)…

Růže rozkvétá, neboť lidé zde dokáží spolupracovat a komunikovat o společných problémech a vizích… …v mikroregionu existuje funkční síť organizačních a kooperačních struktur, které dokáží realizovat veřejný dialog, efektivně navzájem komunikovat uvnitř i vně území mikroregionu a koordinovaně realizovat společný rozvoj území mikroregionu… …zdejší obyvatelé a organizace cítí sounáležitost s územím mikroregionu, která se projevuje mimo jiné jejich zájmem o dění a realizované aktivity v území, ochotou účastnit se veřejného dialogu o dalším směřování území…

6.3 Definice prioritních rozvojových os Na základě analýzy území a analýz SWOT byly pro další koordinovaný rozvoj území mikroregionu Sdružení Růže definovány níže uvedené prioritní rozvojové osy. Jejich stanovení odpovídá potřebám území mikroregionu. Prioritní osa 1: Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu Prioritní osa 2: Rozvoj technické a dopravní infrastruktury Prioritní osa 3: Rozvoj ekonomických aktivit Prioritní osa 4: Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu



77 Z Záákkllaad dn níí vvýýcch ho od diisskkaa p prro o ssttrraatteeg giicckko ou u ččáásstt 7.1 Omezení a rozvojový potenciál území Při stanovení rozvojové strategie mikroregionu Sdružení Růže je potřeba zohlednit především následující tři roviny: 1. Potřeby a rozvojové předpoklady jednotlivých obcí v území; 2. Potřeby a rozvojové předpoklady ostatních subjektů působících v území mikroregionu; 3. Širší rozvojové vztahy. Na základě provedené analýzy území mikroregionu Sdružení Růže byly identifikovány základní rozvojové předpoklady (rozvojový potenciál) a omezení (nedostatky, slabé stránky) za každou obec mikroregionu (viz příloha č. 3. Přehled omezení a rozvojového potenciálu obcí mikroregionu Sdružení Růže). Konkrétní rozvojové potřeby a záměry obcí a dalších subjektů působících na území mikroregionu v podobě projektů nebo projektových záměrů v různých stupních připravenosti pak tvoří základ pro akční plán pro období 2007 – 2008 (viz příloha č. 2 Souhrnný přehled projektových záměrů subjektů mikroregionu Sdružení Růže). Širší rozvojové vztahy se do strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Růže promítají prostřednictvím reflexe základních principů udržitelného rozvoje, zohledněním a akceptací prioritních rozvojových směrů na celostátní a regionální úrovni včetně reakce na dostupné dotační zdroje pro rozvoj území.

7.2 Východiska k prioritním osám 7.2.1 Prioritní osa 1 Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu Venkovské osídlení a celý venkovský prostor má nezastupitelný společenský, kulturní, ekologický a hospodářský význam pro další rozvoj. Proto je nezbytné, aby docházelo ke zdravému a komplexnímu vývoji území venkovského mikroregionu Sdružení Růže v rámci trvale udržitelného života a celkového rozvoje společnosti. Zajištění kvality života na venkově je natolik specifickou problematikou, že ji nelze vnímat a řešit sektorově. Zvýšení kvality prostředí lze dosáhnout jen důslednou harmonizací a koordinací všech ekonomických, ekologických a sociálních strategií místního rozvoje. Snahou místních aktérů regionálního rozvoje se stane především harmonický rozvoj zdravého životního prostředí a zlepšování kvality (zvyšování atraktivity) života na venkově, a to jak v oblasti sociálně-ekonomické, tak po stránce udržení hodnot venkovské krajiny a tradic života na venkově, využití produkční i mimoprodukční funkce krajiny (zejména estetické hodnoty a ekologické stability). Významnou roli bude hrát i obnova a rozvoj venkovského rázu života vesnic, ochrana a uchování kulturního a přírodního dědictví venkova. Zlepšování životního prostředí je třeba chápat ne pouze ve významu zlepšování klasických indikátorů životního prostředí v úzkém slova smyslu (veřejná zeleň, čistota, kvalita vzduchu, vody, nízká hlučnost, atd.), ale ve zlepšování široce chápaného životního prostředí – tzn.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 podmínek bydlení, estetičnosti prostředí, mezilidských vztahů, základních lidských potřeb, atd. Pro zajištění kvalitního života ve venkovském mikroregionu Sdružení Růže je proto potřeba respektovat základní potřeby místních obyvatel a zde působících subjektů. Je potřeba věnovat se vytváření podmínek pro kvalitní bydlení a vytvářet a podporovat v místních lidech pocit sounáležitosti s územím mikroregionu. Pro kvalitní život v mikroregionu je potřeba zajistit všem občanům kvalitní síť občanské vybavenosti v podobě dostupné, kvalitní a dostatečně kapacitně dimenzované sítě vzdělávacích, zdravotnických, sociálních a další služby zajišťujících zařízení. Ta by měla být doplněna dostatečným a dostupným zázemím pro rozvoj spolkového života a trávení volného času. Sociální aspekty rozvoje venkova budou řešeny především zvyšováním zaměstnanosti (s důrazem na problematické části území mikroregionu), zmírňováním procesu ubývání obyvatelstva v sídlech, kde je tento jev sledován, zlepšením věkové a vzdělanostní struktury místního obyvatelstva. Prakticky to znamená vytvořit takové podmínky, aby mladá generace neodcházela z venkova do městských aglomerací z ekonomických, sociálních nebo jiných důvodů, resp. aby se ekonomické a sociální výhody života ve městech dostaly do rovnováhy s ekologickými i sociálními výhodami života na venkově. Úkolem je také vytvářet důstojné životní podmínky uvnitř regionu pro ohrožené skupiny obyvatel, a to hlavně pro seniory, rodiny s dětmi, nezaměstnané, atd. Od realizace opatření v rámci této prioritní osy se mimo jiné očekává zlepšení životní úrovně a životního prostředí obyvatel venkova a zlepšení jejich vztahu ke své obci a svému mikroregionu, zvýšení patriotismu a péče o vnitřní prostředí sídla. Smyslem je podnítit místní a regionální cítění občanů a podporovat občanskou sounáležitost v území. Na základě výstupů analytické části, SWOT analýzy a potřeb území mikroregionu, byly definovány celkem 4 cíle a 11 opatření, které by měly vést k dosažení cílového stavu v této prioritní ose (PO). Tabulka 23 Cíle a opatření PO 1 Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu Cíl 1.1 Zajistit kvalitní podmínky pro bydlení v mikroregionu Opatření 1.1.1 Vybavení území mikroregionu vhodnými pozemky a objekty pro bydlení Opatření 1.1.2 Obnova, údržba a další rozvoj bytového a domovního fondu Cíl 1.2 Zajistit kvalitní občanskou vybavenost území mikroregionu a posilovat sounáležitost obyvatel s územím mikroregionu Opatření 1.2.1 Rozvoj a optimalizace sítě zdravotnických s sociálních služeb Opatření 1.2.2 Rozvoj a optimalizace sítě vzdělávání včetně rozvoje celoživotního učení Opatření 1.2.3 Rozvoj a zkvalitňování dalších služeb občanské vybavenosti v území mikroregionu Opatření 1.2.4 Rozvoj vybavení a služeb pro trávení volného času, sportovní, kulturní, duchovní a společenské aktivity místních občanů i návštěvníků mikroregionu Opatření 1.2.5 Podpora spolkového života v obcích a mikroregionu Cíl 1.3 Zajistit ochranu a využívání zdejší cenné krajiny v souladu s principy udržitelného


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 rozvoje a ochrany životního prostředí Opatření 1.3.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie Opatření 1.3.2 Zajištění ochrany přírodního dědictví a významných území, včetně vytváření společných struktur a podpora spolupráce vedoucí k zajištění ochrany přírodního prostředí a krajiny v mikroregionu Cíl 1.4 Uchovat, chránit a vylepšovat venkovský ráz krajiny, dědictví a hodnoty venkova Opatření 1.4.1 Obnova a další zlepšování venkovského vzhledu obcí, podpora regenerace urbanizované krajiny Opatření 1.4.2 Ochrana, uchování a rozvoj kulturního, duchovního a historického dědictví venkova

7.2.2 Prioritní osa 2 Rozvoj technické a dopravní infrastruktury Vybavenost území infrastrukturou patří k základním podmínkám vyrovnaného a komplexního rozvoje venkovských mikroregionů. Kvalitní technická a dopravní infrastruktura je předpokladem pro rovnoměrný ekonomický a sociální rozvoj mikroregionu Sdružení Růže, hraje důležitou roli při posuzování kvality života v něm a v neposlední řadě má i významný vliv na životní a ekonomické prostředí. Celkový stav a úroveň vybavení jednotlivých obcí mikroregionu technickou infrastrukturou, včetně jejich dopravní dostupnosti a obslužnosti, mimo jiné výrazným způsobem ovlivňuje zájem obyvatel o bydlení v mikroregionu a jejich spokojenost s podmínkami pro život v území. Stejně tak určuje a ovlivňuje technologickou a finanční náročnost na její dobudování. Zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, ekologicky šetrné vytápění obcí (např. plynofikace), udržitelné a ekologicky šetrné nakládání s odpady, zásobování elektrickou energií, telefonizace, infrastruktura veřejného rozhlasu apod. jsou nejen základním předpokladem pro kvalitu lidského života ve venkovském mikroregionu, ale také podávají informaci potenciálním investorům o možnosti realizace jejich podnikatelských záměrů v území (např. co se týče jednoduchosti či naopak složitosti napojení na technickou infrastrukturu a dopravní obslužnost pro budoucí provozy). Jelikož je i doprava jedním z klíčových faktorů ekonomické výkonnosti a rozvoje (její kvalita a rozsah je podmínkou lepší konkurenceschopnosti a růstu), hraje nezastupitelnou roli při podpoře podnikání v mikroregionech a má mj. i neocenitelnou úlohu v rámci rozvoje cestovního ruchu, je potřeba zaměřit společné úsilí v rámci mikroregionu Sdružení Růže na rozvoj a zkvalitňování základní dopravní sítě a dopravní obslužnosti v území. Smyslem opatření v rámci této prioritní osy je vytvořit takové podmínky v oblasti technické a dopravní infrastruktury, které by jasným způsobem podporovaly rozvoj ekonomických a sociálních aktivit v území mikroregionu při respektování principů trvale udržitelného rozvoje (s důrazem na naplňování standardů EU) a které by místním obyvatelům usnadňovaly komunikaci se svým okolím a celkově přispěly ke zkvalitnění jejich životních podmínek. Na základě výstupů analytické části, SWOT analýzy a potřeb území mikroregionu, byly definovány 2 cíle a 6 opatření, které by měly vést k dosažení cílového stavu v této prioritní ose (PO).


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Tabulka 24 Cíle a opatření PO 2 Rozvoj technické a dopravní infrastruktury Cíl 2.1 Rozvíjet technickou infrastrukturu v mikroregionu Opatření 2.1.1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Opatření 2.1.2 Zlepšování informační a komunikační infrastruktury v mikroregionu Opatření 2.1.3 Rozvoj infrastruktury pro energetiku, nakládání s odpady a ekologicky šetrná řešení Cíl 2.2 Rozvíjet a zkvalitňovat dopravní infrastrukturu a obslužnost území Opatření 2.2.1 Zajištění kvalitní a bezpečné dopravní dostupnosti všech částí území mikroregionu Opatření 2.2.2 Zajištění a rozvoj dopravní obslužnosti odpovídající potřebám území mikroregionu Opatření 2.2.3 Rozvoj forem dopravy alternativních a komplementárních k silniční dopravě

7.2.3 Prioritní osa 3 Rozvoj ekonomických aktivit V rámci prosperity území mikroregionu Sdružení Růže je potřeba věnovat se systematicky vytváření podmínek pro podnikatelské aktivity v rámci všech ekonomických směrů, pro jejichž rozvoj jsou v území mikroregionu reálné předpoklady. Jedná se především o následující oblasti: -

malé a střední podnikání v oblasti produkce a služeb šetrných k životnímu prostředí;

-

podnikání v oblasti zemědělství s důrazem na rozvoj jeho mimoprodukčních funkcí;

-

podnikání v oblasti cestovního ruchu.

V oblasti malého a středního podnikání je nutné připravovat podmínky pro rozvoj stávajících a příchod nových podnikatelských aktivit, které současně budou respektovat tradiční hodnoty a předpoklady mikroregionu (řemeslná výroba, lehký průmysl, služby). Podmínkami rozvoje v tomto směru jsou mimo jiné příprava vhodných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, přednostní využití nevyužitých nebo chátrajících objektů, vytváření komunikačních a spolupracujících platforem v rámci podnikatelských komunit, posílení dialogu mezi podnikatelskou, neziskovou a veřejnou složkou místní komunity apod. Důležité bude rovněž zaměřit se na zvyšování přidané hodnoty místním výrobkům. V oblasti rozvoje zemědělské výroby je vhodné zaměřit se na zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti tradičního zemědělství (rozvoj vybavení a techniky zemědělských podniků, vzdělávání zemědělských pracovníků, zvyšování kvality produkce apod.). Pro zachování konkurenceschopnosti a součastně optimalizované využití efektů zdejší krajiny je potřeba vyvíjet aktivity v oblasti mimoprodukčních funkcí zemědělství (např. agroturistika). Cestovní ruch má v území výrazný potenciál rozvoje, který však z různých důvodů dosud není optimálně využit. Pro dosažení synergických efektů z rozvoje cestovního ruchu je nutné především vybavit území odpovídající sítí kvalitních ubytovacích, stravovacích a doprovodných (volnočasových, informačních, kulturních, sportovních, společenských) turistických služeb a nabídnout atraktivní a k delšímu pobytu lákající produkty a služby cestovního ruchu. Současně je potřeba věnovat se koordinovanému zastřešení aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu, který bude mimo jiné dbát i na zajištění souladu rozvoje


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 turistiky s principy udržitelného rozvoje a ochrany zdejší hodnotné krajiny. Na úrovni mikroregionu lze sledovat dobré předpoklady i pro rozvoj kongresové turistiky (zde je významné postavení zejména AUC) a poutní a exerciční turistiky (zejména novohradský klášter a Dobrá Voda). Na základě výstupů analytické části, SWOT analýzy a potřeb území mikroregionu, byly definovány 3 cíle a 10 opatření, které by měly vést k dosažení cílového stavu v této prioritní ose (PO). Tabulka 25 Cíle a opatření PO 3 Rozvoj ekonomických aktivit Cíl 3.1 Zajistit podmínky pro rozvoj podnikání v regionu Opatření 3.1.1 Příprava ploch pro rozvoj podnikání, pozemkové úpravy v území a podpora činnosti malého a středního podnikání včetně rozvoje vzájemné spolupráce a kooperace Opatření 3.1.2 Využití přirozeného potenciálu území pro rozvoj řemeslné výroby Opatření 3.1.3 Využití nevyužitých a chátrajících budov a areálů v území Opatření 3.1.4 Podpora inovačního podnikání, vědy a výzkumu v území Opatření 3.1.5 Rozvoj lidských zdrojů pro zvýšení ekonomické výkonnosti Cíl 3.2 Zajistit podmínky pro uchování a rozvoj podnikání spojeného s využitím krajiny Opatření 3.2.1 Podpora činnosti a spolupráce zemědělských producentů v území Opatření 3.2.2 Diverzifikace zemědělské činnosti a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství v mikroregionu Cíl 3.3 Zajistit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opatření 3.3.1 Rozvoj a zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a doprovodné turistické infrastruktury Opatření 3.3.2 Rozvoj služeb a produktů cestovního ruchu odpovídajících tradicím a potenciálu území mikroregionu Opatření 3.3.3 Vytváření podmínek včetně funkčních struktur pro koordinovaný rozvoj a propagaci cestovního ruchu v území

7.2.4 Prioritní osa 4 Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu Aby všechny realizované projekty a aktivity s cílem rozvoje území mikroregionu Sdružení Růže našly odezvu u místních obyvatel, organizací a komunit, je potřeba věnovat se systematicky a dlouhodobě širokospektrálnímu dialogu mezi všemi aktéry územního rozvoje. Vytváření fungujících vazeb a struktur pro různé formy spolupráce se předpokladem pro koordinovaný a udržitelný rozvoj založený na skutečných potřebách území a v něm žijících obyvatel. Vzhledem k poloze mikroregionu a jeho příhraničnímu charakteru, stejně jako tradici přeshraniční spolupráce v území, je nutné pokračovat v prohlubování komunikačních a dalších vazeb s okolními českými i zahraničními regiony. Stejně tak je vhodné usilovat o


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 členství dalších přilehlých obcí, které mají se stávajícím územím mikroregionu Sdružení Růže společné historické, infrastrukturní a společenské vazby. Pro společný a koordinovaný rozvoj území je potřeba koncentrovat a využívat veřejné i soukromé zdroje, snažit se o maximální vyžití dostupných subvencí a zajišťovat kontinuitu a udržitelnost realizovaných kroků. Na základě výstupů analytické části, SWOT analýzy a potřeb území mikroregionu, byly definovány 2 cíle a 3 opatření, které by měly vést k dosažení cílového stavu v této prioritní ose (PO). Tabulka 26 Cíle a opatření PO 4 Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu Cíl 4.1 Rozvíjet spolupráci uvnitř mikroregionu a s okolními regiony Opatření 4.1.1 Rozvoj a podpora činnosti společných struktur a organizací v rámci mikroregionu Opatření 4.1.2 Rozvoj přeshraniční spolupráce Cíl 4.2 Rozvíjet veřejný dialog s cílem zajistit koordinovaný rozvoj území v souladu s potřebami jeho obyvatel a zde působících subjektů Opatření 4.2.1 Zvyšování informovanosti obyvatel území a zde působících subjektů a rozvíjení veřejného dialogu napříč územím mikroregionu



88 A Akkttiivviittyy p prro o rreeaalliizzaaccii ssttrraatteeg giiee rro ozzvvo ojjee 8.1 Souhrn cílů a opatření strategie rozvoje Následující tabulka obsahuje souhrn všech navrhovaných cílů a opatření v členění po jednotlivých prioritních osách. Tabulka 27 Souhrn cílů a opatření rozvojové strategie mikroregionu Sdružení Růže Prioritní osa 1: Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu Cíl 1.1 Zajistit kvalitní podmínky pro bydlení v mikroregionu Opatření 1.1.1 Vybavení území mikroregionu vhodnými pozemky a objekty pro bydlení Opatření 1.1.2 Obnova, údržba a další rozvoj bytového a domovního fondu Cíl 1.2 Zajistit kvalitní občanskou vybavenost území mikroregionu a posilovat sounáležitost obyvatel s územím mikroregionu Opatření 1.2.1 Rozvoj a optimalizace sítě zdravotnických s sociálních služeb Opatření 1.2.2 Rozvoj a optimalizace sítě vzdělávání včetně rozvoje celoživotního učení Opatření 1.2.3 Rozvoj a zkvalitňování dalších služeb občanské vybavenosti v území mikroregionu Opatření 1.2.4 Rozvoj vybavení a služeb pro trávení volného času, sportovní, kulturní a společenské aktivity místních občanů i návštěvníků mikroregionu Opatření 1.2.5 Podpora spolkového života včetně sociální integrace v obcích a mikroregionu Cíl 1.3 Zajistit ochranu a využívání zdejší cenné krajiny v souladu s principy udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí Opatření 1.3.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie Opatření 1.3.2 Zajištění ochrany přírodního dědictví a významných území, včetně vytváření společných struktur a podpora spolupráce vedoucí k zajištění ochrany přírodního prostředí a krajiny v mikroregionu Cíl 1.4 Uchovat, chránit a vylepšovat venkovský ráz krajiny, dědictví a hodnoty venkova Opatření 1.4.1 Obnova a další zlepšování venkovského vzhledu obcí, podpora regenerace urbanizované krajiny Opatření 1.4.2 Ochrana, uchování a rozvoj kulturního a historického dědictví venkova Prioritní osa 2:Rozvoj technické a dopravní infrastruktury Cíl 2.1 Rozvíjet technickou infrastrukturu v mikroregionu Opatření 2.1.1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Opatření 2.1.2 Zlepšování informační a komunikační infrastruktury v mikroregionu Opatření 2.1.3 Rozvoj infrastruktury pro energetiku, nakládání s odpady a ekologicky šetrná řešení


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Cíl 2.2 Rozvíjet a zkvalitňovat dopravní infrastrukturu a obslužnost území Opatření 2.2.1 Zajištění kvalitní a bezpečné dopravní dostupnosti všech částí území mikroregionu Opatření 2.2.2 Zajištění a rozvoj dopravní obslužnosti odpovídající potřebám území mikroregionu Opatření 2.2.3 Rozvoj forem dopravy alternativních a komplementárních k silniční dopravě Prioritní osa 3: Rozvoj ekonomických aktivit Cíl 3.1 Zajistit podmínky pro rozvoj podnikání v regionu Opatření 3.1.1 Příprava ploch pro rozvoj podnikání, pozemkové úpravy v území a podpora činnosti malého a středního podnikání včetně rozvoje vzájemné spolupráce a kooperace Opatření 3.1.2 Využití přirozeného potenciálu území pro rozvoj řemeslné výroby Opatření 3.1.3 Využití nevyužitých a chátrajících budov a areálů v území Opatření 3.1.4 Podpora inovačního podnikání, vědy a výzkumu v území Opatření 3.1.5 Rozvoj lidských zdrojů pro zvýšení ekonomické výkonnosti Cíl 3.2 Zajistit podmínky pro uchování a rozvoj podnikání spojeného s využitím krajiny Opatření 3.2.1 Podpora činnosti a spolupráce zemědělských producentů v území Opatření 3.2.2 Diverzifikace zemědělské činnosti a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství v mikroregionu Cíl 3.3 Zajistit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Opatření 3.3.1 Rozvoj a zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit a doprovodné turistické infrastruktury Opatření 3.3.2 Rozvoj služeb a produktů cestovního ruchu odpovídajících tradicím a potenciálu území mikroregionu Opatření 3.3.3 Vytváření podmínek včetně funkčních struktur pro koordinovaný rozvoj a propagaci cestovního ruchu v území Prioritní osa 4: Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu Cíl 4.1 Rozvíjet spolupráci uvnitř mikroregionu a s okolními regiony Opatření 4.1.1 Rozvoj a podpora činnosti společných struktur a organizací v rámci mikroregionu Opatření 4.1.2 Rozvoj přeshraniční spolupráce Cíl 4.2 Rozvíjet veřejný dialog s cílem zajistit koordinovaný rozvoj území v souladu s potřebami jeho obyvatel a zde působících subjektů Opatření 4.2.1 Zvyšování informovanosti obyvatel území a zde působících subjektů a rozvíjení veřejného dialogu napříč územím mikroregionu



8.2 Aktivity pro realizaci strategie Na základě definovaných cílů a opatření v rámci jednotlivých prioritních os a v souladu s identifikovanými potřebami území (viz příloha č. 2 tohoto materiálu) jsou pro plánovací období 2007-2013 navrženy různé typy aktivit, které jsou dle jejich podstaty a zaměření přiřazeny do výše definované struktury cílů a opatření. Společným cílem při plánování strategie rozvoje bylo navrhnout takové aktivity, které povedou ke komplexnímu rozvoji mikroregionu po všech jeho stránkách. Schéma realizace aktivit pro realizaci strategie rozvoje je možné pospat následovně: V nejobecnější rovině… …důležitou rolí je především napomáhat řešení problémů, kdy dochází ke střetu zájmu společnosti a jednotlivce. Pro tyto situace je nutno vytvářet takové podmínky, aby k uplatňování celospolečenských zájmů docházelo na ekonomických a environmentálně šetrných základech, tj. aby se pro jednotlivce stávalo ekonomicky zajímavým podporovat celospolečenské zájmy. Tyto principy jsou dnes uplatňovány i v pravidlech EU. V obecné rovině… …je nutné zajistit jednak rozvoj dopravní a technické infrastruktury, podporovat rozvoj ekonomických aktivit v regionu, zajistit dostatečnou a kvalitní občanskou vybavenost a ochranu životního prostředí, hledat alternativní rozvojové programy, vytvářet příznivou situaci pro rozvoj turistického ruchu, napomáhat řešení společných problémů mezi obecními, celospolečenskými zájmy a zájmy jednotlivců žijících v mikroregionu. Vzhledem k charakteru území, do kterého zasahuje přírodní park Novohradské hory, je dále nutné řešit konflikty mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody, napomáhat přizpůsobení života v mikroregionu pravidlům EU, hledat cesty pro financování rozvojových programů. V konkrétní rovině… …je potřeba zaměřit se na podporu realizace dílčích aktivit v rámci jednotlivých opatření rozvojové strategie.

8.2.1 Opatření 1.1.1 Vybavení území mikroregionu vhodnými pozemky a objekty pro bydlení Popis opatření: Prakticky každá obec na území mikroregionu plánuje realizovat přípravu pozemků vhodných pro následnou individuální výstavbu. Ve většině sídel se předpokládá spíše řešení majetkových vztahů k pozemkům s cílem jejich následné individuální přípravy (zasíťování), některé obce naopak předpokládají přípravu pozemků včetně jejich zasíťování. Několik obcí rovněž předpokládá rozvoj obecní bytové výstavby. Navrhované aktivity: -

Příprava bytové výstavby z obecních, soukromých či sdružených finančních prostředků formou zajištění a přípravy pozemků;

-

Realizace pozemkových úprav vedoucích k zcelování pozemků využitelných pro bytovou či individuální výstavbu;



Aktualizace a úpravy územně plánovací dokumentace vedoucí k vytváření podmínek pro rozvoj bytové výstavby;

8.2.2 Opatření 1.1.2 Obnova, údržba a další rozvoj bytového a domovního fondu Popis opatření: V řadě obcí se nachází bytové domy, které jsou ve správě obcí. Stejně tak je zde množství domů v majetku podnikatelských subjektů či soukromých osob. Řada bytových jednotek byla postavena před poměrně dlouhou dobou, čemuž odpovídá i jejich technický stav, který není mnohdy zcela vyhovující. V některých větších sídlech mikroregionu se rovněž nachází panelové domy, u kterých je žádoucí provádět zateplení, popř. celkové rekonstrukce. Navrhované aktivity: -

Realizace průběžných dílčích i komplexních oprav bytových a rodinných domů včetně navazujících ploch a prostranství a související infrastruktury;

-

Regenerace panelových domů (opravy fasád, zateplování apod.) a sídlišť včetně doprovodné infrastruktury a veřejných prostranství;

-

Zajistit bezpečnost a informovanost obyvatel z hlediska civilní ochrany;

-

Vytvářet vhodné podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s dětmi atd.;

-

Podpořit rozvoj bydlení v nemovitostech užívaných pro rekreační účely (chataři, chalupáři);

-

Obecně podpora obecní a individuální bytové výstavby v území (např. prostřednictvím rekonstrukce nebytových prostor, nevyužívaných budov apod. na bytové);

8.2.3 Opatření 1.2.1 Rozvoj s sociálních služeb

a

optimalizace

sítě

zdravotnických

Popis opatření: Stávající síť zdravotních služeb na území mikroregionu je sice dostačující pro nejzákladnější potřebu obyvatel, přesto je však důležité pracovat na jejím rozvoji a rozšiřování, neboť dostupnost zdravotnických služeb patří mezi základní prvky vyspělé společnosti. V této souvislosti je vhodné zřizovat další zdravotnická zařízení v území, ideálně s určitou specializací, dále rozšiřovat a vylepšovat stávající zdravotnické služby. V oblasti sociálních služeb je potřeba zajistit jednak podporu pro stávající zařízení a jednak podpořit budování nových zařízení pro sociální integraci všech skupin obyvatelstva. Rovněž je potřeba zabývat se rozvojem sítě sociálních služeb v území, rozvojem komunitního plánování sociálních služeb nebo rozvojem aktivit v rámci Místní agendy 21. Navrhované aktivity: -

Zvyšování dostupnosti lékařských služeb zřizováním nových ordinací a rozšiřováním doby ordinace lékařů, především v menších obcích;

-

Výstavba objektů sociální péče (domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, hospice, mateřská centra, nízkoprahové kluby, senior kluby atd.);



Rozvoj sociálních služeb (např. telekontaktní péče o seniory, handicapované osoby apod.);

-

Modernizace přístrojového zdravotnických zařízení;

-

Příprava střednědobého plánu sociálních služeb pro území mikroregionu, pro území měst a obcí a spolupráce na jeho naplňování s poskytovateli a příjemci sociálních služeb a Jihočeským krajem;

-

Podpora realizace programů sociální integrace pro skupiny ohrožené sociální exkluzí (např. nezaměstnané, handicapované apod.);

-

Realizace sociálních služeb v souladu s připravenými komunitními plány;

vybavení

a

zvýšení

úrovně

technického

zázemí

8.2.4 Opatření 1.2.2 Rozvoj a optimalizace sítě vzdělávání včetně rozvoje celoživotního učení Popis opatření: Vzdělávací síť na území mikroregionu je vhodné zachovat v minimálně stávajícím rozsahu, v ideálním případě (za současného pozitivního demografického vývoje) ji dále rozšiřovat. V nadcházejícím období je potřeba zaměřit se zejména na optimalizaci infrastruktury a vybavení zařízení pro základní a mateřské školství. Stejně tak bude důležitý rozvoj vybavení a zařízení poskytující středoškolské či učňovské vzdělání. Samostatnou rozvojovou kapitolou je rozvoj vysokoškolské formy studia a aktivit v AUC Nové Hrady (dále vazba na opatření 3.1.4). Důležité je rovněž vytvářet předpoklady pro činnost a rozvoj dalších specializovaných školských zařízení (např. základní umělecké školy). Rozvoj celoživotního učení představuje jeden z důležitých prvků rozvoje každé společnosti, proto je vhodné zajistit v regionu nabídku a realizaci takových vzdělávacích programů, které budou odpovídat potřebám místních obyvatel všech věkových skupin. Pozornost v oblasti rozvoje kapacit a lidských zdrojů by měla být dále věnována i dalším organizacím, které se na úrovni mikroregionu podílejí na realizaci vzdělávacích aktivit (např. Novohradská občanská společnost, Rožmberk, ROSA nebo novohradský klášter). Navrhované aktivity: -

Modernizace a rozšiřování vybavení, infrastruktury a služeb zařízení předškolní péče; základních škol, středních škol, uměleckých škol a učilišť a podporovat koncept činnosti AUC Nové Hrady;

-

Udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích;

-

Rozvoj služeb a programů realizovaných školskými institucemi a zařízeními předškolní péče včetně programů a aktivit souvisejících s mimoškolními funkcemi těchto zařízení;

-

Udržení mladé inteligence (např. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti;

-

Zajistit rovné příležitosti v oblasti dostupnosti vzdělání pro všechny zájemce, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami;



Zlepšení kompetencí, dovedností a znalostí pedagogických i nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení i dalších organizací působících v oblasti vzdělávání v území mikroregionu;

-

Příprava, realizace a zajišťování účasti na programech a akcích věnovaných celoživotnímu vzdělávání;

-

Podpořit rozšiřování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, uměleckých, sportovních apod.) jako součást systému prevence před sociálně patologickými jevy;

-

Podpora vzniku a rozvoje komunitních škol jako důležitého prvku v systému celoživotního vzdělávání a posilování komunity ve venkovském prostoru;

8.2.5 Opatření 1.2.3 Rozvoj a zkvalitňování dalších služeb občanské vybavenosti v území mikroregionu Popis opatření: Přestože většina území mikroregionu je vybavena základními službami jako jsou prodej potravin a základního smíšeného zboží, stravovací kapacity, poštovní služby nebo finanční a bankovní služby, existují v tomto směru stále ještě rezervy pro další rozvoj. Je potřeba zaměřit se především na zlepšování kvality stávajících služeb občanské vybavenosti a v místech, kde se těchto služeb nedostává v požadované míře usilovat o jejich doplnění či rozšíření. Aktivity realizované v rámci opatření by měly vést především k zajištění optimalizované vybavenosti u menších obcí. Kromě samotných služeb je potřeba území vybavit i potřebnou infrastrukturou občanské vybavenosti tohoto typu. Navrhované aktivity: -

Optimalizace (výstavba, modernizace, doplňování služeb apod.) sítě občanské vybavenosti v území mikroregionu (prodejny potravin a smíšeného zboží, stravovací kapacity atd.);

-

Rozvoj sítě poštovních, bankovních, finančních a dalších obdobných služeb, především v sídlech, kde těchto služeb není dostatek;

8.2.6 Opatření 1.2.4 Rozvoj vybavení a služeb pro trávení volného času, sportovní, kulturní, duchovní a společenské aktivity místních občanů i návštěvníků mikroregionu Popis opatření: Možnost pro sportovní, společenské, spolkové, kulturní, duchovní a jiné vyžití místních občanů všech věkových kategorií je všeobecně pokládána za jednu z hlavních charakteristik území, ve kterém se „dobře žije“. V obcích mikroregionu, kde je vybavení v tomto směru nedostačující nebo postrádá kvalitu odpovídající současným požadavkům, je potřeba realizovat takové aktivity, které povedou k doplnění vybavenosti území a zkvalitnění stávajících i nových služeb. Vhodné je rovněž budovat sportovní, kulturní či společenská zařízení nadmístního významu, která neslouží pouze obyvatelům dané obce, ale nabízí zázemí pro širší území mikroregionu, popř. i území přesahující jeho hranice.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Navrhované aktivity: -

Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času – sportovní (haly, hřiště, tělocvičny, koupaliště, plovárny, zázemí pro zimní sporty, zařízení a infrastrukturu pro méně typické sportovní vyžití atd.), společenská (kulturní domy a zařízení, společenské sály, klubovny atd.), kulturní (divadelní prostory, muzea, expozice, koncertní prostory apod.), a jiná volnočasová zařízení včetně rozvoje duchovních center (fary, kláštery);

-

Budování a rozvoj vybavení území pro trávení volného času pro děti a mládež (dětská hřiště, parky, prolézačky, pískoviště pod.);

-

Budování a obnova zařízení pro spolkovou činnost (klubovny, objekty hasičských sborů apod.);

-

Podpora činnosti a rozvoj vybavení kulturních a sportovních zařízení na území mikroregionu;

-

Rozvoj infrastruktury a vybavení knihoven, internetových kaváren a podobných zařízení;

-

Podpora rozvoji poutní tradice (obnovení starých poutních stezek, údržba a rozvoj poutních chrámů a prostranství, jejich další rozvoj);

-

Podpora rozvoji exerciční a přednáškové činnosti (pořádání duchovních cvičení, obnova a tvorba zázemí pro tuto činnost – poutní a exerciční domy);

-

Podpora aktivitám v oblasti duchovní péče o lidi (podpora zázemí pro její fungování – farní a jiné prostory)

8.2.7 Opatření 1.2.5 Podpora spolkového života v obcích a mikroregionu Popis opatření: Opatření přímo navazuje na předchozí opatření 1.2.4, které se zabývá zejména vytvářením fyzických podmínek pro rozvoj spolkového života. Ten je však potřeba podpořit především rozvojem „měkkých“ neinvestičních aktivit zaměřených na přípravu, pořádání, realizaci a rozvoj tradičních i nových akcí, slavností, setkání, workshopů, seminářů, tvůrčích dílen apod. stejně tak je důležité věnovat pozornost tomu, aby nabídka takových aktivit byla dostatečně pestrá a současně využitelná ze strany všech skupin obyvatel v území. Navrhované aktivity: -

Pořádání tradičních spolkových aktivit, slavností a kulturních a společenských akcí a zvyků – masopustů, poutí, venkovských zábav, tanečních setkání, koncertů, výstav apod.;

-

Rozvíjení dalších kulturních aktivit (např. mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta, divadelní festivaly atd.);

-

Podpora činnosti sportovních, kulturních, společenských a dalších spolků (sdružení dobrovolných hasičů, myslivecká sdružení apod.), klubů, sdružení;

-

Vytvářet a podporovat realizaci programů pro trávení volného času dětí a mládeže;

-

Obnovení spolkových tradic v obcích, kde tyto tradice skomírají či jsou zpřetrhány kořeny k nim formou realizace uvedených spolkových aktivit a akcí;



Podpořit vydávání publikací a knih o obcích mikroregionu, jeho historii atd.;

8.2.8 Opatření 1.3.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie Popis opatření: V poslední době, kdy nabývá na významu v celé ČR téma dosažení povinností vyplývajících z Kjótského protokolu, bylo i v území mikroregionu Růže realizováno několik významných akcí na podporu využití obnovitelných zdrojů energie. Požadavek na maximální využívání alternativních zdrojů je i jedním z klíčových bodů energetické politiky EU. Evropská unie očekává, že do roku 2010 obnovitelné zdroje energie (OZE), třeba solární či větrné elektrárny nebo spalování biomasy, budou zajišťovat v průměru 12 % spotřeby členských zemí. V této souvislosti je potřeba zaměřit se na budování údržbu a rozvoj zařízení (včetně např. plantáží pro pěstování biomasy), která produkují přírodě šetrnou energii. V neposlední řadě je důležité zajistit tomuto tématu patřičnou osvětu a publicitu v celém území. Vhodným doplnění tohoto opatření by mělo být i vytvoření funkčního systému využití OZE postaveného na společné koncepci jejíž cílem by mělo být vytvoření energeticky soběstačného mikroregionu. Navrhované aktivity: -

Výstavba zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie (zařízení pro biomasu, bioplyn, ekologické vytápění, dále kotelny, jímky, zásobníky, kogenerační jednotky, větrné elektrárny, solární zařízení, zařízení pro využití vodní energie apod.);

-

Podpora zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin a bylin;

-

Podporovat trh s energií z místních zdrojů;

-

Realizace osvětových programů a publicity pro OZE;

-

Podporovat – investičně i neinvestičně – náhradu spalování fosilních paliv za OZE a snižovat tak znečištění životního prostředí.

-

Marketingové aktivity související s propagací využití OZE;

-

Vytvoření společné koncepce využití OZE na území mikroregionu, popř. obcí;

8.2.9 Opatření 1.3.2 Zajištění ochrany přírodního dědictví a významných území, včetně vytváření společných struktur a podpory spolupráce vedoucí k zajištění ochrany přírodního prostředí a krajiny v mikroregionu Popis opatření: Za společného jmenovatele tohoto opatření je možné považovat téma udržitelného využití krajiny v kombinaci s udržováním a dalším zlepšováním životního prostředí a krajiny v území mikroregionu. V území, kde se nachází řada cenných chráněných území a památkových zón, je potřeba aplikovat ve všech oblastech lidské činnosti opatření, která je možné ve vztahu k životnímu prostředí považovat za šetrná. Je tedy potřeba podporovat ekologické hospodaření v krajině, v místech, kde je to vhodné, optimalizovat využití půdního fondu lokálním potřebám (např. zatravňování či zalesňování zemědělské půdy), zabývat se ochranou a ošetřením lesů včetně jejich společenské a turistické funkce, podporovat


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 opatření ve vztahu k biodiverzitě a systematicky rozvíjet péči ve věci regenerace urbanizované krajiny. V rámci tohoto opatření je vhodné realizovat taková opatření a formy spolupráce, která povedou ke sdílenému přístupu v oblasti nakládání s cennou krajinou v území mikroregionu. Jedná se například o plánování společných koordinovaných přístupů k využití krajiny pro účely turistiky, podnikání nebo zemědělství včetně produktů a služeb šetrných ke krajině, realizaci Územních systémů ekologické stability, společnou realizaci konceptů rozvoje krajiny a péče o ní, urbanistických studií, vypracování krajinných plánů apod. Dále je potřeba vyvíjet v tomto směru společné postupy a přístupy (např. v duchu společného projektu na sběr a třídění odpadu či společného pořízení štěpkovače v mikroregionu) a realizovat společnými silami osvětu danému tématu. V rámci opatření je nezbytné dále věnovat pozornost společnému i individuálnímu řešení prevence krizových stavů a živelných pohrom (mimo hrozby povodní – viz opatření 2.1.1). Navrhované aktivity: -

Investice do výstavby zařízení prezentujících přírodní dědictví území mikroregionu (především oblast novohradských hor);

-

Optimalizace půdního fondu (např. zatravňování, zalesňování apod.);

-

Revitalizace toků a vodních nádrží (odsedimentování, čištění stok a koryt apod.), obnova krajinných struktur, protipovodňová opatření v krajině

-

Příprava studií krajinotvorných úprav, příprava postupů pro ekologické zemědělství, zpracování systémů plánování krajiny a krajinných plánů, map apod.);

-

Příprava společných projektů v oblasti turistiky šetrné k životnímu prostředí (studie, projekty, náměty, realizace setkání a jednání k těmto tématům);

-

Realizace ÚSES v území;

-

Podporovat zajištění adekvátní péče o krajinu prostřednictvím v místě hospodařících subjektů – (dle navržených plánů péče);

-

Podporovat ekologické zemědělství, integrovanou produkci, vytváření biopásů a pěstování meziplodin a usilovat o podporu z veřejných zdrojů pro tato opatření;

-

Podpora lesního hospodářství a opatření pro zajištění udržitelného hospodaření na lesní půdě (podpora protierozních opatření, zakládání a rozšiřování lesních porostů, diverzifikace zemědělské výroby, snižování podílu zemědělské půdy, podpora krajinotvorné a společenské funkce lesů, výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy apod.);

-

Obnova a údržba lesních komunikací;

-

Realizace osvětové činnosti v území mikroregionu k tématu ochrany přírody a uchování zdejšího přírodního dědictví (přednášky, výstavy, workshopy, práce s dětmi a mládeží, příprava a vydávání propagačních materiálů o ochraně přírody a prezentaci přírodního dědictví);

-

Příprava plánů prevence živelných pohrom a krizových stavů;



Podporovat činnost a vybavení vzdělávacích, poradenských a informačních center působících v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty,

-

Příprava a realizace opatření k zabránění výskytu či eliminaci dopadů živelných pohrom na území (kromě povodní);

-

Spolupráce na rozvoj integrovaného záchranného systému v území mikroreigonu;

8.2.10

Opatření 1.4.1 Obnova a další zlepšování venkovského vzhledu obcí, podpora regenerace urbanizované krajiny

Popis opatření: V tomto ohledu je důležité zajistit podmínky pro vytváření základních služeb pro hospodářství a obyvatelstvo v území mikroregionu. V rámci opatření je tedy nutné věnovat pozornost obnově veřejných prostranství včetně souvisejícího vybavení a infrastruktury, zajistit revitalizaci nevyužitých, chátrajících popř. ekologickými problémy zatížených areálů a objektů (vazba na opatření 3.1.3), dále obnovovat vzhled a funkce venkovských sídel a objektů, revitalizovat vodní toky apod. V rámci opatření je potřeba dále věnovat pozornost zpracování a aktualizaci územně plánovací dokumentace, regulačních plánů apod. Navrhované aktivity: -

Obnova či zřizování veřejných ploch, prostranství, návsí, ulic apod. (včetně inženýrských sítí a místních komunikací, chodník, oprav souvisejících budov, oplocení, vybavení ploch doplňkovou infrastrukturou a mobiliářem, zastávky, veřejné osvětlení, sportoviště apod.);

-

Revitalizace vodních toků v obcích (odsedimentování, čištěno stok a koryt, výměna povrchů, odstraňování nevhodných prvků apod.);

-

Revitalizace a doplňování veřejné zeleně, parkové úpravy, modernizace techniky a vybavení pro zajištění údržby;

-

Zpracování a aktualizace územně plánovacích podkladů a dokumentace včetně jejich digitalizace, umísťování na internetové stránky obcí;

-

V rámci všech výše uvedených opatření zajistit podmínky pro regeneraci a využití nevyužitých areálů, ploch a objektů;

-

Výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem a celková urbanizace krajiny na místě regenerovaných území brownfields;

-

Odbahnění rybníků, zpevnění jejich hrází a břehů vodotečí, podpora protierozní, izolační, odvodňovací a estetické funkce krajiny;

8.2.11

Opatření 1.4.2 Ochrana, uchování a rozvoj kulturního dědictví venkova

Popis opatření: V rámci tohoto opatření je potřeba zaměřit se především na uchování dědictví venkova (především kulturního dědictví). V rámci opatření je nutné zajistit obnovu památkově chráněných objektů a ploch, realizovat investice do kulturních zařízení jakými jsou například muzea, výstavní expozice a plochy a vyvíjet osvětovou a propagační činnost vedoucí k uchování historických hodnot a tradic území.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Navrhované aktivity: -

Opravy, sanace a jiné investice spojené s revitalizací kulturního dědictví v území mikroregionu (památkové objekty, památkové zóny a plochy);

-

Oprava, obnova a budování nových kapacit pro kulturu (muzea, knihovny, expoziční a výstavní plochy, venkovské skanzeny pod.);

-

Obnova a využití historických objektů v obcích (zámků, klášterů apod.);

-

Vytváření prohlídkových okruhů kulturními památkami;

8.2.12

Opatření 2.1.1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Popis opatření: Vybavenost vodohospodářskou infrastrukturou patří, zejména u nejmenších sídel mikroregionu, mezi nejpalčivější problémy. Chybějící odkanalizování, zásobování některých sídel území kvalitní pitnou vodou nebo absence čistíren odpadních vod jsou společnými jsou často důvodem pro snižování kvality života v těchto sídlech. Opatření je z těchto důvodů zaměřeno na dobudování, rekonstrukce a další rozvoj vybavení území mikroregionu touto nezbytnou infrastrukturou. Některé části území mikroregionu jsou rovněž opakovaně sužovány povodněmi, proto je nezbytné zaměřit se na budování ochrany (protipovodňová opatření), tak na plánování a přípravu těchto opatření. Navrhované aktivity: -

Projektová příprava a plánování vodohospodářské infrastruktury;

-

Výstavba, modernizace a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury (vodovodní řady, studně, jímky, kanalizační řady, budování jednotných kanalizací, výstavba a rekonstrukce všech druhů čistíren odpadních vod, pořizování a doplňování dalších nezbytných technologií a vybavení pro provoz vodohospodářské infrastruktury);

-

Příprava protipovodňových plánů, systémů obrany proti povodním (včetně modelace a softwarových produktů), studií, realizace komplexních pozemkových úprav pro relaci protipovodňových opatření apod.;

-

Revitalizace území poškozených povodněmi, obnova krajiny a objektů poškozených povodní;

-

Budování a rozvoj informačního a hlásného systému pro predikci povodňových hrozeb na úrovni obcí, popř. mikroregionu;

-

Realizace protipovodňových opatření (budování tarasů, suchých poldrů, úpravy koryt vodních toků, založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů apod.);

-

Realizace opatření pro zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní,

8.2.13

Opatření 2.1.2 Zlepšování infrastruktury v mikroregionu

informační

a

komunikační

Popis opatření:


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 Informační a komunikační vybavenost území je v současné době nezbytností pro uspokojivý rozvoj. V tomto ohledu je potřeba zaměřit se na rozvoj stávajících a nových sítí připojení k vysokorychlostnímu internetu, rozvíjet vybavení všech typů subjektů působících v mikroregionu informačními a komunikačními technologiemi a službami. Dále je potřeba věnovat úsilí vybudování společných či individuálních informačních a komunikačních systémů, systémů informování obyvatelstva (obecní rozhlasy apod.). Navrhované aktivity: -

Pořizování a modernizace vybavení subjektů v území mikroregionu moderními informačními a komunikačními systémy;

-

Budování a rozvoj společných informačních systémů na úrovni obcí či mikroregionu (včetně tvorby softwarových a internetových aplikací, webových stránek a prezentací apod.);

-

Podpora přístupu k veřejnému (vysokorychlostnímu) internetu v knihovnách, obecních úřadech a dalších veřejně přístupných místech v mikroregionu;

-

Vybudování a obnova veřejných rozhlasů v obcích;

8.2.14

Opatření 2.1.3 Rozvoj infrastruktury pro energetiku, nakládání s odpady a ekologicky šetrná řešení

Popis opatření: Vybavenost území technickou infrastrukturou v oblasti energetiky včetně ekologicky šetrných řešení a kvalitním zázemím a systémem z hlediska odpadového hospodářství je dalším z nezbytných předpokladů rozvoje území mikroregionu Sdružení Růže. Prioritu by měla mít podpora budování zařízení pro energetiku (kotelny, rozvody tepla a energie, bioplynové stanice, plynovody apod.), zařízení odpadového hospodářství (skládky, kompostiště, dotřiďovaní linky apod.) včetně potřebného vybavení. V tomto ohledu je dále nutné věnovat se rozvoji systémů pro třídění a recyklaci odpadů (rozvoj stávajícího úspěšného projektu na svoz a třídění odpadů), popř. realizovat tyto systémy i v jiných oblastech technické infrastruktury. V oblasti odpadového hospodářství je celkovým cílem i využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů nebo minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady. Navrhované aktivity: -

Výstavba a modernizace zařízení pro zásobování území mikroregionu energiemi, s důrazem na ekologicky šetrná komplexní řešení (centrální či individuální zásobování teplem, elektřina, plyn);

-

Podporovat zateplování hospodářských i soukromých osob s cílem úspory energií;

-

Realizovat aktivity vedoucí k zvýšení účinnosti energetických systémů budov včetně zvyšování účinnosti energetických systémů budov,

-

Osvětová činnost pro snižování spotřeby energií, snižování emisí způsobených energetikou apod.;

-

Podpora plynofikace, ekologických způsobů vytápění a alternativních zdrojů vytápění (např. náhrada lokálního vytápění domácností systémy centrálního zásobování teplem);



Výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů;

-

Rozvoj stávajícího integrovaného systému nakládání s odpady v mikroreigonů včetně jeho rozšiřování (např. sběr plastů, nápojových obalů a kartonů, dotřiďovaní linky apod.);

-

Podpora aktivitám vedoucím ke zvyšování podílu recyklace odpadů, čištění odpadních vod, snižování emisní a hlukové zátěže;

-

Budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů, budování sběrných dvorů a skladů, budování zařízení na nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování)v obcích mikroregionu;

-

Realizovat opatření pro zamezení vzniku černých skládek;

8.2.15

Opatření 2.2.1 Zajištění kvalitní a dostupnosti všech částí území mikroregionu

bezpečné

dopravní

Popis opatření: Dopravní dostupnost je jeden ze stěžejních předpokladů k celkového rozvoji území mikroregionu Sdružení Růže. Ne všechny části komunikace v regionu jsou v požadovaném stavu. Neutěšený stav vykazují zejména místní komunikace a související plochy. Je proto potřeba realizovat kontinuální proces obnovy a rozvoje sítě těchto komunikací (včetně chodníků, doprovodné zeleně, stok apod.) s cílem zajistit kvalitní dopravní dostupnost pro celé území mikroregionu včetně jeho napojení na síť komunikací vyšší třídy. V tomto směru je potřeba rovněž podílet se na jednání s Jihočeským krajem, jakožto majitelem silnic II. a III. třídy, ve věci optimalizace stavu a sítě těchto komunikací a současně zajištění včasného dobudování páteřních komunikací (komunikace Č. Budějovice – St. Pölten, komunikace R3 a dálnice D3), které budou mít přímý nebo zprostředkovaný vliv na rozvoj kraje včetně území kraje včetně mikroregionu Sdružení Růže. Samostatnou kapitolou v rámci tohoto popatření je nutnost řešení bezpečnosti a regulace intenzity dopravy (zejména v souvislosti s nežádoucím provozem kamionoví dopravy). Je tedy vhodné realizovat taková dopravní řešení, která zajistí zklidnění dopravy a odklon nákladní dopravy mimo centra osídlení území. V oblasti dopravy je rovněž nutné zajistit rozvoj přístupových komunikací (silničních, určených pro cyklisty nebo pěší) k hraničním přechodům - ve vazbě na opatření v rámci cíle 3.3: Zajistit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Co se týče železniční dopravy, prioritou je dokončení elektrifikace trasy České Budějovice České Velenice, rozvoj sítě služeb pro cestovní ruch a jednání s ČD a autodopravci o optimalizaci spojů zajišťující dopravní obslužnost území mikroregionu. Navrhované aktivity: -

Realizovat opravy místních a účelových komunikací (opravy, rekonstrukce a modernizace, bodové opravy, rekonstrukce a výstavba chodníků, opravy mostů, značení a dalších silničních prvků);

-

Realizace doprovodných opatření při rekonstrukcích místních a účelových komunikací (veřejná zeleň, související infrastruktura a mobiliář navazujících veřejných prostranství apod.);



Realizace dopravních opatření a investic vedoucích ke snižování dopravní zátěže v území a eliminaci nevhodných vedení silničních tahů obcemi mikroregionu (kruhové objezdy, obchvaty obcí, jednání s vlastníky silnic vyšší třídy, Policií ČR atd.);

-

Doplnit síť a účelových místních komunikací v místech kde chybí (např. propojení ve směru Dobrovské Lhotka – Besednice);

-

Rozvoj, budování a zvyšování kapacity odstavných parkovišť v území mikroregionu (např. ve vztahu k turisticky atraktivním místům, podnikatelským a rekreačním objektům, přestupní parkoviště mezi jednotlivými druhy dopravy apod.);

-

Rozvoj dopravní infrastruktury k hraničním přechodům v území mikroregionu (pro automobilovou, pěší a cyklistickou dopravu);

-

Podporovat a iniciovat zřizování dalších hraničních přechodů v území mikroregionu (silničních, pěších, železničních);

-

Jednat s vlastníky komunikací vyšší třídy o realizaci oprav, rekonstrukcí a výstavbě těchto komunikací vedoucích územím mikroregionu nebo majících vazby na jeho další rozvoj;

-

Podporovat projekt elektrifikace železniční tratě Č. Budějovice - Č. Velenice a přispívat k jeho zdárné realizaci, řešit případné nebezpečné úseky křížení železniční a silniční dopravy;

-

Aktualizace územně plánovacích podkladů a dokumentace v souvislosti s rozvojem dopravy, zpracování a aktualizace dopravních studií území obcí či mikroregionu;

8.2.16

Opatření 2.2.2 Zajištění a rozvoj dopravní obslužnosti odpovídající potřebám území mikroregionu

Popis opatření: V oblasti dopravní obslužnosti území mikroregionu je potřeba zajistit dostatečnou a kvalitní dopravní dostupnost pro všechny občany a návštěvníky území všemi základními formami dopravy. Prioritou je především zajištění optimalizace návaznosti spojů (včetně jejich kapacitního uspořádání) jednotlivých druhů dopravy, podpora jiných forem dopravy pro zajištění dopravní obslužnosti (např. mikrobusy). Možným cílem je rovněž vytvoření integrovaného dopravní systému pro celé území mikroregionu. Navrhované aktivity: -

Zajistit dopravní dostupnost hromadnou dopravou pro všechny části území (všechny místní části obcí území mikroregionu);

-

Iniciovat a vést jednání s dopravci o možnostech sladění návaznosti jednotlivých spojů (zejména autobusová a železniční doprava);

-

Realizovat opatření pro optimalizaci kapacitního vytížení spojů veřejné dopravy (například formou využití mikrobusů);

-

Připravovat koncepce, studie a projekty pro řešení dopravní obslužnosti jednotlivých obcí či celého území mikroregionu;



Podporovat modernizaci a rozvoj zázemí pro veřejnou dopravu (parkoviště, zastávky včetně jejich zázemí, miniterminály, informační systémy pro veřejnou dopravu včetně mobiliáře a informačních a komunikačních technologií);

-

Vytvoření celkového integrovaného systému dopravní obslužnosti včetně potřebných studií a podkladů;

8.2.17

Opatření 2.2.3 Rozvoj forem komplementárních k silniční dopravě

dopravy

alternativních

a

Popis opatření: V souvislosti s rozvojem železniční a autobusové dopravy (především ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu) je vhodné rozvíjet stávající systémy Cyklotrans nebo systémy půjčoven kol při ČD. V tomto opatření je vhodné realizovat i podporu rozvoji sítě cyklostezek, tedy samostatných stezek určených pro cyklistickou, popř. pěší dopravu, rovněž tak i sítě hipotras. Oba tyto směry mají vazbu především na opatření v rámci cíle 3.3. Navrhované aktivity: -

Budování samostatných stezek pro cyklisty, popř. v kombinaci s pěší dopravou, ve větších sídlech nebo sídlech s velkou dopravní zátěží realizovat opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy (samostatné pruhy, lávky, přemostění, povolení k průjezdu ulic s jednosměrným provozem apod.);

-

Rozvoj systému a Cyklotrans včetně realizace doprovodných služeb pro něj;

-

Rozvíjet zapojení částí mikroregionu obhospodařených železniční dopravou do systému půjčoven jízdních kol ČD;

-

Využití signálky, popř. dalších obdobných vhodných komunikací (např. v lesní a polní cesty) pro rozvoj cykloturistiky – budování nebo značení turistických stezek;

8.2.18

Opatření 3.1.1 Příprava ploch pro rozvoj podnikání, pozemkové úpravy v území a podpora činnosti malého a středního podnikání včetně rozvoje vzájemné spolupráce a kooperace

Popis opatření: Ve vazbě na požadovaný rozvoj podnikání je nezbytné stimulovat a usnadnit vznik nových firem prostřednictvím odpovídající infrastruktury pro podnikatelské aktivity. Konkrétně by intervence v rámci tohoto opatření měly směřovat zejména do oblasti podpory rozvoje nemovitostí pro podnikání včetně související infrastruktury (průmyslové zóny a další druhy pozemků vyčleněných pro podnikatelské účely). Podporována by měla být i výstavba nových a podpora dalšího rozvoje existujících průmyslových lokalit v území mikroregionu, výstavba univerzálních nájemních hal při prioritním využití pozemků a objektů typu brownfields. Z hlediska druhu využití podnikatelských zón je vhodné v mikroregionu podporovat zejména malé a střední podnikání, skladovací prostory, služby. Navrhované aktivity: -

Podporovat činnost stávajících nezemědělských firem (zejména malých a středních podniků), zajišťovat rozvoj a modernizaci jejich vybavení, umožnit jim přístup k technologiím, know-how, moderním informačním a komunikačním technologiím apod.;



Příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků a ploch vhodných pro rozvoj podnikání;

-

Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování přidané hodnoty místních výrobků;

-

Vytvářet podmínky pro příchod nových firem přinášejících nová pracovní místa do obcí mikroregionu (nabízet různé výhody zaměstnavatelům, vytvářet předpoklady pro zaměstnání místních obyvatel apod.);

-

Rozvíjet infrastrukturní vybavení stávajících průmyslových zón a podnikatelských ploch v území;

-

Aktivně nabízet a propagovat místa vhodná pro rozvoj podnikání (propagační materiály, internetové a mediální prezentace, vydávání tiskovin, CD-ROMů apod.);

-

Zajistit využití podnikatelských ploch a objektů v mikroregionu takovými typy výrob a služeb, která budou respektovat přírodní a krajinné hodnoty (preference ekologicky šetrných výrob);

-

Zaměřit se na využití nevyužitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit;

-

Realizace úprav územně plánovacích podkladů a dokumentace a pozemkových úprav s cílem zajistit dostatek ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit;

-

Vytvářet a podporovat podmínky pro rozvoj další vzájemné kooperace místních podnikatelských aktivit – např. formou různých sdružení, cechů a dalších uskupení;

-

Zapojit místní malé a střední podnikatele do projednávání důležitých městských, obecních nebo celoregionálně významných rozhodnutí;

8.2.19

Opatření 3.1.2 Využití přirozeného potenciálu území pro rozvoj řemeslné výroby

Popis opatření: Řemeslná výroba má v území mikroregionu dlouhodobou tradici. Jedná se zejména o řemesla související se zpracováním dřeva, kovářstvím apod. V této souvislosti je vhodné zaměřit se na uchování dřívějších tradic řemesel, rozvíjet podmínky pro řemeslné podnikání (infrastruktura, plochy pro podnikání, služby), zajistit patřičnou propagaci řemeslné výroby, vytvářet programy osvěty pro řemeslnou výrobu jako možnou oblast podnikání a práce a využít jejích předpokladů pro synergický rozvoj dalších oblastí (např. cestovní ruch). Navrhované aktivity: -

Realizovat aktivity vedoucí k využití potenciálu řemeslné výroby v území mikroregionu (podpora zakládání a rozvoje činnosti a vybavení podnikatelských subjektů v této oblasti);

-

Realizovat osvětové a propagační programy vedoucí k uchování a rozvoji tradice zpracování místních produktů a výrobků (např. značení místních výrobků specifickou značkou);

-

Rozvíjet aktivity vedoucí k propojování řemesel s jinými druhy podnikání a činností (např. zakládání muzeí řemesel, využití řemesel a objektů řemeslné výroby pro rozvoj cestovního ruchu apod.);



Vytváření uskupení sdružujících subjekty působící v oblasti řemeslné výroby (např. cechy, popř. i klastry);

8.2.20

Opatření 3.1.3 Využití nevyužitých a chátrajících budov a areálů v území

Popis opatření: Na území mikroregionu se nacházející nevyužité budovy a areály jsou často možným prostředkem pro rozvoj dalších podnikatelských či jiných aktivit. Vzhledem ke skutečnosti, že v území se nachází celá řada takových nemovitostí, vzniklých po útlumu zemědělské nebo jiné podnikatelské činnosti, je vhodné pro rozvoj nejrůznějších aktivit hledat využití nejprve v těchto stávajících areálech a objektech. Cílem je rovněž revitalizace území od těchto nemovitostí nacházejících se buď v osídlení nebo ve volné krajině, popř. odstraňování případných ekologických zátěží. Pro tuto oblast je nutné rovněž zajisti osvětu, prezentovat tyto nenovosti a společně hledat možnosti jejich využití. Navrhované aktivity: -

Pokračovat v identifikaci, monitorování a evidenci nevyužitých areálů, ploch a budov v území mikroregionu s cílem vedení jejich databáze a přehledu o jejich využití;

-

Nabízet cíleně dané nemovitosti (např. v kombinaci s různými formami výhod) možným investorům, realizovat marketingové aktivity pro zajištěné jejich revitalizace a využití;

-

Z hlediska ekologických zátěží provést inventarizaci a kategorizaci priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech mikroregionu, zpracovat analýzu priorit a rizik pro řešení problematických míst;

-

U objektů, kde bude zjištěna ekologická zátěž, provádět sanace s cílem eliminovat ohrožení zdraví obyvatel a ohrožení životního prostředí;

8.2.21

Opatření 3.1.4 Podpora inovačního výzkumu v území

podnikání, vědy a

Popis opatření: Všeobecné požadavky v oblasti rozvoje podnikání v posledních letech zdůrazňují především důležitost inovačního podnikání, spolupráce vědy a školství s podnikatelskou komunitou. Především město Nové Hrady kde sídlí AUC má předpoklady pro další rozvoj v této oblasti. Obecně je vhodné v území mikroregionu podporovat rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj, zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro podnikání a inovace, iniciovat taková řešení a programy, které povedou ke zlepšení provázání spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti vědy a výzkumu. Rovněž je potřeba zvyšovat cíleně informovanost o výsledcích těchto forem spolupráce veřejnost. Navrhované aktivity: -

Podporovat činnost stávajících a příchod nových firem zaměřených na oblast inovačního podnikání, všeobecně usilovat o rozvoj kapacit pro vědu a výzkum v území mikroregionu;

-

Realizovat programy na posílení spolupráce podnikatelského sektoru se sektorem školství;



Rozvíjet koncept činnosti AUC Nové Hrady – podpora rozvoje vybavení, navazujících investičních akcí i kompletní struktury „měkkých“ aktivit;

-

Zajistit osvětovou a propagační činnost pro oblast vědy a výzkumu, inovačního podnikání a činnosti vzdělávacích a výzkumných institucí (workshopy, přednášky, setkání, vzdělávací programy, stáže, propagační akce a materiály apod.);

8.2.22

Opatření 3.1.5 Rozvoj ekonomické výkonnosti

lidských

zdrojů

pro

zvýšení

Popis opatření: Toto opatření se zaměří především na systematické zvyšování kvality lidských zdrojů v území mikroregionu. Vzdělaní, informovaní a do rozvoje území a jeho problémů zasvěcení obyvatelé jsou pro každý region nevyčíslitelným přínosem. V území mikroregionu Sdružení Růže jsou vytvořeny dobré základní podmínky pro další práci v oblasti rozvoje lidských zdrojů. V této souvislosti je vhodné zaměřit podporu na organizaci specializovaných školení, přednášek, workshopů, setkání, diskusních fóra apod. Programy a dílčí aktivity je nutné realizovat na úrovni počátečního, terciárního i dalšího vzdělávání (včetně vědy a výzkumu). Navrhované aktivity: -

Příprava všech typů vzdělávacích programů s cílem zvyšování zaměstnatelnosti všech skupin obyvatelstva;

-

Podporovat rovné příležitosti v přístupu ke všem formám vzdělávání;

-

Realizace rekvalifikačních kurzů;

-

Podporovat spolupráci škol s podnikatelskými, neziskovými a dalšími subjekty s cílem rozvíjet kvalitu lidských zdrojů (provázání praxe s teorií);

-

Realizace vzdělávání zaměstnanců podnikatelských, veřejných i jiných subjektů v území mikroregionu (důraz by měl být rovněž kladen na zajištění možností pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti zemědělství), realizace tvůrčích řemeslných dílen apod.;

-

Zajistit modernizaci, vybavení a rozvoj služeb knihoven, škol a dalších míst pro setkávání obyvatel za vzdělávacími účely (přednáškové sály apod.);

8.2.23

Opatření 3.2.1 Podpora činnosti a spolupráce zemědělských producentů v území

Popis opatření: Zemědělství, i přes určitý celkový útlum, má pro další rozvoj mikroregionu pořád velký význam. Pro stávající i nově začínajícící zemědělské producenty je potřeba systematicky zlepšovat podmínky pro jejich činnost, zajistit obnovu a modernizaci jejich vybavení a zařízení v návaznosti na současné požadavky, zvyšovat hodnotu zemědělských a potravinářských výrobků, zavádět do zemědělské výroby inovační prvky a rozvíjet služby pro zemědělství. Navrhované aktivity: -

Podporovat investice i měkké aktivity související s vývojem a aplikací nových zemědělských produktů v mikroregionu;



Modernizovat stávající i nově vzniknuvší zemědělské podniky a jejich vybavení (zemědělské objekty a technika, technologie pro zlepšení zpracování produktů, systémy pro monitorování kvality, wellfare hospodářských zvířat apod.);

-

Podpora formy ekologického zemědělství a inovace v zemědělské výrobě;

-

Podpora produktů s důrazem na místní zdroje a s cílem posilování konkurenceschopnosti místní zemědělské produkce;

-

Vytvářet různé komunikační platformy a formy spolupráce konkurenceschopnosti zemědělství i jeho mimoprodukčních funkcí;

-

Podporovat vznik nových podniků, které by se zabývaly výrobou potravin z místních surovin ve specializovaných výrobnách;

-

Zavedení a správa ochranné známky na tradiční zemědělskou produkci v území mikroregionu;

8.2.24

v rámci posilování

Opatření 3.2.2 Diverzifikace zemědělské činnosti a podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství v mikroregionu

Popis opatření: V oblasti diverzifikace zemědělské činnosti je potřeba usilovat o vytvoření dynamického zemědělsko-potravinářského prostředí, rozšířit vzdělávání a poradenství. Dále je nutné zaměřit se v podporách na oblast vytváření a rozvoj aktivit nezemědělské povahy v rámci činnosti zemědělských podniků, podporovat doplňkovou výrobu, využití obnovitelných zdrojů a prosazování inovačních postupů v zemědělství. Samostatným tématem v tomto směru je podpora rozvoje cestovního ruchu ve vazbě na zemědělství a jeho mimoprodukční funkce. Podporovány by měl být všechny typy a formy agroturistiky (ubytovací, stravovací a doplňkové kapacity, infrastruktura a vybavení včetně služeb a marketingových aktivit v tomto směru). Navrhované aktivity: -

Podporovat výstavbu, modernizaci a další rozvoj infrastruktury a služeb pro agroturistiku (zejména ubytovací, stravovací a volnočasové služby);

-

Cíleně propagovat a zajišťovat využití ploch a objektů typu brownfields zbylé po útlumu či ukončení zemědělské produkce;

-

V rámci zemědělských podniků podporovat rozvoj doplňkové výroby, zpracování OZE apod.;

-

Podpora protierozních opatření v rámci zemědělské činnosti;

8.2.25

Opatření 3.3.1 Rozvoj a zkvalitňování ubytovacích stravovacích kapacit a doprovodné turistické infrastruktury

a

Popis opatření: Stávající struktura ubytovacích a stravovacích kapacit v území mikroregionu je v určitých částech území v dostatečném zastoupení, v některých dílčích lokalitách je těchto kapacit citelný nedostatek. V návaznosti na předpokládaný rozvoj turistiky v této oblasti je nutné zajistit doplnění těchto kapacit na požadovanou úroveň, především pak vybavit jimi místa,


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 kde je těchto kapacit nedostatek. Obecně však platí, že u stávajících i nově budovaných kapacit je potřeba především rozvíjet jejich kvalitu směr požadovaným standardům ČR, EU a především samotných klientů. Samostatným rozvojovým směrem je pak podpora vzniku a dalšího rozvoje kapacit v oblasti lázeňské a wellness infrastruktury, přičemž prioritou by mělo být naplnění stěžejního záměru v tomto směru (záměr v Nových Hradech). Pro navazující doplnění základní sítě tohoto druhu služeb je pak vhodné budovat a rozvíjet další wellness kapacity. Navrhované aktivity: -

Podpora rozvoje ubytovacích a stravovacích kapacit, zejména v menších sídlech a v místech, kde je těchto kapacit nedostatek;

-

Podporovat zvyšování kvality ubytovacích a stravovacích zařízení (ve vazbě na regionální, celostátní a evropské kvalitativní standardy);

-

Rozvoj ubytovacích, stravovacích a doprovodných kapacit a služeb pro lázeňství a wellness;

-

Rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (vybavení turistických ubytovacích kapacit vybavením pro trávení volného času, kapacitami pro sportovního, kulturní a společenské vyžití, parkovacími kapacitami, informačními technologiemi a další infrastrukturou pro zpříjemnění pobytu v daných zařízeních);

-

Rozvoj infrastruktury pro zimní sporty (sjezdové tratě, značení běžeckých tratí, budování areálů, pořizování a modernizace techniky pro údržbu apod.);

8.2.26

Opatření 3.3.2 Rozvoj služeb a produktů cestovního ruchu odpovídajících tradicím a potenciálu území mikroregionu

Popis opatření: Krajina a prostředí mikroregionu je vhodné pro rozvoj cestovního ruchu, pro jehož koordinovaný a sdílený rozvoj je nutné, kromě infrastrukturního vybavení území, připravit i „software“, tzn. kvalitní turistické produkty a služby. V regionu je vhodné připravovat a realizovat turistické produkty a služby v souladu s přirozenými předpoklady území, tzn. propagovat zdejší hodnotnou krajinu a její dědictví, propagovat tradici řemeslné a zemědělské výroby, lesního hospodářství atd. V oblasti marketingu je nutné zaměřit se především na cílové skupiny z řad rodin s dětmi, ale i individuální turisty, současně je nezbytné oslovovat kontinuálně i zahraniční klientelu, především pak ze sousedního Rakouska. Z hlediska vlastních komunikačních nástrojů je nutné zaměřit se na využití všech z nich, důraz by měl být kladen zejména na moderní formy prezentace (internet, média apod.). Navrhované aktivity: -

Podporovat ekologicky šetrnou turistiku formou přípravy vhodných turistických produktů pro tuto oblast turistiky;

-

Podporovat publikační a marketingovou činnost v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu (propagační materiály, tiskoviny, internetové a mediální prezentace);



Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.);

-

Podporovat spolupráci v oblasti spojení rozvoje turistiky a dalších tradičních hodnot v území mikroregionu (vazba na agroturistiku, využití synergií turistiky a tradice řemesel ad.);

-

Rozvoj všech doprovodných služeb pro turistiku (značení turistických tras a cílů, vybavení tras a cílů mobiliářem a informačními zařízeními apod.);

-

Podpora stávající informační sítě pro návštěvníky mikroregionu, podpora činnosti stávajících a podpora vzniku nových turistických informačních center;

-

Zavedení jednotného navigačního značení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu v souladu s celoregionálním značením;

-

Zavedení systému jednotné propagace mikroregionu, popř. Novohradských hor (společné materiály, hudební vizitky, propagace na internetu atd.);

8.2.27

Opatření 3.3.3 Vytváření podmínek včetně funkčních struktur pro koordinovaný rozvoj a propagaci cestovního ruchu v území

Popis opatření: Vzhledem k předpokládanému rozvoji cestovního ruchu v území mikroregionu, především pak v oblasti Novohradských hor, je nutné věnovat pozornost zajištění vyššího stupně koordinace a organizace řízení turistiky – vytvoření managementu destinace. Podstatou managamentu destinace je koncentrace disponibilních zdrojů pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej klíčových výhod destinace. Za těchto předpokladů by měla vzniknout destinace nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec služeb odpovídající jeho konkrétní volbě, přičemž řetězec zahrnuje celý proces od informace a pohodlné rezervace přes bezchybný průběh pobytu až po návrat klienta zpět domů. Koordinovaný rozvoj turistiky je nutné doplnit o posílení vazeb spolupráce na další relevantní subjekty (impulsní přeshraniční centra, JCCR, destinační managament města Č. Krumlov apod.). Navrhované aktivity: -

Vytvoření koordinační struktury pro rozvoj cestovního ruchu (na úrovni mikroregionu, popř. na úrovni místní turistické destinace Novohradské hory;

-

Podpora spolupráce s dalšími organizacemi působícími v Jihočeském kraji v oblasti rozvoje cestovního ruchu (Klub českých turistů, Nadace Jihočeské cyklostezky, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Krajský úřad Jihočeského kraje a další subjekty);

8.2.28

Opatření 4.1.1 Rozvoj a podpora činnosti společných struktur a organizací v rámci mikroregionu

Popis opatření: V mikroregionu Sdružení Růže funguje v současné době několik struktur, jejichž význam v rámci dalšího společného rozvoje území bude pravděpodobně dále posilovat. Jedná se například o Místní akční skupinu pro program Leader nebo samotné Sdružení Růže. Činnost těchto struktur je potřeba i nadále systematicky podporovat a rozvíjet. Současně je však nutné zajistit rozvoj dalších (i nově vznikajících) struktur do nichž je zapojeno celé území


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 mikroregionu nebo některé jeho části a subjekty. Cílem je například zajistit koncentraci nejrůznějších specifických služeb pro obce mikroregionu (právní, podnikatelské a jiné služby). Navrhované aktivity: -

Podpora činnosti a vybavení Sdružení Růže (organizační, personální, prostorové a finanční kapacity pro činnost sdružení);

-

Podpora činnosti a vybavení Místní akční skupiny Sdružení Růže a podpora spolupráce s MAS;

-

Iniciovat vytváření dalších oborových či tématických struktur (sdružení, pracovních skupin, výborů a komisí apod.) na úrovni mikroregionu, sdružovat v nich odborníky, vytvářet souhrnná doporučení, realizovat analytická a oborová šetření, zpracovávat dílčí koncepce atd. vedoucí k všeobecnému rozvoji mikroregionu v různých rozvojových oblastech;

-

V případě potřeby iniciovat vznik dalších společných služeb na úrovni mikroregionu (např. v oblasti právního nebo daňového poradenství apod.);

8.2.29

Opatření 4.1.2 Rozvoj přeshraniční spolupráce

Popis opatření: Území mikroregionu sdružení Růže je svou polohou i historickými vazbami ideálním místem pro rozvoj přeshraniční spolupráce. To bylo potvrzeno řadou úspěšných projektů a aktivit realizovaných v minulosti. Na ty je potřeba navázat a usilovat o jejich další rozvoj. Zastřešujícím v tomto směru by se měla stát podpora činnosti IPC Sdružení Růže, na kterou by měly navazovat jednotlivé dílčí projekty a aktivity. Podpořen by měl být i rozvoj spolupráce na úrovní obcí nebo organizací. Předpokladem pro rozvoj přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu je především rozvoj hraničních přechodů s Rakouskem (vazba na opatření 2.2.1). Navrhované aktivity: -

Podporovat a udržovat dosavadní přeshraniční vazby se zahraničními partnery (zejména rakouskými);

-

Podporovat a rozvíjet koncept činnosti Impulsního přeshraničního centra mikroregionu Sdružení Růže;

-

Vytvářet další přeshraniční partnerství na úrovni obcí, mikroregionu i podnikatelských a ostatních subjektů;

-

Realizovat a připravovat společné přeshraniční projekty na úrovni všech typů organizací;

-

Vytvářet podmínky pro dostupnost využití společné či lehce dostupnou přeshraniční infrastruktury (např. turistické stezky, areály zimních sportů, využití lázeňských a wellness kapacit apod.);

-

Iniciace, jednání a příprava projektů a dokumentací potřebných pro zřizování dalších hraničních přechodů;



8.2.30

Opatření 4.2.1 Zvyšování informovanosti obyvatel území a zde působících subjektů a rozvíjení veřejného dialogu napříč územím mikroregionu

Popis opatření: Společný rozvoj území mikroregionu Sdružení Růže by měl být založen na vzájemném dialogu mezi všemi aktéry a subjekty působícími na území mikroregionu. V tomto duchu je potřeba posilovat budování a rozvoj komunikačních platforem napříč celým spektrem subjektů a organizací v mikroregionu. Navrhované aktivity: -

Vytvářet komunikační platformy na všech úrovních spolupráce a ekonomické činnosti v mikroregionu;

-

Realizovat veřejný dialog (veřejná či oborová setkání, prezentace aktivit mikroregionu na internetu nebo v rámci veřejných setkání, seminářů a workshopů apod.);

-

Vydávat regionální zpravodaj a provozovat informační web regionu

-

Zajistit součinnost s širokou veřejností v otázce rozhodování o důležitých projektech a aktivitách plánovaných v území mikroregionu;

-

Realizovat osvětu s cílem podpořit v místních lidech zájem o dění v regionu, účast na akcích, zastupitelstvech v obcích apod.;



99 Z Zd drro ojjee p prro o ffiin naan ncco ovváán níí rreeaalliizzaaccee ssttrraatteeg giiee Základním problémem pro zajištění realizace jednotlivých prvků rozvojové strategie mikroregionu Sdružení Růže je zajištění zdrojů pro jejich financování. Pro financování jednotlivých rozvojových aktivit v rámci navržených opatření dalšího rozvoje, bude v budoucnu nutno využít jak vnitřních, tak vnějších zdrojů. Vnější zdroje by měly být použity především pro financování veřejně prospěšných zájmů a k nastartování ekonomických aktivit. Otázka přístupu k vnějším zdrojům spočívá především v budování dlouhodobé koncepce v této oblasti a je nutná analýza všech možných zdrojů – místních, regionálních, státních a evropských. Získávání těchto zdrojů je však mnohdy náročné a obtížně dostupné, především pro drobné podnikatele a organizace. Další rozvoj ekonomických aktivit by měl probíhat především za pomocí vnitřních zdrojů. Zdroje pro realizaci strategie můžeme rovněž rozdělit na veřejné a soukromé. Jejich členění by poté mohlo vypadat zhruba následovně: -

-

Veřejné zdroje financování: o

programy Evropské unie;

o

státní rozpočet ČR;

o

regionální a místní zdroje – kraj, města, obce.

Soukromé zdroje financování: o

zdroje typu PPP (Privat Public Partnership);

o

bankovní úvěry, hypotéky;

o

přímé investice.



1100Z Záávvěěrreeččn néé d do op po orru uččeen níí p prro o rreeaalliizzaaccii ssttrraatteeg giiee Realizace strategie by měla být založena na kombinaci přípravy a uskutečňování aktivit a projektů ze strany jednotlivců (jednotlivých měst a obcí, podnikatelských, neziskových a jiných subjektů) a akcí realizovaných v uskupení dvou a více subjektů, popř. celého mikroregionu. Do realizace jednotlivých projektů budou vstupovat i subjekty působící mimo mikroregion. Při realizaci strategie je rovněž potřeba zajistit koordinaci s aktivitami realizovanými na úrovni Místní akční skupiny Sdružení Růže. Doporučení pro implementaci a evaluaci strategie: -

Z hlediska evaluace rozvojové strategie je potřeba pravidelně monitorovat a průběžně hodnotit realizaci stěžejních záměrů jednotlivých subjektů;

-

Pro sledování postupu realizace strategie se doporučuje zřízení speciální komise (v obdobném složení jako komise pro zpracování aktualizace rozvojové strategie);

-

Tato komise by současně měla zajišťovat i průběžné připomínkování a aktualizaci strategie (například doplňování nových záměrů, popř. opatření, cílů nebo priorit);

-

V případě potřeby je vhodné zřídit další specializované komise (pracovní skupiny) pro monitorování realizace jednotlivých sektorů strategie;

-

Při realizaci strategie je vhodné využít spolupráce s externími poradci a agenturami, konzultovat možnosti zdrojů pro jejich financování;

-

Je vhodné zajistit kontinuální evidenci o realizovaných aktivitách, významných projektech

Seznam záměrů uvedený v příloze č. 3 by měl stát základem pro naplňování cílů strategie. Seznam projektů by měl být veřejně dostupný a měla by být umožněna jeho průběžná aktualizace – ideálně online, na internetových stránkách Sdružení Růže. V pravidelných intervalech (například ročních či po kvartálech) by měl být jeho stav doplňován a údaje by měly být aktualizovány za každého aktéra, který v regionu působí a který plánuje realizovat určitý záměr s podporou veřejných zdrojů (tyto aktivity budou spadat do činnosti komise pro realizaci strategie). Cílovým stavem by měl být komplexní a aktualizovatelný přehled o projektových záměrech aktérů působících na území mikroregionu Sdružení Růže průřezově za jednotlivé rozvojové oblasti. Pozn. možné zdroje financování u projektových námětů uvedených v příloze č. 3 jsou stanoveny indikativně a jejich skutečnou vhodnost je potřeba ověřit v návaznosti na konkrétní podmínky jednotlivých dotačních zdrojů, které budou v řešeném období otevřeny.


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1

ANALYTICKÝ PŘEHLED O ČLENSKÝCH MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE

SUBJEKTECH

PŘÍLOHA Č. 2

PŘEHLED OMEZENÍ A ROZVOJOVÉHO MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE

PŘÍLOHA Č. 3

SOUHRNNÝ PŘEHLED PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ ČLENSKÝCH SUBJKETŮ MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE

POTENCIÁLU

OBCÍ


Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007-2013 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Správní území členských obcí mikroregionu Sdružení Růže .............................................. 16 Tabulka 2 Členské organizace mikroregionu Sdružení Růže ............................................................. 18 Tabulka 3 Správní území členských obcí mikroregionu Sdružení Růže .............................................. 18 Tabulka 4 Správní úřady pro jednotlivé členské obce mikroregionu Sdružení Růže ........................... 19 Tabulka 5 Vývoj počtu obyvatel obcí mikroregionu Sdružení Růže .................................................... 21 Tabulka 6 Hustota osídlení, průměrný věk obyvatel obcí mikroregionu Sdružení Růže ...................... 23 Tabulka 7 Věková struktura obyvatel mikroregionu Sdružení Růže .................................................... 25 Tabulka 8 Nezaměstnanost a ekonomická aktivita obcí mikroregionu Sdružení Růže ........................ 26 Tabulka 9 Řešení otázky bytové a individuální výstavby v obcích mikroregionu ................................. 29 Tabulka 10 Síť základních a mateřských škol v obcích mikroregionu Sdružení Růže ......................... 35 Tabulka 11 Síť zdravot. zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v mikroregionu ............... 37 Tabulka 12 Vybavenost mikroregionu základními službami ............................................................... 40 Tabulka 13 Vybavenost mikroregionu službami pro oblast kultury, sportu a trávení volného času ...... 43 Tabulka 14 Ubytovací kapacity mikroregionu Sdružení Růže v druhovém členění ............................. 49 Tabulka 15 Přehled ekonomických subjektů v mikroregionu (k 1.1.2005) ........................................... 52 Tabulka 16 Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky v území mikroregionu................. 61 Tabulka 17 Lokality Natura 2000 zasahující do území mikroregionu Sdružení Růže .......................... 62 Tabulka 18 Základní technická infrastruktura mikroregionu Sdružení Růže ........................................ 67 Tabulka 19 Zásobování pitnou vodou v mikroregionu Sdružení Růže ................................................ 68 Tabulka 20 Odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích mikroregionu Sdružení Růže .............. 69 Tabulka 21 Plynofikace v mikroregionu Sdružení Růže ..................................................................... 70 Tabulka 22 Dopravní vytíženost silnic II. třídy v území mikroregionu Sdružení Růže .......................... 73 Tabulka 23 Cíle a opatření PO 1 Kvalitní podmínky pro život v mikroregionu ..................................... 96 Tabulka 24 Cíle a opatření PO 2 Rozvoj technické a dopravní infrastruktury...................................... 98 Tabulka 25 Cíle a opatření PO 3 Rozvoj ekonomických aktivit ........................................................... 99 Tabulka 26 Cíle a opatření PO 4 Rozvoj spolupráce a vzájemného dialogu ..................................... 100 Tabulka 27 Souhrn cílů a opatření rozvojové strategie mikroregionu Sdružení Růže........................ 101

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Území mikroregionu Sdružení Růže ................................................................................. 15 Obrázek 2 Ptačí oblast Novohradské hory (včetně EVL Žofínský prales – Pivonické skály a Horní MAlše) .............................................................................................................................................. 65 Obrázek 3 Další evropsky významné lokality (1: Stropnice, 2: Červené blato, 3: Sokolí hnízdo a Bažantnice, 4: Přesličkový rybník, 5: Veverský potok, 6: Bedřichovský potok) ................................... 66 Obrázek 4 Síť silnic II. a III. třídy procházející územím mikroregionu Sdružení Růže ......................... 73

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Vývoj nezaměstnanosti v území mikroregionu 2001-2006 ....................................................... 28


STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU SDRUŽENÍ RŮŽE PRO OBDOBÍ

Recommend Documents