VYSOKÁ KOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

K ul t u r ní d ě di c t v í Z n o j e ms ka a j e h o v l i v n a v ý v o j c e s t o v n í ho r u c h u v Č R

Bakalářská práce

Autor: Sabina Sommereggerová

Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

Jihlava 2012

Copyright © 2012 Sabina Sommereggerová

Anotace Tématem mé bakalářské práce je Kulturní dědictví Znojemska a jeho vliv na vývoj cestovního ruchu v České republice. V úvodní části jsou vymezeny pojmy související s cestovním ruchem, jeho členění, řízení a vývoj, a popis cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. V následující části mé bakalářské práce je charakterizováno město Znojmo a jeho okolí, a jeho aktivní formy cestovního ruchu. V závěru práce jsou provedeny analýzy cestovního ruchu v České republice a na Znojemsku a vyhodnocení dotazníkového šetření. Na základě těchto výsledků jsou navržena opatření na zlepšení cestovního ruchu na Znojemsku.

Klíčová slova Cestovní ruch, Znojemsko, město Znojmo, aktivní formy cestovního ruchu, dotazníkové šetření

Annotation The matter of the bachelor’s thesis is Cultural Heritage of the city Znojmo and its fluence on the development of tourism in the Czech republic. In the first part individual terms related with tourism, its segmentation, management and development and description of tourism in South Moravia. The city Znojmo and its environs and its active forms of tourism is defined in following part. In conclusion of thesis are performed analysis of Tourism in the Czech republic and in Znojmo and its environs and evaluation of questionnaire investigation. Based on these results are proposed measures to improve tourism in Znojmo and its environs.

Key words Travel movement, Znojmo and its environs, town Znojmo, active forms of tourism, questionnaire investigation

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné rady a cenné připomínky.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod............................................................................................................................. 10

2

Teoretická část .............................................................................................................. 12 2.1

Cestovní ruch v České republice ............................................................................. 12

2.1.1

Pojem cestovní ruch ........................................................................................ 12

2.1.2

Členění a formy cestovního ruchu ................................................................... 12

2.1.3

Řízení a organizace cestovního ruchu .............................................................. 13

2.1.4

Právní úprava cestovního ruchu ....................................................................... 14

2.1.5

Subjekt cestovního ruchu ................................................................................. 14

2.1.6

Objekt cestovního ruchu .................................................................................. 15

2.1.7

Okolí systému cestovního ruchu ...................................................................... 15

2.1.8

Historie vývoje cestovního ruchu v ČR............................................................ 15

Období do roku 1918 .................................................................................................... 15 Období od roku 1918 do 1948....................................................................................... 16 Období od roku 1948 do 1989....................................................................................... 16 Období po roce 1990..................................................................................................... 17 2.2

Cestovní ruch v Jihomoravském kraji ..................................................................... 17

2.2.1

Přírodně-historické dědictví Jihomoravského kraje .......................................... 17

2.2.2

Národní parky ................................................................................................. 18

2.2.3

Chráněné krajinné oblasti ................................................................................ 19

2.2.4

Národní přírodní rezervace .............................................................................. 19

2.2.5

Historické a církevní památky ......................................................................... 19

2.3

Kulturní dědictví Znojemska .................................................................................. 20

2.3.1

Přírodní památky ............................................................................................. 20

2.3.2

Historické památky Znojemska ....................................................................... 21

2.3.3

Historické památky města Znojma ................................................................... 23

2.4

2.4.1

Znojemské historické vinobraní ....................................................................... 28

2.4.2

Znojemský hrozen ........................................................................................... 29

2.4.3

Burčák fest ...................................................................................................... 29

2.4.4

Pivní slavnosti ................................................................................................. 30

2.4.5

Vranovské léto ................................................................................................ 30

2.5

3

Kulturní akce .......................................................................................................... 28

Aktivní formy cestovního ruchu na Znojemsku ...................................................... 30

2.5.1

Vinařství ......................................................................................................... 30

2.5.2

Cykloturistika .................................................................................................. 31

2.5.3

Turistika .......................................................................................................... 31

2.5.4

Vodní aktivity ................................................................................................. 32

2.5.5

Nákupní centrum Hatě ..................................................................................... 32

2.5.6

Turistická informační centra ............................................................................ 33

Praktická část ................................................................................................................ 33 3.1

Analýza cestovního ruchu v ČR z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích

zařízení ............................................................................................................................. 33 3.2

Analýza cestovního ruchu v Jihomoravském kraji .................................................. 36

3.3

Analýza dotazníkového šetření ............................................................................... 39

3.3.1

Procentní struktura respondenta dotazníku z hlediska pohlaví .......................... 40

3.3.2

Procentní věková struktura respondenta dotazníku ........................................... 41

3.3.3

Procentní struktura respondentů z hlediska bydliště ......................................... 42

3.3.4

Procentní struktura respondentů z hlediska jejich návštěvy či nenávštěvy

Znojemska .................................................................................................................... 43 3.3.5

Četnost návštěvnosti respondentů na Znojemsku v % ...................................... 44

3.3.6

Procentní struktura účelu návštěvnosti respondentů na Znojemsku .................. 45

3.3.7

Procentní rozbor informovanosti respondentů o Znojemsku ............................. 47

3.3.8

Procentní rozbor názoru respondentů na množství atraktivit na Znojemsku ..... 48

3.3.9

Procentní rozbor názoru respondentů na návštěvu Znojemska ve dvou různých

období 49 3.3.10 Procentní rozbor názoru respondenta na zvolenou aktivitu na Znojemsku ........ 50 3.3.11 Procentní rozbor formy návštěvy respondentů na Znojemsku .......................... 51 3.3.12 Procentní rozbor délky pobytu respondentů na Znojemsku .............................. 52 3.3.13 Procentní struktura typu ubytování využívaného respondenty na Znojemsku ... 53 3.3.14 Procentní rozbor názoru respondenta na propagaci Znojemska ........................ 54 3.3.15 Procentní rozbor návrhů respondentů na podporu propagace Znojemska ......... 55 3.3.16 Procentní rozbor názoru respondentů na negativa při návštěvě Znojemska ...... 56 3.3.17 Procentní rozbor typů negativ respondentů při návštěvě Znojemska ................ 56 3.3.18 Procentní rozbor názoru respondentů na nedostatky Znojma ............................ 57 3.3.19 Procentní rozbor názoru respondentů nad návštěvou Znojemska po vyplnění tohoto dotazníku ........................................................................................................... 58 3.3.20 Procentní rozbor názoru respondentů nad myšlenkou spojenou s názvem Znojmo 59 4

Závěr ............................................................................................................................ 60

Seznam použité literatury ..................................................................................................... 66 Seznam tabulek .................................................................................................................... 72 Seznam grafů ........................................................................................................................ 72

Seznam příloh....................................................................................................................... 74

1 Úvod Cestovní ruch v České republice představuje velice významný zdroj příjmů této země. Památky a významné kulturní dědictví lákají do této země mnoho tuzemských i zahraničních turistů. Česká republika nepředstavuje žádný exotický ráj, co se týče cestovního ruchu, jak tomu je u mořských či přímořských států. Avšak díky své bohaté historii a kulturním památkám se i nadále stává pro zahraniční turisty významnou evropskou destinací. Svým přírodním a kulturním bohatstvím se stala Česká republika významnou destinací ve střední Evropě. Proto je důležité podporovat cestovních ruch v České republice nejen z pohledu financování renovací historických památek, ale také z pohledu podpory kulturních akcí. Podle mého názoru je v zájmu nás všech udržovat a chránit historické dědictví naší země nejen z důvodu podpory cestovního ruchu, ale i z důvodu odkazu těchto památek budoucím generacím. Podíváme-li se do minulosti, uvědomíme si přítomnost a poučíme se do budoucnosti. Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila Kulturní dědictví Znojemska a jeho vliv na vývoj cestovního ruchu v ČR. Proč jsem si zvolila právě toto téma, je velice prosté. Znojemsko a jeho okolí přispívá trvale k rozvoji cestovního ruchu nejenom Jihomoravského kraje, ale celé České republiky. Jako jedna z nejfrekventovanějších vinařských destinací v České republice láká nejen svým vínem, ale také bohatou přírodou a kulturními památkami turisty nejen z České republiky, ale také z celé Evropy. Dalším důvodem je skutečnost, že Znojmo je mým bydlištěm a díky přístupu k mnoha materiálům můžu poskytnout subjektivní názor na tuto oblast. Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu dotazníkového šetření informovanosti a návštěvnosti turistů na Znojemsku a zjistit vliv kulturního dědictví Znojemska na vývoj cestovního ruchu v České republice. V práci zhodnotím výsledky analýzy cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a v celé ČR z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Porovnám návštěvnost za jednotlivé roky a interpretuju výsledky. V další části práce provedu analýzu dotazníkového šetření za účelem analýzy informovanosti turistů o Znojemském regionu a jejich návštěvnosti v této destinaci a výsledky rovněž interpretuji. V závěru práce zhodnotím praktickou část, výsledky všech analýz, interpretuji výsledky a jejich příčiny a navrhnu případná zlepšení na podporu vývoje cestovního ruchu na Znojemsku 10

a v Jihomoravském kraji. V teoretické části práce nejprve charakterizuji cestovní ruch v celé České republice a hned poté se zaměřím na popis cestovního ruchu na Znojemsku. Dále popíšu kulturní dědictví Znojemska, kde se nejprve zaměřím na popis přírodních památek, památek historických a nakonec kulturních akcí. Poté v práci popíšu aktivní formy cestovního ruchu na Znojemsku a postupně specifikuji všechny formy aktivit. V praktické části práce nejprve provedu analýzu cestovního ruchu v ČR z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení a porovnám její návštěvnost v rámci tříletého období. Interpretuji výsledky a uvedu jejich příčiny. Následně provedu analýzu cestovního ruchu Jihomoravského kraje z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení a provedu taktéž interpretaci výsledků a příčin. Poté provedu analýzu dotazníkového šetření pro účel analýzy informovanosti a návštěvnosti turistů na Znojemsku a jeho vliv na vývoj cestovního ruchu. Provedu hodnocení dotazníkového šetření, uvedu příčiny výsledků a navrhnu opatření na zlepšení. Vypracovaný dotazník je uveden v příloze mé bakalářské práce. V příloze je také uveden soubor některých obrázků historických a přírodních památek, které jsem uvedla v teoretické části bakalářské práce, a které jsou z důvodu jejich velikosti a nevhodnosti v teoretické části, uvedeny taktéž v příloze bakalářské práce. Na základě všech provedených analýz a dotazníkového šetření navrhnu případná řešení pro podporu rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku a v Jihomoravském kraji, které by tak přispělo k rozvoji celkového cestovního ruchu v České republice.

11

2 Teoretická část 2.1 Cestovní ruch v České republice 2.1.1 Pojem cestovní ruch Podle Morávkové a Drobné (2004) tvoří cestovní ruch významnou ekonomickou a sociální součást moderní společnosti. Cestovní ruch je určitá aktivita (činnost) určité osoby, která cestuje na přechodnou dobu a ve svém volném čase do místa, které není jejím trvalým bydlištěm a to za účelem, kterým není vydělávání peněz v navštíveném místě. Dále je cestovní ruch oblastní spotřeby, kde jsou uspokojovány lidské potřeby (potřeba kulturního a sportovního využití apod.). Cestovní ruch dále představuje významnou součást národní ekonomiky, která je tvořena podnikatelskými aktivitami v rámci zajištění účasti lidí na cestovním ruchu (doprava, ubytování a jiné).

2.1.2 Členění a formy cestovního ruchu Rozlišujeme cestovní ruch podle motivace účastníka, kam podle tohoto kritéria patří: ·

rekreační cestovní ruch (prázdninový pobyt, houbaření, plavání),

·

kulturně-poznávací cestovní ruch (divadelní představení, festivaly, návštěva parků, zahrad),

·

sportovně-turistický cestovní ruch (cykloturistika, vodní turistika, horská turistika, pěší turistika),

·

zdravotně orientovaný cestovní ruch (například za účelem lázeňského pobytu),

·

přírodní cestovní ruch (návštěva přírodních rezervací, parků),

·

venkovský cestovní ruch (chataření, chalupaření),

·

vzdělávací cestovní ruch (za účelem získávání znalostí),

·

kongresový cestovní ruch (zájem odborníků v určitém oboru), 12

·

společensko-motivační cestovní ruch (návštěvy známých, pobyty v rodinách). (Drobná a Morávková, 2004)

Poté rozlišujeme cestovní ruch podle způsobu realizace a to: ·

z hlediska území (jedná se o překročení či nepřekročení hranic, jak z pohledu zahraničních, tak tuzemských turistů),

·

podle délky pobytu (krátkodobý a dlouhodobý),

·

podle vlivu na platební bilanci státu (aktivní a pasivní cestovní ruch, kde se jedná o příliv či odliv turistů z dané země),

·

podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu (kdo si co a jak obstará),

·

podle příslušnosti účastníků ke skupině (buď individuální účastník, nebo skupina účastníků),

·

podle způsobu financování (účastník si hradí vše sám nebo je pobyt hrazen v rámci zaměstnání),

·

podle dopadu na životní prostředí (z pohledu porušení přirozeného prostředí na daném místě)…jak uvádí Drobná a Morávková (2004)

2.1.3 Řízení a organizace cestovního ruchu Cestovní ruch je předmětem zájmů několika hlavních institucí, které do něj zasahují: ·

Ministerstvo pro místní rozvoj (které navrhuje příslušné právní normy upravující cestovní ruch, sleduje a analyzuje statistické údaje o cestovním ruchu, získává a rozděluje finanční prostředky pro cestovní ruch),

·

Česká centrála cestovního ruchu (tato organizace je podřízena Ministerstvu pro místní rozvoj a její aktivity se zaměřují zejména na účast na propagačních akcích cestovního ruchu, poskytování informací o ČR u nás i v zahraničí a podporuje ucelené projekty poznávání České republiky),

13

·

Regionální orgány státní správy (krajská, městská a obecní úroveň),

·

Orgány

samosprávy

v oblasti

cestovního

ruchu

(Poslanecká

sněmovna

či

zastupitelstva krajů, měst a obcí, které schvalují právní normy v cestovním ruchu), ·

Regionální, občanská sdružení v cestovním ruchu (tvořena spojením měst, podnikatelských subjektů za účelem podpory CR v dané oblasti)…jak zmiňuje Drobná a Morávková (2004)

2.1.4 Právní úprava cestovního ruchu Podle Drobné a Morávkové (2004) jsou nejdůležitější právní předpisy, které upravují cestovních ruch v ČR následující: ·

právní normy týkající se cestovního ruchu (zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání),

·

právní normy zasahující do cestovního ruchu (zákon o živnostenském podnikání, obchodní zákoník, občanský zákoník, daňové zákony, zákon o ochraně spotřebitele, celní zákon a zákon o cestovních dokladech).

2.1.5 Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu se rozumí účastník cestovního ruchu a je jím každý, kdo uspokojuje svoje potřeby, tedy spotřeby statků cestovního ruchu v době cestování, ve volném čase a mimo místo trvalého bydliště. Subjekty cestovního ruchu rozdělujeme následovně: ·

stálý obyvatel (osoba v domácím cestovním ruchu, tedy rezident, který po sobě následujících šest měsíců žije v jiném místě před příchodem do jiného místa na kratší dobu než šest měsíců),

·

návštěvník (osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydliště na kratší dobu než šest měsíců), 14

·

turista (účast turisty je spojena minimálně s jedním přenocováním)…jak uvádí Hesková a kol. (2006)

2.1.6 Objekt cestovního ruchu Tato podkapitola a podkapitola 2.1.7 čerpá z odborné literatury od Heskové a kol. (2006). Rozumí se jím vše, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu (lázeňská místa, rekreační střediska či obce, chatové oblasti a jiné).

2.1.7 Okolí systému cestovního ruchu Na cestovní ruch jako otevřený systém má vliv jeho okolí: 1) Ekonomické prostředí (jeho nezaměstnanost, inflace, úroková míra a jiné), 2) Politické prostředí (politické podmínky), 3) Sociální prostředí (dáno společenským zřízením), 4) Technicko-technologické prostředí (rozumí se jeho vybavenost), 5) Ekologické prostředí (hledisko zhoršování životního prostředí).

2.1.8 Historie vývoje cestovního ruchu v ČR Celá tato podkapitola vychází z odborné literatury od Vystoupila, Šauera a kol. (2011).

Období do roku 1918 S historií cestovního ruch v ČR je bezpochyby spjato založení Klubu českých turistů v roce 1888. Důvodem založení tohoto českého turistického spolu v rámci Rakouska-Uherska byla snaha k posílení cestovního ruchu a jeho propagaci za hranicemi. Dalším důvodem bylo 15

utužování styků se slovanskými zeměmi a přádání výletů, přednášek a vzbuzování zájmu o cestování. Klub českých turistů postupně zakládal samostatné odbory s rozšířením činnost na Moravě a Slezsku. Prvotní činnosti tohoto klubu bylo značkování turistických cest. V roce 1889 tento klub začal vydávat vlastní časopis, který nesl název Časopis turistů, který dnes představuje jeden z nejstarších časopisů o cestovním ruchu v Evropě. Vrcholem klubu bylo do roku 1918 budování rozhleden a turistických chat.

Období od roku 1918 do 1948 Událostí, která nepochybně otevřela nové obzory cestovnímu ruchu u nás, byl vznik samostatného československého státu v roce 1918. I po tomto okamžiku se rozvoj cestovního ruchu ztotožňoval s programem Klubu československých turistů. K úkolům tehdejšího programu patřilo například značkování, stavba turistických cest a stezek, ubytování v chatách, podpora zvyšování úrovně hostinství, podpora cestování mládeže, péče, ochrana a udržování památek. Tyto úkoly byly realizované do roku 1938. V roce 1937 se stal Klub československých turistů se svými 121 hotely a 115 hostinskými koncesemi největším soukromým ubytovatelem v Československu. V tuto dobu měl Klub téměř 90 000 členů.

Období od roku 1948 do 1989 Se změnou společensko-politických podmínek v roce 1948, se zásadně změnil rozvoj cestovního ruchu u nás. Tato změna přinesla omezení svobodného podnikání do zahraničí. Uzavření všech západních hranic znamenalo pro naše obyvatele povinnou orientaci v cestování do sousedských socialistických zemí. K významným omezujícím krokům patřili znárodňovací

dekrety

pro

soukromý

sektor

cestovního

ruchu

z předválečného

Československa. Byly postupně znárodňovány majetky největších podnikatelských subjektů (chaty, hotely, restauranty). V roce 1955 došlo ke zrušení Klubu československých turistů, avšak díky výběrové rekreaci ROH podporující formu tzv. masové rekreace pracujících, organizované jeho ústřední radou. Toto zařízení disponovala 14 000 lůžky. V 60. letech došlo k rozvoji letní rekreace u existujících vodních nádrží. Postupem času se s rozvojem podpory

16

podnikové a odborářské rekreace zvyšovala domácí návštěvnost všech turisticky atraktivních horských oblastí.

Období po roce 1990 Rok 1989 přinesl zásadní změny ve vývoji a organizaci cestovního ruchu u nás. V roce 1991 zahájil zákon o privatizaci navrácení znárodněných zařízení cestovního ruchu do rukou původních podnikatelských subjektů. Otevření hranic u nás zásadně změnilo poptávku v cestovním ruchu. Významný zlom v rozvoji cestovního ruchu v tomto období přinesl vznik soukromých cestovních kanceláří a vznik turistických informačních center.

2.2 Cestovní ruch v Jihomoravském kraji Znojemsko, respektive okres Znojmo se nachází v Jihomoravském kraji na jihovýchodě České republiky, a proto považuji za nutné a zároveň za přínosné nejprve blíže popsat cestovní ruch v celém tomto kraji.

2.2.1 Přírodně-historické dědictví Jihomoravského kraje Informace pro celé následující podkapitoly vychází z Vystoupila, Šauera a kol. (2011). V Jihomoravském kraji žije 1 151 708 obyvatel a nachází se zde 673 obcí a 49 měst. Rozloha kraje je 7 196 kilometrů čtverečních a administrativní centrum se nachází v Brně. Národní parky zde tvoří 0,87 % a chráněné krajinné oblasti 5,81 % rozlohy kraje. Podíl plochy přírodních parků na rozloze kraje je 11,4 %. Jihomoravský kraj má výborné kulturněhistorické předpoklady pro vývoj cestovního ruchu v tomto kraji. Na seznamu kulturního dědictví UNESCO jsou zapsány dvě lokality v kraji a dvě chráněné území byly vyhlášeny biosférickými rezervacemi UNESCO (tyto údaje jsou k roku 2010). Základní infrastrukturu významných památek z hlediska návštěvnosti tvoří: ·

zámek Lednice, 17

·

zámek Vranov nad Dyjí,

·

hrad Pernštejn,

·

hrad Bítov,

·

zámek Valtice,

·

zámek Slavkov u Brna,

·

zámek Lysice,

·

zámek Milotice,

·

klášter Rosa coeli,

·

vila Tugendhat.

K hlavním druhům a formám cestovního ruchu patří letní turistika, rekreace u vody, městská turistika, přírodní atraktivity, kulturně-historické památky, vinařská turistika a veletržní cestovní ruch. Ke střediskům letní rekreace u vody, které mají národní význam, jsou Pasohlávky Vranov nad Dyjí a ke střediskům neregionálního významu patří Bítov, Jedovnice a Štířaty. Jihomoravský kraj má zastoupení v mnoha historických městech a střediscích, k těm nejvýznamnějším patří Brno, Znojmo a neregionální význam mají Boskovice, Mikulov, Slavkov u Brna a Strážnice. Střediska v okolí specifických přírodních atraktivit s národním významem jsou Blansko, Sloup a Valtice.

2.2.2 Národní parky K nejmenšímu národnímu parku v České republice patří národní park Podyjí. Ten zaujímá rozlohu 63 kilometrů čtverečních a byl zřízen v roce 1999. Na území tohoto parku se nachází nejzachovalejší, nezalidněné a člověkem nedotčené skoro 200 metrů hluboké zaříznuté údolí, které bylo v letech 1948 až do roku 1989 veřejně nepřístupné hraniční pásmo. Kaňonovitou a meandrující součástí tohoto parku je údolí Dyje.

18

2.2.3 Chráněné krajinné oblasti K velkoplošným chráněným krajinným oblastem patří Pálava, která je ojedinělá svými vápencovými vrchy s úpatními lesy, stepmi a teplomilnými doubravami. Další chráněnou krajinnou oblastí jsou Bílé Karpaty, které ale z větší části leží mimo území kraje. Oba tyto unikátní ekosystémy byly vyhlášeny biosférickými rezervacemi UNESCO. Patří sem však ještě Moravský kraj. Tato největší a nejvýznamnější krasová oblast České republiky v sobě ukrývá nejenom turisticky atraktivní jak např. Balcarka, Punkevní a Sloupsko-šošůvské jeskyně, ale i unikátní archeologické památky a naučné stezky.

2.2.4 Národní přírodní rezervace V Moravském krasu se nachází národní přírodní rezervace Josefské údolí, které v sobě skrývá krasové jevy ve spojení s unikátními technickými památkami. Dále zde můžeme najít Vývěry Punkvy, které jsou vyhledávané díky dokonale zpřístupněným punkevním jeskyním, Kateřinským jeskyním a propastí Macochy. Národní přírodní rezervací je i Děvín, Kotel a Soutěsky, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Pálava.

2.2.5 Historické a církevní památky První historickou památkou, která byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCA je rozsáhlý Lednicko-valtický areál o rozloze 180 metrů čtverečních kulturní krajiny s množstvím památek a atraktivit. Další zapsanou památkou je vila Tugedhat v Brně, která je unikátní ukázkou funkcionalistické architektury. Statut městských a památkových rezervací mají v jihomoravském kraji historická jádra měst Brna, Znojma a Mikulova. Dalších jedenáct měst a obcí má na svém území městskou památkovou rezervaci. V 9 obcích se nachází vesnické památkové zóny. K nejvýznamnějším pravěkým a středověkým osídlením v ČR patří například národní kulturní památka slovanské hradiště v Mikulčicích. Ke středověkým centrům se řadí velké množství hradů, jako jsou například Pernštejn, Špilberk a Bítov. Mezi zámky patří Vranov nad Dyjí, Kunštát, Rájec nad Svitavou, Milotice a Bučovice. Zříceninou hraju je Nový Hrádek na Znojemsku. 19

K nejvíce exponovaným církevním památkám patří kostel sv. Petra a Pavla v Brně, rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, poutní kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku v Mikulově, poutní kostel Panny Marie ve Křtinách nebo židovská čtvrť se synagogou v Boskovicích. Celkem 22 objektů je v Jihomoravském kraji na seznamu národních kulturních památek.

2.3 Kulturní dědictví Znojemska 2.3.1 Přírodní památky Národní park Podyjí Národní park Podyjí je se svou rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenším národním parkem v České republice a ochranné pásmo zde pokrývá 29 kilometrů čtverečních. Nejvyšší bod zde měří 536 metrů nadmořské výšky. Podyjí bylo vyhlášeno národním parkem z nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb. Byla zde zřízena Správa NP Podyjí k zajištění ochrany na území NP Podyjí a jeho ochranného pásma. Na středním toku Dyje byla v roce 1978 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Tento národní park se rozkládá mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranice se sousedním státem, jímž je Rakousko. Na pravém rakouském břehu Dyje bylo začátkem ledna roku 2000 vyhlášeno Národním parkem Thayatal, tímto vzniklo jedinečné bilaterální území, které má evropský význam. Území Podyjí je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny. Východní okraj Podyjí zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Říčním údolím, které vytváří unikátní říční fenomén s nejrůznějšími skalními útvary, bočními přítoky a skalními stěnami je právě Kaňon Dyje. Toto území vyniká svou vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev. Osou území je zde řeka Dyje, která je dlouhá 40 km. V tomto parku se nachází 77 zvláště chráněných druhů rostlin. V národním parku bylo zjištěno 65 druhů savců, 7 druhů plazů a bohatě zastoupený hmyz. Národní park Podyjí stráží 14 hradů, některé z nich vyjmenuji v další podkapitole. (www.nppodyji.cz)

20

2.3.2 Historické památky Znojemska Hrad Bítov Historie a existence bítovského hradu sahá až do začátku druhého tisíciletí, konkrétně první písemné doklady o tomto hradu nalezneme v jádru zakládací listiny staroboleslavské kapituly, která se datuje od roku 1061 až do roku 1067. Zde je uváděn pod jménem Beathow. Účelem vybudování tohoto hradu, bylo vybudovat správní středisko a pohraniční pevnost v sousedství státu rakouských Babenberků. S historií hradu je spjato mnoho válečných událostí. Prvním z nich byl roku 1185 útok českého vojska proti moravským dělníkům, proti kterému se řeholnice z nedalekého premonstrátského kláštera ukryly právě na hradě Bítov. Dále je s tímto hradem spjata listina o odnětí správy Moravy Vladislavu Jindřichovi, kterou na tomto hradě vydal Jindřich Břetislav 7. července roku 1195. Význam hradu Bítov byl podporován rozbíhající se rozsáhlou kolonizací a osídlování jihozápadní Moravy, kdy došlo k vydělení samostatného bítovského kraje roku 1222. Na začátku 13. století došlo k přestavbě dřevohlinité pevnosti v pevný kamenný hrad. Ten měl za účel chránit hrad proti okolním válečným událostem. Těm však hrad roku 1233 podlehl a vzdal se. Ke konci 13. století byl hrad připsán Jindřichu Korutanskému jako dědičné léno. Do 20. Století měl Bítov mnoho majitelů. Většinou z nich byl však rod Přemyslovců. Posledním majitelem se stala roku 1899 podnikatelská rodina Haasů. Po roce 1945 poslední dědic tohoto hradu spáchal sebevraždu, a tak byl hrad Bítov se zbylým majetkem zkonfiskován a na konec byl svěřen do správy Krajského střediska památkové péče. (www.hrady.dejiny.cz) Hrad

původně

románsko-gotického

stylu

byl

přestavěn

na

renesanční,

barokní

a pseudoslohový styl. Nedílnou součástí tohoto hradu byl od konce 12. Století románský velkofarní kostel. Velké břitové věžě tvoří nedílnou součást a dominantu a je považována za nejstarší kamennou fázi bítovského hradu. Palácové jádro bylo vybudováno na půdorysu lichoběžníku přizpůsobené upravené skalní plošině. Jádro bylo později rozšířeno o severní parkán, jehož silná hradba obíhala při patě skály jádra. (www.hrady.dejiny.cz) Zřícenina hradu Conrnštejn Hrad byl vybudován za účelem zabezpečení moravsko-rakouské hranice a lepšímu majetkovému zabezpečení svých potomků v 1. třetině 14. století Raimundem z Lichtenburka. Poté, co hrad vznikl, byl malým hradem s věží a palácem a chráněnou vysokou štítovou zdí 21

a teprve později byl hrad zesílen parkánovou zdí. V 15. století byl do parkánu vybudován nový dvoupatrový palác a jeho nová část s bránou. V této době bylo hrad velmi obtížné dobýt díky jeho nedobytné poloze, předsunutou baští na návrší a vysunutými padacími mosty. Na popud Jiřího z Poděbrad byl hrad v polovině 15. století obléhán, avšak nedobyt. Vítězstvím se stalo vyhladovění hradu. Poté byl hrad zkonfiskován a zmodernizován předsunutým opevněním s dělostřeleckými střílnami a ochranou štítovou zdí. Po vystřídání mnoha majitelů byl hrad vyhlášen jako pustý, v roce 1945 zestátněn a nakonec od roku 1987 spravován Jihomoravským muzeem ve Znojmě. (www.wiki.mapy.cz) Státní zámek Vranov nad Dyjí Byl v 11. století založen za účelem podyjské obranné soustavy jako pohraniční hrad. Tato gotická pevnost pevně využívala výhod vyvýšeného terénu. Poté zde vznikla patrová věž s kaplí a obytný palác. Součástí se stala předsunutá hradba zakončená Vraní věží. Prvním majitelem zde byl rod Lichtenburgů. Poté hrad vystřídalo mnoho majitelů, avšak k nejvýznamnějším patřil starobylý bavorský rod Althannů. Po jeho zkonfiskování hrad koupil v roce 1629 generál Jan Arnošt z Scherfenberga. Po ničivém požáru hradu v roce 1665 získávají zčásti vylidněné panství Stahrenbergové. V roce 1680 koupil znovu toto panství pro svůj rod Michal Jan II. z Althannu s cílem vybudovat moderní reprezentativní panské sídlo. Tvůrcem panského sídla se stal Jan Bernard Fischer z Erlachu. Poté došlo k budování monumentální sálu předků, který je založený na oválném půdorysu zaklenutého smělou kopulí. Tuto dominantu vyzdobili sochař Tobiáš Krackera a italský mistr Jan Michal Rottmayr. Po výstavbě sálu započala výstavba zámecké kaple Nejsvětější Trojice s podzemní althannskou hrobkou. Na začátku 17. století zde stála mimořádná stavba, kterou tvoří ústřední válcová loď s šesti prostory oválného půdorysu, kterou vyzdobil Ingác Heinitz z Heinzenthalu. Později podle architekta Antonína Erharda Martinella započala stavba trojkřídlé zámecké budovy, úprava zámeckého přístupového mostu a interiér kaple. V 18. století došlo ke zdobení interiéru prvního patra štukovými a tapetovými dekoracemi a nástěnnými malbami, které vyjadřují barokní či barokně-romantický výtvarný názor, ale zejména jsou ovlivněny nastupujícím klasicismem. Klasicismus ovlivnil výstavbu krajinářského parku, který tvoří cestičky, antický chrámek, altánky, umělé jeskyně, kamenné lavičky, malé zahrádky, sochy a jezírko s vodopádem. Posledním majitelem byl německý baron Gebhard von der Wense. Koncem druhé světové války byl hrad zkonfiskován a zpřístupněn veřejnosti. (www.zamek-vranov.cz) 22

2.3.3 Historické památky města Znojma Město Znojmo zdobí 77 přírodních, architektonických a historických divů. Pokusím se zde vyjmenovat hrstku těch nejznámějších, i když ve své podstatě jsou všechny ty krásy známými pro svou historii a důležitost pro rozvoj cestovního ruchu ve Znojmě.

2.3.3.1 Fortifikační architektura Znojemský hrad Hrad Znojmo byl postaven na úkon přemyslovských knížat jako opevněné sídlo za účelem opevnění nechráněného úseku hranic proti Rakousku. Pro tento účel byla vytipovaná skalnatá plošina strategického úzkého ostrohu, který kontroloval veškerý pohyb v údolí Dyje, Gránického údolí i na svažité pláni, kde dnes stojí město Znojmo. Hrad Znojmo představoval svou polohou na jižní hranici Moravy povinnou zastávku při veškerých diplomatických kontaktech mezi českým knížectvím a rakouskými oblastmi římskoněmecké říše. V 2. polovině 12. století došlo k opravě a přestavbě hradu. Hrad tvořily dvě části, které byly rozděleny příkopem. První částí byl vnitřní hrad s palácem a palácovou kaplí a rozsáhlým předhradí s budovami pro posádku hradu a centrální kaplí rotundou Panny Marie a sv. Kateřiny. Brána chráněná monumentální osmibokou Loupežnickou věží chránila vstup do celého hradního areálu. Po založení města Znojma v roce 1226 se hrad stal sídlem silné posádky a královského purkrabího a samotná hradní pevnost byla zapojena do důmyslného systému celoměstského opevnění. Hrad se stal dějištěm slavných moravských zemskýc sněmů a také se zde přijalo zemské zřízení. Po upuštění této pevnosti z rukou Císařem Josefem I. toto předhradí získali znojemští měšťané, kteří zde vybudovali pivovar. O dnešní podobu barokního zámku se postarali pánové z Deblínu. (www.znojmocity.cz) Radniční věž Nazývána Štíhlou královnou středověkého města Znojma a jeho ikonou. Je to nejkrásnější ukázka znojemské pozdní gotiky. Byla postavena v 15. století kamenickým mistrem Mikulášem ze Sedlešovic. Jedná se o unikátní hranolovou věž zastřešenou neobyčejné 23

složitou konstrukcí se dvěma úrovněmi ochozů ozdobenou osmi menšími vížkami a vysokým středovým jehlanem se zlatými báněmi a praporci. Účelem věže bylo také funkčnost v podobě nervového bodu organismu městského opevnění Znojma. (www.znojmocity.cz Znojemské podzemí Bylo spásonosným útočištěm i smrtonosným labyrintem. Znojemské podzemí je rozlehlým bludištěm podzemních chodeb a sálů, které je situované pod celým areálem středověkého města a vzniklo v průběhu 14. a 15. století. Smyslem jeho výstavby bylo ochránit obyvatele města před jeho obléháním. Labyrint je propojen několika chodbami s okolní krajinou. V případě proniknutí nepřítele sloužilo znojemské podzemní bludiště díky svým kluzkým a úzkým přechodům a propadel jako smrtonosná past. (www.znojmocity.cz)

2.3.3.2 Rezidence šlechty a domy měšťanů Deblínský zámek Bylo sídlem provinční šlechty na troskách přemyslovského paláce. Pevnost strážící jižní hranici českých zemí ztratilo v 16. století svou existenci. Dříve byl vnitrozemskou pevností mezi Moravou a Rakouskem. Součástí zámku je Sál předků, kde se nachází galerie rakouských Habsburků a alegorií Čech, Moravy a Slezska. Na konci 18. století došlo ke zjednodušení barokní fasády zámku, neboť byl zámek přeměněn na vojenskou nemocnici a dnes zámek slouží jako muzeum. (www.znojmocity.cz) Golčův palác Je největším palácem ve měste a vznik v 2. polovině 16. století. Patří k nejzdařilejším sochařským projevům znojemské pozdní renesance. Renesanční fasáda paláce byla upravena v klasicistním duchu a na vrchol portálu byl osazen znak města. (//www.znojmocity.cz)

2.3.3.3 Architektura v zajetí historismu a moderny Mariánské náměstí 24

Náměstí hvězdicového tvaru inspirované Paříží. Bylo postaveno u klasicistní mariánské kaple v na konci 19. století. Ve stylu pařížského Place de I´Étolie či vídeňského Pratersternu zde bylo vybudováno sedm širokých ulic ve stylu francouzské avenue. Náměstí slouží jako ústřední dopravní uzel nového města. (www.znojmocity.cz) Městské divadlo Je zdařilou zmenšeninou vídeňské Lidové opery. Bylo vybudováno v roce 1899 jako projekt vídeňského architekta Alexandra Grafa. První premiéra zde byla v roce 1900. Tato pseudorenesanční budova se stala chloubou nového Znojma. Pro výstavbu zde byli použiti exteriéry některých vzhledových prvků Jubilejního

městského divadla ve Vídni.

(www.znojmocity.cz)

2.3.3.4 Znojemské památníky Památník Prokopa Diviše v Příměticích Tento památník je modelem prvního bleskosvodu v Evropě od Bohuslava Fuchse a upomíná na předního znojemského vzdělance Prokopa Diviše. Na Divišově náměstí v centru Znojma spatříme také bustu předního evropského vynálezce. (www.znojmocity.cz) Památník bitvy u Znojma 1809 v Dobšicích Byl postaven na památku chaosu a utrpení závěrečné rakousko francouzské války. Tyto vojska zde pobývala a uvrhla tím celý kraj do obrovských dluhů. Pro rakouskou monarchii znamenala největší potupu mírová smlouva z poloviny října roku 1809. Ve zdejších Dobšicích se také nalézá Klub Vojenské historie a právě tento klub odhalil pomník všem padlým v bitvě u Znojma. (www.znojmocity.cz) Patří sem také již zmíněný Národní park Podyjí, který je velkou chloubou celého Jihomoravského kraje, a který sem už zmiňovala.

25

2.3.3.5 Znojemský zelený prstence Kraví hora Jedná se o výrazný terénní hřeben na jihozápadě od historického Znojma mezi dyjským údolím, Sedlešovicemi a Konicemi. Kraví hora spojuje Znojmo s dolnorakouským Retzem a najdeme zde jedny z nejkvalitnějších a nejstarších vinohradů zdejší vinařské oblasti. Náhorní pláň je součástí Národního parku Podyjí a nachází se zde ojedinělá vřesovištní vegetace a teplomilná květena. Kraví hora se stala součástí mnoho bitev až do 1. světové války. (www.znojmocity.cz) Karolininy sady s rajskou zahradou Sady a nová brána byly pojmenovány po rakouské císařovně Karolině Augustě Bavorské, která byla manželkou Františka I. Oba spolu navštívili Znojmo v roce 1833. Vzniklo zde několik dřevěných a zděných altánů a vyhlídkové rondely s lavičkami. Sady byli rozšířenyysměrem na jih a vznikl zde bránami uzavřený prostor tzv. Rajské zahrady, která byla vybudována na ploše zasypaných středověkých vinohradů. (www.znojmocity.cz)

2.3.3.6 Znojemské vyhlídky Severní prostup hradebním opevněním Znojma Bylo zde zřízeno v roce 2001 z Jezuitského náměstí od chrámu sv. Michala přes pásy hradebního opevnění až na ulici Dvořákovu a náměstí Svobody. Lze odsud obdivovat dramatickou hloubku Gránického údolí, chrám sv. Michala nebo dělostřelecké bašty. (www.znojmocity.cz) Jižní přístupová cesta na znojemský hrad Nachází se uprostřed nejstaršího města a je přístupovou cestou k rotundě Panny Marie a sv. Kateřina. Dále vede podél jižní hradby předhradí znojemského hradu. Odtud od 11. století vyhlížely hradní vojenské posádky své nepřátele. Je odtud možno vidět údolí řeky Dyje, Kraví horu a skoro všechny historické věže, které střeží Znojmo. (www.znojmocity.cz) 26

2.3.3.7 Technické zajímavosti Pivovar na znojemském hradě Zde v roce 1720 zdejší znojemští konšelé založili městský pivovar. Jednalo se původně o malou budovu přistavěnou k severní hradbě. Před novým pivovarem a Loupežnickou věží vznikla velká zahrada, která se stala oblíbeným místem setkávání znojemské honorace. (www.znojmocity.cz) Křížový sklep v Příměticích Je zároveň největším křížovým sklepem na světě a nachází se uprostřed dnešní příměstské části Přímětice. Byla zbudována v letech 1740 až 1756 znojemskými jezuity jako jeden z největších vinných sklepů na světě, které jsou zaklenuty cihlovou klenbou a půdorysně vytváří veliký latinský kříž. Nejen, že délka hlavní chodby dosahuje 110 metrů, ale také říčná chodba je dlouhá 56 metrů. V současnosti je používaná společnosti Znovín Znojmo a. s. (www.znojmocity.cz)

2.3.3.8 Znojemská romantická zákoutí Staré město v Jámě Bylo sídlem hradních sluhů i městského kata. Staré město se nachází mezi ostrožinou znojemského hradu a svatomikulášským pahorkem. Jáma je vymezena údolím řeky Dyje a středověkou hradbou tzv. Černá branka, která je pozdní gotickým sedlovitým portálkem. Vedla tudy středověká obchodní stezka z Moravy do Dolních Rakous. Dnes se toto místo stalo útočištěm zamilovaných párů. (www.znojmocity.cz)

2.3.3.9 Sakrální architektura Knížecí rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny Patří mezi nejvzácnější kulturní památky Znojma. Stavba této knížecí svatyně je datována do 80. let 11. století. Rotunda se vypíná na nejvyšším bodě vysoké skalní ostrožny předhradí 27

před vstupem do vnitřního přemyslovského hradu. I přesto, že rotunda patří k průměrné románské produkci, svým interiérem přímo vyniká. Je zde jedinečná promyšlená skladba románských nástěnných maleb inspirovaných soudobým uměním Byzantského impéria. Těmito malbami znojemští Přemyslovci demonstrovali svůj dynastický nárok na vládu nad českými zeměmi. Součástí je galerie přemyslovských knížat 10. a 11. století. Patří k nejstarší obrazárně české státnosti. (www.znojmocity.cz) Dominikánský kostel Nalezení sv. Kříže V tomto kostelu byl uchován úlomek Kristova kříže a byl postaven v polovině 13. století v souvislosti s výstavbou dominikánského kláštera. (www.znojmocity.cz) Svatováclavská dvojkaple Nazýván visutým klenotem nad údolím. Název kaple je odvozen od gotické plastiky sv. Václava na vstupním průčelí a pyšní se překrásnou pozdně gotickou krouženou klenbou, jedinou svého druhu na Moravě. (www.znojmocity.cz) Loucký klášter Premonstrátský klášter v Louce byl v minulosti jedním z nejmocnějších opatství Moravy a Dolních Rakous. Na klášteru se nejvíce podepsalo vrcholové baroko, které započalo výstavbu konventu v ideové dispozici biblického Chrámu Šalamounova. Nejpozoruhodnější prostor kláštera je knihovní sál v jižním křídle. (www.znojmocity.cz)

2.4 Kulturní akce 2.4.1 Znojemské historické vinobraní V roce 1966 se uskutečnilo ve Znojmě první historické Vinobraní. František Koukal byl autorem a zakladatelem znojemského Vinobraní, jeho scénář obsahoval nejen slavnou minulost královského města Znojma, ale také vinařskou tradici a historické kulisy města. V roce 1327 přijel do Znojma král Jan Lucemburský, který se stal ústřední postavou vinobraní. Dodnes mohou diváci zhlédnout tradiční předávání práv do rukou konšelů, které je zahrnuto v bohatém programu vinobraní. 28

V roce 1967 se konalo zatím největší a nejúspěšnější ZHV. 110 000 návštěvníků zhlédlo originální program s téměř 600 účinkujícími. Komunistický režim přerušil roku 1974 tradici Znojemského historického vinobraní a k znovuobnovení došlo až v 90. letech minulého století. Každý rok přiláká vinobraní do Znojma desetitisíce návštěvníků, které čeká jak výborný kulturní program s průvodem krále Jana Lucemburského, tak dobré víno a burčák. (www.znojemskevinobrani.cz)

2.4.2 Znojemský hrozen Znojemský hrozen je mezinárodní televizní a rozhlasový festival, který oceňuje a hodnotí nejlepší, publicistické, dokumentární vzdělávací a zábavné pořady a reklamní spoty na základě témat jednotlivých soutěžních zaměření. Cílem a posláním festivalu je dát Zúčastněným tvůrci mají prostor a možnosti k výměně pracovních zkušeností a názorů a možnost popularizovat jejich práci, což je hlavním cílem a posláním festivalu. Festival pořádá obecně prospěšná společnost Znojemský hrozen, ta je zastoupená společností Moravsko-český hrozen, s. r. o. Mezi spolupořadatelem patří město Znojmo a generální sponzor (sponzoři). (www.znojemsky-hrozen.cz)

2.4.3 Burčák fest Firma Znovín Znojmo pořádá každoročně na konci září v areálu Louckého kláštera ve Znojmě slavnosti burčáku, vína, kulinářských specialit nazvané „BURČÁK FEST". Po dobu konání burčák festu probíhají ochutnávky burčáku, vína, kulinářských specialit jako například vepřové hody, zvěřinové hody, drůbeží speciality nebo sele na rožni. K poslechu hrají skvělé muziky, country, jazz, rock, pop nebo dechová hudba. Samozřejmostí je i bohatý doprovodný program. (www.cyklopenzionkoruna.cz)

29

2.4.4 Pivní slavnosti Pivní slavnosti se pořádají každý rok v měsíci červnu. Jedná se o slavnosti piva, a proto teče pivo proudem. Až do roku 2009 se pivní slavnosti konaly na nádvoří znojemského pivovaru Hostan, poté se přesunuly na hlavní znojemské náměstí TGM. K dispozici je návštěvníkům spousta stánků s pivem a dobrým jídlem. O vaši zábavu se postará řada umělců a hudebních skupin. (www.ham-ham.cz)

2.4.5 Vranovské léto Vranovské léto Vranovské léto se koná každý rok v letních měsících nedaleko Vranova nad Dyjí. Vranovské léto vzniklo jako sportovní událost koncem šedesátých let. Pravidelně se na pláži Vranovské přehrady koná mezinárodní seriál turnajů. Za účasti mnoha tisíců diváků se zde setkávají neregistrovaní a závodní hráči. Postupem času, a to v roce 2007, díky bohatému doprovodnému programu vznikla ze sportovní akce i akce kulturní. (www.vranov.nad-dyji.eu) Další pravidelné kulturní akce jsou Majáles, Pálení čarodějnic, Rockový festival Wake up, Hudební festival Znojmo, Znojemské kulturní léto, Velká cena města Znojma v plavání, Znojemský advent a další.

2.5 Aktivní formy cestovního ruchu na Znojemsku 2.5.1 Vinařství Bílé víno dává věhlas zdejší vinařské oblasti, malebná vinice Šobes a také vinné sklepy lákají k jejich návštěvě, zde mají návštěvníci možnost degustovat vína vypěstovaná v okolí. Také sklepní uličky v Šatově, Hnanicích, a Novém Šaldorfě mohou využít návštěvníci ke své procházce. (www.znojemsko.info) Společnost Znovín Znojmo a.s. je autorem vinařského turistického programu. Společnost Znovín Znojmo a.s. je společností patřící ke středním podnikům a samozřejmě ke stálicím moravského vinařství. 30

Vinařský turistický program společnosti Znovín zahrnuje šest hlavních aktivit: ·

Loucký klášter,

·

Moravský sklípek v Šatově,

·

Malovaný sklep v Šatově,

·

Křížový sklep Přímětice,

·

Vinice Šobes v NP Podyjí,

·

Ochutnávkový stánek na viniční trati Staré vinice, Havraníky. (www.znovin.cz)

2.5.2 Cykloturistika Cykloturistika je podporována v rámci celého města Znojmo. Investice do cykloturistiky nepodporuje pouze město Znojmo, ale také jiné subjekty. Autorem projektu Vinařský cykloturistický program je firma Znovín Znojmo, sídlící v Šatově a právě tato firma je jednou z klíčových firem. Tento programu pomohl růstu návštěvnosti hostů, kteří mají zájem něco vidět, zažít a ochutnat. (www.vemeste.cz) V roce 2003 vybudovala firma Cyklo-klub Kučera“pomocné stanice” pro cyklisty, kde je uložena lékárnička a pomůcky nezbytné k opravě jízdního kola. Město Znojmo nabízí několik cyklistických tras: ·

Trasa 1: Po vyhlídkách Podyjí,

·

Trasa 2: Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem,

·

Trasa 3: Krajem Suchého Čerta,

·

Trasa 4: Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí,

·

Trasa 5: Za tajemstvím vína. (www.znojemsko.info)

2.5.3 Turistika Turistika má ve Znojmě bohatou tradici. K opravdovým skvostům patří Národní park Podyjí, který se nachází v údolí Gránického potoka. Opravdu neporušenou přírodou najdeme mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, kde prochází říční úsek v délce asi 42 km.

31

Na tomto území najdeme vzácné druhy fauny a flory, krásné prostředí a velké množství meandrů. Najdeme zde také velké množství veřejně přístupných památek, které národní park a jeho okolí nabízí. Síť značených pěších tras má délku asi 70 km, právě těmito trasami je národní park zpřístupněn. Znojmo nabízí několik hlavních pěších tras: ·

Trasa 1: Za romantikou Podyjí,

·

Trasa 2: Za mexickým císařem,

·

Trasa 3: Za zázračnou vodou a ještě lepším vínem,

·

Trasa 4: Kde tvořil Charles Sealsfield,

·

Trasa 5: Po stopách pašeráků. (www.kct-znojmo.webnode.cz)

2.5.4 Vodní aktivity Úsek řeky Dyje mezi Znojmem a Krhovickým splavem je pro vodáky nejvíce atraktivní, každý rok se tu na jaře a na podzim koná odemykání a zamykání Dyje. Vodní turistika je zakázána mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí. Vranovská přehrada s výjimkou prostoru okolo čerpací stanice je také vyhrazena vodním sportům. Mezi řeky mající nízký stav vody takřka po celý rok patří Jevišovka a Rokytná a proto bývají nesjízdné. Znojemsko samozřejmě nabízí vyžití v městských lázních, na venkovních koupalištích, vodních plochách a krytých bazénech. (www.znojemsko.info.cz)

2.5.5 Nákupní centrum Hatě Znojmo je poslední dobou nejen vyhledávanou turistickou a vinařskou destinací, ale také vyhledávané obchodním centrem. Tento účel splňují Hatě u Znojma, které jsou vyhledávaným střediskem zábavy, nákupů a služeb. Exkluzivní zboží, outlet, bohatý výběr nápojů, dárkové zboží a parfémy, to vše najdeme v obchodním centru. Jedno z nejlepších outletových center v naší části Evropy se nachází právě na Hatích, jedná se o Freeport International Outlet. V blízkosti nákupního centra Freeport Hatě najdeme také několik casin. (www.hotelprestige.cz) 32

2.5.6 Turistická informační centra '' Turistické informační centrum najdeme v centru Znojma na ulici Obroková 10, další dvě pobočky pak jsou na Kollárově ulici a ve Vlkově věži. Kancelář poskytuje bezplatný servis o turistických zajímavostech, ubytovacích a stravovacích zařízeních, dopravním spojení, službách, rekreačních možnostech, kulturních, společenských a sportovních akcích. Zajišťuje ubytování a průvodcovský servis, rezervace vstupenek do znojemského podzemí mimo sezonu a další služby. ''(Hrádek, Chromý 2000, str. 169)

3 Praktická část 3.1 Analýza cestovního ruchu v ČR z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení Pro vypracování grafické a tabulkové analýzy cestovního ruchu v ČR z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení jsem čerpala informace z webové stránky českého statistického úřadu a konkrétně z tabulkového vyjádření

návštěvnosti v hromadných

ubytovacích zařízeních v krajích NUTS III. (www.czso.cz) Dalším zdrojem informací je ministerstvo pro místní rozvoj. (www.mmr.cz) Odkaz na tyto internetové stránky bude uveden jako citace v seznamu použité literatury a to konkrétně v internetových zdrojích, avšak samotná grafická analýza a tabulková analýza je mou vlastní tvorbou. Podkladem pro analýzu cestovního ruchu je tabulkové vyjádření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních, neboť český statistický úřad nebo ministerstvo pro místní rozvoj nevydala žádná konkrétní čísla, co se týče samotné návštěvnosti v ČR, musím vývoj návštěvnosti odvozovat od tohoto typu informací. Jako vstupní informaci návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení jsem si vybrala z toho důvodu, že lze od ní odvodit celková návštěvnost v ČR. Používám pouze návštěvnost v hromadných ubytovacích z toho 33

důvodu, že na Znojemsku není žádné lázeňské středisko, tudíž vyloučení toho typu zařízení přispěje k objektivitě návštěvnosti na Znojemsku. Tabulka 1: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v ČR v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty) 2009

2010

2011

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

Absolutní

Relativní

rozdíl

rozdíl v (%)

rozdíl

rozdíl v (%)

rozdíl

rozdíl v (%)

ČR celkem

-849 997

-6,62

225 969

1,89

676 834

5,62

Nerezidenti

-617 640

-9,28

301 626

5,00

381 071

6,02

Rezidenti

-232 937

-3,77

-75 657

-1,27

305 763

5,20

Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v ČR v letech 2009 − 2011 8,00

Meziroční změna v %

6,00 4,00 2,00 0,00 -2,00 -4,00 -6,00 -8,00 -10,00 -12,00

ČR celkem

Nerezidenti

Rezidenti

2009

-6,62

-9,28

-3,77

2010

1,89

5,00

-1,27

2011

5,62

6,02

5,20

Graf 1: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v ČR v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty)

V roce 2009 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v České republice celkem 11 985 909 turistů, což představuje meziroční pokles návštěvnosti v tomto typu zařízení o 6,62 %, tedy o 849 997 turistů. Z toho bylo 6 032 370 nerezidentů, jejich počet u nás oproti minulému roku 34

klesl o 9,28 %, tj. o 617 640 nerezidentů. Z celkového počtu návštěvníků ČR oproti minulému roku nejméně ubylo rezidentů, což činí meziroční pokles jejich návštěvnosti o 3,77 %, v absolutním vyjádření o 232 937. V typu jednodenní návštěvy České republiky v roce 2009 nejvíce dominují obyvatelé sousedních států, kteří přijíždějí za nákupy do pohraničních měst. Tato skutečnost se týká v našem případě hlavně města Znojma a nákupního centra Hatě. V průměru tito turisté utrácejí v rámci celé ČR 2000 Kč na osobu za den. Z této skutečnosti lze odvodit, že v rámci ekonomické krize turisté navštěvují oproti minulému roku ČR méně, ale za většími nákupy. Avšak nejčastějším důvodem návštěvy v roce 2009 byla rekreace a zábava. Tradičně se za tímto účelem vyhledává nejčastěji Praha, kterou v tomto roce navštívili okolo 5 000 000 turistů. Dá se tedy říci, že návštěvnost ovlivňuje nejenom ekonomická krize, ale také rostoucí orientace poptávky zahraničních turistů na zážitkové produkty a zábavu. (www.mmr.cz) V roce 2010 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v České republice celkem 12 211 878 turistů, tato skutečnost představuje meziroční růst návštěvnosti v tomto typu zařízení o 1,89 %, tedy o 225 969 turistů. Z toho bylo 6 333 996 nerezidentů, jejich počet u nás oproti minulému roku vzrostl o 5,00 %, tj. o 301 626 nerezidentů. Z celkového počtu návštěvníků ČR oproti minulému roku nejméně ubylo opět rezidentů, snížil se tak meziroční pokles jejich návštěvnosti a procentní rozdíl oproti minulému roku činil pouze 1,27 %, v absolutním vyjádření o 75 657. Největší příval turistů byl zaznamenán z Ruska, a to celkem 413 000. Jejich cílem byla Praha a Karlovy Vary. Významně se na návštěvnosti v roce 2010 podíleli také turisté z USA, těch v tomto roce přicestovalo 311 000. Pokles návštěvnosti se zaznamenal u turistů z Itálie díky dopravním problémům letišť na severu země v souvislosti s erupcí islandské sopky Eyjafjallajökull, dále kombinace jejich státních svátků. Nejvyšší návštěvnost opět zaznamenala Praha, avšak počet návštěvníků zde oproti minulému roku klesl díky preferenci rodinných dovolených v mimopražských regionech. (www.czechtourism.cz) V roce 2011 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v České republice celkem 12 898 712 turistů, tomuto údaji odpovídá meziroční růst návštěvnosti v tomto typu zařízení 5,62 %, tedy 676 834 turistů. Z toho bylo 6 715 067 nerezidentů, oproti minulému roku jejich počet vzrostl o 6,02 %, tj. o 381 071 nerezidentů. Z celkového počtu návštěvníků ČR oproti minulému roku 35

nejvíce přibylo rezidentů, to zapříčinilo meziroční růst jejich návštěvnosti oproti minulému roku o 5,20 %, v absolutním vyjádření o 305 763. K těmto výborným výsledkům značně přispěli turisté z Ruska, kterých v roce 2011 přijelo do České republiky 570 000, a tím jejich meziroční růst dosáhl 37,5 %. Hlavním zdrojem zahraničních turistů se stalo Německo s 1,42 miliony zahraničních turistů. Z jednotlivých krajů byla nejnavštěvovanější opět Praha s 4,43 milióny turisty. (www.czechtourism.cz)

3.2 Analýza cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Pro vypracování grafické a tabulkové analýzy cestovního ruchu v Jihomoravském kraji z hlediska návštěvnosti jsem čerpala informace z webové stránky českého statistického úřadu a konkrétně z tabulkového vyjádření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích NUTS III. (www.czso.cz) Odkaz na tuto internetovou stránku bude uveden jako citace v seznamu použité literatury a to konkrétně v internetových zdrojích, avšak samotná grafická analýza a tabulková analýza je mou vlastní tvorbou. Podkladem pro analýzu cestovního ruchu je tabulkové vyjádření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních, neboť český statistický úřad nebo ministerstvo pro místní rozvoj nevydala žádná konkrétní čísla, co se týče samotné návštěvnosti v Jihomoravském kraji a na Znojemsku, musím vývoj návštěvnosti odvozovat od tohoto typu informací. Jako vstupní informaci návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení jsem si vybrala z toho důvodu, že lze od ní odvodit celková návštěvnost v Jihomoravském kraji a na Znojemsku. Používám pouze návštěvnost v hromadných ubytovacích z toho důvodu, že na Znojemsku není žádné lázeňské středisko, tudíž vyloučení toho typu zařízení přispěje k objektivitě návštěvnosti na Znojemsku.

36

Tabulka 2: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty) 2009

Absolutní rozdíly

2010 Relativní rozdíly v (%)

Absolutní rozdíly

2011 Relativní rozdíly v (%)

Absolutní rozdíly

Relativní rozdíly v (%)

Počet hostů

-144 278

-12,17

578

0,06

73 729

7,03

Nerezidenti

-103 312

-22,89

31 598

9,08

43 100

11,35

Rezidenti

-40 966

-5,58

-31 020

-4,47

30 179

4,56

Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2009− 2011 15,00 Meziročnáí změna v %

10,00 5,00 0,00 -5,00 -10,00 -15,00 -20,00 -25,00

Počet hostů

Nerezidenti

Rezidenti

2009

-12,17

-22,89

-5,58

2010

0,06

9,08

-4,47

2011

7,03

11,35

4,56

Graf 2: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty)

V roce 2009 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji celkem 1 041 492 turistů, tato skutečnost představuje meziroční pokles návštěvnosti v tomto typu zařízení o 12,17 %, tedy o 144 278 turistů. Z toho bylo 348 076 nerezidentů, jejich počet u nás oproti minulému roku klesl o 22,8 %, tj. o 103 312 nerezidentů. Z celkového počtu návštěvníků ČR 37

oproti minulému roku nejméně ubylo rezidentů, tj. o 5,58 %, což představuje 40 966 rezidentů. Důvodem takových rozdílů mezi úbytky, či přírustky, mezi rezidenty a nerezidenty, je podle mého vzdálenost od turistické destinace, kam se chystají. I přes úbytek turistů v tomto kraji oproti předcházejícímu roku, zaujímá Jihomoravský kraj druhé místo z hlediska nejvyššího počtu turistů v návštěvě hromadných ubytovacích zařízení. V roce 2009 hromadná ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji navštívilo 1 041 492 turistů. Dá se říci, že skutečnost poklesu návštěvnosti v roce 2009 nejen v Jihomoravském kraji, ale také v celé České republice ovlivnila výhradně hospodářská krize, kdy turisté realizují spíše jednodenní návštěvy za účelem nákupů. V Jihomoravském kraji tento účel splňují především sousední státy Německo, Slovensko a Rakousko. Speciálně na Znojemsku, které sousedí s rakouskými hranicemi, jejich účel splňuje nákupní centrum Hatě. V rámci Jihomoravského kraje a celé ČR byla nejčastějším důvodem návštěvy rekreace a zábava. Z důvodu poklesu návštěvnosti oproti minulému roky, by měl celý Jihomoravský kraj nabízet více cenově dostupné nabídky zážitkových produktů a zábav. (www.mmr.cz) V roce 2010 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji celkem 1 042 070 turistů, tato skutečnost představuje meziroční růst návštěvnosti v tomto typu zařízení o 0,06 %, tedy pouze o 578 turistů. Avšak i tato skutečnost se dá považovat za pozitivum. Z toho bylo 379 674 nerezidentů, jejich počet u nás oproti minulému roku vzrostl o 9,08 %, tj. o 43 100 nerezidentů. Z celkového počtu návštěvníků ČR oproti minulému roku nejvíce ubylo opět rezidentů, meziroční pokles představoval 4,47 %, v absolutním vyjádření o 31 020. Jihomoravský kraj se v roce 2010 opět umístil na druhém místě z pohledu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Tato skutečnost je však pouze důkazem dlouholetého umístění Jihomoravského kraje na druhém místě v rámci návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Skutečnost, která mě však znepokojuje, je ta, že v dlouhodobém horizontu počet rezidentů v návštěvě Jihomoravského kraje z hlediska hromadných ubytovacích zařízení převyšuje počet nerezidentů navštěvujících tento kraj. Zde by se podle mého názoru měl zvýšit počet hromadných ubytovacích zařízení, nebo zvýšit nabídky zážitkových produktů a zábav. V roce 2011 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v České republice celkem 1 115 349 turistů, tomuto údaji odpovídá meziroční růst návštěvnosti v tomto typu zařízení 7,03 %, tedy 73 729 turistů. Z toho bylo 422 774 nerezidentů, oproti minulému roku jejich počet vzrostl 38

o 11,39 %, tj. o 43 100 nerezidentů. Také počet rezidentů se oproti minulému roku zvýšil, a to zapříčinilo meziroční růst jejich návštěvnosti oproti minulému roku o 4,56 %, v absolutním vyjádření o 30 179. Hlavním zdrojem v roce 2011 bylo nejen pro celou ČR, ale také pro Jihomoravský kraj počet zahraničních turistů z Německa. Nejnavštěvovanějším krajem se sice opět stalo město Praha, avšak návštěvnost v Jihomoravském kraji od roku 2010 výrazně stoupá zejména díky zvýšenému počtu návštěv ze strany nerezidentů.

3.3 Analýza dotazníkového šetření Součástí mé bakalářské práce je dotazníkové šetření. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost a návštěvnost turistů Znojemského regionu. V dotazníkovém šetření jsem se také zaměřila na aktivity a atraktivity, které by turisté nejraději zvolili. Pro zveřejnění dotazníku jsem použila především prostředek dnešní moderní doby, internet. Svůj průzkum jsem realizovala pomocí internetové stránky www.vyplnto.cz a s její pomocí vystavila tento dotazník na internetu. Odkaz na tuto internetovou stránkou uvádím v seznamu příloh, v internetových zdrojích. Vytvořený dotazník jsem označila jako veřejný průzkum za účelem získání co největšího počtu dobrovolných respondentů. K šíření dotazníku jsem využila také sociální sítě a rozesílání e-mailů přátelům. Můj průzkum byl vyhodnocen celkově 116 respondenty. Myslím si, že je to dostačující počet pro zpracování a vyhodnocení dotazníku. Dotazník je tvořen celkem 20 otázkami uzavřeného typu s možností jedné či více možnými odpověďmi. Pouze jedna otázka je otevřeného typu. Výsledky průzkumu, který jsem provedla, jsou vyhodnoceny pomocí grafů. Pro srozumitelné a přehledné zobrazení jsem použila výsečové grafy. Jednotlivé otázky dotazníkového šetření jsou popsány a vyhodnoceny.

39

3.3.1 Procentní struktura respondenta dotazníku z hlediska pohlaví

Graf 3: Procentní podíl respondenta dotazníku z hlediska pohlaví (www.vyplnto.cz)

Otázku pohlaví jsem při vyplňování dotazníku zadala jako povinnou. Typ pohlaví zde hraje důležitou roli z pohledu účelu návštěvy respondenta v tomto regionu. Přeci jenom má rozdílný typ pohlaví vliv na výběr účelu návštěvy. Později se v průběhu dotazníkového šetření dozvíme, jaký je nebo by byl hlavní účel návštěvy obou respondentů obou typu pohlaví. Z celkového počtu 116 respondentů byly nejvíce zastoupeny ženy a to 75 %. Pokud jde o muže, dotazník vyplnilo pouze 25 %. Tento poměr přisuzuji zejména většímu zájmu žen jak o vyplnění tohoto dotazníku, tak o daný region.

40

3.3.2 Procentní věková struktura respondenta dotazníku

Graf 4: Procentní věková struktura respondenta dotazníku (www.vyplnto.cz)

Tato otázka je v dotazníku povinná, neboť nám pomůže nastínit ekonomickou sílu věkové kategorie vyplňující dotazník. Bohužel se mi nepodařilo získat přibližně stejný počet dotazovaných z každé věkové kategorie. Velkou roli zde hraje skutečnost, že dotazník byl realizován pomocí internetu a starší věkové kategorie s ním nemají tolik zkušeností nebo nemají k internetu přístup. Proto jsou zde v nejvyšším poměru zastoupeny dvě věkové kategorie v rozmezí 21 − 30 let. Tato kategorie tvoří 77,59 %, což představuje celkem 90 respondentů. Tento podíl se dá také přirovnat skutečnosti, že Znojemsko je pro tuto věkovou kategorii velice atraktivní z hlediska mnoha atraktivit, který tento region nabízí. Dále se dá tato kategorie přiřadit k ekonomicky – aktivnímu obyvatelstvu, kde valná většina respondentů již pracuje, proto pro ně není problém shromáždit finanční zdroje a navštívit tuto destinaci. 41

Věková kategorie v rozmezí méně než 20 let tvoří 10,34 % všech respondentů, tedy 20 respondentů. Důvodem takto slabého zastoupení této věkové kategorie, může být neinformovanost o tomto regionu, či prozatímní nezájem o cestování. Je však nutné upozornit na skutečnost, že tato kategorie nepatří vždy k ekonomicky – aktivnímu obyvatelstvu, tudíž je zde nedostatek finančních zdrojů, neboť tato kategorie patří většinou ke studujícím. Další věkové kategorie menší podíl věkového zastoupení. Kategorie 31-40 let tvořila 6 % a kategorie 41-50 let tvořila 4,31 %, což představuje celkem podíl 12 respondentů. Nejméně byla zastoupena věková kategorie více než 50 let, kde dotazník vyplnilo pouze 1,72 %, možná příčina byla již uvedena.

3.3.3 Procentní struktura respondentů z hlediska bydliště

Graf 5: Procentní struktura respondentů z hlediska bydliště (www.vyplnto.cz)

Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů nepochází ze Znojma a okolí a to 75 % dotazovaných, to představuje 87 respondentů. Skutečností, že valná většina respondentů 42

nepochází ze Znojemska, může pomoci tohoto dotazníku zvýšit zájem o tento region a tím i přispět k vývoji celkového cestovního ruchu v tomto regionu. Respondenti, kteří nejsou z okolí Znojemska, mohou své dojmy z návštěvy tohoto regionu šířit ve svém okolí a tím provést propagaci tohoto regionu. Naopak 25 % respondentů pochází ze Znojma a okolí.

3.3.4 Procentní struktura respondentů z hlediska jejich návštěvy či nenávštěvy Znojemska

Graf 6: Procentní struktura respondentů z hlediska jejich návštěvy či nenávštěvy Znojemska (vyplnto.cz)

Z grafu vyplývá, že 83,62 % respondentů již někdy Znojemsko navštívilo, tomu odpovídá 97 respondentů, ti nám prostřednictvím vyplnění dotazníku pomohou zjistit spokojenost s daným regionem a přispět k návrhům na zlepšení vývoje cestovního ruchu v daném regionu. Pouze 16,38 % respondentů Znojemsko nikdy nenavštívilo. Vyplnění tohoto dotazníku může přispět k jejich zájmu o tento region. 43

3.3.5 Četnost návštěvnosti respondentů na Znojemsku v %

Graf 7: Četnost návštěvnosti respondentů na Znojemsku v % (www.vyplnto.cz)

Tato otázka je doplňující otázkou k otázce v grafu 4. 83,62 % respondentů, kteří již navštívili Znojemsko, navštěvují tuto destinaci buď jednou ročně, nebo vícekrát ročně. U otázky zabývající se frekventovaností návštěvnosti, zodpovědělo přesně 50 % respondentů, že Znojmo navštívilo 1x za rok a stejný počet 50 % respondentů navštíví Znojmo vícekrát do roka. V případě lepší propagace Znojemska, zlepšení jeho atraktivit, tato skutečnost napomůže zvýšení návštěvnosti této destinace více než jednou ročně, a tím přispěje k vývoji cestovního ruchu na Znojemsku

44

3.3.6 Procentní struktura účelu návštěvnosti respondentů na Znojemsku

Graf 8: Procentní struktura účelu návštěvnosti respondentů na Znojemsku (www.vyplnto.cz)

U této otázky mohli respondenti volit ze tří odpovědí. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že by Znojmo navštívilo za účelem kulturních akcí jako je vinobraní nebo hudební festival. Tento údaj vypovídá o efektivní propagaci těchto kulturních akcí. Téměř podobný počet dotazovaných odpovědělo, že by Znojmo navštívilo kvůli památkám. Toto % účelu návštěvy, by se jistě dalo zvýšit pomocí efektivnější propagace daných památek. Jihomoravský kraj sám sobě vlastní mnoho historických památek, ne však všichni o nich ví. Podle mého názoru by hlavně návštěva památek měla být hlavním účelem návštěvy tohoto regionu, neboť ten v sobě skrývá historické památky, které svou historií a krásou předčí ty ostatní. Zde navrhuji lepší propagaci jak formou propagace prostřednictvím médií (rádio, televize), tak formou bulvárního tisku. Další dvě možností odpovědí na tom byly také celkem podobně. Další dotazovaní by Znojmo navštívili za účelem cykloturistiky a ochutnávky vín. Vinařství na Moravě má dlouhodobou tradici, každý o ní jistě už slyšel. Tato destinace se pyšní výborným vínem. Účelem návštěvy by se hlavně měla stát ochutnávka vín. Podle mého názoru propagace těchto vinařských akcí je více než dostačující, naproti tomu však mělo daná 45

destinace zvýšit počet ubytovacích zařízení. Venkov jistě přináší mnoho ubytovacích zařízení, avšak podle mého názoru centrum Znojma či samotné Znojmo nikoliv. Jistě jsou zde hotely a jiné drahá ubytovací zařízení, je však nutno myslet na populaci, která si tento luxus dovolit nemůže. Navrhuji zvýšit počet pensionů, ubytoven, motelů či obytných chat. Co se týká možnosti odpovědi za účelem rekreace a dovolené, tato odpověď byla volena 35krát. Rekreační oblast Znojemska nabízí mnoho atraktivit, Vranovské léto v tomto období přiláká mnoho turistů, avšak propagace po celé ČR podle mě nedostačující. Několik dotazovaných by Znojmo navštívilo za účelem nákupů a také by rádi navštívili letní akci Vranovské léto. Účelnost návštěvnosti splňuje pro nákupy zejména nákupní centrum Hatě. To nabízí mnoho obchodů s různým sortimentem zboží. Hatě nabízí nejen zábavu pro dospělé ve formě nakupování. Pro děti Hatě nabízejí komplex Dětský svět, kde si zábavu užijí i ti nejmladší. Pro ty starší nabízí komplex kromě nakupování i hazardní hry ve dvou velkých kasínech, kde je navíc možnost ubytování. Toto nákupní centrum má dostatečnou propagaci v tomto kraji i v zahraničí. Avšak propagace je opět podle mě nedostačující v rámci celé ČR. Pouze 5 respondentů z celkového počtu odpovědělo, že by Znojmo nenavštívili, protože je neláká.

46

3.3.7 Procentní rozbor informovanosti respondentů o Znojemsku

Graf 9: Procentní rozbor informovanosti respondentů o Znojemsku (www.vyplnto.cz)

Většina dotazovaných, což bylo celkem 43,1 %, volila jako zdroj své přátele. Je zde vidět, že slovní doporučení má obrovský vliv na propagaci Znojemska. 34,48 % respondentů uvedlo jako zdroj informací o Znojemském regionu jiné zdroje. Zde si můžeme představit odpověď typu: někde jsem o něm slyšela, tahle osoba říkala, různé drby. Ano, i toto je efektivní způsob propagace. Pro 18,97 % dotazovaných byla zdrojem informací média. To je podle mého názoru velmi nízké procento. Opět zde apeluji na zvýšení propagace tohoto regionu prostřednictvím médií. Pouze 3,45% respondentů o Znojmě doposud žádné informace nezískalo. Kde se stala chyba? Neefektivní propagace? Ano!

47

3.3.8 Procentní rozbor názoru respondentů na

množství atraktivit na

Znojemsku

Graf 10: Procentní rozbor názoru respondentů na množství atraktivit na Znojemsku (www.vyplnto.cz)

Z celkového počtu 116 respondentů odpovědělo 84 (73,68%) dotázaných, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit. 30 respondentů (26,32%) si myslí, že Znojmo nemá dostatečné množství atraktivit. Názor těchto respondentů je samozřejmě věcí názoru a požadavků na danou atraktivitu. I přesto, je nutné se nad tímto názorem zamyslet, a vytvořit nové typy atraktivit, které by splnili všechny požadavky. Touto cestou navrhuji, zvýšení počtu atraktivit zejména v zimním období. Zdejší krajina by se v zimních časech mohla proměnit v lyžařský ráj pro turisty z důvodu nízkého počtu zimních atraktivit v tomto období. Navrhuji využít místní krajinu a na nejvyšších bodech vytvořit lyžařská centra, které by přispěly k rozvoji destinace zejména v zimním období.

48

3.3.9 Procentní rozbor názoru respondentů na návštěvu Znojemska ve dvou různých období

Graf 11: Procentní rozbor názoru respondentů na návštěvu Znojemska ve dvou různých obdobích (www.vyplnto.cz)

U této otázky byla jednoznačná odpověď v létě, kterou volilo 95,69 % respondentů. Žádný respondent nevolil návštěvu města Ano i toto je alarmující skutečnost na množství atraktivit v zimním období na Znojemsku. V létě nabízí tato destinace opravdu mnoho atraktivit a zajímavostí, ale v zimě nikoliv. Návrh na zlepšení jsem uvedla již v předchozí otázce. 4,31 % respondentů nevědělo, které roční období by volilo.

49

3.3.10 Procentní rozbor názoru respondenta na zvolenou aktivitu na Znojemsku

Graf 12: Procentní rozbor názoru respondenta na zvolenou aktivitu na Znojemsku (www.vyplnto.cz)

U této otázky mohl respondent zvolit až tři odpovědi. Proto jsou v následující tabulce uvedeny počty odpovědí podle toho, kolikrát se objevily. Nejvíce byla respondenty volena odpověď ochutnávka vín, putování po vinných sklepech, k čemuž návštěva vinařského města Znojma přímo vybízí. Dále s téměř stejným počtem odpovědí volili respondenti návštěvu Znojemského podzemí, hradu či rotundy sv. Kateřiny nebo návštěvu Národního parku Podyjí. Dalšími volenými aktivitami bylo cestování na kole po Znojmě a okolí a také nákupy na Hatích a návštěva casina. Nejméně byla volena odpověď se sportovními aktivitami. Zde by se měli podniknout určitá nápravná zařízení ve formě propagace těchto sportovních aktivit, zlepšení podmínek, zvýšení úrovně, výstavba vodního ráje, který by se mohl navštěvovat i v zimě aj.

50

3.3.11 Procentní rozbor formy návštěvy respondentů na Znojemsku

Graf 13: Procentní rozbor formy návštěvy respondentů na Znojemsku (www.vyplnto.cz)

U 78,57 % respondentů byla forma návštěvy města Znojma individuální. Z toho vyplývá, že ho z daných respondentů navštěvují nejvíce jednotlivci. Pouze 3,57 % dotazovaných navštívilo Znojmo pracovně.

51

3.3.12 Procentní rozbor délky pobytu respondentů na Znojemsku

Graf 14: Procentní rozbor délky pobytu respondentů na Znojemsku (www.vyplnto.cz)

Nejvíce dotázaných odpovědělo (celkem 67,24%), že zde pobývalo do týdne. Více než týden zde strávilo 25,86% respondentů, 6,9% dotázaných zde vůbec nebylo.

52

3.3.13 Procentní struktura

typu ubytování využívaného respondenty

na

Znojemsku

Graf 15: Procentní struktura typu ubytování využívaného respondenty na Znojemsku (www.vyplnto.cz)

U příbuzných či přátel přespalo celkem 31 % respondentů, 26,72 % respondentů se neubytovalo vůbec. Penzion si pro přenocování vybralo 18,97 % respondentů. To signalizuje oblíbenost tohoto typu zařízení a jeho cenovou dostupnost. Pokud turista upřednostňuje cenovou dostupnost před nadměrným luxusem, měl by se v tomto regionu zvýšit počet penzionů. 16,38 % turistů upřednostnilo chatu nebo stan. Pouze 6,9 % respondentů volilo pro přenocování hotel.

53

3.3.14 Procentní rozbor názoru respondenta na propagaci Znojemska

Graf 16: Procentní rozbor názoru respondentů na propagaci Znojemska (www.vyplnto.cz)

Z celkového počtu 116 respondentů nepovažuje 63 (54,31%) respondentů propagaci Znojemska a okolí za dostačující. Tato skutečnost vyplývající z dotazníkového šetření je přímo alarmující! Jak jsem již uvedla v názoru na jednotlivé otázky výše, zvýšení efektivní propagace v rámci médií, konkrétně v bulváru, TV a rádiu a především na internetu, který dnes používá každý technicky negramotný i gramotný člověk. Pro 53 (45,69%) respondentů je propagace Znojemska a okolí dostačující.

54

3.3.15 Procentní rozbor návrhů respondentů na podporu propagace Znojemska

Graf 17: Procentní rozbor návrhů respondentů na podporu propagace Znojemska (www.vyplnto.cz)

Nejvíce volenou formou propagace byl samozřejmě internet, tuto formu propagace volilo celkem 67,53% respondentů. Touto cestou bych chtěla apelovat na pořadatele kulturních akcí, majitele daných atraktivit, a správce daných atraktivit, aby zvýšili svou formu propagace prostřednictvím internetu. Mým návrhem je použití komerční stránky Facebook, který je podle mého názoru dnes největším a nejefektivnějším nástrojem propagace. Přednost reklamám v televizi dává 16,88%

respondentů. Reklamu v novinách by uvítalo 9%

respondentů a pouze 6,49% by chtělo slyšet reklamu v rádiu.

55

3.3.16 Procentní rozbor názoru respondentů na negativa při návštěvě Znojemska

Graf 18: Procentní rozbor názoru respondentů na negativa při návštěvě Znojemska (www.vyplnto.cz)

V této otázce mě zajímalo, jestli návštěvníci Znojemska shledali při své návštěvě nějaká negativa. Dozvěděla jsem se, že celkem 83,5% respondentů neshledalo při návštěvě Znojemska jakékoli negativum, naopak 16,5% dotázaných našlo negativa návštěvy Znojemska. V dalších otázce se dozvíme, jaká negativa respondenti nejčastěji volili

3.3.17 Procentní rozbor typů negativ respondentů při návštěvě Znojemska

U této otázky mohl respondent sám napsat negativa své návštěvy Znojemska. Nejčastější odpovědí bylo málo parkovacích míst v centru města a velký počet nepřizpůsobivých občanu romského původu. S tím bohužel bez hromadné iniciativy občanů nic neudělám. Některým 56

respondentům se nelíbil systém městské dopravy v centru Znojma. Zde je nutné připomenout, že Znojmo sčítá okolo 30 000 obyvatel a linky hromadné dopravy jezdí jak v centru města, tak i mimo něj. Další velmi častou odpovědí respondentů bylo to, že pokud se ve Znojmě nekoná nějaká kulturní akce, tak město Znojmo nemá svým turistům co nabídnout. Zde bych opět apelovala na větší propagaci Znojemska, neboť informovanost, respondentů odpovídajících takto je minimální. Další odpovědí, která se dala očekávat, byla ta, že na Znojemsku je jedna z největších koncentrací nevěstinců v České republice. Ano, Znojemsko se nachází blízko rakouských hranic, tudíž bývá účel zahraničních turistů při návštěvě právě tento. Dále mě pobavila odpověď, že ve Znojmě je neustále plný turistický vyhlídkový vláček, což je velmi oblíbený turistický prostředek, který návštěvníkům zpříjemňuje pobyt ve městě Znojmě. Právě proto, že je tak oblíbený, je samozřejmě většinou plný turistů.

3.3.18 Procentní rozbor názoru respondentů na nedostatky Znojma

Graf 19: Procentní rozbor názoru respondentů na nedostatky Znojma

V této otázce mohl respondent také volit tři možnosti odpovědi. Nejvíce chybělo návštěvníkům více parkovacích míst ve městě. Na téměř stejné úrovni odpovědí byla lepší 57

celková propagace města a zlepšení pořádku a vzhledu města. Fakt o nedostačující propagaci vyplývá z celého dotazníkového šetření. Určitému počtu respondentů chybí ve Znojmě velké nákupní centrum. Je pravdou, že v centru Znojma chybí velké nákupní centrum. Proto musí lidé jezdit do velkého nákupního centra až na 15 kilometrech vzdálené Hatě. Najdou se i takoví, kterým ve městě Znojmě nechybí nic.

3.3.19 Procentní rozbor názoru respondentů nad návštěvou Znojemska po vyplnění tohoto dotazníku

Graf 20: Procentní rozbor názoru respondentů nad návštěvou Znojemska po vyplnění tohoto dotazník (www.vyplnto.cz)

58

Po vyplnění mého dotazníku by nad návštěvou Znojemska přemýšlela polovina respondentů, tedy 51,72%. 16,38% dotazovaných nevědělo, zda by Znojemsko navštívilo a 31,9% respondentů by Znojemsko nenavštívilo.

3.3.20 Procentní rozbor názoru respondentů nad myšlenkou spojenou s názvem Znojmo

Graf 21: Procentní rozbor názoru respondentů nad myšlenkou spojenou s názvem Znojmo (www.vyplnto.cz)

V této otázce mohl respondent volit také tři možnosti odpovědi. Nejvíce se respondentům vybavil pojem znojemské okurky, což je staletá tradice, která vstoupila do historie města Znojma. Druhou nejčastěji volenou odpovědí byla tradiční slavnost vína – Znojemské Vinobraní. Téměř podobně byla respondenty volena odpověď víno a vinařská oblast s krásnou přírodou. Dalším dotázaným se vybavil Národní park Podyjí a samozřejmě památky, našlo se i pár respondentů, kterým se vybavil hokej, který má ve Znojmě také svou tradici. 59

4 Závěr Jedním z cílů mé bakalářské práce bylo provést analýzu dotazníkového šetření zaměřené na informovanost turistů o Znojemsku a o návštěvnost turistů v tomto regionu a jeho vliv na vývoj cestovního ruchu. Provedla jsem průzkum zaměřený na návštěvníky města Znojma prostřednictvím dotazníku. Průzkum byl zahájen 18. 4. 2012 a byl ukončen 25. 4. 2012, účastnilo se jej 116 respondentů. Cílem šetření bylo zjistit informovanost a návštěvnost turistů Znojemského regionu. Výsledky mého šetření prokázaly, že větší zájem o vyplnění dotazníku měly ženy. Vyplnit dotazník byla nejvíce ochotná věkové kategorie v rozmezí 21 − 30 let. Tato kategorie tvořila celkem 77,59 %. Tuto kategorii můžeme přiřadit k ekonomicky-aktivnímu obyvatelstvu. Věková kategorie v rozmezí méně než 20 let tvořila 10,34 % všech respondentů. Další věkové kategorie obsahovaly menší podíl věkového zastoupení. Kategorie 31-40 let tvořila 6 % a kategorie 41-50 let tvořila 4,31 %. Nejméně byla zastoupena věková kategorie více než 50 let, kde dotazník vyplnilo pouze 1,72 %. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina respondentů nepocházela ze Znojma a okolí. Tímto splnil dotazník svůj účel a má také lepší vypovídací schopnost o poznatcích a zkušenostech turistů, kteří již Znojemsko navštívili. ¼ respondentů pocházela ze Znojma a okolí. Většina respondentů již tedy někdy Znojemsko navštívilo. Pouze 16,38 % respondentů Znojemsko nikdy nenavštívilo. Polovina dotazovaných uvedla, že navštívili Znojemsko jednou ročně a stejný počet dotazovaných navštívilo Znojmo vícekrát do roka. Což svědčí o tom, že se sem turisté rádi vracejí a tímto se potvrdila i oblíbenost Jihomoravského kraje. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že by Znojmo navštívilo za účelem kulturních akcí jako je Vinobraní nebo hudební festival. Není se, čemu divit Znojemské historické vinobraní bezesporu patří mezi velmi významné kulturní akce konající se v České republice a každoročně se na něm sejde několik desítek tisíc návštěvníků z celé republiky. Téměř podobný počet dotazovaných odpověděl, že by Znojmo navštívilo kvůli památkám. Další dotazovaní by Znojmo navštívili za účelem cykloturistiky a ochutnávky vín. Co se týká možnosti odpovědi za účelem rekreace a dovolené, tato odpověď byla volena 35krát. Několik dotazovaných by Znojmo navštívilo za účelem nákupů a také by rádi navštívili letní akci Vranovské léto. Pouze 5 respondentů z celkového počtu odpovědělo, že by Znojmo nenavštívili, protože je neláká. Většina dotazovaných se o Znojmě dozvěděla od svých přátel. Další respondenti o Znojemském 60

regionu jistě někde slyšeli. Pro 18,97 % dotazovaných byla zdrojem informací média. Média mají na lidi velký vliv, a proto mě zaskočilo, že je volilo tak nízké procento respondentů, toto zjištění přisuzuji hlavně tomu, že město Znojmo příliš nedbá na mediální propagaci. Zde bych jako účinnou formu propagace navrhovala například krátkou a výstižnou upoutávku v televizi. Pouze nízké procento respondentů o Znojmě doposud žádné informace nezískalo. Příčinou může být nedostačující propagace. Většina dotázaných, shledává Znojmo jako turisticky atraktivní, avšak najdou se i tací, kteří si myslí opak. Je možné, že tito respondenti zřejmě vyhledávají jiné typy atraktivit, než které jim Znojmo může nabídnout. Dle mého očekávání by turisté Znojemsko navštívili samozřejmě v létě. Je to dáno i tím, že v zimním období není Znojemsko příliš atraktivní lokalitou. Co se týče aktivit, které se dají na Znojemsku uskutečnit, nejvíce byla respondenty volena odpověď ochutnávka vín, putování po vinných sklepech, k čemuž návštěva vinařského města Znojma přímo vybízí. Dále s téměř stejným počtem odpovědí volili respondenti návštěvu Znojemského podzemí, hradu či rotundy sv. Kateřiny nebo návštěvu Národního parku Podyjí. Dalšími volenými aktivitami bylo cestování na kole po Znojmě a okolí a také nákupy na Hatích a návštěva casina. Nejméně byla volena odpověď se sportovními aktivitami. K těmto aktivitám může posloužit hokejový stadion, městské lázně či golfové hřiště v nedaleké vesnici Těšetice u Znojma. Toto golfové hřiště se podle mého názoru nedostalo do podvědomí samotných obyvatel Znojma a okolí a bude to ještě nějakou dobu trvat. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že Znojmo navštěvují nejvíce jednotlivci. Velký počet návštěvníku pobýval ve Znojmě do týdne. Pokud jde o ubytování, volili turisté spíše nocleh u příbuzných či přátel. Téměř stejný počet respondentů se neubytoval vůbec, bude to dáno asi tím, že zde strávili možná jeden den. Nejoblíbenějším typem ubytovacího zařízení byl pro turisty penzion. Tuto skutečnost přisuzuji jeho cenové dostupnosti. Hotel byl volen minimálně, domnívám se, že je to dáno vyšší cenovou relací. Dozvěděla jsem se, že propagace Znojemska a okolí není příliš dostačující. Nejvíce volenou formou propagace byl samozřejmě internet. Tato skutečnost by se dala napravit zveřejněním reklam na internetu a hlavně sociálních sítích, které v dnešní době hrají velkou roli a mohly by sloužit jako důležitý reklamní prostředek hlavně kvůli jejich návštěvnosti. Dozvěděla jsem se, že většina respondentů neshledala při návštěvě Znojemska jakékoli negativum. Našli se ale také turisté, kteří určitá negativa své návštěvy našli. Návštěvníci nebyli spokojeni s počtem parkovacích míst v centru města a také jmenovali koncentraci nepřizpůsobivých občanu romského původu. V tomhle 61

ohledu není Znojmo bohužel jediné město s tímto problémem, se kterým se potýká. Některým respondentům se nelíbil systém městské dopravy v centru Znojma. Další velmi častou odpovědí respondentů bylo to, že pokud se ve Znojmě nekoná nějaká kulturní akce, tak město Znojmo nemá svým turistům co nabídnout. Zde bych spíše nesouhlasila, protože si myslím, že Znojemsko má svým turistům opravdu co nabídnout a není toho málo. Ale bohužel i tato odpověď se zde objevila. Pokud jde o to, že na Znojemsku je jedna z největších koncentrací nevěstinců v České republice, je to tím, že se Znojmo nachází blízko rakouských hranic a majitelé těchto podniků vydělávají na přijíždějících turistech. Bohužel existence těchto podniků kazí městu reputaci. Dále byl zmíněn turistický vyhlídkový vláček, který je velmi oblíbený turisty, a proto je také stále obsazený. Nejvíce ve Znojmě chybělo návštěvníkům více parkovacích míst. Můj názor je,že na podporu rozvoje cestovního ruchu na Znojemsku by mělo město vytvořit další parkovací místa. Dále již několikrát zmiňovaná lepší celková propagace města a zlepšení pořádku a vzhledu města. Absence velkého nákupního centra také stojí za zmínku. Některým turistům ve Znojmě nechybělo nic. Polovina respondentů přemýšlí po vyplnění dotazníku nad návštěvou Znojemska. 1/3 respondentů by Znojemsko nenavštívila. Na konci dotazníku měli dotazovaní vybrat pojem, který podle nich nejvíce vystihuje město Znojmo. Na výběr byly pojmy jako znojemské okurky, Znojemské Vinobraní, víno a vinařská oblast s krásnou přírodou, Národní park Podyjí, památky, nebo hokej. Většině se vybavily Znojemské okurky. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit informovanost respondentů o Znojemsku a jeho návštěvnosti a vliv na vývoj cestovního ruchu. Tento cíl byl splněn analýzou dotazníkového šetření, z kterého vyplývají výše dané skutečnosti. Návrhem na zlepšení informovanosti o tomto regionu je efektivnější propagace ze strany města Znojmo či celého Jihomoravského kraje prostřednictvím médii a bulváru, neboť z dotazníkového šetření vyplívá, že informovanost a propagace je nedostačující. Tento účel by splnila především krátká upoutávka v televizi či větší propagace na internetové stránce Facebook. V budoucnu by se měla uvolnit část finančních prostředků, být vypracován strategický plán propagace a efektivně zajistit realizace propagačních prostředků. Dále je podle mého názoru nutno zvýšit kapacity hromadných ubytovacích zařízení. Návrhem na podporu cestovního ruchu samotného města Znojma, je zvýšení nabídky atraktivit v zimním období. Zimní období nabízí minimální počet atraktivit v tomto regionu. Můj návrh spočívá v uvolnění finančních prostředků z krajského rozpočtu a rozpočtu města Znojma a vybudování lyžařského centra na 62

nejvyšším bodě Znojemska při respektování ochrany přírody a chráněných krajinných oblastí. Dále reaguji na požadavek respondentů na zvýšení parkovacích míst. Město Znojmo by se mělo nad touto skutečností zamyslet, uvolnit finanční prostředky a najít více lokací pro vybudování více parkovacích míst. Kulturní a historické dědictví Znojemska má zásadní vliv na vývoj cestovního ruchu nejen v Jihomoravském kraji, ale i v celé ČR. Díky svým kulturním a přírodním atraktivitám a jejich návštěvnosti zejména v letním období přispívá Znojemsko k rozvoji cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, zde zaujímá 2. místo z hlediska návštěvnosti v rámci celého kraje, a má značný význam na každoročním a dlouholetým umístění Jihomoravského kraje v rámci návštěvnosti na 2. místě v celé ČR. Nyní přejdu k dalším cílům této bakalářské práce. Dalšími cíly bylo provést analýzu cestovního ruchu v rámci ČR, analýzu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, a to všechny tyto analýzy z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení za období 2009 – 2011. Cíl analýzy cestovního ruchu v rámci ČR z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení za období 2009 – 2011 byl splněn provedením tabulkové a grafické analýzy. Bylo zjištěno, že od roku 2010 návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení v rámci celé ČR stoupá. Rok 2010 přinesl meziroční růst o 1,89 % (tj. o 225 969 návštěvníků)a rok 2011 dokonce 5,62 % (o 676 834 návštěvníků). Značný podíl na tomto růstu měla zvýšená návštěvnost nerezidentů. Jejich návštěvnost se v roce 2010 zvýšila o 5 % (o 301 626 nerezidentů) a v roce 2011 o 6,02 % (o 381 071 nerezidentů). Návštěvnost rezidentů sice stoupala od roku 2009 do roku 2010, avšak v mírnějším tempu. Zato se v roce 2011 návštěvnost rezidentů zvýšila o 5,20 % (tj. o 305 763 rezidentů). Ekonomická krize se podepsala v roce 2009 na výrazné transformaci účelu návštěvy ze strany nerezidentů a konkrétně obyvatel sousedních států, kteří preferovali v tomto roce spíše jednodenní návštěvy ČR za účelem nákupů v pohraničních městech. Nejvíce se na návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízeních v rámci ČR v roce 200í podílel kraj Praha s 5000 000 turisty. V roce 2010 se o růst návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení z pohledu nerezidentů postarali turisté z Ruska, kterých navštívilo Prahu 413 000. Důležitou roli připisuji také turistům z USA, kterých přicestovala 311 000. V tomto roce byl však zaznamenán pokles italských turistů z důvodu dopravních problém na letištích na severu země v souvislosti s erupcí islandské sopky. O nárust návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v celé ČR a zejména nerezidentů, se postarali opět turisté z Ruska, kterých v tomto 63

roce přijelo 570 000, což představuje meziroční růst o 37,5 %. Hlavním zdrojem turistů se stalo Německo s 1,42 miliony turisty. Za období 2009 -2011 Praha přestavovala největší návštěvnost turistů. Pro podporu a vývoj cestovního ruchu v rámci celé ČR navrhuji změnit marketingový přístup, strukturu tuzemské nabídky služeb. Dále bych se zaměřila na strukturu zahraniční klientely a více reagovala na jejich potřeby, které se stále mění. S uspokojením jejich potřeb bude růst jejich chuť utrácet, což přispěje vývoji cele ekonomiky. Mění se i orientace poptávky po zážitkových produktech a zábavě. Na potřeby rezidentů či nerezidentů bych reagovala způsobem dotazníkového šetření, kde by návštěvník našel dvě sekce našeho zájmu. První sekcí byla návštěva za účelem poznání historických, přírodních a kulturních památek a druhou sekcí by byl návštěva za účelem nákupů, hazardních her, sportovních aktivit a jiných nedefinovaných účelů. Za každou sekci by se provedl průzkum spokojenosti návštěvníků a byl by jim dán prostor pro návrhy na zlepšení. Posledním

cílem

byla

analýza

návštěvnosti

hromadných

ubytovacích

zařízení

v Jihomoravském kraji. Bylo zjištěno, že od roku 2010 návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení v rámci celé ČR stoupá. Rok 2010 přinesl meziroční růst o 1,89 % (tj. o 225 969 návštěvníků)a rok 2011 dokonce 5,62 % (o 676 834 návštěvníků). Značný podíl na tomto růstu měla zvýšená návštěvnost nerezidentů. Jejich návštěvnost se v roce 2010 zvýšila o 5 % (o 301 626 nerezidentů) a v roce 2011 o 6,02 % (o 381 071 nerezidentů). Návštěvnost rezidentů sice stoupala od roku 2009 do roku 2010, avšak v mírnějším tempu. Zato se v roce 2011 návštěvnost rezidentů zvýšila o 5,20 % (tj. o 305 763 rezidentů). Ekonomická krize se podepsala v roce 2009 na výrazné transformaci účelu návštěvy ze strany nerezidentů a konkrétně obyvatel sousedních států, kteří preferovali v tomto roce spíše jednodenní návštěvy ČR za účelem nákupů v pohraničních městech. Nejvíce se na návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízeních v rámci ČR v roce 200í podílel kraj Praha s 5000 000 turisty. V roce 2010 se o růst návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení z pohledu nerezidentů postarali turisté z Ruska, kterých navštívilo Prahu 413 000. Důležitou roli připisuji také turistům z USA, kterých přicestovala 311 000. V tomto roce byl však zaznamenán pokles italských turistů z důvodu dopravních problém na letištích na severu země v souvislosti s erupcí islandské sopky. O nárust návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v celé ČR a zejména nerezidentů, se postarali opět turisté z Ruska, kterých v tomto roce přijelo 570 000, což představuje meziroční růst o 37,5 %. Hlavním zdrojem turistů se 64

stalo Německo s 1,42 miliony turisty. Za období 2009 -2011 Praha přestavovala největší návštěvnost turistů. Mým návrhem na podporu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je opět lepší propagace kulturních, historických a technických památek. Zejména na Znojemsko apeluji na zvýšení a zefektivnění propagace nákupního centra Hatě. Toto centrum se splňuje potřebu a účel zahraničních a tuzemských turistů pro jednodenní návštěvy. Efektivním způsobem propagace by byla výstižná reklama v televizi, rádiu či bulváru. Jako další prostředek pro podporu cestovního ruch v tomto kraji navrhují snížit cenovou dostupnost nabídky zážitkových produktů formou různých slev pro rodiny, či kuponech v letácích a novinách. Jako podstatný podpůrný prostředek pro podporu celkového cestovního ruch v Jihomoravském kraji doporučuji větší orientaci na zahraniční klientelu. Dlouhodobě zaujímá Jihomoravský kraj druhé místo v počtu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení a výrazně tak přispívá k vývoji celého cestovního ruchu v ČR. I přesto počet nerezidentů navštěvujících Jihomoravský kraj stále převyšuje počet nerezidentů, kteří jej navštěvují. Upozorňuji na tuto skutečnosti hlavně proto, že zahraniční klientela přispívá v rámci celkového cestovního ruchu v ČR k vývoji celé ekonomiky a má podstatnou kupní sílu. Proto je nutné, aby se Jihomoravský kraj jako celek více přizpůsobil měnícím se potřebám zahraniční klientely a reagoval na ně opět formou dotazníkového šetření, jak jsem již uvedla jako nápravné opatření u analýzy návštěvnosti v celé ČR.

65

Seznam použité literatury 1) DROBNÁ, D. MORÁVKOVÁ, J. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost, Nakladatelství Fortuna : Praha, 2004, ISBN 80-7168-901-7 2) HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, Nakladatelství Fortuna : Praha, 2006, ISBN 80-7168-948-3 3) HRÁDEK, M., CHROMÝ P., IVAN, A., LOUDA, J., MARADA, M., NOVÁKOVÁ, M. Městské památkové rezervace, Nakladatelství Olympia: Praha, 2000, ISBN 807033-657-9 4) PETŘIČKOVÁ, L., STUDNIČKA, P., VRCHOTOVÁ, M. Organizace cestovního ruchu v krajích a turistických regionech České republiky, Nakladatelství Czech Tourism : Praha, 2011, ISBN 978-80-87560-01-3 5) VYSTOUPIL, J., ŠAUER, J., MARTIN et al. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň : Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-340-7

66

Internetové zdroje 1) Cyklopenzion Koruna [online]. c2009-2012, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 2) Czech tourism [online]. c2005-2012, Datum vytvoření 7. 2. 2012, [citováno 201205-05].

Dostupné

z

URL
informace/do-ceska-prijelo-loni-rekordnich-68-milionu-zahranicnich-turistu.html> 3) Czech tourism [online]. c2005-2012, Datum vytvoření 10. 2. 2011, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 4) Česká astronomická společnost [online]. Datum vytvoření 23. 7. 2009 [citováno 2012-05-05].

Dostupné

z

URL 5) Český statistický úřad [databáze online]. c2012, Datum aktualizace 4. 5. 2012 [citováno

2012.05-05].

Dostupné

z

URL 6) Festival Znojemský hrozen [online]. c2010, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 7) Hotel Happy Star [online]. c2007, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 8) Hotel Happy Star [online]. c2007, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 9) Hotel Happy Star [online]. c2007, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 10) Hotel Happy Star [online]. c2007, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 11) Hrady, zámky, thrze a jiné památky [online]. c2000-2003, Datum aktualizace 19. 2.

2005

[citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL 12) Hrady, zámky, thrze a jiné památky [online]. c2000-2003, Datum aktualizace 19. 2.

2005

[citováno

2012-05-05].

URL

67

Dostupné

z

13) Klub českých turistů [online]. c2010, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 14) Krajská správa ČSÚ v Brně [databáze online]. Brno : Český statistický úřad, 2012, Aktualizace

13.

8.

2007

[citováno

2012-04-29].

Dostupné

z

URL 15) Ministerstvo pro místní rozvoj [databáze online]. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012, Aktualizace 16. 4. 2010 [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 16) Penzion Ham-Ham [online]. Datum vytvoření 5. 2. 2010 [citováno 2010-02-05]. Dostupné z URL 17) Správa Národního parku Podyjí [online]. c2007, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 18) Státní zámek Vranov nad Dyjí [online]. c2012, Datum aktualizace 6. 5. 2012 [citováno

2012-05-05].

Dostupné

z URL
vranov.cz/historie/zamek/)> 19) Turistické oblasti a regiony České republiky [online]. Aktualizace 24. 3. 2005 [citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL 20) Turistický

atlas

[online].

c2010,

[citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL 21) Turistický informační portál [online]. Datum vytvoření 26. 3. 2009 [citováno 2012-05-05].

Dostupné

z

URL
content/uploads/pamatky-znojmo-kostel-sv-mikulase-znojmo.jpg> 22) Turistický

informační

server

[online].

[citováno

2012-05-05].

Dostupné

z URL 23) Turisticky.net

[online].

c2010-2011,

[citováno

2012-05-05].

URL

68

Dostupné

z

24) Ubytování – M Penzion Znojmo [online]. c2010, Datum vytvoření 12. 10. 2010 [citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL
znojmo.cz/foto/pamatky-znojma/pamatnik-prokopa-divise.jpg> 25) Ubytování Vranovská přehrada Rumburak [online]. c2011, [citováno 2012-05-05]. Dostupné

z URL
rumburak.cz/images/turisticke-cile/vranov-nad-dyji-110308104847.jpg> 26) Ústav územního rozvoje [databáze online]. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012,

Aktualizace

23.

3.

2012

[citováno

2012-04-29].

Dostupné

z URL 27) Ústav územního rozvoje [databáze online]. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012,

Aktualizace

23.

3.

2012

[citováno

2012-04-29].

Dostupné

z URL 28) Ve městě.cz [online]. c2008-2012, Datum vytvoření 31. 1. 2012 [citováno 201205-05]. Dostupné z URL 29) Virtuální prohlídky po Vranově nad Dyjí a okolí [online]. c2011, [citováno 201205-05].

Dostupné

z URL
vranovske-leto-2009-vranovska-prehrada> 30) Vyplnto.cz

[online].

c2008-2012,

[citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL 31) Wikimapy [online]. Datum poslední editace 17. 7. 2006 [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 32) Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. c2001, Datum vytvoření 22. 7. 2008 [citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL 33) Země Světa [online]. c2008, Datum vytvoření 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL 69

34) Znojemské

vinobraní

[online].

[citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

Dostupné

z

URL 35) Znojmemsko.info

[online].

c2012,

[citováno

2012-05-05].

URL 36) Znojmemsko.info

[online].

c2012,

[citováno

2012-05-05].

Dostupné

z

URL 37) Znojmemsko.info [online]. c2012, [citováno 2012-05-05]. Dostupné z URL< http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php> 38) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 39) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 40) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 41) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 42) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 43) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 44) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 45) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 46) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
2860/p1=4894> 47) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
dobsicich/d-2862/p1=4894> 48) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 70

49) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
2864/p1=4894> 50) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
znojma/d-2871/p1=4894> 51) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 52) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
2953/p1=4894> 53) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
2957/p1=4894> 54) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 55) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 56) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z

URL
2596/p1=4894> 57) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 58) Znojmo city [online]. Datum vytvoření 8. 1. 2008 [citováno 2012-05-05]. Dostuné z URL 59) Znovín

[online].

c2011-2012,

[citováno

2012-05-05].

URL

71

Dostupné

z

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v ČR v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty) ......................................................................................................... 34 Tabulka 2: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty)........................................................................ 37

Seznam grafů Graf 1: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v ČR v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty) ......................................................................................................... 34 Graf 2: Vývoj návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2009 – 2011 (zdroj: vlastní výpočty)..................................................................................... 37 Graf 3: Procentní podíl respondenta dotazníku z hlediska pohlaví (www.vyplnto.cz) ............ 40 Graf 4: Procentní věková struktura respondenta dotazníku (www.vyplnto.cz) ....................... 41 Graf 5: Procentní struktura respondentů z hlediska bydliště (www.vyplnto.cz) ..................... 42 Graf 6: Procentní struktura respondentů z hlediska jejich návštěvy či nenávštěvy Znojemska (vyplnto.cz) .......................................................................................................................... 43 Graf 7: Četnost návštěvnosti respondentů na Znojemsku v % (www.vyplnto.cz) .................. 44 Graf 8: Procentní struktura účelu návštěvnosti respondentů na Znojemsku (www.vyplnto.cz) ............................................................................................................................................. 45 Graf 9: Procentní rozbor informovanosti respondentů o Znojemsku (www.vyplnto.cz) ......... 47 Graf 10: Procentní rozbor názoru respondentů na množství atraktivit na Znojemsku (www.vyplnto.cz) ................................................................................................................. 48 Graf 11: Procentní rozbor názoru respondentů na návštěvu Znojemska ve dvou různých obdobích (www.vyplnto.cz).................................................................................................. 49

72

Graf 12: Procentní rozbor názoru respondenta na zvolenou aktivitu na Znojemsku (www.vyplnto.cz) ................................................................................................................. 50 Graf 13: Procentní rozbor formy návštěvy respondentů na Znojemsku (www.vyplnto.cz)..... 51 Graf 14: Procentní rozbor délky pobytu respondentů na Znojemsku (www.vyplnto.cz)......... 52 Graf 15: Procentní struktura typu ubytování využívaného respondenty na Znojemsku (www.vyplnto.cz) ................................................................................................................. 53 Graf 16: Procentní rozbor názoru respondentů na propagaci Znojemska (www.vyplnto.cz) .. 54 Graf 17: Procentní rozbor návrhů respondentů na podporu propagace Znojemska (www.vyplnto.cz) ................................................................................................................. 55 Graf 18: Procentní rozbor názoru respondentů na negativa při návštěvě Znojemska (www.vyplnto.cz) ................................................................................................................. 56 Graf 19: Procentní rozbor názoru respondentů na nedostatky Znojma ................................... 57 Graf 20: Procentní rozbor názoru respondentů nad návštěvou Znojemska po vyplnění tohoto dotazník (www.vyplnto.cz)................................................................................................... 58 Graf 21: Procentní rozbor názoru respondentů nad myšlenkou spojenou s názvem Znojmo (www.vyplnto.cz) ................................................................................................................. 59

73

Seznam příloh Příloha č. 1: Kulturně historický potenciál ČR

Obrázek 1: Kulturně historický potenciál ČR (www.uur.cz)

74

Příloha č. 2: Přírodní prostředí pro cestovní ruch mikroregionů v Jihomoravském kraji

Obrázek 2: Přírodní prostředí pro cestovní ruch mikroregionů v Jihomoravském kraj (www.uur.cz)

75

Příloha č. 3: Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji

Obrázek 3: Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji (www.czso.cz)

76

Příloha č. 4: Turistický region Podyjí

Obrázek 4: Turistický region Podyjí (www.tourism.cz)

77

Příloha č. 5: Mapa Znojma

Obrázek 5: Mapa Znojma (www.znojmo.biz)

78

Příloha č. 6: Výhled na Znojmo s řekou Dyjí

Obrázek 6: Výhled na Znojmo s řekou Dyjí (www.hotelhappystar.cz)

79

Příloha 7: Rotunda sv. Kateřiny

Obrázek 7: Rotunda sv. Kateřiny (www.wikipedia.org)

80

Příloha č. 8: Chrám sv. Mikuláše

81

Obrázek 1: Chrám sv. Mikuláše (www.tipznojmo.cz)

82

Příloha č. 9: Znojemský hrad

Obrázek 2: Znojemský hrad (www.astro.cz)

83

Příloha 10: Radniční věž

Obrázek 3: Radniční věž (www.hotelhappystar.cz)

84

Příloha č. 11: Znojemské podzemí

Obrázek 4: Znojemské podzemí (www.turisticky.net)

85

Příloha č. 12: Loucký klášter

Obrázek 5: Loucký klášter (www.zemesveta.cz)

86

Příloha č. 13: Národní park Podyjí

Obrázek 6: Národní park Podyjí (www.beta.hotelhappystar.cz)

87

Příloha č. 14: Zámek Vranov nad Dyjí

Obrázek 7: Zámek Vranov nad Dyjí (www.ubytovani-vranovska-prehrada-rumburak.cz)

88

Příloha č. 15: Hrad Bítov

Obrázek 8: Hrad Bítov (www.turistickyatlas.cz)

89

Příloha č. 16: Památník Prokopa Diviše

Obrázek 9: Památník Prokopa Diviše (www.ubytovani-znojmo.cz)

90

Příloha č. 17: Dotazník na téma informovanost a návštěvnost turistů na Znojemsku Dotazník 1. Jaké je Vaše pohlaví? muž

žena

2. Kolik je Vám let? 21-30 let

méně než 20 let

3. Pocházíte ze Znojma či jeho okolí?

ano

ne

4. Navštívil/a jste někdy Znojemsko? ano

ne

5. Pokud ano, jak často? 1x za rok

vícekrát za rok

6. Za jakým účelem jste/byste navštívili Znojmo? cykloturistika a víno rekreace, dovolená

kulturní akce (vinobraní), festival

nákupy

památky

Vranovské léto

7. Kde jste získali informace o Znojemském regionu? jiné zdroje

od přátel

v médiích

8. Myslíte si, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit? ano

ne

9. Navštívili byste Znojmo raději v létě nebo v zimě? v létě 10. Jakou aktivitu byste zvolili? cestování na kole po Znojmě a okolí

nákupy na Hatích, návštěva casina

historického Vinobraní nebo hudebního festivalu návštěva podzemí, hradu, rotundy

jinak

12. Jak dlouho trval Váš pobyt na Znojemsku? do týdne

návštěva Národního parku Podyjí

ochutnávka vín, putování po vinných sklepech

11. Jaká byla forma Vaší návštěvy? individuálně

návštěva

více než týden 91

13. Jaký byl typ Vašeho ubytování? chata nebo stan

nebyl/a jsem ubytovaný/á

příbuzní či přátelé

penzion

14. Myslíte si, že propagace Znojemska a okolí je dostačující? ano

ne

15. Pokud ne, navrhněte formu propagace: na internetu

více reklam v televizi

16. Shledali jste nějaká negativa návštěvy Znojemska? ano

ne

18. Co Vám ve Znojmě chybí? doposud jsem se se Znojmem neseznámil/a mi nic

velké nákupní centrum

lepší celková propagace města

více parkovacích míst

nechybí

zlepšit pořádek a vzhled

19. Přemýšlíte po vyplnění tohoto dotazníku nad návštěvou Znojemska? ano

ne

nevím

20. Co se Vám vybaví, když se řekne Znojmo? hokej

památky

Podyjí

vinařská oblast a krásná příroda

znojemské okurky

92

víno

Vinobraní