VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

M ě s t s k á p a m á t k o v á re z e r v a c e K u t n á H o r a postoje občanů a veřejné správy k re g e n e r a c i a v ý z n a m u p ro c e s t o v n í r u c h bakalářská práce

Autor: Lucie Tvrdíková Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010

Anotace TVRDÍKOVÁ, Lucie: Městská památková rezervace Kutná Hora – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci MPR a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 78 stran. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníků a řízených rozhovorů postoje občanů a veřejné správy a navrhnout opatření pro další rozvoj městské památkové rezervace Kutná Hora. Práce obsahuje základní informace o Kutné Hoře, například o historii města, památkách, kulturních aktivitách, sportu a ubytovacích a stravovacích zařízeních. Dále poskytuje přehled o památkové ochraně v České republice, o návštěvnosti památek v Kutné Hoře a o příspěvcích na obnovu a ochranu památek ve městě. Klíčová slova: Kutná Hora. Městská památková rezervace. Občané. Veřejná správa. Cestovní ruch.

Annotation TVRDÍKOVÁ, Lucie: The urban conservation area of Kutná Hora – attitudes of citizens and

public administration of Kutná Hora towards the regenerations of this urban

conservation area and the importace of it for tourism of this town. The bachelor work. The College of Polytechnics Jihlava. The department of Tourism. The work supervisor Mgr. Stanislava Pachrová. The degree of professional qualificiation: bachelor. Jihlava 2010. 78 pages. The main purpose of this thesis is to find out attitudes of citizens and public administration of Kutná Hora via questionnaires and direct dialogues and to suggest exact measures for the next development of the urban conservation area of Kutná Hora. The work gives basic information on Kutná Hora, for example information on its history, monuments, cultural and sports activities as well as on accommodation and catering services. Next the thesis provides an overview of the monument protection in the Czech Republic, monument attandance in Kutná Hora and grants designed for the regeneration and protection of monuments in the town. Key words: Kutná Hora. The urban conservation. The citizens. The public administration. Tourism.

Poděkování: Ráda bych poděkovala hlavně své vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení práce, ochotu a věnovaný čas. Dále chci poděkovat panu Netoličkovi za rady při zpracování bakalářské práce a všem respondentům, kteří ochotně zodpověděli otázky.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Obsah ............................................................................................................................... 7 Úvod a cíl práce............................................................................................................... 9 Metodika ........................................................................................................................ 10 1 Teoretická část ........................................................................................................... 11 1.1 Středočeský kraj ................................................................................................. 11 1.2 Okres Kutná Hora .............................................................................................. 12 1.3 Kutná Hora.......................................................................................................... 13 1.4 Historie města...................................................................................................... 15 1.5 Významné osobnosti Kutné Hory...................................................................... 16 1.6 Památky ............................................................................................................... 17 1.7 Kultura................................................................................................................. 20 1.7.1 Muzea............................................................................................................. 20 1.7.2 Divadla a kina ................................................................................................ 21 1.7.3 Významné kulturní akce ................................................................................ 24 1.7.4 Okolí Kutné Hory .......................................................................................... 27 1.8 Sportovní vyžití ve městě a blízkém okolí......................................................... 29 1.9 Ubytování............................................................................................................. 31 1.10 Stravování.......................................................................................................... 34 1.11 Ochrana památek v České republice .............................................................. 35 1.11.1 Městská památková rezervace ..................................................................... 35 1.11.2 Národní památkový ústav ............................................................................ 35 1.11.3 Světové dědictví UNESCO.......................................................................... 36 1.11.4 Městská památková rezervace Kutná Hora ................................................. 37 1.11.5 Fond regenerace Kutná Hora ....................................................................... 37 2 Praktická část............................................................................................................. 38 2.1 Sekundární data.................................................................................................. 38 2.1.1 Návštěvnost památek v Kutné Hoře .............................................................. 38 2.1.2 Vývoj návštěvnosti nejfrekventovanějších památek od roku 2000-2009...... 39 2.1.3 Příspěvky na obnovu památek v Kutné Hoře ................................................ 40 2.2 Primární data ...................................................................................................... 41 2.2.1 Výsledky dotazníkového výzkumu s občany města ...................................... 41 7

2.2.2 Výsledky dotazníkového výzkumu s představiteli samosprávy .................... 55 2.2.3 Výsledky dotazníkového výzkumu s představiteli NPÚ ............................... 56 2.2.4 SWOT analýza Kutné Hory........................................................................... 57 2.2.5 Interpretace výsledků dotazníků .................................................................... 58 Závěr .............................................................................................................................. 59 Summary........................................................................................................................ 61 Seznam použité literatury ............................................................................................ 63 Seznam internetových zdrojů ...................................................................................... 64 Seznam obrazových materiálů..................................................................................... 69 Přílohy............................................................................................................................ 70

8

Úvod a cíl práce Tématem bakalářské práce je Městská památková rezervace Kutná Hora – postoje a názory občanů a veřejné správy k regeneraci MPR a významu pro cestovní ruch. Hlavním důvodem zvolení tohoto tématu je skutečnost, že autorka bydlí nedaleko Kutné Hory a je přesvědčena o tom, že by se toto výjimečné město mělo dostat do povědomí nejen českých, ale i zahraničních turistů. Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější a nejkrásnější města České republiky, především kvůli bohaté historii a turistickým atraktivitám. Město je prohlášeno městskou památkovou rezervací a část Kutné Hory je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, kam patří historické centrum města, chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzování postojů a názorů občanů města a zástupců veřejné správy k obnově, ochraně památek města a významu cestovního ruchu a navrhnout opatření pro další rozvoj městské památkové rezervace Kutná Hora. Teoretická část bude věnována základním informacím o Kutné Hoře, například historii města, památkám, kulturním aktivitám, sportu a ubytovacích a stravovacích zařízeních. Praktická část bude prezentovat výsledky sekundárních a primárních dat. Sekundární data poskytnou přehled o návštěvnosti památek v Kutné Hoře a o příspěvcích na obnovu a ochranu památek ve městě. Důvodem sběru primárních dat je zjistit, jaké výhody a nevýhody shledávají občané prohlášením Kutné Hory za městskou památkovou rezervaci. Dále respondenti budou moci vyjádřit své názory a navrhnout možná opatření vedoucí ke zvýšení návštěvnosti města. Samotného průzkumu se zúčastní okolo 170 respondentů přímo v Kutné Hoře a blízkém okolí. Výsledky práce by mohly objasnit slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby města z hlediska rozvoje cestovního ruchu ve SWOT analýze.

9

Metodika Sekundární data Část sekundárních dat bude věnována návštěvnosti památek a finančním prostředkům, kterými přispívá stát a samospráva na obnovu a ochranu památek v historickém centru Kutné Hory a jeho bezprostředním okolí. Sekundární data jsou informace získané z již existujících zdrojů a jsou veřejně dostupné. Tato data byla čerpána především z webových stránek, z knih, z Městského a statistického úřadu a z informačního centra v Kutné Hoře. Primární data Na rozdíl od sekundárních dat, která jsou převzata z různých zdrojů, primární data musela autorka zjistit sama. Ke zpracování výsledků byly k dispozici tři typy dotazníků (viz Příloha A, A1, A2), pro občany města, pro samosprávu a pro představitele Národního památkového ústavu. Dotazníkový výzkum pro občany byl proveden osobně s obyvateli města a blízkého okolí. Se samosprávou města a představiteli Národního památkového ústavu byl výzkum proveden formou řízených rozhovorů. Dotazníkové šetření probíhalo přibližně od června do konce roku 2009. Výzkumu se zúčastnilo celkem 175 respondentů, předem připravený dotazník se skládá ze 13 otázek. Tři z nich jsou polootevřené, dotazující tak mohl projevit svůj názor. U ostatních otázek musel respondent vybrat jednu z možných odpovědí. Názory veřejné správy byly zjištěny formou řízeného rozhovoru. Dotazníky pro samosprávu a představitele Národního památkového ústavu obsahují otázky otevřené i uzavřené. Ke znázornění výsledků byly vytvořeny tabulky a grafy pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky jsou k dispozici ve druhé kapitole.

10

1 Teoretická část 1.1 Středočeský kraj Informace byly zjištěny ze statistického úřadu k 04. 01. 2010. Rozloha:

11 015 km2

Počet obyvatel:

1 171 200

Krajské město:

Praha

Největší správní obvod:

Příbram

Nejmenší správní obvod:

Neratovice

Správní obvody obcí:

26

Počet okresů:

12

Hejtman:

David Rath [1]

Středočeský kraj je svou rozlohou největší samosprávný celek, který tvoří 14 % území České republiky. Vznikl v roce 2000 a sídlo se nachází ve vedlejším kraji hlavního města Prahy. Tento kraj se řadí mezi čtyři kraje s více než 1 milionem obyvatel. Pro turisty kraj nabízí spoustu zajímavých míst k navštívení. Za zmínku stojí chráněná krajinná oblast Český ráj, Křivoklátsko a Koněpruské jeskyně, z kulturních památek například hrad Karlštejn, Konopiště, Křivoklát, Kokořín nebo Český Šternberk. Co se týče hospodářství, hlavním průmyslem je strojírenství, potravinářství a chemie. Nejdůležitějšími podniky v oblasti automobilového průmyslu jsou ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav a TPCA Czech s.r.o. Kolín. Ze zemědělství vyniká rostlinná výroba na severovýchodě kraje, jako pěstování ječmene, pšenice, cukrovky ovoce, zeleniny a květin. Význam má i keramika, sklářství a polygrafie, naopak podíl stavebnictví a služeb klesá. Díky blízkosti Prahy je zde nízká nezaměstnanost ve srovnání s ostatními kraji. Nachází se zde hustá dopravní síť, krajem vedou hlavní železniční a silniční tranzitní sítě. Pro vnitrostátní a mezinárodní vodní přepravu slouží Labsko vltavská vodní cesta. Asi tři čtvrtě této cesty prochází přímo Středočeským krajem. Nejvýznamnějším městem z hlediska koncentrace historických památek je Kutná Hora, jejíž část je prohlášena na Seznamu světového dědictví UNESCO. [1]

11

1.2 Okres Kutná Hora Informace byly zjištěny ze statistického úřadu k 04. 01. 2010. Rozloha:

916,93 km²

Počet obyvatel:

73 602

Hustota zalidnění:

80 obyvatel na 1 km²

Počet obcí:

88

Sídlo:

Kutná Hora

Kraj:

Středočeský [2]

„Kutnohorsko je krajem bohaté historie, je místem, kam se v minulosti často obracely zraky národa. Věky prošly krajem, který láká lesní vůní pasek a prosluněných lesnatých strání

s pěnivým

stříbrem

vod

v Posázaví.

Staletí

prošla

hlubokými

lesy

Uhlířskojanovicka a Zbraslavicka. Po tisíciletí voní chlebem kultivovaná krajina zlatavých obilných lánů pod přísnými věžemi bohaté Kutné Hory. Celá pokolení tvořila bohatství a krásu Podoubraví, medově vonícího ovocnými stromy a střeženého prstem čáslavské gotické věže pod paží Železných hor.“ (Kapavíková, 1978) Okres Kutná Hora se nachází na Českomoravské vrchovině ve Středočeském kraji, sousedí

na

s Pardubicemi,

jihozápadě Chrudimí

s Benešovem, na severozápadě a Havlíčkovým

Brodem.

s Kolínem

Hlavním

a na východě

sídlem

je město

Kutná Hora. Co se týče hospodářství, zemědělství tvoří až 65 % a převažuje strojírenský, potravinářský, textilní, sklářský, tabákový a obuvnický průmysl. Mezi nejvýznamnější podniky patří Praga Čáslav, v Kutné Hoře tabáková výroba Philips Morris ČR a.s. a ČKD. [2] Okres nabízí turistům velké množství památek především v Kutné Hoře, která je vyhlášena městskou památkovou rezervací a jejíž část je na Seznamu světového dědictví UNESCO. Největší prosperita okresu byla zaznamenána v 15. století, kdy zde žilo až 60 000 obyvatel. Z přírodních atraktivit můžeme navštívit největší park a oboru u zámku u Žehušic, dále se zde nalézá významná národní přírodní památka Kaňk, paleontologické místo s širokou vegetací trávníků. [2]

12

1.3 Kutná Hora Tyto informace byly zjištěny k 06. 01. 2010. Počet obyvatel

21 604

Rozloha

3305 ha

Sídelní jednotky

33

Kraj (NUTS 3)

Středočeský

Okres (NUTS 4)

Kutná Hora

Nadmořská výška

254 m

Zeměpisná šířka

49° 57' 00" s. š.

Zeměpisná délka

15° 16' 01" v. d.

Současný starosta

Ivo Šalátek [3]

Kutná Hora je horní a mincovní město, které se nachází ve Středočeském kraji, přibližně 70 kilometrů od hlavního města Prahy (viz Příloha B – mapa Kutné Hory). Je také okresním městem a důležitým správním střediskem kraje. Díky své bohaté historii se řadí mezi nejvýznamnější místa v Čechách a Evropě. [3] Město je prohlášeno městskou památkovou rezervací, jejíž současná rozloha je 61 hektarů a na jejímž území se nachází až 316 nemovitých kulturních památek. Dalších 565 hektarů patří ochrannému pásmu, které bylo vyhlášené roku 1982 a na kterém se vyskytuje 53 kulturních památek. [4] Část Kutné Hory je od roku 1995 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO (viz Příloha C – dopis o prohlášení části Kutné Hory na Seznam UNESCO). Na tomto Seznamu je prohlášeno historické centrum města, chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie.

Kutná Hora je také součástí evropského projektu

EUROMINT, jehož hlavním záměrem je shrnout informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách. [3] Zemědělství Mezi převládající zemědělskou produkci patří obiloviny, zelenina, brambory, technické plodiny, maso a mléko. [5]

13

Průmysl Mezi hlavní průmyslová odvětví Kutné Hory patří sklářství, tabák, strojírenství a potravinářství. Za zmínku stojí významné průmyslové podniky, jako například TABÁK a.s. Philip Morris, který v současné době zaměstnává až 2400 lidí. V Kutné Hoře má dominantní postavení, je velkým producentem cigaret a tabáku. [5] Dalším průmyslovým podnikem je společnost ČKD Kutná Hora s 1500 zaměstnanci. Zabývá se výrobou odlitků z oceli a tvárné litiny a železničních podvozků. V této společnosti byla výroba zahájena roku 1967, v současnosti vyrábí až 85% produkce pro západní Evropu, USA a Kanadu. [5] Doprava Vlaková doprava začala v Kutné Hoře fungovat v roce 1869, a to na vlakovém nádraží v Sedlci. V roce 1883 byla přistavena trať až do Zruče nad Sázavou. V 50. letech bylo hlavní nádraží přebudováno na přechodovou stanici. V současné době je trať dvoukolejná a elektrifikovaná, obyvatelé města se na vlakové nádraží mohou dostat městskou hromadnou dopravou. [5] Autobusové hlavní nádraží se nachází nedaleko centra, nevýhodou je nedostatek krycích prostor pro účastníky dopravy. Hlavní dopravce, který poskytuje autobusovou dopravu na Kutnohorsku, je Veolia Transport Východní Čechy, dále OAD Kolín a ČSAD z Kostelce nad Černými lesy. Co se týče MHD dopravy, městu provozuje přepravu také společnost Veolia Transport. Jednotlivé linky jezdí pravidelně od rána do pozdních večerních hodin. Dopravní systém MHD tvoří celkem 7 linek v nejfrekventovanějších místech města a v okolí památek. [5]

14

1.4 Historie města První zmínky o tomto městě sahají do 10. století, kdy tu byla hornická osada a začaly se tu razit stříbrné mince zvané denáry s přepisem Malin Civitas. Osada se jmenovala Antiqua Cuthna, což znamená Stará Kutna, a odtud pochází název města. V roce 1300 král Václav II. z rodu Přemyslovců uvedl Královský horní zákoník zvaný Ius Regale Montanorum a pod vedením odborníků z Itálie uskutečnil "velkou měnovou reformu" a zahájil ražbu pražského groše v Kutné Hoře. [6] Podle italských profesionálů byla nazvána mincovna Vlašský dvůr. V této době tu bylo bohaté ložisko stříbrné rudy a město skýtalo až 1/3 produkce stříbra v Evropě. Kvůli vysokému jmění se sem začalo stěhovat velké množství lidí. Toto bohatství se zasloužilo o spoustu významných staveb v Čechách jako o katedrálu sv. Víta v Praze, Karlštejn, Karlovu univerzitu nebo katedrálu sv. Bartoloměje v Kolíně. Sláva města byla završena stavbou katedrály sv. Barbory. [6] „Stříbro a jeho nesmírný národohospodářský dosah pro feudální společnost změlilo během několika desítiletí hornickou osadu v královské město s četnými výsadami – po Praze největší a nejdůležitější centrum státu.“ (Matějková, 1962) Naopak 16. století přineslo vyčerpání stříbrných rud a stavba chrámu sv. Barbory byla zastavena na několik století. Těžba byla přesunuta na Kaňk a roku 1727 byla finálně zrušena královská mincovna a razení pražského groše. Na začátku 20. století došlo k opravování historických budov v centru města. Ke konci tohoto století spoustu budov bylo navráceno vlastníkům a dědicům. Soukromé osoby a město se podílely na nákupu majetku a došlo k rozvoji a obnově města. Roku 1961 byla Kutná Hora vyhlášena městskou památkovou rezervací a v roce 1982 vzniklo ochranné pásmo města. V roce 1995 se část města zasloužila o zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO. Prohlášeno je historické centrum města, katedrála sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí panny Marie. [6]

15

1.5 Významné osobnosti Kutné Hory Tato kapitola pojednává o významných osobnostech, které jsou spjaté s Kutnou Horou. Karel Havlíček Borovský Karel Havlíček Borovský je významný český spisovatel, novinář, básník a politik. V roce 1850 vydával v Kutné Hoře noviny zvané Slovan a dále měl na starosti Pražské noviny, Českou včelu a Šotka. V tomto městě se také nachází jeho pamětní deska na domě v Čáslavské ulici, kde žil, a socha na Havlíčkově ulici. [7] Jiří Orten Jiří Orten je vlastním jménem Jiří Ohrenstein. Narodil se v Kutné Hoře a rád zde trávil svůj volný čas. Mezi jeho vrcholná díla patří Elegie, sbírky veršů Čítanka a Ohnice. Jeho rodný dům stojí v Kolárově ulici v Kutné Hoře a na jeho počest je zdejší gymnázium pojmenováno jako „Gymnázium Jiřího Ortena“. [7] Josef Kajetán Tyl Josef Kajetán Tyl je hlavní představitel vlasteneckého romantismu, zakladatel moderního českého divadla, obrozenecký prozaik, dramatik a novinář. Vyznává se jako stvořitel českého národního dramatu a soudobých próz. Napsal text pro českou národní hymnu a Dekret kutnohorský. Rodný dům a pamětní deska se nachází v Tylově ulici v Kutné Hoře. Na jeho počest bylo kutnohorské divadlo pojmenováno jako „Tylovo divadlo“. [7] Gabriela Preissová Gabriela Preissová je autorkou dramat a próz. Pochází z rodiny řezníka a narodila se jako Gabriela Sekerová. Mezi nejvýznamnější díla patří Gazdina Roba a její pastorkyňa. Pamětní kámen je umístěn v parku u chrámu sv. Barbory a její hrob se nachází v Praze na Vyšehradě. [7]

16

1.6 Památky Tato kapitola bude věnována nejdůležitějším historickým památkám v Kutné Hoře. Chrám sv. Barbory První zmínky o chrámu sahají do roku 1381, kdy došlo k povolení stavby v papežských listinách. Stavba začala na místě, kde stála kaple věnovaná patronce horníků sv. Barboře. Na stavbě se podílelo několik architektů. Hlavní dekorativní prvky chrámu vytvořil Matyáš Rejsek. Později se na konstrukci podíleli stavitelé Benedikt Rejt a Jakub Nymburský, za jejichž působení byla vytvořena fresková výzdoba interiéru s náboženskými náměty a tématikou o ražbě mincí, která označuje tehdejší prostředí Kutné Hory. K nejvzácnější výzdobě se řadí gotické malby ve Smíškovské kapli. Nová éra chrámu začíná příchodem Jezuitů, kteří roku 1626 převzali katedrálu. Nicméně po několika letech došlo ke zrušení řádu a chrám převzal státní náboženský fond. Za současný

vzhled

vděčí

katedrála

restaurátorské

akci,

které

se

účastnili

nejvýznamnější budovatelé Lábler a Mocker (viz obrázek 1). Za jejich působení došlo k obnovení střechy a interiéru. Hlavní perlou je oltář vytvořený podle gotické archy, zachovaný v Pamětech Jana Kořínka. V současné době se řeší problém nedostatku financí na obnovu chrámu. Střecha je již opravena, ale je potřeba investovat ještě minimálně 15 až 20 miliónů a dovézt speciální kámen z Rakouska. [8] Tyto informace byly zjištěny k 07. 01. 2010. Otevírací doba otevřeno denně listopad - březen 10:00 - 16:00 hod. duben - říjen 09:00 - 18:00 hod. Nově otevřeno včetně pondělí! 24.12. zavřeno. [8] Vstupné dospělí 50,- Kč děti, studenti 30,- Kč [8] Kontakt

Obrázek 1: Chrám sv. Barbory

telefon: +420 775 363 938 [8] Zdroj: Vlastní fotodokumentace (22. 03. 2010)

17

Vlašský dvůr Původ Vlašského dvora je založen na úvahách historiků a dosud není objasněn kvůli nedostatku písemných důkazů. V minulosti tu měl stát královský hrádek, který byl použit jako centrální mincovna státu. Ve 14. století byla stavba přestavěna Václavem IV. na královský palác v krásném slohu. Dalším opravám se věnoval Jiří z Poděbrad, za kterého došlo k obnovení ražby pražského groše. V 15. století mincmistr z Malešic nechal postavit mincmistrovský dům a zasloužil se o nový interiér a výzdobu deskového oltáře. Později byla ještě přidána kašna a nádvoří. Tuto podobu si Vlašský dvůr nesl až do 18. století, kdy skončil horní úřad. Dále došlo k rekonstrukci v čele s významným architektem Ludvíkem Láblerem, byly odstraněny ruiny a zachovala se pouze část dispozice a některé mincovní prostory. [9] Tyto informace byly zjištěny k 07. 01. 2010. Otevírací doba otevřeno denně listopad - únor 10:00 - 16:00 hod. březen a říjen 10:00 - 17:00 hod. duben - září 9:00 - 18:00 hod. (poslední vstup 30 min před koncem otevírací doby). [9] Vstupné dospělí 100,- Kč důchodci 80,- Kč děti, studenti 60,- Kč [9] Cizojazyčný výklad dospělí 80,- Kč děti, studenti 40,- Kč rodina 200,- Kč [9] Kontakt telefon: +420 327 512 873 e-mail: [email protected] [9]

18

Hřbitovní kaple s Kostnicí Kaple se nachází na hřbitově pod kostelem v Sedlci. Její založení se pojí s opatem Heidenreichem, který sem přinesl posvěcenou půdu pocházející z místa, kde byl ukřižován Ježíš Kristus. Budova byla postavena ve 14. století a upravena podle barokního stylu architekta Jana Blažeje Santoniho na začátku 19. století. V minulosti se zde nechali pohřbívat křesťané z Polska, Bavorska a Belgie, aby dosáhli brzkého vzkříšení. [10] Kostnice je místnost, kde jsou uloženy lidské kosterní pozůstatky. O jedinečnou výzdobu kosterních pozůstatků se zasloužil řezbář František Rint. Mezi dominanty Kostnice patří velký lustr dekorovaný lidskými kostmi, erb rodu Schwarzenbergů, kalichy a kříž. Uvnitř se nachází až 40 000 kosterních ostatků z morových epidemií a husitských válek. [10] Tyto informace byly zjištěny k 07. 01. 2010. Otevírací doba Kostnice je otevřena denně: listopad - únor 09:00 - 16:00 hod. duben - září 08:00 - 18:00 hod. říjen a březen 09:00 - 17:00 hod. [10] Vstupné dospělí: 50,- Kč děti, studenti do 26 let: 30,- Kč [10] Společné vstupné do Kostnice a Katedrály Nanebevzetí Panny Marie: dospělí: 70,- Kč děti, studenti do 26 let: 40,- Kč [10] Kontakt telefon: +420 327 561 143 (fara), +420 606 647 996 e-mail: [email protected] web:

www.kostnice.cz [10]

19

1.7 Kultura Kutná Hora nabízí pestré možnosti pro kulturní život. Nachází se zde spoustu muzeí, galerií, divadlo a kino. Během roku mohou obyvatelé města a turisté navštívit tradiční akce ve městě.

1.7.1 Muzea Ve městě je mnoho zajímavých muzeí a galerií. Tato kapitola bude věnována muzeu stříbra a alchymie, které patří mezi nejvýznamnější v Kutné Hoře. [11] České muzeum stříbra Kamenný dům Tento dům patří mezi nejvýznamnější v Kutné Hoře. Původ sahá až do doby předhusitské, prvním vlastníkem je rodina Kroupů, která získala predikát z Chocemic. Dalším majitelem byl úřad hofmistrů, který vystavil patricijské sídlo. Inspirací pro stavbu se stala radnice ve slezské Vratislavi, na které pracoval stavitel mistr Brikcí. Dominantou je arkýř, zajímavé průčelí a trojúhelníkový štít. Na štítu se vyjímá římsa s reliéfem a pastýřskými scénami. Ve vrcholu si můžeme všimnout trůnící Madony s dítětem a po stranách Adama a Evy pod stromem poznání. Dnes je budova sídlem muzea a jsou tu k dispozici různé expozice a výstavy. [11] Tyto informace byly zjištěny k 08. 01. 2010. Otevírací doba otevřeno denně mimo pondělí duben, říjen 09:00 - 17:00 hod. listopad 10:00 - 16:00 hod. květen, červen a září 09:00 - 18:00 hod. červenec, srpen 10:00 - 18:00 hod. [11] Vstupné dospělí 50,- Kč děti, studenti 30,- Kč [11] Kontakt telefon: +420 327 512 821 [11]

20

Muzeum alchymie v Kutné Hoře Muzeum alchymie se nachází v Sankturinovském domě, který byl vybudován ve 13. století jako věžové opevnění. V minulosti se zde zpracovávala stříbrná ruda a stříbro se důkladně čistilo od příměsí. V 18. století došlo k požáru a dům byl barokně přestavěn. Tato podoba se dochovala až do dnešní doby. Ve sklepení se nachází laboratoře s alchymistickými pomůckami, ve vitrínách je možno si prohlédnout různé tajemné předměty. [12] Tyto informace byly zjištěny k 08. 01. 2010. Otevírací doba otevřeno denně duben - říjen 10:00-17:00 listopad - březen 10:00-16:00 Pro větší skupiny se doporučuje rezervovat prohlídku předem. [12] Vstupné dospělí 40,- Kč studenti 25,- Kč rodinné 100,- Kč [12] Kontakt Palackého náměstí 377, 284 01 Kutná Hora telefon: +420 327 512 378, +420 603 308 024 e-mail: [email protected] web:

www.alchemy.cz [12]

1.7.2 Divadla a kina V Kutné Hoře se nachází Městské Tylovo divadlo nazvané podle významného rodáka města Josefa Kajetána Tyla a nově přestavěné kino Modrý kříž. Městské Tylovo divadlo Divadlo je spjato s významnou osobou českého divadla a národního obrození Josefem Kajetánem Tylem.

21

Stavba byla zahájena roku 1931 architekty Josefem a Rudolfem Hrabou. Slavnostní otevření se konalo o 25 měsíců později v roce 1933. Kapacita divadla je 630 míst, nachází se zde hlavní sál a menší sál pro loutkovou scénu. Program klade důraz na organizaci kulturně společenského života. Střídají se zde špičkoví umělci a soubory všech pražských divadel, za zmínku stojí J. Bohdalová, J. Lábus, J. Kaiser, P. Nárožný a spoustu dalších. Toto divadlo je také využíváno pro natáčení televizních pořadů a přehlídek. [13] Tyto informace byly zjištěny k 08. 01. 2010. Předprodej jízdenek Pondělí

8:00 – 12:00 13:00 – 16:00

Úterý

8:00 – 12:00 13:00 – 16:00

Středa

8:00 – 12:00 13:00 – 17:00

Čtvrtek

8:00 – 12:00 [12]

Adresa Masarykova 128 284 01 Kutná Hora Email: [email protected] Web: http://divadlo.kh.cz/ [13] Ukázka z divadelního kalendáře na květen 2010 So 15.05.10 17:00 Celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance Jde o třídenní prohlídku nejlepších dětských tanečních kolektivů z celé České republiky. Vystoupení je pro veřejnost. [13] Út 18.05.10 19:30 Miláček Anna – Marc Camoletti [13] Diváci si zde mohou vychutnat celosvětově známou komedii. Hlavními herci jsou Linda Rybová, Vanda Hybnerová, Martina Hudečková a Saša Rašilo [13] St 26.05.10 19:30 Hana Zagorová a Petr Rezek [13] Jedná se o populární koncert oblíbené české zpěvačky Hany Zagorové. [13]

22

Modrý kříž Toto kino bylo původně postaveno ve stylu kubismu jako soukromý objekt ve 20. letech minulého

století.

Po znárodnění

bylo

převedeno

na

město

a

od

roku

1991 je provozovatelem Tylovo divadlo. Kapacita v hledišti je 430 míst, z toho 230 míst je v přízemí. V lednu 2010 došlo k rekonstrukci kina s názvem Modrý kříž. Bylo přestavováno osazení hlediště novými sedačkami a vybavení promítací kabiny, které bylo obnoveno novou technologií ve formátu 3D. Mimo těchto úprav došlo také k celkovému vylepšení interiéru, například vymalování, zprovoznění pokladny, šatny a občerstvení. Promítání bylo zahájeno 16. ledna 2010 přímým přenosem z Metropolitní opery v New Yorku. Diváci tak mohli shlédnout titul sezóny 2009/2010 a to Bizetovu Carmen. Kino navštívilo okolo 150 diváků a díky přímému přenosu sem láká nejen místní a obyvatele z okolí, ale i ze vzdálenějších míst. Dotace na realizaci a rekonstrukci kina byla poskytnuta Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. [14] Tyto informace byly zjištěny k 20. 01. 2010. Kontakt Kino Modrý kříž Havířská 403 284 01 Kutná Hora [14] Objednávky vstupenek telefon: 327 312 794 telefon: 327 562 844 [14] Vedoucí kina Veronika Lebedová e-mail: [email protected] web:

http://www.kino.kh.cz/ [14]

Předprodej vstupenek úterý a čtvrtek 10 - 12, 14 - 16 hodin Pokladna je otevřena 60 minut před představením. [14]

23

1.7.3 Významné kulturní akce Kutná Hora nabízí spoustu akcí během celého roku. O těch nejvýznamnějších bude pojednávat tato kapitola. Královské stříbření Kutné Hory Jedná se o gotickou historickou slavnost, která každoročně otevírá turistickou sezónu a tento rok se chystá již po devatenácté. Oslava vrací královské horní mincovní město do doby 15. století. Vše začíná příjezdem českého a římského krále Václava IV. s doprovodem. Horníci vítají krále, otvírá se jarmark, rozsvěcejí se svatojánské ohně a pořádají se lidové veselice. Fanfáry u chrámu sv. Barbory vítají krále a královnu Žofii Bavorskou. Rytíři se shromažďují na turnaje vyhlášené Václavem IV. [15] Hudba gotického stylu přináší správnou atmosféru na lidové tance. K autentičnosti přispívají kulisy a historické kostýmy. Účastníci této jedinečné příležitosti mohou vidět, jak to vypadalo v době středověku, jak se razilo a zpracovávalo stříbro až do konečné fáze stříbrného groše. Tato neobyčejná česká slavnost si získala po dlouhá léta spoustu příznivců nejen z Čech, ale i ze zahraničí. Akce se obvykle koná koncem června před letními prázdninami. [15] Tentokrát se bude královské stříbření konat 19. – 20. června 2010 Akci pořádá občanské sdružení Stříbrná Kutná Hora, hlavním spolupořadatelem je České muzeum stříbra. [15] Tyto informace byly zjištěny k 20. 01. 2010. Adresa Barborská 28 284 01 Kutná Hora tel: 327 512 008 fax: 327 513 813 email: [email protected] web:

http://www.stribreni.cz/ [15]

24

Ortenova Kutná Hora Jedná se o festival, který se koná od roku 1993 jako vzpomínka na básníka Jiřího Ortena. Hlavním iniciátorem je herec a recitátor literárních pořadů, autorských čtení a hudebních vystoupení Alfred Strejček. Mezi nejlepší recitátory, kteří také získali Ortenovu cenu, patří Jonáš Hájek a Marie Šťastná. [16] Tyto informace byly zjištěny k 20. 01. 2010. e-mail: [email protected] web:

www.okh.cz [16]

Svatováclavské slavnosti Tyto oslavy se konají každý rok, poslední sobotu na konci září. Míchají se zde různé styly a žánry a pro účastníky slavnosti je připravená specifická hudba, zábavný program a divadlo. Oslavy jsou poslední akcí a symbolizují konec letních chvil, kdy začíná podzimní sezóna. [17] Tyto informace byly zjištěny k 02. 02. 2010. Kontakt Městský úřad Kutná Hora oddělení kultury, školství a tělovýchovy Havlíčkovo náměstí 552, 284 01 Kutná Hora telefon: +420 327 710 150 e-mail: [email protected] [17] Dny evropského dědictví Dny evropského dědictví se konají každý rok pravidelně v září, kdy jsou vstupy na různé památky a akce zdarma nebo za nižší cenu. Akce trvá většinou dva dny. V Kutné Hoře vše začíná před kaplí Božího těla u chrámu sv. Barbory. Následuje procházka historického města s výkladem průvodce. Turisté mohou navštívit Hrádek, Kamenný dům, Sankturinovský dům, Tylův památník, kostel sv. Jana, kostel sv. Jakub atd… [18] Tentokrát se budou dny evropského dědictví konat 10. – 19. září 2010 s hlavním tématem duše památek. Národní zahájení proběhne 10. září 2010 v Příboře. Minulý rok byly hlavním tématem památky měřené časem. [18] 25

Mydlochovo jarní mejdlo Tato slavnost vznikla asi před šesti lety jako zvláštní způsob oslavy narozenin jednoho fanouška hudby. Vše začínalo koncertem pouhých dvou kapel a následně se tato akce začala rozšiřovat. V posledních letech se koná v parku pod Vlašským dvorem. [19] Tyto informace byly zjištěny k 02. 02. 2010. Kontakt Pavel Apolen telefon: +420 604 436 780 [19] Operní týden Kutná Hora Operní týden se koná většinou v prostorách historických památek. Je určen českým i zahraničním turistům a nabízí pestrý program s různými hudebními interprety. [20] Tyto informace byly zjištěny k 02. 02. 2010. Předprodej vstupenek Informační centrum Kutná Hora telefon: +420 327 512 378 Městské Tylovo divadlo telefon: +420 327 562 844 [20] Kontakt Karolína Hromádková telefon: +420 603 416 647 e-mail: [email protected], web:

www.opernityden.cz [20]

26

1.7.4 Okolí Kutné Hory Tato kapitola bude věnována významným památkám v okolí Kutné Hory. Zámek Kačina Tento zámek nechal vystavit Jan Rudolf Kotek jako své reprezentační sídlo na začátku 19. století. Na plánech pracoval saský královský architekt F. Schurift a na stavbě pražský rada J. P. Jöndl, v posledních letech pak ještě arcibiskupský olomoucký rada A. Arche. Zámek se člení na centrální budovu s reprezentačními prostory a obydlí hraběcí rodiny. V levém křídle je knihovna s více než 40 000 svazky krásné a naučné literatury od 16. -19. století. Venkovní park byl založen v roce 1789 dle plánu vídeňského botanika F. N. Jacquina. Rod Chotků přišel do Kutné Hory poprvé v roce 1764, v tomto roce Jan Karel Chotek zakoupil Novodvorské panství. Na začátku 20. století vymřel rod Chotků a zámek byl znárodněn. [21] Tyto informace byly zjištěny k 13. 02. 2010. Adresa Zámek Kačina Muzeum českého venkova Svatý Mikuláš 285 31 Nové Dvory [21] Kontakt tel.: +420 327 571 170, +420 602 187 700 fax: +420 327 571 274 e-mail: [email protected] web:

www.nzm.cz [22]

Vstupné Základní vstupné

60 Kč

Snížené vstupné

30 Kč

Rodinné vstupné

150 Kč [23]

27

Zámek Žleby Zámek, který je dominantou města, se nachází na hranici Středočeského a Pardubického kraje a leží 25 kilometrů od Kutné Hory. Má tři vstupní brány, válcovou věž a opevnění. Celý zámek obklopuje anglický park. [24] K nejvýznamnějším exponátům patří prehistorický los, pušky, kuše a jezdec ve zbroji. Strážná věž byla přebudována Jindřichem z Lichtenburku na středověký hrad. Později prošel barokní i rokokovou přestavbou a v roce 1945 byl znárodněn. [24] Tyto informace byly zjištěny k 13. 02. 2010. Kontakt telefon:

327 398 121

fax:

327 398 595

email:

[email protected]

kastelán:

Tomáš Řehoř

vedoucí provozu:

Jaroslava Vanátová

rezervační e-mail:

[email protected]

web:

http://stc.npu.cz [25]

Vstupné Základní vstupné

120 Kč

Snížené vstupné

80 Kč

Rodinné vstupné

310 Kč [26]

Tvrz Malešov Tvrz se nachází na skalnatém ostrově nad rybníkem v Malešově. Tvoří pětipatrovou obytnou věž z červené rudy, která byla ve středověku sídlem vladyckých rodů. Díky své impozantnosti však někdy bývá mylně označována jako hrad. Architektura, která se dochovala do současnosti, je v autentické podobě. Majitel se snaží tvrz restaurovat a pořádá na tomto místě historické akce. [27] Tyto informace byly zjištěny k 13. 02. 2010. Kontakt tvrz Malešov 285 41, Česká Republika e-mail: [email protected] [28] 28

1.8 Sportovní vyžití ve městě a blízkém okolí Město Kutná Hora nabízí pestré sportovní aktivity. Bobová dráha Bobová dráha se nachází ve sportovním areálu Klimeška na okraji Kutné Hory. Dráha má tři svahy a svou délkou 1565 m se řadí k nejdelší bobové dráze v České Republice a druhé nejdelší v Evropě. Jízdu tvoří okruhy dvou typů – rekreačního a adrenalinového, na kterém je možné dosáhnout rychlosti až 60 kilometrů v hodině. Průměrná rychlost je 36 kilometrů v hodině, ale u každého bobu se dá regulovat brzdou, celková doba na dráze je cca 7 minut. Další atrakcí je Rodeo býka, hřiště na petangue, trampolíny a dětské hřiště. [29] Tyto informace byly zjištěny k 13. 02. 2010. Ceník Jedno místný bob 1 jízda

55 Kč

5 jízd

220 Kč

Dvou místný bob 1 jízda

70 Kč

5 jízd

280 Kč [30]

Otevírací doba 1.4 – 30.4 sobota, neděle

11:00 – 17:00 hod

1.5 – 31.5 pondělí – pátek

13:00 – 18:00 hod

sobota, neděle

10:00 – 18:00 hod

1.6 – 31.8 pondělí – neděle 10:00 – 19:00 hod 1.9 – 31.10 pondělí – pátek 13:00 – 18:00 hod sobota, neděle Kontakt

10:00 – 18:00 hod [31]

tel: 777 609 790, 777 104 212 [32]

29

Venkovní aquapark Kutná Hora Jde o letní venkovní koupaliště spojené s krytým bazénem. Jsou zde bazény pro dospělé a děti, plavecký bazén v délce 25 metrů. Návštěvníci mohou také využívat plážový volejbal a dvě hřiště, půjčovny lehátek a slunečníků. Mimo bazénu slouží k relaxaci vodní atrakce, vířivky, vodní chrliče a vodní řeka. Pro větší adrenalin je tu tobogán dlouhý 90 metrů a skluzavky v délce 25 metrů. [33] Tyto informace byly zjištěny k 13. 02. 2010. Otevírací doba Květen Po-Pá 14:00-19:00 So-Ne 10:00-19:00 Červen Po-Pá 13:00-20:00 So-Ne 10:00-20:00 Červenec-Srpen denně 9:00 – 20:00 Kontakt tel:

327 512 041 [33]

Střelnice Malín Střelnice je určena pro krátké palné zbraně. Střílet se může ze čtyř vzdáleností do různých terčů. Návštěvníci si mohou vybrat klasické kruhové terče, teroristu s rukojmím či figuríny padající ve vzdálenosti 25 metrů. Zbraň si může zapůjčit pouze plnoletá osoba po předložení občanského průkazu. Kvalifikovaný tým vše vysvětlí a účastníci zde mohou zároveň vykonat zkoušky k získání zbrojního pasu. [34] Tyto informace byly zjištěny k 13. 02. 2010. Otevírací doba Denně kromě pondělí

13:00 – 19:00

Cena 1 hodina

90 Kč [34]

Kontakt

tel: 327 523 637 [35]

30

1.9 Ubytování Hotel Zlatá Stoupa **** Hotel se nachází v blízkosti centra Kutné Hory a nabízí stylové a luxusní ubytování v jedno, dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích. Hotelová restaurace s kapacitou 50 míst nabízí českou i světovou kuchyni. Ve vinárně je k dispozici otevřený i uzavřený salónek s kapacitou 30 hostů. V horních prostorách hotelu se nacházejí konferenční prostory až pro 40 lidí. [36] Tyto informace byly zjištěny k 23. 02. 2010. Cena ubytování za noc na osobu jednolůžkový pokoj 1/1: 1 220 CZK dvoulůžkový pokoj 1/2: 1 950 CZK třílůžkový pokoj 1/3: 2 400 CZK čtyřlůžkový pokoj 1/4: 3 000 CZK Ceny jsou se snídaní a s DPH. Cestovním kancelářím jsou poskytované slevy. [36] Kontakt Tylova 426, 284 01 Kutná Hora tel: +420 327 511 540-3 email: [email protected] web: http://www.zlatastoupa.cz [36] Hotel Opat **** Počátky tohoto hotelu sahají do roku 1471, nejdříve to byl hotel Prokšovský pak Hanykýřský a dnes po rekonstrukci je to čtyřhvězdičkový hotel Opat. Nachází se v centru města a nedaleko významných památek. [37] Tyto informace byly zjištěny k 23. 02. 2010. Cena ubytování za noc na osobu Pronájem salonku od 400 Kč / hod Pronájem vinného klubu od 600 Kč / hod K dispozici je i 1 pokoj handicap - osoba + možnost přistýlky 31

Dvoulůžkový pokoj DE LUX

2300 Kč

Třílůžkový pokoj DE LUX

3450 Kč

Jednolůžkový pokoj

1425 Kč

Dvoulůžkový pokoj

1800 Kč

Třílůžkový pokoj

3450 Kč

Přistýlka

400 Kč [38]

Kontakt Hotel Opat Husova 138 Kutná Hora 28401 Česká republika web: http://www.hotel-opat-kutna-hora.az-ubytovani.info/ [38] Hotel Mědínek *** Jedná se o největší hotel v Kutné Hoře. Nachází se v lukrativní lokalitě přímo v centru města. Hotel je vhodný pro větší skupiny lidí a rodiny s dětmi. Konají se zde konference, kongresy, oslavy a firemní akce. Kapacita je 120 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, televizí se satelitem, lednicí, trezorem a přípojkou wifi. Ve vyšších patrech jsou pokoje s balkony a krásným výhledem. [39] Tyto informace byly zjištěny k 23. 02. 2010. Cena ubytování za noc na osobu 1/1

1000 Kč

1/2

1600 Kč

Apartmán

2000 Kč

Přistýlka

400 Kč [40]

Ceny za ubytování jsou včetně snídaně. [40]

32

Kontakt Hotel Mědínek s.r.o. Palackého náměstí 316 284 01 Kutná Hora tel: 327 512 741, 327 512 742 fax: 327 512 743 email: [email protected] web:

www.medinek.cz [41]

Hotel Chateau Kotěra **** Tento stylový hotel se nachází 10 kilometrů od Kutné Hory. Nabízí luxusní ubytování na zámku, na jehož stavbě se podílel přímo architekt Jan Kotěra. V každém ze zámeckých pokojů jsou originály původního zařízení nebo repliky. Pokoje jsou vybaveny kubistickým nábytkem a dominantou je zasklená terasa, která se nachází pouze v jednom pokoji. Hotel zajišťuje cateringové a doprovodné služby pro konference a různé semináře. [42] Tyto informace byly zjištěny k 03. 02. 2010. Cena za ubytování za noc na osobu Jednolůžkový pokoj

2. 415,- Kč

Apartmá

3. 450,- Kč

Dvoulůžkový pokoj

2. 825,- Kč

Ceny jsou uvedeny bez snídaně, včetně DPH. [43] Kontakt Komenského 40 Ratboř u Kolína Česká republika 281 41 Recepce: +420 321 613 111 E-mail: [email protected] Web: http://www.hotelkotera.cz/hotel/cz/ [44]

33

1.10 Stravování Tato kapitola bude věnována restauracím ve staročeském a mexickém stylu. Staročeská restaurace Dačický Tato restaurace ve středověkém stylu nese jméno po Mikuláši Dačickém z Heslova, který byl významným spisovatelem, hodovníkem a milovníkem žen. Restaurace se nachází v historickém centru nedaleko památek. Pro zákazníky je k dispozici posezení přímo uvnitř restaurace nebo v zahradě, která se nazývá Ruthardka. Z tohoto místa je krásný výhled na chrám sv. Barbory, Jezuitskou kolej a kostel sv. Jakuba. V povzdálí můžeme zahlédnout Vlašský dvůr, Hrádek a kapli Božího těla. Kapacita restaurace je 100 míst, zajišťuje svatby, firemní večírky a promoce. Co se týče jídla, jsou nabízeny různé pokrmy na grilu i staročeské pochoutky. Mezi speciality patří staročeská žebra, vepřové koleno, pikantní hermelín s brusinkovou omáčkou. [45] Tyto informace byly zjištěny k 03. 02. 2010. Kontakt Pivnice Dačický, Rakova 8, 284 01 Kutná Hora Tel.: (+420) 327 512 248 Tel.: (+420) 603 434 367 E-mail: [email protected] [45] Mexická restaurace Calaveros Restaurace v mexickém stylu je umístěna v historickém centru města. Pohostinství nabízí široký výběr pokrmů z české i mexické kuchyně. Kvůli své originalitě patří mezi nejnavštěvovanější restaurace v Kutné Hoře. Rádi sem zavítají zahraniční turisté, ale i místní obyvatelé. [46] Tyto informace byly zjištěny k 03. 02. 2010. Kontakt Šultysova 173/3, 284 01 Kutná Hora-Vnitřní Město Telefon: +420 327 513 810 E-mail: [email protected] [46]

34

1.11 Ochrana památek v České republice Tato kapitola pojednává o nejdůležitějších programech, které se zaměřují na ochranu a obnovu významných památek v České republice. Patří sem městská památková rezervace, Národní památkový ústav a světové dědictví UNESCO.

1.11.1 Městská památková rezervace Jedná se o určitý nástroj, který slouží k obnově kulturních památek v historicky významných částech měst, které jsou prohlášeny městskými památkovými rezervacemi a zónami. Jsou významné především svou infrastrukturou, dochovanými budovami, památkami a archeologickými nalezišti. [47] Z programu mohou být čerpány finanční prostředky pouze v případě, že má město svůj vlastní program regenerace a finančně se podílí na obnově památek. Tato pravidla jsou stanovena vládou a ministerstvem kultury. Co se týče historie, první městské památkové rezervace začaly být vyhlašovány v době Československa po druhé světové válce, tedy po roce 1945. [47]

1.11.2 Národní památkový ústav Národní památkový ústav je státní příspěvková organizace památkové péče. Působí na celém území České republiky a vznikl v roce 2003, v současné době je pod vedením ministerstva kultury. Ústav se stará o památky z hlediska praktického, teoretického, dokumentačního, výzkumného, vzdělávacího a hospodářského. [48] Praktickým hlediskem rozumíme propagaci a odborné poradenství vlastníkům památek. K teoretickému

patří zpracování

koncepce

rozvoje

státní

památkové

péče.

U dokumentačního jde o vedení Ústředního programu kulturních památek České republiky. Do výzkumného patří archeologické výzkumy, do vzdělávacího vzdělání pracovníků z hlediska památkové péče a do hospodářského výběr poplatků v návaznosti s využitím kulturních památek. [48]

35

1.11.3 Světové dědictví UNESCO Česká republika je členem světového dědictví UNESCO již od samého založení, neboť Československo patřilo k zakládajícím členům. Mezinárodní úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví se konala ve Stockholmu v roce 1972. Památkou UNESCO je kulturní dědictví uvedené na Seznamu vyznačující se určitou cennou světovou hodnotou. Seznam rozděluje dědictví na hmotné a nehmotné. [49] Do hmotného památkového dědictví patří přírodní a kulturní dědictví a památky smíšeného charakteru. Přírodní dědictví jsou přírodní jevy, geologické útvary a oblasti s přírodním výskytem ohrožených druhů zvířat a rostlin. Ke kulturnímu dědictví se řadí existující nebo zaniklé sídelní lokality, stavby a areály budov. Do smíšeného charakteru řadíme kulturní dědictví na území přírodního dědictví s doplňujícími faktory. Do nehmotného patří dědictví mistrovského díla a nemateriálního dědictví lidstva. Podle těchto charakteristik patří Kutná Hora do hmotného kulturního dědictví. [49] Na území České republiky máme celkem 12 památek. Patří sem: ■ Historický střed Prahy ■ Holešovice ■ Kulturní areál Lednice – Valtice ■ Sloup Nejsvětější Trojice Olomouc ■ Zahrady a Zámek Kroměříž ■ Vila Tugendhat v Brně ■ Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči ■ Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ■ Historický střed Českého Krumlova ■ Kutná Hora – historický střed, chrám sv. Barbory a katedrála na Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci ■ Zámek Litomyšl ■ Historický střed Telče [49]

36

1.11.4 Městská památková rezervace Kutná Hora Městská památková rezervace Kutná Hora se rozkládá na území 61 hektarů a byla prohlášena v roce 1961. V celé rezervaci se vyskytuje celkem 316 nemovitých kulturních památek. Dalších 565 hektarů patří ochrannému pásmu města, které bylo vyhlášeno roku 1982. V současné době se zde nachází 53 kulturních památek. Část Kutné Hory je od roku 1995 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se konkrétně o historické centrum města, chrám sv. Barbory a katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. [50]

1.11.5 Fond regenerace Kutná Hora Hlavním cílem Fondu regenerace je pomoci vlastníkům pečovat o kulturní památky. Pomoc je poskytována především v historickém jádru památkové rezervace Kutné Hory. Pečováním o kulturní dědictví chce město zajistit obnovu a zachování atraktivních památek, ale také zvýšit kvalitu historického centra. [51] Mezi hlavní zdroje Fondu regenerace v Kutné Hoře patří příjmy z rozpočtu města, které tvoří každý rok až 1 milion korun. Dále 50 % z příjmů města z pronájmu prostor na natáčení filmů a různé příspěvky či dary od nadací nebo právnických a fyzických osob. Mezi hlavní úkoly fondu patří archeologické výzkumy, restaurování historických staveb s významnou hodnotou nebo domů, které se vyskytují v městské památkové rezervaci. Dále obnova a ochrana movitých a nemovitých kulturních památek nebo obnova části domů v památkové rezervaci. [51] Správce města hospodaří s finančními prostředky Fondu regenerace, přičemž zastupitelstvo města určuje, kolik finančních prostředků bude každý rok použito. Ekonomický odbor má na starosti platební styk, poukazy o platbě může podepisovat pouze osoba pověřená a oprávněná za hospodaření s Fondem regenerace. Pokud se některé finanční prostředky nevyužijí, tak se zbytek převádí do dalšího roku. Zastupitelstvo města musí schválit určité zásady a pravidla pro využívání Fondu regenerace. V Kutné Hoře byl schválen na konci roku 2003. [51]

37

2 Praktická část Tato kapitola je věnována sekundárním a primárním datům.

2.1 Sekundární data Hlavním zdrojem těchto dat byly informace získané z webových stránek, z Městského úřadu, statistického úřadu a informačního centra v Kutné Hoře.

2.1.1 Návštěvnost památek v Kutné Hoře Graf 1: Návštěvnost památek v Kutné Hoře za rok 2009

Chrám sv. Barbory

6%

Vlašský dvůr 31%

Kaple Božího těla ČMS Hrádek

36%

ČMS Kamenný dům Muzeum alchymie 9% 1%

1% 2%

Kostnice Chrám Nanebevzetí Panny Marie

14%

Z tohoto grafu vyplývá, že nejnavštěvovanější památkou za rok 2009 je Kostnice s 36 %, hned po ní následuje chrám sv. Barbory s 31 %. Na dalších místech se umístily v pořadí návštěvnosti: Hrádek, Vlašský dvůr, chrám Nanebevzetí Panny Marie, Kaple Božího těla, Kamenný dům a muzeum alchymie.

38

2.1.2 Vývoj návštěvnosti nejfrekventovanějších památek od roku 2000-2009 Z předešlého grafu můžeme zjistit, že nejnavštěvovanějšími památkami za rok 2009 jsou Kostnice a chrám sv. Barbory. Kostnice má výjimečnou hodnotu, nachází se zde více než 400 000 kosterních ostatků a dominantou je velký lustr z kostí. V roce 2009 ji poctilo návštěvou 227 414 turistů. Chrám sv. Barbory navštívilo ve stejném roce 187 212 turistů, což je o pouhých 5 % méně než u Kostnice. Tento chrám je jakýmsi symbolem pro město a je zaspán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jak je znázorněno v grafu pod textem, můžeme si všimnout, že největší návštěvnost těchto památek byla v roce 2007. V dalších letech návštěvnost postupně klesá. Do této doby sem jezdila spousta turistů z Ruska, ale velké množství těchto návštěvníků začalo cestovat do Německa, neboť jim byly zrušeny vízové povinnosti. Následuje světová krize, která se na cestovním ruchu také podepsala. Graf 2: Návštěvnost Kostnice a Chrámu sv. Barbory od roku 2000-2009

Kostnice

Chrám sv. Barbory

350000

Počet návštěvníků

300000 250000 200000 150000 100000 50000 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Rok

39

2.1.3 Příspěvky na obnovu památek v Kutné Hoře Tato kapitola pojednává o příspěvcích na obnovu památek v Kutné Hoře. Tabulka 1: Příspěvky od státu a samosprávy Kutné Hory v letech 2000-2009

Rok

Stát

Samospráva

2000

9129

5925

2001

15050

6844

2002

13287

5489

2003

26480

26480

2004

36918

7814

2005

83560

28308

2006

77330

29893

2007

124620

73168

2008 2009

38064 24161

8730 52039

Graf 3: Příspěvky od státu a samosprávy na památky v Kutné Hoře od roku 2000-2009

Příspěvky od státu a samosprávy

Samospráva

Stát

140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok

40

2006

2007

2008

2009

2.2 Primární data Primární data jsou informace získané vlastním výzkumem pomocí dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Výsledky jsou znázorněny výsečovými grafy a následně zhodnoceny komentářem.

2.2.1 Výsledky dotazníkového výzkumu s občany města Otázka č. 1: Jaký je Vás vztah k tomuto městu? Graf 4: Vztah občana k městu

2% 15%

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu 83%

Graf 4 jasně ukázal, že 83 % (145) respondentů má své trvalé bydliště v Kutné Hoře a bydlí ve vlastním domě či bytě. Dalších 15 % (26) zde má také trvalé bydliště, ale bydlí v nájmu a pouhé 2 % (4) patří vlastníkům rekreačního objektu. Otázka č. 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)?

41

Graf 5: Doba pobytu občanů ve městě

1% 6% 5% 12%

do 1 roku 1-5 let 6-10 let 10-20 let

11% 65%

20-30 let nad 30 let

Převážná většina obyvatel, tedy 65 % (115) pobývá ve městě déle než 30 let. Další častou odpovědí byla možnost 10-20 let s 12 % (21). O jednoho respondenta méně 11% (20) žije v Kutné Hoře 20-30 let. V rozpětí 1-5 let pobývá ve městě 6 % a pouhé 1 % patří občanům, kteří zde se nedávno přistěhovali a žijí zde méně než 1 rok. Otázka č. 3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? Z této otázky vyplynulo, že nadpoloviční většina, tedy 59 % (104) respondentů ví o tom, že město bylo prohlášeno MPR a projevuje zájem. Další skupina s 38 % (66) dotazovaných má o tomto prohlášení povědomí. Poprvé se o Kutné Hoře jako MPR dozvěděla 2 % (4) lidí a pouze 1% (1) se o to vůbec nezajímá. Myslím si, že dotazníkové šetření bylo pro obyvatele zajímavé a poučné, protože se někteří dozvěděli informace o městě, které dosud nevěděli.

42

Graf 6: Prohlášení Kutné Hory MPR

1% 2%

vím o tom a zajímám se

38%

mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé 59%

ani mne to nezajímá

Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Tabulka 2: Jaké výhody shledávají občané prohlášením Kutné Hory MPR

Výhody MPR

Počet respondentů

Počet procent

Nevím

31

18

Tuším, ale nevím nic konkrétního

59

34

Vím, jako příklad uvedu

85

48

Celkem 48 % (85) respondentů tedy skoro polovina uvedla příklady výhod, které přináší prohlášení MPR. Možnost „tuším, ale nevím nic konkrétního“ zvolilo 34 % (59) dotazovaných. Posledních 18 % (31) lidí se přiklonilo k možnosti „nevím“.

43

Graf 7: Výhody prohlášení MPR Kutná Hora

7%

finanční prostředky, dotace 30%

propagace

20%

hezké prostředí, údržba cestovní ruch ochrana a obnova památek kulturní akce

13% 22% 8%

Nejčastější uvedenou výhodou byly finanční prostředky a dotace s 30 % (25). Hned po ní následuje cestovní ruch s 22 % (19). Dále je podle odpovědí pro město přínosem ochrana a obnova památek s 20 % (17). Z těchto výsledků vyplývá, že občané města spatřují prohlášení městské památkové rezervace především jako zdroj financí pro město na obnovu památek. Odpověď cestovní ruch byla také často uvedena, možná také proto, že občané se často setkávají ve městě s turisty. Dále v pořadí následuje propagace, hezké prostředí a údržba města a kulturní akce. Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Tabulka 3: Nevýhody prohlášení MPR

Nevýhody MPR

Počet respondentů

Počet %

Nevím

85

49

tuším, ale nevím nic konkrétního

49

28

vím, jako příklad uvedu

41

23

44

Dle výsledků v tabulce je vidět, že většina respondentů s 49 % (85) zodpověděla, že neví. Dalších 28 % (49) lidí uvedlo, že tuší, ale neví nic konkrétního a posledních 23 % (41) dotázaných uvedlo různé příklady nevýhod. Z těchto výsledků si můžeme všimnout, že obyvatelé spatřují v prohlášení města MPR převážně výhody. A to až o 25 % více než nevýhody. Graf 8: Nevýhody prohlášení MPR Kutná Hora

dražší služby

15% 27%

velká koncentrace turistů - nepořádek, hluk, krádež… povinné opravy domů, pokyny památkářů

12%

nedostatek parkovacího místa 46%

Necelá polovina občanů shledává jako hlavní nevýhodu velkou koncentraci turistů a následný nepořádek, hluk, znečištění atd… Další nejčastější uvedenou odpovědí bylo zdražení služeb s 27 % (11), dále pokyny památkářů na opravy domů v historickém centru, které musí obyvatelé akceptovat a nedostatek parkovacích míst. Z toho vyplývá, že koncentrace turistů přináší výhody, jako jsou finance, ale také problémy jako nedostatek parkovacích míst. Otázka č. 6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPR? Převážná většina obyvatel, tedy 85 % (149) se vůbec nesetkala při jednání s úřady s prohlášením městské památkové rezervace Kutná Hora. Ostatních 26 % (15) respondentů uvedlo některé případy.

45

Tabulka 4: Setkání občanů s prohlášením MPR při jednání s úřady

Odpověď

Počet respondentů

Počet %

Ano

26

15

Ne

149

85

Graf 9: Případy, při kterých se občané setkaly s prohlášením MPR s úřady

27% 43%

stavební řízení nákup nemovitosti výměna oken oprava nemovitosti

15% 15%

Ve většině případů s 43 % (11) se občané setkali s úřady kvůli stavebnímu řízení, dále v rámci nákupu nebo opravy nemovitosti a výměnou oken. Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPR bylo pro Vaše město přínosem? 80 % (141) občanů se domnívá, že prohlášení MPR bylo pro město přínosem. Zanedbatelné 3 % (5) dotazovaných si myslí, že to pro město přínos není a 17 % (29) respondentů uvedlo odpověď „nedovedu posoudit“.

46

Graf 10: Názor občanů na hodnocení přínosu MPR Kutná Hora

3% 17%

určitě ano, spíše ano nedovedu posoudit spíše ne, určitě ne

80%

Otázka č. 8: Již 15 let je v České Republice realizován Program regenerace MPR a MPZ. Máte představu, čeho se tento program týká? Graf 11: Povědomí občanů o Programu regenerace MPR

nikdy jsem o něm neslyšel

25% 32%

tuším, čeho by se mohl týkat

jde o obnovu infrastruktury historického centra města 26% 17%

jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města 47

Občané města nejčastěji uvedli správnou odpověď, jde o finanční podporu majitelům na obnovu památkově chráněných domů. A to celkem 32 % (57) dotazovaných, což znamená, že většina obyvatel je dobře informována. Dalších 26 % (45) respondentů uvedlo, že tuší, čeho by se mohl týkat. O jedno procento méně 25 % (43) lidí nikdy o Programu regenerace neslyšeli a posledních 17 % (30) se domnívá, že se jedná o obnovu infrastruktury historického centra. Otázka č. 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? Graf 12: Setkání občanů s turisty při prohlídce historického centra

3%

0%

29% velmi často občas zřídka nikdy 68%

Převážná většina občanů s 68 % (120) se velmi často setkává s turisty při prohlídce historického centra města. 29 % (50) respondentů zodpovědělo „občas“, pouhé 3 % přísluší odpovědi „zřídka“ a poslední možnost „nikdy“ nikdo nezvolil. Z těchto výsledků můžeme usoudit, že historické centrum je oblíbeným cílem turistů. Otázka č. 10: Myslíte si, že starosta a zastupitelstvo města se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

48

Graf 13: Názory občanů na správu města

37% určitě ano, spíše ano nedovedu posoudit 56%

spíše ne, určitě ne

7%

56 % (99) respondentů se domnívá, že se starosta i zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. Další skupina s 37 % (64) obyvatel se přiklání k názoru, že se správa nezajímá o tyto problémy města a posledních 7 % (12) dotázaných zvolilo odpověď „nedovedu posoudit“. Otázka č. 11: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? S bydlením ve městě je spokojeno 44 % (78) obyvatel. Další skupina s 38 % (66) lidí je na své město hrdá a jsou rádi, že zde bydlí a 9 % (16) občanů tvrdí, že bydlení je ve městě jako v každém jiném. Možnost „klidně bych šel bydlet někam jinam“ zvolilo pouze 8 % (14) dotázaných. Zanedbatelné 1 % zde není spokojeno s bydlením.

49

Graf 14: Spokojenost obyvatelstva s bydlením v Kutné Hoře

8%

jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

1%

9%

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě

38%

je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

44%

Otázka č. 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Tabulka 5: Opatření ke zvýšení cestovního ruchu ve městě

Opatření ke zvýšení cestovního ruchu Zlepšit pořádek a vzhled

Počet respondentů

Počet % 59

34

Vydat propagační tiskoviny o městě

8

5

Vybudovat další informační středisko

3

2

58

33

6

3

41

23

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství Přispět občanům na opravy domů Jiná opatření

Nejčastější uvedenou odpovědí s 34 % (56) bylo zlepšit pořádek a vzhled, 33 % (58) dotázaných zodpovědělo zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, 5 % (8) se domnívá, že by se mělo vydat více propagačních tiskovin, 3 % (6) lidí preferuje příspěvky na opravy domů a 23 % (41) obyvatel navrhlo jiná opatření.

50

Graf 15: Navržené opatření občany pro zvýšení cestovního ruchu v Kutné Hoře

nabídnout více atraktivit a tím motiovovat turisty k delšímu pobytu 10% 31%

delší otevírací doba obchodů

20% zlepšit kvalitu služeb (ubytovací, stravovací…)

oprava vlakového nádraží včetně sociálního zařízení 15% 24%

zvýšit kvalitu značení turistických památek (přehlednost, i v cizím jazyce)

U této otázky mohli občané vyjádřit svůj názor, co by se mělo zlepšit ke zvýšení cestovního ruchu ve městě. Nejčastější odpovědí s 31 % (13) bylo nabídnout turistům více atraktivit, které by je motivovaly k delšímu pobytu. Turisté přijedou do města pouze na jeden den, za který navštíví všechny významné památky a vrací se zpět do Prahy. 24 % (10) respondentů je přesvědčeno, že by ve městě měla být delší otevírací doba. Běžná otevírací doba je do 17 hodin a poté si již turisté nemohou zakoupit potřebné věci. 20 % (8) dotázaných uvedlo, že by město mělo nechat opravit vlakové nádraží včetně sociálního zařízení. Podle nich vzhled nádraží nepůsobí na turisty pozitivně. Jak vypadá toto nádraží, Kutná Hora město, které je nejbližší do historického centra města, si můžete všimnout na obrázku 2 a 3 pod textem. 15 % (6) lidí není spokojeno s kvalitou služeb a myslí si, že by se mělo zlepšit především ubytování a stravování. Posledních 10 % (4) dotázaných se domnívá, že by město mělo zvýšit kvalitu značení turistických památek pro lepší přehlednost.

51

Obrázek 2: Vlakové nádraží Kutná Hora město Zdroj: Vlastní fotodokumentace. (07. 04. 2010)

Obrázek 3: Vlakové nádraží Kutná Hora město Zdroj: Vlastní fotodokumentace. (07. 04. 2010)

52

Otázka č. 13: Údaje o Vás: Při průzkumu bylo osloveno 58 % (101) žen a 42 % (74) mužů ze 175 respondentů. Graf 16: Věkové složení respondentů

do 17 let 2%

18-25 9%

56 a více 32%

26-35 14%

36-45 18% 46-55 25%

Převaha dotázaných byla ve věku nad 56 let s 32 % (57), dále rozpětí 46-55 let s 25 % (43), 18 % (31) lidí ve věku 36-45. Dále je v pořadí věková skupina 26-35 let, 18-25 a do 17 let. Z těchto výsledků vyplývá, že starší generace byla více ochotna odpovídat. Graf 17: Vzdělání respondentů

16% 35% základní/vyučen střední vysokoškolské

49%

Většina respondentů s 49 % (86) má střední vzdělání, dále základní vzdělání/vyučen s 35 % (61) lidí a pouze 16 % (28) dotázaných má vysokoškolské vzdělání.

53

Graf 18: Místo práce

4% trvale zde nebydlím v tomto městě

34%

45%

dojíždím za prací nepracuji

17%

Necelá polovina respondentů pracuje přímo ve městě, 34 % (59) obyvatel vůbec nepracuje, 17 % (29) lidí dojíždí do práce a 4 % (7) ve městě trvale nebydlí. Graf 19: Zaměstnání respondentů

zaměstnanec 2% 27% 50%

soukromý podnikatel v domácnosti, mateřská dovolená student(ka)

7% v důchodu

3%

nezaměstnaný

11%

Polovina respondentů jsou zaměstnanci, další skupina jsou důchodci s 27 %. Následují soukromí podnikatelé s 11 % a studenti se 7 %. Další skupiny v pořadí jsou nezaměstnaní a osoby v domácnosti nebo na mateřské dovolené.

54

2.2.2 Výsledky dotazníkového výzkumu s představiteli samosprávy Na dotazník odpovídala referentka Městského úřadu v Kutné Hoře. Dotazování proběhlo osobně formou řízeného rozhovoru. Referentka patří do věkové skupiny 36-45 let a má středoškolské vzdělání, ve městě pobývá 20-30 let. Respondentka správně odpověděla, že Kutná Hora byla prohlášena MPR v roce 1961 a dodala rok 1995, kdy se město stalo součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Dále bylo zodpovězeno, že město má zpracovaný územní a strategický plán. Strategický plán byl naposledy aktualizován v roce 2008. Kutná Hora má také zpracovaný Program regenerace MPR a funguje zde velmi aktivně výbor regenerace. Na otázku, zda bylo prohlášení městské památkové rezervace přínosem, uvedla referentka odpověď určitě ano a uvedla, že se zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou Kutné Hory. Jako výhody památkové ochrany spatřuje možnost čerpání dotací, zejména z Programu regenerace a s tím související obnovu památek, dále propagaci, cestovní ruch, hezčí prostředí a celkově vyšší prestiž města. Naopak nevýhodou podle referentky jsou formality, omezení a přísnější podmínky při stavebních úpravách domů dle památkářů. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města s pověřeným městským úřadem jsou dobré s občasnými problémy majiteli domů při stavebních úpravách viz, jak bylo uvedeno v předešlé otázce. S Národním památkovým ústavem město jedná především ohledně stavebních úprav nemovitostí a jsou vyhovující. Jednání s Krajským úřadem hodnotí jako dobré, úřad vydává závazná stanoviska k úpravám národních kulturních památek. S turisty, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby se dotázaná setkává velmi často a na otázku, co by mělo město udělat pro to, aby sem lidé jezdili na výlety a jako turisté zmínila nedostatek atraktivit, rekreačních prostor a odpočinkových zón, kde by trávili rodiny s dětmi čas. Dále byla uvedena krátká otevírací doba obchodů a nedostatečný večerní program pro turisty.

55

2.2.3 Výsledky dotazníkového výzkumu s představiteli NPÚ Dotazníkového průzkumu pro představitele Národního památkového ústavu se zúčastnil pracovník zodpovědný za městskou památkovou rezervaci Kutná Hora. Dotazování s památkářem, který zde pracuje více než 20 let, proběhlo formou řízeného rozhovoru. Patří do věkové skupiny 26- 35 let a má vysokoškolské vzdělání Respondent správně odpověděl, že Kutná Hora byla prohlášena za městskou památkovou rezervaci dne 31. 08. 1961. Na otázku, zda se představitelé města zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města, zodpověděl spíše ano. Jako výhody prohlášení města za MPR uvedl cestovní ruch, finance, zvýšení ochrany památek a zachování architektury v historickém centru. Jako nevýhodu uvedl, že jsou do značné míry omezené stavební činnosti. Na otázku, jaké postoje zaujímají obyvatelé města k návštěvám, pokynům a rozhodnutím NPÚ, dotázaný uvedl, že převládá kladná spolupráce až na pár výjimek spojených s opravami památkových domů. Postoje u představitelů města jsou také kladné, s tím, že existuje pár individuálních výjimek. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s krajským úřadem hodnotí jako bezproblémové. Památkář se domnívá, že prohlášení města městskou památkovou rezervací je rozhodně přínosem. S lidmi, kteří si do města přišli prohlédnout historické centrum, se respondent setkává velmi často. Na otázku, co by mělo město udělat, aby ho navštěvovalo více turistů a výletníků uvedl shodně jako referentka Městského úřadu více atraktivit, především i večerní společenské akce pro turisty.

56

2.2.4 SWOT analýza Kutné Hory Slabé stránky ■ Nedostatek atraktivit, které by turisty motivovaly k delšímu pobytu ■ Nižší kvalita ubytovacích a stravovacích služeb ■ Nedostatečné využití ubytovacích kapacit – většina turistů zde vůbec nepřespí ■ Krátká otevírací doba obchodů a informačního centra Silné stránky ■ V roce 1995 bylo město zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO ■ Od roku 1961 je město prohlášeno MPR – ochrana města a památek ■ Pravidelné kulturní akce a množství historických památek ■ Blízkost hlavního města Prahy – zdroj turistů ■ Program regenerace MPR ■ Sportovní vyžití a klid pro relaxaci ■ Výhodná poloha ve Středních Čechách – krátkodobé návštěvy, dopravní dostupnost Hrozby ■ Blízká vzdálenost od hlavního města – turisté přijedou na jeden den a vrací se zpět ■ Nedostatečná kvalita stravovacích a ubytovacích služeb ■ Nedostatek financí na opravu a obnovu památek a následné chátrání památek ■ Při obnově památek dochází ke ztrátě autentického vzhledu ■ Migrace kvalifikovaných pracovních sil do větších měst nebo hlavního města Příležitosti ■ Finance z Fondů EU nebo z cestovního ruchu na obnovu a ochranu památek ■ Mezinárodní propagace ■ Plán otevření Vysoké školy ■ Výstavba nového sportovního centra

57

2.2.5 Interpretace výsledků dotazníků V průzkumu bylo osloveno celkem 175 respondentů, a to 101 žen a 74 mužů. Z věkového složení převažovala skupina nad 56 let, dále 45-55 let a na třetím místě 36-45 let. Co se týče vzdělání, převažuje středoškolské s 49 %, tedy skoro polovina dotázaných. Většina oslovených pracuje přímo ve městě, zaměstnanci tvořili přesně polovinu, tedy 50 %. Výzkum ukázal, že obyvatelé jsou s bydlením ve městě spokojeni. Většina dotázaných uvedla, že zde bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Necelých 60 % občanů města ví o tom, že Kutná Hora byla prohlášena městskou památkovou rezervací a zajímá se o to. Skoro polovina respondentů se domnívá, že prohlášení městské památkové rezervace Kutná Hora je pro město přínosem. Jako výhody uvedli finanční prostředky na opravu a obnovu památek, dále rozvoj cestovního ruchu a propagaci. Naopak nevýhody shledávají ve velké koncentraci turistů a následném nepořádku a hluku, v dražších službách a pokynech památkářů. 32 % dotázaných se správně domnívá, čeho se Program regenerace městské památkové rezervace týká, a pozitivně také hodnotí zájem správy města o problémy spojené s památkovou ochranou. Necelých 70 % občanů se setkává ve městě s turisty, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum města. Z výsledků bylo zjištěno, že ke zvýšení cestovního ruchu by město mělo zlepšit vzhled a pořádek a zlepšit stav silnic a veřejných prostranství v Kutné Hoře. Dále mohli respondenti vyjádřit svůj názor v otevřené otázce, jakými způsoby by se mohla zlepšit atraktivita města. V odpovědích se nejčastěji vyskytovalo více atraktivit ve městě, které by motivovaly turisty k delšímu pobytu. Dále uvedli zlepšení kvality stravovacích a ubytovacích služeb a delší otevírací dobu, aby si turisté mohli zakoupit potřebné věci i v pozdějších hodinách. Zástupci veřejné správy a představitel Národního památkového ústavu se přiklonili k názoru, že by město mělo pro zvýšení cestovního ruchu zajistit pro návštěvníky více atraktivit a odpočinkových zón pro trávení volného času.

58

Závěr Hlavním předpokladem cestovního ruchu Kutné Hory jsou historické památky, kvůli kterým navštěvuje toto místo každoročně mnoho turistů. Část města je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, díky kterému je Kutná Hora propagována nejen v České republice, ale i v zahraničí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že se více než polovina respondentů setkává v historickém centru města s turisty velmi často. Výsledky praktické části ukázaly, že prohlášení Kutné Hory za městskou památkovou rezervaci je pro město přínosem. Převážná většina respondentů je zde s bydlením spokojena. Jako výhody prohlášení MPR nejčastěji uváděli finanční prostředky na opravu a obnovu památek, rozvoj cestovního ruchu a propagaci. Nevýhodou podle respondentů je velká koncentrace turistů a následný nepořádek, dražší služby, nedostatek parkovacích míst a pokyny památkářů při opravách domů v památkové rezervaci. Respondenti pozitivně hodnotí zájem správy města o problémy spojené s památkovou ochranou. V rámci výzkumu byla zjištěna opatření, která by měla vést k větší návštěvnosti města. Většina dotázaných se přiklání ke zlepšení vzhledu města a veřejných prostranství. Dále nejčastěji uváděli více atraktivit, které by motivovaly turisty k delšímu pobytu, příkladem mohou být večerní kulturní akce, kterých by se turisté mohli zúčastnit. Dalším nedostatkem je krátká otevírací doba obchodů, turisté si tak nemohou zakoupit potřebné věci v pozdějších hodinách. Zástupci veřejné správy a představitel Národního památkového ústavu se přiklonili k názoru, že by město mělo pro zvýšení cestovního ruchu zajistit pro návštěvníky více atraktivit a odpočinkových zón pro trávení volného času. Autorka souhlasí s názorem, že ve městě chybí odpočinkové zóny pro mladé generace a rodiny s dětmi, jako je například přírodní park pro trávení volného času. Další nevýhodou a zároveň výhodou města je krátká vzdálenost od hlavního města Prahy. Díky blízkosti hlavního města sem přijíždí řada turistů, ale na druhou stranu zde netráví mnoho času. Turisté většinou přijedou do města pouze na jeden den, během kterého navštíví nejdůležitější památky a odjedou zpět do Prahy. Dle výsledků práce MPR Kutná Hora z hlediska návštěvníků až 70 % turistů v Kutné Hoře vůbec nepřenocuje 59

a průměrně zde stráví okolo 6 hodin. Řešením by mohly být večerní kulturní akce a prohlídky, kterých by se turisté mohli zúčastnit v sezoně i mimo sezonu, a tím pádem by i využily ubytovací služby. Dále tvůrce práce navrhuje, mimo návštěv památek ve městě, také výlety do okolí. Turistům se nabízí například proslavený zámek Kačina a krásný zámek Žleby. Dále bylo během zpracování práce zjištěno, že v posledních letech návštěvnost památek ve městě klesá. Dle informačního centra velkou část turistů tvořili do roku 2007 Rusové a následně jejich návštěvnost klesala. Autorka této práce si myslí, že důvodem by mohlo být zrušení vízových povinností do Německa a zvýšený zájem poznat tuto destinaci. Dalším důvodem poklesu návštěvnosti byla světová ekonomická krize. Toto zjištění nebylo cílem práce ani součástí průzkumu, přesto by to mohlo být zajímavým tématem pro budoucí studenty naší školy. Tato práce splnila hlavní stanovený cíl a také by mohla být využita i z praktického hlediska, neboť zastupitelé Městského úřadu v Kutné Hoře mají zájem o vyhodnocení informací získaných během výzkumného projektu a řešení této problematiky.

60

Summary The main precondition for tourism in Kutná Hora are historic monuments which are visited by thousands of peple every year. A part of the city is registered on the list of cultural heritage UNESCO and thanks to this Kutna Hora is promoted in the Czech Republic but also abroad. The questionnaire showed that more than half of respondents often meet tourists in the historic center of the city. The results of the practical part showed that the proclamation of the urban reservation area of Kutna Hora is a benefit for the city and the respondents are satisfied with their living there. As benefits of the proclamation of the urban conservation area of Kutna Hora they particulary indicated financial means for repairing and regeneration of monuments, the development of tourism and the promotion. Disadvantes according to the respondents are these: a large concentration of tourists and consequential disorder, more expensive services and strict instructions of the conservationists regarding the renovation of houses in the conservation area. The respondents positively evaluate the interest of the city administration in problems associated with heritage protection. The research has identified measures that should lead to higher attendance of the city. Most respondents tend to improve the appearance and public order of the city and communal areas. Then

most often they mentioned more attractions which would

motivate tourists to stay there Langer, such as cultural evenings where tourists would be able to attend. Another drawback are short opening hours of shops so tourists cannot buy

necessary

things

in

late

hours.

Representatives

of

public

services

and conservationists have the opinion that the city should provide more attractions for visitors and recreational areas for spending their free time, which could help to increase tourism of the city. The author agrees with the opinion that there is a lack of recreational areas for young people and families with children there, such as a natural park for leisure activities. Another disadvantage although advantage at the same time is a short distance from the capital city of Prague. Thanks to this closeness of the capital city lots of tourists come there but on the other hand they do not spend much time in the city. Tourists usually 61

come to the city just for one day when they visit the most important monuments and go back to Prague. A solution could be cultural theme evenings cultural and tours where tourists would be able to participate even in the late hours and thus they would use the accommodation in the city. Next the author of this work suggests to visit other monuments around the city such as the castle Kačina and beautiful castle Žleby. During the processing of this work it was also found that the attendance of monumets in the last years in Kutna Hora has been falling down. According to the information center a large proportion of tourists were Russians but since 2007 their attendance has been declining. The author thinks that the reason could be the cancellation of visa requirements for Germany and the

global economic crisis. These findings were

not the purpose of the work or a part of the survey, but could be an interesting topic for future students of our school. This work complies with the main stated objective and could also be used

from

a practical point of view as representatives of the Municipality of Kutna Hora are interested in evaluation and solutions of these problems.

62

Seznam použité literatury BARTOŠ, Milan. Vlastivědný sborník 4/01. Vydavatelství a nakladatelství Kuttna Kutná Hora, 2001. ISSN 1212-609. 23 stran. KAPAVÍKOVÁ, Marie a kolektiv. Kutnohorsko. Středočeské nakladatelství a knihkupectví Praha, 1978. 1. vydání. 207. publikace. 32 stran. MATĚJKOVÁ, Eva. Kutná Hora. 1. vydání Praha 2: Státní nakladatelství krásné literatury a umění Polygrafia 1, 1962. 15. svazek. 130 stran.

63

Seznam internetových zdrojů 1. Český statistický úřad. Středočeský kraj: [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-04]. Dostupný z WWW: . 2. Český statistický úřad. Okres Kutná Hora: [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-04]. Dostupný z WWW: . 3. Wikipedia. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-06]. Dostupný z WWW: . 4. Státní památková péče. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-06] Dostupný z WWW: . 5. Ústav územního rozvoje. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-06] Dostupný z WWW: . 6. Kutnohorské stránky města. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-06]. Dostupný z WWW: 7. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0106]. Dostupný z WWW: . 8. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0107]. Dostupný z WWW: . 9. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-07]. Dostupný z WWW: . 10. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-07]. Dostupný z WWW: . 11. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupný z WWW: .

64

12. Online travel solution. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupný z WWW: . 13. Oficiální stránky Tylova divadla. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupný z WWW: . 14. Oficiální stránky kina Modrý kříž. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: . 15. Občanské sdružení. Stříbrná Kutná Hora. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: . 16. Wikipedia. Ortenova Kutná Hora. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010.[cit. 2010-0120]. Dostupný z WWW: . 17. Česká centrála cestovního ruchu. Svatováclavské slavnosti. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit.

2010-02-02]. Dostupný z WWW:

. 18. Cestovatel. Dny evropského dědictví. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 201002-02]. Dostupný z WWW: . 19. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-02] Dostupný z WWW: . 20. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-02] Dostupný z WWW: . 21. Hrady. Čížek. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 22. Castles. Zámek Kačina. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: .

65

23. Castles. Zámek Kačina. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: < http://www.castles.cz/zamek-kacina/oteviraci-doba.html>. 24. Oficiální stránky zámku Žleby. Státní správa zámku Žleby. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit.

2010-02-13] Dostupný z WWW:
zleby.cz/titulni-strana/>. 25. Oficiální stránky zámku Žleby. Státní správa zámku Žleby. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit.

2010-02-13] Dostupný z WWW:
zleby.cz/kontakty/>. 26. Oficiální stránky zámku Žleby. Státní správa zámku Žleby. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit.

2010-02-13] Dostupný z WWW:
zleby.cz/vstupne/>. 27. Castles. Hrady, zámky a tvrze Čech, Slezska a Moravy. [online]. Aktualizováno 7.4.2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 28. Projekt na záchranu středověké tvrze Malešov. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 29. Kutnohorské stránky města.. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 30. Oficiální stránky bobové dráhy Kutná Hora. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 31. Oficiální stránky bobové dráhy Kutná Hora. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 32. Oficiální stránky bobové dráhy Kutná Hora. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: .

66

33. Koupačka. Aquapark Kutná Hora. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 201002-13] Dostupný z WWW: . 34. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-13] Dostupný z WWW: . 35. Zbraň.net. Střelecká škola Malín.. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0221] Dostupný z WWW: . 36. Oficiální stránky hotelu Zlatá stoupa. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 201002-23] Dostupný z WWW: . 37. Oficiální stránky hotelu Opat. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-02-23] Dostupný z WWW: . 38. Oficiální stránky hotelu Opat. [online]. Aktualizováno 7.4.2010. [cit. 2010-02-23] Dostupný z WWW: . 39. Oficiální stránky hotelu Mědínek. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0223] Dostupný z WWW: . 40. Oficiální stránky hotelu Mědínek. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0223] Dostupný z WWW: . 41. Oficiální stránky hotelu Mědínek. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0223] Dostupný z WWW: http://www.medinek.cz/cz/kontak.aspx 42. Oficiální stránky hotelu Kotěra. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0302] Dostupný z WWW: . 43. Oficiální stránky hotelu Kotěra. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-0302] Dostupný z WWW: . 44. Oficiální stránky hotelu Kotěra. [online]. Aktualizováno 7.4.2010. [cit. 2010-03-02] Dostupný z WWW: . 45. Oficiální stránky restaurace Dačický. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 201003-02] Dostupný z WWW: . 67

46. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-03-02] Dostupný z WWW: . 47. Ministerstvo kultury. Program regenerace městských památkových rezervací. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-03-15] Dostupný z WWW: . 48. Wikipedia. Národní památkový ústav. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-03-15] Dostupný z WWW: . 49. Lidová architektura. Světové kulturní dědictví UNESCO. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit.

2010-03-15] Dostupný z WWW:
architektura.cz/C-ochrana/unesco/unesco-svetove-dedictvi.htm>. 50. Státní památková péče. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-03-15] Dostupný z WWW: . 51. Oficiální stránky Kutné Hory. [online]. Aktualizováno 07. 04. 2010. [cit. 2010-03-15] Dostupný z WWW: .

68

Seznam obrazových materiálů Obrázek č. 1 – Chrám sv. Barbory………………………………...…………...…17 Obrázek 2: Vlakové nádraží Kutná Hora, zastávka měst……………..…………..52 Obrázek 3: Vlakové nádraží Kutná Hora, zastávka město………….…………….52

Tabulka 1: Příspěvky od státu a samosprávy Kutné Hory v letech 2000-2009…...40 Tabulka 2: Jaké výhody shledávají občané prohlášením Kutné Hory MPR………43 Tabulka 3: Jaké nevýhody shledávají občané prohlášením Kutné Hory MPR……44 Tabulka 4: Setkání občanů s prohlášením MPR při jednání s úřady……….……..46 Tabulka 5: Opatření ke zvýšení cestovního ruchu ve městě………….…………...50

Graf 1: Návštěvnost památek v Kutné Hoře za rok 2009……………………........38 Graf 2: Návštěvnost Kostnice a Chrámu sv. Barbory od roku 2000-2009….…….39 Graf 3: Příspěvky od státu a samosprávy na památky v Kutné Hoře………..........40 Graf 4: Vztah občana k městu……………………………………………….…….41 Graf 5: Doba pobytu občanů ve městě…...………………………………………..42 Graf 6: Prohlášení Kutné Hory MPR………...……………………………………43 Graf 7: Výhody prohlášení MPR Kutná Hora…..…………………………...….…44 Graf 8: Nevýhody prohlášení MPR Kutná Hora………………………………......45 Graf 9: Případy, při kterých se občané setkaly s prohlášením MPR s úřady….......46 Graf 10: Názor občanů na hodnocení přínosu MPR Kutná Hora……….………...47 Graf 11: Povědomí občanů o Programu regenerace MPR….……………………..47 Graf 12: Setkání občanů s turisty při prohlídce historického centra……………....48 Graf 13: Názory občanů na správu města…………………………………….…...49 Graf 14: Spokojenost obyvatelstva s bydlením v Kutné Hoře……………….……50 Graf 15: Navržené opatření občany pro zvýšení cestovního ruchu v Kutné Hoře..51 Graf 16: Věkové složení respondentů……………………………………………..53 Graf 17: Vzdělání respondentů………………..…………………………………..53 Graf 18: Místo práce………………………...………………………………...…..54 Graf 19: Zaměstnání respondentů……..………………………….. ……………...54

69

Přílohy A Dotazník pro občany A1 Dotazník pro představitele samosprávy A2 Dotazník pro představitele NPÚ B Poloha Kutné Hory C Kopie dopisu o prohlášení části Kutné Hory na Seznam UNESCO

70

Příloha A D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón Jaký je Váš vztah k tomuto městu?

1.

Mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště zde ve vlastním domě (bytě)

jsem vlastníkem rekreačního

a bydlím zde v nájmu

objektu

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku

3.

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)?

Vím o tom a zajímám se 4.

dozvídám se o tom poprvé

ani mne to nezajímá

Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

nevím 5.

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím, jako příklad uvedu……………………………………………

Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

nevím 6.

mám o tom povědomí

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím, jako příklad uvedu……………………………………………

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)?

Ano 7.

ne

pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano

8.

spíše ano

spíše ne

nedovedu posoudit

určitě ne

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? nikdy jsem o něm neslyšel

9.

tuším, čeho

jde o obnovu infrastruktury

jde o finanční podporu majitelům

by se mohl

historického centra města

památkově chráněných domů na obnovu

týkat

(ulice, kanalizace atd.)

z prostředků státu a města

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často

občas

Zřídka

71

Nikdy

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město

jsem celkem

je tu bydlení jako

klidně bych

nelíbí se mi tady a raději

hrdý a rád, že zde

spokojen s bydlením

v každé jiném

šel bydlet

bych se odstěhoval někam

bydlím

v tomto městě

městě

jinam

jinam

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby

zlepšit pořádek

sem jezdilo více turistů

a vzhled

vydat propagační

vybudovat další

tiskoviny o městě informační středisko

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: muž

pohlaví

do 17 let

věk

Místo:

26-35

36-45

46-55

střední

trvale zde nebydlím

kde pracujete

nání

18-25

základní/vyučen

vzdělání

zaměst-

žena

v tomto městě

zaměstna-

soukromý

V domácnosti,

nec

podnikatel

mateřská dovolená Tazatel:

72

vysokoškolské

Dojíždím za prací student(ka)

56 a více

nepracuji

v důchodu

Datum:

nezaměstnaný

Příloha A1 D O T A Z N Í K (typ BP – A) pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města……………………………………. Jde o:

a) městkou památkovou rezervaci (MPR)

b) městskou památkovou zónu

(MPZ) 1.

Jakou funkci v obci zastáváte? Starosta

2.

Místostarosta

jiná………………..

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku

3.

tajemník

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ?

Bylo to v roce……………… 4.

nevím

Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán

5.

urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace

regulační plán

Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku…

6.

je připravován

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán

7.

8.

uvažujeme o jeho zpracování

je připravován

uvažujeme o jeho zpracování

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je

ano, ale její práce je

ne, ale uvažujeme o jejím

ne a ani nám

velmi aktivní

formální

zřízení

nechybí

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vašeho města přínosem? určitě ano

9.

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vašim pověřeným městským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………

73

13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ……………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

občas

zřídka

nikdy

16. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ……………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: pohlaví Věk Vzdělání Místo:

Muž

Žena do 17 let

18-25

základní/vyučen Tazatel:

74

26-35

36-45 střední

46-55

56 a více

vysokoškolské Datum:

Příloha A2 D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……………………………………. 1.

Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?.........................................................................

2.

Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku

3.

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

nad 20 let

V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím)

4.

Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano

5.

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší?

……………………………………………………………………………………………………………… 6.

Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší?

……………………………………………………………………………………………………………… 7.

Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím?

………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… 8.

Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím?

………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… 9.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči?

……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

75

11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

Občas

Zřídka

nikdy

13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 14. Údaje o Vás: pohlaví věk vzdělání

Místo:

muž

Žena do 17 let

18-25

základní/vyučen

Tazatel:

76

26-35

36-45 střední

46-55

56 a více

vysokoškolské

Datum:

Příloha B – Poloha Kutné Hory

Zdroj: < http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=135604224@y=135507968@z=9>.

77

Příloha C – Kopie dopisu o prohlášení části Kutné Hory na Seznam UNESCO

Zdroj: < Kutnohorsko: Vlastivědný sborník 4/01. Vydavatelství a nakladatelství Martin Bartoš (Kuttna) Kutná Hora, 2001. 23. strana. ISSN 1212-609>.

78