Bankovní institut vysoká škola Praha
Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska Bakalářská práce
Petr Moravec
Červen 2012
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska Bakalářská práce
Autor:
Petr Moravec Bankovní manaţer
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jan Šolta, CSc.
Červen 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Českých Budějovicích, dne 26.5.2012
Petr Moravec
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Janu Šoltovi, CSc. za odborné vedení, velkou ochotu, trpělivost při konzultacích a podnětné připomínky při zpracovávání mé bakalářské práce.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vývojem ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska od roku 1995 do roku 2008. První část se věnuje základní charakteristice podmínek v Portugalsku, geografickým podmínkám, historickému vývoji země, politickému systému a také obyvatelstvu. Druhá část je zaměřena na ekonomickou charakteristiku země a na čtyři základní ekonomické ukazatele (HDP a jeho strukturu, inflaci, nezaměstnanost a platební bilanci). Tato část je pro přehlednost doprovázena tabulkami a grafy s vývojem jednotlivých hodnot v období od 1995 do 2008. Třetí část doplňuje informace o vstupu a členství Portugalska do EU. Poslední část práce je věnována vztahům České republiky a Portugalska. Zabývá se vzájemnou obchodní bilancí, strukturou dovozů a vývozů a smluvní základnou spolupráce. Klíčová slova: Portugalsko, vývoj ekonomiky, HDP, inflace, nezaměstnanost, platební bilance, Evropská unie (EU), Evropská měnová unie (EMU) Annotation This thesis deals with the development of the economy and economic policy of Portugal from 1995 to 2008. The first part deals with basic characteristics of the conditions in Portugal, geographical conditions, historical development of the country, political system and people. The second part focuses on the economic characteristics of the country and to the four basic economic indicators (GDP and its structure, inflation, unemployment and balance of payments). This section is for convenience accompanied by tables and graphs with the development
of
individual
values
in
the
period
from
1995
to
2008.
The third section adds information on membership and entry of Portugal into the EU. The last part is devoted to relations of the Czech Republic and Portugal. It deals with the mutual trade balance, the structure of imports and exports and contractual basis of cooperation. Key words: Portugal, development of economy, GDP, inflation, unemployment, balance of payments, European Union (EU), European Monetary Union (EMU)
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.
Charakteristika podmínek v Portugalsku....................................................................... 9 1.1.
Základní charakteristika Portugalska .................................................................... 9
1.2.
Geografické podmínky.......................................................................................... 10
1.2.1.
Poloha a povrch ............................................................................................. 10
1.2.2.
Podnebí .......................................................................................................... 12
1.2.3.
Přírodní bohatství .......................................................................................... 12
1.3.
1.3.1.
Portugalské území v období pravěku a starověku ......................................... 13
1.3.2.
Od Římanů k počátkům portugalského království ........................................ 13
1.3.3.
Námořní expanze a vznik kolonií .................................................................. 14
1.3.4.
Od španělské nadvlády k obnovené samostatnosti ........................................ 15
1.3.5.
Období válek, monarchie a vznik první republiky ........................................ 16
1.3.6.
Vojenská diktatura a budování Nového státu ................................................ 17
1.3.7.
Demokratické období .................................................................................... 19
1.4.
Vnitropolitická charakteristika.............................................................................. 20
1.4.1.
Charakteristika politického systému .............................................................. 20
1.4.2.
Hlava státu a vláda......................................................................................... 20
1.5. 2.
Historický vývoj ................................................................................................... 13
Obyvatelstvo ......................................................................................................... 21
Vývoj ekonomiky Portugalska v letech 2.1.
1995 - 2008 .............................................. 23
Základní ekonomická charakteristika země ........................................................ 23
2.1.1.
Průmysl .......................................................................................................... 24
2.1.2.
Stavebnictví ................................................................................................... 24
2.1.3.
Zemědělství a rybolov ................................................................................... 25
2.1.4.
Sluţby ............................................................................................................ 25
2.1.5.
Infrastruktura a energetika ............................................................................. 26
2.2.
HDP – hrubý domácí produkt ............................................................................... 26
2.2.1.
Výkonnost národního hospodářství, definice a metody měření HDP ......... 27
2.2.2.
Vývoj HDP Portugalska v letech 1995 - 2008 .............................................. 28
2.2.3.
Srovnání vývoje HDP Portugalska s Českou republikou a průměrem EU.... 33
2.3.
Zaměstnanost a nezaměstnanost ........................................................................... 35
2.3.1.
Vývoj nezaměstnanosti .................................................................................. 35
2.3.2.
Zaměstnanost ................................................................................................. 38
2.4.
Inflace ................................................................................................................... 39 5
2.4.1. 2.5.
Platební bilance ..................................................................................................... 42
2.5.1. 2.6. 3.
Vývoj obchodní a platební bilance země ....................................................... 43
Hrubý veřejný dluh ............................................................................................... 43
Portugalsko v EU a Eurozóně – vstup a členství ......................................................... 45 3.1.
Portugalsko v EU (ES) .......................................................................................... 45
3.1.1.
4.
Vývoj inflace ................................................................................................. 40
Předsednictví Portugalska v EU .................................................................... 46
3.2.
Portugalsko v Eurozóně ........................................................................................ 47
3.3.
Portugalsko v mezinárodních organizacích .......................................................... 47
Vztahy České republiky a Portugalska ........................................................................ 48 4.1.
Obchodní a ekonomická spolupráce s Českou...................................................... 48
Republikou ...................................................................................................................... 48 4.2.
Bilance vzájemné obchodní výměny .................................................................... 48
4.3.
Struktura dovozů a vývozů ................................................................................... 49
4.4.
Smluvní základna .................................................................................................. 51
Závěr .................................................................................................................................... 52 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 55 Seznam pouţitých tabulek ................................................................................................... 58 Seznam pouţitých grafů ...................................................................................................... 58 Seznam pouţitých obrázků .................................................................................................. 59 Přílohy ................................................................................................................................. 59
6
Úvod V září roku 2008 došlo na světových burzovních trzích k velkému cenovému propadu. Tento propad byl vyvolán splasknutím nemovitostní bubliny v USA v letech 2005-06, tzv. hypoteční krizí. Úrokové sazby u hypoték dosahovaly historicky velice nízkých hodnot a hypotéky se tak staly běţnou součástí ţivota i pro obyvatelstvo, které by na ně za normálních okolností vůbec nedosáhlo. Vysoká poptávka po nemovitostech se projevovala rychlým růstem cen nemovitostí v USA. S růstem cen narůstal také objem nových finančních instrumentů, tzv. CDO, které nabízely velice zajímavé zhodnocení. Naopak velmi malá pozornost byla věnována kvalitnímu zajištění, a proto v okamţiku, kdy došlo k poklesu cen nemovitostí, nastal závaţný problém. Sníţení hodnoty zastavených nemovitostí vedlo k vyššímu riziku pro poskytovatele hypoték a následnému zvýšení úrokových sazeb. Zvýšení splátek pak vyvolalo řetězovou reakci, protoţe mnoho obyvatel najednou nemělo dostatek prostředků na to, aby své hypotéky s vyššími splátkami mohlo i nadále splácet, a proto byli nuceni své domy odprodávat. Výrazně tak na trhu narostl počet nemovitostí k prodeji, sníţil se počet kupujících a ceny dále tak jen klesaly. Druhým závaţným problémem byla cena CDO, která také propadla a tím tyto cenné papíry způsobily velké problémy jejich drţitelům, především bankám. Na trzích zavládla panika, která vedla k bankrotům několika důleţitých bank a spořitelen.Vzhledem k současné globální propojenosti trhů se "nákaza" šířila velice rychle, a proto musely na uklidnění situace reagovat vlády mnoha zemí, a to i za cenu toho, ţe se samy dostaly do finančních problémů.V rámci Evropy se největší z nich týkaly a stále týkají zemí označovaných nejprve jako PIGS a po zahrnutí Itálie PIIGS. První písmeno této zkratky označuje právě Portugalsko ( dále Itálie, Irsko,Řecko, Španělsko ), zemi jíţ jsou věnovány následující stránky. Cílem této bakalářské práce s názvem Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Portugalska, je charakterizovat tuto velice zajímavou zemi nejen z hlediska historických souvislostí, ale především zmapovat vývoj a stav jejích základních ekonomických ukazatelů v době, která předcházela současné světové finanční krizi (evropské dluhové krizi). První část práce se věnuje základní charakteristice Portugalska, geografickým podmínkám, velice zajímavému historickému vývoji země, politickému systému a také obyvatelstvu.
7
Druhá část je nejrozsáhlejší. Je zaměřena na ekonomickou charakteristiku země a na čtyři základní ekonomické ukazatele, tj. HDP a jeho strukturu, inflaci, nezaměstnanost a platební bilanci. Tato část je pro přehlednost doprovázena tabulkami a grafy s vývojem jednotlivých hodnot v období od 1995 do 2008. Třetí část doplňuje informace o působení a vstup Portugalska do Evropské unie. Vztahům České republiky a Portugalska je věnována poslední část práce. Zabývá se vzájemnou obchodní bilancí, strukturou dovozů a vývozů a smluvní základnou spolupráce. Z důvodu aktuálnosti dat, ale také proto, ţe k danému, případně podobnému tématu, neexistuje s výjimkou několika málo bakalářských a diplomových prací moc velké mnoţství tištěných zdrojů a publikací, byly při tvorbě této bakalářské práce vyuţity především internetové zdroje renomovaných institucí jako např. OECD, Světová banka, Eurostat nebo Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, kterou vydává zastupitelský úřad České republiky v Lisabonu. Hlavní metodou zjištění stavu ekonomiky a jejího vývoje byla analýza zaloţená na parametrech , které se pouţívají při tvorbě tzv. magického čtyřúhelníku. Jedná se o hrubý domácí produkt, míru nezaměstnanosti, inflaci a platební bilanci. Pro snazší představu o tom, jak si ve vývoji daného parametru Portugalsko vede, byla do vybraných tabulek a grafů uvedena data za Českou republiku a v některých případech i dostupný průměr Evropské unie. Důvodem pro uvedení dat za Českou republiku je srovnatelná velikost země, téměř shodný počet obyvatel, členství obou zemí v EU, ale i zařazení poslední kapitoly , která se stručně věnuje Česko-portugalským ekonomickým vztahům.
8
1. Charakteristika podmínek v Portugalsku 1.1.
Základní charakteristika Portugalska1
2
Oficiální název:
Portugalská republika (República Portuguesa)
Zřízení:
pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Hlava státu:
Aníbal Cavaco Silva (od března 2006, druhé volební období)
Rozloha:
92.082 km2 včetně Madeiry a Azorských ostrovů
Počet obyvatel:
10.555.853 (2011)
Úřední jazyk:
portugalština
Měna:
1 euro = 100 centů
Hlavní město:
Lisabon (545 tis, s příměstskými aglomeracemi cca 2,5 mil obyvatel)
Další významná města:
Porto (237 tis), Braga (182), Amadora (175) , Coimbra (143), Setúbal (121)
Časové pásmo:
Lisabon, Madeira UTC +1, Azory UTC -0
1
Zpracováno podle: Velvyslanectví České republiky v Lisabonu, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW http://www.mzv.cz/lisbon/cz/velvyslanectvi_a_honorarni_konzulaty/index.html 2
Zpracováno podle : BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ >
9
Obrázek 1 - mapa Portugalsko, Azorské ostrovy, ostrov Madeira
Zdroj: http://www.geographicguide.net/europe/portugal/map.htm
1.2.
Geografické podmínky
1.2.1. Poloha a povrch Portugalsko s celkovou rozlohou 92.082 km2 (včetně Madeiry a Azorských ostrovů) se společně se svým zhruba pětkrát větším sousedem Španělskem o rozloze 504.783 km2 , rozprostírá na jihozápadě evropského kontinentu, na Pyrenejském (Iberském) poloostrově. Zabírá především jeho západní část, která je omývána Atlantským oceánem. Jeho poloha v minulosti přímo vybízela k námořní expanzi a vzniku velkého mnoţství kolonií po celém světě. V současnosti však k jeho území patří jiţ pouze ostrov Madeira, od Portugalska vzdálený jihozápadně asi 1.000 km, a zhruba 1.200 km západním směrem vzdálené Azorské ostrovy ve středním Atlantiku, které se skládají z devíti hlavních a mnoţství malých ostrovů.
10
Obrázek 2 – mapa Portugalska
V
nejjiţnější
části
Pyrenejského
poloostrova, obklopená Španělskem a leteckou čarou přibliţně 200 km o portugalských hranic, se nachází velmi malá, ale o to strategicky významnější kolonie
samosprávná
Gibraltar,
která
britská tvoří
„námořní bránu“ mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. Pokud poplujeme z Portugalska 250 km jiţním směrem, dorazíme aţ k africkým břehům do orientálního Maroka. Portugalské území lze zjednodušeně rozdělit na tři části. Severní je tvořena především
plošinami
s průměrnou
výškou 600-800 m n.m., kterou tu a tam přerušují jednotlivé pásy hor a Obrázek 2- mapa Portugalska Zdroj: http://www.mapa-sveta.info/tag/mapa-portugalska/1
údolí. Druhá část území je na severní straně
ohraničena
hlubokým
kaňonem řeky Douro a jejích přítoků. Směrem na západ pak přechází v širokou pobřeţní níţinu. Další významnou hranici pak tvoří nejvyšší portugalské pohoří Serra da Estrela, s nevyšší horou Estrela (1991 m n.m.) a nejdelší řekou v Portugalsku Tejo (v zemi 225 km), která se u Lisabonu vlévá do Atlantského oceánu. Jiţním směrem pak pokračuje zvlněná krajina. Samotné jiţní pobřeţí je lemováno pro turisty velmi atraktivními vrchy Algarve. Počtem obyvatel 10.632.500 z roku 2009 je v Evropě Portugalsko srovnatelné například s Řeckem nebo Českou republikou. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 61,8 % a hustota osídlení 115,4 člověka na km2 . Hlavním městem Portugalska je Lisabon s 500.000 obyvateli. Při započítání příměstských aglomerací pak 2,5 milionu. Mezi další velká a významná města patří v severní části leţící
11
města Porto a Braga, ve střední Coimbra, s Lisabonem sousedící Amadora a nedaleký Setúbal a na samém jihu země město Faro.3 4
1.2.2. Podnebí Vzhledem ke své poloze je podnebí silně ovlivňováno mořem. Celkově lze charakterizovat jako středomořské. Na severu a na horách je podnebí spíše oceánské s celoročními sráţkami. Čím více na jih, tím sráţek ubývá. Na zbývajícím území je podnebí v létě horké a suché, sráţky se objevují pouze v zimě. Severní část země a horské oblasti jsou zalesněny, více k jihu lesy řídnou. Na niţších svazích rostou olivy, v niţších polohách také mandloně, svatojánský chléb a fíkovníky. Typické pro Portugalsko jsou porosty korkového dubu, který roste především na jihu v oblasti Algarve. Na Azorských ostrovech a Madeiře, které jsou vulkanického původu, je příjemné subtropické oceánské klima. Sopky jsou dodnes činné. Sráţky se objevují pouze v zimě. Ostrovy jsou porostlé bujnou subtropickou vegetací a jejich klima je přímo ideální pro pěstování vinné révy a ovoce.5
1.2.3. Přírodní bohatství Portugalsko má poměrně velké zásoby nerostného bohatství jako jsou uranová a ţelezná ruda, wolfram, cín, olovo, kaolin, ţula, mramor, mangan, měď, zinek, antimon, přesto je však zcela závislé na dovozu paliv ( ropy, plynu ). Je největším vývozcem korku na světě. Přestoţe polovinu hranic Portugalska tvoří oceán, význam rybolovu postupně klesá. V této oblasti dnes jiţ není zdaleka soběstačné a 2/3 své spotřeby musí řešit dovozem. Výjimkou jsou Azory a Madeira.6 7 3
Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 4
Zpracováno podle : BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 5
Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 6
Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8
12
1.3.
Historický vývoj8
1.3.1. Portugalské území v období pravěku a starověku Jak uvádí ve své knize „Dějiny Portugalska v datech“ autor Jan Klíma hned v první kapitole, archeologické nálezy na území dnešního Španělska a Portugalska, tedy na Pyrenejském poloostrově, dokládají skutečnost, ţe tato oblast byla vţdy z důvodu velkého přírodního bohatství, přístupu k moři a oceánu, ale i klimatu, pro člověka velmi ţádaná. „Nejzápadnější část evropského kontinentu těţila odedávna ze své orientace na oceán. Moře nabízelo uţ prvním lidem spojení s dalšími komunitami, řeky přiváděly lidi od východních pramenných oblastí aţ k vodnatým ústím do oceánu na konci pevniny, říční údolí poskytovala úkryt před nájezdníky i vítaná loviště ryb a zdroj vody.“9 V této velice atraktivní oblasti docházelo po celá staletí ke střídání jednotlivých národů a častým bojům o území. Zřejmě nejstaršími obyvateli, o kterých se dochovalo jen velice málo informací, byli Iberové. Následovali Keltové a pokeltštěné etnikum Lusitáné.
1.3.2. Od Římanů k počátkům portugalského království Období rozvoje od 3. století před n. l. aţ po 4. století n. l. velmi silně ovlivňovalo římské impérium. Iberský poloostrov tak prošel tzv. romanizací. Nešlo jen o kulturní, politický a ideový vliv, ale také o křesťanský. Římané silně podporovali rozvoj zemědělství, pěstování vína, oliv, budovali mlýny , sýpky, statky, vinné sklepy a zanechali tak na tomto území svou trvalou stopu. Po rozpadu impéria v 5.století n.l. probíhaly neustálé boje mezi Svéby (Germáni) a Vizigóty , a to aţ do muslimské arabské invaze. V roce 1139 zahájil pozdější král Alfonso Henriques boj za osvobození od muslimů. „Pět poraţených maurských králů prý po bitvě sloţilo k nohám vítěze své štíty a hrabě Alfons z nich utvořil kříţ – dodnes státní znak Portugalska.“10 V roce 1249 tehdejší panovník Alfons III. dobil kraj Algarve a
7
Zpracováno podle : BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 8
Zpracováno podle : JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 9
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 10
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0
13
vytvořil tak říši, jejíţ hranice byly podobné dnešnímu Portugalsku. O pět let později se usídlil v Lisabonu, který se začal rozvíjet a později se stal hlavním městem říše.
1.3.3. Námořní expanze a vznik kolonií Velice významným politicko-obchodním obdobím pro Portugalsko bylo 15. století. „Od jeho počátku, pod patronací prince Jindřicha Mořeplavce, portugalští námořníci prozkoumali atlantské pobřeţí Afriky a plavili se na východ aţ do Indie, Indonésie a Číny. Přepluli Atlantik a dosáhli obou Amerik.“11 Obrázek 3 - Mapa portugalské koloniální říše (1415 – 1999)
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Portugal_Imp%C3%A9rio_total.png
Lodě do země dováţely nepřeberné mnoţství nového zboţí, surovin, slonoviny, vzácného dřeva, koření, plodin, ale i nové technologie, kulturu a umění. Z dobitých území si navíc Portugalci přiváţeli velké mnoţství otroků, kteří se také stávali předmětem obchodu. Ruku v ruce s obrovským rozvojem mořeplavby docházelo také k velkému technickému pokroku ve stavbách lodí, navigačních systémů, astronomii, zdokonalování map a tisku. Prvním velkým úspěchem Jindřicha bylo dobití arabské Ceuty na pobřeţí severní Afriky v roce 1415, která vydala velké mnoţství drahých kovů a zajímavých předmětů a podpořila tak jeho zájem podnikat zámořské obchodní a průzkumné výpravy s vidinou tučných zisků. Odklonil se od plaveb do středomoří, i z důvodu Arabsko-turecké uzávěry, která znemoţňovala zajímavé cesty a obchod s Orientem, a své výpravy směroval jiţním a západním směrem. Objevy nových území a zakládání kolonií na sebe nenechaly dlouho 11
Zpracováno podle : Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8
14
čekat. V roce 1418 Portugalci objevují ostrov Porto Santo, 1419 Madeiru, 1432 Azorské ostrovy, 1460 Kapverdy a stále postupují jiţním směrem podél západních břehů Afriky, kde budují své základny. Uţ v roce 1470 jejich lodě doplouvají aţ k rovníku. Nezapomenutelnou výpravou, která se vepsala do historie, se stala cesta malé flotily, jejímţ velitelem byl později světoznámý mořeplavec Vasco da Gama, která jako první v roce 1498 doplula podél Afrických břehů aţ do Indie. Portugalské lodě však podnikaly výpravy i směrem na západ a v roce 1500 cestou přes Kanárské ostrovy a Kapverdy dopluli aţ k břehům jiţní Ameriky, do míst dnešní Brazílie, a zemi dali jméno Země pravého kříže. Hned rok poté objevili námořníci ostrov Ascension a 1502 ostrov Svaté Heleny. Relativně malé Portugalsko se tak během jednoho století díky obchodu a koloniím stalo jedním z nejbohatších států v Evropě s obrovským polem působnosti a silnými vojenskými základnami, především v Orientě. Po podepsání dodatku mírové smlouvy mezi Španělskem a Portugalskem v roce 1529 (původní Tordesillaská smlouva z roku 1494 rozdělila sféry koloniálního vlivu na španělské a portugalské) a novém rozdělení teritorií, následovaly objevy a zisky nových území v Tichém oceánu. Šlo především o velké ostrovy Indonésie, 1536 Novou Guineu. V roce 1542 dosáhli portugalské lodě dokonce aţ břehů Japonska. Jako první evropská země získali v roce 1557 povolení od Číny, zaloţit na jejím území obchodní základnu, známou jako Macao.
1.3.4. Od španělské nadvlády k obnovené samostatnosti „Hospodářský ruch zaloţený na výnosu mezikontinentálního obchodu však nedostal v Portugalsku pevnou ekonomickou základnu. Zisk odplýval především do zemí, které vyráběly zajímavé komodity a dokázaly je v přístavech nabídnout. V konečném důsledku to byly anglické, nizozemské a francouzské firmy, které stáhly portugalské výdělky do zahraničí. Po nesmírném vzepětí portugalského národa, které půldruhého století jako horečka stravovalo všechnu jeho energii, se dostavila únava a odevzdanost.“12 Oslabené Portugalsko tak v roce 1580 přišlo o svůj trůn, který převzal španělský král Filip II. Takzvaná personální unie se Španělskem, tehdejší velmocí, však mnoho dobrého portugalskému národu nepřinesla. Byli tou slabší součástí unie, která pocítila především negativní stránku tohoto spojení dvou národů. Nebyli schopni na mořích čelit útokům 12
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska . Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6
15
Nizozemců a postupně ztrácely své zámořské základny. Významní umělci a obchodníci ve velkém odcházeli do Španělska a trpěl i portugalský jazyk. Význam Portugalska, ale i samotného Španělska, výrazně klesal a situace se stávala neúnosnou. V roce 1640 vše vyvrcholilo palácovým převratem a následným povstáním, které za podpory Francie ukončilo španělskou nadvládu a obnovilo portugalskou samostatnost. Potyčky mezi oběma armádami pak přetrvávaly ještě téměř další tři desetiletí. Úplnou nezávislost za pomoci Anglie získali aţ v roce 1668, kdy Španělsko s Portugalskem uzavřeli příměří. Po jeho podpisu nastal prudký hospodářský rozvoj spojený s mnoha reformami, ale i celkovou modernizací státu. Portugalci se zaměřili na znovuzískání ztracených koloniálních pozic od Nizozemců a svou politiku a zájmy stále více orientovali na silného spojence, Anglii. Za její pomoc, především v bezpečnostní oblasti, jí udělili obchodní výsady, které byly stvrzeny podpisem Westminsterské smlouvy v roce 1703. Velmi významné podpory se v tomto období Portugalcům dostávalo také od dříve opomíjené Brazílie.
1.3.5. Období válek, monarchie a vznik první republiky „Konvence z roku 1796 vyhlásila nejen španělsko-francouzské spojenectví, ale také válku proti Británii. Portugalsko se opět dostalo do situace bezprostředního ohroţení. Mělo zrušit koalici s Británií, otevřít všechny přístavy španělským a francouzským lodím a uzavřít je britským. V roce 1806 Napoleon Bonaparte vyhlašuje po poráţce Pruska v Berlíně kontinentální blokádu Anglie.“
13
Portugalsko však dostatečně neplnilo poţadované
podmínky, a proto došlo v říjnu roku 1807 k invazi napoleonských vojsk na jeho území. Francouzská nadvláda ale neměla moc dlouhého trvání. Britsko-portugalskošpanělská koalice napoleonská vojska porazila a donutila odejít ze země. Přesto jim však umoţnila odvézt si významné majetky do Francie. Britové na portugalském území, ale i v Evropě získávali stále větší vliv. Portugalsko a jeho zájmy víceméně přehlíţeli a povaţovali jej jen za svou evropskou „kolonii“. Oslabená země navíc ztratila svou největší vlastní kolonii Brazílii, která v roce 1822 vyhlásila nezávislost. „Zničující střídání moderních a tradičních modelů začalo liberální revolucí v Portu 1820 a pokračovalo bojem o suverenitu panovníků z dynastie zpochybněné pokořením Jana VI. při návratu do Lisabonu v roce 1821, oddělením Brazílie (1822) a zásadním politickým 13
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska . Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6
16
sporem obou synů Jana VI., Pedra a Miguela. Personální nepřátelství odráţelo boj o politický systém buď konstituční, nebo absolutní monarchie. Tento boj zmítal zemí od roku 1822. Cenou za prosazení konstituční monarchie a určitých reformních tendencí bylo však totální oslabení země v době, kdy konsolidace Evropy po Vídeňském kongresu přinášela strmý vzestup Anglie, rychlou industrializaci západní i střední Evropy a seriál hrdých národních obrození malých národů.14“ Dlouhé období neklidu a úpadku země, které odstartovala občanská válka v letech 182634, a které trvalo téměř celé století, ukončil aţ převrat v říjnu 1910, který vyvrcholil vyhlášením republiky v čele se spisovatelem Téofilem Bragou. Ten byl však uţ po svém ročním působení v čele republiky nahrazen novým prezidentem, Manuelem José de Arriagou. V roce 1916 vstoupilo Portugalsko do první světové války po boku Velké Británie a Francie. „Poté co lisabonská vláda vyhověla Velké Británii a od 24. února zahájila konfiskaci všech německých lodí kotvících v přístavech evropského Portugalska, ostrovů i kolonií, vyhlásilo Německo Portugalsku válku. Do července bylo zadrţeno 70 německých a dvě rakousko-uherské lodě.“15 Válka trvala více neţ tři roky. Byla ukončena mírovou smlouvou s Německem v červnu 1919. Po válce nastalo opět období politické nestability provázené hospodářskou krizí, která zachvátila celou Evropu. „Samotná mateřská země dosáhla tragikomické bilance. Mezi léty 1910 a 1926 mělo Portugalsko 8 prezidentů a 44 ministerských předsedů. První vláda se udrţela necelých 10 týdnů, nejdelší něco přes rok. Proběhlo 24 vzpour a povstání, bylo vyhlášeno 158 generálních stávek. V lisabonských ulicích vybuchlo 325 bomb. Ţivotní náklady stouply o 25 procent, hodnota měny klesla o 33 procent.“16
1.3.6. Vojenská diktatura a budování Nového státu „V roce 1926, po pokračujících nepokojích, došlo k pravicovému vojenskému převratu, který dosadil k moci profesora ekonomie Antonia de Olivieru Salazara. Ten dal do pořádku devastované finance a změnil Portugalsko na polofašistickou „korporativní republiku“ pod
14
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 15
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 16
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska . Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6
17
jeho, i kdyţ skrytou, osobní diktaturou.“
17
„Mezi léty 1928 a 1923 byly vytvořeny hlavní
instituce ( především aktivistická státostrana Národní svaz ), o něţ se pak aţ do roku 1936 opíral stabilizovaný Nový stát s civilními vládami, ustanovený kooperativní konstitucí z roku 1933. Vypuknutí občanské války ve Španělsku vyvolalo dalekosáhlou militarizaci společnosti a utváření totalitních organizací mládeţnických, polovojenských a dalších.“18 Období druhé světové války bylo pro neutrální Portugalsko charakteristické manévrováním od mezinárodní politické podpory fašistických diktatur aţ po výrazné spojenectví s Británií, které dokonce pronajalo Azorské ostrovy pro její vojenské základny. Po vítězství spojenců v roce 1945 portugalská diktatura na chvíli ukázala svou přívětivější tvář, aby tak navenek demonstrovala podporu demokratických myšlenek. Ty ale během několika týdnů rychle vzaly za své. „Salazar od počátku nesliboval, ţe jeho Nový stát zajistí Portugalcům rozvoj a blahobyt. Nabízel stabilitu.“19 Jak v poválečném období vypadalo portugalské hospodářství popisuje autor Jan Klíma ve své knize Dějiny Portugalska: „ Sčítání lidu z roku 1950 ukázalo, ţe Portugalsko stojí mimo hlavní proud vývoje. Polovina obyvatel pracovala stále ještě v zemědělství, necelá čtvrtina v průmyslu, zbytek se věnoval ostatním povoláním. Většina dělníků pracovala v potravinářství, textilu, stavebnictví, truhlářských a korkařských podnicích. Mzdy tvořily pouze 39 procent národního důchodu, úroky a zisky 61 procent. Nízké mzdy, nezaměstnanost, vysoké ceny masa, mléka, paliv a dalších potřeb vedly ekonomy k nezakrývaným návrhům na zásadní reorganizaci hospodářství. Diktatuře bylo jasné, ţe ekonomické reformy by si vynutily i proměny politické. Proto se Salazar všem změnám bránil. Především trval na nedotknutelnosti koloniální říše jak z ideologicky mystických důvodů, tak proto, ţe jen obchod se zámořskými územími vylepšoval ekonomickou bilanci země.“20 Všechny pokusy opozice o změny byly tvrdě potlačovány. Autoritářský reţim zavedl také povinnost registrovat všechny organizace, sdruţení a spolky, aby měl vše pod důslednou kontrolou. Povolení tedy dostávaly pouze ty,
17
Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 18
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 19
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska . Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6
20
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska . Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6
18
které byly v souladu s tehdejší ideologií. Mírný pokrok v tomto směru přineslo aţ přijetí Portugalska do OSN po podpisu Charty v roce 1955. 60. a 70. léta byla
charakteristická silným růstem napětí mezi mateřskou zemí a
koloniemi, které přerostlo v koloniální válku. V roce 1968 nemocného Salazara nahrazuje Marcelo Caetano. Do roku 1974 získaly všechny portugalské kolonie s výjimkou Macaa nezávislost.
1.3.7. Demokratické období „Marcelismus nakonec nenabídl skutečné reformy ani zásadní modernizaci, světová média zprava i zleva bila do portugalské snahy udrţet třeba jiţ transformovanou a rozvinutou koloniální říši. Opozice příkře ideologicky rozdělená by ani nyní nedokázala reţim rozloţit. Učinila to však armáda, kde hnutí kapitánů vzniklé z obtíţí bojů v Africe přerostlo v dobře organizované Hnutí ozbrojených sil. Karafiátovou revolucí z 25. dubna 1974 pozdní autoritativní reţim okamţitě a beze zbytku padl.“21 Po dlouhých letech pravicového útlaku se na scéně objevily silné levicové proudy a teorie, byla zrušena cenzura, vyhlášena amnestie a zrušeny všechny totalitní organizace předchozího reţimu, formovaly se politické strany. Zemi provázel chaos, způsobený také rychlým opuštěním kolonií a návratem politických emigrantů. Přílišné levičáctví zpočátku spíše brzdilo další potřebný rozvoj. Během prvního desetiletí od revoluce však docházelo k postupné stabilizaci, a to především díky socialistům, ale i snaze Portugalska postupně se začlenit do Evropy. „V roce 1982 vstoupila v platnost nová ústava a byly konečně zrušeny revoluční orgány. V lednu 1986 se Portugalsko připojilo k Evropskému společenství a ke konci téhoţ roku byl Mario Soares zvolen prvním civilním prezidentem od převratu v roce 1926.“22
21
JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 22
Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8
19
1.4.
Vnitropolitická charakteristika
1.4.1. Charakteristika politického systému „Portugalsko je republikou uţ od roku 1910, ale skutečně demokratickou parlamentní republikou aţ od roku 1976, kdy proběhly první demokratické volby. „V čele státu stojí prezident, volený přímou volbou. Zákonodárnou moc má Shromáţdění republiky – Assembleia da República (parlament) v čele s předsedou. Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Portugalský parlament (Shromáţdění republiky, Assembleia da República, AR) je jednokomorový, má 230 poslanců, v jeho čele stojí předseda. Ten je volen členy parlamentu a jeho funkční období je čtyřleté (podle ústavy trvá po dobu čtyř legislativních zasedání, z nichž každé trvá jeden rok a začíná 15. října). Kromě AR existují dvě regionální shromáţdění (Assembleia Regional), a to na ostrově Madeira a na Azorských ostrovech. Vládu tvoří ministerský předseda, ministři, státní tajemníci a případně státní podtajemníci. Vláda můţe mít jednoho nebo více místopředsedů. Ústavní soud (Tribunal Constitucional) má 13 členů, z nichţ deset volí AR a tři jsou vybráni zvolenými deseti. Mezi sebou si členové zvolí předsedu, jehoţ volební období je dvouleté s moţností znovuzvolení. Nejvyšší soudní dvůr (Supremo Tribunal de Justica) je nejvyšší v soustavě soudů, aniţ by bylo dotčeno postavení Ústavního soudu. Tvoří jej 13 soudců, z nichţ je jmenováno AR a ti potom zvolí další tři. Mandát je šestiletý, předseda je volen z řad členů Nejvyššího soudního dvora.“23
1.4.2. Hlava státu a vláda Hlavou státu je v Portugalsku prezident republiky volený na pět let. Je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje předsedu vlády, který sestavuje vládu samotnou. „Současný prezident Aníbal Cavaco Silva zvítězil ve volbách 22.ledna 2006 a do funkce
23
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
20
byl uveden 9. března téhoţ roku“24 V lednu 2011 opětovně svou funkci obhájil a vstoupil tak do druhého pětiletého období . Předsedou portugalské vlády byl na základě výsledků předčasných parlamentních voleb zvolen Pedro Passos Coelho.
1.5.
Obyvatelstvo
Portugalsko je zemí s poměrně homogenním sloţením obyvatelstva, co se týče jak národnosti, tak i náboţenství. Z celkového počtu cca 10,555 milionu obyvatel (2011), je pouhých zhruba 250 tisíc jiné národnosti neţ portugalské. Jde především o příslušníky z afrických zemí, a to Kapverdské republiky, Guineje Bissau, Mosambiku, Angoly a Brazilců, společně s národy z bývalých postsovětských republik jako Ruska, Ukrajiny a Moldavska. Více neţ 40% populace dnes ţije ve dvou největších aglomeracích, Lisabonu a Portu. Dle vyznání tvoří 94% katolíci, 2% jsou bez vyznání a zbytek tvoří muslimové, protestanti, hinduisté a ţidi. „Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činní 61,9% ( 68,3% muţi; 56,1% ţeny)“25 Vývoj počtu obyvatel v období od roku 1995 do roku 2008 je patrný z následujících dvou grafů, které jsou sestaveny na základě údajů Portugalského statistického úřadu. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce č.1 - Vývoj počtu obyvatel Portugalska za období 1995 2008. Tabulka 1 – Vývoj počtu obyvatel Portugalska za období 1995 - 2008 Údaje za období 1995 - 2008 ( v mil. )
Pohlaví 1995 Celkem
1996
1997
1998
10030,4 10057,9 10091,1 10129,3
1999
2000
10172 10225,8
2001
2002
2003
10293 10368,4 10441,1
2004
2005
2006
2007
10502 10549,4 10584,3 10608,3
2008 10622
Zdroj: : Instituto Nacional de Estatistica, Main indicators, Resident population, Statistical table extracted on February 20, 2012 (21:16:22), upraveno Portugalský statistický úřad, [online][cit. 2012-02-20]. Dostupný z WWW:< http://www.ine.pt/xportal/xmain?xpid=INE&xpgid=ine_main&xlang=en
Křivka grafu č.1 – Vývoj portugalské populace za období 1995 – 2008, má dlouhodobě stoupající tendenci způsobenou téměř výhradně migrací. V roce 1995 byl celkový počet 24
Euroskop.cz – věcně o Evropě, Členské státy, Portugalsko,Politický systém Portugalska, Copyright © 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/416/sekce/politicky-system-portugalska/ 25
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
21
obyvatel ve výši 10,0304 milionu, v roce 2008 pak o téměř 600 tisíc vyšší, tj, 10,622 milionu. Největší nárůsty lze vysledovat především v letech 2000 aţ 2004. Graf 1 – Vývoj portugalské populace v období 1995 - 2008
Vývoj portugalské populace v období 1995-2008 11500000
11000000
10500000 Celkem 10000000
9500000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat portugalského statistického úřadu, viz tabulka č. 1
Graf č. 2 - Vývoj portugalské populace muţů a ţen za období 1995 – 2008 dokládá skutečnost, ţe v Portugalsku ţije přibliţně o 40 tisíc více ţen neţ muţů a tato tendence přetrvává po celé sledované období bez výraznějších změn. Graf 2 – Vývoj portugalské populace muţů a ţen v období 1995 – 2008
Vývoj portugalské populace muţů a ţen v období 1995 - 2008 5800000 5600000 5400000 5200000
muži
5000000
ženy
4800000 4600000 4400000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Vlastní, zpracován na základě dat portugalského statistického úřadu
22
2. Vývoj ekonomiky Portugalska v letech 1995 - 2008 2.1.
Základní ekonomická charakteristika země
26
Portugalsko je otevřenou ekonomikou, která je výrazně svázána s trhy členských zemí Evropské unie, do které vstoupilo v roce 1986. Je také obchodní branou do zemí, které dříve byly jeho koloniemi, například Brazílie. „Členství Portugalska v mezinárodních společenstvích, organizacích a institucích, např. EU, EMU, OECD, WTO a v řadě dalších, je zárukou, ţe portugalská ekonomika funguje standardně. Je však nutno mít na paměti, ţe patří mezi méně vyspělé ekonomiky EU, coţ se naplno projevuje v posledních letech, kdy se země potýká s vleklou ekonomickou krizí a je ostře sledována vnějším prostředím v souvislosti s velmi problematickým vývojem veřejných financí. V pořadí z hlediska tvorby HDP je Portugalsko na 50. místě na světě, na 19. místě v rámci zemí OECD a na 18. v rámci zemí EU. Z hlediska tvorby HDP na 1 obyvatele je Portugalsko na 38. místě na světě, na 19. místě v rámci zemí OECD a na 17. místě v rámci zemí EU.“ 27 Výraznou roli v portugalském hospodářství hrají malé a střední podniky, kterých je cca 95 %. Po roce 1976 došlo k privatizaci řady státních podniků a privatizace probíhala za účasti zahraničního kapitálu, protoţe portugalské podniky byly podkapitalizované. Tento jev má svůj historický základ ve skutečnosti, ţe zahraniční investice směřovaly především do velkých společností a naopak portugalský kapitál mířil do podniků malé a střední velikosti. Na tvorbě zaměstnanosti se malé a střední podniky podílejí asi 80 % a na vývozu asi 60 %. Tento charakteristický rys portugalského hospodářství se projevuje také v moţnostech a formě portugalských investic v zahraničí. Skutečnost, ţe výrazná část velkých portugalských firem je součástí nadnárodních celků, a proto není ve svém investičním rozhodování zcela nezávislá, omezuje moţnost portugalské ekonomiky investovat v 26
Zpracováno podle: BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ > 27
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ >
23
zahraničí. Hlavními portugalskými investory jsou proto banky a ty domácí firmy, které prošly úspěšnou privatizací a jsou dostatečně kapitálově silné, tzn. především firmy z oblasti veřejných sluţeb (obchodní řetězce), stavebnictví atd. Investice do jiných oborů jsou doménou právě malých a středních podniků, které jsou sice velmi flexibilní ve svém rozhodování, ale naráţejí na bariéru nedostatečného kapitálového vybavení.“28
2.1.1. Průmysl Mezi oblasti s největší koncentrací průmyslu patří dvě největší města, Lisabon a Porto a jejich okolí. K původním tradičním oborům portugalského průmyslu lze počítat textilní, obuvnický a sklářský, které však postupně, především díky levné východoasijské konkurenci stále oslabují. Naopak mezi ty, které se dobře rozvíjejí lze zahrnout průmysl strojírenský, automobilový a v posledních letech pak elektronický a elektrotechnický. Velmi významnou je těţba nerostných surovin ( měď, cín, olovo, wolfram, ţula, mramor, kaolín ), které jsou určeny převáţně na export, ale i chemický průmysl, výroba keramiky a zpracování korku. Portugalský průmysl společně se stavebnictvím a energetikou vytvářejí více neţ čtvrtinu HDP země. Velký úspěch v šedesátých letech přinesla podobně jako v České republice orientace na automobilový průmysl. Nová auta, kterých se ročně vyrobí více neţ 250.000 kusů, a komponenty pro světově významné značky jako Volkswagen, Citroen, Toyota nebo Mitsubishi, jsou v současnosti hlavní exportní komoditou. „Nejúspěšnější automobilový závod je VW-Auto Europa v Palmele, který se podílí 2 % na tvorbě portugalského HDP a 11 % na portugalském vývozu.“29
2.1.2. Stavebnictví Portugalské stavebnictví je na poměrně vysoké úrovni. Vyuţívá vlastních bohatých zásob nerostných surovin jako je ţula, mramor a korek především při dokončovacích stavebních pracích. Místní firmy se často spojují se silnějšími zahraničními a úspěšně se tak dostávají k zajímavým velkým zakázkám po celém světě. Jedná se hlavně o oblast staveb dálnic,
28
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 29
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
24
silnic a ţeleznic. Výrazným impulsem pro tento obor byly přípravy na světovou výstavu EXPO 98 v Lisabonu a v roce 2004 ME ve fotbale, spojené s výstavbou nových a rekonstrukcí starších fotbalových stadionů.
2.1.3. Zemědělství a rybolov Zemědělství v Portugalsku patří v rámci zemí EU těm méně výkonným. Na většině území je neúrodná kamenitá půda, lidé na venkově stárnou a jsou velmi málo vzdělaní. Velké sucho také bývá často příčinnou rozsáhlých poţárů. Země není v agrární oblasti ani zdaleka soběstačná a většinu své potřeby proto dováţí. V podílu na HDP tvoří zemědělství jen zanedbatelné procento. Mezi hlavní agrární komodity patří tabák, zelenina, olivový olej, cukrová řepa, rajčata a neposlední řadě také vinná réva. Portské víno je známé po celém světě. Přesto, ţe podstatnou část portugalských hranic tvoří moře a oceán, není země v oblasti rybolovu soběstačná a většinu své spotřeby musí řešit dovozem.
2.1.4. Sluţby Sluţby jsou pro Portugalsko zásadní poloţkou, která vyrovnává negativní obchodní bilanci země. Do Portugalska, nejčastěji pak do oblasti Algarve a Lisabonu, ale především na stále turisticky oblíbenější Azorské ostrovy a Madeiru proudí meziročně stále více a více turistů. Velký turistický zájem vyvolaly také dvě velké akce, a to světová výstava EXPO 98 a mistrovství světa v kopané v roce 2004. “V tomto portugalském odvětví můţeme zaznamenat za posledních 25 let nejvýraznější změny. Sektor sluţeb má velmi významné místo v portugalské ekonomice a od vstupu do EU tento sektor zaznamenal dynamický vývoj. Jeho podíl na HDP dosáhl v roce 2010 cca 72,4 % a na celkové zaměstnanosti se podílel cca 55 %. Portugalsko vysoce aktivní bilancí sluţeb kompenzuje rostoucí schodek obchodní bilance. Přebytek bilance sluţeb se zvyšuje většinou o 10 – 20 % ročně. Tento výsledek je prakticky stoprocentně zásluhou příjmů resp. bilance na účtu cestovního ruchu a turismu.“30
30
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
25
2.1.5. Infrastruktura a energetika Infrastruktura v Portugalsku patřila ihned po vstupu do EU k těm nejméně rozvinutým mezi zeměmi unie. Z tohoto důvodu země získala velké mnoţství prostředků ze strukturálních fondů EU na to, aby výrazným způsobem zlepšila stav dopravy , komunikací a bankovnictví. „Portugalsko má cca 3 620 km ţeleznic, z toho 2 840 provozovaných. Z celkové délky je 40% elektrifikovaných, 16% dvoukolejných a 1% čtyřkolejných Silniční síť má 16 500 km, z toho 2500 km základní sítě, 7500 km doplňkové (národní) sítě a zbytek krajské (regionální) sítě.“31 Energie je v Portugalsku velice drahá. Velký podíl na výrobě pochází z obnovitelných zdrojů, tzn. z větrných a vodních elektráren, které jsou však závislé na aktuálních povětrnostních vlivech. Z tohoto důvodu často dochází k potřebě vyrovnávat mnoţství potřebné energie dovozem ze Španělska. Portugalsko nemá jiného zahraničního partnera pro nákup elektrické energie. Je také plně závislé na dovozu plynu a ropy. V zemi není ţádná jaderná elektrárna. Klíčovou společností pro výrobu a distribuci elektrické energie v Portugalsku je státní elektrárenská společnost EDP, která čeká na svou privatizaci. Jednání o propojení Portugalska na společnou evropskou energetickou síť probíhají jiţ několik let a z politických důvodů jak Portugalska tak Španělska, zatím nedospěla ke zdárnému konci.
2.2.
HDP – hrubý domácí produkt
Jedním ze základních národohospodářských ukazatelů, které vypovídají o stavu a vývoji ekonomiky dané země jsou hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP). Rozdíl mezi těmito ukazateli spočívá v tom, zda výrobky a sluţby byly vytvořeny pouze na území daného státu (HDP), a to bez ohledu na fakt, ţe jej mohly vytvořit i nadnárodní firmy, nebo byly vytvořeny pomocí národních výrobních faktorů, a to bez ohledu na to, zda přímo na území daného státu nebo v zahraničí (HNP). Většina států a organizací, EU nebo OECD pouţívají ve svých statistikách především ukazatel HDP. Nejčastěji sledovaným časovým obdobím je pak čtvrtletí a rok.
31
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-04-08]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
26
2.2.1. Výkonnost národního hospodářství, definice a metody měření HDP32 Jak ve své knize Základy teorie národního hospodářství z roku 2003, uvádí její autor Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc. „Celkovou hodnotu zboţí a sluţeb určenou pro konečnou (finální) spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určitý rok, označujeme jako výkonnost národního hospodářství. Peněţním ukazatelem této veličiny je nejčastěji hrubý národní, resp. domácí produkt označovaný rovněţ jako měřítko ekonomické aktivity.“ 33 Hrubý domácí produkt (HDP) je měřítkem ekonomické činnosti. Je
definován jako
hodnota veškerého zboţí a sluţeb vyprodukovaných za určité časové období. Výpočet roční míry růstu objemu HDP umoţňuje srovnání s dynamikou hospodářského vývoje, a to jak v čase, tak i mezi ekonomikami různých velikostí. Měření HDP lze provést třemi různými metodami: výdajovou, důchodovou a výrobní. Nejběţnější z nich je výdajová. „Je zaloţena na zjištění a součtu částek věnovaných na nákupy produktů a sluţeb. Celková produkce vyjádřená výdajovou metodou je proto dána součtem výdajů tří základních domácích sektorů národního hospodářství – spotřebitelských výdajů za zboţí a sluţby, investičních výdajů firem (s úpravou na základě změn zásob a nedokončené produkce) a výdajům na nákupy zboţí a sluţeb, ke kterým je připočten čistý vývoz, tj. rozdíl mezi vývozy a dovozy národního hospodářství. K tomu, aby se předešlo dvojímu započítávání, je třeba zahrnovat jen výdaje za finální zboţí a sluţby.“ Druhou metodou je pak metoda důchodová, která vychází z toho, ţe celková hodnota vyrobených zboţí
a
sluţeb
vzniká
vynaloţením jednotlivých
výrobních
faktorů.
Celkový
národohospodářský produkt lze proto stanovit i součtem všech důchodů , které tyto faktory za své sluţby za určité období získávají, tj. mezd a platů, renty, úroků a zisku. Důleţité přitom je, ţe započítávány jsou jen primární důchody výrobních faktorů, plynoucí z jejich produktivních sluţeb, nikoli tedy tzv. transferové platby (důchody a další sociální dávky apod.), které vznikají přerozdělením důchodů, např. od daňových poplatníků směrem k důchodcům. Poslední metodou měření je výrobní metoda. Ta vychází z celkové hodnoty vyrobených zboţí a sluţeb za určité období, nejčastěji rok. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré finální výrobky a sluţby, bez ohledu na to, zda jsou prodávány spotřebitelům, státu 32
Zpracováno podle: JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství .První vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 33
JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství .První vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3
27
nebo jiným firmám v podobě kapitálových statků, i změny firemních zásob a nedokončené výroby. Z celkového součtu vyráběného zboţí a sluţeb je přitom třeba meziprodukty,
aby
se
zamezilo
dvojímu
započítávání
vyrobené
vyloučit
produkce.“34
Vývoj ukazatele HDP lze sledovat z několika různých úhlů pohledu a srovnání. Prvním z nich je jeho meziroční změna v procentech po očištění vlivu cenové hladiny. „Údaje o růstu HDP mohou být ovlivněny růstem cen neboli inflací. Jestliţe cenová hladina v ekonomice roste, můţe ukazatel HDP růst, aniţ by se reálná (fyzická) výroba zboţí a sluţeb zvyšovala. Je to proto, ţe HDP je vyjádřen v běţných cenách. Změny HDP plynoucí z cenových změn proto neříkají nic o změně výkonnosti národní ekonomiky a produkci zboţí a sluţeb. Ve snaze zabránit tomuto zkreslení a umoţnit srovnání výkonnosti v různých letech pouţívá ekonomie přepočtených ukazatelů HDP beroucích v úvahu změny cenové úrovně. Výsledek tohoto přepočtu je označován jako reálný HNP vyjádřený ve stálých cenách, tj. cenách platných v určitém (zpravidla výchozím) časovém období. Při srovnávání úrovně HDP v jednotlivých letech je pouţíváno právě tohoto ukazatele: tempo růstu ekonomiky je tempo, kterým roste reálný HDP.“35 Veškeré tabulky a grafy uvedené v této práci vycházejí z dat reálného HDP, tj. ukazatele HDP vyjádřeného v běţných cenách. Z tohoto důvodu není moţné, aby pohyb cen navyšoval tempo růstu a zkresloval tak výsledek výpočtů.
2.2.2. Vývoj HDP Portugalska v letech 1995 - 200836 Zásadní změnu trendu vývoje ekonomiky, pro do té doby čistě agrární stát s minimálním průmyslem a velkou mírou negramotnosti, přinesla aţ 70. léta minulého století, která byla charakteristická jak aktivací vnitřních zdrojů Portugalska tak přílivem přímých zahraničních investic do rozvoje průmyslu. Hlavní motivací byla příprava země na připojení se k Evropskému společenství (ES). Přesto, ţe přihláška do ES byla podána jiţ v roce 1977, samotný vstup se uskutečnil aţ v roce 1986. Země byla totiţ pro ES příliš malá, vzdálená a zaostalá, a proto se rozhodla v tomto směru koordinovat své kroky společně s výrazně větším a významnějším Španělskem. 34
JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství .První vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 35
JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství .První vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 36
Zpracováno podle: BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
28
„Vstup Portugalska do Evropských společenství v r. 1986 byl spojen s výraznými ekonomickými změnami podobnými těm, kterými prošla a dodnes prochází Česká republika. Finanční injekce ze strukturálních fondů byly hlavně vyuţity na krytí investičních projektů a programů, které byly zaměřeny na rozvoj infrastruktury, zlepšení průmyslových struktur a modernizaci v sektoru zemědělství a rybolovu. Portugalsko od svého vstupu v roce 1986 vyuţilo prostředky kohezního a strukturálních fondů, které představovaly 2 – 3 % ročního HDP země.“37 Přehledný obrázek o vývoji meziročního růstu HDP v letech 1995 - 2008 nabízí graf č. 3. a přesné hodnoty pak tabulka č. 2 - Meziroční změny růstu HDP Portugalska v letech 1995 až 2008. Data jsou v procentech a jsou převzata ze statistik organizace OECD. Tabulka 2 – Meziroční růst HDP v % ( 1995 – 2008 ) Meziroční růst HDP v % ( 1995 - 2008 ) 1995 4,28278
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
3,6597 4,38268 5,04959 4,07723 3,92613 1,96682
2003
0,7104 -0,9314
2004
2005
2006
2007
2008
1,5581
0,7569 1,43989 2,38586 -0,0085
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx
Z nich je na první pohled patrné, ţe v letech 1995 aţ 2000 rostl HDP Portugalska v průměru o více neţ 4 % a v roce 1998 dokonce přesáhl hodnotu 5 %. „Tento boom byl provázen nárůstem deficitu veřejných financí a vládního dluhu. V roce 2001 dosahoval deficit veřejných financí 4,1 % HDP a vládní dluh 59 % HDP“. 38
37
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 38
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
29
Graf 3 – Meziroční růst HDP v % ( 1995 – 2008 )
Meziroční růst HDP v % (1995 - 2008) 6 5
Růst v %
4 3 2 1 0 -1
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
-2 Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 2
Jak je výše uvedeno v roce 2001 nastala zásadní změna trendu. Došlo k obratu a výraznému zpomalování tempa růstu. Rok 2003 byl ve sledovaném období prvním rokem, kdy Portugalsko procházelo recesí a vykázalo tak pokles HDP ve výši 0,93 %. Jeho důvodem byly problémy s veřejnými financemi, ale především velký propad přímých zahraničních investic. Vstup země do Eurozóny v roce 1999 měl vliv i na nárůst mzdových nákladů v důsledku zavedení eura, pokles produktivity práce, pokles domácí poptávky a naplno se také projevila nízká míra konkurence společně se strukturálními problémy. Od roku 1994 vykazovalo Portugalsko opět kladné hodnoty růstu HDP, ale na úspěšné období let 1995-2000 uţ zdaleka nedosáhlo a v roce 2008 vykázalo v podstatě zápornou nulu. „Vývoj makroekonomických a sociálních ukazatelů v zemi bylo moţno charakterizovat aţ do propuknutí hospodářské a finanční krize na podzim 2008 jako poměrně vyrovnaný, i kdyţ po propadu v roce 2003 přechod do růstové fáze v podstatě nenastal. První náznak oţivení - růst mírně přes 2% - byl zaznamenán v 1. čtvrtletí 2007. Vývoj v Portugalsku byl charakterizován úsilím vlády o poloţení základů pro zastavení negativních ekonomických trendů a zajištění příznivějšího politického klimatu pro realizaci nezbytných opatření strategického i operativního charakteru. Vláda Josého Sókrata pokračovala v letech 2006 2008 v realizaci úsporných opatření s cílem především zamezit nepříznivým trendům v ekonomice a byla postavena před nutnost přijmout dlouhodobější strategii realizace nezbytných opatření v ekonomické i sociální sféře.“ 39 39
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/
30
Graf 4 - HDP v mld. USD (1995 – 2008) – v běţných cenách
Výše HDP - vývoj 1995 - 2008 300
Mld USD
250 200 150 100 50 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 3
Graf č. 4 a tabulka č.3 - HDP v mld. USD (1995 – 2008) – v běžných cenách, představuje hodnoty objemů HDP přepočtené na USD a jejich vývoj. Za sledované období, tj. od roku 1995, kdy byl ve výši 135,075 mld. USD se do roku 2008 téměř zdvojnásobil a dosáhl úrovně 265,1 mld.USD. Tabulka 3 – HDP v mld USD (1995 – 2008) – v běţných cenách HDP v mld USD ( 1995 - 2008 ) - v běţných cenách 1995
1996
1997
1998
135,075 140,869 150,266 158,887
1999 169,9
2000
2001
2002
2003
181,495 190,058 197,914 202,477
2004 207,9
2005
2006
2007
224,641 242,062 256,787
2008 265,1
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx
Jak jiţ bylo uvedeno v podkapitole 1.5. – Obyvatelstvo, byl v roce 1995 celkový počet obyvatel ve výši 10,043 milionu, ale v roce 2008 uţ o téměř 600 tisíc vyšší, tj. 10,627 milionu. Z toho pohledu má důleţitou vypovídací schopnost především údaj o výši HDP na hlavu. Jeho hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4 a vývoj pak v grafu č. 5 - HDP na hlavu v USD (1995 – 2008).
31
Tabulka 4 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008) HDP na hlavu v USD (1995 - 2008) 1995
Stát Portugalsko
1996
1997
1998
1999
2000
2001
13498,5 14040,4 14928,5 15731,5 16743,9 17797,2 18507,4
2002
2003
2004
19146 19455,7 19853,6
2005
2006
21369 22967,3
2007
2008
24201
24939
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx
Především z grafu jasně vyplývá skutečnost, ţe největších nárůstů bylo dosaţeno v období od roku 2004 do 2007. V roce 2008 se však tempa růstu opět sniţují a pokračují v trendu let 1995 - 2003. Graf 5 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008)
HDP na hlavu v USD (1995 - 2008) 30000 25000
USD
20000 15000 Portugalsko 10000 5000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 4
32
2.2.3. Srovnání vývoje HDP Portugalska s Českou republikou a průměrem EU Porovnání Portugalska a České republiky, která je z pohledu rozlohy i počtu obyvatel srovnatelná, ukazuje tabulka č. 5 - HDP na hlavu v USD (1995 – 2008) – srovnání, a graf č. 6. Jako základní měřítko byl doplněn průměr EU sloţený z 27 zemí. Tabulka 5 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008) - srovnání HDP na hlavu v USD (1995 - 2008) Stát
1995
Česká republika 13412,2
1996
1997
14292 14403,5
1998
1999
2000
2001
14423 14781,8 15548,5
2003
2004
16833 17578,2 18768,2 20081,3
Portugalsko
13498,5 14040,4 14928,5 15731,5 16743,9 17797,2 18507,4
EU (27 zemí)
17489,8 18178,4
18999 19826,8
2002
19146 19455,7 19853,6
2005
2006
2007
2008
21268 23267,5
25457 25872,1
21369 22967,3
24201
24939
20589 21913,2 23045,4 23967,4 24520,5 25707,3 26868,4 29070,4 30777,6 32020,4
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx
Do roku 2000, kdy portugalský HDP v běţných cenách rostl ročně o více neţ 4% , je znatelné, ţe křivka HDP na hlavu drţela s průměrem EU(27) krok, ba se k němu dokonce mírně přibliţovala. V roce 2001 jak jiţ bylo dříve popsáno postupně docházelo ke sniţování růstu HDP Portugalska, a to aţ do roku 2004, kdy došlo k mírnému oţivení. V tomto období se portugalská křivka HDP na hlavu výrazně odchýlila od průměru EU, a i kdyţ v následujících letech opět rostla, nebylo to stále v takové míře, aby se k průměru opět přiblíţila. Naopak i v období od roku 2004 do 2008 nadále mírně ztrácí.
33
Graf 6 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008) - srovnání
HDP na hlavu v USD (1995 - 2008) - srovnání 35000 30000
USD
25000 20000 15000 Česká republika
10000
Portugalsko 5000
EU (27 zemí)
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 5
Zajímavé je také srovnání vývoje růstu HDP na hlavu s vývojem v České republice, která do Evropské unie vstoupila aţ o 18 let později, tedy v roce 2004. Údaje v tabulce číslo 5, ale i z grafu č. 6 jasně dokládají, ţe uţ na konci roku, kdy do EU vstoupila, vykázala vyšší hodnotu HDP na hlavu neţ Portugalsko a do roku 2007 se nadále výrazně k průměru EU přibliţovala.I u ní však v roce 2008 došlo k tomu, ţe se začala negativně odchylovat. Přesto byla dle uvedených údajů v roce 2008 o 933 USD na hlavu výše neţ Portugalsko. Tabulka 6 – HDP na hlavu – procentní srovnání s průměrem EU (27) HDP na hlavu - procentní srovnání s průměrem EU (27) 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Index (EU27=100)
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
CZ
77
78
76
73
72
71
73
73
77
78
79
80
83
81
PT
77
77
78
79
81
81
80
80
79
77
79
79
79
78
Zdroj: European Commision, Eurostat Statistics, [online][cit. 2012-03-11], , National accounts .Dostupný z WWW :< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00114&plugin=1:
Srovnání HDP na hlavu v procentech je uvedeno v tabulce č. 6 a také v grafu č. 7 - HDP na hlavu – procentní srovnání s průměrem EU (27), které pouze jinou formou dokládá stejnou skutečnost jako předchozí tabulka a graf. Základem pro výpočet je průměrný HDP na hlavu sloţený z údajů 27 zemí EU, a který v kaţdém roce slouţí jako srovnávací hladina, tzn. 100 %. V roce 2004 je vidět, ţe Česká republika vykazovala hodnotu 78 % průměru, tedy o 1 % více neţ Portugalsko, zatím co v roce 2003 na něj ještě s hodnotou 34
77 % dvě procenta ztrácela. V roce 2008 pak byla Česká republika na 81 % průměru EU(27), zatím co Portugalsko o 3 % níţe na 78 % průměru. Graf 7 - HDP na hlavu – procentní srovnání s průměrem EU (27)
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů Eurostat, tabulka č. 6
2.3.
Zaměstnanost a nezaměstnanost
Hodnoty uváděné v následujících tabulkách a grafech vycházejí z metodiky Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization – ILO), která byla zaloţena v r. 1919, sídlí v Ţenevě a od r. 1946 je specializovanou částí agendy systému OSN. „Za nezaměstnané jsou podle definice ILO povaţovány osoby, které v referenčním období neměly ţádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, ţe definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce.“ 40
2.3.1. Vývoj nezaměstnanosti Tabulka č. 7 společně s grafem č. 8 dokumentují vývoj míry nezaměstnanosti v Portugalsku v období 1995-2008. 40
Svaz průmyslu a dopravy, [online][cit. 2012-03-18], Vývoj nezaměstnanosti a zaměstnanosti v ČR: Statistika. Dostupný z WWW:< http://www.spcr.cz/statistika/vspscr.htm
35
Tabulka 7 – Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 1995 PT
7,23
1996 7,33
1997 6,85
1998 4,94
1999 4,40
2000
2001
3,93
4,01
2002
2003
5,01
6,27
2004 6,65
2005
2006
7,62
7,66
2007 7,99
2008 7,60
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R
Cyklická křivka grafu odráţí celkový vývoj ekonomiky země. V období výrazného růstu HDP na úrovních 4 % a více, tj. především v letech 1996-98, je patrný výrazný pokles nezaměstnanosti o více neţ 2%. V letech 1998 aţ 2000 pokles nadále pokračoval, i kdyţ uţ ne tak výrazným tempem. Ve sledovaném období dosáhl nejniţší hodnotu v roce 2000, a to 3,93 %. Problémy s veřejnými financemi, sníţení investic a také výrazné sniţování počtu státních zaměstnanců z přebujelého státního aparátu se začalo projevovat uţ v roce 2001. V roce 2003, kdy země procházela recesí, se pak ještě dále prohloubilo a míra nezaměstnanosti se v roce 2007 dotkla téměř hodnoty 8 %. Graf 8 – Míra nezaměstnanosti v Portugalsku (1995-2008)
Míra nezaměstnanosti v %
Míra nezaměstnanosti v Portugalsku (19952008) 10.00 8.00 6.00 4.00
PT
2.00 0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok
Zdroj: : Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 7
Vývoj míry nezaměstnanosti v Portugalsku ve srovnání s Českou republikou, a z důvodu dostupnosti dat tentokrát s průměrem ne 25, ale pouze 21 zeměmi EU, ukazuje na odlišný vývoj. Křivka České republiky se vyvíjela v porovnání s portugalskou téměř zrcadlově, coţ svědčí o přesně opačném ekonomickém cyklu v těchto zemích. Nezaměstnanost v České republice výrazně rostla v letech 1996 aţ 1999, tedy právě v období, kdy se jí Portugalsku dařilo výrazně sniţovat. Naopak v období od roku 2004, kdy se České republice dařilo
36
nezaměstnanost velmi rychle sniţovat, v Portugalsku stále narůstala, a to nepřetrţitě uţ od roku 2001. Tabulka 8 – Míra nezaměstnanosti - srovnání Míra nezaměstnanosti - srovnání 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
CZ
4,02
3,89
4,79
6,45
8,70
8,76
8,14
7,29
7,78
8,29
7,93
7,14
5,32
4,40
PT
7,23
7,33
6,85
4,94
4,40
3,93
4,01
5,01
6,27
6,65
7,62
7,66
7,99
7,60
EU (21)
10,75
10,74
10,49
9,89
9,55
9,06
8,42
8,82
8,91
9,11
8,98
8,26
7,21
7,02
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R
Do roku 2001 se portugalská míra nezaměstnanosti pohybovala o více neţ 2 % níţe neţ byl průměr EU. Od roku 2001 je patrný výrazný trend přibliţování se k hodnotám EU a v roce 2007 se poprvé ve sledovaném období portugalské hodnoty míry nezaměstnanosti dostávají na její úroveň. V roce 2008 se Portugalsku povedlo zastavit vzrůstající trend míry nezaměstnanosti a mírně se k EU opět přiblíţit. Přesto však byla její výše o necelých 0,6 % vyšší. V EU se naopak v uvedeném roce zmírnila rychlost sniţování nezaměstnanosti a na konci téhoţ roku vykázala hodnotu 7,02 %. Graf 9 – Míra nezaměstnanosti – srovnání
12.00
Míra nezaměstnanosti - srovnání
10.00 8.00 CZ
6.00
PT
4.00
EU (21) 2.00 0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 7
37
2.3.2. Zaměstnanost41 Míra zaměstnanosti je počítána jako podíl počtu zaměstnaných na počtu obyvatel v produktivním věku. Dle Mezinárodní organizace práce (ILO) se zaměstnanost obvykle měří pomocí průzkumů domácností. Zaměstnané osoby jsou v následujícím přehledu definovány jako ty ve věku od 15 let, které uvádějí, ţe prováděli výdělečnou činnost po dobu nejméně jedné hodiny v předchozím týdnu. Ti, kteří v zaměstnání tvoří osoby, které jsou klasifikovány jako buď nezaměstnaní nebo neaktivní, v tom smyslu, ţe nejsou zahrnuty do pracovního procesu z důvodu studia, pracovní neschopnosti nebo potřeby se starat o malé děti a starší příbuzné. Obyvatelem v produktivním věku je myšlena osoba ve věku od 15 do 64 let. Míry zaměstnanosti jsou zde uvedeny jak pro celkovou zaměstnanost tak i pro muţe a ţeny zvlášť. Údaje jsou v procentech. Tabulka 9 – Vývoj míry zaměstnanosti muţů , ţen a celkem Vývoj míry zaměstnanosti (1995 - 2008)
Pohlaví 1995 Celkem Muţi Ţeny
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
63,2349 63,6092 64,6627 66,6988 67,2985 68,2631 68,9067 68,7355 67,9834 67,8038 67,4631 67,8837 67,7926 68,1908 72,084 72,0216 72,4977 75,5648 75,4914 54,7858 55,5617
57,151 58,1777 59,4069
76,268 76,7402 76,3341 74,7519
74,097
73,405 73,9432 73,8524 74,0157
60,534 61,3229 61,3607 61,3955 61,6571 61,6588 61,9594 61,8687 62,4851
Zdroj: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online][cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R
Od roku 1995 do roku 2008 dochází postupně ke zvyšování procenta zaměstnanosti obyvatel v produktivním věku, a to především díky výraznému zvýšení procenta u ţen. Zatímco u muţů došlo k nárůstu za toto období o 1,93 %, u ţen to bylo výrazných 7,7 % ! Celkový nárůst bez rozlišení pohlaví činil 4,95 %. Trend je zaznamenán v grafu č.10 – Vývoj míry zaměstnanosti (1995-2008).
41
Zpracováno podle: OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online] [cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R
38
Graf 10 – Vývoj míry zaměstnanosti (1995-2008)
Vývoj míry zaměstnanosti (1995-2008) 80.0 75.0 Procento
70.0 65.0 60.0 55.0
Celkem
50.0
Muži
45.0
Ženy
40.0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 9
Zvyšující se podíl ţen dokládají také dva koláčové grafy, ve kterých jsou v procentech vyznačeny podíly jednotlivých skupin na celkovém počtu zaměstnaných. Graf 11a,b – Poměr zaměstnaných muţů a ţen v roce 1995 a 2008
Muţi x ţeny 1995
Ženy 43%
Muţi x ţeny 2008
Ženy 46% Muži 54%
Muži 57%
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů OECD, tabulka č. 9
2.4.
Inflace42
Pro mezinárodní srovnání inflace spotřebitelských cen se vyuţívají tzv. Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP). Údaje uvedené v části 2.4. Inflace vychází z těchto norem.
42
: Zpracováno podle: European Commision, Eurostat Statistics, [online][cit. 2012-03-31], National accounts .Dostupný z WWW :< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/hicp/introduction
39
„HICP se pouţívá například Evropskou centrální bankou pro sledování inflace v Hospodářské a měnové unii a pro posouzení inflační konvergence jak je poţadováno podle článku 121 Amsterodamské smlouvy.HISC jsou ekonomické ukazatele konstruované pro měření změny v čase v cenách spotřebního zboţí a sluţeb pořízených v domácnostech. HISC poskytuje srovnatelné míry inflace v Eurozóně a EU, Evropského hospodářského prostoru a dalších zemích, včetně přistupujících a kandidátských zemí. Jejich výše se vypočítává podle harmonizovaného přístupu a jednotného souboru definic. Poskytují oficiální míru inflace spotřebitelských cen
pro účely měnové politiky v Eurozóně a
posuzování inflační konvergence podle poţadavků maastrichtských kritérií.“ HISC mohou být revidovány v kaţdém okamţiku. Revize tak mohou také ovlivnit minulá období. 43
2.4.1. Vývoj inflace 90. léta, která byla charakteristická akcelerací rozvoje země, spojené se snahou rychle splnit Maastrichtská kritéria, doprovázel také silný růst cen. Meziměsíční inflace od září 1988 aţ do září 1991 dosahovala nepřetrţitě dvouciferných hodnot s tím, ţe maxima dosáhla v září roku 1990, a to hodnotou 14,4 %. Od listopadu 1990 pak nastal dlouhodobý sestupný trend, provázený postupným zpomalováním portugalské ekonomiky. Doznívající trend postupného sniţování meziměsíční míry inflace je patrný i na křivce grafu č. 12 – Vývoj inflace v Portugalsku (1995 – 2008), kdy v únoru 1998 dosáhla hodnoty pouhých 1,3 %. Hodnoty, na základě kterých byl tento graf vyhotoven jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 2. Po růstu inflace v letech 2000 a 2001, kdy byla vykázána maximální hodnota ve sledovaném období v březnu 2001 ve výši 5,1 % nastal opětovně sestupný trend a hodnoty prolomily v červnu 2005 1 % hranici růstu. Jednorázovým vlivem, který ovlivnil cenovou hladinu, bylo zvýšení DPH v roce 2006, které v následujících měsících postupně odeznívalo a v roce 2008 poklesla inflace opět pod 1%.
43
Zdroj: European Commision, Eurostat Statistics, [online][cit. 2012-03-31], National accounts .Dostupný z WWW :< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/hicp/introduction
40
Graf 12 – Vývoj inflace v Portugalsku
Vývoj inflace v Portugalsku (1995 - 2008) 6
Míra inflace
5 4 3 2
Řady1
1 1995Jan 1995Jul 1996Jan 1996Jul 1997Jan 1997Jul 1998Jan 1998Jul 1999Jan 1999Jul 2000Jan 2000Jul 2001Jan 2001Jul 2002Jan 2002Jul 2003Jan 2003Jul 2004Jan 2004Jul 2005Jan 2005Jul 2006Jan 2006Jul 2007Jan 2007Jul 2008Jan 2008Jul
0
Měsíc Zdroj : Vlastní, graf vytvořen na základě údajů ECB, příloha č. 2
Srovnání vývoje inflace, tentokrát v meziročním vyjádření, je znázorněno tabulkou č. 10 – Míra inflace – srovnání a grafem č.13 – Vývoj roční míry inflace – srovnání. Údaje za rok 1995 a 1996 nejsou ve statistikách Eurostatu uvedeny, a proto jak v grafu , tak v tabulce chybí. Ve srovnání s průměrem 17-ti zemí EU se průměrná meziroční inflace v Portugalsku drţela vţdy na vyšší úrovni. Pouze jednou za sledované období, a to v roce 1995, měla niţší hodnotu neţ průměr EU. Výrazně větší volatilitu hodnot roční míry inflace lze vysledovat u České republiky, která se pohybovala v rozmezí hodnot od 9,7 % v roce 1998 a po mírně zápornou hodnotu 0,1 % v roce 2003. Tabulka 10 – Míra inflace - srovnání Míra inflace - srovnání 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
CZ
8,00
9,70
1,80
3,90
4,50
1,40
-0,10
2,60
1,60
2,10
3,00
6,30
PT
1,90
2,20
2,20
2,80
4,40
3,70
3,30
2,50
2,10
3,00
2,40
2,70
EU (17)
1,70
1,20
1,20
2,20
2,40
2,30
2,10
2,20
2,20
2,20
2,10
3,30
Zdroj : European Commision, Eurostat Statistics, [online][cit. 2012-03-11], , National accounts .Dostupný z WWW :< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1 &pcode=tsieb060&language=en
41
Graf 13 – Vývoj roční míry inflace - srovnání
Vývoj roční míry inflace - srovnání 12
Míra inflace v %
10 8 6
CZ
4
PT EU (17)
2 0 -2
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok
Zdroj : Vlastní, graf vytvořen na základě údajů Eurostat, tabulka č. 10
2.5.
Platební bilance
„Platební bilance slouţí jako důleţitý informační nástroj pro odhad budoucích trendů hodnoty národní měny i pro další vývoj ekonomiky a jejích vnějších vztahů. Transakce zachycené na běţném účtu platební bilance země, i transakce spojené s mezinárodním obchodem a sluţbami (například dopravné, pojistné, platby související s turistikou, poplatky za poskytnutí práv apod.), finanční transakce (důchody) spojené se sluţbami výrobních faktorů, tj. mzdy placené do zahraničí a ze zahraničí, příjmy z investic (mezinárodně vyplácené, či přijímané zisky, úroky a dividendy vznikající na základě zahraničního vlastnictví - přímých investic a cenných papírů – a zahraničních úvěrů), a rovněţ transakce , mající povahu tzv. neobchodních transferů (darů, dědictví, penzí, zahraniční pomoci apod.) Druhá část platební bilance zachycuje změny ve stavu zahraničních aktiv a pohledávek za dané období. Součástí poloţky aktiv této části platební bilance jsou i oficiální rezervy země, tvořené především zásobami zlata a konvertibilních měn.“44 Vyrovnanost celkové platební bilance je korigována centrální bankou dané země pomocí devizových rezerv, případně pomocí půjček.
44
JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství .První vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3
42
2.5.1. Vývoj obchodní a platební bilance země Od roku 1995 je u vývoje platební bilance Portugalska znatelný negativní trend, který dokládají údaje v tabulce č. 11 a grafu č.14 – Běžný účet platební bilance v % HDP. Trend zvyšujícího deficitu byl v letech 2002-03 krátkodobě přerušen, ale jiţ od roku 2004 opět docházelo k prudkému propadu aţ na hodnotu 12,6 % deficitu HDP. Graf 14 – Běţný účet platební bilance v % HDP
Běžný účet platební bilance v % HDP 0.00 -2.00
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
% HDP
-4.00 -6.00
PT
-8.00
CZ
-10.00 -12.00 -14.00
Rok
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě údajů Světové banky, tabulka č. 11
Pro srovnání vývoje, jsou opět doplněny i údaje za Českou republiku. Ta se z dlouhodobého hlediska pohybuje po sinusoidě v koridoru zhruba od necelých minus 7 % do minus 2 % deficitu vůči DPH. Tabulka 11 – Běţný účet platební bilance v % HDP Běžný účet platební bilance v % HDP 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
PT
-0,10
-4,10
-5,70
-6,80
-8,20
-10,40
-10,30
-8,20
-6,50
-8,40
-10,40
-10,70
-10,10
-12,60
CZ
-2,50
-6,70
-6,30
-2,10
-2,40
-4,70
-5,30
-6,30
-2,10
-2,40
-4,70
-5,30
-4,60
-2,20
Zdroj : The Word bank, [online][cit. 2012-03-31], , Data Indicators, Economic Policy & External Debt .Dostupný z WWW :< http://data.worldbank.org/indicator/BN.CAB.XOKA.GD.ZS
2.6.
Hrubý veřejný dluh
Jedním ze čtyř Maastrichtských kriterií je výše hrubého veřejného dluhu. „Hrubý veřejný dluh zahrnuje celkový objem závazků vládního sektoru, bez ohledu na pohledávky státu. 43
Ve většině případů má veřejný dluh formu vládních dluhopisů - obligací, které nakupují jednotlivé ekonomické subjekty uvnitř země nebo i v zahraničí. Ve většině zemí tvoří největší objem obligace střednědobé, i kdyţ postupně roste váha obligací krátkodobých, čímţ logicky dochází k poklesu splatnosti veřejného dluhu.“45 Ve vztahu k problematice rozpočtového deficitu se sleduje hlavně vývoj podílu hrubého veřejného dluhu na HDP. Údaje v tabulce č. 12 – Hrubý veřejný dluh a grafu č. 15 jsou prezentovány jako procento HDP, který je běţných trţních cenách. Tabulka 12 – Hrubý veřejný dluh Hrubý veřejný dluh v % HDP 1995 PT CZ
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
59,20
58,30
54,40
50,40
49,60
48,50
51,20
53,80
55,90
57,60
62,80
63,90
68,30
71,60
14,00
11,90
12,60
14,50
15,80
17,80
23,90
27,10
28,60
28,90
28,40
28,30
27,90
28,70
Zdroj : European Commision, Eurostat Statistics, [online][cit. 2012-03-11], , National accounts .Dostupný z WWW :< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090&plugin=1
Graf 75 – Hrubý veřejný dluh v % HDP
Hrubý veřejný dluh v % HDP 80.00 70.00
% HDP
60.00 50.00 40.00
PT
30.00
CZ
20.00 10.00 0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok
Zdroj : Vlastní, graf vytvořen na základě údajů Eurostat, tabulka č. 12
45
: Rozpočtový deficit a veřejný dluh, [online][cit. 2012-04-09] .Dostupný z WWW :< http://www.econ.muni.cz/~ivan/xxx/subjects/ver_econ/prednes6.html
44
3. Portugalsko v EU a Eurozóně – vstup a členství 3.1.
Portugalsko v EU (ES)46
Portugalsko poţádalo o vstup do Evropského společenství jiţ v roce 1977. Skutečný vstup však nastal aţ společně s významnějším sousedem Španělskem 1. ledna 1986. Byl provázen výraznými ekonomickými změnami a čerpáním financí ze strukturálních fondů ES. „Ty byly hlavně vyuţity na krytí investičních projektů a programů, které byly zaměřeny na rozvoj infrastruktury, zlepšení průmyslových struktur a modernizaci v sektoru zemědělství a rybolovu. Portugalsko od svého vstupu v roce 1986 vyuţilo prostředky kohezního a strukturálních fondů, které představovaly 2 – 3 % ročního HDP země. Význam podpory EU v období od roku 1981 prakticky aţ do současnosti nespočíval jenom ve finančním rozměru, ale především v transformaci celého řízení, kterou si vynutily poţadavky a nařízení unie. To vedlo na jedné straně ke změně řízení státní správy a na druhé straně ke změně přístupu podnikatelských subjektů. Tímto způsobem byl realizován pokrok v oblasti ţivotního prostředí, veřejných kontaktů a v oblasti hospodářské soutěţe, který napomohl k prezentaci kvalitních projektů a programů podporovaných ze strukturálních fondů a kohezního fondu.“47 Produktivita práce vzrostla od vstupu do EU o 70%. Výrazný ekonomický růst se však projevil také růstem
vládního dluhu a veřejných financí. „Po roce 2000 se začala
zhoršovat ekonomická situace, coţ mimo jiné vedlo k napomenutí od Evropské komise, která tamní vládu pokárala za neplnění Paktu růstu a stability.“48
46
Zpracováno podle: Euroskop.cz – věcně o Evropě, Členské státy, Portugalsko, Fakta o EU, Členské státy,Portugalsko v Evropské unii, Copyright © 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/420/sekce/portugalsko/ 47
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 48
Euroskop.cz – věcně o Evropě, Členské státy, Portugalsko, Fakta o EU, Členské státy,Portugalsko v Evropské unii, Copyright © 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/420/sekce/portugalsko/
45
„V roce 2001 dosahoval deficit veřejných financí 4,1 % HDP a vládní dluh 59 % HDP. V roce 2010 to bylo jiţ 7,3 % resp. 87 %“49 Dle údajů Eurostatu činil před vstupem do EU průměrný HDP na obyvatele 55 % průměru EU. V roce 2010 to bylo uţ 80 % . Pro srovnání průměrný HDP na obyvatele v ČR činil ve stejném roce 82 % průměru EU. V Radě EU má Portugalsko 12 hlasů, v Evropském parlamentu 22 poslanců. Velmi významnou portugalskou politickou osobností je předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Přínos vstupu Portugalska lze spatřovat především v tom, ţe výrazně rozšířilo moţnosti zahraniční spolupráce a pomohlo získat EU důleţité kontakty jak v severní části Afriky tak i v Latinské Americe, neboť s těmito oblastmi bylo historicky významně spjato.
3.1.1. Předsednictví Portugalska v EU Portugalsko předsedalo Radě EU od 1.7. do 31. 12. 2007. Jeho cílem bylo zaměření na čtyři hlavní oblasti: „Nová smlouva – zvýšit úsilí k vyřešení otázky nové evropské smlouvy do roku 2009 Lisabonská agenda – čelit výzvám globální konkurence Bezpečnost, svoboda a spravedlnost – adaptovat se na nové bezpečnostní hrozby po 11. září Vnější vztahy – posílení role EU na mezinárodní scéně"50 Nejvýznamnějším výsledkem portugalského předsednictví byl nakonec výstup ze summitu EU, který proběhl ve dnech 18.-19. října 2007, na kterém bylo vytvořeno konečné znění Reformní smlouvy, která byla později pojmenována po hlavním městě Portugalska
49
BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 50
EurActiv.cz, vydavatel EU media, s.r.o, sekce Společnost a EU, článek : Portugalsko představilo priority svého předsednictví, [online][cit. 2012-05-26]. Dostupný z WWW:< http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/portugalsko-predstavilo-priority-sveho-predsednictvi
46
Lisabonskou smlouvou.51 „Portugalský parlament schválil Lisabonskou smlouvu 23. dubna 2008.“ 52
3.2.
Portugalsko v Eurozóně
Podmínkou přijetí země do Eurozóny byla širší ekonomická sladěnost s Eurozónou a splnění následujících čtyř Maastrichtských (konvergenčních) kritérií: Kritérium cenové stability Kritérium udrţitelnosti veřejných financí kritéria stability měnového kurzu Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb53 V květnu 1998 Vrcholné zasedání Evropské unie konstatovalo, ţe výše uvedená kritéria splnilo 11 zemí EU včetně Portugalska. V polovině roku 1998 zahájila svou činnost také Evropská centrální banka (ECB), která řídí měnovou politiku Eurozóny. Hotovostní portugalská měna escudo byla fyzicky nahrazena 1.1.2002 eurem.54
3.3.
Portugalsko v mezinárodních organizacích
Portugalsko je členem mnoha významných mezinárodních organizací. Jejich seznam je uveden v příloze č. 2
51
Euroskop.cz – věcně o Evropě, Členské státy, Portugalsko, Fakta o EU, Členské státy,Portugalsko v Evropské unii, Copyright © 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/gallery/49/14956-lisbonne_2.pdf 52
Europa.eu- oficiální portál Evropské unie, Lisabonská smlouva – smlouva pro Evropu 21. století,[online][cit. 2012-05-26]. Dostupný z WWW:< http://europa.eu/lisbon_treaty/index_cs.htm 53
Zpracováno podle: Ministerstvo financí ČR, Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, Zavedení eura v ČR, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a sladěnosti ČR s eurozónou (2011), [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_vyhodnoceni_maastr_kriter_388.html 54
Zpracováno podle: Euroskop.cz – věcně o Evropě, Členské státy, základní informace, Copyright © 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/318/sekce/zakladni-informace/
47
4. Vztahy České republiky a Portugalska 4.1.
Obchodní a ekonomická spolupráce s Českou Republikou
„Úroveň česko-portugalských vztahů v rámci politickém, ekonomickém a kulturním se neustále zvyšuje a odpovídá politickým zájmům zahraniční politiky obou zemí. Česká republika se zajímá o rozvoj bilaterální i multilaterální spolupráce se všemi členskými státy Evropské unie a NATO, a touto formou také s Portugalskem, které je jiţ zkušeným členem těchto dvou organizací. Obě dvě země, geograficky umístěné na opačných koncích rozšířené Evropské unie, mají kromě své téměř identické rozlohy a počtu obyvatel mnoho společného. Oboustranně se rozvíjející vztahy spojuje dlouhá řada vzájemných politických, ekonomických a konzulárních dohod.“55
4.2.
Bilance vzájemné obchodní výměny
„Portugalsko průběţně posilovalo pozici v celkovém zahraničním obchodě ČR, a to ze 64. pozice v roce 1993 aţ na 33. místo v obratu a 29. místo v českém vývozu v roce 2010. V rámci obchodní výměny s členskými státy EU zaujímá ČR v Portugalsku 12. pozici na straně portugalského vývozu a dokonce 10. místo na straně portugalského dovozu .“56 Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Portugalskem má neustále zvyšující se charakter, coţ je patrné z grafu č. 16 a tabulky č. 13 – Bilance vzájemné obchodní výměny v mil EUR. Od roku 2003 do roku 2010, tj. během osmi let, se celkový obrat výměny zboţí téměř ztrojnásobil a dosáhl hodnoty 681,5 mil EUR. Od roku 2005 vyznívá celková vzájemná obchodní bilance výrazně ve prospěch České republiky, a to v rozsahu od 70,3 – 107,3 mil.
55
Honorární konzulát České republiky ve Faru, Obchod, [online][cit. 2012-04-07],Bilaterární vztahy. Dostupný z WWW:< http://www.farocz.org/cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2&Itemid=3 56
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ekonomika [online][cit. 2012-04-07],Portugalsko-obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupný z WWW:< http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/portugalsko/ekonomika/obchodni_a_ekonomicka_spol uprace_s_cr.html
48
Tabulka 13 – Bilance vzájemné obchodní výměny – tabulka (v mil. EUR) Bilance vzájem né obchodní vým ěny – tabulka (v m il. EUR) 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
vývoz
125,6
157,9
234
287,5
322,9
329,2
290,2
379
dovoz
113,7
131,4
136,2
180,2
238,8
231
228
302,5
obrat
239,3
289,3
374,4
467,7
561,7
560,9
477,9
681,5
12
26,5
93,7
107,3
84
100,5
70,3
76,5
bilance
Zdroj: Český statistický úřad - ČSÚ, www.czso.cz Graf 16 - Bilance vzájemné obchodní výměny – tabulka (v mil. EUR)
Vývoj zahraničního obchodu mezi ČR a Portugalskem 800 700 Objem v EUR
600 500
vývoz
400
dovoz
300
obrat
200
bilance
100 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rok
Zdroj: Vlastní, graf vytvořen na základě dat ČSÚ, tabulka č. 12
4.3.
Struktura dovozů a vývozů
Z pohledu České republiky tvoří zásadní část vývozu zboţí do Portugalska strojírenské výrobky. Z nich jsou to především motorová vozidla a jejich součásti, které se na vývozu podílejí téměř 50 %. Naopak do České republiky se z Portugalska dováţejí především příze, tkaniny, tabák a zařízení pro záznam obrazu a zvuku, které s pneumatikami a pryţovými dušemi tvoří zhruba 50 % celkového objemu.
49
Tabulka 14 – Hlavní poloţky vývozu ČR do Portugalska v roce 2010 Hlavní položky vývozu ČR do Portugalska v roce 2010 Položka
%
motorová vozidla
34,70%
části a součásti motorových vozidel
12,80%
telekomunikační zařízení
10,60%
3,10%
4,10%
automatická zařízení na zpracování údajů
9,60% 4,70%
monitory, projektory a televizní přijímače
6,20%
běžné kovy
4,70%
pryžové duše a pneumatiky
4,10%
elektrické stroje a zařízení
3,10%
katody, diody a integrované obvody
3,10%
ostatní
11,10%
3,10%
34,70%
6,20%
9,60% 10,60%
12,80%
11,10%
Zdroj : Ministerstvo zahraničních věcí ČR, graf v tabulce vlastní dle dat z tabulky č.13 Tabulka 15 – Hlavní poloţky vývozu Portugalska do ČR v roce 2010 Hlavní položky vývozu Portugalska do ČR v roce 2010
Položka
%
speciální příze a tkaniny
14,50%
nezpracovaný tabák
14,30%
zařízení pro záznam zvuku a obrazu
13,90%
pryžové duše a pneumatiky
9,90%
elektrické stroje a zařízení
9,30%
rozhlasové přijímače
7,80%
části a příslušenství motorových vozidel
7,60%
odpad výroby papíru a celulózy
7,00%
léčiva, vč. veterinárních
6,70%
ostatní
9,00%
9,00% 6,70% 14,50% 7,00%
14,30%
7,60%
13,90%
7,80%
9,90% 9,30%
Zdroj : Ministerstvo zahraničních věcí ČR, graf v tabulce vlastní dle dat z tabulky č.14
Vzájemnou výměnu včetně salda celkové bilance v oblasti sluţeb v roce 2010 dokládá tabulka č.16. Hodnoty jsou uvedeny v milionech CZK. Z údajů Ministerstva zahraničních věcí České republiky vyplývá, ţe i v oblasti sluţeb je saldo pozitivní pro Českou republiku. Tabulka 16 – Bilance vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Portugalskem Příjm y
Výdaje
Saldo
Služby celkem
1146,5
687,7
457,8
z toho: Doprava
530,2
405,7
124,6
- silniční
335,3
256,9
78,4
- letecká
147,4
126
21,5
47,2
22,1
25,1
Cestovní ruch
512,1
152,2
359,9
Ostatní služby
104,2
130,8
-27,7
- železniční
Zdroj : Ministerstvo zahraničních věcí ČR
50
4.4.
Smluvní základna
Portugalsko a Česká republika mají upraveny své obchodní vztahy na základě několika základních dokumentů. K nim patří : „mezivládní Dohoda o ochraně a podpoře investic, Praha 13. 11. 1993 mezivládní Dohoda o zamezení dvojího zdanění, Lisabon 5. 1. 1994 mezivládní Dohoda o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, Lisabon 8. 7. 1994 Memorandum o porozumění mezi Hospodářskou komorou ČR a Portugalskou průmyslovou asociací (Associação Industrial Portuguesa - AIP) Lisabon a Dohoda o spolupráci s Portugalskou podnikatelskou asociací (Associação Empresarial de Portugal - AEP), leden Porto 2004 závazný dokument o spolupráci mezi Magistrátem města Brno a Magistrátem města Porto, Porto březen 2004 v dubnu 2010 byl u příleţitosti návštěvy portugalského prezidenta Cavaka Silvy v ČR podepsán Protokol o spolupráci mezi agenturami CzechInvest a AICEP. V ČR pod registrací MV ČR vznikla Komora česko-portugalské spolupráce, která mimo vazeb kulturních, sportovních, osvětových i pracovních si klade za cíl i rozvoj českoportugalského obchodu.“57
57
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ekonomika [online][cit. 2012-04-07],Portugalsko-obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupný z WWW:< http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/portugalsko/ekonomika/obchodni_a_ekonomicka_spol uprace_s_cr.html
51
Závěr Portugalské území, které se nachází na jihozápadním výběţku evropského kontinentu, na Pyrenejském poloostrově, bylo vţdy velice zajímavou oblastí pro jeho obyvatele ať uţ z pohledu příjemného klimatického prostředí a přírodního bohatství, tak i přístupu k oceánu. Mírné středomořské podnebí přímo vybízelo k rozvoji zemědělství a oceán k rozvoji rybolovu a mořeplavby. Právě mořeplavba, obchodování a budování kolonií v 15. století učinilo z Portugalska jednu z nejbohatších a nejvýznamnějších zemí tehdejšího světa. Na výsluní se však země udrţela pouze necelé jedno století. V těch následujících pak postupně ztrácela na světovém, ale i evropském významu. Často byla pod nadvládou jiných, proţívala dlouhá období válek a neklidu a její ekonomický rozvoj byl velmi pomalý. Tato období byla ukončena aţ Karafiátovou revolucí, která v roce 1974 svrhla autoritativní reţim, umoţnila nástup demokracie a tím i rozvoj relativně zaostalého agrárně zaloţeného státu, který byl do té doby izolovaný a stál na okraji zájmu a dění v Evropě. Zásadním mezníkem se pro Portugalsko stal leden roku 1986, kdy byla země společně se sousedním Španělskem přijata do Evropského společenství. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo na základě parametrů tzv. magického čtyřúhelníku zmapovat vývoj HDP, inflace, nezaměstnanosti a platební bilance v letech 1995 – 2008. HDP – po vstupu Portugalska do Evropského společenství (ES) v roce 1986 nastal prudký rozmach hospodářství provázený rychlým růstem HDP. Ten byl výrazně podporován velkým mnoţstvím zahraničních investic a čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů. V letech 1995 aţ 2000 rostl HDP Portugalska v průměru o více neţ 4% a v roce 1998 dokonce přesáhl hodnotu 5%. Problémy s veřejnými financemi a růst vládního dluhu, spojený s výrazným sníţením zahraničních investic však v roce 2001 ukončili vysoké hodnoty růstu HDP. V roce 2003 Portugalsko spadlo do recese, která však byla překonána uţ v roce 2004. Návrat k vysokým hodnotám růstu HDP se uţ ale nekonal. Od roku 2006 aţ do současnosti, se vláda prakticky snaţí nastavit dlouhodobá úsporná opatření, která by vedla ke sniţování dluhu a podpoře růstu ekonomiky. Hodnoty za rok 2008 jsou následující: meziroční pokles HDP 0,0085 %; HDP v mld. USD 265,1; HDP v USD na hlavu 24.939,-
52
V roce 2008 bylo v poloţce průměrný HDP na hlavu Portugalsko na 78 % průměru EU (27), coţ oproti roku 1995 znamená jen 1 % přiblíţení se průměru. Pro lepší srovnání, Česká republika byla v roce 2008 na 81 % EU (27), přičemţ ještě v roce 1995 vykazovala stejnou hodnotu ( tj. 77 % ) jako Portugalsko. Přiblíţila se tedy o celá 4 %. Míra nezaměstnanosti se v letech 1995 – 2008 vyvíjela v Portugalsku cyklicky v závislosti na celkovém růstu ekonomiky. Od roku 1996 postupně klesala aţ na nejniţší hodnotu 3,93%, které dosáhla v roce 2000. V roce 2001 se trend otočil a nezaměstnanost rostla prakticky nepřetrţitě aţ do roku 2007. Příčinou růstu nezaměstnanosti byly, stejně jako u poklesu růstu HDP, problémy s veřejnými financemi a úsporná vládní opatření, která se projevovala rušením pracovních míst ve státní sféře. Hodnota inflace v Portugalsku za rok 2008 byla 7,6 % . Průměr EU (21) ve stejném roce činil 7,02%. Česká republika vykázala hodnotu výrazně niţší, a to 4,4 %. Tento velký rozdíl je však moţno vysvětlit rozdílným ekonomickým cyklem Portugalska a ČR. Zajímavostí na portugalském pracovním trhu je fakt, ţe se v období od 1995 do 2008 výrazně zvýšil podíl pracujících ţen oproti pracujícím muţům. Meziroční inflace – vývoj meziroční inflace lze charakterizovat jako poměrně stabilní. Tato hodnota se ve sledovaném období s výjimkou roku 1997, kdy dosáhla 1,9 % a roku 2001, kdy dosáhla hodnoty 4,4 % , pohybovala v koridoru 2 – 4 %. Hodnoty za rok 1995 a 1996 nejsou dostupné. V porovnání s vývojem v EU (17) lze s výjimkou roku 1995, kdy byla inflace niţší konstatovat, ţe se meziroční inflace v Portugalsku po celé období drţela na vyšších hodnotách. Porovnání s Českou republikou je poněkud sloţitější díky velké volatilitě hodnot, které vykazovala především v letech 1997 aţ 1999 , kdy došlo z vysokých hodnot (9,7 %) k prudkému poklesu (1,8 %). Hodnoty za rok 2008: Portugalsko 2,7 % ; EU (17) 3.3 % ; ČR 6,3 % Platební bilance – křivka vývoje běţného účtu platební bilance má negativně klesající tendenci. Výjimkou jsou pouze roky 2002 a 2003, kdy byl postupný nárůst deficitu na běţném účtu přerušen, ale přesto nedosáhl kladných hodnot. Z porovnání grafů vývoje Portugalska a České republiky je patrný rozdílný trend. Česká republika se pohybuje po sinusoidě, která se v čase mírně posouvá k niţším hodnotám deficitu na rozdíl od Portugalska, u kterého se projevuje negativní trend zvyšujících se deficitů. 53
Hodnoty deficitů platební bilance za 2008 v % HDP: Portugalsko 12,6 % ; ČR 2,2% Portugalsko je členem mnoha mezinárodních organizací. Jejich přehled je uveden v příloze č. 1. K těm nejvýznamnějším patří Evropská unie, Evropská měnová unie, WTO a NATO. Především v politice v rámci EU je Portugalsko velmi aktivním členem. Ve druhé polovině roku 2007 země předsedala Radě EU. Hlavním výstupem jejího předsednictví bylo poloţení základů Reformní smlouvy EU, dnes nazývané Lisabonská smlouva. Dlouhodobě významnou portugalskou politickou osobností je předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Portugalsko – české vztahy mají neustále posilující tendenci jak v ekonomické tak i kulturní a politické oblasti. Vzájemná spolupráce probíhá na základě široké smluvní základny. Podstatný rozvoj ekonomické spolupráce a obchodu obou zemí výrazně podpořil vstup České republiky do EU v roce 2004. To dokresluje i fakt, ţe se od jejího přistoupení do roku 2010 téměř ztrojnásobil objem vzájemné obchodní výměny. Z České republiky proudí do Portugalska v převáţné většině strojírenské výrobky, opačným směrem pak tkaniny, příze, tabák a pneumatiky. Celková obchodní bilance vyznívá příznivěji pro Českou republiku. V roce 2010 dosáhl obrat mezi oběma zeměmi 681,5 mil. EUR s aktivním saldem pro Českou republiku ve výši 76,5 mil. EUR. Portugalsko roku 2012 v kontextu velice obtíţné ekonomické situace, která se dnes projevuje velkou nedůvěrou na finančních trzích, růstem státních dluhů, úsporných opatření a růstem úrokových sazeb upisovaných státních dluhopisů, stojí před velmi těţkými úkoly a výzvami. Vykázané ekonomické hodnoty za rok 2008, tj. nulový růst HDP, velká nezaměstnanost, růst deficitu platební bilance a problémy s veřejnými financemi, provázené hrubým veřejným dluhem ve výši 71,6 % HDP, vypovídají o tom, ţe hospodářství a ekonomika Portugalska nebyla v okamţiku nástupu finanční dluhové krize v dobré kondici.
54
Seznam pouţité literatury Bibliografie 1. Gardner P.,Scott A., Scott Rohan M., Shackleton A. Zeměpis světa-encyklopedie: Andromeda Oxford Limited 1993, aktualizované vydání k roku 2000, přeloţeno z anglického originálu vydaného nakladatelstvím Barnes and Noble Inc. v New Yorku v roce 1993, ISBN 80-901727-6-8 2. JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska v datech. První vydání Praha: vydalo nakladatelství Libri, s.r.o., 2007, 655 s. ISBN 978-80-7277-166-0 3. JAN KLÍMA. Dějiny Portugalska . Praha: vydalo NLN, s.r.o., 1996, 306 s. ISBN 80-7106-164-6 4. JAN URBAN, Základy teorie národního hospodářství .První vydání Praha: vydalo ASPI Publishing, 2003, 424 s. ISBN 80-86395-72-3 Internetové zdroje 5. BusinessInfo-oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Portugalsko, Zastupitelský úřad Lisabon, [online][cit. 2012-02-05]. Dostupný z WWW:< http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/portugalsko/1000793/ 6. CIA World Factbook, Central Inetlligence Agency, The World factbook,Europe Portugal, [online][cit. 2012-05-25]. Dostupný z WWW:< https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/po.html 7. CZ mapy , Mapa světa.info, Mapa Portugalska, [online][cit. 2012-03-31], Dostupný z WWW: < http://www.mapa-sveta.info/tag/mapa-portugalska/ 8. Český statistický úřad, Statistiky, Bilance vzájemné obchodní výměny [online] [cit. 2012-05-25] Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/
55
9. EurActiv.cz, vydavatel EU media, s.r.o, sekce Společnost a EU, článek : Portugalsko představilo priority svého předsednictví, [online][cit. 2012-05-26]. Dostupný z WWW:< http://www.euractiv.cz/print-version/clanek/portugalsko-predstavilo-priority-svehopredsednictvi 10. Europa.eu- oficiální portál Evropské unie, Lisabonská smlouva – smlouva pro Evropu 21. století,[online][cit. 2012-05-26]. Dostupný z WWW:< http://europa.eu/lisbon_treaty/index_cs.htm
11. European Central Bank – Statistical Data Warehouse, [online][cit. 2012-04-07], Portugal - HICP - Overall index Dostupný z WWW:< http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=122.ICP.M.PT.N.000000.4. ANR 12. European Commision, Eurostat Statistics, [online][cit. 2012-03-31], National accounts. Dostupný z WWW :< http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/hicp/introduction 13. Euroskop.cz – věcně o Evropě, Členské státy, Portugalsko,Politický systém Portugalska, Copyright © 2005-12 Vláda České republiky, [online][cit. 2012-0218]. Dostupný z WWW:< http://www.euroskop.cz/416/sekce/politicky-systemportugalska/ 14. Geographic Guide, [online][cit. 2012-04-07], Portugal, U.S. Central Intelligence Agency.Dostupný z WWW:< http://www.geographicguide.net/europe/portugal/map.htm 15. Honorární konzulát České republiky ve Faru, Obchod, [online][cit. 2012-04-07], Bilaterární vztahy. Dostupný z WWW:< http://www.farocz.org/cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2&Ite mid=3
56
16. INSTITUTO NACIONAL DE ESTATISTICA, Main indicators, Resident population, Statistical table extracted on February 20, 2012 (21:16:22), upraveno Portugalský statistický úřad, [online][cit. 2012-02-20]. Dostupný z WWW:< http://www.ine.pt/xportal/xmain?xpid=INE&xpgid=ine_main&xlang=en 17. Ministerstvo financí ČR, Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, Zavedení eura v ČR, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a sladěnosti ČR s eurozónou (2011), [online][cit. 2012-02-18]. Dostupný z WWW:< http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_vyhodnoceni_maast r_kriter_388.html 18. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ekonomika [online][cit. 2012-04-07], Portugalsko-obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupný z WWW:< http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/portugalsko/ekonomika/obch odni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html 19. OECD.StatExtracts, Complete databases available via OECD´s iLibrary, [online] [cit. 2012-03-03],Country statistical profiles: Portugal. Dostupný z WWW:< http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=LFS_SEXAGE_I_R 20. Rozpočtový deficit a veřejný dluh, [online][cit. 2012-04-09] .Dostupný z WWW :< http://www.econ.muni.cz/~ivan/xxx/subjects/ver_econ/prednes6.html 21. Svaz průmyslu a dopravy, [online][cit. 2012-03-18], Vývoj nezaměstnanosti a zaměstnanosti v ČR: Statistika. Dostupný z WWW:< http://www.spcr.cz/statistika/vspscr.htm 22. The Word bank, [online][cit. 2012-03-31], , Data Indicators, Economic Policy & External Debt .Dostupný z WWW :< http://data.worldbank.org/indicator/BN.CAB.XOKA.GD.ZS 23. Velvyslanectví ČR v Lisabonu. [online][cit. 2012-04-07], Dostupný z WWW:< http://www.mzv.cz/lisbon/cz/velvyslanectvi_a_honorarni_konzulaty/index.html 57
24. Wikipedie-otevřená encyklopedie, Portugal imperio total.png, [online][cit. 201203-31], Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Portugal_Imp%C3%A9rio_total.png
Seznam pouţitých tabulek Tabulka 1 - Počet obyvatel podle místa bydliště, pohlaví a věkových skupin.
21
Tabulka 2 – Meziroční růst HDP v % ( 1995 – 2008 )
29
Tabulka 3 – HDP v mld USD (1995 – 2008) – v běţných cenách
31
Tabulka 4 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008)
32
Tabulka 5 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008) - srovnání
33
Tabulka 6 – HDP na hlavu – procentní srovnání s průměrem EU (27)
34
Tabulka 7 – Míra nezaměstnanosti
36
Tabulka 8 – Míra nezaměstnanosti - srovnání
37
Tabulka 9 – Vývoj míry zaměstnanosti muţů , ţen a celkem
38
Tabulka 10 – Míra inflace – srovnání
41
Tabulka 11 – Běţný účet platební bilance v % HDP
43
Tabulka 12 – Hrubý veřejný dluh
44
Tabulka 13 – Bilance vzájemné obchodní výměny – tabulka (v mil. EUR)
49
Tabulka 14 – Hlavní poloţky vývozu ČR do Portugalska v roce 2010
50
Tabulka 15 – Hlavní poloţky vývozu Portugalska do ČR v roce 2010
50
Tabulka 16 – Bilance vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Portugalskem
50
Seznam pouţitých grafů Graf 8 – Vývoj portugalské populace v období 1995 – 2008
22
Graf 9 – Vývoj portugalské populace muţů a ţen v období 1995 – 2008
22
Graf 10 – Meziroční růst HDP v % ( 1995 – 2008 )
30
Graf 11 - HDP v mld. USD (1995 – 2008) – v běţných cenách
31
Graf 12 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008)
32
Graf 13 – HDP na hlavu v USD (1995 – 2008) – srovnání
34
Graf 7 - HDP na hlavu – procentní srovnání s průměrem EU (27)
35
Graf 8 – Míra nezaměstnanosti v Portugalsku (1995-2008)
36
58
Graf 9 – Míra nezaměstnanosti – srovnání
37
Graf 10 – Vývoj míry zaměstnanosti (1995-2008)
39
Graf 11a,b – Poměr zaměstnaných muţů a ţen v roce 1995 a 2008
39
Graf 12 – Vývoj inflace v Portugalsku
41
Graf 143 – Vývoj roční míry inflace – srovnání
42
Graf 154 – Běţný účet platební bilance v % HDP
43
Graf 165 – Hrubý veřejný dluh v % HDP
44
Graf 26 - Bilance vzájemné obchodní výměny – tabulka (v mil. EUR)
49
Seznam pouţitých obrázků Obrázek 1 - mapa Portugalsko, Azorské ostrovy, ostrov Madeira
10
Obrázek 2- mapa Portugalska
11
Obrázek 3 - Mapa portugalské koloniální říše (1415 – 1999)
14
Přílohy Příloha č. 1 - Portugalsko v mezinárodních organizacích
60
Příloha č. 2 – Meziměsíční vývoj inflace ( 1995 – 2008 )
61
59
Příloha č. 1 - Portugalsko v mezinárodních organizacích Mezinárodní organizace - účast: ADB (nonregional člen), AfDB (nonregional člen), Australská skupina, BIS, CD, CE, CERN, CPLP, EAPC, EBRD, ECB, EIB, EMU, ESA, EU, FAO, FATF, IADB, MAAE , IBRD, ICAO, ICC, iCRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, LAIA (pozorovatel), MIGA, NATO, NEA, NSG, OAS (pozorovatel), OECD, OPCW, OSCE, Paris Club (kolega), PCA, Schengenská úmluva, SECI (pozorovatel), OSN, Rada bezpečnosti OSN (dočasného), UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIFIL, Union Latina, UNMIT, UNWTO, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO, ZC Definice: Tato poloţka uvádí v abecedním pořadí podle zkratkou ty mezinárodní organizace, v nichţ je země členem nebo se účastní jiným způsobem. 58
58
CIA World Factbook, Central Inetlligence Agency, The World factbook,Europe Portugal, [online] [cit. 2012-05-25]. Dostupný z WWW:< https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/po.html
60
Příloha č. 2 – Meziměsíční vývoj inflace ( 1995 – 2008 ) Měs íc a rok
Míra inflace v %
Měs íc a rok
Míra inflace v %
1995Jan
4,3
2002Jan
3,7
1995Feb
4,3
2002Feb
3,3
1995Mar
4,5
2002Mar
3,3
1995A pr
4,5
2002A pr
3,5
1995May
4,1
2002May
3,4
1995Jun
3,7
2002Jun
3,5
1995Jul
3,6
2002Jul
3,6
1995A ug
3,8
2002A ug
3,9
1995Sep
3,9
2002Sep
3,8
1995Oct
3,9
2002Oct
4,1
1995Nov
3,8
2002Nov
4,1
1995Dec
3,4
2002Dec
4
1996Jan
2,5
2003Jan
4
1996Feb
2,5
2003Feb
4,1
1996Mar
2,3
2003Mar
3,8
1996A pr
2,6
2003A pr
3,8
1996May
3,1
2003May
3,7
1996Jun
3,4
2003Jun
3,4
1996Jul
3,6
2003Jul
2,9
1996A ug
3,5
2003A ug
2,9
1996Sep
3,3
2003Sep
3,2
1996Oct
2,8
2003Oct
2,8
1996Nov
2,9
2003Nov
2,3
1996Dec
2,9
2003Dec
2,3
1997Jan
2,9
2004Jan
2,2
1997Feb
2,4
2004Feb
2,1
1997Mar
2,3
2004Mar
2,2
1997A pr
1,6
2004A pr
2,4
1997May
1,9
2004May
2,5
1997Jun
1,6
2004Jun
3,7
1997Jul
1,4
2004Jul
2,9
1997A ug
1,6
2004A ug
2,4
1997Sep
1,5
2004Sep
2,1
1997Oct
1,6
2004Oct
2,4
1997Nov
1,9
2004Nov
2,6
1997Dec
2,1
2004Dec
2,6
1998Jan
1,6
2005Jan
2
1998Feb
1,3
2005Feb
2,1
1998Mar
1,5
2005Mar
2,3
1998A pr
2,2
2005A pr
2
1998May
2,2
2005May
1,8
1998Jun
2,7
2005Jun
0,6
1998Jul
2,8
2005Jul
1,9
1998A ug
2,2
2005A ug
2,5
1998Sep
2,2
2005Sep
2,7
1998Oct
2,5
2005Oct
2,6
1998Nov
2,6
2005Nov
2,5
1998Dec
2,8
2005Dec
2,5
1999Jan
2,5
2006Jan
2,7
1999Feb
2,7
2006Feb
3
1999Mar
2,8
2006Mar
3,8
1999A pr
2,7
2006A pr
3,7
1999May
2,1
2006May
3,7
1999Jun
2,1
2006Jun
3,5
1999Jul
1,9
2006Jul
1999A ug
1,8
2006A ug
1999Sep
1,9
2006Sep
3
1999Oct
1,8
2006Oct
2,6
1999Nov
1,9
2006Nov
2,4
1999Dec
1,7
2006Dec
2,5
2000Jan
1,9
2007Jan
2,6
2000Feb
1,6
2007Feb
2,3
2000Mar
1,4
2007Mar
2,4
2000A pr
1,9
2007A pr
2,8
2000May
2,4
2007May
2,4
2000Jun
2,8
2007Jun
2,4
2000Jul
3,3
2007Jul
2,3
2000A ug
3,6
2007A ug
1,9
2000Sep
3,6
2007Sep
2
2000Oct
3,7
2007Oct
2,5
2000Nov
3,6
2007Nov
2,8
2000Dec
3,8
2007Dec
2,7
2001Jan
4,4
2008Jan
2,9
2001Feb
4,9
2008Feb
2,9
2001Mar
5,1
2008Mar
3,1
2001A pr
4,6
2008A pr
2,5
2001May
4,9
2008May
2,8
2001Jun
4,6
2008Jun
3,4
2001Jul
4,3
2008Jul
3,1
3 2,7
2001A ug
4
2008A ug
3,1
2001Sep
4,1
2008Sep
3,2
2001Oct
4,2
2008Oct
2,5
2001Nov
4,1
2008Nov
1,4
2001Dec
3,9
2008Dec
0,8
Zdroj : European Central Bank – Statistical Data Warehouse, [online][cit. 2012-04-07], Portugal - HICP - Overall index Dostupný z WWW:< http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=122.ICP.M.PT.N.000000.4.ANR
61