00
IV.
I
r
From
the collection of the
n o
m
Pre|ínger v
library
ij
San Francisco, California 2008
¥\
44673
'RELIBRARYOFPHILADELPHIA"
PÍRUKA
SPOJENÝCH
STÁT
Pro Pisthovalce a Cizince UBRARY Of f HOADEIPNU 1 SOUKí & HISTORY D»T.
U 1
PIMHiFT nit
VYDALA
Národní Jednota
Dcer Americké Revoluce šniiniiiiiiuiiiiiuiiiiiiuiiiiiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiintiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiin^
(BOHEMIAN EDITION)
:
COPYRIGHTED BY THE NaTIONAL SoCIETY Daughters OF THE American Revolution 1921, 1923, 1924, 1926, 1928, 1930
All Rights Reserved, Including That OF Translation into Foreign Languages
Printed in English and the following foreign-language translations
Armenian
Píruka Spojených Stát Pro Pisthovalce a Cizince
Sestavila
ELIZABETH
K.
BARNEY BUEL
Vydala
NÁRODNÍ JeDXOTA
Dcer Americké Revoluce 1932
\).&
ffiEE
immy
of philadelphia
AMERICKÉ VYZNÁNI VÍRY Véim
Spojené Státy americké jakožto vládu lidu lidem pro lid, která svou spravedlivou moc erpá ze souhlasu ovládaných; jakožto demokracii i lidovládu v republice) jakožto svrchovaný národ složený ze mnoha svrchovaných stát jakožto dokonalou Unii, jedinou a nerozdílnou, založenou na onch zásadách svobody, rovnosti, spravedlnosti a lidskosti, pro které amerití vlastenci obtovali život i jmní. Proto vím, ze jsem své vlasti povinen milove
;
podporovati její ústavu] poslouchati jejích zákon] míti v úct její vlajku] a hájiti ji vati
ji]
proti všem
nepátelm.
— WiLLIAM TyLER PaGE.
GO-
5170 v
Pozdrav
DCERY
Americké Revoluce srden vás zdraví, vy muži a ženy, kteí picházíte z jiných zemí, abyste si Podáváme ve Spojených Státech založih nov5' domov. vám tuto knížeku v nadji, že se z ní ku svému prospchu pouíte o naší zemi, o výhodách, které vám nabízí, a jak se státi vlasteneckými
obany.
Dcer}^ Americké Revoluce jsou potomci
mužv
a žen,
kteí pišli do této zem, aby zde založili zemskou správu, která by mužm i ženám umožnila žíti a pracovati v pokoji a blahobytu. Zde najdete volnost a svobodu, ale volnost a svoboda neznamenají nevážnost k zákonu. My svou vlast milujeme a pejeme si, abyste se podíleli na jejích radostech a požehnání. ]\Irs.
Lowell Fletcher Hobart,
pedsedka Národní Jednoty Dcer Americké Revoluce. hlavni
(1929-1932)
Uvítací Proslov (Napsala pro první vydání roku 1920 Mrs. George Maynard Minor jako hlavní pedsedka Národní Jednoty Dcer Americké Revoluce, 1920-J923.)
VITAME
vás všechny do Spojených Stát, vy muži, ženy a dti, kteí picházíte, do této zem s úmyslem
státi se
vrnými, zákona milovnými obany.
Ty všechny upímn
a
srden
vítá
Národní Jednota Dcer
Americké Revoluce. Tato Jednota, která vás zde vítá, je spolek žen, jež jsou pímí potomci muž, kteí bojovali ve válce americké revoluce. Tito mužové bojovali, aby založili a udrželi svobodnou vládu zástupc lidu, na které by se všichni obané podíleli. Zde muži i ženy pracují v pokoji a blahobytu pod zákony, které sami si dávají. Naše organizace byla založena, aby pstovala a povzbuzovala vlastenectví, aby pstovala hlubokou a trvalou lásku k vlasti a jejím institucím. Jedním z našich úel jest, napomáhati cizincm, kteí picházejí do této zem, aby poznali naši zemskou správu a co naše vlajka znamená. Uznáváme také, že i všichni jiní, kteí do této zem picházejí s poctivými úmysly, jako naši pedkové sem mají míti stejnou píležitost a stejnou est. Obdržeti americké obanství jest est, na kterou lze býti hrd^^m. Jest ješt estnjší zasloužiti si takové obanství vrností naší zemi a poslušností viii jejím zákonm. Zveme vás, abyste brali podílu na tomto obanství, až seznáte jeho povinnosti i výsady. Svobodu, za kterou naši otcové bojovali a naše matky pracovaly a se modlily, my rádi sdílíme s vámi, ale žádáme od vás, abyste pamatovali, že svoboda neznamená zvli ani nevázanost. Pravá svoboda, jakou my vám v této zemi podáváme, znamená svobodu tšiti se všem právm a dobrodiním, jež ona vám skýtá, pouze dotud, dokud neporušujete práva a výsady jiných. Naše zem je svobodná zem, ale nedává vám svobodu, abyste jiným škodili. Naše zem je zem stejné píležitosti pro všechny. Tuto stejnou
pišli,
píležitost
vám podáváme. ,
Ann
(Mrs. George
Rogers Minor,
Maynard Minor),
hlavni Waterford, Connecticut, 1920.
pedsedka (1920-1923).
OBSAH Strana
Pozdrav hlavní pedsedkj' Pozdrav bývalé hlavní pedsedky Kapitol Spojených Stát, Washington, D.C Memoriál Continental Halí, "^"ashington, D.
2 3
4
C
Úvod Jak
9 9
najíti práci
Dlnické zákony
Ute se
anglické
10
ei
11
nauit anglické ei Veejné školy: výhody vzdlání Veejné knihovny a jejich výhody Výpomoc v píprav k obanství Výhod}' obanství Jak
6
11
se
12
13
14
14
ádného obana Spojené Státy Struné djiny jejich poátk Vláda Spojených Stát ili vláda federální Povinnosti
—
Americká vlajka Zákony o vlajce Pravidla, jak používati americké vlajky
Jak vzdáti úctu vlajce Slib vlajce
Výpomoc rolníkm
Koup
19
24 24 25 30 30 31
v Americe
Plodnost americké
16 21
Státní vládj'
Píležitosti
15
31
pdy
32
33
farmy
Tžba minerál Prmysl ve Spojených Mapa Spojených Stát
34 35
Státech
Obyvatelstvo státv a jejich hlavních
Amerika proní Jak ústava chrání obana Úvod k ústav Spojených Stát Ústava Spojených Stát Praktické pokyny
36
mst
39 40 41
42
44 63
h3
< a <
H ;?:
o o •< H-l
O H
Úvod
OD
objevení Ameriky více než 37,000,000 pisthovalc pišlo do Spojených Stát. Vtšina jich byli evropského pvodu. Oni zde našli pokoj a spokojenost a blahoAmerika oekává, že ti, kdo sem picházejí, budou byt. míti její zízení v úct, budou poslušní jejích zákon, budou mírumilovní, poctiví a piinliví, že se stanou obany a budou Ameriany. Amerika od nich oekává, že budou ctíti a hájiti vlajku, která je chrání; že s láskou a uctivostí oddáni budou zemi, která jim podává mír, štstí a blahobyt; že se piiní, aby si zasloužili vzácný dar amerického obanství; že se stanou prav^^mi Ameriany srdcem
vrn 1
dusí.
Jak
V
zemi
pomohou
jest veliký
Najíti Práci
poet poptaváren po
práci, které
vám
zamstnání. Za tuto službu vybírají urité poplatky. Skoro každý stát vykonává dozor nad takovými soukromými podniky. Jdete-li do takové soukromé poptanajíti
pesvdte se naped, (Hcenci). Pesvdte se, má-li
várny,
zákonité povolení dobré jméno a je poctiva má-li
a spolehlivá.
Tyto dobroinné organizace také vám budou nápomocny, až budete hledati práci: Young Men's Christian Association (kesanský spolek mladých muž) Young Women's Christian Association (kesanský spolek mladých žen); židovské dobroinné organizace; Salvation Army (armáda Mají spásy); a Knights of Columbus (Kolumbovi rytíi). ;
a msteek. Odboky Amerického erveného kíže také vám dají návod, kde se hla-
odboky
ve
vtšin mst
o práci neb o pomoc, jste-li nemocni nebo v njakých nesnázích. Organizace tyto vypomohou vám rzným zp-
sití
Odboky Národní Jednoty Dcer Americké Revotaké vám mohou b^^ti nápomocny, abyste našli práci.
sobem. luce
Ve mnoha státech také vláda vydržuje bezplatné poptavárny po práci. Tyto kanceláe b3'vají ve hlavních a nejdležitjších mstech státu. Ale nemohou vám b<^ti ná9
Píruka
10
Spojených Stát
pomocný, le rozumíte-li a mluvíte-li anglicky. Najdete je snadno, dotážete-li se nkteré z uvedených dobroinných organizací, kde že stát vydržuje ^'Free Employment Service" (bezplatnou poptavárnu po práci). Dlnické Zákony
Všechny státy mají zákony, které chrání pracující muZákony ty nejsou všude stejný. Seznamte že, ženy a dti. se se zákony svého státu. Ve všech státech jen uritá ást mzdy smí b}^ti vzata dlníkovi na zaplacení jeho dluhu. Ve tyryceti státech mzda jest první pohledávkou proti zamstnavateli. V tchto státech zamstnavatel musí sv^^m dlníkm zaplatiti jejich
mzdu díve, než smí platit jiné svoje dluhy. Mnohé zákony chrání ženy a dti tím, že omezují jejich pracovní dobu. Ve mnohých státech ženy ani dti nesmjí Nkteré státy býti zamstnávány na nebezpené práci. zákonem vymáhají uritá zdravotní opatení a slušné pracovní podmínky pro dlníky. V nkterých státech zapovzena jest prmyslová práce v domácnostech, kde jsou na-
Mnohé státy platí kažlivé nemoci nebo nezdravé pomry. pensi chudým matkám, jejichž manželé jsou mrtvi nebo práce neschopni. Pense není ve všech státech stejn vyPedpokládá se však, že jest dosti veliká, aby matka soká. Tato pense jí nasi opatila domov pro sebe a své dti. pomáhá, aby uchránila dti ped nouzí. Ve mnohých státech jest zapovzeno zamstnávati ženy nebo dti noní dobou.
Dtem
pravidla neb^^vá dovoleno jíti do práce, dokud jim není trnáct let. Kdj^ž dosáhnou tohoto pracovního vku, musí ve mnohých státech choditi do '^pokraovací školy." Dlníci mívají právo obdržeti od zamstnavatele náhradu za úraz, který utrpli v práci. Náhrada se rzní podle povahy úrazu. Další podrobnosti podají vám ''Praktické pokyny" ku konci této knížeky v odstavci nadepsaném z
''Byl-li jste
zrann."
Pro Pisthovalce a Cizince
Ute
se Anglické
Ve Spojených Státech mluví
11
ei
se
anglicky.
Jest velice
dležito, abyste se nauil anglické ei. Budete jí potebovat, abyste obdržel práci. Budete jí potebovat, abyste anrozuml, co zamstnavatel od vás žádá. Musíte glicky íst, abyste rozuml rzným nápism a výstrahám. Bude vám pak možno konati svou práci lépe, snáze a bezpenji. Snáze pak obdržíte lepší zamstnání a vyšší mzdu. anglicky, abyste si mohl koupiti, Bude vám teba vám pomže eho potebujete. Máte-li farmu, znalost Ctte anprodati zemdlské plodiny co nejvýhodnji. glicky, abyste poznali nejlepší zpsob farmaení v Americe. Umíteli anglicky, nepoctiví lidé kteí mluví anglicky, nebudou moci vás ošálit aneb okrást. Mluvit anglicky mžete se snadno nauit. Ve veerní Pak budete škole snadno nauíte se anglicky íst a psát. v Americe více jako doma. Vaše dti budou k vám míti
umt
umt
ei
Ony se o Americe pouí ve škole. Budou si vdí o Americe více než vy, jejich rodie, nenau-
vtší úctu. myslit, že
vás vážit, nebudou vás poslouchat. Vaše dti budou chtít, abyste byli jako Ameriané. Vy sám byste byl rád, abyste mohl mluviti s Ameriany.. Nedovedete-li s nimi mluviti, stydíte se za to. Nemžete státi se americkým obanem, leda mluvíte-li anglicky. Ctte americké djiny. Seznamte se s naší zemskou správou. Seznamte se s otázkami veejného života. Pak budete takovým obanem, jakých Amerika potebuje. íte-li se mluvit anglicky.
Budete
Nebudou-li
si
ádným obanem. Jak se Nauit Anglické
Anglická
euit
je
krásná.
Nauíte
ei
se
správn
jí
mluvit,
Skoro každé msto má zvláštní veerní školy pro muže a ženy, kteí se chtjí uit anglicky. Není-li ve vašem takové školy, hlete vzbuditi zájem o školu mezi svj^mi znám^^mi. Msto teba školu oteve, najde-li se dosti tch, kdo se chtjí uit anglicky. budete-li se
jí
ve škole.
mst
Píruka
12
Spojených Stát
Chote do veerní školy. Snadno se nauíte ve škole která má dobrého uitele. Tch anglických slov, která znápoužívejte co nejastji. Požádejte nkoho, aby vás nauil jména vcí, kterých užíváte ve své domácnosti. Seznamte se s názvy nástroj, kterých používáte pi práci. Každý den te,
naute se nkolika nov^^m slovm. Za krátký as jich budete znáti veliký poet. Ve škole nauíte se nejdíve mluvit a rozumt anglicky a potom íst a psát. Z veejné knihovny vydlužte si knihy
tte je
doma. Správce knihovny rád vám vybere zajímavé knihy psané prostým slohem. Hlete peísti všechny návštní štíty a plakáty, které uvidíte. Zapište si slova a výrazy, kterým nerozumíte, a pineste je do školy. Uitel vám pomže a vysvtlí ta slova také vašim pátelm ve a
škole.
tte
americké noviny.
Nebydlete v pelidnn^^ch ástech mezi lidmi, kteí mluví Stýkejte se s lidmi, kteí mluví anglicky, a hlete cizí eí. se s nimi spátelit. Usate se mezi nimi, možno-li. Hlete poznati jejich obyeje a americký zpsob života.
Veejné Školy Výhody Vzdlání ;
Amerika uznává výhody vzdlání. Až na malé V3^jimky nynjší pisthovalecké zákony nedovolují vstup do zem pisthovalcm ve vku nad šestnáct let, kteí neumjí íst. V každém státu zákon požaduje, aby dti byly posílány do školy, jakmile dosáhnou od pti do sedmi let vku. Musí choditi do školy uritý poet msíc v roce, až dosáhnou vku od dvanácti do šestnácti let. Zákon obyejn trestá rodie, kteí neposílají dti do školy plný pedepsaný as. Dobré vzdlání pomže vašim dtem najíti lepší zamstnání, až dorostou. Posílejte dti do školy pravideln. Ponechte je ve škole co nejdéle možná. Seznamte se s tmi, kdo vaše dti vyuují. V nkter5^ch státech dti nesmí zanechati školu a jíti do práce, dokud jim není aspo dvanáct let. V jiných státech smjí do práce teprve ve trnácti nebo šestnácti letech vku. Když vaše dti vychodí obecnou školu, mjte je k tomu,
Pro Pisthovalce a Cizince
aby
šly
na stední školu (high school).
13
Možná
že
pozdji
za dobré uení obdrží nadaci (free scholarship), aby mohly studovati na universit. iNInozí hoši a dívky vydržují se na
universit nebo na
kolleji vlastní prací.
Mimo veejné
školy jest ve Spojených Státech ješt veVe vtších mstech liký poet soukromých škol a kolleji. jsou také školy emeslné. Vyuuje se tam mimo jiné emeslu tesaskému, zavádní plynu a vody, plastrování, emeslu kováskému, tiskaskému, psaní na stroji, zpracování kov, šití, vaení a jiným užiteným vcem.
Veejné Knihovny a
Jejich
Výhody
volno používati knihovny hned, žádati správce knihovny ješt nežli se stane obanem. o radu a pouení o život v Americe i v jeho vlastním okolí. si dlužiti knihy, když se ídí dle pravidel knihovny a 1.
Pisthovalci
jest
Mže
Mže
vrátí knihy
Najde mnohé knihy užitené také používati ítárny, chová-li se slušn
v dobrém stavu.
Mže
zajímavé. a ídí se pravidly knihovny. i
Veejné knihovny pjují knihy zdarma.
Veejné knihovny jako školy zpravidla bývají vydržovány alespo ásten z daní. V nkterých státech veejné knihovny 2.
spravuje zvláštní družstvo, a taun anebo msto pispívá na Knihy jsou pro všechny, a proto jest jejich vydržování. nutno z ohledu na jiné tenáe šetiti knih a vraceti je vas. Kdo pedrží stanovený as, platívá menší pokutu. 3. Kde bydlí cizinci, tam knihovny mívají uební knížky pro zaáteníky, kteí se uí anglické ei. Mají také knihy o djinách, o zemské správ a vynikajících mužích Spojených Stát. Knihy ty prospjí cizinci, který se chystá žádati o obanský list. Pro zábavu knihovny mají romány a povídky. Rovnž lze obdržeti knihy o farmaení a rzných emeslech a živnostech, které prospjí tenái. Mnohé knihovny také mají knihy v mateské cizince, který takto zachová si znalost své i literatury i kd3^ž se uí anglitin, své nové vlasti.
ei
ei
ei
Píruka
14
Spojených Státu
Výpomoc v Píprav k Obanství
mst
jest veerní škola pro muže a žeSkoro v každém ny, kteí se pipravují, aby se stali americkými obany. V tchto školách poznáte a pochopíte, jak veliká a slavná jest naše zem. Nauíte se anglické ei a poznáte americké obyeje. Chote do nejbližší školy. Najdete tam pátele.
Budete
se
uit
rychle.
mst
takové školy, požádejte nkolik svých pátel, aby s vámi podepsali žádost o otevení veerní školy. Tuto žádost podejte superintendentovi veejných škol. Teba pro vás školu oteve. Nemžete-li choditi do školy, hled'te se uiti u dobrého uitele soukromého. Ženy také by se mly uit anglicky ve veerních školách. Ženy, které jsou obanky, mají hlasovací právo. Musí V nkterých se tedy uit, aby mohly hlasovati správn. školách vyuuje se také šití a vaení. V nkterých školách V3^uuje se také emeslm. V nkter^^h mstech a mstekách Dcery Americké Revoluce mají bezplatné tídy, kde ženy uí se anglické ei. Také se tam vyuuje šití a vaení. Vláda Spojen^^ch Stát vítá ádné muže a ženy do ad svých oban. Dcery Americké Revoluce vydaly menší brošurku, která se rozdává s touto knížkou a která obsahuje úplné pouení o tom, jak se státi americkým obanem. Není-li ve
Výhody Obanství Naturalizovaný
oban
Spojených Stát
má ped
cizincem
tyto v<^hody: hlasovací právo o každé všeobecné volb. (a)
Má
hlasem pomáhá
Sv^-m
úedníky
místní, státní i federální státech hlasuje pímo o schválení neb
zvoliti
vlád3\ V nkter^xh odvolání zákon. Ve mnoha státech naturalizovaný oban anglicky íst a psát, aby mohl volit. Ve státu musí New Yorku musí si opatit certifikát o své znalosti tení
umt
a psaní. ih)
On
jest
volitelný do každého
veejného úadu ve
Pro Pisthovalce a Cizince
15
Spojených Státech vyjímaje toliko úad presidenta Spoje ných Stát. (Cizinec nemže zastávati veejný úad.) (c) Má právo obdržeti prvodní list na cestu do ciziny pod ochranou vlajky Spojených Stát. (Spojené Státy neposkytují žádné ochrany cizincm, kteí neprohlásili svého úmyslu státi se obany, když cestují v cizích zemích.) {d) Federální vláda vlastní tisíce akr pdy. To jsou tak zvané veejné pozemky. Vláda dovoluje svým obanm, aby si na tchto pozemcích založili trvalý domov. Požaduje od nich jen nepatrný poplatek. Když cizinec ^prohlásí s\'^j úmysl" státi se americkým obanem, má právo zabrati '' veejné pozemky." Ale musí se státi americkým obanem, nežli obdrží úplné majetkové právo na tyto pozemky. {e) On má právo obdržeti honební a rybáské povolení (licenci) práv jako oban zde rozený. (V nkterých státech cizinec nesmí lovit ryby ani honit zv.) zamstnání ve službách veejných anebo (/) Každé soukromých jest mu oteveno, a on je smí vykonávati. {g) On má právo zasedati na porot na všech soudech. Qi) On má právo na všechny jiné výsady, záruky a svobody, jež ústava Spojených Stát poskytuje. ^
Povinnosti
ádného Obana
Použijte svého hlasovacího práva a volte poctiv a rozmysln. Hlasovací právo jest nejvtší dar, který obanství vám podává. Je to ne j jší právo svobodného lidu. Nevyhýbejte se služb na porot. Ve válce chopte se zbran ve službách své vlasti. Spojených Státv amerických. Plate dan poctiv. Setete pravideln a ukládejte své úspory. Nevyhazujte papíry ani smeti na ulici nebo ve veejných sadech. Ulice i okolí svého domova hlete držeti v istot. Poslouchejte a važte si zákon, soudv a soudních úedník. Poslouchejte a važte si úedník Spojených Státv i jednotlivých stát. Mjte v úct a hajte naši vlajku. Hajte vládu i ústavu Spojených Státv i toho státu, kde jste usazeni. vrni a užiteni své osad^ svému mstu, svému státu i národu.
svt
Bute
Spojené Státy Struné djiny
jejich
poátk
roku 1492 objevil Ameriku, Columbus, rodem KDYŽ jediné svta díly tenkráte známé byly Evropa, západní Ital,
a jižní Asie a severní Afrika. Všechny tyto zem dohromady mly sotva na st milionv obyvatel. Dnes však Spojené Státy samy mají více než sto milionv obyvatel. Stediskem civilizace tenkráte byly evropské zem západn od Ruska, a msta byla malá. Ve vtšin tchto zemí vláda znanou mrou byla v rukou císa, králv a knížat. Lid Lid neml žádného vlivu na zási tch panovník nevolil. konodárství. V dob svého objevení Amerika byla jen ídce obydlena Indiány. Onu ást, která je dnes známa jako Spojené Státy, asem prozkoumali Spanlové, Angliané, Francouzi a Hol-
dv
lanané. Angliané založili svou první trvalou osadu roku 1607 v Jamestownu ve Virginii. Pepluli Atlantický oceán v zim na tech malých lodích zvaných Sarah Constant, Goodspeed a Discovery. Lodi vezly sto pt osadník pod velením kapiPozdji po pistání velel tána Christophera Newporta.
osadníkm statený a proslulý setník John Smith. Plavba jim trvala tyry msíce. Zimní boue zmítaly lodmi, a cestující mnoho vytrpli. Konen dne 26. dubna dostihli pobeží Virginie a pluli dále sto mil pes záliv Chesapeake a po ece James, hledajíce dobré místo, kde by mohli pistáti a založiti osadu. Dne 13. kvtna našli takové místo a pojmenovali je Jamestown po anglickém králi Jamesovi. Vystoupili a hned se jali organizovati obecní správu. Nikoho nebylo v té zemi mimo divoké Indiány a divokou zv. Nebylo tam ani mst, ani vesnic, ani dom. Byly tam jen husté lesy a moály a široká eka. B}^ veer, a v lese velikých strom pisthovalci porazili strom a použih Roztrhanou lodní plachtu zavsili na jeho za oltá. vtev stromu nad oltáem jako nebesa. Zde za mírné
pn
16
Pro Pisthovalce a Cizince
17
májové pohody, za šumu listí a veerního zpvu ptactva poprvé na novém svt ozvala se úvodní slova náboženské služby: ^'Hospodin v chrám svatosti své jest; umlkniž ped obliejem jeho všecka zem." A zem byla ticha po celou tu jižní noc, co unavení osadníci pod stromy spali. Tak zaala první trvalá anglická osada v Americe zaízením obecní správy a bohoslužbou. Oni sem Již za nedlouho utrpení postihlo osadníky. pišli v nadji, že tu najdou ^^ zlato a perly." Ale zde nebylo Brzo se pesvdili, že se uživí jen ani zlata, ani perel. tžkou prací. Musili káceti stromy, pipraviti a vzdlávati pdu a pstovati obilí. Jejich ženy ani dti nepišly sem s nimi na té první cest, aby jim pomáhaly budovati domov. Brzo zpotebovali potraviny, které si byli pivezli z Anglie; nevypstovali hned na zaátek dost obilí, aby se uživili. Dostavila se bída a hlad. Byl to tak zvaný ^^Starving Time." Mnozí z nich zemeli. Mnoho jiných Indiáni pobili. Ve svém zoufalství osadníci už se chtli vrátit dom; vypluli po ece James; u jejího ústí potkali anglickou lo se zásobami. Byli zachránni, a Jamestown od té doby prospíval. Záhy založeny byly nové osady. Z Anglie pišlo víc osadník. Založena veliká kolonie Virginia. Roku 1619 osadníci konali první snm v Americe. Každá osada zvolila po dvou zástupcích do snmu. Ti se sešli v Jamestownu, aby vypraAngliané uznávali lidovou covali zákony pro kolonii. vládu a pinesli sem své zákony i svá svobodná zízení. Druhou trvalou osadu založili tak zvaní ^otcové poutníci" (Pilgrim Fathers) roku 1620 v Plymouthu v Massa^
chusettsu.
V
Anglii byli lidé, kteí nechtli chodit do kostel státní odešli z církve. Byli za to pronásledováni, až Anglie. Odebrali se do HoUandska. Ale nebyli spokojeni ani v HoUandsku. Rozhodli se jíti do Ameriky. Vypluli z Plymouthu v Anglii na malé lodi zvané "Mayflower.^^ Za studeného dne prosincového pistáli na skalnatém pobeží Nové Anglie. Nebylo tu blochv, aby je pivítali. Pro své ženy a dti musili si stavt domy z devných klád. V
konen
Píruka
18
Spojených Stát
Ale byli prvních letech zápasiU s veUkými obtížemi. ochotni trpti, jen když mohli uctívati boha podle svého Tato víra je vede a ídí. pesvdení. Oni vili, že dodala jim síly, že snadno snášeli své utrpení. Amerika vždy bude Poutníky míti v úct, protože do Ameriky pinesli lásku k svobod; protože trpli, aby tuto lásku v Americe zasadili a upevnili. Tato láska k svobod uinila Ameriku velikou a svobodnou.
bh
tuto myšlénku svobody našich Poutník. Oni vili, že lid má míti právo i moc dávati si zákony sám. Oni vili, že tyto zákony mají míti za úel 'obecné dobro" to jest, dobro všech. Oni vili, že každ}" má tch zákon Pravá svoboda má poslouchati, když lid sám si je dal. v úct také práva jiných. Poutníci pišli do Ameriky, aby
Zkoumejme
'
—
mli takovou
svobodu. Trpli mnoho, ale nevrátili se do Anglie, protože nechtli ztratit svobodu. Anglie mla na Atlantickém pobeží tináct kolonií. Tyto kolonie rostly a prospívaly po sto padesát let. Anglický parlament vydal mnoho zákon pro tyto koKolonie však nebyly zastoupeny v anglickém parlalonie. mentu. Osadníci považovali za nespravedlivo, že musili poslouchati zákon, které takto byly vydávány bez jejich Když Jií Tetí dosedl na trn, chtl panovati souhlasu. nad Anglií i Amerikou jako samo vládce. Obyvatelé kolonií
vzbouiH. Americká revoluní válka zaala v dubnu 1775. KoloGeorge Washington byl nisté bojovali sedm hrozných let.
se
znám jako
"otec vlasti." Lafayette a Rochambeau pomáhali Amerianm. Pišli sem z Francie. Pozdji Francie poslala sem vojsko i baron Steuben, lostvo na pomoc Americe. Bavorák De Kalb a Polák Kosciusko také pomáhali našemu vojsku. jejich
velik^^m \njdcem.
Jest
Nmec
Po
Prohlásily, že roce kolonie prohlásily se svobodnými. samostatná, od Anglie neodvislá. Stalo se tak 4. jsou ervence 1776. Od té doby 4. ervenec slaví se jako den,
zem
kdy naše republika
se zrodila.
Pro Pisthovalce a Cizince
19
Listina, kterou naše svoboda byla prohlášena, nazývá se Prohlášení neodvislosti. Jest dosud zachována a bedliv
mst Washingtonu.
Prohlášení neodvislosti Praví, že mezi praví, že všichni lidé mají jistá práva. tmito právy jsou život, svoboda a vyhledávání blaha. Prohlášení neodvislosti praví, že vlády zizují se mezi lidmi k zabezpeení tchto práv. Vláda Spojených Stát erpá svou moc ze souhlasu lidu. Neodvislost byla konen proti Anglii uhájena, a mír uzaven roku 1783. Roku 1787 tento nový národ, složený ze tinácti kolonii ili státv, utvoil '^dokonalejší jednotu"
opatrována ve
Tuto ústa\ai vypracoÚstava byla konen vali zástupci lidu jednotlivých stát. všemi státy schválena a jest základem vlády, pod kterou my dnes žijeme. Roku 1788 Washington byl zvolen prvním presidentem Spojených Stát na základ ústavy. Z uvedeného seznáte, že americká revoluce nebyla revolucí v obvyklém smj^slu slova ^'revoluce;" byl to odboj proti Revoluce obyejn znamená Anglii, válka za neodvislost. pokus povaliti vládu nebo vyvrátiti dosavadní zemské Americká revoluce neuinila toho ani onoho; zízení. na základ ústavy Spojených Stát.
naopak, byla to válka o zachování zásad koloniální zemsprávy; byla bojována, aby zachránila svobodu, kterou Jií Tetí chtl osadníkm vzíti. Amerianm protiví se taková revoluce, která nií a boí, která vraždí, drancuje a To nebyl pokus zniiti njakou vládu; naopak, boj pálí. ten zachránil a rozšíil svobodnou zemsprávu, kterou amerití osadníci už mli. Vítzství jim dalo možnost zaíditi pro celou zemi vládu na základech již položených správou rzných kolonií. Ze tinácti odlouených kolonií vítzství utvoilo Spojené Státy americké pod federální ústavou. Takový je význam americké revoluce. Vláda Spojených Stát
Za revoluní války kolonie byly sdruženy pod tak zvanými lánky konfederace. Mly svj kontinentální konPo válce však tato gres, sbor muž, kteí zastupovali státy.
Píruka
20
Spojených Stát
vládní forma ukázala se píliš slabou. Státy pod ní ve skutenosti spojeny nebyly. Každý stát osobil si píliš velikou moc. Nepracovaly spolen. Každý stát razil si své vlastní peníze. Každ}^ stát své zvláštní zákony o obcho-
ml
samo psobilo zmatek. Nová zem potebovala penz. Potebovala penz na vydržování vojska a lostva. Potebovala penz, aby zaplatila válené dluhy. Ale kongres neml moci donutit každý stát, aby platil svj díl dluhu. Kongres vydával zákony, ale nemohl jich provádti. Národ neml žádného vdce, žádného predu
s jin5'mi státy.
Již to
sidenta.
Roku 1787
delegáti všech stát sešli se ve Philadelphii. Byli to nejlepší státníci té doby. Ti vypracovali nový plán vládního zízení. To byla ústava Spojen^^ch Stát. Státy se uvolily postoupiti jistá práva a moc národní i federální vlád. Naopak zase národní vláda piznala
zem
státním vládám uritou pravomoc. Tato ústava jest svrchovaným právem zemé, ped kterým všechny jiné zákony ustupuji. Ona dává federální vlád dozor nad zahraniními záležitostmi. Dává jí právo vypovídati válku neb uzavíti mír a dozor nad vojskem a
váleným lostvem. Dává
moc
ukládati a vybírati dan, akcízy a poplatky a starati se o obranu zem. Federální vláda má dozor nad obchodem mezi jednotlivými státy a s cizími zemmi. Ona vydává zákony o pisthovalcích a o naturalizaci. Ona má dozor nad poštovní službou. Ona razí peníze kovové a tiskne papírové a trestá penzokazy. Ona vydává patenty a chrání literární práce. Ona pedpisuje míry a váhy. To jsou nkterá z tch práv, jež státy postoupily vlád Spojených Stát ili vlád federální. Mimo to ústava chrání osobní práva a svobodu jednotlivc jejich právo na život, svobodu a soukromý majetek, jejich právo na bezpenost osoby, domu i majetku, jejich právo na svobodu slova i svobodu shrojnaz ovací. Ani Spojené Státy, ani jednotlivé státy nemohou vydati zákon, který by tato práva zrušil. Ústava takto chrání vaši bezpenost i vaše blaho. Na základ ústavv naše vláda dlí se na ti odborv. Jeden jí
—
Pro Pisthovalce a Cizince
21
odbor vydává zákony. To jest odbor zákonodárný. Výkonn5^ odbor provádí zákony. Tetí, to jest soudní odbor, trestá ty, kdo pestupují zákon. Tento odbor také urovnává spory vzniklé na základ zákona. 1. Zákonodárný odbor naší vlády naz^^vá se kongres. Skládá se ze dvou snmoven, senátu a domu zástupc. Každý stát volí dva senátory. Senátoi volí se na šest let. Zástupci se volí ze 435 kongresních distrikt. Poet zá-
stát se rzní podle potu obyvatel. Zástupci se volí na dva roky. 2. Vrchní výkonný úedník Spojených Stát jest president. Volí se nepímo. Každé tyry roky lid volí elektory, Povinností presidentovou jest a ti pak volí presidenta. dohlížeti k tomu, aby zákony byly uvedeny v platnost. On
stupc
z
jednotlivých
len
kabinetu (ministerstva). Každý len kabinetu ídí uritý obor i department veejné
ustanovuje
deset
svého
Tyto departmenty jsou: Department of State (zahraniní záležitosti). Department of the Treasury (finance), Department of War (válka). Department of the Navy (námonictví), Department of the Interior (ministerstvo vnitra). Department of Agriculture (orba). Department of Commerce (obchod) a Department of Labor (práce). President odporuuje kongresu zákony ke schválení a podpisuje nebo vetuje (zavrhuje) zákony kongresem pijaté. On uzavírá smlouvy On s cizími vládami, ale ty musí býti schváleny senátem. jest vrchním velitelem vojska i váleného lostva. 3. Soudní moc ve Spojených Státech vykonává jeden správy.
nejvyšší soud a dv^oje nižší soudy. Nejvyšší soud chrání ústavu tím, že rozhoduje, zdali uritý zákon pijatý kongresem Spojen^^ch Stát nebo snmem nkterého státu protiví se nkterému odstavci ústavy ili nic. Podobmmi zpsobem chrání také naše smlouvy s jinými zemmi. Státní Vláda
Když tinácte
kolonií roku 1776 prohlásilo svou neodvislost od Veliké Britannie, staly se neodvisl}^mi státy. které z nich po njaký as vedly dále svou zemskou správu
N-
Píruka
22
Spojených Státu
na základ svých anglických výsadních listin (charters). Jiné zídily si novou vládu na základ ústavy schválené lidem. Nové státy pijaty byly do Unie as od asu. Vše hny státy mají ústavy schválené lidem. Státní správa také jest rozdlena ve ti odbory, zákonodárný, výkonný a soudní. Státní legislatura (snm) dává státu zákony. Skládá se ze dvou snmoven, které se obyejn jmenují senát a snmovna poslanc ( Assembly) lenové zákonodárných sbor volí se pímo lidem. Lhta, na kterou se volí, není ve všech .
státech stejná.
Vj^konný odbor dohlíží k tomu, aby zákony legislaturou pijaté byly uvedeny v platnost. Vrchní v^^konný úedník jmenuje se guvernér a jest volen lidem. Volí se na uritou lhtu, která v jednotlivých státech se rzní od jednoho roku Jemu podízeno jest nkolik kanceláí, které let. do mají na starosti rzné obory jako zemdlství, práci, finance, veejné školství, státní milici (obanské vojsko). Soudní odbor tvoí státní soudy. Tyto soudy podle zákona rozsuzují spory, které jim byly pedloženy. Tyto soudy Ve všech mají rzná jména a také rznou pravomoc. Jiné vyizují jenom státech jsou zvláštní soudy trestní. spory civilní. Z jejich rozsudku lze se odvolati k vyšším
ty
soudm. jedna ze zásad americké demokracie. mohli inn zasahovati do správy svého okolí,
Samospráva
Aby obané
jest
rozdlen na okresy. Voliové v okresích volí si své vlastní úedníky, aby spravovali záležitosti toho okresu. Ve Spojených Státech jest Jsou rzné vehkosti. Okres Bristol, více než 3,000 okres. Mass., má jen 25 tverených mil rozlohy. Okres Custer v Montan zabírá 20,175 tverených mil. Okres buduje mosty a silnice a udržuje je v dobrém stavu. Vydržuje Jako zástupce státu okres udržuje okresní chudobinec. stát jest
veejný pokoj, konají ješt
zat^^ká a trestá zloince.
mnoho
Nkteré okresy
jiných vcí.
Místní samospráva uplatuje se dále také ve správ taunv a mst. (Taun, anglicky town, jest veliká obec ven-
Pro Pisthovalce a Cizince
23
Tauní správa byla v Xovoanglicku vybudována již prvními osadníky, kteí žili v maRch a hust osazen3^ch osadách. Obané, kteí hlasují v taunech a mstech, mají na starosti místní vci. Mají dozor nad školami, veejn^^m zdravotnictvím, správou ulic a udržováním veejného pokoje. Oni si volí své zástupce do státního snmu. Každý muž i žena by mli b^^ti hrdi jsouce si vdomi, že mají podíl na veejné správ své obce. Každý by se tedy ml snažiti o to, aby jeho úastenství ve správ jeho taunu nebo kovská).
msta
bvlo
inné
a estné.
Americká Vlajka Jedna vlajka, jedna
VŠECHNY
vlast, jeden
bh nade všemi
zem
mají odznaky, které pedstavují tu kterou zemi. Hledíme-li na vlajku, myslíme na vládu té zem. Myslíme na její djiny. Pipomínáme si, že vlajka zastupuje zásady té zem. Jsou-li ty zásady vznešené, ctíme tu vlajku. Zemská vlajka zastupuje každou osobu v zemi, která vlajku miluje a pro ni pracuje. Ona zastupuje každého, kdo pro ni zemel. Svou prací a svým životem pomáháme uinit svou vlast velikou a dobrou. Pvodní americká vlajka byla pijata kontinentálním kongresem dne 14. ervna 1777. Mla v modrém poli tinácte bílých hvzd na oznaenou pvodních tinácti státv Nynjší vlajka a mla tinácte erven^^ch a bílých pruh. civilizované
má
tyrycet osm bílých hvzd v modrém poli, které pedTinácte ervených a bílých stavují tyrycet osm stát. pruh pedstavuje tinácte prvhích stát. Osmkráte již ^hvzdy a pruhy" vítzn zavlály ve spravedlivých válkách sedmkráte proti cizímu nepíteli a jednou ve válce mezi Státy. V každé srážce vlajka hájila národní est. Dnes vlaje nad obrovskou íší v rozloze 3,690,320 tverených mil. Chrání více než 118,000,000 lidí. Tato vlajka pedstavuje svobodu, spravedlnost a rovnou Nazývá se ''Star píležitost pro každého muže, ženu i dít. Spangled Banner" (hvzdnatý prapor). Také bývá nazývána ''Stars and Stripes" (hvzdy a pruhy). Jako odznak svobody vlaje s každé veejné budovy v zemi. ^
—
Zákony Vlajka jest
o Vlajce
rznými zákony chránna,
ab}^
jí
nebylo
nevdomky nebo zlomysln
zneužíváno. T^^to zákony trestají každého, kdo by vlajku kazil, pošlapal, znesváil,
Nedovolte nikomu, aby slovem anebo skutkem urážel anebo zneuctí val vlajku Spojených Státv amerických,
anebo
zneuctil.
24
Pro Pisthovalce a Cizince
25
zákonu zavsiti na vlajku jakýkoli pedmt, plakát anebo nápis, anebo tisknouti nebo vyšívati na ni písmena, figury, neb obrázky. Je zapovzeno používati vlajky k úelm obchodních Jest proti
ohlášek. Jest nezákonito používati vlajky jako obchodní známky nebo ve spojení s obchodní známkou. Zákony stanoví, že vlajka má býti vyvšena na školních budovách anebo ped nimi. ve škole vykládá se její význam a její djiny. Dti se uí, aby si vlajky vážily a ji milovaly. nkter3^ch státech každý den ve školách vzdá-
Dtem
V
vá
se úcta vlajce.
státech jest obyejem slaviti 14. erven jako 'Tlag Day'' (den vlajky). Den ten stává se národním svátkem. V tento den konají se ve školách vlastenecké projevy, aby se dti pouily o vlajce. V tento den dti se uí, pro mají milovati vlajku a pro ji mají hájiti proti všem nepátelm a dáti za ni život, bude-li toho teba. Amerika byla osazena lidmi, kteí milovali svobodu. Amerika oekává, že ti, kdo sem picházejí, budou ctíti, milovati a hájiti vlajku, která je chrání. Jest to odznak svobodného národa.
Ve všech
Pravidla, Jak Používati Americké Vlajky
Jak
Ji
Uctívati—Jak
Ji
Všeti
Sestaveno na základ pravidel pijatých na vlajkové konvenci dne
14.
ervna
1923.
Americká vlajka jest odznak naší zem. Zasluhuje si úcty každého muže, ženy i dítte, Ameriana nebo cizince. Muži za ni umírali; ženy obtovaly všechno, co jim bylo draho, aby ji zachovaly, aby na dále vlála nad svobodn3^m národem.
a
nepoužívá, má býti ist složena nebo svinuta. Má býti uložena v bezpeném míst, kde nic nemže ji pošpiniti nebo na ni spadnouti. Nikdy nemá se s ní zacházeti nedbale nebo neopatrn. Nesmí se nechati jen tak pohozena. Když se nese nebo zdvihá, nesmí se 1.
Když
se
vlajky
Píruka
26
Spojených Státu
dotýkati zem, paluby, nebo podlahy; nesmí se vláeti vodou. Nesmí se zdvihati ani spouštti mechanick^^mi
prostedky, nýbrž vždy jen rukama. 2. Vlajka má býti vystavena jen od východu do západu slunce. Má b^^ti vyvšena o všech národních i státních svátcích a o historick^^ch anebo zvláštních píležitostech. Má vždy b3^ti vj^všena o Lincolnových narozeninách 12. února; o Washingtonových narozeninách 22. února; v den zdobení hrob (Memoriál Day) 30. kvtna; v den vlajky 14. ervna; v den neodvislosti 4. ervence; v den ústavy 17. 11. listopadu. záí a v den
pímí
(Viz odstavec
3.
Když
se
zavšuje na
žerdi, vlajka
.
3 a 10 a)
má
býti vytažena
modré pole hvzd má býti nahoe. Na znamení veejného smutku vlajka se zavšuje v polovici žerdi nebo polovici stožáru; jest znamením nebezpeí, je-li unie dole. Kluby nebo spolky mohou vyvsiti vlajku v polovici žerdi na znamení smutku nad úmrtím lena. 4. Má-li vlajka b3'ti zavšena v polovici žerdi, vždycky ji naped vytáhnte až na vrchol žerdi; potom ji spouštjte, až na vrchol žerdi, a ''unie" ili
vrchní kraj jest asi v polovici žerdi. Rovnž má-li se vlajka stáhnouti s polovice žerdi, vytáhnte ji naped až na vrchol žerdi a teprve potom ji spuste dol. V den Zdobení hrob vlajka má býti v polovici žerdi až do poledne, ale ostatek dne na vrcholí. 5. Nese-li se v prvodu s jinou vlajkou nebo vlajkami, až
její
Pro Pisthovalce a Cizince vlajka Spojených
Stát má
27
míti estné místo na pravé
stran prvodu.
Pravou stranou prvodu rozumí se pravý kraj ady kráející vped. Jsou-li jiné vlajky v ad, tož vlajka Spojených Stát mže býti nesena v ele ped
stedem
té
ady.
Vyvšuje-li se s jinou vlajkou na zkížených žerdích tož americká vlajka má býti na pravé stran, tedy v levo 6.
(Viz odstavec
.
10b a 13)
od pozorovatele. Její žer má b}- ti ped žerdí druhé vlajky. 7. Vyvšuje-li se nkolik rzn^^ch vlajek se žerdí ve skupin, tož vlajka Spojených Stát má býti uprosted a vlajky se žerdí v ad, kterou lze vidti jenom ze pedu, tož americká vlajka má býti na pravém kraji ady jako ve prvodu. 8. Vyvšuj í-li se vlajky stát, mst, klub nebo spolk s téže žerdi a téhož lana s vlajkou Spojených Stát, tož vlajka Spojených Stát vždy musí vláti na vrcholi. Žádná vlajka, prapor, ani korouhvika nemá býti kladena nad vlajku Spojen\^ch Stát. vláti nejvýše.
Vyvšuj í-li
se
rzné
Píruka
28
Spojených Stát
NÁROD,
mají Vyvšují-li se vlajky dvou nebo více vláti s vlastních žerdí ve stejné výši. Vlajky ty mají býti stejné velikosti. V dob míru vlajka jednoho národa nemá vláti nad vlajkou jiného národa. 10. (a) Vyvšujte vlajku Spojených Stát se žerdi, kdykoliv a kdekoli je to možná. (b) Ale nemáte-li žerdi,^ nebo nemžete-li použíti žerdi, uvnit anebo venku. tož zavste vlajku b^^ti zavšena tak, že pruhy leží nahoru a dol jako na praporu, nebo se strany na stranu jako na vlajce na žerdi. Vlajka Spojených Stát nesmí NIKDY býti složena, stoena, ani svázána v ozdobné tvary. Nesmí NIKDY býti skroucena v ržice (rosety). NIKDY nesmí jí býti používáno za pouhou dekoraci. Kdo chce míti pletence, rosety, nebo závsy v národních barvách, necha použije ervené, bílé a modré látky, Modrý pruh látky má býti ale NIKDY NE VLAJKY. 9.
ROVN,
a
Mže
nahoe. vlajka Spojených Stát zavšena nad stedem ulice, má viseti jako prapor, s pruhy bžícími nahoru a dol. Unie má viseti k severu v ulicích, které bží východn a západn, a k východu v ulicích, které bží severn a jižn. 12. Vlajka Spojených Stát nikdy nemá ležeti na zemi. 13. Je-li vlajka zavšena beze žerdi nad enick^^m nad eníkem pódiem i platformou, má viseti rovn na nebo za ním. Nikdy se jí nemá použiti, aby halila nebo Visí-li se žerdi, má býti po pravici zdobila platformu. eníka, elícího obecenstvu. 14. V chrámové lodi vlajka má viseti se žerdi vynívající ze zdi po pravé stran vících, jak jsou obráceni proti duchovnímu. Jiné vlajky mají vláti s levé zdi. Visí-li s kostela, vlajka má býti nebo po pravé stran kazatele, jak stojí proti vícím, práv tak jako u jiných eník. 15. Visí-li vlajka Spojen^^ch Stát se žerdi na budov ješt s jinou vlajkou, tož americká vlajka má býti na pravé stran budovy. Pravou stranou budovy rozumí se strana po pravici lovka, který vychází ze dveí budovy. 11. Je-li
stn
KAZATELNY
PLATFORMY
Pro Pisthovalce a Cizince
29
pi
odhalení sochy nebo pomníku, nikdy nesmí se nechati, aby spadla na zem. býti držena vysoko, aby pi dalších obadech voln vlála. 17. Když se vlajkou pokrývá rakev, vlajka má býti položena tak, aby unie byla v hlavách a nad levým ramenem. Vlajka nesmí býti spuštna do hrobu. Nesmí se dotknouti zem. 18. Vlajky nesmí b^^ti použito za pokrývku na stl, židli, bednu, stolek, anebo kazatelnu. Nesmí Vlajka nesmí b^Hi dána jí býti použito na zakrytí stropu. nikam, kde by se nco mohlo na ni položit. Nesmí býti dána nikam, kde by nkdo mohl si na ni stoupnout anebo sednout. Kde nkdo sedí nebo stojí, tam nikdy nedávejte vlajku níže. 16. Používá-li se
vlajky
Má
NIKDY eníkv
Vyjma
nebo kvtiny na rakev nic nesmí vlajku Spojených Stát. bibli
se položiti
na
VLAJKY NESMI BÝTI POUŽÍVÁNO K ÚCELIM obchodní REKLAMY. Nesmí se z ní dlati hraky, 19.
vjíe, sluneníky, podušky, závsy ani pokrývky pro Nic nesmí se do ní zahalovati. Vlajka nesmí se vyšívati na podušky, židle, ani šátky. Nesmí se tisknout na papírové ubrousky, šátky, ani krabice. 20. Nesklote vlajku Spojených Stát ped nik^^m a ped niím. 21. Nedávejte žádný pedmt ani jakýkoliv odznak na vlajku ani nad vlajku Spojených Stát. 22. Neupevujte vlajku tak, že by se snadno roztrhala. 23. Nezavinujte vlajku kolem povozu, vpedu, po stran, nebo vzadu, ani kolem automobilu, železniního vozu, nebo lunu. Má-li se vlajka zavsiti na motorový vz, tož její žer má b^-ti pevn zasazena na kopuli (cap) radiátoru nebo na štítu (windshield) 24. Na symbolickém voze (float) v prvodu nevyvšujte vlajky jinak le na žerdi. 25. Nepoužívejte vlajky jako ásti kostýmu nebo athlecokoliv.
a
tické uniformy. 26. Nedává jte na vlajku žádné nápisy. 27. Staré, roztrhané a obnošené vlajky nemají se v}^-
všovati, ale
V SOUKROMÍ
uctiv
spáliti.
Píruka
30
Spojených Stát
Jak Vzdáti Úctu Vlajce
Vlajka Spojených Stát v americk^^ch má býti uctiv pozdravena všemi pítomn3^mi, když je zdvihána nebo spouštna. Má jí býti vzdána úcta, když je nesena kolem v prvodu nebo pehlídce. Jestli práv jdete, nebo pracujete, ZASTAVTE SE; jestli sedíte, VSTATE, stjte vzpímeni, voln visí po boku, a pravice paty k sob, levá ruka salutuje. Muži a hoši v uniform necha salutují po vojenMuži a hoši v obanském obleku necha sejmou sku. klobouk anebo apku a drží ji pi levém rameni. Zeny a dívky také mají státi vzpímeny; vlajku pozdravují tím, že pravou ruku položí si na srdce. Je-li vlajka nesena v prvodu, úcta má se jí vzdáti, když jde kolem. Rovnž kdykoli se hraje naše národní hymna ''StarSpangled Banner," všichni v doslechu mají povstati, státi vzpímeni a vzdáti úctu práv tak jako vlajce. Mají vzdáti úctu hned pi prvním tonu hymny a vytrvati vzpímeni až do
a
a
a
v uniform nebo v obanposlední noty. Muži i hoši, ském obleku, jakož i ženy a dívky mají vzdáti úctu stejným zpsobem jako vlajce. Není-li na blízku žádné vlajky, všichni mají státi obliejem proti hudb. Dokud se hraje nepeje to kdekoH, ''Star-Spangled Banner,'' cházejte, nedávejte klobouk na hlavu, nezahalujte se, neoblekejte kabát. Hymnu "Star-Spangled Banner" nedávejte hrát ve smsi písní, ani jako pochod.
a
NIKDY
SUb Vlajce Slib vlajce
Spojených Stát zní takto:
Spojených Státv amerických i republice, kterou ona pedstavuje; jeden národ, nedlitelný, se svobodou a spravedlností pro ^'Slibuji
vrnost
vlajce
všechny.'* Slib tento jest rukou na srdci.
obliejem proti vlajce, s pravou slov 'Vlajce" pravá ruka s dlaní
opakovati
Pi
s
nahoe vztáhne se proti vlaj ce. V tom postavení jest vytrvaKdo jest v uniform, necha ti, až poslední slovo dozní. vzdá vojenskou poctu.
Píležitosti v Jste-li
Americe
Rolník?
(farmaení) v Americe skýtá vám výbornou píležitost opatiti dobré živobytí sob i rodin.
Rolnictví -'
V mstech
pravidla možno nalézti práci dobe placenou. Ale asto taková práce bývá jenom doasná. Dlníci asto bývají bez práce. A taková zahálka brzy vyerpá vaše úspory. Jste-li svoboden a pracuj ete-li na farm, obyejn obdržíte byt a stravu bezplatn. Jste-li ženat a pracuj ete-li na farm za mzdu, obdržíte nkdy domek, zahrádku, krávu a nkteré potebnosti bezplatn. Jste-li majitel anebo nájemce farmy, sám si vypstujete znaný díl nutných potravin. Pisthovalec, který sem pichází s úmyslem farmait, shledá, že jest radno, aby njaký as pracoval pro jiného. Když pak nabude na farm jistých zkušeností, vytrvalostí a píinlivostí snadno si ušetí dosti penz, aby si farmu proz
najal anebo koupil. Shledá, že život na
farm
Nebude vydán vyskytují ve mstech.
jest zdravjší.
rzným
nemocím, které se Veliké množství pisthovalc, kteí pišli do Ameriky, domohli se samostatnosti tím, že se vnovali rolnictví nebo všanc
zahradnictví.
Výpomoc Rolníkm
Každá státní vláda má zvláštní odbor, který zkoumá rzné zemdlské otázky a problémy toho státu. Tyto kanceláe bezplatn dodávají rolníkm zprávy a informace, Každý stát má vysokou které jsou jim ku prospchu. školu hospodáskou a nkdy i více takových škol. Obyvatelé státu po vtšin neplatí školného. Všechny státy mají zemdlské zkušební stanice, obyejn pi vysoké škole hospodáské. V nkolika státech vyuuje se zemdlství i na obecných školách. Ministerstvo orby (Department of Agriculture) Spojených 31
Píruka
32
Spojených Stát
Stát ve Washingtonu, D. C,
jest nejlépe
organizované
svt.
Zamstnává veliký' poet vdeckých pracovník a odborník. Má etné zkušební stanice v rznvch ástech zem. Má také odborní-
ministerstvo
toho druhu na celém
ky, kteí pracují na zkušebních stanicích jednotlivých stát.
Koná pokusy, aby vypstovalo nejlepší druhy dobytka pro naše farmy. Zkoumá nemoci domácích zvíat, aby se našly Bezplatn prostedky, jak jim pedejíti a je vyléiti. rozesílá knížky a bulletiny s pounými zprávami ze všech
obor zemdlství. Rolníci i farmái sdruženi jsou v nkolika velikých náT3^to organizace rodních organizacích neboli jednotách. Pednáškami, tiskopisy i jin^^mi mají místní odboky. cestami pracují, aby pouily své leny o nejlepších metho-
dách
i zpsobech farmaení. Odporuují rolníkm spolený
ili družstevní
nákup
i
prodej,
aby své plodiny co nejlépe
zpenžili. Jsou tu také etná místní družstva rolnická, Vychází zde která si hledí místních otázek rolnických. mnoho dležitých asopis zemdlských, které vnují
pozornost rznem otázkám hospodásk3'm. Mnohé železniní spolenosti mají odbory pro kolonizaci, které vám dodají seznam farem i cenné zprávy o v^^hodách farmaení
na blízku
jejich trati.
Plodnost Americké
Pdy
Spojené Státy zaujímají nejúrodnjší ást severoamerické pevniny. Mají rozlohu 2,917,774 tverených mil, v emž nejsou zahrnuta tak zvaná území (Territories) ani državy ostrovní. Prostírají se od Kanady na severu až k Mexiku a Mexickému zálivu na jihu a od Atlantického oceánu k Pacifickému. Podnebí ve Spojených Státech jest rozmanité. Toho píinou jsou hory a veliká rozloha zem. V rzných ástech Pro tyto rozdíly v podzem je také znaný rozdíl v lze zde s prospchem pstovati mnohé zenebí a v
pd
pd.
mdlské plodiny. Žádná jiná zem na svt nepstuje tolik druh rolnických plodin. Pstujeme zde tolik druh obchodních plodin zemdlských, co všechny ostatní
zem
33
Pro Pisthovalce a Cizince svta.
Nkteré ásti
zem
naší
chovem doVe mnohých ástech
jsou proslulé
Jinde se vnují mlékaství. zem pstuje se ovoce. Nkteré kraje dávají velikou úrodu pšenice, kukuice, ovsa, rýže, bavlny, brambor, cukrové ttiny a tabáku. státu obyejn Státní department orby ve hlavním vám podati tištné zprávy o cen farem a farmersk^^ch pozemkv i o výhodách, které jsou dosud oteveny tm, kdo si pejí státi se farmery. bytka.
mst
mže
Koup Farmy Každý farmer
chce míti svou vlastní farmu. Ale nikdo by neml kupovati farmu, dokud v této zemi nenabyl by se plodiny. i by znáti zkušenosti. by si vybrati rozhodnouti, jakou farmu vlastn chce.
Ml
pdu
uritou ást zem, kde by
ml
se usadil.
Ml
Ml
Aby nabyl
zkušenosti,
zamstnání u nkterého dobrého farmera v tom okolí. asem pak si mže pronajmouti farmu. Zhusta lze pronajmouti farmu s právem pozdji farmu koupit. Z pravidla bývá nejlépe usaditi se v kraji, kde podnebí jest podobno tomu, v jakém pisthovalec žil, nežli do Ameriky pišel.
by
si naj^íti
Farmu nekupujte nakvap.
Nekupujte farmu, kterou jste ješt nevidl. Pesvdte se, jakou cenu má, jaké plodiny se na ní budou daiti, a jakou cenu tyto plodiny budou míti. Tažte se zkušených farmá, co soudí o farm, kterou vy chcete koupit. Vyšette, zdali poslednímu majiteli farmy Pamatujte, že kupní síla penz ve se tam dobe vedlo. Spojených Státech jest jiná, nežli v zemi, odkud jste sem pišel. Nkolik málo akr dobré pdy dá vám vtší zisk Je žádoucno, aby na blízku nežli sto akr špatné pdy. byly dobré školy pro vaše dti, aby farma byla u dobré silnice nebo na blízku silnice, aby nebylo daleko na železnici nebo na trh, jakož i aby budovy byly v dobrém stavu. SE, ZDALI MAJETEK JE ClSTÝ, bez hj^otek a pohledávek. Porate se se spolehli v^^m právníkem a dejte mu napsati kupní smlouvu a prozkoumati
PRÉSVÉDCTE
vlastnické
právo.
Budovy
si
dejte
pojistit
u spolehlivé
Píruka
34
Spojených Státu
spolenosti a neopomete zpraviti jednatele (agenta) spolenosti, kdykoli na stavbách provedete njaké zmny, nebo udá-li se njaká zmna ve vašem právu vlastnickém. State se lenem místní okresní farmerské organizace. Farmy s píbytkem i stodolou jakož i farmerské pozemky bez budov koupiti lze v každé ásti zem, mnohdy i na malou první splátku. V nkter^xh ástech Spojen3^ch Stát dosud lze lacino koupit i úrodné pozemky. To je proto, že nejsou vzdlány, nebo jsou daleko od železnice neb od trhu, nebo jsou to pozemky, na kterých les byl práv vykácen. Ceny se rzní nejen v rznj^ch státech, ale i v rzných ástech téhož státu. Pozemky, které dávají velikou a v}^nosnou úrodu, nezídka stojí až více než tisíc dollar za akr.
Tžba Minerál— 1931* (Laskavostí departmentu obchodu)
Uhlí 156,807,000 tun 99,769,000 tun
Pennsylvania
West Virginia
tžby
dležité státy v poadí dle Indiána a Alabama, íiné
uhlí jsou Illinois,
Kentucky, Ohio
Železná ruda
Tžba
v tunách po 2,240 Minnesota Michigan
librách.
17,435,000 tun 7,558,000 tun 3,650,000 tun
Alabama Také Wisconsin a Pennsylvania. Petrolej
Tžba
v sudech o 42 gallonech. Texas California
Oklahoma Petrolej
dále tží státy Kansas,
Louisiana,
New
331,544,000 sud 188,830,000 sud 180,809,000 sud Mexico, Arkansas a
Wyoming.
Mé Množství
mdi
obsažené v
rud vytžené
ve hlavních státech.
Tuny
2,000 hber.
Arizona
Montana Utah Michigan
Nevada
Pedbžná
data.
198,800 92.200 75 700 58,400 36,000
tun tun tun tun tun
o
Pro Pisthovalce a Cizince
35
Olovo
Množství olova obsaženého v
rud
vj^tžené ve hlavních státech.
Tuny po
2,000 librách.
157,600 tun 100,400 tun 73,300 tun
Missouri
Idaho
Utah Zinek
Množství zinku obsaženého v rud vytžené ve hlavních státech. Data z roku 1930.
Tuny po
2,000 librách.
Oklahoma
136,153 97,626 74,304 44,495
New Jersey Kansas Utah
Prmysl (
tun tun tun tun
ve Spojených Státech
Laskavostí censovního
Rozmanité tovary vyrábjí
se
úadu v departmentu
obchodu)
ve Spojených Státech.
Poet dlník
zamstnaných ve pedních oborech prmyslu je zde udán v závorkách pro hlavní státy. Data jsou z roku 1929. Hospodáské stroje. Tento obor je znanou mrou soustedn v Illinoisu (22,748 dlník). Další ti dležité státy jsou Indiána (3,670); New York
—
(2,652); Wisconsin (2,413).
—
Hut (viz také Ocelárny a válcovny). Pennsylvania (8,186 dlník) je první v tomto prmyslu; za ní jdou Ohio (5,880); IlUnois (2,547); Alabama (2,398); Indiána (1,574); New York (1,557). Ohuv. -Výroba obuvi je dležitá v Massachusettsu (55,093 dlníci); New York "(36,980) jest na druhém míst; pak následují Missouri (24,903);
—
New
Hampshire (14,544); Ohio (14,458); Wisconsin (10,755). Illinois (14,725); Doutníky a cigarety. Pennsylvania (25,221 dlník) je první ve výrob
doutníkv a
—
pak následují North CaroHna New Jersey (9,884); New York (8,602); Virginia Odéo pro muže. New York (47,210 dlník)
(13,778); Florida (12,072); (6,375); Ohio (6,193). jest nejdležitjší stát v tovární vvrob šatstva pro muže. Další státy jsou Illinois (20,304); Pennsylvania (18,473); Ohio (13,215); Maryland (10,007). Odv pro ženy. Pední státy ve výrob ženského odvu jsou New York (102,096 dlník); Pennsylvania (14,688); Illinois (13,802); New Jersey (8,972) ; California (7,165); Missouri (6,903); Massachusetts (6,874). cigaret;
—
—
—
Bavlnné zboží. Tento prmysl je zvlášt dležitý v jihovýchodních státech a v Novoanglicku. Hlavní státy jcou North Carolina (91,844 dlníci) South Carolina (71,731); Massachusetts (70,788); Georgia (55,868); Alabama (27,724); Rhode Island (21,833); New Hampshire (13,769). Elektrické stroje a aparáty, Hlavní státy v tomto vysoce dležitém prmyslu jsou Illinois (57,347 dlník); Pennsvlvania (47,373); New York
—
(43,979); New Jersey (42,193); Ohio Indiána (20,757); Connecticut (15,225).
(36,267);
Massachusetts
(28,844);
36
Píruka
Spojených Stát
Pro Pisthovalce a Cizince
3;
K U^' Ý:^ .),n
Du/uh'=
i
.^
y
^
"í^eminé.
\jýfinne3po/is leP'
^WíSCONSII 'branci
^
\i^
,
\M3dls0n ' I
i,
O
\Chice^°
>y A D^venpor^ m "
n Des* Moines
^A v
\L3nsing
N:——
SiouxCiy
Ff.Wayn%
Peoria
_ ^/5
o/n
^'
^Jefferson •C/Yy
MISSOURl
\t
Louis kvansvilHl^^iiie
4
V'
toC-
v
!^o6//
ke
K
*
—
!j—
.
—
y^
or/5=/*
A
Tu/sa
OMA
^F.Smih Lif/ef^ock
Atlanta
ARKANSAS^
Birmin^ham
Jexsrkan.a
Shreve/^f
\
V^^ROUÍ*
H^
r/eíAJ/í
(A
Vickstxjr
7/e
^SíV^'
-o
.LOUISIANA Tallal
BatxinRoug?
J5SÍ
v Orleans
Hou3or\^
O
100
F
200
M 300
£
4O0
500 MILES
^ híl
Píruka
38 Mouka.
— Minnesota
(3,535
Spojených Stát
dlník)
je
hlavní
mlynáský
stát.
Jiné
dležité státy jsou Kansas (2,401); Missoiiri (2,181); New York (2,055); Texas (1,326); Illinois (1,144); Ohio (1,062). Slévármj a strojovny. V tomto prmyslu první je stát Ohio (61,453 dlník) a za ním jdou Pennsjdvania (55,364); New York (47,638); Illinois (45,064); Michigan (42,492); Indiána (46,222) Wisconsin (24,207). Nábytek. Ve výrob nábytku první je New York (25,220 dlník) následují Illinois (23,767); Michigan (20,941); Indiána (18,700); North Carolina (15,609); Pennsylvania (12,159); Ohio (10,707). Sklo vyrábí se hlavn v Pennsylvanii (18,521 dlník). Prmysl v tomto Jiné dležité státy jsou West státu soustedn jest v okolí Pittsburghu. Virginia (11,123); Ohio (9,491); Indiána (7,315); Illinois (4,648); New Jersey
—
;
—
;
(4,220).
—
Punochy a jiné -pletené zboží. Zde je první Pennsylvania, kde v tom oboru pracuje 62,141 dlník, ili skoro dvakráte tolik co ve druhém nejdležitjším státu, New Yorku (31,558). Jiné dležité státy jsou North CaroUna (22,930); Tennessee (17,839); Wisconsin (11,118). Kže. Hlavní koželužny jsou na východním pomoí a v okolí velikých jezer. Pední státy jsou Massachusetts (10,707 dlník); Pennsylvania (8,876); New York (5,354); New Jersey (4,159); Wisconsin (3,791); Illinois (3,661); Delaware (2,686); Michigan (2,070); Ohio (1,529); North Carohna
—
(1,329).
Motorová
vozidla.
—Tento
soustedn v Michiganu
vysoce dležitý
(108,796
dlník).
prmysl je znanou mrou Pak následují Ohio (28,727);
Indiána (20,573); New York (10,603); Wisconsin (10,241); Pennsylvania (7,731); Missouri (6,086). Svršky a ásti motorových vozidel. Výroba svrškv a rzných ástí motorových vozidel je znanou mrou samostatný prmysl. V tomto prmyslu jako ve vvrob automobil první je Michigan (105,572 dlník) a za ním jdou Ohio '(28,884); New York (19,617); Indiána (13,653); Wisconsin (13,344); Pennsylvania (11,678); Illinois (5,273). Papír. Hlavní státy v tomto prmyslu jsou New York (13,531); Massachusetts (12,138); Michigan (11,455); Wisconsin (9,741); Ohio (9,341); Maine (8,296); Pennsylvania (7,026). Hedbávné zboží. Výroba zboží z hedbáví pírodního i umlého je dležitá zejména v Pennsylvanii, kde zamstnávala 61,544 dlník iU skoro dvakráte tolik, co jich bylo hlášeno ze všech ostatních stát dohromady. Pak následují New Jersey (21,419); Connecticut (10,501); New York (10,261); Rhode Island (7,589); Massachusetts (7,390). Jatení prmysl je dležitý zejména v Illinoisu (29,618 dlník), ale zamstnávají také Kansas (9,068) ;Iowa (8,663); znaný poet dlník v New York (7,278); Minnesota (6,936); Nebraska (6,037); Ohio (5,825). Ocelárny a válcovny (viz také Hut). V tomto prmyslu Pennsylvania (145,684 dlník) daleko pedí svého nejbližšího soupee Ohio (89,123). Jiné dležité státy jsou Illinois (30,416); Indiána (29,169); New York (17,952);
—
—
—
nm
—
West Virginia (12,936). Gumové ráfy. Tento prmysl je znanou mrou soustedn v Akron, Ohio. Stát Ohio zamstnával v tomto oboru 55,307 dlník daleko více než všechny ostatní státy dohromady. Na druhém a tetím míst byly California (5,339)
—
a Wisconsin (3,922).
—
Pro Pisthovalce a Cizince Obyvatelstvo Státv a Jejich Hlavních podle sítání roku 1930
39
Mst
40
Píruka
Spojených Stát
Jak Ústava Chrání
Obana
Napsal Henry A. Wise Wood (ást otištna
s
laskavým svolením Národního sdružení pro ústavní vládu)
STAVA
Spojených Stát praví: nesmí býti zbaven života, svobody, ani ,, Nikdo majetku bez náležitého prchodu práva; ani nesmí soukromý majetek býti vzat k veejné poteb bez ádné náhrady." Dlník tší se právu soukromého majetku, když smí vlastniti své nástroje a své úspory. On se tší právu soukroa vlastní mého majetku, když si za své úspory koupí
U'
dm
jej.
On
tší právu soukromého majetku, když ze svých úspor poídí si malou dílnu a vlastní ji. Právo soukromého majetku takto umožuje dlníku, aby se stal majitelem domu a zamstnavatelem. On se tší právu soukromého majetku, když výtžek své dílny uloží si ve vládních dluhopisech (Liberty Bonds) a Právo soukromého majetku takto umožuje vlastní je. dlníku, aby se stal nejen zamstnavatelem ale i držitelem bond kapitalistou, který si ukládá peníze. Tímto zpsobem americký prmysl byl vybudován. Tvoí jej dlníci, kteí jsou na rzn3'ch stupních žebíku blahobytu. Ti nahoe jsou dlníci, kter^^m ústava umožnila vyšplhati se nahoru tím, že je chránila, když byli dole, a že je chránila dále, když se šplhali nahoru. Ti dole jsou dlníci, které ústava nyní chrání v jejich Jest jim volno vystejné píležitosti dostati se nahoru. stoupiti tak vysoko, až kam je dovede jejich nadání a pilná se
—
ádný
charakter. Ústava takto zaruuje otevenou dráhu, která je pístupna všem. Každý muž, žena i dít mají právo na tuto dráhu a dostati se tak daleko jak jim jejich osobní schopnosti dovolí, ale ústava nedodává zdviž, která by k blahobytu pracce a
41
Píruka
42
Spojených Stát
vyzdvihla lenochy nebo lidi neschopné spolu s piinlivými a dovedn3'mi lidmi. Strun eeno, ústava praví: ,,Zde je cesta k úspchu. Já vás budu chránit, dokud stoupáte nahoru podle pravidel poctivosti a slušnosti; ale vy musíte stoupati svou vlastní silou, svýma nohama, ruka-
ma mozkem. i
vás chráním, dokud jste dlníkem, protože svt dlník potebuje. Já vás chráním, když se stanete zamstnavatelem, protože svt také potebuje zamstnavatel. Bez nich nebylo by možná organizovati prmysl, a bez organi,,Já
zovaného prmyslu svt nemohl by
žít.
,,A já vás chráním, když si dost ušetíte, abyste si mohl uložit své úspory, a stanete se držitelem nebo akcio-
bond
náem —kapit alist ou
a
Každý, kdo našetí peníze, je kapitalista, si ukládá týdenní v^^dlek, roní výdlek, anebo V3'^dlek celého života. Já chráním dlníka, protože národ potebuje jeho práce; já chráním zamstnavatele, protože národ potebuje orga,,
nizovaného prmj^slu. ,,Bez dlníka, bez zamstnavatele, bez tch, kdo šetí ze svého výdlku a tak se stávají kapitalisty, národ by nemohl b3^ti spravován, a ani by nemohl chrániti sv5'Ch obaped zloinem, vzbouením, anebo revolucí, ani by nemohl vésti válku na svou vlastní obranu proti vpádu a porobení a na obranu všech proti zkáze."
n
Úvod k Ústav Spojených Stát
VÝTAH Podáváme
tuto výtah z úvodu k ústav Spojených Stát, který sepsal Merrill E. Gates, LLD., L. H. D., a který je zde otištn s laskav^^m svolením Národního sdružení pro ústavní
vládu ,,Naše ústava je v pravém slova smyslu srdce a život národa, který milujeme. Jiné národy svta ji napodobili. Naši otcové patrn oekávali, že lid Spojených Stát seznámí se s ústavou a se všemi podstatnými ástmi jejího obsahu.
43
Pro Pisthovalce a Cizince ,,
Ústava a Dlník"
Zejména mli by ústavu znáti každý dlník a dlnice. Ústava jest nejlepší pítel dlníkv. Ona nejen chrání jeho osobní svobodu a jeho politická práva, ale také zajišuje mu plnou a pravidelnou v\^platu mzdy, za kterou se uvolil praOna chrání jeho úspory. Ona chrání jeho domov. covati. Ona ctí a chrání jeho rodinný život. Soudy a soudcové jsou ^
,,
pátelé dlníkovi, teba že asem se mu zdá, že nkteré jejich rozsudky mu kivdí. Práv tento bystrý smysl pro spravedlnost a odborné vdomosti našich soudc chrání dlníka ped zhoubnými následky nemoudrého zákonodárství, které (kdyby mohlo) zrušilo by ochranná opatení, jimiž náš základní zákon nás ohradil. Jenom bedlivá a spravedlivá správa naší vlády, nade kterou naše soudy bdí a ji zajišují, udržuje náš národní život v bezpeí. nejlepší
,,
,,
Ctte
Ústava a Soudy"
a studujte ústavu.
soudy vás
chrání.
Nedejte
Poznejte, se
od
kterak zákon a
žádného
demagoga
pemluviti, abyste schvaloval zmny, které by mly za následek, že naše soudy nemohly by míti pevné a nebojácné soudce, kteí by na dále hájili naše ústavní práva."
,,
Sláva a Zodpovdnost Obanství"
,,Není to malikost, býti obanem nejvtší republiky na svt. Je to veliká zodpovdnost, býti zde voliem. Musíte znáti své výsady a svou moc jako americk<^ voli, a musíte znáti své povinnosti a svou zodpovdnost jakož i svá práva na základ ústavy. Sám si je uvdomíte, budete-li ísti a studovati jasná opatení našeho velikého základního záko-
na."
Necha
každý z nás opatí si výtisk ústavy, ze které erpáme svá práva jako amerití obané. Ctme ústavu, pemýšlejme o ní a hovome o ní se svými pátely, neb te ,,
jest
základní listina našeho národního života.
Studuj to
Píruka
44
Spojených Stát
Poznejte ji. Pak ji budeme milovati. Nemyslete si, že ve velikém závodní amerického života dobe Jedna vlajka, jedna obstojíte, neznáte-li pravidel závodní. zem, jeden národ. Milujme svou vlast, ctme svou vlastní Pro nás není rudá vlajka falešného a anarchického vlajku. její
zásady.
internacionalismu, ale ervená bílá a modrá vlajka, za kterou naši otcové a bratí a synové dali svj život; pode kterou my, dá-li bh, budeme žíti a za kterou, bude-li teba, také dáme život jsouce vrni bratrství všeho lidstva tím, že na prvnim míst budeme vrni svému vlastnímu domovu, své rodin, své obci a vlasti, kterou milujeme."
—
ÚSTAVA SPOJENÝCH STÁTU Spojených Stát, chtjíce utvoiti dokonalejší jednotu, zavésti spravedlnost, pojistiti domácí pokoj, opatiti spolenou obranu, napomáhati všeobecnému blahobytu a zabezpeiti požehnání svobody sob^ i svému potomstvu, naizujeme a zavádíme tuto ústavu pro Spojené Státy americké.
My,
lid
C LANEK
I
Všechna moc zákonodárná tímto udlená vložena budiž na kongres Spojemxh Stát, jenž skládati se má ze senátu a domu zástupc. zástupc složen budiž z úd volen^^h Oddíl 2. každý druhý rok lidem všech jednotlivých stát v, a voliové v každém stát mjtež vlastnosti požadované na vohích nejetnjšího sboru státní zákonodárný. Zástupcem nebudiž, kdo nedospl dvacátého pátého roku vku svého, kdo nebyl po sedm let obanem Spojených Státv, a kdo v as volby není obyvatelem toho státu, ve kterém byl zvolen. * [Zástupci a pímé dan butež rozvrženi mezi jednotlivé státy pojaté v tuto Unii podle potu obyvatel jednoho každého státu, kterýžto poet má se stanoviti tak, že k úhrOddíl
1.
Dm
*
Odstavec v závorkách opraven byl trnáctým dodatkem k ústave, oddíl druhý, strana 60.
45
Pro Pisthovalce a Cizince
nému potu svobodných
n
k práci zavázány jsou jen na lhtu nkoUka let, a vyluujíc Indiány placení dan nepodrobené, pipotou se ti ptiny, všech ostatních osob.] Skutené sítání budiž vykonáno ve tech letech po prvním sejití se kongresu Spojených Stát a v každé následující dob desetileté zpsobem takov\^m, jak Spojené Státy zákonem naídí. Poet zástupc nepestupuj jednoho na ticet tisíc, avšak jeden každý stát mjž nejmén jednoho zástupce; a než takové sítání vykonáno bude, stát New Hampshire budiž oprávnn voliti ti, Massachuosob, zahrnujíc
v
i
ty, jež
osm, Rhode Island a Providence Plantations jednoho, Connecticut pt, New York šest, New Jersey tyry, Pennsylvania osm, Delaware jednoho, Maryland šest, Yirginia deset, North Carolina pt, South Carolina pt, a Georgia ti. Uprázdní-li se místo v zastupitelstvu nkterého státu, výkonná moc státu toho má vypsati volbu, aby se uprázdnné místo vyplnilo. Sbor zástupc zvolí si pedsedu (mluvího) a jiné úedníky; a on jediný bude míti právo stíhati veejnou snmovní setts
žalobou.
Senát Spojených Stát budiž složen ze dvou z každého státu, volených státní zákonodárnou na šest let; a každý senátor mjž jeden hlas. Jakmile se sejdou po první volb, rozdlí se na ti tídy Stolice senátor první tídy uprázdní se co možná stejné. vypršením druhého roku, druhé tídy vypršením tvrtého, a tetí tídy vypršením šestého roku tak, aby jedna tetina volena byla každý druhý rok; a uprázdní-li se nkteré místo
Oddíl senátor
3.
podkováním
se
nebo jinak v dob, kdy státní zákonodárná
mže
prozatímn vyplniti nezasedá, výkonná moc toho státu je do píštího zasedání zákonodárný, která pak vyplní uprázdnné místo. Senátorem nestaniž se, kdo nedospl vku ticeti let, kdo nebyl po devt let obanem Spojených Státv, a kdo v dob volby není obyvatelem státu, za který byl zvolen. Místopresident Spojených Stát budiž pedsedou senátu, avšak nemj ž hlasu, le by hlasy stejn byly rozdleny.
Píruka
46
Spojených Státu
a také doasného pedsedu za nepítomnosti místopresidenta, nebo když tento zastávati musí úad presidenta Spojených Stát.
Senát zvolí
si
úedníky
jiné
mjž
výhradní moc vyšetovati všechny veejné snmovní žaloby. Zasedá-li k tomu úelu, budiž vzat pod písahu nebo slib. Je-li stíhán president Spojených Stát, necha pedsedá nejvyšší soudce: a nikdo nebudiž za vinna uznán, le rozhodnou-li tak dv tetiny len pítomných. Rozsudek v píin veejné žaloby nesáhej dále, než na sesazení s úadu a prohlášení za nezpsobilého ke spravování a užívání jakéhokoliv úadu estného, dvrného, nebo výnosného pod vládou Spojených Státv; avšak strana odzopovdna a podrobena obžalob, souzená nicmén vyšetování, rozsudku a trestu podle zákona. Oddíl 4. Kdy, kde a jak konati se budou volby senátorv a zástupc, budiž pedepsáno v každém státu jeho zákonodárnou; ale kongres mže kdykoli zákonem uiniti nebo zmniti taková naízení, vyjma urení, kde senátoi mají se voliti. Kongres shromáždí se nejmén jednou do roka, a takové zasedání zahájeno budiž první pondlí v prosinci, le by zákonem ustanovil se den jin}^ rozsuzuj o volbách, výkazech voOddíl 5. Každý lebních a vlastnostech svých lenv, a vtšiny každého sboru bude zapotebí k platnému jednání; avšak menší poet mže se odroovati ode dne ke dni a mže býti zmocnn pohánti nepítomné leny, aby se dostavili, a to zpsobem a pod pokutami, které každý sbor ustanoví. Senát
bu
dm
Každý sbor necha urí jednací svj ád, necha trestá leny své pro nepoádné chování a necha vylouí lena, souhlasí-li s
tím
dm
dv
tetiny. denník jednací a
ve Každý asu vyjímaje takové
uveejuj jej as od úsudku domu by mly
ásti, které dle pro a proti býti zatajeny; hlasování lenv obou o jakékoliv otázce budiž zapsáno do denníku na žádost
dom
ptiny všech pítomných. Žádný sbor neodro se, dokud kongres
zasedá,
beze
Pro Pisthovalce a Cizince
47
na více než ti dni, aniž odeber se na místo jiné, než kde oba sbory zasedají. Oddíl 6. Senátoi a zástupci obdrží za své služby náhradu, kterou ustanoví zákon, a vyplatí pokladna Spojených Stát. Oni nesmí býti zateni v žádném pípadu vyjímaje velezradu, zloin, anebo porušení veejného pokoje, dokud se úastní zasedání svého domu jakož i na cest sem i tarn; ani hádku v tom aneb onom dom nesmjí za žádnou b5^ti stíháni na míst jiném. Žádný senátor ani zástupce nesmí po celý as, na njž byl zvolen, býti ustanoven do jakéhokoliv obanského úadu pod mocí Spojených Stát, který byl zízen, anebo jehož dchody byly zvtšeny v té dob; a nižádná osoba spravující njaký úad pod vládou Spojených Stát nesmí býti lenem toho ni onoho sboru po as svého úadování. Oddíl 7. Všechny osnovy berních zákon pvod mjtež v sboru zástupcv; ale senát mže navrhovati nebo schvalovati dodatky jako k jiným osnovám. Každá osnova zákona, která byla pijata sborem zástupcv i senátem, budiž, nežli se stane zákonem, pedložena presidentu Spojených Stát; schvalúje-li ji, nech ji podepíše, ale neschvaluj e-li jí, nech ji vrátí se svými námitkami tomu sboru, ve kterém pvod vzala, kterýžto sbor pak dá zaJestli psati námitky do denníku a vezme osnovu v úvahu. po takovém optném uvážení dv tetiny toho domu se usnesou, aby osnova byla pijata, poslána budiž spolu s námitkami do sboru druhého, kde rovnž bude-li schválena dvma tetinami toho sboru, stane se zákonem. Ale ve všech takových pípadech v obou sborech hlasovati se bude dle jmen (ano a ne), a jména len hlasujících pro osnovu nebo proti ní zapsána budou do denníku toho kterého sboru. Nebude-li osnova vrácena presidentem v deseti dnech (nedle neítajíc) ode dne, kdy mu podána byla, stane se zákonem práv tak, jakoby ji byl podepsal, le by kongres ped jejím vrácením se odroil, v kterémžto pípadu nestane se zákonem. Každé naízení, usnesení, nebo pronesení, ku kterému
svolení druhého sboru
e
Píruka
48
Spojených Státu
spolupsobení senátu a sboru zástupc (vyjma jde-li o odroení) budiž pedloženo presidentu Spojených Státv; nežli vejdou v platnost, musí jím býti potvrzena, nebo, byla-li jím zavržena, musí býti znova pijata dvma tetinami senátu i sboru zástupc podle pravidel a omezení pedepsaných pro osnovy zákon. Oddíl 8. Kongres má moc ukládati a vybírati dan, cla, dávky a akcízy, platiti dluhy a initi opatení pro spolenou obranu a všeobecný blahobyt Spojených Státv; ale všechna cla, všechny, dávky i akcízy musí býti stejné po celých Spojených Státech. Dlužiti si peníze na úvr Spojenj^ch Stát; íditi obchod s cizími národy, mezi jednotlivými státy a indiánskými kmeny; zavésti stejné pravidlo o naturalizaci a stejné zákony úpadkové po celých Spojen^^ch Státech; raziti peníze, upravovati cenu jejich i mincí cizích, a sta-
teba
jest
noviti základní váhy a míry; stanoviti trest na padlání
veejných úpis v a bžné
mince Spojených Státv.
úady
a poštovní silnice; napomáhati ku pokroku vdy a užitených umní pojištním na omezený as spisovatelm a vynálezcm výhradního práva na jejich spisy a vynálezy; zizovati soudní stolice podízené nejvyššímu dvoru; stanoviti, co jsou moské loupeže, zloiny spáchané na širém moi a porušení mezinárodního práva, a trestati je; vypovídati válku, udíleti listy na marku (zajímání lodí) a odplatu (reprisal), a stanoviti pravidla o koisti na suchu
zizovati poštovní
i
na vod;
a vydržovati vojsko, ale peníze k tomu úelu nesmí býti povoleny na dobu delší dvou let; opatovati a vj^držovati lostvo; stanoviti pravidla vlády a správy pro brannou moc posbírati
zemní
i
námoní;
initi opatení o svolání milice,
aby v platnost uvedla
Pro Pisthovalce a Cizince
49
zákony Unie, potlaila povstání a odrazila nájezdy nepátelské;
initi opatení pro zízení, vyzbrojení a káze milice, jakož i pro vrchní velení takové její ásti, které se užije ve
služb Spojených Stát, pi
emž jednotlivým státm zsta-
ne vyhrazeno jmenování dstojníkv i právo cviiti milici podle discipliny pedepsané kongresem; vykonávati v5'hradní moc zákonodárnou ve všech pípadech nad okresem (nepesahujícím sto tverených mil), který odstoupením se strany jednotlivých státv a pijetím ho se strany kongresu stane se sídlem vlády Spojených Státv, a vykonávati tutéž pravomoc nade všemi místy koupenými se svolením zákonodárný státu, v nmž tato místa jsou, k úelu stavby tvrzí, sklad, zbrojnic, lodnic a jiných
potebných budov; a vydávati všeliké zákony, jež budou potebný a vhodný ku provedení svrchu uvedené pravomoci udlené touto ústavou vlád Spojených Stát nebo kterémukoli vládnímu odboru nebo úedníku. Oddíl 9. Sthování se nebo pivážení osob, kterým ten aneb onen nynjší stát uznává za dobré vstup sem dovoliti, nebudiž kongresem zapovzeno ped rokem tisícím osmistým a osmým, ale anebo clo nepevyšující deset dollar na osobu mže býti uloženo na takový dovoz. Výsada zákona '^habeas corpus" nesmí býti perušena, le by toho v pípadu vzbouení nebo nepátelského vpádu veejná bezpenost vyžadovala. Žádný zákon odsuzovací (Bili of Attainder) ani zákon zptn psobící (ex post facto Law) nebudiž vydán. Žádná z hlavy ani jiná pímá nesmí býti uložena le v pomru k censu ili sítání, které má b^^ti vykonáno dle pedešlého ustanovení. Žádná ani clo nesmí býti uloženo na vci vyvážené
da
da
da
da
ze kteréhokoli státu.
Žádným zaízením, obchodním
pístavm
ani finanním, nebudiž
jednoho státu dávána pednost
jiného státu; aniž
butež
lodi plující ze státu
ped pístavy nebo do státu
Píruka
50
Spojených Státu
kteréhokoli zavázány hlásiti se, dovolení vzíti, nebo clo platiti ve stát jiném. Žádné peníze nebute brány z pokladny le na základ zákonitého povolení; a pravidelný výkaz a úet pijmuv a
vydání všech veej n^^ch
bu
penz
uveejován as od
asu.
Žádný
titul šlechtický
udlen Spojen^^mi Stájak3^koli placený nebo estný
nesmí
b^^ti
žádná osoba zastávající úad pod jejich vládou nesmí bez dovolení kongresu pijati daru, V}' hody, úadu, ani titulu jakéhokoli druhu od kteréhokoli krále, knížete, nebo cizího státu. Oddíl 10. Žádný stát nesmí vstoupiti v smlouvu, allianci, ani spolení; vydávati listy na zajímání lodí neb odplatu; ty; a
raziti
peníze;
vj^dávati
úvrní papíry;
prohlásiti
cokoli
jiného než zlaté a stíbrné mince za peníze dluhy platící; nesmí vydati zákon odsuzující, ani zpt psobící, ani zákon oslabující závaznost smluv, ani udíleti šlechtické tituly. Žádný stát nesmí bez dovolení kongresu ukládati dávky
nebo cla na dovoz anebo vývoz zboží, le pokud toho je teba, aby v platnost uvedl dozorí zákony; a istý v<^nos všech cel a dávek uložen^^ch kter^^mkoli státem na dovoz anebo vývoz, budiž obrácen ve prospch pokladny Spojenéch Státv; a všechny takové zákony bute ž podízeny pehlídce a dozoru kongresu. Žádný stát nesmí bez dovolení kongresu ukládati lodím poplatky dle snosnosti, vydržovati vojsko nebo válené lostvo v dob míru, ani uzavíti úmluvu nebo smlouvu s jin^^m státem nebo s cizí mocností, ani pouštti se do války, le by byl skuten napaden anebo v neodbytném nebezpeenství, které nedovoluje odkladu.
lánek
II
Oddíl 1. Moc v3^konná vložena budiž na presidenta Spojen3xh Státv amerických. On zastávej úad svj po lhtu let, a spolu s místopresidentem volen<'m na
ty
stejnou
lhtu budiž
vyvolen, jak následuje:
Pro Pisthovalce a Cizince
Každý
stát
51
ustanov zpsobem, který jeho zákonodárná
naznaí, poet volitel rovnající se úhrnnému potu senátorv a zástupc, jež stát jest oprávnn vysílati do kongresu: avšak žádný senátor, ani zástupce, ani osoba spravující dvrný nebo placený úad pod vládou Spojených Stát, nebu ustanoven volitelem. [''Volitelé sejdtž se ve svých státech a hlasujte tajn (ballotem) pro dv osoby, a z nichž alespo jedna nebu obyvatelem jejich státu. A sdlej tež seznam všech osob hlasy obdrževších a potu hlas jedné každé, kterýžto seznam podepíšou a oví a zapeetný zašlou do sídla vlády Spojených Stát do rukou pedsedovi senátu. Pedseda senátu oteve u pítomnosti senátu a domu zástupc všechny hstiny, a hlasy pak se spoítají. Osoba mající nejvtší poet hlas bude presidentem, iní-li poet ten vtšinu úhrnného potu volitelv ustanovených; a bude-li více tch, kdo mají takovou vtšinu a stejný poet hlas, tož zástupc zvolí ihned ballotem jednoho z nich za presidenta; a nebude-li nikdo míti vtšiny, tož eený sbor z pti osob majících nejvíce hlas tímže zpsobem zvolí presidenta. Ale pi volb presidenta hlasy butež sítány dle stát tak, že zástupci z každého státu míti budou jeden hlas; quorum k tomu úelu má se skládati ze lena nebo len ze dvou tetin státv, a vtšiny všech stát jest zapotebí ke zvolení. V každém pípadu po zvolení presidenta osoba mající po nejvtší poet volitelsk}^ch hlas budiž místopresidentem. Ale bude-li jich více majících stejný poet hlas, senát ballotem zvolí z nich místopresidenta."] (Tento odstavec nahrazen byl dvanáctým dodatkem,
dm
nm
str. 58.)
má
právo stanoviti, kdy voliti se mají volitelé, den, kdy odevzdati mají své hlasy; kterýžto den i tentýž po celých Spojených Státech. Kdo není rodem oban Spojených Státv aneb oban jich v dob, kdy tato ústava pijata bude, nebude volitelným do úadu presidenta; ani nebude volitelným do tohoto úa-
Kongres
bu
Píruka
52
Spojených Stát
du ten, kdo nedospl ticátého roku vku svého a nebyl po trnácte let usedK^m ve Spojených Státech. Bude-li president sesazen s úadu, nebo zeme, podkuje se, nebo se stane neschopn^^m vykonávati práva a povinnosti eeného úadu, penesen úad ten na místopresidenta, a kongres mže zákonem uiniti opatení pro pípad, že by sesazeni byli, zemeli, podkovali se, nebo se stali neschopnými oba, president i místopresident, a prohlásiti,
bu
zastávati má presidenta, a tento úedník jednejž podle toho, až by neschopnost pestala, neb až b}' president b^d zvolen. President obdrží v ustanovených dobách za služby své náhradu, která nebudiž ani zvtšena ani zmenšena v dob, na kterou byl zvolen, a on v té nedostávej žádného jiného dchodu cd Spojených Státv ani od kteréhokoli kter}^
úedník tehdy
lht
z nich.
Nežli nastoupí v
úad, vykoná tuto písahu nebo
slib:
vrn
zastávati ''Slavn písahám (nebo slibuji), že chci úad presidenta Spojených Státv a že chci, pokud síly mi staí, zachovati, chrániti i brániti ústavu Spojených Stát."
Oddíl
2.
President
bu
vrchním velitelem vojska
i
lostva Spojených Stát jakož i milice jednotlivých stát, když zavolána bude k inné služb Spojených Státv; on si smí vyžádati písemmé dobrozdání hlavního úedníka každého výkonného odboru o každém pedmtu týkajícím se povinností jeho úadu, a má moc udíleti milosti a odpuštní trestu za provinní proti Spojen^^m Státm vyjma pípady veejné snmovní žaloby.
On
mj
právo po
smlouvy, souhlasí-li a on jmenuj a po
s
rad
a se svolením senátu uzavírati
nimi
dv tetiny senátor pítomných;
rad
a svolení senátu ustanovuj velevyslance, jiné veejné vyslance a konsuly, soudce nejvyššího soudu a všechny ostatní úedníky Spojeních Stát, o jejichž ustanovení tuto není jinak naízeno, a kteí zákonem zízeni jmenování takových nižších budou; ale kongres
mže
úedníkv,
o kterých tak uzná za dobré,
zákonem sviti
Pro Pisthovalce a Cizince presidentu samému, soudním
53
dvorm, anebo náelníkm
odborv.
mj
moc dosazovati na všechna místa, která President se uprázdní, když senát nezasedá, udíleje zmocnní, jež vyprší
koncem
nejbližšího zasedání.
Oddíl 3. On podávej kongresu as od asu zprávy o stavu Unie a odporuuj jeho úvaze taková zaízení, jaká zdáti se mu budou potebná a prospšná; on smí o mimoádných píležitostech svolati oba sbory nebo jeden z nich, a nedohodnou-li se o dob odroení, mže je odroiti na tak dlouho, jak uzná za vhodno; on pijímej vele vyslance a jiné veejné vyslance; on dbej, aby zákony vrn se zachovávaly, a vydávej zmocnní všem úedníkm Spojených Stát. Oddíl 4. President, místopresident a všichni civilní úedníci Spojených Stát bute zbaveni úadu, byli-li ve-
ejnou snmovní žalobou stíháni a usvdeni z úplatku, nebo jiných tžkých zloinv a pein.
lánek Oddíl
velezrady,
III
bu
Moc soudní ve
vložena Spojených Státech na jeden nejvyšší soud a takové soudy nižší, které kongres as od asu zídí a ustanoví. Soudcové nejvyššího soudu i 1.
soud
podrží své úady, dokud se dobe chovají, a v urených dobách obdrží za své služby náhradu, která nesmí býti zmenšena, dokud v úadu trvají. Oddíl 2. Soudní moc vztahuj se ke všem pípadm práva i slušnosti pod touto ústavou, pod zákony Spojen3'ch nižších
Státv a pod smlouvami již uzavenými, nebo které budou uzaveny pod mocí jejich; ke všem pípadm týkajícím
—
se
velevyslanc, jiných veejn3^ch vyslancv a konsul;
ke všem pípadm pravomoci admiralitní a námoské; ke sporm, ve kter^^ch Spojené Státy jsou jednou ze sporných stran; ke sporm mezi dvma nebo více státy; mezi státem a obany jiného státu; mezi oban}^ rzných stát, mezi obany téhož státu, kteí si iní nároky na pozemky
—
—
—
—
Píruka
54
na základ
obany
Spojených Stát
pídl rzn5^ch státv, a mezi státem anebo jeho
obany, nebo poddan>'mi. Ye všech pípadech týkajících se velevyslanc, jiných veejných vyslancv a konsulv a tch, kde stát je spornou stranou, nejvyšší soud bude první instancí. Ve všech ostatních pípadech svrchu uvedených nejvyšší soud bude ina cizími státy,
stancí odvolací co do práva i skutku, s tmi v^^jimkami a pravidly, jež kongres ustanoví. Všechny zloiny vyjma
bute
pípady veejné snmovní žaloby souzeny
porotou,
eené
zloiny byly spáchány; ale nebyl-li zloin spáchán v žádném státu, soud se konej na míst nebo místech, kde kongres zákonem naídil. Oddíl 3. Zradu na Spojených Státech spáchá jedin ten, kdo zdvihne válku proti nim, anebo pidá se k jejich nepátelm, jim pomáhaje a nadržuje. Nikdo nebudiž odsouzen pro zradu le na svdectví dvou svdkv o tomtéž zjevném skutku, nebo na piznání se ped veejným soudem. Kongres mj právo prohlásiti trest zrady, ale žádné odsouzení pro zradu nemj za následek bezectí rodu ani propadnutí majetku, leda po as života osoby postižené. a soud se konej ve státu, kde
lánek IV
bu
Oddíl 1. Úplná víra pikládána v jednom každém státu veej n5^m aktm, listinám a soudním výkonm kteréhokoli státu jiného. Kongres všeobecnj^mi zákony mže pedepsati zpsob, kter3'm zkoumati jest taková akta, listi-
ny a v3^kony, a úinek Oddíl
nmi
2.
Obané
toho.
jednoho každého státu
ke všem výsadám a svobodám
oban
butež
oprávv jednotlivých
státech.
Osoba obžalovaná v kterémkoli státu ze zrady, zloinu, nebo jiného trestného skutku, která uprchne ped spravedlk žádosti ností a zastižena bude v jiném státu, vydána odevzdána výkonné moci státu, ze kterého uprchlá, a do^státu, jemuž písluší pravomoc nad zloinem spáchan^^m. Žádná osoba zavázaná k služb nebo práci v nkterém státu pod jeho zákony nebu, kdyby se utekla do. jiného
bu bu
Pro Pisthovalce a Cizince státu,
žádným zákonem
naízením zproštna takové vydána k žádosti strany, které
ani
bu
služby nebo práce, ale ke služb nebo práci zavázána
Nové
55
jest.
mohou
býti pijaty kongresem do utvoen ani založen této Unie; ale žádný nový stát který uvnit pravomoci nkterého jiného státu; aniž stát utvoen spojením dvou nebo více stát nebo ástí stát beze svolení zákonodárné moci stát, kterých se to týká, jakož i kongresu. moc svobodn nakládati s územím anebo Kongres jiným majetkem náležejícím Spojeným Státm a vydávati o tom potebná pravidla a naízení; a nic v této ústav
Oddíl
3.
státy
nebu
bu
mj
nebudiž vykládáno tak, aby bylo na újmu jakémukoli nároku Spojených Stát nebo nkterého státu. Oddíl 4. Spojené Státy zabezpete jednomu každému státu v této Unii republikánskou formu vlády a chrate každý z nich proti vpádu; a na žádost zákonodárný nebo moci výkonné (když zákonodárn sejíti se nelze) též proti
domácímu
násilí.
lánek V Kongres navrhuj opravy této ústavy, kdykoli dvma tetinám obou sbor uvidí se toho poteba, nebo k žádosti zákonodárné moci dvou tetin všech stát svolej sjezd, aby navrhl opravy, které ve všech pípadech a v každém ohledu
bucež
jako ást této ústavy, schválí-li je zákonodárný tí tvrtin všech stát nebo sjezdy tí tvrtin jich podle toho, který zpsob schválení navržen bude kongresem; s tou výhradou, aby žádná oprava uinná ped rokem tisícím osmistým osmým nedotkla se prvního a tvrtého odstavce v devátém oddílu prvního lánku; a aby žádný stát beze svého svolení nebyl zbaven rovného hlasu v senátu.
platný
lánek
VI
Všechny dluh}^ udlané a závazky pijaté ped schválením této ústavy mjte stejnou platnost proti Spojeným Státem pod touto ústavou jako pod konfederací.
Píruka
56
Spoje7iých Stát,
Tato ústava a zákony Spojených Stát, které budou vydány na jejím základ, a všechny smlouvy již uinné, nebo které budou uzaveny pod pravomocí Spojených Stát, budou svrchovan^^m právem zem; a soudcové jednoho každéi ústava nebo zákony toho ho státu budou jím vázáni, kterého státu tomu na odpor byly. Senátoi a zástupci prve jmenovaní a lenové jednotlivých státních zákonodáren a všichni v^^konní i soudní úedníci jak Spojených Stát tak i stát jednotlivých bute vzati pod písahu nebo slib, že podporovati budou tuto ústavu; ale žádná podmínka náboženská nikdy nebudiž vyhledávána jako vlastnost nutná k obdržení úadu nebo veejného svenství od Spojených Stát.
by
lánek
VII
Schválení sjezd devíti stát postaí, aby tato ústava zavedena byla mezi státy, které ji takto schválí.
Stalo se na sjezdu jednohlasným svolením stát pítomných dne sedmnáctého záí léta Pán tisícího sedmistého osmdesátého sedmého a neodvislosti Spojených Stát dvanáctého.
Opravy a Dodatené lánky k Ústav Spojených Státv Amerických, Navržené Kongresem a Schvá-
Zákonodárnami
lené
Pátého
lánku
Jednotlivých Pvodní Ústavy
Cláxek
Stát
Podle
i
Kongres nevydávej žádného zákona, který by zavádl njaké náboženství, nebo zapovídal volné vykonávání jeho; neb omezoval svobodu slova nebo tisku; nebo právo lidu se shromažovati a stížností.
pokojn pravu
podávati
vlád
žádosti o ná-
Pro Pisthovalce a Cizince
C LANEK
57
II
Ponvadž bezpenost svobodného milici,
nebu
státu vyžaduje rádnou zkracováno právo lidu míti a nositi zbra.
lánek Žádný voják
dom
nebu
III
dob
míru ubytován v kterémkoli beze svolení majitelova, ani v dob války, le zpso-
v
bem zákonem pedepsaným.
lánek IV Právo lidu, aby každý jist byl svou osobou, svým domem, svými písemnostmi a osobním majetkem ped nenáležitým prohledáváním a zabavením, nebudiž porušeno, a žádný list zatykai nebudiž vydán, le za píinou pravdpodobnou, podporovanou písahou neb ujištním, a obsahuj zevrubný popis místa, kde má býti hledáno, osob anebo vcí, na nž má býti sazeno. i
lánek V
nebu
držán, aby se zodpovídal ze zloinu hrdelního nebo jinak zneuctívajícího, le vznesla-li na nho obžalobu veliká porota, mimo pípady naskytující se ve voj st na zemi nebo na moi, nebo v milici nacházející se v inné služb za doby války nebo veejného nebezpeenství; aniž kdo pro týž pestupek dvakráte postaven v nebezpeenství života nebo tla; aniž v jakémkoli trestním zbaven líení nucen svditi proti sob samému, aniž života, svobody, nebo majetku bez náležitého prchodu práva; aniž soukromý majetek vzat k veejné poteb bez
Nikdo
bu
ádné
bu
bu
náhrady.
lánek
VI
každém trestním stíhání obžalovaný mj právo žádati za rychlé a veejné pelíení skrze nestrannou porotu státu a okresu, kde zloin byl spáchán, kterýžto okres již díve
V
Píruka
58
Spojených Stát
píin
byl zákonem zjištn, a býti zpraven o povaze a obžaloby; býti postaven tváí v tvá se svdky proti svdícími; phonem obeslati svdky ve svj prospch a míti pomoc právního rádce ku své obhajob.
lánek
nmu
VII
Ve sporech dle obecného práva, kde cena sporného pedmtu pevyšuje dvacet dollar, zachováno bud' právo k líení ped porotou, a žádný skutek souzený porotou nebu jinak znova souzen žádným soudem Spojených Stát le podle pravidel obecného práva.
lánek Pílišné záruky ukládány, aniž váno.
VIII
nebutež
bu
žádány, ani pílišné pokuty ukrutn^^ch a neobyejných trestv uží-
lánek IX Že jistá práva v této ústav vytena jsou, nebu vykládáno za popírání ani na ujmu jiných práv, která lid si podržel.
lánek X ústavou neudlená, ani státm neodepená, vyhrazena jest jednotlivým státm anebo lidu.
Moc Spojeným Státm
lánek XI Soudní moc Spojených Stát nebudiž vykládána tak, jako by se vztahovala k rozepím dle práva nebo slušnosti zapoatým anebo vedeným proti nkterému ze Spojených Stát skrze obany jiného státu, nebo skrze obany nebo
poddané
cizího státu.
lánek XII Volitelé
sejdte se ve svých státech a hlasujte ballotem
pro presidenta a místopresidenta, z nichž alespo jeden nebu obyvatelem jejich státu; ve svých ballotech jmenujtež osobu volenou za presidenta a ve zvláštních ballotech
Pro Pisthovalce a Cizince
59
osobu volenou za místopresidenta, a sdlej tež zvláštní seznamy všech osob obdrževších hlasy na presidentství a všech osob obdrževších hlasy na místopresidentství a potu hlas jednoho každého, kteréžto seznamy podpište a ovte a zapeetné odešlete do sídla vlády Spojených Stát do rukou pedsedy senátu pedseda senátu oteve všechny listiny u pítomnosti senátu i domu zástupcv, a hlasy budou pak seteny; kdo bude míti nejvtší poet hlas na presidentství, bude presidentem, nebude-li nikdo míti takové vtšiny, tož z osob majících nejvtší poet hlas, nepevyšujíc ti, na seznamu tch, pro nž hlasováno bylo na presidentství, zástupc ballotem ihned zvolí presidenta. Ale o volb presidenta hlasy sítány budou podle státv, a zastupitel;
—
—
dm
stvo každého státu bude míti jeden hlas; quorum k tomu ze dvou tetin úelu má se skládati ze lena nebo státv, a vtšiny všech stát zapotebí ke zvolení. A zástupc presidenta, kdykoli právo volby se nezvolí-li mu naskytne, pede tvrtým dnem msíce bezna nejblíže píštího, tož místopresident zastávati bude úad presidenta jako v pípadu úmrtí nebo jiné ústavní neschopnosti presidentovy. Kdo bude míti nejvtší poet hlas na místopresidentství, bude místopresidentem, bude-li ten poet vtšinou úhrnného potu ustanovených elektor, a nebude-li nikdo míti vtšiny, tož ze dvou majících nejvíce hlas na seznamu senát zvolí místopresidenta; quorum k tomu úelu má se skládati ze dvou tetin úhrnného potu senátorv, a vtšiny úhrnného potu bude zapotebí ke zvolení. Ale nikdo, kdo dle ústavy není volitelný za presidenta, nebude volitelný za místopresidenta Spojených Stát.
len
dm
lánek XIII Oddíl 1. poddaných
Ve Spojených Státech a ve všech místech jejich
le jako usvdena. robota,
Oddíl
2.
pímenj^mi
pravomoci netrpí
se ani otroctví ani
nucená
trest za zloin, ze kterého strana byla
Kongres zákony.
má
ádn
moc, aby provedl tento lánek
Píruka
60
Spojených Stát
lánek XIV Oddíl 1. Všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených Státech a poddané jejich pravomoci, jsou obany Spojených Státv i státu, ve kterém sídlí. Žádný stát nesmí vydati ani provádti zákon, který by zkracoval výsady nebo svobody oban Spojených Stát; ani nesmí žádný stát zbaviti kteroukoliv osobu života, svobody, nebo majetku bez ádného prchodu práva; ani nesmí kterékoliv osob ve své pravomoci odepíti stejnou ochranu zákon. Oddíl 2. Zástupci butež rozpoteni mezi jednotlivé státy podle potu obyvatel jednoho každého státu krom Indián, jimž dan uloženy nejsou. Avšak bylo-li by právo hlasovati o kterékoli
volb ku
zvolení volitel presidenta a
místopresidenta Spojených Stát, zástupc do kongresu, výkonných anebo soudních úedník státu, nebo jeho zákonodárný, odepeno nkterým obyvatelm mužského pohlaví takového státu, kteí mají dvacet jeden rok vku a jsou obané Spojených Stát, nebo bylo-li by jim jakýmkoli zpsobem zkráceno, le by to bylo pro úastenstvi v povstání nebo jiný zloin, tož základ zastupitelstva ve stát tom budiž zmenšen v tom pomru, v jakém poet takových mužského pohlaví jest k úhrnnému potu mužského pohlaví majících dvacet jeden rok vku v tako-
len
oban vém
oban
státu.
Oddíl
3.
Nikdo nebudiž senátorem ani zástupcem v kon-
gresu, ani volitelem presidenta a místopresidenta, ani nezastávej žádný úad, civilní ani vojenský, pod mocí Spojených Státv ani kteréhokoli státu, kdo písahav díve jako
len kongresu, nebo jako úedník Spojených Stát, nebo jako len nkteré státní zákonodárný, nebo jako výkonný nebo soudní úedník nkterého státu, že bude podporovati ústavu Spojených Stát, zúastnil se povstání nebo vzpoury proti ní, nebo pomáhal anebo nadržoval nepátelm jejím. Ale kongres usnesením dvou tetin obou odstraniti mže takovou nezpsobilost. Oddíl 4. Platnost veejného dluhu Spojen^xh Stát po
dom
Pro Pisthovalce a
Cizince
61
zákonu oprávnného, poítajíc v to dluhy udlané na zaplacení pensí neb odmn za služby konané k potlaení povstání nebo vzpoury, nebudiž brána v pochybnost. Ale ani Spojené Státy ani žádný stát nesmí na se vzíti ani splatiti dluh anebo závazek uinný na podporu povstání nebo vzpoury proti Spojeným Státm, ani pohledávku za ztrátu neb osvobození otroka; nýbrž všechny takové dluhy, závazky a ná.roky butež považovány za nezákonný a neplatný. Oddíl 5. Kongres má moc, aby pimenými zákony v platnost uvedl opatení tohoto lánku.
lánek XV Oddíl 1. Hlasovací právo oban Spojených Stát nesmí nikomu býti odepeno ani zkráceno Spojenými Státy ani žádným státem za že byl dív otrokem.
Oddíl
Kongres
2.
pimen}^mi
píinou
má
plemene, barvy, ani proto,
právo, aby provedl tento
lánek
zákony.
lánek XVI ukládati a vybírati dan z pijmu pocházejících z jakéhokoli pramene, bez rozvrhu mezi jednotlivé státy a bez ohledu na jak^^koli census anebo sítání.
Kongres
má moc
LÁNEK XVII Senát Spojených Stát budiž složen ze dvou senátor z každého státu volených lidem na šest let; a každý senátor mjž jeden hlas. Voliové v každém státu mjtež vlastnosti požadované na voliích nejetnjšího sboru státní zákonodárný. Uprázdní-li se nkteré místo v zastupitelstvu nkterého státu v senátu, v^^-konná moc takového státu vypíše volbu, aby se uprázdnné místo vyplnilo s tou výhradou, že zákozmocniti nejvyššího výnodárná kteréhokoli státu konného úedníka, aby uinil doasná jmenování, až by lid uprázdnná místa vyplnil volbou, jak zákonodárná ustanoví. :
mže
Píruka
62
Spojených Stát
Tato oprava nebudiž vykládána tak, jako by mla njaký úinek na volbu nebo lhtu kteréhokoli senátora zvoleného díve, než tato oprava stane se platnou ástí ústavy.
lánek XVIII Rok po
schválení tohoto lánku zapovídá se tímto V}' roba, prodej, anebo doprava opojných lihovin ve Spojen^^ch Státech jakož i veškerém území pod jejich pravomocí, jakož i jich dovoz a vývoz, mají-li sloužiti za nápoj. Oddíl 2. Kongres i jednotlivé státy mají míti soubžzákonodárstvím uvedly tento nou moc, aby lánek v platnost.
Oddíl
1.
pimeným
Tento lánek nevejde v platnost, le budeli schválen jako oprava ústavy zákonodárnami jednotlivých stát, jak ústava stanoví, do sedmi let ode dne, kdy kon-
Oddíl
gres
jej
3.
státm
pedloží.
lánek XIX
oban
Hlasovací právo Spojen^^ch Stát nesmí býti odepeno ani zkráceno Spojenými Státy ani žádn}^m státem za
píinou
pohlaví.
Kongres má moc, aby lánek v platnost.
pimenými
zákony uvedl tento
Pokyny
Praktické Jste-li v
PISTHOVALCI, nebo
kteí
se domnívají, že
Nesnázích žádají
si
jim bylo
njakého vysvtlení,
ukivdno, nebo
že byli ošizeni, žádají se, aby si osobn došli k uiteli nejbližší dopsali. veejné veerní školy v míst, kde bydlí, anebo školní rada vydržuje veejné Ve mnoha mstech naší
mu
zem
kanceláe, kde v takov>xhto vcech obdržeti lze pomoc anebo radu bezplatn. jest v kapitole ''Jak Dobroinné organizace, o kterých najíti práci," také se ujmou mnohých pisthovalc, když
e
tito
ocitnou se v nesnázích.
Návod Cestujícím
lo
kupte Lístek na železnici nebo na lenosti, kde se lístky prodávají. Smíte vzíti s sebou jistá zavazadla. píslušné
pedmt
si
v
Ta
úadovn se
spo-
známkují v anebo jiný
Na každý kufr, vak, místnosti. zavsí se plíšek s íslem, a vy obdržíte jiný plíšek se
stejným íslem. Když dojedete k cíli své cesty, pedložte tento plíšek (ek) v místnosti pro zavazadla, kde vystoupíte z vlaku. Dejte si pozor, abyste ek neztratil, a nevydávejte ho nikde jinde le na stanici, na kterou váš lístek zní. Stane-li se, že vaše zavazadla se ztratí, nebo zdrží, nebo znií, nebo jsou ukradena, porate se na stanici s úedníkem, který má zavazadla na starosti (baggageman), anebo se zástupcem spolenosti Travelers' Aid Society, nebo s uitelem veejné veerní školy v míst, kde bydlíte.
Nemoc
v
Rodin
Onemocní-li nkdo z vaší rodiny, a vy nemáte pátel, ke kter3'^m byste se mohl obrátiti, oznamte to mstskému neb okresnímu zdravotnímu úedníku nebo Sdružení dobroin-
ných spolk (Associated Charities). Mstský písa na radBydlíte-li nici vám poví, kde najdete zdravotního úedníka. mimo msto, porate se s místním poštmistrem. 63
Píruka
64
Spojených Stát
Byl-li Jste
Zrann
v Práci
v práci k úrazu, ohlaste to hned svému zamstnavateh. Ve mnoha státech zákon ukládá zamstnavateli, aby vám opatil lékae a zaplatil výlohy za léení a ošetení v nemocnici. Zákony o dlnickém poj ištní ve mnoha státech naizují, stane-li se dlník úrazem k práci neschopným, že zamstnavatel musí mu platit ást jeho pravidelné mzdy. Nedost ane-li se vám náležitého ošetení lékaského, nebo nedostanete-li takový plat, jaký vám písluAdvokáta k tomu ší, oznamte to státní prmyslové komisi. Pišel-li jste
V
dopisu státní komisi udejte své jméno, zamstnání, kolik hodin jste pracoval denn a kolik týdn, anebo msín; udejte svou adresu, svj vk, jméno zamstnavatelovo, jméno lékae, který vás ošetoval, jak se úraz vaší nehody, udal a jaké zranní jste utrpl, jména a kdy se nehoda udala. Uitel veejné veerní školy ve vašem nebo poštmistr dají vám jméno a adresu komise.
nepotebujete.
svdk
mst
Pée
Hlete abyste
Domov
svj byt v istot a úklidu. v bytu hojn erstvého vzduchu.
držeti
ml
o
Dbejte o
Vždy otevete okna své ložnice, když jdete spát. Na dvoreku nikdy nenechávejte smetí ani mrvu. ží-li dvorek také jiným, dohodnte se, aby každý svj díl. Zametejte a uklízejte dvorek hodn asto. Jedna z píin, pro se dnes platí vysoké nájemné
to,
Slou-*
uklíze
(rent),
vi
mazbytená nedbalost a nešetrnost nájemník Peujte o svj najaty'' domov, jako by byl váš. jetku. Starejte se také o to, aby vaše okolí bylo zdravjší a píjemnjší. Dbejte o to, aby ulice, chodníky, veejné sady a híšt ve vašem sousedství byly prosty smetí a odpadk. Smetí a špína lákají mouchy a zárodky nemocí. Kam ty se dostanou, tam za nimi chodívá nemoc a smrt.
jest
Pro Pisthovalce a Cizince Byl-b' Jste
Byl-li jste
Zaten
a
65
Uvznn
zaten na jakoukoliv obžalobu vyjímaje pro
vraždu, máte právo dáti za sebe záruku, abyste byl propuštn na svobodu. Máte také právo zjednati si právníka, abyste se s ním mohl bez odkladu poraditi. Nejednejte s právníkem, který za vámi pijde do vzení, leda poslal-li Dobí právníci nechodí do vzení jste pro nho sám. hledat klienty. Myslíte-li, že váš právník nekoná svou povinnost vám ádn, dopište místnímu uiteli veejné veerní školy v míst, kde bydlíte.
vi
Právníci
mnoho dobrých právník i advokátv, ale jsou nkteí špatní. Nkdy vydávají se za právníky i Jest
také lidé,
kteí nemají žádného práva provozovati právnickou praksi. Nkteí advokáti šidí své klienty. Byl-li jste podveden aneb ošizen takovými právníky, oznamte to uiteli veejné veerní školy v míst, kde bydlíte. Právník, který za vámi pijde, aby vás získal za klienta, není dobrý právník. Potebuj ete-li právníka a neznáte-li žádného ádného, vyptávejte se u svých pátel, až najdete právníka, který se tší dobré povsti. Nezjednávejte si právníka, který vám ekne, že pro vás udlá nco nepoctivého. Takoví právníci i jejich klienti bývají vždy chyceni. Nedejte se svésti k neestnému inu. Potebuj ete-li právníka, ale nemáte penz, abyste mu za jeho služby zaplatil, zajdte do úadovny spolenosti Legal Aid Society. Tlumoníci
Pisthovalci bývají asem šizeni také od tlumoník. Byl-li jste zavolán k soudu, dobe jest vzíti s sebou tlumoníka (pekladatele), abyste si byl jist, že soud se správn doví, co povídáte. Mžete pak býti jist, že úední tlumoník anebo tlumoník vašeho odprce pekládá správn.
Píruka
66
lovk
Spojených Stát
nemusí býti tlumoníkem ze emesla, aby správn
Dobrými tlumoníky
za asté bývají hoši vaší národnosti, kteí chodí do stední školy (high school). Ale musíte býti opatrný, aby tlumoník, kterého jste si vybral, se vydává za pítele. vás neklamal, Nejednejte si emeslného tlumoníka, který má špatnou
pekládal.
a
povst'. Vám se teba bude zdáti, že vám pomáhá, kdežto ve skutenosti on vám škodí. Nejednejte si tlumoníka, kterého vám odporuil nkdo, komu nedvujete. Vyplá-
nkomu
nebo máte-li s kým njakou úmluvu, hlete, aby se všechno vyídilo u pítomnosti všech stran. Tlumoníci leckdy namlouvají svým klientm, že prý mnoho penz musí býti vyplaceno za jistým úelem, a peníze Znáte-li takové podvodné tlumoníky, si pak sami podrží. oznamte to uiteli veejné veerní školy, kde bydlíte. cíteli
peníze,
Nesute
se
Nechote k soudu vbec, le když
Máte-li jich urovnati
musíte.
nesnáze v rodin nebo v obchod a nemžete bez cizí pomoci, zajdte k uiteli veejné veerní školy, kde bydlíte, aby zkusil urovnati vci po dobrém. Abraham Lincoln ekl: ^Zrazujte lidi od sudiství. Kdykoli je to možná, pemlouvejte sousedy, aby se dohodli po dobrém. Pipomete jim, že ten, kdo u soudu vyhraje, ve skutenosti mívá ztrátu platí rzné poplatky a výlohy a ^
maí
drahý as."
Ublížil-li
porate
vám
se s
—
kdo, a vy nevíte, máte-li
uitelem veejné veerní
dáti zatknout, školy, kde bydlíte. jej
Soudní Listiny
Doruí-li vám policista nebo jiný zízenec njaké listiny od soudu, jdte k okresnímu písai nebo místnímu uiteli veejné veerní školy, kde bydlíte, abyste zvdl, co ty listiny Budete-li odkládati, mžete si zpsobiti vážné nepíjsou. jemnosti-
Pro Pisthovalce a Cizince
67
Podpisování Listin
Nepodpisujte žádnou listinu, dokud nevíte, co v ní jest. Jinak mžete utrpti velikou ztrátu. Nedovedete-li si listinu peíst, abyste jí porozuml, požádejte schopného a spolehlivého
lovka, aby vám
veejné veerní školy ve
ji
peetl
vaší tvrti rád
Uitel bude nápomo-
a vysvlil.
vám
cen.
Smlouvy
nkým
smlouvu o jak^^chkoli vcech obchodních, uite smlouvu písemní. Tak mžete býti jist, Mnohým sporm by se peže jste se opravdu dohodli. dešlo, kdyby si lidé lépe rozumli, když zaínají živnost. Ale pesvdte se naped, že listina správn povídá, co chcete íci, a nepodpisujte jí, dokud neznáte její obsah. Ocitneteli se v nesnázích, uitel veejné veerní školy ve avší tvrti vám bude nápomocen. Uzavíráte-li
s
Spoleenstvo (Partnership)
Stává
se,
že obchodní spoleníci mívají
nedorozumní.
Máte-li spoleníka, hlete, abyste oba dobe vdli, co každý má v obchodu dlat. A hlavn jak se mají vést
úty. Vtšin nepíjemností ve spoleenstvu dá je-li smlouva bedliv sepsána.
se pedejíti,
Úraz Nebo Poškození Majetku
anebo je-li váš majetek jakýmkoli zpsobem poškozen vozem pouliní dráhy, automobilem osobním anebo nákladním, anebo jinak vinou cizí neopatrnosti, máte právo na náhradu. Nepodpisujte žádné stvrzenky ani Utrpíte-li úraz,
dokud se nepesvdíte, jaké máte právní nároky. Uitel veejné veerní školy ve vaší tvrti bude vám v takov5'ch pípadech nápomocen radou. jiné listiny,
Da z Píjmu Cizinci ve Spojených Státech, kteí zde nejsou trvale z píjmu pouusazeni, dle zákona Spojených Stát platí
da
Píruka
68
tch dchod,
Spojených Stát
které mají
pvod
ve Spojených Státech. Cizinci ve Spojených Státech trvale usazení platí z veškerých pijmu mimo urité srážky a výjimky stanovené zákonem. B^^dlíte-li zde a hodláte se trvale usaditi ve Spojených Státech, mžete podepsati certifikát ve form pedepsané vládou Spojených Stát, že jste v této zemi trvale usazen. T^^to certifikáty lze obdržeti v úadovn v^^brcího vnitrozemních daní (Internal Revenue Collector) ve fedeze z
da
Na pošt vám
povdí, kde jest nejbližší úadovna V3^brího. Když takový certifikát podpíšete, platíte jen takové dan jako amerití obané. ]\Inozí cizinci podpisují tyto certifikáty v domnnce, že se tím stanou amerální
budov.
rickými obany.
není tak. Obanem se mžete státi Nepodpíšete-li takový certifikát, budete
Tomu
jenom naturalizací. platit vtší dan.
Výstražné Signály na Drahách a Cestách
Ve vtšin stát silnic varují
ped
výstražná zanameni
nho
signály podél
idie povoz ped nebezpen^^mi místy na cest
Taková znamení varují vás ped železniní kižovatkou. Také vám oznamují, že se blížíte k ostré zatáce nebo píkrému vrchu. Varují vás, abyste jel pomalu, když se blížíte školní budov, abyste dti nepejel. Naute nimi.
se ísti tyto signál.
výstrahy a dbejte
jich.
Jete
zvolna, vidíte-li
Bute
zejména opatrm'- na železniních kižovatkách. Nežli vjedete na železniní tra, nejbezpenjší jest zastavit^ rozhlédnout se a poslouchat.
Na nkter |
nny
Pro Pisthovalce a Cizince
69
Neopatrnou jízdou mžete dbát, mžete pijít o život. usmrtit anebo zranit jiné. Bezohlední a neopatrní vozkové Trestem jest pokuta nebo podléhají dle zákona trestu.
vzení neb
obojí.
License
krámu nebo jako podomní obbude vám ve mnoha pípadech opatiti
Nežli zanete živnost v
chodník (peddler), si
zvláštní povolení (licensi).
úadovn mstského neb ped k tmto úedníkm, zaten a
Tyto
license vydávají se
okresního písae.
vám pokutován aneb uvznn. sice se
Honba
mže
Zajdte stát, že
si
v
na-
budete
a Rybolov
Ve vtšin stát nikdo nesmí stíleti divoké ptactvo ani zv, le má-li honební licensi. Tuto licensi obyejn lze obdržeti v úadovn okresního písae v každém okresu a na mnoze také v úadovn tauního písae. Tuto licensi musíte míti u sebe, kdykoli jdete na lov. Nkteré ryby, ptáky a zvíata vbec není dovoleno zabíjeti (viz státní zákony), a jiná zvíata smjí býti zabíjena jen v uritých msících v roce a to jen v omezeném potu a mají-li uritou velikost. Beze zvláštní license z pravidla nikdo nesmí v zajetí chovati divoké ptáky ani zvíata. Kdo tyto zákony pestupuje, dopouští se trestného skutku. Jakékoli týrání zvíat je také trestný in. Za license cizinci místy platívají více než obané. Až budete naturalizován, budete platit jen menší poplatek jako
oban. Motorové Povozy
Kdo
chce íditi motocykle, osobní nebo nákladní automobily, ve vtšin stát musí míti licensi. O jízd s motorovými povozy vydáno bylo mnoho zákon, se kterými hlete Jinak se seznámiti, nežli si s takovým povozem vyjedete. byste se mohl dopustiti trestného inu a býti pokutován,
neb
uvznn,
aneb
obojí.
»
Píruka
70
Spojených Stát
Povolení k
Satku
Podle zákon Spojených Stát snoubencm nutno jest opatiti si povolení k satku, nežli mohou být oddáni. Tato povolení vydává kancelá okresního písae. Podpora
Dtí
každého otce i matky, starati se o dti. Kdo nechá své nedosplé dít bez potravy, odvu, písteší, by to mohl opatit, donebo nutného lékaského ošetení, pouští se inu, který ve vtšin stát je trestný. Takový lovk mže býti vsazen do vzení, nebo donucen k práci, aby dít podporoval. Kdo má dít se ženou, se kterou nebyl oddán, rovnž jest povinen starati se o n. Jest povinností
a
Podpora Ženy
Muž, který svou ženu nepodporuje, dopouští se inu, který ve vtšin stát je trestný. Takový manžel mže býtivsazen do vzení, nebo donucen k práci, aby se o ženu staral. Nešváry mezi
Mužem
a Ženou
Máte-li v rodin jakékoli nešváry, obrate se o radu k uiteli veejné veerní školy, kde bydlíte, nebo ke Sdružení dobroinných spolk. Nechote k advokátovi, dokud jste se neporadil s tmito. Pojištní
Každý že
mu
otec rodiny
bylo
tžko
by
ml
teba dti nemly by
míti pojištní na život,
píspvky. Zena a zeme. Pojištní pinese jim
platit
trpti bídu, když otec úlevu. Jest nkolikero druh pojištní. Pojištní na život se vyNkdy lze obdržeti peplácí, když pojištná osoba zeme. níze také, když pojištný onemocní. Lidé si pojišují domy a majetek proti ohni. Mnozí mají také pojištní proti nehod a úrazu.
Agent pojišovny vám dá pihlášku.
Bedliv
si ji
pete-
Pro Pisthovalce a Cizince
71
Pesvdte se, zdali pihláška jest podpíšete. práv o takové pojištní, jaké vy si pejete. Pojišující spolenost pak vám pošle pojistku (insurance policy). Tato pojistka je smlouva mezi vámi a spoleností. Ona vám povídá, co spolenost se zavazuje vykonati. Ona vám povídá, Neskytá-li si ji bedliv. co vy za to musíte platit. vám takovou ochranu, jakou vám agent sliboval, pište o tom spolenosti. Uitel veerní školy bude vám nápomocen. te,
nežli
ji
Pette
Peníze na Bance a ve Spoiteln
Hlete, abyste každý týden
ušetil
nco
ze své V3^platy.
peníze do spolehlivé banky. Banka vám je bude opatrovat. Banka vám dá vkladní knížku se zápisem vašich vklad. Banky jsou rzného druhu. Nad jednmi vláda Spojených Stát vykonává dozor a asto je prohlíží. To jsou tak zvané národní banky. Státní vlády vedou dozor nad jin^^mi bankami. Takové jsou vzájemné spoitelny (mutual savings banks), státní banky a svenské spolenosti. Banky jsou zákonem písn ízeny, aby vkladatelé neutrpli ztrát. Vklady jsou dvojí. Jeden druh je vklad obchodní ili ekovní. Z toho si mžete vybrati peníze, kdj^koli si pejete. Je to trestn}' in, vydáte-li ek na více penz, než máte v bance. Z takového vkladu nedostanete úroku, leda by vklad byl veliký. Jin}^ je vklad spoitelní. Banky platí úrok ze spoitelních vklad. Vtšinou platí 3%, 33^% nebo 4%. Na píklad platí-li banka 3%, obdržíte každý rok 3 centy z každého uloženého dollaru ili S3 z každého SlOO vkladu. Na ekovní vklad mžete vydávati poukázky
Uložte
ili
si
ekv.
Národní banky, státní banky a svenské spolenosti vtšinou pijímají jak ekovní tak i spoitelní vklady. Vzájemné spoitelny pijímají toliko spoitelní vklady. Byly pvodn založeny, aby chránily úspory nezámožných
Výdlek rozdlují nemají akciového kapitálu. vkladatelm jako dividendu, když provozní v^dohy byly zaplaceny a uritá suma uložena do záložního fondu.
lidí.
Ty
72
Píruka
Spojemjch Stát
Národní banky, státní banky a svenské spolenosti mají akcionáe i podílníky. V Evrop podobné banky nazývají akciovými bankami; v Anglii joint-stock banks. Ty mají akciový kapitál a pebytek na ochranu vkladatel. Bankovní iditelé nebo dvrníci obyejn bývají pední místní obané. Nedávejte penz pátelm, aby vám je opatrovali. Nenechávejte jich doma. Jinak Neschovávejte jich. snadno mohou býti ztraceny, ukradeny, nebo spáleny. Dáte-li si peníze do spolehlivé banky nebo do poštovní spoitelny, budou bezpeny. Poštovní spoitelna pítomné doby platí 2% úroku. Chcete-li uložiti si peníze co nejjistji, kupte si dluhopisy i bondy Spojených Stát. Každá banka vám je obstará. ŠETETE A UKLÁDEJTE si peníze. Budete míti pomoc ve zlých asech; budete míti peníze, když nebude práce; budete míti peníze pro své stáí a budete moci odkázat peníze dtem. Bankovní úedníci rádi a bezpen vám poradí, jak uložiti peníze s výhodou.
The Star-Spangled Banner Oh, say, can you see, by the dawn's early light, What so proudly we hailed at the twilighs last gleaming; Whose broad stripes and bright stars, through the perilous fight» 0'er the ramparts we watched, were so gallantly streaming;
And
the rockes red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there.
FIRST CHORUS
Oh, say, does the star-spangled banner yet wave 0'er the land of the free and the home of the brave?
On
the shore, dimly seen thro' the mists of the deep, foe's haughty host in dread silence reposes, What is that which the breeze, o'er the towering steep, As it fitfully blows, half conceals, half discloses? Now it catches the gleam of the morning's first beam, In f ull glory reflected now shines on the stream.
Where the
SECOND CHORUS 'Tis the star-spangled banner, oh! long may it wave 0'er the land of the free and the home of the brave.
And where
is
that band
who
so vauntingly swore,
That the havoc of war and the battle's confusion A home and a Country should leave us no more? Their blood has wash'd out their foul foosteps' pollution; No refuge could savé the hireling or slav From the terror of fiight or the gloom of the grave.
THIRD CHORUS
And
the star-spangled banner in triumph doth wave 0'er the land of the free and the home of the brave.
Oh! thus be it ever when freemen shall stand Between their loved home and the war's desolation. Blest with vicry and peace, may the heav'n-rescued land Praise the Pow'r that hath made and preserved us a Nation.
Then conquer we must, when our cause
And
this
be our motto, "In
God
is
it is just,
our trust."
FOURTH CHORUS
And
the star-spangled banner in triumph shall wave 0'er the land of the free and the home of the brave.
STACKS
I
^. 3U2.73 B86ld v.2
BUEL D.A.R. MANUÁL FOR
CmZENSHIP
60--
5170
6
^'h^ti^/ .í/.
Wtf4
f/
M
