VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
P é č e o z a m ě s t n a n c e n a M a g is t r á t u m ě s t a J i h la v y Bakalářská práce
Autor: Tomáš Vopěnka Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2011
Anotace Bakalářská práce se zabývá péčí o zaměstnance na Magistrátu města Jihlavy. Teoretická část obsahuje vysvětlení pojmu péče o zaměstnance a popis jednotlivých oblastí, které do této péče spadají. Praktická část se věnuje charakteristice Magistrátu města Jihlavy a tamnímu způsobu pečování o pracovníky. Dále zahrnuje vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo realizováno za účelem zjištění míry spokojenosti zaměstnanců organizace s touto péčí.
Klíčová slova Péče o zaměstnance, zaměstnanec, zaměstnavatel, pracoviště, pracovní prostředí.
Annotation This bachelor thesis deals with the care for employees at the City of Jihlava. The theoretical section explains the concept of care for employees and description of the areas that fall into this care. The practical part deals with the characteristics of the City of Jihlava and the country's way of caring for workers. It also includes the evaluation of a questionnaire survey that was conducted to determine employee satisfaction with this care organizations.
Key words Care for employees, employee, employer, workplace, work environment.
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové, za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Bc. Ivaně Svobodové za poskytnutí potřebných informací a materiálů k tomuto tématu a možnost konzultací a osobních setkání za účelem diskuse o řešeném problému, Dr. Ing. Lubomíru Dohnalovi za povolení uskutečnění dotazníkového šetření na Magistrátu města Jihlavy a všem zaměstnancům, kteří se tohoto výzkumu zúčastnili.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. května 2011 ................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod............................................................................................................................... 7
2
Péče o zaměstnance ...................................................................................................... 8
3
4
5
2.1
Pracovní doba a pracovní režim............................................................................. 9
2.2
Pracovní prostředí ................................................................................................ 11
2.3
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ................................................................. 14
2.4
Odborný rozvoj zaměstnanců .............................................................................. 18
2.5
Služby poskytované pracovníkům na pracovišti.................................................. 20
2.6
Ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám ................................ 23
2.7
Péče o životní prostředí........................................................................................ 25
Magistrát města Jihlavy ............................................................................................ 26 3.1
Obecné informace ................................................................................................ 26
3.2
Péče o zaměstnance na Magistrátu města Jihlavy................................................ 31
3.2.1
Pracovní doba a pracovní režim .................................................................. 31
3.2.2
Pracovní prostředí........................................................................................ 32
3.2.3
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci......................................................... 34
3.2.4
Odborný rozvoj zaměstnanců ...................................................................... 34
3.2.5
Služby poskytované pracovníkům na pracovišti ......................................... 35
3.2.6
Ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám........................ 36
3.2.7
Péče o životní prostředí ............................................................................... 39
Dotazníkový výzkum.................................................................................................. 40 4.1
Struktura respondentů .......................................................................................... 41
4.2
Výsledky dotazníkového výzkumu...................................................................... 42
Zhodnocení výsledků dotazníkového výzkumu a navrhovaná doporučení v péči
o pracovníky........................................................................................................................ 55
6
5.1
Zhodnocení výsledků dotazníkového výzkumu................................................... 55
5.2
Navrhovaná doporučení v péči o pracovníky ...................................................... 56
Závěr............................................................................................................................ 58
Seznam použité literatury.................................................................................................. 60 Seznam obrázků.................................................................................................................. 61 Seznam grafů ...................................................................................................................... 62 Seznam tabulek................................................................................................................... 63 Seznam příloh ..................................................................................................................... 64 Seznam zkratek................................................................................................................... 65
6
1 Úvod Péče o zaměstnance je v každé organizaci velice důležitá, protože pokud mají pracovníci pocit, že se o ně zaměstnavatel dobře stará, jsou spokojeni a nemají tendenci odcházet jinam. Pro firmu může mít přínos i v podobě dobrého konkurenčního postavení na trhu práce, protože pokud je v organizaci péče o pracovníky na vysoké úrovni, zaměstnanci o firmě hovoří kladně a mohou v ní práci doporučovat svým známým a přátelům. Toto téma jsem si zvolil proto, že mě problematika okolo péče o zaměstnance velice zajímá a je velmi důležitou součástí každé organizace. Jelikož se v budoucnu budu také ucházet o zaměstnání, je pro mě přínosem vědět, na co mám jako zaměstnanec právo. Cílem bakalářské práce je zjištění míry spokojenosti se stávající péčí o zaměstnance Magistrátu města Jihlavy, zjištění metod a úrovně zajišťování této péče a případný návrh na zlepšení a další možnosti motivování pracovníků s ohledem na jejich péči. Práce se skládá ze dvou částí a to teoretické a praktické. Teoretická část je zpracována na základě rešerše odborné literatury. Nejprve je vysvětleno, co je to péče o zaměstnance a dále jsou charakterizovány jednotlivé oblasti této péče mezi něž patří pracovní doba a pracovní režim, pracovní prostředí, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odborný rozvoj zaměstnanců, služby poskytované pracovníkům na pracovišti, ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám a péče o životní prostředí. Praktická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola se zabývá popisem organizace a způsobem jejího zajišťování péče o zaměstnance. Informace k této problematice byly získány z interních materiálů organizace a prostřednictvím osobních rozhovorů s vedoucí personálního oddělení Magistrátu města Jihlavy. Druhá kapitola se věnuje míře spokojenosti pracovníků organizace s touto péčí. Ke zjištění této skutečnosti bylo použito dotazníkové šetření, které zkoumá jednotlivé oblasti péče o zaměstnance. Vyhodnocení je provedeno záznamem četností odpovědí do tabulky v absolutním a relativním vyjádření a pro lepší přehlednost je v některých případech doplněno grafy. V závěru práce jsou na základě výsledků šetření navrhnuta doporučení, která by mohla organizace v budoucnu zrealizovat.
7
2 Péče o zaměstnance Péče o zaměstnance představuje rozsáhlý soubor činností a opatření včetně služeb, které mají obvykle charakter sociálních plánů nebo programů a jsou součástí firemní sociální politiky. Cílem této péče je zvýšení výkonnosti a spokojenosti zaměstnanců s vykonávanou prací, posilování vztahů k firmě, stabilizace kvalitních zaměstnanců a zvýšení motivace k práci (Stýblo, 2003). Můžeme ji definovat jako soubor práv a povinností
směřujících
k vytvoření
optimálních
podmínek
pro
výkon
práce
(Řezníček, 2007). Dělí se na: povinnou péči danou zákony, předpisy a kolektivními smlouvami vyššího stupně, smluvní péči stanovenou v podnikových kolektivních smlouvách, dobrovolnou péči upravenou ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, která je významným nástrojem personální politiky, protože díky ní může organizace získat konkurenční výhody na trhu práce (Řezníček, 2007). Ze zákona péči o zaměstnance v České republice upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který zahrnuje pracovní dobu a pracovní režim (§ 78–100), bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 101–108), pracovní podmínky zaměstnanců (§ 224–226), odborný rozvoj zaměstnanců (§ 227–235), stravování zaměstnanců (§ 236) a zvláštní podmínky některých zaměstnanců (§ 237–247). V organizaci péči o pracovníky představují tři druhy zájmů, z kterých vyplývají následující cíle: celospolečenské zájmy a cíle, které se týkají občanských práv, zdraví a sociálního rozvoje člověka a sledují také sociální mír, prosperitu a stabilitu společnosti, individuální zájmy a cíle člověka, uspokojování jeho potřeb, zájmy a cíle zaměstnavatele, které se týkají zabezpečení potřebných pracovníků (získávání, formování, stabilizace), rozvoje jejich pracovních schopností a sociálních vlastností, jejich motivace a výkonu, sbližování
8
individuálních zájmů pracovníků a zájmů organizace a vytváření zdravých pracovních vztahů (Koubek, 2007). V nejširším pojetí tato péče zahrnuje: pracovní dobu a pracovní režim, pracovní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, personální rozvoj pracovníků, služby poskytované pracovníkům na pracovišti, ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám, péči o životní prostředí (Koubek, 2007).
2.1 Pracovní doba a pracovní režim Pracovní dobu a dobu odpočinku upravuje zákoník práce (§ 78–100). Tyto paragrafy zahrnují: délku pracovní doby (stanovená týdenní pracovní doba, kratší pracovní doba), rozvržení pracovní doby (rovnoměrné – práce je rozložena rovnoměrně na jednotlivé týdny, nerovnoměrné a pružné rozvržení pracovní doby, konto pracovní doby), přestávky v práci a bezpečnostní přestávky, dobu odpočinku (nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, dny pracovního klidu, nepřetržitý odpočinek v týdnu), práci přesčas, noční práci, pracovní pohotovost (Kocianová, 2010). Pracovní doba a pracovní režim určují využitelnost pracovníka a stanovují okolnosti, které působí na jeho životní styl a zároveň také na jeho zdraví, spokojenost a celkovou 9
reprodukci (Stýblo, 2003). Pracovní režim je určován povahou pracovního procesu a jeho přetržitostí a nepřetržitostí. Přetržitý provoz se dělí na jednosměnný, dvousměnný nebo třísměnný a může probíhat celoročně,
nebo sezónně. U jednosměnného provozu se zpravidla
používá
diferencovaná délka směny v průběhu týdne i roku, u dvousměnného a třísměnného provozu diferencovaná délka jednotlivých směn. Směny se střídají obvykle v týdenních cyklech. Vystřídá se ranní, odpolední nebo noční směna a po řadě pracovních dní následují dny pracovního klidu (Koubek, 2007). Nepřetržitý provoz probíhá nepřetržitě po celý rok a pracovní doba je nejčastěji rozvržena nerovnoměrně. Směny se střídají většinou po dvou, popř. třech dnech (střídá se ranní, odpolední, noční směna a dny pracovního klidu), (Koubek, 2007).
Pružné pracovní režimy týkající se délky pracovní doby U délky pracovní doby jde o zkrácenou pracovní dobu (částečný pracovní úvazek), která může být pravidelná (pracovník odpracuje stanovený počet hodin denně) nebo nepravidelná (počet hodin se stanoví na určité časové období a odpracovává se podle dohody). Druhou variantou je smlouva na roční počet odpracovaných hodin. Ta je uplatňována převážně v organizacích se sezónním charakterem práce, s nerovnoměrně získávanými zakázkami nebo k pokrytí potřeby práce během dovolených apod. (Koubek, 2007).
Pružné pracovní režimy týkající se umístění pracovní doby U flexibility, která se týká umístění pracovní doby, jde o tzv. pružnou (klouzavou) pracovní dobu. V tomto případě si pracovník v časových úsecích, které stanoví organizace, sám volí začátek, popř. konec směny. Obvykle je ale stanoven časový úsek, ve kterém je zaměstnanec povinen být na pracovišti. Existují dvě varianty pružné pracovní doby a to pružný pracovní den (zaměstnanec má povinnost odpracovat normální pracovní dobu během jednoho dne, může si volit začátek pracovní doby) a pružný pracovní týden (povinnost zaměstnance odpracovat při rovnoměrném rozvržení pracovní doby normální týdenní pracovní dobu během týdne, nebo při nerovnoměrném rozložení pracovní doby dodržet průměrnou týdenní délku pracovní doby během určitého časového období, zaměstnanec má možnost volit si začátek a konec pracovní doby během dne), (Koubek, 2007). 10
Zvláštní pružné pracovní režimy Mezi zvláštní pružné pracovní režimy patří sdílení pracovního místa (dvě nebo více osob uzavřou s organizací smlouvu, že společně zajistí práci na určitém pracovním místě) a distanční práce (pracovník pracuje doma a se zaměstnavatelem komunikuje prostřednictvím telefonu nebo počítačové sítě), (Koubek, 2007).
2.2 Pracovní prostředí Pracovní prostředí můžeme definovat jako souhrn všech materiálních podmínek pracovní činnosti (stroje a ostatní technická zařízení, vybavení pracovišť, budovy, zpracovávaný materiál atd.), které v souvislosti s ostatními podmínkami výkonu práce (technologie, organizace práce, vzhled pracoviště) vytvářejí faktory působící na zaměstnance (Řezníček, 2007). Zaměstnavatelé musí vytvářet takové pracovní podmínky, které zajistí bezpečný výkon práce. Dále mají povinnost odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, pečovat o vzhled a úpravu pracovišť a vybavovat je odpovídajícími hygienickými a sociálními zařízeními. Velice důležitá je také estetická úroveň pracovního prostředí, protože působí na psychiku zaměstnanců a tím může ovlivňovat jejich pracovní výkon (Řezníček, 2007). Dále působí na spokojenost pracovníka a ovlivňuje jeho vztah k firmě (Koubek, 2007). Pracovní prostředí, které není v pořádku, má velice nepříznivý vliv na zdravotní stav pracovníků. Takováto nedbalost může vést až k pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a to má zároveň dopad i na míru využívání fondu pracovní doby.
Prostorové řešení pracoviště Pracovníkovi musí být zajištěny optimální pohybové prostory pro práci rukou (manipulační prostor) i pro práci nohou (pedipulační prostor), (Koubek, 2007). Je stanoveno, že na jednoho zaměstnance na pracovišti musí připadnout nejméně 2 m2 volné podlahové plochy, 12 m3 volného vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě, 15 m3 volného vzdušného prostoru při práci vykonávané vstoje a 18 m3 volného vzdušného prostoru při těžké tělesné práci. Dále musí být zajištěna vhodná pracovní poloha. Zaměstnanci by měli mít možnost střídat pracovní polohu vstoje a vsedě. Pokud jsou nuceni pracovat trvale vsedě, pracoviště musí být vybaveno pracovním sedadlem 11
s nastavitelnou výškou sedáku a zádovou opěrkou, pokud pracují vstoje, musí mít k dispozici sedadlo pro krátkodobý odpočinek (Dvořáková, 2007). Výška pracovní plochy má být přizpůsobená postavě pracovníka (nejvhodnější je variabilně nastavitelná výška). Velmi důležité jsou také optimální zorné podmínky pro práci, které závisí na zrakové náročnosti práce. Také musí být zajištěn pohodlný přístup na pracoviště (dostatečně velké přístupové cesty bez překážek), (Koubek, 2007).
Fyzikální podmínky práce Mezi fyzikální podmínky práce patří pracovní ovzduší, osvětlení, hluk a barevná úprava pracoviště. Tyto podmínky jsou upraveny zdravotními a hygienickými předpisy (Stýblo, 2003). Pracovní ovzduší Pracovní ovzduší tvoří teplota, vlhkost, rychlost proudění a čistota vzduchu (Koubek, 2007). Teplota vzduchu na pracovišti by měla být úměrná energetickému výdeji pracovníka a stanovena podle podmínek konkrétního pracoviště a druhu vykonávané práce. Příliš vysoká, nebo naopak nízká teplota negativně působí na jeho organismus. Extrémní tepelné hodnoty nepříznivě ovlivňují svalový výkon, koordinaci pohybů, koncentraci pozornosti, rychlost reakce a duševní činnost. Na pracovišti by také měla být zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním (Dvořáková, 2007) a přiměřená vlhkost vzduchu. Dále by zaměstnavatelé měli sledovat, zda hodnoty znečištění pracovního prostředí nepřekračují přípustné limity (Koubek, 2007). Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Osvětlení Osvětlenost je množství světla na dané ploše. Průměrnou hodnotu, pod kterou nesmí klesnout, stanovuje norma ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů, Část l. Vnitřní pracovní prostory. Pracovní prostory mohou být osvětleny denním světlem, umělým světlem nebo jejich kombinací. Nejvhodnější je pro člověka denní světlo, které se rozděluje na přímé (přímé sluneční světlo) a nepřímé (odražené světlo). Umělé osvětlení by se mělo používat pouze v případech, kdy je to nevyhnutelné, protože pro člověka představuje určitý stresor. Rozlišujeme celkové, nebo kombinované osvětlení (zaměstnanec má na stole další světlo), (Dvořáková, 2007). 12
Hluk Hluk je možné definovat jako zvuk, který má na člověka nepříjemný, rušivý nebo škodlivý účinek. Mezi základní charakteristiky hluku patří jeho hladina v decibelech (dB) a kmitočet v hertzech (Hz), (Koubek, 2007). Hluk má vliv na emocionální postoj a motivaci zaměstnanců, zvyšuje pracovní zátěž, má negativní vliv na výkon, zhoršuje stav nervové soustavy, způsobuje nepříznivé psychické a neurovegetativní reakce, poruchy ostatních smyslových orgánů a celkové snížení odolnosti lidského organismu (Dvořáková, 2007). Škodlivost hluku závisí na délce působení, odolnosti pracovníka k hluku a na tom, zda je hluk trvalý či občasný, zda jeho hladina kolísá nebo zůstává stejná (Koubek, 2007). Tabulka 1: Přehled účinků hluku na člověka
Hladina hluku (dB)
Účinek hluku
do 30
Normální přirozené prostředí
30–65
Relativní hluk s obtěžujícími účinky při duševní práci
65–95 95–130 nad 130
Absolutní hluk s rušivými a škodlivými účinky na funkce s vegetativními reakcemi Škodlivý hluk s nebezpečím poškození sluchových orgánů a vegetativních funkcí Bolestivý hluk s výraznými a nenapravitelnými škodami sluchu a celého organismu Zdroj: (Dvořáková, 2007, s. 235)
Barevná úprava pracoviště Barevná úprava pracoviště slouží jako nástroj signalizace, zlepšování světelných podmínek, psychologického ovlivnění pracovníka a dosažení estetických účinků. Při výběru barvy interiéru pracoviště bychom měli brát v úvahu druh práce, tvar, velikost a polohu prostoru, tepelné poměry na pracovišti, osvětlenost, pohlaví (muži mají obvykle raději studené barvy, ženy teplé), věk (mladší zaměstnanci upřednostňují syté barvy v teplých tónech, starší pracovníci zase tlumené barvy ve studených tónech) a individualitu pracovníků (Koubek, 2007). Barevná úprava zdrojů nebezpečí a bezpečnostních zařízení je stanovena normou. Podle psychologického účinku dělíme barvy na teplé (např. červená, žlutá), studené (např. zelená, modrá) a neutrální (např. 13
bílá, černá). Teplé barvy jsou aktivní, dynamické, vyvolávají dojem tepla, působí živě, podněcují k činnosti a fiktivně zmenšují prostor. Studené barvy naopak působí chladně, uklidňují, podporují duševní soustředění a fiktivně zvětšují prostor (Dvořáková, 2007).
Sociálně psychologické podmínky práce Sociálně psychologické podmínky práce závisí na tom, zda lidé pracují v kolektivu s dalšími pracovníky nebo jestli pracují izolovaně. Duševní práce vyžaduje, aby pracovník nebyl rušen přítomností ostatních zaměstnanců. Naopak lidem, kteří pracují fyzicky, přítomnost jiných lidí příliš nevadí. Na druhou stranu je třeba ale počítat s tím, že člověk potřebuje být v určitém kontaktu s ostatními lidmi a přílišná izolace u něj může vyvolat psychickou nepohodu, která se potom může projevit v jeho pracovním výkonu (Koubek, 2007).
2.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Bezpečnost práce označuje stav, který zajišťuje pracovníkovi ochranu před poškozením zdraví. Ve vyspělých zemích je chápána v širším smyslu jako integrovaná ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí i majetku před působením negativních vlivů ekonomických činností (Kocianová, 2010, s. 179). „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na riziko možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týká výkonu práce“ (zákoník práce § 101). Zaměstnanec nesmí vykonávat práci, která neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti (Řezníček, 2007).
Právní úprava BOZP Základní míra bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je stanovena právními a ostatními předpisy. Většina organizací jde však nad rámec těchto povinností (Dvořáková, 2007). V evropské unii BOZP upravuje Směrnice Rady č. 89/391/EHS, o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato směrnice je rámcová, protože upravuje obecné zásady a vydávání dalších navazujících směrnic, které se týkají specifických rizik a aspektů práce. V České republice je BOZP upravena zákoníkem práce § 101–108, který je potom doplňován dalšími zákony např. zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o péči o zdraví lidu, zákon o chemických látkách a
14
přípravcích a další. Na zákony dále navazuje legislativa v podobě nařízení vlády a vyhlášek, viz příloha č. 1 (Dvořáková, 2007).
Kontrola dodržování BOZP Dozor nad dodržováním BOZP provádí ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému je podřízen Český úřad bezpečnosti práce, výkonné složky jsou inspektoráty bezpečnosti práce. V oblasti hygieny práce dozor vykonává hygienická služba. Tyto orgány mají právo kdykoli vstupovat do prostorů organizací a vyžadovat potřebné doklady a informace. Kontrolu BOZP mohou provádět také odborové orgány (Koubek, 2007).
Pracovní úrazy a nemoci z povolání Při nesprávném dodržování BOZP může dojít ke škodě na životě a zdraví, kterou se rozumí pracovní úraz a nemoc z povolání. „Pracovní úraz je definován jako poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů“ (Řezníček, 2007 s. 801). Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel, u kterého byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. „Nemoci z povolání vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikli za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání“ (Řezníček, 2007, s. 802). Tento seznam je uveden v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něho byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za ztrátu výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu. Podrobný výčet najdeme v zákoníku práce § 369–378 (Dvořáková, 2007).
Osobní ochranné pracovní prostředky Tuto problematiku upravuje § 104 zákoníku práce. Osobní ochranné pracovní prostředky je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, pokud pracovní rizika není možné odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Tyto prostředky musí zaměstnance chránit před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené právním předpisem (nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví
15
technické požadavky na osobní ochranné prostředky). Mezi ochranné pracovní prostředky patří: osobní ochranné pracovní prostředky (obuv, oděv), mycí, čistící a dezinfekční prostředky, ochranné nápoje (Řezníček, 2007).
Reaktivní a proaktivní přístup k BOZP K BOZP existuje reaktivní a proaktivní přístup. Reaktivní přístup je přístup, kdy organizace řeší důsledky nehod nebo vytváří podmínky pro to, aby se nehody ze stejných příčin neopakovaly. Tento přístup je obvyklý v České republice. Naopak proaktivní přístup vytváří takové podmínky, aby k nehodám vůbec nedocházelo (Dvořáková, 2007).
Povinnosti zaměstnavatele Povinnosti zaměstnavatele upravuje zákoník práce § 103. Zaměstnavatelé jsou povinni například: vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně, provozovat stroje a zařízení odpovídající požadavkům bezpečnosti práce, zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení, nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž vykonávání by neodpovídalo jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti, seznamovat zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, pravidelně ověřovat znalosti těchto předpisů a kontrolovat jejich dodržování, bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci, oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření potřebná k nápravě,
16
nahrazovat fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními postupy, organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních v dohodě s příslušným odborovým orgánem,
zjištěné
nedostatky
odstraňovat,
plánovat
potřebná
opatření
investičního charakteru a zahrnovat je do kolektivních smluv (Koubek, 2007).
Práva a povinnosti zaměstnanců Práva a povinnosti zaměstnanců jsou upravena v zákoníku práce § 106. Podle tohoto paragrafu má zaměstnanec právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Tyto informace musí být pro zaměstnance srozumitelné. Zaměstnanec může také odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví nebo život a zdraví jiných osob. Zaměstnanci jsou povinni například: dodržovat bezpečnostní předpisy, používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení, zúčastňovat se školení a výcviku, podrobit se zkouškám z bezpečnostních předpisů a lékařským prohlídkám, nepožívat alkoholické nápoje a neužívat návykové látky na pracovištích, nenastupovat pod jejich vlivem do práce a dodržovat stanovený zákaz kouření, oznamovat nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování, podrobit se vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek (Koubek, 2007).
17
Měření a ukazatele v oblasti zdraví a bezpečnosti práce Mezi nejpoužívanější ukazatele patří: počet úrazů x 100 000 Míra úrazovosti: ------------------------------------počet odpracovaných hodin počet úrazů x 1000 Míra incidence (výskytu): -------------------------------------------------průměrný počet pracovníků v období Míra závažnosti – počet dnů ztracených v důsledku nehod v přepočtu na milion odpracovaných hodin (Armnstrong, 2007).
2.4 Odborný rozvoj zaměstnanců Odborný rozvoj zaměstnanců upravuje zákoník práce § 227–235 a patří sem: zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů, prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace (§ 227 ZP).
Zaškolení a zaučení Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné. Zaškolení a zaučení je považováno za výkon práce, takže za něho zaměstnanci náleží mzda nebo plat (§ 228 ZP).
Odborná praxe absolventů škol Odbornou praxi zabezpečují zaměstnavatelé absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol k získání praktických zkušeností a dovedností, které jsou potřebné pro výkon práce. Odborná praxe je považována za výkon práce, proto za ni zaměstnanci náleží mzda nebo plat (§ 229 ZP).
18
Prohlubování kvalifikace Prohlubování kvalifikace chápeme jako její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata. Za kvalifikaci je také považováno její udržování a obnovování. Účast na školeních nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se chápe jako výkon práce, proto za něho zaměstnanci náleží mzda nebo plat (§ 230 ZP).
Zvyšování kvalifikace Zvyšování kvalifikace je změna hodnoty kvalifikace, její získání nebo rozšíření. Za zvyšování kvalifikace se považuje studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, pokud jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 ZP). Při zvyšování kvalifikace náleží zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno a náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 232 ZP). Jak již bylo řečeno, zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost zaškolit a zacvičit nové pracovníky nebo pracovníky přecházející na jiné pracovní místo. Naopak prohlubování a zvyšování kvalifikace je podle tohoto zákoníku povinností zaměstnance, proto účast na školení, studiu nebo jiných formách přípravy k prohloubení kvalifikace je zaměstnavatel zaměstnanci oprávněn uložit. V rozvinutých zemích je povinnost zvyšování a prohlubování kvalifikace uložena zaměstnavatelům. Vzděláváním a vytvářením podmínek pro vzdělávání svých pracovníků zaměstnavatel pozitivně ovlivňuje jejich motivaci, spokojenost se zaměstnavatelem, vazbu na organizaci apod. Toto vede především k efektivnímu získávání pracovníků a ke snižování fluktuace (Koubek, 2007).
Kariéra pracovníků Zaměstnavatel by měl své zaměstnance informovat o možnostech kariéry v organizaci a poskytnout jim jasnou perspektivu personálního rozvoje. Nejasná perspektiva a kariéra pak vedou ty nejschopnější a nejdynamičtější pracovníky k odchodu z organizace (Koubek, 2007).
19
2.5 Služby poskytované pracovníkům na pracovišti Stravování zaměstnanců Podle § 236 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům, kteří jsou vysláni na pracovní cestu. Stravování může zaměstnavatel umožňovat prostřednictvím: provozování vlastního zařízení závodního stravování, poskytování příspěvku na stravování zajišťovaného pomocí jiných subjektů, stravenek, které nakoupí a s příspěvkem je prodá zaměstnanci (Řezníček, 2007). Okruh zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování a způsob jeho provádění a financování je obvykle stanoven v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu (Řezníček, 2007).
Zařízení sloužící osobní hygieně, oddechu a ukládání osobních věcí pracovníka Mezi zařízení sloužící osobní hygieně, oddechu a ukládání osobních věcí pracovníka patří umývárny a záchody, odpočívárny, šatny, parkoviště apod. Tyto služby vyplývají ze zákona a musí odpovídat určitým normám (Koubek, 2007). Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit zaměstnancům bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které obvykle nosí do práce. K tomuto účelu musí být zajištěny například šatny, uzamykatelné skříňky apod. Mezi věci, které obvykle zaměstnanci nosí do práce patří šaty a obuv bez ohledu na jejich hodnotu, pracovní oděv, který si zaměstnanec po skončení práce nechává u zaměstnavatele, a běžné osobní předměty např. běžně nošené šperky (snubní prsten, hodinky), tašky, aktovky, peněženky, mobily atd. Za takovéto věci zaměstnavatel odpovídá v plné výši jejich hodnoty. Pokud se ztratí nebo poškodí věc, která se obvykle nenosí do zaměstnání a zaměstnavatel ji nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá za takové věci do částky 10 000 Kč (Řezníček, 2007).
20
Zdravotní služby Podle Mezinárodní organizace práce o závodních zdravotních službách a dalších zákonů mají zaměstnavatelé povinnost zajišťovat určitý rozsah zdravotních služeb. Do hlavních úkolů zdravotních služeb organizace můžeme zahrnout: rozpoznávání a vyhodnocování nebezpečí, která ohrožují zdraví na pracovišti, poskytování poradenství v oblasti technologického a organizačního projektování práce ve vztahu k ochraně zdraví, sledování zdravotního stavu pracovníků v souvislosti s prací, zajišťování pracovní rehabilitace, organizování první pomoci, zúčastňování se výběru a rozmisťování pracovníků a posuzování jejich vhodnosti pro danou práci z hlediska jejich zdravotního stavu, provádění preventivní lékařské prohlídky, zajišťování průběžné zdravotní péče o pracovníky (Koubek, 2007). Zaměstnavatelé
zajišťují
závodní
preventivní
péči
na
základě
smlouvy
se
zdravotnickým zařízením, které je odborně způsobilé tuto péči vykonávat, nebo s lékařem se soukromou praxí (Řezníček, 2007). V případech stanovených orgány státní správy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Mezi takovéto zaměstnance patří zaměstnanci, kteří: jsou osobami se zdravotním postižením, jsou mladiství, vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, vykonávají rizikové práce, mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva (např. jeřábníci, střelmistři), 21
vykonávají činnosti, pro něž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost (např. potápěči, horníci, hutníci, námořníci), (Řezníček, 2007). V ostatních případech je na zaměstnavateli, zda zaměstnanci nařídí, aby se podrobil vstupní lékařské prohlídce či nikoli. Vstupní a veškeré následné preventivní prohlídky provádějí závodní lékaři. Důvodem je to, že vyšetření musí být prováděna s ohledem na konkrétní práci, kterou zaměstnanec vykonává nebo bude vykonávat a to vyžaduje znalost pracovních podmínek u příslušného zaměstnavatele (Řezníček, 2007).
Poskytování pracovních oděvů Poskytování pracovních oděvů (nebo poskytování příspěvku na jejich pořízení), jejich čištění a údržba, jsou povinné jen v některých organizacích. Většinou tuto službu zaměstnavatelé zaměstnancům poskytují dobrovolně. Stále častěji zaměstnavatelé zavádějí jednotné pracovní oděvy s výrazným označením firmy, které je výrazem jejich péče o pracovníky a usnadňuje kontrolu práce a pohybu pracovníků. V neposlední řadě mají určitý význam pro reklamu firmy a její image. Mnoho firem v zahraničí také přispívá svým vedoucím pracovníkům a pracovníkům, kteří přicházejí do kontaktu se zákazníky a veřejností, na běžný společenský oděv, protože se od těchto pracovníků požaduje určitý styl (Koubek, 2007).
Zajišťování dopravy do zaměstnání Tato služba byla v ČR poměrně rozšířena. Podnikovou dopravu pracovníků mělo mnoho velkých podniků, především pak ty, které měly problémy se získáváním zaměstnanců v místě podniku nebo v bezprostředním okolí. Postupně však u nás dochází k útlumu těchto služeb (Koubek, 2007). Obecně se doprava do zaměstnání považuje za osobní záležitost každého zaměstnance. Pokud však není do místa výkonu práce provozována hromadná doprava nebo je provozována, ale ne v intervalech, které odpovídají potřebám zaměstnavatele, může dopravu zaměstnanců zajistit sám. Pokud takto zaměstnavatel každodenně zajišťuje dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání, může požádat místně příslušný úřad práce o příspěvek na dopravu (Řezníček, 2007). Naopak v zahraničí jsou tyto služby za účelem přilákání a stabilizace pracovníků čím dál tím více používané. 22
Poradenské služby týkající se pracovních záležitostí pracovníka Tyto služby jsou zaměřeny na vzdělávání pracovníků, směřování jejich kariéry, právní záležitosti pracovníka apod. V některých zemích (např. v USA) patří takové služby k běžnému
standardu
služeb
poskytovaných
pracovníkům
zaměstnavatelem
(Koubek, 2007).
2.6 Ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám Tyto služby lze považovat za zaměstnanecké výhody (tj. určitá forma odměny, která vyplývá z pracovního poměru nebo z příslušnosti k organizaci).
Služby spojené s využíváním volného času Do těchto služeb můžeme zařadit rekreaci, sport, kulturu, koníčky, cestování apod. (Koubek, 2007). Velice rozšířené je nabízení rekreací nebo finančních příspěvků na ně. Spočívá to v tom, že zaměstnancům je umožněno využívat rekreační zařízení, která jsou v majetku zaměstnavatele, nebo jiná zařízení zaměstnavatelem smluvně zajištěná. Zaměstnavatel může také navázat spolupráci s cestovními kancelářemi a finančně přispívat zaměstnancům na rekreační pobyty, které jsou u nich zprostředkovány. Z FKSP dále může zaměstnavatel svým zaměstnancům i jejich rodinným příslušníkům přispívat na tuzemské i zahraniční rekreační pobyty a zájezdy i dětské rekreace a tábory. Zaměstnavatelé mohou také svým zaměstnancům umožnit využívat různá sportovní zařízení nebo jim přispívat na návštěvy kulturních pořadů a sportovních akcí (Řezníček, 2007). V zahraničí se tyto služby poskytují spíše ve formě peněžních příspěvků na jejich částečnou nebo úplnou úhradu. Dále se v zahraničí ve veliké míře rozvíjejí aktivity organizací usnadňující pracovníkům zabývat se jejich koníčky. Vytváří se pro ně například dílny, počítačové, automobilové a další kluby apod. Tím se zlepšují pracovní vztahy a vazby pracovníků na organizaci i jejich pracovní schopnosti (Koubek, 2007).
Služby sledující zlepšování životních podmínek pracovníků Mezi tyto služby patří bydlení, jesle a mateřské školky, půjčky, dobrovolná pojištění či příspěvky na ně, pomoc v určitých životních situacích (úmrtí v rodině, sňatek, narození
23
dítěte, stěhování, nehoda, živelní pohroma apod.), péče o bývalé pracovníky-důchodce atd. (Koubek, 2007). Podpora bydlení Řešit
bytovou
situaci
mohou
zaměstnavatelé
svým
zaměstnancům
pomáhat
prostřednictví poskytování podnikových bytů nebo ubytoven. Tato varianta je však finančně velmi náročná a proto od ní řada firem upouští a ubytování nabízejí prostřednictvím externích firem. Dále může zaměstnavatel z FKSP poskytovat finanční pomoc při získávání bytů do vlastnictví nebo k výstavbě rodinných domů (Řezníček, 2007). Sociální výpomoc a zvýhodněné půjčky Sociální výpomoci může zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům i rodinným příslušníkům zaměstnance například při úmrtí v rodině, v tíživé finanční situaci zaměstnance, při dlouhodobé nemoci, při narození dítěte, ale i v případě živelní pohromy, ekologické havárie, průmyslové havárie apod. Dále může poskytovat zvýhodněné půjčky se sníženým úrokem nebo bezúročné půjčky na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace (Řezníček, 2007).
Poradenské služby pracovníkovi a jeho rodinným příslušníkům Tyto služby se netýkají pracovních záležitostí. Patří mezi ně služby podnikového právníka, psychologa, lékaře, právní a advokátní pomoc, pomoc dětem při volbě povolání nebo oboru studia apod. (Koubek, 2007).
Programy udržování kontaktů se ženami na mateřské dovolené Programy udržování kontaktů se ženami na mateřské dovolené a během období, kdy se věnují péči o děti, jsou rozvinuty především v zahraničí. Zaměřují se převážně na společenské akce pro tyto ženy, na různé kurzy usnadňující jim práci v domácnosti, na poskytování informací o novinkách v jejich oboru a udržování jejich kvalifikace (Koubek, 2007).
24
2.7 Péče o životní prostředí Organizace se kromě pracovního prostředí na pracovišti soustředí také na obytné a přírodní prostředí v okolí organizace. Proto se podílejí na úpravách tohoto prostředí, sponzorují zřizování a údržbu veřejné zeleně, estetických prvků obytného prostředí (sochy, fontány), prvky občanské vybavenosti, poskytují obcím parková a pouliční zařízení nebo na ně přispívají (lavičky, čekárny na zastávkách městské dopravy, odpadkové koše aj.). Velmi často se snaží, aby tato zařízení měla vysokou estetickou úroveň, protože je používají i k reklamě (Koubek, 2007). Dále se snaží eliminovat produkování odpadů, šetrně využívat obnovitelné přírodní zdroje, v co největší míře recyklovat materiály, ekologicky využívat přírodní zdroje energie, minimalizovat používání rizikových technologií, nést plnou odpovědnost za případné poškození životního prostředí a v maximální možné míře usilovat o nápravu tohoto stavu (Stýblo, 2007). Péči o životní prostředí z velké části organizacím ukládají zákony. Velmi často si však samy uvědomují, že nepoškozené přírodní prostředí v okolí organizace má pozitivní dopad na zdraví a spokojenost jejich pracovníků (Koubek, 2007).
25
3 Magistrát města Jihlavy 3.1 Obecné informace Magistrát města Jihlavy plní úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti. Tvoří ho správní odbor, ekonomický odbor, odbor dopravy, kancelář tajemníka, stavební úřad, obecní živnostenský úřad, odbor školství, kultury a tělovýchovy, odbor informatiky, úřad územního plánování, odbor rozvoje města, majetkový odbor, odbor životního prostředí, odbor sociálních věcí a odbor správy realit. Dále sem patří oddělení personalistiky a mezd, oddělení péče o části města, krizové řízení a BOZP, sekretariát primátora a tajemníka, agenda Národní sítě zdravých měst (NSZM), Agenda 21 (A21), obchodní společnosti města a kontrola.
Obrázek 1: Organizační schéma magistrátu1 Jihlava.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-16]. Organizační schéma magistrátu. Dostupné z WWW:
. 1
26
Základní údaje Firma:
Statutární město Jihlava Magistrát města Jihlavy
Sídlo:
Masarykovo náměstí 97/1, 586 01 Jihlava
Právní forma: Veřejnoprávní korporace
Náplň činnosti jednotlivých odborů a oddělení2 Správní odbor Správní odbor se skládá ze správního oddělení a oddělení komise k projednávání přestupků. Naplní činnosti správního oddělení je evidence obyvatel, matrika, vydávání a evidence občanských průkazů a cestovních dokladů, czech point (tj. provádění autorizované konverze dokumentů podle platných právních předpisů, poskytování ověřených výpisů z centrálních registrů, vidimace a legalizace dokladů). Oddělení KKPP se zabývá projednáváním přestupků na úseku pořádku ve státní správě a samosprávě, veřejného pořádku, občanského soužití a majetku a dále projednáváním přestupků na úseku matrik, jména a příjmení. Ekonomický odbor Ekonomický odbor zabezpečuje souhrnnou ekonomickou agendu města a vybírání poplatků. Dělí se na oddělení rozpočtu a financování města, oddělení souhrnného výkaznictví a oddělení místních poplatků. Odbor dopravy Odbor dopravy zabezpečuje údržbu, opravy a rozvoj pozemních komunikací na území města, vede registr řidičů a vozidel a zajišťuje městskou autobusovou dopravu. Tvoří ho oddělení dopravy, silničního hospodářství a komunálních služeb a oddělení dopravně správních agend. Kancelář tajemníka Kancelář tajemníka tvoří hospodářské oddělení, organizační oddělení, právní oddělení, oddělení správy budov a oddělení vnějších vztahů. Hospodářské oddělení se zabývá
Jihlava.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-29]. Titulní stránka. Dostupné z WWW: . 2
27
např. vedením příjmové a výdajové pokladny, správou svěřeného hmotného majetku, organizační oddělení má na starosti např. poskytování informací o činnosti magistrátu a města prostřednictvím městského informačního centra, provoz telefonní ústředny, právní oddělení zajišťuje např. aplikaci zákona o obcích, vedení přehledu o vydaných právních předpisech města a vnitřních předpisech magistrátu, oddělení správy budov provádí např. správu budov užívaných magistrátem, údržbu a jednoduché opravy v budovách užívaných magistrátem a oddělení vnějších vztahů provádí např. organizační zabezpečení jednání týkajících se vnějších vztahů města, vede kroniku města apod. Stavební úřad Stavební úřad se zabývá vydáváním územních a kolaudačních rozhodnutí, stavebních povolení a sdělení k ohlášení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací. Skládá se z územně správního oddělení, stavebně správního oddělení a oddělení stavebního dozoru. Obecní živnostenský úřad Obecní živnostenský úřad je tvořen registračním oddělením a kontrolním a správním oddělením. Vydává rozhodnutí o udělení koncese, o pozastavení provozování živnosti a vede živnostenský rejstřík. Odbor školství, kultury a tělovýchovy Předmětem činnosti odboru školství, kultury a tělovýchovy je financování, rozpočtové agendy a správa úseků školství, kultury a sportu, ohlašování kulturních a společenských akcí. Tvoří ho oddělení školství. Odbor informatiky Odbor informatiky zabezpečuje provoz informačního systému a počítačové sítě. Zahrnuje oddělení správy aplikací a GIS a oddělení systémové podpory a sítí. Úřad územního plánování Úřad územního plánování má na starosti např. zabezpečování koncepční činnosti v územním plánování a urbanistickém rozvoji města, posuzování koncepčních záměrů
28
týkajících se využití území z hlediska infrastruktury, zpracování analytických materiálů a další. Odbor rozvoje města Odbor rozvoje města se skládá z investičního oddělení a oddělení strategického rozvoje. Zajišťuje investiční činnosti, výstavby a strategický rozvoj města. Odbor majetkový Náplní činnosti majetkového odboru je prodej a pronájem majetku města, nákup nemovitostí, staveb a pozemků pro potřeby statutárního města. Je tvořen pozemkovým oddělením, oddělením domů a oddělením evidence. Odbor životního prostředí Odbor životního prostředí zahrnuje oddělení odpadového hospodářství a ochrany ovzduší, oddělení ochrany přírody a krajiny, oddělení lesního hospodářství a myslivosti, oddělení vodního hospodářství a oddělení služeb v životním prostředí. Jeho činnost spočívá v koordinaci péče o životní prostředí a odpadového hospodářství, ochraně zemědělského půdního fondu, přírody, krajiny, ovzduší a zvířat. Odbor sociálních věcí Odbor sociálních věcí zajišťuje výkon státní správy a samosprávy na úseku sociálního zabezpečení, sociálně právní ochrany dětí a zdravotnictví pod pravomocí magistrátu. Skládá se z oddělení pomoci v hmotné nouzi, oddělení péče o těžce zdravotně postižené občany, oddělení sociálně - právní ochrany dětí a oddělení ekonomiky a příspěvkových organizací. Odbor správy realit Odbor správy realit má na starosti správu historického podzemí a kontrolu jeho využití, správu domů a nemovitostí města a zjišťování deratizace města. Zahrnuje oddělení správy podzemí, oddělení realit, vodohospodářské oddělení a bytové oddělení. Oddělení personalistiky a mezd Oddělení personalistiky a mezd má na starosti např. vedení personální a mzdové agendy zaměstnanců statutárního města Jihlavy a uvolněných členů zastupitelstva města, 29
zpracování pracovních smluv, jmenovacích dekretů, dohod o provedení práce a pracovní činnosti, vypracování dokumentů a předávání dokladů při skončení pracovního poměru apod. Oddělení péče o části města, krizové řízení a BOZP Oddělení péče o části města, krizové řízení a BOZP zajišťuje např. odborné agendy v rámci rozvoje částí města, pravidelný kontakt s občany částí města a řešení jejich problémů ve vztahu k působnosti města, připravenost města na řešení krizových situací apod. Sekretariát primátora a tajemníka Činnost sekretariátu primátora a tajemníka zahrnuje např. vedení agendy primátora, náměstků primátora a tajemníka magistrátu města, zpracovávání podkladů k jednání primátora, evidence dokumentů z jednání komisí rady města a výborů zastupitelstva města apod. NSZM a A21 Do pravomocí agendy Národní sítě zdravých měst a Agendy 21 spadá zajišťování agendy Národní sítě zdravých měst a Agendy 21 a spolupráce při přípravě a zajišťování průběhu voleb a referend a spolupráce s ČSÚ při sčítání lidu, domů a bytů. Kontrola Náplní je provádění předběžné, průběžné a následné veřejnosprávní kontroly u žadatelů a příjemců příspěvků, dotací a grantů z rozpočtu statutárního města (oblast zahraničních vztahů), zajišťování kontrolní činnosti, spolupráce při přípravě a zajišťování průběhu voleb a referend a spolupráce s ČSÚ při sčítání lidu, domů a bytů. Pozn.: Úplný výčet naplní činností jednotlivých odborů a oddělení je možné nalézt na www.jihlava.cz.
Vývoj počtu zaměstnanců Zaměstnanci na Magistrátu města Jihlavy se dělí na správní pracovníky, administrativní pracovníky, pomocné a obslužné pracovníky a zdravotní sestry v jeslích. Správní pracovníci vykonávají správní činnosti dle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, administrativní pracovníci vykonávají běžné 30
administrativní práce nepodléhající tomuto zákonu. V následující tabulce je uveden vývoj počtu zaměstnanců Magistrátu města Jihlavy v letech 2004 až 2011. Údaje se vztahují vždy k 31. 12. daného roku, pouze v roce 2011 k 28. 2. 2011. Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnanců na Magistrátu města Jihlavy 2004-2011
Rok Kategorie zaměstnanců Správní pracovníci Administrativní pracovníci Pomocní a obsluž. prac. Zdravotní sestry v jeslích MD a RD, uvolnění, dlouh. nepl. volno Celkem
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
268
270
282
304
312
305
305
302
4
5
4
3
7
7
7
7
39
36
37
38
39
37
36
35
5
5
6
5
6
6
6
6
24
24
21
21
27
38
36
39
340
340
350
371
391
393
390
389
Zdroj: vlastní zpracování podle dat z organizace
3.2 Péče o zaměstnance na Magistrátu města Jihlavy 3.2.1 Pracovní doba a pracovní režim Rozvržení pracovní doby Pracovní doba na Magistrátu města Jihlavy je upravena v pracovním řádu. Týdenní pracovní doba je stanovena v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce na 40 hodin týdně. V organizaci je zavedeno pružné rozvržení pracovní doby. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období, nejdéle však v rámci příslušného kalendářního měsíce. Rozvržení pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech v týdnu pro úředníky zobrazuje následující tabulka. Tabulka 3: Rozvržení pracovní doby pro úředníky
Den v týdnu PO, ST ÚT, ČT PÁ
Volitelná PD 6.30–7.30 6.30–8.00 6.30–7.30
Základní PD 7.30–17.00 8.00–14.00 7.30–14.00
Volitelná PD 17.00–18.00 14.00–16.00 14.00–15.00
Zdroj: vlastní zpracování podle pracovního řádu organizace
31
Základní pracovní doba je doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti, volitelná pracovní doba je časový úsek, v němž si zaměstnanec volí začátek a konec pracovní doby. Úřední hodiny jsou v pondělí a ve středu od 8.00 do 17.00 a v pátek od 8.00 do 14.00 hodin. Odlišně rozvrženou pracovní dobu mají řidiči, uklízečky, údržbáři, dětské a zdravotní sestry v jeslích, pracovníci Domu Gustava Mahlera a pracovníci Turistického informačního centra. Jejich pracovní doba je určována podle provozních podmínek a potřeb zaměstnavatele a klientů města.
Přestávky v práci Zaměstnanec čerpá přestávku v práci na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut v době od 11.30 do 13.00 hodin. Přestávka se nezapočítává do pracovní doby. Pokud zaměstnanec tuto délku překročí, je povinen v rámci týdenní pracovní doby nebo v průběhu vyrovnávacího období napracovat celý rozsah překročení.
Práce přesčas Práci přesčas a práci ve dnech pracovního klidu nařizuje zaměstnavatel jen ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje zajištění plynulého provozu ve městě.
3.2.2
Pracovní prostředí
Prostorové řešení pracoviště Jelikož se jedná, až na zrekonstruovanou budovu odboru sociálních věcí, o komplex starých budov, prostorové řešení pracoviště není úplně ideální. Z tohoto důvodu není možné ve všech kancelářích zabezpečit stejně kvalitní pracovní podmínky. Nicméně se organizace v rámci svých možností snaží, aby pracovní prostředí pracovníkům vyhovovalo. Na zaměstnanci je v některých případech ponecháno, aby si vybral nábytek do kanceláře, uspořádal si ho podle svých potřeb, vybral si židli, která mu bude vyhovovat apod.
32
Fyzikální podmínky práce Pracovní ovzduší Přijatelná teplota na pracovišti je v zimě zabezpečována prostřednictvím ústředního topení, jehož intenzitu si pracovníci mohou sami regulovat. V případě potřeby je možné také využívat elektrické přímotopy. V létě se k ochlazení používají přenosné ventilátory nebo přirozené větrání. Výměna vzduchu je zajištěna také přirozeným větráním. Osvětlení Na pracovišti se používá jak přirozené osvětlení denním světlem, tak i umělé osvětlení v podobě stropních svítidel a lamp přímo u pracovní plochy. Umělé osvětlení se používá pouze v temnějších místech kanceláře a v případech, kdy se do kanceláře nedostává dostatek denního světla. Hluk Na pracovišti není žádný výrazný hluk, který by rušil pracovníky při práci. Pouze při otevření okna se dá zaznamenat zvýšený hluk z ulice. V rámci údržby budov jsou měněna stará okna za nová, která mnohem lépe těsní. Barevná úprava pracoviště Barevná a estetická úprava pracoviště (např. barva nábytku, záclon, koberců, obrazy, květiny, fotografie apod.) je zcela ponechána na pracovníkovi. Pouze u výmalby je stanoveno, že kancelář musí být vymalována na bílo a to z finančních důvodů.
Sociálně psychologické podmínky práce Jelikož kancelářská práce je duševní činnost, není příliš žádoucí, aby lidé pracovali ve velkém kolektivu. Proto jsou kanceláře uzpůsobeny pro práci jednoho, dvou a v některých případech i tří lidí. Na druhou stranu, aby pracovníci nebyli od sebe příliš izolovaní, jsou některé kanceláře průchozí. Výjimku tvoří pracoviště odboru sociálních věcí, kde jednotlivé kanceláře pracovníků jsou umístěny ve velké místnosti a od sebe jsou odděleny pouze přepážkami (tzv. „americký systém“). Toto uspořádání je z kapacitních a bezpečnostních důvodů zaměstnanců.
33
3.2.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je v organizaci zajišťována podle zákona. Pravidelně jsou prováděna školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jejich četnost není nikde striktně stanovena, nicméně jsou realizována každé dva roky společně se školením požární ochrany. Dále se provádí speciální školení uklízeček, údržbářů, řidičů, lidí pracujících v terénu a pracovníků v podzemí. Těmto osobám také organizace poskytuje ochranné pracovní prostředky podle nařízení vlády č. 21/2003 Sb. Jedná se především o obuv, oblečení, přilby, brýle a čisticí a dezinfekční prostředky. Musí být opatřeny certifikátem, zaměstnavatel je poskytuje sám z vlastních prostředků a odpovídá za jejich kvalitu. Ochranné nápoje jsou podávány pouze údržbářům. Podrobněji je potom tato problematika upravena ve vnitřním předpise.
3.2.4 Odborný rozvoj zaměstnanců Zaškolení a zaučení Zaškolení a zaučení probíhá ve zkušební době. Nově nastupujícímu pracovníkovi je přidělen tutor, který ho zasvětí do chodu organizace a daného pracoviště. Nově nastupující úředníci musí podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků absolvovat pětidenní školení na Krajském úřadě kraje Vysočina (tzv. vstupní vzdělávání).
Odborná praxe absolventů Organizace zabezpečuje nově nastupujícím úředníkům na jednotlivých odborech nástupní praxi. Vzdělávání se týká oblasti veřejné správy a je zajišťováno pro úředníky i pro ostatní zaměstnance. Absolventům je věnována zvláštní pozornost.
Prohlubování kvalifikace Pro jednotlivé úředníky jsou vypracovávány plány vzdělávání. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků stanovuje, že každý úředník musí za 3 roky absolvovat 18 pracovních dnů prohlubování své kvalifikace. Kromě tzv. „aktualizačních kurzů“ v oblasti odborných znalostí a při změně zákonů provádí organizace školení komunikačních dovedností, IT technologií, e-learningové kursy apod. Magistrát města Jihlavy podporuje také studium cizích jazyků. Organizuje 34
individuální kurzy pro zaměstnance, kteří to potřebují k výkonu své práce. Ostatní zaměstnanci mohou také studovat cizí jazyky, ovšem v mimopracovní době ve svém volnu. Na toto studium jim je poskytnut ze sociálního fondu příspěvek 2 000 Kč za kalendářní rok. Tento příspěvek se nevztahuje na studium cizího jazyka, který zaměstnanec studuje nebo má možnost studovat v kurzech organizovaných statutárním městem Jihlava.
Zvyšování kvalifikace Zvyšování kvalifikace je ponecháno zcela na zaměstnancích. Studovat mohou ve svém volnu. Pokud potřebují uvolnit ze zaměstnání, např. z důvodu zkoušky nebo z jiných důvodů souvisejících se zvyšováním kvalifikace, zaměstnavatel jim vyjde vstříc, ovšem musí si vzít neplacené volno nebo dovolenou. Na studium oborů souvisejících s vykonávanou činností pro zaměstnavatele poskytuje organizace pracovníkům ze sociálního fondu podporu ve výši maximálně 10 000 Kč za kalendářní rok na úhradu prokazatelných výdajů souvisejících se studiem.
3.2.5 Služby poskytované pracovníkům na pracovišti Stravování zaměstnanců Závodní stravování je zabezpečeno formou nákupu a výdeje stravenek v hodnotě maximálně 70 Kč. Zaměstnanec za tuto stravenku platí 20 Kč, ze Sociálního fondu zaměstnavatele je poskytnut příspěvek 25 Kč a z provozních výdajů zaměstnavatele příspěvek 25 Kč. Člen zástupce města dlouhodobě uvolněný k výkonu funkce zaplatí za stravenku 20 Kč a ze Sociálního fondu se poskytuje příspěvek 50 Kč.
Zařízení sloužící osobní hygieně oddechu a ukládání osobních věcí pracovníka Pro zajištění hygieny jsou pracovníkům k dispozici na každém oddělení záchody. K oddechu na některých útvarech slouží zaměstnancům kuchyňka, kde si mohou například uvařit kávu, čaj nebo i ohřát jídlo. Pro ukládání osobních věcí (např. kabátů, bot, tašek apod.) používají skříně, které jsou umístěny v každé kanceláři. V případě, že by si zaměstnanec do práce přinesl větší obnos peněz nebo drahé věci, má možnost si je uložit do trezoru. Ovšem tato skutečnost se většinou nestává a pracovníci jsou upozorňováni na to, že by tyto věci do práce nosit neměli.
35
Zdravotní služby Zdravotní služby jsou zabezpečeny prostřednictvím smluvního zdravotnického zařízení. Je stanoven závodní lékař, který dobře zná pracovní prostředí. Na jednotlivých pracovištích kontroluje obsah zdravotní lékárničky. Provádí se: vstupní lékařská prohlídka, kterou musí projít každý zaměstnanec, prohlídky v průběhu zaměstnání jedenkrát za pět let u osob mladších 50 let, prohlídky v průběhu zaměstnání jedenkrát za tři roky u osob starších 50 let, prohlídky v průběhu zaměstnání každý rok u řidičů a osob pracujících ve ztížených pracovních podmínkách, výstupní lékařská prohlídka (není povinná, ve většině případů se však provádí).
Zajišťování dopravy do zaměstnání Zaměstnavatel dopravu do zaměstnání nijak nezajišťuje. Každý zaměstnanec se do zaměstnání musí dopravit podle svých možností.
Poradenské služby týkající se pracovních záležitostí pracovníka Poradenské služby týkající se pracovních záležitostí pracovníka zabezpečuje oddělení personalistiky a mezd nebo právní oddělení.
3.2.6 Ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám Služby spojené s využitím volného času Rekreace zaměstnanců je zajišťována v rekreačním zařízení ATC Merkur – Psohlávky. Zaměstnavatel zabezpečuje příslušné vybavení a dopravu. Dále mohou pracovníci využívat rekreační zařízení statutárního města Jihlavy maringotka – Komorník. Rekreaci na obou místech zajišťuje odborová organizace. Zaměstnanci se na letní rekreaci poskytuje příspěvek 2 500 Kč a na zimní rekreaci 4 500 Kč.
36
Služby sledující zlepšování životních podmínek pracovníků Podpora bydlení K překlenutí mimořádných životních situací může být zaměstnanci přiděleno místo v ubytovně statutárního města Jihlavy. Sociální výpomoc Zaměstnanci nebo jeho pozůstalým ve velmi tíživé životní situaci může být poskytnuta návratná, případně nenávratná sociální výpomoc až do výše 30 000 Kč.
Odměny a příspěvky Důchodci – bývalí zaměstnanci statutárního města Jihlavy Bývalému zaměstnanci je poskytován balíček v hodnotě 1 000 Kč (bez DPH) k životnímu jubileu 50, 55, 60, 65 roků a každý další pátý rok při životním jubileu. Také je možné přispět např. na zájezd, kulturní akci apod. po dohodě s tajemníkem magistrátu a zástupcem odborové organizace. Dary a příspěvky při významných životních jubileích Zaměstnancům se poskytuje příspěvek až do výše 5 000 Kč při významných pracovních a životních výročích a to konkrétně při: dovršení 50 let věku, prvním skončení pracovního poměru v souvislosti s přiznáním invalidního nebo starobního důchodu, délce nepřetržitého zaměstnání u zaměstnavatele Městského národního výboru, Města Jihlavy, statutárního města Jihlavy: o do 1 roku 1 000 Kč, o do 1 roku do 2 roků 2 000 Kč, o od 2 roků do 3 roků 3 000 Kč, o od 3 roků do 4 roků 4 000 Kč, o od 4 roků a déle 5 000 Kč. 37
U příležitosti životního jubilea zaměstnance (50, 55, 60, 65 a 70 let věku) a při prvním ukončení pracovního poměru v souvislosti s přiznáním starobního nebo invalidního důchodu se zaměstnanci poskytuje dar ve formě poukázek na nákup zboží v hodnotě 2 000 Kč. Dary bezpříspěvkovým dárcům krve a dalších biologických materiálů Zaměstnancům, kteří obdrží plaketu prof. MUDr. J. Jánského se poskytuje finanční dar ve výši: 1 000 Kč u bronzové plakety, 2 000 Kč u stříbrné plakety, 3 000 Kč u zlaté plakety a výše. Pracovníci, kteří bezplatně darují biologický materiál (např. kostní dřeň apod.), mohou obdržet finanční dar do výše 3 000 Kč. Odměna za pracovní pohotovost Odměna za pracovní pohotovost činí za pracovní dny 12 % průměrného výdělku a ve dnech pracovního klidu 20 % průměrného výdělku, což je více než stanoví zákoník práce (10 % průměrného výdělku).
Poradenské služby pracovníkovi a jeho rodinným příslušníkům Poskytování poradenských služeb pracovníkovi a jeho rodinným příslušníkům není nikde specifikováno. Ovšem pokud děti zaměstnanců potřebují například pomoc při volbě povolání, mohou se na organizaci obrátit.
Programy udržování kontaktů se ženami na mateřské dovolené Organizace se snaží udržovat kontakt se ženami na mateřské dovolené. Umožňuje jim přivýdělek, poskytuje jim informace o novinkách v jejich oboru a udržuje jejich kvalifikaci. Vzdělávání probíhají formou e-learningu.
38
3.2.7 Péče o životní prostředí Organizace se snaží pečovat o životní prostředí. Třídí odpad, elektrické spotřebiče, baterie a plasty. Zapojuje se do akce „Čistá Vysočina“, kterou pořádá Krajský úřad kraje Vysočina. Úředníci magistrátu dobrovolně v mimopracovní době uklízí okolo úřadu a v Jihlavě.
39
4 Dotazníkový výzkum Dotazníkové šetření bylo realizováno prostřednictvím elektronické formy dotazníku, který byl k dispozici na http://login.oursurvey.biz/1116. Důvodem zvolení tohoto způsobu dotazování bylo oslovit co největší počet pracovníků Magistrátu města Jihlavy a nízká časová a finanční náročnost. Cílem výzkumu bylo zjistit míru spokojenosti zaměstnanců se stávající péčí o pracovníky v organizaci. Dotazník se skládá z dvaceti otázek. V úvodu je zaměstnanec seznámen s účelem, za kterým je výzkum realizován a je mu vysvětleno, jak postupovat při vyplňování dotazníku. Otázky 1–3 se týkají spokojenosti zaměstnanců s pracovní dobou a pracovním režimem, otázky 4–6 se zaměřují na pracovní prostředí, otázky 7–11 zkoumají zajišťování odborného rozvoje, otázky 12–14 sledují spokojenost pracovníků se službami na pracovišti, otázky 15–17 se zabývají zaměstnaneckými benefity a otázky 18–20 slouží pro identifikaci pracovníků z pohledu pohlaví, věku a vzdělání. Jednotlivé otázky jsou uzavřené a obsahují vždy několik možností, z nichž zaměstnanec mohl zvolit pouze jednu. Výjimkou jsou otázky 16 a 17, kde pracovník mohl označit více možností. Před zahájením dotazníkového šetření byla stanovena tato hypotéza: „Zaměstnanci Magistrátu města Jihlavy budou spokojeni se zajišťováním péče o pracovníky.“ K potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byla stanovena následující tvrzení: 1. Zaměstnancům bude vyhovovat pracovní doba a pracovní režim. 2. Zaměstnanci budou nespokojeni s pracovním prostředím. 3. Zaměstnanci budou hodnotit oblast zajišťování odborného rozvoje jako vyhovující. 4. Pracovníci budou se službami poskytovanými na pracovišti spokojeni. 5. Pracovníci budou požadovat více zaměstnaneckých benefitů. Pozn.: Vypracovaný dotazník se nachází v příloze č. 3.
40
4.1 Struktura respondentů Dotazník byl zaslán e-mailem 309ti zaměstnancům, které tvoří správní a administrativní pracovníci. Z celkového počtu oslovených zaměstnanců dotazník vyplnilo 139 osob. Návratnost tedy činí 45 %.
27%
Muž Žena
73%
Graf 1: Struktura respondentů podle pohlaví Zdroj: vlastní zpracování
Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo 139 zaměstnanců Magistrátu města Jihlavy, z toho 73 % tvoří ženy a 27 % muži.
13%
4% 19% do 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let
32%
56 let a více 32%
Graf 2: Struktura respondentů podle pohlaví Zdroj: vlastní zpracování
41
Největší počet respondentů je ve věkové skupině 36–45 let a 46–55 let. V obou kategoriích to shodně tvoří 32 % účastníků výzkumu. Nejmenší počet respondentů spadá do kategorie do 25 let, což představuje pouhé 4 % účastníků výzkumu. Skupinu 26–35 let zastupuje 19 % dotázaných pracovníků a skupinu 56 let a více 13 %
80 70 60 50 40 30 20 10 0
Vy yu uč če en n/ /a a s m at ur it o S u tř e do šk ol sk Vy é šš ío db or Vy né so ko šk ol sk é
V
Zá kl
ad ní
Počet pracovníků
respondentů.
Vzdělání
Graf 3: Struktura respondentů podle vzdělání Zdroj: vlastní zpracování
Největší počet respondentů tvoří středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. S vyšším odborným vzděláním je pouze 10 respondentů a vyučen je 1 respondent. Do skupiny základní vzdělání a vyučen/a s maturitou se nezařadil žádný z dotázaných zaměstnanců.
4.2 Výsledky dotazníkového výzkumu V této části jsou uvedeny odpovědi respondentů na jednotlivé otázky, které se týkají zajišťování péče o pracovníky na Magistrátu města Jihlavy. Hodnocení je uvedeno vždy v tabulce v absolutním a procentuálním vyjádření a v některých případech je pro lepší přehlednost doplněno grafem.
Pracovní doba a pracovní režim Otázky 1–3 ověřují následující tvrzení: „Zaměstnancům bude vyhovovat pracovní doba a pracovní režim.“ 42
Jste spokojen/a s rozvržením Vaší pracovní doby? Tabulka 4: Otázka č. 1
Odpověď Ano Ne Celkem
Absolutní četnost 107 32 139
Relativní četnost 77 % 23 % 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 4 vyplývá, že většina respondentů je spokojena s rozvržením pracovní doby, tj. 107 zaměstnanců. 32 pracovníků uvedlo, že jsou s rozvržením pracovní doby nespokojeni. Střední hodnota (1,23) se blíží číslu jedna, což spokojenost respondentů s rozvržením pracovní doby potvrzuje. Vyhovuje Vám doba pro čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech od 11.30 do 13.00 hodin, která je takto stanovena ve Vaší organizaci? Tabulka 5: Otázka č. 2
Odpověď Ano Ne Celkem
Absolutní četnost 129 10 139
Relativní četnost 93 % 7% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Pracovníkům na Magistrátu města Jihlavy vyhovuje doba pro čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech od 11.30 do 13.00 hodin. O této skutečnosti vypovídá střední hodnota (1,07), která je téměř jedna a kladné vyjádření 129ti respondentů. Pouze 10 dotázaných pracovníků je nespokojeno s touto dobou. Jak dlouhá přestávka v práci na jídlo a oddech by Vám vyhovovala? Tabulka 6: Otázka č. 3
Odpověď Stačí mi současných 30 minut 40 minut 50 minut 60 minut Celkem
Absolutní četnost 64 62 9 4 139
Relativní četnost 46 % 45 % 6% 3% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
43
6%
3% 46%
Stačí mi současných 30 minut 40 minut 50 minut 60 minut
45%
Graf 4: Otázka č. 3 Zdroj: vlastní zpracování
64 dotázaných pracovníků uvedlo, že jim pro přestávku v práci na jídlo a oddech stačí současných 30 minut, ovšem 62 zaměstnanců by preferovalo, aby tato přestávka byla prodloužena na 40 minut. Devíti zaměstnancům by vyhovovalo 50 minut a pouze čtyřem 60 minut. Z výsledků je zřejmé, že poměrně velké části respondentů 30 minut na jídlo a oddech nestačí. Vypovídá o tom střední hodnota (1,66), která se přibližuje spíše k číslu dva. Tato skutečnost může souviset s tím, že stravování je zajišťováno formou poskytování stravenek a zaměstnanci musí docházet na jídlo jinam, tudíž mají potom problém se za tuto dobu na pracoviště vrátit. Spokojenost pracovníků s délkou přestávky je velice důležitá, protože odpočinutý pracovník pracuje kvalitněji a lépe se na daný úkol soustředí.
Pracovní prostředí Otázky 4–6 zkoumají tvrzení: „Zaměstnanci budou nespokojeni s pracovním prostředím.“ Jak jste spokojen/a s pracovním prostředím (např. prostorové řešení, barevná úprava, obrazy, květiny, teplota, hluk apod.)?
44
Tabulka 7: Otázka č. 4
Odpověď Velmi spokojen/a Spokojen/a Ujde Nespokojen/a Celkem
Absolutní četnost 36 62 33 8 139
Relativní četnost 26 % 44 % 24 % 6% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
6%
26%
24%
Velmi spokojen/a Spokojen/a Ujde Nespokojen/a 44%
Graf 5: Otázka č. 4 Zdroj: vlastní zpracování
62 dotázaných pracovníků uvedlo, že je spokojeno s pracovním prostředím a 36 jich označilo, že je s ním velmi spokojeno. Z uvedeného tedy vyplývá, že by se nějaké věci daly ještě vylepšit. Vypovídá o tom také střední hodnota (2,09), která se pohybuje kolem čísla dva. Velice to souvisí s tím, ve které budově magistrátu zaměstnanec pracuje. Některé budovy jsou totiž staré a jiné zase nové. Z tohoto důvodu tudíž není možné na všech pracovištích zajistit stejné pracovní prostředí. Spokojenost zaměstnanců s pracovním prostředím je velice důležitá, protože má vliv na jejich pracovní výkon. Jste spokojen/a s kvalitou vybavení Vašeho pracoviště (např. nábytek, osvětlení, počítač apod.)?
45
Tabulka 8: Otázka č. 5
Odpověď Spokojen/a Mohlo by být lepší Nespokojen/a Celkem
Absolutní četnost 84 52 3 139
Relativní četnost 61 % 37 % 2% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 8 vyplývá, že většina respondentů (84) je spokojena s vybavením svého pracoviště. Potvrzuje to také střední hodnota (1,42), která se přibližuje spíše k číslu jedna. Toto je velice pozitivní zpráva, protože úroveň vybavení ovlivňuje pracovní podmínky, kvalitu práce a má také vliv na zdraví zaměstnanců (např. kvalitní monitory, židle, dostatečné osvětlení apod.). 52 pracovníků se domnívá, že by mohlo být lepší a jen 3 zaměstnanci jsou nespokojeni. Jste spokojen/a se zařízeními sloužící osobní hygieně? Tabulka 9: Otázka č. 6
Odpověď Spokojen/a Mohla by být lepší Nespokojen/a Celkem
Absolutní četnost 90 38 11 139
Relativní četnost 65 % 27 % 8% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Většina oslovených zaměstnanců (90) uvedla, že je spokojena se zařízeními sloužící osobní hygieně. O tom, že by tato zařízení mohla být lepší je přesvědčeno 38 respondentů a 11 dotázaných pracovníků je s nimi nespokojeno. Z tohoto vyplývá, že organizace dbá na jejich kvalitu. Spokojenost respondentů se zařízeními sloužící osobní hygieně potvrzuje střední hodnota (1,43), která se přibližuje spíše k číslu jedna.
Odborný rozvoj zaměstnanců Otázky 7–11 zkoumají tvrzení: „Zaměstnanci budou hodnotit oblast zajišťování odborného rozvoje jako vyhovující.“ Byl/a jste dostatečně zaškolen/a a zaučen/a do chodu organizace a Vašeho pracoviště?
46
Tabulka 10: Otázka č. 7
Odpověď Ano Některé informace jsem postrádal/a Ne Celkem
Absolutní četnost 107 28 4 139
Relativní četnost 77 % 20 % 3% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky č. 10 vyplývá, že většina dotázaných zaměstnanců (107) byla dostatečně zaškolena a zaučena do chodu organizace. 28 respondentů některé informace postrádalo a čtyři byli nespokojeni. Střední hodnota (1,26) se blíží číslu jedna, což výsledky zjištěné výzkumem potvrzuje. Dostatečné zaškolení a zaučení je pro zaměstnance velice důležité, protože bez něho by nemohli kvalitně vykonávat svou práci. Jak byste ohodnotil/a kvalitu odborných školení? Tabulka 11: Otázka č. 8
Odpověď Výborná Dobrá Ucházející Nekvalitní Celkem
Absolutní četnost 46 81 11 1 139
Relativní četnost 33 % 58 % 8% 1% 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
8%
1% 33% Výborná Dobrá Ucházející Nekvaltiní
58%
Graf 6: Otázka č. 8 Zdroj: vlastní zpracování
47
Více než polovina dotázaných zaměstnanců (81) ohodnotila kvalitu odborných školení jako dobrou, což znamená, že v této oblasti by organizace mohla provést drobné kroky ke zlepšení jejich úrovně. O této skutečnosti vypovídá také střední hodnota (1,76), která se přibližuje číslu dva. 46 respondentů se domnívá, že kvalita je výborná a pouze jeden respondent uvedl, že školení jsou nekvalitní. Využíváte nebo využíval/a jste možnosti studovat cizí jazyk nebo obory související s Vaší vykonávanou činností (např. studium na vysoké škole) v mimopracovní době? Tabulka 12: Otázka č. 9
Odpověď Ano, cizí jazyk Ano, obor související s vykonávanou činností Ano, využil/a jsem obě možnosti Ne Celkem
Absolutní četnost 51 12 13 63 139
Relativní četnost 37 % 9% 9% 45 % 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Ano, cizí jazyk 37% 45%
Ano, obor související s vykonávanou činností Ano, využil/a jsem obě možnosti
9%
9%
Ne
Graf 7: Otázka č. 9 Zdroj: vlastní zpracování
Většina dotázaných zaměstnanců nevyužívá možnosti studovat cizí jazyk ani obory související s vykonávanou činností. Nejvíce respondentů studuje nebo studovalo při zaměstnání v organizaci cizí jazyk, 12 oslovených pracovníků obor související s vykonávanou činností a 13 jich využilo obě možnosti. Zvýšený zájem o studium
48
cizích jazyků je dán tím, že někteří zaměstnanci je potřebují pro výkon své práce. Jedná se především o tlumočníky. Považujete příspěvek na studium oborů souvisejících s Vaší vykonávanou činností za postačující? Tabulka 13: Otázka č. 10
Odpověď Ano Nedokáži posoudit Ne Celkem
Absolutní četnost 32 93 14 139
Relativní četnost 23 % 67 % 10 % 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Většina respondentů (93) není schopna posoudit, zda je příspěvek na studium oborů souvisejících s vykonávanou činností postačující. O uvedené skutečnosti vypovídá také střední hodnota (1,87), která se přibližuje k číslu dva. Ze 46ti zaměstnanců, kteří jsou schopni výši příspěvku posoudit, se jich 32 domnívá, že je postačující a 14 ho považuje za nepostačující. Z uvedených skutečností tedy vyplývá, že příspěvek organizace na toto studium je schopen pokrýt většinu nákladů s ním spojených. Považujete příspěvek na studium cizího jazyka za postačující? Tabulka 14: Otázka č. 11
Odpověď Ano Nedokáži posoudit Ne Celkem
Absolutní četnost 46 74 19 139
Relativní četnost 33 % 53 % 14 % 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Velká část respondentů (74) není schopna posoudit, zda je příspěvek na studium cizího jazyka postačující. Ukazuje to také střední hodnota (1,81), která se blíží k číslu dva. Ze 65ti oslovených zaměstnanců, kteří jsou schopni posoudit výši příspěvku na studium cizího jazyka, se jich 46 domnívá, že je postačující a 19 ho hodnotí jako nepostačující. Z průzkumu tedy vyplývá, že příspěvek je schopen pokrýt většinu výdajů, které jsou s tímto studiem spojené.
49
Služby poskytované pracovníkům na pracovišti Otázky 12–14 zkoumají tvrzení: „Pracovníci budou se službami poskytovanými na pracovišti spokojeni.“ Vyhovuje Vám současný způsob zajišťování stravování formou poskytování stravenek? Tabulka 15: Otázka č. 12
Odpověď Ano Ne, preferoval/a bych zřízení závodní jídelny zaměstnavatelem Ne, preferoval/a bych poskytování příspěvku na stravování zajišťovaného pomocí jiných subjektů Celkem
Absolutní četnost 133
Relativní četnost 96 %
3
2%
3
2%
139
100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Naprosté většině oslovených pracovníků (133) vyhovuje způsob zajišťování stravování formou poskytování stravenek. Svědčí o tom střední hodnota (1,06), která je téměř jedna. Tato informace je pro organizaci pozitivní, protože další dvě možnosti jsou pro ni velmi obtížně realizovatelné. Uvítal/a byste, aby doprava do zaměstnání byla zajišťována zaměstnavatelem? Tabulka 16: Otázka č. 13
Odpověď Ano, mám velké problémy dopravit se do zaměstnání Ano, tuto možnost bych využil/a, ale problémy s dopravou do zaměstnání nemám Ne, vyhovuje mi současný způsob dopravy do zaměstnání Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
10
7%
28
20 %
101
73 %
139
100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Dotázaným zaměstnancům vyhovuje současný způsob dopravy do zaměstnání, tzn. dle vlastních možností. Tudíž nepožadují, aby ji zajišťoval zaměstnavatel. Pouze 10 respondentů má velké problémy dopravit se do zaměstnání a 28 pracovníků by tuto
50
službu využilo, ale problémy s dopravou do zaměstnání nemá. Tuto skutečnost potvrzuje střední hodnota (1,37), která se přibližuje číslu jedna. Jste spokojen/a s kvalitou zdravotnických služeb (závodní lékař)? Tabulka 17: Otázka č. 14
Odpověď Spokojen/a Mohly by být lepší Nespokojen/a Celkem
Absolutní četnost 82 36 21 139
Relativní četnost 59 % 26 % 15 % 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Dotázaní zaměstnanci jsou spokojeni s kvalitou zdravotnických služeb. Kladně se vyjádřilo 82 respondentů. 36 se jich domnívá, že by mohly být lepší a 21 je s nimi nespokojeno. Vzhledem k tomu, že 57 pracovníků má k těmto službám menší či větší výhrady, mohla by se organizace zamyslet, v jakých oblastech by se daly zlepšit. Vypovídá o tom i střední hodnota (1,56), která je na rozhraní mezi čísly jedna a dva.
Zaměstnanecké benefity Otázky 15–17 zkoumají tvrzení: „Pracovníci budou požadovat více zaměstnaneckých benefitů.“ Jste spokojen/a s možnostmi rekreace, které Vám organizace nabízí? Tabulka 18: Otázka č. 15
Odpověď Velmi spokojen/a Spokojen/a, ale uvítal/a bych více možností Nespokojen/a Celkem
Absolutní četnost 21 74 44 139
Relativní četnost 15 % 53 % 32 % 100 %
Zdroj: vlastní zpracování
Většina oslovených zaměstnanců (74) je spokojena s možnostmi rekreace, které jim organizace nabízí, ale uvítali by více možností, 44 respondentů je s těmito možnostmi nespokojeno a pouze 21 dotázaných pracovníků nemá k rekreaci žádné výhrady. Výsledky výzkumu potvrzuje střední hodnota (2,17), která je téměř rovna číslu dva. Proto by se vedení organizace mělo zamyslet, jaké další možnosti by bylo schopné realizovat, aby uspokojili co nejvíce pracovníků. 51
O které z následujících služeb spojených s využitím volného času byste měl/a zájem? (můžete označit více odpovědí) Tabulka 19: Otázka č. 16
Odpověď Příspěvky na kulturní akce Příspěvky na sportovní akce Možnost využívání sportovních zařízení Wellness programy (masáže, lázně, rehabilitace) Zajišťování dětských rekreací a táborů Ani jedna možnost
Absolutní četnost 69 37 50
Relativní četnost 46,94 % 25,17 % 34,01 %
95
64,63 %
19 6
12,93 % 4,08 %
Ani jedna možnost
Zajišťování dětských rekreací
Wellness programy
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Příspěvky na kulturní akce Příspěvky na sportovní akce Možnost využívání sport. zař.
Počet pracovníků
Zdroj: vlastní zpracování
Služba
Graf 8: Otázka č. 16 Zdroj: vlastní zpracování
Vzhledem k tomu, že organizace nabízí zaměstnancům pouze dvě možnosti rekreace a žádné druhy služeb spojených s využitím volného času, byla pracovníkům položena otázka, o jaké varianty těchto služeb by měli zájem. Každý zaměstnanec mohl označit více možností. Z průzkumu vyplývá, že největší zájem by byl o wellness programy, tj. 95 pracovníků, dále 69 zaměstnanců by bylo pro příspěvky na kulturní akce, 50 by jich preferovalo možnost využívat sportovní zařízení, 37 respondentů by mělo zájem o příspěvky na sportovní akce. Nejmenší zájem je o zajišťování dětských rekreací a táborů. Šest pracovníků nezvolilo ani jednu možnost. O které z následujících služeb, které sledují zlepšování životních podmínek pracovníků, byste měl/a zájem? (můžete označit více možností) 52
Tabulka 20: Otázka č. 17
Odpověď Zvýhodněné půjčky na bytové účely Sociální výpomoc při dlouhodobé nemoci Sociální výpomoci při narození dítěte, úmrtí v rodině Podnikové byty Jesle a mateřské školy zřizované organizací Dobrovolná pojištění či příspěvky na ně Ani jedna možnost
Absolutní četnost 47 55
Relativní četnost 31,97 % 37,41 %
29
19,73 %
17 23 56 22
11,56 % 15,65 % 38,10 % 14,97 %
Zdroj: vlastní zpracování
50 40 30 20
Ani jedna možnost
Jesle a mateřské školy Dobrovolná pojištění či příspěvky
0
Podnikové byty
10 Zvýhod. půjčky na byt. účely Soc. výp. při dlouh. nemoci Soc. výp. při naroz. dítěte….
Počet pracovníků
60
Služba
Graf 9: Otázka č. 17 Zdroj: vlastní zpracování
Vzhledem k tomu, že organizace nabízí pracovníkům málo služeb, které sledují zlepšování jejich životních podmínek, byla jim položena otázka za účelem zjistit, o jaké další druhy těchto služeb, které jim organizace nenabízí, by měli zájem. Každý mohl označit více možností. Z výzkumu vyplynulo, že největší zájem je o sociální výpomoc při dlouhodobé nemoci, dobrovolná pojištění a příspěvky na ně a o zvýhodněné půjčky na bytové účely. Nejmenší zájem je o sociální výpomoci při narození dítěte, úmrtí v rodině, jesle a mateřské školy zřizované organizací a podnikové byty. 22 dotázaných pracovníků si nevybralo ani jednu možnost.
53
Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru spokojenosti pracovníků se sávající péčí o zaměstnance na Magistrátu města Jihlavy. Z provedeného dotazníkového výzkumu, který byl zaměřen na jednotlivé oblasti péče o pracovníky, lze konstatovat, že zaměstnanci jsou v organizaci s touto péčí celkově spokojeni.
54
5 Zhodnocení výsledků dotazníkového výzkumu a navrhovaná doporučení v péči o pracovníky 5.1 Zhodnocení výsledků dotazníkového výzkumu Před zahájením dotazníkového šetření byla stanovena tato hypotéza: „Zaměstnanci Magistrátu města Jihlavy budou spokojeni se zajišťováním péče o pracovníky.“ K potvrzení nebo vyvrácení hypotézy bylo stanoveno pět tvrzení, která se týkala jednotlivých oblastí péče o pracovníky. 1. Zaměstnancům bude vyhovovat pracovní doba a pracovní režim. Z uvedených odpovědí na jednotlivé otázky, které se týkaly této oblasti, lze jasně vyčíst, že převážná většina zaměstnanců je spokojena s pracovní dobou a pracovním režimem, tudíž jim pracovní doba a pracovní režim vyhovuje. 2. Zaměstnanci budou nespokojeni s pracovním prostředím. Z průzkumu této oblasti vyplývá, že zaměstnanci jsou ve většině případů spokojeni s pracovním prostředím, i když k němu část pracovníků má výhrady. Proto by se organizace měla snažit o jeho postupné zlepšování, aby co největší část zaměstnanců s ním byla naprosto spokojena. Tvrzení se tedy nepotvrdilo. 3. Zaměstnanci budou hodnotit oblast zajišťování odborného rozvoje jako vyhovující. Ze šetření vyplynulo, že zaměstnancům vyhovuje způsob zajišťování odborného rozvoje v organizaci. Drobné výhrady jsou pouze ke kvalitně odborných školení. 4. Pracovníci budou se službami poskytovanými na pracovišti spokojeni. Průzkum ukazuje, že zaměstnanci jsou se službami poskytovanými na pracovišti spokojeni. Větší výhrady mají pouze ke zdravotnickým službám, které jsou zajišťovány prostřednictvím smluvního zdravotnického zařízení. Proto by se organizace měla zaměřit na tuto oblast a snažit se jí zkvalitnit. 5. Pracovníci budou požadovat více zaměstnaneckých benefitů Vzhledem k tomu, že organizace nabízí svým zaměstnancům poměrně malé množství benefitů, z odpovědí na jednotlivé otázky vyplývá, že by uvítali více možností pro 55
rekreaci, služby spojené s využitím volného času a služby sledující zlepšování jejich životních podmínek. Poslední dvě varianty se v organizaci prakticky nevyskytují, proto by vedení mělo zvážit, zda by je bylo reálné a efektivní zavést. Čtyři z pěti oblastí, které byly zkoumány dotazníkovým šetřením, byly zaměstnanci hodnoceny kladně, proto byla potvrzena hypotéza: „Zaměstnanci Magistrátu města Jihlavy budou spokojeni se zajišťováním péče o pracovníky.“
5.2 Navrhovaná doporučení v péči o pracovníky Přestávka v práci na jídlo a oddech Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že poměrně velká část oslovených pracovníků, konkrétně 45 %, by preferovala, aby přestávka v práci na jídlo a oddech byla prodloužena ze 30 minut na 40 minut. Bylo by tedy dobré, kdyby organizace zjistila, jaké důvody pracovníky k tomuto rozhodnutí vedou a pokud by byly objektivní, měla by zvážit možnost její prodloužení na 40 minut. Tato skutečnost může být způsobena tím, že stravování je zajišťováno formou poskytování stravenek a zaměstnanci musí docházet na jídlo jinam, tudíž mají potom problém se za 30 minut na pracoviště vrátit. Pracovní prostředí Otázka týkající se zhodnocení míry spokojenosti zaměstnanců s pracovním prostředím obsahovala možnosti velmi spokojen/a, spokojen/a, ujde, nespokojen/a. Vzhledem k tomu, že nejvíce dotázaných zaměstnanců (44 %) zvolilo možnost spokojen/a, existují v organizaci v této oblasti ještě drobné rezervy. Proto by měla podniknout drobné kroky k jeho vylepšení. Řešením by mohlo být například zvolit odlišnou barevnou výmalbu v jednotlivých kancelářích. V současnosti se na pracovišti používá pouze bílá výmalba a to může být tím zbývajícím faktorem, proč zaměstnanci nejsou s pracovním prostředím naprosto spokojeni. Na každého člověka totiž působí různé barvy jinak a ovlivňují jeho psychickou pohodu. Odborná školení Možné odpovědi na otázku týkající se kvality odborných školení byly výborná, dobrá, ucházející, nekvalitní. Nejvíce respondentů zvolilo možnost dobrá (58 %), z čehož
56
vyplývá, že organizace má v této oblasti drobné rezervy. Měla by tedy s pracovníky projednat, jaké výhrady ke školením mají a snažit se tyto nedostatky eliminovat. Možnosti rekreace pracovníků Většina oslovených zaměstnanců je spokojena s možnostmi rekreace, které jim organizace nabízí, ale uvítali by více možností. Proto by vedení mělo zvážit, zda by nebyly ještě nějaké další varianty, které by byli schopni realizovat. Například by mohli navázat spolupráci s cestovními kancelářemi a finančně zaměstnancům přispívat na rekreační pobyty u nich zprostředkované, pořádat zájezdy apod. Služby spojené s využitím volného času Vzhledem k tomu, že organizace svým pracovníkům tyto služby vůbec neposkytuje, bylo zaměstnancům v otázce č. 16 nabídnuto pět druhů těchto služeb, z nichž si každý zaměstnanec mohl vybrat libovolný počet možností. Největší ohlas zaznamenaly wellness programy, příspěvky na kulturní akce a možnosti využívat sportovní zařízení. Zavést wellness programy (např. ve formě příspěvku na jednotlivé procedury) a možnosti využívat sportovní zařízení (např. příspěvek na vstup do fitness centra, organizování hodin spinningu, zumby apod.) by mohl být dobrý nápad, protože kancelářská práce je sedavé zaměstnání, takže pohyb ve fitness centru či masáže, rehabilitace, lázně apod. pomohou pracovníkům, aby se uvolnili a odreagovali. Služby, které sledují zlepšování životních podmínek pracovníků Těchto služeb organizace poskytuje svým zaměstnancům velice málo. Proto byla pracovníkům položena otázka, o které ze šesti z nabízených služeb spadajících do této kategorie by měli zájem. Mohli označit libovolný počet možností. Největší zájem by byl o dobrovolná pojištění či příspěvky na ně, sociální výpomoc při dlouhodobé nemoci a zvýhodněné půjčky na bytové účely. Vedení by mělo zvážit, zda by tyto varianty nebyli schopni zrealizovat, protože pokud organizace nabízí dostatek těchto služeb, zaměstnanec se cítí bezpečně a ví, že pokud se dostane do potíží, bude o něho postaráno.
57
6 Závěr Lidé jsou nejdůležitějším zdrojem každé organizace. Proto by firmy měly dbát na to, aby se u nich jejich zaměstnanci cítili co nejlépe a měli pocit, že je o ně dobře postaráno. K pohodě zaměstnanců přispívá kvalitní pracovní prostředí, úroveň poskytovaných služeb zaměstnancům na pracovišti a také různé zaměstnanecké benefity. Cílem bakalářské práce bylo zjištění míry spokojenosti se stávající péčí o zaměstnance Magistrátu města Jihlavy, zjištění metod a úrovně zajišťování této péče a případný návrh na zlepšení a další možnosti motivování pracovníků s ohledem na jejich péči. Pro správné pochopení této problematiky a následné využití získaných poznatků pro provedení analýzy spokojenosti pracovníků s péčí o zaměstnance v dané organizaci byla nastudována odborná literatura, která je uvedena v seznamu literatury. Účelem teoretické části bylo vysvětlit čtenářům co je to péče o zaměstnance, jaké oblasti jednotlivých činností do této kategorie spadají a seznámit je s druhy této péče. V praktické části byla nejprve představena organizace z pohledu jejího organizačního členění, náplně činnosti jednotlivých odborů a oddělení a vývoje počtu zaměstnanců. Dále bylo uvedeno, jakým způsobem je na Magistrátu města Jihlavy zajišťována péče o zaměstnance. Ve druhé kapitole praktické části bylo provedeno vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo realizováno za účelem zjištění míry spokojenosti zaměstnanců se stávající péčí
o pracovníky v organizaci. Výzkumu se zúčastnilo 139 správních a
administrativních pracovníků Magistrátu města Jihlavy. Tento vzorek tvoří ze 73 % ženy a z 27 % muži. Dotazník byl umístěn na internetu a odkaz na něj byl respondentům zaslán
e-mailem. Po prostudování interních materiálů organizace, na základě
odborných rozhovorů s vedoucí personálního oddělení a vlastních zkušeností získaných při vykonávání praxe byla stanovena hypotéza: „Zaměstnanci Magistrátu města Jihlavy budou spokojeni se zajišťováním péče o pracovníky.“ K potvrzení nebo vyvrácení hypotézy bylo stanoveno pět tvrzení, která se týkala pracovní doby a pracovního režimu, pracovního prostředí, odborného rozvoje zaměstnanců, služeb poskytovaných pracovníkům na pracovišti a zaměstnaneckých benefitů. Ke každé oblasti se vztahovalo několik otázek. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci jsou spokojeni s pracovní dobou 58
a pracovním režimem, pracovním prostředím, odborným rozvojem a službami, které jsou jim poskytovány na pracovišti. Pouze u zaměstnaneckých benefitů by preferovali více možností. Tímto se tedy potvrdila hypotéza, která byla na začátku šetření stanovena. Jelikož zaměstnanci na všechny otázky neodpovídali pouze kladně, byla organizaci v závěru práce, pro oblasti v kterých zaměstnanci upozornili na drobné nedostatky, navrhnuta doporučení, která by mohla v rámci péče o pracovníky v budoucnu zrealizovat. Doporučení se týkala přestávky v práci na jídlo a oddech, pracovního prostředí, odborných školení, možností rekreace pracovníků, služeb spojených s využitím volného času a služeb, které sledují zlepšování životních podmínek pracovníků. Informace zjištěné tímto výzkumem mohou organizaci sloužit jako podklad pro zkvalitňování oblastí spadajících do péče o zaměstnance a tím zároveň přispět ke zvýšení celkové spokojenosti pracovníků.
59
Seznam použité literatury ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů : nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 978-80-247-1407-3. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, et al. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2007. 485 s. ISBN 978-80-7179-893-4. FOOT, Margaret; HOOK, Caroline. Personalistika. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2002. 462 s. ISBN 80-7226-515-6. KOCIANOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce. 1 vyd.. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-2497-3. KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů : základy moderní personalistiky. 4.rozšířené a doplněné vydání. Praha : Management Press, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7261-168-3. KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 264 s. ISBN 978-80-247-2202-3. ŘEZNÍČEK, Petr. Meritum Personalistika 2007 - 2008. 1. vyd. Praha : Aspi, a. s., 2007. 897 s. ISBN 978-80-7357-239-6. STÝBLO, Jiří. Personální řízení v malých a středních podnicích. 1. vyd. Praha : Management Press, 2003. 148 s. ISBN 80-7261-097-X.
Zákony: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění platných novel.
Internetové zdroje: Jihlava.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-16]. Organizační schéma magistrátu. Dostupné z WWW: . Jihlava.cz [online]. 2007 [cit. 2011-03-29]. Titulní stránka. Dostupné z WWW: .
Ostatní zdroje: Interní materiály Magistrátu města Jihlavy. 60
Seznam obrázků Obrázek 1: Organizační schéma magistrátu .................................................................26
61
Seznam grafů Graf 1: Struktura respondentů podle pohlaví................................................................41 Graf 2: Struktura respondentů podle pohlaví................................................................41 Graf 3: Struktura respondentů podle vzdělání ..............................................................42 Graf 4: Otázka č. 3 ......................................................................................................44 Graf 5: Otázka č. 4 ......................................................................................................45 Graf 6: Otázka č. 8 ......................................................................................................47 Graf 7: Otázka č. 9 ......................................................................................................48 Graf 8: Otázka č. 16 ....................................................................................................52 Graf 9: Otázka č. 17 ....................................................................................................53
62
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled účinků hluku na člověka................................................................13 Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnanců na Magistrátu města Jihlavy 2004-2011 ............31 Tabulka 3: Rozvržení pracovní doby pro úředníky.......................................................31 Tabulka 4: Otázka č. 1.................................................................................................43 Tabulka 5: Otázka č. 2.................................................................................................43 Tabulka 6: Otázka č. 3.................................................................................................43 Tabulka 7: Otázka č. 4.................................................................................................45 Tabulka 8: Otázka č. 5.................................................................................................46 Tabulka 9: Otázka č. 6.................................................................................................46 Tabulka 10: Otázka č. 7...............................................................................................47 Tabulka 11: Otázka č. 8...............................................................................................47 Tabulka 12: Otázka č. 9...............................................................................................48 Tabulka 13: Otázka č. 10 .............................................................................................49 Tabulka 14: Otázka č. 11 .............................................................................................49 Tabulka 15: Otázka č. 12 .............................................................................................50 Tabulka 16: Otázka č. 13 .............................................................................................50 Tabulka 17: Otázka č. 14 .............................................................................................51 Tabulka 18: Otázka č. 15 .............................................................................................51 Tabulka 19: Otázka č. 16 .............................................................................................52 Tabulka 20: Otázka č. 17 .............................................................................................53
63
Seznam příloh Příloha č. 1
Nejdůležitější prováděcí předpisy k zákoníku práce
Příloha č. 2
Rozpočet sociálního fondu na rok 2011
Příloha č. 3
Dotazník
64
Seznam zkratek A21
agenda 21
aj.
a jiné
apod.
a podobně
atd.
a tak dále
BOZP
bezpečnost a ochrana zdraví při práci
č.
číslo
ČR
Česká republika
ČSN
česká technická norma
ČSÚ
Český statistický úřad
ČT
čtvrtek
dB
decibel
DPH
daň z přidané hodnoty
EHS
Evropské hospodářské společenství
EN
evropské normy
FKSP
fond kulturních a sociálních potřeb
GIS
geografický informační systém
Hz
hertz
Kč
korun českých
m
metr
MD
mateřská dovolená
např.
například
NSZM
agenda Národní sítě zdravých měst 65
KKPR
oddělení komise k projednávání přestupků
PÁ
pátek
PD
pracovní doba
PO
pondělí
popř.
popřípadě
pozn.
poznámka
RD
rodičovská dovolená
s.
strana
Sb.
sbírka
ST
středa
tj.
to je
tzn.
to znamená
tzv.
takzvaný
USA
Spojené státy americké
ÚT
úterý
ZP
zákoník práce
66
Příloha č. 1: Nejdůležitější prováděcí předpisy k zákoníku práce
Nejdůležitější prováděcí předpisy k zákoníku práce: Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení obsahuje informace o rizikových faktorech pracovních podmínek, jejich členění, uvádí hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruhu orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Vyhláška MZd č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Vyhláška MZd č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů,
podmínky
odběru
biologického
materiálu pro
provádění
biologických
expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zákon č. 258/200 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kategorizaci prací, definuje rizikové práce a upravuje nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Zákon č. 201/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví povinnosti zajištění preventivní lékařské péče a jejích zaměření. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje zmínění pojmy a pro účely BOZP stanoví povinnost vypracovat bezpečnostní list, který umožní osobám, zacházejícím s těmito látkami nebo přípravky, přijímat příslušná opatření, která se dotýkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, společně s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), uvádí podrobně povinnosti a požadavky, pokud jde o techniku, komunikaci, odbornou způsobilost, školení apod. (Dvořáková, 2007, s. 247).
Příloha číslo 2: Rozpočet Sociálního fondu na rok 2011
ROZPOČET SOCIÁLNÍHO FONDU NA ROK 2011 A. Příjmy sociálního fondu Zůstatek k 31. 12. 2010
397 582,82 Kč
Příděl do SF na r. 2011
5 700 000,00 Kč
Úroky z běžného účtu
5 000,00 Kč
Haléřové vyrovnání
–0,82 Kč
Příjmy r. 2011 celkem
6 102 582,00 Kč
B. Výdaje sociálního fondu Závodní stravování
2 720 000,00 Kč
Životní výročí + odchody do důchodu – příspěvky
120 000,00 Kč
Životní výročí + odchody do důchodu – poukázky
52 000,00 Kč 2 700 000,00 Kč
Příspěvek na rekreaci Ozdravná činnost – příspěvek na očkování
50 000,00 Kč
Nenávratná sociální výpomoc
50 000,00 Kč
Dary bezpříspěvkových dárců krve a biologických materiálů
30 000,00 Kč
Vzdělávání
250 000,00 Kč
Důchodci – bývalí zaměstnanci – balíčky
40 000,00 Kč
Důchodci – bývalí zaměstnanci – příspěvky na akce
50 000,00 Kč 2 000,00 Kč
Poplatky za vedení účtu Rezerva
38 582,00 Kč
Výdaje r. 2011 celkem
6 102 582,00 Kč
Zpracovaly: Ing. Dagmar Kosová, EO Bc. Ivana Svobodová, T
Schválil: Dr. Ing. Lubomír Dohnal, tajemník MMJ Zdroj: interní materiály organizace
Příloha č. 3: Dotazník
Dotazník Vážení zaměstnanci, jmenuji se Tomáš Vopěnka a jsem studentem Vysoké školy polytechnické Jihlava. Tímto Vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku, který mi bude sloužit jako podklad pro zpracování bakalářské práce na téma „Péče o pracovníky na Magistrátu města Jihlavy“, jejímž cílem je zjistit míru spokojenosti zaměstnanců se stávající péčí a zjištění metod a úrovně zajišťování této péče. Dotazník je anonymní, proto se nemusíte bát jakéhokoli zneužití Vašich údajů. Odpovědi označujte křížkem do připraveného čtverečku. 1. Jste spokojen/a s rozvržením Vaší pracovní doby? □ Ano
□ Ne
2. Vyhovuje Vám doba pro čerpání přestávky v práci na jídlo a oddech od 11.30 do 13.00 hodin, která je takto stanovena ve Vaší organizaci? □
Ano
□
Ne
3. Jak dlouhá přestávka v práci na jídlo a oddech by Vám vyhovovala? □
Stačí mi součastných 30 minut
□
50 minut
□
40 minut
□
60 minut
4. Jak jste spokojen/a s pracovním prostředím (např. prostorové řešení, barevná úprava, obrazy, květiny, teplota, hluk apod.)? □
Velmi spokojen/a
□
Ujde
□
Spokojen/a
□
Nespokojen/a
5. Jste spokojen/a s kvalitou vybavení Vašeho pracoviště (např. nábytek, osvětlení, počítač apod.)? □
Spokojen/a
□
Mohlo by být lepší
□
Nespokojen/a
6. Jste spokojen/a se zařízeními sloužící osobní hygieně? □
Spokojen/a
□
Mohla by být lepší
□
Nespokojen/a
7. Byl/a jste dostatečně zaškolen/a a zaučen/a do chodu organizace a Vašeho pracoviště? □
Ano
□
Některé informace jsem postrádal/a
□
Ne
8. Jak byste ohodnotil/a kvalitu odborných školení? □
Výborná
□
Ucházející
□
Dobrá
□
Nekvalitní
9. Využíváte nebo využíval/a jste možnosti studovat cizí jazyk nebo obory související s Vaší vykonávanou činností (např. studium na vysoké škole) v mimopracovní době? □
Ano, cizí jazyk
□
Ano, využil/a jsem obě možnosti
□
Ano, obor související
□
Ne
s vykonávanou činností 10. Považujete příspěvek na studium oborů souvisejících s Vaší vykonávanou činností za postačující? □
Ano
□
Nedokáži posoudit
□
Ne
11. Považujete příspěvek na studium cizího jazyka za postačující? □
Ano
□
Nedokáži posoudit
□
Ne
12. Vyhovuje Vám současný způsob zajišťování stravování formou poskytování stravenek? □
Ano
□
Ne, preferoval/a bych zřízení závodní jídelny zaměstnavatelem
□
Ne, preferoval/a bych poskytování příspěvku na stravování zajišťovaného pomocí jiných subjektů
13. Uvítal/a byste, aby doprava do zaměstnání byla zajišťována zaměstnavatelem? □
Ano, mám velké problémy dopravit se do zaměstnání
□
Ano, tuto možnost bych využil/a, ale problémy s dopravou do zaměstnání nemám
□
Ne, vyhovuje mi současný způsob dopravy do zaměstnání
14. Jste spokojen/a s kvalitou zdravotnických služeb (závodní lékař)? □
Spokojen/a
□
Mohly by být lepší
□
Nespokojen/a
15. Jste spokojen/a s možnostmi rekreace, které Vám organizace nabízí? □
Velmi spokojen/a
□
Spokojen/a, ale uvítal/a bych více možností
□
Nespokojen/a
16. O které z následujících služeb spojených s využitím volného času byste měl/a zájem? (můžete označit více odpovědí) □
Příspěvky na kulturní akce
□
Příspěvky na sportovní akce
□
Možnost využívání sportovních
□
Wellness programy (masáže, lázně, rehabilitace)
□
zařízení
Zajišťování dětských rekreací a táborů
□
Ani jedna možnost
17. O které z následujících služeb, které sledují zlepšování životních podmínek pracovníků, byste měl/a zájem? (můžete označit více možností) □ □
Zvýhodněné půjčky na bytové
□
Podnikové byty
účely
□
Jesle a mateřské školy zřizované
Sociální výpomoc při dlouhodobé nemoci
□
organizací □
příspěvky na ně
Sociální výpomoci při narození dítěte, úmrtí v rodině
Dobrovolná pojištění či
□
Ani jedna možnost
Muž
□
Žena
□
do 25 let
□ 46–55 let
□
26–35 let
□ 56 let a více
□
36–45 let
18. Pohlaví □ 19. Věk
20. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? □
Základní
□
Středoškolské
□
Vyučen/a
□
Vyšší odborné
□
Vyučen/a s maturitou
□
Vysokoškolské
Děkuji za vyplnění dotazníku