Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice
ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1. díl
Ing. Jan Prachař, Ph.D. 2011
Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699 686 04 Kunovice
Zahraniční obchod 1. díl
Ing. Jan Prachař, Ph.D.
Kunovice, 2011
Název: © Zahraniční obchod – 1. díl Autor: © Ing. Jan Prachař, Ph.D. Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 Neprošlo jazykovou úpravou ISBN: 978-80-7314-236-0
Obsah ÚVOD
............................................................................................................................................ 7
1
DEFINICE, PODSTATA A ÚLOHA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ..................... 11 1.1 1.2 1.3
2
ROZSAH A OBSAH POJMU ........................................................................................... 11 VÝZNAM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU .......................................................................... 11 LEGISLATIVA ............................................................................................................. 14 ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY ............................ 21
2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.4.8 2.4.9 2.4.10 2.4.11 3
PASIVNÍ PROSTŘEDKY ............................................................................................... 22 Cla ............................................................................................................................ 22 Licenční řízení .......................................................................................................... 25 AKTIVNÍ PROSTŘEDKY ............................................................................................... 25 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)................................................................. 26 Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) ................................................ 27 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) ........................................ 28 Česká exportní banka, a.s. (ČEB)............................................................................. 29 Česká centra ............................................................................................................. 30 Průmyslové svazy, obchodní komory, podnikatelská sdružení a poradní orgány..... 31 Ostatní instituce a nástroje aktivní obchodní politiky............................................... 33 BILATERÁLNÍ PROSTŘEDKY ZAHRANIČNĚOBCHODNÍ POLITIKY ................................. 33 Obchodní smlouvy a dohody..................................................................................... 33 Preferenční obchodní dohody................................................................................... 34 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění........................................................................ 35 Dohody o podpoře a ochraně vzájemných investic................................................... 35 MNOHOSTRANNÁ OBCHODNÍ POLITIKA PO VSTUPU DO EU ........................................ 35 Světová obchodní organizace (Word Trade Organisation – WTO).......................... 36 Instituce OSN, regionální a speciální agentury a jiné organizace působící v mezinárodním obchodu .......................................................................................... 36 Specializované agentury a programy OSN ............................................................... 38 Surovinové dohody.................................................................................................... 39 Mezinárodní finanční organizace ............................................................................. 40 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development – OECD)...................................................................... 41 Vícestranná obchodní ujednání ................................................................................ 41 Globalizace, interdepence, liberalizace a integrace................................................. 43 Mikroekonomický pohled.......................................................................................... 44 Uznávání českých výrobků v zahraničí a zahraničních výrobků na českém trhu...... 44 Základní informace o ochranných známkách ........................................................... 46
ZVLÁŠTNÍ OBCHODNÍ OPERACE........................................................................... 55 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.1.8
4
ZVLÁŠTNÍ OBCHODNÍ OPERACE ................................................................................. 55 Výměnné obchodní operace ...................................................................................... 56 Kompenzace.............................................................................................................. 57 Barterové obchody.................................................................................................... 57 Reciprocity................................................................................................................ 59 Junktimy.................................................................................................................... 59 Switch ....................................................................................................................... 59 Reexport.................................................................................................................... 60 Rámcové obchody ..................................................................................................... 60 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ........................................................................... 63
4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 5
POJEM PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ....................................................................... 63 Členění přímých zahraničních investic podle podílu na vlastnictví.......................... 64 Členění přímých zahraničních investic podle funkčního hlediska ............................ 65 Determinanty přímých zahraničních investic ........................................................... 66 Efekty přímých zahraničních investic ....................................................................... 67 ZÁVAZKOVÉ VZTAHY V ZAHRANIČNÍM OBCHODU....................................... 73
5.1
OBSAH KUPNÍ SMLOUVY ............................................................................................ 73
Vznik kupní smlouvy..................................................................................................73 5.1.1 5.1.2 Smluvní strany...........................................................................................................74 5.1.3 Předmět kupní smlouvy .............................................................................................74 5.1.4 Zajištění závazků z kupní smlouvy ............................................................................75 5.1.5 Dodací lhůta .............................................................................................................75 5.1.6 Dodací parita............................................................................................................76 5.1.7 Základní členění obchodních závazkových vztahů ....................................................83 5.1.8 Smlouvy o vázaných obchodech................................................................................87 5.1.9 Průběh mezinárodních obchodních operací .............................................................87 5.1.10 Platební podmínky a nástroje ...................................................................................96 5.1.11 Metody tvorby cen...................................................................................................127 1. FIRMA REMERX S.R.O. SLAVIČÍN USPĚLA VE VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ PRO DODÁVKY HLINÍKOVÝCH RÁFKŮ VE VELKOOBCHODNÍ CENĚ 800000 KČ DO BRAZÍLIE. PROVEĎTE PROPOČET CEN TOHOTO VÝVOZU DO ZÁMOŘÍ NA PARITÁCH: ..............................................................................................132 6
BURZOVNÍ OBCHODY..............................................................................................135 6.1 6.2 6.3
7
CHARAKTERISTIKA OBCHODOVÁNÍ NA KOMODITNÍ BURZE ......................................138 DRUHY BURZOVNÍCH OBCHODŮ ..............................................................................139 FUTURES KONTRAKTY PODROBNĚJI .........................................................................141 CVIČENÍ .......................................................................................................................147
7.1 7.2 7.3 7.4 7.5
CVIČENÍ NA TÉMA DEFINICE, PODSTATA A ÚLOHA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU .........147 CVIČENÍ NA TÉMA ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY ...............151 CVIČENÍ NA TÉMA FORMY VSTUPŮ NA ZAHRANIČNÍ TRHY ......................................154 CVIČENÍ NA TÉMA PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ...................................................157 CVIČENÍ NA TÉMA ZÁVAZKOVÉ VZTAHY V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ ......................162
POUŽITÉ ZDROJE......................................................................................................................191
Úvod Tento studijní text je výsledkem mé práce, kterou jsem uskutečnil při přípravě projektu pro grant vyhlášený Evropským sociálním fondem (vyhlašovatel Zlínský kraj) s názvem „Inovační a E-learningový portál“. Je určen studentům soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. jako podklad pro studium. Má jim předat základní informace o zahraničním obchodu. V průběhu studia si student ověří informace z tohoto textu jednak ve svém malém studijním týmu, ale také v průběhu praxí a při vypracování bakalářské práce. K tomuto materiálu se studenti mohou vracet po absolvování školy na svém pracovišti. Pro absolventy může být tento studijní text denním pomocníkem v běžných pracovních situacích. Studenti kombinované formy studia mohou informace z tohoto textu průběžně aplikovat ve své práci u svého zaměstnavatele. Studijní test je rozdělen do 8 kapitol. V kapitole první se čtenář seznámí s definicí, podstatou, úlohou a významem zahraničního obchodu v ekonomice země. V této kapitole se taky seznámí s legislativou v zahraničním obchodě. V kapitole druhé čtenář porozumí zahraničně obchodní politice ČR. Naučí se hledat informace na www stránkách institucí, které jsou nositeli pasivních a aktivních nástrojů zahraničně obchodní politiky státu. Seznámí se s institucemi OSN, WTO a surovinovými dohodami, s požadavky na technické provedení výrobků v rámci volného pohybu zboží v EU. Kapitola třetí seznámí čtenáře s problematikou zvláštních obchodních operací. Popisuje jednotlivé druhy zvláštních obchodních operací a jejich využití v obchodní praxi. Čtvrtá kapitola je věnována přímým zahraničním investicím v rozsahu jejich členění dle podílu na vlastnictví a funkčního hlediska. Čtenář se seznámí s determinanty a efekty přímých zahraničních investic. V páté kapitole se autor zabývá závazkovými vztahy v zahraničním obchodě. Popisuje teorii tvorby obchodní smlouvy, jednotlivé kapitoly zahraničního kontraktu včetně podrobného seznámení s dodacími a platebními podmínkami. V závěru této kapitoly je čtenář seznámen s tvorbou kupní ceny v zahraničním obchodě a mezinárodní cenovou strategií. Šestá kapitola pojednává o problematice burzovních obchodů. Čtenář pochopí průběh jednotlivých burzovních operací a po jejím prostudování je schopen určit případy, kde je vhodné jejich použití. V kapitole sedmé jsou řešeny konkrétní praktické obchodní případy k tématům: Definice, podstata a úloha zahraničního obchodu, Zahraničně obchodní politika ČR, Zvláštní obchodní operace, Přímé zahraniční investice, Závazkové vztahy v zahraničním obchodě a Burzovní obchody. Na zadaných otázkách a odpovědích, cvičeních a případových studiích zde uvedených si může čtenář prověřit, zda pochopil problematiku zahraničního obchodu v rozsahu uvedených kapitol 1 až 6. 7
V osmé kapitole jsou uvedeny zdroje, ze kterých autor při tvorbě studijního textu čerpal. Studijní text je součástí ucelené technologie (teorie, cvičení, samodiagnostické testy, studijní texty, podpůrné materiály studenta, praxe, řešení bakalářské práce), cílem této technologie je u studenta vybudovat následující znalosti, dovednosti a kompetence: Znalosti: Student získá potřebné informace o příležitostech a omezeních při podnikání v zahraničí. V rámci problematiky tvorby zahraničněobchodní politiky je informován o praktické aplikaci smluvních i autonomních nástrojů obchodní politiky jednotlivých států. Současně je seznámen s významem zahraničního obchodu, s jeho formami, s vývozními i dovozními operacemi a mezinárodním obchodem. Zvládne úpravu závazkových vztahů, typy mezinárodních smluv, přehledně se seznámí s vnitrostátními předpisy, typickými mezinárodními zvyklostmi, vzorovými smlouvami, včetně dodacích a platebních podmínek. Naučí se řešit problémy, které vznikají v mezinárodním obchodě a na základě vlastní analýzy informací přijímat a obhajovat své závěry v rámci komplexního přístupu. Kromě praktických cvičení bude student prostřednictvím semestrálních prací řešit konkrétní praktické příklady z oblasti exportu a importu zboží a služeb, maloobchodní a velkoobchodní činnosti v mezinárodním měřítku. Dovednosti: Student bude v návaznosti na národohospodářskou situaci a legislativu, schopen rozhodnout o způsobech zapojení hospodářských subjektů do globálního tržního prostředí. Dokáže definovat podstatu, funkci a obsah zahraničního obchodu, porozumí problematice světového hospodářského prostředí, pojmu globalizace, procesu mezinárodní ekonomické integrace s vlivem světových mocností na její tvorbu. Bude schopen vyhledat informace o příležitostech a omezeních při podnikání v zahraničí. Student zvládne sestavit kupní smlouvu, orientuje se v dodacích lhůtách a dodacích podmínkách Incoterms, dokáže vyplnit šek a směnku. Je schopen vyřídit dokumentární akreditiv v obchodním styk a vyhledat informace o příležitostech a omezeních při podnikání v zahraničí. Je schopen vyřídit exportní úvěr včetně pojištění vývozní operace. Dokáže navrhnout skladbu ceny výrobku pro vývoz a zajistit úvěr v České exportní bance, a.s., Praha, projednat postoupení pohledávky ve faktoringové a forfaitingové společnosti. Orientuje se ve skladbě surovinových dohod a na www stránkách komoditních burz. Kompetence: Student je schopen vytvořit evidenci obchodní dokumentace, analyzovat nástroje zahraničně obchodní politiky státu a optimalizovat je pro potřeby firmy, sestavit skladbu prodejní ceny, navrhnout dodací lhůty a dodací podmínky Incoterms, připravit k použití šek a směnku, zorganizovat vyřízení dokumentárního akreditivu, sestavit kupní smlouvu v českém a anglickém jazyce, zorganizovat exportní úvěr v České exportní bance, zorganizovat pojištění v Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., Praha, zorganizovat vyřízení ochranné známky na Úřadě průmyslového vlastnictví Praha, zorganizovat předfinancování pohledávek ve faktoringové a forfaitingové společnosti, sestavit zahraniční 8
kontrakt v oblasti zvláštních obchodních operací, využít informace z www stránek světových komoditních burz. Za dodržení cílových znalostí, dovedností a kompetencí odpovídá student, za kontrolu odpovídá vysoká škola.
9
10
1
DEFINICE, PODSTATA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
A
ÚLOHA
Obsah kapitoly 1 1.1 1.2 1.3
Definice, podstata a úloha zahraničního obchodu Rozsah a obsah pojmu Význam zahraničního obchodu Legislativa
Cíle kapitoly Seznámit studenta se základními pojmy zahraničního obchodu, s jeho členěním, funkcemi, důvody vzniku a v neposlední řadě i s vlivem zahraničního obchodu do národohospodářské situace v zemi. Klíčové slova Vnější ekonomické vztahy, zahraniční obchod, význam zahraničního obchodu, zahraničněobchodní politika státu.
1.1
Rozsah a obsah pojmu
Vnější ekonomické vztahy jsou ekonomické činnosti, které svým rozsahem přesahují hranice státu. Základnou, z níž se různé formy ekonomických vztahů vyvinuly, byl zahraniční obchod . V souvislosti s rozvojem výrobních sil v jednotlivých etapách historie společnosti, tak se postupně rozšiřovaly i vnější ekonomické vztahy. Rozvoj zahraničního obchodu – nejstarší formy mezinárodních ekonomických vztahů – nastal poté, když se objevil takzvaný všeobecný ekvivalent. Byl jim v různých etapách vývoje například pazourek, jantar, zlato a nakonec peníze, zpočátku ve formě kovové, později papírové. K rozvoji ZO velmi přispěly objevitelské plavby zahájené v 15. století, hlavně pak obeplutí Afriky, objevení Ameriky a Austrálie. I když původní formy mezinárodní hospodářské spolupráce, t.j. směnu zboží za zboží, bychom mohli považovat za zastaralé, je pravdou, že dále existují pod pojmem kompenzace nebo bartery, a hrají významnou roli v realizaci zahraniční směny. Pomáhají také řešit to, co je pro mnohé země současného světa základním problémem, a sice nedostatek volně směnitelných měn a velké obtíže spojené s uplatněním vlastního zboží na zahraničních trzích. Příčinou potíží těchto zemí s vlastním vývozem je pokles poptávky po řadě komodit, který má vliv na výši světových cen, a také neúčinná distribuční síť.[1]
1.2
Význam zahraničního obchodu
Pro hodnocení zahraničního obchodu v ekonomice každé země užíváme několik hledisek : Efektivnost – snaha soustředit úsilí v exportní politice na ty výrobky, u nichž může 11
Hlediska hodnocení zahraníčního obchodu: -efektivnost -proporcionalita -demonstrační efekt
Made in Germany
Made in Japan
Made in France
Made in Italy
země dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Na tyto produkty je pak soustředěn výzkum, propagační úsilí a další. I tak vyspělá země, jakou je bezpochyby Japonsko se svou komplexní ekonomikou, již dávno v minulosti zaměřila své proexportní priority pouze na několik oborů, jakými byla elektronika a optika, výroba dopravních prostředků (automobily, motocykly) a robotizace. Čím je ekonomika menší a tím otevřenější, mělo by být soustředění sil na udržení vývozu důraznější. Proporcionalita – naprostá většina zemí má ekonomiku nekomplexní a jejich hospodářský rozvoj je diktován nezbytností zajistit potřebné zboží v zahraničí. Existuje jen velmi málo zemí na světě, které mají dostatečně velký domácí trh a průmyslovou základnu schopnou soběstačného vývoje. Jsou to země, které mají komplexní surovinovou základnu a jsou schopné pokrýt potřeby vlastní domácí průmyslové výroby. Mezi ně patří USA, Ruská federace, Čína a zčásti i Brazílie. Přesto tyto země jsou významnými účastníky mezinárodního obchodu. USA, i když mají všechny předpoklady pro soběstačný vývoj, jsou na první příčce na světě v celkovém objemu zahraničního obchodu. Mají například obrovská ložiska ropy, ale její dovoz je v současné době levnější než domácí těžba v některých lokalitách. I taková velmoc, jakou je s ohledem na počet obyvatel a rozlohu Brazílie, si musela poradit se svým základním problémem, kterým je nedostatek energetických zdrojů a pokles cen svého klíčového vývozního artiklu – cukru. Brazílie vynaložila značné výzkumné úsilí, aby dosáhla současného stavu, kdy značná část automobilů není poháněna benzínem, respektive naftou, ale alkoholem. Brazilského příkladu následovaly i jiné země, a to nejen latinsko – americké (prodej bionafty v ČR). K hledisku proporcionality náleží i zajištění obrany země před vnitřním i vnějším nepřítelem. Pokud země čelí nebezpečí, není jiná možnost, nežli soustředit prostředky na dovoz zbraní, munice, vojenských letounů a dalšího zařízení, které mohou pomoci k zachování státnosti či udržení vlády, ale rozhodně nepřispívají k dalšímu rozvoji výrobních sil. Demonstrační efekt – vývozní program každé země představuje určitou stránku stavu a úrovně rozvoje výrobních sil dané země. A naopak dovozní program znamená způsob řešení nejen problémů proporcionality – to je opatření těch užitných hodnot, které z nejrůznějších důvodů zemi scházejí, ale také zajištění zrychlení rozvoje výrobních sil dovážející země. Jde tedy o určitou demonstraci světového technického, designového, módního trendu, který může působit pozitivně na společenský a ekonomický pokrok. Zároveň je cílem i jistý transfer světových trendů, mohou být například šíření ekologických prvků, bezpečnost práce, nové tendence v balení, náhrada energetických a využívání netradičních zdrojů a podobně. Země orientované na vývoz, jakými jsou například Japonsko nebo SRN, věnovaly velké finanční prostředky na vytvoření pozitivních představ, které ve spotřebiteli vyvolá jenom prostá značka jejich zboží. Například označení „Made in Germany“ má ve světě pověst solidního a spolehlivého výrobku na vysoké technické úrovni se zajištěným servisem. „Made in Japan“ vyvolává zase představu výrobku na nadstandardně vysoké technické úrovni s výraznými elektronickými prvky v řízení a v poslední době taky robotizovaného. „Made in France“, uvedené na potravinách, znamená vysokou gastronomickou úroveň. „Made in Italy“ , hlavně na textilním zboží, obuvi a módních doplňcích, vzbuzuje dojem zboží velmi módního ( které ale nemusí být nutně odolné a trvanlivé, neboť je vyrobeno většinou na jednu sezonu). 12
Označení „Made in New Zeland“ na potravinách představuje jistotu vysoce ekologického produktu, jehož výrobci využívají přírodních látek, minimální podíl umělých hnojiv při pěstování plodin apod. Značka „Made in China“ nebo „Made in Taiwan“ velmi často vyvolá pocit, že jde o výrobek levný, v minulosti velmi často i nekvalitní, ale tento negativní vjem se čínští obchodníci usilovně snaží napravit zvyšováním kvality zboží (zatím ne příliš úspěšně). Jsou země, které kontrolují zda firmě poskytnout právo svůj výrobek označit jako „Made in ….“ či nikoliv. Chtějí tak zabránit tomu, aby výrobek, který nedosahuje příslušných parametrů, poškodil pověst všech vyvážených výrobků z příslušné země. V současné době jsme svědky velkého boje určitých hnutí, zejména ekologických, s nimiž se stotožňují i některé státy, o udržitelný rozvoj. Jeden z problémů, před nímž svět stojí, je, že se neustále zmenšují plochy původních lesů, probíhá jejich nekontrolované kácení a lesní porosty se neobnovují. To byl jeden z důvodů zavedení certifikátu FSC (Forest Stewardship Certificate). V důsledku toho, chce-li některý výrobce prodat dřevěný výrobek v určitých velkých obchodních domech, musí ho opatřit certifikátem – vlaječkou FSC. Tím je kupující upozorněn, že tento výrobek pochází z certifikovaného lesa, v němž byl strom, z něhož produkt vzešel, skácen certifikovanou společností. Pokud příslušná firma nemá tento certifikát, nemůže výrobce jeho surovinu použít k výrobě, protože by výrobek nemohl prodat v určité obchodní síti. Znamená to, že certifikovaná společnost, kterých je relativně málo, může své certifikované dřevo prodat dráž. Ten, kdo nemá certifikované dřevo, jej může samozřejmě nadále prodávat, ale mimo centra hlavní spotřeby. Na evropském trhu spotřebního zboží a strojů nelze v podstatě prodat výrobek, který by neměl označení CE. To je doklad o tom, že odpovídá nejen normě například české, ale i evropské, což musí prokázat certifikační orgány některé z členských zemí EU. Význam zahraničního obchodu lze spatřovat také ve zjištění, že čím větší je vzájemná hospodářská provázanost dvou nebo více zemí, tím jsou celkové vztahy těchto zemí stabilnější. Proto je možno označit ZO za formu vztahů, která výrazně podporuje mírovou spolupráci a snižuje riziko konfliktů. Zahraniční obchod přispívá také k růstu vzdělanosti. Obyvatele zemí orientovaných na vývoz nutí k intenzivnímu studiu technických novinek, forem zahraniční spolupráce a jazyků. V současnosti světový obchod již nežádá pouze jediný sólový produkt, ale vyhledává dodavatele komplexní, kteří jsou schopni pokrýt širší poptávku. Chce-li investor založit nový závod na výrobu konkrétního produktu, je pro něho absolutně nezajímavé jednat s jednotlivými výrobci nejrůznějšího zařízení, které jeho perspektivní podnik, bude vyžadovat. Takový investor-podnikatel vyhledá inženýrskou firmu nebo kancelář, které zadá základní parametry, a předpokládá, že tato firma nový provoz vyprojektuje, opatří mu nejvhodnější dodavatele z různých míst světa a předá mu v určitém dohodnutém čase provoz na klíč. V průběhu staletí se stále více stává dynamickou položkou světového obchodu výměna služeb. Pod pojmem „služby“ se v tomto případě rozumí prodej a nákup patentů, který se realizuje prostřednictvím licenčních smluv, know-how – dovedností v oblasti techniky, inženýringu – komplexního řešení například strojního vybavení výrobního provozu, obchodních a manažerských dovedností ve všech sférách hospodářského života. Dále sem patří služby bezprostředně spojené s realizací vývozu a dovozu, jakými jsou například doprava zboží, pojištění, skladování, nejrůznější finanční operace velmi úzce spojené s vývozem a dovozem (bankovní 13
Made in New Zeland
Made in China
Certifikát FSC - Forest Stewardship Certificate
Co si žádá světový obchod v současnosti?
Cestovní ruch
Pojem „Gastarbeiter“
operace,leasingové, factoring, forfaiting a další). Ten, kdo vyváží jednoduché zboží do rozvojových zemí, je vlastně nepřítelem tamního zpravidla slabého průmyslu, neboť ho likviduje. Naopak spojencem je ten, kdo se rozhodne v zemi investovat a pokrývat její dovozní potřeby. Vývoz kapitálu ve formě strojů, zařízení, patentů, know-how obchodního, technického i manažerského a finančního je velmi atraktivní a dnes je již standardní formou zpracování jednotlivých zemí. Podnikatel, který má odvahu realizovat takovéto projekty, dosahuje obvykle – pokud je projekt dobrý – větší ziskovosti než ve své domácí zemi, a navíc si zajišťuje budoucnost. Vzdělaný podnikatel nemůže nevidět, jak se nám svět pomalu zavírá, respektive otvírá především v rámci určitých ekonomických bloků, v nichž dominují USA, EU a Japonsko. Vývoz kapitálu v uvedených formách je totiž prostředkem k tomu, aby se podnikatel udržel na trhu. Do zahraničního obchodu v širším slova smyslu patří i cestovní ruch, což je vlastně rovněž vývoz zboží a služeb. V případě Francie, Itálie, Německa, Belgie, Řecka, Tuniska, Mexika a řady jiných zemí představuje velmi značný podíl na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) ČR. U některých zemí tvoří dokonce rozhodující část příjmů. Patří mezi ně řada malých zemí, například Seychely, Monako, San Marino, z těch větších je to třeba Španělsko – cestovní ruch tvoří 8 - 9% jeho HDP. Pro některé země je velmi podstatný devizový příjem vyplývající z vývozu pracovních sil, jak velmi kvalifikovaných (tzv.vývoz mozků), tak i dělnických profesí. Pro Filipíny, Pákistán, ale i třeba Ekvádor a Venezuelu, jsou příjmy posílané emigranty, kteří hlavně z ekonomických důvodů museli dočasně nebo trvale opustit svou vlast, jedny z nejvýznamnějších v platební bilanci země. Existují země, která dokonce registrují obrovské devizové příjmy od žen, které se živí v různých zemích světa jako prostitutky. Pojem „Gastarbeiter“, původem německý, označuje emigranty, kteří vydatně přispěli k někdejšímu německému hospodářskému zázraku koncem 50. a v 60. letech 20.století. Bez zahraničních pracovních sil by v současné době měly velké problémy takové země, jako je Švýčarsko, Francie, Velká Británie, ale i všechny ropné arabské země, které jsou členy OAPEC (Organizace arabských zemí vyvážejících ropu). Působí i v ČR. Příčinou tohoto stavu je demografický vývoj, jehož růst ve vyspělých zemích se velice zpomalil, u některých zemí je dokonce tendence k poklesu porodnosti.[1]
1.3
Zákon č. 634/92 Sb. o ochraně spotřebitele.
Legislativa
Každý stát řídí svou ekonomiku prostřednictvím zákonů, nařízení, vyhlášek a dekretů. Lze říci, že každý zákon, vyhláška nebo nařízení je produktem určitého lobbismu, kde různé skupiny prosazují své vlastní zájmy. V případě silničního zákona může nastat lobby výrobců automobilů, kteří budou prosazovat omezení stáří automobilů, povolených používat v silničním provozu příslušné země, zatímco dovozci ojetých automobilů budou prosazovat spíše delší životnost automobilů – budou argumentovat, že podstatné není stáří, ale technický stav vozidla. Zcela stranou mohou stát zájmy samotných občanů, přičemž ti chudší si budou chtít koupit levné auto z dovozu. Tyto střety se mohou projevit při projednávání celního i daňového zákona a mají vliv rovněž na technické normy. Podnikatel se v praxi setkává s komplexem všech těchto zákonů. V souvislosti s ochranou spotřebitele ( v ČR je to zákon 634/92 Sb. ) vliv administrativních nástrojů v posledním desetiletí výrazně stoupl. 14
Do kategorie těchto nástrojů patří i normy, které jsou závazné pro možnost uvedení konkrétního výrobku na trh. Za normy v ČR je odpovědný Český ústav normalizační v Praze, který definuje parametry českých norem. O českých normách, zejména v oblasti potravin, lze říci, že ačkoliv jsou některé staré i desetiletí, jsou daleko přísnější než současné normy EU. Velmi přísné jsou požadavky na bezpečnost práce a na ochranu zdraví, což platí především pro dětské hračky, elektrické spotřebiče a dále pro veškeré nářadí a nástroje. Odpovědnost výrobce za výrobek trvale roste a je omylem se domnívat, že výrobce chrání varování budoucího spotřebitele před případnými riziky prostřednictvím návodu k použití.
V ČR působí dozorové orgány, které řeší danou problematiku. Jedná se hlavně o tyto dozorové orgány: - Česká obchodní inspekce - Česká zemědělská a potravinářská inspekce - Hygienické služby - Veterinární správy - Úřad pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví. Zejména v USA je výrobce odpovědný prakticky za všech okolností. Existuje zákonná i mimozákonná odpovědnost výrobce, označovaná v angličtině jako „product´s liability“, která se stala hrozbou amerických obchodníků. V USA jsem zažil situace, kdy v restauracích byly na stole párátka a na obalech, ve kterých byly párátka na zuby uloženy, bylo napsáno „ restaurace není zodpovědná za případnou újmu na zdraví při použití těchto párátek“. Do kategorie administrativních nástrojů patří i zákony, které mají dopad na volný pohyb osob. Jsou to podmínky stanovené pro poskytnutí trvalého pobytového či pracovního povolení v konkrétní zemi. Pokud některá země sice vydá zákon o podpoře investic, ale neumožní, aby zahraniční manažeři mohli tyto podniky spravovat, nemůže předpokládat, že podobný zákon bude mít v praxi úspěch. Samostatným tématem je vízová politika. Každému podnikateli je jasné, že existence nebo znovuzavedení vízové povinnosti neprospívá mezinárodnímu obchodu.[1]
15
Další informace
http://www.zakonycr .cz/seznamy/6341992-sb-zakon-oochranespotrebitele.html
Dozorové orgány ČR
16
17
18
Otázky a odpovědi: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Definujte při hodnocení zahraničního obchodu hledisko Efektivnosti Definujte při hodnocení zahraničního obchodu hledisko Proporcionality Definujte při hodnocení zahraničního obchodu hledisko Demonstrační efekt Jaký produkt žádá v současnosti světový obchod? Jaký zákon se týká v ČR ochrany spotřebitele? Jaké dozorové orgány v ČR dohlíží na dodržování norem, které jsou závazné pro možnosti uvedení konkrétního výrobku na trh a který ústav v ČR je zodpovědný za dodržování norem?
Odpovědi na otázky: 1) Efektivnost – je snahou soustředit úsilí v exportní politice na ty výrobky, kde může země dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Na tyto produkty je pak soustředěn výzkum, vývoj, propagační úsilí a další. 2) Proporcionalita – naprostá většina zemí má ekonomiku nekomplexní a jejich ekonomický rozvoj je diktován nezbytností zajistit potřebné zboží v zahraničí. Existuje jenom velmi málo zemí, které mají dostatečně velký domácí trh a průmyslovou základnu schopnou soběstačného vývoje. 3) Demonstrační efekt – vývozní program každé země představuje určitou vizitku stavu a úrovně rozvoje výrobních sil dané země. A naopak dovozní program znamená způsob řešení nejen problémů proporcionality – to je opatření těch užitných hodnot, které z nejrůznějších důvodů zemi scházejí, ale také zajištění zrychlení rozvoje výrobních sil dovážející země. Jde tedy o určitou demonstraci světového technického, designového, módního trendu, který může působit stimulačně na společenský a ekonomický pokrok. 4) V současnosti světový obchod již nežádá pouze jediný sólový produkt, ale vyhledává dodavatele komplexní, kteří jsou schopni pokrýt širší poptávku. 5) Stále více se stává dynamickou položkou světového obchodu výměna služeb. Pod pojmem služby se v tomto případě rozumí prodej a nákup patentů, který se realizuje prostřednictvím licenčních smluv, know-how – dovedností v oblasti techniky, inženýringu – komplexního řešení například strojního vybavení. 6) V ČR je to zákon 634/92 Sb. - Česká obchodní inspekce - Česká zemědělská a potravinářská inspekce - Hygienické služby - Veterinární správy - Úřad pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví. Za normy v ČR je odpovědný Český ústav normalizační v Praze, který definuje české normy.
19
Otázky a odpovědi
Případové studie Případové studie
1. Německá firma vyrábí v České republice součástky do osobních automobilů. Určete, v kterém státě se bude její produkce započítávat do HDP a kde do HNP. Uveďte národohospodářské dopady zapojení země do zahraničního obchodu. 2. Zabýváte se dovozem zboží, konkrétně potravinářských a elektrotechnických výrobků. Které povinnosti z pohledu ochrany spotřebitele v tomto případě máte? 3. Realizujte projekt uvedení plynových kotlů vyráběných v ČR na trh EU z hlediska legislativního postupu
20
2
ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY
Obsah kapitoly 2
Zahraničně obchodní politika České republiky 2.1 Pasivní prostředky 2.1.1 Cla 2.1.2 Licenční řízení 2.2 Aktivní prostředky 2.2.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 2.2.2 Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) 2.2.3 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) 2.2.4 Česká exportní banka, a.s. (ČEB) 2.2.5 Česká centra 2.2.6 Průmyslové svazy, obchodní komory, podnikatelská sdružení a poradní orgány 2.2.7 Ostatní instituce a nástroje aktivní obchodní politiky 2.3 Bilaterální prostředky zahraničně obchodní politiky 2.3.1 Obchodní smlouvy a dohody 2.3.2 Preferenční obchodní dohody 2.3.3 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 2.3.4 Dohody o podpoře a ochraně vzájemných investic 2.4 Mnohostranná obchodní politika po vstupu do EU 2.4.1 Světová obchodní organizace (Word Trade Organisation – WTO) 2.4.2 Instituce OSN, regionální a speciální agentury a jiné organizace působící v mezinárodním obchodu 2.4.3 Specializované agentury a programy OSN 2.4.4 Surovinové dohody 2.4.5 Mezinárodní finanční organizace 2.4.6 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Co-operation and Development – OECD) 2.4.7 Vícestranná obchodní ujednání 2.4.8 Globalizace, interdepence, liberalizace a integrace 2.4.9 Mikroekonomický pohled 2.4.10 Uznávání českých výrobků v zahraničí a zahraničních výrobků na českém trhu 2.4.11 Základní informace o ochranných známkách
Cíle kapitoly V této kapitole je student seznámen se zahraničně obchodní politikou státu. Jsou zde definovány jednotlivé směry ZOP včetně nástrojů sloužících k jejímu formování. Klíčová slova Protekcionismus, smluvní nástroje, autonomní nástroje, clo, platební dohoda, obchodní dohoda, pásmo volného obchodu, celní unie, společný trh, hospodářská a měnová unie, principy mnohostranného obchodního systému, netarifní nástroje. 21
2.1 Pasivní prostředky zahraničně obchodní politiky státu
Pasivní prostředky
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je hlavním koordinančním orgánem zahraničněobchodní politiky ČR. Česká republika, stejně jako ostatní země světa, má k ovlivňování zahraničního obchodu k dispozici aktivní a pasivní prostředky obchodní politiky. 2.1.1
Další informace
http://www.celnispra va.cz/cz
Cla
Celní správa je státem vytvořený kontrolní a regulační systém, jehož součástí jsou činnosti vymezené celními předpisy. Jejich prostřednictvím stát může ovlivňovat a působit na pohyb zboží ve styku s cizinou a tím také na uskutečňování zahraničního obchodu. Hlavní a základní právní normou řešící celní problematiku je celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb. ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. – úplné znění vyhlášeno pod č. 481/2002 Sb.), který spolu s prováděcími vyhláškami a desítkami dalších obecně závazných právních předpisů, jejichž realizací jsou pověřeny celní orgány, tvoří soustavu celních předpisů. Celní předpisy jsou zveřejněny na webových stránkách celní správy http://www.cs.mfcr.cz pod odkazem „Celní předpisy“. Pojmy a postupy stanovené celním zákonem odpovídají, až na malé výjimky, celnímu zákonu Evropské unie, což je celní kodex Společenství (vydán dne 12. října 1992). Základní a specifické pojmy používané v celním zákonu a předpisech
Celním režimem se označuje účel určitého vývozu zboží v závislosti na jeho dalším předpokládaném užití a nakládání s ním. Z propuštění zboží do určitého celního režimu vyplývají pro deklaranta určitá práva a povinnosti v oblasti dalšího nakládání se zbožím. Pro vývoz zboží celní zákon určuje: režim vývozu – tento režim umožňuje, aby se české zboží , ať už dočasně nebo natrvalo, vyvezlo z ČR, s výjimkou případů uvažovaného dočasného vývozu pro zpracovatelské operace v pasivním zušlechťovacím styku realizovaném v zahraničí. režim pasivního zušlechťovacího styku – tento režim je určen pro dočasné vývozy zboží, které má status českého zboží a má být v zahraničí podrobeno zpracovatelské operaci, po které se ve formě zušlechtěných výrobků bude dovážet zpět do ČR Celní režim tranzitu je režimem, do kterého je třeba propustit zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému. Vnitrozemský tranzit je režimem národního tranzitu, při kterém celním úřadem určení i odeslání je vnitrozemský celní úřad. Celní přestupky a delikty řeší celní zákon v ustanoveních § 293 – 304. Celní prohlášení je úkon provedený ve formě stanovené celními předpisy. Deklarant navrhuje celní režim, do kterého má být zboží propuštěno a jimž oznamuje celnímu úřadu předepsané a požadované údaje k použití tohoto režimu. Jednotná celní deklarace ( známá pod zkratkou „JSD“) je tiskopis předepsaný k podání celního prohlášení v písemné formě na propuštění zboží do celního 22
režimu nebo k ukončení takového režimu ve vybraných případech . Celní sazebník je nařízením vlády, vydaný předpis obsahující nomenklaturu zboží a celní sazby. Režim přepracování pod celním dohledem je stanoven pro případy, kdy se ze zahraničí dováží zboží určené k přepracování a ponechání v tuzemsku s tím, že zpracovatelské operace změní sazební zařazení nebo stav dovezeného zboží a celní dluh bude uhrazen až po přepracování zboží v rámci jeho propuštění do režimu volného oběhu. Dovozní clo z takového zboží se vyměřuje podle celních sazeb platných pro přepracované zboží a z jeho celní hodnoty, zvýšené o náklady na provedení zpracovatelských operací. Celní režim dočasného použití umožňuje, aby dočasně dovezené zahraniční zboží bylo používáno v tuzemsku s úplným nebo částečným osvobozením od cla. Zpět do zahraničí musí být takové zboží vyvezeno v nezměněném stavu, nepočítáme-li jeho opotřebení způsobené používáním v tuzemsku.
V EU je v součastné době 15232 předpisů, v oblasti ZAO je jich 1351 a ročně přibude min. 3000 předpisů. Základní výčet předpisů v celnictví Evropská unie
a) b) c) d) e)
Celní kodex EU – nařízení rady ES 2913/92 Prováděcí předpis k ECK – nařízení rady 2454/93 Integrovaný tarif EU (Taric) – nařízení rady ES 2658/87 Nařízení rady EHS 918/83 o systému společenství pro osvobození od cla Nařízení rady ES 2658/87 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Taric existuje ve formě písemné a elektronické, elektronická podoba je na internetových stránkách EU http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm
Integrovaný tarif (celní sazebník) EU Taric
V ČR po 1. 5. 2004 a) vnitřní obchod v ČR se po 1.5.2004 nezměnil. b) zahraniční obchod EU - po 1. 5. 2004 je možno vyclívat v kterémkoliv státě EU - pro veškeré země mimo EU platí jiné kvóty - na požádání máme nárok do šesti měsíců na vrácení daně. c) intrakomunitární obchod - pokud jsou splněny všechny podmínky platí pro intrakomunitární obchod fakturace bez daně (DPH). Podmínky jsou: - subjekty mající jednotné daňové identifikační číslo (CZ-25458332) - zboží je nakupováno v rámci obchodního styku - zboží má původ v EU – nebo je zboží již propuštěno do volného oběhu EU (bylo již procleno), to zjistíme požádáním o kopii JSD. průběh intrakomunitárního obchodu: 23
Další informace
http://www.czechint. cz/cs/jednotnyspravni-dokladjsd.html
1.krok - podání celního prohlášení na vývozu (na vnitrostátním celním úřadu) ; 2.krok – zboží projede do ČR bez dalších celních kontrol, přijede na vnitrostátní celní úřad v místě dovozu a celník vyměří daň; 3.krok – vyúčtování DPH provedeme v rámci nejbližšího daňového přiznání.
Celní řízení s členskými státy EU Další informace
http://eurlex.europa.eu
Další informace
http://www.intrastateu.cz/intrastat.php
Dne 1. května 2004 zanikla ekonomická hranice mezi ČR a ostatními členy EU a s ní i celní řízení pro obchod s těmito státy. Nejsou povolena žádná cla a poplatky, které by nabývaly účinku tarifních barier obchodu. Kontroly na hranicích však jsou z bezpečnostních důvodů zachovány, dokud se ČR nestane součástí Schengenského prostoru. Přechod zboží nebo služby přes vnitřní hranice EU vyžaduje od obchodníků dvojí evidenci, jednak pro účely DPH (tzv. EU Sales list) a jednak pro statistiku vnitro unijního obchodu (Intrastat). Pravidelné celní kontroly jsou zachovány pouze na vnějších hranicích EU a proto jsou v ČR pravidelné celní kontroly prováděny pouze na mezinárodních letištích. Výrobky podléhající harmonizovaným požadavkům EU musí být vybaveny dokladem o shodě. Český výrobce ručí za případnou škodu způsobenou spotřebiteli vadou svého výrobku kdekoliv v EU. Klady obchodu s členskými státy EU
na celém území vnitřního trhu EU má veškeré české zboží volný přístup bez cel, bez limitování dodávaného množství; odpadá proclívání zboží, prokazování jeho původu a zřizování celních skladů, nejsou třeba žádné povolení pro vývoz a dovoz a různá osvědčení; otevírá se několikanásobně zvětšený trh, nabízejí nové investiční příležitosti; firmy provozují svou činnost ve stabilizovaném podnikatelském prostředí s jasnými pravidly hospodářské soutěže; malé a střední podniky těží z účasti na společných programech EU (možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů).
Zápory obchodu s členskými státy EU
unijní trh je trhem náročných spotřebitelů a vyspělých konkurentů; podnikatelé se musí vyrovnat se zvýšenými nároky na etiku podnikání; vyšší požadavky na plnění technických a pracovních předpisů a norem; dodržování ekologických požadavků; firmy s pomalým růstem produktivity práce a nepružným managementem budou mít problémy.
Celní řízení při obchodu se třetími zeměmi Pro obchod se zeměmi mimo EU je český vývozce nucen postoupit celní řízení, protože ČR nemá, vyjma letišť, žádnou hranici s teritorii mimo EU. Jednotný administrativní dokument vyžadovaný pro celní řízení je shodný s českým JSD. Obchod probíhající po zemi vždy vyžaduje buď transit z/na vstupní/výstupní celnici EU (a celní řízení na vnitrozemské celnici v ČR) anebo plné celní řízení na vstupní/výstupní celnici EU. Jakmile je zboží jednou plně procleno pro vstup do EU, může se pohybovat volně, po celém území celní unie. 24
Příklad: Bude-li americké zboží přepravováno do ČR přes přístav Hamburk, má český dovozce dvě možnosti. Buď proclí zboží u celního úřadu v Hamburku, nebo mu hamburský celní úřad propustí zboží do režimu tranzitu a zboží bude následně propuštěno do volného oběhu některým českým celním úřadem. Také v případě vývozu může být vývozní celní řízení provedeno jak českým celním úřadem, tak v jistých případech i celním úřadem jiné členské země. V každém případě však vyvážené zboží vystoupí z území EU přes zahraniční celní úřad (např. litevský celní úřad na hranici s Ruskou federací).[1]
Praktický příklad
Klady při obchodu se třetími zeměmi
postavení EU v celosvětovém obchodě je potvrzením úspěšnosti unijní obchodní politiky; EU všemi dostupnými způsoby zajišťuje výhodné podmínky pro vývoz unijního zboží na trhy třetích zemí a otevírá svůj trh pro zahraniční zboží; důsledně sleduje dodržování mezinárodních pravidel obchodu a v případech jejich porušování přijímá opatření na ochranu svých zájmů.
Rizika obchodu se třetími zeměmi
české orgány nemohou samostatně rozhodovat o své obchodní politice (ale podílí se svými názory na přípravě a provádění společné obchodní politiky, návrzích nových strategií či právních předpisů), prosazení českých zájmů je při velkém počtu členů EU nesnadné.
2.1.2
Licenční řízení
Licence je druhem úředního povolení, na jehož základě smí podnikatel vyvézt z ČR nebo dovézt do ČR určité množství výrobků. Správním orgánem, který odpovídá za řízení a výkon funkce MPO v oblasti licenčních režimů, je Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu.
Licence se vyřizují na Ministerstvu průmyslu a obchodu
Druhy licencí:
Automatická licence dovolující dovoz nebo vývoz určitého množství výrobků, která slouží ke sledování dovozů nebo vývozů a uděluje se zpravidla na jeden rok ve lhůtě čtrnácti kalendářních dnů ode dne doručení žádosti. Neautomatická licence povoluje dovoz nebo vývoz určitého množství výrobků, na něž se vztahuje množstevní nebo jiné omezení. O žádosti se rozhodne ve lhůtě 30 až 60 dnů od posledního dne lhůty pro podání žádosti stanovené příslušným usnesením vlády. Bezpečnostní licence povolují dovoz nebo vývoz výrobků, jejichž držení a nakládání s nimi je v ČR omezeno z důvodu bezpečnostních nebo jiných důležitých zájmů státu zvláštními právními předpisy.
Zásadním prvkem při rozhodování o udělení licence je ověřování konečného užití a konečného spotřebitele.[1]
2.2
Aktivní prostředky
Hlavním posláním aktivních prostředků je rozvoj obchodu (podpora obchodu, 25
Aktivní prostředky zahraničně obchodní politiky státu
proexportní aktivity), výstavní a publikační činnost. Aktivní autononmí nástroje obchodní politiky je nutno chápat relativně, tj. principem nediskriminace (doložka nejvyšších výhod, národní zacházení. Proto byly vytvořeny proexportní instituce (EGAP, ČEB, CzechTrade) a zavedena pravidla státní podpory vývozu. K systémovému řešení celé oblasti státní podpory exportu se přistoupilo v dubnu 1999, kdy MPO zpracovalo a předložilo vládě ČR koncepční materiál nazvaný „Proexportní politika“. Jeho aktualizovaný text je publikován na serveru http://www.mpo.cz. Po vstupu ČR do EU lze v souladu s praxí ostatních členských států předpokládat další rozvoj těchto aktivit, neboť na rozdíl od společné obchodní politiky EU zůstávají systémy rozvoje obchodu a podpory vývozu dotřetích zemí v působnosti členských států.[1]
2.2.1
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Zahraniční obchod v ČR řídí a koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPO v úzké vazbě na MZV koordinuje zahraničněobchodní politiku ČR a zaujímá řídící úlohu v rámci provývozní politiky ČR. Za tímto účelem MPO podporuje:
Další informace
http://www.mpo.cz
Odstranění tarifních a netarifních bariér vývozu. Vytváří zahraničněobchodní strategie. Podílí se na obchodně-diplomatických aktivitách a na řízení státní proexportní politiky. Financování a pojištění vývozu a adresnou rozvojovou pomoc. V tom úzce spolupracuje s EGAP, ČEB. Informační činnost a poradenství. MPO v této oblasti spolupracuje především s CzechTrade (CT), Czechinvest (CI), CzechIndustry (C]ND), Agenturou pro rozvoj podnikání (ARP) a dalšími stitucemi. Propagaci a prezentaci českých podniků (zejména malých a středních podniků v zahraničí).
MPO v rámci svých pravomocí, v souladu s koncepcí proexportní potitiky schválenou vládou ČR, organizuje na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách finančně zvýhodněnou prezentaci českých vystavovatelů. Informace o veletrzích a výstavách jsou uvedeny ve vystavovatelských katalozích předchozích ročníků, dále na webových stránkách veletržních správ, které příslušné veletrhy organizují. Souhrn informací o všech veletrzích organizovaných ve světě je uveden na stránkách: http://www.expobase.com, nebo: http://www.expodatabase.com. Účast českých vystavovatelů na českých oficiálních účastech v rámci mezinárodních veletrhů v zahraničí je finančně zvýhodněna. V současné době obdrží každý vystavovatel, který splní základní předpoklady pro účast v rámci české oficiální účasti označením své expozice logem ČR a vystavením zboží českého původu, finanční příspěvek na krytí nájmu čisté výstavní plochy. Ve snaze zvýhodnit malé a střední podnikatele prostřednictvím realizační firmy malým a středním podnikům do 250 zaměstnanců vyplácí MPO 100% částky za nájem výstavní plochy do výše 100 000 CZK na jednoho vystavovatele. Podnikům, které nesplňují kritéria velikosti malého a středního podniku, pak pouze 50% částky za nájem výstavní plochy, rovněž tak do výše 100 000 CZK na jednoho vystavovatele. MPO hradí náklady spojené s doprovodnou propagací ve výši 100%. Rozsah finanční pomoci firmám je a bude závislý na výši přidělených finančních prostředků ze státního rozpočtu, takže 26
výše finanční pomoci, ale i formy se mohou měnit. K zajištění propagačních aktivit MPO vydává nebo nakupuje k další distribuci především na veletrzích a výstavách v zahraničí tiskové materiály. Pro snadnější orientaci zahraniční podnikatelské sféry v České republice vydává dvakrát měsíčně časopis CBT (Czech Business and Trade), a to v pěti jazykových mutacích, dále reprezentační publikaci Doing Business in the Czech Republic, praktickou publikaci Business Guide v pěti jazykových mutacích. MPO má dále k dispozici řadu drobných publikací představujících Českou republiku nejen jako spolehlivého obchodního partnera, ale také jako zajímavou zemi s bohatou historií a kulturou. Pro českou podnikatelskou sféru vydává MPO časopis 0KM - Obchod - kontakt - marketing, který obsahuje informace z oblasti právní a finanční. Poskytuje rovněž teritoriální informace, včetně obchodních příležitostí a kontaktů.[1] 2.2.2
Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade)
Česká národní proexportní agentura CzechTrade má za úkol poskytovat služby, které stát nabízí v rámci své proexportní politiky. Vznikla jako organizace MPO k 1. květnu 1997 a je vládní institucí. Je jedním ze tří oficiálních pilířů státní proexportní politiky (vedle ČEB a EGAP). Její poslání je analogické podobným organizacím v zemích EU. V nabídce služeb jsou i tři ucelené oblasti - exportní informace, exportní poradenství a vzdělávání a individuální asistence českým firmám. Jednou z klíčových služeb, která je zaměřena na zvýšení exportní schopnosti a konkurenceschopnosti českých firem, jsou přímé služby zahraničních kanceláří. CzechTrade má 33 zahraničních kanceláří s působností v 36 zemích, které poskytují aktuální a ověřené informace z těchto teritorií, mapují obchodní příležitosti a nabízejí individuální asistenční služby pro váš úspěšný export. Přínos služeb zahraničních kanceláří ocení zejména malé a střední podniky, které si nemohou dovolit provozovat své vlastní zastoupení přímo v zahraničí. Českým firmám poskytuje CzechTrade prostřednictvím zahraničních kanceláří služby například při vyhledávání obchodních kontaktů, ověření bonity zahraniční firmy, zpracování průzkumu trhu, zajištění prezentace nabídky zákazníkům v zahraničí, organizaci úvodního obchodního jednání v zahraničí atd. Ověření zájmu o nabízený produkt je nejžádanější službou CzechTrade; klient získá na daném zahraničním trhu přímou zpětnou vazbu o příležitostech. Služby v oblasti poradenství a vzdělávání tvoří samostatnou ucelenou skupinu v nabídce CzechTrade. Exportní informace o příležitostech na zahraničních trzích jsou volně k dispozici prostřednictvím webových stránek http:/www.czechtrade.cz. V reakci na dynamicky se vyvíjející okolní prostředí a s ohledem na požadavky klientů agentura CzechTrade úspěšně prošla certifikací systému managementu kvality dle normy ISO 9001:2000 u mezinárodně renomované společnosti Det Norske Veritas. Kroky nutné k získání certifikátu měly přímý dopad na samotné fungování agentury, která tak vyšla vstříc požadavkům svých klientů na zvýšení kvality poskytovaných služeb. CzechTrade se stala třetí evropskou agenturou na podporu obchodu v Evropě, která má systém řízení a služeb certifikován podle standardů norem ISO.[1] 27
Czech Trade Další informace
http://www.czec htrade.cz
Exportní garanční a pojišťovací společnost Praha
2.2.3
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP)
Další informace
Základním posláním Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP) je ochrana vývozců a bank financujících vývoz proti riziku nezaplacení ze strany zahraničních kupujících v důsledku komerčních a teritoriálních (politických) příčin.
http://www.egap .cz
Založení a rozvoj EGAP Byla založena jako první instituce s cílem poskytnout našim vývozcům podporu formou úvěrového pojištění, která je obvyklá ve vyspělých tržních ekonomikách v únoru 1992. Základní kapitál EGAP činí 1 300 mil. CZK. Jeho součástí je i 500 mil. CZK jako majetková účast EGAP v dceřiné společnosti České exportní banky, a.s. (ČEB). Rizika ohrožující zaplacení pohledávek
Země jsou klasifikovány do sedmi rizikových kategorií
V souvislosti s členstvím České republiky v Konsensu OECD EGAP respektuje jednotný režim řazení zemí do kategorií podle jejich rizikovosti. Jednotný systém řazení zemí do kategorií přitom tvoří vzájemně provázaný celek s metodikou tvorby pojistných sazeb, kterou je EGAP vázán podobně jako státní úvěrové pojišťovny ostatních členských zemí. Rizika, která ohrožují úhradu pohledávky českého vývozce u zahraničního dlužníka, mohou být dvojí: teritoriální (politická) a komerční. Teritoriální rizika ohrožující splatnost zahraničních pohledávek českých vývozců a omezující výnosnost zahraničních investic českých právnických osob vyplývají z politické, finanční a makroekonomické situace země zahraničního dlužníka, případně třetí země, a mají z hlediska obchodních partnerů povahu vyšší moci. Jsou to zejména:
Rizika, které ohrožují zaplacení pohledávek
nezaplacení pohledávky v důsledku politických událostí v zemi sídla dlužníka, jako je válka, občanská válka, revoluce, povstání, občanské nepokoje, stávka atd.; nemožnost transferu úhrad do ČR v důsledku vážných ekonomických potíží země sídla kupujícícho, vyhlášení její platební neschopnosti, zavedení moratoria na platby nebo devizového režimu, omezujícího transfer úhrad do zahraničí; administrativní rozhodnutí orgánů státu dlužníka, které bez zavinění dlužníka znemožnilo realizaci kontraktu nebo jeho zaplacení (například odebrání dovozní nebo vývozní licence, zrušení nebo odebrání jiných vydaných povolení nezbytných k realizaci kontraktu, zmrazení vkladů a podobně) ; administrativní a politická opatření ve třetích zemích, jejichž prostřednictvím se realizuje kontrakt, případně platby, která znemožní realizaci kontraktu nebo transfer plateb do ČR (například embargo nebo omezení pohybu zboží nebo transferu úhrad atd.) ; přírodní katastrofa, v jejímž důsledku nebyla zaplacena pohledávka bez zavinění dlužníka. Komerční rizika, vyplývající z ekonomické a finanční situace kupujícího, jsou: 28
doložená platební neschopnost kupujícího; platební nevůle; konkurzní řízení na jmění kupujícího nebo odmítnutí konkurzního řízení na základě nedostatku konkurzní podstaty s tím, že pohledávky pojištěného byly do konkurzního řízení zahrnuty a pojištěný utrpěl majetkovou újmu; soudní vyrovnání mezi kupujícím a jeho věřiteli s tím, že pohledávky pojištěného byly do tohoto vyrovnání zahrnuty a pojištěný utrpěl majetkovou újmu; mimosoudní vyrovnání mezi kupujícím a jeho věřiteli s tím, že pojištěný utrpěl majetkovou újmu.
Přehled pojistných produktů a) Pojistné produkty pro pojišťování středně a dlouhodobých úvěrů pro vývoz strojů a zařízení, investičních celků, stavebních prací a investic v zahraničí. b) Vývoz strojů, zařízení a investičních celků vyžaduje poskytnout odběrateli úvěr se splatností delší než dva roky, v některých případech je obvyklá splatnost až 12 let po ukončení dodávek. EGAP nabízí pojištění rizik spojených se splácením těchto úvěrů i ostatních finančních nástrojů souvisejících s finančním zabezpečením vývozu. EGAP pojišťuje tyto úvěry a záruky proti teritoriálním rizikům nebo kombinaci teritoriálních a dlouhodobých komerčních rizik. c) Pojištění především pro malé a střední podniky a pro všechny ostatní výrobce potravin, materiálů, polotovarů, spotřebního i strojírenského kusového zboží. d) Vývozy a prodeje do tuzemska se uskutečňují na krátkodobé úvěry do jednoho roku; nabízí EGAP pojištění krátkodobých pohledávek. Jedním typem pojištění lze zabezpečit pohledávky proti riziku nezaplacení ze strany domácích i zahraničních kupujících i proti teritoriálním rizikům ve většině zemí. e) Výhodným doplňkem k pojištění pohledávek je možno sjednat i pojištění úvěru na předexportní financování výroby, což výrobci umožní přístup ke zvýhodněnému financování výroby pro vývoz.
Pojistné produkty EGAP-u
Novinkou v pojištění krátkodobých pohledávek je přímá elektronická komunikace klientů s pojišťovnou EGAP On Line (EOL). EOL umožňuje klientům přímý přístup do databáze dlužníků (cca 44 milionů dlužníků z celého světa) s možností automatického potvrzování úvěrových limitů obsažených v databázi. Systém znamená významné urychlení vyřizování úvěrových limitů a úsporu administrativních nákladů na straně klienta i na straně pojišťovny.[1] 2.2.4
Česká exportní banka, a.s. (ČEB)
Je specializovanou bankovní institucí státní podpory vývozu se 100% státní majetkovou účastí. Založena byla v roce 1995 s cílem zajistit dlouhodobé financování objemově významných vývozních kontraktů českých exportérů za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků a výše úrokových sazeb. Od svého založení prošla vývojem. V jeho konci je schopnost poskytnout komplexní finanční služby spojené s financováním vývozu bez ohledu na komoditu, hodnotu financovaného vývozu, délku splatnosti poskytnutých úvěrů, a financovat vývoz téměř do všech zemí. Působí především v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů, t. j. v oblasti, ve které se vlády vyspělých zemí shodly na dodržování pravidel vytvářejících podmínky 29
Česká exportní banka Praha Další informace
http://www.ceb. cz
pro prostředí pro konkurenceschopnost jejich dodávek co do kvality a rychlosti, nikoli co do míry podpory státu v zemi sídla vývozce. Finanční služby související s vývozem zahrnují především bankovní záruky, otevírání akreditivů, zajišťovací operace a financování místních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce. Význam bankovních záruk je zřejmý především v kombinaci s ostatními produkty exportního financování zvláště dlouhodobého charakteru. Neplatební záruky exportní banka vystavuje podle konkrétních podmínek obchodních případů ve prospěch zahraničních beneficientů. Lze je i kombinovat a jsou vydávány, pokud jsou podmínkou uskutečnění obchodního případu. Podmínky pro poskytnutí financování vývozu ČEB: Jaké jsou podmínky pro financování vývozu ČEB
Žadatel o financování vývozu musí být právnickou osobou se sídlem v ČR. Je povinen předepsaným způsobem prokázat účelovost budoucího možného využití bankovních produktů na financování vývozu výlučně v přímé souvislosti s konkrétním vývozním případem. Musí mít pojištěna vývozní úvěrová rizika svého vývozního případu příslušným typem pojištění EGAP. ČEB naváže spolupráci pouze s těmi vývozci, kteří mají vyrovnané své závazky vůči státu a svým zaměstnancům. Jsou řádnými plátci zdravotního a sociálního pojištění. Dodržují platební kázeň při splácení komerčních úvěrů, pokud je čerpají. Jsou schopni výpisem z obchodního rejstříku prokázat svou právní subjektivitu a průhledné vlastnické vztahy (ČEB nemůže poskytnout exportní financování v případě, že existuje majetkové nebo personální propojení mezi vývozcem a dovozcem). Prokáží uspokojivou kapitálovou strukturu a aktivně podnikají alespoň jeden ucelený kalendářní rok.
Spolupráce vývozce s ČEB Jednání s ČEB zahajuje vývozce tím, že předloží řádně vyplněnou Žádost o zvýhodněné financování, jejíž aktuální znění lze získat na webových stránkách ČEB, na požádání e-mailem, nebo ji vývozci ČEB v tištěné podobě zašle poštou. Jejímu řádnému vyplnění a kompletaci všech příloh, které ČEB požaduje, je třeba věnovat velkou pečlivost. Bližší informace o nabízených produktech a jejich právním rámci, o možnostech jejich vzájemné kombinace jsou na webu ČEB, spolu s podmínkami pro poskytnutí financování vývozu, kontakty na odpovědné pracovníky, úplným přehledem služeb ČEB a sazebníkem cen. [1] Česká centra
2.2.5
Další informace
Česká centra v zahraničí jsou řízena Správou českých center (SČC). Své aktivity zaměřují na: - kulturu a vzdělání, včetně výuky českého jazyka; - podporu aktivního cestovního ruchu; - podporu mezinárodní ekonomické spolupráci ČR, zejména exportu prostřednictvím organizace různých výstav, prezentací, seminářů, sympozií, přednášek, konferencí, setkání podnikatelů, včetně koktejlů a recepcí.
http://www.czec hcentres.cz/
Česká centra
30
V roce 2010 ČR měla Česká centra v dvacetitřech zemích, přičemž v Německu jsou celkem tři (Berlín, Dusseldorf, Mnichov); v Rusku do Českého centra patří rovněž Obchodně-technické středisko a hotel Český dům.[1]
2.2.6
Průmyslové svazy, obchodní komory, podnikatelská sdružení a poradní orgány
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPD) Svaz průmyslu a dopravy ČR je nestátní dobrovolnou organizací sdružující zaměstnavatele a podnikatele zejména z oblasti průmyslu a dopravy. Posláním Svazu je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády ČR a vytvářet dobré podmínky pro dynamický rozvoj podnikání v ČR. Předmětem jeho činnosti je: - nabídka informačních, analytických a technicko-organizačních služeb; - organizace výchovné, vzdělávací a poradenské činnostireprezentace a prosazování zájmů členů v zahraničí; - spoluprací s podnikatelskými a profesními zahraničními svazy; - navazování přímých styků českých i zahraničních podnikatelských subjektů včetně organizování podnikatelských misí; - prezentace členů na vybraných veletrzích a výstavách, konferencích a odborných seminářích.
Průmyslové svazy, obchodní komory, podnikatelská sdružení a poradní orgány
Další informace
http://www.spcr.cz
Kromě toho v ČR rozvíjí její činnost mnohé oborově specializované svazy, například Svaz elektrotechniky, Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské technologie a další.
Hospodářská komora ČR
Hospodářská komora České republiky (HK ČR)
Další informace
Je zřízena podle zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění a sdružuje velké, střední i malé podniky všech podnikatelských oborů v okresních a krajských komorách a živnostenských společenstvech. Služby kontaktních míst Hospodářské komory České republiky lze využít v 97 provozovnách okresních, regionálních a krajských hospodářských komor a živnostenských společenstev vybavených pro kontakt s klienty a to v 76 městech po celé České republice.
http://www.komora.c z
. Hlavním úkolem je podpora exportu a podpora malého a středního podnikání. Podpora exportu je založena na organizování podnikatelských misí do zahraničí a kontaktních jednáních zahraničních podnikatelů s českými partnery. Na základě dohod se zahraničními partnerskými organizacemi vytváří komora hospodářské výbory, kterých působí v současnosti čtrnáct (česko-japonský, španělský, čínský, indický, srílanský, filipinský, saudskoarabský, libanonský, korejský, řecký, kubánský, indonéský, íránský, slovenský). Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOČR) Je to nezávislé, dobrovolné a otevřené sdružení právnických a fyzických osob působících v obchodě, v cestovním ruchu a v odvětvích a oborech navazujících, které se sdružily na ochranu a prosazování svých hospodářských a sociálních zájmů. V současné době reprezentuje téměř 4000 právních subjektů a patří z hlediska počtu podniků a jejich zaměstnanců k největším profesním sdružením v ČR. Podrobnější informace viz http://www.socr.cz. Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR (SOVAČR) Sdružuje právnické a fyzické osoby působící v oblasti organizování veletrhů a 31
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Další informace
http://www.socr.cz.
Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR
výstav. Má dnes 36 členů; jsou mezi nimi vlastníci největších veletržních a výstavních areálů v ČR (Veletrhy Brno, INCHEBA Praha, ABF Praha, M.I.P. Group, Výstaviště České Budějovice aj.) Další informace
http://www.czechfair s.cz
Svaz českých a moravských výrobních družstev
SOVA si stanovila zejména tyto priority: - zvyšování úrovně a kvality veletrhů a výstav; - prohlubování kvalifikace zejména managementu organizátorů veletrhů a výstav veletržních správ a realizátorů akcí; - vytváření jednotného způsobu užívání veletržních a výstavních dat; - sjednocení veletržní profesní terminologie; - sjednocení kategorizace mezinárodních veletrhů; - veletrhů s mezinárodní účastí, regionálních akcí. Podrobnější informace viz http://www.czechfairs.cz.
Další informace
http://www.scmvd.cz
Česká rada na podporu podnikání a exportu Další informace
http://www.mpo.cz
Institut mezinárodního obchodu, dopravy informace a Další spedice http://www.busscont act.cz/detail/53707institutmezinarodnihoobchodu-dopravy-aspedice-o-p-s
Svaz česko-moravských výrobních družstev (SČMVD) Výrobní družstva mají v ČR dlouholetou tradici a jako představitelé malého a středního podnikání si stále udržují významnou pozici v české ekonomice. Základním předmětem činnosti je výroba a prodej širokého rozsahu spotřebního zboží, stavebních prvků, strojů a nástrojů, potřeb pro zemědělce, polotovarů, stavebních prací a poskytování služeb. Česká rada na podporu podnikání a exportu (ČRPE) Rada vznikla na podnět MPO a zahájila činnost v dubnu 2002 jako poradní a konzultativní orgán pro podporu podnikání a exportu za účasti ministerstev průmyslu a obchodu, financí, zahraničních věcí, práce a sociálních věcí, zemědělství, místního rozvoje, SPD ČR, HK ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, ČEB, EGAP a.s., Českomoravské záruční a rozvojové banky a rezortních agentur CzechInvest, CzechTrade, CzechIndustry, Agentury pro rozvoj podnikání, Správy českých center, Centra pro regionální rozvoj a České centrály cestovního ruchu. V dosavadní činnosti se ČRPE soustředila na zlepšení informovanosti, komunikace a spolupráce mezi zúčastněnými institucemi při realizaci úkolů hospodářské politiky a na uskutečnění společných projektů. Z její iniciativy byly počátkem roku 2002 zahájeny dva společné projekty: integrovaný informační systém pro podnikatele a exportéry a zároveň zahájila činnost Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu – CEBRE (Czech Bussines Reprezentation). Jejím hlavním posláním je asistence českým podnikatelským subjektům v záležitostech fungování Evropské unie a jejích struktur. Institut mezinárodního obchodu, dopravy a spedice (IMODS) Institut mezinárodního obchodu, dopravy a spedice je specializovanou institucí, která se dlouhodobě zabývá proexportním vzděláváním. Je certifikována MŠMT ČR v oblasti následujících rekvalifikačních kurzů: - Manažer zahraničního obchodu; - Manažer mezinárodní dopravy a zasílatelství; - Celní deklarant. Posluchači mají možnost získat po absolvování kurzu certifikaci „Manažer zahraničního obchodu“, „Manažer mezinárodní dopravy a zasílatelství“ nebo „Celní deklarant“. Vzhledem k tomu, že IMODS získal v dubnu 1999 certifikaci IES – 32
International Education Society stupeň BB, mohou posluchači obdržet i certifikát této instituce. IMODS pořádá dlouhodobé certifikované kurzy i krátké semináře v úzké spolupráci s CzechTrade a obchodními komorami. V zaměření na potřeby zahraničního obchodu IMODS nabízí také kvalifikovanou jazykovou výuku.[1] 2.2.7
Ostatní instituce a nástroje aktivní obchodní politiky Czech Invest
Česká agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) Na základě novely zákona č. 47/2002 o podpoře malého a středního podnikání rozhodl ministr průmyslu a obchodu v květnu 2003 o zřízení České agentury pro podporu podnikání a investic. Tato agentura vznikla sloučením Agentury pro rozvoj podnikání (ARP), Agentury pro rozvoj průmyslu (CzechIndustry) a Agentury pro zahraniční investice (CzechInvest).
Další informace
http://www.czechinv est.org
Česká agentura pro zahraniční investice – CzechInvest má jako prioritu své činnosti podporu přílivu přímých zahraničních investic do ČR, především do zpracovatelského průmyslu. Zároveň se zabývá propagací ČR jako země vhodné pro zahraniční investice. CzechInvest má k dispozici čtrnáct regionálních informačních míst v ČR a osm zahraničních zastoupení (Velká Británie, Francie, Německo, USA – Chicago a Kalifornie, Japonsko, Brusel a Hongkong). CzechInvest má odbor investičních projektů, investičních pobídek, odbor průmyslových regionů a nemovitostí a odbor podpory subdodavatelů. Velmi aktivně se podílí na programu podpory rozvoje průmyslových zón a na programu podpory subdodavatelů. Podrobnosti jsou publikovány na http://www.czechinvest.org.[1]
2.3
Bilaterální prostředky zahraničněobchodní politiky
Nejčastěji používanými klasickými prostředky bilaterální (dvoustranné) zahraničněobchodní politiky jsou obchodní smlouvy a dohody, dohody o volném obchodu, dohody o zamezení dvojího zdanění, dohody o podpoře a ochraně investic, dohody o hospodářské a vědecko-technické spolupráci a obchodní činnosti smíšených orgánů. Bilaterální a multilaterální obchodní politika nemohou být striktně oddělitelnými kategoriemi. Obě působí zároveň a navzájem se ovlivňují. Například závazky, které ČR přijala vstupem do WTO, mají rovněž zásadní význam při uzavírání bilaterálních smluv.[1] 2.3.1
Obchodní smlouvy a dohody
ČR jako členská země Světové obchodní organizace (WTO) přijala závazná pravidla obchodu a řešení otázek s obchodem souvisejících, které se vztahují i na sjednávaní dvoustranných dohod. ČR má uzavřeny bilaterální obchodní smlouvy téměř se všemi významnými obchodními partnery. Většina obchodních smluv je založena na základním principu WTO, doložce nejvyšších výhod, a stanoví režim pouze pro bilaterální obchod s výrobky, které mají původ v jednom ze smluvních států podle nepreferenčních pravidel původu, nebo jsou tam určeny. Zacházení podle doložky nejvyšších výhod 33
Bilaterární prostředky zahraničněob chodní politiky
je vlastně režim, který smluvní státy poskytují výrobkům především na hranici, tj. při vstupu do (dovoz), výstupu z (vývoz), či průjezdu (tranzit) jejich celním územím. Při existenci bilaterální smlouvy založené na doložce nejvyšších výhod má český exportér právo domáhat se toho, aby na dovoz českých výrobků do příslušného teritoria byla uplatněna pouze taková tarifní a netarifní opatření, která jsou uplatňována na výrobky z jakékoli třetí země. Rovněž metody uplatňování zmíněných tarifů a všechna pravidla a formality týkající se dovozu nesmí být diskriminační. Přestože režim je uplatňován především na hranici, jeho součástí je i zákaz uvalení přímých a nepřímých daní či jiných poplatků na dovážené výrobky, a dále povinnost nediskriminačního uplatňování všech právních předpisů a požadavků, které se týkají nákupu, prodeje, dopravy, distribuce či užití výrobku ve srovnání s jejich uplatňováním na domácí výrobky.[1]
Preferenční obchodní dohody Další informace
http://www.celnispra va.cz/cz/clo/puvodzbozi/Stranky/prefer encni-predpisy-adohody.aspx
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
2.3.2
Preferenční obchodní dohody
Větší část obratu zahraničního obchodu ČR se uskutečňuje na základě preferenčních obchodních smluv – smluv o celní unii či oblasti volného obchodu. ČR měla uzavřenou smlouvu o celní unii se Slovenskem (SR). Celní unie mezi ČR a SR skončila dnem společného vstupu do Evropské unie, to znamená k 1. květnu 2004. Celní unie jednoznačně prokázala, že spolupráce Slovenské republiky a České republiky je oboustranně potřebná a užitečná. Zkušenost uplynulých let potvrdila, že uzavření smlouvy byl moudrý čin, přestože z hlediska teorie to byla celní unie zvláštního druhu. Tvořily ji dva územní celky, dříve vzájemně velmi úzce hospodářsky propojené. A přestože obchodní výměna probíhala bez cel, hranice tu byla. Na ní docházelo k nemalým ztrátám, už jen čekáním kamionů na odbavení. Nebylo dosaženo toho, co budeme mít po vstupu do EU, totiž průjezdnou hranici bez čekání. Smlouva také předpokládala velmi úzkou spolupráci v řadě odvětví, především v agrárním sektoru. Dokonce se předpokládala společná zemědělská a dotační politika. Bohužel zůstalo jen u přání. Naproti tomu lze pozitivně hodnotit spolupráci v oblasti průmyslu. Mezi Ministerstvem hospodárstva SR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR byla uzavřena meziresortní smlouva, která přežije celní unii. Oblast volného obchodu vytvářejí dva nebo více států, které mají zájem podpořit vzájemné obchodní vztahy tím, že postupně odstraní tarifní a netarifní překážky obchodu. Ke vzniku oblasti volného obchodu postačuje liberalizovat podmínky obchodu u převážné většiny komodit. Oblast volného obchodu usnadňuje vnitřní toky zboží a přitom zůstává zachována autonomie v uplatňování obchodní politiky vůči třetím státům a neustanovuje se jednotné celní území.[3] Liberalizační kroky, které preferenční obchodní dohoda zakládá, se mohou vztahovat výlučně na výrobky s původem ve smluvních stranách dohody. Z toho důvodu je k dohodě připojen také protokol o původu zboží, který velmi podrobně definuje, za jakých okolností lze zboží pokládat za původní, a může proto využívat preferenční podmínky obchodu, které dohoda vytváří. Celní unii vytvářejí dva nebo více států, které se rozhodly pro těsnější ekonomickou integraci a společný postup v obchodních vztazích. Podstatným rysem je skutečnost, že se členské státy celní unie vzdávají v oblasti obchodní politiky své suverenity a autonomního rozhodování. Celní unií se vytváří jednotné celní území bez vnitřních tarifních a netarifních překážek. Členské státy uplatňují společnou obchodní politiku vůči třetím státům a využívají společný celní sazebník. Jednotný postup navenek zajišťuje společný nadnárodní orgán, kterému členské státy delegují obchodněpolitické pravomoci. [1] 34
2.3.3
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Smyslem uzavírání smluv o zamezení dvojího zdanění je podpořit mezinárodní hospodářskou spolupráci tím, že plátci daně budou ve státě svého sídla či bydliště vyloučeni ze zdanění těch příjmů, které byly smlouvou přenechány ke zdanění ve druhém smluvním státu, případně že daň, kterou zaplatili podle smlouvy ve druhém smluvním státu, bude započtena do celkové daňové povinnosti ve státě sídla nebo bydliště. Smlouvy, které uzavřela ČR s ostatními zeměmi, vycházejí z modelů OSN a OECD. V současné době máme uzavřeny smlouvy prakticky se všemi státy EU, většinou států OECD a s celou řadou dalších zemí. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění se vztahují na všechny daně z příjmu nebo ze zisku, které se ve smluvních státech vybírají (na straně ČR je to daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob, u druhého smluvního státu záleží na vnitrostátní úpravě). Některé smlouvy upravují rovněž daně z majetku (na straně ČR jde o daň z nemovitostí). Rozsah úpravy jednotlivých smluv se soustředí především na stanovení pravidla, podle kterého vybere daně u jednotlivých typů příjmů buď stát zdroje, nebo stát příjemce, nebo v jakém poměru provedou zdanění oba státy. U zisků z obchodní a průmyslové činnosti podniku je zpravidla stanoveno, že jsou zdaňovány ve smluvním státě, ve kterém má podnik sídlo. Ve druhém státu mohou být takové zisky zdaněny, jestliže tam byly dosaženy prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území tohoto státu. Pro účely smlouvy bývá rovněž zařazena definice pojmu stálé provozovny a doplňující ustanovení pro výpočet zisku stálé provozovny. Odchylně od této zásady jsou zdaňovány zisky z mezinárodní lodní a letecké dopravy. Tady zpravidla platí, že daně vybírá stát, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.[1] 2.3.4
Dohody o podpoře a ochraně vzájemných investic
Součástí širší exportní strategie firem může být rovněž přenesení výroby či kterékoli fáze činnosti firmy za hranice ČR. V tomto pojetí jsou dohody o podpoře a ochraně investic rovněž obchodně-ekonomickým nástrojem. Základem všech dohod je definice investice a investora. Investice je definována hodnotově, tj. jako jakékoli aktivum, které investor v souvislosti se svými ekonomickými činnostmi investoval na území hostitelské smluvní strany v souladu s jejími právními předpisy. Limit vázanosti aktiv na ekonomickou činnost investora je považován za záruku vyloučení osobního majetku zahraničních osob (investorů) z režimu dohody. Téměř všechny dohody upravují pouze přímé investice investorů druhé smluvní strany, výjimečně se dohody s některými státy vztahují rovněž na investice investorů smluvních stran uskutečněné prostřednictvím osob z třetích zemí. Investorem jsou fyzické a právnické osoby. U fyzické osoby je kritériem občanství druhé smluvní strany a u právnické osoby skutečnost, že jde o osobu druhé smluvní strany podle jejího právního řádu, která má sídlo na jejím území.[1]
2.4
Mnohostranná obchodní politika po vstupu do EU
Obchodněpolitický režim ČR a jeho nástroje jsou v současné době založeny na závazcích ČR ve WTO. Přístupem ČR k EU však samostatné české závazky obsažené v listině koncesí pozbudou platnosti, zatímco závazky EU budou 35
Další informace
http://cds.mfcr.cz/cp s/rde/xchg/SID3EA9846BF7037535/cds/xsl/za mezeni_dvojimu_zd aneni.html
Dohody o podpoře a ochraně vzájemných investic Další informace
http://www.mvcr.cz/ clanek/stejnopisysbirkymezinarodnichsmluv aspx
modifikovány. Prakticky tedy v oblasti tarifní politiky ČR převezme vnější celní sazebník EU. Stejný přístup bude v této oblasti zachován u preferenčních dohod, kde bude ČR uplatňovat k jednotlivým třetím zemím celní sazby podle stávajících preferenčních sazeb EU. V oblasti netarifní (množstevní omezení, povolené exportní subvence, vnitřní dotace a další opatření) budou po rozšíření EU odpovídajícím způsobem navýšeny závazky EU ve WTO. Jejich vnitřní rozdělení bude přitom provedeno Evropskou komisí.[1] Světová obchodní organizace
Další informace
http://www.wto.com
2.4.1
Světová obchodní organizace (Word Trade Organisation – WTO)
Podepsáním Dohody o zřízení Světové obchodní organizace v Marrakéši 15.dubna 1994 bylo završeno mnohaleté úsilí o doplnění a přeměnu Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) od 1.ledna 1995 v mezinárodní organizaci WTO. Zároveň byly přijaty výsledky tzv. Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání tvořící náplň činnosti WTO. ČR se stala jedním z původních členských států WTO. V současné době má WTO 148 členů a více než třicet dalších států jedná o svém přístupu k ní. Organizace spravuje dohody WTO, je fórem pro mnohostranné obchodní negociace, zabývá se obchodními spory, monitoruje národní obchodní politiky, poskytuje technickou asistenci rozvojovým zemím a spolupracuje s jinými mezinárodními organizacemi. V organizační struktuře WTO je nevyšším orgánem Konference ministrů členských států, která se schází alespoň jednou za dva roky je oprávněna přijímat rozhodnutí ve všech otázkách vztahujících se k mnohostranným obchodním dohodám. Mezi základní cíle WTO patří napomáhat volnému obchodu, vytvářet prostor pro obchodní negociace členských států a zabezpečovat řešení případných sporů mezi nimi. WTO je základním smluvním rámcem, v němž ČR realizuje svou obchodní politiku. Mezinárodně smluvní závazky vyplývající z Uruguayského kola jednání byly následně rozpracovány ve vnitřním právním řádu. Současným největším úkolem WTO je úspěšné dokončení nových mnohostranných jednání o liberalizaci obchodu. Bližší informace o činnosti WTO i jejích členských států je na webové stránce WTO, z hlediska postupů ČR na stránce http://www.mpo.cz .[1] 2.4.2
Instituce OSN UNECE UNCTAD ITC UNCTAD/WTO Další informace
http://www.osn.cz/s ystemosn/programy-adalsi-organy-osn
Instituce OSN, regionální a speciální agentury a jiné organizace působící v mezinárodním obchodu
Organizace spojených národů je nejen nejdůležitější politickou organizací světa, ale její orgány a agentury přímo a nepřímo ovlivňují i oblast mezinárodního obchodu. Řízení ekonomických záležitostí OSN se do určité míry soustřeďuje do Hospodářské a sociální rady. Výhradně se otázkami mezinárodního obchodu zabývá Světová obchodní organizace. Mezinárodní obchod je velmi důležitou součástí agendy regionálních komisí, specializovaných agentur a mezinárodních finančních institucí. Informace o OSN a jejich agenciích lze získat v Informačním centru v Praze (UNIC Prague) – podrobnosti viz http://www.osn.cz/system-osn/programy-a-dalsiorgany-osn . 36
Evropská hospodářská komise (United Nations Economic Commision for Europe-UNECE) UNECE (česká zkratka EHK) je jednou z pěti regionálních komisí OSN. Primárním cílem je podpora širší ekonomické spolupráce mezi členskými zeměmi. Jejich činnost je soustředěna na zpracování ekonomických analýz, oblast životního prostředí a lidských sídel, statistiky, udržitelné produkce energie, rozvoj obchodu, průmyslu a podnikání, oblast dřevařství a dopravy. EHK se podílela významně i na přijetí Úmluvy OSN a smlouvách o mezinárodní koupi zboží z roku 1980, která se stala závaznou i pro právní řád ČR.
Konference OSN pro obchod a rozvoj – KOR (United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD) Je stálou mezivládní organizací a zároveň základním orgánem Valného shromáždění OSN v oblasti obchodu a rozvoje. Hlavními cíli organizace jsou rozvoj obchodu, investic a příležitostí pro rozvojové země, a dále pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů souvisejících s celosvětovými globalizačními procesy a nutností zlepšení jejich integrace do světové ekonomiky. UNCTAD se na svém poli působnosti zaměřuje především na výzkumné aktivity, politické analýzy, mezivládní diskuze, technickou spolupráci a vzájemnou součinnost s nestátními organizacemi a obchodním sektorem. Technická spolupráce zvyšuje lidské a institucionální kapacity rozvojových a transformujících se zemí za účelem posílení jejich politického a institucionálního prostředí pro rozvoj. Zlepšuje také schopnost zemí zapojit se plně do světové ekonomiky. Dále pomáhá rozvojovým zemím lépe pochopit a řešit mezinárodní ekonomické problémy a posiluje jejich negociační schopnosti v oblasti mezinárodního obchodu, financí a investic. Význam UNCTAD pro ČR spočívá v tom, že slouží jako zdroj ekonomických informací o rozvojových zemích s transformující se ekonomikou, které jsou publikovány formou různých teritoriálních a komoditních statistik, studií, přehledů a projektů. Mezinárodní obchodní středisko (International Trade center – ITC UNCTAD/WTO) ITC se zaměřuje na rozvoj technické spolupráce s rozvojovými zeměmi a zeměmi s transformující se ekonomikou za účelem podpory obchodu, zejména plného rozvoje jejich vývozního potencionálu a zefektivnění dovozních operací. Činnost ITC je zaměřena na vytvoření efektivních programů na podporu vývozu v šesti základních oblastech: rozvoj výrobního programu a uvedení produktu na trh; rozvoj služeb podporujících obchod; marketingové informace; rozvoj lidských zdorojů; řízení nákupu a dodávek ze zahraničí; vytvoření efektivních strategií na podporu exportu v souladu s vyhodnocením konkrétních potřeb jednotlivých regionů. ITC na základě konkrétních žádostí vlád rozvojových zemí s transformující se ekonomikou( vesměs bývalé socialistické země) realizuje projekty zaměřené na vybrané oblasti na národní, regionální a transregionální úrovni. Hlavními výstupy činnosti jsou již zmíněné projekty, dále publikace na podporu exportu a řada „nástrojů“ k prohloubení proexportních aktivit podniků.[1]
37
2.4.3 Specializované agentury a programy OSN WIPO FAO UNIDO UNDP UNEP ISO UNPD Další informace
http://mezinarodniorganizace.wz.cz/os n/programyosn/programyosn.html
Další informace
http://www.mzv.cz/r ome/cz/o_velvyslane ctvi/mezinarodni_or ganizace_fao/index. html
Další informace
www.unido.org
Další informace
http://www.osn.cz
Specializované agentury a programy OSN
Při OSN působí šestnáct specializovaných agentur. Vzhledem k rozsahu publikace uvedu pouze některé specializované agentury a programy OSN, které se nejvíce dotýkají vnějších ekonomických vztahů. Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO) Je mezinárodní organizací určenou pro podporu využití a ochrany duševního vlastnictví; WIPO vypracovala 23 mezinárodních smluv, které se týkají různých aspektů ochrany duševního vlastnictví. Hlavním úkolem WIPO je harmonizovat národní legislativy v oblasti práv duševního vlastnictví, zajistit služby pro mezinárodní aplikaci průmyslových práv duševního vlastnictví, realizovat výměnu informací, poskytovat právní a technickou pomoc rozvojovým a dalším zemím, odbornou pomoc při shromažďování, přístup a využití informací v oblasti práv duševního vlastnictví. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agricultural Organization of the United Nations – FAO) FAO je jednou z největších specializovaných organizací v systému OSN zaměřenou na oblast zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova. Jejím hlavním cílem je zmírnění chudoby a hladu prostřednictvím podpory rozvoje zemědělství, zlepšení výživy obyvatelstva a zabezpečení dostatečného zásobování obyvatelstva potravinami. Prioritou zvláštního významu je podpora tzv. udržitelného zemědělství a rozvoje venkova. K dosažení této priority slouží dlouhodobá strategie zvýšení produkce potravin a zabezpečení potravinové soběstačnosti při současném zachování přírodních zdrojů. Pro zabezpečení spolupráce ČR a FAO zřídil ministr zemědělství Český výbor pro spolupráci s FAO, poradní a koordinační orgán Mze. Podrobnosti o FAO, Světovém potravinovém summitu a Světovém potravinovém programu se nacházejí na: http://www.mzv.cz/rome/cz/o_velvyslanectvi/mezinarodni_organizace_fao/index.ht ml Organizace OSN pro průmyslový Development Organization - UNIDO)
rozvoj
(United
Nations
Industrial
UNIDO se zabývá řešením problémů souvisejících s průmyslovým rozvojem a modernizacií zejména v rozvojových a reformujících se zemích. Cílem je urychlení průmyslového rozvojej při současném respektování environmentálních a sociálních aspektů. Strategií pro dosažení uvedeného cíle je tzv. strategie „3Es“, která spočívá ve stanovení odpovídající rovnováhy tří prvků – konkurenceschopné ekonomiky (competive Economy), dobrého životního prostředí (sound Environment) a produktivní zaměstnanosti (productive Employment). UNIDO má již více než třicetileté zkušenosti s řešením problémů industrializace. Výroční zpráva UNIDO a další informace jsou na http://www.unido.org Program OSN pro rozvoj (United Development Programme – UNDP) UNDP je hlavním zdrojem pro financování programů udržitelného rozvoje. Největší část prostředků plyne do 66 zemí, v nichž žije 90% nejchudšího obyvatelstva světa. 38
Činnost UNDP má napomoci ekonomickému rozvoji zemí, které přijímají rozvojovou pomoc. ČR v posledním období realizovala řadu projektů UNDP, jako školící programy pro řízení, podpora soukromého sektoru, vývoj ekonomických nástrojů na ochranu životního prostředí, udržitelná zemědělská výroba, mapování kapacit pro rozvojovou pomoc atd. Podrobnosti naleznete na http://www.osn.cz Program OSN pro životní prostředí (United Nation Enviromental Programme – UNEP) UNEP je zvláštní program OSN, založený v roce 1972 na podporu udržitelného rozvoje s ohledem na ochranu životního prostředí. Mezi široké spektrum oblastí, na kterém je program zaměřen, patří například atmosféra, původní ekosystémy, podpora environmentální vědy a výzkumu a přenos informací o ochraně životního prostředí a také záležitosti, související s haváriemi a katastrofami, které mají dopad na životní prostředí. V rámci UNEP funguje několik významných monitorovacích a informačních systémů. UNEP vydává každoročně výroční zprávu, tzv. UNEP Annual Report. Podrobnosti jsou uvedeny na http://www.unep.cz. Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Standard Organization – ISO) ISO je celosvětovou federací národních standardizačních orgánů z více než 140 zemí světa. Je nevládní organizací, jejímž hlavním cílem je podpora rozvoje s standardizačních a se standardizací souvisejících aktivit v celosvětovém měřítku za účelem usnadnění mezinárodního obchodu se zbožím i službami, rozvoje spolupráce v oblasti duševních, vědeckých, technologických a ekonomických aktivit. Výstupy činnosti ISO jsou mezinárodní dohody, které jsou publikovány jako mezinárodní standardy. Podrobnosti jsou uvedeny na: http://www.iso.org/iso/home.html
Další informace
http://www.unep.cz
Další informace
http://www.iso.org/is o/home.html
Odbor OSN pro nákup zboží a služeb (United Procureement Division – UNPD) Prostřednictvím své internetové stránky poskytuje zvláštní bezplatnou službu, která prodejům (z rozvojových zemí a ze zemí procházejících ekonomickou transformací týká se i ČR) umožňuje propagovat své výrobky a služby. To má umožnit podnikům z těchto zemí, aby se zapojily do obchodní činnosti OSN. Bližší informace jsou k dispozici na webové stránce Stálé mise ČR při OSN http://www.mfa.cz/geneva.[1] 2.4.4
Další informace
http:// www.mfa.cz/geneva
Surovinové dohody
V průběhu procesu rozpadu koloniálního systému vznikla v 60. a 70. letech minulého století řada mnohostranných a vícestranných mezinárodních iniciativ, které vedly ke sjednání a založení mezinárodních dohod a jejich organizací, usilujících o vymezení nových forem ekonomické spolupráce mezi producenty, odběrateli a spotřebiteli z průmyslově vyspělých ekonomik. Tyto iniciativy mnohdy navazovaly na již existující mezinárodně smluvní úpravy produkčních a obchodních vztahů ve vybraných surovinových komoditách. 39
Surovinové dohody Další informace
http://www.unctad.or g
Takto byly postupně upraveny vztahy týkající se produkce, distribuce a spotřeby kávy, kakaa, cínu, vlny, kaučuku, olova a zinku, mědi, juty, cukru a dalších komodit. Pod záštitou UNCTAD je registrováno 21 surovinových nebo zbožových dohod a ujednání. Specifické postavení zaujímá a plní Společný fond pro suroviny. ČR v současnosti redukovalo své aktivity jen do Mezinárodní dohody o kakau. Podrobnější informace o surovinových dohodách lze nalézt na internetové stránce Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) http://www.unctad.org.[1]
Mezinárodní finanční organizace WBG, IBRD IMF, EBRD EIB, ADB IDB
Další informace
http://www.kormidlo .cz/index.shtml http://www.rozvojov ka.cz/regionalnifinancniinstituce_227_9.htm
2.4.5
Mezinárodní finanční organizace
Mezinárodní finanční organizace (MFO) jsou finanční instituce, jejichž členy jsou státy. Globální působností a počtem členských států jsou nejvýznamnější Světová banka a Mezinárodní měnový fond. K dalším významným patří regionální a specializované MFO, například Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, Asijská rozvojová banka, Meziamerická rozvojová banka a další. Oficiální vztahy s MFO zajišťuje Ministerstvo financí ČR. Prostředky z MFO jsou dlouhodobé a velmi výhodné. Avšak jejich získání je procesem zdlouhavým a velmi složitým, vyžaduje celou řadu úředních úkonů v oblasti technické, ekonomické a finanční. Úspěšné dosažení cíle se ale určitě vyplatí. Skupina Světové banky (World Bank – WBG) Od založení v roce 1944 postupně v rámci Světové banky vznikly Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (1945), Mezinárodní finanční korporace (1956), Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (1966), Mezinárodní rozvojová asociace (1960), Mnohostranná agentura pro investiční záruky (1988). Pro všechny tyto instituce je používán název Skupina Světové banky, zatímco Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj Mezinárodní rozvojová asociace se souhrnně nazývají Světová banka. Společným posláním všech pěti institucí v rámci WBG je řešení světového problému chudoby a zvyšování životní úrovně. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj Reconstruction and Development – IBRD)
(International
Bank
for
Členy IBRD jsou 184 země včetně ČR. Za dobu své existence od roku 1945 IBRD poskytla zvýhodněné úvěry, záruky a technickou pomoc v celkové výši 360 mld. USD, z toho v roce 2001 bylo realizováno 91 projektů v hodnotě 10,5 mld. USD v 36 zemích. Partnery IBRD jsou transformující se ekonomiky a rozvojové země. Mezinárodní měnový fond – MMF (International Monetary Fund –IMF) Fond byl založen v roce 1944. V v současné době má 184 členských států včetně ČR. Hlavními cíli MMF jsou: rozvoj mezinárodní měnové spolupráce, podpora devizové stability, vytváření podmínek pro hospodářský růst a zaměstnanost. Hlavní činností MMF je poskytování půjček státům formou rezervních devizových zdrojů k řešení problémů nerovnováhy platební bilance a poradenská činnost. Na rozdíl od Světové banky MMF neprovádí úvěrování specifických projektů.
40
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development – EBRD) Banka vznikla v roce 1991 s cílem napomoci provádění demokratických přeměn a vytvoření tržního hospodářství ve státech střední a východní Evropy a bývalého SSSR. Členy neboli akcionáři EBRD je 60 zemí (včetně ČR – od 1. 1. 1993), Evropská společenství a Evropská investiční banka. V ČR se EBRD zaměřuje na financování podporu soukromého sektoru v oblasti infrastruktury, ochrany životního prostředí, bankovnictví, energetiky, a řadě dalších oborů. Evropská investiční banka (European Bank – EIB) EIB, založená v rámci Římské smlouvy v roce 1958 jako finanční instituce Evropské unie, podporuje svými bankovními zdroji rozvoj projektů v rámci EU a v dalších 120 zemích. Členy – akcionáři EIB je 15 členských států EU. Podle údajů MF ČR se činnost EIB v ČR zaměřuje na financování projektů podporujících integraci infrastruktury síťových odvětví. EIB je v ČR aktivní rovněž v oblasti životního prostředí, podpory malých a středních podniků apod. Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank – ADB), Meziamerická rozvojová banka (Inter- American Development Bank – IDB) Obě banky jsou mezinárodními finančními organizacemi regionálního typu (vznikly: IDB v roce 1959, ADB v roce 1966), jejichž cílem je podporovat hospodářský a sociální vývoj regionu. Členy bank jsou země příslušného regionu a většina průmyslově vyspělých zemí. ČR není členem ADB ani IDB. Obě banky používají vlastní kapitál, prostředky získané z finančních trhů a dalších zdrojů na financování rozvojových projektů v zemích svého regionu. Poskytují rovněž technickou pomoc při přípravě, financování a realizace projektu. Podrobnější informace o struktuře, činnosti a financovaných projektech jsou k dispozici na internetových stránkách těchto bank.[1] 2.4.6
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Co-operation and Development – OECD)
Tato mezivládní organizace sdružuje třicet hospodářsky významných, průmyslově vyspělých států světa včetně ČR. Hlavní cíle organizace lze stručně charakterizovat jako dosažení maximálního tempa hospodářského růstu členských zemí, růstu zaměstnanosti, vzestupu životní úrovně při zachování finační stability, rozvoj světového obchodu na principu mnohostrannosti a také odstraňování diskriminace v souladu s mezinárodními úmluvami. Konkrétní zaměření pak spočívá ve zpracování politických strategií i taktických kroků, které vládám členských zemí umožňuje efektivně regulovat vztahy na úrovni národní, mezinárodní, v rámci OECD, ale i k nečlenským zemím. Podrobnější informace o činnosti jsou – kromě webové stránky OECD http://www.oecd.org – k dispozici na internetové stránce MZV (http://www.mzv.cz).[1] 2.4.7
Vícestranná obchodní ujednání
Evropská dohoda Svým politickým a zejména ekonomickým významem představuje Evropská dohoda mezi ČR a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy jednu 41
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Další informace
http://www.oecd.org
z nejdůležitějších dohod, jakou kdy ČR uzavřela. Je základem pro rozvíjení nové kvality vztahů mezi ČR a nejsilnějším ekonomickým seskupením v Evropě a její obchodní část je první prefernční dohodou sjednanou po roce 1990. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé byla podepsána 4. 10. 1993 a v platnost vstoupila 1. 2. 1995. Dohoda zahrnuje ustanovení týkající se politické, hospodářské, finanční a kulturní spolupráce, volného pohybu zboží, pohybu pracovníků, podnikání, poskytování služeb, pohybu kapitálu, hospodářské soutěž a zbližování práva. Obsahuje i konkrétní opatření a časový harmonogram postupné liberalizace obchodu mezi ČR a členskými zeměmi Evropské unie s cílem vytvoření oblasti volného obchodu mezi ČR a EU. U průmyslových výrobků byla unijní cla na vývozy většiny položek ČR snížena na nulu již k 1. 3. 1992 a u citlivých výrobků byla rušena ve stanovených etapách až do konce roku 1996 s tím, že nejdéle chráněné byly textilní a ocelářské položky. Pouze pro vybrané hutnické výrobky je při vývozu do EU uplatňován režim dvojité kontroly (double-checking), spočívající ve vydávání kontrolních dokumentů v EU a v ČR s cílem zajištění transparence obchodu a pohotového sběru statistických dat. Přijetím Protokolu k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků bylo zahájeno i postupné odstraňování technických překážek obchodu. K podpoře přispívají rovněž úpravy pravidel pro stanovení původu zboží. U obchodu zemědělskými výrobky Evropská dohoda nepředpokládá plnou liberalizaci a odbourání cel. Stanovila reciproční koncese pro vybraný okruh položek ve formě snížení cel pro celé dovážené objemy nebo v rámci celních kvót také dalšími nástroji: například preferenční celní sazby pro určité druhy bobulovin jsou podmíněny dodržení minimálních dovozních cen a pro ovoce a zeleninu dodržením vstupních cen. Bylo dohodnuto, že obě strany budou s přihlédnutím k objemu vzájemného obchodu zemědělskými produkty a jeho zvláštní citlivosti posuzovat možnost poskytnout si koncese další. Řešení technických překážek obchodu (PECA) Harmonizace technických norem v EU
Technické překážky mezinárodního obchodu vznikají zejména rozdílností právních předpisů a národních technických norem, kterými se stanoví požadavky na vlastnosti výrobků a způsoby zjišťování, zda výrobky uváděné na trh tyto požadavky splňují.
Další informace
http://www.volny.cz /ao235/ao235/soubor y/dokumenty/legislat iva/peca.htm
V EU jsou tyto technické překážky obchodu odstraňovány především harmonizací technickým předpisů členských států na základě směrnic ES, které jsou členské státy povinny přejímat formou národních právních předpisů. Tyto směrnice jsou založeny na stejných principech, jimiž jsou:
Harmonizace se omezuje na základní požadavky směřující k ochraně zdraví, bezpečnosti, životního prostředí. Na trh a do provozu mohou být uvedeny pouze výrobky, které splňují základní požadavky. Harmonizované evropské normy převzaté formou národních norem se považují za vyhovující všem základním požadavkům, jejich použití však zůstává dobrovolné. Výrobci mohou volit z různých postupů posuzování shody stanovených příslušnou směrnicí. 42
ČR uplatňuje uvádění výrobků na trh způsobem stejným jako je tomu v EU. Tato úprava je přizpůsobena harmonizovaně uvedeným principům z toho důvodu, aby se důsledky technických překážek obchodu byly co nejmenší, neboť obchod ČR je orientován výrazně na země EU. Již od září roku 1997 platí zákon č. 22/1977 Sb., o technických požadavcích na výrobky, podle něhož pro vymezené kategorie výrobků platí, že mohou být uvedeny na trh v ČR jen po posouzení jejich shody s požadavky právních předpisů. Jde o takové skupiny výrobků, jako jsou elektrické spotřebiče, strojní zařízení, hračky apod. V zemích EU nesou výrobky, u nichž byla posouzena shoda se směrnicemi Rady ES, označení CE. V ČR bylo důkazem o posouzení shody prohlášení o shodě.[1] 2.4.8
Globalizace, interdepence, liberalizace a integrace
Slovo globalizace vyjadřuje celistvost, spojování celků do větších správních jednotek. Globální znamená celkový, úhrnný, souborný, vztahující se na celou zeměkouli. Tak to vysvětluje slovník cizích slov. Pojem globalizace je jedním z nejčastěji vyslovovaných termínů v souvislosti s moderní ekonomikou a jejím vývojem. Otevírání národních trhů, vstupy zahraničních investorů na domácí trh a spojování jednotlivých ekonomik jako nejmodernější fáze vývoje mezinárodního obchodu se nazývá globalizace. Globalizaci lze chápat a vysvětlit ze dvou základních úhlů pohledu a to ze spektra makroekonomického – co tento aspekt znamená pro státní celky a hospodářství a z mikroekonomického – tj. jak globalizace ovlivňuje firmy a podniky a jejich budoucnost. Makroekonomický pohled Moderní mezinárodní obchod má několik základních aspektů, které určují jeho vývoj a budoucí tvář. Jsou to - Interdepence - Liberalizace - Integrace - Transnacionalita. To vše podporuje vědecko-technický pokrok. Všechny tyto vlivy, které budou podrobněji vysvětleny, přispívají k posilování globalizačních procesů na naší Zemi. Interdepence znamená vzájemnou závislost jednotlivých ekonomik. Státy se nemohou uzavírat za své hranice a snažit se zásobit svůj národ pouze vnitřní produkcí. Každá země je obdařena určitými přírodními zdroji, které ji činí zvýhodněnou pro produkci určité komodity. Proto je nutný mezinárodní obchod, aby mezery v národní produkci doplnil. Zároveň mohou jednotlivé státy své produkty nabídnout importujícím zemím tak, aby se bilance zahraničního obchodu vyrovnala. Ukázkou a historickým důkazem nefunkčnosti uzavřeného trhu můžeme jmenovat stav tuzemského trhu na konce 80. let, tedy na vrcholu komunistické moci. Zboží byl 43
Vysvětlení pojmů globalizace, liberalizace, interdepence a integrace
nedostatek a některého se vůbec nedostávalo, země neobchodovala s vyspělými státy, pouze se zeměmi RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a několika výjimkami. Pro fungující ekonomiku a spokojené spotřebitele je nutný volný trh. Pokud hovoříme o volném trhu v souvislosti s globalizačním procesem, musíme také zmínit slovo liberalizace. V celém světě lze zaznamenat tendence k uvolňování pout, rušení restrikcí, podmínek, cel atp., tedy legislativních opatření jednotlivých států, které mají příznivě či nepříznivě ovlivňovat import a export. Kvůli výše zmíněné liberalizaci trhu a pro její rozšíření vznikají v celém světě různá integrační seskupení. Bilaterální a multilaterální dohody a smlouvy o podmínkách mezinárodního obchodu přicházejí zejména v Evropě do vrcholové fáze. Mezi členskými státy EU existuje volný pohyb pracovních sil, zboží i materiálu. Platí se jednou měnou. Obchod je zcela očištěn od jakýchkoli importních či exportních opatření. Tak funguje Evropská unie uvnitř. Navenek se samozřejmě dovozu opět brání a vlastní, nyní už velmi rozsáhlý trh uzavírá neunionistickým exportérům. Většina zemí na světě se pokouší získat členství v některé z integračního seskupení podle jejich lokalizace a zájmů. A v těchto procesech opět jasně na zřetel vystupuje globalizace, kterou lze popsat jako proces otvírání trhů a sjednocování geograficky blízkých zemí do společných celků. 2.4.9
Mikroekonomický pohled
Co všechny výše jmenované procesy znamenají pro běžné podnikatele a spotřebitele? Globalizace přináší výhody i nevýhody. Malí podnikatelé zanikají na úkor velkých nadnárodních firem, které je buď zahubí, nebo „spolknou“. Vznikají velké transnacionální korporace, řetězcové firmy. Ty mají pobočky ve více zemích světa a jejich konkurenční výhody a zisky jsou obrovské. Podle odborníků TNK zaměstnávají 10% lidí na světě a vlastní 1/3 soukromých aktiv na světě. Výhodou vstupu velkých korporací je pro stát příliv zahraničních investic, které oživí národní hospodářství. Pro malé podniky a firmy je však globalizace smrtelná. Spotřebitel, kterého v 80ti% nejvíce zajímá nízká cena, se rychle učí nákupům v supermarketech na úkor tradičních krámů. Na druhou stranu firmy, které globalizační nátlaky ustojí, mohou čerpat z rozšířených možností získávat nové, levnější vstupy a servis, čerpat ze zahraničních zdrojů bez ohledu na státní hranice. Jedním z nejdůležitějších prostředků k udržení kroku s rychle se vyvíjejícím světem je zvládnutí a neustálá obnova technologického vybavení firmy. Globalizační proces totiž úzce souvisí s rozvojem počítačových sítí, které z velké části proces spojování umožňují. Aktivity antiglobalistů jsou zaměřeny nejvíce proti zasedáním MMF a Světové banky.Snaží se upozornit na ekologické, ekonomické a sociální dopady globalizace. Na to, že nůžky mezi bohatstvím a chudobou se díky globalizaci ještě více rozevírají.
Uznávaní českých výrobků v zahraničí a zahraničních výrobků na českém trhu
2.4.10
Uznávání českých výrobků v zahraničí a zahraničních výrobků na českém trhu
Základem fungujícího vnitřního trhu EU, a tím i volného pohybu zboží, je zajištění volné a spravedlivé soutěže jednotlivých subjektů na trhu. Některé subjekty na trhu však zneužívají svého postavení k deformaci hospodářské soutěže. Vedle velkých 44
soukromých firem jsou to především národní státy, které používají své regulační pravomoci k ochraně vlastních producentů před konkurencí z ostatních členských států. Princip vzájemného uznávání pomáhá odstraňovat neoprávněné překážky ve volném pohybu zboží na vnitřním trhu. Česká firma chtěla v Německu prodávat určité zařízení vyrobené podle českých předpisů, které mělo certifikát příslušné české autorizované osoby. Zkušebny v Německu však český certifikát neuznaly a požadovaly provedení dalších testů. Příslušné německé ministerstvo nakonec uznalo, že jde o překážku volného pohybu zboží a nařídilo německým zkušebnám změnit v těchto případech postoj. Že jste už o podobných problémech slyšeli nebo jste jim snad přímo sami čelili? V následujícím článku se pokusím upozornit na některá úskalí volného pohybu výrobků po vnitřním trhu EU a nastínit základní principy, které v této oblasti platí. Rozdílné národní požadavky na výrobky jsou jednou z hlavních překážek volnému pohybu zboží v EU Základem fungujícího vnitřního trhu EU, a tím i volného pohybu zboží, je zajištění volné a spravedlivé soutěže jednotlivých subjektů na trhu. Vedle snah soukromých společností o získání dominantního postavení na trhu EU jsou to především pokusy členských států o regulaci trhu či o ochranu vlastních výrobců před dovozy, které jsou překážkou spravedlivé soutěže. Zatímco překážky typu cel nebo daní z dovozu se již v EU podařilo téměř odbourat, řada dalších překážek stále přetrvává. Čelní místo mezi nimi zaujímají nejrůznější požadavky kladené na dovážené či vyvážené výrobky, jako jsou rozměry, složení, značení apod. Každý stát má velké množství požadavků na výrobky, jejichž cílem je např. ochrana spotřebitele nebo životního prostředí. Je-li výrobek uveden na trh pouze v jednom členském státu, stačí, když vyhoví místním technickým normám a vše je v pořádku. Jakmile však má být distribuován do dalších zemí, mohou se objevit problémy. Požadavky na výrobek se často liší stát od státu a není samozřejmě nutné dodávat, že přizpůsobování výrobku rozdílným normám v různých zemích by bylo v lepším případě velmi nákladné, v horším případě tak náročné (např. administrativně), že mohlo úplně podnikatele od expanze na daný trh odradit. Vědět o těchto problémech a také jak jim čelit by proto mělo být důležitou součástí strategických úvah českých firem ohledně dovozu či vývozu výrobků. Dva způsoby řešení: harmonizace a vzájemné uznávání S rozdíly národních předpisů ohledně požadavků na výrobky a s problémy s tím spojenými se EU potýká již řadu let a v průběhu času se na tomto poli dospělo k dvěma způsobům řešení. Prvním z nich je harmonizace (sjednocování) národních předpisů členských států EU pro jednotlivé druhy výrobků. To znamená, že členské státy se prostřednictvím orgánů Unie dohodly na kompromisním znění požadavků na jednotlivé výrobky a tyto společné normy pak platí shodně ve všech členských státech EU. Tento způsob na jedné straně zaručuje volný pohyb výrobků po unijním trhu a na druhé straně zaručuje vysokou míru ochrany (je používán zejména pro potenciálně nebezpečné či složité výrobky). V současnosti jsou tak harmonizovány technické požadavky např. na automobily, hračky, elektrické přístroje atd. Harmonizace technických požadavků díky jednotným požadavkům sice odstraňuje překážky volnému pohybu zboží, nalezení nezbytných kompromisů mezi členskými státy však bývá často zdlouhavé. Navíc harmonizace nepokrývá všechny typy výrobků na trhu. Proto se vedle sjednocování technických požadavků uplatňuje také tzv. princip vzájemného uznávání. 45
Další informace
http://www.mpo.cz/c z/eu-a-vnitrnitrh/vnitrni-trh-eu/ /soubory/dokumenty /legislativa/peca.htm
Základem vzájemného uznávání je důvěra Princip vzájemného uznávání se aplikuje u výrobků, které nejsou harmonizovány na evropské úrovni. Tvoří tak druhý pilíř volného pohybu zboží na unijním trhu. Základním východiskem principu vzájemného uznávání je následující myšlenka: je-li zboží dobré pro spotřebitele jednoho členského státu (t. j. odpovídá místním požadavkům), je dobré i pro spotřebitele z ostatních členských států a musí v nich být proto umožněn prodej tohoto zboží. Jinými slovy členské státy uznávají, že i když jsou výrobky vyrobené v souladu s jinými předpisy, normami nebo postupy, než jsou jejich vlastní, tyto v zásadě zaručují srovnatelnou míru bezpečnosti a nemohou jim tak odepřít přístup na svůj trh. Vedle členských států EU se princip vzájemného uznávání aplikuje i na členské státy Evropského hospodářského prostoru (t. j. kromě členských států EU ještě Norsko, Lichtenštejnsko a Island) a Turecko. Z právního hlediska princip vzájemného uznávání vychází přímo ze Smlouvy o ES (z článků 28 - 30), a jeho aplikace má přednost před národním právem nebo administrativní praxí orgánů státní správy, které by s ním byly v rozporu. Každá zásada má výjimky.
SOLVIT - řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva Další informace
http://www.mpo.cz/c z/eu-a-vnitrnitrh/solvit
V jednotlivých případech mohou členské státy omezit volný pohyb jednotlivých výrobků, a to na základě tzv. oprávněných zájmů, kterými mohou být např. ochrana zdraví, životního prostředí, kultury či průmyslového vlastnictví. Důkazní břemeno přitom leží na orgánu dotčeného členského státu. Musí dokázat, že použitá opatření jsou skutečně nezbytná a zároveň omezují volný pohyb zboží v co nejmenší míře. Shledají-li tedy např. orgány jiného členského státu, že dovážené zboží není dostatečně označeno, nesmí hned zakázat jeho prodej, ale musí nejprve vyzvat dovozce k tomu, aby označení výrobků doplnil. Jakožto oprávněné omezení volného pohybu zboží lze uvést např. příkaz francouzských úřadů, kterým koncem devadesátých let po určitou dobu zakázaly dovoz britského hovězího masa do Francie v rámci zdravotnické prevence proti BSE a nemoci Creutzfeldt - Jakob. Typickým příkladem porušování principu vzájemného uznávání je ale nejčastěji postup orgánů členských států vyžadujících přezkoušení, případně přizpůsobení vlastním předpisům, u výrobků, které již byly vyzkoušeny kompetentní institucí v jiném členském státě. Příběh české firmy z úvodu tohoto článku, který v loňském roce řešilo SOLVIT centrum při Ministerstvu průmyslu a obchodu, není bohužel ojedinělý. Jiná česká firma např. narazila na potíže na Slovensku při zabudování svého stabilního hasicího zařízení do stavby. Slovenské úřady vyžadovaly, aby zařízení odpovídalo parametrům podle jejich předpisů. Naskýtá se otázka, jak se má podnikatel bránit, pokud podobným potížím čelí. Podnikatel se může principu vzájemného uznávání (článků 28 - 30 Smlouvy o ES) přímo dovolávat před všemi orgány státu (tedy i soudy), kam dováží své výrobky. Může dokonce požadovat náhradu škody v případě, že utrpěl újmu na základě národního předpisu nebo administrativní praxe, které odporují principu vzájemného uznávání. 2.4.11
Informace o ochranných známkách na výrobky a služby
Základní informace o ochranných známkách
Právní normy - zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách; - vyhláška č. 97/2004 Sb. k provedení zákona o ochranných známkách; - zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích; - nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství. 46
Ochranné známky jsou jedním z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších způsobů označování výrobků a služeb. Tato označení lze umístit na jakýchkoli výrobcích, obalech, propagačních materiálech, na obchodních papírech, v nejrůznějších rozměrech, tvarech, grafických úpravách a v jakémkoliv barevném provedení. [5] Význam ochranné známky Ochranné známky slouží k odlišení výrobků nebo služeb jednoho výrobce od druhého. Co je ochranná známka Může být nezávisle na převodu podniku převedena, a to pro všechny výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo jen pro některé z nich. Ochranná známka platí 10 let od data přihlášení na Úřadě průmyslového a její platnost lze vždy v posledním roce platnosti prodloužit o dalších deset let. Ochranných známek je několik druhů: slovní: slovní označení v běžném písmu (názvy firmy, výrobků, služeb, reklamní slogany atd.) ; obrazové: tvořeny kresbou (abstraktní loga) ; kombinované: kombinace slov a kresby (loga). Barevná označení se často přihlašují současně s černobílou variantou ochranné známky, čímž se chrání oba typy provedení; prostorová označení (trojrozměrná): tvar výrobku. U takového označení musí přihlašovatel předložit zároveň i jeho plošné vyobrazení (např. náčrt). Mezi prostorová označení zahrnujeme i holografická označení. Působnost ochranných známek: národní: ochranná známka platí v České republice; mezinárodní: ochranná známka platí v určené zemi; Společenství: ochranná známka platí v Evropské unii. Ochranná známka je označením tvořeným slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, případně jejich kombinací a lze ji chránit jak v barevném tak v černobílém provedení. Označení ochranné známky Označení registrované jako ochranná známka se označuje symbolem R v kroužku ® nejčastěji v pravém horním rohu a platí po dobu 10 let. Vždy po 10 - ti letech je možné ji znovu obnovit na dalších 10 let. Registrovaní ochranné známky. Registrovaná ochranná známka přináší svému majiteli výlučné právo používat tuto ochrannou známku pro ty výrobky a služby, pro které je registrovaná. Přihlašovatel ochranné známky může uzavírat licence a má právo používat spolu s ochrannou známkou značku ®. Účelem zápisu je ochrana před nekalou soutěží pomocí zápisu loga firmy, názvu výrobku či služeb, reklamního sloganu apod. Registrovaný produkt bývá označován malou značkou ® nebo také písmeny ™(tzv. obchodní značka, anglicky trade mark). Hodnota ochranné známky může být obrovská, často se o ni mluví jako o "největší 47
Úřad průmyslového vlastnictví Další informace
http://www.upv.cz/cs .html
Označení ochranné známky
hodnotě, kterou může firma vlastnit“. Často se stává, že firma kupuje jinou firmu pouze proto, že má zájem o vlastnictví jejich ochranných známek. Mezi nejhodnotější všeobecně známé ochranné známky patří například Coca-Cola, Microsoft, IBM nebo GE. Poplatky za registraci ochranné známky Jaké jsou poplatky za registraci ochranné známky?
Poplatky za registraci ochranné známky v ČR
Poplatky za registraci ochranné známky v České republice. Správní poplatek za podání přihlášky ochranné známky je splatný v den podání této přihlášky na Úřadě. Dosud činí základní poplatek za podání přihlášky jedné ochranné známky ve třech třídách výrobků a služeb 5 000 Kč, přičemž navýšení poplatku za další třídy výrobků nebo služeb nad tři třídy činí 500 Kč za každou další třídu, přičemž kompletní registraci ochranné známky lze učinit až do všech 45 tříd. V případě, že poplatek není ve lhůtě podání uhrazen, musí být uhrazen v náhradní lhůtě, a to do 30 dnů od podání přihlášky. Cena právních služeb za sestavení přihlášky ochranné známky, podání této přihlášky ochranné známky na příslušném Úřadě a převzetí zastoupení v řízení o zápisu ochranné známky do rejstříku činí 3 100 Kč pro tři třídy výrobků nebo služeb. Průměrné náklady na kompletní registraci jedné ochranné známky v ČR pro tři třídy výrobků nebo služeb včetně ceny za právní zastoupení specializovaným odborníkem se pohybují v částce cca 8 600 Kč, kde rozdíly jsou způsobeny případnými komplikacemi v řízení. Celková délka řízení o zápisu ochranné známky do rejstříku v ČR činí cca 5-10 měsíců. Veškeré správní poplatky jsou upraveny zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění změn a doplňků (Část IX. s poplatky vybíranými ÚPV). Dalšími náklady mohou být například poplatky za provedení rešerše v rejstříku ochranných známek nebo monitoring a sledování přihlášek či zapsaných ochranných známek nebo dále za rozšíření účinků Vaší ochranné známky nebo přihlášky ochranné známky do zahraničí. Poplatky za registraci evropské ochranné známky
Poplatky za registraci evropské ochranné známky
Správní poplatek za podání přihlášky evropské ochranné známky „Community Trade Mark - CTM“ je splatný v den podání této přihlášky na Úřadě. Dosud základní poplatek za podání přihlášky jedné ochranné známky ve třech třídách výrobků a služeb činí EUR975, přičemž navýšení poplatku za další třídy výrobků nebo služeb nad tři třídy činí EUR200 za každou další třídu, přičemž kompletní registraci ochranné známky lze učinit až do všech 45 tříd mezinárodního třídění. Správní poplatek za registraci evropské ochranné známky ve třech třídách výrobků a služeb činí EUR1100. Průměrné náklady na kompletní přihlášku jedné ochranné známky pro všechny státy Evropské unie ve třech třídách výrobků nebo služeb se pohybují v částce cca 35 000 Kč až 150 000 Kč,(rozdíly jsou způsobeny případnými komplikacemi v řízení v jednotlivých státech unie). Celková délka řízení o zápisu ochranné známky do rejstříku v EU činí cca 7-12 měsíců. Dalšími náklady mohou být například poplatky za případné právní spory ve vztahu k ochranné známce společenství.
48
Poplatky za registraci mezinárodní ochranné známky Správní poplatek za podání přihlášky mezinárodní ochranné známky je splatný na základě platební výzvy Mezinárodního úřadu WIPO v Ženevě. Dosud činí základní poplatek za podání mezinárodní přihlášky jedné ochranné známky ve třech třídách výrobků a služeb CHF653 (švýcarských franků), přičemž navýšení poplatku za další třídy výrobků nebo služeb nad tři třídy činí CHF73 za každou další třídu, resp. za každý smluvní stát CHF73. Dalšími náklady mohou být například poplatky za spor a případné odmítnutí ochrany jednotlivými patentovými úřady smluvních států ve vztahu k této ochranné známce.
Řízení o ochranné známce v krocích Řízení není složité, pokud ale máme případ, který se vymyká normálu, využijeme pomoci odborného patentového zástupce. Rešerše ochranné známky - nový obchodní název vždy předem ověřte, ať máte jistotu, že stejné označení nepoužívá na trhu někdo jiný. Originální značka je lepší nejen z hlediska zapamatovatelnosti. Přihláška ochranné známky může být totiž také zamítnuta z důvodu zaměnitelnosti s podobnou známkou. 1) Seznam výrobků a služeb - každá ochranná známka je přihlašována pro libovolně rozsáhlý seznam výrobků a služeb. Dělí se do 45 tříd. Poplatek za registraci je přímo úměrný počtu vybraných tříd bez ohledu na to, kolik položek je v dané třídě označeno. 2) Přihláška ochranné známky - aktuální Návod k vyplnění přihlášky ochranné známky, Formulář přihlášky ochranné známky a Potvrzení o podání přihlášky ochranné známky. 3) Schvalovací proces - obvykle trvá 6-12 měsíců. Celé řízení graficky znázorňuje následující schéma - přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak i právnická osoba. Úřad průmyslového vlastnictví provede formální průzkum, zda má přihláška zákonem předepsané náležitosti, a poté i věcný průzkum, při němž zjišťuje, zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k zápisu do rejstříku. [5]
49
Poplatky za registraci mezinárodní ochranné známky
Registrace ochranné známky by se neměla odkládat. Už ve chvíli, kdy začínáme podnikat, bychom měli začít uvažovat o registraci ochranné známky. A to nejen na firemní jméno, ale i na názvy výrobků nebo služeb, které hodláme produkovat, Snížíme tím riziko, že vynaložíme značné peníze na propagaci svých výrobků či služeb a někdo jiný pak jejich označení využije pro své podnikatelské záměry. Normy řady ISO 9000 Normy řady ISO 9000
Od počátku 90. let minulého století v rámci procesu harmonizace československých státních norem s normami všeobecně uznávanými v zemích EU do naší republiky postupně pronikají normy na řízení jakosti. Jedná se o normy řady ISO 9000. Příchod zahraničních investorů a strategických partnerů do našich firem radikálně mění dosud zaběhlé přístupy a zavedení systému řízení kvality je přímo vyžadováno a důsledně kontrolováno. V současnosti roste množství firem, ať malých nebo velkých, které systém řízení kvality dle norem ISO mají zavedený nebo jej zavádějí, případně o podobném kroku do budoucna uvažují. Málokdo však dané problematice skutečně dobře rozumí. Většinou se slepě přijme to, co mají zavedeno firmy s podobně zaměřeným výrobním programem v zemích bývalé západní Evropy. Každá firma má však tento systém vytvořený přesně na míru, navíc vyzkoušený mnoha lety. Prosté kopírování sebou tak mnohdy nepřináší žádný pozitivní efekt. Obvykle to vede k dosažení pravého opaku. Naprosto zbytečně mnohonásobně naroste množství různých dokumentů. Jejich udržování v aktuálním stavu pouze spotřebovává tolik drahocenný čas zaměstnanců a neúměrně je zdržuje. Základní myšlenka norem řady ISO 9000 Základní myšlenka obsažená v normách řady ISO 9000 je však jiná. 1) Cílem je „otevřít oči“ zaměstnancům firem a ukázat jim, kde by bylo možné cokoli vylepšit, protože právě to má vliv na růst kvality. Tady spočívá logika věci a pravý význam norem řady ISO 9000. 2) Praktická realizace není ničím ani nijak omezena. Panuje zde naprostá svoboda. Vše musí sloužit danému účelu. Nikde není striktně přikázáno, jakým způsobem toho lze dosáhnout. Text přímo uvedený v těchto normách má posloužit pouze jako dobrý návod pro začátek. [6] 50
Ignorace a nepochopení Ignorace a nepochopení těchto principů má katastrofální následky. Vytvoří se pouze množství dokumentů, jejichž praktický význam je značně diskutabilní. Ve skutečnosti tyto dokumenty ani neodpovídají realitě ve firmě. Datum kontrolního auditu je dopředu známo. Firma má dost času na to, aby se důkladně připravila. Nejedná se však o přípravu v dobrém slova smyslu. Staví se dokonalá Potěmkinova vesnice: staré a dlouho neplatné dokumenty se najednou hromadně aktualizují; zaměstnanci firmy se důkladně proškolí a naučí se scénář, jak se mají chovat a jak auditorovi odpovídat na jeho otázky; všechny předměty, které by mohly vést k podezření, že zavedený systém nefunguje, musí zmizet. Jednoduše se schovají, aby nebyly vidět. Tragikomické je, že po odchodu auditora někdy mají dokonce i sami zaměstnanci problémy s jejich opětovným nalezením! při samotném kontrolním auditu se auditorovi dovolí jít pouze do míst ve firmě, která vyhovují. V praxi to znamená, že za žádných okolností nesmí opustit kancelář vedoucího. Podobných „triků“ existuje mnoho, záleží na nápaditosti zaměstnanců. Auditorovi se tak přímo do očí bezostyšně lže. Protože navíc není specialistou v daném oboru, jeho otázky jsou čistě v obecné rovině. Nepřímo je nucen uvěřit všemu, čím ho kdo oklame a nemá možnost si podávané informace nijak ověřit. Certifikát dle normy ISO 9000 firma sice získá, ale za jakou cenu? Je to fraška. Skutečný význam je překroucen. Bude-li zavádění norem řady ISO 9000 v řadě společností probíhat i nadále tímto způsobem, celý systém se postupně zprofanuje a nikdo ho nebude brát vážně. Zbudou jen úsměvné historky z průběhu auditu o tom, jak se podařilo auditora opít rohlíkem. Jestliže se pak nějaká firma bude prokazovat certifikátem dle norem řady ISO 9000, lidé ji budou podvědomě vnímat tak, jakoby mlčky o sobě vydávala svědectví, že „tady jsme se už také naučili dobře lhát“. Kvalita českých výrobků – CZECH MADE na trzích v zahraničí Zahraniční partneři oceňují na České republice nejvíc kvalitu českých výrobků a příznivé ceny. V roce 2002 byla značka CZECH MADE přijata jako jedna z prvních značek kvality do Programu Česká kvalita – Program podpory prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb, který byl přijat usnesením vlády ČR č. 685 ze dne 26.6.2002. Tímto přijetím byla potvrzena nezávislost a důvěryhodnost značky CZECH MADE. Potravinářské zboží Strojírenské zboží včetně elektrických spotřebičů pro domácnost Stavebnictví Dřevo, nábytek, papír Textil, kůže, guma Drogistické zboží Sklo, keramika, porcelán Elektronika, software, telekomunikace Stroje a výrobní zařízení, ostatní 51
Kvalita českých výrobků Czech made
Program Česká kvalita pomáhá spotřebitelům v orientaci na trhu již 7 let. Za tu dobu se postoj veřejnosti ke kvalitním výrobkům již mírně zlepšil a někteří lidé se již začínají zajímat o to, jak si zakoupit pokud možno bezpečný a kvalitní produkt. Stále je ale dost zákazníků, kteří dají přednost levnějšímu zboží z tržnice, nebo i z některých kamenných obchodů. Spotřebitelé se často domnívají, že při koupi nekvalitního výrobku riskují pouze to, že jej nebudou moci užívat tak dlouho, jako obdobný, ale kvalitní výrobek. Za výhodu nižší ceny jsou ochotni na tento fakt přistoupit. Výsledky kontrol nás ale přesvědčují, že řada výrobků, zejména z asijských zemí, bývá nejen nekvalitních, ale i nebezpečných a zdravotně závadných. Nejzávažnější situace je u výrobků pro děti. Vždyť jak pečlivá asi může být kontrola kvality produkce v zemích, kde se nepodaří ohlídat ani zdravotní nezávadnost kojenecké stravy. Ve vyspělých evropských zemích jsou již výrobky a služby se značkami kvality běžnou a zákazníky vyžadovanou součástí nabídky. V některých zemích ale trvala cesta k tomuto zákaznickému uvědomění i několik desítek let. Doufejme, že u nás si výhodu zboží s ověřenou kvalitou uvědomí zákazníci za kratší dobu. Shrnutí: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) je hlavním koordinančním orgánem zahraničněobchodní politiky ČR. Česká republika, stejně jako ostatní země světa, má k ovlivňování zahraničního obchodu k dispozici aktivní a pasivní prostředky obchodní politiky. Pro obchod se zeměmi mimo EU je český vývozce nucen postoupit celní řízení, protože ČR nemá, vyjma letišť, žádnou hranici s teritorii mimo EU. Jednotný administrativní dokument vyžadovaný pro celní řízení je shodný s českým JSD. Obchod probíhající po zemi vždy vyžaduje buď transit z/na vstupní/výstupní celnici EU (a celní řízení na vnitrozemské celnici v ČR) anebo plné celní řízení na vstupní/výstupní celnici EU. Jakmile je zboží jednou plně procleno pro vstup do EU, může se pohybovat volně, po celém území celní unie. Hlavním posláním aktivních prostředků je rozvoj obchodu (podpora obchodu, proexportní aktivity), výstavní a publikační činnost. Aktivní autononmí nástroje obchodní politiky je nutno chápat relativně, tj. principem nediskriminace (doložka nejvyšších výhod, národní zacházení. Proto byly vytvořeny proexportní instituce (EGAP, ČEB, CzechTrade) a zavedena pravidla státní podpory vývozu. K systémovému řešení celé oblasti státní podpory exportu slouží koncepční materiál nazvaný „Proexportní politika“. Jeho aktualizovaný text je publikován na serveru www.mpo.cz. Základem fungujícího vnitřního trhu EU, a tím i volného pohybu zboží, je zajištění volné a spravedlivé soutěže jednotlivých subjektů na trhu. Některé subjekty na trhu však zneužívají svého postavení k deformaci hospodářské soutěže. Vedle velkých soukromých firem jsou to především národní státy, které používají své regulační pravomoci k ochraně vlastních producentů před konkurencí z ostatních členských států. Princip vzájemného uznávání pomáhá odstraňovat neoprávněné překážky ve volném pohybu zboží na vnitřním trhu. 52
Otázky a odpovědi: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Vyjmenujte někte druhy licencí. Vyjmenujte aktivní prostředky zahraničně obchodní politiky ČR. Čím se zabývá Česká agentura na podporu obchodu Czech Trade? Čím se zabývá Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP? Čím se zabývá Světová obchodní organizace (WTO)? Co je podstatou Protokolu k Evropské dohodě o posuzováni shody a akceptaci průmyslových výrobků mezi Evropským společenstvím a ČR PECA? 7) Jaký je význam ochranné známky? 8) Jak dlouho platí ochranná známka? 9) Jaké druhy ochranných známek znáte?
Odpovědi: 1) Automatická licence (uděluje se na jeden rok). Neautomatická licence ( vztahuje se na ni množstevní omezení). Bezpečnostní licence (povoluje vývoz nebo dovoz výrobků, jejichž držení a nakládání s nimi je v ČR omezeno z důvodu bezpečnostních). 2) Výstavní a publikační činnost, příslušné organizační zajištění, proexportní instituce (EGAP, ČEB, Czech Trade), pomoc MPO českým exportujícím podnikům (prezentace, výstavy, veletrhy). 3) V nabídce služeb jsou tři ucelené oblasti - exportní informace, exportní poradenství a vzdělávání a individuální asistence českým firmám. Jednou z klíčových služeb, která je zaměřena na zvýšení exportní schopnosti a konkurenceschopnosti českých firem, jsou přímé služby zahraničních kanceláří. 4) Základním posláním Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP) je ochrana vývozců a bank financujících vývoz proti riziku nezaplacení ze strany zahraničních kupujících v důsledku komerčních a teritoriálních (politických příčin). 5) Mezi základní cíle WTO patří napomáhat volnému obchodu, vytvářet prostor pro obchodní negociace členských států a zabezpečovat řešení případných sporů mezi nimi. WTO je základním smluvním rámcem, v němž ČR realizuje svou obchodní politiku. Současným největším úkolem WTO je úspěšné dokončení nových mnohostranných jednání o liberalizaci obchodu. 6) Podstatou uvedeného protokolu je, že u výrobků vymezených v tomto protokolu se mezi smluvními stranami uznávají výsledky zkoušek provedených v zemi výrobce. 7) Ochranné známky slouží k odlišení výrobků nebo služeb jednoho výrobce od druhého. 8) Ochranná známka platí 10 let od data přihlášení na Úřadě průmyslového vlastnictví a její platnost lze vždy v posledním roce platnosti prodloužit o dalších deset let. 9) Ochranných známek je několik druhů: slovní: slovní označení v běžném písmu (názvy firmy, výrobků, služeb, reklamní slogany atd.) obrazové: tvořeny kresbou (abstraktní loga) kombinované: kombinace slov a kresby (loga). Barevná označení se často 53
Otázky a odpovědi
přihlašují současně s černobílou variantou ochranné známky, čímž se chrání oba typy provedení. prostorová označení (trojrozměrná): tvar výrobku. U takového označení musí přihlašovatel předložit zároveň i jeho plošné vyobrazení (např. náčrt). Mezi prostorová označení zahrnujeme i holografická označení. Případové studie: Případové studie
1. Uvažujete o vstupu vaší firmy na Slovensko. S pomocí www stránek proveďte analýzu základních aspektů podnikatelského prostředí této země. Uveďte tuzemské a zahraniční zdroje, které k tomu využijete. Které instituce v ČR slouží k podpoře exportu? 2. Z nabízených variant financování dovážených zemědělských traktorů ze země EU vyberte s ohledem na efektivitu obchodu dle Vás nejvhodnější způsob financování: leasing na 36 měsíců, akontace 35%, navýšení 1,05%; příspěvek z operačních programů EU ve výši až 30% z pořizovací ceny traktoru po splnění všech předpokladů k čerpání dotace (zdravá finanční stránka firmy, poslední rok kladné daně, cca 27% zisku ze zemědělské výroby); dotovaný 8-letý úvěr s úročením 6%, kdy Podpůrný garanční a rozvojový fond Ministerstva zemědělství poskytuje po splnění; obecných podmínek dotaci ve výši 4% ročně; platba v hotovosti.
54
3
ZVLÁŠTNÍ OBCHODNÍ OPERACE
Obsah kapitoly: 3
Zvláštní obchodní operace 3.1 Zvláštní obchodní operace 3.1.1 Výměnné obchodní operace 3.1.2 Kompenzace 3.1.3 Barterové obchody 3.1.4 Reciprocity 3.1.5 Junktimy 3.1.6 Switch 3.1.7 Reexport 3.1.8 Rámcové obchody
Druhy zvláštních obchodních operací
Cíle kapitoly: Cílem této kapitoly je seznámit studenta s problematikou zvláštních obchodních operací, včetně výměnných obchodů. Student musí pochopit průběh jednotlivých operací a je schopen určit případy, kde je vhodné jejich použití. Klíčová slova: Zvláštní obchodní operace, bartr, reciprocita, junktimy, reexport, protinákupy, kompenzace.
3.1
Zvláštní obchodní operace
Obchodní operace je formou realizace styků v zahraničním obchodě, pomocí nichž se uskutečňuje směna zboží, služeb a práv. V mezinárodních obchodních operacích se někdy setkáváme i s tím, že některé obchody nejsou uzavírány běžným způsobem jako samostatné obchody, ale že obchodní operace jsou vzájemně svazovány tak, aby kombinace několika operací umožnila splnění cílů, které od těchto transakcí zúčastněné strany očekávají(nejde o klasickou kupní smlouvu). Jedná se zejména o smlouvy o vzájemných obchodech, které bývají sjednány tehdy, kdy nelze kupní smlouvu sjednat přímo nebo tehdy, kdy je forma zvláštní obchodní operace pro obě strany výhodnější. Odlišnosti od běžných obchodů: kombinace dovozu a vývozu v jednom obchodním případě, uzavírány na základě více smluv na sebe vázaných, platby jsou prováděny v různých měnách, nedochází vždy k platbám přes státní hranice. Podíl zvláštních obchodních operací představují asi 20 – 40 %.
55
Výměnné obchodní operace Další informace
http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=152&typ=r &levelid=ob_390.ht m
Historie vzniku zvláštních obchodních operací Období po druhé světové válce, kdy byl nedostatek zboží, poptávka převyšovala nabídku. Docházelo k přílivu zboží do Evropy ze zámoří. Situace byla řešena zvláštními obchodními operacemi. V současné době až 60% světového obchodu tvoří zvláštní obchodní operace. Druhy zvláštních obchodních operací: Kompenzace Barterové obchody Reciprocity Junktimy Switche Protinákupy, buyback, offset Reexport Rámcové obchody Burzovní Aukční obchody Smlouva o řízení Mezinárodní výrobní kooperace Afilace Ostatní ujednání a smlouvy Leasing Production sharing (jedna se smluvních stran dodá např. investiční celek, který po uvedení do činnosti je spoluřízen dodavatelem investice. Úhrada investičních nákladů je realizována dodávkami zboží, které se v příslušném zařízení vyrábí). Engineering (komplexní dodavatelský servis, který spočívá nejen v dodávce strojů, ale i technických a poradenských služeb s tím spojených). Factoring (prodej budoucích krátkodobých pohledávek prostřednictvím faktoringové společnosti). Forfaiting (metoda financování střednědobých nebo dlouhodobých pohledávek, je to v podstatě odkup exportních pohledávek bankou). 3.1.1
Výměnné obchodní operace
Jsou součástí zvláštních obchodních operací a jejich podstatou je směna zboží za zboží, peníze zde však nejsou zcela vyloučeny. Účastníci výměnných obchodů jsou soukromé firmy, podniky, státní organizace. Jejich význam: vyplývá z platební neschopnosti ekonomických subjektů (dočasná platební neschopnost). Dalšími důvody byly politické a diskriminační. Druhy výměnných obchodů:
Kompenzace Barter Reciprocity Junktimy Switche Protinákupy – dovozce požaduje, aby vývozce nejen uskutečnil předpokládanou základní dodávku, ale zároveň se navázal k nákupu zboží nebo služby v dané zemi. 56
Buyback – dodavatel investičního zařízení či technologie přijímá část produkce jako splátku úvěru.
Offset – používají se mezi vyspělými průmyslovými zeměmi zajišťují rozsáhlé kooperace v průmyslu – tato forma spolupráce se využívá zejména v oblasti zbrojního průmyslu a při výrobě dopravních prostředků.
3.1.2
http://www.army.cz/ scripts/detail.php?id =6516
Kompenzace
Obchod ve stejné hodnotě, při které dochází k vzájemné nebo jednostranné směně zboží, kdy se využívá pohledávky vzniklé v cizině. U kompenzace není nutné vyřízení licence.
Další informace
kompenzace pravá – směna zboží za zboží kompenzace nepravá – jednostranná dodávka zboží na základě vzniklé pohledávky.
Kompenzace Další informace
http://www.epravo.c z/top/clanky/kompen zacni-obchody
Další rozlišení kompenzace:
kompenzace v sobě – dva partneři, dovozce je současně vývozcem rozšířené kompenzace – transakce se účastní více dovozců a vývozců; kompenzace globální – větší počet obchodních partnerů v jejichž rámci se uskutečňuje řada relativně samostatných obchodních operací.
Průběh kompenzačních obchodů:
zúčtování kompenzace Banky dovozce a vývozce vedou kompenzační účty v měnách dovozce a vývozce (v měně, na které se obchodní partneři dohodli). Dovozce platí bance v měně svého státu vývozce dostává peníze v měně svého státu.
Platební formy v kompenzaci:
akreditiv, dokumentární inkasa.
Ukončení kompenzace:
málokdy zůstávají kompenzační obchody beze zbytku a rozdíl je hrazen zpravidla ve volně směnitelných měnách.
3.1.3
Barterové obchody
Je to forma kompenzačních obchodů. Vyskytují se v těch případech, kdy u jedné z partnerských zemí existuje přísný vývozní nebo dovozní režim. Součástí povolovacího řízení je udělení licencí, těch je nedostatek, proto se musí vývozce spolu s dovozcem při udělování žádosti o licenci zavázat, že ve stejné hodnotě bude zboží jak dovezeno, tak vyvezeno.
57
Barterové obchody Další informace
http://www.iporadce.cz/SubPages /OtvorDokument/Cl anok.aspx?idclanok= 81515
Článek z tisku: Barter se začíná v ČR prosazovat
Zvýšit firemní obrat až o patnáct procent se dá obchodováním v systému výměny zboží za zboží. Nedostatek peněz ve firmách a drahé úvěry zhruba v polovině 90. let vedly k renesanci a následnému boomu barterového obchodu. Mnohostranná výměna zboží za zboží, si u nás po pádu RVHP a tvrdém tlaku na uplatňování finančních vztahů vysloužila velice špatnou pověst. Nynější situace v ČR se však začala přibližovat stavu běžnému v USA a dalších vyspělých ekonomikách, kde barterové obchody představují uznávanou součást podnikání a podnikatelské kultury. Tento způsob výměny nepochybně i nadále zůstane doplňkovou formou obchodování: "Jen výjimečně převyšuje podíl barteru na firemním obratu dvacet procent a nejčastěji se pohybuje mezi jedním a patnácti procenty," informoval HN Miroslav Jančík, generální ředitel brněnské barterové společnosti BCI Czechia. Sesterské společnosti má firma v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku, kde také nalézá partnery pro výměnný obchod. Za rozhodující arénu však považuje domácí trh; stále silněji se po Moravě prosazuje i v Čechách. Podniku, který jde dolů, účast v systému mnohostranné výměny zboží za zboží nepomůže, tvrdí Jančík. Ostatním firmám dokáže zvýšit obrat zhruba o patnáct procent. Způsob obchodování předurčuje barter jednoznačně pro použití v marketinkovém mixu a zejména za situace, kdy firma trpí nedostatkem finančních zdrojů. "Náklady na barterový obchod představují nejvýše tři procenta, zatímco úrokové sazby v bankách jsou o deset bodů větší. Efekt je jednoznačný," připomíná generální ředitel. Za více než čtyři roky existence dosáhla BCI Czechia obratu více než 660 miliónů korun, což představuje obchody za celkem 1,1 miliardy Kč. Čistý barter je totiž spíše výjimkou a na celkovém objemu obchodů se podílí zhruba šedesáti procenty (tzv. barterový koeficient BQ). V současné době se do systému BCI zapojilo už 650 účastníků. Zpočátku se nacházelo a obchody dělalo pouze 15 procent firem, dnes už tento podíl překročil čtyřicetiprocentní hranici. Měsíčně se do systému dostává až 270 poptávek, jejichž přijetí BCI Czechia pečlivě zvažuje: "Víme, co se dá prodat, a snadno zjistíme, co nemá šanci na úspěch. Nabízejí se stavební materiály a služby všeho druhu, chybějí naopak dodavatelé základních surovin a pohonných hmot," vypočítává Miroslav Jančík. Prostřednictvím barterového obchodování a clearingového zúčtování vznikl a úspěšně funguje obchodní dům v Uherském Hradišti; do barterového systému jsou zapojeny i firmy, které v něm prodávají. Pro zúčtování obchodů se používají doklady fungující (svého druhu barterové peníze), přičemž účastníci transakcí si sami rozhodují, zda a jakou jejich část vyrovnají tímto způsobem nebo reálnými penězi. Rozsáhlé využití internetu ve spojení se zákazníky hodlá společnost vbrzku rozšířit o virtuální obchodní dům a do maloobchodu, ke koncovému zákazníkovi, se chce prosadit se speciálními čipovými kartami. V barteru podnikají u nás nejméně další čtyři firmy. Brněnské 1st Global Barter a Tradebank International reprezentují zámořské korporace. Pražská Barter&Financial Trust nabízí s barterovými obchody možnost stát se jejím akcionářem, mezinárodní obchody organizuje i opavská L.Q.Z. JOKR. Zdroj: HN.IHNED.CZ 15. 2. 2011
Zvláštnosti:
platby přecházejí státní hranice (na rozdíl od kompenzací); placení probíhá přes zvláštní účty zřízené u bank dovozce i vývozce.
58
Přes řadu zvláštností se mohou bartery rozdělit do 2 skupin:
individuální – uzavírány na podnikové úrovni, téměř shodné s kompenzacemi; mezistátní – uzavřeny na úrovni ministerstev.
Případová studie
Další informace
Slovenská firma vyvezla do Běloruska na základě povolení v roce 2010 celkem 25 000 dieselových motorů výměnou za dovoz 90 000 tun železné rudy na základě obdržené licence. Určete o jaký druh zahraničněobchodní operace se jedná. Uveďte za jakých předpokladů se obecně na tento druh operace přistupuje. V čem se tato operace odlišuje od kompenzačních obchodů? 3.1.4
Reciprocity
Obchody jsou sjednány nad rámec kontingentu. Uzavírají se na zboží, které není uvedeno v kontingentních listinách příslušné obchodní dohody nebo množství zboží uvedené v kontingentu bylo vyčerpáno a je zájem o další výměnu. Musí být sepsána reciproční dohoda, která je dodatkem k obchodní a platební dohodě. 3.1.5
Junktimy
Další informace
http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=152&typ=r &levelid=ob_068.ht m
Switch
Provádí se k získání deviz. Jsou to složité obchodní operace, které byly vyvolány těmito okolnostmi: platební potíže státu; nedostatek deviz; nesměnitelnost měn; cenová disproporce omezení v devizovém hospodářství. Při switchových obchodech jsou účastny 3 osoby:
Reciprocity
Junktimy
Obchody se zbožím, které je uváděno v obchodních dohodách a nečerpá se nad jejich rámec, tzn. není čerpáno vůbec, nebo je čerpáno nedostatečně. Druhá země proto přinutí první k čerpání a nabídne jí zboží, které nutně potřebuje. 3.1.6
http://www.euractiv. cz/energetika/clanek /rusko-bude-s-eudale-jednat-oreciprocite-vobchodu-senergiemi
vývozce – dovozce; switcher; prostředník.
Podstata: Switchový obchod je obchod nepřímý, kdy prostředník ve vlastní režii zprostředkovává použití zůstatků clearingových účtů k nákupu a prodeji zboží nebo ke směně zůstatků za volnou měnu. 59
Switch
Další informace
http://www3.czu.cz/ php/skripta/kapitola. php?titul_key=83&i dkapitola=48
Rozlišuje se:
Reexporty - přímé - nepřímé Další informace
finanční switcher – přímá směna clearingových zůstatků za volnou měnu; zbožový – směna zboží za clearingové zůstatky v jiné měnové oblasti v režii prostředníka.
3.1.7
Reexport
Zvláštní druh obchodních operací, při nichž se zboží cizího původu prodává do jiné země. Za reexport se nepovažují dodávky související s kompletací výrobku a kooperací. Druhy reexportu:
http://www3.czu.cz/ php/skripta/kapitola. php?titul_key=83&i dkapitola=48
přímý - zboží nakoupené v zahraničí se dodává přímo do země určení, aniž překročí české celní území; nepřímý - dovoz zboží do země, kde sídlí reexportní organizace, a jeho následný vývoz do třetí země. Důležitá je časová návaznost smluv.
Důvody:
politické; ekonomické (odčerpání nevyužitých zůstatků clearingových účtů a to prostřednictvím zboží nebo přímou výměnou clearingu za volnou měnu) obchodně politické.
3.1.8 Rámcové obchody Další informace
http://www.touristcentrum.cz/pdf/ramc ova-smlouva.pdf
Rámcové obchody
Zpravidla jsou sjednány za účasti celé řady firem a podniků. Rámcové obchody mají obvykle charakter širokého junktimu. Za každou smluvní stranu vystupuje určitá společnost nebo firma, jako koordinátor celého obchodu (tuto funkci někdy může zastávat banka nebo obchodní komora). Shrnutí Zvláštní obchodní operace V mezinárodních obchodních operacích se někdy setkáváme i s tím, že některé obchody nejsou uzavírány běžným způsobem jako samostatné obchody, ale že obchodní operace jsou vzájemně svazovány tak, aby kombinace několika operací umožnila splnění cílů, které od těchto transakcí očekávají zúčastněné strany (nejde o klasickou kupní smlouvu). Jsou to smlouvy o vzájemných obchodech, které bývají sjednány tehdy, kdy nelze kupní smlouvu sjednat přímo nebo tehdy, kdy je forma zvláštní obchodní operace pro obě strany výhodnější. Odlišnosti od běžných obchodů : kombinace dovozu a vývozu v jednom obchodním případě; uzavírány na základě více smluv na sebe vázaných; platby jsou prováděny v různých měnách; nedochází vždy k platbám přes státní hranice. 60
Výměnné obchodní operace Jsou součástí zvláštních obchodních operací a jejich podstatou je směna zboží za zboží, peníze zde však nejsou zcela vyloučeny. Jejich nutnost vyplývá z platební neschopnosti ekonomických subjektů (dočasná platební neschopnost). Druhy výměnných obchodů:
Kompenzace Barter Reciprocity Junktimy Switche Protinákupy – dovozce požaduje, aby vývozce nejen uskutečnil předpokládanou základní dodávku, ale zároveň se navázal k nákupu zboží nebo služby v dané zemi. Buyback – dodavatel investičního zařízení či technologie přijímá část produkce jako splátku úvěru. Offset – používají se mezi vyspělými průmyslovými zeměmi zajišťují rozsáhlé kooperace v průmyslu – tato forma spolupráce se využívá zejména v oblasti zbrojního průmyslu a při výrobě dopravních prostředků.[2]
Otázky 1) Uveďte aktuální trhy, kde doporučujete využití některých druhů zvláštních obchodních operací. Své rozhodnutí zdůvodněte. 2) Uveďte základní znaky zvláštních obchodních operací. 3) Nalezněte vhodné trhy pro použití některých zvláštních obchodních operací. 4) Na praktickém příkladu rozeberte průběh kompenzace. 5) Proč a kde lze výhodně použít reexport? 6) Která doba v nedávné hhistorii ČR byla charakteristická pro velké využívaní bartrových obchod? Otázky a odpovědi 1) 2) 3) 4) 5)
Uveďte základní znaky zvláštních obchodních operací. Uveďte druhy zvláštních obchodních operací. Jaký je průběh kompenzace? Jaké jsou důvody použití reexportu? Čím jsou charakteristické protinákupy?
Odpovědi na otázky 1) Odlišnosti od běžných obchodů: kombinace dovozu a vývozu v jednom obchodním případě, uzavírány na základě více smluv na sebe vázaných, platby jsou prováděny v různých měnách, nedochází vždy k platbám přes státní hranice. 2) Kompenzace, barterové obchody, reciprocity, junktimy, switche, protinákupy, buyback, offset, reexport, rámcové obchody, burzovní a aukční obchody, smlouvy o řízení, mezinárodní výrobní kooperace. 3) Zúčtování kompenzace (banky dovozce a vývozce vedou kompenzační účty v měnách dovozce a vývozce). Platební formy v kompenzaci (akreditiv, 61
Otázky a odpovědi
dokumentární inkasa). Ukončení kompenzace (rozdíl je hrazen zpravidla ve volně směnitelných měnách). 4) Politické, ekonomické a obchodně politické. 5) Dovozce požaduje, aby vývozce nejen uskutečnil předpokládanou základní dodávku, ale zároveň se navázal k nákupu zboží nebo služby v dané zemi.[2] Případová studie 1) Vyhledejte komoditní burzy v Evropě, USA, Asii a Africe a vytvořte databázi adres, ceníků, vývojových trendů cen komodit. 2) V inzertním tisku Vás zaujala nabídka nadnárodní firmy OMV o nabídce obsazení benzinové čerpací stanice v Kunovicích. Součástí inzerce byly např. tyto údaje: bezúhonnost, vlastní ŽL, částečné kapitálové zajištění, spolehlivost. Vaším úkolem je rozhodnout o který typ operace v zahraniční obchodě se jedná. Které výhody z tohoto smluvního vztahu Vám plynou a které firmě OMV? Uveďte příklady nadnárodních firem, který tento způsob podnikání hojně využívají. 3) Český subjekt nakoupí zboží v Litvě a umístí jej na Ukrajinu. Rozhodněte o jaký druh zahraničněobchodní operace se jedná. 4) Uveďte příklady offsetových obchodů. V čem spočívá podstata těchto obchodů?
62
Případové studie
4
PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE
Obsah kapitoly 4
Přímé zahraniční investice 4.1 Pojem přímé zahraniční investice 4.1.1 Členění přímých zahraničních investic podle podílu na vlastnictví 4.1.2 Členění přímých zahraničních investic podle funkčního hlediska 4.1.3 Determinanty přímých zahraničních investic 4.1.4 Efekty přímých zahraničních investic
Cíle kapitoly Cílem kapitoly je seznámit studenta s teoretickým základem kapitálových vstupů na zahraniční trhy a to jak s úplným, nebo pouze podílovým vstupem. Klíčové slova Portfolio investice, přímé investice, Joint ventures, vertikální investice, horizontální investice, konglomerátní investice, determinanty přímých zahraničních investic, efekt přímých zahraničních investic.
4.1
Pojem přímé zahraniční investice
Zahraniční investice jsou jednou z forem realizace dlouhodobého mezinárodního pohybu kapitálu. Tento kapitál lze členit na:
Portfolio investice - na jejich základě je vývozce neovládá, a ani neřídí firmu v zahraničí, ze zahraničí mu plynou pouze výnosy z kapitálu (úroky, dividendy, podíl na zisku atd.). Přímé investice - které umísťuje investor v zahraničí s cílem získat kontrolu nad podnikem, do kterého investuje většinou na dlouhodobém základě. Investor se tedy podílí nejenom na zisku firmy, ale i na jejím vlastnictví v takovém rozsahu, že je může ovládat, kontrolovat nebo řídit. Přímé zahraniční investice je možno definovat několika způsoby. Přímá zahraniční investice zahrnuje počáteční transakci mezi dvěma subjekty, jakož i všechny následující transakce mezi nimi a přidruženými podniky. Definice, která vznikla pro potřeby platební bilance, hovoří o tom, že přímá zahraniční investice je poskytnutí půjčky zahraničnímu podniku, nebo koupě vlastnictví v něm, jestliže tento podnik je ve většinovém vlastnictví rezidentů investující země. Jak vyplývá z této i dalších definic, přímé zahraniční investice nejsou jen pohybem finančních prostředků, ale i přesunem managementu, zkušeností, obchodního tajemství, technologie, práv na používání značky, know-how, marketingových strategií.[1] 63
Vysvětlení pojmů portfolio investice a přímé zahraniční investice
4.1.1 Členění přímých zahraničních investic podle podílu na vlastnictví
Členění přímých zahraničních investic podle podílu na vlastnictví
Základním hlediskem členění přímých investic je podíl zahraničního investora na vlastnictví. Podle toho rozlišujeme investice v 100% vlastnictví zahraničního investora a joint ventures – společné podniky s místním partnerem. Investice v 100% vlastnictví zahraničního investora V současné době mají podobu v investicích na budování velkých mezinárodních podnikatelských subjektů. V ekonomické literatuře se používají různé názvy: „nadnárodní společnosti“, „mezinárodní korporace“, „multinacionální korporace“, resp. v OSN používaný pojem „transnacionální korporace“ (transnational corporations – TNK). Vznik a rozvoj TNK je jednou z forem, v nichž se – hlavně v průmyslu a bankovnictví – projevuje v období po druhé světové válce internacionalizace výroby. TNK pronikají na zahraniční trhy nejen prostřednictvím vývozu zboží a přímými investicemi, ale i vytvářením rozsáhlé sítě filiálek, které jsou spojené s rozvojem výroby za hranicemi domácí ekonomiky. TNK lze ve stručnosti charakterizovat jako:
Jak lze chrakterizovat transnacionální korporace? Další informace
http://nop.topsid.co m/index.php?war=p odnik&unit=sdruzen i_podniku
velké, dominující firmy, které se zapojují do mezinárodního podnikání; firmy, které jsou technologicky činné, které vynakládají na výzkum a vývoj víc prostředků než jiné firmy; firmy, které podnikají v široké škále odvětví; firmy, které vykazují obrat vyšší obrat než 1 mld. USD; firmy, které vykazují vysoký podíl zahraničního obratu na celkovém obratu; podnikatelské subjekty, které jsou spojené společným vlastnictvím, společně využívají zdroje (např. peníze a úvěr, informační systémy, obchodní značky, patenty), uplatňují společnou globální strategii; firmy (mateřské společnosti), které rozvíjejí podnikání a mají pobočky a jiné kontrolované afilace ve více zemích; firmy vzbuzující pozornost velikostí a pestrostí svých mezinárodních podnikání.
Jak je zřejmé, uvedené charakteristiky odrážejí různé stránky tohoto fenoménu. Některé se navzájem doplňují, jiné stojí proti sobě. Spojuje je poznání, že TNK jsou velké podnikatelské subjekty s výsadním postavením v systému mezinárodních ekonomických vztahů. Jde o podnikatelské komplexy, které realizují jednak interní transakce (transakce mezi mateřskou společností, filiálkami a pobočkami v dané krajině a filiálkami a pobočkami umístěnými v zahraničí), a to vertikálním a horizontálním směrem, jednak externí transakce (transakce s nepříbuznými firmami) ve všech oblastech, které reprezentují mezinárodní podnikání. Základní rámec činností TNK lze pak shrnout na činnosti při kterých: exportují a importují; v rámci své vnitřní struktury přesouvají fondy půjček, platbami za technologii atd. půjčují různá aktiva přes národní hranice; vyměňují velké množství informací v mezinárodním měřítku mezi jednotlivými články své vnitřní struktury na jedné straně a mezi nimi a třetími partnery na druhé straně. Roční obrat mnoha transnacionálních korporací je vyšší než hrubý domácí produkt některých menších ekonomik. Tato síla se pochopitelně ekonomicky realizuje. O významu transnacionálních korporací v systému současného světového 64
hospodářství svědčí skutečnost, že už od roku 1973 se při Hospodářské a sociální radě OSN vytvořila Komise pro transnacionální korporace, která v pěti ročních intervalech publikuje zprávy o jejich aktivitách. Reprezentativní přehled nejvýznamnějších TNK v současném světovém hospodářství podává každoročně americký časopis Fortune a CNN Money a to z různých hledisek: podle obratu, zisku, počtu zaměstnanců, příslušnosti k odvětví atd. Největší průmyslové korporace světa seřazené podle výše obratu – sestavené podle obratu, k 21. červenci 2010, podle CNN Money P.č.
Korporace
Obrat v mld. USD
Zisk v mld. USD
Poznámka
Další informace
1.
Wal-Mart Stores 378,799
12,731
síť super/hypermarketů, 2 056 000 zaměstnanců, 6000 dodavatelů
2.
Exxon Mobil
372,824
40,610
těžební společnost, 107 100 zaměstnanců
3.
Royal Shell
355,782
31,331
těžební společnost
4.
British Petroleum 291,438
20,845
těžební společnost
5.
Toyota Motors
230,201
15,042
výrobce automobilů
6.
Chevron
210,783
18,688
těžební/energetická společnost
7.
ING Group
201,516
12,649
finanční služby, 126 660 zaměstnanců
8.
Total
187,280
18,042
těžební společnost
9.
General Motors
182,347
–38,732
výrobce automobilů
10. ConocoPhillips
178,558
11,891
energetická/těžební společnost
Dutch
Joint ventures Joint ventures nebo-li společné podniky představují takovou formu výrobní nebo obchodní činnosti, na které se zúčastňuje domácí i zahraniční partner a to v poměru, který si stanoví ve smlouvě nebo který byl stanovený nařízením vlády země sídla podniku. Rozlišujeme tři typy mezinárodních joint ventures:
firmy ze dvou zemí vytvoří joint venture v třetí zemi; firmy ze dvou zemí vytvoří joint venture v jedné z nich, aby uspokojily vlastní firemní zájmy; firmy ze dvou zemí vytvoří joint venture i s účastí místní vlády, sledují vlastní zájmy i zájmy hostitelských zemí [1].
4.1.2
Největší průmyslové korporace ve světě
Členění přímých zahraničních investic podle funkčního hlediska
Přímé investice firem do zahraničí je možné z funkčního hlediska rozdělit na investice vertikální, horizontální a konglomerátní.
65
http://money.cnn.co m/
Co je to Joint venture? Další informace
http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=152&typ=r &levelid=OB_067.H TM
Členění přímých zahraničních investic podle funkčního hlediska
a) Vertikální investice Tato specializace závisí na zdroji jednotlivých zemí. Jestliže jde o zdroje nerostných surovin, které si zajišťuje mateřská společnost pro další zpracování, jde o integraci typu „backward“. Mnoho firem přesouvají výrobu nebo montáž náročnou na pracovní sílu do rozvojových případně méně vyspělých zemích, kde dosahují úspory nákladů díky neporovnatelně levnější pracovní síle. K vertikálnímu investovacímu typu „forward“ dochází tehdy, jakmile si mateřská společnost zřizuje v zahraničí pobočky na prodej zboží, které vyrábí. b) Horizontální investice Mateřská firma investuje horizontálně, dceřiné pobočky vykonávají v zahraničí stejné funkce jako ona nebo například vyrábí stejné produkty. Typickým příkladem je gigant ve výrobě nealkoholických nápojů Coca-cola . Většinou se specializují na takové, v níchž může využít komparativní výhody hostitelských zemí. V tomto případě si mateřská společnost vymění výrobky s dceřinými společnostmi, protože každá firma obsluhuje místní trh. c) Konglomerátní investice Konglomerátní investice jsou ty, které směřují do oblasti, které nesouvisí s původním hlavním předmětem činnosti mateřské společnosti. Například velké naftové společnosti v osmdesátých letech s očekáváním poklesu investičních příležitostí v ropě i plynu vstupovaly do jiných oblastí podnikání.[1] 4.1.3 Determinanty přímých zahraničních investic Další informace
http://is.muni.cz/th/9 9816/esf_m/?lang=e n
Determinanty přímých zahraničních investic
Ekonomická teorie a empirické studie se vzácně shodují ve faktu, že pohyb přímých zahraničních investic je řízení budoucího zisku. Investice proudí z regionu s nízkými očekávajícími zisky do regionu s vysokými očekávajícími zisky po zvážení potencionálních rizik. Determinanty ovlivňují výběr hostitelské země, výběr partnera, formu investice, celkovou výšku investic, její načasování a případně i dobu trvání. Jednotliví autoři jednak různě člení tyto faktory, jednak jim připisují různou váhu. Determinanty, ale i rozhodování o všeobecném investování, je možné rozdělit na dvě skupiny:
interní determinanty (vychází z vnitřních podmínek a zdrojů firmy); externí determinanty (komplex činitelů vycházejících z ekonomického a právního prostředí, ve kterém firma působí).
Za interní determinanty můžeme označit:
management – manažeři firmy určují druh a výšku investice a výběr země. Jejich zkušenosti, schopnost využít příležitost a nést riziko jsou podmínkou dalšího postupu; nový pracovník – pokud firma přijme nového zaměstnance, který má zkušenosti z mezinárodního podnikání, je běžné, že se je snaží využít i na novém pracovišti; mimořádná událost – např. snížení prodeje na domácím trhu, nové možnosti použití výrobku firmy, nový výrobek. 66
Externí determinanty se dají členit na dvě skupiny:
determinanty v mateřské zemi – patří sem vysoká cena pracovní síly nebo jiné vysoké náklady na výrobu; determinanty v hostitelské zemi – rostoucí poptávka, atraktivní investiční prostředí, nízké ceny pracovní síly, energie [1].
4.1.4
Efekty přímých zahraničních investic
Přímé zahraniční investice mají vliv na ekonomické, sociální i politické jevy nejen v hostitelské, ale i v mateřské zemi. Jejich působení může být pozitivní, negativní, okamžité nebo s pozdějším účinkem.
Jaké jsou efekty přímých zahraničních investic?
Mezi základní efekty patří:
Další informace
vliv na národní důchod; vliv na obchodní a platební bilanci; vliv na zaměstnanost; působení na hospodářskou strukturu; přesun technologie a know-how; sociální a politické aspekty; působení na národní suverenitu.
http://www.czechinv est.org/vliv-pzi
Vliv na národní důchod a ekonomický růst Zahraniční investor přispívá k tvorbě národního důchodu hostitelské země tím, že přidává určitou hodnotu ke vstupem a vytváří zisk, z kterého platí daň. V mateřské zemi mohou přímé zahraniční investice také přispívat ke stimulaci ekonomického růstu. Zahraniční investice představují pro hostitelskou zemi doplňkové zdroje kapitálu z kvantitativního i kvalitativního hlediska, a tak ovlivňují růst a efektivnost její ekonomiky.
Vliv na národní důchod
Vliv na obchodní a platební bilanci Přímé zahraniční můžou znamenat i snížení tlaku na devizové prostředky hostitelské země, a to tehdy, když se v něm začnou vyrábět výrobky, které se do té doby musely dovážet.
Platební bilance mateřské země může být ovlivněná odlivem kapitálu umísťovaného v zahraničí. Vliv na zaměstnanost Čistý efekt vlivu přímých zahraničních investic na zaměstnanost závisí od toho, že zahraniční kapitál nahradí domácí průmysl, dále od druhu výroby a podmínek, nebo od možností financování hospodářských aktivit jinými cestami. Vedlejším a příznivým efektem však je, že dochází k zvyšování odborné úrovně pracovní síly, která pracuje s modernější technologií a často se školí v mateřské zemi. Negativní dopad na podniky hostitelské země může mít zvýšená konkurence na trhu pracovních sil, protože zahraniční podniky nabízejí atraktivnější pracovní a platební podmínky než tuzemci.
67
Vliv na obchodní a platební bilanci
Vliv na zaměstnanost
Působení na hospodářskou strukturu
Politické a sociální efekty
Působení na hospodářskou strukturu Přímé zahraniční investice ovlivňující hospodářskou strukturu hostitelské země ve dvou směrech: mají vliv na konkurenční prostředí a zároveň mají vliv na odvětvovou a regionální strukturu. Zahraniční investor se často snaží získat dominantní postavení na trhu hostitelské země, čímž vzniká konflikt mezi hostitelskou zemi a mateřskou společností. Na druhé straně přítomnost zahraničního investora zvyšuje konkurenční tlak na trhu a nutí domácí firmy k růstu kvality jejich produkce. Přímé zahraniční investice ovlivňují hospodářskou strukturu i tím, že napomáhají transferu technologie mezi zeměmi, transferu know-how i manažerských zkušeností. Politické a sociální efekty Hostitelská země se při přílivu zahraničních investic obává postupné hospodářské a později i politické závislosti na investující země. Z politického hlediska se však do nevýhodné pozice může dostat i investující země, když jí hostitelská země hrozí vyvlastněním majetku, nebo vyvíjí nátlak na její zaměstnance. Ze sociálních důsledků přímých zahraničních investic je třeba vzpomenout implantaci nové kultury, životního stylu, spotřebitelských preferencí v hostitelské zemi. Vztah investora a hostitelské země v časovém horizontu Argumenty pro a proti zahraničním investorům jsou velmi rozsáhlé. Pozitiva i negativa pro investora i pro hostitelskou zemi se mění tak, jak se mění jejich vzájemný vztah založený na relativní síle zainteresovaných stran. Velký zahraniční investor disponuje největší silou před samotným investováním. Když si vybuduje v hostitelské zemi svoji pobočku, má možnost vytvořit si silnou pozici tím, že si vytvoří obchodní kontakty, síť subdodavatelů i odběratelů a kontroluje přístup k svojí technologii i trh určitých výrobků. Kontrolní opatření obyčejně spočívají v tom, že se vyloučí nebo omezí zahraniční účast v určitých sektorech hospodářství a vyžaduje se domácí účast na vlastnictví nebo managementu vytvořených podniků.[1]
Shrnutí Přímé zahraniční investice Definice, která vznikla pro potřeby platební bilance, konstatuje, že přímá zahraniční investice je poskytnutí půjčky zahraničnímu podniku , nebo koupi vlastnictví v něm, jestliže tento podnik je ve většinovém vlastnictví rezidentů investující země. Členění přímých zahraničních investic podle podílu na vlastnictví Základním hlediskem členění přímých investic je podíl zahraničního investora na vlastnictví. Podle toho rozlišujeme investice v 100% vlastnictví zahraničního investora a joint ventures – společné podniky s místním partnerem. Členění přímých zahraničních investic podle funkčního hlediska Přímé investice firem do zahraničí je možné z funkčního hlediska rozdělit na investice vertikální, horizontální a konglomerátní. 68
Determinanty přímých zahraničních investic Determinanty ovlivňují výběr hostitelské země, výběr partnera, formu investice, celkovou výšku investic, její načasování a případně i dobu trvání. Determinanty, ale i rozhodování o všeobecném investování, je možné rozdělit na dvě skupiny:
interní determinanty (vychází z vnitřních podmínek a zdrojů firmy); externí determinanty ( komplex činitelů vycházejících z ekonomického a právního prostředí, ve kterém firma působí).
Efekty přímých zahraničních investic Přímé zahraniční investice přitom mají vliv na různé ekonomické, sociální, i politické jevy nejen v hostitelské, ale i v materské zemi. Jejich působení může být pozitivní i negativní, okamžité nebo s pozdějším účinkem. Mezi základní efekty patří: vliv na národní důchod; vliv na obchodní a platební bilanci; vliv na zaměstnanost; působení na hospodářskou strukturu; přesun technologie a know-how; sociální a politické aspekty; působení na národní suverenitu. Článek z novin: I. Objem a příliv zahraničních investic klesá na celém světě Privatizace je u konce, investice poklesly 22.09.2010 19:04 - Rekordní zájem o investování ve střední a východní Evropě z roku 2009 se neopakoval. Příliv zahraničních investic byl v roce o deset miliard dolarů slabší než o rok dříve, kdy dosáhl 31 miliard USD, oznámila agentura CzechInvest. Důvodem je ukončení hlavní vlny privatizace v České republice a na Slovensku. Uvádí to zpráva Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD). Česko si vede dobře I tak ale Česko společně s Polskem a Maďarskem patří mezi nejúspěšnější státy v Evropě. "Je třeba upozornit, že příliv zahraničních investic do Česka je už několik let relativně stabilní a pohybuje s v rozmezí tří až pěti miliard dolarů," řekl ředitel CzechInvestu Radomil Novák. Celkový objem investic v minulých letech podle něj ovlivnily velké privatizační projekty jako například odkup téměř padesátiprocentního balíku akcií Eurotelu. Ani takové ivnestice ale podle Nováka nemohou okamžitě vykompenzovat celkový propad investic. Vstup do EU investování nenastartoval Nekonalo se ani masivní investování do nových států unie, které někteří ekonomové předpovídali po 1. květnu. "Rozšíření EU se dlouho čekalo a plánovalo a všichni, včetně soukromých investorů, se na nemohli dobře připravit a rozmyslet si své další plány," vysvětluje Radomil Novák. Podmínky jsou příznivé Důvod k pesimismu ale podle odborníků není. I přes fakt, že v loňském roce objem zahraničních investic poklesl, jsou podle zprávy podmínky pro jejich další rozvoj dobré. Pro další příliv investic do zemí střední a východní Evropy mluví zejména 69
relativně nízké mzdy, přístup k podporám EU, kvalifikovaná pracovní síla a především očekávaný růst světové ekonomiky. Investice klesají od roku 2000 Právě útlum hospodářství ve světě se podepsal na masivním propadu v posledních letech. Zatímco ještě v roce dosáhly přímé zahraniční investice ve světě objemu závratných 1,4 bilionu dolarů, o rok později to bylo 818 miliard. V roce 2010 se propadly o dalších 17 procent na 679 miliard, uvedla v tiskové zprávě agentura CzechInvest. K útlumu došlo pouze ve vyspělých státech a zemích střední a východní Evropy. Rozvojové státy si o devět procent polepšily. Investičně vůbec nejúspěšnějším státem byla v loňském roce Čína. Investice se přesouvají do služeb Ještě před deseti lety investovalo do oblasti služeb zhruba v padesáti procentech případů. Nyní jeto zhruba šedesát procent podle zprávy publikované OSN se bude podíl dále zvyšovat. Fortina:Ekonomice se daří, investice porostou Generální tajemník konference OSN Carlos Fortina je ale optimistický. "Oživení ekonomického klimatu naznačuje, že většina vyspělých zemí může v roce 2011 očekávat lepší bilanci," uvedl. Zdroj: www.idnes.cz Otázky 1) Které příklady přímých zahraničních investic znáte z Vašeho okolí? Uveďte kladné i záporné příklady. 2) Jak se odlišuje portfolio investic od přímých investic? Své tvrzení podpořte příklady z praxe. 3) Uveďte, které externí determinanty by rozhodly o Vašich případných přímých investicích v ČR. 4) Rozeberte celkové efekty přímých zahraničních investic do ČR.
Otázky a odpovědi
Otázky a odpovědi 1) Na co mají vliv přímé zahraniční investice? 2) Jak se člení přímé zahraniční investice podle funkčního hlediska? 3) Jak se mění vztah investora a hostitelské země v časovém horizontu? 4) Jaký mají vliv přímé zahraniční investice na národní důchod a ekonomický růst? Odpovědi na otázky 1) Přímé zahraniční investice mají vliv na ekonomické, sociální i politické jevy nejen v hostitelské, ale i v mateřské zemi. Jejich působení může být pozitivní, negativní, okamžité nebo s pozdějším účinkem. 2) Na investice vertikální, horizontální a konglomerátní. 3) Argumenty pro a proti zahraničním investorům jsou nevyčerpatelné. Pozitiva i negativa pro investora i pro hostitelskou zemi se mění tak, jak se mění jejich vzájemný vztah založený na relativní síle zainteresovaných stran. Velký zahraniční investor disponuje největší silou před samotným investováním. Když si vybuduje v hostitelské zemi svoji pobočku, má možnost vytvořit si silnou pozici tím, že si vytvoří obchodní kontakty, síť subdodavatelů i odběratelů a kontroluje přístup k svojí technologii i trh určitých výrobků. Kontrolní opatření 70
obyčejně spočívají v tom, že se vyloučí nebo omezí zahraniční účast v určitých sektorech hospodářství a vyžaduje se domácí účast na vlastnictví nebo managementu vytvořených podniků. 4) Zahraniční investor přispívá k tvorbě národního důchodu hostitelské země tím, že přidává určitou hodnotu ke vstupem a vytváří zisk, z kterého platí daň. V mateřské zemi mohou přímé zahraniční investice také přispívat ke stimulaci ekonomického růstu. Zahraniční investice představují pro hostitelskou zemi doplňkové zdroje kapitálu z kvantitativního i kvalitativního hlediska, a tak ovlivňují růst a efektivnost její ekonomiky. Případové studie 1) Seřaďte následující formy vstupů z hlediska míry rizika a nutnosti kontroly: exportní společnost, export, zušlechťovací operace, joint venture, výhradní vlastnictví, licence, reprezentační kancelář, exportní makléř, výhradní vlastnictví s domácím managementem. Uveďte ke každé z výše uvedených forem skutečně existující firmu. 2) Charakterizujte náročnost vstupu firmy na zahraniční trhy pro různé komodity (železo, ropa, obilí, …). 3) Dle informací z Hospodářských novin najděte příklady přímých zahraničních investic ve sféře výrobních firem v ČR i v zahraničí. 4) Proveďte analýzu determinant vstupu americké společnosti Federal Mogul 5) Friction do společnosti Beral Rychnov n/Kněžnou(výrobce brzdového obložení, segmentů a brzd. kotoučů). 6) Proveďte analýzu determinant vstupu německé společnosti LEMERZ do turecké společnosti JANTAS (největší výrobce automobilových disků v Evropě)
71
Případové studie
72
5
ZÁVAZKOVÉ OBCHODU
VZTAHY
V ZAHRANIČNÍM
Obsah kapitoly 5
Závazkové vztahy v zahraničním obchodě 5.1 Obsah kupní smlouvy 5.1.1 Vznik kupní smlouvy 5.1.2 Smluvní strany 5.1.3 Předmět kupní smlouvy 5.1.4 Zajištění závazků z kupní smlouvy 5.1.5 Dodací lhůta 5.1.6 Dodací parita 5.1.7 Základní členění obchodních závazkových vztahů 5.1.8 Smlouvy o vázaných obchodech 5.1.9 Průběh mezinárodních obchodních operací 5.1.10 Platební podmínky a nástroje 5.1.11 Metody tvorby cen
Cíle kapitoly Student se seznámí se závazkovými vztahy v zahraničním obchodu. Naučí se sestavit a v praxi využívat jednotlivé smlouvy a sestavit kontrakt se zahraničním partnerem. Klíčová slova Mezinárodní kupní smlouva, smlouva o dílo, licenční smlouva, smlouvy se zástupci, smlouva o obchodním zastoupení, smlouvy o přepravě, smlouva o kontrolní činnosti, smlouvy o bankovních obchodech, Úmluva OSN o mezinárodní koupi zboží, Hamburská pravidla, Haagská pravidla, INTRATERMS, předmět smlouvy, smluvní strany, promlčení, cena zboží, doložka, smlouvy o vázaných obchodech.
5.1
Obsah kupní smlouvy
5.1.1
Vznik kupní smlouvy
Kupní smlouva vyjadřuje vůli jedné smluvní strany prodat a druhé smluvní strany koupit určitou věc a odpovídá shodnému zájmu smluvních stran, proto je nutná dohoda o celém jejím obsahu. Obsah textu kupní smlouvy závisí na mnoha skutečnostech. V první řadě na tom, jaké otázky chtějí mít strany ve smluvních ustanoveních upraveny. Dále na komoditě, která je předmětem kupní smlouvy. Pochopitelně jiné bude mít kupní smlouva na dodávku ovoce a jiné na dodávku zemědělských strojů. Podpis kupní smlouvy je svým způsobem vyvrcholením každého obchodu. Jde o dohodu o podstatných náležitostech, přičemž za podstatné se považují ty, které jedna ze stran za podstatné shledává. Kromě toho obchodní zákoníky nebo jiné právní normy, upravující kupní smlouvu, mohou určit některá ustanovení kupní smlouvy za obligatorní, neboli povinné. Je třeba uvést přinejmenším prodávajícího a kupujícího, předmět kupní smlouvy a cenu. Další součástí každého kontraktu jsou dodací lhůta a parita, platební podmínka a celá řada dalších ujednání.[1] 73
5.1.2 Obchodní rejstřík Další informace
Smluvní strany
Nedílnou součástí ujednání kupní smlouvy je uvedení smluvních stran prodávajícího a kupujícího - přesného názvu firmy, adresy, přesná jména a příjmení statutárních zástupců, respektive zplnomocnění oprávněných uzavírat smluvní závazky. Praktické je uvést k názvu firmy i identifikační kód, v ČR jeto IČ nebo DIČ, v zahraničí jeto velmi často kód registru daňového úřadu.
http://www.justice.cz
5.1.3
Předmět kupní smlouvy
Znamená určení zboží pojmenování nebo odkazem na značku, vzorek, katalog, přílohu, v níž je zpravidla velmi komplikovaný stroj nebo investiční celek podrobně popsán. Pod pojmem předmět rozumíme také objem zboží. V některých případech je předmět záležitostí jednoho, dvou řádků. U vývozu investičních celků to mohou být desítky stran. U některých výrobků je zboží přesně určeno například prostřednictvím chemické analýzy, odkazem na vzorek apod. Pokud jde o určení zboží, bylo zaznamenáno mnoho nejasností, které byly někdy úmyslné ve snaze partnera obelstít. Řekneme-li stroj, může to znamenat kovoobráběcí stroj, nebo taky dřevoobráběcí stroj. Proto je preciznost popisu zboží tak důležitá.
Dřevěné obaly, obalový materiál Další informace
http://www.kment.cz http://www.technolo gy.cz/obalovematerialy
V otázce určení množství je v zahraničním obchodě celá řada zvyklostí. Pro jednotlivé obchody se používají míry a váhy, které již nejsou v maloobchodě běžné. Takže například ropa se nekupuje v tunách, ale v jednotce nazývané barel. Obilí se nakupuje v jednotce zvané buláš. Velmi často se používá libra, unce při nákupu zlata, stříbra a dalších kovů. Nedílnou součástí pojmu předmětu kupní smlouvy je obal, jehož funkce především ochranná. Druh obalu velmi závisí na druhu dopravy. Jiné nároky jsou při přepravě kontejnerem, jiné při oteřených zásilkách. Zvlášť velkou pozornost musíme věnovat obalu při námořní přepravě, kde existuje riziko koroze. Součástí kupní smlouvy je proto je proto ustanovení, které má zboží před těmito rizikamy chránit. Každá zásilka do zahraničí musí být opatřena signem. Toto označení provází zásilku na všech dopravních dokumentech. Slouží k identifikaci při celním odbavení zboží v rámci vývozního a dovozního řízení. Prodávající je ze zákona povinen, aby dodal zboží způsobem uvedeným v kupní smlouvě. Znamená to, že smluvní strany se musí domluvit, jak zboží bude chráněno, jaký bude mít obal, zda bude na paletě, jaký druh palety si zákazník přeje. Dohoda je závazná pro dodávajícího. Povinnost prodávajícího ve věci balení dodávaného zboží je v Incoterms 2000 určena tak, že musí odpovídat nárokům, které vyžaduje doprava, ale pouze pokud byly prodávajícímu známy okolnosti týkající se dopravy před uzavřeném kupní smlouvy. V našich dovozech máme se způsobem zabalení zboží špatné zkušenosti. Zpravidla se zapomíná na vhodnost zabalení zboží, které je nutno dopravovat dále z vykládacího přístavu do vnitrozemí kamiony nebo vagóny, tak dochází ke zbytečným nehospodárnostem ve využívání prostoru a nosnosti dopravních prostředků. Dnes jsou k dispozici již dostatečné znalosti rozměrech kamionů a 74
přístupné hmotnosti přepravovaných nákladů, o jednotlivých typech kontejnerů a silničních nástaveb i vagónů, takže kupující by měli být schopni určit způsob zabalení zboží, který by měl umožnit hospodárné využití dopravních prostředků. Pokud nevyplývá ze smluvního ujednání, mělo by řádné zabalení zboží znamenat splnění těchto zásad: Použitý obal by měl poskytovat dostatečnou ochranu zboží po celou dobu jeho přepravy z místa odeslání až do konečného místa určení proti jeho poškození, znehodnocení, ztrátám a krádežím. Zboží je předáno k přepravě dopravci, který potvrzuje jeho převzetí k dopravě ve zjevně dobrém stavu se závazkem, že v tomto stavu jej dodá určenému příjemci. Vnější obal by měl být proto tak konstruován, aby případný zásah byl při příjemce zboží snadno zjistitelný a při jeho poškození podniknuty kroky na zabezpečených příslušných právních nároků. Obal zásilky lze využít jako reklamní prostředek umístěním vhodné reklamy propagující vývozce nebo dovozce po celou dobu přepravy zásilky.[1]
5.1.4
Zajištění závazků z kupní smlouvy
Za zvláštní formu ručení se považuje bankovní záruka. Dále je možno pro zajištění závazků z kupní smlouvy použít forfaiting nebo faktoring. Forfaiting představuje nákup pohledávky splatné v budoucnosti bez nároků a bez postihu vůči původnímu držiteli pohledávky, vzniklé z dodávky zboží nebo poskytnutých služeb. Banka může v takovém případě poskytnout finanční úvěr nebo zbožový úvěr, jestliže její klient je dovozcem a financovat případy, kdy je její klient vývozcem. Faktoring lze charakterizovat jako prodej pohledávky vývozce specializované faktoringové společnosti s cílem jejího řádného a včasného inkasa bez regresu. Předmětem faktoringu jsou vždy krátkodobé pohledávky, vznikající z prodeje na nekrytý úvěr a jejichž splatnost nepřesahuje 180 dní.[2] 5.1.5
Dodací lhůta
Dodací lhůta je velmi důležitou a standardní součástí kupní smlouvy a v případě tzv. fixních obchoduje to náležitost podstatná. Někdy obchodní operace rozeznáváme na promptní a dodávkové, přičemž kritériem je právě dodací lhůta. Promptní obchody předpokládající lhůtu „ihned" nebo „ihned ze skladu" jsou dodávky zpravidla do sedmi dnů. Obchody dodávkové mohou mít následující typy dodacích lhůt: Přibližná může být použita v případě, že existuje pochybnost, že se podaří otevřít akreditiv. Pak může být v kontraktu „ do 1 měsíce po otevření akreditivu ", nebo „ do x měsíců po uzavření kupní smlouvy ". Přesné určení dodací lhůty, kde je například uvedeno, že zboží bude dodáno do 31. 12. 2005, nebo od 1.12. 2005 do 31.12. 2005. Pod přesnou dodací lhůtou rozumíme i takové označení, jako je: o „začátkem období" - rozumí se prvních 10 dnů tohoto období o „v polovině měsíce" - od 10. do 20. dne měsíce Q „v polovině čtvrtletí" - druhý měsíc čtvrtletí 75
Další informace
http://www.dkp.cz http://www.factoring cs.cz http://www.penize.c z/forfaitingovespolecnosti
o „koncem období" -posledních 10 dnů období o Určení „ ihned'" - u potravin a surovin do dvou dnů, u strojírenských výrobků do 10 dnů, u ostatního zboží do 5 dnů. Postupná dodací lhůta se vyskytuje v případě, že sjednáme celkový obchod na určitý objem zboží a to dodáváno nikoli najednou, ale postupně, buď v předem stanovených konkrétních množstvích, nebo tzv. na odvolávku. V tom případě dovozce žádá exportéra, aby z celkové dohodnuté částky dodal určité množství k danému datu. Tato podmínka není příliš ideální pro exportéra, neboť mu znemožňuje, nejde-li o zboží ze skladu, dobře programovat výrobu.[2] 5.1.6
Dodací parita
Dodací parita (nebo dodací podmínka) vyjadřuje povinnosti smluvních stran v souvislosti s dodávkou a převzetím zboží. Jde o součást vztahů mezi prodávajícím a kupujícím a z toho vyplývající stanovení:
Prezentace nových Incoterms 2010 je na školní síťi: J:\EPI\epi_2010_2 011\a03_ucitele\pr achar\pracovni\Po dklady_ k_ vyuce\ Mezinárodní obchodní komora Další informace
http://www.icc-cr.cz/
způsobu a místa dodám zboží odběrateli; místa a okamžiku přechodu úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží; místa a okamžiku přechodu rizik; povinností smluvních stran při zajišťování dopravy, opatření průvodních dokladů, zabezpečení pojištění, kontroly, celního odbavení.
Protože jsou ve znění Incoterms vydaných v jednotlivých letech rozdíly, je nutno, aby vedle kódového označení doložky a místa byl také uváděn rok vydání Incoterms, na jehož výklad se odvoláváme. Při tom se doporučuje, aby při navazování nového spojení si strany vyměnily plný text příslušné doložky, jak je uveden v publikaci, aby se tak vyloučilo povrchní posouzení doložky podle jejího názvu, které vede často k problémům při plnění. Řádné a náležité odvolání na Incoterms by mělo být ve smlouvě uvedeno takto: FOB Hamburg Incoterms 2000 CIP Rall Ambus Ankara Incoterms 2000 CIF Jakarta Incoterms 2000 Ve vydání INCOTERMS 2000 byly doložky uspořádány do čtyř kategorií, které se od sebe zásadně odlišují: Skupina E doložka odebrání EXW ze závodu (...ujednané místo) Skupina F hlavní přepravné neplaceno FCA vyplacené dopravci (.. .ujednané místo) FAS vyplacené k boku lodi (...ujednaný přístav nalodění) FOB vyplacené loď (...ujednaný přístav nalodění) Skupina C hlavní přepravné placeno CFR náklady a přepravné (...ujednaný přístav určení) CIF náklady pojištění a přepravné (...ujednaný přístav určení) 76
CPT přeprava placena do (….ujednané místo určení) CIP přeprava a pojištění placeny do (...ujednané místo určení) Skupina D doložky dodání DAF s dodáním na hranici (...ujednané místo) DES s dodáním z lodi (...ujednaný přístav určeni) DEQ s dodáním z nábřeží (.. .ujednaný přístav určení) DDU s dodáním clo neplaceno(.. .ujednané místo určení) DDP s dodáním clo placeno (...ujednané místo určení) V nově navazovaných kontaktech je dobře poslat druhé straně plný text navrhované parity tak, jak je uveden v autentickém anglickém znění. A teprve po vyjádření druhé strany a po případných úpravách práv a povinností, na nichž dojde k dohodě, podepisovat smlouvu. Deset bodů, které představují deset fází, jimiž prochází každá obchodní transakce:
9
Povinnosti prodávajícího Dodání podle smlouvy Licence, povolení a formality Přepravní smlouva a pojištění Dodán Přechod nebezpečí Rozdělení nákladů Vyrozumění kupujícího Důkaz o dodání, dopravní doklad, předávací protokol, nebo odpovídající elektronická zpráva Kontrola - balení - značení
Povinnosti kupujícího Placení ceny Licence, povolení a formality Přepravní smlouva a pojištění Převzetí Přechod nebezpečí Rozdělení nákladů Vyrozumění prodávajícího Důkaz o dodání, dopravní doklad, předávací protokol, nebo odpovídající elektronická zpráva Kontrola - balení - značení
10
Jiné povinnosti
Jiné povinnosti
1 2 3 4 5 6 7 8
Na první pohled se zdá, že incoterms 2000 přináší pouze několik bezvýznamných změn, neboť názvy a počet doložek, které byly ve vydání Incoterms 1990, zůstaly nezměněny. V novém vydání bylo přistoupeno ve srovnání s Incoterms 1990 k těmto změnám: v doložkách FAS a DEQ - pokud jde o celní odbavení a úhradu všech nákladů s tím souvisejících; v doložce FCA - ve změně odpovědnosti za nakládku a vykládku; v doplnění doložky DAF; v doložkách DDU a DDP (týkajících se způsobu dodání zboží kupujícímu) - k vypuštění slova „official", jímž se v dosavadním zněm omezovala odpovědnost za poplatky splatné při celním odbavování jen na tzv. „úřední", takže nyní se rozumí, že povinná strana musí uhradit veškeré poplatky, které s úkonem celního odbavení souvisejí, nikoli pouze ty, které jsou chápány jako úřední.
77
Další informace
http://managementm ania.com/index.php/ component/content/a rticle/39-ostatni/397incoterms
Terminologie Incoterms 2000 „Shipper" Pozor na terminologii Incoterms uváděnou v kupních smlouvách
Tento termín slouží v angličtině pro označení dvou rozdílných funkci. Může představovat jak osobu předávající zboží k dopravě, tak i osobu, která sjednává přepravní smlouvu. V prvním případě se může jednat o prodávajícího v roli odesílatele nebo naloďovatele, v druhém může jít o kupujícího jako objednatele uzavírajícího přepravní smlouvu, takže v anglickém znění mohou u jedné kupní smlouvy vystupovat jako „shipper" prodávající i kupující. V češtině tento problém nemáme, neboť pro rozdílné funkce máme i jasně rozdílná označení. „Delivery", „taking delivery" V angličtině se používá termín delivery pro dodání a „ taking delivery " pro převzetí. V češtině máme výhodu dvou rozdílných termínů, dodání a převzetí. „Usual" a „Reasonable" Proti dosud používanému termínu reasonable dali autoři v novem vydání přednost termínu usual, neboť došli k názoru, že termín usual lze podstatně lépe určit poukazem na to, co strany obvykle činí, než termín reasonable. „Point" Smluvním stranám se umožňuje, aby při určení místa nebo přístavu si vyhrazovaly zpřesnění - určením bodu -point-v rámci tohoto místa nebo přístavu. Obvykle si zpřesnění vyhrazuje prodávající nebo kupující vyhlásit v pozdějším termínu po uzavření smlouvy. Ten pak musí dodržet, neboť opomenutí může mít nepříjemné následky a prodávající může opomenutí kupujícího využít například k dodání zboží do místa, kterému nejlépe vyhovuje. „Custom" Odkaz ve smlouvě na custom - zvyklost - je dobře si nechat předem vysvětlit, než na něj přistoupíme. S takovýmto odkazem se nejčastěji setkáváme při sjednání smluv na bázi doložek FAS anebo FOB, kdy jde zpravidla o odkaz na zvyklosti uplatňované v přístavu. Přechod nebezpečí a nákladů z prodávajícího na kupujícího Určení přechodu nákladů a nebezpečí z prodávajícího na kupujícího je jednou z předností Incoterms, jimiž se Incoterms liší od jiných doložek. Okamžik přechodu je definován ve všech doložkách. Zpravidla se tento přechod váže na splnění dodávky ze strany prodávajícího. Kupujícímu by ale nemělo být umožněno, aby moment přechodu zdržoval, a tak se ve všech doložkách stanoví, že k přechodu rizika i nákladů může dojít i před dodáním zboží, jestliže kupující zboží nepřevezme, jak bylo dohodnuto, nebo jestliže neudělí instrukce, týkající se času lodění anebo neurčí bod v místě dodání, bez nějž nemůže prodávající svou povinnost dodání splnit. Přichází tedy v úvahu možnost předčasného přechodu nebezpečí a nákladů z prodávajícího na kupujícího, ovšem jen za předpokladu, že zboží bylo jasně označeno jako určené pro kupujícího ke splnění kupní smlouvy, to znamená, že bylo zřetelně odděleno nebo jinak identifikováno jako smluvní zboží. Tato podmínkaje důležitá při sjednání dodávky na paritě EXW, neboť ve všech ostatních doložkách je identifikace zboží dána buď opatřením pro jeho nalodím či odeslání nebo dodáním do místa určení. 78
Základní charakteristika doložek Incoterms 2000 EXW - ZE ZÁVODU (... ujednané místo) Prodávající splní svou povinnost dodání, jestliže dá kupujícímu zboží k dispozici ve svém závodě nebo v jiném jmenovaném místě (například ve skladišti). Není zvláště odpovědný za nakládku zboží na dopravní prostředek obstaraný kupujícím, ani za proclení zboží při vývozu. Tato doložka tudíž představuje minimální povinnosti pro prodávajícího a kupující nese všechny náklady a rizika vzniklá převzetím zboží ze závodu prodávajícího. Pokud si strany přejí, aby prodávající byl odpovědný za naložení na dopravní prostředek a aby nesl všechny náklady a rizika spojená s takovou nakládkou, je třeba, aby v tomto smyslu bylo znění kupní smlouvy výslovně upraveno. Tato doložka by neměla být použita, jestliže kupující nemůže přímo nebo nepřímo provést vývozní formality. V takových případech by měla být použita doložka FCA za předpokladu, že prodávající souhlasí s provedením nakládky na svoje náklady a riziko. FCA - VYPLACENÉ DOPRAVCI (...ujednané místo) Prodávající dodá zboží celně odbavené pro vývoz na sjednaném místě dopravci jmenovanému kupujícím. Je třeba zdůraznit, že zvolené místo dodání je rozhodující pro určení odpovědnosti za nakládku a vykládku zboží v tomto místě. Pokud docházík dodávce v objektu prodávajícího, je prodávající odpovědný za provedení nakládky, ale pokud k dodávce dochází v jakémkoli jiném miste, prodávající není odpovědný za vykládku zboží. . Tato doložka může být použita pro jakýkoli druh dopravy, včetně dopravy multimodální. „Dopravce" je každá osoba, která se přepravní smlouvou zavazuje provést nebo obstarat provedení přepravy. Pokud kupující jmenuje k převzetí zboží jinou osobu než dopravce, splní prodávající svou povinnost dodání, jakmile dodá zboží této osobě.
EX WORKS
FCA
FAS -VYPLACENÉ K BOKU LODI (...ujednaný přístav nalodění) Prodávající splní svou povinnost dodání, když dodá zboží k boku lodi v ujednaném přístavu nalodění. To znamená, že kupující musí nést všechny náklady a nebezpečí ztráty nebo poškození zboží od tohoto okamžiku. Doložka FAS vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz. Toto je změna proti znění INCOTERMS 1990, kde bylo požadováno, aby kupující odbavil zboží pro vývoz. Pokud si strany přejí, aby kupující odbavil zboží pro vývoz, je třeba, aby v tomto smyslu uvedl jasné ustanovení v kupní smlouvě. Tato doložka může být použita pouze pro námořní nebo vnitrozemskou říční dopravu.
FAS
FOB - VYPLACENÉ LOĎ (...ujednaný přístav nalodění) Prodávající splní svou povinnost dodání, když zboží přešlo zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění. To znamená, že kupující nese všechny náklady a nebezpečí ztráty nebo poškození zboží od tohoto okamžiku. FOB doložka vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz. Tato doložka může být použita pouze pro námořní nebo říční dopravu. Pokud strany nehodlají dodat zboží přes zábradlí lodí, měla by být použita doložka FCA.
FOB
CFR - NÁKLADY A PŘEPRAVNÉ (...ujednaný přístav určení) Prodávající splní svou povinnost dodáním zboží přes zábradlí lodi v přístavu nalodění. Prodávající musí zaplatit náklady a přepravné potřebné k přepravě zboží do
CFR
79
ujednaného přístavu určení, ale nebezpečí ztráty a poškození zboží, jakož i jakékoli dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží, přechází z prodávajícího na kupujícího. Doložka CFR vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz. Může být použita pouze pro námořní nebo říční dopravu. Pokud strany nemají v úmyslu dodat zboží přes zábradlí lodi, měla by být použita doložka CPT. CIF
CIF - NÁKLADY, POJIŠTĚNÍ A PŘEPRAVNÉ (...ujednaný přístav určení) Prodávající splní svou povinnost dodáním zboží přes zábradlí lodi v přístavu nalodění. Pro-dávající je povinen zaplatit náklady a přepravné potřebné k dodání zboží do sjednaného přístavu určení. Nebezpečí ztráty a poškození zboží, jakož i všechny dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží přecházejí z prodávajícího na kupujícího v přístavu lodění. V doložce CIF je prodávající dále povinen obstarat námořní pojištění kryjící kupujícího proti nebezpečí ztráty a poškození zboží během přepravy, takže prodávající uzavírá pojišťovací smlouvu a platí pojistné. Kupující si musí být vědom toho, Že prodávající podle doložky CIF je povinen obstarat pojištění pouze s minimálním krytím (110 %). Pokud si kupující přeje pojištění vyššího krytí, je třeba, aby se na jeho obstarání výslovně dohodl s prodávajícím anebo uhradil sám dodatečné pojistné krytí. Doložka CIF požaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz. Může být používána pouze pro námořní a říční dopravu. Pokud strany nemají v úmyslu dodáni zboží přes zábradlí lodi, měla by být použita doložka CIP.
CPT
CPT- PŘEPRAVA PLACENA DO (...ujednané místo určení) Prodávající dodá zboží jím jmenovanému dopravci a navíc zaplatí přepravné za dopravu zboží až do ujednaného místa určení. To znamená, ze kupující nese nebezpečí ztráty a poškození zboží, jakož i jakékoli dodatečné náklady, vzniklé po dodání zboží do péče dopravce. „Dopravce" je jakákoli osoba, která se dopravní smlouvou zaváže provést nebo obstarat provedení přepravy železniční, silniční, námořní, letecké, vnitrozemské vodní nebo v jejich kombinaci. Pokud je při přepravě do ujednaného místa zapojen další dopravce, přechází nebezpečí předáním zboží prvnímu dopravci. Doložka CPT vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz. Může být použita pro všechny druhy dopravy včetně kombinované.
CIP
CIP - PŘEPRAVA A POJIŠTĚNÍPLACENY DO (...ujednané místo určení) Prodávající splní svou povinnost dodáním zboží dopravci jím jmenovaným, ale musí navíc zaplatit přepravné za dopravu zboží do ujednaného místa určení. To znamená, že nebezpečí ztráty a poškození zboží i jakékoliv dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží dopravci přechází z prodávajícího na kupujícího předáním zboží do péče dopravce. Prodávající je ale povinen obstarat pojištění kryjící kupujícího proti ztrátě a poškození zboží během přepravy, uzavřít pojistnou smlouvu a zaplatit pojišťovací prémií. Kupující si musí být vědom toho, že podle doložky CÍP je prodávající povinen obstarat pojištění pouze s minimálním krytím. Pokud si kupující přeje obstarání pojištění širšího krytí, je třeba, aby se na tom s prodávajícím výslovně dohodl nebo učinil sám zvláštní pojištění. Definice „Dopravce" viz CPT. Pokud je v přepravě do ujednaného místa určení zapojen další dopravce, přechází 80
nebezpečí předáním zboží prvnímu dopravci. Doložka CIP vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz. Tato doložka může být použita pro všechny druhy dopravy, včetně kombinované a multimodální. DAF - S DODÁNÍM NA HRANICI (... ujednané místo) Prodávající splní svou povinnost, jakmile bylo dáno zboží k dispozici kupujícímu na příchozím dopravním prostředku nevyloženě, odbavené pro vývoz, ale nikoli pro dovoz, v ujednaném bodě a místěna hranici, ale ještě před celní hranicí sousední země. Pojem „hranice" může být použit pro kteroukoli hranici, včetně hranice země vývozu. Je proto velmi důležité, aby hranice byla určena přesně, v každém případě jmenováním bodu a místa při sjednávání doložky. Pokud si strany přejí, aby prodávající byl odpovědný za vykládku zboží z příchozího dopravního prostředku a nesl nebezpečí a náklady spojené s vykládkou, je třeba takto jasně doplnit znění kupní smlouvy. Tato doložka může být použita pro jakýkoliv způsob dopravy, při níž je zboží dodáváno do hraničního prostoru. Jestliže by k dodání zboží docházelo v přístavu určení na palubě lodi nebo na nábřeží, mela by být použita doložka DES nebo DEQ. DES - S DODÁNÍM Z LODI (... ujednaný přístav určení) Prodávající splní svou povinnost dodání, když dá zbožík dispozici kupujícímu na palubě lodi neodbavenépro dovoz v ujednaném přístavu určení. Prodávající nese veškeré náklady a nebezpečí spojená s dodáním zboží do přístavu určení před jeho vykládkou. Pokud si strany přejí, aby prodávající nesl náklady a nebezpečí spojená s vykládkou zboží, pak by mela být použita doložka DEQ. Tato doložka může být použita, jestliže má být zboží dodáno námořní nebo vnitrozemskou vodní cestou, multimodální dopravou lodí do přístavu určení. DEQ - S DODÁNÍM Z NÁBŘEŽÍ (... ujednaný přístav určení) Prodávající splní svou povinnost dodání, jakmile dá zboží neodbavené pro dovoz k dispozici kupujícímu na nábřeží v ujednaném přístavu určení. Prodávající nese všechna nebezpečí a náklady spojené s dodáním zboží do ujednaného přístavu určení a s vykládkou zboží na nábřeží Doložka DEQ vyžaduje, aby kupující odbavil zboží pro import a zaplatil veškeré formality, clo, daně a jiné poplatky účtované v dovozu. Toto je změna proti znění předchozího vydání 1NC0TERMS 1990, podle něhož bylo povinností prodávajícího odbavit zboží v dovozu. Pokud si strany přejí, aby prodávající byl odpovědný za veškeré nebo částečné náklady spojené s dovozem zboží je třeba, aby v tomto smyslu jasně doplnily znění kupní smlouvy. Tato doložka může být použita pouze v případě dodání zboží námořní nebo vnitrozemskou vodní cestou nebo multimodální přepravou s vykládkou zboží z lodi na nábřeží v přístavu určení. Pokud si strany přejí, aby byl prodávající povinen nést nebezpečí a náklady související s přemístěním zboží z nábřeží na jiné místo (skladiště, terminál, dopravní stanici apod.) uvnitř nebo vně přístavu, měla by být použita doložka DDU nebo DDP. DDU - S DODÁNÍM CLO NEPLACENO (... ujednané místo určení) Prodávající splní svou povinnost dodáním zboží kupujícímu celně neodbaveného při dovozu a nevyloženého z příchozího dopravního prostředku v ujednaném místě určení. Prodávající je povinen nést náklady a nebezpečí spojené s takto dodaným zbožím, kromě - pokud přicházejí v úvahu-povinností spojených s dovozem zboží do země 81
DAF
DES
DEQ
DDU
určení(tj. kromě odpovědnosti a rizika za provedení celního odbavení a vyřízení celních formalit a zaplacení za ně, za clo, daní a ostatních poplatků spojených s do vozem do země určení). Tyto povinnosti, jakož i veškeré náklady a nebezpečí zaviněná jeho opomenutím odbavit zboží včas pro dovoz musí nést kupující. Jestliže si strany přejí zahrnout do povinnosti prodávajícího, aby vyřídil celní odbavení a nesl náklady a nebezpečí s tímto spojená a rovněž některé náklady splatné při dovozu zboží, musí toto být výslovně uvedeno v kupní smlouvě. Tato doložka může být použita pro každý druh dopravy, ale pokud dochází k dodávce v přístavu určení na palubě lodi nebo na nábřeží měly by být použity doložky DES nebo DEQ. DDP
DDP - S DODÁNÍM CLO PLACENO (... ujednané místo určení) Prodávající splní svou povinnost dodáním zboží odbaveného pro dovoz a nevyloženého Z příchozího dopravního prostředku v ujednaném místě určení. Prodávající je povinen nést všechny náklady a nebezpečí do dodání zboží do tohoto místa včetně, pokud přicházejí v úvahu „povinnosti" (pod tímto termínem se rozumí odpovědnosti a rizika za vyřízení celních formalit a zaplacení za tyto formality, za clo a daně nebo dalších poplatků) související s dovozem zboží do země určení. Zatímco doložka EXW představuje minimum povinností pro prodávajícího, doložka DDP představuje maximum závazků. Tato doložka by neměla být používána, jestliže prodávající nemůže přímo nebo nepřímo obdržet dovozní licenci. Jestliže si strany přejí vyloučit z povinnosti prodávajícího některé z výdajů placených při dovozu zboží (jako například daň z přidané hodnoty), mělo by být toto jasně stanoveno doplňující formulací v kupní smlouvě. Jestliže si strany přejí, aby kupující nesl všechna nebezpečí a náklady související s dovozem, měla by být použita doložka DDU. Tato doložka múze být použita pro jakýkoli druh dopravy; pokud dochází k převzetí zboží v přístavu určení na palubě lodi nebo na nábřeží, měla by být použita doložka DES nebo DEQ.[1] Shrnutí Pojem, funkce a význam dodacích podmínek Dodací podmínka(dodací parita) je důležitou náležitostí KS v mezinárodním obchodě. Určuje povinnosti prodávajícího a kupujícího, související s dodávkou zboží a jejím převzetí. Vymezuje zejména:
způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu; přechod výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího; povinnosti smluvních stran při zajišťování dopravy, pojištění, obstarávání celního odbavení, průvodních dokladů, kontroly.
Doložky INCOTERMS 2000 jsou rozděleny do následujících skupin: Skupina E Doložka odebrání F Hlavní přepravné hradí kupující
Doložka EXW
Anglická označení Ex Works
České označení Ze závodu
FCA FAC FOB
Free Carrier Free Alongside Free On Board
Vyplaceně dopravci Vyplaceně k boku lodi Vyplaceně loď
82
C Hlavní přepravné hradí prodávající D Doložky dodání
5.1.7
CFR CIF CPT CIP DAF DES DEQ DDU DDP
Cost and Freight Cost, Insurace, Freight Carriage Paid Carriage and Insurance Paid Delivered at Frontier Dalivered Ex Ship Delivered Ex Quay Delivered Duty Unpaid Delivered Duty Paid
Výlohy a dopravné Výlody,pojištění, dopravné Dopravné placeno Dopravné a pojistné placeno S dodáním na hranice S dodáním z lodi S dodáním z nábřeží S dodáním clo neplaceno S dodáním clo placeno
Základní členění obchodních závazkových vztahů
Obchodní závazkové vztahy v zahraničním obchodě jsou základní formou vztahů, do kterých vstupují subjekty při své zahraniční podnikatelské činnosti. Relativní obchody – zde se vyžaduje, aby se upravovaného právního vztahu účastnili podnikatelé a tento vztah se týkal jejich podnikatelské činnosti. Absolutní obchody – jsou přesně vymezeny v obchodním zákoníku a to v § 261 odst. 3. Je to např. smlouva o prodeji podniku, o úvěru, smlouva o kontrolní činnosti, (smlouvy o vzniku podniku – společenská a zakladatelská). Absolutní neobchody – jsou takové závazkové vztahy, které jsou vždy řešeny podle úpravy v Občanském zákoníku (nenajdeme je v Obchodním zákoníku), je to např. pojistná smlouva, nájemní smlouva, kupní smlouva na nemovitou věc atd. Základní práva a povinnosti smluvních stran: Jsou určována: 1) závaznými ustanoveními (v Obch. a Obč. zák.); 2) smluvními podmínkami. Typy smluv:
Pojmenované – typ smlouvy, která je taxativně upravena v právním předpisu (např. Kupní smlouva, Smlouva o dílo,…). Nejpoužívanější typy pojmenovaných smluv v obchodně závazkových vztazích realizovaných se zahraničním partnerem: - Mezinárodní kupní smlouva - Smlouva o dílo - Licenční smlouva - Smlouvy se zástupci smlouva o obchodním zastoupení smlouva o zprostředkování mandátní a komisionářská smlouva - Smlouvy o přepravě smlouva o přepravě věci smlouva o skladování (je placena) smlouva o uložení věci (je bezplatná) - Smlouva o kontrolní činnosti - Smlouvy o bankovních obchodech smlouva o otevření akreditivu 83
Obchodní zákoník – zákon č.513/1991 Sb. Občanský zákoník – zákon Další informace č.40/1964 Sb. http://business.center .cz/business/pravo/z akony/obchzak http://business.center .cz/business/pravo/z akony/obcanzak
Další informace
smlouva o inkasu smlouva o běžném účtu Nepojmenované – typ smlouvy, který není vymezen v právním předpisu (Smlouva o franchisingu).
Legislativní úprava závazkových vztahů v zahraničním obchodě Při sjednávání smluvních podmínek je dobré, aby obě smluvní strany využívaly mezinárodně používané a doporučované dokumenty, ujednání a úmluvy.
http://www.rozhodci soud.net/arbitraz/pre dpisy/judikdaturatexty/pravidlauncitral.html http://www.epravo.c z/top/clanky/obchod ni-pravo/rozhodnepravo-vzavazkovychvztazich-zmezinarodnihoobchodu-pravidla
Mezinárodní obchodní komora Další informace
http://www.icc-cr.cz/
K doporučovaným dokumentům patří:
Všeobecné podmínky Evropské hospodářské komise pro vývoz (EHK OSN Ženeva) Všeobecné podmínky EHK pro a) stroje a zařízení; b) spotřební zboží; c) prodej citrusů.
Právo kupní smlouvy – UNICITRAL (zpracovala Komise pro mezinárodní právo při OSN). Tato komise zpracovala podmínky uzavírání a plnění kupní smlouvy včetně povinností smluvních stran, které jsou obsaženy v: Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží. Vídeňské úmluvě o smluvním právu (1969). Úmluvě OSN o mezinárodní koupi zboží (1980) – Vídeň – tato úmluva řeší pouze práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího. Lze ji aplikovat pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky: a) smluvní strany musí být ze zemí, jež podepsaly Vídeňskou úmluvu; b) ne na všechny druhy zboží lze tuto úmluvu využít; c) na zboží pro domácí a osobní spotřebu nelze tuto smlouvu aplikovat. 1) Předpisy vydané Mezinárodní obchodní komorou v Paříži (ICC) a) INCOTERMS 2000 b) Jednotná pravidla pro akreditivy c) Jednotná pravidla pro inkasa d) Hamburská pravidla e) Haagská pravidla. 2) INTRATERMS 1993 Pokus o vytvoření unifikovaných podmínek pro kupní smlouvu v oblasti anglického obchodního práva. INTRATERMS se zabývá náležitostmi obsahující: a) obecná ustanovení; b) smlouva o prodeji zboží; c) smlouva o ustanovení v dopravě; d) zkrácené smluvní podmínky (Incoterms); e) řešení sporů. 3) Firemní všeobecné prodejní (dodací) a nákupní podmínky Abychom je mohli aplikovat, musí být za souhlasu smluvních stran. 84
Všeobecné obchodní podmínky obsahují zejména: příslušnost práva, kterým se smlouva řídí; příslušnost soudu, který bude následné spory řešit; právo na odstoupení od smlouvy; omezení možnosti reexportu; možnost prodloužení smlouvy; ustanovení o kontrole zboží; doložka o uplatnění INCOTERMSU; klauzule o uplatnění přechodu vlastnického práva. [2] 5.1.8 Práva a povinnosti smluvních stran při mezinárodní koupi zboží. Práva a povinnosti smluvních stran jsou definovány Vídeňskou úmluvou – Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (včetně procesu uzavírání KS) Z kupní smlouvy vyplývají pro prodávajícího tyto povinnosti
dodat zboží; na přesně dohodnuté místo; předání prvnímu dopravci; v místě podnikání; přesné datum, čas; kdykoli během lhůty; v přiměřené době ve vztahu k povaze dodávky.
Předat dokumenty ke zboží – vážnost tohoto bodu vystupuje zejména v případě sjednání dokumentárního inkasa nebo dokumentárního akreditivu jako platební podmínky, pak musí být předány veškeré dokumenty. Umožnit nabytí vlastnického práva – vídeňská úmluva ve svých ustanoveních výslovně neupravuje otázku účinku, které může mít kupní smlouva na vlastnické právo k prodávanému zboží. To znamená, že ponechává na smluvních stranách úpravu přechodu vlastnického práva k prodávané věci z prodávajícího na kupujícího. Odpovědnost za vady je dána sjednanou paritou – prodávající odpovídá podle KS za jakoukoliv vadu, kterou má zboží v okamžiku přechodu nebezpečí nakupujícího. Nejpozdější lhůta pro oznámení vad zboží kupujícím prodávajícímu je stanovena na dva roky od převzetí zboží kupujícím. V případě, že prodávající nesplní nebo poruší některou svou povinnost, má kupující právo: odstoupit od smlouvy; požadovat plnění, ke kterému se prodávající zavázal; požadovat náhradu za vadné zboží; požadovat odstranění vad zboží; požadovat slevu; požadovat náhradu škody. Odstoupení od smlouvy kupujícím Odstoupit můžeme jestliže nastane: Porušení podstatných náležitostí (nebylo zaplaceno, bylo dodáno jiné zboží, bylo jen částečně zaplaceno). Nebylo dodáno zboží ani v náhradní lhůtě. 85
Práva a povinnosti smluvních stran při mezinárodní koupi zboží Další informace
http://www.iporadce.cz
Z kupní smlouvy náleží kupujícímu následující povinnosti: 1. zaplatit kupní cenu za dodané zboží v místě určeném v KS; v místě podnikání prodávajícího; v místě předání dokumentů (jestliže je placeno hotově) ; v době určené v KS; v přiměřené době (pokud není stanovena doba). 2. převzít zboží spočívá v provedení všech úkonů, které lze od něho rozumně očekávat k tomuto účelu; převzetí zboží, které je předmětem smlouvy. Při nesplnění povinnosti kupujícím má prodávající právo: odstoupit od KS; požadovat plnění, ke kterému se kupující zavázal; požadovat náhradu škody. Další informace
http://www.epravo.c z/top/clanky/umluva -o-uznani-a-vykonucizich-rozhodcichnalezu-newyorskaumluva-2546.html
Odstoupit od KS může prodávající při porušení podstatné náležitosti kupujícím; kupující nezaplatil kupní cenu; kupující odmítl převzít i v náhradní lhůtě. Promlčení práv z mezinárodní kupní smlouvy Je upraveno v ustanoveních Newyorské úmluvy z roku 1974. Tato úmluva stanovuje, kdy nemohou být vykonána vzájemná práva kupujícího a prodávajícího, která vyplývají ze smlouvy o mezinárodní koupi zboží, jejího porušení, ukončení platnosti nebo neplatnosti, vzhledem k uplynutí doby. Promlčecí lhůta při mezinárodní koupi zboží činí čtyři roky. Začíná běžet dnem, kdy jsme mohli právo uplatnit v soudním, rozhodčím nebo jiném řízení. Zvláštní ujednání v mezinárodní kupní smlouvě Při uzavíraní mezinárodní kupní smlouvy si smluvní strany mohou dohodnout i úpravu otázek specifických právě jen pro vztahy vznikající v mezinárodním obchodním styku. Jedná se zejména o: doložky; zákaz dalšího vývozu (zákaz reexportu – jedná se o zákaz zpětného dovozu); právo zpětné koupě; ujednání o výhradě výhodnějšího prodeje výhoda výhodnějšího nákupu; koupě na zkoušku; ujednání o předkupním právu (smlouva o smlouvě budoucí); Smlouvy uzavřené v souvislosti s kupní smlouvou: Smlouva o obchodním zastoupení (výhradní, nevýhradní). Smlouva o výhradním prodeji – dodavatel se zavazuje, že v určité oblasti bude dodávat pouze s výhradními zástupci. Náležitosti smlouvy o výhradním prodeji: písemná forma; co se bude prodávat; kde se bude prodávat; 86
Uzavřením této smlouvy nevzniká povinnost dodavateli dodávat a odběrateli odebírat. Povinnost dodávek a odběrů zakotvuje kupní smlouva mezi těmito partnery.[2] 5.1.8
Smlouvy o vázaných obchodech
Smlouvy o vázaných obchodech jsou obvykle uzavírány v důsledku určitých obchodně - politických omezeních, které státy vyhlašují při zhoršení jejich obchodní a platební bilance. Smlouvy o vázaných obchodech dělíme na: Smlouvy závislé – splnění obsahu závislé smlouvy je podmíněno splněním obsahu jiné vedlejší smlouvy. Uvedená závislost musí být sjednána v hlavní smlouvě, nebo musí vyplývat z okolností, za nichž byla hlavní smlouva uzavřena a které jsou oběma smluvním stranám při uzavření smlouvy známé. Smlouvy vícestranné výměnné – zvláštní formou vícestranného výměnného obchodu jsou tzv. barterové obchody, u kterých kupující hradí prodávajícímu dodávkou jiného zboží. Tento typ obchodů je typický pro státy, ve kterých je nedostatek devizových prostředků, ale jejich subjekty mají k dispozici zboží, o které je v druhém státě zájem.[1]
5.1.9
Průběh mezinárodních obchodních operací
Obecně lze průběh mezinárodní obchodní operace z časového hlediska rozpracovat do několika etap : Fáze přípravná (kontraktační)
průzkum zahraničního trhu; nabídka od prodávajícího závazná (OFERTA) nezávazná; akvizice; přímá – konkrétním osobám adresná nepřímá – neadresná; objednávka kupujícího (AKCEPT);
Fáze tvorby smlouvy
vede k uzavření kupní smlouvy
Fáze realizační Tato fáze nastává bezprostředně po uzavření kupní smlouvy a výsledkem je logistický proces předání zboží kupujícímu. Ke splnění dodávky ze strany prodávajícího je nutné vybavit zásilku těmito doklady: komerční faktura; balicí list, přepravní doklad; osvědčení o původu zboží (EUR 1, EUR 2); certifikát o provedené kontrole; jednotná celní deklarace (JCD). 87
Průběh mezinárodních obchodních operací
Fáze finalizační Po obdržení dodávky by kupující měl v prvé řadě provést přejímku. Výsledkem této přejímky by mělo být případné zjištění zjevných vad plnění: a) vady v dodaném druhu zboží; b) vady v dodaném množství; c) zjevné vady jakosti; d) vady provedení a kompletnosti; e) vady balení; f) vady v předložených dokumentech – dokladech nutných k převzetí vlastnických práv. Fáze archivace – archivování dokumentů
Shrnutí Základní členění obchodní závazkových vztahů je na : Relativní obchody Absolutní obchody Absolutní neobchody. Smlouvy lze členit na: Pojmenované – typ smlouvy, jejíž obsah je vymezen v právním předpisu. (např. kupní smlouva, smlouva o dílo,…). Nepojmenované – typ smlouvy, který není vymezen v právním předpisu (smlouva o franchisingu). K doporučovaným dokumentům při sjednávání zahraničních kontraktů patří zejména: všeobecné podmínky Evropské hospodářské komise pro vývoz; právo kupní smlouvy – UNICITRAL; předpisy vydané Mezinárodní obchodní komorou v Paříži (ICC) INTRATERMS 1993; firemní všeobecné prodejní (dodací) a nákupní podmínky. Jádrem většiny zahraničních kontraktů bývá obvykle mezinárodní kupní smlouva. [2] Úlohy: 1) Na praktickém příkladu rozeberte pojem vícestranný výměnný obchod. 2) Na internetových stránkách nalezněte anglickou verzi. Newyorské úmluvy a zjistěte kolik států je signatářem této smlouvy. Otázky a odpovědi
Otázky a odpovědi 1) Jaké znáte typy smluv? 2) Co je podstatnou náležitostí mezinárodní kupní smlouvy? 3) Jaké znáte druhy určení jakosti? 4) Jaký je průběh mezinárodních obchodních operací? 5) Zvláštní ujednání v mezinárodní kupní smlouvě? 88
Odpovědi na otázky 1) Pojmenované – typ smlouvy, které jsou taxativně upraveny v právním předpisu. (např. Kupní smlouva, Smlouva o dílo,…) Nejpoužívanější typy pojmenovaných smluv v obchodně závazkových vztazích realizovaných se zahraničním partnerem: mezinárodní kupní smlouva; smlouva o dílo; licenční smlouva; smlouvy se zástupci; smlouvy o přepravě; smlouva o kontrolní činnosti; smlouvy o bankovních obchodech. Nepojmenované – typ smlouvy, který není vymezen v právním předpisu (Smlouva o franchisingu). 2)
Podstatné náležitosti KS bez kterých smlouva nevznikne: určení smluvních stran (prodávající / kupující); určení předmětu koupě (určení zboží, množství, druhu,…); určení ceny (nebo způsobu dodatečného určení);
3) Druhy určení jakosti: TEL QUEL – jakost je taková, jaká je právě k dispozici; GAQ – dobrá průměrná jakost; FAQ – dobrá průměrná jakost.
4) Průběh mezinárodních obchodních operací fáze přípravná (kontraktační); fáze tvorby smlouvy; fáze realizační; fáze finalizační; fáze archivace; 5) Při uzavíraní mezinárodní kupní smlouvy si smluvní strany mohou dohodnout i úpravu otázek specifických právě jen pro vztahy vznikající v mezinárodním obchodním styku. Jedná se zejména o : doložky; zákaz dalšího vývozu (zákaz reexportu – jedná se o zákaz zpětného dovozu) ; právo zpětné koupě; ujednání o výhradě výhodnějšího prodeje výhoda výhodnějšího nákupu; koupě na zkoušku; ujednání o předkupním právu (smlouva o smlouvě budoucí).
89
Vzor zahraničního kontraktu na vývoz jízdních kol do Ruska (v ruštině a angličtině) je uveden na druhé straně КОНТРАКТ № ____________________ Ижевск, «___» _________2011
CONTRACT № ______________________ Izhevsk «___» _________2011
Фирма ………… Чехия, именуемая в дальнейшем "ПРОДАВЕЦ", в лице г-на ………, действующего на основании ____________________ с одной стороны и ЗАО "МСМ", Россия, именуемое в дальнейшем «ПОКУПАТЕЛЬ», в лице директора г-на Меркушева В.Б., действующего на основании Устава, с другой стороны, заключили настоящий Контракт о нижеследующем:
The firm …………. Czech Republic, hereinafter referred to as "the SELLER", on behalf of Mr. …….. functioning on the basis of ________________ from one part and JSC “MSM”, Russia, hereinafter referred to as “the BUYER”, on behalf of the director Mr. V. Merkushev, functioning on the basis of State, from the other part, concluded the present Contract on the following terms: 1. SUBJECT OF THE CONTRACT
1. ПРЕДМЕТ КОНТРАКТА 1.1. The SELLER is obliged to deliver and the BUYER properly to accept and to pay bicycle spare parts (further on – the Goods).
1.1. ПРОДАВЕЦ обязуется поставить, а ПОКУПАТЕЛЬ надлежащим образом принять и оплатить велосипедные запасные части (далее - Товар). 1.2. Количество Товара, их стоимость и спецификация указаны в Приложении №1, которое является неотъемлемой частью данного Контракта. 1.3. Цены указаны на условиях франко- склад в долларах США.
1.2. Quantity of the Goods, their cost and specification are specified in Enclosure No.1, which is the integral part of the Contract.
1.3. The prices are on ex-warehouse terms in USD. 1.4. All the expenses connecting with Goods acceptance and the customs clearance are at the 1.4. Расходы по принятию Товара и его таможенной BUYERS account. очистке берет на себя ПОКУПАТЕЛЬ.
2. TOTAL AMOUNT OF THE CONTRACT 2.1. Total amount of the contract is equal to 500 000 (Five hundred thousand) USD.
2. ОБЩАЯ СУММА КОНТРАКТА 2.1. Общая сумма контракта составляет 500 000 (Пятьсот тысяч) долларов США.
3. TERMS OF DELIVERY
3. УСЛОВИЯ ПОСТАВКИ
3.1. The goods should be loaded and delivered in the SELLER’s country in accordance with all the rules of “INCOTERMS – 2000” for group “C” deliveries on the basis of the agreed specification for each delivery.
3.1. Товар отгружается и отправляется ПОКУПАТЕЛЮ в стране ПРОДАВЦА с условием соблюдения всех правил "ИНКОТЕРМС-2000" для поставок группы "С" на основании согласованной спецификации на каждую поставку. 3.2. Срок отгрузки - в течении 10 (десяти) дней с даты получения документарного аккредитива ПРОДАВЦОМ. О готовности к отправке ПРОДАВЕЦ обязан уведомить ПОКУПАТЕЛЯ за 3 (три) дня до отправки Товара в письменной форме с использованием любых средств связи. 3.3. Товар доставляется на транспорте ПОКУПАТЕЛЯ. 3.4. Последняя поставка Товара должна быть осуществлена не позднее 14 (четырнадцатого) августа 2011 г. 3.5. Датой поставки Товара является подписание ПОКУПАТЕЛЕМ товаротранспортной накладной на территории ПОКУПАТЕЛЯ.
3.2. Date of shipment – within 10 (ten) days after the date the SELLER has received the documentary L/C. The SELLER is obliged to inform the BUYER about the readiness to the Goods shipment 3 (three) days before it in written form using any means of communication. 3.3. Goods are shipped by the BUYER’s means of transport. 3.4. The last delivery of the Goods should be done not later than the 14th (fourteenth) of August, 2011. 3.5. The date of waybill or CMR signing by the BUYER on the SELLER’s territory is considered to be the date of delivery.
90
4. PACKING AND MARKING. ACCOMPANING DOCUMENTS 4.1. The Goods should be packed into carton boxes or other packing suitable for transportation by trucks. It should protect the Goods from damages when transported to the destination point according to international rules and provide further storage of the Goods.
4.УПАКОВКА И МАРКИРОВКА ТОВАРА. СОПРОВОДИТЕЛЬНЫЕ ДОКУМЕНТЫ 4.1.Товар должен быть упакован в картонные коробки или другую упаковку, подходящую для перевозки автомобильным транспортом. Упаковка должна защищать Товар от повреждений при транспортировке к месту назначения согласно международным нормам и обеспечить дальнейшее хранение Товара. 4.2. ПРОДАВЕЦ обязан обеспечить подробным описанием модели каждый ящик и упаковку. 4.3. К Товару должны быть приложены следующие сопроводительные документы: счет 1 экземпляр и 1 копия; товарно-транспортная накладная или СМR 1 экземпляр и 3 копии; сертификат качества (заводаизготовителя) 20 экземпляров; упаковочный лист 1 экземпляр и 3 копии; Упаковочный лист должен отражать следующее: - наименование товара, модели; - количество единиц каждой модели; - вес брутто, вес нетто; - транспортный номер; - номер Контракта и номер Приложения. Один экземпляр упаковочного листа в водонепроницаемом конверте должен быть помещен в соответствующий ящик (упаковку) вместе с Товаром и еще один снаружи. сертификат происхождения 1 экземпляр. Оригиналы этих документов должны быть высланы ПОКУПАТЕЛЮ экспресс почтой в день отгрузки Товара, либо переданы представителю ПОКУПАТЕЛЯ лично.
4.2. The Seller is obliged to supply each box and package of the Goods with the detailed information about the model. 4.3. The following accompanying documents should be enclosed to the Goods:
invoice 1 copy and 1 duplicate; waybill or CMR 1 copy and 3 copies;
quality certificate of the manufacturing plant 20 copies; packing list 1 copy and 3 duplicates;
Packing list should include the following: - name of the Goods, its model; - quantity of units of each model; - gross weight, net weight; - transport number; - number of the Contract and Enclosure. One copy of the packing list in a waterproof envelope should be placed in an appropriate box together with the Goods and another placed outside.
certificate of origin 1 copy.
The first copies of these documents should be sent to the BUYER by an express mail on the day of Goods shipment or should be handed to the BUYER’s representative personally.
5. ПРИЕМ ТОВАРА ПО КОЛИЧЕСТВУ И КАЧЕСТВУ
5.1. Товар принимается ПОКУПАТЕЛЕМ (представителем Покупателя) по количеству при отгрузке Товара, о чем составляется Акт приема-передачи.
5. GOODS ACCEPTANCE BY THE QUANTITY AND QUALITY 5.1. The BUYER (Buyer’s representative) accept the Goods by the quantity at the moment of the Goods shipment. A report is composed, that the SELLER passed and the BUYER (his representative) accepted the Goods. 5.2. The BUYER accepts the Goods by the quality during the whole period of the Goods’ sale under the present Contract irrespective of the delivery date. In case defective Goods are found, the BUYER arranges reclamation act and sends it to the SELLER. The SELLER is obliged to change defective Goods and to deliver them to the BUYER within 30 (thirty) days at the SELLER’s expense and transport after receiving the reclamation act or negotiate with the BUYER for the reduction in payment on the amount of the defective Goods (at
5.2. Прием Товара по качеству производится ПОКУПАТЕЛЕМ в течение всего срока реализации Товара по настоящему Контракту независимо от даты поставки. В случае обнаружения дефектного Товара, ПОКУПАТЕЛЬ составляет акт выбраковки и направляет его ПРОДАВЦУ, который обязан заменить бракованный Товар в течение 30 (тридцати) дней от даты получения акта за свой счет и своими силами или согласовать с ПОКУПАТЕЛЕМ уменьшение оплаты на сумму бракованного Товара (по выбору ПОКУПАТЕЛЯ). 91
the BUYER’s choice). The SELLER has the right to inspect the defective Goods at the BUYER’s warehouse or to receive a sample of defective Goods back to make another decision for the question. All changes in the payment method should be agreed by both parties, done in writing and sent by any means of communication.
ПРОДАВЕЦ имеет право произвести инспекцию дефектного Товара на складе ПОКУПАТЕЛЯ или ПОКУПАТЕЛЬ пришлет образец дефектного Товара для принятия другого решения по данному вопросу. Условия изменения взаиморасчетов согласуется Сторонами в письменной форме с использованием любых средств связи. 6. ОПЛАТА ТОВАРА
6. TERMS OF PAYMENT 6.1. Оплата за Товар будет производится за каждую партию отдельно по Дополнительному Соглашению следующим образом: В течение 5 (пяти) банковских дней после подписания Дополнительного Соглашения ПОКУПАТЕЛЬ перечисляет 50% от суммы платежа в качестве предоплаты на счет ПРОДАВЦА и выставляет на 50% суммы документарный безотзывный неподтвержденный делимый аккредитив сроком на 45 (сорок пять) дней. 6.2. Условия раскрытия аккредитива.
6.1. The Payment for the Goods should be made separately for each Lot in accordance with additional Agreement in the following way: Within 5 (five) banking days after the additional Agreement has been signed, the BUYER will send the 50% payment in advance on the SELLER’s account and opens 50% documentary, irrevocable unconfirmed divisible L/C with 45 (forty five) days validity. 6.2. Conditions of L/C availability.
L/C is available in 30 (thirty) days after all the customs documents for the Goods dispatch to the BUYER have been arranged upon presentation of the following documents: A report confirming that the SELLER passed and the BUYER (his representative) accepted the Goods, their quantity and price should be specified – 1 copy. Shipping documents: waybill or CMR – 1 copy.
Аккредитив раскрывается через 30 (тридцать) дней после оформления таможенных документов на отгрузку Товара ПРОДАВЦОМ в пользу ПОКУПАТЕЛЯ при предъявлении следующих документов:
Акт приема-передачи, подписанный ПОКУПАТЕЛЕМ или его представителем с указанием количества и стоимости Товара – 1 экземпляр.
Отгрузочные документы: товарнотранспортная накладная или CMR – 1 экземпляр. Таможенная декларация – 1 экземпляр. Инвойс ПРОДАВЦА – 1 экземпляр. ПОКУПАТЕЛЬ осуществляет авансовый платеж и открывает аккредитив в пользу ПРОДАВЦА на счет: KOMERCNI BANKA PRAHA a.s., the branch 686 45 Uherske Hradiste, Svatovaclavska street 450, the swift: KOMB CZPP, the account 56 130 10 247 / 0100
Customs declaration – 1 copy. The SELLER’s invoice – 1 copy. The BUYER sends the payment in advance and opens L/C in favor of the SELLER to the account: KOMERCNI BANKA PRAHA a.s., the branch 686 45 Uherske Hradiste, Svatovaclavska street 450, the swift: KOMB CZPP, the account 56 130 10 247 / 0100 L/C includes the following condition: all banking charges are at the BUYER’s account.
Аккредитив включает условие: все банковские комиссии за счет ПОКУПАТЕЛЯ.
7. PENAL SANCTIONS 7.1. Should the Goods be delayed in delivery for more than 10 (ten) days due to the SELLER’s fault, the SELLER is obliged to pay a fine to the BUYER in the amount of 0,1 % of the cost of unsupplied Goods for each day of delay.
7. ШТРАФНЫЕ САНКЦИИ 7.1. В случае задержки Товара по вине ПРОДАВЦА более, чем на 10 (десять) дней, ПРОДАВЕЦ обязан возместить ПОКУПАТЕЛЮ пени в размере 0,1 % от суммы поставки за каждый просроченный день. В
случае
задержи
Товара
по
In case of delay in delivery for more than 30 (thirty) days due to the SELLER’s fault, the BUYER has the right to cancel the Contract. In this case the SELLER is obliged to recover 6 (six)% of the cost of unsupplied Goods for the caused losses.
вине 92
ПРОДАВЦА более, чем на 30 (тридцать) дней, ПРОДАВЕЦ вправе расторгнуть Контракт. В этом случае ПРОДАВЕЦ обязан уплатить ПОКУПАТЕЛЮ неустойку в размере 6 (шесть)% от стоимости поставки за причиненные убытки. 8. ОСВОБОЖДЕНИЕ OТВЕТСТВЕННОСТИ
8. RELEASE FROM RESPONSIBILITY 8.1. The parties are released from responsibility for a partial or full non-performance of the obligations under the present Contract if any force-majeure circumstances arise.
ОТ
8.2. The force-majeure circumstances are considered to be external and unforeseen (accidents, fires, strikes, government acts, floods, earthquakes etc.), that arise beyond the Parties’ control and directly affect the execution of the present Contract.
8.1. Стороны освобождаются от ответственности за частичное или полное неисполнение обязательств по настоящему Контракту, если оно явилось следствием обстоятельств непреодолимой силы. 8.2. Под непреодолимой силой понимаются внешние и чрезвычайные события (аварии, пожары, забастовки, правительственные акты, стихийные бедствия и т.п.), которые возникли помимо воли Сторон и непосредственно повлияли на исполнение настоящего Контракта. 8.3. Стороны могут быть освобождены от ответственности зa частичное или полное неисполнение обязательств по данному Контракту, если докажут, что оно было вызвано препятствием вне их контроля и возникло после заключения настоящего Контракта. 8.4. Сторона, которая подверглась действию указанных выше обстоятельств, обязана в течение 3 дней информировать партнера об их наступлении и примерной продолжительности. В противном случае, Сторона теряет право ссылаться на эти обстоятельства. Срок действия Контракта (Приложения) продлевается по обоюдному согласию Сторон на время действия этих обстоятельств, если ими не будет принято иное решение. Если стороны не придут к согласию по предыдущему абзацу, то сторона, которая не подверглась действию обстоятельств непреодолимой силы, имеет право на расторжение Контракта с полной компенсацией издержек. О принятом решении она должна в течение 3 дней информировать другую Сторону.
8.3. The parties can be released from responsibility for a partial or full non-performance of the obligations under the present Contract, if they prove that it is a consequence of the circumstances beyond their control and arise after the present Contract has been signed. 8.4. The Party that appeared in the circumstances mentioned above shall, in 3 days, inform the other Party about its’ commencement or overage duration. Otherwise, the Party loses the right to make reference to it. The time for execution of the Contract (Enclosure) shall be extended according to the Parties’ mutual agreement for the period of time these circumstances last if there is no other decision. If the Parties do not come to an agreement as it mentioned in the above paragraph, the Party that did not suffer from force-majeure circumstances has the right to refuse the Contract with the full compensation of losses. The Party is obliged to inform the other Party about it’s decision during 3 days.
9. ARBITRATION 9.1. All disputes and differences that may arise in connection with the present Contract are subject for negotiations between the parties. If the parties do not come to an agreement, all disputes and differences are subject to the settlement through the Arbitration court in Moscow, Russia.
9. АРБИТРАЖ. 9.1. Все споры и разногласия, которые могут возникнуть по настоящему Контракту или в связи с ним, будут решаться путем переговоров между сторонами. Если стороны не придут к соглашению, то дело подлежит передаче в Арбитражный суд в г. Москва, Россия.
10. FINAL CONDITIONS 10.1. After the Contract has come into force, all the previous negotiations and correspondence pertaining to it become null and void. 10.2. The Parties agreed that the obligations under the present Contract can be assigned to the third Party. The Parties should inform each other about it
10.ЗАКЛЮЧИТЕЛЬНЫЕ УСЛОВИЯ. 93
in writing. 10.1. После вступления настоящего Контракта в силу все предыдущие переговоры и переписка по нему будут считаться недействительными. 10.2. Стороны согласились, что могут привлекать для выполнения данного Контракта третьих лиц. Об их участии Стороны будут извещать друг друга письменно.
11. OTHER CONDITIONS 11.1. Additionally the SELLER at his account delivers with the 1st Lot of the Goods 2 (two) boxes of equipment; 3 (three) stands for frame fixing 11.2. _______________________________ _________________________________________ _________________________________________ _________________________________________ _________________________________________ __________ .
11. ДРУГИЕ УСЛОВИЯ 11.1. ПРОДАВЕЦ дополнительно, за свой счет, отгружает с первой партией Товара 2 (два) ящика механика; 3 (три) стойки штатива для крепления рамы. 11.2. _______________________________ ________________________________________ ________________________________________ ________________________________________ ________________________________________ ______________ .
12. CHANGES AND ADDITIONS 12.1. All changes and additions to this Contract are to be done in writing in the form of the additional Agreements that should be signed by both parties. They are considered the Contract’s integral part These Agreements can be sent by fax. The Party that receives such an Agreement confirms it with the stamp and signature and informs the partner also by fax.
12. ИЗМЕНЕНИЯ И ДОПОЛНЕНИЯ 12.1. Изменения и дополнения в текст Контракта вносятся только в письменной форме в виде дополнительных соглашений, которые подписываются обеими Сторонами и являются неотъемлемой частью настоящего Контракта. Указанные Соглашения могут быть оформлены в виде факса. Получившая соглашение Сторона в случае согласия заверяет его печатью и подписью и информирует партнера также по факсу. Настоящий Контракт составлен в 4-х экземплярах на русском и английском языках, имеющих равную силу с момента его подписания обеими Сторонами.
The present Contract is made in 4 copies in Russian and English which have equal force from the moment of signing the Contract by both Parties. 13. LEGAL ADDRESSES AND SIGNATURES OF THE PARTIES. _________________________________________ _________________________________________ _________________________________________ _________________________________________ _________________________________________ _______________________________________ .
ПОКУПАТЕЛЬ: BUYER:
13. ЮРИДИЧЕСКИЕ АДРЕСА И ПОДПИСИ СТОРОН. ________________________________________ ________________________________________ ________________________________________ ________________________________________ ________________________________________ ________________________________________ ____ .
ПРОДАВЕЦ: SELLER:
94
Případové studie 1. Řešte následovný obchodní případ: Vývozce: Jan Vala, Včelařská farma Kunovice, Lidická 1765, 686 01 Kunovice, IČO 68000675, DIČ 310 – 68000675, Telefon 572684161, Bankovní spojení KB Uh.Hradiště, Číslo účtu 10004556/0100 Dovozce: Jozef Mika, Vajnorská 19, 018 55 Bratislava, SR, IČO 22568811, DIČ 32 – 22568811, telefon 00421081577795675, Bankovní spojení VUB Bratislava, Číslo účtu 45 – 14666500/05100 Předmětem kontraktu je vývoz 1200 kg včelího medu v ceně 78 CZK za 1kg medu. Med je balen ve 100 kg sudech, přičemž přepočítací koeficient váhy medu na objem v litrech je 0,75 l = 1 kg. SPZ nákladního vozidla pro možnou přepravu je BA 300 BI, zbožový kód dle celního sazebníku pro výše uvedený druh zboží je 44160000. -
vytvořte cenovou nabídku na toto zboží s využitím cenové kalkulace; - vypočítejte rozdíl v kontraktační ceně při paritě FCA a DDU; - sestavte objednávku dle požadavků zahraničního odběratele; - stanovte vhodné platební nástroje; - ošetřete rizika spojené s rizikem platebním jednak na straně prodávajícího, tak i na straně kupujícího; - stanovte pro uvedený kontrakt vhodný způsob dodání; - vhodným způsobem ošetřete riziko nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození u zvolené dodací parity; - ošetřete rizika spojené s rizikem platebním jednak na straně prodávajícího, tak i na straně kupujícího; - stanovte pro uvedený kontrakt vhodný způsob dodání; - vhodným způsobem ošetřete riziko nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození u zvolené dodací parity. 2. Firma Tajmac a.s., Zlín z důvodu rozšíření svého výrobního portfolia vypsala výběrové řízení na dodávku materiálu a vedení společnosti rozhodlo o nákupu v zahraničí. Na Vaši poptávku adresovanou do dvaceti zemí jste obdrželi deset nabídek. Po roztřídění Vám zůstaly tři nabídky, u kterých jsou shodné kvalitativní znaky požadovaného zboží, ostatní podmínky dodávek jsou následovné: Firma A – SRN Cena: 950 EURO/ tuna Dodací podmínka: FCA Hamburk Platební podmínka: 120 dní po vystavení faktury Dodací termín: do 15 dní po podpisu kontraktu. Firma B – Rakousko Cena: 1000 EURO/ tuna Dodací podmínka: DAF Poysdorf Platební podmínka: 15% akontace, zbytek při převzetí Dodací termín: do 21 dní po obdržení akontace. Firma C - Slovensko Cena: 980 EURO/ tuna 95
Případové studie
Dodací podmínka: DDU Brno Platební podmínka: L/C s odloženou lhůtou splatnosti 60 dní, neodvolatelný Dodací termín Ihned po otevření L/C Vaším úkolem je zhodnocení nabídek z hlediska výhod či nevýhod pro firmu Tajmac a výběr nejvhodnější. 5.1.10 Viz prezentace na školní síti: J:\EPI\epi_2010 _2011\a03_ucite le\prachar\praco vni\Podklady_ k_ vyuce\
Platební podmínky a nástroje
Zásadní částí každé nabídky a kontraktu jsou platební podmínky. Níže jsou uvedeny základní platební podmínky s tím, že však existuje řada jejich odchylných variant a vzájemných kombinací: platba předem; dokumentární akreditiv; dokumentární inkaso; dodávky na otevřený účet; dodavatelský úvěr; směnka; šek. 5.1.11.1 Platba předem Placení celé kupní ceny předem je v mezinárodním obchodě poměrně vzácné a používá se jen u některých druhů zboží. Mnohem častější je placení části kupní ceny předem, což se nazývá akontace. Jejím účelem je omezit riziko dodavatele plynoucí z případného odstoupení kupujícího od kontraktu, někdy i poskytnout část prostředků na financování výroby zboží. Je vždy dobře si rozmyslet, komu nabídku s těmito platebními podmínkami chceme učinit. Má-li jít o partnera, který je všeobecně vnímán jako bonitní a s dobrou platební morálkou, riskujeme i to, že bude naším postupem osobně dotčen. Na druhé straně tato platební podmínka je odůvodněná v případě, že obchodní partner není vnímán jako důvěryhodný subjekt (nepříznivý rating, platební morálka atp.). Rovněž může být platba předem na místě, jde-li o vývoz do politicky a hospodářsky nestabilního teritoria.[1] 5.1.11.2 Dokumentární akreditivy
Další informace
http://www.ceed.cz/ bankovnictvi/770do kumentarni_akrediti v.htm
Patří k nejdůležitějším a nejbezpečnějším bankovním nástrojům, které jsou ve financování zahraničního obchodu používány. Dokumentární akreditiv ( Dokumentary Credit, Letter of Credit, L/C ) je písemným závazkem banky, že poskytne třetí straně určité plnění, budou-li během doby stanovené akreditivem předloženy odpovídající dokumenty a splněny všechny podmínky akreditivu. Banka vystavuje akreditiv na základě instrukcí kupujícího. Obsahem závazku banky je plnění, které může mít následujících podob: provedení platby třetí straně nebo akceptace a zaplacení směnky vystavené beneficientem; zmocnění jiné banky provést takovou platbu nebo akceptaci a honorování takové směnky; zmocnění jiné banky k provedení negociace.
96
Vystavující banka má v akreditivní transakci dvě hlavní role: poskytnout ujištění prodávajícímu, že mu zaplatí až do výše uvedené částky v případě, že prodávající předloží akreditivu odpovídající dokumenty; přezkoumat dokumenty a zaplatit pouze v případě, že předložené dokumenty odpovídají podmínkám akreditivu. Akreditivy jsou svou povahou transakcemi oddělenými od kupních či jiných smluv, které sice mohou tvořit jejich podklad, banky se však takovými smlouvami nikterak nezabývají a nejsou jimi žádným způsobem vázány. To platí i v případě, že se bude akreditiv na takovou smlouvu odvolávat. Všechny strany, zúčastňující se akreditivní transakce, se zabývají pouze dokumenty a nikoli zbožím, službami či jinými činnostmi, k nimž se mohou dokumenty vztahovat. Do akreditivů mohou být zahrnovány pouze takové podmínky, jejichž splnění může beneficient prokázat na základě předepsaných dokumentů. Dokumenty, které akreditiv zpravidla předepisuje:
obchodní faktura, v některých případech legalizovaná obchodní komorou nebo konzulátem; dopravní dokument (podle druhu přepravy zboží) – námořní konosament, silniční nákladní list, duplikát železničního nákladního listu, letecký nákladní list, říční náložní list, poštovní podací lístek apod.; certifikát o původu; balicí list, vážní list, specifikace; pojistka nebo pojistný certifikát; inspekční certifikát, certifikát o kvalitě; předávací protokol; potvrzení beneficienta.
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
Výhody a použití dokumentárního akreditivu Další informace
http://www.kb.cz/cs/ firmy/firmy-sobratem-nad-60milionu/dokumentar ni-akreditiv.shtml
Placení akreditivem je zvláště vhodné v případech, kdy prodávající nemá dostatečnou důvěru v kupujícího nebo se obává, že politická nebo ekonomická situace v zemi kupujícího by mohla ohrozit placení, i kdyby měl kupující nejlepší úmysl za dodávku zboží nebo služeb zaplatit (v tomto případě si nechá prodávající potvrdit akreditiv bankou ve své zemi). Na rozdíl od dokumentárního inkasa má prodávající vystavením akreditivu ve svůj prospěch v rukou závazek banky (nezávislý na kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím a z ní vyplývajícího závazku kupujícího) zaplatit za předpokladu, že splní podmínky akreditivu. Prodávající je tak spolehlivě chráněn před rizikem platební neschopnosti kupujícího a před rizikem neodebrání zboží vyrobeného například na zakázku. Kupující za předpokladu splnění akreditivních podmínek prodávajícím nemůže žádným způsobem platbu ovlivnit, neboť rozhodnutí o přijetí a proplacení dokumentů je pouze na bance. Případné nároky kupujícího vzniklé například z titulu dodání vadného či poškozeného zboží musejí být řešeny mimo akreditiv. Po placení prostřednictvím dokumentárního akreditivu zajisté sáhne každý prodávající, který chce mít již před započetím výroby zboží nebo jeho expedice jistotu, že dostane zaplaceno. Kupujícímu akreditiv zaručuje, že nebude muset platit za zboží dříve, než budou prodávajícímu předloženy předepsané dokumenty a splněny ostatní podmínky akreditivu. Kupující bude mít jistotu, že v době platby bude již zboží na cestě a prodávající je nebude moci zadržet. Vhodnou volbou a formulací dokumentů a dalších akreditivních podmínek si může kupující zajistit požadovanou kvalitu zboží, 112
včasnost jeho dodání a zabezpečit, aby prodávající nedostal zaplaceno neoprávněně. Prodávající by měl věnovat velkou pozornost tomu, aby byl akreditiv vystaven bonitní bankou, o které lze předpokládat, že splní svůj závazek z akreditivu. Druhy akreditivů V praxi se používají různé druhy dokumentárních akreditivů, vždy však to bude akreditiv: odvolatelný nebo neodvolatelný avizovaný nebo potvrzený Odvolatelný akreditiv ( revocable L/C ) může být kdykoli v době své platnosti bankou zrušen nebo změněn i bez předchozího oznámení beneficientovi. Prodávající je vystaven riziku, že ke zrušení či změně akreditivu dojde v době, kdy bude již zboží odesláno, avšak dokumenty dosud nebyly předloženy či nebyly přijaty bankou. Z tohoto důvodu se tento typ akreditivu prakticky nepoužívá. Neodvolatelný akreditiv ( irrevocable L/C ) představuje definitivní závazek vystavující a případně potvrzující banky poskytnout příslušné akreditivní plnění ( tj. zaplatit ihned či při dni splatnosti dokumentů, akceptovat a proplatit směnku nebo negociovat dokumenty a směnky) za předpokladu, že budou náležitě předloženy předepsané dokumenty a splněny všechny podmínky akreditivu. Neodvolatelný akreditiv nemůže být změněn ani zrušen bez souhlasu vystavující banky, případně potvrzující banky a beneficienta. Proto je důležité, aby prodávající a kupující velice dobře zvažovali podmínky akreditivu před jeho otevřením a zakotvili je do obchodního kontraktu. Potvrzený akreditiv ( confirmed L/C ) je neodvolatelný akreditiv, který je na základě žádosti či zmocnění vystavující banky potvrzen další bankou, která se tím vůči beneficientovi dostává do obdobného závazku jako banka vystavující. Beneficient má tak dvě banky, které mu odpovídají za poskytnutí příslušného plnění, a může se obrátit na kteroukoliv z nich. Potvrzující banka musí za předpokladu splnění akreditivních podmínek svůj závazek splnit, i kdyby vystavující banka nebyla schopna platit. Závazku z potvrzení se však beneficient může dovolávat pouze v případě, že dokumenty předloží potvrzující nebo jakékoli jiné jmenované bance. Prodávající by se měl ve svém vlastním zájmu ještě před uzavřením kontraktu informovat u banky, která by měla akreditiv potvrdit, zdali má tato banka na potvrzení akreditivu zájem. Potvrzení akreditivu vylučuje rizika země sídla vystavující banky a riziko neproplacení akreditivu ze strany vystavující banky. Avizovaný ( nebo též nepotvrzený) akreditiv je takový akreditiv, v němž je jediná banka zavázaná poskytnout příslušné plnění proti předložení stanovených dokumentů a při splnění akreditivních podmínek figuruje banka, která akreditiv vystavila. Banka, která akreditiv beneficientovi avizovala, nepřijímá žádný platební závazek vůči beneficientovi. Proto pouze u vystavující banky bude na místě eventuální prozkoumání její platební schopnosti. Postup při akreditivní operaci a její účastníci K hlavním účastníkům akreditivní transakce patří: příkazce ( applicant ) – žadatel o akreditiv, kupující, odběratel, importér; vystavující banka (issuing bank) – banka, která otevírá akreditiv na základě žádosti příkazce; beneficient ( beneficiary ) – oprávněný, prodávající, dodavatel, exportér; avizující banka (advising bank) – banka, která ověřuje pravost akreditivu a oznamuje beneficientovi.[1] 113
Další informace
http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=152&typ=r &levelid=ob_035.ht m
114
115
116
Další informace
http://business.center .cz/business/pojmy/p 545-smenka.aspx
5.1.11.3 Směnka Směnka je cenný papír na řad určený svými podstatnými náležitostmi stanovenými kogentně zákonem. Je cenným papírem, převoditelným indosamentem na právoplatného majitele.
117
http://www.ceed.cz/ bankovnictvi/768sm enka.htm
Další informace
http://www.zbynekm lcoch.cz/info/vzory_ pravnich_smluv/sme nka_vzor_zdarma_k e_stazeni_nalezitosti _smenky_co_musi_s menka_obsahovat.ht ml
Nejčastější problémy: chybně vystavená směnka- neúplné či neexistující datum splatnosti; chybějící měna u částky slovy; neúplné datum vystavení. U směnek vystavovaných v zahraničí jako směnky vlastní či směnky cizí k doplnění podpisem výstavce i indosanta je nutno zkontrolovat, zda směnky opravdu mají všechny náležitosti požadované zákonem. U francouzských směnek vystavovaných odběratelem jako směnka vlastní či směnka cizí určená k doplnění podpisem výstavce a indosanta doporučujeme věnovat pozornost chybějícím náležitostem. K těm patří například chybné datum a místo vystavení a jméno remitenta. Zjistí-li exportér takové nedostatky, musí se spojit s výstavcem a vyžádat 118
si zmocnění k doplnění chybějících údajů. Jinak by jeho směnka mohla být považována za neplatnou. Kontrolovat kvalitu směnek vystavených v zahraničí je potřeba i u směnek řeckých- zda směnka vystavená dlužníkem obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem. V každém případě doporučujeme, aby klient před uzavřením kontraktu kontaktoval svou banku a prokonzultoval s ní svoje záměry a podobu směnky. Pokud jde o kolkovné, doporučujeme obezřetnost u směnek italských, které musí být kolkované. V případě, že směnka nebude kolkována, hrozí exportérovi v souladu s italským zákonem nebezpečí, že pokud kolkovné nezaplatí dlužník, může být včetně kolkovní pokuty strženo z výnosu exportérovy směnky.[1]
119
5.1.11.4 Šeky Další informace
http://www.cenn ypapir.cz/seky/ http://www.ceed .cz/bankovnictvi /767seky.htm
Šek je cenný papír a zároveň platební nástroj, jimž výstavce přikazuje své bance (šekovníkovi), aby uhradil majiteli šeku příslušnou částku. Splatnost šeku jako platebního nástroje je na viděnou. Pokud exportér určuje platební podmínky a rozhodne se pro šek, je třeba požadovat bankovní šek. Je nejkvalitnějším druhem šeku, neboť jeho výstavcem je banka. Bankovní šek může být vystaven na jakoukoli částku a obvykle se využívá k vyrovnání závazků zbožové povahy mezi klienty, k platbám za nákup nemovitostí, k placení zásob, provádění platů předem, úhrady vadií a nejaktuálněji k platbám na celnících, k vyrovnání celního dluhu. Rizika u bankovního šeku jsou pro jeho příjemce minimální a dají se důslednou a pečlivou kontrolou zmíněných náležitostí vyloučit. Mohla by vzniknout pozdním předložením k proplacení, opomenutím žira nebo pozměněním či paděláním šekové částky (ale to už je otázka z trestního práva). Osoba (fyzická či právnická), které bylo bankovním šekem placeno, může tedy obdržet hodnotu šeku okamžitě nebo v případě drobné závady ve velmi krátké době. Jistota a bezpečnost placení je vysoká. Inkaso probíhá následně klasickým odesláním šeku šekovníkovi a transferem protihodnoty šeku šekovníkem ve prospěch účtu banky (inkasisty), která šek případně odkoupila. Bankovní šek se pozná tak, že: Na formuláři tohoto šeku se vyskytují banky dvě. Jméno banky s plnou adresou šekovníka (na formuláři šeku obvykle v levém rohu dole.) Označení banky spolu s vlastnoručními podpisy úředníků banky výstavce (na formuláři šeku v pravém rohu dole). Pokud se na listině vyskytuje banka pouze jednou, jde o šekovníka. Instrument pak bývá při vystavení označen a podepsán fyzickou nebo právnickou osobou. Jde o šek soukromý (nejméně kvalitní druh šeku). Oblast ženevská definuje šek následujícími náležitostmi charakteru: formálního:
písemná forma; slovo šek musí být uvedeno v souvislém textu listiny; listina musí být sepsána v jednom srozumitelném jazyce.
obsahového:
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu; jméno toho, kdo má platit /šekovníka/; místo kde má být placeno; místo a den vystavení; podpis výstavce. -
Chybí-li některá z podstatných záležitostí, nemůže být listina pokládádána za šek, až na následující upřesnění:
chybí-li platební místo, platí, že místo uvedené u jména šekovníka /adresa/ je místem platebním; 120
je-li uvedeno několik míst u jednoho šekovníka, je šek splatný v místě uvedeném jako první;
není-li uvedeno místo platební vůbec, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj hlavní závod /centrálu; není-li udáno místo vystavení, platí za místo vystavení místo uvedené u jména výstavce.
Rozdíl mezi ženevskou a anglosaskou oblastí: V ženevské oblasti slovo šek musí být uvedeno v souvislém textu listiny, nepřítomnost slova šek v souvislém textu listiny způsobí, že listina není platným šekem. V anglosaské oblasti tento údaj není povinný /obligatorní/. Pokud tedy příjemce obdrží plat na svou pohledávku formou šeku, musí v první řadě kontrolovat tuto podstatnou náležitost. Na šeku dále nacházíme i náležitosti nepodstatné. Ty mají identifikační charakter. Je to:
číslo šeku; číslo účtu, k tíži kterého šek má být honorován; druhý údaj peněžité částky /v pravém rohu nahoře číslicemi/; údaje osoby, které je šek určen. [1]
121
122
Praktické rady a informace k nakládání se šeky Pokud šeky nejsou majitelem bance doručovány osobně, je vždy vhodné si od nich pořídit fotokopie, žirování by mělo být vyplněné, a to přímo na peněžní ústav, který k inkasování šeku majitele zplnomocňuje. Právnické osoby předkládají své bance šeky řádně žirované v místě k tomu určeném, na bankovním šekovém formuláři nebo spolu s průvodním dopisem vypracovaným dvojmo. Banka na jednom díle formuláře či dopisu potvrdí převzetí. Informace o kvalitě šeku a způsobu jeho proplacení nemůže získat klient okamžitě na přepážce při předávání šeku. Rozhodnutí o způsobu honorování a inkasa předchází totiž cenzura, která je velmi důležitou operací a spočívá ve zvážení a prověření všech šekových náležitostí. Teprve po jejím výsledku se rozhoduje o osudu šeku. Průvodní dopis či bankovní formulář, jimž je šek předkládán bance, by měl kromě podpisu šeku obsahujícího šekové náležitosti, obsahovat i příkaz bance k obstarání 123
Další informace
http://www.mesec.cz /clanky/platimesekem-jak-vypsatsek/
inkasa spolu s dispozicí, jak má být po inkasu s protihodnotou šeku naloženo /tj. připsání ve prospěch účtu majitele či příkaz k připsání celé částky či její části ve prospěch jiné osoby/. Měl by zároveň obsahovat platební titul slovy i číslicí /zboží, provize, placení daně apod./, viz Opatření ČNB 36/2000, a údaje, které majitel požaduje, aby mu zpětně byly při likvidaci potihodnoty v avízu uvedeny k identifikaci případu. Dopis i žiro na šeku musejí být řádně podepsány oprávněnými osobami. Žirování musí být provedeno na rubu šeku po užší straně nahoře. V případě, že šek je již žirován původním majitelem, je třeba umístit žiro těsně pod jeho žiro tak, aby jejich sled nebyl přerušen. V případě omylu může být chybné žiro přeškrtnuto /přeškrtnuté platí za nenapsané/. Správné umístění žira je důležitou záležitosti. V případě chybného umístění, vzhledem k technickému zpracovnání, jsou tyto šeky vyřazována, zpracovávány ručně, za což si zahraniční banky srážejí výlohy, které jsou přenášeny na majitele. Za obstarání inkasa si banka obvykle účtuje výlohy podle svého sazebníku, a pokud si výlohy účtuje i zahraniční banka, jsou na majitele přenášeny. V zájmu bezpečnosti nikdy nepřijímáme šek /i když jde o šek bankovní/ z druhé či třetí ruky /v současné době tak vzniká nejvíce podvodů/. U šeků splatných či vystavených a splatných v USA ručí majitel po dobu jednoho roku za pravost všech náležitostí na líci šeku. Za pravost žira na rubu šeku ručí majitel po dobu tří let. Proto může být protihodnota takového šeku v uvedené lhůtě kdykoli stornována, pokud se ukáže, že údaje byly falšovány nebo pozměněny [1] Kde získat exportní odběratelský úvěr? Další informace
http://www.kb.cz/cs/ firmy/firmy-sobratem-nad-60milionu/exportniodberatelskyuver.shtml
Kde získat exportní dodavatelský úvěr? Další informace
http://www.ceb.cz/c ontent/view/57/37/
5.1.11.5 Exportní odběratelský a dodavatelský úvěr Při vývozu investičních celků a velkých (zpravidla investičních) kusových dodávek je obvyklou platební podmínkou poskytnutí střednědobého nebo dlouhodobého úvěru. Důvodem je snaha dovozce rozložit úhradu za dodávku z části nebo úplně do dalšího období, v jehož průběhu získává prostředky na úhradu již z produkce dovezené výrobní kapacity, respektive z podnikání při využití dovezeného zboží. Požadavek na poskytnutí úvěru bývá vyjádřen explicitně v tendrových podmínkách. Zkušení výrobci se však přesvědčili, že i tam, kde požadavek na úvěr dovozce předložen není, je iniciativní nabídka úvěru důležitým nástrojem, který může výrazně posílit postavení vývozce v konkurenci s jinými dodavateli, případně přímo rozhodnout o udělení zakázky. Jednou z forem střednědobého (dlouhodobého) úvěrování vývozu je exportní dodavatelský úvěr poskytnutý odběrateli přímo vývozcem. Pro některé nevýhody exportního dodavatelského úvěru, především pro dlouhodobé zatížení bilance vývozce, se ve zcela rozhodující míře uplatňuje forma druhá, exportní odběratelský úvěr. Konečným věřitelem je v obou formách zpravidla banka exportéra. V případě exportního dodavatelského úvěru poskytuje vývozci refinanční úvěr na překlenutí časového období mezi realizací dodávky a inkasem kupní ceny od zahraničního dovozce. U exportního odběratele úvěru je banka přímým věřitelem zahraničního subjektu a vyplácí vývozce okamžitě při jeho dodávce, takže ani zde nedopadají na vývozce problémy odložené platby. Vzhledem k tomu, že rizika, která nese věřitel, se zvyšují s délkou úvěrového vztahu a střednědobé (dlouhodobé) exportní financování se uplatňuje převážně při vývozu do rizikovějších teritorií, mají právě zde nejvýraznější roli prvky státní podpory vývozu. 124
V podmínkách ČR jde o dva základní nástroje: pojištění se státní podporou poskytované EGAP, a. s.; subvence úroků zprostředkované ČEB. Obecné podmínky exportního odběratelského úvěru: Komodita. Podle tržních uzanci se exportní odběratelský úvěr uplatňuje zejména u vývozu investičních objektů. Ani vývozci jiných komodit nemusí na jeho využití rezignovat, je však nutné počítat s kratší splatností. Splatnost. Nejčastější délka splatnosti exportního odběratelského úvěru je v rozmezí 1-5 let, může být ale i desetiletá a výjimečně i delší. Délka splatnosti je omezena pravidly Konsenzu OECD pro jednotlivé typy komodit /například krátká splatnost u spotřebního zboží, velmi dlouhá splatnost u dodávky jaderných elektráren/. Tam, kde je vývoz /například jednotlivé stroje/ subdodávkou pro investiční projekt, lze odvodit délku splatnosti od parametrů realizace a financování projektu jako celku. Kontraktní cena. Vzhledem ke složitosti, časové a dokumentační náročnosti exportního odběratelského úvěru se tato forma financování obvykle používá na financování vývozních dodávek, jejichž kontraktní cena převyšuje jeden milion USD. Výše úvěru. Exportní a odběratelský úvěr je poskytován nejvýše na 85% kontraktní ceny. Zbývajících nejméně 15% ceny musí odběratel vývozci hradit přímo z jiných zdrojů buď předem jako akontaci, při dodávce, nebo v některé kombinaci obou způsobů /například 5% jako akontaci a 10% při dodávce zboží/. Na základě individuálního posouzení může banka vývozce poskytnout odběrateli nebo jeho bance samostatný úvěr na úhradu této 15% části ceny dodávky /obvykle označovaný jako komerční úvěr/. Původ zboží. Jedním ze základních požadavků pro poskytnutí úvěru se státní podporou je, aby převážná část vyváženého zboží /obvykle se uvádí 60%/ byla českého původu a tuto skutečnost je nutné prokázat. Vyjímky jsou možné, například když větší část hodnoty dodávky pochází od jednoho zahraničního subdodavatele. Je však nutné je projednat předem. Spoluúčast vývozce na riziku. Pojištění EGAP, pokud je na úvěr uzavřeno, kryje obvykle 95% komerčních a teritoriálních rizik. Úročení a splátky úroků. Úrok je úročen sazbou, kterou sjedná banka-věřitel se zahraničním dlužníkem v úvěrové smlouvě. Splácení úvěru. Jistina úvěru se splácí v pravidelných rovnoměrných splátkách, nejčastěji šestiměsíčních.[1] 5.1.11.6 Tvorba ceny v zahraničním obchodě Cena a její stanovení je velmi důležitou kategorií v zahraničním obchodě, protože ovlivňuje příjmy a tím i ziskovost podnikání. Kromě základních faktorů, jakými jsou: výše nákladů; četnost a síla konkurence; poptávka a její vývoj, na ni působí různé vlivy prostředí. Cena je základní složkou komunikace mezi kupujícím a prodávajícím, součástí ohodnocení výrobku spotřebitelem a je rovněž kulturně podmíněna. 125
Jak tvořit cenu v zahraničním obchodě? Viz prezentaci na školní síti :J:\EPI\epi_201 0_2011\a03_uci tele\prachar\pra covni\Podklady _ k_ vyuce\
Chování spotřebitele, jeho zvyklosti, postoje, motivace, sociální postavení a kupní síla a především vnímání ceny a hodnoty zboží vedou firmu k rozhodnutí, zda a jak přizpůsobit cenu na vybraných zahraničních trzích a pro různé skupiny zákazníků. Pro spotřebitele je cena určitým symbolem kvality, jejíž vnímání může být ale velmi subjektivní, zvláště pokud nemá dostatek informací a možnost srovnání. Subjektivní hodnocení probíhá také často nevědomě, jako odraz sociálního okolí a způsobu života. Například v rozvojových zemích obvykle přisuzují zboží, které bylo dovezeno ze západní, vyspělé země, vyšší hodnotu a empirické studie ukázaly, že nákupčí firem různě oceňují zboží vyráběné v různých zemích. Proto u zemí, které se těší dobré pověsti, je možné zvážit uplatnění vyšších cen. Vnímání vztahu kvalita/cena může ovlivnit také stanovení rozdílných mezí pro kvalitu (minimální) nebo cenu (maximální), pod nebo nad kterými neberou spotřebitelé výrobky v úvahu v procesu jejich porovnávání, třídění a zařazení. Například ve skandinávských zemích je zboží v obchodech relativně drahé, ale vyvolává dojem, že je důkladné a trvanlivé. Vysoká cena má omezit spotřebu, ale spotřebitelé za to požadují, aby výrobky vydržely co nejdéle. Proto hledají co nejlepší poměr kvalita/cena, ale s dosti vysoko stanovenou hranicí minimální kvality. Kupní síla jihoevropských spotřebitelů je o něco nižší, větší důraz se klade na vyvolání zdání „dojmu“, na módu. Spotřebitelé jsou více diverzifikováni, zvláště v závislosti na jejich příslušnosti k sociální třídě, existují zde větší rozdíly v kupní síle. Různé jsou proto i jejich strategie: někteří nakupují co nejdráže ze snobismu, jiní se zajímají především o cenu a téměř automaticky nakupují co nejlevněji, najdeme i spotřebitele, kteří vycházejí z logické racionality poměru kvalita/cena. Spotřební zvyklosti ovlivňují složení výrobků a tudíž i jejich cenu. Výši ceny ovlivní i další modifikace, knimž firma přistoupila ve své výrobkové, distribuční a komunikační politice. Každá země má rovněž vlastní legislativu, která více či méně kontroluje tvorbu cen na trhu. Týká se antimonopolních opatření, otázky manipulace s cenami, podfakturace nebo problému dumpingových cen, rozdílů v daních a obchodních přirážkách. V mnoha zemích jsou ceny jasně stanoveny a dohadování a smlouvání o ceně je dokonce zakázáno. Přesto se můžeme v řadě zemí, především rozvojových zemí Afriky a Blízkého a Středního východu, setkat se smlouváním jako běžnou součástí nákupního rituálu, a to i u velmi levných a jednoduchých výrobků. Ceny na zahraničních trzích ovlivňuje i pohyb devizových kurzů a inflace, rozdílná úroveň lokálních výrobních nákladů, vznik zahraničně-obchodních nákladů při vývozu a dovozu zboží, i legální cenové úmluvy. Proces tvorby ceny Jaký je proces tvorby ceny?
Stanovení ceny je nutné u nového výrobku nebo služby, při uvedení výrobku na nové trhy a do nových distribučních cest nebo k novým skupinám spotřebitelů. Zvažují se různé faktory i protichůdné okolnosti a hledá se vhodný kompromis mezi tlaky na snížení a na druhé straně tlaky na zvýšení ceny. Jsou zvažovány cíle a možnosti firmy a vnější omezující faktory.
126
Kritickými faktory rozhodování o cenách jsou:
účinné nákladové informace; vnímání hodnoty zákazníkem; cílové trhy a segmenty zákazníků; dynamika konkurence; cenové strategie.
Zákazníci chápou cenu jako peněžní vyjádření hodnoty výrobku nebo služby, srovnávají jejich vlastnosti, kvalitu a užitečnost s jinými výrobky. Výše ceny přímo ovlivňuje poptávku po zboží, odráží se v jeho prodejnosti a tím ovlivňuje celou činnost firmy. Vztah mezi poptávkou a cenou (za předpokladu neměnnosti ostatních faktorů) bývá vyjádřen tzv. koeficientem cenové elasticity poptávky, který udává, jak se změní požadované množství výrobků (v %) při změně ceny (v %). Protože poptávka závisí i na ceně případných substitučních a komplementárních výrobků, je možno využít i tzv. křížové elasticity poptávky, kdy porovnáváme relativní změnu poptávky daného výrobku s relativní změnou ceny jiného (substitučního) výrobku. Spotřebitelé porovnávají cenu se srovnatelnými výrobky konkurence. Cena tak spolu s různými formami podpory prodeje přispívá ke stimulaci poptávky, což je zřejmé zejména v případě cenových slev u homogenního spotřebního zboží, inzerovaného jako zboží dočasně prodávané se slevou. Cíle cenové politiky Při formulaci cílů cenové politiky musejí firmy vycházet z marketingových cílů. Cílem cenové politiky může být:
přežití; maximalizace zisku; maximalizace tržního podílu; maximalizace využití trhu; získání vedoucí pozice v kvalitě a další specifické cíle.
Charakteristice jednotlivých cílů potom odpovídá určitá výše ceny. Při tvorbě ceny představují její spodní hranici náklady. Dále bere firma v úvahu ceny konkurence a substitučních výrobků, cenový strop je určen výší poptávky. 5.1.11
Metody tvorby cen
Při výběru metody berou firmy v úvahu uvedená východiska (poptávku – poptávkově Jaké jsou orientovaná cena, náklady – nákladová cena a konkurenci – konkurenčně orientovaná metody tvorby ceny? cena), která nacházejí odraz v následujících konkrétních metodách tvorby ceny. Stanovení ceny přirážkou Tato základní jednoduchá metoda spočívá v připočtení standardní ziskové přirážky k nákladům na jednotku výroby. Výše přirážky se může lišit podle druhu zboží, obvykle je vyšší u sezónního a speciálního zboží, u zboží, které vyžaduje vysoké výdaje na manipulaci a skladování, a u zboží s nepružnou poptávkou. K této ceně maloobchodní prodejci přidají svou marži a cena dále roste. Tato cena ignoruje 127
poptávku, vnímanou spotřebitelskou hodnotu i konkurenci, a proto jen málokdy vede k určení optimální ceny. Přesto se často používá, protože odhad nákladů je jednodušší než odhad poptávky. Stanovení ceny pomocí cílové rentability Jedná se o další nákladově orientovanou metodu, kdy firma stanoví cenu tak, aby byla dosažena požadovaná návratnost investovaných prostředků. Finanční úspěch nebo potíže jsou přitom ovlivněny reálností odhadu očekávaného obratu. Metoda nebere v úvahu cenovou pružnost poptávky, ani ceny konkurence. Stanovení ceny pomocí vnímané spotřebitelské hodnoty Tato metoda je výrobci stále více využívána. Podnik se snaží nabídnout výrobek nebo službu v požadované kvalitě přesně vymezenému segmentu zákazníků. Rozhodujícím faktorem je správné určení toho, jak trh vnímá nabízenou hodnotu. Promyšlenou taktikou na základě marketingového výzkumu je možné způsob vnímání hodnoty zákazníkem ovlivnit (například prostřednictvím značky, balení, servisu, propagace, na základě znalostí psychiky spotřebitele apod.) Hodnotové určování ceny Některé firmy (například výrobci počítačů) využívají v současné době tuto metodu, která spočívá ve stanovení nízké ceny za kvalitní nabídku. Tato metoda neznamená pouze stanovení nižší ceny v porovnání s konkurencí, ale proces transformace veškeré činnosti firmy tak, aby výsledkem byly nižší náklady při zachování jakosti a aby snížení ceny bylo dostatečným stimulem pro získání většího počtu zákazníků, kteří jsou o nakupované hodnotě přesvědčeni. Následování ceny konkurence Tato metoda se často uplatňuje u zboží jako je papír, ocel, bavlna apod. Firma se řídí cenami konkurence (zejména nejvýznamnějšího producenta) a nezohledňuje přímo své vlastní náklady, ani poptávku. Může stanovit ceny stejné, vyšší nebo nižší než jsou ceny konkurentů, rozdíly jsou však omezeny. Určení ceny pomocí cenových nabídek Firma stanoví cenu tak, aby získala zakázku. Zohledňuje nabídky konkurence, bere méně ohled na své náklady a poptávku. Chce-li získat kontrakt, musí nabídnout nižší cenu, ne však nižší, než činí její náklady. Tato metoda se užívá v odvětvích, kde je velmi silná konkurence, a používají ji firmy, které mají hodně kontaktů a značné množství zakázek. Z dlouhodobého hlediska může vést k dosažení maximálního zisku, ale problémem je nesnadné odvození vztahu mezi cenou a pravděpodobností, že zakázka bude získána. Popsané metody tvorby ceny vytvářejí určitý prostor, v rámci něhož se rozhodování firmy o výsledné ceně pohybuje. Mezinárodní cenové strategie Jak firma rozhoduje o mezinárodní cenové strategii?
Stanovení cenové strategie patří k důležitým rozhodnutím firmy. Výrobce musí vymezit svůj vztah ke konkurenci a zohlednit cíle, kterých chce dosáhnout. Může zvolit strategii relativně vysokých cen, aby svým výrobkům dodal image kvality a odlišil je od výrobků konkurence, nebo strategii nízkých cen s cílem získat větší tržní 128
podíl. Firma rozhoduje o cenové strategii u nových a nově zaváděných výrobků na trh, o cenové strategii výrobkových řad a celého výrobního sortimentu, o cenové strategii v jednotlivých fázích životního cyklu výrobků i o změnách cen. Pokud firma používá strategii cenového zužitkování (tzv. strategii „sbírání smetany“), uplatní vysoké ceny v krátkém časovém období a tuto strategii podpoří vysokými výdaji na reklamu. Takový přístup je možný jen u výrobků, které představují novinku na trhu a které jsou něčím mimořádné. Firma získá monopolní výhodu a prvenství. Postupně, jak se objevuje konkurence, přistupuje firma ke snižování ceny. Tato strategie je využívána výrobci značkového a módního zboží. Při strategii prémiové (prestižní) ceny má firma zájem na dlouhodobém dosahování vysoké ceny, kterou chce zachovat po dobu celého životního cyklu výrobku. Cílem je, aby výrobek získal prestiž a hodnocení vysoké kvality a měl jedinečnou pozici na trhu. Je používána u luxusních výrobků (luxusní značky parfémů, aut a likérů), kdy se vysoká cena stává impulsem pro nákup a spotřebitel cítí uspokojení z renomé, vyplývajícího z vlastnictví a užívání drahých výrobků. Snížení cen těchto výrobků by mohlo vyvolat pokles jejich prodeje, protože zákazníka odradí ztráta symbolu prestiže. Strategie nízkých cen (cenového pronikání na trh) sleduje cíl rychlého proniknutí na trh, dosažení velkého tržního podílu, rychlého obratu a s tím spojeného zvýšení objemu výroby a snížení jednicových nákladů. Její účinnost závisí na cenové elasticitě poptávky, která musí být dostatečně vysoká. Firma také musí mít výrobní a distribuční kapacity pro zvládnutí očekávané vysoké poptávky. Problémem je možná odvetná akce konkurence, která byla z trhu vytlačena, a ohrožení image výrobku z důvodu nižší ceny. Agresivnější formou strategie cenového pronikání je strategie expanzionistických cen, která sleduje politiku velmi nízkých cen a vytváření hromadných trhů. Tuto strategii využívá na mezinárodních trzích řada zemí, aby získala nové trhy nebo expandovala na stávajících trzích. I zde je nutným předpokladem vysoká cenová pružnost poptávky a firmy bývají sledovány místními vládními institucemi, které posuzují, zda se nejedná o tzv. dumpingové ceny. Některé firmy využijí strategii omezování (vyřazení) konkurence, kdy hlavním cílem politiky nízkých cen je odradit konkurenci od vstupu na trh. Tato strategie se může osvědčit v případě, že firma nedisponuje žádným ochranným patentem, ani nemá výhodu odlišení od konkurence, a vstup na trh je relativně snadný. U propagační tvorby cen jde o dočasné snížení ceny pod ceníkovou cenu (například velkými prodejnami, obchodními domy a prodejci s cílem přilákat nové zákazníky, také u sezónního poklesu prodeje), o využívání kuponů a hotovostních rabatů pro spotřebitele, o prodej na úvěr s nízkým úrokem, o poskytnutí bezplatné záruky nebo servisní smlouvy, i o některé nelegální formy (např. stanovení přehnaně vysoké ceny a pozdější významné slevy). Aspekty mezinárodní tvorby cen Přestože zapojování firem do mezinárodní dělby práce umožňuje zefektivnit investice vložené do výzkumu a vývoje, zachovat a zvýšit konkurenceschopnost, získat plnou míru návratnosti investic a využít zdroje řady firem v různých částech světa ke zlepšení výrobků a výrobních procesů, je tvorba cen na mezinárodních 129
Jaké jsou aspekty mezinárodní tvorby ceny?
trzích vystavena působení řady faktorů, které ovlivní výslednou podobu firemní cenové politiky. Přímé ovlivňování zahraničně-obchodních cen vládami a institucemi. V řadě zemí se můžeme setkat s přímou cenovou regulací výrobků (například formou minimálních nebo maximálních cen) a s ochranou různých skupin a institucí. Vlády také chrání domácí průmysl a poskytují mu dotace (např. formou přímé finanční podpory nebo úlevy na daňovém zatížení). Výše cen je ovlivněna i prostřednictvím státních zakázek a mezinárodními úmluvami, které podporují obchodování formou výměnných (vazbových) obchodů. Cena je tak často podřízena i politicky motivovaným zájmům. V poslední době roste význam a síla různých společenských institucí a skupin občanů, které provádějí tzv. lobbying, podobný tlak vyvíjejí i různé podnikatelské svazy.
Další informace
http://www.mfcr.cz/ cps/rde/xchg/
Existence celních a daňových zatížení. Cla jsou tarifním nástrojem, který slouží k regulaci dovozu a někdy i vývozu zboží. Cla mají chránit domácí výrobce a mohou být i zdrojem finančních příjmů vlády. Při dovozu clo zvyšuje cenu zboží a tím ovlivňuje jeho prodej. Výše ceny dále ovlivní místní daně a poplatky uvalené na dovážené zboží. Jejich výše a struktura hraje roli v rozhodnutí firmy, jakou formu vstupu na trh zvolit. Vysoké bariéry vstupu finálních výrobků mohou například vést ke strategii vývozu komponentů a k jejich kompletaci v zemi určení. Rozdílná úroveň místních výrobních nákladů. Velké mezinárodní firmy dnes vyrábějí v mnoha zemích a využívají přitom rozdílných cen výrobních vstupů (zejména surovin, pracovní síly, energie a finančních zdrojů).
Další informace
http://www.cnb.cz/c s/financni_trhy/devi zovy_trh/kurzy_devi zoveho_trhu/denni_ kurz.jsp http://www.czso.cz/c su/redakce.nsf/i/mira _inflace
Změny devizových kurzů a inflace. Pohyby devizového kurzu ovlivní mezinárodní cenu (devalvace zvýhodňuje vývoz a znevýhodňuje dovoz, u revalvace je tomu naopak), jejich předvídání je ale obtížné. Proti kurzovému riziku je možné se pojisti formou různých termínových operací. Inflace ovlivňuje náklady firmy, mění se v čase, obvykle je míra inflace v jednotlivých zemích odlišná. Firma se snaží reagovat úpravou cen, které vývoj inflace kopírují, a vyjádřením ceny v cizí, stabilnější ceně. Rozdílná úroveň spotřebitelské poptávky. Rozhodnutí o ceně berou v úvahu stupeň elasticity (pružnosti) poptávky, úroveň příjmů obyvatel dané země, strukturu jejich výdajů, míru jejich spořivosti a možnost získání úvěru. Kupní síla spotřebitelů se odrazí na množství a druhu zboží, které je možno na trhu nabízet a realizovat. Ve vyspělých zemích se s růstem kupní síly mění i struktura výdajů (relativní pokles výdajů na potraviny, růst výdajů na rekreaci, vzdělání apod.), rostou i rodinné úspory. Kupní síla může být podpořena i poskytováním půjček. Vliv zahraničně-obchodních nákladů. Při stanovení vývozních a dovozních cen je nutno zakalkulovat nové nákladové položky, které vyplývají ze složitosti zahraničních distribučních cest, z výše nákladů a rizik mezinárodní přepravy a z komplikovaných forem placení. Distribuce zpravidla zahrnuje více obchodních mezičlánků, vzniká nebezpečí, že využitím různých distribučních sítí je stejný výrobek v různých (a často i sousedních) zemích prodáván za různé ceny, což při velkých rozdílech vede k tzv. paralelním dovozům. 130
Pro stanovení mezinárodní ceny je důležité i správné určení dodací podmínky a platební podmínky v kupní smlouvě. Dodací parita řeší dělbu nákladů a rizik mezi prodávajícím a kupujícím, různé platební instrumenty mají různou nákladovost a působí tak na výši ceny. Využití zón volného obchodu. Cílem vytváření zón volného a tzv. svobodných přístavů je usnadnit mezinárodní ochod. Na tomto vymezeném území je možné uskladnit, kompletovat i zpracovávat dovezené výrobky, firma neplatí cla a nepodléhá dovozní regulaci. K uplatnění těchto nástrojů dojde až při oficiálním vstupu na daný trh. Výhodou je zkrácení doby mezi expedicí výrobku do země a jeho prodejem, protože kratší doba dovozce chrání před kolísáním cen i devizových kurzů a vede také ke snížení nákladů přepravy. Dále je možné využit levnější pracovní síly ke kompletaci a zpracování výrobků do vyššího stupně finality. Pro výši ceny je důležitý fakt, že místně vyrobené díly a materiály nejsou zahrnuty do nákladů pro stanovení tarifů. Dumping. V případě prodeje výrobku za různou cenu na různých trzích je firma vystavena Dumping nebezpečí, že bude obviněna z dumpingu. Za dumping bývá považován prodej za Anti - dumping cenu, která se nachází pod úrovní výrobních nákladů, nebo za cenu, která je nižší než cena v zemi výrobce, nebo než tzv. obvyklá cena na trhu. Vyspělé země mají Další informace rozvinuté antidumpingové zákonodárství a rovněž v České republice byl přijat antidumpingový zákon. Je-li na základě antidumpingového řízení firma shledána vinnou, výrobek je zatížen vyrovnávacím clem. Antidumpingové řízení často http://www.wto.org/ využívají členské země EU a také USA. Dumpingové praktiky jsou proto riskantní english/tratop_e/adp _e/adp_e.htm cenovou strategií. Vliv mezinárodní konkurence, cenové úmluvy. Cenová úroveň na trhu je ovlivněna typem, velikostí a silou konkurence. V některých zemích není zakázáno, aby se firmy domluvily na koordinaci cen. Účinnou dohodou je kartel, nepsaná úmluva o určení a dodržování minimálních cen. Firmy kontrolují většinu dodávek na trh a pomocí nižší ceny mohou odstranit menší konkurenty. Ve vyspělých zemích vlády chrání spotřebitele, podporují cenovou konkurenci a vydávají zákony, které cenové dohody zakazují. Projednáváním cenových otázek se zabývají i méně formální seskupení, jako různé asociace a průmyslové svazy. Cenové strategie multinacionálních korporací. Ve snaze využít výhod z globalizace mezinárodních trhů se snaží firmy, které působí celosvětově, obchodovat se standardizovanými výrobky. Na druhé straně existují i mnohonárodní firmy, které obchodují s diferencovanými výrobky, podle místních potřeb a požadavků. To, jaký má firma charakter, je někdy nesnadné určit, protože může některé výrobky standardizovat a jiné adaptovat, může mít standardizovaný výrobek, ale různý marketingový program pro různé trhy. Otázky a odpovědi 1) Uveďte chyby, které se můžou nejčastěji vyskytnout při vystavování směnky. 2) Jak rozeznáte bankovní šek od soukromého šeku? 3) Které nástroje státní politiky ČR mají nejvýraznější roli při poskytnutí exportního odběratelského úvěru? 4) Vyjmenujte formy exportního odběratelského úvěru. 5) Jaká je obvyklá splatnost exportního odběratelského úvěru? 131
Otázky a odpovědi
Odpovědi na otázky 1) Chybně vystavená směnka - neúplné či neexistující datum splatnosti. Chybějící měna u částky slovy. Neúplné datum vystavení. 2) Bankovní šek se pozná tak, že: Na formuláři tohoto šeku se vyskytují banky dvě. Jméno banky s plnou adresou šekovníka ( na formuláři šeku obvykle v levém rohu dole). Označení banky spolu s vlastnoručními podpisy úředníků banky výstavce (na formuláři šeku v pravém rohu dole). Pokud se na listině vyskytuje banka pouze jednou, jde o šekovníka. Instrument pak bývá při vystavení označen a podepsán fyzickou nebo právnickou osobou. Jde o šek soukromý (nejméně kvalitní druh šeku). 3) V podmínkách ČR jde o dva základní nástroje: - pojištění se státní podporou poskytované EGAP, - subvence úroků zprostředkované ČEB. 4) Jsou dvě. Banka vývozce poskytuje exportní odběratelský úvěr buď přímo zahraničnímu dovozci nebo bance dovozce. 5) Nejčastější doba splatnosti exportního odběratelského úvěru je v rozmezí 1 až 5 let. Případové studie Případové studie
1. Firma Remerx s.r.o. Slavičín uspěla ve výběrovém řízení pro dodávky hliníkových ráfků ve velkoobchodní ceně 800000 Kč do Brazílie. Proveďte propočet cen tohoto vývozu do zámoří na paritách:
EXW FCA CIF jestliže je dáno : Zahraniční dopravné
a) kontinentální 50000 CZK b) FOB výlohy 25000 CZK c) námořní dopravné 95000 CZK Železniční dopravné na území v ČR 2000 CZK Nakládka na vagon a zajištění výrobku 15000 CZK Bankovní výlohy 10000 CZK Poplatky za vývozní licenci 5000 CZK Smluvní odměna zástupci 35000 CZK Skladné v zahraničí 25000 CZK Režijní výlohy 5000 CZK Pojistní přepravních škod 15000 CZK Servisní paušál 35000 CZK Které povinnosti a rizika připadají u těchto parit na Vás, prodávajícího? 2) Společnost LET a.s. Kunovice vyrábějící letecké náhradní díly naloží do kamionu zboží v celní hodnotě 10 000 EUR. V kupní smlouvě je sjednána dodací parita CIP Frankfurt n/M – SRN. Kamion havaroval na dálnici v SRN a z důvodu špatného naložení došlo k uvolnění a zničení předmětu zásilky. Která ze smluvních stran bude zodpovědná za škodu? Navrhněte z pozice prodávajícího vhodnější dodací paritu. Jak se projevuje výše exportní ceny z pohledu prodávajícího ve vztahu k délce dodací parity? 132
3) Proveďte cenovou kalkulaci nabídkové ceny pro parity FCA a DDU, jestliže předmětem kontraktu je export stroje v ceně 3 000 000 CZK, hmotnost 1000 kg, sjednané místo pro předání zboží je Hamburg a místem určení Rio de Janeiro Brazílie, náklady na kontinentální přepravu činí 20 CZK/ km, vzdálenost Brno – Hamburk 1 000 km, námořní přeprava 150 000 CZK, přístavní poplatky 5000 CZK, celní poplatky 5000 CZK, pojištění zásilky 13 000 CZK. Které další položky nákladů lze začlenit do cenové kalkulace? 4) Stanovte vhodnou platební podmínku pro kontrakt na export v ceně 1000000,- Kč do Guinee. Předpokládejme, že se jedná o Váš první vstup do dané lokality. Které aspekty politického makro a mikro rizika Vám zde hrozí? 5) Stanovte vhodnou platební podmínku pro kontrakt na export v ceně 20 000EUR do Konga. Předpokládejme, že se jedná o Váš první vstup do dané lokality. Které aspekty politického makro a mikro rizika Vám zde hrozí?
133
134
6
Burzovní obchody
Obsah kapitoly 6
Burzovní obchody 6.1 Charakteristika obchodování na komoditní burze 6.2 Druhy burzovních obchodů 6.3 Futures kontrakty podrobněji
Cíle kapitoly Cílem této kapitoly je seznámit studenta s problematikou burzovních obchodů. Student musí pochopit průběh jednotlivých burzovních operací a bude schopen určit případy, kde je vhodné jejich použití. Klíčové slova Komodita, likvidita trhu, futures kontraky, obchody promtní, spotové, forvardové, příme, zůčtovací, distanční, krycí, opce, fundamentální obchodníci, first notice day, last trading day.
Světové komoditní burzy a jejich hlavní produkty USA CBOT
CME
CEC NYMEX
Chicago Board of Trade
kukuřice, pšenice, oves, sojové boby, sojový šrot, sojový olej, US bondy – 30, 10, 5 a 2 roky aj. DEM, CHF, JPY, GBP, CAD, AUD, FFR, MXP, S&P index, NIKKEI index, hovězí dobytek, vepřové maso, stavební dřevo aj.
Mercantile Exchange Commodity káva, kakaové boby, cukr, brambory, bavlna, mražený Exchange Center pomerančový koncentrát aj. (New York) Mercantile Exchange
Commodity COMEX Exchange (New York)
ropa, topná nafta, bezolovnatý benzin, zemní plyn, platina, palladium aj. zlato, stříbro, měď, hliník
EVROPA London Int’l gilts 20 let, 3 měsíční euromark, eurodollar, euroswiss, LIFFE Financial Futures & německé, japonské a italské dlouhodobé vládní bondy, Options Exchange kakaové boby, káva, cukr, pšenice aj. London Metal měď, hliník, zinek, nikl, cín a olovo LME Exchange International IPE Petroleum Exchange ropa Brent, benzin (London) Marche a Terme francouzské vládní dlouhodobé bondy, CAC 40, ECU bondy MATIF International de aj. 135
Další informace
http://www.finance.c z/kapitalovytrh/seznamy/svetove -burzy/ http://www.penize.c z/15868-svetoveburzy http://www.bcpp.cz/ dokument.aspx?k=S vetove-Burzy
DTB
France (Paříž) Deutsche Terminboerse (Frankfurt a/M)
německé dlouhodobé a střednědobé bondy, DAX
OSTATNÍ Singapore Int’l SIMEX Monetary Exchange Limited Tokyo Stock TSE Exchange Osaka Securities OSE Exchange Hong Kong Futures HKFE Exchange
NIKKEI, DEM JPY, eurodolar aj. japonské a US bondy aj. NIKKEI aj. Hang Seng index aj.
Co jsou to komodity Přírodní zlato
Čaj
Další informace
Komodity jsou zjednodušeně suroviny. Okruh zboží, s nímž se v současné době na burzách ve světě obchoduje, zahrnuje objemově významnou část výrobků agrárního charakteru, jako jsou obiloviny (především pšenice a kukuřice), olejniny (sojové boby, řepkové semeno, lněné semeno, slunečnice), krmiva (sojová moučka, rybí moučka), rostlinné oleje (zejména sójový a palmový), cukr (surový a rafinovaný), káva (druhy Arabica a Robusta), kakaové boby, bavlna, brambory, maso, ale i stavební dříví, dále barevné a drahé kovy (například měď, zinek, olovo, cín, nikl, hliník, platina, zlato, stříbro), ale i energetické suroviny (jako různé typy ropy, zemní plyn, benzín, topný olej). Kromě uvedených komodit jsou velmi významným a stále narůstajícím předmětem burzovního obchodování různé finanční instrumenty (tj. měnové kurzy, úrokové sazby, úvěrové cenné papíry jako směnky a dluhopisy, indexy portfolia vybraných majetkových cenných papírů) a tradičně existují burzy pro obchodování s majetkovými cennými papíry (tj. akciové burzy). Burzy působí rovněž například v oblasti služeb; jako příklad může sloužit obchodování námořními dopravními sazbami v Londýně.
Podstata komoditní burzy a podmínky jejího fungování http://agroodbytcr.s web.cz/burzy.htm http://www.akcie.cz/ radceinvestora/investicezaklady/derivaty/
Komodity (respektive komoditní futures kontrakty) se obchodují na tak zvaných komoditních burzách (anglicky commodity exchange). Komoditní burza je v podstatě místo, na kterém se za striktního dohledu kontrolních orgánů provádějí jednotlivé obchody. Burzou ve smyslu ekonomické kategorie rozumíme zvláštní formu trhu, která je charakterizována zejména těmito znaky: obchodování se opakuje pravidelně na určitém místě; podmínky obchodování jsou standardizovány; předmět trhu je omezen jen na zboží o velkých objemech, zastupitelné (není na trhu fyzicky přítomné) a schválené pro tento trh (v případě burzy jako derivátového trhu je obchodovaným aktivem schválený standardní burzovní kontrakt – termínový a opční) ; obchodování se přímo účastní relativně omezený počet oprávněných (schválených) osob; základní souhrnné údaje o obchodování (cena, množství a termíny dodání) jsou veřejně dostupné; existují výrazné a těžko předvídatelné výkyvy v nabídce a poptávce po daném 136
zboží a z nich vyplývající pohyby ceny; jde o derivátový trh (jak termínovaný, tak opční), který umožňuje jednak operace za účelem minimalizování cenových rizik (tzv. hedging), jednak obchody spekulativního charakteru za účelem dosažení zisku; s ohledem na velké obchodované objemy umožňuje podstatně nižší zprostředkovatelské náklady (tzv. bookerage – ve výši desetin procenta), než jaké jsou na mimoburzovním fyzickém trhu.
Z výše uvedených znaků charakterizujících burzovní trh vyplývají podmínky, jejichž splnění je pro úspěšné fungování komoditní burzy v podstatě nezbytné. Tyto podmínky či předpoklady lze považovat za obecně platné jak z pohledu různých komodit obchodovaných na burze (ať se jedná o zemědělské a potravinářské komodity, kovy, energetické suroviny anebo finanční instrumenty atd.), tak z hlediska typu burzy (specializované nebo smíšené) a formy obchodování (burzovní parket – tzv. trading floor, nebo elektronický systém přes počítačové terminály – tzv. automated trading system). Jedním ze základních předpokladů pro činnost komoditní burzy je existence poměrně velkého fyzického trhu v dané komoditě, koncentrovaného do jednoho místa, případně do několika míst v různých časových pásmech. Z tohoto pohledu představuje burzovní trh tržní prostor, v němž platí stejná cenová báze pro sjednávání obchodů s určitou komoditou. Druhou podmínkou pro burzovní obchodování je možnost standardizace daného zboží podle kvalitativních parametrů a množství, jakož i dalších podmínek obchodování (dodací parita, termíny dodání atd.), přičemž důležitým znakem takového zboží je jeho zastupitelnost. Například pokud jde o množstevní standard, jeden burzovní kontrakt, tzv. lot, reprezentuje konkrétní váhové nebo objemové množství a často se vyjadřuje ve specifických jednotkách, jako například unce, libra, krátká tuna, dlouhá tuna, bušl, barel. Obchodovanými termíny dodání jsou vybrané měsíce roku, přičemž je možné uzavřít obchody na termíny jak v rámci daného roku, tak i vzdálené třeba až na dva roky dopředu. Mnoho komodit může být standardizováno, je však důležité, aby přijatý standard splňoval požadavky uživatelů (kupujících), byl pro ně zajímavý a rovněž aby odpovídal možnostem producentů či dodavatelů (prodávajících). Některé produkty (například chmel) však standardizovat nelze a z tohoto důvodu nejsou předmětem burzovních obchodů. Dalším důležitým předpokladem působení a vlivu burzy je tzv. cenová transparentnost. Střetáváním koncentrované nabídky a poptávky se na burze dosahuje objektivně zjistitelné cenové úrovně. Zároveň takto vytvářené ceny (tzv. cenové kotace), jakož i obchodovaný objem jsou pro daný termín dodání okamžitě a průběžně dostupné všem, ať přímým nebo nepřímým účastníkům burzovního obchodování, i široké veřejnosti, a to jednak pomocí displejů na dané burze, ale zároveň a předně prostřednictvím specializovaných telekomunikačních agentur (například Reuters, Telerate, Bloomberg, CQG), dále vydáváním kurzovních lístků ve zvláštních burzovních zpravodajích, v denním tisku apod. Dosažené ceny při obchodování na burze jsou jedinečné a respektované všemi účastníky jako základ pro následné finanční vyrovnání vzájemných závazků a pohledávek, ale i při sjednávání mimoburzovních obchodů na dodávky fyzického zboží. Čtvrtou podmínkou pro rozvoj burzovního obchodování je tzv. likvidita trhu, tj. co nejširší okruh účastníků, zaručující co možná největší pravidelný objem obchodů. To znamená, že vedle producentů, zpracovatelů a obchodníků, kteří si prostřednictvím brokerských firem na komoditních burzách zajišťují (hedžují) ceny zboží, je důležitá rovněž účast spekulantů. Aby burza byla využívána, musí být pro hedžery levnějším prostředkem snížení rizik než jiné formy jištění (například pojistná smlouva), 137
Další informace
http://www.komodit y-forex.cz/obchod-ainvestice/ http://cz.saxobank.c om/lp/hedging
Např. jeden bušl je: pšenice - cca 27,216 kg oves - cca 14,5 kg kukuřice - cca 25,4016 kg sójové lusky cca 27,216 kg
Další informace
http://www.investuje me.cz/clanky/hledan i-likvidity-na-otctrzich/
zatímco pro spekulanta musí být očekávaný zisk přiměřenou náhradou za podstoupená rizika. Jsou to právě obchodní aktivity spekulativních článků trhu, které pomáhají vytvářet likviditu nezbytnou pro zabezpečení hedžujících obchodníků proti cenovým rizikům. Pátou a zásadní podmínkou zdárné realizace burzovních obchodů je možnost rychlého a spolehlivého vzájemného uspořádání a vyrovnání závazků a pohledávek, a to v několika rovinách, tj. jednak rozhodování o kvalitativních nesrovnalostech u fyzických dodávek zboží, jednak řešení sporů vzniklých ze smluvního vztahu prostřednictvím nezávislého burzovního rozhodčího soudu. Dále je nezbytné celkové finanční zajištění burzovního systému prostřednictvím speciálního zúčtovacího centra (tzv. clearing house). Pokud jde o zúčtovací centrum burzy, má zpravidla tyto funkce: kontrolovat a uspořádat každodenní obchody uzavřené na burze, včetně vypořádání cenových rozdílů vyplývajících z burzovních kontraktů; garantovat smluvním stranám splnění každého burzovního kontraktu; určovat kupujícím a prodávajícím práva a povinnosti při plnění burzovních kontraktů.
6.1 Americké komoditní burzy Další informace
CME http://www.cme.com CBOT http://www.cbot.co m NYMEX http://www.nymex.c om NYBOT http://www.nybot.co m
Charakteristika obchodování na komoditní burze
Obchodování s komoditami (angl. trading commodities) je nazýváno také jako „termínové obchodování“, nebo častěji anglicky futures trading. Na rozdíl např. od akcií, kde se obchoduje s podíly určité společnosti, při komoditním (futures) obchodování se obchoduje se surovinami. Každá surovina (komodita) se pak obchoduje s určitým termínem dodání; můžete si například již nyní koupit pšenici s dodáním v prosinci příštího roku (nebo-li pšenici, která ještě není ani vypěstovaná). Pokud takovouto pšenici nakoupíte, váš obchod je zpečetěný smlouvou (tak zvaný futures contract) a dodavatel je povinen vám na základě takovéto smlouvy dodat do konce prosince příštího roku určité, smlouvou dané množství pšenice, které jste vy na základě uzavřené smlouvy povinný odebrat – a to za předem stanovenou cenu. Komoditních burz je po světě celá řada a jejich hlavním smyslem je poskytnout vysoce seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Prostřednictvím komoditních burz může obchodovat v podstatě kdokoliv – vždy však prostřednictvím brokera (resp. brokerské společnosti), která má na dané burze své zástupce. Pro běžného obchodníka s komoditami jsou nejdůležitější americké komoditní burzy, mezi ty hlavní patří: CME (Chicago Mercantile Exchange), http://www.cme.com CBOT (Chicago Board of Trade), http://www.cbot.com NYMEX (New York Mercantile Exchange), http://www.nymex.com NYBOT (New York Board of Trade), http://www.nybot.com Pokud jde o organizaci, formy a způsoby obchodování na komoditní burze, lze uvést některé skutečnosti a zvyklosti obecně platné pro burzy v USA. Většina burz v USA má statut nevýdělečných sdružení svých členů, přičemž členství je omezeno na určitý počet (například největší americká burza CBOT má 3656 členů) a je registrováno jménem fyzické osoby, resp. fyzických osob reprezentujících danou společnost. Přijetí každého člena je podrobeno důkladnému prověřování, zejména z pohledu finančního a odborného a také morální a trestní bezúhonnosti. Všechny podmínky a pravidla obchodování na dané burze jsou přesně písemně specifikovány, resp. kodifikovány (například CBOT Rules and Regulations). 138
Na komoditních burzách v USA se obchodování v tradiční podobě uskutečňuje každý pracovní den po přesně stanovenou dobu ve vyhrazených prostorách, nazývaných trading floor, v nichž je pro každou komoditu určeno speciální místo (tzv. pit nebo též ring). Právo obchodovat v uvedených prostorách mají pouze fyzické osoby – členové burzy (jako floor brokers – obchodují vlastním jménem a na cizí účet, zatímco floor traders obchodují vlastním jménem a na vlastní účet, používá se pro ně též označení locals), kteří mohou mít různé pravomoci pro uzavírání burzovních obchodů na základě schválení a registrace u příslušných burzovních orgánů a institucí. Pokud je na dané komoditní burze zachován klasický způsob obchodování, tj. tváří v tvář, burzovní aktéři své nabídky a poptávky s uvedením množství, ceny a termínu dodání otevřeně vyvolávají (tzv. open outcry) a přitom běžně používají uzančních signálů rukou. Pro uzavření burzovního kontraktu platí zásada, že ho vždy uzavře ten, kdo první pozitivně reaguje na vyvolanou poptávku nebo nabídku. Všechny sjednané obchody si obchodníci ihned zaznamenají na jednoduché formuláře, tzv. obchodní karty (trading cards), které slouží pro následnou registraci údajů o daném obchodu u clearingového domu (v poslední době se však začíná používat vnitřního elektronického transferu dat a příkazů, například electronic order tickets, což výrazně zpřesňuje, zjednodušuje a zrychluje realizaci a registraci burzovních obchodů).
6.2
Druhy burzovních obchodů Další informace
Podmínky pro burzovní obchodování, jakož i jeho zásady (jako čestnost, důvěryhodnost, solventnost obchodníků, jejich komerční a komoditní odbornost, komunikativnost apod.), jsou shodné bez ohledu na to, co je předmětem obchodu, i když organizace, formy a způsoby obchodování mohou být na jednotlivých burzách různé. Rozdíly v burzovních obchodech tedy nespočívají v rovině jejich charakteristiky, komerční etiky apod., ani v právní formě, ale liší se především v důvodech či důsledcích ekonomických. Pak lze burzovní obchody členit z několika pohledů, tj.:
podle doby plnění (dodací lhůty) podle úmyslu smluvních stran při sjednání obchodu podle způsobu plnění (realizace) obchodu podle místa plnění obchodu (tj. dodací parity)
Podle doby plnění (dodací lhůty) rozlišujeme: Obchody promptní (nebo též spotové), které se realizují ihned po jejich sjednání (v praxi obvykle během následujících dnů měsíce, v němž byl obchod sjednán, popř. v měsíci následujícím). Obchody termínové, které rozlišujeme jednak jako obchody forvardové, při nichž dochází k plnění fyzickým zbožím až za několik měsíců (v praxi se používá dodací lhůta tři měsíce a více od doby sjednání obchodu), jednak jako obchody futures, u nichž se v rozhodující většině případů neuskutečňuje fyzické plnění (tzv. tendr – obvykle pouze do 3 % sjednaných burzovních obchodů), nýbrž se provede protiobchod, tj. prodej, resp. koupě drženého burzovního termínového kontraktu (tzv. futures contract) před datem ukončení jeho platnosti, včetně vyrovnání cenového rozdílu. Do kategorie obchodů futures můžeme zařadit specifické druhy burzovních obchodů, jako jsou obchody krycí, resp. zajišťovací (hedging), při nichž se fyzické plnění 139
http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=152&typ=r &levelid=ob_012.ht m
Další informace
http://www.csob.cz/ cz/Firmy/Podnikatel e/Financni-akapitalovetrhy/Komoditnitrhy/Stranky/Praktic ke-pouziti.aspx
Další informace
http://www.iscs.cz/p rint.php/cz/radce/slo vnicek/
vůbec nepředpokládá a jejichž účelem je pouze krytí či omezení cenového rizika, a dále tzv. opční obchody (opce). Krycí obchod či hedžová operace při obchodování burzovními komoditami znamená otevření pozice na komoditní burze (tj. koupě nebo prodej kontraktu futures), která je opačná vůči pozici na trhu fyzického zboží. Tato burzovní pozice je následně uzavřena, a to v té době, kdy se uskuteční obchod s daným fyzickým zbožím. Podstata uvedené operace spočívá v tom, že nepříznivý cenový pohyb na jednom z trhů je přibližně nahrazen odpovídajícím příznivým cenovým pohybem na trhu druhém. Jedná se o tržní nástroj, který slouží jak prodávajícímu (tzv. short hedge či selling hedge), tak kupujícímu komodity (tzv. long hedge či buying hedge). Smyslem hedžování je ochránit hodnotu fyzického zboží proti možnému nepříznivému cenovému vývoji u tohoto zboží v době jeho skutečného dodání. Díky kontraktům futures je tak možno realizovat konkrétní obchod s fyzickým zbožím například na jedné straně zeměkoule, zatímco cenové riziko, spojené s touto transakcí, je řešeno prostřednictvím burzy na druhé straně světa. Krycí obchody představují významnou bázi pro kalkulaci dodávek fyzického zboží, ale je nutno zároveň dodat, že neznamenají vždy záruku lepší realizované ceny. Za určitého vývoje trhu, resp. vztahu mezi trhem fyzického zboží a burzovním trhem, může hedžová operace přinést i ztrátu. V zásadě však platí, že tyto operace přinášejí účastníkům větší kalkulační jistotu a zároveň potřebný čas na finální rozhodnutí o provedení fyzického obchodu. Pokud jde o opční obchody, jedná se v podstatě o kontrakty sjednané na komoditní burze s odkládací podmínkou jejich plnění. Z právního hlediska se opční obchod tedy skládá ze dvou smluv. Opční smlouva (tzv. option contract) je prvotní a implicitně zahrnuje smlouvu kupní (tj. kontrakt futures), která je opční smlouvou podmíněna. Jestliže kupující opce (tzv. option buyer nebo též option holder) opci vyhlásí, a to prostřednictvím zúčtovacího centra burzy, dá tím smluvní protistraně – prodávajícímu opce (tzv. option seller nebo též option writer) – najevo, že na kupní smlouvě trvá a kupní smlouva je pak automaticky účinná, aniž se musí zvlášť uzavřít. Z pohledu prodávajícího opce platí, že má vždy povinnost dodat specifický kontrakt futures v případě, že kupující opce příslušnou opci vyhlásí. Pro kupujícího opce je opční obchod s rizikem omezeným (platí pouze sjednanou cenu opce – tzv. opční prémii), zatímco pro prodávajícího opce je tento obchod s rizikem relativně neomezeným, neboť je závislý na cenovém vývoji daného kontraktu futures a s tím spojeným vyhlášení opce kupujícím. V opčním obchodu je zahrnuta jednak cena opce a zároveň i cena tzv. podkladového kontraktu futures, tj. kupní smlouvy, ke které se opce vztahuje. Opce mohou být kupovány jednak ve spojitosti s kontrakty na dodání fyzického zboží, kdy (podobně jako hedžové operace pomocí kontraktů futures) poskytují cenovou ochranu, ale na rozdíl od klasického hedžování neznamenají omezení v případě příznivého cenového vývoje na daném fyzickém trhu, neboť kupující opce v takovém případě opci nevyhlásí a termín její platnosti nechá uplynout. Jednak se opce používají jako výhodný spekulační nástroj, zvláště pokud jsou obchodovány ve formě různých kombinací opčních kontraktů nebo i ve spojitosti s kontrakty futures. Rozlišujeme dva základní typy opčních obchodů. Nákupní opce (tzv. call option) představuje pro kupujícího opce právo koupit kontrakt futures za předem známou specifickou cenu (tzv. strike price) proti zaplacení opční prémie. Naproti tomu prodejní opce (tzv. put option) představuje pro kupujícího opce právo prodat kontrakt futures za cenu „strike“ proti zaplacení ceny opce. Pokud jde o platnost opčního kontraktu, je nutné rozlišit tzv. americkou opci, kterou je možné vyhlásit kdykoli během stanovené opční lhůty, tj. až do posledního dne její platnosti, a tzv. evropskou opci, kterou lze vyhlásit až po uplynutí stanovené opční lhůty.[4] 140
Podle úmyslu smluvních stran při sjednání obchodu rozlišujeme: Obchody efektivní (nebo též fyzické či reálné), při kterých se uzavřený kontrakt realizuje dodáním fyzického zboží. Obchody spekulativní, které jsou založené pouze na cenových rozdílech a nikoli na předmětu samotném. Do tohoto druhu burzovních obchodů patří například obchody rozdílové (nebo též diferenční), kdy proti sobě stojí podobné pozice nákupu a prodeje s rozdílnou cenovou úrovní, u nichž se předpokládá budoucí pozitivní vývoj tohoto rozdílu (tzv. arbitrážní či spreadové operace). Podle způsobu plnění (realizace) obchodu rozlišujeme: Obchody přímé, což jsou v podstatě výše uvedené efektivní obchody promptní a forvardové, realizované fyzickým plněním přímo mezi smluvními stranami. Obchody zúčtovací, při nichž proti zaplacení prostřednictvím zúčtovacího centra burzy dochází jen k výměně smluvních dokumentů (tzv. delivery notice), představujících vlastnický titul ke zboží, aniž by muselo dojít k pohybu fyzického zboží. Proto se burzovní trh někdy také nazývá „papírovým trhem“. V případě některých burzovních kontraktů, jako jsou například indexy majetkových cenných papírů a úrokové sazby, není fyzické plnění ani možné a dochází tak pouze k finančnímu vypořádání. Podle místa plnění obchodu (tj. dodací parity) rozeznáváme: Obchody místní, kdy plnění obchodu nastane například ze skladu prodávajícího (ex works). Obchody distanční, při nichž k plnění dojde například na adrese kupujícího (CPT, DDU apod.) nebo v jiném sjednaném místě (FOB, CIF, DAF apod.), než je sklad prodávajícího.
6.3
Futures kontrakty podrobněji
Komoditní obchodování je postavené na nakupování a prodávání futures kontraktů, který může díky burzám a brokerům nakupovat a prodávat naprosto každý. Každý má tedy šanci spekulovat, nebo-li tipovat, zda-li cena dané komodity bude klesat nebo stoupat a na základě takové domněnky nakoupit či prodat příslušný komoditní futures kontrakt. Držení takového kontraktu pak může obchodníkovi přinést buďto zisk, nebo ztrátu. Pokud obchodník nakoupí futures kontrakt a cena příslušné komodity povyroste, může obratem obchodník futures kontrakt prodat za mnohem vyšší cenu a tak inkasovat patřičný zisk. Pokud tedy víme, že pro naše obchodování budeme potřebovat nakupovat a prodávat futures kontrakty, pojďme se nyní blíže podívat, co vůbec takový futures kontrakt obnáší. Předně, nejprve je třeba vědět, jakou komoditu chceme nakupovat nebo prodávat. Na amerických komoditních burzách je možné nakupovat a prodávat celou řadu komodit: pšenici, oves, kukuřici, hovězí maso, vepřové maso, stavební dříví, zlato, stříbro, bavlnu, kakao, cukr, kávu, rýži, sojové boby, a mnoho, mnoho dalších.... Jak si později ukážeme, pro naše obchody budeme vybírat takové komodity, které nám nabízejí na základě technické analýzy grafů šanci na profit, tudíž není žádný jiný důvod upřednostňovat jednu komoditu před jinou. Pokud víme, jakou komoditu chceme obchodovat, musíme dále vědět, jaký kontraktní měsíc dodání budeme chtít nakoupit. Jednotlivé komodity je možno nakoupit s různými termíny dodání: například můžeme nakoupit kukuřici s termínem 141
Další informace
http://www.kbp.cz http://www.pbb.cz/c z/statut-burzy.php https://www.theice.c om/futures_us.jhtml
dodání v prosinci roku 2004, nebo klidně i s termínem dodání v květnu roku 2006. Jednotlivé komodity se prostřednictvím futures kontraktů mohou předprodávat i na několik let dopředu. Pro nás je podstatné vědět pouze to, že pro naše obchodování budeme chtít vybírat takové kontraktní měsíce, které se nejhojněji obchodují. Přičemž nejhojněji obchodované bývají vždy nejbližší kontraktní měsíce (tak zvané front měsíce). Pokud tedy tyto stránky vznikají v říjnu roku 2004, nejbližší kontraktní měsíc dodání kukuřice je prosinec 2004. Proto veškeré obchody, které v současnosti plánujeme realizovat v trhu s kukuřicí, budeme realizovat s pomocí futures kontraktů s prosincovým dodáním. Veškeré názvy komodit a kontraktních měsíců se uvádějí v angličtině. Zde jdou některé konkrétní příklady komoditních futures kontraktů: CORN DEC 2011 – futures kontrakt na dodání kukuřice s termínem dodání v prosinci 2011. RICE APR 2012 – futures kontrakt na dodání rýže s termínem dodání v dubnu 2012. COFFEE MAY 2012 – futures kontrakt na dodání kávy s termínem dodání v květnu 2012. Další informace
http://onlinepodnikani.cz/trading /futures-kontrakty%E2%80%93-fndltd
Každý futures kontrakt má kromě svého názvu a termínu dodání ještě tak zvaný svůj FNT a LTD. Jedná se o zkratky, které znamenají následující: FND – first notice day, nebo-li den, kdy budete upozorněni, že vlastníte kontrakt na nákup příslušné komodity a pokud se tohoto kontraktu včas nezbavíte (tím, že ho prodáte někomu jinému), budete na sebe muset v brzké době převzít závazek převzít dodávku v plné výši. LTD – last trading day, nebo-li absolutně zcela poslední den, kdy máte ještě možnost držený kontrakt dané komodity prodat někomu jinému a zbavit se tak svého závazku převzít fyzickou komoditu. Pokud tedy nakoupíme nějaký komoditní futures kontrakt, měli bychom se u svého brokera zároveň informovat, kdy má komoditní kontrakt FND a LTD. Podmínkou pak samozřejmě je, nikdy nedržet komoditní futures kontrakt déle, než do data FND. Jakmile se začne FND blížit, je třeba se komoditního kontraktu okamžitě zbavit tím, že instruujeme brokera k jeho prodání a ten pro nás okamžitě zajistí kupce, který od nás komoditní futures kontrakt odkoupí. Tím se definitivně zbavíme závazku fyzického převzetí dané komodity.
Další informace
http://www.rmsyste m.cz/vzdelavani/jaknakoupit-akcie
Typy spekulantů – kdo a jak obchoduje Pod pojmem spekulant máme na mysli všechny subjekty, kteří nakupují a prodávají komodity za účelem dosažení zisku. Jde jak o velké společnosti (finanční fondy), tak malé obchodníky. Cíl dosáhnout zisku je patrně jediné pojítko, které jednotlivé spekulanty spojuje. Co se týče cest a způsobů nazírání na trhy, pak lze patrně zjednodušeně napsat, že co úspěšný spekulant, to vlastní pohled a taktika. Nicméně přeci jen lze najít určité pojítko – spekulanty lze rozdělit na tzv. fundamentální a technické, podle toho, která základní kritéria používají pro analýzy trhů. Fundamentální obchodníci se při svém rozhodování řídí nabídkou a poptávkou konkrétní komodity. Studují zásoby, sledují počasí atd. V případě mrazíků např. spekulují na snížení produkce pomerančů a tak vzrůst jejich ceny. Fundamentální obchodování vyžaduje hlubokou znalost dané komodity. S ohledem na globální ekonomiku je třeba sledovat v podstatě celý svět, neboť sníženou úrodu pšenice v USA může zastoupit dovoz stejné komodity z Ruska a podobně. Fundamentální obchodník se tak zaměřuje na několik málo komodit, jejichž studiu věnuje celý svůj čas. 142
Většina malých obchodníků je proto zaměřena technicky – rozhodování technických obchodníků vychází ze studií grafů. Techničtí obchodníci hledají v grafech různé formace, pracují s indikátory, matematickými vzorci, případně reagují na cenový vývoj s ohledem na davové rozhodování běžných obchodníků. Techničtí obchodníci v podstatě nemusí znát ani podrobnosti o obchodované komoditě – vše co jim stačí je aktuální graf cenového vývoje. Pochopitelně, že velké množství obchodníků kombinuje oba přístupy – alespoň z části. A to je i náš přístup. Základní analýzy trhu provádíme čistě na základě technické analýzy, kterou v případě potřeby doplňujeme drobnými fundamentálními hledisky. Regulace komoditních obchodů Naprosto nezbytnou součástí komoditních obchodů je regulace a dohled autority, která zajišťuje, že všechny obchody budou probíhat podle stanovených pravidel a že na komoditních burzách nebude docházet k žádným nekalostem a nepoctivostem. Každá země má svůj vlastní dohled. V USA se o dohled na burzami stará komise nazvaná CFTC - Commodity Futures Trading Commission – ta dohlíží na burzy, brokerské společnosti a všechny, kteří se starají o prostředky určené pro komoditní obchodování. Pokud byste se kdykoliv cítili v oblasti komodit podvedeni, CTFC je určitě autorita, na kterou byste se měli obrátit. Současný vývoj burzovních obchodů Dnešní komoditní burzy představují plně funkční tržní mechanismus, jehož prostřednictvím mohou obchodníci, ale i producenti a spotřebitelé úspěšně eliminovat rizika, plynoucí jak z titulu cenových pohybů, tak z nedostatku nebo přebytku zboží, který zároveň přilákal značně aktivní a pro obchodování přínosný článek trhu, tj. spekulaci. V posledních letech se také objevují další burzovní kontrakty (na elektrickou energii, produkty z ropy, finanční instrumenty jako kurzy různých měn, úrokové sazby apod.), velmi progresivním a dynamickým se stává obchodování indexovanými produkty (jako zmíněné akciové indexy). Vývoj a expanze počítačové a telekomunikační technologie do všech sfér lidské činnosti, zejména během poslední dekády 20. století, měly a mají vliv a dopad i na obchodování na komoditních burzách. Postupně se odchází od klasické formy fyzické přítomnosti brokerů na burzovním parketu a přechází se na obchodování pomocí vzájemně propojených počítačových terminálů, používaných všemi od členů burzy až po zúčtovací centrum. Princip uzavírání burzovních obchodů a jejich registrace a vypořádávání se nemění, změnily se ovšem a dále se mění formy a způsoby vlastního obchodování. První burzou, která úspěšně zavedla tzv. elektronické obchodování agrární komoditou, byla londýnská plodinová burza London Futures and Options Exchange (London FOX), a to v roce 1987 pro bílý rafinovaný cukr. V současné době již většina komoditních burz ve světě přechází na elektronické obchodování s finančními instrumenty, jako je například londýnská burza London International Financial Futures and Options Exchange (LIFFE), ale tuto formu má nyní i 143
Další informace
http://www.cftc.gov/
Další informace
http://www.finance.c z http://burza.financni k.cz http://www.lme.com
Další informace
http://www.tradinggl obal.cz
londýnská burza barevných kovů – London Metal Exchange (LME) nebo se používá jako paralelní forma vedle dosavadního obchodování na flooru (například na amerických burzách CBOT a CME). Kromě počítačového, tedy technického faktoru, který má za následek značné zintenzivnění burzovního obchodování, se v posledních letech začínají i v burzovnictví prosazovat globalizační tendence. Je to přirozený odraz potřeby zajistit dostatečnou likviditu burzovních trhů, snižovat náklady na obchodování, zejména náklady na přenos dat a informací, ale i dále rozvíjet kvalitu poskytovaných služeb. Dochází k postupné integraci jednotlivých burz. Příkladem může být vznik tzv. Alliance–CBOT –Eurex (pod zkratkou „A/C/E“), tj. propojení, resp. joint venture mezi chicagskou burzou CBOT a institucí Eurex (vytvořenou v roce 1997 a vlastněnou z 50 % německou burzou Deutsche Boerse v Curychu). A/C/E, fungující na bázi jednotného elektronického systému obchodování včetně clearingu, představuje v současnosti největší derivátový trh na světě. Prostřednictvím tzv. přístupových míst v dalších participujících lokalitách spojuje burzovní trhy mezi USA, Evropou (kromě výše uvedených ještě například Londýn, Amsterdam, Madrid, Helsinky), Asií (Tokio, Hongkong, Singapur) a Austrálií (Sydney) a umožňuje časově provázané, prakticky nepřetržité obchodování finančními instrumenty (především dluhopisy, úrokovými sazbami, akciovými indexy), drahými kovy (zlato a stříbro), ale i některými zemědělskými komoditami, jako produkty tzv. sojového komplexu (boby, olej, moučka), kukuřice a pšenice. Jenom pro zajímavost: komoditní burzy nejsou žádnými novými institucemi. Ba naopak – jejich tradice je poměrně hluboká a naprostá většina aktivit má přesně definovaný řád, který musí dodržovat každý obchodník. Co se historie burz stručně týče: v USA začalo vše u komodit rostlinné výroby, na které se jako první zaměřila Chicagská burza CBOT (The Chicago Board of Trade), která vznikla v roce 1848 a komodity rostlinné výroby se zde (spolu s dalšími komoditami) obchodují dodnes. Newyorská burza NYMEX vznikla v roce 1870 a její zaměření je na „dražší komodity“ jako jsou energie a drahé kovy. Velký růst zájmu o komoditní obchodování představoval rok 1970, kdy se v Chicagu začaly obchodovat finanční produkty. Prvními byly zahraniční měny (konkrétně švýcarský Frank a japonský Jen), populárními se rychle staly také spekulace na úrokové sazby. V roce 1980 se začaly obchodovat akciové indexy – mezi nejpopulárnější patří S&P 500, snad nejobchodovanější komodita ze všech. Jak jsme již zmínili, ve světě existuje celá řada komoditních burz, ale americké komoditní burzy CME, CBOT, NYMEX a NYBOT představují skutečný základ. Hovoříte-li anglicky, vyplatí se určitě navštívit jejich www stránky – obsahují i spoustu vzdělávacích informací, které se často vyrovnají drahým publikacím. Zajímají-li vás další burzy, pak vězte, že v USA je celkem deset komoditních burz, další známé jsou například v Kanadě, Anglii, Francii, Singapuru, Japonsku, Austrálii a Novém Zélandu. Komoditní burza je i v Praze, nicméně objem obchodu je tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace.
144
Konkrétní ukázka úspěšného obchodu v kukuřici
145
146
7
CVIČENÍ
7.1
Cvičení na téma Definice, podstata a úloha zahraničního obchodu
Úloha č. 1 Pro hodnocení zahraničního obchodu v ekonomice každé země užíváme několik hledisek: efektivnost; proporcionalita; demonstrační efekt. Vysvětlete výše uvedené hlediska na konkrétních případech v praxi. Řešení: Efektivnost – je snahou soustředit úsilí v exportní politice na ty výrobky, u nichž může země dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Na tyto produkty je pak soustředěn výzkum, vývoj, propagační úsilí a další. I tak vyspělá země, jakou je bezpochyby Japonsko se svou komplexní ekonomikou, již dávno v minulosti zaměřila své proexportní priority pouze na několik oborů, jakými byla elektronika a optika, výroba dopravních prostředků (automobily, motocykly, lodě) a robotizace.Čím je ekonomika menší a tím otevřenější, mělo by být soustředění sil na udržení vývozu - schopnosti vybraných výrobků důraznější. Proporcionalita – naprostá většina zemí má nekomplexní ekonomiku a jejich ekonomický rozvoj je diktován nezbytností zajistit potřebné zboží v zahraničí. Je jenom velmi málo zemí na světě, které mají dostatečně velký domácí trh a průmyslovou základnu schopnou soběstačného vývoje. Jsou to země, které mají komplexní surovinovou základnu a jsou schopné pokrýt potřeby vlastní domácí průmyslové výroby. Mezi tyto země patří USA, Ruská federace, Čína, Indie a zčásti i Indonésie a Brazílie. Přesto uvedené země jsou významnými účastníky mezinárodního obchodu. USA, i když mají všechny předpoklady pro soběstačný vývoj, jsou na první příčce na světě v celkovém objemu zahraničního obchodu. Mají například obrovská ložiska ropy, ale je jí dovoz je v současné době levnější než domácí těžba v některých lokalitách. I taková velmoc, kterou je s ohledem na počet obyvatel a rozlohu Brazílie, si musela poradit se svým základním problémem, kterým je nedostatek energetických zdrojů a pokles cen svého klíčového vývozního artiklu – cukru. Brazílie vynaložila značné výzkumné úsilí, aby dosáhla současného stavu, kdy značná část automobilů není poháněna benzínem, respektive naftou, ale alkoholem. Brazilského příkladu následovaly i jiné země, a to nejen latinsko – americké (prodej bionafty v ČR). K hledisku proporcionality náleží i zajištění obrany země před vnitřním i vnějším nepřítelem. Pokud země čelí nebezpečí, není jiná možnost, nežli soustředit prostředky na dovoz zbraní, munice a dalších předmětů, které mohou pomoci k zachování státnosti či udržení vlády, ale rozhodně nepřispívají k dalšímu rozvoji výrobních sil. Demonstrační efekt: vývozní program každé země představuje určitou vizitku stavu a úrovně rozvoje výrobních sil dané země. A naopak dovozní program znamená způsob řešení nejen problémů proporcionality – to je opatření těch užitných hodnot, které z nejrůznějších důvodů zemi scházejí, ale také zajištění zrychlení rozvoje výrobních sil dovážející země. Jde tedy o určitou demonstraci světového technického, designového, módního trendu, který může působit stimulačně na 147
Cvičení na téma Definice, podstata a úloha zahraničního obchodu
společenský a ekonomický pokrok. Zároveň je cílem i jistý transfer světových trendů, jakými mohou být například šíření ekologických prvků, bezpečnost práce, nové tendence v balení, náhrada energetických a využívání netradičních zdrojů a podobně. Země orientované na vývoz, jakými jsou například Japonsko nebo SRN, věnovaly velké finanční prostředky na vytvoření pozitivních představ, které ve spotřebiteli vyvolá jenom prostá značka jejich zboží. Například označení „Made in Germany“ má ve světě pověst solidního a spolehlivého výrobku na vysoké technické úrovni se zajištěným servisem. „Made in Japan“ vyvolává zase představu výrobku na nadstandardně vysoké technické úrovni s výraznými elektronickými prvky v řízení a v poslední době taky robotizovaného. „Made in France“, uvedené na potravinách, znamená vysokou gastronomickou úroveň. „Made in Italy“, hlavně na textilním zboží, obuvi a módních doplňcích, vzbuzuje dojem zboží velmi módního (které ale nemusí být nutně odolné a trvanlivé, neboť je vyrobeno většinou na jednu sezonu). Označení „Made in New Zeland“ na potravinách představuje jistotu vysoce ekologického produktu, jehož výrobci využívají přírodních látek, minimální podíl umělých hnojiv při pěstování plodin apod. Značka „Made in China“ nebo „Made in Taiwan“ velmi často vyvolá pocit, že jde o výrobek levný, v minulosti často i nekvalitní, ale tento negativní vjem se čínští obchodníci usilovně snaží napravit zvyšováním kvality zboží. Jsou země, které kontrolují zda firmě poskytnout právo svůj výrobek označit jako „Made in ….“ či nikoli. Chtějí tak zabránit, aby výrobek, který nedosahuje příslušných parametrů, poškodil pověst všech vyvážených výrobků z příslušné země. V současné době jsme svědky velkého boje určitých hnutí, zejména ekologických, s nimiž se ztotožňují i některé státy, o udržitelný rozvoj. Jeden z problémů, před nímž svět stojí, představuje skutečnost, že se neustále zmenšují plochy původních lesů, probíhá jejich nekontrolované kácení a lesní porosty se neobnovují. To byl jeden z důvodů vzniku certifikátu FSC (Forest Stewardship Certificate). V důsledku tohoto přístupu, chce-li některý výrobce prodat dřevěný výrobek v určitých velkých obchodních domech, musí ho opatřit certifikátem – vlaječkou FSC. Tím je kupující upozorněn, že tento výrobek pochází z certifikovaného lesa, kde byl strom, z něhož produkt vzešel, skácen certifikovanou společností. Pokud příslušná firma nemá tento certifikát, nemůže výrobce jeho surovinu použít k výrobě, protože by výrobek nemohl prodat v určité obchodní síti. Znamená to, že certifikovaná společnost, kterých je relativně málo, může své certifikované dřevo prodat dráž. Ten, kdo nemá certifikované dřevo, ho může samozřejmě nadále prodávat, ale mimo centra hlavní spotřeby. Na evropském trhu spotřebního zboží a strojů nelze v podstatě prodat výrobek, který by neměl označení CE. To je doklad o tom, že odpovídá nejen normě například české, ale i evropské, což musí prokázat certifikační orgány některé z členských zemí EU.[1]
Úloha č. 2 148
Do zahraničního obchodu v širším slova smyslu patří i cestovní ruch (CR), což je vlastně rovněž vývoz zboží a služeb. Uveďte příklady takového vývozu zboží a služeb v zahraničí. Řešení: Například u Francie, Itálie, Německa, Belgie, Řecka, Tuniska, Mexika a řady jiných zemí představuje CR velmi značný podíl na celkovém hrubém domácím produktu (HDP). U některých zemí tvoří dokonce rozhodující část příjmů. Patří mezi ně řada malých zemí, například Seychely, Mauritius, Monako, San Marino, z těch větších je to třeba Španělsko – cestovní ruch tvoří 8% jeho HDP. Pro některé země je velmi podstatný devizový příjem vyplývající z vývozu pracovních sil, jak velmi kvalifikovaných (tzv.vývoz mozků), tak i dělnických profesí. Pro Filipíny, Pákistán, ale i třeba Ekvádor, jsou příjmy posílané emigranty, kteří hlavně z ekonomických důvodů museli dočasně nebo trvale opustit svou vlast, jedny z nejvýznamnějších v platební bilanci země. Existují země, která dokonce registrují obrovské devizové příjmy od žen, které se živí v různých zemích světa jako prostitutky. Pojem Gastarbeiter, původem německý, označuje emigranty, kteří vydatně přispěli k někdejšímu německému „hospodářskému zázraku“ koncem 50. a v 60. letech 20. století. Bez zahraničních pracovních sil by v současné době měly velké problémy takové země, jako je Švýčarsko, Francie, Velká Británie, ale i všechny ropné arabské země, které jsou členy OAPEC (Organizace arabských zemí vyvážejících ropu). Působí i v ČR. Příčinou tohoto stavu je demografický vývoj, jehož růst ve vyspělých zemích se velice zpomalil, u některých zemí je dokonce tendence k poklesu porodnosti.[1] Úloha č. 3 Německá firma vyrábí v České republice součástky do nákladních automobilů. Určete v kterém státě se bude její produkce započítávat do HDP a kde do HNP. Řešení: V České republice do HDP a v SRN do HNP. Úloha č. 4 Zabýváte se dovozem zboží, konkrétně potravinářských a elektrotechnických výrobků. Které povinnosti z pohledu ochrany spotřebitele v tomto případě máte? Řešení: Je nutné dodržet Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/92 Sb. Výrobky musí být schváleny: ČZPI (Česká zemědělská a potravinářská inspekce); ČOI (Česká obchodní inspekce); Hygienické služby; Veterinární správy. U potravin označit: sídlo výrobce; druh potraviny; skupina, podskupina výrobku; údaje o množství a spotřebě; doba skladování. U elektrotechnických výrobků musí být zajištěno: - technické názvosloví; 149
-
technické parametry; označení CE, že odpovídá nejen normě například české, ale i evropské.
Úloha č. 5 Realizujte projekt uvedení plynových kotlů vyráběných v ČR na trh EU z hlediska legislativního postupu Řešení: - zajistíme požadavky na bezpečnost; - zajistíme závazné předpisy na bezpečnost a technickou obsluhu; - zajistíme soulad s právem EU; - zajistíme uznání (homologaci) výrobku na Úřadě pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v Praze (dle Zákona č.22/1997 Sb.). Úloha č. 6 Jak probíhá intrakomunitární obchod ? Řešení:
1. krok - podání celního prohlášení na vývozu (na vnitrostátním celním úřadu). 2. krok – zboží projede do ČR bez dalších celních kontrol, přijede na vnitrostátní celní úřad v místě dovozu a celník vyměří daň. 3. krok – vyúčtování DPH se provede v rámci nejbližšího daňového přiznání.
Pravidelné celní kontroly jsou zachovány pouze na vnějších hranicích EU a proto jsou v ČR pravidelné celní kontroly prováděny pouze na mezinárodních letištích. Bude-li americké zboží přepravováno do ČR přes přístav Hamburk, má český dovozce dvě možnosti. Buď proclí zboží u celního úřadu v Hamburku, nebo mu hamburský celní úřad propustí zboží do režimu tranzitu a zboží bude následně propuštěno do volného oběhu některým českým celním úřadem. Také v případě vývozu může být vývozní celní řízení provedeno jak českým celním úřadem, tak v jistých případech i celním úřadem jiné členské země. V každém případě však vyvážené zboží vystoupí z území EU přes zahraniční celní úřad (např. lotyšský celní úřad na hranici s Ruskou federací). Úloha č. 7 1) 2) 3) 4) 5)
Jak rozumíte pojmu celní dluh? Jaké jsou základní zásady vyžadované v EU? Popište členění celní sazby? Jak probíhá celní řízení mezi EU a ČR? Vyjmenujte dokumenty při celním řízení.
Řešení: 1) Celní dluh představuje povinnost osoby zaplatit příslušné clo, ale také daně a další poplatky vyměřované a vybírané celními úřady v souvislosti s dovozem zboží. 2) Volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb kapitálu, volné poskytování služeb, svoboda podnikání v jiném členském státě EU. 150
3) Všeobecná (použije se pro výpočet cla tehdy, jestliže obchod se zemí vývozce není smluvně upraven), smluvní (tehdy, jestliže byla poskytnuta doložka nejvyšších výhod tzn. poskytnout všem subjektům ze členských zemí GAT), preferenční (mezi dvěma nebo více zeměmi, které se mezi sebou zavázaly v určitém časovém úseku postupně odstranit celní i bezcelní překážky vzájemného obchodu. To může nastat ve dvou případech. Jestliže jsou země součástí zóny volného obchodu, nebo pokud je mezi těmito zeměmi uzavřena celní unie. Výše preferenční sazby bývá v mnoha případech nulová. 4) Dne 1. 5. 2004 se stala Česká republika členem Evropské unie. Na základě této skutečnosti celní řízení mezi státy EU (vnitro unijní obchod = Intrastat) a ČR zaniklo. Nadále však funguje celní řízení se zeměmi mimo EU. 5) Jednotný celní doklad (JCD), celní faktury, osvědčení o původu zboží (EUR 1 a EUR 2) a další doplňující osvědčení.
7.2
Cvičení na téma Zahraničně obchodní politika České republiky
Úloha č. 8 Rakouská firma přivezla do ČR ocelové polotovary. Zde jsou tyto polotovary zpracovány do vyšší finální podoby (výroba šroubů) a jsou zpět dopraveny do Rakouska do skladu firmy objednatele. O jakou operaci v zahraničním obchodě se jedná? Řešení: Jedná se o aktivní zušlechťovací styk. Úloha č. 9 Uveďte příklady kdy budete jako vývozce potřebovat formulář EUR 1 a EUR 2. Řešení: EUR 1 i EUR 2 jsou doklady o původu zboží. EUR 1 použijeme při vývozu zboží do zemí EU a zemí přidružených. Použije se v případě, že hodnota zboží je nad 6000 EUR. EUR 2 použijeme při vývozu zboží do 6000 EUR. Je nutné k němu přiložit ještě prohlášení vývozce o původu zboží, pokud by se jednalo o zboží, na které se vztahují dovozní (nebo vývozní) kvóty. Úloha č. 10 Jak budete pracovat s Evropským integrovaným tarifem (TARIC)? Řešení: Jedná se celní unijní sazebník. Používá se pro správné stanovení cla.Tento systém je denně aktualizován. Obsahuje informace, o clech, kvótách a omezeních týkajících se dovozu do zemí EU. Úloha č. 11 Jste podnikatelem a dovážíte automobilové tlumiče od zahraničního partnera 151
Cvičení na téma Zahraničně obchodní politika ČR
z Německa a Ruska. Hodnota celní faktury je v obou případech 10 000 EURO. Faktura na dopravné FCO česká hranice činí 500,-EURO při dovozu z Německa a 1000,-Euro při dovozu z Ruska. Přepočítací kurz je 1 EURO = 32 CZK. Dovozní přirážka na toto zboží při dovozu z Ruska činí 2% celní hodnoty. Navrhněte vzhledem k zadání příkladu postup celního řízení. O jaké typy obchodů se bude jednat? V případě splnění povinností dovozcem, do kterého režimu bude zboží v ČR propuštěno? Řešení: Při dovozu z Ruska bude zboží předmětem celního řízení, které se bude řídit předpisy EU. Celní deklarant může v celním řízení sám navrhnout do kterého celního režimu bude dovážené zboží propuštěno ( po skončení procesu celního řízení do volného oběhu). Zůstává povinností vyplnit JCD ( po vstupu do EU jsou ve vyplňování JCD menší změny). Bude se jednat o mimounijní obchod, tedy o dovoz zboží, které nemá statut EU. Při dovozu z Německa se nebude jednat o dovoz (vstupem do EU jsme součástí jednotného celního území), protože nedojde k překročení vnější hranice EU. Zboží se naloží v Německu a bez celní kontroly se přiveze do ČR. Bude se vlastně jednat o přijetí zboží v rámci intrakomunitárního obchodu, tzn. bez celních formalit (bez celních režimů, bez celních dokladů), bez cla, bez netarifních opatření (kvóty). Je zde ale povinnost sledovat obchodní operace mezi státy EU prostřednictvím výkazu INTRASTAT (tento nahrazuje evidenci pohybu zboží, kterou dříve vedli celní orgány). Povinnost odvodu DPH zůstane zachována. Úloha č. 12 Jste podnikatelem a dovážíte jízdní kola od zahraničního partnera z Taiwanu. Hodnota celní faktury je 25 000 EUR. Faktura na dopravné FCO česká hranice činí 1 350 EUR. Přepočítací kurs je 1EUR = 32 CZK. Dovozní přirážka na toto zboží činí 2,50 % celní hodnoty. Celní sazba činí 16,00 %. Určete výši celního dluhu. Řešení: Hodnota celní faktury: 25 000 EUR (25 000 x 32 = 800 000 CZK) Faktura za dopravné: 1 350 EUR (1 350 x 32 = 43 200 CZK) Dovozní přirážka: 2,50 % Clo: 16,00 % Hodnota zboží v Kč: 800 000 CZK Zahraniční dopravné v Kč: 43 200 CZK Hodnota zboží s přirážkou 2,50 %: 800 000 x 2,50 % = 20 000 CZK Hodnota zboží + přirážka je tedy: 800 000 + 20 000 = 820 000 CZK. Clo 16,00 % se počítá z hodnoty zboží (s přirážkou) a dopravného, tedy v CZK: 820 000 + 43 200 = 863 200 x 16,00 % =138 112. DPH v CZK: 820 000 + 43 20 + 138 112 = 1 001 312 x 22,00 % = 220 289 CZK. Celní dluh v CZK: 138 112 + 220 289 = 358 401.
Úloha č. 13 Z nabízených variant financování dovážených zemědělských traktorů ze země EU 152
vyberte s ohledem na efektivitu obchodu dle Vás nejvhodnější způsob financování: - leasing na 36 měsíců, akontace 35%, navýšení 1,05%; - příspěvek z operačních programů EU ve výši až 30% z pořizovací ceny traktoru po splnění všech předpokladů k čerpání dotace, zdravá finanční stránka firmy, poslední rok kladné daně, cca 27% zisku ze zemědělské výroby; - dotovaný 8-letý úvěr s úročením 6%, kdy Podpůrný garanční a rozvojový fond MZ poskytuje po splnění obecných podmínek dotaci úroků ve výši 4% ročně; - platba v hotovosti. Řešení: Z pozice podnikatele v zemědělství bych vyloučil platbu v hotovosti. Zabraňuje to dalším investicím, zhoršil bych CASH stránku. Leasing bych také nevyužil (potřebné uhradit zálohu 35 %, což má vliv na CASH). Příspěvek z programů EU není také nejvýhodnější ( náročné na CASH firmy, administrativu, při prokazování účelnosti dotace, nutnost splnit všechny požadavky kladené ze strany EU). Jako nejoptimálnější a finančně nejméně náročná varianta se jeví v každém případě dotovaný 8- letý úvěr s úročením 6%, kdy Podpůrný garanční a rozvojový fond MZ po splnění obecných podmínek poskytne dotaci úroků ve výši 4% ročně. Tento úvěr nezatíží zemědělce do takové míry, že by nemohl pomýšlet na další investice, kromě koupi traktorů. Úloha č. 14 Jste v pozici dovozce strojů z Rakouska a uvažujete o vydání ceníku Vašich dovážených strojů. Zvažujete dvě varianty a to ceník korunový a ceník v EUR. Pro který se rozhodnete a proč? Řešení: Pokud jsme českou firmou dovážející z Rakouska, která zboží dále prodává v ČR, lze vydat ceník v CZK. Pro eliminaci kurzových rizik lze použít bankovní produkt „Hedging“, to znamená, že si v bance určíme (zafixujeme) směnný kurz např. 30 CZK / EUR a v případě, že dojde po transakci ke změně kurzu např. propadu na 27 CZK / EUR, banka nám vyplatí 30 CZK / EUR. V opačném případě můžeme peníze směnit běžnou cestou (při kurzu 33 CZK / EUR) a nevyužít „Hedging“. Při použití „Hedgingu“ bych doporučoval vydat ceník v české měně, což může být i psychologicky lepší pro potenciální klienty. Úloha č. 15 Uvažujete o vstupu vaší firmy na Slovensko. S pomocí www stránek proveďte analýzu základních aspektů podnikatelského prostředí této země. Uveďte tuzemské a zahraniční zdroje, které k tomu využijete. Které instituce v ČR slouží k podpoře exportu? Řešení: Česká národní proexportní agentura CzechTrade má za úkol poskytovat služby, které stát nabízí v rámci své proexportní politiky. Vznikla jako organizace MPO k 1. květnu 1997 aje vládní institucí. Je jedním ze tří oficiálních pilířů státní proexportní politiky (vedle ČEB a EGAP). Její poslání je analogické podobným organizacím v 153
zemích EU. Podrobnější informace jsou k dispozici na internetové adrese www.czechtrade.cz Hospodářská komora České republiky (HK ČR) Podrobnější informace jsou k dispozici na internetové adrese www.komora.cz Česká exportní banka, a.s. (ČEB) www.ceb.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) www.mpo.cz Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky (SOČR) Podrobnější informace jsou k dispozici na internetové adrese www.socr.cz. Česká rada na podporu podnikání a exportu (ČRPE) Rada vznikla na podnět MPO a zahájila činnost v dubnu 2002 jako poradní a konzultativní orgán pro podporu podnikání a exportu za účasti ministerstev průmyslu a obchodu, financí, zahraničních věcí, práce a sociálních věcí, zemědělství, místního rozvoje, SPD ČR, HK ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, ČEB, EGAP a.s., Českomoravské záruční a rozvojové banky a rezortních agentur CzechInvest, CzechTrade, CzechIndustry, Agentury pro rozvoj podnikání, Správy českých center, Centra pro regionální rozvoj a České centrály cestovního ruchu.
Cvičení na téma Formy vstupů na zahraniční trhy
7.3
Cvičení na téma Formy vstupů na zahraniční trhy
Úloha č. 16 Slovenská firma vyveze na základě povolení v roce 2010 celkem 15 000 tun pšenice výměnou za dovoz 90 000 tun železné rudy na základě obdržené licence. Určete o jaký druh zahraničněobchodní operace se jedná. Uveďte za jakých předpokladů se obecně na tento druh operace přistupuje. V čem se tato operace odlišuje od kompenzačních obchodů? Řešení: Jedná se o barterový obchod. Takový obchod znamená, že se jedná o výměnu zboží za zboží, ne za úhradu finančními prostředky. Od barteru se kompenzační obchod odlišuje licencí. U kompenzačního obchodu není potřeba licence. Úloha č. 17 1) 2) 3) 4) 5)
Uveďte základní znaky zvláštních obchodních operací. Uveďte druhy zvláštních obchodních operací. Jaký je průběh kompenzace? Jaké jsou důvody použití reexport? Čím jsou charakteristické protinákupy?
Řešení: 1) Odlišnosti od běžných obchodů: kombinace dovozu a vývozu v jednom obchodním případu, uzavírány na základě více smluv na sebe vázaných, platby jsou prováděny v různých měnách, nedochází vždy k platbám přes státní hranice. 2) Kompenzace, barterové obchody, reciprocity, junktimy, switche, forfating, protinákupy, buyback, offset, reexport, rámcové obchody, burzovní a aukční obchody, smlouva o řízení, mezinárodní výrobní kooperace, afilace, ostatní ujednání 154
a smlouvy. Leasing, production sparing, engineering, factoring. 3) Zúčtování kompenzace (banky dovozce a vývozce vedou kompenzační účty v měnách dovozce a vývozce). Platební formy v kompenzaci (akreditiv, dokumentární inkasa). Ukončení kompenzace (rozdíl je hrazen zpravidla ve volně směnitelných měnách). 4) Politické, ekonomické a obchodně politické. 5) Dovozce požaduje, aby vývozce nejen uskutečnil předpokládanou základní dodávku, ale zároveň se navázal k nákupu zboží nebo služby v dané zemi. Úloha č. 18 Vyhledejte komoditní burzy v Evropě, USA, Asii a Africe a vytvořte databázi adres, ceníků, vývojových trendů cen komodit. Řešení: Využijte www.wto.org, www.oecd.org, www.unido.org Úloha č. 19 V inzertním tisku Vás zaujala nabídka nadnárodní firmy OMV o nabídce obsazení benzinové čerpací stanice v Uh.Hradišti. Součástí inzerce byly např. tyto údaje: bezúhonnost, vlastní ŽL, částečné kapitálové zajištění, spolehlivost… Vaším úkolem je rozhodnout o který typ operace v zahraniční obchodě se jedná. Uveďte příklady nadnárodních firem, který tento způsob podnikání hojně využívají. Které výhody z tohoto smluvního vztahu Vám plynou a které firmě OMV? [2] Řešení: Jedná se o franchising – poskytnutí licence na provozování popsané služby. Na této bázi podnikají např. rychlé občerstvení Mc Donalds, supermarkety Hypernova, OBI, síť restaurací ŠVEJK, motely FORMULE 1, prodejní a servisní síť BARUM, fotolaboratoře FOTOSTAR, síť hotelů OREA, restaurace AMBIENTE, kosmetické salony JACQUES DESSANGE, značkové hospody STAROPRAMEN, síť restaurací HACIENDA MEXICANA, síť prodejen pečiva PANERIA, prodejny se sypaným čajem a kávou OXALIS. Výhody pro franchisora
vytvoření vlastní struktury široké odbytové sítě a její další zhušťování, rychlejší rozšíření přímého podílu na trhu s nižšími náklady a možnost intenzivního oslovení zákazníka; rozložení rizika na franchisanty; výhodnější financování, snížení nákladů na otevírání nových prodejen; získání příjmů pro vývoj know-how a jednotlivých franchisových prvků; výhodný nákup a snížení nákladů, odbytová jistota; kvalitnější kontrola prodeje výrobků a služeb; jednotná prezentace a propagace navenek a posílení image firmy; není nutné řešit personální otázky zaměstnanců; franchisant má místní znalost trhu a může poskytnout zákazníkům důležité informace.
Nevýhody pro franchisora 155
franchisant může během platnosti franchisové smlouvy získat pocit větší samostatnosti a snažit se osamostatnit; franchisor si může z franchisanta vychovat svého budoucího konkurenta, který odešel s jeho know-how; požadavek na náročný výběr franchisanta; nedodržování požadovaného standardu jedním franchisantem může ohrozit pověst a stabilitu celé franchisové sítě; nutnost neustálé kontroly, její náročnost a nižší možnosti v cizí organizaci; neustálý"boj" proti tlakům franchisanta, který se snaží prosadit i prodej jiných výrobků, než jaké mu poskytuje franchisor; pokud franchisant platí poplatky formou určitého procenta z hrubého odbytu, nemusí svůj hrubý příjem nutně vykazovat Shrneme-li nevýhody, jimž čelí poskytovatel franchisi, lze říci, že většina z nich vyplývá z jeho vztahu k příjemci franchisi. S tímto problémem by se setkal i v případě, kdyby řídil svůj vlastní podnik.
Výhody pro franchisanta
rychlý přístup na trh, pro nezkušené a začínající podnikatele lze obstát v konkurenci proti silným a dobře zavedeným firmám snížení rizika samostatnosti a větší jistota v podnikání, zmenšení konkurenčních tlaků; může vykonávat obchodní operace na vlastní účet, ale získávat z prodeje značkového zboží nebo značkových služeb jiné firmy; může využívat reklamní kampaň franchisora na zvýšení svého prodeje; vyloučení problémů se zásobováním; větší obratové, nákupní a výdajové výhody; zvýšená možnost opatření finančních zdrojů - kreditní schopnost.
Nevýhody pro franchisanta
částečné omezení podnikatelské samostatnosti; závislost na franchisorovi, ztráta aktivity; kontrola vlastní činnosti franchisorem, franchisor zná všechna důležitá data; povinnost odebírat výrobky, služby či technologie, které jsou stanoveny ve franchisové smlouvě; nutnost pravidelné platby franchisových poplatků; dělení zisku; rozdílné priority - obrat, sortiment; franchisant je povinen vykonávat pouze tu činnost, která je stanovena ve franchisové smlouvě; omezení prodeje podniku, předkupní právo franchisora; nelze ovlivnit případný pokles image franchisora.
Úloha č. 20 Český subjekt nakoupí zboží v Litvě a umístí jej na Ukrajinu. Rozhodněte o jaký druh zahraničněobchodní operace se jedná. Řešení: Jde o přímý reexport, poněvadž česká firma vyveze zboží přímo ze země (cizího státu) Litvy do země zákazníka (Ukrajina), aniž by toto zboží fyzicky přejelo přes území ČR. Fakturace za zboží proběhne mezi českým subjektem a dodavatelem z Litvy. V případě nepřímého reexportu by zboží po zaplacení došlo z Litvy do ČR a poté by 156
bylo s novými dokumenty expedováno na Ukrajinu a vyfakturováno. Úloha č. 21 Uveďte příklady offsetových obchodů. V čem spočívá podstata těchto obchodů? Řešení: Podstata těchto obchodů spočívá ve skutečnosti, že zahraniční firma, která se v ČR uchází o státní zakázku, v případě podpisu kontraktu se zároveň zaváže k investicím do české ekonomiky v určitém objemu. (např. výstavba nového závodu na výrobu součástek pro letadla, nebo i jiné nesouvisející investice). Příkladem offsetových obchodů může být dříve plánovaný nákup stíhaček Grippen pro armádu, kdy potenciální dodavatel byl ochoten v případě udělení zakázky investovat do ČR několik mil. Kč.
7.4
Cvičení na téma Přímé zahraniční investice
Úloha č. 22 1) 2) 3) 4)
Na co mají vliv přímé zahraniční investice? Jak se členění přímé zahraniční investice podle funkčního hlediska? Jak se mění vztah investora a hostitelské země v časovém horizontu? Jaký mají vliv přímé zahraniční investice na národní důchod a ekonomický rúst?
Řešení: 1) Přímé zahraniční investice mají vliv na ekonomické, sociální i politické jevy nejen v hostitelské, ale i v mateřské zemi. Jejich působení může být pozitivní, negativní, okamžité nebo s pozdějším účinkem. 2) Na investice vertikální, horizontální a konglomerátní. 3) Argumenty pro a proti zahraničním investorům jsou nevyčerpatelné. Pozitiva i negativa pro investora i pro hostitelskou zemi se mění tak, jak se mění jejich vzájemný vztah založený na relativní síle zainteresovaných stran. Velký zahraniční investor disponuje největší silou před samotným investováním. Když si vybuduje v hostitelské zemi svou pobočku, má možnost vytvořit si silnou pozici tím, že si vytvoří obchodní kontakty, síť subdodavatelů i odběratelů a kontroluje přístup k svojí technologii i trh určitých výrobků. Kontrolní opatření obyčejně spočívají v tom, že se vyloučí nebo omezí zahraniční účast v určitých sektorech hospodářství a vyžaduje se domácí účast na vlastnictví nebo managementu vytvořených podniků. 4) Zahraniční investor přispívá k tvorbě národního důchodu hostitelské země tím, že přidává určitou hodnotu ke vstupem a vytváří zisk, z kterého platí daň. V mateřské zemi mohou přímé zahraniční investice také přispívat ke stimulaci ekonomického růstu. Zahraniční investice představují pro hostitelskou zemi doplňkové zdroje kapitálu z kvantitativního i kvalitativního hlediska, a tak ovlivňují růst a efektivnost její ekonomiky. Úloha č. 23 1) Na co mají vliv přímé zahraniční investice? 2) Jak se členění přímé zahraniční investice podle funkčního hlediska? 3) Jak se mění vztah investora a hostitelské země v časovém horizontu? 157
Cvičení na téma Přímé zahraniční investice
4) Jaký mají vliv přímé zahraniční investice na národní důchod a ekonomický růst? Řešení: 1)Přímé zahraniční investice mají vliv na ekonomické, sociální i politické jevy nejen v hostitelské, ale i v mateřské zemi. Jejich působení může být pozitivní, negativní, okamžité nebo s pozdějším účinkem. 2) Na investice vertikální, horizontální a konglomerátní. 3) Argumenty pro a proti zahraničním investorům jsou nevyčerpatelné. Pozitiva i negativa pro investora i pro hostitelskou zemi se mění tak, jak se mění jejich vzájemný vztah založený na relativní síle zainteresovaných stran. Velký zahraniční investor disponuje největší silou před samotným investováním. Když si vybuduje v hostitelské zemi svoji pobočku, má možnost vytvořit si silnou pozici tím, že si vytvoří obchodní kontakty, síť subdodavatelů i odběratelů a kontroluje přístup k svojí technologii i trh určitých výrobků. Kontrolní opatření obyčejně spočívají v tom, že se vyloučí nebo omezí zahraniční účast v určitých sektorech hospodářství a vyžaduje se domácí účast na vlastnictví nebo managementu vytvořených podniků. 4) Zahraniční investor přispívá k tvorbě národního důchodu hostitelské země tím, že přidává určitou hodnotu ke vstupem a vytváří zisk, z kterého platí daň. V mateřské zemi mohou přímé zahraniční investice také přispívat ke stimulaci ekonomického růstu. Zahraniční investice představují pro hostitelskou zemi doplňkové zdroje kapitálu z kvantitativního i kvalitativního hlediska, a tak ovlivňují růst a efektivnost její ekonomiky. Úloha č. 24 Seřaďte následující formy vstupů z hlediska míry rizika a nutnosti kontroly : exportní společnost, export, zušlechťovací operace, joint venture, výhradní vlastnictví, licence, reprezentační kancelář, exportní makléř, výhradní vlastnictví s domácím managementem. Uveďte ke každé z výše uvedených forem skutečně existující firmu. Řešení:
výhradní vlastnictví s domácím managementem (Czech Bike, a.s., Kunovice) výhradní vlastnictví (Hamé, a.s. Babice, Rusko) export ( Eling Bohemia, s.r.o. Kunovice) joint venture (Lemerz – Jantas,německý a turecký výrobce automobilových disků se sídlem v tureckém Izmiru) zušlechťovací operace (Letecké závody ,a.s., Kunovice) licence (benzínová čerpací stanice ARAL Uherské Hradiště) reprezentační kancelář (Aliachem, a.s., Napajedla se sídlem v Praze) exportní společnost (Omnipol a.s. Praha) exportní makléř (Real PC s.r.o., Praha)
Úloha č. 25 Charakterizujte náročnost vstupu firmy na zahraniční trhy pro různé komodity (železo, ropa, obilí, …) Vyhledejte komoditní burzy v Evropě, USA, Asii a Africe a vytvořte databázi adres, ceníků, vývojových trendů cen komodit.
Řešení: 158
Použijte www.czechtrade.cz a www.wto.org Úloha č. 26 Proveďte analýzu vstupu americké společnosti Federal Mogul Friction do společnosti Beral Rychnov n/Kněžnou(výrobce brzdového obložení, segmentů a brzd.kotoučů). Řešení: Použijte:http://www. federal-mogul.cz/o-spolecnosti/predstaveni-spolecnosti.php3 Výroba brzdových třecích materiálů v Kostelci nad Orlicí má dlouholetou tradici, neboť počátky sahají až do roku 1950.V únoru roku 1998 se stal výrobní závod v Kostelci nad Orlicí součástí nadnárodní společnosti Federal-Mogul Corporation. se sídlem v Southfieldu, ve státě Michigan, USA. Záměrem nového vlastníka bylo získat výrobní závod, jenž má zejména strategickou polohou z hlediska moderního globálního podnikání .Díky mohutným investicím nového vlastníka splňuje dnešní výrobní závod v Kostelci nad Orlicí nejnáročnější kritéria špičkových výrobců automobilů a brzdových systémů po celém světě. Očekávání akcionářů firmy Federal-Mogul byla beze zbytku splněna. V letech 1998 - 2001 vzrostl objem výroby téměř dvojnásobně měřeno počtem kusů výrobků, přičemž počet druhů výrobků vzrostl z 3.770 na 7.733 .Z celkového objemu vyrobených výrobků bylo cca 75% exportováno. Díky rozšiřování výrobkového portfolia bezazbestových třecích materiálů FERODO a také potřebných výrobních kapacit bylo vytvořeno 150 nových pracovních míst, což znamená nárůst zaměstnanosti proti roku 1998 ve výši téměř 70%. Vysoká úroveň kvality výrobků je zajištěna certifikovaným systémem kvality. V roce 1996 jsme získali certifikát podle norem ISO 9001 a v roce 1999 certifikát podle rozšířených a zpevněných norem QS 9000. Tento certifikát firma obhájila v květnu 2001 při pravidelném opakovaném auditu. V květnu 2002 jsme dosáhli certifikaci EN ISO 14001. Neméně významným jazýčkem na pomyslných vahách jsou pro firmu audity, jenž provádějí zákazníci přímo ve výrobních prostorech firmy. Jako příklad je možné jmenovat např. TRW Lucas, Fiat Auto Polsko, Bosch / Renault Francie, Iveco Itálie, Isuzu Japonsko, Meritor Itálie, Wabco SRN. Výrobkové portfolio Federal-Mogul Friction Products a.s. Kostelec nad Orlicí : brzdové obložení pro nákladní vozidla a autobusy brzdové obložení pro osobní vozidla diskové brzdy pro osobní vozidla průmyslové výrobky širokého použití V roce 2002 pokračuje firma v Kostelci nad Orlicí v dalším rozšiřování technologických, a výrobních kapacit. Obrat firmy překročí 1 miliardu korun a firma přijme dalších cca 150 nových zaměstnanců zejména v dělnických profesích. Oceněním dosažených výsledků uvnitř koncernu Federal159
Mogul jsou pro firmu v Kostelci nad Orlicí 'Nejlepší dodavatel náhradních dílů Evropa 1999 v rámci koncernu FederalMogul', bronzové umístění mezi 300 podniky Federal-Mogul Corporation za péči o životní prostředí a bezpečnou práci v roce 1999 a stříbrné umístění za totéž v roce 2000. Současnými zákazníky firmy jsou například Volkswagen, Škoda Auto, Fiat, Bosch, TRW Lucas, Iveco, Scania, Wabco, Renault VI, Meritor, Isuzu nebo Mercedes. Jednoznačným strategickým cílem firmy Federal-Mogul se sídlem v Kostelci nad Orlicí je nadále upevňovat pozici předního světového výrobce komponentů pro automobilový průmysl a zároveň rozšiřovat své působení na rozvíjejících se trzích střední a východní Evropy. Výrobní podnik Federal-Mogul Friction Products a.s. v Kostelci nad Orlicí je součástí nadnárodního koncernu FederalMogul. Stěžejním výrobním program je výroba třecích materiálů, zejména brzdového obložení a brzdových destiček. Firma dodává své produkty jak přímo prvovýrobcům brzdových systémů, tak i na trh náhradních dílů. Úloha č. 27 Proveďte analýzu determinant vstupu německé společnosti LEMERZ do turecké společnosti JANTAS (největší výrobce automobilových disků v Evropě) v německém jazyce. Řešení: INCI HOLDING und JANTAS A.S. /Die Auskunft fur SAF Heringrad Wien / Ich besuchte die Firma Jantas A.S. von 4. bis 7.Dezember 2001. Firma Jantas hat der Sitz in der Stadt Manisa cca. 65 km von Izmir. Die Flugzeugsverbindung :Wien-Istambul-Izmir Ich habe mit dem Geschaftsleiter Herr Suer Kirčak und mit dem Marketing-Arbeiter Herr Yaman Kurt verfahren.Ich wurde wahrend dieser Verhandlung zum Vicepresident Herr Manadi auch einladen.Herr Manadi ist zweite Mann nach President Herr Cevdet Inci. Herr Cevdet Inci hat seine erste Firma im Jahr 1942 begrunden. Wahrend gefolgten Jahren diese Nummer der Firmen vermehren wurde und diese Firmen in INCI HOLDING eingeschlossen wurden. INCI HOLDING wurde im Jahr 1982 als den Ergebnis der Erfolge im Innen- und Aussenhandel begrunden. In der Gleichzeitigkeit hat INCI HOLDING gesamt 24 Firmen,die arbeiten in der Zone Maschinenindustrie,Batterie,Konstruktion,Kommerzialisierung,Touristik, Versicherungs und Speditions. INCI HOLDING hat 1 752 Angestellten. Gesamter Umsatz ist 196 Millionen USD. Gesamter Export ist 69,2 Millionen USD. INCI HOLDING hat diese Produktions-Firmen: JANTAS A.S. INCI EXIDE AKU A.S. 160
HAYES LEMMERZ A.S. CELKAP A.S. CIDAS A.S. EXINCO A.S. CIMAK A.S. VIZYON AGAC A.S. ISM A.S. KON-KUR A.S. CIMET A.S. INCI HOLDING hat diese Verkauf-services-Firmen: CINEX A.S. INCITAS A.S. RIMTAS A.S. CINAK A.S. CEREN Ltd. EREN Ltd. CISAN A.S. INCIM A.S. INCI SIGORTA Ltd. INCI NAKLIYAT Ltd. CINTURA A.S. JANTAS A.S. JANTAS ist die Firma mit 75% Aktien des INCI HOLDING und 25% Aktien des HAYES LEMMERZ joint venture. Diese Firma erzeugt den Scheibenrader fur LKW,Anhanger,Auflieger,Zugmaschine. Historie des JANTAS: Jahr 1968:Jantas wurde mit Herr Cevdet Inci begrunden Jahr 1975:Produktions-kapazitat 1000 000 St der Scheibenrader jahrlich Jahr 1976:Herr Cevdet Inci hat „neues Produktions-systém“ patentet Jahr 1978:Neu technologisches -produktions-system Jahr 1986:Der Beginn der Produktion der schlauchlosen Scheibenrader Jahr 1994:Know-how - Vereinbarung mit Lemmerz Jahr 1995:Joint venture mit Lemmerz und die Certifikaten nach ISO 9002 Jahr 1996:Der Beginn der Produktion in der Stadt Manisa Jahr 2000:Certifikaten nach QS 9000 Jantas hat 619 Angestellte /von dieser Menge ist 27 Ingenieure/ Produktions-kapazitat: 1 000 000 St jahrlich Kunden: Mercedes - 100% Anteil M.A.N. - 100% Anteil Mitsubishi - 100% Anteil Ysuzu - 80% Anteil B.M.C. - 70% Anteil Chrysler - 50% Anteil Ford - 50% Anteil Iveco - 25% Anteil Export: 45 Lander in Europa,Ferne Osten,USA,Australia,Mittlere Osten,Afrika Die Filialen im Ausland: Jantas France Frankreich Nile Wheels and Automotive Egypt Gesamter Umsatz/ohne Filialen/: 35,7 Millionen USD Gesamter Export/ohne Filialen/: 18,8 Millionen USD. Qualitats-certifikaten: ISO 9002,QS 9000§TSE
161
Cvičení na téma Závazkové vztahy v zahraničním obchodě
7.5
Cvičení na téma Závazkové vztahy v zahraničním obchodě
Úloha č. 28 1) 2) 3) 4) 5)
Jaké známe typy smluv? Co je podstatnou náležitostí mezinárodní kupní smlouvy? Jaké máme druhy určení jakosti? Jaký je průběh mezinárodních obchodních operací? Zvláštní ujednání v mezinárodní kupní smlouvě?
Řešení: 1) Pojmenovaná – typ smlouvy, která je taxativně upravena v právním předpisu. (např. Kupní smlouva, Smlouva o dílo,…) Nejpoužívanější typy pojmenovaných smluv v obchodně závazkových vztazích realizovaných se zahraničním partnerem: mezinárodní kupní smlouva; smlouva o dílo; licenční smlouva; smlouvy se zástupci; smlouvy o přepravě; smlouva o kontrolní činnosti; smlouvy o bankovních obchodech. Nepojmenované – typ smlouvy, který není vymezen v právním předpisu (smlouva o franchisingu). 2) Podstatné náležitosti KS , bez kterých smlouva nevznikne. určení smluvních stran (prodávající / kupující); určení předmětu koupě (určení zboží, množství, druhu); určení ceny (nebo způsobu dodatečného určení). 3) Druhy určení jakosti: TEL QUEL – jakost je taková, jaká je právě k dispozici GAQ – dobrá průměrná jakost FAQ – dobrá průměrná jakost 4) Průběh mezinárodních obchodních operací - fáze přípravná (kontraktační); - fáze tvorby smlouvy; - fáze realizační; - fáze finalizační; - fáze archivace; 5)Při uzavíraní mezinárodní kupní smlouvy si smluvní strany mohou dohodnout i úpravu otázek specifických právě jen pro vztahy vznikající v mezinárodním obchodním styku. Jedná se zejména o :
doložky; zákaz dalšího vývozu (zákaz reexportu – jedná se o zákaz zpětného dovozu) ; právo zpětné koupě; ujednání o výhradě výhodnějšího prodeje výhoda výhodnějšího nákupu; koupě na zkoušku; ujednání o předkupním právu (smlouva o smlouvě budoucí). 162
Úloha č. 29 Vypracujte kontrakt na dodávku cyklistických náhradních dílů do Ruska v anglickém jazyce podle uvedené ruské verze. КОНТРАКТ № ____________________ Ижевск,
«___» _________2011
Фирма ……………, Чехия, именуемая в дальнейшем "ПРОДАВЕЦ", в лице г-на ……… действующего на основании ____________________ с одной стороны и ЗАО "МСМ", Россия, именуемое в дальнейшем «ПОКУПАТЕЛЬ», в лице директора г-на Меркушева В.Б., действующего на основании Устава, с другой стороны, заключили настоящий Контракт о нижеследующем: 1. ПРЕДМЕТ КОНТРАКТА 1.1. ПРОДАВЕЦ обязуется поставить, а ПОКУПАТЕЛЬ надлежащим образом принять и оплатить велосипедные запасные части (далее Товар). 1.2. Количество Товара, их стоимость и спецификация указаны в Приложении №1, которое является неотъемлемой частью данного Контракта. 1.3. Цены указаны на условиях франко- склад в долларах США. 1.4. Расходы по принятию Товара и его таможенной очистке берет на себя ПОКУПАТЕЛЬ.
2. ОБЩАЯ СУММА КОНТРАКТА 2.1. Общая сумма контракта составляет 500 000 (Пятьсот тысяч) долларов США. 3. УСЛОВИЯ ПОСТАВКИ 3.1. Товар отгружается и отправляется ПОКУПАТЕЛЮ в стране ПРОДАВЦА с условием соблюдения всех правил "ИНКОТЕРМС-2000" для поставок группы "С" на основании согласованной спецификации на каждую поставку. 3.2. Срок отгрузки - в течении 10 (десяти) дней с даты получения документарного аккредитива ПРОДАВЦОМ. О готовности к отправке ПРОДАВЕЦ обязан уведомить ПОКУПАТЕЛЯ за 3 (три) дня до отправки Товара в письменной форме с использованием любых средств связи. 3.3. Товар доставляется на транспорте ПОКУПАТЕЛЯ. 3.4. Последняя поставка Товара должна быть осуществлена не позднее 14 (четырнадцатого) августа 2011г. 3.5. Датой поставки Товара является подписание ПОКУПАТЕЛЕМ товаротранспортной накладной на территории ПОКУПАТЕЛЯ. 163
4.УПАКОВКА И МАРКИРОВКА ТОВАРА. СОПРОВОДИТЕЛЬНЫЕ ДОКУМЕНТЫ 4.1.Товар должен быть упакован в картонные коробки или другую упаковку, подходящую для перевозки автомобильным транспортом. Упаковка должна защищать Товар от повреждений при транспортировке к месту назначения согласно международным нормам и обеспечить дальнейшее хранение Товара. 4.2. ПРОДАВЕЦ обязан обеспечить подробным описанием модели каждый ящик и упаковку. 4.3. К Товару должны быть приложены следующие сопроводительные документы: счет 1 экземпляр и 1 копия; товарно-транспортная накладная или СМR 1 экземпляр и 3 копии; сертификат качества (завода-изготовителя) 20 экземпляров; упаковочный лист 1 экземпляр и 3 копии; Упаковочный лист должен отражать следующее: - наименование товара, модели; - количество единиц каждой модели; - вес брутто, вес нетто; - транспортный номер; - номер Контракта и номер Приложения. экземпляр упаковочного листа в Один водонепроницаемом конверте должен быть помещен в соответствующий ящик (упаковку) вместе с Товаром и еще один снаружи. сертификат происхождения 1 экземпляр. Оригиналы этих документов должны быть высланы ПОКУПАТЕЛЮ экспресс почтой в день отгрузки Товара, либо переданы представителю ПОКУПАТЕЛЯ лично.
5. ПРИЕМ ТОВАРА ПО КОЛИЧЕСТВУ И КАЧЕСТВУ
5.1. Товар принимается ПОКУПАТЕЛЕМ (представителем Покупателя) по количеству при отгрузке Товара, о чем составляется Акт приемапередачи. 5.2. Прием Товара по качеству производится ПОКУПАТЕЛЕМ в течение всего срока реализации Товара по настоящему Контракту независимо от даты поставки. В случае обнаружения дефектного Товара, ПОКУПАТЕЛЬ составляет акт выбраковки и направляет его ПРОДАВЦУ, который обязан заменить бракованный Товар в течение 30 (тридцати) дней от даты получения акта за свой счет и своими силами или согласовать с ПОКУПАТЕЛЕМ уменьшение оплаты на сумму бракованного Товара (по выбору ПОКУПАТЕЛЯ). ПРОДАВЕЦ имеет право произвести инспекцию дефектного Товара на складе ПОКУПАТЕЛЯ или ПОКУПАТЕЛЬ пришлет образец дефектного 164
Товара для принятия другого решения по данному вопросу. Условия изменения взаиморасчетов согласуется Сторонами в письменной форме с использованием любых средств связи. 6. ОПЛАТА ТОВАРА 6.1. Оплата за Товар будет производится за каждую партию отдельно по Дополнительному Соглашению следующим образом: В течение 5 (пяти) банковских дней после подписания Дополнительного Соглашения ПОКУПАТЕЛЬ перечисляет 50% от суммы платежа в качестве предоплаты на счет ПРОДАВЦА и выставляет на 50% суммы документарный безотзывный неподтвержденный делимый аккредитив сроком на 45 (сорок пять) дней. 6.2. Условия раскрытия аккредитива. Аккредитив раскрывается через 30 (тридцать) дней после оформления таможенных документов на отгрузку Товара ПРОДАВЦОМ в пользу ПОКУПАТЕЛЯ при предъявлении следующих документов:
Акт приема-передачи, подписанный ПОКУПАТЕЛЕМ или его представителем с указанием количества и стоимости Товара – 1 экземпляр.
Отгрузочные документы: товарнотранспортная накладная или CMR – 1 экземпляр. Таможенная декларация – 1 экземпляр. Инвойс ПРОДАВЦА – 1 экземпляр. ПОКУПАТЕЛЬ осуществляет авансовый платеж и открывает аккредитив в пользу ПРОДАВЦА на счет: KOMERCNI BANKA PRAHA a.s., the branch 686 45 Uherske Hradiste, Svatovaclavska street 450, the swift: KOMB CZPP, the account 56 130 10 247 / 0100 Аккредитив включает условие: все банковские комиссии за счет ПОКУПАТЕЛЯ. 7. ШТРАФНЫЕ САНКЦИИ 7.1. В случае задержки Товара по вине ПРОДАВЦА более, чем на 10 (десять) дней, ПРОДАВЕЦ обязан возместить ПОКУПАТЕЛЮ пени в размере 0,1 % от суммы поставки за каждый просроченный день. В случае задержи Товара по вине ПРОДАВЦА более, чем на 30 (тридцать) дней, ПРОДАВЕЦ вправе расторгнуть Контракт. В этом случае ПРОДАВЕЦ обязан уплатить ПОКУПАТЕЛЮ неустойку в размере 6 (шесть)% от стоимости поставки за причиненные убытки. 165
8. ОСВОБОЖДЕНИЕ ОТ OТВЕТСТВЕННОСТИ 8.1. Стороны освобождаются от ответственности за частичное или полное неисполнение обязательств по настоящему Контракту, если оно явилось следствием обстоятельств непреодолимой силы. 8.2. Под непреодолимой силой понимаются внешние и чрезвычайные события (аварии, пожары, забастовки, правительственные акты, стихийные бедствия и т.п.), которые возникли помимо воли Сторон и непосредственно повлияли на исполнение настоящего Контракта. 8.3. Стороны могут быть освобождены от ответственности зa частичное или полное неисполнение обязательств по данному Контракту, если докажут, что оно было вызвано препятствием вне их контроля и возникло после заключения настоящего Контракта. 8.4. Сторона, которая подверглась действию указанных выше обстоятельств, обязана в течение 3 дней информировать партнера об их наступлении и примерной продолжительности. В противном случае, Сторона теряет право ссылаться на эти обстоятельства. Срок действия Контракта (Приложения) продлевается по обоюдному согласию Сторон на время действия этих обстоятельств, если ими не будет принято иное решение. Если стороны не придут к согласию по предыдущему абзацу, то сторона, которая не подверглась действию обстоятельств непреодолимой силы, имеет право на расторжение Контракта с полной компенсацией издержек. О принятом решении она должна в течение 3 дней информировать другую Сторону. 9. АРБИТРАЖ. 9.1. Все споры и разногласия, которые могут возникнуть по настоящему Контракту или в связи с ним, будут решаться путем переговоров между сторонами. Если стороны не придут к соглашению, то дело подлежит передаче в Арбитражный суд в г. Москва, Россия.
10.ЗАКЛЮЧИТЕЛЬНЫЕ УСЛОВИЯ. 10.1. После вступления настоящего Контракта в силу все предыдущие переговоры и переписка по нему будут считаться недействительными. 10.2. Стороны согласились, что могут привлекать для выполнения данного Контракта третьих лиц. Об их участии Стороны будут извещать друг друга письменно. 166
11. ДРУГИЕ УСЛОВИЯ 11.1. ПРОДАВЕЦ дополнительно, за свой счет, отгружает с первой партией Товара 2 (два) ящика механика; 3 (три) стойки штатива для крепления рамы. 11.2. _______________________________ __________________________________________ __________________________________________ __________________________________________ __________________________________________ ______ . 12. ИЗМЕНЕНИЯ И ДОПОЛНЕНИЯ 12.1. Изменения и дополнения в текст Контракта вносятся только в письменной форме в виде дополнительных соглашений, которые подписываются обеими Сторонами и являются неотъемлемой частью настоящего Контракта. Указанные Соглашения могут быть оформлены в виде факса. Получившая соглашение Сторона в случае согласия заверяет его печатью и подписью и информирует партнера также по факсу. Настоящий Контракт составлен в 4-х экземплярах на русском и английском языках, имеющих равную силу с момента его подписания обеими Сторонами. 13. ЮРИДИЧЕСКИЕ АДРЕСА И ПОДПИСИ СТОРОН. __________________________________________ __________________________________________ __________________________________________ __________________________________________ __________________________________________ __________________________________ .
ПРОДАВЕЦ: SELLER:
Úloha č. 30 Řešte následovný obchodní případ: Vývozce: Jan Vala, Včelařská farma Kunovice, Lidická 1765, 686 01 Kunovice, IČO 68000675, DIČ 310 – 68000675, Telefon 572684161, Bankovní spojení KB Uh.Hradiště, Číslo účtu 10004556/0100 Dovozce: Jozef Mika, Vajnorská 19, 018 55 Bratislava, SR, IČO 22568811, DIČ 32 – 22568811, telefon 00421081577795675, Bankovní spojení VUB Bratislava, Číslo účtu 45 – 14666500/05100 Předmětem kontraktu je vývoz 1200 kg včelího medu v ceně 78 CZK za 1kg medu. Med je balen ve 100 kg sudech, přičemž přepočítací koeficient váhy medu na objem 167
v litrech je 0,75 l = 1 kg. SPZ nákladního vozidla pro možnou přepravu je BA 300 BI, zbožový kód dle celního sazebníku pro výše uvedený druh zboží je 44160000. Dodávka je jednorázová. - vytvořte cenovou nabídku na toto zboží s využitím cenové kalkulace; - vypočítejte rozdíl v kontraktační ceně při paritě FCA a DDU; - sestavte objednávku dle požadavků zahraničního odběratele; - stanovte vhodné platební nástroje; - ošetřete rizika spojené s rizikem platebním jednak na straně prodávajícího, tak i na straně kupujícího; - stanovte pro uvedený kontrakt vhodný způsob dodání; - vhodným způsobem ošetřete riziko nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození u zvolené dodací parity. Jan Vala, Včelařská farma Kunovice, Lidická 1765, 686 01 Kunovice, IČO 68000675, DIČ 310 – 68000675, Telefon 572684161, Bankovní spojení KB Uh.Hradiště, Číslo účtu 10004556/0100 pan Jozef Mika Vajnorská 19 018 55 Bratislava Slovenská republika Ref.č.:102/ Vala Dne: 15.6.2011 Věc: Nabídka medu V návaznosti na vaši poptávku Vám zasílám cenovou nabídku: Množství v kg Popis zboží Cena CZK / kg Celkem CZK 1200 Včelí med - lesní 78 93 600 Přepočítací koeficient váhy medu na objem v litrech je 0,75 l = 1 kg. Termín dodání: do 4 týdnů po objednání Dodací podmínky: FCA Kunovice Balení: v sudech po 100 kg Platební podmínky: splatnost faktury do 21 dní po dodání zboží. Nabídka platí do 15. 8. 2011 včetně. Přeji Vám hezký den,
Jan Vala 168
Jednatel společnosti Jozef Mika, Vajnorská 19, 018 55 Bratislava, SR, IČO 22568811, DIČ 32 – 22568811, telefon 00421081577795675, Bankovní spojení VUB Bratislava, Číslo účtu 45 – 14666500/05100 pan Jan Vala Včelařská farma Kunovice Lidická 1765 686 01 Kunovice Ref.č.: 251 Dne: 19. 6. 2011 Věc: Objednávka medu V návaznosti na Vaši nabídku ze dne 15. 6. 2005 objednávám níže uvedené množství včelího medu: Množství v kg
Popis zboží Cena CZK / kg Včelí med - lesní 78
Celkem CZK 93 600
Termín dodání: nejpozději do 4 týdnů po objednání Dodací podmínky: FCA Kunovice Balení: v sudech po 100 kg Platební podmínky: splatnost faktury do 21 dní po dodání zboží Doprava: pro zásilku medu přijede vozidlo Avia, SPZ BA 300 BI, řidič p. Tomáš Malý
Přeji Vám hezký den, Jozef Mika Rozdíl v kontraktační ceně při paritě FCA a DDU: FCA Nabídková cena 93600 CZK
DDU Cena FCA 93600,-CZK Dopravné ( AVIA 12 sudů) 28 000 CZK Celkem 121 600 CZK
Rozdíl v kontraktační ceně při paritě FCA a DDU je 28 000 CZK Dopravu zvolíme nákladním vozidlem AVIA, protože její max. ložní hmotnost je 1300 kg. Dopravce bude mít náklad pojištěný. Tento vývoz lze ošetřit proti platebním rizikům ze strany příjemce zboží u Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP a.s. 169
Úloha č. 31 Firma Tajmac a.s., Zlín z důvodu rozšíření svého výrobního portfolia vypsalo výběrové řízení na dodávku materiálu a vedení společnosti rozhodlo o nákupu v zahraničí. Na Vaši poptávku adresovanou do dvaceti zemí jste obdrželi deset nabídek. Po roztřídění Vám zůstaly tři nabídky u kterých jsou shodné kvalitativní znaky požadovaného zboží, ostatní podmínky dodávek jsou následující : Firma A – SRN Cena: 950 EURO/ tuna Dodací podmínka: FCA Hamburk Platební podmínka: 120 dní po vystavení faktury Dodací termín: do 15 dní po podpisu kontraktu. Firma B – Rakousko Cena: 1000 EURO/ tuna Dodací podmínka: DAF Poysdorf Platební podmínka: 15% akontace, zbytek při převzetí Dodací termín: do 21 dní po obdržení akontace. Firma C - Slovensko Cena: 980 EURO/ tuna Dodací podmínka: DDU Brno Platební podmínka: L/C s odloženou lhůtou splatnosti 60 dní, neodvolatelný Dodací termín: Ihned po otevření L/C Vaším úkolem je zhodnocení Tajmac a výběr nejvhodnější.
nabídek z hlediska výhod či nevýhod pro firmu
Řešení: Firma A - SRN Cena 23 275 CZK FCA Hamburk Cena celkem: 23 275 + (přeprava Kunovice - Hamburk, manipulace, přepravné rizika) Firma B – Rakousko Cena 24 500 CZK Cena celkem: 24 500 + (přeprava Kunovice - Poysdorf, manipulace, přepravné rizika) Firma C – Slovensko Cena 24 010 CZK Cena celkem: 24 010 + (přeprava Kunovice - Brno, manipulace, přepravné rizika) Dodací termíny jsou ve všech případech přijatelné, platební podmínka se jeví nejvýhodnější u případu A. Po zvážení všech skutečností bych zvolil jako nejvýhodnější nabídku ze Slovenska. Úloha č. 32 Jste obchodní manažer společnosti, která vyrábí a prodává své výrobky na Slovensko. Zpracujte kupní smlouvu na odběr Vašich výrobků slovenskou firmou.
170
Řešení:
KUPNÍ SMLOUVA uzavřena mezi Czech Bike a.s. sídlo : Letecká 1110, 68604, Kunovice, Česká republika IČO: 60744740 DIČ : 336-60744740 zastoupená : ……………………. bankovní spojení : Komerční banka Uherské Hradiště č.ů.5562250207/0100 dále jen "prodávající" a JOKO s.r.o.Banská Bystrica sídlo: Banská Bystrica, ulica Partizánská č.89, Slovenská republika IČO:31584098 DIČ: 31584098/651 zastoupená: ………………….. bankovní spojení:Investičná rozvojová banka B.Bystrica č.ů.48661/5200 dále jen "kupujíci" Čl. I. Předmět smlouvy 1. Prodávájící se touto smlouvou zavazuje dodávat kupujícímu cyklistické komponenty podle jeho objednávek a kupujíci se zavazuje, že objednané zboží bude odebírat a platit za ně prodávajícímu dohodnutou kupní cenu dle ceníků v příloze. 2. Kupujíci je povinen odebírat od prodávajícího průběžně po dobu 12 /dvanáct/ měsíců od podepsání smlouvy komponenty pro montáž minimálně 25 000 ks jízdních kol. 3. Prodávající se zavazuje kupujícího průběžně informovat o jeho nabídce a cenách nabízených výrobků v souladu v čl. III. této smlouvy. 4. Povinnost smluvních stran z této smlouvy trvá po celou dobu jejího trvání. Čl. II. Objednávky, dodání a doprava zboží 1. Kupující je povinen zaslat prodávajícímu objednávku minimálně 3 měsíce před měsícem, ve kterém má být zboží dodáno /dále jen "měsíc dodání"/. Objednávka může být kupujícímu upřesňována do rozsahu nepřevyšujícím 5% jejího objemu, a to nejpozději do 20. dne měsíce před započetím měsíce dodání. 2. Prodávající je povinen objednávku kupujícího podle jeho výrobních možností do 14 dnů od jejího obdržení potvrdit v plném nebo neúplném rozsahu. 3. Prodávající je oprávněn dodat kupujícímu objednané a potvrzené výrobky kdykoliv v měsíci dodání. O přesném termínu dodání prodávajíci kupujícího uvědomí nejpozději týden předem. 4. Místo dodání výrobků je sklad prodávajícího v Kunovicích. Zboží bude dodáno předáním kupujícímu. 5. Dopravu výrobků kupující zajistí na své náklady. 6. Objednávka musí obsahovat:číslo objednávky, ůdaje o odběrateli / 171
název firmy a adresa, bankovní pojení/, ůdaje o dodavateli/název firmy a adresa, bankovní spojení, název zboží-číslo položky, měrnou jednotku, počet, cena za jednotku, cena celkem/, způsob platby, způsob dopravy/cena za dopravu/, datum objednávky, datum dodávky, jméno a podpis nákupčího, schválení vedoucím pracovníkem. 7. Vlastnické právo k dodanému zboží přechází na kupujícího až úplným zaplacením kupní ceny. Do doby úplného zaplacení kupní ceny je dodávané zboží ve vlastnictví prodávajícího Čl. III Cena výrobku 1. Ceny výrobků budou ůčtovány v Kč / korunách českých/ a budou vyjadřovat ceny FCA sklad prodávajícího. 2. Cena uvedena v Čl.1 může být změněna ze strany Prodávajícího v případě, že diskontní sazba České národní banky bude změněna o více jak 1%. Cena výrobků může být procentuelně modi-fikována v souladu s pohybem diskontní sazby České národní banky. 3. Kupní cena bude kupujícím placena na základě faktury prodávajícího hladkou platbou na jeho čet. Prodávající je oprávněn kdykoliv před dodáním zboží požádat Kupujícího k otevření neodvolatelného akreditivu na celkovou hodnotu dodávek . 4. Splatnost faktury na kupní cenu za výrobky se stanovuje v rozsahu 10-60 dnů. Přesná splatnost faktury bude odsouhlasena dodatečně Prodávajícím a Kupujícím na základě stávajících zkušeností /prodej v cyklistické sezóně nebo mimo cyklistickou sezónu/. Čl. IV Doklady k dodání výrobků Prodávající je povinen přiložit k dodávaným výrobkům dopravci: 1. Dodací list 2. Faktury ve trojím vyhotovení případně 3. Mezinárodní nákladní list /CMR/. Prodávající neodpovídá za případnou ztrátu dokladů dopravcem. Čl. V. Přejímka zboží a reklamace 1. Prodávající je povinen dodat výrobky v dohodnutém místě a v čase podle potvrzené objednávky kupujícího a podle upřesněného termínu vyskladnění. Výrobky budou kupujícímu dodávány v běžné kvalitě, odpovídající její ceně. 2. Kupující je povinen bez zbytečného prodlení po převzetí výrobků ve svém sídle výrobky prohlédnout a zkontrolovat vady zjevné. Tyto vady je povinen u prodávajícího písemně reklamovat nejpozději do jednoho týdne od dodání výrobků. Vady skryté, nebo ty, co se na výrobcích objeví později, však do 6 měsíců od dodání 172
reklamovaných výrobků. Prodávající může písemně na určité výrobky lhůtu 6 měsíců prodloužit nebo zmeškání lhůty prominout. 3. Kupující má nárok na odstranění reklamovaných vad takto: 3.1 U chybějících výrobků jejich dodáním nejpozději v příští dodávce výrobků následující po reklamaci. 3.2 U poškozených výrobků zaslaných prodávajícímu zpět jejich výměnou za bezvadné nebo jejich opravením a zasláním nejpozději v příští dodávce výrobků, následující po jejich přijetí zpět. 3.3 Prodávající je také oprávněn po dohodě s kupujícím poskytnout mu namísto výměny poškozených výrobků slevu z kupní ceny. 3.4 Náklady na vrácení poškozených výrobků zpět prodávajícímu nese ze svého kupující. Čl. VI. Doba trvání smlouvy a její ukončení 1. Smlouva se uzavírá od data jejího podpisu na dobu neurčitou. 2. Smlouvu lze ukončit: 2.1 Dohodou smluvních stran. 2.2 Výpovědí ve výpovědní době. Výpovědní doba je tři měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícím po měsíci, v němž došla písemná výpověd druhé straně. 2.3 Písemným odstoupením v případě neodstranění závažného a hrubého porušení povinnosti z této smlouvy druhou stranou. Na možnost odstoupení musí být druhá strana předem písemně upozorněna a dána ji možnost s porušováním smlouvy přestat a následky porušení odstranit. Čl. VII Ostatní ujednání 1. Smluvní strany si dohodly, že pokud dojde k jiným vzájemným obchodúm mezi nimi kupující bude dodávat své zboží prodávajícímu, faktury budou vystavovány rovněž v Kč/korunách českých/. Vzájemné protisobě jdoucí platby je možné mezi smluvními stranami po dohodě smluvních stran započítat. 2. V případě nezaplacení zboží kupujícím dle čl.III odst.3.a4. se sjednávají poplatky z prodlení ve výší 0,05 % z dlužné částky denně na vrub kupujícího. Čl. VIII Závěrečná ujednání 1. Pokud nebylo dohodnuto jinak, řídí se vzájemné vztahy založené touto smlouvou a vztahy na ně navazující ustanoveními platných právních předpisů České republiky, zejména příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku č.513/1991 Sb. 2. Tato smlouva se řídí českým právem. Veškeré spory vznikající v souvislosti s touto smlouvou budou rozhodovány v rozhodčím řízení. Rozhodčím soudem při Hospodářské a Agrární komoře české republiky v Praze, podle řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky. Smluvní strany se 173
zavazují, že rozhodnutí splní tak, jako by bylo rozhodnutí soudní. 3. Tato smlouva 3.1 Je vypracována ve dvou vyhotoveních, z nichž po jednom obdrží každá ze smluvních stran. 3.2 Může být měněna nebo doplňována pouze formou písemných a číslovaných dodatků. 3.3 Nabývá platnosti a ůčinnosti v celém rozsahu dnem jejího podpisu smluvními stranami. 4. Smluvní strany poté, co se podrobně seznámili s jejím obsahem, prohlašují, že tato smlouva vyjadřuje jejich shodnou pravou, vážnou a svobodnou vůli. Na důkaz toho připojujíé své podpisy. V Kunovicích 17. 6. 2010
174
Úloha č. 33 Jste manažerem firmy na výrobu ocelových rámů na automobilové přívěsné vozíky. Zpracujte v anglickém jazyce kontrakt na koupi zařízení, které nutně potřebujete k rozšíření výroby rámů. Zařízení bude dodáno z Itálie od firmy DAC ITALIA prostřednictvím české leasingové společnosti. Řešení:
PURCHASE CONTRACT
entered into, according to Paragraph 409 and subsequent paragraphs of the Commercial Code, by the following contracting parties: 1. DAC ITALIA s.r.l., sede legale: Via Monte Canin 45, 36061 Bassano del Grappa (VI) Bank connection: CASSA DI RISPARMIO DI VENEZIA-AG.BASSANO - C/C 3967 OM as „Vendor“ on the one side and 2. D.S.Leasing, Joint-Stock Company, Brno, Údolní 33, represented by the Board Chairman, Ing. Ivo Hložánek, and the Board Member, Ing. Pavel Holík IČO:48909238, DIČ: 288-48909238 Bank connection: KB Brno-město, account number: 1001342-621/0100 as „Purchaser“ on the second side. I. Subject of the Contract 1. By this Contract, the Vendor commits himself to supplying the Purchaser with the following (literate quotations from PROROFMAs no. 1/97, 2/97, 3/97): Automatic thread machine for inner sides /thread with rollers/ Automatic thread machine for outer sides /thread with rollers/ Automatic thread machine for outer sides /thread with chasers/ Automatic machine „Adice“ to cut off with loader Automatic Lathe „Biglia E 105“ Automatic machines for brake pivots Automatic press „Mios 20“ with vibrator loader Parallel Lathe „CU 582“ 175
Machines for spokes,type CPM Vertical screwer 4 heads with automatic load and unloading,type Bike Machinery Machine for checking Semi-automatic cutting off machine „Conni“ Hydraulic machine to taper pipe Hydraulic machine to swell pipe Elbow machine „Crippa“ Automatic machine for cutting pipe to weld Machine to grain pipe Handle cutting-off machine „Thomas“ Mould to produce metal eyelet for mountain bike Belt to weld along with JIG Indexing-fixture to weld-braze „MPA“ Indexing-fixture to weld-braze Machine to polishing aluminium racing handlebars Automatic weld machine four torch points Machine to rivet „Mec air“ compressor „DE 05“ drier Shaft polishing machine with two brushes Mould for „Pressofusione“ 2. The Purchaser commits himself to taking the mentioned goods and to paying for them. The more detailed conditions of this taking, as well ad the consequences of the possible non-observance of the commitments, are determined in this Contract. II. Purchase Price Agreement 1. The contracting parties have agreed upon the following purchase price / CIP Kunovice, Czech Republic/ 185 000,- EURO 2. The above price is understood to FCA Vendor´s warehouse ramp.
3. The Purchaser commits himself to paying the purchase price to Vendor´s account on the basis : 30 % advancement, 70 % L/C with the dividing: 40 % to CMR or EUR and 30 % to the protocol about the install of the machines
176
III. Qualita Gurarantee 1. The Vendor commits himself to the Purchaser that the supplied goods will mantain their usual characteristics for the period of 12 months when handled in accordance with the Vendor´s documentation. The Purchaser is entitled to lodge a claim concerning obvious faults of the supplied goods within 15 days from the goods delivery in terms of the provisions of Para. 427 and Para. 428 of the Commercial Code.
IV. Delivered Goods 1. The contracting parties have agreed upon the fact that the transport of the goods mentioned in paragraph I/1 will be ensured by Purchaser. 2. The Vendor is commiting himself to hand the following documents to the Purchaser on delivery:bill of delivery. 3. Both contracting parties, i.e. the Vendor and the authorised representative of the Purchaser, are obliged to make up and sign teh protocol concerning the goods´ suply. 4. In the case of the Vendor not fulfilling his commitment to supply the goods to the Purchaser or his authorised representative properly and in time, he is obliged to pay the contractual penalty of 30,- EURO/day delay to the Purchaser. 5. The ownership right concerning the goods and the danger of the goods´ damage is passed on to the Purchaser at the moment of the take-over of the goods from the Vendor by the Purchaser, common carrier, or the representative authorised by the Purchaser (hirer of goods). The Purchaser can also authorise his representative to exercise the rights concerning the liability for faults (claims) for the Purchaser. 6. The date of invoice will not precede the hand-over date of goods. V. Contract concerning Redemption 1. The Contract is being concluded with the purpose of securing the Lease Trade Contract (LTC), which is to be concluded for the above-mentioned goods with the ITC Company, residing in Kvítkova 4703, Zlín, IČO: 47909595, DIČ: 303-47909595, KOBA Hodonín. 2. The Vendor takes into consideration that the Lease Trade Contract will be concluded for the above-menitoned subject. 3. The Vendor is committing himself to redeem the above-mentioned goods if, according to the Lease Trade Contract conditions, the Purchaser sees fit to exercise the right for immediate notice of Contract termination, or for the withdrawal of the subject of the lease. 177
4. The price of the redemption is represented by the residual value of the abovementioned equipment found in the Purchaser´s accounting on the day of the premature termination of ITC. 5. On the redemption of the subject of the lease, the Purchaser shall pass the ownership concerning the above-mentioned subject on the Vendor. In this case the commitment of the Purchaser´s hand-over shall be limited to the fact that he shall transfer the rights for issuing to the hirer back to the Vendor´s company, who shall accept them. 6. The redemption cost is payable immediately after the Purchaser declares in writing to the Vendor´s company (along with concurrent transfer of the rights for issuing) that assumptons exist for a premature withdrawal from the Lease Trade Contract. 7. For this period, the relevant provisions of the Commercial Code are valid. VI. Other Arrangements 1. All rights and duties ensuing from this Contract are passed on to assignees of each contracting party. 2. The relations that have not been dealt with in this Contract shall observe generally binding legal regulations, especially the Commercial and Civil Codes. 3. This Contract can be altered and supplemented only by amendments tha shall be explicitly marked as amendments, shall be written, and shall be signed by authorised representatives of both contracting parties. 4. This Contract has been made up in 2 copies, the Purchaser shall receive 1 copy, and the Vendor shall receive 1 copy. 5. The contracting parties declare that they have read this Contract prior to signing it, that the Contract is concluded after mutual negotiation according to their right and free will, certainly, seriously and comprehensively, not under pressure and not under strikingly disadvantageous conditions. The contracting parties confirm the authenticity of this Contract by affixing their signatures.
VII. Final Provisions 1. The contracting parties are entitled to cancel the Contract by paying the forfeit amouting to 500.000,- CZK. 2. This Contract has been concluded in 2 copies, the Purchaser shall receive 1 copy, and the Vendor shall receive 1 copy. All amendments and changes concerning this Contract shall be made in writing. 3. The relations between the contracting parties which have not been dealt with in this Contract observe the Commercial Code. Brno, date: 12. 7. 2010 ............................................. For Vendor
..................................................... For Purchaser 178
Úloha č. 34 Jste výrobcem dieselových agregátů na výrobu el.energie. Rozhodli jste se exportovat tyto výrobky do Nigérie prostřednictvím nigerijské firmy Central Support Systems Ltd. Zpracujte smlouvu o komisionálním prodeji dieselagregátů v tomto teritoriu. Úloha č. 35 Jste výrobcem zemědělských traktorů. Zpracujte exklusivní smlouvu na jejich prodej v Austrálii firmou NCI – BS Austrália. Úloha č. 36 Jste výrobcem dieselových motorů. Zpracujte sprostředkovatelskou smlouvu na prodej těchto výrobků v Chile, Paraguay, Peru a Argentině s firmou Elis Consulting a.s., Náchod. Úloha č. 37 Jako obchodní manažer velkoobchodní firmy SAF s.r.o., Uh.Hradiště, máte zajistit vystavení neodvolatelného akreditivu v Komerční bance a.s., Uh.Hradiště na dovoz automobilových disků z Turecka od firmy Jantas. A to v celkovém objemu 20 000,EURO . Přeprava se bude realizovat námořní cestou z Izmiru ve 40“ kontejneru. Jaké dokumenty k vystavení akreditivu použijete. Vyplňte je.
179
180
181
182
183
Úloha č. 38 Vystavte správně směnku (ženevskou oblast). Řešení:
184
Úloha č. 39 Vystavte správně soukromý šek (ženevskou oblast). Řešení:
185
Úloha č. 40 Vystavte správně banovní šek (ženevskou oblast). Řešení:
186
Úloha č. 41 Vystavte správně šek (anglosaská oblast). Řešení:
187
Úloha č. 42 Firma Remerx s.r.o. Slavičín uspěla ve výběrovém řízení pro dodávky hliníkových ráfků ve velkoobchodní ceně 800 000 CZK do Brazílie. Proveďte propočet cen tohoto vývozu do zámoří na paritách EXW FCA CIF jestliže je dáno : Zahraniční dopravné a) kontinentální 50 000 CZK b) FOB výlohy 25 000 CZK c) námořní dopravné 95 000 CZK Železniční dopravné na území v ČR 2 000 CZK Nakládka na vagon a zajištění výrobku 15 000 CZK Bankovní výlohy 10 000 CZK Poplatky za vývozní licenci 5 000 CZK Provize zástupci 35 000 CZK Skladné v zahraničí 25 000 CZK Režijní výlohy 5 000 CZK Pojištění přepravních škod 15 000 CZK Servisní paušál 35 000 CZK Které povinnosti a rizika připadají u těchto parit na Vás, prodávajícího? Řešení: EXW: Zákazník si odebere zboží přímo od výrobce, platí náklady spojené s nakládkou u prodávajícího a další přepravvu do místa určení. Náklady prodávajícího jsou tedy 800 000 CZK. FCA: Prodávající zodpovídá za zboží po dodání přepravci a nese rizika s touto přepravou spojené. Zboží celně odbavuje a svěřuje do péče dopravce. Uvažuje, že k přejímce zboží dochází v ČSAD Uh. Brod kam toto zboží převeze po železnici.Prodávající tedy zaplatí: Železniční dopravné na území v ČR 2 000 CZK Nakládka na vagon a zajištění výrobku 15 000 CZK Bankovní výlohy 10 000 CZK Režijní výlohy 5 000 CZK Hodnota výrobku 800 000 CZK Celkem tedy zaplatí: 832 000 CZK CIF: Prodávající nese zodpovědnost za zboží po dodání přes zábradlí lode. Prodávající je povinen zaplatit náklady a přepravné potřebné k přepravě zboží do přístavu k nalodění. Prodávající zaplatí námořní přepravné, pojištění a odbavuje zboží pro vývoz. Prodávající tedy zaplatí: kontinentální 50 000 CZK FOB výlohy 25 000 CZK námořní dopravné 95 000 CZK železniční dopravné na území v ČR 2 000 CZK 188
nakládka na vagon a zajištění výrobku bankovní výlohy poplatky za vývozní licenci smluvní odměna zástupci skladné v zahraničí režijní výlohy pojištění přepravních škod servisní paušál hodnota výrobku celkem tedy zaplatí:
15 000 CZK 10 000 CZK 5 000 CZK 35 000 CZK 25 000 CZK 5 000 CZK 15 000 CZK 35 000 CZK 800 000 CZK 1 117 000 CZK
Úloha č. 43 Společnost Letecké závody a.s., Kunovice vyrábějící letecké náhradní díly naloží do kamionu zboží v celní hodnotě 10 000 EUR. V kupní smlouvě je sjednána dodací parita CIP Frankfurt n/M – SRN. Kamion havaroval na dálnici v SRN a z důvodu špatného naložení došlo k uvolnění a zničení předmětu zásilky. Která ze smluvních stran bude zodpovědná za škodu? Navrhněte z pozice prodávajícího vhodnější dodací paritu. Jak se projevuje výše exportní ceny z pohledu prodávajícího ve vztahu k délce dodací parity? Řešení: Za škodu budou zodpovědné Letecké závody a.s., Kunovice. Vhodnější dodací parita by byla EXW. Exportní cena se z pohledu prodávajícího vzhledem k délce dodací parity zvyšuje. Úloha č. 44 Proveďte cenovou kalkulaci nabídkové ceny pro parity FCA a CIF, jestliže předmětem kontraktu je export stroje v ceně 3 000 000 CZK, hmotnost 1000 kg, sjednané místo pro předání zboží je Hamburg a místo určení Rio de Janeiro Brazílie, náklady na kontinentální přepravu činí 20 CZK/ km, vzdálenost Brno – Hamburk 1 000 km, námořní přeprava 150 000 CZK, přístavní poplatky 5000 CZK, celní poplatky 5000 CZK, pojištění zásilky 13 000 CZK. Které další položky nákladů lze začlenit do cenové kalkulace? Řešení:
Cena stroje: 3 000 000 CZK Dopravné Brno – Hamburk: 20 CZK / km x 1000 km = 20 000 CZK Námořní přepravné: 150 000 CZK Přístavní poplatky: 5 000 CZK Celní poplatky: 5 000 CZK Pojištění zásilky: 15 000 CZK Do kalkulace nabídkové ceny pro paritu FCA Hamburk zahrneme: Cena stroje: 3 000 000 CZK Dopravné Brno – Hamburk : 20 CZK / km x 1000 km = 20 000 CZK Celní poplatky: 5 000 CZK Celkem tedy: 3 025 000 CZK
189
Dále lze začlenit do výše uvedených nákladů režijní a bankovní výlohy, pojištění přepravy. Do kalkulace nabídkové ceny pro paritu CIF Rio de Janeiro zahrneme:
Cena stroje: 3 000 000 CZK Dopravné Brno – Hamburk: 20 CZK / km x 1000 km = 20 000 CZK Námořní přepravné: 150 000 CZK Přístavní poplatky: 5 000 CZK Celní poplatky: 5 000 CZK Pojištění zásilky: 15 000 CZK Celkem tedy: 3 195 000 CZK
Dále lze začlenit do výše uvedených nákladů režijní a bankovní výlohy, pojištění přepravy, poplatky za vývozní licenci, skladné v zahraničí, servisní paušál.[2] Úloha č. 45 Stanovte vhodnou platební podmínku pro kontrakt na export v ceně 1000000,- Kč do Guinee. Předpokládejme, že se jedná o Váš první vstup do dané lokality. Které aspekty politického makro a mikro rizika Vám zde hrozí? Řešení: Vhodnou platební podmínkou by byla platba předem. Pro export by byla vhodná parita EXW, kdy veškerou odpovědnost za dopravu zboží nese kupující. Aspekty politického makro a mikro rizika: velmi chudá země s velkou negramotností nesvobodná ekonomika špatné hospodaření a velká korupce i v bankovním sektoru bezpečnost není na celém území státu úplně stabilizována špatná ekonomická a politická situace
190
POUŽITÉ ZDROJE [1] [2] [3] [4] [5]
[6]
VLASTIMIL BENEŠ A KOL., Zahraniční obchod, Grada Publishing, Praha, 2004, ISBN 80-247-0558-3 PRACHAŘ, J. Zahraniční obchod 1. Kunovice: EPI, 2006, ISBN 80-7314094 BALÁŽ, P. Medzinárodné podnikanie, Bratislava: Sprint, 2010. ISBN 8088848-68-7. HILL, CHARLES, W.L. International Business in Marketplace, New York: McGraw international edition, 2010, ISBN 978-0-07-128798-2. - zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách - vyhláška č. 97/2004 Sb. k provedení zákona o ochranných známkách - zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích - nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství. Norma ISO 9000
Internetové zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]
http://www.mpo.cz http://www.egap.cz http://www.ceb.cz http://www.czechtrade.cz http://www.czechinvest.cz http://www.komora.cz http://www.spcr.cz http://www.mdcr.cz http://www.ceed.cz/bankovnictvi/770dokumentarni_akreditiv.htm http://www.ceed.cz/bankovnictvi/770dokumentarni_inkaso.htm http://www.mfcr.cz
191
192
Název: © Zahraniční obchod – 1. díl Autor: © Ing. Jan Prachař, Ph.D. Vydavatel, vyrobil: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad: Počet stran: Rok vydání:
100 ks 192 2011
Vydání:
2. aktualizované
ISBN: 978-80-7314-236-0
