Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice CENNÉ PAPÍRY A BURZY. Ing. Tibor Hlačina

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice

CENNÉ PAPÍRY A BURZY

Ing. Tibor Hlačina 2011

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, Kunovice

Cenné papíry a burzy

Ing. Tibor Hlačina

2011

Název: © Cenné papíry a burzy Autor: © Ing. Tibor Hlačina Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 Neprošlo jazykovou úpravou ISBN: 978-80-7314-241-4

Obsah 1

ZÁKLADNÍ POJMY, PRÁVNÍ POVAHA, FUNKCE CP........................................... 9 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9

2

§ 1 (Působnost zákona) Zákon se vztahuje na tyto druhy cenných papírů.................. 9 Druhy CP ..................................................................................................................... 9 § 2 (Zastupitelné cenné papíry) ................................................................................. 11 § 3 (Forma cenných papírů)....................................................................................... 11 Obecná definice cenných papírů a základní pojmy ................................................... 12 Členění cenných papírů do skupin podle různých hledisek ...................................... 13 Samostatná práce ....................................................................................................... 14 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 14 Shrnutí ....................................................................................................................... 15

CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH DRUHŮ CENNÝCH PAPÍRŮ ................. 17 2.1 Akcie.......................................................................................................................... 17 2.1.1 Pojem akcie a parametry první úpravy .............................................................. 17 2.1.2 Právo akcionáře podílet se na řízení společnosti............................................... 17 2.1.3 Právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku ........................................... 18 2.1.4 Podoba akcie ...................................................................................................... 19 2.1.5 Náležitosti obsahu akcie..................................................................................... 21 2.1.6 Hodnota a cena (kurs) akcie .............................................................................. 22 2.1.7 Forma akcií ........................................................................................................ 22 2.1.8 Zvláštní druhy akcií............................................................................................ 23 2.1.9 Prioritní akcie .................................................................................................... 23 2.1.10 Zaměstnanecké akcie.......................................................................................... 24 2.1.11 Vydávání akcií .................................................................................................... 24 2.1.12 Zatímní listy........................................................................................................ 25 2.1.13 Převody práv spojených s akcií .......................................................................... 25 2.1.14 Přechod práv spojených s akcií.......................................................................... 26 2.1.15 Nabyvatelé akcií ................................................................................................. 26 2.2 Samostatná práce ....................................................................................................... 27 2.3 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 27 2.4 Shrnutí ....................................................................................................................... 27

3

PODÍLOVÉ LISTY ........................................................................................................ 29 3.1 Pojem podílového listu a prameny právní úpravy ..................................................... 29 3.2 Právo podílníka na podíl z majetku v podílovém fondu............................................ 29 3.3 Právo na podíl z výnosů majetku v podílovém fondu ............................................... 30 3.4 Právo na zpětný prodej podílového listu ................................................................... 30 3.5 Podoba, forma a obsahové náležitosti podílových listů ............................................ 31 3.6 Vydávání podílových listů......................................................................................... 31 3.7 Převody a přechod podílových listů .......................................................................... 32 3.8 Rozdíl mezi postavením podílníka, akcionáře a majitele dluhopisu ......................... 32 3.9 Samostatná práce ....................................................................................................... 32 3.10 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 32 3.11 Shrnutí ....................................................................................................................... 33

4

VLASTNOSTI DLUHOPISU A JEJICH CHARAKTERISTIKA............................ 35 4.1 Forma dluhopisů ........................................................................................................ 35 4.1.1 Dluhopisy znějící na doručitele (au porteur) ..................................................... 36 4.1.2 Dluhopisy znějící na jméno (au nom papíry, rektapapíry)................................. 36

4.1.3 Dluhopisy znějící na řad (ordrepapíry) ............................................................. 37 4.2 Zastupitelnost dluhopisů............................................................................................ 37 4.3 Hromadnost vydání dluhopisů................................................................................... 37 4.4 Obchodovatelnost dluhopisů (negociabilita) ............................................................. 37 4.5 Podoba dluhopisů ...................................................................................................... 38 4.6 Povaha práv z dluhopisů vyplývajících ..................................................................... 42 4.7 Povaha plnění spojená s dluhopisy............................................................................ 43 4.8 Právní povaha emitenta dluhopisů............................................................................. 43 4.9 Kauzální povaha dluhopisu ....................................................................................... 43 4.10 Konstitutivní povaha dluhopisů................................................................................. 43 4.11 Hypoteční zástavní listy............................................................................................. 44 4.12 Samostatná práce ....................................................................................................... 48 4.13 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 48 4.14 Shrnutí: ...................................................................................................................... 49 5

SMĚNKY ......................................................................................................................... 51 5.1 Vystavení a forma cizí směnky ................................................................................. 52 5.1.1 Náležitosti směnky .............................................................................................. 52 5.1.2 Platnost směnky.................................................................................................. 52 5.1.3 Adresát směnky................................................................................................... 52 5.1.4 Splatnost u třetí osoby ........................................................................................ 52 5.1.5 Úroky.................................................................................................................. 53 5.1.6 Směnečná suma .................................................................................................. 53 5.1.7 Podpisy ............................................................................................................... 53 5.1.8 Zástupce ............................................................................................................. 53 5.1.9 Výstavce.............................................................................................................. 53 5.1.10 Neúplnost směnky............................................................................................... 53 5.1.11 Převod ................................................................................................................ 54 5.1.12 Bezpodmínečnost................................................................................................ 54 5.1.13 Převod práv ........................................................................................................ 54 5.1.14 Odpovědnost....................................................................................................... 54 5.1.15 Vlastnictví........................................................................................................... 54 5.1.16 Žaloba................................................................................................................. 55 5.1.17 Doložka............................................................................................................... 55 5.1.18 Zastavení ............................................................................................................ 55 5.1.19 Účinnost ............................................................................................................. 55 5.1.20 Předložení směnky.............................................................................................. 56 5.1.21 Podmínky přijetí ................................................................................................. 56 5.1.22 Lhůty................................................................................................................... 56 5.1.23 Opakované předložení........................................................................................ 56 5.1.24 Forma vyznačení přijetí ..................................................................................... 56 5.1.25 Omezení přijetí ................................................................................................... 56 5.1.26 Platební místo..................................................................................................... 57 5.1.27 Závaznost přijetí................................................................................................. 57 5.1.28 Odepření přijetí .................................................................................................. 57 5.2 Směnečné rukojemství............................................................................................... 57 5.2.1 Záruka ................................................................................................................ 57 5.2.2 Postih.................................................................................................................. 57 5.2.3 Směnečné stejnopisy a opisy .............................................................................. 58 5.3 Samostatná práce ....................................................................................................... 59 5.4 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 59 5.5 Shrnutí ....................................................................................................................... 59

6

ŠEKY................................................................................................................................ 61 6.1 Vystavení a forma šeku ............................................................................................. 61 6.1.1 Náležitosti šeku................................................................................................... 61 6.2 Předložení a placení................................................................................................... 62 6.3 Obohacení.................................................................................................................. 63 6.4 Ztracené nebo zničené šeky a protestní listiny .......................................................... 63 6.5 Ustanovení společná .................................................................................................. 64 6.6 Samostatná práce ....................................................................................................... 65 6.7 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 65 6.8 Shrnutí ....................................................................................................................... 66

7

CESTOVNÍ ŠEK............................................................................................................. 67 7.1 7.2 7.3 7.4

8

Cestovní šek jako cenný papír musí obsahovat ......................................................... 67 Samostatná práce ....................................................................................................... 68 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 68 Shrnutí ....................................................................................................................... 68

SMLOUVY O CENNÝCH PAPÍRECH....................................................................... 69 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6

9

Vymezení některých pojmů....................................................................................... 69 Smlouvy o cenných papírech..................................................................................... 70 Převod cenných papírů .............................................................................................. 71 Samostatná práce ....................................................................................................... 72 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 72 Shrnutí ....................................................................................................................... 72

TRH S CENNÝMI PAPÍRY .......................................................................................... 73 9.1 9.2 9.3

10

Samostatná práce ....................................................................................................... 77 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 77 Shrnutí ....................................................................................................................... 77 ANALÝZA CENNÝCH PAPÍRŮ.............................................................................. 79

10.1 Úvod do teorie ........................................................................................................... 79 10.2 Vztah ceny finančních aktiv a úrokových sazeb ....................................................... 80 10.3 Časová hodnota peněz a determinace výnosu ........................................................... 80 10.4 Vztah výnosu a rizika ................................................................................................ 83 10.5 Cenné papíry............................................................................................................. 84 10.6 Kriteria třídění CP ..................................................................................................... 85 10.7 Analýza základních veličin CP.................................................................................. 88 10.8 Základní informace a veličiny ................................................................................... 89 10.8.1 Význam času pro finanční informace ................................................................. 91 10.8.2 Závěry................................................................................................................. 92 10.9 Samostatná práce ....................................................................................................... 95 10.10 Kontrolní otázky ........................................................................................................ 95 10.11 Shrnutí ....................................................................................................................... 95 11

INTERAKCE SUBJEKTŮ NA KAPITÁLOVÉM TRHU...................................... 97

11.1 Vývoj kapitálového trhu /přehled/............................................................................. 97 11.2 Instituce a subjekty kap.trhu, základní interakce....................................................... 97 11.3 Burzovní trh............................................................................................................... 98 11.4 Funkce burzy ............................................................................................................. 99 11.4.1 Obchodní funkce................................................................................................. 99 11.4.2 Alokační funkce ................................................................................................ 100

11.4.3 Cenotvorná funkce burzy.................................................................................. 100 11.4.4 Spekulační funkce burzy ................................................................................... 100 11.5 Burzovní systém ...................................................................................................... 100 11.5.1 Burzovní účastníci ............................................................................................ 101 11.5.2 Burzovní příkazy............................................................................................... 101 11.5.3 Předmět burzovních obchodů........................................................................... 101 11.5.4 Standardizace obchodního množství ................................................................ 104 11.5.5 Obchodní systém burzy..................................................................................... 104 11.6 Druhy burzovních obchodů ..................................................................................... 104 11.6.1 Obchodování při pevné ceně ............................................................................ 105 11.6.2 Průběžné obchodování při pevné ceně............................................................. 106 11.6.3 Přímé obchody s bloky cenných papírů............................................................ 106 11.6.4 Automatizované obchody s bloky cenných papírů............................................ 107 11.6.5 Průběžné obchodování při proměnlivé ceně .................................................... 107 11.6.6 Obchodování ve SPAD ..................................................................................... 108 11.7 Vypořádání burzovních obchodů............................................................................. 108 11.8 Mimoburzovní trhy.................................................................................................. 109 11.9 Středisko cenných papírů /SCP/ .............................................................................. 110 11.10 Komise pro CP......................................................................................................... 110 11.11 Samostatná práce ..................................................................................................... 111 11.12 Kontrolní otázky ...................................................................................................... 111 11.13 Shrnutí ..................................................................................................................... 111 12

INDEXY KAPITÁLOVÉHO TRHU ...................................................................... 113

12.1 Akciové indexy........................................................................................................ 113 12.2 Druhy indexů ........................................................................................................... 113 12.3 Indexy založené na prostém průměru ...................................................................... 115 12.4 Indexy založené na váženém průměru..................................................................... 115 12.4.1 Světové burzovní indexy ................................................................................... 115 12.5 Indexy českého akciového trhu ............................................................................... 116 12.6 Indexy kapitálového trhu v ČR................................................................................ 116 12.7 Hlavní indexy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku................................................ 118 12.8 Báze indexu PX 50 .................................................................................................. 119 12.9 Případová studie ...................................................................................................... 119 12.10 Samostatná práce studenta....................................................................................... 119 12.11 Kontrolní otázky ...................................................................................................... 120 12.12 Shrnutí ..................................................................................................................... 120 LITERATURA: .................................................................................................................... 121 KONTROLNÍ OTÁZKY..................................................................................................... 122

1

Základní pojmy, právní povaha, funkce CP

Cíle kapitoly: Naučit studenty základnímu rozdělení CP dle základních kritérií. Klíčová slova: Cenný papír; zaknihovaný; listinný; právní povaha CP; druhy CP; zákony o CP. Případová studie: 1. CP na zboží – konkrétní příklady a ukázky. 2. Vzory jednotlivých CP do učebních textů.

1.1 a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

1.2

§ 1 (Působnost zákona) Zákon se vztahuje na tyto druhy cenných papírů Akcie Zatímní listy Podílové listy Dluhopisy, včetně vkladních listů a vkladových certifikátů Investiční kupóny Kupóny Směnky Šeky Cestovní šeky Náložné listy, včetně konosamentů Skladištní listy Jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními zákony

Druhy CP

CP jsou charakterizovány rozdílnými vlastnostmi a veličinami. Nominální hodnota je jmenovitá hodnota CP / peněžní částka, která je uvedena/. Kurz CP je cena uveřejněná na veřejném trhu. Emisním kurzem cenného papíru se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír.

-9-

Další informace

http://business.cen ter.cz/business/pra vo/zakony/cennepapiry/akcieochranespotrebitele.html

akcie

Akcie je CP, právo akcionáře podílet se na řízení společnosti, zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Obchodovatelné na sekundárním trhu. Počet a nom. hodnota akcií odpovídá zákl.jmění

zatímní listy

CP, které nahrazují upsané a nesplacené akcie -upisovatel nesplatil emisní kurz, před zápisem společnosti do obch. rejstříku.

podílové listy

CP se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z majetku.

dluhopisy

CP s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky ve jmenovité hodnotě a vyplácení výnosů k určitému datu.

investiční kupóny

Investiční kupón je cenný papír na jméno, který opravňuje ke koupi akcií určených k prodeji za investiční kupóny.

kupóny

Právo na výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu / kupón/ jako cenné papíry na doručitele.

směnky

CP obsahující zákonem vymezené náležitosti, zejména bezpodmínečný závazek nebo příkaz výstavce zaplatit stanovenou finanční částku v určitou dobu, na určitém místě a zabezpečující jejímu právoplatnému majiteli právo vyžadovat toto plnění od toho, kdo se na směnce podepsal.

šeky

šek je platební příkaz, kterým vystavovatel šeku přikazuje peněžnímu ústavu /účet/, vyplatit osobě uvedené na šeku danou

cestovní šeky

Cestovní šek je cenným papírem, který opravňuje osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předložení k výplatě dle podmínek stanovených výstavcem šeku.

hypoteční zástavní listy

Hypoteční zástavní listy jsou speciálním druhem dluhopisů emitovaných (hypotečními) bankami, jejichž krytí je zabezpečeno zástavním právem na nemovitost.

státní pokladnič ní poukázky

Krátkodobé dluhopisy emitované státem. K jejich vydání je potřeba zvláštní zákon, aby určil rozsah a dobu splatnosti. Emisní podmínky státních dluhopisů vydává a určuje ministerstvo financí a vyhlašuje je ve Sbírce zákonů.

cenné papíry

  

Fin.deriváty /forwardy, swapy, opce, futures/, -burzovní deriváty-znaky CP / naOTC nejsou CP/ Deriváty jsou odvozené finanční produkty. Finanční deriváty jsou kontrakty k dodání a odebrání základního(bazického) finančního aktiva v budoucím období.

Podlehajícím aktivem se postupně staly:  komodity  akcie  akciové indexy  dluhopisy  měna  dluhové nástroje

-10-

Základní typy derivátů  Forward kontrakt znamená termínový obchod mezi dvěmi zúčastněnými stranami, a to kupujícím a prodávajícím, na určité aktivum (underlying asset), Futures kontrakt představuje podobně jako forward termínový obchod mezi dvěmi zúčastněnými stranami, ale hlavním rozdílem je, že je standardizovaný a obchoduje se s ním na specializovaných burzách.  Swap je dohoda mezi smluvními stranami o výměně určitého aktiva / hotovosti/ v budoucnu na základě předem dohodnutých podmínek. Opce na rozdíl od forwardů, futures a swapů dává svému vlastníkovi nikoliv povinnost, ale právo k nákupu nebo prodeji určitého aktiva k určitému dni za stanovenou cenu a závazek prodávajícího opci prodat nebo koupit dané aktivum za stejných podmínek.        

Indexové certifikáty -CP (certifikáty) , jsou závislé na portfoliu CP/viz. akciový index). Certifikáty mají omezenou dobu splatnosti. Na konci doby splatnosti je certifikát splacen . Je často spojený s prodlužovací opci-nabytí nového certifikátu bez transakčních poplatků /resp.n roků bez poplatků/. Certifikát může mít určenou horní hranici burzovního indexu (cap). Pokud index tuto hranici překročí, certifikát neroste. Certifikát může být pojištěn proti kursovému riziku (quato-certifikáty). Certifikáty jsou vázány na růstový nebo cenový index. U růstového indexu jsou dividendy automaticky reinvestovány. Cenový rozdíl (spread) certifikátu má být co nejmenší. Velmi likvidní akciové trhy (např.DAX) - spread zanedbatelný (0, 1 procenta).

Pozn.: emitenti indexových certifikátů vytváří nové konstrukce např. na evropský akciový index - EURO STOXX / více jakž 40 emisí certifikátů /. Listinný cenný papír může být nahrazen zápisem do zákonem stanovené evidence cenných papírů (dále jen "zaknihovaný cenný papír").

1.3

§ 2 (Zastupitelné cenné papíry)

Jsou-li cenné papíry stejného druhu podle § 1 odst. 1 vydány stejnou osobou ve stejné formě (§ 3) a vznikají-li z nich stejná práva, jde o zastupitelné cenné papíry.

1.4

§ 3 (Forma cenných papírů)

Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad nebo na jméno. Zákon může určit, že lze cenný papír vydat jen v některé z uvedených forem.

-11-

1.5

Obecná definice cenných papírů a základní pojmy

Cenné papíry jsou listiny, které celým svým obsahem představují pohledávky vlastníků těchto listin (vlastník, též věřitel, majitel; u směnek remitent, indosatář), vůči dlužníkům (dlužník bývá označován též jako emitent, výstavce; u směnek bývá dlužník akceptantem směnky. Listina cenného papíru představuje v zásadě smlouvu, svým způsobem zvláštního typu, protože je předtištěna a často na ní jsou jen podpisy jedné strany. Listina cenného papíru ztělesňuje určitá práva, která jsou různá podle druhu cenného papíru. Nárok na tato práva, nebo jejich uplatnění je však bezpodmínečně spjat s některými základními momenty, které prokazují, že osoba, která chce svá práva uplatnit, je právoplatný majitel (vlastník). Osoba uplatňující nárok (právo) musí splňovat tyto předpoklady:  mít cenný papír v držení,  být na cenném papíře uvedena. Výjimkou jsou ale cenné papíry na doručitele, či majitele. Dlužník nemá plnit povinnosti vyplývající z cenných papírů bez jejich předložení, majitel nemá požadovat plnění, aniž by cenné papíry předložil. Věřitel má za povinnost v okamžiku splnění závazku ztělesněného v cenném papíře tento papír dlužníku vrátit, nebo společně s vrácením vyznačit fakt splnění. Při ztrátě, nebo zničení cenného papíru lze právo z cenného papíru znovu získat amortizací, (výjimkou jsou bankovky, losy a pod.). Amortizace představuje (ve stručnosti)-soudní cestou získané prohlášení, že předmětný cenný papír je neplatný. Po skončení lhůty potřebné k amortizaci je vystaven duplikát příslušného cenného papíru a až pak může vlastník své právo z cenného papíru u dlužníka uplatnit. Cenné papíry obchodovatelné na burzách se nazývají efekty. Cenné papíry, které nebyly k obchodování na burzách připuštěny, se nazývají exoty. Na cenný papír jako listinu jsou kladeny určité nároky, které dělíme na: a) Věcné:  Každý druh cenného papíru, každá listina, musí splňovat některé obsahové náležitosti, bez nichž by nešlo o cenný papír. Tyto obsahové náležitosti se liší podle druhu cenného papíru.  Např. plášť cenného papíru (též arch) zpravidla, podle typu cenného papíru, obsahuje název cenného papíru (např. akcie, obligace, směnky apod.), číslo série, objem emise, hodnotu práva majitele, práva výstavce, úrokovou sazbu, dobu splatnosti, frekvenci výplat úrokových výnosů, jméno a podpisy výstavce.  Kuponový arch je další věcnou částí cenného papíru, který má podle typu cenného papíru své obsahové náležitosti. -12-

 Talon je třetí možnou částí cenného papíru, představuje poukázku na vydání nového kuponového archu. Bývá připojen ke kuponovému archu jako poslední kupon. b)Formální a technické:  Po formální stránce jde především o požadavky týkající se velikosti formátu cenného papíru, jazyku, v němž je sepisován a přesnosti jednotlivých formulací v souladu s legislativními požadavky.  Po technické stránce jde o značné požadavky týkající se vhodné kvality materiálu, z nehož je cenný papír zhotoven, požadavky na různé ochranné a bezpečnostné prvky a pod. Pro různé cenné papíry se požadavky liší, např. směnky nemusí být vytištěny na speciálním papíře, zatímco obligace či akcie, pokud musí splňovat určité nároky, vyžadují vytištění speciální tiskárnou na speciálním papíře.  Cenné papíry mohou mít fyzickou materiální podobu, ale v poslední době převažují cenné papíry s tzv. dematerializovanou formou, které mají řadu výhod. Například lze uvést úsporu nákladů spojených s tiskem cenných papírů, větší rychlost emitování, obchody se realizují přes účty klientů, odpadá problém ztráty, či zničení cenných papírů a pod.

1.6

Členění cenných papírů do skupin podle různých hledisek

Podle druhu práva na cenné papíry:  věcného práva, poskytující zajištění pohledávky (např. zástavní list),  vyjádřující dlužnické závazky (např. obligace, směnky, šeky, vkladní knížky),  dispoziční (např. skladní listy, konosamenty),  vyjádřující majetková a spolusprávní práva (např. akcie). Podle převodu vlastnictví na cenné papíry:  na doručitele či majitele, vlastníkem je ten, kdo cenný papír předloží. Jméno vlastníka není uvedeno. Změna vlastníka se děje pouhým předáním cenného papíru. Při ztrátě je nesnadné dokázat vlastnické právo.  na řad, oprávněná osoba je vyznačena jménem a doložkou "na řad". Převod práva na jinou osobu se uskutečňuje písemným prohlášením zpravidla na rubu tzv. rubopisem (indosamentem). Indosament je projev vůle převést práva z původního majitele na nového. Ten kdo převádí se nazývá indosant, ten na koho se cenný papír převádí se nazývá indosatář.  na jméno, oprávněná osoba (firma) je uvedena jménem. Převod práva se uskutečňuje cesí, o čemž je třeba uvědomit dlužníka. Podle charakteru důchodu na cenné papíry:  přinášející stálý důchod (např. renty, vkladníknížky, obligace),  přinášející proměnlivý důchod (např. akcie),  neúročené (např. losy, šeky). Podle způsobu emise na cenné papíry:  hromadně vydávané, sloužící k vytváření základního kapitálu společnosti (např. akcie), ke krytí schodku státního rozpočtu (např. státobligace, pokladniční poukázky), k obstarávání zdrojů (např. podnikové obligace, bankovní obligace), -13-

Další informace

http://business.cen ter.cz/business/pra vo/zakony/cennepapiry/akcieochranespotrebitele.html



individuálně vydávané, představující individuální pohledávky vůči výstavci těcto listin (např. směnky, šeky, vkladní knížky, skladní listy, zástavní listy).

Podle osoby výstavce na cenné papíry:  státní (např. pokladniční poukázky, státní dluhopisy),  veřejně právních institucí-zemí, měst, obcí (např. tzv. komunální obligace),  obchodních bank a soukromých firem (např. akcie, obligace, požitkové listy). Podle teritoria obchodovatelnosti na cenné papíry:  vnitřní ekonomiky, platné pouze např. v České republice,  mezinárodní, platné na mezinárodních finančních a kapitálových trzích (např. euroobligace). Podle způsobu zajištění na cenné papíry:  bez záruky - jejich splacení garantují pouze emitenti. Tyto vydávají špičkové firmy s dobrou pověstí a vyrovnanou finanční situací.  se zárukou - jejich splacení včetně úroku se zajišťuje buď majetkem emitenta nebo prostřednictvím záruk jiného subjektu, např. státní institucí. Za prvotřídní zajištění cenných papírů se považuje záruka státu. Každý cenný papír má svoji hodnotu. Každá z dále uvedených hodnot je závislá na jiných okolnostech, ale dohromady tvoří důležitý indikátor pro každého potenciálního kupce, např. z pohledu zda o takové cenné papíry je zájem, resp. kdy přijde okamžik, aby takové cenné papíry byly zakoupeny nebo prodány. Hodnoty cenného papíru můžeme rozdělit na: a) Hodnotu jmenovitou (nominální): jde o cenu, která je na cenném papíru uvedená pomocí peněžních jednotek;tuto hodnotu určuje emitent a není po tomto stanovení nějak ovlivnitelná, je stabilní, b) Hodnotu kurzovou: jde o cenu, kterou cenný papír skutečně má; tuto hodnotu určuje trh dle nabídky a poptávky. c) Hodnotu výnosovou: jde o určenou rentability, ziskovost cenného papíru, která se uvádí v procentech a je třeba ji vypočítat.

1.7

Samostatná práce

Vypracovat případové studie dle zadání na cvičení. Úkoly budou rozděleny v rámci kruhu.

1.8

Kontrolní otázky

1. Jaké jsou požadavky na CP věcné a formální ? 2. Jak dělíme CP dle převodu vlastnictví ? 3. Jaké hodnoty může mít CP ?

-14-

1.9

Shrnutí

Student se seznámil s základním členěním CP dle základních kritérií, podobou CP a jejich použití v praxi.

-15-

-16-

2

Charakteristika základních druhů cenných papírů

Cíle kapitoly: Naučit studenty zásadám vydávání akcií v ČR a EU dle platné legislativy. Klíčová slova: Akcie; prioritní; zaměstnanecké; emise; emisní ážio. Případová studie: Vypracovat prospekt k emisi podnikových akcií.

2.1

Akcie

2.1.1

Pojem akcie a parametry první úpravy

Práva akcionáře akciové společnosti vyjadřující jeho účast na společnosti jsou ztělesněna (inkorporována) v akcii nebo v zatímním listu. Akcie je cenným papírem vydaným akciovou společností, s nímž jsou spojena práva jejího majitele jako společníka stanovená zákonem, a to :  Právo podílet se podle zákona a stanov na řízení akciové společnosti,  Právo na podíl na zisku (tzv. dividendu) a podmínek stanovených zákonem a stanovami společnosti,  Právo na podíl na likvidačním zůstatku při zániku společnosti Tato práva můžeme rozdělit na práva společenstevní(sub a) a na práva majetková (sub b a c). Společenstevní práva se nepromlčují ani nezanikají uplynutím času. Majetková práva se však promlčují v obecných promlčecích lhůtách (základní čtyřletá lhůta) upravených v obchodním zákoníku. Akcie jsou upraveny obchodním zákoníkem a zákonem o cenných papírech.

2.1.2

Právo akcionáře podílet se na řízení společnosti

Primárním právem akcionáře je právo podílet se na řízení akciové společnosti. Zákon stanoví pouze základní pravidla a jejich konkretizaci ponechává stanovám. Obsahem práva podílet se na řízení akciové společnosti je především oprávnění akcionáře účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat na ní vysvětlení a uplatňovat návrhy. Akcionář nemá právo požadovat vysvětlení a informace mimo valnou hromadu. Počet hlasů akcionáře na valné hromadě se řídí jmenovitou hodnotou akcie. Každý akcionář má tedy tolik hlasů, kolik odpovídá podílu jmenovité hodnoty jeho akcií na základním jmění akciové společnosti. Stanovy blíže upravují způsob hlasování a mohou určit nejvyšší počet hlasů připadajících jednomu akcionáři. -17-

Další informace

http://business.cen ter.cz/business/pra vo/zakony/cennepapiry/akcieochranespotrebitele.html

Akcionář má dále právo být informován o pořadu jednání valné hromady na pozvánce na valnou hromadu. Blíže je informační povinnost specifikována v souvislosti s projednáváním roční účetní závěrky, zvyšování a snižování základního jmění. K obsahu práva podílet se na řízení společnosti je třeba zahrnout i právo akcionáře žádat představenstvo, aby mu vydalo kopii zápisu z jednání valné hromady nebo jeho části, a právo každého akcionáře požádat soud, aby prohlásil rozhodnutí valné hromady za neplatné, pokud odporuje právním předpisům nebo stanovám akciové společnosti, a to ve lhůtě tří měsíců od přijetí rozhodnutí. Některá práva týkající se účasti na řízení akciové společnosti mohou uplatňovat jenom akcionáři, kteří jsou majiteli akcií, jejichž jmenovitá hodnota představuje alespoň desetinu základního jmění. Jde o tato práva: 

právo požádat představenstvo o svolání valné hromady k projednání záležitostí navržených těmito akcionáři; pokud by představenstvo valnou hromadu nesvolalo do třiceti dnů od doručení žádosti, mohou se akcionáři obrátit na soud, který valnou hromadu svolá místo představenstva; dotčení akcionáři mají právo na náhradu nákladů, které jím tím vznikly,



právo požádat představenstvo, aby zařadilo některou otázku na pořad jednání valné hromady,



právo požádat dozorčí radu o přezkoumání v záležitostech, které uvedou ve své záležitosti.



Právo akcionáře na dividendu. Druhým základním právem akcionáře je jeho právo na podíl ze zisku(dividendu), a to z té části zisku, kterou valná hromada určila k rozdělení. Výše dividendy akcionáře se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií. K výplatě dividend nelze použít majetek odpovídající hodnotě základního jmění ani rezervnímu fondu ani prostředky, jichž podle stanov má být použito k doplnění rezervního fondu. Pokud však dividendu přijal akcionář v dobré víře, nemusí ji vracet. Akciová společnost by však mohla požadovat náhradu škody na členech představenstva, kteří dali k takové výplatě v rozporu s právními předpisy souhlas.

2.1.3

činnosti

představenstva

Právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku

Dalším právem akcionáře vyplívající přímo ze zákona je právo na podíl na likvidačním zůstatku akciové společnosti. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií, pokud stanovy neurčí jiný způsob rozdělení. Nejsou-li všechny akcie dosud splaceny, vyplatí se akcionářům nejprve částka, kterou splatili, a teprve zbytek se teprve rozdělí v poměru jmenovité hodnoty akcií. Nestačí-li však likvidační zůstatek ani na vrácení splacené části akcií, dělí se akcionáři v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. Do výše hodnoty, kterou se akcionář podílel na likvidačním zůstatku akciové společnosti, ručí akcionář věřitelům společnosti, jejichž pohledávky nebyly v likvidaci uspokojeny.

-18-

Akcionář však nemá právo na vrácení vkladu ani za trvání akciové společnosti ani po jejím zrušení(má pouze právo na podíl likvidačního zůstatku). Akcionář rovněž nemá právo, aby od něho akciová společnost odkoupila jeho akcie. Obchodní zákoník takovou práva přiznává zákon akcionářům v souvislosti se zvyšováním základního jmění (předkupní právo na nové akcie při zvyšování základního jmění upisováním akcií a na bezplatné praxi dokonce výslovně zakazuje s výjimkou odkupování zaměstnaneckých akcií. Další získání nových akcií, popř. zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií při zvýšení základního jmění z majetku společnosti).

2.1.4

Podoba akcie

Obchodní zákoník zná jen listinnou podobu akcie. Podle zákona o cenných papírech však mohou být akcie vydávány i v zaknihované podobě. O podobě akcie a přeměně její podoby rozhoduje valná hromada akciové společnosti, pokud jí nepředepisuje přímo zákon (viz např. § 96 zák. č. 591/1991 Sb.)

-19-

-20-

2.1.5

Náležitosti obsahu akcie

Akcie musí podle obchodního zákoníku obsahovat :  obchodní jméno a sídlo společnosti,  číselné označení akcie a její jmenovitou hodnotu, -21-

  

označení, zda akcie je na majitele nebo na jméno, a u akcie na jméno i jméno akcionáře, výši základního jmění a počet akcií v době vydání akcie, datum vydání akcie a podpisy dvou členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost.

Pokud je vydáváno více druhů akcií, musí akcie obsahovat i označení druhu a určení práv spojených s tím kterým druhem alespoň odkazem na stanovy. Z povahy věci plyne, že zaknihované akcie nemohou obsahovat podpisy členů představenstva.

2.1.6

Hodnota a cena (kurs) akcie

U akcií obdobně jako u jiných obchodovatelných cenných papírů můžeme rozlišovat jmenovitou (nominální) hodnotu, emisní kurs a tržní cenu (kurs). Jmenovitou hodnotou rozumíme peněžitou částku, která je v akcii uvedena. Akcie jedné společnosti nemusí mít stejnou jmenovitou hodnotu, pokud nemají být předmětem obchodování na veřejném trhu. Součet jmenovitých hodnot akcií se musí rovnat hodnotě základního jmění. Jmenovitá hodnota akcie tedy vyjadřuje částku, jíž se akcie podílí na základním jmění, a tato hodnota musí být uvedena v textu akcie. Žádný zákon nepředepisuje minimální přípustnou jmenovitou hodnotu akcie. Jmenovitá hodnota akcie však nevyjadřuje její skutečnou tržní hodnotu (cenu) ani za kolik majitel akcií nabyl. Cena akcie je množství peněz, za kterou je možno akcii prodat nebo koupit. Kursem akcie je pak cena, za kterou se akcie prodává a kupuje na veřejném trhu, pokud je předmětem veřejného obchodování. Emisním kursem akcie se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává akcii (místo peněz lze u akciové společnosti poskytnout i nepeněžitý vklad). Emisní kurs nemůže být nižší než jmenovitá hodnota akcie s výjimkou zaměstnaneckých akcií. Zpravidla je však emisní kurs akcie vyšší než její hodnota jmenovitá. Kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kursem akcie se označuje jako emisní ážio a slouží k vytvoření rezervního fondu (kapitálového fondu) při vzniku akciové spol. Vydává-li se akcie s emisním ážiem a zaplacená částka nestačí na zaplacení jmenovité hodnoty akcie i emisního ážia, započítává se placená částka nejprve na plnění povinnosti platit emisní ážio.

2.1.7

Forma akcií

Akcie mohou podle obchodního zákoníku znít na majitele nebo na jméno. Terminologie obchodního zákoníku však neodpovídá terminologii zákona o cenných papírech. Jak zaknihované akcie , tak i akcie listinné mohou být cennými papíry na doručitele, pokud jméno oprávněné osoby není záležitostí obsahu cenného papíru. -22-

Listinné akcie, v nichž je uvedeno jméno oprávněné osoby, mají formu akcie na řad, protože jsou převoditelné rubopisem. Zaknihované akcie se jménem oprávněného mají formu akcie na jméno. Stanovy mohou založit právo akcionáře na výměnu akcie v jedné formě za akcii v jiné formě, s výjimkou zaměstnaneckých akcií, které mohou být vydávány jen v jedné formě . Vydá-li společnost akcie na řad (na jméno), je povinna vést seznam akcionářů, v němž se zapisuje název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, a jaké akcie jsou v jejím majetku. Akcionáře, kteří mají akcie na řad (na jméno), je představenstvo společnosti povinno zvát na valnou hromadu písemnou pozvánkou a zasílat jim stejnopis roční uzávěrky. Akcie na řad (na jméno) může znít na dvě nebo více osob s tím, že práva spojená s akcií může vykonávat, kterákoliv z nich nebo osoba jimi zmocněná.

2.1.8

Zvláštní druhy akcií

V zájmu právní jistoty zakotvila novela obchodního zákoníku zásadu, že nelze vydávat jiné druhy akcií než ty, které upravuje výslovně zákon. Kromě toho obchodní zákoník výslovně zakázal tzv. úrokové akcie, protože zaručovali výnos bez ohledu na hospodářský výsledek. Do budoucna nelze již úrokové akcie vydávat. Pokud některá akciová spol. před účinností obchodního zákoníku tyto akcie vydala, pozbyli jejich majitelé podle § 764 odst. 3 obch. zák. dnem 1.1.1992 nárok na výplatu úroku a nadále mají jen nárok na dividendu. Nepřípustné jsou i tzv. “zlaté akcie”, protože je zákon výslovně neupravuje a navíc jsou v rozporu s úpravou hlasování na valné hromadě.

2.1.9

Prioritní akcie

Prioritní akcie jsou druhem akcií, s nimiž je spojeno přednostní právo týkající se dividendy. Prioritní akcie zajišťují svému majiteli přednostní práva týkající se podílu na zisku, nemohou však již přinášet jiné výhody, jak tomu bylo podle zák. č. 104/1990 Sb. Přednostní nárok na dividendu může spočívat buď v tom, že ze zisku se budou vyplácet nejprve dividendy náležející prioritním akciím a pak teprve akciím ostatním, nebo vtom, že pro tyto dividendy bude vyhrazeno ze zisku vyšší procento, než kolik náleží podle poměrů jejich jmenovitých hodnot k jmenovitým hodnotám ostatních akcií. Stanovy mohou určit, že budou vydány prioritní akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo na valné hromadě. Není-li však prioritní dividenda vyplácena nabývá akcionář hlasovacího práva do doby, než je prioritní dividenda opět vyplácena. Jinak mají prioritní akcie všechna ostatní práva spojená s akciemi. Stanovy nebo valná hromada mohou však navíc vyloučit nebo omezit právo prioritních akcií na přednostní upisování nově vydaných akcií při zvyšování základního jmění. -23-

2.1.10

Zaměstnanecké akcie

Zaměstnanecké akcie jsou zvláštním druhem akcií, které mohou být jen majetkem zaměstnanců akciové. spol. nebo zaměstnanců, kteří odešli do důchodu (starobního nebo invalidního) . Stanovy mohou spojit se zaměstnaneckými akciemi určité výhody. Prvou z odchylek od obecné úpravy akcií je určení limitu části zaměstnaneckých akcií, které nepodléhají splacení, avšak celkový počet zaměstnaneckých akcií obchodní zákoník neomezuje. Mohlo by být tedy vydáno i 100% zaměstnaneckých akcií. Podle § 158 obchodního zákoníku souhrn částí i jmenovitých hodnot zaměstnaneckých akcií nepodléhajících splacení nesmí překročit 5% hodnoty základního jmění. Tím se nepřímo reguluje emisní kurs zaměstnaneckých akcií (např. bude-li základní jmění kryto jen zaměstnaneckými akciemi, musí zaměstnanci splatit 95% jmenovité hodnoty akcií; budou-li se na základním jmění podílet 50%, je minimální emisní kurs akcie 90% její jmenovité hodnoty, a bude-li emitováno jen 10% zaměstnaneckých akcií, je možné je vydávat jen za 50% nominální hodnoty). Stanovy mohou také určit že podíl pracovníků společnosti na zisku je možno použít jen k získání zaměstnaneckých akcií. Zákon neurčuje, že jedinou výhodou zaměstnanecké akcie je zvýhodněná cena, ale obecně se uvádí, že lze spojit se zaměstnaneckými akciemi výhody. Výhoda se může týkat jak ceny akcií, tak dividendy. Obchodní zákoník umožňuje i modifikaci práv spojených se zaměstnaneckými akciemi ve stanovách. Tak by bylo možno dovodit, že stanovy mohou omezit hlasovací právo těchto akcií na valné hromadě, avšak pouze pro případ, že těmto akciím bude přiznána prioritní dividenda. Zaměstnanecké akcie mohou mít formu pouze akcií na řad (na jméno). Zaměstnanecké akcie se v ČR od roku 2002 neemitují.

2.1.11

Vydávání akcií

K vydání akcií není třeba státního povolení. To by bylo zapotřebí pouze v případě, že by vydávané akcie měli být již od svého vydání veřejně obchodovatelné. Akciová společnost vydává akcie po svém vzniku a po splácení celého upsaného základního jmění. Akcie upisují buď zakladatelé, kteří podepsali zakladatelskou smlouvu nebo listinu, nebo i jiné osoby na základě výzvy k upisování akcií. Akciová společnost vydává akcie také při zvyšování základního jmění po zápisu zvýšeného základního jmění do obchodního rejstříku. Mají-li být vydávány akcie na základě veřejného upisování v počtu vyšším než 1000 kusů, je součástí výzvy k upisování akcií i prospekt, který musí být uveřejněn 15 dnů před prvním dnem upisování. Blíže k tomu v části čtvrté. Akciová spol. vydává akcionáři akcii teprve tehdy když splnil jmenovitou hodnotu akcie a když je zapsáno základní jmění, na němž se podílí jmenovitá hodnota -24-

vydávané akcie, v obchodním rejstříku. Pravá podmínka neplatí pro zaměstnanecké akcie, kde postačí splatit část jmenovité hodnoty určené stanovami. Před zápisem akciové spol. do obchodního rejstříku (popř. před zápisem zvýšení základního jmění) vydají zakladatelé opisovatelům pouze písemné potvrzení o výši upsaného vkladu v peněžních nebo jiných penězi ocenitelných hodnotách a o výši částky, v níž byl vklad splacen. Toto potvrzení však není cenným papírem. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku (po zápisu zvýšení základního jmění) vymění společnost toto potvrzení za zatímní list nebo za akcii, pokud již byla splacena celá jmenovitá hodnota akcie. Na vydání akcie a zatímního listu má akcionář právní nárok, protože jinak nemůže akcii ani zatímní list (a tím ani svou účast v akciové spol.) převést na jinou osobu.

2.1.12

Zatímní listy

Zatímní list je cenným papírem, se kterým jsou spojena práva vyplívající z akcií, které nahrazuje. Akciová spol. vydává zatímní listy, pokud bylo vydáno základní jmění do obchodního rejstříku, ale akcionář dosud nesplatil jmenovitou hodnotu akcie. Pokud se vydává akcie s emisním ážiem ( tedy její emisní kurs je vyšší než její jmenovitá hodnota), započítává se, jak bylo již uvedeno, placená částka nejprve na emisní ážio a teprve po splacení emisního ážia na jmenovitou hodnotu akcie. Zatímní list obsahuje jmenovitou hodnotu upsaných akcií, popř. určení jejich druhu, má-li být vydáno více druhů akcií, a dále splacenou část jejich jmenovité hodnoty. Každý akcionář může mít tedy v rámci jedné emise jen jeden zatímní list bez ohledu na to, kolik akcií upsal. Zatímní list je vždy listinným cenným papírem na řad nebo zaknihovaným cenným papírem na jméno, i když reprezentuje akcie na majitele. Pokud majitel zatímní list převede na jinou osobu rubopisem před splacením jmenovité hodnoty akcií, ručí akciové spol. za splacení zbytku upsané hodnoty akcií, který není ještě splacen. Zatímní list může znít na více osob. Právo vyplívající ze zatímního listu může vykonávat kterákoliv z nich nebo osoba jimi zmocněná. Ke splacení jmenovité hodnoty jsou však zavázány všechny uvedené osoby společně a nerozdílně. Po splacení jmenovité hodnoty akcií má akcionář právní nárok na vydání akcie.

2.1.13

Převody práv spojených s akcií

Akcionář může převádět práva spojená s akcií způsobem uvedeným v zákoně a za podmínek určených stanovami akciové spol. Způsob převodu závisí na podobě akcie a u listinných akcií i na formě akcie. Zaknihované akcie se převádějí registrací převodu u střediska cenných papírů (k tomu blíže k části třetí). Listinná akcie na doručitele se převádí předáním z ruky do ruky (tzv. tradicí) a práva s ní spojená má její držitel. -25-

Listinná akcie na řad je převoditelná rubopisem (indosamentem) spolu s předáním akcie. Rubopis akcie se řídí v ČR směnečným a šekovým zákonem, protože zákon o cenných papírech nenovelizoval příslušné ustanovení obchodního zákoníku, které odkazuje na směnečný rubopis. Akciová spol. však může převoditelnost akcie omezit, pokud nebyla vydána jako akcie na doručitele. Přímo ze zákona je omezena převoditelnost zaměstnaneckých akcií. Zaměstnanecké akcie lze převádět pouze mezi zaměstnanci a důchodci spol. Pokud majitel zaměstnanecké akcie zemře nebo skončí jeho pracovní poměr (s výjimkou odchodu do důchodu), zanikají práva ze zaměstnanecké akcie a ta musí být vrácena spol. Společnost zaplatí za vrácenou akci splacenou část její jmenovité hodnoty, a pokud je akcie předmětem burzovního obchodu, poměrnou část její kurzovní hodnoty. V zhledem k tomu, že na burze cenných papírů lze prodávat pouze volně obchodovatelné cenné papíry, nepřipadá druhá varianta zatím v úvahu. Stanovy však mohou určit jiný způsob vypořádání a při úmrtí pracovníka mohou též určit že se zaplatí celá hodnota akcie (jmenovitá nebo kurzovní).

2.1.14

Přechod práv spojených s akcií

Pokud akcionář zemře, přechází práva spojená s akciemi na dědice, pokud nejde o zaměstnanecké akcie. Pokud je akcionářem právnická osoba, která se zrušuje, pak záleží na tom, zda má právního nástupce nebo nikoliv. Pokud má zrušená právnická osoba právního nástupce, přechází na něj i akcie. Pokud se provádí likvidace zrušené právnické osoby, je nutno v rámci likvidace akcie prodat. Zemře-li majitel zaměstnanecké akcie, jsou dědici povinni tuto akcii vrátit. Společnost zaplatí za vrácenou akcii splacenou část její jmenovité hodnoty, a pokud je akcie předmětem burzovního obchodu, poměrnou část její kurzovní hodnoty. Stanovy však mohou určit, že se dědicům zaplatí celá hodnota akcie (jmenovitá nebo kursovní).

2.1.15

Nabyvatelé akcií

Nabyvatelem akcie od akcionáře může být každá osoba, která může být zakladatelem akciové spol. Nabyvatelem akcie však zásadně nemůže být sama akciová spol., která akcie vydala, ledaže vstupuje jako právní nástupce do všech práv a povinností osoby, v jejímž majetku jsou její akcie, nebo ledaže jde o dar nebo dědění. Společnost nemůže také nabývat akcie spol., která je jediným majitelem jejích akcií, s výjimkou případů, kdy by je získala jako právní nástupce této společnosti. Akcie nabyté výše uvedeným způsobem je akciová společnost povinna do tří let prodat, jinak je musí vzít z oběhu, o jejichž hodnotu snížit základní jmění a tyto akcie zničit. Akciová spol. může získat vlastní akcie také při odkupování zaměstnaneckých akcií nebo při zvyšování nebo snižování základního jmění. Tyto akcie však nejsou -26-

majetkem akciové spol. a nelze vykonávat práva, která s nimi byla spojená. Akcie, které společnost odkoupila od zaměstnanců. Může odprodat jiným zaměstnancům. Při zvyšování základního jmění může akciová spol. získat vlastní akcie, zvyšuje-li se základní jmění zvýšením jmenovité hodnoty akcií. To lze provést dvojím způsobem. Buď se provede výměna dosavadních akcií za akcie o vyšší jmenovité hodnotě, nebo se na dříve vydaných akcií vyznačí vyšší jmenovitá hodnota s podpisy dvou členů představenstva (tzv. nakolkování akcií). Pokud akciová spol. akcie vyměnila, přestávají být původní akcie akciemi a společnost je musí zničit. Při snižování základního jmění může získat společnost své vlastní akcie, snižuje-li se základní jmění vzetím akcií z oběhu (tzv. svolání akcií). Při snižování základního jmění vzetím akcií z oběhu je společnost povinna vzít z oběhu nejdříve akcie, které jsou v jejím majetku. Pokud společnost není majitelem vlastních akcií nebo jich není tolik, kolik je třeba ke snížení základního jmění, je nutno vzít z oběhu (svolat) akcie akcionářů. Svolání akcií se provede tak, že společnost vyzve akcionáře, aby předložili své akcie k vykoupení, nebo se vykoupí akcie vylosované. Podrobná pravidla pro vzetí akcií z oběhu stanoví valná hromada v rozhodnutí o snížení základního jmění. Akcie získané společností při snižování základního jmění musí společnost zničit. Akciová spol., která získala své vlastní akcie, nemůže vykonávat práva s těmito akciemi spojená. Výjimka platí při zvyšování základního jmění převodem z majetku společnosti, protože na tomto zvýšení se účastní i akcie, které získala akciová společnost.

2.2

Samostatná práce

V rámci kruhu vypracovat případovou studii na emisi podnikových akcií – jako přílohu k učebnímu textu.

2.3 1. 2.

2.4

Kontrolní otázky Které náležitosti musí obsahovat akcie ? Charakterizujte prioritní akcie.

Shrnutí

Student se seznámí s podmínkami emise akcií a dluhopisů dle platné legislativy v ČR a postupem při jejich vydávání.

-27-

-28-

3

Podílové listy

Cíle kapitoly: Seznámit studenty se základními druhy podílových listů dle zákona o CP. Klíčová slova: Podílové listy; výnos; riziko; likvidita. Případová studie: Převést do elektronické podoby jednotlivé druhy podílových učebních textů.

3.1

pro obohacení

Pojem podílového listu a prameny právní úpravy

Podílový list je zvláštním druhem cenného papíru, který vydávají investiční společnosti za účelem vytváření podílových fondů. Investiční společnost může vydáváním podílových listů vytvářet otevřené nebo uzavřené podílové fondy. Otevřený podílový fond je takový fond, kde soustřeďování majetku podílníků není omezeno ani časem ani počtem podílových listů. Počet vydávaných listů není předem limitován a podílník má právo, aby investiční společnost od něho odkoupila jeho podílový list (tzv. právo zpětného prodeje podílového listu). Tomu odpovídá povinnost investiční společnosti podílový list odkoupit. Uzavřený podílový fond je takový podílový fond, kde je prodej podílových listů určitým způsobem limitován. Je buďto omezen počet vydávaných podílových listů, nebo je ohraničena doba jejich prodeje. Podílník uzavřeného podílového fondu nemá právo zpětného prodeje podílového listu. Podílový list je cenným papírem, s nímž je spojeno právo jeho majitele (podílníka) na odpovídající podíl z majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu. Podílový list je upraven zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon zakazuje emitovat podílové listy, s nimiž byla spojena jakákoliv přednostní práva týkající se určité skupiny investorů. To plyne z ustanovení § 11 odst. 4 zák. č. 248/1992 Sb., podle kterého podílové listy stejné hodnoty zakládají stejná práva všech podílníků. Tomuto je však třeba rozumět tak, že jde o podílové listy jednoho podílového fondu. Podílníci jiného podílového fondu mohou mít práva odlišná. Závazková práva z podílového listu se promlčují ve čtyřleté promlčecí době podle obchodního zákoníku.

3.2 

Právo podílníka na podíl z majetku v podílovém fondu Základním právem podílníka je právo na podíl z majetku v podílovém fondu. Podílník je spolumajitelem majetku v podílovém fondu. Na tento vztah však neplatí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Každý podílník může vykonávat svá práva daná mu zákonem č. 248/1992 Sb. Samostatně a neplatí zde předkupní právo spoluvlastníků při prodeji podílu. V majetku v podílovém fondu -29-

Další informace

http://business.cen ter.cz/business/pra vo/zakony/cennepapiry/akcieochranespotrebitele.html





3.3

mohou být jen peněžní prostředky nebo cenné papíry obchodovatelné na burze cenných papírů nebo jiném obdobně organizovaném trhu anebo u nichž lze předpokládat, že budou k takovému obchodování přijaty. Vzhledem k tomu, že podílový list ztělesňuje podíl na majetku v podílovém fondu, roste majetek podílníka úměrně poměru, v jakém se zvyšuje hodnota majetku v podílovém fondu. Pro vzájemné poměry podílníků není proto rozhodující, zda výnosy z majetku v podílovém fondu se podle statutu podílového fondu ponechávají v podílovém fondu (tzv. růstový podílový fond), a tím se zvyšuje hodnota majetku v podílovém fondu, nebo zda se vyplácejí podílníkům (tzv. dividendový podílový fond). Podílník má právo na vyplacení svého podílu z majetku v podílem fondu vůči investiční společnosti, jen pokud se podílový fond uzavírá (ruší se podílový fond).

Právo na podíl z výnosů majetku v podílovém fondu

Podílník má právo na výnos z majetku v podílovém fondu. Zda a v jakém rozsahu bude výnos z majetku v podílovém fondu podílníkům vyplácen, určuje statut podílového fondu. Výnos z majetku v podílovém fondu může být: a) celý ponechán v majetku v podílovém fondu (tím se zvyšuje hodnota podílu podílníka), b) celý vyplacen podílníkům (hodnota majetku v podílovém fondu se nemnění), c) z části vyplacen a z části ponechán v majetku v podílovém fondu.

3.4 







Právo na zpětný prodej podílového listu Právo na zpětný prodej podílového listu je třeba odlišovat od práva na výplatu podílu při uzavření podílového fondu. Právo na zpětný prodej podílového listu existuje po dobu trvání podílového fondu, zatímco právo na vyplacení podílu existuje při uzavření podílového fondu. Je zapotřebí odlišovat uzavření podílového fondu, které znamená ukončení činnosti v podílovém fondu, a uzavřený podílový fond jako druh podílového fondu. Uzavřen může být jak otevřený podílový fond, tak uzavřený podílový fond. Právo na zpětný prodej podílového listu investiční společnosti má jen majitel podílového listu otevřeného podílového fondu. Právo na zpětný prodej podílového listu má každý jeho majitel bez ohledu na to, zda koupil podílový list od investiční společnosti nebo od jiného podílníka. S podílovými listy uzavřených podílových fondů toto právo spojeno není. Cena podílového listu při jeho odkupování se určuje stejným způsobem jako cena při vydání podílového listu investiční společností po uplynutí lhůty šesti měsíců od zahájení vydání podílových listů. To znamená, že se zjišťuje skutečná hodnota podílového listu. Podílový list se odkupuje vždy za jeho skutečnou hodnotu bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta, kdy investiční společnost ještě prodává podílové listy za jejich jmenovitou hodnotu. -30-





3.5  

Cena odkupovaného podílového listu může být snížena o srážku, jejíž výše musí být uvedena ve statutu podílového fondu. Majetek v podílovém fondu se však vždy sníží o skutečnou hodnotu podílového listu, protože srážka připadá investiční společnosti na úhradu nákladů spojených s odkupováním podílových listů. K proplacení hodnoty odkupovaného podílového listu používá investiční společnost peněžní prostředky, které jsou uloženy na účtu u depozitáře, jenž je veden pro podílový fond, jehož podílový list investiční společnost odkupuje.

Podoba, forma a obsahové náležitosti podílových listů Podílové listy mohou mít podobu listinného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru. O podobě podílového listu rozhoduje investiční společnost. Listinný podílový list může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad. Zák. č. 248/1992 Sb. Hovoří sice o podílových listech na jméno, ale stanoví, že jsou převoditelné rubopisem. Zaknihované podílové listy mají formu cenných papírů na doručitele nebo na jméno.

Podílový list musí obsahovat určité minimální náležitosti stanovené zákonem, a to: a) označení investiční společnosti, která podílový list vydala b) označení podílového fondu c) jmenovitou hodnotu podílového listu, která musí být uvedena v Kč, ale může být vedle toho uveden i počet podílů, které podílový list reprezentuje d) údaj o tom, zda jde o podílový list otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu e) označení, zda jde o podílový list na doručitele nebo na řad;v případě, že podílový list je vydán na řad, musí obsahovat i jméno a příjmení podílníka f) datum vydání podílového listu

3.6

Vydávání podílových listů

Podílové listy mohou vydávat pouze investiční společnosti, které vznikly podle zákona č. 248/1992 Sb. Na základě povolení ministerstva financí. K tomu, aby investiční společnost mohla vydat podílové listy, je zapotřebí splnit určité požadavky: a) příslušný orgán investiční společnosti musí rozhodnout o vytvoření podílového fondu, b) investiční společnost musí přijmout statut podílového fondu způsobem, který určí stanovy nebo společenská smlouva, c) vydávání podílových listů, a tudíž i vytvoření podílového fondu, musí schválit ministerstvo financí, které současně schvaluje i statut podílového fondu. O vytvoření podílových fondů může být rozhodnuto již při zakládání investiční společnosti, pak je žádost o povolení vydávat podílové listy součástí návrhu na povolení vzniku investiční společnosti. Podílové fondy mohou být též vytvářeny postupně po vzniku investiční společnosti a pak je podávána žádost samostatně. -31-

Pokud je počet a zaměření činnosti podílových fondů součástí stanov společnosti nebo společenské smlouvy, je při vytváření nových podílových fondů nutné změnit i stanovy nebo společenskou smlouvu.

3.7

Převody a přechod podílových listů

Podílník jak otevřeného, tak uzavřeného podílového fondu může podílový list převést na jinou osobu. Způsob převodu závisí na tom, zda jde o zaknihovaný nebo listinný podílový list. Zaknihovaný podílový list se převádí registrací převodu zaknihovaného podílového listu u střediska cenných papírů. Pokud je listinný podílový list vydán na řad určité osoby, uvede se na něm jméno a příjmení podílníka. Takový podílový list se pak převádí rubopisem (indosamentem) podle zákona o cenných papírech. Převoditelnost podílového listu rubopisem nemůže investiční společnost ve statutu podílového fondu nijak omezit ani vyloučit. Pokud je listinný podílový list vydán na doručitele, uvede se tato skutečnost v textu podílového listu a takový podílový list se převádí předáním z ruky do ruky (tradicí). Při úmrtí majitele přecházejí podílové listy na dědice bez omezení.

3.8

Rozdíl mezi postavením podílníka, akcionáře a majitele dluhopisu

Podílník nemá v žádném případě právo na výnosy z majetku investiční společnosti (pouze na výnosy z majetku v podílovém fondu) ani nemá právo účastnit se řízení investiční společnosti a ovlivňovat její investiční politiku. Tím se liší postavení podílníka od akcionáře. Postavení podílníka má z tohoto hlediska blízko k postavení majitele dluhopisu (obligace), protože ani majitel dluhopisu nemá právo podílet se na řízení činnosti emitenta dluhopisu. Jinak je však jejich postavení zcela odlišné. Majitel dluhopisu má ve vztahu k emitentovi dluhopisu postavení věřitele a má vždy právo na proplacení nominální hodnoty dluhopisu (popř. jeho výměnu za akcii společnosti nebo za jiný dluhopis anebo právo na upsání akcií) a na výnos z dluhopisu.

3.9

Samostatná práce

V rámci kruhů vypracovat ukázky podílových listů dle zákona a to v elektronické podobě jako přílohu k učebním textům.

3.10 1. 2.

Kontrolní otázky

Jaká je podoba, forma a obsah podílového listu ? Vysvětlete právo na zpětný prodej podílového listu.

-32-

3.11

Shrnutí

Studenti se seznámí s podílovými listy v ČR dle platné legislativy a částečně s podílovými listy používanými ve světě.

-33-

-34-

4

Vlastnosti dluhopisu a jejich charakteristika

Cíle kapitoly: Studenti se naučí jednotlivým druhům dluhopisů používaných v ČR a EU dle platné legislativy. Klíčová slova: Dluhopisy; obligace; podílové listy; státní; podnikové; bankovní; komunální; úročení dluhopisů; výnos. Případová studie: Vypracovat případovou studii pro emisi podnikových dluhopisů v ČR dle platné legislativy, účelu a doby splatnosti. Dluhopisy náleží svou charakteristikou mezi cenné papíry, jejichž výčet uvádí § 1 odst. 1 zák. o cenných papírech. V tomto výčtu byly do poslední novelizace zákona o cenných papírech (provedené zák. č. 152/1996 Sb.) dluhopisy označeny pod písmenem d) společně s vkladními listy a vkladovými certifikáty, které v souvislosti s § 76 odst. 2 zák. o cenných papírech měly náležitosti dluhopisů. Vkladní listy jsou upraveny občanským zákoníkem v § 786, který je prohlašuje za cenné papíry. Jedinou obligatorní náležitostí vkladního listu je potvrzení o výši vkladu. Lze však předpokládat, že vkladní list bude obsahoval i jiné náležitosti, např. označení emitenta, datum vydání. Výkladem 1 odst. 1 písm. d) bylo možno (dle § 76 odst. 2 zák. o cenných papírech) dovodit, že veřejně obchodovatelné vkladní listy musí mít náležitosti dluhopisů. V následujícím § 787 jsou upraveny jiné formy vkladů, které již nemusí mít povahu pevného jednorázového vkladu jako vkladní listy. Mezi tyto cenné papíry náleží i vkladové certifikáty. O jejich náležitostech platí totéž, co bylo uvedeno o vkladních listech. Tato problematika však ztratila na významu protože, zmíněnou novelizací byl § 76 odst. 2 zák. o cenných papírech vypuštěn, stejně tak byly z § 1 odst. 1 písm. d) vypuštěny pojmy "vkladní listy i vkladové certifikáty". Platné znění 1 odst. 1 písm. d) tedy obsahuje se současným odkazem na zák. č. 530/1990 Sb., o dluhopisech pouze jeden druh cenných papírů, kterými jsou dluhopisy. Výčet podle ¦ 1 odst. l zák. o cenných papírech je třeba považovat za neúplný, nebot' neobsahuje jednotlivé poddruhy dluhopisů, kterými jsou podle zákona o dluhopisech:  hypotéční zástavní listy,  státní dluhopisy,  komunální obligace  zaměstnanecké obligace, a podle obchodního zákoníku prioritní a vyměnitelné dluhopisy.

4.1

Forma dluhopisů

Při rozlišení jednotlivých forem dluhopisů je jako třídící kritérium používáno určení osoby oprávněné nakládat s cenným papírem. Podle ‘ 4 odst. 1 zák. o dluhopisech mohou být tyto vydávány ve formě dluhopisů znějících na doručitele nebo na jméno. -35-

Další informace

http://www.efinance.cz/dluhopi sy/

Rozlišení jednotlivých forem dluhopisů má význam především pro převod listinných dluhopisů. U dluhopisů vydaných v zaknihované podobě je převod upraven univerzálně pro dluhopisy znějící jak na doručitele tak na jméno. Provádí se registrací převodu učiněné na základě příkazu, tzn. Provedením zápisu v evidenci Střediska cenných papírů, a to k tíži účtu převodce a ve prospěch účtu nabyvatele.

4.1.1

Dluhopisy znějící na doručitele (au porteur)

Jedná se o takové dluhopisy, u nichž není oprávněná osoba v textu označena a práva s nimi spojená mohou být vykonávána každým, kdo je držitelem (possessorem) listiny. Právo z tohoto cenného papíru se převádí předáním listiny novému majiteli, tedy občanskoprávní tradicí. Doručitel není povinen prokazovat své oprávnění jiným způsobem než předložením listiny, nenese v případě pochybností důkazní břemeno. Předkladateli je osoba zavázaná z dluhopisu povinna plnit. K zániku závazku splněním dochází však jen tehdy, pokud povinný plnil doručiteli v dobré víře, že je oprávněným držitelem (bona fidei possessor), a contrario pokud povinný věděl nebo musel vědět, že doručitel oprávněnou osobou není (chybí zde bona fidei), jeho závazek solucí nezaniká (0 zák. o cenných papírech).

4.1.2

Dluhopisy znějící na jméno (au nom papíry, rektapapíry)

Jedná se o takové dluhopisy, u nichž je osoba oprávněného přímo uvedena v textu dluhopisu, ale současně platí, že jej nelze převést rubopisem. Tato charakteristika však plně neodpovídá dluhopisům na jméno, nebot' zákon o dluhopisech v § 4 odst. 4 stanoví, že dluhopisy na jméno jsou převoditelné rubopisem. Z tohoto důvodu je zřejmé, že se jedná o dluhopisy na řad, protože ty cenné papíry, které jsou zákonem označeny jako cenné papíry na jméno, avšak jsou převoditelné rubopisem, je nutno považovat za cenné papíry na řad (¦ 3 odst. 3 zák. o cenných papírech). Z toho je tedy zřejmé, že zákonodárce nerozlišuje dostatečně přesně jednotlivé formy dluhopisů. Dluhopis na řad je však možné změnit na dluhopis na jméno: a) obsahuje-li doložku "nikoliv na řad", tedy zápornou ordredoložku kterou emitent převoditelnost na základě § 4 odst. 4 zák. o dluhopisech vylučuje. Rozhodne-li se emitent pro vydání nepřevoditelných dluhopisů na jméno, musí zároveň určit v emisních podmínkách, jakým způsobem bude postupovat v případě smrti oprávněného, zda bude např. dluhopisy odkupovat a za jakou cenu, b) jedná-li se o dluhopisy, jejichž převoditelnost je vyloučena přímo ze zákona. Tak je tomu v případě zaměstnaneckých obligací. Práva z dluhopisu na jméno mohou být vykonána osobou, která je v textu dluhopisu výslovně uvedena nebo osobou, která v něm uvedena není, ale prokáže, že na ni právo z dluhopisu přešlo. Držba tohoto cenného papíru nezakládá tedy domněnku, že držitel v textu neuvedený je osobou oprávněnou. Důkazní břemeno leží v tomto případě na držiteli dluhopisu, nejčastějším důkazním prostředkem je zde smlouva o postoupení pohledávky podle ¦ 524 odst. 1 občanského zákoníku, kterou přecházejí práva z dluhopisu. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí k ní přistoupit i samotné předání cenného papíru. Povinný tedy plní osobě, která je na dluhopisu -36-

uvedena nebo osobě, která se prokáže dluhopisem i listinou smlouvy o postoupení pohledávky jako osoba oprávněná. Seznam majitelů dluhopisů na jméno je ze zákona povinen vést emitent nebo osoba, kterou tímto pověří.

4.1.3

Dluhopisy znějící na řad (ordrepapíry)

Jak bylo již výše uvedeno, je nutno považovat dluhopisy, které znějí na jméno a zároveň jsou převoditelné rubopisem, za dluhopisy znějící na řad oprávněné osoby. Obecně je tato forma dluhopisů převáděna rubopisem, s výjimkou těch ordrepapírů, které jsou rubopisem převoditelné ze zákona. Tyto se nazývají zákonné ordrepapíry a náleží mezi ně i dluhopisy.

4.2

Zastupitelnost dluhopisů

Dluhopisy mohou svou povahou náležet mezi zastupitelné cenné papíry, jejichž podstata spočívá dle § 2 odst. 1 zák. o cenných papírech v tom, že jsou vydány jedním emitentem, jsou stejného druhu, stejné formy a vznikají z nich stejná práva a stejné povinnosti. Cenné papíry jsou zastupitelné pouze pokud jsou splněny všechny podmínky současně. Dluhopisy nesplňující tyto požadavky je nutno považovat za nezastupitelné. Rozlišování dluhopisů z hlediska zastupitelnosti je důležité především pro obsah některých smluv o cenných papírech (např. smlouvy o převodu či úschově dluhopisů) a pro veřejnou obchodovatelnost.

4.3

Hromadnost vydání dluhopisů

Účel dluhopisů spočívá nejčastěji ve snaze získat kapitál, což je možné provádět jejich rozsáhlejší emisí. Dluhopisy mohou být tedy typickými představiteli hromadných cenných papírů, jejichž podstata spočívá v tom, jak uvádí § 77 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., že jsou vydávány v minimálním množství 1000 ks. Jednotlivé kusy emise jsou individualizovány čísly a písmeny, mají stejnou kursovní hodnotu a jsou zastupitelné. Nejsou však vyloučeny ani individuální dluhopisy. Hromadnost vydání dluhopisů je jedním z dalších předpokladů obchodovatelnosti.

4.4

Obchodovatelnost dluhopisů (negociabilita)

Zák. o dluhopisech neobsahuje úpravu obchodování s dluhopisy, je proto nutné použít ustanovení obecného zák. o cenných papírech. Pojem obchodování je v § 8 odst. 1 vymezen jako podnikání (jehož definici obsahuje v § 2 odst. 1 obchodní zákoník), jehož předmětem je koupě nebo prodej cenných papírů nebo obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů a to na sekundárním trhu cenných papírů (trhem sekundárním se rozumí převody cenných papírů po té, co se staly majetkem prvního nabyvatele). K obchodování jsou vhodné především ty dluhopisy, které mohou snadno změnit majitele, tedy především dluhopisy na doručitele. -37-

Jako zvláštní skupina obchodovatelných dluhopisů jsou označovány veřejně obchodovatelné dluhopisy, jejichž podstata spočívá v tom, že jsou obchodovány na burze cenných papírů nebo na jiném podobném veřejném trhu organizovaném na základě povolení ministerstva financí. Má-li emitent zájem, aby jeho dluhopis byl veřejně obchodovatelný, musí požádat ministerstvo o udělení povolení k veřejnému obchodování podle §§ 71 a násl. zák. o cenných papírech.

4.5

Další informace

http://www.efinance.cz/dluhopi sy/

Podoba dluhopisů

Podle § 1 odst. 2 zák. o cenných papírech a § 3 odst. 3 zák. o dluhopisech mohou být dluhopisy vydány v listinné i v zaknihované podobě. Listinná forma dluhopisu je tvořena pláštěm a kupónovým archem s kupóny, které slouží vyplácení k výnosů dluhopisu a které musí odpovídat § 12 zák. o cenných papírech a § 3 odst. 4 zák. o dluhopisech. Naše právní úprava v § 1 odst. 2 zák. o cenných papírech označuje cenný papír zaknihovaný jako takový, u kterého je listina nahrazena zápisem do zákonné evidence cenných papírů vedené Střediskem cenných papírů. Oprávněné osoby z cenných papírů se prokazují výpisem ze Střediska, který však není možné považovat za cenný papír, nebot' cenným papírem se u zaknihovaného cenného papíru rozumí zápis v evidenci. V České republice došlo k rozvoji zaknihovaných cenných papírů především v důsledku kupónové privatizace. Historické kořeny vzniku zaknihovaných cenných papírů však sahají mnohem dále. Již od počátku vývoje byl závazkový právní vztah s cenným papírem spojený materializován, tedy spjat se svým hmotným substrátem. Toto však mělo i negativní dopad především na náklady na ochranu listin před jejich zničením či poškozením (platná právní úprava umožňuje umoření ztracených a zničených dluhopisů v § 24). Problematika byla nejprve řešena pomocí hromadných úschov listin, vydávání cenných papírů sběrných. Tato tendence vedla postupně k tomu že cenné papíry nebyly vydávány jako listiny, nýbrž přímo jako zápis v evidenci. Tím došlo k odhmotnění cenných papírů. Jako první byly dematerializovány již v 19. stol. státní dluhopisy ve Francii a v Německu. O rozvoji dematerializace je možno hovořit až v období rozvoje výpočetní techniky. Právní názory na cenné papíry se vlivem dematerializace měnily. Otázku, kterou je nutno vyřešit, je otázka, zda se vlivem dematerializace jedná o institut nový nebo o institut tradiční, avšak s novým obsahem neodůvodňujícím jeho změnu. Z tohoto důvodu je také nutno přehodnotit přístup právní teorie založené na materializaci. Naše právní úprava zvolila pro tuto podobu cenných papírů termín zaknihované cenné papíry. Zde však dochází k určité nepřesnosti, nebot' se hovoří o cenných papírech, které však již papíry nejsou. Bylo by tedy vhodné tuto jazykovou fikci odstranit a nalézt přesnější pojem, kterým by mohl být například pojem " cenná práva".

-38-

-39-

-40-

-41-

4.6

Povaha práv z dluhopisů vyplývajících

Dluhopisy náleží svou povahou mezi cenné papíry závazkové (obligační), protože ztělesňují určité subjektivní závazkové právo a to bud' na peněžité plnění nebo na výměnu dluhopisu za jiný cenný papír (jiný dluhopis nebo za akcii). Zvláštní skupinu dluhopisů tvoří hypotéční zástavní listy. Povaha práva z nich vyplývajícího měla podle dříve platné právní úpravy charakter věcněprávní, který spočíval v tom, že -42-

jejich hodnota byla zajištěna věcným právem v podobě zástavního práva k nemovitosti. Tyto dluhopisy tedy inkorporovaly věcné právo (zástavní) ke konkrétní nemovitosti (§ 297 obchodního zákoníku). Ze současné právní úpravy spojitost hypotéčního zástavního listu se zástavním právem ke konkrétní nemovitosti nevyplývá, proto o věcněprávní povaze tohoto dluhopisu nemůžeme hovořit.

4.7

Povaha plnění spojená s dluhopisy

Dluhopisy mají charakter cenných papírů výplatních, s nimiž je spojeno právo na peněžité plnění, vyplývající z obsahu obligačněprávního vztahu.

4.8

Právní povaha emitenta dluhopisů

Dluhopisy lze podle tohoto kritéria rozdělit na dluhopisy státní, veřejnoprávní a soukromoprávní. a) Státní dluhopisy - jsou takové dluhopisy, jejichž emitentem je stát. Podle § l8 odst. I zák. o dluhopisech mohou být vydány státní dluhopisy, kde emitentem je Česká republika, b) Veřejnoprávní dluhopisy - jedná se o ty cenné papíry, u nichž je emitentem veřejnoprávní korporace. Typickým příkladem veřejnoprávních dluhopisů jsou podle ¦ 20 odst. 1 zák. o dluhopisech komunální obligace vydávané obcí c) soukromoprávní dluhopisy- v tomto případě je emitentem jakákoliv soukromá osoba, jak právnická osoba, tak fyzická osoba podle ¦ 6 zák. o dluhopisech oprávněná k podnikání podle obchodního zákoníku.

4.9

Kauzální povaha dluhopisu

Dluhopisy náleží ke kauzálním cenným papírům. Kauzou (hospodářským důvodem) pro jejich majitele je uložení peněžních prostředků za účelem získávání výnosů z nich a jejich pozdějšího splacení a pro jejich emitenta dočasné získání peněžních prostředků. Toto je dovozováno především ze zákonné definice dluhopisů.

4.10

Konstitutivní povaha dluhopisů

Dluhopisy náleží mezi cenné papíry konstitutivní, nebot' zakládají nový obligačněprávní vztah. Tím se dluhopisy liší např. od akcií, u nichž právo existovalo již před vydáním cenného papíru.

-43-

4.11

Hypoteční zástavní listy

Hypoteční zástavní listy (dále HZL) jsou dluhopisy vydávané hypotečními bankami s cílem získat finanční prostředky na poskytování hypotečních úvěrů. Jmenovitá hodnota a hodnota poměrného výnosu HZL je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů. Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů mohou být použity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které nepřevyšují 70% -44-

ceny zastavených nemovitostí. Vedle institutu řádného krytí funguje také tzv. náhradní krytí, což mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prostředky (například hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u ČNB). Takto kvalitní krytí činí z hypotečního zástavního listu jeden z vůbec nejbezpečnějších cenných papírů. HZL jsou tak vhodné pro konzervativní investory, kteří nemají příliš velké zkušenosti s angažmá na kapitálových trzích a nechtějí podstupovat významnější riziko. HZL jsou tedy:  Atraktivní -vyplývá z vysokých výnosů a jejich osvobození od daně z příjmu HZL je jediný dluhopis na kapitálovém trhu v České republice  Bezpečné - krytí HZL je zaručeno pohledávkami z hypotečních úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. V případě nesplacení hypotečního úvěru má hypoteční banka právo přednostního uspokojení z nemovité zástavy před ostatními věřiteli  Pohotové - vyplývá z veřejné obchodovatelnosti HZL. Emise hypotéčních zástavních listů Žadatel o úvěr

Hypotéční banka

Investoři

1. Zástava nemovitosti (hypotéka) 2. Emise HZL ručených nemovitostí 3. Peníze za HZL 4. Hypotéční úvěr Formy HZL HZL mají podobu:  listinou - cenný papír materializovaný – tzn. Graficky upravené listiny, vytištěny na speciálním papíře  zaknihované - dematerializované - listinná podoba je nahrazena zápisem ve středisku CP. Nelze je vytisknout Dále mohou být:  neveřejně obchodovatelné - nelze s nimi veřejně obchodovat  veřejně obchodovatelné - lze s nimi obchodovat na veřejných trzích – tato místa jsou vyhrazena zákonem Hypoteční zástavní listy jsou upraveny zákonem č. 190/2004 Sb. o dluhopisech a též zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Emise hypotečních zástavních listů (HZL) vydávané mají parametry:  Emitent  Celkový objem  Jmenovitá hodnota  Úroková sazba  Emisní kurz -45-

Další informace

http://www.efinance.cz/dluhopi sy/

    

Datum emise Splatnost Administrátor Kotace ISIN

Dle „Sdělení o povinném rozsahu údajů při podávání žádosti o udělení povolení k vydání hypotečních zástavních listů a plnění informačních povinností hypotečních bank“ zveřejněné ve Finančním zpravodaji 4/1998 Informační povinnosti 1) Emitent HZL je povinen předkládat MF a ČNB výkaz "Přehled krytí a emisí HZL" dle čl. III. tohoto sdělení, a to čtvrtletně, vždy do 30 dnů od skončení čtvrtletí. 2) Emitent HZL je povinen předkládat MF a ČNB výkaz "Informace o emisích HZL a struktuře HU" dle čl. IV. tohoto sdělení, a to čtvrtletně, vždy do 30 dnů od skončení čtvrtletí a uveřejnit jej stejným způsobem jako se uveřejňuje roční zpráva podle § 80 odst. 1 zákona o cenných papírech. Splněním této povinnosti není dotčeno ustanovení § 80 zákona o cenných papírech. Emisní podmínky V emisních podmínkách HZL musí být uvedeno, kromě údajů předepsaných výše uvedenými právními předpisy:  údaj o rozhodnutí ČNB o povolení vydávat HZL,  údaj o tom, zda je emise určena pro institucionální investory nebo budou HZL vydány na základě veřejné nabídky,  v komentáři k výkazu “Měsíční (čtvrtletní) bilance aktiv a pasiv”, předkládaném dle sdělení MF č. 44/1995, uvede emitent veškeré důležité údaje, vztahující se k poskytnutým hypotečním úvěrům (dále jen HU), které jsou důležité z hlediska krytí HZL (zejména zda do řádného krytí HZL banka zahrnuje i jiné než standardní pohledávky z HU, jak banka postupuje v případě, že se změní kategorie pohledávky z HU použité ke krytí HZL),  prohlášení, že jmenovitá hodnota HZL, vč. úroků, je plně kryta pohledávkami z HU, popř. též náhradním způsobem,  způsob řešení případného nesouladu mezi vývojem portfolia HU a portfolia HZL.  Přílohu k emisním podmínkám tvoří:  "Informace o emisích HZL a struktuře HU" v rozsahu přílohy č. 2 tohoto sdělení. Hlášení o hypotečních zástavních listech a hypotečních úvěrech. Navazuje na zákon 190/2004 Sb. o dluhopisech a na opatření 5/2004, kterým se stanoví obsah, způsob vedení a náležitosti evidence krytí hypotečních zástavních listů v oběhu. Skládá se ze 4 částí: 1. krytí hypotečních zástavních listů 2. emise hypotečních zástavních listů 3. hypoteční úvěry 4. hodnota zastavených nemovitostí. Část 1. a 2. předkládají pouze emitenti hypotečních zástavních listů. Část 3. a 4. předkládají všechny banky a pobočky zahraničních bank poskytující hypoteční úvěry ve smyslu vymezení v § 28 odst. 3 zákona. 190/2004, o dluhopisech. -46-

Má-li banka schválený emisní program, předloží současně s výkazem sekci bankovní regulace a dohledu ČNB písemný komentář obsahující časový rámec, rámec objemu schváleného emisního programu a rovněž informaci o tom, kolik bylo vyčerpáno z celkového rámce. Zároveň banka předloží seznam všech realizovaných (včetně kompletně vypořádaných) emisí, plánovaných emisí a stažených emisí. Informace (datum emise HZL, datum splatnosti HZL, schválený objem emise HZL, objem vydaných HZL, naběhlý úrokový výnos, závazky z HZL) o jednotlivých realizovaných a dosud nevypořádaných emisích HZL. Jednotlivé emise se uvádějí do doby, pokud trvají závazky z emise, nejdéle však do doby, kdy emitent je povinen plnit závazky (ve vazbě na § 42 zákona 190/2004, o dluhopisech). Hypoteční zástavní listy České spořitelny Česká spořitelna dnes vydává nové emise hypotečních zástavních listů (HZL) vydávané v rámci dluhopisového programu s následujícími parametry: Emitent: Česká spořitelna, a.s. Celkový objem: 1 500 000 000 Kč Jmenovitá hodnota:10 000 Kč Úroková sazba: pohyblivá, splatná pololetně zpětně Emisní kurz: 95,50 % jmenovité hodnoty HZL Datum emise: 12. prosince 2007 Splatnost: 12. prosince 2022 Administrátor: Česká spořitelna Kotace: HZL nebudou obchodovány na žádném regulovaném trhu ISIN: CZ0002001654 Hypoteční zástavní listy budou vydány ve formě sběrného dluhopisu. Ten je, podobně jako podílový fond, společným majetkem vlastníků jeho podílů. Investor je vlastníkem takového počtu jednotlivých hypotečních zástavních listů, který odpovídá velikosti jeho podílu na jmenovité hodnotě sběrného dluhopisu. Evidence vlastníků podílů je vedena u administrátora emise, kterým je Česká spořitelna. Vlastník může převést své hypoteční zástavní listy nebo některý z nich na jinou osobu.

-47-

4.12

Samostatná práce

V rámci kruhu vypracovat případovou studii v elektronické podobě na téma Emise akcií podniku v ČR se všemi náležitostmi.

4.13 1. 2.

Kontrolní otázky

Jaké formy dluhopisů znáte, charakterizujte je. Vysvětlete právní povahu emitenta dluhopisů.

-48-

4.14

Shrnutí:

Studenti se naučí využití dluhopisů pro různé účely dle platné legislativy v ČR a v EU.

-49-

-50-

5

SMĚNKY

Cíle kapitoly: Studenti se naučí praktickému využití směnek a šeků v praxi ČR a EU k potřebným účelům, dle platné legislativy. Klíčová slova: Směnky; šeky; cestovní šeky; datosměnky; vistasměnky; lhůtní vistasměnky; aval; věřitel; dlužník. Případová studie: Vystavení směnky vlastní a cizí, dle legislativy za různými účely. Náležitosti a vystavování směnek se řídí dle Zákona směnečného a šekového ze dne 20.prosince 1950 (č.l9l/1950 Sb.) Druhy směnek Směnky můžeme rozdělovat do skupin podle určitých hledisek, např.: Podle způsobu vystavení 1. Směnky cizí: - na směnce vystupují 3 osoby - Výstavce (dlužník a zároveň odběratel), Směnečník (dlužník výstavce z jiné obchodní operace), Remitent (věřitela zároveň dodavatel výstavce); směnka obsahuje příkaz k zaplacení "zaplaťte". 2. Směnky vlastní: - na směnce vystupují 2 osoby - Výstavce (dlužník) a Věřitel (dodavatel); směnka obsahuje slib, že výstavce zaplatí - "zaplatím". Podle podstaty směnečné operace 1. Směnky obchodní - jde o směnky podložené dodávkou zboží 2. Směnky finanční - jde o směnky, které se váží na finanční půjčku Podle lhůt splatnosti 1. Směnky denní, též fixní, precisní - jde o směnky vystavené na určitý den splatnosti 2. Datosměnky-směnky vystavené na určitý čas po dni vystavení - jde o směnky na nichž je splatnost vyjádřena, např. za týden ode dneška 3. Vistasměnky-směnky splatné na viděnou - jde o směnky, které nemají stanovenou konkrétní splatnost a jsou splatné při předložení k placení, splatnost na směnce je vyjádřena např.při předložení, vista, na viděnou a pod., 4. Lhůtní vistasměnky-směnky splatné v určitý čas po vidění - jde o směnky, kde je splatnost odvozena od lhůty, která začne běžet datem předložení směnky k vidění, např. za týden po vidění apod.

-51-

5.1

Vystavení a forma cizí směnky

5.1.1

Náležitosti směnky

Cizí směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kde je a to listina sepsána 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu 3. jméno toho, kdo má platit (směnečníka) 4. údaj splatnosti 5. údaj místa, kde má být placeno 6. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno 7. datum a místo vystavení směnky 8. podpis výstavce Směnka vlastní obsahuje: stejné body jako směnka cizí, kromě bodu číslo 3, protože ve směnce vlastní nevystupuje směnečník. Proto směnka vlastní obsahuje pouze 7náležitostí.

5.1.2 1. 2. 3. 4.

Další informace

http://www.podnik atel.cz/zakony/zak on-c-191-1950-sbzakon-smenecnya-sekovy/

Listina v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako cizí směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích, O směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že jest splatná na viděnou, Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména směnečníkova je místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště, Není-li ve směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce.

5.1.3   

Platnost směnky

Adresát směnky

Směnka může znít na vlastní řad výstavce, Ve směnce může být udán jako směnečník sám výstavce, Směnku lze vystavit na účet třetí osoby.

5.1.4

Splatnost u třetí osoby

Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném.

-52-

5.1.5   

Ve směnce splatné na viděnou nebo na určitý čas po viděné může výstavce ustanovit zúrokování směnečné sumy.V jiné směnce platí tato doložka za nezapsanou, Úrokovou míru je třeba udat ve směnce; chybí-li tento údaj, platí úroková doložka za nezapsanou. Úrok běží od data vystavení směnky, pokud není určen den jiný.

5.1.6  

Úroky

Směnečná suma

Je-li směnečná suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy, Je-li směnečná suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-i se tyto údaje, platí suma nejmenší.

5.1.7

Podpisy

Jsou-li na směnce podpisy osob, které se nemohou směnečně zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na směnku podepsaly nebo jejichž jménem byla směnka podepsána, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na ní podepsaých.

5.1.8

Zástupce

Kdo se podepíše na směnku jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám směnečně zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění.

5.1.9  

Výstavce

Výstave odpovídá za přijetí a zaplacení směnky, Svou odpovědnost za přijetí může výstavce vyloučit; každá doložka, kterou vyloučí svou odpovědnost za zaplacení, platí za nenapsanou.

5.1.10

Neúplnost směnky

Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí Převod - Indosament. -53-

5.1.11   

Každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem). Pojal-li výstavce do směnky slova "nikoli na řad" nebo jinou doložku stejného významu lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cese). Směnku lze indosovat (převést rubopisem) i na směnečníka, ať přijal směnku nebo ne, na vstavce nebo na každou jinou osobu směnečně zavázanou. Tyto osoby mohou směnku dále indosovat.

5.1.12   

Převod

Bezpodmínečnost

Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou. Částečný indosament je neplatný. Zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný.

Náležitosti  Indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku rubopisem převádí).  V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament).V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, zapsán na rub směnky nebo na přívěsek.

5.1.13

Převod práv

1. Indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky. 2. Jde-li o blankoindosament, může majitel:  vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného,  dále indosovat směnku blankoindosamentem nebo na určitou osobu,  odevzdat směnku osobě třetí, aniž blankoindosament vyplní a aniž směnku indosuje.

5.1.14  

Není-li tu opačné doložky, indosant odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. Indosant může zakázat další indosaci směnky; v tomto případě neodpovídá těm, na něž směnka byla dále indosována.

5.1.15 

Odpovědnost

Vlastnictví

tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední -54-



z nichblankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za dané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl směnky blankoindosamentem. Pozbude-li někdo směnky jakýmkoliv způsobem, není nový majitel, který prokáže své právo způsobem uvedeným v odstavci 1, povinen směnku, ledaže jí nabyl ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.

5.1.16

Žaloba

Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

5.1.17   

Doložka

Obsahuje-li indosament doložku "hodnota k vybrání", "k inkasu", "in pokura" nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, může majitel vykonat všechna práva ze směnky, může ji však převést jen dalším zmocňovacím indosamentem. Osoby směnečně zavázané mohou v tomto případě činit majiteli jen takové námitky, které by mohli činit indosantovi. Zmocnění obsažené ve zmocňovacím indosamentu nezaniká ani smrtí zmocnitele, ani ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům.

5.1.18

Zastavení

Obsahuje-li indosament doložku "hodnota k zajištění", "hodnota k zástavě" nebo jinou doložku vyjadřující zastavení, může majitel vykonat všechna práva ze směnky; jeho indosament má všk jen účinek zmocňovacího indosamentu. Osoby směnečně zavázané nemohou majiteli činit námitky, které se zakládají na jejich vlastních vztazích k indosantovi, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

5.1.19

Účinnost

Indosament po splatnosti směnky má stejné účinky jako indosament před splatností. Byla-li však směnka indosována teprve po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu, má indosament jen účinky obyčejného postupu. Dokud není prokázán opak, má se za to, že nedatovaný indosament byl na směnku napsán před uplynutím lhůty k protestu.

-55-

5.1.20

Předložení směnky

Majitel směnky anebo i ten, kdo směnku má jen v rukou, může jí až do splatnosti předložit směnečníkovi v místě jeho bydliště k přijetí.

5.1.21

Podmínky přijetí

Výstavce může v každé směnce ustanovit buď s určením lhůty, nebo bez něho, že směnka musí být předložena k přijetí. Výstavce může ve směnce zakázat její předložení k přijetí, nejde-li o směnku splatnou u třetí osoby nebo v jiném místě než je směnečníkovo bydliště anebo která je vystavena na určitý čas po vidění. Výstavce může také ustanovit, že směnka nesmí být předložena k přijetí před určitým dnem. Nezakáže-li výstavce předložení směnky k přijetí, může každý indosant buď určením lhůty, nebo bez něho ustanovit, že směnka musí být přeložena k přijetí.

5.1.22

Lhůty

Směnka vystavená na určitý čas po vidění musí být předložena k přijetí do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.

5.1.23

Opakované předložení

Směnečník může žádat, aby ředložení směnky k přijetí bylo ještě opakováno vden následující po prvním předložení. Účastníci se mohou dovolávat toho, že nebylo vyhověno této žádosti, jen byla-li vyznačena v protestu. Majitel není povinen ponechat směnku předloženou k přijetí v rukou směnečníka.

5.1.24

Forma vyznačení přijetí

Přijetí se píše na směnku.Vyjadřuje se slovem "přijato" nebo jiným slovem stejného významu; podepíše se směnečník. Pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí. Je-li směnka splatná v určitý čas po vidění, musí být přijetí datováno dnem, kterého se stalo, ledaže majitel žádá, aby byl uveden den předložení.

5.1.25

Omezení přijetí

Přijetí musí být bezpodmínečné; směnečník je však může omezit na část směnečné sumy. Odchyluje-li se přijetí od obsahu směnky jinak, rovná se to odepření přijetí. -56-

5.1.26

Platební místo

Udá-li výstavce ve směnce jako platebí místo jiné místo než je místo směnečníkovo bydliště, aniž označí třetí osobu u níž se má platit, může tuto osobu označit směnečník při přijetí. Neučiní-li tak, platí, že se příjemce sám zavázal platit v platebním místě. Je-li směnka splatná v bydlišti směnečníka, může směnečník v přijetí udat adresu v tom místě, kde se má platit.

5.1.27

Závaznost přijetí

Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat.

5.1.28

Odepření přijetí

Přeškrtne-li směneník své přijetí napsané na směnku, dřive než ji vrátí, platí, že přijetí odepřel. Dokud není dokázán opak, má se za to, že se přeškrtnutí stalo před vrácením směnky. Oznámí-li však směnečník písemné přijetí směnky majiteli, nebo kterékoli osobě, jež se na směnce podepsala, je jím zavázán podle obsahu svého přijetí.

5.2

Směnečné rukojemství

5.2.1

Záruka

Zaplacení směnky může být pro celý směnečný obnos nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se již na směnku podepsal.

5.2.2

Postih

Nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně zavázaným. Stejné právo má majitel ještě před splatností směnky. Majitel může postihem žádat  Směnečný obnos, pokud nebyla směnka přijata, nebo zaplacena, s úroky, byli-li ujednány.  Šestiprocentní úroky ode dne splatnosti.  Utraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty.  Odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného obnosu nebo v nižší dohodnuté výši. -57-

Další informace

http://www.podnik atel.cz/zakony/zak on-c-191-1950-sbzakon-smenecnya-sekovy/

Protest Odepření přijetí nebo placení musí být zajištěno veřejnou listnou (protestem proti nepřijetí nebo pro neplacení). Vymáhání Kdo vyplatí směnku, může vymáhat na svých předchůdcích tato Plnění:  Celou částku, kterou zaplatil  Šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil  Své útraty  Odměnu

5.2.3

Směnečné stejnopisy a opisy

Počet stejnopisů  Směnku lze vystavit ve dvou, nebo více stejnopisech.  Tyto stejnopisy musí být v textu listiny číslovány, jinak platí každý stejnopis za zvláštní směnku. Opisy Každý majitel směnky je oprávněn pořizovat si její opisy. Opis lze indosovat a opatřit rukojemským prohlášením stejně, jako prvopis. Promlčení Lhůty Směnečné nároky proti příjemci se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Nároky majitele proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu. Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

-58-

5.3

Samostatná práce

Vystavit směnku vlastní a směnku cizí dle platných náležitostí, účel a druh směnky a ostatní náležitosti si dosaďte z praxe. Převézt do elektronické podoby pro obohacení učebních textů.

5.4

Kontrolní otázky

1. Jak dělíme směnky podle doby splatnosti ?

2. Které náležitosti obsahuje směnka ?

5.5

Shrnutí

Studenti se naučí využívat směnek v denní praxi, dle platné legislativy v ČR a EU.

-59-

-60-

6

Šeky

Cíle kapitoly: Naučit studenty využití šeků v ČR a EU, dle platné legislativy. Klíčová slova: Šek; náležitosti; krytý šek; nekrytý šek; výstavce. Případová studie: Vypracovat v elektronické podobě různé druhy šeků jako přílohu k učebnímu textu. Většina skutečností, které platily u směnek je podobná a platná i u šeků. Proto v dalším pojednání bude poukázáno pouze na odlišnosti, které jsou pro šeky charakteristické.

6.1

Vystavení a forma šeku

6.1.1

Náležitosti šeku

Šek obsahuje:  Označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána.  Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu.  Jméno too, kdo má platit (šekovníka).  Údaj místa, kde má být placeno.  Datum a místo vystavení šeku.  Podpis výstavce. Platnost šeku Listina, v které chybí některá náležitost, není platná jako šek s výhradami obdobnými jako u směnky. Adresát Šek se vystavuje na peněžní ústav, u něhož má výstavce pohledávku. Nemožnost přijetí Šek nelze přijmout. Údaj na šeku, že se šek přijímá, platí za nezapsaný. Obsah šeku 1. V šeku lze ustanovit, že se má platit:  určité osobě s doložkou "na řad", nebo bez doložky,  určité osobě s doložkou "nikoli na řad" nebo s doložkou stejného významu majiteli. 2. O šeku vystaveném pro určitou osobu s doložkou "nebo majiteli" platí, že je vystaven na majitele. -61-

Další informace

http://www.podnik atel.cz/zakony/zak on-c-191-1950-sbzakon-smenecnya-sekovy/

3.

O šeku, v kterém není uvedeno, pro koho byl vystaven, platí, že je vystaven na majitele.

Další možní adresáti  Šek může znít na vlastní řad výstavce.  Šek lze vystavit na účet třetí osoby.  Šek nelze vystavit na výstavce ledaže jde o šek vystavený mezi různými závody téhož výstavce. Úroková doložka Jakákoliv úroková doložka v šeku platí za nezapsanou. Splatnost Šek lze učinit splatným v bydlišti třetí osoby, ale jen tehdy, je-li touto třetí osobou peněžní ústav. Šeková suma Platí obdobně jak u směnky. Převod šeku-indosament a šekové rukojemství je obdobné jako u směnky, kromě menších odchylek.

6.2

Předložení a placení

Splatnost  Šek je splatný na viděnou.Každý odchylný údaj platí za nezapsaný.  Šek, který se předloží k placení přede dnem, jenž je v něm udán jako datum vystavení, jest splatný v den předložení. Podmínky splatnosti  Šek, který je vystaven a splatný v témž státě, je třeba předložit k placení do osmi dní.  Śek, který je vystaven v jiném státě, než v kterém je splatný, je třeba předložit k placení do dvaceti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v témže světadílu, a do sedmdesáti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v různých světadílech.  Uvedené lhůty běží ode dne, který je udán na šeku jako datum vystavení. Přepočítání doby Je-li šek vystaven na místo, , jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byl vystaven, přepočítá se den vystavení na den, který se s ním shoduje podle kalendáře místa platebního. Předložení šeku Předložení šeku od účtovně se rovná jeho předložení k placení. Odvolání šeku  Odvolání šeku je účinné teprve po uplynutí lhůty předložení. -62-



Nebyl-li šek odvolán, může šekovník platit i po uplynutí lhůty k předložení.

Placení v určité měně  Zní-li šek na měnu, která není v oběhu v platebním místě, lze šekový nos zaplatit v tuzemské měně podle hodnoty, kterou má v den placení.Není-li šek zaplacen při předložení, může majitel volit zda má šekový obnos být zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den předložení nebo podle kursu v den placení.  Hodnota cizí měny se určí podle zvyklostí platebního místa.Výstavce však může ustanovit, že se má platit podle kursu určeného v šeku.  Ustanovení předchozích odstavců nelze použít, ustanovil-li výstavce placení v určité měně.  Je-li šeková suma udána druhem peněz, který má stejné označení, avšak různou hodnotu ve státě vystavení a ve státě placení, má se za to, že je tím míněn druh peněz platebního místa.

6.3

Obohacení

Nárok na vydání  Výstavce, jehož postihový závazek zanikl tím, že šek nebyl včas předložen, nebo promlčením, zůstává majitel šeku zavázán, jen pokud se na jeho škodu obohatil.  Nárok na vydání obohacení se promlčuje v jednom roce od vystavení šeku.

6.4

Ztracené nebo zničené šeky a protestní listiny

Umořený šek  Šek, který se ztratil, nebo byl zničen, lze prohlásit za umořený.  Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán. Účinky Účinky šekových prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna. Lhůty Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby šekově zavázané právem místa, kde byl šek vystaven.

Právo státu Právem státu, v němž je šek splatný, se řídí:  Zda šek musí být splatný na viděnou nebo zda může být vystaven na určitý čas po vidění, a jaké účinky nastávají, je-li v šeku udán pozdější den než skutečný den vystavení.  Lhůta k předložení.  Zda lze šek přijmout, ověřit, potvrdit, nebo vidovat, a jaké účinky mají tyto doložky.  Zda majitel může žádat částečné zaplacení a zda je musí přijmout. -63-

    

6.5

Zda lze šek křižovat nebo opatřit doložkou "jen k zúčtování" a jaké účinky má křižování nebo zúčtovací doložka. Zda majiteli příslušejí zvláštní práva ke krytí, a jaký je obsah těchto práv. Zda výstavce může šek odvolat nebo vznést odpor proti zaplacení šeku. Opatření, jež nutno učinit, ztratil-li se šek, nebo byl-li ukraden. Zda je k zachování postihových práv proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným třeba protestu nebo zjištění stejného významu.

Ustanovení společná

Směnečná a šeková způsobilost Směnečně nebo šekově se může zavazovat každý, kdo je způsobilý vlastními úkoly se zavazovat. Platnost  Směnečné nebo šekové projevy, které byly učiněny křížky, nebo jinými znaky, jsou platné jen tehdy, staly-li se ve formě úředního zápisu.  Ustanovení odstavce 1) platí i o směnečných nebo šekových projevech osob slepých, hluchoněmých, hluchých, které nedovedou číst a němých, které nedovedou psát.

Neplatnost  Neplatné jsou směnečné nebo šekové projevy učiněné tak, že někdo podepíše jméno osoby zastoupené. Zmocněnec musí podepsat své vlastní jméno a připojit údaj, za koho podepisuje.  Zmocnění k podpisu směnky nebo šeku musí být písemné.

-64-

6.6

Samostatná práce

V rámci kruhu vypracovat ukázky různých druhů šeků jako přílohu k učebnímu textu.

6.7

Kontrolní otázky

1.

Jaké jsou náležitosti šeku.

2.

Jaké jsou podmínky splatnosti šeků ?

-65-

6.8

Shrnutí

Studenti se naučí využívat šeky v praxi podniků z ČR a EU.

-66-

7

Cestovní šek

Cíle kapitoly: Naučit studenty využití cestovních šeků v ČR i v zahraničí. Klíčová slova: Cestovní šek; měna; náležitosti; výměnný poměr. Případová studie: Převést vzory cestovních šeků do elektronické podoby pro obohacení učebních textů. Cestovní šek je zvláštním druhem šeku, na který neplatí ustanovení směnečného a šekového zákona. Jeho právní úprava je obsažena v § 720 až 724 obchodního zákoníku, který výslovně vylučuje použití předpisů upravujících směnky a šeky. Cestovního šeku se používá jako nástroje pro získání hotových peněz při cestách do zahraničí. Cestovní šek vytlačil dříve hojně užívaný cestovní akreditiv. Cestovní šek je cenný papír, s nímž je spojeno právo na vyplacení částky v něm určené při jeho předložení k výplatě, a to za podmínek stanovených výstavcem cestovního šeku. Obchodní zákoník neurčuje, kdo může cestovní šek vydat. Zpravidla to však bude banka, protože osoba, která cestovní šek vydala, je povinna cestovní šek proplatit nebo obstarat jeho proplacení. Cestovní šek zpravidla proplácejí zahraniční banky v místě, kam osoba cestuje. Banka , která cestovní šek vystavila a sama jej neproplácí, musí pak obstarat jeho proplacení cizí bankou na základě smlouvy s touto bankou. Vztah mezi oběma bankami se však nemůže dotknout práv majitele cestovního šeku.

7.1

Cestovní šek jako cenný papír musí obsahovat

a) označení, že jde o cestovní šek b) příkaz nebo slib zaplatit určitou částku oprávněné osobě c) jméno výstavce, jeho podpis nebo dostatečnou náhradu podpisu Pokud obsahuje cestovní šek příkaz k placení, musí obsahovat i označení osoby, které je příkaz určen. Peněžitá částka uvedená v cestovním šeku může znít buď na tuzemskou, nebo na zahraniční měnu. Oprávněná osoba může být určena jménem nebo může být cestovní šek vystaven na doručitele. Není-li v cestovním šeku uvedena oprávněná osoba, platí, že byl vydán na doručitele. V praxi se však oprávněná osoba určuje zpravidla tak, že se podepíše při převzetí cestovního šeku na vyznačeném místě. Při předložení cestovního šeku k placení je proplácející osoba oprávněna požadovat průkaz totožnosti předkladatele na jeho kontrolní podpis na cestovním šeku ( tzv. kontrasignace ). Kontrasignace slouží k ověření toho, zda cestovní šek předkládá oprávněná osoba. Proplacení cestovního šeku musí být na něm potvrzeno podpisem oprávněné osoby. -67-

Další informace

http://www.podnik atel.cz/zakony/zak on-c-191-1950-sbzakon-smenecnya-sekovy/

7.2

Samostatná práce

V rámci kruhu převést do elektronické podoby různé druhy cestovních šeků

7.3 1.

7.4

Kontrolní otázky Co musí obsahovat cestovní šek ?

Shrnutí

Studenti se naučí využívat cestovní šeky dle platné legislativy.

-68-

8

Smlouvy o cenných papírech

Cíle kapitoly: Studenti se naučí postupu při uzavírání smluv o CP v ČR a EU dle platné legislativy. Klíčová slova: Smlouva; cenné papíry; vlastní; cizí. Případová studie: Vypracovat smlouvu o dluhopisu na konkrétní obchodní případ do elektronické podoby jako přílohu k učebnímu textu.

8.1

Vymezení některých pojmů

§ 4 (Náležitosti cenných papírů). Náležitosti cenných papírů stanoví jednotlivé zákony. § 5 (Vydání cenného papíru). (1) Cenný papír je vydán okamžikem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem stanovené a kdy se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá jinak. (2) Pro náležitosti postupu osoby, která cenný papír vydává (dále jen "emitent"), platí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. (3) Mají-li být vydány zaknihované cenné papíry, je emitent povinen o tom učinit oznámení středisku cenných papírů.Mají-li být vydány jako zaknihované cenné papíry akcie nebo též zatímní listy, mají tuto povinnost po založení akciové společnosti její zakladatelé. (4) Oznámení podle odstavce 3 středisko zanese do své evidence tak, aby všechny cenné papíry, které mají být v rámci dané emise vydány, mohly být v této evidenci registrovány. (5) Na základě dalšího oznámení emitenta provede středisko bez zbytečného odkladu registraci, jejímž obsahem je zápis do zákonem stanovené evidence ve smyslu § 1 odst.2. § 6 (Jmenovitá hodnota a kursy cenných papírů). (1) Má-li cenný papír svou jmenovitou hodnotu, je jí peněžitá částka, která je na něm uvedena. (2) Kurs cenného papíru je cena, za kterou se cenný papír kupuje a podává na veřejném trhu. (3) Emisním kursem cenného papíru se rozumí peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír. -69-

§ 7 (Změny osoby majitele cenného papíru). Převodem cenného papíru je změna osoby oprávněné z tohoto cenného papíru (dále jen "majitel cenného papíru") uskutečněná na základě smlouvy. Přechodem cenného papíru je změna osoby maitele cenného papíru na základě jiných právních skutečností. § 8 (Obchodování s cennými papíry a organizování trhu s cennými papíry). (1) Obchodováním s cennými papíry je podnikání jehož předmětem je koupě nebo prodej cenného papíru anebo obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru.Obchodováním s cennými papíry není organizování trhu s cenným papíry. (2) Organizováním trhu s cennými papíry je organizování poptávky a nabídky cenných papírů na určitém místě a ve stanovenou dobu.Organizováním trhu s cennými papíry není činnost prováděná ústřední bankou České republiky k usměrnění peněžního trhu podle zvláštního zákona. (3) Veřejným obchodováním s cennými papíry je obchodování na burze cenných papírů nebo obdobném organizování trhu cenných papírů.

8.2

Smlouvy o cenných papírech.

§ 13 (Kupní cena). Další informace

http://www.peni ze.cz/tema/opcni -premie

(1) Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy v obchodním zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá jinak.K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena. (2) Bez určení kupní ceny je smlouva o koupi cenných papírů platná, jen když strany projevily vůli uzavřít ji bez určení kupní ceny.V těchto případech je kupující povinen zaplatit kupní cenu, jež odpovídá nejnižšímu kursu, za který byl takový zastupitelný cenný papír prodán v den uzavření smlouvy na veřejných trzích. (3) Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy v občanském zákoníku, pokud z toho zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného. § 14 (Právo opce). (1) Vznik práv a povinností ze smlouvy o koupi cenných papírů lze vázat na odkládací podmínku projevu vůle jedné ze stran, že na uzavřené smlouvě trvá (dále jen "právo opce"). (2) Bylo-li sjednáno právo opce, vzniknou práva a povinnosti ze smlouvy o koupi a prodeji cenného papíru, jen pokud smluvní strana které právo opce náleží, ve sjednané lhůtě, jinak do 15 dnů, a sjednaným způsobem, jinak písemně, oznámí, že na smlouvě trvá. (3) Za právo opce lze sjednat úplatu o určité výši. (4) Podrobnosti o opčních obchodech mohou upravit burzovní pravidla a tržní řády. -70-

§ 15 (Porušení smlouvy). Pokud ve sjednané lhůtě, a není-li lhůta sjednána do 15 dnů od uzavření smlouvy, prodávající nepřevede cenný papír na kupujícího nebo kupující nezaplatí kupní cenu a ze smlouvy nevyplývá něco jiného, má se za to, že smlouva byla porušena podstatným způsobem. § 16 (Cenový rozdíl). (1) Při použití § 469 Obchodního zákoníku je rozhodující cenový rozdíl vyplývající z uskutečněné koupě nebo uskutečněného prodeje cenného papíru na veřejném trhu.Neobchoduje-li se s cenným papírem na veřejném trhu, je rozhodující cenový rozdíl, který vyplyne z jinak obvykle uskutečněné koupě nebo obvykle uskutečněného prodeje. (2) Při použití § 470 Obchodního zákoníku je pro určení cenového rozdílu rozhodující kurs cenného papíru na veřejném trhu;jestliže předmětem smlouvy je cenný papír, se kterým se obchoduje na veřejném trhu, je rozhodná cena, za kterou se cenný papír většinou prodává.Rozhodující je kurs nebo cena v den odstoupení od smlouvy; neodstoupila-li oprávněná strana od smlouvy bez zbytečného odkladu, je rozhodující den, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit. (3) Nárok na náhradu škody zahrnuje i náklady spojené se zprostředkováním smlouvy, u níž došlo k odstoupení, jakož i smlouvy o náhradním prodeji nebo náhradní koupi, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto náklady obvyklé. (4) Uplatněním odstavců 1 a 2 není dotčen nárok na náhradu zbylé škody.

8.3

Převod cenných papírů

§ 17 (Způsob převodu). Závazek převést cenný papír je splněn předáním listinného cenného papíru nabyvateli.Zákon může stanovit další náležitosti převodu nebo jiný způsob převodu listinného cenného papíru. § 18 (Náležitosti rubopisu). (1) K převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis.Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Rubopis musí obsahovat podpis převodce, obchodní jméno nebo název anebo jméno nabyvatele a jeho sídlo a bydliště, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (3) Převoditelnost cenného papíru na řad lze omezit, jen pokud to připouští zvláštní zákon. § 19 (Náležitosti smlouvy). (1) Smlouva o převodu listinného cenného papíru na jméno musí mít písemnou formu. (2) Převoditelnost cenného papíru na jméno lze vyloučit jen zvláštním zákonem. -71-

§ 20 (Dobrá víra). Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, stává se kupující majitelem listinného cenného papíru, i když prodávající neměl právo tento cenný papír převést, ledaže kupující v době převodu věděl, že prodávající nemá právo cenný papír převést.

8.4

Samostatná práce

Vypracování smlouvy v rámci kruhu na jednotlivé druhy CP.

8.5

Kontrolní otázky

1.

Co obsahuje kupní cena u CP ?

2.

Jaké jsou náležitosti smlouvy ?

8.6

Shrnutí

Student se naučí uzavírat smlouvy o CP dle platné legislativy v ČR a EU.

-72-

9

Trh s cennými papíry

Cíle kapitoly: Naučit studenty využívat finanční trhy s CP dle platné legislativy v ČR a EU. Klíčová slova: Finanční trhy; kapitálové trhy; burzy; organizované; neorganizované; hlavní; vedlejší; volné. Případová studie: Vypracovat postup při obchodování na BCPP na zvolený druh CP. V elektronické podobě, pro obohacení učebních textů.

TRH CENNÝCH PAPÍRŮ

TRHY TRHY VEŘEJNÉ

TRHY

TRHY NEVEŘEJNÉ

TRHY VEŘEJNÉ

TRHY NEVEŘEJNÉ

TRHY ORGANIZOVANÉ

TRHY NEORGANIZOVANÉ

TRHY BURZOVNÍ

TRHY MIMOBURZOVNÍ

Obchodovat s cennými papíry může jen osoba, která k této činnosti má povolení ministerstva. (2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. (3) V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povine uvést: -73-

obchodní jméno nebo název aneb jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště obchodníka s cennými papíry, výši čistého obchodního jmění obchodníka s cennými papíry a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání, návrh, v jakém rozsahu bude obchodník s cennými papíry vykonávat obchodování s cennými papíry a s tím související činnosti, a údaje o případném jiném podnikání tohoto obchodníka s cennými papíry, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry. § 46 (Rozhodování o povolení, rozsah povolení). (1) O povolení podle § 45 rozhodne ministerstvo financí do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu činnosti podle § 45odst.3 písm.c) a § 46 odst.2.Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

Další informace

http://kurzy.fina nce.cz/akciezahranicni/nyse/

(2) Pokud z povolení uděleného podle § 45 nevyplývá něco jiného, může na základě něho obchodník s cennými papíry vykonávat kromě obchodování s cennými papíry též tyto činnosti: a) obstarávat pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytovat s tím související služby b) vykonávat činnosti na základě smluv podle § 34 a 37 c) obstarávat pro emitenta splácení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich d) provádět poradenskou činnost ve věcech týkajících se cennýh papírů Činnosti uvedené v odstavci 2 písm.a) může vykonávat jen obchodník s cennými papíry. § 49 (Podmínky) Své odborné obchodní činnosti může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze pomocí fyzické osoby, která k tomu má povolení ministerstva (dále jen "makléř").Makléř jedná vždy jménem obchodníka s cennými papíry, a to i tehdy, když je k němu v jiném než pracovněprávním vztahu. (2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost. K žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen přiložit doklady o složení odborné zkoušky (dále jen "makléřská zkouška") a o své bezúhonnosti. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonnou považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.

-74-

Kdo je to makléř?  makléř, zprostředkovatel burzovních, obchodních, zajišťovacích a jiných transakcí, který za odměnu sjednává jménem obchodníka s cennými papíry, ale na účet svých příkazců, kontrakty v obchodě s cennými papíry, devizami, respektive zbožím.  makléřská komora, zastoupení úředních kursovních makléřů na burze. Makléřská komora rozhoduje např. o přidělování makléřů zákazníkům, řeší spory mezi zákazníky a makléři.  makléřský deník, makléřská kniha – deník vedený kursovním makléřem, který do něho zapisuje veškeré příkazy ke koupi a prodeji, jakož i stanovené (vyhlášené) kursy.  burzovní makléř viz kursovní makléř  kursovní makléř, přísežný burzovní jednatel (senzál), který se účastní při stanovení kursů cenných papírů (nebo deviz či zboží), svěřených mu k obchodování na burze (úřední vyhlášení kursu) na základě příkazů k nákupu a prodeji.  nezávislý makléř, makléř zprostředkovávající obchody s cennými papíry všeho druhu. Může sjednávat i obchody s úředně obchodovanými cennými papíry, ale nestanoví jejich kurs. Zato pravidelně zveřejňuje ceny regulovaného a volného trhu. MAKLÉŘSKÉ ZKOUŠKY: Dne 30.8.2001 vyšla ve Sbírce zákonů, částce 117 Vyhláška Ministerstva financí č. 305/2001 Sb. o makléřské zkoušce Rozsah zkoušky Zkouška prověřuje znalosti a) právních předpisů upravujících poskytování investičních služeb a právních předpisů souvisejících, b) burzovního řádu, burzovních pravidel, c) tržního řádu organizátora mimoburzovního trhu, d) provozního řádu Střediska cenných papírů, e) všeobecně uznávaných postupů obchodování s investičními instrumenty, f) finančního trhu a jeho fungování, a investičních instrumentů. Seznam právních předpisů podle odstavce 1 písm. a), seznam tématických okruhů ke zkoušce, skupin tématických okruhů a seznam vzorových otázek ke zkoušce členěný podle tématických okruhů uveřejní Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") ve Věstníku Komise pro cenné papíry (dále jen "věstník") a způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. internet) nejpozději 35 dnů před zkušebním termínem. Kategorie zkoušky Zkouška se dělí podle druhu odborné specializace makléře na tři kategorie označené číslicemi I. až III. Zkouška kategorie I. prověřuje znalosti podle § 2 odst. 1 ohledně provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů s výjimkou derivátů. Zkouška kategorie II. prověřuje znalosti podle § 2 odst. 1 ohledně obhospodařování portfolií, jejichž součástí jsou investiční instrumenty s výjimkou derivátů, a ohledně -75-

poradenské činnosti týkající se investování do investičních instrumentů s výjimkou derivátů. Zkouška kategorie III. prověřuje znalosti o výkonu činností podle odstavců 2 a 3 týkajících se derivátů. Uchazeč může vykonat zkoušku kategorie III. až po úspěšném vykonání zkoušky kategorie I. nebo II. Organizace zkoušky Přihláška se podává na adresu Komise. Uchazeč je povinen zaplatit úplatu spojenou se zkouškou ve výši 4 000 Kč, v případě zkoušky kategorie III. ve výši 2 000 Kč na účet podle odstavce 6. Zkouška Uchazeč vykoná zkoušku formou testu v elektronické podobě. Doba trvání zkoušky kategorií I. a II. nesmí přesáhnout 4 hodiny, zkouška kategorie III. nesmí přesáhnout 2,5 hodiny. Průběh zkoušky je neveřejný. Kromě uchazečů a členů zkušební komise mohou být průběhu zkoušky přítomny též osoby, které předseda zkušební komise pověřil výkonem administrativních činností. Uchazeč je povinen dodržovat zkušební řád. Člen zkušební komise přítomný průběhu zkoušky může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu zkoušky využil cizí pomoci, použil pomocné materiály nepovolené zkušební komisí, komunikoval s jiným uchazečem, pořizoval opisy testu nebo výpisy z něj, použil telekomunikační zařízení nebo jinak rušil průběh zkoušky. Vyloučenému uchazeči Komise úplatu nevrací. Další informace

Každá správně zodpovězená otázka je hodnocena jedním bodem, každá nezodpovězená nebo nesprávně zodpovězená otázka není bodově hodnocena.

http://business.c enter.cz/busines s/pojmy/p660investicniinstrumenty.asp x

Podmínkou úspěšného vykonání zkoušky kategorií I. a II. je dosažení alespoň 75 % nejvyššího možného bodového hodnocení v celé zkoušce a alespoň 60 % nejvyššího možného bodového hodnocení v každé skupině tematických okruhů. Podmínkou úspěšného vykonání zkoušky kategorie III. je dosažení alespoň 75 % nejvyššího možného bodového hodnocení v celé zkoušce. O průběhu zkoušky vyhotoví zkušební komise do 7 dnů po zkušebním termínu protokol, ve kterém uvede a) jméno a příjmení předsedy a členů zkušební komise, kteří dohlíželi na řádný průběh zkoušky, b) datum a místo konání zkoušky, c) dobu zahájení a ukončení zkoušky, a d) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky, zejména záznam o vyloučení uchazeče ze zkoušky podle § 8 odst. 2.

-76-

Nedílnou součást protokolu tvoří seznam uchazečů a tištěný výstup obsahující hodnocení výsledků zkoušky. Protokol podepíší předseda zkušební komise a všichni členové zkušební komise, kteří dohlíželi na řádný průběh zkoušky. Protokol a data na nosiči dat v elektronické podobě vztahující se ke zkoušce Komise uloží v souladu s předpisy o archivnictví. Zkušební komise vyrozumí uchazeče o výsledku zkoušky do 14 dnů po jejím vykonání. Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o složení zkoušky (dále jen "osvědčení"). V osvědčení zkušební komise uvede jeho pořadové číslo, kategorii vykonané zkoušky a výsledek zkoušky vyjádřený procentním počtem dosaženého bodového hodnocení v celé zkoušce a v každé skupině tematických okruhů. Osvědčení podepisují předseda a další člen zkušební komise. Uchazeči, který zkoušku nevykonal úspěšně, vydá zkušební komise oznámení o výsledku zkoušky (dále jen "oznámení"). V oznámení zkušební komise uvede jeho pořadové číslo a výsledek zkoušky vyjádřený procentním počtem dosaženého bodového hodnocení v celé zkoušce a v každé skupině tematických okruhů. Oznámení podepisují předseda a další člen zkušební komise. Uchazeč podle věty první může vykonat další zkoušku nejdříve po uplynutí 1 měsíce ode dne neúspěšného vykonání zkoušky. Uchazeč může do 7 dnů od doručení osvědčení nebo oznámení podat odůvodněnou žádost o přezkoumání výsledku zkoušky. K přezkoumání je příslušný výbor. Uchazeč může proti vyloučení ze zkoušky podle § 8 odst. 2 podat odůvodněný protest. K posouzení protestu je příslušná zkušební komise. Komise písemně oznámí uchazeči výsledek přezkoumání podle odstavce 1 nebo posouzení podle odstavce 2 do 30 dnů od doručení žádosti o přezkoumání výsledku zkoušky nebo protestu proti vyloučení ze zkoušky.

9.1

Samostatná práce

Nastudovat učební texty a platnou legislativu ke kapitole.

9.2 1.

9.3

Kontrolní otázky Kdo rozhoduje o obsahu a organizaci makléřské zkoušky ?.

Shrnutí

Studenti se naučí hlavním zásadám obchodování na finančních trzích v ČR a EU.

-77-

-78-

10

Analýza cenných papírů

Cíle kapitoly: Naučit studenty provádět všeobecnou analýzu CP. Klíčová slova: Výnos; likvidita; riziko; ohodnocování CP; magický trojúhelník; úrokové sazby. Případová studie: Příklady na ohodnocení různých druhů CP v elektronické podobě pro obohacení učebních textů. Analýza CP a oceňování finančních aktiv je významné pro finanční analýzy akcií, dluhopisů a derivátů. Představuje základy pro teorii portfolia a řízení investičního procesu.

10.1

Úvod do teorie

Finančně přebytkové subjekty finančního systému jsou potenciální investoři, kteří na základě určitých kriterií investují finanční prostředky. Růst budoucí hodnoty subjektu investorů generuje růst množství finančních aktiv. Uvedená tendence vyvolává růst investičních prostředků a růst poptávky po investičních instrumentech . Teoretickým východiskem řešení je problém časové hodnoty peněz. Investor s ohledem na růst budoucí celkové hodnoty a vzhledem k dnešní alokaci úspor se rozhoduj v relaci :  očekávaného výnosu /Y/určitého finančního instrumentu vzhledem k jiným alternativním investičním rozhodnutím  očekávané likvidity /L/vzhledem k likviditě alternativních instrumentů  očekávaného rizika /R/vzhledem k riziku alternativních instrumentů Investice do finančních aktiv je možné přiblížit v relaci tzv. magického trojúhelníku /Y, R, L/ v investičním prostoru /PV, FV, T/.

-79-

Z uvedených hledisek jsou finanční aktiva determinovaná:  časovou hodnotou peněz /dnešní aktuální hodnotou-PV, budoucí očekávanou hodnotou-FV a dobou splatností-T/  výnosem, rizikem a likviditou jednotlivých finančních aktiv

10.2

Vztah ceny finančních aktiv a úrokových sazeb

Investování do finančních aktiv provází dvě závislosti: - aktivace peněžních prostředků /vklady, úvěry/ závislé na úrokové sazbě-nákup a prodej cenných papírů, závislý od ceny CP D.:Cena CP je nepřímo úměrně závislá od úrokové sazby resp. očekávaného výnosu Důvody závislosti:  poptávka po peněžních prostředcích /D/ je pro subjekt dlužníka půjčkou a koresponduje s nabídkou CP pro subjekt věřitele  nabídka peněžních prostředků /S/ a poptávka po CP jsou z hlediska investujícího subjektu obdobně závislá  množství peněžních prostředků /q/ nabízených/S/ a poptávaných/D/ vykazují z hlediska subjektů nepřímou závislost mezi cenou finančních aktiv /P/ a úrok.sazbou /Ir/ Pf (1/Ir)

D ´D

S

S´

q Změna poptávky po peněžních prostředcích /D na D´/ vyvolává růst úrok. sazeb /Ir/ a pokles ceny finančních aktiv /P/ v důsledku změny nabídky /S na S´/. Efekt změny /Ir, P/ provází růst množství peněžních prostředků a objemu CP /q/. Z.: Důsledkem inverzního vztahu mezi cenou finančních aktiv a úrokovou sazbou je skutečnost, že výnos, který je závislý na výši úrokové sazby /důchodový výnos/ je také v inverzním vztahu k ceně finančních aktiv /kapitálový výnos/.

10.3

Časová hodnota peněz a determinace výnosu

Časová hodnota peněz je teoretickým základem pro determinaci výnosu finančních aktiv.

-80-

PV

FV PV Fin T

TT

Kde:  dnešní hodnota peněžních prostředků je PV /present value/  budoucí hodnota peněžních prostředků je FV /future value/  čas /T/ se vztahuje k době splatnosti finančního aktiva a charakteru operace Obecně platí, že: PV  FV Hodnota dnešní peněžní jednotky je větší než hodnota peněžní jednotky v /t+n/ viz. odložená spotřeba. PV představuje současnou hodnotu v budoucnu splatných výnosů , tedy: /PV = budoucí platba x diskont.činitel/ Pozn.: V případě hodnoty peněžních prostředků je vztah mezi PV a FV zajištěn pomocí diskontního činitele d = 1/ (1 + Ir ) . Výpočet je operací tzv.diskontování /odúročení/, kde Ir ...úroková míra /des.číslo/, t....počet let Obecně je vztah spojený se složeným úročením např. vkladů, úvěrů atd. V případech finančního investování je pro investora uvedená úroková sazba investovaných peněžních prostředků důchodovým výnosem. D.:Výnos / Y-yield/ je diskontní sazba, která převádí budoucí platby peněžních prostředků na jejich současnou hodnotu . t t Platí, že: PV = FV / ( 1 + Y) FV = PV (1 + Y ) Pozn.:Výnos (Y) je očekávaný výnos, doba splatnosti (t) má vliv na velikost (FV) Výnos je základní charakteristikou každé investice. Cílem investorů je maximalizace očekávaného výnosu vzhledem k riziku a likviditě. Výnos je složitou veličinou, problém jeho určení je závislý na více proměnných. Výnos očekávaný u klasického finančního instrumentu obsahuje dvě složky: /problém druhů aktiv/  tok důchodů ve formě úroků nebo dividend /dividendový výnos z titulu vlastnictví aktiva /dividend yield /  kapitálový výnos je zisk /ztráta/, který je určen tržní cenou prodeje aktiva Pozn.:primární motiv investorů je kapitálový výnos, důchod je sekundární motiv -81-

Kvantifikace dividendového výnosu /Yd/. D.:Dividendový výnos /dividend yield/je poměr očekávané roční dividendy /d/ a tržní ceny daného aktiva /Pat/. d Yd = ----------PAt Pozn.: Vztah, který využívají investoři u akcií při určení tzv. výnosovosti aktiv /resp. při komparaci výnosovosti různých akcií/ Ya = d / Pa

.100 /%/

Kde: Ya-výnosovost akcie d-dividenda Pa- kurz akcie Kvantifikace očekávaného kapitálového výnosu/Yk/ Vztah, který se používá mj.při spekulačních očekáváních /budoucích změn tržních cen aktiv/ je definován:

Pt Yk =

Pt-1

--------------------Pt-1

Kde: Pt ......očekávaná tržní cena aktiva Pt -1......skutečná /současná/tržní cena aktiva Výnosová míra Obecně lze vymezit skutečnou výnosovou míru /Yr/, dle které investoři kvantifikují výnos . (Pn - Pn-1) + d Yr = ---------------------- .100 /%/ Pn-1 Kde : Pn-1.......kupní cena aktiva Pn ........prodejní cena D ... .důchodd Pozn.:-výnosové míry v % se využívají pro komparaci různých fin. aktiv ex-post -výnosová míra se vztahuje k t=1 rok držení aktiva Pro posouzení investičního rozhodnutí se používá očekávaná výnosová míra /Er/. n Er =  Ri . Pi i=1

/%/

Kde: Ri....prognoz. výnos. míra /%/ Pi....pravděpodob. výnos /0až 1/ i...druh fin.aktiva

Pozn.: problém stanovení pravděpodobnosti -expertní přiřazení -82-

Nejčastěji využívaným vztahem je poměrový ukazatel - P/E /viz. informace BCPP struktura dat akcií/ P/E - Price/Earnings per share  je poměr kurzu /tržní ceny akcie/ a čistého zisku /po zdanění/ na akcii  informace pro investora o ceně a době návratnosti investice např. P/E =5.... 1/5=O, 2... návratnost za 5 r.-investice s 20% výnosem  viz fundamentální analýza

10.4

Vztah výnosu a rizika

Obecně platí, že investoři na finančních trzích mají averzi k riziku a preferují instrumenty s nižším rizikem vzhledem na očekávaný výnos. Pozn.: Rizika jsou různého druhu/viz.kap.2/, při oceňování finančních aktiv se využívá kvantifikace finančního rizika. Z určitého hlediska finanční riziko je riziko, které je determinované použitím cizího investičního kapitálu /resp.podílem cizích prostředků na financování aktiv subjektu/. Růst rizika snižují poptávku po finančním aktivu /tendence/ V principu kvantifikace rizika investičního instrumentu vychází z porovnání odchylek jednotlivých očekávaných výnosů od průměrné očekávané výnosové míry. Formální vyjádření využívá statistické metod - směrodatnou odchylku a rozptyl Směrodatná odchylka // je druhou odmocninou z rozptylu // Směrodatná odchylka je odhad pravděpodobného odchýlení skutečného výnosu vzhledem od očekávaného. Růstem odchylky roste riziko očekávaného výnosu  



Rozptyl je definován : 2 n 2    / ri - E(r) /  Pi i=1 Kde: ri předpokládané výnos.míry E (r ) průměrná oček.výnosová míra i jednotlivé možnosti N počet variant Pi pravděpodobnost výskytu jednotlivých výnos. měr Význam likvidity aktiv Investiční instrumenty, druhy a skupiny aktiv mají rozdílnou likviditu. Likviditou je schopnost přeměny fin. aktiv na disponobilní finanční prostředky. Přeměna je determinovaná náklady /fin. a časovými./ -83-

Další informace

http://www.akci eatrhy.cz/cz/vyp ocet-vnitrnihodnoty

Investor při investování na méně likvidních trzích požaduje z důvodu transakčních nákladů vyšší výnos v dlouhém čase. Pozn.: Likvidita se obecně vyjadřuje velikostí transakčních nákladů, fin. instrumenty mají nízké transakční náklady /do 2%/ oproti nefinančním instrumentům. Růstem likvidity finančních aktiv roste poptávka po fin. aktivech a dochází k růstu ceny . Hodnota likvidity má důležité implikace pro podnikatelské subjekty. Pro určení likvidity se používají poměr. ukazatele různé konstrukce:  běžnou likviditu, vztah /poměr/ oběžných hotovostních aktiv a krátkodobých pasiv /závazků/  pohotovou likviditu, poměr oběžných aktiv-zásoby a závazky atd. Pozn.:banky stanovují rychle likvidní aktiva z pokladní hotovosti, vkladů u jiných bank, státní pokl. poukázky, krátkodobé dluhopisy, rezervy u CB Určení likvidity CP na kapitálovém trhu lze formálně vyjádřit pomocí vztahu: Ni L = 1/ Ni  Pit t=1 Kde: Pit-podíl obchodovaných CP na emisi CP Ni-počet obchodních dnů daných CP Pozn.: uvedený vztah je možné dále zpřesnit ukazatelem likvidity pro určitý druh CP /viz. teorie portfolia/

10.5

Cenné papíry

Finanční aktiva jsou ve formě:  hotovosti a depozit  cenné papíry /majetkové, dluhové a nárokové/ D.:Cenné papíry /security/ jsou obchodovatelné /t.j.převoditelné / finanční instrumenty. Pozn.: -vymezení kategorie CP není mezinárodně jednotné Finanční aktiva jako peněžní pohledávky nebo majetkové nároky vlastníka aktiva jsou považována za instrumenty, nástroje, investiční produkty nebo jsou považována za cenné papíry.Všechny finanční aktiva nejsou obchodovatelné /např.účet stavebního spoření..../Za CP se nepovažují peněžní prostředky a cese pohledávek CP jako finanční aktiva jsou:  majetkové /podíl na majetku a správě/, akcie a podílové listy  dluhové /právo na splácení směnky, obligace, hypot.zást.listy, stát.dluhopisy vkladové listy /depozit.certif./, pokladniční poukázky ČNB  nárokové/právo na plnění/, pojistné smlouvy a opce

-84-

Cenné papíry jsou obchodovatelné na primárních a sekundárních trzích CP-emitent realizací obchodu se nemění, mění se vlastník CP. Základem existence CP je:  písemný projev vůle a normativně stanovený proces emiseCP /skripturní akt/  existence práva vlastníka CP na úhradu pohledávky  uplatnění nároku plynoucího z CP

10.6

Kriteria třídění CP

Cenné papíry jsou vymezeny z hlediska různých kriterií: A.Emitent CP /fyzická, právnická osoba/ Druhy subjektů emise s CP:  cen.papíry emitované státem -veřejné  akciové společnosti -akcie, zatímní listy  investiční společnosti -podílové listy  práv.osoby-dluhopisy Emitent má vliv na míru rizika /vyšší u privátního subjektu, nižší u státního subjektu/, výnos a likviditu CP. Pozn.: Bezrizikové jsou považovány -státní CP, pokladniční poukázky... B.Měnové hledisko Míra stability měny ve které je CP nominován má vliv na riziko /výnos/ a likviditu / obchodovatelnost / CP dle měny :  domácí /emise na domácí měnu/  cizí /bulldog/ /emise v cizí měně.../  euroměny /euroakcie, eurodluhopisy/, jiná měna emise CP a obchodu než měna země C.Vlastnické a podílnické právo Z uvedeného /standartní/ hlediska jsou CP dluhové a akciové. Akciové CP Akcie představuje nárok:  na majetek, majetkový podíl /akcie/  právo na vlastnictví , řízení a rozhodování a.s. / akcie/ Dluhové CP /dluhopisy-obligace, směnky, vkladní listy, depozit.certifikáty -představují dluhový závazek emitenta /obligace, směnky.../ vůči držitelům /majitel je věřitelem emitenta/ Dluhopisy nezahrnují vlastnické nebo účastnické právo , . Dluhové CPjsou obchodovatelné, emisi dluhopisů povoluje MF -85-

Další informace

http://www.mira s.cz/akcie/akcio ve-analyzyfundamentalni.p hp

D.CP dle převoditelnosti  na doručitele /majitele/-neomezeně převoditelné  na jméno-s vyloučením převodu  na řad-omezení převoditelnosti Pozn.:cirkulační /na doručitele-řad/ E.Zástavní právo  je významné pro dluhové CP-stupenˇ rizika CP  dluhopisy zajištěné a nezajištěné majetkem emitenta  zajištění dlužného CP -pořadí pohledávek věřitelů v případě úpadku emitenta, riziko likvidity /VB-debentures, USA možnost směny za obyčejné akcie-konvertibilní/ Z hlediska povahy dluhu jsou dluhopisy vztažené na:  podřízený dluh, uspokojení věřitelů následuje za nepodřízeným dluhem  nepodřízený dluh, uspokojení věřitelů prvořadé F.Doba splatnosti Doba splatnosti se vztahuje zejména k dluhovým CP. /např.: index.certifikáty/ Doba splatnosti -termíny, dospělost /maturity/ je:  pevná-stanoven termín splatnosti datem  pohyblivá, proměnný termín splatnosti je dán zvláštností dluhopisů kombinovaný s termínovými kontrakty /fin.deriváty/  bez termínu splatnosti /akcie a perpetuity-nesplatitelné CP/ G.Splácení výnosů  splácení výnosů /měsíční, kvartální, roční..../  výnosy -fixní /pevný/ -dluhopisy s pevnou úrok.sazbou -fixní kupon  proměnlivé /variabilní/-výnos se mění s tržní úrok.sazbou /indexově vázané dluhopisy/ H.Reverzibilita a likvidita Reverzibilita a likvidita vyjadřuje tržní pružnost investičních nástrojů Reverzibilita -rozpětí /spread/ mezi nákupní a prodejní cenou /absolutní je přeměna na peníze/ Likvidita-přeměna na jiné aktivum. Pozn.: další kriteria souvisí s predikcí kapitálové hodnoty CP /nominální, tržní/ a daň.hlediska instrumentů a investicí Cenné papíry na zboží: a) skladištní listy b) náložný list c) konosament Námořní konosament je zvláštním druhem náložného listu. Jde o námořní náložný list, který není upraven obchodním zákoníkem, ale ve vyhl. č. 160/1956 Ú.l., o podmínkách přepravy nákladů po moři (§ 2 a 3) v souvislosti se smlouvou o -86-

námořní přepravě nákladu. Vyhláška byla vydána na základě zmocnění §43 zák. č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě. Ustanovení obchodního zákoníku o náložném listu nelze použít ani podpůrně. Konosament je cenný papír, s nímž je spojen závazek dopravce vydat náklad převzatý k námořní přepravě, pokud mu bude vydán konosament a na něm potvrzeno přijetí nákladu. Konosament, podobně jako náložný list (podle obchodního zákoníku) ztělesňuje právo na vydání zboží převzatého k přepravě, takže je rovněž cenným papírem obligačním. Konosament vydává dopravce (provozovatel námořní přepravy) buď sám, nebo prostřednictvím velitele lodi nebo jiného svého zástupce. Na vydání konosamentu je (na rozdíl od náložného listu) právní nárok, i když nebylo jeho vydání dohodnuto ve smlouvě o námořní přepravě nákladu. Povinnost vydat konosament vzniká na základě žádosti odesílatele poté, co náklad byl převzat k námořní přepravě. Dopravce však není povinen vydat konosament, pokud se k tomu smluvně nezavázal: a) jde-li o námořní přepravu nákladu, kdy smluvní podmínky jsou obsaženy ve zvláštní listině (tzv. charter-party), nebo b) jde o námořní přepravu nákladu, který není obvyklý v pravidelném obchodním styku a jehož zvláštní povaha nebo zvláštní způsob přepravy vyžaduje smluvní úpravy odchylné od zásad vyhl. č. 160/1956 Ú.l. Ujednání stran, podle kterých by dopravce nebyl povinen vydat konosament i v jiných případech, je neplatné. Rozlišují se dva základní druhy konosamentu, a to palubní konosament a přejímací konosament. Palubní konosament se vydává, jestliže byl náklad již naložen na loď. Z palubního konosamentu musí být zřejmé, že náklad byl již naložen na loď v konosamentu uvedenou. Přejímací konosament je takový konosament, který byl vydán po převzetí nákladu k přepravě, ale ještě předtím, než byl naložen na loď. Přejímací konosament může být změněn na palubní konosament tím, že dopravce, velitel lodi nebo jiný zástupce dopravce zapíše do přejímacího konosamentu jméno lodi, na niž byl náklad naložen, a datum naložení. Odesílatel má nárok na vydání palubního konosamentu, i když mu byl před tím vydán konosament přejímací. Pokud podepíše konosament dopravce, velitel lodi nebo jiný zástupce dopravce, platí nevyvratitelná právní domněnka, že dopravce převzal náklad uvedený v konosamentu. Dopravce je povinen v konosamentu uvést: a) jméno a sídlo přepravce b) jméno a vlajku lodi, jde-li o palubní konosament c) přístav naložení nákladu na loď, popř. přístav převzetí nákladu d) jméno odesílatele e) přístav, kde má být náklad vyložen, nebo místo, kde má být tento přístav dopravci oznámen f) jméno příjemce nebo údaj o tom, že konosament byl vystaven na řad nebo na doručitele g) pojmenování nákladu, počet kusů nebo množství či míru (váhu nebo objem), jak je odesílatel písemně sdělil (pokud při přepravě zboží sypaného nebo volně loženého nebyly uvedené údaje přezkoumány, je dopravce oprávněn zapsat tyto údaje v konosamentu s dovětkem, že je nezkoumal; stejnou výhradu může dopravce učinit i při přepravě kteréhokoliv druhu nákladu, má-li dostatečný -87-

h)

i) j) k) l)

důvod k domněnce, že údaje byly odesílatelem uvedeny nepřesně a dopravce neměl možnost je přezkoumat). značky, které jsou vyznačeny na nákladu nebo na jeho obalu jsou k nákladu připevněny, a to tak, jak je odesílatel písemně sdělil před odevzdáním nákladu dopravci; nelze-li předpokládat, že značky za obvyklých okolností zůstanou čitelné až do konce cesty, nemusí být v konosamentu uvedeny. zjevný stav nákladu údaje týkající se dopravného datum a místo vydání konosamentu počet vydaných stejnopisů konosamentu; pokud byl vydán konosament ve více stejnopisech, musí být vyznačen počet stejnopisů na každém z nich.

Konosament musí být podepsán dopravcem, velitelem lodi nebo jiným zástupcem dopravce. Odesílatel je povinen sdělit údaje potřebné k vydání konosamentu písemně. Konosament může být stejně jako náložný list vydán na doručitele, na řad nebo na jméno. Tento údaj musí být v konosamentu obsažen. Pokud by nebylo v konosamentu vydaném na řad uvedeno, na čí řad je vydán, platí, že je vydán na řad odesílatele. Práva z konosamentu na jméno lze postoupit pouze cesí. Konosament na řad lze převádět vyplněným nebo nevyplněným rubopisem. Na rubopis konosamentu platí obdobně ustanovení o směnečném rubopisu. Konosament na doručitele se převádí jeho odevzdáním. Dopravce je povinen vydat náklad v přístavu určení oprávněné osobě, která mu předloží konosament (u konosamentu na doručitele jeho doručiteli, u konosamentu na jméno příjemci uvedenému v konosamentu nebo osobě, na kterou byl konosament cedován, u konosamentu na řad osobě, na jejíž řad byl konosament vydán, nebo tomu, komu svědčí nepřetržitá řada rubopisů, anebo doručiteli konosamentu na řad, byl-li poslední rubopis nevyplněný) a potvrdí převzetí nákladu. Bylo-li vydáno více stejnopisů konosamentu a náklad bude vydán na jeden stejnopis oprávněnému příjemci dopravcem, velitelem lodi nebo jiným zástupcem dopravce, pozbývají ostatní stejnopisy platnosti. Předloží-li odesílatel nebo jiný oprávněný držitel konosamentu všechny stejnopisy konosamentu, má právo, aby mu byl náklad vydán v místě odeslání před odplutím lodi nebo nácestném přístavu anebo, aby náklad nebyl vydán příjemci uvedenému v konosamentu.

10.7 Další informace

http://www.akci eatrhy.cz/cz/vyp ocet-vnitrnihodnoty

Analýza základních veličin CP

Analýza tržních veličin CP je spojená s finančními informacemi.Finanční informace hrají ve finančním systému nezastupitelnou úlohu.Význam informací se odvíjí od funkcí ceny. Poskytují podklad pro investiční rozhodnutí a jsou nezbytné pro efektivní fungování celého finančního systému. Relevantní informace můžeme členit podle druhu1 CP na :  ceny a výnosy dlužných cenných papírů  ceny a dividendové výnosy  informace o emitentech CP  všeobecné ekonomické a finanční podmínky  vývoj státních účtů

1

Viz. P.S.Rose : Peněžní a kapitálové trhy, Victoria Publishing -88-

Složení finančních informací /např.burzovní/ :  Statistiky obchodního dne  globální a oborové indexy  obchodování v segmentu SPAD  průběžné obchodování při proměnlivé ceně  hlavní trh - obligace a dluhopisy - akcie a podílové listy  vedlejší trh - obligace a dluhopisy - akcie a podílové listy  volný trh - obligace a dluhopisy - akcie a podílové listy přímé a blokové obchody  Kursy devizového trhu  Kurzy normativního trhu RM-Systému  Kurzy otevřených podílových fondů  Kurzy českých akcií v zahraničí  Kurzy světových akciových trhů  Kurzy světových devizových a komoditních trhů

10.8

Základní informace a veličiny

A. Obligace a dluhopisy Tabulka 1. ISIN

(1)

Název CP Úrok. Datum Datum Platn Kó Kurs Změ Objem sazba splatnos splat. ý d předc na obchod (%) ti Kupon kurz hozí kurz u u (%) u (2) (3) (8) (%) (4) (5) (6) (7) (9) (10)

CZ0003500 ČEZ 654 9/01

10, 10, 900

27.6.20 27.VI 98, 01 50

7

93, 81

+4, 99

Alikvot. Hr.výno Úrokov s ke dni ý výnos splatn. (Kč) (%) (11) (12) 532, 89 11, 55

Pozn.: Hodnoty jsou vztaženy na obchodní den identifikační číslo CP u obligací a dluhopisů se můžeme setkat s dvěma typy označení Př.: ST.DLUHOPIS 8, 7/00 kde první číslo udává nominální úrokovou sazbu kupónu (8, 7%) a druhé rok emise (1990) ST.DLUHOPIS VAR/02 VAR – variabilní úroková sazba (stanovuje se podle emisních podmínek), 02 – rok emise (1992) nominální úroková sazba (6) kurs = ( tržní cena / nominální cena ) * 100 [ %] kód charakterizující trh 1 – dokonalá rovnováha 2 – lokální převis nabídky 3 – lokální převis poptávky 4 – globální převis nabídky 5 – globální převis poptávky 6 – totální převis nabídky -89-

7 – totální převis poptávky 8 – nekotováno SP – speciální kotace PK – pozastavená kotace (9) Procentní změna současného ku předchozímu kursu objem obchodů v kusech CP a v peněžním vyjádření Tato hodnota se promítá do (6) a (12). Zohledňuje se zde, že , i když dojde k prodeji obligace před dobou splatnosti kupónu resp. obligace, připadá úrok naběhlí za dobu držby kupónu (obligace) prodávajícímu (úrokový výnos od poslední kupónové platby do data prodeje). Př.: použité hodnoty viz. tabulka 1. alikvotní úrokový výnos ….a = 532, 89 Kč nominální cena obligace 10.000, - Kč ( FV ) nominální úroková sazba 10, 9 % (c) Postup výpočtu: 27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

27.6

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

T (dny) (18.12) Den nákupu Kupónová platba:

C = c * FV = 0, 109 * 10000 = 1.090 Kč

Kupónová platba připadající na jeden den: C1 = C / 365 = 2, 986 Kč Počet dní zbývajících od nákupu do splátky kupónu: t = 12 + 31 + 28 + 31 + 30 + 31 + 27 = 190 Alikvotní úrokový výnos (výpočtený) A = C1 * t = 2, 986 * 190 = 567, 40 Kč Pozn.: Přesnost výpočtu závisí na výpočtové normě úroků. Hrubý výnos ke dni splatnosti – výnos, který nám obligace přinese, pokud ji nyní koupíme. P = C/(1+ i) + C/(1 + i)^2 + … + (C + FV)/(1 + i)^n

i

i…….hrubý výnos P……tržní cena C…...kupónová platba FV….nominální cena obligace n……počet splátek (roční interval) Ze vztahu vyplývá, že výnos plynoucí z držby obligace závisí nejen na kupónových sazbách, ale taká na tržní ceně, která celkový výnos ovlivňuje nepřímo úměrně. -90-

Tento ukazatel sehrává jednu ze stěžejních rolí při investičním rozhodování. B.Akcie a podílové listy Tabulka 2. ISIN

Název CP

(1)

(2)

Divide Platný Kód Kurs nda kurs (kč) předchozí (Kč) (3) (4) (5) (6)

Změ na kursu (%)

MIN

MAX Objem obchodu

Míra alokace

P/E

(8)

(8)

(10)

(11)

18, 33

8, 62

(9)

(7) V posl. Roce (ks CP) (tis.Kč) (Kč) CZ0008002755

ČESKÁ POJIŠŤOVNA

0, 00

1350, 00

3

1350, 00

1140

3050

22

29, 7

(1), (2) viz. obligace (3)hrubá výše dividendy za rok 2010 na jeden kus CP (4)-(9) viz. obligace“pravděpodobnost” uspokojení objednávky na koupi – poměr uspokojených objednávek k celkovému objemu objednávek.Poměr tržní cena / zisk po zdanění na 1ks akcie . Pro P/E platí jednoduché pravidlo – čím je ukazatel v čase nebo ve srovnání s jinými akciemi nižší, tím je pravděpodobnější, že akcie je dočasně podhodnocena a pro investora “levná”, což může znamenat vhodnou investiční příležitost. P/E se také používá pro přibližné ocenění akcie. Př.: (použité hodnoty viz. tabulka 2.) Současný poměr P/E je 8, 62 a kurs 1350, -Kč. Pokud firma oznámila, že v běžném období fa dosáhla zisku/ztráty, z níž 100Kč připadá na jednu akcii, lze předpokládat novou tržní cenu akcie ve výši P/E = 8, 62 => P = 8, 62 * E = 8, 62 * 100 = 862 Kč Pozn.:Veličinu nelze brát absolutně, spíše aproximativně. Musíme také zvažovat míru efektivnosti trhů.

10.8.1

Význam času pro finanční informace

Čas je důležitý faktor. Můžeme se na něj dívat ze dvou stran a záleží taká na informacích, k jakému účelu je využíváme. Pokud jde o predikci trendu (budoucího vývoje) ceny akcie, např. spektrální analýzou, je zapotřebí delších časových řad, abychom dosáhly “věrohodných “ výsledků. Pozn.:Další pohled na čas je z hlediska rychlosti rozhodování. Finanční informace nejsou pouze burzovní informace, ale také ostatní veřejné i neveřejné informace. Jejich způsob a zejména rychlost šíření je rozhodující pro výši spekulačního zisku (viz. informační efektivity trhu). Byla provedena studie, která se zabývala vztahem rychlosti šíření veřejné informace a maximalizací spekulačního zisku. Studie byla provedena na americkém kapitálovém trhu (vysoká efektivnost), a výsledky byly překvapující. Aby subjekt trhu mohl realizovat zisk, musí nakoupit akcie do 30 sekund poté, co se informace stala veřejnou.

-91-

10.8.2

Závěry

Sledovaným ukazatelem pro obligace je jejich hrubý výnos a pro akcie jejich kurs a míra alokace. Pro přibližný odhad budoucího kursu se sleduje P/E. Čas je významný faktor jak z hlediska dlouhodobé analýzy vývoje kursu, tak i z hlediska rychlosti šíření informací (a reakcí na ně), což má vliv na efektivitu trhu a velikost zisku na něm realizovaném. Investiční rozhodnutí nemůže vycházet pouze z dílčí informace o CP, ale ze souboru informací popisujících prostředí, ve kterém je CP emitován a čím je fundamentálně určen. Příloha 1-Emise CP Emisí cenných papírů se cenný papír uvádí na primární trh. Další obchodování je součástí trhu sekundárního. Finanční zdroje subjektu pomocí emise cenných papírů lze zajistit dvěma způsoby: Soukromá emise (privat placement) – neveřejné umístění cenných papírů CP emitenta jsou nabízeny omezenému okruhu předem určených osob. Tento způsob se využívá především u založení či navyšování základního jmění u menších akciových společností. Společnost a upisovatelé se vzájemně dohodnou o jednorázovém úpisu, emise se veřejně neoznamuje. Výhodou této emise jsou nižší náklady a kratší doba soustředění celého akciového kapitálu.Pozn.:Subjekt vyjednává s vybranými investory, kterými mohou být banky, pojišťovny, penzijní fondy a další finanční instituce, ale i malí investoři.Veřejná emise (public issue) Emitent nabízí CP neomezenému okruhu předem neurčených osob. Veřejná emise má několik fází: 1. Výběr investičního zprostředkovatele2 Nejdříve se emitent musí rozhodnout, zda emisi zajistí sám, nebo se obrátí na zprostředkovatele: Emisní obstaravatel – obstarává pro emitenta vydání jeho CP. Zajišťuje zejména splnění technických, organizačních a odborných podmínek. / účtuje 0, 5 – 1% z objemu emise/. Emisní garant (ručitel)– garantuje plně nebo alespoň z části úspěšnost emise. Zavazuje se, že v případě emisního neúspěchu odkoupí zbývající část nebo celou emisi. Ručitelem jsou velké banky, pojišťovny, penzijní a investiční fondy. Za tyto služby si stanovují poplatek kolem 1, 5 - 3 % hodnoty emise. Emisní tvůrce – převezme emisi do svého majetku k datu emise. Zpravidla nemá v plánu si ji ponechat, ale dále ji prodávat na sekundárním trhu. 2. Výběr druhu emitovaného CP Emitent se rozhoduje pro konkrétní druh cenného papíru, omezením zde pro něj je jeho právnická forma – vydávat akcie může například jen a. s., podílové listy jen investiční společnosti a fondy. Volí i podobu cenného papírů – zaknihovanou nebo listinnou. 2

Při zprostředkování emisí obligací má dominantní postavení Komerční banka, která se podílela 30 – 50% na celkových emisích (např. obligace SPT Telecomu, ČEZu, ...) Aktivním emisním zprostředkovatelem je i IPB. -92-

3. Stanovení emisní ceny CP Pokud je stanovena níže pod nominální hodnotu přichází emitent o fin. prostředky, pokud příliš vysoko, klesá zájem investorů. 4. Načasování emise – v době, kdy jsou ceny aktiv vysoké, je více pravděpodobný pokles kurzu CP než další růst. 5.Povolení emise Při emisi veřejně obchodovatelného cenného papíru (cenný papír obchodovaný na burze a RM-Systému) musí požádat KCP o povolení emise. (kromě státních CP) Přílohou žádosti musí být podmínky emise v podobě prospektu akcie či dluhopisu, statusu podílového fondu. Ten musí obsahovat datum emise, emisní lhůtu, emisní kurz, platební podmínky, podmínky vracení, údaje o zprostředkovateli emise. Pozn.. Za povolení veřejné obchodovatelnosti CP je stanoven správní poplatek ve výši 0, 2% z celkové částky emise, nejméně 10000 Kč nejvýše 1 mil. Kč. Součástí povolení je kód ISIN – International Securites Identifikation podle normy ISO. ISIN u nás udělovala IPB, teď jej udílí KCP. (Nově přidělený kód ISIN znamená, že nový CP je okamžitě mezinárodně evidován a umožňuje, aby se s ním zahraniční investoři seznámili.) KCP dnes registruje 1963 emitentů veřejně obchodovatelných emisí. 6. V případě zaknihovaného CP musí dále uzavřít smlouvu se Střediskem cenných papírů. SCP je právnickou osobou zřízenou MF ČR, registruje zaknihované cenné papíry a imobilizované cenné papíry, vede evidenci o změnách jejich majitelů a další údaje. Vede účty majitelů cenných papírů. Zřizují se na základě žádosti a za úplatu (výjimkou byla kupónová privatizace). Pokud je emise CP v souladu se zákonem, nemůže SCP odmítnou založení účtu. 7. Umístění (prodej) CP jednotlivým investorům. Při umístění cenného papíru na veřejných trzích se emitent může rozhodnout, zda ho umístí na burze nebo mimo ni. Umístění na burze – umožňuje plynulejší a rychlejší prodej. Na druhé straně je to náročnější, protože musí být splněna řada požadavků kladená burzou. Tento způsob je také velmi nákladný. Hlavní část nákladů pro emitenta tvoří náklady fixní (reklama, provize, poplatky, administrativa), proto je tento způsob efektivní jen při velkých emisích. Po umístění CP na burzu je pak třeba zaplatit jednorázový poplatek ve výši 50 000 Kč. Navíc musí emise splnit podmínky Burzovního řádu BCPP. 3 Registrace cenných papíru na volném trhu burzy se projednává na základě žádosti, kterou je podle Podmínek pro registraci cenného papíru k obchodování -je oprávněn podat člen burzy. O žádosti rozhoduje generální tajemník burzy. Podmínkou registrace na volném trhu burzy je minimální objem emise cenných papíru ve výši 50 mil. Kč. Na volném trhu bylo v průběhu roku 1998 registrováno celkem 5 nových emisí akcií a podílových listů a 15 nových emisí dluhopisů. Pokud emitent chce, aby se jeho tituly obchodovaly na hlavním nebo vedlejším trhu, musí podat žádost Kotačnímu výboru BCPP. Hlavní a vedlejší trh jsou trhy prestižní, jsou na nich umístěny nejkvalitnější cenné papíry, proto Kotační výbor pečlivě váží celkovou hospodářskou situaci emitenta a 3

V druhé polovině roku 1996 byly zpřísněny podmínky Burzovního řádu z cílem vytěsnit z burzy velký počet CP s nízkou likviditou a bonitou. Ty zde byly umístěny v privatizačním procesu. -93-

posuzuje kvalitu jím vydaného cenného papíru. a průběžně vyhodnocuje informace, které mohou ovlivnit kurz cenného papíru. Za přijetí na hlavní nebo vedlejší trh je roční poplatek za obchodování ve výši 0, 05% z objemu emise, maximálně 200 000Kč na hlavním a 75 000 na vedlejším trhu. Mnoho emitentů, kteří své cenné papíry umístili na trzích burzy má problémy s plněním informační povinnosti. Z důvodu zajištění transparentnosti trhu, provádí KCP kontrolu, jak emitenti plní své informační povinnosti. Umístění mimo burzu – typické pro menší emitenty, trh těchto CP se označuje jako OTC. Formou mimoburzovního organizovaného trhu je u nás RM-Systém. Umístění emise cenných papírů (akcií) může mít různé formy: Nabídka při fixní ceně – nově emitované akcie společnosti jsou nabízeny za předem známou cenu. Riziko zde spočívá ve špatném odhadu ceny. Tender – veřejná soutěž, při níž je stanovena minimální cena, za kterou lze ještě objednat akcie. Investoři jsou vybízeni k tomu, aby nabízeli ceny vyšší. Při uzávěrce nabídkového řízení se stanoví výsledná cena a pak se akcie přiřazují podle toho, kdo jakou cenu nabízel. Někteří investoři tedy mohou získat tolik akcií, kolik požadovali, někteří dostanou část a ti, kteří se s nabídkou drželi příliš u země, neupíší nic. Problémem je stanovení minimální ceny. Aukce – akcie se nedraží jednotlivě, ale v určitých standardních množstvích nazvaných LOT. Aukce může být provedena:  americkým způsobem – draží se směrem nahoru a lot je prodán tomu investorovi, který nabídne nejvyšší cenu,  holandským způsobem, kdy se draží směrem dolů a lot je přiznán investorovi, který při poklesu nabídky na určitou cenu zareaguje jako první. Pozn.. České podniky dosud nezískávají potřebné finanční prostředky umisťováním akcií na kapitálových trzích. S emisemi se setkáváme jen výjimečně a mají spíše charakter soukromého umístění. Možné příčiny: Konzervativní investor, který volné prostředky spíše ukládá na termínovaný vklad . Ekonomický systém je ovlivněn německým modelem financování, pro který je typické čerpat spíše úvěr, anglosaský model často využívá emise. Pověst kapitálového trhu, negativní zkušenosti s kupónovou privatizací, a vývojem kurzů. Příliš vysoké poplatky za přijetí emise k obchodování. Vzhledem k tomu, že se jedná o poplatky fixní povahy, platí to zejména pro nevelké emise. Uvádí se, že emise by měla být alespoň 200 mil. , aby byla efektivní. Předpokladem úspěšné emise je kvalitní produkt, management a hlavně finanční potenciál emitenta – navíc firma neumí přesvědčit investory o své perspektivě, neumí zpracovat kvalitní podnikatelský plán. Střední a malé podniky jsou pro investory příliš neznámé a rizikové . Vysoké zprostředkovatelské poplatky Stále nedostatečně vyvinuto investiční bankovnictví. Největší banky (IPB, KB, ČSOB) sice služby při emisi cenných papírů nabízejí, ale není dost zkušeností, protože je provádějí zřídka. Celý proces emise je zdlouhavý. Např. ke zvýšení základního jmění je třeba nejdříve podat návrh na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku a po splacení alespoň 30 % je třeba znovu žádat o zápis zvýšení -94-

základního jmění. K získání jednoho zápisu je třeba asi dvou měsíců. Až po zápisu nové výše základního jmění do OR může emitent žádat o povolení veřejné obchodovatelnosti. Udělení povolení může trvat až 60 dní. Návrh na přijetí nově vydané emise akcií k obchodování na burze může být podán až po získání povolení od KCP. Tedy celý proces může trvat až půl roku. Což je nevýhodné jak pro emitenta, tak pro investora, který cenný papír drží.(v případě neočekávaného poklesu cen nemůže reagovat prodejem akcií, neboť je nemá připsané v SCP)

10.9

Samostatná práce

V rámci kruhu vypracovat dle zadání jednotlivé případové studie.

10.10

Kontrolní otázky

1.

Jaký je vzorec pro výnosovou míru ?

2.

Kdo povoluje emisi veřejně obchodovatelného CP v ČR ?

10.11

Shrnutí

Studenti se naučí základním pravidlům analýzy CP.

-95-

-96-

11

Interakce subjektů na kapitálovém trhu

Cíle kapitoly: Seznámit studenty se zásadami interakce subjektů obchodujících na FIT. Klíčová slova: Burza; RM-Systém; makléř; obchodník; prodávající; mimoburzovní; zprostředkovatelé; věřitelé; dlužníci.

kupující;

burzovní;

Případová studie: Vypracovat postup při obchodování v RM- Systému v elektronické podobě pro obohacení učebních textů.

11.1

Vývoj kapitálového trhu /přehled/

Vývoj finančního systému, zvláště jednotlivých finančních trhů a instrumentů neprobíhá kontinuálně. Rozvoj původního finančního systému je rozvíjen kapitálovým trhem. V Praze byla založena tzv.prozatímní burza v r.1855 -obchody byly prvotně realizovány se směnkami a valutami. První Pražská burza pro zboží a CP byla založena r.1871 a byla určena zejména pro akcie podniků v českých zemích. Kapitálový trh v období do války na našem území prošel významným rozvojem. Burza v ČR byla uzavřena v r. 1938 a nebyla již obnovena . Novodobá historie obnovy kapitál.trhu se vztahuje k r. 1993 -zahájení privatizaci, základem byla emise akcií / dematerial. forma/.

11.2

kupon.

Instituce a subjekty kap.trhu, základní interakce

Základními účastníky-subjekty kapitálového trhu jsou :  emitenti a investoři /věřitelé, dlužníci/  zprostředkovatelé /univerzální, specializovaní/ Obchody na kapitálovém trhu (burzovní, mimoburzovní / jsou realizované prostřednictvím finančních zprostředkovatelů /specializovanými, univerzálními/, bankami nebo investičními zprostředkovateli.

-97-

Pozn.:Existují různé primární přístupy k analýze struktury fin.systému. Dávkový trh - obchodní operace v určitém čase (např.aukce). Kontinuální trh - k obchodu dochází vždy při setkání příkazů na nákup a prodej.

11.3

Burzovní trh

Burza je organizovaný trh, který z důvodu charakteru obchodů se určitými rozdíly.

vyznačuje

Z hlediska předmětu burzovního obchodu rozeznáváme:  peněžní burzy  zbožové burzy Pozn.:Burza cenných papírů je užší pojem peněžní burzy Druhy burz:  burzy cenných papírů- promptní obchody s klasickými nástroji  devizové burzy- nákupy a prodeje deviz a valut  burzy financial futures, -obchody s různými druhy financial futures  opční burzy, -obchody s opčními kontrakty Z hlediska právní formy existují burzy:  zakládané státem / veřejnoprávní instituce/,  podnikatelský subjekt /akciové společnosti/. D.:Burza cenných papírů je speciálním- zvláštním způsobem organizované přímé nebo nepřímé (PC) shromáždění subjektů v určenou dobu za účelem obchodu s CP podle platných pravidel a burzovních předpisů. -98-

11.4

Funkce burzy

Další informace

Burza CP plní funkce:  obchodní  alokační  cenotvornou  spekulační

http://www.miras. cz/akcie/burzapraha-trhy.php

Funkce burzy jsou detrminovány právní úpravou. Základní právní normou BCPP je:  zákon č. 214/92 Sb., o burze cenných papírů (ve znění změn a doplňků provedených zákony č. 216/94 Sb., č. 61/96 Sb. a č. 152/96 Sb.). Zákon o burze cenných papírů (a obchodní zákoník a zákon o cenných papírech) byl východiskem k vytvoření:  stanov akciové společnosti BCPP  burzovního řádu  burzovních pravidel BCPP a.s. je řízena:  valnou hromadou  burzovní komorou (= představenstvo) je statutárním orgánem burzy  dozorčí radou  burzovním rozhodčí soud Burzovní komora si pro jednotlivé otázky zřizuje tzv. burzovní výbory. Pozn.:Obdobné postavení jako výbor má burzovní rozhodčí soud. Garanční fond burzy - zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z burzovních obchodů /sdružují členové burzy finanční prostředky/

11.4.1

Obchodní funkce

BCP v rámci uvedené funkce zajišťuje:  alokaci volných finančních prostředků do finančních investic/CP/ 

transformaci finančních investic v likvidní prostředky

Pro uvedenou funkci burzy je rozhodující likvidita, která je vymezena vlastnostmi trhu. Růst likvidity vlivem vlastností trhu:  Hluboký trh (depth market) - stanovením nákupních a prodejních příkazů nad a pod běžnou transakční cenou.  Široký trh (breadth market) -růst objemu obchodů  Pružný trh (resilienty market)- růst přísunu nových příkazů, při změně tržní ceny. Pozn.: úzké trhy (thin market), bez výraznější změny tržní ceny je absorbován pouze malý objem transakcí. -99-

Pro český kapitálový trh bývá často používáno označení shallow market ( mělký trh), jehož ústředním problémem je likvidita.

11.4.2

Alokační funkce

Alokační funkce je schopnost burzy prostřednictvím organizovaného trhu zajistit na základě obchodu , alokaci emise CP u jiných subjektů Burza zajišťuje alokační funkci:  prostřednictvím burzovního obchodu  emise mohou procházet primárním a sekundárním trhem burzy.

11.4.3

Cenotvorná funkce burzy

Funkce oceňování finančních aktiv na základe vyrovnávání nabídky a poptávky CP v rámci obchodů na burze, kurzotvorné - cenotvorné oceňování finančních aktiv. Funkce se projevuje v dané formě obchodu /automatizované -kurzotvorné, blokovécenotvorné/. Kurzový vývoj má vliv na rozhodování a ekonomickou činnost institucí a subjektů.

11.4.4

Spekulační funkce burzy

Funkce burzy vztažená ke krátkodobému investování a dosažení výnosu. Národohospodářskou funkcí spekulantů je převzetí rizika. Předmětem spekulace jsou zejména akcie. Spekulace má za následek růst obratu obchodů- vyšší likvidita trhu. Cílem spekulace je realizace výnosu-zisk. Zisk se rovná kursovému rozdílu mezi prodejním a kupním kursem CP (bez zohlednění transakčních nákladů a daňového zatížení kapitálového zisku).

11.5

Burzovní systém

Burzovní systém je souhrn jednotlivých burzovních prvků a jejich vzájemných vazeb. Základní prvky burzovního systému:  burzovní účastníci  burzovní příkazy  produkty obchodů,  standardizace obchod.  množství,  obchodní systém,  druhy obchodů,  vypořádání obchodů,  burzovní informace. -100-

11.5.1

Burzovní účastníci

Burza CP je organizovaný burzovních obchodů.

volně nepřístupný trh -přístup

pouze účastníci

Burzovní subjekty jsou účastníky obchodu: A.Nepřímí účastníci - investoři, B.Přímí účastníci obchodují na burzovním trhu , realizují obchody na vlastní nebo na cizí účet. Skupiny přímých účastníků:  členové burzy, realizují na burze vlastní obchody  burzovní obchodníci,  burzovní zprostředkovatelé  tvůrci trhu Na BCPP jsou oprávněni kupovat a prodávat cenné papíry pouze její členové. Člen burzy může obchodovat na cizí nebo na vlastní účet, popř. na oba současně.

11.5.2

Burzovní příkazy

Příkazy uděluje klient /investor/ subjektu členu burzy ke koupi nebo k prodeji cenných papírů. Forma příkazu:  osobně /přepážka člena/, burzovní příkaz a podpis  písemně (telegram, fax, dopis)  PC , popř. jinými elektronickými systémy. Z hlediska cenových limitů jsou burzovní příkazy:  nelimitované příkazy (tržní příkazy - „co nejlépe“ a „co nejlevněji“), klient neváže obchodníka na dosažení určeného kursu, očekává prosazení zájmu  limitované příkazy, stanovení nejvyšší kupní, popř. nejnižší prodejní ceny,  příkazy omezující ztrátu (stop loss order)- snížení rizika kursových ztrát. b/příkazy zajišťující zisk (stop buy order), obsahují hranici, která slouží ke koupi akcií na účet zákazníka „co nejlevněji“. Burzovní příkazy jsou zpravidla elektronicky evidovány v centrálních databázích .

11.5.3

Předmět burzovních obchodů

Předmětem burzovního obchodu jsou různé druhy CP/ akcie, dluhopisy.../ CP k obchodování na burzovním trhu musí být na burzu přijat/kotace /. K základním podmínkám pro přijetí CPna burzu patří:  výše vlastního kapitálu,  doba existence společnosti, -101-

Další informace

http://www.miras. cz/akcie/burzapraha-trhy.php

   

dostatečné rozptýlení akcií mezi investičními subjekty bonita žadatele vyhotovení burzovního prospektu, pravidelné zveřejňování výsledků hospodaření

Obchody na BCPP se rozumí nákup a prodej CP na burze členy burzy. Burzovní obchody se uzavírají prostřednictvím automatizovaného obchodního systému(AOS). Na BCPP se rozlišují obchody vztažené k podmínkám přijetí CP na:  hlavní trh  vedlejší trh  volný trh Na hlavním a vedlejším trhu jsou umístěny nejkvalitnější CP. Základní podmínky pro přijetí emise k obchodování na hlavním, vedlejším a volném trhu ukazuje následující tabulka: hlavní trh

vedlejší trh

volný trh

Podmínka přijetí akcie (kromě akcií IF), dluhopisy výše základního podle jmění emitenta obchodního zákoníku objem části emise min. 200 mil. vydané na základě Kč veřejné nabídky podíl části emise vydané na základě min. 20% veřejné nabídky na celkovém objemu emise doba podnikatelské činnosti emitenta min. 2 roky nebo doba existence emitenta u akcií dostateční ANO likvidita emise

akcie IF, akcie (kromě podílové listy akcií IF), dluhopisy podle min. 500 mil. obchodního Kč zákoníku --min. 100 mil. Kč

akcie IF, --podílové listy

---

min. 15%

---

min. 10%

min. 2 roky

min. 2 roky

min. 2 roky

---

ANO

---

---

---

--min. 250 mil. Kč -----

Pozn.:Na volném trhu jsou určeny liberální podmínky a jedná se spíše o registrační povinnosti. Lze předpokládat, že postupem času bude většina emisí z volného trhu vyřazena z burzovního obchodování. Cenné papíry jsou obchodovány dle obchodních skupin: Kromě rozdělení cenných papírů do tří skupin trhů zavedla burza i členění cenných papírů do obchodních skupin. Původně se rozlišovaly 3 obchodní skupiny. V současné době platí následující vymezení:  Zatímco pro zařazení emisí na jednotlivé trhy je kritériem likvidita emise a ochota emitenta zveřejňovat podrobné informace o svém hospodaření, pro rozdělení emisí do obchodních skupin je základním hlediskem způsob obchodování těchto emisí na pražské burze.  Cenné papíry jsou obchodovány ve pěti obchodních skupinách: -102-

  

 

obchodní skupina 1 - pro cenné papíry obchodované na hlavním nebo vedlejším trhu burzy, které jsou zařazeny do každodenního obchodování při pevné ceně (fixing) a poté do průběžného obchodování při proměnlivé ceně (KOBOS) obchodní skupina 2 - pro cenné papíry obchodované na hlavním, vedlejším nebo volném trhu burzy, které jsou zařazeny do každodenního obchodování při pevné ceně (fixing) obchodní skupina 3 - pro cenné papíry obchodované na hlavním nebo vedlejším trhu burzy, které jsou zařazeny do každodenního obchodování při pevné ceně (fixing), průběžného obchodování při proměnlivé ceně (KOBOS) a obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD) obchodní skupina 5 - pro podílové listy otevřených podílových fondů registrované na volném trhu burzy, které jsou zařazeny do každodenního obchodování obchodní skupina 7 - emise CP, které nejsou zařazeny na žádný z burzovních trhů, ale jsou zaregistrovány v systému burzy a v databázi CP pro UNIVYC.

Rozdělení cenných papírů do obchodních skupin /.1999/ Trh Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh Celkem

Cenné papíry akcie / PL dluhopisy akcie / PL dluhopisy akcie / PL dluhopisy akcie / PL dluhopisy Celkem

1. obchodní skupina 2 0 83 0

85 0 85

2. obchodní skupina 0 29 0 3 107 66 107 98 205

3. obchodní 5. obchodní skupina Skupina 6 0 2 0 4 8 0 8

4 4

Celk. 8 29 85 3 111 66 204 98 302

37 88 177 302

Podíl emisí na jednotlivých trzích BCPP 12%

59%

29%

Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh

Rozdělení podle trhů má prioritu před rozdělením cenných papírů do obchodních skupin, tzn. pokud se změní zařazení cenného papíru podle trhu, potom se změní i obchodní skupina Vztah obchodní skupiny na druh obchodu a druh CP Obchodní skupina 1

Druh obchodu

druh cenného papíru

povolené rozpětí /př./

obchodování při pevné ceně obchodování při pevné ceně

akcie Dluhopisy

+-3% +-0%

-103-

průběžné obchodování při proměnl. ceně ve 1. fázi (od otevíracího kursu) průběžné obchodování při proměnl. ceně ve 2. fázi (od otevíracího kursu) průběžné obchodování při proměnl. ceně (zde je jen jedna fáze) obchodování při pevné ceně obchodování při pevné ceně (speciální kotace - nově přijaté cenné papíry) obchodování při pevné ceně

2

3

11.5.4   

akcie

+-3%

akcie

+-2%

Dluhopisy

+-3%

Akcie, dluhopisy Akcie, dluhopisy

+-5% + - 10 %

Akcie, dluhopisy

+ - 10 %

Standardizace obchodního množství

na burzách se obchody zpravidla neuskutečňují v libovolném množství jsou stanoveny minimální jednotky a násobky transakcí, . nejčastější jednotkou transakce v anglosaské oblasti je 1 lot, který např. v USA obsahuje 100 kusů jednoho titulu

11.5.5

Obchodní systém burzy

Obchodní systémy v různých státech se značně liší. Z organizačně-tech. hlediska:  prezenční typ burzy  elektronický typ burzy

11.6

Další informace

http://www.miras. cz/akcie/burzapraha-trhy.php

Druhy burzovních obchodů

Burzovní obchody s CP lze členit: Podle způsobu vypořádání obchodů na:  -obchody k vypořádání („per arrangement“)  - obchody přímé Podle časové realizace obchodu na:  promptní obchody  termínové obchod Na BCPP se v současné době realizují obchody:  obchodování při pevné ceně Pf - fixing,  průběžné obchodování při pevné ceně,  přímé obchody s bloky cenných papírů,  automatizované obchody s bloky cenných papírů,  průběžné obchodování při proměnlivé ceně/Pv/ -104-

- SPAD Schéma burzovních obchodů obchodování při pevné ceně - FIXING (cenová priorita) automatické obchody (tzv.kurzotvorné)

spotové (promptní)

průběžné obchodování při pevné ceně DODATEČNÉ OBJEDNÁVKY (časová priorita) průběžné obchodování při proměnlivé ceně - KOBOS (cenová i časová priorita) obchody s účastí tvůrců trhu (SPAD)

blokové obchody (tzv. cenotvorné)

obchody na BCPP

přímé obchody s bloky CP (bez jakékoliv priority) automatizované obchody s bloky CP (časová a cenová priorita) referenční ceny dluhopisů

futures derivátové (termínové) opce

11.6.1

Obchodování při pevné ceně

Obchodování při pevné ceně (fixing) obsahuje:  Elektronické zpracování objednávek CP ke stanovenému časovému okamžiku,  Stanovení jedné ceny  Kurs cenného papíru  Stanovení kursu se provádí na základě algoritmů definovaných v automatickém obchodním systému (AOS) na základě kroků.  Krok kotace OS 1

2

Druh obchodu Obchodování při pevné ceně Obchodování při pevné ceně Průběžné obchodování při proměnlivé ceně v 1. fázi (od otevíracího kurzu) Průběžné obchodování při proměnlivé ceně ve 2. fázi (od otevíracího kurzu) Průběžné obchodování při proměnlivé ceně (zde je jen 1 fáze) Obchodování při pevné ceně Obchodování při pevné ceně (speciální kotace - nově přijaté CP)

-105-

druh CP akcie dluhopisy akcie akcie dluhopisy akcie, dluhopisy akcie, dluhopisy

povolené rozp. 3% 0% 3% 2% 3% 5%  10 %

3



Obchodování při pevné ceně

akcie, dluhopisy

 10 %

Cena, za kterou by se mohl uskutečnit obchod při obchodování při pevné ceně (tzv. kurs) je stanoven jako cena, při které je dosaženo největšího možného počtu prodaných a nakoupených cenných papírů.

Míra alokace je míra uspokojení objednávek vyjádřená v procentech. V závislosti na struktuře objednávek pro emisi cenného papíru se stanoví kód trhu.  kód trhu 1 - dokonalá rovnováha na straně nabídky a poptávky  kód trhu 2 - lokální převis nabídky (objednávky na prodej s limitní cenou shodnou s novou aukční cenou jsou kráceny, obchod se uskuteční)  kód trhu 3 - lokální převis poptávky (objednávky na nákup s limitní cenou shodnou s novou aukční cenou jsou kráceny, obchod se uskuteční)  kód trhu 4 - globální převis nabídky (objednávky na prodej s limitní cenou nižší nebo shodnou s novou aukční cenou jsou kráceny, aukční cena je stanovena na dolní hranici povoleného rozpětí, obchod se uskuteční)  kód trhu 5 - globální převis poptávky (objednávky na nákup s limitní cenou vyšší nebo shodnou s novou aukční cenou jsou kráceny, aukční cena je stanovena na horní hranici povoleného rozpětí, obchod se uskuteční)  kód trhu 6 - totální převis nabídky (míra alokace je nižší než 20 %, aukční cena je stanovena na dolní hranici povoleného rozpětí, obchod se neuskuteční)  kód trhu 7 - totální převis poptávky (míra alokace je nižší než 20 %, aukční cena je stanovena na horní hranici povoleného rozpětí, obchod se neuskuteční)  •kód trhu 8 - nekotováno (nebyly podány žádné objednávky nebo se poptávka nepřekrývá s nabídkou, zůstává předchozí aukční cena, obchod se neuskuteční)

11.6.2

Průběžné obchodování při pevné ceně

Průběžné obchodování při navazuje /součást/ na obchodování při pevné ceněfixing. Za stanovený (fixovaný) kurs lze na základě objednávek a na základě časové priority uzavírat další obchody. Viz.dodatečné objednávky -2 fáze -respektování cenového fixingu-stanoveného pevného kurzu 1f.-objednávky , které reagují na převis 2f.-dodatečné objednávky bez ohledu na převis Princip:řešení převisů objednávek-dodatečné objednávky s časovou prioritou uspokojení objednávky

11.6.3

Přímé obchody s bloky cenných papírů

Přímé obchody s bloky CP jsou transakce , které jsou uzavřeny mezi dvěma členskými subjekty burzy a jsou zaregistrovány v automatickém obchodním systému za předem dohodnutou cenu s předem stanoveným počtem kusů cenných papírů. Minimální objem přímých obchodů s bloky cenných papírů činí 200 000 Kč. -106-

Cena uzavřeného obchodu není vázána aktuálním kursem cenného papíru a odchylka od platného kursu není omezena. Vypořádání přímého obchodu s bloky řídí Univerzální vypořádací centrum (UNIVYC). Výbor pro burzovní obchody může stanovit rozpětí.

11.6.4

Automatizované obchody s bloky cenných papírů

Blokem se pro tento způsob obchodování rozumí soubor cenných papírů obsažený v jedné objednávce, jehož minimální objem je stanoven ve výši 500000 Kč.

11.6.5

Průběžné obchodování při proměnlivé ceně

Průběžné obchodování při proměnlivé ceně bylo zahájeno 15. března 1996 a je známé jako KOBOS (Kontinuální burzovní obchodní systém). V KOBOSu se obchoduje ve stanovenou dobu průběžným způsobem s proměnlivou cenou podle stavu nabídky a poptávky v rámci určitého pásma od otevíracího kursu:  otevírací kurz - slouží jako výchozí kurz při zahájení KOBOS  povolené rozpětí - ohraničeno min. a max. cenou, v níž je ještě možno uzavřít obchod; obchody mimo toto rozpětí nejsou uzavřeny, i když existují objednávky, které by umožňovaly obchod mimo rozpětí uzavřít  čekací doba - časový interval, který začne běžet od okamžiku, kdy by mohlo dojít k uzavžení obchodu mimo povolené cenové rozpětí; po uplynutí této doby je cenové rozpětí upraveno, resp. rozšířeno a čekací doba je ukončena  uzavírací kurz - kurz dosažený při posledním uskutečněném obchodu v daný burzovní den  objednávky ve fixingu - obchodník může objednávku, která nebyla uspokojena (nebo pouze částečně) v obchodování při pevné ceně opatřit příznakem, který tuto objednávku cenných papírů v 1. OS automaticky zařadí do KOBOS; tyto objednávky mají index časové priority a při stejné ceně mají přednost před objednávkami vloženými v rámci KOBOSu  lot - minimální obchodovatelné množství CP, které se může stát předmětem obchodu v KOBOS; objednávka, jejíž množství není rovno velikosti lotu či jeho násobku, není přijata k obchodování; velikost lotu může být pro různou emisi CP různá Velikost lotu je stanovena pro každou emisi CP zvlášť: OS 1. 1. 3.

kurz v Kč  500  500 bez omezení

lot v ks CP 100 10 1

-107-

11.6.6     

Obchodování ve SPAD

Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPAD je způsob obchodování s využitím činnosti tvůrců trhu, kteří udržují průběžnou kotaci cen nabídky a poptávky u přidělených emisí. SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů) - obchody s účastí tvůrců trhu Tento systém je založen na využití funkce tvůrců trhu (TT). Jde o členy burzy, kteří mají s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání činnosti TT na vybrané emise. Není omezen počet TT na jednu emisi ani počet emisí na jednoho TT. SPAD je rozdělen do dvou fází - otevřené a uzavřené (viz Harmonogram burzovního dne - Příloha)

1. Otevřená fáze SPAD V průběhu celé otevřené fáze jsou všichni TT povinni zveřejňovat své kotace pro emise, u kterých vykonávají svoji činnost. Na základě těchto kotací je pro každou emisi průběžně stanovena kotace nejlepší (tzn. nejvyšší nákupní a nejnižší prodejní cena). Uzavírat obchody je však možné jen v rámci povoleného rozpětí, které je v současnosti vymezeno nejlepší kotací rozšířenou o 0, 5% oběma směry. Obchodník si jako protistranu může zvolit tvůrce trhu nebo jiného člena burzy:  v případě TT jde o volbu za standardních podmínek (TT je povinen s tímto obchodníkem neprodleně uzavřít obchod) nebo za jiných podmínek, kdy TT není povinen reagovat  u jiného obchodníka může být obchod sjednán prostřednictvím elektronické pošty burzy nebo telefonicky; instrukce týkající se obchodu sjednaného mezi dvěma členy burzy musí být do segmentu SPAD vloženy nejpozději do 10 minut, jinak propadají 2. Uzavřená fáze SPAD V průběhu této fáze nemají TT povinnost kotovat. Obchody mohou být uzavírány v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno 5% obousměrným rozšířením nejlepší kotace v okamžiku ukončení otevřené fáze. Pro všechny emise zařazené do SPAD je tento segment kurzotvorný. S cennými papíry zařazenými k obchodování ve SPAD není možno uzavírat přímé obchody s bloky CP. Přehled tvůrců trhu je uveden v Příloze.

11.7

Vypořádání burzovních obchodů

Vypořádání burzovních obchodů patří mezi základní podmínky kvalitně fungující burzy. Za vypořádání burzovních obchodů se považuje:  vyrovnání finančních závazků mezi kupujícími a prodávajícími,  dodání cenných papírů.

-108-

Univerzální vypořádací centrum (UNIVYC) Přímými účastníky vypořádání burzovních i mimoburzovních obchodů jsou v současnosti všichni členové burzy, kteří jsou oprávněni na burze nakupovat a prodávat cenné papíry. Převažující činností Univycu je vypořádání burzovních obchodů . Nejedná se ovšem o činnost jedinou. Univyc nabízí obchodníkům s cennými papíry podstatně širší paletu služeb a tak vedle vypořádání burzovních obchodů uskutečňuje následující aktivity:  vypořádání mimoburzovních obchodů  služby související s úschovou a správou cenných papírů  zprostředkování služeb Střediska cenných papírů (SCP)  rezervované půjčování cenných papírů  vypořádání primárních emisí cenných papírů  poradenská činnost pro emitenty  správu a řízení vkladů účastníků v Garančním fondu burzy (GFB)  semináře a školení zaměřené na problematiku vypořádání  další doplňkové služby

11.8

Další informace

http://www.miras .cz/akcie/burzapraha-trhy.php

Mimoburzovní trhy

Obchody s cennými papíry se uskutečňují i na mimoburzovních trzích.  RM-Systém /RM-S/  Významný představitel mimoburzovního trhu v reálném čase .  RM-SYSTÉM, a. s. (RM-S) je 100 % dceřinná společnost Podniku výpočetní techniky.  RM-S disponuje sítí 328 obchodních míst. SLUŽBY RM-S 1. AUKCE Cenné papíry v aukci 2. PŘÍMÉ OBCHODY 3. BLOKOVÉ OBCHODY 4. TECHNICKÁ POMOC PŘI HROMADNÉM ODKUPU 5. TECHNICKÁ A ORGANIZAČNÍ PODPORA EMITENTŮ 6. DISTRIBUCE DIVIDEND 7. OHODNOCENÍ CP V RÁMCI DĚDICKÉHO ŘÍZENÍ 8. Obchodování v RM Základní typy pokynů: Základní pokyny

Zvláštní pokyny

K-pokyn P-pokyn zkrácená účinnost (tzv. speciální zkrácené účinnosti)

pokyn k nákupu CP pokyn k prodeji CP případné opětovné zařazení pokynu v dalším dispozice aukčním kole může probíhat pouze v tomtéž provozním dni, v němž bylo organizováno kolo, do kterého byl pokyn poprvé zařazen

-109-

Zvláštní pokyny

platí, pokud nezruším (PPN) v případě, že pokyn není plně uspokojen, je zařazován v aukčních kolech (tzv. speciální kontinuální opakovaně organizovaných v následujících provozních dnech dispozice účinnosti) spadajících do lhůty určené nejvyšší možnou dobou jeho účinnosti všechno nebo nic (VNN) nepřipouští, aby byl pokyn uspokojen pouze z části (tzv. speciální objemová dispozice) odkládá vznik účinnosti pokynu až do provozního stop cena (tzv. speciální odkládací dne bezprostředně následujícího po nejbližším dispozice účinnosti) provozním dni, ve kterém: - u K-pokynu byla kupní cena vyšší než "stop cena" nebo rovna "stop ceně" - u P-pokynu byla kupní ceny nižší než "stop cena" nebo rovna "stop ceně" stanoví: limitní cena (tzv. speciální cenová dispozice - je-li K-pokynem, nejvyšší cenu, za kterou lze daný I) CP ještě nakoupit - je-li P-pokynem, nejnižší cenu, za kterou je majitel ochoten CP prodat pro případ zařazování pokynu v různých aukčních libovolná cena (tzv. libovolná cenová kolech připouští, aby bal uspokojen při libovolné dispozice II) kupní ceně patřící do přípustného cenového pásma stanoveného pro to aukční kolo, do kterého byl pokyn právě zařazen nepřipouští své uspokojení ve větším rozsahu než limit investic pouze pro K-pokyn (tzv. činí objem peněžních prostředků na účtu speciální dispozice limitu investic)

Přijímání pokynů k nákupu (K-pokyn) a prodeji (P-pokyn) viz. zákazníci v RM-S Ověření platnosti a předobchodní validace K-pokynů a P-pokynů

11.9

Středisko cenných papírů /SCP/

SCP je institucí kap.trhu / MF-příspěvková organizace./, vzniklo na v r. 1993, SCP vstupuje do vztahů s BCCP a RM-S, emitenty, vlastníky a obchodníky s CP Pozn.:Prvotní účel bylo zajištění vydání akcií privatizovaných společností . SCP plní základní úkoly / viz. zákon 591/1992 Sb., o cenných papírech /:

11.10

Komise pro CP

Komise pro cenné papíry je správním úřadem pro oblast kapitálového trhu. /Zákon č.15/1998 Sb/. Působnost komise:  vykonává dozor v oblasti kapitálového trhu  rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob  kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru Komise -110-

     

kontroluje plnění povinností osob vyplývající ze zákazu využívat důvěrné informace vede seznamy vydává Věstník Komise pro cenné papíry informuje veřejnost účastníky kapitálového trhu, zejména o poskytovatelích služeb kapitálového trhu, investičních instrumentech a operacích uskutečněných na kapitálovém trhu spolupracuje s mezinárodními institucemi podporuje vzdělání a osvětu v oblasti kapitálového trhu

Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování Komise vede seznamy:  obchodníků s CP  makléřů  organizátorů mimoburzovního trhu  osob provádějících vypořádání obchodů s CP  tiskáren, které jsou oprávněny k tisku veřejně obchodovatelných CP  investičních společností a fondů a podílových fondů  nucených správců a likvidátorů investičních společností a fondů  depozitářů investičních společností a fondů a penzijních fondů  penzijních fondů  pojišťoven  právnických osob podle zákona o CP

11.11

Samostatná práce

V rámci kruhu vypracovat případovou studii v elektronické podobě pro obchodování v RM- Systému.

11.12 1. 2.

Kontrolní otázky

Které druhy burz znáte? Jaká je alokační funkce burzy?

11.13

Shrnutí

Studenti se naučí hlavním zásadám obchodování na BCPP a v RM-Systému.

-111-

-112-

12

Indexy kapitálového trhu

Cíle kapitoly: Naučit studenty, jakých indexů se používá na hlavnách světových burzách a na BCPP. Klíčová slova: Indexy; kapitálové trhy; akcie; dluhopisy; komodity. Případová studie: Vypracovat vývoj Indexu PX-50.

12.1

Akciové indexy

Kurz CP představuje organizátorem trhu stanovenou cenu CP. Kurz je vyjadřován v procentech jmenovité hodnoty nebo v jednotkách měny za kus. Kurzy CP se tvoří na centrálním trhu na základě agregovaných kupních a prodejních příkazů. Indexy udávají změnu průměrných kurzů vybraných CP za určité období a umožňují srovnání v čase. Jako výchozí bod se zvolí většinou základ 100, resp. 1000 (např. PX 50). Indexy informují o burzovním trhu celkově (globálně) nebo o jeho segmentech (odvětvích). Indexy kapitálového trhu koncentrují pohyby cen mnoha CP (u akciového trhu cen akcií) do jediné hodnoty /čísla/- vypovídají o vývojových směrech trhu, indexy zachycují vzrůstající a klesající tendence trhu. Hlavním posláním akciových indexů je stručně informovat o vývoji a výnosnosti určitého akciového trhu. Kromě toho se akciové indexy používají jako tzv. benchmark, tj. jako měřítko průměrného výnosu daného trhu, vůči kterému je možné poměřovat úspěšnost investování. Pozn.: Rysem všech nejznámějších indexů je pevná báze. Oproti pohyblivé bázy je její výhodou stabilita výběru a větší reprezentativnost celého trhu, protože do báze nevstupují pouze nejlepší a nejatraktivnější společnosti, ale jsou tam i společnosti méně zajímavé. Indexy kapitálového trhu jsou nejen ukazatelem vývoje kapitálového trhu, ale i důležitým ekonomickým makroindikátorem. (Kapitálový trh v České republice je stále ještě nevyzrálý, proto je zde funkce indexů jako makroindikátoru značně potlačena.)

12.2

Druhy indexů

Na kapitálových trzích se používají stovky indexů. Odlišují se způsobem výpočtu a rozsahem trhu. Index může být:  Vážený - odráží i relativní velikost trhu s danými akciemi  Nevážený - bere v úvahu pouze ceny akcií -113-

Průměrování může být:  Aritmetické - sečtou se ceny jednotlivých akcií a součet se dělí počtem akcií  Geometrické - ceny jednotlivých akcií se vynásobí a součin se poté umocní členem 1/n (n je počet akcií zahrnutých do indexu). Indexy ve formě aritmetického či geometrického průměru cen akcií sledují vývoj cen vybraných akcií zahrnutých do průměru. Index kapitálového trhu by měl reprezentovat kapitálový trh jako celek nebo některý z jeho segmentů. Reprezentativnost indexů je zabezpečována vhodnou volbou titulů zařazených do výpočtu indexu (báze indexu). Podle titulů zařazených do báze dělíme indexy na:  globální (kompozitní) - v bázi jsou všechny nebo jen vybrané tituly, reprezentující všechna odvětví  odvětvové - báze obsahuje tituly příslušného odvětví Další informace

http://business.c enter.cz/busines s/pojmy/p660investicniinstrumenty.asp x

Podle konstrukce báze rozlišujeme indexy:  s konstantní bází - i u těchto indexů se však báze čas od času mění  s proměnnou bází Indexy rozlišujeme podle váhových systémů:  na základě tržní kapitalizace  na základě objemu obchodů  na základě počtu všech emitovaných CP  na základě tržní ceny CP Výpočet indexu by měl být srozumitelný a jasný s přesně stanoveným algoritmem. Indexy mohou být vypočítávány různými metodami, např.:  metoda geometrického průměru  metoda von Paascheho typu  metoda IFC (International Finance Corporation) a další. Pozn.: Tvůrci indexů většinou postupovali podle metodologie IFC z roku 1993, která je doporučována pro tvorbu indexů na vznikajících kapitálových trzích. Jednotlivé indexy ale tyto požadavky splňují v rozdílné míře, zejm. požadavky na reprezentativnost všech podstatných segmentů trhu a dále a vyjádření reálné vazby mezi váhou a postavením emitenta. (Dosavadní struktura kapitál. trhu v ČR způsobuje, že vývoj hodnot většiny indexů je ve významné míře určován cenovým vývojem cenných papírů několika málo akciových společností.) Představme si investora, který si chce sestavit vlastní portfolio, jež se bude vyvíjet shodně s některým indexem založeným na základě průměru cen akcií (prostý průměr) nebo na základě tržní kapitalizace (vážený průměr). Jestliže si zvolí prostý průměr, potom stačí, aby do takového portfolia zahrnul od každého titulu stejný počet akcií. Jeho kapitálový zisk nebo ztráta budou určeny vývojem tohoto prostého průměru.

-114-

12.3

Indexy založené na prostém průměru

Nejznámějším a nejstarším indexem založeným na prostém (neváženém) aritmetickém průměru je DJIA (Dow Jones Industrial Average), který se počítá od roku 1897. V současné době je DJIA neváženým AP ceny 30 velkých americkým průmyslových podniků. Původně obsahoval 12 akcií průmyslových podniků, od roku 1928 se tento počet zvýšil na 30. U prostého aritmetického i geometrického průměru platí, že na vývoj těchto indexů má větší vliv akcie s vysokou cenou než akcie s nízkou cenou. Může se stát, že pokles akcie s vysokou cenou vyvolá pokles hodnoty indexu, i když cena ostatních akcií vzroste.

12.4

Indexy založené na váženém průměru

U indexů založených na váženém průměru cen akcií jsou vahami počty emitovaných akcií zahrnutých do indexu ni. Například frankfurtský index DAX se počítá jako vážený AP 30 akciových společností. Londýnský index FTSE 100 je váženým AP 100 největších společností zaregistrovaných na LSE, které tvoří asi 70 % tržní hodnoty britské ekonomiky.

12.4.1

Světové burzovní indexy

Nejrozšířenějším a nejznámějším světovým burzovním indexem je Dow-Jonesův index, který je pojmenován po dvou bývalých vlastnících finančního deníku The Wall Street Journal. Index byl zaveden 2.1.1897. Dow- Jonesův index (DJ)je uváděn v několika formách:  DJ Home Bonds - index 40 finančních dluhopisů  DJ Transportation - index dopravních společností  DJ Railways - index 20 železničních společností  DJ Utilities - index 15 společností, zabývajícími se veřejnými službami  DJI, resp. DJIA (DJ Industrial Average) Právě DJIA je nejdůležitější. Je to index 30 průmyslových společností USA (před rokem 1928 pouze 12 titulů). Za výchozí období u něj bylo stanoveno datum 31.12.1931 s počáteční hodnotou 100 bodů. DJIA je cenově váženým indexem. Je to velice populární a nejvíce používaný index. Na druhou stranu je obviňován ze zkreslování trhu (zahrnuje příliš málo firem k reprezentaci), z vytváření a podpory volatility kurzů. Jeho výhodou je výhodou je jednoduchost a kontinuita. DJIA patří k indexům Newyorkské burzy (NYSE), dalšími indexy na NYSE jsou S&P 500, NYSE Composite (ten udává trend všech obchodovaných akcií) ad. Nejdůležitějším britským indexem je FTSE 100 (Financial Times Stock Exchange Index 100). Je vážen na základě tržní kapitalizace. Tento klíčový index Londýnské burzy má v bázi 100 titulů, je vytvářen každou minutu, jeho výchozí báze je 1000 bodů, pocházející ze dne 3.1.1984. Je sestavován stejnojmenným finančním deníkem. Další index Londýnské burzy FT Index zahrnuje 746 akcií, je však méně používaný. -115-

Nejpublikovanějším japonským indexem je Nikkei Index Tokijské burzy, nazvaný podle informační společnosti. Jeho výchozí úroveň 176 bodů se váže k 16.5.1949. Nikkei Index je složen z 225 emisí. Tento index nahradil Tokyo Stock Price Index. Podobně jako DJIA je i Nikkei cenově vážen. Od 50. let je v Německu používán index DAX Frankfurtské burzy, který má v bázi 30 společností, bazická hodnota 1000 bodů se váže k 30.12.1987, je vypočítáván každou minutu a vážen na základě tržní kapitalizace. Ve Francii je nejsledovanějším indexem CAC, v Itálii MIB 30, v Rakousku ATX a ve Švýcarsku SMI. Přehled nejdůležitějších světových burzovních indexů Název indexu Počet titulů Zákl. rok DJIA 30 1931 Nikkei 225 1949 FTSE 100 100 1984 DAX 30 1988

12.5

Báze Váhy 100 176 1000 1000

cena cena kapitalizace kapitalizace

Indexy českého akciového trhu

Ke každé burze CP neodmyslitelně patří její indexy v roli indikátorů akciového trhu, které koncentrují pohyby cen mnoha akcií do jediného čísla. BCPP zveřejňuje hodnoty více než 20 akciových indexů. Historicky nejstarší a nejznámější je oficiální index PX 50 zavedený v dubnu 1994. O rok později začala být publikována řada nových indexů: PXL, globální index PXGLOB a 19 oborových indexů ve shodě s přijatou burzovní oborovou klasifikací. Tržní kapitalizací emise se rozumí součin počtu CP registrovaných v emisi a příslušného kurzu Tržní kapitalizace báze je rovna součtu tržních kapitalizací emisí zařazených do báze indexu.

12.6

Indexy kapitálového trhu v ČR

Stěžejním indexem v ČR je akciový index BCPP a. s. - PX 50. BCPP zavedla svůj oficiální index PX 50 v dubnu 1994 při příležitosti prvního výročí zahájení obchodování. Byl zvolen výpočet ve shodě s metodologií IFC. Byla vytvořena báze složená z 50 emisí. Do báze indexu se nezařazují emise investičních fondů a holdingových společností vzniklých transformací z investičních fondů, neboť v jejich kurzech se již promítají cenového pohyby bazických emisí. (Vývoj indexu je významně ovlivňován především cenovým vývojem emisí s vysokým objemem základního jmění.) Za výchozí burzovní den byl zvolen 5.4.1994 a výchozí hodnotou indexu PX 50 se stalo 1000 bodů. Hodnoty indexu byly dopočítány zpětně do 7.9.1993. Vzorec pro výpočet indexu PX 50 je následující: -116-

M(t) M(t) PX 50(t) = K(t)  PX 50(t=0) = K(t)  1000 M(t=0) M(t=0) kde:

M(t) je tržní kapitalizace báze v čase t M(t=0) je tržní kapitalizace v základním (výchozím) čase K(t) je faktor zohledňující změny, ke kterým dochází ve změně báze indexu; na počátku se volí roven 1, 000

Tržní kapitalizace báze je rovna součtu tržních kapitalizací emisí zařazených do báze indexu. Tržní kapitalizací emise se rozumí součin počtu CP registrovaných v emisi a příslušného kurzu. Označíme-li cenu akcie i-té emise Pi a počet akcií emise ni, potom pro tržní kapitalizaci báze M platí: M(t) =  Mi(t) =  niPi(t) Ke změně hodnoty báze dochází nejen při výměně bazické emise, ale i při všech operacích, které mění tržní kapitalizaci bazické emise (zvýšení, resp. snížení počtu CP v emisi, splynutí emisí, emise předkupních práv). Index PX 50 je aktualizován Komisí pro správu burzovních indexů podle následujících zásad:  Báze indexu obsahuje 50 emisí.  Do báze lze zařadit pouze emise obchodované na hlavním nebo vedlejším burzovním trhu.  Do báze se nezařazují emise akcií investičních fondů a holdingových společností vzniklých transformací z investičních fondů.  V bázi nesmí být zařazeny emise CP společností: a. u nichž došlo k prohlášení o konkurzu na majetek společnosti b. u nichž bylo povoleno vyrovnání podle zák. č. 328/981 Sb. v platném znění c. s jejichž CP je obchodování na BCPP dlouhodobě pozastaveno  Aktualizace báze se provádí dvakrát ročně, a to k 1. lednu, resp. k 1. červenci.  Do báze může být zařazena pouze emise z prvních 100 emisí s největšími tržními kapitalizacemi. Rozhodným datem pro výpočet tržních kapitalizací je 15. červen, resp. 15. prosinec.  Do báze indexů může být zařazena pouze emise, která objemem svých obchodů na centrálním trhu BCPP v období od 16. prosince do 15. června, resp. od 16. června do 15. prosince patří k 80 nejvíce obchodovaným emisím akcií splňujících předcházející bod.  Komise pověřená správou indexu zařazuje do báze indexu emise ze souboru 80 emisí vybraných na základě předchozích bodů, přičemž přihlíží k oborovému hledisku.  V případě, že nastanou okolnosti pro vyřazení emise z báze indexu (např. emise je vyřazena z obchodování), komise doplní potřebný počet emisí v nejbližším vhodném termínu. Globálním indexem BCPP je PX-GLOB. Jedná se o globální cenový index, báze indexu obsahuje všechny akcie a podílové listy, u nichž byl nejpozději v předchozím burzovním dnu stanoven platný kurz. Pro výpočet PX-GLOB se používá metodologie IFC, váhou je tržní kapitalizace, vzorec je stejný jako u PX 50. Výchozí hodnota 1000 bodů je ze dne 30.9.1994. -117-

Další informace

http://www.miras. cz/akcie/burzapraha-trhy.php

BCPP používá 19 oborových indexů BI01 - BI19. Báze jednotlivých indexů jsou generovány automaticky ve shodě s indexem PX-GLOB. Výchozím datem je 30.9.1994 se startovní hodnotou 1000 bodů. Výpočetní vzorce jsou stejné jako u indexu PX 50. Přehled oborových indexů BCPP

Inde x BI01 BI02 BI03 BI04 BI05 BI06 BI07 BI08 BI09 BI10

Obor

Inde x Zemědělství BI11 Výroba potravin BI12 Výroba nápojů a tabáku BI13 Těžba a zprac. nerostů BI14 Text., oděv. a kožeděl. BI15 pr. Dřevař. a papíren. prům. BI16 Chem., farm. a gumár. BI17 pr. Staveb. a pr. staveb. BI18 hmot Hutnictví a zprac. kovů BI19 Strojírenství

Obor Elektrotech. a elektronika Energetika Doprava a spoje Obchod Peněžnictví Služby Pr. bižut., keram. a skla Investiční fondy Ostatní

RM-Systém, což je mimoburzovní trh veřejně obchodovatelných CP, který zprostředkovává nákupy, prodeje, přímé a blokové obchody s CP, vlastní také akciový index - PK 30. PK 30 v sobě koncentruje změny cen akcií 30 významných firem (včetně investičních fondů) obchodovaných na mimoburzovním trhu. Výpočet indexu je založen na metodě IFC, je vážen počtem kusů akcií. Výchozí hodnotou z 3.5.1994 je 1000 bodů.

12.7

Hlavní indexy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku

V Polsku je hlavním indexem na Varšavské burze index WIG. Výchozí hodnota z 16.4.1991 je 1000 bodů. Index je vážen tržními kapitalizacemi jednotlivých emisí. WIG je kompozitní index všech akcií obchodovatelných na hlavním trhu (v současnosti to představuje 99 titulů). V Maďarsku je oficiálním indexem Budapešťské burzy BUX se startovní hodnotou 1000 bodů z 2.1.1991. Index je vážen na základě tržní kapitalizace a má v bázi v současnosti 20 titulů (báze je však proměnlivá). Slovenský index SAX Bratislavské burzy má počáteční hodnotu 100 bodů ze 14.9.1993 . Váhy jsou také založeny na tržní kapitalizaci. Báze indexu SAX je složena z 16 nejobchodovanějších emisí, které jsou vybrány z 20 emisí s největší tržní kapitalizací. Pozn.:Tržní kapitalizace = Počet veř.obchod. akcií x tržní cena /aktuální/

-118-

12.8

Báze indexu PX 50

Č.

ISIN

Název CP

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

CZ0009093209 CZ0005112300 CZ0009054607 CZ0008019106 CZ0008002854 CZ0008023801 CZ0009091500 CZ0005077958 CZ0005102350 CZ0005078055 CZ0005078154 CZ0005078352 CS0008439659 CZ0005077354 CZ0005078253 CZ0005077057 CZ0005078956 CS0008414751 CZ0008002755 CS0008447850 CZ0005076950 CZ0008436151 CS0008416251 CZ0008002557 CZ0005084350 CS0008464350 CZ0005084459 CZ0005103952 CZ0005110155 CZ0005098251 CS0008412854 CZ0005006502 CZ0005100057 CZ0005111054 CZ0008445251 CS0005017953 CZ0008444254 CZ0005098558 CS0005022854 CS0005020858 CS0008414652 CZ0008460052 CS0008458659 CZ0005091959 CS0005031152 CS0008414058 CS0005029156 CS0008203550 CS0005006857 CS0005020957

SPT TELECOM ČEZ Č. RADIOKOMUNIKACE KOMERČNÍ BANKA IPB ČESKÁ SPOŘITELNA UNIPETROL JIHOMOR. ENERGET. SEVEROČ. DOLY SEVEROČ. ENERGET. PRAŽSKÁ ENERGETIKA SEMOR. ENERGETIKA PRAŽSKÁ TEPLÁREN. ZÁPČ. ENERGETIKA STŘEDOČ. ENERGET. JIHOČ. ENERGETIKA JIHOMOR. PLYNÁREN. VERTEX ČESKÁ POJIŠŤOVNA ELEKTRÁRNY OPATOV. VÝCHČ. ENERGETIKA INTERCONTINENTAL PVT ŽIVNOSTENSKÁ BANKA PRAŽSKÁ PLYNÁREN. PIVOV.RADEGAST SEMOR. PLYNÁRENSKA SOKOLOVSKÁ UHELNÁ IPS PRAHA NOVÁ HUŤ BVV BRNO METROSTAV MOSTECKÁ UH.SPOL. PRAŽSKÉ PIVOVARY BOHEMIA SEKT BIOCEL PASKOV PLZEŇSKÝ PRAZDROJ VÍTKOVICE SSŽ ELMONT.ZÁV.PRAHA SKLÁRNY KAVALIER SETUZA PRVNÍ SEVZÁP.TEPL. ALIACHEM ŽĎAS DEZA ČESKÁ ZBROJOVKA ČS.PLAVBA LABSKÁ ŠKODA PRAHA VODNÍ STAVBY

12.9

Tržní kapit. (mil. Kč) 124405 54459, 3 34703, 2 16933, 4 16059, 4 12390, 9 10385 8898, 4 5757, 7 4862, 7 4854, 8 4369, 4 4355, 3 4279, 1 4134, 6 3965, 2 3913, 1 3512 3405, 1 3314, 8 3177, 6 3091 2744, 1 2441, 9 2283, 7 2240 2099, 1 1978, 1 1837, 8 1662, 6 1100 1097, 8 953, 4 784, 6 676, 2 647 614, 1 597, 6 568, 3 488, 1 479, 3 432, 3 427, 7 380, 9 327, 9 319, 3 293, 9 288 286 157, 3

Váha Kumulace (%) Obor (%) 34, 23 34, 23 Doprava a spoje 14, 98 49, 22 Energetika 9, 55 58, 76 Doprava a spoje 4, 66 63, 42 Peněžnictví 4, 42 67, 84 Peněžnictví 3, 41 71, 25 Peněžnictví 2, 86 74, 11 Chemický, farmaceut., guma 2, 45 76, 56 Energetika 1, 58 78, 14 Těžba a zprac. nerostů a rud 1, 34 79, 48 Energetika 1, 34 80, 82 Energetika 1, 2 82, 02 Energetika 1, 2 83, 22 Energetika 1, 18 84, 39 Energetika 1, 14 85, 53 Energetika 1, 09 86, 62 Energetika 1, 08 87, 7 Energetika 0, 97 88, 66 Bižuterie, sklo a keramika 0, 94 89, 6 Peněžnictví 0, 91 90, 51 Energetika 0, 87 91, 39 Energetika 0, 85 92, 24 Služby 0, 76 92, 99 Služby 0, 67 93, 67 Peněžnictví 0, 63 94, 29 Energetika 0, 62 94, 91 Výroba nápojů a tabáku 0, 58 95, 49 Energetika 0, 54 96, 03 Těžba a zprac. nerostů a rud 0, 51 96, 54 Stavebnictví, stav. hmoty 0, 46 97 Hutnictví, zprac. kovů 0, 3 97, 3 Služby 0, 3 97, 6 Stavebnictví, stav. hmoty 0, 26 97, 86 Těžba a zprac. nerostů a rud 0, 22 98, 08 Výroba nápojů a tabáku 0, 19 98, 26 Výroba nápojů a tabáku 0, 18 98, 44 Dřevařský a papírenský 0, 17 98, 61 Výroba nápojů a tabáku 0, 16 98, 78 Hutnictví, zprac. kovů 0, 16 98, 93 Stavebnictví, stav. hmoty 0, 13 99, 07 Elektrotechnika, elektronika 0, 13 99, 2 Bižuterie, sklo a keramika 0, 12 99, 32 Výroba potravin 0, 12 99, 44 Energetika 0, 1 99, 54 Chemický, farmaceut., guma 0, 09 99, 63 Strojírenství 0, 09 99, 72 Chemický, farmaceut., guma 0, 08 99, 8 Strojírenství 0, 08 99, 88 Doprava a spoje 0, 08 99, 96 Strojírenství 0, 04 100 Stavebnictví, stav. hmoty

Případová studie

Vypracovat vývoj Indexu PX-50.

12.10

Samostatná práce studenta

V rámci kruhu vypracovat změny vývoje indexu PX – 50 a charakterizovat hlavní příčiny těchto změn. -119-

12.11 1. 2.

Kontrolní otázky

K čemu slouží indexace kapitálového trhu. Porovnejte indexy vybraných podniků v ČR a jejich změny.

12.12

Shrnutí

Studenti se naučí indexaci hlavních indexů na světových burzách a jejich pohybů.

-120-

Literatura: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Zákon o cenných papírech č.591/1992 Sb. Zákon směnečný a šekový č.191/1950 Sb. Zákon o dluhopisech č.530/1990 Sb. Nařízení vlády o vydávání a použití investičních kupónů č.222/1993 Sb. DĚDIČ, J.; PAULY, P. Cenné papíry. Brno : 1994. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů Zákon č. 248/ 1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech Internet

-121-

Kontrolní otázky 1. Jaké jsou požadavky na CP věcné a formální ? 2. Jak dělíme CP dle převodu vlastnictví ? 3. Jaké hodnoty může mít CP ? 6. Které náležitosti musí obsahovat akcie ? 7. Charakterizujte prioritní akcie. 8. Jaká je podoba, forma a obsah podílového listu ? 9. Vysvětlete právo na zpětný prodej podílového listu. 10. Jaké formy dluhopisů znáte, charakterizujte je. 11. Vysvětlete právní povahu emitenta dluhopisů. 10. Jak dělíme směnky podle doby splatnosti ?

11.Které náležitosti obsahuje směnka ? 12.Jaké jsou náležitosti šeku.

13.Jaké jsou podmínky splatnosti šeků ? 14.Co obsahuje kupní cena u CP ?

15.Jaké jsou náležitosti smlouvy ? 16.Kdo rozhoduje o obsahu a organizaci makléřské zkoušky ?. 17.Jaký je vzorec pro výnosovou míru ?

18.Kdo povoluje emisi veřejně obchodovatelného CP v ČR ? 19.Jaký je vzorec pro výnosovou míru ?

20.Kdo povoluje emisi veřejně obchodovatelného CP v ČR ? 21.Které druhy burz znáte ? 22.Jaká je alokační funkce burzy ? 23.K čemu slouží indexace kapitálového trhu. 24.Porovnejte indexy vybraných podniků v ČR a jejich změny.

-122-

Název: © Cenné papíry a burzy Autor: © Ing. Tibor Hlačina Vydavatel, vyrobil: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad: Počet stran: Rok vydání:

30 ks 122 2011

ISBN: 978-80-7314-241-4