Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Cvičení z občanského práva

Vypracovala: JUDr. Radomíra Veselá

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1. Popis obsahu studia občanského práva .................................................................................. 4 2. Občanské právo a jeho základní pojmy.................................................................................. 5 3. Jednotlivé druhy právních úkonů ........................................................................................... 6 4. Případové studie ze zvláštní části občanského zákoníku ....................................................... 6 5. Základní instituty občanského práva.………………………………………………………25 7. Literatura ................................................................................................................................ 6 8. Anglická slovní zásoba.......................................................................................................... 6 9. Kontrolní test......................................................................................................................... 6 ZÁVĚR....................................................................................................................................... 6

ÚVOD Cvičební text navazuje na učební text: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011, přičemž jeho cílem je procvičit znalosti získané při výuce občanského práva hmotného. Tato didaktická pomůcka má studentovi pomoci na základě nabytých znalostí aplikovat ustanovení občanského práva hmotného na konkrétní situace z reálné praxe. Při jejich řešení se studenti zdokonalí v práci s právní normou a budou dále rozvíjet své praktické dovednosti.

Studenti mají dále možnost využít další doporučenou literaturu a zejména portál pro občanské a obchodní právo: http://is.vos.cz/testy2/prac/jx/.

3

1. Popis obsahu studia občanského práva Cvičení navazují na následující témata: 1. předmět občanského práva a jeho základní zásady 2. občanskoprávní skutečnosti 3. účastníci občanskoprávních vztahů 4. zastoupení a jeho formy 5. právní úkon 6. čas jako objektivní právní skutečnost 7. pojem vlastnictví 8. držba a detence 9. spoluvlastnictví a jeho formy 10. věcná práva k věci cizí 11. obecná odpovědnost za škodu a předpoklady jejího vzniku 12. rozsah a způsob náhrady škody 13. zvláštní odpovědnost 14. bezdůvodné obohacení 15. vznik, změna a zánik závazkového vztahu 16. zajištění závazků 17. smluvní typy 18. spotřebitelská smlouva 19. kupní smlouva 20. darovací smlouva 21. smlouva o dílo 22. nájemní smlouva a její typy 23. otázky nájmu bytu 24. ochrana osobnosti 25. dědické právo a ochrana oprávněného dědice Každý student si zavede pod svým jménem adresář s názvem – obc_pravo. Do tohoto adresáře bude průběžně ukládat úkoly. Vzor:

2. Občanské právo a jeho základní pojmy Cíle: - procvičení témat:

-

1) předmět občanského práva a jeho základní zásady 2) občanskoprávní skutečnosti 3) účastníci občanskoprávních vztahů 4) zastoupení a jeho formy orientace v právních předpisech občanského práva hmotného analýza pojmů z oblasti občanského práva hmotného aplikace a interpretace jednotlivých ustanovení z občanského zákoníku

Pomůcky: občanský zákoník, učební text: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. Zadání 1. Popis literatury, systému práce, požadavků na průběžnou práci, obhajobu průběžné práce, požadavků na zápočet. 2. Zavedení adresářové struktury. 3. Vyučující předloží studentům případové studie a úkoly. Následně spolu se studenty aplikuje na reálnou praxi teoretické znalosti z následujících oblastí: - předmět občanského práva a jeho základní zásady, - občanskoprávní skutečnosti, - účastníci občanskoprávních vztahů, - zastoupení a jeho formy, - definice pojmů z obecné části občanského práva, - aplikace teoretických poznatků na realitu subjektu praxe. na případové studie: -

z vlastní praxe a dále z příručky pro seminární výuku občanského práva hmotného: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009.1692 s. ISBN 978-80-7357395-9 . Studenti pracují v malých týmech. Cílem cvičení je pomoci studentům pochopit pojmový aparát z obecné části občanského práva hmotného na řešení praktických příkladů. Výstupem cvičení bude vytvořená případová studie z vlastní praxe, ve které student aplikuje výše uvedené oblasti. Případová studie bude uložena v adresáři studenta. Kontrolní otázky 1) Co ochraňuje občanské právo? 2) Jaké je podle občanského práva vlastnictví? 3) Mezi kým upravuje občanské právo majetkové vztahy? 5

4) Kde je stanoveno, že občanské právo je právem soukromým? 5) Mohou si účastníci občanskoprávních vztahů upravit vzájemné povinnosti jinak, než je stanoveno v zákoně? 6) Jak zní obecný zákaz zneužití práv a povinností? 7) S čím musí být vykonávané právo v souladu? 8) Definujte dobré mravy. 9) Vysvětlete pojem rozpor s dobrými mravy. 10) Je v rozporu s dobrými mravy: a) smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení? b) výkon práva, jehož účelem je poškození práva jiného a jehož výkon neslouží k dosažení hospodářského cíle? c) Když vlastník pozemku od začátku věděl o neoprávněné stavbě, bez vážného důvodu se u soudu nebo stavebního úřadu nedovolával zastavení stavebních prací a bránit se začal až po dokončení stavby? d) Jestliže se spolupracovník domáhá, aby mu nabyvatel předal získaný spoluvlastnický podíl, a to až po roce půl od doby, kdy se spoluvlastník dozvěděl o porušení svého předkupního práva? e) Jestliže pronajímatel stále trvá na výpovědi z nájmu bytu z důvodu neplacení nájmu za dobu delší než 3 měsíce, i když důvodem neplacení byla těžká sociální situace nájemce, ale v době soudního řízení bylo již nájemné zaplaceno? f) Pokud je smluvní pokuta sjednána ve výši desetinásobku dohodnuté ceny díla? g) Jestliže je ve smlouvě o půjčce domluvený úrok 10 = z půjčené částky, přičemž půjčená částka musí být vrácena následující den po uzavření smlouvy? h) Úrok ve výši 60 % z dlužné finanční částky za rok? 11) Co sleduje občanský zákoník ustanovením § 3 odst.1 o dobrých mravech? 12) Které právo má přednost při střetu osobního a vlastnického práva? 13) Je možné nepřiznat výživné dítěti, které se chová vulgárně nebo natolik nevhodně, že je to až v rozporu s dobrými mravy vůči výživou povinnými rodiči? 14) Je uplatnění práva na úrok z prodlení v rozporu s dobrými mravy, jestliže existence dluhu mezi účastníky sporná a je o ní rozhodováno v soudním řízení? 15) Mohou spoluvlastníci domu rozhodnout většinou, že spoluvlastníkovi zaniká právo na užívání domu ve společném domě, 16) Lze někomu na základě dobrých mravů založit právo? 17) K jakému okamžiku se posuzuje, jestli právní úkon není v rozporu s dobrými mravy?

6

18) Pokud by bylo ve smlouvě sjednáno, že úrok z prodlení činí 104 % ročně je neplatná celá smlouva, nebo jen ta část smlouvy, která přesahuje obvyklý úrok a byla by v rozporu s dobrými mravy? 19) Jak zní zásada prevence podle které se mají odstraňovat rozpory? 20) U jakého orgánu je možné se dovolat ochrany majetkových práv? 21) Jakými způsoby může vzniknout zastoupení: 22) Potřebuje manžel písemnou plnou moc k tomu, aby mu vyplatili manželčinu mzdu? 23) Jaký je rozdíl mezi opatrovníkem a poručníkem? 24) Kdo odpovídá zastoupenému za splnění příkazu, jestliže se zástupce nechá zastoupit? 25) Co musí obsahovat plná moc? 26) Komu může být udělena plná moc? 27) Jak musí jednat vícero zmocněnců? 28) V jakých případech musí být plná moc písemná? 29) Kdy se písemná plná moc stává účinnou? 30) Jak zaniká plná moc? 31) Kdy plná moc nezaniká smrtí zmocnitele? 32) Jaké jsou neodkladné úkony zmocnitele? 33) Do kdy může zmocnitel odvolat plnou moc?

Případová studie Občan P. N., bytem Kolín, Pražská 21, odjel dne 8.2.1998 na návštěvu přátel do Znojma. Několika osobami byl spatřen při cestě na nádraží. Do Znojma však nikdy nedocestoval Pátrání po něm bylo bezvýsledné, a proto byla jeho nezvěstnost oznámena na policii ČR. Ani policejní vyšetřování nevedlo k žádnému výsledku. Proto byla věc v roce 2000 policií odložena. V průběhu vyšetřování bylo zjištěno, že P.N byl 67 let stár, byl v dobrém zdravotním stavu, nebyl závislý na užívání žádných leků. Nebyl ženatý. Neměl děti ani sourozence.Jeho rodiče již zemřeli. V době svého zmizení žil již delší dobu s družkou. Byl majitelem činžovního domu, který pronajímal. Plnou moc ke správě domu udělil občanu P.K. Rozsah udělené plné moci byl omezen výslovným zákazem uvedenou nemovitost zcizit. 1.

Analyzujte po právní stránce popsaný případ ke dnešnímu dni, navrhněte družce nezvěstného odpovídající řešení. Návrh řešení opřete o příslušná ustanovení zákona.

2.

Vysvětlete právní osud plné moci, kterou udělil nezvěstný správci domu.

Řešení případové studie

7

1. otázka Družce lze doporučit, aby podala návrh na zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Hmotně-právní předpoklad řízení o prohlášení za mrtvého stanoví § 7 odst. 2. druhá věta OZ ( Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije ). Řízení o prohlášení za mrtvého upravuje občanský soudní řád v § 195 an. o.s.ř. 3. otázka Plná moc udělena správou domu zanikne až pravomocným rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého.

Sestavte jednoduchou plnou moc. Plná moc

Já .............................., datum narození ....................... bytem .................................,

ZMOCŇUJI

pana/paní ..............................., datum narození ...................... bytem ................................., k zastupování ve všech záležitostech a jednáních před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy a dále ve všech záležitostech a jednáních s právnickými a fyzickými osobami, dále jednat mým jménem, činit veškeré úkony včetně podávání písemných návrhů a žádostí, podávat i vzdávat se řádných a mimořádných opravných prostředků v rámci soudních, správních i či jiných řízení, přijímat plnění nároků a vymáhat neplnění povinností třetích osob, případně se nároků vzdávat, uzavírat smíry a narovnání. Tato plná moc se uděluje na dobu neurčitou.

V ..................... dne ....................

.................................. Zmocnitel

Prohlašuji, že výše uvedené zmocnění přijímám: 8

V ..................... dne ....................

.................................. Zmocněnec

9

3. Jednotlivé druhy právních úkonů Cíle: - procvičení témat: 1. právní úkon 2. čas jako objektivní právní skutečnost 3. vznik, změna a zánik závazkového vztahu 4. zajištění závazků 5. věcná práva - orientace v právních předpisech občanského práva hmotného - analýza pojmů z oblasti občanského práva hmotného - aplikace a interpretace jednotlivých ustanovení z občanského zákoníku - řeší jednoduché případy z oblasti občanského práva v návaznosti na realitu subjektu praxe - rozlišuje jednotlivé druhy právních úkonů a srovnává je dle závažnosti

Pomůcky: občanský zákoník učební text: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011.

Zadání Studenti opět pracují v malých týmech. Mají k dispozici občanský zákoník a řeší odpovědi na následující otázky: 1. 2. 3. 4.

Co znamená pojem právní úkon, jaké musí mít náležitosti? Kdy je právní úkon relativně a kdy absolutně neplatný? Jakou formu a za splnění jakých podmínek může mít právní úkon? Co je to odporovatelnost? Atd.

K zodpovězení a pochopení shora uvedených otázek jim vyučující pomáhá praktickými příklady z vlastní praxe a dále využívá příručku pro seminární výuku občanského práva: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 1692 s. ISBN 978-80-7357-395-9. Cílem cvičení je objasnit studentům obecné zásady právních úkonů a jejich uplatnění při řešení praktických příkladů. Výstupem tohoto cvičení zodpovězení výše uvedených otázek, včetně aplikací na praktických příkladech. Práce bude uložena v adresáři studenta. Kontrolní otázky 1) Na základě čeho vznikají občanskoprávní vztahy?

10

2) Co je právní úkon? 3) Co jsou právní skutečnosti? 4)

Jaké známe druhy právních skutečností?

5) Jak dělíme právní úkony z hlediska počtu stran? 6) Jaké náležitosti musí splňovat právní úkon, aby byl platný? 7) Jaký je právní úkon, kterému chybí některý z pojmových znaků? 8) Jaké jsou náležitosti vůle? 9) Jaké jsou náležitosti projevu? 10) Může být projevem vůle: a) stisk ruky, b) přitakání hlavou, c) zničení listiny, d) vědomé opomenutí lhůty, e) mlčení, f) posunková řeč, g) napsaný dopis? 11) Co znamená, jestliže je právní úkon podmíněný? 12) Jaké dva druhy podmínek známe? 13) Je platná podmínka, která je: a) nemožná, b) nedovolená, c) neurčitá? 14) Co je účelem podmínky? 15) Jak musí být učiněn právní úkon? 16) Může se z absolutně neplatného právního úkonu stát úkon platný: a) pokud se použije § 3 odst.1 obč. zákoníku, tedy o dobrých mravech, b) je- li dodatečně schválený, c) pokud odpadla jeho vada? 17) Promlčují se práva a povinnosti z absolutně neplatného právního úkonu?

11

18) Je absolutně neplatný právní úkon neplatný: a) ex tunc, tedy od počátku neboli zpětně b) ex nunc, tedy od okamžiku, kdy nová právní skutečnost nastal, c) až poté, co o absolutní neplatnosti rozhodne soud? 19) Proč jsou subjekty povinny si vrátit všechno, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního úkonu? 20) Je smlouva určitá, když: a) se strany dohodly, že nabyvatelé v případě staroby nebo nemoci poskytnou postupiteli veškeré zaopatření, b) ve smlouvě o převodu nemovitostí není pozemek určen parcelním číslem, názvem obce a katastrálním územím, ve kterém pozemek leží, ale účastníkům smlouvy je jasné, o které nemovitosti se jedná, c) ve smlouvě o převodu bytových jednotek nejsou jednotky přesně označeny tak, jak je vlastník označil, ale jsou označeny v souladu s zápisem v katastru nemovitostí, d) při převodu obchodního podílu není ze smlouvy patrné, zda se jedná o úplatný nebo bezúplatný převod, e) je předmětem zprostředkovatelské smlouvy prodej nemovitosti, která není přesně popsaná tak, jak to vyžaduje katastr nemovitostí, f) je účastní smlouvy špatně označen (např. správným příjmením, ale hovorovým jménem), ale na základě dalších údajů, např. rodného čísla nebo čísla OP, ho lze identifikovat, g) věc, která je předmětem koupě, v době uzavření smlouvy, ještě neexistuje? 21) Jaké formy právních úkonů rozlišujeme? 22) Lze změnit písemnou dohodu slovním ujednáním? 23) Kdy je písemný právní úkon platný? 24) Jestliže právní úkon podepisuje vícero osob, nohou být podepsány na více listinách, 25) Může být podpis nahrazen mechanickým prostředkem? 26) Je platná smlouva o darování nemovitosti, která není podepsána u notáře? 27) Musí být smlouva vždy písemná, pokud se převádí nemovitost? 28) Když dojde ke zničení nebo ztrátě listiny je možné se domáhat právního nároku, který z této listiny vyplýval? 29) Osoba přijala plnění, u kterého nebyla dodržena forma (např. bylo přijato plnění z darovacího slibu, který neměl písemnou formu, jak je stanoven v § 628 odst. 2 obč. zákoníku). Lze přijetí tohoto plnění považovat za bezdůvodné obohacení?

12

30) Jedná se o podpis, když se osoba podepíše: a) jménem a příjmením, b) jménem, c) příjmením, d) znakem, symbolem, e) pseudonymem, f) podpisem, který ale musí být čitelný?

13

4. Případové studie ze zvláštní části občanského zákoníku Cíle: -

-

procvičení témat: 1. smluvní typy 2. spotřebitelská smlouva 3. kupní smlouva 4. darovací smlouva 5. smlouva o dílo 6. nájemní smlouva a její typy 7. otázky nájmu bytu orientace v právních předpisech občanského práva hmotného analýza pojmů z oblasti občanského práva hmotného aplikace a interpretace jednotlivých ustanovení z občanského zákoníku řeší jednoduché případy z oblasti občanského práva v návaznosti na realitu subjektu praxe rozlišuje jednotlivé druhy právních úkonů a srovnává je dle závažnosti sestavuje jednotlivé druhy smluv realizuje úkony související s uplatněním nároků vyplývajících ze smluv

Pomůcky: občanský zákoník, učební text: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. Zadání Vyučující předloží studentům krátké případové studie a studenti následně v malých studijních týmech aplikují teoretické poznatky ze zvláštní části občanského zákoníku na situace z běžného života. Vyučující využívá vlastní zkušenosti z praxe a dále příručku pro seminární výuku občanského práva: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011. FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009.1692 s. ISBN 978-80-7357-395-9. Případové studie jsou zaměřené na situace, které mohou nastat v reálné praxi subjektu praxe, zejména v oblasti uzavírání jednotlivých druhů smluv – smluvního práva. Studenti v průběhu cvičení zpracují: 1. 2. 3. 4.

kupní smlouvu smlouvu o dílo smlouvu o sdružení smlouvu o smlouvě budoucí

Výstupem tohoto cvičení bude vypracovaná kupní smlouva, smlouva o dílo, smlouva o sdružení a smlouva o smlouvě budoucí. Smlouvy budou uloženy v adresáři studenta.

14

Zadání 1. případové studie Dne 31. 1. 2006 se Lukáš A., bytem Praha l, Dlouhá 13, během večerní procházky po Cechově mostě rozhodl zbavit svých luxusních hodinek značky Omega, které mu připomínaly jeho bývalou přítelkyni. Ta ho před nedávném opustila. V okolí mostu nikoho neviděl, proto si nahlas zanadával a prohlásil: „ Ty hodinky už nechci nikdy vidět!" Posléze je hodil na zem. Nevěděl však, že je z mlhy pozorován Robertem R. Ten vyčkal, až se Lukáš A. vzdálí do blízkého podniku v Pařížské ulici, vydal se k místu, kde jmenovaný předtím stál a hodinky ze země zdvihnul. 1) Jaké povinnosti plynou Robertovi R. z občanského zákoníku? Odůvodněte. 2) Kdo se stává novým vlastníkem luxusních hodinek Omega? Odůvodněte. 3) Jak byste řešili situaci, kdyby Robert R., bytem Nad Splavem 345, Rakovník, Lukášovi A. hodinky odcizil a odmítal by je dobrovolně vydat?

Řešení 1. případové studie 1) Lukáš A. projevil svoji vůli vzdát se vlastnického práva k hodinkám zn. Omega, které se tak staly věcí opuštěnou. Jelikož občanský zákoník věci opuštěné neupravuje, budeme aplikovat úst. § 135 odst. l (úpravu vztahující se na věci ztracené ) v návaznosti na § 135 odst. 4. Podle zmiňovaného ustanovení ten, kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Robert R. tak měl povinnost odevzdat hodinky Městskému úřadu pro Prahu l. 2) Opuštění věci (její derelikce) je jednostranným právním úkonem, jímž vlastník projevuje svou vůli nebýt nadále vlastníkem věci, tzn. vůli ji opustit (derelinkvovat). Opuštěním vlastnické právo jejího dosavadního vlastníka zaniká. Podle § 135 odst. 3 platí ustanovení o věcech ztracených přiměřeně i o věcech opuštěných. Tento odkaz není přesný, neboť se týká jen povinností a práv nálezcových. Netýká se však původního vlastníka věci, poněvadž jeho vlastnické právo derelikcí zaniklo a tím samým se jejím vlastníkem stala obec. (neexistuje zde tedy žádné mezidobí, ve kterém by věc byla tzv. věcí ničí - res nullius). Uznána však byla též odpověď plynoucí z doslovné aplikace § 135 odst. l poslední věta. 3) Lukáš A. (žalobce) by měl podat na Roberta R. (žalovaný) tzv. reivindikační žalobu podle 126 odst. l (žaloba na vydání věci).

Zadání 2. případové studie Manželé Příhodovi a manželé Svobodovi vlastní společně - každý pár jednou ideální polovinou - zahradu. Společné jmění ani jednoho z manželských párů není dotčeno smlouvou ani rozhodnutím soudu, které by modifikovaly jeho rozsah nebo okamžik vzniku. Manželé Příhodovi svůj podíl za trvání manželství nabyli koupí, manželé Svobodovi dostali podíl od rodičů manžela darem. Otázky: 1) Uveďte, jakými právními předpisy a jejich ustanoveními se spravují vlastnické vztahy zúčastněných osob k předmětné zahradě a zdůvodněte. 2) Pakliže si manželské páry zahrada fakticky rozdělí (rozdělení se v zápisech katastru 15

nemovitostí neprojeví), uveďte, zda je možné, event. za jakých podmínek, aby každý z párů vydržel vlastnické právo ke „své" části zahrady. Ať zvolíte kladnou či zápornou odpověď, zdůvodněte. 3) Manželé Příhodovi by chtěli využít zahradu (tj. ideální jednu polovinu) jako zástavu, která by měla zajistit úvěr kontrahovaný jejich synem Ondřejem. Uveďte, zda je to možné, event. za jakých podmínek. Odpověď zdůvodněte.

Řešení 2. případové studie 1) Spoluvlastnický vztah obou manželských párů se spravuje ustanoveními občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví (ust. § 137 a n. OZ). Je jisté, že jde o společenství, namnožené vlastnictví. O společné jmění manželů jít nemůže, protože manželské páry nejsou vůči sobě navzájem manžely. Vzájemný vztah manželských párů vůči zahradě nemůže být tedy ničím jiným než podílovým (ideálním) spoluvlastnictvím. Manželé Příhodovi nabyli id. ½ zahrady koupí, takže podle § 143 odst. l písm. a) OZ. je jejich část zahrady součástí jejich společného jmění (nabyli za trvání manželství). Manžele Svobodovi nabyli id. ½ zahrady darem. Úst. § 143 odst. i písm. a) část druhá OZ. vymezující negativně rozsah společného jmění uvádí (kromě jiného) majetek získaný darem. Za této situace není tato část zahrady součástí jejich společného jmění, ale nabyli jí společně, tudíž do podílového (ideálního) spoluvlastnictví (podle § 137 a n. OZ.). Každý z manželů Svobodových je výhradním vlastníkem id. ½ zahrady. 2) Vydržení vlastnického práva není možné, protože všem zúčastněným již vlastnické právo náleží, všichni jsou vlastníky předmětné zahrady. Vlastni věc nelze vydržet. Pro nabytí výhradního vlastnictví k určené (reálné) části zahrady je nutné postupovat podle pravidel o zrušení spoluvlastnictví (a reálném rozdělení věci). 3) Cizí nemovitá věc může být dána do zástavy jen se souhlasem vlastníka (manželů Příhodových) - podle § 161 odst. 2 OZ: manž. Příhodovi mohou využít svou id. ½ zahrady jako zástavu ve prospěch svého syna. Dání do zástavy nezasahuje do práva ostatních spoluvlastníků. Podle judikatury je zastavení podílu na věci možné a zastavení se nepovažuje za hospodaření společnou věcí, proto souhlasu dalších spoluvlastníků (totiž manž. Svobodových) není zapotřebí (neuplatní se pravidla § 139 odst. 2 OZ.) . Zástavní právo vznikne vkladem do katastru nemovitostí (úst. § 157 odst. l OZ.). Protože návrh na vklad musí být doprovozen souhlaseni vlastníka, je zapotřebí k tomu dodržet písemnou formu.

Zadání 3. případové studie Paní Jaroslava Nováková, bytem Praha l, Široká 11 vlastní jednu ideální šestinu domu č.p. 675 postaveného na stavební parcele č. 1234 v Dlouhé ulici , orientační číslo 67, v Praze l a jednu ideální třetinu tohoto pozemku. Obě nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví č. 1234 pro katastrální území Praha - Staré město u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu, pracoviště Praha- město. Sestra paní Novákové, paní Jiřina Krásná, za svobodna Nováková, bytem Úzká 11, Praha l, vlastní rovněž jednu šestinu ideální části uvedených nemovitostí jako její sestra Jaroslava. Paní Jiřina Krásná je vysokého věku, v domě v Dlouhé 67 strávila 30 let života a chtěla by se tam přestěhovat. Zbylé dvě ideální třetiny uvedených nemovitostí vlastní bratr obou dam, pan Josef Novák, bytem Vysoká 11, Praha 7.

16

Za panem Josefem Novákem přijde pan Karel Krátký, bytem Psohlavců 6, Praha 4 a navrhne, že od něj obě ideální třetiny uvedených nemovitostí koupí. Pan Novák potřebuje peníze; protože chce přispět ženatému synovi na koupi domu. Bez rozmýšlení podepíše dne 23. 3. 2005 kupní smlouvu s panem Krátkým a peníze obdrží hotově. Změna podílového vlastníka je zapsána do katastru nemovitostí. Otázky : 1.

Jak mají postupovat obě sestry, když zjistí, že jejich novým spoluvlastníkem je pan Krátký, který se jim při prvním setkání vůbec nelíbí ? V odpovědi tedy popište možné právní úkony obou dam a uveďte, jaký bude obsah těchto úkonů, komu mají být adresovány a do kdy mají být učiněny, aby měly právní následky ničím neohrožené ? Kdo bude řešit případný spor mezi spoluvlastníky o obsahu a účincích těchto právních úkonů ?

2.

V případě, že by bratr Josef chtěl, aby se stal jediným vlastníkem obou nemovitostí a zbylé dvě spoluvlastnice by nechtěly s Josefem uzavřít dohodu o vypořádání spoluvlastnictví, uveaďte, kdo bude jejich spor řešit a jakým způsobem lze spor podle občanského zákoníku vyřešit ? Vycházejte ze stavu, že dům má jediný vchod, jedinou přípojku vody a kanalizace.

3.

Paní Jiřina Krásná ostře nesouhlasí s tím, aby její bratr Josef byl výlučným vlastníkem nemovitostí, byť nabízená cena je velmi solidní a převyšuje výnos z nájemného a dalších plateb od nájemců bytů a nebytových prostorů v domě. Může se paní Krásná nějakým způsobem podle občanského zákoníku žalobě bratra Josefa úspěšně bránit?

Řešení 3. případové studie 1. otázka Obě sestry se musí dovolat relativní neplatnosti smlouvy uzavřené mezi jejich bratrem Josefem a panem Krátkým. Musí tak učinit písemně ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy, jinak riskují úspěšnou námitku promlčení. V dovolání se neplatnosti musí být uveden konkrétní důvod neplatnosti, v daném případě porušení zákonného předkupního práva ideálních spoluvlastníků. Právní úkon obsahující dovolání se neplatnosti se u každé spoluvlastnice posuzuje odděleně a musí být doručen , jak bratrovi Josefovi, tak i panu Krátkému. Okamžikem doručení uvedeného právního úkonu se smlouva o prodeji ideálních podílů obou nemovitostí stává neplatnou a v případný konflikt řeší soud. 2. otázka V daném případě by věc řešil soud. Z popisu domu vyplývá, že stavebné a tedy reálné rozdělit mezi spoluvlastníky nelze. Soud by tedy mohl přikázat bratru Josefovi nemovitosti do výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu.

17

3. otázka Podle občanského zákoníku nesmí být vypořádání a zrušení spoluvlastnictví na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí. Paní krásná je k domu vázána citově, je vyššího věku a hodlá užít číst svého majetku k bydlení. Záměr jejího bratra by jí bezesporu v případě, kdy by mu soud vyhověl, přinesl újmu a soud by po zvážení všech okolností a po provedeném dokazování mohl žalobní návrh bratra Josefa na zrušení spoluvlastnictví zamítnout.

Zadání 4. případové studie Manželé Pavel Novák a Jiřina Nováková z Prahy 4, Kolomazníkova 5 si v lednu 2001 společně zakoupili rekreační chalupu čp. 20 se stodolou v obci Stonařov, okres Strakonice. Zakrátko zjistili, že část střechy stodoly je ve špatném stavu, a proto se rozhodli ji opravit. Za tím účelem se dohodli o opravě střechy s pokrývačem J.F. Po odkrytí části střechy J.F. manželům Novákovým sdělil, že stav celé střechy je havarijní, a proto navrhl kompletní výměnu střešní krytiny. Manželé Novákovi souhlasili. Poté, kdy s občanem J.F. podepsali smlouvu podle občanského zákoníku, ve které se zavázal, že opravu celé střechy provede do 31.8.2001, se tento na stavbě již neobjevil. Když ho manželé Novákovi urgovali, bránil se J.F. tím, že zakázek má příliš mnoho, a proto je nemůže všechny včas vyřídit. Dne 28.9.2001 přišla vichřice, která střechu stodoly i s krovy zničila. Stodola nebyla pojištěna. Přizvaný znalec škodu odhadl na 250 000,- Kč. Jako její příčinu označil silný vítr, který se odkrytou částí střechy dostal pod střešní konstrukci, kterou nadzvedl a posléze zničil. 1.

Proveďte právní rozbor případu. Podle kterých zákonných ustanovení budete případ posuzovat. Jaký další právní postup lze manželům Novákovým doporučit.

2.

Sepište jako právní zástupci manželů Novákových nástin příslušné žaloby, kterou se budou domáhat soudní ochrany svých práv. V žalobě věnujte hlavní pozornost žalobnímu návrhu (petitu), jakož i správnému určení věcné a místní příslušnosti soudu, který by měl o této žalobě jednat a rozhodnout.

Řešení 5. případové studie 1. otázka A) Mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o dílo podle § 631 an.OZ. Termín ukončení díla byl sjednán na 31,8.2001. Protože tento termín zhotovitel díla J.F. nesplnil, ocitl se v prodlení. Proto se budou aplikovat ustanovení § 517 občanského zákoníku ( prodlení dlužníka ). Podle § 517 odst. 3, jde-li o prodlení s plněním věci, dlužník odpovídá za poškození nebo zničení věci, ledaže by k této škodě došlo i jinak. Proto, pokud vichřice zničila střechu po sjednaném datu splnění, a příčinou zničení bylo, že žalovaný střechu rozkryl a včas ji neopravil, odpovídá za škodu ( jde o objektivní odpovědnost žalovaného ). Manželé Novákovi mají možnost poskytnout žalovanému dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění. Kdyby žalovaný nesplnil ani v této lhůtě, mají možnost od smlouvy odstoupit (§517 OZ odst. l ).

Manželům Novákovým lze doporučit, aby pokrývače J.F. vyzvaly mimosoudně k uhrazení škody. Pokud J.F. odmítne škodu uhradit, lze manželům Novákovým doporučit soudní vymáhání náhrady škody. B) Za správné ( i když z pohledu strany žalující méně přiléhavé ) lze považovat řešení, které spatřovalo v nedodržení sjednaného termínu porušení právní povinnosti žalovaného ( § 633 OZ ). Žaloba o náhradu škody je pak opřena o ustanovení § 420 OZ. Nelze přehlédnout, že v tomto případě jde o subjektivní odpovědnost žalovaného, který má možnost prokázat, že škodu nezavinil ( § 420 odst. 3 OZ ). 2. otázka Nástin žaloby Okresnímu soudu ve Strakonicích

Vyhotovte nástin jednoduché smlouvy o dílo

Zadání 5. případové studie Pan Jan Balvín je ženatý, bydlí v bytě 2 + l ,který je v SJM. Dlouho touží po koupi čtyřkolky.Pravidelně si šetří ze své mzdy. Po dvou letech našetřil 120 000,-Kč. Jeho vysněná čtyřkolka Yamaha 4x4 však stojí 180 000,- Kč. Pan Jan Balvín po shlédnutí televizní reklamy oslovil banku Slimák,a.s. a požádal o úvěr ve výši 30 000,-Kč. Jeho čistá měsíční mzda činí 33 000,-Kč (a je shodná s výší mzdy manželky). Banka mu ,aniž by požadovala souhlas jeho manželky, tento úvěr poskytla a peníze převedla na účet,kde je jako majitel a jediný oprávněný uveden pouze pan Jan Balvín. Zbývajících 30 000,-Kč mu k Vánocům právě daroval jeho bratranec Alois Balvín. Pan Jan Balvín uzavřel kupní smlouvu s prodejcem čtyřkolek a shora uvedenou čtyřkolku koupil. Za dva měsíce jeho manželka požádala o rozvod ,manželství bylo bezdětné. Právní moc rozsudku o rozvodu manželství nastala 1.1. 2004. Manželé své SJM nevypořádali ani dohodou,ani nepodali návrh k soudu. V březnu 2007 si pan Jan Balvín přečetl v tisku článek, že čtyřkolka potřebuje k řízení mít skupinu A (řidičského oprávnění), jinak hrozí i možnost trestního stíhání. Pan Jan Balvín byl však držitelem toliko skupiny B, a proto se rozhodl čtyřkolku prodat. Celou dobu ji používal výlučně on (jeho manželka ani řidičské oprávnění neměla). Pan Jan Balvín si dal inzerát a skutečně čtyřkolku v dubnu 2007 prodal panu Janu Klokanovi. 1. Byla čtyřkolka předmětem SJM manželů B.? Svůj závěr odůvodněte a citujte příslušná ustanovení 2. Je kupní smlouva, kterou J.B. prodal čtyřkolku, platná? Svůj závěr odůvodněte a citujte příslušná ustanovení. 3. Byl shora uvedený úvěr předmětem SJM ? Svůj závěr odůvodněte a citujte příslušná ustanovení.

Řešení 5. případové studie 1. otázka Ano. Byla nabyta za trvání manželství. K jejímu nabytí posloužila jako primární zdroj mzda pana Balvína. Skutečnost.že použil též výlučný majetek - dar ve výši 30.000,- Kč na tom nic nemění.Mohl by požadovat od manželky, v případě vypořádání,aby mu toto bylo 19

navráceno.Čtyřkolka tak byla předmětem SJM. (§ 143 odst. 1 písm.a OZ). (V případě, že bylo řádně zdůvodněno - připustil jsem i názor,že na čtyřkolku by šlo pohlížet jako na věc sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů - jde však již o velmi rozšiřující výklad. Teorie i praxe preferují restriktivní výklad. Argument.že manželka neměla řidičské oprávněni a věc užíval pouze pan Balvín je pouze terciární vzhledem k povaze věci.) 2. otázka Ano, smlouva je platná. Mezi Balvínem a jeho manželkou nebyla uzavřena ani dohoda o vypořádání.ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. Nastala tak nevyvratitelná právní domněnka ( § 150 odst.4 OZ). Čtyřkolku jako věc movitou výlučně užíval Balvín po dobu delší 3 let.stal se tak jejím výlučným vlastníkem, (V případě shora uvedeného alternativního řešení u bodu 1, by též smlouva byla platná, Balvína by nic neomezovalo. Ad § 43 a násl., § 588 a násl. OZ) 3. otázka Ano byl. Ad § 143 odst 1,písm.b OZ. Závazek vznikl za trvání manželství.Jeho rozsah nepřesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Připomínám, že kromě shodné výše mzdy , jsou manželé vlastníky bytu. (V případě řádného zdůvodnění lze připustit též negativní odpověď, která má odůvodnění: aktuální změna judikatury NS ČR - položení důrazu na zásadu.že primárně má dluh uhradit ten.kdo jej učinil, pokud v bodě 1 byla Čtyřkolka považována diky své povaze za věc.která není předmětem SJM, jednalo by se tak o závazek týkající se majetku.který náleží výhradně jednomu z manželů) Sestavte nástin jednoduché kupní smlouvy

Zadání 6. případové studie Pan Josef Mácha půjčil na základě tří písemně uzavřených smluv o půjčce panu Františku Bauerovi postupně 150 000 Kč, konkrétně na základě každé smlouvy půjčil pan Mácha panu Bauerovi 50 000 Kč. V každé smlouvě bylo ujednáno, že v případě prodlení s vrácením půjčky zaplatí dlužník pan Bauer věřiteli panu Máchovi smluvní pokutu 500 Kč za každý den prodlení. Každá z uvedených tří pohledávek pana Máchy měla samostatné datum splatnosti. Pan Bauer však ani v jednom případě panu Máchovi ani jednu půjčku nezaplatil a to ani k dnešnímu dni. Pan Mácha proto podal na pana Bauera žalobu o okresního soudu příslušného podle bydliště pana Bauera a v žalobě se domáhá zaplacení 150 000 Kč a k tomu připočtené Částky smluvní pokuty vypočtené ke dni podání žaloby. Soud vydal ve sporu platební rozkaz, pan Bauer podal proti němu odůvodněný odpor a soud dosud nenařídil jednání. Pana Máchu navštívil pan Jiří Beran a nabídl mu, že pohledávky uplatněné u soudu od něj odkoupí za 70 % jejich nominální hodnoty. Pan Mácha a pan Beran uzavřeli jednoduchou písemnou smlouvu o postoupení pohledávky s tímto obsahem: „Pan Josef Mácha ( identifikovaný adresou) postupuje touto smlouvu na pana Jiřího Berana ( identifikovaného adresou) své veškeré peněžité pohledávky, které má za dlužníkem Františkem Bauerem včetně všech práv spojených s těmito pohledávkami". Krom podpisů a data smlouva jiný obsah nemá. Současně pan Mácha oznámil panu Bauerovi písemně , že jeho novým věřitelem je pan Beran. Pan Beran uvedený oznámení převzal. 1. Lze pokládat pana Jiřího Berana za nového věřitele pohledávek pana Bauera na základě smlouvy s obsahem citovaným doslovně v zadání ? Svou kladnou a Či zápornou odpověď 20

právně zdůvodněte. 2. Jednou z námitek dlužníka pana Bauera proti pohledávkám pana Máchy je i námitka promlčení těchto pohledávek, kterou mu sdělil panu Máchovi před postoupením pohledávek. Tato námitka byla panem Bauerem písemně sdělena i panu Beranovi. Pan Beran napsal panu Bauerovi, že tuto námitku sice vznesl, ale námitka promlčení je účinná jen proti původnímu věřiteli a vůči novému věřiteli účinná není.. Posuďte s použitím zákonných ustanovení správnost či nesprávnost právního názoru pana Berana. 3. Pan Mácha zašle okresnímu soudu ověřenou kopii citované smlouvy spaném Beranem o postoupení pohledávek a dále i souhlas pana Berana, že souhlasí s tím, aby byl namísto pana Máchy novým žalobcem ve sporu a návrh na záměnu účastníka řízení na straně žalobce. Jaký bude procesní postup soudu na poté, co mu dojde podání pana Máchy s přílohami s tedy jaké vydá okresní soud rozhodnutí ?

Řešení 6. případové studie 1. Formulace použitá ve smlouvě nespecifikuje převáděné pohledávky a jde o neurčitý právní úkon a tedy o úkon podle § 37 odst. l občanského zákoníku absolutně neplatný. K postoupení pohledávek pana Máchy na Berana proto nedošlo a věřitelem je stále pan Mácha. 2. Podle § 529 odst. l občanského zákoníku námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení pohledávky, mu zůstávající zachovány i po postoupení pohledávky. Pan Beran proto pravdu nemá. Podle § 107a odst. 2 o.s.ř. navrhovatel musí prokázat, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v § 107a odst. l o.s.ř. , tedy taková s níž právní předpisy spojují převod či přechod práva či povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde. Takovým důkazem není v daném případě smlouva o postoupení pohledávky, která je absolutně neplatná. Soud sice v této fázi řízení nezkoumá, zda pohledávky existují, ale zkoumá existenci tvrzeného titulu deklarujícího singulární sukcesi. Soud proto vydá usnesení, jímž návrh na záměnu účastníka řízení na straně žalobce zamítne.

Zadání 7. případové studie Manželé Jan Petrklíč, r.č . 001 a Jana Petrklíčová, r. č. 002, oba bytem shodně Praha 10 . Tulipánová 11. chtějí ze zdravotních důvodů prodat svoji rekreační chatu ev. č. 7 s pozemkem č. parc. 12/1 zastavěná plocha o výměře 49 m2 a zahradou č. pard. 12/2 o výměře 333 m2/. vše kat. úz. Husinec. Toto katastrální území spadá pod Katastrální úřad. Prachatice. Chatu s pozemky chtějí zakoupit manželé Jan Karafiát. r . č . 003 a Jana Karafiátová . r. č . 004, oba bytem shodně Prachatice, Věžní ulice č. 1. Kupní cena činí 460.000 Kč. Pan Karafiát ji zaplatí celou z výhry na stírací los, který si koupil ze své právě vyplacené mzdy. Je zaměstnán jako školník na zdejším gymnáziu. 1.

Bude chata s pozemky ve společném jmění manželů Karafiátových? Odůvodněte.

2.

Sepište kupní smlouvu na shora uvedené nemovitosti.

21

Řešení 7. případové studie Otázka č. 1 Odpověď: ANO. Je to příjem v době trváni manželství a existence SJM, pozitivní vymezení v § 143 odst.l písm. a). Otázka č. 2 KUPNÍ SMLOUVA Převodci : manželé Jan Petrklíč,r.č.001 a Jana Petrklíčová,r.č.002, oba bytem shodně Praha 10,Tulipánová 11, dále jen převodce a nabyvatelé: manželé Jan Karafiát,r.č.003 a Jana Karafiátová,r.č.004, oba bytem shodně Prachatice,Věžní ulice č.1, dále jen nabyvatelé se dohodli v souladu s ustanovením § 588 a násl. zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, na této kupní smlouvě Článek.I. Převodci prohlašují, že ve společném jmění manželů vlastní tyto nemovitosti : rekreační chatu ev. č. 7 s pozemkem č.parc12/1,zastavěná plocha o výměře 49 m2 a zahradu č. parc.12/2 o výměře 333 m2, vše kat.úz.Husinec, obec Prachatice.Jsou zapsány na LV č..... Článek II. Převodci a nabyvatelé se dohodli na kupní ceně shora uvedených nemovitostí, která činí 460.000,-KČ,slovy: čťyřistašedesáttisíc. Kupní cena bude zaplacena v hotovosti k rukám převodců do 3 dnů po obdržení této kupní smlouvy opatřené doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí (plnění kupní ceny bylo možné zvolit i jinak). Článek III. Nabyvatelé prohlašují, že si shora uvedené nemovitosti prohlédli a nemají k nim výhrad. Převodci prohlašují, že na těchto nemovitostech nevážnou žádná práva třetích osob jako zejména věcné břemeno,zástavní právo. Článek IV. Na základě této kupní smlouvy provede Katastrální úřad V Prachaticích na I.V č. ...... pro kat.úz. Husinec v části ALV tuto změnu : SJM Jan Karafiát r.č.003,Jana Karafiátová,r.Č.004, Prachatice ,Věžní úl.l V ostatních částech LV beze změny,vyjma zapsání nabývacího titulu. Článek V. Tato smlouva se vyhotovuje v 7 stejnopisech. Článek VI. Tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího podpisu smluvními stranami. Článek VII 22

Převodci i nabyvatelé prohlašují, že si smlouvu přečetli, jejímu obsahu rozumějí a nemají k němu výhrad. V .......,.dne......měsíce,...,...roku..... podpisy převodců

a

nabyvatelů

Zadání 8. případové studie Pan Skalička vlastní videorekordér zn. ETA v.č. 20301, který přenechal na dočasnou dobu k užívaní svému synovci k použití při oslavě jeho narozenin, Oslava se konala u jeho snoubenky. Synovec video nakonec panu Skaličkovi nevrátil a ponechal ho u snoubenky. 1. Proveďte právní rozbor případu a uveďte, na základě kterých zákonných ustanovení se může pan Skalička domoci svého práva. 2. Koho bude pan Skalička žalovat? Sepište petit příslušné žaloby. 3. Který soud bude k projednaní věci věcně a místně příslušný? Citujte příslušná zákonná ustanoveni.

Řešení 8. případové studie 1. otázka Mezi p. Skalickou a jeho synovcem byla uzavřena smlouva o výpůjčce podle § 659 an. OZ . Jednalo se o bezplatné (o úplatě se v zadání nemluví) přenechání individuálně určené věci k dočasnému užívání. Doba a účel užívání byly určeny oslavou narozenin synovce a tím byla určena i splatnost povinnosti vrátit věc, která nastala po oslavě (§ 662 odst.l). P..Skalička se může domoci svého práva jednak podle § 126 odst.l, žalobou reivindikační, tj. uplatněním svého absolutního práva vlastnického, které působí vůči každému, kdo věc zadržuje, bez zřetele na existenci nějakého smluvního vztahu - jednak podle § 662 odst.l na základě obligační povinnosti vypůjčitele vrátit věc po uplynutí lhůty pro vrácení věci podle smlouvy o výpůjčce. 2. otázka a) Žalovat lze snoubenku synovce podle § 126 odst.l, tj. osobu, která věc neprávem zadržuje, bez zřetele k tomu, zda ji lze,či nelze přičítat zavinění. Synovce nelze žalovat na vydání věci, protože věc němá u sebe. b) Dále lze žalovat synovce na vrácení věci (event. na náhradu škody) podle § 662 odst.l (§ 420) na základě obligační povinnosti ze smlouvy o výpůjčce (porušení povinnosti ze smlouvy). a) Žalovaná je povinna vydat videorekordér zn. ETA, v.č. 2O3O1 žalobci b) Žalovaný je povinen vrátit videorekordér zn.ETA,v.č.20301 žalobci do 3 dnů od právní moci. rozsudku. 23

Žalovaná (ý) je dále povinna (povinen) zaplatit žalobci náklady řízení rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. 3. otázka Věcně příslušný bude okresní soud - § 9 odst.l o.s.ř. Místně příslušný bude obecný soud žalované (ho) tj.- okresní soud v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště, resp. nemá-li, v jehož obvodu se zdržuje - § 84 a 85 odst.l o.s.ř. Sestavte nástin jednoduché darovací smlouvy

24

5. Základní instituty občanského práva Cíle: - procvičení témat: 1. obecná odpovědnost za škodu a předpoklady jejího vzniku 2. rozsah a způsob náhrady škody 3. zvláštní odpovědnost 4. bezdůvodné obohacení 5. dědické právo - orientace v právních předpisech občanského práva hmotného - analýza pojmů z oblasti občanského práva hmotného - aplikace a interpretace jednotlivých ustanovení z občanského zákoníku - řeší jednoduché případy z oblasti občanského práva v návaznosti na realitu subjektu praxe - rozlišuje jednotlivé druhy právních úkonů a srovnává je dle závažnosti - sestavuje jednotlivé druhy smluv - realizuje úkony související s uplatněním nároků vyplývajících ze smluv - zastupuje subjekt praxe při uplatňování nároku subjektu praxe na náhradu škody v souvislosti s porušením závazkových vztahů - sepisuje jednoduchá podání, včetně opravného prostředku proti rozhodnutí

Pomůcky: občanský zákoník, učební text: VESELÁ, R. Základy občanského práva. Kunovice: EPI, s.r.o., 2011.

Vyučující analyzuje základní zásady a instituty občanského práva, seznámí studenty s příslušnou legislativou a zadá jim řešení případových studií v oblasti občanského práva. Studenti opět pracují v malých týmech a realizují úkony související s uplatněním náhrady škody, zejména nacvičují sepis podání o náhradu škody v případě obecné odpovědnosti, zvláštní odpovědnosti a bezdůvodného obohacení. Výstupem tohoto cvičení budou vyřešené případové studie ze zadaných oblastí občanského práva. Případové studie budou uloženy v adresáři studenta.

Zadání 1. případové studie Dne 2.2.2001 navštívila K.Králové restauraci Oáza v D. Na vedlejší židli u stolu, kam usedla, si odložila zimní kabát, šálu a klobouk. Obsluhujícím personálem byla však vyzvána, aby uvedené věci odložila na věšák nacházející se u vstupních dveří, neboť věšák je určen k odkládání těchto věcí. K. Králová tak učinila a při odchodu z restaurace zjistila, že zimní kabát jí byl odcizen. Provozovatel restaurace odpovědnost za vzniklou škodu odmítá s odůvodněním, že věšák, kam K.Králová své věci odložila, byl opatřen cedulí, že provozovatel restaurace za takto odložené věci neručí. Proveďte právní rozbor případu a uveďte: 1. O jaký případ odpovědnosti za způsobenou škodu se v daném případě jedná, svůj závěr odůvodněte s odvoláním na příslušná zákonná ustanovení. Vysvětlete,Jak by se právně 25

posuzovala situace, kdy by věci byly odloženy na vedlejší židli s tím, že by je poškozená měla ve své bezprostřední dispozici tak, že by je mohla opatrovat. Může se provozovatel restaurace zprostit odpovědnosti za vzniklou škodu jednostranným prohlášením ? Odpověď odůvodněte s odvoláním na příslušná zákonná ustanovení. 2. Uplatní poškozená právo na náhradu škody dostatečným způsobem, pokud ohlásí vznik škody na policii ? Odpověď odůvodněte s odvoláním na příslušné zákonné ustanovení. 3. Od jakého okamžiku počne běžet promlčecí doba k uplatnění práva na náhradu škody u soudu ? Je možno, aby se v uvedeném případě právo na náhradu škody prekludovalo ? Pokud ano, za jakých podmínek ? Odpovědi odůvodněte s odvoláním na příslušná zákonná ustanovení.

Řešení 1. případové studie l. otázka Jedná se o odpovědnost za škodu na věcech odložených - § 433 odst. 2 OZ. S provozováním restauračního zařízení je zpravidla spojeno odkládání věcí. Ten, kdo restaurační zařízení provozuje, odpovídá fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kde se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Pokud poškozená své věci odložila na vedlejší židli tak, zeje mohla opatrovat, provozovatel restauračního zařízení nebude za vzniklou škodu odpovídat, neboť ztráta bezprostředního dozoru nad věcí a ztráta dispozice nad věcí je pojmovým znakem odložení věci. ( V tomto případě by uvedené znaky splněny nebyly ). Jednostranným prohlášením se provozovatel odpovědnosti za vzniklou škodu zprostit nemůže ( § 433 odst. 3 OZ ). 2. otázka Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele, ohlášení vzniklé škody na policii nebude tedy dostačující ( § 436 OZ ). 3. otázka Promlčecí doba práva na náhradu škody u soudu počne běžet od oznámení práva na náhradu škody u provozovatele ( § 102 OZ ). Právo na náhradu škody se prekluduje, pokud nebude uplatněno nejpozději 15. dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl ( § 436 ).

Zadání 2. případové studie Eva H. společně s Karlem L. navštívili francouzskou restauraci Coq ďArgent. Svůj luxusní . jarní kabát zn. Versace si Eva H. odložila na ramínko k tomu určené ve výklenku restaurace. Po večeři při odchodu z restaurace zjistila, že jí byl kabát odcizen. 1.

O jaký případ odpovědnosti za způsobenou škodu se jedná? Vysvětlete dále také, zda uplatní poškozená právo na náhradu škody dostatečným způsobem, jestliže ohlásí vznik škody na policii?

2.

Posuďte odpovědnost pro případ, že by kabát nebyl odcizen, ale v důsledku omylu byl neznámým hostem restaurace zaměněn za jiný, který by na ramínku zůstal a ani 26

dodatečně by kabát Evy H. nebyl vrácen? Odůvodněte. 3.

Analyzujte případ v situaci, kdy se po večeři oba jmenovaní společně odeberou na večerní procházku městem a teprve po půlhodině Eva H. zjistí, že svůj jarní kabát nechala v restauraci. Po návratu zpět už kabát na ramínku nenachází, protože byl odcizen. Kdo a proč odpovídá za škodu?

Řešení 2. případové studie 1) Odpovědnost za věci vnesené nebo odložené podle § 433 a n. OZ. Neuplatní, podle § 436 musí být právo na náhradu škody uplatněno u provozovatele. 2) Ne, ani záměnou se na věci nic nemění. Podle § 433 odst. 2 OZ odpovídá ten, kdo provozuje nějakou činnost (v tomto případě se jedná o restaurační zařízení) fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném. Jedná se o objektivní odpovědnost provozovatele. I když nebyl kabát odcizen, ale zaměněn, na vzniku škody majitelce kabátu to nic nemění. 3) Odpovědnost za škodu způsobenou na odložených věcech se vztahuje na případy, kdy odkládám těchto věcí je spojeno s provozováním nějaké činnosti (§433 odst. 2). Provozovatel restaurace Coq ďArgent tak odpovídá jen po dobu, kdy je Eva H. v restauraci. Tuto však Eva H. po večeři opustila a od tohoto momentu odpovědnost provozovatele restaurace za odložené věci zaniká.

Zadání 3. případové studie David E. (24) půjčil svým bratrancům Martinovi E. (19) a Radanovi E. (17) osobní automobil Suzuki Swift. Martin (řidič) s Radanem chtěli totiž jet na víkend za spolužáky na chatu a oslavit první vysokoškolské úspěchy. Víkend proběhl v pořádku,jen při zpáteční cestě auto dostalo smyk a v protisměru narazilo do protijedoucího Peugeota 206 manželů Petra a Nataši Vosmíkových. V autě se kromě majitelů vezl jejich syn Matěj (l0).Dopravní nehoda se odehrála dost nešťastně,všichni její účastníci utrpěli zranění a obě vozidla byla poškozena. Při vyšetřování dopravní nehody, bylo konstatováno, že smyk vozidla Suzuki byl způsobený nepřiměřeně vysokou rychlostí v pravotočivé zatáčce (60 %) a současně - s ohledem na stáří vozidla -i jeho dlouhodobě špatným technickým stavem (40 %). Šetření rovněž ukázalo,že řidič Peugeotu 206 žádnou svoji povinnost nezanedbal. 1.

Analyzujte vzniklou situaci.O jaký právní vztah se jedná mezi zúčastněnými? Citujte příslušná ustanovení OZ.

2.

Vyjmenujte okruh poškozených osob a určete vůči komu mají právo na náhradu škody?Uveďte vždy o jaký druh občanskoprávní odpovědnosti se jedná.

3.

Jaké nároky mohou jednotliví poškození uplatnit a v jakém rozsahu? Opřete svá tvrzení o zákonná ustanovení.V jakých promlčecích lhůtách tak mohou poškození učinit?

Řešení 3. případové studie 1.otázka Analyzujte vzniklou situaci. O jaký právní vztah se jedná mezi zúčastněnými? Citujte příslušná ustanovení OZ. 27

a) výpůjčka Mezi bratranci Davidem a Martinem vznikla smlouva o výpůjčce (§ 659 a n. OZ) - smluvní závazkověprávní vztah. b) odpovědnost za škodu Následkem dopravní nehody vznikly mezi zúčastněnými různé odpovědnostní (deliktní) právní vztahy: •

odpovědnost DE vůči všem zúčastněným za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 427 odst.2 OZ): David odpovídá podle objektivního principu jako provozovatel Suzuki Swift

•

odpovědnost MÉ vůči všem zúčastněným za škodu způsobenou porušením právní povinnosti (§ 420 odst.l OZ) : Martin odpovídá subjektivně za škodu, kterou způsobil coby řidič.

Vzhledem k tomu, že zvláštní skutková podstata (§ 427 odst.2 OZ) obstojí vedle obecné odpovědnosti za škodu, mohou se poškození domáhat náhrady škody vůči provozovateli dopravního prostředku (David E.), tedy prostřednictvím objektivně založené odpovědnosti, ovšem současně mohou uplatnit svůj nárok na náhradu škody i vůči řidiči dopravního prostředku (Martin E.), tj. na základě subjektivního principu podle ustanovení § 420. Jedná se tedy o solidární odpovědnost MÉ + DE, přičemž mezi sebou se odpovědné subjekty vypořádají podle účasti na způsobené škodě (§ 438 odst.l OZ + § 439 OZ). 2.otázka Vyjmenujte okruh poškozených osob a určete vůči komu mají právo na náhradu škody? Uveďte vždy o jaký druh občanskoprávní odpovědnosti se jedná? Poškození mají právo na náhradu škody: •

PV vůči řidiči (§ 420 odst.l OZ) a současně vůči provozovateli -vlastník vozidla (§ 427 odst. 2 OZ ) - solidární odpovědnost povinných subjektů

•

NV - idem

•

MV- idem

•

RE - idem

•

ME vůči provozovateli vozidla (§ 427 odst.2 OZ), který odpovídá objektivně

•

DE vůči řidiči vozidla (§ 420 odst.l OZ), který odpovídá subjektivně, tj.za zavinění.

3. otázka Jaké nároky mohou jednotliví poškození uplatnit a v jakém rozsahu? Opřete svá tvrzení o zákonná ustanovení. V jakých promlčecích lhůtách tak mohou poškození učinit? •

PV, NV - škoda na vozidle a na zdraví - § 429 OZ: hradí se skutečná škoda a ušlý zisk

•

MN - škoda na zdraví - § 429 OZ

•

ME (řidič) - škoda na zdraví (spoluzavinění 60%) - § 441 OZ DE - škoda na vozidle (spoluzavinění 40%) - § 441 OZ 28

Práva na náhradu škody se promlčují v subjektivní dvouleté lhůtě (§ 106 (1) OZ), nejpozději pak v objektivní tříleté lhůtě (§ 106 (2) OZ), ovšem s výjimkou práva na náhradu škody na zdraví, (to se promlčuje pouze v subjektivní lhůtě - § 106 (2) in fine OZ.)

Zadání 4. případové studie Václav Neckář bytem Humpolec, okres Pelhřimov , Pražské ul.266 sdělil svému známému Františku Kameníkovi, televiznímu opraváři, bytem Benešov , Soukenická 456, že by chtěl prodat svůj starší televizor, stříbrné barvy, zn. Thompson, výr.č. 281 268 FX, že však nemá žádného vhodného kupce /podle odhadu,který mu připravil znalec z oboru použitých movitých věcí, má televizor hodnotu 3.000 Kč/. František Kameník televizor od Václava Neckáře převzal s tím, že se mu do jednoho měsíce pokusí kupce obstarat, jinak. že mu televizor vrátí. Po uplynutí měsíce však František Kameník televizor nevracel. Na dotaz Václava Peckáře sdělil, že televizor mezitím přestal z nějakého důvodu fungovat, že však přesně neví z jakého, takže se jej nejdříve pokusí opravit. Za další měsíc František Kameník Václavu Neckářovi sdělil, že televizor je jako celek již dále nepoužitelný. Z toho důvodu televizor rozebral na jednotlivé díly. Protože se domníval, že Václav Neckář již za tohoto stavu nebude mít o jednotlivé díly zájem, daroval je různým třetím osobám. Protože mezi nimi nedošlo k mimosoudní dohodě, podal Václav Neckář na Františka Kameníka žalobu o vydání televizoru a pro případ, že by tomuto jeho žalobnímu návrhu o vydání nebylo možno vyhovět, domáhal se ,aby žalovanému bylo uloženo zaplatit za nevráceny televizor finanční náhradu ve výši 3.000 Kč. Václav Neckář zároveň požádal v žalobě o úhradu nákladů řízeni 150 Kč. Proveďte hmotněprávní rozbor případu.

Řešení 4. případové studie V dané věci podal žalobce proti žalovanému žalobu na vydání televizoru (§ 126 odst. l OZ) a pro případ, že žalovaný nebude moci televizor žalobci vydat, zaplatit žalobci peněžitou hodnotu televizoru (ocenění televizoru znělo na částku 3.000,- Kč). Žalobce svěřil na základě příkazní smlouvy (§ 724n. OZ) žalovanému televizor. Žalovaný však žalobci v dohodnuté lhůtě televizor nejen nevrátil, nýbrž jej dokonce v rozporu se žalobcovým pokynem rozebral a jednotlivé díly prodal. Tím televizor přestal jako věc existovat. Protože jej žalovaný navíc nemá v době rozhodování soudu ve své moci, neměl soud důvod ve svém rozhodnutí uložit žalovanému povinnost televizor vydat. Pokud proto žalobce trval v žalobě na svém návrhu vydat televizor, bylo nutno tento jeho návrh zamítnout. Naproti tomu bylo třeba jako důvodnému vyhovět návrhu žalobce na zaplacení peněžité hodnoty televizoru, neboť na straně žalovaného byly naplněny všechny předpoklady vzniku jeho odpovědnosti za škodu způsobenou žalobci (§ 420 ve spojení s § 725 OZ). Podle § 443 OZ soud ve svém rozhodnutí při určení výše škody na věci, tj. v daném případě televizoru, vychází z ceny této věci v době poškození.

Zadání 5. případové studie Dne 20.2.2003 byla přijata do nemocnice v Praze 6 Eva Svobodová, účetní, bytem ulice Na Petřinách č.p. 1111, Praha 6, r.č. 655319 0469. Následujícího dne se podrobila operaci ledvin. Pooperačni stav u pacientky byl uspokojivý. 6. den po operaci se pacientka podrobila 29

izotopickému vyšetření, během kterého došlo k náhlému výpadku elektrické energie a při opětovném zapojení přístroje k jeho přehřátí. Přes okamžitou reakci ošetřujícího personálu utrpěla pacientka při tomto výkonu popáleniny na 10 % těla. V rámci následné léčby ošetřující lékař rozhodl o aplikaci léku zmírňujícího alergické reakce. Třebaže byl u této pacientky aplikován lék, který užívala dlouhodobě a opakovaně i v minulosti, nastala u ní krátce po aplikaci léku nepředvídatelná alergická reakce. Pacientka musela být převezena na anesteziologicko-resuscitační odděleni, kde byla po dobu sedmi dnů napojena na řízené dýchání. Po dvou měsících byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování, kde pobyla další měsíc. Teprve tehdy mohla začít vykonávat své povolání účetní. Tehdy sdělila nemocnici, že v důsledku postupu ošetřujícího personálu byla poškozena na zdraví, uplatňuje ztrátu na výdělku, náhradu za vytrpěné bolesti (jizvy na zádech). Nemocnice náhradu za vzniklou škodu odmítla. Argumentuje tím, že se jednalo o situace, kterým nemohlo být zabráněno z její strany ani při vynaložení veškerého úsilí. Proveďte právní rozbor případu a uveďte: 1. O jaký typ odpovědnosti za škodu se v uvedeném případě jedná? Je v případě vzniku této odpovědnosti připuštěn speciálně stanovený liberační důvod? Posuzovala by se z hlediska odpovědnosti za škodu situace stejně, pokud by byla škoda způsobena v důsledku chybného postupu ošetřujícího lékaře? Odpovědi odůvodněte s odvoláním na příslušná zákonná ustanovení. 2. V jaké lhůtě se právo na náhradu takto vzniklých škod promlčí a jaký bude její počátek? V čem spočívá specifičnost promlčení práva na náhradu takto vzniklých škod? 3. Který soud bude v tomto případě věcně a místně příslušný? Co musí poškozená Eva Svobodová v tomto případě prokazovat, aby se úspěšně domohla práva na náhradu škody?

Řešení 5. případové studie 1. otázka Jedná se o odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito - § 421 a. Je to absolutní objektivní odpovědnost bez možnosti liberace. Pokud by škoda byla způsobena v důsledku chybného postupu ošetřujícího lékaře, jednalo by se o odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní povinnosti dle § 420 s možností vyvinění. 2. otázka Právo na náhradu takto vzniklých škod se promlčí v dvouleté subjektivní promlčecí době( § l06 odst. 1). Počátek běhu této doby se váže ke dni, kdy se poškozený dozví o škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá. Specifičnost promlčení práva na náhradu škody spočívá v tom, že se toto právo promlčuje pouze v subjektivní promlčecí době. 3. otázka Věcně a místně příslušný bude Obvodní soud pro Prahu 6 (§ 9 odst. l, § 84, § 85 o.s.ř.).

30

Poškozená musí, aby se úspěšně domohla práva na náhradu škody, prokázat vznik škody, která byla způsobena okolnostmi majícími původ v povaze přístroje či jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito, a příčinnou souvislost mezi zákonem kvalifikovanou událostí a vznikem škody.

Zadání 6. případové studie Manželé Pavel Novák a Jiřina Nováková z Prahy 4, Kolomazníkova 5 si asi v lednu 2001 společně zakoupili rekreační chalupu čp. 20 v obci Stonařov, okres Strakonice, Zakrátko zjistili, že část jejich přilehlého pozemku a dokonce i jedna ze stěn jejich rekreační chalupy je podmáčena dešťovou vodou sváděnou okapem ze sousedního domu, Z listu vlastnictví zjistili, že sousední dům patří bratřím J.H.V. Příhodovým, Písek, Kratochvílova 8 , a to každému v rozsahu 1/3 k celku. Manželé Novákovi napsali bratřím Příhodovým dopis, ve kterém je požádali, aby dešťovou vodu na jejich pozemek již dále nesváděli. Vzápětí manželé Novákovi obdrželi dopis všech bratrů Příhodových, v němž tito odmítli žádost manželů Novákových s odůvodněním, že již předchozí vlastník rekreační chalupy, od kterého Novákovi nemovitost koupili, jim svádění dešťové vody okapem z jejích domu na sousední pozemek povolil. Protože tento stav trval již od dubna 1990, považují bratří Příhodo vi právo svádět dešťovou vodu z okapu svého domu na pozemek Novákových za vydržené. Proveďte právní rozbor případu a uveďte : 1. Podle jakých zákonných ustanovení budete případ posuzovat. Jaké možnosti dalšího právního postupu manželé Novákovi mají. 2. Vypořádejte se sebranou, kterou bratří Příhodovi uplatnili v dopise adresovaném manželům Novákovým, tj. že vydrželi právo svádět z okapu svého domu na sousední pozemek dešťovou vodu. 3. Sepište jako právní zástupci manželů Novákových nástin příslušné žaloby, kterou se budou domáhat soudní ochrany svých práv. V žalobě věnujte hlavní pozornost žalobnímu návrhu ( petitu ), jakož i správnému určení věcné a místní příslušnosti soudu, který by měl o této žalobě jednat a rozhodnout.

Řešení 6. případové studie 1. otázka Jde o zásah do vlastnického práva ze strany sousedního vlastníka. ( § 127 OZ). Manželé Novákovi mají tyto právní možnosti: a) podat k soudu zápůrčí žalobu ( § 126 ) b) požádat o ochranu obecní úřad ( § 5 ) c) postupovat podle § 6 (svépomoc) Poznámka : odkaz na § 420 OZ není případný.

31

2. otázka Bratři Příhodovi právo svádět dešťovou vodu na sousední pozemek nevydrželi. Nevykonávali toto právo jako držitelé oprávnění (§130 odst. 1 OZ), protože ho odvozovali od výslovného souhlasu předchozího vlastníka. Právo, které se vykonává na základě souhlasu třetí osoby, nelze vydržet. Ani skutečnost, že toto právo vykonávali po dobu deseti let (§ 134 odst. 1 OZ), nemá z hlediska vydržení posuzovaného práva žádný význam. 3. otázka Nástin žaloby Okresnímu soudu Ve Strakonicích Žalobci: Pavel Novák a Jiřina Nováková Praha 4, Kolomazníkova 5 právně zastoupení JUDr. J. Novákem, advokátem, AK se sídlem Praha 4, 1.listopadu 2, Žalovaní: J.H.V. Příhodovi, Písek, Kratochvílova 8 , Čtyřikrát na zdržení se činnosti

Příloha : plná moc

I. Žalobci jsou vlastníky rekreační chalupy č.p. 20 v obci Stonařov, okres Strakonice. V nedávné době zjistili, že část jejich přilehlého pozemku a dokonce i jedna ze stěn jejich rekreační chalupy je podmáčena dešťovou vodou sváděnou okapem ze sousedního domu. Z listu vlastnictví žalobci zjistili, že sousední dům čp. 000 patří bratřím J.H.V. Příhodovým, Písek, Kratochvílova 8, a to každému v rozsahu 1/3 k celku. Žalobci napsali bratrům Příhodovým dopis, ve kterém je požádali, aby dešťovou vodu na jejich pozemek již dále nesváděli. Žalovaní však tuto žádost manželů Novákových odmítli s odůvodněním, že již předchozí vlastník rekreační chalupy, od kterého Novákovi nemovitost koupili, jim svádění dešťové vody okapem, z jejich domu na sousední pozemek povolil. Protože tento stav trval již od dubna 1990, považují žalovaní bratří Příhodovi právo svádět dešťovou vodu z okapu svého domu na pozemek Novákových za vydržené. Tvrzení žalovaných žalobci odmítají. Důkaz: Výpis z listu vlastnictví Dopis bratrům Příhodovým ze dne 10.2.2001 Odpověď bratrů Příhodových ze dne 24.2.2001 II. Protože žalovaní svádějí dešťovou vodu na pozemek žalobců i nadále, navrhují žalobci, aby soud vydal tento : 32

rozsudek Žalovaní J.H.V. Příhodovi, bytem Písek, Kratochvílova 8, jsou povinni zdržet se svádění dešťové vody z budovy č.p. 000 v obci Stonařov, okres Strakonice na zastavěnou plochu ( zahradu ) parcelní číslo XX v kat. území Stonařov, zapsanou v listu vlastnictví č. XXX pro obec Stonařov, kat. území Stonařov. ve vlastnictví manželů Pavla a Jiřiny Novákových. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku. V Praze dne Pavel Novák Jiřina Nováková

Zadání 7. případové studie Zůstavitel Pavel Šemík, bytem v Příbrami, Na kopci 2, zemřel dne 8.2.2000. Zanechal manželku Květu Šemíkovou, bytem tamtéž, dále zletilého syna Zdeňka Šemíka, bytem Černošice čp. 28, okres Praha - západ, zletilou dceru Martu Příhodovou, bytem v Kolíně, Vlašimská 8, a děti po zemřelém synovi Otakaru Šemíkovi, a to zletilou Janu Šemíkovou a zletilého Otu Šemíka, oba bytem v Berouně, Pražská 19. Zůstavitel zanechal závěť z 16.3.1998, kterou v řízení o dědictví předložil bratr zemřelého Ferdinand Šemík, bytem v Liberci, Za Skalou čp.3. Ferdinand Šemík je v závěti ustanoven jako jediný dědic. Jde o závěť rukou psanou, která po vnější stránce nevykazuje vady, které by ji činily neplatnou. 1.

Uveďte, jaký podíl z dědictví nabude každý z níže uvedených dědiců po zemřelém zůstaviteli. Podíl vyjádřete zlomkem se společným jmenovatelem: •

Manželka Květa Setníkova

•

Zletilý syn Zdeněk Šemík

•

Zletilá dcera Marta Příhodová

•

Zletilá vnučka Jana Šemíková

•

Zletilý vnuk Ota Šemík

•

Bratr zůstavitele Ferdinand Šemík

2.

Pokud by byla v řízení o dědictví zpochybněna platnost závěti zůstavitele Pavla Šemíka, jak by v takovém případě soud postupoval ?

3.

Vypracujte příslušné usneseni soudu, ve kterém uveďte: kdo a proti komu mé podat žalobu, u kterého věcně a místně příslušného soudu má být žaloba podána (citujte příslušná ustanovení), jak bude znít žádost (petit) této žaloby ?

Řešení 7. případové studie 1. otázka Manželka Květa Setníkova

0 33

Zletilý syn Zdeněk Šemík

2/16

Zletilá dcera Marta Příhodová

2/16

Zletilá vnučka Jana Šemíková

1/16

Zletilý vnuk Ota Šemík

1/16

Bratr zůstavitele Ferdinand Šemík

10/16 = 5/8

2. otázka Vzhledem k tomu, že byla zpochybněna platnost ručně psané, datované a podepsané závěti, byl na místě postup podle ustanovení § 175k odst. 2 0SŘ. Protože rozhodnutí o dědickém právu záviselo na zjištění sporných skutečností, bylo na místě umožnit vyřešení věci v tzv. incidenčním sporu, tedy ve sporném řízení. Protože dědění ze závěti má přednost před děděním ze zákona, je tedy na dědicích ze zákona, aby své tvrzení o neplatnosti závěti, např. že nebyla napsána vlastnoručně pořizovatelem nebo že pořizovatel zřídil závět v duševní poruše, která jej k tomu činila nezpůsobilým, ve sporném řízení prokázali a unesli tak důkazní břemeno. Protože rozsudek se musí vztahovat na všechny dědice ze zákona, jde mezi nimi o tzv. nerozlučné společenství podle § 91 odst. 2 OSŘ. 3. otázka Usnesení Okresní soud v Příbrami v řízení o dědictví po Pavlu Šemíkovi, bytem v Příbrami, Na kopci 2, zemřelém 8.2.2000, rozhodl takto: Odkazují se poz. manželka Květa Šemíková, bytem v Příbrami, Na kopci 2, poz. syn Zdeněk Šemík, bytem Černošice č.p. 28, Praha - západ, poz.dcera Marta Příhodová, bytem v Kolíně, Vlašimská 8, poz. vnučka Jana Šemíková a poz.vnuk Ota Šemík, oba bytem v Berouně, Pražská 19 k podání žaloby proti Ferdinandu Šemíkovi, bytem v Liberci, Za skalou č.p. 3 u podepsaného soudu o určení, že závět z 16. 3. 1998, kterou měl být jmenovaný povolán za dědice, je neplatná. Žalobu je třeba podat nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude pokračováno v řízení s uvedeným dědicem ze závěti. Odůvodnění Závětí z 16. 3. 1998 zřízenou údajně zůstavitelem byl povolán bratr zůstavitele, Ferdinand Šemík za dědice. Závět, pokud v ní zůstavitel nepamatoval alespoň v rozsahu jejich povinných podílů na potomky je v tomto rozsahu neplatná podle § 479 ObčZ. V případě, že by se ve sporném řízení prokázala pravdivost tvrzení dědiců ze zákona o neplatnosti závěti, připadlo by dědictví výlučně dědicům ze zákona. Protože uvedená závět nevykazuje vnějškově žádné nedostatky, pro které by nemohla být považována za platnou, jeví se dědické právo dědiců z.e zákona v konkurenci s dědickým právem dědice ze závěti jako méně pravděpodobné, a proto je na dědicích ze zákona, aby platnost závěti ve sporném řízení popřeli. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat u podepsaného soudu odvolání nejpozději do 15 dnů ode dne doručení. Okresní soud v Příbrami dne 34

(předseda senátu)

35

6. Cílové dovednosti V oblasti občanského práva získá student následující odborné dovednosti: -

-

orientuje se v právních předpisech občanského práva hmotného vysvětluje pojmy z oblasti občanského práva hmotného, aplikuje a interpretuje jednotlivá ustanovení z občanského zákoníku, aplikuje teoretické poznatky z oblasti občanského práva na realitu subjektu praxe řeší jednoduché případy z oblasti občanského práva v návaznosti na realitu subjektu praxe rozlišuje jednotlivé druhy právních úkonů a srovnává je dle závažnosti sestavuje jednotlivé druhy smluv realizuje úkony související s uplatněním nároků vyplývajících ze smluv zastupuje subjekt praxe při uplatňování nároku subjektu praxe na náhradu škody v souvislosti s porušením závazkových vztahů sepisuje jednoduchá podání, včetně opravného prostředku proti rozhodnutí

7. Literatura FIALA, J. a kol. Občanské právo. Praha: ASPI, a.s., 2006. Meritum. ISBN 80-7357-212-5. FIALA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 1692 s. ISBN 978-80-7357-395-9. HOLUB, M.; ŠKÁROVÁ, M.; VANĚK, J. a kol. Vzory smluv a podání - 12. aktualizované a doplněné vydání podle stavu k 1. 12. 2008. Praha: Linde Praha, a.s., 2009. ISBN 978-807201-742-3. JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C.H.Beck, 2008. 517s. ISBN 978-80-7400-078-2. PLECITÝ, V.; VRABEC, J.; SALAČ, J. Základy občanského práva. Plzeň: A. Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-145-8. ŠÍMA A., SUK M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Praha: C.H. Beck, 2009. 396 s. ISBN 80-7179-567-4. ŠVESTKA, J.; DVOŘÁK, J. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 459 s. ISBN 978-80-7357-468. Portál pro občanské a obchodní právo: http://is.vos.cz/testy2/prac/jx/.

8. Anglická slovní zásoba Odborná slovní zásoba je uložena na školní síti: J:\EPI\epi_2011_2012\a32_odborna_slovni_zasoba Ukázka: občanské právo hmotné

civil law substantive

občanský zákoník

Civil Code

smluvní svoboda

freedom of contract

smlouvy se musí dodržovat

contracts must be kept

ochrana dobré víry

prevention of good will

zákon nepůsobí zpětně

act doesn‘t take effect, Law not retroactive

zásada prevence

principle of preventive, precautionary principle

ochrana práv třetích osob

prevention of law, protect the rights of third parties

zásada právní jistoty

principle of legal certainty

procesní způsobilost

sued, right to litigation

procesní strany

siligant, litigant

znalec

expert

tlumočník

interpreter

zapisovatel

Recording clerk

svědek

witness

zákon o vlastnictví bytů

Law on the Ownership of Flats

zákon autorský

Copyright Law

zákon o notářích a jejich Law on notaries and their činnosti acts závazek

obligation, contract, liability

pohledávka

claim

smlouva

contract

dlužník

debtor

věřitel

creditor

úvěr

credit

smluvní pokuta

contract penalty, stipulated damages, penalty

ručení

liability

zástava

pledge, security, wages

kauce

bail

hypotéka

mortgage

pronájem

lease, letting, leasing

podnájem

subletting

movitost

Movable, Goods and chattels

nemovitost

Immovable, Real property

nebytový prostor

commercial place (space)

bytový prostor

residential place

katastr nemovitostí

cadastre, real estate register

39

9. Kontrolní test 1. Občanský zákoník upravuje mj.:

a.

postavení podnikatelů, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, pokud je neupravují jiné zákony (zejm. ObchZ)

b.

majetkové vztahy fyzických osob, přispívající k naplňování ústavních občanských práv a svobod, pokud je neupravují jiné zákony

c.

upravuje majetkové vztahy FO a PO, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, pokud je neupravují jiné zákony

d.

ani jedna z odpovědí není správná

2. Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona a.

vždy, jestliže to občanský zákoník (OZ) dovoluje

b.

vždy, jestliže to OZ výslovně nezakazuje

c.

vždy v rámci prováděcích předpisů k OZ, pokud tento na ně odkazuje

d.

vždy pokud daná úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv a svobod dle Listiny práv a svobod (byť by to v daném případě OZ nedovoloval)

3. Způsobilost mít práva a povinnosti mají: a.

výlučně FO a vzniká v plném rozsahu zletilosti

b.

jako ad a) avšak vzniká narozením PO

c.

výlučně PO od jejich vzniku (zápisem či registraci)

d.

FO i PO

4. Právnickými osobami dle OZ nejsou: a.

sdružení FO nebo PO

b.

účelová sdružení majetku a jednotky územní samosprávy

c.

sdružení několika osob, aby se společně přičinili o dosažení sjednaného účelu

d.


5. Právním úkon je: a.

určitým druhem opomenutí, na který musí být účastník soudem upozorněn

b.

projev vůle směřující také k zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují

c.

projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím

d.


6. Vlastník věcí: a.

se musí zdržet všeho, čím by mohl zpochybnit vlastnická práva jiného

b.

je oprávněn užívat předmět vlastnictví a nakládat s ním bez omezení, pokud je to v souladu s jeho vlastnickým titulem (soukromoprávním)

c.

jako ad b) s výjimkou omezení, vyplývajících potřeby ochrany zdraví nebo ekologických zájmů (viz Listina základních práv a svobod)

d.

ani jedno z uvedeného není správné

7. Procesně-právní prostředky ochrany vlastnického práva jsou: a.

věcná práva k věci cizí

b.

zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí

c.

žaloby

d.


8. Oprávněný držitel je ten, kdo: a.

s určitou věcí nakládá jako uživatel a v případě, že se skutečný vlastník nepřihlásí (u věcí movitých do 3 let), požádá soud o prohlášení, že věc je jeho vlastnictvím

b.

s věcí nakládá jako s vlastní, nebo kdo vykonává právo pro sebe

c.

je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří (v pochybnostech se má za to, že je držba oprávněná) 41

d.


9. Za předpokladu oprávněné držby lze věci vydržet: a.

v obecné lhůtě 3leté držby

b.

u movitých věcí po uplynutí 3 let, u nemovitostí 12 let

c.

u movitých věcí po uplynutí 3 let, u nemovitostí 10 let

d.


10. Do společného jmění manželů (SJM) se nezahrnuje: a.

co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství

b.

co získali dědictvím nebo darem jednotlivě

c.

do SJM patří vše z uvedeného

d.

všechny odpovědi jsou správné

11. Zanikne-li bezpodílové spoluvlastnictví, provede se vypořádání: a.

dohodou, která nemusí být písemná

b.

dohoda není přípustná, zásadně soudem (kvůli dětem a ochraně manželky)

c.

nedošlo-li k vypořádání dohodou do dvou let mezi manželi, pak na návrh některého z manželů rozhodne soud

d.


12. Zástavní právo vzniká: a.

na základě odevzdání peněžité pohledávky ve věci movité

b.

notářského zápisu o zřízení zástavy a odevzdáním věci do notářské úschovy

c.

na základě písemné smlouvy, schválené dědické dohody nebo ze zákona

d.

všemi uvedenými způsoby

42

13. Věcná břemena zavazují vlastníka: a.

movité věci, ve prospěch někoho jiného něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat

b.

nemovité věci, ve prospěch někoho jiného něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat

c.

movité i nemovité věci k plnění jako ad a)

d.


14. Odpovědnosti za občanskoprávní škodu se zprostí: a.

kdo prokáže, že škodu nezavinil

b.

kdo prokáže, že neporušil hmotnou odpovědnost

c.

kdo prokáže, že v uvedenou dobu byl nezpůsobilý

d.


15. Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání je založena na principu: a.

není-li ten, kdo způsobí škodu schopen ovládnout své jednání, odpovídá za škodu ten, kdo vykonává dohled

b.

nezletilosti nebo duševní poruše, ovládnutí svého jednání a posouzení jeho následků

c.

nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou a musí si být vědom následků svého jednání

d.


16. Dědictví lze nabývat: a.

jen z právoplatné závěti

b.

jen podle zákona

c.

ze zákona, ze závěti nebo současně z obou titulů

43

d.

ani jedna odpověď není správná

17. Dědictví může dědic odmítnout: a.

ústním prohlášením u soudu

b.

písemným prohlášením, které soudu zašle

c.

ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným

d.


18. Zůstavitel může vydědit potomka také z důvodů: a.

syn zůstavitele jej pravidelně nenavštěvuje a neposkytuje mu finanční prostředky na obživu

b.

syn zůstavitele neposkytl potřebnou pomoc v nemoci s odůvodněním, že otci zajistil pečovatelskou službu

c.

syn zůstavitele se odmítá s otcem stýkat, protože otec opustil matku a žil posledních 5 měsíců s družkou

d.


19. Ve II. skupině dědí ze zákona: a.

manžel, zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří s ním žili ve společné domácnosti

b.

manžel, zůstavitelovi sourozenci, zůstavitelovi rodiče a ti, kteří s ním žili ve společné domácnosti

c.

manžel, zůstavitelovi rodiče, ti, kteří s ním žili ve společné domácnosti, byli odkázáni na zůstavitele výživou

d.


20. Osoby neslyšící, které nemohou číst nebo psát a.

nemohou učinit závěť

b.

mohou učinit závěť před dvěma současně přítomnými svědky

c.

mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu 44

d.


21. Nezletilí, kteří dovršili 15ti let věku a.

mohou projevit vůli před přítomným svědkem

b.

jako a), ale musí závěť podepsat

c.

pouze formou notářského zápisu

d.


22. Jak vznikají občanskoprávní závazky: a.

pouze z právních úkonů, tj. ze smluv

b.

z právních úkonů (zejména ze smluv), jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení, a z dalších skutečností uvedených v OZ

c.

z právních i protiprávních úkonů definovaných OZ

d.


23. Při odpovědnosti za vady prodané věci, nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni věc užívat obvyklým způsobem, je nabyvatel oprávněn domáhat se: a.

odstoupení od smlouvy (i když nebylo smluvně dohodnuto)

b.

zrušení smlouvy

c.

přiměřené slevy z ceny, popř. doplnění toho, co chybí

d.

výměny vadné věci za bezvadnou

24. Při prodlení dlužníka, který svůj závazek nesplní ani v přiměřené dodatečně lhůtě poskytnuté věřitelem, má věřitel právo: a.

od smlouvy odstoupit a jde-li o plnění peněžitého dluhu, požadovat úroky z prodlení resp. poplatek z prodlení

b.

pouze požadovat úroky z prodlení, popř. náhradu ušlého zisku (u nepeněžitého plnění)

c.

vypovědět smlouvu a požadovat náhradu veškeré vzniklé škody

d.


45

25. Věřitel může svou pohledávku postoupit: a.

písemnou smlouvou jinému, po udělení souhlasu dlužníka

b.

i bez souhlasu dlužníka písemnou smlouvou jinému

c.

s předběžným souhlasem soudu a po oznámení dlužníkovi

d.

jako ad b) avšak je povinen to dlužníkovi oznámit

26. Za převzetí dluhu OZ považuje: a.

kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí na jeho místo po písemném oznámení věřiteli

b.

kdo bez dohody s věřitelem přistoupí k dluhu smlouvou s dlužníkem, stane se dlužníkem vedle původního dlužníka

c.

kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem, stane se dlužníkem vedle původního dlužníka

d.


27. Mezi instituty zajištění závazků v OZ patří: a.

předkupní právo

b.

zajišťovací převod práva

c.

uznání dluhu

d.

poukázka

28. Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto dohodu poruší, zavázán: a.

pokutu zaplatit jen v případě, že oprávněnému účastníku porušení povinnosti vznikla škoda

b.

pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda

c.

jako ad a), avšak i v rozsahu nad rámec škody

d.


46

29. Za způsoby zániku závazku OZ považuje: a.

smrt dlužníka, jestliže druhá smluvní strana se stane dědicem

b.

realizaci zástavního práva

c.

neuplatnění práva v přiměřené době

d.

ani jedna z uvedených možností

30. Pokud nebyla v kupní či směnné smlouvě sjednána cena v souladu s obecně závaznými právními předpisy: a.

smlouva je neplatná

b.

smlouva je platná

c.

smlouva je platná v případě, že se její neplatnosti dovolává ten, kdo ji sám způsobil

d.


31. Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo: a.

od smlouvy odstoupit

b.

na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady

c.

pouze jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit

d.


32. Předkupní právo k nemovitosti lze dohodnout i jako věcné právo, které působí i vůči nástupcům kupujícího. Musí však být splněny tyto podmínky: a.

smlouva se musí uzavřít písemně a předkupní právo se nabývá vkladem do katastru nemovitosti

b.

smlouva se musí uzavřít písemně, ale vzhledem k tomu, že kupní ani směnná smlouva nebyla dosud uzavřena, nemusí být registrována jako vklad do katastru nemovitostí

c.

smlouva se musí uzavřít písemně 47

d.


33. Darovací smlouva je považována za neplatnou v těchto případech: a.

nebyla sepsána písemně (jak pro věci nemovité, tak movité)

b.

byla vyhotovena písemně s tím, že obdarovaný movitý dar převezme až po dárcově smrti

c.

dárce neupozornil obdarovaného na vady, o nichž věděl

d.

ani jedno z uvedeného neplatí

34. Rozdíl mezi předmětem smlouvy o půjčce a smlouvy o výpůjčce spočívá v následujícím: a.

smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, smlouvou o výpůjčce vznikne právo vypůjčovateli věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat

b.

smlouvou o půjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat, smlouvou o výpůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu

c.

smlouvou o půjčce vznikne vypůjčovateli právo věc po dohodnutou dobu úplatně užívat, smlouvou o výpůjčce věřitel přenechává dlužníkovi věci určené podle druhu

d.


35. Nájemce, pokud smlouva nestanoví jinak: a.

není oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu

b.

je ze zákona oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu

c.

je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu ale pouze na dobu tří měsíců

d.


36. Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na dobu neurčitou mezi fyzickými osobami lze: a.

rozhodnutím bytového družstva jako majitele bytů

b.

rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení

48

c.

nedošlo-li k dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, pouze výpovědí

d.


37. Dojde-li ke změně vlastnictví nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu: a.

pouze nájemce

b.

nový vlastník, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou

c.

byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou, nájemce i nový vlastník

d.


38. Smlouva o sdružení podle OZ zahrnuje: a.

osoby, které se sdružily za účelem vzniku kapitálové společnosti

b.

osoby, které se sdružily, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu a tato sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem

c.

jako ad b), avšak pouze v případě právnických osob

d.


39. Veřejnou soutěží podle OZ rozumíme: a.

soutěž na určité dílo nebo výkon s vymezením předmětu, lhůty, výše cen, kritérií a instituce, která vyhlášení soutěže provede

b.

soutěž na určité dílo nebo výkon, kde podmínky budou dodatečně oznámeny

c.

soutěž na určité dílo nebo výkon, kde podmínky soutěže nejsou omezeny a tato skutečnost byla účastníkům před soutěží písemně sdělena

d.


40. Nejběžnějším následkem porušení občanskoprávní povinnosti je a.

občanskoprávní pokuta

b.

propadnutí věci protiprávně získané

c.

odpovědnost za vzniklou škodu

d.

povinnost obnovení původního stavu

49

41. Procesně-právní prostředky ochrany vlastnického práva jsou a.

věcná práva k věci cizí

b.

zápis vlastnictví v pozemkovém katastru

c.

zástavní smlouvy

d.

úprava tzv. sousedských práv

42. Fyzická osoba získává způsobilost k právům a povinnostem a.

narozením

b.

dovršením 15 roku

c.

dovršením 18 roku

d.

uzavřením manželství

43. Pramenem občanského práva hmotného nejsou a.

mezinárodní smlouvy

b.

Ústava České republiky

c.

Listina základních práv a svobod

d.

Občanský soudní řád

44. Subjektivní jsou právní skutečnosti, které vycházejí a.

z vůle státu a projevují se jako chování státních organizací

b.

z vůle lidí a projevují se jako lidské chování

c.

z vůle společenského chování a takto se také projevují

d.

z vůle právních skutečností, tyto skutečnosti působí buď společně anebo postupně

45. Hlavním cílem občanského práva a.

je vyjadřovat civilní status subjektu, kterým je soubor osobních, osobnostních a zejména majetkových práv a povinností

b.

je vyjadřovat především sociálně-ekonomické zájmy osoby

c.

je vyjadřovat místo občanského práva v systému českého právního řádu

d.

je vyjadřovat odlišení práva soukromého a veřejného

50

46. Občanskoprávní skutečnosti můžeme charakterizovat a.

jako takové skutečnosti, s nimiž normy občanského práva spojují vztahy mezi občany

b.

jako takové skutečnosti, s nimiž normy občanského práva spojují vznik, změnu a zánik občanskoprávních vztahů

c.

jako takové skutečnosti, s nimiž normy občanského práva nespojují vznik, změnu a zánik občanskoprávních vztahů

d.

jako takové skutečnosti, které se nevztahují k normám občanského práva

47. Objektivními jsou právní skutečnosti a.

jež nejsou přímo závislé na lidském chování

b.

jež nejsou přímo závislé na chování státu

c.

jež nejsou přímo závislé na chování státních organizací

b.

jež jsou projevem cizí vůle nebo přírodních sil

48. Způsobilost k právním úkonům vzniká fyzické osobě a.

narozením

b.

postupně podle stavu psychické vyspělosti

c.

přímo ze zákona

d.

dosažením zletilosti

49. Občanský zákoník právnickou osobnost a.

definuje přímo

b.

nedefinuje

c.

konkrétně vymezuje, který subjekt může být právnickou osobou

d.

pouze charakterizuje, který subjekt je možné považovat za právnickou osobou

50. Identifikačním znakem právnické osoby není a.

název

b.

zakladatel právnické osoby 51

c.

sídlo

d.

zákonná forma jejího vzniku

51. Druhy zastoupení jsou a.

přímé zastoupení

b.

zastoupení zákonné

c.

zastoupení na základě ústní dohody

d.

nepřímé zastoupení

52. Plná moc zaniká a.

nezaniká nikdy

b.

provedením úkonu na který byla omezena

c.

uplynutím času na který byla plná moc vydána

d.

smrtí zmocněnce či zmocnitele

53. Klasifikace druhů právních úkonů je obvykle výsledkem těchto hledisek a.

podle nutnosti vyjádření kauzy

b.

podle počtu stran

c.

podle obsahu podstaty právního úkonu

d.

podle soudního rozhodnutí

54. Promlčení je a.

právní následek marného uplynutí doby nezpůsobující zánik práva

b.

právní následek marného uplynutí doby způsobující zánik práva

c.

právní následek marného uplynutí doby způsobující zánik nároku se práva domoci

d.

právní následek způsobující uběhnutí promlčecí lhůty

55. Obecná promlčecí doba je a.

dvouletá

b.

tříletá 52

c.

čtyřletá

d.

pětiletá

56. Do Věcných práv nepatří a.

vlastnické právo

b.

zástavní právo

c.

zadržovací (retenční) právo

d.

dědické právo

57. Obsahem vlastnického práva není a.

právo věc užívat, požívat její plody a užitky

b.

právo s věcí disponovat

c.

právo s věcí zacházet bez ohledu na právní následky

d.

právo věc držet

58. Specifická práva a povinnosti podílového spoluvlastnictví se obvykle netýkají a.

sousedských vztahů

b.

vztahu všech spoluvlastníků k třetím osobám ohledně společné věci

c.

vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky

d.

vztahu jednoho spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům

59. Společné jmění manželů vzniká a.

rozvodem manželů

b.

úmrtím jednoho z manželů

c.

uzavřením manželství

d.

prohlášením jednoho manželů za mrtvého

60. Zástavní právo nezaniká a.

zánikem zástavního práva bez zániku pohledávky

53

b.

vzdáním se zástavního práva jednostranným právním úkonem zástavního věřitele

c.

promlčením zastavené pohledávky

d.

zpeněžením zástavy soudní dražbou

61. Bezdůvodné obohacení není majetkový prospěch a.

získaný plněním bez právního důvodu

b.

plněním z neplatného právního úkonu

c.

majetkový prospěch získaný z nepoctivých

d.

plněním z neplatného právního úkonu

62. Ve druhé dědické skupině nedědí a.

manžel

b.

rodiče

c.

děti

d.

ti, kdo žili ve společné domácnosti po dobu 1 roku

63. Závěť nelze zřídit a.

písemně vlastní rukou

b.

ústně za účasti svědků

c.

jinou písemnou formou za účasti svědků

d.

formou notářského zápisu

64. Svědci při pořízení závěti mohou být a.

ty osoby, které mají podle závěti dědit

b.

ty osoby, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí

a.

osoby nevidomé, neslyšící a němé

b.

pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům

65. Vydědit dědice nemůžeme z tohoto důvodu a.

dědice nemáme rádi 54

b.

zůstavitel byl zabit dědicem

c.

dědic porušuje hrubě dobré mravy

d.

dědic trpí nějakou závislostí (alkoholik, narkoman,...)

66. Zajištění dluhu podle občanského zákoníku nemůže být a.

smluvní pokutou

b.

ručením

c.

uznání dluhu

d.

uznání závazku

67. Podstatnou náležitostí kupní smlouvy není a.

vymezení předmětu koupě

b.

stanovení kupní ceny

c.

předkupní právo

d.

určení, že má dojít k převodu práv

68. Předmětem smlouvy o půjčce jsou zpravidla a.

nemovitosti

b.

peníze

c.

motorová vozidla

d.

autorská práva

69. Předmětem příkazní smlouvy není a.

dosažení výsledku

b.

obstarání věci

c.

uskutečnění nějaké činnosti pro jinou osobu

d.

provedení určité činnosti vymezené ve smlouvě

70. Na základě darovací smlouvy dochází k převodu a.

dědického práva

b.

zadržovacího práva 55

c.

vlastnického práva

d.

zástavního práva

56

ZÁVĚR Tato učební pomůcka si kladla za cíl procvičit srozumitelnou a přehlednou formou základy dosavadní úpravy občanského práva hmotného tak, aby student získal informace potřebné k dalšímu rozvoji znalostí soukromého práva.

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice

Recommend Documents