Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Cvičení z obchodního práva

Vypracovala: JUDr. Radomíra Veselá

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1. Popis obsahu studia obchodního práva .................................................................................. 5 2. Obchodní společnosti ............................................................................................................. 6 3. Společnost s ručením omezeným ......................................................................................... 12 4. Obchodní závazkové vztahy................................................................................................. 17 5.Obchodní smlouvy ................................................................................................................ 22 6. Cílové dovednosti................................................................................................................. 28 7. Literatura .............................................................................................................................. 29 9. Anglická slovní zásoba......................................................................................................... 30 9. Elektronický kontrolní test ................................................................................................... 33 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 34

ÚVOD Cvičební text navazuje na učební text: PAZDERSKÁ, I., VESELÁ, R. Obchodní právo. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011, přičemž jeho cílem je procvičit znalosti získané při výuce obchodního práva. Tato didaktická pomůcka má studentovi pomoci na základě nabytých znalostí aplikovat ustanovení obchodního na konkrétní situace z reálné praxe. Při jejich řešení se studenti zdokonalí v práci s právní normou a budou dále rozvíjet své praktické dovednosti.

Studenti mají dále možnost využít další doporučenou literaturu a zejména portál pro občanské a obchodní právo: http://is.vos.cz/testy2/prac/jx/. .

3

4

1. Popis obsahu studia obchodního práva Cvičení navazují na následující témata: 1. předmět obchodního práva 2. právní úprava obchodních vztahů a základní pojmy z oblasti práva obchodního 3. zásady obchodního zákoníku 4. subjekty obchodního práva a jejich zastoupení 5. obchodní firma 6. obchodní rejstřík 7. obchodní tajemství 8. soutěžní právo 9. obchodní společnosti 10. veřejná obchodní společnost 11. komanditní společnost 12. společnost s ručením omezeným 13. akciová společnost 14. družstvo 15. vznik závazků v obchodním právu 16. změna a zánik závazků v obchodních vztazích 17. zajištění závazků dle právní úpravy obchodního zákoníku 18. závazky z porušení práva v obchodním právu 19. smlouvy upravené obchodním zákoníkem 20. kupní smlouva podle obchodního zákoníku 21. smlouva o dílo podle obchodního zákoníku 22. smlouva o tichém společenství, smlouvy o skladování a uložení věci 23. smlouvy ve vztahu k dopravním prostředkům dle obchodního zákoníku 24. smlouva o zprostředkování, smlouva mandátní a komisionářská 25. bankovní smlouvy dle obchodního zákoníku Každý student si zavede pod svým jménem adresář s názvem – obch_pravo. Do tohoto adresáře bude průběžně ukládat úkoly. Vzor:

2. Obchodní společnosti Cíle: - procvičení témat: 1. subjekty obchodního práva a jejich zastoupení 2. obchodní firma 3. obchodní rejstřík 4. obchodní tajemství 5. soutěžní právo 6. obchodní společnosti 7. veřejná obchodní společnost 8. komanditní společnost 9. společnost s ručením omezeným 10. akciová společnost 11. družstvo - definuje subjekt praxe jako subjekt obchodněprávních vztahů - orientuje se v právních předpisech obchodního práva - vysvětluje pojmy z oblasti obchodního práva - aplikuje a následně interpretuje jednotlivá ustanovení obchodního zákoníku - řeší jednoduché případy z oblasti obchodního práva - sepisuje společenské smlouvy aplikuje teoretické znalosti o obchodních společnostech na konkrétní podmínky subjektu praxe a ovládá harmonogram jejich založení - sepisuje žádosti o zápis do obchodního rejstříku a výpis z něho Pomůcky: - obchodní zákoník, - učební text: PAZDERSKÁ, I., VESELÁ, R. Obchodní právo. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. Zadání 1. Popis literatury, systému práce, požadavků na průběžnou práci, obhajobu průběžné práce, požadavků na zápočet. 2. Zavedení adresářové struktury. 3. Vyučující seznámí studenty s příslušnou legislativou a poté studenti za pomoci obchodního zákoníku založí fiktivní obchodní společnost, přičemž jednotlivé týmy mají na výběr z následujících možností: - veřejná obchodní společnost; - komanditní společnost; - společnost s ručením omezeným; - akciová společnost či; - družstvo. Studenti nacvičují úkony od obstarání podkladů, přes sepis společenské smlouvy u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti a případně předání podkladů pro sepis notářského zápisu zakladatelského dokumentu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, přes samostatné zpracování stanov společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti i družstva, až po podání návrhu na zápis obchodních společností.

Výstupem tohoto cvičení bude založení fiktivní obchodní společnost. Dokument bude uložen v adresáři studenta.

Vypracujte následující samostatné úkoly: 1) Vypracujte návrh společenské smlouvy na založení veřejné obchodní společnosti. 2) Pro vznik veřejné obchodní společnosti založené společenskou smlouvou na základě otázky č.1/ je zapotřebí návrh na zápis této společnosti do obchodního rejstříku. Vypracujte takový návrh na předepsaném formulář. Použijte znalostí získaných při studiu jednak veřejné obchodní společnosti, jednak při studiu problematiky obchodního rejstříku. 3) Vypracujte návrh společenské smlouvy komanditní společnosti. 4) Pro vznik komanditní společnosti založené společenskou smlouvou na základě otázky č.3/ je zapotřebí návrh na zápis této společnosti do obchodního rejstříku. Vypracujte takový návrh na předepsaném formuláři.. Použijte znalostí získaných při studiu jednak komanditní společnosti, jednak při studiu problematiky obchodního rejstříku. 5) Formou notářského zápisu byla sepsána zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným. Tuto společnost založila 1 fyzická osoba. Vypracujte návrh na zápis této založené společnosti do obchodního rejstříku na předepsaném formuláři. Zároveň k návrhu vypište i všechny přílohy, které je nutné doložit. 6) Za použití obchodního zákoníku se pokuste vypracovat stanovy akciové společnosti.

Případová studie č. 1 Akciová společnost na základě usnesení svého představenstva rozhodla o prodeji budovy se zastavěným pozemkem za cenu nejméně 3 miliony Kč. Kupní smlouvu jménem společnosti podepsal předseda představenstva, který v době podpisu smlouvy nebyl zapsán v obchodním rejstříku, a to ani jako člen představenstva. Ve smlouvě je dohodnuta kupní cena 2,5 milionu Kč. Dozorčí rada společnosti považuje smlouvu za neplatnou pro rozpor s usnesením představenstva a dále proto, že předseda představenstva podepsal smlouvu sám a navíc v době, kdy nebyl zapsán ani jako předseda ani jako člen představenstva v obchodním rejstříku. Podle dozorčí rady nebyl proto oprávněn jménem společnosti jednat. a) Posuďte a odůvodněte, zda uvedená smlouva společnost zavazuje (za předpokladu, že stanovy společnosti nemají o jednání jménem společnosti žádná ustanovení), a zhodnoťte názor dozorčí tady. b) Jak posoudíte uvedenou situaci, jestliže kupní smlouvu se stejným obsahem podepíše prokurista společnosti zapsaný v obchodním rejstříku. Své závěry právně odůvodněte. Řešení případové studie č. 1

7

a) Členy představenstva akciové společnosti volí valná hromada, popř. dozorčí rada (§ 194 odst. 1 ObchZ) a předsedu představenstva pak jeho členové (§ 194 odst. 3 ObchZ). Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Funkce člena představenstva, ani funkce jejího předsedy však nejsou podmíněny zápisem zvolené osoby do obchodního rejstříku (zákon takovou podmínku nestanoví). Za předpokladu, že stanovy společnosti nemají o jednání jménem společnosti žádná ustanovení, byl předseda představenstva oprávněn za představenstvo jednat navenek jménem společnosti sám (§ 191 odst. 1ObhZ). Z uvedených důvodů je názor dozorčí rady nesprávný. Smlouva je pro společnost závazná, i když předseda představenstva sjednal ve smlouvě kupní cenu nižší. Usnesením představenstva byl vázán jeho předseda, jeho nerespektování nemá vliv na závaznost jednání předsedy jménem společnosti vůči třetí osobě. Jednání předsedy je jednáním za představenstvo jako statutární orgán (§ 191 odst. 1 ObchZ). b) Prokurista zapsaný v obchodním rejstříku je ze zákona oprávněn ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku s výjimkou zcizování a zatěžování nemovitostí. K posléze uvedeným právním úkonům je oprávněn pouze za podmínky, že je takové oprávnění výslovně uvedeno v udělené prokuře (§ 14 odst. 1 a 2 ObchZ). Pokud v prokuře nebylo oprávnění zcizovat nemovitosti výslovně uvedeno, nebyl prokurista oprávněn smlouvu o prodeji nemovitosti jménem společnosti podepsat a smlouva by společnost nezavazovala. (Příklad č. 6, str. 22 až 24 učebnice Sbírka příkladů z obchodního práva, Černá, S. a kolektiv, Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008)

Případová studie č. 2 Společnost Bavaria, a. s. je akcionářkou ve společnostech Alfa, a.s., Beta, a. s., Gama, a. s. a Delta, a.s. Její představenstvo přijalo rozhodnutí, že valných hromad uvedených společností se bude zúčastňovat zaměstnanec Bavarie, a.s. Petr Robejšek, který je pověřen správou účasti společnosti Bavaria, a. s. v uvedených společnostech. Předseda společnosti Bavarie, a.s., který je oprávněn za představenstvo jednat jménem společnosti, vystavil Petru Robejškovi písemnou plnou moc, podle které je jmenovaný oprávněn zastupovat společnost Bavaria, a.s. jako akcionářku na valných hromadách všech uvedených a v plné moci jmenovaných společností (jiné vymezení plná moc neobsahuje). Společnost Gama, a..s. odmítla umožnit Petru Robejškovi účast na své valné hromadě. Podle jejího názoru je plná moc neplatná, protože akcionář může udělit plnou moc k zastupování na valné hromadě pouze v jedné společnosti. a) Posuďte právní názor společnosti Gama, a.s. na důvod neplatnosti plné moci. Svůj závěr právně odůvodněte. b) Bylo odmítnutí společnosti Gama, a.s. umožnit Petru Robejškovi účast na její valné hromadě oprávněné? Svůj závěr právně odůvodněte.

Řešení případové studie č. 2 a) Podle novelizovaného (zákonem č. 420/2009 Sb. s účinností od 1. prosince 2009) znění § 184 odst. 4 ObchZ může být plná moc k zastupování na valné hromadě udělena jak pro jednu, tak i pro více valných hromad. Nic nebrání tomu, aby byla na jedné listině udělena plná moc k zastupování na více valných hromadách. Názor společnosti Gama, a. s., že plnou 8

moc lze udělit pouze k zastupování na valné hromadě jedné společnosti, nemá v citovaném ustanovení oporu. Proto je takový názor třeba považovat za nesprávný a plná moc z takového důvodu neplatná není. b)) Z dikce citovaného ustanovení vyplývá, že z plné moci musí vyplývat, zda byla udělena k zastupování na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období. Podle zadání předseda představenstva společnosti Bavaria, a.. s. vystavil plnou moc, aniž by z ní vyplývalo, že je vystavena na určité období, jak to vyžaduje § 184 odst. 4 Obchz. Proto je plná moc v rozporu se závaznou úpravou v obchodním zákoníku a je pro rozpor se zákonem neplatná. Vzhledem k tomu je třeba odmítnutí společnosti Gama, a.. s. umožnit Petru Robejškovi účast na její valné hromadě považovat za oprávněné, i když z jiného důvodu, než který tato společnost uvádí.

Případová studie č. 3 Společník A převedl se souhlasem valné hromady písemnou smlouvu s ověřenými podpisy svůj obchodní podíl na spol. B za dohodnutou cenu 200 000 Kč. Spol C vydal prodávajícímu spol. A písemné prohlášení, že uvedenou kupní cenu zaplatí, pokud ji včas nezaplatí kupující spol. B. Stejné prohlášení vydal prodávajícímu jménem společnosti její jednatel. Posuďte a odůvodněte, zda je smlouva o převodu obchodního podílu platná, jakou povahu mají prohlášení a jaké jsou jejich právní důsledky.

Řešení případové studie č. 3 Převod obchodního podílu byl proveden v souladu s § 115 odst. 1 ObchZ (v zadání není uvedeno, že by společenská smlouva stanovila od tohoto ustanovení odchylku) a smlouva je proto platná. Prohlášení jednatele společnosti a spol. C je platné a prodávající spol. A se vůči spol. C může domáhat plnění za dlužníka, ovšem za podmínek § 306 ObchZ. Prohlášení jménem společnosti učiněné jednatelem je v rozporu a § 120 odst. 2 poslední věta Obchoz ve spojení s § 161e odst. 1, protože společnost převzetím ručení zajišťuje závazek kupujícího související s nabytím obchodního podílu podle uzavřené smlouvy. Vzhledem k tomu je ručitelské prohlášení společnosti neplatné (§ 39 ObčZ). Případová studie č. 4 Stanovy akciové společnosti obsahují tato ustanovení: a) základní kapitál činí 2 miliony Kč a je rozdělen na 100 akcií na jméno o jmenovité hodnotě 2 000 Kč a 9 000 akcií na majitele o jmenovité hodnotě 200 Kč, b) akcie lze převádět smlouvou jen se souhlasem dozorčí rady, c) za představenstvo jsou oprávněni jménem společnosti uzavírat smlouvy, pro které zákon vyžaduje písemnou formu, jen předseda spolu s jedním členem představenstva, v ostatních případech vždy alespoň dva členové představenstva, d) k volbě a odvolání členů představenstva je třeba vždy většiny alespoň 2/3 hlasů přítomných akcionářů, e) funkční období členů představenstva trvá 3 roky, neskončí však dříve než je valnou hromadou zvolen nový člen, f) odměnu likvidátorovi určuje představenstvo se souhlasem dozorčí rady. 9

Proveďte posouzení a právní zhodnocení (s odůvodněním) uvedených ustanovení stanov.

Řešení případové studie č. 4 a) Pokud byla společnost založena bez veřejné nabídky, je výše základního kapitálu dostačující a v souladu s § 162 odst. 3 ObchZ. V případě založení založení společnost s veřejnou nabídkou akcií by výše základního kapitálu témuž ustanovení odporovala a soud by zápis takové společnosti do obchodního rejstříku odmítl. Rozdělení základního kapitálu na určitý počet akcií různé formy a různé jmenovité hodnoty obchodnímu zákoníku neodporuje (§ 155 odst.5, § 156 odst. 1 a § 173 odst. 1 písm. d) b) Toto ustanovení není v rozporu s obchodním zákoníkem, pokud jde o akcie na jméno, je však v rozporu s § 156 odst. 4 ObchZ, který omezení převoditelnosti akcií na majitele neumožňuje (ustanovení má kogentní povahu a nelze se od něj ve stanovách odchýlit). c) Tato úprava jednání jménem společnosti za představenstvo je v souladu s § 191 odst. 1 ObchZ, který dovoluje, aby stanovy společnosti upravily jednání za představenstvo odchylně od úpravy v obchodním zákoníku. d) Toto ustanovení není s obchodním zákoníkem v rozporu vzhledem k tomu, že jeho § 186 sice vyžaduje pro volbu a odvolání členů představenstva kvalifikovanou většinu, ale v odstavci 1 umožňuje, aby stanovy společnosti určily vyšší počet hlasů potřebných k přijetí než stanoví zákon (zákon v tomto případě stanoví jako potřebnou většinu prostou, tj. více než 50 %, a to přítomných akcionářů). e) Stanovení funkčního období členů představenstva na 3 roky obchodnímu zákoníku neodporuje, protože nepřesahuje 5 let (§ 194 odst. 1). Druhá část posuzovaného ustanovení není v souladu s § 194 odst. 2, v němž se stanoví, že funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. f) Rozhodování o odměně likvidátora patří do výhradní působnosti valné hromady, kterou nemohou stanovy měnit, resp. omezit (§ 187 odst. 1 písm. 1). Proto je úprava ve stanovách pro rozpor se závazným ustanovením obchodního zákoníku neplatná.

Případová studie č. 5 Společnost A, s.r.o. se v písemné dohodě podepsané jednatelem zavázala, že se spol. B, a.s. uzavře smlouvu na dodání 3 až 5 počítačů určité značky. V dohodě je uvedeno, že smlouva bude uzavřena do 1 roku od podpisu této dohody, pokud B, a.s. nejpozději při podpisu smlouvy zaplatí jako zálohu na kupní cenu částku 50 000 Kč. Současně bylo dohodnuto, že B, a.s. má v případě, že A, s.r.o. odmítne smlouvu uzavřít, právo požadovat pouze smluvní pokutu 150 000 Kč. Právo na zaplacení této smluvní pokuty se promlčí v promlčecí době 1 rok od jejího vyúčtování. Byla dohoda uzavřena platně? Za předpokladu, že by dohoda byla platnou smlouvou, jaké by měla spol. B, a.s. právní nároky? 10

Řešení případové studie č. 5 Uvedené společnosti uzavřely smlouvu o uzavření budoucí smlouvy podle § 289 ObchZ, protože jejich dohoda je písemná a obsahuje všechny podstatné části v tomto ustanovení stanovené: závazek alespoň jedné strany uzavřít budoucí smlouvu, v níž bude budoucí smlouva uzavřena (1 rok od podpisu smlouvy o uzavření budoucí smlouvy) a vymezení předmětu plnění budoucí smlouvy alespoň obecným způsobem (3 až 5 počítačů určené značky). Závazek uzavřít budoucí smlouvy je podmíněn splněním závazku oprávněného zaplatit zálohu na kupní cenu. Podmíněné uzavření smlouvy umožňuje § 36 ObchZ a obchodní zákoník je nevylučuje. Strany se dohodly, že oprávněná strana má v případě neuzavření budoucí smlouvy právo pouze na smluvní pokutu v dohodnuté výši. Ustanovení § 290 odst. 2 upravující důsledky neplnění povinnosti zavázané smluvní strany budoucí smlouvu uzavřít je dispozitivní povahy, takže umožňuje, aby strany dohodou právo požadovat určení obsahu smlouvy soudem, popřípadě náhradu škody vyloučily, což se v uvedené dohodě stalo. Jediná část ujednání stran ve smlouvě je v rozporu s obchodním zákoníkem, a to ujednání o jednoroční promlčecí době pro právo na zaplacení smluvní pokuty. Obchodní zákoník stanoví promlčecí dobu 4 roky, pokud zákon pro určitý případ nestanoví něco jiného (§ 397). Pro právo na zaplacení smluvní pokuty není jiná promlčecí doba stanovena. Zákonnou promlčecí dobu nelze ani dohodou zkrátit, protože § 397 ObchZ je kogentní (§ 263 odst. 1). Z uvedeného vyplývá, že smlouva je platná a neplatné je pouze ujednání o jednoroční promlčecí době. Za zákonem stanovených podmínek by měla spol. B nárok pouze na zaplacení smluvní pokuty.

11

3. Společnost s ručením omezeným Cíle: - procvičení témat: 1. subjekty obchodního práva a jejich zastoupení 2. obchodní firma 3. obchodní rejstřík 4. obchodní tajemství 5. soutěžní právo 6. obchodní společnosti 7. veřejná obchodní společnost 8. komanditní společnost 9. společnost s ručením omezeným 10. akciová společnost 11. družstvo - definuje subjekt praxe jako subjekt obchodněprávních vztahů - orientuje se v právních předpisech obchodního práva - vysvětluje pojmy z oblasti obchodního práva - aplikuje a následně interpretuje jednotlivá ustanovení obchodního zákoníku - řeší jednoduché případy z oblasti obchodního práva - sepisuje společenské smlouvy - aplikuje teoretické znalosti o obchodních společnostech na konkrétní podmínky subjektu praxe a ovládá harmonogram jejich založení - sepisuje žádosti o zápis do obchodního rejstříku a výpis z něho

Pomůcky: - obchodní zákoník, - učební text: PAZDERSKÁ, I., VESELÁ, R. Obchodní právo. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. Zadání Studenti opět pracují v malých týmech. Mají k dispozici obchodní zákoník a řeší založení společnosti s ručením omezeným dle následujícího harmonogramu: Přípravné práce před založením. Sepsání notářského zápisu o založení. Ohlášení živnosti – získání podnikatelského oprávnění. Splnění vkladové povinnosti (založení účtu, splacení vkladů, vydání potvrzení správce vkladu a banky). 5. Kompletace návrhu na zápis. 6. Podání návrhu na zápis. 7. Rozhodnutí o zápisu a provedení zápisu. 8. Doručení rozhodnutí. Cílem semináře je prohloubení teoretických znalostí o obchodních společnostech aplikovaných na realitu praxe studentů. Výstupem tohoto cvičení bude založení fiktivní společnost s ručením omezeným. Práce bude uložena v adresáři studenta. 1. 2. 3. 4.

Dodržujte následující postup při zakládání společnosti s ručením omezeným: Pro založení společnosti s ručením omezeným je nutno vykonat zejména následujících úkony: 1. uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu, 2. složení základního jmění společnosti, nebo jeho části, 3. získání živnostenských oprávnění (živnostenských listů atp.), 4. zápis společnosti do obchodního rejstříku, 5. registrace společnosti u finančního úřadu. Sepsání a podpis společenské smlouvy Sepsáním a podpisem společenské smlouvy je založena společnost s ručením omezeným. Důležitým pojmem v předchozí větě výraz "založena", který se výrazně liší od pojmu "vznik společnosti" (viz dále). Společenskou smlouvu si nyní musíte dle § 57 ObchZ musíte nechat sepsat formou notářského zápisu. Dříve byla tato povinnost stanovena pouze v případě jediného společníka (zakladatelská listina), nyní již se vztahuje na všechny nově zakládané společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva musí obsahovat (viz § 110 ObchZ): 1. firmu a sídlo společnosti, 2. určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, 3. předmět podnikání (činnosti), 4. výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, 5. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, 6. jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, 7. určení správce vkladu, 8. jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník. Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Notářský zápis včetně potřebného počtu kopií Vám vyhotoví každý notář v ceně kolem 2-3 000 Kč. Každý notář má svůj vzor do kterého doplní Vámi požadované údaje a smluvní ujednání. Ceny za vyhotovení tohoto notářského zápisu jsou v celé České republice v podstatě konstantní a nemusíte se bát, že by jste u některého notáře zaplatili více. Dejte si však pozor na počet stejnopisů a opisů notářského zápisu, který Vám notář nabízí. V ceně je jeden stejnopis a další stejnopisy jsou narozdíl od opisů dosti drahé. Vyvarujte se též smluv, které obsahují dlouhé opisy pasáží obchodního zákoníku. Není nutné smluvně řešit to, co již stanovuje zákoník, navíc byste si přidělali problémy při novelizacích takových ustanovení.

Složení vkladů

13

Způsob složení vkladů stanoví společenská smlouva (viz § 60 ObchZ). Obvykle se volí složení vkladů na bankovní účet. Nejjednodušší způsob (a rejstříkovým soudem nejuznávanější) je založení nového bankovního účtu na jméno správce vkladů a složení vkladů na tento účet. Banka na vyžádání vydá potvrzení o složení vkladů a o jeho výši. K vydání tohoto potvrzení vyžaduje banka předložení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. Potvrzení poté slouží jako jeden ze zakladatelských dokumentů a dokládá se při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vklady lze složit i v hotovosti u správce základního jmění, který poté vydá prohlášení o složení základního jmění. Správce, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky do výše, v jaké nebyli věřitelé z majetku společnosti uspokojeni. Vznikem společnosti (zápisem do obchodního rejstříku) se stávají vklady jejím majetkem a společnost s nimi může volně disponovat (základní kapitál rozhodně nemusí být deponován!). Získání živnostenských listů K návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se dokládají příslušná oprávnění k podnikání (živnostenské listy, koncese, atp.) Podrobný postup získání živnostenských listů pro právnické osoby je uveden v sekci Živnostenský úřad. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být úředně ověřeny. Nově jsou pro veškeré návrhy obchodnímu rejstříku předepsány oficiální formuláře, které jsou ke stažení ze serveru www.justice.cz. Jako přílohy se k návrhu přikládají:
za společnost 1. společenská smlouva nebo zakladatelská listina, 2. oprávnění k podnikatelské činnosti (živnostenské listy atp.), 3. listina osvědčující právní důvod užívání místností, a to výpis z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíců osvědčující vlastnické právo k prostorám, do nichž společnost umístila své sídlo, a pokud není vlastníkem, souhlas (spolu)vlastníka těchto prostor, nebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce. 4. doklad(y) o splnění vkladové povinnosti (potvrzení správce vkladů/banky, posudky znalců, atp.),
za každého jednatele 1. výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců (výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad státu, jehož je jednatel občanem, vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem. Jestliže tento stát příslušný výpis z evidence 14

trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, předloží se čestné prohlášení učiněné jednatelem před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, jehož je občanem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu), 2. čestné prohlášení jednatele, že a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) splňuje podmínky provozování živnosti podle § 6 zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a nenastala u něho skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle § 8 zák.č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, c) splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku; d) podpis musí být úředně ověřen, V případě, že rejstříkový soud zjistí formální chyby vašeho návrhu na zápis společnosti, vyžádá si opravu nebo doplnění tohoto návrhu. Podstatné je, že tímto aktem neztratíte zcela svoje původní pořadí (číslo jednací) ve frontě čekatelů na zápis. Zápis společnosti do obchodního rejstříku Na zápis společnosti do obchodního rejstříku se čeká až půl roku (záleží na rejstříkovém soudu). O zapsání společnosti do obchodního rejstříku dostanete od rejstříkového soudu Rozhodnutí o zápisu, které je doporučeně zasláno do sídla zakládané společnosti. V případě, že toto rozhodnutí pošta vrátí jako nedoručené je stále možno ho na rejstříkovém soudu osobně vyzvednout. Zápisem do obchodního rejstříku fakticky vzniká společnost s ručením omezením a tímto dnem nastává povinnost vést (podvojné) účetnictví. Registrace společnosti u finančního úřadu První z povinností nově vzniklé společnosti je její registrace u místně příslušného finančního úřadu. Případová studie Společnost A, s.r.o. se v písemné dohodě podepsané jednatelem zavázala, že se spol. B, a.s. uzavře smlouvu na dodání 3 až 5 počítačů určité značky. V dohodě je uvedeno, že smlouva bude uzavřena do 1 roku od podpisu této dohody, pokud B, a.s. nejpozději při podpisu smlouvy zaplatí jako zálohu na kupní cenu částku 50 000 Kč. Současně bylo dohodnuto, že B, a.s. má v případě, že A, s.r.o. odmítne smlouvu uzavřít, právo požadovat pouze smluvní pokutu 150 000 Kč. Právo na zaplacení této smluvní pokuty se promlčí v promlčecí době 1 rok od jejího vyúčtování. Byla dohoda uzavřena platně? Za předpokladu, že by dohoda byla platnou smlouvou, jaké by měla spol. B, a.s. právní nároky?

15

Řešení případové studie Uvedené společnosti uzavřely smlouvu o uzavření budoucí smlouvy podle § 289 ObchZ, protože jejich dohoda je písemná a obsahuje všechny podstatné části v tomto ustanovení stanovené: závazek alespoň jedné strany uzavřít budoucí smlouvu, v níž bude budoucí smlouva uzavřena (1 rok od podpisu smlouvy o uzavření budoucí smlouvy) a vymezení předmětu plnění budoucí smlouvy alespoň obecným způsobem (3 až 5 počítačů určené značky). Závazek uzavřít budoucí smlouvy je podmíněn splněním závazku oprávněného zaplatit zálohu na kupní cenu. Podmíněné uzavření smlouvy umožňuje § 36 ObchZ a obchodní zákoník je nevylučuje. Strany se dohodly, že oprávněná strana má v případě neuzavření budoucí smlouvy právo pouze na smluvní pokutu v dohodnuté výši. Ustanovení § 290 odst. 2 upravující důsledky neplnění povinnosti zavázané smluvní strany budoucí smlouvu uzavřít je dispozitivní povahy, takže umožňuje, aby strany dohodou právo požadovat určení obsahu smlouvy soudem, popřípadě náhradu škody vyloučily, což se v uvedené dohodě stalo. Jediná část ujednání stran ve smlouvě je v rozporu s obchodním zákoníkem, a to ujednání o jednoroční promlčecí době pro právo na zaplacení smluvní pokuty. Obchodní zákoník stanoví promlčecí dobu 4 roky, pokud zákon pro určitý případ nestanoví něco jiného (§ 397). Pro právo na zaplacení smluvní pokuty není jiná promlčecí doba stanovena. Zákonnou promlčecí dobu nelze ani dohodou zkrátit, protože § 397 ObchZ je kogentní (§ 263 odst. 1). Z uvedeného vyplývá, že smlouva je platná a neplatné je pouze ujednání o jednoroční promlčecí době. Za zákonem stanovených podmínek by měla spol. B nárok pouze na zaplacení smluvní pokuty.

16

4. Obchodní závazkové vztahy Cíle: - procvičení témat: 1. vznik závazků v obchodním právu 2. změna a zánik závazků v obchodních vztazích 3. zajištění závazků dle právní úpravy obchodního zákoníku 4. závazky z porušení práva v obchodním právu - orientuje se v právních předpisech obchodního práva - vysvětluje pojmy z oblasti obchodního práva - aplikuje a následně interpretuje jednotlivá ustanovení obchodního zákoníku - řeší jednoduché případy z oblasti obchodního práva - aplikuje teoretické znalosti z oblasti obchodní smluvní agendy na realitu subjektu praxe - sestavuje jednoduché smlouvy podle obchodního zákoníku Pomůcky: - obchodní zákoník, - učební text: PAZDERSKÁ, I., VESELÁ, R. Obchodní právo. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. Zadání

Vyučující předloží studentům krátké případové studie, seznámí studenty s příslušnou legislativou a zadá jim řešení případových studií v oblasti obchodních závazkových vztahů. Případové studie jsou zaměřeny na předmět podnikání subjektů, u kterých studenti vykonávají praxi. Ukázka případové studie: Kupující oznamoval vadu zboží e-mailem. Prodávající okamžitě vyslal odborníky k odstranění vady a uvedl zařízení do požadovaného stavu. Tuto skutečnost lze prokázat. Později kupující uplatnil u prodávajícího smluvní pokutu sjednanou pro případ výskytu vady. Prodávající úhradu smluvní pokuty odmítl s tím, že e-mailové sdělení není řádnou reklamací. Kupující naopak tvrdil, že oznámení bylo nepochybně doručeno. Potvrzení dopisem považoval za zbytečnou formalitu. Uveďte svoji představu o řešení sporu. Výstupem tohoto cvičení budou návrhy na řešení případových studií. Návrhy budou uloženy v adresáři studenta.

Případová studie č. 1

Společnost Gala, a. s. (dále jen prodávající) má na základě kupní smlouvy uzavřené dne 5.2.2003 s podnikatelem Josefem Zídkem (dále jen kupující) pohledávku z titulu kupní ceny

120.000 Kč, kterou byl kupující povinen zaplatit do 14 dnů po dodání zboží. Kupující má podle téže smlouvy vůči prodávajícímu právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 35.000 Kč za prodlení s dodáním zboží. Zboží měl prodávající dodat do 30.5.2003, učinil tak opožděně až 10.7.2003. (Oba nároky považujte za prokázané. Stejně tak považujte za prokázané, že kupující od smlouvy i přes velké prodlení prodávajícího neodstoupil.) Protože kupující kupní cenu nezaplatil ani po několika výzvách, uplatnil prodávající svoji pohledávku 120.000Kč žalobou doručenou příslušnému soudu dne 28.5.2007. V odpovědi na žalobu kupující uplatnil dne 15.9.2007 jako protinárok vůči žalujícímu svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty 35.000 Kč. Žalující vznáší námitku promlčení práva žalovaného na zaplacení smluvní pokuty s odůvodněném, že k prodlení s dodáním zboží došlo 1.6.2003, takže v den uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty u soudu (15.9.2007) již bylo toto právo promlčeno. a) Posuďte, zda žalujícím vznesená námitka promlčení práva žalovaného na zaplacení smluvní pokuty je oprávněná. Své závěry právně odůvodněte. b) Posuďte, zda bude námitka promlčení oprávněná, jestliže kupující proti pohledávce žalujícího v odpovědi na žalobu uplatní 15.9.2007 jako protinárok svoji pohledávku 80.000Kč na náhradu škody, kterou mu žalující způsobil na nákladním autě při autonehodě. Vycházejte z předpokladu, že žalovaný se o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě dozvěděl 1.6.2003. Své závěry právně odůvodněte.

Řešení případové studie č. 1 a) Případ je třeba posoudit podle § 404 ObchZ. Právo žalovaného na zaplacení smluvní pokuty bylo žalovaným uplatněno jako protinárok vůči nároku žalujícího na zaplacení kupní ceny. Oba nároky se vztahují k téže smlouvě, tj. ke kupní smlouvě mezi žalujícím a žalovaným z 5.2.2003. Za této podmínky přestává u práva na zaplacení smluvní pokuty, uplatněného jako protinárok, běžet promlčecí doba dnem, kdy bylo zahájeno soudní řízení ohledně práva na zaplacení kupní ceny, proti němuž protinárok směřuje. Promlčecí doba pro obě práva činí 4 roky (§ 397 ObchZ). Promlčecí doba práva na zaplacení kupní ceny počala běžet ode dne, kdy měl být závazek splněn (§ 392 odst. 1 ObchZ), tj. ode dne 24.7.2003. Právo na zaplacení kupní ceny nebylo v době doručení žaloby soudu (28.5.2007) promlčeno. Právo na zaplacení smluvní pokuty je právem z porušení povinnosti dodat zboží včas a promlčecí doba u něho začala běžet dnem, kdy byla povinnost porušena, tj. dnem 1.6.2003 (§ 393 odst. 1 ObchZ). Měla by tudíž skončit dne 1.6.2007. Dne 28.5.2007 však došlo ke stavení běhu promlčecí doby jak práva žalujícího na zaplacení kupní ceny (§ 402 ObchZ), tak práva žalovaného na zaplacení smluvní pokuty uplatněného v soudním řízení jako protinárok (§ 404 odst. 1 ObchZ). Z těchto důvodů není námitka žalujícího, že je právo žalovaného na zaplacení smluvní pokuty promlčené, oprávněná. b) V tomto případě (na rozdíl od případu předcházejícího) není splněna základní podmínka aplikace § 404 odst. 1 ObchZ. Nárok žalujícího na zaplacení kupní ceny a nárok žalovaného na náhradu škody způsobené mu žalujícím na nákladním autu nejsou nároky, které se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání. Proto u práva na náhradu škody nedošlo jeho uplatněním jako protinároku ke stavení běhu promlčecí doby. Podle § 404 odst. 2 ObchZ se takový protinárok považuje za uplatněný v den, kdy byl v soudním řízení podán návrh na jeho projednání. K návrhu v posuzovaném případě došlo dne 15.9.2007. Podle zadání se 18

poškozený o škodě a o tom, kdo je povinen škodu nahradit dozvěděl dne 1.6.2003. Proto promlčecí doba začala běžet od tohoto dne (§ 398 ObchZ) a skončila dne 1.6. 2007. V den, kdy byl u soudu podán návrh na projednání nároku na náhradu škody jako protinároku, tj. 15.9.2010, bylo již právo žalovaného na náhradu škody promlčeno marným uplynutím promlčecí doby 4 roků. Z těchto důvodů je námitka žalujícího, že je právo na náhradu škody uplatněné jako protinárok promlčené, oprávněná. Ze zadání jednoznačně neplyne, že ke škodě na nákladním autě došlo v souvislosti s podnikatelskou činností žalujícího a žalovaného a že jsou tak u pohledávky na náhradu způsobené škody dány podmínky pro aplikaci obchodního zákoníku. Není proto vyloučeno posuzovat v tomto případě promlčení pohledávky žalovaného podle občanského zákoníku. Aplikace § 404 odst. 2 je pak vyloučena. Občanský zákoník nemá ustanovení obdobné citovanému ustanovení obchodního zákoníku. Proto je třeba námitku promlčení posoudit podle jeho obecných ustanovení upravujících promlčení. Podle § 112 ObčZ dochází ke stavení běhu promlčecí doby za podmínky, že věřitel uplatní právo u soudu v promlčecí době. Poškozený se o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá podle zadání dozvěděl 1.6.2003. Z toho jednoznačně plyne, že bylo žalovaným dne 15.9.2007 uplatněno právo promlčené, takže žalujícím vznesená námitka promlčení je oprávněná. Vzhledem k uvedenému je možné i takovou odpověď hodnotit jako správnou, ovšem za podmínky, že bude v uvedeném smyslu odůvodněna. Z formulace zadání - právo na zaplacení smluvní pokuty i právo na náhradu škody bylo uplatněno jako protinárok – plyne, že při posuzování podle obchodního zákoníku nelze aplikovat ustanovení § 388 odst. 2 ObchZ.

Případová studie č. 2 Objednatel Ara, k.s. uzavřel se zhotovitelem Berta, s. r. o. smlouvu o dílo na rekonstrukci střechy na nemovitosti objednatele. Dílo bylo zhotovitelem ve smluveném termínu splněno, předáno objednateli, který za ně zaplatil zhotoviteli sjednanou cenu. Bezprostředně poté nastaly deště, střecha protekla a došlo k poškození bytů, které se nacházely v nejvyšším patře. Objednatel, aniž by vady díla reklamoval, nechal si je opravit společností Odo, s. r. o. Následně se obrátil na zhotovitele a žádá, aby mu uhradil: 1. škodu vzniklou mu tím, že musel společnosti Odo, s. r. o. zaplatit za opravu střechy a 2. škodu vzniklou na bytech pod střechou. Posuďte, zda jsou oba uplatněné nároky objednatele po právu (vycházejte z předpokladu, že zhotovitel za vady díla odpovídá). Své závěry právně odůvodněte.

Řešení případové studie č. 2

1) Požadavek na náhradu škody vzniklý tím, že objednatel zaplatil společnosti Odo, s. r. o. za opravu střechy, není po právu. Ustanovení § 564 ObchZ ve spojení s § 440 odst. 2 ObchZ vylučují, aby uspokojení některého z nároků z vad (v tomto případě z vad díla) bylo dosaženo uplatněním nároku z jiného právního důvodu. Zhotovitel měl tudíž vůči objednateli uplatnit práva z odpovědnosti za vady a žádat opravu střechy (případně uplatnit jiný nárok

19

z odpovědnosti za vady díla) na něm. Z titulu náhrady škody se tudíž nemůže domáhat uspokojení svého nároku. 2) Druhý uplatněný nárok je po právu. Práva z odpovědnosti za vady jsou sice základními právy, která zhotoviteli vznikají, avšak jejich prostřednictvím nelze vypořádat veškerou újmu, kterou zhotovitel utrpěl vadným plněním. Objednatel může podle § 564 ObchZ ve spojení s § 440 odst. 1 ObchZ požadovat náhradu tzv. další škody, která vznikla vadou díla, v posuzovaném případě tedy náhradu škody způsobenou vadou střechy na bytech pod ní ( škody na malbě, nábytku apod.). (Příklad č. 37, str. 216 a 217 učebnice Sbírka příkladů z obchodního práva, Černá, S. a kolektiv, Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008).

Příklady k řešení 1) Kupující objednal (vystavil návrh smlouvy) 10 ks čerpacích agregátů NCU 80 s dobou plnění I/2011. Prodávající reagoval faxem obsahujícím text: “Vede se v evidenci na rok 2011.” Kupující agregáty velmi potřeboval a proto si v I/2011 koupil náhradou agregáty ZPG 8 Js80. Ve II/2011 prodávající agregáty NCU 80 odeslal kupujícímu. Byl je kupující povinen odebrat, "když objednávku neodvolal"? Viz 43 – 51 obč. zákoníku

2) Pro TV vysílač byla sjednána dodávka zboží – náhradního zdroje. Ve smlouvě bylo sjednáno, že doprava proběhne nákladním autem. Prodávající dokončil zboží 3 dny před koncem dodací lhůty. Nejbližší dopravce “měl auto na cestách po světě”. Zboží bylo proto zasláno jako vagónová zásilka. Bylo řádně splněno? Viz ust. § 324 – 340 obvh. zákoníku

3) Mezi kupujícím a prodávajícím byla sjednána dodávka přímých filtrů Js 50. Pro nedostatek přímých odlitků vyrobil prodávající filtry rohové a dodal je s obloukem, které však šly k účelu smlouvy výborně použít. Kupující tyto filtry nevrátil a ponechal si je. Po měsíci však chtěl kupující filtry vrátit. Musel mu prodávající vyhovět? Viz ust. § 324, § 420 obch. zákoníku

4) Kupující uvedl v objednávce termín IV/2011. Prodávající reagoval potvrzením. Napsal, že potvrzuje celou objednávku a že „termín není sporný – souhlasíme do 31.12.2011“. Posléze po kontraktaci, a to dne 1.7.2006 prodávající zboží expedoval. Kupující byl ochoten si zboží ponechat, neměl však peníze na úhradu. Strany se nemohly dohodnout. Byli jste požádáni o mediaci. Jak byste posoudili tento rozpor? 20

Viz ust. § 43 – 51 obč. zákoníku

5) Prodávající ve svém katalogu uváděl, že poskytuje záruku 18 měsíců. Ve smlouvě se posléze o záruce ani o katalogu nemluvilo. V jaké délce bude moci kupující záruky využít bude-li podnikatel a v jaké délce, pokud je nepodnikatelským subjektem. Viz ust. § 262 odst. 4 obch zákoníku

6) Ve smlouvě uvedl kupující: “Přepravní dispozice sdělíme dodatečně.” Ani po urgencích je však nesdělil. Prodávající zaslal zboží do sídla kupujícího. Postupoval správně? Viz ust. § 370 – 372, § 526 obch. zákoníku

7) Jaký význam má uvedení článku „Význam a účel“ ve smlouvě? Viz ust. § 300 – 302, § 373 - 386 obch. zákoníku 8) Je možná limitace náhrady škody ve smlouvě? Viz ust. § 373 – 386 obch. zákoníku

9) Jaká je odpovědnost za vady zhotovitele za věci převzaté od objednatele (jako „protiplnění“)? Viz ust. § 540 obch. zákoníku 10) Jaké může být spolupůsobení objednatele? Viz mj.: ust. § 539 obch. zákoníku

21

5. Obchodní smlouvy Cíle: - procvičení témat: 1. smlouvy upravené obchodním zákoníkem 2. kupní smlouva podle obchodního zákoníku 3. smlouva o dílo podle obchodního zákoníku 4. smlouva o tichém společenství, smlouvy o skladování a uložení věci 5. smlouvy ve vztahu k dopravním prostředkům dle obchodního zákoníku 6. smlouva o zprostředkování, smlouva mandátní a komisionářská 7. bankovní smlouvy dle obchodního zákoníku - orientuje se v právních předpisech obchodního práva - vysvětluje pojmy z oblasti obchodního práva - aplikuje a následně interpretuje jednotlivá ustanovení obchodního zákoníku - aplikuje teoretické znalosti z oblasti obchodní smluvní agendy na realitu subjektu praxe - sestavuje jednoduché smlouvy podle obchodního zákoníku, zejm. a) kupní smlouvu b) smlouvu o dílo c) smlouvu o tichém společenství d) smlouvu o obchodním zastoupení e) smlouvu o zprostředkování a další smlouvy podle obchodního zákoníku - při sestavování smluv využívá zajišťovací prostředky podle občanského i obchodního zákoníku Pomůcky: - obchodní zákoník, - učební text: PAZDERSKÁ, I., VESELÁ, R. Obchodní právo. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. Zadání Vyučující analyzuje základní problémy obchodních smluv, poté studenti v malých týmech za použití obchodního a občanského zákoníku řeší následující úkoly: 1. Sepisují smlouvy dle obchodního zákoníku. 2. Vyhodnocují rozdíly mezi smlouvou zpracovanou podle obchodního a podle občanského zákoníku a úskalí výběru mezi oběma typy smluv. 3. Provádějí rozbor povinností smluvních stran a odpovědnostních vztahů z vybrané smlouvy. 4. Sestavují nástiny vzorů vybraných smluv pro potřeby subjektu praxe. 5. Při sestavování smluv využívají vhodně zvolené zajišťovací prostředky. Cílem semináře je prohloubení teoretických znalostí z oblasti obchodních smluv a bližší poznání právní reality subjektu praxe. Výstupem tohoto cvičení bude analýza povinností smluvních stran a odpovědnostních vztahů z vybrané smlouvy. Analýza bude uložena v adresáři studenta.

Sestavte jednoduchou kupní smlouvu dle obchodního zákoníku Vzor kupní smlouvy: Kupní smlouva na koupi počítače (podle § 409 a násl. obchodního zákoníku) Článek 1 Smluvní strany

Kupující: Unicorn, s.r.o. Grohova 10, Brno 44 666 IČ 12121213 bankovní spojení: 80088001/2700 telefon: 724 725 777 Zastoupený: Michaelem Jamným Důvod zastoupení: zaměstnanec společnosti a

Prodávající: PC Solution, s.r.o. Elišky Přemyslovny 115, Brno IČ 33445566 bankovní spojení: 12994678/0300 telefon: 777 158 158 Zastoupený: Janem Kovaříkem Důvod zastoupení: zaměstnanec společnosti Článek 2 Předmět plnění 1) Kvalitativní určení: Osobní počítač PC AMD K7 Atlon 4,6GHz, 4*1024 MB SDRAM, HD Seagate 500 GB, FD 3,5" – 1,44 MB, NVIDIA 8800 GT 1024 MB MB, Medium Tower ABC, klávesnice CZ/EN. Barevné provedení: černá věž, monitor a klávesnice. 2) Kvantitativní určení: 40 kusů počítačů uvedených v čl. II.1.

23

Článek 3 Kupní cena Cena je stanovena ve výši 19 800,- Kč za jeden kus počítače a je v ní zahrnuta DPH a cena dopravy do místa plnění. Článek 4 Doba plnění Prodávají je povinen dodat smluvené zboží v době od 12. 10. 2010 do 26. 10. 2010; před touto dobou může prodávající dodat zboží jen po předchozím písemném souhlasu kupujícího.

Článek 5 Všeobecné dodací podmínky 1) Prodávající je povinen zboží zabalit takto: Jednotlivé komponenty budou baleny v pevných kartónových krabicích s vloženými polystyrénovými ochranami proti pohybu a s obalem chránícím proti vzdušné vlhkosti. 2) Dodání zboží: Zboží bude dodáno jeho připravením k převzetí a jeho převzetím kupujícím v jeho provozovně v ulici U Rynku 43, Brno. 3) Přechod vlastnictví ke zboží: Kupující nabývá vlastnictví ke zboží jeho převzetím od prodávajícího; převzetí bude prokázáno datovaným podpisem na kterémkoliv průvodním dokladu. 4) Zaplacení kupní ceny: Prodávající je oprávněn fakturovat kupní cenu až po dodání zboží a fakturu vystaví do 5 dnů po dodání zboží. Faktura musí obsahovat: označení faktury a její číslo, firmu (obchodní jméno) a sídlo prodávajícího i kupujícího, uvedení množství dodaného zboží a den jeho dodání, bankovní spojení prodávajícího, cenu dodaného zboží, fakturovanou částku, údaj splatnosti faktury. Kupující je povinen zaplatit fakturu do 15 dnů od jejího doručení. Kupující je oprávněn fakturu do data splatnosti vrátit, pokud obsahuje nesprávné cenové údaje nebo neobsahuje některou z dohodnutých náležitostí. 5) Podstatné porušení smlouvy: Smluvní strany pokládají za podstatné porušení smlouvy nedodání zboží ani do 1 dne po uplynutí dodací lhůty a též nedodání náhradního zboží podle záručních podmínek do 3 dnů po vrácení vadného zboží.

24

Článek 6 Záruka Prodávající prohlašuje, že zaručuje dohodnuté vlastnosti zboží podle záručních podmínek, které jsou přiloženy k této smlouvě, a to po dobu 24 měsíců.

Článek 7 Smluvní pokuta a úroky z prodlení Nedodá-li prodávající zboží ani do 1 dne po uplynutí dodací lhůty, zaplatí kupujícímu smluvní pokutu 300,- Kč za 1 kus nedodaného počítače a každý den prodlení; zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok kupujícího na náhradu škody v částce převyšující zaplacenou smluvní pokutu. Stejnou pokutu zaplatí prodávající při nedodání náhradního zboží podle záručních podmínek do 3 dnů po vrácení vadného zboží, a to za každý kus náhradního zboží a den prodlení. Nezaplatí-li kupující kupní cenu včas, je povinen zaplatit prodávajícímu úrok z prodlení ve výši 0,05 % z nezaplacené částky. Článek 8 Další ujednání Tato smlouva může být měněna nebo doplňována jen v písemné formě. Tato smlouva je vyhotovena ve 4 stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdržela 2 vyhotovení.

V………..………..dne …………………. ....................... kupující

.......................... prodávající

Sestavte jednoduchou smlouvu o dílo dle obchodního zákoníku

Sestavte jednoduchou o tichém společenství

Případová studie č. 1

25

Podnikatel Jiří Hlušička vystavil pro svého obchodního partnera Karla Nováka vlastní směnku. Směnka obsahovala náležitosti stanovené platnou právní úpravou s výjimkou směnečné sumy. Podnikatelé se dohodli, že Karel Novák výši směnečné sumy doplní až po zjištění, jak vysoká je dlužná částka Jiřího Hlušičky, nejvýše do částky 500.000 Kč. V době splatnosti směnky ji k zaplacení předložil Josef Vacek, na něhož Karel Novák směnku indosoval. Josef Vacek nebyl v žádném obchodním spojení s Jiřím Hlušičkou a ve směnce vyplnil částku 750.000 Kč, tedy částku podstatně vyšší než bylo dohodnuto. Jiří Hlušička odmítl částku 750.000 Kč Josefovi Vackovi zaplatit. a) Byla směnka vystavená Jiřím Hlušičkou platná? Své závěry právně odůvodněte. b) Za předpokladu, že je směnka platná, je po právu odmítnutí Jiřího Hlušičky směnku zaplatit, popřípadě za jakých podmínek? Své závěry právně odůvodněte. Řešení případové studie č. 1

a) Podle § 75 části II zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) musí vlastní směnka obsahovat v tomto ustanovení uvedené náležitosti. Z § 77 ZSŠ v této části pak vyplývají odkazy, na základě kterých budou na směnky vlastní aplikována ustanovení týkající se cizích směnek. Z odst. 2 tohoto ustanovení vyplývá, že se na vlastní směnku bude vztahovat i § 10 části I ZSŠ. Ten umožňuje, aby výstavce na směnce neuvedl všechny náležitosti a vystavil tzv. blankosměnku. Tuto zákonem danou možnost Jiří Hlušička využil a jím vystavená směnka, v níž nebyla uvedena směnečná suma, byla platná. Platnou blankosměnku pak Jiří Hlušička indosoval na Karla Nováka, což mu umožňuje § 77 ve spojení s § 11 a násl. ZSŠ. b) Jiří Hlušička nebyl oprávněn odmítnout zaplacení směnečné sumy 750.000 Kč, kterou na směnce vyplnil Josef Vacek. K proplacení byla předložena platná směnka, která byla splatná. Skutečnost, že směnečná suma byla vyplněna podstatně vyšší než bylo ujednáno mezi Jiřím Hlušičkou a Karlem Novákem, nezpůsobuje neplatnost směnky. Dohoda o vyplnění blankosměnky může být zcela neformální, zákon pro ni nestanoví žádné náležitosti. Podle § 10 ZSŠ v případě, že neúplná směnka nebyla vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se majiteli směnky namítat, že tato ujednání nebyla dodržena. Možnost takovou námitku uplatnit § 10 ZSŠ připouští pouze v případě, že Jiří Hlušička prokáže, že Josef Vacek jako majitel směnky tuto nabyl ve zlé víře (např. zneužil blankosměnku tím, že ji vědomě vyplnil na vyšší směnečnou sumu) nebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí (např. porušil základní opatrnost, kterou zachovává každý rozumný člověk).

Případová studie č. 2

Josef Novák a Josef Vopička z Horního Nedvězíčka se živí tím, že pro své sousedy a známé z okolních vesnic provádějí jeden zednické a druhý klempířské práce. Žádný z nich si dosud pro výkon těchto činností neopatřil živnostenské oprávnění. Josef Novák nezaplatil Josefu Vopičkovi za subdodávku klempířských prací (výměna okapů) při rekonstrukci chaty, kterou si u Josefa Nováka objednal jeden z místních chatařů. Když marně uplynul 2. duben 2004, kdy měl Josef Novák podle dohody s Josefem Vopičkou za klempířské práce v ceně 80.000 Kč zaplatit, snažil se Josef Vopička dlouho řešit záležitost domluvou. Po řadě marných 26

pokusů podal 1. dubna 2008 žalobu, v níž se domáhá na Josefu Novákovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení. Při obraně žalovaný Novák uvádí, že pro žalobu není právní důvod, protože jak smlouva o dílo, tak smlouva o subdodávce klempířských prací jsou neplatné, neboť byly uzavřeny při činnosti, k níž neměli ani žalobce, ani žalovaný příslušné živnostenské oprávnění. I kdyby smlouvy byly platné, vymáhaný dluh je již promlčen. Posuďte oba argumenty žalovaného. Své závěry právně odůvodněte. Řešení případové studie č. 2 Ze zadání vyplývá, že Josef Novák a Josef Vopička vykonávají jeden zednické, druhý klempířské práce podnikatelským způsobem (činí tak soustavně, samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost). Na závěru, že jsou podnikateli, nic nemění skutečnost, že podnikají bez živnostenského oprávnění, resp. že provozují neoprávněné podnikání. Podle ustanovení § 3a odst. l ObchZ skutečnost, že určitá osoba podniká bez oprávnění k podnikání, nemá vliv na platnost právního úkonu. Smlouva je tudíž platná a první argument Josefa Nováka není po právu. Pokud jde o námitku promlčení, je třeba nejdříve řešit, jakou povahu má závazkový vztah mezi Josefem Novákem a Josefem Vopičkou. Z citovaného ustanovení § 3a odst. l ObchZ plyne, že tím, že někdo nemá podnikatelské oprávnění, není dotčena ani povaha právního úkonu. Mezi oběma pány – přesto, že podnikali bez příslušného oprávnění vznikl tzv. relativní obchodní závazkový vztah (§ 261 odst. l ObchZ), neboť smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, přičemž je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské (byť neoprávněné) činnosti. Závazkový vztah tudíž podléhá režimu obchodního zákoníku a práva takto vzniklá se promlčují v obecné čtyřleté promlčecí lhůtě (§ 397 OchZ), nikoli tedy v obecné tříleté lhůtě, která se uplatňuje v občanskoprávních vztazích. V době podání žaloby nebyl tudíž nárok Josefa Vopičky promlčen, protože čtyřletá promlčecí lhůta dosud neuplynula. Námitka Josefa Nováka není po právu.

27

6. Cílové dovednosti V oblasti obchodního práva získá student následující odborné dovednosti: -

-

definuje subjekt praxe jako subjekt obchodněprávních vztahů orientuje se v právních předpisech obchodního práva vysvětluje pojmy z oblasti obchodního práva aplikuje a následně interpretuje jednotlivá ustanovení obchodního zákoníku řeší jednoduché případy z oblasti obchodního práva sepisuje společenské smlouvy aplikuje teoretické znalosti o obchodních společnostech na konkrétní podmínky subjektu praxe a ovládá harmonogram jejich založení sepisuje žádosti o zápis do obchodního rejstříku a výpis z něho aplikuje teoretické znalosti z oblasti obchodní smluvní agendy na realitu subjektu praxe sestavuje jednoduché smlouvy podle obchodního zákoníku, zejm. f) kupní smlouvu g) smlouvu o dílo h) smlouvu o tichém společenství i) smlouvu o obchodním zastoupení j) smlouvu o zprostředkování a další smlouvy podle obchodního zákoníku při sestavování smluv využívá zajišťovací prostředky podle občanského i obchodního zákoníku

7. Literatura 7. 1 Povinná literatura 1. SLORACH, J, ELLIS, J. Business Law. Oxford, 2006. 456 s. ISBN 978-0-19-9589654. 2. PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo I. díl. Praha: Nakladatelství ASPI, 2004. 576 s. ISBN 978-80-7357-525-0.

3. PELIKÁNOVÁ, I. ČERNÁ, S. Obchodní právo II. díl. Praha: Nakladatelství ASPI, 2006. 545 s. ISBN 80-7357-149-8. 4. PAZDERSKÁ, I., VESELÁ, R. Obchodní právo. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011.

5. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 1477 s. ISBN 978-80-7400-354-7. 7.2 Doporučená literatura TOZZI, K., PŘIDALOVÁ, E. Legal English. Praha: Linde Praha, a.s., 2004. ISBN 80-7201507-9.

8. Anglická slovní zásoba Odborná slovní zásoba je uložena na školní síti: J:\EPI\epi_2011_2012\a32_odborna_slovni_zasoba Ukázka: obchodní závazkový vztah

business obligation

You must fulfil your tasks because your Business obligation dictates you to do so.

podnikání

enterprise

This enterprise takes a lot of my time.

podnik

enterprise, business

I have run this enterprise for three years.

podnikatel

businessman, contractor

Businessman makes a lot of money.

obchodní majetek

business assets

You must take care of the business assets.

čistý obchodní majetek

net assets

Our net assets are very vast.

vlastní kapitál

equity

Each company has its own equity.

obchodní firma

business company

His business collapsed.

prokura

procuration

Without a procuration you can not act instead of him.

obchodní tajemství

trade secrets

You can not tell anybody our trade secrets.

podnikání zahraničních osob

foreign people business

Foreign business people are a highly discussed topic these days.

company

majetková účast zahraničních ownership interest of foreign Ownership interest of foreign osob people people causes many people a lot of trouble.

v českých osobách

právnických in the Czech legal entities

You can find him in Czech legal entities.

obchodní rejstřík

Business Register

My company is listed in Business Register.

hospodářská soutěž

business competition, She won that economic competition competition.

nekalá soutěž

unfair competition

We lost due competition.

družstvo

cooperative, association

We created cooperative.

založení společnosti

establish the company

This company was established 20 years ago.

společenská smlouva

articles of incorporation

We agreed on articles of incorporation

zakladatelská smlouva

establishment contract

The establishment contract was signed yesterday.

zakladatelská listina

deed of foundation

This document is deed of foundation.

stanovy společnosti

articles of company

He acted against articles of company.

základní kapitál

basic capital

There is no need for basic capital in this business.

business

to

unfair

housing

zvýšení a snížení základního increase and decrease in Increase and decrease in kapitálu basic capital basic capital is up to the management. vklad společníka

Investment partnership

Peter’s investment partnership was very low.

podíl

share

I want to buy a share of this company.

obchodní podíl

business share

I have a business share in this company.

akcie

shares

Buying shares is not my cup of tea.

31

orgány ve společnosti

institutions in the business Institutions in the business company company are much differentiated.

nejvyšší orgán

supreme organ of a business Supreme body is above all. company, supreme body

statutární orgán

statutory organ of a business Statutory body in company, statutory body company acts independently.

this very

kontrolní orgán

control organ of a business Review body company, review body responsibility.

great

rezervní fond

reserve fund

The reserve fund makes me feel safe.

zrušení společnosti

dissolution of a company

Dissolution of that company came very suddenly.

fúze

fusion, merger

Fusion of this company was inevitable.

převod jmění na společníka

transfer of assets to the Many people use transfer if business partner assets to the business partner these days.

likvidace společnosti

liquidation of a company, Liquidation of this company dissolution of a company was executed very drastically.

zánik společnosti

extinction of a company

32

has

Extinction of that company was just a matter of time.

9. Elektronický kontrolní test El. kontrolní test mají studenti k dispozici na portálu pro občanské a obchodní právo: http://is.vos.cz/testy2/prac/jx/.

ZÁVĚR Tato učební pomůcka si kladla za cíl procvičit srozumitelnou a přehlednou formou základy právní úpravy obchodního práva tak, aby student navázal na již získané poznatky z práva občanského a rozšířil si je o další informace potřebné k rozvoji znalostí soukromého práva.

34