VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Právní formy podnikání z pohledu daňového a účetního

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Právní formy podnikání z pohledu daňového a účetního

bakalářská práce

Autor: Andrea Sýkorová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Místo: Jihlava Rok: 2016

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o procesu výběru správné právní formy podnikání ze dvou hledisek, daňového a účetního. Pozornost je zde věnována podnikání fyzické osoby, konkrétně osoby samostatně výdělečně činné a také podnikání právnické osoby, zejména společnosti s ručením omezeným, kterou považuji za nejdůležitější formu právnické osoby. Praktická část je zaměřena na dopady změny právní formy na daňové povinnosti a účetnictví vybraného podnikatelského subjektu. Změna právní formy podnikání je prakticky řešena u firmy Rekondiční studio Harmonie – Nové Město na Moravě. Klíčová slova Právní formy podnikání, OSVČ, společnost s ručením omezeným, daňová evidence, jednoduché účetnictví, účetnictví, daň z příjmů, daňové zatížení, daňový systém, sociální a zdravotní pojištění

Annotation This bachelor’s thesis deals with the process of choosing the right legal form of business from two aspects, tax and accounting. Attention here is devoted to the business of the natural person, specifically the self-employer and also the business of legal entity, especially limited company, which I consider the most important form of legal entity. The practical part is focused on the effects of the change of legal form to the tax and accounting for the selected business entity. Change of legal form of business is practically dealt with at the firm Fitness studio Harmony – Nové Město na Moravě. Key words Legal forms of business, self-employer, limited company, tax records, simple accounting, accountancy, income tax, tax burden, tax system, social and health insurance

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Ireně Fatrové za metodické vedení práce, cenné rady a věnovaný čas, které mi při zpracovávání práce poskytla. Dále bych ráda poděkovala také paní Aleně Muchové za poskytnuté informace k praktické části práce, které jsem zde využila. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu po celou dobu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. dubna 2016 ...................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod a cíl práce ........................................................................................................................ 8 2 Teoretická část.......................................................................................................................... 9 2.1 Právní formy podnikání....................................................................................................... 9 2.1.1 Podnikání fyzických osob ............................................................................................ 9 2.1.2 Podnikání právnických osob ...................................................................................... 11 2.1.3 Právní formy podnikání a jejich výběr ....................................................................... 17 2.2 Daňový systém v ČR......................................................................................................... 18 2.2.1 Daň z příjmů fyzických osob ..................................................................................... 19 2.2.2 Daň z příjmů právnických osob ................................................................................. 21 2.2.3 Silniční daň ................................................................................................................ 22 2.2.4 Daň z nemovitých věcí ............................................................................................... 22 2.2.5 Daň z přidané hodnoty ............................................................................................... 23 2.3 Daňová evidence, jednoduché účetnictví a účetnictví ...................................................... 24 2.3.1 Daňová evidence ........................................................................................................ 24 2.3.2 Jednoduché účetnictví ................................................................................................ 24 2.3.3 Účetnictví ................................................................................................................... 25 2.4 Fyzická osoba (OSVČ) x Právnická osoba (s. r. o.) .......................................................... 26 2.4.1 Porovnání základních znaků OSVČ a společnosti s ručením omezeným ................. 27 2.4.2 OSVČ – zahájení podnikání, daňové a pojistné aspekty ............................................ 27 2.4.3 Společnost s ručením omezeným – zahájení podnikání, daňové a pojistné aspekty .. 28 2.4.4 Přeměna fyzické osoby na společnost s ručením omezeným ..................................... 29 3 Praktická část ......................................................................................................................... 30 3.1 Představení firmy .............................................................................................................. 30 3.2 Současné podnikání – zhodnocení situace ........................................................................ 30 3.3 Hospodaření Rekondičního studia Harmonie – fyzická osoba ......................................... 31 3.3.1 Podnikání v roce 2013 ................................................................................................ 31 3.3.2 Podnikání v roce 2014 ................................................................................................ 33 3.3.3 Podnikání v roce 2015 ................................................................................................ 35 3.4 Hospodaření Rekondičního studia Harmonie – spol. s ručením omezeným za rok 2015 . 37 3.4.1 Podnikání v roce 2015 ................................................................................................ 37 3.5 Srovnání podnikání Rekondičního studia Harmonie – OSVČ X s. r. o. ........................... 40 3.6 Prognóza podnikání Rekondičního studia Harmonie pro rok 2016 – OSVČ x s. r. o. ...... 43 3.6.1 Podnikání v roce 2016 – fyzická osoba...................................................................... 43 3.6.2 Podnikání v roce 2016 – společnost s ručením omezeným ........................................ 44

3.7 Rozhodnutí o ukončení podnikání jako fyzická osoba a založení společnosti s ručením omezeným ............................................................................................................................... 48 3.8 Postup při zakládání s. r. o. v případě Rekondičního studia Harmonie ............................ 49 3.8.1 Povinnost paní Muchové vést podvojné účetnictví .................................................... 50 4 Závěr ....................................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury......................................................................................................... 55 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 57 Seznam grafů ............................................................................................................................. 58

1 Úvod a cíl práce Právní formy podnikání z pohledu daňového a účetního je názvem, a tudíž i tématem mé bakalářské práce. Jelikož je v České republice mnoho a mnoho podnikatelů, kteří podnikají buď jako fyzické nebo právnické osoby, mohu s určitostí konstatovat, že mnou zvolené téma, je v současné uspěchané společnosti velmi často diskutovanou a řešenou otázkou. Každý začínající podnikatel se musí rozhodnout, jakým způsobem bude podnikat. Tato práce může být malým vodítkem pro ty, kteří již podnikají nebo teprve svou podnikatelskou činnost zahajují, protože jejím primárním cílem je komparace právních forem podnikání a dopady změny právní formy na daňové povinnosti a účetnictví vybraného podnikatelského subjektu. Teoretickou část práce samozřejmě odstartuji tím, že vymezím základní pojmy, kterými jsou podnikání a podnikatel. Taktéž se pokusím analyzovat rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou, kde budu pracovat primárně s jednotlivými zákony, které se vztahují k dané problematice. Závěr části o volbě správné právní formy, je zacílen na hlavní kritéria, dle kterých se rozhodovat o způsobu podnikání. Daňovému systému v České republice a jednotlivým daním bude věnována druhá část práce. Daňový aspekt je pro tuto bakalářskou práci také velmi důležitý, protože všichni podnikatelé bez rozdílu musí odvádět státu daně. Třetí část teorie bude zaměřena na klíčové rozdíly mezi daňovou evidencí, jednoduchým účetnictvím a účetnictvím, a pokusím se uvést jednotlivé charakteristiky, z nichž jasně na první pohled vyplyne, kdo je povinen vést jednoduché či podvojné účetnictví a komu stačí vést pouze daňovou evidenci. V závěru se pokusím definovat hlavní rozdíly mezi osobou samostatně výdělečně činnou a společností s ručením omezeným. Na tuto oblast se zaměřuji cíleně, protože se v praktické části pokusím přeměnit podnikání paní Muchové. Přeměnou mám na mysli analyzovat podnikání Rekondičního studia Harmonie, řízené nyní jako fyzická osoba a pokusím se „načrtnout“, jak by se situace změnila, pokud by chtěla paní Muchová převést své podnikání na společnost s ručením omezeným.

8

2 Teoretická část 2.1 Právní formy podnikání Podnikatel si musí před zahájením podnikání zvolit nejvhodnější typ právní formy. Toto rozhodnutí je velmi důležité, ale zvolení jedné právní formy nemusí být konečné. Vybraný typ podnikání může podnikatel v pozdější době převést na jinou právní formu, musí ale počítat s náklady a obtížemi navíc. Podnikání Nový občanský zákoník vysvětluje 5 základních znaků podnikatelské činnosti, které definují podnikání, jsou to: 

soustavná činnost – taková činnost, kde je vidina, že bude vykonávána i v budoucnu,



samostatná činnost – osoba provozující činnost rozhoduje o místě a době vykonávání této činnosti a sama finančně zajišťuje chod podnikání,



vlastní účet – činnost je prováděna podnikatelem pod vlastním jménem či pod názvem firmy, a to v případě, že je zapsán do obchodního rejstříku,



vlastní zodpovědnost – není možné zbavit se odpovědnosti a rizika plynoucí z podnikání,



dosažení zisku – primární cíl podnikatelského snažení, i když podnikání vykazuje ztrátu, je to považováno také za podnikání,



vykonávání

činnosti

živnostenským

nebo

obdobným

způsobem.

(Srpová, Řehoř a kol., 2010) Podnikatel Podnikatelem podle nového občanského zákoníku se rozumí: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ (Z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 420) 2.1.1 Podnikání fyzických osob

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání se zabývá podnikáním fyzických osob. V této oblasti nacházíme pojem „osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), kam 9

patří např. živnostník, samostatně výdělečný umělec, samostatný zemědělec nebo také soudní znalec. Pokud chce fyzická osoba provozovat podnikatelskou činnost, musí být držitelem živnostenského nebo jiného oprávnění. Prvním důležitým krokem je zjistit si skupinu živností, do které činnost spadá. Srpová, Řehoř a kol. (2010) převzali definici živnosti ze zákona o živnostenském podnikání: „Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Dle požadavků na odbornou způsobilost rozlišujeme živnosti: 1. Ohlašovací, provozující se a vznikající ohlášením. Jsou dále děleny na živnosti: a) řemeslné – provozování a získání živnosti je podmíněno výučním listem, maturitou v oboru, diplomem v oboru či šestiletou praxí v oboru b) vázané – provozování je podmíněno prokázáním odborné způsobilosti c) volné – k provozování není třeba žádná odborná způsobilost, ze seznamu volných činností si podnikatel vybere ty, které chce provozovat. 2. Koncesované živnosti, vznikající na základě správního rozhodnutí. Pro získání koncese je také požadovanou podmínkou kladný souhlas příslušného orgánu státní správy. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Živnostenský zákon stanovuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění, kam patří: „podmínky všeobecné (minimální věk 18 let, právní osobnost a bezúhonnost) a zvláštní (pokud to požaduje živnost - odborná a jiná způsobilost)“. Živnostenské podnikání a jeho specifika: 

vhodná forma podnikání pro začínající podnikatele, žádný základní kapitál,



minimum úředních úkonů, skoro ihned je možno začít podnikat,



živnostník si sám volí, zdali chce být zapsán do obchodního rejstříku,



podnikatel vede daňovou evidenci, pokud jeho obrat nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok 25 mil. Kč,



podnikatel ručí celým svým majetkem za závazky z podnikání,



smrtí podnikatele se podnik nedělí. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) 10

2.1.2 Podnikání právnických osob

Právnické osoby mohou také působit jako podnikatelé, především v podobě obchodních společností. Vznik a provozování podnikání právnické osoby bude náročnější jak administrativně, tak i finančně (základní kapitál). Důležité je, aby všechny právnické osoby byly zapsány v OR (obchodní rejstřík). Společnosti obchodní Podnikání obchodních společností upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který definuje: „Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (společnost osobní), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (kapitálová společnost).“ Společnosti osobní Důvodem založení osobní společnosti je pouze podnikatelský účel či účel správy vlastního majetku. Mezi osobní společnosti můžeme zařadit veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 2) 

Veřejná obchodní společnost

K nejstarším formám obchodních společností z pohledu historie patří veřejná obchodní společnost. V. o. s. vystupuje jako právnická osoba, která je především založena za účelem podnikání, ale nemusí povinně tvořit základní kapitál. Alespoň 2 osoby musí být zakladateli této právnické osoby, maximální limit není určen. Společníkem rozumíme osobu, která splňuje požadavky živnostenského zákona, a která za závazky společnosti ručí celým svým majetkem (společně a nerozdílně). Jediným způsobem, jak založit v. o. s. je uzavřít písemně společenskou smlouvu, kterou podepíší všichni společníci. Společenskou smlouvou rozumíme základní právní dokument, na němž spočívá existence obchodní společnosti. Nutností je zapsat společnost do obchodního rejstříku, což je obtížné na velmi vysoké náklady. V. o. s. musí též vést účetnictví. Na zisku a ztrátě se společníci podílejí rovným dílem. Zisk společnosti není zdaňován daní z příjmů, ale toto zdanění postihne až jednotlivé společníky. Statutárním orgánem je zde každý společník, ale společenská

11

smlouva může určit, že to budou pouze někteří z nich. Zákaz konkurence dopadá na každého společníka. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) 

Komanditní společnost

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích říká, že: „Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen komplementář)“. Minimální počet společníků a zakladatelů je 2, maximální hranice není dána. I zde je založení podmíněno písemnou formou společenské smlouvy. V této smlouvě musí být vymezeno, kdo je komanditista, a kdo je komplementář, a také, že minimální výši vkladu každého komanditisty stanoví společenská smlouva. Tento má přístup k účetnictví a jiným důležitým datům, nemůže však ze společnosti vystoupit. Zápisem do obchodního rejstříku vzniká tato forma obchodní společnosti. Komplementáři i komanditisté podávají společně návrh na zápis do OR. Zákaz konkurence platí pouze pro komplementáře, a to ve stejném rozsahu jako u společníků v. o. s. Dělení zisku a ztráty je u komanditní společnosti poněkud složitější: zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře na polovinu (neurčí-li společenská smlouva jinak). Dále si komplementáři dělí část zisku a ztráty dle § 112 (rovným dílem). Zisk, který připadl na společnost, se zdaní, a poté je rozdělen na komanditisty dle poměru jejich podílů. Na ztrátě se podílí komanditisté pouze do výše nesplaceného vkladu, anebo do výše komanditní sumy. Všichni komplementáři jsou statutárním orgánem společnosti, každý z nich má právo jednat jejím jménem. Pokud se zaměříme na ručení za závazky komanditní společnosti, komanditista s ostatními společníky ručí společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu, který je zapsán v obchodním rejstříku. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 118 - § 126) Společnosti kapitálové Kapitálové společnosti jsou charakteristické tím, že společníci jsou zatíženi majetkovou účastí na podnikání, ručí jenom do částky svého vkladu, který ještě nesplatili, na řízení společnosti se podílí díky jejím orgánům a musí tvořit základní kapitál, jehož výše se zapisuje do OR. Za čistě kapitálovou společnost se považuje akciová společnost, ale do 12

kapitálových

společností

se

řadí

i

společnost

s ručením

omezeným.

(http://www.podnikator.cz, Kapitálová vs. osobní společnost) 

Společnost s ručením omezeným

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích vymezuje s. r. o. takto: „Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.“ Dnem zápisu do OR společnost vzniká, dnem výmazu z OR společnost zaniká. Dle výše zmíněného zákona o obchodních korporacích můžeme uvést následující charakteristiky společnosti s ručním omezeným: 

i jeden zakladatel může založit s. r. o.,



za porušení svých závazků odpovídá společnost celým svým majetkem,



společníci za tyto závazky ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů společníků podle OR,



nově je minimální výše vkladu 1 Kč, pokud nestanoví společenská smlouva jinak,



společníci se podílejí na zisku v poměru svých podílů,



než společnost podá návrh na zápis do obchodního rejstříku, je třeba, aby bylo splaceno emisní ážio v plné výši a 30 % každého peněžitého vkladu; všichni jednatelé podepisují tento návrh. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 132 – § 161)

Mezi hlavní orgány s. r. o. se řadí valná hromada, jednatelé a dozorčí rada. Pozice nejvyššího orgánu patří valné hromadě, do jejíž působnosti spadá např. jmenování, odvolání a odměňování jak jednatelů, tak i členů dozorčí rady. Minimálně jednou za účetní období musí být svolána. Za statutární orgán společnosti je považován jeden nebo více jednatelů, kteří jsou jmenovaní z řad společníků nebo ostatních FO valnou hromadou. Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence. Kontrolním orgánem je poslední zmíněná dozorčí rada, jejíž členy volí taktéž valná hromada. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy, ale nemůže jím být jednatel společnosti. Dozorčí rada se tvoří fakultativně. Zákaz konkurence připadá na všechny členy, kteří se mohou účastnit valné

13

hromady,

a

kdykoliv

o

to

požádají,

musí

jim

být

uděleno

slovo.

(Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 167 - § 201) 

Akciová společnost

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích upravuje akciovou společnost (a. s.) jako typickou kapitálovou společnost, jejíž základní jmění je rozděleno na akcie o určité jmenovité hodnotě. Společnost může být založena jedním (PO), dvěma nebo více zakladateli. A. s. může vzniknout dvěma způsoby a to: zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Komplikovaný proces založení akciové společnosti: 

s veřejnou nabídkou akcií (základní kapitál musí být minimálně 20 mil. Kč)



bez veřejné nabídky akcií (základní kapitál musí činit 2 mil. Kč)

„Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře přiznaná mu zákonem a stanovami vůči akciové společnosti a vyplývající z jeho postavení jejího společníka.“ (Srpová, Řehoř a kol., 2010, s. 78) Stejně jako u s. r. o., akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Stanovy zastupují ve společnosti funkci společenské smlouvy. Schválení těchto stanov je jednou z podmínek vzniku společnosti. Akciová společnost může mít formu dualistického systému, nebo systému monistického. U dualistického systému má a. s. dozorčí radu a představenstvo, u monistického systému vytváří statutárního ředitele a správní radu. Akciová společnost má povinnost vytvářet valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Stejně jako u společnosti s ručením omezeným je valná hromada nejvyšším orgánem a právo se jí účastnit má každý akcionář. Měla by být svolána minimálně jednou za účetní období představenstvem. Funkci statutárního orgánu zde má představenstvo, které řídí společnost a jedná jejím jménem. Optimální počet členů představenstva je 3. Na každého člena se vztahuje zákaz konkurence v rozsahu vymezeném zákonem. Dozorčí rada dohlíží na působení představenstva, přezkoumává účetní závěrky, má pravomoc svolávat mimořádnou valnou hromadu, kdykoli to uzná za vhodné a skládá se z 3 členů, které volí valná hromada. Má právo volit a odvolávat předsedu. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 398 – § 463) 14

Družstvo Zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích) definuje družstvo jako společenství neuzavřeného počtu osob, vzniklé pro účel podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo se řadí mezi právnické osoby, připomínající obchodní společnost. Družstvo musí mít minimálně 3 členy. Je samo majetkově odpovědné ze svých závazků, členové za závazky družstva neručí. Družstvo se zakládá prostřednictvím ustavující schůze. Základním členským vkladem se podílí každý člen družstva na základním kapitálu a tento členský vklad je stejný pro všechny členy družstva. Základním dokumentem družstva jsou stanovy, a všechny orgány jsou jimi vázány. (Srpová, Řehoř a kol., 2010) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (§ 629 - § 725) jmenuje následující orgány družstva: Členská schůze, která je nejvyšším orgánem, se schází alespoň 1 za rok. Do působnosti členské schůze spadá např. změna stanov, schvalovat řádnou účetní závěrku, nebo rozhodovat o rozdělení a užití zisku. Z každé členské schůze musí být pořízen zápis. Představenstvo, které řídí činnost družstva a je statutárním orgánem. Předseda či místopředseda jedná navenek jménem představenstva. Místopředseda přebírá funkci předsedy, jeli v družstvu nepřítomný. Kontrolní komise je revizním orgánem, který kontroluje veškerou činnost družstva a diskutuje stížnosti členů. Musí mít minimálně 3 členy a schází se alespoň jednou za tři měsíce. Volí se zde stejně jako u představenstva předseda i místopředseda.

15

Tab. 1: Přehled základních forem obchodních společností (zdroj: Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích – vlastní zpracování) V. o. s.

K. s.

Minimálně 2 osoby

Nejméně 2 osoby,

Minim. 1osoba,

1 právnická nebo

- komanditista

- Valná hromada

více fyzických

- komplementář

- Jednatelé

osob

- Dozorčí rada

- Valná hromada

Počet zakladatelů

S. r. o.

A. s.

- Představenstvo - Dozorčí rada

Ručení

Neomezené,

Komanditista

Společnost

Společnost ručí

společně a

s ostatními

neomezeně,

celým svým

nerozdílně

společníky ručí

společníci do výše

majetkem,

veškerým svým

společně a

nesplaceného

akcionáři neručí

majetkem

nerozdílně do výše

vkladu

za závazky spol.,

svého

společníci

nesplaceného

neomezeně

vkladu, který je zapsán v OR Není stanoven

Počáteční vklad

Minimální výši

Minimální výše

2 mil. Kč – bez

vkladu každého

vkladu činí 1 Kč

veřejné nabídky

komanditisty

akcií, 20 mil. Kč –

stanoví

s veřejnou

společenská

nabídkou akcií

smlouva

Administrativní náročnost

Sepsání

Sepsání

Sepsání

Sestavení

společenské

společenské

společenské

zakladatelské

smlouvy s účastí

smlouvy s účastí

smlouvy s účastí

listiny či smlouvy

advokáta

advokáta

advokáta, složit

s účastí advokáta,

vklad na účet

složit vklad na účet.

Účast na zisku

Rovným dílem

Společnost a

Dle kapitálového

Dle vyjádření

mezi společníky,

komplementáři

vkladu, jinak dle

valné hromady

jinak dle

50:50.

společenské

společenské

Komplementáři

smlouvy

smlouvy

rovným dílem, komanditisté dle poměru vkladů. Jinak dle spol. smlouvy.

16

2.1.3 Právní formy podnikání a jejich výběr

Podnikatel by si měl na začátku svého podnikání zvolit, jaký bude předmět jeho činnosti a proč ho chce realizovat v praxi. Měl by se také rozhodnout, zda bude podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Velmi důležitým rozhodnutím pro podnikatele je vybrat vhodnou právní formu podnikání. Toto rozhodnutí je založeno na určitých hodnoticích kritériích, které jsou zásadní. Klíčová kritéria při rozhodování o volbě právní formy Počet zakladatelů – s. r. o. a a. s. může být založena i jednou osobou za určitých podmínek (PO či FO u a. s.). V opačném případě osobní obchodní společnosti musí být založeny alespoň 2 osobami, protože se jedná v podstatě o sdružení ke společnému provozování živnosti. Počáteční kapitál – vklad minimálního počátečního kapitálu do podnikání je definován pouze u kapitálových společností (s. r. o. – 1 Kč; u a. s. záleží na formě upisování akcií). Způsob a rozsah ručení – na tomto ručení závisí podnikatelské riziko. Známe 2 varianty ručení, a to: 

omezené ručení, ručení pouze do výše nesplaceného majetkového vkladu (př. spol. s r. o.)



neomezené ručení, za závazky podnikatel ručí celým svým majetkem, i osobním (př. v. o. s.)

Oprávnění k podnikání – jedná se o vedení podniku a zastupování ho navenek. Velikost výdajů spojených se založením a provozem podniku, administrativní náročnost – tzn. úprava podmínek, za jakých vzniká podnik. U kapitálových společností musí mít zakladatelské právní jednání formu veřejné listiny, což je velice náročné. Na úkony jako povolení živnosti nebo zápis do obchodního rejstříku mají vliv zpravidla výdaje u obchodních společností. Účast na zisku či ztrátě – riziko podnikatele je úměrné jeho účasti na zisku nebo ztrátě. U společností obchodních se dělí zisk rovnoměrně mezi všechny společníky, není-li stanoveno jinak. Podobné dělení je také u společnosti s ručením omezeným, výjimku

17

tvoří pouze akciová společnost, kde podíl na zisku (ztrátě) je závislý na výroku valné hromady. Finanční možnost – např. snížení či zvýšení vlastního kapitálu, čí přístup k cizím zdrojům. Mezi cizí zdroje můžeme zařadit jak úvěry od peněžních ústavů, tak i půjčku majitelů podniku. Osobní společnosti často snáze získávají úvěry, jelikož jejich společníci ručí celým svým majetkem za dluhy společnosti. Daňové zatížení – toto je velmi důležitým hlediskem při volbě vhodné právní formy podnikání. Současně platí podnikatelé přímé (daň z příjmů FO a PO, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitosti) a nepřímé daně (daň z přidané hodnoty, daň spotřební, daň silniční). Povinnost zveřejňování účetní závěrky – zveřejňovací povinnost se týká a je povinná pro akciové společnosti. Znamená to, že společnost musí publikovat auditovanou účetní závěrku, a to do 30 dnů po konání valné hromady. (http://www.podnikator.cz, Výběr právní formy a jednotlivé výhody)

2.2 Daňový systém v ČR Daňový systém u nás se podobá v klíčových charakteristikách znakům vyspělých evropských ekonomik. Z přímých a nepřímých daní vycházejí zhruba ve stejném zastoupení daňové příjmy. (http://www.komora.cz) Daňový systém definuje souhrn všech vybíraných daní na určitém území, vzájemné vztahy mezi nimi a pravidla jejich vybírání. Hlavní funkcí tohoto systému se rozumí schopnost dosáhnout požadovaný daňový výnos, právní perfektnost, transparentnost, jednoduchost, srozumitelnost a pružnost.

18

Daně

Přímé

Důchodové

Nepřímé

Majetkové

Daň z příjmů FO

Daň silniční

Daň z příjmů PO

Daň z nemovitých věcí

Universální

DPH

Selektivní

Spotřební daně Ekologické daně

Daň z nabytí nemovitých věcí

Obr. 1: Schéma daňové soustavy v ČR (zdroj: Lajtkepová, 2013 – vlastní tvorba)

Vymezení pojmu daň: „Daň je povinná (obligatorní), nenávratná, neekvivalentní, neúčelová a zpravidla se opakující platba do veřejného rozpočtu.“ (Lajtkepová, 2009, s. 53) 2.2.1 Daň z příjmů fyzických osob

Z legislativního hlediska je daň z příjmů fyzických osob upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníky této daně jsou fyzické osoby, které mohou být buď daňovými rezidenty České republiky či daňovými nerezidenty. Zákon říká, že všechny zdanitelné příjmy jednotlivců podléhají dani z příjmů FO. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů jsou předmětem daně: 

příjmy ze závislé činnosti (§ 6),



příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),



příjmy z kapitálového majetku (§ 8),



příjmy z nájmu (§ 9),



ostatní příjmy (§ 10).

19

„Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“ (Z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 5) Od zdaňovacího období 2008 používáme jednotnou sazbu, a to 15 %. Dle § 15 si může poplatník od základu daně odečíst tyto položky: 

bezúplatné plnění poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR,



úroky z úvěru ze stavebního spoření ve zdaňovacím období,



příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem,



pojistné na životní pojištění,



dary a ostatní odčitatelné položky od základu daně dle §34.

Pokud nahlédneme do daňového přiznání z příjmů fyzických osob, objevíme slevy na dani pro poplatníky z příjmů FO, § 35ba: 

základní sleva na poplatníka,



sleva na manžela/manželku,



sleva na manžela/manželku, který/á je držitelem ZTP/P,



základní a rozšířená sleva na invaliditu,



sleva na držitele průkazu ZTP/P,



sleva na studenta,



sleva za umístění dítěte.

Fyzické osoby se také týká § 16a, nazvaný Solidární zvýšení daně. Ze zákona cituji: „Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.“ Jestliže vykáže poplatník daňovou ztrátu u příjmů ze samostatné činnosti, mohou být o ni sníženy příjmy, které se zahrnují do dílčího daňového základu dle § 6. (Z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 16a)

20

Za plátce daně můžeme označit poplatníka sídlícího na území České republiky. U fyzických osob trvá zdaňovací období jeden kalendářní rok. Daňové přiznání musí být podáno každým poplatníkem, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Přiznání k dani z příjmu musí být podáno nejpozději do 1. dubna následujícího roku. Jestliže podnikateli zpracovává daňové přiznání daňový poradce, nebo jestliže musí mít účetní závěrku ověřenou od auditora, lhůta pro odevzdání se prodlužuje do 1. července. 2.2.2 Daň z příjmů právnických osob

Stejně jako u daně z příjmů FO, i zde je daň z příjmů právnických osob upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Paragraf 17 a 17a zmíněného zákona vysvětluje, kdo jsou poplatníci daně z příjmů PO. Jedná se o daňové rezidenty České republiky či daňové nerezidenty, a spadá sem právnická osoba, organizační složka státu a různé druhy fondů (např. podílový fond, fond penzijní společnosti, svěřenský fond, atd.). O předmětu daně z příjmů pojednává § 18, který obecně vymezuje předmětem daně příjmy z veškerých aktivit a z nakládání s veškerým majetkem. Existuje mnoho druhů příjmů, které jsou u právnických osob osvobozeny, např. členský příspěvek, výnosy kostelních sbírek či příjem České národní banky. O tomto osvobození se více dočtete v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 19, a v § 19b – osvobození bezúplatných příjmů. Zákon nám také říká, že základ daně tvoří rozdíl mezi výnosy a náklady. Základ daně zjišťujeme z výsledku hospodaření (zisk či ztráta). Není-li stanoveno jinak, sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %. Právnická osoba si může stejně tak jako fyzická odečíst od základu daně např. dary či ostatní odčitatelné položky dle § 34 (ztráta z minulých let). Paragraf 21a zákona o daních z příjmů říká, že zdaňovacím obdobím je buď kalendářní rok, hospodářský rok či účetní období, jestliže je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Přiznání k dani se podává taktéž do 1. dubna následujícího roku. Musí-li mít daňový subjekt ověřenou účetní závěrku od auditora, či za něj přiznání k dani podává poradce, může být přiznání podáno do 1. července.

21

2.2.3 Silniční daň

Daň silniční upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Význam, proč se tato daň platí je ten, že poplatníci přispívají na udržování a vystavování silnic. Zmíněný zákon určuje předmětem silniční daně silniční motorová vozidla s jejich přípojnými vozidly, jež musí být registrována a provozována v ČR, a využívají se poplatníkem daně z příjmů právnických osob (výjimku tvoří veřejně prospěšný poplatník daně z příjmů PO – např. Česká televize, Česká tisková kancelář, atd.) nebo poplatníkem daně z příjmů osob fyzických k činnosti či v konkrétním spojení s činností. Dále do předmětu silniční daně řadíme vozidla s povolenou největší hmotností nad 3,5 tuny, sloužící pouze k přepravování nákladů a v České republice registrovaná. Poplatníkem daně je zpravidla provozovatel vozidla, který je zapsaný v technickém průkazu vozidla. Může jim být i zaměstnavatel, jestliže vyplácí svému zaměstnanci cestovní náhrady či organizační složka osoby sídlící v zahraničí. Pokud je u jednoho vozidla více poplatníků, daň platí společně a nerozdílně. Základ daně je tvořen u osobních automobilů zdvihovým objemem motoru v cm3 (výjimku tvoří osobní automobily s elektrickým pohonem), u návěsů součtem povolených největších hmotností na nápravy v tunách a počet náprav a u ostatních vozidel největší povolenou hmotností v tunách a počtem náprav. Roční sazby daně stanovuje § 6 zákona o dani silniční. (Z. č. 16/1993 Sb., o dani silniční, § 2 - § 6) 2.2.4 Daň z nemovitých věcí

Tuto daň vymezuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Daň se dělí ještě na dvě skupiny, a to: daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Daň z pozemků Pokud budu charakterizovat pouze důležité informace, zmíním předmět daně z pozemků, kam patří pozemky na území České republiky zaevidovány v katastru nemovitostí. Vlastník pozemku je poplatníkem této daně. Může jím ale být i nájemce nebo pachtýř u pronajatého či propachtovaného pozemku. Cena půdy zjištěná násobením skutečně vyměřené plochy v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 je základem daně u pozemků jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, atd. U pozemků typu hospodářské lesy a rybníky je základem daně cena pozemku zjištěná k 1. lednu, dle platných cenových předpisů. Sazba daně je stanovena u pozemků 22

různých druhů buď v procentech, nebo korunami. (Z. č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, § 2 - § 6) Daň ze staveb a jednotek Zde pouze velmi stručně. Stavby a jednotky nacházející se na území ČR jsou předmětem daně. Poplatníkem se stává vlastník zdanitelné stavby či jednotky. Vyměřená zastavěná plocha v m2 dle stavu k 1. lednu zdaňovacího období je definována jako základ daně. U daní z nemovitých věcí, tedy jak u daně z pozemků, tak i u daně ze staveb a jednotek trvá zdaňovací období jeden kalendářní rok. (Z. č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, § 7 - § 12c) 2.2.5 Daň z přidané hodnoty

O dani z přidané hodnoty pojednává zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Dodání zboží či poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, a pořízení zboží z EU nebo z třetí země. Toto vše považujeme za předmět daně. K dani je povinná osoba, která je buď fyzickou či právnickou osobou, samostatně uskutečňující ekonomické aktivity (jedná se např. o soustavnou činnost výrobců, obchodníků, atd.). „Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“ (Z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6) Daňovým základem rozumíme všechno, co plátce obdržel nebo obdrží za uskutečněné zdanitelné plnění, i částku na splacení daně spotřební od osoby, pro niž je uskutečněno zdanitelné plnění, či od třetí osoby. Rozlišujeme tři sazby daně u zdanitelného plnění: základní – ve výši 21 %, první snížená – 15 % a druhá snížená sazba daně – 10 %. (Z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) U všech výše vyjmenovaných zákonů, vztahujících se k daňovému systému v České republice jsem vycházela z knihy „Daňové zákony 2016“, úplná znění platná k 1. 1. 2016. (Marková, 2016)

23

2.3 Daňová evidence, jednoduché účetnictví a účetnictví Po novele zákona o účetnictví podnikatelé vedou opět od 1. 1. 2016 jednoduché účetnictví. Dále mohou podnikatelské subjekty vést podvojné účetnictví či daňovou evidenci. 2.3.1 Daňová evidence

Daňová evidence je právně upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento zákon upravuje pouze obsah daňové evidence, nikoli ale způsob či formu vedení (volí si poplatník dle svých potřeb). Jejím cílem je poskytovat důležité údaje pro zjištění základu daně z příjmů a je primárně určena pro subjekty, jež nejsou považovány za účetní jednotky ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Daňová evidence obsahuje: 

evidenci příjmů a výdajů (musí být rozdělena tak, aby z evidence mohl být vypočten základ daně z příjmů),



evidenci majetku a závazků (zahrnuje evidenci závazků, pohledávek, majetku),



inventarizaci (zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků – alespoň jednou ročně),



archivaci (podnikatel musí schovávat daňovou evidenci za ta zdaňovací období, pro která neskončil termín pro vyměření daně). (http://portal.pohoda.cz, Jak vést daňovou evidenci?) Prvotní doklady

Skutečný stav

Daňová evidence

Info. pro řízení

Daňové přiznání

Správce daně

Obr. 2: Postup vedení daňové evidence (zdroj: Sedláček, 2011 – vlastní zpracování) 2.3.2 Jednoduché účetnictví

Od 1. 1. 2016 mají podnikatelské subjekty opět možnost účtovat dle pravidel jednoduchého účetnictví, jež jsou už deset let zrušena. Jednoduché účetnictví nově vedou právnické osoby, které mají sídlo na území ČR: 24



nejsou evidovány jako plátci daně z přidané hodnoty,



souhrn jejich celkových příjmů za poslední uzavřené účetní období nepřesahuje 3 000 000 Kč,



hodnota jejich majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč,

a také musí mít zákonem stanovenou právní formu (spolek, církev, odborová organizace atd.). S touto úpravou souvisí vyhláška č. 325/2015 Sb., která stanovuje detailnější metodiku pro vedení jednoduchého účetnictví. (http://www.financnisprava.cz) Příjmy a výdaje, závazky (včetně dluhů) a majetek jsou předmětem jednoduchého účetnictví. Používány jsou následující účetní knihy: 

peněžní deník,



kniha pohledávek a závazků,



pomocné knihy o ostatních složkách majetku. (https://portal.pohoda.cz, Změny v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016)

2.3.3 Účetnictví

Účetnictví je legislativně upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V soustavě podvojného účetnictví účtují fyzické a právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku o stavu a pohybu majetku (obchodního) a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech, zisku a ztrátě. K výsledku hospodaření dojdeme rozdílem výnosů a nákladů. Kalendářní či hospodářský rok se rozumí účetním obdobím. Družstva a obchodní společnosti mají povinnost mít ověřenou výroční zprávu a účetní závěrku od auditora a tyto dokumenty musí ukládat do sbírky listin rejstříkového soudu. (Skálová a kol., 2013) Účetnictví je upraveno těmito hlavními předpisy: 

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,



vyhláška MF č. 500/2002,



České účetní standardy,



jiné právní předpisy, nepřímo ovlivňující účetnictví. (Blechová, Janoušková, 2011)

25

Obecně uznávané účetní zásady Tyto zásady určují souhrn daných pravidel hlavních principů účetního myšlení, které musí dodržovat všechny účetní jednotky (právnické osoby, fyzické osoby zapsané v OR, ostatní FO jejich obrat přesáhl 25 mil. Kč za předcházející kalendářní rok, další FO vedoucí dobrovolně účetnictví, nebo to mají nařízené prostřednictvím zvláštního právního předpisu), když vedou účetnictví a sestavují výkazy. Jsou to např. tyto: 

zásada účetní jednotky,



zásada trvání účetní jednotky neomezeně,



zásada zjišťování hospodářského výsledku,



zásada opatrnosti,



zásada konzistentnosti, srovnatelnosti mezi účetními obdobími,



zásada akruálního principu. (Skálová a kol., 2013; Blechová, Janoušková, 2011)

Specializace účetnictví znamená rozdělení na dva typy: 

finanční účetnictví (základní) – „poskytuje ucelený soubor informací o podnikových skutečnostech, zachycují se v něm primárně vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí.“



manažerské účetnictví (vnitropodnikové) – „tvoří soubor různorodých informací potřebných k efektivnímu řízení v rámci daného podniku.“ Můžeme sem zařadit účtování o nákladech, kalkulace nákladů, rozpočty a různé druhy propočtů.

Účetní knihy, které používají účetní jednotky, jsou následující: 

deník – účtované případy zachycuje časově, chronologicky za sebou, dle jejich vzniku,



hlavní kniha – účty syntetické, věcně uspořádané účetní zápisy,



kniha analytických účtů – podrobné rozepisování účetních záznamů hlavní knihy, forma není dána, záleží na nastavení podniků,



kniha podrozvahových účtů – účetní záznamy, neprovádějící se v deníku a hlavní knize. (Blechová, Janoušková, 2011)

2.4 Fyzická osoba (OSVČ) x Právnická osoba (s. r. o.) Díky teoretickému rozboru fyzických a právnických osob, považuji ze svého pohledu za nejvhodnější formy podnikání osobu samostatně výdělečně činnou - živnostník (fyzická 26

osoba) a společnost s ručením omezeným (právnická osoba), která je nejčastější obchodní společností. 2.4.1 Porovnání základních znaků OSVČ a společnosti s ručením omezeným

OSVČ: 

ručení za závazky celým majetkem,



působí jako těžko zastupitelná, schopnost plnit závazky i při komplikacích,



„dobré jméno“ padá až s ukončením aktivního pracovního života,



z daní nelze odečíst sociální ani zdravotní pojištění,



povinná platit daň z příjmů (15 %), výdaje může uplatňovat paušálem,



povinnost podnikat pod svým jménem,



hrozba švarcsystému,



vždy jeden člověk,



nesmí delegovat řízení podnikání na jiné osoby,



může během podnikání zvyšovat cenu za svou práci.

Společnost s ručením omezeným: 

majitelé ručí za závazky pouze do výše nesplaceného základního kapitálu,



důvěryhodnější působení, nemůžeme ihned říci, zda jde o společnost jednočlennou či vícečlennou,



každoroční existence zdokonaluje obchodní jméno a historii firmy,



daňově uznatelným nákladem je sociální a zdravotní pojištění (za zaměstnance),



daň z příjmů (19 %), srážková daň ze zisku (15 %),



s. r. o. podniká pod jakýmkoli názvem, který ještě neexistuje (při založení),



možnost přístupu k dotacím ze státního rozpočtu a EU,



možnost navýšení vkladů, přijetí nových společníků,



řízení může být předáno jednateli nebo jiným společníkům,



možnost prodat ji či převést potomkům. (http://www.portal.pohoda.cz, Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“)

2.4.2 OSVČ – zahájení podnikání, daňové a pojistné aspekty

Pokud začínáme podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, musíme nejprve na živnostenském úřadě vyplnit Jednotný registrační formulář. Tímto formulářem můžeme najednou provádět většinu potřebných i volitelných registrací a ohlášení (zahájení 27

živnosti, registrace k dani z příjmů, oznámení zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení). Jestliže jde o živnost ohlašovací, začínáme podnikat dnem ohlášení živnosti na živnostenském úřadě. U živností koncesovaných musíme počkat na potvrzení od úřadu. (http://www.jakpodnikat.cz) OSVČ musí odvádět daň z příjmů FO ve výši 15 % ze svých příjmů po odečtu výdajů. Osoba samostatně výdělečně činná se musí účastnit také sociálního a zdravotního pojištění. Pojistné na sociální pojištění, ve výši 29,2 % a na zdravotní pojištění činí 13,5 %. Celková sazba pojistného tedy činí 42,7 %. U OSVČ můžeme konstatovat, že má nejmenší daňové zatížení, a to díky polovičnímu vyměřovacímu základu na sociální a zdravotní pojištění. Toto zatížení také může snižovat

možnost

uplatňování

paušálních

výdajů

%

z příjmů.

(http://www.portal.pohoda.cz, Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka) 2.4.3 Společnost s ručením omezeným – zahájení podnikání, daňové a pojistné aspekty

Zahájení podnikání u s. r. o. je daleko složitější, než u OSVČ. Nejprve musí být vyřízen živnostenský list, který je oprávněním k podnikání a teprve poté se sepisuje a sestavuje společenská smlouva, jejíž náležitosti najdeme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 146, odst. 1 a 2. Sepsáním společenské smlouvy bývá zpravidla pověřený advokát či zmocněnec, díky plné moci, která by měla obsahovat úředně ověřený podpis zakladatele společnosti (přiložíme ke společenské smlouvě). Cena za notářský zápis obvykle činí 2 000 – 3 000 Kč. Návrh na zápis do OR u rejstříkového soudu se musí podat do 15 dnů ode dne vzniku povinnosti, pokud to tato osoba neučiní pak je oprávněn podat návrh na zápis kdokoliv, kdo na tom má právní zájem (poplatek činí 6 000 Kč). Nově se dá provést zápis do obchodního rejstříku i přímo notářem – tahle varianta není tolik nákladná jako zápis u rejstříkového soudu. Zápisem do obchodního rejstříku vzniká společnost s ručením omezeným. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích) U společnosti s ručením omezeným musíme odvádět daň z příjmů právnických osob, jejíž sazba činí 19 %. Daň odvádíme z částky, kdy od výnosů odečteme náklady a tento jev nazýváme výsledek hospodaření. Je nutné také zdanit podíly společníků na zisku srážkovou daní, kde sazba činí 15 %. Vystupuje-li podnikatel ve společnosti s ručením omezeným jako zaměstnanec, potom za něj podnik odvede 9 % na zdravotní pojištění a 28

25 % na sociální pojištění. Zaměstnanec poté odvede ze své mzdy 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální pojištění. (http://www.portal.pohoda.cz, Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“) 2.4.4 Přeměna fyzické osoby na společnost s ručením omezeným

Přeměna podnikání je velmi významným přínosem pro fyzickou osobu. Transformaci právní formy je možné vykonat během roku kdykoliv, nejvýhodnější je to na přelomu kalendářního roku. Důvodů pro přeměnu podnikání je hned několik, např. lepší image firmy, levnější zdravotní a sociální pojištění, získání přístupu k dotacím EU či lepší možnost pro optimalizaci daní. Přechod z OSVČ na s. r. o. je možné realizovat několika způsoby, a to: 

„založení nové s. r. o. a vklad celého podnikání OSVČ do základního kapitálu s. r. o.“ – zdlouhavý a finančně náročný přechod. Je totiž třeba nechat podnikání ocenit znalcem. OSVČ přenechává všechny povinnosti a práva nově vzniklé s. r. o.



„založení nové s. r. o. a následný prodej podnikání (majetku) fyzické osoby do s. r. o.“ – znatelně rychlejší přechod oproti minulému bodu. Jedná se o jednorázový prodej podniku (písemná smlouva) z osoby samostatně výdělečně činné do společnosti s ručením omezeným (nutnost ocenit znalcem). I zde OSVČ přenechává práva a povinnosti s. r. o.



„založení nové s. r. o. a postupný převod majetku z OSVČ na s. r. o. a postupné ukončování podnikání OSVČ“ – jedná se o levnou a v životě běžnou možnost přeměny podnikání. Závazky z podnikání FO se nepřevádějí na s. r. o. a ani majetek nemůže být převeden najednou. Tato varianta je výhodnější pro menší OSVČ,

které

nedisponují

příliš

velkým

obchodním

majetkem.

(http://www.portal.pohoda.cz, Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“) Prakticky můžeme přeměnu podnikání z OSVČ na s. r. o. vysvětlit tak, že podnikatel zakládá novou společnost s ručením omezeným a pod jejím jménem začíná provozovat podnikatelské činnosti. Pořád je ale zapsaný v živnostenském rejstříku s původním IČO, díky němuž nadále formálně podniká s nově založenou s. r. o., platí svoje dluhy, vymáhá pohledávky a dodělává poslední zakázky. V okamžiku, kdy se bilance obchodu přiblíží nule, ukončí podnikání jako OSVČ a pokračuje v podnikání pouze s s. r. o. (http://www.ipodnikatel.cz, Jak na přechod z OSVČ na s. r. o.) 29

3 Praktická část 3.1 Představení firmy Název: Rekondiční studio Harmonie Typ podnikatele: fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Sídlo: Vratislavovo náměstí 98, 592 31 Nové Město na Moravě Telefon: 739 945 126 E-mail: [email protected] Identifikační číslo: 88106594 Předmět podnikání: Masérské, rekondiční a regenerační služby Odpovědný vedoucí: Alena Muchová

3.2 Současné podnikání – zhodnocení situace Paní Alena Muchová podniká na základě živnostenského listu a provozuje Rekondiční studio Harmonie, kde předmětem podnikání se rozumí masérské, rekondiční a regenerační služby. V tomto oboru úspěšně podniká od roku 2013, a to jako fyzická osoba, ale po našem rozhovoru začala přemýšlet, jestli by pro ni nebylo lepší podnikat jako společnost s ručením omezeným. Na finančním úřadu je registrovaná pouze jako plátce daně z příjmů fyzických osob. Jako plátce DPH registrována není, protože zatím nepřesahuje obrat 1 mil. Kč pro povinnou registraci. V roce 2013 jsem byla přijata do firmy já, a to na pozici managerka studia. Kromě vedoucí studia, paní Muchové a mě, zde ještě pracuje paní masérka a výživová poradkyně, které jsou ale externí pracovnice a my jim zprostředkováváme schůzky s klientkami v našem studiu. Jako osoba samostatně výdělečně činná se paní Muchová také zaregistrovala na Okresní správu sociálního zabezpečení a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, kde musí odvádět pravidelné platby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Zvláštním způsobem, z tzv. vyměřovacího základu jsou zmíněné platby vyměřeny. Jako fyzická osoba vede daňovou evidenci, na jejímž základě na konci zdaňovacího období sestavuje a podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Účetnictví nevede,

30

jelikož nedosahuje zákonem stanovený obrat, není zapsána v OR, ani se nerozhodla vést jej dobrovolně. Výdaje vztahující se k podnikání, uplatňuje ve skutečné výši a nikoli paušálem. Paní Muchová neeviduje žádné pohledávky a závazky má pouze vůči společnosti T-mobile, kde platí každý měsíc vyúčtování za telefonní služby a internet (uhrazeno max. do týdne). Veškeré příjmy a výdaje jsou zprostředkovávány v hotovosti, málokdy bankovním převodem. O přeměně uvažuje paní Muchová nejdříve od roku 2017, zda by pro ni nebylo lepší podnikat raději jako společnost s ručením omezeným. Na tuto otázku si budeme moci odpovědět až po propočítání jednotlivých ukazatelů, především při optimalizaci daně. Údaje jsou z firmy, ale jelikož si paní majitelka nepřála přesná čísla zveřejňovat, jsou data nepatrně zkreslena.

3.3 Hospodaření Rekondičního studia Harmonie – fyzická osoba V této části představím, jak se vyvíjí podnikání paní Muchové, jako fyzické osoby v posledních 3 letech. 3.3.1 Podnikání v roce 2013

Paní Muchová vede daňovou evidenci dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Přesná forma vedení daňové evidence není předepsána. Pro potřeby podnikání evidovala daňově uznatelné a daňově neuznatelné příjmy a výdaje. Mezi zdanitelné příjmy můžu zařadit prodej permanentek a ostatního zboží související s podnikáním, naopak její nedaňové příjmy jsou osobní vklad do podnikání či přijatý úvěr. Daňové výdaje zahrnují nákup zboží, mzdy, provozní režii (nájemné, energie, telefon, internet, autorská práva, kancelářské potřeby, čisticí prostředky), účetní a ostatní drobné výdaje. Za nedaňové výdaje můžu označit výdaje na osobní spotřebu paní majitelky, splátky úvěru, daň z příjmu či zdravotní a sociální pojištění, které hradí paní Muchová jako OSVČ. I výdaje na reprezentaci musím označit za nedaňové výdaje. Tyto položky jsou součástí nejdůležitější knihy v daňové evidenci, kterou je peněžní deník, neboli deník příjmů a výdajů. Paní majitelka do něj zapisuje operace, které vyjadřují příjem nebo vydání peněžních prostředků, na základě pokladních dokladů či bankovních výpisů. Eviduje také pohledávky, závazky (pokud nějaké vzniknou) a stav majetku. K poslednímu dni zdaňovacího období zjišťuje paní Muchová skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů, o čemž provede zápis. 31

Podnikání paní Muchové se rozjíždí pomalejším tempem, jelikož studio není ještě tolik známé. Za rok 2013 vykazuje příjmy ve výši 358 523 Kč a výdaje vynaložené na podnikání jsou 160 326 Kč. Majitelka nevyužívá možnost uplatňovat výdaje paušálem, a proto, jak už jsem zmínila, uplatňuje skutečné výdaje. Tab. 2: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2013 v Kč (zdroj: individuální propočty) Příjmy

358 523

Výdaje

160 326

Rozdíl mezi P a V (ZD)

198 197

Zaokrouhlený ZD

198 100

15% daň z příjmů

29 715

Sleva na poplatníka

24 840

Daň z příjmů po slevě

4 875

S určitostí můžu potvrdit výši daňového základu, který činí 198 197 Kč, od něhož je odečtena daň ve výši 29 715 Kč. Dále si může paní Muchová uplatnit částku 24 840 Kč (sleva na poplatníka), po jejíž odečtení získáme konečnou daň k úhradě, která činí 4 875 Kč. Tab. 3: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2013 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

198 197

Vyměřovací základ

99 099

Min. vyměř. základ

77 652

Pojistné 29,2 %

28 937

Vyměřovací základ u sociálního pojištění u OSVČ (hlavní činnost) vypočteme jako 50 % ze základu daně. Tento vyměřovací základ musí být pro rok 2013 vyšší než 77 652 Kč. Vzhledem k důchodu a jeho výši si osoba samostatně výdělečně činná může určit i vyšší vyměřovací základ. Pokud námi vypočítaný vyměřovací základ nedosahuje částky minimálního vyměřovacího základu, pak pojistné 29,2 % počítáme právě z tohoto vyhláškou MPSV stanoveného minimálního vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná si také může nepovinně hradit pojištění nemocenské, a to ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu. (http://www.ipodnikatel.cz, Výše pojistného na sociální zabezpečení)

32

Tab. 4: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2013 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

198 197

Vyměřovací základ

99 099

Min. vyměř. základ

155 304

Pojistné 13,5 %

20 966

Vyměřovací základ stejně jako u sociálního pojištění vypočteme jako 50 % ze základu daně (příjmy – výdaje). Vyhláškou stanovený minimální vyměřovací základ musí být roven nebo vyšší jak 155 304 Kč za rok 2013 (průměrná měsíční mzda národního hospodářství * 12 měsíců, a z toho 50 %). (http://www.ipodnikatel.cz, Zdravotní pojištění OSVČ 2016) Tab. 5: Souhrn odvodů státu za rok 2013 v Kč (zdroj: individuální propočty) Daň z příjmů FO

Pojištění sociální

Pojištění zdravotní

Odvody celkem

4 875

28 937

20 966

54 778

Paní Muchová v roce 2013 odvedla státu celkovou částku 54 778 Kč, což je 27,64 % ze zisku. Po uhrazení daně z příjmů a obou pojištění zůstává majitelce čistý zisk ve výši 143 419 Kč, relativně vyjádřeno 72,36 % ze zisku. 3.3.2 Podnikání v roce 2014

Následující rok přibylo více klientek, což se projevuje i na zvyšujících se příjmech, které činí 680 956 Kč. Skutečně vynaložené výdaje související s podnikáním se taktéž zvýšily, a to na částku 468 656 Kč. Tab. 6: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2014 v Kč (zdroj: individuální propočty) Příjmy

680 956

Výdaje

468 656

Rozdíl mezi P a V (ZD)

212 300

Zaokrouhlený ZD

212 300

15% daň z příjmů

31 845

Sleva na poplatníka

24 840

Daň z příjmů po slevě

7 005

33

V roce 2014 se zvýšil rozdíl mezi příjmy a výdaji, tím i základ daně na 212 300 Kč, od kterého odečítáme opět 15% daň, tzn. 31 845 Kč. Od této částky ještě odečteme slevu na poplatníka 24 840 Kč a výsledná daň k úhradě vychází 7 005 Kč. Tab. 7: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2014 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

212 300

Vyměřovací základ

106 150

Min. vyměř. základ

77 832

Pojistné 29,2 %

30 996

I v roce 2014 vypočteme vyměřovací základ u sociálního pojištění u OSVČ (hlavní činnost) jako 50 % ze základu daně. Tento vyměřovací základ musí být pro rok 2014 vyšší než 77 832 Kč. Paní Muchové vyšlo pojistné na sociální pojištění (29,2 %) v částce 30 996 Kč. Tab. 8: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2014 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

212 300

Vyměřovací základ

106 150

Min. vyměř. základ

155 652

Pojistné 13,5 %

21 013

Vyměřovací základ stejně jako u sociálního pojištění vypočteme jako 50 % ze základu daně, což činí 106 150 Kč. V našem případě pojistné 13,5 % počítáme z minimálního vyměřovacího základu 155 652 Kč. Vypočtené pojistné k úhradě je ve výši 21 013 Kč. Tab. 9: Souhrn odvodů státu za rok 2014 v Kč (zdroj: individuální propočty) Daň z příjmů FO

Pojištění sociální

Pojištění zdravotní

Odvody celkem

7 005

30 996

21 013

59 014

Paní Muchová v roce 2014 odvedla státu celkovou částku 59 014 Kč, což je 27,80 % ze zisku. Po uhrazení daně z příjmů a obou pojištění zůstává majitelce čistý zisk ve výši 153 286 Kč, relativně vyjádřeno 72,20 % ze zisku.

34

3.3.3 Podnikání v roce 2015

Ke znatelnému navýšení příjmů a samozřejmě i výdajů došlo i v roce 2015. Příjmy se blíží k hranici téměř 1 milion korun, ale ještě ji nepřekročily, protože jsou ve výši 850 026 Kč. Výdaje jsou i v tomto roce uplatňovány skutečné, nikoli paušálem a činí 597 748 Kč. Tab. 10: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Příjmy

850 026

Výdaje

597 478

Rozdíl mezi P a V (ZD)

252 278

Zaokrouhlený ZD

252 200

15% daň z příjmů

37 830

Sleva na poplatníka

24 840

Daň z příjmů po slevě

12 990

Rozdílem mezi příjmy a výdaji zjistíme základ daně, který činí 252 278 Kč. Po jeho zaokrouhlení vypočítáme 15% daň ve výši 37 830 Kč, od níž odečteme slevu na poplatníka 24 840 Kč. Výsledná daň z příjmů k úhradě činí 12 990 Kč. Tab. 11: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

252 278

Vyměřovací základ

126 139

Min. vyměř. základ

79 836

Pojistné 29,2 %

36 833

Za rok 2015 vypočteme vyměřovací základ u sociálního pojištění u OSVČ (hlavní činnost) jako 50 % ze základu daně, jako u předešlých dvou roků. Tento vyměřovací základ musí být pro rok 2015 vyšší než 79 836 Kč. Paní majitelce vyšlo pojistné na sociální pojištění (29,2 %) v částce 36 833 Kč.

35

Tab. 12: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

252 278

Vyměřovací základ

126 139

Min. vyměř. základ

159 672

Pojistné 13,5 %

21 556

Pojistné 13,5 % vypočítáme z minimálního vyměřovacího základu, který činí 159 672 Kč. Výše pojistného na zdravotní pojištění k úhradě je 21 556 Kč. Tab. 13: Souhrn odvodů státu za rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Daň z příjmů FO

Pojištění sociální

Pojištění zdravotní

Odvody celkem

12 990

36 833

21 556

71 378

V roce 2015 majitelka odvedla státu celkovou částku 71 378 Kč, což je 28,29 % ze zisku. Po uhrazení daně z příjmů a obou pojištění zůstává čistý zisk ve výši 180 900 Kč, relativně vyjádřeno 71,71 % ze zisku. Tab. 14: Podnikání paní Muchové jako fyzické osoby – rok 2013 – 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) UKAZATEL/ROK

2013

2014

2015

Rozdíl mezi P a V

198 197

212 300

252 278

Daň z příjmů FO

4 875

7 005

12 990

Pojištění sociální

28 937

30 996

36 833

Pojištění zdravotní

20 966

21 013

21 556

Odvody celkem

54 778

59 014

71 378

Čistý zisk

143 419

153 286

180 900

Následující graf vykresluje celkové částky, které paní Muchová musela uhradit státu na dani, sociálním a zdravotním pojištění a zisk jednotlivých let za všechny tři analyzované roky.

36

Odvody státu celkem (2013 - 2015) 250000 225000 200000 175000 150000

2013

125000

2014

100000

2015

75000 50000 25000 0 Rozdíl mezi Daň z příjmů Sociální PaV pojištění

Zdravotní pojištění

Celkové odvody

Čistý zisk

Graf 1: Odvody státu celkem (FO) – rok 2013 – 2015 v Kč (zdroj: vlastní zpracování na základě individuálních propočtů)

3.4 Hospodaření Rekondičního studia Harmonie – spol. s ručením omezeným za rok 2015 V předchozích krocích jsem provedla porovnání hospodaření paní Muchové jako fyzické osoby za poslední tři roky a optimalizovala jsem její daňovou povinnost. V této části se pokusím vypočítat odvody státu, kdyby paní Muchová provozovala Rekondiční studio Harmonie jako společnost s ručením omezeným. Nyní ale budu analyzovat pouze rok 2015, protože v předchozích dvou letech se podnikání paní Muchové teprve rozjíždělo a studio ještě nebylo tolik známé, tudíž nemělo tak velkou klientelu jako v současné době. Konkrétně budu tedy zkoumat pomocí individuálních propočtů daňové zatížení společnosti celkově, ale i společníka samotného. Pokusím se také spočítat daňové zatížení, kdyby paní Muchová pracovala ve firmě jako zaměstnanec. 3.4.1 Podnikání v roce 2015

Pro výpočet čisté mzdy a odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění budu uvažovat hrubou mzdu paní Muchové 15 500 Kč/měsíc. Budu také uvažovat, že ke konci roku budou všechny faktury zaplacené (všechny závazky a pohledávky).

37

Tab. 15: Stanovení daně z příjmů PO (společnost a společník) – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Výnosy

850 026

Náklady

597 748

Výsledek hospodaření

252 278

Celkové mzdové náklady zam-tele na paní Muchovou

249 240

Účetní zisk – základ daně

3 038

Zaokrouhlený ZD

3 000

19% daň z příjmů právnických osob (společnost) Účast na zisku (zdaněno) – pro společníkovo vyplacení 15% srážková daň z účasti na zisku (společník) Účast na zisku k výplatě společníkovi (konečná částka)

570 2 468 370 2 098

Rozdílem mezi výnosy a náklady jsem vypočetla výsledek hospodaření, který činí 252 278 Kč. Základ daně jsem si stanovila tak, že od hospodářského výsledku jsem odečetla celkové náklady zaměstnavatele na paní Muchovou, a tento jsem poté zaokrouhlila. Z částky 3 038 Kč, což je ZD, jsem odečetla 19% daň z příjmů PO ve výši 570 Kč. Zbývající zisk po zdanění 2 468 Kč, si paní Muchová vyplatí, aby situace byla stejná, jako když si celý zisk vyplatila v roce 2015 jako osoba fyzická. Tuto částku musím ale ještě ponížit o srážkovou daň, která je 15 %. Paní Muchová by si mohla vyplatit částku 2 098 Kč, jako účast na zisku pro společníkovo vyplacení. Tab. 16: Stanovení daně z příjmů PO, sociálního a zdravotního pojištění (paní Muchová jako zaměstnanec) – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Hrubá mzda paní Muchové Zaměstnanec – sociální pojištění (6,5 %) Zaměstnanec – zdravotní pojištění (4,5 %) Základ daně 15% daň z příjmů – 24 840 Kč (sleva na poplatníka) Čistá mzda

186 000 12 090 8 370 249 240 12 546 152 994

Zaměstnavatel – sociální pojištění (25 %)

46 500

Zaměstnavatel – zdravotní pojištění (9 %)

16 740

Celkové mzdové náklady zam-tele na paní Muchovou

249 240

38

Pro mé propočty daňové povinnosti jsem zvolila hrubou mzdu paní Muchové 15 500 Kč/měsíc, což je 186 000 Kč za rok. Jako zaměstnanec by z této částky odvedla pojistné 12 090 Kč na sociální pojištění a 8 370 Kč na zdravotní pojištění, a jako zaměstnavatel by uhradila celkem 63 240 Kč také na tyto dvě pojištění. Základ daně vypočtu jako součet hrubé mzdy majitelky a pojistné (sociální a zdravotní pojištění) placené zaměstnavatelem. Daňový základ musím zdanit 15% daní z příjmů a od této částky odečtu slevu na poplatníka 24 840 Kč. Čistá mzda paní Muchové jako zaměstnance ve společnosti s ručením omezeným by tedy byla 152 994 Kč za rok. Celkové mzdové náklady zaměstnavatele jsem vypočítala tak, že jsem sečetla hrubou mzdu paní Muchové, sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Z tabulky jasně vyplývá, že tyto náklady jsou ve výši 249 240 Kč za rok. Tab. 17: Souhrn odvodů státu za rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) Daň z příjmů

Srážková daň

Zálohová daň

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Souhrn

PO

(společník)

(zaměstnanec)

SP a ZP

SP a ZP

odvodů

570

370

12 546

20 460

63 240

97 186

Z tabulky jasně vyplývá, jaké částky by musela paní Muchová uhradit, pokud by provozovala své podnikání jako společnost s ručením omezeným. Souhrn odvodů státu za rok 2015 činí 97 186 Kč.

39

Odvody státu celkem (2015) 300 000 252 278 250 000 200 000 150 000 97 186

100 000

63 240

50 000 570

370

12 546

2015

20 460

0

Graf 2: Odvody státu celkem (s. r. o.) – rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní zpracování na základě individuálních propočtů)

Tento graf vykresluje celkové částky za rok 2015, které by paní Muchová musela uhradit státu na dani z příjmů, srážkové dani, zálohové dani, sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele a také výsledek hospodaření, kdyby podnikala jako společnost s ručením omezeným.

3.5 Srovnání podnikání Rekondičního studia Harmonie – OSVČ X s. r. o. Nyní si porovnáme částky, které odvedla paní Muchová jako fyzická osoba, a které by musela odvést jako společnost s ručením omezeným, a to právě za analyzovaný rok 2015. Postupně uvidíme, která z těchto dvou forem podnikání je pro ni výhodnější. Tab. 18: Podnikání paní Muchové jako fyzické osoby – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) UKAZATEL/ROK

2015

Rozdíl mezi P a V

252 278

Daň z příjmů FO

12 990

Pojištění sociální

36 833

Pojištění zdravotní

21 556

Odvody celkem

71 378

Čistý zisk

180 900 40

Tab. 19: Podnikání paní Muchové jako společnosti s ručením omezeným – rok 2015 v Kč (zdroj: individuální propočty) UKAZATEL/ROK Výsledek hospodaření Celkové mzdové náklady zam-tele na p. Muchovou

2015 252 278 249 240

Daň z příjmů PO

570

Srážková daň (společník)

370

Zálohová daň (zaměstnanec)

12 546

Zaměstnanec – SP a ZP

20 460

Čistá mzda

152 994

Zaměstnavatel – SP a ZP

63 240

Odvody celkem

97 186

Účast na zisku k výplatě spol.

2 098

Srovnání podnikání paní Muchové, která právní forma pro ni bude výhodnější, není až tak jednoznačné. Na právě zmíněné porovnávání mohu nahlížet z více úhlů pohledů. Nejprve se zaměřím na daňové zatížení a pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a tedy i na celkové odvody státu za rok 2015. Jestliže se podívám na obě tabulky, mohu vidět, že pokud bude paní Muchová působit ve společnosti s ručením omezeným jako zaměstnanec, bude odvádět zálohovou daň ve výši 12 546 Kč, což je téměř srovnatelné s daní z příjmů FO, která činí o pouhých 444 Kč více, tedy 12 990 Kč. Co se týká pojistného na sociální a zdravotní pojištění, odvod bude nižší opět u zaměstnance s. r. o., ve výši 20 460 Kč, oproti fyzické osobě, odvod činí 58 389 Kč. U s. r. o. musí ale zaměstnavatel ještě odvádět za své zaměstnance také pojistné na sociální a zdravotní pojištění (34 %), které v tomto případě bude činit 63 240 Kč. Pokud to vezmu z pohledu společnosti, jako výhodnější se v tomto případě jeví podnikání fyzické osoby. Z hlediska celkových odvodů je na první pohled viditelné, že výhodněji vypadá fyzická osoba, protože bude odvádět asi o 26 000 Kč méně než společnost s ručením omezeným. Dále mohu porovnávat podnikání paní Muchové jako osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance v s. r. o., a to z hlediska čistého zisku fyzické osoby a čisté mzdy zaměstnance společnosti. Jako fyzické osobě zbyde paní majitelce čistý zisk po odečtení veškerých odvodů státu částka 180 900 Kč za rok. Na druhou stranu, jelikož uvažuji 41

roční hrubou mzdu zaměstnance v s. r. o. 186 000 Kč, stanovila jsem z ní roční čistou mzdu ve výši 152 994 Kč. Ano, je to sice méně, než v případě čistého zisku fyzické osoby, ale nesmíme zapomenout na to, že zaměstnanec má právo na určité benefity, a také může zaměstnavatel přilepšit pracovníkovi nějakými výhodami k pravidelné mzdě i jinak než peněžní odměnou. Benefity mám na mysli, že zaměstnanci je proplácena neschopenka, 20 dní dovolené a také 13 státních svátků, za které mu náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Někteří zaměstnavatelé taktéž přispívají na životní a penzijní připojištění svému personálu (jedná se o daňový náklad max. do 30 000 Kč) i na stravné ve výši 55 %. V tomto případě má zaměstnanec benefit v podobě úspor do budoucna. Zmínila jsem i výhody, kterými může zaměstnavatel přilepšit svému zaměstnanci k měsíční mzdě. Může se jednat o přínosy v podobě používání firemního vozidla i k soukromým účelům, bezplatného vzdělávání a školení zaměstnanců, příspěvku na kulturní a sportovní zážitky, příspěvku na ubytování či dopravu na pracoviště nebo prodej zboží a služeb se slevami. Právě díky těmto všem benefitům a výhodám je lepší být zaměstnancem ve společnosti s ručením omezeným než fyzickou osobou, jíž se tyto jmenované zvýhodnění v žádném případě netýkají. Poslední úhel pohledu, kterým se mohu dívat na srovnání fyzické osoby a s. r. o. je porovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji u OSVČ a celkovými mzdovými náklady zaměstnavatele na paní Muchovou. Ve srovnávání hospodaření Rekondičního studia Harmonie můžu tyto dvě sumy považovat téměř za shodné, liší se pouze asi třemi tisíci, ve prospěch společnosti s ručením omezeným, kde se částka vyšplhala do výše 249 240 Kč, oproti rozdílu mezi příjmy a výdaji, který činí 252 278 Kč. To znamená, že z tohoto pohledu se jeví výhodnější variantou podnikat jako s. r. o. Nemůžu ale stoprocentně říci, že podnikat jako fyzická osoba je v tomto případě mnohem výhodnější než podnikat jako s. r. o. či naopak, protože každá z těchto dvou právních forem má své pro a proti, a také každá z nich disponuje určitými výhodami či nevýhodami. Pokud ale moje předešlé myšlenky shrnu, díky velice podobným částkám a malým rozdílům bych paní Muchové doporučila intenzivně přemýšlet o možnosti přeměnit právní formu podnikání a založit si společnost s ručením omezeným. Je to především z toho důvodu, že jako zaměstnanec by měla proplacené ke mzdě již zmíněné benefity, a také by mohla disponovat dříve vyjmenovanými výhodami, což je 42

určitě významným rozdílem oproti fyzické osobě. Dalším plusem pro s. r. o. je to, že jako zaměstnavatel by si mohla paní majitelka dát veškeré mzdové náklady vztahující se k zaměstnanci do nákladů. Sice na celkových odvodech státu by odvedla o něco málo více, než kdyby podnikala jako fyzická osoba, ale z hlediska benefitů a různých výhod si myslím, že změna právní formy podnikání by v tomto konkrétním případě nebylo vůbec špatné rozhodnutí.

3.6 Prognóza podnikání Rekondičního studia Harmonie pro rok 2016 – OSVČ x s. r. o. Nyní se pokusím vypočítat, jak by to mohlo vypadat s podnikáním paní Muchové v roce 2016. Ona sama předpokládá, že ani příjmy ani výdaje se nebudou některak výrazně lišit od předchozího roku. I když obě položky nepatrně vzrostou, milionovou hranici však příjmy ještě nepřekročí, tudíž ani v tomto analyzovaném roce se nebude muset paní majitelka registrovat jako plátce DPH. 3.6.1 Podnikání v roce 2016 – fyzická osoba Tab. 20: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Příjmy

900 000

Výdaje

620 000

Zisk - ZD

280 000

Zaokrouhlený ZD

280 000

15% daň z příjmů

42 000

Sleva na poplatníka

24 840

Daň z příjmů po slevě

17 160

Pro rok 2016 paní Muchová předpokládá příjmy ve výši 900 000 Kč a výdaje 620 000 Kč. Díky těmto dvěma částkám zjistíme rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy základ daně, který činí 280 000 Kč. Daň z příjmů před slevou by potom vyšla ve výši 42 000 Kč a po odečtení slevy na poplatníka by paní majitelka platila na dani z příjmů FO částku 17 160 Kč.

43

Tab. 21: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

280 000

Vyměřovací základ

140 000

Min. vyměř. základ

81 024

Pojistné 29,2 %

40 880

Částka 140 000 Kč je vyměřovacím základem u sociálního pojištění pro rok 2016. Pojistné 29,2 % na sociální pojištění činí 40 880 Kč. Tab. 22: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Rozdíl mezi P a V (ZD)

280 000

Vyměřovací základ

140 000

Min. vyměř. základ

162 036

Pojistné 13,5 %

21 875

Zdravotní pojištění bychom počítali z minimálního vyměřovacího základu, který je ve výši 162 036 Kč, pojistné 13,5 % na zdravotní pojištění by potom činilo 21 875 Kč. Tab. 23: Souhrn odvodů státu za rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Daň z příjmů FO

Pojištění sociální

Pojištění zdravotní

Odvody celkem

17 160

40 880

21 875

79 915

Paní Muchová by v roce 2016 odvedla státu celkovou částku 79 915 Kč, což je 28,54 % ze zisku. Po uhrazení daně z příjmů a obou pojištění by zůstal majitelce čistý zisk ve výši 200 085 Kč, relativně vyjádřeno 71,46 % ze zisku. 3.6.2 Podnikání v roce 2016 – společnost s ručením omezeným

Nyní si propočítám, jak to bude vypadat s daňovým zatížením, odvody státu a také celkově z pohledu mzdy na paní Muchovou jako na zaměstnance v případě společnosti s ručením omezeným. Budu předpokládat, že hrubá mzda zůstane stejná jako v předchozím roce, tedy 15 500 Kč/měsíc a veškeré závazky a pohledávky budou uhrazeny. Následovně budu opět srovnávat, která právní forma podnikání se jeví jako výhodnější pro tento rok. 44

Tab. 24: Stanovení daně z příjmů PO (společnost a společník) – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Výnosy

900 000

Náklady

620 000

Výsledek hospodaření

280 000

Celkové mzdové náklady zam-tele na paní Muchovou

249 240

Účetní zisk – základ daně

30 760

Zaokrouhlený ZD

30 000

19% daň z příjmů právnických osob (společnost) Účast na zisku (zdaněno) – pro společníkovo vyplacení 15% srážková daň z účasti na zisku (společník) Účast na zisku k výplatě společníkovi (konečná částka)

5 700 25 060 3 759 21 301

Rozdílem mezi výnosy a náklady jsem vypočetla opět výsledek hospodaření, který činí 280 000 Kč. Z částky 30 760 Kč, což je ZD, jsem odečetla 19% daň z příjmů PO ve výši 5 700 Kč. Zbývající zisk po zdanění 25 060 Kč, si paní Muchová opět vyplatí, aby situace byla stejná, jako když si celý zisk vyplatila v roce 2016 jako osoba fyzická. Tuto částku musím ponížit ještě o srážkovou daň, která je 15 %. Paní Muchová by si mohla vyplatit částku 21 301 Kč, jako účast na zisku pro společníkovo vyplacení. Tab. 25: Stanovení daně z příjmů PO, sociálního a zdravotního pojištění (paní Muchová jako zaměstnanec) – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Hrubá mzda paní Muchové Zaměstnanec – sociální pojištění (6,5 %) Zaměstnanec – zdravotní pojištění (4,5 %) Základ daně 15% daň z příjmů – 24 840 Kč (sleva na poplatníka) Čistá mzda

186 000 12 090 8 370 249 240 12 546 152 994

Zaměstnavatel – sociální pojištění (25 %)

46 500

Zaměstnavatel – zdravotní pojištění (9 %)

16 740

Celkové mzdové náklady zam-tele na paní Muchovou

249 240

Jelikož uvažujeme pro rok 2016 stejnou hrubou mzdu jako v roce 2015, veškeré částky zůstanou také stejné, protože se neměnily procentní sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění, ani na daň z příjmů. Čistá roční mzda tedy bude znovu 152 994 Kč 45

a celkové mzdové náklady zaměstnavatele na paní Muchovou se budou rovnat částce 249 240 Kč. Tab. 26: Souhrn odvodů státu za rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) Daň z příjmů

Srážková daň

Zálohová daň

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Souhrn

PO

(společník)

(zaměstnanec)

SP a ZP

SP a ZP

odvodů

5 700

3 759

12 546

20 460

63 240

105 705

Pokud by paní Muchová podnikala v roce 2016 jako společnost s ručením omezeným, její celkové odvody státu by činily 105 705 Kč. Tab. 27: Podnikání paní Muchové jako fyzické osoby – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) UKAZATEL/ROK

2016

Rozdíl mezi P a V

280 000

Daň z příjmů FO

17 160

Pojištění sociální

40 880

Pojištění zdravotní

21 875

Odvody celkem

79 915

Čistý zisk

200 085

Tab. 28: Podnikání paní Muchové jako společnosti s ručením omezeným – rok 2016 v Kč (zdroj: individuální propočty) UKAZATEL/ROK Výsledek hospodaření Celkové mzdové náklady zam-tele na p. Muchovou

2016 280 000 249 240

Daň z příjmů PO

5 700

Srážková daň (společník)

3 759

Zálohová daň (zaměstnanec)

12 546

Zaměstnanec – SP a ZP

20 460

Čistá mzda

152 994

Zaměstnavatel – SP a ZP

63 240

Odvody celkem

105 705

Účast na zisku k výplatě spol.

21 301 46

Prognóza podnikání paní Muchové za rok 2016 280 000 249 240

300 000 250 000 200 085 200 000 152 994 150 000 100 000

105 705 79 915

FO s. r. o.

50 000 0 Odvody celkem

Čistý zisk/čistá mzda

Rozdíl mezi P a V/celkové mzdové náklady zam-tele na paní Muchovou

Graf 3: Prognóza podnikání paní Muchové (FO x s. r. o.) – rok 2016 v Kč (zdroj: vlastní zpracování na základě individuálních propočtů)

Opět si porovnám, která právní forma podnikání by byla pro paní majitelku výhodnější v roce 2016 z hlediska daní a odvodů státu, dále z pohledu čistého zisku u fyzické osoby a čisté mzdy u zaměstnance s. r. o. a také srovnám rozdíl mezi příjmy a výdaji u OSVČ oproti celkovým mzdovým nákladům zaměstnavatele na paní Muchovou. Pro toto porovnávání budu vycházet především z tabulek č. 27 a 28 a z grafu č. 3, kde jsou všechna tři hlediska znázorněna graficky, jak pro fyzickou osobu, tak i pro společnost s ručením omezeným. Jelikož se hrubá mzda zaměstnance pro rok 2016 nezměnila, zůstává stejná částka i na zálohové dani. Naproti tomu u fyzické osoby se zvýšil základ daně, a tím i samotná daň na částku 17 160 Kč. V tomto případě vítězí s. r. o. Stejně tomu tak je i u pojistného na sociální a zdravotní pojištění u živnostníka a zaměstnance, protože se zvýšily pro fyzickou osobu vyměřovací základy obou pojištění. Ale znovu musím konstatovat, že v případě s. r. o. bude ještě zaměstnavatel platit pojistné za svého zaměstnance, které si však může dát do nákladů. Celkové odvody zní naopak ve prospěch fyzické osoby, a to právě na úkor odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Opět se také zvedá výše čistého zisku u fyzické osoby, díky zvyšujícím se příjmům, a jelikož se u zaměstnance společnosti neměnila výše hrubé mzdy, výhodnější se z tohoto 47

pohledu zdá podnikat jako fyzická osoba. Mezi těmito dvěma částkami je rozdíl asi 47 000 Kč, ale nesmíme zase zapomenout na výhody a benefity ke mzdě zaměstnance, které by mohly čistou mzdu posunout až na úroveň čistého zisku fyzické osoby. Co se týká rozdílu mezi příjmy a výdaji a celkovými mzdovými náklady zaměstnavatele na paní Muchovou, mzdové náklady na zaměstnance společnosti s ručením omezeným jsou nižší oproti zmíněnému rozdílu, a to asi o 31 000 Kč. Můžeme si to vysvětlit zase tak, že z pohledu hrubé mzdy a s ní spojenými výpočty nejsou vůbec žádné změny oproti roku předchozímu, ale jelikož u fyzické osoby došlo k mírnému navýšení jak příjmů, tak i výdajů, rázem se zvýšil i rozdíl těchto dvou položek. Ani po propočtení konkrétních ukazatelů v tomto analyzovaném roce bych se nebránila možnosti, aby paní Muchová převedla své podnikání na společnost s ručením omezeným. Získala by tím spoustu velkých přínosů a výhod, ale na druhou stranu by to znamenalo složitější vedení společnosti, náročnější administrativu a také vedení podvojného účetnictví.

3.7 Rozhodnutí o ukončení podnikání jako fyzická osoba a založení společnosti s ručením omezeným I když z předešlých propočtů není stoprocentně jednoznačné, že podnikat jako společnost s ručením omezeným, je daleko výhodnější, než podnikat jako fyzická osoba, vůbec to ale neznamená, že by za dva nebo tři roky nemohla paní Muchová ukončit podnikání jako fyzická osoba a založit společnost s ručením omezeným. Důvod vedoucí k této skutečnosti je ten, že by pro ni mohlo být výhodnější podnikat jako s. r. o., a to díky nižším odvodům státu na dani, sociálním a zdravotním pojištění, a hlavně z důvodu benefitů a výhod plynoucí zaměstnanci v s. r o. O této možnosti jsem si s paní Muchovou povídala a nebránila by se příležitosti podrobit své podnikání přeměně právní formy s výsledkem, že její nynější působení jako FO by bylo postupně ukončeno. Po navržení několika způsobů, jak ukončit podnikání jako fyzická osoba a založit společnost s ručením omezeným, se jeví jako nejlepší možnost bod třetí z části teorie na straně 29, tedy založit novou s. r. o. a postupně převádět majetek z OSVČ na s. r. o., a ukončovat podnikání OSVČ. První krok, který by paní Muchová musela uskutečnit pro ukončení podnikání FO je, že by vyloučila provozovnu studia z majetku obchodního do majetku osobního. Tuto provozovnu by do společnosti s ručením omezeným pronajímala, z čehož by jí plynuly 48

individuální příjmy, pouze zdaněné daní z příjmů FO, dle § 9 (žádný odvod pojistného – SP a ZP1). Jelikož se jedná o velký dům, jsou zde ještě další místnosti, které by mohla pronajímat například pedikérce či kosmetičce, z čehož by jí plynuly opět příjmy dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 9. Postupně, jak budou klientky čerpat svoje vstupy z permanentek (za doby trvání fyzické osoby), začne paní Muchová smlouvat nové, ale i stávající zákaznice pouze na s. r. o. (od okamžiku založení společnosti), a právě během čerpání „starých“ permanentek, bude odprodávat do společnosti stroje (Vacushape, Rekondiční stoly, Bodyroll), zboží i veškeré ostatní zařízení. Na nově vzniklou společnost s ručením omezeným by paní majitelka převedla i sebe jako zaměstnance (včetně svých práv a povinností), stejně bude konat, pokud bude mít i jiné zaměstnance.

3.8 Postup při zakládání s. r. o. v případě Rekondičního studia Harmonie Při budoucím založení společnosti s ručením omezeným bude důležité zvolit si doposud neexistující a zajímavý název firmy, dobře vystihující činnost. Co se týká adresy sídla společnosti, jednalo by se o provozovnu studia, která bude společností pronajatá. Jelikož má paní Muchová právo založit společnost sama jako jeden zakladatel, chtěla by této možnosti také využít, a tím pádem bude i ona jediná považována za společníka. V našem rozhovoru padlo slovo i na to, že bych se mohla právě já stát druhým jednatelem (vedle paní majitelky), aby na veškeré zařizování a papírování nebyla sama. Ale to zatím vůbec není aktuální a je to spíše jenom taková myšlenka do budoucnosti, proto s touto možností nějak nedisponuji ani v mých výpočtech. Společnost s ručením omezeným bude založena sepsáním a podpisem zakladatelské listiny (jelikož jde o jediného zakladatele), která bude muset být sepsána formou notářského zápisu. Cena tohoto notářského zápisu se pohybuje v rozmezí 2 – 3 000 Kč. Dalším krokem k založení s. r. o. je složení základního kapitálu, který může činit od 1. ledna 2014 pouhou 1 Kč, ale pro účely podnikání paní Muchové, doporučuji základní kapitál ve výši alespoň 200 000 Kč na provozování společnosti. Vklad bude složen na nově vzniklý bankovní účet na jméno správce vkladu.

1

SP – sociální pojištění, ZP – zdravotní pojištění

49

Důležitou povinností je také předložit k návrhu na zápis do OR konkrétní opatření potřebné pro podnikání, kterým bude živnostenský list majitelky. A s tímto již bude souviset návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, prostřednictvím příslušného rejstříkového soudu nebo nově i skrze zápis notářem, který je levnější variantou. Návrh budou podepisovat všichni jednatelé, tedy paní Muchová (a popřípadě kdybych já byla druhým jednatelem, musel by tam být i můj podpis) a musejí být využity oficiální formuláře, které budou staženy z webových stránek www.justice.cz. Za společnost bude paní Muchová přikládat jako přílohu zakladatelskou listinu, živnostenský list, výpis z katastru nemovitostí (ne starší než 3 měsíce) a potvrzení správce vkladu. Každá z nás jako jednatelka společnosti (pokud by sem se jí stala i já) potom předložíme výpis z Rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce) a dále čestné prohlášení jednatele (způsobilost k právním úkonům, plnění podmínek provozování živnosti a splňování dalších zákonem stanovených podmínek). Pokud shledá rejstříkový soud vše v pořádku, nejdéle do 5 dnů bude doručena do sídla zakládané společnosti písemnost nazvaná Rozhodnutí o zápisu. Pokud do 5 dnů nerozhodne, pak se společnost považuje za zapsanou, i když formálně ještě nebude. V tomto okamžiku vznikne nová společnost Rekondiční studio Harmonie, s. r. o. a v tento den bude mít paní Muchová povinnost vést podvojné účetnictví. Nová společnost s ručením omezeným bude muset být v první řadě zaregistrována na finančním úřadu (místně příslušný), který paní Muchové přidělí daňové identifikační číslo – DIČ. 3.8.1 Povinnost paní Muchové vést podvojné účetnictví

Při vedení daňové evidence byly sledovány příjmy a výdaje, z nichž byl vždy vypočten základ daně z příjmů. Dále musela paní majitelka vést evidenci závazků, pohledávek a majetku. Jednou ročně (ke konci roku) byla vždy provedena inventarizace, kde se zjistil skutečný stav majetku, zboží a pomůcek. Paní Muchová musela také archivovat daňovou evidenci za ta zdaňovací období, pro která neskončil termín pro vyměření daně. Povinností vést podvojné účetnictví budeme rozumět to, že účetní nejprve bude muset vypracovat zahajovací rozvahu a také otevřít účetní knihy:

50



zahajovací rozvaha společnosti Rekondiční studio Harmonie, s. r. o. AKTIVA

PASIVA

Bankovní účet

200 000 Kč Základní kapitál

200 000 Kč

Aktiva celkem

200 000 Kč Pasiva celkem

200 000 Kč

Tato zahajovací rozvaha udává data o aktivech (majetek společnosti) a pasivech (zdroje financování) podniku. Důležité však je, aby se tyto dvě položky rozvahy rovnaly (A = P). Účetní jednotka bude povinna sestavovat na začátku účetního období počáteční rozvahu a na konci účetního období konečnou rozvahu. Společnost také bude muset sestavovat výkaz zisků a ztrát na konci účetního období (položky nákladů a výnosů). Z tohoto výkazu potřebujeme zjistit výsledek hospodaření studia. 

otevření účetních knih Rekondičního studia Harmonie, s. r. o.

(http://www.uctovani.net) 



zřizovací výdaje - ostatní daně a poplatky

MD 538/D 221

- ostatní služby

MD 518/D 221

účtování některých ostatních základních operací u s. r. o. - nákup materiálu (faktura/hotově)

MD 111/D 321

- úhrada faktury

MD 321/D 221 (211)

- příjem na sklad

MD 112/D 111

- nákup drobného majetku

MD 501/D 321

- nákup strojů

MD 042/D 321

- zařazení strojů do majetku společnosti

MD 022/D 042

- odpisy strojů

MD 551/D 082

- nájemné

MD 518/D 211 51



účtování o mzdě, daních, pojistném a zisku - hrubá mzda paní Muchové

MD 521/D 331

- SP a ZP hrazené zaměstnavatelem

MD 524/D 336.1 (SP), 336.2 (ZP)

- SP a ZP hrazené zaměstnancem

MD 331/D 336.1 (SP), 336.2 (ZP)

- daň z příjmů PO

MD 331/D 342

- vyplacení mzdy

MD 331/D 211, 221

- společníkova účast na zisku

MD 431/D 364

- 15% srážková daň z účasti na zisku

MD 364/D 342

- úhrada srážkové daně

MD 342/D 221

- účast na zisku k výplatě společníkovi

MD 364/D 221

(http://www.iucto.cz)

4 Závěr Primárním cílem mé bakalářské práce se rozumí komparace právních forem podnikání a dopady změny právní formy na daňové povinnosti a účetnictví vybraného podnikatelského subjektu. Pro podnikatele, a především pro začínající podnikatele je velmi důležité zvolit si vhodnou právní formu pro svoji podnikatelskou činnost. Toto důležité rozhodnutí je výsledkem několika faktorů, kterými jsou převážně stávající postoj a hospodaření podnikatele a také jeho požadavky. Před výběrem vhodné právní formy je třeba vzít v úvahu, jak velký základní kapitál chce podnikatel vložit do svého podnikání a také v jaké oblasti by chtěl podnikat. Především by neměl opomenout zohlednit, jak nám říká sám název bakalářské práce, která forma podnikání bude výhodnější z hlediska daní a účetnictví. Teoretickou část jsem zaměřila nejprve na osoby fyzické a právnické a na jejich podnikání, u fyzické osoby jsem analyzovala živnosti a jejich specifika. Podnikání právnických osob jsem rozdělila na společnosti obchodní, osobní a kapitálové, kam zařazuji konkrétní společnosti. K těmto právním formám se mi podařilo sepsat klíčová kritéria pro výběr vhodné právní formy podnikání. Následně jsem zanalyzovala daňový systém v České republice, včetně daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, silniční daně, daně z nemovitých věcí a daně z přidané hodnoty. Dále jsem se zaměřila na rozdíl mezi daňovou evidencí, jednoduchým účetnictvím a účetnictvím, kde definuji podmínky vedení všech tří zmíněných pojmů. Teoretickou část jsem zakončila porovnáním základních znaků fyzické osoby a společnosti 52

s ručením omezeným, a také jsem uvedla způsoby při přechodu podnikání z OSVČ na s. r. o. Praktickou část jsem vypracovávala již na konkrétním případě. Podkladem pro tuto bakalářskou práci mi byla firma Rekondiční studio Harmonie, kde je majitelkou paní Alena Muchová. Část praktickou jsem odstartovala představením studia a také tím, že jsem zhodnotila současnou situaci podniku. Základní myšlenkou praktické části mé bakalářské práce se stala diskuze s paní Muchovou, zda by pro ni nebylo výhodnější podnikat jako společnost s ručením omezeným. Byla ochotná poskytnout mi údaje hospodaření rekondičního studia za poslední tři roky. Paní Muchová chtěla především vědět, jak to bude vypadat z hlediska optimalizace daňové povinnosti a také pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pro mé propočty jsem uvažovala osobu samostatně výdělečně činnou a společnost s ručením omezeným, a to díky daným skutečnostem, protože paní Muchová chce být sama jediným společníkem firmy. Údaje za roky 2013 – 2015 mi poskytla paní majitelka z firmy, ale jelikož si nepřála přesná čísla zveřejňovat, data jsem musela nepatrně zkreslit, a teprve poté jsem s těmito údaji mohla pracovat. Nejprve jsem vypočítala odvody paní Muchové státu na daních a pojistném pro jednotlivé roky, pro fyzickou osobu. V další části jsem spočítala, jak by to vypadalo, kdyby podnikala jako s. r. o., ale pouze pro rok 2015. To znamená, opět jsem vypočítala daňovou povinnost, ale navíc oproti fyzické osobě jsem také propočítala, jak vysoké sociální a zdravotní pojištění by musela majitelka hradit, pokud by ve společnosti působila také jako zaměstnanec. Pro srovnání podnikání Rekondičního studia Harmonie v roce 2015 mi pomohly tabulky č. 18 a 19, kde jsou shrnuté základní položky, dle kterých porovnávám obě právní formy, především z pohledu daní a odvodů státu na pojistném, dále z hlediska čistého zisku u fyzické osoby a čisté mzdy u zaměstnance s. r. o., a také z pohledu rozdílu mezi příjmy a výdaji u osoby fyzické a celkovými mzdovými náklady na paní Muchovou, jako zaměstnance společnosti. V tomto roce jsou si výsledky obou právních forem podobné, takže nelze jednoznačně určit, která z nich se jeví výhodněji. Podrobný komentář k tomuto srovnání je uvnitř práce, a pokud tento shrnu celkově, určitě by nebylo špatně podnikat jako s. r. o. Každá z uvedených právních forem má své pro a proti, tudíž silnou stránku spatřuji v čisté mzdě zaměstnance, doplněnou benefity a 53

výhodami navíc. S tímto se u fyzické osoby nesetkáme ani při nejmenším, takže je lepší být zaměstnancem ve společnosti s ručením omezeným. Podobně tomu je i u prognózy pro rok 2016, pouze s tím rozdílem, že se zvýší odvody státu na dani a pojistném u fyzické osoby, kdežto u s. r. o. odvody pojistného zůstanou stejné (změní se pouze daň), díky nezměněné hrubé mzdě. Čistá mzda zaměstnance bude sice nižší i pro tento rok oproti čistému zisku fyzické osoby, ale opět úrovně čistého zisku dosáhneme benefity a výhodami. Díky těmto výsledkům není vyloučeno, že v budoucnosti bude pro paní Muchovou výhodnější z hlediska daňové povinnosti, odvodů, mzdy či celkovým mzdovým nákladům podnikat jako společnost s ručením omezeným, proto jsem naznačila, jak by to mohlo vypadat, kdyby se rozhodla ukončit podnikání jako FO a založila společnost s ručením omezeným. Se založením s. r. o. by souviselo další podstatné kritérium v oblasti administrativy. Znamenalo by to problematiku vedení účetnictví, kde by musely být kromě zřizovacích výdajů kalkulovány také náklady na vedení účetnictví u specializované firmy, které zcela určitě nebudou zanedbatelné. Při případném rozhodování o vhodné právní formě podnikání, doporučuji paní Muchové, aby se vždy řídila konkrétní situací v podniku, s ohledem na aktuální platnou legislativu České republiky. Tato bakalářská práce však může být dobrou pomůckou při rozhodování majitelky studia o změně právní formy podnikání, protože se mi podařilo splnit základní cíl mé práce.

54

Seznam použité literatury Odborná literatura BLECHOVÁ, Beata, JANOUŠKOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví v příkladech 2011. Vyd. 11. Praha: Grada, 2011, 200 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3806-2. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 2., aktualiz. a rozš. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130 s. ISBN 978-80-7204-861-8. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2016: úplná znění platná k 1. 1. 2016. Vyd. 25. Praha: Grada, 2016, 288 s. ISBN 978-80-271-0022-4. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2011. Vyd. 8. Praha: Grada, 2011, 128 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3802-4. SKÁLOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví 2013. Vyd. 20. Praha: Grada, 2013, 224 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-4633-3. SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti

českých

podnikatelů.

Vyd.

1.

Praha:

Grada,

2010,

432

s.

ISBN 978-80-247-3339-5 Právní úprava Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 55

Internetové zdroje Daňový systém České republiky. Hospodářská komora České republiky [online]. © 2013 [cit. 2014-08-05]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-propodnikani Jak na přechod z OSVČ na s. r. o. iPodnikatel [online]. © 2011-2014 [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/zahajeni-podnikani/jak-na-prechod-z-osvc-nasro.html?Itemid Jak vést daňovou evidenci? Portál.pohoda [online]. © 2012 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: https://www.portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/chci-zacit-podnikat/jak-vestdanovou-evidenci/ Kapitálová vs. osobní společnost. Podnikátor [online]. © 2012 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/zalozeni-spolecnosti/n:16810/ Kapitalova-vs-osobni-společnost Podnikání-jak začít podnikat. Jak podnikat [online]. [2016] [cit. 2016-01-19]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/jak-zacit-podnikani.php Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“. Portál.pohoda [online]. © 2012 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://www.portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/chci-zacitpodnikat/porovnani-podnikani-osvc-a-eserocka/ Přehled nejdůležitějších změn pro občany na rok 2016. Finanční správa [online]. © 2013-2016 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/novinky/2015/prehled-nejdulezitejsich-zmen-pro-obcany-6940 Účtování zřizovacích výdajů. Účtování [online]. [2010-2016] [cit. 2011-12-11]. Dostupné

z:

http://www.uctovani.net/clanek.php?t=Uctovani-zrizovacich-

vydaju&idc=58 Výběr právní formy a jednotlivé výhody. Podnikátor [online]. © 2012 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/zalozeni-spolecnosti/n:17025/ Vyber-pravni-formy-a-jednotlive-vyhody

56

Výše pojistného na sociální zabezpečení. iPodnikatel [online]. © 2011-2014 [cit. 201601-01]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Socialni-pojisteni/vyse-pojistneho-nasocialni-zabezpeceni.html Zaúčtování

mezd.

iúčto

[online].

©

2015

[cit.

2014-08-28].

Dostupné

z:

http://www.iucto.cz/zauctovani-mezd/ Zdravotní pojištění OSVČ 2016. iPodnikatel [online]. © 2011-2014 [cit. 2016-01-01]. Dostupné

z:

http://www.ipodnikatel.cz/Zdravotni-pojisteni/zdravotni-pojisteni-osvc-

2016.html Změny v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016. Portál.pohoda [online]. © 2012 [cit.

2014-10-06].

Dostupné

z:

https://www.portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-

mzdy/ucetnictvi/zmeny-v-zakone-o-ucetnictvi-od-1-1-2016/

Seznam tabulek Tab. 1: Přehled základních forem obchodních společností

- 16 -

Tab. 2: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2013 v Kč

- 32 -

Tab. 3: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2013 v Kč

- 32 -

Tab. 4: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2013 v Kč

- 33 -

Tab. 5: Souhrn odvodů státu za rok 2013 v Kč

- 33 -

Tab. 6: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2014 v Kč

- 33 -

Tab. 7: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2014 v Kč

- 34 -

Tab. 8: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2014 v Kč

- 34 -

Tab. 9: Souhrn odvodů státu za rok 2014 v Kč

- 34 -

Tab. 10: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2015 v Kč

- 35 -

Tab. 11: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2015 v Kč

- 35 -

Tab. 12: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2015 v Kč

- 36 -

Tab. 13: Souhrn odvodů státu za rok 2015 v Kč

- 36 -

Tab. 14: Podnikání paní Muchové jako fyzické osoby – rok 2013 – 2015 v Kč

- 36 -

Tab. 15: Stanovení daně z příjmů PO (společnost a společník) – rok 2015 v Kč - 38 Tab. 16: Stanovení daně z příjmů PO, sociálního a zdravotního pojištění (paní Muchová jako zaměstnanec) – rok 2015 v Kč Tab. 17: Souhrn odvodů státu za rok 2015 v Kč

- 38 - 39 -

57

Tab. 18: Podnikání paní Muchové jako fyzické osoby – rok 2015 v Kč

- 40 -

Tab. 19: Podnikání paní Muchové jako společnosti s ručením omezeným – rok 2015 v Kč

- 41 -

Tab. 20: Stanovení daně z příjmů FO – rok 2016 v Kč

- 43 -

Tab. 21: Stanovení pojistného na sociální pojištění – rok 2016 v Kč

- 44 -

Tab. 22: Stanovení pojistného na zdravotní pojištění – rok 2016 v Kč

- 44 -

Tab. 23: Souhrn odvodů státu za rok 2016 v Kč

- 44 -

Tab. 24: Stanovení daně z příjmů PO (společnost a společník) – rok 2016 v Kč - 45 Tab. 25: Stanovení daně z příjmů PO, sociálního a zdravotního pojištění (paní Muchová jako zaměstnanec) – rok 2016 v Kč

- 45 -

Tab. 26: Souhrn odvodů státu za rok 2016 v Kč

- 46 -

Tab. 27: Podnikání paní Muchové jako fyzické osoby – rok 2016 v Kč

- 46 -

Tab. 28: Podnikání paní Muchové jako společnosti s ručením omezeným – rok 2016 v Kč

- 46 -

Seznam obrázků Obr. 1: Schéma daňové soustavy v ČR

- 19 -

Obr. 2: Postup vedení daňové evidence

- 24 -

Seznam grafů Graf 1: Odvody státu celkem (FO) – rok 2013 – 2015 v Kč

- 37 -

Graf 2: Odvody státu celkem (s. r. o.) – rok 2015 v Kč

- 40 -

Graf 3: Prognóza podnikání paní Muchové (FO x s. r. o.) – rok 2016 v Kč

- 47 -

58