Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Španělska

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd

Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Španělska Bakalářská práce

Autor:

Kamila Tomková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jan Šolta, CSc.

Duben 2012

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne: 20. 4. 2012

Kamila Tomková

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Janu Šoltovi CSc., za cenné rady, návrhy a připomínky, které mi poskytl při vedení této bakalářské práce.

V Praze dne 20. 4. 2012

Anotace Cílem této bakalářské práce je popsat a analyzovat vývoj hospodářství Španělského království v letech 1990-2007. Kromě čistě ekonomického hlediska se práce zabývá i související politickou situací, která je popsána v její první části. Obě, druhá a třetí část se zabývá čistě ekonomickými údaji, jako jsou HDP, inflace, nezaměstnanost a zahraniční obchod, vše popsáno v několika fázích. Čtvrtá část se zabývá problematikou demografie, pátá pak soukromým i veřejným dluhem. Další dvě části se snaží popsat vliv španělského vstupu do Evropské unie a následný vývoj ve vztazích mezi Španělskem a Českou republikou. Závěrečná část je zaměřena na shrnutí a analýzu možných důsledků změn ve Španělské hospodářské a společenské situaci s ohledem na současnou ekonomickou krizi eurozńy. Práce je ukončena seznamem literatury a dalších zdrojů.

Klíčová slova: Španělsko, inflace, nezaměstnanost, hrubý domácí produkt, platební bilance, vývoz, dovoz, obyvatelstvo, průmysl.

Annotation The aim of the submitted thesis is to describe and analyze evolution of economy of Kingdom of Spain between years 1990-2007. In addition to pure economic aspect, the work also deals with connected political situation which is described in part one. Both, second and third part are concerned with pure economic data as GDP, inflation, unemployment and external trade, all described in stages. The fourth part deals with an issue of demography and fifth with public and private debt. Next two parts try to describe the impact of Spanish entry to the European Union and subsequent development in relations between Spain and the Czech Republic. The final section is focused on summarizing and analyzing the possible consequences of changes in the Spanish economic and social situation with regard to the current economic crisis of eurozone. The thesis is finished by the list of the literature and other sources.

Key words: Spain, inflation, unemployment, gross domestic product, balance of payments, export, import, population, industry.

Osnova Úvod ...........................................................................................................................................6 Metody zpracování práce............................................................................................................8 1. Politický vývoj Španělska v letech 1990 – 2007....................................................................9 2. Hospodářský vývoj Španělska v letech 1990 – 2007 ...........................................................13 3. Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů ..................................................................15 3. 1. HDP, podíl zemědělství, průmyslu a služeb na jeho vytváření ....................................15 3. 2. Inflace ...........................................................................................................................18 3. 3. Nezaměstnanost ............................................................................................................20 3. 4. Zahraniční obchod, platební bilance.............................................................................22 4. Demografická krize ..............................................................................................................27 4. 1. Imigrace ........................................................................................................................28 4. 2. Kvalifikace....................................................................................................................29 5. Utváření státního rozpočtu....................................................................................................32 5. 1. Zadluženost země .........................................................................................................33 6. Španělsko v EU ....................................................................................................................37 6. 1. Zapojení země do evropské hospodářské integrace .....................................................37 6. 2. Nová pozice Španělska v EU .......................................................................................38 7. Španělsko – české obchodní vztahy .....................................................................................41 7. 1. Tradice španělsko – českých obchodních vztahů .........................................................41 7. 2. Současnost ....................................................................................................................42 7. 3. Španělské investice v ČR .............................................................................................43 7. 4. České investice ve Španělsku .......................................................................................44 Závěr.........................................................................................................................................46 Použité prameny .......................................................................................................................48 Seznam tabulek:........................................................................................................................52 Seznam grafů: ...........................................................................................................................53

Úvod Španělsko je na první pohled zemí v mnohém odlišnou od České republiky. Liší se již svou základní charakteristikou - polohou, rozlohou, podnebím, dějinami zahrnujícími nám zcela cizí slavné období koloniální expanze, kulturou a mnohým dalším. Při bližším pohledu ovšem zjistíme, že jde o zemi v mnoha ohledech České republice také blízkou. I Španělé, podobně jako obyvatelé českých zemí, si v historicky dohledné době prošli obdobím totalitního vládnutí, osvobození od něho, následnými politickými a hospodářskými reformami i začleňováním do evropských integračních struktur. Téma vývoje španělské ekonomiky a hospodářské politiky je pro nás nanejvýš poučné především z toho důvodu, že Španělé nastoupili cestu od totalitní k demokratické společnosti o několik let dříve než obyvatelé oblasti střední a východní Evropy. Mají tedy v mnohém skutečnou či jen pomyslnou výhodu dřívějšího startu. O pomyslné výhodě hovoříme z toho důvodu, že ve Španělsku se také mnohem dříve objevily negativní jevy, které proces modernizace země přinesl. Je potom otázkou diskuse, zda je možné se opakování chyb Španělska vyhnout, každopádně je ovšem možné se na ně právě na základě studia španělských reálií připravit. Při rozčlenění práce přihlédneme k významným mezníkům, které v moderní historii země nalezneme. Za první z nich naprosto pochopitelně považujeme pád Frankovy vlády a koncipování celkového nového směřování Španělska. Neopomeneme přitom skutečnost, že přechod Španělska k demokratickému vládnutí a první kroky k ekonomické reformě nebyly snadnou záležitostí. Zemi se ovšem podařilo v relativně krátké době dosáhnout zapojení do evropských bezpečnostních i hospodářských struktur, což se příznivě projevilo ve stabilizaci vnitropolitického života. Po relativně klidném období devadesátých let a počátku tohoto století, jemuž se budeme v práci detailně věnovat, se ve Španělsku projevily důsledky propojení španělské ekonomiky s ostatními hospodářskými subjekty v podobě rychlého příchodu nevítaných projevů nejprve finanční, poté i hospodářské krize. Tím se dostáváme téměř do současnosti země, kdy se o ní často hovoří v hromadných sdělovacích prostředcích především v kontextu vývoje situace ve skupině takzvaných PIIGS zemí. Na základě dostupných informací se okusím i o jakýsi náčrt možného dalšího vývoje španělské ekonomiky, samozřejmě s vědomím, že o skutečném průběhu tohoto vývoje budou rozhodovat vlivy, které je dnes nanejvýš složité předpovědět.

6

Práce bude vycházet z obecně dostupných pramenů. Základní snahou bude analýza vývoje španělského hospodářství v širších souvislostech, a to nejen historických a politických, ale i takových, které vyplývají z profilace moderní podoby Španělska jako subjektu snažícího se uspět v globalizujícím se světě nadnárodních společností, národních ekonomik, bohatých a chudých regionů i jejich obyvatel.

7

Metody zpracování práce Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela z odborné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v přehledu použité literatury. Použila jsem převážně metodu popisnou, statistickou a grafickou. Hlavním podkladem pro práci byla oficiální data a údaje publikovaná OECD, která jsou většinou volně dostupné na webových stránkách této instituce. Knižní zdroje sloužily především k zjištění historického vývoje Španělska a politické situace v zemi.

8

1. Politický vývoj Španělska v letech 1990 – 2007 Rychlost přechodu Španělska od Frankovy totalitní vlády k demokracii překvapila celý svět. Zatímco na podzim roku 1975, tedy těsně po Frankově smrti, byly ještě ve hře různé modely dalšího možného politického vývoje země, o jedenáct let později se Španělsko jako parlamentní monarchie s fungující liberální demokracií stává členem Evropských společenství. Klíčovou roli během celého procesu demokratizace sehrál král Juan Carlos. Neustoupil pokusům o vojenský puč, neustoupil ani projevům baskického separatismu. Nedovolil provádět personální čistky mezi osobami, o nichž bylo známo, že jsou příliš spjaty s předchozím režimem. Král fungoval i jako osobnost eliminující projevy napětí mezi jednotlivými stranami španělského politického spektra. Začátek devadesátých let tak zastihl Španělsko jako zemi s výraznou euroatlantickou a proevropskou orientací. Dokladem toho se stalo jeho členství v Severoatlantické alianci a Evropských společenstvích. Zemi ovšem provázely problémy, které se během přechodu k demokracii nově vynořily. Jeden z nejzásadnějších problémů pramenil z rozdělení Španělska na sedmnáct samosprávných regionů s vlastními pravomocemi.

1

Všechny regiony postupně získaly

autonomní statut. Tím bylo posíleno nacionalistické cítění, zvláště v regionech s bohatou historií, kulturními, především tedy lingvistickými odlišnostmi, v regionech ekonomicky se výrazně odlišujících od španělského průměru a podobně. Obyvatelé Katalánska, Baskicka, Galicie, ovšem také jiných méně významných regionů, sledovali na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let s napětím dění ve střední a východní Evropě. Cítili se být inspirováni rozpadem Sovětského svazu a požadovali odtržení svého regionu od celku Španělska. Průběh krvavých konfliktů doprovázejících rozpad Jugoslávie ale jejich prvotní nadšení pro separatismus ochladil. Významnou se zde stala i skutečnost, že s podporou separatistických požadavků nakonec nevystoupil žádný z výraznějších politiků. Pokud jde o tehdejší politickou scénu, začátkem devadesátých let byla nejvýznamnějším politickým subjektem stále ještě španělská Socialistická strana (PSOE). Té se podařilo významně uspět již ve volbách konaných v roce 1982 a ve svých úspěších pokračovala i v následujících letech. 1 VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 170.

9

Socialista Felipe Gonzáles se stal po volbách v roce 1982 premiérem. Jeho pozici na španělské politické scéně posilovalo i to, že Socialistická strana tehdy neměla prakticky účinnou opozici. Volební vítězství se podařilo Gonzálesovi zopakovat ještě v roce 1989, ale již ne s tak výrazným předstihem před ostatními politickými subjekty jako v roce 1982. Oponenti socialistů ovšem tentokrát již upozorňovali na výskyt jevů, které v demokratickém systému nemají místo. Konkrétně protestovali proti nevyváženosti zpravodajství ve státních sdělovacích prostředcích. Socialisté si díky obsazení nejdůležitějších pozic v hromadných sdělovacích prostředcích dokázali prosadit mlčení o vlastních korupčních aférách a skandálech. Výraznou změnou, kterou přinesl počátek devadesátých let, bylo zavedení privátního sektoru v oblasti médií. Úplatkářské aféry vedoucích socialistů a neregulérní financování jejich strany se díky němu stalo všeobecně známou a prokazatelnou skutečností. Příznačné přitom je, že na veřejnost se informace o nekalých praktikách dostaly díky vnitrostranickému boji jednotlivých frakcí. Ani jednota Socialistické strany tedy nebyla taková jako dříve. Sympatie voličů pro socialisty v důsledku toho poklesly. Ve volbách v roce 1993 tak posílila pravicová Lidová strana. Socialisté sice opět volby vyhráli, neměli však propříště nadpoloviční většinu. Tuto situaci ovšem není možné interpretovat jako ztrátu zájmu veřejnosti o politické cíle socialistů. PSOE si nerozhodné voliče kdysi získala tím, že opustila prosazování principů centrálně plánované ekonomiky. Přes svou v sedmdesátých letech dosti radikální rétoriku, opírající se o marxistické výklady ekonomie, se jejím cílem nestalo znárodňování, ale úplný opak, privatizace státního sektoru. Nepříznivé dopady tohoto kroku socialisté slíbili vykompenzovat nastolením modelu státu veřejných sociálních služeb, tedy něčeho, co Španělé vnímali jako synonymum Evropské unie. Dosažení podobné životní úrovně jako ve vyspělých evropských zemí byl cíl, který byl blízký i nevoličům PSOE, všeobecným zájmem španělské společnosti jako celku. Přes hluboký pád počtu hlasů odevzdaných pro Socialistickou stranu se předsedou vlády stal opět Felipe Gonzáles. Jakoby se však z předchozích skandálů nepoučil. V roce 1995 bylo odhaleno ilegální odposlouchávání krále, předních politiků a podnikatelů, které se dělo za vědomí některých osob vlády. Odstoupit musel místopředseda vlády Narcís Serra a ministr obrany Julián García Vargas. Politologové tento krok symbolicky hodnotí jako snahu předhodit menší oběti jako návnady k uklidnění veřejného mínění. Ve skutečnosti měl

10

odstoupit v první řadě sám Gonzáles.

2

Vývoj poměrů ho k tomu nakonec také dovedl, na

příští rok byly vypsány mimořádné volby. Skutečná očista politického života se však ukázala nad síly křehké španělské demokracie. Je těžké provádět očistu za situace, kdy se členství ve straně stává povolením k výkonu veřejné funkce. V polovině devadesátých let vycházelo stále zřetelněji najevo, že namísto opravdu fungující demokracie se země pod vedením socialistů vydala cestou privilegizace určitých vrstev a rodin. Propojení politických a ekonomických elit do jedné stěží kontrolovatelné skupiny se stalo realitou, kterou pouhá výměna na nejvyšších postech nemohla zastavit. Politicko-ekonomická smetánka, označovaná jako beautiful people, se rozhodla za udržení svých privilegií bojovat. Přežitky z dávné španělské historie tak jakoby znovuožívaly v nových poměrech konce 20. století. Dalším závažným problémem politického života osmdesátých a devadesátých let s přesahem hluboko do let následujících se ukázal terorismus. Od roku 1992, kdy bylo zatčeno několik členů vedení ETA, se španělská vláda nemohla pochlubit významnějším úspěšným zásahem. Baskičtí separatisté naopak organizovali akce, které vedly každý rok ke ztrátě životů několika desítek lidí. Ve snaze potlačit teroristické hnutí se státní orgány uchýlily k používání nezákonných metod, například k mučení zadržených a vraždám osob pouze na základě podezření z jejich možných sympatií k teroristům. 3 Pokles aktivit teroristů koncem devadesátých let byl zapříčiněn v první řadě jejich vlastním rozhodnutím, nikoli výsledkem rozhodného postupu vlády. To se ukáže mimořádně významnou skutečností v roce 2004. Chyb socialistů a rostoucí nespokojenosti španělského obyvatelstva s korupčním prostředím využívali zatím k posílení svých pozic členové Lidové strany. Její tehdejší nový hlavní představitel, José María Aznar, měl výhodu v tom, že během devadesátých let vedoucí pozice ve straně postupně opouštěli lidé příliš spjatí s frankistickou minulostí, takže mohl už Španělům svoji stranu představit ne jako zpátečnickou a konzervativní, ale jako vhodnou alternativu k vládě zkorumpovaných socialistů. Po provalení skandálního odposlouchávání mu mimořádné parlamentní volby, vypsané na březen 1996, k tomu poskytly potřebný prostor. Vzhledem k tomu, jakým způsobem socialisté realizovali své dosavadní vládnutí, pro ně předčasné volby v roce 1996 vůbec nedopadly špatně. Mimořádně těsný poměr

2 ARTERA, A. U. aj., Dějiny Španělska, s. 775. 3 CHALUPA, J., Španělsko, s. 181.

11

získaných křesel

4

sice dostal do čela vlády lidovce Aznara, socialisté ale zůstali silnou

opoziční stranou. Aznar se z chyb svých politických protivníků poučil. Snažil se obnovit důvěru občanů v demokratické zřízení důsledným potíráním korupce, i když, jak bylo již výše naznačeno, šlo o nesnadný úkol. Kromě toho se zaměřil i na zlepšování ekonomiky země, což se mu v mnohém i podařilo. Voliči ocenili úspěchy lidovců ve volbách v roce 2000, kdy se Lidové straně podařilo získat nadpoloviční většinu křesel v poslanecké sněmovně. Socialisté se dočasně odsunuli z výsluní. Počátek nového milénia se tak ve Španělsku nadále odehrával v režii lidovců. Do tohoto období spadá i zavedení eura. Lidovcům se na rozdíl od socialistů podařilo vyhnout větším korupčním skandálům, proto byli považováni za favority voleb naplánovaných na rok 2004. Jisté náznaky nespokojenosti občanů s vládou lidovců se ovšem přece jenom vyskytly. Vláda byla kritizována za údajně pomalý a nekompetentní postup při řešení ekologické katastrofy způsobené havárií ropného tankeru Prestige u břehů Galicie v roce 2002, Španělům se stejně tak nezamlouvala účast španělských jednotek na druhé válce v Iráku, kde Španělsko na rozdíl od jiných členů Severoatlantické aliance vystupovalo jako mimořádně aktivní spojenec USA. Skutečně významně však do průběhu voleb zasáhla událost, se kterou naprosto nikdo nemohl počítat. 11. března 2004 se několik madridských příměstských vlaků stalo terčem teroristického útoku. Vláda byla kritizována jednak za to, že jim nedokázala zabránit, jednak za to, že ukvapeně přisoudila útok baskickým teroristům z ETA. Socialistická strana ve volbách nakonec sice velmi těsně, 5 přece jenom však zvítězila. V čele strany v té době již stál José Luis Rodríguez Zapatero, který přišel s ambiciózní politickou vizí nazvanou Nová cesta. „Nosné ideje jeho koncepce se týkají nutnosti

zrovnoprávnění

žen

ve

společnosti

(sám

sebe

označuje

za

feministu),

multikulturalismu, ochrany individuálních práv, v otázkách hospodářských pak zdůrazňuje potřebu sociální zodpovědnosti moderního kapitalismu.“ 6 Zapaterovi se skutečně podařilo po volbách v roce 2004 některé z naplánovaných kroků, především politické, méně však již ekonomické, uskutečnit.

4 156 křesel pro Lidovou stranu, 141 pro socialisty. 5 164 křesel pro Socialistickou stranu, 148 pro lidovce. 6 SPRINGEROVÁ, P., Analýza španělských voleb 2008, [online].

12

2. Hospodářský vývoj Španělska v letech 1990 – 2007 Pád Frankovy vlády není možné interpretovat jako důsledek nespokojenosti španělského obyvatelstva s ekonomickou situací jeho země. V letech 1960 – 1974 rostl HDP země průměrně o 6,6 % ročně,

7

což je hodnota srovnatelná s růstem ekonomiky tehdejšího

Japonska. Již v této době započala proměna zemědělsky orientované ekonomiky na ekonomiku služeb. Proces demokratizace Španělska dočasně oslabil zájem o ekonomickou sféru života.

Ekonomům

přitom

bylo

jasné,

že

země

potřebuje

realizaci

zásadních

národohospodářských změn. „Jak Španělsko, tak Portugalsko byly silně závislé na dovozu energie, finanční sektor byl málo výkonný, ve veřejné sféře převládaly zastaralé fiskální metody a rozvoji volně fungujícího trhu bránily různé brzdicí mechanismy.“ 8 Druhou polovinu osmdesátých let charakterizuje prudký růst španělského HDP, v průměru o 5 % ročně.

9

O Španělsku se začalo psát jako o novém ekonomickém zázraku,

která zvládla politické i ekonomické reformy naráz. Stálým a silným problémem země však zůstávala nezaměstnanost. V roce 1985 přesáhla hranici 20%, což v konkrétním vyjádření představovalo masu 2 700 000 práceschopných Španělů. Socialisté v ekonomické části svého předvolebního programu přislíbili vytvoření 800 000 pracovních míst, ani tento vzhledem k počtu nezaměstnaných nedostatečný závazek se jim ovšem nepodařilo naplnit. Takové obory, jako bylo například hutnictví železa, stavby lodí a výroba domácích elektrospotřebičů, ve Španělsku prakticky zanikly. Míra nezaměstnanosti dosažená ve Španělsku tehdy neměla v Evropě obdoby. Problematickou také zůstávala vysoká míra inflace. Se vstupem do EHS začal do země proudit zahraniční kapitál. Již tehdy se začaly ozývat ojedinělé hlasy, pochybující o tom, zda je toto směřování španělské ekonomiky správné. Celkově však převládal pocit optimismu a naděje do budoucnosti. Počáteční naděje z investic byly ovšem brzy vystřídány skepsí. „Koncem roku 1990 začalo být zřejmé, že se vidina všeobecného bohatství ztrácí a španělské hospodářství kráčí po trnitých cestách recese. Celostátní prognóza, předpokládající nástup krize v neklidném roce 1992, se nemýlila. Když pominul lesk Světové výstavy v Seville a Olympijských her v Barceloně, celková bilance země tento stav jenom potvrdila. O rok později

7 VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 163. 8 VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 172. 9 CHALUPA, J., Španělsko, s. 178.

13

nezůstalo po nedávném nadšení ani stopy a protipólem evropského snu, bohužel velmi hmatatelným a reálným, se staly tři miliony nezaměstnaných.“ 10 Ekonomická nestabilita Španělska se nejvíce projevovala v kolísání španělské měny – pesety. Nespokojenost s politickým a ekonomickým klimatem v zemi vynesla k moci lidovce, kteří se mimo jiné zaměřili na splnění podmínek pro zavedení společné evropské měny. Euro skutečně nahradilo pesetu, a to 1. ledna 2002. Zavedení eura však nebylo jediným ekonomickým úspěchem Aznarovy vlády. Podařilo se jí také snížit nezaměstnanost, i když ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi zůstávala nadále velmi vysoká. Ke konci prvního Aznarova vládního období stále ještě dosahovala téměř 15 %. 11 V roce 2001 vláda dokonce oznámila, že nezaměstnanost v zemi poklesla na 10,5 %, tento údaj však nepůsobí příliš důvěryhodně a je z více stran zpochybňován. Zapaterova nová hospodářská politika byla postavena na posilování vazeb země v rámci Evropské unie, rozvíjení spolupráce se zeměmi Středomoří a posílení tradičních kontaktů s Latinskou Amerikou. V zásadních rysech se tedy hlavní směřování ekonomiky Španělska u lidovců a socialistů neodlišovalo. Pokud bychom měli přece jenom vytyčit hlavní dělítko mezi socialisty a lidovci v této oblasti, potom by to byl celkově vstřícnější postoj socialistů ke Kubě. Zapaterova vláda se úspěšně angažovala v otázce pozastavení diplomatických sankcí EU proti tomuto karibskému ostrovu. Zapaterova Nová cesta působila v předvolebním boji na voliče jako nadějná alternativa vývoje španělské ekonomiky. Po roce 2005 zprvu ještě nebylo proč se obávat dalšího ekonomického vývoje. O dopadech krize zvenčí na domácí makroekonomický vývoj se začalo vážněji uvažovat až poté, co se objevily signály o závažnosti krize. To v roce 2007 ještě nebylo.

10 ARTERA, A. U. aj., Dějiny Španělska, s. 775. 11 CHALUPA, J., Španělsko, s. 182.

14

3. Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů Hospodářský vývoj Španělska v období 1990 – 2007 bude nejlépe zadokumentovat na vývoji hlavních makroekonomických ukazatelů, HDP včetně podílu zemědělství, průmyslu a služeb na jeho vytváření, inflace, nezaměstnanosti, zahraničním obchodu a platební bilanci.

3. 1. HDP, podíl zemědělství, průmyslu a služeb na jeho vytváření První polovinu devadesátých let charakterizuje postupný pokles HDP až do záporné hodnoty v roce 1993, poté rychlý vzestup: 12 Tabulka 1: Vývoj meziroční změny HDP v letech 1990 - 1994

Meziroční změna HDP

1990

1991

1992

1993

1994

Španělsko

3,80%

2,50%

0,90%

-1,00%

2,40%

Portugalsko

-

-

1,10%

-2,00%

1,00%

Česká republika

-

-

-0,50%

0,10%

2,20%

Zdroj statistických údajů: OECD, Růst hrubého domácího produktu (HDP) - Španělsko (%)

Ve druhé polovině devadesátých let se podařilo zachovat a zvyšovat tempo růstu HDP, a to po celé období. Není bez zajímavosti, že jediným z dočasných zdrojů hospodářského růstu byl i vzestup ekonomické aktivity žen doprovázen prudkým poklesem porodnosti: Tabulka 2: Vývoj meziroční změny HDP v letech 1995 – 1999


1995

1996

1997

1998

1999

Španělsko

2,80%

2,40%

3,9%

4,50%

4,70%

Portugalsko

4,30%

3,70%

4,40%

5,10%

4,10%

Česká republika

5,90%

4,00%

-0,70%

-0,80%

1,30%


První polovina nultých let přináší zpomalení tempa růstu HDP. Tempo i tak

12 Zdroj statistických údajů: Růst hrubého domácího produktu (HDP) - Španělsko (%), [online], Světová banka, World Development Indicators (ukazatele světového rozvoje), [online].

15

zůstává uspokojivé a těchto přebytků je pak využíváno ke snižování státního dluhu: Tabulka 3: Vývoj meziroční změny HDP v letech 2000 - 2004


2000

2001

2002

2003

2004

Španělsko

5,00%

3,60%

2,70%

3,10%

3,30%

Portugalsko

3,90%

2,00%

0,80%

-0,90%

1,60%

Česká republika

3,60%

2,50%

1,90%

3,60%

4,50%


I v období 2005 – 2007 se španělské ekonomice ještě daří, a to zachováním přibližně stejného tempa růstu: Tabulka 4: Vývoj meziroční změny HDP v letech 2005 - 2007


2005

2006

2007

Španělsko

3,60%

3,90%

3,70%

Portugalsko

0,80%

1,40%

2,40%

Česká republika

6,30%

6,80%

6,10%


Graf 1: Vývoj meziroční změny HDP v letech 1990 - 2007 Meziroční změna HDP 8 7 6 změna HDP

5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3

Česká republika


16

07 20

Portugalsko

06 20

Španělsko

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

90 19

rok

Zásadní chybou, jejíž důsledky se projevily především v devadesátých letech, bylo podcenění otázky nutnosti ochrany španělského zemědělství. Když španělští politici vyjednávali podmínky vstupu Španělska do ES, své zemědělce raději obětovali, aby na jejich úkor dosáhli příznivějších vstupních podmínek v jiných oblastech.

13

Španělské zemědělství,

bez ochrany vystavené konkurenci zemí ES, nemělo šanci uspět, jeho produktivita zůstávala kvůli technologické zastaralosti stále nízká. Výsledkem byl odchod jednoho milionu lidí ze zemědělství a celkový úpadek venkova. Rozdíl mezi životní úrovní obyvatel velkých měst a vesnic se tím ještě prohloubil.

V podílu na tvorbě španělského HDP vedou služby, a to se 66,6 %. Následuje průmysl s 11,7% a stavebnictví s 10%. Zemědělství a rybářství se podílí na tvorbě HDP shodným podílem jako energetika, konkrétně jde o 2,3%. 14 Tabulka 5: Produktivita práce ve službách v roce 2001 (v Eurech/hod)

Španělsko

Portugalsko

EU

Pojišťovnictví

14

10

22

Velkoobchod

18

14

29

Maloobchod

10

6

16

Obchod

13

9

21

Živnosti

9

5

12

Pozemní a potrubní doprava

15

9

20

Lodní doprava

29

22

51

Letecká doprava

36

27

42

Cestovní kanceláře

28

25

32

Zpravodajství

36

48

41

Spoje

22

21

30

Pozemky a nemovitosti

49

23

60

Pronájem movitých věcí

30

63

55

Zpracování dat

21

17

32

Telekomunikace

20

12

25

Podnikové služby

13

10

23

Mimořádné služby

18

14

29

Zdroj Statistických údajů: MĚŠEC, Produktivita práce a mzdy v EU

13 ARTERA, A. U. aj., Dějiny Španělska, s. 775. 14 Španělsko: Ekonomická charakteristika země, [online].

17

Tabulka 6: Mzdové náklady na jednoho zaměstnance v roce 2001 (v 1000 Euro/ měsíc)

Španělsko

Portugalsko

EU

Potraviny a tabákové výrobky

22

18

28

Textil a oblečení

16

8

21

Kovové výrobky

25

12

33

Ostatní výrobky

23

12

32

Podkladové informace

22

11

30

Chemický průmysl

38

26

51

Strojírenství

27

16

39

Elektronika, optika

30

15

41

Výroba aut

32

16

44

Strojírenské zařízení

30

17

41

Zpracující průmysl

25

12

35

Zdroj Statistických údajů: MĚŠEC, Produktivita práce a mzdy v EU

Ačkoliv výroba byla delší dobu tahounem hospodářství, stále narážela na velký fenomén Španělska – nezaměstnanost. Nejvíce se tento trend projevil v regionech s převažující zemědělskou výrobou a nízkou produktivitou kde příliv finančních prostředků ať už ze strany Evropských strukturálních fondů či soukromé sféry mohl nalézat jen velmi pomalá řešení, která se musela realizovat postupně. Bez odpovídající infrastruktury nebylo možno dovézt materiál, zvýšit výrobu, založit nové podniky, protože i doprava při odbytu byla komplikovaná. Na tuto situaci navazuje výzkum, technologie, vzdělání. Stejnou situaci můžeme pozorovat v zemích, které přistoupily k EU společně, či později než ČR.

3. 2. Inflace Vývoj španělské inflace zaznamenal v poslední desetiletí strmé změny. Od poloviny sedmdesátých let a konce fašistického režimu, kdy přesahovala 20%. Po přistoupení ES se postupně snižovala a na počátku let devadesátých dosáhla až pod úroveň 7% - přesto však byla poměrně vysoká.15

15 Zdroj statistických údajů: Růst spotřebitelských cen (inflace) - Španělsko (%), [online] a Inflation, consumer prices (annual %), [online].

18

Tabulka 7: Vývoj inflace v letech 1990 - 1994

Meziroční růst

1990

1991

1992

1993

1994

Španělsko

6,70%

5,90%

5,90%

4,60%

4,70%

Portugalsko

-

-

8,90%

6,50%

5,20%

Česká republika

-

-

-

-

10,00%

Zdroj statistických údajů: OECD, Růst spotřebitelských cen (inflace) - Španělsko (%),

Ve druhé polovině devadesátých let inflace postupně klesala, zvláště příznivá byla situace v letech 1997 a 1998: Tabulka 8: Vývoj inflace v letech 1995 - 1999

Meziroční růst

1995

1996

1997

1998

1999

Španělsko

4,70%

3,60%

1,90%

1,80%

2,20%

Portugalsko

4,10%

3,10%

2,20%

2,70%

2,30%

Česká republika

9,20%

8,8%

8,5%

10,60%

2,10%


První polovina nultých let přináší stabilní mírnou inflaci s meziročním růstem okolo 3 %. Na této výši je však už podepsán vliv přijetí společné měny a Evropské Centrální Banky. Je však patrné, že tento fakt vedl k mírnému propadu v míře inflace. Současně se ani ECB nedařilo udržovat její míru na cílové hodnotě stanovené těsně pod 2% paktem stability (která je dostatečně nízká, aby ekonomika mohla v plné míře sklízet výhody cenové stability a nebyla ohrožována deflací). Tabulka 9: Vývoj inflace v letech 2000 - 2004

Meziroční růst

2000

2001

2002

2003

2004

Španělsko

3,50%

2,80%

3,60%

3,10%

3,10%

Portugalsko

2,80%

4,40%

3,50%

3,30%

2,40%

Česká republika

3,90%

4,70%

1,80%

0,10%

2,80%


Stejná situace se opakuje i v letech 2005 – 2007, ekonomika stále roste a inflace se drží v oblasti 3% růstu:

19

Tabulka 10: Vývoj inflace v letech 2005 - 2007

Meziroční růst

2005

2006

2007

Španělsko

3,40%

3,60%

2,80%

Portugalsko

2,30%

2,70%

2,80%

Česká republika

1,80%

2,50%

2,90%


Graf 2: Vývoj inflace v letech 1990 – 2007 Meziroční růst spotřebitelských cen

růst spotřebitelských cen

12 10 8 6 4 2 0 07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

90 19

rok Španělsko

Portugalsko

Česká republika


3. 3. Nezaměstnanost Španělsko trápí obrovská nezaměstnanost, která je zdaleka největší z celé Evropské unie. Nezaměstnanost je problém, který sužuje španělskou ekonomiku dlouhá léta. V devadesátých letech minulého století dosahovala skoro 24 procentní hranice, ke zlepšení došlo především na počátku nového tisíciletí v období hospodářského rozmachu celé španělské ekonomiky. 16 Nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenávána především na jihu země.

16 BERAN M., Nezaměstnanost ve Španělsku [online].

20

Tabulka 11: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1990 - 1994

Míra Nezaměstnanosti

1990

1991

1992

1993

1994

Španělsko

16,24%

16,10%

18,10%

22,40%

23,90%

Portugalsko

4,25%

4,14%

4,10%

5,50%

6,90%

-

-

-

4,30%

4,30%

Česká republika

Zdroj statistických údajů: OECD, Unemployment, total (% of total labor force)

Ve druhé polovině devadesátých let nezaměstnanost postupně klesala, zvláště příznivá byla situace v závěru století: Tabulka 12: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1995 - 1999

Míra nezaměstnanosti

1995

1996

1997

1998

1999

Španělsko

22,70%

22,00%

20,60%

18,60%

15,60%

Portugalsko

7,20%

7,30%

6,90%

4,90%

4,40%

Česká republika

4,00%

3,90%

4,80%

6,50%

8,70%


Pokles nezaměstnanosti na začátku 21. století zprvu pokračoval, i když, jak bylo již výše uvedeno, údaj z roku 2001 nepůsobí příliš věrohodně. Ani údaje z následujících let však nejsou v porovnání s obdobím předchozích pěti let nějak znepokojující: Tabulka 13: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 - 2004


2000

2001

2002

2003

2004

Španělsko

13,90%

10,50%

11,40%

11,30%

11,00%

Portugalsko

3,90%

4,40%

5,00%

6,30%

6,70%

Česká republika

8,80%

8,10%

7,30%

7,80%

8,30%


V období let 2005 – 2007 dosahovalo Španělsko nejnižší míry nezaměstnanosti ve sledovaném období, přesto se však drží nad 8%. Jak je zmíněno v jedné z dalších kapitol, alarmující je především procento nezaměstnanosti absolventů a lidí nad 30 let:

21

Tabulka 14: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2005 - 2007


2005

2006

2007

Španělsko

9,20%

8,50%

8,30%

Portugalsko

7,60%

7,70%

8,00%

Česká republika

7,90%

7,10%

5,30%


Graf 3: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1990 – 2007

Míra nezaměstnanosti 30

míra nezaměstnanosti

25 20 15 10 5 0 07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

90 19

rok Španělsko

Portugalsko

Česká republika

Zdroj statistických údajů: EUROSTAT, Unemployment, total (% of total labor force)

3. 4. Zahraniční obchod, platební bilance Základní charakteristikou podoby zahraničního obchodu Španělska je setrvalý převis dovozu nad vývozem. V žádném ze sledovaných let země nedosáhla aktivního salda obchodní bilance. Všechny statistické údaje v následujících tabulkách jsou uvedeny v mld. USD. 17 První tři roky období 1990 – 1994 charakterizuje stálý nárůst objemu dovozu i vývozu. Ke zlomu v tomto vývoji došlo v roce 1993, kdy poklesla jak hodnota importu, tak hodnota exportu. Z hlediska salda obchodní bilance byl rok 1993 v absolutních číslech nejpříznivější, saldo pokleslo oproti minulému roku téměř na polovinu. V roce 1994 se objem

17 Zdroj statistických údajů: International Trade and Balance of Payments, [online].

22

vývozu i dovozu opět zvýšil. Hodnota dovozu nedosáhla úrovně roku 1992, hodnota exportu byla ale ve srovnání s tímto rokem vyšší, takže také saldo obchodní bilance bylo v absolutním i relativním srovnání s rokem 1992 daleko příznivější: Tabulka 15: Vývoj importu, exportu a salda obchodní bilance v letech 1990 - 1994

Rok

1990

1991

1992

1993

1994

Import

87,6

929,6

99,7

79,7

90,9

Export

55,5

58,6

64,8

61,1

71,9

Saldo

- 32,1

- 34,3

- 34,9

- 18,7

- 19,0

Zdroj statistických údajů: OECD, International Trade and Balance of Payments

První tři roky období 1995 – 1999 byl vývoj salda pro španělskou ekonomiku velmi příznivý. Hodnota importu stoupala jen velmi pozvolna, objem exportu oproti tomu rychle narůstal (zvláště rozdíl mezi lety 1995 a 1996 je v tomto ohledu zřetelný – 93 miliard dolarů v prvním roce a 102 miliard dolarů v roce následujícím). V roce 1998 ale došlo k prudkému zvratu. Poklesl jak objem importu, tak objem exportu, přičemž propad exportu byl téměř třetinový. O rok později zůstala situace v prakticky nezměněné podobě: Tabulka 16: Vývoj importu, exportu a salda obchodní bilance v letech 1995 - 1999

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

Import

116,5

123,6

124,4

11,4

111,5

Export

93,5

102,6

106,4

68,6

68,5

Saldo

- 23,0

- 20,9

- 18,2

- 42,8

- 4,0


Rok 2000 přinesl pozvolné oživování španělského zahraničního obchodu. Země ovšem v následujícím období ve stále větší míře zboží dovážela, čemuž neodpovídal nárůst vlastního vývozu. Export sice rostl, ale podstatně pomaleji než import. Saldo obchodní bilance se tím pádem neustále zvyšovalo. Při srovnání let 2000 a 2004 pozorujeme v absolutních číslech více než dvojnásobný nárůst salda.

23

Tabulka 17: Vývoj importu,exportu a salda obchodní bilance v letech 2000 - 2004

Rok

2000

2001

2002

2003

2004

Import

113,3

116,1

125,8

156,3

182, 7

Export

73,1

63,5

67,1

84,2

100,5

Saldo

- 40,2

- 52,6

- 58,8

- 72,2

- 82,3


Trend vývoje z počátku 21. století se neobrátil ani mezi lety 2005 – 2007. Narůstající tempo pasivní obchodní bilance se stále nedaří zastavit. Roste sice dovoz i vývoz, dovoz ovšem rychlejším tempem než vývoz, takže saldo obchodní bilance se neustále zvyšuje. V roce 2007 saldo poprvé za celé v této práci sledovaném období překračuje hranici jednoho sta miliard amerických dolarů: Tabulka 18: Vývoj importu, exportu a salda obchodní bilance v letech 2005 - 2007

Rok

2005

2006

2007

Import

192,9

214,1

253,7

Export

111,4

127,1

152,8

Saldo

- 81,4

- 86,9

- 100,1

Zdroj statistických údajů :OECD, International Trade and Balance of Payments

Platební bilance Španělska se za celé sledované období pohybovala také v záporných číslech, i když jsou zde značné rozdíly v jednotlivých obdobích. Všechny údaje v následujících tabulkách jsou uvedeny v milionech amerických dolarů. 18 Od roku 1990 do roku 1992 saldo platební bilance narůstalo. V roce 1993 se ale situace pronikavě zlepšila, což nepochybně souvisí se snížením importu. Mohla se tak lépe projevit vyrovnávací role španělského turistického průmyslu. I o rok později se ještě situace pronikavě nezměnila: Tabulka 19: Saldo platební bilance v letech 1990 - 1994

Rok Saldo platební bilance

1990

1991

1992

1993

1994

- 17 995

- 19 979

- 21 343

- 6 356

- 6 681

Zdroj statistických údajů: OECD, Balance of Payments

18 Zdroj statistických údajů: Balance of Payments (MEI), [online].

24

Další zlepšení přišlo v letech 1995, 1996 a 1997. Rok 1997 byl ve vztahu k saldu platební bilance pro španělskou ekonomiku vůbec nejpříznivější, záporné saldo činilo pouhých 509 milionů dolarů. Hned následující rok se ale situace naprosto obrátila. Ve srovnání s rokem 1997 bylo v roce 1998 saldo platební bilance více než třináctinásobné. Hlavní vinu na tom jistě nese, jak dokazují údaje výše uvedené v tabulce exportu, importu a salda obchodní bilance pro tento rok, propad španělského exportu. Tento trend se nepodařilo zvrátit ani v následujícím roce, takže při srovnání situace let 1997 a 1999 narostlo saldo platební bilance více než pětatřicetkrát: Tabulka 20: Saldo platební bilance v letech 1995 - 1999


1995

1996

1997

1998

1999

- 1 834

- 1 418

- 509

- 7 064

- 18 076


Roky 2000, 2001 a 2002 jsou co do výše salda platební bilance celkem vyrovnané. V roce 2002 došlo dokonce k obratu ve vývoji a sice jen malému, přece jenom ale zlepšení situace. V roce 2003 a 2004 se ovšem vývoj prudce zhoršoval, záporné saldo narůstalo rychlým tempem: Tabulka 21: Saldo platební bilance v letech 2000 - 2004


2000

2001

2002

2003

2004

- 22 992

- 24 021

- 22 397

- 31 041

- 54 872


Nepříznivý vývoj se nepodařilo zastavit ani v následujících letech. Saldo platební bilance dále narůstalo, v roce 2007 již přesahovalo částku 144 miliard dolarů: Tabulka 22: Saldo platební bilance v letech 2005 - 2007


2005

2006

2007

- 83 096

- 110 849

- 144 102


25

Graf 4: Saldo platební balance v letech 1990 – 2007 Saldo platební bilance 0

saldo platební bilance

-20000 -40000 -60000 -80000 -100000 -120000 -140000 -160000 07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

90 19

rok Španělsko


Jak ukazuje přehled vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů Španělska, jedním z největších problémů země je extrémně vysoká nezaměstnanost. Ta ovšem není zdaleka jediným rizikovým indikátorem, který negativně ovlivňuje společenskou situaci v zemi. Dalším nepřehlédnutelným faktorem se kterým se Španělsko potýká je demografická krize. Ke zlepšení celospolečenského klimatu nepřispívá ani imigrace. Zcela specifickou otázku potom představuje tématika kvalifikace španělského obyvatelstva.

26

4. Demografická krize Ač se na první pohled jeví být demografická krize záležitostí spíše zemí s dlouhodobou tradicí sociálního státu, tudíž by se Španělska neměla bezprostředně dotýkat, ve skutečnosti Španělsko v tomto ohledu své vyspělejší kolegy z EU rychle dohnalo. Vývoj Španělska od totality k demokracii byl doprovázen současným prudkým poklesem porodnosti. Zatímco v roce 1975 se země ještě mohla pochlubit setrvalým populačním přírůstkem, neboť na každou ženu připadalo průměrně 2,8 dítěte, v roce 1990 země již nedosahovala ani průměru nutného k přirozené obnově obyvatelstva. V tomto roce totiž poklesl průměrný počet dětí na 1,3 dítěte na jednu ženu, přičemž demografové udávají, že k zachování stávajícího počtu obyvatel je zapotřebí dosahovat průměru alespoň 1,4. Situace se přitom dále zhoršuje, v roce 2001 už připadalo na jednu ženu 1,13 dítěte, což je jeden z nejhorších výsledků ve světě. 19 Tradiční obyvatelé Španělska tak nesporně vymírají. Graf 5: Populační strom obyvatelstva v roce 2004 v mil. obyvatel

MUŽI

ŽENY

(světlá barva =

= imigranti

Zdroj: INE. Instituto Nacional de Estadística

Nízká porodnost má následný vliv na podobu demografického stromu španělského obyvatelstva. Od počátku 21. století žijí Španělé v zemi, kde je početnější věková skupina obyvatel nad 65 let, ta tvoří 17,2 % obyvatelstva, než věková kategorie 0 – 15 let, ve které se nachází 15,7 % Španělů. Šance na dožití se vyššího věku se v posledních desetiletích

19 CHALUPA, J., Španělsko, s. 202.

27

velmi zvýšily, průměrná délka života mužů je v současnosti 78,9 let, u žen je to ještě o šest let více. 20 Nedostatek pracovních příležitostí na venkově s sebou nese vylidňování venkovských oblastí. Tři čtvrtiny Španělů žijí ve městech, polovina z nich ve městech s více než 100 000 obyvateli.

21

Tento trend je zaznamenatelný především na východním a jižním

pobřeží, kde se nabízejí pracovní příležitosti v souvislosti s turistickým ruchem. Vylidňování venkova v centrální oblasti, kde není tolik možností k přilákání turistů, se projevuje posilováním pozice provinčních středisek. Zde je možné případně najít uplatnění v místní správě, bankovnictví, ve službách či lehkém průmyslu.

22

Těchto

příležitostí ovšem není tolik, aby dokázaly uspokojit všechny zájemce. Nezaměstnaní Španělé potom hledají uplatnění v zahraničí. Jejich cílem se kromě bývalých kolonií stává například Velká Británie, kde ostatně hledá uplatnění mnoho nezaměstnaných Evropanů. Jeden rozdíl zde ale přece jenom je: „Co se týče Španělů, ti podle profesora Barcelonské univerzity Miguela Pajarese „směřují do zemí, kde naleznou specializovaná zaměstnání. Rozdíl mezi Rumuny a Španěly není ani tolik v dovednostech, jako přijatelnosti“ rozdílných zaměstnání.“ 23

Španělé tedy povětšinou nehledají uplatnění jako sezónní dělníci v zemědělství, což

souvisí s jejich kvalifikací, o které bude více pojednáno v další kapitole. Vliv na situaci na pracovním trhu má také zapojení žen do placené práce. V zemi, kde tradiční úloha ženy spočívala v péči o domácnost, už v roce 1993 pracovala jedna třetina všech žen ve věku mezi 16 a 65 lety v placeném zaměstnání, a tento podíl se dále zvyšoval.

4. 1. Imigrace Počet obyvatel Španělska ale navzdory poklesu porodnosti po celé období let 1990 – 2007 rostl, a to zvláště zásluhou imigrace z chudých zemí severní Afriky a Latinské Ameriky, po roce 2001 především zásluhou imigrantů z východní Evropy. Nejvíce cizinců s trvalým pobytem ve Španělsku pochází z Rumunska, Maroka, Velké Británie, Ekvádoru, Kolumbie a Bolívie. 24 Období let 1990 – 2007 je možné z hlediska imigrace rozdělit do dvou etap. První etapu představují roky 1990 – 1999, druhou roky 2000 – 2007. V roce 1990 se již Španělsko potýkalo s problémem takzvané nové imigrace, 20 21 22 23 24

Španělsko: Základní informace o teritoriu, [online]. CHALUPA, J., Španělsko, s. 184. VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 22. BECHIR, M., Evropa v pohybu, [online]. Španělsko: Základní informace o teritoriu, [online].

28

výrazně odlišné od imigrace předchozího období. Do země přicházejí imigranti z méně rozvinutých zemí, kteří se zásadním způsobem odlišují od místního obyvatelstva svou kulturou. Neváhají přijímat nejhůře placenou práci, čímž konkurují domácím nezaměstnaným a snižují jejich cenu na trhu práce. Od tohoto období se výrazně mění celkové chování a přístup Španělů k cizincům. Již od samotného počátku v této práci sledovaného období je tedy stav nezaměstnanosti a z něho vyplývající obtíže domácího obyvatelstva zatěžkávací zkouškou vztahu Španělů k imigrantům. Někteří z politiků se netají svým názorem, že za špatnou situaci na trhu práce mohou právě přistěhovalci. Svůj podíl na tom ale jistě má i ochota španělských zaměstnavatelů účastnit se aktivit ve sféře stínové ekonomiky. Její podíl dosahuje ve Španělsku podobně jako v Itálii a Řecku nejvyšších hodnot ze všech zemí EU.

25

Etapa let 2000 – 2007 je typická exponenciálním nárůstem počtu cizinců v zemi. „V roce 1996 imigranti tvořili pouhé 1,4 % celkové populace. Kdežto v roce 2006 počet cizinců tvořil 9,3 % celkové populace. Podle nejnovějších statistik vzrostl počet cizinců v zemi v posledním půlroce (od prosince 2006 do června 2007) o dalších 17 %, čímž přesáhl magickou hranici deseti procent.“

26

Tato informace přitom nezahrnuje ani přibližný odhad

nelegálně pobývajících v zemi, pracuje pouze s počty cizinců přihlášených k pobytu. Španělská vláda se neutěšenou situaci v této oblasti snažila řešit několika kampaněmi. Nejrozsáhlejší, která v období let 1990 – 2007 proběhla, byla kampaň z roku 2005, nazvaná Normalizace nelegálně pracujících cizinců. Reakce ze strany Evropské unie na tuto kampaň ale nebyla pozitivní. Některé členské země EU vyjádřily silné obavy z možného přesunu většího počtu obyvatel ze Španělska do dalších zemí EU.

4. 2. Kvalifikace V oblasti kvalifikace své pracovní síly dosáhlo Španělsko nesporných úspěchů. Zatímco na začátku devadesátých let bylo ještě 11 % Španělů negramotných,

27

postupně se

podařilo výskyt negramotnosti snížit přibližně na polovinu. Asi polovina občanů Španělska ve věkové skupině 25 – 64 let má dnes minimálně vyšší střední vzdělání. 28 Během procesu modernizace země byla otevřena celá řada nových středních a vysokých škol. V případě soukromých zařízení sice panovaly obavy z úrovně zde 25 RECINOVÁ, K., Nezaměstnanost imigrantů ve Španělsku v době ekonomické krize, [online]. 26 PIQUERO, D. L.; HOSNEDLOVÁ, R., Regularizace nelegální migrace ve Španělsku: Vývoj, dopad a ohlas ze strany Evropské unie, [online]. 27 VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 173. 28 VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 173.

29

poskytovaného vzdělání, celkově byl tento proces ale vítán. Ekonomika založená na znalostech se stala jednou z vizí budoucnosti Španělska. Problém je ovšem v tom, že řada držitelů diplomů a nejrůznějších osvědčení nenalézá pracovní uplatnění. Španělská ekonomika je jednoduše nepotřebuje. Nezaměstnanost postihuje takřka ve stejné míře vysokoškolsky vzdělané jako osoby bez vzdělání nebo se středoškolským vzděláním. Jestliže je totiž mezi lidmi do 25 let nezaměstnanost přes 44 %, mezi absolventy je přes 40 %. Někteří autoři hovoří přímo o krizi lidského kapitálu. 29 Ke zhoršení vyjednávací pozice španělských vysokoškoláků na trhu práce mimo jiné přispívá praxe neplacených stáží. Absolvent bez praxe hledá práci hůře než jeho kolega s praxí, tudíž ve snaze zvýšit svou hodnotu na trhu práce přijme i neplacenou stáž. Firmy takovou aktivitu vítají, získávají tak pracovní síly zdarma. Nejsou tak nuceny přijímat pracovníky do stálého pracovního poměru, protože zájemců o stáže je stále dostatek.30 Kombinace výše vyjmenovaných faktorů vytváří ve Španělsku stav, kdy neustále narůstá příjmová nerovnost mezi lidmi. „Koeficient příjmové nerovnosti, který sleduje 20 % osob s nejvyššími příjmy a 20 % osob s nejnižšími příjmy, dosáhl ve Španělsku hodnoty 6,9. V roce 2009 činil průměr EU 4,9.“ 31 Snaha vlády omezit nezaměstnanost zákazem propouštění ovšem vedla ke vzniku odborářské „diktatury“. Vznikla tam na jednu stranu privilegovaná skupina doživotních zaměstnanců s různými sociálními výhodami: nepropustitelnost, garantované navyšování mezd atd. Na stranu druhou pak skupina, která pracuje na krátkodobé smlouvy, nebo v tzv. šedé ekonomice. Asi 30% španělských pracujících nemá stálou smlouvu, žádná privilegia a má nízké platy. Růst příjmové nerovnosti zhoršuje situaci chudých, kteří se dostávají do situace, kdy jejich životní podmínky neodpovídají evropskému standardu 21. století. Bohužel mezi chudé náleží více než jedna třetina španělského obyvatelstva. „Ze společenského hlediska dnes ve Španělsku převládá poměrně vzdělaná, zámožná a konzervativní střední třída, k níž sociologové řadí 60 % obyvatel, pouhých 5 % patří k nejvyšší společenské vrstvě, zatímco 35 % Španělů je považováno za chudé. Mnozí z nich žijí na hranici životního minima či pod ním, podle odhadů až desetina bytových jednotek v zemi není vybavena elektřinou a tekoucí vodou.“ 32 Kdysi propagovaná a oficiálně podporovaná flexibilizace pracovního trhu ve 29 30 31 32

KUBEC, L., Španělská krize lidského kapitálu, [online]. KAŠPÁREK, M., Kdy pracovat zadarmo a kdy včas utéct, [online]. Nejhlubší propast mezi bohatými a chudými, [online]. CHALUPA, J., Španělsko, s. 184.

30

skutečnosti nevede ke zlepšení ekonomické situace Španělů, ale k jejímu dalšímu zhoršování. To se projevuje v klesajícím finančním ohodnocení zaměstnanců, kteří jsou nuceni přijímat smlouvy na dobu určitou. Ve Španělsku žije 17,1 milionů osob s příjmem okolo pouhého jednoho tisíce euro hrubého měsíčně. 17,1 milionu občanů přitom představuje 63 % populace.33

33 VEGA, M., Život na slevový kupón, [online].

31

5. Utváření státního rozpočtu Státní rozpočet Španělska končil s výjimkou posledních dvou let sledovaného období vždy v deficitu, i když jeho výše se v průběhu let zásadním způsobem měnila. 34 Vláda socialistů se během první poloviny devadesátých let v podstatě odehrávala ve znamení postupného prohlubování deficitu státního rozpočtu: Tabulka 23: Deficit státního rozpočtu v letech 1990 - 1994

Rok

1990

1991

1992

1993

1994

-

4,4

4,0

6,8

6,2

Deficit (v % HDP)

Zdroj: PŮLPÁN, K., Hospodářský vývoj Španělska jako inspirace pro Českou republiku

Rok 1995 přinesl rekordní deficit státního rozpočtu ve sledovaném období, a to výši 7,1 % státního rozpočtu. Od roku 1996, tedy od nastolení vlády v čele s lidovci, se deficit postupně snižoval: Tabulka 24: Deficit státního rozpočtu v letech 1995 - 1999

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

7,1

4,5

3,1

2,3

1,1

Deficit (v % HDP)


Deficit státního rozpočtu se postupně snižoval i během období let 2000 – 2004. Prudké snížení deficitu při srovnání situace let 1999 a 2000, konkrétně tedy ze 3,2 % na 1,4 %, ovšem není výsledkem úspěšné politiky vlády, ale důsledkem použití nového účetního standardu EU, SEC 95. 35 Tabulka 25: Deficit státního rozpočtu v letech 2000 - 2004

Rok Deficit (v % HDP)

2000

2001

2002

2003

2004

1,4

1,0

0,6

0,5

0,2


Ani opětovné vítězství socialistů ve volbách po dlouhém období vlády lidovců na příznivém vývoji státního rozpočtu nic nezměnilo. V posledních dvou letech sledovaného

34 Zdroj statistických údajů: PŮLPÁN, K., Hospodářský vývoj Španělska jako inspirace pro Českou republiku, [online] a Spain Government Budget, [online]. 35 PŮLPÁN, K., Hospodářský vývoj Španělska jako inspirace pro Českou republiku, [online].

32

období se vládě socialistů dokonce podařilo dosáhnout přebytku: Tabulka 26: Deficit státního rozpočtu v letech 2005 - 2007

Rok

2005

2006

2007

0,3

+ 1,4

+ 2,1

Deficit (přebytek) (v % HDP)


Graf 6: Deficit státního rozpočtu v % HDP pro roky 1990 – 2007 Deficit státního rozpočtu

Deficit státního rozpočtu

4 2 0 -2 -4 -6 -8 07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

90 19

rok Španělsko


5. 1. Zadluženost země Celkově je možné konstatovat, že ve sledovaném období se španělským vládám celkově dařilo udržovat zadluženost země v přijatelných mezích. Rozdíl v přístupu k otázce státního dluhu zde byl ovšem jednak u socialistů, jednak u lidovců, ale také mezi socialisty první poloviny devadesátých let a socialisty vládnoucích od roku 2004. 36 V první polovině devadesátých let dluh neustále narůstal, a to poměrně rychlým tempem:

36 Zdroj statistických údajů: PŮLPÁN, K., Hospodářský vývoj Španělska jako inspirace pro Českou republiku, [online] a Celkový vládní dluh, [online].

33

Tabulka 27: Státní dluh v letech 1990 – 1994

Rok Státní dluh (v % HDP)

1990

1991

1992

1993

1994

-

44,6

47,1

59,0

61,3


Druhá polovina devadesátých let se odehrává ve znamení zlomu ve vývoji státního dluhu. Tento zlom přesně koresponduje se změnou vlády – zatímco v roce 1996, v tomto období konci vlády socialistů, dosáhl státní dluh nejvyšší hodnoty, už od následujícího roku postupně klesá .- je zřejmé, že všechny vlády v následujících období využily ekonomický růst a přistoupení k společné měně a k snižování dluhové zatíženosti státu. Ovšem důsledky se projevily později a to především v oblasti nárůstu soukromého dluhu, jak je zmíněno dále. Tabulka 28: Státní dluh v letech 1995 - 1999

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

Státní dluh (v % HDP)

63,3

67,4

66,1

64,1

62,3


Počátkem 21. století se dále dařilo státní dluh snižovat o více jak 3% ročně: Tabulka 29: Státní dluh v letech 2000 - 2004

Rok

2000

2001

2002

2003

2004


59,3

55,5

52,5

48,7

46,2


Také vláda socialistů ve snižování státního dluhu pokračovala a to s nesníženou intenzitou. Vlády koncem dvacátého a počátku jednadvacátého století tak dělaly alespoň v tomto ohledu vše proto, aby omezily španělskou míru zadlužení a současně tak snížili požadavky na obhospodařování tohoto dluhu: Tabulka 30: Státní dluh v letech 2005 - 2007

Rok

2005

2006

2007


43,0

39,6

36,1


34

Graf 7: Státní dluh v letech 1990 - 2007 Státní dluh v % HDP 80

Státní dluh v % HDP

70 60 50 40 30 20 10 0 07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

90 19

rok Španělsko


Závažnějším pro současný stav Španělské ekonomiky se ovšem jeví stav a růst soukromého dluhu. Prudký nárůst jeho hodnoty ve sledovaném období byl dán především španělským nemovitostním boomem v závěru dvacátého století. Růst celkového zadlužení je ohromující i z důvodu, že v tomto období docházelo k citelnému snižování státního dluhu. Jednoznačně lze tedy tento stav dávat za vinu korporátnímu a bankovnímu sektoru. Téměř s jistotou se také dá prohlásit, že růst po vstupu do Eurozóny byl pouhou chimérou vyvolanou stimulačními účinky sluhu. Španělsku zůstal pouze jediný možný nástroj k ovlivňování fiskální stability - snižování mezd. Tento proces je ovšem zdlouhavý a v mnoha případech ne zcela účinný. Navíc je nutno počítat s tím, že i přes pokles mezd, cen a tržeb zůstávají ceny úvěrů a hypoték na původní výši. Strmý růst soukromého dluhu byl tažen především hypotékami a úvěry nemovitostním společnostem. S ohledem na rozsah je tak tato krize v poměru k velikosti ekonomiky pravděpodobně mnohem závažnější, než její americká hypoteční varianta. Odečteme-li v předmětném období od celkového dluhu státní, dostaneme se k hodnotě přesahující 180% HDP, přičemž některé zdroje uvádějí číslo ve výši cca 200% HDP. V případě rozhodnutí o sanování dluhu bank by tak španělský státní dluh mohl velice rychle přesáhnout 100% HDP. V případě, že by došlo k vládnímu rozhodnutí podržet soukromý sektor a subvencovat třeba jen třetinu dluhu, jeho strop se skokově zvyšuje až k 150% HDP. Je třeba vzít v úvahu nejen dluhy bank a záložen, ale i dluhy provinčních vlád. 35

Španělsko totiž má federativní uspořádání, což přehlednost veřejných financí dosti komplikuje. Graf 8: Výše soukromého dluhu v letech 1993 - 2007 Výše soukromého dluhu v letech 1993 - 2007 200,00 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 20

20

07

06

36

EU průměr

05

Zdroj statistických údajů: data Worldbank

Česká republika

20

Portugalsko

04

03

02

01

00

99

98

97

96

95

94

93

Španělsko

20

20

20

20

20

19

19

19

19

19

19

19

rok

6. Španělsko v EU Zájem Španělska o členství v evropských hospodářských integračních strukturách není možné spojovat s demokratizačním procesem v zemi, protože první žádost o asociační dohodu s EHS se Španělsko podalo již v roce 1962.

37

Orgány Společenství však tehdy

poskytly Španělsku jen vyhýbavou odpověď. Asociační dohoda byla nicméně v roce 1970 skutečně uzavřena, a to přes odpor socialistických sil v ES. Formální žádost o přistoupení k ES Španělsko podalo v roce 1977. Posudek zveřejněný o rok později upozorňoval na dvě dva velké a zásadní okruhy problémů – celkovou zaostalost španělské ekonomiky a zcela nevyhovující stav španělského zemědělství. Obavy ale panovaly už z prostého faktu zesílené konkurence: „Se vstupem Španělska do Společenství měla rozloha zemědělské půdy EU vzrůst o 1/3, čímž se cítily ohroženy další zemědělsky orientované státy - například Francie a Itálie. Hlavní obavy panovaly v oblastech nárůstu zemědělské produkce a rozšíření nezaměstnanosti.“ 38 Zemi se nicméně podařilo přes zvláště silně projevovaný odpor tehdejšího francouzského prezidenta Mitterranda dosáhnout podpisu smlouvy o přistoupení s účinností od 1. ledna 1986.

6. 1. Zapojení země do evropské hospodářské integrace Vstup země do ES byl výrazem ochoty Španělska budovat otevřenou ekonomiku, orientovanou na dosahování společných cílů Evropských společenství. Španělé od počátku svého členství v ES vystupovali velmi aktivně. Konkrétně své politické schopnosti prokázali během prvního předsednictví Španělska Evropským společenstvím v první polovině roku 1989. Po ekonomické stránce ale ve vztahu Španělska a ostatních členských zemí ES vše v pořádku nebylo. Kromě již uvedených největších obav z konkurence španělských zemědělců přetrvávaly také obavy z velikosti španělského rybářského loďstva. Staré členské státy ES se navíc obávaly přílivu levné španělské pracovní síly na své trhy práce. Přechodné období pro úplné zapojení Španělska do evropského trhu bylo stanoveno na sedm let. Vstup země do ES přilákal zahraniční kapitál, bohužel se zpočátku jednalo pouze o krátkodobý spekulativní kapitál. Ten využíval nízkých nákladů na domácí pracovní sílu v 37 VEBER, V., Dějiny sjednocené Evropy, s. 316. 38 Španělsko, [online].

37

kombinaci s úrokovým diferenciálem. Pokud jde o finanční pomoc ze strany ES, Španělsko od roku 1987 obdrželo prostředky odpovídající 0,8 % HDP, jeho pozice byla v tomto ohledu například na rozdíl od sousedního Portugalska poněkud vyrovnanější. Španělsko tedy bylo příjemcem pomoci, tato pomoc pro něj ovšem nehrála tak zásadní roli. Finanční granty ES napomohly sice v zemi zlepšit situaci v oblasti dopravy a spojů,

39

pro skutečnou ekonomickou integraci Španělska do vyspělé Evropy bylo zapotřebí

ještě mnohé udělat. To se koneckonců nejvíce projevilo v již v práci sledovaném období počátku devadesátých let, kdy se španělská ekonomika dostala do závažných obtíží a domácí měna

musela

několikrát

devalvovat.

Devalvace

španělské

pesety

měla

zvýšit

konkurenceschopnost domácí produkce na zahraničních trzích a omezit poptávku po importovaném zboží. Za účelem zlepšení ekonomické situace země byl v roce 1992 přijatý Konvergenční program pro období 1992 – 1996. Jeho hlavním cílem byla realizace strukturálních opatření, která by snížila inflaci a nezaměstnanost. Jak dokazují výše uvedené tabulkové přehledy, v prvním případě byl program úspěšný, v druhém nikoli. Trend vývoje inflace se díky přijatým protiinflačním opatřením španělské centrální banky podařilo zvrátit, nezaměstnanost ale nadále narůstala, a to až do roku 1994. Potvrdila se zde klasická ekonomická

poučka

o

obtížnosti

dosažení

zlepšení

obou

těchto

základních

makroekonomických ukazatelů ve stejný čas. Již v devadesátých letech španělská ekonomika rostla zejména díky stavebnímu boomu. Východní a jižní pobřeží Španělska se stalo známé hustou koncentrací letovisek. Země poznala výhody plynoucí z turistického ruchu. Ekologické organizace ovšem poukazovaly na absenci respektu k místním ekosystémům.

6. 2. Nová pozice Španělska v EU V roce 1995 se Španělsko podruhé stalo předsednickou zemí, tentokrát již ne Evropských společenství, ale Evropské unie. Tuto šanci využilo hlavně k obrácení pozornosti členských zemí EU na oblast Středomoří. Zjednodušeně by se dalo říci, že až do poloviny devadesátých let se pozornost evropských politiků upírala především na východ. Případné rozšíření EU bylo předpokládáno právě tímto směrem. Španělsko však vneslo do diskuse o rozšíření novou dimenzi. Aktuální 39 VINCENT, M.; STRADLING, R. A., Svět Španělska a Portugalska, s. 173.

38

se nově stala otázka, proč také neuvažovat o rozšíření směrem na jih, do oblasti Středomoří. Problematika rozšíření ovšem nebyla Španělskem vnímána jen v tomto kontextu. Španělsko si náhle uvědomilo, že se bezmála po deseti letech svého zapojení do evropské integrace stalo jednou ze „starých“ členských zemí se vším, co to přináší. Řady nových čekatelů a žadatelů o přijetí, konkrétně tedy jejich nebývalý počet a jejich nezáviděníhodná ekonomická situace, vzbuzovala ve Španělech obavy ze ztráty doposud poskytovaných prostředků ze strukturálních fondů. Španělsko se v následujících letech netajilo tím, že zablokuje východní rozšíření, pokud se mu nedostane patřičných záruk, že mu bude nadále poskytována pomoc. Ve snaze zlepšit situaci ve své ekonomice pokračovalo Španělsko ve druhé polovině devadesátých let v liberálních reformách. Stát privatizoval další oblasti původně státního sektoru, usiloval o zefektivnění daňového systému a systému řízení veřejné správy. V duchu neoliberalismu byl za vlády lidovců oklešťován model státu veřejných sociálních služeb, konkrétně změnami veřejného penzijního pojištění, systému financování zdravotnictví a systému sociálního zabezpečení. Zpřísnily se podmínky pro čerpání podpor v nezaměstnanosti. Při diskusi o zavedení společné evropské měny se ukázalo, že Španělsko neplní maastrichtské kritérium vnitřního zadlužení. Stanovených možných 60 % Španělsko překračovalo o 4,6 %. Toto překročení bylo ovšem orgány EU považováno za nevýznamné, takže i Španělsku bylo umožněno přijmout euro. Přijetím eura se Španělsko zbavilo možnosti provádět svou vlastní měnovou politiku podle potřeby španělské ekonomiky. Ekonomickou prioritou vlády se stalo zlepšování produktivity práce a konkurenceschopnosti španělské ekonomiky včetně zvyšování investic do vědy a výzkumu. Rozpočtové maastrichtské kritérium donutilo španělskou vládu k přijetí opatření za účelem větší míry kontroly centrální vlády nad veřejnými výdaji autonomních oblastí. Kromě toho se snižoval objem výdajů státního rozpočtu. Díky tomu se dařilo postupně snižovat deficit státního rozpočtu. Vstup deseti nových zemí do EU v roce 2004 znamenal pro Španělsko odliv přímých zahraničních investic. V tomto období se také prudce zhoršuje saldo obchodní a platební bilance. Tyto ukazatele jakoby předznamenávají budoucí problémy španělské ekonomiky. „Vláda ... přiznala neudržitelnost ekonomického modelu založeného na domácí

39

spotřebě a investičních celcích, zejména ve stavebnictví.“

40

Vládní představitelé přislíbili

provedení změn, konkrétně v důrazu na výrobní investice a na posílení zahraničního obchodu, jak však ukazují statistické údaje ve výše uvedených tabulkách, tento záměr se nepodařilo naplnit. Poslední sledovaný rok, tedy rok 2007, již vykazuje celou řadu negativních trendů. Hospodářský rozvoj se zpomalil, opět se prohloubilo saldo obchodní i platební bilance. „Exportní neúspěch byl sebekriticky přičítán poklesu konkurenceschopnosti španělských

výrobců,

ale

zároveň

i

omlouván

poklesem

hospodářského

růstu

nejvýznamnějších obchodních partnerů (DE, FR, IT).“ 41 Španělsku trvalo velmi dlouho, než si uvědomilo, že poskytované peníze jsou časově a fakticky limitované, a jejich nabídka nebude trvat navěky. Toto se projevilo částečnou rozpolceností Španělska při přístupových jednání EU se středoevropskými státy, kdy už v porovnání s nimi nebylo tím kdo nejvíce potřeboval rozvojovou pomoc. V tomto okamžiku se totiž Španělsko stalo z čistého příjemce zároveň plátcem. I ze „strohých“ čísel je zřejmé, že Španělsko bylo v letech 2000 - 2006 s výší dotace z fondů EU v hodnotě přes 62 mld. EUR největším příjemcem rozvojové pomoci z celkem rozdělovaných 233,33 mld. EUR. Portugalsko nedosáhlo ani na polovinu hodnoty dotací svého východního souseda. Pro zajímavost pak ČR v letech 2004 – 2006 dokázala čerpat dotace pouze ve výši 2,61 mld. EUR. 42

40 Španělsko: Ekonomická charakteristika země, [online]. 41 Španělsko: Ekonomická charakteristika země, [online]. 42 Evropská komise, Regional Policy 2006, [online].

40

7. Španělsko – české obchodní vztahy Obchodní vztahy Španělska a České republiky jsou v současné době podstatným způsobem zjednodušeny členstvím obou zemí v EU. Vstup do této organizace ovšem není počátkem vzájemných obchodních vztahů, ty mají daleko delší tradici, přesahující sám projekt evropské integrace.

7. 1. Tradice španělsko – českých obchodních vztahů První obchodní smlouva s doložkou nejvyšších výhod byla mezi oběma zeměmi podepsána již v roce 1921. Československá strana projevila zájem o dovoz španělské rtuti, která je dodnes významným španělským vývozním artiklem, ovoce a ryby, Španělé zase měli zájem o tradiční československé výrobky – sklo, textil a obuv. Přes probíhající obchodní výměnu ovšem nebylo Španělsko pro Československo ani Československo pro Španělsko významnějším obchodním partnerem. V československé bilanci zahraničního obchodu například nikdy v meziválečném období nepřekročila obchodní výměna se Španělskem hranici 1 %. 43 Poválečná politická situace rozvoji vzájemných obchodních vztahů nepřála. Československá vláda neuznávala vládu generála Franka, za představitelku státu naopak považovala španělskou republikánskou vládu v exilu. Pragmatičtější přístup zavládl až v polovině padesátých let. Španělsko projevilo zájem o naše strojírenské výrobky, lovecké zbraně a opět sklo, na oplátku nabízelo zemědělské produkty a nerostné suroviny. Kvalitativně nový stupeň ve vzájemných obchodních vztazích přinesla sedmdesátá léta. V roce 1971 bylo podepsáno Ujednání mezi ČSSR a Španělskem o vzájemném zřízení konzulárních a obchodních zastupitelství, o dva roky později Dlouhodobá dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Španělska o obchodních stycích a rok poté Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělska o letecké dopravě. Byla také založena Česko-slovensko-španělská obchodní komise. Demokratizace poměrů ve Španělsku se projevila především v diplomatické oblasti, poté i v oblasti obchodní. V roce 1977 byla v obou zemích otevřena velvyslanectví. O rok později zástupci obou zemí podepsali Dlouhodobou dohodu mezi ČSSR a Španělským královstvím o obchodní výměně a rozvoji hospodářské a průmyslové kooperace. Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Španělska 43 CHALUPA, J., Španělsko, s. 191.

41

následovala v roce 1980. Pozadu nezůstaly ani kontakty mezi politickými reprezentacemi obou zemí. V osmdesátých letech navštívil španělský král Prahu, prezident Havel navštívil Španělsko v roce 1990.

7. 2. Současnost Po vstupu ČR do EU se španělsko–české obchodních vztahy odehrávají v rámci komunitárního režimu. Obchodní výměnu mezi ČR a Španělskem charakterizují dva faktory: 1) nárůst objemu obchodní výměny; 2) změna salda z původně pro ČR negativního do pozitivního. Vývoj a trendy obchodní výměny se Španělskem před a po vstupu ČR nejlépe zachycuje následující tabulka. Všechny statistické údaje v tabulce jsou uvedeny v milionech eur: 44 Tabulka 31: Vývoj obchodní výměny se Španělskem v letech 2000 - 2007

Rok

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo (pro ČR)

2000

509

639

1 148

-130

2001

667

765

1 432

-98

2002

812

819

1 631

-7

2003

906

821

1 727

85

2004

1 192

1 105

2 297

87

2005

1 601

1 188

2 789

413

2006

2 039

1 413

3 452

626

2007

2 361

1 674

4 034

686

Zdroj statistických údajů: ŠPANĚLSKO: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

44 Zdroj statistických údajů: Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, [online].

42

Graf 9: Vývoj obchodní výměny se Španělskem v letech 2000 - 2007 Vývoj obchodní výměny se Španělskem v letech 2000 - 2007 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500 07 20

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

rok Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo pro ČR

Zdroj statistických údajů: ŠPANĚLSKO: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

Vedle struktury vývozu ČR do Španělska jednoznačně dlouhodobě dominují zavedené komodity, jako jsou automobily a komponenty pro automobilový průmysl, strojírenské výrobky, elektronické a optické přístroje, výrobky chemického průmyslu, tradiční sklo, jablonecká bižuterie, pivo a jiné. Na španělský trh se podařilo proniknout i výrobcům koupelnových systémů Ravak a gastronomických pomůcek Tescoma, kteří zde mají vlastní zastoupení. Také výrobci pneumatik Continental-Barum a Mitas našli na španělském trhu svá odbytiště. 45 Možnosti jsou zde ale daleko širší: „ZÚ

46

dostává značné množství poptávek na

hotové výrobky, zvláště tržní výrobky z oceli, železa a barevných kovů, dále nejrůznější strojírenské výrobky, pneumatiky, papírenské výrobky, dřevo a výrobky ze skla.“ 47 Strukturu dovozu do ČR ze Španělska tvoří převážně automobily a jejich komponenty. Následují elektronické a telekomunikační přístroje a typický španělský vývozní artikl - ovoce a zelenina.

7. 3. Španělské investice v ČR Prakticky všeobecně známou a asi nejvýznamnější španělskou investicí vůbec se stal v roce 2005 nákup většinového podílu, konkrétně 51,1 %, Českého Telecomu provedený španělskou firmou Telefónica. Telefónica svou počáteční investici ve výši 82,6 miliardy Kč

45 Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, [online]. 46 Myšlen Zastupitelský úřad (Madrid, Španělsko). 47 Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, [online].

43

později ještě navýšila odkupem dalších akcií, až dosáhla podílu v Českém Telecomu 69,4 % . Její celková investice představuje 112 miliard korun. 48 Další významnou investici podnikla španělská společnost Aqualia, když v roce 2006 koupila 100% podíl v Ostravských vodárnách a kanalizacích. Španělští podnikatelé investovali také do oblasti stavebnictví (společnost Obrascón-Huarte-Laín Madrid) a do oblasti cestovního ruchu (mezinárodní síť hotelů Barceló). Není možné opomenout ani investice do výroby automobilových dílů. Možný spekulativní záměr je přisuzován některým investicím v oblasti trhu s realitami.

7. 4. České investice ve Španělsku Zastupitelský úřad v Madridu spatřuje největší investiční příležitosti pro české podnikatele a firmy v oblasti stavebnictví, a to i přes krizi na trhu nemovitostí. Svůj názor zakládá na zavedení nového Stavebního kodexu, který vstoupil v platnost v roce 2006. Tento dokument podstatným způsobem zpřísňuje požadavky na výstavbu budov. Na nově stavěné budovy se vztahuje povinnosti instalace solárního zařízení pro ohřev vody, pokud jde o budovy s vysokou spotřebou energie, musí mít povinně nainstalované fotovoltaické panely pro výrobu elektrické energie. V této oblasti tedy existuje vynikající investiční příležitost pro ty firmy, které budou schopné těmto požadavkům vyhovět. Za další perspektivní obory je považována logistika, pohostinství, doprava, zde zvláště investice do železnic, informační a komunikační technologie a životní prostředí. „Emise CO2 ve Španělsku silně přesahují limity protokolu z Kiota, firmy musí investovat buď do zlepšení vlastních instalací či rozvíjet projekty zaměřené na ochranu životního prostředí. V současnosti je největší boom v oblasti větrných a solárních elektráren, nicméně největší rozvoj čeká biomasu a biopaliva. V oblasti biomasy se ve Španělsku realizuje mnoho projektů týkajících se využití reziduí vzniklých zpracováním olivového oleje, rýže, mandlí apod. V průmyslu se stále větší důraz klade na recyklaci či energetické využití odpadů. Další zajímavou kapitolou jsou investice do vodohospodářství.“ 49 Jednou z podmínek úspěchu na španělském trhu je stejně jako jinde respektování místních specifik. Společnost CzechTrade připravila pro případné zájemce o investování ve Španělsku souhrn deseti nejdůležitějších pravidel obchodní etikety: 1) Připravte si podklady a prodejní argumenty – Španělé rádi jednají jako Američané, v duchu hesla Čas jsou peníze. Nepovažuje se za vhodné otevírat taková témata, 48 Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, [online]. 49 Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, [online].

44

jako je španělská politika, náboženské otázky, separatistické tendence regionů, býčí zápasy apod. Zaujme stručná a logická argumentace, jasná nabídka a cenové podmínky; 2) Bez španělštiny se neobejdete - angličtina se během jednání obvykle užívá jen ve velkých nebo exportně zaměřených firmách. Bez znalosti španělštiny je vhodné využít služeb tlumočníka; 3) Žádoucí formou prvního kontaktu je telefonát, nikoli e-mail nebo fax - Španělé telefonickou komunikaci chápou jako zdvořilejší, pro obchodní úspěch je žádoucí zvláště při navazování obchodních vztahů; 4) Jednejte stručně a věcně – návrat k již projednanému a snaha změnit podmínky nebudí důvěru; 5) Nepodceňujte svůj zevnějšek - Španělé preferují klasický oblek s kravatou, podle svých tradic posuzují i svého zahraničního obchodního partnera; 6) Očekává se korektnost a loajalita k firmě – důležitější než tituly je postavení ve firmě, přičemž obvykle platí, že starší osoby mají v hierarchii firmy obvykle vyšší postavení; 7) Připravte se na jednání o cenách – Španělé přes své intenzivní kontakty se světem islámu při jednání o cenách nepreferují dlouhé smlouvání, očekávají jednoznačnou cenovou nabídku; 8) Španělský trh klade důraz na design – úspěšné jsou proto výrobky s moderním designem; 9) Prověřte si předem důvěryhodnost a bonitu španělského partnera – také je vhodné nechat před podpisem smlouvy její text posoudit právníkem se znalostí španělského obchodního práva; 10) Nezapomínejte na průběžnou komunikaci - španělský obchodní partner to očekává.

50

50 Volně podle Desatero pro obchodování se Španělskem, [online].

45

Závěr Aktuální politická a ekonomická situace Španělska se zdá být všeobecně známá. V roce 2007-2009 postihla zemi vlna celosvětové recese o dva roky později pak následovaná vlnou protestů odborových organizací a skupiny tzv. Los Indignados (pobouření). Demonstrující požadovali pracovní příležitosti a poukazovali podobně jako jejich kolegové z jiných zemí na skutečnost, že není možné privatizovat zisk, ale socializovat ztráty, tedy přenášet je z privátního do veřejného sektoru. Z počtu demonstrujících, zvláště mezi vysokoškoláky, ovšem i z množství Španělů bloudících bývalými koloniemi a Evropou ve snaze najít pro sebe uplatnění vyplývá, že tyto problémy jsou v zemi pociťovány silněji než jinde v Evropě. Můžeme tedy odvodit, jakých chyb se tedy Španělsko ve svém ekonomickém vývoji dopustilo? Co ho dovedlo do skupiny opovrhovaných PIIGS zemí, které prý charakterizuje nezodpovědnost a parazitní způsob existence? Recept na ekonomickou prosperitu, který byl Španělsku v osmdesátých letech poskytnut, doporučoval klasická neoliberální opatření. Státní sektor ekonomiky měl být postupně privatizován, měla být posílena role malých a středních podniků v soukromých rukou, vládní výdaje do sociální oblasti omezovány a konkurenceschopnost domácí pracovní síly posílena zvýšením kvalifikace. Vstup do eurozóny se ve Španělsku projevil nepřetržitým 14-ti letým růstem a Španělsko bylo tak ještě v roce 2007 považováno za jednoho z možných ekonomických tygrů Evropy. Americká hypoteční krize roku 2007 se v samotném Španělsku a jeho finančních institucích téměř neprojevila. Španělsko si svoji (nejen) finanční krizi dokázalo přivodit samo. Jeho růst byl tak jako v mnoha obdobných případech postaven především na raketovém růstu jednoho z odvětví, kde honba za krátkodobými zisky vytvořila ohromnou bublinu. V tomto případě se jednalo o trh s nemovitostmi a bankovnictví. Tato strategie byla dokonce vládou podporovaná, protože přinášela politicky tolik výhodné body spojené s růstem zaměstnanosti. Po nástupu recese nastal okamžitý propad cen (uváděno až 69%), nárůst nezaměstnanosti (o více jak 15%) a následně s tím spojený nárůst státního dluhu (o více než 100%) a nutnost sanace „soukromého“ dluhu dosahujícího ohromujících 180% HDP. Dalším z faktorů který měl vliv na současný stav španělské ekonomiky, bylo její malé akceptování faktu, že i přes sedmileté ochranné období ponechalo zapojení do evropských struktur španělskou ekonomiku nechráněnou před dopady sjednocování trhu

46

o který tolik usilovalo. Tedy otevření pracovního trhu a omezení či zrušení ochrany a podpory vlastních producentů. Bez zavedení eura by byl růst pomalejší, úvěry dražší, ale státu by nezmizel důležitý nástroj sloužící k řízení a regulaci ekonomiky. Z mého pohledu jsou však aktuálně nejzávažnější faktory vztahující se k zaměstnanosti a kvalifikaci obyvatelstva. Nárůst požadavků na vysokoškolské vzdělání byl realizován, ovšem za cenu značného nárůstu humanitních věd na úkor technických, přičemž diskutabilní je také reálná úroveň tohoto vzdělání. Současně španělské ekonomice schází státem řízený a podporovaný nárůst pracovních pozic ve kterých by nový absolventi nalezli uplatnění. Ekonomice tak schází část populace, která by měla být jejím hnacím motorem, místo toho aby ji stát musel podporovat jako nezaměstnané. Samostatnou kapitolou je produktivita práce, která je ve většině sledovaných ukazatelů hluboce pod průměrem EU. Postoj k zaměstnanosti, především pak v jižních regionech, společně s nízkou pružností pracovního trhu danou mj. zákony omezenou možností propouštění a neochotou samotné španělské populace vykonávat nekvalifikované práce vytváří bludný kruh, který pozorujeme nejen v současném Španělsku. Bez zásadních změn v této oblasti nelze uvažovat nad jakoukoliv z dalších případných reforem. Není jistě náhodou, že se montáž španělských vozů Seat přesouvá do České republiky – jedním z hlavních důvodů koncernu VW pro přesun je právě nízká produktivita a spolehlivost práce v jejích španělských pobočkách. Jisté je však to, že ECB nemá a nebude mít dostatek prostředků na sanaci ekonomiky takového rozsahu jako je ta španělská a další opakování řeckého scénáře tak bude mít značný vliv na stávající fungování nejen Španělska, ale i celé EU. Odchod z eurozóny a následné znovuzavedení peseta tak zůstává reálnou variantu řešení. Každopádně však dlouhou a ekonomicky a sociálně těžkou. Hlavní kroky, které je nezbytné k léčbě španělské ekonomiky podniknout tak budou vždy ať už ze strany Španělské vlády, ECB či v nejhorším případě MMF úzce souviset s odblokováním deformovaného trhu práce a zvýšením produktivity práce. Sektor soukromých financí čeká nutnost strukturálních změn s ohledem na nemožnost donekonečna sanovat tento dluh pomocí veřejných financí a současně se tak možná obrátí stav, kdy je většina korporací vedena s cílem dosažení okamžitých zisků na úkor zisku střednědobého či dlouhodobého. Vše za současného zachování jasně stanovených sociálních jistot, které uchrání tento jih Evropy od větších sociálních nepokojů. Nutná změna tak musí zasáhnout nejen politickou reprezentaci ale i veškerou populaci, kdy všichni musí změnit své dosavadní chování a cíle. 47

Použité prameny 1:

ARTERA, Antonio Ubieto aj. Dějiny Španělska. 2.vyd. Praha. 1995. ISBN 807106-117-4.

2:

Balance of Payments (MEI), [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupné z WWW: .

3:

BECHIR, Mariana. Evropa v pohybu, [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z WWW:.

4:

BERAN, Michal. Nezaměstnanost ve Španělsku na 20 %, [online]. [cit. 2012-0428].

Dostupné

z

WWW:<

http://www.finance.cz/zpravy/finance/262139-

nezamestnanost-ve-spanelsku-na-20->.

5:

Celkový vládní dluh, [online]. [cit. 2012-01-21]. Dostupné z WWW: .

6:

Countries, [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: < http://data.worldbank.org/indicator/FS.AST.PRVT.GD.ZS/countries>.

7:

Desatero pro obchodování se Španělskem, [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW:

jednani-rady-tipy/1000541/62080/>.

8:

CHALUPA, Jiří. Španělsko. 1. vyd. 2005. ISBN 80–7277-281-3.

9:

Inflation, consumer prices (annual %), [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: .

10:

International Trade and Balance of Payments,

[online]. [cit. 2012-01-05].

Dostupné z WWW: .

11:

Jsme v EU, buďme v obraze, [online]. [online]. [cit. 2012-01-18]. Dostupné z 48

WWW: .

12:

KAŠPÁREK, Michal. Kdy pracovat zadarmo a kdy včas utéct, [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupné z WWW: .

13:

KUBEC, Lukáš. Španělská krize lidského kapitálu, [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupné z WWW: .

14:

Nejhlubší propast mezi bohatými a chudými, [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z

WWW:

nejhlubsi-propast-mezi-bohatymi-chudymi>.

15:

PIQUERO, Delio Lucena; HOSNEDLOVÁ, Renáta. Regularizace nelegální migrace ve Španělsku: Vývoj, dopad a ohlas ze strany Evropské unie, [online]. [cit.

2012-01-16].

Dostupné

z

WWW:

knihovna/?x=2064680>.

16:

Produktivita práce a mzdy v EU , [online]. [cit. 201-18-03]. Dostupné z WWW: .

17:

PŮLPÁN, K., Hospodářský vývoj Španělska jako inspirace pro Českou republiku, [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupné z WWW .

18:

RECINOVÁ, Kristýna. Nezaměstnanost imigrantů ve Španělsku v době ekonomické

krize,

[online].

[cit.

2012-01-17].

Dostupné

z

WWW:

.

19:

Růst hrubého domácího produktu (HDP) - Španělsko (%), [online]. [cit. 2011-1205].

Dostupné

z

WWW:

data.php?type=gdp-growth-spain&time=-3&lang=cz>.

49

20:

Růst spotřebitelských cen (inflace) - Španělsko (%), [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné

z

WWW:

data.php?type=inflation-rate-spain&time=-2&lang=cz>.

21:

Spain Government Budget, [online]. [cit. 2012-01-25]. Dostupné z WWW: .

22:

SPRINGEROVÁ, Pavlína. Analýza španělských voleb 2008, [online]. [cit. 201112-04]. Dostupné z WWW: .

23:

Světová banka, World Development Indicators (ukazatele světového rozvoje), [online].

[cit.

2011-12-05].

Dostupné

z

WWW:

.

24:

Španělsko, [online]. [cit. 2012-01-25]. Dostupné z WWW: .

25:

Španělsko: Ekonomická charakteristika země, [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupné z WWW: .

26:

Španělsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z WWW: .

27:

Španělsko: Základní informace o teritoriu, [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z WWW: .

28:

Unemployment, total (% of total labor force), [online]. [cit. 2011-12-06]. 50

Dostupné z WWW: . 29:

VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. 1. vyd. 2004. ISBN 80-7106-663-X.

30:

VEGA, Miguel. Život na slevový kupón, [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z WWW: .

31:

VINCENT, Mary; STRADLING, R. A. Svět Španělska a Portugalska. 1. vyd. 1997. ISBN 80-7176-574-0.

51

Seznam tabulek: Tabulka 1: Vývoj meziroční změny HDP v letech 1990 - 1994.............................................15 Tabulka 2: Vývoj meziroční změny HDP v letech 1995 – 1999 ............................................15 Tabulka 3: Vývoj meziroční změny HDP v letech 2000 - 2004.............................................16 Tabulka 4: Vývoj meziroční změny HDP v letech 2005 - 2007.............................................16 Tabulka 5: Produktivita práce ve službách v roce 2001 (v Eurech/hod) ................................17 Tabulka 6: Mzdové náklady na jednoho zaměstnance v roce 2001 (v 1000 Euro/ měsíc).....18 Tabulka 7: Vývoj inflace v letech 1990 - 1994.......................................................................19 Tabulka 8: Vývoj inflace v letech 1995 - 1999.......................................................................19 Tabulka 9: Vývoj inflace v letech 2000 - 2004.......................................................................19 Tabulka 10: Vývoj inflace v letech 2005 - 2007.....................................................................20 Tabulka 11: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1990 - 1994 .....................................................21 Tabulka 12: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1995 - 1999 .....................................................21 Tabulka 13: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 - 2004 .....................................................21 Tabulka 14: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2005 - 2007 .....................................................22 Tabulka 15: Vývoj importu, exportu a salda obchodní bilance v letech 1990 - 1994 ............23 Tabulka 16: Vývoj importu, exportu a salda obchodní bilance v letech 1995 - 1999 ............23 Tabulka 17: Vývoj importu,exportu a salda obchodní bilance v letech 2000 - 2004 .............24 Tabulka 18: Vývoj importu, exportu a salda obchodní bilance v letech 2005 - 2007 ............24 Tabulka 19: Saldo platební bilance v letech 1990 - 1994 .......................................................24 Tabulka 20: Saldo platební bilance v letech 1995 - 1999 .......................................................25 Tabulka 21: Saldo platební bilance v letech 2000 - 2004 .......................................................25 Tabulka 22: Saldo platební bilance v letech 2005 - 2007 .......................................................25 Tabulka 23: Deficit státního rozpočtu v letech 1990 - 1994...................................................32 Tabulka 24: Deficit státního rozpočtu v letech 1995 - 1999...................................................32 Tabulka 25: Deficit státního rozpočtu v letech 2000 - 2004...................................................32 Tabulka 26: Deficit státního rozpočtu v letech 2005 - 2007...................................................33 Tabulka 27: Státní dluh v letech 1990 – 1994 ........................................................................34 Tabulka 28: Státní dluh v letech 1995 - 1999 .........................................................................34 Tabulka 29: Státní dluh v letech 2000 - 2004 .........................................................................34 Tabulka 30: Státní dluh v letech 2005 - 2007 .........................................................................34 Tabulka 31: Vývoj obchodní výměny se Španělskem v letech 2000 - 2007 ..........................42

52

Seznam grafů: Graf 1: Vývoj meziroční změny HDP v letech 1990 - 2007 ...................................................16 Graf 2: Vývoj inflace v letech 1990 – 2007 ............................................................................20 Graf 3: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1990 – 2007.............................................................22 Graf 4: Saldo platební balance v letech 1990 – 2007..............................................................26 Graf 5: Populační strom obyvatelstva v roce 2004 v mil. obyvatel ........................................27 Graf 6: Deficit státního rozpočtu v % HDP pro roky 1990 – 2007.........................................33 Graf 7: Státní dluh v letech 1990 - 2007 .................................................................................35 Graf 8: Výše soukromého dluhu v letech 1993 - 2007............................................................36 Graf 9: Vývoj obchodní výměny se Španělskem v letech 2000 - 2007...................................43

53

Příloha č. 1

Základní charakteristika Španělsko, oficielně Španělské království se rozkládá na větší části Pyrenejského poloostrova, ležícího na jihozápadním výběžku Evropy. Svou rozlohou je čtvrtou největší zemí Evropy. Španělsko je konstituční monarchie s dědičným monarchou a dvoukomorovým parlamentem. Administrativně je Španělské království rozděleno na 2 autonomní města a 17 autonomních oblastí, které jsou dále rozděleny do 50 provincií.

Oficielní název státu:

Španělské království - Reino de España

Hlavní město:

Madrid - 3,27 miliónu obyvatel

Měna:

EUR od 1. 1. 2002

Rozloha:

504.782 km2

Počet obyvatel:

47,2 mil.

Hustota na km2:

94 obyvatel/km2

Věková struktura :

0 - 16 let.........15,7 % 16 - 44 let.......41,8 % 45 - 64 let.......25,3 % nad 65 let......17,2 %

Úřední jazyk:

španělština

Národnostní složení:

73 % Španělé 18 % Katalánci 2,5 % Baskové

1

Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Španělska

Recommend Documents