VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Porodní asistentka
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2016
Lucie Surových
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Nejčastější obavy nastávajících matek
Bakalářská práce
Autor: Lucie Surových Vedoucí práce: Mgr. Hana Bořilová Jihlava 2016
Abstrakt Tématem mé bakalářské práce jsou Nejčastější obavy nastávajících matek. Bakalářská práce má část teoretickou a část empirickou. V teoretické části se zabývám zejména obavami, které mohou ženy nejčastěji mít, dále pak psychikou v těhotenství, jejími stresory a faktory, dále metodami, které ženě při porodu pomáhají a odbourávají tak její stres a obavy. Praktická část zpracovává dotazníkové šetření a výsledky jsou převedeny do grafů. Diskuze zhodnocuje výsledky výzkumu. Klíčová slova: porodní asistentka, obava, stres, bolest, dítě
Zusammenfassung Das Thema meiner Bachelorarbeit lautet: „Die häufigsten Befürchtungen werdenden Mütter. Folgende Arbeit besteht aus dem theoretischen und dem empirischen Teil. Im theoretischen Teil beschäftige ich mich mit Befürchtungen, die Mutter am häufigsten haben. Weiter befasse ich mich mit psychischen Zuständen in der Schwangerschaft, mit ihren Stressoren und Faktoren, dann mit Methoden, die Frauen bei Geburt helfen und Stress und Befürchtungen abbauen können. Im Rahmen des empirischen Teiles werden die Daten aus der Forschung analysiert und anhand Graphen dargestellt. In der Diskussion sind die Forschungsergebnisse abzulesen. Schlüsselwörter: Hebamme, Befürchtung, Stress, Schmerz, Kind
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………………. Podpis …………………………………
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Haně Bořilové za její vstřícnost, rady a podněty při tvorbě bakalářské práce. Dále mé poděkování patří všem respondentkám za čas a ochotu při vyplnění dotazníku a také velké díky všem, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali a pomáhali
Obsah 1
2
Úvod.......................................................................................................................... 9 1.1
Cíle práce ......................................................................................................... 10
1.2
Hypotézy práce................................................................................................. 10
Teoretická část ........................................................................................................ 11 2.1
Vliv psychiky na průběh těhotenství a porodu ................................................. 11
2.2
Faktory ovlivňující psychiku těhotné ženy ...................................................... 11
2.2.1 2.3
Prenatální komunikace .............................................................................. 12
Význam doprovázející osoby v přípravě na porod .......................................... 12
2.3.1
Výhody otce u porodu............................................................................... 12
2.3.2
Nevýhody otce u porodu ........................................................................... 13
2.3.3
Dula u porodu ........................................................................................... 13
2.4
Stres v těhotenství a při porodu ........................................................................ 14
2.4.1
Stres v těhotenství ..................................................................................... 14
2.4.2
Stres z bolesti při porodu .......................................................................... 15
2.5
Nefarmakologické zvládání bolesti během porodu .......................................... 15
2.5.1
Stimulace kůže .......................................................................................... 16
2.5.2
Aromaterapie ............................................................................................ 16
2.5.3
Úlevové polohy ......................................................................................... 17
2.5.4
Relaxační masáže ...................................................................................... 17
2.5.5
Předporodní příprava ................................................................................ 17
2.5.6
Úzkost z porodu ........................................................................................ 18
2.6
Obavy, které má matka o sebe při porodu........................................................ 20
2.6.1
Epiziotomie ............................................................................................... 20
2.6.2
Císařský řez............................................................................................... 20
2.6.3
Dlouhé trvání porodu ................................................................................ 21
2.6.4
Krvácení v těhotenství a za porodu........................................................... 22
7
2.7
2.7.1
Krvácení po porodu .................................................................................. 22
2.7.2
Problémy s prsy ........................................................................................ 23
2.7.3
Tělesné změny .......................................................................................... 23
2.7.4
Poporodní deprese..................................................................................... 24
2.8
4
Obavy, které má matka o dítě při porodu ......................................................... 24
2.8.1
Porodní poranění u dítěte .......................................................................... 24
2.8.2
Předčasný porod ........................................................................................ 25
2.8.3
Smrt plodu................................................................................................. 25
2.9
3
Obavy, které má matka o sebe po porodu ........................................................ 22
Obavy, které má matka o dítě po porodu ......................................................... 25
2.9.1
Problémy s kojením .................................................................................. 25
2.9.2
Plačící dítě................................................................................................. 26
2.9.3
Zdravotní komplikace u novorozence....................................................... 26
Praktická část .......................................................................................................... 28 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 28
3.2
Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí ....................... 29
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 29
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 29
3.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 30
3.6
Analýza a interpretace hypotéz ........................................................................ 46
3.7
Diskuze............................................................................................................. 51
3.8
Návrh, řešení a doporučení pro praxi ............................................................... 54
Závěr ....................................................................................................................... 55
Seznam literatury ............................................................................................................ 56 Seznam tabulek ............................................................................................................... 59 Seznam grafů .................................................................................................................. 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61 8
Úvod Těhotenství je pro ženu významným mezníkem v jejím životě. V děloze ženy se vyvíjí plod nesoucí genetickou informaci. Na konci těhotenství nastane porod, který je pro ženu nezapomenutelným okamžikem. Je důležité, aby byl porod pro ženu krásným zážitkem, a aby na něj měla žena jen ty nejhezčí vzpomínky. Ne vždy však probíhá těhotenství a porod bez komplikací a u matky se jak v těhotenství, tak při samotném porodu často mohou vyskytnout různé obavy, aby bylo těhotenství v pořádku, aby se narodilo zdravé dítě, aby byl porod bez komplikací a dítě bylo zdravé, ale také strach o svoji osobu. Cílem práce proto bylo zjistit, jaké jsou největší a nejčastější obavy u nastávajících matek. Ve své praxi, kde se často setkávám s těhotnými ženami a s rodičkami, se mi ženy často svěřují se svými obavami. Proto bylo mým zájmem zvolit si téma Nejčastější obavy nastávajících matek a zjistit, čeho se ženy nejvíce obávají vzhledem k dítěti a směrem ke své osobě. Dnešní doba je velmi vyspělá, a prenatální diagnostika velmi vepředu a ženy jsou v období těhotenství o vývoji plodu velmi dobře informovány. Ženy mají v ambulantní péči vysoký komfort péče. Jsou jim zodpovězeny veškeré dotazy buď porodní asistentkou, nebo lékařem a ženám tato jistota velmi pomáhá v jejich obavách. Při porodu pak mají velkou oporu v osobě přítomné u porodu, porodních asistentek a také lékařů. Ženy často hledají informace i na jiných, nedůvěryhodných zdrojích a často je tyto informace ještě více zneklidní. Je proto důležité, aby ženy měly důvěrný zdroj o svých informacích a jejich obavy byly zmírněny, nebo úplně odstraněny a žena si mohla naplno užít porod bez obav. Bakalářská práce na téma Nejčastější obavy nastávajících matek se skládá z části teoretické a části praktické. Teoretická část je zaměřena na strach a obavy ženy, faktory, které psychiku ženy ovlivňují a situace, kterých se ženy mohou obávat. Praktická pak na obavy, které ženy mají a zda se je snaží zmírnit. Pro svou praktickou část jsem zvolila formu dotazníku. Respondentkami v dotazníkovém šetření byly ženy v různém stádiu těhotenství a za pomocí dotazníku jsem zjistila, jaké nejčastější obavy ženy mají.
9
1.1 Cíle práce Cíl č. 1 Zjistit, jaké jsou nejčastější obavy nastávajících matek Cíl č. 2 Zjistit, kde získávají nastávající matky nejvíce informací ohledně prenatálního, perinatálního a postnatálního období
1.2 Hypotézy práce Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 75 % žen se obává bolesti při porodu. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 75 % žen se obává smrti dítěte. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že méně jak 50% žen se obává po porodu vysoké váhy. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že méně jak 25% žen se obává, že po porodu nezvládne péči o dítě. Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více jak 50 % žen získává informace o těhotenství a porodu z internetových zdrojů.
10
2 Teoretická část 2.1 Vliv psychiky na průběh těhotenství a porodu Těhotenství je pro ženu neopakovatelný zážitek, který patří k vrcholným zážitkům v životě ženy. Žena, jako člověk přivádějící na svět nový život, tímto naplnila své biologické poslání. Přivádí na svět člověka, kterému předala kontinuální genetickou výbavu. Těhotenství se projevuje jako nahromadění změn v psychické oblasti. Ženy, které jsou těhotné, mají velké sklony k úzkostem, depresím, náladovosti až agresi a jsou v tomto období velmi senzibilní. To období můžeme označit jako vývojovou krizi. (Bašková, 2015) Zvláště neopakovatelný je pro ženu porod prvního dítěte. Pro převážnou většinu žen je událost těhotenství a porodu pozitivní, žena jej považuje za malý zázrak. V populaci se však najdou i ženy, které zážitky spojené s narozením dítěte mohou hodnotit jako nepříjemné až šokující, špatná zkušenost je pak odradí od dalšího početí. Jednou ze zásadních věcí je pohoda a dobrý psychický stav těhotné a rodící ženy, jak je známo z gynekologicko-porodnické praxe. Žena svou psychikou může ve velké míře ovlivnit psychosomatický stav dítěte. (Mellanová, Čechová, Rozsypalová, 2014) Jednou z jistých a zásadních věcí v těhotenství jsou hormony, které se u ženy produkují při její stresové reakci. Hormony se vyplavují a dostávají se před placentu i do oběhu plodu. Další jistou věcí je právě psychika ženy, která je úzce spojena s trváním a průběhem porodu a výrazně jej ovlivňuje. Proto dnes nikdo nepochybuje o tom, že žena by v těhotenství a při porodu měla být bez strachu a úzkosti a v dobrém psychickém stavu. (Mellanová, Čechová, Rozsypalová, 2014)
2.2 Faktory ovlivňující psychiku těhotné ženy „Každá změna zaběhaných životních zvyklostí a stereotypů může být prožívána jako náročná situace. Těhotenství je charakterizováno celým komplexem změn. V málokterém jiném životním období nalezneme takovou kumulaci změn, jako právě v těhotenství“. (Mellanová, Čechová, Rozsypalová, 2014, str. 89)
11
2.2.1 Prenatální komunikace Prenatální komunikace se zabývá dorozumíváním s nenarozeným dítětem. Znamená promlouvání k dítěti přes břicho ženy, prostřednictvím ruky těhotné ženy a to zejména gesty, pohyby či dotyky. Prenatální komunikace se považuje za přirozený mateřský instinkt, který je známý odpradávna. (Bašková, 2014) Dnes je již téměř jisté, že smyslové vjemy se u nenarozeného dítěte vyvíjejí už v průběhu těhotenství. Jak ukázaly výzkumy, dobře zvolená hudba, kterou některé děti poslouchaly v průběhu těhotenství, poté dokázaly rozeznat po narození. Právě dobře zvolený výběr hudby ovlivňuje u dítěte srdeční tep, tlak, puls, u dítěte posiluje imunitu a zkvalitňuje dýchání. (Behinová, 2012). „Jeden výzkum dokonce tvrdí, že hudba během porodu snižuje potřebu podání anestetik až o 50%“. (Behinová, 2012, str. 81). Důležitou součástí těhotenství je i komunikace dítěte s tatínkem, a proto by se jí neměl vyhýbat. Již v tomto období se utváří vztah, který následně ovlivňuje porodní i poporodní období. Stejně tak má psychika matky vliv na nenarozené dítě. (Behinová, 2012) „Výhody prenatální komunikace spočívají ve vytváření důvěry rodičů ve vlastní rodičovské schopnosti, poskytují podněty pro lepší duševní a tělesný vývoj plodu, zvyšují citlivost reakce rodičů na potřeby dítěte před jeho narozením“. (Bašková, 2014, str. 59).
2.3 Význam doprovázející osoby v přípravě na porod Doprovázející osoba během porodu je pro ženu důležitou součástí a podporou. Prvořadou osobou je porodní asistentka. Další osobou, která nejčastěji rodičku doprovází, je otec jejího dítěte. Citové pouto mezi dítětem a otcem je silné a prožívají ho tak oba společně od prvních okamžiků. (Ayers, Visser, 2015). „Ještě před umožněním vstupu doprovodu rodičky do nemocnice, respektive na porodní sál, se musel samozřejmě změnit také do té doby zaběhnutý řád na gynekologicko-porodnických odděleních a porodních sálech. Někteří zdravotníci tyto změny přivítali, jiní byli naopak proti“. (Gregora, Velemínský ml., 2013, str. 113)
2.3.1 Výhody otce u porodu Otec u porodu, který je na porodním sále společně s rodičkou podporuje výjimečnost dané chvíle. Podporuje ženu v určitých dobách porodních a aktivně 12
ovlivňuje průběh porodu. Odstraňuje u ženy pocit osamělosti, je pro ženu společenskou a citovou oporou a umožňuje rodičce zprostředkovat komunikaci s rodinou. V první době porodní zmírňuje masážemi bolesti kontrakcí a pomáhá jí lépe je snášet. V této době rodičku povzbuzuje, pomáhá jí a ochraňuje její práva. Ve druhé době porodní je pro ženu nápomocen zejména při tlačení, a to zejména jako psychická podpora. (Kelnarová, Matějková, 2010)
2.3.2 Nevýhody otce u porodu Musíme ale zohlednit také záporné faktory, které s sebou otec u porodu nese. Pro zdravotnický personál patří k nevýhodám přítěž při provádění ošetřovatelských postupů, a to zejména v situaci, kdy dochází k porodním komplikacím. Mezi další nevýhodu, která může partnera dost zásadně ovlivnit, patří donucení partnera setrvat u porodu. Otec v některých případech svoji přítomnost nepokládá za prospěšnou a nemusí danou situaci zvládnout po psychické ani fyzické stránce. Negativní zážitek, který partner u porodu získá, a který považuje za negativní, se ve velké míře může projevit na jeho vztahu k partnerce, a to zejména v sexuální oblasti. V dnešní době nejsou výjimkou příliš informovaní otcové, kteří mají mnoho otázek, což působí negativně a značně to narušuje proces porodu a ovlivňuje prožívání porodu u ženy po psychické stránce. I když se přepokládá, že přítomnost partnera u porodu upevňuje pouto mezi ním a novorozeným dítětem, vyvolává u něj na druhé straně porod frustraci, nervozitu, nejistotu. Obavy se však snaží zakrýt klidným, sebevědomým obličejem a zůstat tak pro ženu emocionální podporou. (Bašková, 2014)
2.3.3 Dula u porodu Další důležitou osobou pro rodící ženu může být i dula. Původ jména pochází z řečtiny. Jedná se o ženu, která se obvykle o někoho stará. Dula poskytuje ženě při porodu psychickou podporu a ženu při porodu doprovází. Tyto ženy jsou speciálně vyškolené. (Bašková, 2014). Dula pomáhá také při vyřizování nezbytných úředních záležitostí. Působí na rodičku příznivě, sleduje reakce maminky, masíruje ji, pomáhá jí měnit polohy a využívá i jiných technik, které pozitivně ovlivňují průběh porodu. Často využívá při porodu aromaterapii, podává ženě nápoje, pokud je to nutné, dává matce obklady a je ji po celou dobu ku pomoci. Po porodu je pro ženě nápomocna zejména v oblasti kojení, či při péči o novorozené dítě. (Gregora, Velemínský ml., 2013). Pokud
13
je u porodu přítomna dula není vyloučena přítomnost otce. Vše je vždy na vzájemné domluvě obou stran. Je však nutné, aby otec i dula komunikovali s personálem a respektovali jej. To je jedna z podmínek, aby splnila své poslání. (Gregora, Velemínský ml., 2013)
2.4 Stres v těhotenství a při porodu Funkční opotřebení a porušení organismu je považováno za soubor nespecifických změn, které jsou považovány za stres. Ke stresu dochází u člověka v zátěžových situacích, především když je na něj kladen tlak. (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007) „Stresová reakce je bezprostředně spojena s některými emocemi, většinou takovými jako je strach a úzkost, deprese nebo naopak agrese.“ (Bartůňková, 2010, s. 42-43). Za náš projev a naše jednání v určitých situacích jsou zodpovědné emoce. (Bartůňková, 2010) Fenoménem naší doby a jedním z velice známých pojmů je právě stres. Je důležité vždy rozpoznat příčiny, průběh pramenící ze stresu. Aspekty, ať už z pohledu laika, nebo odborníka se od sebe velmi liší svými definicemi. Jedno mají však společné, a to narušená integrita či ohrožení. (Bartůňková, 2010)
2.4.1 Stres v těhotenství Těhotenství, jakožto období změn u matky, je jednak období změn psychosociálních, tak fyziologických. Mnoho žen považuje období těhotenství za pozitivní, pro mnohé ženy je to však období zhoršení zdravotního stavu, duševní pohody, či fyziologických funkcí. (Ayers, Visser, 2015). Stres je součástí těhotenství i porodu a má velký vliv na porod, dítě, a to zejména na jeho vývoj a charakteristiku. Pokud je žena vystavena stresu v těhotenství, jeho důsledkem může být předčasný porod, nebo nízká porodní váha dítěte. Další negativně působící může být i zaměstnání ženy. Týká se to zejména žen, které vykonávají práci náročnou, mají práci na směny, jsou z práce často unaveny. Podle výpovědí žen, tyhle faktory mohou u ženy způsobit předčasný porod, hypertenzi, či porodní komplikace. „Deprese a úzkost se pojí s porodními komplikacemi, těhotenskými symptomy, předčasným porodem, větším počtem žádostí o porod císařským řezem a vyšším užíváním 14
prostředků úlevy od bolesti během porodu.“ (Ayers, Visser, 2015, str. 345), (Ayers, Visser, 2015)
2.4.2 Stres z bolesti při porodu Silný stresor je při porodu právě bolest. Všeobecně je známo, že při stresu člověk vnímá bolest jako méně intenzivní a to z důvodu zvýšené produkce endorfinů. (Bartůňková, 2010) „Stresové podněty vyvolávají analgetickou reakci a zvyšují práh pro vnímání bolesti. Aktivují se endogenní regulační mechanismy pro bolest, produkují se endorfiny, enkefaliny působící spolu se serotonergním bulbospinálním systémem a dalšími hormonálními a nervovými mechanismy. Tento mechanismus je patrně i příčinou stresové euforie.“ (Bartůňková, 2010, str. 60) Žena a plod reagují negativně na stresující procesy, které jsou vyvolané v organismu psychickou a fyzickou zátěží při porodní činnosti. Žena procesy cítí bolestivě a u dítěte se projeví krátkodobou hypoxií. Porodní bolest, jako nejsilnější bolest vůbec, je v lidském organismu považována za jedinou bolestivou reakci, která doprovází tento fyziologický děj. (Bašková, 2014). Bolest při porodu má dvojitý charakter. Bolest viscerální, vyvolána kontrakcemi dělohy a dilatací krčku dělohy, v první době porodní. Předzvěst porodu, takzvané otevírací bolesti, jsou první bolesti, které žena zaznamenává. Kontrakce otevírají porodní kanál a bolesti se objevují v dolní části dělohy. Je to důležité proto, aby jím plod dokázal projít. Začátek porodu je doprovázen krátkými bolestmi s delšími přestávkami a postupně se kontrakce zkracují a porod více postupuje. Kontrakce pomalu zvyšují svojí intenzitu a na pár minut ustávají. Kontrakce dělohy nemůže rodička ovlivnit. (Bašková, 2014)
2.5 Nefarmakologické zvládání bolesti během porodu Zvládat porodní bolesti ženám umožňují nefarmakologické metody, tedy metody bez využití léků. Velkou výhodou nefarmakologických metod je, že neškodí matce ani plodu, nepředstavují žádné riziko alergické reakce ani škodlivý účinek jako některé z léků. Aby se u některých nefarmakologických metod dosáhlo lepšího účinku, je nutné tyto metody nacvičovat před počátkem porodu. Nefarmakologické metody by měly být
15
první volbou k tlumení porodních bolestí. Medicínská řešení by se měla hledat až úplně nakonec, když vše ostatní selže. (www.unipa.cz)
2.5.1 Stimulace kůže Stimulací kůže se myslí masážní technika, která je prováděna buď podpůrnou osobou, nebo ženou samotnou. Jednou z metod je efleráž. Jedná se o krouživé pohyby prstů, které se provádí jednou nebo oběma rukama. Provádí se během kontrakcí v břišní oblasti a masíruje se do tvaru nula nebo číslice osm. Metoda inhibuje stimuly, které prochází tenkými nervovými vlákny a tato silná nervová vlákna stimuluje. Provádí se na boku vsedě, vleže polohy je možné střídat v pravidelných intervalech. Při této metodě je vhodné využít i masážní oleje. Na začátku, kdy nejsou kontrakce tak silné, dostačuje jemné hlazení. Když kontrakce zesilují, je třeba na kůži více zatlačit, aby masáž byla intenzivnější. Tímto způsobem se děloha stimuluje, děložní činnost je intenzivnější a častější, a zároveň se tlumí bolestivost kontrakcí. (Repková, 2008) (Bašková 2015) Mezi další techniku, která je doporučována patří tlak, který je vyvíjen na křížovou oblast. Tento silný tlak je kladen rukou na spodní část zad a tím uvolňuje bolesti. Žena sama pozná, jaká velká intenzita tlaku je potřeba. Proto by měla partnerovi nebo podpůrné osobě říci, kde tlak aplikovat. (Bašková, 2015)
2.5.2 Aromaterapie Další metodou využívající během porodu vysoce koncentrované esenciální oleje je metoda získaná z rostlinných zdrojů, které jsou vysoce aromatické. Metoda pomocí esencí zmírňuje porodní bolesti a spojuje fyziologické a psychologické účinky masáže, které působí na psychiku a emoce rodičky. Metoda aromaterapie se aplikuje jako obklady, krémy, inhalace či koupele. Vmasírování olejů přímo do pokožky patří mezi nejúčinnější metody. Účinek trvá několik hodin a účinkuje již do 30 minut. Nejpoužívanější esenciální oleje, užívané v porodnické aromaterapii, jsou šalvějové oleje, oleje z levandule, eukalyptu, heřmánku, tymiánu, jasmínu, citrónu a mandarinky. Oleje jsou velmi žádané, protože zmírňují pocity strachu a úzkosti, ženu zrelaxují a utlumí porodní bolesti. (DickRead, 2013) (Bašková, 2015)
16
2.5.3 Úlevové polohy Každá žena uvítá při porodu úlevové polohy, při kterých dochází ke zmírnění jejich bolestí. Polohu může žena měnit každých 30-60 minut tak, jak je jí to příjemné. Polohou se uvolňuje svalové napětí a souvislý tlak se snižuje na stejnou část těla. Zároveň, když žena změní polohu, prospívá tak fyziologickému, normálnímu mechanizmu porodu. Na začátku první doby porodní je nejčastější polohou poloha vestoje, která však s postupujícím porodem začíná být vyčerpávající. Je výhodná zejména využitím gravitace. Partner masíruje křížovou oblast a žena se během kontrakcí opírá o partnera. Důležitou součástí je přísun tekutin a energie, na které by žena neměla zapomínat. Vzpřímená poloha i těsně před druhou dobou porodní s rozkročenýma nohama je pro ženu velmi výhodná a to proto, že tlak na porodní cesty v této poloze je velmi intenzivní a zkracuje tak rodičce čas tlačení při vypuzování plodu. Žena může během porodu využít i fitmíče. Fitmíč je pro ženu nápomocný při zvládání kontrakcí. Žena ho může využít krouživými pohyby, nebo v rytmickém poskakování zdola nahoru. Záleží na ženě, jaký pohyb si zvolí a co je pro ni pohodlnější a účinnější. Používání fitmíče je vhodné i v prenatální přípravě na porod, protože se díky této metodě posilují svaly pánevního dna. (Bašková, 2015)
2.5.4 Relaxační masáže Není nutné, aby osoba, provádějící masáže byla speciálně vyškolená. Masáže může provádět kdokoli. Je potřeba, aby si rodička určila, co je jí příjemné a co ne. Postačujícími mohou být třeba jen doteky, či jemné hlazení. (Medková, 2012)
2.5.5 Předporodní příprava Nastávající maminky mají možnost zúčastnit se předporodních kurzů, které často organizují jak zdravotnická zařízení tak například porodní asistentky. Cílem je duševně a psychicky ženu připravit na porod, zmírnit a odstranit její negativní emoce a strach z porodu, snížit jejich napětí a minimalizovat obavy o dítě. Úkolem je také posílit u ženy jistotu a vztah k zdravotnickému personálu. Příprava má často část teoretickou a praktickou, přičemž v teoretické části se vedoucí kurzu zabývá stravou v těhotenství a šestinedělí, výbavičkou do porodnice, načasováním příjezdu do porodnice, dále vysvětlí průběh porodu, možnost tišení bolestí, základy péče o dítě, či otázky o kojení. Praktická část zahrnuje cvičení pro těhotné, po kterém ženy porod lépe snáší a snižují riziko 17
komplikací. Součástí je také ukázka a nácvik správného dýchání, posílení pánevního dna po porodu, osvojení si porodní polohy, relaxace nebo ukázky úlevových poloh. (Hanáková, 2010)
2.5.6 Úzkost z porodu „Závažná úzkostná porucha může ohrožovat matku, dítě i celou rodinu. Do jak velké míry ovlivňuje úzkostná porucha v těhotenství plod, se zatím neví. Velmi důležitou roli hrají sociální a psychologické faktory související se změnou společenské role závažnými nároky, které na ženu těhotenství a mateřství klade. Predispozicemi pro rozvoj úzkostné poruchy v těhotenství a po porodu může být řada dřívějších životních situací, zkušeností či osobních charakteristik. Důležitá je osobnost ženy, její očekávání od sebe sama, partnera a celé rodiny a vztahů.“ (Hájek, Čech, Maršál, 2014, str. 393) Hájek, Čech, Maršál ve své knize uvádějí nejčastější úzkostné poruchy v těhotenství. Panická porucha Názor, že těhotenství je faktor pro rozvoj panické poruchy, a že k projevům dochází až po porodu, převládal už dříve. Ovšem dnes je už jisté, že symptomy panické poruchy se objevují již v graviditě. U ženy se vyskytují příznaky intenzivního strachu, které jsou doprovázené silnými vegetativními příznaky. U žen v těhotenství a dále pak v poporodním období se projevuje anticipační úzkostí. Žena má strach zůstat sama doma nebo později s dítětem, což ženu často vede k přivolání příbuzného. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Generalizovaná úzkostná porucha Jedná se o poruchu projevující se rozsáhlými epizodami starostí a obav, které se týkají plodu, celkově těhotenství, budoucnosti, partnerského vztahu a jiných oblasti, týkajících se života. Uvedené epizody se spojují s kolísající, téměř celodenní úzkostí a neschopností si odpočinout, nebo se soustředit. Žena má často sklon k naříkání. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Specifické fobie U převážné většiny lidí pocházejí z dětství a přetrvávají do dospělosti. Vyskytují se v různých stádiích života a mohou zesilovat v poporodním období. V této fázi se jich
18
žena velice obává a může to dítě i ohrozit. Pokud se fóbie vyskytuje v těhotenství, jedná se zejména strach z porodu navzdory silné touze mít dítě. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Další skupinou jsou takzvané tokofobie. Primární tokofobie je spojena ze strachu z porodu celkově. Nejčastější příčinou je u ženy například zhlédnutí filmu s porodem. Další příčinou či spouštěčem může být pro ženu například doslechnutí, že nějaká žen při porodu zemřela. Spouštěčem může být plno dalších příčin jako ztráta zábran při porodu, stud z odhalení, anebo to, že bude žena ostatním pro smích. Žena se také často bojí toho, že bude porod tak nesnesitelný, že nebude moci bolest vydržet. Čím více se však porod blíží, tím více se žena obává. Pokud se tento strach projeví u ženy již v pubertálním období, může to u ní způsobit odkládání těhotenství, vyhýbání se sexu. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Za sekundární tokofobii se považuje u ženy strach, který je spojen s předcházejícím těhotenstvím. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Sociální fobie Fobie, která se neprojevuje nijak nápadně. Podstatný vliv nemá na sociální fobii ani těhotenství, ani poporodní období. U ženy se může projevit sníženými kontrolami u gynekologa z důvodu ztrapnění se a ze studu. K zesílení však občas dochází v období mateřském, kdy se u ženy může projevit vyhýbavým chováním. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Reakce na stres a poruchy přizpůsobení Porucha může trvat dny až týdny. Tato porucha se nejčastější spojuje s rizikovým těhotenstvím nebo komplikovaným porodem. Žena tak může reagovat na ztrátu zaměstnání, či rozchod s partnerem. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Posttraumatická stresová porucha Tato stresová porucha se projevuje u žen, které dítě nedonosily, předčasně jej porodily, popřípadě bylo jejich poporodní období nadměrně komplikované a bolestivé. K poruše může dojít i při situacích v běžném životě jako je například havárie, tragédie v rodině. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Obsedantně-kompulzivní porucha
19
Porucha, která se projevuje zejména v poporodním období. U ženy se projevuje nutkavými, agresivními myšlenkami typu „Co když dítě utopím, udusím“. Nejčastěji jsou tyto myšlenky zaměřeny na novorozence méně častěji pak na partnera nebo ostatní děti. Žena reaguje vyhýbavým chováním a vyvarovává se míst, které by mohli agresi vyvolat. Ditě může být ohroženo na zdraví v případě, kdy žena má i jiné obsese, jako například z kontaminace dítěte. Její přehnaná starostlivost o dítě, jako časté umývání, převlékání a dezinfekce, mohou dítě na jeho zdraví ohrozit. (Hájek, Čech, Maršál, 2014) Agorafobie Podstatou je záchvat paniky v situaci, ve které žena nemá nablízku pomoc. Má také velké obavy z toho, že ohrozí sebe nebo dítě a také toho, co by na to řekli druzí. (Hájek, Čech, Maršál, 2014)
2.6 Obavy, které má matka o sebe při porodu 2.6.1 Epiziotomie Epiziotomie je výkon, který se provádí v případě hrozícího, nebo probíhajícího ohrožení plodu hypoxií či traumatem. Je to druhý nejčastěji prováděný zásah při porodu. Podle odborníků je provedená epiziotomie, při které dojde k rovnému poranění struktur hráze, bezpečnější, než nahodilé poranění, které může skončit i poškozením konečníku. (Behinová 2012). Epiziotomie patří mezi nejrozšířenější porodnické operace, přičemž není mnohými porodníky jako operace vnímána. Její výhoda by měla spočívat v urychlení porodu. Dále by měla uchránit hráz a konečník, měla by být ochranou proti descenzu, prolapsu a poranění močové trubice. (Doležal, 2007) Je prováděna v převážné většině u primipar, méně pak častěji u multipar. Podle některých odborníků jsou tkáně u multipar poddajnější a elastičtější. Z důvodu předchozího poranění představují porodní cesty pro dítě snazší průchod, protože je pánevní dno prostornější. Epiziotomii rozlišujeme mediální, laterální a mediolaterální. Nejoblíbenější je u lékářů epiziotomie mediální, která se provádí uprostřed rozvinutí hráze v délce 2-3cm a končí u svěrače řitního. (Doležal, 2007)
2.6.2 Císařský řez
20
Často využívanou operací je právě císařský řez. Jedním z nejčastějších důvodu je ohrožení matky, dítěte nebo obou současně. Císařský řez může být buď plánovaný, ten se provádí před nastoupením porodních bolestí. Pokud se však již děloha pravidelně stahuje, pak se císařský řez provádí akutně, zejména z důvodu nedostatečného přívodu kyslíku pro dítě. (Pařízek, 2006). Císařský řez je prováděn v anestezii. V naprosté většině případů se břišní stěna matky otevírá dolním příčným řezem. Lékař musí mít v břiše dostatečný prostor zejména proto, aby nedošlo k poraněním okolích orgánů. Po porodu dítěte je potřeba i hned odloučit placentu a zkontrolovat dutinu děložní. Řez se poté uzavírá po jednotlivých vrstvách. Průměrná délka operace, pokud nejsou žádné komplikace, je 45 minut. Po operaci je každá žena přechodně pozorována a je umístěna na jednotce intenzivní péče. V dnešní době může matka po porodu nemocnici opustit přibližně 5-6 den. Vyskytují se také ženy, které císařský řez vyžadují. (Pařízek, 2006)
2.6.3 Dlouhé trvání porodu Porod je pro ženu velmi stresující událostí. Někdy je míra stresu až tak velká, že rodička cítí ještě větší bolest a má k tomu neadekvátní kontrakce. Tělo ženy se poté dostává do stresové reakce, která může porod narušit. (Leifer, 2004). Některým z příkladu působení stresové reakce může být například spotřebování glukózy, kterou potřebuje děloha jako zdroj energie Mezi další stresové reakce patří zvýšení napětí pánevních svalů, což neumožňuje dítěti sestup. Jakýkoli důvod může u ženy vést k dlouhému, či těžkému porodu. Právě dlouhý porod může vést k infekci matky, novorozence, vyčerpání matky, poporodnímu krvácení. Právě větší strach z porodů a úzkostnější stavy mívají matky, které prodělaly těžký a dlouhý porod. (Leifer, 2004) Nepostupující porod může nastat v případě abnormalit vypuzovacích sil, abnormalit kostěné pánve, naléhání polohy a hmotnosti plodu. Dalšími faktory můžou být například neefektivní děložní kontrakce. Ke zkrácení hrdla vedou pravidelné děložní kontrakce. Pokud však ani po 2 hodinách nedojde k žádné nebo velmi malé progresi, jedná se o dystokii. Dalším problém mohou být primárně slabé děložní kontrakce. Tato situace nastává u multipar, při přítomnosti velkého množství plodové vody, nebo velkého plodu. Dále to mohou být sekundárně slabé děložní kontrakce, které většinou nastávají po epidurální analgezii, při vyčerpání sil u ženy. (Binder, 2011) 21
2.6.4 Krvácení v těhotenství a za porodu Projev krvácení se vyznačuje vždy nějakým patologickým stavem. Pokud však vyloučíme krvácení z důvodu potratu, přichází v úvahu předčasné odlučování lůžka, které vzniká z důvodu traumatu. Může se vyskytnout jako součást preeklampsie, anomálií placenty, krátkého pupečníku a často u žen s vícečetným těhotenstvím. Dále pak může být příčinou vcestné lůžko, které se vyskytuje u žen po předcházejících porodech, potratech, nebo prodělaných zánětech. (Kudela a kol., 2008) Dalším důvodem může být krvácení ve III. době porodní. Sem řadíme poruchy odlučování placenty, které může vzniknout z vyčerpání děložní svaloviny po protrahovaném porodu, nadměrnou distenzí dělohy, nadměrném množství plodové vody. Velmi závažný stav nastává v případě hypotonie až atonie děložní, kdy se děloha nekontrahuje a je ochablá. Krvácení je silné a ohrožuje život rodičky. (Kudela a kol., 2008) Mezi častá a závažná poranění patří právě porodní, která mohou skončit až smrtelným krvácením. Mezi nejčastější patří epiziotomie a ruptura perinea. (Kudela a kol., 2008)
2.7 Obavy, které má matka o sebe po porodu 2.7.1 Krvácení po porodu Krvácení po porodu může mít nejrůznější důvod. Jednou z hlavních příčin je retence většího množství plodových blan. Komplikace vzniká bezprostředně po porodu a znamená to, že zbytky obalů či placentární tkáň brání retrakci dutiny děložní. Důležitá je revize dutiny děložní. Dalším problémem může být špatná involuce dělohy, která vzniká zejména u žen, které porodily například velký plod, nebo měly protrahovaný porod. Děloha se nedostatečně zavinuje a žena různě silně krvácí. Puerpeální infekce je zánět, který je známý pod názvem horečka omladnic. „Puerperální infekcí rozumíme zánět ústrojí po porodu nebo potratu. Začíná nejčastěji v dutině děložní, přechází na adnexa a krevní či lymfatickou cestou se může šířit dále na okolní orgány.“ (Kudela a kol., 2008, str. 225) 22
2.7.2 Problémy s prsy Problémy při kojení jsou ze strany matky velmi časté. Již po celou dobu gravidity se mléčná žláza připravuje na kojení. Stimulace bradavek sáním dítěte laktaci zvyšuje. Ačkoliv je laktace fyziologický děj, musí se jej matka naučit. Matkám je vždy při kojení v prvních dnech nápomocen zdravotnický personál. Pro úspěšné kojení je nutná správná technika. Novorozenec je po porodu vybaven reflexy pro příjem potravy. Výživa kojící matky by měla představovat dostatečný přísun tekutin, dále dostatek vitamínů a mléčných výrobků. (Dort, Dortová, Jehlička, 2013) Kromě denní hygieny by měla žena zvláště dbát na péči o své prsy. Nejvhodnějším způsobem ošetření je potírat bradavky mateřským mlékem a nechat volně zaschnout na vzduchu. (Dort, Dortová, Jehlička, 2013) Bolestivé nalití prsou je jedním z poruch kojení. Je spojeno se špatnou technikou kojení, kdy není prso plynule vyprazdňováno. Úlevu může přinést studený obklad, nebo odstříkání mléka těsně před kojením. (Sedlářová a kol., 2008) V některých případech může dojít k pozdnímu nástupu laktace, ke spuštění dochází až pátý nebo pozdější den po porodu. (Sedlářová a kol., 2008) Retence mléka je stav, který je u matky doprovázen zvýšenými teplotami, bolestivostí, zarudnutím a zduřením prsu. Ve většině případů je příčina ve špatné technice sání. Není důvodem k ukončení kojení. (Sedlářová a kol., 2008) Mastitida neboli zánět prsu je způsobený plísní, popř. bakteriemi. Léčí se většinou antibiotiky a není důvodem pro přerušení kojení. (Sedlářová a kol., 2008) Ragády a poranění na bradavkách se vyskytují v případě, že je zvolena špatná technika kojení. Je třeba při kojení zvolit jinou polohu a ragáda se během několika dní zacelí. (Sedlářová a kol., 2008) „Absces je ohraničené ložisko v mléčné žláze vyžadující chirurgickou léčbu“. (Sedlářová a kol., 2008, str. 93)
2.7.3 Tělesné změny Výrazné změny zaznamenávají ženy po tělesné stránce. Normálním tělesným přírůstkem u ženy v těhotenství bývá asi 8 až 15 kilogramů. Po porodu pak zdravá rodička ztratí kolem 10 dní 2 kila ztrátou vody, kterou během těhotenství zadržovala. Tělo mění po porodu svoji konstituci díky uvolněným vazům. Tyto problémy se mohou vyskytnout i u štíhlých žen vlivem roztáhlé kůže na břichu a podbřišku, kde se hromadí tuk. 23
V souvislosti s nabíráním tuku v těhotenství pak ženu začne trápit celulitida a povolené hýžďové svaly, proti kterým může žena začít po porodu bojovat. (Divišová a kol., 2011)
2.7.4 Poporodní deprese Deprese patří v poporodním období k jedné s nejčastějších duševních poruch u ženy. Klinicky můžeme porodní depresi vymezit od poporodního blues až po těžkou nemoc s psychotickými příznaky. Mezi faktory můžeme zařadit jak osobní anamnézu rodičky, tak první porod u ženy, věk matky, partnerské neshody, až například spánkovou derivaci. Mezi další rizikové faktory můžeme zařadit finanční problémy, anamnézu sexuálního zneužívání, nebo počet závažných stresujících událostí v uplynulém roce. Na možnosti vzniku by měl pomýšlet každý lékař, nebo porodní asistentka. Ženy mají často obavy o svých psychických problémech hovořit a není pak psychická porucha rozpoznána a léčena. O depresivní příznaky se jedná, pokud obtíže přetrvávají alespoň dva týdny a vyskytují se hlavní i vedlejší. Hlavním příznakem bývá často pokleslá a smutná nálada a poklesu zájmu. Mezi vedlejší příznaky patří ztráta energie, porucha spánku a chuti k jídlu, pocity viny a nerozhodnosti, popřípadě myšlenky na smrt. K léčbě se využívá jak farmakologických tak nefarmakologických metod. Jedná se o psychoterapii pod vedením odborníka, která spočívá v empatii, porozumění a schopnosti naslouchat. (Takács, Sobotková, Šulová, 2015)
2.8 Obavy, které má matka o dítě při porodu 2.8.1 Porodní poranění u dítěte Porodní nádor je jedním z častých porodních poranění. Jedná se o fyziologický nález. Je to otok, která se vyskytuje ve vedoucím bodu hlavičky, je způsobený pod periost lební kosti a postupně během několika hodin mizí. (Dort, Dortová, Jedličková, 2013) V prvních dnech se neustále zvětšuje a poté se během několika týdnů resorbuje. (Dort, Dortová, Jedličková, 2013). Zhmoždění tkáně po instrumentálním porodu, po vaakumextraktoru nebo po kleštích. Je to stav, který je v mnoha případech pouze lehkým poraněním a je zde nutné vyloučit hlubší poranění. (Dort, Dortová, Jedličková, 2013) Dalším poraněním může být například řezná ranka, která vzniká v případě císařského řezu a ošetření se provádí klasickým sterilním krytím a stehy. (Dort, Dortová, Jedličková, 2013) Dalším porodním poraněním může být zlomenina klíční kosti, kterou lékař po
24
porodu zjistí. Vzniká zvláště u novorozenců s větší porodní hmotností, popřípadě u porodu, který je obtížný. Horní končetina se zafixuje a srůstá spontánně. (Karhan, 2011)
2.8.2 Předčasný porod Narození dítěte před 38. týdnem je považováno za předčasný porod. Je známo, že čím dříve se dítě narodí, tím těžší je pro něj adaptace na prostředí a předčasně narozeným je poskytnuta intenzivní péče. Dnešní doba je velmi pokročilá a lékaři dokáží zachránit i děti narozené velmi předčasně. Nezralý novorozenec sice na první pohled může vypadat jako zralý novorozenec, ovšem zdání klame. Nezralý novorozenec nemá dostatečně vyvinuté orgány a obranný systém. Největší problémy mají především s adaptací, a proto se doporučuje rodit tyto děti ve specializovaných centrech. Nejčastější příčinou je infekce dítěte, která vyvolává dráždění dělohy a děložní kontrakce. Riziko předčasných porodů je především u žen, kterým je méně než 20 a více než 35 let. (Chmel, 2008)
2.8.3 Smrt plodu Během porodu nebo i na jeho úplném začátku mohou nastat situace, které nejsou zcela v souladu s ideální představou nastávajících rodičů o jeho bezproblémovém průběhu. Zdravotnický personál může u rodičky a jejího partnera vyžadovat poměrně rychlé rozhodnutí. Pokud jsou však oba partneři na porod dobře připraveni a dostatečně informování, nemusí se těchto rozhodnutí obávat. Některé situace vyžadují velice rychlý a profesionální zásah. Personál porodního sálu může v těchto chvílích na přítomný pár působit neosobně až chladně. V těchto vypjatých situacích, kdy může jít o minuty, je však toto chování celkem pochopitelné. (Gregora, Velemínský ml., 2013) Nejčastějšími příčinami úmrtí plodu jsou vývojové anomálie, preeklampsie, diabetes mellitus či závažná intrauterinní asfyxie. (Kudela a kol., 2008)
2.9 Obavy, které má matka o dítě po porodu 2.9.1 Problémy s kojením Častým problémem při kojení u ženy bývá málo mléka. V tomto případě je nezbytné použít u dítěte dokrmení umělou mléčnou formulí. Velmi častým znakem, že u dítěte něco není v pořádku, je neklidné dítě, plačící dítě, nebo i dítě, které se budí. Nemusí 25
to však být znak, že má matka málo mléka. Matka sama musí poznat, zda dítě dostává dostatek mléka a pokud si není jistá, může zohlednit na váhu dítěte. Matce může pomoci jednak dostatek uvolnění, nebo kojení v klidu. Odstup mezi preventivními prohlídkami by měl být dva až tři měsíce. Pokud matka cítí, že má málo mléka, měla by častěji přikládat, položit se s dítětem na dva, tři dny do postele a obstarávat ho, častěji kojit, udržovat s dítětem kontakt kůže na kůži, či provádět masáže prsou. (Márta GuóthGumberger Elizabeth Hormann, 2008) V případě delší pauzy při kojení se může stát, že dítě začne prs odmítat. Mnoho žen je v této situaci zoufalých a přijde jim, že selhaly. Odmítnutí prsu ze strany dítěte, není selháním matky. Dítě potřebuje dostatek tekutin. K vyprázdnění obsahu prsu dochází tak často, jak často matka dítě přikládá. Mléko může být dítěti dáváno také stříkačkou, nebo lahví. Pokud žena lahev nepoužívá, napomáhá tak kojení. Mezi další příčiny odmítnutí prsu ze strany dítěte patří životospráva matky. Je nutné zjistit, jestli nedošlo ke změně pracího prostředku, požití koření, alkoholu, stresu, zda nebrala léky. Vyrovnanost a trpělivost jsou důležitým klíčem pro to, aby dítě opět prs přijalo. Oba potřebují hodně času, tělesného kontaktu a klidného prostředí. (Márta Guóth-Gumberger Elizabeth Hormann, 2008)
2.9.2 Plačící dítě Růstový spurt může být příčinou plačícího dítěte. Přichází obvykle v období 3. a 6. týdnu nebo 3. a 6. měsíce věku dítěte. Tvorba mléka se zvýšeným potřebám dítěte rychle přizpůsobí (do 2-3 dnů). V tomto období není vhodné dávat dítěti dokrm, a to zejména kvůli narušení mechanismu tvorby mléka, které by trvalo déle, než by se laktace přizpůsobila. Dalším důvodem mohou být koliky, nadýmání, blinkání. Trávicí trakt dítěte teprve dozrává, proto se mohou problémy u dítěte objevit. Na úlevu mohou dítěti pomoci kapky. Pokud se vyskytne kolikovitá bolest, je vhodný například teplý obklad. Jako obklad je možné použít nahřátý polštářek v třešňovými peckami. Vhodné je také zvýšit polohu při kojení, odpočinku, nemačkat dítěti bříško a opatrně s ním manipulovat. (www.kojeni.cz)
2.9.3 Zdravotní komplikace u novorozence Jednou ze zdravotních komplikací u novorozence může být novorozenecká žloutenka. Ta se velmi často objevuje až u poloviny narozených dětí. Projevuje se 26
zežloutnutím kůže a v některých případech i zežloutnutím očního bělma. Pro žloutenku je typický rozpad červených krvinek, uvolňujících barvivo. Barvivo se poté v játrech přeměňuje na rozpadové látky a je uvolňováno do střev a moče. Játra novorozence nejsou zralá, a proto novorozenec nedokáže toto barvivo zpracovat. Barvivo se poté dostává do kůže, která se zabarví žlutě. Nejintenzivnější je žloutenka třetí a čtvrtý poporodní den. U nezralých dětí trvá déle a pak zvolna odezní. Pokud u novorozence žloutenka přetrvává, může být jedním z příznaků infekce. (Gragora, 2012) Další komplikací u novorozence může být zánět spojivek. Projevit se může již první den. V případě, že zarudnutí neustoupí, je nutné, aby lékař předepsal oční kapky. Méně častou komplikací u novorozence může být i vrozené zúžení, či neprůchodnost odtokových slzných kanálků. V tomto případě je nutné u dítěte provádět průplachy, či sondáž slzných kanálků, aby nedošlo k infekci. Po výkonu jsou rodičům doporučeny masáže slzných kanálků. (Gregora, Dokoupilová, 2012) Kojenecké koliky jsou jednou z dalších komplikací, které se mohou objevit i zdravě prospívajícího dítěte. Kolika se u dítěte projevuje neutišitelným pláčem, napnutím bříška, bledostí kolem úst, nebo zarudnutím v obličeji. Kolika je ve většině případů nejasná. Příčinou v některých případech bývá gastroezofageální refluf, či nesnášenlivost kravského mléka. Pomoci matce mohou pouze režimová opatření, jako například krmit dítě v bdělém spánku, uklidit dítě pochováním, uložit dítě do úlevové polohy na předloktí. Vhodné je využít také probiotik nebo žena užívá bylinné čaje. (Gregora, Dokoupilová, 2012)
27
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Bakalářská práce je prací teoreticko-výzkumnou, pro jejíž potřeby byl použit kvantitativní výzkum. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 16 otázek s otevřenými a uzavřenými otázkami. V dotazníkovém bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější obavy nastávajících matek a jak jsou jejich obavy plánovány zmírnit. První tři otázky byly zaměřeny na sběr základních informací od žen, jednalo se o věk, paritu ženy a týden těhotenství ženy. Otázky tohoto typu byly uzavřené. Otázky číslo čtyři až šest byly zaměřeny na ženy, které navštěvují předporodní kurz, ptaly se na názor respondentek, zda předporodní kurz dokáže zmírnit jejich strach z porodu. Dalším předmětem otázek bylo plánované či neplánované rodičovství. Otázky byly taktéž tipem uzavřeným. Otázka číslo sedm byla zaměřena na informace, které ženy získávají. V otázce zjišťuji, kde ženy v období prenatálním, perinatálním a postnatálním získávají nejvíce informací ohledně porodu, odpovědi na otázky byly otevřené. Otázka osm, devět, deset, jedenáct zjišťovali nejčastější obavy nastávajících matek, a to v souvislosti s obavami o sebe při porodu a po porodu a v souvislosti při porodu a po porodu s dítětem. Otázky byly otevřené. Poslední část dotazníku byla složená z pěti otázek a byla zaměřena na analgezii, zda ji ženy chtějí při porodu využít a jakou chtějí zvolit a zda chtějí při porodu přítomny blízkou osobu, otázky složeny z otázek otevřených i uzavřených. Celkový počet dotazníku činil 100 a jejich návratnost byla 100 %. K hypotéze č. 1 „Předpokládám, že více jak 75 % žen se obává bolesti při porodu “ se vztahuje otázka č. 8. K hypotéze otázce č. 2 „Domnívám se, že méně jak 50 % žen se obává, že nebude moci po porodu kojit“ se vztahují otázky č. 10 a 11. K hypotézám č. 3 „Domnívám se, že méně jak 25 % žen získává informace o těhotenství a porodu z knih“ a č. 4 „Předpokládám, že vice jak 75 % žen získává informace o těhotenství a porodu z internetových zdrojů“ se vztahuje dotazníková otázka č. 7.
28
3.2 Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí Respondentkami mého dotazníku byly ženy prvorodičky i vícerodičky, různého týdne těhotenství a věku. Šířením mého dotazníku byl web survio.com byla vyhotovena online podoba dotazníku. Dotazník byl šířen mým profilem na sociální síti Facebook a sdílením mých přátel. Návratnost dotazníku byla 100% a to z důvodu možnosti zastavení funkce webové aplikace, čímž se zamezilo nadbytečnému množství odpovědí. Dotazník byl zcela anonymní a určený pouze k účelům bakalářské práce.
3.3 Průběh výzkumu Část dotazníku byla tvořena prostřednictvím internetového portálu survio.com a sociální sítě Facebook. Dotazníky byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Šetření probíhalo od poloviny ledna 2016 do poloviny března 2016. Potřebnému množství dotazníků však bylo dosáhnuto během týdne.
3.4 Zpracování získaných dat Teoretická část bakalářské práce byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Word 2007. Programem Microsoft Office Excel 2007 pak byly zpracovány tabulky a grafy.
29
3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Kolik je Vám let?
7%
8%
Méně než 20 22% 20-29 30-39 40 a více
63%
Graf 1: Věk respondentek
Nejvíce zastoupenou skupinou žen byla skupina žen ve věku 20-29 let, a to 63 (63 %) dotazovaných žen. Následovala věková skupina 30-39 let, kterou zastoupilo 22 (22 %) žen. Vyrovnanou skupinou pak byly ženy ve věku méně než 20 let, 8 (8 %) a ženy ve věku 40 a více 7 (7 %) dotazovaných žen.
30
Otázka č. 2: Po kolikáté budete rodit? 7% 3%
Poprvé
22%
Podruhé Potřetí Počtvrté a více 68%
Graf 2: Gravidita ženy
Nejvíce dotazovaných žen byly prvorodičky, jednalo se o celých 68 (68 %) dotazovaných žen. Druhou početnou skupinou byly ženy, které budou rodit podruhé 22 (22 %) dotazovaných a nejméně početnou skupinou byly ženy rodící potřetí 3 (3 %) a překvapivě více žen rodících počtvrté a více 7 (7 %) respondentek.
31
Otázka č. 3: V kolikátém jste týdnu těhotenství?
6%
38%
24% 1.-10. 10.-20. 20.-30. 30. a více
32%
Graf 3: Týden těhotenství
Nejvíce dotazovaných žen se v dané době nacházelo v posledních 10. týdnech těhotenství, týden 30. a více celkem 38 (38 %) žen. Skupinu následovaly ženy mezi 20. a 30. týdnem těhotenství v celkovém počtu 32 (32 %). Méně početnou skupinu tvořily ženy mezi 10-20. týdnem těhotenství 24 (24 %). Nejmenší zastoupení měly ženy na začátku jejich těhotenství a to 6 (6 %) dotazovaných.
32
Otázka č. 4: Navštěvujete předporodní kurz?
23%
Ano Ne
77%
Graf 4: Účast na předporodním kurzu
Předporodního kurzu se v mém případě účastní pouhých 23 (23 %) žen. 77 (77 %) žen se kurzu neúčastní
33
Otázka č. 5: Myslíte si, že dokáže předporodní kurz zmírnit strach z porodu?
29%
Ano Ne
71%
Graf 5: Zmírnění strachu z porodu kurzem
Celých 71 (71 %) žen si myslí, že kurz nedokáže strach z porodu zmírnit. 29 (29 %) dotazovaných je však přesvědčeno, že dokáže.
34
Otázka č. 6: Odkud čerpáte informace o porodu a těhotenství?
39%
z internetu z knih 48%
z časopisů od gynekoložky
8% 5% Graf 6: Čerpání informací o porodu a těhotenství
Převážná většina žen 48 (48 %) čerpá informace z internetu. Velká část žen 39 (39 %) se informuje u své gynekoložky. Malé procento žen 8 (8 %) si informace získá v časopise a 5 (5 %) z knih.
35
Otázka č. 7: Bylo Vaše současné těhotenství plánované?
22%
ano ne
78%
Graf 7: Plánované těhotenství
Převážná většina žen 78 (78 %) své těhotenství měla plánovaně. Menší část 22 (22 %) žen těhotenství neplánovala.
36
Otázka č. 8: Jaká je Vaše největší obava při porodu o sebe?
9% 6%
20%
Dlouhé trvání porodu Bolest Císařský řez
17% Epiziotomie /nástřih hráze/ Krvácení Jiné 9%
39%
Graf 8: Největší obava při porodu o sebe
Největší strach u žen 39 (39 %) vyvolává dlouhé trvání porodu. Menší procento žen 20 (20 %) se pak obává bolesti. 17 (17 %) žen má strach z nástřihu hráze, 9 (9 %) z císařského řezu, 6 (6 %) žen z krvácení a 9 (9 %) žen uvedlo své obavy z nedostatku intimity, špatné komunikace, nebo problémy se svou nemocí.
37
Otázka č. 9: Jaká je Vaše největší obava při porodu o dítě? Následky u dítěte, z důvodu špatného vedení porodu
5%
27%
Porodní poranění u dítěte
Předčasný porod, dítě na JIP 7%
Smrt dítěte
52% 9%
Jiné
Graf 9: Největší obava při porodu o dítě
Největší obavou u žen při porodu o dítě je smrt dítěte 52 (52 %). Méně častou pak následky u dítěte špatným vedením porodu sedmadvacet (27 %). Méně častými obavami pak jsou v devět procent (9 %) předčasný porod a dítě na JIP a v sedmi (7 %) porodní poranění u dítěte. Pět žen (5 %) žen uvedlo, že se obávají všeho dohromady nebo ničeho.
38
Otázka č. 10: Jaká je Vaše největší obava o sebe po porodu? Krvácení 9% 21% Porod zanechá následky na mém životě Problémy s prsy
Vysoká váha 34%
17% Poporodní deprese 5%
Jiné
14%
Graf 10 Největší obava o sebe po porodu
Největší procento 34 (34 %) žen odpovědělo, že největší obavy mají z poporodní deprese. Následovala obava v 21 (21 %), že porod zanechá následky na životě ženy. 17 (17 %) žen se ovábá problémů s prsy, 14 (14 %) žen se obává vysoké váhy a 9 (9 %) žen odpovědělo, že se obává trvalých následků, vaginálního poškození, pobytu v nemocnici, jakýchkoliv komplikací, problémů s pohlavními orgány či infekce dělohy
39
Otázka č. 11: Jaká je Vaše největší obava o dítě po porodu?
3% 14% Nezvládnu péči o dítě 9%
Nebudu moct dítě kojit Plačící dítě
10%
64%
Zdravotní komplikace u dítěte Jiné
Graf 11: Největší obava o dítě po porodu
Celých 64 (64 %) žen uvedlo, že největší obavy mají ze zdravotních komplikací. 14 (14 %) žen pak uvedlo, že se bojí nezvládnutí péče o dítě, devět (9 %) žen, že nebude moci kojit a deset (10 %) žen plačícího dítěte. Zbylé tři (3 %) ženy se obávají všeho uvedeného.
40
Otázka č. 12: Zvažujete využít při porodu metody na zmírnění bolesti?
36%
Ano Ne 64%
Graf 12: Zmírnění bolesti při porodu
64 (64 %) žen uvedlo, že plánuje využít metody na zmírnění bolesti, 36 (36 %) uvedlo nesouhlasný postoj.
41
Otázka č. 13: Zvažují zmírnění bolesti:
41% farmakologické (epidurální analgezie,..) nefarmakologické (aromaterapie,…) 59%
Graf 13: Zmírnění bolesti
Z celkového počtu 64 (100%) žen uvedlo 38 (59 %) žen, že plánují zmírnění bolesti farmakologickými metodami a 26 (41 %) upřednostnilo zmírnění bolestí pomocí nefarmakologických prostředků.
42
Otázka č. 14: Pokud uvažuji o nefarmakologické zmírnění bolesti při porodu, zvažuji:
8%
15%
15%
Aromaterapii Masáž Úlevové polohy
Jiné 62%
Graf 14: Nefarmakologické zmírnění bolesti
Z celkového počtu 26 (100 %) žen, které zvažují nefarmakologické užití metod při porodu, odpovědělo 16 (62 %) žen úlevové polohy, 4 (15 %) žen masáže, 2 (8 %) ženy aromaterapii. Zbylé 4 (15 %) ženy odpověděly cvičení s aniballem, hudbu a partnera u porodu, akupunkturu či masáže.
43
Otázka č. 15: Přejete si u porodu blízkou osobu?
21%
Ano Ne
79%
Graf 15 Blízká osoba u porodu
79 (79 %) žen si přeje mít u porodu blízkou osobu, 21 (21 %) žen si u porodu nikoho nepřeje.
44
Otázka č. 16: Za osobu blízkou u porodu považuji: 8% 9% Přítele, manžela
Dulu
Jiné 83%
Graf 16: Za osobu blízkou u porodu považuji
Z celkového počtu 79 (100 %) žen, si přeje mít u porodu 66 (83 %) přítele, manžela, 7 (9 %) žen dulu a zbylých 6 (8 %) žen odpovědělo, že si u porodu přejí svoji matku.
45
3.6 Analýza a interpretace hypotéz V rámci výzkumné části jsme si stanovili šest hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 50 % žen se obává bolesti při porodu. Tabulka 1: Největší obava při porodu o ženu
Obavy při porodu o sebe
absolutní četnost
relativní četnost (%)
bolest
39
39
dlouhé trvání porodu
20
20
epiziotomie /nástřih hráze/
17
17
císařský řez
9
9
jiné
9
9
krvácení
6
6
celkem
100
100
Nejčastější obavou u žen byla bolest, i přesto se jí obává pouze 39 (39 %) žen. Následovalo 20 (20 %) žen obávajících se dlouhého trvání porodu, 17 (17 %) žen epiziotomie, 9 (9 %) císařský řez a taktéž v 9 (9 %) žen uvedlo jiné obavy. Nejméně se ženy obávají krvácení 6 (6 %). Tato hypotéza se nepotvrdila.
46
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 50 % žen se obává smrti dítěte. Tabulka 2: Největší obava při porodu o dítě
Obava při porodu o dítě následky u dítěte, z důvodu
absolutní četnost
relativní četnost (%)
27
27
porodní poranění u dítěte
7
7
předčasný porod, dítě na JIP
9
9
smrt dítěte
52
52
jiné
5
5
100
100
špatného vedení porodu
celkem
Největší obavou u žen se v případě obav o dítě potvrdila v případě obav o dítě smrt dítěte, a to celých 52 (52 %) žen. Následovala obava následků u dítěte 27 (27 %), dále pak 9 (9 %) umístění dítěte na JIP a 7 (7 %) porodní poranění u dítěte a 5 (5 %) žen uvedlo jiný důvod. Tato hypotéza se potvrdila.
47
Hypotéza č. 3: Předpokládám, že méně jak 50% žen se obává po porodu vysoké váhy. Tabulka 3: Největší obava po porodu o sebe
Obava po porodu o sebe
absolutní četnost
relativní četnost (%)
krvácení
21
21
porod zanechá následky na mém
17
17
problémy s prsy
5
5
vysoká váha
14
14
poporodní deprese
34
34
celkem
100
100
životě
Poporodní deprese jsou u žen nejčastější obavou a to u 34 (34 %) žen. Dalšími obavami je u 21 (21 %) žen krvácení, u 17 (17 %) žen následky po porodu, které mohou poznamenat jejich život, 14 (14 %) žen uvedlo vysokou váhu a 5 (5 %) žen problémy s prsy. 9 (9 %) žen uvedlo jiné obavy. Tato hypotéza se potvrdila.
48
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že méně jak 25% žen se obává, že po porodu nezvládne péči o dítě. Tabulka 4: Největší obava po porodu o dítě
Obava po porodu o sebe
absolutní četnost
relativní četnost (%)
nezvládnu péče o dítě
14
14
nebudu moct kojit
9
9
plačící dítě
10
10
zdravotní komplikace
64
64
jiné
3
3
100
100
celkem
64 (64 %) žen se obává zdravotních komplikací u dítěte, 14 (14 %) žen, že nezvládne péči o dítě, 9 (9 %) žen, že nebude moci kojit, 10 (10 %) žen plačtivého dítěte a 3 (3 %) ženy uvedly jiný důvod. Takto hypotéza se potvrdila.
49
Hypotéza č. 5: Předpokládám, že vice jak 50 % žen získává informace o těhotenství a porodu z internetových zdrojů. Tabulka 5: Čerpání informací o těhotenství a porodu
Čerpání informací
absolutní četnost
relativní četnost (%)
z internetu
47
47
z knih
5
5
z časopisů
8
8
od gynekoložky
38
38
celkem
100
100
48 (48 %) žen uvedlo, že nejvíce informace čerpají z internetových zdrojů. 39 (39 %) žen uvedlo informace od svého gynekologa, 8 (8 %) žen čerpá z časopisů a 5 (5 %) žen z knih. Tato hypotéza se nepotvrdila.
50
3.7 Diskuze Ke svému výzkumu jsem využila anonymní dotazníkové šetření a 100 respondentek. Pro zhodnocení jsem využila vyhodnocení za pomocí grafů a tabulek Na začátku práce jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké jsou nejčastější obavy u nastávajících matek. Cílem druhým, odkud zjišťují matky nejčastěji informace z prenatálního, perinatálního a postnatálního období. Svou bakalářskou práci jsem porovnávala s výzkumem Vítkové Dity (2014). Téma její práce bylo „Strach primipar z porodu“ a s výzkumem Medkové Markéty (2012) „ Očekávání těhotných žen v souvislosti s nastávajícím porodem“. K cíli č. 1 „ Zjistit, jaké jsou nejčastější obavy u nastávajících matek“ se vztahuje hypotéza č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 „Předpokládám, že více jak 75 % žen se obává bolesti při porodu“, „Domnívám se, že více jak 75 % žen se obává smrti dítěte“, „Předpokládám, že méně jak 50% žen se obává po porodu vysoké váhy“, „Domnívám se, že méně jak 25% žen se obává, že po porodu nezvládne péči o dítě“. Hypotéza č. 1 „Předpokládám, že více jak 75 % žen se obává bolesti při porodu“ se v dotazníku vztahovala k otázce č. 8 „Jaká je Vaše největší obava při porodu o sebe?“. Otázka měla v dotazníku několik možností. 39 (39 %) žen se obává bolesti, další obavou je 20 (20 %) žen obávajících se dlouhé trvání porodu. 17 (17 %) žen se obává nástřihu hráze, 9 (9 %) žen císařského řezu, 6 (6 %) žen se obává krvácení při porodu a 9 (9 %) žen se obává nedostatku intimity, špatné komunikace, nebo problémů se svou nemocí. Hypotéza č. 2 „ Domnívám se, že více jak 75 % žen se obává smrti dítěte“ se v dotazníku vztahovala k otázce č. 9 „Jaká je Vaše největší obava při porodu o dítě? „. Ženy v mém výzkumu odpověděly, že se nejvíce obávají smrti dítěte, a to celých 52 (52 %) žen. 27 (27 %) žen se nejvíce obává následků u dítěte, z důvodu špatného vedení porodu, 9 (9 %) žen předčasného porodu a umístění dítěte na JIP, 7 (7 %) porodního poranění u dítěte a zbylých 5 (5 %) žen buď každé z uvedených otázek, nebo žádné obavy nemají. Hypotéza č. 3 „Předpokládám, že méně jak 50% žen se obává po porodu vysoké váhy“ se vztahovala v dotazníku k otázce č. 10 „Jaká je Vaše největší obava o sebe po porodu?“. Nejvíce žen 34 (34 %) odpovědělo, že se obávají poporodní deprese, 21 (21 %) žen krvácení, 17 (17 %) žen toho, že porod zanechá následky na jejich životě, 14 (14 51
%) vysoké váhy, 5 (5 %) žen problémů s prsy a zbylých 9 (9 %) žen se obává trvalých následků, vaginálního poškození, pobytu v nemocnici, jakýchkoliv komplikací, problémů s pohlavními orgány či infekce dělohy. K hypotéze č. 4 „Domnívám se, že méně jak 25% žen se obává, že po porodu nezvládne péči o dítě“ se vztahovala otázka č. 11 „ Jaká je Vaše největší obava o dítě po porodu?“. Velká procento 64 (64 %) žen se obává zdravotních komplikací u dítěte. 14 (14 %) žen pak nezvládnutí péče o dítě, 10 (10 %) plačícího dítěte, 9 (9 %) žen má strach, že nebude moci kojit a zbylé 3 (3 %) ženy se obávají všeho uvedeného. Cíl byl splněn, hypotéza č. 1 se nepotvrdila, hypotézy č. 2, č. 3 a č. 4 se potvrdily. Z výzkumu Vítkové (2014) „Čeho se ženy nejvíce obávají?“ vyplývá, že 60 (60 %) se obává komplikací, 45 (45 %) žen se obává zdraví dítěte, 30 (30 %) žen dlouhého trvání porodu, 25 (25 %) žen bolesti, 5 (5 %) žen, že nezvládne péči o dítě a 5 (5 %) žen se bojí o své zdraví. Porovnání není zcela přesné z důvodu, že v práci Vítkové (2014) byly dotazovány pouze prvorodičky. V mém výzkumu odpovědělo 20 (20 %) žen, že se obává dlouhého porodu, ve výzkumu Vítkové (2014) 30 (30 %) žen. Bolesti se v mém výzkumu obává 39 (39 %) žen, ve výzkumu Vítkové (2014) 25 (25 %) žen. Péče o dítě se v mém případě obává 14 (14 %) žen, ve výzkumu z roku 2014 5 (5 %) žen. Velice mě překvapilo, že pouhých 39 (39 %) žen v mém dotazníku a 25 (25 %) v dotazníku Vítkové (2014) se obává bolesti. Očekávala bych, že se bolesti bude obávat vyšší procenta žen. K cíli č. 2 „Zjistit, kde získávají nastávající matky nejvíce informací ohledně prenatálního, perinatálního a postnatálního období“ se vztahuje hypotéza č. 5 „Předpokládám, že více jak 50 % žen získává informace o těhotenství a porodu z internetových zdrojů.“ Mnou dotazované ženy odpověděly v počtu 48 (48 %) informace získané z internetu, 39 (39 %) žen od svého gynekologa, 8 (8 %) žen z časopisů a pouhých 5 (5 %) žen z knih. Cíl byl splněn, ale hypotéza se nepotvrdila. Z výzkumu Vítkové (2014) vyplývá, že z internetu, DVD a televize získává informace 55 (55 %) žen, 47 (47 %) respondentek od svého gynekologa, 36 (36 %) od
52
žen, které již rodily, informace z časopisů, knih a literatury čerpaly 33 (33 %) žen a 21 (21 %) žen uvedlo předporodní kurz. Výzkum se z větší části shoduje. Z výzkumu Medkové (2012), která měla ve svém dotazníku 69 respondentek, uvedlo 47 (30 %) žen zisk informací z médií, 44 (28 %) žen zkušenost od druhých, 24 (15 %) žen zdravotnické pracovníky, 23 (14 %) žen odbornou literaturu, 14 (9 %) ženám pomohl předporodní kurz a zbylých 6 (4 %) žen čerpaly buď z předchozího porodu, nebo nečerpaly vůbec. Jsem potěšena, že poměrně dost žen 39 (39 %) žen v mém výzkumu, 47 (47 %) žen z výzkumu Vítkové (2014) a 24 (15 %) žen získává důvěrné informace od zdravotnických pracovníku či gynekologa.
53
3.8 Návrh, řešení a doporučení pro praxi Ve své bakalářské práci jsem zjistila, jak ženy vnímají porod, jaké mají obavy, co je trápí a zda dokáže předporodní kurz zmírnit obavy z porodu. Z dotazníků je také patrné, že ženám při porodu pomáhá přítomnost partnera a tomu by podle mé zkušenosti mělo být věnováno více pozornosti. Ženy by mohly svůj strach zmírnit právě předporodními kurzy, dále pak rozhovorem se svým gynekologem, který ženám vše více vysvětlí, zodpoví otázky a v neposlední řadě by ženy mohli více využívat metody jako aromaterapie, nebo masáže. Větší pozornost by se měla přiložit již zmíněné přítomnosti partnera u porodu, který ženě pomáhá, je jí oporou. Je důležité, aby partneři věděli, že u porodu nejsou zbyteční, vysvětlit jim proč se dané úkony dějí a jak může pomoci ženě sám partner. Vždy je potřeba, aby obě strany mezi sebou komunikovaly. Je také důležité, aby zdravotnický personál informoval nejen rodičku, ale i jejího partnera. Komunikace s rodičkou je důležitou součástí u porodu a mnohým ženám může pomoci od jich zmiňovaného strachu a obav.
54
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala obavami, které nastávající matky trápí. V teoretické části jsem popsala vliv psychiky na průběh porodu, faktory, které ženě při porodu mohou od obav pomoci a dále pak samotnými obavami. Informace jsem získala z odborné literatury, která je uvedena v seznamu. K literatuře jsem ve velké míře použila knihy, zabývající se psychologickou tématikou a také knihy, zabývající se odbornou problematiku těhotenství a porodu. Jako zdroj sem využila také internetových stránek. S odbornou literaturou se mi pracovalo hůře, jako s literaturou psychologickou. Praktická část je zpracována za pomocí kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku a byl rozdělen mezi ženy, v různém stádiu těhotenství. Byly stanoveny 2 cíle a 5 hypotéz. Prvním cílem bylo zjistit, jaké jsou nejčastější obavy nastávajících matek. V dotazníku byl tento cíl rozdělen do čtyř otázek. Obavy se týkaly ženy při porodu o sebe, o dítě a o porodu taktéž o sebe a o dítě. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, že nejvíce se ženy obávají bolesti. Tato informace pro mě nebyla překvapením, neboť bolest je stav, na který člověk reaguje negativně a jinak tomu není při porodu. Po porodu se pak ženy nejvíce u sebe obávají poporodní deprese, které jsou častým stavem u žen po porodu. Při porodu o dítě se pak ženy nejvíce obávají smrti dítěte a to až 52 % (52) žen. Po porodu se pak ženy nejvíce u dítěte obávají zdravotních komplikací. Druhým cílem bylo zjistit, kde získávají nastávající matky nejvíce informací ohledně prenatálního, perinatálního a postnatálního období. Největší zastoupení měly informace získané z internetu, méně čekané pak byly informace získané od gynekoložky, které měly také velké zastoupení. Z dotazníku je tak patrné, že ženy se o porod zajímají, a že se v tomto ohledu chtějí informovat. Oba cíle byly splněny. Na závěr bych chtěla říct, že zpracování této bakalářské práce pro mě bylo velkým přínosem. Strach a obavy jsou přirozenou součástí života a je nutné, abychom pokud je to možné, šli strachu naproti. Důležitá je vždy komunikace, přítomnost blízké osoby a vlastnost chtít pomáhat.
55
Seznam literatury AYERS, Susan a Richard DE VISSER. Psychologie v medicíně. Vydání 1. Překlad Helena Hartlová. Praha: Grada Publishing, 2015. Psyché (Grada). ISBN 978-80-2475230-3. BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1874-6. BAŠKOVÁ, Martina. Metodika psychofyzické přípravy na porod. Vydání první. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5361-4. BEHINOVÁ, Markéta. Nová velká kniha o mateřství: od početí do věku 3 let. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012. Maminka (Mladá fronta). ISBN 978-80-204-2816-5. BINDER, Tomáš. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-19071. DIVIŠOVÁ, Monika. Zdravé hubnutí po porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 97880-247-3630-3. DOLEŽAL, Antonín. Porodnické operace. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80247-0881-2. DORT, Jiří, Eva DORTOVÁ a Petr JEHLIČKA. Neonatologie. 2., upr. vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2253-8. GREGORA, Martin a Milena DOKOUPILOVÁ. Vývoj dítěte do jednoho roku: jak to vidí lékař a jak táta. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3699-0. GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ. Čekáme děťátko. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3781-2. GUÓTH-GUMBERGER, Márta a Elizabeth HORMANN. Stillen. 1. Aufl. München: Gräfe und Unzer, 2008. ISBN 978-383-3804-052. HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví. 3., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4529-9.
56
HANÁKOVÁ, Taťána. Velká česká kniha o matce a dítěti: [vše, co potřebujete vědět o těhotenství a porodu : péče o novorozence a kojence]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2788-9. CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2142-2. KARHAN, Tomáš. Homeopatie a děti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2473355-5. KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010-. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3270-1. KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-1975-6. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Vyd. 1. české. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0668-7. MEDKOVÁ, Markéta. Očekávání těhotných žen v souvislosti s nastávajícím porodem [online]. Pardubice, 2012 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. MELLANOVÁ, Alena, Věra ČECHOVÁ a Marie ROZSYPALOVÁ. Speciální psychologie. 5., přeprac. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2014. ISBN 978-80-7013-559-4. MUDR. MYDLILOVÁ, Anna. Růstový spurt. In: Laktační Liga [online]. 2013 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/ PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství @ porodu. 2. vyd. Praha: Galén, c2006. ISBN 80-726-2411-3. SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1613-8. TAKÁCS, Lea, SOBOTKOVÁ, Daniela a Lenka ŠULOVÁ (eds.). Psychologie v perinatální péči: praktické otázky a náročné situace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2015. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-5127-6.
57
VÍTKOVÁ, Dita. Strach primipar z porodu [online]. Jihlava, 2014 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://knihovna.vspj.cz/bakalarske-prace/obhajene. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. ZACHAROVÁ,
Eva,
Miroslava
HERMANOVÁ
a
Jaroslava
ŠRÁMKOVÁ. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2068-5. Unie porodních asistentek [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.unipa.cz
58
Seznam tabulek Tabulka 1 Největší obava při porodu o ženu .................................................................. 46 Tabulka 2 Největší obava při porodu o dítě .................................................................... 47 Tabulka 3 Největší obava po porodu o sebe ................................................................... 48 Tabulka 4 Největší obava po porodu o dítě .................................................................... 49 Tabulka 5 Čerpání informací o těhotenství a porodu ..................................................... 50
59
Seznam grafů Graf 1Věk respondentek ................................................................................................. 30 Graf 2 Gravidita ženy ..................................................................................................... 31 Graf 3 Týden těhotenství ................................................................................................ 32 Graf 4 Účast na předporodním kurzu ............................................................................. 33 Graf 5 Zmírnění strachu z porodu kurzem...................................................................... 34 Graf 6 Čerpání informací o porodu a těhotenství ........................................................... 35 Graf 7 Plánované těhotenství .......................................................................................... 36 Graf 8Největší obava při porodu o sebe ......................................................................... 37 Graf 9 Největší obava při porodu o dítě ......................................................................... 38 Graf 10 Největší obava o sebe po porodu ....................................................................... 39 Graf 11 Největší obava o dítě po porodu ........................................................................ 40 Graf 12 Zmírnění bolesti při porodu ............................................................................... 41 Graf 13 Zmírnění bolesti................................................................................................. 42 Graf 14 Nefarmakologické zmírnění bolesti .................................................................. 43 Graf 15 Blízká osoba u porodu ....................................................................................... 44 Graf 16 Za osobu blízkou u porodu považuji ................................................................. 45
60
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník
61
Příloha č. 1: Dotazník
Anonymní dotazník Dobrý den, milá budoucí maminko, mé jméno je Lucie Surových a studuji třetím rokem Porodní asistentku na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Ke své bakalářské práci jsem si zvolila téma: „Nejčastější obavy nastávajících matek“ a tento dotazník mi poslouží jako výzkumná část k mé práci. Celý dotazník je anonymní, prosím Vás tedy o zodpovědné vyplnění dotazníku.“ U každé otázky Vás prosím o zakroužkování pouze jedné odpovědi, popřípadě o dopsání na místo jím určené. Srdečně děkuji za vyplnění a spolupráci. Surových Lucie studentka 3. ročníku VŠPJ
1. Kolik je Vám let? a) méně než 20 b) 20-29 c) 30-39 d) 40 a více 2. Po kolikáté budete rodit? a) Poprvé b) Podruhé c) Potřetí d) Počtvrté a více
3. V kolikátém jste týdnu těhotenství? a) 1.-10. b) 10.-20. c) 20.-30. d) 30. a více
4. Navštěvujete předporodní kurz? ANO
NE
5. Myslíte si, že dokáže předporodní kurz zmírnit strach z porodu? ANO
NE
6. Odkud čerpáte informace o porodu a těhotenství? a) z internetu b) z knih c) z časopisů d) od gynekoložky e) jiné Prosím uveďte ………………………………………………………..
7. Bylo Vaše současné těhotenství plánované? ANO
NE
8. Jaká je Vaše největší obava při porodu o sebe? a) Dlouhé trvání porodu b) Bolest c) Císařský řezu d) Epiziotomie /nástřih hráze/ e) Krvácení j) Jiné Prosím uveďte ………………………………………………………..
9. Jaká je Vaše největší obava při porodu o dítě? a) Následky u dítěte, z důvodu špatného vedení porodu b) Porodní poranění u dítěte c) Předčasný porod, dítě na JIP
d) Smrt dítěte j) Jiné Prosím uveďte ………………………………………………………..
10. Jaká je Vaše největší obava o sebe po porodu? a) Krvácení b) Porod zanechá následky na mém životě c) Problémy s prsy d) Vysoká váha e) Poporodní deprese j) Jiné Prosím uveďte ………………………………………………………..
11. Jaká je Vaše největší obava o dítě po porodu? a)Nezvládnu péči o dítě b) Nebudu moct dítě kojit c) Plačící dítě d) Zdravotní komplikace u dítěte j) Jiné Prosím uveďte ……………………………………………………….. 12. Zvažujete využít při porodu metody na zmírnění bolestí? ANO
NE
13. Zvažuji zmírnění bolesti a) farmakologické (epidurální analgezie,..) b) nefarmakologické (aromaterapie,…) Pokud je Vaše odpověď za b), pokračujte prosím další otázkou, pokud je Vaše odpověď za a), pokra- čujte prosím otázkou č. 15
14. Pokud zvažujete nefarmakologické zmírnění bolesti při porodu, zvažuji: a) Aromaterapii b) Masáž c) Úlevové polohy d) Jiné Prosím uveďte ………………………………………………………..
15. Přejete si u porodu blízkou osobu? ANO
NE
Pokud je Vaše odpověď ne, je pro Vás dotazník u konce. 16. Za porodu blízkou u porodu považuji: a) Přítele, manžela b) Dulu c) Jiné Prosím uveďte ………………………………………………………..
Děkuji za Váš čas a vyplnění dotazníku. Surových Lucie
