Evropský polytechnický institut s.r.o. Osvobození 699, Kunovice. Právo sociálního zabezpečení

Evropský polytechnický institut s.r.o. Osvobození 699, Kunovice

Právo sociálního zabezpečení

JUDr. Přemysl Michálek

2006

JUDr. Přemysl Michálek Právo sociálního zabezpečení © Autorská práva © Grafická redakce © Jazyková redakce

: JUDr. Přemysl Michálek : Eva Michálková : Neprošlo jazykovou úpravou

Vydavatel, vyrobil: © Evropský polytechnický institut, s. r. o., 2006

ISBN 80-7314-087-X

OBSAH ÚVOD.............................................................................................................................................................................. 9 1

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ – POJEM A KATEGORIE.............................................................................. 11 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

2

SOCIÁLNĚ POLITICKÁ A DEMOGRAFICKÁ VÝCHODISKA .............................................................. 17 2.1 2.2 2.3

3

NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKTY ......................................................................................................................... 31 V OBLASTI DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ JDE ZEJMÉNA O TYTO NORMY ........................................................... 31 V OBLASTI NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ JDE ZEJMÉNA O TYTO NORMY .......................................................... 32 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ................................................................................................................................. 33 OBLAST STÁTNÍCH DÁVEK ........................................................................................................................... 33 VAZBA NA JINÉ OBLASTI PRÁVNÍCH ÚPRAV .................................................................................................. 33 Správní právo......................................................................................................................................... 33 Trestní právo .......................................................................................................................................... 34 Pracovní právo....................................................................................................................................... 34 Obchodní právo ..................................................................................................................................... 34 MEZINÁRODNÍ SMLOUVY ČR....................................................................................................................... 34

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ .................................................................................................. 37 6.1 6.2 6.3 6.4

7

POŽADAVKY NA KONCEPCI .......................................................................................................................... 27 FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ .................................................................................................... 27 FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE ..................................................................................... 28 SOCIÁLNÍ DOKTRÍNA .................................................................................................................................... 28 REFORMA SOCIÁLNÍ SFÉRY .......................................................................................................................... 29

PRÁVNÍ ÚPRAVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ..................................................................................... 31 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.7

6

PRAMENY PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ............................................................................................... 23 BILATERÁLNÍ SMLOUVY O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ – POJEM, PRINCIPY, VÝZNAM ...................................... 23 ZÁSADY PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.................................................................................................. 24 PRINCIPY SOCIÁLNÍ POLITIKY ....................................................................................................................... 24 FUNKCE PRÁVNÍ ÚPRAVY ............................................................................................................................. 25

KONCEPCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ............................................................................................... 27 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5

HISTORICKÝ VÝVOJ ..................................................................................................................................... 17 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ............................................................................................................................... 18 SPOLEČENSKO POLITICKÉ FAKTORY ............................................................................................................. 20

ZÁKLADNÍ ZÁSADY A PRINCIPY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ....................................................... 23 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

4

POJEM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ................................................................................................................ 11 KATEGORIE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ........................................................................................................ 11 FORMY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ............................................................................................................... 12 PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ................................................................................................ 13 POSTAVENÍ PSZ V SYSTÉMU PRÁVA ČR A JEHO VZTAH K JINÝM PRÁVNÍM ODVĚTVÍM................................. 13 SITUACE SZ V ČR........................................................................................................................................ 14

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI .................................................. 37 POJISTNÉ NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ............................................................................................... 38 POJISTNÉ PRO PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ............................................................................................................ 39 POJISTNÉ PRO INDIVIDUÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................ 40

DŮCHODY ......................................................................................................................................................... 41 7.1 VYMEZENÍ NÁROKU A NĚKTERÝCH POJMŮ................................................................................................... 41 7.1.1 Nárok na důchod a jeho výplatu ............................................................................................................ 41 7.1.2 Souběh nároků na přímé důchody.......................................................................................................... 42 7.1.3 Souběh přímých a nepřímých (tzv. pozůstalostních) důchodů ............................................................... 42 7.1.4 Přechod nároku na důchody .................................................................................................................. 42 7.1.5 Zánik nároku na důchod ........................................................................................................................ 42 7.1.6 Zvyšování důchodů................................................................................................................................. 42 7.1.7 Vyplácení důchodů................................................................................................................................. 42 7.1.8 Způsobilost osob v právních vztazích pojištění ...................................................................................... 43 7.1.9 Bezmocnost ............................................................................................................................................ 43

7.1.10 Dítě.................................................................................................................................................... 43 7.1.11 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav .............................................................................................. 44 7.1.12 Doba pojištění ................................................................................................................................... 44 7.1.13 Náhradní doba pojištění.................................................................................................................... 44 7.1.14 Důchodový věk .................................................................................................................................. 44 7.1.15 Invalidita ........................................................................................................................................... 45 7.1.16 Osoby blízké ...................................................................................................................................... 45 7.2 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ – ROZLIŠENÍ, POJEM, PŘÍKLADY...................................... 45 7.3 TYPY DÁVEK A JEJICH VÝŠE ......................................................................................................................... 46 7.3.1 Starobní důchod ..................................................................................................................................... 46 7.3.2 Plný invalidní důchod ............................................................................................................................ 49 7.3.3 Částečný invalidní důchod ..................................................................................................................... 50 7.3.4 Vdovský a vdovecký důchod................................................................................................................... 51 7.3.5 Sirotčí důchod ........................................................................................................................................ 52 7.3.6 Výpočty důchodů.................................................................................................................................... 52 7.3.7 Důchodová reforma ............................................................................................................................... 55 7.4 ORGANIZACE NA ÚSEKU DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ..................................................................................... 56 8

NEMOCENSKÉ DÁVKY.................................................................................................................................. 59 8.1 8.2 8.3 8.4 8.4.1 8.4.2 8.4.3 8.4.4 8.4.5 8.4.6 8.5 8.6 8.6.1 8.6.2 8.7 8.7.1 8.7.2 8.8 8.9 8.9.1 8.9.2 8.9.3 8.9.4

9

VYMEZENÍ NÁROKŮ A NĚKTERÝCH POJMŮ................................................................................................... 59 POSKYTOVÁNÍ NEMOCENSKÝCH DÁVEK ...................................................................................................... 59 DÁVKY Z DŮVODU SOCIÁLNÍ POTŘEBNOSTI ................................................................................................. 59 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE PRO RODINY A DĚTI ................................................................................................. 60 Příspěvek na výživu dítěte ...................................................................................................................... 60 Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem......... 60 Příspěvek při uzavření manželství.......................................................................................................... 60 Příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte před jeho převzetím do pěstounské péče ................. 61 Příspěvek na úhradu za užívání bytu nezaopatřeného osiřelého dítěte ................................................. 61 Příspěvek na rekreaci dětí důchodce ..................................................................................................... 61 PŘÍSPĚVEK PŘI PÉČI O BLÍZKOU NEBO JINOU OSOBU ..................................................................................... 61 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE PRO STARÉ OBČANY ................................................................................................ 62 Jednorázové nenárokové dávky ............................................................................................................. 62 Opakující se nenárokové dávky.............................................................................................................. 62 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE PRO TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY ........................................................... 63 Jednorázové a nárokové dávky .............................................................................................................. 63 Opakující se nároková dávka................................................................................................................. 63 MIMOŘÁDNÉ VÝHODY PRO OBČANY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM .............................................................. 64 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH..................................................................................... 65 Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc................................................................. 65 Nenárokové dávky občanům společensky nepřizpůsobeným.................................................................. 66 Nenárokové dávky občanům, jimž je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení................. 66 Jednorázový peněžitý příspěvek poskytovaný obcí v samostatné působnosti......................................... 66

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA...................................................................................................................... 69 9.1 VYMEZENÍ NÁROKŮ A NĚKTERÝCH POJMŮ................................................................................................... 69 9.1.1 Rozdělení dávek SSP .............................................................................................................................. 69 9.2 JEDNOTLIVÉ DÁVKY ..................................................................................................................................... 70 9.2.1 Přídavek na dítě ..................................................................................................................................... 70 9.2.2 Rodičovský příspěvek ............................................................................................................................. 70 9.2.3 Sociální příplatek ................................................................................................................................... 71 9.2.4 Příspěvek na bydlení .............................................................................................................................. 71 9.2.5 Porodné.................................................................................................................................................. 72 9.2.6 Pohřebné................................................................................................................................................ 72 9.2.7 Dávky pěstounské péče........................................................................................................................... 72 9.2.8 Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ............................................. 72 9.2.9 Příspěvek na dopravu ............................................................................................................................ 73 9.2.10 Zaopatřovací příspěvek ..................................................................................................................... 73 9.3 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH SSP ................................................................................................... 74 9.4 NÁROK NA DÁVKY ....................................................................................................................................... 74 9.4.1 Nárok na výplatu dávek zaniká .............................................................................................................. 75 9.4.2 Výplata dávek......................................................................................................................................... 75

9.4.3 Příjemce, zvláštní příjemce .................................................................................................................... 75 9.4.4 Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby ........................................................................................... 76 9.4.5 Řízení o dávce ........................................................................................................................................ 76 9.4.6 Náležitosti žádosti .................................................................................................................................. 76 9.4.7 Důkazní prostředky ................................................................................................................................ 77 9.4.8 Vydávání rozhodnutí .............................................................................................................................. 77 9.5 OSTATNÍ STÁTNÍ DÁVKY .............................................................................................................................. 77 9.5.1 Dávky vyplácené spolu se SSP ............................................................................................................... 77 9.5.2 Sociální příspěvek k zvýšení cen tepelné energie ................................................................................... 78 9.5.4. Podpora v nezaměstnanosti ................................................................................................................... 78 9.6 ŽIVOTNÍ MINIMUM ....................................................................................................................................... 79 10

DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE ............................................................................................................................... 81 10.1 VYMEZENÍ NÁROKŮ A NĚKTERÝCH POJMŮ................................................................................................... 81 10.2 TYPY DÁVEK A JEJÍ VÝŠE ............................................................................................................................. 81 10.2.1 Dávky sociální péče pro rodiny a děti............................................................................................... 82 10.2.2 Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu.................................................................................. 83 10.2.3 Dávky sociální péče pro staré občany............................................................................................... 84 10.2.4 Dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany .............................................................. 85 10.2.5 Dávky sociální péče ve zvláštních případech .................................................................................... 87 10.3 ŽÁDOST O SOCIÁLNÍ DÁVKY ......................................................................................................................... 88 10.4 ŘÍZENÍ O DÁVCE A JEJÍ PROMLČENÍ .............................................................................................................. 88

11

DÁVKY Z PŘIPOJIŠTĚNÍ A INDIVIDUÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................. 91 11.1 11.2 11.3

12

SOUSTAVA ORGÁNŮ A ÚŘADŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ ......................................................... 95 12.1 12.2

13

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ.................................................................................................................................. 91 INDIVIDUÁLNÍ POJIŠTĚNÍ .............................................................................................................................. 92 PROMLČENÍ DÁVEK...................................................................................................................................... 92

ORGÁNY A PŮSOBNOST ................................................................................................................................ 95 DVOUSTUPŇOVÉ ŘÍZENÍ U TĚCHTO ÚŘADŮ .................................................................................................. 96

EVROPSKÁ UNIE A PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ .................................................................. 99 13.1 13.2 13.3

ZÁKLADNÍ SVOBODY EHS ........................................................................................................................... 99 DÁVKY ...................................................................................................................................................... 100 SPOLUPRÁCE MEZI STÁTY V RÁMCI EU...................................................................................................... 102

ZÁVĚR ....................................................................................................................................................................... 105 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: ..................................................................................................................... 106

Úvod Tato učební pomůcka je určena studentům Evropského polytechnického institutu, s.r.o., kteří se zabývají problematikou práva. Oblast sociálního zabezpečení je charakterizována častými změnami, které zejména po roce 1993 je možno označit za přeměnu celého systému, a proto mým cílem je, aby studenti zvládli a pochopili základy a teorii sociálního zabezpečení a jeho právních norem. Skripta zachycují jen některé otázky z dané problematiky a není jejich cílem, aby zde byl vyčerpávající rozbor celé problematiky, ale aby studenti pochopili o co se jedná v dané problematice. Obzor je třeba si rozšířit samostudiem odborných časopisů, odborných publikací i novelizací právních předpisů.

9

10

1

Sociální zabezpečení – pojem a kategorie

Cíle kapitoly 1. 2. 3. 4. 5.

Pochopit co znamená pojem sociálního zabezpečení, jaké existují rizika a z čeho se skládá Zjistit do kterých oblastí zasahuje sociální zabezpečení Vědět jaké máme formy sociálního zabezpečení Dále vědět jaký má vztah právo soc.zabezpečení k jiným právním odvětvím Uvědomit si situaci v ČR

Klíčová slova Sociální zabezpečení, sociální rizika, sociální sféra, sociální politika, sociální podpora, sociální pojištění, sociální práva, sociální pomoc

1.1

Pojem sociálního zabezpečení

S průmyslovým vývojem dochází ke změně životních podmínek, způsob a charakter práce vede ke změně života celých generací. To má za následek zvyšování sociálních rizik pro jednotlivé občany. Stálými změnami se člověk dostává do stále nových rizikových situací a je pro něj čím dál tím více obtížnější, aby tyto situace sám plně zvládal a nesl. Sociální rizika je pojem pro sociální události a příhody, které jsou právu známé, s nimiž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, pomocí nichž lze tuto okolnost zmírnit, překonat nebo jí dokonce předejít. Hlavními sociálními událostmi jsou: nemoc, úraz, těhotenství a mateřství, invalidita, stáří, smrt či narození dítěte. Sociální zabezpečení je soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím se zabezpečují občané pro případ nemoci, mateřství, výchovy dětí, stáří, invalidity a ztráty živitele. Z hlediska jednotlivce je sociální zabezpečení forma společenské pomoci, která ho buď finančně nebo naturálně podporuje v určitých společností uznaných životních situacích. Sociálnímu zabezpečení se přikládá v různých zemích i v rámci jednoho státu diferenciální význam. Jako příklad pro srovnání můžeme uvést historický vývoj a dnešní formy v Evropě a v USA. Liší se charakterem i formou, cíli i náplní, vymezením okruhu sociálních rizik. V užším slova smyslu se někdy nesprávně zužuje pouze na důchodové pojištění a sociální služby, tak v tom širším pojetí zahrnuje péči o zdraví včetně prevence, zabezpečení pro nemoc a úraz, zabezpečení pro případ těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí, zabezpečení pro případ invalidity, zabezpečení pozůstalých při ztrátě živitele, zabezpečení ve stáří i podporu v nezaměstnanosti.

1.2

Kategorie sociálního zabezpečení

K sociálním kategoriím samozřejmě patří i vlastní pojem sociálního zabezpečení a sociální rizika zmíněné výše, my se dále zaměříme na další. Sociální sféra (oblast) jsou vlivy, zájmy týkající se lidské společnosti, vztahů mezi lidmi ve společnosti.

11

Sociální politika je uvědomělá a cílevědomá činnost státu a některých organizací v sociální oblasti. Mezi tyto další organizace především zahrnujeme politické strany, odborové centrály, církve i soukromé nadace a dobročinné spolky. Realizace sociální politiky je pak uvědomělá a cílevědomá činnost zajišťující podle koncensu společnosti sociální jistoty a optimální životní a pracovní podmínky občanů. Vlastní realizace je prostřednictvím sociálních práv. Sociální práva jsou stěžejní občanská práva, která jsou zakotvena v základní listině práv a svobod. Zahrnuje úpravu pracovně právních vztahů, rodinných vztahů a především právo na ochranu zdraví, léčebnou péči, zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci. U nás je pak konkretizováno v zákonech, vyhláškách a prováděcích nařízeních o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Sociální pojištění řeší situace, na které je možno se dopředu připravit odložením části peněz k řešení budoucí sociální situace. Jde buď o krátkodobý charakter, jako je např. vlastní nemoc, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, které řeší nemocenské pojištění. Dále se může jednat o dlouhodobý charakter události, jako je stáří, invalidita, ovdovění a osiření, které řeší důchodové pojištění. Obě formy pojištění z hlediska naturálního charakteru (pobyt v nemocnici, návštěva lékaře a poskytování léků) doplňuje zdravotní pojištění. Tato forma je ve světě široce přijímaná a nejvíce preferovaná. Sociální podpora řeší situace, jež stát obecně uzná za potřebné a je charakterizována většinou jako státní dávka financovaná z daní – ze státního rozpočtu. Tyto dávky jsou zejména výrazem solidarity mezi bezdětnými manželi a rodinami s dětmi, mezi občany s vyššími příjmy a občany s nižšími příjmy. Sociální pomoc je většinou poslední instancí pro řešení hmotné a sociální nouze, kdy se občan dostal do situace, že není v jeho silách zaopatřit sebe i svoji rodinu, není sociálně pojištěn a nesplňuje podmínky pro přiznání sociální podpory. Finančně je tato oblast řešena ze státního i obecního rozpočtu, ale i z prostředků dobrovolných organizací a nadací.

1.3

Formy sociálního zabezpečení

Z hlediska postavení státu a tvorby zdrojů na tyto účely můžeme charakterizovat formy sociálního zabezpečení jako státní, veřejnoprávní a dobrovolné doplňkové připojištění. V prvním případě je stát nositelem sociálního zabezpečení, činnost organizuje, systém řídí přímo nebo prostřednictvím svých státních institucí (např. ČSSZ – stav ke konci roku 1998). Rovněž stát určuje podmínky, jak subjekty vstupují do právních vztahů. Jednotlivci mají obvykle přímou zákonnou povinnost odvádět pojištění či “sociální daň”, kterou stát přerozděluje. Tento systém můžeme také charakterizovat jako povinné státní zabezpečení. V druhém případě je stát pouze garantem tzv. veřejnoprávního systému. Instituce vystupují odděleně od státního rozpočtu, hospodaří samostatně s přidělenými prostředky, i když část prostředků mohou dostávat od státu (např. platby na zdravotní pojištění za děti a důchodce). Nicméně formy tohoto systému vytváří stát, stanoví podmínky, upraví právo občanů a zaměstnavatelů a garantuje správné fungování tohoto systému, včetně státní záruky za jednotlivá plnění. Pokud stát vystupuje pouze jako iniciátor, jedná se o dobrovolné doplňkové připojištění. Stát vytváří pouze právní rámec pro působení různých nositelů pojištění a vymezuje základní pravidla, může i formou státního příspěvku nepřímo tyto formy podporovat. Nezasahuje však do organizování systému a jeho provádění a ani negarantuje finanční záruky. Z hlediska občana mluvíme o formě pojišťovací, kdy se podílí přímo na tvorbě pojišťovacích zdrojů. Dále o formě zabezpečovací, kdy občan systém financuje zprostředkovaně pomocí daní. 12

Forma zaopatřovací již nevyžaduje přímé či nepřímé financování občanem, ale pouze stav sociální nouze. Shora uvedené formy jsou uvedeny jako základní a mohou ze navzájem prolínat a doplňovat. Tak tomu je i v ČR.

1.4

Právní úprava sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení je v podstatě samostatným odvětvím našeho právního řádu, i když dosud neexistuje jednotný kodex. Je souhrnem právních norem, které upravují společenské vztahy mezi subjekty při poskytování hmotného zabezpečení občanům, kteří pomoc potřebují a stát situaci, do které se občané dostali, uznává.

Za základní právní vztahy sociálního zabezpečení je možno považovat: • • • • • •

pr. vztahy při poskytování zdravotní péče pr. vztahy s nemocenským pojištěním pr. vztahy s důchodovým pojištěním pr. vztahy s podporou v nezaměstnanosti pr. vztahy při poskytování soc. podpory pr. vztahy při poskytování služeb a dávek soc. péče

O právní úpravě jednotlivých vztahů bude pojednáno níže

1.5

Postavení PSZ v systému práva ČR a jeho vztah k jiným právním odvětvím

právně samostatné odvětví, na rozhraní práva soukromého a veřejného (spíše veřejné) velké množství právních předpisů různé právní síly vztah k: ústavnímu právu – PSZ konkretizuje sociální práva správnímu právu – SŘ má subsidiární platnost, lex specialis trestnímu právu – stanoví sankce za porušení některých ustanovení (§ 147 TZ – postihuje neodvedení pojistného na SZ, na zdravotní pojištění a příspěvku na st. politiku zaměstnanosti) pracovnímu právu – PP definuje právní instituty, které jsou v PSZ používány (prac. neschopnost, mateřská atd.) obchodní právo – vztahy a postavení podnikatelů rodinnému právu – alimentační dávky, vdovský důchod atd. občanskému právu – subjektivita atd. finančnímu právu – hl. daňové přiznání OSVČ

13

1.6 • •

Situace SZ v ČR

Výdaje na sociální zabezpečení jsou v ČR v současné době na úrovni cca 20% HDP. Jednotlivé kategorie (výdajové kapitoly) mají různou „váhu“ v celkových výdajích sociálního zabezpečení.

důchodové pojištění nemocenské pojištění 37,1%

43,2%

státní sociální podpora sociální péče

2,2% 6,4% 7,2% 3,9%

politika zaměstnanosti zdravotní pojištění

Význam různých oblastí SZ v ČR

(v % celkových výdajů SZ, rok 2003)

Samostatná práce studenta 1. Snažte se popsat pojem sociálního zabezpečení. 2. Pokuste se vyhledat informace o nejnovějších výdajích státu na sociální zabezpečení.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Jaké máme sociální rizika? Co znamená pojem sociální zabezpečení? Vyjmenujte kategorie sociálního zabezpečení Jaké existují formy sociálního zabezpečení v ČR? Jaké jsou základní právní vztahy sociálního zabezpečení?

14

Shrnutí Sociální rizika je pojem pro sociální události a příhody, které jsou právu známé, s nimiž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, pomocí nichž lze tuto okolnost zmírnit, překonat nebo jí dokonce předejít. Sociální zabezpečení je soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím se zabezpečují občané pro případ nemoci, mateřství, výchovy dětí, stáří, invalidity a ztráty živitele. Existují tyto druhy kategorií sociálního zabezpečení: sociální sféra, sociální politika, sociální práva, sociální pojištění, sociální podpora, sociální pomoc. Z hlediska postavení státu a tvorby zdrojů na tyto účely můžeme charakterizovat formy sociálního zabezpečení jako státní, veřejnoprávní a dobrovolné doplňkové připojištění. Právo sociálního zabezpečení je v podstatě samostatným odvětvím našeho právního řádu, i když dosud neexistuje jednotný kodex. Je souhrnem právních norem, které upravují společenské vztahy mezi subjekty při poskytování hmotného zabezpečení občanům, kteří pomoc potřebují a stát situaci, do které se občané dostali, uznává. Právo sociálního zabezpečení je právně samostatné odvětví, na rozhraní práva soukromého a veřejného (spíše veřejné) Existuje zde velké množství právních předpisů různé právní síly.

15

16

2

Sociálně politická východiska

a

demografická

Cíle kapitoly 1) Nahlédnout do historického vývoje práva sociálního zabezpečení 2) Prostudovat demografický vývoj u nás, v Evropě i ve světě 3) Chápat společenskopolitické faktory

Klíčová slova Historický vývoj, demografický vývoj, demografické prognózy

2.1

Historický vývoj

Z hlediska světa značně rozdílný vývoj, podmíněný rozvojem sociálního vědomí a práva, geografickými, demografickými, politickými a ekonomickými činiteli. Již v prvotně pospolné společnosti se chránily ženy a děti, muž byl především lovec. S postupem doby byli pro své krále nejdůležitější vojáci, kteří dostávali podíl z kořisti a další výhody. Se vznikem průmyslové výroby vznikala podpůrná tovaryšstva, aby živitel rodiny mohl být po dobu své nemoci podporován z příspěvků. Později si začal uvědomovat svoji úlohu i stát a začal organizovat sociální zabezpečení, nejdříve jako vyloženě profesní, posléze všeobecné. Z geografického hlediska má největší úlohu Evropa, která má své tradice, kde důležitou roli sehrála i předválečná ČSR, kde na systému – stát, obec a rodina se staví dodnes. Na rozdíl od Asie, kde fungovala pouze rodina. Počátky důchodového zabezpečení u nás sahají do Rakousko – Uherské monarchie. Původní penzijní normály z let 1771 a 1781 se vztahovaly pouze na tzv. státní zaměstnance. První významnou normou v tomto oboru bylo císařské nařízení č. 157/1866, které zavedlo systém určující výši penze kvótou z platu s tím, že nárok vznikl po 10 letech služby a penze se zvyšovala za každých 5 let služby. Další zákon č. 74/1896 zavedl výpočet penze procentem z posledního platu (po 10 letech 40 % a za každý další rok 2 %) Tento systém je prakticky s drobnými obměnami udržován dodnes, je jen doplňován a vylepšován. Normy platné pro ČSR z roku 1918 byly plně převzaty z období Rakouska – Uherska po skončení I. světové války. Samostatně se pak vyvíjelo penzijní pojištění zaměstnanců železnic, horníků a státních úředníků. Dělnické pojištění bylo uzákoněno teprve zákonem č. 221/1924 Sb. V předválečné ČSR se nepovedlo uvést v život penzijní pojištění osob samostatně výdělečně činných, sjednocení důchodových systémů zabránila II.světová válka. Rovněž nemocenské pojištění bylo uzákoněno více jak před sto lety. Zprvu se jednalo o zákon č.1/1888 o úrazovém pojištění, který také řešil penze, ale významnou měrou nemocenské dávky peněžité i naturální z důvodu nemoci z povolání a pracovního úrazu. Později zákon č. 33/1888, který pojišťoval dělníky a výkonné úředníky i pro případy dalších nemocí. Zemědělští a lesní dělníci však byli pojištěni teprve až v I. republice zákonem č. 221/1924 Sb., který pojišťoval všechny kategorie zaměstnanců i pro případy ostatních nemocí. Vlastní sjednocení všeobecného sociálního zabezpečení (nemocenského, důchodového a úrazového pojištění) bylo provedeno zákonem č. 99/1948 Sb. o národním pojištění. 17

Z významných zakladatelů sociálního zabezpečení se sluší jmenovat německého kancléře Otto von Bismarca (1815 - 1898), který v Německu zavedl sociální reformy (zavedl jako první v Evropě povinné úrazové, důchodové a nemocenské pojištění), které byly i inspirací pro Rakousko – Uhersko. Dále angličana Wiliama Henry Beveridge (1879 - 1963), který navrhl teze jednotné penze v době II. světové války a podpory v nezaměstnanosti a jeho současníka Johna Maynarda Keynese (1883 - 1946), který byl zakladatelem moderní sociální politiky. Z našich zakladatelů jednotné koncepce sociálního pojištění uveďme Karla Engliše (1880 - 1961) guvernéra národní banky, který stál spolu s Antonínem Zelenkou u zrodu zákona z roku 1924.

2.2

Demografický vývoj

Rovnováha mezi generacemi hraje v oblasti sociálního zabezpečení velmi důležitou roli, přičemž v rámci průběžného systému financování patří mezi stěžejní. Tím naléhavější je skutečnost, že rovnováha ve vyspělých státech je narušena především prodlužováním průměrného věku populace při současném snižování porodnosti, a růstem nákladů na systémy sociálního zabezpečení. Bez adekvátních změn by taková situace neúměrně zatěžovala ekonomicky činné občany nebo by zhoršovala postavení příjemců, zejména důchodců. ČSÚ vydal v závěru roku 1993 projekci obyvatelstva České republiky do roku 2 020. Tato projekce předpokládá, že do roku 2 010 poklesne porodnost dětí na 1 rodinu ze současných 1,72 na 1,55 jako v ostatních státech EHS. Výrazně klesne porodnost žen do věku 24 let a zvýší se u žen nad 25 let. Rovněž k roku 2010 se prodlouží průměrný věk mužů ze současných 68 let na 70 let a u žen ze 76,6 let na 77 roků. Pro představu uvádíme zkrácenou tabulku odhadovaného vývoje u nás:

Demografický vývoj v ČR Rok (průměr za rok) 2 000 2 010 2 020

Střední stav obyvatelstva (v tisících v roce) 10 367 10 346 10 037

Přirozený přírůstek Práce činné + Přirozený úbytek – obyvatelstvo (v tisících v roce) (v tisících v roce) + 7,4 6 642 - 6,8 6 332 - 38,3 6 082

Na přelomu tisíciletí se Česká republika dostane do nové situace, kdy se počet obyvatelstva začne přirozeným úbytkem snižovat a přitom se budeme začleňovat do celoevropského kontextu. Čelit tomu lze jen zvyšováním porodnosti nebo imigrací. Také je třeba očekávat oboustranný migrační pohyb obyvatelstva v rámci EHS, nebudeme však atraktivním místem s mnoha pracovními příležitostmi, ale můžeme být přitažliví nízkými životními náklady. Vzhledem k populačnímu úbytku v celé Evropě lze očekávat příliv imigrantů z mimoevropských zemí.

Demografický vývoj v Evropě i ve světě Demografická situace v Evropě (ale v zásadě na celém světě) směřuje k masivní demografické změně v podílu věkové skupiny osob nad 60 (65) let. Předpokládané celkové makroekonomické náklady jakkoliv koncipovaných důchodových systémů nepochybně s demografickou situací úzce souvisí.

18

Rakousko

Vzrůst počtu osob 65+ k osobám 20-64 let

90

Belgie Kanada

80

Česká rep 70

Dánsko Francie

60

Německo %

50

Maďarsko

40

Irsko Itálie

30

Japonsko Holandsko

20

Polsko

10

0 2000

Portugalsko 2020

2035

2050

Špaňelsko Švédsko

Demografické prognózy •

•

•

Demografické změny, které čekají celý postupně se globalizující svět během následujících několika desetiletí, jsou jednou z nejvýznamnějších a nejsložitějších civilizačních výzev 21. století. Řešení této složité situace je velmi komplikované, zvláště v případě kdy se společnost rozhodne nerezignovat na zabezpečení důstojného stáří a neriskovat tím celkovou destabilizaci. Různé státy, mezinárodní instituce a vědecká sféra postupně hledají a nabízí různá řešení. Pohled do daleké budoucnosti Podíl dětské a seniorské složky ve světové populaci v letech 1950-2110 (OSN 1998)

19

2.3

Společensko politické faktory

Naše společnost se zatím nevyrovnala se svým sociálním dědictvím. Rovněž celá řada nástrojů sloužila jiné ekonomice, jiné sociální doktríně. Silně jsou zde zakořeněné etické názory a tradice. Vycházíme z potřeby určité sociální solidarity širokých vrstev obyvatelstva – vztah rodičů a dětí, manželů, názor na začleňování občanů se změněnou pracovní schopností. Posun pozorujeme v názoru na výši důchodu, která ze životního minima po II. světové válce dnes dosahuje cca 50% průměrné mzdy a dále má růst pomocí připojišťovacích systémů až k 70% původního životního standardu. Politická orientace každé země odráží vzájemné vztahy politických sil, váhu různých sociálních skupin. Všechny sociální programy ve světě byly založeny na solidaritě mezi občany, slouží zájmům sociálních skupin prostřednictvím politických stran. Vedle politických stran jsou významným faktorem různé zájmové skupiny – lobby - lékařské komory, odbory, zaměstnavatelé, občanská sdružení apod. Tyto lobby mohou svůj tlak na politická seskupení stupňovat a tím změnu zákonů urychlit, zpomalit nebo vetovat. Zájmové skupiny mohou významným způsobem ovlivňovat vývoj sociálního zabezpečení a z historie jsou známy i případy zneužití sociálního zabezpečení jako prostředku pro uchopení moci ve státě.

Samostatná práce studenta 1. Porovnejte demografický vývoj v ČR a ve světě.

Kontrolní otázky 1. Kdo patří k významným zakladatelům sociálního zabezpečení? 2. Kam směřuje demografická situace v Evropě? 3. Kdo patří k českým zakladatelům jednotné koncepce sociálního pojištění?

Shrnutí Z hlediska světa značně rozdílný vývoj, podmíněný rozvojem sociálního vědomí a práva, geografickými, demografickými, politickými a ekonomickými činiteli. Již v prvotně pospolné společnosti se chránily ženy a děti, muž byl především lovec. S postupem doby byli pro své krále nejdůležitější vojáci, kteří dostávali podíl z kořisti a další výhody. Se vznikem průmyslové výroby vznikala podpůrná tovaryšstva, aby živitel rodiny mohl být po dobu své nemoci podporován z příspěvků. Později si začal uvědomovat svoji úlohu i stát a začal organizovat sociální zabezpečení, nejdříve jako vyloženě profesní, posléze všeobecné. Z geografického hlediska má největší úlohu Evropa, která má své tradice, kde důležitou roli sehrála i předválečná ČSR, kde na systému – stát, obec a rodina se staví dodnes. Na rozdíl od Asie, kde fungovala pouze rodina. Vlastní sjednocení všeobecného sociálního zabezpečení (nemocenského, důchodového a úrazového pojištění) bylo provedeno zákonem č.99/1948 Sb. o národním pojištění. Z významných zakladatelů sociálního zabezpečení se sluší jmenovat německého kancléře Otto von Bismarca (1815 - 1898), který v Německu zavedl sociální reformy (zavedl jako první v Evropě povinné úrazové, důchodové a nemocenské pojištění), které byly i inspirací pro Rakousko – Uhersko. Dále angličana Wiliama Henry Beveridge (1879 - 1963), který navrhl teze jednotné penze v době II. světové války a podpory v nezaměstnanosti a jeho současníka Johna Maynarda Keynese (1883 - 1946), který byl zakladatelem moderní sociální politiky. Z našich zakladatelů jednotné koncepce sociálního pojištění uveďme Karla Engliše (1880 - 1961) guvernéra národní banky, který stál spolu s Antonínem Zelenkou u zrodu zákona z roku 1924.

20

Na přelomu tisíciletí se Česká republika dostane do nové situace, kdy se počet obyvatelstva začne přirozeným úbytkem snižovat a přitom se budeme začleňovat do celoevropského kontextu. Čelit tomu lze jen zvyšováním porodnosti nebo imigrací. Také je třeba očekávat oboustranný migrační pohyb obyvatelstva v rámci EHS, nebudeme však atraktivním místem s mnoha pracovními příležitostmi, ale můžeme být přitažliví nízkými životními náklady. Vzhledem k populačnímu úbytku v celé Evropě lze očekávat příliv imigrantů z mimoevropských zemí.

21

22

3

Základní zásady a principy sociálního zabezpečení

Cíle kapitoly 1) 2) 3) 4)

Seznámit se s prameny práva sociálního zabezpečení Chápat zásady práva sociálního zabezpečení Zabývat se principy sociální politiky Vědět o tom jaké existují funkce právní úpravy

Klíčová slova Bilaterální smlouvy, univerzalita, rovnost, komplexnost, garance prostředků, participace, subsidiarita, regulační funkce, preventivně výchovná funkce, ochranná funkce, ekonomická funkce, psychologická funkce, stimulační funkce

3.1

Prameny práva sociálního zabezpečení

Ústava a ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev LZPS : právo na přiměřené soc. zabezp., právo na ochranu zdraví a zdravot. Péči, právo žen na zvl. péči v těhotenství. Nařízení vlády – k provedení zákona a v jeho mezích (valorizace) 155/1995 o důchodovém pojištění 589/1992 o pojistném na soc. zabezp. a příspěvku na st. politiku zaměst. 54/1956 o nemocenském pojištění ZMC 592/1992 o pojistném na všeob. zdravotní pojištění 117/1995 o státní sociální podpoře 100/1988 o sociálním zabezpečení 582/1991 o organizaci a provádění SZ 114/1988 o působnosti orgánů ČSR v SZ 482/1991 o sociální potřebnosti 463/1991 o životním minimu ale také mez. smlouvy a dokumenty (čl. 10 Ústavy) po ratifikaci. Úmluvy MOP. Zajištění minimálních standardů. Evropská sociální charta (dokument Rady Evropy). Dokumenty OSN (Všeob. deklarace lidských práv). I ty, které nejsou závazné přímo – závaznost politická a morální.

3.2

Bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení – pojem, principy, význam

Založeny na 4 principech: • rovnost v nakládání s občany smluvních států • sčítání pojištění, dob zaměstnání • vzájemná výplata dávek • aplikace pouze jediného zákonodárství

23

smlouvy upravují zpravidla jen D/N/Z pojištění. Nezasahují do vnitřního zákonodárství. Nadstandardní vztahy máme se Slovenskem. Vzájemné vyrovnání: Platí dávky ten stát, na kterém má žadatel trvalý pobyt, ale pak dochází k dílčímu vyrovnání mezi smluvními státy.

3.3

Zásady práva sociálního zabezpečení

Obecné (komplexně pro oblast SZ): • z. univerzality: systém SZ se vztahuje na všechny FO, které splňují urč. kritérium či mají urč. vlastnost • z. rovnosti: zajištěny všechny subjekty, rovné postavení, dle stejných pravidel (x žádné pracovní kategorie) • z. sociální solidarity – zdroje vytváří urč. skupiny, využívají i skupiny, které se na těchto zdrojích nepodílely • hl. vněgenerační (mladých se starými – starobní důchody) • solidarita uvnitř generací (vyšších příjmů s nižšími - zdravotní) • solidarita zdravých s nemocnými (nemocenské, invalidita) • zaměstnaných s nezaměstnanými • z. komplexnosti – řešení jakékoliv sociální situace • z. adekvátnosti – přiměřenosti např. dávek • z. participace – účast subjektů na fungování systému, na financování • z. garance prostředků – stát • z. subsidiarity (pomoc 1/ sám, 2/ rodina, 3/ stát) Zvláštní: • z. zásluhovosti – jak se kdo o dávku zaslouží (pojistný princip) – nejprve se musí podílet a pak teprve nárok na dávku dle podílení se (důchodové) • z. sociální potřebnosti (opak zásluhovosti) – vázáno na objektivní příčinu (x od pojistného principu) • z. zabezpečení, z. iniciace, z. kompenzace, z. valorizace, z. zachování nabytých práv

3.4

Principy sociální politiky

Východiskem je uvědomění si základních přístupů v oblasti sociální politiky. Co je a není spravedlivé, vnímá každý individuálně. Jedná se o velmi “spekulativní” pojem, který je snadno zneužitelný. Jeho výklad je stěžejním programem politických stran, předmětem demagogického slibů. Jako základní principy vnímáme: princip sociální solidarity – společné utváření a rozdělování životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin. Tato vzájemná podpora a sounáležitost je pojímána jako rodinná, celostátní a mezinárodní. Pro ozřejmění principu sociální solidarity použijme stále živý citát T. G. Masaryka, který ji označuje: “Solidarita je etickým příkazem, neboť člověk je dlužníkem společnosti, a zříká-li se svých práv, privilegií ve shodě s ideou solidarity, je to jen splácení dluhu za prospěch, který skýtá společnost jednotlivci, rovněž jako dluh generacím minulým, jejíž statky nakupené pílí jsou mu k dispozici, a povinností všech lidí je solidárně pracovat na rozhojnění tohoto bohatství.” princip subsidiarity – (poskytování pomoci) – vycházíme z toho, že nejdříve si každý musí pomoci sám, potom může pomoci rodina, obec a okolí a nakonec stát. Naplňování tohoto principu předpokládá výchovu obyvatelstva k přebírání vlastní odpovědnosti. Zde je důležitá úloha státu při výchově a vytváření prostoru pro vlastní chování občana, ale také kontrola, nakolik občané tuto funkci přebírají. Tento princip vystupuje do popředí a je dnes svázán s tzv. krizí sociálně silného státu. Zastánci paternalismu (silné úlohy státu, čímž byl charakterizován socialismus) se s tím velice těžko vyrovnávají, protože byli zvyklí systém pasivně přijímat. 24

princip participace – podíl občanů na vytváření toho účastenství je variabilní tak, jako cíle společnosti. Demokratická společnost participaci přímo rozvíjí v motivaci mezi jednotlivci. Součastně to znamená, že se občané podílejí na společnosti a jejím vývoji. Znamená to možnost participovat na tom, co bezprostředně ovlivňuje život občana: zdraví, zajištění v nemoci, stáří apod., a to nejenom na tvorbě zdrojů, ale i na jeho statcích.

3.5

Funkce právní úpravy

Právo sociálního zabezpečení je součástí českého právního řádu a plní proto jednak funkce shodné s tímto právním řádem, ale i další funkce, které plynou z jeho specifického postavení. Právo sociálního zabezpečení má proto funkci obecnou a zvláštní. Jak již bylo shora naznačeno, obecná forma je vlastní celému právnímu řádu, tedy i právu sociálního zabezpečení. Pokud jde o funkci zvláštní, plní právo sociálního zabezpečení i specifické úkoly, které uvedené právní odvětví upravuje. Do funkce obecné můžeme zařadit funkci regulační a preventivně výchovnou, do funkce zvláštní pak funkci ochrannou, ekonomickou, psychologickou a stimulační. Regulační funkce Právo sociálního zabezpečení stanoví regule - pravidla, za kterých mohou subjekty vstupovat do právních vztahů sociálního zabezpečení a způsob rozdělování státních finančních prostředků, potřebných pro tu kterou oblast sociálního zabezpečení. Preventivně výchovná funkce Je dána tím, že právo sociálního zabezpečení stanoví pravidla chování subjektů, působí na ně, aby se chovaly tak, jak tato pravidla vyžadují; v opačném případě pak by mohly být postiženy stanovenými sankcemi Ochranná funkce Omezuje nebo úplně odstraňuje nepříznivé situace občanů. Ekonomická funkce Poté, co se občané dostanou do tíživé ekonomické situace, kterou nemohou sami vyřešit, nastupuje ekonomická funkce práva sociálního zabezpečení, samozřejmě jen tam, kde to předmětné právo považuje za potřebné. Psychologická funkce Právo sociálního zabezpečení působí na psychiku občana tak, že ten nemá obavu, že by se v případě nepříznivé životní situace ocitl bez základních prostředků k obživě. Stimulační funkce Právo sociálního zabezpečení působí na občana v tom směru, aby se podílel na vytváření prostředků, které by sám mohl v budoucnu potřebovat, pokud by se dostal do nepříznivé životní situace a pro zabezpečení ve stáří.

Samostatná práce studenta 1. Nahlédněte do zákonu 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení.

25

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Jaké existují prameny práva sociálního zabezpečení? Co můžeme považovat za principy sociální politiky? O čem pojednává princip participace? Vyjmenujte funkce obecné a funkce zvláštní. Co znamená pojem stimulační funkce?

Shrnutí Prameny práva sociálního zabezpečení jsou ústava a ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, LZPS: právo na přiměřené soc. zabezp., právo na ochranu zdraví a zdravot. Péči, právo žen na zvl. péči v těhotenství. Bilaterální smlouvy o sociálním zabezpečení upravují zpravidla jen D/N/Z pojištění. Nezasahují do vnitřního zákonodárství. Nadstandardní vztahy máme se Slovenskem. Vzájemné vyrovnání : Platí dávky ten stát, na kterém má žadatel trvalý pobyt, ale pak dochází k dílčímu vyrovnání mezi smluvními státy. Východiskem je uvědomění si základních přístupů v oblasti sociální politiky. Co je a není spravedlivé, vnímá každý individuálně. Jedná se o velmi “spekulativní” pojem, který je snadno zneužitelný. Jeho výklad je stěžejním programem politických stran, předmětem demagogického slibů. Jako základní principy vnímáme: princip sociální solidarity, princip subsidiarity, princip participace. Právo sociálního zabezpečení je součástí českého právního řádu a plní proto jednak funkce shodné s tímto právním řádem, ale i další funkce, které plynou z jeho specifického postavení. Právo sociálního zabezpečení má proto funkci obecnou a zvláštní. Do funkce obecné můžeme zařadit funkci regulační a preventivně výchovnou, do funkce zvláštní pak funkci ochrannou, ekonomickou, psychologickou a stimulační.

26

4

Koncepce sociálního zabezpečení

Cíle kapitoly 1. 2. 3. 4.

Co to je koncepce sociálního zabezpečení? Dozvědět se jaké máme principy financování sociálního zabezpečení Dozvědět se o financování zdravotnictví a zdravotní péče Do kterých oblastí zasáhla reforma sociální sféry?

Klíčová slova Zásluhovost, potřebnost, rovnost navzájem, rovnosti příležitosti, výkonnost, financování sociálního zabezpečení, princip kapitálový, princip průběžného financování, sociální doktrína, reforma sociální sféry, sociální intervence, sociální pomoc

4.1

Požadavky na koncepci

Na prahu nového milénia si musíme uvědomit nové priority koncepce sociálního zabezpečení. Moderní demokratický stát a politické síly v něm se mohou lišit v názorech na rozsah solidarity, nikoliv však na podstatu. Jednou z důležitých vlastností koncepce je, a to je třeba si plně uvědomit, že změny se v plné síle projeví za 10 i více let. Nemůže to být dílem jedné vlády, ale přinejmenším tří. Moderní teorie klasifikují řadu přístupů ke stanovení koncepce sociálního zabezpečení, jmenujme nejdůležitější z nich: • • • • •

zásluhovost – to znamená, že poskytování řady dávek je vázáno na splnění podmínek v minulosti (např. placení pojistného). potřebnost - plnění je vázáno podmínkou, která nastala objektivně mimo vůli občana, která by jej dostala do hmotné nouze (např. nemoc). rovnosti navzájem – některé dávky jsou poskytované všem bez rozdílu, kolik do systému přispěli (např. poskytování léků, pobyt v nemocnici apod.). rovnosti příležitostí – každý občan má možnost si o dávku požádat za určitých podmínek a vstoupit do dalších připojišťovacích systémů pouze o své svobodné vůli. výkonnost – musí být zváženo, že se jedná o systém ochrany všech občanů, masové měřítko má dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku každého státu. Systém musí být profinancován.

Na jedné straně musí být také zohledněny minimální standardy, které se dnes tvoří v rámci EHS, a na druhé straně musí být systém koncipován jako kompatibilní, aby bylo možno uzavírat mezinárodní dohody v této oblasti – a to bilaterálně i mnohostranně. Náš stávající sociální systém je velmi drahý a současně je nepřehledný. Dávková schémata jsou složitá, systém je v některých případech neadresný, pomoc poskytuje příliš obecně a plošně, umožňuje čerpat dávky i nepotřebným.

4.2

Financování sociálního zabezpečení

Otázka financování je klíčová a věnuje se jí mimořádná pozornost. V zásadě existují dva základní modely financování sociálního zabezpečení. První má charakter státního zaopatření, kdy financování probíhá prostřednictvím státního rozpočtu. Mezi příjmy a výdaji v podstatě neexistuje vzájemná vazba, systém je neprůhledný a akceptoval paternalistickou filozofii pojímání. Protože nebylo jasné, jaká část daní je využita na 27

sociální zabezpečení, vytratil se prvek vlastní odpovědnosti za budoucnost. Jako nepřehledný systém byl u nás opuštěn plně od roku 1993. Druhý má charakter sociálního pojištění. Toto financování se může dít na principu kapitálovém nebo průběžně financovaném. Princip kapitálový – v tomto systému se vytváří kapitálové rezervy, příspěvky se skládají a dochází ke tvorbě kapitálu.Vybudování systému na tomto principu vyžaduje větší základní kapitál. Tento systém nebývá jako základní systém důchodového pojištění, ale je uplatňován jako systém doplňkový nebo jako privátní připojišťovací systém. Princip průběžného financování – tento systém je uplatňován v současné době u nás, je charakterizován tím, že dávky v daném období jsou vyplácené z příspěvků v tomto období vybraných. Tato metoda je založena na mezigenerační solidaritě, kdy stávající výdělečně aktivní generace hradí výdaje na dávky generaci svých matek a otců i invalidním spoluobčanům, zdraví nemocným. Ve všech systémech musíme mít na paměti valorizaci dávek – přizpůsobování růstu životních nákladů s jejich dopadem do životní úrovně potřebných.

4.3

Financování zdravotnictví a zdravotní péče

Krátce po politickém převratu v listopadu 1989 byla spuštěna i reforma českého zdravotnictví. Především byl zrušen státní monopol v poskytování zdravotní péče občanům tím, že byla umožněna privatizace majetku i činnosti ve zdravotnictví. Stalo se tak v prvé řadě novelou zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, jíž byly vytvořeny předpoklady pro odstranění centralistického řízení zdravotnictví a pro vznik kvalitativně odlišného systému poskytování a financování zdravotní péče. Po čtyřicetiletém přerušení (1952 – 1991), kdy zdravotnictví u nás bylo provozováno, financováno a řízeno výhradně státem, bylo opět oživeno pojištění léčebné péče, byla zřízena Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a později začaly vznikat na základě dalšího zákona, tzv.zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Dále byl vydán zákon ČNR č.160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, který vymezil podmínky poskytování zdravotní péče jinými než státními subjekty a postup při udělování oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení příslušným orgánem státní správy. V závěru roku 1992 byl přijat ještě zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kterým byla upravena především výše pojistného a způsob jeho placení. Tímto zákonem bylo završeno vybudování pojišťovacího systému nejen ve výdajové, ale i v příjmové složce. Proces transformace českého zdravotnictví však není dosud dokončen.

4.4

Sociální doktrína

První naši sociální doktrínu stanovil Karel Engliš a zdokonalil Alois Rašín, ministr financí, úvahami o tom, jak zorganizovat a zpřístupnit sociální zabezpečení všem. Vlastním realizátorem byl ministr práce Lev Winter. Tato doktrína vznikla jako konsenzus levice (kromě komunistů) i pravice, zaměstnavatelů a odborů. O tom, že tato doktrína byla účinná svědčí i fakt, že se k nám od roku 1926 sjížděli ministři práce z Evropy, aby studovali náš systém. Dokonce v roce 1932 zaváděli naši experti tento systém v Řecku. Zásadně je nezbytné určit priority pro sociální systémy. V prvé řadě je potřebné vytýčit, čeho chceme dosáhnout a jakou cestou, a proto je třeba stanovit sociální doktrínu jako společenskou smlouvu. Praktických důvodů je několik: •

stabilizační – podstatné změny se projeví v dlouhé době, a proto nemohou být dílem jedné vlády. 28

• • •

•

systémový – z krátkodobého hlediska musí chránit společnost před výstřelky sociálních skupin a politiků. ekonomický- je potřebné vytýčit sociální dopady ekonomické transformace a reformy ve vztahu na zdroje k použití. historický – naše společnost se zatím úplně nevyrovnala se sociálním dědictvím, není úplně vyřešena oblast soustavy nástrojů v sociální oblasti, což vede k sociálnímu napětí a je podhoubím pro stará dogmata. Demografický - demografické změny byly již zmíněny v předchozí kapitole a jsou rovněž důležité.

Současně je třeba si uvědomit, že s rostoucí nezaměstnaností, se stárnutím populace, zdravotním stavem obyvatel, s prohlubující se příjmovou diferenciací, budou růst problémy. Nová sociální doktrína nemůže být pouhým výčtem právních norem a institucí. Podle možností a preferencí si sociální doktrínu musí každá vláda včlenit do svého vládního programu – ten musí vždy vzít potaz základní otázky společnosti, jako je zdraví, přístup ke zdravotní péči, sociální byty, sociální ochrana a solidarita, sociální rovnost, a to vždy ve spojení s ekonomickým růstem, produktivitou práce, přílivem investic, mírou inflace atd.

4.5

Reforma sociální sféry

Moderní systémy sociálního zabezpečení lze rozdělit na tři oblasti vzájemně se propojující a doplňující při sociálních událostech (často v literatuře označované jako pilíře) – sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc (péče). Každou z těchto oblastí můžeme strukturovat do tří úrovní. První systém je vždy povinný – základní a je definovaný a garantovaný státem. Druhá úroveň již není garantovaná státem, závisí na tom, zda občané jsou sdruženi v kolektivu (nejčastěji zaměstnanců), a v rámci kolektivního vyjednávání je dohodnuta určitá nadstavba. Třetí systém závisí zcela na individuálním rozhodnutí každého jednotlivce, je založen na komerční bázi a má charakter individuálního pojištění (životní, stavební, penzijní apod.). Reforma sociální sféry pokračuje od roku 1993, od roku 1996 platí nový zákon o důchodovém pojištění, který je přístupný všem, a zákon o statní sociální podpoře, jehož opodstatněnost je předmětem široké diskuse v současné podobě je široce diskutována. Reforma zatím nezasáhla již překonaný zákon o nemocenském pojištění, i když se připravuje zákon zcela nový a oblast sociální pomoci, kde vláda počátkem roku 1998 projednala věcný záměr zákona. Zákony o zdravotním pojištění a péči jsou pod častým tlakem na jejich změnu, zvláště se jedná o výši úhrady za bod. V důchodové oblasti je třecím místem zvyšující se počet důchodců při klesajícím množství těch, kteří do systému průběžně financovaného přispívají, a proto se navrhuje úprava na zavedení druhého povinného systému - penzijního připojištění se státním příspěvkem na kapitálovém principu. V oblasti nemocenského pojištění je kardinální otázkou výše dávek, která je přežitá, ovšem návrhy, aby část úhrady zabezpečení po dobu nemoci nesl zaměstnavatel, narazily na odmítavý postoj zaměstnavatelské lobby. Oblast státní sociální podpory - přes úvodní nadšení dochází k určitému vystřízlivění, provozování systému je drahé, a tak se hledají cesty na jeho zlevnění. Jako možnost se jeví část dávek přenést na správy sociálního zabezpečení – např. rodičovský a zaopatřovací příspěvek, porodné a pohřebné vyplácet matrikami, sociální příplatky poskytovat přímo obcemi, přídavek na dítě vyplácet opět plošně, jistá možnost je i v úlevě na dani z příjmu fyzických osob při vyživování dalších osob.

29

Sociální pomoc – nebyla dotažena do konce, je pouze v úrovni věcného záměru vlády. Jako věcné a peněžní dávky slouží ty, které již byly uplatněny předchozím režimem. Poprvé je navrhována v našem právním řádu definice sociální práce, která představuje uplatnění odborných postupů při styku s klientem nebo skupinou, která se projeví ve zprostředkování řešení, práci na ulici a podpora komunit. Základním řešením sociální nouze je sociální péče a služby. Ke službám patří: pečovatelská péče, asistenční péče, osobní asistence, chráněné bydlení, stravování, služby v domovech, poradnách, noclehárnách a ústavech. Dále je navržena sociální intervence jako odborné poradenství, terénní sociální práce (streetwork) a socioterapie.

Samostatná práce studenta 1. Zamyslete se nad tím jak byste zlepšili koncepci sociálního zabezpečení.

Kontrolní otázky 1. Moderní teorie klasifikují řadu přístupů ke stanovení koncepce sociálního zabezpečení, jmenujme nejdůležitější z nich. 2. Které dva základní modely financování sociálního zabezpečení existují? 3. Kterým zákonem byla upravena především výše pojistného a způsob jeho placení? 4. Kdo stanovil první sociální doktrínu u nás? 5. Do kterých třech oblastí lze rozdělit moderní systémy sociálního zabezpečení?

Shrnutí Moderní teorie klasifikují řadu přístupů ke stanovení koncepce sociálního zabezpečení z nichž jsou nejdůležitější: zásluhovost, potřebnost, rovnosti navzájem, rovnost příležitosti, výkonnost. V zásadě existují dva základní modely financování sociálního zabezpečení. První má charakter státního zaopatření, kdy financování probíhá prostřednictvím státního rozpočtu. Mezi příjmy a výdaji v podstatě neexistuje vzájemná vazba, systém je neprůhledný a akceptoval paternalistickou filozofii pojímání. Protože nebylo jasné, jaká část daní je využita na sociální zabezpečení, vytratil se prvek vlastní odpovědnosti za budoucnost. Jako nepřehledný systém byl u nás opuštěn plně od roku 1993. Druhý má charakter sociálního pojištění. Toto financování se může dít na principu kapitálovém nebo průběžně financovaném. První naši sociální doktrínu stanovil Karel Engliš a zdokonalil Alois Rašín, ministr financí, úvahami o tom, jak zorganizovat a zpřístupnit sociální zabezpečení všem. Vlastním realizátorem byl ministr práce Lev Winter. Tato doktrína vznikla jako konsenzus levice (kromě komunistů) i pravice, zaměstnavatelů a odborů. Zásadně je nezbytné určit priority pro sociální systémy. V prvé řadě je potřebné vytýčit, čeho chceme dosáhnout a jakou cestou, a proto je třeba stanovit sociální doktrínu jako společenskou smlouvu. Moderní systémy sociálního zabezpečení lze rozdělit na tři oblasti vzájemně se propojující a doplňující při sociálních událostech (často v literatuře označované jako pilíře) – sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc (péče).

30

5

Právní úpravy sociálního zabezpečení

Cíle kapitoly 1. Seznámit se s normativními právními akty 2. Seznámit se s normami v oblasti důchodového, nemocenského, zdravotního pojištění a oblasti jiných dávek s normami, které je upravují 3. Zabývat se vazbami na jiné oblasti právních úprav a mezinárodními smlouvami

Klíčová slova Normativní právní akty, správní právo, trestní právo, pracovní právo, obchodní právo, mezinárodní smlouvy

5.1

Normativní právní akty

České právo sociálního zabezpečení je založeno na normativních aktech. Ty mají různou právní sílu podle toho, kdo je přijal. Mezi normativní právní akty jako prameny českého práva sociálního zabezpečení náleží • • • •

ústava a ústavní zákony zákony nařízení vlády vyhlášky, směrnice, výnosy ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

Vzhledem k okolnosti, že oblast právních úprav sociálního zabezpečení je předmětem častých změn, doporučuji, aby při studiu byl vždy brán na zřetel aktuální stav.

5.2 •

•

V oblasti důchodového pojištění jde zejména o tyto normy

zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění nař. vlády č. 19/1996 Sb., nař. vlády č. 218/1996 Sb., nař. vlády č. 255/1996 Sb., zák. č. 134/1997 Sb., nař. vlády č. 129/1997 Sb., nař. vlády č. 254/1997 Sb., zák. č. 289/1997 Sb., nař. vlády č. 104/1998 Sb., zák. č. 100/1988/Sb. Federálního shromáždění o sociálním zabezpečení ve znění zák. 110/1990 Sb., zák. č. 180/1990 Sb., nař. vlády č. 231/1990 Sb., zák. č. 46/1991 Sb., zák. 1/1991 Sb., zák. č. 246/1991 Sb. zák. č. 306/1991 Sb., zák. č. 482/1991 Sb., zák. 578/1991 Sb., zák. č. 582/1991 Sb., zák. č. 116/1992 Sb., zák. č. 235/ 1992 Sb., zák. 589/1992 Sb., zák. č. 37/1993 Sb., zák. č. 547/1992 Sb., zák. č. 84/1993 Sb., zák. 160/1993 Sb., zák. č. 255/1993 Sb., zák. č. 266/1993 Sb., zák. č. 307/1993 Sb., zák. 41/1994 Sb., zák. č. 182/1994 Sb., zák. č. 183/1994 Sb., zák. č. 241/1994 Sb., zák. 76/1995 Sb., zák. č. 118/1995 Sb., zák. č. 155/1995 Sb., zák. č. 160/1995 Sb., zák. 133/1997 Sb., zák. č. 91/1998 Sb., zák. č. 155/1998 Sb.

č. č. č. č. č. č. č. č.

•

zák. č. 235/1992 Sb. o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení ve znění zák. č. 155/1995 Sb.

•

zák. č.. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a přípspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zák. č. 10/1993 Sb., zák. č. 160/1993 Sb., zák. č. 31

307/1993 Sb., zák. č. 42/1994 Sb., zák. č. 241/1994 Sb., zák. č. 59/1995 Sb., zák. č. 118/1995 Sb., zák. č. 149/1995 Sb., zák. č. 160/1995 Sb., zák. č. 113/1997 Sb., zák. č. 134/1997 Sb., zák. č. 306/1997 Sb. •

vyhláška MPSV č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení ve znění pozdějších změn a doplňků,

•

vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění

•

zákon č. 582/ 1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění zákonů č. 590/1992 Sb., č. 37/1993 Sb., č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 134/1997 Sb., č. 127/1998 Sb.

5.3 •

•

•

•

•

•

•

V oblasti nemocenského pojištění jde zejména o tyto normy

zák. č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění zák. č. 16/1959 Sb., zák. č. 58/1964 Sb., zák. č. 65/1965 Sb., zák. č. 87/1968 Sb., zák. č. 88/1968 Sb., zák. č. 73/1982 Sb., zák. č. 148/1983 Sb., zák. č. 109/ 1984 Sb., zák. č. 51/1987 Sb., zák. č. 110/1990 Sb., zák. č. 180/1990 Sb., zák. č. 306/1991 Sb., zák. č. 550/1991 / 1991 Sb., zák. č. 582/1991 Sb., zák. č. 235/1992 Sb., zák. č. 589/1992 Sb., zák. č. 37/1993 Sb., zák. č.160/1993 Sb., zák. č. 308/1993 Sb., zák. č. 182/1994 Sb., zák. č. 241/1994 Sb., zák. č. 118/1995 Sb., zák. č. 160/1995 Sb., zák. 113/1997 Sb. vyhláška č. 143/1965 Sb. o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění ve znění vyhlášek č. 95/1968 Sb., č. 113/1975 Sb., č. 165/1979 Sb., č. 79/1982 Sb., č. 154/1983 Sb., č. 80/1984 Sb., č. 134/1987 Sb. č. 239/1988 Sb., č. 263/1990 Sb., zák. č. 582/1991 Sb., vyhlášek č. 30/1993 Sb., č. 313/1993 Sb., č. 196/1994 Sb. č. 207/1995 Sb., č. 282/1995 Sb. vyhláška č. 165/1979 Sb. ÚRO o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášek č. 155/1983 Sb., č. 79/1984 Sb. č. 135/1984 Sb., č. 59/1987 Sb., č. 148/1988 Sb., č. 123/1990 Sb., č. 263/1990 Sb., č. 501/1990 Sb. zák. č. 306/ 1991 Sb., zák. č. 582/1991 Sb., zák. č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zák. č. 37/1993 Sb., vyhlášek č. 312/1993 Sb., č. 196/1994 Sb., č. 248/1994 Sb., č. 207/1995 Sb., č. 282/1995 Sb. vyhláška č. 31/1993 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí ČR o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení ve znění zák. č. 307/1993 Sb. a vyhlášky č. 285/1995 Sb. zákon č. 88/1968 Sb. o prodloužení mateřské dovolené, dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění ve znění nařízení vlády č. 98/1971 Sb., zák. č. 99/1972 Sb., zák. č. 73/1982 Sb., zák. č. 73/1982 Sb., zák. č. 57/1984 Sb., zák. č. 109/1994 Sb., nařízení vlády č. 143/1994 Sb., zák. č. 182/1994 Sb., zák. č. 241/1994 Sb., zák. č. 188/1995 Sb., zák. č. 113/1997 Sb. zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 241/1994 Sb. č. 59/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 134/1997 Sb., č. 306/1997 Sb. zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění zákonů č. 590/1992 Sb., č. 37/1993 Sb., č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 134/1997 Sb., č. 127/1998 Sb. 32

5.4 •

•

•

zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 15/1993 Sb., č. 161/1993 Sb., č. 324/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 59/1995 Sb., č. 149/1996 Sb., č. 48/1997 Sb., č. 127/1998 Sb. zákon č. 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR ve znění zákonů č. 592/1992 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 60/1995 Sb., č. 149/1996 Sb., č. 48/1997 Sb., č. 305/1997 Sb., č. 93/1998 Sb., č. 127/1998 Sb. zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění ve znění zákonů č. 242/1997 Sb., č. 2/1998 Sb., č. 127/1998 Sb.

5.5 •

•

•

•

Zdravotní pojištění

Oblast státních dávek

zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ve znění zákonů č. 137/1996 Sb., č. 132/1997 Sb., č. 242/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 158/1998 Sb., úplné znění v zák. č. 87/1998 Sb. zák. č. 100/1988/Sb. Federálního shromáždění o sociálním zabezpečení ve znění zák. 110/1990 Sb., zák. č. 180/1990 Sb., nař. vlády č. 231/1990 Sb., zák. č. 46/1991 Sb., zák. 1/1991 Sb., zák. č. 246/1991 Sb. zák. č. 306/1991 Sb., zák. č. 482/1991 Sb., zák. 578/1991 Sb., zák. č. 582/1991 Sb., zák. č. 116/1992 Sb., zák. č. 235/ 1992 Sb., zák. 589/1992 Sb., zák. č. 37/1993 Sb., zák. č. 547/1992 Sb., zák. č. 84/1993 Sb., zák. 160/1993 Sb., zák. č. 255/1993 Sb., zák. č. 266/1993 Sb., zák. č. 307/1993 Sb., zák. 41/1994 Sb., zák. č. 182/1994 Sb., zák. č. 183/1994 Sb., zák. č. 241/1994 Sb., zák. 76/1995 Sb., zák. č. 118/1995 Sb., zák. č. 155/1995 Sb., zák. č. 160/1995 Sb., zák. 133/1997 Sb., zák. č. 91/1998 Sb., zák. č. 155/1998 Sb.

č. č. č. č. č. č. č. č.

zákon č. 114/1988 Sb. o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení ve znění zákonů č. 125/1990 Sb., č. 210/1990 Sb., č. 425/1990 Sb., č. 459/1990 Sb., č. 9/1991 Sb., č. 144/1991 Sb., č. 582/1991 Sb., č. 84//1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 118//1995 Sb., č. 238/1995 Sb., č. 289/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 155/1998 Sb. vyhláška MPSV č .182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení ve znění zákonů a vyhlášek č. 482/1991Sb., č. 582/1991 Sb., č. 28/1993 Sb., č. 137/1993 Sb., č. 206/1995 Sb., č. 264/1996 Sb., č. 138/1997 Sb.

5.6

Vazba na jiné oblasti právních úprav

5.6.1

Správní právo

Správní řád má zásadně subsidiární platnost. Platí teprve tehdy, neexistuje-li zvláštní procesní úprava. Subsidiarita je vynucena rozmanitostí jednotlivých oblastí státní správy. Proto má vždy zvláštní úprava přednost před úpravou obecnou. Tak je tomu i v řízení ve věcech sociálního zabezpečení, kdy v některých případech lze použít správní řád, v některých případech je použití správního řádu vyloučeno. V této souvislosti je například možno poukázat na ustanovení § 106 zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění, dle kterého, pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení. Vyloučení použití správního řádu je 33

například uvedeno v ustanovení § 104 g odst. 3) téhož zákona, když na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

5.6.2

Trestní právo

Právo sociálního zabezpečení má vztah i k právu trestnímu. To totiž stanoví sankce za porušení některých ustanovení, uvedených v příslušných zákonech sociálního zabezpečení. Jako příklad je třeba uvést ustanovení § 147 trestního zákona, které postihuje neodvedení pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pro úplnost je třeba uvést, že zákon č. 54/1956 Sb. v platném znění (zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců) uvádí v § 24 odst. 1), že nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost mimo jiné i zaviněnou účastí ve rvačce. Přitom výklad tohoto ustanovení v oblasti sociálního zabezpečení zní tak, že rvačkou se rozumí vzájemné napadení dvou nebo více osob; vznikne-li při tom u některé z nich pracovní neschopnost a, jde-li o zaviněnou účast ve rvačce, nevzniká nárok na nemocenské. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pojem “rvačky” v oblasti sociálního zabezpečení není totožný s trestným činem rvačky dle § 225 trestního zákona, kdy k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu se předpokládá účast více než dvou osob současně.

5.6.3

Pracovní právo

Pracovní právo definuje právní instituty, které jsou používány a jsou i podkladem pro řízení v právu sociálního zabezpečení (pracovněprávní vztah, pracovní neschopnost, mateřská dovolená apod.) V této souvislosti je nutno poukázat na ustanovení § 157 odst. 2 zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že k prohloubení mateřské péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout ženě, která o to požádá, další mateřskou dovolenou až do tří let věku dítěte, i když naproti tomu dle zákona č. 117/1995 Sb. (§ 30) v platném znění se doba možnosti pobírat rodičovský příspěvek prodlužuje do čtyř let věku dítěte. Přitom poskytnutí dalšího pracovního volna po třech letech věku dítěte záleží pouze na dohodě účastníků pracovního poměru, zaměstnavateli se taková povinnost automaticky neukládá. Lze předpokládat, že v budoucnu budou obě shora uvedená ustanovení sjednocena. Je nutno ještě připomenout, že dle zákoníku práce vzniká pracovní poměr na základě pracovní smlouvy dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, pojistný poměr v oblasti sociálního zabezpečení až skutečným dnem nástupu do zaměstnání.

5.6.4

Obchodní právo

Právo sociálního zabezpečení má vztah i k obchodnímu zákoníku, který upravuje postavení a právní vztahy podnikatelů. Z posledně uvedeného postavení pak podnikatelům vyplývají práva a povinnosti, zakotvené v právu sociálního zabezpečení.

5.7

Mezinárodní smlouvy ČR

Jsou zvláštními prameny českého práva sociálního zabezpečení a to proto, že pramenem českého práva sociálního zabezpečení se nestává mezinárodní smlouva (ta je pramenem mezinárodního práva), ale pouze v ní obsažená pravidla chování, zapracovaná do českého právního řádu. 34

Bývalá Československá republika měla uzavřeny Úmluvy o sociálním pojištění s těmito státy: • Polská lidová republika - Úmluva č. 261/1948 • Francouzská republika - Všeobecná úmluva č. 215/1949 ve znění Dodatkové úmluvy č. 68/1970 Sb. • Německá demokratická republika - Úmluva č. 59/1957 Sb. • Bulharská lidová republika-Úmluva č. 60/1957 Sb. ve znění Dohody č. 33/1973 Sb. • SFR Jugoslávie - Úmluva č. 3/1958 Sb. • Rumunská lidová republika - Úmluva č. 95/1958 Sb. • Maďarská lidová republika - Úmluva č. 21/1960 Sb. • Svaz sovětských socialistických republik - Dohoda č. 116/1960 Sb. Tyto úmluvy jsou nadále platné i pro ČR, která je nástupnickým státem Československé republiky, s výjimkou Úmluvy s Německou demokratickou republikou, jejíž platnost skončila dnem 31. 1. 1995. Úmluva ve vztahu k bývalému Sovětskému svazu je platná pouze k Ruské federaci, Bělorusku a Ukrajině. Rovněž Úmluva k bývalé SFR Jugoslávie je platná ke všem nástupnickým státům, a to do doby než budou uzavřeny nové bilaterální smlouvy. Za zvláštní pozornost stojí nadstandardní vztahy se Slovenskem, kde jsou uzavřeny dvě smlouvy v této oblasti – a to Smlouva o sociálním zabezpečení č. zákona 228/1993 Sb. a Dohoda pro oblast zdravotní péče č. 202/1993 Sb., kterou již využila celá řada českých turistů. K nově uzavřeným smlouvám patří č. 267/1997 Sb. se Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení, připravované jsou úmluvy s Rakouskem a SRN.

Samostatná práce studenta 1. Nahlédněte do zákonu č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře.

Kontrolní otázky 1. Na čem je založeno české právo sociálního zabezpečení? 2. Na které jiné oblasti právních úprav se váže právo sociálního zabezpečení? 3. S kterými státy uzavřela bývalá Československá republika Úmluvy o sociálním pojištění?

Shrnutí České právo sociálního zabezpečení je založeno na normativních aktech. Ty mají různou právní sílu podle toho, kdo je přijal. Mezi normativní právní akty jako prameny českého práva sociálního zabezpečení náleží • ústava a ústavní zákony • zákony • nařízení vlády • vyhlášky, směrnice, výnosy ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Právo sociálního zabezpečení se váže dále na správní právo, trestní právo, obchodní právo a pracovní právo. Jsou zvláštními prameny českého práva sociálního zabezpečení a to proto, že pramenem českého práva sociálního zabezpečení se nestává mezinárodní smlouva (ta je pramenem mezinárodního práva), ale pouze v ní obsažená pravidla chování, zapracovaná do českého právního řádu. 35

36

6

Pojistné na sociální zabezpečení

Cíle kapitoly 1. Zabývat se do hloubky problémem pojistného na sociální zabezpečení a státní politikou zaměstnanosti 2. Zabývat se pojistným na veřejné zdravotní pojištění 3. Zabývat se pojistným pro penzijní připojištění 4. Zabývat se pojistným pro individuální pojištění

Klíčová slova Politika zaměstnanosti, pojistné pro veřejné zdravotní pojištění, pojistné pro penzijní připojištění, pojistné pro individuální pojištění Pojistné na sociální zabezpečení se člení do čtyř skupin: pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, veřejné zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, individuální pojištění.

• • • •

6.1

Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

Toto pojistné se člení do tří částí, a to – pojistné na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Toto pojistné je příjmem státního rozpočtu, důchodové pojištění se vede na samostatném účtu. Poplatníky tohoto pojištění jsou organizace (tj. firmy zaměstnávající více jak 25 zaměstnanců, ale s výjimkou organizací, kterým mzdové účetnictví vede některá jiná organizace), malé organizace (tj. firma zaměstnávající alespoň 1 zaměstnance, nepřevyšující však limit organizace), zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné(včetně osob spolupracujících) a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění. Při stanovení výše pojistného se vychází z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období, zpravidla jednoměsíční s výjimkou OSVČ, kde vyměřovací základ na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je jeden rok. Vlastní sazba pojistného je dána procentní sazbou z vyměřovacího základu. Celkový přehled sazeb pojistného je patrný z následující tabulky (pro sazbu pojistného je organizace a malá organizace sjednocena) – stav 1998: Sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Poplatník Nemocenské Důchodové Příspěvek na státní Celkem /druh pojistného/ politiku zaměstnanosti Organizace Zaměstnanci OSVČ Dobrovolné pojištění

3,3 % 1,1 % 4,4 % +)

19,5 % 6,5 % 26 % 26 %

3,2 % 0,4 % 3,6 %

26 % 8% 34 % 26 %

Poznámka k tabulce: +) OSVČ jsou dobrovolně účastné nemocenského pojištění, pokud se nepojistí, je celkové zatížení sazbou pojistného ve výši 29,6 %. S ohledem na skutečnost, že je deficit na “důchodovém účtu”, navrhuje vláda zvýšit od roku 1999 sazbu důchodového pojistného o 2,4 %.

37

Vyměřovací základ u zaměstnance je úhrn všech příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem povolání za rozhodné období. Do vyměřovacího základu nepatří náhrada výdajů (např. cestovních), náhrada škody, zvláštní odměny (např. za zlepšovací návrhy) nepodléhající dani z příjmu fyzických osob. U organizací a malých organizací je vyměřovacím základem částka, odpovídající úhrnu všech vyměřovacích základů vlastních zaměstnanců. Pro OSVČ je minimální vyměřovací základ 35 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu nákladů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Vyměřovací základ podle stavu za rok 1998 činí nejvýše 486 tis.Kč za rok a hranice, kdy je OSVČ ze zákona povinna se pojistit, je roční zisk roven šestinásobku nekrácené částky osobního vyměřovacího základu důchodového pojištění, která platí k 1. lednu kalendářního roku, podle kterého se účast posuzuje (za rok 1998 - 6x 5 900,-- Kč, což činí 35 400,--Kč, na rok 1999 je navrhováno 6x 6 100 = 36 600 Kč). Obecně však platí, že OSVČ si může sama zvolit výši pojistného základu. Tento postup se vztahuje i na osoby spolupracující s OSVČ (tj. osoby podle zákona o dani z příjmu, na které lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti – jedná se o druhého z manželské dvojice a ostatní osoby žijící v domácnosti s poplatníkem, zejména děti po ukončení povinné školní docházky). U osob dobrovolně pojištěných na důchodové pojištění je pro stanovení vyměřovacího základu rovněž výše, kterou si tato osoba sama zvolí, minimálně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu, která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojištění na důchod platí (za rok 1998 - 26 % z 5 900,-- Kč, což činí 1 534,--Kč, na rok 1999 je návrh na 1 586,-- Kč). Zaměstnavatelé a OSVČ jsou za rozhodné období povinni platit pojistné respektive zálohy na pojistné u OSVČ a předložit přehledy o vyměřovacích základech OSSZ, respektive účtárně pojistného DP ČSSZ v sídle každého kraje. Termín je dán u zaměstnavatelů termínem pro výplatu mezd, není-li termín oznámen je termín dán do 8. dne následujícího měsíce za měsíc, za který se odvádí. Přičemž velké organizace vyčíslují úhrn vyměřovacích základů globálně, malé organizace vyčíslují vyměřovací základy jednotlivých zaměstnanců i úhrn, protože jsou nutné pro výpočet nemocenských dávek, které zaměstnancům proplácí OSSZ. OSVČ platí zálohy měsíčně a předkládají přehled jednou ročně, a to do 1 měsíce ode dne, kdy měla tato osoba podat daňové přiznání (podle platné právní úpravy je poslední termín 30. duben u OSVČ, které nemají daňového poradce, 31. červenec u ostatních OSVČ, pokud poslední termín nepřipadne na nepracovní den). Z hlediska účetnictví posuzujeme přehledy o vyměřovacích základech jako příslibovou fakturu. Sankce za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené v nižší částce, respektive pozdní placení je ze zákona penalizace ve výši 0,1 % z nezaplacené částky za každý kalendářní den prodlení. Pokud je na žádost poplatníka povoleno platit dluh na pojistném a penále ve splátkách, je stanoveno nižší penále ve výši 0,05 %. Pojistné se promlčuje po 10 letech ode dne splatnosti. Pokuty se používají jako další sankce za neplnění povinností v sociálním zabezpečení, mohou být uloženy organizacím, OSVČ, zdravotnickým zařízením i fyzickým osobám za vyjmenované případy porušení (cca v rozsahu do 500 tis. Kč u organizací, cca do 250 tis. Kč u osob při porušení mlčenlivosti). Subjektivní lhůta pro udělení pokuty jsou 2 roky ode dne, kdy se OSSZ o prohřešku dozvěděla a objektivní lhůta je 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.

6.2

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Toto pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo jiné zdravotní pojišťovny. Poplatníky tohoto pojištění jsou zaměstnavatelé, pojištěnci a stát.

38

Při stanovení výše pojistného se vychází z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období, zpravidla jednoměsíční, s výjimkou OSVČ, kde vyměřovací základ je jeden rok. Vlastní sazba pojistného je dána procentní sazbou z vyměřovacího základu. Celkový přehled sazeb pojistného je patrný z následující tabulky– stav 1998: Sazby zdravotního pojištění Poplatník Organizace Zaměstnanci Celkem,OSVČ+), ostatní

Sazba 9% 4,5 % 13,5 %

Poznámka: +) u OSVČ a osob, za které je poplatníkem stát, je vyměřovacím základem částka přesahující platbu státu.

Vyměřovací základ u zaměstnance je obdobně jako u “sociálního pojištění” úhrn všech příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem povolání za rozhodné období. Pokud zaměstnanec nedosáhne minimálního vyměřovacího základu (základem je stanovená minimální mzda) je zaměstnanec povinen doplatit rozdíl do 13,5 % prostřednictvím svého zaměstnavatele. Toto ustanovení se netýká osob, kterým jsou poskytovány mimořádné výhody II. a III. stupně (viz 11. 3. 2.), dosáhly důchodového věku, pečují o děti, jsou současně OSVČ a za tuto činnost platí pojistné. Pro OSVČ je minimální vyměřovací základ 35 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu nákladů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Vyměřovací základ podle stavu za rok 1998 činí nejvýše 486 tis. Kč za rok a minimálně dvanáctinásobek minimální mzdy, tedy se jedná o tzv. minimální vyměřovací základ. Z minimálního vyměřovacího základu musí OSVČ odvést pojistné vždy. To platí i pro osoby spolupracující. U osob, za které neplatí pojistné stát a nepatří do kategorie zaměstnanec a OSVČ – osoby bez zdanitelných příjmů - samoplátci, je vyměřovacím základem minimální mzda – tj. minimální vyměřovací základ. U ostatních osob, za které je plátcem stát, je vyměřovací základ ve výši 2 900,- -Kč (platné od 30. 6. 1998). Zaměstnavatelé odvádí pojistné za své zaměstnance, přičemž pojistné ve výši 4,5 % mu srazí z hrubé mzdy. Zaměstnavatelé a OSVČ jsou za rozhodné období povinni platit pojistné respektive zálohy na pojistné u OSVČ a předložit evidenci - přehledy o vyměřovacích základech. Termín je dán u zaměstnavatelů termínem pro výplatu mezd, není – li termín oznámen je termín dán do 8 dne následujícího měsíce za měsíc, za který se odvádí. OSVČ předkládají přehled jednou ročně, a to do 8 dnů ode dne, kdy měly podat daňové přiznání. Sankce za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené v nižší částce, respektive pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,1 % z nezaplacené částky za každý kalendářní den prodlení. Pojistné se promlčuje po 5 letech ode dne splatnosti. Pokuty se používají jako další sankce za neplnění povinností poplatníků pojistného v maximální výši do 50 tis. Kč. Subjektivní lhůta pro udělení pokuty je 1 rok ode dne, kdy se pojišťovna o prohřešku dozvěděla a objektivní lhůta je 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.

6.3

Pojistné pro penzijní připojištění

Pojistné je sjednáno smlouvou. Minimální částkou je 100,-- Kč měsíčně a doba pojištění je dána pojistným plánem penzijního fondu. K částce pojistného přísluší státní příspěvek, který činí 39

minimálně 40,-- Kč a maximálně 120,-- Kč u částek pojistného 500,-- Kč a více. Účast na připojištění je dobrovolná, a proto se kromě placení sjednaného pojistného další pravidelná evidence poplatníkem a její předkládání nevyžaduje.

6.4

Pojistné pro individuální pojištění

Výše pojistného je dána individuální smlouvou mezi pojištěncem a pojišťovnou, výše pojistného závisí na věku a rizikové skupině (úředník, student, manuálně pracující, provozy se značným rizikem). V roce 1998 činilo minimální pojistné životního pojištění u osmnáctiletého cca 40,-- Kč měsíčně, čtyřicetiletého 60,-- Kč, úrazové pojištění cca 130,-- Kč měsíčně (ve skupině s nejnižším rizikem). Sazby se liší případ od případu a záleží také na produktu, zda se jedná o prosté pojištění nebo kombinaci s kapitálovým spořením. Účast na pojištění je dobrovolná, a proto se kromě placení sjednaného pojistného další pravidelná evidence poplatníkem a její předkládání nevyžaduje.

Samostatná práce studenta 1. Pokuste se zjistit nejnovější sazby zdravotního pojištění.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Vyjmenujte čtyři skupiny do kterých se dělí pojistné na sociální zabezpečení. Co znamená pojem vyměřovací základ u zaměstnance? Co znamená zkratka OSVČ? Kdo jsou poplatníky za pojistné na veřejní zdravotní pojištění? Čím je sjednáno pojistné pro penzijní připojištění?

Shrnutí Pojistné na sociální zabezpečení se člení do čtyř skupin: • pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, • veřejné zdravotní pojištění, • penzijní připojištění se státním příspěvkem, • individuální pojištění.

40

7

Důchody

Cíle kapitoly 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Vymezit nároky a některé pojmy z oblasti sociální politiky Zabývat se nároky na důchod a jeho výplatou Zabývat se právními skutečnostmi v důchodovém pojištění Jakým způsobem jsou vypláceny důchody Vědět jaké máme typy dávek a jaká je jejich výše Organizace na úseku důchodového pojištění

Klíčová slova přímý důchod, nepřímý důchod, bezmocnost, dítě, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, doba pojištění, náhradní doba pojištění, invalidita, důchodový věk, osoby blízké, důchodová reforma

7.1

Vymezení nároku a některých pojmů

Systém dávek důchodového pojištění zahrnuje v zásadě jen důchody, které jsou odvozeny (přímo nebo u důchodů pozůstalých nepřímo) z příjmů z výdělečné činnosti a z délky doby důchodového pojištění. V rámci základní důchodové soustavy jsou poskytovány dlouhodobé peněžité dávky pro případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy (výdělku) občana a schopnosti si takový zdroj opatřit. Podle příčiny vzniku a jí odpovídajících způsobů řešení jsou rozlišovány následující sociální situace zabezpečené dlouhodobými dávkami: stáří, invalidita, ovdovění a osiření. Podle typu sociální události existují v důchodové soustavě tomu odpovídající druhy důchodů: důchody starobní, invalidní (plný invalidní a částečný invalidní) a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí). V systému dávek důchodového pojištění je výjimečně zachována dávka invalidního občana, který v důsledku nepříznivého zdravotního stavu vzniklého v mládí nemohl být pojištěn (jedná se o tzv. invaliditu z mládí). Tato dávka není projevem pojistného principu, ale naopak formou plnění sociální úlohy státu (tzv. zabezpečovací systém). Na stejném principu je ještě poskytována jedna státní dávka, a to zvýšení důchodu pro bezmocnost. Tato dávka nepřešla do zákona o důchodovém pojištění, avšak je financována z důchodového pojištění, a to do doby než bude možné tuto dávku transformovat do jiného systému sociálního zabezpečení. Důchod se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je určena pevnou částkou, procentní výměra se stanoví procentní sazbou závislou na délce doby pojištění z výpočtového základu. K 1. 1. 1996 činila základní výměra 680 Kč měsíčně, postupným zvyšováním od 1. 7. 1998 činí 1 310 Kč měsíčně a představuje určitý stabilizační prvek v konstrukci důchodu. Na rozdíl od základní výměry je výše procentní výměry důchodu individuální, neboť závisí na délce doby pojištění a výši výpočtového základu pojištěnce. Minimální výše procentní výměry činí 770 Kč měsíčně.

7.1.1

Nárok na důchod a jeho výplatu

Vzniká splněním podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti. Nárok na důchod nezaniká uplynutím času, avšak nárok na výplatu důchodu zaniká uplynutím tří let ode dne za období, za které důchod náleží.

41

7.1.2

Souběh nároků na přímé důchody

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat pro souběh důchodů zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí.

7.1.3

Souběh přímých a nepřímých (tzv. pozůstalostních) důchodů

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. Pro posouzení, který důchod je vyšší, se porovnávají procentní výměry důchodů. Při souběhu nároku na více důchodů náleží základní výměra pouze jednou.

7.1.4

Přechod nároku na důchody

Nárok na důchod nelze postoupit ani dát do zástavy. Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. Nároky přecházející na výše jmenované osoby nejsou předmětem dědictví, předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

7.1.5

Zánik nároku na důchod

Nárok na důchod zaniká, odpadne-li některá podmínka tento nárok podmiňující (např. pojištěnec již není plně invalidní). Jiná situace je v případě zániku nároku na výplatu. Nárok na důchod trvá, ale nejsou splněny podmínky výplaty (např. poživatel částečně invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině).

7.1.6

Zvyšování důchodů

Do r. 1990 se otázkám valorizace důchodu nevěnovala dostatečná pozornost. Nebyla zavedena soustavná valorizace důchodů, které se upravovaly vždy jednorázově k určitému datu. Prvním systémovým opatřením v této oblasti byl zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů ze dne 29. 1. 1991, který stanovil podmínky a způsob pravidelného zvyšování důchodů v závislosti na růstu životních nákladů a růstu průměrné mzdy. Od 1. ledna 1996 účinný nový zákon o důchodovém pojištění daleko přesněji definoval základní principy pro zvyšování důchodů. Z právní normy platné pro r. 1998 vyplývá obligatornost valorizace důchodů, jestliže se zvýší index spotřebitelských cen aspoň o 10 %, fakultativnost zvýšení zůstává na 5 %. Minimální hodnota zvýšení činí 70 % nárůstu úhrnného indexu spotřebitelských cen s tím, že jednou za dva roky musí vláda kromě toho zohlednit nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy. Jednotlivá zvýšení důchodů se provádí nařízením vlády, která při jeho přípravě vychází z principů stanovených zákonem.

7.1.7

Vyplácení důchodů

Výplaty důchodů jsou prováděny několika způsoby: v hotovosti pravidelně měsíčně prostřednictvím pošty k určenému dni splatnosti,

•

42

• • •

bezhotovostním převodem na účet důchodce vedený u banky v České republice nebo v cizině, na sporožirový účet důchodce vedený Českou spořitelnou, a.s., hromadným seznamem v hotovosti do ústavů sociální péče.

Vývoj výdajů na důchody

13,5

% HDP Věková hranice 63 / 59 - 63 let Věková hranice 67 let Věková hranice 65 let

12,5 11,5 10,5 9,5 8,5

7.1.8

20 60

20 55

20 50

20 45

20 40

20 35

20 30

20 25

20 20

20 15

20 10

20 05

7,5 Rok

Způsobilost osob v právních vztazích pojištění

Způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká v plném rozsahu dosažením zletilosti (u nezletilých uzavřením sňatku). Avšak způsobilost k uplatnění nároku na plný invalidní a částečný invalidní důchod vzniká ukončením povinné školní docházky. Přiznáním takového důchodu vzniká způsobilost v plném rozsahu. Osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům, musí být zastoupena zákonným zástupcem (rodiče, osvojitel, opatrovník).

7.1.9

Bezmocnost

Omezení nebo ztráta soběstačnosti. Právním předpisem kvalifikovaný a posudkovým orgánem konstatovaný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav poživatele důchodu, vyznačující se potřebou ošetřování nebo obsluhy jinou osobou.

7.1.10

Dítě

Dítětem se rozumí dítě vlastní nebo osvojené a dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, popř. dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu a dítě manžela, zemřel-li rodič dítěte nebo není-li znám. Dítě v důchodovém pojištění vystupuje jednak jako subjekt vlastních práv (např. jako poživatel pozůstalostní dávky), jednak má péče o ně význam v řadě dalších situací, buď jako podmínka 43

nároku na určité plnění (např. na vdovský nebo vdovecký důchod) nebo jako prvek kvalitativně či jinak takové plnění ovlivňující (např. péče o dítě jako náhradní doba pojištění, nebo snížení důchodového věku podle počtu vychovaných dětí). Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání či vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo takovou činnost není schopno vykonávat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

7.1.11

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

Nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok. Významná skutečnost pro konstatování plné nebo částečné invalidity.

7.1.12

Doba pojištění

Dobou pojištění je obecně doba, kterou právní předpis takto označuje a za kterou bylo v ČR zaplaceno pojistné, určujícím znakem je zjednodušeně činnost s výdělkem (vyměřovacím základem) ve výši zakládající účast na nemocenském pojištění. Dobou pojištění je rovněž doba dobrovolné účasti na pojištění, zápočet této doby je podmíněn tím, že jde o osobu starší 18 let, která podala přihlášku k účasti na pojištění. Součet dob pojištění a náhradních dob zásadně ovlivňuje výši důchodu, je měřítkem pro splnění podmínky nároku prakticky u všech důchodů.

7.1.13

Náhradní doba pojištění

Doba, která se pro důchodové nároky (po 18. roku věku) hodnotí v rozsahu, který je stanoven právním předpisem, stejně jako doba pojištění. Základní podmínkou pro její zhodnocení je doba trvání pojištění alespoň jeden rok. Náhradní dobou pojištění je např. studium na středních a vysokých školách, doba vedení uchazeče o zaměstnání u úřadu práce, doba vojenské služby, doba péče o dítě věku do čtyř let nebo dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, doba péče o osobu blízkou převážně nebo úplně bezmocnou nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let a další doby vyjmenované zákonem.

7.1.14

Důchodový věk

Věk, při jehož dosažení je splněna jedna ze dvou základních podmínek nároku na starobní důchod (vedle minimální délky doby pojištění). Do 31. 12. 1995 činí obecně 60 let u mužů a od 53 do 57 let u žen, podle počtu vychovaných dětí. Po uvedeném datu se tato hranice posunuje o dva měsíce u mužů a o čtyři měsíce u žen za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dne dosažení věkových hranic uvedených v předchozí větě s tím, že od 1. 1. 2007 činí důchodový věk 62 let u mužů a 57 až 61 let u žen. Důchodový věk vychází z definice stáří, která vychází z toho, že starým se člověk stává po dovršení určitého věku. Tento věk nazýváme důchodový věk a vymezuje nárok na odchod do důchodu. Je ovšem velmi problematické stanovit určitý věk paušálně jako začátek stáří, neboť proces stárnutí je velmi individuální a podmíněn řadou faktorů. Jedná se např. o genetické vlivy, způsob stravování, úroveň lékařské péče, stav životního prostředí apod. Stárnutí probíhá u každého člověka odlišným způsobem.

44

7.1.15

Invalidita

Sociální událost. Snížená až nulová schopnost soustavné výdělečné činnosti. Rozlišují se dva stupně: plná a částečná. Důvod poskytování příslušných dávek spočívá především v náhradě ztráty příjmu, nikoliv v kompenzaci zdravotního postižení (částečný a plný invalidní důchod). Invalidita vzniklá před dosažením 18 let věku, přičemž účast na důchodovém pojištění znemožňoval právě dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, se nazývá invalidita z mládí.

7.1.16

Osoby blízké

Manželé, příbuzní v řadě přímé,děti (vlastní nebo osvojené, popřípadě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů), sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Doba, po kterou osoba pečuje osobně o osobu blízkou převážně nebo úplně bezmocnou nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let se považuje za náhradní dobu pojištění, jestliže pečující osoba podala přihlášku k účasti na pojištění z tohoto důvodu a příslušná OSSZ vydala v tomto smyslu rozhodnutí.

7.2

Právní skutečnosti v důchodovém pojištění – rozlišení, pojem, příklady

Určitá právní skutečnost mající vliv na tyto důch. vztahy má svůj původ buď v právních úkonech X právní události X protiprávní úkony X protiprávní stavy; PÚ → projev vůle skutečné, vážné, svobodné, určité, požaduje se v písemné formě, v kvalifikované formě (předepsaná písemná forma); např. žádost. pr. událost – obj. skutečnost nezávisle na vůli subjektu, mající vliv na vznik, změnu, zánik důchodového vztahu • existence úrazu, nemoci z povolání, dosažení určitého věku, promlčení, prekluze nebo nezaopatřenost dítěte • tato událost aktivuje dávkové plnění • na existenci těchto událostí je založený systém důchodového pojištění protiprávní úkon v rozporu s objektivním právem (opomenutí, konání), důsledek → odpovědnost za vznik přeplatku důchodového pojištění, Příklady: • nezaopatřenost dítěte → především dítě do skončení povinné školní docházky • jestliže se připravuje na budoucí povolání , studium do 26. roku věku (na SŠ, VOŠ, VŠ) • též ty děti, které nemohou studovat či vydělávat pro nemoc či úraz nebo dlouhodobé nedobrý zdravotní stav a to až do 26. roku věku • dítě se musí dožít 6. měsíce věku • výchova dítěte do 4 let jeho věku, vychovávat do 18. roku, pokud by bylo svěřeno někomu jinému, tak se to vztahuje na něj svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů • významné pro nárok pozůstalostní dávky • dítě manžela, který bylo soudem svěřeno do péče (nebo pokud druhý manžel zemřel) • dítě převzato na základě rozhodnutí soudního orgánu • péče o osobu bezmocnou - převážně či úplně bezmocná nebo částečně bezmocná ale starší jak 80 let • pr. úraz, nemoc z povolání • dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav - podle poznatků současné lékařské vědy trvá alespoň 1 rok, nárok na invalidní důchod, • výdělečná činnost realizována v různých pracovních vztazích, ale v takovém rozsahu, aby zakládala nemocenské pojištění 45

7.3

Typy dávek a jejich výše

7.3.1

Starobní důchod

Zákon stanoví dvě podmínky nároku na starobní důchod, a to dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění. Obě tyto podmínky musí být splněny současně. Splní-li se postupně, pak nárok na starobní důchod vznikne splněním časově poslední podmínky. Zákon o důchodovém pojištění zná šest možností vzniku nároku na starobní důchod. Rozdíly spočívají právě ve stanovení obou základních podmínek nároku. V dále uvedeném výkladu se za základní rozlišovací kritérium považuje rozdílná výše stanoveného věku. I. Starobní důchod (tzv. řádný), u něhož je základní podmínkou nároku dosažení důchodového věku Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl důchodového věku. Jednou ze základních podmínek nároku je v tomto případě dosažení důchodového věku. Důchodový věk podle obecné úpravy činí: u mužů 60 let, u žen: • 53 let pokud vychovaly alespoň 5 dětí • 54 let pokud vychovaly 3 nebo 4 děti • 55 let pokud vychovaly 2 děti • 56 let pokud vychovaly 1 dítě • 57 let pokud nevychovaly žádné dítě pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. 12. 1995. Pro pojištěnce, kteří dosáhnou shora uvedených věkových hranic v období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2006, se důchodový věk stanoví tak, že u mužů se přičítají 2 kalendářní měsíce, u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dosažení věkové hranice uvedené v předchozím odstavci. Příklad 1 U muže narozeného 10. 2. 1939 se stanoví jeho důchodový věk takto: Věku 60 let dosáhne dne 10. 2. 1999, takže časový rozdíl oproti datu 31. 12. 1995 činí 3 roky a další započatý rok. Důchodový věk tohoto muže se proto zvyšuje o čtyřikrát dva měsíce, tedy o osm měsíců. Muž tak dosáhne důchodového věku v 60 letech a 8 měsících, tedy ke dni 10. 10. 1999. Příklad 2 Ženě, která se narodila 31. 5. 1947 a vychovala dvě děti, se stanoví důchodový věk takto: Věku 55 let dosáhne dne 31. 5. 2002, takže časový rozdíl oproti datu 31. 12. 1995 činí 6 celých a další započatý rok. Důchodový věk této ženy se proto zvyšuje o sedmkrát čtyři měsíce, tedy o dvacet osm měsíců. Žena tak dosáhne důchodového věku v 57 letech a 4 měsících, tedy ke dni 31. 9. 2004. Počínaje rokem 2007 dospějeme k novým důchodovým věkům na úrovni 62 let pro muže a 57 61 let pro ženy. Shodně jako dosud bude nejvyšší důchodový věk žen platit pro ženy bezdětné.

46

Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou. Výše základní výměry činí od 1. 7. 1998 - 1 310 Kč měsíčně, (do 31. 3. 1996 to bylo 680 Kč, do 30. 9. 1996 - 920 Kč, do 31. 7. 1997 - 1 060, do 30. 6. 1998 - 1 260 Kč měsíčně). Procentní výměra se stanoví podle délky pojištění a činí za každý celý rok 1,5 % výpočtového základu. Výše procentní výměry nesmí být nižší než 770,- Kč měsíčně. Pro stanovení výše důchodu jsou, vedle pojištěncem získané doby pojištění, nejdůležitější jeho vyměřovací základy. Vzhledem k tomu, že se zohledňují vyměřovací základy za mnohaleté období, je třeba, aby byl co nejvíce eliminován vliv růstu obecné mzdové úrovně na rozdílnou hodnotu vyměřovacích základů v různých letech. tj. aby úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok byl pro výpočet důchodu hodnocen ve výši, která by odpovídala jeho hodnotě při mzdové úrovni před přiznáním důchodu. K tomuto zreálnění (aktualizaci) slouží koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, který je stanoven podle statisticky zjišťovaných údajů o průměrné měsíční mzdě a vystihuje její nárůst mezi rokem, kdy byl vyměřovací základ dosažen a rokem předcházejícím roku přiznání důchodu. Výši všeobecných vyměřovacích základů koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítací koeficient stanoví vždy vláda svým nařízením. Jedná se o prvky, které jsou součástí výpočtu a stanovení osobního vyměřovacího základu, který je rozhodující pro stanovení výpočtového základu. V rámci solidarity vyšších příjmových skupin s nižšími příjmovými skupinami je osobní vyměřovací základ (což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období) redukován. Redukcí osobního vyměřovacího základu se získá výpočtový základ, z kterého se stanoví procentní sazbou podle získané doby pojištění výše procentní výměry důchodu. Výpočtovým základem do 31. 12. 1996 byl osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšoval částku 5 000 Kč. Převyšoval-li osobní vyměřovací základ částku 5 000 Kč, stanovil se výpočtový základ tak, že částka 5 000 Kč se počítala v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do 10 000 Kč se počítalo 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 000 Kč se počítalo 10 %. S účinností od 1. 1. 1997 nařízením vlády se výše uvedené předěly výrazně zvýšily z 5 000 na 5 600, 10 000 na 11 200, od 1. 1. 1998 opět nařízením vlády se částky zvýšily z 5 600 na 5 900 a z 11 200 na 11 800 Kč. V nařízení vlády ČR se navrhuje od 1. 1. 1999 opět tyto částky zvýšit, a to při plném zápočtu na 6 100, při redukci 30 % do 13 000, nad 13 000 Kč redukce 10 %. Jestliže byl pojištěnec výdělečně činný po vzniku nároku na starobní důchod a nepobíral starobní ani invalidní důchod, výše procentní výměry se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1 % výpočtového základu. Ke způsobu zjištění výpočtového základu a výše důchodu se vrátíme blíže ve stati označené -“ Postup při výpočtu důchodu.” II. Starobní důchod, u něhož základní podmínkou je dosažení věku 65 let. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 15 let a dosáhl věku aspoň 65 let. Uvedené podmínky platí stejně pro muže i ženy. Pro výši starobního důchodu platí stejná pravidla, jak je uvedeno v bodu I. Tento typ starobního důchodu přichází v úvahu pro pojištěnce, kteří nebyli sice pojištěni 25 let, dosáhli však vyšší věkové hranice. III. Starobní důchod, u něhož se nevyžaduje splnění podmínky důchodového věku, pojištěnec však musí splnit další podmínky dané zákonem. Zákonným ustanovením se zavádí možnost pro každého pojištěnce, který splní v něm stanovené objektivní podmínky, požádat o důchod dříve, než dosáhne důchodového věku. V praxi se hovoří o tzv. předčasném starobním důchodu. Alternativa 1. 47

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku jestliže: • získal dobu pojištění nejméně 25 let, • byl veden nepřetržitě po dobu nejméně 180 kalendářních dnů v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, • ke dni uplynutí doby nejméně 180 kalendářních dnů nepřetržitého vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 2 roky. Alternativa 2. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže: • získal dobu pojištění nejméně 25 let, • ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu, • ke dni, k němuž má být starobní důchod přiznán, mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky. Alternativa 3. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže: • získal dobu pojištění nejméně 25 let, • pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, • nárok na plný invalidní důchod pobíraný po uvedenou dobu zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let. Základní výměra i u předčasných důchodů se stanoví pevnou částkou, která od 1. 7. 1998 činí 1 310 Kč. Procentní výměra se stanoví podle délky pojištění a činí za každý celý rok 1,5 % výpočtového základu. Takto stanovená částka procentní výměry se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává důchod, do dosažení důchodového věku o 1 % výpočtového základu. Výše procentní výměry nesmí být však ani po tomto snížení nižší než 770 Kč měsíčně. Ke dni dovršení důchodového věku má poživatel tohoto tzv. předčasného starobního důchodu možnost podat žádost o řádný starobní důchod (odpadne snížení procentní výměry). IV. Starobní důchod, u něhož se nevyžaduje splnění podmínky dosažení důchodového věku a ani dalších objektivních podmínek tak jak bylo uvedeno u bodu III. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže: získal dobu pojištění nejméně 25 let, do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky.

• •

Starobní důchod se v tomto případě přiznává nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Jeho přiznání však vylučuje nárok na řádný starobní důchod. Základní i procentní výměra se stanoví obdobně, jak již bylo dosud popsáno. Výše procentní výměry se však snižuje o 0,6 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku. Pokud však pojištěnci, kteří ke dni, od něhož se starobní důchod přiznává, dosáhli věkových hranic platných do 31. 12. 1995, snižuje se procentní výměra pouze o 0,3 % výpočtového základu.

48

7.3.2

Plný invalidní důchod

Jedná se o dávku důchodového pojištění, podmíněnou poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo podmíněnou skutečností, že schopnost soustavné výdělečné činnosti je z důvodu zdravotního postižení možná jen za zcela mimořádných podmínek.Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže se stal: • plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo • plně invalidním následkem pracovního úrazu (nárok vznikne i při nesplnění potřebné doby pojištění) Často se pokládá otázka, kdy je pojištěnec plně invalidní? Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu • poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo • je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Okruh těchto zdravotních postižení je vymezen v příloze vyhlášky, kterou provádí zákon o důchodovém pojištění. Jedná se např. o zdravotní postižení způsobující imobilitu, pro kterou je osoba trvale odkázána na vozík pro invalidy, úplná nevidomost obou očí, těžké formy duševních onemocnění. Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely zjištění plné (částečné) invalidity provádějí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení na základě lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.

Upřesnění některých pojmů U schopnosti výdělečné činnosti pojištěnce se rozumí jeho schopnost vlastní prací dosáhnout výdělku odpovídajícího jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Za soustavnou výdělečnou činnost se považuje činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní je stálým zdrojem příjmu, a to tato činnost nezakládá účast na důchodovém pojištění. Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze prováděcí vyhlášky k zákonu o důchodovém pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod u pojištěnců mladších činí ve věku: do 20 let od 20 do 22 let od 22 do 24 let od 24 do 26 let od 26 do 28 let nad 28 let

méně než 1 rok 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 roků

Výše invalidního důchodu Také výše invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Výpočet je obdobný jako u důchodu starobního, včetně stanovení minimální výše procentní výměry. Pro výši 49

procentní výměry plného invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i doba, dopočtená ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.

Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech Na plný invalidní důchod má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je plně invalidní, jestliže plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastná pojištění po potřebnou dobu. Jedná se tzv. invaliditu z mládí. Tento invalidní důchod slouží pro zabezpečení občanů, kteří pro zdravotní postižení od mládí neměli možnost být pojištěni a kteří tak bez vlastní viny nejsou schopni řešit vzniklou sociální situaci.

Výše plného invalidního důchodu z mládí Základní výměra je opět dána pevnou částkou. Procentní výměra plného invalidního důchodu je dána jednotně stanovena procentní sazbou ve výši 45 % všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu (platnost od 1. 1. 1998). Výplata plného invalidního důchodu nenáleží při výdělečné činnosti v cizině.

7.3.3

Částečný invalidní důchod

Na částečný invalidní důchod má pojištěnec nárok, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu. Obě podmínky musí být splněny současně. Pokud částečná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu, má pojištěnec na částečně invalidní důchod nárok i tehdy, neprokáže-li dobu pojištění. Podmínka potřebné doby pojištění se posuzuje shodně jako pro nárok na plný invalidní důchod. Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže: • z důvodu nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, • nebo dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně ztěžuje obecné životní podmínky (Okruh zdravotních postižení, které značně stěžují obecné životní podmínky, je vymezen v příloze prováděcí vyhlášky k zákonu o důchodovém pojištění). Jedná se především o zdravotní postižení pohybového aparátu, např. omezená chůze po rozsáhlejší amputační ztrátě, postižení nervová, např. úplné ochrnutí jedné končetiny, postižení smyslová, např. oboustranná úplná nebo praktická hluchota, snížení zrakové ostrosti obou očí. Výše částečného invalidního důchodu se skládá se základní výměry, která je daná pevnou částkou a z výměry procentní. Výše procentní výměry částečného invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu. Zákonem je upravena i minimální výše procentní výměry částečného invalidního důchodu, která činí 385,- Kč měsíčně.

Souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti Souběh výplaty částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti je omezen podle pravidel, znázorněných tabulkou:

50

Schéma krácení výplaty částečného invalidního důchodu Průměrný měsíční příjem v % ze srovnatelného VZ Nepřesahuje 66 % vyšší 66 %, ale nepřesahuje 80 % přesahuje 80 %

Výplata částečného invalidního důchodu 100% 50% 0%

Výplata částečného invalidního důchodu se snižuje, pokud průměrný měsíční příjem pojištěnce přesáhne stanovenou mez. Průměrný měsíční příjem se porovnává s tzv. srovnatelným vyměřovacím základem. Základem pro stanovení srovnatelného vyměřovacího základu je osobní vyměřovací základ, z něhož byl vyměřen částečný invalidní důchod, který se indexuje v návaznosti na růst průměrné mzdy tak, aby byla zachována jeho relace vůči aktuálnímu všeobecnému vyměřovacímu základu. Krácení nepodléhá částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok z toho důvodu, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Důvodem tohoto opatření je skutečnost, že účelem poskytování této dávky není kompenzace ztráty příjmů, ale zvýšené pokrytí nákladů spojených s tělesným postižením.Výdělečná činnost v cizině je překážkou výplaty částečného invalidního důchodu bez ohledu na výši příjmu

7.3.4

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský důchod je koncipován jako dávka, která má přispět ženě k vyrovnání životní úrovně v důsledku úmrtí manžela. Úmrtím muže zpravidla dochází k celkovému snížení úrovně příjmů v rodině. Proto je účelné po stanovenou dobu a za stanovených podmínek částečně kompenzovat tuto ztrátu příjmu. Účelem vdoveckého důchodu je přispět muži na úhradu výdajů, které mu vznikají po úmrtí manželky, (větší výdaje spojené s péči o děti, u starších mužů nebo plně invalidních vzniká větší potřeba využívat placených služeb k udržení chodu domácnosti), a zrovnoprávnit postavení vdovce a vdovy v oblasti sociálního zabezpečení. Pod pojmem vdovy, popř. vdovce, se rozumí žena, resp. muž, které (kterému) zemřel manžel (ka). Dojde-li k uzavření nového sňatku, nelze již hovořit o tom, že by osoba byla vdovou nebo vdovcem. Vdova (vec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (ce), který (á) byla poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo splnil (a) ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovský (vdovecký) důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela(ky). Po uplynutí této doby náleží důchod jen tehdy, jestliže je splněna některá z následujících podmínek: • pečuje o nezaopatřené dítě • pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné nebo o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní (ním) žijí ve společné domácnosti a je převážně nebo úplně bezmocný, nebo částečně bezmocný a starší 80 let • je plně invalidní, nebo dosáhla věku 55 let (vdovec 58 let) nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší Nárok na vdovský (cký) důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do pěti roků po zániku na dřívějšího nároku na důchod. Ustanovení zakotvuje institut tzv. ochranné doby, který umožňuje obnovení nároku, pokud se splní některá z podmínek.

51

Nárok na dávku zaniká uzavřením nového manželství. V takovém případě náleží tzv. odbytné. Tím se rozumí povinnost plátce důchodové dávky vyplatit z titulu zániku nároku jednorázovou částku, která je stanovena ve výši dvanácti měsíčních splátek důchodu. Nárok na vdovský (cký) důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova (věc) úmyslně způsobil (a) smrt manžela (ky) jako pachatel, spolupachatel nebo účastník trestného činu. Jedná se zákonnou překážku pro další trvání nároku na vdovský (cký) důchod a zamezení možnosti získat z trestné činnosti majetkový prospěch. Výše základní výměry od 1. 7. 1998 činí 1310 Kč měsíčně. Výše procentní výměry činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého, na který měl nebo by měl nárok zemřelý manžel v době smrti.

7.3.5

Sirotčí důchod

Stejně jako je nárokem pozůstalého manžela vdovský (vdovecký) důchod, pozůstalému dítěti náleží důchod sirotčí. Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič dítěte (stejné postavení má i osvojitel) nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Nárok na sirotčí důchod vzniká osiřelému dítěti za předpokladu, že zemřelý rodič byl poživatelem důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního nebo ke smrti splnil podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Pokud nedojde ke splnění žádné ze stanovených podmínek, nárok na sirotčí důchod nevznikne. Jsou -li splněny podmínky nároku na sirotčí důchod po obou rodičích, má osiřelé nezaopatřené dítě nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, nahrazené osvojitelem. Osvojí-li např.osiřelé dítě žena, zanikne takovému dítěti nárok na sirotčí důchod po matce. K zániku nároku na sirotčí důchod dojde dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že sirotek úmyslně způsobil smrt rodiče (osvojitele), popř. osoby, která jej převzala do péče nahrazující péči rodičů, jako pachatel, spolupachatel nebo účastník trestného činu. Sirotčí důchod se skládá se základní a procentní výměry. Výše základní výměry činí jako u ostatních důchodů od 1. 7. 1998 1310 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanoví ve výši 40 % výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo částečného invalidního důchodu, po poživateli tohoto důchodu, který nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, náleží vyšší sirotčí důchod v plné výši (tzn. plná výše základní i procentní výměry) a nižší sirotčí důchod ve výši procentní výměry. Základní výměra důchodu náleží tedy oboustrannému sirotkovi vždy jen jednou.

7.3.6

Výpočty důchodů

Důchodové dávky se dělí na přímé a nepříme (odvozené).Přímými důchody jsou: důchod starobní, důchod plný invalidní a důchod částečný invalidní. Výše přímého důchodu závisí na době pojištění a výši výpočtového základu, z něhož se důchod vyměřuje.Výše nepřímého důchodu je závislá na výši přímého důchodu, od něhož je nárok na nepřímý důchod odvozen. 52

Nepřímými důchody jsou: důchod vdovský a vdovecký, důchod sirotčí. Nebyl-li v době smrti pojištěnce, od něhož se nárok na nepřímý důchod odvozuje), ještě vyměřen přímý důchod zemřelého, je nejprve třeba stanovit výši přímého důchodu, jaká by náležela v okamžiku sociální události. Postup při výpočtu přímého důchodu Postup při výpočtu přímého důchodu lze rozdělit na dvě fáze, a to na: • stanovení výpočtového základu, z něhož se důchod vyměřuje • vlastní stanovení výše přímého důchodu I. Zjištění výše výpočtového základu Pro stanovení výše výpočtového základu je nutné zjistit výši vyměřovacích základů v rozhodném období. Rozhodným obdobím rozumíme časový úsek, z něhož se zjišťují vyměřovací základy. Rozhodné období počíná nejdříve rokem 1986 a postupně bude zahrnovat období až 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Při výpočtu základu, z něhož se vyměřuje důchod, se některé doby z rozhodného období vylučují. Zejména se jedná o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu pobírání invalidního důchodu, doba péče o dítě ve věku do 4 let a dalších dob stanovených v zákoně jako náhradní doby pojištění. Pokud by se tyto doby, kdy pojištěnec nemohl mít výdělky, neodečetly, došlo by k rozmělnění základu, z něhož má být důchod vyměřen. Vzhledem k tomu, že rozhodné období se stanoví za relativně delší dobu, je třeba zajistit, aby se ve vyměřovacích základech promítl přirozený růst výdělků pojištěnců. Aktualizace vyměřovacího základu se tedy provádí tak, že se vyměřovací základ vynásobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu za příslušný kalendářní rok. Takto se získá roční valorizovaný vyměřovací základ. Příklad Pojištěnec splní věkovou podmínku pro nárok na starobní důchod ke dni 11. 2. 1998. K tomuto dni má pro účely důchodového pojištění zhodnoceny doby v rozsahu 44 let. V letech 1986 - 1997 má následující vyměřovací základy a vyloučené doby: Stanovení valorizovaných VZ rok 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 Celkem

VZ 37243 37603 37612 37391 38385 44830 75194 80210 120776 220085 270356 272244 1384387

VD 9 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 16

KNVVZ 3,6543 3,5794 3,4996 3,4168 3,2962 2,8564 2,3323 1,8620 1,5707 1,3254 1,1194 1,0000 -

valorizovaný RVZ 136093 134592 131623 127754 126521 128048 175375 149351 189691 220085 302637 272244 2165630

Poznámka: Při výpočtu důchodu od 1.1.1999 je navrhován KNVVZ za rok 1997 – 1, 0891

Nejprve se vynásobením vyměřovacích základů koeficientem nárůstu VVZ zjistí valorizované vyměřovací základy a jejich úhrn a současně se sečtou vyloučené doby. Na základě těchto zjištěných údajů zjistíme výši osobního vyměřovacího základu. Výpočet osobního vyměřovacího základu (OVZ) provedeme podle vzorce: 53

úhrn RVZ za rozhodné období 2 165 630 OVZ = ------------------------------------------------------- x 30,4167 = ------------- x 30,4167 = 15 084,--Kč počet dnů rozhodného období - vyloučené doby 4 383 – 16 Poznámky k výpočtu: (4 383 je doba 12 roků z tabulky přepočtená na dny.Koeficient 30,4167 v sobě zahrnuje dva početní úkony. Podílem uvedeným ve zlomku se totiž fakticky získá denní vyměřovací základ. K výši osobního vyměřovacího základu (OVZ) lze pak dospět jedině tak, že tento denní vyměřovací základ se nejprve převede na rok (tedy vynásobí 365) a poté na měsíční výši (tedy následně vydělí 12). Zmíněný koeficient v sobě zahrnuje obě zmíněné operace: 365: 12 = 30,4167). Výpočtový základ se stanoví redukcí osobního vyměřovacího základu - redukce platná od 1. 1. 1998 (v závorce pak redukce navržené od 1. 1. 1999) Výše osobního vyměřovacího základu v Kč do5900 (6 100) od 5900 do 11 800 (od 6 100 do 13 000) nad 11800 (nad 13 000)

Částka se započítává v % 100 30 10

V našem případě bude výpočtový základ stanoven takto: 5 900 + 1770 + 328 = 7 998 Kč II. Vlastní stanovení výše přímého důchodu Procentní výměru důchodu stanovíme procentním poměrem z výpočtového základu podle délky doby pojištění. V daném případě se jedná o 44 let doby pojištění x 1,5 % za každý rok pojištění = 66 %. Procentní výměra činí 66 % z 7 998 = 5 279 Kč Základní výměra (tzv. pevná částka) l 3l0 Kč Celkem důchod činí 6 589 Kč Postup při výpočtu nepřímého důchodu Při výpočtu nepřímého důchodu se vždy vychází z výše procentní výměry důchodu přímého. Nebyl-li přímý důchod ke dni, kdy nastala sociální událost přiznán, je nejprve třeba zjistit výši přímého důchodu podle předchozího postupu. Příklad Důchod zemřelého manžela činil 1310 Kč základní výměry a 4 600 Kč procentní výměry. Procentní výměra vdovského důchodu se vypočítá z částky 4 600 ve výši 50 %, takže bude činit 2300 Kč. Výše vdovského důchodu, včetně základní výměry, tedy činí 3 610 Kč (2300 + 1310). Výše sirotčího důchodu by činila 40 % z procentní výměry zemřelého => t.j. 1840 + l310 Kč = 3 150,--Kč Postup při souběhu přímého a nepřímého důchodu Příklad Poživatelce plného invalidního důchod, jehož výše, včetně základní výměry 1310 Kč, činí 5 4l0 Kč měsíčně, se přiznává vdovský důchod, kde vypočtená procentní výměra činí 3 600 Kč.Protože procentní výměra plného invalidního důchodu 4 100 Kč je vyšší, náleží polovina procentní výměry vdovského důchodu 1 800 Kč a plný invalidní důchod v plné výši. Celkem 7 210 Kč měsíčně.

54

Zvýšení důchodu pro bezmocnost Zvýšení důchodu pro bezmocnost náleží poživateli důchodu, který je částečně, převážně nebo úplně bezmocný (definice jednotlivých stupňů jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce k zákonu o důchodovém pojištění). Je-li tedy důchodce tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů • při částečné bezmocnosti o 20 % • při převážné bezmocnosti o 40 % • při úplné bezmocnosti o 75 % částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem. Nárok na důchod nezaniká uplynutím času, avšak nárok na výplatu důchodu zaniká uplynutím tří let ode dne, od kterého důchod náleží.

7.3.7

Důchodová reforma

Nejvýznamnějším problémem, se kterým se bude muset česká (ale nejen ta česká) společnost v následujících letech vypořádat, je fenomén stárnutí populace. Tento fenomén je charakterizován rostoucím podílem osob ve vyšších věkových skupinách v závislosti na prodlužující se střední délce života (dané poklesem úmrtnosti) a nízké porodnosti. Je také spojen se zvyšujícím se průměrným věkem. Podle demografické prognózy PřUK vzroste průměrný věk ze současných necelých 40 let na skoro 48 let v roce 2065, přičemž podíl osob ve věkové skupině nad 65 let bude činit více jak 30 % oproti současným necelým 14 %. Fenomén stárnutí působí do všech systémů (resp. oblastí) závislých na demografické struktuře obyvatel mezi které v prvé řadě patří důchodový systém. Stávající důchodový systém funguje na principu průběžného financování, kdy zaměstnané osoby odvádí ze svých příjmů pojistné, které slouží k financování důchodů existujících důchodců. V současnosti je ohrožen ze dvou stran. Prodlužující se střední délka života, která bude způsobena především poklesem úmrtnosti ve vyšších věkových skupinách, povede (za jinak nezměněných podmínek) k růstu průměrné doby pobírání důchodu a tím i k růstu nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Nízká porodnost naproti tomu povede k poklesu počtu zaměstnaných osob a tím i příjmů systému. Působení obou těchto faktorů způsobí v důchodovém systému rostoucí nerovnováhu a tím jeho dlouhodobou finanční neudržitelnost vyžadující provedení reformních kroků. Reformou důchodového systému velmi pravděpodobně nedojde ke zvrácení demografických trendů, ale tato reforma byla měla důchodový systém upravit tak, aby byl při daném vývoji dlouhodobě finančně udržitelný. Stejně jako Česká republika řeší problém dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů z důvodů stárnutí celý vyspělý svět. V některých zemích přistoupili k výrazné obměně systému jako např. v Polsku, na Slovensku či ve Švédsku. Jinde přistoupili spíše k úpravám existujících systémů. Jde např. o Německo, Rakousko či Francii.

55

7.4

Organizace na úseku důchodového pojištění

MPSV, ČSSZ, OSSZ, MV, MO, MS obecní úřady mají působnost v této oblasti – nejsou však orgánem sociálního zabezpečení orgány sociálního zabezpečení – oprávněny vyžadovat od zdravotnických zařízení, státních orgánů, organizací, různou pomoc u bezplatných sdělení, - poskytnout ve lhůtě 30 dnů (předložení dokumentu potřebného k nároku – zjištění nároku) • oprávněn žádat na pojištěnci osvědčení skutečnosti, aby se podílel na lékařském vyšetření • oprávněn kontrolovat účetní a další doklady u organizace • povinny uhradit N, které vzniknou pojištěnci v rámci řízení v přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (naproti tomu ve správním řízení si nese sám) ZMTL – povinnost hlásit změny do 8 dnů povinnost ukládat mzdové listy po dobu 30 let pov. na úseku předstihového řízení – každému zaměstnanci blížícímu se důchodovému věku, vyžádat přehled o důchodovém pojištění od ČSSZ • pov. sepisovat žádosti o důchodové dávky • pov. vést evidenční list – zaznamenána doba pojištění, + povinnost předkládat ho ČSSZ při zániku zaměstnavatele, při sepisování žádosti o důchodovou dávku, při úmrtí zaměstnance • ohlašovat příslušným orgánům SZ, uzavřel-li pracovním poměr s poživatelem důchodu • pokud si org. SZ vyžádá vyšetření ve zdravotnickém zařízení – to je povinno ho provést, ale za úplatu • obecní úřady ustanovují pro důchodovou dávku zvláštní příjemce • •

OSSZ – není PO (ČSSZ je) a její náplní je rozhodovací činnost 1 a jiná činnost 2 ad 1) • ve sporných případech rozhoduje o vzniku a zániku důchodového pojištění, • může rozhodovat o odstranění tvrdosti zákona, pokud to bylo na ni přeneseno, • pokuty • rozhoduje o rozsahu péče u muže do 4 let věku, rozhoduje o rozsahu péče o dítě do 18 let pokud to dítě vyžaduje ze zdravotních důvodů, • rozhoduje o rozsahu péče osob o osoby starší 80 let (bezmoc, část bezmoc) • náhradní doba pojištění = rozhoduje o tom OSSZ, • rozhoduje o plné invaliditě či o částečné invaliditě (nikoliv o výši důchodu) ad 2) sepisuje žádosti u těch občanů, u kterých tuto povinnost nemá zaměstnavatel • • • •

kontrola v organizacích poskytuje pomoc kontrolní lékařské prohlídky – v případě bezmocnosti atd. a to buď řádná nebo mimořádná, mimořádná může být nařízena z podnětu ÚP, obecního úřadu OSVČ u dobrovolného důchodového pojištění – vůči nim všechny povinnosti vykonává OSSZ, OSSZ pak v jejich případě sama sebe kontroluje

ČSSZ – sídlo v Praze, není ústředním orgánem státní správy, podléhá MPSV a) rozhoduje – o dávkách důchodového pojištění, pokud o ní nemá rozhodovací pravomoc org. SSZ + rozhoduje o výplatě • o povinnosti pojištěnce vrátit neoprávněně vyplacenou důchodovou dávku • o povinnosti organizace nahradit neoprávněné vyplacené dávky • o odvoláních proti OSSZ • obstarává styk s cizinou • řídí a koordinuje činnost OSSZ • rozhoduje o odstranění tvrdosti zákona, pokud jí je tato pravomoc svěřena b)

další činnosti 56

MPSV • řídí a kontroluje výkon státní správy v SZ • řídí všechny úkoly spojené s rozvojem, řídí ČSSZ • zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv • posuzování zdravotního stavu občanů pro přezkumné řízení soudní v oblasti důchodového pojištění – posudkové komise • ministr odstr. tvrdost zákona na úseku důchodového pojištění • některé úkoly může převést na ČSSZ nebo na OSSZ MO, MV, MS - mají působnost vůči ozbrojeným složkám, ozbrojeným silám , podmínkou je, že je příslušníkům alespoň 20, řízení se provádějí v rámci resortu

Samostatná práce studenta 1. Pokuste se sami vypočítat jakýkoliv důchod ( popř. fiktivní).

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Které sociální situace jsou zabezpečené dlouhodobými dávkami? Kterými způsoby jsou vypláceny důchody? Jaké máme podle sociálních událostí typy důchodů? Z kterých složek se skládá důchod?

Shrnutí Systém dávek důchodového pojištění zahrnuje v zásadě jen důchody, které jsou odvozeny (přímo nebo u důchodů pozůstalých nepřímo) z příjmů z výdělečné činnosti a z délky doby důchodového pojištění. V rámci základní důchodové soustavy jsou poskytovány dlouhodobé peněžité dávky pro případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy (výdělku) občana a schopnosti si takový zdroj opatřit. Podle příčiny vzniku a jí odpovídajících způsobů řešení jsou rozlišovány následující sociální situace zabezpečené dlouhodobými dávkami: stáří, invalidita, ovdovění a osiření. Podle typu sociální události existují v důchodové soustavě tomu odpovídající druhy důchodů: důchody starobní, invalidní (plný invalidní a částečný invalidní) a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí).V systému dávek důchodového pojištění je výjimečně zachována dávka invalidního občana, který v důsledku nepříznivého zdravotního stavu vzniklého v mládí nemohl být pojištěn (jedná se o tzv. invaliditu z mládí). Tato dávka není projevem pojistného principu, ale naopak formou plnění sociální úlohy státu(tzv. zabezpečovací systém). Na stejném principu je ještě poskytována jedna státní dávka, a to zvýšení důchodu pro bezmocnost. Tato dávka nepřešla do zákona o důchodovém pojištění, avšak je financována z důchodového pojištění, a to do doby než bude možné tuto dávku transformovat do jiného systému sociálního zabezpečení. Důchod se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je určena pevnou částkou, procentní výměra se stanoví procentní sazbou závislou na délce doby pojištění z výpočtového základu.

57

58

8

Nemocenské dávky

Cíle kapitoly 1. Seznámit se s vymezením nároků a některých pojmů 2. Seznámíme se s různými typy dávek

Klíčová slova Nemocenské dávky, příspěvek na výživu dítěte, příspěvek při uzavření manželství, sociální dávky, nárokové dávky, nenárokové dávky, jednorázový příspěvek, podpora v nezaměstnanosti, životní minimum

8.1

Vymezení nároků a některých pojmů

Účelem nemocenského pojištění je zajistit osoby účastné tohoto zabezpečení dávkami nemocenského pojištění, při předem zákonem určených sociálních událostech tak, aby dopad těchto událostí byl odstraněn nebo zmírněn. Nemocenské pojištění je pojištěním státním. Je určeno především pro ekonomicky činné občany, tomu odpovídá pak soustava dávek, které se z něj poskytují. Vymezení dávek: • nemocenské se poskytuje při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz a při karanténě. • podpora při ošetřování člena rodiny je poskytována při ošetřování nemocného člena rodiny a ve stanovených případech též při péči o zdravé dítě ve věku do 10 let (např. uzavření výchovného zařízení, které dítě navštěvuje). Vymezení dalších dávek z důvodu mateřství: vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je poskytován těhotným ženám, které byly z důvodu těhotenství převedeny na jinou práci. • peněžitá pomoc v mateřství poskytovaná po dobu pokročilého těhotenství a z důvodu mateřství. Při splnění stanovených podmínek náleží tato dávka i mužům, pokud z důvodu péče o dítě ztrácí příjem z výdělečné činnosti. •

8.2

Poskytování nemocenských dávek

Dávky sociální péče se poskytují podle: • zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti • zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení • zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení • vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb.

8.3

Dávky z důvodu sociální potřebnosti

Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp.

59

domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Doplňují nedostatečný příjem domácnosti zpravidla do výše jejího životního minima, a to na základě individuálního posouzení sociální a ekonomické situace (vč. majetkových poměrů). Mohou však být poskytovány i v nižší úrovni, nebo naopak i nad úroveň životního minima, pokud jsou prokázány odůvodněně vyšší základní životní potřeby související např. s lékařsky doporučeným dietním stravováním, vyššími náklady na bydlení apod. Dávky poskytují pověřené obecní úřady podle zákona o sociální potřebnosti na základě písemné žádosti o jejich přiznání. Občan s nedostatečnými příjmy musí doložit potřebné doklady nejen o všech příjmech, ale i o úhradě nákladů na bydlení apod. Odvolání proti rozhodnutí příslušného správního orgánu o dávce sociální péče se podává k příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím obecního úřadu, který o dávce rozhodoval.

8.4

Dávky sociální péče pro rodiny a děti

Žádost o dávky sociální péče pro rodiny a děti se podávají u příslušného obecního úřadu.

8.4.1

Příspěvek na výživu dítěte

Příspěvek na výživu dítěte je peněžitá dávka, na kterou má nárok nezaopatřené dítě, které se považuje za sociálně potřebné, vůči němuž povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost, stanovenou jí rozhodnutím soudu. Pokud by příspěvek na výživu v peněžité formě nebyl využíván ve prospěch dítěte, poskytne se ve věcné formě. Dávka se poskytuje se výši stanoveného výživného, nejvýše však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem, zvýšeným případně z důvodu potřeby dietního stravování nebo držení průkazu mimořádných výhod ZTP/P. Dávka se poskytuje opakovaně měsíčně po dobu plnění podmínek nároku. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

8.4.2

Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených těhotným ženám a nezaopatřeným dětem

dětí,

Peněžitá nebo věcná nenároková dávka poskytovaná k uhrazení jednorázových mimořádných výdajů rodiny, jejíž jednotliví členové na jejich úhradu nemají dostatečné finanční prostředky. Posuzuje se příjmová situace rodičů nezaopatřených dětí, těhotných žen nebo nezaopatřených dětí v rodině, tj. zda z peněžních prostředků, které má rodina k dispozici, není možné uhradit jednorázové mimořádné výdaje, např. pobyt dítěte ve škole v přírodě, vybavení do školy, novou pračku apod. Peněžitou dávku lze poskytnout do výše 15 000 Kč. Věcnou dávku lze poskytnout do výše 8 000 Kč, ve výjimečných případech do výše 15 000 Kč. Dávka se poskytuje jednorázově. (Pověřený obecní úřad)

8.4.3

Příspěvek při uzavření manželství

Peněžitá nenároková dávka poskytovaná při uzavření manželství na hrazení výdajů spojených s vybavením domácnosti dítěte, které bylo v pěstounské péči. Pěstounská péče končí dosažením 18 let věku dítěte.

60

Dávku lze poskytnout do výše 10 000 Kč. Dávka se poskytuje jednorázově. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

8.4.4

Příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte před jeho převzetím do pěstounské péče

Peněžitá nenároková dávka poskytovaná občanům, kteří se ujali dítěte se souhlasem příslušných orgánů v době předcházející rozhodnutí soudu o svěření tohoto dítěte do jejich pěstounské péče, popř. do péče poručníka. Pokud před touto péčí žilo dítě v zařízení pro výkon ústavní výchovy, poskytne se tato dávka vždy. Dávka se poskytuje jednorázově do výše 4 500 Kč u dítěte předškolního věku a do výše 6 000 Kč u ostatních dětí. Poskytnutí této dávky nevylučuje poskytnutí příspěvku při převzetí dítěte, poskytovaného v rámci systému státní sociální podpory. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

8.4.5

Příspěvek na úhradu osiřelého dítěte

za

užívání

bytu

nezaopatřeného

Peněžitá nenároková dávka poskytovaná k úhradě za užívání bytu osiřelým nezaopatřeným dítětem. Podmínkou pro přiznání dávky je přechod nájmu bytu na nezaopatřené osiřelé dítě žijící v náhradní péči nebo zletilé nezaopatřené osiřelé dítě připravující se na povolání. Základní podmínkou je nepostačující vlastní příjem dítěte. Dávka se poskytuje ve výši úhrady za užívání bytu a služby s tím spojené, snížené o částku, o kterou příjem dítěte včetně přídavku na dítě převyšuje částku životního minima dítěte na osobní potřeby a podíl společných nákladů na domácnost. Dávku lze poskytnout také ve výši potřebné k úhradě dluhu, který již nezaopatřenému osiřelému dítěti vznikl. Dávka se poskytuje opakovaně po dobu plnění podmínek. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

8.4.6

Příspěvek na rekreaci dětí důchodce

Peněžitá, nenároková dávka poskytovaná na úhradu nákladů spojených s rekreací dítěte důchodce. Podmínkou pro přiznání dávky je potřeba úhrady nákladů rekreace vlastního nebo osvojeného dítěte důchodce nebo dítěte převzatého do péče nahrazující péči rodičů, a to ve věku do skončení povinné školní docházky. Důchodce musí splňovat podmínky sociální potřebnosti. Příspěvek lze poskytnout i v případě, že důchodce nesplňuje podmínky sociální potřebnosti, ale jeho rodina má zvýšené životní náklady v důsledku déletrvající nemoci nebo invalidity některého z členů rodiny, popř. důchodce je účastníkem odboje. Dávka se poskytuje jednorázově ve výši 80 % celkových nákladů na rekreaci, výjimečně až do plné výše nákladů. (Pověřený obecní úřad)

8.5

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží: •

občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a částečně bezmocná. V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti. Poživatelům plného 61

•

invalidního důchodu a starobního důchodu nárok na dávku nevzniká (nárok vznikne pouze, pokud by výše důchodu nebyla nižší než výše příspěvku); rodiči, prarodiči, popř. jinému občanovi, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, který pečuje o nezletilé dítě starší jednoho roku, které je podle zvláštního právního předpisu dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.

Podmínka osobní, celodenní a řádné péče se považuje v některých situacích za splněnou (např. doba výuky u dětí plnících povinnou školní docházku, doba, kdy si osoba pečující vyřizuje nezbytné osobní záležitosti nebo vykonává výdělečnou činnost a zajistí péči jinou zletilou osobou apod.). Pobírání příspěvku nebrání omezená výdělečná činnost, tj. výdělečná činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění nebo samostatná výdělečná činnost. Výše příspěvku je dána pevnou částkou, a to 2,25násobkem částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana a 3,85násobku při péči o dvě nebo více osob. Dávku poskytuje pověřený obecní úřad.

8.6

Dávky sociální péče pro staré občany

8.6.1

Jednorázové nenárokové dávky

Jednorázové peněžité dávky občanům v ústavu sociální péče, psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodobě nemocné na úhradu závazků krátkodobé povahy. (Obecní úřad) Příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči nepracujícím důchodcům, kteří hradí poukazy na rekreaci a lázeňskou péči z vlastních prostředků. Výše příspěvku je vázána na výši důchodu. (Pověřený obecní úřad) Příspěvek na výdaje spojené s dopravou hromadnými dopravními prostředky sociálně potřebným účastníkům rekreace a lázeňské péče, a to až do výše skutečných nákladů. (Pověřený obecní úřad) Jednorázové peněžité a věcné dávky sociálně potřebným občanům na úhradu mimořádných nutných výdajů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů. (Obecní úřad) Věcné dávky sociálně potřebným občanům na jejich běžné životní potřeby, které si pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami. (Obecní úřad) Příspěvek na zřízení telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kteří jsou poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost, a to až do výše 1 000 Kč. (Obecní úřad) Příspěvek na změnu připojení telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kteří jsou poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost, a to až do výše 1 000 Kč. (Obecní úřad)

8.6.2

Opakující se nenárokové dávky

Příspěvek na společné stravování, určený k úhradě části nákladů vydávaných sociálně potřebným starým občanem na společné stravování, ve výši 12 Kč na jeden oběd, resp. v mimořádných případech zvýšený až o 15 %. (Obecní úřad) Příspěvek na zvýšené životní náklady občanů, trvale používajících ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky, pokud jim vznikají v souvislosti s používáním těchto pomůcek zvýšené výdaje. Výše příspěvku činí až 200 Kč měsíčně. (Pověřený obecní úřad)

62

Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice občanům starším 70 let, kteří žijí osaměle. Výši příspěvku lze stanovit až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používaní telefonní stanice. (Pověřený obecní úřad)

8.7

Dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany

8.7.1

Jednorázové a nárokové dávky

Příspěvek na úpravu bytu, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým k odstranění bariér v rámci jejich bytu. Příspěvek lze poskytnout ve výši 70 % prokázaných nákladů na úpravu, nejvýše však ve výši 50 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na individuální dopravu, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, úplně nebo prakticky nevidomým a rodičům nezaopatřených dětí léčených pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastózou, kteří nevlastní motorové vozidlo nebo nejsou dopravováni vozidlem, na které je přiznán příspěvek na provoz motorového vozidla. Výše příspěvku činí 6 500 Kč ročně. (Obecní úřad) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí a rodičům nezaopatřených dětí, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo těžce mentálně postižené. Výše příspěvku činí až 100 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí a rodičům nezaopatřených dětí, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo těžce mentálně postižené. Výše příspěvku činí až 60 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, kteří sami řídí motorové vozidlo a s ohledem na své postižení úpravu vozidla potřebují. Příspěvek se poskytuje v plné výši ceny úpravy, pokud tomu nebrání výše souběhu tří příspěvků, poskytnutých v průběhu 10 po sobě jdoucích kalendářních roků, která činí 200 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na provoz motorového vozidla, určený provozovatelům (držitelům) motorového vozidla, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. a III. stupně, kteří používají toto motorové vozidlo ke své pravidelné dopravě, provozovatelům, kteří používají motorové vozidlo k pravidelné dopravě svých blízkých osob, jejichž zdravotní stav rovněž odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. a III. stupně, a rodičům nezaopatřených dětí léčených pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastózou. Výše příspěvku činí u jednostopých vozidel 4 200 Kč, resp. 2 300 Kč (ZTP/P a ZTP) a u dvoustopých vozidel 9 900 Kč, resp. 6 000 Kč (ZTP/P a ZTP). (Obecní úřad s rozšířenou působností)

8.7.2

Opakující se nároková dávka

Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení. Výše příspěvku činí až 400 Kč měsíčně. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Opakující se nenároková dávka.

63

Příspěvek na zvýšené životní náklady, určený občanům trvale používajícím ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky, pokud jim vznikají v souvislosti s používáním těchto pomůcek zvýšené výdaje. Výše příspěvku činí až 200 Kč měsíčně. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek na zvýšené životní náklady, určený úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění soustavným výcvikem nebo studiem. Výše příspěvku činí měsíčně 200 Kč. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům. Výši příspěvku lze stanovit až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používaní telefonní stanice. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek na úhradu za užívání garáže, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, určený na krmivo pro vodícího psa ve vlastnictví tohoto občana. Výše příspěvku činí 800 Kč měsíčně. (Rozhoduje pověřený obecní úřad)

8.8

Mimořádné postižením

výhody

pro

občany

se

zdravotním

Mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené, určené občanům, kteří mají podstatně omezenou pohybovou nebo orientační schopnost. Jsou stanoveny ve třech stupních TP, ZTP a ZTP/P. Mimořádné výhody se prokazují průkazem mimořádných výhod. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností) Bezúročné půjčky těžce zdravotně postiženým občanům v nepříznivé životní situaci, kterou mohou pomocí půjčky překonat, a nemohou půjčku získat jiným způsobem. Maximální výše půjčky činí 20 000 Kč. V případě, že těžce zdravotně postižený občan splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla, lze poskytnout bezúročnou půjčku až do výše 40 000 Kč. Jde o jednorázový nenárokový institut sociální péče v kompetenci příslušné obce s rozšířenou působností, poskytovaný z finančních prostředků obce. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností) Jednorázové a nenárokové dávky. Příspěvek na výdaje spojené s dopravou hromadnými dopravními prostředky, určený sociálně potřebným účastníkům rekreace a lázeňské péče, a to až do výše skutečných nákladů. Jde o jednorázovou a nenárokovou dávku. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, určené těžce zdravotně postižným občanům k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení. Maximální výše příspěvku je stanovena procentní částkou z ceny pomůcky. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na úhradu výdajů spojených s výcvikem a odevzdáním vodícího psa úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Příspěvek lze poskytnout až do výše obvyklých nákladů, tj. v současné době až do výše 210 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností)

64

Příspěvek na zřízení telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným občanům, kterým byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně, a to až do výše 1 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek na změnu připojení telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným občanům, kterým byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně, v případě přeměny skupinového připojení na stanici se samostatným nebo podvojným připojením, a to až do výše 1 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad) Jednorázové peněžité dávky určené občanům, kteří jsou umístěni v ústavu sociální péče, psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodobě nemocné, na úhradu závazků krátkodobé povahy. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek při odchodu ze zařízení, určený svěřencům ústavů pro tělesně postiženou mládež, pro mládež tělesně postiženou s přidruženým mentálním postižením, pro tělesně postiženou mládež s více vadami a pro občany se změněnou pracovní schopností, kteří absolvovali přípravu na pracovní uplatnění. Výše příspěvku činí 7 000 Kč, ve výjimečných případech až 15 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad) Jednorázové peněžité a věcné dávky určené občanům, kteří jsou sociálně potřební, na úhradu mimořádných nutných výdajů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů. (Rozhoduje obecní úřad) Věcné dávky určené občanům, kteří jsou sociálně potřební, k uspokojování jejich běžných životních potřeb, které si občané pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek na společné stravování ve výši 12 Kč na jeden oběd, resp. v mimořádných případech zvýšený až o 15 %. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči, určený nepracujícím důchodcům, kteří hradí poukazy na rekreaci a lázeňskou péči z vlastních prostředků. Výše příspěvku je vázána na výši důchodu. (Rozhoduje pověřený obecní úřad)

8.9

Dávky sociální péče ve zvláštních případech

8.9.1

Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc

Peněžité a věcné dávky občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, určené k překonání nepříznivých životních situací, zejména při získání zaměstnání, při zvyšování kultury bydlení, při péči o výchovu a vzdělání dětí, při využívání volného času a kulturním rozvoji. Výše dávky je závislá na posouzení správního orgánu. Jde o dávky jednorázové i měsíčně se opakující, za předpokladu splnění podmínek sociální potřebnosti. Peněžitá dávka občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodů živelní pohromy nebo požáru, určená k okamžité pomoci k překonání následků těchto událostí. Výše dávky se poskytuje se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodiny až do výše 30 000 Kč. Jde o dávku jednorázovou, která není vázána na sociální potřebnost.

65

8.9.2

Nenárokové dávky občanům společensky nepřizpůsobeným

Peněžité a věcné dávky k zabezpečení jejich životních potřeb při splnění podmínky sociální potřebnosti, určené jako první pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody odložen, občanům závislým na alkoholu a drogách, občanům žijícím nedůstojným způsobem života a občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Dávka se poskytuje až do výše 1 000 Kč. Bezúročné půjčky občanům, kteří jsou v nepříznivé životní situaci. Maximální výše půjčky činí 20 000 Kč.

8.9.3

Nenárokové dávky občanům, jimž je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení

Jednorázová a opakující se peněžitá dávka sociálně potřebným občanům, určená k úhradě základních osobních potřeb občana. 0 výši dávky rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dávka je nenároková.

8.9.4

Jednorázový peněžitý v samostatné působnosti

příspěvek

poskytovaný

obcí

Obec může ve své samostatné působnosti poskytnout občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách, jednorázový peněžitý příspěvek.

Samostatná práce studenta 1. Prostudujte si zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Jaké máme typy dávek sociální péče pro rodiny a děti? Jaké jsou druhy příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu? Jaké máme typy dávek sociální péče pro staré občany? Jaké máme typy dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany? Jaké existují dávky sociální péče ve zvláštních případech?

Shrnutí Účelem nemocenského pojištění je zajistit osoby účastné tohoto zabezpečení dávkami nemocenského pojištění, při předem zákonem určených sociálních událostech tak,aby dopad těchto událostí byl odstraněn nebo zmírněn. Nemocenské pojištění je pojištěním státním. Je určeno především pro ekonomicky činné občany, tomu odpovídá pak soustava dávek, které se z něj poskytují. Vymezení dávek: • nemocenské se poskytuje při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz a při karanténě.

66

•

podpora při ošetřování člena rodiny je poskytována při ošetřování nemocného člena rodiny a ve stanovených případech též při péči o zdravé dítě ve věku do 10 let (např. uzavření výchovného zařízení, které dítě navštěvuje).

Vymezení dalších dávek z důvodu mateřství: • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je poskytován těhotným ženám, které byly z důvodu těhotenství převedeny na jinou práci. • peněžitá pomoc v mateřství poskytovaná po dobu pokročilého těhotenství a z důvodu mateřství. Při splnění stanovených podmínek náleží tato dávka i mužům, pokud z důvodu péče o dítě ztrácí příjem z výdělečné činnosti. Dále existuje velké množství jiných dávek např. dávky z důvodu sociální potřebnosti, dávky sociální péče pro rodiny a děti, příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, dávky sociální péče pro staré občany, dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením, dávky sociální péče ve zvláštních případech.

67

68

9

Státní sociální podpora

Cíle kapitoly 1. 2. 3. 4. 5.

Seznámení se s základními pojmy z této oblasti Naučit se rozdělení dávek SSP Seznámit se s jednotlivými dávkami Vědět jaký máme nárok na dávky Vědět co znamená pojem životní minimum

Klíčová slova Testované dávky, netestované dávky, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče, příspěvek na dopravu, zaopatřovací příspěvek, Cílem státní sociální podpory je, aby se stát podílel na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin. Náklady na státní sociální podporu (nadále SSP) hradí stát ze státního rozpočtu. O dávkách rozhodují okresní úřady podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu. Ve statutárních městech (jako např. Brno, Ostrava a Plzeň) vykonávají působnost okresních úřadů magistráty těchto měst.

9.1

Vymezení nároků a některých pojmů

Dávky SSP náleží při splnění dalších stanovených podmínek pouze fyzické osobě, jestliže je tato osoba a osoby společně posuzované hlášeny na území ČR k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům dle zvláštního zákona. Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje. MPSV ČR a rovněž tak i okresní úřad příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud tato osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu.

9.1.1

Rozdělení dávek SSP

dávky poskytované v závislosti na výši příjmů (tzv. testované dávky): • přídavek na dítě; • příspěvek na dopravu; • sociální příplatek; • příspěvek na bydlení; ostatní dávky (tzv. netestované) • zaopatřovací příspěvek; • dávky pěstounské péče; • rodičovský příspěvek; • porodné; • pohřebné.

69

Rozhodným obdobím, za který se zjišťuje příjem, je: •

•

u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok přecházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba prokázat rozhodný příjem (např. u dávek s platností od 1.10.1998 je nutno prokazovat příjem za rok 1997). u sociálního příspěvku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí přecházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávky uplatňuje (např. nárok na dávku se uplatňuje od 1. 4. 1998 - je nutno prokázat příjmy za leden až březen 1998).

9.2

Jednotlivé dávky

9.2.1

Přídavek na dítě

Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do trojnásobku částky svého životního minima. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaném za předchozí kalendářní rok. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Nezaopatřené ditě má měsíční nárok na přídavek: ve zvysene výměre v základní výměře ve snížené výměře

Výše přídavku vyjádřená Příjem rodiny vyjádřený násobkem násobkem částky životního částky životního minima minima na osobní potřeby dítěte: 0,32 do 1,1 0,28 nad 1,1 do 1,8 0,14 nad 1,8 do 3,0

Příklad: Tříčlenná rodina s dítětem do 10 let s průměrným měsíčním příjmem 15.200,-- Kč. Životní minimum od 1. 4. 1998 činí 2 x 2 130 + 1 730 + 2 110 = 8 100,-- Kč. 8 110 x 2,2 = 17 820,--8 110 x 1,8 = 14 580,-Příjem rodiny je vyšší než 1,8- násobek životního minima a nižší než 2,2-násobek životního minima, proto jí náleží přídavek na dítě v základní výměře 242,-- Kč (1 730 x 0,14).

Výplata přídavku na dítě Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti. Přídavek se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž toto nezaopatřené dítě dovrší zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek osobě určené na základě dohody těchto osob, v případě, že se nedohodnou, určí příslušný okresní úřad, které z těchto osob se bude přídavek vyplácet. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu.

9.2.2

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,54násobku částky životního minima na osobní potřeby rodiče. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně 70

postižené. Podmínkou je, že dítě nenavštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů; jsou-li závažné zdravotní důvody na straně dítěte nebo rodiče, může dítě uvedené zařízení navštěvovat 4 hodiny denně. Od února 2006 je tato podmínka změněna. Zatímco pro dítě mladší 3 let i nadále platí, že může navštěvovat jesle nebo obdobné zařízení nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci, dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

9.2.3

Sociální příplatek

Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 1,6násobek životního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Podmínky nároku Nárok na sociální příplatek má rodič za splnění dvou základních podmínek: a) pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě; b) rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,6. Příklad: Rodina s jedním nezaopatřeným dítětem ve věku 5 let. Částka životního minima činí od 1. 4. 1998 2 x 2130 + 1560 + 2110 = 7.930. Pro nárok na sociální příplatek nesmí příjem rodiny překročit za rozhodné období součin této částky a koeficientu 1,6, tj. 12 688,- Kč Pro odlišení nestandardních situací jsou stanoveny zvláštní koeficienty, které se uplatňují jak ve fázi zjišťování existence nároku, tak v průběhu výpočtu sociálního příplatku.

Situace definovaná v zákoně dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené 20 - 49% dítě dlouhodobě zdravotně postižené 50 - 79% dítě dlouhodobě nemocné 80 - 100% děti, které se narodily současně (v době do tří let věku) oba rodiče dlouhodobě těžce zdrav. poškození osamělý rodič, DTZP jeden z rodičů DTZP osamělý rodič

koeficient násobku ŽMR ODP OPR 2,7 2,4 1,2 1,6

1,1 1,4 1,4 1,1 1,05

1,4 1,4 1,1 1,05

OPD = částka(y) na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte OPR = částka na osobní potřeby, rozhodná pro stanovení životního minima rodiny

9.2.4

Příspěvek na bydlení

Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže příjem osob v bytě trvale hlášených byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než 1,6násobek životního minima těchto osob. Příspěvek se poskytuje bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví, nebo jde o byt ve vlastním domě, a jaké jsou skutečné náklady na bydlení.

71

9.2.5

Porodné

Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Počet narozených dětí 1 dítě dvojčata trojčata čtyřčata

9.2.6

Výše porodného vyjádřená násobkem životního minima na osobní potřeby dítěte 1 x 5,0 2 x 6,0 3 x 10,0 4 x 10,0

Pohřebné

Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR.

9.2.7

Dávky pěstounské péče

Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o díti, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na přídavek na dítě, rodičovský příspěvek apod. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Odměna pěstouna Tato odměna je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50 za každé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti, činí koeficient 3,00, přičemž za čtvrté a každé další svěřené dítě nebo při zdravotním postižení svěřeného dítěte se odměna dále zvyšuje. S účinností od 1. 6. 2005 platí, že pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti, činí koeficient 3,00, přičemž za čtvrté a každé další svěřené dítě nebo při zdravotním postižení svěřeného dítěte se odměna dále zvyšuje. Příspěvek pří převzetí dítěte Výše příspěvku je 4násobek částky životního minima na osobní potřeby dítěte. Jeho účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.

9.2.8

Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc 72

S účinností od 1. října 2005 má nezaopatřené dítě svěřené do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nárok na příspěvek. Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc za kalendářní měsíc náleží ve výši 9,0 násobku částky na osobní potřeby dítěte.

9.2.9

Příspěvek na dopravu

Nárok na tento příspěvek má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu a) plní povinnou školní docházku, nebo b) se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole a rozhodný příjem rodiny je nižší než částka součinu životního minima a koeficientu 2,0. Za dojíždění dítěte se také považuje dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava. Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem dopravy a ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví opatřením vyhlášeném Sbírce zákonů částku odpovídající čtyřicetinásobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10%, stanoví se tato částka i od 1. února. Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, výše příspěvku za kalendářní měsíc tvoří 30% z této částky, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku a nebo 50% z této částky, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let, nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední či vysoké škole nebo se připravuje pro pracovní uplatnění výcvikových zařízeních pro občany ZPS, apod. Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku za kalendářní měsíc 6% z této částky, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, 10% jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15, nebo které se připravuje na budoucí povolání na střední škole nebo se připravuje pro pracovní uplatnění, 5% jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole. Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního přechodu, kde dítě opustí hranice ČR. Pokud nelze sídlo školy takto stanovit, náleží příspěvek odpovídající vzdálenosti 200 km. Dojíždí-li dítě do školy nebo její součásti a její sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí.

9.2.10

Zaopatřovací příspěvek

Účelem této dávky je zabezpečit rodinu vojáka po dobu, kdy tento vykonává vojenskou službu. Před účinností zákona č. 117/1995 Sb., byl zaopatřovací příspěvek vyplácen v pevné částce (750,- Kč, 1 000,- Kč). Nyní náleží v částkách vyšších, které jsou odvozeny od částky na osobní potřeby oprávněné osoby dle zákona o životním minimu.

73

Podmínky nároku Pokud muž koná základní vojenskou (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v armádě ČR, nebo civilní službu a nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu, má na zaopatřovací příspěvek nárok: a) nezaopatřené dítě vojáka (za dítě vojáka se považuje dítě vlastní, osvojené, či dítě převzaté, vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, b) manželka vojáka, která • pečuje o dítě vojáka do 4 let jeho věku, popř. 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě těžce zdravotně postižené, • je plně invalidní, • z jiného vážného důvodu není výdělečně činná (její soustavná příprava na budoucí povolání, péče o dítě předškolního věku o dítě starší 4 let, kterou nelze zajistit jinak) c) osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné, příspěvek na výživu nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu a voják nemůže pro výkon vojenské služby svoji vyživovací povinnost plnit. Výše zaopatřovacího příspěvku Výše činí součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67 - platí i pro osobu uvedenou v odstavci c), zde jde však o maximální výši a to pouze v případě, jestliže částka výživného nebo příspěvku na výživu je vyšší. Je-li výživné či příspěvek na výživu nižší, náleží zaopatřovací příspěvek v této nižší částce. V závislosti na tom, kdo je oprávněnou osobou, může výše zaopatřovacího příspěvku kolísat. Příklad dítě do 6 let dítě 15 - 26 let dospělá osoba

9.3

1 560 x 0,67 = 1 045,-2 250 x 0,67 = 1 508,-2 130 x 0,67 = 1 427,--

Společná ustanovení o dávkách SSP

Stejně jako v hmotně právní oblasti, resp. v části věnované dávkám, tak i v této části zákon č. 242/1997 Sb., přinesl řadu změn a zpřesnění právní úpravy, jejichž účinnost nastává vesměs k 1.1.1998. Zaznamenáváme snahu o redukci administrativní náročnosti, což se projevuje především prodloužením doby, na kterou se přiznávají dávky, u nichž se testuje příjem (u některých jde o prodloužení na dobu neurčitou). S administrativním zjednodušováním souvisí i modifikace režimu opatřováni údajů (a jejich struktury) nezbytných pro posuzování, rozhodování a výpočet dávek. Pro zánik nároku na výplatu opakujících se dávek se nově vymezují lhůty v rozsahu jednoho roku (sociální příplatek, příspěvek na bydlení) nebo tří let, dále se upravuje okruh osob, jednajících za nezletilou oprávněnou osobu, dopad ustanovení o minimální výši dávky se rozšiřuje o další dávky, apod.

9.4

Nárok na dávky

má občan, pokud on a s ním posuzovaní členové domácnosti mají trvalý pobyt na území České republiky. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do této doby se nezapočítává období, kdy je osoba žadatelem o azyl.

74

9.4.1

Nárok na výplatu dávek zaniká

Uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy. Rodinou se pro účely státní sociální podpory rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: • přídavek na dítě • rodičovský příspěvek • sociální příplatek • příspěvek na bydlení • porodné • pohřebné • dávky pěstounské péče

9.4.2

Výplata dávek

Dávky se vyplácejí zpravidla měsíčně, a to okresním úřadem, který je příslušný k rozhodování o dávkách. Dávka se poukazuje buď na účet příjemce u banky v České republice, nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena.

9.4.3

Příjemce, zvláštní příjemce

Příjemcem dávky je obecně oprávněná osoba, nebo zvláštní příjemce. Okresní úřad ustanoví zvláštního příjemce (který s tím souhlasí) v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Zákonný zástupce, jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je dávka vyplácena a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby. Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Dávky se nevyplácejí do ciziny.

75

9.4.4

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby

Obdobně, jako ve většině jiných subsystémů sociální oblasti, je uloženo příjemci dávky písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět (povinnost součinnosti), a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li okresní úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn. Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. I v tomto případě může být výplata dávky zastavena, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn. Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil,že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit (rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává).

9.4.5

Řízení o dávce

V řízení podle zákona o státní sociální podpoře se v zásadě postupuje podle obecných předpisů o správním řízení (zákon číslo 71/1967 Sb.). O dávkách rozhodují okresní úřady. Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu. Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném MPSV ČR. Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo jejím odnětí či zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

9.4.6

Náležitosti žádosti

Ustanovení o náležitostech patří v rámci zákona mezi nejobsáhlejší a obsahuje celou řadu položek. Protože jednotlivé žádosti obsahují i poučení, bylo by nadbytečné podrobně se jimi zabývat. Z tohoto důvodu se uvádí jen základní přehled obligatorních údajů: • •

• •

jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované a rodná čísla těchto osob; souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši příjmu těchto osob a další skutečnosti prokazující splnění podmínek nároku nebo údaje potřebné pro rozhodování a výpočet dávky; určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena (vyplacena); doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem; 76

•

• •

• • •

potvrzení o příjmech pro zálohově vyplácený rodičovský příspěvek, o příjmech dávek v mateřství, popř. o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek; skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné; potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde-li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné; doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o příspěvek na bydlení; potvrzení o době konání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek; rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky pěstounské péče, nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popř. rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem.

9.4.7

Důkazní prostředky

V řízení ve věcech státní sociální podpory lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny. Kromě dosud uvedeného i v režimu nakládání s doklady v cizím jazyce.

9.4.8

Vydávání rozhodnutí

Písemní rozhodnutí se vydává jen v případě, že dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu; dávka byla odejmuta; výplata dávky byla zastavena, nejde-li zastavení z důvodu změny místa, kde je oprávněné osoba hlášena k trvalému pobytu • jde o přeplatek na dávce; • přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7, odst. 7 zákona nebo o zvláštním příjemci. • • •

Rozhoduje-li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši. Proti tomuto postupu lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky. Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, která dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky byly doručeny, rozhodnutí o dávce. O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje MPSV ČR. Odvolání nemá odkladný účinek.

9.5

Ostatní státní dávky

9.5.1

Dávky vyplácené spolu se SSP

Příslušná oddělení či referáty SSP vyplácí od 1. 7. 1997 dvě další dávky, a to sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného.

77

9.5.2

Sociální příspěvek k zvýšení cen tepelné energie

Sociální příspěvek k zvýšení cen tepelné energie slouží ke zmírnění sociálních důsledků zvýšení cen této energie dodávané k vytápění bytů. Nárok má fyzická osoba, která je vlastníkem nebo nájemcem bytu nacházejícího se v nemovitosti, jejímuž vlastníku, držiteli nebo správci nemovitosti, který je odběratelem tepelné energie k vytápění objektů nebo jí sám vyrábí byla na rok 1997. a) poskytnuta v květnu 1997 poměrná část vypočtené roční výše dotace dle nařízení vlády č. 251/1994 Sb.; b) nejpozději v květnu 1997 byla tato dotace poskytnuta jednorázově. Další podmínkou nároku je to, že rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky součinu životního minima rodina a koeficientu 1,6. Příspěvek náleží za kalendářní měsíc jen jednou a při splnění podmínek nejdéle do 30. června 2000. Nárok na příspěvek nebo jeho část zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, za který příspěvek náleží, není-li dále stanoveno jinak.

9.5.3.

Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen nájemného.

Nárok na tento příspěvek má fyzická osoba, která užívá byt na základě nájemní smlouvy a je v tomto bytě hlášena k trvalému pobytu a povinně platí nájemné, které je podle zvláštního předpisu o nájemném usměrňováno maximální výší (dle § 5, vyhlášky MF č. 176/1993 Sb. v platném znění), přičemž došlo ke zvýšení základního nájemného proti jeho výši platné ke dni 1. června, který předchází dni, od něhož bylo zvýšeno základní nájemné. Žádosti o příspěvek se uplatňují čtvrtletně a ke k žádostem se dokládají údaje o výši základního nájemného rozhodné pro nárok na příspěvek, potvrzení o řádné úhradě nájemného a služeb souvisejících s užíváním bytu. Další podmínkou je, že příjem oprávněné osoby a osob společně posuzovaných nedosahuje součinu částky životního minima a koeficientu 1,6. Příspěvek náleží při splnění všech podmínek do 31. 12. 2000, tzn., že např. nároky za rok 2000 musí být uplatněny nejpozději před 1. dubnem 2001.

9.5.4.

Podpora v nezaměstnanosti

Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání alespoň 12 měsíců v posledních třech letech a podal žádost o zprostředkování zaměstnání úřadu práce, příslušného podle místa trvalého bydliště občana. Na roveň zaměstnání je brána činnost OSVČ a tzv. náhradní doby, které jsou taxativně vyjmenované: • doba studia (přípravy pro povolání), • doba přípravy občana se ZPS na budoucí povolání, • doba výkonu základní vojenské služby v Armádě ČR a civilní služby, • doba osobní péče o dítě do 3 let věku (výjimečně do 18 let věku, pokud se jedná o dítě dlouhodobě zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči), • doba osobní péče o osobu blízkou převážně nebo úplně bezmocnou nebo částečně bezmocnou starší 80 let, • doba pobírání plného invalidního důchodu. Hmotné zabezpečení se poskytuje nejdéle po dobu podpůrčí doby, která činí 6 měsíců. Delší poskytování hmotného zabezpečení je možné pouze po dobu rekvalifikace nebo při dočasné pracovní neschopnosti po uplynutí zákonné ochranné lhůty ze zaměstnání. Výše hmotného zabezpečení se stanoví procentní sazbou: • z průměrného měsíčního čistého výdělku, nebo • z posledního vyměřovacího základu OSVČ na sociální pojištění (bez nemocenského), nebo • z částky životního minima osob starších 26 let platného ke dni vzniku nároku. 78

Procentní sazby z výše uvedených částek činí prvé tři měsíce 50 %, další tři měsíce 40 % a po celou dobu rekvalifikace 60 %. Horní hranice hmotného zabezpečení činí 1,5 násobek životního minima a u rekvalifikace 1,8 násobek. Výplata hmotného zabezpečení se provádí v měsíčních splátkách pozadu. Příklad Maximální výše hmotného zabezpečení činí z částky životního minima (stav 1998 - 3 430,-- Kč) 5 145,-- a při rekvalifikaci 6 174,--Kč. Při výpočtu ze životního minima (u absolventů škol apod.) činí maximálně tato částka 1 715,--Kč, při rekvalifikaci 2 058,--Kč.

9.6 • •

Životní minimum

zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu § 1 „životní minimum je společensky uznaná hranice příjmů, pod kterou nastává stav hmotné nouze občana“

Samostatná práce studenta 1. Pokuste se zjistit jakou výši podpory v nezaměstnanosti byste dostali, pokud ukončíte studium a nenastoupíte hned do zaměstnání.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5.

Co je cílem státní podpory? Co znamená pojem životní minimum? Jaké náležitosti musí obsahovat žádost o sociální dávky? Které dávky označujeme jako tzv.testované dávky? Co znamená pojem podpora v nezaměstnanosti? 79

Shrnutí Cílem státní sociální podpory je, aby se stát podílel na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin. Náklady na státní sociální podporu (nadále SSP) hradí stát ze státního rozpočtu. O dávkách rozhodují okresní úřady podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu. Ve statutárních městech (jako např. Brno, Ostrava a Plzeň) vykonávají působnost okresních úřadů magistráty těchto měst. Dávky SSP náleží při splnění dalších stanovených podmínek pouze fyzické osobě, jestliže je tato osoba a osoby společně posuzované hlášeny na území ČR k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům dle zvláštního zákona. Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje. MPSV ČR a rovněž tak i okresní úřad příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud tato osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu. dávky poskytované v závislosti na výši příjmů (tzv. testované dávky): • přídavek na dítě; • příspěvek na dopravu; • sociální příplatek; • příspěvek na bydlení; ostatní dávky (tzv. netestované) • zaopatřovací příspěvek; • dávky pěstounské péče; • rodičovský příspěvek; • porodné; • pohřebné. Podpora v nezaměstnanosti:Hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání alespoň 12 měsíců v posledních třech letech a podal žádost o zprostředkování zaměstnání úřadu práce, příslušného podle místa trvalého bydliště občana.

80

10

Dávky sociální péče

Cíle kapitoly 1. Seznámení se se základními pojmy týkajícími se sociální péče 2. Budeme se zabývat rozdělením dávek a jejich výší 3. Dále se budeme zabývat řízením o dávce a jejím promlčením

Klíčová slova Nároková dávka, nenároková dávka, bezúročné půjčky, jednorázové dávky, promlčení dávky

10.1

Vymezení nároků a některých pojmů

Pokud se občan dostane do obtížné sociální situace (hmotná a sociální nouze), kterou nemůže řešit sám, ani s pomocí rodiny, má právo na sociální pomoc (dříve péče), stává se sociálně potřebným. Za obtížnou sociální situaci se považuje nepříznivý zdravotní stav, souhrn nepříznivých podmínek a okolností vztahující se k určité osobě nebo skupině společně posuzovaných osob a vlivů, které se jí bezprostředně nebo zprostředkovaně dotýkají. Pojem hmotné nouze je všeobecně znám, a proto se omezíme na pojem sociální nouze. Sociální nouzí rozumíme stav, jestliže osoba pro svůj vysoký věk, nezaopatřenost, ztrátu soběstačnosti pro nemoc, zdravotní postižení, disfunkci rodiny, ohrožení práv a zájmů není reálně schopna zabezpečovat své základní životní potřeby, zejména péči o sebe, svou výživu a o domácnost. Tato sociální nouze může nastat bez vazby na hmotnou nouzi, jsou i situace kdy hmotná a sociální nouze jde ruku v ruce. Podle současné právní úpravy je sociální péče zaměřena do těchto oblastí: • péče o rodinu a děti, • péči o občany těžce zdravotně postižené a o staré občany, • péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, • péče o občany společensky nepřizpůsobivé. V rámci sociální pomoci poskytuje stát, okresní úřady, obce, dobročinné organizace či nadace dávky a služby sociální péče. Mezi dávky patří peněžité dávky a věcné (naturální) dávky. Služby zahrnují službu pečovatelskou, asistenční, stravování, činnost klubu důchodců, v sociálních domovech, penzionech, poradenství základní i odborné, terénní práci atd. Dávky sociální péče se poskytují podle: • zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti • zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení • zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení • vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb.

10.2

Typy dávek a její výše

S ohledem na skutečnost, že je systém sociální pomoci (péče) v přestavbě zaměříme se na základní rozdělení podle osobního rozsahu: Dávky - věcné (naturální) a peněžní (jednorázové a opakované) 81

Služby – výchovné a poradenské, ústavní sociální péče, péče v ostatních zařízeních, rekreační a kulturní péče, pečovatelská služba.

10.2.1

Dávky sociální péče pro rodiny a děti

Žádost o dávky sociální péče pro rodiny a děti se podávají u příslušného obecního úřadu.

Příspěvek na výživu dítěte Příspěvek na výživu dítěte je peněžitá dávka, na kterou má nárok nezaopatřené dítě, které se považuje za sociálně potřebné, vůči němuž povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost, stanovenou jí rozhodnutím soudu. Pokud by příspěvek na výživu v peněžité formě nebyl využíván ve prospěch dítěte, poskytne se ve věcné formě. Dávka se poskytuje se výši stanoveného výživného, nejvýše však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem, zvýšeným případně z důvodu potřeby dietního stravování nebo držení průkazu mimořádných výhod ZTP/P. Dávka se poskytuje opakovaně měsíčně po dobu plnění podmínek nároku. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

Peněžité a věcné dávky a nezaopatřeným dětem

rodičům

nezaopatřených

dětí,

těhotným

ženám

Peněžitá nebo věcná nenároková dávka poskytovaná k uhrazení jednorázových mimořádných výdajů rodiny, jejíž jednotliví členové na jejich úhradu nemají dostatečné finanční prostředky. Posuzuje se příjmová situace rodičů nezaopatřených dětí, těhotných žen nebo nezaopatřených dětí v rodině, tj. zda z peněžních prostředků, které má rodina k dispozici, není možné uhradit jednorázové mimořádné výdaje, např. pobyt dítěte ve škole v přírodě, vybavení do školy, novou pračku apod. Peněžitou dávku lze poskytnout do výše 15 000 Kč. Věcnou dávku lze poskytnout do výše 8 000 Kč, ve výjimečných případech do výše 15 000 Kč. Dávka se poskytuje jednorázově. (Pověřený obecní úřad.)

Příspěvek při uzavření manželství Peněžitá nenároková dávka poskytovaná při uzavření manželství na hrazení výdajů spojených s vybavením domácnosti dítěte, které bylo v pěstounské péči. Pěstounská péče končí dosažením 18 let věku dítěte. Dávku lze poskytnout do výše 10 000 Kč. Dávka se poskytuje jednorázově. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

82

Příspěvek na pořízení základního vybavení dítěte před jeho převzetím do pěstounské péče Peněžitá nenároková dávka poskytovaná občanům, kteří se ujali dítěte se souhlasem příslušných orgánů v době předcházející rozhodnutí soudu o svěření tohoto dítěte do jejich pěstounské péče, popř. do péče poručníka. Pokud před touto péčí žilo dítě v zařízení pro výkon ústavní výchovy, poskytne se tato dávka vždy. Dávka se poskytuje jednorázově do výše 4 500 Kč u dítěte předškolního věku a do výše 6 000 Kč u ostatních dětí. Poskytnutí této dávky nevylučuje poskytnutí příspěvku při převzetí dítěte, poskytovaného v rámci systému státní sociální podpory. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

Příspěvek na úhradu za užívání bytu nezaopatřeného osiřelého dítěte Peněžitá nenároková dávka poskytovaná k úhradě za užívání bytu osiřelým nezaopatřeným dítětem. Podmínkou pro přiznání dávky je přechod nájmu bytu na nezaopatřené osiřelé dítě žijící v náhradní péči nebo zletilé nezaopatřené osiřelé dítě připravující se na povolání. Základní podmínkou je nepostačující vlastní příjem dítěte. Dávka se poskytuje ve výši úhrady za užívání bytu a služby s tím spojené, snížené o částku, o kterou příjem dítěte včetně přídavku na dítě převyšuje částku životního minima dítěte na osobní potřeby a podíl společných nákladů na domácnost. Dávku lze poskytnout také ve výši potřebné k úhradě dluhu, který již nezaopatřenému osiřelému dítěti vznikl. Dávka se poskytuje opakovaně po dobu plnění podmínek. (Obecní úřad s rozšířenou působností)

Příspěvek na rekreaci dětí důchodce Peněžitá, nenároková dávka poskytovaná na úhradu nákladů spojených s rekreací dítěte důchodce. Podmínkou pro přiznání dávky je potřeba úhrady nákladů rekreace vlastního nebo osvojeného dítěte důchodce nebo dítěte převzatého do péče nahrazující péči rodičů, a to ve věku do skončení povinné školní docházky. Důchodce musí splňovat podmínky sociální potřebnosti. Příspěvek lze poskytnout i v případě, že důchodce nesplňuje podmínky sociální potřebnosti, ale jeho rodina má zvýšené životní náklady v důsledku déletrvající nemoci nebo invalidity některého z členů rodiny, popř. důchodce je účastníkem odboje. Dávka se poskytuje jednorázově ve výši 80 % celkových nákladů na rekreaci, výjimečně až do plné výše nákladů. (Pověřený obecní úřad)

10.2.2

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží: občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a částečně bezmocná. V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti. Poživatelům plného invalidního důchodu a starobního důchodu nárok na dávku nevzniká (nárok vznikne pouze, pokud by výše důchodu nebyla nižší než výše příspěvku); • rodiči, prarodiči, popř. jinému občanovi, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, který pečuje o nezletilé dítě starší jednoho roku,

•

83

které je podle zvláštního právního předpisu dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. Podmínka osobní, celodenní a řádné péče se považuje v některých situacích za splněnou (např. doba výuky u dětí plnících povinnou školní docházku, doba, kdy si osoba pečující vyřizuje nezbytné osobní záležitosti nebo vykonává výdělečnou činnost a zajistí péči jinou zletilou osobou apod.). Pobírání příspěvku nebrání omezená výdělečná činnost, tj. výdělečná činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění nebo samostatná výdělečná činnost. Výše příspěvku je dána pevnou částkou, a to 2,25násobkem částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana a 3,85násobku při péči o dvě nebo více osob. Dávku poskytuje pověřený obecní úřad.

10.2.3

Dávky sociální péče pro staré občany

Jednorázové nenárokové dávky Jednorázové peněžité dávky občanům v ústavu sociální péče, psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodobě nemocné na úhradu závazků krátkodobé povahy. (Obecní úřad) Příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči nepracujícím důchodcům, kteří hradí poukazy na rekreaci a lázeňskou péči z vlastních prostředků. Výše příspěvku je vázána na výši důchodu. (Pověřený obecní úřad) Příspěvek na výdaje spojené s dopravou hromadnými dopravními prostředky sociálně potřebným účastníkům rekreace a lázeňské péče, a to až do výše skutečných nákladů. (Pověřený obecní úřad) Jednorázové peněžité a věcné dávky sociálně potřebným občanům na úhradu mimořádných nutných výdajů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů. (Obecní úřad) Věcné dávky sociálně potřebným občanům na jejich běžné životní potřeby, které si pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami. (Obecní úřad) Příspěvek na zřízení telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kteří jsou poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost, a to až do výše 1 000 Kč. (Obecní úřad) Příspěvek na změnu připojení telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kteří jsou poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost, a to až do výše 1 000 Kč. (Obecní úřad)

Opakující se nenárokové dávky Příspěvek na společné stravování, určený k úhradě části nákladů vydávaných sociálně potřebným starým občanem na společné stravování, ve výši 12 Kč na jeden oběd, resp. v mimořádných případech zvýšený až o 15 %. (Obecní úřad)

84

Příspěvek na zvýšené životní náklady občanů, trvale používajících ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky, pokud jim vznikají v souvislosti s používáním těchto pomůcek zvýšené výdaje. Výše příspěvku činí až 200 Kč měsíčně. (Pověřený obecní úřad) Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice občanům starším 70 let, kteří žijí osaměle. Výši příspěvku lze stanovit až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používaní telefonní stanice. (Pověřený obecní úřad)

10.2.4

Dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany

Jednorázové a nárokové dávky Příspěvek na úpravu bytu, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým k odstranění bariér v rámci jejich bytu. Příspěvek lze poskytnout ve výši 70 % prokázaných nákladů na úpravu, nejvýše však ve výši 50 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na individuální dopravu, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, úplně nebo prakticky nevidomým a rodičům nezaopatřených dětí léčených pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastózou, kteří nevlastní motorové vozidlo nebo nejsou dopravováni vozidlem, na které je přiznán příspěvek na provoz motorového vozidla. Výše příspěvku činí 6 500 Kč ročně. (Obecní úřad) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí a rodičům nezaopatřených dětí, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo těžce mentálně postižené. Výše příspěvku činí až 100 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí a rodičům nezaopatřených dětí, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo těžce mentálně postižené. Výše příspěvku činí až 60 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, kteří sami řídí motorové vozidlo a s ohledem na své postižení úpravu vozidla potřebují. Příspěvek se poskytuje v plné výši ceny úpravy, pokud tomu nebrání výše souběhu tří příspěvků, poskytnutých v průběhu 10 po sobě jdoucích kalendářních roků, která činí 200 000 Kč. (Obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na provoz motorového vozidla, určený provozovatelům (držitelům) motorového vozidla, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. a III. stupně, kteří používají toto motorové vozidlo ke své pravidelné dopravě, provozovatelům, kteří používají motorové vozidlo k pravidelné dopravě svých blízkých osob, jejichž zdravotní stav rovněž odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. a III. stupně, a rodičům nezaopatřených dětí léčených pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastózou. Výše příspěvku činí u jednostopých vozidel 4 200 Kč, resp. 2 300 Kč (ZTP/P a ZTP) a u dvoustopých vozidel 9 900 Kč, resp. 6 000 Kč (ZTP/P a ZTP). (Obecní úřad s rozšířenou působností)

85

Opakující se nároková dávka Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení. Výše příspěvku činí až 400 Kč měsíčně. (Rozhoduje pověřený obecní úřad)

Opakující se nenároková dávka Příspěvek na zvýšené životní náklady, určený občanům trvale používajícím ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky, pokud jim vznikají v souvislosti s používáním těchto pomůcek zvýšené výdaje. Výše příspěvku činí až 200 Kč měsíčně. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek na zvýšené životní náklady, určený úplně nebo prakticky nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění soustavným výcvikem nebo studiem. Výše příspěvku činí měsíčně 200 Kč. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům. Výši příspěvku lze stanovit až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používaní telefonní stanice. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek na úhradu za užívání garáže, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, určený na krmivo pro vodícího psa ve vlastnictví tohoto občana. Výše příspěvku činí 800 Kč měsíčně. (Rozhoduje pověřený obecní úřad)

Mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením Mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené, určené občanům, kteří mají podstatně omezenou pohybovou nebo orientační schopnost. Jsou stanoveny ve třech stupních TP, ZTP a ZTP/P. Mimořádné výhody se prokazují průkazem mimořádných výhod. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností) Bezúročné půjčky těžce zdravotně postiženým občanům v nepříznivé životní situaci, kterou mohou pomocí půjčky překonat, a nemohou půjčku získat jiným způsobem. Maximální výše půjčky činí 20 000 Kč. V případě, že těžce zdravotně postižený občan splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla, lze poskytnout bezúročnou půjčku až do výše 40 000 Kč. Jde o jednorázový nenárokový institut sociální péče v kompetenci příslušné obce s rozšířenou působností, poskytovaný z finančních prostředků obce. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností)

Jednorázové a nenárokové dávky Příspěvek na výdaje spojené s dopravou hromadnými dopravními prostředky, určený sociálně potřebným účastníkům rekreace a lázeňské péče, a to až do výše skutečných nákladů. Jde o jednorázovou a nenárokovou dávku. (Rozhoduje pověřený obecní úřad) 86

Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, určené těžce zdravotně postižným občanům k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení. Maximální výše příspěvku je stanovena procentní částkou z ceny pomůcky. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na úhradu výdajů spojených s výcvikem a odevzdáním vodícího psa úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Příspěvek lze poskytnout až do výše obvyklých nákladů, tj. v současné době až do výše 210 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností) Příspěvek na zřízení telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným občanům, kterým byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně, a to až do výše 1 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek na změnu připojení telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným občanům, kterým byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně, v případě přeměny skupinového připojení na stanici se samostatným nebo podvojným připojením, a to až do výše 1 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad) Jednorázové peněžité dávky určené občanům, kteří jsou umístěni v ústavu sociální péče, psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodobě nemocné, na úhradu závazků krátkodobé povahy. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek při odchodu ze zařízení, určený svěřencům ústavů pro tělesně postiženou mládež, pro mládež tělesně postiženou s přidruženým mentálním postižením, pro tělesně postiženou mládež s více vadami a pro občany se změněnou pracovní schopností, kteří absolvovali přípravu na pracovní uplatnění. Výše příspěvku činí 7 000 Kč, ve výjimečných případech až 15 000 Kč. (Rozhoduje obecní úřad) Jednorázové peněžité a věcné dávky určené občanům, kteří jsou sociálně potřební, na úhradu mimořádných nutných výdajů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů. (Rozhoduje obecní úřad) Věcné dávky určené občanům, kteří jsou sociálně potřební, k uspokojování jejich běžných životních potřeb, které si občané pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek na společné stravování ve výši 12 Kč na jeden oběd, resp. v mimořádných případech zvýšený až o 15 %. (Rozhoduje obecní úřad) Příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči, určený nepracujícím důchodcům, kteří hradí poukazy na rekreaci a lázeňskou péči z vlastních prostředků. Výše příspěvku je vázána na výši důchodu. (Rozhoduje pověřený obecní úřad)

10.2.5

Dávky sociální péče ve zvláštních případech

Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc Peněžité a věcné dávky občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, určené k překonání nepříznivých životních situací, zejména při získání zaměstnání, při zvyšování kultury bydlení, při péči o výchovu a vzdělání dětí, při využívání volného času a kulturním rozvoji. Výše dávky je závislá na posouzení správního orgánu. Jde o dávky jednorázové i měsíčně se opakující, za předpokladu splnění podmínek sociální potřebnosti.

87

Peněžitá dávka občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodů živelní pohromy nebo požáru, určená k okamžité pomoci k překonání následků těchto událostí. Výše dávky se poskytuje se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodiny až do výše 30 000 Kč. Jde o dávku jednorázovou, která není vázána na sociální potřebnost. Nenárokové dávky občanům společensky nepřizpůsobeným Peněžité a věcné dávky k zabezpečení jejich životních potřeb při splnění podmínky sociální potřebnosti, určené jako první pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody odložen, občanům závislým na alkoholu a drogách, občanům žijícím nedůstojným způsobem života a občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Dávka se poskytuje až do výše 1 000 Kč. Bezúročné půjčky občanům, kteří jsou v nepříznivé životní situaci. Maximální výše půjčky činí 20 000 Kč. Nenárokové dávky občanům, jimž je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení Jednorázová a opakující se peněžitá dávka sociálně potřebným občanům, určená k úhradě základních osobních potřeb občana. 0 výši dávky rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dávka je nenároková. Jednorázový peněžitý příspěvek poskytovaný obcí v samostatné působnosti Obec může ve své samostatné působnosti poskytnout občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách, jednorázový peněžitý příspěvek.

10.3

Žádost o sociální dávky

Pro žádosti o sociální dávky platí zvláštní ustanovení, že v případě nepříznivého zdravotního stavu může se souhlasem žadatele podat žádost jejich rodinný příslušník. Některé dávky jsou podmíněné zdravotním stavem, a proto se žadatelé musí podrobit odbornému lékařskému posouzení. Řízení o dávce na podkladě žádosti nemusí podávat jen potřebná osoba, popř. její opatrovník, ale může být zahájené i z podnětu zdravotnického zařízení, charity, občanského sdružení. Na žádosti na jednorázové a opakované peněžité a věcné dávky se nevztahují předpisy o správním řízení, přiměřeně se však využívá ustanovení o lhůtách, předběžná opatření nemají odkladný účinek.

10.4

Řízení o dávce a její promlčení

Nárok na dávku vzniká splněním podmínek stanovených zákonem. V řízení o umístění do zařízení sociální péče pokud se jedná o přechod z léčebny pro dlouhodobě nemocné a o pečovatelské službě je OkÚ nebo obec povinna rozhodnout do 14 dnů. Zjistí-li se dodatečně, že dávka byla poskytnuta v nižším plnění nebo neprávem odepřena, musí být poskytnuta. Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, kromě peněžitých dávek. Nárok na peněžitou dávku zaniká uplynutím tří let. Neoprávněně poskytnuté plnění musí být vráceno. Kromě odejmutí dávky pro změnu vstupních podmínek nárok na dávku také zaniká úmrtím příjemce. Pokud se žadatel odvolá proti rozhodnutí oprávněného orgánu v případě pečovatelské péče a umístění v ústavu, pak rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Samostatná práce studenta 1. Prostudujte zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. 88

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Za jakých okolností se člověk stává sociálně potřebným? Co rozumíme pod pojmem sociální nouze? Do kterých oblastí je zaměřena sociální péče? Které organizace poskytují dávky sociální péče? Kdy dochází k promlčení dávky? Které dávky jsou jednorázové nenárokové?

Shrnutí Pokud se občan dostane do obtížné sociální situace (hmotná a sociální nouze), kterou nemůže řešit sám, ani s pomocí rodiny, má právo na sociální pomoc (dříve péče), stává se sociálně potřebným. Za obtížnou sociální situaci se považuje nepříznivý zdravotní stav, souhrn nepříznivých podmínek a okolností vztahující se k určité osobě nebo skupině společně posuzovaných osob a vlivů, které se jí bezprostředně nebo zprostředkovaně dotýkají. Pojem hmotné nouze je všeobecně znám, a proto se omezíme na pojem sociální nouze. Sociální nouzí rozumíme stav, jestliže osoba pro svůj vysoký věk, nezaopatřenost, ztrátu soběstačnosti pro nemoc, zdravotní postižení, disfunkci rodiny, ohrožení práv a zájmů není reálně schopna zabezpečovat své základní životní potřeby, zejména péči o sebe, svou výživu a o domácnost. Tato sociální nouze může nastat bez vazby na hmotnou nouzi, jsou i situace kdy hmotná a sociální nouze jde ruku v ruce. Podle současné právní úpravy je sociální péče zaměřena do těchto oblastí: • péče o rodinu a děti, • péči o občany těžce zdravotně postižené a o staré občany, • péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, • péče o občany společensky nepřizpůsobivé. V rámci sociální pomoci poskytuje stát, okresní úřady, obce, dobročinné organizace či nadace dávky a služby sociální péče. Mezi dávky patří peněžité dávky a věcné (naturální) dávky. Služby zahrnují službu pečovatelskou, asistenční, stravování, činnost klubu důchodců, v sociálních domovech, penzionech, poradenství základní i odborné, terénní práci atd.

89

90

11

Dávky z připojištění pojištění

a

individuálního

Cíle kapitoly 1. Seznámit se s penzijním připojištěním 2. Seznámit se s individuálním pojištěním 3. Dozvědět se kdy dochází k promlčení dávek?

Klíčová slova Penzijní připojištění, promlčení dávek

11.1

individuální

pojištění,

Penzijní připojištění

Účelem připojišťovacích systémů je umožnit občanům, aby si vlastním odkládáním peněz zvýšily své příjmy ve stáří. Stát tyto systémy podporuje jako doplňkové systémy důchodového pojištění se státním příspěvkem, a proto v ČR působí několik rentiérských fondů. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je upraveno samostatným zákonem. Podle tohoto zákona se vytvářejí penzijní fondy, nad kterými je vykonáván státní dozor. Penzijní fond je akciovou společností podle obchodního zákoníku s několika odchylkami. Penzijní fond vytváří představenstvo a dozorčí radu a každý fond musí mít statut a penzijní plán. Statut obsahuje rozsah činnosti, zaměření a cíle investiční politiky, zásady hospodaření, způsob použití zisku, obchodní jméno a sídlo depositáře, způsob zveřejňování zpráv, změn apod. Penzijní plán stanoví druhy penzí a ostatních dávek, podmínky nároku, způsob výpočtu, výši příspěvků účastníků, podmínky odkladů a přerušení střádání, pravidla a způsob placení, postup při neplacení, podmínky převzetí jiným fondem, zásady podílení účastníků na výnosech fondu.Ve statutu musí být určena banka, která plní funkci depozitáře. Do penzijního připojištění mohou vstupovat pouze občané. Penzijní plán musí obsahovat typy penzí, které jsou fondem poskytované. Prakticky penze téměř kopírují státní povinné pojištění – jedná se o starobní, invalidní, výsluhové a pozůstalostní penze. Kromě těchto dávek – penzí, se z připojištění vyplácí i jednorázové vyrovnání a odbytné, které se vyplácí místo penze, za podmínek stanovených penzijním plánem. V podstatě existuje i odbytné pro případ, kdy fond zanikne a jeho povinnosti nepřebírá jiný penzijní fond. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy, vždy je třeba sjednat starobní penzi. Změna je možná jenom změnou smlouvy. Účastník může smlouvu kdykoliv vypovědět. Dávky se vyplácí na základě žádosti oprávněného. Při úmrtí účastníka se stává nevyplacené plnění předmětem dědictví. Nárok na dávku vzniká uzavřenou písemnou smlouvou, smlouvou se fond zavazuje k peněžnímu plnění, účastník se zejména zavazuje, že bude platit příspěvky. Ve smlouvě může být označen i dědic. Penzijní fond může dát výpověď účastníkovi, pokud neplatí příspěvky nebo uvedl nepravdivé údaje do smlouvy nebo nesplňuje podmínky být účastníkem. Penzijní připojištění zaniká pro účastníka dnem, kdy byla ukončena výplata penze, výplaty jednorázového vyrovnání, na základě písemné smlouvy, výplaty odbytného, ukončení trvalého pobytu v ČR, úmrtím. Penzijní připojištění lze i písemně přerušit na základě dohody smluvních stran. Pro rozhodování platí ustanovení správního řádu.

91

11.2

Individuální pojištění

Individuální pojištění, zejména životní a úrazové pojištění, se liší od předchozích dávek, na které přispívá stát plně nebo částečně tím, že jsou založena pouze na osobní iniciativě občana. Do tohoto pojištění mohou vstupovat i občané mladší 18 let. Dávky tohoto typu pojištění již nelze označit za dávky výlučně se sociálním charakterem, ale spíše jako dávky doplňující, tedy dávky, které mají zmírnit nepříznivou sociální situaci.Existuje i smluvní zdravotní pojištění osob, na které se nevztahuje veřejné zdravotní pojištění, dále pak pojištění pro případ újmy na zdraví v cizině. Tyto typy pojištění organizují komerční pojišťovny i zdravotní pojišťovny. Dávky jsou závislé na typu pojištění - životní pojištění – sjednaná částka se vyplácí v případě smrti účastníka nebo při dožití předem stanoveného věku (doby pojištění). Úrazové připojištění – se rovněž vyplácí sjednanou částkou pro případ úmrtí, ale i denní odškodné po dobu léčení a nepřítomnosti v zaměstnání (znemožnění podnikání), u dětí nepřítomností ve škole. Dále jsou ze zdravotního pojištění poskytovány naturální dávky v nemoci a při úrazu (pro naše občany hlavně v cizině). Individuální pojištění vzniká na základě smlouvy na vybraný typ pojištění. Smrtí pojištěnce pojištění zaniká. Smlouva rovněž zaniká dobou, na jakou byla sjednána. Předčasná výpověď smlouvy je většinou možná při zaplacení sankčních poplatků. Nárok na dávky z individuálního pojištění vzniká na základě písemné smlouvy. Plnění při úmrtí je vypláceno v rámci dědického řízení. Pojištění zaniká úmrtím, uplynutím sjednané doby, dožitím stanoveného věku. Pro rozhodování platí ustanovení občanského zákoníku.

11.3

Promlčení dávek

Dávky z penzijního připojištění i dávky z životního a úrazového pojištění jsou prakticky nepromlčitelné, protože se dědí v první, druhé, třetí nebo čtvrté skupině. Pokud není dědic znám je stanovena subjektivní tříletá lhůta v desetileté objektivní lhůtě, po kterou se může neznámý dědic přihlásit o své dědictví. Po uplynutí desetileté promlčecí lhůty notářsky ověřený závěr ponechává takto nabyté prostředky zakladatelskému penzijnímu fondu či pojišťovně.

Samostatná práce studenta 1. Zjistěte, které pojištění by bylo pro vás nejdůležitější a co přesně pokrývá vaše dosavadní pojištění.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Co je účelem připojišťovacích systémů? Co znamená pojem penzijní připojištění? Jaké máme druhy individuálního pojištění? Kdy dochází k promlčení dávek?

Shrnutí Účelem připojišťovacích systémů je umožnit občanům, aby si vlastním odkládáním peněz zvýšily své příjmy ve stáří. Stát tyto systémy podporuje jako doplňkové systémy důchodového pojištění se státním příspěvkem, a proto v ČR působí několik rentiérských fondů. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je upraveno samostatným zákonem. Podle tohoto zákona se vytvářejí penzijní fondy, nad kterými je vykonáván státní dozor. Penzijní fond je akciovou společností 92

podle obchodního zákoníku s několika odchylkami. Penzijní fond vytváří představenstvo a dozorčí radu a každý fond musí mít statut a penzijní plán. Individuální pojištění, zejména životní a úrazové pojištění, se liší od předchozích dávek, na které přispívá stát plně nebo částečně tím, že jsou založena pouze na osobní iniciativě občana. Do tohoto pojištění mohou vstupovat i občané mladší 18 let. Dávky tohoto typu pojištění již nelze označit za dávky výlučně se sociálním charakterem, ale spíše jako dávky doplňující, tedy dávky, které mají zmírnit nepříznivou sociální situaci.Existuje i smluvní zdravotní pojištění osob, na které se nevztahuje veřejné zdravotní pojištění, dále pak pojištění pro případ újmy na zdraví v cizině. Tyto typy pojištění organizují komerční pojišťovny i zdravotní pojišťovny. Dávky z penzijního připojištění i dávky z životního a úrazového pojištění jsou prakticky nepromlčitelné, protože se dědí v první, druhé, třetí nebo čtvrté skupině. Pokud není dědic znám je stanovena subjektivní tříletá lhůta v desetileté objektivní lhůtě, po kterou se může neznámý dědic přihlásit o své dědictví. Po uplynutí desetileté promlčecí lhůty notářsky ověřený závěr ponechává takto nabyté prostředky zakladatelskému penzijnímu fondu či pojišťovně.

93

94

12

Soustava orgánů a úřadů v sociálním zabezpečení

Cíle kapitoly 1. Seznámit se s orgány, které se zabývají sociálním zabezpečením 2. Pochopit jak jsou tyto orgány řízeny

Klíčová slova Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, Okresní správa sociálního zabezpečení

12.1

Orgány a působnost

V soustavě sociálního zabezpečení často občan tápe, kde a jak svůj nárok na dávku uplatnit. Zároveň právní úkon (žádost o dávku či službu) musí být učiněn formou stanovenou předpisy o sociálním zabezpečení, nejčastěji na předepsaném tiskopise, jinak je tento akt neplatný. Pro snadnou orientaci se pokusím přinést celkový přehled. Kraje také mají své postavení v soustavě orgánů a úřadů sociálního zabezpečení, zde může být soustředěna činnost různých detašovaných pracovišť ministerstev i jiných úřadů, ale i dnes již neproduktivní práce z úrovně okresu, které je potřeba soustředit. Vrcholovým orgánem sociálního zabezpečení je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, toto ministerstvo přímo řídí Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) a úřady práce. ČSSZ zřizuje v územních obvodech shodných s okresními úřady okresní správy sociálního zabezpečení, to kromě jiného pro dávky důchodového a nemocenského pojištění. Příslušníci Policie ČR, vězeňské služby a vojáci z povolání své žádosti o důchod směřují orgánu (úřadu) zřízeného u příslušného ministerstva – vnitra, spravedlnosti a obrany. Rovněž tak nemocenské dávky pro tuto skupinu občanů se řídí zvláštní úpravou, navíc i celníci mají propláceny své dávky v nemoci prostřednictvím Ministerstva financí ČR (zákon č. 32/ 1957 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách, v platném znění). Také obce a okresní úřady mají svoji působnost v oblasti sociálního zabezpečení. V působnosti přednosty okresního úřadu je zřízena komise péče o rodinu a děti, dále okresní úřad rozhoduje o dávkách státní sociální podpory, o sociální péči: poskytování půjček, umístění matek a dětí v domově, pečovatelské službě, výchovných opatřeních, poskytování příspěvků na zvláštní pomůcky hendikepovaným, koupi, úpravu a provoz motorového vozidla, úpravu bezbariérového bytu či garáže, přiznání mimořádných výhod I., II. a III. stupně, přijetí do ústavů sociální péče a poskytuje občanům též výchovnou a poradenskou péči. V ostatních případech sociální péče rozhodují obce nebo pověřené obce v přenesené pravomoci. V obcích statutárních městech rozhoduje magistrátní úřad ve věcech, které přísluší k rozhodnutí obcím a okresnímu úřadu. Statutární město má právo samostatně uspořádat své vnitřní poměry a tak většinou v územně členěném statutárním městě rozhodují o dávkách sociální péče úřady městských obvodů či částí ve věcech, o kterých jinak rozhodují obce. V oblasti naturálních dávek v době nemoci rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna, zastřešena Ministerstvem zdravotnictví ČR. 95

12.2

Dvoustupňové řízení u těchto úřadů

V zásadě platí známý systém ze správního řádu s mnoha odchylkami. Problémovou oblastí na pochopení systému rozhodovací činnosti je Česká správa sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), kde kromě snadno pochopitelné linie, že proti rozhodnutí uzemní složky OSSZ je možno se odvolat k ČSSZ (většinou k detašovanému pracovišti v sídle každého bývalého kraje), je i vazba ČSSZ – ČSSZ pro autoremeduru u rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, protože tato rozhodnutí celostátně vydává ČSSZ v Praze. Řízení o dávkách nemocenského pojištění jsou buď ve “velké” organizaci nebo na OSSZ. Tyto dávky se přiznávají zjednodušeně předepsaným způsobem (tiskopisem) a nevztahují se na ně obecné předpisy o správním řízení.Teprve, když se jedná o tzv. spornou dávku nemocenského pojištění (např. vliv alkoholu na pracovní úraz), vydává se “klasické” rozhodnutí se všemi náležitostmi podle správního řádu, druhoinstanční orgán je ČSSZ. Rovněž rozhodnutí a posudky oddělení lékařské posudkové služby OSSZ lze napadnout odvoláním, které však posuzuje Posudková komise MPSV v sídle každého kraje, jejíchž posudek je pokladem pro rozhodnutí příslušného orgánu státní správy či obce.Tento důvod je nutno blíže rozvést, aby byla pochopena podstata a důvod. Lékař OSSZ rozhoduje pro potřeby OSSZ – tzv. krátkodobá (nemoc) a dlouhodobá posudková činnost (invalidita), ale i vydává posudky pro stanovení stupně zdravotního postižení či zda je dítě dlouhodobě nemocné pro státní sociální podporu, rozhodnutí o změněné pracovní schopnosti (ZPS) pro potřebu úřadů práce. Lékaři OSSZ také vypracovávají posudky pro přiznání dávek sociální péče (např. mimořádné výhody, příspěvky na provoz motorového vozidla apod.), které poskytují obce a okresní úřady (magistráty statutárních měst). Pro ostatní rozhodnutí (např.o pokutě, vzniku pojistného poměru atd.) platí linie OSSZ – ČSSZ. Schématická linie rozhodovací činnosti oddělení lékařské posudkové služby OSSZ je následující: Rozhodovací linie LPS Podklady pro rozhodnutí pro Obecní úřad Okresní úřad Úřad práce Okresní správu zabezpečení

Lékařské posudky a rozhodnutí Lékař OSSZ

Orgán přezkumu

Posudková komise MPSV

sociálního

Proti rozhodnutí o dávce státní sociální podpory lze podat návrh na opravný prostředek k MPSV, to samé i u dávek sociální péče poskytované okresními úřady (dále OkÚ). Pro dávky sociální péče poskytované obcemi je druhoinstanční orgán OkÚ. Rozhodnutí zdravotních pojišťoven lze napadnout odvoláním k rozhodčímu orgánu pojišťovny. Tento rozhodčí orgán tvoří po jednom zástupci zdravotní pojišťovny, MPSV, MF a MZd, a po 3 zástupcích dozorčí rady pojišťovny a správní rady pojišťovny. Všechna pravomocná rozhodnutí druhoinstančního orgánu lze přezkoumat nezávislým soudem podle zvláštních předpisů.

96

Tři linie rozhodovací činnosti Přezkoumání rozhodnutí ČSSZ MPSV Odvolací orgán Úřad vydávající rozhodnutí

OSSZ

Soud

Okresní úřad Úřad práce

Okresní úřad Rozhodčí orgán pojišťovny Obecní úřad Zdravotní pojišťovna

V řízení o dávkách sociálního zabezpečení vojáků z povolání Armády ČR, Policie ČR a Vězeňské služby ČR se odvolání postupuje na nejblíže nadřízený služební orgán, který rozhodnutí vydal. Proti rozhodnutí o odvolání se již nelze odvolat.

Samostatní práce studenta 1. Zjistěte úřední hodiny nejbližšího orgánu zabývajícího se sociálním zabezpečením (může být i u vás v obci).

Kontrolní otázky 1. Co můžeme považovat za vrcholový orgán sociálního zabezpečení? 2. Jaké práva mají statutární města? 3. Co znamená pojem dvoustupňové řízení u těchto úřadů?

Shrnutí Vrcholovým orgánem sociálního zabezpečení je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, toto ministerstvo přímo řídí Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) a úřady práce. ČSSZ zřizuje v územních obvodech shodných s okresními úřady okresní správy sociálního zabezpečení, to kromě jiného pro dávky důchodového a nemocenského pojištění. Příslušníci Policie ČR, vězeňské služby a vojáci z povolání své žádosti o důchod směřují orgánu (úřadu) zřízeného u příslušného ministerstva – vnitra, spravedlnosti a obrany. Rovněž tak nemocenské dávky pro tuto skupinu občanů se řídí zvláštní úpravou, navíc i celníci mají propláceny své dávky v nemoci prostřednictvím Ministerstva financí ČR (zákon č. 32/ 1957 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách, v platném znění). Také obce a okresní úřady mají svoji působnost v oblasti sociálního zabezpečení. Statutární město má právo samostatně uspořádat své vnitřní poměry a tak většinou v územně členěném statutárním městě rozhodují o dávkách sociální péče úřady městských obvodů či částí ve věcech, o kterých jinak rozhodují obce. V oblasti naturálních dávek v době nemoci rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna, zastřešena Ministerstvem zdravotnictví ČR.

97

98

13

Evropská unie zabezpečení

a

právo

sociálního

Cíle kapitoly 1. Seznámit se s základními svobodami EHS 2. Porovnat sociální dávky u nás i v EU 3. Seznámit se s tím jak probíhá spolupráce mezi jednotlivými členskými zeměmi EU

Klíčová slova svoboda, rovné zacházení, typy dávek

13.1

Základní svobody EHS

Těmi jsou pracovníci dočasně přidělené do zahraničí domovskou firmou, námořníci a diplomaté.Tímto jsou pracovníci podřízené pouze jednomu členskému státu, jak pro placení pojistného, tak pro příjem dávek. Vstup ČR do EHS bude mít dlouhodobý charakter, v průběhu začleňování dojde jistě ještě ke změnám, avšak základní zásady sociálního zabezpečení osob pohybujících se v rámci EHS jsou téměř neměnné, a proto seznámení s nimi již dnes je nanejvýš potřebné. Již při vzniku EHS byly značné rozdíly v sociálním zabezpečení v jednotlivých členských státech, a tak Rada EHS přijala v oblasti sociálního zabezpečení řadu opatření umožňujících svobodný pohyb pracovníků a jejich sociální ochranu. Harmonizace EHS v této oblasti znamenaly, že členské státy provozují své systémy sociálního zabezpečení podle svého uvážení, ale pracovníci jsou chráněni, pokud se přestěhují za hranice. Mobilitu pracovníků pak zajišťují základní svobody EHS – svoboda pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob. Pracovník má možnost odejít do jiného členského státu, aby tam přijal práci nebo dokonce ji tam hledal. Pohyb osob by mohl být vážně narušen, kdyby společenství nezaručovalo, že pracovník příchodem do jiného státu neztrácí část nebo všechna svá práva (negace trvalého pobytu nebo předchozího zaměstnání) na sociální zabezpečení. Tento migrující pracovník má rovněž zajištěno, že se nikdy nenachází v méně výhodném postavení než ten, který po celý svůj pracovní život zůstává v jednom státě. Koordinace je nezbytná i kvůli velkým rozdílům, které se stále mění. Proto EHS přijalo čtyři principy koordinace:

Aplikace právního řádu jediného státu U zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné (podnikatele – dále jen OSVČ) nesmí nastat situace, kdy není v žádném členském státě pojištěn nebo kdyby byl pojištěním zajištěn z několika států zároveň. Kdyby neexistovala koordinace nastalo, by např., že v Německu je pojištěn každý, kdo tam pracuje, ale v Dánsku pouze ten, kdo tam trvale bydlí. Takto by nastala 99

negativní kolize zákonů – pracovník sídlící trvale v SRN, ale pracující v Dánsku, by nebyl pojištěn vůbec. Naopak pozitivní kolize zákonů by vznikla tím, že pracovník trvale sídlící v Dánsku, by pracoval v SRN a tak by byl pojištěn z obou států zároveň. Obě tyto situace jsou nežádoucí a ohrožují volný pohyb pracovníků. Předpisy EHS stanoví, že se uplatňuje legislativa země, kde osoba pracuje, s několika výjimkami

Rovné zacházení Migrující pracovník se může setkat s tím, že hostitelské země zahrnují doložky, z kterých vyplývá diskriminace z důvodu státní příslušnosti. Jedním ze základních kamenů EHS je princip, zakazující veškeré diskriminující opatření z důvodu státní příslušnosti. Princip rovného zacházení byl široce precedentně interpretován evropským soudním dvorem, který zakazuje nejenom formy otevřené, ale také skryté.

Výplata dávek do ciziny Státy EHS se vzdaly všech doložek vyžadujících trvalý pobyt. Invalidní, starobní, vdovské, vdovecké i siročí důchody a důchody vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání, kterých bylo nabyto podle zákonů členského státu, musí být osobně vypláceny a to tehdy, když občan přesídlí do jiného členského státu. Je to tedy záměr zaručit vývoz penzí, tuto zásadu rovněž zaručil evropský soudní dvůr, který precedentně rozhodl, že není přijatelné, aby výplaty důchodových dávek byly vázány na trvalý pobyt v zemi.

Sčítání dob pojištění Vzhledem k tomu, že hodně lidí stráví část svého pracovního života v jednom a část v jiném státě, a přitom nesplní předepsanou dobu pojištění pro dávku v některém z nich, vychází se z toho, že se sdružují doby pojištění z jiných členských států. To se vztahuje na nemoc a mateřství, invaliditu, starobní, vdovské a siročí důchody, pohřebné, příspěvek v nezaměstnanosti, rodinné přídavky a dávky.

13.2

Dávky

1. Nemoc a mateřství – využívají nejenom zmíněné kategorie osob, ale i milióny turistů. Dávky jsou naturální a v hotovosti. Peněžité návky nahrazují příjem v nemoci. V některých zemích jsou po určitou dobu vyplácené mzdy, to jsou podle precedenčního práva platby rovněž považované za dávky. Nemocenské dávky jsou vyplácené podle legislativy té země, kde je osoba pojištěna, bez ohledu, ve které právě bydlí nebo přechodně pobývá. To platí pro všechny kategorie pracovníků uvedených výše (viz 15.3.) a trvání výplaty je možné uskutečnit výlučně podle legislativy země pojištění. Naturální dávky neboli též věcné dávky zahrnují lékařskou a zubní péči, léky a hospitalizaci v nemocnici. Může jít také i o přímé platby za proplacení nákladů naturálních dávek. Obecným pravidlem je, že naturální dávky se poskytují podle legislativy země, ve které osoba pobývá tak, jako by tam byla pojištěna. Důvod je prostý – lékaři i zdravotní instituce nemohou znát zákony všech zemí společenství. Mohou nastat dva případy: • osoba ve státě, kde je pojištěna, bydlí, pak je to tak, jak to známe z domova

100

osoba bydlí v jiné zemi, než kde je pojištěna (naturální dávky dostane tak, jako když je tam pojištěna a instituce si náklady částečně hradí) Ve všech případech je podmínka na dávku splněna, když je osoba pojištěna a má nárok na tyto dávky. To je zvlášť důležité u důchodců. V případě turistiky nebo dočasného pobytu mimo zemi, kde je osoba pojištěna, má nárok na okamžité dávky, což je pojem pro naléhavé lékařské ošetření, které je potřebné s ohledem na zdravotní stav (nehoda, náhlé onemocnění). Kategorie pohraničních pracovníků má výhody, ti mohou čerpat dávky jak doma, tak v zemi, kam dochází do zaměstnání. •

Pro úplnost je třeba shrnout a porovnat dnes u nás časté sbírky na lékařské zákroky v zahraničí. V EHS lze vycestovat do jiné země za účelem léčení zcela výjimečně a na základě předchozího povolení. Instituce zdravotního pojištění nezvratně rozhodne, zda povolení vydá a zda bude hradit náklady. Náklady vždy garantuje stát, kde je osoba pojištěna. 2.Invalidita – prakticky jsou akceptovány dva způsoby – podle délky pojištění a nebo bez ohledu na délku pojištění. Tak například výše invalidní penze je závislá na době pojištění v SRN, Dánsku, Itálii, Lucembursku, Portugalsku a ve Francii. V Belgii, Španělsku, Irsku, Nizozemí a Velké Británii má invalida stejnou penzi jak po 10 letech práce, tak po 30 letech. Protože může nastat překrývání různých systémů, platí zásada jediného invalidního důchodu.. Pokud ale má občan nárok na tzv. dílčený důchod z několika zemí v závislosti na délce pojištění, tak celková částka nesmí být větší než důchod vyměřený v zemi posledního pojištění (trvalého bydliště). Také mohou nastat problémy s koncepcí lékařské posudkové služby, kde vlastní posudkový výrok je plně podřízen legislativě národní instituce pojištěné osoby. Harmonizace těchto problémů je jen otázka času. 3. Stáří a úmrtí – tato část se vztahuje na důchody starobní, vdovské, vdovecké a siročí. Pro starobní důchody jsou zavedeny dva pojmy – národní penze – kde nárok na důchod a jeho výpočet je plně podřízen legislativě jednoho státu – a důchod – kde se sdružují doby pojištění z několika států. Takto vypočtený důchod vychází obdobně jako invalidní důchody z tzv. “teoretické částky” tj. důchodu, na který by dotyčná osoba měla nárok, kdyby pojistné bylo vypočteno jen v zemi, kde bylo ukončeno. V každém případě musí nastat minimální doba pojištění. Nejvyšší teoretická částka nesmí převýšit částku, kterou by dostávala osoba, kdyby byla pojištěna pouze v jedné zemi (v té poslední, kde se nárok propočte). Pozůstalostní důchody se vyplácí pouze podle legislativy jednoho státu, a to tam, kde osoba zemřela, respektive kde byla pojištěna. 4. Pracovní úrazy a nemoci z povolání – vždy existuje nárok na naturální dávky, pokud je osoba v jiné zemi, než kde je pojištěna, má náklady nést ta země, která je nositelem pojištění. Také dávky v hotovosti se vyplácí z pojištění země, kde je osoba pojištěna. 5. Pohřebné – se vyplácí z pojištění státu, kde byla osoba naposledy pojištěna bez ohledu na to, že někde je plátcem stát v rámci státního sociálního zabezpečení a jinde pochází z pojistných fondů. 6. Dávky v nezaměstnanosti – jedním ze stěžejních úkolů je zajistit vlastní i migrující občany EHS v době nezaměstnanosti, kteří během této doby většinou nemají prostředky k obživě. Zabezpečení v jednotlivých státech se vyvíjelo různě, také doba poskytování se značně liší – od 3 měsíců do 12 měsíců, v Belgii dokonce je bez omezení. Také výše je značně proměnná – od 90 % z průměrné mzdy z posledního období v Dánsku až po 20 % v Itálii. To, že občan EHS se chce ucházet o dávku v jakékoliv zemi, musí akceptovat, že alespoň 4 týdny je k dispozici pracovnímu úřadu, kde si o dávku požádal. 7. Rodinné dávky – v rámci principu volného pohybu je správné, aby si nárok podržely osoby i za hranicemi EHS. Pojmově jsou rozlišeny rodinné dávky a přídavky. Přídavky jsou vypláceny 101

v hotovosti a periodicky (obdoba našeho přídavku na dítě). Rodinné dávky je vyšší pojem a zahrnuje jak přídavky, tak i další dávky kompenzující sociální událost (například porodné). Podle principů EHS musí dávky osoba dostávat podle národního zákona, kde je pojištěna bez ohledu na stále bydliště. Pro překrývání dávek platí obecně princip z důchodů (nejvyšší národní dávky), pokud dojde k dílčení, tak stát s primární odpovědností vyplatí svoji dávku a druhý členský stát buď vyplácí doplněk nebo své dávky zastaví, aby nedošlo k nespravedlivému překrývání.

13.3

Spolupráce mezi státy v rámci EU

Tato spolupráce zahrnuje kooperaci mezi úřady a institucemi v členských státech, činnost Administrativní komise a Poradního výboru pro sociální zabezpečení a poskytování informací jednotlivým osobám. V prvé řadě spolupráce zahrnuje princip vzájemné administrativní pomoci, státy EHS se musí informovat o změnách, ke kterým dochází v jejich systémech nutných pro aplikaci předpisů. Pomoc a koordinace se provádí bezplatně. V praxi se jedná o výpočet dílčích dávek a shromažďování podkladů, vyšetřování pracovních úrazů pro potřeby odškodnění do jiného státu, vybírání příspěvků, refundace dávek a jejich zápočet, výplata dávek do jiného státu apod. Administrativní komise byla založena již 16. 12. 1958, její potřeba vznikla z toho, že existují různé právní rámce, ve kterých se musí operovat. Odpovídá za správnou aplikaci předpisů. Tuto komisi tvoří delegáti vlád za každý členský stát, v případě potřeby i přizvávaní odborní poradci. Tato komise se schází podle potřeby, ale nejméně jednou za čtvrtletí. Funkci předsedy zastává na 6 měsíců ten zástupce vlády, která zároveň předsedá celému společenství. Poradní výbor vznikl až v roce 1971, kde jsou zúčastněni všichni sociální partneři, ale v poradní úloze. Tento výbor se skládá ze 2 členů vlád (z toho l člen administrativní komise), ze 2 zástupců odborů a 2 zástupců zaměstnavatelů z každé členské země. Tento výbor se schází podle potřeby, ale nejméně 1 x za rok. Orgán zkoumá obecné a zásadní otázky společenství v sociální oblasti. Formuje též názory pro administrativní komisi. Jak administrativní komise, tak poradní výbor má řadu podvýborů, z toho nejdůležitější je podvýbor pro audit – tj. účetní otázky pro vypořádání vzájemných pohledávek členských zemí. Poskytování informací migrujícím osobám je neméně důležitá otázka, protože neinformovaný jedinec způsobuje problémy. V každém členském státě jsou kontaktní orgány a instituce, kam se občan musí obrátit než vycestuje za prací do jiného členského státu. Tyto orgány odebírají oficiální zpravodaj EHS, aplikující právo z jednotlivých států, shromažďují informace. Mají k dispozici různé příručky vydávané administrativní komisí (např. při dočasném přestěhování, pracovním přeložení, změnu trvalého bydliště apod.). Tyto příručky jsou zpracovávané v každém jazyku společenství. Každý občan je vybaven na cestu unifikovanými formuláři, které jsou jednotné co do obsahu i co do formy, rovněž v každém jazyce EHS. Formulář je identický ve všech zemích, ale v domovském jazyce, tedy lze jej porovnat s formulářem občana z vysílací země, který je shodný a liší se pouze jazykem. Rovněž tento formulář je možno podat v jakémkoliv státě, což je vhodné zejména pro pohraniční pracovníky, a v jazyce jakéhokoliv státu. Tímto opatřením nelze dosáhnout prokluze lhůt, protože jsou úřady povinné si to vyřídit mezi sebou. Spory pokud nejsou vyřešeny u sociálních úřadů, rozhodují národní soudy, po vyčerpání všech možností a odvolání Evropský soudní dvůr, který do konce roku 1997 vynesl přes 300 precedenčních rozsudků v sociální oblasti. Judikáty tohoto soudního stolce jsou široce přijímané národními soudy, ale i sociálními úřady a občany. Podněty k Evropskému soudnímu dvoru však namůže dát sám občan, ale národní soud nebo instituce sociálního zabezpečení. 102

Samostatná práce studenta 1. Pokuste se vytvořit přehled historie práva sociálního zabezpečení v rámci EU.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Vyjmenujte čtyři základní svobody EHS. Co znamená pojem rovné zacházení? Vyjmenujte druhy dávek v rámci EU Jak probíhá spolupráce mezi státy EU?

Shrnutí Základní svobody EHS – svoboda pohybu zboží, kapitálu, služeb a osob. Pracovník má možnost odejít do jiného členského státu, aby tam přijal práci nebo dokonce ji tam hledal. Pohyb osob by mohl být vážně narušen, kdyby společenství nezaručovalo, že pracovník příchodem do jiného státu neztrácí část nebo všechna svá práva (negace trvalého pobytu nebo předchozího zaměstnání) na sociální zabezpečení. Tento migrující pracovník má rovněž zajištěno, že se nikdy nenachází v méně výhodném postavení než ten, který po celý svůj pracovní život zůstává v jednom státě. Koordinace je nezbytná i kvůli velkým rozdílům, které se stále mění. Proto EHS přijalo čtyři principy koordinace: aplikace právního řádu jediného státu, rovné zacházení, výplata dávek do ciziny, sčítání dob pojištění. Dávky jsou rozděleny: Nemoc a mateřství Invalidita Stáří a úmrtí Pozůstalostní důchody Pracovní úrazy a nemoci z povolání Pohřebné Dávky v nezaměstnanosti Rodinné dávky

• • • • • • • •

Spolupráce mezi státy v rámci EU zahrnuje kooperaci mezi úřady a institucemi v členských státech, činnost Administrativní komise a Poradního výboru pro sociální zabezpečení a poskytování informací jednotlivým osobám.

103

104

Závěr Sociální zabezpečení má dalekosáhlé důsledky do ekonomiky každého státu. Hlavním problémem zůstává profinancování sociálních systémů a nastavení výchozích parametrů. Právo sociálního zabezpečení má pak vytvářet přesné mantinely pro plnění povinností v této oblasti a čerpání jednotlivých dávek tak, jak tomu dospěl společenský konzensus. Od roku 1990, kdy se poprvé otevřela otázka reformy od paternalistického pojetí k podněcování jednotlivců a rodin v odpovědnosti za vlastní sociální jistoty, prodělalo odvětví sociálního práva bouřlivý vývoj. Předělový rok 1993 znamenal vznik sociálního a zdravotního pojištění, nyní již přísně oddělené od daně z příjmu. Další etapou pak byl rok 1995, který dal vzniknout novému zákonu o důchodovém pojištění a o státní sociální podpoře. Jako systémovou změnu je třeba ještě vydat zákony popř. jejich novely pro oblast nemocenského pojištění a sociální pomoci (péči), které již jsou přežité a sloužily jiným podmínkám. Autor této publikace se pokusil shromáždit veškeré dostupné informace, které by byly vodítkem pro další studium sociálního zabezpečení a jeho práva, zároveň si uvědomuje, že reforma sociálního zabezpečení nekončí, a proto doporučuje dále sledovat posuny v právní úpravě této oblasti.

105

Seznam použitých zkratek: ČR ČSSZ ČSÚ DP ČSSZ EHS EU HDP K KNVVZ MF MO MPSV MZd ND NP OkÚ OL OPD OPO OPR OSSZ OSVČ OÚ OVZ PN POČR PPM RP RVZ SRN SSP TP USA VD VVZ VZ ZPS ZTP/P ZTP ŽMR

…Česká republika …Česká správa sociálního zabezpečení v Praze …Český statistický úřad …Detašované pracoviště ČSSZ …Evropské hospodářské společenství …Evropská unie …Hrubý domácí produkt …Koeficient …Koeficient nárůstu Všeobecného vyměřovacího základu …Ministerstvo financí …Malá organizace …Ministerstvo práce a sociálních věcí …Ministerstvo zdravotnictví …Náklady na domácnost …Nemocenské pojištění …Okresní úřad …Ochranná lhůta …Částka na osobní potřeby dítěte …Částka na osobní potřeby osoby (tj. včetně dítěte) …Částka na osobní potřeby rodiny …Okresní správa sociálního zabezpečení …Osoba samostatně výdělečně činná …Obecní úřad …Osobní vyměřovací základ …Pracovní neschopnost …Podpora při ošetřování člena rodiny …Peněžitá pomoc v mateřství …Rozhodný příjem …Roční vyměřovací základ …Spolková republika Německo …Státní sociální podpora …Těžce postižený …Spojené státy severoamerické …Vyloučená doba …Všeobecný vyměřovací základ …Vyměřovací základ …Změněná pracovní schopnost …Zvlášť těžce postižený s nutností průvodce …Zvlášť těžce postižený …Životní minimum rodiny

106

Název:

Právo sociálního zabezpečení Autor: JUDr. Přemysl Michálek Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: Evropský polytechnický institut, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad:

100 ks

Počet stran: 106 Rok vydání: 2006

ISBN 80-7314-087-X

I SBN 8 0 - 7 3 1 4 - 0 8 7 -X

9 788073 140878