Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví
Vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Ukrajiny Bakalářská práce
Autor:
Oleksii Iurkovskyi Bankovní management, Investiční bankovnictví
Vedoucí práce:
Praha
Ing., Jan Šolta
2011
1
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, 30.6.2011
Iurkovskyi Oleksii
2
Poděkování Děkuji všem, kteří svými radami a materiály přispěli k tomu, abych mohl napsat tuto bakalářskou práci. Zvláštní poděkování patří vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Janu Šoltoví za cenné připomínky a rady k obsahu práce. Za cenné rady a důležité informace též děkuji Anně Hudkevich.
3
Obsah Úvod 1. Hospodářský vývoj Ukrajiny............................................................................................... 6 1.1 Přehled ekonomického vývoje do roku 1991.................................................................... 6 1.2 Obyvatelstvo. .................................................................................................................. 11 1.3 Ekonomická charakteristika. ........................................................................................... 15 1.4 Inflace. ............................................................................................................................ 23 1.5 Zahraniční obchod. ......................................................................................................... 27 2. Hospodářská politika. ........................................................................................................ 30 2.1 Antimonopolní politika. .................................................................................................. 31 2.2 Hlavní směry regionální politiky. ................................................................................... 31 2.3 Státní investiční politika. ................................................................................................ 33 2.4 Volné ekonomické zóny. ................................................................................................ 35 3. Mezinárodní vztahy. ........................................................................................................... 36 3.1 Ukrajina a státy SNS ....................................................................................................... 37 3.2 Vztahy se zeměmi mimo SNS. ....................................................................................... 40
Závěr
4
Úvod. Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj ekonomiky a hospodářské politiky Ukrajiny v komparaci s dalšími vybranými součástmi světové ekonomiky. V práci je prozkoumáno období od roku 1991 po rok 2005. Toto období bude analyzováno zejména proto, že Ukrajina získala v roce 1991 nezávislost a mohla se už v dalších letech vyvíjet jako samostatná země. Ukrajina se nachází ve východní Evropě. Hraničí s Běloruskem, Maďarskem, Moldavskem, Polskem, Rumunskem, Ruskem a Slovenskem. Ukrajinu spojují státy bývalého Sovětského svazu se západní Evropou, což je prospěšné pro obchodní činnost, ale zeměpisná poloha zemi často stavěla před otázky náročné pro ukrajinskou politiku. Ekonomická situace ve státě vždy byla složitá a sporná. V této práci budou osvětleny některé složky ekonomického vývoje a dějiny hospodářské politiky. Metodologie práce: V zájmu naplnění cíle práce byla tato bakalářská práce rozdělena do 3 částí: 1. Vývoj ekonomiky Ukrajiny - na začátku této časti je krátký přehled rozvoje ekonomiky země jako součásti Sovětského svazu. Dále je charakterizováno obyvatelstvo země, migrační procesy, demografická situace, vývoj národního hospodářství a jeho struktura, vývoj hrubého domácího produktu, inflační procesy v zemi a příčiny jejich vzniku, zahraniční obchod, hlavní obchodní partneři Ukrajiny, složky exportu a importu. 2. Hospodářská politika - tato část práce se bude věnovat politice prováděné ukrajinskou vládou od roku 1991 a provedeným reformám. 3. Postavení Ukrajiny ve světě - v této časti, jsou popsány mezinárodní vztahy Ukrajiny se zeměmi světa a mezinárodními organizacemi.
5
1. Hospodářský vývoj Ukrajiny. 1.1 Přehled ekonomického vývoje do roku 1991. Na počátku listopadu 1917 vláda na Ukrajině přešla do rukou ukrajinské centrální Rady. 7. listopadu 1917 UCR vyhlásila vznik Ukrajinské národní republiky ve federálním Rusku. Hlavní zásady: - vyhlášení vzniku Ukrajinské národní republiky (UNR) v 9 ukrajinských provinciích; - zavedení osmihodinového pracovního dne; - stanovení státní kontroly nad výrobou; -zrušení velkostatkářského vlastnictví půdy; - půda byla prohlášena majetkem lidu; -zajištění demokratických práv a svobod ukrajinskému lidu: svobody projevu, tisku, náboženského vyznání, shromažďování, sdružování, stávky, bezpečnosti osob a domácností; -zrušení trestu smrti; - udělení amnestie pro politické vězně. Začátek mírového jednání s Německem a jeho spojenci. 4. prosince roku 1917 do Kyjeva dorazil telegram podepsaný V. Leninem a L. Trockým. V něm potvrdili uznání UNR, nikoli UCR (Ukrajinská Centrální Rada). Později Charkov přijal sovětskou vládu, takže na Ukrajině vznikly dvě vlády: Generální sekretariát UCR v Kyjevě a Národní sekretariát (sovětské vlády) v Charkově. 3. prosince 1919 byla přijata sovětská vláda na celém území Ukrajiny.
6
Ukrajina v období socialistické výstavby v letech 1921-1941. V době občanské války došlo na Ukrajině k výrazné socialistické transformaci. Byl znárodněn průmysl, doprava a banky. Pro konsolidaci sovětské moci byly v obcích zřízeny výbory nezávislých vesničanů. Produkce hrubého těžkého průmyslu v roce 1921 byla jen 12% úrovně z roku 1913, byla zničena doprava. Sklizeň obilí v roce 1920 byla menší než roku 1913 o 38,5%. Snížilo se celkové množství dobytka. V roce 1925 devátý kongres komunistické strany (bolševiků) uvedl, že byla v podstatě ekonomika Ukrajiny obnovena. Těžký průmysl poskytoval asi 85% produkce v porovnání s úrovní roku 1913, zemědělství- 91% ve srovnání s rokem 1913. Socialistický sektor se stal mnohem silnějším ve všech průmyslových odvětvích. Koncem roku 1929 bylo asi 250 tisíc pracovníků. Během let 1926-1929 bylo postaveno 408 a zrekonstruováno 421 průmyslových podniků. Za tuto dobu 1. pětiletky 1929-1932 vzrostla hrubá produkce hlavních průmyslových odvětví Ukrajiny 2,3krát, inženýrství – téměř 5krát, chemická odvětví - více než v 4krát. Do provozu bylo uvedeno 386 nových továren, 30 velkých dolů. V období 2. pětiletky (1933-1937) již v ekonomice Ukrajiny, stejně jako v celé zemi, zcela převládl socialistický sektor (v roce 1936 - 99,8% průmyslové a 97,7% hrubé zemědělské produkce). Hrubá produkce strojírenského průmyslu Ukrajiny vzrostla téměř 3krát, výroba surového železa vzrostla o 117%, oceli - o 165%. Vzrostl blahobyt pracovníků. Mzdy a platy v roce 1933-1936 se zvýšily 2krát a příjmy zemědělců - 1,8krát. Během 2. pětiletky socialistická soutěž dosáhla nejvyšší úrovně. Ukrajina se stala republikou, která zlikvidovala negramotnost. V roce 1937 bylo na středních školách zařazeno více než 5 milionů dětí, na vysokých školách bylo více než 100 tisíc studentů. Formovala se ukrajinská sovětská inteligence, která slavila velké úspěchy ve vědě, literatuře a umění. Zásadní změny, které nastaly v ekonomice a třídní struktuře, byly legálně zakotveny v nové ústavě Ukrajinské SSR, přijaté na mimořádném zasedání 14. ročníku kongresu sovětů SSSR (1937). Na Ukrajině, stejně jako v celém Sovětském svazu, byl většinou uplatněn socialismus. Existoval systém kolektivního hospodářství. 7
V průběhu socialistické výstavby se zformoval ukrajinský socialistický národ. V roce 1940 převýšila celková průmyslová produkce Ukrajiny úroveň od roku 1913 7,3krát, těžký průmysl - více než 10krát, těžba uhlí - 3,7krát, barevných kovů – 5,2krát, výroba elektřiny se zvýšila 23krát. Na Ukrajině byly hlavní uhelné a hutní základny SSSR. V roce 1940 poskytovala Ukrajina 64,7% z celkové výroby surového železa v SSSR, 48,8% oceli, 67,6% železné rudy, uhlí 50,5%, 74,5% koksu. Podíl Ukrajiny v sklizni obilí v zemi byl 25%, cukrovky 73%, kukuřice 50%. V roce 1940 bylo na Ukrajině 1227 MTS, 28637 farem, 929 sovchozů. V průběhu pětiletek se počet zaměstnanců na Ukrajině zvýšil z 2,3 milionů v roce 1928 na 6,6 milionů lidí. Ukrajina během Velké vlastenecké války 1941-1945. Od prvních dnů války se na území Ukrajiny vytvořilo dějiště pro divoké bitvy proti nacistickým okupantům. Z oblastí ohrožených invazí nepřátel byly vyvezeny na východ továrny, vědecké instituce a vysoké školy, vybavení a majetek MTS. Z Ukrajiny bylo evakuováno více než 550 velkých podniků (od července do října 1941) a 3,5 milionů lidí. Během okupace nacisté zavraždili na Ukrajině kolem 5 milionů lidí a přes 2 miliony lidí bylo odvezeno na práce v Evropě. Sovětští vojáci osvobodili celé území Ukrajiny v říjnu 1944. Nacistická okupace způsobila obrovské škody Ukrajině : bylo zničeno a spáleno 714 měst a vesnic, ve více než 28 000 vesnic zbaveno bydlení asi 10 milionů lidí, bylo zničeno a vypleněno přes 16 tisíc průmyslových podniků, více než 200 tisíc objektů pro výrobní účely, 27910 farem, 872 sovchozů, 1300 MTS, 32930 škol, vysokých škol a univerzit. Přímé ekonomické ztráty činily 285 miliard rublů (v předválečných cenách). Po válce se rozšířila zahraniční politika Ukrajiny. Ukrajina se stala jedním z členů zakladatelů OSN (1945), měla podíl v její hospodářské a sociální radě (1946 - 1947), byla stálým členem Rady bezpečnosti (1948-1949). V 50. letech se svět změnil působením vědeckotechnické revoluce (STR): rozsáhlým zavedením materiální výroby, vývojem nových technologií a intenzifikací výrobních procesů,
mechanizací a automatizací práce. Tradiční průmyslová odvětví – klasické hutnictví, výroba uhlí a těžké strojírenství - už nebyla hlavními ukazateli úrovně ekonomického výkonu státu. 8
Tento průmysl však byl nejrozvinutější právě na Ukrajině a to posunulo na první místo problematiku modernizace a restrukturalizace průmyslu na Ukrajině. Mezi pozitivní změny v reformě hospodářství lze uvést následující: • snížení počtu kontrolních přeprav zboží; • zavření stovek malých podniků, které vyráběly stejnou produkci • vyřazení některých ministerstev • urychlení procesu technické obnovy podniků • využití uvolněného prostoru pro výrobu nových produktů; • výrazné snížení počtu administrativních a řídicích pracovníků • Všechna ukrajinská produkce byla realizována na domácím trhu. A jako důsledek byl domácí trh Ukrajiny zaplněn zbožím národní spotřeby domácího ukrajinského trhu • Ukrajina disponovala 90% své produkce. Těžký průmysl. V letech 1956-1964 se velmi rychle rozvíjela odvětví jako chemický průmysl, ropa, plyn, energetika, strojírenství. Bylo přestavováno a rozšiřováno velké množství existujících podniků. Do provozu byly uvedeny nové stroje a zařízení, které zvýšily produktivitu, efektivnost a hospodárnost, a také zvýšily kvalitu výstupů na vyšší úroveň. Strojírenství. Ve strojírenství byl důraz zaměřen na vývoj a zavádění nových zařízení, provádění komplexní mechanizace a automatického průmyslu. Úspěšně se rozvíjela výroba železných a neželezných kovů.
9
Energetický průmysl. Pokračovalo posilování palivové základny na Ukrajině: těžba uhlí se zvýšila o 164,5 až 194 milionů tun ropy v roce 4,6krát, plyn od 9,5 až do 30000000000m3. Ale ropa a zemní plyn, aby pokryly vlastní potřeby, Ukrajině nestačí. Během tohoto období rychle roste petrochemický průmysl s výrobou velmi kvalitních paliv a maziv. Chemický průmysl. Chemický průmysl se neustále rozšiřuje a rozšiřuje také svůj sortiment. Byly postaveny a renovovány staré společnosti. Rozšířil se sortiment domácích chemikálií začaly se vyvíjet nové syntetické materiály. Lehký a potravinářský průmysl. Během sedmiletého plánu v letech 1959-1965 bylo na Ukrajině postaveno a rehabilitováno 700 podniků lehkého a potravinářského průmyslu a vyrobeno zboží pro kulturní a domácí účely. V roce 1965 začala ekonomická reforma A. Kosygina. K úspěchům reformy patří průmyslový rozvoj země. Během tohoto období průmyslová výroba v zemi vzrostla o 50%, produktivita práce v této oblasti - o 28% národní důchod - o 38%. Pozoruhodných úspěchů v tomto období dosáhly ukrajinské ropné a plynárenské společnosti. V polovině 70. let začal na Ukrajině provoz 26 nových ložisek ropy a zemního plynu, výrazně se zvýšila produkce ropy a plynu v zemi. Pozitivní změny byly také pozorovány ve vývoji těžby uhlí a hutního průmyslu. Rychle se rozvíjející odvětví definuje technický pokrok průmyslu, strojírenství, zpracování kovů, chemický a petrochemický průmysl. Nicméně v 60.-70. letech se ukrajinskému hospodářství nepodařilo vyhnout globální krizi. Krize byla charakterizována přímou závislostí na ústřední vládě, neskrývanou, bez ohledu na národní zájmy Ukrajiny. V republice se v tomto období bez dostatečného vědeckého zdůvodnění rozvíjela jaderná energetika. Zejména se rozvinula stavba silných jaderných elektráren. 10
V důsledku bezohledného přístupu k přírodním zdrojům ukrajinské půdy v republice, která zajímá pouze 2,6% území SSSR, bylo postaveno 40% jaderných reaktorů Sovětského svazu. Produkty elektrické energie neslouží potřebám republiky, ale jsou dodávány do Evropy. V 70. letech se stala rozšířeným jevem výstavba velkých objektů, obrů, které potřebovaly pro výstavbu obrovské finanční prostředky. Tento druh gigantomanie ve spojení se skrytou inflací znamenal, že náklady na taková zařízení v průměru překračovaly 25-50%. V druhé polovině 70. let průměrný roční růst zemědělských produktů činil 1,5%, a v první polovině 80. let - pouze 0,5%. Ve druhé polovině 80. let byl socialismus a sociální ekonomický systém zcela vyčerpán. Sovětský svaz vstoupil do období hluboké sociálně-ekonomické, politické, kulturní a morální krize. Z hlediska hlavních ukazatelů kvality a úrovně života - doby jeho trvání, úmrtnosti, zboží a služeb, poskytovaných populaci - Sovětský svaz značně zaostával za rozvinutými kapitalistickými a mnohými rozvojovými zeměmi. Na počátku roku 1990 se situace v Sovětském svazu zhoršila ještě víc. V roce 1990 vývoj hrubého domácí produktu v SSSR klesl o 2,4% oproti roku 1989, a národní důchod - o 3,6%. Ve stejné době osobní příjmy vzrostly o 15,7%, což vedlo k nebývalému tlaku na komodity na trhu.
1.2 Obyvatelstvo. Na Ukrajině trvá systematický pokles porodnosti, a to především kvůli zchudnutí většiny populace. Vzhledem k poklesu měsíčních mezd, vzhledem k nezaměstnanosti (registrované a skryté), extrémně nízké úrovni důchodů většina obyvatel Ukrajiny byla hozena za hranice sociálně slabých nebo chudých. Jinými slovy - reprodukce obyvatelstva se ekonomicky nepodporuje, a to nejen v tvorbě, udržování a výchově nové generace, ale taky v reprodukci pracovní síly stávajících generací. Situace starších osob vedla k tomu, že generace středního věku musí pomáhat a finančně podporovat nejen děti, ale i starší generaci, což se stává závažným faktorem při dalším snižování porodnosti. Pokles životní úrovně je doprovázen potížemi vyplývajícími z nedostatečné ochrany životního prostředí, které se markantně 11
projevily po černobylské katastrofě, dále sociálními a psychologickými problémy způsobenými nedostatkem naděje a víry v rychlé změny současné sociálně-ekonomické situace k lepšímu. „Vzhledem k těmto faktorům se počet narozených dětí snížil z 691,0 tisíc v 1989 na 389,2 tisíc v roce 1999. Koeficient porodnosti klesl z 13,3% na přibližně 7,8%, a realizovaná porodnost (celková míra porodnosti) je - od 1,9 do 1,1 dítěte. Kromě Ukrajiny takovou nízkou úroveň tohoto indexu mají pouze Hong Kong, Bulharsko a Lotyšsko.“1 Tabulka 1. Porodnost na Ukrajině v letech 1989-1999. Rok
Celkový
Celkový
Zvláštní
Ukazatel
počet
koeficient
koeficient
vyčerpanosti
narozených
urozenosti
urozeností
……
(v tis.lidí)
na 1000 lidí
1989 691,0
13,3
55,8
1,935
1990 657,2
12,7
53,3
1,848
1991 630,8
12,1
51,3
1,771
1992 596,8
11,4
43,8
1,667
1993 557,4
10,7
44,4
1,551
1994 521,5
10,0
41,2
1,453
1995 492,9
9,6
38,7
1,379
1996 467,2
9,1
36,6
1,315
1997 442,6
8,7
34,6
1,250
1998 419,2
8,3
32,8
1,188
1999 389.2
7,8
30,5
1,106
Zdroj: http://vyavorsky.narod.ru/dir_paper/aids/index.htm
Světová populace je také charakterizována klesající porodností, ale zároveň nastal významný pokrok při zvyšování střední délky života, což se ale na Ukrajině neděje. Spolu se zhoršením všeobecné situace, epidemiemi infekčních chorob se zvyšuje také počet zejména pohlavně přenosných chorob a tuberkulózy. Epidemie tuberkulózy v letech 1996-1999 má každoročně na svědomí 8,0-8,6 tisíc životů. 1
Ministerstvo zdravoohraneniya Ukrainy.Programma razvitiya Orgahizacii Objedinennyh Nacij.Epidemiya VICHÚ/SPIDA v Ukraine:sociálno-demograficheskij aspekt.
12
Je třeba poznamenat, že existují ohniska dalších nebezpečných infekcí, bezprecedentní v současné době je alkoholismus, drogová závislost a zneužívání návykových látek, výrazně se zvýšila úmrtnost z vnějších příčin (úrazy, vraždy, sebevraždy apod.). Spolu se sociálněekonomickým znevýhodněním posiluje dopad na veřejné zdraví ekologická krize na Ukrajině, nízká úroveň systému zdravotnictví, což celkově zvyšuje úmrtnost. Celkový počet úmrtí se zvýšil z 600,6 tisíc lidí v 1989 na 739,2 tisíc v roce 1999. Celková průměrná úmrtnost obyvatelstva se zvýšila z 11,6% na 14,8%. V každém věku od 15 až 70 let je úmrtnost mužů 2-3krát vyšší než úmrtnost žen. Ještě větší je tento rozdíl v mladším a středním produktivním věku, kdy silně působí výrobní faktory a životní podmínky. Tato kritéria vedou k podstatnému rozdílu mezi délkou života mužů a žen.K příčinám smrti patří na prvním místě nemoci krevního oběhu, na druhém - novotvary a na třetím - nehody, vraždy, sebevraždy a další vnější faktory. U mužů jsou vnější faktory druhou nejčastější příčinou smrti. Průměrná délka života byla na Ukrajině v roce 1999 68,1 roků (muži - 62,7 roků, ženy - 73,6 let), která se snížila oproti roku 1998 o 0,4 let (u mužů 0,5 roku, u žen - 0,2 let). V roce 1999 jsme byli na 108. místě ve světě (na úrovni zemí, jako je Tádžikistán, Turecko, Jordánsko, Peru, Honduras, Alžírsko). Ukrajina zaostává za západní Evropou o 9 let a za Japonskem (země s nejvyšší střední délkou života) o 13 let. Graf 1: Přirozený přírůstek (úbytek) ukrajinského obyvatelstva v letech 1989-1999 (v tisících)
Zdroj: http://vyavorsky.narod.ru/dir_paper/aids/index.htm
13
Pozitivním faktorem bylo zvýšení koeficientů porodnosti od roku 2000, ale odborníci to připisují velkému počtu žen narozených v 80. letech, kdy došlo k nárůstu porodnosti. Snížení úmrtnosti bylo podmíněno tím, že na počátku roku 2000 odcházeli do důchodu lidé, narození v době druhé světové války. Během války porodnost prudce klesla, což způsobilo malý počet důchodců v roce 2000 narozených v roce 1940. Pokud jde o vládní opatření, která byla přijata na podporu porodnosti, lze konstatovat, že jejich vliv byl malý, i když v letech 2004-2007 čerpání příspěvků na péči o dítě značně napomohlo rozpočtům mladých rodin. Taktéž se v období 2000-2008 zvýšil počet práceschopného obyvatelstva ve věku mezi 16 až 60 roky. Podle sčítání obyvatelstva Ukrajiny, které se konalo v roce 2001, zůstalo v zemi 48mil. 150 tisíc občanů. Tento tragický trend pokračuje a do července 2005 se počet obyvatel Ukrajiny snížil na 46mil. 778 tisíc lidí. Tabulka 2:Obyvatelstvo (1991-2005). Počet obyvatelstva Celkem tisíc člověk
muži
ženy
1991
51623,5
23886,5
27737,0
1992
51708,2
23949,4
27758,8
1993
51870,4
24046,3
27824,1
1994
51715,4
23981,1
27734,3
1995
51300,4
23792,3
27508,1
1996
50874,1
23591,6
27282,5
1997
50400,0
23366,2
27033,8
1998
49973,5
23163,5
26810,0
1999
49544,8
22963,4
26581,4
2000
49115,0
22754,7
26360,3
2001
48663,6
22530,4
26133,2
2002
48240,9
22316,3
25924,6
2003
47823,1
22112,5
25710,6
2004
47442,1
21926,8
25515,3
2005
47100,5
21754,0
25346,5
Zdroj: http://ukrstat.gov.ua/operativ/operativ2007/ds/nas_rik/nas_r/nas_rik_r.html
14
Graf 2:Počet obyvatelstva (1991-2005). tisíc člověk.
Obyvatelstvo 53000 52000 51000 50000 49000 48000 47000 46000 45000 44000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Obyvatelstvo
Zdroj:zpracováno podle http://ukrstat.gov.ua/operativ/operativ2007/ds/nas_rik/nas_r/nas_rik_r.html
1.3 Ekonomická charakteristika. Po rozpadu Sovětského svazu,Ukrajina začala provádět ekonomické reformy.Nicméně v 1991-1994 tento proces šel velmi pomalu, to bylo spojeno s absenci strategie tržních reforem, a také s pasivitou vlády.V roce 1994 ekonomika byla na hranici zhroucení. „HDP se v roce 1994 snížil o 23 % v porovnání s rokem 1993 a činil 1138 bil. UAK, což je přepočtem středního kurzu cca 15,1 mld. USD. V 1. pololetí 1995 se HDP snížil oproti stejnému období roku 1994 o 11,4 % na 504 bil. UAK (cca 6,2 mld. USD). V roce 1995 byl zaznamenán další pokles HDP v nominálním i reálném vyjádření (reálný pokles se odhaduje na 11,8%). Podle předběžných údajů za pololetí roku 1996 došlo k meziročnímu poklesu nominálního HDP o 8,7%. Národní statistika nezahrnuje do tvorby HDP větší část služeb a produkci řady malých firem, takže tyto chybějící údaje spolu se sílícím podílem šedé ekonomiky jsou argumentem pro odhad menšího poklesu HDP za první pololetí roku 1996 – asi o 6%. „2 Struktura HDP z hlediska jeho tvorby
2
KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s.
15
Tabulka 3:Vývoj odvětvové struktury HDP z hlediska jeho tvorby (v %) Průmysl
Stavebnictví
Zemědělství
Obchod Služby
Ostatní
1991 45,7
8,9
24,5
5,8
24,3
1992 44,6
7,5
20,8
6,5
26,3
-5,7
1993 29,6
7,2
18,4
10,1
33,7
1
1994 35,0
7,4
14,3
7,3
30,3
5,7
1995 34,4
9,3
13,2
6,6
30,9
5,6
Zdroj: KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s.
V roce 1995 (1. pololetí) se dále snížila průmyslová výroba, roste tvorba HDP v oblasti obchodu, služeb a stavebnictví. Struktura HDP z hlediska jeho užití: sociální dávky obyvatelstva 18 % státní zakázky a investice 6 % školství a kultura 14 % věda a osvěta 2 % státní instituce, prokuratura 3 % policie, soudy, celnice 5 % ambasády, diplomacie, zahraniční instituce 7 % výdaje na obranu 7 % zahraniční obchod, kanceláře 11 % platby na likvidaci škod způsobených havárií v Černobylu 9 % národní hospodářství (rezervy, státní zakázky, kompenzace, VTR atd.) 17 % jiné výdaje 1 %. Pro rok 1996 zůstává struktura zachována, zkracují se státní zakázky a školství. Sociální dávky se indexují v návaznosti na inflaci. 16
Míra investic z hlediska užití HDP Tento údaj statistika Ukrajiny neuvádí, ale návazně na výdaje rozpočtu Ukrajiny za rok 1995 lze odhadovat, že na změny v ekonomice bylo vynaloženo 8-10 % HDP, a to do těchto oblastí: státní investice do odvětví ekonomiky 5 % konverze výroby 2% národní kosmický program 0,5% lesní hospodářství 0, 3% likvidace černobylské havárie 1% účast na průzkumu nalezišť ropy a zemního plynu v RF (jde o Západosibiřská naleziště) 3% Tabulka 4: základní ukazatele ekonomické a sociální situace na Ukrajině (1996-2000). Ukazatele
1996
1997
1998
Hrubý domácí produkt, mln. Hrn.
81519
93365
102593 130442 170070
Dlouhodobý majetek, mln.hrn
843471 866439 823610 837446 828822
Objem průmyslové výroby, mln. hrn
73321
75061
82889
107537 144483
Objem zemědělské výroby, mln. hrn
26746
30032
32758
37683
54259
22939
22669
17538
20996
29762
Investice do základného kapitálu mil. hrn 12557
12401
13958
17552
23629
Maloobchodní obrat, mln. hrn
17344
18933
19317
22151
28757
Důchod v národním hospodářství.
14418
13868
3419
7427
13933
45.0
54.5
55.7
37.7
národního 125.84
143.13
153.49
177.52
230.13
40311
50069
54379
61865
86911
Výroba spotřebitelských produktů, mln. hrn
Procentní podíl nerentabilních podniky,% 43.0 Průměrná
měsíční
mzda zaměstnanců
1999
2000
nominální
hospodářství, hrn Peněžní příjmy obyvatelstva mln. hrn Zdroj http://www.bank.gov.ua/Macro/index.htm
17
V letech 1997-1998 tempo ekonomického poklesu zpomalilo. Od roku 2000 ekonomika začala růst, což v průměru pro období 2000-2004 bylo víc než trojnásobek tempa ekonomického růstu střední a východní Evropy v prvních pěti letech jejího růstu (1995-2000) a dvojnásobek za stejné období ( 2000-2004). V letech 2000-2004 Ukrajina představuje tempo růstu srovnatelné s nejrychleji rostoucími ekonomikami na světě: průměrný růst HDP - 8,3%, průmyslová výroba - 12,5%, investice – 10,3%. Pro srovnání: tempo růstu v zemích SNS během tohoto období činilo 8,0% v EU 4,3%. Ale na konci roku 2005 bylo dosaženo úrovně ve výši 56% k úrovni v roce 1990. Navíc v roce 2005 ekonomický růst prudce zpomalil o 2,6% v důsledku politické nejistoty, zhoršujícího se investičního prostředí, poklesu světových cen kovů.
Tabulka 5: základní ukazatele ekonomické a sociální situace na Ukrajině (1996-2000). Ukazatele Hrubý
domácí produkt
mln.
hrn. Objem průmyslové výroby, mln. Hrn Objem zemědělské výroby, mln. Hrn Výroby
spotřebitelského
zboží, mln. Hrn Maloobchodní obrat, mln.hrn Procentní podíl nerentabilních podniků,% Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců Příjem domácnosti, mln. hrn
2001
2002
2003
2004
2005
204190
225810
267344
345113
441452
184276
202688
259502
-
-
65218
65253
64473
83900
92536
33524
37933
48336
-
-
34417
39691
49994
67556
94332
38.2
38.8
37.2
34.8
34.2
311.08
376.38
462.27
589.62
806.19
1093912
185073
215672
274241
381404
Zdroj http://www.bank.gov.ua/Macro/index.htm
18
Charakteristika hospodářství země podle odvětví Z hlediska objemu materiální výroby byla Ukrajina na druhém místě za RF z republik bývalého SSSR. Průmyslová výroba je založena na zpracovávání domácích surovin - uhlí, železné rudy, manganové rudy, surovin pro výrobu cementu a stavebních hmot, sklářských písků, komponent pro průmyslová hnojiva, surovin živočišného původu, surovin na výrobu hliníku, titanu, zpracování dřeva atd. Přitom ale má tento průmysl tzv. velké energetické vstupy ve spotřebě ropy, zemního plynu, dřeva, celulózy, barevných kovů, kaučuku atd. Zvlášť rozvinutá je černá metalurgie, barevná metalurgie, těžké strojírenství, výroba strojírenského zařízení, přístrojů, výroba cementu a chemický průmysl. Nedostatečné kapacity jsou v lehkém a potravinářském průmyslu. Ukrajina má velmi vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu, stupeň její intenzifikace je však za evropským průměrem. Ukazatele vybraných výrobků Ukrajiny za rok 1994 jsou prakticky na stejné úrovni jako v roce 1993, pouze pokračoval pokles v těžbě uhlí, Ukrajina poprvé v historii dovezla uhlí z Polska (celkem cca 3 mil. tun). I v roce 1995 je zaznamenán pokles v metalurgii, chemickém průmyslu, výrobě cementu a zemědělské výrobě. Základním přírodním zdrojem Ukrajiny je černozem, vedle Kanady nejrozsáhlejší oblast kvalitní půdy, sahající do hloubky 2 - 3 m, zejména v centrální oblasti Ukrajiny. Podle odhadů má Ukrajina zásobu zemědělské plochy téměř 50 milionů hektarů. Dále jsou zde zásoby černého, koksovatelného uhlí a železných rud. Na druhé straně je problémem nedostatek energetických zdrojů, zejména ropy a plynu. Ukrajina je soběstačná v uhlí na 95 %, v plynu na 20 % a v ropě na 5 %. Podle hodnocení ukrajinských i zahraničních expertů může Ukrajina svými zásobami plynu a ropy pokrýt cca 50 % svých potřeb. Je třeba dokončit geologický průzkum a uvolnit velké investice, na které stát sám dnes nemá. Ukrajina má i značné - zatím plně nevyužívané - zásoby nerostů - od mramoru, vápence, bauxitu až po zlato, ale jejich těžba je blokována nedostatkem technologií a financí. Zahraniční pomoc a investice mají velmi omezený rozsah, protože ukrajinská legislativa upravující vstup zahraničních investic není jednoznačná. Hlavní brzdou přílivu zahraničního kapitálu do ukrajinské ekonomiky je uzance, že pozemky lze pouze najímat, nikoli kupovat. Se zahraničními společnostmi se jedná o provádění průzkumných vrtů na ropu a plynový kondenzát v oblasti Karpat, Poltavy a Krymu. Ve spolupráci s nadnárodními organizacemi už vrty probíhají v Poltavě a na Krymu. 19
Zaostává těžba vápence a mramoru. Ukrajina rozšiřuje těžbu ropy a plynu a podílí se na rozvoji ropných a plynových komplexů. Také byly otevřeny 2 doly na znovudobývání zlata. Celou jednu třetinu ukrajinského průmyslu tvořil vojenskoprůmyslový komplex, který dosud stojí před problémem konverze a odstátnění. Druhým nejsilnějším odvětvím je metalurgie, dále strojírenství, optika, elektronika, letecká výroba, stavba lodí, kosmické technologie, rakety, ale i tyto sektory trpí.
Významným průmyslovým sektorem je i lehký průmysl, zejména textilní. Bez dovozu surovin - bavlny, vlny, umělých vláken - však tyto podniky nemají práci a pro zahraniční zákazníky pracují převážně za provozní a mzdové náklady. „Pokles průmyslové výroby v roce 1994 v porovnání s rokem 1993 byl o 27,7% (v roce 1993 jen 8 % proti roku 1992). V roce 1995 byl zaznamenán pokles v objemu výroby ve všech odvětvích, zejména pak v petrochemii, automobilovém, lehkém a dřevozpracujícím průmyslu, strojírenské a hutnické výrobě. Podle oblastí byl největší pokles v oblasti Zakarpatské, Volyňské, Černivecké , Lvovské a Dněpropetrovské.“3 V palivoenergetickém průmyslu bylo v roce 1994 vyprodukováno: elektrické energie (mld. kWh)
20187
ropy, včetně kondenzátu (mil. t)
4,299
plynu (mld. m3)
18,395
uhlí (mil. t)
94,481.
Dále bylo zpracováno 17,6 mil. t ropy z dovozu z RF a jiných zdrojů. Výroba benzínu se snížila o 8 %, motorové nafty o 14 % a mazutu o 20 %. Na celkově vyrobené elektrické energii se podílely z 60 % tepelné elektrárny, 34 % atomové elektrárny, 6 % vodní elektrárny. Ve strojírenství (hlavně z důvodu platební neschopnosti) se snížila výroba v roce 1994. 3
KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s.
20
Tabulka 6:Výroba vybraných výrobků. kusy
V % k roku 1993
Soustruhy
8480
36
Exkavátory
2787
52
jeřáby na aut. podvozku
1775
63
nákladní automobily
11700
51
kombajny (různých modifikací)
1039
23
Traktory
16000
29
sekačky rostlinných krmiv
5212
30
Zdroj: KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s.
„Snížila se i výroba kompletujících prvků o 14 - 30 %, zejména pro vojenský průmysl. Hrubý domácí produkt v chemickém a petrochemickém průmyslu poklesl o 20-30 %, výroba chemických vláken se snížila o 49 % a výroba pneumatik o 30 %. V průmyslu zpracování dřeva byl pokles o 40 %, ve výrobě papíru o 48 %. Prakticky se výroba celulózy na Ukrajině snížila o 1/3, výroba kartónů o 1/4 a výroba papíru na 1/2.“4 Ve výrobě stavebních materiálů se snížila výroba oproti roku 1993 o 24 %. Cementu bylo vyrobeno 11,4 mil. tun. Snížila se výroba azbestocementu, izolací, van, obkladaček a dlaždic. Na 1/2 se snížila výroba panelů a železobetonových prefabrikovaných konstrukcí. Také výroba z odpadů a recyklovaných surovin (staré pneumatiky, odpady, piliny, střepy, struska, škvára atd.) klesla o jednu třetinu až polovinu. Za 1. pololetí 1995 se objem průmyslové výroby snížil o 13,6 %, svou produkci snížily prakticky 2/3 podniků. Ve druhém čtvrtletí se však pokles zastavil a mírně se oživila průmyslová výroba.
4
KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s.
21
Tabulka 7:Výroba základních druhů průmyslového zboží (1991-2005). Druhy výrobků
1991
1995
1999
2005
2005 v % od 1990
Elektřina, mld. kWh
298
194
172
186
62
Válcované výrobky, mln tun
39
17
19
23
58
Ocelové trubky, tis. Tun
6494
1595
1175
2398
37
Automobily tis. Kusů
196
67
20
192
98
Syntetický amoniak tis. tun
4941
3782
4515
5214
106
Minerální hnojiva tis tun
4815
2221
2319
2633
55
Papír tis. Tun
369
98
82
723
196
Cement mln. Tun
23
8
6
12
53
Tkaniny mln. kv. M
1210
169
50
114
9
Masové výrobky tis. Tun
900
277
160
309
34
Máslo tis. Tun
444
222
109
138
31
Cukr tis.tun
6791
3894
1858
2139
31
Rostlinný olej tis. T
1070
696
577
1353
126
Zdroj: GRIGORJEV,L;SALIHOV,M.GUAM.Sdvigi v ekonomike Azerbajdzana,Gruzii,Moldavii I Ukrainy,1991-2006.
Zemědělství Celková produkce zemědělské výroby v roce 1994 se v porovnání s rokem 1993 snížila o 17 %. Pokles, způsobený navíc i suchem a neúrodou obilí, pokračuje i v roce 1995. Více než 45 % celkové produkce bylo vyrobeno již na hospodářstvích soukromého sektoru (převážně tzv. záhumenkového hospodářství). „K 1.1.1995 bylo registrováno na Ukrajině celkem 12 576 zemědělských podniků, z toho 9 456 kolektivních, zbytek jsou tzv. státní statky (sovchozy). Podle statistiky bylo 726 zemědělských podniků ztrátových. Úroveň rentability výroby zemědělské produkce za rok 1994 byla 46,1 %, což je 2krát méně než v roce 1993, hlavně z důvodu nízké rentability živočišné výroby. V některých oblastech Ukrajiny byla neefektivní výroba mléka a mléčných výrobků.“5
5
KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s.
22
V procesu privatizace bylo odstátněno více než 200 bývalých sovchozů, tj. 7 %. Počet farmářských hospodářství se zvýšil na 32 000 farem a obhospodařují cca 900 000 ha půdy, což jsou asi 2 % celkové zemědělské půdy Ukrajiny (46 300 000 ha). V rostlinné výrobě byl v roce 1994 pokles o 25 % a celkem se vypěstovalo: 35,5 mil. t obilovin (o 13 % méně než za poslední roky - velké sucho) 27,6 mil. t cukrovky (o 16 % méně oproti roku 1993) 16,1 mil. t brambor (o 14 % méně) 5 mil. t zeleniny (o 13 % méně) 1,6 mil t slunečnicového semene (o 28 % méně). „Počet dobytka k 1.1.1995- 19,6 mil. kusů. Stav dobytka v soukromých hospodářstvích se přitom zvýšil o 4 - 6 %. Průměrná dojivost krav byla 2027 1 mléka za rok, nosnost slepic 163 vajec ročně, průměrná jateční váha byla 351 kg, u prasat 106 kg. Bylo vyprodukováno celkem 4 mil. t masa v živé váze, 18,2 mil. t mléka a 10,1 mld. kusů vajec.“6 Rybolov:Podle údajů se loví v řekách Ukrajiny cca 80 000 tun ryb ročně. Prodávají se živé, mražené a konzervované.
1.4 Inflace. „ Inflace znamená růst všeobecné cenové hladiny. Všeobecnou cenovou hladinu by šlo popsat
jako průměrnou cenou hladinu v ekonomice.Její růst neznamená,že musí růst ceny všech statků a služeb.Některé mohou stagnovat nebo dokonce i klesat,ale v průměru ceny rostou.Při inflaci vlastně klesá kupní síla peněz,rostou-li ceny,pak za stejný obnos peněz si můžeme koupit méně.“ 7 Inflačními postupy se v průběhu let 1991-1993 Ukrajina zařadila největším tempem mezi jiné postsovětské státy. Inflační postupy byly způsobeny více faktory: neúspěchem v transformaci ekonomiky, včetně značného stupně závislosti na vnějších dodávkách energie. Rychlé prohloubení inflace od skryté až po hyperinflaci během let 1991-1993 bylo podmíněno z jedné strany velmi špatnou strukturou výroby, její nízkou účinností, snížením 6 7
KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s. Pavelka Tomáš,Makroekonomie,3.vydaní(2007) 278 str. ISNB 978-80-86175-58-4
23
tempa růstu a celkovým objemem výroby, z druhé strany nárůstem deficitu státního rozpočtu s poklesem dodávky příjmů a zachování vládních výdajů na předchozí úrovni. Nejvyšší míra inflace na Ukrajině byla v roce 1993, kdy ceny vzrostly během roku 102,6krát. V roce 1994-1995 byla inflace určována zvýšením peněžních zásob a rychlostí jejich oběhu (86%), poklesem objemů výroby (14%). Ve skutečnosti je tento účinek mnohem univerzálnější a hlubší. Také působí jako vývoj nabídky a poptávky, exportu a importu, směnných kurzů atd. Mezi inflační faktory v ukrajinské ekonomice patří: nevyvážena prvotní emise; strukturální nerovnováha v materiální výrobě a cenové politice; nevýkonné náklady jednotlivých provozoven; značná ničivost výrobní oblasti a neúčinnost bezhotovostního platebního systému; záporné saldo zahraničního obchodu a nekontrolovaný export; dolarizace ekonomiky. Tabulka 8:Míra inflace (index spotřebitelských cen) na Ukrajině 1991-2000. Měsíc
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Leden
385,2 173,2
119,2 121,2 109,4 102,2 101,3 101,5 104,6
Únor
115,3 128,8
112,6 118,1 107,4 101,2 100,2 101,0 103,3
Březen
112,1 122,1
105,7 111,4 103,0 100,1 100,2 101,0 102,0
Duben
107,6 123,6
106,0 105,8 102,4 100,8 101,3 102,3 101,7
Květen
114,4 127,6
105,2 104,6 100,7 100,8 100,0 102,4 102,1
Červen
126,5 171,7
103,9 104,8 100,1 100,1 100,0 100,1 103,7
Červenec
122,1 137,6
102,1 105,2 100,1 100,1 99,1
99,0
99,9
Srpen
104,0 108,3 121,7
102,6 104,6 105,7 100,0 100,2 101,0 100,0
Září
104,5 110,6 180,3
107,3 114,2 102,0 101,2 103,8 101,4 102,6
Říjen
105,9 112,4 166,1
122,6 109,1 101,5 100,9 106,2 101,1 101,4
Listopad
116,5 122,0 145,3
172,3 106,2 101,2 100,9 103,0 102,9 100,4
Prosinec
124,6 135,1 190,8
128,4 104,6 100,9 101,4 103,3 104,1 101,6
ROK
390,0 2100,0 10256,0 501,0 281,7 139,7 110,1 120,0 119,2 125,8
Zdroj: http://indexes.com.ua/indeksy-inflyacii-v-ukraine.
24
Tabulka 9:Míra inflace (index spotřebitelských cen) na Ukrajině 2001-2005 Měsíc
2001
2002
2003
2004
2005
Leden
101,5
101
101,5
101,4
101,7
Únor
100,6
98,6
101,1
100,4
101
Březen
100,6
99,3
101,1
100,4
101,6
Duben
101,5
101
100,7
100,7
100,7
Květen
100,4
99,7
100
100,7
100,6
Červen
100,6
98,2
100,1
100,7
100,6
červenec
98,3
98,5
99,9
100
100,3
Srpen
99,8
99,8
98,3
99,9
100
Září
100,4
100
100,6
101,3
100,4
Říjen
100,2
101
101,3
102,2
100,9
Listopad
100,5
101
101,9
101,6
101,2
Prosinec
101,6
101
101,5
102,4
100,9
Rok
106,1
99,4
108,2
112,3
110,3
. Zdroj: http://indexes.com.ua/indeksy-inflyacii-v-ukraine.
Od 1. po 16. září na Ukrajině proběhly peněžní reformy, byla uvedena do všeobecného oběhu jedna národní měna -„hřivna“. Základním předpokladem pro zavedení hřivny je to, že restrukturalizovaná měnová politika byla provedena úspěšně, což vedlo k poklesu úrovně inflace. V roce 1994 se ukazatel maloobchodních cen zvýšil 5krát a v roce 1995 jen 2,8krát. V roce 1996 „v předvečer reformy“ úroveň inflace činila: v květnu, červnu 1%, v srpnu - 5,7% a v září - 2%. Ceny spotřebitelského trhu se zvýšily o 6,2% za 9 měsíců v roce 1998, což je o 0,5% méně než v odpovídajících údajích v předchozím roce (6,7%). Míra inflace v září činila 3,8%. To je nejvyšší míra inflace od roku 1998. Známé krizi v Rusku v září tohoto roku neunikla ani ukrajinská hřivna, její cena prudce klesla, což opět prokázalo velkou závislost ukrajinského ekonomického systému na vnějším zdroji, zejména na ruské energetice. Na burze se ukázalo podstatné překročení poptávky nad nabídkou dolarů, důsledkem čehož se zvýšilo inflační a devalvační očekávání. Hyperinflace 90. let ustoupila po roce 2000, ale od roku 2003 její tempo znova narůstalo.
25
Podle Státních údajů růst spotřebitelských cen v roce 2004 na Ukrajině činil 12,3%. Míra inflace za rok 2004 narostla téměř dvakrát proti původnímu odhadu vlády - o 6,3% a nejvyšší byl v posledních letech, po nárůstu spotřebitelských cen až do výše 25,8% v roce 2000. Index cen výrobců na konci minulého roku činil 24,1%, což byla nejvyšší hodnota za posledních 5 let. Hlavními faktory vzestupu inflace v roce 2004 se stalo příliš velké zvýšení cen ropy, kovů a oceli na světových trzích, které se odráží v domácí prodejní ceně těchto typů výrobků, a také posilování eura vůči dolaru, což vedlo k vyšším cenám zboží dováženého ze zemí EU. Rozsáhlé sociální vládní výplaty v září - listopadu během prezidentské volební kampaně, ve které předseda vlády Viktor Janukovyč kandidoval, se staly hlavním důvodem ke zrychlení inflace na konci roku. Nejtěžší zkouškou pro rok 2004, jakož i rok předcházející, se stalo zdražení potravin - o 15,3% oproti 10,9% v roce 2003. Především to ovlivnil deficit masa a jeho vyšší cena na Ukrajině, po snížení stavu dobytka v neúrodném roce 2003. Ceny průmyslového zboží se zvýšily o 5,4%, nejvíce se zvýšily ceny ropných produktů - o 61,6%. Inflace se na Ukrajině v roce 2005 snížila na 10,3% v porovnání s předchozím rokem, kdy činila 12,3%. Při tom celkem v prvním pololetí roku 2005 spotřebitelské ceny vzrostly o 6,4%. Graf 3: Vývoj Indexu spotřebitelských cen (1991-1999).
Index spotřebitelských cen 12000 10000 8000 6000 4000
Index spotřebitelských cen
2000 0
Zdroj:zpracováno podle http://indexes.com.ua/indeksy-inflyacii-v-ukraine.
26
Graf 4: Vývoj Indexu spotřebitelských cen (2000-2008).
Index spotřebitelských cen 140 120 100 80 Index spotřebitelských cen
60 40 20 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj:zpracováno podle http://indexes.com.ua/indeksy-inflyacii-v-ukraine.
1.5 Zahraniční obchod. „Dynamiku obratu zahraničního obchodu na Ukrajině od počátku transformačních změn v ekonomice je možné rozdělit do třéch vývojových období. První období v letech 1992-1997 bylo charakterizováno růstem zahraničního obchodu, a to jak exportu, tak i importu. Záporné saldo zahraničního obchodu mělo tendenci k poklesu hodnoty: v roce 1994 činilo 1366 milionů dolarů a na konci roku1996 se rozdíl mezi vývozem a dovozem snížil a činil 1122 mil. dolarů. Urychlení tržní reformy ekonomiky, liberalizace zahraničního obchodu od roku 1994 Ukrajině vytvořily předpoklady pro zvýšení vývozu zboží a služeb. Zvýšení hodnoty ukrajinského exportu napomohlo vytvoření příznivé situace na světových trzích, a především růstu cen komodit, které zajišťovaly většinu ukrajinských devizových příjmů. Přitom se zvyšovaly ukazatele importu téměř všech důležitých palivových surovin, byl velký přírůstek v rámci dodavatelského řetězce.“8 Nejvýznamnější dovozní položky na Ukrajinu: kovozpracující stroje, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, silniční dopravní prostředky, spotřební zboží, alkoholické a nealkoholické výrobky, potravinářské výrobky, strojírenské výrobky a dopravní mechanismy, spotřební a průmyslové zboží, čerpadla, kohouty, ventily, 8
SOLOVJEVA,A.Vneshniya torgovlia Ukrainy v usloviyah formirovaniya rynochnoj ekonomiky.2009
27
motorová vozidla, svítidla a lustry, nábytek z plastu i klasický, obuv, sadbová kukuřice, chemická vlákna, léky, hadice a PVC trubky, vlněné tkaniny, koberce, potravinářské stroje, lisy, elektrické vodiče. Nejvýznamnější vývozní položky z Ukrajiny: železná ruda a koncentráty, umělá hnojiva, železo a ocel, maso a zvířata, kůže a usně, slunečnice, sojové boby, chlorid sodný, železná ruda a koncentráty, odpad, surové minerály, surová hnojiva, organické chemikálie, surové železo, hutnické výrobky, stavební a vrtné stroje, hliník a výrobky z něho, průmyslové a strojírenské výrobky. Vzhledem k tomu, že Rusko převzalo po bývalém Sovětském svazu všechny finanční závazky z minulosti, nemá Česká republika na Ukrajině pohledávky. Výjimkou je pohledávka vyplývající z tzv. Jamburských dohod, kdy naše práce a dodávky na území Ukrajiny mají být uhrazeny protidodávkami plynu. Snížení exportu do zemí SNS se kompenzovalo významným přechodem na trhy EU (25). Přírůstek podílů zemí EU z celkového exportu Ukrajiny činil 6 - 7%. Přitom složení exportu v SNS a EU se zásadně liší. Hlavním trhem odbytu pro ukrajinské zboží s vysokým stupněm zpracování zůstávají země SNS, především Rusko, zatímco se na trhy EU vyvážejí většinou polotovary. Hlavním vývozním zbožím do zemí EU je ocel a ocelové výrobky, zemědělské suroviny (slunečnice, pšenice), do USA - barevné kovy. Tabulka 10: Mezinárodní obchod s EU a SNS (mln.dolarů).
Zdroj: GRIGORJEV,L;SALIHOV,M.GUAM.Sdvigi v ekonomike Azerbajdzana,Gruzii,Moldavii I Ukrainy,1991-2006.
28
EU-10:ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko,Lotyšsko,Litva,Estonsko,Kypr,Malta. EU-15: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království. „Ve druhém období (1998-1999) byl výrazný pokles v zahraničním obchodě, ale na konci roku 1999 vývoz zboží a služeb na Ukrajině poprvé od rozpadu Sovětského svazu překročil dovoz. Když vláda začala provádět politiku zaměřenou na ochranu domácích výrobků, u většiny komodit se zvýšily sazby dovozního cla z 10-20% na 40100%. Globální finanční krize v letech 1997-1999 vedla ke snížení dodávek na ruské trhy, tradiční odbytiště pro ukrajinské exportéry. Dynamiku zahraničního obchodu Ukrajiny negativně ovlivnilo zavedení přísných administrativních kontrol na devizovém trhu.“9 „Ve třetím období (2000-2004) se v zahraničním obchodě objevuje prudké šíření ukazatelů importu a exportu, neboť v letech 2001 a 2004 obrat zahraničního obchodu vzrostl o 92,5% a v roce 2004 byl 2,5krát vyšší ve srovnání s rokem 1999.“10 Největší objem exportu zboží: do Ruské federace - 22,6% z celkového vývozu, Turecko 6,2%, Itálie - 5,1%, Německo - 4,4%, Spojené státy - 3,5%, Čína - 3,3%, Polsko - 3,1% a Maďarsko - 2,9%. Největší objemy importu pocházely z Ruska - 36,9% celkového dovozu,Turkmenistán 10,5%, Německo - 8,7%, Kazachstán - 4,2%, Polsko a USA - 2,9%, Bělorusko a Itálie 2,6%. Jedna třetina vývozu připadá na barevné kovy. Dodávky minerálních výrobků činí -10,8% z celkového exportu /včetně minerálních paliv, ropy a rafinovaných produktů - 7,3% /, zařízení a strojů - 10,5% /včetně mechanických - 7,7%, elektřina - 2,8% /, chemických výrobků a souvisejících odvětví - 9,1% , barevných kovů - 4%, textilu a textilních výrobků - 3,8%, obiloviny - 3%, výrobky z hliníku a články - 2,6%. Ve struktuře importu dominovaly dodávky strojů a zařízení - 15,1% /včetně mechanických - 10,5%, elektřina - 4,6% /, chemické a související obory- 7,1%, základní kovy a jejich produkty - 5,2%, plastové a pryžové výrobky - 4,4%.
9
SOLOVJEVA,A.Vneshniya torgovlia Ukrainy v usloviyah formirovaniya rynochnoj ekonomiky.2009 SOLOVJEVA,A.Vneshniya torgovlia Ukrainy v usloviyah formirovaniya rynochnoj ekonomiky.2009
10
29
Růst exportu byl způsoben vysokými cenami zboží ukrajinského exportu, světovým ekonomickým vzestupem, ekonomickým oživením v bohatých zemích - obchodních partnerů Ukrajiny, zejména v Rusku. Obchodními partnery Ukrajiny je 180 zemí. Největší objem vývozu je určen do Ruské federace, Itálie, Turecka. Nicméně výrazný nárůst exportních dodávek je také spojen ve druhé polovině roku 1999 s postupnou devalvací hřivny vůči zahraničním měnám, což učinilo exportní činnost atraktivní a zajistilo jí vysokou hospodárnost. V zahraničním obchodě Ukrajiny má významnou roli obchod se službami. Avšak poměrně vysoký a stabilně rostoucí ukazatel exportu je spojen s vysokou úrovní vědecko-technického rozvoje a s velkým tranzitním potenciálem země.
2. Hospodářská politika. Tržní ekonomika není imunní k takovým jevům, jako je nezaměstnanost obyvatelstva, cykličnost ekonomického cyklu, monopolů, cenová nestabilita, nespravedlivé rozdělení příjmů atd. Existují oblasti činností, které nejsou vždy výhodné pro soukromé podnikání věda a vzdělávání, zdravotnictví, obrana, ochrana životního prostředí. Existují také oblasti, kde se tržní mechanismy spouštějí se zpožděním nebo nefungují vůbec (zejména pokud jde o trh práce). Mnohé ekonomické problémy mají sociální a politický charakter a zásah státu při jejich řešení musí být povinný. Hospodářská politika státu - to je přesnější projev ekonomické aktivity organizací a regulací ekonomických procesů v souladu s cíli definovanými předtím. Princip Ukrajiny jako státu je vytvořit integrovaný systém státní hospodářské politiky za použití jak tržních, tak i administrativních postupů, vytvořit priority pro formování regionálních, meziodvětvových a vnitroodvětvových proporcionalit, které by zajistily vysokou účinnost společenské výroby a optimální rovnováhu vnitrostátního trhu, a určit směr rozvoje ekonomiky na všech úrovních kombinací všech manažerských funkcí k realizaci ekonomické strategie. Definujícími úkoly pro stát s tržní ekonomikou jsou: zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti; podpora stabilního růstu národní výroby a její účinnosti; podpora stabilní cenové hladiny; přerozdělování příjmů ve prospěch nejméně chráněné populace; podpora rozvoje racionálních zahraničních ekonomických styků. 30
Stát reguluje finanční cirkulaci, zaručuje stabilitu národní měny, reguluje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a to nejdůležitější - zaručuje bezpečnost národního hospodářství.
2.1 Antimonopolní politika. Od počátku 90. let se staly aktuálními problémy s monopolizací na Ukrajině: bez přijetí přísných pravidel proti monopolům nelze doufat v úspěch ekonomických reforem a přechodu k tržnímu hospodářství. Antimonopolní politika a antimonopolní zákony nesledují zákaz formování monopolů. Ve společnosti se zformovalo pojetí, že monopol jako faktor zisků nemůže být zničen. Proto skutečným úkolem antimonopolní politiky je to, aby byla činnost monopolu dána pod státní kontrolu a vyloučena možnost zneužití dominantního postavení. Hlavním cílem je ochrana a zachování volné konkurence, kterou ohrožují monopolistické tendence. Existují dvě hlavní formy boje proti monopolům: zabránění vzniku monopolů a omezení využití monopolního postavení na trhu. Antimonopolní služby nejsou ze strany zákonodárce, ale jejich zkušenosti jim umožňují vykonávat poradní funkci. Takové organizace nemají právo používat autoritářské metody, například zavírat společnosti. Ale mohou donutit společnost, která dominuje na trhu, k obnovení dodávky zboží příjemce, kterému v této dodávce bylo nezákonně bráněno. Na Ukrajině je jednotnou antimonopolní službou státu, s výjimkou samého státu, Antimonopolní výbor Ukrajiny.
2.2 Hlavní směry regionální politiky. Regionální ekonomika má za úkol zajistit efektivní využití zdrojů potenciálu regionu. Hlavním cílem řízení regionálního rozvoje je zajistit co nejefektivnější využití jejich zdrojů prostřednictvím optimální kombinace státních a regionálních zájmů. Regionální politika státu vlastní takové oblasti jako: ekonomické, sociální, demografické, životního prostředí a vědecké. V důsledku toho je Regionální politika státu soubor ekonomických, právních, organizačních a řídicích rozhodnutí a je zaměřena na dohody a spolupráci mezi různými regiony a státy. 31
Úroveň hospodářského rozvoje a rozsah potřeb jeho obyvatel závisí na struktuře výroby v této oblasti, integrovaném využití jeho zdrojů. Racionální průmyslová struktura, vyvážený rozvoj ve všech oblastech mají významný vliv na zvyšování produktivity a efektivní využití zdrojů a pracovních sil. Doněcká a Pridněprovská oblast se vyznačují nejvyšší koncentrací průmyslu. Koeficient lokalizace průmyslu v Doněcké oblasti je čtyřikrát vyšší, než je průměr na Ukrajině, ale je 11krát vyšší než v Polesí, v Pridněprovské oblasti dvakrát vyšší, něž je průměr. V důsledku nadměrného vývoje technogenního tlaku, způsobeného vysokou koncentrací nebezpečných průmyslových odvětví, Doněcká oblast má nejvyšší úmrtnost - 17%. Státní regionální politika stanoví toto: strategie ekonomického růstu, cíle a priority ekonomického systému, vývoj legislativy, rozvoj národních programů o zásadních globálních problémech; uvést v činnost jednotnou technickou, strukturální a investiční politiku, zachovat celkovou rovnováhu ekonomiky, odstranit monopolní postavení jednotlivých výrobců, podpořit hospodářskou konkurenci; regulovat ekonomické problémy, které nejsou řešeny samostatně tržním mechanismem, účastnit se mezinárodních a národních územních rozdělení práce. Pro Doněcký a Pridněprovský region bude prioritou palivo-energetické odvětví průmyslu, železná a neželezná metalurgie, chemický, automobilový a letecký průmysl, těžké strojírenství. Ve východní oblasti restrukturalizace je zaměřena na zlepšování a zdokonalování výkonnosti podniků traktorového a zemědělského strojírenství, elektronického, automobilového, elektrotechnického a potravinářského průmyslu. Zvyšování výroby plynu, ropy a produktů zpracování. V Centrální oblasti Ukrajiny bude v první řadě zrychlen rozvoj zemědělství, sféry služeb, potravinářství a lehkého průmyslu, stejně jako leteckého průmyslu a inženýrství, radiotechniky a elektroniky. Bude probíhat rekonstrukce a technická výměna zařízení podniků chemického průmyslu. Zajistí se rozvoj vědecky náročných oborů průmyslu na základě vědeckého a technického potenciálu Kyjeva. V Polesském regionu budou zaměřeni na obory, jako jsou zemědělské stroje, těžba a zpracování nerostů, lehký a potravinářský průmysl. Část podniků v Podolském regionu by měla převést výrobní technologii pro zemědělství, lékařství. Strukturální restrukturalizace regionu Karpat je zaměřena na rozvoj zemědělství a automobilového inženýrství, vyspělé elektroniky a elektrotechniky. Bude
32
stanovena rozsáhlá rekonstrukce chemických a petrochemických podniků, intenzifikace lesního hospodářství, lehkého a potravinářského průmyslů. Důležité místo v systému státní regulace v regionech patří k regionálnímu plánování, z něhož jednou formou je indikativní plánování. Indikativní plánování nešetří iniciativu soukromého podnikání, pomáhá určit směr vývoje ekonomického komplexu, informovat zájemce o potenciální poptávce, stavu souvisejících odvětví, stavu trhu práce a podobně. Indikativní plánování zahrnuje: přípravu makroekonomického plánování, prognózování, které stanoví hlavní cíle, měřítko, proporce, a hlavní cíle rozvoje odvětví v regionu, * tvorbu rozhodnutí, které ovlivní strukturu ekonomiky prostřednictvím distribučního centralizovaného směřování investic a dalších státem (regiony) kontrolovaných prostředků, umístění státních a regionálních objednávek, ukončení programu vývoje neefektivních odvětví a podniků, řešení sociálních problémů. Indikativní plán musí souhlasit s prioritami pro rozvoj vědy a technologie se současnými celostátními rozvojovými cíli, s ohledem na světové trendy, zdroje, schopnosti, sociální a kulturní tradice Ukrajiny. Program hospodářského a sociálního rozvoje regionu (indikativní plán) se skládá ze dvou částí: dodržení koncepčního systému a ukazatelů. Plán je vypracován na základě koncepce vědecko-technologického vývoje na Ukrajině. Přechodné a strategické účely vědeckotechnologického rozvoje jsou: zvýšení konkurenceschopnosti výroby s využitím moderních technologií, zlepšení využití pracovní síly a zvýšení její kvalifikace, přilákání investic do rekonstrukce, obnova a vytvoření infrastruktury výroby prostřednictvím daňových úlev, změny v odpisových sazbách, přednostní vstupy inovativních úvěrů, ochrana trhu pomocí státních zakázek, využití exportního potenciálu jako hlavního regulátoru národní platební bilance, prohloubení integrace do evropských vědeckých a technologických prostorů, rozšíření spolupráce se zahraničími zeměmi.
2.3 Státní investiční politika. Mechanismus státní regulace investiční aktivity na Ukrajině je podmíněn zákonem Ukrajiny: “ O investiční činnosti “. Státní regulace investičních činností je stanovena podle: ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje Ukrajiny, národních a regionálních programů pro rozvoj národní výroby, státních a místních rozpočtů, ve kterých jsou předepsané objemy státního financování pro investiční aktivity. Řídí státní investice celostátní a místní orgány státní vlády. Na makroekonomické úrovni problémy řízení investiční činnosti a rozvoje stavebnictví 33
rozhodují Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny a Státní výbor ve věcech stavebnictví, architektury a bytové politiky, Státní komise cenných papírů a investičních trhů. V resortu Ministerstva ekonomického rozvoje a obchodování existuje oddělení stavebního komplexu a průmyslu stavebních materiálů. Důvodem pro přijetí rozhodnutí o investování celostátního rozpočtu jsou: předpovědi ekonomického a sociálního rozvoje Ukrajiny, schémata vývoje a rozmístění výrobních sil, cílové vědecko-technické a komplexní programy. Přijetí rozhodnutí o investicích z rozpočtových dotací potřebuje systematičtější přístup pro stanovení priorit. Dnešní výběr prioritních směrů investičních aktivit na Ukrajině souvisí se základními úkoly stabilizace ekonomiky, dlouhodobými pracemi, které jsou směřovány na její obnovu a také na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Priorita je závislá na příslušných cílových komplexech, odvětvových a regionálních programech, ve kterých Ministerstvo ekonomického rozvoje Ukrajiny určuje nejnaléhavější potřeby. Objemy státních investic státního rozpočtu schvaluje Nejvyšší rada Ukrajiny. Celkový objem rozpočtových asignování směřuje nejenom na realizaci cílových programů, ale i na rozvoj sociální infrastruktury. Pro prioritní investice v sociální oblasti se používají dvě formy investování - z rozpočtových asignování a ze státního úvěru. Státní, mezistátní a regionální investiční projekty a programy, které se realizují z rozpočtových a mimorozpočtových fondů, musí projít povinnou státní kontrolou. V případě potřeby kontrolu zvláštních investičních projektů a programů mohou provádět odborné komise zřízené Nejvyšší radou Ukrajiny. Státní regulace investičních aktivit zahrnuje nejenom státní vedení investic, ale i tyto nástroje: daňový systém, daňové sazby a osvobození od daně, zavádění kreditní a odpisové politiky, poskytování finanční pomoci ve formě grantů, dotací, subvencí, poskytnutí rozpočtových úvěrů pro rozvoj jednotlivých regionů, stanovení podmínek pro využití půdy, vody a dalších přírodních zdrojů, určení cenové politiky, zkoumání investičních politik a podobně. Regulační systém podmínek investiční aktivity upravují v závislosti na hospodářské politice v každém konkrétním období a podle stupně investiční aktivity hospodaření. Zejména účinným nástrojem shromažďování finančních prostředků je emise cenných papírů. Na Ukrajině jsou mezi vydanými cennými papíry akcie Mezinárodní federace fondových burz. Podíl dluhopisů na financování investic v USA je 72%, v Německu - 40,4%, ve Velké Británii 34
- 81,2%. Aktivita na trhu cenných papírů může být účinná v tom případě, jestliže investor důvěřuje emitentovi, je zajištěna ochrana práv investora, jestliže je možné vydělat peníze atd. Nesmírně důležitou roli hraje v těchto podmínkách vládní regulace akciového trhu. Během přechodného období by měla být v základě státní investiční politiky flexibilní kombinace administrativních a ekonomických způsobů regulace. Ukrajina by měla přilákávat zahraniční investice, zejména od investorů, jako jsou OSN, EU, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní měnový fond (MMF) a další. Každá z těchto organizací staví před potenciálními investory určité požadavky. Účinnost spolupráce se zahraničními investory hodně záleží na úspěšném výběru jeho forem. Avšak pro Ukrajinu je důležitější otázka efektivity užívání těchto investic.
2.4 Volné ekonomické zóny. Zřízení svobodných ekonomických zón (SEZ) je podmíněno procesem teritoriální dělby práce a neustálým vývojem mezinárodních vztahů. Na území SEZ jsou zvýhodněné daně, celní, měnové a finanční podmínky a další činnosti státních a zahraničních podniků. Účelem SEZ je přilákání zahraničních investic, vývoj a zavádění moderních technologií, zvýšení výroby zboží pro export a domácí potřeby trhu, vývoj tržní infrastruktury, sdílení osvědčených postupů řízení. Podle zahraničních pozorovatelů antimonopolní zákonodárství Ukrajiny odpovídá mezinárodním standardům. K hlavním problémům dnešní politiky Ukrajiny patří: vytvoření regionální sociálně-ekonomické politiky na základě programů rozvoje teritoria se zaměřením na konkurenceschopnost produkce a maximální zaměstnanost obyvatelstva, vymezení priorit a ekonomické účelnosti formulované v některých oblastech státu, svobodných ekonomických zónách a stanovení ekonomických a právních mechanismů, které zajišťují regionální rozvoj. Během přechodného období by měla na základě investiční politiky státu fungovat flexibilní kombinace administrativních a ekonomických způsobů regulace. Snížení daňového tlaku na podniky může vytvořit podmínky pro vznik vlastních finančních investic. Kromě toho použití výnosu z prodeje akcií podniků může vytvořit možnost zastavení poklesu výroby a přechodu od stagnace do ekonomického růstu. Nicméně těch zdrojů není dost pro hlubokou restrukturalizaci ekonomiky a zajištění stabilního ekonomického růstu. Proto je nutné využívat zahraniční investice, zejména mezinárodní investory a podporovat zřízení svobodných ekonomických zón. Nicméně, zřízení svobodných ekonomických zón jako 35
jednoho ze směrů ekonomických reforem se podle odborníků přiměřeně nerozvinulo. A přitom praxe ukazuje, že to účinně urychluje technicko-ekonomický a regionální rozvoj.
3. Mezinárodní vztahy. S transformací v nezávislý stát se Ukrajina stala samostatným subjektem mezinárodních vztahů, zdrojem zahraničněpolitické iniciativy. Principy její zahraniční politiky jsou demokracie a mírumilovnost. Prvním samostatným zahraničně-politickým krokem byla smlouva s Ruskou federací (19. listopadu 1990). V ní Ukrajina a Rusko vzájemně uznaly teritoriální celistvost a suverenitu, zaručily plnoprávnost Rusů žijících na Ukrajině a Ukrajinců žijících v Rusku. Pak následovaly podobné smlouvy s jinými republikami SSSR, uzavřené v referendum 1. prosince 1991, a dvě dohody s Maďarskem. Informace o nezávislém statusu Ukrajiny byla prezentována zahraničním zastupitelským úřadům v Kyjevě a prostřednictvím zastupitelských úřadů Ukrajiny v zahraničí zahraničním vládám. 5. prosince 1991 Nejvyšší rada oznámila celému světu, že Ukrajina, v souladu se stanovami Organizace spojených národů, se bude snažit posilovat bezpečnost a mír mezi národy a dodržovat mezinárodní právo. Současně svrchovanost Ukrajiny uznává Rusko. 10. prosince 1991 byl přijat zákon ‘O působení mezinárodních smluv na území Ukrajiny.‘ Mezi prvními - 2. a 3. prosince 1991 - Ukrajinu uznaly Polsko, Kanada a Maďarsko. Během prosince 1991 pak dalších 17 států. V červenci 1992 byla podepsána smlouva s Francií o spolupráci a přátelství. Prezident L. Kravčuk a předseda Nejvyšší rady I. Pluš navštívili USA, Kanadu, Velkou Británii, Francii, Belgii, Finsko, Turecko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Čínu s cílem stanovení diplomatických vztahů, rozvoje právních základů spolupráce mezi novými subjekty mezinárodních vztahů, s cílem podepsání dohod o podnikaní, vědecké spolupráci, diskutovaní o problémech v pohraničních oblastech atd. V roce 1992 bylo podepsáno 35 mezinárodních a 88 mezivládních dohod. Na začátku roku 1993 nezávislost Ukrajiny uznaly 132 státy, 106 zemí uzavřelo diplomatické vztahy. Bylo podepsáno 26 mezistátních a 90 mezivládních dohod. V roce 1999 diplomatické vztahy spojovaly Ukrajinu se 154 státy.
36
Zásady zahraniční politiky 2. července 1993 Nejvyšší rada přijala ¨ Hlavní směry zahraniční politiky Ukrajiny¨. Jsou to: spolupráce v rámci SNS; spolupráce se státy Evropského společenství a NATO, zapojení do aktivit OSN; účast v procesu jaderného odzbrojení; účast v evropských organizacích bezpečnosti a spolupráce. Ty vycházejí z následujících principů : mírumilovnost soulad s mezinárodním právem nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států otevřenost nezapojenost do vojenských boků a politických svazů budovaní mezinárodních vztahů na základě dvoustranných dohod s jednotlivými zeměmi.
3.1 Ukrajina a státy SNS 8. prosince 1991 byla podepsána dohoda o vytvoření Společenství nezávislých států. Na začátku, kdy byla pod vlivem integračních tendencí, Ukrajina začala aktivně navazovat dobré vztahy s bývalými sovětskými republikami. Ale Vláda brzy ochladla v zahraničněpolitických aktivitách. Rusko navrhlo vytvořit spojené vojenské síly SNS. Vláda ohodnotila záměr Rusů převzít velení jako první krok k vytvoření nové ruské říše. A po zveřejnění Listiny SNS, která dávala plnou pravomoc centru, kterým by se opět mohla stát Moskva, se strach ukrajinských politiků ze ztráty nezávislosti ještě zvětšil, a proto kategoricky odmítli Listinu odsouhlasit. „V letech 1992-1993 rostlo napětí mezi Moskvou a Kyjevem. Logika rozpadu procesů vycházela z rozdílů v bývalém národohospodářském komplexu. Na začátku Rusko nabízelo Ukrajině zaplatit za plyn a ropu, proudící zadarmo v bývalých společných částech potrubí v prostorech SNS. Energetické zdroje vlastnilo ve skutečnosti Rusko, ale Ukrajina nechtěla 37
platit. Místo vytváření právních a ekonomických mechanismů vzájemných plateb, se politici hádali a obviňovali se navzájem z krádeží.“11 O něco později došlo ke sporu o vlastnictví Krymu a Černomořské flotily, které v minulosti a podle současného mezinárodního práva patří k Ukrajině, ačkoli historická účast Ruska je bezpodmínečná, jakož i fakta: a. přechod Krymu k Ukrajině v roce 1954 na základě rozhodnutí sovětské vlády; b. příslušnost Černomořské flotily Ukrajině, která byla v teritoriálních vodách v době rozpadu Sovětského svazu. V květnu 1992 Nejvyšší sovět Ruské federace schválil předpis, který fakticky znamenal výzvu k odmítnutí Sevastopolu se všemi jeho flotilami ze správy Ukrajiny ve prospěch Ruska. Naštěstí vláda Ruska a Ukrajiny během jednání společnými silami vyřešila, že Sevastopol patří k Ukrajině. Černomořská flotila: válečné lodi - 10 ponorek, 150 hladinových plavidel 70 pomocných plavidel 250 letadel pobřežní dělostřelecké baterie útočné námořní jednotky a zpravodajství zpětné služby hospodářského zajištění velká infrastruktura - přístavy komunikační linky, signální a pozorovací stanoviště, sklady, opravny a továrny, kluby knihovny, obchody atd. V roce 1993 na Černomořské flotile sloužilo více než 60 000 lidí různých národností. Byla založena především v přístavech Ukrajiny - Sevastopol, Oděsa, Feodosija, Kerč, Nikolaev, Herson,Yalta a jen malá část - na ruských základnách černomořského kavkazského pobřeží - v Novorossijsku, Poti, Batumi, Gelendzhiku. Ukrajina neměla nárok na tu část sovětské flotily, která v době rozpadu Sovětského svazu byla v ruských přístavech. Rusku bylo hloupé mít nárok na ukrajinskou část černomořskéflotily. Bojové množství černomořské 11
MIROSHNICHENKO,N.Kak ukraincy kapitaliyzm stroili.Novejshaya istoriya Ukrainy(19912001).2008.340s.
38
flotily překročilo kapacitu všech ostatních bojových flotil nacházejících se v Černém moři. Udržování ztrátové válečné techniky nebylo možné v době prohlubující se hospodářské krize. Lodě technicky a fyzicky zastaralé a bez financování a oprav se stávaly plavoucím kovovým šrotem. „V roce 1993 z iniciativy místních orgánů bez povolení Kyjeva se na Krymu konaly prezidentské volby. Prezidentem byl zvolen podporovatel ruské orientace U. Meškov. Začal vydávat nařízení a příkazy, které ignorovaly Kyjev, přesouvat z pracovních míst administrace prominentů Kyjeva, určovat místo nich své lidi. Kyjev oznámil, že Krymské volby byly protiústavní. Nejvyšší rada Ukrajiny zrušila funkce prezidenta Krymské autonomie a požadovala převést ústavu Krymu v souladu s konstitucí Ukrajiny. 21. října 1998 Nejvyšší rada Krymu přijala novou ústavu, která není v rozporu s konstitucí Ukrajiny a odpovídajícím statutem autonomie Krymu v rámcích ukrajinského suverénního státu.“12 31. května 1997 prezident Ukrajiny Leonid Kučma a ruský prezident Boris Jelcin podepsali smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ukrajinou a Ruskem. V ní se strany zavázaly k budovaní vztahů bez použití síly a také neuzavírat dohody se třetími zeměmi, proti jednomu z nich. Dohoda o hospodářské spolupráci na léta 1998-2007 a tři dohody o Černomořské flotile z 28. května 1997. Obsah těchto dokumentů je stále předmětem silné kritiky v Rusku. 18. dubna 2000 se konala první po mimořádných prezidentských volbách v Rusku návštěva prezidenta Putina v Kyjevě - ještě před oficiální inaugurací, což svědčilo o velkém významu ve vztazích mezí Ukrajinou a Ruskem. V květnu 2001 byl velvyslancem na Ukrajinu jmenován bývalý premiér Viktor Černomyrdin, což hlavně určilo posílení vztahů mezi společností „Gazprom“ a prezidentem Leonidem Kučmou. Téma přepravy ruské energie Ukrajinou se postupně stávalo středem celého komplexu dvoustranných vztahů. Od 20. srpna 2001 byl obnoven paralelní provoz energetických systémů Ruska a Ukrajiny. Na příští rok nejdůležitější diskutovanou otázkou byla myšlenka o vytvoření mezinárodního konsorcia pro přepravu plynu, které by kontrolovalo ukrajinský tranzit plynu z Ruska do Evropy. V červnu 2002 bylo vydáno třístranné Rusko-ukrajinsko-německé prohlášení o spolupráci v přípravě plynového konsorcia, ale tento projekt nebyl až do současnosti nikdy realizován.
12
MIROSHNICHENKO,N.Kak ukraincy kapitaliyzm stroili.Novejshaya istoriya Ukrainy(19912001).2008.340s.
39
28. ledna 2003 prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Leonid Kučma podepsali smlouvu o rusko-ukrajinské státní hranici. Smlouva vstoupila v platnost na jaře 2004 po ratifikaci parlamenty obou zemí. Touto smlouvou Rusko konečně uznalo příslušnost poloostrova Krymu Ukrajině (s městem Sevastopol), která před tím zůstávala právně pochybnou. Ve skutečnosti je tato smlouva největší úspěch ukrajinské zahraniční politiky vůči Rusku za celé postsovětské období. Řešení problému o hranicích s Ruskem otevřela Kyjevu možnost aktivnější spolupráce s NATO.
3.2 Vztahy se zeměmi mimo SNS. Velikostí teritoria a počtem obyvatel je Ukrajina jedním z největších států Evropy. Geopolitická poloha - na hranicích Evropy a Asie - ji proměňuje v křižovatku na cestách různých kultur. To umožňuje jejímu národu obohacovat se nejlepšími kulturními úspěchy vedlejších a vzdálených kultur. Z jiné strany, s odpovídající politikou, Ukrajina může sloužit jako překážka na cestě negativních vlivů na evropskou civilizaci. Zákonodárné principy zahraniční politiky Ukrajiny jsou: Závěrečný akt konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě; Pařížská charta pro novou Evropu(1980); prohlášení „Výzva o změně“(1992), která byla schválena v Paříži na jednaní zúčastněných zemí Helsinského procesu, kterého se zúčastnila i ukrajinská delegace. Spolu s evropskými kolegy jsou ukrajinští diplomaté proti etnickým válkám a lokálním konfliktům, proti revizi stávajících hranic. Na různých mezinárodních fórech s ochotou proklamují nutnost zabezpečení lidských práv, uvedení ukrajinského zákonodárství do souladu s mezinárodním právem, obhajují rozšíření humanitární a ekonomické spolupráce pro překonání ekonomické recese ve státech bývalého Sovětského svazu. V roce 1992 se Ukrajina stala členem Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vzniklé pro tvorbu kreditů na projekty tržní transformace hospodářství bývalých socialistických zemí. Ukrajinské vztahy s EU jsou založeny na desetileté dohodě o partnerství a spolupráci (PCA), která vstoupila v platnost v roce 1998, a „posíleného“ v souladu s přáním ukrajinské strany „akčního plánu Ukrajina-EU“ v období 2005-2007, která byla schválena na zasedaní Rady EU 40
v únoru letošního roku. Plán předpokládá urychlení poskytnutí tržního postavení Ukrajině a prozkoumání možnosti vytvoření zóny volného obchodovaní mezi Ukrajinou a EU, zahájení jednání o liberalizaci vízového režimu, posílení procesu adaptace ukrajinských právních předpisů k evropským standardům, koordinace zahraniční politiky Ukrajiny s Evropou, včetně ochrany a regionální krizové regulace. Na konci současného partnerství a spolupráce je předepsána nová podobná smlouva. „Výsledkem voleb prezidenta Ukrajiny Viktora Juščenka v prosinci roku 2004 bylo vyhlášení“priority priorit“- politiky urychlené evropské integrace, která by měla vyvrcholit v dosažení plného členství Ukrajiny v Evropské unii.“13 Vláda Ukrajiny posílá do Jugoslávie ukrajinský batalion mírových jednotek OSN. Financován je tento výlet bohatými zeměmi. Tak začala Ukrajina exportovat „dělové maso“. V únoru 1992 se stala Ukrajina v Istanbulu spoluzakladatelem Parlamentního shromáždění Černomořské ekonomické spolupráce (Turecko, Albánie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko) přijetím Deklarace o Černomořské hospodářské spolupráci. Na 47. (1992) a 48. (1993) zasedání Generálního shromáždění OSN ukrajinští diplomaté navrhli své projekty odzbrojení a regulace ozbrojených konfliktů. Na základě iniciativy Ukrajiny OSN přijala rezoluci o zajištění práv národnostních menšin. V listopadu 1994 v řeči ukrajinského prezidenta L. Kučmy na 49. Zasedání rezoluce Valného shromáždění byly vyhlášeny nové priority a principy ukrajinské zahraniční politiky: Důležitost spolupráce Ukrajiny s mezinárodními ekonomickými strukturami za účelem získání půjček, nezbytných pro úspěšný rozvoj tržní politiky. Potřebnost v užší bilaterální spolupráci se státy „dalekého“ zahraničí, zejména nejrozvinutějšími. Vztahy se zeměmi SNS zůstávají i nadále prioritou ve směrech zahraniční politiky, ale důraz byl kladen nikoliv na obnovení bývalých sovětských vztahů kolem jednoho nebo druhého vnějšího pro Ukrajinu centra, ale na navázání efektivních oboustranných navzájem užitečných vztahů.
13
MIROSHNICHENKO,N.Kak ukraincy kapitaliyzm stroili.Novejshaya istoriya Ukrainy(19912001).2008.340s.
41
Od prosince 1994 se Ukrajina účastní všech zasedání hlav států a vlád zemí - účastníků konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). V listopadu 1995 Ukrajinu přijali do Rady Evropy. Byla povinna zavést sdílené pro všechny členy této organizace zákony a předpisy přijaté v civilizovaných zemích. Proto bylo třeba se rozhodně a nekompromisně rozloučit se zbytkem sovětského dědictví: ústavou rozvinutého socialismu, tyranií výkonné moci, nedostatkem záruk na soukromý majetek, policejními institucemi registrací notářů, korupcí… Členství v Radě Evropy neposkytuje Ukrajině ani výhody, ani úlevy. Od roku 2000 Ukrajina vystupuje jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN. Vnější ekonomická spolupráce Ukrajiny je koordinována Ministerstvem zahraničních vztahů, které má regionální představenstva v okrajových oblastech. Stát dal možnost každému výrobci: právo na přímý vstup na zahraniční trhy s vlastní produkcí, zjednodušení administrativních postupů, byl zahájen nový způsob investování zahraničního kapitálu do národní ekonomiky - společné ( s účastí zahraničního kapitálu) podniky, kterým se zabezpečily celní a daňové výhody. Nejvyšší sovět schválil zákony, které zajišťovaly právní regulaci všech typů zahraničně ekonomické aktivity: 1) vnější hospodářská činnost, 2) zahraniční investice. V roce 1992 se Ukrajina stala členem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a členem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. Tyto vstupy otevřely Ukrajině přístup k úvěrům. „Na Ukrajině byla umístěna obrovská část jaderného potenciálu bývalého SSSR, která z Ukrajiny učinila třetí atomový stát po USA a Rusku. V prvních dnech nezávislosti vláda oznámila, že bude usilovat o dosažení bezjaderného stavu. Smutná zkušenost z Černobylu pomohla pochopit, že chudá země nemůže poskytnout bezpečné skladování a údržbu jaderných zbraní, které by jinak mohly zničit i samotné majitele.“14 Aby se zbavila jaderných zbraní, vláda se zavázala splnit: Dohodu o strategických útočných zbraních z 31. července 1991. Lisabonský protokol (podepsaný také Běloruskem, Kazachstánem, Ruskem a USA) 23. května 1992. Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. 14
MIROSHNICHENKO,N.Kak ukraincy kapitaliyzm stroili.Novejshaya istoriya Ukrainy(19912001).2008.340s.
42
„Aniž by čekali na povinnou právní záruku své bezpečnosti, slíbenou účastníky jednacího procesu, vláda Ukrajiny v březnu 1992 vyvezla do Ruska všechny taktické jaderné zbraně (2600 mobilních raket). Ale velmi brzy se Nejvyšší rada začala bát. Konečně si uvědomili, že zbraně, které dali Rusku, mohli se ziskem prodat nebo aspoň dostat za ně odškodnění. Tím spíše, že Ukrajina nedostala žádné bezpečnostní záruky - ani od svých bývalých sousedů v SSSR, ani od NATO. Pod tlakem parlamentu vláda pozastavila dodávky strategických jaderných zbraní do Ruska. Politici se dohadovali o tom, co s tím dělat dál. Názory byly různé, od - ponechat si zbraně a s nimi vstoupit do NATO, až po - co nejrychleji se jich zbavit.“15 Ukrajinské vztahy s NATO, které Kyjev považuje za hlavní nástroj bezpečnosti v Evropě a garanta národní suverenity, jsou založeny na “Chartě zvláštního partnerství “(1997), programu průmyslové spolupráce a každoročního plánu mezi Ukrajinou a NATO. 23. května 2002 Rada státní bezpečnosti a obrany Ukrajiny přijala a prezident uvedl v platnost 08.07.2002 rozhodnutí “o strategii Ukrajiny a NATO“, které označuje, že hlavním cílem politiky Ukrajiny vůči NATO je připojení k alianci. Právě v té době ruští politici vyslovili teritoriální námitky ohledně Krymu, Sevastopolu a Černomořské flotily. V nervózní atmosféře v hloupých hlavách některých politiků se zrodily projekty o poslání strategických raket do Ruska vzduchem. 18. listopadu 1993 Nejvyšší rada Ukrajiny ratifikovala smlouvu o omezení strategických útočných zbraní („START-1“). Ukrajina musela snížit 36% z celkového počtu nosných raket a 42% jaderných hlavic. Pro odstranění 200 jaderných hlavic, 176 mezikontinentálních balistických raket a jejich startovních míst potřebovali peníze, které ve státní pokladně samozřejmě nebyly. Pak se obávali prosit u sousedů vydíráním či připomínkami o Černobylu tím, že „evropská“ země nemá prostředky pro bezpečné skladovaní jaderních zbraní. Nedůslednost Ukrajiny při řešení problému jaderného odzbrojení se znelíbila vládě USA. Ona byla dobře informována o vysoké míře desorientace ukrajinských orgánů, prodejnosti a bezohledné moci politiků, kteří mohou prodat jaderné zbraně komukoliv.
15
MIROSHNICHENKO,N.Kak ukraincy kapitaliyzm stroili.Novejshaya istoriya Ukrainy(19912001).2008.340s.
43
Závěr. Nová historie Ukrajiny začala s rozpadem Sovětského svazu. Vyhlášení nezávislosti postavilo Ukrajinu před náročné úkoly: -budování demokratického státu -vytvoření silné tržní ekonomiky -začlenění do mezinárodního společenství, navázaní mezinárodních vztahů. Na začátku 90. let ekonomika Ukrajiny prožívá hlubokou krizi, která je charakterizována uzavíráním podniků, ztrátou kvalifikovaného personálu, rostoucími cenami průmyslových a potravinářských výrobků, vysokou inflací, devalvací rublu, nedostatkem průmyslových a potravinářských výrobků, nízkými platy, kritickým stavem zemědělství. V roce 1992 Ukrajina zavedla kupony jako dočasný prostředek platby do zavedení plnohodnotné národní měny. Ale zavést novou měnu se podařilo až v roce 1996, po dosažení částečné stabilizace ekonomické situace. V polovině 90. let na Ukrajině probíhají ekonomické reformy: liberalizace cen, provádění přísné měnové politiky, privatizace velkých podniků, provádění pozemkové reformy. V letech 1997-1998 tempo ekonomického poklesu zpomalilo. Od roku 2000 ekonomika začala růst. Dosáhnout pozitivních výsledků se podařilo pomocí řešení následujících úkolů: byly obnoveny vnější ekonomické vztahy, zvýšen objem exportu některých ukrajinských výrobků, mnohé podniky přešly do soukromého vlastnictví, byl stabilizován finanční systém státu. Období 2000-2005 je obdobím ekonomického růstu Ukrajiny: roste HDP, příjmy obyvatel, objem výroby, dochází k oživení obchodních vztahů se zeměmi blízkého a vzdáleného zahraničí.
44
Seznam použité literatury: 1. MIROSHNICHENKO,N.Kak ukraincy kapitaliyzm stroili.Novejshaya istoriya Ukrainy(1991-2001).2008.340s. ISBN 978-966-8722-01-1 2. GRIGORJEV,L;SALIHOV,M.GUAM.Sdvigi v ekonomike Azerbajdzana,Gruzii,Moldavii I Ukrainy,1991-2006.2007.218s.ISBN 5-91150004-3. 3. PAVELKA,Tomáš.Makroekonomie,3.vydaní.2007. 278 str. ISNB 978-80-8617558-4 4. KUBIZNÁK,Ladislav;ZUNOVÁ,Lidija. Ukrajina : teritoriální informace pro exportéry a investory.1996.94s. SP-2473. 5. SOLOVJEVA,A.Vneshniya torgovlia Ukrainy v usloviyah formirovaniya rynochnoj ekonomiky.2009..[cit.12.05.2009].Dostupný z WWW<www.econ.msu.rucmt2/lib/a/1483/file/Soloveva.pdf>. 6. Ministerstvo zdravoohraneniya Ukrainy.Programma razvitiya Orgahizacii Objedinennyh Nacij.Epidemiya VICHÚ/SPIDA v Ukraine:sociálnodemograficheskij aspekt.[online].[cit.2000].Dostupný z WWW
. 7. Narodnyj bank Ukrainy.Dostupný z WWW < http://www.bank.gov.ua >. 8. Vse indexy Ukrainy. Dostupný z WWW < http://indexes.com.ua/indeksyinflyacii-v-ukraine >.
45
Zkratky: UCR Ukrajinská Centrální Rada UNR Ukrajinská lidová republika SSSR Svaz sovětských socialistických republik MTS Mezinárodní trestní soud HDP Hrubý domácí produkt SNS Společenství nezávislých států RF Ruská Federace EU Evropská unie USA Spojené státy americké (anglicky United States of America) EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj MMF Mezinárodní měnový fond SEZ svobodné ekonomické zóny NATO Severoatlantická aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization) OSN Organizace spojených národů KBSE konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě MMF Mezinárodního měnového fondu
46
