Dobytí Dukelského průsmyku a Ukrajiny 25.5. – 27.7.2007 Už jsme vyráželi hezky v pátek ráno a počasí nám přálo. jeli jsme tři motorky: Dušan (Gallius) s Radanou (Radiana) (to je ten na té červené a ještě se připojil Tomáš (Tomass). Sraz jsme si dali ve Frýdku Místku a pak jsme frčeli směr Frýdlant nad Ostravicí, kolem nádrže šance až na hraniční přechod v makově. Tam to šlo hezky na pohodičku... vlastně pas ukázal jen Dušan a ostatní pustili "jen tak"... na Slovensku je v obci šedesátka, takže je to takové fajnovější (stejně v ČR i na Slovensku jezdíme městem okolo 70km/h)... hned za hranicemi jsme potkali kamion v příkopě... teda jak on se tam mohl dostat, to bylo divné... prostě mírná zatáčka (okolo kopce) a on byl zaražen čumákem v kopci a s přívěsem v příkopě... asi spánek ,či co... ale jak jsme později zjistili, slováčtí kamioňáci mají na nehody talent :)) na nepochopitelné nehody... za Vranovem nad Topľou byl jeden na křižovatce (sjezdu) převrácený na střeše... tam se ani nedalo jet rychle, tak jsme čuměli a divili se, jak se mu to mohlo povést... Z Makova jsme frčeli dál na východ. Před Tatrami jsme chytli menší přeháňku, ale to bylo v pohodě, ani jsme moc mokří nebyli a nakonec ještě byla dlouhá cesta před náma, tak jsme uschli :)) vlastně za to mohl Tomass, chtěl jet jen v tričku a rychle se opaloval, tak jsme se v Martině stavili do Tesca, aby si koupil opalovací krém, načež nám začlo pršet. Chvilku jsme jeli i po dálnici a k vůli mě jsme přejeli odbočku na Tatry, tak jsme nejeli tu krásnou cestu celou, ale jen menší polovinu, na kterou jsme navázali při další odbočce. A stálo to za to... jsme se podívali i na štrbské pleso... je to tam hezky vykácené, po té vichřici teda... Pak dál a dál na východ... spišský hrad (paráda!-jen pár fotek ale-nebyl čas), Strečno... až do Zemplinské Šíravy, kde byl cíl naší cesty... teda ten kemp.... nádherný velký (zavřený) kemp... prostě Slováci mimo sezonu něpremavaj... tak jsme ve 21 hledali ubytování... no paráda, ne? Až jsme našli nějaký levnější penzion (hlavně volný), kde jsme se ubytovali... tuším že u Vinianského jezera to bylo... poslední tři pokoje (byli jsme čtyři, ale měli ještě dorazit další tři, kteří vyráželi později a zdrželi se k vůli bouřkám...). dali jsme si večeři, v 22h se zavíralo... zbytek dorazil před půlnocí a museli vzbudit číšníka, aby jim otevřel... a když už byl vzhůru tak jsme si udělali pyžamovou párty... někteří v pyžamu, jiní jen v trenkách :)) bylo fajně a spát se šlo tak v jednu? jen jsme kecali a prohlíželi fotky a vyprávěli zážitky ze dne...
To skončil páteční večer... ráno jsem (jako obvykle) všechny budil už před osmou hodinou (mě za to mají opravdu rádi)... no... mám takový názor, že čím dříve se vstane, tím více se za ten den toho stihne, ne? navíc jim to buzení trvá opravdu dlouho.. a já od dob, co nenosím brýle, tak nejsem unavený a už prostě nevydržím v postelí ležet tak dlouho, jako kdysi... před tím jsem moh spát klidně do jedenácti... a v tu sobotu ráno jsem se opravdu držel, abych to nebyl já, kdo všechny probudí... probudil nás DJ Fero, který pustil venku nějakou ducduc muziku (ten den tam byla nějaká akce pro děti, asi dětský den) ale svedli to na mě, potvory! :)) jinak plán na sobotu... chtěli jsme dobýt dukelský průsmyk... nepovedlo se. jelo se na Ukrajinu... teda tam na hranicích byla fronta!!! tak jsme se předběhli... ale hodinku jsme tam stejně trčeli... vypisování papírů, razítka, pasy, techničáky... pak znova a pak ještě jednou... taky prohledání věcí (zapírání, že máme nožíky v báglu) to by nás asi nepustili... no drsárna... asi jako ukrajinské cesty... teda... si představ že tam byl jeden úsek nové cesty, ale houpalo to, jako bychom jeli lesem... oni asi neznaj válec, nebo jak to dělají, ty cesty.... díry sice ne, ale polepené... hrůza... a ten zbytek? jako bychom se vrátili o 50 let zpátky... samá volha, moskvič a žigulík, koňské povozy a taky krávy přes celou cestu :))... a pak nějaké vozidla, které držely pokupě silou vůle ale jely (třeba náklaďáky a autobusy)... tak nějak neidentifikovatelné... jo a ještě tam jezdily mercedesy... prostě na Ukrajině neznaj střední třídu... buď jsou tam lidi bohatí, nebo chudí... za zážitek a razítko v pase to stálo, ale už nikdy více... jeli jsme přes Užgorodu (tuším že se to tak jmenovalo) až do Mukačeva (to vím jistě, že se to tak jmenovalo), pár fotek a zpátky... a zase hodinu na hranicích... no, spíše jen půl... už moc papírování nebylo, spíše jsme odevzdávali zbytky papírů, které jsme dostali na celnici při cestě sem :)) a se slovy "vítejte v Evropě" jsme se rozloučili se slovenskými celníky...
pak měla přijít na řadu Dukla, ale už bylo okolo 15h, takže moc času nee... jeli jsme sice tím směrem, ale hledali už ubytování... (zase marně)... a vypadalo to i na bouřku... projeli jsme i okolo nějakého ranče, kde jsme nakonec vyslali Tomasse, který nám nakonec zařídil ubytování... vlastně jsme spali v pokoji pro šest lidí a nás bylo sedm... asi nějaký pokoj pro zaměstnance, ale nepohrdli jsme... zvláště na nás byli fakt dost hodní, motorky jsme zaparkovali pod terasu a začala akorát bouřka... do pokoje jsme chodili přes kuchyň... kuchařka zůstala k vůli nám déle a připravila klobáskovou večeři... (parádní) a prostě jsme se měli jako v bavlnce, taky jsme dostali dortíčky, jako pozornost z kuchyně... nádherně se o nás starali... já spal na rozkládacím křesle, ale v pohodě... teda až na vstávání... když pořád říkali, že je budím, tak jsem využil příležitosti. V tom pokoji byl klasický budík, natáhl jsem ho na osmou a těšil se, jak budou ráno konečně říkat pravdu, že je budím já... budík mě probudil o půl osmé z pod mého polštáře... jsou to opravdu potvory nevděčné!!! :)) ráno pak i kuchařka k vůli nám vstávala dříve (i číšnice) abychom měli na snídani zbytek klobás z večera a někteří hemenex... a ani nás pak nechtěli pustit a zvali nás na nějakou oslavu padesátky (kuchařka), že máme zase přijet a kdyby nebylo místo na přespání, tak u ní doma se najde :)) až na to závěrečné dvojté presso které jsem si dal na snídani, bylo vše ok... donesla opravdu velké hrnky (dvojtých press bylo více) a až jsem dopil tak jsem na dně objevil 3 špendlíky... fakt supr pocit :)) tak snad jsem nějaký nevypil a původně byly taky opravdu 3... A jelo se na Duklu... úspěšně jsme ji dobyli... jak památník, rozhlednu, tak i Údolie smrti... takže tanky, letadla...
Slovenská dálnice…
Slovenská dálnice…
Slovenská dálnice…
A pak se frčelo domů... zase přes 400km... a taky nás chytil pořádný slejvák... nepromok jsem si vzal pozdě (ale přece), to jsou ty bílé protichemické hábity, které fasuje kamarád v práci. Neroztrhají se, nepromoknou, jsou prostě do deště úplně bezva (a zadarmo) :)) každopádně boty skrz naskrz mokré... s vlastním bazénkem... aby ne, když mi to z předního blatníků stříká přímo na ně :)) věci nepromokly, protože jsem je měl v nepromokavém báglu. akorát rolka a věcí v ní, jako lékárnička to schytala... ale ne že by promokla, spíše do ní nateklo jak se jelo přes kaluže. Domů jsme dorazili okolo 20h... utahaný jsem ještě teďkom... spoustu fotek (ještě nepřebraných), 1250 km a těch zážitků... chtělo by to ale o dva dny více, přece jenom jsme toho moc nestihli, spíše jsme byli pořád v sedle... ale i tak. supeeer!!! A ještě jeden poznatek: Čím dále na východ, tím je více hezkých bab... fakt.. tolik krasavic co jsem potkal za cestu, nepotkám v čr ani za rok :)) jo a taky čím dál na východ, tím více cigánů... fakt hooodně černa...
Tatry…
Vysoké Tatry – Štrbské pleso…
Tatry
Já
Tomass
Porada s panem Miem
A jde se na trenkovou párty!
Panenská idylka :))
Tady nám to kazí Radiana…
Takové divné zátiší…
Celá grupa na trenkové párty… jen Machi má tepláky.
Nálada byla prvotřídní, i klopit zatáčky jsme se učili!
Takhle to vypadalo před penzionem…
Žeby už na Ukrajině?
Ukrajina
Kravičky na cestě…
Už je čas hledat nocování!
Klobásové hody!!! Mňam!
Trošku z blízka…
Tak to jsem měl jako bonus ve dvojtém pressu…
Před dobytím Dukelského průsmyku… uprostřed kuchařka.
I na Havaji jsme byli!
Dukelský průsmyk dobyt!
Odbočka do Údolí smrti
Údolí smrti
Spíšský hrad ve dne.
Spíšský hrad v noci
Deratizační jednotka teletubbies!
No že nám to sluší!
Thymallus
